Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav klasických studií

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav klasických studií

Bakalářská diplomová práce

2012

Elisavet Novotná

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Novořecký jazyk a literatura

Elisavet Novotná

Futuristická tvorba Nikitase Randose Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Nicole Votavová Sumelidisová

2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………….

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce, paní Mgr. Nicole Votavové Sumelidisové za odborné vedení a cenné rady.

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................ 2

2.

Životopis a tvorba Nikitase Randose .............................................................................. 4 2.1. Životopis Nikitase Randose ......................................................................................... 4 2.2. Nikitas Randos a jeho tvorba ....................................................................................... 6

3.

Vznik a vývoj futurismu v Evropě ................................................................................ 11 3.1. Vznik a vývoj futurismu ............................................................................................ 11 3.2. Ruský futurismus jako inspirace pro řecké umělce ................................................... 12 3.3. Situace v meziválečném období v Řecku a generace 30. let ..................................... 13 3.4. Příchod futurismu do Řecka ...................................................................................... 15

4.

Nikitas Randos v období rané tvorby ............................................................................ 18 4.1. Básnická sbírka Γραφή και φως ................................................................................ 19 4.2. Kapitola Βοή .............................................................................................................. 20 4.3. Báseň Στρογγυλή συµφωνία ....................................................................................... 22 4.4. Stručný popis básní kapitoly Βοή .............................................................................. 34 4.5. Ostatní básně sbírky Ποιήµατα .................................................................................. 45

5.

Závěr.............................................................................................................................. 47

6.

Περίληψη....................................................................................................................... 49

7.

Bibliografie.................................................................................................................... 51

1

1. Úvod Hlavním tématem mé bakalářské diplomové práce je futuristická tvorba Nikolaose Kalamarise, které se věnoval na počátku 30. let 20. století za svého pobytu v Athénách a kterou shrnul v básnické sbírce Ποιήµατα. V té době psal pod pseudonymem Nikitas Randos, proto pro snadnější orientaci uvádím básníka pod tímto pseudonymem v celé bakalářské práci. Básnická sbírka Ποιήµατα byla po letech doplněna o básně z let 1977‒1982 a znovu vydána pod názvem Γραφή και φως1, toto vydání jsem použila ve své bakalářské práci. Randosova tvorba ovlivněná futurismem nebyla příliš rozsáhlá, jedná se převážně o básně vyskytující se v první kapitole nazvané Βοή. Je to jediná kapitola, ve které můžeme nalézt básně ovlivněné futuristickým směrem. Tyto básně se výrazně liší od ostatní Randosovy tvorby, jak rané, tak i pozdější, a to svojí tematikou a inspirací. N. Randos je známý především jako představitel surrealistického směru. Jeho futuristická tvorba není příliš rozsáhlá, netrvala dlouhou dobu a nebyla ani tak známá jako jeho surrealistická tvorba. I přesto, že jeho futuristické období bylo krátké, bylo významné převážně odpoutáním se od minulosti a poukázáním na moderní dobu, a to i z hlediska uměleckého kontextu tehdejšího Řecka. Základním cílem mé bakalářské práce je sledování futuristických prvků, formálních i tematických, v rané tvorbě Nikitase Randose. Na začátku této práce seznámím čtenáře s pestrým životem N. Randose a jeho rozsáhlou literární tvorbou. Sice se ve své práci zaměřím na jeho básnickou tvorbu, ale je důležité podotknout, že kromě básníka byl také esejista a významný kritik umění. Časté cestování a stěhování N. Randose se výrazně odrazilo v jeho celkové tvorbě jak směrem, který jej aktuálně inspiroval, tak i v psaném jazyku. V následující kapitole definuji futuristický směr, ve stručnosti popisuji jeho vznik a jeho průběh jak v Itálii, tak v Rusku, kde zažil největší rozmach. Dále nastíním situaci v Řecku v meziválečném období a zasadím básníka do literárního kontextu generace 30. let. Nechybí ani odůvodnění pozdějšího příchodu futurismu do Řecka a jeho vliv na řecké umělce.

1

Kalas, Nikolas. Γραφή και φως. Ikaros, 1983.

2

Ve třetí části představuji ve stručnosti básnickou sbírku Γραφή και φως se zaměřením na sbírku Ποιήµατα, která je její součástí. Následuje uvedení první kapitoly Βοή, která obsahuje nejdůležitější futuristické básně jako Στρογγυλή συµφωνία, Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση, Λιµάνι a Ερωτικό. Stěžejní futuristickou básní v kapitole Βοή je významná báseň Στρογγυλή συµφωνία, která je dále rozebrána jak po formální, tak po tematické stránce. Kromě analýzy stěžejní básně rozeberu i další básně této kapitoly a poukážu na jejich signifikantní futuristické prvky. Αnalýza básní je v celé bakalářské práci doprovázena vhodnými ukázkami z rozebíraných básní. Následuje stručné představení ostatních kapitol sbírky Ποιήµατα, které neobsahují typické futuristické prvky. Zmíním se o hlavních motivech v básních těchto kapitol dané básnické sbírky a poukážu na jejich nejvýraznější odlišnosti od futuristických básní první kapitoly Βοή. Práce bude zakončena závěrem, ke kterému jsem dospěla během rozboru díla, a následně řecky psaným resumé. Na závěr bych ještě ráda uvedla, že jména použitá ve své bakalářské diplomové práci přepisuji podle zásad novořecké transkripce uvedených ve Slovníku řeckých spisovatelů.2 Literárněteoretický podklad pro vymezení stylistických figur, které N. Randos používal v básních, čerpám ze základní syntetické příručky o poetice Josefa Hrabáka.3

2

Borecký, Bořivoj – Dostálová, Růžena a kol. Slovník řeckých spisovatelů. Praha: Leda, 2006.

3

Hrabák, Josef. Poetika. Praha: Československý spisovatel, 1973.

3

2. Životopis a tvorba Nikitase Randose 2.1. Životopis Nikitase Randose Básník, esejista a kritik umění Nikitas Randos, pravým jménem Nikolaos Kalamaris, se narodil roku 1907 ve švýcarském městě Lausanne. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Athén. Otec N. Randose, Jannis Kalamaris, byl politikem a básníkem počátku 20. století a matka, Roza A. Karatza, byla pravnučkou Markose Botsarise. N. Randos byl vnukem významného obchodníka, velkostatkáře a podnikatele v lodním průmyslu Nikolaose Kalamarise, pocházejícího z řeckého ostrova Chios, ale od roku 1884 žijícího v Athénách. Básník získal jméno po svém dědovi, jak je dodnes zvykem v řecké společnosti.4 N. Randos žil v Athénách od roku 1908 do roku 1934. Zde mu bylo v letech 1923–1927, díky jeho zámožné rodině, umožněno vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě. Už v poměrně raném věku projevoval zájem o politiku, literaturu a řecký jazyk. V průběhu studií se stal členem společenství Φοιτητική συντροφιά5 a byl příznivcem myšlenek sdružení Εκπαιδευτικός όµιλος6, jehož členové byli významné literární osobnosti, například D. Glinos, I. Dragumis, N. Kazantzakis a další. N. Randos byl levicově orientován, inspirací mu byly teorie L. D. Trockého a marxistické učení. Později navázal také styky se sdružením Čtvrtá internacionála, známým jako trockistická internacionála, kde poznal přímé spolupracovníky L. D. Trockého a kde se též spřátelil s generálním tajemníkem sdružení Michalisem N. Raptisem7, známým jako Michel Pablo.8 4

Jannakis, Christos. Χρονολόγιο Νικολάου Κάλα. Mandragoras. 2006, roč. 14, č. 35, s. 69.

5

Sdružení založené v roce 1910 v Athénách skupinou řeckých studentů, kteří se snažili o prosazení dimotiki,

vydávali svůj vlastní časopis pod stejným názvem. Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι). Athina: Ekdoseis Pataki. 2010, s. 2301. 6

Asociace zřízená v Athénách roku 1910 s cílem podpory prosazení dimotiki ve vzdělávacích programech,

vyhýbajících se extrémům Psycharise. Ibid., s. 606. 7

Michalis N. Raptis, spisovatel, který se ve své tvorbě zabýval převážně politickými tématy. Už od raného

mládí byl příznivcem levice. Během druhé světové války se stal generálním tajemníkem Čtvrté internacionály v Paříži. Ράπτης, Μιχάλης Ν. [online]. 2012 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z: . 8

Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι), s. 985.

4

V letech 1934–1937 N. Randos střídavě pobýval v Paříži a v Athénách a v období 1937–1939 se v Paříži usadil.9 Zde se pokoušel začít nový život a zapomenout na minulost, jak je patrné z korespondence s J. Theotokasem ze dne 16. dubna 1939: Nežádám Randose, ale novou minulost.10 Další důkaz hledání nového života je znatelný v básni Συµβόλαιο µε δαίµονες z následujících veršů: Nemohu žít, pokud se pro mě nenajde nová minulost. Dnes se zrodila minulost a některá je moje.11 Při svém pobytu ve Francii se seznámil blíže se surrealismem, který považoval za převratný umělecký směr. Přišel zde do styku se surrealistickou skupinou A. Bretona12, do které také vstoupil a aktivně se účastnil politických a kulturních událostí.13 Na začátku 2. světové války odjel z Francie přes Španělsko do Portugalska. Během cesty byl ve Španělsku s největší pravděpodobností přinucen zničit veškerou svou dosud vydanou i nevydanou tvorbu, čímž nejspíše zabránil z politických důvodů hrozícímu zatčení.14 Po půlročním pobytu v Lisabonu opustil kvůli válce Evropu a odjel do USA, kde pracoval jako dobrovolník ve válečné informační kanceláři. Zde se seznámil se svojí budoucí

9

Βιογραφικό Σηµείωµα, Νικήτας Ράντος (1907–1988) [online]. [cit. 25. března 2012]. Dostupné z:

. 10

Skartsi, Xeni. Ο Νικόλαος Κάλας µέσα από το εκδόµενο και ανέκδοτο έργο του (µε αφωρµή το αφιέρωµα του

περιοδικού «Μανδραγόρας») [online]. 2007 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z: < http://poeticanet.com/doki mia.php?subaction=showfull&id=1174656203&archive=&start_from=&ucat=35&show_cat=35>.

(«∆εν

ζητώ τον Ράντο αλλά καινούριο παρελθόν»). 11

Skartsi, Xeni. Ο Νικόλαος Κάλας µέσα από το εκδόµενο και ανέκδοτο έργο του (µε αφωρµή το αφιέρωµα του

περιοδικού «Μανδραγόρας») [online]. 2007 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z: < http://poeticanet.com/doki mia.phpsubaction=showfull&id=1174656203&archive=&start_from=&ucat

=

35&show_cat=35>.

(«∆ε

µπορώ να ζήσω αν δε βρεθεί για µένα κάποιο άλλο παρελθόν. Γεννήθηκε το παρελθόν σήµερα κάποιο δικό µου είναι.»). 12

A. Breton byl francouzský básník a zakladatel surrealismu, který byl ovlivněn jak freudismem, tak i

marxismem. Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι), s. 331. 13

Kremmydas, Kostas. Η πολιτική ανάδραση της επαναστατικής τέχνης στην ποίηση του Νικολάου Κάλα. In

Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 244. 14

Νικόλαος Κάλας "∆ε γράφω για να διαβαστώ αλλά για να ξαναδιαβαστώ" [online]. 2009 [cit. 30.

července 2012]. Dostupné z: .

5

manželkou, ruskou emigrantkou Elenou Kalasovou, rozhodl se v USA zůstat a roku 1945 mu bylo uděleno americké občanství. Nikitas Randos se po válce intenzivně zajímal o umění a kritiku. Učil na Univerzitě Fairleigh Dickinson v New Jersey a později působil na Univerzitě Columbia v New Yorku a také na univerzitě v Chicagu. Aktivně spolupracoval s Guggenheimovým muzeem v New Yorku, kde se zabýval, ve spolupráci se svojí manželkou Elenou Kalasovou, péčí o sbírky výtvarného umění. V 50. letech 20. století z rodinných důvodů navštívil několikrát Řecko, ale pouze na krátkou dobu.15 Nikitas Randos zemřel na selhání srdce 31. prosince 1988 v New Yorku.16

2.2. Nikitas Randos a jeho tvorba Nikolaos Kalamaris vydával svá díla nejen pod již zmíněným známým pseudonymem Nikitas Randos z období rané básnické tvorby, ale také jako Manolis Spieros17 a později v teoretických a kritických esejích jako Nikolas Kalas.18 Svá díla psal nejen řecky, ale i francouzsky a anglicky.19 I přesto, že je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů řeckého surrealismu, jeho tvorba byla ovlivněna různými uměleckými směry moderního umění. Jsou v ní výrazné prvky expresionismu, futurismu, imagismu a dadaismu.20 Zavedl vědecké

15 16

Jannakis, Christos. Χρονολόγιο Νικολάου Κάλα. Mandragoras. 2006, roč. 14, č. 35, s. 69. Nicholas Calas, a Poet And Art Critic, Was 81. [online]. 1989 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z:

. 17

Pseudonym vychází ze jména francouzského revolucionáře Maximiliena Robespierra.

Jannaris, Jorgos. Η ελληνική πρωτοπορία. Athina: Gavriilidis, 2005, s. 130. 18

Pseudonym podle příjmení manželky Eleny Kalasové.

