Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polský jazyk a literatura
Mgr. Jana Pikulová
Analýza vybraného okruhu chrématonym (na materiálu názvů restaurací v polštině a češtině) Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Roman Madecki, Ph. D. 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
Poděkování Zde bych chtěla poděkovat Mgr. Romanu Madeckému, Ph. D. za vedení mé diplomové práce, za užitečné rady a připomínky.
OBSAH Úvod ....................................................................................................................................... 5 A. Teoretická část ................................................................................................................ 6 1.
Onomastika ................................................................................................................. 6 1. 1. Antroponomastika................................................................................................... 7 1. 2. Toponomastika ..................................................................................................... 14 1. 3. Chrématonomastika .............................................................................................. 15
2.
Obecná jména vs. vlastní jména ................................................................................ 17
3.
Velká písmena ........................................................................................................... 20
B. Praktická část ................................................................................................................ 23 1.
Cizí název – spjato s kuchyní .................................................................................... 26 a)
italské restaurace ................................................................................................... 26
b)
španělské restaurace .............................................................................................. 27
c)
francouzské restaurace .......................................................................................... 27
d)
řecké, arabské a turecké restaurace ....................................................................... 27
e)
japonské restaurace................................................................................................ 29
f)
čínské a vietnamské restaurace.............................................................................. 29
2.
Názvy obsahující zvíře nebo rostlinu ........................................................................ 30
3.
Názvy spjaté s místem............................................................................................... 33
4.
Názvy spjaté s osobností, literaturou nebo historií ................................................... 35
5.
Nápadité a vtipné názvy ............................................................................................ 37
Závěr .................................................................................................................................... 39 Resumé ................................................................................................................................. 42 Prameny ............................................................................................................................... 45 1. Knižní zdroje ................................................................................................................ 45 2. Internetové zdroje ......................................................................................................... 46 Přílohy .................................................................................................................................. 48 Seznam názvů ................................................................................................................... 48 Vysvětlení názvů .............................................................................................................. 54
ÚVOD Kdykoliv procházíme městem, ze všech stran se na nás na každém kroku valí velké množství různých nápisů. Většina z nich slouží jako reklama. V naší práci se zaměřujeme na všudypřítomné názvy restaurací, kaváren a barů, jejichž název, který je mnohdy i atraktivně graficky zpracován, slouží také svým způsobem jako reklama, protože nemá-li název nápad, jen stěží se může odlišit od spousty jiných podniků, často se shodnou nabídkou. Cílem této práce je analýza sebraných chrématonym, konkrétně názvů restaurací, barů a kaváren, polského a českého původu. Ty budou následně rozděleny podle určitých kritérií do logických skupin a dále analyzovány. Úvodem do analýzy bude teoretická část práce, která se zaměřuje na objasnění disciplíny onomastiky. Přiblížíme si, v čem tato disciplína spočívá a jaký je její význam. Následně si blíže rozebereme její hlavní kategorie. Antroponomastiku, která se zabývá pojmenovávání osob, toponomastiku zkoumající nazývání míst a především chrématonomastiku, která zkoumá nazývání předmětů vzniklých lidskou činností. V druhé kapitole teoretické části se budeme věnovat rozdílu mezi obecným a vlastním jménem, neboť nazývání restauračních podniků často využívá obecných jmen ve smyslu jmen vlastních. Poslední teoretickou kapitolu zaměříme na pravopis názvů podniků, především na pravopis malých a velkých písmen. Druhá polovina bakalářské práce bude zaměřena prakticky. Nejdříve se pokusíme zjistit, jestli existují nějaká pravidla nebo zákony, které omezují nebo předepisují způsob vytváření nových názvů stravovacích zařízení. Dále, na základě sesbíraných názvů v Brně, Poznani a Wrocławi a bližších informací, rozdělíme tyto názvy do několika logických skupin podle předem určených charakteristik. Tyto skupiny budeme dále analyzovat a popisovat jejich charakter. Zároveň se pokusíme o interpretaci jednotlivých názvů. K tomu nám poslouží materiál sesbíraný na základě emailového dotazu jednotlivým restauracím. V příloze této práce uvedeme seznam všech sesbíraných názvů rozdělených podle města sběru. Kromě toho bude součástí přílohy také úplné znění reakcí majitelů, resp. provozovatelů restaurací a kaváren na dotaz, jaká byla jejich motivace pro vytvoření názvu jejich konkrétního podniku.
5
A.
TEORETICKÁ ČÁST
1. ONOMASTIKA Onomastika se jak na české, tak na polské scéně začíná intenzivně rozvíjet v polovině 20. století, kdy „ztrácí charakter pomocné vědy historické (geografické, sociologické, kulturní historie aj.) a je, jak názorně ukazuje onomastika česká, dovršen její přesun do věd lingvistických“1. Samotný název této disciplíny vychází z řeckého slova onomasté tedy umění pojmenování.2 Můžeme tedy říci, že se zabývá vlastními jmény (propria, onyma), která nám dopomáhají k odlišení jednotlivých míst, osob a věcí od názvů obecných (apelativ). Šrámek rozlišuje onomastiku na tři hlavní kategorie: 1. geonymickou – zabývající se názvoslovím spjatým se zemí ať už na zemském povrchu nebo ve vesmíru, patří sem toponyma a kosmonyma, 2. bionomickou – věnující se lidským a zvířecím bytostem, zahrnujeme do ní antroponyma, pseudoantroponym a zoonyma, 3. chrématonymickou – ta se soustředí na vlastní jména předmětů, činností, akcí a jevů, které jsou výsledkem lidské činnosti.3 Naproti tomu polská onomastika se, podle Kani a Tokarského4, dělí na: 1. antroponomastiku, zabývající se nazýváním osob, 2. kategorii zkoumající etnonyma, tedy jména určité etnické skupiny, 3. toponomastiku, věnující se místním jménům. Jak v české, tak i polské jazykovědě se tyto kategorie ještě dále dělí na specifičtější podkategorie jako např. bionomastiku, zoonomastiku, fytonomastiku, oikonomastiku, anoikonomastiku, mikrotoponomastiku, oronomastiku, hydronomastiku a další.
1
Šrámek, R.: Úvod do obecné́ onomastiky, Brno c1999, s. 3. Více viz Kania, S. a J. Tokarski: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej, Warszawa 1984, s. 197. 3 Více na toto téma: Šrámek, R.: Úvod…, s. 16. 4 Viz Kania, S. a J. Tokarski: op. cit., s. 198. 2
6
1. 1. ANTROPONOMASTIKA Jedná se o jednu z nejrozšířenějších disciplín onomastiky, jak už bylo řečeno výše, zabývající se vlastními jmény osob. Její název vychází z řeckých slov ánthrōpos člověk a ónoma jméno, název. Antroponyma můžeme rozdělit na čtyři hlavní kategorie: 1. jména, 2. příjmení, 3. přezdívky, 4. pseudonymy. Dříve bylo možné rozlišit ještě přídomek, především v prostředí drobné šlechty. Přezdívka nese vždy aktuální motivaci, protože je spjatá s určitou osobou, a také většinou náleží pouze jedné osobě. Naproti tomu přídomek nesli všichni členové jedné rodiny a bylo možné ho také zdědit. Tuto skupinu můžeme nazvat jako přechodnou mezi přezdívkou a příjmením. Antroponyma vznikla za účelem identifikovat a zároveň odlišit konkrétní osoby mezi ostatními. Jména a příjmení ve většině případů nenesou význam, přezdívky a pseudonymy už alespoň částečný význam mají vždy. Dříve k odlišení osob stačilo pouze křestní jméno, až na přelomu 14. a 15. století došlo k potřebě dodatečné identifikace např. za pomocí přezdívky nebo přídomku. Od 19. století již existuje dvoučlenná „identifikace“ tvořená jménem a příjmením. Pořadí jmen jak v češtině, tak v polštině je ustálen na jménu a za ním příjmení. Opačná varianta, užívaná např. v Japonsku, se v našich jazycích užívá pro potřeby abecedních seznamů. V osobních jménech rozlišujeme rody, které se opírají o přirozený rod pojmenovávaných jedinců. Substantiva původem jiného než mužského rodu v případě mužského příjmení přecházejí automaticky do rodu mužského odtud ta kniha → (ten) pan Kniha, to prkno → (ten) pan Prkno.
7
1. 1. 1. Jméno5 Jména můžeme rozdělit do tří skupin: a)
Jména dvoučlenná – pochází často již z praslovanštiny, a proto
některé z nich můžeme najít v mnoha slovanských jazycích v téměř nezměněné podobě. Mezi tato jména patří např. Miroslav, Jaroslav, Stanislav, Miłowit, Bołesław, Bogumił atd. b)
Jména křesťanská6 – spolu s křesťanstvím se obohatila zásoba jmen
o jména z hebrejštiny, řečtiny, latiny a němčiny, a to většinou prostřednictvím latiny. Odtud máme jména jako Adam, Jan, Petr, Pavel, Feliks, Wawrzyniec, Franciszek, Anna, Helena, Katarzyna, Zofia atd.7 c)
Jména cizího původu – kromě výše zmíněných se v zásobě jmen jak
v češtině, tak v polštině setkáváme se jmény různého původu, tak jak s francouzskou Žanetou, Bernadetou, Luizou, Arletou, ruskou Olgou, Igorem, Borisem i dnes populárními jmény anglického původu jako např. Jessicou, Nicole, Dustinem, Esmeraldou, Mercedes, Oksanou atd.8 V rozlišení gramatického rodu v případě jmen v češtině a v polštině ve většině případů pomáhají typické koncovky v 1. pádě: a) pro ženský rod -a Anna, Barbora, Izabela, Alexandra/Aleksandra nebo -e Marie, Beatrycze, b) v mužském rodě v obou jazycích typicky vystupují souhlásky Marek, Michal, Jacek, Grzegorz, ze samohlásek pak -o Ivo, Oto, Bruno, Hugo, v polštině navíc nalezneme také několik jmen zakončených na -y Cezary, Jerzy, Ignacy.
5
Dříve se jméno označovalo jako křestní jméno, protože se dávalo jedinci při křtu. V 50. letech minulého století, po zavedení civilních matrik se tento termín změnil na rodné jméno. Dnes se již užívá pouze jméno. Více viz Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002, s. 205. 6 Pokud bychom tuto skupinu nazvali Jména náboženská, mohli bychom dodat ještě, v dnešní době čím dám častěji se vyskytující, jména jako Noemi, Hasan, Aslan, Atma atd. Podrobněji viz Knappová, M.: Jazyk a jeho proměny, Brno 2008, s. 128–129. 7 Více viz Kosyl, Cz.: Współczesny język polski, Lublin 2010, s. 433–438. 8 S vývojem jmen se do spisovné formy dostávají jména zdrobnělá či zkrácená, která však dnes již zastávají místo regulérního jména. Tady můžeme zmínit Vítězslav → Vít, Magdalena → Madla, Magda, Miroslav → Mirek atd.
8
Tyto koncovky jsou typické a nejčastější, nej ale můžeme najít řadu dalších. Proto se setkáváme se jmény Arne, Béla, Idzi atd. Níže se nachází tabulka původu pů jmen v češtině.9
9
Černý erný J. a J. Holeš: Sémiotika, Praha 2004, s. 71.
9
Pro ilustraci polských jmen uvádíme příklady některých jmen, která byla v Polsku dávána dětem v roce 2013.10 Ženská jména Lena Julia Zuzanna Maja Zofia Hanna Amelia Aleksandra Wiktoria Natalia Oliwia Alicja Nikola Maria Anna Emilia Nadia Gabriela Martyna
Mužská jména Jakub Kacper Filip Szymon Jan Antoni Michał Wojciech Mateusz Adam Bartosz Franciszek Piotr Aleksander Mikołaj Wiktor Igor Marcel Dawid
1. 1. 2. Příjmení Příjmení tvoří druhou část povinného označení osob. Můžeme o něm říci, že je stejně jako jméno povinné, neměnné (ke změně může dojít pouze v souladu se zákonem) a navíc, na rozdíl od jména, dědičné. Pro odlišení příjmení od přezdívky je nutné zmínit, že příjmení je dnes asémantické, čili význam příjmení se nijak nevztahuje k jeho nositeli.11 Proto Kovář není z povolání kovářem, Hluchý nemá problémy se sluchem a pan Hrajsemnou nemusí nutně vyžadovat naši pozornost. Ač příjmení má individualizovat, často se mezi obyvatelstvem opakuje a neznamená to, že všichni Novákové jsou příbuzní. Jedno příjmení mohlo vzniknout na několika různých místech a to z odlišných důvodů. „Příjmení Král třeba po předku, který byl podoben králi, jiné po králi střelců, jiné po čističi
10
Statystyka imion i nazwisk z bazy PESEL. In: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych [online]. ©2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: https://msw.gov.pl/pl/sprawy-obywatelskie/ewidencja-ludnosci-dowo/statystykiimion-i-nazw 11 Viz Kosyl, Cz.: op. cit., s. 438.
10
stok (rex cloacarum), další po předku, který měl dům s obrazem krále, další třeba z překladu.“12 Příjmení je možné rozdělit do několika skupin: a) příjmení vycházející přímo z obecných jmen, případně z jiných vlastních jmen – Motyka, Biały, Dub, Kozel atd., b) příjmení vzniklá z obecných nebo jiných vlastních jmen za pomoci přípony – Wilkoń, Pięknik, Chlapák, Nosal atd., c) příjmení vytvořená složením dvou výrazů – Rybojad, Białowąs, Osolsobě, Nejezchleba atd. Nabízí se také jiné možné dělení, které je podle nás, oproti výše zmíněnému, praktičtější, protože je snadnější příjmení do tohoto dělení zařadit. a) Příjmení od apelativ, čili všechna ta příjmení, jejichž základem je obecné jméno jako Dub, Doubek, Křivý, Křivák, Mlaďoch atd. b) Příjmení od vlastního jména, sem řadíme například všechna příjmení vytvořené od jména Pavel, tak tedy Pavelka, Pavelec, Pavlík atd. c) Příjmení místní, tak která vychází z toponym. Mezi ně můžeme zařadit Podstránského, Horu, Potůčka, Příleského atd. Níže pro ilustraci uvádíme tabulku původu českých příjmení.13
12 13
Černý J. a J. Holeš: op. cit., s. 76. Tamtéž, s. 77.
