Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta _____________________________________________________________________________ Ústav archeologie a muzeologie

studijní rok 2007/2008

Irena Pokorná posluchač 3. ročníku muzeologie

SLOVANSKÁ EPOPEJ ALFONSE M. MUCHY V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman _____________________________________________________________________________ Brno 2009

Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou bakalářskou práci na téma Slovanská epopej Alfonse M. Muchy v Moravském Krumlově vypracovala sama, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených.

V Brně dne 27. dubna 2009

Obsah : I.

ÚVOD………………………………………………………………...4

II.

ALFONS MARIA MUCHA………………………………………….6

III.

HISTORIE MORAVSKÉHO KRUMLOVA………………………..12

IV.

VZNIK SLOVANSKÉ EPOPEJE…………………………………....14

4. 1.

MYŠLENKA NA VZNIK DÍLA………………………………………………14

4. 2.

MECENÁŠ SLOVANSKÉ EPOPEJE………………………………………...15

4. 3.

KDE A JAK DÍLA VZNIKALA……………………………………………...16

4. 4.

PŮVODNÍ UMÍSTĚNÍ OBRAZŮ……………………………………………20

V.

HISTORIE EXPOZICE……………………………………………….22

5. 1.

HISTORIE SLOVANSKÉ EPOPEJE V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ……..22

5. 2.

RESTAUROVÁNÍ OBRAZŮ…………………………………………………30

VI.

EVIDENCE NÁVŠTĚVNOSTI……………………………………….33

VII. KULTURNÍ AKCE……………………………………………………37 VIII. ZÁVĚR…………………………………………………………………40 RESUMÉ………………………………………………………………………..43 ODKAZY A POZNÁMKY……………………………………………………..45 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY………………………………………49 INTERNETOVÉ ODKAZY…………………………………………………….53 SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………...54

-4-

I.

Úvod Cílem bakalářské práce je přiblíţení a zhodnocení expozi-

ce Slovanská epopej v Moravském Krumlově. Pod pojmem Slovanská epopej se skrývá soubor 20 monumentálních, velkoplošných obrazů, znázorňujících historii a mytologii Slovanů. Obrazy jsou většinou malovány ve formátu 6 x 8 m, coţ je náročné na jejich instalaci, a také ani námětově není Alfons Mucha pro běţné diváky srozumitelný. Obrazy mají silně alegorický charakter, důleţitou roli zde hraje několik dějových plánů, které se vzájemně prolínají, výrazná je volba barev a symbolů. Na Slovanské epopeji je velmi zjevný vliv divadla, které bylo Muchovi blízké jiţ od mládí, kdy hrál ochotnické divadlo v rodných Ivančicích a později, kdy se i v Paříţi pohyboval v divadelním prostředí. Zde

navrhoval plakáty, kulisy, kos-

týmy, šperky, účesy hereček.

Umělec se zamýšlel nad formální

stránkou cyklu delší dobu a pravděpodobně zvolil jako způsob vyjádření svých představ o minulosti tento vzor. Coţ znamená velký formát, dramatické, nejlépe tragické téma, dekor, historické kostýmy. Alfons Mucha toto své nejzávaţnější dílo tvořil 18. let, od roku 1910 aţ do roku 1928. Po dokončení ho daroval Českému národu a městu Praze, pod podmínkou vhodného, důstojného umístění. Protoţe se to dodnes nepodařilo splnit, je Slovanská Epopej vystavena na zámku v Moravském Krumlově. 1. - 10. obraz je umístěn v Rytířském sále, 11. – 20. v zámecké kapli. Pořadí instalovaných obrazů v galerii není uspořádáno v chronologickém

pořadí

historických

událostí

znázorněných

na

plátnech

z důvodu současných technických moţností galerie. U kaţdého

-5-

názvu obrazu jsou v katalogu uvedeny rozměry. Arabská číslice vyjadřuje doporučený postup prohlídky, římská udává postoupnost umělcovy práce na jednotlivých dílech. U některých obrazů je uveden rok dokončení, protoţe Mucha pracoval mnohdy na několika tématech současně. Alfons Mucha nemaloval obrazy v historické časové návaznosti. Poslední dvě díla neobsahují ţádné historické události z dějin Slovanů. Slovanská Epopej je od roku 1963 majetkem Galerie hlavního města Prahy, která v tomto roce vznikla. Město Praha ji v roce 1950 zapůjčila do Moravského Krumlova. Zde se obrazy vystavují od roku 1963. Smlouvu na zápůjčku obrazů s Galerií hlavního města Prahy podepisuje město Moravský Krumlov, dříve byly tyto zápůjčky dlouhodobé, v posledních letech jsou pouze na jeden rok. Nyní má Moravský Krumlov podepsanou smlouvu do 31. 12. 2008. Provoz

expozice Slovanské epopeje

má na sta-

rosti Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově, které má smlouvu s městem, dostává od něj dotace, stará se o obrazy, objekt, zajišťuje a hradí potřebné opravy objektu atd. MěKS také platí nájem místností kde je umístěna Epopej bratislavské Inchebě. Na provoz Epopeje v současné době stačí příjem ze vstupného.

-6-

II. Alfons Maria Mucha

Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích1), v rodině soudního úředníka. Jiţ v mládí se u něj projevovaly umělecké sklony. Velice rád kreslil a hezky zpíval. Díky tomu 1. 10. 1872 zahájil středoškolská studia na Slovanském gymnáziu v Brně jako stipendista – sborový zpěvák brněnského svatopetrského chrámu. Během dospívání musel svá studia přerušit a v roce 1875 se vrátil do rodného města, kde začal pracovat jako písař u oblastního soudu. O dva roky později se neúspěšně pokusil o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1879 odešel z Ivančic do Vídně, kde si sehnal práci u firmy vyrábějící divadelní kulisy. Po třech letech byl propuštěn, odjel do Mikulova, kde si vydělával portrétováním místních občanů. Zde ho oslovil hrabě Egon Khuen – Belassi, který se stal jeho prvním mecenášem. Hrabě poţádal Muchu o výzdobu a zrestaurování nástěnných maleb ve svém zámku Emmahof, přizval ho na své cesty po Evropě, umoţnil mu studovat malířství v Mnichově a později v Paříţi. V roce 1888 přešel Mucha na studia do Paříţe, zpočátku studoval na Academii Julian, později na Academii Colarossi. Paříţ se v té době dala povaţovat za kulturní centrum Evropy. Muchovy kresby se objevují v paříţských časopisech a na reklamních plakátech. Postupně přechází od malířství ke grafice. Zlom v Muchově ţivotě přišel v roce 1894 se zakázkou na vytvoření plakátu pro herečku Sarah Bernhardtovou2). Dá se říct, ţe plakát pro divadelní hru Gismonda odstartoval období Muchovy největší slávy. Vyvolal naprostou senzaci. Jak svým

-7-

novým formátem, vysokým a úzkým, tak i symbolikou, dramatičností a barvami. Ukázal cestu ostatním výtvarníkům jak tvořit secesní kompozice, kdy dává na stejnou úroveň figuru, písmo i vegetativní motivy. Vytváří tak jednotný grafický prvek, který má nebývalou sdělovací sílu. Postupem času se v Paříţi plakáty stávají jednou z forem hromadného sdělovacího prostředku. V této době kulminuje móda uměleckého plakátu, v jehoţ tvorbě Mucha v Paříţi jednoznačně vítězí. Při spolupráci s herečkou se projevuje Muchův talent. Umí efektně naaranţovat scénu divadla, kromě plakátů navrhuje kulisy, šperky, kostýmy, účesy. Jeho vliv se rozšířil i na tehdejší módu. Umělecká všestrannost Muchy se ovšem neprojevuje pouze v divadelním prostředí, ale i v jeho další tvorbě. Byl nejenom grafikem a malířem, zajímal se o sochařství, šperkařství, návrhy interiérů, architekturu, uţité umění. Největších úspěchů dosáhl v oblasti dekorativní grafiky, kde prokázal své mimořádné nadání. Stává se jedním ze zakladatelů a představitelů stylu Art Nouveau, coţ znamenalo nové umění, secesi. Na vrcholu svých tvůrčích sil si Mucha vytváří svůj vlastní, nepřehlédnutelný styl, nazývaný „ Style Mucha“, který se stává symbolem secese. Na plakátech, reklamních plakátech, panó3), kalendářích, medailonech je základním motivem ţenská postava s nápadným účesem, pozadí je vyplněno rostlinnými motivy, symboly. Muchovo grafické dílo má obrovskou zásluhu o zavedení umění do běţného ţivota a v neposlední řadě také o to, ţe se díky jemu dostalo uţité umění na stejnou úroveň s volným uměním. Sláva Alfonse Muchy byla zaloţena na mistrovském zvládnutí umělecké formy vytvořené původně pro veřejnost a uţité k propagaci spotřebních předmětů. Tento druh umění byl dlouho odmítán a označován spíš jako řemeslo. Za zmínku také stojí fotografie, které se dají také povaţovat

-8-

za umělecké dílo. Mucha pouţíval fotoaparát často. Jeho fotografie se dají rozdělit do několika skupin. První skupina obsahuje záběry ze studijních pobytů v zahraničí, zejména na Balkáně a v Rusku v letech 1912 a 1913. Druhá skupina fotografií zachycuje jeho přátele a rodinu. Z uměleckého hlediska je nejzajímavější poslední skupina,

na které s pomocí fotoapará-

tu zachycoval své naaranţované modely jako základ ke kompozicím. Ve svém paříţském ateliéru fotografoval téměř denně. Z přípravy k vytvoření Slovanské epopeje se dochovaly sloţitě aranţované scény pro jednotlivé obrazy. V roce 1898 Mucha vyučuje kreslení v Academie Carmen. I kdyţ po roce 1900 začala secese ztrácet na popularitě, vydalo o dva roky později nakladatelství Librairie centrále des Beaux-Arts Muchovu sbírku „Documents décoratifs“. Jednalo se o kolekci 72 volných listů, která obsahovala nové návrhy písma, podrobné studium rostlin, návrhy dekorativních a uţitkových předmětů, jako jsou například příbory, nádobí, nábytek, šperky, ornamentální motivy, akty. Bez nadsázky se dá tento soubor nazvat učebnicí secese. Ač bylo Muchovo jméno kolem roku 1900 pojmem, je zajímavé, ţe on sám si svého talentu v oblasti grafiky necenil. Chtěl být uznávaný jako malíř dekorativního stylu. Měl silné vlastenecké cítění, přál si malovat zejména historické motivy z dějin Českého národa. Pravděpodobně ovlivněn divadlem, se začal systematicky zaobírat myšlenkou namalovat dvacet monumentálních pláten, nazvaných Slovanská epopej. K tomuto rozhodnutí přispěla pravděpodobně i změna uměleckého vkusu začátkem 20. století. Secese přestává být v této době jiţ moderní a ţádaná. Mucha také pracoval na velkém mnoţství zakázek a proto

-9-

se občas stalo, ţe svůj tvůrčí repertoár vyčerpal a některá jeho díla se stávala stereotypní a bez nápadu. K vytvoření Slovanské epopeje začal Mucha směřovat svou veškerou energii. V roce 1904 opustil Paříţ a odjel do USA, kde chtěl malováním portrétů vydělat finance, které by vyuţil ke splnění svého cíle. V USA pořádal kurzy kreslení, výstavy, přednášky. Pobyt přerušil v roce 1906 a

10. června téhoţ roku

se v Praze oţenil s Marií Chytilovou. Poté se opět vrátil do Ameriky. V roce 1909 se Muchovým narodila dcera Jaroslava. Další významný zlom v Muchově ţivotě nastal seznámením s milionářem Charlesem R. Cranem, který se zajímal o slovanskou problematiku, podnikl několik cest do Ruska, Prahy, ve které se seznámil s Masarykem a jeho myšlenkami. Malíř si Cranea získal

pro

svůj plán, vytvořit monumentální dílo, které nemá obdoby – Slovanskou Epopej. Crane slíbil financování těchto obrazů. Po dlouhých 28 letech, v roce 1910 se Mucha vrátil do Čech.