Jannakis, Christos. Χρονολόγιο Νικολάου Κάλα. Mandragoras. 2006, roč. 14, č. 35, s. 69. 19 20

Kalas, Nikolaos. Οδός Νικήτα Ράντου, πρόλογος Οδυσσέα Ελύτη. Athina: Ikaros, 2007, s. 7. Ladojanni, Jeorgia. Ν. Κάλας, Η χαµένη ευκαιρία για τη λογοτεχνική θεωρία του µεσοπολέµου. In

Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 26.

6

metody do řecké literární kritiky21 a také se snažil o spojení teorií marxismu, psychoanalýzy a sociální antropologie ve svých dílech.22 První Randosovo dílo byla esej Οι λιποτάκτες της ζωής vydaná v časopise Φοιτητική συντροφιά v roce 1929 pod pseudonymem M. Spieros. Poté následovala v časopise Nέα Εστία jeho první báseň Ο Σταυρωµένος, kde poprvé použil pseudonym Nikitas Randos. Jeho články byly publikovány v meziválečném období i v mnoha jiných časopisech, například v levicovém časopise Πρωτοπόροι, v politicky neutrálním časopise Ο Κύκλος nebo v literárním časopise Ο Νουµάς prosazujícím dimotiki. Spolupracoval mimo jiné s časopisem Ρυθµός věnovaným mládeži s cílem obohatit řeckou literaturu, s periodikem Πειθαρχεία, které se zabývalo jak mezinárodní, tak i řeckou politikou a dále také s periodikem Νέα Φύλλα, ve kterém byly později publikovány jeho surrealistické básně. V roce 1931 N. Randos vydal článek Προλεταριακή τέχνη a o rok později článek s obdobným názvem Προβλήµατα προλεταριακής τέχνης v levicovém časopise Νέοι Πρωτοπόροι.23 N. Randos se zabýval také překládáním básní T. S. Eliota, L. Aragona a E. L. Masterse a přeložené básně byly vydány v roce 1933 v časopise Ο Κύκλος.24 Ve stejném roce byla publikována jeho první básnická sbírka s názvem Ποιήµατα obsahující mimo jiné i futuristické básně. Poté následovaly čtyři sbírky básní Τετράδιο Α´ a Β´ (1933), Τετράδιο Γ´ (1934) a Τετράδιο ∆´ (1936), které nebyly publikovány, nýbrž pouze kolovaly mezi jeho přáteli.25 V prvních třech sbírkách Τετράδιο Α´, Β´ a Γ´ převládá velmi originální spojení moderních a surrealistických znaků, obzvláště v básních Σκάκι, Μπιλιάρδο, Επανάσταση a Villa Asphodela.26 Ve sbírce Τετράδιο ∆´ se ve větší míře projevil

21

Karabelas, Savvas. Οι αντιδράσεις του λογοτεχνικού περιοδικού Τα Νέα Γράµµατα (1935–1940, 1944–

1945) απέναντι στο διανοητή και ποιητή Νικόλα Κάλα. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 122. 22

Chrysanthopulos, Michalis. Ο ελληνικός υπερρεαλισµός και η κατασκευή της παράδοσης. Athina: Agra,

2012, s. 175. 23

Stathopulos, Kostas. Συµβόλαιο µε δαίµονες – Ένα υπερρεαλιστικό ποιήµα. In Νικόλαος Κάλας,

Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 108. 24 25

Argyriou, Alexandros. ∆ιαδοχικές αναγνώσεις Ελλήνων υπερρεαλιστών. Athina: Gnosi, 1990, s. 134–135. Pagulatos, Andreas. Για την εξέλιξη της ποιητικής του Νικολάου Κάλα. In Νικόλαος Κάλας,

Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 67. 26

Ibid., s. 69.

7

surrealismus, kterým byl silně ovlivněný během pobytu v Paříži. Typická surrealistická báseň této sbírky se nazývá Συµβόλαιο µε δαίµονες.27 Při svém pobytu ve Francii byl N. Randos ve své tvorbě podpořen surrealistou A. Bretonem a s jeho pomocí bylo vydáno na konci roku 1938 ve francouzském jazyce kritické dílo Foyers d‘incendie (ř. Εστίες Πυρκαγιάς, 1997), ke kterému se A. Breton vyjádřil velmi pozitivně. Prohlásil, že v tomto díle jsou zodpovězeny všechny literární otázky za posledních dvacet let a označil N. Randose jako člověka se zářivým a odvážným duchem.28 A. Breton měl v úmyslu napsat prolog k prvnímu vydání knihy Foyers d‘incendie, ale v té době se nacházel v Mexiku, proto byl prolog vydán až dodatečně po jeho návratu do Francie.29 Toto dílo patří mezi nejvýznamnější tvorbu N. Randose, na kterou reagoval jedním z posledních dopisů před svou smrtí dokonce i sám L. D. Trockij.30 Po vydání knihy se začali umělci zabývat literárním zaměřením N. Randose, zdali jeho tvorba nebyla surrealistická už od roku 1933, kdy byla vydána jeho první básnická sbírka Ποιήµατα. Přes zřejmý vliv surrealismu N. Randos o těchto básních uvedl, že básně Nikitase Randose nejsou surrealistické.31 Při svém pobytu v USA vydal N. Randos knihu studií Confound the Wise (1942, ř. Μωραίνετε τους Σοφούς) a sborník textů na témata z oblasti antropologie pod názvem Primitive Heritage (1953, ř. Πρωτόγονη κληρονοµιά) vydaný ve spolupráci s Margaret Meadovou.32 Své statě N. Randos publikoval ve významných zahraničních časopisech, například v Art Forum, Art International, Art Magazine, Kulchur, XX Siecle, a stal se také kritikem umění v časopise Village voice.

27 28

Argyriu, Alexandros. ∆ιαδοχικές αναγνώσεις Ελλήνων υπερρεαλιστών, s. 142. Breton, André. Μανιφέστα του Σουρρεαλισµού. Dodoni, 1983, s. 139. («…ένα από τα πιο φωτεινά και

τολµηρά πνεύµατα του καιρού του»). 29

Diomatari, Marilena. Ο Κάλας στη Νέα Υόρκη µε διαβατήριο τις «Εστίες Πυρκαγιάς». In Νικόλαος Κάλας,

Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 35–36. 30

Ibid., s. 41.

31

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα. Athina: Ermis, 2000, s. 99 («Τα ποιήµατα του Nικήτα Ράντου δεν είναι

υπερρεαλιστικά.»). 32

Margaret Meadová, americká antropoložka, se kterou se Nikitas Randos seznámil při své práci jako

dobrovolník ve válečné informační kanceláři. Jannakis, Christos. Χρονολόγιο Νικολάου Κάλα. Mandragoras. 2006, roč. 14, č. 35, s. 69.

8

Významná je mimo jiné i jeho sbírka esejí Art in the Age of Risk (1968, ř. Η τέχνη την εποχή της διακύβευσης, 1997) nebo také sbírka esejí Icons and Images of the Sixties (1971, ř. Σύµβολα και εικόνες της δεκαετίας του εξήντα), která byla vydána ve spolupráci s jeho manželkou Elenou Kalasovou. V roce 1973 N. Randos publikoval sbírku esejí Surrealism Pro and Con (1973, ř. Τα υπέρ και τα κατά του σουρεαλισµού), spolu s historikem Herbertem J. Mullerem a literárním kritikem K. Burkem, a v roce 1975 byla publikována sbírka esejí Mirrors of Mind (ř. Καθρέφτες του νου, 1977). Roku 1963 byla vydána v časopise Πάλι ve dvou dílech sbírka dosud nepublikovaných básní Συλλογή Α´ a v roce 1975 byly v časopisech Χρονικό a Χνάρι vydány básně pod názvy Συλλογή Β´ a Συλλογή Γ´. Roku 1977 byla publikována básnická sbírka Οδός Νικήτα Ράντου, která zahrnuje básně z období 1933–1936 a 1945–1977. Předmluvu k této publikaci napsal Odysseas Elytis. Tato básnická sbírka, za kterou dostal autor v roce 1977 Národní cenu poezie, byla publikována pod pseudonymem N. Kalas. Do tohoto díla byly zařazeny dosud nevydané sbírky básní Τετράδια Α´, Β´, Γ´, ∆´ a Συλλογή Α´, Β´, Γ´ a novější básně. Sbírka Ποιήµατα z roku 1933 byla zařazena do sbírky Γραφή και φως vydané roku 1983, která obsahuje také básně z let 1977–1982.33 Poslední dílo N. Randose Transfigurations (ř. Μεταµορφώσεις) bylo vydáno v roce 1985. Některá jeho díla byla překládána do řeckého jazyka a znovu vydávána až po jeho smrti, například Μια Πολιτική Αλληλογραφία 1967– 198434 a ∆εκaέξι Γαλλικά Ποιήµατα και Αλληλογραφία µε τον Ουίλλιαµ Κάρλος Ουίλλιαµς.35 Všechny autorovy řecké články, kritiky a studie shromáždil Alexandros Argyriou v díle Κείµενα ποιητικής και αισθητικής, vydaném v roce 1982. N. Randos za svého života nebyl v Řecku vzhledem ke své netradiční poezii, kritice umění a politickým názorům příliš uznávaný. To se však v poslední době začalo měnit, vzrostl zájem o jeho všestrannou tvorbu a blíže je zkoumán jeho život a rozsáhlá tvorba.36 V rámci tohoto bádání byla v roce 2005 v řeckém městě Komotini uskutečněna

33

Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι), s. 984–986.

34

Hoff, Lena (ed.). Νικόλαoς Κάλας – Μιχάλης Ράπτης, Μια πολιτική αλληλογραφία 1967–1984. Athina: Agra,

2002. 35

Kalas, Nikolaos. ∆εκaέξι Γαλλικά Ποιήµατα και Αλληλογραφία µε τον Ουίλλιαµ Κάρλος Ουίλλιαµς. Ypsilon,

2002. 36

Delijorji, Alexandra. ´A -νοστον ήµαρ· Οδοιπορικό της σκέψης του Νικόλα Κάλας. Athina: Agra, 1997, s. 14.

9

mezinárodní konference na téma Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του a následně byl vydán stejnojmenný sborník obsahující studie na dané téma. Konference byla uspořádaná při příležitosti blížícího se 100. výročí od básníkova narození. Následně byl v roce 2007 natočen krátký dokumentární film Νικόλαος Κάλας "∆ε γράφω για να διαβαστώ αλλά για να ξαναδιαβαστώ" pro televizní pořad «Παρασκήνιο», kanálu ΕΡΤ37 a v roce 2008 dokumentární film pod názvem Εποχές και Συγγραφείς: Νικόλας Κάλας, ένας πρωτοπόρος, jehož režisérem byl Tasos Psarras. Dokument byl v roce 2008 součástí Desátého festivalu dokumentárního filmu v Soluni.38

37

Νικόλαος Κάλας "∆ε γράφω για να διαβαστώ αλλά για να ξαναδιαβαστώ" [online]. 2009 [cit. 30. července

2012]. Dostupné z: . 38

Εποχές και Συγγραφείς: Νικόλας Κάλας, ένας πρωτοπόρος / Τάσος Ψαρράς [online]. 2008 [cit. 30. července

2012]. Dostupné z: .

10

3. Vznik a vývoj futurismu v Evropě 3.1. Vznik a vývoj futurismu Futurismus nebyl pouze literární a výtvarný směr, ale jednalo se o hnutí, které zasáhlo mimo literaturu a výtvarné umění také hudbu, architekturu, divadlo a film. Futurismus patří mezi první umělecké avantgardní směry 20. století. Vznikl v Itálii roku 1909 a jeho vrcholné období trvalo do roku 1916. Název „futurismus“ byl poprvé použit španělským básníkem Gabrielem Alomarem v jednom z jeho nejslavnějších děl nazvaném El futurismo z roku 1908, avšak zakladatelem futurismu jako uměleckého směru byl italský básník a prozaik Filippo Tommaso Marinetti ve spolupráci se svými literárními přáteli P. Buzzim, E. Cavacchiolem, C. Govonim, L. Fólgorem, A. Mazzou a L. Demariou. V té době vznikal velký počet manifestů, avšak nejdůležitější byl Marinettiho první manifest futurismu vydaný 20. února 1909 v pařížském listu Le Figaro39, který byl považován za oficiální začátek futuristického hnutí. V tomto manifestu F. T. Marinetti shrnul základní myšlenky futurismu, například popírání uměleckých a historických tradic, obdiv k moderní technice, městské civilizaci a další. Tento futuristický manifest způsobil ve své době velký rozruch.40 Manifestem futurismu chtěli iniciátoři tohoto směru upozornit na to, že tento směr pronikl do všech oblastí života, a to především do kulturní, společenské a politické oblasti.41 Futuristé si přáli odstranění muzeí a knihoven, které považovali za sídla tradičního umění. Italský futurismus byl ovlivněn nacionalismem a byl spojený s oslavou války a násilí, někteří italští futuristé dokonce podporovali fašismus.42 Hlavní myšlenkou tohoto směru v literatuře bylo zdůraznění rychlosti a pohybu, proto futuristé vytvořili tzv. teorii osvobozených slov, založenou na destrukci vět, vytržení 39

Le Figaro je nejstarší francouzské periodikum, které je vydáváno dodnes. Jeho první číslo vyšlo 15. ledna

1826. Zakladatelem periodika byl dramatik osmnáctého století Pierre-Augustin de Beaumarchais. Francouzský deník Le Figaro vychází už 185 let [online]. 2011 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z: . 40

Konečný, Dušan. Futurismus. Odeon, 1974, s. 7–9.

