MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Bakalářská diplomová práce

2011

Lucie Pěršalová

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Lucie Pěršalová

Působení scénického čtení na čtenářství a prolínání literatury a divadla. Zaměřeno na projekt Listování. Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Libor Vodička, Ph.D. 2011

Podpis vedoucího práce:

…………………………………………… Mgr. Libor Vodička, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………………… Podpis autora práce

Poděkování Svému vedoucímu práce, Mgr. Liboru Vodičkovi, Ph.D., děkuji za vstřícnost, cenné rady a připomínky. Poděkovat chci také svým rodičům a Martinovi za dlouholetou podporu, pomoc a trpělivost. Velké poděkování patří osloveným knihovnám a jejich knihovnicím/knihovníkům, kteří mi ochotně odpověděli na otázky a předali četné podněty a také tvůrcům projektu Listování, kteří mě nechali nahlédnout do jejich projektu.

Bibliografický záznam PĚRŠALOVÁ, Lucie. Působení scénického čtení na čtenářství a prolínání literatury a divadla. Zaměřeno na projekt Listování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 62 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Libor Vodička, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce „Působení scénického čtení na čtenářství a prolínání literatury a divadla. Zaměřeno na projekt Listování.“ se zabývá stanovením vlivu Listování na čtenářství, a možnostmi využití Listování knihovnami pro svoji propagaci a rozšíření čtenářství. Součástí práce je stručná historie scénického čtení, popis projektu Listování a také výzkum provedený v divadle a v knihovnách. Výstupem práce je zhodnocení Listování jako nástroje na rozšiřování čtenářství a návrh pro knihovny, jak s ním nakládat a využívat jej.

Klíčová slova Čtení, četba, čtenářství, scénické čtení, dětské čtenářství, předčítání, povinná četba, projekty na podporu dětského čtenářství, knihovna.

Abstrakt The bachelors thesis „The influence of public reading on reading and the merging of literature and the theatre. Concentrated on the project Listování“ deals with the determination of the influence of Listování on reading with the possibilities of its use for libraries as a promotion do widen their number of readers. Part of the thesis is a brief history of staged reading, a description of the project Listování and also a research done in theatres and libraries. The outcome of the thesis is to evaluate Listování as a tool of widening the number of readers and a suggestion for libraries how to use it.

Keywords Reading, reader, reading, public reading, children’s reading, compulsory reading, projects on support of children’s reading, library.

Obsah Obsah

7

1.

Úvod

9

2.

Scénické čtení

10

2.1.

Specifika a prostředky zpracování scénického čtení

10

2.2.

Prostor/scéna a vizualizace

12

2.3.

Hudební doprovod

12

2.4.

Historie scénického čtení

12

2.4.1.

Scénické čtení v letech 1970- 1989

13

2.4.1.1.

Bytové divadlo Vlasty Chramostové

13

2.4.1.2.

Šlépěj v okně

14

2.4.1.3.

Divadlo u stolu

15

Listování

17

3.1. O projektu

17

3.2. Herecký soubor

19

3.3. Scénografie

20

3.

3.3.1.

Kulisy, rekvizity, kostýmy, masky

20

3.3.2.

Hudební doprovod

21

3.4.

Funkce Listování ve vztahu k rozvoji čtenářství

21

3.5. Spolupráce knihoven

s Listováním

22

Repertoár

23

4.1. Výběr knihy

23

4.2. Zpracování

23

4.

4.3. Program 4.3.1. 4.3.2.

představení

24

Listování- knihy pro dospělé

24

Listování- knihy pro děti

27

4.3.2.1.

Mateřská škola

27

4.3.2.2.

První stupeň základní školy

28

4.3.2.3.

Druhý stupeň základní školy

29

4.4. Prodej 5.

knihy pro představení

knih přidružený k Listování

Propagace

29 31

5.1. Internetová prezentace

31

5.2. Programy divadel

32

5.3. 6.

Programy knihoven

Podobné projekty

32 33

7

6.1.

Nakladatelství Thoft

33

6.2.

Pierot

33

6.3.

Centrum experimentálního divadla- Divadlo Sklep

33

7.

Praktická část

7.1. Výzkum

34

působení Listování na čtenářství v knihovnách

34

7.1.1.

Definice pojmů

34

7.1.2.

Metoda zkoumání

35

7.1.3.

Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy

35

7.1.3.1. 7.1.4.

Formulace výzkumných otázek

Vyhodnocení výzkumu knihoven- odpovědi

36

7.1.4.1.

Obecní knihovna Vřesina

36

7.1.4.2.

Místní knihovna v Bolaticích

37

7.1.4.3.

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana

39

7.1.4.4.

Městská knihovna Bystřice nad Pernštejnem

40

7.1.4.5.

Městská knihovna Františkovy Lázně

40

7.1.4.6.

Městská knihovna Chodov

41

7.1.4.7.

Městská knihovna Ostrov

41

7.1.4.8.

Městská knihovna Polička

42

7.1.4.9.

Městská knihovna Třinec

43

7.1.4.10.

Krajská knihovna Vysočiny

44

7.1.4.11.

Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlín

44

7.1.4.12.Krajská vědecká knihovna v

Liberci

Závěry výzkumu v knihovnách

7.1.5. 7.2.

35

Výzkum působení Listování na čtenářství v Hadivadle

45 46 46

7.2.1.

Metoda zkoumání

47

7.2.2.

Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy

47

7.2.3.

Formulace výzkumných otázek

47

Závěry výzkumu- Hadivadlo

48

7.2.4. 8.

Závěr

49

9.

Přílohy

50

9.1. Příloha č.

1. Bibliografie

50

9.2. Příloha č.

2. Dotazník

54

9.3. Příloha č.

2. Graf k výzkumu- sociální skupiny respondentů

56

9.4. Příloha č.

3. Seznam knih

57

9.5. Příloha č.

4. Seznam knihoven, spolupracujících s Listováním

58

9.6. Fotografie

59 8

1.

Úvod

Tato bakalářská práce: „Působení scénického čtení na čtenářství a prolínání literatury a divadla. Zaměřeno na projekt Listování“ se snaží prokázat vliv scénického čtení (v tomto případě projektu Listování) na čtenářství a specifikovat scénické čtení jako propojení literárního a divadelního světa. Scénické čtení je připravováno jako divadlo, kterému je partnerem kniha. Důležitou součástí této práce je příklad spolupráce knihoven s Listováním. Příkladů je dvanáct a jak bylo zjištěno, obě strany (tedy na jedné straně knihovny, na straně druhé tvůrci projektu Listování) jsou se svojí spoluprací spokojeny a hodlají v ní pokračovat a rozšiřovat ji. Projekt Listování má dvě roviny- dětskou a dospělou. Knihovny pořádají Listování pro děti i pro dospělé, tento fakt je závislý na velikosti místa, kde knihovna působí- na menším sídle si dovolí představení pouze pro děti ve spolupráci se školou, v krajském městě si mohou dovolit představení pro dospělé, přestože Listování do města zajíždí i přes jiné organizace (Havlíčkův Brod- Krajská knihovna Vysočina, Kavárna U notáře, Stará radnice). Listování nebylo primárně stvořeno pro rozvoj čtenářství, ale přesto ho přirozeně podporuje, což prokazuje výzkum, jehož závěry předkládám ve své diplomové práci. Autoři projektu jsou herci a mají rádi knihy, a chtěli tuto svoji lásku ve spojení s uměním přenést dál skrze jeviště. V bakalářské práci se také snažím uvést scénické čtení- Listování do kontextu nejen literární kultury a výzkumu čtenářství, ale pochopitelně také do kontextu divadelního, neboť žánr scénického čtení má u nás svou tradici a specifický kontext společenský a do jisté míry i politický. Předkládám také příčiny využívání scénického čtení v ČR a stručnou historii jeho vývoje.

9

2.

Scénické čtení

(Fr. Lecture spectable, angl. Public reading, něm. Leseaufführung.)

2.1. Specifika a prostředky zpracování scénického čtení „Prožijte knihu více smysly!“1

Při hledání definice, či vymezení scénického čtení budeme vycházet z Divadelního slovníku a také Teatrologického slovníku. Jejich informace nejsou stejné, spíše se liší a prolínají. „ Scénické čtení je přechodný žánr mezi četbou textu jedním či více herci a jeho jevištní inscenací; podle potřeby používá jedné, či druhé metody. Tuto formu rozvinul ve Francii Lucien Attoun ve svém Théâtre ouvert/ Otevřeném divadle v Avignonu a v Paříži, a ve svých pořadech na stanici France- Culture, v nichž seznamoval určitý okruh obecenstva a herců, případných inscenátorů, s dosud nevydanými a nehranými divadelními texty.“ 2 Typy scénického čtení, které definuje Divadelní slovník : •

„představení nové hry [..] bez dekorace a kostýmů“ (Europe,1983, č.628:24).

•

„Čtená zkouška“, hlasité čtení je proces, v němž si herci osvojují text na samém

začátku zkoušení, kdy se ještě nezafixovala ani intonace, ani způsob vypovídání a prostorové angažmá.”3 Do těchto dvou vyhraněných typů je těžko zařadit jak Listování, tak i scénická čtení probíhající u nás za minulého režimu, a také v současnosti. Při scénickém čtení se i při představení takzvaného „bytového“ divadla používaly rekvizity, kostýmy, a také prostor byl velice netradiční. Navíc se nejednalo pouze o představení nové hry či čtenou zkouškuscénické čtení např. Divadla u stolu se reprízovaly a reprízují, taktéž i představení Listování se opakují. Teatrologický slovník zachycuje scénické čtení spíše obecněji, a tudíž pro naše pojetí Listování přijatelněji: 1) „ Scénické čtení je minimalistická forma zviditelnění literatury.

1

Podtitul Listování. HEJLÍK, Jindra. Listování : Cyklus scénických čtení [online]. 2005, [cit. 2010-11-14]. Dostupné z WWW: <www.listovani.cz> 2 PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Daniela Robertová. 1. Praha : Divadelní ústav, 2003. Scénické čtení, ISBN 80-7008-157-0, s. 366. 3 PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Daniela Robertová. 1. Praha : Divadelní ústav, 2003. Scénické čtení, ISBN 80-7008-157-0, s. 366.

10

2) Je to druh divadla, daný záměrným omezením vyjadřovacích prostředků (způsob a míra prostorového vydělení čtoucích a naslouchajících ani jejich počet přitom nejsou podstatné). Scénické čtení je zvláštní druh recitace, zpravidla jde o interpretační divadlo. Zvláštním případem je autorské čtení, kde interpretem je sám autor textu, zpravidla neherec. Scénické čtení může mít i charakter seriálu, pokud se čte z téhož díla v pravidelných časových odstupech.” 4 Při scénickém čtení se uplatňují vyjadřovací prostředky akustické (intonace, dynamika, rytmus, melodie i barva hlasu, popř. i další zvuky) i vizuální (mimika, gestika, světlo a výtvarné uspořádání prostoru). Jde o interpretaci literatury prostředky audiovizuálních umění.

Podle závažnosti vizuálních složek ve scénickém čtení můžeme odlišovat představení, kdy herci jsou v civilu a fixně rozestaveni a spoléhají jen na hlas, a představení, při nichž jsou herci oblečeni do kostýmů a s texty v rukou přecházejí prostorem za gestikulace i mimiky (to se blíží veřejné zkoušce). Se scénickým čtením je příbuzný také text- appeal.

Důvody prezentace literárních děl formou scénického čtení • Provozně- ekonomické • Umělecké • Politické5 Příklady scénických čtení uvedených z politických důvodů: • 1887 v Petrohradě, publikované, pro divadlo cenzurou neuvolněné čtení Tolstého hry „Vláda tmy“ (1886). • 1985 Divadlo na provázku- „Scénické čtení z literatur národů SSSR“-veřejná prezentace cenzurně podezřelých textů.6

Scénická čtení byla na pódiu snadněji realizovatelná než jiné divadelní formy, neboť nemají pevný scénář. Cenzura mohla schválit dílo či autora, ale způsob provedení byl na hercích, kteří vybírali, kterou část textu vyberou pro scénické čtení a v jakém kontextu ho

4

PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla : teatrologický slovník. 1. vyd. Praha : Libri, 2004, ISBN 8072771949, s. 248. 5 PAVIS, Patrice; UBERSFELD, Anne; JOBERTOVÁ, Daniela. Divadelní slovník : slovník divadelních pojmů. 1. vyd. Praha : Divadelní ústav, 2003, ISBN 8070081570, s. 366. 6 PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla : teatrologický slovník. 1. vyd. Praha : Libri, 2004, ISBN 8072771949, s. 249.

11

představí.

2.2. Prostor/scéna a vizualizace Scénická čtení jsou z hlediska scény velice nenáročná. Záleží na pojetí scénáře a představách režiséra. Může to být holé pódium, popřípadě stůl, židle. V případě Listování a také scénických čtení v Divadle u stolu jsou používány světelné a hudební efekty, kulisy, někdy dobře propracované, ale zato jsou to kulisy, které se po celou dobu představení nemění- zůstávají na scéně celou dobu, pouze jsou používány v jiných kontextech, pod jiným osvětlením. Zatahování opony zde tudíž není potřeba.

2.3. Hudební doprovod Hudba či zvukové efekty mají ve scénickém čtení podpůrný vliv- zdramatizují scénu či podbarví, navodí divákovi atmosféru. Při Listování je hudba vedle herců a knihy stěžejním prvkem- pro dětské představení Garpíškoviny byla hudba přímo složena Leškem Wronkou, otextována Petrem Liškou a nazpívána Ewou Farnou. Autorkou Garpíškovin7 je Barbora Nesvadbová.

2.4. Historie scénického čtení

Scénické čtení můžeme považovat za obnovení domácího předčítání v rodinném kruhu či s přáteli. Televizí a rádiem byla vytlačena tradice, přetrvávající předtím v mnoha rodinách, ať již zámožnějších, či chudých. Předčítalo se z bible či jiné literatury, večerní čtení mohlo být doplněno muzikálním členem společnosti(zpěvem, hrou na klavír apod.). Často bylo předčítání ostatním privilegiem, bývalo svěřeno osobnosti s melodickým hlasem, anebo vyjádřením úcty výše postavenému člověku. O knize se diskutovalo, vykládal se její význam. Kniha byla sdílena větším počtem lidí, obohacena o další složky a přístupna k interakci. Zde je velký rozdíl oproti televizi, kdy jsou lidé pouhými konzumenty. Scénické čtení může být pokračovatelem této tradice- v době, kdy televize byla ovládána režimem, vrátili se lidé k prezentaci svých názorů „předčítáním” a přišli s knihami postupně zpět k lidem, až na pódia divadel. 7

NESVADBOVÁ, Barbora. Garpíškoviny, aneb Bibi a čtyři kočky. 1. vyd. Praha : Brána, 2010. s. 115, ISBN: 978-80-7243-442-8.

