Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd. Sociální pedagogika a poradenství. Adéla Pukýšová. Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství

Adéla Pukýšová

Uplatnění absolventů sociální pedagogiky na trhu práce Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková, Ph.D. 2012

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených zdrojů.

2

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské diplomové práce Mgr. Lence Hlouškové, Ph.D. za její odborné vedení, ochotu a podnětné připomínky v průběhu psaní bakalářské práce. Mé velké díky patří také mé rodině za její všestrannou podporu.

3

OBSAH ÚVOD

I.

........................................................................................................................................5

TEORETICKÁ ČÁST ..........................................................................................................7

1.Pracovní trh, lidský kapitál a terciární vzdělání .....................................................................7 1.1.

Segmentace trhu a sektorová struktura ......................................................................7

1.2.

Lidský kapitál...........................................................................................................10

1.3.

Absolvent vysoké školy ...........................................................................................12

2. Absolvent oboru sociální pedagogika.....................................................................................16 2.1.

Studium oboru sociální pedagogika ................................................................... 16

2.2.

Absolventi a uchazeči o obor sociální pedagogika .............................................. 20

2.3.

Praxe .............................................................................................................. 20

2.4.

Kompetence sociálního pedagoga ..................................................................... 23

3. Uplatnění absolventa oboru sociální pedagogika bakalářského stupně VŠ na pracovním trhu ....................................................................................................................25 3.1.

Absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně na trhu práce ....................... 25

3.2.

Povolání pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ ................. 26

II. EMPIRICKÁ ČÁST...............................................................................................................34 4. Metodologie výzkumného šetření ...........................................................................................34 4.1.

Cíl výzkumu, výzkumné otázky a operacionalizace pojmů .................................. 34

4.2.

Metoda výběru výzkumného vzorku ................................................................. 36

4.3.

Postup sběru dat .............................................................................................. 39

4.4.

Metoda získávání dat ....................................................................................... 40

4.5.

Dotazník ......................................................................................................... 41

5. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření ......................................................44 5.1.

Možnost uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně u oslovených zařízení ......................................................................................... 44

5.2.

Kritéria pro výběr zaměstnanců ........................................................................ 45

5.3.

Kapacity zařízení ............................................................................................. 55

5.4.

Shrnutí empirické části..................................................................................... 62

Závěr

......................................................................................................................................66

Literatura .....................................................................................................................................68 Přílohy

......................................................................................................................................74

4

ÚVOD Předložená bakalářská práce s názvem Uplatněné absolventů sociální pedagogiky na trhu práce. Jak již z názvu vyplývá, bakalářská práce se zabývá uplatněním absolventů na pracovním trhu, cílovou skupinou absolventů se pro mě stali absolventi mého studijního oboru, kterým je sociální pedagogika. Sociální pedagogika se v posledních letech stala oblíbeným oborem pro mnoho studentů. Pojetí profese sociální pedagog ovšem není dostatečně zakotveno a tudíž i vymezení jejího uplatnění se jeví jako ne zcela jednoznačné. Navíc jako absolvent bez dostatečných praktických zkušeností se střetává na trhu práce s velikou konkurencí. Myslím, že si téma zaslouží pozornost a nemělo by být opomíjeno ani v bakalářských pracích. Na podobné téma již byly mnohé práce obhájeny. Některé z nich se zaměřovaly na

studium

sociální

pedagogiky

na

univerzitách

(Kučeříková,

2011;

Coufalová, 2006; Hávránek, 2006), na kvalitu výuky (Drahořovský, 2010), přístupy studentů k výuce (Frydrychová, 2010) či koncepcí oboru sociální pedagogika (Zajíček, 2011). Často se v pracích vyskytují i možnosti využití sociální pedagogiky v rámci různých pracovních činností a odvětví např. uplatnění v manažerské praxi (Žák, 2010), u kriminální policie (Ježík, 2011), v probační práci (Buček, 2006), krizové

intervenci

(Čechmánková,

2010),

v předškolních

zařízeních

(Vojtěšek, 2010), v marketingu (Černý, 2011). Pozornost je věnována i koncepci sociálního pedagoga (Voráčková, 2007) a jeho uplatnění (Kristková, 2011; Maňasová, 2009). Práce pojednávající o uplatnění absolventů sociální pedagogiky se zaměřují na mapování situace absolventa po několika letech od dokončení studia na VŠ. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla téma pojat odlišně a zaměřit se na pohled zaměstnavatelů, který považuji za klíčový pro přijímání nových zaměstnanců. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se snažím poskytnout vhled do problematiky uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně studia VŠ a vymezit základní pojmy, které budou korespondovat s částí empirickou. Teoretická část je rozčleněna do tří kapitol. V první kapitole teoretické části přibližuji pojem trh práce, specifika jeho fungování, které jsou určeny segmentací trhu, vývojem sektorové struktury. Dále

5

definuji pojem lidský kapitál a absolvent vysokých škol. Druhá kapitola se již konkrétně zabývá oborem sociální pedagogika na VŠ. Píši o možnostech studia, o zvyšujícím se zájmu o studium, profilu absolventa, koncipování oboru sociální pedagogika, možnostech praxe a o kompetencích absolventa sociální pedagogiky. Třetí kapitola poukazuje na situaci absolventa sociální pedagogiky na trhu práce. Významná část této kapitoly je věnována povoláním, která mohou sociální pedagogové vykonávat, jejich soubor byl vytvořen na základě dostupně legislativy. Pro empirickou část práce jsem si vybrala za respondenty výzkumného šetření přímo potencionální zaměstnavatele absolventů sociální pedagogiky. K tomuto výběru jsem dospěla na základě své osobní motivace a velkého zájmu zmapovat situaci na trhu práce pro budoucí absolventy sociální pedagogiky. Zároveň doufám, že výsledky budou podnětné ne jenom pro mě, ale i pro ostatní, kteří se o tuto tématiku zajímají. Po zvážení všech kladných i záporných stránek různých výzkumných sond byla zvolena metoda kvantitativní - dotazník, který se jeví v tomto případě jako nejvhodnější výzkumný nástroj. Za cíl empirické části práce si kladu zjistit podmínky pro uplatnění absolventů sociální pedagogiky na trhu práce. Tento cíl se snažím naplnit pomocí zodpovězení dvou výzkumných otázek. První výzkumná otázka se snaží zjistit hodnotu, jakou potencionální zaměstnavatelé přiřazují jednotlivým kritériím při obsazování pracovních pozic. Druhá výzkumná otázka se zaměřuje na zjištění kapacit zařízení pro přijímání absolventů sociální pedagogiky.

6

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. Pracovní trh, lidský kapitál a terciární vzdělání Ve své podstatě trh práce funguje na stejných principech jako jiné trhy. I u něj dochází ke střetu tržní nabídky a tržní poptávky1, které vedou ke konkurenci významně ovlivňující celé působení trhu práce (Holman, 2008). Na straně nabídky stojí uchazeč o zaměstnání, který nabízí svůj lidský kapitál získaný praxí a vzděláním. Na straně poptávky se nachází zaměstnavatel poptávající pracovní sílu, která musí odpovídat jeho představám a preferencím. Předmětem jejich směny není jako u jiných trhů zboží, ale lidský kapitál, který představuje potenciál zaměstnance k pracovní činnosti, jejíž výkon zaměstnavatel poptává. Záměrem obou stran je co nejvýhodněji směnit. Pro zaměstnavatele výhodná směna představuje získání zaměstnance schopného vykonávat odpovědně pracovní činnost za co nejnižší mzdu, pro zaměstnance výhodná směna představuje zisk zaměstnání odpovídající jeho schopnostem za co nejvyšší mzdu (Mankiw, 1999). Analýzy mechanismů trhu práce významně přispívají k pochopení uplatnění jednotlivců. V první řadě je třeba si uvědomit, že situaci na pracovním trhu určují její aktéři, na základě jejichž potřeb se vytváří nová pracovní místa. Podmínky na trhu práce nejsou pouze výsledkem elementárních mechanismů, neboť na jeho vývoj působí různé faktory jako minimální mzda stanovená vládou, působení odborů, sociální zabezpečení apod.

1.1. Segmentace trhu a sektorová struktura Trh práce není homogenní, ale podle různých kritérií můžeme vymezit několik dílčích trhů, které mají různé nároky na pracovní místa (Mareš, 2002). Pro účely této práce bylo vybráno dvojí členění, v ekonomii označováno jako tzv. duální teorie trhu práce. Základním rozdílem mezi těmito trhy jsou benefity, které aktéři trhu získají. Mareš (2002) uvádí rozdělení trhu práce na primární a sekundární trh. Každý trh má jiné nároky na kapitál, který vyžaduje od svých účastníků. Primární trh práce 1

Tržní nabídka – součet individuálních nabídek práce, tržní poptávka – součet všech zaměstnavatelů poptávající pracovní sílu (Holman, 2008).

7

nabízí prestižnější pracovní pozici a lepší podmínky spojené s možnostmi kariérního růstu. Je však třeba disponovat vyšším kapitálem, který si strana poptávky žádá. Sekundární trh je charakteristický nižšími mzdami, menší sociální prestiží, vyšší fluktuací pracovníků a bariérami v rozvoji profesní dráhy. Méně prestižní místa na sekundárním trhu práce mají menší nároky. Mezi oběma trhy existují bariéry bránící snadnému přechodu z jednoho do druhého. Dále lze trh dělit na formální a neformální (Mareš, 2002). Na formálním trhu se jedná o uplatnění v oblasti oficiální nabídky. Působení na trhu neformálním (bývá označován jako „černý trh“, „černá ekonomika“) je považováno za nelegální. Nespadá pod kontrolu úřadů a jiných státních institucí. Hlavní ekonomickou motivací práce na neformálním trhu je aktuální finanční zisk, ovšem nevýhodu vidím do budoucna v tom, že i když pracovník neformálního trhu zvýší svůj kapitál přímo v praxi, nemá žádné potvrzení, které by poukazovalo na jeho zkušenosti. V následujícím zaměstnání se musí prezentovat jako jedinec s nižší praxí, než ve skutečnosti má. Logicky vyplývá, že nejvýhodnější kombinací z pohledu uchazeče o pracovní místo je uplatnění na formálním a primárním trhu. V rámci této práce budu považovat za uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně na trhu práce právě působení na formálním a primárním trhu. Další možné členění trhu je dle sektorů působnosti, jejich proměny poukazují na vývoj pracovního trhu. Trh je rozdělen do tří sektorů: primární (zemědělství), sekundární

(průmysl)

a terciární

(služby).

V sektorové

struktuře

dochází

k dynamickým proměnám, které jsou charakteristické úbytkem zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru (viz graf č. 1). Proměny související s terciárním sektorem nás v rámci této práce zajímají nejvíce, neboť právě v něm nachází uplatnění absolventi oboru sociální pedagogika. Do terciárního sektoru patří kromě sociálních služeb také služby z oblasti školství, finančních trhů, pojišťovnictví, zdravotnictví, veřejné správy, obchodování, pohostinství a ubytování, dopravy a spojů, opravování motorových vozidel aj. (ManagementMania, 2012).

8

Graf č. 1: Rozdělení sektorů: 1. primární sektor, 2. sekundární sektor 3. terciární sektor 2002

1993

2009

5% 8% 43 %

39 %

3%

38%

49 %

56 %

59%

1 2 3

Zdroj: ČSÚ, Trh práce, 2010a

Je zřejmé, že uvolněná pracovní síla z primárního a sekundárního sektoru nachází uplatnění v terciárním sektoru. Tyto změny mají vliv na postavení jednotlivých profesí na trhu práce (Sirovátka et al, 2003). V důsledku proměn se stává jednou z nejdůležitějších vlastností pro stranu nabídky flexibilita. „Vyhráno má ten, kdo je schopen měnit zaměstnavatele, náplň práce či pracovní zařazení dle momentálních potřeb“ (Prčíková, 2004). Vyšší podíl zaměstnanosti v sektoru služeb poukazuje na vyspělost země, důvodem uvedeného determinantu je tendence lidí investovat s růstem svých příjmů do terciárního sektoru (Kotýnková, 2006, s. 134-137). Zvláště rozšiřování sociálních služeb souvisí s celkovým stavem ekonomiky země, neboť je závislé na financování ze státního rozpočtu. O důvodech proměn v sektorové struktuře se zmiňuje Büchnerová (2004, s. 17), která považuje za dva hlavní důvody: růst důležitosti informačních a komunikačních technologií, které vyžadují vytvoření nových druhů služeb, a změny ve věkové struktuře

obyvatelstva

přispívající

k rozšiřování

služeb

ve

zdravotnictví

a opatrovnictví. Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že směr demografického vývoje spěje k pozitivním prognózám v uplatňování sociálních pedagogů na trhu práce. Domnívám se, že vytváření nových pracovních míst pro sociální pedagogy bude záviset především na ekonomické situaci v zemi.

9

1.2. Lidský kapitál Nejvýznamnější dispozicí jedince při směně na trhu práce je jeho lidský kapitál. Lidský kapitál definují autoři studie Human Capital Investment (OECD, 1998) jako „znalosti, dovednosti, kompetence a další vlastnosti osvojené jednotlivci, které jsou relevantní pro ekonomické aktivity“2 (s. 9). Lidský kapitál se dá rozdělit na základní (produktivní schopnost) a široký (potenciál uplatnit produktivní schopnosti). „Existence vynikajících produktivních schopností přitom ještě u jedince nezaručuje vysokou úroveň lidského kapitálu, protože příslušný jedinec navíc musí k těmto produktivním vlastnostem disponovat schopností je rozvíjet a uplatnit“ (Fischer, Mazouch, 2011, s. 1). Teorie lidského kapitálu stojí na myšlence, že lidé vstupují na trh práce s určitými dispozicemi. Investici, kterou vložili do získání dispozic, se snaží v podmínkách tržní ekonomiky zhodnotit (Kuchař, 2007). Výše lidského kapitálu přímo souvisí s uplatněním na trhu práce, čím vyšší kapitál má jedinec k dispozici, tím větší má šanci na získání lepší pracovní pozice. Uvedené faktory i složení lidského kapitálu jsou zakresleny v následujícím schématu (č. 1). Šipka v obrázku představuje faktory ovlivňující míru lidského kapitálu. Nejnižší bod šipky představuje genetické predispozice, které mají vliv na působení ostatních faktorů. Pokud genetické predispozice jedince nebudou dostatečné, tak ani intenzivní působení ostatních faktorů (př. výchova) nepovede tolik k rozvoji lidského kapitálu. Schéma č. 1: Lidský kapitál a faktory, které na něj působí3

Rodinné, sociální a další faktory Geneticky zděděné vrozené schopnosti

Formální, neformální, informální vzdělání (získané ve škole i v práci) x Pracovní zkušenosti (získané ve škole i v práci)

Základní lidský kapitál = produktivní schopnost Široký lidský kapitál = potenciál rozvíjet se a uplatňovat své schopnosti

Zdroj: Fischer, Mazouch, 2011, s. 2 2

“The knowledge, skills, competences and other attributes embodied in individuals that are relevant to economic activity” (OECD, 1998, s. 9) 3 Do původního obrázku (Fischer, Mazouch, 2011, s. 2) byly doplněny pracovní zkušenosti.

10

Další schéma (č. 2) je inspirováno Kuchařem (2007). Prvky v tomto modelu působí při přijetí jedince na pracovní místo, většina z nich nese zároveň funkci determinantu lidského kapitálu. Každý zaměstnavatel přisuzuje jednotlivým determinantům jinou váhu, proto nelze jen teoreticky určit, který z nich je nejdůležitější, záleží jak na potřebách konkrétních pozic, tak na nárocích jednotlivých zaměstnavatelů. Schéma č. 2: Model determinantů lidského kapitálu* a vlivů na obsazování pracovní pozice4 Pracovní

zkušenosti* (Praxe)

Pozice na trhu práce

Vzdělání*

Štěstí Individuální charakteristiky*

Konexe

Zdroj: Vlastní konstrukce

Dominantní vliv na utváření lidského kapitálu má dosažené vzdělání a průběh profesní dráhy5 (Kuchař, 2007). Již z obrázku je patrné, že považuji za základní tři determinanty lidského kapitálu, které ovlivňují přijetí na pracovní místo, 

vzdělání

(dosažený

stupeň

vzdělání,

obor

vzdělání,

prestiž

vystudované školy, účast na kurzech z nabídky dalšího vzdělávání). 

praxi (délka uplatnění na trhu práce, délka praxe v oboru, různorodost

získaných zkušeností, praxe během školy). 

individuální

charakteristiky

(povahové

vlastnosti

jedince,

zkušenosti zaměstnavatele s uchazečem, aktivní přístup uchazeče, schopnost udělat první dojem aj.).

4 5

Vlastní modifikace, původní verze od Kuchaře (2007, s. 23) v příloze č. 1. V modelu se jedná o praxi a charakteristika současné práce.

11

Jelikož je tato práce zaměřena na uplatnění absolventů sociální pedagogiky, stanou se tyto determinanty lidského kapitálu (v rámci oboru sociální pedagogika) hlavním předmětem druhé kapitoly. S těmito determinanty budu dále pracovat rovněž v rámci empirické práce, kde se snažím zjistit nároky zaměstnavatelů pro přijetí jedince na pracovní místo. V části empirické zmíněné determinanty označuji jako kritéria při výběru zaměstnanců.

1.3. Absolvent vysoké školy Status absolventa je vymezen Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. §229, přičemž pro účely tohoto zákona je definován jako „zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.“ Počty absolventů VŠ na trhu práce se v čase mění. Absolventi VŠ tvoří čím dál větší skupinu populace, jejich zvyšující se počet je ovlivněn poptávkou po kvalifikované pracovní síle na pracovním trhu. Podle dostupných statistik spějeme ke vzdělanostní společnosti6. Proměny ve struktuře vzdělaných osob jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf č. 2: Obyvatelstvo ve věku nad 15 let a nejvyššího dosaženého vzdělání v ČR7

Zdroj: ČSÚ, Trh práce, 2010a

6

Pojem vzdělanostní společnost je užíván Kellerem a Tvrdým (2008, s. 9). ISCED 5,6 – terciární vzdělání, ISCED 3a – středoškolské vzdělání s maturitou, ISCED 3b,c – středoškolské odborné vzdělání bez maturity, ISCED 1,2 – základní vzdělání 7

12

V České republice jsou ve srovnání s jinými zeměmi počty absolventů VŠ poměrně nízké. Ovšem při prostudování dostupných statistik (OECD, 2011) lze konstatovat, že jejich nárůst je opravdu markantní. Jestliže podobným tempem poroste jejich počet i v dalších letech, zanedlouho jejich procentuální počet bude stejný jako v jiných vyspělejších evropských státech a to přesto, že i tam dochází k nárůstu absolventů. V České republice v r. 1999 byl celkový počet absolventů VŠ 24.173, o pět let později se počet zdvojnásobil a v r. 2009 dosahoval již počtu 88.483 (OECD, 2011).8 Vzdělání je žádanou externalitou ze strany poptávky a důležitým prostředkem směny pro absolventy. V současnosti je vysokoškolské vzdělání (vysokoškolský titul) pro absolventy výhodou, ovšem je nutné podotknout, že takové nárůsty vzdělaných osob mohou na trhu práce způsobit situaci, kdy titul sám o sobě nebude mít velkou vypovídající hodnotu o výši lidském kapitálu jedince. Jelikož na straně nabídky bude stát uchazeč ve velké konkurenci, tak strana poptávky bude nucena vybírat podle jiného měřítka než vzdělání. Uspět v takové konkurenci, může uchazeč jen v případě, že obsahem jeho kapitálu budou takové schopnosti, které jsou pro výkon povolání důležité, a zároveň jimi nebude disponovat jeho konkurence. Na podobnou situaci poukazuje teorie kredencialismu, ta uvádí, že se mladí lidé, pro zvýhodnění svého uplatnění na trhu práce, snaží získat certifikáty, jejichž hodnota následně paradoxně klesá (VÚOŠ, 2000). Z toho plyne, že investice do vzdělání nemusí být vždy výhodná. Cena, kterou se dají kalkulovat náklady za studium na vysoké škole9, nepředstavuje finanční prostředky investované do bydlení, jídla apod., neboť tyto potřeby je nutné uspokojovat i bez studia, ale největším „nákladem příležitosti“ (to, čeho se musíme vzdát pro získání dané věci) je čas, který by jedinci jinak pravděpodobně věnovali zaměstnání, ve kterém by získali mzdu a nové zkušenost (Mankiw, 1999, s. 33). Čas v některých případech představuje dobu, za kterou by byl jedinec schopen zvýšit svůj kapitál jiným, výhodnějším a efektivnějším způsobem. 8

Uvedené počty se snaží demonstrovat rozrůstající se zájem o terciární vzdělání, jsou uvedeny záměrně bez ohledu na stupeň vzdělání. Neboť v průběhu času se čím dál méně objevují magisterské obory, tento fakt má zásadní vliv na skoro desetinásobný výskyt bakalářského vzdělání v uvedených letech (po přibližném odhadu na základě grafu v příloze č. 2, počet absolventů bakalářského stupně: r. 1999 – 5.800, r. 2009 – 55.000). 9

Na základě této myšlenky lze hodnotit výhodnost i jiné činnosti – absolvování kurzů neformální nabídky apod.