41

Tisdall, Caroline – Bozzolla, Angelo. Φουτουρισµός. Athina: Ekdoseis Ypodomi, 1984, s. 16.

42

Konečný, Dušan. Futurismus, s. 14.

11

slova z větného kontextu, zrušení interpunkce, gramatických pravidel a užívání neologismů. Pravidla psaní nebyla jednotná a futuristé se v postoji k destrukci vět často rozcházeli. Mezi hlavní charakteristické prvky a motivy futurismu objevující se ve futuristických

dílech

bylo

a techniky městského prostředí.

43

vyjádření

pohybu,

rychlosti,

ruchu,

obrazů

Jejich cílem bylo zachycení moderní uspěchané doby,

síly, odvahy a revolty. Futurismus měl vliv i na jiné umělecké směry, například na dadaismus a později surrealismus.44 Šířil se velmi rychle a stal se podnětem pro umělce různých zemí Evropy, například v Polsku, dnešním Česku, Španělsku nebo Velké Británii, nicméně v každé zemi se futurismus vyvíjel rozdílným a specifickým způsobem. Nejvíce se toto hnutí projevilo v Itálii a v Rusku.45

3.2. Ruský futurismus jako inspirace pro řecké umělce Ruský futurismus vznikl roku 1910, tedy rok po vzniku italského futurismu. V tomto roce V. Chlebnikov, V. Kamensky a D. Burljuk vydali první futuristický almanach v Rusku pod názvem Sadok sudej I. Tento směr se kromě literatury rozvíjel i ve výtvarných spolcích, jako byl Svaz mládeže a Kárový spodek. Podobně jako v Itálii, tak i v Rusku propagovali spisovatelé a umělci ideje futurismu veřejnými diskusemi, při nichž nebyla nouze o skandály.46 Futuristé v Rusku nebyli tak jednotní jako v Itálii, ale vznikla řada skupin, které měly odlišné názory na futurismus a vzájemně se kritizovaly. I když byl ruský futurismus ovlivněn italským futurismem, v mnoha aspektech se od něj lišil. Hlavní rozdíl mezi ruským a italským futurismem je v samé podstatě struktury uměleckého hnutí. Ruský futurismus byl revoluční, protimilitaristický a protiimperialistický na rozdíl od italského futurismu, který podporoval válku a fašismus. Tak jako v čele italského futurismu stál F. T. Marinetti, v čele ruského futurismu byl Vladimír Majakovskij.47 V roce 1913 F. T. Marinetti navštívil Rusko a po osobním setkání obou literátů V. Majakovskij prohlásil, 43


44

Konečný, Dušan. Futurismus, s. 7–9.

45


46

Konečný, Dušan. Futurismus, s. 41.

47

Ibid., s. 46.

12

že ruský a italský futurismus má i přes různé odlišnosti společné rysy, například způsob psaní básní.48 Italský futurismus neměl v Řecku kvůli postoji k válce a k fašismu velký ohlas na rozdíl od ruského antimilitaristického futurismu, který byl inspirací pro řecké umělce.

3.3. Situace v meziválečném období v Řecku a generace 30. let Situace v meziválečném Řecku byla nepříznivá, zejména kvůli následkům balkánských válek, 1. světové války a maloasijské katastrofy. Války a následně příchod velkého množství emigrantů z tureckých území a z Ruska, kde probíhala revoluce, zapříčinily v Řecku ještě větší chudobu a zhoršily životní podmínky.49 Tato situace negativně ovlivnila atmosféru ve společnosti a všechny tyto aspekty se samozřejmě odrazily i v literatuře.50 Řecká politická situace v tomto období byla nestabilní. Sociální a hospodářská krize, která po válkách v Řecku propukla, měla za následek i to, že se literární a umělecká hnutí nemohla vyvíjet tak jako v ostatních částech Evropy, které již poválečnou krizi začaly překonávat. Literatura byla v Řecku ve 20. letech 20. století na nízké úrovni a zaostávající za světovými trendy, pro literáty bylo charakteristické odmítání moderních vlivů ze zahraničí. J. Theotokas vystihl danou situaci těmito slovy: Řecké 19. století skončilo v roce 1922.51 V poezii se prosazovala skupina mladých neosymbolistů a neoromantiků, literáti tzv. generace 20. let, kteří tvořili i v následujících letech neovlivněni jinými moderními směry. V rámci své poezie vyjadřují neosymbolisté touhu po úniku z reality, negativní postoj k životu a celkovou nespokojenost. Mezi nejvýznamnější představitele této generace patří T. Agras, M. Papanikolau, J. Stavropulos, I. Raftopulos, K. Karyotakis, M. Polyduri a další.52 Velký vliv na literáty generace 20. let měl především K. Karyotakis,

48


49

Dostálová, Růžena a spol. Stručná historie států – Řecko. Praha: Libri, 2002, s. 102.

50

Kremmydas, Kostas. Η πολιτική ανάδραση της επαναστατικής τέχνης στην ποίηση του Νικολάου Κάλα. In

Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 254. 51

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα, s. 27. («Ο ελληνικός δέκατος ένατος αιώνας έκλεισε στα 1922»).

52


13

jehož tvorba byla pesimistická a depresivní. Sebevraždu zvolil jako únik z této pro něj bezvýchodné situace. Po jeho smrti se myšlenkový směr inspirován K. Karyotakisem nazývá karyotakismus a vyznačuje se pesimismem a zamítavým postojem ke všemu novému. Linos Politis přirovnává karyotakismus k filologické módě, zaplavující novořeckou poezii.53 Dokonce i F. Terzakis se k této situaci vyjádřil tak, že přirovnal básníky ovlivněné K. Karyotakisem k obětem jednoho velkého ztroskotání lodě a řekl, že chvilkami má pocit, že je poslední z obětí, kdo toto ztroskotání lodě přežil.54 Poté přichází umělci tzv. generace 30. let, kteří kritizují negativní postoj příznivců karyotakismu a touží po změně v literatuře. Tito spisovatelé se snaží překonat minulost, následky války a zaměřují se na budoucnost, změnu, nové formy a témata. Generace 30. let reagovala na odmítavý postoj umělců tak, že chtěla tento postoj přeměnit na pozitivní.55 Označení umělců té doby názvem generace 30. let bylo poprvé použito J. Theotokasem ve sbírce esejí Ελεύθερο πνεύµα,56 publikované na podzim roku 1929 pod pseudonymem Οrestis Digenis. V této sbírce esejí se J. Theotokas zabýval literární situací dané doby a popisoval zde své představy o budoucnosti nové generace. Toto dílo bylo později považováno některými spisovateli, například K. T. Dimarasem, za určitý druh manifestu generace 30. let.57 Později řečtí umělci začali být více otevření moderním evropským literárním směrům jako futurismus, dadaismus a následně surrealismus. Literáti, kteří působili ve skupině generace 30. let, publikovali převážně v pokrokovém časopise Νέα Γράµµατα58, jehož šéfredaktorem byl literární kritik této generace Andreas Karandonis.59 Básnická tvorba generace 30. let je spojena s odpoutáním se od tradičního verše a zavedením volného verše.60 Volný verš

53

Politis, Linos. Ιστορία της νεοελληνικής λογοτεχνίας. Athény: Morfotiko idryma ethnikis trapezis. 2010.

s. 249. («...σαν φιλολογική µόδα πια, πληµµυρίζει τη νεοελληνική ποίηση... »). 54

Vitti, Mario. Η γενιά του τριάντα, s. 29–30. («Στιγµές-στιγµές [έχει] την εντύπωση ότι [είναι] ο τελευταίος

που [έχει] επιζήσει από τα θύµατα ενός µεγάλου ναυαγίου».). 55

Ibid., s. 35.

56


57

Vitti, Mario. Η γενιά του τριάντα, s. 27–28.

58

Jedno z nejdůležitějších periodik z období 30. let, které s přestávkami publikovalo od roku 1935 do roku

1945. Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι), s. 1531. 59

Ibid., s. 368.

60

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα, s. 45.

14

není omezen žádnými pravidly, postrádá metrum, má nestejně dlouhý počet slabik ve verši, je nerýmovaný a nezávislý na větné skladbě. N. Randos patřil mezi průkopníky v používání tohoto druhu verše.61 Nejvýznamnějšími básníky, které řadíme do generace 30. let, byli Theodoros Dorros, Nikitas Randos, Jorgos Sarandaris, Jorgos Seferis, Andreas Embirikos, Odysseas Elytis, Anastastios Drivas, Nikos Engonopulos, Jannis Ritsos a mnoho dalších. Známými prozaiky generace 30. let byli Jorgos Theotokas, Thrasos Kastanakis, Angelos Terzakis, Nikos Katiforis, Kosmas Politis, Ilias Venezis, Fotis Kondoglu, Stratis Myrivilis, Nikos Nikolaidis a další.62 Toto období lze zařadit mezi nejtvořivější v řecké literatuře s výskytem celé řady významných osobností jak v poezii, tak i v próze.

3.4. Příchod futurismu do Řecka Futurismus, stejně jako surrealismus, byl směr, který neminul ani Řecko. Manifest italského futurismu se poměrně rychle dostal do Řecka, ale futurismus se v Řecku neuchytil tak jako v Itálii nebo v Rusku. Konzervativní umělci byli nedůvěřiví vůči tomuto směru, jen malý počet umělců už zpočátku vyjádřil své nadšení a začal se zajímat o tento nový směr a studovat jej. I přesto, že futurismus neměl velký ohlas jako směr, byl významný hlavně tím, že byl průkopnický a otevřel cestu novým uměleckým směrům.63 První futuristické pokusy v řecké literatuře začaly už v roce 1916. Lambros Asteris se pokusil o futuristickou tvorbu napsáním básní, vydaných v časopise Αρµονία, které byly inspirovány 1. světovou válkou. I přes jeho snahu se mu nepodařilo napsat skutečné futuristické básně, těmto básním totiž chyběly typické futuristické prvky. Po neúspěchu L. Asterise se i Fotos Jofillis, pravým jménem Spyros Musuris, odvážil vytvořit futuristické básně, například Σ.Α.Π. a Τα Χαφτεία, které téhož roku publikoval v časopise Αρµονία. Jsou to básně, ve kterých popisuje své dojmy ze života v Athénách. Dokonce i F. T. Marinetti oficiálně prohlásil F. Jofillise za futuristu po svém příchodu do Athén roku 1933, a to 61


62

Ibid., s. 369.

63

Ibid., s. 2310.

15

po přednesení básně Σ.Α.Π. J. Jokarinisem. F. Jofillis nebyl pouze básníkem, ale publikoval i články o futurismu, například O φουτουρισµός στην Ελλάδα, kde stručně popisuje jak vznik a vývoj futurismu, tak i jeho příchod a uchycení v Řecku nebo také vliv tohoto směru na něj a na jeho současníky.64 Futurismus v Řecku ovlivnil mimo literaturu a malířství také sochařství a architekturu. Důležitou osobností, kterou bychom neměli opomenout, je turecký futuristický básník a revolucionář Nazim Hikmet, který měl v Řecku větší ohlas než V. Majakovskíj.65 Kromě básníka byl také dramaturgem, byl známý pod přezdívkou „romantický komunista“, ale také „revolucionář“. Narodil se v roce 1902 v Soluni a zemřel roku 1963 v Moskvě. Zpočátku byla jeho tvorba psaná tradičním veršem, ale postupně začal N. Hikmet vyhledávat nový způsob psaní svých básní, a tak vypustil jak metrum, tak i rýmování. Pod vlivem V. Majakovského se začal zaměřovat na používání volného verše ve své tvorbě.66 V jeho básních se objevuje téma turecké války nebo také turečtí revolucionáři. Díla s touto tematikou jsou považována za nejlepší vlastenecká turecká literární díla. Hikmetova báseň Η καρδιά µου, přeložená V. Maleasem, byla vydána v levicovém časopise Νέοι Πρωτοπόροι a později byl vydán i článek pod názvem Για να γνωρίσουµε τους δικούς µας: Ναζίµ Χικµέτ, Τούρκος επαναστάτης ποιητής. V tomto díle je poukazováno na Hikmetův sarkasmus namířený proti třídnímu rozdělení a prolínání role umělce a revolucionáře v básníkovi. Hikmetova poezie byla tak populární, že byla z turečtiny přeložena do více než padesáti jazyků a částečná tvorba N. Hikmeta byla přeložena také do řečtiny zásluhou Jannise Ritsose.67 Revoluční básně N. Hikmeta byly přeloženy i do češtiny. Přeložil je V. Nezval ve spolupráci se samotným autorem.68 Futurismus byl v Řecku kritizován převážně kvůli sympatiím italských futuristů k fašistům, obzvláště kvůli spolupráci F. T. Marinettiho s B. Mussolinim, například v listu Ο φουτουρισµός στο φώς του µαρξισµού z roku 1933, který vydal Emilios Churmuzios,

64


65


66

Ibid., s. 79.

