Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Pedagogika
Věra Zemánková
Volnočasové aktivity dětí v krouţku mladých hasičů Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………… Podpis autora práce
2
Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za pomoc při vedení mé bakalářské práce, za ochotu a cenné rady, které mi v průběhu jejího psaní poskytla. 3
Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na členy kolektivu mladých hasičů spadajících do kategorie starších ţáků a na jejich volný čas. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase, také organizační struktura Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska a fungování Sborů dobrovolných hasičů, potaţmo kolektivů mladých hasičů. Cílem empirické části je zjištění vykonávaných činností dětí v krouţku mladých hasičů a jejich dalších volnočasových aktivit.
Klíčová slova Volný čas, výchova ve volném čase, zájmové krouţky, starší školní věk, mladí hasiči, rodina, vrstevnická skupina, masmédia, instituce pro volný čas.
Abstract This thesis focuses on the members of young firefighters falling into the category of juniors and on their free time. The work is divided into theoretical and empirical. In the theoretical part basic concepts are defined such as leisure, education in their free time, the organizational structure of the Association of Firefighters of Bohemia, Moravia and Silesia and operation of the volunteer fire brigade, by extension, a team of young firefighters. The aim of the empirical part is finding the activities performed within group of young children in the firefighters community and their other leisure activities.
Key words Leisure time, education in free time, hobby groups, older school age, young firefighters, family, peer group, media, leasure institutions.
4
Obsah ÚVOD...................................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................. 9 1.
Volný čas ......................................................................................................................................... 9
1.1.
Vymezení pojmu...................................................................................................................... 9
1.2.
Historie .................................................................................................................................. 11
1.3.
Funkce volného času.............................................................................................................. 11
1.4.
Činitelé ovlivňující trávení volného času .............................................................................. 12
2.
Výchova ve volném čase ............................................................................................................... 16
2.1.
Cíl výchovy ve volném čase .................................................................................................. 18
2.2.
Funkce výchovy ve volném čase ........................................................................................... 18
2.3.
Zařízení pro výchovu ve volném čase ................................................................................... 19
2.4.
Systém neziskového sektoru .................................................................................................. 21
3.
Starší školní věk – raná adolescence.............................................................................................. 22
3.1.
Socializace ............................................................................................................................. 22
3.2.
Psychický vývoj ..................................................................................................................... 23
3.3.
Tělesný vývoj ........................................................................................................................ 23
4.
Sbory dobrovolných hasičů ........................................................................................................... 24
4.1.
Organizační struktura............................................................................................................. 24
4.2.
Mladí hasiči ........................................................................................................................... 25
4.2.1.
Vzdělávací systém SH ČMS .......................................................................................... 26
4.2.2.
Kategorie mladých hasičů.............................................................................................. 26
4.2.3.
Činnost mladých hasičů ................................................................................................. 27
EMPIRICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 29 5.
Metodologie výzkumu ................................................................................................................... 30
5.1.
Výzkumný problém ............................................................................................................... 30
5.2.
Cíl Výzkumu.......................................................................................................................... 30
5.3.
Výzkumné otázky .................................................................................................................. 30
5.4.
Výzkumný soubor.................................................................................................................. 30
5.5.
Výzkumný nástroj a metoda sběru dat ................................................................................... 31
5.6.
Zpracování dat ....................................................................................................................... 31
6.
Výsledky výzkumného šetření ....................................................................................................... 32
7.
Shrnutí výzkumu ............................................................................................................................ 40
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 41
5
POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................................................... 42 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................... 46 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................ 46
6
ÚVOD V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmem racionálního vyuţívání volného času. Nejde jen o to, abychom volný čas nějak přečkali, ale o to, aby tento čas byl vyuţit co nejefektivněji a byl pro nás i společnost uţitkem, nikoli negativem. „Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeţe je to, ţe z výchovných důvodů je ţádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností,“ (Pávková, 1999, s. 15) a tudíţ potřebují zkušenějšího člověka k tomu, aby jim pomohl s výběrem a způsobem trávení volného času. Ve svém volném čase se věnuji práci s dětmi, konkrétně jsem vedoucí kolektivu mladých hasičů. Po několika schůzkách jsem zjistila, ţe tento krouţek je pro některé děti jediným, na který mohou, ať uţ kvůli nedostatku moţností, špatným dopravním spojům nebo kvůli jiným důvodům, docházet. Na druhou stranu však existují i děti, které mají aktivit tolik, ţe je to i pro ně samotné velice náročné. Tento poznatek ve mně vyvolal zájem natolik, ţe jsem si dala za úkol zjistit, jaké jsou nejčastější aktivity, které děti mimo mladé hasiče provozují, jaké povaţují za zajímavé a jaké činnosti dělají ve dech volna i během pracovních dní, kdy mají mimo jiné i školní povinnosti. Obdobný výzkum byl proveden v roce 2011 M. Bocanem1, který vybrané volnočasové aktivity mimo jiné srovnává i se sociálně-ekonomickým statusem rodiny a její vzdělanostní úrovní. Jeho výzkum však zahrnuje širší věkovou kategorii, neţ tato práce a nezabývá se krouţkem mladých hasičů. Dalším výzkumem, na kterém je zaloţena tato práce, je výzkum ze stejného roku 2011, tentokráte od Chromého, který se mimo jiné zabývá organizacemi, které fungují v malých obcích. Z tohoto výzkumu vyplynulo, ţe „ výrazně nejaktivnější skupinou v organizování společenských aktivit na venkově jsou tradiční spolky, kluby a sdruţení (hasiči, sokol, myslivci).“ (Chromý, 20112). Tento výzkum je pro mě výchozím bodem pro určení cílové skupiny respondentů, tedy dětí, které jsou součástí Sboru dobrovolných hasičů. Ve své bakalářské práci se tedy budu věnovat volnočasovým aktivitám dětí, které navštěvují krouţky mladých hasičů fungujících při sborech dobrovolných hasičů. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části povaţuji za nutnost
1
Výzkum: Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let. Dostupné z: http://www.vyzkummladez.cz/zprava/1310479648.pdf 2 Výzkum: Venkov – ţitý prostor: regionální diferenciace. Percepce venkova představiteli venkovských obcí v česku. Dostupné z: Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/2011/04/g11-12chromy_jancak_marada_havlicek.pdf
7
vysvětlit základní pojmy, jako je volný čas, výchova ve volném čase; dále budu charakterizovat cílovou skupinu výzkumného šetření, shrnu organizace, které se věnují výchově dětí ve volném čase a popíši systém a činnosti sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska, potaţmo fungování kolektivu mladých hasičů. Na počátku výzkumné části vymezím výzkumné otázky. Dále budu analyzovat jednotlivé poloţky dotazníku a v závěru výzkumné části zodpovím výzkumné otázky.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1.
Volný čas
Čas je jiţ od pradávna důleţitou veličinou, která představuje interval mezi událostmi. Národy dávno předcházející naší generaci se řídily podle období sucha i dešťů, podle slunce apod. Asi nikdo z nás si jiţ nedokáţe představit existenci bez znalosti přesného času, a proto můţeme být vděčni za určení časových období jako je týden, hodina nebo ještě přesněji minuta, sekunda. Čas můţeme dělit na menší intervaly. Pro potřeby této práce postačí, kdyţ čas rozdělím dle Hájka na čas určený pro práci (pro děti je touto dobou myšlena doba strávená ve škole, pro dospělé v práci), čas vázaný (ve kterém uspokojujeme svoje biologické potřeby, povinnosti spojené s chodem domácnosti ale třeba i cestujeme za prací a do škol) a na čas volný. (Hájek, 2008). Mezi těmito třemi časovými etapami však neexistuje přesná hranice, díky které bychom mohli činnosti rozdělit na etapy univerzálně pro kaţdého jedince.
1.1.
Vymezení pojmu
Pod pojmem volný čas si kaţdý správně vybaví dobu, po kterou můţeme vykonávat jen ty činnosti, které dělat chceme, a baví nás. Nesprávně je však veřejností do této oblasti zařazován i biologicky nutný spánek. Pokud nahlédneme do literatury, můţeme najít různá pojetí tohoto termínu. Jedním z mnoha moţných můţe být chápání volného času jako času, „se kterým člověk můţe nakládat podle svého uváţení a na základě svých zájmů.“ (Průcha, 1998, s. 283). Pávková chápe volný čas jako „opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat.“ (Pávková, 1999, s. 15). Podle Velkého sociologického slovníku je volný čas časem, ve kterém „člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce nebo z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému.“ (Linhart, 1996, s. 156). Spousta ještě k vysvětlení pojmu dodává, ţe volný čas má „svou hodnotu jen v poměru k pracovním i mimopracovním činnostem, které jedinec koná buď v rodině, nebo v širším společenském prostředí.“ (Spousta, 1998, s. 12). Volný čas vyjadřuje jistou svobodu jedince. Je to pouze doba, pro kterou si sami určujeme program a plánujeme takové činnosti, které my sami povaţujeme za zajímavé, zábavné nebo seberealizační. Tyto činnosti mohou být pro kaţdého člověka odlišné. To, co pro jednoho člověka můţe být nesnášená, nebo nudná aktivita, která se řadí spíše do času určeného pro povinnosti, můţe druhému přinášet radost a pocit příjemně stráveného 9
času. Volba aktivit pro volný čas i doba pro něj určená závisí na několika proměnných, kterými se budu zabývat v kapitole Činitelé ovlivňující trávení volného času. V průběhu ţivota se aktivity, preference i mnoţství času určeného pro volnočasové aktivity mění. I kdyţ ještě v období středověku nebyl kladen důraz na řádné vyuţití volného času, nebo vůbec na volný čas, s postupem let bylo toto téma stále více diskutováno, coţ vedlo aţ k dnešnímu pohledu na volný čas jako na dobu, která by měla být co nejefektivněji a co nejsmysluplněji vyuţitá. „Objevují se aktivity orientované na řešení společenských záleţitostí, roste váha sebevzdělání.“ (Zich, 1978, s. 44). Volnočasové aktivity nejsou (nebo by neměly být) jen pouhým „vyplňováním“ volného času nebo jen nahodilým doplňkem lidského ţivota, nýbrţ významnou integrální součástí, jeţ dobrovolnou činností významně spoluvytváří aktivní vztah jedince ke společnosti, k druhým lidem i k sobě samému. Volný čas tak, jako specifická, relativně samostatná součást ţivota pomáhá spojovat a harmonizovat jednotlivé ţivotní etapy jedince a různé stránky rozvoje jeho osobnosti. (Hofbauer, 2010, s. 32).
Rozšíření doby označované jako volný čas je způsobeno i rostoucí nezaměstnaností, která tak dává prostor pro bohatou činnost, ale i pro zahálení a špatné zacházení s volným časem. Naopak mezi lidmi můţeme najít i takové, kteří si přítomnost volného času vůbec nepřipouštějí, protoţe většinu dne stráví v zaměstnání. (Hofbauer, 2004). Efektivní vyuţití volné času je moţné hodnotit z pěti různých pohledů. Prvním z nich je hodnocení volného času z hlediska ekonomického, kdy se zajímáme o to, kolik prostředků bude nutné vynaloţit na zřízení a provoz volnočasových zařízení a jaké výnosy z nákladů vzniknou. Dá se říci, ţe čím více prostředků se do této oblasti vloţí, tím větší výnosy budou, ať uţ v podobě příjmů, které půjdou přímo od lidí, tak i v oblasti např. pracovní, protoţe zregenerovaný člověk pracuje efektivněji neţ člověk vyčerpaný. Pokud volný čas budeme sledovat ze sociologického a sociálněpsychologického pohledu, bude naším hlavním zájmem to, jak vykonávané činnosti pomáhají s utvářením vztahů mezi lidmi a zda tyto vztahy nějakým způsobem kultivují. Z hlediska politického sledujeme, jak stát zasahuje do volného času, především prostřednictvím školské soustavy. Zdravotněhygienický pohled se zaměřuje na denní reţim, výkonnost jedince během dne a hygienu – hygienu prostředí, sociálních vztahů i duševního ţivota. Posledním, a to neméně důleţitým hlediskem je hledisko pedagogiko-psychologické, 10
jehoţ zájmem jsou věkové a individuální zvláštnosti dětí a důraz na jejich respektování. Zároveň je tu snaha o plnění dvou úkolů péče o volný čas dětí, a to o výchovu ve volném čase (tím rozumíme nabídku aktivit, které děti mohou dělat) a o výchovu k volnému času (tedy snahu seznámit děti s nabídkou aktivit, aby volný čas smysluplně vyuţily). (Pávková, 1999).
