Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy
Bakalářská diplomová práce
2015
Karolína Balcárková
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy
Sdružená uměnovědná studia
Karolína Balcárková
Dokumentární film Československé televize Brno a České televize Brno v letech 1990 1995
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D
2015
.
V
5.
2015
........................................................... Karolína Balcárková
Poděkování .
. .
. (
S .
. ( S
. S
.
) K
č
.
.K
) (
) S
.
Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................................... 5 2. Porevoluční situace v televizi .................................................................................................... 8 3. Historie TS Brno na počátku devadesátých let (1990 – 1995) ................................................ 10 4. Program vysílání ...................................................................................................................... 14 4.1. Zpravodajství a sport ........................................................................................................ 14 4.2. Hraná tvorba .................................................................................................................... 15 4.3. Zábavné pořady ................................................................................................................ 15 4.4. Soutěže a pořady pro děti ................................................................................................ 16 4.5. Publicistika, diskuze a dokument ..................................................................................... 18 5. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1990 – 1995 .............................................................. 20 5.1. Dokument jako žánr ......................................................................................................... 20 5.2. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1990 – 1992 ....................................................... 21 5.3. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1993 - 1995 ........................................................ 22 6. Strukturální analýza dokumentárních filmů uložených v archivech ČT Brno.......................... 25 6.1. Tři skláři ............................................................................................................................ 25 6.2. Fotografie na Moravě....................................................................................................... 26 6.3. TV design trend: Autorský design .................................................................................... 28 6.4. Křesťanské umění na Moravě .......................................................................................... 29 6.5 Tenkrát zlatým písmem ..................................................................................................... 31 7. Závěr ....................................................................................................................................... 33 8. Resumé .................................................................................................................................... 35 9. Summary ................................................................................................................................. 36 10. Seznam zkratek ..................................................................................................................... 37 11. Seznam použitých zdrojů a literatury .................................................................................... 38 12. Seznam příloh ....................................................................................................................... 41 Příloha A: Tabulková ................................................................................................................... 42 Příloha B: Rozhovor ..................................................................................................................... 76
1. Úvod Dokumentární film je nerozlučnou součástí filmového umění. Dokument by měl vzdělávat, informovat a otevírat témata týkající se sociálních či politických sfér. Pro dokumentární film je typické zachycování skutečných událostí nebo akcí, čímž se liší od filmu hraného. Díky televiznímu vysílání jsou divákům dokumentární filmy s dalšími televizními žánry již od počátků televize zprostředkovávány v předem stanovených intervalech, dle vysílacího programu. Dokumentární film se stal neodmyslitelnou součástí produkce veřejnoprávní televize, tématem této bakalářské práce reflektuji můj zájem o dokumentární tvorbu a televizní vysílání. Období tohoto tématu spadá do let 1990 až 1995, tedy k etapě krátce po sametové revoluci, kdy proběhlo mnoho změn nejen v politické sféře, ale i sociální. V tomto pětiletí v ČST, později ČT, došlo k mnoha zásadním organizačním transformacím. Práce si klade za cíl probádat základní charakteristiky dokumentárních filmů z počátků 90. let 20. století vyprodukovaných v TS Brno, ale i zhodnotit, jaký byl vývoj dokumentární tvorby po sametové revoluci a zda, popřípadě jak, byl ovlivněn současnou politickou a společenskou náladou. Taktéž má práce stanovený cíl zkoumat historii a zaznamenat organizační změny ve vedení tvůrčí skupiny dokumentaristiky a publicistiky televizního studia Brno. Studii problematiky jsem rozdělila do několika kapitol a podkapitol. V prvním bodě jsem se zaměřila na porevoluční situaci v televizi od roku 1990 do počátků 21. století. V této historii jsem se zaměřila na všeobecné informace týkající se rozdělení Československé televize a strategické budování České televize. Jedná se období, kdy se z důvodu změny politické a ekonomické situace otevírá v rámci přechodu k tržnímu hospodářství prostor komerčním subjektům a tento fakt se projevuje ve všeobecně známém rozmachu konkurenčního prostředí. To se projevuje i v televizním vysílání a mělo zde své konkrétní dopady pro veřejnoprávní média. V případě České televize toto období vyvrcholilo na počátku 21. století tzv. televizní krizí. Tou se ve své práci více nezabývám, protože je toto téma mnohem rozsáhlejší a složitější, což by vystačilo na samostatnou práci. Dále jsem zmapovala historický vývoj TS Brno v prvním pětiletí devadesátých let, které bylo ovlivněno porevolučními událostmi a do brněnského studia, stejně jako 5
do ostatních studií ČT, přineslo mnoho organizačních změn, týkajících se nejen vedení, ale i regulovaných transformací v počtu zaměstnanců. Televizní studio Brno se také muselo vypořádat se změnami souvisejícími s navrácením zabaveného nebo znárodněného majetku, což způsobilo stěhování a nahrazování jinými budovami působiště TS Brno. K tomuto historickému bádání mi slouží literatura o historii českých médií nebo literatura zabývající se českými médii. Dějiny českých médií z nakladatelství Grada mi poskytly stěžejní informace ohledně porevoluční situace v televizi a kulturní sféře. Publikace Rukověť muzikologa, Hudba a média od J. Fukače, přispěla k mým poznatkům o vývoji České televize a televize ve vztahu ke kultuře. Neopomenutelným zdrojem historických faktů o televizním studiu Brno mi byly Ročenky ČT z daných let. Práce popisuje i programové žánry TS Brno, které jsem rozdělila do podkapitol dle žánrů. V podkapitole týkající se žánrového rozdělení TS Brna se věnuji diskuzi, publicistice a dokumentaristice, ale vynechávám zde zmínku o dokumentární tvorbě. Učinila jsem tak proto, abych si pro své bádání oddělila dokument, ačkoliv byl v období 1990 – 1995 sloučen s publicistickými a diskuzními pořady. Tento postup přispívá k lepší orientaci při bádání o dokumentárním žánru. Dokumentární tvorbě tedy věnuji celou kapitolu, ve které krátce zkoumám definici a hlavní záměry tohoto filmového žánru. Praktické části věnuji analýzu pěti dokumentárních filmů, jež mají společný prvek uměnovědného tématu. Filmy byly vytvořeny v letech 1991 až 1995. Pouze snímek
... (1993,
Chudoba Rudolf) se liší od ostatních čtyř tím, že je v systému PROVYS zaznamenán jako hudební pořad, ačkoliv se jedná o dokumentární film pojednávající o hudební historii a doprovází jej hudební ukázky. Nejprve se věnuji stručné definici dokumentu jako žánru. K tomu mi slouží publikace od Rudolfa Adlera – Cesta k filmovému dokumentu, která je určena jako úvod do výuky dokumentárních filmů, stať mne obohatila o poznatky z praktických zkušeností ale také o problematiku dokumentární tvorby. Úvod do dokumentárního filmu od Billa Nicholse mi dopomohla pochopit rozličnosti stylů, kterými lze dokumentární film zaznamenávat. Pět dokumentárních snímků, které analyticky zkoumám, stavím do otázek bádání, zda a jaké vlastnosti dokumentárního filmu splňují. Informace o dokumentárních filmech dokládám tabulkovou přílohou, kterou jsem vytvořila výzkumem v interní počítačové databázi České televize – PROVYS, výsledkem tohoto zkoumání je výčet vyprodukovaných dokumentárních filmů v roce 1990 – 1995, jenž jsem převedla do tabulek, ve kterých 6
uvádím, zda dokumentární film patří do seriálu (cyklu), uvádím zde jeho název, režii, scénář, noticku (pokud byla uvedena), zda je pořad zachován (pokud ano, je možné jeho shlédnutí v archivu ČT) a den s hodinou, kdy byl snímek odvysílán. V archivu TS Brno jsem využila možnost přehrání zachovaných pořadů. Poznatkům o režisérech, tvořících pro TS Brno, jsem docílila studiem publikace Martina Štolla a kol. - Český film, režiséři – dokumentaristé, jenž obsahuje portréty českých režisérů. Důležité informace o historii a dokumentární tvorbě mi byly poskytnuty mimo jiné při rozhovoru s Karlem Fuksou, bývalým režisérem a vedoucím tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentaristiky televizního studia Brno.