13

Proto je třeba investici do vzdělání pečlivě zvážit, zaměřit se na uplatnění oboru v praxi a na posouzení vlastních schopností pro výkon vybrané profese. Dle výsledků výzkumu prováděného Kellerem a Tvrdým (2008, s. 55) lze pozorovat, že největší motivací ke studiu je zájem o studovaný obor, bez ohledu na uplatnění oboru. Uplatnění oboru považuje za zásadní pouze čtvrtina dotazovaných, celá třetina ho nepovažuje vůbec za důležitý. Vliv na regulaci oborů a stupně vzdělání má neviditelná ruka trhu, jejím hnacím motorem je v tomto případě ovšem zdravý úsudek uchazečů ve výběru studia na vysoké škole. Pokud uchazeči nezváží výběr svého oboru a stupeň vzdělání v závislosti na potřebách trhu, bude docházet k přebytku či k nedostatku pracovních sil v určitých odvětvích. To povede ke dvěma případům, ve kterých se stává investice do vzdělání méně výhodnou. Prvním případem je situace, kdy si jedinec nalezne takové pracovní místo, na kterém by stačila nižší úroveň vzdělání nebo jiná, často nižší kvalifikace. Tento stav je interpretován jako problém překvalifikovanosti (Keller, Tvrdý, 2008, s. 65). Podle průzkumu uplatnění absolventů MU v praxi v letech 1993-2008 působí cca 9,5 % absolventů VŠ na pracovních místech, na kterých není vyžadováno VŠ vzdělání (Nekuda, Sirovátka, 2010, s. 54). Kromě problému překvalifikovanosti se ve společnosti vyskytuje jev, kterým je uplatnění absolventů mimo studovaný obor, u absolventů bakalářského stupně VŠ je to kolem 14 %. Hlavním důvodem je skutečnost, že práci ve svém oboru nezískali. Podle dalších výsledků výzkumu zaměstnání mimo vystudovaný obor následně snaha o uplatnění v oboru klesá a častou tendencí je studovaný obor opouštět (Zelenka, 2008, s. 84-91). Z výzkumu Chamoutové a Vojtěcha (2010) vyplývá, že vyšší vzdělání je předpokladem pro lepší uplatnění. Kromě toho autoři zmiňují, že „zaměstnavatelé požadují kvalifikovanou pracovní sílu, přičemž častěji než dříve preferují maturitní nebo bakalářskou úroveň vzdělání.“ Pohled zaměstnavatelů na schopnosti absolventů VŠ se liší. Na tuto skutečnost poukazují i výsledky výzkumu např. výzkum od Kalouskové a Vojtěch (2008, s. 2832). Někteří zaměstnavatelé upřednostňují absolventy před pracovníky s praxí, za jejich přednosti považují omlazení pracovního kolektivu, inovativní nápady, chuť pracovat, nižší nároky na mzdu a zájem dále se vzdělávat. Pro jiné zaměstnavatele jsou absolventi nevyhovující z důvodu nedostatečné praxe, nereálných představ o mzdě a pracovní době, nízké pracovní morálce, neochotě přijímat a nést

14

zodpovědnost, větší pravděpodobnosti odchodu při získání lepší pracovní nabídky a delší doby, kterou potřebují na zapracování oproti pracovníkům s praxí. Stejný výzkum mapuje kompetence, které zaměstnavatelé od absolventů VŠ vyžadují. Mezi ně patří především dobré komunikační schopnosti, zběhlost v cizích jazycích, schopnost rozhodovat se, schopnost řešit problém, nést zodpovědnost. Dalšími důležitými kompetencemi zejména pro uplatnění v terciárním sektoru jsou kompetence: umění jednat s lidmi, schopnost sebeprezentace, řešení stresových situací a empatie (Kalousková, Vojtěch, 2008, s. 14-15). Považuji za důležité podotknout, že v roli vysokoškolského absolventa se vyskytne téměř každý student vysoké školy, jistě každý má své přednosti a má co svému potencionálnímu zaměstnavateli nabídnout. Nedostatek praxe může představovat pro přijetí absolventa na pracovní místo problém, ale ve většině případů ne natolik závažný, aby jej nebylo možné kompenzovat jinými přednostmi. Na základě prostudovaných výzkumů a vlastních zkušeností mohu potvrdit, že absolvent, který dokáže prosadit své schopnosti, může mít stejné šance na přijetí do zaměstnání jako zaměstnanec s praxí. Pro absolventy VŠ je důležité, aby zvážili výběr svého prvního zaměstnání, neboť se stává odrazovým můstek jejich pracovní kariéry.

15

2. Absolvent oboru sociální pedagogika Sociální pedagogika je relativně novým oborem na VŠ a stále je pro tento obor typické, že odborníci definují jak cíle, tak předmět oboru odlišně. Jedním z důvodů proměňujícího se vymezení oboru je vyvíjející se společnost a vytváření nových sociálně patologických jevů a existenci několika pojetí oboru, pomocí kterých je absolvent sociální pedagogiky zařazován na pracovní trh.

2.1. Studium oboru sociální pedagogika Sociální pedagogika se v posledním desetiletí stává oblíbeným oborem. Možnost studia oboru sociální pedagogika na vysokých a na vyšších odborných školách se objevuje od první poloviny 90. let.10 V České republice je celkem 26 veřejných škol (ČSÚ, 2011). Z toho 11 veřejných škol poskytuje vzdělání v sociální oblasti, 8 z nich nabízí možnost studovat přímo obor sociální pedagogika (Koudelková, 2008). Studijní obor sociální pedagogika je nabízen v ČR pěti pedagogickými fakultami, dvěma teologickými, jednou filozofickou fakultou a jednou fakultou humanitních studií. Studium je nabízeno ve dvou stupních terciárního vzdělání. Bakalářský stupeň vzdělání nabízí 3 fakulty, vzdělání v bakalářském i v navazujícím magisterském stupni je nabízeno celkem 5 fakultami v 7 studijních programech. Z regionálního hlediska je dostupnost oboru sociální pedagogika téměř na celém území ČR. Pojetí jednotlivých oborů se liší v jejich profilaci. Zaměření jednotlivých oborů lze rozpoznat již z názvu: Sociální pedagogika a volný čas (MU, PdF), Sociální pedagogika a poradenství (MU, FF), Sociální pedagogika, prevence a resocializace (OU, PdF), Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (UHK, PdF), ostatní fakulty uvádí v názvu studijního oboru pouze Sociální pedagogika.

10

Založení oboru sociální pedagogika: Ostravská univerzita – 1994; FF/PdF MU – 1995; Univerzita Hradec Králové – 1998; Jihočeská univerzita – 2001; UK – 2003; UTB - 2003; UTB IMS - 2006

16

Tabulka č. 1: Přehled informací o oboru sociální pedagogika na univerzitách v ČR fakulta

studijní program

studijní obor

stupeň

Masarykova univerzita Brno Pedagogická fakulta Filozofická fakulta

Pedagogika

Sociální pedagogika11

bc. /nav. mgr.12

Pedagogika

Sociální pedagogika a volný čas

bc. /nav. mgr.

Pedagogika

Sociální pedagogika a poradenství

bc. /nav. mgr.

Sociální pedagogika

bc.

Sociální pedagogika

bc.

Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Specializace v pedagogice Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská Pedagogika teologická fakulta Univerzita Tomáše Bati

(UTB - Zlín x IMS - Brno)

Fakulta humanitních

Specializace v pedagogice

Sociální pedagogika

bc. /nav. mgr.

studií

Specializace v pedagogice

Sociální pedagogika

bc. /nav. mgr.

Sociální pedagogika - prevence a resocializace

bc. /nav. mgr.

Ostravská univerzita v Ostravě Pedagogická fakulta

Specializace v pedagogice

Univerzita v Hradci Králové Pedagogická fakulta

Specializace v pedagogice Vychovatelství

Sociální pedagogika Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii

mgr.

Sociální pedagogika

bc.

Sociální pedagogika

bc./ nav.mgr.

bc.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta

Specializace v pedagogice

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta

Specializace v pedagogice

Tabulka: vlastní konstrukce tabulky

Na základě obsahu studia zveřejňuje každé garantované pracoviště profil absolventa. Při snaze provést jejich komparaci a vytvořit obecný profil absolventa jsem narazila na problém, neboť pojetí pro jejich sestavování je u každého ústavu odlišné a výčet informací mnohdy neúplný. I tak jsem se pokusila nejčastější obsah těchto profilů shrnout. Absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně je vybaven pro působení v oblasti prevence, reedukce, poradenství, intervence, výzkumné činnosti a terapie. Jeho profese je součástí pomáhajících profesí, vyžadujících vřelost, empatii a kreativitu. Působí v sociálně-pedagogické činnosti a mezi jeho hlavní kompetence patří organizace poradenských aktivit, realizace projektů, řídící činnosti, řešení tíživých sociálních situací, pedagogické vedení, metodická příprava apod. Absolventi 11 12

Kombinované studium Bc. = bakalářský stupeň studia, nav.mgr. = navazující magisterský stupeň studia

17

jsou připraveni na výchovné působení osob všech věkových kategorií a různorodých sociálních skupin. Jsou vybaveni pro přímou komunikaci s klientem i pro manažerskou činnost v sociálně pedagogické oblasti. V průběhu studia získali jak teoretický základ, tak nabyté odborné dovednosti v rámci školních praxí. Oblast uplatnění absolventa je ve státní i nestátní sféře. Mezi konkrétní zařízení patří Policie ČR, vězeňská služba, nízkoprahová centra, azylové domy, veřejná správa, léčebny, krizová centra, centra aktiv seniorů, diagnostické ústavy, školská zařízení, zařízení probační a mediační služby a mnohá další. Absolvování jednotlivých oborů nemá vliv na pravomoci při uplatnění. K výkonu možných povolání jsou všichni absolventi dle zákona stejně kompetentní. Zapojení absolventů na trh práce je závislé na preferencích zaměstnavatelů, kteří se při výběru absolventa rozhodují na základě různých determinantů. Mezi základní determinanty (jak již bylo zmíněno) bych u vzdělání zařadila specializaci oboru, prestižní jméno univerzity, stupeň vzdělání, absolvované kurzy z nabídky dalšího vzdělání či studijní prospěch. Tyto faktory sehrávají roli v přijímání zaměstnanců, protože poukazují ať již přímo (stupeň vzdělání) nebo nepřímo (prestiž školy) na získanou výši lidského kapitálu. V této souvislosti je možné spekulovat o tom, jakou výhodu představuje pro absolventy sociální pedagogiky

magisterský stupeň vzdělání ve srovnání

s bakalářským stupněm vzdělání. Podle statistik MŠMT pokračuje v navazujícím magisterském stupni celkem 80 % studentů (Medková, 2010). Vzhledem k nabídce navazujícího magisterského stupně v oboru sociální pedagogika, lze říci, že trend ze strany studentů sociální pedagogiky nebude opačný. Dosažené formální vzdělání sice plní funkci signálu13 o schopnostech jedince, odvážila bych se však tvrdit, že není zárukou pro kvalitní práci sociálního pedagoga v konkrétním zařízení. Jeho práce vyžaduje z velké části takové znalosti a dovednosti, které vystudováním vysoké školy nelze zaručit. Tím se samozřejmě nesnažím zpochybnit důležitost teoretického základu ze sociální a pedagogické oblasti. Stojí ovšem za zvážení, do jaké míry je třeba znalosti rozvíjet teoreticky v rámci formálního vzdělávání, tedy i to, zda po absolvování bakalářského stupně pokračovat v magisterském stupni vzdělání či doplňovat vzdělání kurzy nabídky

13

Vzdělání poukazuje na výkon jedince (VÚOŠ, 2000).

18

dalšího profesního vzdělání, a do jaké míry se zaměřit na získávání praktických dovedností přímo v zaměstnání. Velice výstižně se zmiňuje o studiu sociální pedagogiky Kraus (2008): „Vzdělání musí být koncipováno zaprvé jako kontinuální, celoživotní, a zadruhé jako široký obor, který zahrnuje všechny odpovídající oblasti s možností další specializace“ (s. 203). Takové pojetí studijního oboru může pro absolventy představovat výhodu, protože vzdělání je vybavuje potřebnými vědomostmi z oboru a přitom flexibilně využitelnou kvalifikací pro možnou pracovní mobilitu. Široké pojetí oboru může představovat ovšem i nevýhody. Mnozí potencionální zaměstnavatelé, se kterými jsem se dostala do styku, nemají celistvý pohled na to, jakými vědomostmi absolventi disponují. Ze studijních katalogů je patrné, že povinný teoretický základ pro studium sociální

pedagogiky

obsahuje

především

předměty

z oblasti

pedagogiky,

psychologie, sociální pedagogiky, sociální psychologie a sociální práce. Další specializace studenta/absolventa není závislá pouze na definování oboru daným konkrétním pracovištěm VŠ (ten jej zpravidla definuje rozsáhle), ale taky na jeho vlastních preferencích a zájmu zabývat se určitými problematikami již v průběhu studia např. na základě volby povinně volitelných předmětů, volitelných předmětů, výběru názvů seminárních prací, závěrečných prací, zařízeních pro praxi aj.. „Jedním z nejsložitějších problémů je nalezení co nejužší vazby mezi trhem práce a vzděláváním“ (MŠMT, 2007). Není snadné jednoznačně zjistit preference zaměstnavatelů, neboť jejich seznam je četný a jejich zaměření je v různých oblastech u různorodých cílových skupin. V případě sociálních pedagogů bych pro studenty viděla řešení v upevňování kompetencí, které vyžadují jejich potencionální zaměstnavatelé a právě v získání širokého teoretického základu, který umožní absolventům hluboký vhled do problematiky. Skutečnost, že ukončením studia na vysoké škole vzdělávání u sociálních pedagogů nekončí, je v současnosti již stejně automatická jako u jiných oborů. „Jen oborově vzdělaný a zkušený sociální pedagog může pomáhat, doprovázet a inspirovat své klienty“ (Procházka, 2012, s. 78). V rámci této kapitoly považuji za důležité připomenout, že stejně jako u ostatních studijních oborů, tak i u oboru sociální pedagogika je nutné brát v potaz návratnost investice do vzdělání a problematiku směny terciárního vzdělání na trhu práce. Důvod výskytu problému překvalifikovanosti a změny oblasti profesního působení 19

na začátku kariéry, vidím hlavně v tom, že se studenti nedokázali ztotožnit se studovaným oborem a výběr studovaného oboru neodpovídá jejich povahovým charakteristikám, které by měli mít pro výkon pomáhající profese.

2.2. Absolventi a uchazeči o obor sociální pedagogika Podobně jako se v posledních letech zvyšují počty absolventů VŠ, tak narůstají i počty absolventů sociální pedagogiky. Po prostudování výročních zpráv jednotlivých fakult byla zjištěna tato čísla o absolventech sociální pedagogiky bakalářského stupně14: na MU (FF) v roce 2006/2007 ukončilo vzdělání celkem 11 absolventů, v roce 2010/2011 byl jejich počet 46, tedy čtyřikrát tolik, na UTB v roce 2006 absolvovalo 412 absolventů tedy o třetinu méně absolventů než v roce 2010, kdy byl jejich počet 624 absolventů, na Ostravské univerzitě byl nárůst v těch samých

letech

celkem

o 47 absolventů,

v roce

2006

ukončilo

vzdělání

201 absolventů a v roce 2010 248 absolventů. Myslím, že srovnatelné nárůsty absolventů se dají očekávat i u ostatních univerzit. Dokladem zájmu o studijní obor sociální pedagogika na vysokých školách mohou být počty podaných přihlášek na bakalářský stupeň studia, např. MU (FF) přijala v minulém roce celkem 403 přihlášek (z toho počtu přijali 112 uchazečů), v Hradci Králové byl celkový počet přihlášek 288 (36 přijato), v rámci UTB se celkově přihlásilo 2057 uchazečů (kombinovaná i prezenční forma) z toho 647 bylo ke studiu přijato, na Univerzitě Palackého v Olomouci byl počet přihlášek 195 (z toho přijato 108). Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu i počtu absolventů v oboru sociální pedagogika je důležité se zabývat otázkami uplatnění absolventů na trhu práce.

2.3. Praxe Provázanost odborného (teoretického) studia s praxí bývá prosazována čím dál častěji.

Ti

studenti,

kteří

praxi

nemají,

poukazují

svým

potenciálním

zaměstnavatelům na „neidentifikaci“ s oborem (Kuchař, 2007, s. 148). Nedostatečná 14

Informace o počtech absolventů (pokud je hlavní kritérium studovaný obor a stupeň vzdělání) není snadné získat, měly by být obsaženy ve výročních zprávách jednotlivých fakult, které je ne vždy zveřejňují. Z tohoto důvodu není analyzováno více fakult. Počty absolventů MU, FF jsou uvedeny za akademický rok od 1. 9. do 31. 8., počty byly získány telefonickou komunikací se studijním oddělením.

20

odborná praxe je uváděna jako nejčastější důvod, proč je o absolventy nižší zájem (Trhlíková, Vojtěch, 2004). Tento problém je všeobecně znám a tak se většina studentů, z vlastní vůle či za podpory školy, snaží již během studia získat pracovní zkušenosti pomocí povinných, povinně volitelných stáží, dobrovolnických aktivit, brigád v oboru, prací na snížený úvazek apod. Z tohoto důvodu se v současnosti téměř nelze setkat s absolventy v pravém slova smyslu. Ještě předtím než student vstoupí do zařízení za účelem získání praktických dovedností, měl by projít odbornou teoretickou přípravou (Lešková, 2007). Každý student má možnost absolvovat školní praxi či stáž, to však ještě neznamená, že pro něj bude praxe přínosem. Dle analýz výzkumu je zřejmé, že nejdůležitější vlastností podle vedoucích praxí je iniciativní a aktivní přístup studenta, kdy nejpřínosnější je pro studenty právě samostatná činnost v zařízení (Kahánková, Janoušková, 2007). „Praxe a stáže na vysokých školách by měly být koncipovány podle konkrétních požadavků studijních programů a zaměstnavatelů v příslušných oborech tak, aby co nejvíce

odpovídaly

nárokům

budoucího

pracovního

uplatnění

absolventa“

(Weidnerová, Matějů, 2010). I zde nelze opomenout šíři oboru a skutečnost, že během studia nelze absolvovat praxi ve všech typech zařízení, ve kterých mohou absolventi hledat své uplatnění. Z tohoto důvodu není možné odpovídat nárokům všech zaměstnavatelů, proto i v tomto případě vidím jako nejvhodnější řešení pro studenty vlastní specializaci a to např. ve výběru cílové skupiny (děti, lidé bez přístřeší, drogově závislý, lidé s handicapem aj.) nebo odborné činnosti (poradenství, prevence, terapie, organizace, aj.). Jak činnosti, tak práce s cílovými skupinami se prolínají, pokud student nemá vyhraněné zájmy a nesnaží se profilovat, nemusí to pro něj představovat zásadní problém, ale menší nevýhodu obstát v konkurenci. Každé povolání má své specifické nároky na dovednosti, které jsou v praxi vyžadovány. Pro oblast sociální pedagogiky je hlavním cílem praxe15 (Bystričan, 2003) zprostředkovat studentům zkušenosti se sociálními vztahy, seznámit je se způsoby práce v sociálních organizacích, umožnit jim praktický nácvik metod, se kterými se měli setkat při studiu, konfrontovat jejich teoretické představy s realitou a dát jim prostor pro identifikaci se studijním oborem.

15

Tento cíl je definován pro studenty sociální práce, myslím, že se dá bez výtek aplikovat i na studenty sociální pedagogiky.