67

Ibid., s. 81.

68

Viz Nezval, Vítězslav. Překlady II. Praha: Československý spisovatel, 1984.

16

jehož názor je zachycen v těchto slovech: Nabažili jsme se rychlosti a bohužel jsme se jí nabažili velmi snadno a rychle.69 Futurismus byl velmi významný, napomohl k prosazování volného verše a otevřel cestu dalšímu avantgardnímu směru: surrealismu.70

69

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα, s. 80. («Χορτάσαµε από ταχύτητα και χορτάσαµε δυστυχώς πολύ

γρήγορα και πολύ εύκολα.»). 70

Jofillis, Fotos. Ο φουτουρισµός στην Ελλάδα (1910–1960). Nea Estia, 1960, č. 792, s. 846–853.

17

4. Nikitas Randos v období rané tvorby Nikolaos Kalamaris, působící jako Nikitas Randos, je jedním z řeckých pokrokových básníků, který mezi prvními začal používat prvky avantgardy v literatuře,71 přičemž hlavním znakem jeho rané tvorby byla přeměna verše z tradičního na volný a pevné sepětí jeho politického přesvědčení s uměním.72 N. Randos nekladl velký důraz na dokonalost básní ani ve své rané ani v pozdější tvorbě.73 V počáteční tvorbě N. Randose se objevovaly prvky expresionismu, imagismu, dadaismu a futurismu, avšak toto období netrvalo příliš dlouho a od roku 1936 je považován za představitele surrealismu. N. Randos byl ovlivněn revolučními myšlenkami, jeho umění bylo proletářské. Jeho názory jsou popsány jak v jeho esejích, tak i v jeho poezii. A tak N. Randos představuje osobnost, která trvale spojuje pokrokovou iniciativu v sociální oblasti s pokrokovou iniciativou v umělecké oblasti, obzvláště v poezii.74 Tak jako celý futurismus, byl i N. Randos kritizován A. Karandonisem, který ho nazval umělcem bez talentu75 a jeho tvorbu přirovnal k hromadě špatně napsaných a beztvarých frází.76 V kritice, brzy po vydání básnické sbírky Ποιήµατα, prohlásil, že jeho básně nejsou ani veršované ani prozaické.77 N. Randos nebyl jen kritizován za svou tvorbu a myšlenky, ale sám využíval literární kritiku k vyjádření svých názorů, negativně kritizoval například K. Palamase, D. Solomose a K. Karyotakise. Básník se snažil svým avantgardním myšlením najít způsob, jak překonat karyotakismus. Ve své eseji Παρατηρήσεις επάνω στο Καβαφικό έργο analyzuje Kavafisovu metodu psaní básní,

71

Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση του

Ν. Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 95. 72

Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας.

In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 77. 73

Argyropulos, Spilios. Η ποιητική διαδροµή του Νικολάου Κάλας. Από το πάθος του πραγµατικού στον

ειρωνικό µυστικισµό. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 231. 74

Chrysanthopulos, Michalis. Ο ελληνικός υπερρεαλισµός και η κατασκευή της παράδοσης, s. 97.

75

Argyriu, Alexandros. ∆ιαδοχικές αναγνώσεις Ελλήνων υπερρεαλιστών, s. 142.

76

Ibid., s. 140. («… σαν άµορφος σορός από κακογραµµένες φράσεις.»).

77

Ibid., s. 143 («...τα ποιήµατα του δεν είναι µήτε στίχος µήτε ρυθµική πρόζα... »).

18

obzvláště se zaměřuje na metrum a rým vyskytující se v básních K. Kavafise, který byl jeho velkým vzorem v básnické tvorbě. Avantgardní myšlení N. Randose se projevovalo jak v jeho literární tvorbě, tak v jeho postoji k životu.78 Později byl N. Randos ovlivněn novým směrem, surrealismem, a dnes ho řadíme mezi první řecké surrealisty.

4.1. Básnická sbírka Γραφή και φως Básnická sbírka Γραφή και φως, publikovaná nakladatelstvím Ίκαρος v červnu roku 1983, obsahuje počáteční tvorbu N. Randose, a to básnickou sbírku Ποιήµατα z roku 1933 a básně z pozdější tvorby, napsané v letech 1977–1982. Básnická sbírka Ποιήµατα byla ve skutečnosti vytištěna už v říjnu roku 1932, ale až na počátku roku 1933 byla vydána, proto se často liší informace o roku vydání. Nejdříve bylo publikováno padesát výtisků, které byly neprodejné, a poté následovalo dalších sto padesát výtisků určených k prodeji. Byla to Randosova první básnická sbírka a také jediná sbírka vydaná během jeho pobytu v Řecku. Básnická sbírka Γραφή και φως je rozdělena následovně:

Ποιήµατα (1933): Βοή – Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση, Πανεπιστηµιακή παράδοση, Ακρόπολη, Φυλακισµένοι, ∆ιαβάζοντας βιβλία ιστορίας, Στρόγγυλη συµφωνία, Αγιονόρος, Λιµάνι, Ερωτικό Φωνές της νύχτας – Preludio, Φωνή της νύχτας, Το όνειρο, Νιάτα, Φωτιά, Νυχτοπούλια Ρυθµοί τοπίων – Θέρµη, Σαντορίνη, Στήλες Ολυµπίου ∆ιός Ήρεµοι ήχοι – Αγιορείτικοι, Μινωικοί, Βαρκάρης, ∆ύτης, Professional beauty, Νέος, Έφηβος, Κ. Π. Καβάφης

78

Vitti, Mario. Η γενιά του τριάντα, s. 101–102.

19

Básně z let 1977–1982: ∆εύτερο βιβλίο, Γόνος και γόνυ, Πεφτάστρα, Βουλιαγµένες, Μυστικός δείπνος, Επανασύσταση, Το µεταχθές, Προς την έξοδο 79

V básnické sbírce Ποιήµατα (1933) N. Randos používal charakteristické futuristické motivy jako vyjádření rychlosti, pohybu, obrazy ze života ve velkoměstě apod., ale i jiné motivy, jako například výjevy s tematikou Egejského moře, které byly velmi typické pro jeho meziválečnou poezii.80 Častý prvek zvuku ve sbírce byl ovlivněn filmovými obrazy a zvuky z kinematografie. N. Randos nevyjadřuje pohyb a zvuk pouze popisem různých situací z města a snahou o zachycení rychlostí, ale často používá v básních zvukomalebná slova či záměrné opakování stejných hlásek, slov, nebo dokonce i celých veršů. N. Randos jakožto pokrokový básník byl již v období své počáteční tvorby do jisté míry ovlivněn surrealismem a také se o něm zmiňoval ve svých studiích, ale čistě surrealisticky se ještě neprojevoval. Řada literárních kritiků a spisovatelů považovala básnickou sbírku Ποιήµατα za surrealistickou, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Některé básně této sbírky nesou totiž prokazatelné znaky futurismu, jiné zase obsahují surrealistické prvky, navíc ovlivněné také básníkovým revolučním životním postojem. Na konci sbírky Γραφή και φως jsou básně z jeho pozdější tvorby, která se výrazně liší od té počáteční stylem psaní a tematikou. Jedná se o básně, kde se N. Randos zaměřuje na konkrétní země, města, ostrovy, a dokonce i konkrétní osoby. Jsou to básně psané v New Yorku a také v Athénách.

4.2. Kapitola Βοή První kapitola Βοή obsahuje převážně básně s futuristickými prvky. Jedná se například o následující básně Στρογγυλή συµφωνία, Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση, Ακρόπολη, Φυλακισµένοι, Λιµάνι a Ερωτικό. Názvem Βοή, což znamená ruch, 79

Kalas, Nikolaos. Γραφή και φως. Ikaros, 1983.

80

Vulgari, Sofia. Κάτω από το «γαλάζιο βλέµµα» του προγόνου: ο Καβάφης του Κάλας. In Νικόλαος Κάλας,

Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 154–155.

20

se nám básník snaží přiblížit život ve městě, ruch a pohyb v něm, které se objevují zejména v básních Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση, Στρογγυλή συµφωνία a Λιµάνι. Děj básní této kapitoly se odehrává v městském prostředí a v průmyslových megalopolích. Typické motivy objevující se v těchto básních jsou moderní technika (auta, umělé osvětlení) a materiály, které souvisí s pokrokem a rozvojem města (beton, uhlí, benzín). Pro N. Randose je městské prostředí velmi důležité, poukazuje na to, že město není jen prázdným místem, ale spolu s lidmi v něm žijícími tvoří jeden celek. I když jsou pro N. Randose typické básně z prostředí rušného velkoměsta, výjimkou nejsou ani básně z venkovského prostředí. Ale je třeba zdůraznit, že velkoměsto, charakteristický prvek této kapitoly, je v řecké literatuře novým jevem. Básně kapitoly Βοή jsou výrazně ovlivněné rozvojem kinematografie a jejími avantgardními postupy, převážně tvorbou režisérů D. Vertova a S. M. Ejzenštejna, což je patrné z velkého množství obrazů, které se v poezii vyskytují. Kromě filmových obrazů používá N. Randos také montáž a zpracování rytmu střídáním pomalých a rychlých scén. Tento druh poezie se dá přirovnat k filmové rekonstrukci plynoucího života.81 Básník je také silně ovlivněn ruským futurismem a jeho revoluční dynamikou a to mělo vliv i na jeho tvorbu plnou obrazů a pohybů. Inspirace futurismem, zejména V. Majakovským a L. Aragonem, je patrná obzvláště v básních kapitoly Βοή. I když je možné nalézt shodné prvky s ruskými, respektive sovětskými futuristy, N. Randos ve své futuristické tvorbě propracovává nezměnitelným osobitým stylem jazykovou i syntaktickou stránku.82 Důležitým prvkem v těchto básních je sloveso, jež poukazuje na lidskou činnost a pohyb, například v básni Στρογγυλή συµφωνία, kterou analyzuji v následující kapitole. Kromě sloves mají v básních důležité postavení i podstatná jména, která představují spíše konkrétní než abstraktní věci. Používá se často jen základní interpunkce a v některých básních je častá pomlčka.83 Básně jsou psané smíšeným jazykem, tedy kombinací dimotiki s archaizujícím jazykem.

81

Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας. In

Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 75–77. 82

Pagulatos, Andreas. Για την εξέλιξη της ποιητικής του Νικολάου Κάλα. In Νικόλαος Κάλας,


Ibid., s. 83.

21

4.3. Báseň Στρογγυλή συµφωνία Báseň Στρογγυλή συµφωνία je typickou ukázkou Randosovy futuristické tvorby, jelikož obsahuje největší množství futuristických prvků, převážně vyjádření rychlosti, pohybu a obrazů ze života v městském prostředí. Už sám název nám napovídá, že je báseň přirovnávána k hudební symfonii, složené z každodenních zvuků města.84 Báseň, zařazená do první kapitoly Βοή básnické sbírky Ποιήµατα, je považována z celé poetické futuristické tvorby N. Randose pro vývoj avantgardy v Řecku za nejznámější. Proč tomu tak je, se pokusíme objasnit rozebráním básně jak po formální stránce, tak i po stránce obsahové. Rozsah Randosových básní je různorodý, avšak báseň Στρογγυλή συµφωνία psaná volným veršem patří jednoznačně mezi jeho nejdelší básně, její celkový rozsah je 173 veršů.85 Interpunkce se v této básni vyskytuje jen výjimečně, například dva vykřičníky a dvě tečky. V básni se také setkáváme s verši končícími nebo začínajícími několika tečkami, kde s největší pravděpodobností autor nebyl schopen myšlenku přesně vyjádřit. Častěji je využívána pomlčka, která je použita pro zdůraznění myšlenky:

θα περπατούν οι λέξεις θα φτιάχνουν ........ τι δε θα φτιάχνουν....... ........................... στη γενική εκείνη ανθρώπινη αρµονία. .......................................................................................... Αλλά που! (s. 34)

σαν ανθρώποι και τα φώτα που ξελαρυγγώνουν πλούσιες ιδιότητες να πνίγουν µε καρδιές — να σταµατήσουν για µια στιγµή τα λεωφορεία (s. 33)

84



Ibid., s. 77.

22

Báseň je rozdělena do tří strof, nevyskytuje se v ní rým. V některých případech však N. Randos používá pro umocnění čtenářovy pozornosti opakování stejných slov v jiné gramatické formě, jedná se tedy o tzv. polyptoton:

Γυρίζει γυρίζει φριχτά ο στρογγυλλός ο δρόµος γυρίζουν γυρίζουν φριχτά στο στρογγυλό το δρόµο χίλιων ειδών άνθρωποι µηχανές ποικίλων µορφών γυρίζουν γυρίζουν σιγά οι κουτσοί, οι τυφλοί και οι γέροι (s. 32)

Různorodost básní se neprojevuje pouze v délce básní, ale i v délce jednotlivých veršů, které mohou být tvořeny pouze jedním nebo několika slovy, maximální počet slov ve verši je jedenáct:86

και λιµνάζουν εκεί θολά τα νερά κυκλοτερά µες στα νερά καθρεφτίζονται σπίτια (s. 34)

της γής οι δρόµοι µου ενώνουν την Αθήνα µε τον Πειραιά σε µερικούς δίνουν τη θάλασσα ποιός θα πεί ποτέ γιατί τη θέλουν— (s. 33)

Mezi nejvýraznější futuristické prvky objevující se v této básni patří obrazy z městského života, vyjádření rychlosti, pohybu, ruchu města a popis předmětů kruhových tvarů. Hlavní děj se odehrává na kruhovém náměstí Omonia v Athénách, přičemž je popisováno náměstí a životy lidí okolo něj žijících. Toto náměstí bylo pro N. Randose 86

Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση του Ν.

Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 98.

23

velice důležité, jelikož Athény sehrály významnou roli jak v jeho osobním, tak i v uměleckém životě. Básníkova láska k náměstím a obzvláště k náměstí Omonia je zjevná z jeho následujících veršů:

aγαπώ τις πλατείες σαν την Οµόνοια γυµνές αφήνουν να θωρήσεις την κάθε σκιά που πετιέται στους δρόµους (s. 34)

Tematika města výrazně pronikla do jeho tvorby, v básních se často zmiňuje o Athénách a New Yorku. Jsou to města, která považoval za svůj domov.87 Náměstí Omonia je místem, které neustálým pohybem lidí a předmětů symbolizuje „srdce“ Athén, ústřední bod města a všechny kruhové předměty vyjadřují nekonečný koloběh okolo něj:

Όλη η Αθήνα βρίσκεται στην Οµόνοια µέσα Κι οι πιο κρυφοί πόθοι κει πέρα ζουν (s. 34)

πλήθος κόσµου γυρίζει σιγά τα πρωιά στην πλατεία της Οµόνοιας πλήθος πραγµάτων γυρίζουν σιγά αληµερίς στην κεντρική την πλατεία (s. 32)

Náměstí Omonia se od roku 1930 stalo centrem městské dopravy. Provoz stanice metra na tomto náměstí zahájil Elefterios Venizelos dne 21. července 1930. V kombinaci s tramvajovými a autobusovými linkami se náměstí a jeho okolí stalo nejrušnější částí města. Toto nám potvrzuje i K. Hatziotis, když uvedl, že průzkum z roku 1926 ukázal, že během dopravní špičky projelo v blízkosti náměstí Omonia více než tisíc vozů za hodinu.88 Toto náměstí bylo velice oblíbené, bylo to místo, kde se všichni lidé scházeli, 87

Rentzou, Effie. Stranger in the City: Self and Urban Space in the Work of Nicolas Calas. Journal of Modern

Greek Studies. 2008, vol. 26, n. 2, s. 284. 88

Ibid., s. 305.

24

avšak i přes svoji rušnost mohlo u jednotlivce vyvolat pocit ticha a prázdnoty.89 Verše básně jsou plné anonymních lidí pohybujících se na náměstí jako automatické stroje nebo mažoretky.90 Jsou to lidé z různých sociálních vrstev, nejvíce se však básník zmiňuje o prostém lidu. Lidé mnohdy žijící na okraji společnosti, každý z nich s odlišným osudem a rozdílným životem. I přes značné odlišnosti, všichni tito lidé mají jednu věc společnou, a to život v Athénách. Báseň zobrazuje výrazné kontrasty života obyvatel Athén, objevují se zde lidé mladí a staří, bohatí a chudí, zdraví a nemocní a mnoho dalších:91

γυρίζουν γυρίζουν φριχτά στο στρογγυλό το δρόµο χίλιων ειδών άνθρωποι (s. 32)

γυρίζουν γυρίζουν σιγά οι κουτσοί, οι τυφλοί και οι γέροι (s. 32)

γυρίζει γυρίζει σιγά η κοκότα που κάνει τροτουάρ και ο οµοφυλόφιλος νέος και πίσω από το νέο απόστρατος ανθυπολοχαγός ήρωας σε δυό νικηφόρους πολέµους και πρώην µπράβος στη Σµύρνη µέσα (s. 32)

γυρίζει γυρίζει σιγά το παιδί που δεν αγαπάει το σχολειό

89


Greek Studies. 2008, vol. 26, n. 2, s. 288. 90


In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 79. («... κινούµενα ως αυτόµατα ή µαριονέτες.»). 91


Greek Studies. 2008, vol. 26, n. 2, s. 286.

25

κι ο άνεργος που από κάπου περιµένει δουλειά πλήθος κόσµου γυρίζει σιγά (s. 32)

ποιός δρόµος είναι τάχα ο τυχερός αριθµός; Φωνάζει ο λούστρος το λαχείο του στόλου (s. 33)

και γυρίζει η πλατεία ενώ οι δύστυχοι ανθρώποι προσπαθούν να µην κινηθούν (s. 33)

Neustálý pohyb, objevující se v básni, se stal součástí života lidí žijících ve městě. Tento pohyb je cyklický, dynamický a nekonečný, je to otáčející se pohyb života okolo athénského náměstí Omonia.92 Kruhový pohyb se v básni často objevuje při různých situacích, například ve formě zvířeného prachu, myšlenek točících se okolo náměstí, větru zvedajícího šaty, dokola krouživého tance nebo pocitu točící se hlavy při závrati.93 Je to pohyb, který je nevyhnutelný pro občany žijících ve městě, stal se automatickým a nikdo se již nezamýšlí, proč tomu tak je:94

γιατί στην Οµόνοια ο κάθε διαβάτης η κάθε µηχανή είτε το θέλει είτε όχι πρέπει να πάει κυκλοτερά δεν ενδιαφέρεται κανείς να µάθει ποιος είναι ο λόγος των τόσων γύρων (s. 36)

92



Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας. In

Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 78. 94


26

Každé náměstí zaznamenává pohyb, v Athénách je to náměstí Omonia. Podle básníka grafická podoba hlásky naznačuje kruh, stejně jako ústa při jejím vyslovení. Kruhový pohyb se může vytvořit všude, kde si ho dokážeme představit. Randos neustálým opakováním různých pohybů klade důraz na tyto pohyby, které symbolizují kruh osudu a života:95


κουρελάκια που άλλοτε ίσως να΄ ταν ωραία κι η σκόνη κι αυτή γυρίζει σιγά (s. 32)

πάµπολλες σκέψεις γυρίζουν γύρω γύρω στην πλατεία της Οµόνοιας (s. 32)

και γυρίζει η πλατεία ενώ οι δύστυχοι ανθρώποι προσπαθούν να µην κινηθούν (s. 33)

γυρίζουν σα σβούρα κυκλικά σε πλατεία εργάτες και πλούσιοι, φτωχοί και φτωχοί και στους διαβολικούς κείνους γύρους ο αγέρας σηκώνει φουστάνια (s. 34)

κει αρχίζουν οι ζάλες που σου κάνουν όλα να τα δεις να γυρίζουν (s. 34)

95


In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 78.

27

πόσους κύκλους χορεύει για να σκιάσει την ανία της µέρας που στην ανάµνηση όλο και τριγυρνά (s. 35)

Της κάθε πόλης η πλατεία γυρίζει σα σβούρα ανθρώπους µηχανές στην Αθήνα γυρίζει η Οµόνοια και µέσα στο στόµα άµα την προφέρω γυρίζουν τα γράµµατα και παίρνουν ζωή και γυρίζουν µε βία οι επιγραφές που τη γράφουν της κάθε µεγάλης πόλης η πλατεία γυρίζει τρελά τους ανθρώπους (s. 36)

Rytmus pohybu provázejícího celou báseň se postupně mění, zpočátku je pomalý, následně se zrychluje a od 58. verše dochází ke změně, kdy básník vyvolává nehybnost ve verších,96 a to takovým způsobem, že používá opakovaně slovesa, která již nevyjadřují pohyb, například κάθοµαι (sedět), παύω (přestávat), ξεκουράζοµαι (odpočívat), στέκοµαι (stát) nebo také ησυχάζω (uklidnit). Tímto způsobem vyjadřuje touhu po klidném městě a spokojených lidech v něm žijících:97

Να µπορούσε να σταθεί όλος ο κόσµος που περνάει τα βράδια απ΄ την Οµόνοια να κάτσει για µια στιγµή και να δώσει ζωή στις πέτρες και να πουν µεταξύ τους οι άνθρωποι δυό λόγια απλά (s. 33)

96




Greek Studies. 2008, vol. 26, n. 2, s. 286.

28

να σταµατήσουν για µια στιγµή τα λεωφορεία να ξεκουραστούν και τα κακόµοιρα ταξί κι η άσφαλτο για λίγο να πάψει να υποφέρει ας ησυχάσει η πλατεία από τους κόπους των κορµιών κι η «Εστία» ας µη βγεί για µια µέρα (s. 33)

Ke konci básně vidíme, že počet sloves vyjadřujících nehybnost se stupňuje a daná slovesa jsou doprovázena příslovci, například τρελά (bláznivě), πίσω από φόβο (za strachem), µε ή δίχως ελπίδα (nadějně nebo beznadějně):98

γυρίζει τρελά τους ανθρώπους γυρίζουν πίσω από φόβο γυρίζουν πίσω µε ελπίδα ή και δίχως ελπίδα (s. 36)

Dalším futuristickým motivem, se kterým se v básni setkáváme, je předmět kruhového tvaru. Prvním předmětem kruhového tvaru je gramofonová deska, která hraje píseň tanga. Zde dochází k výraznému protikladu nového a starého, kdy tango symbolizuje minulost a jazz současnost. Další předmět kruhového tvaru objevující se v básni je točící se míč. Také cesty vedoucí okolo náměstí Omonia vytvářejí kruh.99 V následujících verších vidíme typické kruhové předměty:

κι η πλάκα του φωνογράφου σιγά γυρίζει ένα παλιό ταγκό (s. 32)

Γυρίζει γυρίζει φριχτά ο στρογγυλλός ο δρόµος (s. 33)

98




29

βγαίνει, ξετρυπάει µε πόνο το πλήθος έτοιµο να γυρίσει σαν µπάλα (s. 33)

γύρω στην πλατεία της Οµόνοιας ας γυρίσουν σε κύκλους πελώριους σε σφαίρες ασάλευτες καί ξένες— (s. 34)

και το ρυθµό τον δίνει ο στρογγυλός ο δρόµος που παίζει ήχο πιο τρελό από κάθε χορό (s. 35)

Báseň je psána dimotiki v kombinaci s archaizujícím jazykem. Pro snadné pochopení veršů a zdůraznění děje N. Randos používal časté opakování slov, toto lze považovat za básníkův osobitý styl. Tohoto jevu si můžeme všimnout ve všech básních, avšak nejčastěji se opakování vyskytuje v básni Στρογγυλή συµφωνία. N. Randos zde klade velký důraz na slovesa, některá se vyskytují opakovaně, například sloveso γυρίζω (točit) dokonce 29krát. V některých verších se vyskytuje tzv. epizeuxis, což znamená, že se stejné slovo ve verši nachází několikrát za sebou, a má tedy intenzifikační funkci. Zde uvádím několik příkladů:

Γυρίζει γυρίζει φριχτά ο στρογγυλλός ο δρόµος γυρίζουν γυρίζουν σιγά στο στρογγυλό το δρόµο (s. 32)

βγαίνει, ξετρυπάει µε πόνο το πλήθος έτοιµο να γυρίσει σαν µπάλα ποιός δρόµος είναι τάχα ο τυχερός αριθµός; (s. 33)

γύρω στην πλατεία της Οµόνοιας ας γυρίσουν σε κύκλους πελώριους σε σφαίρες ασάλευτες καί ξένες — (s. 34) 30

Kromě stylistické figury epizeuxis se v básni objevuje i anafora neboli opakování stejných slov na začátku verše:100


κι η σκόνη κι αυτή γυρίζει σιγά κι η πλάκα του φωνογράφου σιγά γυρίζει ένα παλιό ταγκό (s. 32)

Příslovce, která doprovázejí slovesa, specifikují v básni rychlý nebo pomalý pohyb, který přechází v pohyb věčný a hlavně nikdy nekončící. Mezi nejčastěji se vyskytující příslovce patří φρικτά (hrozně), σιγά (pomalu) nebo také γύρω γύρω (kolem dokola):101

Γυρίζει γυρίζει φριχτά ο στρογγυλλός ο δρόµος γυρίζουν γυρίζουν σιγά στο στρογγυλό το δρόµο (s. 32)

πάµπολλες σκέψεις γυρίζουν γύρω γύρω στην πλατεία της Οµόνοιας (s. 32)

V básni je používána terminologie z městského prostředí, předměty a výrazy popisující město se vyskytují v celé básni. Typické jsou různé druhy dopravních prostředků či strojů, jak je patrné z následujících veršů:

100 101

Viz Hrabák, Josef. Poetika. Praha: Československý spisovatel, 1973. Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας.

In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 84–85.