12

Scénické čtení v Evropě bylo častěji realizované už od 19.století. Jedním z realizátorů v následujícím století byl Karl Kraus, který pořádal předčítání a v letech 1913-1936 uvedl asi 700 těchto „Vorlesungen” z děl svých i jiných autorů.8

2.4..1.

Scénické čtení v letech 1970- 1989

Divadlo disentu Scénické čtení se začalo prosazovat v období normalizace díky nenáročnosti provedení a především proto, že se nedalo hrát v divadelním prostoru, hledaly se náhradní možnosti. Nepotřebuje složitou výpravu a spokojí se i s jedním hercem/účinkujícím. Tyto aspekty ho předurčují k snadnému uvedení i přes kontrolu úřadů. Do divadla disentu, které se zapisuje do dějin v polovině sedmdesátých let, patří mimo jiné bytové divadlo. Seznam zakázaných autorů z domácí scény byl v sezóně 1971-72 sestaven především z řad překladatelů či dramatiků, politicky angažovaných v šedesátých letech a v disentu. Proniknutí zakázaných autorů do divadel bylo prováděno například „skrytím” jmen autorů za jména zpravidla režisérů, či dramatiků inscenace. Takto byla uvedena například komedie Jaroslava Vostrého- pod jménem Jiřího Menzela. V utajení intenzivně spolupracoval Milan Uhde s Divadlem na provázku.9 2.4..1.1.

Bytové divadlo Vlasty Chramostové10

Bytové divadlo vzniklo kvůli tehdejší nemožnosti provozování svobodného umění. Zakázaní autoři byli utlačováni do pozadí a jejich díla nemohla být ve státních divadlech uváděna, herci- disidenti neměli kde hrát. Ignorace 75. výročí narození Jaroslava Seiferta oficiálními kruhy vedlo k myšlence vzdát poctu básníku oslavou jeho narozenin spojenou s inscenací díla, které nabídl Jaroslav Seifert sám- v té době ještě nevydané vzpomínkové knihy „Všecky krásy světa: příběhy a vzpomínky“. První scénické čtení, motivované vzdorem proti režimu zinscenovala Vlasta Chramostová ve spolupráci s Lubošem Pistoriem a Pavlem Kohoutem a uvedeno bylo 4.9. 1976 v bytě Vlasty Chramostové a jejího manžela Stanislava Miloty. Publikum tvořili částečně disidenti. Toto představení 8

PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla : teatrologický slovník. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 8072771949, s.249. 9 JANOUŠEK, Pavel, et al. Dějiny české literatury 1945- 1989 : IV. 1969- 1989 . Praha : Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1631-7, s.96. 10 Dalším divadlem z tohoto období je Divadlo na tahu. Členové nebyli profesionální herci, inscenace neměly reprízy, všechny tři byly uvedeny pouze jednou a to v okruhu přátel- disidentů. První iscenací byla Havlova adaptace Žebrácké opery z roku 1975. (Režie Andrej Krob, premiéra- Horní Počernice dne 1.11. 1945. Divadlo na tahu se poté na dvanáct let odmlčelo a až na jaře připravilo videoinscenaci od V. Havla Pokoušení. Divadlo na tahu funguje do dnešní doby.

13

bylo více než dvacetkrát reprízováno a bylo uvedeno v Praze, Brně a Olomouci.11 Další inscenací s více než dvaceti reprízami byl „Apelplatz II” s podtitulem „Bít se pro Ano a pro Ne též se bít“ inspirovaná povídkou Apel od polského spisovatele J. Andrzejewského. Její vznik podnítily první procesy se signatáři Charty 77 na podzim roku 1977. Vlasta Chramostová a Pavel Kohout vybrali „posilující” texty E. Rostanda, B. Brechta, K. Sidona, L. Vaculíka, V. Havla a dalších a vytvořili tak montáž, jejímž leitmotivem bylo cyranovské téma. Premiéra proběhla 3.12 1977 i navzdory zásahům Státní bezpečnosti proti majiteli bytu, kde měla původně probíhat.12 ,,Play Macbeth” je předposlední inscenací bytového divadla. Je to upravené Shakespearovo drama. Účinkovalo v něm pět postav, včetně písničkáře a autora hudby Vlastimila Třešňáka a režiséra a autora textu Pavla Kohouta. Premiéra byla 13.7. 1978 a měla 18 repríz, které byly narušovány Státní bezpečností a poté byla představení ukončena odchodem části protagonistů do exilu. Posledním uvedeným dílem bylo monodrama „Dávno, dávno již tomu- Zpráva o pohřbívání v Čechách“ a bylo reprízováno pouze sedmkrát, neboť Státní bezpečnost zamezovala v přístupu na hru a zatýkala diváky.13

2.4..1.2.

Šlépěj v okně

Šlépěj v okně (Brno, prosinec 1973 až červen 1974) byl název inspirovaný otiskem bosého chodidla na okně při prvním setkání pro neveřejná setkání výtvarných umělců a spisovatelů ve velkém secesním bytě rodičů Jiřího Frišaufa, v prvním patře paláce Tivolli na Konečného náměstí v Brně. Na tyto večery byli vybraní hosté zváni pomocí pozvánek s informacemi o programu. Ten se skládal z recitace poezie, četby próz či filozofických esejů, hudby a výstavy uměleckých artefaktů. Díla byla čtena buď samotným autorem, nebo jiným interpretem, a do vystoupení byly vkládány i scénické prvky- divadelní vstupy inscenátorů, hudba, osvětlení, popřípadě symbolická dekorace.14 Příležitostná scénická čtení ve svých bytech pořádali také spisovatel Milan Uhde, Jiří Kratochvíl a poté v roce 1988 navázal František Defler s Divadlem u stolu (Průkaz totožnosti)15

Zakázaní autoři se prezentovali hlavně tzv. „čteným divadlem”. V jeho rámci 11

VORÁČ, Jiří. Divadlo a disent : Příspěvek k dějinám české divadelní opozice (1970- 1989). In Masarykova univerzita. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity : Řada teatrologická a filmologická Q1. Vyd. 1. Brno : Vydavatelství MU, 1998, ISBN 80-210-1981-6, ISSN 1212-3358, s. 24-26. 12 Tamtéž, s. 26 a 27. 13 Tamtéž, s. 28-29. 14 TAUSSIKOVÁ, Jitka. Ve šlépějích Josefa Šafaříka. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 24. 15

JANOUŠEK, Pavel, et al. Dějiny české literatury 1945- 1989 : IV. 1969- 1989 . Praha : Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1631-7, s. 108, 109.

14

probíhala autorská čtení např. Ludvíka Vaculíka, Václava Havla, Milana Uhdeho.16 V Divadle u stolu, založeném v roce 1988 Františkem Deflerem se odehrávala „interpretační čtení”, do kterých byly postupem času přidávány scénické prvky, až se přetransformovaly do scénického čtení, které má Divadlo u stolu v repertoáru dodnes. Jeho prvním zpracovaným dílem byl „Průkaz totožnosti“ Josefa Šafaříka.17 Zajímavou formou protirežimní divadelní prezentace byl scénický časopis Rozrazil. První představení proběhlo v roce 1988 a byla v něm uvedena hra V. Havla- „Zítra to spustíme - historická meditace o pěti dějstvích pro scénický časopis Rozrazil“. Časopis bylo zakázáno tisknout, a proto byl hrán. Kompozice inscenace vycházela ze struktury tištěného časopisu, a příspěvky do něj dodávali také disidenti, krytí kolektivním autorstvím.18 Díky uvolnění cenzury se v roce 1989 na ostravském festivalu Divadlo dneška uskutečnila veřejná čtení her Milana Uhdeho a Ivana Klímy.19

2.4..1.3.

Divadlo u stolu

V roce 1988 vzniklo z iniciativy Františka Deflera „nelegální“ Divadlo u stolu, které se zpočátku věnovalo pouze scénickému čtení. Setkávají se v něm lidé, kteří chtějí oživit a pomoci navrátit se do povědomí autorům a jejich dílům, která jsou zakazována a vymazávána a kterým je bráněno v pořádání veřejných představení. Vybírá si tabuizované autory přes zostřenou cenzuru a spoléhá se na sílu slova.20 Prvním vystoupením Divadla u stolu bylo scénické čtení z díla „Průkaz totožnosti“ literárních a filozofických prací Josefa Šafaříka. Premiéra proběhla v březnu roku 1989 v soukromém bytě v Brně. Následovalo první veřejné uvedení v Praze v klubu Trojická, poté v Brně ve Vysokoškolském klubu na Gorkého ulici. Poté je představení reprízováno poloveřejně v nejrozmanitějších prostorách. Po krátkém přerušení práce divadlo uvádí své druhé scénické čtení, a to z výběru vězeňských dopisů Václava Havla, které se uváděly pod názvem „Pět dopisů Olze“. Během let 1990-1991 pořady Divadla u stolu zprostředkovává Moravská umělecká agentura, působí v klubech, divadlech po republice, například v pražském divadle Viola. Po roce 1991 se Divadlo u stolu spokojuje s pouze sporadickým uváděním repríz na Malé scéně Národního divadla v Brně, a to až do roku 1997. Divadlo u stolu začíná znovu 16

Tamtéž, s. 29- 34. JANOUŠEK, Pavel, et al. Dějiny české literatury 1945- 1989 : IV. 1969- 1989 . Praha : Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1631-7, s. 34 a 35. 18 Tamtéž, s.36- 39. 19 Tamtéž, s. 110-111. 20 OSLZLÝ, Petr. Divadlo provokující a pokorné : Sklepení I. In Divadlo u stolu. Sklepení I : Katalog přehlídky inscenací 1998-2001. Brno : CED, 2001. ISBN 80-902684-2-0, s. 6-7. 17

15

působit roku 1998 jako scéna Centra experimentálního divadla. Uvádí převážně scénická čtení- jak reprízovaná, tak nově zinscenovaná, například z Nového zákona nazvané „A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“. Z autorů je zpracováván Paulo Coelho a jeho dílo „Alchymista“, Jan Čep- „Poutník na zemi“, jezuita Bedřich Bridel s dílem „Co Bůh? Člověk?“ V současné době se scénické čtení v českých divadlech objevuje stále častěji v souvislosti s projekty malých či experimentálních divadelních souborů.

16

3.

Listování

Listování je projekt Lukáše Hejlíka a dalších herců, který vznikl v roce 2003. Scénické čtení takto rozmanitých druhů literatury určené pro široké spektrum diváků v této formě se v divadle pravidelně neobjevovalo a snad i proto si získalo své publikum. Divadelní útvary pro svá scénická čtení vybíraly spíše díla s hlubšími tématy, jako například Divadlo u stolu. V Divadle u stolu se inscenace věnují vážným tématům, životním cestám, významu člověka v křesťanském duchu. Zpracovávaná témata mají spíše filozofický charakter a divadlo si klade za úkol přimět diváky k zamyšlení.21 Listování má velmi rozmanitý repertoár a dává si za úkol uvolnit, rozšířit divákovi obzory o světě knih a pobavit ho. Závažná témata se snaží diváku přiblížit lidovou formou.22 Obě divadla ovšem dělají podobnou službu knize- informují o ní, o způsobech jejího pochopení, o její hloubce. Pomáhají diváku s jejím uchopením a směrují ho. Lukáš Hejlík se svými spolužáky vytvářejí představení pochopitelné pro všechny. Scénické čtení, které není nijak fixně kodifikováno, bylo proto tím pravým způsobem ztvárnění knih. Herci v Listování mají ke knihám kladný vztah a chtěli je využít pro své povolání, ale pouhé sezení u stolu a čtení jim bylo málo, proto přidávají kostýmy, rekvizity, kulisy a hudbu. Po osmi letech se vytříbil dvojí styl Listování. Dva scénáristé projektu vyznávají každý jiný způsob zpracování- L. Hejlík rád minimalizuje pomůcky potřebné k představení, hlavní scénickou výbavou je pro něj hudba a osvětlení, zatímco Pavel Oubram navíc používá povícero rekvizit a kulisy.

3.1. O projektu Listování Začátky Listování hledejme v roce 2003 v Českých Budějovicích. Na objednávku paní knihkupkyně Hladké, která chtěla ztvárnit dílo Emila Hakla, Listování uspořádalo představení „Hakliáda, aneb pražský voyeur“ v Kavárně Calliopé a v Knihkupectví Tyché. Dalším zinscenovaným dílem byla „Hawklinská nestvůra“ v Praze na Obratníku a v Brně na Skleněné louce. Zpočátku probíhalo na poloprofesionální bázi a postupem času se z něj stalo plnohodnotné představení. Na Skleněné louce probíhalo Listování tři roky a poté se 21

ZÁVODSKÝ, Vít. Kterak se do vědomí lidí vnáší z jeviště duchovní rozměr. In Sklepení : Divadlo u stolu. Brno : CED, 2001. ISBN 8090268420, s. 14-18. 22 viz dílo Proměny života.

17

kvůli vzrůstajícímu počtu diváků přemístilo do Hadivadla, kde první představení proběhlo 25. září 2007. Prvním představením Listování v Hadivadle byla „Hakliáda“. Na jejím uvedení bylo deset diváků. V roce 2010 je návštěvnost Listování několikanásobná. Podle Lukáše Hejlíka v Praze bývá v divadle Minor plno(tzn. 80-100 diváků), v Bratislavě 50- 80 diváků- pokud je mezi představeními větší mezera, je divadlo plné, a v brněnském Hadivadle kolem 100-145 diváků. Od počátku v něm účinkují členové činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Městského divadla Brno Věra Hollá, Pavel Oubram a Lukáš Hejlík. Dalšími příležitostnými herci jsou Lenka Janíková, Alan Novotný, Tomáš Drápela a celkem s Listováním spolupracovalo 18 herců. Momentálně se pravidelně hraje ve velkých městech- Praha, Brno, České Budějovice a příležitostně na festivalech či jiných akcích a v menších městech- Rakovník. Co se týče knihoven, jejich počet se stále rozšiřuje. Seznam knihoven je uveden v příloze. Zaměřeno bylo původně spíše na studentské publikum, což bylo dáno díky místu, kde se hrálo- Skleněná louka, s přestěhováním do divadel se otevřelo širšímu publiku. Díky své zajímavosti, vtipu a eleganci na něj studenti přivedli své rodiče, přátele a publikum se stalo pestrou směsicí. Na večerních představeních pro dospělé však převažují vysokoškoláci, jak dokazují výsledky dotazníku, který byl předkládán na představeních. Scénické čtení se setkává v konfrontaci s veřejností s neznalostí či nepochopením. Představa, že scénické čtení znamená pouhé předčítání textu je mezi lidmi rozšířená. Také se setkáváme se zaměňováním se čtením autorským. Listování s tímto pojmem zachází svérázně. V podstatě se jedná o divadelní inscenaci, ztvárňující knihu, ve které však herci neznají dokonale svůj text, používají knihu jako nedílnou součást představení, a snaží se tím demonstrovat její potřebnost a zábavnost. Mají ji často v ruce či důmyslně schovánu mezi rekvizitami. Kniha v ruce je nástroj- herci neskrývají, že je nepostradatelná a vyzdvihují její význam pro každého. Knihu používají v jakémkoli možném kontextu- kniha se v očích diváků proměňuje v celou škálu objektů.