1.2.
Historie
O historii volného času najdeme alespoň zmínku snad v kaţdé literatuře, která se touto problematikou zabývá. Proto jen ve stručnosti shrnu důleţitá fakta týkající se jeho vývoje. V 18. století roste úsilí pracujících dělníků o zkrácení pracovní doby, která mnohdy přesahovala i 14 hodin, kdy monotónně vykonávali určitý úkon a práce v továrně se pro ně stávala jen nástrojem, jak získat peněţní prostředky. Vzniklý čas chtěli dělníci vyuţít pro regeneraci sil, plnění domácích povinností a k trávení času společně s dětmi. Jak uvádí Kaplánek (2012), i přes počáteční obavy z poklesu výroby byla v 19. století zkrácena pracovní doba v důsledku rozdělení dne na tři stejné osmihodinové části – práce, volný čas a spánek. Zároveň s růstem volného času se stále více diskutovala otázka jak nejlépe s tímto volným časem nakládat. Začaly tedy vznikat první spolky, které se zaměřovaly na dospělé, poté se zabývali aktivitami společné pro dospělé i jejich děti a v poslední fázi začaly vznikat organizace, které svoji činnost zaměřovaly pouze na děti a mladistvé. V počátcích výchovy ve volném čase šlo především o ochranu a usměrňování dětí, které většinou pocházely ze znevýhodněných rodin. V dalších letech byly zakládány organizace a sdruţení dětí a mládeţe, jako například Junák, YMCA a mnohé další. (Hofbauer, 2010). Teprve později se k původním funkcím přidala snaha rozvíjet všechny stránky osobnosti jedince a dále se rozšiřovaly aţ do podoby, jak je známe dnes.
1.3.
Funkce volného času
Obsah volného času i jeho funkce se v průběhu dějin měnil. Ve starověku bylo běţné, ţe den se dělil na čas práce a čas pro odpočinek, zábavu nebo pro jiné činnosti nebyl obvyklý. V současnosti můţeme vymezit tři hlavní funkce volného času: Volný čas pro relaxaci. Zahrnujeme sem veškerý fyzický odpočinek, jako je lenošení, poflakování se nebo prosté leţení po dobrém obědě. Nepatří sem však spánek, který je fyziologicky nutný pro zregenerování sil. Volný čas pro zábavu. V této době člověk navazuje kontakty, vydává se do společnosti a vyhledává zábavu, nebo ji i sám vytváří. Patří sem však i více pasivní činnosti jako je sledování televize, poslech hudby či návštěva 11
kulturních institucí (kina, divadla). Volný čas pro vlastní rozvoj a sebevzdělávání je čas určený pro jakékoli aktivity, které přispívají k rozšíření vědomostí a dovedností. Děti v této době navštěvují krouţky nebo jiné instituce a organizace.
1.4.
Činitelé ovlivňující trávení volného času
Vývoj jedince je závislý nejen na něm samotném, ale především na socializaci v rámci rodiny, vrstevnické skupiny a ostatních lidí. Pojem socializace je pedagogickým slovníkem vysvětlován jako „celoţivotní proces, v jehoţ průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti.“ (Průcha, 1998, s. 225). Socializace jako celoţivotní proces je pro člověka nezbytnou součástí ţivota, protoţe nesocializovaný člověk by mohl být společností špatně přijímán a chápán. V kaţdé ţivotní fázi nebo v rámci sociální skupiny je od kaţdého jedince poţadováno určité chování a plnění sociálních rolí. Výběr činností ale není závislý výlučně na ostatních lidech, se kterými se dítě setkává, ale také na dalších činitelích, které dále přiblíţím.
Rodina Rodina3 je, především v prvních letech ţivota dítěte, nejdůleţitější sociální skupinou, jíţ se můţe stát členem. „Klíčovou roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina se svými bohatými a intimními citovými vazbami.“ (Pávková, 1999, s. 35). „Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ţivotního stylu.“ (Průcha, 1998, s. 211). Jako nejstarší společenská instituce by měla plnit základní funkce4. Pokud nějakou z nich neplní dostatečně, nebo dokonce vůbec, je téměř jisté, ţe se členové takovéto rodiny nezajímají ani o způsob, jakým děti tráví volný čas a následkem toho vzniká prostor pro nevhodné trávení volného času, kdy se děti mohou začít věnovat nepatřičným aktivitám jako je zneuţívání drog, pití alkoholu, páchání trestné činnosti či hraní automatů. Obecně také můţeme říci, ţe v rodině je to právě matka, která by mohla nést větší vinu na neţádoucím chování, popřípadě větší zásluhu na tom, aby takové chování vůbec nevypuklo. Ze studie, o které píše Moţný, vyplývá, ţe „matka má častěji zájem o volný čas dítěte a pochopitelně také o to, s kým dítě kamarádí, (…) ţe se s ní, ne s otcem dospívající častěji baví o módě a filmu, o škole a kamarádech i o svých zájmech a o sexu.“ (Moţný, 1990, s. 107). 3
Základním znakem úplné rodiny je její sloţení z obou rodičů a dětí. Existují však i jiná moţná sloţení rodin. (Jandourek, 2007). 4 Dle Fischera jsou základními rodinnými funkcemi tyto: biologicko-reprodukční, ekonomická, socializační a akulturační a funkce emocionální. (Fischer, 2009).
12
Paradoxem ovšem je, ţe i kdyţ je právě matka povaţována za osobu, která s dětmi tráví více času, dle výzkumu Gillnerové, s matkami vykonávají činnosti spíše jen dívky, chlapci ve většině případů upřednostňují aktivity s otcem5. Z tohoto logicky vyplývá, ţe matky, nejsou jediné kdo je za výchovu odpovědný, a ţe pohlaví dítěte určuje vliv na ně. „Na výchově dětí a mládeţe v době mimo vyučování, se společně s rodinou podílejí instituce pro výchovu mimo vyučování a další subjekty“ (Pávková, 1999, s. 35), jejichţ záměrem není převzetí úkolů rodiny, nebo dokonce vytrţení dětí z jejich systému, ale snaţí se o navázání spolupráce s nimi, případně o jejich zapojení do činností dětí. To, co v rámci rodiny můţe ovlivňovat zájmy dítěte, jsou aktivity, které s ostatními členy vykonává, zájmy jeho starších sourozenců apod.
Vstevníci (také peer skupina) Na světě neexistuje člověk (vyjma „nesocializovaných dětí6“), který by se během svého ţivota nestal součástí nějaké skupiny lidí. Stejně tak je tomu u dětí, které během dětství prochází různými skupinami. Především během období adolescence jsou ve skupině se svými vrstevníky, kteří jsou hned po rodině nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje vývoj dítěte. Skupinou vrstevníku rozumíme skupinu dětí nebo mladých lidí přibliţně stejného věku a často i s přibliţně stejným sociálním statusem. Má významnou úlohu při socializaci jedince, zejména při přechodu k dospělé roli, nabízí určitou ochranu a zázemí, můţe částečně kompenzovat sociální a citovou deprivaci svého člena. (Průcha, 1998, s. 172).
Členství ve vrstevnické skupině můţe částečně, nebo zcela, určovat, jak bude naplňován volný čas. Ve většině případů je příslušnost k té či oné skupině chápána pozitivně a je důleţitá pro správný vývoj jedince. Existují však i skupiny, které se vyznačují sklonem k porušování kulturním norem i k sociálním patologiím, které mají opět za následek špatné vyuţívání volného času.
5
Výzkum Společné činnosti rodičů a dětí a styly rodičovské výchovy dostupné z: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235724023/D734E649C0BC4928PQ/2?accountid=16 531 6 Nesocializované děti – děti, které z různých důvodů nebyly v prvních letech svého ţivota vychovávány v rodině nebo nebyly součástí jiné sociální skupiny. Děti, které vyrůstaly v izolaci od ostatních lidí, neprošly procesem socializace a proto je jejich chování podobné spíše chování zvířecímu. Místo řeči vydávají nejasné zvuky, nemají základní hygienické návyky a špatně navazují vztahy s ostatními. (Giddens, 1999).
13
Masmédia Masmédia neboli hromadné sdělovací prostředky, jsou primárně určeny pro masovou komunikaci, při které je sdělení určeno pro velké mnoţství různě názorově smýšlejících lidí. Pod tento pojem zahrnujeme internet, televizi, rádio, noviny a knihy. I kdyţ si to spousta lidi nepřipouští, existuje dnes velké mnoţství publikací, které poukazují na jejich vliv na člověka; některé z nich dokonce upozorňují na škodlivost těchto médií. Člověk je pod neustálým tlakem především televizního vysílání. Během poměrně krátké doby se dozvídá kdo, kde a koho zabil, kolik lidí bylo okradeno a o dalších trestných činech, nikoliv o tom (jak to bylo za dob komunismu) kolik kdo sklidil úrody, nebo kolik dětí se narodilo. Ani jednu z krajních variant nemohu označit jako lepší variantu, ale kvůli nahromadění nepříznivých zpráv se u lidí prohlubují nepříjemné pocity a negativní představy o okolním světě. Dalším diskutovaným účinkem médií, především televize je doba, po kterou děti pobývají před její obrazovkou, kdy často sledují pro ně nevhodné pořady plné násilí a porušování společenských norem. Zde mohou děti získat nevhodný návod a chovat se tak, jako se chovají jejich oblíbení, často záporní hrdinové. Avšak i přes tyto negativa nemůţeme masmédiím upřít i jejich kladný přínos pro společnost. Například prostřednictvím internetu můţeme být v jedné chvíli ve spojení s mnoha lidmi, kteří jsou na různých místech ve světě, ušetřit si spoustu práce a času při zjišťování informací nebo při vyřizování korespondence.
Biologické faktory Pod toto slovní spojení můţeme zahrnout další faktory, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit. Jedním z faktorů je pohlaví, které jiţ od narození ovlivňuje pohled ostatních na nás samotné. Společnost předpokládá, ţe se dívky budou učit ţenské roli a chlapci roli muţské. Pokud dítě nekopíruje zajeté koleje, můţe to ve společnosti vyvolat rozpaky aţ nepochopení. I kdyţ to škola odmítá, ke kaţdému z obou pohlaví přistupuje jinak, coţ je vidět například u odlišných volitelných předmětů pro chlapce (dílny) i pro dívky (vedení domácnosti). Díky pohlaví jsme vedeni k určitým aktivitám, které mohou ovlivnit následný výběr činností. Věk neméně ovlivňuje výběr volnočasových aktivit. S rostoucím věkem, především díky vstupu do školy, přestává být pro dítě hra7 nejdůleţitější aktivitou. Dítě se musí naučit diferencovat volný čas a čas určený k učení. Fyzická a psychická kondice dítěte můţe mít velký vliv na výběr 7
„Prostřednictvím hry si děti dále zlepšují koordinaci pohybů a rozšiřují své poznání skutečného světa.“ (Giddens, 1999, s. 45). Hra je zejména v předškolním věku nejdůleţitějším prostředkem pro získání vědění.
14
aktivit, ale také na celkový ţivotní styl jedince. Méně pohybově nadané děti jistě nebudou vyhledávat aktivity, při kterých je potřeba rychlost nebo velká obratnost. Stejně tak by bylo překvapující, kdyby temperamentnější děti místo aktivních činností jako jsou kolektivní hry, navštěvovaly šachový krouţek.
15
2.