Díky

zjistil,

ţe

dlouhému nechápe

odloučení novou

si

svoji

politiku,

vlast mnohdy

idealizoval, se

setkal

s nepřijetím svých děl. Přesto si pronajal byt na zámku ve Zbirohu a začal pracovat na Epopeji. Souběţně prováděl výzdobu Obecního domu v Praze. Jiţ za dva roky předal Praze první tři obrazy. V roce 1913 odcestoval opět do USA a na studijní pobyt do Polska, Srbska, Bulharska a Ruska. Ta měla silný vliv na koncepci epopeje. Mucha se zde snaţil také poznat tamější mentalitu a pořídil zde skici a fotografie pro svůj projekt. V březnu 1915 se Muchovým narodil syn Jiří. Do roku 1918 předal malíř Praze dalších pět obrazů, navrhl československý státní znak, stejnokroje policie, první československé známky

- 10 -

a bankovky. Na desetikoruně je portrét jeho dcery Jaroslavy, která figurovala i v pozdějším věku na padesátikoruně. Bylo samozřejmostí, ţe tyto návrhy pro nový stát dělal Mucha zcela zdarma. Po dokončení Slovanské epopeje roce 1928 se Mucha odstěhoval natrvalo do Prahy. Společně s mecenášem díla Craneem předali slavnostně soubor obrazů českému národu a Praze. Pro chrám svatého Víta na praţských Hradčanech vytvořil v roce 1931 návrh okna nové arcibiskupské kaple, o rok později namaloval pro spořitelnu v Nymburce obraz „Poddání Nymburka 1. p. 1421 Bohu a Praţanům“, v roce 1933 vystavil svoje díla v Chrudimi,Hradci Králové a Plzni a namaloval obraz „Jan Rokycana na koncilu basilejském“ pro rokycanskou radnici. V roce 1936 absolvoval svoji poslední cestu do Francie. Po okupaci německým vojskem v roce 1939 byl Alfons Mucha mezi prvními zatčenými v souvislosti se Slovanskou epopejí a styky se svobodnými zednáři. Vrátil se sice domů, ale jeho špatný zdravotní stav se rapidně zhoršil. Dostal zápal plic, na který 14. července zemřel. Státní pohřeb gestapo zakázalo, přesto byl pohřben se vší poctou a úctou na vyšehradském Slavíně. Během války patřila díla Alfonse Muchy mezi zakázaná. Po osvobození se situace nezlepšila, Mucha byl v lepším případě ignorován, mnohdy ale i kritizován a jeho díla odsuzována. Jeho syn Jiří byl v padesátých letech vězněn a rodina vystěhována z domu. Díky uvolnění komunistického reţimu bylo moţno vystavit Slovanskou epopej v Moravském

Krumlově.

Západní Evropu Slovanská epopej neoslovila, Mucha tam zůstává populární v rámci své uţité grafiky a plakátů, nejen divadelních, ale i reklamních. V Čechách nebyl Mucha nikdy při-

- 11 -

jat, zejména státními institucemi a odbornými kruhy. Tento trend přetrvává aţ do současnosti. Výjimkou je zájem obchodníků s uměním, kteří pochopili, ţe Mucha můţe být skvělým obchodním artiklem, vzhledem k tomu, ţe je v Západní Evropě oblíbený.

Zájem

je

zejména

o

jeho

plakáty

a

šperky.

V nedávné době byly opět objevovány jeho fotografie a zejména pastely, které se staly cílem kritického zkoumání. Mucha je vyuţíval zejména jako přípravné studie, ale mnohé jsou samostatnými a překvapujícími díly, které vznikaly v Muchově nejúspěšnějším období a většinou zobrazují lidské bolesti a útrapy ţivota. Coţ je naprostý protiklad k jeho tvorbě z této doby. Ţivot a zejména dílo Alfonse Muchy se dají jen těţko shrnout v krátkosti. Důvod je hlavně v jeho rozsáhlé grafické tvorbě, se kterou se na přelomu minulého století dalo nejen v Paříţi setkat doslova na kaţdém kroku, v podobě divadelních a reklamních plakátů, pohlednic, jídelních lístků, různých pozvánek, dóz, dekorativních talířů, panó, kalendářů a podobně. Opomenout se samozřejmě nedají ani jeho olejomalby, grafiky, kresby, ilustrace knih a časopisů, šperky, sochy, návrhy interiérů, vitráţe, dnes znovu objevované pastely, uhly, křídy a fotografie, dekorace a výzdoby budov, bankovky s jeho motivy, poštovní známky a Slovanská epopej.

- 12 -

III. Historie Moravského Krumlova Moravský Krumlov má v současné době okolo 2320 obyvatel, a

leţí

v kotlině

na

ostrohu

obtékaném

ze

tří

stran

řekou

Rokytnou, necelých 30 km jihozápadně od Brna. Historické centrum je městskou památkovou zónou. Raně gotický hrad vznikl před rokem 1289, kdy jej obdrţel Bernard z Obřan. Po pánech z Obřan a Kunštátu následují jako majitelé páni z Lipé. V roce 1368 prodává kvůli dluhům Jindřich z Lipé panství pánům z Kravař. Ti hrad přebudovali na honosné sídlo. V pohusitské době byl hrad opravován a bylo zdokonalováno jeho opevnění, avšak jeho základní podoba se neměnila. Po vymření krumlovské rodové větve a po krátké vládě pánů z Cimburka získává Krumlov v roce 1447 Pertold z Lipé. Ten nechává původní hrad přestavět na renesanční zámek. Proběhla velkorysá, nákladná přestavba hradu na renesanční zámek4). Po bitvě na Bílé hoře získávají panství roku 1625 Lichtenštejnové. Dvoupatrová budova o čtyřech křídlech s vnitřním trojpodlaţním arkádovým nádvořím a originálně řešeným schodištěm byla upravována ještě v 18. a 19. století. Zámek býval označován za „klenot zaalpské renesance“. V roce 1908 Rudolfem z Lichtenštejna vymřela po meči moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a panství získává rod Kinských. Po válce jim bylo podle Benešových dekretů panství zkonfiskováno. Moravský Krumlov nebyl v době II. světové války součástí protektorátu, ale byl připojen k Velkoněmecké říši5). Samotné město bylo pak 8. 5. 1945 téměř zničeno bombardováním Rudou armádou. Více neţ 70% bytového fondu leţelo v troskách. Po odjezdu Kinských, dva týdny před osvobozením, byl zámek bez řádné ochrany. Byl zčásti vy-

- 13 -

rabován a po osvobození, kdy se stal majetkem MěNV, byly některé cennější předměty, jako historický nábytek a zařízení odvezeny do zámku v Náměšti nad Oslavou. Po znárodnění se do zámku přesunuly úřady. Od roku 1950 zámek uţívala armáda, později zde sídlily různé podniky. Nakonec

byl

zámek

dán

k dispozici

ţelezničnímu

stavitelství

v Brně, které zde vybudovalo internát, učebny a učňovské dílny. V roce 1992 dostala zámek za symbolickou 1,- Kč akciová společnost Zámek, která měla s objektem velkolepé plány. Zámek v Moravském Krumlově se měl proměnit v kongresové a hotelové centrum s uměleckou galerií.6) Odhad investic byl tehdy 500 milionů korun. S nesouhlasem u Památkového ústavu v Brně se setkal návrh na překrýt arkády na nádvoří samonosnou skleněnou kopulí.

K tomuto

záměru

ovšem

nedošlo,

akciová

společnost

zkrachovala a zámek připadl v zástavu bankám. V roce 2004 byl zámek prodám v draţbě za 14 miliónů a jeho vlastníkem je Incheba Bratislava. Bohuţel i po změně majitele zámek dál nezadrţitelně chátrá.

- 14 -

IV. Vznik Slovanské epopeje 4.1. Myšlenka na vznik díla

Alfons Mucha byl na přelomu 19. a 20. století jedním z nejznámějších a nejţádanějších umělců. Zaţíval v této době své

nejslavnější

období,

ovšem

svého

mimořádného

talentu

v oboru grafiky a propagační tvorby si necenil a touţil se navrátit ke stylu, se kterým začínal a byl mu bytostně blízký, kdyţ neměl takový veřejný úspěch a to k malbě, zejména čerpající z historie. Jeho dosaţený profesní úspěch ho neuspokojil. Faktem zůstává, ţe jeho neobyčejná tvůrčí činnost měla jako u kaţdého své vrcholy a krize a díky mnoţství zakázek začal pociťovat monotónnost své práce. S myšlenkou na vytvoření velkolepého díla se zabýval jiţ v Paříţi v roce 1900, kdy se rozhodl podle svých slov věnovat druhou polovinu ţivota dílu, které by pomohlo budovat a udrţovat cit národního uvědomění. Protoţe měl vysoké ambice, věděl, ţe musí přijít s něčím, čím by oslovil většinu národa. Tak se zrodil nápad Slovanské epopeje, cyklu dvaceti monumentálních pláten, inspirovaných dějinami a mýty

starých

Slovanů.

Mucha

touţil

po

uznání

zejména

v Čechách. Chtěl své zemi věnovat nevšední, inspirující dílo. K tomu přispěl také fakt, ţe umělec ţil 28 let v zahraničí a svoji vlast si idealizoval. Po roce 1902 Mucha zaţívá krizi, cítí se unaven, chtěl by svému národu zanechat trvalý odkaz a především zvýšit klesající míru národní hrdosti. To je také jedním z důvodů, proč se Mucha rozhodl realizovat svůj záměr. Další motivací k vytvoření Slovanské epopeje byla skutečnost, ţe v Čechách byl jeho malířský talent několikrát napaden a

- 15 -

zpochybněn oficiální kunsthistorickou garniturou. K uskutečnění

jeho

snu

mu

ovšem

chyběly

finanční

prostředky

a

proto

v roce 1904 Mucha odcestoval do USA, kde chtěl vydělat peníze portrétováním boháčů a mohl nerušeně pracovat na obrazech určených pro svůj milovaný národ. Bohuţel v Americe odmítal zakázky na grafické díla ve kterých byl úspěšný a výjimečný, portréty nebyly jeho silnou stránkou, některé maloval i několik let a nepřinesly očekávaný finanční efekt. Alfons Mucha potřeboval sehnat peníze, protoţe nikdy neporušil svoji zásadu, pracovat pro Čechy zdarma, ať se jiţ jednalo o návrhy bankovek, plakátů, poštovních známek, výzdobu Primátorského sálu praţského Obecního domu, či vitráţ v praţské svatovítské katedrále. Pravděpodobně i tento fakt přispěl k nevoli české výtvarné obce vůči A. Muchovi. Představoval nekalou konkurenci v rámci výtvarné objednávky.

4.2. Mecenáš Slovanské epopeje

Alfons Mucha se při své cestě do USA seznámil s americkým milionářem Charlesem R. Craneem. Ten pocházel z vysoce kultivované rodiny a peníze ho zajímaly pouze jako prostředek k plnění idealistických cílů. Měl rozsáhlé politické i historické vědomosti. Často cestoval, podnikal cesty zejména do Ruska, Asie, navštívil i Prahu, kde se setkal s T. G. Masarykem. V USA Crane sponzoroval začínající umělce z východu, zejména hudebníky.

A. Mucha se poprvé s Craneem seznámil v roce 1904,

kdy byl poţádán, aby namaloval portréty jeho dcer. Našli společnou řeč na téma historie a Slovanů.Protoţe se Muchova finanční situace v Americe příliš nezlepšila, bylo nutné nalézt radikální řešení. Mucha se svěřil Craneovi s myšlenkou vytvo-

- 16 -

ření 20 velkoplošných pláten, které měly symbolicky vyjadřovat dějiny a mýty Slovanstva a přímo ho poţádal, zda by technickou stránku tohoto plánu nefinancoval. Crane projevil zájem, Muchovo nadšení mu imponovalo. V roce 1909 došlo k uskutečnění slibu,

Crane

návrh

přijímá

a

posílá

Muchovi

první

šek

v hodnotě 7500 dolarů.

4. 3. Kde a jak díla vznikla

Ihned po obdrţení šeku od mecenáše Charlese Cranea nakoupil Alfons Mucha barvy a začal podnikat studijní cesty po slovanských zemích. Navštívil Rusko, Polsko, Srbsko, Bulharsko, Černou Horu. Z těchto cest si Mucha dovezl spoustu fotografií a kreseb, které později vyuţíval při realizaci svého plánu. Po svém šestiletém pobytu v USA se rozhodl pro trvalý návrat do vlasti a na 18 let si od tehdejšího majitele hraběte Colloredo Mansfelda pronajal byt a sál na zámku Zbiroh. Hrabě nechal velký sál upravit, původní strop byl nahrazen skleněnou střechou, aby měl Mucha dostatek světla. Vlastní práci na plátnech začal malíř v roce 1910 a trvala celých 18 let. V tomto

období

pracoval

Mucha

aţ

deset

hodin

denně.

V roce 1919 se uskutečnila první výstava jedenácti dokončených obrazů v praţském Klementinu, po jejím skončení následuje cesta pláten do USA, kde jí během krátké doby shlédlo 600 000 návštěvníků.

Poté

následuje

neméně

úspěšná

výstava

v Paříţi.