11
Pro ilustraci polských příjmení říjmení níže uvádíme tabulku výskytu nejčastějších nejčastějších příjmení p k 31. 12. 2013, kterou sesbíral polský pols statistický úřad.14 Ženská příjmení říjmení Nowak Kowalska Wiśniewska Wójcik Kowalczyk Kamińska Lewandowska Dąbrowska Zielińska
Mužská příjmení Nowak Kowalski Wiśniewski Wójcik Kowalczyk Kamiński Lewandowski Dąbrowski Zieliński
14
Statystyka ka imion i nazwisk z bazy PESEL. In: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych [online]. ©2013 [cit. 2014-11-10]. 10]. Dostupné z: https://msw.gov.pl/pl/sprawy-obywatelskie/ewidencja-ludnosci-dowo/statystyki https://msw.gov.pl/pl/sprawy dowo/statystykiimion-i-nazw
12
Szymańska Woźniak Kozłowska Jankowska Wojciechowska Kwiatkowska Mazur Krawczyk Piotrowska Kaczmarek
Szymański Woźniak Kozłowski Jankowski Mazur Wojciechowski Kwiatkowski Krawczyk Kaczmarek Piotrowski
V případě ženských variant příjmení je situace u nás a našich severních sousedů odlišná. Zatímco čeština v případě ženské varianty příjmení vyžaduje přechýlení a to bez ohledu na původ příjmení a národnost nositelky tohoto příjmení Těreškovová, Jamesová po přidání přípony -ová. V případě příjmení ve formě přídavného jména pak Jasná, Měkká. Obourodá příjmení se nepřechylují Jankůj, Martinů, Krajčí15. České přechylování je značně složitý proces a to jak v případě původem českých, tak i cizích příjmení.16 V polštině je situace částečně odlišná. U příjmení ve formě přídavného jména je možná dvojí spisovná forma. Buď s ženskou koncovkou -a Mądra, Młoda, Ufna, skloňující se jako přídavná jména, nebo se zachovanou mužskou formou tedy pani Mądry, Młody, Ufny. V druhém případě často dochází k jejich neskloňování. V případě zachování mužské formy je nutné spolu s příjmením užívat výraz pani, který identifikuje pohlaví. Jestliže forma příjmení je pro muže i ženu shodná, pak v případě žen se neskloňuje – Saloni, Bovary, Kennedy, Moltke, Garbo atd. V tom případě je však vhodné společně s příjmením používat křestní jméno ve vyskloňovaném tvaru.17 V češtině se skloňují všechna příjmení dle patřičných vzorů. Podle českého příjmení tedy téměř stoprocentně můžeme poznat, zda se jedná o ženu či muže, v polštině to tak jednoduché není. V případě dvoučlenný ženských příjmení v polštině nejprve uvádíme příjmení rodné a až poté příjmení manžela, v češtině je to přesně naopak.
15
Více na toto téma: Knappová, M.: Osobní jména v českém jazykovém systému. In: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [online]. 1980 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6216 16 Více na téma přechylování viz Knappová, M.: Přechylování příjmení jako problém kodifikační a legislativní (návrh doplňkové kodifikační úpravy). In: Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. 1992 [cit. 201411-05]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7046 17 Viz Markowski, A.: Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN, Warszawa 2010, s. 1621.
13
1. 2. TOPONOMASTIKA Název této onomastické poddisciplíny vychází z řeckého slova topos čili místo. Toponomastika se tedy zabývá názvy míst osídlených i neosídlených. Místní názvy jsou tvořeny ve většině případů lidmi s využitím místního nářečí. Vznikly často mnohem dříve, než došlo k jejich zápisu, proto místní název nemusí nutně odkazovat na současnou realitu, ale ilustruje nám, jak mohlo dané místo vypadat v době vzniku názvu. Proto místní název Bažiny již dnes neoznačuje místo bažin, ale je více než pravděpodobné, že v historii v dané oblasti bažiny byly. Díky místním názvům si tak můžeme představit, jak mohla vypadat krajina v historii, před úplným osídlením. Vznik místního názvu je úzce spjat s místem, které je označováno. Název byl totiž ve velké většině případů vybrán podle charakteristického prvku místa, což mohla být např. řeka, hora, rostlina, barva, zvíře atd. Další tendencí bylo označení místa podle vztahu k jinému místu nebo předmětu – U Křížku, Za Vrbami, Pod Strání atd. Od chvíle, kdy místa začala být více svázaná s lidmi, příp. jejich vztahu k nim, začaly se objevovat posesivní místní názvy – Dudkowa łąka, Pański las, Jirkovo, Farní pole, Starostův rybník atd. Třetím možným způsobem vzniku místního názvu je lidská představivost, a proto vznikaly názvy jako Velká Baba, Mořské Oko, Krk atd. V neposlední řadě se k identifikaci místa užívala přídavná jména spojená se jmény obecnými – Černý les, Severní hora, Zelené údolí atd.18 Toponyma můžeme podělit takto: a) místní názvy – měst, vesnic, osad atd., b) pomístní názvy někdy také nazývány mikrotoponymi – názvy ulic, náměstí, předměstí, zahrad, polí, lesů atd., c) vodní názvy čili hydronyma – názvy řek, potoků, rybníků, přehrad atd., d) názvy hor a horských pásem – hory, pohoří, údolí, skalní útvary atd. Nabízí se ještě druhé možné dělení, které nabídl Witold Taszycki v třicátých letech 20. století. a) Místní názvy, pocházející z obecného jména, b) místní názvy, které původně označovaly společnost lidí.19 18 19
Viz Rzetelska-Feleszko, E.: Współczesny język polski, Lublin 2010, s. 411–413. Viz Kania, S. a J. Tokarski: op. cit., s. 199.
14
Toto poslední dělení bychom mohli dále rozvinout na názvy etnické skupiny, která dané území obývala, názvy přivlastňovací (dokládající určité vlastnictví Heřmanův Městec atd.), názvy služební (vycházející z povolání Kuchařovice atd.), názvy podle umístění Meziříčí, Ústí, Lány, názvy charakterizující obec Nové Město, Dlouhá Lhota, atd.20
1. 3. CHRÉMATONOMASTIKA Jedná se o značně mladou disciplínu (ačkoliv obecně nazývání předmětů sahá až do středověku), která se dostala do popředí až v posledních deseti letech.21 To s sebou nese řadu problémů, jako je zatím nedostatečná definice, co do této disciplíny spadá. Encyklopedický slovník češtiny definuje chrématonymum jako: „Vlastní jméno lidských výtvorů, které jsou zakotveny nikoli v přírodě, nýbrž v společenských, ekonomických, politických, kulturních aj. vztazích. Jejich soubor, chrématonymie, je značně různorodý a proměnlivý, s hranicí prostupnou s apelativy.”22 Patří mezi ně lidské výtvory jak už jednotlivé, tak názvy sérií (např. výroba automobilů), názvy literárních děl, společenských a
politických
organizací,
filmů,
kulturních
podniků,
průmyslových
závodů,
gastronomických lokálů, hudebních skupin. Pokud budeme konkrétnější, najdeme zde názvy potravin, drogistických výrobků, cukrářských výrobků, názvy mostů, vlaků, cachí, zvonů, dopravních prostředků, pomocníků v domácnosti atd.23 Výčet předmětů a oblastí, které spadají do této disciplíny, není možné nijak ohraničit, rozšiřuje se společně s vývojem průmyslu, obchodu a společnosti vůbec. Díky neustále se zvětšujícímu množství materiálu, se chrématonymie jeví jako oblast, ve které je ještě mnoho prostoru pro zkoumání a objevování. Oproti např. toponomastice, v chrématonomastice není ještě jasný systém nadávání názvů produktům a ti, co názvy vymýšlejí „se neopírají o žádný slovotvorný systém”24. Oproti jiným disciplínám onomastiky, chrématonomastika často nenazývá pouze jednu jednotku, ale také sérii.25 V tomto případě dochází k přechodu od jména vlastního
20
Podrobné členění toponomastiky viz Šmilauer, V.: Úvod do toponomastiky, Praha 1963, s. 109–115. Více viz Gałkowski, A.: Onomastyka. In: Uniwersytet Łódzki [online]. ©2012 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://onomastyka.uni.lodz.pl/strona-glowna/opis-nauki 22 Encyklopedický slovník…, s. 173. 23 Podrobněji: Kosyl, Cz.: op. cit., s. 447–448. 24 Oliva, K.: Acta onomastica roč. 40: Chrématonymum v teorii a praxi, Praha 2000, s. 154. 25 Viz také Šrámek, R. a L. Kuba: Chrématonyma z hlediska teorie a praxe, Brno 1989, s. 16. 21
15
k osobnímu (podrobněji o obecných a vlastních jménech viz následující kapitolu). Dobře tuto problematiku popsal Kosyl, kdy říká, že rozlišení mezi názvem firmy a konkrétní jednotkou najdeme v pravopise: továrna vyrábí automobil značky Varšava, zde je to název firmy, proto velké písmeno. Naproti tomu: Pojedeme varšavou., odkazuje na jednotku série, a proto ji píšeme s malým písmenem. Pokud však každý jednotlivý kus série má svůj jedinečný název, píšeme ho poté také velkým písmenem.26 Ve větší míře než v jiných disciplínách onomastiky, je v chrématonomastice důležité se odlišit. Zjednodušeně řečeno jsou dvě možnosti, jak zvolit název. Prvním z nich je vybrání z již existujících obecných i vlastních jmen, které však označují zatím něco jiného. Jako je např. užívání antroponym pro názvy cukrárenských výrobků, tady můžeme zmínit tyčinku s názvem Jacek nebo Margot, sušenky s názvem Maryla nebo třeba žvýkačky Pedro. Při pojmenování prostředku na mytí nádobí zase autoři využili vlastní jméno Ludwik. Můžeme se také setkat, opět mezi cukrářskými výrobky, s názvy vystupujícími v 1. pádu množného čísla27 odtud Klokanky, Beskydky, Větrovky, Kokosky, Žížalky, Lentilky, Kokosanki, Bartoszki atd. Časté je užívání názvů, které nesou předměty, které se svými vlastnostmi pojí s námi nazývaným předmětem – názvy letadel podle názvů ptáků, názvy lodí podle názvů větrů28, názvy restaurací s cizí národní kuchyní, využívají výrazů z toho daného cizího jazyka (italská restaurace – italský název, arabská restaurace – arabský název). Druhou možností, jak zvolit název je modifikace již existujícího názvu do originální, např. grafické, podoby – Coolturna, Πkawka atd. Musíme také zmínit výrobky, které byly se svým názvem přeneseny z cizího jazyka igelit, názvy, které nesou jméno svého výrobce Maggi nebo ty, které vznikly odvozováním Masox.29 Ve vytváření chrématonym neexistují ještě pevně ukotvená pravidla, proto se často jen těžko dá zjistit, jaká byla motivace autora názvu předmět, skupinu nebo restauraci pojmenovat.
26
Viz Kosyl, Cz.: op. cit., s. 448–449. To zřejmě souvisí s tím, že se v balení obvykle nachází více kusů. 28 Další příklady viz Kosyl, Cz.: op. cit., s. 450–451. 29 Některé názvy výrobků už v jazyce tak zakořenily, že se užívají pro širší okruh výrobků dané skupiny bez ohledu na výrobce lux, jar, granko atd. Příklady dalších obecných jmen vzniklých z vlastních jmen výrobků viz Černý J. a J. Holeš: op. cit., s. 82. 27
16
2. OBECNÁ JMÉNA VS. VLASTNÍ JMÉNA Hlavním důvodem proč lidé začali vytvářet vlastní jména, byla nutnost odlišit jednu jednotku mezi všemi ostatními. Můžeme to vidět na příkladu z oblasti toponym. Pokud v určitém místě byl pouze jeden les, nikdo neměl potřebu dávat tomuto místu odlišující název, protože pokud někdo řekl jdu do lesa bylo všem posluchačům hned jasné, kam daná osoba míří. Problém nastával ve chvíli, kdy se v okolí vesnice nacházelo více lesů. Poté bylo již nutné tyto jednotky odlišit, aby nedocházelo ke zbytečným omylům. Vznikaly proto názvy vlastní, které se v případě lesa mohly vztahovat k místu, kde leží Les za potokem, Horní les, Na stráni atd., nebo k charakteru lesa Modřínový les, Suchý les, Mladý les, Dubák nebo třeba k majiteli Franckův les, Doubkovic les, Starostův les atd. Podobný příklad bychom našli i v antroponomastice. V rámci jedné rodiny mají všichni členové ve většině případů odlišná jména. Je to malé množství osob, různě nazvaných, není třeba je dále odlišovat. Pokud však se ocitneme ve školní třídě nebo jiné podobné skupině, zvětší se množství osob a zde už může docházet ke kolizím, tedy že v jedné třídě nebude mít každý unikátní jméno, ale mohou se potkat např. tři Tomášové. V takovém případě je již nutné je od sebe odlišit, pro případ, že o nich budeme mluvit bez jejich přítomnosti. K tomu využíváme příjmení (za tímto účelem také vznikla), příp. jejich zkrácenou/zkomolenou formu, nebo přezdívku. Jak v češtině, tak v polštině poznáme vlastní jméno jednoduše – začíná vždy velkým písmenem. Jiná situace už je ale v němčině, kde začátečním velkým písmenem neoznačujeme pouze vlastní jména, ale všechna substantiva. Dalším charakteristickým znakem je nemožnost přeložit vlastní jméno do cizího jazyka, to však neplatí stoprocentně. Nepřekládáme například Bělehrad, Londýn, ale názvy oceánů, moří a některých zemí ano.30 Obecná jména zahrnují neomezené množství předmětů, které se vyznačují určitými vlastnostmi. Ty jsou však natolik obecné, aby zahrnovaly, co možná největší počet jednotek. Ewa Rzetelska-Feleszko to ilustruje na výrazu pes, který se vztahuje ke všem psům na světě bez ohledu na rasu, barvu, povahu atd. Význam tohoto výrazu je tedy velice obecný. Naproti tomu Alík je již vlastní jméno, neboť se vztahuje pouze k jedné jednotce,
30
Viz Rzetelska-Feleszko, E.: op. cit., s. 405 a 408–409.