21

Pokud student má možnost vybírat zařízení pro výkon praxe samostatně, je třeba výběr pečlivě zvážit, časem právě kontakty z praxe mohou sehrát stěžejní roli ve vyhledávání pracovního místa či získávání podkladů k psaní závěrečné práce. Hledání adekvátního pracoviště pro praxi v sociální oblasti představuje různé bariéry. Za ty nejdůležitější bariéry Schavel (2007, s. 16) považuje: velký počet studentů škol, nedostatečnou komunikaci mezi akademickou obcí a subjekty a nepřipravenost sociálních pracovníků k vedení praxe studenta. Další bariérou je nezájem zaměstnavatelů přijímat studenty na praxi. Studenti pro zaměstnavatele představují zvýšené náklady, které si většinou dobře uvědomují. Na základě svých zkušeností můžu potvrdit, že získat solidní praxi není vůbec snadné. V poslední době je jednou z dostupných forem praxe pro sociální pedagogy možnost dobrovolnictví16. Dobrovolnické aktivity umožňují i těm studentům, kteří mají konkrétní typ zařízení pro praxi určený školou, aby zvolili svou vlastní specializaci.

I

když

dobrovolníci

nemohou participovat

na profesionálně

garantovaných službách (dvě třetiny dobrovolníků jsou zapojovány koordinátorem dobrovolníků do těchto činností: předčítání, konverzace, zájmové aktivity, osobní asistence

(doprovod),

asistence

při

poradenských

aktivitách,

účast

na

sbírkách/kampaních, administrativa a organizační výpomoc), jejich zapojení se do dobrovolnictví v sociální oblasti, může absolventovi přinést mnoho zkušeností s cílovou skupinou a s fungováním konkrétní organizace (Křížová, Tošner, 2011, s. 24-30). Další variantou, jak získat zkušenosti v oboru, může být práce na poloviční úvazek či práce na dohodu o provedené práci. Student nemůže vykonávat během studia takovou pracovní činnost, u které je vyžadováno terciární vzdělání, a proto se nejčastěji objevuje na pozici pomocného pracovníka či pracovníka v administrativě. Hlavním pracovním prostředkem sociálního pedagoga je komunikace. Jakékoliv sociální interakce s osobami sociálně znevýhodněnými, odborníky ze sociální oblasti i dalšími jedinci může být pro studenta přínosné. Stojí však za zvážení, do jaké míry je vhodné rozvíjet lidský kapitál sbíráním pracovních zkušeností nad rámec studijních osnov již během studia. 16

Dobrovolnictví v sociálních a zdravotních službách se stává relativně novým fenoménem. Spolupráce mezi laickou a profesní formou pomoci se začala objevovat až po roce 1998. Od roku 2003 se zmiňuje o dobrovolnické službě zákon č. 198/2002 Sb. Počet dobrovolníků v sociální/zdravotní oblasti je více jak 1100 osob. (Křížová, Tošner, 2011, s. 24 - 30)

22

2.4. Kompetence sociálního pedagoga Jelikož sociální pedagog není profesí, chybí pro něj profesiogram, na základě kterého by byly vyvozovány vyžadované profesní kompetence pro práci sociálního pedagoga (znalosti, dovednosti, individuální rysy jako typické znaky dané profese). Kraus a Poláčková (2001) uvádí, že výčet potřebných kompetencí u sociálních pedagogů je široký, jejich specifikace nastává až ve chvíli zařazení sociálního pedagoga na trh práce. Obecně lze kompetence rozdělit do dvou skupin na (Mareš, Průcha, Walterová in Procházka, 2012, s. 76): 

kompetence osobnostní



kompetence profesní

Zatímco konkrétní profesní kompetence se u různých povolání liší, osobnostní kompetence jsou pro výkon činnosti v sociálně pedagogické oblasti jednotné. Nejdůležitějšími osobnostními kompetencemi sociálního pedagoga je vytrvalost, osobní angažovanost, vyrovnanost, osobní zájem o klientův problém, emocionální stabilita, sebekontrola, porozumění, empatie, tolerance, originalita, kreativita, zájem o společenské dění a všeobecný rozhled (Procházka, 2012, s. 77-81).

Pro rozdělení profesních kompetencí,jsem se inspirovala strukturou uvedenou NSP: 

odborné znalosti



obecné dovednosti



odborné dovednosti

Barták (2005, s. 81) uvádí, že získání odborné kvalifikace vypovídá o odborných znalostech, ale nemá vypovídající schopnost o dalších kompetencích, kterými je nutné disponovat pro výkon pracovní činnosti. Mezi zmíněné další kompetence patří odborné a obecné dovednosti. Odborné dovednosti představují to, co by měl jedinec ovládat po odborné stránce a obecné dovednosti to, co by měl jedinec zvládat nad rámec své odbornosti, tedy zvládání určitých komplexů činnosti bez ohledu na jejich odbornou stránku. Mezi obecné dovednosti patří např. řidičská způsobilost, práce na počítači, ekonomická

orientace,

právní

povědomí,

jazyková

způsobilost

v českém

jazyce/v cizím jazyce a numerická způsobilost (NSP, 2009a). V práci sociálního

23

pedagoga je nejdůležitější způsobilost komunikace v českém jazyce a práce s počítačem. Za použití NSP jsem vybrala některé odborné dovednosti, které jsou podobné pro většinu typových pozic, na kterých se uplatňují absolventi sociální pedagogiky. Mezi ně patří schopnost vedení dokumentace a evidence, poskytování poradenské činnosti, ovládání procesů resocializace, sociální terapie, sociálně právních postupů, vyhledávání/kontaktování jednotlivců a skupin, kooperace s příslušnými institucemi, mapování sociálních problémů, zajišťování komplexní výchovné činnosti, prevence, vedení týmu odborných pracovníků aj. (NSP,2009b). V rámci tématu kompetence u sociálních pedagogů „je také otázkou, do jaké míry mohou být naznačené oblasti rozvíjeny vzděláním, sebevzděláním a působením profesního prostředí“ (Procházka, 2012, s. 78). Studium na vysoké škole umožňuje studentům rozvoj odborných znalostí. Upevňování odborných dovedností je pak záležitostí školních praxí a jiných zkušeností získaných na trhu práce. K opravdovému rozvoji odborných dovedností dochází až v průběhu dlouhodobého zapojení se do pracovní činnosti. Zatímco odborné kompetence absolventů jsou vnímány jako nedostatečná, tak obecné kompetence jsou u většiny absolventů VŠ dostatečně rozvinuty a při nástupu do zaměstnání jsou zaměstnavateli vnímány jako jednou z jejich výhod (Vojtěch, Chamoutová, 2010).

24

3. Uplatnění absolventa oboru sociální pedagogika bakalářského stupně VŠ na pracovním trhu 3.1. Absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně na trhu práce

Absolvent oboru sociální pedagogika se na trhu práce ocitá ve stejné pozici jako ostatní uchazeči, i on nabízí svůj lidský kapitál ke směně. Situace, kdy absolvent hledá vhodné zaměstnání je svým způsobem specifická. Toto specifikum je způsobeno rozsáhlým oborovým zaměřením a malým povědomím o rozvíjejícím se oboru. „Mikulková, která se zabývá profesním zařazením sociálních pedagogů, upozorňuje, že studijní obory sociální pedagogiky na vysokých školách se natolik liší, že je významně limitují pro profesní zařazení do různých institucí – v praxi se zkrátka neví, jak takový sociální pedagog vypadá“ (Čech, Čerstvá, 2009, s. 25). Když zaměstnavatelé budou mít malé povědomí o oboru sociální pedagogika (tedy i o schopnostech absolventa sociální pedagogiky) a jediné, o co se budou moci opřít, bude informace, že se jedná o vysokoškolský obor, dá se předpokládat, že úspěšnost absolventů sociální pedagogiky v přijímacím řízení bude záviset na jejich opravdových znalostech a dovednostech, které budou muset svému zaměstnavateli prokázat, než na samotném vlastnictví vysokoškolského titulu. Proto důležitou vlastností absolventů sociální pedagogiky je jejich schopnost prezentace vlastních předností. Při vstupu na trh práce se pro uplatnění nabízí několik možností (jak již bylo uvedeno v 1. kapitole). V případě, že se absolvent sociální pedagogiky zapojí do pracovního procesu (samozřejmě ve svém oboru), stane se nezpochybnitelnou součástí terciárního sektoru. Ovšem to, jaká bude jeho pozice na ostatních trzích, záleží pouze na něm. Obstát v konkurenci a uplatnit se na primárním a formálním trhu by mělo být cílem každého jedince. Získat takové místo se ovšem nemusí vždy podařit. Pokud jedinec nedokáže konkurovat jiným uchazečům o pracovní místo svými nabytými dovednostmi ani znalostmi, neumí uplatňovat svůj lidský kapitál či nedokáže věrohodně prezentovat své přednosti, může se stát, že se na primárním, formálním trhu neuplatní.

25

V takovém případě je možné hledat místo na trhu sekundárním či na trhu neformálním. Největší riziko uplatnění na těchto trzích vidím ve ztížené prostupnosti mezi sekundárním, neformálním trhem a primárním, formálním trhem. Sekundární trh pro absolventa představuje místo, na kterém nedokáže patřičným způsobem rozvíjet ani uplatňovat svůj lidský kapitál. To jaké místo si na trhu práce sociální pedagogové najdou, bude z velké části záležet na preferencích zaměstnavatelů a na jejich ochotě vytvářet či obsazovat místa absolventy tohoto oboru. Nejvíce zaměstnavatelů se v případě sociálních pedagogů nachází ve veřejné a neziskové sféře. Jejich rozhodování je do značné míry závislé na financování ze státního rozpočtu. „Podniky ve státním sektoru jsou přímo (zejm.školství, státní správa) či nepřímo (zdravotnictví) svázány rozpočtovou politikou státu, která do značné míry omezuje jejich možnosti pružně reagovat na vznikající potřeby a účinněji diferencovat podle výkonu svých zaměstnanců“ (Kuchař, 2007, s. 37). Ve velice podobné situaci jsou i neziskové organizace. Neziskové organizace se na rozdíl od podniků státního sektoru dokážou lépe přizpůsobovat vznikajícím potřebám, protože nejsou zcela závislé na financování ze státního rozpočtu. Významnou část jejich příjmů tvoří i dotace z EU. Stát v uplatnění absolventů sociální pedagogiky na pracovním trhu sehrává důležitou úlohu. Jeho úloha není pouze v oblasti rozpočtové politiky. Úpravou legislativy a nastavení regulací upravuje kvalifikační požadavky pro mnohá povolání. Sociální pedagogika patří mezi obory, které jsou těmito úpravami ovlivněny. Kromě vymezování odborné způsobilosti pro různá povolání, ovlivňuje i celkové postavení jedinců na pracovním trhu a vývoj tržní ekonomiky.

3.2. Povolání pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ Absolvent sociální pedagogiky bývá jen zřídka kdy označován jako sociální pedagog. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že profesní ukotvení sociálního pedagoga není jasně stanoveno, možnost zařazení mezi profese mu znesnadňuje názorová nejednotnost na oblast a činnost jeho působení. Čech a Čerstvá (2009, s. 25) tvrdí, že k této nejednotnosti přispívá transdisciplinárnost, která ale na druhou stranu obor obohacuje.

26

V obecnějším smyslu spadá budoucí uplatnění absolventů sociální pedagogiky mezi pomáhající profese. Do skupiny pomáhajících profesí jsou dále řazeni lékaři, zdravotní sestry, pedagogové, sociální pracovníci, pečovatelky, psychologové, pedagogové volného času a vychovatelé. Činnost absolventa sociální pedagogiky však obsahuje jedinečná specifika, která není vhodné zaměňovat s činnostmi jiných profesí. Jeho působení může napomoci řešit některé oblasti, které byly doposud opomíjeny (Čech, Čerstvá, 2009, s. 25). V mezinárodním kontextu je vytvořen seznam cca 20 000 profesí – Dictionary of Occupational Titles17 (Štikar, 2003, s. 61 - 63 ). Bohužel ani v tomto seznamu není sociální pedagog mezi profesemi uveden. Součástí několika bodů seznamu je sociální pracovník, který je rozdělen na několik dílčích profesí podle jejich profesního zaměření (sociální pracovník v prevenci, sociální pracovník ve zdravotnictví, pracovník zaměřen na rodinné vztahy, klinický sociální pracovník, sociální pracovník v péči o děti apod.). Z charakteru pracovních činností je patrné, že sociální pedagog patří k této skupině profesí. Aktuálně v podmínkách ČR nachází absolventi sociální pedagogiky uplatnění v několika povolání. „Povolání je standardizovaný souhrn pracovních činností podle obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost“ (NSP, 2009c). Po prostudování dostupné legislativy jsem sestavila seznam povolání, ve kterých se mohou uplatnit absolventi sociální pedagogiky. Výčet povolání je znázorněn ve schématu č. 3 a tabulce č. 2, jak lze zpatřit, jedná se o povolání pro absolventy sociální pedagogiky v bakalářském stupni studia. Tato povolání jsou rozčleněny celkem do tří skupin. V příloze (č. 3-7) přikládám přesná znění zákonů vymezující požadavky odborné kvalifikace pro uvedená povolání.

17

http://www.occupationalinfo.org

27

Schéma č. 3: Povolání pro absolventy oboru sociální pedagogika

Zdroj: vlastní konstrukce

Adekvátní povolání pro absolventy sociální pedagogiky Za adekvátní povolání označuji ta povolání, u kterých splňují absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně jednoznačně kvalifikační předpoklady. Patří mezi ně povolání sociální pracovník, vychovatel a pedagog volného času.

Sociální pracovník Pracovní činnost absolventů sociální pedagogiky bývá nejčastěji spojována s povoláním sociální pracovník. Pro výkon tohoto povolání je nutné vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání. Jinou možnou variantou pro splnění odborné způsobilosti je absolvování akreditovaného vzdělávacího kurzu. Je třeba rozlišovat povolání sociální pracovník a pracovník v sociálních službách. Na pracovníka v sociálních službách jsou kladeny nižší kvalifikační požadavky a jeho činnost je méně kvalifikovaná. Pro výkon sociálního pracovníka jsou kromě absolventů sociální pedagogiky odborně způsobilí i absolventi sociální práce, sociální politiky, sociální péče, sociální patologie, práva a speciální pedagogiky (Zákon č. 108/2006 Sb. §109). Označení sociální pedagog a sociální pracovník, mnohdy působí vedle sebe jako ekvivalenty, přičemž za sociálního pracovníka bývá často primárně považován absolvent sociální práce. Je nutné poukázat na často stírané rozdíly i ve vnímání oborů sociální pedagogika a sociální práce. Toto zaměňování je nejspíš důsledkem

28

stejného oborového zaměření, práce se stejnými cílovými skupinami a řešení obdobných sociálních problémů. Jejich přístupy se ve skutečnosti od sebe liší. Sociální pedagogika se snaží zaměřit na rozvoj klienta, na jeho postoje a hodnoty řešení problémů, na dlouhodobou pomoc vedoucí ke změně osobnosti a plnění preventivní funkce, takže pracuje i s jedinci, kteří se nenachází v tíživé situaci. Sociální práce řeší aktuální problémy („teď a tady“), pomáhá uspokojovat základní potřeby a zaměřuje se na skupinu klientů, která pomoc akutně potřebuje (Čech, Čerstvá, 2009, s. 28 - 29). Rozdíly mezi obory jsou vnímány jinak taky v různých zemích. V Německu dochází ke snahám nahradit názvy sociální pedagogika a sociální práce zastřešujícím termínem „sociální studia“, „sociální vědy“. V Polsku je sociální práce součástí sociální pedagogiky, která pro ni vytváří metodologický základ. Na Slovensku je sociální pedagogika považována za teoretičtější a všeobecnější vědu, zatímco sociální práce vystupuje jako více praktická a aplikovaná. V ČR stojí sociální pedagogika stranou od sociální práce (Kraus, 2008), což se odráží i v uplatnění absolventů. Absolventi sociální pedagogiky jsou na rozdíl od absolventů sociální práce odborně způsobilí i pro výkon některých pedagogických povolání (Zákon č. 563/2004 Sb. § 2). Právě díky širšímu uplatnění si nemyslím, že je vhodné označovat absolventy oboru sociální pedagogika jednoznačně za sociální pracovníky (i když právě v tomto povolání nachází z velké části své uplatnění), označení sociální pedagogové je pro výkon jejich činnosti výstižnější. Od kvalifikačních požadavků na sociálního pracovníka uvedených v zákoně č. 108/2006 Sb. jsou odvozeny kvalifikační požadavky pro výkon práce sociálního kurátora, kurátora pro mládež, metodika sociální prevence. Nejedná se o povolání, které by zákon samostatně definoval, ale spadají pod označení sociální pracovník, proto jsou i ve schématu č. 3 zaznačeny v odrážce jako podskupina sociálního pracovníka.

Vychovatel a pedagog volného času Podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících je umožněno absolventům sociální pedagogiky vykonávat povolání vychovatele a pedagoga volného času. K výkonu těchto povolání jsou odborně způsobilí pouze absolventi oboru vychovatelství a sociální pedagogiky. V tomto případě lze zpozorovat jeden z rozdílů

v uplatnění

mezi

oborem

sociální 29

pedagogika

a

sociální

práce,

resp. absolventům sociální práce není umožněno vykonávat tato dvě pedagogické povolání. Čech a Čerstvá (2009, s. 29) uvádí, že by se měl sociální pedagog na místě pedagoga volného času zaměřovat na výchovné problémy se záměrem výchovným i preventivním. Předností sociálního pedagoga je jeho zaměření na různorodé sociální skupiny všech věkových kategorií. Jestliže je volný čas jako „jedna ze základních oblastí výchovy dětí, mládeže, dospělých a starých, která směřuje k rozvoji volnočasových postojů, hodnot, znalostí, dovedností a východisek“ (Vážanský, Smékal, 1995, s. 68-69). Pak se jeví absolvování oboru sociální pedagogika jako jedna z ideálních variant pro splnění odborné způsobilosti. Autoři Čech a Čerstvá (2009) se zabývají i uplatněním sociálního pedagoga na místě vychovatele. O tomto tématu píší: „Nenastává v praxi problém s jeho zařazením do této oblasti – velmi dobře totiž svými kompetencemi zapadá do daného prostředí. Problém je však s prestiží této profese a její banalizací“ (s. 30). Podle zákona č. 563/2004 Sb. splňují odbornou způsobilost pro výkon vychovatele i absolventi středních odborných škol se zaměřením na vychovatelství. Je tedy otázkou zda absolventi VŠ oboru sociální pedagogika nejsou v případě působení na místech vychovatelů překvalifikovaní. Blízká povolání pro absolventy sociální pedagogiky Další skupinu tvoří povolání, které se jeví jako blízká pro práci absolventa sociální pedagogiky. I do této skupiny jsem zařadila tři povolání: asistent pedagoga, asistent probační a mediační služby a odborný pracovník ve zdravotnictví. Asistent pedagoga Dalším povoláním v rámci zákona o pedagogických pracovnících je asistent pedagoga. Kvalifikačním předpokladem pro výkon tohoto povolání je sice absolvování oboru sociální pedagogika, ale na stupni vyšší odborné školy. V případě absolvování VŠ vyžaduje vzdělání v oblasti pedagogických věd, tuto podmínku obor sociální pedagogika nesplňuje. Ovšem podle společných ustanovení o získání odborné kvalifikace v § 22 (č. 563/2004 Sb.), je podmínkou pro výkon povolání rozsah nejméně 80 hodin výuky s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. Jelikož stejná podmínka platí i pro práci vychovatele a pedagoga

30

volného času (v těchto případech zákon předpokládá splnění podmínky u absolventů sociální pedagogiky) neměl by nastat problém s uplatnění v tomto povolání. Podle zmíněného zákona je nejnižší možné vzdělání na základní škole, v takovém případě si sice jedinec musí doplnit kvalifikaci akreditovaným kurzem, ale i tak se obávám, že na těchto pracovních místech jsou VŠ absolventi překvalifikovaní. Asistent probační a mediační služby Zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě vymezuje celkem dvě povolání, pro která stanovuje minimální kvalifikační způsobilost: 

asistent probační a mediační služby



úředník probační a mediační služby

Požadavkem pro výkon asistenta probační a mediační služby je věk vyšší 21 let a středoškolské vzdělání ve společenskovědní oblasti. Na tomto pracovním místě se absolvent sociální pedagogiky sice může uplatnit, ale jeho dosažené vzdělání je vyšší než se ve skutečnosti požaduje. Při uplatnění na tomto místě dochází rovněž k překvalifikovanosti18. Kvalifikační předpoklad pro výkon úředníka probační a mediační služby je vysokoškolské vzdělání magisterského stupně společenskovědního oboru a odborná zkouška, kterou je nutné vykonat před nástupem na pracovní místo (další vzdělání i zkoušku umožňuje pracovníkovi konkrétní středisko). Na místě tohoto pracovníka může absolvent sociální pedagogiky působit až po dodělání magisterského stupně, jako absolvent bakalářského stupně nemá dostatečnou odbornou způsobilost pro výkon povolání úředníka probační služby.