V roce 1928 uskutečnil Mucha svoji poslední studijní cestu do Řecka. Po svém návratu se ovšem setkal s ostrou kritikou jeho dosavadního díla a to především z řad uměleckých kruhů. Byl velmi pohoršen a ještě téhoţ roku daroval své monumentální dí-

- 17 -

lo hlavnímu městu Praze s jedním nedokončeným obrazem. První výstava celého cyklu se konala v září 1928. Při vlastní realizaci svého díla vyuţíval Mucha zejména denní světlo. Za soumraku pouţíval zprvu acetylénové lampy, později elektrické. Plátna, která pouţíval pro své obrazy, byla velmi drahá, vyráběla se v poţadovaném velkém rozměru ( 6 x 8 m ) pouze V Belgii a byla určena pro lodní plachty. Do Čech se dopravovala na velkých válcích. V průběhu první světové války byly dodávky pláten z Belgie zastaveny a Mucha byl donucen zbylá plátna rozdělit, aby mohl dokončit svou ideu. Jediným pomocníkem Alfonse Muchy byla jeho dcera Jaroslava. Míchala barvy, mnohdy jich bylo aţ padesát. Mucha při malbě pouţíval smíšenou techniku, v horní části vyuţíval vaječnou temperu7) jako podmalbu, zbytek byl domalován technikou oleje8). Vaječná tempera byla opticky vzdušná, dala se rozvést do šera a na obraze byl „vidět vzduch“. Mucha dokonalým způsobem vyřešil napínání obrovských pláten. Nechal si vyrobit ţelezné rámy na kolečkách, na které připevnil plátna tak, ţe je přišněroval. Na plátnech byly připevněny kovové krouţky, které šněrování umoţnily a usnadnily. Obrazy maloval z lešení, na němţ stál, nebo seděl, a které mělo několik poschodí. Lešení mělo také kolečka, které umoţňovaly posun kolem pláten. Vystupovalo se na něj po ţebříku. Mucha nic nemaloval zpaměti. Nejprve si zkoušel kompozici na malých skicách, pak větší náčrt pro zkoušku barev, následovalo podrobné vykreslení skic perem a akvarelem. Na plátno obrazu připevnil pásy pauzovacího papíru a pomocí čtverečků překreslil obraz do konečné velikosti. Kresba uhlem na pauzovacím papíře

se

překopírovala

na

plátno.

Poté

byl

podle

barevné

předlohy celý obraz prokládán jednotlivými barvami a Mucha

- 18 -

přikročil k detailnímu vypracování. Pro kompozice malíř také pouţíval sloţitě naaranţované scény, které fotografoval. Seznam obrazů: 1. Slované v pravlasti ( Mezi turanskou knutou a gótským mečem ) Rozměr: 8,6 x 6,1 m 2. Slavnost Svantovítova na Rujáně ( Kdyţ bozi válčí – spása v umění ) Rozměr: 8,1 x 6,1 m 3. Zrušení nevolnictví na Rusi ( Svobodná práce – osnova národů ) Rozměr: 8,1 x 6,1 4. Bratrská škola v Ivančicích ( Kolébka Bible kralické) Rozměr 8,1 x 6,1 m 5. Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským ( 1566 ) Rozměr: 8,1 x 6,1 m 6. Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské ( 1412 ) ( Kouzlo slova – pravda vítězí ) Rozměr: 8,1 x 6,1 m 7. Zavedení Slovanské liturgie na Velké Moravě ( 863 – 880 ) ( Chvalte boha rodným jazykem ) Rozměr: 8,1 x 6,1 m 8. Po bitvě u Grunwaldu ( 1410 ) ( Severoslovanská vzájemnost ) Rozměr: 6,1 x 4,05 m 9. Car Simeon Bulharský ( 889 – 929 ) ( Jitřenka slovanského písemnictví ) Rozměr: 4,8 x 4,05 m 10. Jan Milíč z Kroměříţe ( Klášter z nevěstince ) Rozměr: 4,05 x 6,20 m

- 19 -

11. Schůzka na kříţkách ( 1419 ) ( Kouzlo slova. Podobojí) Rozměr: 4,05 x 6,20 m 12. Přemysl Otakar II. Král Ţelezný a Zlatý ( 1253 – 1278 ) ( Svaz slovanských dynastů ) Rozměr: 4,8 x 4,05 13. Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace ( 1346 ) ( Slovanské zákonodárství ) Rozměr: 4,05 x 4,8 m 14. Petr Chelčický ( Neoplácet zlem zlé ) Rozměr: 6,2 x 4,05 m 15. Jan Ámos Komenský, učitel národů ( Plamínek naděje ) 16. Mont Athos ( Svatá Hora ) ( Vatikán pravoslavných ) Rozměr: 4,8 x 4,05 m 17. Po bitvě na Vítkově ( 1420 ) ( Tě Boha chválíme ) Rozměr: 4,8 x 4,05 m 18. Jiří z Poděbrad, král boţího lidu ( 1458 – 1471 ) Rozměr: 4,8 x 4,05 m 19. Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou 1894 ( Slovanské obrození ) Rozměr: 4,8 x 4,05 m 20. Apotheosa z dějin Slovanstva ( Čtyři období ve čtyřech barvách ) Rozměr 4,05 x 4,8 m

Obrazy č. 10, 6, 11 tvoří triptych „Kouzlo slova“. Pouze jediné plátno je autorem signováno, jedná se o obraz č. 15, znázorňující J. Á. Komenského. Dílo č. 19, které zachycuje přísahu pod Slovanskou lípou nebylo nikdy dokončeno. Bylo to z

- 20 -

důvodu Muchova rozčarování s kritikou na svoji osobu od umělců a politických představitelů té doby. Dokončena a rozpracována zůstala pouze spodní část obrazu, detaily obličejů přísahajících nejsou dokončeny, Mucha se v tomto díle vyhnul tomu, aby portrétoval některého z politiků. Mucha se Slovanskou epopejí vrátil v druhé polovině svého ţivota k historické malbě, se kterou kdysi začínal. Nyní ovšem se

zkušenostmi

v dekorativní

malbě.

Obrazy

jsou

výjimečné

nejen svými atypickými rozměry, ale i stylem a Muchovou schopností spojit symboly s historickou malbou. Na rozměrných plátnech jsou zachyceny mytologické výjevy a důleţité události z dějin Slovanů, oslava slovanské lásky v mír a Boha, útlak Slovanů okolními národy, nejednotnost Slovanských kmenů, aţ po vítězství Slovanstva a vymanění se z útlaku. Slovanská epopej je výsledek Muchova dlouholetého studia dějin Slovanských národů. Čerpal z dobových pramenů a tehdejšího chápání dějin. Všechny Muchovy obrazy jsou velice symbolické. Symbolické postavy se většinou vznášejí v prostoru a jsou provázeny skutečnými, historickými osobami. Zajímavý rozbor Slovanské epopeje popsal český kritik, teoretik a historik umění Miroslav Lamač v měsíčníku Estetická výchova ročník 1980/81, v článku: „Mucha klasický a Mucha pozdní“9). Svým pojetím je Slovanská epopej jedinečné dílo. Je důkazem

Muchova

talentu

pro

dramaticky

historickou

mal-

bu,vyznačující se symbolikou a teatrálními prvky. Cíl a záměr svého díla přibliţuje sám autor v úvodu katalogu praţské souborné výstavy Slovanské epopeje v roce 1928. Zde píše, ţe cílem a záměrem Slovanské epopeje nebylo bořit a ničit, ale stavět a klást mosty mezi národy10).

- 21 -

4. 4. Původní umístění obrazů

V roce 1928 předal Alfons Mucha svoje dílo do rukou představitelů hlavního města Prahy. Celý cyklus byl vystaven ve Veletrţním paláci a oficiálního předání Slovanské Epopeje se zúčastnil i Muchův mecenáš Charles R. Crane. Muchův dar Praze se ovšem pozvolna změnil v dar „danajský“. Nejenţe přijetí u kritiky bylo negativní, ale i z praktického hlediska nebylo jasné, kam tak rozměrný soubor umístit. Mucha se jiţ za svého ţivota trvalého vystavení Slovanské epopeje nedočkal. Za jeho ţivota byly obrazy v Československu vystavovány pouze třikrát, vţdy se stejným efektem. Širokou veřejností

byly

obdivované,

ovšem

kritikou

a

velkou

částí

umělců zavrhované a kritizované. Poslední výstava byla uskutečněna v roce 1933. Poté byla plátna srolována a uloţena do depozitáře. Styl a pojetí epopeje byly odmítnuty jako zpátečnický akademismus. Po příchodu fašistů byly obrazy namotané na velkých špulkách ukryty ve sklepení praţských domů. Naposledy ve vlhkém sklepení strahovského kláštera. To uţ se dělo bez vědomí autora. V úkrytu přečkaly plátna válku, okupanti je nenašli. Ovšem ani po ukončení války neměla Praha prostory na trvalé vystavení Slovanské epopeje. Kromě toho také vznikají různé názorové proudy na secesi a dílo A. Muchy, které je některými silně kritizováno. Navíc ani námětově není Mucha pro běţné diváky a odbornou obec zcela srozumitelný. Obrazy mají vedle zachycení historických událostí rovněţ silně alegorický charakter, důleţitou roli zde sehrává několik dějových plánů, symbolika, barvy. Do roku 1950 byly obrazy stále uloţeny na velkých cívkách ve sklepení. Téměř všechny byly poškozeny prosakující vodou.

- 22 -

V. Historie expozice 5. 1. Historie Slovanské epopeje v Moravském Krumlově

Začátkem druhé světové války byly obrazy ukryty do praţských sklepních úkrytů. Takto přeţily válku, aniţ by je okupanti našli. Ovšem ani po válce nebyly vyzvednuty. Uloţení ve vlhkém prostředí se nepříznivě na obrazech podepsalo a částečně je poškodilo. Praha, které Mucha své dílo věnoval, neměla pro toto významné dílo prostory, ani finanční prostředky na stavbu nového pavilonu. Navíc se ani téma nehodilo do tehdejšího politického systému. Vznikají různé názorové proudy na secesi a dílo A. Muchy a je některými silně kritizováno.Po roce 1948 politikové usoudili A. Muchu jako burţoazního malíře a jeho největší dílo mělo ztrouchnivět ve vlhkém sklepení strahovského kláštera. Jeho rodina se trápila nad osudem Slovanské epopeje i nad chováním úřadů k dílu A. Muchy i jeho synovi Jiřímu,

který

byl

v té

době

jako

zahraniční

voják

z

Anglie

v Praze uvězněn. Kdyţ se o této situaci dozvěděl oblastní inspektor Národní kulturní komise, major letectva ve výsluţbě Jiljí Svoboda z Brna, který se znal s Jiřím Muchou z Anglie, začal přemýšlet, jak Slovanskou Epopej zachránit11). Ivančice, jako rodiště Alfonse Muchy, by byly nejpříhodnějším místem k vystavení, jenţe neměly pro instalaci obrazů podmínky. Sice se našla hrstka lidí, kteří měli snahu dílo zachránit a dostat je tam, kam podle nich patřilo, to je do Ivančic. Jednali s rodinou A. Muchy a představiteli hlavního města Prahy. Rodina Mistra projevila zájem a souhlasila i s tím, ţe předá Ivančicím i celý archív malíře. Tento archív obsahoval korespon-

- 23 -

denci a fotografie. Po rozsáhlém jednání souhlasili i představitelé hlavního města Prahy. Slavnou sbírku velkých pláten by bylo nutné v Ivančicích instalovat. Nenašly se ale vhodné prostory. Představitelé Ivančic oslovili pracovníky Vysoké školy technické v Brně a našli tam nečekané pochopení. Vysoká škola byla ochotná, v rámci své pedagogické činnosti, zadarmo vypracovat plány na výstavbu vkusné a jednoduché výstavní haly, v níţ by jednotlivá plátna byla upevněna na kovových rámech a návštěvníkům obracena jako listy v knize. Přirozeně s patřičným

odstupem.

Z tohoto

záměru

ovšem

sešlo.