17
která je jedné konkrétní rasy, výšky, barvy, vlastností. Tato jednotka je tedy detailně popsatelná a není možné tyto vlastnosti vztáhnout, ke každému jednomu psovi na světě, ale pouze k tomuto konkrétnímu.31 Vlastní jméno však bez objektu není nositelem „žádných“ vlastností. To znamená, že pokud vezmeme v kalendáři jakékoliv jméno, např. Klára, tak nemůžeme říct, že osoba s tímto jménem má tmavé vlasy, je vysoká, sportuje atd. Jméno samo o sobě význam nemá, ale pokud již nějakou Kláru známe, snadno si toto jméno s konkrétními vlastnostmi spojíme. V žádném případě nemůžeme tvrdit, že každá Klára na světě má ty stejné vlastnosti, Klára není totiž obecným jménem. Často dochází k opozici vlastního a obecného jména, tak jako most, čili zařízení pro překonání nerovnosti terénu, nejčastěji vody, a na druhé straně Most, město ležící v severozápadní části Čech. Apelativum most přejde v proprium až poté, co změní svoji pojmenovávací funkci, tedy začne označovat pouze jedno místo. Posléze se již toto nově vzniklé proprium nemusí vyznačovat reálnou existencí původce názvu, tedy mostu, ať už ve významu původním nebo přeneseném. Tomuto přechodu říkáme proprializace.32 V tomto případě totiž už nemůže dojít k záměně s jiným místem v ČR. Není však možné říci, že apelativa a propria jsou vždy v opozici, a tedy není možné říci, že jestliže existuje vlastní jméno Brno, nutně musí existovat obecné jméno brno.33 Opačným jevem je apelativizace. Tedy stav, kdy se vlastní jméno, vztažené ke konkrétní osobě nebo místu, které má výrazné vlastnosti a je známe dostatečně velkému množství osob, dostane do obecné roviny, a to nejčastěji prostřednictvím metafory. Tento proces je do jisté míry spontánní. Ukázku apelativizace můžeme vidět v následující citaci: „Slovo bohém – ‚nespořádaně žijící umělec‘ se do češtiny paradoxně dostalo přes francouzské bohème – ‚cikánstvo‘; tento výraz byl převzat ze středověké latiny, ve které Bohemus byl obyvatel Bohemie, tj. Čech. Přes Čechy totiž přecházeli první Cikáni do západní Evropy. (…) Opět z francouzštiny se k nám dostalo slovo kravata, které souvisí se jménem Chorvat. Původně se tak označoval chorvatský šátek, který nosili okolo krku vojáci jízdního pluku ve Francii na dvoře Ludvíka XIV. Význam ‚nechápavý hlupák‘ slova
31
Více na toto téma: Tamtéž, s. 407. Více na téma proprializace a apelativizace: Šrámek, R.: Úvod…, s. 55. 33 Více na toto téma: Tamtéž, s. 54. 32
18
Hotentot vznikl podle afrického kmene Hotentotů, kteří byli holandskými Búry označováni posměšně hot und tot – ‚koktaví‘.“34. Hlavním zdrojem těchto proprií bývá biblické prostředí35, historie, literatura36, jedinečná značka produktu přenášející svůj název i na podobné produkty jiných značek.37
34
Černý J. a J. Holeš: op. cit., s. 79. např. výrazy: šalamoun – moudrý člověk, jidáš – zrádce, metuzalém – stařec, mesiáš – spasitel atd. 36 např. výrazy: donkichot – svůdník, harpagon – lakomec, enšpígl – šibal 37 Více Encyklopedický slovník…, s. 43. 35
19
3. VELKÁ PÍSMENA Písmena v češtině a v polštině mají dvojí podobu – velkou a malou, přičemž ve výslovnosti se neliší. Velká písmena mají dvojí platnost – slovní, kdy označují, že jde o vlastní jméno, nebo větnou, kdy označují začátek větných celků.38 Velkými písmeny tedy označujeme vlastní jména a názvy živých bytostí, do kterých spadají kromě jmen, příjmení a přezdívek osob, názvy obyvatel měst i států, a také jména zvířat, umělecká jména nebo také jména pohádkových a jiných nadpřirozených bytostí Jan, Nowak, Czerwony Kapturek/Červená Karkulka, Karel Veliký, Bolek i Lolek, Rumcajs, Rychlonožka, Chorvat, Pražan atd. Rovněž sem řadíme ta přídavná jména, která byla utvořena z vlastních jmen39 s koncovkou -ův, -ova, -ovo příp. -in, -ina, -ino odtud Rozárčina knížka, Viktorčin splav, Hrabalovy Ostře sledované vlaky atd. V neposlední řadě nesmíme opomenout zeměpisné názvy Evropa, Morava, Ostrava, Dolní Bečva, Jihomoravský kraj. V roce 2014 došlo k několika změnám v českém pravopisu. Dříve, jak to např. vysvětluje Havránkova a Jedličkova Česká mluvnice40, se po předložce, která se psala velkým písmenem, mohlo psát malé i velké písmeno, ale lišil se význam. V případě, že se po předložce psalo malé písmeno např. Na lávce, Za řekou, vyskytovaly se na daném místě skutečně tyto objekty, tedy lávka i řeka. Jestliže však se po předložce psalo velké písmeno, šlo pouze o název a na daném místě se objekty, které vedly k vytvoření názvu, buď už nenacházejí (lávka byla zbořena, řeka změnila koryto) nebo se tomu konkrétnímu místu pouze tak říká.41 Nová pravidla ustálila způsob psaní předložkových názvů objevujících se již v pravidlech pravopisu z roku 1993 a tedy, že v případě, kdy za předložkou následuje podstatné jméno, píše se předložka i toto podstatné jméno s velkým písmenem, protože pro uživatele češtiny bylo příliš náročné rozlišit, zda jde o vlastní jméno nebo o jméno obecné. V případě, že se za předložkou kromě podstatného jména nachází i přídavné jméno, píše se toto přídavné jméno s velkým písmenem a podstatné
38
Viz Havránek, B. a A. Jedlička: Česká mluvnice, Praha 1963, s. 66. To platí v případě češtiny, neboť v polštině se pro přivlastňovací účely používá většinou genitiv podstatného jména samochód Jacka, córka Beaty atd. 40 Viz Havránek, B. a A. Jedlička: op. cit., s. 68. 41 Původně se však zřejmě skutečně objekty v těch místech nacházely, protože je to nejpravděpodobnější způsob vzniku názvu místa. 39
20
jméno s malým, pokud tedy nejde o vlastní jméno Na Staré vinici, Za Obecním úřadem atd.42 Názvy obcí a měst píšeme vždy s velkým písmenem. Pokud se však jedná o víceslovné spojení s předložkou, tu píšeme malým písmenem, pak první slovo následující po předložce píšeme velkým písmenem, zbylá malým, pokud opět nejde o vlastní názvy. Městské části píšeme také s velkým písmenem, musíme však rozlišovat, zda jde skutečně o název městské části nebo jen o název místa. V prvním případě napíšeme Černý Most, v druhém naopak Černý most.43 Pokud postoupíme ještě k nižším jednotkám městského členění, musíme se zaměřit na ulice, náměstí, aleje atd. Tyto výrazy veřejného prostranství píšeme vždy s malým písmenem a to bez ohledu na pozici vůči vlastnímu jménu. Jestliže však tímto názvem pojmenujeme stanici městské hromadné dopravy, musíme ji psát s velkým písmenem, proto píšeme náměstí Míru, ale stanice Náměstí Míru. Občas je však možné se ještě na ulicích a oficiálních místech setkat se starým pravopisem. Odůvodněním prý je, že změna by byla příliš finančně náročná.44 V polštině v případě názvů ulic a jiných veřejných prostranství je situace totožná s tou českou, jedinou výjimku tvoří množné číslo od výrazu alej, kdy se píší s velkým písmenem Aleje Ujazdowske, Aleje Powstańców Śląskich atd.45 V případě názvů stravovacích zařízení, lékáren, rekreačních objektů atd. již situace není tak jednoduchá. V textech neprávní podoby by se tyto objekty měly řídit podobnými pravidly jako výše zmíněné názvy ulic. Tedy výrazy označující druh zařízení jako restaurace, lékárna, hospoda, kemp, chata, penzion atd. by se měly psát s malým písmenem a vlastní jméno s písmenem velkým. Stejně tak tomu je v polštině, pokud výraz
42
Více viz Pravdová, M. a I. Svobodová: Akademická příručka českého jazyka, Praha 2014, s. 154. Stejně jako v případě městských částí a názvů míst, musíme rozlišovat, zda jde o oficiální název nebo o obecné pojmenování, jako v případě Ostravské univerzity (oficiální název školy) a brněnské univerzity (v Brně je mnoho univerzit a žádná se nejmenuje Brněnská). Více na toto téma viz Psaní velkých písmen obecná poučení. In: Ústav pro jazyk český Akademie Věd ČR [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=180 44 Viz Pravdová, M. a I. Svobodová: op. cit., s. 153. 45 Viz Jedno- i wielowyrazowe nazwy dzielnic, ulic, placów, rynków, ogrodów, parków, bulwarów, budowli, zabytków, obiektów sportowych. In: PWN ©1997-2014 [online]. [cit. 2014-11-10]. Dostupné z:http://sjp.pwn.pl/zasady/;629401 43
21
označující druh zařízení stojí před vlastním jménem.46 U předložkových názvů je situace stejná, jak bylo výše zmíněno na příkladu lékárna U Raka. Pokud chceme někomu napsat, že se sejdeme v restauraci, která je právě tvořena předložkovou formou, je vhodné zachovat velké písmeno pouze u vlastního jména Sejdeme se v devět u Kroužku.47 Jestliže se zaměříme na texty právní povahy, musíme si uvědomit, že jestliže jde o ochrannou známku nebo název společnosti, určující je, co je zapsáno v obchodním rejstříku, příp. jiných právně závazných dokumentech, bez ohledu na shodu či neshodu s pravidly českého, resp. polského pravopisu. Název se však musí řídit Novým občanským zákoníkem, tedy podle § 423 a § 424 NOZ nesmí být název zaměnitelný s názvem jiné společnosti, protože by se jednalo o nekalou soutěž a zároveň nesmí působit klamavě např. společnost Maso a uzeniny Hudeček by se měla podle zákona zaměřovat na zpracování masných výrobků a ne např. na nábytkářství nebo oděvnictví.
46
Více na toto téma: Jedno- i wielowyrazowe nazwy własne przedsiębiorstw i lokali. In: PWN [online]. ©1997-2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://sjp.pwn.pl/zasady/Jedno-i-wielowyrazowe-nazwy-wlasneprzedsiebiorstw-i-lokali;629402.html 47 Více Pravdová, M. a I. Svobodová: op. cit., s. 171.
22
B.
PRAKTICKÁ ČÁST
V této části bakalářské práce se zaměříme na konkrétní příklady restaurací, tak jak byly námi sesbírány. Jednotky jsme rozdělili do skupin, které jsou blíže popsány a ilustrovány konkrétními příklady. Vytváření soupisu restaurací probíhalo osobně v polské Poznani a Wrocławi a českém Brně. Zvolili jsme osobní metodu, protože tak bylo jednodušší zjistit alespoň orientačně prostředí restaurace, umístění a design interiéru. V další fázi jsme na internetu vyhledali webové stránky podniku (více jak v polovině případů restaurace vlastní stránky nemá, k propagaci využívá Facebook), na kterých jsme se dále snažili zjistit, jaký je vztah názvu k samotné restauraci. Bohužel podniky uvádějí pouze svoji nabídku, zřídka zaměření, ale pouze v mizivé většině případů se zmiňují o samotném názvu nebo jeho vzniku. Pro lepší identifikaci charakteru restaurace jsme se snažili z webových resp. facebookových stránek zjistit zaměření kuchyně, což by nás mohlo navést na cestu ke správné interpretaci názvu. Bohužel i tento způsob nebyl dostatečně průkazný, protože i restaurace s neidentifikovatelným názvem, na webových stránkách píšící, že se zaměřují na italskou kuchyni, podle jídelního lístku nabízí celou škálu kuchyní. To je také jedna z problematických vlastností dnešních gastronomických podniků. Často se totiž chtějí zavděčit každému zákazníkovi, případně sami majitelé nemají jasno, na kterou kuchyni by se chtěli orientovat. Poté zde nalézáme jednu restauraci vedle druhé, které se jinak jmenují, mají jiný interiér, jinou adresu, ale prakticky tu stejnou nabídku – od italského caprese, přes řecký gyros až k české svíčkové, resp. polským pirohům. Rozhodli jsme se tedy zeptat majitelů, jak vznikl název jejich restaurace, příp. jaký je vztah názvu k zaměření podniku. Data jsme sbírali prostřednictvím elektronické pošty, neboť by bylo časově i vzdálenostně nemožné oslovovat každého jednoho majitele. Rozeslali jsme proto přibližně po osmdesáti emailech do Polska i do České republiky. Z námi obeslaných adres nám však přišlo méně než 10 % odpovědí. Vinu přikládáme jednostrannosti emailové komunikace, neaktuálnosti emailových adres na webových stránkách (osmina emailů se nám „vrátila“ z důvodu nemožnosti doručení) a zároveň nezájmu majitelů odpovídat, ať už z důvodu času nebo nezájmu o téma. Doručené odpovědi a další získané informace o motivaci názvu představujeme v pozdějších kapitolách.
23
Při zápisu názvů byla situace ještě složitější než ve stanovení zaměření restaurace. Celá řada podniků na svých vývěsních štítech má název restaurace zapsaný v grafické podobě, což v mnoha případech znemožňovalo přesnou identifikaci názvu. Často jsme proto takové názvy nezapisovaly, protože by mohlo dojít k chybě. V jiných případech se názvy na restauracích různily, na jednom štítu bylo napsáno „restaurace“, na druhém „restaurace&bar“ a na jídelním lístku vystaveném za výkladním sklem bylo „restaurace&bar Sklep“. Bohužel situace na webových stránkách není mnohdy lepší než v reálné podobě. Velkým problémem je zápis velkých písmen v názvu, protože často je vše zapisováno hůlkovým písmem nebo se název v nadpise a textu stránky různí. Domníváme se, že tendence k zápisu názvů hůlkovým písmem není dána pouze lepší čitelností, ale také snahou provozovatele restaurace uniknout možným chybám v textu. Bohužel v určení správného zápisu názvu nám nepomohou ani pravidla českého pravopisu (pravidla psaní velkých písmen, zvláště u předložkových forem, viz výše). Pravopis je totiž v případě nazývání firem a restaurací značně benevolentní a nestanovuje prakticky žádná omezení. Ani o Zákon o polském jazyce48, který dohlíží na „čistotu“, se nemůžeme opřít, protože tuto problematiku neřeší. Dalším problémem ve stanovení správného názvu podniku je nejasnost v použití obecných jmen jako restaurace, café, pub, restaurant atd. Problematikou užívání těchto jmen jsme se již zabývali výše v kapitole o velkých písmenech, avšak jak již bylo řečeno, česká ani polská pravidla pravopisu vytváření názvů podniků neomezují. Proto se setkáme s názvy Restaurace U Potůčků49, ale také restaurace U Kozlů, kde v prvním případě obecné jméno restaurace se stává jménem vlastním společně s druhou částí U Potůčků. Druhý případ více respektuje doporučení pravidel pravopisu, a to zápis malým písmenem, takže se restaurace jmenuje pouze U Kozlů. Nejednoznačnost názvu se může také odrazit na množství potencionálních zákazníků, protože název restaurace slouží jako vizitka. Není to totiž jen rozlišovací prvek,
48
Ustawa z dnia 7 października 1999 r. o języku polskim. In: Internetowy system aktów prawnych [online]. 1999 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19990900999 49 V tomto případě bychom mohli ještě namítnout, že pro gramatickou správnost by „u” v názvu mělo být malé.