7
2. Porevoluční situace v televizi Rozpad východního bloku, který po druhé světové válce patřil do mocenské sféry SSSR, znamenal pro bývalé země komunistického režimu začátek zásadních změn v politické, ekonomické, sociální a kulturní sféře. Všechny instituce, jež patřily do těchto odvětví, bylo potřeba nově transformovat a to s pomocí západních zemí a inspirací v těchto „západních demokraciích“.1 Dne 31. 12. 1992 zanikla federace Československa a 1. 1. 1993 se Česká republika a Slovenská republika staly jejími nástupnickými státy a samostatnými subjekty mezinárodního práva. Po roce 1989 docházelo k nové produkci v nakladatelstvích, kinech, divadlech nebo rozhlasových či televizních programech, začala se objevovat díla, která byla za komunistického režimu nedostupná nebo vycházela v exilových nakladatelstvích (Josef Škvorecký, Václav Havel, Ivan Klíma) a nastalo období, kdy mohli být publikováni mladí autoři (Michal Viewegh, Emil Hakl, Miloš Urban). „Ve filmovém průmyslu začaly vznikat producentské společnosti (Bonton, Bioscop), a začíná se více užívat pojem soukromý producent.“2 „V létě 1991 Slovenská národní rada rozhodla o ustanovení instituce Slovenská televízia. Přitom dále existovala Československá televize. Česká národní rada následně v listopadu 1991 rozhodla o ustanovení České televize k 1. lednu 1992. V posledním roce existence společného státu tak zde existovaly Československá televize, Česká televize a Slovenská televízia, přičemž obě národní televize se podílely na přípravě pořadů pro federální program F1 (dřívější první program). Každá pak zajišťovala vysílání svého národního okruhu ČTV/S1 (bývalý druhý program).“3 Od 14. 5. 1990 bylo v Československé televizi zahájeno vysílání třetího programu OK3, který dříve sloužil pro vysílání sovětského televizního programu. První program ČST byl v září 1990 přejmenován na F1 a z druhého programu se stal český program ČTV a slovenský program S1.4 Další zásadní změnou pro televizi po roce 1989, která souvisí s demokratizací kulturní sféry, bylo získání statutu nezávislé organizace s povinnostmi vymezenými Srov. BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. č : č č . Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 439 s. 2 Tamtéž. cit., 364 s. 3 Tamtéž. cit., str.377 s. 4 K PPLOVÁ, Barbara a kol. Dějiny českých medií v datech: rozhlas, televize, mediální právo. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. 1
8
zákonem (televizní aktivity jsou sledovány nadřízeným orgánem – R
č
televizi), s čímž souvisí ztráta státních dotací a díky tomu se stala ekonomicky závislou na koncesionářských poplatcích a na zisku z reklam či z prodeje svých pořadů do zahraničí.5 K této skutečnosti byla na jaře roku 1991 Federálním ministerstvem spojů vydána vyhláška o zvýšení televizních koncesionářských poplatků z 25 na 50 korun měsíčně. Třetí vysílací okruh ČT3 byl později uvolněn pro nový komerční kanál TV NOVA, který své vysílání zahájil v únoru roku 1994. V listopadu 1992 byl udělena licence k regionálnímu televiznímu vysílání a tím vznikl další nový soukromý celoplošný program TV PREMIÉRA (dnešní Prima). S vysíláním těchto dvou nových stanic se poprvé v historii Československá (respektive Česká) televize ocitá v konkurenčním prostředí a programovém soupeření. Tyto dvě nové soukromé komerční televize jsou závislé na výdělcích z reklam a sponzorských příspěvků (např. soukromé instituce, často i ze zahraničí), přičemž jsou tyto sponzorské dotace závislé na velké sledovanosti kanálu, tudíž programová nabídka kanálů usiluje o co největší podíl sledovanosti. TV NOVA a TV Premiéra soupeří nejen mezi sebou, ale i s veřejnoprávní Českou televizí. Aby Česká televize neupadla v neúspěch, byla pro ni stanovená povinnost vyrábět a vysílat programy i pro minoritní či specifické zájmové skupiny populace, tj. pro národnostní menšiny, invalidy, děti a mládež, náročné diváky, občany usilující o další vzdělávání atp.6 S červnem roku 1997 všechny televizní stanice v České republice zahajují novou organizaci spolupráce se společností TN AGB MF zabývající se měřením sledovanosti televizních pořadů. Nový způsob měření sledovanosti, tzv. Peoplemetr, je schopen mnohem přesněji a efektivněji mapovat divácké chování, než předchozí deníčkový průzkum, kdy diváci známkují pořady na desítkové stupnici pomocí tužky a papíru, tudíž není potřeba elektronického měření. Používání peoplemetrů odstartovalo kritiku nízké sledovanosti programů České televize ve srovnání s konkurenční komerční nabídkou. Možná i tato skutečnost přispěla k problémům jako komplikované financování a časté střídání generálních ředitelů, které doprovázely ČT po celá devadesátá léta. Takto vyhrocená situace vyvrcholila mezi lety 2000 a 2001 v tzv. televizní krizi.
Srov. MACEK, Petr – Fukač, Jiří. Hudba a média: rukověť muzikologa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 258 s. 6 Srov. MACEK, Petr – Fukač, Jiří. Hudba a média: rukověť muzikologa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 258 s. 5
9
3. Historie TS Brno na počátku devadesátých let (1990 – 1995) Situace po roce 1989 přinesla mnoho změn i do brněnského studia. Jako první uvedu odchod z postu ředitele brněnského studia Pavla Čírtka, na jehož místo byl na krátkou dobu dosazen Jaroslav Dobiáš a od 22. února 1990 se stala ředitelkou Věra Mikulášková, která patřila mezi osobnosti, které stály u zrodu brněnského studia. Mimo jiné také zastávala výraznou funkci jako dramaturgyně dětských pořadů. Na postu ředitelky zůstala do roku 1992, kdy na vlastní žádost odešla do důchodu. Další zásadní událostí se stal odchod a naopak návrat některých zaměstnanců ČST. Mnoho zaměstnanců po revoluci odešlo kvůli jejich nedostatečné kvalifikaci pro práci v televizi (pracovali zde jen díky členské kartičce v KSČ), na druhou stranu Česká televize přijala zaměstnance, kteří byli po roce 1968 z politických důvodů nuceni odejít. 7 Věra Mikulášková ve funkci ředitelky televizního studia Brno založila členskou radu, která se skládala asi z dvanácti členů a tvořily ji osobnosti Brna z různých okruhů (lékaři, umělci, novináři, atp.). Tito lidé pro Mikuláškovou pracovali zadarmo a podávali jí zprávy zvenčí. Mezi tyto členy patřil Antonín Přidal nebo Ivan Kříž. 8 Díky její spolupráci s těmito lidmi vznikalo mnoho nových námětů na pořady, s čímž souvisí nová profilace televizního studia Brno. Například spolupráce s dramatikem a spisovatelem Antonínem Přidalem přinesla divácky oblíbené diskusní pořady Klub N
a
například K
č
č . Úspěšným tahem se stalo vysílání křesťanských pořadů,
ť
patřil mnoho let mezi domény brněnského vysílání a
patří sem i v dnešní době. Porevoluční období mimo jiné přineslo i navrácení znárodněných nebo konfiskovaných majetků a institucí bývalým soukromým vlastníkům, institucím nebo církvím. To přineslo existenciální změny pro celou Českou televizi, zvláště pro brněnské studio, které bylo nuceno řešit nové prostory pro své působení. Budova na třídě Kpt. Jaroše, kterou televize využívala jako sídlo ředitelství a zvukovýroby, byla po roce 1990 vrácena v restituci
idovské obci. Ředitelství a produkce se potom
přestěhovala do domu v Běhounské ulici č. 18, který televizi patřil už dříve, až do roku 1989 tu ale blokoval prostory Útvar hlavního architekta. Restituentům se vracel také dům ve Štefánikově ulici, kde měla televize své studio Netopýr. S novými majiteli 7 8
Srov. Tamtéž. Srov. SATURKOVÁ, Jitka. 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011. 165 s.
10
domu se televize dohodla na pronájmu. V objektu Typos pokračují rozsáhlé stavební úpravy. 9 Napříč skutečností, že brněnské studio od roku 1992 do roku 1996 snižuje počet zaměstnanců zhruba o třetinu, pořadů přitom vyrábí víc, než kdy předtím10. Rok 1992 přinesl brněnskému studiu nové projekty a taky nového ředitele, kterým se stal dosavadní tajemník Věry Mikuláškové, Zdeněk Drahoš, ten na této funkci setrval až do roku 2003. Po desetiletých úpravách studia A a ukončené rekonstrukce podzemních podlaží budovy Typos, byl v těchto místech zahájen provoz, s čímž souvisí i modernizace studií. ČT pořídila pro televizní studio Brno první zařízení snímací a záznamové techniky digitálního formátu (D3) a také zmodernizovala technický a technologický proces zvukového studia Sibiř. Televizní studio Brno nadále, stejně jako v předchozím roce postihuje celou škálu televizní tvorby. V roce 1992 byl zaznamenám vysoký počet sledovanosti u převzatých pořadů, jejichž dabing pocházel z tvůrčí dílny TS Brno. Od tohoto roku se začíná navyšovat počet vyprodukovaných pořadů a počet hodin, které brněnské studio připraví do vysílání ČT. S rokem 1993 přibyly tři nové záznamové pracoviště digitálního D3 formátu, s čímž souvisí vyšší technická kvalita TS Brno. Dalšími inovacemi bylo zakoupení nového záznamového vozu, kamerového řetězu AQ-20, rozšíření přenosných kapacit dvěma comcordery AJ-D 310, posílení kapacit pro zpravodajskou a publicistickou výrobu dvěma reportážními soupravami, jakož i pro Brno historický nákup a zprovoznění čtecího zařízení (autocue). Neméně významný byl pro brněnské studio dynamický rozvoj zaváděné výpočetní sítě.11 V letech 1992 a 1993 proběhly organizační změny, které se týkaly především počtu a obsazení tvůrčích skupin a jejich organizace. Na počátku devadesátých let fungovalo v brněnském studiu osm tvůrčích skupin – sportu, dokumentaristiky a publicistiky, pořadů pro děti a mládež, zábavných pořadů, hudebních a náboženských pořadů a tvůrčí skupina dramatických pořadů. V červenci 1992 se slučuje tvůrčí skupina dokumentu a tvůrčí skupina publicistiky. V září 1993 byl reorganizován programový úsek televizního studia, dosavadní úsek programu byl nahrazen dvěma programovými centry – uměleckých pořadů (jeho vedoucím se stal Srov. MAL , Petr. 45 let brněnského studia České televize. Brno, 2006. 157 s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Sala uardova 10 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011. 165 s. 11 Srov. Ročenka České televize 1993. 9