Jako

nejlepší

v dané situaci bylo řešení umístit Epopej v nedalekém zámku v Moravském Krumlově. Svobodova podnětu se tehdy ujal ONV a MNV v Moravském Krumlově. Rada ONV přijala tehdy usnesení poţádat majitele tohoto díla, ÚNV hlavního města Prahy o jeho zapůjčení. Ţádost byla podána 27.ledna 1949, ke kladnému vyřízení došlo však aţ po intervencích okresního osvětového inspektora R. Tálského 31.ledna 1950. Obrazy bylo nutné co nejdříve napnout na rámy a provést restaurátorské práce. R. Tálský

a J. Jandík, předseda ONV v

Moravském Krumlově, který byl plánem také nadšený, ze svého úřadu podnikl další kroky. Pověřil tajemníka ONV JUDr. L. Slezáčka, aby navštívil vdovu po A. Muchovi p. Marii Muchovou a celou záleţitost se stěhováním obrazů po právní stránce zabezpečil.P. Marie Muchová s převozem epopeje do Moravského Krumlova souhlasí. V březnu roku 1950 obdrţeli zástupci Moravského Krumlova dopis12) od Marie Muchové. 27. ledna 1949 odcestovala do Prahy k jednání na ředitelství Galerie hl. města Prahy šestičlenná delegace sloţená ze čtyř funkcionářů okresního a městského národního výboru a dalších dvou zástupců Moravského Krumlova. Jednání bylo úspěšné,

- 24 -

protoţe 31.května 1950 bylo písemně sděleno, ţe Rada ústředního národního výboru hl. Města Prahy schválila dne 31.ledna 1950 zapůjčení celého obrazového cyklu Slovanské Epopeje do Moravského Krumlova. Úplný soubor rozměrných pláten, která byla svinuta na třech dřevěných válcích, dopravila do Moravského Krumlova dne 11. dubna 1950 v osmimetrovém stěhovacím voze zasílatelská firma Holan z Prahy. Ţelezné rámy, na které se měly obrazy instalovat, byly dopraveny na nákladním autě. Tato přeprava byla pojištěna částkou 10. milionů Kč. Avšak ani převozem do Moravského Krumlova se Slovanská epopej nedočkala důstojného vystavení. Podle tehdejších představitelů Krumlova bylo nutné urychleně reagovat na moţnost převézt Slovanskou epopej do Moravského Krumlova, bez ohledu na to, ţe pro umístění obrazů nebyly zajištěny vhodné prostory. Při odborné prohlídce stropu rytířského sálu bylo zjištěno, ţe konce trámů ve zdech jsou jiţ prohnilé a strop hrozí zřícením. Jednání o této rekonstrukci bylo zdlouhavé. Vyskytla se řada problémů13). V listopadu 1950 převzala zámek armáda. Svinuté obrazy bylo nutné přemístit do bývalého kláštera, pozdějšího sídla radnice. Nejprve byly uloţeny v přízemí v zasedací síni a pak byly přestěhovány a od roku 1951 umístěny v otevřeném klášterním dvorním ambitu pod plachtou. Toto provizorní uloţení vyvolalo různé dohady uveřejněné i v denním tisku. Začalo se jednat o převozu Epopeje do zámku Náměšť nad Oslavou, pak do Mikulova. Mikulovští si dokonce pro obrazy dojeli, avšak předseda ONV jim je odmítl vydat. Sousední rodné město Alfonse Muchy Ivančice hodlalo v rámci tehdejší akce „Z“ postavit potřebnou výstavní halu. Bylo ovšem vybráno nevhodné, vlhké místo, proto

- 25 -

k realizaci nedošlo. Nakonec bylo rozhodnuto, ţe Epopej bude přemístěna do jiţních Čech, bývalého kláštera Zlatá koruna. Náklady na převoz měl hradit KNV Brno. MNV v Moravském Krumlově zadal převoz Československé autobusové dopravě ČSAD V Brně. Tato společnost ovšem vlastnila jediný dostatečně velký stěhovací vůz, který byl v té době v generální opravě, která se protáhla na téměř tři roky. V zápisech z rady MNV z roku 1956 je uvedeno, ţe předseda Pazour podal radě MNV zprávu o tom, ţe dne 3. 7. 1956 byly do přímé správy MNV v Moravském Krumlově předány vojenskou správou tyto části zámku: hospodářská budova na 1. nádvoří, celé první

nádvoří

s malým

dvorem

a

garáţemi,

zámecký

park

a

z vlastní budovy zámku Rytířský sál, kapli a čtyři přilehlé místnosti se sklepem a kotelnou. Vojenská správa uvolnila část zámku, protoţe redukovala své sklady a uvedené místnosti jiţ nepotřebovala. Dále podal předseda Pazour zprávu o průběhu jednání, které bylo 13. 7. 1956 vedeno se zástupci ministerstva kultury a KNV v Brně ohledně definitivního umístění Muchovy Slovanské epopeje na zámku v Moravském Krumlově. MNV v Moravském

Krumlově

trvala

i

nadále

na

tomto

umístění14).

V té době jiţ byla opravena střecha nad kaplí, ale scházela oprava štukové výzdoby, která utrpěla poškození vodou při hašení poţáru, který v roce 1954 vypukl v Rytířském sále. Dále nebyly upraveny vstupní prostory. Vyštukování stěn a úprava vstupního prostoru proběhla na jaře v roce 1957. Ve zbývající části zámku zůstaly vojenské sklady. Ty

byly v roce 1959 vy-

střídány dílnami druţstva Konekta. Po roce prodala Konekta krumlovský provoz firmě Dřevotvar. Ta zde byla do roku 1962. Územní reorganizací v roce 1960 byl zrušen okres Moravský Krumlov. Starost o konečnou úpravu výstavních prostorů pro

- 26 -

Slovanskou epopej, její restaurování a instalaci převzal MNV s předsedou V zimě

Janem

1962/63

Pazourem

nákladem

a

majitelky

tajemníkem Epopeje

V.

Galerie

Soldátem. hlavního

města Prahy provedla skupina akademických malířů a odborných restaurátorů. Instalace expozice proběhla v červenci dle návrhů restaurátorů a hradil jí MNV v Moravském Krumlově. Dne 4. srpna 1963 byla v 10 hodin slavnostně otevřena výstava devíti obrazů Slovanské epopeje, umístěných v Rytířském sále. Pozvánka k této události byla dílem místního výtvarníka amatéra, Československého faráře Františka Rydvala. Název Galerie hlavního města Prahy musel být na její vlastní ţádost přeškrtán15). Vernisáţ zahájil předseda MNV v Moravském Krumlově Jan Pazour. Úvodní projev pronesl místní výtvarník amatér Josef Staroštík, ředitel závodu Lacrum. Z Prahy a Brna se na vernisáţ nedostavil nikdo. Z okresního města Znojma přijela delegace,

město

Ivančice

bylo

početně

zastoupeno.

Přítomní

byli

všichni restaurátoři vystavených obrazů. Velká účast byla i od obyvatel města Krumlova a okolí. Celkem se vernisáţe zúčastnilo 287 osob. Výprava z Prahy přijela aţ 1. září. Do konce zmiňovaného roku se výstava údajně těšila velkému zájmu návštěvníků. Prvními průvodci byli: J. Kaufman ředitel muzea, F. Rydval farář církve Československé, J.Procházka učitel, J.Pazour předseda MNV,

J. Staroštík ředitel závodu Lacrum. Tito dobro-

volníci vykonávali funkci průvodců po několik let. Dnes tuto funkci zastávají především studentky. Dne 8. března 1964 navštívila výstavu Slovanské epopeje dcera A. Muchy Jarmila Muchová – Teršová. Přibývají návštěvy ze zahraničí, ale i zklamání z toho, ţe není vystaveno zbylých

- 27 -

11 obrazů a objevují se stíţnosti na nepořádek na zámeckém nádvoří, zejména ţe je pod okny rytířského sálu skládka uhlí. Roste počet návštěvníků ze zahraničí, zejména z Rakouska, USA, Anglie a tehdejších obou německých států. Začínají se objevovat kritiky na nedostatečné osvětlení. MěNV vydává v tomto roce nákladem 5000 ks propagační broţurku upozorňující na stálou výstavu Slovanské epopeje v Moravském Krumlově. V roce 1966 LSD Jednota vydává prostřednictvím Nakladatelství Orbis n.p. Praha 900 ks 12 černobílých pohlednic. Objevuje se více návštěvníků zejména z Itálie, Jugoslávie, Polska a tehdejšího SSSR. V tomto roce se na činnosti průvodců začínají podílet i studenti místní střední školy. V noci z 2. na 3. 1967 července zapálil blesk střechu nad rytířským sálem16). Prohořel i roh stropu sálu. Obrazy „Slované v pravlasti“ a „Zrušení nevolnictví na Rusi“ bylo nutno přemístit. Oprava střechy a stropu byla dokončena 29. září a obrazy byly umístěny na původní místo. V tomto roce proběhlo zrestaurování dalších pěti obrazů, dík finanční pomoci ONV Znojmo. Galerie hlavního města Prahy po dlouhém jednání odřekla svoji dříve slibovanou finanční účast. Na opravě se podíleli tito restaurátoři: Oldřich Míša za Znojma, Richard Polák a Rudolf Růţička z Brna a Vladimír Terš z Opavy. Od září byla v bývalé

zámecké

kapli

veřejnosti

tato

díla

zpřístupněna.

V návštěvní knize se objevují poznámky, ţe návštěvnost a především propagace nejsou dostačující pro tak významné dílo. Na balkonu zámecké kaple byla vystavena část uměleckých reprodukcí, fotografie, korespondence A. Muchy. V roce 1968 byla provedeno zrestaurování zbývajících 6 obrazů za stejných podmínek jako předešlého roku. Tuto práci provedli do poloviny srpna stejní restaurátoři, jako v roce

- 28 -

1967, kromě R. Růţičky z Brna. Kompletizaci rámů, jejich nátěr a vyrobení ţelezných podstavců provedli zdarma místní Hutní montáţe. V rytířském sále byl nově instalován obraz „Hájení Sigetu proti Turkům Matyášem Zrinským“. V kapli přibyly zbývající zrekonstruované obrazy. Instalaci obrazů navrhl a s učni střediska ţelezničního stavitelství, které bylo v té době na zámku umístěno provedl Julius Koller. Na ţelezné rámy byly namontovány původní černé, dřevěné rámy se zlatou ozdobou po krajích. Všechny obrazy byly opatřeny zarámovanými tabulkami s názvem. Obrazy vystavené v rytířském sále byly opatřeny dle návrhu Fr. Rydvala rámy z reţného plátna, zakrývající rám kovový a šněrování, které budilo rušivý dojem. Dále bylo v obou výstavních místnostech instalováno po třech otočných reflektorech na podstavcích se ţárovkou 500 W. Okna zmíněného sálu byla opatřena vnitřními zatemňovacími okenicemi, které byly vyrobeny svépomocí a potaţeny tmavými agrofoliemi. Menší návštěvnost byla ovlivněna událostmi z 21. srpna 1968. V roce 1969 byla zorganizovaná velká propagační akce a vydán

šestistránkový

leták

se

seznamem

všech

20

obrazů

i

s uvedením jejich plošných rozměrů. Celkem 5.000 ks těchto letáků bylo rozesláno po celé republice. V červnu byl vytištěn první katalog Slovanské epopeje, obsahující stručné údaje o tvůrci, vzniku atd. V roce přesné

1970

počty

začali

průvodci

návštěvníků17).

Slovanské

Z předchozích

epopeje let

tyto

uvádět údaje

v záznamech nejsou. V uvedeném roce 1970 Epopej shlédlo 9.110 návštěvníků, z toho 155 cizinců. Zvyšuje se počet školních výprav a zájem zaměstnanců Čedoku, kteří přislíbili propagaci

- 29 -

tohoto díla. 7. července 1970 navštěvuje výstavu syn Karla Cranea z Chicaga, který byl mecenášem tohoto díla. V roce 1973 se nádvoří konečně dočkalo úpravy, byly zde vybudovány záhonky a odstraněna skládka uhlí18). O rok později MěNV Moravský Krumlov zakoupil od Pressfota Děčín 8.000 ks sad 19 barevných reprodukcí obrazů Slovanské epopeje se slovním doprovodem a to i v ruštině, němčině, angličtině a francouzštině. U návštěvníků se tento soubor těšil velkému zájmu. V letech 1963 aţ 1974 byly vedeny knihy, nazvané: „Kroniky, knihy návštěv a údajů o průběhu výstavy“. Nejednalo se o oficiální kroniky, ale o záznamy tehdejších průvodců, coţ byli dobrovolníci z řad krumlovských důchodců a studentů. Z tohoto důvodu nejsou data z uvedených let zpracovány na profesionální úrovni.

Jedná

se

o

záznamy,

vedené

bez

systému.

Stránky

v jednotlivých knihách nejsou ani číslovány. Záleţelo na tom, kdo zrovna kroniku psal, co povaţoval za důleţitý údaj k zaznamenání a co ne. V roce 1974 přestali průvodci data zaznamenávat

úplně.

Nejsou

dochovány

ani

počty

návštěvníků

v následujících letech, proto nelze sledovat jak návštěvnost v určitých obdobích klesala, nebo naopak stoupala. Tato neutěšená situace trvala aţ do roku 1993, kde nastupuje do funkce vedoucí galerie paní Marie Makovičková, která vede přesnou evidenci návštěvníků dodnes. Od 30. 9. do 12.12. 1993 byl obraz Apotheosa z dějin slovanstva zapůjčen Barbican Art galery Londýn. Další zápůjčka byla od 8. 9. 1996 do 25. 2. 1997 obrazu Mont Athos do Tokia. V roce 1998 se ve Švédsku konala akce: „Stockholm vítá Prahu“. Na tuto akci byly od 16. 10. 1998 do ledna 1999 z Krumlova zapůjčeny tyto obrazy: Slované v Pravlasti, Mont Athos, Apotheo-

- 30 -

sa z dějin Slovanstva a Slavnost Svantovítova na Rujaně. V roce 2002 měl být cyklus obrazů

zapůjčen na výstavu o A. Mucho-

vi do Francie, ale magistrát města Prahy odmítl tuto zápůjčku, z důvodu stanoviska dědiců, kteří dle autorského zákona mínili, ţe Praha není oprávněná s epopejí nijak nakládat. Od 11. 2. do 1. 6. 2009 jsou obrazy Slavnost Svantovítova na Rujaně a Setkání na Kříţkách zapůjčeny do Rakouské národní galerie v Dolním Belvederu ve Vídni, kde se koná výstava děl Alfonse Muchy. Dá se říct, ţe Krumlovští občané zachránili Slovanskou Epopej. Dokázali svou aktivitou přestěhovat, zrestaurovat, vystavit a zpřístupnit toto dílo. Expozice byla tvořena s cílem zachránit Slovanskou Epopej, představit ji a zpřístupnit veřejnosti. První průvodci, údrţba místností, instalace to všechno bylo zajišťováno dobrovolníky. Problém byl zejména v tom, ţe chyběla finanční podpora, prostory se musely upravovat, byly omezené, protoţe majiteli zámku nebyl stát, nebo město Krumlov. Další problém byl i v tom, ţe Slovanská Epopej byla Krumlovu pouze zapůjčená. Za těchto podmínek se výše zmiňovaným obětavcům i těm ostatním bezejmenným dobrovolníkům podařil husarský kousek. Otázkou zůstává a navţdy jiţ zůstane, jak by Slovanská Epopej dopadla, kdyby se ji krumlovští neujali a nezřídili její expozici alespoň v těchto podmínkách, technicky ne zcela ideálních pro její vystavení. Zda by se dala ještě zachránit pro budoucí generace, nebo by existovala jiţ pouze na dobových fotografiích a v dokumentech o A. Muchovi.