Scénické čtení v pojetí tohoto projektu se nezakládá na čtení pasáží z knihy. Jednotlivé „seriály“ mají svůj scénář, herci své dialogy, používají se rekvizity, kostýmy, hudba, komentáře či hru doplní vypravěč. Knihu vždy představí od začátku do konce- a z jejího děje se při přípravě vyberou nejdůležitější pasáže, s důrazem na kontinuitu a zachování linie děje. Listování je takzvaný měsíční seriál- probíhá jednou za měsíc (v uvedených městech), většinou s novou knihou, v případě oblíbených představení se opakuje vícekrát. Představuje knihy pokaždé jiného žánru, často šokující a nebojí se ani mírně erotických 18

pasáží, které ale vždy před diváka předestírá s vkusem a narážkami, které však hodně napoví a vnímavému diváku napomohou s jeho vlastní představivostí (Láska a tělo, Špičkou jazyka). Listování je schopno repríz a opakovatelnosti, v čemž je vlastní specifikum tohoto projektu, neboť běžná scénická čtení s reprízovaností nepočítají. Dětská představení se pořádají pro více věkových kategorií, jsou pro ně vybírány knihy odpovídající věku čtenáře/diváka. Tato představení jsou pořádána ve spolupráci s knihovnami či školami, samostatně jen výjimečně- například v Hadivadle před představením pro dospělé.

3.2. Herecký soubor Zakládající členové souboru Lukáš Hejlík, Věra Hollá a Pavel Oubram mají vystudovanou stejnou školu- Vyšší odbornou školu hereckou v Michli. Tam se seznámili a také společně dostali angažmá v pedagogické režii Jana Hartla, Evy Hodinové a Heleny Glancové v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Poté se jejich profesní život rozdělil, ale Listování zůstává jejich společným projektem. Lukáš Hejlík Po angažmá v Jihočeském divadle se po nastudování inscenace Její pastorkyňa dostal prostřednictvím režiséra Zdeňka Černína do Městského divadla v Brně a do Slezského divadla v Opavě. Krom Listování se věnuje práci v Českém rozhlase 3 - Vltava, psaní pro časopis BBaRáK, jehož je spoluzakladatelem a sestavováním festivalu Hip Hop Kemp a objevuje se v českých seriálech (Ošklivka Katka).

Pavel Oubram Pavel Oubram je jedním ze scénáristů Listování a po dostudování získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde v současné době působí.23

Věra Hollá Věra Hollá pochází z jižní Moravy, a působí v Jihočeském divadle. V Listování účinkuje například v představení Lichožrouti, Fotbalové deníky, Bílej kůň, žlutej drak a další. 23

Otáčivé hlediště Český Krumlov[online]. 2002 [cit. 2011-04-06]. Pavel Oubram. Dostupné z WWW: .

19

Lenka Janíková Vystudovala JAMU (obor muzikálové herectví) V Listování účinkuje v představení Axe Africa, Gottland a další. Účinkuje také v představeních Divadla u st olu.24

Alan Novotný Od roku 2001 je v angažmá v Městském divadle Brno. Je součástí tria Blbstein. 25 V Listování účinkuje v představení Ekonomie dobra a zla, Kvak a žbluňk a další.

3.3. Scénografie 3.3..1.

Kulisy, rekvizity, kostýmy, masky

• Hlavní rekvizitou, dá se říci i spoluhráčem Listování je kniha. Ta je nepostradatelná, v každém představení hraje svoji výraznou roli a je to ona, na kterou se herci snaží upozornit a také použít v různých kontextech. Minimum dalších rekvizit je požadavek, který se snaží uplatňovat Lukáš Hejlík. • Kulisy slouží při představení s více postavami, ale méně herci jako prostor, kde je možno změnit postavu během představení několikrát a to velice rychle a bez nutnosti odbíhat do zákulisí, anebo jednoduše schovat roli, která právě nemá být na scéně. Může mít podobu velkoformátové fotografie („Ekonomie dobra a zla“- viz. příloha č. 7), malého domečku s okénkem, který se v případě potřeby změní v okénko obchodu s ponožkami („Lichožrouti“), velký, rozvětvený strom („Tobiáš Lolness“, viz. příloha č. 6), nebo jednoduchým plátnem v podzimních, lesních barvách s připevněnými listy s textem. • Rekvizity- nejčastěji stůl a židle, ale také postel („Láska a tělo“, viz. příloha č. 8), kufr, suknem potažená bedna, sloužící jako skála nebo oltář, paraván („Špičkou jazyka“). • Kostýmy Kostýmy herci přizpůsobují například době, kterou představovaná kniha popisuje. Scénické čtení z knihy „Špičkou jazyka“ (12.5. 2010, Brno - Sklepní scéna CED/za účasti Sarah Watersové) se představilo s krásnými viktoriánskými kostýmy, pro „Ekonomii dobra a zla“ mají herci (Lukáš Hejlík a Alan Novotný) černobílé kostýmy

24

Listování.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-06]. Ansábl. Dostupné z WWW: . 25 Listování.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-06]. Ansábl. Dostupné z WWW: .

20

představující Dobro a Zlo.

3.3..2.

Hudební doprovod

Hudba je pro Listování významnou součástí představení, pro některé je hudba přímo složena („Garpíškoviny“, „Ekonomie dobra a zla“). Hudba je přítomna v celém představení, navazuje na text a vhodně ho doplňuje, která dotváří atmosféru. někdy naznačuje nevyslovené. Lukáš Hejlík při vybírání hudby bojuje proti zažitým stereotypům, kdy při ztvárňování určité knihy vždy zazní tentýž typ skladeb. Hudba bývá z jedné desky, na které najdou skladby s potřebnými atmosférami, které použijí v představení.

3.4. Funkce Listování ve vztahu k rozvoji čtenářství Porovnání Listování s některými projekty zaměřenými čistě knihovnicky, tzn. na doporučování knih, ukázalo určitou podobnost například s projektem, vzniklým na půdě oboru Informační studia a knihovnictví Čte(Sy)Rád. Je to část cíle projektu. „Cílem projektu Čte(Sy)Rád bylo vytvořit online dostupnou elektronickou databázi na doporučování čtivých knih, tzn. usnadnit jejím uživatelům výběr četby, pomoci zorientovat se v množství titulů a doporučit tituly, které stojí za to si přečíst.“ Čte(Sy)Rád měl (a má) v podstatě simulovat přívětivého knihovníka, ochotného vždy poradit a pomoci s výběrem četby.“26 To, co je pro Čte(Sy)Rád cílem projektu, Listování v podstatě částečně už dělá, i když na jiné platformě. Kvůli způsobu prezentace sice doporučí za stejný časový úsek méně knih, ale provede to bohatším a zábavnějším způsobem. Po představení knihy Listováním má člověk silný zážitek a přečtením představované knihy si ho ještě umocní. Nejen, že mu byla kniha doporučena, je mu i představena a také dostane její „ochutnávku“. Samozřejmě, že Čte(Sy)Rád, který doporučuje prostřednictvím internetu, nemůže pro uživatele poskytovat takovéto služby. Je ale důležité zohlednit aspekt Listování, který tvoří doporučování knih. Na webu Listování se o knihy také soutěží, funguje tam stránka s aktuálním literárním děním, odkazuje na nově vydané zajímavé knihy a rozhovory o knihách a o představení s herci. Důležitým rozdílem mezi projektem Čte(Sy)Rád je způsob vybírání představovaných/doporučovaných knih.

26

KORDASOVÁ, Veronika. Projekt ČTE(SY)RÁD. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík, s. 50.

21

3.5. Spolupráce knihoven s Listováním Iniciátor projektu L. Hejlík a jeho kolegové jsou se spoluprací s knihovnami velmi spokojeni. Je pro ně ekonomicky velice zajímavá a díky ní mohou dělat představení v divadle, která pokryjí nájem divadla a odměnu pro herce, ale výdělek příliš neprodukují. V knihovně také mají jistotu odměny, bez ohledu na počet diváků. Co se týče Brna, kam Listování zajíždí pouze do divadla, byly zjištěny zajímavé poznatky. Například Knihovna Jiřího Mahena s Listováním spolupráci neplánuje. Jejich akce se omezují na prostory, které pro Listování nejsou vhodné, a knihovna nechce spolupracovat na představení v divadle. Knihovny, které si tuto spolupráci vyzkoušely, ji přitom hodnotí jako velice prospěšnou, jak prokazuje provedený výzkum. Propagace pomocí Listování jim přináší nové čtenáře a dostávají se lépe do povědomí veřejnosti. V případě dětských představení mohou pozorovat reakce dětí na tento druh „čtení“ a reagovat na něj. Docházejí ke zjištění, že Listování je funkční způsob posilování čtenářství.

22

4.

Repertoár

4.1. Výběr knih Klíč, podle kterého herci z Listování vybírají knihy, je rozmanitost témat a žánrů a zpracovatelnost do přibližně hodiny, až hodinu a půl trvajícího představení. Jak vysvětluje zakladatel projektu Lukáš Hejlík: „Snažíme se přinášet co nejvíc žánrů, co nejvíc nakladatelů, co nejvíc kultur, jazyků, stylů.”27 Knihy do Listování nabízejí přímo nakladatelé, kteří o uvedení v Listování mají velký zájem, a autoři. Na zajímavá díla jsou upozorňováni i knihovnami, známými a přáteli. Listováním už proběhla pohádka, komix, lesbický román, detektivka, kniha reportáží. V plánu je momentálně dokonce kuchařka. Některé knihy mají dvě verze- pro děti a pro dospělé, takto byli zpracováni například „Lichožrouti“.

4.2. Zpracování knihy pro představení Hlavní scénárista Listování je člen hereckého ansámblu Pavel Oubram. Ten po přečtení knihy zváží scény, které chce převést na pódium, herce k tomu potřebné a také rekvizity, kostýmy a hudbu. Potom následuje nejtěžší část- proškrtání knihy a vytvoření scénáře. Lukáš Hejlík se také podílí na zpracování scénářů. Vytvářejí spolu s Pavlem Oubramem tým, kdy každý má za úkol představit knihu a ke knize si vybere herce. Každý řídí svůj malý „tým“ a vybírá si herce do role. Nejen tito dva herci zastávají funkci scénaristy- Lenka Janíková například zpracovala knihu od Sarah Waters „Špičkou jazyka“. Potom je na Lukáši Hejlíkovi, jak zkombinuje hercům jejich představení. Na nazkoušení jednoho představení jsou potřeba 3-4 zkoušky, generálka se koná v závislosti na časové tísni. Potom následuje premiéra. Zpracování knih se odvíjí od cílové skupiny. Probíhá jinak u knih pro věkovou skupinu nad 30, dětí z mateřských školek a mladých lidí v pubertálním věku. U každého představení se dají rozlišit rozdíly v uchopení knihy- jednou je potřeba zdůraznit herce a jeho projev (Život k sežrání) a použít černé kulisy, před kterými se odehrávají

27

Z rozhovoru s Lukášem Hejlíkem dne 18.11.2010.

23

nejzávažnější scény, a jindy naznačit roli dobrého a zlého, a odosobnit herce, vyzdvihnout podstatu knihy (Ekonomie dobra a zla) velkoformátovou fotografií (viz příloha č. ).

4.2..1.

Program představení

Program má publikum informovat o jménech herců a režiséra, někdy i o resumé děje.28 Program Listování divák získá ve foyaer divadla. Má formát A5- přeložená A4 vytvářející sešitek o čtyřech stránkách A5. Spolu s názvem knihy je hlavní součástí titulních stran programů Listování symbolicky vyjádřená hlavní myšlenka představované knihy. Jako výrazový prostředek je používána titulní strana či skica ze samotné knihy, koláž anebo fotografie. Tato grafická úprava velice dobře vystihuje povahu představení. Programy Listování se liší titulní stranou- její grafickou úpravou. Na vnitřní dvojstraně bývá buď rozhovor s autorem, ilustrátorem (Lichožrouti) či hercem účinkujícím v představení, úryvky/básničky z knihy (Příhody včelích medvídků), životopis autora (Arnošt Lustig- Láska a tělo), recenze z tisku (Špičkou jazyka).

Příklad -program představení knihy „Bílej kůň, žlutej drak“. Titulní strana je tvořena černým pozadím, ze kterého v horní části vystupuje v kontrastu s pozadím světlejší mozaika draka. V dolní části tedy převládá černá barva a na ní je zdůrazněný název knihy bílým písmem a jméno autora černým písmem v bílém rámečku. Dole uprostřed je umístěno logo Listování.cz. Na vnitřní dvojstraně je rozhovor s autorem knihy (Jan Cempírek), vedený Marií Černínovou. Profil autora a anotace z knihy zabírá větší část zadní stránky. Doplňující údaje o knize, úpravě, účinkujících, délce představení a grafické úpravě (Nikola Poláčková) jsou spolu s logy partnerů Listování.cz stálou součástí zadní strany programu.

4.2..2.

Listování- knihy pro dospělé

Knihy pro dospělé mají rozmanité motivy, dotýkají se problémů postarších párů s odrostlými dětmi, lesbických, xenofobních témat, a spousty dalších. Své si tam najdou 28

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Daniela Robertová. 1. Praha : Divadelní ústav, 2003. Scénické čtení, ISBN 80-7008-157-0, s. 325.

24

všechny generace, zároveň nahlédnou do potíží lidí kolem sebe.

