Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav pedagogických věd
Bakalářská práce
Činnost Kolpingových rodin
s dětmi a mládeží ve volném čase
Vedoucí:
Vypracovala:
PhDr. Dana Knotová, Ph. D.
Lenka Kamanová
Brno 2006
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechna použitá
literatura a prameny, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu literatury
v Brně ..................... 2006
........................................... podpis
Děkuji za cenné náměty a připomínky PhDr. Daně Knotové, Ph.D. a za
vstřícnost a pomoc všem osloveným zástupcům Kolpingova díla a Kolpingových rodin, zvláště M. Kubíkovi.
OBSAH: 1 Úvod ............................................................................................................................6 2 Volný čas ..................................................................................................................9
2.1 Definice pojmu volný čas ...............................................................................9
2.2 Funkce volného času .....................................................................................11
2.3 Volný čas dětí a mládeže ..............................................................................13
3 Pedagogika volného času ..................................................................................14
3.1 Definice pojmu pedagogika volného času ....................................................15
3.2 Pojmy související s pedagogikou volného času ............................................16 3.3 Historie pedagogiky volného času ................................................................19
3.4 Výchovné zhodnocování volného času dětí a mládeže ................................21 3.4.1 Výchova ve volném čase ................................................................22
3.4.2 Výchova prostřednictvím aktivit volného času ..............................23 3.4.2 Výchova k volnému času ...............................................................24
3.5 Organizovanost výchovného působení ve volném čase ...............................24
4Volnočasová zařízení ............................................................................................26 4.1 Prostředí pro trávení volného času ................................................................26
4.2 Školy a školská zařízení pro výchovu ve volném čase .................................27 4.3 Zařízení pro výchovu ve volném čase ..........................................................28
5 Organizace a sdružení dětí a mládeže ..........................................................30
5.1 Kritéria dělení sdružení..................................................................................31 5.2 Sdružení dětí a mládeže podle jejich poslání ................................................32
6 Kolpingovo dílo v ČR .........................................................................................34 6.1 Metodologický postup ..................................................................................35
6.2 Adolph Kolping, vznik Kolpingova díla .......................................................35
6.2.1 Mezinárodní Kolpingovo dílo ........................................................37
6.3 Vznik Kolpingova díla v ČR ........................................................................37
6.4 Stanovy Kolpingova díla ČR ........................................................................38
6.5 Projekty Kolpingova díla ČR ........................................................................39
6.5.1 Terapeutická komunita Sejřek .......................................................40
6.5.2 Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum .................................41
7 Kolpingovy rodiny ...............................................................................................42
7.1 Charakteristika Kolpingových rodin ............................................................42 7.2 Aktuální stav Kolpingových rodin ...............................................................43
7.3 Kolpingova rodina Smečno...........................................................................44
7.4 Kolpingova rodina Praha 8..........................................................................46
8 Činnost Kolpingových rodin s dětmi a mládeží ve volném čase ..........47 8.1 Metodologický postup ..................................................................................47
8.2 Analýza činnosti Kolpingových rodin ..........................................................48
8.3 Analýza činnosti Kolpingových rodin s dětmi a mládeží ve volném čase ....50
9 Návrh projektu na dotaci z Fondu Vysočina .............................................58 10 Závěr ......................................................................................................................62 Seznam použité literatury ....................................................................................63 Přílohy
1 Úvod
V posledních letech narůstá význam pedagogické disciplíny - pedagogika
volného času. V souvislosti s dětmi a mládeží se ukazuje, že stejně důležitá jako výchova v rodině a ve škole může být také výchova „mimo“ (mimoškolní, mimo
vyučování), výchova ve volném čase, zvláště v případech, kdy rodiče nejsou zcela „kompetentní“ pro výchovu nebo se nemohou z nejrůznějších důvodů plně věnovat dětem. Děti stráví ve škole třetinu dne, zbytek zaujímá práce, odpočinek, spánek a volný
čas. Tehdy se otevírá možnost pro výchovné působení mimo školu. Co se nepodaří dosáhnout dlouholetým výchovným působením ve škole, často se mnohem lépe daří v zařízeních pro volný čas, organizacích, sdruženích, které se věnují dětem a mládeži ve volném čase.
Mění se životní styl, tempo lidí. Je možné pozorovat odklon od rodinného
života, rodiče už nejsou uzavřeni před světem, ale otevírají se mu. Tráví stále více času v zaměstnání, svými zálibami atd. Na děti už nemají tolik času jako dříve. V důsledku
toho pak nastává nepříjemná situace, kdy děti jsou doma často samy a nevědí, jak naložit se svým volným časem. V lepším případě se uchylují k televizi, počítačům, ale
mohou skončit i u alkoholu, cigaret, drog,... A to jen z důvodů nudy a prázdna. Nejsou
schopny si vymyslet lepší program, a tak se přimknou k tomu nejjednoduššímu, nejsnazšímu, co se nabízí – televize, počítače, popřípadě drogy, alkohol. Není škoda
promrhat drahocenný čas? Je možné proti tomuto postupu nějak bojovat, nějak pomoci? Jsou i jiné, alternativní nabídky? Způsob cesty nabízí pedagogika volného času, různá
volnočasová centra a zařízení pro děti a mládež (státní i nestátní), organizace a sdružení, které pracují s dětmi a mládeží.
Jedním ze způsobů řešení takovýchto problémů nabízí také Kolpingovo dílo ČR.
Se svou sítí fungujících Kolpingových rodin přináší nejrůznější nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež. Tato možnost se objevuje nejen ve městech, kde je zařízení
pro trávení volného času nejvíce, ale také na těch nejmenších vesnicích a městečkách.
Kolpingovo dílo pokrývá nejrůznější oblasti ČR, má široké pole působnosti (od vzdělávacích aktivit až po sociální projekty).
Sama jsem členem občanského sdružení, které v naší obci organizuje aktivity
pro děti a mládež ve volném čase. Na vlastní kůži zažívám, jak moc je potřebné
nabídnout dětem program pro zaplnění jejich volných chvil. Úspěchem je už to, že dětem mohu nabídnout něco jiného než dívání na televizi a do počítače, že se jim nabízí možnost výběru.
Záměrem mé bakalářské práce je analyzovat aktuální činnost Kolpingových
rodin, které jsou základními články Kolpingova díla ČR a nabízejí širokou škálu možností pro trávení volného času. Soustředím se na jejich činnost s dětmi a mládeží ve
volném čas. Jaké činnosti dětem a mládeží nabízejí? Které činnosti převládají? Která činnost za poslední rok nejvíce vzrostla?
Předkládám ucelený přehled o činnosti Kolpingových rodin s dětmi a mládeží ve
volném čase v letech 2003, 2004 a 2005 a vzhledem k výsledkům analýzy navrhuji projekt.
Bakalářská práce má deset hlavních kapitol. První a poslední kapitoly jsou
určeny pro úvod a závěr. Nejprve objasňuji pojem volný čas, zdůrazňuji jeho funkce a vzhledem k charakteru mé práce také tematiku volného času dětí a mládeže, což je specifická oblast volného času.
Téma pedagogiky volného času s dalšími dílčími částmi zpracovávám ve třetí
kapitole. Nejvíce se soustřeďuji na definování pojmu pedagogika volného času a na její
charakteristiku, dále na postihnutí základních vývojových tendencí v pedagogice volného času a chápání volného času. Věnuji se základním pedagogickým pojmům,
které jsou stěžejní pro oblast volného času, a způsobům organizovanosti výchovného působení.
Volnočasová zařízení nabízejí prostory a zázemí pro volný čas dětí a mládeže,
proto se tomuto tématu věnuji ve čtvrté kapitole. Existují čtyři typy prostředí, kde lze
trávit volný čas a podle tohoto rozdělení se vyčleňují různá volnočasová zařízení. Charakterizuji školy a školská zařízení a další typy zařízení pro výchovu ve volném čase.
V další kapitole se věnuji organizacím a sdružením dětí a mládeže. Uvádím
typologii UNESCO, která dělí organizace a sdružení podle různých kritérií, a základní typy sdružení dětí a mládeže podle jejich poslání.
Další kapitoly už jsou konkrétně zaměřeny na Kolpingovo dílo a hlavně
Kolpingovy rodiny. Protože Kolpingovy rodiny patří do Kolpingova díla a jsou jeho
neoddělitelnou součástí, tak se nejprve v šesté kapitole zabývám životem Adolpha
Kolpinga,
počátky
Kolpingova
díla,
vznikem
Kolpingova
díla
charakteristikou, stanovami a základními projekty, které nyní realizuje.
v ČR,
jeho
V sedmé kapitole se už konkrétně soustřeďuji na Kolpingovy rodiny, na jejich
charakteristiku, aktuální stav. Blíže představuji dvě Kolpingovy rodiny, které uskutečňují výjimečné projekty z oblasti rodinné problematiky.
Dále analyzuji činnost s dětmi a mládeží ve volném čase nyní registrovaných
Kolpingových rodin. V deváté kapitole vycházím z výsledků analýzy a předkládám projekt zaměřený na letní táborovou činnost.
Při studiu a zpracovávání své bakalářské práce jsem vycházela z dostupné
literatury, odborných časopisů, tiskovin a v některých případech i z internetových zdrojů. Užívala jsem analýzy dokumentů, internetových zdrojů, polostrukturovaných rozhovorů, e-mailové komunikace.
2 Volný čas
Důležitou oblast našeho života tvoří volný čas a zvláště podstatný je u dětí a
dospívající mládeže, proto v této kapitole uvádím definice volného času, zaměřuji se na
jejich srovnání a hodnocení z pedagogického hlediska, dále se zmiňuji o funkcích
volného času. V poslední části se zabývám volným časem dětí a mládeže a jeho specifiky, protože právě volný čas dětí a mládeže je výchozí pro další části této práce.
Mnohé publikace v souvislosti s volným časem informují o místu a úloze volného
času v životě jedince v různých historických etapách. Například Pávková (2002)
odkazem na knihu archeologa Zdeňka Smetánky upozorňuje na volný čas středověkých rolníků. Já ale ve své práci takovýto exkurz do historie volného času neprezentuji. Není
mým cílem zaměřit se na historický význam volného času, ale spíše se soustředit na současnost.
2.1 Definice pojmu volný čas
Existuje mnoho definic volného času, které se odlišují podle toho, z jakého
aspektu se na volný čas nahlíží. Každá vědní disciplína či okruh vymezují volný čas
vzhledem ke svému oboru – pedagogika, psychologie, sociologie, ekonomika atd. Setkáváme se tudíž s rozličnými definicemi, kdy jejich autoři vystihují volný čas dle svého úhlu pohledu.
Uvádím více definic volného času, jedna je z oblasti sociologie a zbývající
z oblasti pedagogiky. Zajímavé je také srovnání vnímání pojmu volný čas v sociologii a pedagogice. Každý autor definice má k volnému času svůj specifický přístup, který jej odlišuje od ostatních, ale i přesto můžeme vnímat společné prvky.
V současné době se uvádějí dva hlavní směry v chápání termínu volný čas
(Vážanský, 1995):
Negativní pojem – volný čas v tomto smyslu znamená zbývající dobu
celkového denního průběhu, která zůstala po studijně nebo pracovně podmíněném čase, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických potřeb.
Pozitivní pojem – volný čas je charakterizován jako disponibilní časový prostor,
v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž se
individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu je nikdo nenutí a k čemu též není podvědomě nuceno.
Z pedagogického hlediska považuji samozřejmě za přínosnější přistupovat
pozitivně k volnému času. Pozitivní směr chápání termínu volný čas klade důraz na
svobodu rozhodování a možnost volby, jež jsou důležitým aspektem v oblasti našeho života i volného času vůbec.
„Čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají
z jeho společenského začlenění, zvláště dělby práce a z nutnosti zachovat svůj biofyziologický či rodinný systém“. (Velký sociologický slovník, 1996. s. 126)
Vážanský (1995) upozorňuje, že sociologie se zmiňuje o volném čase jako o
reakci na průmyslově pracovní období. Aktuální otázkou se stal pro velkou část industrializované společnosti teprve zavedením osmihodinového pracovního dne (tj. od první světové války).
V tomto případě se jedná o negativní směr v chápání termínu volný čas, což je
také dáno vzhledem k oboru, který volný čas definuje. Sociologie popisuje jevy ve společnosti a světě jiným způsobem než například pedagogika. Volný čas vysvětlují
jako dobu, kdy jsou realizovány činnosti bez tlaku závazků, ostatní činnosti jsou
vykonávány pod tlakem závazků – práce, starost o rodinu,... chápe je jako nutnost zachovat svůj biofyziologický či rodinný systém.
„Čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých
zájmů. Volný čas je doba která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času
věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku)“. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 274)
„Pod pojmem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové
činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené.“ (Pávková, 2002, s.13)
„Volný čas je činnost, do níž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na
základě svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení“. (Hofbauer, 2004, s.13)
Vážanský (1995) a Průcha, Walterová, Mareš (2003) i Hofbauer (2004)
upozorňují na hledisko svobody výběru, volby. Jedinec dobrovolně rozhoduje o svém
volném čase. Není do ničeho a nikým nucen. V pedagogickém kontextu lze svobodu
výběru
a
volby
vztáhnout
například
k principu
dobrovolnosti
při
různých
volnočasových aktivitách. Požadavek dobrovolnosti se objevuje i v současných oficiálních dokumentech zabývajících se volným časem.1
Hofbauer (2004), kromě zdůraznění svobodného rozhodnutí poukazuje, na další
aspekt volného času, a to jsou příjemné zážitky a uspokojení, které jsou spojeny
s volnočasovou činností. Právě zážitky a pocit uspokojení jsou jedním z motivačních
činitelů při realizovaní volnočasových aktivit, ať už ze strany provozovatele či účastníka. Takové pocity působní kladně na celý lidský organismus a psychiku.
Pávková (2002) je konkrétnější, oproti ostatním směřuje spíše k výčtu aktivit,
které lze ve volném čase vykonávat.
Volný čas zaujímá důležité místo v našich životech, které je výrazně odděleno
od oblasti práce, povinností, zátěže a stresu. Všem se tak otevírá prostor pro realizaci svých zájmů a snů. Na řadu tak přicházejí všechny aktivity, které nejsme schopni během
péče o domácnost, zahradu, práce atd. realizovat. Pro množství práce nám na tyto aktivity nezbývá mnoho času. Ne všichni však umí užitečně a účelně využít svůj volný
čas. Účelné trávení volného času se tak může stát pro mnoho lidí hodnotou, neboť
vyšetřit si čas a věnovat se svým zájmům a zálibám nedokáže každý, čímž se ochuzuje o možnosti, které mu život nabízí.
2.2 Funkce volného času
Nedílnou součástí výkladu o volném čase jsou jeho funkce. Uvedení funkcí
volného času nám může pomoci k uvědomění si důležitosti volného času v našem životě. Uvádím dvě rozdělení funkcí volného času dle H. W. Opachowski a R. Sue.
1
MACEK, Milan. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání 3. Soubor metodických textů k činnosti
středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin [on line]. Praha: MŠMT ČR, 2003. 113 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z
H. W. Opaschowski (Hofbauer, 2004): • • • • • • • •
Rekreace (zotavení a uvolnění),
kompenzace (odstraňování zklamání a frustrací),
výchova a další vzdělávání (učení o svobodě a ve svobodě, sociální učení), kontemplace (hledání smyslu života a jeho duchovní výstavby), komunikace (sociální kontakty a partnerství),
participace (angažování se na vývoji společnosti),
integrace (stabilizace života rodiny a vrůstání do společenských organismů),
enkulturace (kulturní rozvoj sebe sama, kreativita v umění, sportu, technických a dalších činnostech).
R. Sue (Hofbauer, 2004) • •
Psychologická (uvolnění, zábava, rozvoj).
Sociální (socializaci, symbolickou příslušnost k některé sociální skupině) -
zahrnuje socializaci v různých sociálních prostředích včetně rodiny a
sdružování, symbolická příslušnost vyjadřuje vztah ke skupině a obsahuje potvrzení vlastní osobnosti a sociální uznání. •
Terapeutická - zahrnuje hledisko zdravotní, smyslový rozvoj, prevenci chorob,
•
Ekonomická (pozitivní vliv na uplatnění člověka v profesní činnosti, výdaje
zdravý životní styl.
účastníků vynakládané na aktivity volného času, pojetí volného času jako prožívání, anebo spotřeby vedoucí k odcizení).
Opaschowski je ve výčtu funkcí volného času obsáhlejší a konkrétnější. Sue
přistupuje k tomuto tématu obecněji a komplexněji. Oproti Opachowskému zmiňuje
také ekonomickou funkci, doceňuje tak hospodářský význam volného času pro jednotlivce i společnost. Projevuje se však dvojznačnost této funkce – objevuje se otázka, kdy je činnost ve volném čase žádoucí spotřebou a kdy se jejím přeceněním člověk odcizuje sám sobě.
V případě funkce rekreace, kompenzace se jedná spíše o prvoplánové, primární
funkce, kdy většina lidí se účastní volnočasových aktivit právě za účelem rekreace,
kompenzace. Přitom si někteří neuvědomují, že díky tomu si také udržují kontakt
s okolím, přáteli, že se tím podílí na utváření svých vztahů a místa ve společnosti. Na
řadu tak přicházejí například funkce jako komunikace, participace, integrace. Lidé, kteří se neúčastní volnočasových aktivit ve vnějším prostředí (mimo jejich nejbližší okolí –
rodina, dům, zahrada), tak mohou například pociťovat ztrátu orientace ve společnosti, ztrátu sociálního kontaktu, takový jedinec bývá často mimo společnost.