- 31 -

5. 2. Restaurování obrazů

Prvních 9 obrazů bylo zrestaurováno v letech 1962 – 1963. Těmito restaurátory byli : dcera Alfonse Muchy Jaroslava Muchová, která otci při tvorbě obrazů jako jediná vypomáhala a která znala přesné sloţení barev, které malíř pouţíval. Dále p. Terš a pracovníci ČFVU Pavel Kobylka a Ivana Přibylová. Záznam z těchto konzervačních zásahů se v Moravském Krumlově nedochoval19). Druhá fáze restaurování proběhla v roce 1967 a bylo v ní opraveno 5 obrazů (č. 12, 13, 16, 17, 18)20). Všechny obrazy byly malovány smíšenou technikou, v horní polovině převládá tempera, ve spodní olej. Malba byla silně znečištěna povrchovou špínou. Působením vlhka se plátna nerovnoměrně sráţela, bortila se a pojítko podkladu se rozloţilo. Na rubu pláten byly četné papírové a plátěné zálepky ( aţ 80 ks na jednom obraze). Okraje pláten byly polámány, porušeny trhlinami a děrami. Opravy

spočívaly

v očištění

obrazu,

sejmutí

zálepek.

Z potrhaných okrajů byly odstraněny uvolněné nitě, poškozené okraje byly vytmeleny a zesíleny podlepením pruhů nového plátna. Takto zesílené okraje byly opatřeny plachetními krouţky a obraz byl napnut konopným lanem na nakonzervovaný ţelezný napínací rám. Opadaná místa byla vyretušována a malba konzervována. U všech obrazů bylo při budování okrajů uţito jako pojítka směsi 50% polyvinylacetátu měkčeného a 50% polyvinylacetátu neměkčeného, obojí ve vodní dispersi. Plátno, jehoţ bylo uţito k budování, bylo sepráno a vyţehleno. K napínání bylo uţito devítiramenného konopného lanka průměru 4mm. provedena napodobivým způsobem.

Retuš byla

- 32 -

Tuto restauraci prováděli: ak. malíř O. Míša Znojmo, ak. malíř Richard Polák, ak R. Růţek oba z Brna a Opavský ak. malíř V. Terš. V srpnu roku 1968 byla dokončena poslední fáze restaurování Slovanské Epopeje21). Zaslouţili se o ni ak. malíři: O. Míša,

R.

Polák

a

V.

Terš.

Jednalo

se

o

6

obrazů(č.

10,15,20,19,14,5) kromě dvou posledních (19,20) obrazů byly ostatní silně poškozeny přímým působením vody, které způsobilo jednak

nestejnoměrné

sráţení

plátna

a

tím

vytvořilo

jeho

zvrásnění. Voda vytvořila v malbě i na rubu obrazu rozsáhlé tmavé skvrny. Z důvodu zvrásnění bylo plátno dřívějším navíjením

na

válce

na

několika

místech

přeloţeno

a

zlomeno.

V místech zlomů barevná vrstva u podklad odpadly. Uvolněné části malby se musely fixacemi upevnit. K tomu bylo uţita vodní disperse methylmetakrylátu. Téměř u všech obrazů Slovanské Epopeje bylo nutno při napínání vyrovnávat vlhčením nerovnosti pláten vzniklé dřívějším přímým působením vody. Při restaurování obrazu č.15 – J. A. Komenský – byl jako na jediném díle, v levém

dolním

rohu

nalezen

podpis

autora.

Jako

jediný

z celého cyklu byl signován. Druhou a třetí etapu restaurování Slovanské Epopeje zabezpečil : Dílo podnik ČFVU středisko Výtvarná sluţba, Praha.

- 33 -

VI. EVIDENCE NÁVŠTĚVNOSTI Slovanská epopej byla slavnostně zpřístupněna veřejnosti v roce

1963.

První

zmínka

o

počtu

návštěvníků

je

z roku

197022). V tomto roce se jednalo o 9110 návštěvníků, z toho 155 cizinců.

Další

rok

se

návštěvnost

mírně

zvyšuje,

epopej

shlédlo 10000 lidí, z toho bylo 128 cizinců. O rok později navštívilo expozici o 200 návštěvníků více, cizinců je více o stovku. V roce 1974 byl nárůst rapidní, návštěvnost je 15500 osob.

Zvýšily

se

počty

zejména

školních

výprav

a

zájezdů.

V těchto letech byla snaha o docílení co největšího počtu návštěvníků z důvodu umoření nákladů vzniklých restaurováním obrazů. Z dalších let záznamy o návštěvnosti neexistují, protoţe kroniky bohuţel ţádný z tehdejších průvodců dál nezpracovával. Situace se změnila v roce 1993, kdy nastoupila paní Marie Makovičková do funkce vedoucí galerie. Od té doby je zde vedena přesná evidence návštěvnosti. Dá se proto přesně sledovat návštěvnost za posledních 15 let23). A to za nejen rok, ale i za kaţdý měsíc. Dále zde můţeme zjistit počet návštěvníků ze zahraničí. Protoţe je evidence návštěvnosti vedena v závislosti na počtu prodaných vstupenek, nedá se bohuţel odlišit v počtu prodaného sníţeného vstupného, kolik je v tomto mnoţství počet dětí a seniorů. Proto se zde nemohu zaměřit na tyto návštěvnické skupiny. V kolonce ostatní jsou návštěvníci platící fakturou, dále např. ti, kteří se dostavili k prohlídce Epopeje před zavírací dobou, a proto dostali symbolické vstupné, nebo skupina dětí, kteří shlédli výstavu se slevou atd. Kolonka zdarma obsahuje návštěvníky Epopeje, kteří vstup neplatili. Jedná se např. o předškolní děti, občany starší 70 let, ná-

- 34 -

vštěvníky

koncertů

a

jiných

doprovodných

akcí

konaných

v Krumlovském zámku. Za posledních 15 let shlédlo epopej celkem 311764 návštěvníků. Průměrná roční návštěva se pohybuje kolem 20800 sob ročně. Nejnavštěvovanější měsíce za uvedených 15 let jsou : červen – 52212 návštěvníků květen – 50391 návštěvníků srpen – 48851 návštěvníků červenec – 48646 návštěvníků září – 39574 návštěvníků Největší návštěvnost v květnu a červnu je z důvodu školních a studentských výprav, výletů důchodců a zájezdů od cestovních kanceláří. Přes prázdniny se tyto zájezdy nekonají. Dále je zde zajímavý fakt, ţe návštěvníci z ČR mají větší podíl prodaných vstupenek se sníţeným vstupným něţ zahraniční. Z tohoto vyplývá, ţe Slovanskou epopej navštěvuje z ČR více dětí a seniorů, dospělých je méně. U zahraničních návštěvníků je tato situace opačná, více je zde osob v dospělém věku. Polovičních vstupenek je zde prodáno výrazně menší mnoţství. Například v roce 2007 jsou tyto hodnoty v procentech následující: Sníţené vstupné……………………….41.601% Plné vstupné……………………………35.573% Sníţené vstupné cizinci…………………0.675% Plné vstupné cizinci…………………….12.710% Zdarma…………………………………..9.441% Počet návštěvníků, kteří shlédli epopej zdarma narůstá hlavně

v květnu

a

červnu,

kdy

na

zámku

konají

koncerty

a

v září, kdy jsou zde v rámci akce: „Dny evropského dědictví“ dny otevřených dveří.

- 35 -

Výrazný pokles návštěv v r. 1994 je způsobený půlroční zápůjčkou 14 obrazů do Rakouska. V Krumlově v té době zůstává 6 obrazů. Další rok shlédlo výstavu jiţ o 5500 více a v roce 1996 byla

naprosto

rekordní

návštěvnost

celkových

26204

sob.

V dalších letech postupně klesá, ale udrţuje se nad 20000 osob ročně, kromě r. 2004, kdy klesá na 19401 návštěvníků. Potom zájem o výstavu opět vzrůstá. V letošním květnu byla návštěvnost 3828 osob, coţ je největší od r. 1997. Pravděpodobně je to způsobeno tím, ţe obrazy začátkem příštího roku stěhovat do Prahy, a proto chce výstavu shlédnout co nejvíce lidí. Z výše uvedeného celkového mnoţství 311.764 návštěvníků za zmiňovaných 15 let shlédlo epopej celkem 263549 občanů ČR, 25827 zahraničních návštěvníků, zdarma 15471, a ostatních je nejniţší počet:7298 osob. Celkový počet za 15 let: 311764 návštěvníků Z toho: z ČR – 263549 osob, coţ se dá dále dělit na: 155192 sníţeného

vstupného

a 108357 plného vstupného.

V procentech se dá vyjádřit takto: Návštěvy z ČR: 84,53% (49,78% poloviční vstupné a 34,76% plné vstupné) Návštěvy ze zahraničí: 8,25% Zdarma: 4,95% Ostatní: 2,32% Dále je zajímavé sledovat nárůst cen vstupného. V roce 1993 bylo vstupné 10,-Kč, 20,-Kč a 40,-Kč pro cizince. Ceny byly několikrát zvyšovány. V roce 2008 se vstupné prozatím ustálilo na 40,-Kč a

70,-Kč, cizinci mají vstupné stejné, po-

kud se ovšem spokojí s cizojazyčnými texty v němčině, fran-

- 36 -

couzštině, angličtině a japonštině. Za cizojazyčný výklad je příplatek 100%. Na základě údajů, které mi byly poskytnuty jsem vypracovala tabulky návštěvnosti od roku 1993 do 2007. Graf číslo 1, který zobrazuje za zmiňovaných 15 let a graf číslo 2, který ukazuje rozdíl mezi návštěvností cizinců a domácích návštěvníků. Expozice je přístupná od dubna do října denně kromě pondělí od 9.00-12.00/ 13.00-16.00 hodin. V prázdninových měsících je návštěvní doba prodlouţena do 17.00 hodin. Návštěva v ostatních

měsících

je

moţná

na

objednávku

pro

skupiny.

Příplatek za prohlídku mimo sezónu je 200%. Prohlídka je samostatná, nebo s průvodcem pro skupiny od 7 osob. Dále je moţnost cizojazyčného výkladu, ale je nutnost předem se objednat. Příplatek za cizojazyčný výklad je 100%.

Cizojazyčné texty

jsou moţné také zapůjčit v pokladně, v jazyce německém, anglickém, francouzském a japonštině. V pokladně se dají zakoupit pohlednice, plakáty, kalendáře, katalogy, knihy a různé

suve-

nýry s tématikou Muchových děl. Pro návštěvníky,kteří mají zájem o základní informace o umělcově díle, je na balkonu Zámecké kaple vystavena část umělcových reprodukcí z jeho tak zvaného prvního tvůrčího období. Jedná se o fotografie, dopisy a ostatní materiály, získané jako dary.