Výchova ve volném čase
Výchova ve volném čase, výchova pro volný čas, výchova mimo vyučování, nebo také pedagogika volného času. Často se můţeme setkat s různými pojmenováními výchovy ve volném čase. I kdyţ se v označeních objevují slova výchova a volný čas a mohou se zdát stejné, není tomu tak. Ve starší literatuře se můţeme ještě setkat s označením mimotřídní nebo mimoškolní výchova, ale kvůli nepřesnému vyjádření rozdílů, výčtu činností a institucí, které do té či oné kategorie spadají, byly tyto termíny nahrazeny jinými, které jsou jasně definovatelné. Avšak i dnes je moţné toto slovní spojení v literatuře najít. Výchova ve volném čase, jakoţto celoţivotní proces, se týká všech věkových skupin v populaci, takţe označení mimoškolní není pro volný čas dospělé populace příliš výstiţný. Rozdíly mezi termíny vysvětluje Hájek: Výchova pro volný čas (k volnému času) zdůrazňuje cílové zaměření této oblasti výchovy. Podstatou je utváření, rozvíjení a kultivování schopností, dovedností, motivace a kompetencí pro hodnotné vyuţívání volného času. Termín výchova ve volném čase bere v úvahu specifické podmínky výchovy. Je součástí výchovného působení v té části lidského ţivota, o které můţe člověk relativně svobodně rozhodovat. Pojem výchova volným časem označuje aktivity ve volném čase, příslušné instituce, pouţité metody a formy jako prostředek výchovy. Naznačuje obsahové a institucionální působení, individuální, prostřednictvím zařízení, sdruţení, médií apod. Tyto tři druhy vyjádření vztahu mezi výchovným procesem a volným časem se tedy liší podle toho, zda zdůrazňujeme výchovné cíle, podmínky výchovy nebo prostředky výchovy. Vyuţívání volného času je cílem, podmínkou i prostředkem současně. (Hájek, 2008, s. 67).
Vysvětlení pedagogiky volného času můţeme najít u Hofbauera: Pedagogika volného času zahrnuje všechny fáze lidského ţivota: dětství, věk dospívání a mladého dospělého, dospělost i seniorství. (…) Pedagogika volného času má zvláštní význam pro děti a mládeţ jako nejmladší příslušníky společnosti, kteří se s moţnostmi volného času seznamují poprvé a na základě své účasti na volnočasových aktivitách si vytvářejí trvalé postoje k jednotlivým obsahovým a strukturálním součástem volného času, k volnému času jako celku i k institucím zabývajícím se volnočasovou výchovou. Současně s tím vytváří pedagogika volného času vztahy také k dalším oblastem lidského ţivota. (…) Svými aktivitami oslabuje rovněţ důsledky neţádoucích jevů (…). Ve všech těchto směrech tak vytváří východiska pro aktivní, zainteresovaný přístup k vlastnímu ţivotu i k potřebám společnosti a probouzí zájem o aktivní účast. (Hofbauer, 2010, s. 47).
16
Ať uţ se zabýváme jakoukoli variantou, vţdy můţeme jasně definovat účastníky volnočasových aktivit (děti, mládeţ, dospělé či seniory) a osoby, které tyto aktivity vedou, animují či organizují. Druzí zmínění nejsou pouze pasivní sloţkou, která by program pouze vymýšlela, ale stávají se spoluúčastníky a na dění se podílení a spoluúčastní se ho. Stejně jako aktéry výchovy, můţeme identifikovat i prostředí, ve kterém výchova ve volném čase probíhá. Výchova se můţe dít jednak v přírodě a jednak v prostorách a zařízeních měst a obcí. Výchova v přírodě můţe probíhat jako jednorázový výlet do přírody, opakované výlety či dlouhodobější pobyt. Vţdy je ale nutné dbát o její ochranu ať uţ aktivně (například sbíráním odpadků) nebo zachováním současného stavu, kdy přírodnímu prostředí nijak nepomůţeme, ale ani jej neznečistíme, pouze vyuţijeme moţností, které nám pobyty v přírodě nabízí. Pokud výchova probíhá v prostředí města či obce, nebo v jejich zařízeních, měly by tyto splňovat hygienické, estetické a další podmínky, které jsou ţádoucí pro výchovu ve volném čase, která je nejčastěji určena dětem, tudíţ by jim vybavení budov a prostranství mělo vyhovovat. Vyuţívání veřejného prostředí je vhodné nejen k odpočinku, ale jako sociální prostor přináší nové podněty k rozvoji zájmů, získávání nových poznatků a dovedností. (Hofbauer, 2010). Jakákoli činnost s dětmi by se mimo jiné měla řídit Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) a Úmluvou o právech dítěte. Školský zákon stanovuje zásady a cíle vzdělávání, díky čemuţ mají právo na vzdělání všechny osoby jakéhokoli věku, sociálního původu nebo národnosti. Zákon dále vysvětluje systém vzdělávacích programů, definuje vzdělávací soustavu a právní postavení škol a školských zařízení, zabývá se vzděláváním ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, individuálním vyučovacím plánem i právy a povinnostmi vyučovaných osob. Pro potřeby této bakalářské práce je nejdůleţitější částí zákona část osmá, ve které se zabývá základním uměleckým, jazykovým a zájmovým vzděláváním a část desátá, která je věnována školským zařízením a školským sluţbám. Úmluva o právech dítěte je dokument vydaný Chartou spojených národů. Úmluva vymezuje dítě, jako lidskou „bytost, starší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenţ se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaţeno dříve.“ (Úmluva o právech dítěte, čl. 1)8. Kaţdá činnost, kterou dítě provozuje, u něj musí vzbuzovat zájem a splňovat určité podmínky, jako je hygiena, bezpečnost, ochrana
8
Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf
17
zdraví, apod. Úmluva o právech dítěte také stanovuje směr, kterým se má výchova ubírat a jaký člověk by se měl z dítěte stát9.
2.1.
Cíl výchovy ve volném čase
Základním znakem výchovy v jakékoli oblasti je jasně stanovený obecný cíl, ke kterému se vychovatel snaţí dospět skrze výchovné prostředky, které si rovněţ stanovuje. Díky těmto výchovným prostředkům je dosahováno obecných cílů. Například „obecným cílem výchovy ve volném čase, mimo vyučování je naučit jedince hospodařit s volným časem, rozumně ho vyuţívat, reálně oceňovat volný čas jako významnou hodnotu.“ (Hájek, 2008, s. 73). Obecný cíl se dále rozpracovává na dílčí a specifické cíle, které přestavují jednotlivé sloţky. Dílčím cílem můţe být například snaha vést jedince k celoţivotnímu vzdělávání nebo naučit ho vytvořit si kvalitní rozvrh denních činností. Na stanovování cílů při výuce kladl důraz jiţ Komenský ve své didaktice: „Neboť kdyţ si10 neustanoví cíle, prostředky k cílům a pořadí prostředků, snadno se něco opomine, snadno se převrátí a snadno zmate celou věc.“ (Komenský, 1948, s. 111). Stejně tak je tomu ve výchově. Stanovené cíle podporují vědomí vychovatele či organizátora volnočasových aktivit, o výchově, která se ubírá poţadovaným směrem a dodává jistotu i vychovávaným, kteří vědí, jakým směrem se výchova bude ubírat.
2.2.
Funkce výchovy ve volném čase
Kaţdé zařízení, které se výchovou ve volném čase zabývá, by mělo plnit veškeré funkce, avšak kaţdá instituce tyto funkce plní v jiné míře a klade na ně rozdílný důraz. V minulosti nešlo ve výchově ve volném čase o plnění jejich funkcí tak, jako je tomu dnes. U Hájka najdeme toto rozdělení funkcí výchovy ve volném čase: Výchovně vzdělávací funkce je dnes pro většinu institucí prioritou. Míra, v jaké je realizována, je dána legislativním vymezením a specifickými moţnostmi kaţdé instituce. Jde o záměrné a cílevědomé formování osobnosti vychovávaného jedince, o dosahování reálných cílů díky nejrůznějším pedagogickým prostředkům11. Různé instituce mohou působit na všechny sloţky osobnosti – na tělesnou, psychickou a/nebo sociální. Zdravotní funkce má za cíl podporovat jedincův vývoj a to v oblasti tělesné, duševní i sociální a to skrze usměrňování reţimu dne, podněcování a vytváření příleţitostí k pohybu (především venku), vedení ke zdravému stravování a upevňování správných návyků při stravování, 9
(Tamtéţ, článek 29). Komenský má na mysli učitele. 11 Pedagogickými prostředky jsou myšleny všechny předměty a jevy, které vychovávaný pouţívá k dosaţení výchovných cílů vymezeným vzhledem k vychovávanému. 10
18
pěstování a upevňování hygienických návyků a skrze dodrţování zásad bezpečnosti práce. Sociální funkce je plněna různými způsoby. Zahrnuje péči o děti a zajištění jejich bezpečnosti a zajištění dohledu a vytvoření takových činností, které pro ně budou přínosné a zábavné v době po vyučování, kdy však nikdo z rodinných příslušníků nemůţe činnosti ani dohled zajistit. Díky tomu, ţe se v institucích setkává větší mnoţství jedinců většinou v různém věkovém sloţení, vzniká prostor, ve kterém tito jedinci navazují nové sociální vztahy a učí se novým sociálním rolím. Nutnost plnit funkci preventivní se stále zvyšuje. Zařízení pracující s volným časem se stále více snaţí předcházet negativním jevům, je zneuţívání návykových látek, šikana či vandalismus, které by jedince mohly ohrozit, nebo dokonce přivést na okraj společnosti. Nejčastějším typem prevence je prevence primární, tedy snaha předcházet vzniku negativních návyků12. (Hájek, 2008).
2.3.
Zařízení pro výchovu ve volném čase
Zařízení pro výchovu ve volném čase, jejich vznik, fungování, poskytování sluţeb i obsah vzdělávání je určen Školským zákonem a Vyhláškou č. 74/2002 Sb., o zájmovém vzdělávání, která definuje účastníky, formy a školská zařízení zájmového vzdělávání. Do této široké kategorie spadají veškeré instituce, které se výchovou ve volném čase zabývají, tedy školská zařízení a mimoškolské organizace. Jednotlivá střediska se od sebe liší mírou plnění funkcí, prováděnými činnostmi a především oblastmi jejich zájmů. Školské zařízení poskytuje sluţby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovou péči. Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu13.
Vznik institucí pro volný čas byl podmíněn změnami ve společnosti, kdy se obyvatelé vesnic ţijících ve společné domácnosti s dalšími generacemi příbuzných, začaly stěhovat do měst za prací. Pracovní doba dělníků byla dlouhá, a pokud pracovali oba rodiče, bylo nutné najít způsob, jak se postarat o děti v době mimo vyučování, o jejichţ péči se na venkově staraly starší generace. Začaly tak vznikat první instituce, které však neměly za cíl převýchovu dětí, ale snaţili se o vedení dětí k poţadovanému chování 12
Prevence můţe probíhat ve třech etapách: Primární prevence (předcházení vzniku neţádoucích jevů; dále se dělí na specifickou a nespecifickou), sekundární prevence (včasné zachycení neţádoucích jevů a zabránění jejich dalšímu rozšiřování;) a terciární prevence (snaha o zabránění opakování neţádoucího jevu). Za nejlevnější a také nejefektivnější etapu prevence je povaţována prevence primární, která je zároveň nejlevnější. (Pávková, 1999). 13 Školský zákon, 2004, s. 10264.
19
a dodrţování kulturních norem. (Pávková, 1999). V následujících letech byly tyto instituce jednak upravovány legislativou, jednak se měněny dle poţadavků společnosti a nových poznatků aţ do podoby, jak je známe dnes. Jedněmi z nejčastěji navštěvovaných zařízení jsou školní druţiny fungující při základních školách. Je to zařízení, které je primárně určeno ţákům prvního stupně základní školy a provoz funguje kaţdodenně, popřípadě v době víkendů nebo prázdnin. Zde děti tráví svůj čas pod dohledem vychovatelů v době po vyučování aţ do chvíle, kdy si dítě mohou vyzvednout sami rodiče, popřípadě jiná, rodiči pověřená, osoba. Činnosti, které ve školní druţině probíhají, plynule navazují na činnosti na Základní škole, ale jejich rozvrh je sestaven s přihlédnutím na poţadavky duševní hygieny ţáků, jejich zájmy i věkové zvláštnosti. Doba, kterou dítě stráví v druţině, není určena jen k tomu, aby si zde čas takzvaně odseděl, nebo vypracoval domácí úkoly, je to čas určený také pro uskutečňování různých činností – činností odpočinkových, rekreačních, samoobsluţných, zájmových i veřejně prospěšných. Kvůli širokému spektru činností není moţné kaţdou oblast realizovat denně, proto se činnosti obměňují. Nejdůleţitějším prostředkem pro sdělování nových informací není pouhé slovní vysvětlení, ale především hra. (Pávková, 1999). Na školní druţinu navazují školní kluby, do kterých dochází děti z druhého stupně Základní školy. Střediska pro volný čas dětí a mládeţe zahrnují domovy dětí a mládeţe a stanice zájmových činností. V domovech dětí a mládeţe se realizují rekreační a výchovně vzdělávací funkce prostřednictvím rozsáhlých zájmových činností, stanice zájmových činností se specializují pouze na jednotlivé sféry zálib. Střediska volného času fungují po celý rok a nabízejí zájmové činnosti14, které jsou provozovány pravidelně15, nebo příleţitostně16, ale také ve formě časově neurčených spontánních aktivit17, soutěţí a přehlídek pořádaných pod záštitou MŠMT18. Dále zahrnují práci s talentovanou mládeţí, táborové činnosti o prázdninách, nebo odbornou pomoc.