„Láska a tělo“ 29 Arnošt Lustig Pro Listování netypickou knihou byl titul s tematikou holocaustu Láska a tělo od Arnošta Lustiga. Je to milostná novela, ve které se střetává nacistická myšlenka na vyhlazení Židů a láska, probíhající mezi dvěma Židy v ghettu, kde čekají na transport. Představení nemá žádné kulisy, účinkují v něm dva herci (Lenka Janíková, Lukáš Hejlík), jedinou rekvizitou je rozestlaná postel a kostýmy- pyžamo, v závěru inscenace přibude číslo na hrudi- symbol odsunu do koncentračního tábora.

„Špičkou jazyka“ 30 Sarah Waters Jedna z kontroverzních knih, která byla po svém vydání v několika zemích zakázána, je od Sarah Waters- Špičkou jazyka. Je to historický román o životě homosexuálně orientované dívky s použitím dobových reálií viktoriánské Anglie. Listování diváka provede přerodem mladé, nezkušené dívky přes lesbičku k prodávající se transsexuálce. Na brněnském představení (30.4.2010, Sklepní scéna Husy na provázku) se jako host zúčastnila také autorka a členky organizace lesbiček. Podle jejích slov byla představením příjemně překvapena, hlavně tím, jak dokázalo vystihnout pouze ve třech hercích podstatu a atmosféru knihy. I z fotek je jasně cítit nastolená atmosféra příběhu, ke které výrazně přispěly prostory Sklepní scény Centra experimentálního divadla, kam bylo Listování vyjímečně přesunuto. V této inscenaci je použit paraván, věšák, bedna představující postel a pódium. Kostýmy, jak už je uvedeno výše, jsou propracované a odrážejí atmosféru viktoriánské doby. Zde účinkuje trojice herců- Sarah Fisherová, Lenka Janíková, Lukáš Hejlík. Úpravu provedli Lenka Janíková a Lukáš Hejlík.

„Bílej kůn, žlutej drak“31 Jan Cempírek (pod pseudonymem Lan Pham Thi)

29

LUSTIG, Arnošt. Láska a tělo. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2009. 216 s. ISBN 978-80-204-2136-4. WATERSOVÁ, Sarah . Špičkou jazyka. 1. vyd. Praha : Argo, 2010. 510 s. ISBN 978-80-257-0241-3. 31 PHAM THI, Lan. Bílej kůň, žlutej drak. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2009. 138 s. ISBN 978-80-242-2525. 30

25

Kontroverzní literární mystifikace Bílej kůň, žlutej drak je kniha, která dokázala zmást jak celou čtenářskou obec, tak nakladatele, ale i kritiky. Její autorkou byla údajně mladá Vietnamka jménem Lan Pham Thi. Po velkém ohlasu se ale k autorství přiznal spisovatel a cestovatel Jan Cempírek, který si ve své vlastní knize nakonec prostřednictvím uvedení v Listování i zahrál. Souboru se povedlo díky hudbě, nenáročným rekvizitám a hlavně hereckému umění předvést na pódiu věrně běh a problémy „čínské“ restaurace. Hlavním tématem knihy je ovšem problematika soužití přistěhovalých Vietnamců s Čechy.

„Ekonomie dobra a zla“32 Tomáš Sedláček Dalším zásahem do divadlem příliš nezpracovávaného tématu je kniha Ekonomie dobra a zla ekonoma Tomáše Sedláčka. Tuto populárně- naučnou knihu jistě nebylo lehké zpracovat do podoby, ve které je předkládána divákům. V představení najdeme prvky Matrixu, celé dějiny ekonomie z dob, kdy ještě tento pojem nikdo neznal, a přitom hýbal světem lidí. Nalézáme odpověď na otázky, které vrtají hlavou lidem, kteří prožívají ekonomickou krizi. Ekonomie dobra a zla je kniha se suchým tématem, zpracovaným s lehkostí a šarmem. Což člověk pochytí již z představení na pódiích celé ČR- toto představení se setkalo s velikým zájmem, během půl roku od nastudování proběhlo 40 představení a nyní si jej do svých oblastí působnosti zvou i banky jako nástroj pro rozvíjení rozhledu svých zaměstnanců. Autor knihy do představení vplouvá jako deux es machina- na koloběžce, zpoza závěsu, vystoupí ze stínu. On je tu na vysvětlení souvislostí, herci ho doplňují příhodnými gagy. Recenze televize ČT 24 ze sekce Kultura a divadlo. „Projekt(Listování, pozn.autora) přišel s novinkou, totiž s česko-slovenským turné inscenované populárně vědecké knihy Ekonomie dobra a zla ekonoma PhDr. Tomáše Sedláčka. Minimalistické scéně dominuje velkoformátová černobílá fotografie muže, jehož pravá polovina tváře se ďábelsky šklebí a levá andělsky směje. Ilustrace tématu slouží zároveň jako paraván pro herce. Černobíle oblečení protagonisté dobra nebo zla - Lukáš Hejlík a Alan Novotný - nekonvenčně přibližují hlavní historické osoby knihy.Vybrané citace z textu doplňují stylizovanými hereckými akcemi, hudbou (DJ Fatte) a zpěvem/beat32

SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla : po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2009. 270 s. ISBN :978-80-903944-3-8.

26

up (Alan Novotný). Na jevišti se s nimi, jakoby mimochodem, potkává i autor a některé úseky civilně komentuje.“33

„Hawklinská nestvůra“34 Richard Brautigan35 První premiéra Listování na Skleněné louce. Podtitul knihy je „Gotický western“. „Máte někdy pocit, že Vás špicluje zákeřné nebezpečné světlo, které musí následovat nemotorný hudrující stín? Kniha s jasným podtitulem „gotický western” popisuje, jak dva nájemní zabijáci mají neobvyklou zákazku - musí zabít Hawklinskou nestvůru, která žije v ledových jeskyních ukrytých pod domem slečny Hawklinové. Autor psal román jako dobovou parodii na rozmáhající se boom rodokapsů a zcela jistě Vás pobaví v LiStOVáNí i dnes.“

„Prosím stručně“ Václav Havel Tato literární koláž- rozhovor, ukázky z instrukcí pro spolupracovníky na Hradě a také poznámky k textu byla v Listování již několikrát s velkým úspěchem reprízována. Listováním byla pojata velice jednoduše- na pódiu stál jen stůl s knihami a cdpřehrávačem, u něj dvě židle. Dva herci (Alan Novotný a Lukáš Hejlík) se doplňovali navzájem a také s nahrávkami z rozhovorů Václava Havla a Karla Hvížďaly.

4.2..3.

Listování- knihy pro děti

Knihy pro děti jsou pečlivě vybírány, a představení laděna přesně pro vybranou věkovou skupinu. Ty jsou rozděleny na děti v mateřské škole, žáky prvního stupně a žáky druhého stupně.

4.2..3.1.

Mateřská škola

Pro děti v mateřské škole (3-6 let) si Listování připravuje představení, které 33

BENEŠOVÁ-TRČKOVÁ , Dana. Http://www.ct24.cz/ [online]. 30. 3. 2010 [cit. 2010-11-23]. BRAUTIGAN, Richard. Hawklinská nestvůra. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 2002. 135 s. ISBN 80-7207475-X. 35 Recenze: Listování.cz. Dostupné z WWW: . 34

27

obsahuje více výrazových složek. Zobrazuje nejenom textovou část knihy, prokládá ji pohybem, tancem, hudbou a zapojuje děti aktivně do děje. Díky možnosti interakce děti snadno udrží pozornost, pozorně sledují, co se na jevišti odehrává a snaží se přispět do děje svým dílem. Herci reakce diváků zakomponují do děje, takže děti mají pocit, že jsou součástí představení a tím pádem i příběhu z knihy.

„Kvak a Žbluňk“36 Arnold Lobel Kniha dětem ukazuje, že i když jsou lidé (žabáci) rozdílní, mohou být přátelé, pouze se musí naučit respektovat potřeby toho druhého. Také vysvětluje potřebu být sám, mít přátele a ukazuje, jak spolupracovat. Děti nejsou jen příjemci, “žabáci” je žádají o radu, pomoc, učí je slova písničky a kroky žabáckého tanečku. Do vystoupení je pro děti snadné se zapojit. Na začátku vystoupení žabáci dětem knihy ukážou, řeknou jim, že se s knihou dá hrát a ukážou jim, že je to pravda. Knihu mají v ruce po celé vystoupení- je z ní voda, zeď, žabák si s ní zakrývá plavky. Během vystoupení herci zkoušejí znalosti dětí- zda ví, které roční období následuje po podzimu, dělají, že si nemohou vzpomenout na slovo, použité druhým žabákem a děti samy napovídají. Vystoupení nejen posiluje čtenářství již v dětech v raném věku, navíc jim obohacuje slovní zásobu- herci používají co nejvíce synonym: zahlédl- uviděl, údiv- překvapení a snaží se nepoužívat stejná slova, ale obměňovat je. Úprava: Lukáš Hejlík Účinkují: Alan Novotný a Lukáš Hejlík. Délka představení: 35 minut.

4.2..3.2.

První stupeň základní školy

Vybrat tu správnou knihu pro první stupeň je náročnější, neboť zahrnuje 1. a 5. třídu, což znamená rozpětí pěti let, a představení musí být zajímavé pro všechny. Ideálním řešením je vybrat knihu s tématem, které řeší dítě snad v každém věku- v tomto případě touha po vlastním zvířeti. Představení také nesmí přesahovat délku 45 minut, jinak by se dětem mohlo zdát dlouhé a nudily by se.37

36

LOBEL, Arnold . Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. 5. vyd. Praha : Albatros, 2007. 104 s. ISBN 978-80-0001876-8. LOBEL, Arnold . Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc. 1. vyd. Praha : Albatros, 2007. 66 s. ISBN 978-80-0001978-9. LOBEL, Arnold . Kvak a Žbluňk se bojí rádi . 2. vyd. Praha : Albatros, 2005. 67 s. ISBN 80-00-01657-5. 37 Z rozhovoru s Lukášem Hejlíkem dne 13.4. 2011.

28

„Kouzelná baterka“38 Olga Černá Kouzelná baterka je nástroj zábavy i poučení pro malého chlapce. Čte(SY)Rád doporučuje knihu pro předškolní věk, ale představení výborně účinkuje i na starší děti. Hrdina knihy Franta chce zvířátko, které mu maminka nechce povolit. Jednou v parku dostane od dědečka kouzelnou baterku, se kterou si oživí pet lahev- Petalíka. Zjišťuje, že i o takové zvířátko je nutno se starat, a že za všechny oživené předměty má zodpovědnost a musí se dobře rozmýšlet, co oživí. Úprava: Lukáš Hejlík Účinkují: Lenka Janíková a Lukáš Hejlík Délka představení: 35 minut 4.2..3.3.

Druhý stupeň základní školy

Pro druhý stupeň základní školy je nutno vybrat téma, které pro ně bude aktuální a hlavně jej musí pochopit jak žáci 6. tříd, tak 9. tříd. V tomto věku již tříletý věkový rozdíl znamená velký posun v myšlení. Uvádím příběh jedné knihy, určené pro tuto věkovou skupinu.

„Život k sežrání“39 Mikäel Ollivier Hlavní hrdina této knihy francouzského autora se potýká s nadváhou a s ní spojenými posměšky ostatních dětí. Rozhodne se pro dietu a začíná řešit i záležitosti lásky. Toto téma je pro před- až pubertální děti zajímavé a v dnešní době štíhlosti a konzumu krásy jim pomáhá pochopit situaci lidí trpících nadváhou.

4.3. Prodej knih přidružený k Listování Před a po představení je možno koupit si ve foyaer divadla knihy, které prošly Listováním. V nabídce jsou jak dětské tituly, tak knihy pro dospělé. Knihy prodává L. Hejlík se slevou a získává je buď přímo od autorů, nebo zprostředkovaně přes nakladatele. Jak sám říká, není to výdělečné, pokryje to plat prodavačky. Tato činnost je veskrze prospěšná- a to pro diváky. Knihy se tak dostávají k nim domů hned po představení, ve kterém ji viděli. Z průzkumu provedeného v knihovnách pořádajících Listování vyplývá, že 38

ČERNÁ, Olga; KUKOVIČOVÁ, Michaela. Kouzelná baterka. 1. vyd. Praha : Baobab, 2004. 46 s. ISBN 80903276-1-3. 39 OLLIVIER, Mikaël . Život k sežrání. 1. vyd. Praha : Baobab, 2010. 97 s. ISBN 978-80-87060-29-2.

29

po představené knize se vždy vytvoří poptávka. Přitahuje a navnadí tak nové čtenáře k zaregistrování se do knihovny. Vždy se snaží mít představovanou knihu a jí příbuzné k dispozici, nejlépe s podpisem autora.

30

5.

Propagace

Propagace Listování probíhá hlavně na internetu, a poté mezi diváky, kteří přivádějí rodinu a přátele, což Lukáš Hejlík nazval: „technika osobní morové propagace“.40 Reklama na Listování proběhla také časopisem Host a Literárními novinami, ale měla mizivý úspěch. Důvod neúspěchu reklamy v časopise Host vidí Lukáš Hejlík v čtenářské obci tohoto časopisu.41 Proto se Lukáš Hejlík spoléhá na posílání e- mailů s informacemi o představeních a také na diváky, potažmo knihovníky a knihovnice, že budou spokojení a budou šířit reference na Listování přirozeně svému okolí. Což podle výsledků dotazníku funguje- dvě třetiny diváků se o Listování dozvědělo prostřednictvím přátel a rodiny. Velkou reklamu Listování získalo uvedením knihy „Ekonomie dobra a zla“ od Tomáše Sedláčka. Toto představení se setkalo s velkým ohlasem a přivedlo Listování na pódia dříve nenavštěvovaná42 a tím se rozšířilo povědomí o tomto projektu mezi širší veřejnost. Tomáš Sedláček není neznámý (byl poradcem Václava Havla) a „Listovačka“ jeho knihy se setkala s velkým zájmem médií- poskytuje rozhovory a Listování se tak stává častěji zmiňovaným projektem. Dalším počinem s velkým propagačním účinkem je nastudování knihy „Gottland“ (autor Mariusz Szczygieł). Tato kniha má u nás i v Polsku, domovině autora, velký úspěch a dosáhla vysokého prodeje. Velký úspěch mělo také uvedení „Lichožroutů“. Toto představení je velice působivé, má dvě verze- pro děti a pro dospělé a je stále reprízováno.