- 37 -

VII. Kulturní akce

Expozice obrazů Slovanské epopeje je čas od času zpestřována kulturním programem, který výstavu vhodně doplní a oţiví. Zároveň se na tyto akce dostaví větší mnoţství návštěvníků, kteří uvítají netradiční záţitek. Doprovodné programy jsou také jednou z forem propagace této expozice. Kulturní akce jsou okrajově zapsány pouze od roku 1989, kdy bylo 50. výročí úmrtí Alfonse Muchy.24) Do té doby je nikdo nezaznamenával. Podrobně jsou zdokumentovány aţ od roku 1993. Několikrát do roka se zde konaly různé koncerty, převáţně váţné hudby, nejen českých, ale i zahraničních umělců. Dále to byly vernisáţe, výstavy a přednášky k výročí narození, úmrtí A. Muchy, nebo u příleţitosti výročí vystavení Slovanské epopeje v Moravském Krumlově. Témata těchto akcí se týkala tvorby A. Muchy. Např.: „Plakátová tvorba A. Muchy“, „Objevy neznámých obrazů A. M.“, „Večer s malířem A. Muchou“, nebo fotografií A. Muchy. Tyto akce byly provázeny hudebními, nebo pěveckými sbory. V letních měsících se konaly na nádvoří zámku koncerty dechové hudby. V roce 1996 byl v Rytířském sále zahájen 1. ročník Mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst s názvem Contentus Moravie. Tento festival se koná dodnes, kaţdý ročník má jiné téma. Například v roce 2001 byl VI. Ročník nazván: „Klenoty Slovanské Krumlově.

hudby“

a

byl

věnován

záchraně

zámku

v Moravském

- 38 -

Od roku 1999 do roku 2006 se stala tradicí přehlídka nejlepších českých a moravských recitátorů s programem „Poézie, jak jsi pořád krásná“. 1.září 2003 se v Krumlově poprvé konal Den otevřených dveří. Volný vstup do zámku provázel kulturní program, který probíhal na nádvoří zámku. Jednalo se například o rukodělné dílny, ukázky hasičské techniky, jarmark, ochutnávky, různé soutěţe

pro

děti,

ukázky

tanečních

a

pěveckých

krouţků

z Moravského Krumlova a okolí. Den otevřených dveří se koná v některém

ze

zářijových

dnů

dodnes.

Expozici

v tomto

dni

shlédne 500 – 600 návštěvníků. V roce

2004

začala

tradice

doprovodných

akcí

s názvem

„Hudební slavnosti“, konané ve spolupráci se ZUŠ V Moravském Krumlově.

Kaţdého

ročníku

se

zúčastní

některá

z významných

osobností. V prvním ročníku to byl P. Malásek, v pozdějších např. J. Svěcený, nebo J. Stivín. Zpočátku byly doprovodné programy, zejména koncerty, které se neopakovaly, jednalo se o jednorázové akce. V dnešní době převaţují jiţ zmiňované, pravidelné akce, konané kaţdoročně. Veškeré programy pořádá MěKS v Moravském Krumlově, někdy ve spolupráci se ZUŠ, jako jiţ například zmiňované „Hudební slavnosti“. Samostatnými akcemi ZUŠ jsou závěrečné absolventské koncerty, pořádané tanečním oddělením ZUŠ, které se konají k ukončení školního roku. Prostory zámku vyuţívá také škola, například k slavnostnímu předání vysvědčení, coţ se ovšem nedá počítat do doprovodných akcí. Zájem města a MěKS je, aby se Epopej propagovala při všech příleţitostech a s ní i Moravský Krumlov.

- 39 -

Všechny doprovodné programy jsou pro expozici prospěšné, protoţe jí přiblíţí vhodným způsobem návštěvníkům, a nabídne jim netradiční, příjemný záţitek, který si návštěvníci udrţí déle v paměti, neţ pouhá prohlídka expozice .

- 40 -

IX. Závěr Expozice Slovanské Epopeje se hodnotí velni obtíţně. Výstava působí stroze a nabízí návštěvníkům prohlídku obrazů bez vedlejších vjemů. V objektu chátrajícího zámku není

cyklus

prezentován na dostatečné úrovni. Z hlediska diváckého a restaurátorského se jedná zejména o špatné světelné a klimatizační podmínky. Na druhou stranu velký formát obrazů působí sám o sobě monumentálně a zaplní celou plochu výstavního prostoru. Protoţe mají díla silně alegorický charakter, v obrazech se navzájem prolíná několik dějových linií epopeje a důleţitou roli zde hraje i symbolika barev, je pochopení

pro návštěvníky ná-

ročné. Pro návštěvníka by bylo jistě zajímavé, kdyby obrazy mohly být umístěny například dokola místnosti,s perfektním osvětlením, aby atmosféra z nich čišící působila na diváka ze všech stran a on mohl plynule přecházet od jednoho díla k druhému. Příchod do takovéto expozice by v návštěvníkovi vyvolal dojem historického panoramatu, nebo kaleidoskopu. Působivý a vhodný by byl i vodní prvek, nebo zeleň uprostřed místnosti, coţ by do výstavy

vneslo ţivot. Samozřejmostí by měly být i sedačky,

aby měl příchozí kam usednout. Zajímavým doplňkem výstavy by byl i vhodný výběr tlumené hudby k navození historické, povznesené atmosféry a nálady. Vodní prvky, zeleň, lavičky pro sezení, hudba a podobné atributy jsou vhodné do téměř kaţdé expozice. Vhodně jí oţiví a zpříjemní.

- 41 -

Při hodnocení expozice musíme přihlédnout i k aspektům vlastnických práv. Problém je v tom, ţe objekt zámku, kde je Epopej

vystavena,

patří

firmě

Incheba

Bratislava,

obrazy

vlastní Galerie hl. města Prahy a v zápůjčce je má město Moravský Krumlov. Protoţe se smlouva nyní prodluţuje pouze na rok, nemá město Moravský Krumlov důvod investovat do této expozice větší finanční prostředky. Galerie hl. města Prahy nesouhlasí jak s převedením, tak s trvalou zápůjčkou nejen Moravskému Krumlovu, ale i komukoliv dalšímu, a to z důvodu, ţe by se GHMP

a tedy i město Praha připravily a dílo vysokých

uměleckohistorických a finančních hodnot. (Kolem roku 1995 se hodnota jednoho plátna pohybovala kolem 5 miliónů korun). Odborné stanovisko Galerie k epopeji je následující: Praha by měla splnit svůj zanedbaný závazek vůči tomuto dílu, zejména proto, ţe se jedná o mimořádný malířský výkon, který reflektuje dějiny českého národa a Slovanstva v duchu odkazu F. Palackého a koresponduje i s demokratickými myšlenkami T. G. Masaryka. V nové kulturně politické situaci by bylo namístě celou otázku jednou provţdy vyřešit důstojným umístěním celého cyklu v Praze. Přestěhování Slovanské Epopeje je nyní velice diskutovaná otázka. Město Moravský Krumlov má smlouvu do konce roku 2008. Nový pavilon by měl být postaven na praţském výstavišti. Tento plán byl schválen jiţ v roce 2004, dle autorů návrhu architekta J. Smetany a T. Kuklíka je konstrukce schopna zabezpečit nejpřísnější protipoţární normy a dodrţet uvnitř potřebné mikroklima, Územní plán nabyl právní moci, ovšem problémy se stavebním povolením, nájemce praţského výstaviště, společnost Incheba Expo s touto stavbou ochromení Holešovic.

nesouhlasí z důvodu dopravního

- 42 -

Incheba

navrhuje

umístit

Muchovo

dílo

do

provizorních

prostor, které ovšem nesplňují protipoţární a klimatizační poţadavky, nebo leţí v záplavové zóně. Proti tomuto provizornímu řešení jsou i Muchovi potomci. Nyní hrozí, ţe hl. Praha bude muset vrátit Slovanskou Epopej A. Muchy jeho dědicům. Podle právníků by se měla nová budova otevřít nejpozději 10. ledna 2010, jinak dar propadá, protoţe město Praha ani za 70 let od úmrtí malíře nedokázalo vyhovět podmínce, vystavět pro obrazy novou galerii. Faktem Krumlova

ovšem

zůstává,

zdevastovaná

ţe

plátna

hrstka po

válce

nadšenců

z Moravského

zachránila.

Postupně

všech 20 obrazů zrestaurovala a dnes patří Slovanská Epopej k největším turistickým lákadlům celého tohoto regionu.

- 43 -

Resumé: Bakalářská práce se zabývá souborem dvaceti velkoplošných obrazů znázorňující historii a mýty Slovanů,s názvem Slovanská epopej. Základní informace o expozici jsou napsány v úvodu. V druhé kapitole se zmiňuje ţivotopis autora těchto obrazů, Alfonse Muchy. Třetí kapitola se věnuje vzniku tohoto netradičního díla, důvod proč se Alfons Mucha rozhodl obrazy namalovat, za čí finanční podpory. Dále je zde podkapitola popisující kde a jak díla vznikla, protoţe i z technického hlediska nebylo jednoduché obrazy namalovat. Dále je zde uvedeno, kde byla

díla

po

svém

vzniku

umístěna.

Ve

čtvrté

kapitole

je

stručné přiblíţení jednotlivých obrazů. Pátá kapitola je věnována

samotné

historie

expozice.

Protoţe

byly

obrazy

v nevyhovujícím prostředí a město Praha o ně nemělo zájem, ujalo se vytvoření důstojného prostředí pro expozici město Moravský Krumlov. Tento záměr se ovšem nevydařil dle původního dobrého úmyslu krumlovských. Svou roli v tom sehrál nedostatek financí, změna, častá výměna vlastníků zámku a postoj Galerie hl. města Prahy. Krátká podkapitola přibliţuje historii zámku v Moravském Krumlově. V další podkapitole se zabývám tím jak se Epopej v Krumlově ocitla a jejími dalšími osudy. Ani zde se totiţ obrazy nedočkaly důstojného vystavení, ale byly ještě celých

13

let

uloţeny.

Poté

je

dílo

sice

vystaveno,

ale

v naprosto provizorních podmínkách. Pátá kapitola končí stručným popisem restaurování obrazů. Statistika návštěvnosti se věnuje posledním 15 letům. V sedmé kapitole se zmiňuji o doprovodných

akcích

v rámci

expozice

Slovanské

epopeje

a

v závěru otvírám nyní část diskutovanou otázku osudu Slovanské

- 44 -

epopeje. Galerie hl. města Prahy nyní

projevuje o obrazy zá-

jem, stejně jako dědicové Alfonse Muchy. Moravský Krumlov se samozřejmě snaţí, aby díla zůstala i nadále u nich. Mají na to morální právo i kdyţ zde nemají obrazy zaslouţené podmínky. Dá se říct, ţe krumlovští v tehdejší době epopej zachránili před nevratnou devastací a ta je také ších turistických

pro Krumlov jedním z největ-

lákadel. Hlavní problém ovšem vidím v tom,

ţe je Epopej závislá na třech různých institucích. Zámek, kde je vystavena patří bratislavské Inchebě, obrazy jsou majetkem Galerie hlavního města Prahy, ale stará se o ně a vystavuje je Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově.

- 45 -

Odkazy a poznámky:

1) Ivančice: Město leţící 33 km jihozápadně od Brna na soutoku

Jihlavy a Oslavy. První písemná zmínka je z roku

1228. V 16. století, kdy byly v majetku pánů z Lipé, zaţívaly rozmach, staly se sedmým největším městem na Moravě. Většina obyvatel se v té době hlásila k českobratrskému, nebo luteránskému náboţenství. Působil zde Jan Blahoslav, který se ujal českobratrské školy, sepsal zde svá hlavní díla a uvedl do chodu tajnou tzv. ivančicko-kralicko-lešenskou tiskárnu, která se později přestěhovala do Kralic. Tento slavný úsek historie Ivančic ovlivnil i A. Muchy, znázornil ho na obraze č. 4 ( Bratrská škola v Ivančicích). Zdroj: DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj, str. 97, 98.,vydal Kniţní klub v Praze roku 2007, 1. vydání, 304 str., ISBN 978-80-242-2014-7 2) Bernhardtová Sarah, 22. 10. 1844 – 26. 3. 1923. Francouzská herečka vlastním jménem Henriette Rosine Bernardová, slavná nejen ve Francii, ale i v Anglii a USA. Byla povaţována za první superstar divadelních jeviští 19. století. Postupně řídila několik paříţských divadel. Zadáním plakátu ke hře „ Gismonda“ odstartovala Muchovo nejslavnější období. Dostupné z http://www.zivotopisy online-osobnosti,celebrity 3) Panó: panneaux décoratifs– dekorativní panely, pouţívané převáţně jako dekorativní zástěny, nebo byla moţnost je zarámovat. Byly tisknuty na silný papír, nebo hedvábí. Motivy se nelišily od plakátů, obvykle byly doplněny krajinnými de-

- 46 -

taily. Většinou byly vytvořeny v sérii 4 kusů. ( Roční období – 1896, Květiny – 1898, Umění – 1898, Drahokamy – 1900). 4) KUČA, Karel, ing.,arch. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4.díl Ml – Pan. Dotisk 1. vydání, vydalo nakl. LIBRI. Str. 145 5)Moravský Krumlov připadl v roce 1938 do německého záboru, mimo jiné díky zfalšovanému plebiscitu. Ţádné jiné město v českých zemích podobný osud v roce 1938 nepotkal. Přičlenění k Německu

tehdy

vyvolalo

hromadný

odchod

českých

obyvatel

zejména do Ivančic, evakuovány byly i úřady. Do města byla dosazena řada říšských Němců a byla sem povolána německá posádka. Zdroj: KUČA, Karel, ing.,arch. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4.díl Ml – Pan. Dotisk 1. vydání, vydalo nakl. LIBRI. str. 156 – 157 6)Pro záchranu zámku Moravský Krumlov. (Autor neuveden). Mladá fronta DNES. 19. 1. 1994. s. 3 7) Vaječná tempera: malířská technika,při které se jako pojidlo barevných pigmentů pouţívá vejce. Jedná se o jeden z nejstarších druhů rozpustné tempery. ( K nerozpustným patří suroviny jako vosk, kasein a pryskyřice ). Tato technika dobře kryje podklad, je matná, rychleschnoucí a ředitelná vodou. Pouţívá se většinou k podmalbě, nebo malbě detailů. Tempera není pruţná, hrozí popraskání, dále je nebezpečný náraz na zadní stěnu obrazu. Zdroj: ŠTOLOVSKÝ, Aleš. Technika barev. Polytechnická kniţnice SNTL,str. 39, 40. II. řada příručky, svazek 93, vydáno 1990, vydání druhé, přepracované a doplněné, ISBN 80-03-00305-9 8) Olej: Směs oleje s práškovou barvou. Má podobu pasty. Na podkladu ulpívá a tvoří po zaschnutí pruţnou, pevnou vrstvu. Pigmentové pojivo je olej, většinou lněný, makový, sluneč-

- 47 -

nicový

nebo

světnicový.