24
ale zastává také funkci marketingovou.50 Je to zpravidla totiž první věc, kterou zákazník spatří. Název by měl vypovídat o charakteru restaurace. Proto při vymýšlení názvu restaurace je vhodné si ujasnit, jaké bude zaměření podniku, jaká bude nabídka jídelníčku, případně jaký druh klientů chceme přilákat. Samotný název by neměl být příliš dlouhý ani složitý, aby si jej zákazníci mohli zapamatovat např., pokud by chtěli podnik někomu doporučit. Často se taky stává, že v případě dlouhých nebo složitých názvů dochází k jejich deformaci, zkracování nebo užívání zástupného jednoduššího slova např. To pravé ořechové ale Jdeme do Ořechovýho., Gingilla vyslovovaná jako [džindžila] nebo také [gingila], Klub cestovatelů přejmenován na Araba podle zaměření kuchyně, La Botte zkráceně a částečně směšně nazývané Botou nebo také Krčma u sv. Václava zkráceně nazývána Václav. Ewelina Górna doporučuje, aby majitelé nedávali svým restauracím názvy spjaté s místem, kde se restaurace nachází, neboť prý nikdy neví, zda se jejich zprvu malá restaurace postupem času nezmění v restaurační síť. Poté by název spjatý s místem mohl být nemalou komplikací. V poslední době také dochází k ústupu od dříve populárních anglických názvů a je spatřován návrat k prostým názvům, někdy až obecným jménům např. Pijalnia wódki i piwa.51
50
Čechová, M. Současné změny ve firemních názvech. In: Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. 1994 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7196 51 Górna, E. Najlepsza nazwa dla restauracji. In: Dla gastronomii [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://dla-gastronomii.pl/porady/najlepsza-nazwa-dla-restauracji
25
1. CIZÍ NÁZEV – SPJATO S KUCHYNÍ Do této skupiny řadíme názvy, které jsou původem z jiného jazyka než češtiny a polštiny a zachovaly si svůj tvar. Podle námi provedeného výzkumu, tyto restaurace svým názvem upozorňují případné klienty, jakým gastronomickým směrem se ubírají. Často daná národní kuchyně je ještě doplněna stylovými dekoracemi lokálu, a také typickým hudebním doprovodem, což má zákazníka přenést, tedy nejen jídlem, do jiné země. Nejčastěji se v této skupině vyskytují restaurace zaměřené na italskou, arabskou, řeckou a španělskou kuchyni. Restaurace zaměřující se na českou, příp. polskou kuchyni uvádíme v samostatné kapitole. Tato skupina obsahuje největší množství jednotek a to jednak z důvodu reálného velkého množství restaurací tohoto typu, ale také díky jednoduché identifikaci a s ní spojeným jasným zařazením jednotek. Z důvodu nejasného zápisu názvů, uvádíme obecná jména, která se vyskytovala u názvu, ať už na vývěsních štítech nebo na webových stránkách, oddělena čárkou. V případě ověřených variant uvádíme plnou formu.
a) ITALSKÉ RESTAURACE Názvy v této skupině jsou nejčastěji spojené s obecnými jmény trattoria, pizzeria, ristorante52. Tyto restaurace se vyznačují, tak jak tomu je i u jiných národních restaurací, užitím obecných jmen ve formě jmen vlastních. Názvy jsou často složeny z takových výrazů, které každý cizinec bez znalosti italštiny zná a jednoduše si tak název spojí se zaměřením restaurace. Piccolo, spagetti bar využívá pro svůj název přídavné jméno „malý”, což je jedno z italských slov, které je notoricky známé. Restaurace La Scala naopak odkazuje na světově proslulý operní dům v italském Miláně. K Milánu se také váže název restaurace Milano più, italian caffe, snack, lounge bar. K místním názvům můžeme zařadit ještě Capri, Trattoria Pizzeria, Ristorante Roma, odkazující na hlavní město. Názvy Va Bene, trattoria, Pronto, pizza&trattoria, Per la gente, Il Mercato nebo Casa del gusto, můžeme zařadit mezi názvy, které chtějí zákazníkovi něco sdělit a často se skládají ze známých slov. První příklad bychom mohli
52
V nezměněné italské variantě.
26
přeložit jako „dobře”53, druhý naopak jako „hotový, připravený” užívaný ve významu „jídlo je nachystáno”, třetí „pro lidi”, by mohl vypovídat o orientaci na zákazníka, Il Mercato „trh” zase vzkazuje na různorodé suroviny a v poslední restauraci bychom se měli cítit jako v „domě chutí”. Brněnská restaurace Cattani pasta bar naopak odkazuje na světoznámou postavu filmového komisaře Cattaniho bojujícího se sicilskou mafií. Dále můžeme uvést tyto příklady názvů: Pizzeria da Luigi, Pizzeria pod II strusiem, Grande pizza, Trattoria Pesto, Cantina, Casa Italiana, Va Bene, trattoria, Pizza Dominium, Pronto, pizza&trattoria atd.
b) ŠPANĚLSKÉ RESTAURACE Podobně jako v případě italských restaurací, se i ty španělské snaží zákazníky upoutat na známá španělská slova jako restaurace Jalapeños, která svůj název spojuje s oblíbenou chilli papričkou stejného jména nebo Taverna Española přímo ve svém názvu napovídá, že jde o španělskou restauraci. Naproti tomu La Rambla, tapas bar & vino, už pro jedince neznalé španělštinu není tak jednoduché rozluštit, že jde o španělské slovo pro „bulvár, ulici”.
c) FRANCOUZSKÉ RESTAURACE Z francouských zástupců, můžeme vybrat Le Rendez-Vous, které významem názvu vybízí ke schůzce, Monsieur cafe by se naopak dalo přeložit jako Pan cafe. Café de France přímo ve svém názvu nese, že se jedná o francozskou kavárnu, stejně tak o tom nebude pochyb u kavárny s názvem Le Bistrot Parisien. Francouzské zaměření netají ani kavárna Café Chat Noir, ze které zní zpěv světově známé šansoniérky Edit Piaf. Brněnská restaurace La Bouchée, v překladu „sousto”, své hosty zve na ochutnávku francouzské kuchyně.
d) ŘECKÉ, ARABSKÉ A TURECKÉ RESTAURACE Záměrně kuchyně sdružujeme dohromady, protože v případě řeckých restaurací můžeme sledovat dva druhy podniků – restauraci s tradiční řeckou kuchyní,
53
Můžeme se domnívat, že zde jde o jakousi slovní hříčku, kdy na otázku come stai (jak se máš) Italové odpovídají va bene.
27
dekorací, hudbou tady můžeme zmínit Akropolis, Taverna Kapetanis, greek grill hause, Gyropolis, na druhé straně stojí podniky rychlého občerstvení. Právě fastfood je pojítkem mezi těmito různorodými kuchyněmi. V případě arabských a tureckých restaurací snad ani nemůžeme mluvit o restauracích, tak jak jsme je zvyklí chápat – se stoly, obsluhou atd. Charakteristický je naopak pult oddělující zákazníky od otevřené kuchyně, kde se nejčastěji připravuje maso grilované na svislé tyči, podávané v arabském chlebu, pitě, s hranolky, s různými druhy omáček, zeleninou. Rozdílnost mezi jednotlivými fastfoody můžeme spatřit v podávané příloze a částečně v názvu54, i když v našem prostředí se rozdíly dosti stírají. Další názvy spadající do této oblasti jsou: Taverna Kapetanis, greek grill hause, Ali Baba, Al Kasserine, Ankara Grill Hause, Ankara kebap, Kebabistan Alladin’s, pub&restaurant, Gyros hot. Zajímavé jsou však i názvy smíšené, které ale svým zaměřením spadají do této skupiny. Např. Le Gyros, obsahuje výraz „gyros“, tudíž bychom se mohli domnívat, že jde o řeckou restauraci, ale člen „le“ v řečtině neexistuje, zřejmě byl zapůjčen z francouzštiny, kde označuje mužský člen určitý. Pod tímto nejednoznačným názvem se skrývá restaurace nebo spíše bistro z velké části zaměřující se na rozvoz. V nabídce pak můžeme najít pizzu, lasagne, kebab i gyros (v nabídce jsou rozlišeny druhem masa), ale i sandwiche a polské pirohy. Nerozhodný název je tedy symbolem nejednoznačné kuchyně.55 Podobným případem je wrocławská restaurace Mc Falafel56, která také nabízí východní speciality a zároveň západní kuchyni. Otázkou však je, zda se autor názvu nechtěl
54
Jednoduše by se dalo říci, že podniky, které mají v názvu nebo alespoň v nabídce výraz „kebab” (správně döner kebab) by měly být turecké a často tomu tak, což můžeme pozorovat na doplňkovém sortimentu. Pod tento název se však skrývají také arabské podniky, které by grilované maso správně měly nazývat „shawarma”, avšak tento výraz není mezi lidmi běžně rozšířený a proto by jasně nesignalizoval, co podnik prodává. Řecké podniky se naopak rozlišují nápisem „gyros”, což je kalka z turečtiny znamenající „zatočený”. Avšak jak v České republice, tak v Polsku v těchto podnicích nalézáme stejnou nabídku a ani dekorace se mnohdy neliší. Proto nás nepřekvapí když nad okýnkem rychlého občerstvení najdeme nápis „kebab” i „gyros” zároveň nebo také jako je tomu v polské Wrocławi, kde vedle sebe stojí totožné podniky, kdy jeden se jmenuje Spartan gyros a druhý Spartan kebab. U prvního z názvů by se dalo předpokládat, že vychází z názvu řeckého města Sparta, ale jaká je spojitost Sparty a kebabu můžeme jen hádat. 55 Ukázka jídelního lístku: http://www.gyros-wroclaw.pl/restauracja/le-gyros-sadowa 56 Geneze názvu: http://www.mc-falafel.pl/index.php?go=onas
28
přiblížit názvu známé sítě rychlého občerstvení McDonald a tím těžit z jejich popularity. Ale to je pouze domněnka.
e) JAPONSKÉ RESTAURACE Do páté skupiny cizích názvů spjatých s kuchyní řadíme japonské restaurace. Ty oproti restauracím a fastfoodům z předešlé skupiny řadíme spíše do vyšší cenové kategorie. Tyto restaurace ve většině případů nabízejí svým zákazníkům pouze japonskou kuchyni bez odboček k jiným kuchyním. Jako charakteristický znak v názvu mají výraz „sushi“, který si každý ihned spojí s Japonskem. Názvy restaurací bohužel nemůžeme s jistotou přeložit, protože jejich přepis do latinky zkreslil původní název. Mezi japonskými restauracemi se objevují tyto názvy: Sakana, sushi bar, Kuro, sushi bar, Teriyaki sushi, Zindo sushi, Sushi 77, Planet Sushi, Michiko Sushi Roll, Koishi, Izakaya Ebisu, Kodo atd.
f) ČÍNSKÉ A VIETNAMSKÉ RESTAURACE Poslední skupinou v našem výčtu jsou restaurace čínské a vietnamské. Ty bychom mohli také rozdělit na dva druhy. První z nich jsou skutečné restaurace s asijským jídlem, hudbou i dekoracemi, mezi takové patří např. Chutné štěstí, Zlatá miska, Restauracja Ognisty Wok, Pekin, restauracja chińska, Świat Chin, Dragon Box. Zajímavé je, že oproti japonským restauracím, jsou názvy čínských restaurací česky, resp. polsky, nejde pouze o přepis čínských slov do latinky. Kromě těchto stylových restaurací existuje ještě druhá skupina podniků zaměřujících se na čínskou, příp. obecně asijskou kuchyni. Jsou to nejčastěji podniky rychlého občerstvení, které jsou uvnitř uspořádány podobně jako podniky arabské. Často tyto fastfoody nemají vlastní názvy, pouze nesou označení „čínské bistro“ nebo „chinese food“. Avšak ve společnosti jsou lidově označovány jako „číňani“, „vietnamci“ nebo až hanlivě „ťamani“ nebo „rákosníci“.
29
2. NÁZVY OBSAHUJÍCÍ ZVÍŘE NEBO ROSTLINU Mnoho názvů restaurací obsahuje zvíře. Tento typ pojmenovaní je rozšířený. Často se setkáváme v takovýchto případech s názvy spojenými s předložkou „u“. Zvířata v názvech mohou symbolizovat nejen sympatie majitele k danému zvířeti, ale také přenesený význam. Tady bychom mohli uvést jako příklad restauraci U Mlsné kozy. Název bychom si mohli vysvětlit jako restauraci se zaměřením na výběrovou kuchyni. Restaurace Staropramen Potrefená husa nese ve svém názvu značku piva a zároveň část přísloví „Potrefená husa nejvíc hejká.“. Jde o síť pivovarních restaurací, avšak důvod označení se dá jen těžko odhadnout. I na oficiální stránce pivovaru je napsáno pouze: „Vzlétly v roce 1998 a od té doby se hejno pěkně rozrostlo.”57. Pivnice U Čápa odkazuje na přes park vzdálenou porodnici, neboť v této pivnici tatínci zapíjeli své potomky. Můžeme si povšimnout, že součástí názvu je i obecné jméno pivnice, což by se v názvu nemělo objevovat, jak doporučují Pravidla českého pravopisu, viz výše kapitolu Velká písmena. Avšak díky tomuto jménu známe druh podniku. Zajímavým prvkem je velká předložka uprostřed názvu, což je také v nesouladu s pravidly. Často se opakujícím zvířetem v názvech je např. opice. Wrocławský podnik Dwie małpy Coffeeshop vysvětluje svůj název tím, že opice jsou radostné a mají rádi společnost, takže s nimi můžou zákazníci „dělat opičárny“.58 Další restaurace, která ve svém názvu obsahuje opici, se nazývá U 3 opic. Název odkazuje ke třem moudrým opicím, kde jedna nevidí zlo, druhá neslyší zlo a třetí nemluví zlo. Zajímavý je zápis číslice v názvu ne slovy, ale číslovkou. Toto zjednodušení zápisu je výhodné v případě webové stránky podniku, protože název není tak dlouhý a zároveň není nahrazen zjednodušenou formou názvu např. uopic.cz nebo opice.cz atd. Dalším podnikem je Pivní opice restaurant & pub.59 Jak nám napsal majitel restaurace prostřednictvím emailu: „Přemýšleli jsme nad vhodným dvojsmyslem a toto nám přišlo jako nejlepší.“. Dvojsmysl tkví v přeneseném významu slova „opice“, kde v tomto případě jde o stav po požití většího množství alkoholu. 57
Potrefené husy. In: Staropramen [online]. © 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.staropramen.cz/potrefene-husy/ 58 Dwie małpy. In: Facebook [online]. © 2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/2malpy/info?tab=page_info 59 Zápis správné formy názvu tohoto podniku je problematický, protože na všech dostupných místech je název zapisován hůlkovým písmem a tak stejně je to i s určením druhu restaurace.