Odborný pracovník ve zdravotnictví Uvedené povolání je zařazeno spíše okrajově, neboť na jeho místě mohou působit absolventi mnoha oborů, nepatří mezi typická povolání pro práci absolventa sociální pedagogiky. Jedná se o povolání, které přímo souvisí s poskytováním zdravotní péče pod

odborným

dohledem

zaměstnance

č. 96/2004 Sb.).

18

Pojem vysvětlen v kapitole 1.3.

31

zdravotnického

zařízení

(zákona

Další povolání Mezi další povolání jsem zařadila zdravotně sociálního pracovníka a adiktologa. Náplň činnosti těchto dvou povolání je blízká práci absolventa oboru sociální pedagogika, pro jejich výkon je ovšem nezbytnou podmínkou doplnění akreditovaných kurzů.

Zdravotně sociální pracovník Absolventi sociální pedagogiky nacházejí uplatnění i v oblasti nelékařských zdravotnických profesích (dle zákona č. 96/2004 Sb.) a to v povolání zdravotně sociálního pracovníka. Pracovní činností sociálně zdravotního pracovníka je sociálně-právní poradenství pro pacienty a jejich sociální opatření, příprava pacientů pro ústavní péči, zajišťování sociálních potřeb u těžce nemocných a postižených osob, spolupráce se zdravotnickými pracovníky, vedení dokumentace, stanovování sociálních anamnéz, diagnóz a prognóz (NSP, 2012). Podmínkou pro výkon tohoto povolání v případě zakončení bakalářského stupně studia sociální pedagogiky je absolvování akreditovaného kurzu pro zdravotně sociální pracovníky.

Adiktolog Dalším blízkým povoláním pro absolventy sociální pedagogiky je povolání adiktologa. Pro výkon tohoto povolání je nutné absolvovat akreditovaný kvalifikační kurz „Adiktolog“. Dle informací, které jsem získala přímo od České asociace adiktologů, je délka kurzu přibližně 3 roky (několik set hodin) a de facto kopíruje celé studium adiktologie na 1. LF UK. Absolvent takového kurzu se již neuplatňuje na trhu pod označením sociální pedagog, ale adiktolog. Stojí za zvážení, zda se nevyplatí, v případě zájmu o problematiku drogových závislostí, přihlásit rovnou do studia 1. Lékařské fakulty UK oboru Adiktologie. Dodělávání akreditovaného kurzu se jeví jako méně výhodné.

32

Tabulka č. 2: Celkový přehled povolání pro absolventy sociální pedagogiky Absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně jsou odborně způsobilí pro výkon povolání bez nutnosti doplnění dalšího vzdělání Absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně jsou překvalifikovaní Absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně si musí pro výkon tohoto povolání doplnit vzdělání

sociální pracovník vychovatel pedagog volného času asistent probační a mediační služby asistent pedagoga sociálně zdravotní pracovník adiktolog Zdroj: vlastní konstrukce

Uvedená povolání se mohou uplatnit v celé řadě zařízení, která se nachází jak ve veřejné, tak neziskové sféře. Pro uvedení jejich výčtu jsem se nechala inspirovat schématem od Krause (2008, s. 205) a vytvořila tak schéma vlastní, obě jsou dostupné v příloze č. 7 a 8. Typové pozice pro absolventy sociální pedagogiky dle Národní soustavy povolání (NSP) Uplatnění absolventa by se dalo vyjádřit i z pohledu uplatnění na jednotlivých typových pozicích. Typové pozice jsou skupiny pracovních činností v rámci určitého povolání. Jejich výčet je dostupný v NSP, která se prostřednictvím Sektorových rad snaží monitorovat požadavky na výkon různých typových pozic. Výsledky její činnosti jsou zpřístupněny ve veřejné databázi. Na vzniku databáze se podílí významní zaměstnavatelé, profesní organizace, vzdělavatelé a další odborníci z oblasti daného sektoru. Jejich snahou je zvýšit mobilitu a flexibilitu na pracovním trhu (NSP, 2009d). Ve vytvořené databázi se mohou absolventi sociální pedagogiky uplatnit v těchto odborných směrech – sociální péče, státní správa, uzemní a samosprávní celky, vzdělání, výchova a zdravotnictví. Z NSP jsem zpracovala typové pozice vhodné pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně, u kterých pro splnění odborné způsobilosti bylo požadováno i vystudování oboru sociální pedagogika (příloha č. 9).

33

II.

EMPIRICKÁ ČÁST 4. Metodologie výzkumného šetření

Oblastí mého výzkumu je uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně na trhu práce. Mými respondenty pro tento výzkum byli potencionální zaměstnavatelé. Rozhodla jsem se zjistit, jaké jsou podmínky na pracovním trhu pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ. Za determinanty podmínek na pracovním trhu jsem si určila kritéria, na základě kterých zaměstnavatelé vybírají nové pracovníky a kapacity, které mají v zařízení k dispozici pro přijetí absolventa sociální pedagogiky.

4.1. Cíl výzkumu, výzkumné otázky a operacionalizace pojmů Hlavním cílem tohoto výzkumu je zjistit podmínky pro uplatnění absolventa sociální pedagogiky bakalářského stupně na trhu práce. Mé výzkumné otázky zní: I. Která kritéria jsou pro potencionální zaměstnavatele důležitá při obsazování pracovních pozic? II. Jaké mají zařízení kapacity pro příjímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? Pro zodpovězení druhé výzkumné otázky byly určeny další dvě dílčí výzkumné otázky: 1.1. Jaké mají zařízení aktuální kapacity pro přijímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? 1.2. Jaké mají zařízení volné kapacity19 pro přijímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně?

Operacionalizace pojmů Absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ – jedinec, který vystudoval obor sociální pedagogika na vysoké škole v bakalářském stupni studia (viz o oborech tabulka č. 1).

19

Označení „volná kapacita“ bylo vymyšleno pro účely této bakalářské práce.

34

Potencionální zaměstnavatel – účastník pracovně-právního vztahu, který poptává práci a byl osloven na základě předem stanovených parametrů, aby vyplnil dotazník určený pro tento výzkum. Kritéria zaměstnavatelů (pro obsazování kapacit zařízení) – kritériem je myšleno měřítko, které slouží k výběru nových zaměstnanců. Za tři hlavní kritéria považuji praxi, vzdělání a individuální charakteristiky jedince. 

Vzdělání – „Vzdělání je ta složka kognitivní vybavenosti

osobnosti (osvojené vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty, normy) která se zformovala prostřednictvím vzdělávacích procesů“ (Průcha, 2009, s. 361). V rámci tohoto výzkumu jsem se zaměřila celkem na 4 specifická kritéria, na stupeň vysokoškolského vzdělání, jeho oborové zaměření, prestiž školy a absolvované kurzy z nabídky dalšího vzdělávání. 

Praxe - zběhlost v odborných činnostech získaná výkonem

pracovní činnosti, díky které jedinec získává zkušenosti. V rámci tohoto kritéria se zaměřuji na délku praxe na trhu práce, délku praxe v oboru, různorodost získaných zkušeností v oboru a další způsoby jakými byla praxe získána (dobrovolnictví, stáže, brigády). 

Individuální charakteristiky – jedná se o charakteristické

rysy osobnosti, které se v průběhu života mohou proměňovat. Pro toto kritérium jsem vybrala celkem tři základní rysy: povahové vlastnosti a schopnosti

prezentace,

aktivní

přístup

a

osobní

zkušenosti

zaměstnavatele s uchazečem. Kapacita - schopnost zařízení přijmout do pracovního poměru vysokoškolské absolventy oboru sociální pedagogika bakalářského stupně VŠ. Vycházím ze skutečnosti, že změřená kapacita nemusí být v čase konstantní. Proto jsem pro účely této práce rozdělila kapacitu na aktuální a volnou. Aktuální kapacita zařízení - současná schopnost zařízení přijmout do pracovního poměru vysokoškolské absolventy oboru sociální pedagogika bakalářského stupně. Měřím ji procentem, v jakém se mohou absolventi sociální pedagogiky v zařízení uplatnit na odborných pracovních místech (z celkového počtu pracovních míst). Volná kapacita - odchylky ve schopnostech zařízení, přijmout do pracovního poměru vysokoškolské absolventy oboru sociální pedagogika bakalářského stupně.

35

Na změny aktuální kapacity mohou poukázat některé faktory. Za účelem zodpovězení otázky jsem se dotazovala na změny v počtech zaměstnanců, fluktuaci počtu zaměstnanců a možnosti vytváření pracovních míst. Výsledkem odpovědi na druhou dílčí výzkumnou otázku (1.2) bude zhodnotit, jakým změnám zařízení podléhají.

4.2. Metoda výběru výzkumného vzorku V rámci

teoretické

práce

byl

sestaven

zjednodušený

model

zařízení

potencionálních zaměstnavatelů absolventů oboru sociální pedagogika (příloha č. 8). Při sestavování modelu bylo jednoznačně zjištěno, že nejvíce pracovních míst pro sociální pedagogy se nachází v zařízeních působících pod Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), proto byly zařízení pod těmito dvěma ministerstvy vybrány do základního souboru. „Nejlepší způsob, jak určit výběrový soubor, je náhodný výběr subjektu“ (Gavora, 2000, s. 60). Jelikož obě ministerstva vytváří rejstříky zařízení, které jsou dostupné na internetových stránkách i v tištěné podobě20, byla jsem schopna vybrat výzkumný vzorek za pomoci náhodného výběru. Po menších úpravách rejstříků jsem zvolila základní soubor výzkumu. Pomocí losování byl ze základního souboru určen výběrový soubor. Výběrový soubor je reprezentativní, každý vzorek ze základního souboru měl stejnou pravděpodobnost (z matematického hlediska) být součástí výběrového souboru jako i ostatní vzorky základního souboru (Gavora, 2000, s. 60).

Schéma č. 4

Náhodný výběr

Zdroj: Gavora, 2000, s. 60

20

Součástí rejstříků jsou zařízení různých zřizovatelů (stát, kraj, církev, soukromník,…), pro účely tohoto výzkumu však nepovažuji za důležité zřizovatele rozlišovat.

36

Výzkumný vzorek – MŠMT (celkem osloveno 50 zaměstnavatelů) Byl

vybrán

za

pomocí

internetového

rejstříku

(http://rejskol.msmt.cz).

Parametrem pro výběr byl druh zařízení a kraj jeho působnosti. Do základního souboru jsem zařadila zařízení Zlínského a Jihomoravského kraje. Vybrala jsem celkem 4 druhy zařízení (viz příloha 8). I když dominantní částí zařízení pod MŠMT tvoří školy, nebyly zahrnuty do základního souboru. Kapacity pro sociální pedagogy jsou u škol minimální, odpovědi směřující k zodpovězení druhé výzkumné otázky dotazující se na kapacitu by značně zkreslovaly získaná data. Na druhou stranu zastoupení absolventů sociální pedagogiky na školách není natolik rozsáhlé. Z adekvátních povolání pro absolventy sociální pedagogiky působí v rámci škol pouze vychovatel (popř. asistenta pedagoga). Z těchto důvodů nebyly školy osloveny.

Výzkumný vzorek – MPSV (celkem osloveno 150 zaměstnavatelů) Základní soubor byl rovněž zúžen na zařízení Jihomoravského a Zlínského kraje. K výběru tohoto výzkumného vzorku byly použity tištěné Adresáře sociálních služeb a internetový rejstřík (http://iregistr.mpsv.cz). I u těchto zařízení byl hlavní parametr kraj, druh zařízení a došlo ke zredukování jejich výčtu. Některá zařízení sociálních služeb jsem nepovažovala za adekvátní zařadit do základního vzorku a to z toho důvodu, že nebylo možné začlenit absolventy sociální pedagogiky na pracovní místa. Tento výběr byl založen na základě logického úsudku a informací vyhledaných na internetových stránkách jednotlivých zařízení sociálních služeb. Ze seznamu byly vyloučeny i některá města, která byla uváděna jako poskytovatelé sociálních služeb.

37

Popis výzkumného vzorku Tabulka č. 3 Složení výzkumného vzorku MŠMT (23,5 %) Zařízení (druh zařízení) Školská poradenská zařízení Školská výchovná a ubytovací zařízení Školská zařízení pro ústavní výchovu

absolutní četnost 2 1 8

relativní četnost 8,33% 4,16% 33,34%

Zájmové školské zařízení

13

54,17%

Celkem

24

100%

absolutní četnost 9 4 13 8 2 1 1 1 2 5 1 1 1 2 1 1 1 1 1 15 4 1 1

relativní četnost 11,54% 5,14% 16,67% 10,26% 2,56% 1,28% 1,28% 1,28% 2,56% 6,42% 1,28% 1,28% 1,28% 2,56% 1,28% 1,28% 1,28% 1,28% 1,28% 19,23% 5,14% 1,28% 1,28%

1

1,28%

78

100,00%

MPSV

21

(76,5 %)

Zařízení Azylové domy Centrum denních služeb Denní/týdenní stacionáře Domovy pro seniory Domovy pro zdravotně postižené Domy na půli cesty Chráněné bydlení Manželská poradna Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Odlehčovací služba Osobní asistence a raná péče Sociálně právní poradna Sociálně terapeutické dílny Sociální poradna a odlehčovací služby Sociální poradna a soc.rehabilitace Sociální poradna a terapeutické dílny Soc. poradna, azyl.dům, domy na půli cesty Soc. poradna, soc.rehabilitace, terénní práce Sociální poradny Sociální rehabilitace Stacionář,chrán. bydlení, soc. terap. dílny a odlehč. služby Terapeutické komunity Zařízení pro krizovou pomoc

Celkem

21

Více sociálních služeb na jednom řádku v tabulce představuje jedno zařízení, které nabízí kombinaci sociálních služeb.

38

4.3. Postup sběru dat Rozhodla jsem se k oslovení respondentů využít elektronickou poštu. Své žádosti jsem zasílala na emailové adresy22 zařízení s prosbou o vyplnění dotazníku takovou osobou, která je kompetentní přijímat nové zaměstnance. Dotazníky nebyly zasílány všechny najednou, ale po částech. Protože jsem doposud neměla zkušenosti s aplikací dokumentů v google, chtěla jsem postupným odesíláním dotazníků předejít možnému přehlcení aplikace.

Aplikace „docs.google“ Dotazník byl vytvořen pomocí internetové aplikace „docs.google“. Touto aplikací jsem se snažila zjednodušit respondentům samotné vyplňování a odesílání dotazníku a tím zvýšit návratnost. Pokud je respondent ochoten odpovědět na otázky v dotazníku, stačí pouze přejít na stránku zobrazenou v samostatné kartě internetového prohlížeče za pomoci hypertextového odkazu zaslaného v obsahu emailu. Dotazník se respondentům zobrazuje na několika stranách. Při přechodu z jedné strany na druhou stačí pouze označit tlačítko „zpět“ anebo „další“, předtím je však nutné vyplnit všechny povinné otázky (označeny červenou hvězdičkou). V případě nezodpovězení těchto otázek nelze pokračovat na další stranu. Díky této funkci jsem získala kompletně vyplněné dotazníky. Další výhodou aplikace je přehledné uspořádání výsledků dotazníku do excelové tabulky, možnost vytisknout výsledky v PDF formátu či zkonstruování grafu přímo na internetových stránkách. Při převodu grafu z internetu do textového dokumentu může dojít ke snížení kvality grafu, proto jsem grafy samostatně konstruovala v programu Microsoft Office Excel 2007.

Návratnost Využít elektronickou poštu se v mém případě osvědčilo. Přes všechny počáteční pochybnosti spojené s návratností dotazníků se mi podařilo nasbírat potřebná data pro výzkumné šetření. Na požadovaný počet (100) zodpovězených dotazníků jsem

22

Emailové adresy byly nalezeny v internetových rejstřících, tištěných adresářích a na webových stránek zařízení.

39

čekala přibližně 3-4 týdny. Z rozeslaných 200 dotazníků se mi v tomto čase navrátilo celkem 102 dotazníků. Návratnost tohoto výzkumného šetření je 51 %.

Etická stránka výzkumu Respondenti byli v obsahu emailu (i v záhlaví dotazníku) informování o tom, že výsledky dotazníku budou součástí bakalářské diplomové práce, která bude zveřejněna

v Informačním

systému

Masarykovy univerzity.

Zároveň

jsem

respondenty ujistila o anonymitě výzkumu, který bude pracovat pouze s typem jejich zařízení popř. druhem poskytované služby. Žádné bližší informace, které by mohly odhalovat identitu zařízení, nejsou v empirické části bakalářské diplomové práce ani nikde jinde zveřejněny.

Pilotní přezkoumání Dříve než byly dotazníky odeslány, realizovala jsem pilotní přezkoumání, které probíhalo celkem ve dvou kolech. V prvním kole bylo vyplněno třemi respondenty, ve druhém kole po úpravách formulací již pouze jedním respondentem. Cílem pilotního přezkoumání bylo předejít formulačním chybám a dvojsmyslným otázkám. Na základě připomínek respondentů jsem provedla korekci dotazníku, byly přeformulovány dvě otázky a doplněny poznámky vysvětlující blíže některé pojmy.

4.4. Metoda získávání dat Pro empirickou část této práce jsem zvolila jeden z typů kvantitativní výzkumné sondy - dotazník.

Dotazník je „způsob písemného kladení otázek a získávání

písemných odpovědí“ (Gavora, 2000, s. 99). Ve výběru výzkumné sondy jsem dlouho váhala, původně jsem pro empirickou část vybrala kvalitativní výzkumnou sondu – polostrukturovaný rozhovor. Výhodou této sondy je velké množství získaných dat, které dotazník bohužel nemůže poskytnout. K tomuto typu výzkumu jsem neměla vhodné respondenty, u jejichž výpovědí bych se nemusela obávat zkreslených informací. Není vyloučeno, že bych v očích respondentů mohla vystupovat spíše jako budoucí absolvent dotazující se na své uplatnění než výzkumník, který chce získat objektivní data. Z tohoto důvodu jsem se nakonec rozhodla pro sondu kvantitativní.

40

Data, která jsem dotazníkem získala, bych si nedovolila zobecňovat na celou populaci. Výsledky dotazníku platí pro základní vzorek, mohou však umožnit vhled do oblasti uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně.

4.5. Dotazník Dotazník jsem navrhla takovým způsobem, abych získala potřebné informace k zodpovězení výzkumných otázek. Celkem je sestaven z 19 otázek. Počet povinných otázek, který se respondentům zobrazí, závisí na tom, zda právě v jejich zařízení absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně má či nemá uplatnění. Pokud má uplatnění, musí respondenti zodpovědět 17 otázek, pokud nemá uplatnění, odpovídají pouze na 9 otázek. Na závěr dotazníku jsem zařadila ještě dvě dobrovolné otevřené otázky. Jedna se dotazuje na to, zda mají respondenti zkušenosti s absolventy sociální pedagogiky a jestli ano, jak by hodnotili jejich přednosti a nedostatky. Druhá dobrovolná otázka dává respondentům možnost otevřeně komentovat celý dotazník. V dotazníku jsem použila různé typy položek – 2 polouzavřené otázky, 7 uzavřených otázek, 1 otevřenou otázkou, 3 bipolární škály, 1 tabulku, do které je nutné doplnit poměr k daným kritériím (dala by se tedy označit za polouzavřenou), 1 tabulku obsahující 11 bipolárních škál (dle pilotního přezkoumání hodnotím jako časově nenáročnou otázku). Položky v dotazníku k první výzkumné otázce: Která kritéria jsou pro potencionální zaměstnavatele důležitá při obsazování pracovních pozic? V první části se nachází otázka dotazující se na hodnotu, jakou mají pro potencionální zaměstnavatele mnou tři stanovená kritériím při výběru nových zaměstnanců.