U

olejových

barev

dochází

k nestejnoměrnému schnutí jednotlivých barev, z důvodu různého chemického

sloţení

jednotlivých

pigmentů

a

mnoţství

oleje.

Zdroj: ŠTOLOVSKÝ, Aleš. Technika barev. Polytechnická kniţnice SNTL, str. 42-44, II. řada příručky, svazek 93, vydáno 1990, vydání druhé, přepracované a doplněné, ISBN 80-03-00305-9 9)LAMAČ, Miroslav. Mucha klasický a Mucha pozdní I.,II. Estetická výchova 1980/81. Měsíčník pro hudební, výtvarnou a obecně

estetickou

výchovu

školní

i

mimoškolní.

Praha,

SPN

1980. 31 s. č. 4 str. 88 - 90, č. 5 str. 116 – 118. ISSN 00141283 10) Nejedná se o doslovný citát A. Muchy 11) PŘIKRYLOVÁ, LUDMILA. Historie cyklu Slovanská epopej. Moravskokrumlovské noviny, 1993, č.4, s. 6 – 7. 12) Dopis od Marie Muchové, manţelky A. Muchy, z 28. 3. 1950 v Praze, určený představitelům Moravského Krumlova. Originál dopisu je vystaven na balkoně zámecké kaple. 13) PŘIKRYLOVÁ, Ludmila. Historie cyklu Slovanská epopej. Moravskokrumlovské noviny, 1993, č. 10, s. 8 – 10. 14) Zápis z rady MNV v Moravském Krumlově z roku 1956, z kroniky: Moravský Krumlov/II. kniha 58, str. 41, uloţená v Okresním archívu ve Znojmě 15)

Kronika,

kniha

návštěv

a

údajů

o

průběhu

výstavy

v letech 1963 – 1966. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány. 16)

Kronika,

kniha

návštěv

a

údajů

o

průběhu

výstavy

v letech 1967 - 1969. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány.

- 48 -

17)

Kronika,

kniha

návštěv

a

údajů

o

průběhu

výstavy

v letech 1970 - 1972. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány. 18)

Kronika, kniha návštěv a údajů o průběhu výstavy

v letech 1973 - 1974. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány. 19)

Kronika,

kniha

návštěv

a

údajů

o

průběhu

výstavy

v letech 1963 – 1966. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány. 20) MÍŠA, Oldřich, ak. mal., POLÁK, Richard, ak. mal., RŮŢIČKA, Rudolf, ak. mal., TERŠ, Vladimír, ak. mal. Zpráva o restaurování obrazů Slovanské epopeje Alfonse Muchy II. etapa. Moravský Krumlov. Výtvarná sluţba Praha, 1967. 21) ) MÍŠA, Oldřich, ak. mal., POLÁK, Richard, ak. mal., TERŠ, Vladimír, ak. mal. Zpráva o restaurování obrazů Slovanské epopeje Alfonse Muchy III. etapa. Moravský Krumlov. Výtvarná sluţba Praha 1968. 22)

Kronika,

kniha

návštěv

a

údajů

o

průběhu

výstavy

v letech 1970 – 1972. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Strany nejsou číslovány. 23) Kniha registrace návštěvníků, MěKS Moravský Krumlov. 1993 – 2007. s. 20 24) Kronika kulturních akcí. MěKS Moravský Krumlov. 1989 – 2007. s. 20

- 49 -

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY: PRAMENY: Kniha registrace návštěvníků, MěKS Moravský Krumlov. 1993 – 2007. s. 20 Kronika, kniha návštěv a údajů o průběhu výstavy v letech 1963 – 1966. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Zámek Moravský Krumlov.

Kronika, kniha návštěv a údajů o průběhu výstavy v letech 1967 – 1969. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Zámek Moravský Krumlov.

Kronika, kniha návštěv a údajů o průběhu výstavy v letech 1970 – 1972. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Zámek Moravský Krumlov.

Kronika, kniha návštěv a údajů o průběhu výstavy v letech 1973 – 1974. Galerie Slovanské epopeje A. Muchy v Moravském Krumlově. Zámek Moravský Krumlov.

Kronika kulturních akcí. MěKS Moravský Krumlov. 1989 – 2007. s. 20

Kronika Moravského Krumlova/II. kniha 58. Státní Okresní archív ve Znojmě.

- 50 -

MÍŠA, Oldřich, ak. mal., POLÁK, Richard, ak. mal., RŮŢIČKA, Rudolf, ak. mal., TERŠ, Vladimír, ak. mal. Zpráva o restaurování obrazů Slovanské epopeje Alfonse Muchy II. etapa. Moravský Krumlov. Výtvarná sluţba Praha, 1967.

MÍŠA, Oldřich, ak. mal., POLÁK, Richard, ak. mal., TERŠ, Vladimír, ak. mal. Zpráva o restaurování obrazů Slovanské epopeje

Alfonse

Muchy

III.

etapa.

Moravský

Krumlov.

Výtvarná

sluţba Praha 1968.

Moravskokrumlovské noviny. Měsíčník. Vydavatel: MěNV Moravský Krumlov, 1993, r. 3, str. 31

MUCHOVÁ, Marie. Korespondence městské radě. Praha 1950. 1 strana. Zámek Moravský Krumlov. Pro

záchranu

zámku

Moravský

Krumlov.

(Autor

neuveden).

Mladá fronta DNES. 19. 1. 1994. Praha Mafraprint, r.5, s. 3, ISSN 1210-1168

LITERATURA: ARWAS, Victor. DVOŘÁKOVÁ, Anna. MLČOCH, Jan. WITTLICH, Petr. Alfons Mucha. 1. vyd. Nakl.Slovart, 2006, 159 stran. ISBN 80-7209-764-4 DAVID, Petr. SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj, 1.vyd. Euromedia Group Kniţní klub Praha, 2007, 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7

- 51 -

Katalog obrazů a průvodce expozicí Slovanská epopej Alfonse Muchy v Moravském Krumlově. Vydalo MěKS Moravský Krumlov, vytiskl Print Brno 1983, 46 s. KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda Moravská 1904. 1. vyd. Garn Praha, 2007, 246 s. ISBN 978-80-86347-65-3 KUČA, Karel,ing.,arch. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl Ml – Pan, dotisk 1. vyd. LIBRI Praha, 2002, 942 s. ISBN 80-85983-16-8 LAMAČ, Miroslav. Mucha klasický a Mucha pozdní I.,II. Estetická výchova 1980/81. Měsíčník pro hudební, výtvarnou a obecně

estetickou

výchovu

školní

i

mimoškolní.

Praha,

SPN

1980. 31 s. č. 4 str. 88 - 90, č. 5 str. 116 – 118. ISSN 00141283

MUCHA, Jiří.

Alfons Mucha, 4. vyd. Praha, Eminent, 1999,

460 s. ISBN 80-85876-52-3 NOVÁK, Luděk. Století moderního malířství, 1.vyd. Praha, Orbis, 1968, 412 s. PIJOAN, José. Dějiny umění / 9. 1. vyd. Praha, Odeon, 1983, 334 s. ISBN 80-7176-764-6 ŠTOLOVSKÝ, Aleš. Technika barev, Polytechnická kniţnice, SNTL, II. řada příručky, svazek 93, doplněné a přepracované 2.vyd. Praha, 1990, ISBN 80-03-00305-9

- 52 -

ULMER, Renate. Alfons Mucha 1860 – 1939. Mistr secese. 1.vyd. Slovart s. r. o., 2003, 95 s. ISBN 3-8228-2852-1

- 53 -

Internetové odkazy: Praţská

informační

sluţba(online),

Praha,

dostupný

z

http://www.pis.cz/cz/ceskarepublika/pamatky/moravskykrumlov/za mek/slovanska........ (cit.z 2008-03-24)

Město Moravský Krumlov (online), dostupný z: http://www.mkrumlov.cz/galerie/amuchy/ (cit.z 2008-05-27)

Ţivotopisy, ( cit. z 2008-10-28), dostupný z: http://www.zivotopisyonlineosobnosti,celebrity/sarahbernhardtova.....

- 54 -

Seznam příloh: 1) Alfons Mucha 2) Obraz: Slované v pravlasti 3) Obraz: Slavnost Svantovítova na Rujaně 4) Obraz: Zrušení nevolnictví na Rusi 5) Obraz: Bratrská škola v Ivančicích 6) Obraz: Hájení Sigetu proti turkům Mikulášem Zrinským 7) Obraz: Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské 8) Obraz: Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě 9) Obraz: Po bitvě u Grunwaldu 10)Obraz: Car Simeon Bulharský 11)Obraz: Jan Milíč z Kroměříţe 12)Obraz: Schůzka na Kříţkách 13)Obraz: Přemysl Otakar II., král ţelezný a zlatý 14)Obraz: Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace 15)Obraz: Petr Chelčický 16)Obraz: Jan Ámos Komenský, učitel národů 17)Obraz: Mont Athos 18)Obraz: Po bitvě na Vítkově 19)Obraz: Jiří z Poděbrad, král obojího lidu 20)Obraz: Přísaha omladiny pod slovanskou lípou

- 55 -

21)Obraz: Apotheosa z dějin Slovanstva 22)Celkový pohled na expozici 23)Detail upevnění plátna lanky na rámy 24)Zámek v Moravském Krumlově 25)Kulturní akce: Oţivlé obrazy 26)Pozvánka na slavnostní vernisáţ z roku 1963 27)Grafy návštěvnosti 28)Dopis od M. Muchové 29)Článek M. Lamače 30)Tabulky návštěvnosti ( 1993 – 2007 ) 31)Kulturní akce za rok 2007

Fotografie: Archív MěKS Moravský Krumlov: přílohy 1 - 21 Irena Pokorná: přílohy: 22, 23, 24, 26 Marie Makovičková: 25

31. Kulturní akce v roce 2007: Hudební slavnosti (22.5.2007) Tuto akce pořádala ZUŠ v Moravském Krumlově. Jejich pozvání přijal flétnista Jiří Stivín a Collegium Quodlibet. Téma hudebního

programu

bylo:

Obrazy

a

doteky

barokních

mistrů

včetně hudebních improvizací. Zazněly zde skladby J. S. Bacha, A. Vivaldiho a další. Oživlé obrazy Zde se musím zmínit, ţe tento doprovodný program nacvičila krumlovská divadelní společnost BEZGEST,která tím navázala na totoţné akce, které inscenoval jiţ A. Mucha. Protoţe se A. Mucha zejména v Paříţi pohyboval v divadelním prostředí, kde úzce spolupracoval s herečkou Sarah Bernhardtovou, navrhoval kostýmy, kulisy, šperky, programy a další atributy související s divadlem. Vliv

divadla je také na Slovanské Epopeji patrný.

Příleţitost k reţii největších ţivých obrazů se Muchovi nabídla v roce 1926, kdy byl pověřen vytvořením grandiózní scény na noční Vltavě. Bylo to v rámci všesokolského sletu. Jednalo se o osm obrazů z historie a apotheosy svobody Slovanstva. Na 60 lodích se akce účastnilo několik stovek účinkujících. Oţivlé obrazy, které se konaly v Moravském Krumlově, v prázdninových termínech r. 2007 přiblíţily početným návštěvníkům historické postavy znázorněné na obrazech. Tyto akce měly velkou odezvu, proto se termíny přidávaly opakovaně.

Noční prohlídky Další akcí byla noční prohlídka expozice konaná v září 2007, která se rovněţ setkala s velkým ohlasem, a pro svůj úspěch se také opakovala. Dny otevřených dveří Akcemi oblíbenými mezi návštěvníky jsou i dny otevřených dveří, kdy expozici shlédne velké mnoţství obdivovatelů A. Muchy, a které se pravidelně v Moravském Krumlově konají.