30
Vzhledem k faktu, že restaurace klade důraz na kvalitu čepovaného piva, je tento název příhodný.60 Původ názvu známé hospody U Sedmi švábů se nám pokusila vysvětlit, jedna z pracovnic. Napsala nám toto: „Pokud jde o hospodu U Sedmi švábů (správně je to pivnice a vinárna - dva oddělené spolupracující podniky stejného majitele. (…) Podnik [název] převzal od blízkého vetešnictví, patřícího stejnému majiteli, a vetešnictví je pojmenováno po starém pavlačovém domě, v současnosti již zbořeném, který stál vedle vetešnictví (naproti hospody). Byl to poněkud známý dům, s velmi dlouhou historií, jednu dobu zde měla působiště i nemocnice U Svaté Anny, nacházející se v blízkosti domů, a potom zde byla mnoho let také hospoda. Dům se ‚proslavil‘ také svým zánikem, proti kterému protestovali mnozí památkáři, architekti i laická veřejnost, ale bohužel podlehli tlaku ‚byznysu‘, neboť moderní bytový dům, co zde nyní stojí, je jistě lukrativnějším objektem, než nádherný pavlačový dům s historickými zachovalými sklepy.” Doplníme ještě, že pavlačový dům stával v Kopečné ulici č. 37. Byl vystavěn pravděpodobně v druhé polovině 18. století na místě sedmi malých pobořených domků (odsud možná pochází číslovka v názvu). První zmínky o tomto době říkají, že zde byla zřízena nemocnice alžbětinek, v přízemí byly přednáškové místnosti a ve sklepních prostorách, kde bylo chladno a vlhko, se nacházela márnice. Kromě známé historie o domě koluje mnoho legend např. o bílé paní, o mrtvém z márnice nebo o duchu řádové sestry.61 O hostinci se říká, že: „V polovině 19. Století jej zřídil hostinský, který měl kromě profesní obratnosti také velký smysl pro humor. Pro pobavení svých hostů dal na stěnu zavěsit velkou plochou skříňku s dvířky, jejíž zadní stěnu tvořilo zrcadlo. Nad skříňku dal vymalovat šest typických Švábů s kopím na ramenou ze starých německých báchorek. Nový příchozí pak obvykle upozornil hostinského na chybu v počtu, a žádal-li vysvětlení, byl přiveden před skříňku, kde k pobavení ostatních spatřil v zrcadle ‘sedmého Švába’. Tento žert byl velmi oblíben a Brňané pak i z těchto důvodů přiváděli do hostince své známé.”62
60
Více informací o podniku: Pivní opice. In: Pivní opice [online]. © 2013 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.pivniopice.cz/index.html 61 Vymizelé domy: Dům U sedmi Švábů. In: Moje Brno [online]. © 2007-2015 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-dum-u-sedmi-svabu.html 62 Pokorný, K. Staré Brno - podzemí U Sedmi Švábů. In: Agartha [online]. © 2002-2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://agartha.cz/html/pruzkumy/brno/sedm_svabu/index.php
31
Další názvy, které řadíme do této skupiny, jsou např. Ptasiek café, Bar mleczny Miś, Restauracja Złoty pies, Zelená kočka, U Rudého vola, Restaurace Veselá vačice, U Žíznivého papouška, U všech oslů63 atd. Kromě zvířat do této skupiny řadíme také rostliny. Nejčastějším a téměř výhradním zástupcem je růže. Jak vzniklo pojmenování restaurací Dřevěná růže a Železná růže nám objasnil jejich majitel takto: „Inspiraci pro název naší restaurace jsme čerpali z písničky skupiny Pražský výběr. Nejprve vznikla restaurace Dřevěná růže, o které se v písni zpívá – dřevěná růže je růže, která nevoní, ale navodí správnou atmosféru. Následně vznikla restaurace Železná růže, která přijala název příbuzný první restauraci a také se zároveň hodí prostředí klenbového sklepa.” Mezi polskými zástupci jmenujme Republiku róż64, která si zakládá na příjemné atmosféře obklopené květy a rostlinami.
63
U tohoto názvu si povšimněme špatného pravopisu velkých písmen. Zájmeno „všech“ by mělo být psáno s velkým písmenem. 64 Republika róż je hlavním podnikem sítě „republik“. Patří do ní ještě Cacao republika a Republika słoneczna.
32
3. NÁZVY SPJATÉ S MÍSTEM Do této skupiny řadíme podniky, které se svým názvem pojí s místem působení, příp. s původním účelem stavby, kde sídlí. Mohli bychom sem zařadit pivnici U Sedmi švábů, která se pojí se stejnojmenným domem a vetešnictvím, ale význam jejího názvu jsme již popsali v předchozí kapitole. Řadíme sem např. poznaňskou restauraci Pod Koziołkiem, která odkazuje na nedaleko ležící radnici, na jejímž vrcholku se každý den ve dvanáct hodin trkají kozlíci. Chatka przy jatkach se zase pojí k jatkám, které dříve stáli na druhé straně ulice a kde nyní na počest jatečních zvířat stojí bronzové sochy v životní velikosti. Klub W Starym kinie nese svůj název po původním účelu místa, kde se nyní bar nachází, kině. V Brně můžeme narazit na několik podniků, které se svým názvem pojí s místem provozu. Příkladem může být Monte Bú Restaurant, který leží na Kraví hoře čili brněnsky na Monte Bú. V Mariánském údolí narazíme na Restauraci a penzion Kadlcův mlýn, který byl postaven na místě původního stejnojmenného mlýna. O svém umístění svědčí také název restaurace Pod Radničním kolem, nacházející se nedaleko Staré radnice. Nová kavárna nazvaná Coffee Station dostala své jméno díky hlavnímu nádraží, na které je z ní výhled z OC Letmo. Restaurace U Dřeváka odkazuje na ulici Dřevařskou, na které leží. Naopak název restaurace Za Homerunem se pojí se sousedním baseballovým hřištěm. Nejenže název vychází s baseballové terminologie, ale při odpalu homerunu na místím hřišti míček skutečně doletí až do místa před výše jmenovanou restauraci. O původu názvu hostince U Semináru nám napsal jeho majitel následující: „U Semináru má historický podklad. Kousek od nás byl za první republiky Seminár – alumnát. Navíc se ulice Smetanova, na které sídlíme, jmenovala za protektorátu Seminární.“. Další podnik, jehož majitel nám objasnil původ názvu, se jmenuje Na Švábce. Pivnice se prý nachází na místě původního brněnského předměstí stejného jména.65 Jako poslední do této skupiny řadíme
65
Historii oblasti nám přiblížil majitel restaurace Na Švábce následovně: „Velmi malý katastr zvaný Švábky se rozkládal na severním úpatí Špilberku a jižně a jihovýchodně od Obilního trhu po obou stranách Údolní ulice, která tvořila pod původním názvem Švábka nejen jádro, ale dlouho i jedinou ulici této někdejší vesnice. Toto brněnské předměstí se v těchto místech nacházelo již od období vrcholného středověku. Ve 14. až 17 století se nazývala platea Svevorum, Schwabengasse, v roce 1915 pak Erzherzog Eugenstrasse a od roku 1918 Údolní. Roku 1365 byla na Švábce lázeň, 2 cihelny (na konci ulice v polích) a 79 domů, jejichž majitelé se věnovali zemědělství, řemeslům a živnostem. Za husitských válek utrpěla Švábka velké škody a
33
Steakový a pivní bar Pod Lékárnou, nacházející se ve sklepních prostorách pod lékárnou. Lékárnu však od roku 2014 nahradil obchod s bižuterií, název restaurace však nadále zůstává.
roku 1442 z ní zbývalo jen 30 domů. V roce 1846 se pak rozkládala na území od Slepé brány k Obilnímu trhu, tehdy vojenskému cvičišti. Měla 33 domů s 1000 obyvatel. Roku 1850 byla Švábka připojena k Brnu. Vznik ulice se datuje k roku 1340. Název ulice dostala podle původních kolonistů z jižního Německa – Švábska, kteří se v oněch místech usazovali. V průběhu staletí ulice měnila častokrát své jméno – ve 14. století z původní Schwabengasse na Švábská, 1867 Turnergasse + Talgasse, 1902 Jahngasse, 1915 Eugengasse, 1918 Talgasse (Údolní), 1930 Údolní, 1952 třída Obránců míru, od roku 1990 až doposud Údolní.“.
34
4. NÁZVY SPJATÉ S OSOBNOSTÍ, LITERATUROU NEBO HISTORIÍ Do této skupiny řadíme názvy, v nichž vystupuje nějaká osobnost, ať už historická nebo současná, zároveň zde mají místo názvy, které se pojí s literaturou nebo historií. První z názvů uvádíme vinárnu U Královny Elišky nacházející se nedaleko brněnského Mendlova náměstí. Sklepní prostory vinárny vznikly společně se vznikem kláštera cisterciaček, který nechala v první polovině 14. století založit královská vdova Eliška Rejčka. Ve sklepních prostorách se konaly různé večeře a slavnosti, po druhé světové válce prostory sloužily jako sklady. Teprve v roce 1965 zde byla otevřena opět vinárna, která tady funguje do dnes.66 Krčma u svatého Václava nás svým interiérem zavede do středověku, a tedy není pochyb, že název získala od českého knížete, patrona Čech a Moravy. Další restaurace, která nese ve svém názvu Václava, je U kulisáka Václava67. Název se vztahuje k době, kdy náš bývalý prezident Václav Havel pracoval jako kulisák v Divadle na Zábradlí. Z polských názvů uvádíme kavárnu Literatka, u které se nám podařilo získat vysvětlení původu názvu přímo od majitele. „Zawsze miałem zacięcie do czytania książek i świadomość, że wszystkich przeczytać nie zdołam. Konieczności dokonywania wyborów towarzyszył żal, że pozostaje sporo dzieł niepoznanych, a i tak zawsze decyzje należało podjąć. Postanowiłem zatem ograniczyć się do czytania autorów, których poznałem osobiście, a kawiarnia „Literatka” stworzyła niepowtarzalną okazję zawarcia znajomości. Znajomość z autorem daje nam też jedną niebagatelną korzyść: zawsze możemy poprosić o objaśnienie niezrozumiałego fragmentu tekstu czy nawet całości. Tej możliwości nie mamy w kontakcie z utworami autorów nieżyjących lub obcojęzycznych.“ K literatuře se také váže název polského podniku Anarchistyczny klub Zemsta, ležící v Poznani na ulici Fredry. Jeho majitelé nám původ názvu vyjasnili takto: „Wybrali ją internauci, bo kojarzy się z ulicą, na ktorej owa klubokawiarnia się znajduje Fredro i "zemsta". Kojarzy się też z
66
Historie vinárny. In: U Královny Elišky [online]. © 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.kralovnaeliska.cz/index.php/cs/homepage/history 67 Povšimněme si, že v názvu je použit ještě starý pravopis velkých písmen. Podle dnešní varianty by se název měl psát U Kulisáka Václava.
35
"dziadami" i pieśnią zemsty. Nazwa jako samo słowo jest prowokacyjna, niepewna, o kontekście lokalnym i jest to rownież akcent humorystyczny, założyciele chcą traktować niektóre rzeczy z przymrużeniem oka.“. Původ poznaňského baru Proletaryat nám jeho majitel popsal následovně: „Nazwa PROLETARYAT powstała na podstawie starego polskiego banknotu 100 zł, który na rewersie miał ten tekst. Mówi się nawet, że obecnie to się nazywa ‚Prekariat‘.“ A k tomu ještě dodává: „Poza tym obecnie wszyscy jesteśmy proletariuszami czy też prekariuszami a może bardziej niewolnikami:)“.