2. 3 Volný čas dětí a mládeže
Volný čas lze rozdělit na dvě dílčí oblasti – volný čas dětí a mládeže a volný čas
dospělých. Volný čas dětí a mládeže tvoří specifickou část, která má své charakteristické prvky, jež ji oddělují od volného času dospělých. Ale považuji za
důležité upozornit na to, že v dospělosti je trávení volného času výsledkem těch vzorců chování a priorit hodnot, které si jedinec postupně tvořil v průběhu života2. Proto je tak
důležité věnovat péči volnému času dětí a mládeže, neboť se jedná o investici, která se nám v průběhu života zúročí.
Za dítě bývá považován lidský jedinec v životní fázi od narození do období
adolescence (Průcha, Walterová, Mareš, 2003). Většinou je za dítě chápán jedinec od narození do 18 let.
„Mládež je sociální skupina tvořená lidmi ve věku přibližně od 15 – 25 (26) let,
kteří ve společnosti neplní role dětí, avšak společnost jim ještě nepřiznává role dospělých. Má charakteristický způsob chování a myšlení, jiný systém vzorů, norem a hodnot.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 133)
V souvislosti s volným časem dětí a mládeže Pávková (2002) uvádí, že
specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování.
Pedagogickým ovlivňováním volného času rozumíme nutnost citlivého
pedagogického vedení dětí k rozumnému využívání volného času. Děti ještě nemají
dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné,
nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná. Míra ovlivňování 2
Spousta, Vladimír a kol. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: MU, 1996. s. 13.
volného času závisí na věku dětí, jejich mentální i sociální vyspělosti i na charakteru rodinné výchovy.
Volný čas dětí a mládeže je velice rizikovou oblastí, v níž figurují dva momenty
– buď mají děti a mládež volného času nedostatek, anebo ho mají tolik, že neví co si počít. Oba extrémy jsou nebezpečné.
Je třeba, aby každý měl část dne pro sebe, aspoň chvíli volného času pro své
zájmy či odpočinek, neboť při velkém přetěžování nastávají fyzické i psychické potíže. Někteří rodiče z obavy o své potomky naplánují svým dětem celý den – práce, úkoly. Děti jsou tak přetěžovány a stresovány, nemají ani chvíli pro sebe.
Riziko ale také hrozí, když mají děti velké množství volného času a nevědí co
s ním. V tomto momentu je velice žádoucí pedagogické ovlivňování, které je však přínosné i u dětí a mládeže, kteří nemají problém s tím, co dělat ve svém volném čase.
Zanedbání pedagogického ovlivňování volného času může mít za následky
patologické jevy, jako závislost na alkoholu, drogách, automatech atd. Volný čas dětí a
mládeže a jeho naplňování pozitivní aktivitou hraje významnou roli při utváření osobnosti a při jeho pozitivní socializaci Vzhledem k tomu může dojít při zanedbání
pedagogického ovlivňování volného času k problémům se socializací. U jedince nastává problém se sociální integrací.
Pro každého rodiče by mělo být důležité reflektovat volný čas svých děti a
sledovat činnosti, kterými se zabývá. Mít zájem o to, jak tráví jejich dítě svůj volný čas,
by mělo být povinností všech rodičů, neboť se tím dá předejít mnoha případným problémům. I když ani to není záruka.
3 Pedagogika volného času
Ve třetí kapitole se zabývám pedagogikou volného času, definuji pojem
pedagogika volného času a s ní související předměty zájmu pedagogiky volného času. Dále se soustřeďuji na vystihnutí základních vývojových tendencí pedagogiky volného času a s ní spjatý vývoj chápání volného času. Vzhledem k aktuální situaci a vývoji
základních pedagogických pojmů vysvětluji pojmy výchova mimo vyučování, výchova
ve volném čase, zájmové vzdělávání, formální, informální a neformální výchova, s důrazem na neformální výchovu, která je stěžejní pro volný čas. S ohledem na
současný stav pedagogiky volného času a praktického využití jejích poznatků se v další
části této kapitoly zaměřuji na výchovné zhodnocení volného času dětí a mládeže.
V poslední části uvádím způsoby organizovanosti výchovného působení ve volném čase (rozdělení činností podle míry jejich organizovanosti).
3.1 Definování pojmu pedagogika volného času
„Pedagogika volného času je pedagogickým jednáním, které se podílí na
formování světa volného času s cílem nabídnout a zajistit jedinci optimální předpoklady
pro jeho růst a učení, vývoj a existenci. Umožňuje rovněž vytváření časových struktur, které pokládají učení za inovační sílu a faktor změny.“ (Vážanský, Smékal, 1995, s. 73)
Pedagogika volného času je disciplína pedagogiky zaměřená na výchovné a
vzdělávací prostředky napomáhající autonomnímu a smysluplnému využívání volného
času dětí, dospívajících i dospělých; v mnoha zemích zároveň studijní obor (Průcha, Walterová, Mareš, 2003).
Vážanský, Smékal (1995) uvádějí, že pedagogika volného času jako disciplína o
volném čase, pro volný čas a ve volném čase, shromažďuje poznatky, informace, dovednosti a praktické zkušenosti, hledá cesty a přístupy pro zajištění optimální
přípravy ke smysluplnému trávení volného času a zabývá se konkrétními pěstováním změněné kvality života.
Průcha, Walterová, Mareš (2000, s. 94) při vymezení pojmu směřují
k předmětům zájmu současné pedagogiky volného času. Za základní pokládají tři okruhy předmětů: •
Obsah, formy a prostředky edukačních aktivit pro kultivaci individuálně a
•
Činnost školských a jiných zařízení, která zabezpečují edukaci ve volném čase.
•
společensky prospěšného trávení volného času u dětí a mládeže.
Teorie a výzkum toho, jak současná mládež (resp. i jiné skupiny populace) tráví volný čas v podmínkách soudobého stavu společnosti.
Pro mou práci tak bude výchozí činnost zařízení, která zabezpečují edukaci ve
volném čase.
V dnešní době je pedagogika volného času rychle se rozšiřující oblastí
pedagogiky. Volný čas se stává jednou z důležitých dimenzí lidského života. Roste tak
touha po určitém zakotvení, po jeho zformování a strukturování, což je možné díky
cílenému pedagogickému konání, které realizuje právě pedagogika volného času. Právě
Vážanský, Smékal (1995) označuje pedagogiku volného času za pedagogické jednání, které se podílí na formování světa volného času.
Průcha, Walterová, Mareš (2003) upozorňují na výchovné a vzdělávací
prostředky, napomáhající samostatnému, smysluplnému využívání volného času. Pedagogiku volného času jako prostředek pro smysluplné využívání volného času chápe také Vážanský, Smékal (1995) a to díky poznatkům, informacím, dovednostem a praktickým zkušenostem, které tato disciplína shromažďuje a jejím úkolem je také předávat je dál.
3.2 Pojmy související s pedagogikou volného času
V souvislosti s pedagogikou volného času a všeobecně pokud hovoříme o
volném čase v pedagogickém kontextu se dnes objevují pojmy, o kterých je nutno se zmínit, neboť často dochází k nesprávnému chápání těchto pojmů, které se mezi sebou navzájem tříští.
V minulosti bylo užíváno mnoho pojmů jako výchova mimotřídní, výchova
mimoškolní (mimoškolská)3, volnočasová výchova mladých lidí, výchova mimo
vyučování,... Tyto pojmy vysvětluji v další kapitole (3.3). V této části se soustřeďuji na
současné, dnes užívané pojmy.
Dnes se často hovoří o výchově mimo vyučování, někteří tento pojem považují
za totožný s pojmem pedagogika volného času, ale Pávková (2002) správně upozorňuje
na rozdílnost těchto dvou pojmů. Výchova mimo vyučování označuje jednu z oblastí výchovy (viz také kap. 3.3).
Dalším pojmem je výchova ve volném čase4 (viz kap. 3.4). Podle Hofbauera
(2005) se jedná o veškeré působení v časovém prostoru, který neslouží k realizaci 3
Jůva, Vladimír sen., Jůva, Vladimír jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1997. s. 95-98.
Němec, Jiří a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2003. s. 20-23. 4
Hofbauer, Břetislav. Vývoj, současný stav a výhled pedagogiky volného času ČR.
Pedagogická orientace, 2005, roč. 15, č. 2, s. 91.
základních biologických potřeb a ani školních nebo pracovních povinností. Výchova ve
volném čase směřuje k rozvoji volnočasových postojů, hodnot, znalostí, dovedností a východisek.
V případě výchovy ve volném čase se také jedná o jednu z oblastí výchovy jako
u výchovy mimo vyučování. Oba pojmy označují stejné náležitosti. Pávková například
upřednostňuje pojem výchovy mimo vyučování. Já dávám přednost pojmu výchova ve volném čase, neboť ho považuji za neutrální a výstižnější. Podle mého názoru pojem
výchova mimo vyučování skrytě odkazuje na vyučování, školu, jako kdyby se výchova uskutečňovala jenom ve škole. Hlavní je tak výchova ve vyučování, a pak následují
méně důležité, podružné oblasti výchovy – výchova ve volném čase, výchova v rodině atd. Tento pojem zkrátka podle mne působí spíše negativně.
V oficiálních dokumentech vydávaných MŠMT5 se dnes hojně užívá
v souvislosti s výchovným zhodnocováním volného času pojem zájmové vzdělávání, a
to zvláště v spojitosti se školskými zařízeními pro volný čas. Tento pojem zmiňuji,
neboť je součástí oficiálních dokumentů, které se vyjadřují k problematice výchovy, vzdělávání, volného času dětí a mládeže a stává se tak základním pojmem v oblasti pedagogiky volného času.
Zájmové vzdělávání je souhrnem výchovně vzdělávacích, poznávacích,
rekreačních, rekondičních, zotavovacích a dalších systematických i jednorázových činností a aktivit, směřujících k účelnému naplnění
volného času dětí a mládeže.
Umožňuje získat další vědomosti a dovednosti mimo školní výuku. Je určeno především
dětem a mládeži, případně jejich rodičům a dalším zájemcům. Zájmové vzdělávání vede
účastníky k seberealizaci a k sebepoznávání, objevování, rozvoji a podpoře vlastních schopností, směřuje k podchycení a dalšímu rozvíjení zájmu, ale i dosud neprojeveného
talentu, učí, jak tento svůj zájem naplňovat, v jakém potřebném rozsahu a čase.
Doplňuje a navazuje na vědomosti a poznatky získané ve škole, pomáhá vytvářet mosty mezi teorií a praxí. (Macek, 2003) 5
MACEK, Milan. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Soubor metodických textů k činnosti
středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin, domovů mládeže[on line]. Praha: MŠMT ČR, 2002. 155 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z
V posledních letech se často objevuje tendence komplexně chápaného
výchovného působení 6. V dokumentech a praxi evropských institucí se tak objevují
nové pojmy. V souvislosti s pedagogikou volného času se jedná o pojmy formální,
informální a neformální výchova, na něž odkazuje Hofbauer (2003, s. 93)7. Pro
pedagogiku volného času je nejpodstatnější neformální výchova.
Výchova formální je systém aktivit uskutečňovaných ve školách nebo
v odborných vzdělávacích zařízeních. Je zajišťována nebo podporována státem, věkově
odstupňována od základního po vysokoškolské vzdělání, zakončení formálního stupně vzdělávání je potvrzováno dokladem o absolvování. Patří sem tradiční vzdělávání
uskutečňované ve škole, dálkové studium na středních a vysokých školách, distanční vzdělávání zprostředkované médii na základě připravených programů.
V případě výchovy informální se jedná o učení vyplývající z každodenního
kontaktu a zkušeností s rodinou, prací, přáteli, živelně vznikajícími vrstevnickými skupinami dětí a mládeže, médii a vlivy dalších činitelů, kteří působí v blízkých
životních, prostředích. Může probíhat cíleně, obvykle je však toto působení nezáměrné, neorganizované, nesystematické a nekoordinované.
Výchova neformální je cílená a strukturovaná aktivita mimo formální výchovný
systém (např. činnost v útvaru zájmové činnosti, jako je zájmový kroužek, umělecký
soubor nebo sportovní družstvo, členství ve sdružení dětí a mládeže). Zpravidla
neprobíhá ve škole nebo v odborném vzdělávacím zařízení a nebývá zakončena udělením
osvědčení.
Hlavním
rozdílem
mezi
výchovou
informální
a neformální je skutečnost, že informální výchova je víceméně dána postavením dítěte a mladého člověka ve společnosti a neuskutečňuje se z jeho rozhodnutí, neformální
výchova od dítěte a mladého člověka naopak vychází, realizuje se prostřednictvím jeho dobrovolné činnosti a má nejblíže k výchově ve volném čase. 6
Na tendenci komplexně chápaného výchovného působení upozorňuje Hofbauer (2003). Komplexní
pojetí a realizace volného času pomáhá do tříště vlivů působících na člověka vnášet scelující přístupy. Děje se tak především v individuálním rozměru, kdy volnočasové aktivity působí souborně na osobnost. 7
Hofbauer, Břetislav. Vývoj, současný stav a výhled pedagogiky volného času ČR. Pedagogická
orientace, 2005, roč. 15, č. 2, s. 93.
Hofbauer, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 176 s.
Rysy neformální výchovy: • •
Je součástí koncepce a praxe celoživotní výchovy a vzdělávání.
Zahrnuje svobodu a dobrovolné rozhodování o účasti na aktivitách, jež poskytují
nejen věcné a odborné znalosti a dovednosti, nýbrž také šíře pojaté schopnosti,
sociální kompetence a hodnoty (demokratické občanství, rovnost muže a ženy, ekologické uvědomění, tvořivý a aktivní přístup, účast na životě společnosti a angažovanost na jejím vývoji apod.).
•
Obsahuje prvky demokratismu (úsilí o spoluúčast každého jedince a jeho skupin např. v činnosti dobrovolných sdružení).
3.3 Historie pedagogiky volného času a volného času
Pedagogika volného času měla svůj specifický vývoj, stejně jako chápání
volného času. V souvislosti s tím, jak byl v průběhu 20. století volný čas chápán, jak se
měnily pohledy na jeho význam a úlohu v životě jedince, podmíněné společenskou situací, se také měnila pozice nově se vytvářející pedagogické disciplíny – pedagogiky
volného času. Postupně si tak vytvořila pedagogika volného času místo systému
pedagogických věd a dnes se jedná o velice perspektivní a rychle se rozvíjející obor pedagogiky.
V průběhu 19. a 20. století došlo k rozsáhlým změnám a proměnám ve všech
oblastech lidského života (životní styl, vědění, myšlení,…). Postupně se vytvářely nejrůznější pedagogické teorie, filozofické směry,… Docházelo také k přeměnám chápání volného času, měnil se význam, obsah, způsoby realizace. Volný čas stále nabýval na významu, stal se důležitou dimenzí každého lidského života. V souvislosti
s tím významně rostly a dnes také dále rostou možnosti a význam jeho zhodnocování prostřednictvím pedagogiky volného času.
Již před druhou světovou válkou vyšla jedna z prvních souborných prací
o volném čase dětí a mládeže od Michela Damaye. Autor je zaměřen spíše na historický
a sociologický aspekt volného času, mimo to uvádí také fakta o tehdejších aktivitách a institucích státu a nestátních subjektů ve Francii i v dalších evropských zemích. Informuje také o biologické, sociální, politické a pedagogické rovině volného času (Hofbauer, 2004).
Hájek a kol. (2003) zmiňují Joffre Dumazediera, který při vymezení společenské
vývoje (po druhé světové válce) přisuzoval klíčovou roli právě volnému času, zdůrazňuje zvláště pak jeho možnosti pro výchovu a vzdělávání. Základním kritériem
není hmotný blahobyt, nýbrž existence volného času jako říše svobodného rozhodování a konání. Podle Dumazediera psychologická funkce volného času vyrovnává zčásti vliv práce.
Po druhé světové válce působil v oblasti volného času také polský sociolog a
historik sdružování polských dětí a mládeže Alexand Kamiński (1903-1978). Hofbauer (2004) upozorňuje na jeho známé vymezení tří hlavních, navzájem souvisejících
způsobů realizace volného času: odpočinku, zábavy a aktivit rozvíjejících osobnost (vzdělávání – veřejné činnosti – amatérské aktivity ).
U nás se po druhé světové válce uplatnila v oblasti volného času dětí a mládeže
koncepce vycházející ze sovětské pedagogiky. Základními termíny byly „výchova mimotřídní“ 8 a „výchova mimoškolní“ 9. Jak uvádí Hájek a kol. (2003), tato koncepce
měla u nás spíše zakladatelský význam. Nepřispívaly však příliš ani k ujasňování
koncepčních a praktických souvislostí obou oblastí, ani ke komplexnímu chápání volného času dětí a mládeže.
Empirická šetření o společnosti včetně volného času jejích příslušníků a první
práce v tomto směru se začaly u nás objevovat v 60. letech 20. století. Můžeme najít
i první zmínky a úvahy o pedagogickém zhodnocování a pedagogice volného času jako nové disciplíně sociologie nebo pedagogiky (V. Bláha, B. Hofbauer,..). Lze
zaregistrovat v různých pedagogicky zaměřených publikací pojmy jako: výchova pro volný čas, volnočasová výchova mladých lidí, výchova ve volném čase,…
Od druhé poloviny 60. let začalo do obecného vědomí pronikat poznání, že se
významnou oblastí života a výchovy dětí, mládeže i dospělých stává volný čas. V té době také u nás vznikaly podmínky pro jeho rozšiřování - zkracovala se pracovní doba
dospělých, byl zaveden pětidenní pracovní a školní týden, rostl počet žáků středních škol.