29. Článek od M. Lamače Zajímavě rozebírá Slovanskou epopej Miroslav Lamač v Estetické výchově: „ I pro historiky umění představuje Slovanská epopej, stejně jako celé pozdní, dosud povrchně poznané Muchovo dílo, nevítanou kapitolou, kterou naneštěstí nelze vynechat. Dnes, kdy Muchovo dílo z jeho klasického období má tak velký ohlas, všichni budou nutně v epopeji hledat umělce, jak jej znají z plakátů a panó. Toho ovšem nenajdou a snadno se řekne že K Muchově škodě. Jedno ovšem platí, že Muchova síla byla

v čáře,

jedinečném

lineárním

znázornění

tématu,

které

vždy hluboce souvisí s ornamentem. To ovšem v Muchově epopeji nenajdeme a budeme-li měřit pozdní dílo klasickým Muchou, neuspějeme v jeho spravedlivém hodnocení. Zadíváme-li se do nich při návštěvě v M. Krumlově, nemůžeme alespoň některým upřít značnou působivost. Platí to zejména u třech prvních obrazů. Mucha se stal v těchto obrazech dramatikem i epikem. Může konečně naplno rozvinout své schopnosti režijní, svůj jedinečný smysl pro gesta, výraz obličeje, pohyb, kostým a navíc tu přestává být linearitou, i když lineární základ je zde stále patrný, stává se malířem, jenž rozehrává bohaté výrazové možnosti barvy a světla. Postupně rozvinul Mucha tento způsob a právě v Epopeji jej dovedl k vrcholné výrazové síle. V nejlepších plátnech je secesní rozvrh, obrys, linie, kombinován s realistickým, plastickým provedením, ale nakonec překryt jemným závojem barevně světelné stylizace. Tam, kde tyto složky vytvořily stavebně vyvážené a obsahově nosné celky, vznikly obrazy sugestivní síly a symbolické výraznosti. Vedle úvodních obrazů se jedná o obrazy s husitskou tématikou. Jsou to obrazy velmi výmluvné

svou

symbolickou

řečí

a

zároveň

poutavě

bohatým,

krásně namalovaným detailem, tady se Mucha stal opravdu koloristou, jak po tom vždy toužil. Na okraji tvorby se ostatně objevovaly už v době kolem roku 1900 pastely a uhlokresby ryze

malířsky pojaté a velmi expresivní. Tato expresivní nota se stává na mnoha místech Epopeje a vůbec v pozdním díle velmi výrazná a stála by za zvláštní studii. V husitských obrazech se pojí s dekorativní plošností. Vzniká tak jedinečné spojení zvláštní exaltované výraznosti. V Epopeji konečně našel Mucha velké téma, v němž mohl uskutečnit své ideály. A co metoda, jak jsou tyto obrazy pojaty? Mucha nechtěl ilustrovat dějiny, nevybíral si okamžiky, nýbrž vytvářel symboly, symbolické výjevy jen zčásti doprovázené reálným, nebo lépe řečeno reálně možným dějem. Epopej umožnila Muchovi rozvinout to, co v plakátech musel dělat navíc, co do nich vkládal, co tam nepatřilo. Jak se mu to teď dařilo? V nejlepších obrazech dovedl Mucha svou meditaci nad vybraným tématem rozeznít ryze výtvarnou formou. Leckde se to také nepovedlo, nebo se to povedlo jen z části. Rozhodující je však jiná věc. Jakýsi spodní tón. A ten se chvěje v celém Muchově díle i tam, kde se ocitáme opravdu na pomezí banality. A to jej opravdu řadí mezi veliké tvůrce.“

28. Dopis od p. M. Muchové:

Vážení pánové!

Právě se dovídám, že v nejbližších dnech bude Slovanská Epopej převezena k Vám do Moravského Krumlova a ráda bych Vám řekla, jak jsem šťastna, že právě Morava to bude, která bude hostit dílo svého velkého syna, který nikdy ve světě, obklopen slávou, nezapomněl na svůj rodný kraj, nikdy nepřijal nabídky čestného občanství v cizině, věren své Moravě a kraji tak líbeznému v souvodí tří řek, kde rostl a vyvíjel se duševně – kraji, kde Čeští bratři zanechali stopy svých velkých, lidských ideálů. 24. července t.r. bude tomu 90 let, co se v Ivančicích narodil. A teď jeho dlouholetý sen, realizovaný mnohaletou prací bude konečně sloužit k tomu, k čemu jej jeho tvůrce určil: „lidu“. Vím, že Moravský lid jej pochopí. Patřím po svém choti do Ivančic, a rodem Chytilová – ač naše rodina již skoro 200 let žila v Čechách, přec jen také jsem Moravanka. Přijměte proto moje díky za to, že Moravě bude vráceno, co z jejího velkého historického odkazu vyrostlo. Jedu tato dny do Brna k ukončení výstavy v uměl. prům. muzeu a ráda bych zajela do Krumlova- snad již budou obrazy na místě. Budu bydlet v hotelu Slavia a těšilo by mne kdybych tam dostala od Vás zprávu, kdy bych mohla přijet. Pan Lehle z Osvětového odboru mi nabízel, abych jela po neděli s ním – to bych se ovšem musela vrátit do Prahy, kdyby se stěhování zpozdilo.

Ráda bych viděla zámek Krumlovský a pohovořila v Vámi o mnohém. Mám fotografické desky a jiný materiál jehož by bylo třeba snad k propagačním účelům. Zatím prosím, abyste laskavě přijali přání všeho zdaru k tak krásné práci, k níž Vám nabízím svoji pomoc. Vám zcela oddaná Marie Muchová Praha – Bubeneč V Tišině 4.

30. Tabulky návštěvnosti:

Rok 1993

Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

421 1682 1986 1029 994 939 859 60 42 8012

321 575 681 1147 1002 646 478 144 1 4995

54 121 194 243 243 171 116 17 45 1135

116 619 261 5 55 288 20 12

70 13 48 14

1376

188

982 3010 3170 2438 2225 2073 1480 250 88 15716

Plný vstup cizinci

Zdarma

Ostatní

Celkem

30 2 41 52 98 12

8 6 31 3 49 60 9 3 30

29 7 17

Rok 1994 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 3 55 563 1644 1043 817 552 560 689 45 2 3708

Plné vstupné 6 1 25 449 724 1336 1012 881 392 481 144 154 6665

Snížené cizinci

401 109 169 121 172 18 29 2224

2 237

19 27

5

21

204

67

47 9 152 1067 2534 2879 1947 1605 1103 1342 233 187 13105

Rok 1995

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

Plné vstupné

47 38 649 1540 2387 1144 1458 1890 834 549 28 10564

66 97 487 766 756 1347 1284 757 628 338 88 6614

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

1 161 83 144 131 190 118 82 78 5 993

Zdarma

25 83 23 5 30 15 12 15 15 223

Ostatní

Celkem

94

113 136 1322 2472 3310 2627 2962 2780 1650 980 136 18488

Ostatní

Celkem

94

Rok 1996

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 7 50 150 1295 3036 2830 1678 1720 1848 1929 203 45 14791

Plné vstupné 22 23 107 931 1086 981 1733 2760 854 1079 197 4 8625

Snížené cizinci

238 200 176 187 116 187 69 71 18 1414

Plný vstup cizinci

23 73 96 120 155 241 189 98 83 14 1093

Zdarma 15 4 8 8 6 11 13 20 39 10 178

55 8 40 30 14 103

44 77 288 2545 4424 4173 3774 3857 3157 3186 584 95 26204

Rok 1997

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 246 1521 2992 2589 1547 1570 1438 1101 4 13008

Plné vstupné 454 739 1272 796 1397 1575 791 684 164 74 7946

Snížené cizinci 7 13 3 41 65 52 73 57 47 105 44 34 541

Plný vstup cizinci

16 42 3 61 235 112 127 151 107 111 60 1 1025

Zdarma

Ostatní

Celkem

644

84

23 55 727 2384 4834 3729 3159 3394 2430 2021 375 109 23240

Ostatní

Celkem

21 22 232 161 15 41 47 20 85

38 19 9 18

Rok 1998

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

Zdarma

1137 2004 2593 1622 1577 970 1251 67

83 150 868 1223 848 1621 1574 496 988 40 83 7974

10 5 80 98 45 85 72 119 51

17 57 123 144 68 118 144 151 51 29

15 3 92 32 38 12 21 31 43

11221

565

902

5 236

5 66 48 36 61 4 13 292

125 220 2369 3501 3640 3458 3388 1803 2445 140 101 21190

Rok 1999

Snížené vstupné

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

Zdarma

Ostatní

Celkem

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

41 851 2516 1916 1637 1745 1178 904

130 665 784 774 1820 1906 827 813

38 125 82 59 94 67 108 92

28 83 141 181 141 171 193 137

53 13 75 198

352 1798 3613 3446 3726 4005 2525 2144

Listopad Prosinec Celkem

148 143 11079

158 24 7901

665

2 1077

62 61 15 59+259 34 76+40 179+40 24+55+5 8 66 4 1032

405

377 173 22159

Zdarma

Ostatní

Celkem

Měsíc

61 5

Rok 2000

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

4 53 981 1783 2085 1724 1331 1272 1596 74 2 10901

43 682 657 573 1939 1387 777 632 41 2 6733

111 73 109 113 88 104 41 71 710

90 107 212 140 134 119 85 16 4 911

4 20 5 244 186 38 41 165 30 2 54 785

194 39 30 80 62 38 120 9 572

310 1869 2864 3204 3984 3061 2499 2422 250 142 20612

Rok 2001

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 5 2 697 1808 2328 1333 1206 1678 780 43 7 9887

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

Zdarma

4 143 576 957 714 1570 1346 785 463 197 86 6837

Ostatní

Celkem

17 172 160 193 174 11

26 337 594 3257 4032 3204 2912 2857 1654 418 136 20427

18 21 32 81 100 75 25

104 237 205 185 228 173 193 14

20 39 47 579 24 32 70 94 17

352

1337

922

76 99 147 43 1092

Zdarma

Ostatní

Celkem

26 26 79 172 37 51 15 50 85 150

124 218 1857 3400 3842 3984 3748 2852 2795 385 3 23208

Rok 2002

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

1095 1620 2358 1480 1587 1616 1584 20

92 113 627 1157 913 1923 1823 855 789 203

2 24 153 90 54 101 58 52 52

4 8 81 160 172 173 204 148 212

11360

8495

586

1162

47 52 201 308 256 61 129 53 12 3 1122

709

Rok 2003

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 8 68 49 1116 1963 1761 1577 1061 1104 1020 2

Plné vstupné 42 52 40 666 847 617 1562 1487 628 563 211

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

16

20 7

9729

6715

473

51 18 36 98 108 121 25

150 92 149 210 156 107 110 1 1002

Zdarma

Ostatní

Celkem

18 9 12 51 96 292 43 22 949 148 37 25 1684

91 16 384

88 152 149 2034 3026 2939 3538 2834 2974 1866 363 41 20004

Zdarma

Ostatní

Celkem

48 4 10 84 48 65

Rok 2004

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

Plné vstupné

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

37 38 852 2002 1612 1451 1737 938 1075 21 28 9791

30 21 434 848 1205 1085 762 686 953 7 25 6056

16

9

29 68 71 84 104 97 32 501

116 146 218 202 136 106 108 4 1055

18 12 58 73 186 47 23 923 115 32 18 1505

14 4 84 73 46 64 86 12 393

110 85 1493 3221 3365 2915 2762 2814 2283 150 83 19401

Rok 2005

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné 4

Plné vstupné 52

Snížené cizinci

61 814 1575 1753 1848 1565 1459 1593

138 348 504 669 1831 1974 676 561 37 99 6889

5 45 159 175 246 90 132 74

10672

Plný vstup cizinci

Zdarma

Ostatní

Celkem 56

15 941

7 57 225 193 239 285 154 139 41

52 61 341 544 105 55 754 162 27

66

1299

2115

588

329 1325 2975 3506 4348 4004 3191 2550 105 114 22503

Zdarma

Ostatní

Celkem

115 25 43 91 22

115 2433 3531 3129 2794 3845 3396 2708 431 224 22503

371 173 79 35 16 21

Rok 2006

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené vstupné

1290 2097 1797 1050 1547 1537 1507 60 14 10899

Plné vstupné

780 936 747 1370 1900 908 725 306 20 7692

Snížené cizinci

160 49 102 113 77 143 96 1 741

Plný vstup cizinci

155 144 200 191 263 121 99 10 12 1195

23 262 192 48 228 622 242 19 87 1723

65 39 36 90 526

Rok 2007

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Snížené cizinci

Plný vstup cizinci

Zdarma

Ostatní

Celkem

1282 1730 1333 1200 1691 1118 1202 14

155 983 1233 1839 606 1981 799 556 68

10 52 182 41 103 144 36

66 55 132 206 118 211 206 129

9570

8220

568

1123

33 203 511 542 46 185 79 68 31 24 1722

33 39 71 142 243 78 775 98 31 191 1801

287 2572 3729 3848 2750 4249 3120 2089 144 215 23004

Snížené vstupné

Plné vstupné