11
Pavel Aujezdský, dosavadní ředitel úseku programu) a publicistiky a dokumentaristiky (vedoucím byl jmenován Karel Fuksa, který do té doby vedl tvůrčí skupinu publicistiky a dokumentaristiky).12 Třetí rok působení České televize (1994) znamenal pro brněnské studio především ukončení třináctileté rekonstrukce objektu Typos. S tímto rokem přibývají další modernizační počiny týkající se technického zázemí. Brněnské studio zakoupilo nové záznamové médium – magnetooptický disk Pioneer VDR 100P, zrekonstruovalo čtyřkamerový přenosový vůz na pětikamerový a v poslední řadě zásadně zmodernizovalo reportážní soupravu, došlo k úplné výměně kamer a rozšíření na formát Betacam SP.13 V roce 1994 bylo v brněnském studiu vyrobeno 1 713 pořadů v celkové stopáži 387 hodin.14 Zásluhou takto vysoké produkce pronikly některé snímky na trh v USA, Kanadě, Izraeli a snímek Proces, který byl produkován brněnským studiem, získal ocenění na 4.bienále uměleckých filmů v pařížském Centre Pompidou (zde byl uveden jako jeden ze tří filmů z bývalých socialistických zemí) a získal šest z osmi Pierotů (moravskoslezské regionální ceny za audiovizuální tvorbu).15 S rokem 1995 přišly zásadní změny týkající se organizační struktury. V pořadí první změna nastala dne 1. ledna 1995, kdy v brněnském studiu vznikla nová tvůrčí skupina pod vedením Jiřího Floriana, která převzala zejména přípravu debatních cyklů, a od poloviny roku také náboženských pořadů, ve vedení tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentaristiky nahradil Jiřího Floriana Karel Fuksa (po boku Hany Vrbové). S rokem 1995 přišlo očekávané zrušení tzv. pražského zpravodajského štábu v Brně, což podnítilo povinnost zpravodajsky zajišťovat reflexi oblasti nejen pro regionální relaci, ale i pro celostátní vysílání. Tato změna přispěla k novému rytmu práce studia a vytvořila atmosféru, která vyžadovala větší produktivitu a pracovní nasazení zaměstnanců. K většímu pracovnímu nasazení dopomohlo i zmodernizování technickoprovozní základny. Od 1. května 1995 započaly zásadní organizační změny TS Brno, týkající se transformací organizační struktury. Nastalo sloučení programového centra uměleckých pořadů a programovým centrem publicistiky a dokumentaristiky, díky tomu se vytvořily lepší možnosti a optimální spolupráce činnosti Tvůrčích skupin. Hlavním Srov. MAL , Petr. 45 let brněnského studia České televize. Brno, 2006. 157 s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Sala uardová 13 Srov. Ročenka České televize 1994. 14 Srov. Tamtéž. 15 Srov. Tamtéž. 12
12
producentem byl jmenován Petr Kaláb, který vedl všechny tůrčí skupiny a redakce studia.16 V průběhu roku 1995 došlo k úplné inovaci reportážních souprav náhradou formátu U-matic Betacamen a akustické úpravy obrazové a zvukové režie studia A. Neopomenutelnou
technologickou
změnou
se
stal
„úplný
přechod
výroby
17
Jihomoravského večerníku na diskový záznam PIONEER VDR 100P“. S tímto rokem přichází nová úsporná opatření, která se týkají celé České televize. „K těmto opatření dospěl tehdejší generální ředitel České televize Ivo Mathé po zhodnocení nepříznivého vývoje příjmové strany rozpočtu ČT (výrazného snížení příjmů z vysílání reklamy a sponzorování), jehož rozhodnutí zahrnují mimo jiné snížení počtu zaměstnanců o 10 rozpočtu všech útvarů v Praze o 6,5 studia Ostrava o 6,2
,
a nákladů Televizního studia Brno a Televizního
. Zatímco k 31. 12. 1994 v brněnském studiu pracovalo 396
zaměstnanců, o rok později už to bylo 336 lidí a ke konci roku 1996 pak 320 lidí. Od roku 1992, kdy vznikla Česká televize, do roku 1996 proběhlo snižování počtu zaměstnanců okolo 30 , avšak produkce studií naopak rostla. Tyto negativní důsledky redukce pracovníků studio řešilo externí spoluprací s některými dosavadními zaměstnanci.“18
Srov. Ročenka České televize 1995. Srov. Tamtéž. 18 MAL , Petr. 45 let brněnského studia České televize. Brno, 2006. 157 s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Sala uardová. cit., 45 s. 16 17
13
4. Program vysílání V dějinách televizního vysílání můžeme vypozorovat několik stylových období. V začátcích televizního vysílání, tedy ve 40. a 50. letech 20. století, byly nejčastějším žánrem estrádní programy, které v sobě zahrnovaly kratší hudební, taneční a pěvecká vystoupení, ale také krátké divadelní, řečnické a pantomimické útvary. Ve druhé polovině 50. let se televizní vysílání obrátilo k vážnějším tématům, protože chtělo dosáhnout solidnější reputaci. Toto období charakterizuje vážná dramata a divadelní inscenace. Zavedení videa na trh v 60. letech prudce ovlivnil vývoj televize. Narostly zpravodajství a informace o veřejných záležitostech, rozšířily se sportovní přenosy a nově se začaly vysílat debatní pořady. Rutinou televizního vysílání se postupem času staly výherní soutěže a televizní seriály na pokračování, které se většinou zabývají mezilidskými vztahy nebo kriminálními zápletkami. Důležitým pořadem, umístěným v nejsledovanější čas televizního vysílání (od 18hodin do 19:30 hodin) je televizní zpravodajství, které zhruba po dobu 45 minut informuje diváky o aktuálním dění nejen v tuzemsku, ale i z celého světa. Tento pořad má složitější rozdělení, které by stačilo na samotnou kapitolu. Každý televizní pořad má přesně daný obsah, podle kterého se natáčecí štáb musí řídit. I čas vysílání je podrobně (díky statistikám) propracován tak, aby vysílání zasáhlo co nejširší spektrum diváků. Prvním odvysílaným pořadem TS Brno byla zábavná show S Brnem (odvysíláno dne 6. července 1961). Ve vysílacích počátcích brněnského studia převažovalo zpravodajství, sportovní přenosy a vstupy z brněnského výstaviště. Často byly vysílány pořady se zemědělskou nebo folklórní tématikou. Silným programovým žánrem se v počátcích brněnského vysílání stala tvorba pro děti a mládež, což trvá dodnes.19 V polovině devadesátých let v TS Brno vzniklo několik programových okruhů (zpravodajství a sport, zábavné pořady, soutěže a pořady pro děti, náboženské pořady, hudební pořady a samozřejmě dokument, publicistika a diskuze).
4.1. Zpravodajství a sport v brněnském studiu od pondělí do pátku v 18:10 hodin Česká televize. č . . online . Česká televize 1996– 2014. [cit. 2015-23–4 . Dostupné z
. 19
14
vysílalo J
č
ve kterém se divákovi předávaly aktuální události.
Díky odlehčení atmosféry po roce 1989 vznikl prostor pro nová témata, nálada v politickém a společenském životě byla odlehčenější. Zpravodajství mělo volnější prostor k informování o událostech, protože televize již nebyla vystavena přísným cenzurám jako za komunistického režimu. Díky modernizaci technického zázemí a nákupu nových vozidel bylo možné vysílat přímé přenosy ze světa sportu divákům u televizních obrazovek. Například v roce 1993 brněnská redakce odvysílala dva přímé přenosy z evropských šampionátů – volejbal žen a sportovní střelbu – a v roce 1995 odvysílalo 54 zápasů z Mistrovství Evropy basketbalu žen.
4.2. Hraná tvorba H
TS Brno v 90. letech produkovala převážně adaptace divadelních a
literárních předloh. Od roku 1994 začalo studio nově pracovat na seriálech. Produkci inscenací, filmů a seriálů měla v kompetenci tvůrčí skupina Josefa Souchopa a Dariny Levové. Po dramaturgické stránce tato dvojice vycházela a spolupracovala s autory žijícími na Moravě, například Arnoštem Goldflamem, Benjaminem Kurasem, Ivanem Křížem, Antonínem Přidalem a mnoha dalšími. V roce 1995 brněnské studio poprvé ve své historii uvedlo seriál. Jednalo se o kriminální seriál Detektiv Martin Tomsa, každý díl byl napsán jiným scénáristou, i režiséři se prostřídali. Motiv, který všechny epizody spojoval, byla hlavní postava detektiva ve ztvárnění Marka Vašuta. Televizní diváci seriál přijali velmi rozpačitě, sledovanost nebyla v míře očekávání a kritika upozorňovala na nedokonalost zpracování, která byla zapříčiněna neuceleným režisérským pojetím. V této kategorii nelze opomenout výraznou spolupráci TS Brna s jihomoravskými divadly, kterým byly zaznamenávány jejich inscenace (Mahenova činohra, Husa na provázku, atd.).
4.3. Zábavné pořady Jak jsem již zmínila v úvodu této kapitoly,
byly pro televizní
vysílání jedním z prvních vysílacích žánrů. Brněnské studio vynikalo v zábavné tvorbě díky spolupráci s moravskými herci, kteří byli a dodnes jsou divácky oblíbeni a žádáni. 15
Tvůrčí skupina byla pod vedením Ivana Tučka, se kterým do roku 1993 spolupracoval Leonard Rajnošek. Úspěšným pořadem byl už od roku 1987
po
roce 1992 vycházeli dva až tři díly ročně. Mezi lety 1990 až 1992 brněnské studio vyprodukovalo jen jeden díl za rok. Bolek Polívka získával přízeň diváků nejen díky svému osobitému humoru, ale v „jeho“ pořadu jako hosté vystupovaly známé osobnosti z tuzemska a často i ze zahraničí. Studio Brno v roce 1995 odvysílalo klubové vystoupení
s hercem Miroslavem Donutilem, to odstartovalo
dlouholetou spolupráci. Donutilovo vyprávění příběhů a glos z hereckých okruhů předčilo očekávání sledovanosti, proto se jeho vyprávění dostalo i do silvestrovského pořadu. TS Brno do vysílání přispěla i hudebně zábavnými pořady, které orientovala ve stylu folk a country (pravidelný cyklus R
) nebo dechovky. Tyto pásma divákům
představovaly hudební interprety nebo hitparády.
4.4. Soutěže a pořady pro děti S
spolu s N
v devadesátých letech
tvořily stěžejní část produkce brněnského studia. Dětské relace obsahovaly soutěže, magazíny a pohádky. Tvůrčí skupinu pro děti a mládež vedl celá devadesátá léta Jiří Stejskal, dramaturg, v jehož produkci vzniklo mnoho pohádek a pořadů pro děti a mládež. Stručně zde zmíním několik pořadů z dětské tvorby. Od roku 1992 do roku 1995 ČT zahájila vysílání soutěžního cyklu Hip Hap Hop, který byl dramaticky zpracován tak, aby sloužil pro pobavení i vzdělání mládeže. Rok 1993 přinesl hned dva divácky úspěšné počiny. O
, magazín pro dětské diváky, v němž bylo například
dramatické zpracování legend nebo reportáže z návštěvy ZOO. TS Brno předvedla skvělou práci natočením pohádky S
podle předlohy Boženy Němcové.