8 9
Aktivity realizované školou mimo povinnou školní výuku, výchova doplňující, dobrovolná.
Uskutečňující se mimo školu, např. v organizacích a zařízeních volného času.
V 60. letech bylo poválečné chápání volného času nahrazeno širším a věcně
správnějším pojmem „výchova mimo vyučování“10. Hájek a kol. (2003) popisují, že
v něm sice ještě přetrvávalo vymezení per negationem („mimo“), nikoliv však již
vzhledem k instituci (třídě nebo škole), nýbrž vzhledem ke vzdělávací a výchovné aktivitě (vyučování). Předností tohoto pojetí bylo komplexní pojetí aktivit jako sféry
svobodného rozhodování dětí a mladých lidí o vstupu do nich a následné dobrovolné účasti na nich.
V 70. – 80. letech byla u nás z mocenských pozic prosazována především
koncepce mimotřídní výchovy a alternativní přístupy uměle omezovány. Přesto se však
i v tomto období udrželo pojetí a terminologie výchovy mimo vyučování i některé aspekty výchovy ve volném čase a k volnému času.
Nejdůležitějším mezníkem pro pedagogiku volného času se staly 90. léta 20.
století, kdy rostl význam, rozsah a možnosti volného času pro život a výchovu. Začaly být analyzovány a využívány výchovné možnosti a význam volného času vznikající
pedagogikou volného času a dalšími příbuznými obory (pedagogika zážitku, muzeopedagogika,…).
Volný čas se stával prostorem a šancí pozitivního rozvoje i společenské
participace, současně však také oblastí rozšiřujících se negativních vlivů, rizik a
nebezpečí. V obou směrech se stal rovněž předmětem soustavného zájmu komerčního sektoru.
Na počátku 90. let vstupuje do popředí pedagogika volného čas, avšak obě
koncepce (výchova mimo vyučování, pedagogika volného času) nadále existují souběžně. Nyní se upřednostňuje spíše koncepce pedagogiky volného času.
3.4 Výchovné zhodnocování volného času dětí a mládeže
Pávková (2002) považuje z pedagogického hlediska za dva hlavní úkoly volného
času dětí a mládeže a péče o ně – výchovu ve volném čase (bezprostřední naplňování 10
V současnosti se výchova mimo vyučování charakterizuje těmito rysy: probíhá mimo povinné
vyučování; mimo bezprostřední vliv rodiny; uskutečňuje se ve volném čase; je zajišťována institucionálně (Pávková, 2003).
volného času smysluplnými aktivitami rekreačními a výchovně-vzdělávacími) a výchovu k volnému času (vytváří návyky pro budoucí trávení volného času).
Hofbauer (2004) upozorňuje na nutnost výchovného zhodnocování volného
času11, které považuje za souhrnný pojem pedagogiky volného času, který zahrnuje
tři oblasti – výchova ve volném čase, výchova k volnému čas a výchova
prostřednictvím aktivit volného času. Rostoucí zájem o výchovné a sebevýchovné zhodnocení volného času je vyvolán růstem rozsahu i významu volného času.
První dvě oblasti se shodují s Pávkovou, ale Hofbauer zavádí ještě třetí oblast a
to výchovu prostřednictvím aktivit volného času. Upřednostňuji Hofbauerovo rozdělení
a je pro mě výchozím, neboť je považuji za přesnější a komplexnější. Výchovu
prostřednictvím aktivit volného času považuji za důležitou oblast, která by se neměla opomíjet ani podceňovat.
3.4.1 Výchova ve volném čase
Veškeré působení v časovém prostoru, který neslouží realizaci základních
biologických potřeb ani školních nebo pracovních povinností. Dobrovolnost účasti na volnočasové činnosti umožňuje do výchovného procesu včleňovat samy děti a mladé lidi jako jeho aktivního činitele a vytvářet tak nové možnosti a specifické způsoby jejich formování (Hofbauer, 2004).
Výchova ve volném čase směřuje k rozvoji volnočasových postojů, hodnot,
znalostí, dovedností a východisek, využívá četných strategií (animace, vzdělávání,...) i účinných prostředků (umění, hudba, atd.).
Výchova ve volném čase (Pávková také užívá terminologii výchova mimo
vyučování)
je
tvořena
výchovně-vzdělávacími,
odpočinkovými,
rekreačními,
zájmovými, veřejně prospěšnými, sebeobslužnými činnostmi a přípravou na vyučování. Má tak výrazně činnostní charakter.
11
Hofbauer, Břetislav. Volný čas a jeho pedagogické zhodnocení. Pedagogika, 2003, roč. 53, č.2, s. 152-
161.
Odpočinkové činnosti – jsou psychicky i fyzicky nenáročně, slouží k odstranění
únavy. Jejich místo v denním programu je většinou po obědě. Jedná se zejména o četbu,
poslech hudby nebo také různé relaxační techniky.
Rekreační činnosti – jejich úkolem je odreagování. Patří sem pohybové aktivity
tělovýchovného, sportovního, turistického zaměření nebo manuální práce.
Zájmové činnosti – jsou nejdůležitější součástí obsahu výchovy ve volném
čase. Mezi základní oblasti se řadí činnosti společenskovědní, přírodovědné, pracovnětechnické, tělovýchovné, sportovní, estetickovýchovné.12
Sebeobslužné činnosti – zaměřují se na vedení dětí k samostatnosti v péči o
vlastní osobu a osobní majetek. Jejich podstata spočívá v pěstování návyků osobní
hygieny, účelného a vkusného oblékání, návyků péče o pořádek a čistotu prostředí a návyků při jednání s lidmi.
Veřejně prospěšné činnosti – vedení dětí k dobrovolné práci ve prospěch
druhých lidí, jednotlivců či sociálních skupin.
Příprava na vyučování – okruh činností, které souvisejí s plněním školních
povinností.
3.4.2 Výchova prostřednictvím aktivit volného času
Směřuje jednak k utváření individuálních rysů účastníka činnosti, jednak k jeho
působení mezi druhými lidmi (ve vrstevnické nebo zájmové skupině, podílem na
veřejném životě, v dobrovolnické práci apod.). Východiskem i cílem aktivit je
osvojovat si nové znalosti, dovednosti a kompetence „uvnitř“ oblasti volného času (např. prostřednictvím rozvoje individuálního zájmu; oddechové a relaxační činnosti).
Současně však volnočasové aktivity tuto oblast v mnohém překračují (např. přechodem
od individuální zájmové orientace k volbě budoucího povolání, osvojováním zdravého způsobu života nebo hodnot demokratického občanství, veřejně prospěšnou činností.)
12
Více o zájmové činnosti: Pávková, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy
mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál, 2002. 231 s.
Němec, Jiří a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2003. s. 119.
3.4.3 Výchova k volnému času
Zahrnuje reflexi samostatného volného času, cílevědomé odkrývání a využívání
obsahů činností a různých způsobů jeho využívání. Výchovu k volnému času lze tak právem pokládat za klíč pro otevírání nových možností aktivit a rozvoje člověka, za motor, který celému úsilí dává potřebnou orientaci a dynamiku. (Hofbauer, 2004)
Výchova k volnému podle Pávkové (2002) seznámí jedince s množstvím
zájmových aktivit, poskytne mu v nich orientaci a pomůže mu na základě vlastních
zkušeností v různých oborech najít oblast zájmové činnosti, která mu dá možnost uspokojení a seberealizace. Vytváří tedy návyky pro budoucí trávení volného času.
Posláním pedagogiky volného času je analyzovat dosavadní vývoj právě
uvedených oblastí, vnášet do nich nové podněty a iniciativy a harmonizovat jejich
řešení, děti a mladí lidí uschopňovat k tomu, aby se za pomoci dospělých (rodičů, vychovatelů, animátorů) a později i samostatně učili vhodně aktivity a realizační způsoby správně volit a zvládat tak, aby byly ve prospěch rozvoje jich samých, jejich sociálního okolí, společnosti , přírody (Pávková, 2002 ).
3.5 Organizovanost výchovného působení ve volném čase
Jak jsem uvedla v úvodu, cílem mé práce je analyzovat činnosti, které nabízejí
Kolpingovy rodiny dětem a mládeži ve volném čase. Výchozím mi bude rozdělení činností ve volném čase podle míry organizovanosti jejich výchovného působení.
Hájek a kol. (2003, s. 15-16) i Hofbauer (2004, s. 21) zmiňují pojmy objevující
se v našich směrnicích a pedagogické praxi, které vyjadřující míru organizovanosti
výchovného působení ve volném čase. Rozdělují činnosti podle míry jejich organizovanosti a to na činnosti spontánní, zájmové příležitostné, zájmové pravidelné.
Vycházím nejen z Hájkova rozdělení, ale využila jsem také dokumentů MŠMT
ČR13. Podle potřeb práce jsem rozdělení upravila a rozšířila o kategorie pobytové akce a 13
Macek, Milan. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Soubor metodických textů k činnosti
středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin, domovů mládeže[on line]. Praha: MŠMT ČR, 2002. 155 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z
tábory, které dle mého názoru představují důležitou a natolik specifickou oblast, že si zaslouží zvláštní kategorii.
Organizovanost činností ve volném čase (Hájek a kol., 2003):
Spontánní činnost je významným nástrojem působení na mladou generaci.
Uplatňuje se individuálně nebo ve skupině podle aktuálního zájmu účastníků a je
pedagogicky a výchovně nepřímo ovlivňována. Spontánní aktivity (např. v přírodních
prostředích, na otevřených hřištích a sportovištích nebo v čítárnách a knihovnách) jsou přístupny všem zájemcům a nemají stanoven čas začátku ani konce. Pedagogický
pracovník,vedoucí (pokud je stanoven) při nich vystupuje jako rádce, konzultant nebo motivující činitel, jenž současně zajišťuje bezpečnost účastníků. Spontánní činností je
například provoz klubovny, herny, knihovny, studovny, volné využívání dalších zařízení jako jsou dílny, počítačové učebny, sportoviště atd. Rozhodujícím činitelem spontánních aktivit je šíře a pestrost nabídky.
Zájmová činnost příležitostná zahrnuje širokou nabídku pestrých činností a
aktivit, které nejsou organizovány jako trvalé nebo pravidelně se opakující akce či
činnosti a které jsou určeny širokému spektru zájemců. Patří sem jednorázové i
cyklické, rekreační, oddechové aktivity – např. cykly přednášek a poznávací soutěže, sportovní turnaje a závody, koncerty a přehlídky umělecké tvořivosti, divadelní a jiná
představení, exkurze a výlety, zájezdy a turistické aktivity. Je časově ohraničena, přímo
řízena pedagogem, vedoucím a současně umožňuje a podněcuje spoluúčast dětí a mládeže. Může probíhat v místním, regionálním, celostátním a mezinárodním měřítku.
Zájmová činnost pravidelná se uskutečňuje v pravidelných intervalech (jednou
nebo několikrát za týden) pod vedením kvalifikovaného vedoucího. Inspiruje vznik
různých způsobů zájmových útvarů (kroužků, uměleckých souborů, sportovních
družstev, klubů s volnější organizační strukturou, kurzů trvajících od několika měsíců
až po jeden rok). Jejím cílem je osvojit si nové vědomosti, dovednosti a prohloubit kladný vztah k předmětu zájmu. Účastníci zájmové činnosti seznamují zpravidla na
závěr školního roku svoje druhy, rodiče i veřejnost s výsledky činnosti (např. formou výstavy, uměleckého vystoupení, přehlídky, sportovní akce) a dostávají osvědčení o činnosti.
Pobytové akce jsou aktivity určené dětem a mládeži, které jsou spojeny
s vícedenním souvislým pobytem účastníků mimo domov, jako jsou odborné a ostatní vícedenní soustředění zájmových útvarů, krátkodobé nebo tzv. víkendové akce, výlety, táboření, lyžařské zájezdy apod. víkendová: víkendové pobyty
vícedenní: soustředění, lyžařské zájezdy
Tábory jsou rekreační, výchovné a vzdělávací pobyty pro děti a mládež. Jejich
programovou náplň tvoří zejména tělovýchovná a sportovní činnost, kulturní aktivity a činnost spojená s pobytem v přírodě. Tábory mohou být stálé (s ubytováním a
pobytem na jednom místě), putovní (po určité trase s měnícím se místem ubytování) pěší, cyklistické, vodácké apod., popř. tábory kombinované.
4 Volnočasová zařízení
Tato kapitola má dvě části. V první předkládám přehled typů prostředí, kde
mohou děti a mládež trávit volný čas. Ve druhé vycházím z tohoto rozdělení
a zaměřuji se na školy, školská zařízení pro výchovu ve volném čase a zařízení pro výchovu ve volném čase, která nejsou součástí školy.
4.1 Prostředí pro trávení volného času
Neustále se rozšiřuje nabídka možností, kde mohou děti a mládež trávit svůj
volný čas – prostředí domova, parky, DDM, centra pro volný čas atd. Jedná se o nejrůznější typy prostředí, kde lze volný čas trávit. Hájek a kol. (2003) vytvořili
základní přehled čtyř typů prostředí, kde děti a mládež mohou trávit volný čas. Pro další část práce budou výchozí první dva typy (viz. kap. 4. 2). •
Školy a školská zařízení, která jsou součástí škol (školní družiny, školní kluby, základní umělecké školy, jazykové školy).
•
Zařízení pro výchovu ve volném čase14, která nejsou součástí škol (domy dětí
a mládeže, stanice zájmových činností, domovy mládeže), zařízení pro ústavní
výchovu (např. dětské domovy), další subjekty zabývající se výchovou ve volném čase (organizace dětí a mládeže, tělovýchovné organizace, zájmové svazy).
•
Domácí prostředí (byt, dům, kde dítě s rodinou žije, nejbližší ohraničené okolí).
Rozhodující je rodina, vliv rodiny. Rodina jako primární sociální skupina je pro většinu dětí a mladých lidí také prvotním prostředím volnočasového života a výchovy. Podílí se zásadním způsobem na formování jejich osobnosti. Realizace
volného času uvnitř rodiny je podmíněná hlavně způsobem jejího života, postoji a výchovnou praxí rodičů vzhledem k dětem nebo časovými a hmotnými předpoklady vytvářenými pro volnočasovou činnost. •
Veřejná prostranství (ulice parky, veřejně přístupná hřiště, areály zdraví,
přírodní prostředí, restaurace, kavárny, herny diskotéky, koncertní sály, výstavní prostory apod.).
4.2 Školy a školská zařízení pro výchovu ve volném čase
Mezi školy uplatňující se ve výchově ve volném čase patří základní umělecké
školy a jazykové školy a dále základní školy se svými zájmovými útvary a školskými zařízeními pro výchovu ve volném čase, která jsou součástí škol - školní družiny, školní
kluby, zájmové útvary, které škola nabízí atd. Charakteristické pro tuto skupinu je pedagogické ovlivňování.
Pokynům k činnosti, fungování těchto zařízení se věnují dokumenty vydávané
MŠMT –Školská zařízení pro zájmové vzdělávání (Soubor metodických textů k činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin, domovů mládeže. Volný čas a prevence u dětí a mládeže atd.
Školy nabízí nejrůznější aktivity jako zájmové kroužky, výlety atd. V mnoha
případech jsou vedeny pedagogy, se kterými se děti setkávají ve vyučování. Nastává tak 14
Hájek a kol. (2003) uvádějí pro tento typ prostředí pojem zařízení pro výchovu mimo vyučování. Já
však užívám pojem zařízení pro výchovu ve volném čase, neboť pojem výchova mimo vyučování považuji za nepřesný a překonaný.
možnost bližšího seznámení a navázání vztahu mezi žákem, studentem – pedagogem, objevuje se tak ojedinělá šance. Mělo by být povinností a zároveň prioritou každé školy nabízet volnočasové aktivity, možnost zájmového vzdělávání (viz. kap. 3.2).
Školní družiny se zaměřují na práci s dětmi prvního stupně základní školy.
Jejich funkce je zejména zdravotní a hlavně výchovná. Důležité je také sociální poslání, protože školní družina zajišťuje sociální péči a bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče
v zaměstnání. Vzhledem k věkovým zvláštnostem dětí mladšího věku, zejména k velké
šíři a labilitě zájmů, se výchovná činnost orientuje na co nejpestřejší strukturu zájmových činností a uspokojení velké potřeby pohybu. Školní družiny často organizují nejrůznější dílčí kroužky, soutěže.
Školní kluby pracují s dětmi středního školního věku, se žáky druhého stupně
základní školy. Pracují plně na principu dobrovolnosti. Na rozdíl od školních družin
ustupuje do pozadí sociální funkce. Školní kluby nabízejí pravidelnou zájmovou činnost – v kroužcích, souborech, tělovýchovných oddílech, nebo spontánní aktivity
v prostorách klubu zařízených jako herny, čtenářské koutky, počítačové pracovny nebo v prostorách (vnitřní i venkovní) upravených pro neformální setkávání a komunikaci.
Základní umělecké školy mají mnoho dílčích oborů jako hudební, výtvarné, ...
Poskytují uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi
v estetickovýchovné oblasti. Připravují pro studium na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením.
Jazykové školy plní funkci zájmového vzdělávání v oblasti výuky cizích jazyků.
Znalost minimálně jednoho světového jazyka je velmi aktuální. V jazykových školách neustále narůstá počet členů a lze v nich spatřovat velice perspektivní obor v oblasti trávení volného času a to nejen u dětí a mládeže, ale také u dospělých.