14
Viz Hájek, 2008, s. 163-174. V rámci zájmových útvarů jako jsou krouţky, kluby, kurzy, soubory a oddíly. Předpokladem pro takovéto činnosti je dobrovolnost; aktéry spojuje společný zájem a jejich činnost bývá prezentována na veřejnosti. (Pávková, 1999). 16 Činnosti, které se opakují, ale nemají pravidelný charakter. Například soutěţe, výlety, přednášky. 17 Nabízené aktivity nejsou časově přesně vymezeny a jsou přístupné pro všechny zájemce. Např. posilovny nebo herny, otevřená sportoviště. 18 jejichţ hlavním záměrem je vyhledat talentované děti, ale také snaha o porovnání pedagogických postupů. 15
20
Zařízením, které navazuje na školní druţiny a kluby je domov mládeţe, který je určen pro studenty střední školy a nabízí kromě moţnosti ubytování a stravování rovněţ výchovné působení zprostředkované skrze pracovníky k tomu způsobilé. Mimo výše uvedená zařízení fungují i další organizace, které se volnému času dětí věnují. Jsou to sdruţení dětí a mládeţe a občanská sdruţení pracující s mládeţí. Do kategorie sdruţení dětí a mládeţe patří původně socialistická organizace Pionýr i její nástupce Junák, Česká tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, YMCA a spousta dalších organizací, které nepůsobí napříč republikou, ale pouze v určité oblasti. Občanská sdruţení pracující s mládeţí zahrnují Sportovní kluby (např. Sokol), Církevní a náboţenské organizace i Základní umělecké a jazykové školy. (Pávková, 1999).
2.4.
Systém neziskového sektoru
Jelikoţ většina zařízení, která pracují s dětmi, jsou nestátní neziskové organizace, povaţuji za nutnost fungování tohoto systému krátce vysvětlit. Pokud bychom se o toto téma více zajímali, můţeme často i v české literatuře najít zkratku NGO (Nongovernmental Organization). Národní hospodářství České republiky se skládá ze dvou sektorů. Sektor ziskový zahrnuje především podniky, jejichţ cílem je vytvářet zisk. Organizace si samy musí zajistit dostatek příjmů na to, aby byly schopné pokrýt všechny své výdaje. Organizace fungující v neziskovém sektoru nevznikly kvůli vytváření zisku, ale proto, aby zlepšovaly stav a úroveň společnosti a byly pro ni prospěšné. Neziskový sektor pak můţeme dále dělit na státní a nestátní organizace. Státní neziskové organizace zahrnují organizační sloţky, jako jsou obecní úřady nebo obrana, a příspěvkové organizace, které sice mohou prokazovat zisk, ten však není ve výši potřebné pro uhrazení nákladů. Příspěvkovou organizací můţe být zdravotnická či vzdělávací instituce, instituce kulturní. Dle Salamona a Anheiera můţeme chápat nestátní neziskový sektor jako „soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouţí v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních.“ (in Škrabalová, 2005, s. 24). Jejich činnost probíhá především v oblasti sociální péče, kultury, vzdělávání, apod. V nestátním neziskovém sektoru se nachází obecně prospěšné společnosti, nadace, církevní organizace, politické strany i občanská sdruţení, kterými jsou i sbory dobrovolných hasičů, kterým se budu věnovat v jedné z následujících kapitol.
21
3.
Starší školní věk – raná adolescence
Jak jsem jiţ uvedla, výchova ve volném čase se zaměřuje na všechny etapy ţivota jedinců, od dětí, přes mladistvé, dospělé aţ po seniory. Jelikoţ je výzkum této práce zaměřen na kategorii dětí ve věku 11-15 let, je nutné objasnit vývoj a změny, které se dějí právě u těchto dětí během období uváděného jako raná adolescence či pubescence. Adolescence je obdobím, kdy se z dítěte stává dospělý člověk, tedy doba mezi desátým a dvacátým rokem ţivota, kdy „dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Mnohé změny jsou primárně podmíněny biologicky, ale vţdy je významně ovlivňují psychické a sociální faktory, s nimiţ jsou ve vzájemné interakci.“ (Vágnerová, 2012, s. 367). Období adolescence je moţné ještě rozdělit na dvě a to na ranou (označovanou jako pubescenci), do které spadá dítě ve věku 11 – 15 let a pozdní adolescenci, která je ohraničená 16. a 20. rokem. U dítěte v tomto období dochází k velkým změnám a to jak duševním, tak i tělesným. Dítě se stává člověkem, který je schopný reprodukce, coţ ovlivňuje i změnu vztahů s rodinou, vrstevníky a především vztahů k osobám opačného pohlaví. „Adolescent řeší problém své identity, „hledání vlastního Já“. Zatímco v dětství převládají tlaky na adaptaci, v adolescenci převaţuje individualizace, snahy o autonomii, vlastní volby, interpretace hodnot a norem, vytváření na dospělých nezávislých, vztahů.“ (Havlík, 2002, s. 55).
3.1.
Socializace19
Během rané adolescence se dítě snaţí odpoutat od rodiny, i kdyţ je na ní stále závislý a to jak materiálně, tak i citově. Spousta konfliktů je v rodině vyvolána vzdorem pubescenta, který ve většině případů nesouhlasí s názorem rodiče, protoţe jeho vlastní názor je naprosto opačný. Adolescent se sice odpoutává od rodiny, ale naproti tomu je pod stále větším vlivem vrstevnické skupiny, jíţ je členem. Míra vlivu této skupiny je závislá na přetrvávajících vztazích v rodině20. Po skončení období adolescence se jedinec snaţí dostat z vlivu i této skupiny a stát se úplně samostatným. Adolescenti zpravidla cítí velikou potřebu sdruţovat se do skupin souvěkovců, kde hledají jak moţnost identifikace, tak explorace a integrace duševních kvalit druhých lidí do vlastního nově ustavovaného dospělého já. Vrstevnická skupina poskytuje dospívajícím funkci 19
Socializace je procesem, který „propojuje kaţdého jedince se společností. Jedinec se stává z „biologického tvora“ člověkem – kulturní a sociální bytostí, která jedná v rámci jisté tolerance podle uznávaných pravidel, směruje své chování k společensky přijatelným hodnotám a plní individuálně modifikovaná očekávání, role.“ (Havlík, 2002, s. 44). 20 Čím horší vztahy jsou v rodině před nástupem adolescence, tím proces odpoutávání se od rodiny probíhá bouřlivěji a tím větší vliv má vrstevnická skupina. Tento vliv můţe mít i velmi negativní dopady.
22
vývojově velmi potřebného „sociálního zrcadla“. Dovoluje jim totiţ vyzkoušet si různé role a emoce, experimentovat s rozdílnými aspekty osobnostního potenciálu a sledovat, zda bude určité jednání ostatními potvrzeno jako ţádoucí, ponecháno bez odezvy či odmítnuto. (Freud, 1998, s. 98).
Tyto skupiny jsou v první fázi tvořeni dospívajícími stejného pohlaví a opačné pohlaví zcela odmítají. Posléze jedinci začínají o opačné pohlaví projevovat zájem. S koncem pubescence a začátkem adolescence se uţ mezi jedinci utvářejí první opravdové partnerské vztahy.
3.2.
Psychický vývoj
Psychický vývoj adolescentů je ovlivněn pudovým chováním a sexuálními tendencemi, díky kterému zaţívají první, na citech zaloţené, vztahy. Dospívající jsou emočně labilnější, neţ tomu bylo v dětství, jejich postoje jsou nevyzrálé a často negativistické, chování je impulzivní, často konfliktní a nezřídka kdy se uzavírají sami do sebe. Tělesné změny přímo ovlivňují změny psychické, které se projevují neklidem, výbušností, nebo také nesouhlasem s autoritami. Síla těchto projevů přímo závisí na předcházejících vztazích (především s rodiči); je dokonce moţné, ţe tyto projevy nebudou příliš znatelné. Dochází ke zhoršení schopnosti soustředit se, rozvíjí se fantazie. Náladovost a nejistota dospívajících je obvyklou příčinou pro silácké řeči a chování.
3.3.
Tělesný vývoj
Tělesný vývoj se vyznačuje vývojem svalstva, prudkým růstem a to především kostry a končetin, zatímco hrudní koš roste pomaleji. Hájek uvádí, ţe tato nerovnováha můţe být důvodem pro dočasné zhoršení obratnosti, kterou si především chlapci mohou kompenzovat hrubostí nebo nevhodnými reakcemi na připomínky ohledně fyzického vzhledu. (Hájek, 2008). „Tělesné dospívání se projevuje viditelnými i pociťovanými důsledky (růst postavy, proměna proporcí, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgánů, sexuální proţitky atd.), jejichţ subjektivní zpracování můţe být pro pubescenta náročné.“ (Vágnerová, 2012, s. 373). Adolescenti kladou velký důraz na celkový vzhled, mnoho času věnují péči o tělo a zevnějšek proto, aby co nejvíce splňovaly představy o dokonalé fyzické kráse. U dívek se v tomto věku objevuje první menstruace, chlapci zaţívají během dne první poluce. Rovněţ se u nich projevuje neklid a zvyšuje se jejich aktivita, která je však důvodem rychle přicházející únavy.
23
4.
Sbory dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) je občanským sdruţením, které si klade za cíl „spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně ţivota a zdraví občanů a majetku před poţáry a při poskytování pomoci při ţivelných pohromách a jiných událostech, při nichţ je v nebezpečí ţivot, zdraví nebo majetek.“21 SDH na vesnicích jsou mnohdy jedinou fungující organizací, takţe je jejich činnost rozšířena do mnoha oblastí. Jejich činností tak není jen prevence před poţáry a jejich likvidace, účast na soutěţích nebo výchova mladých hasičů. Stávají se sloţkou, která se v obci stará o kulturní ţivot skrze pořádání společenských plesů, soutěţí ke dnům dětí a jiným příleţitostem, ale také například pečují o společné prostory obce a vůbec celou přírodu. Řádným členem sboru se můţe stát jakákoli osoba jiţ od tří let věku, kdy je po předloţení písemného souhlasu zákonného zástupce a sloţení slibu veden jako mladý hasič. Řádným členem – hasičem – se stává plnoletá osoba, nebo mladý hasič po dosaţení 18 let věku. Kaţdý člen SDH je registrován v centrální evidenci hasičů můţe se prokázat členským průkazem a je řádně pojištěn. Členové sboru se mohou účastnit soutěţí kolektivů a to v kategoriích přípravka, mladší ţáci, starší ţáci, dorost (i jednotlivci), muţi, ţeny nebo veteráni. Plnoletí hasiči – muţi se rovněţ mohou stát členy zásahové jednotky spolupracující se sloţkami Integrovaného záchranného systému, která funguje uvnitř sboru. Výhodou fungování těchto zásahových jednotek je především znalost místních poměrů, která mnohdy velice ulehčuje práci profesionálním hasičům. Kaţdý člen zásahové jednotky absolvuje několik hodin vzdělávacích kurzů z oblasti poţární ochrany a taktická cvičení. K 1. 1. 2013 bylo evidováno 7781 sborů dobrovolných hasičů, které měly 347 675 členů z toho 47 801 mladých hasičů. Členů zásahové jednotky, kteří jsou zároveň řádnými členy SDH bylo k 1. 1. 2014 evidováno 69 694 členů v 7 230 jednotkách22.
4.1.
Organizační struktura
Kaţdý sbor dobrovolných hasičů je občanským sdruţením, které je však pouze článkem v systému Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS). SH ČMS je nástupcem bývalého Svazu poţární ochrany ČSFR, které v České republice fungovalo aţ do roku 1991. SH ČMS je nejvyšším orgánem, který v tomto sdruţení figuruje. Všechny organizační sloţky mají stanovenou působnost a to především na základě územního rozdělení. Nejvyššími orgány SH ČMS jsou ústřední orgány a Kancelář, které působí na 21 22
Dostupné z: http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1&Itemid=2 Tamtéţ.