31

µηχανές ποικίλων µορφών γυρίζουν γυρίζουν σιγά (s. 32)

το δίτροχο µε το µισόνεκρο µουλάρι το τράµ τρία που σταθµεύει εκεί κοντά το κίτρινο τράµ ανάµνηση βελγικής εταιρίας η κοκότα που κάνει τροτουάρ και ο οµοφυλόφιλος νέος (s. 32)

να σταµατήσουν για µια στιγµή τα λεωφορεία να ξεκουραστούν και τα κακόµοιρα ταξί κι η άσφαλτο για λίγο να πάψει να υποφέρει (s. 33)

Básníkův způsob popisu děje lze přirovnat k práci kamery, která se pohybuje a natáčí lidi, předměty nebo také různé situace z města. N. Randos se s největší pravděpodobností inspiroval dokumentárním filmem Muž s kamerou (Ο άνθρωπος µε την κινηµατογραφική µηχανή, 1929) od průkopnického režiséra a teoretika filmu ruského původu Dziga Vertova.102 Ve zmiňovaném filmu nám režisér předkládá němé obrazy každodenního městského života, lidí a jejich činností v průběhu celého dne.103 D. Vertov, vlastním jménem David Abelevič Kaufman, byl zastáncem názoru, že kamera musí být vnímána jako osoba, která vidí i slyší. Pro tohoto režiséra byla velice charakteristická metoda stále se pohybující kamery za účelem získání mnoha úhlů záběrů. Režisér věřil tomu, že kamera dokáže vnímat okolní svět věrohodněji než lidské oko, které realitu vnímá zkresleně. Neustálý pohyb kamery je však do určité míry srovnatelný s okem pozorovatele.104 Čočku kamery, která je schopna zachytit realitu, lze tedy považovat

102 103

Procházka, Vladimír a kol. Příručný slovník naučný. Praha: Academia, 1967, s. 683. Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας.

In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 77–79. 104

Argyriu, Alexandros. Νικόλας Κάλας-Κείµενα Ποιητικής και Αισθητικής, Athina: Plethron, 1982, s. 192.

32

za „rozšířené lidské oko“. Báseň působí na čtenáře jako film z meziválečného období odehrávající se na náměstí Omonia v centru Athén:105

χίλιων ειδών άνθρωποι µηχανές ποικίλων µορφών γυρίζουν γυρίζουν σιγά οι κουτσοί, οι τυφλοί και οι γέροι το δίτροχο µε το µισόνεκρο µουλάρι το τραµ τρία που σταθµεύει εκεί κοντά το κίτρινο τράµ ανάµνηση βελγικής εταιρείας (s. 32)

Dalším filmem, kterým byla báseň nejspíš inspirována, byl snímek Ať žije svoboda (1931), který natočil francouzský režisér René Clair. Ve filmu je scéna, kde jsou větrem rozvířeny peníze a lidé se pokouší je získat. To nám připomíná úryvek z básně, kde se točí peníze, kulaté mince, na náměstí Omonia:106

δεκάρες, πεντάρες και λίρες χρυσές κινούν την Οµόνοια γύρω σε άξονα (s. 34)

Společné rysy s básní nebyly nalezeny pouze u výše zmíněného dokumentárního filmu, ale i u jiných děl. A. Pagulatos je zastáncem názoru, že styl, kterým je báseň Στρoγγυλή συµφωνία napsána, se podobá některým futuristickým básním známého portugalského básníka Fernanda Pessoy, který psal také pod jménem Alvaro de Campos. Kromě podobného stylu psaní měli tito dva básníci společné i používání různých jmen při své umělecké tvorbě.107

105


In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 77–79. 106 107

Ibid., s. 90. Pagulatos, Andreas. Για την εξέλιξη της ποιητικής του Νικολάου Κάλα. In Νικόλαος Κάλας,

Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 69.

33

Závěrem můžeme na základě předchozí analýzy říci, že báseň lze přirovnat k „pohybující se mozaice“ současného života ve městě složené z osob (leštič bot, prodejce novin, nezaměstnaný, homosexuál a další) a předmětů či míst (domy, cesty, tramvaje gramofon, noviny nebo také významné náměstí).108 N. Randos se díky svému modernímu způsobu

psaní

stal

v meziválečném Řecku.

jedním

z nejvýznamnějších

průkopníků

avantgardní

poezie

109

4.4. Stručný popis básní kapitoly Βοή Báseň Το τραγούδι των λιµενικών έργων

Úvodní báseň kapitoly Βοή, Το τραγούδι των λιµενικών έργων, byla poprvé vydána v roce 1931 v levicovém časopise Πρωτοπόροι. Následně byla přidána do básnické sbírky Ποιήµατα. Hlavním námětem básně je těžký život dělníků, N. Randos zde popisuje jejich špatné pracovní podmínky, klade důraz na kontrast mezi chudými dělníky a jejich bohatými zaměstnavateli:

κι η καρδιά του αφέντη µονάχα να διατάζει τρώγοντας µε τη χαβάνα του τόσων άλλων τις ελπίδες — (s. 12)

φωνές της φτώχειας που χτίζει λόφους καµωµένους για να ξεράσουνε βρωµόσπιτα πεταµένα το΄ να πάνω στ΄ άλλο κει ζουν οι εργάτες ετούτου του τοµέα των µεγάλων έργων του λιµανιού (s. 12)

108



Ibid., s. 78.

34

Χτίζουν εδώ καινούργια γη τα θεµέλια του παρκέτου του διευθυντή και πολλών µετόχων διαφόρων εταιριών (s. 13)

Děj této básně se odehrává v přístavu, podle popisu se lze domnívat, že nejde o známý řecký přístav Pireus, ale o přístav ve vzdáleném New Yorku. Tato skutečnost nám napovídá, že básník i zde byl pravděpodobně inspirován zahraničními vlivy, což by pro jeho tvorbu nebylo nic neobvyklého:110

που πίνουν αχόρταγα οι χρυσοθήρες του Σίτυ του Ουώλ Στρήτ — (s. 11)

Το τραγούδι των λιµενικών έργων je báseň skládající se ze 105 veršů psaná volným veršem. Interpunkce se vyskytuje zřídka, myšlenky bývají zdůrazněny pomlčkou. Je rozdělena do pěti strof a ve srovnání s ostatními básněmi jsou verše převážně krátké a s tím souvisí i to, že pro čtenáře se určitý motiv stává uceleným až po přečtení několika veršů:111 ρουφούν το σκληρωµένο κείνο υγρό το ζεστό πάγο κιτρινισµένο απ΄ τα ούρα νεφρών που΄ χουν απάνθρωπα δουλέψει. (s. 11)

Prolínají se zde obrazy se zvukovými výjevy, v některých případech je při vyjádření zvuku použito metafor, předpokládá se, že čtenář použije svoji představivost k pochopení myšlenek, které nám Randos předestírá. Tohoto jevu si můžeme všimnout na konkrétních příkladech: 110 111

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα, s. 96. Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση

του Ν. Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 98.

35

τους ένιωσα από το θόρυβο των ψαριών και τη σιωπή των δουλευτάδων τους ένιωσα από τις προσευχές τις σιδερένιες που τριγωνίζουνε στον ουρανό (s. 11)

έφυγα — µ΄ είχε ξεκουφάνει ο θόρυβος του καπνού που βγαίνει απ΄ το στόµα του. (s. 12)

τα σιδερένια δάση υψώνονται απαίσιο όµως είναι το κελάιδισµα των τόσων σφυριστρών των φορτηγών. (s. 13) Stejně tak jako v básni Στρογγυλή συµφωνία se vyskytuje časté opakování slovesa γυρίζω, i zde dochází pro zdůraznění významu k opakování určitých slov, avšak ve výrazně menším počtu. Jedná se o tzv. epanastrofu či palilogii, kdy se opakuje stejné slovo nebo i celé slovní spojení na konci jednoho verše a na začátku následujícího verše:

αλλ΄ οι πόνοι δικοί τους δικοί τους και φριχτοί πολύ (s. 11)

άκουγα φωνές φωνές της φτώχειας που χτίζει λόφους (s. 12)

Stejně jako v jiných básních, ani zde autor nezastírá vliv kinematografie na jeho poezii. Při použití první osoby (básnické „já“) básník nevyjadřuje sám sebe, ačkoli to můžeme takto vnímat, ale má na mysli oko či kameru, která vše pozorně sleduje a natáčí:112

112



36

Είδα ακόµα να σκάβουνε τη θάλασσα πληµµυρώντας την µε όγκους από µπετόν. (s. 11)

Při současných záběrech básník klade důraz na kontrast mezi namáhavým životem pracujícího lidu v přístavu a bezstarostným životem v přepychu jejich zaměstnavatelů. Zaměřuje se však převážně na těžký úděl dělníků. Námět básně byl pravděpodobně inspirován záběry z filmu Stávka (1924) ruského režiséra S. M. Ejzenštejna, kde je znatelný kontrast těchto dvou tříd. Námět básně je inspirován skutečným životem dělnické třídy. I když zde nacházíme menší množství futuristických prvků než v Randosové typicky futuristické básni Στρογγυλή συµφωνία, je řazena mezi básně inspirované tímto směrem. Mezi charakteristické prvky dané básně patří převážně inspirace kinematografickou tvorbou, rušné přístavní prostředí a pohybové výjevy.113

Báseň ∆ιαδήλωση

Báseň ∆ιαδήλωση ze stejné kapitoly jako předcházející básně je částečně odlišná od ostatních svou tematikou, která je mnohem agresivnější. Hlavní děj se odehrává ve městě při probíhající demonstraci a N. Randos opět usiluje o vyjádření zvuku, například utíkajícího křičícího davu, a zachycení velikosti demonstrace, proudícího vzteku, útěku a strachu. Ozbrojený útok proti demonstrantům nově definuje prostor a ukazuje město jako bludiště, kde jsou demonstranti uvězněni bez jakékoliv pomoci. Zpočátku nejsou záběry moc propracované, ale od druhé strofy a dál je zřejmé, že básník začal klást větší důraz na detailnější popis obrazů. Dochází zde k potlačení demonstrace za použití násilí, k velkému krveprolití a následně ke zklidnění situace, kdy demonstrace byla zrušena, a město se vrátilo ke starému řádu:

Που είν΄ο αστυφύλακας για να ρυθµίσει 113



37

τη κυκλοφορία του αίµατος στα πεζοδροµια των αρτηριών; (s. 18)

Typickým znakem pro Randosovu ranou tvorbu je jak různý počet slabik, tak i délka veršů. Častým jevem je, že některé básně jsou dokonce tvořeny pouze jedním slovem, a tento jev se vyskytuje i v této básni:114

κι η ανθρώπινη µάζα σαν οχετός που το νερό των άλλων φαρµακώνει επειδή έσπασε ξεσπάει την οργή της την οργή τη δική της την οργή τη δική µας κι η οργή εκείνη ετούτη η οργή τώρα κυλάει κυλάει σιγά δυνατά γοργά κυλάει και κανείς δε ρωτάει να µάθει ώς πού θα πάει. (s. 16)

Báseň je rozdělená do 13 strof, občas se zde vyskytuji pomlčky a každá strofa končí tečkou. N. Randos se v básni zaměřuje na sociální problematiku, klade zde důraz na rozdílnost „dvou světů“. Protiklady sociálních vrstev jsou v básni vyjádřeny na jedné

114

Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση


38

straně symboly honosného života, například kostely, chrámy, paláci, a na druhé straně symboly chudoby, například popisem špatných sociálních podmínek dělnické třídy:115

Κεριά λάµπας οζράµ τη νύχτα σε δρόµους υγιείς κεριά πολλά στις εκκλησιές... µα τώρα ώρα δυο µετά µεσηµβρίαν µε χιλιάδων κεριών τη δύναµη φουσκώνουν το δρόµο οι φωνές της µάζας των διαδηλωτών οι φλόγες έπαψαν πια να είν΄ευνουχισµένες ευνουχούν στους ναούς και στα παλάτια µα εδώ καιν τις διαταγές των αυλικών. (s. 15)

I v této básni se objevují popisy cest města, které zde ale mají jiný tvar, než tomu bylo v básni Στρογγυλή συµφωνία. Zde nacházíme cesty různých tvarů, avšak důraz je primárně kladen na cesty plné hluku, strachu a pohybu demonstrujících:

Παντού παντούθε δρόµους µονάχα βλέπουµε µπρός και µετά δεξιά ζερβά δρόµους δρόµους πλατιούς, στενούς, µε ράγιες µε άσφαλτο και χωρίς άσφαλτο (s. 17–18) V této básni je dosaženo zvukomalebného projevu pomoci zvukosledu, tedy záměrným opakováním určité hlásky v celé řadě slov či veršů. Zde se jedná o souhlásky «φ» a «σ». Při čtení je kladen důraz na daná písmena a tím dostává báseň svůj specifický rytmus, kterým se básník snaží o vyjádření hluku a shonu:

115



39

όλο το άκουσµα των φωνών του δρόµου της φυγής αφάνταστα φριχτές οι φωνές που φέρνουν άφιλα θανατηφόρα φιλιά — του χάρου το φάντασµα φωτίζει φοβερά τους άφρονους φοβητσιάρηδες φυγάδες. (s. 17) Παντού παντούθε δρόµους µονάχα βλέπουµε µπρός και µετά δεξιά ζερβά δρόµους δρόµους πλατιούς, στενούς, µε ράγιες µε άσφαλτο και χωρίς άσφαλτο αδιάφορα όλα της πόλης η σπαρακτική γκριµάτσα το σαρκαστικό χαµόγελο στόµατος (s. 17–18)

Pro zdůraznění myšlenky jsou využity i zde, tak jako v jiných básních, figury založené na záměrném opakování slov, např. opakování substantiva οργή (hněv) v pěti verších po sobě následujících:116

επειδή έσπασε ξεσπάει την οργή της την οργή τη δική της την οργή τη δική µας κι η οργή εκείνη 116

Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση


40

ετούτη η οργή (s. 16)

I v této básni je znatelný vliv kinematografie. Popisované situace v básni jsou téměř totožné s kinematografickými záběry z filmu Stávka (1924), Říjen (1927) a Křižník Potěmkin (1925) ruského režiséra S. M. Ejzenštejna. Příkladu si můžeme všimnout v jedenácté strofě, kde se objevuje blízký a detailní záběr krutého zabití malého chlapce, záběr odpovídá již výše zmíněnému filmu Říjen od S. M. Ejzenštejna:117

Θυµάµαι κείνο το κεφάλι παιδιού το΄ χαν πατήσει µετά πήρε πολλή θέση το µυαλό, τα µάτια, το αίµα περίεργο θέλει τάχατες πολύ µεγάλη φαντασία να καταλάβει κανείς αυτό του νεκρού τις διαστάσεις; (s. 19)

Báseň poukazuje na špatné pracovní podmínky dělníků a jejich nespokojenost. Jejich cílem bylo zlepšení těchto podmínek prostřednictvím demonstrací, které byly tvrdě potlačeny a došlo dokonce i ke krveprolití. Jedná se tedy o agresivnější tematiku než v ostatních básních, tak jak bylo již výše zmíněno.