4.3 Zařízení pro výchovu ve volném čase
V současné době lze zpozorovat nárůst těchto zařízení a rozšíření jejich
působnosti do většího okruhu oblastí. Jedná se o nestátní neziskové organizace, komerční organizace a zařízení zřizovaná státem.
Těchto zařízení je několik typů: •
Zařízení, která nejsou součástí školy: DDM, Domovy mládeže;
•
zařízení pro ústavní výchovu: dětské domovy, diagnostické ústavy, dětské
•
další subjekty: tělovýchovné organizace, zájmové svazy.
domovy se školou, výchovné ústavy;
Charakterizuji jen základní zařízení DDM, Domovy mládeže, dětské domovy,
neboť se jedná o nejčastější zařízení z prvních dvou typů. O dalším typu, který je
označen další subjekty, informuji v 5. kapitole. Kolpingovo dílo patří do této kategorie, proto je třeba věnovat se tomuto tématu více.
Domy dětí a mládeže, stanice zájmových činností (DDM) jsou zařízení, která
se zaměřují především na realizaci specializovaných zájmových činností pod odborným
pedagogickým vedením organizují zájmovou činnost pravidelnou v kroužcích i příležitostnou, soutěže pro talentované jedince, prázdninové tábory, nabízejí spontánní aktivity na hřištích, v hernách apod. Významné je, že umožňují účast dětem, mládeži, rodičům s dětmi a případně i dalším zájemcům.
Mezi nejznámější zařízení tohoto typu v ČR patří DDM v Brně-Lužánkách
(nejstarší zařízení tohoto typu v ČR), DDM v Praze 8, DDM Olomouc.
Domovy mládeže – zajišťují výchovnou péči, ubytování a stravování žákům
středních škol, kteří vzhledem ke vzdálenosti zvolené školy od místa trvalého bydliště nemohou denně dojíždět. Kromě činností souvisejících s režimem dne, sebeobsluhy a přípravy na vyučování jej jejich významným úkolem dbát o účelné využívání volného
času mládeže. Vzhledem k věkovým zvláštnostem je velmi důležité respektování principu dobrovolnosti, tedy realizace zájmových činností formou nabídky s uplatněním účinné motivace.
Dětské domovy – jako zařízení ústavní výchovy mají specifické postavení,
jedním z jejich úkolů je však také dbát o hodnotné využívání volného času a o rozvíjení
a kultivaci zájmů dětí a mládeže. Snahou pedagogů je, aby děti prožívaly volný čas
obdobným způsobem jako děti žijící v rodinách. Podporující jejich zapojení do zájmových činností v rozličných typech výchovných zařízení, organizací a institucí. diagnostické ústavy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy.
5 Organizace a sdružení dětí a mládeže
V této kapitole se soustřeďuji na jednotlivé organizace a sdružení dětí a mládeže,
které existují v ČR. Nejprve charakterizuji organizace a sdružení dětí a mládeže a
uvádím krátký historický exkurz do 20. století, kde se orientuji na vývoj organizací a
sdružení dětí a mládeže, který byl v mnoha směrech zásadně, pozitivně i negativně celospolečensky ovlivňován. Uvádím kritéria dělení sdružení dětí a mládeže, zejména dle organizace UNESCO a rozdělení sdružení podle jejich poslání (Hájek a kol., 2003).
Hájek a kol. (2003) popisují sdružení a organizace dětí a mládeže, jako činitele,
kteří mají různou dobu, podmínky a příčiny vzniku. Odlišují se cíli, obsahem i způsobem činnosti; územním dosahem; věkovým, sociálním nebo zájmovým složením,
mírou institucionalizace. Z tohoto základu pak vyvozují svoje společenské postavení a význam.
Členství a aktivní účast na práci organizace, sdružení a účast na jejich činnosti se
od převážně individuelně zaměřené účasti v zájmové činnosti školy nebo zařízení volné času odlišuje podstatně širším východiskem a vyústěním (Hájek a kol., 2003).
Na začátek historického exkurzu je třeba zmínit bezpochyby spolkovou činnost,
neboť se jednalo o způsob trávení volného času a zároveň o touhu po sdružování a sdílení společných hodnot, zájmů. Spolková činnost se rozšířila ve druhé polovině 19. století. Ve 20. století se spolky hojně rozšířily. Tehdy vznikalo mnoho spolků. Spolková
činnost byla i na malých vesnicích. Tyto spolky se tak staly základem pro vznik dalších
organizací a sdružení. Na konci 19. století také vznikly tělovýchovné organizace – např. Sokol.
Během 20. století prošla sdružení a organizace dětí a mládeže zajímavým
vývojem, který byl podmíněn společenskou situací doby. „Duch“ doby a situace, v nichž sdružení vznikala, se odráželi ve struktuře a charakteristice organizace.
Po roce 1910 k nám pronikl skauting. Za první republiky u nás vzniklo několik
sdružení – YMCA15, levicové organizace dětí a mládeže,… Období po první světové válce a počátky dvacátých let jsou u nás spojovány s trampským hnutím. 15
YMCA – křesťansky orientované nepolitické a nevýdělečné sdružení, které usiluje o plnohodnotný
život mladých lidí.
Druhá světová válka znamenala stagnaci demokratických asociačních struktur.
Roku 1945 byly obnovy prvorepublikové struktury a vznikla nová sdružení (národní
svazy mládeže). Rok 1948 znamenal v oblasti sdružování dětí a mládeže nástup utilitárního systému. Oficiálně působily jen organizace schválené a podporované komunistickým režimem, jako pionýr.
Rok 1989 znamenal velký zlom ve sdružování dětí a mládeže. Od té doby u nás
vzniklo mnoho organizací a sdružení věnující se dětem a mládeži a byly obnoveny „starší“ zavedené organizace, které nemohli za komunistického režimu fungovat.
5.1 Kritéria dělení sdružení
Nejprve uvádím typologii UNESCO z r. 1960, jež člení spektrum sdružení podle
různých kritérií : • •
podle
obsahu:
sdružení
náboženská, abstinentní, aj.;
politická,
tělovýchovně
sportovní,
technická,
podle věkového složení: sdružení (6-15 let), dospívající mládeže (15-18 let) nebo mladých dospělých (18-25, resp. až 30 let); tyto věkové hranice jsou
prostupné a v některých sdruženích se tak setkávají všechny tyto věkové skupiny; •
podle sociálního složení členstva: sdružení studentů, dělníků, vesnické
•
podle cílové orientace: sdružení zájmově profilovaná, uspokojující především
mládeže, podle různých profesí;
zájmy jednotlivých členů a jejich zájmových skupin (technické tvořivosti jako je
náš dnešní AMAVET nebo Mladí debrujáři, sportovní, turistické), sdružení s výrazným
zřetelem
k demokratické občanské nebo
morální
výchově
prostřednictvím všestranné činnosti (Junák, Pionýr) nebo sdružení veřejně prospěšného poslání (Červený kříž, struktury ekologické, rady dětí a mládeže v některých zemích fungující někdy jako sdružení); •
podle šíře obsahového zaměření: sdružení působící všestranně nebo v konkrétní specializované oblasti;
•
podle územního dosahu: počínaje lokálními s omezeným počtem třeba
několika desítek členů přes sdružení v rámci města, regionu, celé země až po národní články mezinárodních (světových) organizací.
Pávková (2002) prezentuje podobná kritéria, podle kterých lze dělit sdružení –
celková orientace, obsah činnosti, složení členstva, vnitřní uspořádání, reálný nebo předpokládaný vliv na děti a mládež, vymezení vzhledem k dalším institucím společnosti.
5.2 Sdružení dětí a mládeže podle jejich poslání
Ze všech prostudovaných materiálů (viz. Seznam literatury) považuji za
nejvhodnější dělení sdružení dle Hájka a kol. (2003), kteří dělí sdružení podle svého poslání. Konkrétněji se věnuji jen sdružení Junák a Pionýr, neboť tyto sdružení mají v ČR nejvíce členů. •
Sdružení všestranného obsahu se základním posláním výchovy k občanství
Junák – v současnosti se jedná o nejpočetnější sdružení, je součástí světového
skautského hnutí, které vzniklo 1907. Dnes působí ve 214 státech a teritoriích a má 39
milionů členů. Toto hnutí bylo u nás založeno již před první světovou válkou, a to Antonínem Benjaminem Svojsíkem (1887-1938). Jeho činnost byla na našem území
několikrát přerušena vzhledem ke společenským událostem, které podmiňovaly chod
sdružení. Přerušení probíhalo v letech 1939-1945, 1949-1968, 1970-1989). Po druhé
světové válce zaznamenalo hnutí velký nárůst počtu členů ze 67 tisíc (před 2. světovou válkou) na 178 tisíc členů (Hofbauer, 2004). Všeobecný pokles členů, který
zaznamenává většina sdružení, která byla činná před rokem 1989 nebo před rokem
1948, se objevuje i u Junáku. Dnes má hnutí asi 28 tisíc členů, a to počátkem 90. let bylo zapsáno 90. tisíc členů (Hofbauer, 2004). I když tyto údaje lze připočítat všeobecné situaci, která nastala po roce 1989. Junák patřil za komunistického režimu k zakázaným
sdružením, tudíž zároveň lákal velké množství lidí a po rozpadu komunistického režimu se mohli lidé hlásit k tomu, k čemu dříve nemohli a tím víc lidi účast v hnutí lákala.
Také katolická církev zaznamenala velký nárůst příslušníků po roce 1989, což také souvisí s nárůstem členů junáckého hnutí, neboť kladou důraz na duchovní stránku osobnosti a odkaz na katolickou církev.
Mezi poslání Junáku patří působení mezi dětmi, mladými lidmi i dospělými a
vedení k duchovní, mravní a tělesné zdatnosti a připravenosti plnit svoje povinnosti k bližnímu, společnosti, vlasti, přátelství mezi národy. Velký důraz klade na pobyt v přírodě, na výchovu praktických dovedností, družnosti a sebekázně.
Základní strukturou táboru Junáka je družina, malá vrstevnická skupina o 5-10
členech, vedená dospívajícím rádcem. (Na tomto principu funguje např. jeden z největších táborů Amerika v Orlických horách).
Dalším sdružením dětí a mládeže je Pionýr, který je druhým největším
sdružením v ČR. Hojně byl rozšířen za komunistického režimu. Vznik této organizace
spadá do období po druhé světové válce a to podle vzoru tehdejší organizace sovětských dětí a navazovala na předválečné levicové dětské organizace. Současný Pionýr vznikl
po zániku jednotné organizace dětí a mládeže počátkem roku 1990 a navázal na svoje tradice let šedesátých. V roce 2003 měl kolem 12 tisíc členů (Hofbauer, 2004).
Hofbauer uvádí, že Pionýr se vymezuje jako hnutí demokratické, nezávislé na
politických stranách, hnutích a ideologiích, laické, dobrovolné, otevřené, samostatné, všestranně působící ve výchově aktivního občana země. Věnuje se uspokojování zájmů a potřeb svých členů, a to díky rozmanité
pravidelné činnosti kolektivů různého
věkového složení nebo zájmového zaměření. Působí i vzhledem k nečlenům prostřednictvím místních, regionálních i celostátních aktivit, zvláště soutěží. •
Sdružení zájmová
Jedná se o sdružení, které jsou zaměřena na konkrétní předměty zájmů, kterým
může být např. turistika, sport, tělovýchova, umělecká tvořivost, ochrana přírody atd.: Sokol, Česká tábornická unie, Asociace turistických oddílů mládeže ČR (ATOM),
Zálesák, Liga lesní moudrosti, Folklorní sdružení, Duha, Brontosaurus, Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. •
Sdružení odborů a politických stran
Tato sdružení vznikala a rozvíjela se od 19. století. Odborová sdružení podporují
vytváření příznivých pracovních a životních podmínek. Usilovala zejména o spravedlivou mzdu a vhodné pracovní podmínky, právo na vzdělání, kvalifikaci a dnes
také na rekvalifikaci, zrovnoprávnění žen a etnických menšin v pracovních otázkách. Sdružení odborů podporuje příznivé pracovní a životní podmínky – otázka práva na práci, vzdělání,…
•
Sdružení orientovaná nábožensky
Tradice těchto sdružení sahá do 19. století. Dnes mají spíše upadající tendenci.
V ČR se na činnost s dětmi zaměřuje např. katolická kongregace řádu salesiánů Dona
Boska. K této organizaci je přidruženo několik občanských sdružení, zejména Salesiánské hnutí mládeže. Do této kategorie náleží i Kolpingovo dílo ČR. •
Sdružení zaměřená veřejně prospěšně
Hlavním cílem a náplní je snaha pomoci okolí a celé veřejnosti: Červený kříž,
hasičská sdružení.
6 Kolpingovo dílo v ČR
Základy Kolpingova díla byly položeny v 19. století, kdy se narodil jeho hlavní
iniciátor Adolph Kolping. Postupně se dílo rozšířilo do padesáti zemí celého světa. V roce 1992 došlo i k znovuobnovení v ČR. Kolpingovo dílo ČR nyní zaštiťuje projekty z pěti oblastí - rekreace, vzdělávání, rodinná problematika, sociální pomoc a práce s dětmi
a mládeží, jež jsou uskutečňovány samostatně, v rámci Kolpingova díla, nebo prostřednictvím Kolpingových rodin, které tvoří hlavní pilíře Kolpingova díla
Hlavním cílem práce je analyzovat činnost Kolpingových rodin (zkratka KR) s
dětmi a mládeží ve volném čase a na základě výsledků analýzy zpracovat projekt. Pro lepší pochopení a uvedení do kontextu je třeba nejdříve popsat všechny souvislosti, které jsou spjaty s Kolpingovými rodinami. Proto se nejprve soustřeďuji v šesté kapitole na život A. Kolpinga, vznik Kolpingova díla a jeho mezinárodní rozměry. Dále se už zabývám jen situací v ČR – vznikem díla u nás, jeho stanovami a hlavními projekty,
které se uskutečňují v oblasti vzdělávání, sociální pomoci, rodinné tematiky, rekreace, práce s dětmi a mládeží. Jedná se spíše jen o základní představení projektů s důrazem na projekty v sociální oblasti, neboť se poté už jen zaměřuji na práci s dětmi a mládeží, která se uskutečňuje prostřednictvím Kolpingových rodin. .
6.1 Metodologický postup
O tématu Kolpingova díla ČR a Kolpingových rodin není žádná dostupná
literatura, proto jsem pro sestavení následujícího textu využila e-mailové komunikace,
polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky Centrálního svazu Kolpingova díla ČR.
Dále analýzy internetových stránek Kolpingova díla ČR a Kolpingových rodin a písemných dokumentů – Výroční zprávy z roku 2003, 2004, Stanovy KD ČR, Zpravodaje KD ČR z roků 2003, 2004, 2005 (jejich kompletní seznam uvádím v
seznamu literatury), publikace o životě A. Kolpinga a další dokumenty a materiály, které jsou určené k vnitřní potřebě.
6.2 Adolph Kolping, vznik Kolpingova díla
Adolph Kolping byl německým katolickým knězem, žurnalistou, spisovatelem,
sociálním reformátorem a pedagogem. Je ale třeba zmínit, že právě jeho kněžské povolání a víra v Boha vnikla jeho práci charakter, který se zachoval v Kolpingově díle dodnes a je jeho hlavním nosným pilířem.
Adolph Kolping se narodil 8. prosince 1813 v Kerpenu16. Jeho otec byl pastýř
ovcí. Rodiče ho vedli ke katolické víře, což se odrazilo v jeho chápání života a světa. Adolphovo smýšlení bylo tedy nasměrováno k lidem a sociální pomoci.
Vyrůstal ve velmi chudých poměrech. Absolvoval lidovou školu a poté se vyučil
obuvníkem (tuto profesi vykonával deset let), kvůli nedostatku peněz nemohl dosáhnout lepšího vzdělání, i když po tom velice toužil.
Po deseti letech práce opustil zaměstnání a začal studovat gymnázium a roku
1841 začal studovat teologii v Mnichově a v Kolíně. V roce 1845 byl v minoritském kostele v Kolíně vysvěcen na kněze.
Úkoly svého kněžského povolání spatřoval v přiblížení se lidem, říkal: „Neboť
je jisté, v dnešní době zvláště, že se z kazatelny káže křesťanství teoreticky..., ale v našem praktickém životě je třeba se naučit pohlížet na každodenní život očima křesťana. Proto je nutné, aby učitelé Boží pravdy přišli mezi lidi, dokonce říkám vstoupili do společenského života.“17 16 17
blízko Kolína nad Rýnem
Adolph Kolping. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo ČR, 2005, s. 3.
Poprvé viděl a uvědomoval si opravdovou bídu lidí ve Wuppertalu-Elberfeldu,
kde bylo jeho první kaplanské místo. Přišel zde do kontaktu se spolkem mladých
katolíků, převážně tovaryšů. Postupem času se ze spolku stal pevný svaz, roku 1846 byly vypracovány první stanovy.18 Adolph Kolping se stal druhým duchovním vůdcem
spolku tovaryšů.
Roku 1849 byl jmenován vikářem v kolínském chrámu a 6. května 1849 založil
s vybranými pomocníky tovaryšský spolek, který se v budoucnu stal centrem všech katolických tovaryšských spolků v Evropě a Severní Americe. V té době žili tovaryši v těžkých podmínkách, protože byly zrušeny cechy, a proto se Kolping snažil o jejich osobní rozvoj.