5.1. Internetová prezentace

Listování má svou webovou prezentaci na stránkách www.listovani.cz. Dá se říci, že tato stránka je hlavním zdrojem informací o projektu. Listování má stránky také na Facebooku, ale stěžejní úlohu informatizace nese www.listovani.cz. • V novinkách najdeme aktuální informace- o představení, důležité události v oblasti 40

Z rozhovoru s Lukášem Hejlíkem dne 18.11. 2010. Tamtéž. 42 Např. Národní divadlo v Brně. 41

31

divadla a knih, jaké měly představení ohlasy a soutěže. O LiStOVáNí- zde najdeme stručnou historii projektu, jeho zaměření, periodicitu, délku a formu představení. Tento text se zmiňuje o hercích a jejich stálých angažmá. • Repertoár- knihy, které byly v Listování představeny, jejich obálky a stručné anotace, popřípadě úryvek textu. • Připravujeme- připravované premiéry, speciální představení (například přímo s autorem apod.). • Ansámbl- medailonky o hercích. • Napsali o nás- zde jsou shromážděny články, které o Listování vyšly, reportáže a také novinky z literárního světa, například básnická soutěž Brněnská sedmikráska / Nejlepší oslavná báseň o Brně vyhlašovaná časopisem Host. • Partneři- divadla, sponzoři. • Galerie- fotky z představení, vytváření plakátů, akcí Listování.

5.2. Programy divadel V programech divadel je Listování uvedeno jako host.. Listování vydává vlastní plakáty- posílá je e- mailem spolu s pozvánkami, tištěné vylepuje a také rozdává divákům, aby je rozšířili po svém okolí.

5.3. Programy knihoven Všechny knihovny informace o pořádání Listování publikují na internetu, část vylepuje plakáty (Místní knihovna Bolatice) a knihovny činné na Facebooku (Městská knihovna Chodov) publikují nejen pozvánky, ale i fotografie z představení.

32

6.

Podobné projekty

Do podobných projektů jsou zahrnuty příklady divadel, pořádající představení pro děti a pro dospělé s podobnou náplní, nakladatelství prezentující své knihy a další herecké soubory.

6.1. Nakladatelství Thoft Nakladatelství Thoft rozvinulo zajímavou techniku prezentace knih ze své produkce. Poskytuje knihovnám představení pouze svých knih na bázi scénického čtení zadarmo, požaduje však protihodnotu- knihovny poté nabízejí prezentované a další knihy tohoto nakladatelství přímo v knihovně k prodeji. Podle vyjádření knihovnic z knihovny Františka Bartoše ve Zlíně má o představení nakladatelství Thoft zájem mnoho knihoven- důvodem je samozřejmě nedostatek peněz v potřebných knihovnách/odděleních. Následné „odpracování si” představení knihovnice berou jako „nutné zlo”, pokud chtějí s nízkým rozpočtem pořádat nějaká představení. Listování je totiž pro knihovnu Františka Bartoše ve Zlíně nákladné a spíše luxus a za odměnu. V případě prezentace knih můžeme vidět sporný bod v tom, že výběr knih pro prezentaci a tudíž pro rozšiřování mezi čtenáře zajišťuje ryze komerční subjekt, využívající tuto aktivitu pro vlastní zisk.43

6.2. Pierrot Pierrot je umělecká agentura z Uherského Hradiště, pořádající představení pro dětiscénická čtení, hudební pohádky, a podobně jako Listování účinkuje i v knihovnách, i když její základna je ve Slováckém divadle.44

6.3. Centrum experimentálního divadla- Divadlo u stolu Divadlo u stolu inscenuje scénická čtení převážně filozofických témat pro dospělé. Jednou z uváděných inscenací je dílo „A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi” z Nového zákona, kterou připravil František Defler.

43

Rozhovor s paní Hoferkovou dne 11.4.2011. Pierrot - umělecká agentura [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Umělecká agentura Pierrot. Dostupné z WWW: . 44

33

7.

Praktická část

V praktické části jsem se pokusila zmapovat význam Listování na čtenářství ve třech odlišných cílových skupinách i prostředích- děti, mládež, dospělí a v knihovnách a v divadlech.

7.1. Výzkum působení Listování na čtenářství v knihovnách Listování působí ve dvou odlišných prostředích- v knihovnách a v divadlech. V knihovnách jsem narazila na velice zajímavé výsledky, knihovny rády využívají scénické čtení a konkrétně Listování, a v případě příznivějších finančních možností by si je zvaly pravidelně.45 V knihovnách je příznivý vliv Listování na čtenářství velice dobře pozorovatelný- knihovníci, přestože neprováděli výzkumy, připisují Listování velký účinek na čtenářství. Knihovny považují Listování za nástroj, který ukazuje jiný pohled na knihu a rozšiřuje povědomí o knihovnách a o čtení jako o něčem zábavném, strhujícím. Důležité informace pro vytvoření představy o působení Listování na čtenářství jsou získávány od různých typů knihoven, ve kterých Listování proběhlo či stále probíhá.

7.1..1.

Definice pojmů

Pokud se chci zaměřit na působení Listování na čtenářství, je nutno si tento pojem vymezit. Čtenářství podle knihy „ Čteme? : Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize” je „pojem, který se používá zejména v souvislosti s dětskou populací; plánovité a cílené rozvíjení četby zejména za pomocí školy, knihoven a jiných vzdělávacích institucí; rozvíjení, které je často doprovázeno institucionálně organizovanými kampaněmi a podpůrnými akcemi.“46 „Četba: více než základní (mediální) aktivita zaměřená na knihy; aktivita, která vykazuje vlastní vnitřní zákonitosti a ze které je patrná nějaká intence, plánovitost, hodnotový vztah ke knihám a jejich výběru; jde o vztah, který nevzniká jednorázově, ale musí být po určitou dobu rozvíjen a udržován.“47 Pro získání představy o čtenářském složení diváků Listování si definujme pojem

45

Knihovna Františka Bartoše Zlín. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? : Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize . 1. vyd. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-270-1. s. 35. 47 Tamtéž. 46

34

čtenář. „Čtenář: ten, kdo deklaruje, že čte (knihy); ten, jehož mediální dovednost je směřovaná ke čtení; duševní uživatel knih (a jiných písemných zdrojů). Čtení: mediální aktivita zaměřená na knihy a jejich duševní přisvojování; čas věnovaný knihám; základní aktivita související s knihami; socio- kulturní dovednost (gramotnost).“ 48 Čtenářství?

7.1..2.

Metoda zkoumání

Výzkum v knihovnách probíhal pomocí e-mailového dotazníku- pomocí rámcových otázek byly zjišťovány potřebné informace. Knihovny byly zvoleny kvůli širšímu vzorku od obecních až po krajské. Ve dvou knihovnách byl proveden osobní rozhovor- v Místní knihovně v Bolaticích a v Krajské knihovně Františka Bartoše.

7.1..3.

Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy

Cílem výzkumu je prokázat vliv Listování na dětské čtenářství a na zájem veřejnosti o knihovny a s tím spojenou přínosnost Listování pro knihovny. Výzkumné hypotézy jsou : 1)Listování má kladný vliv na dětské čtenářství. 2)Listování pomáhá knihovnám v prezentaci a zvyšuje zájem veřejnosti o knihovny. 3)Pořádání Listování je pro knihovny přínosem. 4) Listování zvyšuje poptávku po předvedených knihách.

7.1..3.1.

Formulace výzkumných otázek

Nejdůležitější okruhy jsou, zda Listování pomáhá knihovnám v jejich prezentaci a v získávání čtenářů, zda vyvolává touhu po přečtení si knihy, nebo o představení samotné. Také mě zajímalo, která skupina obyvatelstva představení Listování v knihovně navštěvuje a jestli se jich účastní spíše stálí čtenáři knihovny. Důležitý pro mě byl i samotný názor personálu knihovny- zda je pro knihovnu Listování celkově přínosné. Finanční stránka je složitější- knihovny mají na financování představení Listování buď vlastní rozpočet, grant, sponzora nebo vybírají od diváků vstupné. Jedna z otázek směřuje k propagaci Listováníjak se knihovny o existenci tohoto projektu dozvěděly.

48

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? : Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize . 1. vyd. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-270-1. s. 35.

35

1. Jak podle vašeho názoru ovlivňuje Listování zájem lidí o knihovny? 2. Zapisují se diváci Listování do Vaší knihovny? 3. Půjčují si představované knihy, nebo o ně žádají? 4. Je o představení zájem? 5. Pokud můžete soudit, chodí na představení převážně studenti, důchodci, maminky s dětmi či pracující? 6. Vídáte na představeních pravidelné/stálé čtenáře Vaší knihovny? 7. Je podle Vás Listování pro Vaši knihovnu přínosné? 8. Jak jste se o tomto projektu dozvěděli?

7.1..4.

Vyhodnocení výzkumu knihoven- odpovědi

7.1..4.1.

Obecní knihovna Vřesina

Stav knihovního fondu: 366049 Počet čtenářů: 24450 Počet obyvatel obce Vřesina: 270451 Akce, pořádaná knihovnou pro místní ZŠ, je velmi zajímavou ukázkou spolupráce mezi vzdělávacími institucemi. Paní knihovnice Kateřina Hurníková pro akci shání sponzora a část zaplatí škola. Představení se konala v době vyučování, (byla zatím dvě) tudíž přišla „celá škola“. Paní knihovnice vyjádřila obavu, zda by akci, konanou například odpoledne, otevřenou i pro rodiče a další občany, vůbec někdo navštívil. Přitom děti i zaměstnanci školy byli velice spokojeni.

Paní knihovnici jsem položila sedm otázek uvedených výše a odpovědi jsou následující: Na otázku: „Jak podle vašeho názoru ovlivňuje Listování zájem lidí o knihovny?“ mi pořadatelka odpověděla, že podle její zkušenosti akce zájem dětí o knihovnu neovlivňuje. Děti podle jejího vyjádření veskrze málo čtou, ale tato akce jim ukázala, jak jinak se dá pracovat s knihou. Obě Listování měla u dětí velký úspěch, ale přesto knihovna nezaznamenala žádného nového čtenáře. Dotaz na knihu naznačil jisté účinky Listování na dětské čtenářství. Knihy, představené Listováním ve škole, byly dlouhou dobu 49

Údaje za rok 2010. Obecní knihovna Vřesina Obecní knihovna Vřesina [online]. 2010, 2010 [cit. 2010-11-20]. Dostupné z WWW: . 50 Tamtéž 51 Údaje za rok 2010. CORPORATION S.R.O., Galileo. Titulní strana Oficiální stránky obce Vřesina [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Dostupné z WWW: .

36

rezervovány. Žáci, navštěvující knihovnu, byli napnutí, jak to všechno dopadlo. Otázka zjišťující existenci zájmu o představení byla zodpovězena kladně: „Ano, o představení ze strany školy je velký zájem, líbilo se to i učitelskému sboru, myslím, že představení mají spád, děti se dobře baví, kdybych měla více finančních možností, určitě bych s listováním klidně 4 x do roka u žáků i učitelského sboru uspěla.“ Odpověď na otázku, zda je Listování pro Vřesinskou knihovnu přínosné: „Pro knihovnu samotnou asi ne - ale ve škole představení využili k tomu, že na dané téma ve všech třídách psali postřehy, zážitky a své názory na představení - uspořádali jsme pak výstavu a možná tyto práce i svážeme a budou to takoví “vřesinští Lichožrouti”.“ Paní knihovnice se o Listování dozvěděla od spisovatelky Petry Braunové, jejíž kniha je také v Listování a sama v ní hraje. S její pomocí se pak s panem Hejlíkem zkontaktovala, na druhé představení se již domlouvala přímo s panem Hejlíkem a ostatními herci. Paní knihovnici se představení líbí a shledává ho celkově úspěšným. 52 Obavy o návštěvnost představení mimo školu jsou na malé obci pochopitelné. Představení v brněnském HaDivadle pro děti nejsou naplněna ani z poloviny. Což je velká škoda. Představení zapůsobí jak na děti, tak na rodiče. Je interaktivní, děti pomáhají hercům vykreslit postavy, zpívají spolu písničky, ukazují v knížce. Což je velice baví a Listování určitě funguje jako odměna za dobré chování. Rodiče na něj vodí i batolata. Spojení knihovna-škola-scénické čtení se v tomto případě ukázalo jako velmi efektivní. Pokud má scénické čtení malé diváky přilákat samo, nemá takovou návštěvnost. Rodiče často nemají čas či zájem. Při spolupráci těchto tří subjektů odpadá nutnost doprovodu rodičů, hledání financí (představení platí škola a sponzor- děti, potažmo rodiče se na uhrazení nákladů nepodílejí) a také problémy s dopravou. „ Návštěvnost je vysoká a výsledek skvělý. Děti poznají knihu jinak, chtějí si ji přečíst, mluví o ní, kreslí, hrají si ji samy pro sebe. Takto komplexně prožijeme málokterou knihu. Tím, že v Listování umějí děti ke knize strhnout, pomáhají jim najít cestu k jejímu procítění. Navíc dětská představení nemají kouzlo jen pro děti, i dospělé může obohatit. „53

52 53

Z dotazníku pro knihovnu ve Vřesině, na otázky odpovídala paní knihovnice Kateřina Hurníková. Z dotazníku ze dne 3.1. 2010, odpovídala paní knihovnice Hurníková.

37

7.1..4.2.