Natáčení probíhalo v různých exteriérech po celé Moravě (Lednicko-valtický areál, Pálava, Moravský kras, aj.), vynikající herecké obsazení přitáhlo pozornost publika a kritiky. Pohádka byla natočena podle scénáře Pavla Aujezdského a zrežírována Ludvíkem Rážou, hudební režii zastal Petr Hapka. Odvysílána byla na Štědrý večer v roce 1993 a stala se nejsledovanějším filmem roku s šesti a půl milionem diváků.20 Přesto, že odvysílání pohádky mělo tak velkou sledovanost, dodnes se vedou kritiky, že Zdroj: Sociologický výzkum ČT (programové deníčky). Sledovanost Sedmera krkavců činila 80 , koeficient spokojenosti byl 6,6. Viz Pittermann, J. Saturková, J., Šnábl, V. (eds.): (Prvních) 10 let České televize. Česká televize, Praha 2002, 62 s. 20
16
je snímek depresivní a temný. To ovšem neovlivnilo skutečnost, aby film získal cenu mezinárodní poroty na festivalu filmů pro děti Diver Cine v Montevideu. Tvůrčí skupina pro děti a mládež často spolupracovala s Ateliérem Zlín, ve kterém vzniklo několik pořadů a pohádek. Jak jsem již zmínila výše, náboženské pořady byly v devadesátých letech jednou z dominant TS Brno. Nejdříve vznikaly ve stejné tvůrčí skupině jako pořady hudební, což se v roce 1995 změnilo a vznikla nová skupina pod vedením Jiřího Floriana, která byla orientována pouze na náboženskou tématiku a diskuzní pořady Antonína Přidala. Za komunistického režimu nebylo přípustné, aby se v celostátní televizi vysílaly pořady s náboženskou, respektive křesťanskou tématikou. Devadesátá léta a jejich demokratičtější atmosféra naopak této látce vyšla vstříc. Prvním náboženským televizním počinem devadesátých let byl přímý přenos návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradu v roce 1990. Od roku 1990 byl vysílán K
ť
na kterém
pracovala všechna studia ČT, do roku 1995 byl v režii Aleše Lowáka. Tento pořad nepřinášel pouze informace o dění v tuzemsku, ale dokumentoval i návštěvu Izraele, což obsáhlo rovnou šest dílů magazínu. Křesťanský magazín nebyl jedinou náboženskou relací, rokem 1993 začalo vysílání vzdělávacího pořadu K
připomínající
náboženské postavy a události. H
se především zaměřovaly na žánry duchovní, folklórní,
klasické, etno, world music a jazzovou tvorbu. Televize spolupracovala s brněnskými hudebními institucemi a často přenášela přímé přenosy z hudebních festivalů a velkých koncertů jako Moravský podzim nebo Velikonočního festivalu duchovní hudby. Mimo jiné zaznamenávala opery z Janáčkova divadla. TS Brno nespolupracovalo jen s brněnským prostředím, ale také s městy Olomouc a Hradec Králové, ve kterých se konaly jazzové hudební festivaly, kde zaznamenávalo koncerty významných hudebníků z celého světa nebo natáčela průběh Mezinárodního folklórního festivalu ze Strážnice, z čehož později vznikly samostatné dokumenty. Brněnské studio produkovalo pořady zabývající se portréty hudebníků nebo publicistické pořady o novinkách z hudebních kruhů (N
, aj.). V tomto odstavci nelze opomenout
nejvýznamnější počin hudební tvůrčí skupiny, což bylo natočení hodinového autorského dokumentu Rudolfa Chudoby
... z roku 1994. Dokument se
zabýval první českou operou a jejím autorem Františkem Václavem Míčem. Tímto snímkem se budu více zabývat v mé práci později. 17
4.5. Publicistika, diskuze a dokument Producentské centrum publicistiky a dokumentaristiky svou tvorbu považovalo za službu pro veřejnost v oblasti informace, výchovy a vzdělání ve všech oborech lidské a společenské činnosti.21 Toto přesvědčení dokumentaristů v České televizi přetrvává dodnes. Devadesátá léta přináší novou, demokratičtější a volnější vlnu dokumentární a publicistické tvorby. Zvýšená pozornost je v těchto letech kladena na propagaci kultury, rozvoj a zušlechťování vizuální složky díla jak u dokumentárních relací s delší časovou platností, tak u pořadů publicistických, věnovaných a sloužících aktuálním potřebám.22 V této podkapitole se budu zabývat pouze publicistikou a diskuzemi. Dokumentární tvorbě věnuji zvlášť celou kapitolu. PCPD ČT byla tvořena asi šesti tvůrčími skupinami, jejichž profilace nebyla nijak tematicky ani žánrově stanovena, přesto se jejich zaměření výrazně odlišovalo. Je důležité podotknout, že PCPD není v ČT jediným a výlučným zdrojem.23 V devadesátých letech se PCPD zaměřovalo nejen na výrobu vlastních pořadů, ale jsou zde první počiny koprodukční nebo výrobní spolupráce, zakázkové výroby a nákupu nebo převodu autorských práv od jiných výrobců filmů.24 ČT projevovala svůj zájem o spolupráci s externími autory a organizacemi, avšak plná zodpovědnost za dramaturgii a zpracování relací pro televizní program závisel na vedení tvůrčích skupin.25 Do roku 1992 byly v TS Brno dvě tvůrčí skupiny zaměřené na dokumentaristiku a publicistiku, v létě 1992 byly sloučeny do jediné, kterou vedla Věra Staňková. Tu v roce 1993 vystřídal Karel Fuksa (1. 6. 1993 – 31. 8. 199326), Jiří Florian (1. 9. 1993 – 31. 12. 199427), a od 1. ledna 1995 opět Karel Fuksa, který ve své funkci přetrval dlouhých šest let. Tyto možnosti využila i brněnská tvůrčí skupina Karla Fuksy a započala spolupráci s externími autory, dramaturgy, režiséry nebo scénáristy. Jedním z nich byl prof. PhDr. Antonín Přidal, který se mimo jiné angažoval v členské radě založené bývalou ředitelkou TS Brno Věrou Mikuláškovou. Počátkem devadesátých let byl Srov. Ročenka České televize 1992. Tamtéž. 23 Tamtéž. 24 Tamtéž. 25 Tamtéž. 26 Srov. Ročenka České televize 1993. 27 Srov. Ročenka České televize 1994. 21 22
18
autorem a moderátorem dvou diskuzních pořadů K
N
a
č
č . Antonín
Přidal zval do těchto pořadů osobnosti z řad vědců, umělců, spisovatelů nebo politiků. Debatoval s nimi o vážných tématech z jejich oborů.
č
č Přidal vedl
prostřednictvím dialogu mezi ním a přizvanou osobností, zatímco do K
N
bylo zváno více osobností, do jejichž debaty zasahoval jen sporadicky, rozhovory se většinou zabývaly politickými otázkami současnosti, ale i historie. Tyto pořady se staly na několik let doménou brněnského vysílání. Antonín Přidal získal za tyto dvě dlouholeté televizní relace v roce 1996 C
– ocenění od novinářské sekce
Nadace Českého literárního fondu za mimořádný přínos televizních diskuzí. Devadesátá léta přinesla mnoho publicistických pořadů, jedním z nich byl aktuálně vysílaný pořad Tady studio Typos, dále volný cyklus pořadů N publicistika, K
nebo Argumenty. Brněnští publicisté se také začali podílet na
celostátním cyklu N
, na jehož natáčení pracují do dnešních let. Pořad se
zabývá tématy a problematikou venkovského života. TS Brno natočilo několik dílů do pořadu, který byl ve spolupráci s českou policií
nebo na romském
magazínu Romale, do kterého brněnské studio věnovalo několik dílů o romských obyvatelích Brna. V tomto porevolučním období odstartovalo vysílání K , který diváky pomocí televizní obrazovky informoval o událostech ze všech oblastí české kultury. V roce 1993 TS Brno vyprodukovalo zajímavý brněnský pořad Kontakt –
, šlo v něm o odhalování kriminálního pozadí různých událostí pomocí
investigativní žurnalistiky. Publicistických pořadů začátkem devadesátých let bylo mnohem více, vyjmenovala jsem několik pořadů z těch, které byly reprízované i po několika letech nebo byly divácky úspěšné.
19
5. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1990 – 1995 Jak už jsem zmínila výše, ačkoliv byla na počátku devadesátých let dokumentární tvorba v TS Brno pod tvůrčí skupinou dokumentaristiky a publicistiky, věnuji těmto dvěma odvětvím zvláštní kapitoly, protože pro mou práci je stěžejní právě dokumentární tvorba, kterou budu níže rozebírat více dopodrobna, nežli předcházející žánrové programy vysílané v letech 1990 až 1995. Primárně zde krátce shrnu definici dokumentárního filmu a dále rozepíši produkci dokumentárních pořadů TS Brno, kterou časově rozdělím do dvou podkapitol po tříletích.
5.1. Dokument jako žánr Dokumentární tvorba je definována jako filmová tvorba, která vypráví o skutečných situacích a událostech. Je pro ni typické, že se týká konkrétních lidí, kteří v dokumentu reprezentují sami sebe v příbězích vyjadřujících věrohodný názor nebo pohled na zobrazované životy či životní postoje, události a situace.28 „Příběhy jsou formovány názorem či pohledem na žitý svět přímo prostřednictvím jasného stanoviska filmaře, jenž se místo vytváření fikční alegorie raději drží známých faktů.“29 Není však vyloučeno, že tvůrce dokumentu nemůže manipulovat během natáčení například s kamerou tak, aby určité události zinscenoval.30 Například při natáčení dokumentu o sklářské výrobě. Režisér se může se skláři domluvit, aby pracovali, a tím se tvůrci filmu naskytne příležitost v záběru zachytit autentický proces výroby a také dílnu, ve které umělci tvoří. Dokumentární film, stejně jako ostatní filmové typy lze rozdělit do různých žánrů. Obvyklým žánrem dokumentárního filmu je
č
,
ten vzniká shromážděním materiálu z archivních zdrojů. Dokument, který zaznamenává svědectví o různých událostech, se nazývá
. Dále je uváděn
typ dokumentárního filmu direct cinema, zaznamenávající právě probíhanou akci či událost a to s minimálními zásahy ze strany filmaře. Tento typ dokumentů se začal objevovat od vynálezu ruční kamery a přenosných zvukových zařízení, což je datováno do období 50. a 60. let. Běžným druhem dokumentárního filmu je dokument Srov. NICHOLS, Bill. Úvod do dokumentárního filmu. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2010. 316 s. 29 Tamtéž. cit., 158 s. 30 Srov. BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. U :ú . 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. 28
20
, který se zabývá výjevy ze života některé zajímavé
nebo
osobnosti. Obvykle dokumentární film využívá několik výše zmíněných možností žánrů najednou. Film lze poskládat z archivních záběrů, rozhovorů anebo materiálu zaznamenávajícího aktuální událost.31 Je důležité podotknout, že výše vyjmenované tvůrčí přístupy k natáčení dokumentárního filmu jsou omezeny limity, aby nedošlo k situaci, že na vytvořený dokumentární film bude po jeho uvedení pohlíženo jako na nevěrohodný nebo fiktivní snímek. Stejně tak jsou zde i pevné etické zásady, které by se měly při filmování dokumentárního filmu dodržovat. Rudolf Adler ve své publikaci C
píše vystihující reflexi k problematice postupům režijní
metodiky. „Má-li se realistický filmový dokument stát nejen více či méně atraktivním a artistním záznamem autentické reality, ale i nástrojem účinné sociální analýzy, společenského sebepoznání, svědectvím o době a populizátorem progresivních myšlenek, k čemuž je svou výrazovou podstatou přímo předurčen, vyžaduje od dokumentaristů nejen dokonalou znalost realizačních metod, ale především jasně formulované autorské postoje. Takový postoj ovšem vyžaduje schopnost analytického myšlení, schopnost rozpoznat a definovat problém a zaujmout k němu jasné stanovisko na základech pevného etického a názorového zázemí. A v neposlední řadě i odvahu toto autorské stanovisko veřejně vyslovit – prostě hlubokou osobní angažovanost.“32
5.2. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1990 – 1992 V letech 1991 – 1992 vznikaly dokumentární filmy zabývající se medailony uměleckých osobností nebo významnými architektonickými památkami. Průsečíkem dokumentů TS Brno byla často témata nebo osobnosti z Moravy. Režisér Lowák Aleš natočil dokument o vile Tugendhat – Vila Tugendhat (1990), režisér Jureček Kuba ve spolupráci se scénáristou Šindařem Jiřím zfilmovali návštěvu architektonických objektů Jihlavy v díle H
J
(1990). V devadesátých letech lze vypozorovat velký
podíl tvorby režiséra Karla Fuksy, jeho osobě se více věnuji v následujících kapitolách. Jeho tvorba se s postupem času početně stupňovala. Z roku 1990 z jeho tvorby jmenuji například
, portrét brněnského malíře, na jehož scénáři
spolupracoval se samotným Vlastimilem Zábranským, o němž bylo natáčeno. V roce 1991 v jeho režii vznikl snímek Srov. Tamtéž. ADLER, Rudolf. C 2001.cit.,78 s.