„A. Kolping podnítil vnitrocírkevní diskusi o sociálních otázkách. Osobní a
profesní vzdělávání nalezlo velký ohlas díky společenským a svépo-mocným zařízením, jako byly hospici, spořitelny a nemocenské pojišťovny. Vydáváním kalendářů a novin
A. Kolping neprovozoval pouze náboženskou a osvětovou činnost, ale zajišťoval tím také finanční prostředky pro svůj spolek. Nejvyšším vyznamenáním v jeho životě byla
roku 1862 cesta do Říma a audience u Papeže Pia IX., který ho jmenoval Monsignorem.“19
Dílo Adoplha Kolpinga se rychle šířilo. Roku 1865,. kdy Kolping zemřel na
rakovinu plic, již existovalo čtyři sta spolků s 25 000 členy v Evropě a Severní Americe. Pohřben byl v minoritském kostele v Kolíně.
Pro život a dílo Adolpha Kolpinga je důležitá jeho spjatost s církví, která
vytvářela osu jeho života a působení. Usiloval o rozšíření a působení církve mimo
kostel. Zvláště významné bylo jeho působení v sociální sféře, kde postupoval dle křesťanských zásad. Pro šíření jeho myšlenek a úspěšnost jeho snažení měla také význam jeho publicistická činnost, která mohla být přístupná širokému okruhu lidí..
Publikoval své úvahy a komentáře v různých novinách. Stal se úspěšným katolickým publicistou 19. století (Kalendář pro katolický lid a Rýnské lidové listy) a díky tomu získával finance na zajištění svého díla.
18
19
Jedná se v podstatě o základ spolku tovaryšů (dnešního Kolpingova díla). Adolph Kolping. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo ČR, 2005, s.5.
6.2.1Mezinárodní Kolpingovo dílo
Mezinárodní Kolpingovo dílo má statut poradce u RADY EVROPY a má
následující strukturu: •
Mezinárodní Kolpingovo dílo se sídlem v Kolíně nad Rýnem,
•
Centrální národní svazy (všechny články svazu jsou řízeny voleným
•
Kolpingovy rodiny působící v obcích a farnostech.
představenstvem),
Kolpingovo dílo organizuje rozsáhlou sociální a vzdělávací pomoc v 50 zemích
všech kontinentů. Finanční prostředky získává z příspěvků svých členů, sponzorů, nadací, z dotací států i měst, vlastní činností. Členem se může stát každý občan, který je
připraven podporovat katolickou sociální nauku a aktivně přispívat k neustálé obnově demokratické společnosti.
6.3 Vznik Kolpingova dílo v ČR
Ze všech prostudovaných materiálů a rozhovorů vyplývá, že počátky
Kolpingova díla v ČR (dále jen KD ČR nebo KD) jsou spjaty s Jednotou katolických
tovaryšů. Koncem 19. a začátkem 20. století vzniklo ve světě více než tisíc jednot, resp. Kolpingových domů. V českých zemích byla většina z nich založena v letech 1848-
1898. Celkem vznikly přibližně v 60 městech, z toho nejvýznamnější působily v Praze,
Brně, Kroměříži a Znojmě. Tyto jednoty naplňovaly myšlenku Adolpha Kolpinga,
pomoci mladým tovaryšům přicházejícím do města na zkušenou, poskytnout jim střechu nad hlavou a zázemí. Usilovaly o zdravý růst mladých lidí a jejich zapojení do sociálně
prospěšné a společenské činnosti. Kolpingovy domy se staly vyhledávanými středisky studující, služebné a řemeslnické mládeže. Spojovaly je křesťanská výchova a společné zájmy jako přednášky, poutě, ochotnické divadlo apod.
Po dlouhém a nuceném přerušení činnosti v důsledku zákazu nacistickým a
později komunistickým režimem, se činnost organizace (již pod novým názvem
„Kolpingovo dílo“) znovu obnovila. Občanské sdružení Kolpingovo dílo ČR (KDČR)
vzniklo 21. 10. 1992 a hlásilo se k odkazu Jednot katolických tovaryšů. KDČR je 13.2. 1993 přijato do Mezinárodního Kolpingova díla. Sídlem Centrálního svazu se stává
Kolpingův dům ve Žďáře nad Sázavou. Základním článkem Kolpingova díla jsou Kolpingovy rodiny, kterých je v současnosti na území ČR registrováno 31.
6. 4 Stanovy Kolpingova díla
Kolpingovo dílo ČR je demokratickým sdružením občanů, které si bere za
základ život a dílo sociálního reformátora Adolpha Kolpinga a křesťanskou sociální nauku. Hlavním sídlem sdružení je Žďár nad Sázavou. Poslání a cíle sdružení: •
Podpora trvalého rozvoje mravních, duchovních, sociálních, intelektuálních a tělesných schopností mladých lidí.
• Podněcování, podpora a organizování iniciativy dětí a mládeže, zaměřené na jejich zdravotní, sociální, kulturní a duchovní potřeby, zvláště v oblasti zájmové činnosti ve volném čase.
• Podpora trvalého rozvoje jedince a úsilí prostřednictvím vzdělávacích projektů a aktivit členů o humanizaci společnosti a o obecné blaho.
• Nabízet svým členům i nečlenům potřebnou pomoc v životě a podpora bratrských vztahů mezi svými členy i jednotlivými Kolpingovými rodinami.
•
Spolupráce se sdruženími a spolky, které jsou založeny na křesťanském základě a myšlence smysluplného využití života na zemi.
Členem KD ČR se může stát každý, kdo souhlasí se stanovami a je připraven tyto stanovy v duchu sociálního učení katolické církve uplatňovat v praktické činnosti. Členy přijímá představenstvo KD na základě písemné přihlášky. Členství zaniká písemným prohlášením, vyloučením, úmrtím člena, zánikem sdružení.
Sdružení je tvořeno Centrálním svazem KD ČR a jednotlivými KR. Centrální
svaz má následující strukturu: •
Shromáždění členů je nejvyšší orgán KD ČR, který schvaluje stanovy, plán
činnosti, rozpočet atd. Skládá se z členů představenstva Centrálního svazu a delegátů jednotlivých Kolpingových rodin.
•
Centrální představenstvo je výkonným orgánem sdružení a rozhoduje o všech záležitostech, devítičlenné.
které
nepřísluší
shromáždění
členů.
Představenstvo
je
•
Centrální revizní komise je tvořena třemi členy. Kontroluje hospodaření sdružení a jejích orgánů, atd.
6.5 Projekty Kolpingova díla
KD ČR se zaměřuje ve své činnosti zejména na pět oblastí, v jejichž rámci jsou
uskutečňovány dílčí samostatné projekty. Projekty z oblasti práce s dětmi a mládeží a
rodinné tematiky jsou uskutečňovány KR, spadají do jejich spektra aktivit. Vzdělávání,
rekreace a sociální oblast tvoří samostatnou specifickou oblast, která přímo spadá pod činnosti Kolpingova díla. •
Vzdělávání – KD ČR je zřizovatelem Biskupského Gymnázium Adolpha
Kolpinga, kde je studium realizováno ve čtyřletém a osmiletém studijním programu, a Středního odborného učiliště Adolpha Kolpinga, které nabízí
vzdělávání v tříletých učebních oborech - kuchař, cukrář číšník a dvouletém nástavbovém studiu. •
Rekreace – Prostřednictvím Hotelu Vyhlídka, který KD ČR vlastní, nabízí
možnost rekreace pro děti a mládež. V tomto objektu také probíhá většina nestanových táborů pořádaných Kolpingovými rodinami.
•
Práce s dětmi a mládeží - V rámci Kolpingových rodin (dále už jen KR) působí
skupiny dětí a mládeže, které jsou motivovány k aktivnímu zapojení se do činnosti a podpoření zájmu o dění v jejich okolí a společnosti. Ke stěžejním
činnostem patří letní tábory, výlety, sportovní a kulturní akce, pravidelná činnost v kroužcích apod. Tomuto tématu se budu věnovat podrobněji v části, která se věnuje KR a jejich činnosti s dětmi a mládeží ve volném čase. •
V sociální oblasti se jedná zejména o dva projekty- Terapeutická komunita
Sejřek a Komunikační nízkoprahové centrum Spektrum. Cílem je pomáhat
rodinám a lidem, kteří se dostali do obtížné životní situace (svobodné matky s dětmi, drogově závislí) a nabídnou jim pomocnou ruku.
•
Rodinná tematika je hlavní náplní projektů – Dům rodin ve Smečně, Rodinná
poradna, které realizuje KR Smečno a Azylový dům pro matky s dětmi, který
funguje pod záštitou KR Praha 8. Těmto projektům se podrobněji věnuji v rámci kapitoly o KR.
6.5.1 Terapeutická komunita Sejřek
Terapeutická komunita v obci Sejřek u Nedvědice je určena pro léčbu osob obou
pohlaví, u kterých je diagnostikována závislost na nealkoholových drogách. Tento
projekt je připravován od roku 1997, kdy se podařilo získat vhodný objekt pro tento účel. V současnosti probíhá rekonstrukce druhé části objektu.
Klient, který projde detoxikací a případně krátkodobou léčbou v psychiatrické
léčebně, je na základě žádosti a životopisu přijat do programu. Léčba v komunitě je
rezidenční – to znamená, že klienti zde bydlí a pracují pod odborným dohledem
terapeutického týmu. Terapeutický tým se v současné době sestavuje a odborně připravuje pod metodickým vedením odborných garantů. Klienti jsou vedeni k tomu, aby většinu práce potřebné pro zajištění provozu komunity vykonávali sami. Cílem projektu je realizace komunitního resocializačního zařízení umožňujícího
dlouhodobý léčebný program pro pět ženy a deset mužů. Cílem programu tohoto zařízení je pomoci klientům nalézt motivaci pro úplnou abstinenci. Důležitá je také pomoc při opětovném zařazení do společnosti a běžného občanského života bez návykových látek a nalezení si svého místa a úkolu ve společnosti. S tím souvisí i
dlouhodobá a obtížná práce zaměřená na přehodnocení a vybudování nového a zdravějšího systému hodnot a životních priorit klientů a posilování důvěry v pozitivní lidský vztah a důvěru k němu.
Základem nabízené péče je dlouhodobý terapeutický a resocializační program,
který se skládá ze skupinové a individuální terapie, pracovní terapie, pedagogické a
výchovné práce, sociálního servisu, zátěžových programů a tréninků zodpovědnosti.
Své místo zde nachází i využití volného času formou sportu, kultury, klubů a výletů. Stranou nezůstává ani práce s rodinami klientů. Délka programu je 8-13 měsíců. Průměrná délka pobytu bývá 10 měsíců. Na základě domluvy lze pobývat i 6 měsíců.
6.5.2 Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum
Spektrum je zařízení s regionální působností, které zajišťuje služby včasné
krizové intervence, poradenství, zdravotní a sociální pomoci pro jedince ohrožené zneužíváním návykových látek, uživatele drog a jejich sociální okolí. Cílová skupina: •
jedinci v nepříznivé sociální situaci, kteří jsou ohrožení zneužíváním
•
jedinci experimentující s návykovými látkami,
• • • •
návykových látek,
problémoví uživatelé návykových látek, jedinci závislí na návykových látkách,
rodinní příslušníci a sociální okolí uživatelů, pedagogové a výchovní pracovníci.
Cílová skupina není věkově ohraničena. Prioritně je program zaměřen na
intravenózní uživatele návykových látek s rizikovými vzorci chování, kteří dosud nejsou v kontaktu s odbornou institucí.
Centrum vzniklo v roce 1995 jako účelové zařízení Kolpingova díla. V současné
době zajišťuje poradenské služby, realizaci minimálních preventivních programů na
školách, dále kontaktní práci, krizovou intervenci, sociální servis a diferenciálně diagnostický profil. Součástí péče jsou aktivity zaměřené na minimalizaci zdravotních
rizik spojených s užíváním drog – zdravotní servis, výměnný program sterilního
injekčního náčiní, distribuce desinfekčních prostředků, kondomů a metodických materiálů.
NKC Spektrum je součástí uceleného systému prevence zneužívání návykových
látek v kraji Vysočina. Na jeho aktivity navazuje terapeutická a resocializační komunita v Sejřku, která zahájila svou činnost v srpnu roku 1999. Projekt je koncipován do čtyř základních programů : •
Programy primární prevence – dlouhodobý program primární prevence pro žáky 7. – 9. ročníků ZŠ, interaktivní semináře pro studenty SŠ.
•
Kontaktní služby v centru – kontaktní práce, základní poradenství, základní zdravotní péče, výměnný program, krizová intervence, další krátkodobé intervence, sociální práce, potravinový servis.
•
Kontaktní služby v terénu – kontaktní práce, základní poradenství, základní
•
Poradenské služby – strukturované poradenství a motivační trénink,
•
zdravotní péče, výměnný program, krizová intervence. diagnostický filtr.
Probační program - sociálně psychologický výcvik.
V rámci svých programů uskutečňuje NKC Spektrum volnočasové aktivity mezi
něž patří tvůrčí, dramatické a literární dílny a dílna scénického tance pro klienty a širokou dospívající veřejnost.
7 Kolpingovy rodiny
Mezi základní články KD patří Kolpingovy rodiny, které zaměřují svou činnost
do různých oblastí. Nejčastěji však na činnost s dětmi a mládeží. V této kapitole
charakterizuji Kolpingovy rodiny (KR), jejich aktuální stav (mapy s vyznačenými KR na mapě ČR v příloze č.2, 3). V posledních dvou částech se soustřeďuji na činnost KR Smečno a KR Praha 8, které uskutečňují projekty v oblasti rodinné tematiky, čímž se jednoznačně liší od ostatních KR.
7.1 Charakteristika Kolpingových rodin
Kolpingova rodina je základní organizační jednotka KD ČR. Jednotlivé rodiny
se od sebe odlišují jménem obce nebo farnosti, ke které náleží. Sídlem zpravidla bývá
farní úřad. KR rozhodují o všech otázkách, týkajících se jejich činnosti, pokud není
stanovami určeno, že o věci rozhoduje shromáždění členů či představenstvo Centrálního svazu. KR může vzniknout, činí-li počet jejich členů alespoň sedm a pokud ustavující členské shromáždění schválí založení organizace. KR musí schválit stanovy. KD ČR,
poté už je nově vzniklé KR odeslána zakladatelská listina. KR má právní subjektivitu a za své závazky odpovídá celým svým majetkem.
Činnost KR je přizpůsobená stáří členů. Členové náleží k následujícím
skupinám:
• • •
skupina „Mladý Kolping“ do dovršení 18 let,
skupina „Kolping mladý dospělý“ do dovršení 30 let, skupina „Dospělý“ starší 30 let.
Jednotlivé skupiny si volí své vedoucí, přičemž jejich činnost by měla pokrývat všechny obory lidské činnosti. orgány KR: •
Nejvyšším orgánem KR je Členské shromáždění, do jehož působnosti spadá
rozhodování o všech otázkách týkajících se rodiny. Je svoláváno nejméně 1× za
rok, účastní se ho všichni členové KR a je řízeno předsedou KR. Mezi jeho
nejdůležitější úkoly patří schvalování plánu činnosti a plánu hospodaření KR, volba a odvolávání členů představenstva KR a členy revizní komise. •
Představenstvo prezentuje výkonný orgán KR v období mezi členskými
shromážděními KR. Představenstvo má pět členů – předseda KR, sekretář KR a
dva členové, kteří jsou voleni na 4 roky a duchovní správce KR (volen na 8 let). Zasedání se koná 1× za měsíc.
•
Revizní komise má tři členy volené na dobu 4 let. Jedná se o kontrolní orgán
KR, který je oprávněn kontrolovat veškerou činnost KR.
Činnost KR bývá financována několika způsoby: příspěvky účastníků akcí,
dotace Kolpingova díla ČR, osobní dary, MPSV ČR, MŠMT ČR, Česko-německý fond
budoucnosti, příspěvky sponzorů, KDU-ČSL, dary obcí, dotace z biskupství, dotace z Fondu Vysočina. Pokud usiluje některá KR o dotaci a finanční podporu např. u
MŠMT, Fondu Vysočiny, musí zpracovávat projekt a žádost o grant. V tomto směru
mají KR oporu ve středisku Kolpingova díla, kteří jim pomáhají projekty zpracovávat a
dávají jim konečnou podobu, neboť většina zástupců a členů KR nemá dostatek zkušeností a znalostí pro zpracování projektu, které jsou velkou šancí KR pro získání peněz.
7.2 Aktuální stav Kolpingových rodin
V současné době je oficiálně zaregistrováno třicet jedna KR. V příloze
přikládám dvě mapy ČR s vyznačenými místy sídel KR a to ve dvou zhotoveních.
První je z konce roku 2003, kdy existovalo třicet KR (Příloha č. 2). Ty rodiny, které jsou v roce 2003 ještě zaregistrovány a v roce 2005 už nejsou členy Kolpingova díla,
oficiálně sice patřily v roce 2003 mezi Kolpingovy rodiny, ale už nevykazovaly za poslední roky činnost.
Od roku 2003, kdy se naposledy měnil stav KR nastaly k roku 2006 mnohé
změny. Některé KR byly zrušeny a jiné zase nově vznikly. Na současný stav odkazuje
druhá mapa, která se hlásí k datu 1.6. 2005 (Příloha č. 3). Podle slov pracovníka Kolpingova díla ČR je tento stav platný i dnes. Od té doby nedošlo k žádné oficiální změně.
7.3 Kolpingova rodina Smečno
KR Smečno byla založena 30. 3. 2001 jako občanské sdružení s vlastní právní
subjektivitou. Hlavním posláním organizace je činnost zaměřená na prevenci a řešení partnerských a rodičovských krizí. Počet aktivních členů je dvanáct. Většina členů
vykonává činnost pro KR jako dobrovolníci, dva členové jsou placení zaměstnanci. Celkový počet placených zaměstnanců organizace na celé úvazky je sedm.