24
celém území ČR. Kaţdý ústřední orgán spravuje krajská sdruţení, která jsou zase přímo nadřazené okresním sdruţením. Kaţdý okres se dále ještě dělí na okrsky, které sdruţují dohromady několik, většinou sousedních, sborů. Členská základna kaţdého sboru si do svého vedení volí starostu, velitele a členy výboru, pokladníka, revizora, popřípadě obsazuje další potřebné funkce. Většina sborů dobrovolných hasičů, respektive ty, které mají zásahovou jednotku, také spolupracují s Integrovaným záchranným systémem (dále jen IZS)23.
4.2.
Mladí hasiči
Kolektiv mladých hasičů24 funguje při sborech dobrovolných hasičů, jejichţ nadřízeným orgánem je Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vznik těchto skupin je podmíněn především potřebou pomáhat veřejnosti „při působení na mládeţ, na její výchovu k dodrţování zásad poţární bezpečnosti a na jejím získávání pro aktivní členství a práci.“ (Kolektiv autorů SH ČMS, 2008, s. 11) Tyto krouţky navštěvují děti od tří do 18 let včetně a jsou rozděleny do čtyř věkových kategorií. Jejich cílem není jen získávání znalostí v oblasti poţární ochrany, ale i znalosti, které jsou nutné k ochraně přírody, rozvoji harmonických vztahů s ostatními lidmi, a podobně. V čele kaţdého kolektivu stojí dospělý vedoucí kolektivu, který je členem SH ČMS a je odpovědný výboru SDH za činnost a podávání informací o činnosti mladých hasičů; zároveň usměrňuje ostatní vedoucí druţstev a instruktory a jejich činnosti. Kaţdý vedoucí kolektivu, vedoucí druţstva i instruktoři musí splnit podmínky pro získání kvalifikace25 pro vedení mladých hasičů a tuto kvalifikaci si v předepsaných intervalech obnovovat, nebo zvyšovat. Ze Stanov SH ČMS plynou mladým hasičům, stejně jako všem ostatním členům jistá práva a povinnosti. Mladý hasič má právo podílet se na činnosti SDH a to hlavně na činnosti mladých hasičů, je oprávněn nosit stejnokroj a účastnit se valných hromad sboru. Jeho povinností je dodrţování stanov a vnitřních předpisů, aktivní účast při akcích sboru, řídit se pokyny vedoucích a instruktorů, snaţit se o získání základních znalostí a dovedností a chránit majetek sdruţení a snaţit se o jeho rozvoj (Směrnice činnosti s kolektivy mladých hasičů, 2012)26. Cílem práce s mladými hasiči, je dle Směrnic činnosti s kolektivem mladých hasičů:
23
Základní sloţky integrovaného systému: Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Zdravotnická záchranná sluţba a jednotky poţární ochrany. 24 Kolektivem se rozumí druţstvo alespoň 5 dětí ve věku 3-15 let. 25 Vedoucí a instruktoři musí získat kvalifikaci nejméně III. stupně; nejvyšší moţná je kvalifikace I.stupně. 26 Dostupné z: www.oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/Smernice_cinnosti.pdf
25
Efektivní vyplnění volného času prostřednictvím organizované činnosti v rámci občanského sdruţení pro děti a mládeţ. Ochrana před rizikovými projevy chování – šikana, vandalismus, brutalita, rasismus, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus a další. Seznamovat mladé hasiče s hlavními zásadami preventivně výchovné práce v oblasti poţární ochrany. Vést mladé hasiče k rozšiřování získaných vědomostí mezi ostatní mládeţ. Spolupracovat s ostatními mládeţnickými sdruţeními a organizacemi, státními a samosprávními či výchovnými institucemi. Vést mladé hasiče k vlastenectví, poznávání a ochraně přírody, sebevzdělávání, kamarádství, kooperaci s ostatními a participaci k mezinárodní spolupráci. Uceleným systémem školení a vzdělávání vychovávat vedoucí a instruktory. Sdruţovat podněty pro práci mladých hasičů a zastupovat jejich zájmy. (VV SH ČMS, 2012, s. 2)27.
4.2.1. Vzdělávací systém SH ČMS Jak můţeme vidět v následující tabulce č. 1, základem vzdělávacího systému pro děti a mládeţ fungující v SH ČMS je plnění odznaků odborností, na které navazuje plnění odznaků specializací. Plněním odznaků odborností se rozvíjejí vědomosti dětí, plněním odznaků specializací si dítě zlepšuje svoje dovednosti. Získání odznaku odbornosti je moţné pouze po splnění poţadavků k jednotlivým odbornostem28. Při plnění výkonnostních tříd se rovněţ zlepšují spíše dovednosti dětí neţ jejich znalosti. Tabulka č. 1: Vzdělávací systém SH ČMS.
4.2.2. Kategorie mladých hasičů Přípravka je určená pro děti předškolního věku a to jiţ od 3 aţ do 6 let věku. Soutěţí se ve všech disciplínách, ale provádění některých úkolů v disciplínách je upraveno tak, aby i nejmenší děti zvládly poţadavky splnit. Na přípravku navazuje kolektiv mladých hasičů, kategorie mladší ţáci, která zahrnuje děti ve věku 6-11 let. Soutěţí opět ve všech 27
Tamtéţ. Pro plnění odznaků odborností je moţné vyuţití online dostupného programu pro plnění odborností, nebo studijních textů. Většinou jsou však informace sdělovány vedoucím kolektivu. 28
26
disciplínách, jejichţ provedení je přímo dáno směrnicí a je stále umoţněna i výpomoc ze strany dospělého člena. Druţstvu starších ţáků jiţ není povolena ţádná pomoc dospělé osoby, pouze v případě, ţe by mohlo dojít ke zranění osob, nebo zničení techniky. Takovýto zásah je však důvodem pro hodnocení druţstva známkou N – nedokončeno. Všechna tato druţstva mohou být smíšená a podíl chlapců i dívek můţe být jakýkoli. Druţstva v kategorii dorostenců jiţ musí být rozdělena dle pohlaví. Pokud v kolektivu není potřebný počet dorostenců, musí soutěţit jako jednotlivci v příslušné kategorii mladší, střední a starší jednotlivci. Činnost kolektivu dorostenců se jiţ řídí směrnicí pro činnost dorostu SH ČMS29. Druţstva soutěţí dorostenců v jiných, ale i v podobných disciplínách jako věkově mladší druţstva. Jednotlivci mají disciplíny naprosto odlišné. 4.2.3. Činnost mladých hasičů Rozsah činností mladých hasičů je široký a ve většině případů je upravován Směrnicí hry Plamen. (SH ŠMS, 2004). Největší důraz je během tréninků kladen na přípravu na soutěţe, z nichţ nejvýznamnější je tzv. Hra Plamen rozdělená na podzimní a jarní kolo. V kaţdém kole se soutěţí v odlišných disciplínách, jejichţ provedení a pouţívané pomůcky jsou pevně stanoveny Směrnicí hry Plamen30. Kromě soutěţních disciplín se do hodnocení hry Plamen započítává i splnění poţadavku vést kroniku kolektivu (a zaznamenávat do ní veškeré akce kolektivu) a provádění dalších činností jako je účast na hasičských brigádách, péče o přírodu, sběr bylin a druhotných surovin, návštěvy muzea, pořádání soutěţí nebo letního táboru, plnění odznaků odborností. Závodí se ve všech kategoriích. Mimo Hru Plamen se mladí hasiči účastní závodů zařazených do Okresní ligy mládeţe, které se konají na různých místech po celém okresu, do kterého příslušný sbor spadá. Za kaţdou účast a umístění v soutěţi jsou kolektivu průběţně připisovány body, jejichţ konečný součet určí vítěze a další umístění zúčastněných kolektivů ve všech kategoriích. Okresní liga se, pokud organizátor soutěţe neurčí jinak, řídí stejnými předpisy a pravidly jako hra Plamen. Samozřejmě další soutěţe se konají i mimo Plamen a Okresní ligu mládeţe a jsou čistě v kompetenci pořádajících sborů. Stejně jako dalších soutěţí by se kolektiv měl účastnit i všech moţných akcí, které se ve sboru odehrávají, ať uţ jsou předepsány Směrnici, nebo jsou pouze organizovány v rámci sboru. 29
Více informací v Směrnice pro činnost dorostu SH ČMS (2007) Dostupné z: oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/Dorost.PDF 30 Dostupné z: www.oormblansko.wz.cz(data/smernice_a_dokumenty/Plamen.PDF
27
28
EMPIRICKÁ ČÁST V teoretické části této práce je vysvětlen volný čas a základní pojmy a termíny, které se k volnému času pojí. Na počátku empirické části si stanovím výzkumný cíl a výzkumné otázky. Na základě analýzy získaných dat uvedu, jaké krouţky děti navštěvují, jaké činnosti dělají ve svém volném čase, kolik volného času mají, a jak fungují a pracují kolektivy mladých hasičů. V závěru této kapitoly zodpovím stanovené výzkumné otázky.
29
5.
Metodologie výzkumu
5.1.
Výzkumný problém
Výzkumným problémem této práce jsou volnočasové aktivity dětí z obcí o velikosti do 1500 obyvatel, které se účastní činnosti v krouţku mladých hasičů
5.2.
Cíl Výzkumu
Cílem výzkumu je zjistit, jaké volnočasové aktivity děti, členové kolektivu mladých hasičů, realizují.
5.3.
Výzkumné otázky
Pro tento výzkumný problém jsem si stanovila následující dvě výzkumné otázky: 1)
Jaké jsou volnočasové aktivity dětí, členů krouţku mladých hasičů.
2)
Jaké činnosti jsou realizovány v krouţku mladých hasičů.
5.4.
Výzkumný soubor
Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumného šetření bylo členství ve Sboru dobrovolných hasičů31, věk respondenta mezi 11-1532 lety a působnost sboru v obci do 1500 obyvatel. V první fázi výzkumu jsem do sborů dobrovolných hasičů rozeslala e-maily s otázkou, zda by se sbory zapojily do výzkumného šetření33. Tyto e-maily byly rozeslány do 21 sborů dobrovolných hasičů, přičemţ mi kladně odpovědělo 12 z nich. Dále jsem do těchto sborů prostřednictvím České pošty rozeslala obálky s dotazníky, instrukcemi pro vedoucí a oznámkovanými obálkami určenými pro zpětné zaslání vyplněných dotazníků. Vyplněné dotazníky prostřednictvím pošty však zaslalo pouze 10 sborů. Další data jsem získala během závodů mladých hasičů v Šebetově, kde 4 oslovené sbory byly ochotné dotazníky vyplnit ihned na místě, zbývající 1 sbor dotazníky zaslal o týden později prostřednictvím pošty. Z celkového počtu 153 administrovaných dotazníků bylo vráceno 142 vyplněných dotazníků, avšak 9 z nich muselo být kvůli nízkému věku respondentů z výzkumného šetření vyloučeno. Návratnost dotazníků tedy činila 92,81%. Tato vysoká návratnost dotazníků byla zajištěna díky osobním kontaktům na jednotlivé vedoucí krouţku mladých hasičů.
31
Kolektiv mladých hasičů je kolektivem, který funguje v rámci sboru dobrovolných hasičů. Viz kapitola 5: Sbory dobrovolných hasičů. 32 Věk 11-15 let je stanoven kvůli moţnosti účasti dítěte na soutěţích starších ţáků i ve v tomto věku, pokud k 1.9 příslušného soutěţního roku dítě nedosáhne 15ti let věku. 33 Přehled oslovených sborů můţeme vidět v příloze č. 3 v tabulce č. 7.
30
5.5.
Výzkumný nástroj a metoda sběru dat
Pro potřeby tohoto výzkumu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který je určen pro objektivní zkoumání reality. Deduktivní postup při tomto výzkumu zajišťuje vyvození závěrů z většího mnoţství dat od více respondentů. Nevýhodou však můţe být získání příliš obecných výsledků s nízkou validitou. Pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníkovou, přičemţ jsem vyuţila vlastní vytvořený dotazník34. Dotazníky byly zasílány vedoucím kolektivů dětí prostřednictvím České pošty nebo osobně předány.
5.6.
Zpracování dat
Analýza dotazníků je provedena s vyuţitím Excelu a za pomoci deskriptivní analýzy dat. Analýzu poloţek jsem ještě rozdělila do dvou oblastí podle výzkumných otázek a to na oblast volného času mladých hasičů mimo tento krouţek a na oblast týkající se krouţku mladých hasičů. Výsledky budou pro lepší přehlednost prezentovány také za pomoci grafů či tabulek.