Místní knihovna v Bolaticích

Stav knihovního fondu: 14 218 54 Počet čtenářů: 679 55 Počet obyvatel obce Bolatice: 4 38256 Bolatická knihovna je velice aktivní instituce, která se nebojí zkoušet nové věci. Spolupracuje s obecním úřadem, což jí v případě potřeby umožňuje dofinancování akcí, které si na sebe nevydělají. Bolatická knihovna pořádala dne 13.4. 2011 představení pro místní školu a školku, a poté večerní pro dospělé. V Bolaticích (v místním kině) proběhla představení celkem čtyři- pro školku Kvak a Žbluňk, pro první stupeň Kouzelná baterka, pro druhý stupeň Život k sežrání. Paní knihovnice Bc. Jana Štěpničková také domluvila představení pro gymnázium v Hlučině, kde Listování představilo Gottland. Bolatice jsou čtenářsky velmi úspěšná obec, paní knihovnice byla spokojena jak s Listováním, tak s návštěvností, co se týče zájmu o knihovny, uvítala by větší propagace propojení Listování a knihoven, doplnění o hry, soutěže na představeních a zmiňuje se pochvalně o aktivitě Lukáše Hejlíka, který zmiňuje i během představení místní knihovnu a také odkazuje děti na místo, kde žijí.57 Nárůst čtenářů po Listování v knihovně nezaznamenali, neboť: „Do Místní knihovny Bolatice se čtenáři registrují průběžně celý rok, jen např. po Pasování na čtenáře nebo po jiné větší akci je samozřejmě zájem větší, po Listování jsme zatím zvýšený nárůst nových čtenářů nezaznamenali.“58 V bolatické knihovně se na představované knihy čtenáři ptali a chtěli si je vypůjčit, pokud ale nebyly hned k dispozici a byly až později dokoupeny, zájem ochladl a byl menší, než přímo po představení. O představení i mezi dospělými byl zájem, podle ohlasů by přišli znovu. Prospěšnost Listování pro knihovnu byla hodnocena jednoznačně: „Ano, (nejen) k dětem se tak dostane kniha (téměř) všemi smysly...“59 O projektu se Bc. Jana Štěpničková dozvěděla díky projektu Andersen, podrobnosti získala z webu Listování a hodnotí ho jako rovnocenného partnera projektů jako jsou NsA, CČČD, Knížka pro prvňáčka a další, do kterých se Místní knihovna Bolatice pravidelně zapojuje. Představení jsou financována ze vstupného (to od dětí vybíraly paní učitelky), zbytek v případě potřeby z rozpočtu knihovny. Další představení se stejnými cílovými skupinami 54

Údaje za rok 2010. Obec Bolatice. Obec Bolatice [online]. 2010, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18]. Místní knihovna. Dostupné z WWW: . 55 Tamtéž. 56 Údaje za rok 2010. Obec Bolatice. Obec Bolatice [online]. 2010, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18]. Titulní strana. Dostupné z WWW: . 57 Z dotazníku dne 18.4. 2011, odpovídala Bc. Jana Štepničková. 58 Z dotazníku pro Bc. Janu Štěpničkovou dne 18.4. 2011- čtyři dny po první návštěvě Listování v Bolaticích. 59 Z dotazníku pro Bc. Janu Štěpničkovou dne 18.4. 2011.

38

(tzn. školka, škola první a druhý stupeň, střední škola, dospělí) je plánováno na podzim roku 2011.60

7.1..4.3.

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana

Stav knihovního fondu: 27 395661 Počet čtenářů: 8 23362 Počet obyvatel Uherského Hradiště: 25 67763 Městská knihovna, sídlo Uherské Hradiště. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana pořádá představení pro cílovou skupinu děti a rodiče s dětmi. Podle odpovědí cílená skupina na nabídku představení zareagovala kladně a dostavila se. Listování zhodnotila paní Miroslava Čápová a paní Hana Hanáčková takto: „ Metoda scénického čtení inspiruje děti i dospělé při výběru četby, diváci se mohou lépe orientovat v knižní nabídce a dramatické ztvárnění je následně přivádí i do knihoven.“64 Většinovými diváky Listování v KBBB jsou její stálí čtenáři, kteří po představení projevují velký zájem o představovanou knihu a půjčují si ji. Při dotazu na zájem o Listování paní knihovnice odpověděly, že je zájem o jakékoli scénické čtení, a předložila i jeden z problémů při jejich pořádání, který uvádí větší část knihoven: „Ano, o jakékoli scénické čtení je vždy velký zájem, k uspořádání většího počtu představení brání nedostatek financí, na každé představení musíme vždy dlouho dopředu žádat o grant či shánět sponzory.“65 Projekt Listování by rády v budoucnu zvaly opakovaně, ale to záleží výhradně na finanční situaci knihovny. Na Listování v Uherském Hradišti chodí pravidelní návštěvníci knihovny a Listování je hodnoceno jednoznačně jako přínosné pro tuto knihovnu. O projektu se knihovna dozvěděla díky Klubu dětských knihoven SKIP ČR a knihovnické konferenci Andersen, a přes webové stránky Listování. Projekt je pro knihovny finančně náročný, vždy potřebují peníze ze sponzorských či grantových programů. Na penězích také záleží, zda se Listování v Uherském Hradišti bude

60

Z osobního rozhovoru s Bc. Janu Štěpničkovou dne 13.4.2011. Údaje za rok 2010. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana [online]. 2010, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18].Řeč čísel(statistiky). Dostupné z WWW: . 62 Tamtéž. 63 Údaje za rok 2009. Město Uherské Hradiště. Město Uherské Hradiště [online]. 2009, 18.04.2011 [cit. 201104-18]. Informace o městě(ročenky). Dostupné z WWW: . 64 Z dotazníku pro paní Hanáčkovou a paní Čápovou ze dne14.4. 2011 65 Tamtéž. 61

39

pořádat, paní knihovnice by byly rády.66

7.1..4.4.

Městská knihovna Bystřice nad Pernštejnem

Stav knihovního fondu:3500067 Počet čtenářů:150068 Počet obyvatel Bystřice nad Pernštejnem: 9 06869 Městská Knihovna Bystřice nad Pernštejnem realizuje Listování pouze pro konkrétní skupinu diváků. Většinou jde o tři bystřické MŠ nebo některé ročníky dvou bystřických ZŠ. Gymnázium již mělo samostatné scénické čtení několikrát v prostoru Gymnázia. Je to dáno malou kapacitou prostoru pro diváky v dětském oddělení. Všechny tyto akce mohou navštívit i zájemci z nejširší veřejnosti. Hodnocení paní knihovnice Jitky Cisárové: “Listování je úžasný nápad, děti jsou vtaženy do děje a vůbec nemají čas vyrušovat nebo zlobit, báječně spolupracují a radí účinkujícím. Paní učitelky, knihovnice i diváci z veřejnosti jsou Listováním nadšení a vždy se těší na nějaké další akce v knihovně. Knížky z Listování si potom většinou přečtou dospělí, kteří shlédli scénické čtení, ale jsou to naši stálí čtenáři. Večerní Listování pro veřejnost jsme zatím v knihovně nerealizovali.” Městská knihovna Bystřice nad Pernštejnem pořádá Listování převážně v rámci projektu "Knihovna otevřená všem", který spolufinancuje MK ČR, tím pádem od diváků nevybírá vstupné.70

7.1..4.5.

Městská knihovna Františkovy Lázně

Stav knihovního fondu: 24 00071 Počet čtenářů: 130072 Počet obyvatel Františkových Lázní: 5 26173 Listování bylo ve Františkových Lázních 5.4. 2011 poprvé a ohlasy byly vynikající. Všichni účastníci byli velmi spokojeni a moc se jim představení líbilo. Možná to bylo i výběrem „Fulghuma“, protože i účast byla velká a nejen z řad čtenářů. O projektu se paní

66

Tamtéž. Z rozhovoru dne 20.4.2011. 68 Tamtéž. 69 Údaje za rok 2000. Město Bystřice nad Pernštějnem. Město Bystřice nad Pernštějnem [online]. 2000, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18]. O městě (obyvatelstvo). Dostupné z WWW: . 70 Odpovědi na dotazník od paní Cisárové pro Městskou knihovnu Bystřici nad Pernštejnem. 71 Z dotazníku ze dne 20.4.2011. 72 Tamtéž. 73 Údaje za rok 2001. Město Františkovy Lázně. Město Františkovy Lázně [online]. 2001, 18.04.2011 [cit. 201104-18]. O městě a okolí(statistické údaje). Dostupné z WWW: . 67

40

knihovnice Šárka Hejzková dozvěděla e-mailem a doporučení měla i z jiných knihoven. Financování je ze zdrojů knihovny a jediná výtka celému projektu je cena (pro knihovny dost velká). „Jinak jako počin k propagaci knih a čtení vůbec je to vynikající nápad a provedení též.”74 7.1..4.6.

Městská knihovna Chodov

Stav knihovního fondu:44 02075 Počet čtenářů:1 25576 Počet obyvatel Chodova: 14 45377 V této knihovně nemonitorují, zda se po akcích v knihovně zapisují čtenáři, takže nemůžeme účinky Listování nijak prokázat. Naopak o knihy, které byly v Listování představeny, je velký zájem a jsou nejenom vypůjčeny z knihovny, ale i nakupovány v knihkupectví v prostorách knihovny. Listování má v porovnání s dalšími aktivitami víc než uspokojující návštěvnost. Na představení chodí diváci různých sociálních skupin v závislosti na představované knize, ale studenti a důchodci v knihovnách převládají a listování není výjimkou.78 7.1..4.7.

Městská knihovna Ostrov

Stav knihovního fondu:7 69879 Počet čtenářů:4 19480 Počet obyvatel Ostrova: 16 97581 Podle paní knihovnice magistry Ireny Leitnerové z Ostrova Listování ovlivňuje zájem o knihovnu minimálně, zároveň ale hodnotí Listování jako přínosné pro knihovnu. Diváci se sice do knihovny po shlédnutí představení nezapisují, zato si ale půjčují knihy, jejichž představení zhlédli (zřejmě tedy čtenáři již jsou) a o Listování je v Ostrově velký zájem. Na představení Listování chodí převážně důchodci a pracující, kteří jsou zároveň pravidelnými čtenáři knihovny. Informace o Listování získala MK Ostrov od jiné knihovny, a financuje je z vlastních zdrojů.82

74

Z odpovědí na dotazník od paní knihovnice Šárky Hejzkové pro Městskou knihovnu Františkovy Lázně. Údaje za rok 2010. Město Chodov. Město Chodov [online]. 2010, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18], Soubory(kronika). Dostupné z WWW: < http://www.mestochodov.cz/soubory/kronika/2009.pdf />. 76 Tamtéž. 77 Tamtéž. 78 Z dotazníku ze dne 28.3. 2011, odpovídala paní Hana Nemčičová. 79 Údaje za rok 2010. Městská knihovna Ostrov. Městská knihovna Ostrov [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Ke stažení(výroční zprávy). Dostupné z WWW: < http://www.mkostrov.cz/cz/ke-stazeni/>. 80 Tamtéž. 81 Údaje za rok 2009. Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Veřejná databáze ČSÚ(Vybrané statistické údaje za obec). Dostupné z WWW: . 82 Z dotazníku ze dne 4.4. 2011, odpovídala paní magistra Leitnerová. 75

41

7.1..4.8.

Městská knihovna Polička

Stav knihovního fondu:46 29183 Počet čtenářů:166684

Počet obyvatel Poličky: 8 99585 „Obecně se dá říci, že akce tohoto typu mají pro knihovnu spíše sekundární efekt tedy ne že by Listování jako takové nějak dramaticky zvýšilo zájem o knihovnu a její služby, ale knihovna (a literatura obecně) se tak dostávají do povědomí návštěvníků. Že knihovna existuje, že to není nemoderní nudná instituce a že prezentace literatury nemusí být vždycky opruz.“ 86 Diváci se do knihovny po shlédnutí Listování nijak dramaticky nehlásí, knihy si půjčují, ale opět nijak výrazně. Zájem o představení hodně záleží na konkrétním titulu, případně na účinkujících. Návštěvnost je od 40-100 lidí. Pan ředitel Jan Jukl přínos Listování ohodnocuje kladně, ale zamýšlí se nad jeho smyslem: „Otázka je, kde ten přínos je. Literatura obecně má od jiných druhů umění (hudba, film, výtvarno) nevýhodu v tom, že se velmi špatně představuje veřejně, velmi špatně se "vizualizuje". Což (bohužel) je potřeba. A to právě nabízí Listování naprosto výtečně.(…) Přínos pro knihovnu je hlavně v tom, že díky Listování může dělat svojí prácizprostředkovávat literární svět veřejnosti. Kvalitně, zábavně a relativně levně. Výsledkem všech literární akcí knihovny by měl být velmi jednoduchý výsledek - že si člověk (možná) zařadí četbu jako jednu z alternativ trávení svého času - což se zdá banální. Ale knížky nemají problém, že by lidi nechtěli číst, ale spíše na četbu pod vlivem lehčích, barevnějších, interaktivnějších a agresivněji propagovaných zábav prostě zapomenou. Jde o to jim připomenout, jak je číst prima.“87 Listování v Poličce je financováno z rozpočtu knihovny, vstupného, občas má sponzora či grant. Informace o Listování pochází z nakladatelství Argo.

83

Údaje za rok 2010. Krajská knihovna v Pardubicích. Krajská knihovna v Pardubicích [online]. 2010, 18.04.2011 [cit. 2011-04-18]. Pro knihovny(adresář knihoven kraje). Dostupné z WWW: < http ://www.knihovna-pardubice.cz/pro-knihovny/adresar-knihoven-kraje/>. 84 Tamtéž. 85 Tamtéž. 86 Z dotazníku ze dne 5.4. 2011, odpovídal pan Jan Jukl. 87 Z dotazníku ze dne 5.4. 2011, pro Městskou knihovnu Polička, odpovídal pan ředitel Jan Jukl.

42

7.1..4.9.

Městská knihovna Třinec

Stav knihovního fondu:108 02188 Počet čtenářů:3 92089 Počet obyvatel Třince: 37 60890 Městská knihovna Třinec nevypozorovala, že by Listování ovlivňovalo zájem o knihovnu samotnou. Organizuje představení především pro děti a neprovádí sledování jejich zápisů do knihovny. Návštěvníci dospělého představení mají velký zájem o vypůjčení si představených knih, u dětských čtenářů nebyly zaznamenány. Knihovna organizuje představení pro školy, ty je ale třeba přemlouvat- školy podstatu Listování podle paní knihovnice magistry Martiny Wolne příliš nepochopily. Představení pro dospělou veřejnost proběhlo zatím jen jedno a to Ekonomie dobra a zla 8.3.2011 a zájem byl obrovský, podle paní ředitelky především o osobu Tomáše Sedláčka. Na představeních bývají pravidelní čtenáři knihovny a Listování hodnotí jako velice přínosné pro knihovnu. S Listováním se paní ředitelka rozhodla spolupracovat na doporučení jiné knihovny. Spolupráce probíhá od 2x ročně a to od roku 2006. Financováno je z vlastních zdrojů, z dotace MK ČR a vstupného. 91 Vyjádření paní ředitelky: „Celá knihovna jsme nadšenými fanoušky projektu Listování. Jeho přidaná hodnota je ve výběru knih. Lukáš Hejlík je knihomol a vášnivý čtenář a do projektu i do zpracování každé knihy vkládá svou vášeň, dokáže naprosto perfektně vystihnout podstatu každé knihy. Ve výběru titulů se odráží Lukášova vysoká kvalita čtenářství(…). Pracuje s nekomerčními tituly,

prvotřídními

autory(…).92

7.1..4.10.