Všichni pracují na zkvalitňování již zavedených stávajících projektů a
spolupodílí se i na tvorbě nových. KR rozvinula úzkou spolupráci s dětským domovem
Stránčice. Dále spolupracují s řadou externích pracovníků z řad psychologů a pedagogických pracovníků.
Princip práce všech projektů spočívá v poskytnutí informací a následné pomoci
klientům v oblasti rodinného života (manželům, maminkám na mateřské dovolené a
manželským párům žádajícím o adoptivní nebo pěstounskou péči), ale i podpůrná
pomoc pracovníkům, kteří se ve své denní práci dostávají do náročných vztahových situací při práci s klientem.
Tato KR má dva hlavní projekty – Rodinná poradna, Dům rodin.
Projekt Rodinná poradna vyplňuje mezeru v poskytování krizové pomoci
rodinám v regionu Slánska a Kladenska. V roce 2005 došlo k rozšíření činnosti poradny do Prahy a Stranic. Poradna poskytuje své odborné služby: Široké veřejnosti: •
psychoterapeutická pomoc rodičům a celým rodinám, ocitajícím se ve složitých
situacích (vztahová problematika mezi partnery, potíže v komunikaci mezi
rodiči a dětmi, výchovná problematika, mezigenerační problémy, řešení konfliktních vztahových situací uvnitř rodiny), •
telefonické poradenství, pomoc a podpora jednotlivcům,
•
konzultace a poradenství v oblasti mezilidských vztahů.
•
nabídky telefonické, písemné a emailové poradenské služby,
Rodičům s dětmi v náhradní rodinné péči: •
nabídky vyžádat si pomoc, konzultaci, případně i dlouhodobější péči u
•
nabídky požádat (v indikovaných případech) o příjezd odborníka přímo do
•
zabezpečuje následnou péči frekventantům pobytového střediska Dům rodin ve
odborníka, zaměřeného na rodinnou problematiku, rodiny,
Smečně v podobě výše popsaných forem.
Dům rodin (pobytové středisko pro rodiny) je určen pro rodiče a děti, proto je
připraven tak, aby vyhovoval zejména rodinám. Je zaměřen na prevenci řešení
konfliktních situací v rodinách, k čemuž je přizpůsoben program, jehož hlavní součástí je beseda s rodinným poradcem. Jsou probírána témata jako vztahy v rodině, výchova dětí atd. Podněty, které účastníci získají mohou pomoci pro zlepšení komunikace se svými blízkými.
Nabídka programů: • •
víkendové: - 2-denní pobyty rodin s dětmi od pátku do neděle,
týdenní: - letní prázdniny pro celé rodiny (7-14ti denní pobyty),
Další projekty: •
- pro maminky na mateřské dovolené.
poskytování supervizí (pro sociální pracovníky v pomáhajících profesích),
•
krátkodobé výcviky v práci s rodinou (pro sociální pracovnice a kurátory pro
•
přípravy adoptivních rodičů a pěstounů k přijetí dítěte do rodiny,
mládež),
•
přípravy matek pěstounek k přijetí dětí do péče (v rámci SOS-Dětských
•
přednášková činnost,
vesniček),
•
spolupráce na programech o. s. Letní Dům zaměřených na integraci dětí
•
poradna pro ženy a dívky.
z dětských domovů,
7.4 Kolpingova rodina Praha 8
Tato KR kromě práce s dětmi a mládeží provozuje od roku 1994 Azylový dům
pro svobodné matky. Kolpingův dům je domovem pro matky s dětmi v těžké životní
situaci. Matky zde nalézají přechodné ubytování a mají možnost získat určitou kvalifikaci v kursech šitích a základů práce na PC. K dispozici jsou jim také odborníci ze sociálně právní, výchovné a psychologické oblasti.
Nejčastějšími důvody pro vstup matek jsou narušené rodinné vztahy, ústavní
výchova, ohrožující návyky, mentální nebo tělesné postižení.
Poptávka převyšuje kapacitní možnosti azylového domu. Dům je schopen
zajistit ubytování pro deset matek a dvacet dětí a pro čtyři osoby na krizovém pokoji.
Zařízení se snaží, aby by pobyt pro matky aspoň nějakým způsobem přínosný.
Kladou si za cíl, aby se matky naučily: • • • •
postarat se samy o sebe, své děti, domácnost a úřední záležitosti, vhodně komunikovat s dítětem i svým okolím, hledat si trvalé bydlení,
překonávat vlastní krizi, popř. tělesný či duševní handicap.
Všechny tyto čtyři body mají pomoci k tomu, aby byly matky schopny zvládat
běžné situace, které jim život přináší. Je třeba je zapojit do běžného života. Od srpna 1994 do konce roku 2004 bylo ubytováno 90 maminek a 121 dětí.
8 Činnost Kolpingových rodin s dětmi a mládeží ve volném čase
V následujícím textu analyzuji činnost Kolpingových rodin s dětmi a mládeží ve
volném čase na základě e-mailové komunikace, polostrukturovaných rozhovorů, analýzy dokumentů a internetových zdrojů.
8.1 Metodologický postup
Nejprve jsem v listopadu 2005 prostřednictvím e-mailu oslovila pracovníky
centrálního svazu Kolpingova díla ve Žďáře nad Sázavou a domluvila jsem se s nimi na
schůzce, která proběhla začátkem prosince. Uskutečnila jsem polostrukturované rozhovory se dvěma pracovníky Centrálního svazu KD ČR (dohromady má pět zaměstnanců) – Michaelem Kubíkem (šéfredaktor Zpravodaje KD ČR) a Miroslavou
Tošerovou (zpracovává projekty na získání dotací). Byly zaměřeny na pět okruhů: život a odkaz Adolpha Kolpinga, základní cíle a poslání KD ČR, hlavní projekty KD ČR, pracovníci Centrálního svazu KD ČR a jejich náplň práce a kvalifikace, zdroje financí KD ČR. Dostala jsem
Kolpingových rodinách.
také k dispozici potřebné materiály o Kolpingově díle a
Následovala analýza internetových zdrojů a materiálů, které jsem získala na
Centrálním svazu KD ČR. Jednalo se o tyto dokumenty – Výroční zprávy z roku 2003, 2004, Zpravodaje KD ČR z roku 2003, 2004, 2005 a další dokumenty interního charakteru.
Po prostudování a analyzování všech materiálů jsem uskutečnila v únoru další
rozhovor s M. Kubíkem. Při tomto rozhovoru jsem se už více zaměřila na Kolpingovy
rodiny: historie a vznik KD ČR u nás, počet Kolpingových rodin a jejich činnost, zpracovávání projektů na získání dotací pro Kolpingovy rodiny, spjatost a vzájemná komunikace KD ČR s KR, nejvíce aktivní KR, osobní historie M. Kubíka a KD ČR.
M. Kubík je zároveň i členem KR Žďár nad Sázavou 1, proto jsem se dále při
rozhovoru zaměřila na činnost této KR. Polostrukturovaný rozhovor se týkal
následujících okruhů otázek (tyto okruhy otázek jsem použila i při dalších rozhovorech s členy KR): nabídka činnosti, nabídka činnosti pro děti a mládež ve volném čase,
priority, záměry a cíle KR, členská základna, co přinesla účast a zapojení se do KR, KD ČR, plány do budoucna. Následně
jsem
se zkontaktovala
se
zástupci
Kolpingových
rodin
a
prostřednictvím e-mailu probíhala se šesti zástupci KR další komunikace (KR Blansko, KR Brno I., KR Kunštát, KR Soběšice, KR Dobrá Voda u Hartmanic, KR Praha 8). Šlo mi zejména o ujasnění činnosti v roce 2005 a o jejich zkušenost se spoluprácí s místními
občany, obecním úřadem či krajem. Zajímalo mě, jaký přínos pro ně má účast v KD ČR.
Se třemi členy Kolpingových rodin – Magdalena Bajerová (předsedkyně KR
Šťítary), P. Bohuslav Poláček (duchovní správce KR Velká Bíteš), Karel Pacal
(předseda KR Měřín) jsem uskutečnila nestrukturované rozhovory, které se týkaly výše uvedených okruhů.
Účastnila jsem se dvou akcí pořádaných Kolpingovými rodinami – divadelní
představení pořádané KR Žďár nad Sázavou 1, vánoční koncert scholy KR Velká Bíteš. Všechna získaná data jsem analyzovala a zpracovala.
8.1 Analýza činnosti KR
Jak jsem uvedla, je oficiálně zaregistrováno třicet jedna KR. Pokud však
mluvíme o činnostech, aktivitách KR číslo počtu se poněkud změní. Vycházím z aktuální situace, nyní existuje třicet jedna KR, z toho devět KR je neaktivních (nevykazují žádnou činnost – KR Fryšava, KR Chotýčany, KR Jihlava, KR Nížkov, KR
Praha2, KR Praha 6, KR Slatiňany, KR Tři Studně, KR Zadní Zhořec) a činnost KR
Žďár nad Sázavou 2 je spojena s činností KR Žďár nad Sázavou 1. Proto pro další část práce vycházím z počtu dvacet jedna KR.
V příloze č. 4 uvádím seznam KR se základními informacemi o jejich činnosti,
abych zpřehlednila situaci týkající se činnosti KR. KR bez jakýchkoli údajů, jsou neaktivní KR.
Nejdříve analyzuji činnost jednotlivých KR. Předkládám přehlednou tabulku o
činnosti všech KR, které jsou nyní zaregistrované, z níž budu vycházet při analýze činnosti s dětmi a mládeží ve volném čase.
KR, které se zaměřují jen na práci s dětmi a mládeží, mají ve sloupci oblast
činnosti napsán údaj „práce s dětmi a mládeží“. KR, které pracují s dětmi a mládeží, ale
pořádají i jiné akce – „práce s dětmi a mládeží +. KR, které jsou zaměřeny jiným způsobem, mají napsán údaj „jiné“.
Tabulka č. 1 Činnost Kolpingových rodin Název KR
Rok vzniku
Brno I.
2004
Blansko
Dobrá Voda
2000
2000
Oblast činnosti
práce s dětmi a mládeží
práce s dětmi a mládeží
práce s dětmi a mládeží
Dyjákovičky
1993
práce s dětmi a mládeží
Lískovec
1993
práce s dětmi a mládeží
Nové Veselí
2003
práce s dětmi a mládeží
Praha 8
1993
práce s dětmi a mládeží+
Kunštát Měřín
Nýřany
1993
1993
1995
práce s dětmi a mládeží +
práce s dětmi a mládeží+
jiné
Přímětice
2004
práce s dětmi a mládeží +
Soběšice
2004
práce s dětmi a mládeží +
Smečno
Starý Plzenec Svratouch Štítary
Velká Bíteš
Velká Losenice
2001
1993
1993
2004
1996
2001
jiné (Dům rodin)
práce s dětmi a mládeží
práce s dětmi a mládeží +
práce s dětmi a mládeží +
práce s dětmi a mládeží + práce s dětmi a mládeží +
Věžnice
1993
práce s dětmi a mládeží +
Žďár n. Sázavou
1993
práce s dětmi a mládeží +
Žamberk
1993
práce s dětmi a mládeží +
Dvě KR- Nýřany, Smečno jsou svou činností velmi specifické. V případě KR
Nýřany se jedná o činnosti s důchodci jako zájezdy, výlety atd. KR Smečno realizuje
projekty jako Dům rodin, Rodinná poradna (viz. kap. 7.3). Proto se už o těchto rodinách dále nezmiňuji.
Ze zbývajících devatenácti KR výhradně s dětmi a mládeží pracuje sedm KR a
dvanáct KR pořádá aktivity s dětmi a mládeží ale také další aktivity pro dospělé atd. V další části práce se už zaměřuji jen na těch devatenáct KR, jež pracují s dětmi a mládeží ve volném čase.
8.2 Analýza činností s dětmi a mládeží ve volném čase
Nyní analyzuji činnost jednotlivých rodin v letech 2003, 2004, 2005. Vycházím
z aktuálního stavu KR (Příloha č. 3). Ty KR, které vznikly v průběhu těchto let zahrnuji
do analýzy až v době, kdy jejich činnost byla celoroční. Ve většině případů, tak rok vzniku KR nezahrnuji do analýzy.
Pro účely analýzy užívám rozdělení činností podle organizovanosti výchovného
působení, které jsem uvedla kap. 3.5. Za spontánní činnost považuji provozování klubovny, čítárny, kavárny,...
Všechny získané údaje přehledně začleňuji do tabulky, kde uvádím název KR,
počet spontánních, příležitostných, pravidelných a pobytových (víkendové, vícedenní) akcí. Ve zvláštních tabulkách uvádím údaje o táborech, které jsou u mnoha KR hlavními body jejich činnosti.
Tabulka č. 2 Činnost s dětmi a mládeží ve volném čase v roce 2003 název KR
spontánní
příležitostná
pravidelná
Blansko
--------------
8
4
Dobrá Voda
--------------
4
--------------
Kunštát
--------------
5
Dyjákovičky
--------------
4
pobytové akce
víkendové vícedenní -----------
1
-----------
-----------
4
-----------
-----------
1
-----------
-----------
------------
2
--------------
-----------
Lískovec
--------------
2
--------------
Praha 8
--------------
--------------
--------------
------------
--------------
3
--------------
------------ -----------
Měřín
--------------
St. Plzenec
--------------
Velká Bíteš
--------------
Svratouch
V. Losenice
--------------
Žamberk
--------------
Věžnice
Žďár n. Sáz. 14
7
9
--------------
8
--------------
8
--------------
11
1
--------------
15
--------------
4
0
88
-----------
-----------
2
1
----------1
2
-----------
5
------------
2
------------ -----------
17
1
------------ ----------3
7
Z celkem devatenácti KR, které jsou dnes registrovány a pracují s dětmi a
mládeží jich v roce 2003 pracovalo s dětmi a mládeží ve volném čase celkem čtrnáct. Žádná z KR neuskutečňovala v tomto roce spontánní činnost. Nejčastějšími
provozovanými činnostmi jsou jednoznačně činnosti příležitostné, které jsou organizovány třinácti KR. Jediný, kdo tento typ činností neprovozuje, je KR Praha 8. Nejvíce těchto činností se objevuje u KR Věžnice, KR Žamberk a KR Starý Plzenec a
nejméně KR Lískovec a KR Svratouch, jež organizují jen příležitostné akce, u dalších typů činností se nevyskytují.
Druhý největší počet zaujímají pravidelné činnosti, které se vyskytují 17 krát,
dohromady u šesti KR - nejčastěji u KR Blansko, KR Kunštát a KR Věžnice. Pobytové akce se objevují nejméně – u šesti KR, neboť se jedná o činnosti, které vyžadují delší a
náročnější přípravu a dobrou organizaci všech dětí, mládeže a vedoucích, kteří se takové akce účastní. Nejčinnější v oblasti pobytových akcí je KR Velká Bíteš. I když je zajímavé, že více se objevují vícedenní pobytové akce než víkendové.
Pokud sečteme u jednotlivých KR počty všech činností, které organizují, a
považujeme za nejaktivnější tu KR, která má nejvíce činností, tak nejaktivnější je KR Věžnice. V oblasti příležitostných činností je nejaktivnější KR Věžnice, v oblasti
pravidelných činností KR Věžnice, víkendových akcí KR Velká Bíteš, vícedenních akcí KR Starý Plzenec a KR Velká Bíteš.
Tabulka č. 3 Činnost s dětmi a mládeží ve volném čase v roce 2004
pobytové akce
název KR
spontánní
příležitostná
pravidelná
Blansko
---------------
6
5
4
--------------
Dyjákovičky
--------------
4
--------------
------------ -----------
Kunštát
--------------
5
4
------------ -----------
3
------------ -----------
Dobrá Voda
--------------
Lískovec
--------------
2
--------------
Nové Veselí
--------------
5
1
Měřín
Praha 8
Přímětice
St. Plzenec
--------------
--------------
--------------
--------------
4
1
--------------
6
1
14
1
víkendové vícedenní ------------
1
------------ -----------
------------ -----------
------------ ----------------------
1
------------
1
------------
6
Svratouch
--------------
Velká Bíteš
--------------
14
--------------
10
Štítary
1
V. Losenice
--------------
Žamberk
--------------
Věžnice
Žďár n. Sáz. ---------------17
1
4
--------------
------------ -----------
5
--------------
6
1
------------ -----------
13
1
------------ -----------
4
108
4
5
3
28
5
2
1
-----------
------------
1
------------ ----------6
12
V celém roce 2004 bylo aktivních sedmnáct KR. U všech okruhů činností došlo
k navýšení počtu. Spontánní činnost se objevuje u KR Šťítary, která nabízí možnost spontánní činnosti každý všední den v budově farního úřadu Šťítary.
Značné je v tomto roce hlavně navýšení v oblasti pravidelných a pobytových
aktivit. Nárůst počtu pobytových aktivit můžeme zaznamenat hlavně díky nově přistoupivším KR –Přímětice a Šťítary (tyto KR vznikly sice v roce 2004, ale na jeho
začátku, takže je do roku 2004 zahrnuji). Víkendových akcí se konalo šest a to u dvou KR (v loňském roce tři víkendové akce, které pořádaly KR Velká Bíteš a KR Velká
Losenice). Vícedenních je dvanáct a byly pořádané šesti KR (v roce 2003 bylo sedm vícedenních akcí u pěti KR)
Počet pravidelných zájmových činností se zvýšil oproti roku 2003 ze sedmnácti
na dvacet osm a vyskytují se u jedenácti KR (v roce 2003 se uskutečňovaly pravidelné činnosti u šesti KR). Nejčinnější jsou v tomto případě stejné rodiny jako v roce 2003 – KR Blansko, KR Kunštát a navýšení můžeme sledovat u KR Měřín a KR Velká Bíteš.