34
Dotazník k dispozici v příloze č. 1.
31
6.
Výsledky výzkumného šetření
Jak můţeme vidět v následujícím grafu č. 1, výzkumu se zúčastnilo celkem 133 dětí ve věku 10-15 let, z toho 88 dívek a 45 chlapců. Graf č. 1: Věkové zastoupení dívek a chlapců Věkové zastoupení dívek a chlapců Dívky 15 let
6
Chlapci
3
14 let
12
8
13 let
23
12 let
9
21
11 let
13
17
10 let
9
0
8 4
10
20
30
40
Do první oblasti poloţek zabývajících se činnostmi mladých hasičů ve volném čase jako první spadá poloţka č. 3, ve které jsem se zaměřila na aktivity, které děti ve volném čase dělají. Respondenty jsem rozdělila dle pohlaví a následně jsem dle tohoto rozčlenění porovnala, jaké aktivity provozují chlapci a jaké dívky. Největší rozdíl byl patrný mezi frekvencí individuálního sportu chlapců a dívek. Ze 40 chlapců, kteří uvedli, ţe sami sportují (například jezdí na kole), uvedlo 19 z nich, ţe tuto činnost provádějí denně (coţ je 42,22% všech dotázaných chlapců). Oproti tomu pouhých 7 dívek z 60 uvádí, ţe sportuje denně (tj. 7,95% ze všech dotázaných). Patrné rozdíly jsou také v oblastech pomoc v domácnosti a péče o domácího mazlíčka. Z mého výzkumu vyplynulo, ţe tyto činnosti provozují denně, nebo vícekrát do týdne obvykle dívky, v méně případech chlapci. Tyto údaje potvrzují všeobecný předpoklad veřejnosti, ţe dívky jsou spíše zaměřeny na péči o někoho/něco dalšího, a chlapci se spíše zaměřují na sportovní aktivity. Z dat vyplynulo, ţe rozdíly v četnosti dalších35 vykonávaných aktivit jsou zanedbatelné. Snad nikoho nepřekvapí zjištění, ţe 97,74% všech dětí sleduje alespoň někdy televizi. Tento výsledek naprosto potvrzuje závěr uvedený ve výzkumu Hodnotové
35
Další vykonávané činnosti a jejich četnosti včetně procentuálních hodnot můţeme vidět v příloze č. 4 v tabulce č. 8.
32
orientace dětí ve věku 6-15 let36. Stejně tak se tu potvrdilo povědomí o chlapcích, jako o dětech, které častěji neţ dívky hrají počítačové hry. 40% ze všech dotazovaných chlapců hraje počítačové hry denně, dívek pouze 21,59% . Poloţka č. 4, rovněţ z první oblasti otázek, se zabývala mnoţstvím volného času a to ve všední den, o víkendu a o prázdninách. Odpovědi dětí a rozdíly mezi dívkami a chlapci v mnoţství volného času můţeme vidět v následujících tabulkách č. 2, č. 3 a č. 4. Tabulka č. 2: Volný čas ve všední den
Tabulka č. 3: Volný čas o víkendu. Víkend
Všední den počet hodin 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
(N133)
dívky
chlapci
4 18 20 9 9 13 8 2 1 4
1 9 10 7 7 5 4 1 1
počet hodin 2 4 5 6 7 8 10 11 12 13 16
Tabulka č. 4: Volný čas o prázdninách. Prázdniny
dívky
chlapci
3 8 8 7 8 10 19 15 3 3 4
1 1 1 3 2 6 11 10 8 1 1
počet hodin 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
(N133)
Dívky
chlapci
11 9 6 3 11 3 8 4 2 11 20
1 3 1 4 6 4 6 9 6 5
(N133)
V průměru nejméně volného času mají děti ve všední den, kdy čas tráví ve škole a mnozí následně učením a přípravou do školy na druhý den. O sobotách a nedělích tyto povinnosti spojené se školou částečně odpadají, ale místo toho jsou také nahrazovány povinnostmi v domácnosti. Nejvíce volného času mají děti o prázdninách, kdy školní povinnosti odpadají úplně a ani sami rodiče nezaplňují volný čas tolika povinnostmi, takţe děti tráví spoustu času s kamarády, nebo individuální činností. V poloţce č. 5 jsem zjišťovala krouţky, na které děti chodí a jakými organizacemi jsou poskytovány. Nejnavštěvovanějším krouţkem mnou dotázaných respondentů je fotbal, na který docházejí děti do různých organizací (tuto moţnost uvádí 13 z dotázaných dětí). Fotbal je následován náboţenstvím (uvedlo 11 dětí) a sportovními hrami organizovanými ve škole (rovněţ uvedeno 11 dětmi). Na třetím místě ve výčtu krouţků se nachází výuka hry na flétnu pod záštitou Základních uměleckých škol (v
36
Výsledky výzkumu jsou dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1310479648.pdf
33
případě 10 dotázaných dětí) a výuka anglického jazyka mimo vyučování ve škole (uvádí 10 ze všech dotázaných). Nejčastěji navštěvované krouţky dle oblasti zájmu, stejně jako ve výzkumu Bocana (2011), jsou krouţky se sportovní tematikou (ve 43 případech). Následuje hra na hudební nástroj (uvedlo 33 dotázaných). Ve výčtu krouţků se mimo běţně nabízené krouţky objevuje i krouţek horolezectví, sborového zpěvu nebo matematický krouţek. I přesto, ţe v instrukcích k otázce jsem uvedla, aby děti neuváděly mladé hasiče jako krouţek, do kterého dochází, často jsem se setkala s jeho uvedením. V takovémto případě jsem dotazník vyhodnotila, jako by tato moţnost nebyla uvedena a nepočítala ji do celkového součtu dalších krouţků, na které děti dochází. Ostatní navštěvované krouţky seskupené dle oblasti zájmu a počty dětí do nich docházejících můţeme vidět v grafu č. 2. Graf č. 2: Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu37. Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu Sport Hra na hudební nástroj Cizí jazyk Náboženství Výtvarný kroužek Dramatický kroužek Skaut Jezdecký kroužek Zdravotnický kroužek Rybářský kroužek Zpěv Redakce Tanec Deskové hry Matematický kroužek
43 33 17 11 10 5 5 5 3 3 2 1 1 1 1 0
10
20
37
30
40
50
Výčet konkrétních krouţků s počty dětí, které na ně docházejí, najdeme příloze v tabulce č. 5: Krouţky, na které děti docházejí.
34
V poloţce č. 6 jsem se zajímala o to, zda by děti chtěly chodit do nějakého dalšího krouţku. Děti si vybíraly ze tří moţností – nevím, ne nebo ano (pokud ano, vepsaly do jakého konkrétně). Graf č. 3 vypovídá o četnosti odpovědí. Graf č. 3: Chtějí děti chodit do jiného krouţku? Chceš chodit do jiného krouţku? 29%
22%
ano - 29 dětí
49%
ne - 65 dětí nevím - 39 dětí
Pokud děti chtějí chodit do dalšího krouţku, tak chtějí chodit na tanec (6), do krouţku sportovního nebo na hraní míčových her (12), hrát na hudební nástroj (5), do krouţku cizího jazyka (1), do IT krouţku (2), dramatického krouţku (1), atletiku (1) a gymnastiku (1). Velmi mě překvapila četnost odpovědi nevím. Připisuji to nevyjasnění okruhu zájmů a malému povědomí o nabídce krouţků. Následující okruh je věnován krouţku mladých hasičů. První z nich je poloţka č. 7, která se zajímá o dobu, po kterou děti do krouţku mladých hasičů docházejí. Některé děti odpovídaly na tuto otázku „asi rok“, „skoro rok“ atp. Tyto odpovědi jsem analyzovala společně s odpověďmi „jeden rok“. Nejpočetnější skupinou jsou děti, které působí v kolektivu 4 roky, přičemţ tento údaj odpovídá i průměrné době členství v SDH. Velice pozitivním překvapením pro mě bylo 9-leté členství jednoho z respondentů. Je vidět, ţe i kdyţ se většina činností v tomto krouţku rok co rok opakuje, neznamená to, ţe děti ztratí zájem a přestanou do krouţku docházet. Tabulka č. 6: Doba členství dětí v SDH. počet dětí
1 rok 11
2 roky 13
3 roky 18
4 roky 27
5 let 23
6 let 25
7 let 12
8 let 3
9 let 1
Další poloţka, v pořadí 8. zjišťovala četnost schůzek mladých hasičů. Nejčastěji mají děti schůzky 1x týdně. V některých sborech je frekvence schůzek dána časovým obdobím. V zimě, kdy nejsou vhodné podmínky pro tréninky venku, se druţstva scházejí jednou týdně, ale jakmile to počasí dovoluje, scházejí se 2x v týdnu a díky tomu mají více 35
příleţitostí na zlepšení dovedností při disciplínách. Četnost schůzek ukazuje následující graf č. 4. Graf č. 4: Četnost schůzek mladých hasičů. Četnost schůzek mladých hasičů
1x týdně
2x týdně 1x - 2x týdně
V 9. poloţce jsem se zajímala o osobu, která dítě ke krouţku mladých hasičů přivedla a v poloţce č. 10, zda je někdo z rodiny členem Sboru dobrovolných hasičů. Údaje ukazují následující grafy č. 5 a č. 6. Graf č. 5: Kdo tě přivedl ke krouţku
Graf č. 6: Je někdo z rodiny členem
mladých hasičů?
SDH? Je někdo z rodiny v SDH?
Kdo tě přivedl ke krouţku mladých hasičů
97
49
40 5
6
13
21 26
10 ne
byl
Je
Ve výše uvedených grafech můţeme vidět, ţe nejčastěji jsou to rodiče, kteří dítě přivedou do krouţku mladých hasičů, a také pro většinu dětí platí, ţe nejsou v rodině jediní, kdo je členem sboru dobrovolných hasičů. Domnívám se, ţe docházka dítěte do krouţku mladých hasičů můţe být z velké části podmíněna právě členstvím jiného rodinného příslušníka. Poloţka č. 11 je soustředěna na činnosti, které děti provozují během schůzek. Děti u nabídky činností označovaly, zda činnost dělají či nikoli. Většina z činností je dána Směrnicí hry Plamen, takţe se předpokládá jejich provádění, další činnosti doplňovaly 36
děti samy. To, ţe děti i některé ze základních disciplín nedělají, připisuji jejich krátkému členství v kolektivu a jejich prioritám. Uskutečňované činnosti závisí pouze na vedoucím kolektivu, nikoli na pohlaví dítěte, proto nezohledňuji toto kritérium. V následujícím grafu uvádím činnosti a odpovědi dětí, zda tyto činnosti dělají nebo ne. Graf č. 7: Činnosti konané během schůzek mladých hasičů. Činnosti konané během schůzek Testy znalostí Procházky Kreslení Požární ochrana očima dětí Kulturní akce Jiné akce kolektivu Hry bez hasičské tematiky Hry s hasičskou tematikou Sběr Hasičské brigády Úklid a ochrana přírody Péče a pomoc spoluobčanům Soutěže v rámci ,kolektivu Běh Zdravověda Požární ochrana Uzlování Plnění odznaků odborností Plnění výkonnostních tříd Základy požárnické… Štafeta požárních dvojic Štafeta 4x60 metrů Štafeta CTIF Požární útok CTIF Požární útok 0
50
100
150
V poloţce č. 11 jsem se zajímala o styky s ostatními členy kolektivu mimo pravidelné schůzky. Naprostá většina dětí se s ostatními členy stýká. Pouze 4 dotázaní (2 chlapci a 2 dívky) odpověděli negativně. Tato setkávání jsou jistě dobrá pro utuţování vztahů v kolektivu a předchází ostychu před jinými, neznámými dětmi. Na druhou stranu to můţe být i nevýhodou, protoţe jsou stále pod kontrolou ostatních. Pokud dítě například něco pokazí na schůzce, můţe se stát terčem poznámek i ve škole nebo ve společnosti kamarádů venku. Poloţka č. 13 řeší účast na závodech. Četnost není stanovena v dotazníku, ale vedoucím kolektivů byla vysvětlena v instrukcích. Moţnost často děti volily v případě, ţe jsou obsazovány do sestavy pravidelně na kaţdé závody, kterých se kolektiv účastní. 37
Moţnost občas zvolily ty děti, které nejsou v obvyklé soutěţní sestavě, ale některých závodů se účastní. Moţnost ne byla zastoupena téţ. Tato varianta se vyskytovala v dotaznících dětí sborů dobrovolných hasičů, které mají více dětí, neţ je třeba na soutěţe, nebo dětí, které jsou v kolektivu krátce a tudíţ na jejich zařazení na soupisku nebyla příleţitost, nebo nemají dostatečné znalosti a dovedností. Pohlaví nebo věk nemají vliv na výběru dítěte do sestavy. Graf č. 8: Účast na soutěţích. Jezdíš na závody? Ne
22
Ano, občas
28
Ano, často
83 0
20
40
60
80
100
Další, 14. poloţkou, jsem zjišťovala nejoblíbenější činnost dětí, kterou dělají během schůzek v krouţku mladých hasičů. Velkým překvapením pro mě bylo, ţe 89 dětí označilo jako nejoblíbenější činnost poţární útok, kdeţto například hry označilo jako nejoblíbenější pouze 5 dětí. Jako další děti uváděly štafetu poţárních dvojic (20), uzlování (7), střelba ze vzduchové pušky (4), štafetu CTIF (5), štafetu 4x60 (6) a také značky (1). Předposlední, 15. poloţka, zjišťovala spokojenost s činnostmi v krouţku a zajímala se o činnosti, které děti během schůzek postrádají. Ve 118 případech děti odpověděly, ţe jsou s činnostmi spokojeny a ostatních 15 by uvítalo zařazení většího mnoţství her (3), výletů (5), více soutěţí (6) a trochu překvapivě plavání (1). Do odpovědí v poslední 16. poloţce děti vypisovaly jejich jeden, maximálně ale dva nejoblíbenější krouţky. Zde převaţuje krouţek mladých hasičů, který je následován hrou na hudební nástroj. Převaţující oblíbenost krouţku mladých hasičů je jistě také ovlivněna tím, ţe některé děti dochází právě jen do tohoto krouţku. Oblíbenost krouţků můţeme vidět v následujícím grafu č. 9. Pro lepší přehlednost není v tomto grafu zařazen krouţek mladých hasičů. Ten je srovnáván v grafu č. 10 se souhrnem ostatních krouţků a i tak můţeme vidět převaţující oblíbenost.