mapující tvorbu tří odlišných technik a
31 32
. 3., rozš. vyd. Praha: Filmová a televizní fakulta AMU,
21
umělců. Dalším tvůrcem dokumentárního filmu v tomto období byl Vanýsek Jiří. Díky němu byly zaznamenány rozhovory – portréty zajímavých osobností. Například Š
č
V
(1990) nebo
K
(1990). Rok 1991 přinesl
seriály, což jsou cykly dokumentárních pořadů na více pokračování.
K
, všechny tři seriály si udržely své místo v televizním vysílání i v
a budoucnu. Díl
z roku 1991 nesl název V
č
..., zrežíroval jej Pavel
Jandourek, který v něm zdokumentoval život dětí z SOS vesničky ve Chvalčově. K
divákům přinesl portrét výtvarnice Idy Vaculíkové (Keramika Idy
V
). Rokem 1992 nastala změna ve vedení tvůrčí skupiny dokumentaristiky a
publicistiky, kterou od července začala vést Věra Staňková. Ta se snažila navázat na tradici brněnského dokumentu a dále natáčet portréty a umělecké dokumenty. Mimo to byla rozšířena spolupráce s externími tvůrci, zejména s čerstvými absolventy filmových škol.33 Struktura vyprodukovaných dokumentů tedy byla stejná jako v předchozích dvou letech. Vzniklo mnoho nových cyklů s kulturní nebo vzdělávací tématikou. Karel Fuksa režíroval pořad N
OO který byl natáčen i v dalších letech. Každý díl byl
věnován jinému zvířeti žijícímu v ZOO, jednalo se o zábavně poučný pořad, avšak je řazen mezi dokumentární tvorbu. Režisér Korčák Vít natočil cyklus osmi medailonů , jenž pojednával o významných moravských fotografech. Rokem 1992 vzniklo dalších dvanáct medailonů do cyklu
. Těch se režisérsky ujali
především Karel Fuksa, Růžička Milan st., Brhel Mojmír, Tesáček Rudolf nebo Petr Hvižď. Všechny medailony obsahovaly portréty různých osobností, například herečky Vlasty Fialové, cestovatele ing. Miroslava Zikmunda, hraběte Haugwitz nebo dva portréty brněnských výtvarnic Olgy Babrajové a Kláry Adamové. S možností vycestovat vznikl portrét o českém básníkovi Františku Listopadovi, který od roku 1947 žije v Portugalsku. Tento dokument se jmenoval J
č
spisovatel a byl v režii Tesáčka Rudolfa. Filmový tvůrce Rudolf Chudoba natočil jeden díl seriálu O
č
V
. Už z názvu lze vyčíst tématiku pořadu.
Jednalo se o naučné zpracování historie lidového tance.
5.3. Dokumentární tvorba TS Brno v letech 1993 - 1995 V těchto letech TS Brno spolupracovalo i nadále s externími pracovníky, což vedlo k rozvoji nových dokumentárních pořadů. Jedním z nich byl nový cyklus 33
Srov. Ročenka České televize 1992.
22
K
ť
, který byl natáčen v letech 1993 a dále pak 1995. Tomuto
dokumentu se podrobněji věnuji v kapitole s analýzami mnou vybraných dokumentárních pořadů. Aleš Lowák zrežíroval dokument zabývající se minulou, ale i současnou historií vatikánského rozhlasu. Rok 1993 opět na televizní obrazovky přinesl cyklus krátkých dokumentů se zábavně-vzdělávací tématikou.
v režii
Eugena Sokolovského přinášel pohled na problematiku zvířecího života. Díly byly natáčeny ve více lokalitách, například v přírodovědecké stanici v Brně na Kamenačkách, ve stanici pro handicapovaná zvířata nebo v Mušově, poslední jmenovaný o pozorování ptactva. Vedle cyklu produkce divácky úspěšného pořadu od Karla Fuksy, N
i nadále pokračovala OO. Seriál
přinesl další významné osobnosti, ale i dokumentaci rekonstrukce hradu nebo spor o počátek českých dějin. V roce 1994 začal pro ČT TS Brno více natáčet brněnský divadelní herec, scénárista a režisér Břetislav Rychlík. Ten v tomto roce pro brněnské studio natočil zajímavý dokument o druhé světové válce a holocaustu pro moravské Romy, tedy o tématu, které do sametové revoluce nebylo možno více rozebírat. Jeho dokument nesl název Ó
č
č
a byl odvysílán o tři roky později, 20. května
1997. Postupně se také odkrývala témata související s komunistickým režimem. Jaroslav Bařinka zfilmoval dokument S
, který byl o osudech lidí v padesátých
letech. Je zajímavé, že mnoho dokumentů vyprodukovaných v roce 1994 bylo v ČT odvysíláno až v pozdějších letech. Například dokument
o aktivistické blokádě
před branami jaderné elektrárny Temelín, byl na televizních obrazovkách až v roce 1996. Jaroslav Bařinka svým dokumentem z roku 1994 A
N
...
poukazuje na nucené vystěhování brněnských Němců po druhé světové válce. Nově vzniklým cyklem byla Omega, dokumentární pořad, jenž nenásilnou formou televizní diváky informoval a vzdělával. Pořad byl většinou rozdělen na dvě části, tedy dvě reportáže dokumentující daný problém. V režii byl Aleš Lowák, který na scénáři spolupracoval s různými osobnostmi, podle toho o jaké tématice zrovna natáčel. Krátce vyjmenuji témata, o kterých tento cyklus pojednával: historické listiny a vědecká kresba, o českých patronech z antrologického pohledu, předhusitská církev, o devastaci krajiny a její revitalizaci, historie Býčí skály, aj. Rudolf Chudoba dále pokračoval v natáčení cyklu O
č
, rokem 1994 natočil pokračování ze středních
Čech, Horácka, jižních Čech, Lašska, Slovácka – tento díl obsahoval dvě části z východních Čech, po jedné z Brněnska a ze Slezska. Tyto hudební dokumenty byly divácky úspěšné, některé se reprízují do dnešní doby. Jak jsem již zmínila v kapitole o 23
historii TS Brno, v tomto roce nastala zásadní organizační změna, týkající se sloučení programového centra publicistiky a dokumentaristiky s programovým centrem uměleckých pořadů. Tím vznikly čtyři nové tvůrčí skupiny, kdy každá byla zaměřena na jinou tématiku. Tvůrčí skupina č. 31 Josefa Souchopa a Dariny Levové byla zaměřena na literární a dramatické pořady. Pod jejich vedením vznikl divadelní magazín Kultura 95 ve kterém reflektovali divadelní svět a představovali portréty předních spisovatelů a básníků. Jednalo se o reflexe divadelního světa především z Moravy. V režii se vystřídali dva autoři, Rudolf Tesáček a Vladimír Kelbl, kteří zároveň zastali práci na scénáři. Pořad většinou obsahoval reportáže z divadelního jeviště, záznamy divadelních her a krátké rozhovory s umělci nebo vedením divadel. Tvůrčí skupina č. 34 pod vedením Karla Fuksy a Hany Vrbové se zabývala publicistickou a dokumentární tvorbou především v rámci Jihomoravského regionu. Avšak natáčelo se i v zahraničí, například na Seychelských ostrovech nebo v Izraeli. I tato skupina pravidelně přispívala do Kultury 95. Dále pak K
ť
hodinový dokument, který mapoval osudy českých
nebo
parašutistů skupiny Wolfram, jež byla vyslána v období roku 1994 z Anglie. Tvůrčí skupina č. 35 Jiřího Floriana měla ve své kompetici diskuzní pořady Antonína Přidala, magazín Omega, ale také se podílela na natáčení pořadu K
ť
který se v brněnském vysílání udržel po několik let a věnoval se rozličným tématům a aktuální problematice z křesťanského světa. Poslední tvůrčí skupina TS Brno byla označena číslem 36 a vedla ji Marie Kučerová spolu s Miladou Maitnerovou. Zde se produkovaly hudební pořady dokumentující daná témata. V jejich vedení vznikl cyklus O
č
nebo divácky a kriticky skvěle ohodnocený hudebně dokumentární film ... Brněnské studio i v roce 1995 nadále produkovalo další díly magazínu aN
OO.
24
6.
Strukturální
analýza
dokumentárních
filmů
uložených
v archivech ČT Brno Strukturální analýzu jsem provedla u pěti dokumentárních filmů ČST Brno a ČT Brno. Jak již bylo uvedeno v úvodu práce, tato část reflektuje dokumentární filmy z období let 1991 – 1995. Analyzované filmy jsou zaměřeny na určité uměnovědné disciplíny. Analýzu zaměřuji na otázky zabývající se, o čem daný dokument pojednává, zda filmový tvůrce srozumitelně přiblížil problematiku nebo téma divákovi, jak tvůrci filmu zaznamenali umělcovu tvorbu a jak je natáčené téma aktuální i při zhlédnutí po letech. Avšak je důležité zde podotknout, že tyto odpovědi jsou závislé na době, ve které byl dokument natočen a také vzhledem k obsahu zobrazovaného tématu.