36
5. NÁPADITÉ A VTIPNÉ NÁZVY Do této skupiny řadíme všechny názvy, které podle nás jsou nápadité, případně vtipné. Zároveň jsme sem umístili názvy, které se svojí pozměněnou grafickou podobou snaží odlišit od ostatních podniků (většinou jde o grafickou změnu obecných jmen). Jak bylo popsáno v úvodu do praktické části práce, tyto názvy jsou dobrou vizitkou podniků, neboť se dobře odlišují od těch ostatních, nejsou spjaté s místem, jediným problémem je jejich délka. Takže v praxi v hovoru zákazníků budou zřejmě často zkracovány. Malá hospůdka s názvem To Pravé Ořechové vyjadřuje svým názvem, že tento podnik je přesně ten, který jsme hledali, je to ten pravý. V podobném duchu je vytvořen název vinárny Jedna Báseň, který v nás také evokuje příjemné prostředí s chutnou nabídkou. Naopak restaurace Na Blbým místě by nás svým názvem mohla od návštěvy odradit. Původ tohoto názvu zřejmě tkví v poloze podniku. Leží totiž pod schody na spojnici mezi ulicí Pellicovou a Pekařskou, na ulici beze jména. Podobnou negativní konotaci by mohla mít pizzerie Těsně Vedle, evokující, že jsme si spletli podnik, že ten pravý leží v sousedství. Avšak tento název je vymyšlen tak, aby sám hovořil v případě, že se o něm mluví: „Kde jsi?“ – „Těsně vedle.“. Zajímavou historii má bar s názvem Bar, který neexistuje, který v Brně získal nebývalou popularitu. Jeho název nám objasnil Jan Vlachýnský, jeden z jeho majitelů, následovně: „Vznik názvu baru s prohibicí nesouvisí. Vlastně jsme to prvotně vymysleli jako reklamní kampaň. Když jsme přišli do tohohle místa, tak se nám líbilo. Ale bylo strašně velký, mnohem větší, než jsme si původně představovali. Když jsme se rozhodli, že to tady vezmeme a budeme pár měsíců předělávat, tak si nemůžeme dovolit pak zase několik měsíců čekat, než začnou chodit lidi. Musíme jim dát vědět dopředu, že tady budeme. A protože jsme v té chvíli ještě neměli název, tak jsme mu začali říkat ‚Bar, který neexistuje‘.“68
68
Toto vysvětlení vyšlo jako součást článku „Příběh baru, který neexistuje. Studenti otevřeli ‘prohibiční’
podnik, z něhož vás nikdy nevykopnou” pro časopis Reflex viz Příběh baru, který neexistuje. Studenti otevřeli „prohibiční“ podnik, z něhož vás nikdy nevykopnou. In: Ondrejková, D. Reflex [online]. 2012 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z:http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/47984/pribeh-baru-ktery-neexistuje-studentiotevreli-prohibicni-podnik-z-nehoz-vas-nikdy-nevykopnou.html
37
Podnik Pivní burza ve svém názvu kombinuje oblast gastronomie a světa financí. Ve skutečnosti jde skutečně o burzu, kde si návštěvníci podle vývoje ceny snaží objednat pivo za co nejnižší nabídku. Jde tedy o marketingový tah založený na lidské soutěživosti. Dalším podnikem se zajímavým názvem je restaurace Mazaný Anděl, jehož název nám autor osvětlil takto: „při výběru názvu naší restaurace sehrála zásadní roli skutečnost, že se nachází kousek od Petrova a spojení Mazaný Anděl byl výsledkem skupinových návrhů a hlasování. V součtu (nevím, zda Vám to pro Vaši práci bude přínosem) je název naší restaurace kombinace respektu k místu, kde se nachází a nápadem.“ Charakterem podobné jsou také názvy U Hovězího pupku, lákající své zákazníky na tuto specialitu, Kupé, orientální restaurace zaměřující se na arabskou a balkánskou kuchyni, Śniadanie i obiady Jak u mamy a Bar tylko u nas Jak u dziadka vyjadřuje své zaměření na domácí kuchyni. Bezpochyby originální je název poznaňské kavárny Bułka z dziurką, která se pyšní produkcí vlastního pečiva mimo jiné i bulek. Pivní zaměření je naopak jisté u podniku s názvem Lot Chmiela, který nabízí velký výběr pivních lahůdek. Svým názvem chtějí majitelé zřejmě svým zákazníkům říci, že se nemusí bát pomalé obsluhy a nedostatku piva. Restaurace spojená s kavárnou s názvem Pracownia plní stejnou, „hovořící“, funkci jako výše zmíněné Těsně Vedle. Poslední název v této kategorii je Ludwiku do ronda, který patří restauraci s rodinou kuchyní nabízející kromě polské také vegetariánskou a židovskou kuchyni. Bohužel původ názvu je nám neznámý a v tomto případě se ani neodvažujeme pokoušet se o vlastní interpretaci. Poslední kategorii ve skupině nápaditých a vtipných názvů jsou názvy graficky pozměněných výrazů, povětšinou obecných jmen. Řadíme sem kavárnu Πkawka, která ve svém názvu pojí písmeno „pí“ alfabety s latinkou. Tento název bychom mohli přeložit jako rozkaz „pij kávu“. Dalším z této kategorie je název podniku Chocoffee, který svým spojením „choco“ a „coffee“ své zákazníky láká na širokou nabídku horké čokolády a kávy. Coolturna využívá ve svém názvu fonetického znění části výrazu „kulturna“ a zaměňuje jeho grafickou podobu za anglický výraz „cool“ ve významu báječný, skvělý super. Na podobném principu vznikl název Jazzda, název hudebního klubu. Jídelna s možností vlastní kombinace jednotlivých porcí také využila ve svém názvu angličtinu a nazvala se Mish Mash. Ve snaze o odlišení vznikly dále názvy jako Canappka sandwich bar, Restauracja Quichnia Polska nebo Restaurace Skanzeen.
38
ZÁVĚR Práci jsme rozdělili na dvě části – teoretickou a praktickou, kde praktická část je doplněna přílohou. V teoretické části jsme se v první kapitole zaměřili na popis onomastiky. Přiblížili jsme, v čem tato disciplína spočívá a uvedli jsme její dělení s příkladem některých poddisciplín. Součástí této kapitoly je také podrobné přiblížení tří nejrozšířenějších
kategorií
onomastiky
–
antroponomastiky,
toponomastiky
a chrématonomastiky. V antroponomastické části jsme se věnovali jménům, kde jsme uvedli jejich členění společně s příklady v češtině i v polštině, a také příjmením, kde jsme kromě členění uvedli i způsob jejich vzniku. Kromě toho jsme popsali rozdíly v přechylování v polštině a češtině a právní zvyklosti psaní příjmení skládajících se z více jednotek (po sňatku). V rámci toponomastiky, místních pojmenování, jsme nabídli několik možných dělení toponym, které jsme doplnili o příklady. V poslední podkapitole onomastiky jsme se zaměřili na chrématonomastiku, popisující produkty lidské činnosti. Upozornili jsme na problematiku omezení, na to, co vše mezi chrématonyma patří, neboť jde o ještě mladou disciplínu, která se teprve utváří. Na základě studia pramenů jsme zjistili, že problematika názvů gastronomických zařízení zatím není středem zájmu onomastů. Většina publikací se totiž věnuje názvosloví předmětů např. jogurtů, mostů, zvonů cachí apod. V rámci chrématonomastiky jsme upozornili na její rozdílnost oproti jiným onomastickým disciplínám, která spočívá v pojmenovávání ne pouze jednotek, ale také sérií jednotek. V druhé kapitole teoretické části jsme se zabývali rozdílem mezi obecnými a vlastními jmény, neboť v případě názvů restaurací se obecná jména často staví do roviny jmen vlastních. Proto kromě popisu, co je to obecné jméno a co jméno vlastní jsme popsali problematiku apelativizace a proprializace. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na pravidla psaní velkých písmen. Během sběru názvů k analýze jsme totiž zjistili, že se vyskytuje několik způsobů zápisu názvů restaurací, především v případě názvů obsahujících předložku. Došli jsme ovšem k názoru, že pravidla českého, resp. polského pravopisu v případě pojmenovávání gastronomických podniků zastávají funkci pouze doporučující a výsledné názvy tak často těmto pravidlům odporují. Pátrali jsme tedy po omezujících kritériích, která by určovala, jaké názvy mohou vzniknout, ale v polštině ani v češtině se žádný zákon touto problematikou nezabývá.
39
V praktické části práce jsme se věnovali analýze sebraných chrématonym. Názvy jsme sbírali osobně v Poznani, Wrocławi a Brně. V rámci sběru jsme se soustředili kromě názvu také na snahu o identifikaci zaměření podniku podle interiéru, nabídky jídelního lístku nebo hudby. Často bylo velice obtížné zjistit správné znění názvu podniku, protože na různých místech restaurace se název lišil (jednou bylo součástí názvu obecné jméno „restaurace“, jindy ne atd.). Proto jsme se pokoušeli ověřit si informace získané z terénu na internetu na webových, příp. facebookových stránkách podniku. I tam však často byl název podniku zapsán nejednoznačně, hůlkovým písmem atd. V některých případech se nám skutečná podoba názvu ověřit nepodařila. Dalším naším cílem bylo zjistit původ názvu, alespoň u některých jednotek. Rozeslali jsme proto email s dotazem na cca 100 českých a polských adres. Bohužel odezva na náš email byla sotva desetiprocentní. Což přičítáme jednostrannosti emailové komunikace. Část odpovědí jsme tedy začlenili přímo do jednotlivých skupin, zbylé odpovědi jsme zařadili do přílohy práce. U ostatních názvů jsme volili vlastní interpretaci. Dále jsme k úvodu do praktické části připojili i drobné rady, kterými by se měli řídit budoucí majitelé restaurací při výběru názvu, neboť název slouží svým způsobem také jako vizitka podniku. Praktickou část jsme rozdělili do několika kapitol, podle charakteru názvu nebo kuchyně. V první části jsme se zaměřili na různé národní kuchyně. Vycházeli jsme z cizojazyčného názvu podniku. Zda se skutečně jedná o zahraniční kuchyni, jsme ověřovali na webových stránkách restaurace, příp. nahlédnutím do jídelního lístku. Problémem řady restaurací bylo, že ač inzerovaly, že se jedná např. o italskou restauraci, ve skutečnosti nabízely speciality i jiných národních kuchyní. Zajímavým poznatkem je rozdílnost v názvech japonských a čínských restaurací. Zatímco japonské restaurace volí pro svůj název japonská slova transkribovaná do latinky, čínské restaurace dávají přednost překladu názvů. Do další skupiny jsme zařadili názvy obsahující zvířata a rostliny, nejčastěji se tu objevovala opice a růže. Ve třetí kapitole jsme se zabývali názvy spjatými s místem jako např. Za Homerunem, W Starym kinie nebo U Dřeváka. Do předposlední kapitoly jsme zařadili názvy spjaté s literaturou (Anarchistyczny klub Zemsta), osobností (U Královny
40
Elišky nebo U kulisáka Václava) nebo historií (Krčma u svatého Václava). Poslední a nejzajímavější skupinu tvoří názvy nápadité a vtipné. Zde stojí za zmínku Bar, který neexistuje, Na Blbým místě, Bulka z dziurką atd. Kromě toho sem řadíme i názvy vycházející z obecných jmen s grafickou úpravou tak, aby se odlišovaly od okolních podniků, ale jasně definovaly zaměření. Jde o názvy jako Πkawka, Chocoffee, Jazzda nebo Canappka sandwich bar. V příloze uvádíme abecedně seřazený seznam všech názvů podniků, které jsme sesbírali, zařazené podle města sběru. Zároveň součástí přílohy je také přesný přepis vysvětlení původu názvů restaurací, tak jak nám je zaslali jejich majitelé.
41
RESUMÉ Tematem pracy jest analiza wybranych chrematonim (polskich i czeskich nazw restauracji), ich klasyfikacja do logicznych grup i próba określenia możliwości powstania tych nazw. Praca ta została podzielona na dwie części – teoretyczną i praktyczną, która została dopełniona o załącznik. Celem pierwszego rozdziału części teoretycznej był opis onomastyki, pojęcie tej dyscypliny oraz jej Rozdział
ten
zawiera
również
podział na dyscypliny niższego rzędu.
szczegółowy
ekskurs
do
trzech
najbardziej
rozpowszechnionych kategorii onomastyki – antroponomastyki, toponomastyki oraz chrematonomastyki. W części poświęconej antroponomastyce są przedstawione imiona, ich podział oraz przykładyw języku czeskim i polskim, a także nazwiska. W przypadku nazwisk oprócz możliwej dywersyfikacji znajduje się też opis sposóbu ich powstania. Poza tym w tej części znajduje się też opis różnic w obyczajach normatywnych dotyczącychpisowni nazwisk złożonych z kilku jednostek (związanych ze zmianą stanu cywilnego). W ramach toponomastyki, czyli dyscypliny zajmującej sięnazwami miejscowymi, prezentowane są możliwe podziały toponimów z przykładami. Ostatni podrozdział poświęcony onomastyce zajmuje się chrematonomastyką, opisującą wytwory ludzkiej działalności. W tym miejscu zwrócono uwagę na kilka problemów związanych z ograniczeniami chrematonimii, chodzi bowiem o dyscyplinę jeszcze młodą, która się dopiero
kształtuje.
Z
badań
źródeł
wynika,
że
zagadnienia
nazw
zakładów
gastronomicznych nie były do tej pory przedmiotem zainteresowania onomastów. Większość publikacji była poświęcona problematyce nazw takich przedmiotów jak np. jogurty, mosty, dzwony, pojemniczki gry Geocaching. W ramach chrematonomastyki zwrócono uwagę na jej odróżnienie od innych gałęzi onomastyki, polegające na oznaczeniu nie tylko jednostek, lecz też serii jednostek. Tematemdrugiego rozdziału części teoretycznej była różnica między nazwami ogólnymi i własnymi, ponieważ w przypadku nazw restauracji nazwy ogólne stają się nazwami własnymi. Dla tego poza opisem, co oznacza nazwa ogólna, a co nazwa własna, został też przedstawiony problem apelatywizacji i proprializacji.
42
Ostatni rozdział części teoretycznej zajmuje się zasadami pisowni dużych liter. W trakcie zbioru nazw do badań analitycznych wyszło na jaw, że pojawia się kilka sposobów zapisu nazw restauracji, przede wszystkim tych, które zawierają przyimek. Można zgodzić się z poglądem, według którego normy pisowni zawarte w zasadach ortografii czeskiej lub polskiej w przypadku nazw zakładów gastronomicznych pełnią tylko funkcję tylko zalecenia, często stojąc w sprzeczności z rzeczywistością językową.. Przeprowadzone badania dotyczące istnienia zasad ortograficznych o charakterze normwatywnym, regulujących zapis takich nazw nie przyniosły żadnych rezultatów. Część praktycznaj jest poświęconaanalizie zbiorów chrematonim. Nazwy zostały zebrane przez autorkę osobiście na miejscu w Poznaniu, Wrocławiu oraz w Brnie. W trakciu zbioru materiałustarano się zidentyfikować specjalizację zakładu na podstawie interieru, oferty gastronomicznej lub produkcji muzycznej. Często się pojawiał problem z ustaleniem dokładnej nazwy zakładu, bowiem w przypadku wybranych restauracji zostały odnalezione różne wersje tej nazwy (raz nazwa zawierała słowo „restauracja”, innym razem nie itp.). W tej sytuacji pomocnym rozwiązaniem okazało się porównanie nazwy znalezionej w terenie z informacjami prezentowanymi na stronach internetowych zakładu. Niemniej jednak nawet tam pojawiały się różne odmiany nazwy lub jej zapisu w kroju pisma. Potwierdziło się, że w niektórych przypadkach nie było możliwości stwierdzenia poprawnej wersji takiej nazwy. Kolejnym celem pracy było odkrycie rodowodu nazwy, przynajmniej w przypadku wybranych zakładów. W tym celu zostały wysłane zapytania o historię nazwy do ponad stu czeskich i polskich zakładów gastronomicznych. Niestety reakcja była nie więcej jak dziesięcioprocentowa..