Krajská knihovna Vysočiny

88

Údaje za rok 2005. Městská knihovna Třinec. Městská knihovna Třinec [online]. 2005, [cit. 2011-04-18]. O knihovně(statistika). Dostupné z WWW: < http://www.knih-trinec.cz/?id=informace/statistika/>. 89 Tamtéž. 90 Údaje za rok 2009. Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Veřejná databáze ČSÚ(Vybrané statistické údaje za obec). Dostupné z WWW: . 91 Z dotazníku ze dne 4.4. 2011 pro Městskou knihovnu Třinec, odpovídala Mgr. Martina Wolna. 92 Z dotazníku ze dne 4.4. 2011 pro Městskou knihovnu Třinec, odpovídala Mgr. Martina Wolna.

43

Počet čtenářů: 6 40793 Stav knihovního fondu: 244 357 94 Počet obyvatel kraje Vysočina: 510 76795 Na otázky odpovídala paní knihovnice Jana Fialová. „Listování zájem lidí o knihovnu ovlivňuje, ale až druhotně; spíše se např. nově příchozí začnou nejdříve zajímat, jaké další akce knihovna pořádá, pak teprve je napadne navštívit samotnou knihovnu (u nás se Listování nepořádá v budově knihovny, proto je ten zájem o knihovnu až druhotný).“ Diváci se do knihovny po Listování zapisují a půjčují si představované knihy- mají o ně velký zájem, nechají se Listováním inspirovat. O Listování je zájem, je to pro knihovnu „jistota”, má bohatou diváckou základnu, kterou doplňují nově příchozí. Na představení chodí zhruba půl na půl čtenáři knihovny a nečtenáři. Listování je pro tuto knihovnu přínosné.96 Jak vyplývá z odpovědí paní knihovnice Jany Fialové, ve městě už problém s návštěvností není. A přestože představení není v budově knihovny, i tak do ní láká nové čtenáře, kteří se do ní zapisují, a o knihy představené v Listování mají zájem.

7.1..4.11.

Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín

Stav knihovního fondu:1 249 49397 Počet čtenářů:14 34298 Počet obyvatel Zlínského kraje: 597 81399 V knihovně Františka Bartoše ve Zlíně jsem prováděla výzkum formou osobního dotazníku s paní Janou Hoferkovou. Tato knihovna pořádá Listování pro mateřské a základní školy, a je o něj velký zájem- knihovny zvou MŠ a ZŠ na Listování za „odměnu“. Nárůst čtenářů po představení knihovna nepociťuje, zato knihy jsou vypůjčeny na dlouho dopředu. Listování má podle ní na zájem o knihovny velký vliv, a hodnotí jej jako velmi přínosné pro knihovny a pro čtenářství. V této knihovně hodnotí úroveň dětského čtenářství

93

Údaje za rok 2010. Krajská knihovna Vysočiny. Krajská knihovna Vysočiny [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Modul o knihovně(výroční zpráva). Dostupné z WWW: . 94 Tamtéž. 95 Údaje za rok 2010. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online], 2010 [cit. 2011-04-18]. Analitické a statistické služby. Dostupné z WWW: . 96 Z dotazníku ze dne 18.11. 2010 pro Krajskou knihovnu Vysočiny, odpovídala paní knihovnice Mgr. Jana Fialová. 97 Údaje za rok 2010. Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín. Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín [online]. 2010,[cit. 2011-04-18]. O nás (výroční zprávy). Dostupné z WWW: < http://www.kfbz.cz/vz.htm. />. 98 Tamtéž. 99 Údaje za rok 2009. Zlínský kraj. Zlínský kraj [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Dokumenty(Výroční zprávy Zlínského kraje). Dostupné z WWW: .

44

a gramotnosti vůbec jako velmi nízkou a jsou vděčni za jakýkoli funkční projekt, posilující čtenářství. Listování pokládají za účinnější na dětské čtenářství, než jiné projekty, jako jsou například besedy či autorská čtení.

7.1..4.12.

Krajská vědecká knihovna v Liberci

Stav knihovního fondu: 658 857100 Počet čtenářů: 24 537101 Počet obyvatel Libereckého kraje: 447 788102 Na mé otázky odpovídala paní Radka Vojáčková, samostatný knihovník pověřený kontakty s odbornou veřejností pro oblast rozvoje čtenářství. Paní Vojáčková se velice angažuje v podpoře čtenářství a je Listováním nadšena. Listování v Liberci je pořádáno pro školy, což je přeci jen jiné než pro veřejnost. (Podobný případ jako ve Vřesině, tady je však Listování pořádáno přímo v budově knihovny). Ve Vřesině je představení jen pro školu, v Liberci je otevřeno i pro veřejnost. Podobnost je i v tom, že pro děti je představení zdarma- ve Vřesině jej hradí knihovna a sponzoři, v Liberci je hrazeno z grantů. Podle paní knihovnice Listování zvyšuje zájem o knihu jako takovou, ale návštěva představení je pro mnohé děti první návštěvou knihovny. Děti byli také novými čtenáři, které inspirovalo Listování k registraci do knihovnykniha je zaujala a chtěly si ji přečíst. Celkově si diváci Listování knihy půjčují. Co se týče zájmu, paní knihovnice popisuje problémy na začátku pořádání Listování: „Napoprvé jsme měli trochu problém s obsazením kapacity sálu (cca 130 diváků), ale v současné době, kdy už Listování bude v Liberci účinkovat poněkolikáté, tak už s obsazením nemáme problém. Záleží také na výběru titulu, např. nyní, kdy bude představena kniha Lichožrouti, je zájem škol veliký. Je to dáno jednak tím, že učitelé zjistili, že jde vlastně o divadelní představení s knížkou v ruce, tedy že děti shlédnou divadlo a ještě se nalákají na knihu, ale také tím, že my jej nabízíme zdarma. Honorář totiž hradíme z grantů.“ Diváky tvoří děti a studenti, pozvaní přes školu, ale i zájemci z řad veřejnosti- studenti a

100

Údaje za rok 2009. Krajská vědecká knihovna v Liberci. Krajská vědecká knihovna v Liberci [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. O knihovně (výroční zprávy). Dostupné z WWW: . 101 Tamtéž. 102 Údaje za rok 2009. Liberecký kraj. Liberecký kraj [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Odbor kancelář hejtman(výroční zprávy). Dostupné z WWW: .

45

pracující.103 Hodnocení přínosnosti pro knihovnu: „Myslím, že je to jedna z možností, jak přilákat dítě jak do knihovny, tak především ke knize. Spojení divadelního představení se čteným slovem v profesionálním provedení (to si dovolím zdůraznit) mi přijde několikanásobně učenější, než např. besedy se spisovateli, neustálé omílání, jak je třeba číst, a mnoho dalších programů, věnujících se čtenářské gramotnosti dětí. Děti se u divadelního představení baví, a to i díky hereckým výkonům. Vnímají tak knihu jako zábavnou věc a ne nudu, kterou je ještě k tomu třeba číst! Řada dětí se po zhlédnutí Listování shání po knize a má chuť si jí přečíst. Nikdo je přitom do toho nenutí. Mnoho dětí se také seznámí s knihou, kterou by jinak úplně přehlédly, ať už proto, že jim třeba daný žánr není zrovna po chuti, nebo proto, že o knížce prostě nevědí. Musím zde poznamenat, že Listování si vybírá opravdu zajímavé, vkusné a přitom zábavné tituly (tedy mám přehled hlavně co se týče knih pro děti). Ve školách jim je bohužel nabízeno stále to samé nebo jsou nuceni číst knihy, které jejich věku zrovna neodpovídají (často jde o knihy pro dospělé, což děti spíš od čtení odradí, než přiláká. Textu nerozumí a kniha jako celek je prostě nebaví.) Listování jim předvede knihu jednoduše, srozumitelným jazykem a příběhem blízkým jejich věku. A herci mají přitom knihu stále v ruce, což, já si myslím, má obrovský efekt. Děti vidí, jak knížka ubíhá a že to netrvá tak dlouho, než se přečte a že to tedy nedá tolik práce.“104

7.1..5.

Závěry výzkumu v knihovnách

Knihovny považují vliv Listování na čtenářství za výrazný ze 75 %. Všechny knihovny odpověděly, že o představené knihy je zájem a jsou dlouho dopředu vypůjčené. 100% knihoven také vnímá velký zájem o Listování, v některých případech dokonce „obrovský“. Diváci se po Listování do knihoven sice příliš nezapisují, to ale může být dáno vysokým počtem čtenářů v místě nebo jinými faktory. Listování také využívají jak stálí čtenáři, tak i nově příchozí.

7.2.

Výzkum působení Listování na čtenářství v Hadivadle Po uvážení, že Listování působí významně na dětské čtenářství, a na dospělé spíše

okrajově (význam Listování pro dospělého diváka spočívá většinově v doporučování kvalitních knih a autorů), se výzkum dále soustředil spíše na knihovny a jejich aktivity. V

103 104

Z dotazníku pro Krajskou vědeckou knihovnu Liberec, odpovídala paní knihovnice Radka Vojáčková. Z dotazníku pro Krajskou vědeckou knihovnu Liberec, odpovídala paní knihovnice Radka Vojáčková.

46

divadle výzkum může těžko prokázat vliv na čtenářství- do divadla podle výsledků výzkumu chodí kulturně vzdělaní lidé, kteří ke čtenářství mají blízko a na představení se chodí dozvědět o zajímavých knihách netradiční a zábavnou formou, pobavit se a také podívat na oblíbené herce. Listování funguje jako doporučování zajímavých knih, jak pro dospělé, tak pro děti.

7.2..1.

Metoda zkoumání

Zkoumanými respondenty byli návštěvníci Hadivadla v Brně při představení pro dospělé. Divákům byl před představením předložen dotazník, který vyplňovali buď samostatně, nebo s asistencí. Dotazník měl za úkol zjistit věkové, sociální složení diváků scénického čtení v Hadivadle a četnost jejich návštěv. Dotazník byl předložen na třech představeních všem divákům, určitá část neodpověděla.

7.2..2.

Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy

Cílem výzkumu bylo zjistit, která sociální skupina převážně navštěvuje Listování. Předpoklad byl, že hlavními návštěvníky jsou studenti. Dále že Listování inspiruje při výběru knihy k přečtení a že částečně nahrazuje čtení knih člověku, který nemá čas číst.

7.2..3.

Formulace výzkumných otázek

Výzkumné otázky byly formulovány takto: 1) Sociální skupina respondenta. Možné odpovědi- Pracující; student- SŠ; student- VŠ; nezaměstnaný; důchodce; na mateřské dovolené. 2) Povaha čtenářství. Možné odpovědi- Nadšený čtenář; čtenář; občasný čtenář; nečtenář. 3) Množství přečtených knih. Možné odpovědi- více než 20; 10- 20; 5- 10; méně. 4) Četnost návštěv představení. Možné odpovědi- na každé představení; jednou za čtvrt roku; méně; první návštěva. 5) Čtete knihy, které jste viděli na Listování?. Možné odpovědi- ne; ano, půjčuji si je v knihovně; jen některé; chci si je půjčit v knihovně, ale většinou je tam nemají, potom je buď: nečtu; koupím si je.

47

7.2..4.

Závěry výzkumu

První hypotéza byla potvrzena- 52 % návštěvníků jsou studenti. Následují pracující s 35 % a ostatní skupiny mají dohromady pouze 11,9 %. Dotazovaní se většinově považují za čtenáře (34 %). Za nečtenáře se pokládá pouze 9 % respondentů, za nadšeného čtenáře 28 % a za občasného 27 %. Nejvíce respondentů přečte za rok více než 20 knih- 32 %. Přibližně 10-20 knih přečte 23 %, 5-10 knih 26 %, méně 17 %. Více než 55 % respondentů chodí na každé představení- to značí velkou úspěšnost projektu. Nových diváků bylo 30 %, jednou za čtvrt roku chodí 13 % respondentů, méně pouze 4 %. Většina dotazovaných (39 %) knihu, shlédnutou v Listování již nečte. V knihovně si je půjčuje 10 % a 9 % si je kupuje v knihovně. 18 % respondentů knihu neúspěšně požadovalo v knihovně a poté si ji již nepřečetli (14 %) anebo koupili (3 %). Propagace Listování je neúspěšnější přes „morovou propagaci“ jak ji definuje Lukáš Hejlík výše, a to dokazuje počet respondentů, kteří se o Listování dozvěděli od rodiny či známých- 61 %.

48

8.

Závěr Listování je velice slibný projekt, co se týče rozšiřování čtenářství a profesionálního

doporučování knih. Ve spolupráci s knihovnami může být také silným nástrojem. Dodává knihám vizuální a zvukovou složku, která jim v porovnání s jinými médii (často vyhledávanějšími) chybí. Rozvíjí dětskou fantazii, vnímání světa a spolu s knihou je seznamuje s novými situacemi. Pokud chtějí knihovny s Listováním spolupracovat, je vhodné se na financování představení dohodnout s obecním úřadem a vybírat vstupnéideálním příkladem takové spolupráce je Místní knihovna v Bolaticích. V porovnání s dalšími projekty na podporu čtenářství má Listování okamžitý účinekknihy jsou ihned půjčovány (knihovny by se měly zařídit na Listování dopředu a mít tyto knihy k dispozici) a představení se silněji vtiskne do paměti (než například beseda). Pro dospělé Listování znamená spíše než rozšiřování čtenářství doporučování kvalitních knih, popřípadě kulturní vyžití.

49

9.

Přílohy Jako přílohy zde uvádím bibliografii, doplňkovou literaturu a elektronické zdroje a

také doplňující údaje, jako jsou otázky z dotazníku, graf k výzkumu a fotografie z představení.

9.1. Příloha č.1 - Bibliografie BUBENÍK, Josef; HUSÁK, Milivoj; DERFLER, František. Sklepení : Divadlo u stolu. Brno : CED, 2001. 33 s. ISBN 8090268420.

JANOUŠEK, Pavel, et al. Dějiny české literatury 1945- 1989 : IV. 1969- 1989 . Praha : Academia, 2008. 977 s. ISBN 978-80-200-1631-7.