6.1. Tři skláři V roce 1991 vznikl dokument Karla Fuksy o třech sklářích, umělcích vytvářejících skleněné objekty a dekorace, každý odlišnou technikou, avšak co mají společné je láska ke sklu a vztah k Brnu. Snímek vznikl pod tvůrčí skupinou Z. Příkaská – K. Fuksa. K. Fuksa zastal i roli scénáristy s tím, že on sám se zajímá o sklářství ve svém volném čase již od sedmdesátých let.
byli poprvé odvysíláni 20. dubna
roku 1992. Všechny tři portréty spojuje místo natáčení, režisér zachytil umělce v prostředí, kde vytváří svá díla. Monology sklářů jsou doprovázeny záběry na jejich práci. Tři reprezentovaní umělci jsou Oldřiška Keithová, Valér Kováč a Antonín Oth. Brněnská amatérská sklářka Oldřiška Keithová byla v 50. letech 20. století vězněna kvůli svému odporu k totalitnímu režimu, toto období pro ni bylo velmi těžké po psychické stránce, protože v té době měla čtyřletého syna. Po dobu uvěznění tvořila z náhodně nalezených materiálů různé medailony a další umělecké předměty. Oldřiška Keithová v dokumentu říká, že díky tvoření různých uměleckých předmětů dokázala přetrvat těžké období za mřížemi. K výtvarnému umění měla blízko, protože vystudovala střední školu uměleckých řemesel a poté navázala na studium dějin umění na Masarykově Univerzitě, kterou ovšem byla nucena z politických důvodů opustit. Pobytem ve vězení objevila novou metodu uměleckého vyjádření a to sklářství. Ve snímku popisuje období „setkání“ se sklem a postupem jeho zpracování. Dokument je natočen ve sklářské výrobně, ve které v té době paní Keithová tvořila. Je pro ni typická práce se sklem v tekutém stavu, které vystavovala překážkám a tím zkoumala, kam až 25
se může dostat. Čirý křišťál často doplňovala barvami při vysokých teplotách. Valér Kováč, rodák ze Slovenska, který studoval v Brně, je zachycen při své jemné práci se sklem, která je často přirovnávána k práci chirurga. Ve své dílně pomocí ostrých řezů tvaruje pláty skla do optických vln, které později instaluje do rámů z kovu. Během jeho výkladu o své tvorbě, jsou divákům ukázány pohledy na jím vytvořené církevní objekty. Třetí medailon je věnován Antonínu Othovi, který vytváří skleněné plastiky, reliéfy a architektonické instalace. Jeho tvorba je specifická zdlouhavou prací s těžkým surovým materiálem. Antonín Oth je stejně jako předešlí dva autoři natáčen při práci ve sklářské dílně. V roce 1958 byl jedním z vystavujících s českým sklem na výstavě Expo 58 v Bruselu a za svou tvorbu sklidil nemalý úspěch. Pan Oth v dokumentu také vypráví o svých studiích, kdy se učil brusičem daleko od domova v Novém Boru. V tomto dokumentu převažuje žánr rozhovoru a direct cinema, protože v záběrech je ukázán umělec při zpracovávání uměleckého výrobku. Nechybí zde ani krátké střihy se záznamy umělcovy tvorby na zakázku nebo z dřívějších let. Dokument je srozumitelný, vystupují zde jen umělci, o kterých je natáčeno. Nejsou zde žádné rušivé linky, které by odpoutávaly nebo rušily divákovu pozornost. Co se týče aktuálnosti tématu, vybraní autoři v dnešní době sice nepatří mezi aktuálně žádané umělce, ale rozhodně jsou významní co se týče historické tvorby skla. Valér Kováč a Antonín Koth jsou neustále připomínáni, také díky jejich práci do dnešní doby zdobící různé veřejné objekty.
6.2. Fotografie na Moravě V roce 1992 TS Brno, tvůrčí skupina Aujezdský – Bodeková, vyprodukovalo cyklus portrétů moravských fotografů
. Pořad obsahoval osm
krátkých snímků, které měly divákům přiblížit významné osobnosti různých věkových kategorií, které se zabývají uměleckou fotkou. Režisér, scénárista a dramaturg pořadu byl Vít Korčák, brněnský rodák, který po studiu historie a filozofie na MU v Brně absolvoval mimořádné studium fotografie na FAMU. „Jako fotograf působil v ČTK a psal články o kultuře. V roce 1989 se podílel na realizaci a přípravách světové výstavy 150 let fotografie – Praha 1989.“34 Devadesátá léta přinesla Korčákovi nové působení na pozici publicisty a dramaturga v ČT Brno. Zde spolupracoval na mnoha dokumentárních a publicistických pořadech. Avšak své původní povolání fotografa využil právě při natáčení
. Dokumenty natočil velmi citlivě, v
ŠTOLL, Martin – CYSAŘOVÁ, Jarmila. Český film: režiséři-dokumentaristé. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. cit., 277 – 278 s. 34
26
každém díle poukazuje na osobitý styl dotyčného umělce, o kterém právě natáčí. Nejen, že diváky seznamuje s umělcovou tvorbou, ale také s životní filozofií každého z nich. Cyklus má dohromady deset čtvrthodinových dílů, avšak do televizní obrazovky se dostaly pouze čtyři z nich. Dne 13.10.1992 se prvním odvysílaným portrétem stal K. O. H
. Umělec je
zachycen při pobytu na své chalupě na Vysočině, která slouží jako letní sídlo pro něj a jeho ženu. Korčák umístil na začátek dokumentu k záběrům na Hrubého chalupu hudební vložku, a to záznam písně, kterou nazpíval sám fotograf K. O. Hrubý v době jeho mládí. Jedná se o hudební kvartet energické jazzové písně zaznamenané před více než padesáti lety. Pan Hrubý se totiž za okupace živil jako hudebník a po válce se dostal k fotografii. Ze začátku své tvorby pracoval jako fotoreportér pro různé literární publikace, ale také jako kameraman dokumentárních filmů. Mimo dokumentární snímky pracoval i s technikou abstraktních prvků, koláží a montáží do fotky. Jeho tvorba se těžko zařazuje do jednoho stylu, avšak je tím njlepším z historie černobílé fotografie. Další medailon byl věnovaný
, v té době umělci ve
středních letech. Dokument zaznamenává fotografa ve svém ateliéru, kdy vypráví o svém vztahu k fotce a motivech, které se objevují v jeho dílech. Během svého vyprávění ukazuje na objektiv kamery svá díla a vysvětluje jak probíhalo focení. Z dokumentu vyplývá, že Maršálek o svých dílech přemýšlí, předem si vybírá modely a modelky, se kterými bude dále pracovat a stejně pečlivě si vybírá i místa pro svou tvorbu, v níž jde o inscenovanou fotografii, dominuje černobílá fotka s dramatickou krajinnou scenérií do které jsou „nainstalovány“ převážně ženské postavy s dětmi nebo muži. Jejich výrazy jsou zasněné, jakoby nebyly z tohoto světa. František Maršálek říká, že ho přitahují industriální objekty, komíny, zříceniny hradů a louky, ze kterých si tvoří patetické a snové světy. Třetím odvysílaným portrétem se stal Jan Lauschmannn. Tento díl jako jediný je natáčen bez přítomnosti umělce, protože Jan Lauschmann zemřel na začátku roku 1991. O umělcově tvorbě a životě mluví kunsthistorička Dr. Anna Fárová. Záběry ve snímku jsou pořízeny z umělcova bytu, ateliéru a jsou zde také ukázány jeho fotografie. Lauschmann byl vystudovaný chemik, „v jehož osobnosti se ideálně propojily láska k fotografické chemii a k vlastnímu aktivnímu fotografování i schopnost teoreticky 27
uvažovat a své poznatky formulovat.“35 Jan Lauschmann patří k nejvýraznějším amatérským fotografům dvacátých a třicátých let minulého století. Zaznamenával objekty, ulice a různé akce, které byly pro něj zajímavé. Tím vznikla skvělá dokumentace předválečné doby. Poslední díl cyklu, který zde uvedu, se zaměřuje na osobnost J
Š
ta.
Tento umělec je ve snímku představen jako fotograf – dokumentarista. Momentky, které Štreit zaznamenává, jsou vytvářeny jako jednotlivá díla, která tvoří čitelná sdělení a zároveň splňují kritéria výtvarné fotografie. Jeho fotožurnalismus je z velké části věnován motivu vesnice, náboženství a sociálním tématům o lidech v těžkých životních situacích. Fotografův portrét byl zachycen v období, kdy pracoval pro muzeum v Bruntále a mimo to se živil i jako fotograf na volné noze. Ve svém portrétu umělec mluví o své dosavadní tvorbě a vlivech, které ho směřovaly k fotografování. Všechny portréty spojují dokumentární styly, kterými jsou natočeny, ale také skutečnost, že zachycují autory, kteří jsou významní svou tvorbou pro období a také stylem jejich umělecké činnosti. Cyklus je natočen jako střihový dokument, rozhovor, ale i direct cinema, protože jsou zde záběry na právě pracujícího fotografa v ateliéru. Díky široké věkové kategorii je televizní divák seznámen s pestrým spektrem umělců a jejich tvorby. Například František Maršálek byl v době natáčení na vrcholu své slávy, ale i dodnes můžeme vidět jeho fotografie v galeriích, jakožto předního představitele české inscenované fotografie. Vyjmenovaní autoři ovlivnili vývoj české fotografie, tudíž je jejich téma nadále aktuální.
6.3. TV design trend: Autorský design V roce 1993 Česká televize odvysílala magazín o vývoji českého designu, jehož tvůrcem v zastoupení režie a scénáristy byl Pavel Jandourek, brněnský rodák, režisér a scénárista. Svou práci zasvětil nejen dokumentární tvorbě, kde se zaměřuje na kulturní témata, ale je znám svou audiovizuální záznamovou prací v rámci různých hudebních akcí, klipů, studiových pořadů nebo magazínů. Z kulturní oblasti zfilmoval portréty výtvarníků nebo stěhování Divadla Husa na provázku aj.
35
MRÁZKOVÁ, Daniela. Jan Lauchsmann. Praha: Odeon, 1986. cit., 5 s.