Część
odpowiedzi
została
włączona
bezpośrednio
do
poszczególnych grup, pozostałe znajdują się w załączniku do pracy. W przypadku nazw bez odpowiedzi oparto się na własnej wykładni. We wstępie do części praktycznej zostały dodane zalecenia, z których warto korzystać wybierając nazwę restauracji, należy bowiem pamiętać, że nazwa zakładu jest ważnym elementem jego prezentacji. Część praktyczna pozostała podzielona na kilka podrozdziałów w zależności od charakteru nazwy lub specjalizacji gastronomicznej lokalu. Część pierwszą poświęcono nazwom restauracji oferujących dania różnych kuchni narodowych. Szereg restauracji
43
prezentuje się w roli reprezentantów na przykład kuchni włoskiej, ale w rzeczywistości oferuje też inne dania. Ciekawym spostrzeżeniem zyskanym w trakcie badań była różnica miedzy nazwami restauracji oferujących dania kuchni japońskiej i chińskiej. Restauracje japońskie korzystały ze słownictwa japońskiego w transkrypcji do alfabetu łacińskiego w odróżnieniu od zakładów chińskich, które korzystają z tłumaczeń na język czeski lub polski. Specyficzną grupę tworzą nazwy zawierające nazwy zwierząt lub roślin, najczęściej pojawia się małpa albo róża. Rozdział trzeci został poświęcony nazwom związanym z miejscem, np. Za Homerunem, W Starym kinie lub U Dřeváku. Przedostatni rozdział zawiera nazwy związane z literaturą (Anarchistyczny klub Zemsta), postacią (U Královny Elišky lub U kulisáka Václava) lub z historią (Krčma u svatého Václava). Ostatnią grupę nazw, może nawet najciekawszą, tworzą nazwykorzystające z humoru językowego. Za wzmiankę stoją nazwy takie jak Bar, který neexistuje, Na blbým místě, Bulka z dziurką i inne. Oprócz tego do tej grupy trzeba włączyć też nazwy wywodzące się z nazw ogólnych w takim opracowaniu graficznym, które pozwala na odróżnienie restauracji od innych zakładów przez jednoznaczną prezentację jejcech specyficznych. Do tej grupy można zaliczyć takie nazwy jak Ilkawka, Chocoffee, Jazzda albo Canappka sandwich bar. Załącznik zawiera listę alfabetyczną nazw lokalów zamieszczonych w niniejszej pracy z uwzględnieniemmiejsca pochodzenia.. W załączniku znajdują się również wyjaśnienia dotyczące powstania poszczególnych nazw restauracji, które były nadesłane przez respondentów – właścicieli restauracji.
44
PRAMENY 1. KNIŽNÍ ZDROJE •
CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5.
•
ČERNÝ a J. HOLEŠ. Sémiotika. Praha: Portál, 2004.
•
Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, 604 s. ISBN 80-710-6484X.
•
HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Česká mluvnice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963.
•
Jazyk a jeho proměny. Brno: Host, 2008. ISBN 978-807-2943-012.
•
KANIA, S. a J. TOKARSKI. Zarys leksykologii i leksykografii polskiej. Warszawa: Wydawnictwo Szkolne i Pedagogiczne, 1984.
•
MARKOWSKI, A. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2010. ISBN 83-011-4198-0.
•
OLIVA, Karel. Acta onomastica: Chrématonymum v teorii a praxi. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2000. ISBN 80-86496-01-5.
•
PRAVDOVÁ, M. a I. SVOBODOVÁ. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2327-8.
•
ŠMILAUER, V. Úvod do toponomastiky. Praha: 1963, Státní pedagogické nakladatelství.
•
ŠRÁMEK, R. a L. KUBA. Chrématonyma z hlediska teorie a praxe. Brno: Onomastická komise ČSAV, 1989. Onomastika a škola.
•
ŠRÁMEK, Rudolf. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, c1999. ISBN 80-210-2027-X.
•
ŠTÍCHA, František. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2205-9.
•
Współczesny język polski. Redaktor Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010. ISBN 978-832-2731-789.
45
2. INTERNETOVÉ ZDROJE •
ČECHOVÁ, M. Současné změny ve firemních názvech. In: Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. 1994 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://naserec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7196
•
Dwie małpy. In: Facebook [online]. © 2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/2malpy/info?tab=page_info
•
GAŁKOWSKI, A. Onomastyka. In: Uniwersytet Łódzki [online]. © 2012 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://onomastyka.uni.lodz.pl/strona-glowna/opis-nauki
•
GÓRNA, E. Najlepsza nazwa dla restauracji. In: Dla gastronomii [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://dla-gastronomii.pl/porady/najlepsza-nazwadla-restauracji
•
Historie vinárny. In: U Královny Elišky [online]. © 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.kralovnaeliska.cz/index.php/cs/homepage/history
•
Jedno- i wielowyrazowe nazwy dzielnic, ulic, placów, rynków, ogrodów, parków, bulwarów, budowli, zabytków, obiektów sportowych. In: PWN [online]. ©19972014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://sjp.pwn.pl/zasady/;629401
•
Jedno- i wielowyrazowe nazwy własne przedsiębiorstw i lokali. In: PWN [online]. ©1997-2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://sjp.pwn.pl/zasady/Jedno-iwielowyrazowe-nazwy-wlasne-przedsiebiorstw-i-lokali;629402.html
•
KNAPPOVÁ, M. Osobní jména v českém jazykovém systému. In: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [online]. 1980 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: naserec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6216
•
KNAPPOVÁ, M. Přechylování příjmení jako problém kodifikační a legislativní (návrh doplňkové kodifikační úpravy). In: Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. 1992 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7046
•
Pivní opice. In: Pivní opice [online]. © 2013 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.pivniopice.cz/index.html
•
POKORNÝ, K. Staré Brno - podzemí U Sedmi Švábů. In: Agartha [online]. © 2002-2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://agartha.cz/html/pruzkumy/brno/sedm_svabu/index.php
46
•
Potrefené husy. In: Staropramen [online]. ©2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.staropramen.cz/potrefene-husy/
•
Příběh baru, který neexistuje. Studenti otevřeli „prohibiční“ podnik, z něhož vás nikdy nevykopnou. In: ONDREJKOVÁ, D. Reflex [online]. 2012 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/47984/pribeh-baru-kteryneexistuje-studenti-otevreli-prohibicni-podnik-z-nehoz-vas-nikdynevykopnou.html
•
Psaní velkých písmen - obecná poučení. In: Ústav pro jazyk český Akademie Věd ČR [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=180
•
Statystyka imion i nazwisk z bazy PESEL. In: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych [online]. ©2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: https://msw.gov.pl/pl/sprawyobywatelskie/ewidencja-ludnosci-dowo/statystyki-imion-i-nazw
•
Ustawa z dnia 7 października 1999 r. o języku polskim. In: Internetowy system aktów prawnych [online]. 1999 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19990900999
•
Vymizelé domy: Dům U sedmi Švábů. In: Moje Brno [online]. © 2007-2015 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsizajimavosti-dum-u-sedmi-svabu.html
47
PŘÍLOHY SEZNAM NÁZVŮ BRNO •
Avatár vegetariánská restaurace a
•
Pivní burza
cukrárna
•
Pivní stáj
•
Avia café restaurant
•
Pivnice a restaurace Mazaný
•
Bar, který neexistuje
•
Café Chat Noir
•
Pivnice a restaurace Zlatá veverka
•
Coffee Station
•
Pivnice U Čápa
•
Černý medvěd restaurant
•
Pivnice U Kroužku
•
Dávné časy
•
Pivnice U Všech svatých
•
Depo
•
Pizzeria & Ristorante Carpe Diem
•
Dřevěná růže
•
Potrefená husa
•
Ekvádor
•
Restaurace a penzion Kadlcův
•
Gingilla Pizzerie a restaurace
•
Hospoda Stodola
•
Restaurace Laguna
•
Hostinec U Bláhovky
•
Restaurace Lucullus
•
Hostinec U Semináru
•
Restaurace nekonečno
•
Jaan food
•
Restaurace Padowetz
•
Koločava
•
Restaurace Plameňák
•
Kupé
•
Restaurace Sharingham
•
Mazaný Anděl
•
Restaurace Skanzeen
•
Monte Bú Restaurant
•
Restaurace Tortuga
•
Music club Livingstone
•
Restaurace U hovězího pupku
•
Na Blbým místě
•
Restaurace U Kormidla
•
Na Švábce
•
Restaurace U Lucerny
•
Orientální restaurace, kavárna a
•
Restaurace Veselá vačice
bar Kupé
•
Restaurace Železná Růže
•
Paterlord
•
Restaurant & Pub Pivní opice
•
Pivní bar U Gluma
•
Restaurant U Mlsné kozy
anděl
mlýn
48
•
Rotor bar
•
U Měděné Pánve
•
Spolek
•
U Rudého vola
•
Steakový a pivní bar Pod
•
U Sedmi švábů
Lékárnou
•
U Semináru
Steakový a pivní bar U Modré
•
U Všech čertů
růže
•
U všech oslů
•
Stopkova plzeňská pivnice
•
U zelené žáby
•
Tenkrát na východě
•
Varna Bar Restaurant
•
Těsně vedle
•
Vat 69
•
The Immigrant
•
Vinárna Jedna Báseň
•
Tinto
•
Vinárna U Šohajíčka
•
To Pravé Ořechové
•
Vinotéka & Antik U Žíznivého
•
Tryzub
•
U 3 opic pub & restaurant
•
Výtopna Restaurant Café
•
U Bílého beránka
•
Wine Cafe Meet and Greet
•
U Dřeváka
•
Za Homerunem
•
U heligonky penzion a restaurace
•
Zelená kočka Dalešický pivovar
•
U Hodného psa
•
U Hovězího pupku
•
Zelený dveře
•
U Královny Elišky
•
Zlatá muška pub – restaurant –
•
U kulisáka Václava
•
papouška
restaurant
cafe
POZNAŇ •
77 Sushi
•
Bar mlecny Apetyt
•
84 Kroki
•
Bar mleczny Pod Arkadamy
•
Al Kasserine
•
Bar tylko u nas, Jak u dziadka
•
Ali Baba, bistro 24 h
•
Barytaś Wiedeński, kawiarnia
•
Angielka, cafe, drink, lunch
•
Basilium, coffee&drink&food
•
Ankara Grill hause
•
Bistro caffe Picasso, lody i desery
•
Ankara kebap
•
Apteka Nowomiejska
z tradycją •
Bistro Fux
49
•
Bistro Trio
•
Imaret, kebab, kuchnia orientalna
•
Bordo, cafe, restaurant
•
Johny Rocker, classic rock&pop
•
Brooklyn bridge club, cafe,
•
Kamea, kawiarnia, galeria
restaurant, pub
•
Kandulski, cukiernia, cafe
•
Bułka z dziurką
•
Kawiarnia u przyjaciół
•
Cafe Kamea
•
Kebabistan
•
cafe Kawka
•
Klub Za Kulisami
•
Canappka, sandwich bar
•
Kokoko, the chicken bar
•
Česká hospoda, restaurace,
•
Kriek, belgian pub&cafe
vinoteka Bohemia
•
Kuro, sushi bar, restauracja
•
Chatka Babuni, restauracja i
japońska
pierogarnia
•
Kwadrat, bistro&cafe
Chimera, herbaciarnia, kawiarnia,
•
La Rambla, tapas bar&vino
restauracja
•
Lavenda, caffe&lunch
•
Club FBI
•
Lot chmiela Pub
•
Coco café,
•
Ludwiku do Ronda, kuchnia
•
restauracja&pierogarnia
domowa
•
Cocorico, cafe
•
Ławka, cafe
•
Cocorico, restaurant
•
Madagaskar, restaurant, cafe
•
Credo
•
Morder Pub
•
Cyril
•
Olivio
•
Czekolada, cafe
•
Pastela, restauracja&cafe
•
Deja vu caffe
•
Pechuncja, art, coffee&beer
•
Fanabe Ria,
•
Pekin, restauracja chińska
kawiarnia&restauracja
•
Piccolo, spagetti bar
•
Farm burger – bistro
•
Piece of cake
•
Farma cafe
•
Pijalnia wódki i piwa
•
Galeria Przyjaźne anioły
•
Piwiarnia
•
Girasole, cafe, trattoria, pizzeria
•
Piwnica „X”
•
Greco, kebab zapiekanki hot dog
•
Pizzeria da Luigi
•
Hot Wok, restauracja chińska
50
•
•
Pod Koziołkiem, obiady domowe
•
Pod Lampionami
•
Pracownia, cafe, resturant
•
Szpilka cafe
•
PRL Pub
•
Śniadanie i obiady, Jak u mamy
•
Proletaryat, klubokawiarnia
•
Tawerna Kapetanis, greek grill
•
Ptasiek, cafe
•
Republika róż, kawiarnia
•
Teriyaki sushi, restauracja
•
Restauracja Ognisty Wok,
•
Trzy pokoje z kuchnią
Kuchnia Chińska i Wietnamska
•
Valpolicella, trattoria
•
Rock Pub Kuźnia
•
Van Gogh
•
Sakana, sushi bar
•
Vanilla Club
•
Sofa, cafe&lunch
•
W Starym kinie
•
Soho café
•
Warung Bali, restauracja
•
Sonata
•
Spagetti bistro Piccolo
•
Weranda cafe
•
Stary młynek, cafe
•
Zagrodnicza, piekarnia, cukiernia
•
Studnia Pub
•
Zielona gęś
•
Sushi Kōan
•
Zindo Sushi, koreańsko japońska
•
Πkawka
Szachowica, restauracja europejska
hause
indonezyjska
WROCŁAW •
77 Sushi
•
Bar mleczny Miś
•
Afryka, lunch&coctail bar
•
Bar Witek
•
Akropolis
•
Bau bar
•
Alladin’s, pub&restaurant
•
Bazylia
•
Amigo
•
Bernard, piwiarnia, restauracja
•
Antidotum, music pub
•
Bierhalle, restauracja-browar
•
Apteka pod Ratusyem
•
Blt & flat breads
•
Art hotel
•
Burger Love
•
Bar Feniks
•
Cafe de France, restaurant
51
•
Cafe Fika
•
Chocoffee
•
Cantina Vineria
•
Itineris, kuchnia staropolska
•
Capri ristorante
•
Jalapenos, mexican grill
•
Carpe Diem klub