Za

kritéria

je

považováno

vzdělání,

praxe

a

individuální

charakteristiky, všechna tři se nachází v tabulce a úkolem respondentů je doplnit do tabulky k jednotlivým kritériím takové procento, v jakém na něj berou ohled při přijímání nových zaměstnanců, tak aby součet všech tří řádků tabulky byl 100 %. Výsledkem této otázky bude aritmetický průměr všech odpovědí. Druhou část tvoří bipolární škály. Tento typ otázky byl vybrán právě proto, že jsou v aplikaci „docs.google“ lehce konstruovatelné a oproti jiným typům otázek i časově nenáročné.

Z výsledků škál vyvozuji důležitost, jakou potencionální

zaměstnavatelé přiřazují k daným kritériím. Opět využívám již zmíněná tři kritéria 41

(vzdělání,

praxe,

individuální

charakteristiky),

které

blíže

specifikuji

do

11 bipolárních škál. Škály mají měřítko od 1 do 7, kdy 1 = nejdůležitější a 7 = nejméně důležitá. Výsledky budou zakresleny do sloupcových grafů pro každé specifické kritérium. Na ose y bude znázorněna četnost zaměstnavatelů, kteří vybrali danou hodnotu, na ose x hodnota přiřazená ke specifickému kritériu

23

(od 1 do 7).

Pokud počet zaměstnavatelů, kteří vybrali možnost 1-3 bude vyšší než počet zaměstnavatelů, kteří vybrali možnost 4-7, bude dané specifické kritérium vyhodnoceno jako důležité. V opačném případě bude vyhodnoceno jako méně důležité. Kromě zakreslení do grafu budou jednotlivé výsledky vyhodnoceny v tabulce, ze které bude možné vyčíst podrobnější výsledky. Na závěr budou výsledné kritéria seřazeny podle důležitosti, která je k nim přiřazována. Jak tabulka, tak bipolární škály jsou v dotazníku položkami obsahovými. „Obsahové položky zjišťují údaje, které jsou nutné pro splnění výzkumného záměru“ (Chráska, 2007, s. 164). V poslední části dotazníku, zaměřuji se na první výzkumnou otázku, jsou zařazeny dvě kazuistiky. Obě kazuistiky uvádí zcela totožné případy dvou uchazeček o zaměstnání. V prvním případě se uchazečky liší ve studovaném oboru (na výběr sociální pedagogika nebo sociální práce), ve druhém případě se liší ve stupni vysokoškolského studia (na výběr bakalářský nebo magisterský stupeň studia). Úkolem respondentů je vybrat právě jednu z těchto žen, která se uchází u nich o pracovní

místo.

funkcionálními,

Kazuistiky mají

za

jsou úkol

v sestaveném

dotazníku

položkami

optimalizovat

průběh

dotazování

(Chráska, 2007, s. 164). Položky v dotazníku k druhé výzkumné otázce: Jaké mají zařízení kapacity pro příjímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? Druhou výzkumnou otázku jsem rozdělila na dvě dílčí výzkumné otázky. První dílčí výzkumná otázka se zaměřuje na zjištění aktuální kapacity zařízení, jak již bylo blíže rozvedeno v části operacionalizace. Je měřena procentem, které poukazuje na to, kolik mohou v zařízení zaujímat absolventi sociální pedagogiky z celkového počtu odborných pracovních míst. Procento je měřeno v rozpětí 0-20 %, 20-40 %, 23

Pojem specifické kritérium používám v práci častěji, pod tímto pojmem je myšleno právě jedno z jedenácti kritérií, které bylo hodnoceno bipolárními škálami. Specifické kritérium (př. stupeň vzdělání) konkretizuje jedno ze tří hlavních kritérií (př. vzdělání).

42

40-60 %, 60- 80 %, 80-100 %. Pokud bude více respondentů, kteří označí kapacity pro sociální pedagogy u nich v zařízení nižší než 40 %, jak počet respondentů, kteří označí kapacity vyšší než 60 %, bude zastoupení pracovních míst pro sociální pedagogy ohodnoceno jako nízké. Dále jsem se dotazovala na celkem počet odborných zaměstnanců. Pro zjišťování počtu zaměstnanců jsem vybrala rovněž rozpětí, v tomto případě 1-5, 5-10, 10-30, 30-50, 50 a více zaměstnanců. Tato otázka má umožnit lepší přehled o tom, jak jsou oslovená zařízení velká. Jelikož mou hlavní snahou bylo vytvořit dotazník časově i obsahově nenáročný, jsou obě otázky uzavřené. Druhá výzkumná otázka se zaměřuje na zjištění volných kapacit. Volnou kapacitou je myšlena odchylka ve schopnosti přijímat nové pracovníky. Pro měření této odchylky jsem vybrala fluktuaci v počtu zaměstnanců, otázka zní: Jak byste zhodnotil/a fluktuaci počtů odborných pracovníků u Vás v zařízení? Výběr hodnoty možný na škále od 1 do 5, kdy 1 = vysoká, 5 = nízká. Kromě výběru na této škále jsem chtěla respondentům umožnit vybrat

možnost „nedokážu posoudit“,

„docs.google“ neumožňuje tímto způsobem otázku sestavit, proto předpokládám, že v případě, kdy respondent není schopen fluktuaci určit, vybere č. 3 (ani vysoká, ani nízká). Na kolísání kapacit jsem kromě fluktuace zaměřila ještě jednu uzavřenou otázku. Otázka se dotazuje na trend proměn počtu pracovníků v zařízení, tj. jestli klesají, stoupají či zůstávají neměnné. V otázce je uvedeno: Jak se proměňují počty odborných pracovníků u Vás v zařízení v současné době? Aby byla současná doba pojímána respondenty stejně, do poznámek jsem uvedla časový horizont od 2011doposud. Dalšími otázkami souvisejícími s kapacitou, které bych nerada v rámci tohoto tématu opominula, jsou bipolární škály a snaží se zjistit, jaký mají respondenti názor na možnosti vytváření nových pracovních míst do budoucna u nich v zařízení. Respondenti vybírají hodnotu na škále od 1 do 5, kdy 1 = rozhodně bude možné vytvářet nová pracovní místa, 5 = rozhodně nebude možné vytvářet pracovní místa. První škála se ptá, jaký mají respondenti názor na vytváření nových odborných pracovních míst. Druhá škála se dotazuje, do jaké míry předpokládají vytváření nových odborných pracovních míst, na kterých by se mohli uplatnit absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ jako odborní pracovníci. Na tuto škálu navazuje otázka, která vybízí respondenty připouštějící vytváření nových pracovních

43

míst (označili na škále 1 nebo 2), aby určili, o jaký pracovní úvazek by se na nově vytvořených místech nejspíše jednalo. Poslední otázka zní: Co by mohlo bránit vytváření nových pracovních míst, na kterých by se mohli uplatňovat absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ? Touto otázkou jsem chtěla dát respondentům příležitost vyjádřit se k předchozím otázkám o vytváření nových pracovních míst.

5. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření Při analýze a interpretaci získaných dat jsem vycházela ze stanovených výzkumných otázek. V první podkapitole analyzuji výsledky zařízení, u kterých se absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně nemůže uplatnit. Druhá podkapitola „Kritéria pro výběr zaměstnanců“ se zaměřuje na první výzkumnou otázku, třetí podkapitola „Kapacity zařízení“ se soustředí na druhou výzkumnou otázku. Výsledky jsou zpracovány v grafech a tabulkách. Text zahrnuje jak interpretaci výsledků, tak vlastní komentář.

5.1. Možnost uplatnění absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně u oslovených zařízení Z celkového počtu 102 oslovených zařízení označilo 7 respondentů (tj. 6,9 % z výzkumného vzorku) u otázky, zda mají absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně uplatnění v jejich zařízení možnost „ne“. Jako důvod tři respondenti (zájmové školské zařízení, dvě sociální poradny) uvedli požadavek magisterského stupně vzdělání, jeden z respondentů (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) požadoval kvalifikaci v jiném studijním oboru. Jedním z respondentů byla sociálně právní poradna, která pomocí otevřené otázky blíže uvedla „Jsme sociálněprávní poradna a je tedy nutná kvalifikace s praxí“, „Jsme vázáni dotačním programem a tedy omezenými finančními prostředky. Jinak vyžadujeme odbornost v sociálně-právním poradenství, takže by záleželo i na individualitě, praxi a schopnosti absolventa.“ Poslední dva respondenti (sociální poradna, nízkoprahové zařízení) vybrali možnost „Nemáme adekvátní pracovní místo, na kterém by mohl absolvent sociální pedagogiky působit.“

44

U otázky, co by mohlo bránit vytváření nových pracovních míst, na kterých by se mohli uplatnit absolventi sociální pedagogiky, uvedli všichni respondenti omezený rozpočet, resp. nedostatek financí. Pomocí škály (měřítko od 1 do 5, kdy 1 = rozhodně ano, 5 = rozhodně ne) bylo i u těchto respondentů zjišťováno, zda je možné do budoucna vytvářet nová pracovní místa, na kterých by se mohl uplatnit absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně. Čtyři z nich uvedli na škále č. 5, tedy „rozhodně ne“, tři z nich označili č. 4 „spíše ne“. Dá se tedy vyvozovat, že u těchto zařízení nelze s uplatněním počítat jak v současnosti, tak ani do budoucna. Zbylých 95 zařízení uvedlo, že u nich existuje takové pracovní místo, na kterém by mohl být absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně zaměstnán jako odborný pracovník. Tato kapitola se dále zabývá analýzou výsledků získaných právě od těchto potencionálních zaměstnavatelů.

5.2. Kritéria pro výběr zaměstnanců První výzkumná otázka: Která kritéria jsou pro potencionální zaměstnavatele důležitá při obsazování pracovních pozic?

A.

Hodnota kritérií

Oslovený soubor potencionálních zaměstnavatelů přikládá nejvyšší váhu individuálním charakteristikám (39,6 %), dále pak vzdělání (32,5 %) a praxi (27,9 %). Rozdíly u výsledných hodnot jednotlivých kritérií (určené za pomoci aritmetického průměru) nejsou markantní, všechny se pohybují kolem jedné třetiny. Tento výsledek je poměrně překvapivý a to z toho důvodu, že jednotlivé hodnoty představovaly často dichotomické rozdíly, př. 1. 10%, 2. 10 %, 3. 80 % nebo 1. 20 % 2. 60 % 3. 20 %. Jen zřídka kdy se blížily jedné třetině, př. 1. 30%, 2. 30 %, 3. 40%. V patnácti případech byla praxi přiřazena hodnota rovna nebo vyšší než 50, v devíti případech byla vzdělání přiřazena hodnota rovna nebo vyšší než 50 a celkem v osmnácti případech byla u individuálních charakteristik hodnota rovna nebo vyšší než 50. Kromě celkových hodnot daných kritérií jsem dala do grafu zvlášť hodnoty uváděné zařízeními pod MPSV a MŠMT. Pořadí důležitosti kritérií zůstalo u obou resortů stejné. I když rozdíly mezi nimi nejsou výrazné, lze vypozorovat u zařízení

45

MŠMT vyšší akcent na individuální charakteristiky a vzdělání než u zařízení MPSV, které na rozdíl od MŠMT přiřazují vyšší hodnotu praxi. Domnívám se, že tyto rozdílné hodnoty jsou především výsledkem odlišných preferencí zaměstnavatelů. Graf č. 3

Hodnota kritérií MPSV 32,20%

39,10%

32,50%

39,60%

28,70%

27,90%

MŠMT 34,10%

40,80%

Vzdělání Praxe Individuální charakteristiky

B.

25,10%

Kritérium - vzdělání Graf č. 4 Vzdělání Vzdělání - stupeň studia 30

40 35

Četnost odpovědí

Četnost odpovědí

Vzdělání - vystudovaný obor

30 25 20 15 10 5 0

25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

5

6

1

7

Míra důležitosti (1 - nejdůležitější, 7 nejméně důležité)

2

3

4

5

6

7

Míra důležitosti

46

Vzdělání – absolvované kurzy z nabídky dalšího vzdělávání

35

40

30

35 Četnost odpovědí

Četnost odpovědí

Vzdělání – prestiž vystudované školy

25 20 15 10

30 25 20 15 10

5

5

0

0 1

2

3

4

5

6

1

7

2

3

4

5

6

7

Míra důležitosti

Míra důležitosti

Oslovený soubor potencionálních zaměstnavatelů považuje za nejdůležitější při výběru nových zaměstnanců vystudovaný obor uchazečů (66,3 %), dále pak kurzy z neformální

nabídky

vzdělávání,

které

uchazeč

absolvuje

nad

rámec

vysokoškolského vzdělání (62,1 %). Skoro polovina (47,4 %) respondentů připisuje důležitost stupni vzdělání na VŠ. Prestiž školy, kterou absolvent vystuduje, byla vyhodnocena jako nedůležité kritérium, podstatné je pouze u 12,6 % oslovených. Jak lze z grafů vypozorovat, téměř shodné hodnoty byly přiřazovány k vystudovanému oboru a k absolvovaným kurzům z neformální nabídky vzdělání. Domnívám se, že tyto výsledky jsou si podobné právě proto, že se jedná o podobný typ kritéria, který poukazuje na profesní zaměření jedince tj. na obsah jeho odborných znalostí. Na základě těchto výsledků lze říci, že míra vědomostí u jedince sehrává významnou roli v jeho přijetí na pracovní místo a vystudovaný obor je pro zaměstnavatele významnější než stupeň dosaženého vzdělání. Tabulka č. 4 Vzdělání

47

C. Kritérium - praxe Graf č. 5 Praxe Praxe - délka praxe v oboru

30

35

25

30 Četnost odpovědí

Četnost odpovědí

Praxe - délka uplatnění na trhu práce

20 15 10 5

25 20 15 10 5

0

0 1 2 3 4 5 6 7 Míra důležitosti (1 - nejdůležitější, 7 - nejméně důležité)

1

3

4

5

6

7

Míra důležitosti Praxe v průběhu studia – dobrovolnictví, stáže, brigády

Praxe – různorodost získaných zkušeností v oboru 30

35

25

30 Četnost odpovědí

Četnost odpovědí

2

20 15 10 5

25 20 15 10 5

0

0 1

2

3

4

5

6

7

1

Míra důležitosti

2

3

4

5

6

7

Míra důležitosti

U prvního grafu (délka praxe na trhu práce) si lze povšimnout zajímavého, rovnoměrného rozložení důležitosti hodnot připomínající Gaussovu křivku. U tohoto kritéria je průměrné hodnocení 3,9, tedy velice blízké středové hodnotě. Považuji za důležité upozornit na hodnoty ve druhém grafu, který představuje taky délku praxe, v tomto případě se jedná pouze o praxi v oboru. U tohoto grafu je téměř totožné rozložení jako u grafu prvního, až na ten rozdíl, že četnost odpovědí u jednotlivých hodnot je na rozdíl od prvního grafu posunuta o jeden stupeň doleva. V tomto případě si dovolím konstatovat, že většina respondentů označila u kritéria délka

48

praxe na trhu práce o jeden stupeň (na stupnici 1-7) menší významnost, než kterou přiřadila kritériu délka praxe v oboru. U dalších dvou grafů nejsou hodnoty znázorněných kritérií (různorodost získané praxe a praxe získaná v průběhu studia - stáže, brigády, dobrovolnické aktivity), rozloženy stejně, jako je tomu u prvních dvou grafů. U kritéria různorodosti praxe je četnost odpovědí u jednotlivých hodnot přiřazena nerovnoměrně. Zatímco praktické aktivity během studia jsou hodnoceny rovnoměrně, kdy nejčastěji označovanou hodnotou je neutrální číslo 4, od kterého četnost odpovědí klesá. I když rozložení četnosti odpovědí není u těchto dvou grafů stejné, jejich výsledné hodnoty získané aritmetickým průměrem jsou (až na jedno desetinné místo) totožné. V rámci tohoto tématu bych ráda doplnila některé výsledky z otevřených otázek, které se soustředili na kritérium praxe. V mnohých odpovědí se promítal apel na nutnost praxe absolventa, konkrétně se respondenti vyjadřovali pouze k praxím a stážím v rámci VŠ. Na jedné straně byly označovány komentáře k praxím a stážím v rámci studia za přínosné, na druhé straně za nedostačující. Obsahově podobných komentářů k nedostatečnému rozsahu praxe v rámci VŠ studia se objevilo hned několik: „Absolvování praxe v rámci studia není pro naše potřeby dostatečnou praxí…“, nebo „s absolventy sociální pedagogiky nemám osobní zkušenost, několikrát jsme přijali studenty tohoto oboru na praxi, nedokážu posoudit jejich schopnost pracovat s klientem, protože praxe probíhaly pouze v krátkém intervalu.“ Byly však vyjádřeny i pozitiva školních praxí, které vyjádřil např. respondent v tomto komentáři: „…na základě dobrých zkušeností ze školní praxe jsme přijali v nedávné době absolventku sociální pedagogiky. Myslím, že školní praxe mají své opodstatnění a studenti si mohou nalézt během studia své pracovní místa.“ Tabulka č. 5 Praxe

49

U kritéria praxe si lze povšimnout, že se průměrné hodnoty specifických kritérií příliš neliší. Přiřazené hodnoty se pohybují od 3,2 do 3,9. Rozdíly v kritériích lze v tomto případě lépe zpozorovat za pomoci relativních četností odpovědí v tabulce č. 5.

D. Kritérium – individuální charakteristiky Graf č. 6 Individuální charakteristiky Vlastní zkušenosti s uchazečem

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

30 Četnost odpovědi

Četnost odpovědi

Aktivní přístup uchazeče

25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

5

6

1

7

Míra důležitosti (1 - nejdůležitější, 7 - nejméně důležité)

2

3

4

5

6

7

Míra důležitosti

Individuální charakteristiky jedince – jeho osobní prezentace na pohovoru, povahové vlastnosti 40 Četnost odpovědi

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3 4 5 6 Míra důležitosti

7

Při komparaci výsledného hodnocení specifických kritérií bylo zjištěno, že právě individuální charakteristiky považují potencionální zaměstnavatelé za nejdůležitější. Jako nejdůležitější vlastnost uchazeče o zaměstnání se z výsledků dotazníku jeví aktivní přístup jedince (85,2 %) a individuální povahové vlastnosti a schopnosti prezentace na pohovoru (84,2 %). Je pochopitelné, že tato kritéria jsou stěžejní při

50

výběru zaměstnanců, protože právě těmito vlastnostmi svému zaměstnavateli uchazeči prokazují svůj zájem o práci na daném pracovním místě. Jak bylo již v teoretické části podrobněji argumentováno, u absolventů oboru sociální pedagogika je nutné mít dostatečné osobnostní kompetence, protože jejich práce je zaměřena na komunikaci s různorodou skupinou populace. Proto i tyto výsledky hodnot kritérií získané z mého dotazníku by se daly označit za specifické právě pro obor sociální pedagogika, popř. pro obory pomáhajících profesí.

Tabulka č. 6 Individuální charakteristiky

E. Specifická kritéria Tabulka č. 7 Specifická kritéria

2,1 2,3 3,2 3,2

85,20 % 84,20 % 66,30 % 64,20 %

Důležitost 4+5+6 = méně důležité kritérium 9,50 % 7,40 % 15,80 % 15,80 %

3,5

62,10 %

28,40 %

3,5 3,6 3,6 3,5 3,9 5

48,40 % 47,40 % 47,40 % 46,30 % 40,00 % 12,60 %

23,20 % 22,10 % 28,40 % 26,30 % 31,60 % 56,90 %

Průměrná hodnota

Specifické kritérium

Aktivní přístup Prezentace uchazeče, povahové vlastnosti Vystudovaný obor Délka praxe v oboru Absolvované kurzy z nabídky neformál. vzdělávání Různorodost zkušeností Stáže, školní praxe, dobrovolnictví Stupeň studia Vlastní zkušenosti s uchazečem Délka uplatnění na trhu práce Prestiž vystudované školy

Důležitost 1+2+3 = důležité kritérium

V tabulce jsem seřadila specifická kritéria podle jejich důležitosti, která jim byla respondenty přidělována. Průměrné hodnoty byly vypočítány ze všech získaných

51

odpovědí. Další dva sloupce tabulky znázorňují, kolik procent respondentů (relativní četnost odpovědi) označilo danou významnost. Veškerá kritéria vybraná pro tento dotazník, až na prestiž vystudované školy, byla respondenty celkově hodnocena jako důležitá.