Nárůst pravidelných aktivit a pobytových lze také přičíst k navýšení zkušeností v práci s dětmi a mládeží ve volném čase a zvýšené poptávce po pravidelných aktivitách.
Nejaktivnější KR v oblasti příležitostných činností jsou KR Přímětice, KR Velká
Bíteš, KR Žamberk, KR Věžnice. I přes velký počet zaznamenaných činností u KR
Věžnice, došlo oproti roku 2003 ke snížení, které můžeme pozorovat i u KR Starý
Plzenec, KR Blansko. Příležitostné akce se objevují u sedmnácti KR ze sedmnácti (v minulém roce u třinácti KR ze čtrnácti).
Při celkovém hodnocení roku 2003 byla nejaktivnější rodinou KR Přímětice. V
oblasti spontánní činnosti KR Šťítary, příležitostných činností KR Přímětice, KR Velká
Bíteš, pravidelných činností KR Věžnice, víkendových akcí KR Šťítary a vícedenních KR Přímětice.
Tabulka č. 4 Činnost s dětmi a mládeží ve volném čase v roce 2005 název KR
spontánní
příležitostná
pravidelná
Blansko
---------------
5
4
Dobrá Voda
--------------
Kunštát
--------------
Brno I.
Dyjákovičky
1
------------
--------------
4
Lískovec
--------------
Nové Veselí
--------------
Měřín
Praha 8
--------------
--------------
1
5
---------------------
5
2
6
1
2
---------------
4
1
St. Plzenec
--------------
8
10.
Štítary
1
12
14. --------------
Velká Bíteš
--------------
--------------
4
17
------------ ---------------------- -----------
------------ -----------
------------ ----------2
1
------------
1
------------
1
12. ---------------- -----------16.
1
------------ -----------
15
Svratouch
------------
1
3
--------------
--------------
------------
------------ -----------
Přímětice Soběšice
víkendové vícedenní
3
-----------
4
pobytové akce
4
4
1
1
5
----------2
----------4
3
V. Losenice
--------------
8
18.
1
Žamberk
--------------
12
22.
1
Věžnice
--------------
Žďár n. Sáz. --------------19
2
11
6
20.
140
5
3
29
1
------------
----------1
------------ -----------
------------ ----------9
18
V roce 2005 bylo aktivních devatenáct KR – o dvě KR více než v roce 2004.
Počet všech činností se zvýšil. Spontánní činnosti se provozují na dvou místech - KR
Brno I. a KR Šťítary. Vzhledem k počtu KR a spontánních činností byl nejúspěšnější rok 2005.
Příležitostných akcí se tentokrát konalo dohromady za celý rok sto čtyřicet, a to
v osmnácti KR. Nejčinnější se v této oblasti stala KR Velká Bíteš, KR Přímětice, KR
Šťítary a KR Žamberk. Nejméně je činná v této oblasti KR Lískovec. Nejvíce
příležitostných akcí se konalo v roce 2005, ve kterém je také pořádalo nejvíce KR ze všech tří roků.
Pravidelné činnosti jsou víceméně ustálené, v tomto roce se jich uskutečňovalo
celkem dvacet devět ve třinácti KR. Nejvíce u KR Věžnice, KR Blansko a KR Velká
Bíteš. V minulém roce jich bylo sice jen dvacet osm, ale za to v jedenácti KR. Co se týká počtu pravidelných činností zaznamenala jsem mírný vzestup – z osmadvaceti na devětadvacet. Pokud si vezmeme, že loni pořádalo jedenáct KR ze sedmnácti KR dvacet osm pravidelných činností a letos třináct KR (z devatenácti KR) celkem dvacet devět
pravidelných činností, tak je mírný vzestup také v četnosti KR, které pořádají pravidelné činnosti. I když došlo k navýšení, tak se u pravidelných činností ukazuje ustálený stav. Největší nárůst nastal v roce 2004.
Víkendových pobytových akcí se roku 2005 konalo celkem devět v pěti KR.
Nejvíce u KR Šťítary. V roce 2003 se konaly ve dvou KR tři pobytové víkendové akce,
v roce 2004 šest pobytových akcí ve dvou KR. Takže nárůst je v počtu akcí i v počtu KR, které tyto akce pořádají. Od roku 2003 došlo k navýšení také vzhledem k tomu, že přední místa v počtu víkendových akcí zaujímají nově příchozí KR, jež jsou všechny značně aktivní.
Vícedenní pobytové akce narůstají. V roce 2005 pořádalo osm KR dohromady
osmnáct vícedenních akcí. Nejčastěji se objevují u KR Přímětice, KR Šťítary a KR
Velká Bíteš. V loňském roce šest KR organizovalo dvanáct vícedenních akcí. Největší
nárůst je u KR Šťítary. Tento rok bylo největší nárůst v počtu akcí i v počtu zúčastněných KR.
Celkově pořádala nejvíce akcí KR Velká Bíteš. V oblasti spontánní činnosti
jediné rodiny Brno a Šťítary, příležitostných činností KR Velká Bíteš, pravidelných činností KR Věžnice, víkendových KR Šťítary, vícedenních KR Přímětice. Tabulka č. 5 Tábory 2003, 2004, 2005 počet táborů Organizátor 03 04 05
03
Dobrá Voda
Brno I.
Dyjákovičky Kunštát Měřín
Nové Veselí
-
-
3
-
počet dnů 04
11
2
2
2
7/7
7/8
1
-
10
1 -
1
1
2
14 8
Přímětice
-
3
4
-
Soběšice
-
-
1
-
7
8/8/ 7 -
Starý Plzenec
2
2
2
Šťítary
-
-
7
-
-
Velká Losenice
2
2
2
8/8
8/8
1
1
14
14
Žamberk
Žďár n. Sázavou Celkem
1
1
11
1 15
1 30
8/15 8/13
11
05
11
26
28
40
7/7
76
66
63
13
10
1
04
13
1
1
03
8/8/10
1
1
05
-
1
11
110 141
počet účastníků -
57
-
50
65
56
7/7
59
66
116
8/8/8/7
-
65
84
13
-
26
-
16
65
-
-
134
8/8
110
98
106
14
38
50
64
10
7/14
7/7/8/8/ 8/9/8 8
262
-
34
37
29
429
502
40
17
30
958
Tábory jsou činností KR, která se také velmi rozšiřuje. V roce 2003 pořádalo
osm KR jedenáct táborů, v roce 2004 deset KR patnáct táborů a v roce 2005 čtrnáct KR třicet táborů. Celkově se rok od roku zvyšuje počet táborů i počet dětí a mládeže.
Kolpingovy rodiny nabízejí dětem a mládeži široké spektrum činností pro
trávení volného času. Neustále roste počet KR a také činností, které organizují. Jedná se o spontánní, příležitostné, pravidelné činnosti, pobytové akce a tábory. Nejméně se
objevuje u všech KR možnost spontánních činností, dále pobytové akce (víkendové, vícedenní), pravidelné činnosti a nejpočetnějších u všech roků jsou příležitostné akce.
Za poslední rok (2005) jsem oproti roku 2004 zaznamenala 100% nárůst u dvou
druhů činností – spontánní (ale jejich počet je i přesto nízký, v roce 2003 – žádná,
v roce 2004 – jedna a v roce 2005 – dvě) a táborové (rok 2003 – jedenáct, 2004 – patnáct, 2005 – třicet), které mají větší počet než spontánní a také se tomuto druhu činností věnuje více KR.
Největší nárůst v roce 2005 se objevil u letních táborů pro děti a mládež a
spontánní činnosti. Nyní se zaměřím na táborovou činnost. KR pořádají tábory v budově rekreačního střediska KD ČR-Vyhlídka nebo pod stany
v nejrůznějších
lokalitách ČR. Pokud se tábor koná v budově odpadá spousta problémů, které se
objevují u stanových typů táborů (více starostí o jídlo, vybavení, zázemí…). KR Měřín pořádá už sedm let letní tábory pod stany (tee-pee). Tento rok by chtěli vzhledem
k nárůstu počtu dětí na táboře pořídit další vybavení. Jejich aktivita je nezisková, proto musí shánět peníze na vybavení a rozšíření táborového vybavení prostřednictvím dotací nebo darů.
9 Projekt
Na základě zjištěných skutečností jsem se rozhodla vypracovat projekt Vybavení
letního tábora pro děti z Měřína a okolí. Projekt reaguje na reálnou situaci v rámci Grantového programu Fondu Vysočiny. Název grantového programu Název projektu Úplný název Sídlo žadatele (ulice, obec, PSČ) Žadatel
TÁBORY 2006 Grantový program na podporu obnovy vybavení letních táborů
Vybavení letního tábora pro děti z Měřína a okolí Kolpingova rodina Měřín Ve Vrbí 530, Měřín, 594 42
IČ
43379257
Bankovní spojení (název banky, číslo účtu) Tel., Fax E-mail
Česká spořitelna 1623539349/0800
Právní statut
Statutární zástupce žadatele Kontaktní osoba
Celkový rozpočet projektu
Požadovaná výše podpory (% z celkového rozpočtu projektu) Finanční prostředky žadatele (vlastní prostředky, granty, dary, příjmy se vstupného apod.) (% z celkového rozpočtu projektu)
Občanské sdružení
566 543 128
Karel Pacal (předseda Kolpingovy rodiny) Lenka Kamanová 80 000 Kč 44000 Kč
(55%)
36000 Kč
(45%)
1. Lokalizace projektu
obec Měřín, mikroregion Měřínsko, okres Žďár nad Sázavou 2. Odůvodnění projektu
Kolpingova rodina Měřín dlouhodobě pracujeme s dětmi a mládeží v Měříně a
okolí. Každoročně pořádají letní tábor, od roku 2004 se jedná o dva tábory. Během
roku organizují další pravidelné, nebo jednorázové (příležitostné) akce. Při pravidelných
a příležitostných aktivitách nejčastěji využívají prostor Farního úřadu Měřín, rekreačního střediska Vyhlídka a v omezené míře letního tábořiště.
Usilují o zlepšení technických, materiálních a hygienických podmínek na letním
tábořišti, aby ho mohli plnohodnotně užívat i během roku a nabídnout tak dětem více možností a příležitostí, hlavně rozšířit svoje aktivity o pobytové akce. K tomu jim právě může posloužit tento projekt, který vyhlásil Kraj Vysočina.
Právě v dnešní uspěchané době, kdy rodiče nemají tolik času na děti jako dříve,
je třeba podporovat projekty a aktivity, které nabízejí dětem možnost aktivního trávení volné času a nenechají je pasivně trávit volný čas, v lepším případě u počítačů a televize a v horším u cigaret a alkoholu.
Každý z nás si jistě uvědomuje dopad dnešní hektické společnosti na děti a
mladistvé. Mají spoustu volného času a nevědí co s ním. Rodiče tráví hodně času v práci a děti jsou bez kontroly, což může mít dalekosáhlé důsledky. Ve městech se
objevuje široká nabídka nejrůznějších kroužků, center volného času, ale na vesnici tomu
tak není. Děti nemají tak širokou nabídku volnočasových aktivit. Kolpingova rodina Měřín je jedna z mála organizací, která se věnuje dětem a mládeži ve volném čase na Měřínsku.
3. Cíle projektu •
Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů,
•
zlepšení technického a hygienického standardu tábořiště, které se využívá při
•
materiální a technické zajištění co nejlépe fungujícího vybavení tábořiště,
•
každoročních letních táborech a při jednorázových příležitostných aktivitách, zajištění tábořiště, které by bylo možné použít během celého roku,
•
osobnostní rozvoj všech účastníků tábora s ohledem na jejich zdravotní, sociální, kulturní a duchovní potřeby
4. Cílové skupiny
Cílovou skupinou jsou děti a mládež od 8-26 let z Měřína a okolí. Děti a mládež
potřebují pro svůj osobnostní rozvoj co nejlepší výchozí podmínky, které se jim snaží
členové KR Měřín připravit. Pro zajištění materiální a technické části jsou potřeba finanční prostředky, které získávají dobrovolnou aktivitou, dotacemi a dary.
Tím nejdůležitějším jsou potřeby a touhy dětí a mládeže, kteří se účastní akcí,
které KR Měřín pořádá. Nabízejí jim něco víc než jen trávení volné času. Každý z členů
KR jim dává kousek sebe. Každý člověk a zvláště děti a mládež potřebují lásku a
bezpečí, potřebují cítit, že je má někdo rád a že o ně někdo stojí. Snahou je nabídnout širokou škálu možných činností – zájmové pravidelné, zájmové příležitostné, tábory, a zážitků, které nemají šanci prožít doma u televize nebo počítače. Snahou je ukázat jim,
že jde trávit volný čas smysluplně a jinak. Podstatné je také naučit je toleranci, respektu vůči sobě samým a svému okolí. 5. Popis projektu
Hlavním bodem projektu je pořízení nebo obnova mobilního vybavení pro
táboření. Jedná se o: • • •
pořízení velkoprostorového stanu,
látku na ušití dvou stanů tee-pee, 200 metrů látky,
umývárny – pořízení nového žlabu na umývání, nákup nových výtokových
kohoutů, ruční pumpy na čerpání vody, 2 sprchových růžic, potrubí, nádoby pro zásobu vody,
• • •
latríny – pořízení latrínových zástěn,
materiál na podlážky, rošty, lavice a stoly do jídelny a kuchyně, obnovení vybavení a nádobí v kuchyni.
Kolpingova rodina je schopna se podílet na projektu nejen finančně, ale i
pracovně. Cílem je maximální minimalizace nákladů, které se dosáhne díky tomu, že na
všech pracích ohledně táborového mobilního vybavení se osobně podílejí členové
Kolpingovy rodiny Měřín. Většina prováděné práce je bez nároku na mzdu a na základě dobrovolnosti. Výrobu tee-pee, umýváren, latrínových zástěn, roštů, podlážek, lavic a stolů zajistí svépomocí. 6. Výstupy projektu
Celkovým výstupem projektu je plně zařízená, obnovená, funkční a hygienicky
odpovídající táborová základna, kterou bude možné využívat po dobu letních prázdnin nebo pro víkendové akce s dětmi a mládeží. Konkrétní jednotlivé výstupy jsou tyto: • •
pořízení jednoho velkokapacitního stanu 6x9m (20 000 Kč), ušití 2 tee-pee o průměru 7 m (22 000 Kč),
•
tábořiště vybavené novými podlážkami (65 ks), stoly (5 ks), rošty,
•
obnovené vybavení a nádobí v kuchyni (15 000 Kč),
•
lavicemi (10 000 Kč),
umývací žlab s výtokovými kohouty, sprchové růžice, pumpa, zásobárna užitkové vody, nové zástěny pro latríny (13 000 Kč).
7. Časový harmonogram realizace projektu - začátek/ukončení projektu 1.3.2006 - 30.10.2006
8. Stručná charakteristika činnosti žadatele
Kolpingova rodina Měřín je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1993. Do
svého programu zahrnula širokou škálu aktivit: pořádání akcí pro členy Kolpingovy
rodiny a veřejnost, organizování pohádkového lesa, dětských šibřinek, Vánoční besídky, pořádání letních táborů pro děti a mládež.... Všechny tyto činnosti jsou zaměřeny na přirozený lidský a duchovní rozvoj a růst jedinců a tak i celé společnosti.
Další části projektu, které požaduje Fond Vysočiny, jsou nepodstatné pro účely
bakalářské práce (Finanční rozpočet, odborné a organizační zabezpečení projektu, Seznam povinných příloh projektu a povinné přílohy,...). Kromě finančního rozpočtu a povinných příloh přikládám další náležitosti v příloze č. 5.
10 Závěr
Kolpingovo dílo České republiky je občanské sdružení, které vzniklo v roce
1992 a hlásí se k odkazu kněze Adolpha Kolpinga žijícího v devatenáctém století.
Prostřednictvím Kolpingových rodin nabízí dětem a mládeži možnost účelného trávení volného času. Po celé České republice je celkem registrováno třicet jedna Kolpingových
rodin, ne všechny jsou však aktivní. Devatenáct Kolpingových rodin se věnuje volnému času dětí a mládeže a právě analýza jejich činnosti s dětmi a mládeží ve volném čase byla cílem mé práce.
Kolpingovy rodiny organizují činnosti spontánní, příležitostné, pobytové akce a
tábory. Nejčastěji pořádají příležitostné akce. Za poslední rok nejvíce vzrostla – o 100% jejich táborová a spontánní činnost.
Na základě výsledků analýzy a rozhovoru s předsedou Kolpingovy rodiny Měřín
jsem zpracovala projekt Vybavení letního tábora pro děti z Měřína a okolí.
Volný čas tvoří podstatnou část našeho každodenního života. Otevírá se nám
prostor pro naše zájmy, záliby atd. Je škoda volný čas promrhat. Většina dospělých ví, jak zacházet se svým volným časem a umí ho účelně využívat. Ale co děti a mládež?