•
Jazzda
•
Casa della musica
•
Kalambur
•
Casa italiana
•
Karczma Lwowska
•
Cegielnia
•
Karczma Piastów
•
Cinnabon, bakery cafe
•
La Sardine
•
Coctail Bar Witaminka
•
La Scala, trattoria, restauracja
•
Coolturna
•
Le bistrot parisieu
•
Cukiernia „Łomżanka”
•
Le Grand, salon
•
Cukiernia Sowa
•
Le gyros
•
Dragon box
•
Le Rendey-Vous, restaurant
•
Drink bar Małgosia
•
Dwie małpy, coffeeshop
•
Literatka, kawiarnia
•
Dwór Polski, restauracja
•
Lubu Dubu, kuchnia polska
•
Error, cofee shop
•
Marcello Consonni
•
Fresh cafe
•
Maskarada
•
Fryciarnia Amsterdam
•
Merlin, café, bar
•
Galeria italiana, coffee
•
Michiko sushi
bars&restaurants
•
Milano più, italian caffe, snack,
français
•
Giselle, french bakery cafe
•
Grande pizza
•
Mish Mash
•
Greco
•
Monsieur café
•
Gruzińskie Chaczapi
•
Mostownia pub
•
Guinness, pub irlandzki, the irish
•
Muffiniarnia, coffee, cookies
pub
•
Nowogaina, club&restaurant
•
Gyros hot
•
Nynek, kebab house
•
Hortyca, smak Ukrainy
•
OK, wine bar&restaurant
•
Chatka przy jatkach
•
Paka pub
lounge bar
52
•
Pesto
•
Rodeo, grill steak house
•
Piec na Szewskiej
•
Saigon, bar orientalny
•
Pierogarnia Stary Młyn
•
Sakana, Sushi
•
Pijalnia czekolady, Wedel
•
Sakana, Sushi
•
Pijalnia wódki i piwa
•
Shake wave
•
Pijawka
•
So! coffee
•
Piramida steak house, kuchnia
•
Soho, restauracja from breakfast
orientalna i kuchnie świata
to breakfast
•
Piwiarnia
•
Spartan Gyros
•
Pizza Dominium
•
Spartan Kebab
•
Pizzeria Piekielny kupiec
•
Sphinx, bar – restauracja, grill –
•
Pizzeria pod II strusiem, pizza,
bar
ristorante (fish&chips,
•
Stardust, club, restaurant
rybstauracja)
•
Sultan, shisha, food-drink
•
Planet Sushi
•
Świat chin
•
Pleasures, cafe&drink bar
•
Taverna Española
•
PRL
•
The Mexican
•
Pronto, pizza&trattoria
•
Tralala cafe
•
Przedwojenna
•
U Beatki
•
Puszka Ciastek
•
Va Bene, trattoria – italská
•
Reis pub
•
Restauracja „Żak”
•
Veranda, lunch coctails&more
•
Restauracja Pod Gryfami, piwnica
•
Vue, sushi&martini, japanese
•
Restauracja Quichnia Polska
•
Restauracja Spiż
•
Warka
•
Restauracja Złoty pies
•
Złota restauracja
restaurace
restaurant
53
VYSVĚTLENÍ NÁZVŮ BRNO 1. Na Švábce Dobrý den. V příloze zasílám vysvětlení odkud inspirace pro název ŠVÁBKA. Pivnice se nachází v místě bývalého předměstí Brna. Vše v příloze. S pozdravem Marcel Pecl
Velmi malý katastr zvaný Švábky se rozkládal na severním úpatí Špilberku a jižně a jihovýchodně od Obilního trhu po obou stranách Údolní ulice, která tvořila pod původním názvem Švábka nejen jádro, ale dlouho i jedinou ulici této někdejší vesnice. Toto brněnské předměstí se v těchto místech nacházelo již od období vrcholného středověku. Ve 14. až 17. století se nazývala platea Svevorum, Schwabengasse, v roce 1915 pak Erzherzog Eugenstrasse a od roku 1918 Údolní. Roku 1365 byla na Švábce lázeň, 2 cihelny (na konci ulice v polích) a 79 domů, jejichž majitelé se věnovali zemědělství, řemeslům a živnostem. Za husitských válek utrpěla Švábka velké škody a roku 1442 z ní zbývalo jen 30 domů. V roce 1846 se pak rozkládala na území od Slepé brány k Obilnímu trhu, tehdy vojenskému cvičišti. Měla 33 domů s 1000 obyvateli. Roku 1850 byla Švábka připojena k Brnu. Vznik ulice se datuje k roku 1340. Název ulice dostala podle původních kolonistů z jižního Německa – Švábska, kteří se v oněch místech usazovali. V průběhu staletí ulice měnila častokrát své jméno – ve 14. století z původní Schwabengasse na Švábská, 1867 Turnergasse+ Talgasse, 1902 Jahngasse, 1915 Eugengasse, 1918 Talgasse (Údolní), 1930 Údolní, 1952 třída Obránců míru, od roku 1990 až doposud Údolní.
54
2. Ekvádor Dobrý večer, restauraci jsem již koupila s tímto názvem a nechala jsem to tak. Pěkný den Ježová
3. Avatár Dobrý den, děkujeme za zájem o naši restauraci. Název naší restaurace jsme vybrali, jelikož podle nás přesně vystihuje zaměření našeho podniku a to jaký chceme, aby byl. Více o tomto námětu píšeme zde: https://sites.google.com/site/avatarbrno/historie S pozdravem Václav Dvořák z výše zmíněných webových stránek: Co znamená název Avatár: Registrovaný název naší restaurace je již velmi frekventovaným pojmem, zvláště nyní po uvedení úspěšného filmu AVATAR. Přesto se nás hosté často ptají, co přesně toto slovo znamená. Slovo Avatár pochází z původního jazyka Sánskrt, který se učí na vysokých školách po celém světě, a v kterém byla sepsána nejstarší posvátná védská písma. V sánskrtu také přednesl
Pán
Šrí
Kršna
před
5000
léty
Bhagavadgítu.
PŘESNĚ JE POPSÁN VÝZNAM TOHOTO SLOVA ZDE: "SÁNSKRTSKÉ SLOVO AVATÁRA DOSLOVNĚ ZNAMENÁ "ten, kdo sestoupil". TEN KDO SESTOUPÍ Z DUCHOVNÍHO SVĚTA DO HMOTNÉHO VESMÍRU ZE SVÉ VLASTNÍ VŮLE, SE NAZÝVÁ AVATÁRA." Královské poznání str. 54 Tímto způsobem jej také chápe restaurace Avatár.
Proč tady jsme: Restaurace Avatár nabízí možnost společnosti lidí, kteří jsou již nějakým způsobem na cestě domů. Jsme hluboce přesvědčeni, že je možné již nyní a zde žít přirozenější a čistější život, jenž je odrazem aktivit duchovního světa, kam se chceme vrátit.
55
Jak vidíme budoucnost: Budoucnost vidíme velice optimisticky. Současný rostoucí zájem o BIO a ZDRAVO je příslibem doby, kdy se lidé budou více a více zajímat a starat sami o sebe. Čemuž předchází péče o své tělo. V němž dočasně bydlíme. Navíc naší nejpočetnější věkovou skupinou jsou studenti a mladí lidé mezi 25-35 lety (viz zde dole REFERENCE). Takže okruh lidí zajímajících se o své tělo a sebe sama bude přirozeně narůstat.
Náš slogan - čistá energie: Restaurace Avatár stále více využívá místní zdroje potravin a energie, a vždy se velice zajímáme o to, kdo dostane tvoje peníze. Jelikož si dobře uvědomujeme, že důvodem proč nám každý den dáváš je právě tvoje hledání čisté energie. A čistá energie může proudit z nejvyššího zdroje pouze skrze čisté vztahy k Matce Zemi a k čistým lidem od čistých lidí.
PURE ENERGY Tvůj Avatár
4. U Lucerny Na Váš dotaz mohu pouze sdělit . že název restaurace je zde po celou dobu tj. cca od roku 1924, a po celou dobu se název restaurace nezměnil, i když byli nějaké tendence ke změně názvu po sametové revoluci, ale ty se neuskutečnily. Stačí taková odpověď? S pozdravem a úspěšnou bakalářskou práci Vladimír Píšek-restaurace U Lucerny
5. Hostinec U Semináru Dobrý den, ano, název U Semináru má historický podklad. Kousek od nás byl za první republiky Seminár - alumnát. Navíc se ulice Smetanova, na které sídlíme, jmenovala za protektorátu Seminární…. Michal Princ Hostinec U Semináru
56
6. Pivnice a restaurace Mazaný anděl Vážená paní Pikulová, při výběru názvu naší restaurace sehrála zásadní roli skutečnost, že se nachází kousek od Petrova a spojení Mazaný Anděl byl výsledkem skupinových návrhů a hlasování. V součtu (nevím, zda Vám to pro Vaši práci bude přínosem) je název naší restaurace kombinace respektu k místu, kde se nachází a nápadem. Přejeme Vám hodně štěstí s Vaší prací. Restaurace Mazaný Anděl
7. Restaurace Železná růže Dobrý den, inspiraci pro název naší restaurace jsme čerpali z písničky skupiny Pražský výběr. Nejprve vznikla restaurace Dřevěná růže, o které se v písni zpívá - dřevěná růže je růže, která nevoní, ale navodí správnou atmosféru. Následně vznikla restaurace Železná růže, která přijala název příbuzný první restauraci a také se zároveň hodí prostředí klenbového sklepa. Ať se Vám daří a práci obhájíte za A. Pěkný den. S pozdravem
8. Bar, který neexistuje Vážená paní Pikulová, kolega mi přeposlal Váš e-mail… vzhledem k tomu, že už jsme na tuhle otázku odpovídali mnohokrát, odpovídám citací z jednoho rozhovoru:)
57
"Vznik názvu baru ale s prohibicí nesouvisí: „Vlastně jsme to prvotně vymysleli jako reklamní kampaň. Když jsme přišli do tohohle místa, tak se nám líbilo. Ale bylo strašně velký, mnohem větší, než jsme si původně představovali. Když jsme se rozhodli, že to tady vezmeme a budeme pár měsíců předělávat, tak si nemůžeme dovolit pak zase několik měsíců čekat, než začnou chodit lidi. Musíme jim dát vědět dopředu, že tady budeme. A protože jsme v té chvíli ještě neměli název, tak jsme mu začali říkat ‚Bar, který neexistuje‘,“ vysvětluje Jan Vlachýnský, student politologie a psychologie na Masarykově univerzitě cestu k chytlavému názvu. S úsměvem pak ale dodává: „My jsme totiž viděli hodně barů v Americe. Tam jsou teď populární ,speakeasy‘ bary, které odkazují na ty ilegální a utajené z dob americké prohibice. To je taky varianta, jak se na náš název a bar koukat, že se zašijete a není vás vidět. I když tady na tomhle místě to asi lehce nepůjde,“ a ukazuje tak obrovský prostor, ve kterém hodlají nalévat hostům kvalitní, ovšem málo známý alkohol." S pozdravem, -Honza Vlachynský Bar, který neexistuje s.r.o. tel.: 773 143 942
[email protected] www.barkteryneexistuje.cz
9. Pivní opice Dobrý den, přemýšleli jsme nad vhodným dvojsmyslem a toto nám přišlo jako nejlepší. Zdravím Viktor Nohel
58
POLSKO 1. Proletaryat Szanowna Pani. Nazwa PROLETARYAT powstała na podstawie starego polskiego banknotu 100 zł który na rewersie miał ten tekst. Mówi się nawet, że obecnie to się nazywa "Prekariat" http://pl.wikipedia.org/wiki/Prekariat http://www.polityka.pl/tygodnikpolityka/swiat/1519162,1,prekariat-mlodzi-bezperspektyw-nowa-klasa-spoleczna.read Poza tym obecnie wszyscy jesteśmy proletariuszami czy też prekariuszami a może bardziej niewolnikami:) Pozdrawiam Sławomir Cichocki PS Oczywiście polityka nie była motorem ani powodem tej nazwy. To była raczej przekora lub pastisz. Ale teraz po 11 latach istnienia lokalu widzimy w tym trochę więcej sensu niż kiedyś.
59
2. Kawiarnia Literatka Szanowna Pani! Nasza kawiarnia powstała w połowie 2006 roku w Kamienicy Pod Złotym Słońcem na rynku wrocławskim. Przez półtora roku miała przyjemność gościć znakomitych pisarzy, aktorów, reżyserów, malarzy i muzyków. Klientami byli: (zacytuję tu odezwę „Pikadora”) „robotnicy, żołnierze, dzieci, starcy, ludzie, kobiety, inteligenci i pisarze dramatyczni”. Oni to w niekończących się dyskusjach marnowali nadmiar wolnego czasu lub rzucali się w wir tańca gubiąc na parkiecie zelówki. Remont kamienicy Pod Złotym Słońcem ukrócił tę hulaszczą zabawę. Obecnie „Literatka” mieści się na północnej pierzei wrocławskiego rynku w sąsiedztwie dostojnej Biblioteki Publicznej. Wypadałoby wytłumaczyć skąd idea naszego klubu. Zawsze miałem zacięcie do czytania książek i świadomość, że wszystkich przeczytać nie zdołam. Konieczności dokonywania wyborów towarzyszył żal, że pozostaje sporo dzieł niepoznanych, a i tak zawsze decyzje należało podjąć. Postanowiłem zatem ograniczyć się do czytania autorów, których poznałem osobiście, a kawiarnia „Literatka” stworzyła niepowtarzalną okazję zawarcia znajomości. Znajomość z autorem daje nam też jedną niebagatelną korzyść: zawsze możemy poprosić o objaśnienie niezrozumiałego fragmentu tekstu czy nawet całości. Tej możliwości nie mamy w kontakcie z utworami autorów nieżyjących lub obcojęzycznych. Ten obszerny opis nasuwa już Pani na pewno myśl, że nazwa nie pochodzi ani od nazwiska, ani od lokalizacji, a przekornie łączy charakter lokalu z organizowanymi wydarzeniami (w dużej mierze związanymi ze światem literackim). Zawiera więc grę językową. Podnosząc zalety kawiarni „Literatka” zapraszam do bywania u nas. Życzymy ukończenia studiów i samych sukcesów! Ukłony, Janusz Domin
60
3. Anarchistyczny klub/księgarnia Zemsta Wybrali ją internauci, bo kojarzy się z ulicą [ul. Fredry], na której owa klubokawiarnia się znajduje Fredro i "zemsta". Kojarzy si też z "dziadami" i pieśnią zemsty. Nazwa jako samo słowo jest prowokacyjna, niepewna, o kontekście lokalnym i jest to również akcent humorystyczny, założyciele chcą traktować niektóre rzeczy z przymrużeniem oka. Nazwa odnosi się również do schematu myślenia o anarchistach. Inicjatywa ta obejmuje także ideę budowania innych niż zwykle, bezinteresownych relacji społecznych opartych na pomocy wzajemnej.
61