F. Sociální pedagogika vs. Sociální práce Graf č. 7 Kazuistika – obor studia

Sociální práce 45%

55%

Sociální pedagogika

U kazuistiky, ve které si měli respondenti vybrat mezi absolventkou sociální pedagogiky a sociální práce, dalo přednost 55 % respondentů absolventce oboru sociální práce před absolventkou oboru sociální pedagogiky, kterou by vybralo 45 % respondentů. Zatímco zařízení MPSV ve většině případů upřednostňuje absolventku oboru sociální práce, tak zařízení MŠMT naopak preferuje absolventku sociální pedagogiky. Z oslovených 24 zařízení pod MŠMT dalo přednost absolventce sociální pedagogiky 20 z nich, tj. 87 %. Zařízení pod MPSV daly přednost v 68 % případech absolventce sociální práce. Tyto výsledky si můžeme vyložit následujícím způsobem. Pokud v zařízení MŠMT převládá povolání pedagog volného času a vychovatel, je pochopitelné, že právě tito zaměstnatelé upřednostňují absolventku oboru sociální pedagogika, protože absolventka oboru sociální práce není kvalifikačně způsobilá pro výkon zmíněných povolání. O tom proč volily zařízení pod MPSV častěji absolventku sociální práce by se dalo polemizovat. Podle výsledků otevřených odpovědí se domnívám, že důvodů je několik. Jedním z nich je představa, že absolventi sociální pedagogiky mají měně praktických zkušeností se sociální prací než absolventi sociální práce. „Nejvíce mi chybí jejich zkušenosti z praxe a praktické znalosti sociální práce.“ nebo „Sociální pedagog má minimální zkušenosti se sociální prací, proto bych vždy jako sociálního

52

pracovníka přijala spíše absolventa oboru sociální práce než sociální pedagogiky.“ nebo „Na tuto otázku je těžké odpovědět, ale volil bych spíše absolventy sociální práce, protože mají během studia více praxe než absolventi sociální pedagogiky.“ Jak bylo již několikrát v teoretické části blíže rozvedeno, jedním z dalších důvodů je nepochybně stále ještě malé povědomí o oboru sociální pedagogika. Na tuto skutečnost poukazují např. následující odpovědi: „Tento obor se v praxi příliš neuplatňuje, nejsou dotace, aby tento pracovník mohl být zaplacen. Takového pracovníka jsme měli, ale odešel po 3 měsících s tím, že za tak malou výplatu nestudoval VŠ.“ dále v komentáři uvedeno: „znění zákona o sociálních službách, který sice toto vzdělání má uvedeno, ale v praxi je využití minimální.“ nebo další odpověď: „Sociální pedagogiku vnímám jako velmi teoretický obor, jeho uplatnění v praxi si neumím představit, i když dle zákona o sociálních službách to možné je.“ V některých odpovědích se promítá kromě nízkého povědomí i negativní postoj vůči oboru sociální pedagogika např. „Sociální pedagogika - obecně považovaná jako méněcenná odnož sociální práce.“ a „Myslím, že je zbytečné zavádět nové obory jako je sociální pedagogika.“ Předpokládám, že odpovědět na tuto otázku nebylo snadné a mnohé odpovědi jsou spíše výsledkem toho, že se respondenti museli k jednomu oboru přiklonit, proto není možné závěry zobecňovat. Náročnost se promítla i v některých otevřených odpovědích: „Opravdu je z mého pohledu těžké hodnotit jeden obor (jeho absolventy) oproti druhému. Rozhodují u mě především osobnost, zkušenosti a praxe absolventa.“ nebo „Přiklonit se k jednomu z těchto oborů pro mě není snadné a to právě proto, že s absolventy jak sociální pedagogiky, tak sociální práce mám velmi dobré zkušenosti.“ G. Bakalářský stupeň studia vs. magisterský stupeň studia Graf č. 8 Kazuistika – stupeň vzdělání

54%

Bakalářský stupeň studia

46%

Magisterský stupeň studia

53

I u této kazuistiky, ve které respondenti vybírají mezi absolventem bakalářského nebo magisterského stupně vzdělání, odpovědi poukazují na velice vyrovnané výsledky. Uchazečky o pracovní místo se v tomto případě lišily ve stupni dosaženého vzdělání. Celkem 54 % respondentů by přijalo absolventku magisterského stupně vzdělání, 46 % respondentů by dalo přednost absolventce bakalářského stupně vzdělání. V tomto případě nebyla zpozorována významná souvislost mezi odpověďmi zařízení pod MPSV a MŠMT. Magisterský stupeň vzdělání byl u zařízení pod MŠMT vybrán v 56,5 % případech, u zařízení MPSV v 52,8 % případech. Otevřené odpovědi se v mnohem menší míře zaměřovaly na komparaci bakalářského a magisterského stupně vzdělání. Ovšem v závěrečných komentářích jsem dostala mnoho doporučení, abych pokračovala ve svém studiu dále a dokončila magisterský stupeň vzdělání. Doporučení doplnit si vyšší vzdělání jsem dostala i od těch respondentů, kteří označili preferenci absolventa bakalářského stupně vzdělání. Na základě těchto reakcí usuzuji, že důležitost vyššího stupně vzdělání může být u potencionálních zaměstnavatelů značnější, než uvedená čísla dokazují. Respondenti upřednostňující bakalářský stupeň vzdělání dále nevyužili možnost zdůvodnit svou odpověď, jejich výběr by se dal zdůvodnit následovně. Absolvent bakalářského stupně vzdělání dle Zákona o sociálních službách i Zákona o pedagogických pracovnících splňuje kvalifikační způsobilost pro výkon práce mnohých povolání působících v oslovených zařízeních. Pokud tedy potencionální zaměstnavatel přímo netrvá na větším teoretickém základu pro dané pracovní místo, může se jevit volba absolventa bakalářského stupně jako výhodnější např. díky nižším platovým podmínkám, které může u méně vzdělaných absolventů nastavit. Z mého úhlu pohledu je volba mezi stupněm vysokoškolského vzdělání snadnější než mezi oborem studia. U vyššího stupně vzdělání lze předpokládat hlubší porozumění studované látky, takže zaměstnavatel posuzuje, zda trvá na vyšším teoretickém základu či nikoliv. Studijní obory se liší v obsahu studijní látky, proto myslím, že je pro zaměstnavatele těžší odhadnout jaký je obsah studia a jaké mají absolventi odborné znalosti. Podle výsledků škál (otázka 11) je patrné, že téměř polovina respondentů považuje stupeň vzdělání za důležité kritérium. Problémy odpovědět na tuto otázku měla s největší pravděpodobností druhá polovina respondentů, pro kterou stupeň studia nepředstavuje významné kritérium. I tady se u některých odpovědí promítla 54

náročnost otázky: „Setkal jsem se s lidmi s titulem Mgr., kteří ani po kotníky nesahali absolventům VOŠ a naopak. Není tedy snadné posoudit, kterého absolventa vybrat.“ nebo „První dotaz si dovolím hodnotit jako nereálný - je mi úplně jedno, jestli má Bc. nebo Mgr., chci vidět hlavně znalosti, praxi a schopnost pracovat na požadované pozici.“, nebo jiný pohled „Pokud splní absolvent kvalifikační požadavky stanovené zákonem, nezáleží mi na tom jaké má vzdělání, ale na tom jak dokáže jednat v praxi.“ a jiné obdobné komentáře. 5.3.

Kapacity zařízení

Druhá výzkumná otázka: Jaké mají zařízení kapacity pro příjímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? A. Počty odborných zaměstnanců V dotazníku byly zjišťovány počty odborných pracovníků.24 Z níže uvedeného grafu je patrné, že se z velké části jedná o mikro zařízení. Z výsledku šetření vyplývá, že nejvíce zařízení tvoří ty, jejichž počet odborných pracovníků je nižší než 5 (53 %). Čtyři pětiny zařízení (78 %) mají méně než 15 odborných pracovníků. Logicky z této informace vyplývá, že zařízení nemají celkově mnoho prostoru pro zaměstnávání odborných pracovníků a tak i při schopnosti vytvářet pracovní místa nepůjde o takové nárůsty nových pracovních míst.

Graf č. 9 Počty odborných zaměstnanců

8%

5%

1–5 5–15

9% 53% 25%

15–30 30–50 50 a více

24

Za odborného pracovníka je považován takový zaměstnanec, který musí splňovat pro výkon svého povolání kvalifikační předpoklady.

55

Aktuální kapacity zařízení První dílčí výzkumná otázka: Jaké mají zařízení aktuální kapacity pro příjímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně?

B.

Procento pracovních míst pro absolventy sociální pedagogiky

bakalářského stupně z celkového počtu pracovních míst v zařízení Graf č. 10 Aktuální kapacita pro absolventy sociální pedagogiky Pracovní místa na kterých je možné zaměstnat absolventy sociální pedagogiky

17%

24%

21% 12%

26%

0-20 % 20-40 % 40-60 % 60-80 % 80-100%

Procentuální rozpětí, které bylo na výběr, je poměrně rovnoměrně zastoupeno. Taky lze zpozorovat, že jsou o něco více zastoupeny nižší procentuální kapacity. Celkem 24 % respondentů uvedlo kapacitu pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně pouze 0-20 % z celkového počtu odborných pracovníků, 26% uvedlo kapacitu od 20-40 %. Z těchto čísel vyplývá, že přesně polovina (50 %) zařízení uvádí nízké kapacity, pohybující se pod hranicí 40 %. Odpověď 40-60 % vybralo jen 12 % respondentů. Vysoké kapacity pohybující se nad 60 % uvádí 38 % respondentů. Při analýze těchto výsledků jsem si všimla spojitosti mezi kapacitou zařízení pro absolventy sociální pedagogiky a jeho počtem odborných pracovníků. Čím menší počet odborných pracovníků zařízení má, tím větší uvádí kapacity. Tuto myšlenku mi potvrzují následující čísla. Ze zařízení uvádějících počet odborných pracovníků 1-5 (tvoří 53 % z výzkumného vzorku) označilo 78 % z nich možnost kapacity nad 60 %. U zařízení zaměstnávajících nad 30 odborných pracovníků uvedlo možnost nízkých kapacit (tj. pod 40 %) celkem 62 % respondentů. Oslovená zařízení mají různé kapacity, ovšem s ohledem na výše uvedené relativní četnosti by se dalo říct, že jsou kapacity spíše nižší než vyšší.

56

Volné kapacity zařízení Druhá dílčí výzkumná otázka: Jaké mají zařízení volné kapacity pro příjímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? Výsledky této výzkumné otázky navazují na otázku předešlou. Zde se doptávám na možné proměny v aktuálních kapacitách zařízení.

C. Změny v počtech zaměstnanců Graf č. 11 Změny v počtech odborných pracovníků 2% 12%

Nemění se Snižují se

18%

Spíše se snižují 62%

6%

Spíše se zvyšují Zvyšují se

Nejčastěji označovanou odpovědí na otázku Jak se proměňují počty odborných pracovníků u Vás v zařízení v současné době? (od ledna 2011 - doposud), byla odpověď „nemění se“, kterou vybralo 62 % respondentů. Odpovědí „spíše se snižují“ vybralo 18 %, „spíše se zvyšují“ 12 %, kapacity se snižují u 6 % zařízení a zvyšují se pouze u 2 % zařízení. Přičemž tendenci v klesání počtu zaměstnanců má 24 %, zatímco tendence ve stoupání počtu zaměstnanců je pouze u 14 %. Při hledání souvislosti mezi proměnami v počtech zaměstnanců v zařízení a ministerstvem jejich působení nebyly nalezeny významné korelace. Z výsledků lze odvodit, že oslovená zařízení pod MŠMT jsou na tom hůře než zařízení pod MPSV. Objevuje se u nich větší tendence poklesu počtu zaměstnanců a menší tendence ve stoupání počtu zaměstnanců (blíže tabulka č. 8). Tabulka č. 8 Proměny v počtech zaměstnanců u zařízení MŠMT a MPSV

57

Domnívám se, že důvodem může být schopnost zařízení pod MPSV flexibilněji reagovat na vznikající potřeby společnosti. Pokud nemají klienti zájem o aktuálně jimi poskytovanou sociální službu, je možné začít poskytovat i jiné sociální služby. Rozšířením komplexu poskytovaných služeb mohou zařízení předcházet snižování stavů. D. Fluktuace počtu odborných pracovníků Tabulka č. 9 Fluktuace v počtech zaměstnanců

Na proměnlivost počtu zaměstnanců jsem se dotazovala pomoci bipolární škály. Více než polovina respondentů označila „spíše nízkou“ nebo „nízkou“ fluktuaci (55,8 %). Neutrální možnost, která by se dala označit jako „ani vysoká, ani nízká“, vybralo 22,1 % respondentů. Spíše vysokou a vysokou fluktuaci uvádí 23,2 %. Abych získala přehled o tom, zda má kolísání za následek spíše přibývání nebo ubývání pracovních míst, sjednotila jsem odpovědi „vysoká“ a „spíše vysoká“ a vyjádřila je ve vztahu k předchozí otázce o pohybech počtu zaměstnanců (tabulka č. 10). Tabulka č. 10 Vysoká fluktuace a proměny počtu zaměstnanců

Z výsledků je patrné, že u respondentů, kteří označili možnost „vysoká“ nebo „spíše vysoká“ fluktuace, počty zaměstnanců v jejich zařízení klesají. Výkyvy v počtech zaměstnanců spějí ke snižování jejich počtu v 59,10 % zařízeních.

58

E. Vytváření nových pracovních míst Graf č. 12 Možnosti vytváření nových pracovních míst Možnost vytváření nových odborných pracovních míst pro absolventy sociální pedagogiky

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Četnost odpovědi

Četnost odpovědi

Možnost vytváření nových odborných pracovních míst v zařízeních

Míra souhlasu

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Míra souhlasu

Posledními otázkami zaměřujícími se na volnou kapacitu jsou otázky, které se snaží zjistit pohled zaměstnavatelů na možnost vytvářet nová pracovní místa. V prognózách ve vytváření nových pracovních míst pro odborné pracovníky respondenti nejčastěji označují možnost „nevím“ (43,2 %). Jedna třetina respondentů (29,5 %) uvádí spíše neschopnost (odpověď spíše ne a ne) vytvářet nová pracovní místa. Druhá třetina (26,3 %) respondentů připouští možnost (odpověď spíše ano a ano), že se v jejich zařízení budou vytvářet nová pracovní místa pro odborné pracovníky. U druhé otázky zaměřené na možnost vytváření nových pracovních míst pro absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně vyšly velmi srovnatelné výsledky. Možnost „nevím“

označilo o něco méně respondentů (37,9 %) než

u předešlé otázky. Zvýšil se jak počet odpovědí „spíše ano“ a „ano“ (29,5 %), tak i počet odpovědí nepřipouštějících vytváření nových pracovních míst (32,6 % ). Rozdíly v odpovědi „ano“ a „spíše ano“ u obou otázek si vysvětluji tak, že zařízení nejsou schopna ve velké míře vytvářet nová pracovní místa a měnit celkové počty zaměstnanců v důsledku působení vnějších vlivů (finanční rozpočet, nařízení počtu zaměstnanců apod.). Zároveň se však mohou do budoucna proměňovat struktury povolání uvnitř zařízení (zvýšení počtu pracovních míst pro absolventy sociální pedagogiky na úkor jiných odborných pracovních míst). Jiným vysvětlením může být eventuálně změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých povolání.

59

Zavedení takových změn by oprávnilo absolventy sociální pedagogiky vykonávat i jiná povolání než jaká mohou vykonávat v současnosti. Důvody rozdílných odpovědí „ne“ a „spíše ne“ mohou být různé. Mezi ně lze zařadit například negativní postoj k oboru sociální pedagogika, který se v odpovědích mého výzkumného šetření několikrát objevil, a nebo již v tuhle chvíli pociťovaná potřeba zaměstnavatelů jiných povolání, než na kterých může absolvent sociální pedagogiky působit. Jelikož byly zpozorovány rozdílné odpovědi u zařízení dvou resortů, uvádím i v tomto případě tabulku (č. 11), která znázorňuje odpovědi na otázku, zda bude možné u nich v zařízení vytvářet taková pracovní místa, na kterých by se mohl uplatnit absolvent sociální pedagogiky bakalářského stupně.

Tabulka č. 11 Vytváření pracovních míst u zařízení MPSV a MŠM

Analýzou výsledků z tabulky (č. 11) jsem se dostala k závěru, že dvakrát více zařízeních spadajících pod MPSV předpokládá, že bude možné vytvářet nová pracovní místa, než zařízení spadající pod MŠMT. U zařízení MŠMT je trend opačný, téměř dvojnásobně více je volena neschopnost vytvářet do budoucna nová pracovní místa pro absolventy sociální pedagogiky. Respondentů, kteří připustili možnost vytváření nových pracovních míst na kterých by se mohli uplatnit absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně, jsem se dále dotazovala, jaký by nejspíš byl pracovní úvazek u nově vytvořených pracovních míst. Celkem 22,1 % respondentů označilo pracovní úvazek na dobu určitou (např. po dobu realizace projektu, zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou apod.). Možnost úvazku na dobu neurčitou označilo skoro o polovinu méně respondentů (12,6 %). Možnost práce na živnostenský list byla vybrána pouze jedním respondentem. Zbytek respondentů nepřipustil možnost vytváření nových pracovních míst. Lze tedy očekávat, že vytvořená pracovní místa budou spíše přechodná než dlouhodobá.

60

Graf č. 13 Pracovní úvazky na nových pracovních místech 1 Pracovní uvázek na dobu neurčitou 12 Pracovní úvazek na dobu určitou 21 Respondenti, kteří neuvedli, že je možné vytvářet nové pracovní místa Živnostenský list

61

Odpovědi na jednu ze zásadních otázek „Co by mohlo bránit vytváření nových pracovních míst, na kterých by se mohli uplatňovat absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ?“, byly jednoznačné. Téměř všichni repondenti (87,4 %) viděli hlavní důvod v nedostatku financí (nedostatečné financování sociální služby, nedostatečné peněžní prostředky na mzdy, plánované zrušení dotací na odborné sociální poradenství, snižující se dotace od MPSV, nedostatek financí pro rozšiřování služeb centra,…). Mezi další uváděné důvody byly patřily nedostatečné prostory, které mají k dispozici, nízký počty uživatelů služby (malá poptávka po službě), špatné personální vedení v zařízení, nezájem zřizovatele službu rozšiřovat a dopady negativního vnímání postavení oboru sociální pedagogika mezi ostatními obory. Kromě těchto důvodů se vyskytlo v odpovědích tříkrát slovo „nevím“ a dvakrát slovo „nic“.

61

5.4. Shrnutí empirické části S pomocí kvantitativního výzkumu se podařilo zjistit následující odpovědi na stanovené výzkumné otázky.

1. Která kritéria jsou pro potencionální zaměstnavatele důležitá při obsazování pracovních pozic? Bylo zjištěno, že téměř polovina zaměstnavatelů se velmi značně přikláněla k jednomu ze tří kritérií (vzdělání, praxe, individuální charakteristiky). I přesto se však výsledné aritmetické hodnoty blížily jedné třetině. Na základě odpovědí vyvozuji, že jsou kritéria pro zaměstnavatele důležitá v tomto pořadí, individuální charakteristiky (39,60 %), dále vzdělání (32,50 %) a praxe (27,90%). Rozdíly v odpovědích mezí zařízeními MŠMT a MPSV nejsou významné (liší se cca o 3 %), pořadí kritérií u obou ministerstev jsou shodné s pořadím výsledným. Z výsledků šetření se potvrdilo, že kromě kritéria - prestiž vystudované školy jsou všechna mnou stanovená specifická kritéria považována za důležitá. Za nejdůležitější byl považován aktivní přístup (85,20 % respondentů) a povahové vlastnosti a schopnosti prezentace na přijímacím pohovoru (84,20 % respondentů). Po těchto dvou specifických kritériích je nejdůležitější pro respondenty obor studia (66,30 %) a délka praxe v oboru (64,20%). Jak bylo již v teoretické části řečeno, u zaměstnavatelů kteří mají o oboru sociální pedagogika nižší povědomí, bude třeba, aby absolventi prokázali své schopnosti. Jelikož nelze u většiny absolventů předpokládat dlouhodobou praxi v oboru, plyne z těchto výsledků, že by se hlavními přednostmi absolventů sociální pedagogiky mohly stát právě jejich povahové vlastnosti, schopnost prezentace a aktivní přístup. Jedním z dalších důležitých kritérií je doplněná kvalifikace kurzem z nabídky dalšího vzdělávání (62,10 %). Prohloubení odborných znalostí právě touto formou může být pro studenty dostupnou variantou, jakou lze zvýšit své šance na uplatnění v oboru. Ostatní specifická kritéria byla považována za důležitá přibližně jednou polovinou respondentů. Mezi tyto kritéria patří různorodost zkušeností z praxe (48,40 %), absolvování školních praxí, stáží a účast na dobrovolnických aktivitách (47,40 %), stupeň studia (47,40%) a vlastní zkušenosti zaměstnavatele s uchazečem (46,30 %).