117



41

Báseň Λιµάνι

V básni Λιµάνι se N. Randos zabývá rozdíly mezi sociálními vrstvami, což je častou tematikou básní kapitoly Βοή. Báseň je z městského prostředí, kde se odehrává „boj o přežití“, je zde popisována těžká práce dělníků a jejich svízelný život v přístavu:118

‘Ολη µέρα η προσπάθεια τεντώνει την υποµονή κούφια ηχεί αυτή στο φτωχό χτύπηµα του µεροκάµατου της λυγισµένης ραχοκοκαλιάς φτηνός ο θόρυβος (s. 40)

στις γυµνές των πλάτες σηκώνουν τα εντόσθια της γης οι φορτοεκφορτωτές. Σε λίγο όµως θα τους τα πάρουν κι αυτά τα δόντια, τα νύχια των γερανών θ΄ αφήσουν του κάρβουνου τη φριχτή γκριµάτσα που σέρνει τις πληγές των προσώπων να σκουπιστεί από την ανεργία. (s. 41)

V básni, která je rozdělená do pěti strof, se setkáváme s prozaickým veršem. Typické jsou dlouhé verše přes celý řádek a několikrát přesahující i na následující řádek:

ρουφούν το λάδι εδάφη θάλασσας πράσινης κι οι καταρράκτες του βουνού φωτογραφιούνται στο ξέρασµα των καραβιών. (s. 41)

Oproti jiným básním stejné kapitoly se zde pro zdůraznění dané informace vyskytuje větší množství interpunkčních znamének a pomlčky:

πίνουν τα κορµιά των εργατών — τα κρατούνε — 118

Kremmydas, Kostas. Η πολιτική ανάδραση της επαναστατικής τέχνης στην ποίηση του Νικολάου Κάλα.

In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 248–249.

42

µπρός πίσω — µε σάκους και µε φτυάρια σήµερα άσπρους — µαύρους εχθές (s. 41)

Jak jsme se již zmínili, básník byl inspirován představitelem ruského futurismu V. Majakovským, což dokazují výpůjčky konkrétních výrazů, které poté vložil do svých básní, například obraz použitý ve druhé strofě této básně119 ο χτύπος των γυµνασµένων σφυριών:120

Báseň Ερωτικό

Báseň Ερωτικό je další typickou futuristickou básní této kapitoly. I zde se hlavní děj odehrává v městském prostředí, ve kterém básník tentokrát klade důraz na večerní atmosféru města, kdy celé město ožije zapnutím pouličních lamp:121

απ΄ τις πλαγιές των σπιτιών ή τις βαθιές πάροδες πετιούνται φώτα απ΄τα στεκούµενα στις γωνιές (s. 42)

λάµπες αδιάκριτες ξεγυµνώνουν το σκοτάδι για να κυλήσουν αναµµένες η µισόνεκρες σάρκες (s. 42) µέσα στις πόλεις η νύχτα ζαλισµένη από τρελές λάµψες ξεχνιέται αδιάντροπα κινεί τους µυστικούς τροχούς της (s. 43)

Báseň je tvořena 76 verši, které jsou různé délky, přičemž verše několikrát přesahují i na následující řádek. Je psána prozaickým veršem, není rozdělená do strof a v celé básni chybí interpunkce, pouze na konci básně se objevuje jedna tečka. Nevyskytuje se zde ani

119


In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 77. 120 121

Kalas, Nikolaos. Γραφή και φως. Ikaros, 1983, s. 40. Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας.


43

rýmování. Báseň vzhledem ke své struktuře vypadá, jako by byla psána jedním dechem, a je přirovnána k „vodopádu“:122

γυρνούν αυτοί µε γρηγοράδα αφάνταστη χαρίζοντας στις πολιτείες οµορφιές πιο έντονες από βουνά µε τα τρεχούµενα νερά τους αρµονίες πιο συναρπαστκές από ερωτικά καλέσµατα γλυκόλαλων πουλιών (s. 43)

Na rozdíl od ostatních básní je zde přítomnost člověka minimální, hlavní roli hrají stroje a různé dopravní prostředky, ze kterých máme dojem, že se dokonce i samy pohybují.123 Dochází zde k výrazné personifikaci, kdy básník popisuje stroje jako lidi. Technické vymoženosti v městském prostředí, často se vyskytující v této básni, jsou jedním z typických futuristických motivů. Poukazují na moderní dobu, kdy stroje začínají mít důležitější roli než lidé, dalo by se říct, že je dokonce nahrazují: µονάχα στο βαρύτατο περπάτηµα των φορτηγών µε σπέρµατα λαδιών χορτασµένες οι πλατιές λεωφόρες (s. 42)

γλιστρούνε τ΄ αυτοκίνητα, γλιστρούν οι µηχανές τρέχουν αχόρταγα , µανιασµένα, ηδονικά στις πλατείες (s. 42)

Všudypřítomný pohyb v básni je trvalý a bouřlivý, a to díky slovesům, která jej vyjadřují. Básník zde popisuje nejen život pohybujících se strojů, ale poukazuje také na určitý druh nové poezie, která se začíná projevovat. Dosavadní poezie postupně ustupuje:124 … κλαξονικές φωνές που κελαηδούν… (s. 42)

122



Ibid., s. 80.

124

Ibid., s. 80.

44

…το µελωδικό σταµάτηµα του φρένου (s. 43)

Po analýze výše uvedených básní je patrné, že N. Randos používá ve své futuristické poezii často proletářskou tematiku. Zobrazuje převážně těžký život, útlak a vykořisťování dělnické třídy. Snaží se poukázat na tuto situaci z důvodu, že mu nebyla lhostejná. S touto proletářskou tematikou souvisí inspirace řeckého futurismu ruským, který byl mírový oproti futurismu italskému. Ruský futurismus klade důraz na podmínky proletariátu a zabývá se jejich sociálními svobodami.

4.5. Ostatní básně sbírky Ποιήµατα Úvodní kapitola Βοή je tvořena deseti básněmi, které vykazují stěžejní znaky futurismu nejvíce, což je patrné z následujícího stručného přehledu témat obsažených v básních ostatních kapitol básnické sbírky Ποιήµατα. V druhé kapitole zvané Φωνές της νύχτας básník upouští od typických futuristických prvků a zaměřuje se převážně na téma moře. Pouze v jedné básni se vyskytuje výjimečně motiv ohně. Nevyskytují se zde výrazné popisy pohybu ani vyjádření rychlostí tak jako v básních úvodní kapitoly. Básně se neodehrávají ve městě, ale spíše ve venkovském prostředí. Jak i sám název napovídá, děj básní se odehrává převážně v noci. Druhá kapitola obsahuje básně, které jsou psané převážně prozaickým veršem. Setkáváme se zde i s metaforami a častým použitím pomlčky. Básně jsou převážně krátké, kromě poslední básně této kapitoly, která se rozkládá na pěti stranách. Velmi zajímavá je také předposlední kapitola pod názvem Ρυθµοί τοπίων, ve které se objevují témata ve stejném duchu jako v předchozí kapitole. I zde je charakteristický výskyt tématu moře a popisů situací v noci. Nově se zde objevuje i částečně náboženská tematika. Kapitolu tvoří tři básně, z nichž nejrozsáhlejší básní je Santorini, která se skládá z osmi částí, zaměřujících se na stejnojmenný řecký ostrov. Básník byl silně spjat s tímto ostrovem a to potvrzuje i jeho sdělení J. Theotokasovi: …ať jsem pohřben na Santorini,

45

samozřejmě bez kněze …125 Básně jsou psány prozaickým veršem, jsou většinou rozdělené do strof, interpunkce se objevuje zřídka a po celou dobu se často setkáváme s přesahem veršů z jednoho řádku na následující. Poslední kapitolu básnické sbírky Ποιήµατα tvoří kapitola pod názvem Ήρεµοι ήχοι, kde je opět patrné pro N. Randose typické téma moře v zajímavé kombinaci s ostrovem Kréta. Tak jako v předchozí kapitole Ρυθµοί τοπίων, se i zde setkáváme s náboženskou tematikou. Tato kapitola, a tím i celá básnická sbírka, je zakončena básní Κ. Π. Καβάφης, nazvanou podle autorova oblíbeného básníka, kterého obdivoval a také o něm, jako jeden z mála své doby, psal ve svých článcích pozitivně. Na rozdíl od první kapitoly, ve které básník poukazuje na uspěchanou dobu, převažuje v posledních třech kapitolách básnické sbírky klidnější tematika. V úvodní kapitole jsou v básních popisovány obrazy z městského prostředí, v následujících kapitolách se setkáváme převážně s venkovským prostředím. Společným motivem, který se objevuje ve všech kapitolách, je popis lidí, cest a hluku, avšak ne ve všech kapitolách v takové míře jako v kapitole úvodní.

125

Kremmydas, Kostas. Η πολιτική ανάδραση της επαναστατικής τέχνης στην ποίηση του Νικολάου Κάλα.

In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του, s. 243–244. («…να ταφώ στη Σαντορίνη, χωρίς παππά βεβαίως…»).

46

5. Závěr Nikitas Randos byl převážně známý jako představitel surrealistického směru, avšak neměla by zůstávat stranou ani jeho tvorba ovlivněná futuristickým směrem, na kterou je zaměřená celá tato bakalářská práce. Jeho futuristická tvorba není rozsáhlá a období, kdy se jí věnoval, trvalo velmi krátce. Jedná se o básně z básnické sbírky Ποιήµατα obsažené pouze v první kapitole Βοή. Básník po roce 1930 usiloval o vytvoření poezie pohybu a touto průkopnickou poezií chtěl N. Randos nejen reagovat na lyrickou nehybnost té doby, ale také zvítězit nad karyotakismem. N. Randos je jedním z průkopníků volného verše v řecké poezii. Tento nový druh verše se objevuje v Randosových futuristických básních, které jsou odlišné od ostatních básní, a to převážně tematikou a prvky, které se v nich objevují. Po analýze básní je patrné, že typické pro tyto básně je téma městského prostředí, básně se odehrávají jak v centru Athén okolo náměstí Omonia, tak v přístavu. Jsou to místa, pro která je charakteristický neustálý hluk a pohyb. Pohyb je převážně rychlý, i přesto, že někdy dochází ke zpomalení, pohyb je permanentní. Městské prostředí je rušné, básník se snaží zachytit zvuky aut, autobusů a tramvají, písně nebo také hlasy lidí. Často dochází také ke střídání hluku a ticha. Hluk i pohyb jsou vyjádřeny nejen popisováním situací ve městě, ale také častým používáním stylistických figur, například anafor, epanastrof nebo epizeuxis. Mimo jiné velice charakteristický je často se vyskytující motiv krouživého pohybu, který se objevuje ve stěžejní básni nebo celá řada kruhovitých předmětů. Všechno se stále točí ve víru velkoměsta a je spojeno s kulatým tvarem náměstí Omonia. Básník klade velký důraz na protiklady, zřetelně kontrastují například rozmanité sociální vrstvy lidí objevující se v básních. Zaměřuje se převážně na dělnickou třídu, konkrétně na těžký život dělníků a jejich špatné pracovní podmínky. Dalším motivem je moderní technika velmi obvyklá pro městské prostředí a s tím souvisí i básníkovo používání městské terminologiie. V básních ostatních kapitol se vyskytuje klidnější tematika, není v nich tak výrazně popsán pohyb, hluk ani moderní technika. Jedná se spíše o básně odehrávající se na venkovském prostředí, kde převažuje téma moře. Často se děj básní v těchto kapitolách odehrává v noci, kdy je větší klid než ve dne.

47

N. Randos byl ve svých futuristických básních silně inspirován osobnostmi ruské avantgardy,

převážně

futuristickým

básníkem

V.