Dospělí využívají právě zkušeností a návyků, které jim byly v dětství a v průběhu dospívání vštěpovány. Proto je třeba výchovného působení a ovlivňování v oblasti volného času dětí a mládeže. Na řadu tak přicházejí volnočasová zařízení škol, sdružení a také Kolpingovy rodiny, které se právě volnému času dětí a mládeže věnují. Členové
Kolpingových rodin také účelně tráví svůj volný čas a smysluplně naplňují svůj život – věnují sebe a svůj čas práci s dětmi a mládeží a snaží se z nich vychovat řádné občany
v duchu Kolpingových myšlenek. Možná si při tom sami vybavují slova A. Kolpinga: „ Nejprve se chci snažit být člověkem, naučit se chápat vyšší poslání, ke kterému byl
člověk zrozen, rozpoznat a naplňovat povinnosti člověka, které ho činí spravedlivým, žít
mezi bližními a pomáhat jim. Poté, co poznám cesty vedoucí k dokonalosti, chci po nich kráčet pevným krokem, chci rozpoznat a bránit pravdu, přiznat si otevřeně, co se děje
v mojí duši, stát se svědkem pravdy a bližnímu bratrem. Chci najít uspokojení v myšlence, že jsem udělat to, co bylo v mých silách a možnostech, kromě toho neexistuje žádné jiné opravdové uspokojení, žádný odpočinek.“( Adolph Kolping. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 1995. s 7.)
Seznam literatury Adolph Kolping. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 1995. 22 s. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. (Bílá kniha). Praha: MŠMT ČR, 2001. 98 s. ISBN 80-211-03728
HÁJEK, Bedřich a kol. Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova, 2003. 105 s.
ISBN 80-7290-128-1 HÁJEK, Bedřich. Vybrané právní předpisy pro výchovu mimo vyučování. Praha: IDM, 1992, 89 s.
ISBN 80-8510541-1 HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5
HOFBAUER, Břetislav. Volný čas a jeho pedagogické zhodnocení. Pedagogika, 2003, roč. 53, č. 2, s. 152-161.
HOFBAUER, Břetislav. Vývoj, současný stav a výhled pedagogiky volného času ČR. Pedagogická orientace, 2005, roč. 15. č. 2, s. 88-105.
HOFBAUER, Břetislav. Zařízení volného času dětí a mládeže. Praha: IDM, 1992. 71 s. ISBN 80-85105-42-X
JŮVA, Vladimír sen., JŮVA, Vladimír jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1997. 108 s.
ISBN 80-85931-39-7
KOUBEK, Aleš. Další setkání Kolpingových rodin z Velké Bíteše a Schrobenhausenu. Velkomezeříčsko, 2005, roč. 17, č. 16, s. 4.
MACEK, Milan. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Soubor metodických textů k činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin, domovů mládeže[on line]. Praha: MŠMT ČR, 2002. 155 s. [cit. 2006-05-04]. Dostupný z
MACEK, Milan. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání 3. Soubor metodických textů
k činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže, školních klubu, školních družin [on line]. Praha: MŠMT ČR, 2003. 113 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z Mládež ČR 2002. Zpráva z polytematického výzkumu [on line]. Praha: IDM MŠMT ČR, 2002. 36 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z NĚMEC, Jiří a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2003. 119 s.
ISBN 80-7315-012-3 PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál, 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6
PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2005. 481 s. ISBN 80-7-367-047
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. 322 s.
ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA, Jan. Pedagogický výzkum. Praha: Karolinum, 1995. 132 s. ISBN 80-7184-132-3
PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. 269 s. ISBN 80-7178-399-4
PŘADKA, Milan. Kapitoly z dějin pedagogiky volného času. Brno: MU, 1999. 93 s. ISBN 80-210-2033-4
SPOUSTA, Vladimír a kol. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: MU, 1996. 36 s. ISBN 80-210-1274-9
SPOUSTA, Vladimír a kol. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: MU, 1996. 82 s.
ISBN 80-210-1275-7 VÁŽANSKÝ, Mojmír. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: MU, 1993. 64 s. ISBN 80-210-0428-2
VÁŽANSKÝ, Jan, SMÉKAL, Vladimír. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. 176 s.
Velký sociologický slovník 1. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 80-7184-164-1
Volný čas a prevence u dětí a mládeže [on line]. Praha: MŠMT ČR, 2002. 48 s. [cit. 2006-05-04].
Dostupný z Výroční zpráva o činnosti Kolpingova díla ČR za rok 2003. Kolpingovo dílo ČR. Žďár nad Sázavou 2004. 47 s.
Výroční zpráva o činnosti Kolpingova díla ČR za rok 2004. Kolpingovo dílo ČR. Žďár nad Sázavou 2004. 63 s.
Zpravodaj Kolpingova díla ČR 1. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2003. 25 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 2. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2003. 32 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 3. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2003. 19 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 4. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2003. 15 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 1. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2004. 27 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 2. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2004. 25 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 3. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2004. 38 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 4. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2004. 17 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 1. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2005. 21 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 2. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2005. 36 s. Zpravodaj Kolpingova díla ČR 3. Žďár nad Sázavou: Kolpingovo dílo, 2005. 12 s. internetové zdroje: www.bigyzr.cz www. cpds.cz
www.dumrodin.cz www.kolping.cz
www.kolping.praha.cz
www.krvelkabites.kolping.cz
www.msmt.cz
www.souak.cz
www.spektrum.kolping.cz www. tksejrek.kolping.cz
Přílohy: Příloha č. 1 Charta pro volný čas Příloha č. 2 Stav Kolpingových rodin v r. 2003 Příloha č. 3 Aktuální stav Kolpingových rodin
Příloha č. 4 Kolpingovy rodiny a jejich činnost Příloha č. 5 Dodatek k Projektu
Příloha č. 1 Charta pro volný čas Světové sdružení pro rekreaci a volný čas (WLRA) schválilo roku 1993 Chartu výchovy pro volný čas:
a) Volný čas (resp. rekreace a další činnosti ve volném čase prováděné) představuje
specifickou oblast lidského života, přinášející člověku zvláštní prospěch: radost ze svobody, prostor pro tvořivost, uspokojení, radost, potěšení a štěstí. Poskytuje
příležitost pro širokou škálu možností sebevyjádření a činností, které v sobě zahrnují prvky tělesné, duševní, sociální, umělecké i duchovní.
b) Volný čas představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů osobnostního,
společenského a ekonomického rozvoje a významně přispívá ke kvalitě života. Volný čas představuje kulturní statek i průmyslové odvětví, které vytváří pracovní místa, zboží a služby. Na kvalitu volného času mají vliv faktory politické, ekonomické, sociální,
kulturní a stav životního prostředí, které mohou kvalitní prožívání volného času podporovat nebo ztěžovat.
c) Volný čas podporuje celkové zdraví a pohodu. Nabízí řadu příležitostí
umožňujících jednotlivcům i skupinám výběr činností a zkušeností, které odpovídají
jejich potřebám, zájmům a hodnotám. Volný čas má pro lidi největší přínos tehdy, když mohou spoluurčovat způsob, jímž ho budou trávit.
d) Volný čas je základním lidským právem ... a nikomu nesmí být upírán na
základě pohlaví, sexuální orientace, věku, rasy, náboženství nebo víry, zdravotního stavu, postižení nebo ekonomického postavení.
e) Rozvoji volného času napomáhá zajištění základních životních podmínek,
jako je bezpečí, obydlí, potrava, zdroj finančních prostředků, vzdělání, udržitelné zdroje, rovnost, sociální spravedlnost.
f) Lidská společnost je složitým a vzájemně mnohonásobně propojeným
systémem a volný čas nelze oddělit od jiných životních cílů. Pro dosažení tělesné,
psychické a sociální pohody třeba, aby jedinec nebo skupina dokázali stanovit si své
cíle a dosahovat jich, aby se jim dařilo uspokojovat své potřeby a mohli vytvářet pozitivní vztahy se svým okolím.
g) Pro mnoho soudobých společností je charakteristická rostoucí nespokojenost,
stres, nuda, nedostatek, ztráta tvořivosti, odcizení lidí. Všechny tyto problémy lze snižovat prostřednictvím volnočasových činností.
h) V mnoha společnostech na celém světě probíhají zásadní socioekonomické
transformační procesy, vedoucí k významným změnám množství volného času, který má jedinec během života k dispozici. Tyto změny budou mít velký vliv na způsob trávení volného času a ovlivní poptávku a nabídku v oblasti zboží a služeb pro volný čas.
Příloha č. 2 Stav Kolpingových rodin v r. 2003
Příloha č. 3 Aktuální stav Kolpingových rodin
Příloha č. 4 Kolpingovy rodiny a jejich činnost 1) KR Blansko byla založena 20. 9. 2000. Devět členů KR Blansko se zaměřuje se
především na práci s dětmi a mládeží. Organizují pravidelnou zájmovou činnost v
podobě kroužků leteckých modelářů, výtvarného, elektrotechnického a fotografického. KR Blansko realizuje projekt Zlaté české ručičky, který přináší rozvoj manuální
zručnosti. V rámci kroužku leteckých modelářů pořádají letní týdenní soustředění. Dále pořádají jednorázové akce pro děti a mládež a také pro dospělé a širokou veřejnost.
2) KR Brno 1 vznikla v roce 2004. Nyní má 15 členů, kteří se věnují aktivitám pro děti
a mládež jako letní tábory, víkendové akce, putování po horách. Také provozují farní
kavárnu pro mladé v Brně – Králově Poli. Realizují pravidelnou činnost pro děti a mládež v podobě pěveckých kroužků.
3) KR Dobrá Voda u Hartmanic byla založena v roce 2000 a v současné době má
okolo 20 členů. Největší každoroční akcí je dětský tábor o letních prázdninách. V průběhu roku pořádají různé akce turistického, sportovního, kulturního nebo vzdělávacího charakteru.
4) KR Dyjákovičky pracuje v Dyjákovičkách a přilehlých obcích již od roku 1994. Zaměřuje se především na děti a mládež, pro které připravuje kulturní, sportovní a
společenské akce, výlety a především pak letní tábor. Pravidelně se také schází pěvecký sbor.
5) KR Fryšava
6) KR Chotýčany 7) KR Jihlava
8) KR Kunštát byla založena roku 1993. V současnosti má 79 členů mezi jejichž hlavní aktivity patří organizování akcí, při kterých mohou děti a mládež aktivně využívat
volného času dětí a mládeže. KR vede tři kroužky, každoročně pořádá letní dětský
tábor, společnou dovolenou rodin, zájezdy, poutě a besedy. Některé kroužky pořádají vystoupení v rámci kulturních akcí jako je jarmark, vánoční trhy atd.
9) KR Lískovec funguje od roku 1993 a v současné době má okolo 10 členů.
Organizují jen dvě akce – dětský karneval a vánoční besídku, ve spolupráci s KDUČSL.
10) KR Měřín je registrována od roku 1993. Věnuje se především volnočasové aktivitě
dětí a mládeže – dramatický kroužek, pěvecký sbor, rytmická skupiny, letní tábory a
organizování akcí pro veřejnost jako jsou dětské šibřinky, pohádkový les a bazar dětského oblečení. 11) KR Nížkov 12) KR Nové Veselí vznikla v roce 2003 a má asi 10 členů. Veškeré své aktivity věnuje
práci s dětmi a mládeží. Jde o celoroční činnost, která vrcholí letním táborem
13) KR Nýřany funguje od roku 1995 a v současné době má okolo 25-ti členů. Mezi jejich hlavní aktivity patří poutní zájezdy, schůzky při výročích a promítání videokazet.
14) KR Praha 2 15) KR Praha 6 16) KR Praha 8 je registrována od roku 1993 a v současné době má okolo 50-ti členů.
Provozuje Azylový dům pro matky s dětmi, česko-německé výměnné tábory mládeže, mezinárodní putování,...
17) KR Přímětice vznikla 26.4.2004. Do činnosti KR se zapojuje 30 členů. V
aktivitách se zaměřuje především na děti a mládež, ale pracuje i s dospělými, rodinami, nemocnými a seniory. 18) KR Slatiňany
19) KR Smečno je registrována od roku 2001. Dnes má 12 členů. Hlavním posláním organizace je činnost zaměřená na prevenci a řešení partnerských a rodičovských krizí.
20) KR Soběšice vznikla v roce 2004 a v současné době registruje 10 členů. Iniciují Tříkrálovou sbírku, táborák na zakončení školního roku, letní dětský tábor atd.
21) KR Starý Plzenec funguje od roku 1993 a nyní má okolo 25-ti členů. Mezi jejich hlavní aktivity patří práce s mládeží, pomoc starším spoluobčanům a charitativní sbírky.
22) KR Svratouch byla založena roku 1993 a 13 členů. Pořádá akce pro děti a mládež,
ale také i pro širokou veřejnost jako mikulášskou besídku, návštěvu různých zajímavých
míst atd.
23) KR Šťítary se nachází v česko-rakouském pohraničí, kde děti a mládež nemají
mnoho možností pro trávení volného času, proto se centrem většiny volnočasových aktivit stává právě KR, která sídlí v budově farního úřadu Šťítary. KR vznikla roku v lednu 2004 a má 5 členů. 24) KR Tři Studně 25) KR Velká Bíteš je se svými 30 členy registrována od roku 1996. Usiluje především
o rozvoj regionálních aktivit práce s dětmi a mládeží v křesťanském duchu ve spolupráci s Centrálním svazem i jinými KR. V rámci farnosti se podílí na různých
společenských akcích pro mládež, pro rodiny s dětmi i pro seniory. Jedná se zejména o
různé sportovní a kulturní akce, jako jsou například setkání u táboráku, sportovní klání, podpora kulturních vystoupení, chrámový zpěv, knihovnická činnost apod.
26) KR Velká Losenice byla založena roku 2001, nyní má asi 10 členů. Věnuje se
především práci s dětmi a mládeží. Celoroční práce s nimi vrcholí letním táborem. KR našla zázemí v rekonstruovaném farním objektu LOSÍK.
27) KR Věžnice funguje se svými 43 členy od roku 1993. Zaměřují se zejména na dvě hlavní oblasti: obnova tradic a aktivní zapojení se dětí a mládeže do této činnosti (Snaží se obnovit tradice, které by se staly stálou součástí života obce. Tím chtějí především v
mladé generaci vzbudit kladný vztah k životu v obci, k dění v ní a především vztah ke
svému rodnému kraji.) a podpora kulturních a sportovních dovedností u dětí, což se uskutečňuje prostřednictvím pravidelné a celoroční práce s dětmi a mládeží. 28) KR Zadní Zhořec 29) KR Žamberk byla založena 25.10.1993. Kolpingova rodina působí v tomto
východočeském městě především v oblasti práce s dětmi a mládeží. Snaží se, aby
spolková činnost, kterou vyvíjejí již téměř 10 let, zde pevně zapustila kořeny. Tradiční akcí s několikaletou tradicí je například letní dětský tábor. Příležitostně se také věnují starým, nemocným a opuštěným lidem.
30) KR Žďár nad Sázavou I. vznikla roku 1993 a nyní má 44 členů, kteří se podílejí na aktivitách určených především dětem a mládeži. Uskutečňují se kroužky plastických
modelářů a studiové techniky. Tato KR má i své vlastní fotbalové družstvo. Ve spolupráci s farností realizují dvě divadelní představení, hraná ochotníky pod širým
nebem. V průběhu roku jsou pak další akce jako různé besídky, přednášky apod. Vyvrcholením celoroční činnosti s dětmi je letní tábor. 31) KR Žďár nad Sázavou II.
Příloha č. 5 Dodatek k Projektu
Organizační a odborné zabezpečení projektu
Kolpingova rodina Měřín má zkušenosti s několikaletou prací s dětmi a
mládeží. Letošní rok bud pořádat již sedmý letní tábor. Další akce, které organizují jsou dětské šibřinky, pohádkový les, besídka na Den Matek,....
Ve svých řadách mají odborníky z různých oblastí – teologie, stavebnictví,
pedagogika, zdravotnictví,...
Mgr. Jan Hanák - katolický kněz (teologie Olomouc, FSS MU – žurnalistika) Ing. Jan Kotík – VUT – Stavební fakulta (pozemní stavby) •
absolvování kurzu pro hlavní vedoucí táborů pořádané Kolpingovým dílem ČR
DiS. Ondřej Kotík – absolvování kurzu „Zdravotník zotavovacích akcí“ pro pedagogické pracovníky pořádaného Českým červeným křížem • •
VZŠ Zlín, zdravotnický záchranář ZZS KV p.o.
absolvování kurzu pro hlavní vedoucí táborů pořádané Kolpingovým dílem ČR
Karel Pacal – předseda KR Měřín, dlouholetá práce s dětmi a mládeží ve volném čase
Hana Tomšíková – studentka 3. ročníku PdF MU – Učitelství pro 1. stupeň •
zaměstnána jako výchovný pracovník Elpis Brno (práce s mentálně handicapovanými dětmi.)
Prohlášení žadatele, že zajistí podíl na spolufinancování projektu
Žadatel Kolpingova rodina Měřín prohlašuje, že zajistí podíl na
spolufinancování projektu. Seznam příloh
Příloha č. 1 – Stručný popis tábořiště a jeho lokalizace
Příloha č. 2 – Stručný popis naplnění specifických kritérií
Příloha č. 3 – Čestné prohlášení o velikosti členské základy Příloha č. 4 – Čestné prohlášení o vlastnictví vybavení pro táboření Příloha č. 5 – Souhlas majitele tábořiště s předloženým projektem Příloha č. 6 – Fotografická dokumentace předchozích táborů
Příloha č. 7 - Prohlášení obce Měřín o činnosti a důvěryhodnosti předkladatele projektu - Kolpingovy rodiny Měřín
Příloha č. 8 – Výpis z registru Ministerstva vnitra - potvrzení o vedení Kolpingovy rodiny Měřín (Kolpingova díla ČR) v registru občanských sdružení