62

Největší šancí obstát v konkurenci má absolvent, který prokáže svoji aktivitu jak před samotným zaměstnavatelem při přijímacím řízení, tak i během studia snahou orientovat se v problematice. Tyto snahy se mohou promítat v prohlubování odborných znalostí (absolvováním vzdělávacích kurzů) i odborných dovedností (stáže aj.). Kdybych měla dotazník zkonstruovat znovu, rozšířila bych stávající seznam individuálních charakteristik (jelikož se prokázaly jako nejpodstatnější kritérium) o více specifických kritérií např. schopnost pracovat v kolektivu, organizační schopnosti, zvládání stresových situací aj. S touto výzkumnou otázkou jsou spjaty ještě dvě kazuistiky, jejich zařazení do dotazníku hodnotím jako přínosné. Jelikož patří mezi poslední otázky, na které navazují pouze dobrovolné otevřené otázky, snažili se někteří respondenti navázat diskuzi právě na kazuistiky. Kromě dobrých zkušeností s absolventy se v odpovědích promítly i negativní názory na obor sociální pedagogika. Nejdůležitější odpovědi, které po obsahové stránce podobaly jsem se snažila doplnit k interpretacím dotazníku.

2. Jaké mají zařízení kapacity pro přijímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? 2.1. Jaké mají zařízení aktuální kapacity pro přijímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? Bylo zjištěno, že 53 % zařízení má méně jak 5 odborných pracovníků, celkově u čtyř pětin je počet pracovníků menší jak 15. Z tohoto usuzuji, že se s větší části jedná o mikro zařízení. Odpověďmi na otázku, jaké procento tvoří pracovní místa, na kterých je možné zaměstnat absolventa sociální pedagogiky bakalářského stupně, z celkového počtu odborných pracovníků, jsem dospěla k následujícímu výsledku. Nízké kapacity (pracovní místa, na kterých mohou absolventi sociální pedagogiky působit, tvoří méně než 40 %) jsou celkově vyhodnoceny u poloviny respondentů (50 %). Vysoké kapacity (daná pracovní místa tvoří více než 60 %) jsou u dvou pětin respondentů (38 %).

63

U této otázky byla nalezena souvislost v počtu odborných pracovníků zařízení a jeho kapacitou. Čím má zařízení méně pracovníků, tím větší uvádí kapacity a naopak. Jelikož vyšší kapacity uvádí zpravidla mikro zařízení, docházím k závěru, že i když jsou u oslovených zařízení kapacity poměrně vysoké (38 %), pracovních míst, na kterých se může působit absolvent sociální pedagogiky, není u tohoto výzkumného vzorku mnoho. Mou snahou bylo udělat dotazník časově i obsahově nenáročný a proto je položka dotazující se na počty odborných pracovníků uzavřená. Nyní bych ovšem raději zvolila otázku otevřenou, u které bych získala reálná čísla. Takové výsledky by přinesly podrobnější data. Jelikož 77 % zařízení uvádí méně než 15 odborných pracovníků, myslím, že mnou získané výsledky aktuálních kapacit nejsou výběrem uzavřené otázky významně zkresleny.

2.2. Jaké mají zařízení volné kapacity pro přijímání VŠ absolventů oboru sociální pedagogiky bakalářského stupně? V zařízení nedochází k markantním změnám v počtech odborných pracovníků. U třech pětin se počty v posledním roce a půl nemění. Tendence počtu odborných pracovníků klesat je vyšší (24 %), jak tendence počtu odborných pracovníků stoupat (14 %). Bylo rozpoznáno, že počty zaměstnanců zařízení pod MPSV mají tendence spíše stoupat, zatímco u počtu zaměstnanců zařízení pod MŠMT se projevuje opačný trend. Dále je z výsledků výzkumného šetření patrné, že fluktuaci nepodléhá 79 % zařízení. U zbylého počtu jsem se snažila zjistit, jestli má fluktuace za následek spíše pokles či nárůst pracovních míst. Dospěla jsem k faktu, že vysoká fluktuace má ve dvou třetinách, tj. 59,10 % za následek pokles zaměstnanců a u 27,30 % vede spíše k nárůstu počtu zaměstnanců. Predikce zaměstnavatelů na možnost vytváření nových pracovník míst pro sociální pedagogy poukazují na příznivější situaci než data předchozí (alespoň tedy z mého pohledu). Skoro jedna třetina respondentů (29,50 %) uvádí, že je pravděpodobné vytváření nových pracovních míst pro sociální pedagogy u nich v zařízení. U další otázky bylo těmito respondenty vyjádřeno, že u nově vytvořených pracovních úvazků očekávají dvakrát více pracovních úvazků na dobu určitou (22,1 % respondentů) než neurčitou (12,6 % respondentů). Pokud však vezmeme

64

v potaz, že v současnosti má tendence ke stoupajícímu počtu zaměstnanců pouze 14 %, poukazují očekávaní potencionálních zaměstnavatelů na pozitivní vývoj.

Účelem dotazníku bylo také zjistit, ve kterých povolání se může absolvent sociální pedagogiky uplatnit. Jelikož pod jedním zařízením je možné pracovat v různých povolání, bylo u této otázky zpravidla vybíráno více možností. Z tohoto důvodu nebyly odpovědi vyhodnoceny pro jednotlivá povolání v kapitole interpretace a analýza dotazníku. Výsledky této otázky jsem použila pro doplnění vlastního schématu zařízení pro uplatnění absolventů sociální pedagogiky (dostupné v příloze č. 8).

65

ZÁVĚR Pokud se absolventi sociální pedagogiky budou snažit uplatnit ve svém oboru na primárním, formálním trhu a v dalších letech bude jejich počet stejným tempem růst, zatímco velikost kapacit zařízení bude klesat, jejich boj s konkurencí o pracovní místo bude o to těžší. Z pohledu teorie trhu práce by docházelo ke snížení poptávky po pracovní síle a zároveň ke zvýšení nabídky pracovní síly na trhu práce. Mimo působení těchto tržních mechanismů, hraje na trhu práce roli i samotné postavení oboru. Obě části této práce se potýkají s tím, že obor sociální pedagogika je stále ještě nerozvinutý a povědomí o něm není rozsáhlé. To se odráží i v uplatnění absolventů sociální pedagogiky. V průběhu psaní práce jsem narazila (kromě odborných článků) na různé veřejné diskuze a laické příspěvky pojednávající o uplatnění absolventů sociální pedagogiky. Z příspěvků je zřejmé, že se ze strany veřejnosti objevují mylné představy o zařazení sociálního pedagoga na trhu práce a časté polemizování nad tím, kde je jeho pracovní místo. Sociální pedagog nepatří mezi profese, absolventi sociální pedagogiky jsou však v rámci legislativy označeni za kvalifikačně způsobilí pro výkon několika povolání. Tato povolání zasahují poměrně široké spektrum zařízení jak v neziskové tak i veřejné sféře (zvláště pod MŠMT a MPSV). Mimo absolventy sociální pedagogiky jsou pro výkon povolání kvalifikačně způsobilí i absolventi jiných oborů. Stále je otázkou jaké místo si mezi ostatními obory najde. Za zásadní determinant postavení oboru na pracovním trhu považuji reputaci u potencionálních zaměstnavatelů, s velkou pravděpodobností jejich mínění o oboru bude odrazem zkušeností, které mají s absolventy sociální pedagogiky. Z výsledků empirického šetření je patrné, že právě studijní obor je pro potencionální zaměstnavatele důležitým kritériem při výběru zaměstnanců. Není tedy vyloučeno, že v případě nízkého povědomí o oboru u zaměstnavatelů budou muset absolventi v průběhu přijímacího pohovoru dokázat obhájit svůj lidský kapitál. Jak bylo prokázáno aktivní přístup, schopnost prezentace a povahové vlastnosti hrají zásadní roli v přijimání nových zaměstnanců. Takže i v případě negativního postoje k oboru ze strany zaměstnavatele nejsou šance na přijetí ztraceny. Jak mi bylo

66

v komentářích k dotazníku mnohokrát připomenuto, vše záleží na povaze lidí a jejich schopnosti práci vykonávat. Výsledky této práce mi utvrdily myšlenku, že nejlepším způsobem pro absolventy sociální pedagogiky jak si zajistit pracovní místo je snaha navazovat kontakty již během studia, ať již aktivní účastí na praxi, stáži či dobrovolnických aktivitách a snahou ukázat se svým potencionálním zaměstnavatelům v dobrém světle. Na základě těchto poznatků docházím k závěru, že absolvování vysoké školy umožní absolventům splnit podmínky požadované kvalifikace, jejich rozvoj pracovní kariéry však záleží v první řadě na nich samotných. Nesmím zapomenout na jeden aspekt, který absolventi jen stěží ovlivní, a tím je rozpočtová politika státu značně ovlivňující existenci pracovních míst pro sociální pedagogy. Financování služeb je vnímáno i ze strany oslovených zaměstnavatelů jako hlavní důvod, proč by nebylo možné působnost zařízení rozšiřovat a vytvářet nová pracovní místa. Uplatnění studijních oborů vnímám jako klíčový faktor pro jejich výběr, proto mě velice překvapuje nízká pozornost věnovaná této tématice. Ráda bych doporučila zaměřit další výzkumné šetření právě na názory potencionálních zaměstnavatelů na obor sociální pedagogika a jeho postavení mezi ostatními obory. Sama jsem nad variantou této výzkumné oblasti uvažovala, obávala jsem se neochoty respondentů na toto téma vyjadřovat. Bylo ovšem zjištěno, že pro respondenty (alespoň pro ty mnou oslovené) není problém na podobné otázek otevřeně odpovídat.

“The most valuable of all capital is that invested in human beings.” Alfred Marshall

67

LITERATURA ČECH, Tomáš; ČERSTVÁ, Lenka. Postavení a uplatnění sociálního pedagoga v oblasti pedagogických a pomáhajících profesí. 25-35 s. In SOJÁK, Petr. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 154 s. ISBN 9788021049451. 25 – 34 s. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 8085931796. HOLMAN, Robert. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných a neekonomických fakult VŠ. Praha: C. H. Beck, 2008. 372 s. ISBN 9788071798903.

škol

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. 265 s. ISBN 9788024713694. KAHÁNKOVÁ, Jana; JANOUŠKOVÁ, Klára. Analýza potřeb studujících a vedoucích praxí. In NAVRÁTIL, Pavel; ŠIŠLÁKOVÁ, Monika. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Centrum praktických studií, 2007. 187 s. ISBN 9788073993436. 83 – 88 s. KELLER, Jan; TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost?: Chrám, výtah, pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 183 s. ISBN 9788086429786. KOUDELKOVÁ, Lenka. Nové požadavky na vzdělání sociálních pracovníků v sociálním zabezpečení. Bakalářská práce. Brno, ESF, 2008. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Praze: Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 8024511495. KRAUS, Blahoslav. Základy ISBN 9788073673833.

sociální

pedagogiky.

Praha:

Portál,

2008.

215

s.

KRAUS, Blahoslav; POLÁČKOVÁ, Věra at al. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2. KŘÍŽOVÁ, Eva; TOŠNER, Jiří. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v sociálních a zdravotních službách. FÓRUM sociální politiky: odborný recenzovaný časopis. 2011, roč. 5. 24-30 s. ISSN 1802 5854. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. LEŠKOVÁ, Lýdia. Význam odborné praxe študentov oboru sociálna práca z pohľadu ich uplatnenia v sociálnem oblasti. In NAVRÁTIL, Pavel; ŠIŠLÁKOVÁ, Monika. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Centrum praktických studií, 2007. 74-77 s. ISBN 9788073993436. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 8071698911.

68

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. ISBN 8086429083. MAZOUCH, Petr; FISCHER, Jakub. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Praha: C.H.Beck, 2011. 116 s. ISBN 9788074003806. NEKUDA, Jaroslav; SIROVÁTKA, Tomáš. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 2007-2008 v praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 83 s. ISBN 9788021051706. PROCHÁZKA, Miroslav. Sociální ISBN 9788024734705.

pedagogika.

Praha:

Grada,

2012.

203

s.

PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. 395 s. ISBN 9788073676476 SCHAVEL, Milan. Vysoké školy a praxové subjekty sa neobídu bez vzájomnej ochoty si pomáhať. Sociální revue. 2007, roč. 4. 16 – 18 s. ŠTIKAR, Jiří. Psychologie ISBN 8024604485.

ve

světě

práce.

Praha:

Karolinum,

2003.

461

s.

VÁŽANSKÝ, Mojmír; SMÉKAL, Vladimír. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. 176 s. ISBN 80-901737-9-9 ZELENKA, Martin. Přechod absolventů škol ze vzdělávání Praha: Univerzita Karlova, 2008. 99 s. ISBN 9788072903726.

na

pracovní

trh.

Internetové zdroje Andragogický slovník: Lidský kapitál. Andromedia databáze vzdělávání [online]. 2009 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/lidsky-kapital

dalšího

Büchner, Annina. Technický vývoj a jeho vliv na odborné kvalifikace [online]. Soest: State Institute for School in North Rhine-Westphalia : 2004. 34 s. [cit. 2011–06–10]. Dostupný z . Dictionary of Occupational Titles [online]. 1995-2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.occupationalinfo.org/ Dlouhodobý záměr. In: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR [online]. MŠMT: 2007 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavacisoustavy-cr

69

Education Database: Graduates by field of education. [online]. OECD: 2011 [cit. 2012-0202]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/BrandedView.aspx?oecd_bv_id=edu-dataen&doi=data-00207-en Human Capital Investment: An International Comparison [online]. OECD: 1998 [cit. 201207-01]. ISBN 92-64-16067-1. Dostupné z: http://browse.oecdbookshop.org/oecd/pdfs/free/9698021e.pdf KALOUSKOVÁ, Pavla; VOJTĚCH Jiří. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol - souhrnný pohled. [online]. NUOV: 2008 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/potreby-zamestnavatelu-a-pripravenost-absolventu-skol-2 Kvalifikační úroveň [online]. NSP: 2009b http://katalog.nsp.cz/pozice.aspx?kod_smeru=13

[cit.

2012-03-02].

Dostupné z:

MEDKOVÁ, Alena. Z bakalářského automaticky na magisterský stupeň? Už ne. In: Economix [online]. 2010 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.economix.cz/clanek/z-bakalarskeho-automaticky-na-magistersky-stupen-uzne/621 Nápověda. [online]. NSP: 2009a [cit. 2012-03-02]. http://katalog.nsp.cz/Napoveda/#SlovnikZakladnichPojmu Národní soustava povolání. http://info.nsp.cz/default.aspx

Dostupné

z:

[online]. NSP: 2009d [cit. 2012-03-02]. Dostupné z:

Obecné dovednosti - popis obsahu a úrovni [online]. NSP: 2009c [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/Napoveda/Prilohy_Manualu_NSP/Priloha_c9_manualu.pdf#page=2 Odborné vzdělávání v České republice: přehledová zpráva [online]. MŠMT: 2004 [cit. 201202-01]. Dostupné z: www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Eu_CZ_2010/to_cesky.pdf PRČÍKOVÁ, Lenka. Flexibilita - zaklínadlo trhu práce. Finanční noviny - ekonomický server ČTK [online]. 2004 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/publicistika/index_view.php?id=64358 Principles of economics. In: Library economics liberty [online]. 2000 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Marshall/marP46.html Rejstřík škol [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/ Registr poskytovatelů sociálních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby Sektor služeb (terciární sektor). In: Management Mania [online]. 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://managementmania.com/cs/sektor-sluzeb-terciarni-sektor

70

SIROVÁTKA, Tomáš et al. Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti: Souhrnná zpráva z výzkumné studie provedené v rámci programu “Moderní společnost” [online]. Portal MPSV : 2003 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie/zprava.pdf Studenti a absolventi vysokých škol v roce 2010 [online]. ČSÚ: 2010b [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/6dbf02a9a133036 5c12576bf00534ba8/$FILE/1_VS_studenti_celkem_11.pdf Trh práce 2010 [online]. ČSÚ: 2010a [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trh_prace_v_cr/$File/trh_prace.pdf TRHLÍKOVÁ, Jana; VOJTĚCH Jiří. Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol [online]. NÚOV: 2004 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/nazory-pracovniku-uradu-prace-na-uplatneni-absolventuskol VOJTĚCH, Jiří; Daniela CHAMOUTOVÁ. Ekonomická aktivita mladých v ČR a EU. In: Absolventi škol a trh práce [online]. 2010 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=ekonomicka%20akt ivita%20mladych%20lidi&KodStranky=0.0.06 Vysokoškolské kvalifikační https://theses.cz

práce [online].

2012

[cit.

2012-04-02].

Dostupné

z:

Vývoj soukromého školství po roce 1989 [online]. ČSÚ: 2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyvoj_soukromeho_skolstvi_po_roce_1989_20110406 WEIDNEROVÁ, Simona; MATĚJŮ Petr. Díl devatenáctý. Návrh nového systému. Placená praxe a stáže studentů principy příležitostné práce. In: ISEA: Institut for social and economic analyses [online]. 2011 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.iseacz.org/Aktuality/Posledníčlánkyakomentáře/tabid/64/articleType/ArticleView/articleId/1081/ Default.aspx Zdravotně sociální pracovník. [online]. NSP: 2012 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?kod_sm1=8&id_jp=30651 Zpravodaj výzkumného ústavu odborného školství [online]. VÚOŠ: 2000, č. 1. [cit. 2012-0403]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2000/ZP0001a.pdf

71

Legislativní dokumenty Zákon o pedagogických pracovnících In: http://www.msmt.cz/file/13233. 2004, č. 563.

a

o

změně

některých

zákonů.

Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). In: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/zdravotnicke-povolani-aodborna-vychova_3561_1792_11.html. 2004, č. 96. Zákoník práce. In: http://www.sbirkazakonu.info/zakonik-prace/. 2006, č. 262. Zákon o probační a mediační službě. In: https://www.pmscr.cz/zakladni-dokumenty/zakon-oprobacni-a-mediacni-sluzbe. 2000, č. 257. Zákon o sociálních službách. In: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf. 2006, č. 108. Zákon o zaměstnanosti. In: http://zakony-online.cz/?s73&q73=all. 2004, č. 435.

Internetové odkazy na fakulty, které nabízí studium sociální pedagogiky25 Fakulta humanitních studií UTB. http://www.fhs.utb.cz Filozofická fakulta MU. http://www.phil.muni.cz Husitská teologická fakulta UK. http://www.htf.cuni.cz Institut mezioborových studií Brno. http://www.imsbrno.cz Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita. http://www.pf.jcu.cz Pedagogická fakulta MU. http://www.ped.muni.cz Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. http://www.pdf.osu.cz Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové. http://www.uhk.cz/pdf Pedagogická fakulta Univerzita J. E. Purkyně. http://www.pf.ujep.cz Pedagogická fakulta UPOL. http://www.cmtf.upol.cz

25

Z těchto odkazů (či jejich hypertextových odkazů) jsem čerpala informace o oborech sociální pedagogiky, profilech absolventů a o náplni studijních katalogů.