38
Graf č. 9: Oblíbené krouţky mladých hasičů
Graf č. 10: Oblíbenost krouţků
Oblíbenost krouţků Chlapci
Atletika 0 1 Redakce 0 1 1 Horolezecký 0 3 Dramatický Zdravotnic… 0 2 1 1 Náboženství Cizí jazyk 0 1 4 Jezdecký 0 Volejbal 1 2 3 Sportovní 5 Výtvarný 0 3 Rybářský 4 Skaut Florbal Fotbal Hra na… 1 0
Oblíbenost krouţků
Dívky
42% 58%
5
1 Mladí hasiči - 91
6 8
Ostatní - 65 11 5
10
15
39
7.
Shrnutí výzkumu
V této kapitole bych chtěla zodpovědět výzkumné otázky. První z nich je: jaké jsou volnočasové aktivity dětí, členů krouţku mladých hasičů. Mezi nejčastější aktivity, které děti docházející do krouţku mladých hasičů dělají, patří sledování televize, hraní počítačových her, nebo trávení času na sociálních sítích a chatu. Ať uţ čas tráví tak či onak, provádějí tuto činnost individuálně. Při trávení velkého mnoţství času mimo reálný prostor a sociální kontakt můţe dojít ke zhoršení vnímání reality a schopnosti osobně komunikovat. Pozitivnější zprávou je fakt, ţe děti sportují i samy mimo krouţky a oddíly. Samostatně nebo s kamarády jezdí na kole, kolečkových bruslích, hrají míčové nebo jiné pohybové hry. Přibliţně tři čtvrtiny dětí uvádí, ţe sportují samy. Sport s rodiči uvádí rovněţ 75% dotázaných, ale ke sportu v oddíle se hlásí pouze 57% všech dotázaných38. Pokud se podíváme na rozdíly mezi činnostmi u obou pohlaví z mého vzorku, můţeme vidět, ţe dívky více neţ chlapci čtou časopisy, poslouchají hudbu, častěji se učí, pečují o domácího mazlíčka a hrají si samy. Oproti tomu chlapci se více věnují individuálnímu sportu. Druhá výzkumná otázka popisuje činnosti, které jsou realizovány v krouţku mladých hasičů. Na činnosti, které jsou při schůzkách mladých hasičů vykonávány, má jistě největší vliv Směrnice hry Plamen (2004) nebo také SH ČMS, respektive okresní SH ČMS, které například vypisují soutěţe pro děti, a nabízí další moţnosti práce v kolektivu. Při analýze dotazníků, jsem zjistila, ţe činností, která je prováděna v nejvíce sborech, je nácvik základních soutěţních disciplín. 94,74% dotázaných dětí uvedlo, ţe jiţ někdy během schůzky trénovaly poţární útok, který je mnohdy jedinou vypisovanou disciplínou během soutěţních akcí. Naproti tomu však není překvapující, ţe počet kolektivů, které plní výkonnostní třídy, je nízký, avšak SH ČMS se snaţí o rozšíření povědomí o této aktivitě a jejímu lepšímu statusu. Stejný problém je u plnění odznaků odborností, avšak zde se jiţ podařilo zvýšit počet dětí s touto kvalifikací.
38
Procentuální údaje jsou souhrnem všech odpovědí, tudíţ údaj zahrnuje všechny respondenty, kteří odpověděli, ţe alespoň v nějakém intervalu tuto činnost vykonávají.
40
ZÁVĚR Volný čas je důleţitou součástí kaţdodenního ţivota. Na základě trávení volného času rozvíjíme svoji osobnost, dovednosti a sociální vztahy. Proto je důleţité vyuţít tuto dobu co nejefektivněji, obzvláště u dětí, které ještě nejsou schopny určit si priority a činnosti, které jsou pro ně přínosné a vhodné. Ve své práci jsem se zaměřila na oblast volnočasových aktivit dětí, které dochází do krouţku mladých hasičů. Tento krouţek funguje v rámci Sboru dobrovolných hasičů, který je jednou z mnoha organizací, které se volnému času dětí věnují. Tuto práci jsem rozdělila na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsem vysvětlila základní pojmy jako je volný čas a výchova ve volném čase. Dále jsem charakterizovala cílovou skupinu výzkumného šetření, tedy skupinu dětí staršího školního věku. Poté jsem se zaměřila na Sbory dobrovolných hasičů, konkrétně na kolektiv mladých hasičů. V empirické části jsem za pomoci deskriptivní analýzy dat interpretovala získaná data z dotazníků. Následně jsem zodpověděla výzkumné otázky, kterými byly: Jaké jsou volnočasové aktivity dětí, členů krouţku mladých hasičů a jaké činnosti jsou realizovány v krouţku mladých hasičů.
41
POUŢITÁ LITERATURA Tištěné zdroje Fischer, S. (2009). Sociální patologie. Praha: Grada publishing, a. s. Freud, S. (1998). Nespokojenost v kultuře. Praha: Hynek.
Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo. Hájek, B., Hofbauer, B., & Pávková, J (2008). Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál. Havlík, R., & Kóťa, J. (2002). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál.
Jandourek, J. (2007). Sociologický slovník. Praha: Portál.
Komenský, A. (1948). Didaktika velká. Brno: Komenium. Linhart, J., Petrusek, M., Vodáková, A., & Maříková, H. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Moţný, I. (1997). Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Pávková, J., Hájek, B., & Hofbauer, B. (1999). Pedagogika volného času. Praha: Portál. Průcha, J. (1998). Pedagogický slovník. Praha: Portál. Sdruţení hasičů ČMS, (2004). Směrnice hry Plamen. Praha. Škrabalová, S., (2004). Definice neziskového sektoru: sborník příspěvků z internetové diskuse CVNS. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru. 42
Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Praha: Karolinum. Zich, F. (1978). Co s volným časem? Praha: Pressfoto.
43
Elektronické zdroje Bocan, M. (2011). Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let. Dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1310479648.pdf Chromý, P., Jančák, V., Marada, M., & Havlíček, T. Venkov – ţitý prostor: regionální diferenciace. Percepce venkova představiteli venkovských obcí v česku. Geografie, 16(1.).
Dostupné
z:
http://geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/2011/04/g11-1-
2chromy_jancak_marada_havlicek.pdf Gillnerová, I Společné činnosti rodičů a dětí a styly rodičovské výchovy. Československá psychologie,
53(4.).
Dostupné
z
http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235724023/D734E649C0BC4928P Q/2?accountid=16531
Kolektiv autorů SH ČMS. (2008). Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých
hasičů.
Dostupné
z:
http://www.dh.cz/dokumenty/mladez/vzdelani/vedouci/ucebni-texty.pdf Richter, K., (2005). Stanovy sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Dostupné z: http://www.dh.cz/dokumenty/stanovy/stanovy2012.pdf VV SH ČMS. (2012). Směrnice pro činnosti s kolektivy mladých hasičů. Dostupné z: www.oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/Smernice_cinnosti.pdf Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Dostupné z: www.dh.cz
SH
ČMS.
(2007).
Směrnice
pro
činnost
dorostu
SH
ČMS.
Dostupné
z:
oormblansko.wz.cz/data/smernice_a_dokumenty/Dorost.PDF SH
ČMS.
(2004).
Směrnice
hry
Plamen.
Dostupné
z:
oormblansko.wz.cz(data/smernice_a_dokumenty/Plamen.PDF Charta
spojených
národů.
(1989).
Úmluva
o
právech
dítěte.
http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf 44
Dostupné
z:
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2004). Zákon o č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dostupné z: www.msmt.cz/file/25122/download Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (2004). Vyhláška č. 74/2002 Sb., o zájmovém vzdělávání. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-74-2005sb-1
45
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vzdělávací systém SH ČMS………………………………………………………26 Tabulka č. 2:Volný čas ve všední den………………………………………....…………………33 Tabulka č. 3: Volný čas o víkendu……………………………………………………………….33 Tabulka č. 4:Volný čas o prázdninách………………………………………………………...…33 Tabulka č. 5: Krouţky, na které děti docházejí …………………………………….……………52 Tabulka č. 6: Doba členství v SDH …………………………………………………..........…….35 Tabulka č. 7: Seznam sborů oslovených a zúčastněných ve výzkumu………………….……….53 Tabulka č. 8: Volnočasové aktivity mladých hasičů…………………………………..…...........54
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věkové zastoupení dívek a chlapců………………………………………….……...…32 Graf č. 2: Navštěvované krouţky dle oblasti zájmu………………………………………..….…34 Graf č. 3: Chtějí děti chodit do jiného krouţku?.............................................................................35 Graf č. 4: Četnost schůzek mladých hasičů……………………………………………………....36 Graf č. 5: Kdo tě přivedl ke krouţku mladých hasičů?..................................................................36 Graf č. 6: Je někdo z rodiny členem SDH?....................................................................................36 Graf č. 7: Činnosti konané během schůzek mladých hasičů……………………………………...37 Graf č. 8: Účast na soutěţích……………………………………………………………......……38 Graf č. 9: Oblíbené krouţky…………………………...………………………………………....39 Graf č. 10: Oblíbené krouţky…………………………………….……………………………....39
46
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník k volnočasovým aktivitám dětí Příloha č. 2: Tabulka č. 5: Krouţky, na které děti dochází Příloha č. 3: Tabulka č. 7: Seznam sborů oslovených a zúčastněných při výzkumu. Příloha č. 4: Tabulka č. 8: Volnočasové aktivity mladých hasičů. Příloha č. 5: Vyplněné dotazníky
47
Příloha č. 1: Dotazník k volnočasovým aktivitám dětí
Ahoj, jmenuji se Věra Zemánková, jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně a zároveň vedu kolektiv mladých hasičů ve Velké Roudce. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce, ve které se zabývám zájmy a aktivitami, které dělají dětí, navštěvujících kroužek mladých hasičů ve volném čase. Dotazník je anonymní a odpovědi nebudou hodnoceny jako správné, ani jako špatné, takže tě prosím o jeho pravdivé vyplnění. Na otázky odpovídej doplněním křížku k nejvhodnější odpovědi (tam kde je uvedeno, může být zaškrtnuto i více možností). Na otevřené otázky odpovídej prosím čitelně vepsáním své odpovědi do připravených řádků. Děkuji za tvoji energii a čas, který tomuto dotazníku věnuješ. Zemánková Věra
1)
Pohlaví:
2)
Věk:
dívka
chlapec
………..