Majakovským

a

režisérem

S. M. Ejzenštejnem. Byl zastáncem stejného názoru jako S. M. Ejzenštejn a to, že umění by mělo být společensky užitečné. Už od roku 1931 se N. Randos začal zabývat kinematografií, stal se významným filmovým kritikem a později postupy z oblasti kinematografie pronikly i do jeho futuristické tvorby. Futuristická poezie a kinematografie mají mnoho společných prvků a navzájem se ovlivňují. Důsledkem kinematografické inspirace v básni je pestrost a mnohotvárnost obrazů. Mezi převzaté prvky z kinematografie můžeme zařadit rychlé střídání záběrů v básních, často měnící se úhly záběrů, střídavě rychlý a pomalý sled obrazů. V pozdější tvorbě básník upouští od nadšení používání filmových prvků. N. Randos za svého života nebyl příliš uznávaný a soudobá kritika se k jeho dílu i politickým názorům stavěla často negativně. Více pozornosti se mu začalo věnovat až po jeho smrti a převážně až v období okolo stoletého výročí od jeho narození, kdy byla v Řecku uspořádána konference a natočeny dokumentární filmy. V posledním desetiletí je Randosovu dílu věnována zasloužená pozornost literární kritiky i čtenářů a jeho tvorbě je přiznána průkopnická úloha v kontextu meziválečné avantgardy v Řecku.

48

6. Περίληψη Το θέµα της παρούσας εργασίας είναι η φουτουριστική δηµιουργία του ποιητή Νικήτα Ράντου. Είναι σηµαντικό να αναφαίρουµε ότι εκτός από ποιητής ήταν και θεωρητικός και τεχνοκριτικός. Κύριος στόχος της εργασίας αυτής είναι η εύρεση φουτουριστικών ποιηµάτων και έπειτα φουτουριστικών στοιχείων στην ποιητική του δηµιουργία. Στην εισαγωγή αναλύεται σύντοµα το θέµα και προσχεδιάζεται ο στόχος της εργασίας έτσι ώστε να προσεγγίσουµε στον αναγνώστη το προσχεδιασµένο περιεχόµενο της εργασίας αυτής. Στο πρώτο κεφάλαιο παρουσιάζω τη ζωή του ποιητή, από τη γέννηση του στην Λοζάνη, τα παιδικά του χρόνια στην Αθήνα, την εγκατάστασή του στο Παρίσι και τη Λισαβόνα και τελικά την εγκατάλειψη της Ευρώπης και την φυγή προς την Νέα Υόρκη όπου έζησε µέχρι το τέλος της ζωής του. Στο ίδιο κεφάλαιο παρουσιάζεται επίσης η πλούσια εργογραφία του Ν. Ράντου η οποία περιέχει ολόκληρη σειρά από δοκίµια, κριτικές, αλληλογραφίες, ποιητικές συλλογές και άλλα. Στο δεύτερο κεφάλαιο περιγράφω σύντοµα την εµφάνιση του φουτουρισµού, ενός διεθνούς κινήµατος του 20 αιώνα, στην Ιταλία και έπειτα στην εξέλιξή του στην Ρωσία. Σηµαντική είναι επίσης η κατάσταση της Ελλάδας εκείνη την εποχή και η εισαγωγή της γενιάς του 30, θέµατα τα οποία αναφαίρω προς το τέλος της ενότητας. Κατόπιν περιγράφω την εισαγωγή του κινήµατος στην Ελλάδα και την επιρροή του στους έλληνες λογοτέχνες. Το επόµενο κεφάλαιο επικεντρώνεται στην πρώιµη ποίηση του Νικήτα Ράντου όπου και µπορούµε να βρούµε τα φουτουριστικά του ποιήµατα. Με λίγα λόγια παρουσιάζω την ποιητική συλλογή Ποιήµατα του 1933 η οποία ξαναδηµοσιεύθηκε το 1983 µε τον τίτλο Γραφή και φως. Η δεύτερη έκδοση εκτός από την ποιητική συλλογή Ποιήµατα συµπεριλαµβάνει και ποιήµατα γραµµένα στο διάστηµα 1977–1982. Στη συνέχεια περιγράφω την πρώτη ενότητα ονοµαζόµενη Βοή στην οποία βρίσκονται τα µόνα ποιήµατα του Νικήτα Ράντου επηρεασµένα από το κίνηµα του φουτουρισµού. Η ενότητα αυτή αποτελείται από δέκα ποιήµατα Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση,

49

Πανεπιστηµιακή παράδοση, Ακρόπολη, Φυλακισµένοι, ∆ιαβάζοντας βιβλία ιστορίας, Στρογγυλή συµφωνία, Αγιονόρος, Λιµάνι και Ερωτικό. Το τελευταίο κεφάλαιο είναι αφιερωµένο στα παραπάνω φουτουριστικά ποιήµατα και κυρίως στο ποιήµα Στρογγυλή συµφωνία. Με λίγα λόγια περιγράφω το περιεχόµενο του ποιήµατος και έπειτα αναλύω τα φουτουριστικά στοιχεία που βρίσκονται στο ποιήµα προσθέτοντας και παραδείγµατα των ποιηµάτων για καλύτερη κατανόηση της ανάλυσης από τον αναγνώστη. Σ΄ αυτό το σηµείο θα ήθελα να δείξω στον αναγνώστη και άλλα παραδείγµατα φουτουριστικών ποιηµάτων εκτός του ποιήµατος Στρογγυλή συµφωνία οπότε ακολουθεί µια σύντοµη ανάλυση των εξής ποιήµατων Το τραγούδι των λιµενικών έργων, ∆ιαδήλωση, Λιµάνι και Ερωτικό. Στο τέλος αυτού του κεφαλαίου αναφέρω περιληπτικά τα θέµατα των υπόλοιπων ποιηµάτων της ποιητικής συλλογής Ποιήµατα για να γίνει εµφανές η διαφορά ανάµεσα στα ποιήµατα της πρώτης ενότητας και των υπόλοιπων ενοτήτων. Με βάση την ανάλυση των ποιηµάτων κατέληξα στο συµπέρασµα ότι η φουτουριστική εργογραφία του Νικήτα Ράντου είναι αρκετά σύντοµη. Τα µόνα ποιήµατα επηρεασµένα από τον φουτουρισµό βρίσκονται στην πρώτη ενότητα Βοή της ποιητικής συλλογής Ποιήµατα. Τα κυριότερα χαρακτηριστικά που εµφανίζονται στα ποιήµατα είναι η συνεχής κίνηση, η ταχύτητα, οι έντονοι ήχοι και η σύγχρονη τεχνολογία τα οποία λαµβάνουν χώρα σ΄ ένα αστικό περιβάλλον. Αντιθέτως τα ποιήµατα των υπόλοιπων ενοτήτων δεν είναι φουτουριστικά, λαµβάνουν χώρα κυρίως σε υπαίθριο περιβάλλον και αρχίζουν πια να είναι επηρεασµένα από τον υπερρεαλισµό.

50

7. Bibliografie Primární literatura: •

Kalas, Nikolas. Γραφή και φως. Ikaros, 1983.

•

Kalas, Nikolaos. ∆εκaέξι Γαλλικά Ποιήµατα και Αλληλογραφία µε τον Ουίλλιαµ Κάρλος Ουίλλιαµς. Ypsilon, 2002.

•

Kalas, Nikolaos. Οδός Νικήτα Ράντου, πρόλογος Οδυσσέα Ελύτη. Athina: Ikaros, 2007.

•

Nezval, Vítězslav. Překlady II. Praha: Československý spisovatel, 1984.

Sekundární literatura: Monografie: •

Argyriou, Alexandros. ∆ιαδοχικές αναγνώσεις Ελλήνων υπερρεαλιστών. Athina: Gnosi, 1990.

•

Argyriu, Alexandros. Νικόλας Κάλας – Κείµενα Ποιητικής και Αισθητικής, Athina: Plethron, 1982.

•

Breton, André. Μανιφέστα του Σουρρεαλισµού. Dodoni, 1983.

•

Delijorji, Alexandra. ΄A – νοστον ήµαρ· Οδοιπορικό της σκέψης του Νικόλα Κάλας. Athina: Agra, 1997.

•

Dostálová, Růžena a kol. Stručná historie států – Řecko. Praha: Libri, 2002.

•

Hoff, Lena (ed.). Νικόλαoς Κάλας – Μιχάλης Ράπτης, Μια πολιτική αλληλογραφία 1967–1984. Athina: Agra, 2002.

•

Hrabák, Josef. Poetika. Praha: Československý spisovatel, 1973.

•

Chrysanthopulos, Michalis. Ο ελληνικός υπερρεαλισµός και η κατασκευή της παράδοσης. Athina: Agra, 2012.

•

Jannaris, Jorgos. Η ελληνική πρωτοπορία. Athina: Gavriilidis, 2005.

•

Konečný, Dušan. Futurismus. Odeon, 1974.

51

•

Politis, Linos. Ιστορία της νεοελληνικής λογοτεχνίας. Athina: Morfotiko idryma ethnikis trapezis, 2010.

•

Tisdall, Caroline – Bozzolla, Angelo. Φουτουρισµός. Athina: Ekdoseis Ypodomi, 1984.

•

Vitti, Mario. Η γενιά του Τριάντα. Athina: Ermis, 2000.

Slovníky: •

Borecký, Bořivoj – Dostálová, Růžena a kol. Slovník řeckých spisovatelů. Praha: Leda, 2006.

•

Λεξικό Νεοελληνικής λογοτεχνίας (Πρόσωπα, Έργα, Ρεύµατα, Όροι). Athina: Ekdoseis Pataki. 2010.

•

Procházka, Vladimír a kol. Příručný slovník naučný. Praha: Academia, 1967.

Ostatní literatura:

Články v periodickém tisku: •

Jannakis, Christos. Χρονολόγιο Νικολάου Κάλα. Mandragoras. 2006, roč. 14, č. 35, s. 69.

•

Jofillis, Fotos. Ο φουτουρισµός στην Ελλάδα (1910–1960). Nea Estia, 1960, č. 792, s. 846–853.

•

Rentzou, Effie. Stranger in the City: Self and Urban Space in the Work of Nicolas Calas. Journal of Modern Greek Studies. 2008, vol. 26, n. 2, s. 283-309.

Články ve sbornících: •

Argyropulos, Spilios. Η ποιητική διαδροµή του Νικολάου Κάλας. Από το πάθος του πραγµατικού στον ειρωνικό µυστικισµό. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 231–240.

52

•

Diomatari, Marilena. Ο Κάλας στη Νέα Υόρκη µε διαβατήριο τις «Εστίες Πυρκαγιάς». In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 33–46.

•

Karabelas, Savvas. Οι αντιδράσεις του λογοτεχνικού περιοδικού Τα Νέα Γράµµατα (1935–1940, 1944–1945) απέναντι στο διανοητή και ποιητή Νικόλα Κάλα. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 121–129.

•

Karadima, Dimitra. Η κινηµατογραφική σύνταξη των πρώτων ποιηµάτων του Νικολάου Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 73–93.

•

Kremmydas, Kostas. Η πολιτική ανάδραση της επαναστατικής τέχνης στην ποίηση του Νικολάου Κάλα. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 241–255.

•

Ladojanni, Jeorgia. Ν. Κάλας, Η χαµένη ευκαιρία για τη λογοτεχνική θεωρία του µεσοπολέµου. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 25–32.

•

Letsios, Vasilis. Μαθήµατα ελεύθερου στίχου: το «κάψιµο των ιάµβων» στην πρώιµη ποίηση του Ν. Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 94–106.

•

Pagulatos, Andreas. Για την εξέλιξη της ποιητικής του Νικολάου Κάλα. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 66–72.

•

Stathopulos, Kostas. Συµβόλαιο µε δαίµονες – Ένα υπερρεαλιστικό ποιήµα. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 107–114.

•

Vulgari, Sofia. Κάτω από το «γαλάζιο βλέµµα» του προγόνου: ο Καβάφης του Κάλας. In Νικόλαος Κάλας, Ξαναδιαβάζοντας το έργο του. Athina: Mandragoras, 2006, s. 139–162.

Internetové zdroje: •

Βιογραφικό Σηµείωµα, Νικήτας Ράντος (1907-1988) [online]. [cit. 25. března 2012]. Dostupné z: . 53

•

Εποχές και Συγγραφείς: Νικόλας Κάλας, ένας πρωτοπόρος / Τάσος Ψαρράς [online]. 2008 [cit. 30. července 2012]. Dostupné z: .

•

Francouzský deník Le Figaro vychází už 185 let [online]. 2011 [cit. 15. července 2012]. Dostupné

z:

figaro-vychazi-uz-185-let>. •

Nicholas Calas, a Poet And Art Critic, Was 81. [online]. 1989 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z:

and-art-critic-was-81.html>. •

Νικόλαος Κάλας "∆ε γράφω για να διαβαστώ αλλά για να ξαναδιαβαστώ" [online]. 2009 [cit. 30. července 2012]. Dostupné z: .

•

Ράπτης, Μιχάλης Ν. [online]. 2012 [cit. 15. července 2012]. Dostupné z: .

•

Skartsi, Xeni. Ο Νικόλαος Κάλας µέσα από το εκδόµενο και ανέκδοτο έργο του (µε αφωρµή το αφιέρωµα του περιοδικού «Μανδραγόρας») [online]. 2007 [cit. 15. července 2012].

Dostupné

z:

< http://poeticanet.com/dokimia.php?subaction=showfull&id=

1174656203&archive=&start_from=&ucat=35&show_cat=35>.

54

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav klasických studií

Recommend Documents