28
Díl o autorském designu, který trval 14 minut, byl věnován českému designerovi Svatopluku Královi. První minuty magazínu byly zasvěceny krátkému informativnímu přehledu aktualit z oblasti českého designu. Zde byl zmíněn Bořek Šípek a jeho tehdejší výstava. Poté následuje asi desetiminutový medailon Svatopluka Krále, který je tvořen krátkými záběry na jeho autorské objekty komentované Králem. Úvodem zmiňuje svou práci jako návrhář ve Výzkumném ústavu obráběcích strojů, tomu se věnoval od 50.let. Zde založil tvůrčí studio designu a do roku 1988 v něm působil jako vedoucí. Hlavním tématem jeho medailonu je tvorba dětských hraček, které jsou především určeny pro fyzicky nebo psychicky handicapované děti. Designu hraček se začal úspěšně věnovat v devadesátých letech, tudíž magazín zaznamenal jeho aktuální tvorbu v tehdejší době. Svatopluk Král tvořil důmyslné hrací objekty převážně pro děti, které trpí astmatem, slepotou nebo jsou hluchoněmé. Během jeho výkladu, který se týkal popisu, jak daná hračka funguje a jak by měla postiženým dětem pomoct, na obrazovce jsou záběry z jeho výstavy, kam byly pro filmařské účely puštěny tři děti, které vystavené hračky zkoumaly a obdivovaly. Tento díl je po obsahové stránce kvalitně natočen, protože i po zhlédnutí po více než dvaceti letech je divákovi srozumitelným filmovým jazykem představena Králova tvorba. Snímek je natočen formou reportáže, střihového dokumentu a direct cinema, protože jsou zde záběry z právě probíhající umělcovy výstavy, ale také jeho starší designerské činnosti, což televizním divákům pomáhá k pochopení a lepší orientaci v jeho tvorbě. Po technické stránce je zde očividný vliv tehdejší doby, jako první „bijí do očí“ úvodní titulky, které se nesou ve stylu devadesátých let, je zde vidět vliv tehdejšího grafického designu, první pokusy o barevnost titulek spolu s progresivní hudbou. To vše je v dnešní době řešeno více minimalisticky.
6.4. Křesťanské umění na Moravě Jedná se o sedmidílný cyklus dvacetiminutového kulturního magazínu, věnujícímu se moravské architektuře, výtvarnému umění a krátce i historii od období Velké Moravy do doby po druhé světové válce. První tři díly cyklu byly vytvořeny v roce 1993, tvorba pokračovala i o rok později. Cykly nesou názvy: O V gotiku (1993) G H
(1993) R (1994)
(1993) Ú (1994)
č
(1994)
(1994).
29
Aleš Lowák je brněnský scénárista a režisér a také dlouholetý spolupracovník s Českou televizí. V jeho režii vznikly desítky dokumentárních pořadů věnujících se především tématům z dějin umění, které v mládí studoval na MU v Brně.36 Mimo témata věnující se architektuře, dějinám umění nebo historii, zrežíroval publicistický pořad Antonína Přidala K
N
ale také několik dílů K
ť
.
Mimo cyklickou tvorbu věnující se dokumentům pro TS Brno, natočil i několik samostatných dokumentů37, které se týkaly zaznamenávání různých výročí nebo historických událostí. Režisér dokumentů se podílel na scénáři s historikem umění a znalcem uměleckých památek Moravy a Slezska, Bohumilem Samkem. Díky tomu, že všechny díly byly pod vedením těchto dvou osob, dokumenty obsahují charakteristické prvky (např. letecké záběry na brněnské sakrální stavby nebo podobná struktura výkladu ke zobrazeným uměleckým památkám) a jako celek dokumenty působí uceleně. Všechny díly jsou věnovány srovnání architektury a výtvarného umění s církevními objekty. Dokument využívá především žánr střihového dokumentu a rozhovoru (mluvící hlavy), jsou zde záběry nejen na aktuální stav objektu, díla, ale také na historickou kresbu či fotografii. Všechny díly jsou doprovázeny odborným výkladem se vzdělávacím podtextem, cyklus je dobrým materiálem k nahlédnutí do minulosti a pozadí historických církevních staveb. Díly dodržují návaznost, a proto jako celek slouží k pochopení vývoje nejen architektury, ale i výtvarného umění a tehdejšího životního stylu. Nedílnou součástí křesťanství je již od počátku duchovní hudba, která také zaujímá v dokumentech své místo a je použita především jako hudební kulisa. Cyklus počíná obdobím přelomu 13. a 14. století, tedy nástupem gotického slohu na moravské území. Zde je zmíněn vliv rané cisterciácké gotiky, kostely sv. Mořice v Olomouci a Kroměříži nebo základ olomouckého dómu. Renesance a manýrismus, období často označované jako Na prahu novověku je věnováno především zámku v Telči, protože šlechta díky příchodu humanismu měnila kamenné hrady za pohodlnější renesanční zámky, které byly stavěny ve stylu italské renesance. Období 19. století je ve čtvrtém díle relace charakterizováno jako historický romantismus sakrálního stavitelství. Autoři se zde zabývají především architekturou Baťova Zlína, jehož tvůrcem byl architekt a sochař František Lydie Gahura a také brněnskými objekty. Šestý díl je zasvěcen Srov. ŠTOLL, Martin – CYSAŘOVÁ, Jarmila. Český film: režiséři-dokumentaristé. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 695 s. 37 Srov. Tamtéž. 36
30
klasicismu a historismům na území moravského a slezského regionu, převážně pak kostelu Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna. Tuto stavbu představují spolu s jejím autorem, významným představitelem vídeňského klasicismu a architektem císařského dvora slavkovských Kouniců, Ferdinandem Hetzendorfem. Nejsou zde opomenuty sakrální stavby s vysokou historickou hodnotou mezi cestou Opava – Ostrava. Baroko v 18. století a architektura ve městech i na venkově – tomuto tématu je zasvěcen předposlední díl z celého cyklu. Záběry památek pocházejí ze Křtin u Brna nebo z kostelu v Jevišově. Hlas, doprovázející dokument, vykládá o oživení poutních míst novými tvary pomocí intenzivní činnosti štukatérů, řezbářů, malířů a sochařů. Poslední díl pojednává o období po druhé světové válce a rekonstrukcích objektů zničených za okupace až do období druhé poloviny 20. století. Je zde ukázána křížová cesta pro brněnský dóm od sochaře Jiřího Marka, Kaple sv. Josefa v Senetářově a další významné sakrální objekty tohoto období.
6.5 Tenkrát zlatým písmem Jak jsem již zmínila v úvodu, tento hudební dokument není v systému PROVYS veden jako dokumentární pořad, ale lze ho nalézt pod programovým typem jako hudební pořad. I přesto jsem se rozhodla umístit ho do mé analýzy. Tento film zrežíroval v roce 1994 Rudolf Chudoba, byl i jeho scénáristou, dramaturgicky se zde podílela Marie Kučerová.
...je dokument o první české opeře a
jejím autorovi, barokním skladateli Františku Václavovi Míčovi. Snímek byl oceněn Českým křišťálem na festivalu Zlatá Praha 1995 a získal i čestné uznání na přehlídce Circom v Birminghamu 1995. Dokument je klasickým příkladem žánru direct cinema, natáčení proběhlo v době, kdy na zámku probíhalo nahrávání opery symfonickým orchestrem. Nechybí zde jako v předešlých dokumentech rozhovor. Vystupují zde lidé, se kterými Ondřej Havelka vede krátké dialogy týkající se tématu. Snímek je tvořen krátkými záběry na okolí zámku a interiér zámku v Jaroměřicích, ale také delšími záběry a hudebními vsuvkami orchestru prezentující úryvky z první české opery. Filmem provází Ondřej Havelka, všestranný umělec, který navštívil místní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou., protože zde toto dílo vzniklo. V čase natáčení ... se v prostorách jaroměřického zámku odehrávalo nahrávání opery O
J
což je název první české opery, která je svým vznikem
datována k roku 1730. Opera byla vytvořena pro hraběte Questenberga. Na hudební 31
nahrávání se přijeli podílet umělci z celého světa, kteří tvořili orchestr Le Monde Classique pod vedením Dr. Dagmar Neumannové. Více než polovinu snímku tvoří záznamy hudebního provedení opery. Bohužel z původního zápisu opery se dochovala jen dvě dějství. I když je opera považována za první české dílo, jsou v ní pasáže s italským textem. Úvodní slovo Ondřej Havelka věnuje citaci úryvku z libreta tohoto díla. František Antonín Míča byl všestranný, geniální skladatel a kapelník u hraběte Questenberga. „F. A. Míča pocházel z hudebnického rodu Míčů, kteří sehráli v jaroměřickém hudebním životě za Johanna Adama Questenberga významnou roli.“38 Tento moravský barokní skladatel dle starých spisů osobně zpíval italskou árii Qualtera, jednu z hlavních postav. Qualterovu árii v dokumentu zpívá člen Le Monde Classi ue, Michael Nowak. V čase hraběte Questenberga byli na dvoře přijímání evropští umělci, převážně z Itálie a Vídně. Ondřej Havelka ve snímku vypráví o historii zámku a města Jaroměřice, které v barokním období bylo kulturně založeno, Havelka podotýká, že se ve starých spisech nachází záznamy, ve kterých se píše o povinné účasti poddaných na pravidelných divadelních inscenacích. Jaroměřický zámek je stavba z 1.poloviny 18.století, za rodu Questenbergů byl přestavěn z renesančního stylu na barokní a současně vznikla i zahrada ve francouzském stylu. Havelka upozorňuje na jistou podobnost se zámkem Versailles ve Francii. Nyní se vrátím zpět k opeře. Jeden z hudebníků podotýká, že první česká opera se mu líbí, protože je ukázkou symbiózy italské hudby a českého vlivu. Děj opery je o milostné zápletce mezi šlechtici. Vystupují zde jak postavy šlechticů – ty jsou zpívány v italštině, tak postavy lidové – zpívány v českém jazyce. Ve snímku jsou prezentovány ukázky dvou lidových postav – Bumbálky a Hajdáka, obě jsou zpívány v češtině a ze šlechtických postav krátkou árii zpívá Hedvika v podání anglické operní pěvkyně, s níž je později veden krátký rozhovor. Na konci filmu zazní dochovaná operní předehra.
38
PERUTKOVÁ, Jana. A č J . Vyd. 1. Praha: KLP, 2011, cit., 101 s.