72

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 Lidský kapitál a faktory, které na něj působí Schéma 2 Model determinantů lidského kapitálu a vliv na obsazování pracovních pozic Schéma 3 Povolání pro absolventy oboru sociální pedagogika Schéma 4 Náhodný výběr

10 11 28 36

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Přehled informací o oboru sociální pedagogika na univerzitách v ČR Tabulka 2 Celkový přehled o povoláních pro absolventy sociální pedagogiky Tabulka 3 Složení výzkumného vzorku Tabulka 4 Vzdělání Tabulka 5 Praxe Tabulka 6 Individuální charakteristiky Tabulka 7 Specifická kritéria Tabulka 8 Proměny v počtech zaměstnanců u zařízení MŠMT a MPSV Tabulka 9 Fluktuace v počtech zaměstnanců Tabulka 10 Vysoká fluktuace a proměny počtu zaměstnanců Tabulka 11 Vytváření pracovních míst u zařízení MŠMT a MPSV

17 33 38 47 49 51 51 57 58 58 60

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Rozdělení sektorů Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání v ČR Graf 3 Hodnota kritérií Graf 4 Vzdělání Graf 5 Praxe Graf 6 Individuální charakteristiky Graf 7 Kazuistika – obor studia Graf 8 Kazuistika – stupeň studia Graf 9 Počty odborných zaměstnanců Graf 10 Aktuální kapacita pro absolventy sociální pedagogiky Graf 11 Změny v počtech odborných pracovníků Graf 12 Možnosti vytváření nových pracovních míst Graf 13 Pracovní úvazky na nových pracovních místech

9 12 46 46 48 50 52 53 55 56 57 59 61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Základní elementy modelu lidského kapitálu Příloha 2 Struktura studentů VŠ podle typu studijního programu Příloha 3 MPSV - Zákon č. 108/2006 Sb. Příloha 4 MŠMT - Zákon č. 563/2004 Sb. Příloha 5 Ministerstvo zdravotnictví - Zákon č. 96/2004 Sb. Příloha 6 Ministerstvo spravedlnosti - Zákon č. 257/2000 Sb. Příloha 7 Schéma možností uplatnění absolventů sociální pedagogiky Příloha 8 Vlastní schéma možností uplatnění absolventů sociální pedagogiky Příloha 9 Typologické pozice v Národní soustavě povolání Příloha 10 Vzor dotazníku Příloha 11 Vyplněný dotazník v internetové aplikace „docs.google“ Příloha 12 Vyplněný dotazník z pilotního šetření 73

74 74 75 76 78 80 80 81 83 84 88 94

PŘÍLOHY Příloha č. 1

Základní elementy modelu lidského kapitálu

Zdroj: Kuchař, 2007, s. 23 Příloha č. 2

Struktura studentů VŠ podle typu studijního programu

Zdroj: ČSÚ, 2010b

74

Příloha č. 3

MPSV - Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách

§ 109 Sociální pracovník Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace. § 109 (4) Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu 40) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu 41), c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998. (5) Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu 42). (6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu 31). § 115 Okruh pracovníků (1) V sociálních službách vykonávají odbornou činnost a) sociální pracovníci za podmínek stanovených v § 109 a 110, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotničtí pracovníci, d) pedagogičtí pracovníci, e) manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. (2) Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 44a) § 115, (5) Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) je základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu 45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,

75

b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) je střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu 46) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem, c) uvedeného v odstavci 1 písm. c) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu 45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem, d) uvedeného v odstavci 1 písm. d) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110. § 117 Podmínky výkonu činnosti zdravotnických pracovníků a pedagogických pracovníků stanoví zvláštní právní předpisy 47) Příloha č. 4

MŠMT - Zákon č. 563/2004 Sb. o Pedagogických pracovnících

§ 2 Pedagogický pracovník (1)Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu 1) (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. 2) Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče. (2) Přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) psycholog, f) pedagog volného času, g) asistent pedagoga, h) trenér, i) vedoucí pedagogický pracovník. § 16 Vychovatel (1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 12 s výjimkou § 11,

76

c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo studiem pedagogiky, e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů, nebo f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství. (2) Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro vychovatele nebo sociální pedagogiku, nebo b) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. § 17 Pedagog volného času Pedagog volného času získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku, b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 12 s výjimkou § 11, c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo sociální pedagogiku, d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky, e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo f) středním vzděláním s maturitní zkouškou a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky. § 20 Asistent pedagoga Asistent pedagoga získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd, b) vyšším odborným vzděláním získaným studiem v akreditovaném vzdělávacím programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů nebo sociální pedagogiku,

77

c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů, d) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky, nebo e) základním vzděláním a absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. § 22 Společná ustanovení k získávání odborné kvalifikace (1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem v akreditovaném vzdělávacím programu v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování a odborné praxe vyšší odborné školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v rozsahu nejméně 120 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii a didaktiku, b) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga v rozsahu nejméně 80 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. Příloha č. 5

Ministerstvo zdravotnictví - Zákon č. 96/2004 Sb.

Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) §10 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského nebo magisterského studijního oboru sociálního zaměření, b) nejméně tříletého studia v oborech sociálního zaměření na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotně-sociální pracovník, nebo c) specializačního studia v oboru zdravotně-sociální péče po získané odborné způsobilosti všeobecné sestry podle § 5. (2) Za výkon povolání zdravotně-sociálního pracovníka se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče. Dále se zdravotně-sociální pracovník podílí na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta. § 21a Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa se získává a) absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studia v oboru pro přípravu adiktologů, b) absolvováním nejméně tříletého studia v oborech sociálního, psychologického nebo speciálně pedagogického zaměření na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011, nebo c) získáním způsobilosti všeobecné sestry a akreditovaného kvalifikačního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011.

78

(2) Za výkon povolání adiktologa se považuje činnost v rámci preventivní, léčebné a rehabilitační péče v oboru adiktologie, to je prevence a léčba závislosti na návykových látkách a dalších závislostí. § 43 Získání způsobilosti jiného odborného pracovníka Odborná způsobilost (1) Výkonem povolání jiného odborného pracovníka se rozumí provádění činností, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče. Činnosti, které jsou součástí výkonu zdravotní péče, vykonává jiný odborný pracovník pouze pod odborným dohledem nebo přímým vedením v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a jako zaměstnanec zdravotnického zařízení. (2) Odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníka se získává absolvováním a) akreditovaného magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou ve studijním oboru 1. jednooborového studia psychologie, pokud bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2007/2008 (psycholog), 2. speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped), 3. speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped), 4. matematicko-fyzikálního zaměření, 5. přírodovědného zaměření, to je biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, včetně veterinárního lékařství a farmacie, 6. elektrotechnického zaměření, nebo 7. sociálního zaměření (sociální pracovník), 8. pedagogického zaměření, b) akreditovaného bakalářského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou ve studijním oboru 1. matematicko-fyzikálního zaměření, 2. přírodovědného zaměření, to je biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, 3. elektrotechnického zaměření, nebo 4. sociálního zaměření (sociální pracovník), 5. pedagogického zaměření, c) vyšší odborné školy ve studijním oboru 1. přírodovědného zaměření, to je biologického nebo chemického zaměření, 2. elektrotechnického zaměření, nebo 3. sociálního zaměření (sociální pracovník), d) střední odborné školy ve studijním oboru 1. biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, 2. elektrotechnického zaměření, nebo 3. sociálního zaměření, 4. pedagogického zaměření, e) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru arteterapie po absolvování studijního oboru vyšší nebo vysoké školy pedagogického, sociálního, zdravotnického, psychologického nebo uměleckého zaměření (arteterapeut), nebo f) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut).

79

Příloha č. 6 Ministerstvo spravedlnosti - Zákon č. 257/2000 Sb. O Probační a mediační službě § 6 Postavení úředníků a asistentů Probační a mediační služby (1) Úkoly Probační a mediační služby plní v rámci jejích středisek v pracovním poměru zaměstnanci státu ve funkcích úředníků nebo asistentů Probační a mediační služby. Pracovní poměr úředníků a asistentů Probační a mediační služby se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Úředník Probační a mediační služby musí být bezúhonný a způsobilý k právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní získané ukončením studia v magisterském studijním programu a odbornou zkoušku, kterou mu středisko umožní vykonat po absolvování základního kvalifikačního vzdělání pro úředníky Probační a mediační služby. (3) Asistentem Probační a mediační služby se může stát bezúhonná fyzická osoba starší 21 let, která je způsobilá k právním úkonům a získala středoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní. (4) Úředníci a asistenti jsou povinni se dále vzdělávat a prohlubovat si své odborné znalosti. (5) Rozsah a obsah kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut Probační a mediační služby. Příloha č. 7

Schéma pro možnosti uplatnění sociálních pedagogů (Kraus, 2008, s. 205)

Rezort školství, mládeže a tělovýchovy - Školní kluby, družiny, domovy mládeže - Dětské domovy (vychovatel v ubytovacím zařízení) - Domy dětí a mládeže, střediska volného času - Instituce výchovného poradenství (včetně výchovného poradce ve školách) - Systém preventivní výchovné péče (koordinátor prevence, metodik prevence, krizová centra, střediska pro mládež) - Sociálně výchovná a osvětová činnost zaměřená na seniory Rezort spravedlnosti - oblast penitenciární a postpenitenciární péče (vychovatelé v nápravných zařízeních, věznicích, institut mediačního a probačního pracovníka) Rezort práce a sociálních věcí - sociální asistenti - sociální kurátoři pro mládež - institut sociálně-výchovné péče o seniory - ústavy sociální péče Rezort vnitra - utečenecké tábory - okrsková služba - kriminální prevence Oblast církevních, společenských a neziskových organizací - Institut péče o mládež, nadace apod. - Humanitární a charitativní instituce, střediska křesťanské pomoci

80

Příloha č. 8

Vlastní schéma uplatnění pro absolventy sociální pedagogiky26

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - Zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče - sociální pracovník, pedagog volného času, vychovatel - státní správa: Úřady práce (IPS, sociálně-právní ochrana dětí, oddělení prevence, oddělení hmotné nouze, sociální péče při řízení o dávkách a službách sociální péče, sociální péče při řízení o dávkách a službách sociální péče,…) – kariérní poradce, sociální pracovník (viz typové pozice z NSP) Ministerstvo zdravotnictví (MZ) - Lůžková zařízení (Fakultní nemocnice, Nemocnice) - zdravotně sociální pracovník, odborný pracovník, adiktolog, sociální pracovník, vychovatel, pedagog volného času - Dětské zařízení (Kojenecký ústav s dětským domovem, Dětský stacionář, Dětské centrum) - zdravotně sociální pracovník, sociální pracovník, vychovatel, pedagog volného času - Ambulantní zařízení (Zařízení domácí zdravotní péče, Zařízení pro léčbu drogových závislostí) - zdravotně sociální pracovník, adiktolog, sociální pracovník, vychovatel - Stacionář, Psychoterapeutický stacionář, Krizové centrum, Záchytná stanice (s výhradou), LDN, Hospice - zdravotně sociální pracovník, sociální pracovník, vychovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) - Zájmová školská zařízení (DDM, Školní družina, Stanice zájmových činností, Školní družina, Školní klub) - vychovatel, pedagog volného času, asistent pedagoga - Školská výchovná a ubytovací zařízení (Internát, Domov mládeže) vychovatel, pedagog volného času - Školská zařízení pro ústavní výchovu (Dětský domov, Dětský domov se školou, Výchovný ústav, Diagnostický ústav, Středisko výchovné péče) vychovatel, sociální pracovník, pedagog volného času 26

Schéma bylo sestaveno na základě platné legislativu a webové stránky jednotlivých ministerstev (MPSV - http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do, MŠMT - http://rejskol.msmt.cz/, MZ http://ap.mzcr.cz/zdravotnicke-zarizeni.html), na kterých jsem se snažila zjistit kategorizaci jednotlivých zařízení v resortu jejich působnosti.26 K zařízením byla doplněna povolání, u kterých mají absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně uplatnění. V průběhu sestavování schématu jsem zjistila, že nelze jejich výčet udělat zcela vyčerpávající, stejně tak jako ho nelze udělat zcela bez výhrad pro všechna konkrétní zařízení spadající do uvedených kategorií. Povolání za zařízeními byla stanovena na základě výsledků z dotazníku a za pomoci internetových stránek.

81

-

Školská poradenská zařízení (Pedagogiko- psychologická poradna, Speciálně pedagogické centrum) - sociální pracovník

Ministerstvo spravedlnosti - Probační a mediační služba ČR – asistent probační a mediační služby - Vězeňská služba – vychovatel, sociální pracovník, pedagog volného času - Institut pro kriminologii a sociální prevenci – sociální pracovník Ministerstvo vnitra - Uprchlická zařízení (pobytová střediska, integrační azylové střediska, přijímací střediska, zařízení pro zajištění cizinců, centrum na podporu integrace cizinců) – sociální pracovník, vychovatel, pedagog volného času

82

Příloha č. 9

Typologické pozice v Národní soustavě povolání

SOCIÁLNÍ PÉČE - povolání: - typové pozice:

-

typové pozice v sekci sociální péče, na které stačí vyšší odborné vzdělání: odborný asistent v sociálních službách odborný kontaktní pracovník v sociálních službách odborný resocializační pracovník poradce v sociálních službách

STÁTNÍ SPRÁVA - povolání: - typová pozice: -

odborný sociální pracovník v sociálních službách samostatný kontaktní pracovník v sociálních službách samostatný resocializační pracovník samostatný sociální pracovník

odborný pracovník služeb zaměstnanosti odborný poradce pro zprostředka. služeb zaměstnanosti

zvláštní odborná způsobilost a průběžné vzdělávání (podle zákona 312/2002 a podle vyhlášky MV 512/2002) Odborný referent územního samosprávného celku: - pro prevenci kriminality a prevenci sociálně patologických jevů - pro národnostní menšiny - na protidrogovou koordinaci - pro mládež a zájmové vzdělávání

-

Jako alternativ vzdělání, je nutné doplnit další vzdělání: EURES poradce odborný pracovník rekvalifikace typová pozice, na níž stačí středoškolské vzdělání: poradce pro zprostředkování

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÍ CELKY Nutné osvědčení: Činnosti úředníků samosprávných celků - zvláštní odborná způsobilost a průběžné vzdělávání podle zákona 312/2002 a podle vyhlášky MV 512/2002. Samostatný pracovník samosprávy: - pro dávky sociální péče - pro sociálně právní ochranu - pro sociální služby VZDĚLÁNÍ a VÝCHOVA samostatný pedagog volného času vychovatel školní družiny, domova mládeže, internátu vychovatel v zařízeních sociálních služeb vychovatel školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy ZDRAVOTNICTVÍ a FARMACIE povolání: zdravotně sociální pracovník 83

Příloha č. 10 Vzor dotazníku 1. Vyberte resort působnosti Vašeho zařízení: I. MŠMT II. MPSV III. jiné

Když I. MŠMT pak: Vyberte druh zařízení: a) b) c) d) e)

Zájmové školské zařízení Školská výchovná a ubytovací zařízení Školská zařízení pro ústavní výchovu Školská poradenská zařízení Jiná:___________

Když II. MPSV pak: Vyberte typ Vašeho zařízení, tak jak jej charakterizuje zákon o sociálních službách: (v případě, že se jedná o centrum s kombinací zařízení sociálních služeb, vyberte i více možností) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)

denní/týdenní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory chráněné bydlení azylové domy domy na půl cesty zařízení pro krizovou pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež terapeutické komunity sociální poradny sociálně terapeutické dílny jiná:____________

Když III. Jiné pak, doplňte:__________ 2. a) b) c) d) e)

Kolik máte celkem zaměstnanců v zařízení? 1-5 5 - 15 15 - 30 30 - 50 50 a více

Kolik máte odborných pracovníků z celkového počtu zaměstnanců? 1-5 5 - 15 15 - 30 30 - 50 e) 50 a více

3. a) b) c) d)

84

4. Jak byste zhodnotil/a fluktuaci počtů odborných pracovníků u Vás v zařízení? (od ledna 2011 - doposud)

Vysoká 1 2 Nedokážu posoudit

3

4

5

Nízká

5. Jak se proměňují počty odborných pracovníků u Vás v zařízení v současné době? (od ledna 2011 - doposud) f) Snižují se g) Spíše se snižují h) Spíše se zvyšují i) Zvyšují se j) Nemění se 6. a) b) 6.1. a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Jsou u Vás v zařízení pracovní místa, na kterých by se mohl uplatnit absolvent oboru sociální pedagogika bakalářského stupně jako odborný pracovník? Ano Ne Pokud ano. Může pracovat jako: (výběr i více možností) Sociální pracovník Vychovatel Pedagog volného času Metodik sociální prevence Sociální kurátor Asistent pedagoga Sociálně zdravotní pracovník Uplatnění je možné na takových pracovních místech, kde je vyžadována nižší odborná způsobilost (př. SŠ vzdělání) Jiné:__________________

6.2. Pokud ne. Z jakých důvodů není možné přijmout absolventy sociální pedagogiky bakalářského stupně? (výběr i více možností) a) Na pracovní místa v zařízení požadujeme absolvování jiných oborů b) Na pracovní místa v zařízení požadujeme magisterské vzdělání c) Nemáme adekvátní pracovní místo, na kterém by mohl absolvent sociální pedagogiky působit d) Jiný důvod (dopište): _________________________ Jaké procento z odborných zaměstnanců tvoří pracovní místa, na kterých by bylo možné zaměstnat absolventa sociální pedagogiky bakalářského stupně? (otázka se neptá na aktuální stav v zařízení, ale na celkové procento z počtu všech odborných pracovních míst) a) 0-20 % b) 20-40 % c) 40-60 % d) 60-80 % e) 80-100 % 7.

85

8. Je u Vás v zařízení možné do budoucna vytvářet nová odborná pracovní místa? Rozhodně ano 1 2 3 4 5 Rozhodně ne Je u Vás v zařízení možné do budoucna vytvářet taková pracovní místa, na kterých by mohl najít sociální pedagog bakalářského stupně VŠ své uplatnění jako odborný pracovník? Rozhodně ano 1 2 3 4 5 Rozhodně ne 9.

10. Pokud jste u otázky 9 zaškrtli 1,2,3 pak: O jaký typ pracovního úvazku by šlo? a) Zaměstnání na dobu určitou (např. po dobu realizace projektu, zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou apod.) b) Zaměstnání na dobu neurčitou c) Živnostenský list 11. Co brání vytváření nových pracovních míst, na kterých by se mohli uplatňovat absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ? (Doplňte)

Následující část je zaměřena na kritéria pro přijímání uchazečů na taková odborná pracovní místa, u nichž absolventi sociální pedagogiky bakalářského stupně splňují kvalifikační způsobilost pro výkon povolání. 12. V jakém poměru kladete důraz na jednotlivá kritéria při přijímání zaměstnanců? (vyjádřete v % tak aby součet byl 100 %) Vzdělání (nad rámec minimálního požadovaného vzdělání) Praxe Individuální charakteristiky jedince 13. Do jaké míry zohledňujete následující kritéria při příjímání nových zaměstnanců: (Zakroužkujte u každé možnosti, 1 nejdůležitější – 7 nejméně důležité) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

Vzdělání – vystudovaný obor 1 2 3 4 5 6 7 Vzdělání – stupeň studia 1 2 3 4 5 6 7 Vzdělání – prestiž vystudované školy 1 2 3 4 5 6 7 Vzdělání – absolvované kurzy z nabídky 1 2 3 4 5 6 7 dalšího vzdělávání Praxe – délka uplatnění na trhu práce 1 2 3 4 5 6 7 Praxe – délka praxe v oboru 1 2 3 4 5 6 7 Praxe – různorodost získaných zkušeností v oboru 1 2 3 4 5 6 7 Praxe v průběhu studia – dobrovolnictví, stáže, brigády 1 2 3 4 5 6 7 Aktivní přístup uchazeče 1 2 3 4 5 6 7 Vlastní zkušenosti s uchazečem 1 2 3 4 5 6 7 Individuální charakteristiky jedince – jeho osobní prezentace na pohovoru, povahové vlastnosti 1 2 3 4 5 6 7

86

14. Ženy ve věku 34 let, vystudovaly na MU, vdané, s jedním dítětem, s praxí v oboru v rozmezí 6-7 let, po rodičovské dovolené. Jedna z žen vystudovala bakalářské studium oboru sociální práce na Fakultě sociálních studií MU a druhá obor Sociální pedagogika a poradenství na Filozofické fakulty MU. Obě se povahově jeví jako ideální pracovnice pro Vaše zařízení. Vybral/a byste? a) b)

Absolvent sociální pedagogiky Absolvent sociální práce

15. Ženy ve věku 34 let, vystudovaly na MU, vdané, s jedním dítětem, s praxí v oboru 5 let. Obě studovaly obor Sociální pedagogika a poradenství na VŠ. Jedna z žen vystudovala bakalářský stupeň studia (1) a druhá magisterský stupeň studium. Obě se povahově jeví jako ideální pracovnice pro Vaše zařízení. Vybral/a byste? a) Absolvent sociální pedagogiky magisterský stupeň b) Absolvent sociální pedagogiky bakalářský stupeň

16. Pokud máte zkušenost se zaměstnáváním absolventů sociální pedagogiky bakalářského stupně VŠ, vyjádřete přednosti a nedostatky oproti absolventům jiných oborů, které rovněž splňují kvalifikační předpoklady na konkrétní pracovní pozice ve Vašem zařízení.

17. Prostor pro Vaše komentáře k dotazníku:

87

Příloha č. 11 Vyplněný dotazník v internetové aplikace „docs.google“

88

89

90

91

92

93

Příloha č. 12 Vyplněný dotazník z pilotního šetření

94

95

96

97