KORDASOVÁ, Veronika. Projekt ČTE(SY)RÁD. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 142 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

OSLZLÝ, Petr. Divadlo provokující a pokorné : Sklepení I. In Divadlo u stolu. Sklepení I : Katalog přehlídky inscenací 1998-2001. Brno : CED, 2001, s.33. ISBN 80-902684-2-0.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Daniela Robertová. 1. vyd. Praha : Divadelní ústav, 2003. Scénické čtení, s. 493. ISBN 80-7008-157-0.

PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla : teatrologický slovník. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. 348 s. ISBN 8072771949.

TAUSSIKOVÁ, Jitka. Ve šlépějích Josefa Šafaříka. Brno, 2006. 160 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? : Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno : Host, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7294-270-1.

VORÁČ, Jiří. Divadlo a disent : Příspěvek k dějinám české divadelní opozice (1970- 1989). 50

In Masarykova univerzita. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity : Řada teatrologická a filmologická Q1. 1.vyd. Brno: Vydavatelství MU, 1998. s. 24-26. ISBN 80210-1981-6, ISSN 1212-3358.

ZÁVODSKÝ, Vít. Kterak se do vědomí lidí vnáší z jeviště duchovní rozměr. In Sklepení : Divadlo u stolu. Brno : CED, 2001. 33 s. ISBN 8090268420.

Doplňková literatura BRAUTIGAN, Richard. Hawklinská nestvůra. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 2002. 135 s. ISBN 80-7207-475-X. ČERNÁ, Olga; KUKOVIČOVÁ, Michaela. Kouzelná baterka. 1. vyd. Praha : Baobab, 2004. 46 s. ISBN 80-903276-1-3. HAVEL, Václav. Prosím stručně : rozhovor s Karlem Hvížďalou. 1. vyd. Praha : Gallery, 2006. 254 s. ISBN 80-86990-00-1. LOBEL, Arnold. Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. 5. vyd. Praha : Albatros, 2007. 104 s. ISBN 978-80-00-01876-8. LOBEL, Arnold. Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc. 1. vyd. Praha : Albatros, 2007. 66 s. ISBN 978-80-00-01978-9. LOBEL, Arnold. Kvak a Žbluňk se bojí rádi . 2. vyd. Praha : Albatros, 2005. 67 s. ISBN 8000-01657-5. LUSTIG, Arnošt. Láska a tělo. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2009. 216 s. ISBN 978-80-2042136-4. OLLIVIER, Mikaël. Život k sežrání. 1. vyd. Praha : Baobab, 2010. 97 s. ISBN 978-80-8706029-2. PHAM THI, Lan. Bílej kůň, žlutej drak. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2009. 138 s. ISBN 97880-242-2525. SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla : po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2009. 270 s. ISBN :978-80-903944-3-8. WATERSOVÁ, Sarah. Špičkou jazyka. 1. vyd. Praha : Argo, 2010. 510 s. ISBN 978-80-2570241-3. 51

Elektronické zdroje BENEŠOVÁ-TRČKOVÁ , Dana [online]. 30. 3. 2010, [cit. 2010-11-23]. Recenze: Listování.cz. Dostupné z WWW: .

Otáčivé hlediště Český Krumlov[online]. 2002, [cit. 2011-04-06]. Pavel Oubram. Dostupné z WWW: .

Jihočeské divadlo [online]. 2002, [cit. 2011-04-06]. Věra Hollá. Dostupné z WWW: .

Listování.cz [online]. 2005, [cit. 2011-04-06]. Ansábl. Dostupné z WWW: .

Pierrot - umělecká agentura [online]. 2011, [cit. 2011-04-27]. Umělecká agentura Pierrot. Dostupné z WWW: .

Obec Bolatice. Obec Bolatice [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Místní knihovna. Dostupné z WWW: .

Obecní knihovna Vřesina [online]. 2010, [cit. 2010-11-20]. Obecní knihovna Vřesina. Dostupné z WWW: .

Obec Bolatice. Obec Bolatice [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Místní knihovna. Dostupné z WWW: .

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana [online]. 2010, [cit. 2011-04-18].Řeč čísel(statistiky). Dostupné z WWW: .

Město Uherské Hradiště. Město Uherské Hradiště [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Informace o městě(ročenky). Dostupné z WWW: .

52

Město Bystřice nad Pernštějnem. Město Bystřice nad Pernštějnem [online]. 2000, [cit. 201104-18]. O městě (obyvatelstvo). Dostupné z WWW: .

Město Františkovy Lázně. Město Františkovy Lázně [online]. 2001, [cit. 2011-04-18]. O městě a okolí(statistické údaje). Dostupné z WWW: .

Město Chodov. Město Chodov [online]. 2010, [cit. 2011-04-18], Soubory(kronika). Dostupné z WWW: .

Městská knihovna Ostrov. Městská knihovna Ostrov [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Ke stažení(výroční zprávy). Dostupné z WWW: < http://www.mkostrov.cz/cz/ke-stazeni/>.

Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Veřejná databáze ČSÚ(Vybrané statistické údaje za obec). Dostupné z WWW: .

Krajská knihovna v Pardubicích. Krajská knihovna v Pardubicích [online]. 2010, [cit. 201104-18]. Pro knihovny(adresář knihoven kraje). Dostupné z WWW: < http ://www.knihovnapardubice.cz/pro-knihovny/adresar-knihoven-kraje/>.

Městská knihovna Třinec. Městská knihovna Třinec [online]. 2005, [cit. 2011-04-18]. O knihovně(statistika). Dostupné z WWW: < http://www.knihtrinec.cz/?id=informace/statistika/>.

Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Veřejná databáze ČSÚ(Vybrané statistické údaje za obec). Dostupné z WWW: .

Krajská knihovna Vysočiny. Krajská knihovna Vysočiny [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Modul o knihovně(výroční zpráva). Dostupné z WWW: .

Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. Analytické a statistické služby. Dostupné z WWW: .

53

Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín [online]. 2010, [cit. 2011-04-18]. O nás (výroční zprávy). Dostupné z WWW: < http://www.kfbz.cz/vz.htm. />.

Zlínský kraj. Zlínský kraj [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Dokumenty(Výroční zprávy Zlínského kraje). Dostupné z WWW: .

Krajská vědecká knihovna v Liberci. Krajská vědecká knihovna v Liberci [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. O knihovně (výroční zprávy). Dostupné z WWW: .

Liberecký kraj. Liberecký kraj [online]. 2009, [cit. 2011-04-18]. Odbor kancelář hejtman(výroční zprávy). Dostupné z WWW: .

9.2. Příloha č. 2- Dotazník- otázky Jste: Pracující Student- SŠ Student- VŠ Nezaměstnaný Důchodce Na mateřské dovolené Považujete se za: Nadšeného čtenáře Čtenáře Občasného čtenáře Nečtenáře Kolik knih přečtete přibližně za rok? Více než 20 10-20 5-10 méně Jak často chodíte na Listování? Na každé představení Jednou za čtvrt roku Méně 54

Jsem tu poprvé Čtete knihy, které jste předtím viděli na Listování? Ne Ano, půjčuji si je v knihovně Ano, kupuji si je. Jen některé Chci si je půjčit z knihovny,ale většinou je tam nemají-potom je buď: Nečtu Koupím si je. Jak jste se dozvěděli o Listování? Chodím od začátku, už od dob Skleněné louky Od přátel, rodiny Tvůrci, spolutvůrci, herci jsou moji známí/přátelé Od autorů knih představovaných v Listování Z programu Hadivadla V knihovně V nakladatelství Z internetu Slouží Vám Listování jako nahrazení čtení knih (na které například nemáte čas)? Ano Ne

55

9.3. Příloha č. 2. Graf k výzkumu- sociální skupiny respondentů

Pracující Student-SŠ Student- VŠ Nezaměstnaný Důchodce Na mateřské dovolené

56

9.4. Příloha č. 3. Seznam knih105 rok 2002-2005 2002-2005 2002-2005 2002-2005 2002-2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011

105

autor + název knihy HA KLIÁDA aneb pražský voyeur J.B. (Emil Hakl) HA WKLINSKÁ NESTV ŮRA (Richard Brautigan) PROGRA M PRO PŘEŽIV ŠÍ (Chuck Palahniuk) STOPAŘŮV PRŮVODCE GALAXIÍ - NEPROPA DEJTE PANICE!! (Douglas A dams) ZA MĚŤ MOU HRUĎ (Marián Palla) JSEM Z TOHO WOODY ALLEN (literární výstřely nejen z Brodw aye) OCEÁN MOŘE (A lessandro Baricco) BRAND PARTY (Michal Hvorecký) KNIHA O HŘBITOVĚ od Samka Tále (Daniela Kapitáňová) RA KOVINU NEV YLÉČÍŠ (Denis Leary) ČA ROVNÁ ZIMA (Tove Janssonová) ROGER KROWIA K (kolektivní román) GUTTENBERGOVY ČÍTA NKY UND (Tomáš Míka) PODVODNÍCI Z NOUZE (Anton Pavlovič Čechov) A XE AFRICA (David Jan Žák) - za účasti autora PROSÍM STRUČNĚ (Václav Havel) PATRIARCHÁTU DÁVNO ZAŠLÁ SLÁ VA (Pavel Brycz) A Ť TO ZŮSTANE V RODINĚ! (Daniela Kapitáňová) BÁ SNÍCI CESTUJÍCÍ AUTOSTOPEM (na cestě s Beat Generation) PŘÍHODY VČELÍCH MEDVÍDKŮ (Jiří Kahoun) PLYŠ (Michal Hvorecký) STARÁ DÁMA V AŘÍ JED (Arto Paasilinna) HODINOV Ý STROJEK (Phillip Pullman) MRTVÝ HOLKY (Miloš Urban) - za účasti autora CO JSEM TO PROBOHA UDĚLAL? (Robert Fulghum) - za účasti autora To nejlepší z 25 dílů LiStOVáNí aneb "Co se do Silvestra nevešlo!" KOUZELNÁ BATERKA (Olga Černá) ŽHAVÝ MĚSÍC (Mempo Giardinelli) PROMĚNĚNÉ SNY (Petra Dvořáková) - za účasti autorky FOTBALOVÉ DENÍKY (Jiří Hájíček) - za účasti autora JÁ SE NEBOJÍM (Nicollo Ammaniti) TOBIÁŠ LOLNESS I. (Timothée de Fombelle) SOVÍ ZPĚV (Iva Procházková) SIMION V ÝTAŽNÍK (Petru Cimpoescu) MYŠI PATŘÍ DO NEBE (Iva Procházková) KV AK A ŽBLUŇK (Arnold Lobel) GOTTLAND (Mariusz Szczygiel) - za účasti autora TOBIÁŠ LOLNESS II. (Timothée de Fombelle) SMRTISLAV HEZOUN (Derek Landy) A TAKOV Á TO BYLA LÁSKA … (Anna Gavalda) O PRINCI ČEKANKOVI (Patrik Ouředník) ZIMNÍ BITVA (Jean-Claude Merevault) LILILINDA SUPERHVĚZDA (Annette Herzog) MEREKVICE (Michal Šanda) - za účasti autora DOPPLER (Erlend Loe) SMRT ZA JDY MUNROA (Nick Cave) LÁSKA A TĚLO (Arnošt Lustig) LÉTO S KÁŤOU (Trevanian) LICHOŽROUTI (Pavel Šrut) - za účasti autora EKONOMIE DOBRA A ZLA (Tomáš Sedláček) - za účasti autora ZTRACENI V ČA SE (Petra Braunová) - za účasti autorky BÍLEJ KŮŇ, ŽLUTEJ DRA K (Jan Cempírek) - za účasti autora ŠPIČKOU JAZYKA (Sarah Watersová) - za účasti autorky SPUDVEČ! (Mark Haddon) GARPÍŠKOVINY (Barbora Nesvadborá) - za účasti autorky TICHÉ DNY V MIXING PA RT (Erlend Loe) INTIMNÍ SCHRÁNKA SA BRINY BLACK - Final Cut (Emil Hakl) - za účasti autora KOMISAŘ VRŤA PKA A PROKLETÍ ZUBU MOUDROSTI (Petr Morkes) - za účasti autora ŽIVOT K SEŽRÁ NÍ (Mikael Ollivier) - za účasti autora STRAKA V ŘÍŠI ENTROPIE (Markéta Baňkov á) - za účasti autorky

Seznam knih v repertoáru poskytla paní Blanka Hejlíková dne 21.4. 2011.

57

9.5. Příloha č. 4. Seznam knihoven, spolupracujících s Listováním106 Knihovna Eduarda Petišky Městská knihovna Dům knihy - České Budějovice Jihočeská vědecká knihovna Městská knihovna Český Těšín Městská knihovna Městská knihovna Frýdek-Místek Městská knihovna Havířov Krajská knihovna Vysočiny Městská knihovna Chodov Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně Regionální knihovna Karviná Městská knihovna Kutná Hora Krajská vědecká knihovna v Liberci Krajská vědecká knihovna v Liberci Městská knihovna Loket Městská knihovna Louny Městská knihovna Náchod Městská knihovna Ostrov Mestská knižnica mesta Piešťany Městská knihovna Písek Městská knihovna Polička Městská knihovna Městská knihovna Rakovník Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm Šmidingerova knihovna Strakonice Městská knihovna ve Svitavách Městská knihovna Tábor Městská knihovna Třinec Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Svč. vědecká knihovna Ústí n.Labem Knihovna Karla Dvořáčka Krajská knihovna Františka Bartoše

106

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 1 Bystřice nad Pernštejnem České Budějovice České Budějovice Český Těšín 1 Františkovy Lázně Frýdek-Místek 1 Havířov 1 Havlíčkův Brod Chodov u Karlových Var 1 Jeseník 1 Jičín 1 Karviná 4 Kutná Hora 1 Liberec 1 Liberec 1 Loket Louny 1 Náchod 1 Ostrov nad Ohří Piešťany Písek 1 Polička Praha Rakovník 1 Rožnov pod Radhoštěm Strakonice 1 Svitavy 2 Tábor 1 Třinec Uherské Hradiště 1 Ústí nad Labem Vyškov 1 Zlín

Seznam knihoven spolupracujících s projektem Listování poskytla paní Blanka Hejlíková dne 21.4. 2011.

58

9.6.

Fotografie

Příloha č. 5. „Hawklinská nestvůra“107

107

Autor fotografie- Jakub Holas.

59

Příloha č. 6. „Tobiáš Lolness.“108

108

Autor fotografie- Jakub Holas.

60

Příloha č. 7. „Ekonomie dobra a zla.“109

109

Autor fotografie- Ing. Radim Herudek.

61

Příloha č. 8. „Láska a tělo.“110

110

Autor fotografie- Jakub Holas.

62