Jaké aktivity děláš ve volném čase? U kaţdé aktivity, kterou provozuješ, označ kříţkem do příslušného sloupce jak často. Pokud nějakou aktivitu neděláš, nechej řádek nevyplněný. (Možnost více odpovědí) 2x-4x 1x za 2x-4x za 1x za Pouze o AKTIVITA Denně týdně týden měsíc měsíc prázdninách Sleduji televizi Hraji počítačové hry Facebook, chat a jiné sociální sítě na počítači Sportuji v oddíle (např.: fotbal, volejbal) Sportuji s rodiči (např.: kolo, lyţe) Čtu knihy Čtu časopisy Poslouchám hudbu Učím se doma Chodím do krouţku Pomáhám v domácnosti (např.: mytí nádobí) Hraji si sám/sama doma Pečuji o domácího mazlíčka Sbírám něco (např.: samolepky) Trávím volný čas s rodiči Jdu ven s kamarády Jdu do kina
3)
Pokud děláš jiné aktivity, které nejsou vypsané, dopiš do volných řádků, jaké jiné aktivity děláš:
48
4)
Kolik hodin volného času přibliţně máš? Ve všední den - ……………………………………. O víkendu - ………………………………………….. O prázdninách - ……………………………………
Na jaké krouţky chodíš? Tam, kde je to moţné doplň, o jaký krouţek se jedná. Příklad: Hudební výchova – hra na kytaru. U kaţdého krouţku označ kříţkem, do jaké instituce na tento krouţek docházíš. Do krouţků nepočítej předměty, které jsou vyučovány v běţných vyučovacích hodinách (jako například hodiny angličtiny). Neuváděj krouţek Mladých hasičů. Pokud na jiný krouţek nedocházíš, vynechej tuto otázku. Moţnost více odpovědí.
Cizí jazyk Dramatická výchova Hudební výchova Náboţenství Výtvarný krouţek Sportovní krouţek (uveď všechny)
--------
---------------
Pokud chodíš na jiný krouţek, který tu není uveden, dopiš jej do volných řádků:
6)
Chlěl/a bys chodit na nějaké další krouţky? Nevím Ne Ano – uveď na jaké : …………………………………………………………………………
49
Jiná organizace
Sdruţení dětí a mládeţe (junák)
Jazyková škola
Školní klub, školní druţina
Zákaldní umělecká škola
Uveď jaký konkrétně
Zákaldní škola
Aktivita
Dům dětí a mládeţe
5)
Jak dlouho chodíš do krouţku mladých hasičů? ………………………………………………………………………………………………………
7)
Jak časté jsou vaše schůzky v rámci kolektivu mladých hasičů? ………………………………………………………………………………………………………
8)
Kdo tě k tomuto krouţku přivedl? (nepiš jméno, ale např. kamarádka, bratr) ………………………………………………………………………………………………………
9)
10)
Je někdo z rodiny členem sboru dobrovolných hasičů? NE Někdo z rodiny v SDH byl, ale nyní uţ není ANO – Uveď kdo ………………………………………………………………………………
Zaškrtni kříţkem, které činnosti v krouţku mladých hasičů děláte? (moţnost více odpovědí) Poţární útok Poţární útok CTIF Štafeta 4x60 metrů Štafeta CTIF Štafeta poţárních dvojic Základy poţárnické všestrannosti Plnění výkonnostních tříd Plnění odznaků odborností Uzlování Poţární ochrana (značky, hasební látky) Zdravověda Běh Soutěţe v rámci kolektivu Péče a pomoc spoluobčanům Úklid a ochrana přírody Hasičské brigády (údrţba výzbroje, úklid) Sběr (papíru, bylin) Hry s hasičskou tematikou Hry bez hasičské tematiky Akce kolektivu nad rámec pravidelných schůzek (např.:plavání, bruslení) Kulturní akce (výstavy, kino) Pokud děláte během schůzek ještě jiné aktivity, vypiš je do volných řádků: …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 12) Stýkáš se ostatními členy kolektivu mladých hasičů i mimo pravidelné schůzky? NE ANO
11)
13)
Jezdíš s kolektivem mladých hasičů na hasičské soutěţe pořádané mimo vlastní sbor? ANO, často Ano, občas Ne
50
Jaká činnost, kterou v hasičském krouţku děláte, tě nejvíce baví? ………………………………………………………………………………………………………
14)
Jaké jiné činnosti bys chtěl/a v krouţku mladých hasičů dělat? (moţnost více odpovědí) Jsem spokojený/á Chtěl/a bych dělat tyto činnosti: ……………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
15)
Uveď jeden, nebo maximálně dva krouţky, které tě nejvíce baví ………………………………………………………………………………………………………
16)
Děkuji za tvůj čas při vyplňování tohoto dotazníku.
51
Příloha č. 2: Tabulka č. 5: Krouţky, na které děti dochází. Krouţek Anglický jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Německý jazyk Matematický krouţek Jezdecký oddíl Hra na flétnu Hra na kytaru Hra na klavír Hra na klavír Hra na klávesy Hra na klávesy Hra na housle Hra na saxofon Hra na trubku Zpěv Volejbal Fotbal Florbal Florbal Stolní tenis Sportovní hry Atletika Náboţenství Rybářský krouţek Výtvarný krouţek Výtvarný krouţek Výtvarný krouţek Deskové hry Tanec Zdravotnický krouţek Zdravotnický krouţek Skaut Dramatický krouţek Dramatický krouţek Horolezectví Redakce
Dívky 9 5 1 1 1 4 8 4 1 6 1 1 2 3 2 5 1 10 1 1 7 1 1 1 1 2 1 4 1 1
Chlapci 1 1 2 2 2 1 2 2 1 2 11 7 3 2 6 1 2 1 4 1 -
52
Organizace ZŠ ZŠ ZŠ ZUŠ ZUŠ DDM ZUŠ DDM ZUŠ ZUŠ ZUŠ ZUŠ ZUŠ ZŠ ZŠ DDM ZUŠ ZŠ DDM ZŠ DDM ZŠ Sdruţení dětí a mládeţe ZŠ ZŠ
Příloha č. 3: Tabulka č. 7: Seznam sborů oslovených a zúčastněných ve výzkumu.
SDH Bedřichov Borotín Brodek u Konice Březinky Březnice Čelákovice Doubravice nad Svitavou Dzbel Horní Štěpánov Horšovský Týn Knínice u Boskovic Lipová Liptál Městečno trnávka Názká Srbská Nový Hrádek Petrovice Předměřice Skalice nad Svitavou Suchý Sychotín Šebetov Šubířov Traplice Vanovice Velká Roudka Velké Opatovice Ţernovník
Způsob oslovení
účast
email email závody v Šebetově email email email závody v Šebetově email email email závody v Šebetově email email email email email email email email email závody v Šebetově email email email závody v Šebetově osobní předání závody v Šebetově email
ano ano ano ano ne ne ano ano ano ne ano ne ne ne ne ano ne ano ne ano ano ne ano ano ano ano ano ne Celkem
53
počet dotazníků zařazených vyloučených 8 6 5 8
1 1 1
7 8 5
2
5
1
7 6
1
10 9 11 9 10 9 10
1
133
9
1
Sleduji televizi
Chlapci % Dívky % hraji počítačové hry Chlapci % Dívky % Facebook, chat Chlapci % Dívky % Chodím do oddílu Chlapci % Dívky % Sportuji s rodiči Chlapci % Dívky % Čtu knihy Chlapci % Dívky % Čtu časopisy Chlapci % Dívky % Poslouchám hudbu Chlapci % Dívky % Učím se Chlapci % Dívky % Chodím do kroužku Chlapci % Dívky % Pomáhám v domácnosti Chlapci % Dívky % Hraji si sám Chlapci % Dívky % Pečuji o domácího mazlíčka Chlapci % Dívky % Sbírám něco Chlapci % Dívky %
31 68,89 63 71,59 18 40,00 19 21,59 20 44,44 55 62,50 1 2,22 3 3,41 1 2,22 10 11,36 5 11,11 17 19,32 1 2,22 6 6,82 19 42,22 54 61,36 15 33,33 40 45,45 0,00 3 3,41 14 31,11 50 56,82 12 26,67 17 19,32 13 28,89 48 54,55 2 4,44 7 7,95
10 3 22,22 6,67 14 6 15,91 6,82 8 5 17,78 11,11 18 14 20,45 15,91 7 15,56 11 1 12,50 1,14 14 8 31,11 17,78 19 25 21,59 28,41 7 14 15,56 31,11 10 19 11,36 21,59 6 1 13,33 2,22 15 12 17,05 13,6364 1 4 2,22 8,89 12 16 13,64 18,18 2 4 4,44 8,89 8 1 9,09 1,14 8 3 17,78 6,67 22 8 25,00 9,09 25 12 55,56 26,67 53 22 60,23 25,00 7 9 15,56 20,00 18 6 20,45 6,82 3 5 6,67 11,11 24 7 27,27 7,95 3 1 6,67 2,22 9 2 10,23 2,27 4 3 8,89 6,67 5 5 5,68 5,68
54
1 2,22 2 2,27 2 4,44 2 2,27 3 6,67 4 4,55
2 2,27 7 15,56 8 9,09 3 6,67 7 7,95 3 6,67 9 10,23 2 4,44 2 2,27 2 4,44
0,00
4 4,55 2 4,44 3 3,41 4 8,89
2 4,44 5 5,68 6 13,33 7 7,95 5 11,11 4 4,55
4 4,55 2 4,44
1 1,14 5 11,11 12 13,64 2 4,44
3 6,67 4 4,55
2 2,27 1 2,22 1 1,14
1 2,22
3 6,67 4 4,55
12 13,64 1 2,22 2 2,27
3 3,41
5 11,11 3 3,41 1 2,22 9 10,23
3 6,67 6 6,82
1 2,22 2 2,27
1 2,22 2 2,27
45 100,00 85 96,59 33 73,33 61 69,32 34 75,56 74 84,09 27 60,00 50 56,82 36 80,00 64 72,73 23 51,11 58 65,91 17 37,78 51 57,95 27 67 76,14 29 64,44 71 80,68 38 84,44 78 88,64 38 84,44 81 92,05 22 48,89 71 80,68 18 40,00 61 69,32 13 28,89 28 31,82
% ze všech dotázaných
Celkem dle pohlaví
O prázdninách
1x za měsíc
2x - 4x za měsíc
1x týdně
2x - 4x do týdne
každý den
Příloha č. 4: Tabulka č. 8: Volnočasové aktivity mladých hasičů.
97,74
70,6767
81,203
57,8947
75,188
60,9023
51,1278
70,6767
75,188
87,218
89,4737
69,9248
59,3985
30,8271
Dívky Chodím do kina
Chlapci Dívky %
Sportuji sám
Chlapci % Dívky %
Hraji na hudební nástrojChlapci % Dívky % Píši knihu
19 42,22 7 7,95 2 4,44 3 3,41
6 13,33 14 15,91 1 2,22 1 1,14
2 4,44 1 1,14
2 4,44 3 3,41 1 2,22 7 7,95
2 2,27
11 24,44 29 32,95
11 24,44 14 15,91 3 6,67 12 13,64 2 4,44
3 3,41
Chlapci % Dívky %
Rybařím
Chlapci %
1 1,14 1 2,22
Dívky %
55
2 4,44
2 4,44 1 1,14
31 68,89 64 72,73 31 68,89 70 79,55 24 53,33 51 57,95 40 88,89 60 68,18 9 20,00 14 15,91 0 0,00 1 1,14 5 11,11 1 1,14
% ze všech dotázaných
Celkem dle pohlaví
0,00 1 1,14 12 26,67 25 28,41 4 8,89 7 7,95
%
1 2,22
O prázdninách
0,00
% Jsem s kamarády venkuChlapci
1 2,22 5 5,68
1x za měsíc
%
Dívky
5 11,11 7 7,95 2 4,44 6 6,82 1 2,22
2x - 4x za měsíc
2x - 4x do týdne
13 28,89 28 31,82 9 20,00 23 26,14
%
1x týdně
každý den
%
9 20,00 23 26,14 18 40,00 38 43,18
Trávím volný čas s rodiči Chlapci
71,42857
75,93985
56,39098
75,18797
17,29323
0,75188
4,511278
Příloha č. 5: Vyplněné dotazníky.
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