Q
32
7. Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl zmapovat dokumentární tvorbu televizního studia Brno v letech 1990 – 1995 a zařadit ji do širšího kontextu televizního vysílání tohoto období. Jedním z předmětů mého zkoumání byl hodnotový přesah v uměnovědném kontextu. Tento jev se v tvorbě studia projevoval v tematickém záběru vysílaných pořadů. Z bádání v archivu TS Brno a interním systému ČT PROVYS je patrné, že brněnské studio velké množství vyprodukovaných dokumentárních pořadů cílilo svou tématikou na portréty a dokumenty s uměleckým přínosem, které se vztahovaly lokálně na okolí Brna, popřípadě celou Moravu. Přístup filmování spojuje styl natáčení, portrét je veden žánrem rozhovoru s dotyčnou osobností a s dodatky střihového dokumentu, kdy je s využitím záběrů na fotografie uměleckých činností nebo historických záznamů divákovi představena umělcova tvorba. Při rozhovoru s bývalým režisérem televizního studia Brno Karlem Fuksou jsem mimo jiné zjistila, že dalším aspektem ovlivňujícím formu natáčení byla reprízovanost pořadů. Tudíž bylo důležité snímek natočit tak, aby nebyl nijak zásadně ovlivněn současnou politickou, nebo společenskou náladou a bylo jej možné odvysílat i po několika letech. V produkci TS Brno se natáčely především pořady menšího formátu s kratší stopáží, které ve svém celkovém množství utvářely originální pohled na život nejen brněnské, ale i moravské lokality. S tím souvisí možnost budoucího bádání, které by srovnalo charakter vysílání ostatních regionálních studií České televize v devadesátých letech. Návaznost spatřuji v porovnání, jakým způsobem zobrazují společenské dění ostatní studia ČT v místech svého působení. Z dokumentární tvorby, kterou jsem zkoumala v kapitole strukturální analýzy, je patrné, že se TS Brno v letech 1990 – 1995 zaměřuje na kulturní sféru. Vyobrazené osobnosti, objekty a umělecké obory v analyzovaných dokumentech i po dvaceti letech zůstávají součástí veřejného prostoru, což přidává dokumentům na hodnotě a aktuálnosti. Zobrazovaní umělci stále vystavují, ovlivňovali svůj obor i v následujících letech a nezůstali pouze dobovým výstřelkem. Analyzované dokumenty tudíž mohou plnit svou roli i v současnosti. Jedním z cílů bádaní bylo mimo jiné porovnat, zda a jakým způsobem sametová revoluce, která úzce souvisí se společenskou transformací, ovlivnila dokumentární produkci TS Brno. Při mém výzkumu v archivu TS Brno jsem dospěla ke zjištění, že v 90. letech postupně docházelo k tematické, ale i obsahové změně dokumentární produkce brněnského 33
studia. Po období sametové revoluce bylo možné informovat společnost o tématech, které dříve byly pod přísnou cenzurou komunistické strany. Brněnské televizní studio po roce 1989 produkovalo pořady s křesťanskou tématikou, ale taky dokumenty věnované tématu politických vězňů komunistického režimu, což bylo v normalizačním období potlačováno. Dalším aspektem souvisejícím s demokratizací společnosti v devadesátých letech bylo propuštění zaměstnanců, kteří byli zaměstnáni v ČT díky členství v komunistické straně, a naopak navázání spolupráce s osobnostmi, které byly před sametovou revolucí nuceny opustit své zaměstnání v televizi nebo jim nebylo dovoleno publikovat kvůli svým politickým názorům.
34
8. Resumé Tato bakalářská práce je zaměřena na výzkum produkce dokumentární tvorby ČST Brno a ČT Brno v první polovině devadesátých let dvacátého století, období, ve kterém došlo k demokratizaci a rozdělení státu, s čímž souvisí organizační změny v českých médiích. Bakalářská diplomová práce obsahuje analýzu pěti dokumentárních filmů, které svým obsahem přispívají do uměnovědných oborů (art studies). Studie čerpá z dobových spisů uložených v archivech ČTTS a z interního systému České televize PROVYS, dále také z aktuální literatury zabývající se dokumentaristikou, televizní dramaturgií, programovými návrhy, dějinami českých médií a historií České televize. Cílem práce je zmapovat dokumentární produkci ČST Brno a ČT Brno v letech 1990 – 1995 a zároveň zjistit, jak byl vývoj dokumentárních filmů ovlivněn současnou politickou a společenskou situací.
35
9. Summary Bachelor thesis deals with documentary production of Czechoslovakian television Brno and Czech television Brno in the beginning of the nineties of twentieth century. This period is known for its democratical change of national state and diversion of the Czechoslovakian republic which affercted whole national society including media. The thesis consists of analytical part focused on five documentary movies which thematically relate to art studies. The body of thesis is based on the study of contemporary archival materials stored in CTTS archives and Czech television internal system PROVYS. Another sources consist of documentary literature, dramaturgy of broadcasting, concepts of programme, history of czech media and history of Czech television. The aim of the thesis is to summarize the production of Czechoslovakian and Czech television studio Brno between 1990 and 1995 and to compare it with the tendencies in the whole society due to the social and political changes.
36
10. Seznam zkratek ČT – Česká televize ČT TS Brno – Česká televize televizní studio Brno ČST – Československá televize ČST TS Brno – Československé televizní studio Brno PCPD – Producentské centrum publicistiky a dokumentaristiky TS Brno – televizní studio Brno
37
11. Seznam použitých zdrojů a literatury Seznam použité literatury: ADLER, Rudolf. Cesta k filmovému dokumentu. 3., rozš. vyd. Praha: Filmová a televizní fakulta AMU, 2001. 90 s. BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. č
č
č
:
. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 439 s.
BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. U
: ú
stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. K PPLOVÁ, Barbara a kol. Dějiny českých medií v datech: rozhlas, televize, mediální právo. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. MACEK, Petr – Fukač, Jiří. Hudba a média: rukověť muzikologa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 258 s. MAL , Petr. 45 let brněnského studia České televize. Brno, 2006. 157 s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Sala uardová. MRÁZKOVÁ, Daniela. Jan Lauchsmann. Praha: Odeon, 1986. 87 s. NICHOLS, Bill. Úvod do dokumentárního filmu. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2010. 316 s. PERUTKOVÁ, Jana. J (
) 10
A
č
Q
. Vyd. 1. Praha: KLP, 2011, 619 s. . Editor Jitka Saturková, Vít Šnábl, Jiří Pittermann. Praha:
Česká televize, 2002, 372 s. SATURKOVÁ, Jitka. 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011. 165 s. ŠTOLL, Martin – CYSAŘOVÁ, Jarmila. Český film: režiséři-dokumentaristé. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 695 s.
38
Elektronické zdroje: Česká televize.
č
.
. online . Česká televize
1996–
2014. [cit. 2015-23–4 . Dostupné z
. Prameny: ČESKÁ TELEVIZE. Provys interní informační databázový systém . Praha: ČT [cit.2015-04-03 . Dostupné z Badatelny České televize.
Archivní materiály České televize TS Brno: Ročenka České televize 1992. ČT, Praha 1993. Ročenka České televize 1993. ČT, Praha 1994. Ročenka České televize 1994. ČT, Praha 1995. Ročenka České televize 1995. ČT, Praha 1996.
Audiovizuální prameny: dokumentární film . Režie Vít KORČÁK, ČST TS Brno, 1992. Jan Lauschmann dokumentární film . Režie Vít KORČÁK, ČST TS Brno, 1992. Š
J K. O. H Ú
dokumentární film . Režie Vít KORČÁK, ČST TS Brno, 1992. dokumentární film . Režie Vít KORČÁK, ČST TS Brno, 1992. dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno, 1993.
H
dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno, 1993.
Baroko dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno, 1993. č
dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno, 1993. 39
O V
dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno,
1995. Gotika dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno, 1995. R
dokumentární film . Režie Aleš LOWÁK, ČT TS Brno,
1995. ... dokumentární film . Režie Rudolf CHUDOBA, ČT TS Brno, 1994. TV Design trend: Autors
dokumentární film . Režie Pavel JANDOUREK, ČT
TS Brno, 1993. Tři skláři dokumentární film . Režie Karel FUKSA, ČST TS Brno, 1991.
40
12. Seznam příloh Příloha A: Tabulková Příloha B: Rozhovor
41
Příloha A: Tabulková Tabulka 1 Dokumentární filmy ČT TS Brno vytvořené v roce 1990
SERIÁL
NÁZEV POŘADU
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
ZACHOVÁNO
ODVYSÍLÁNO den
hodina
*
Profese zahradník šlechtitel
Jureček Kuba
Jureček Kuba
O pěstování chryzantém, které jsou velkou láskou Jana Dvořáka.
Ano
22.10.1993
*
*
Valešův beltém
Sedláček Miroslav
Sedláček Miroslav
Unikátní dřevěné betlémské divadlo Jiřího Valeše z Liberce.
Ano
23.12.1993
*
*
Pod lisem lásky
Vanýsek Jiří
Kaprál Zeno, Rotrekl Zdeněk
ivot a dílo básníka Jana Zahradníčka.
Ano
4.5.1994
*
*
Vila Tugendhat
Lowák Aleš
Lowák Aleš
Pohled na zajímavé architektonické dílo.
Ano
21.7.1995
*
*
Zábranský bez zábran
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Plešák Miroslav, Zábranský Vlastimil
Osobitý portrét brněnského malíře.
Ano
1.4.1993
*
*
Historická Jihlava
Jureček Kuba
Šindar Jiří
Návštěva architektonických skvostů města.
Ano
21.9.1991
*
*
Škvorečtí v Brně
Vanýsek Jiří
Pluháček Martin, Trefulka Jan, Reiner Martin
Návštěva spisovatelské dvojice.
Ano
5.8.1990
*
*
Dvě setkání s Věrou Kunderovou
Vanýsek Jiří
*
Setkání s manželkou Milana Kundery.
Ano
25.10.1995
*
*
Ten bílovský zámek
Peloušek Milan
Maděrič Jan
Lidové písně a tance hrají cimbálová
Ano
12.10.1991
* 42
muzika Jaroslava Čecha a soubor Včelaran. *
Fotograf František Maršálek
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Medailon brněnského fotografa F. Maršálka
NE
Dosud nebylo odvysíláno.
*
Portrét TGM
Jureček Kuba
Jureček Kuba
Dokument zachycující význačného státníka s myslitele.
Ano
*
Básník a lékař
Peloušek Milan
Peloušek Milan
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
*
Obchůdek na Lindengasse
Vanýsek Jiří
Kudělka Viktor
O historii českého knihkupectví ve Vídni.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
*
Jednoduchý život, hluboké myšlení
Chudoba Rudolf
Kolejková Dana, Svoboda Roman
O hnutí Hare Kršna.
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
4.3.1991
*
43
Tabulka 2 Dokumentární filmy ČT TS Brno vytvořené v roce 1991 SERIÁL
NÁZEV POŘADU
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
zachováno
odvysíláno den
hodina
Proč děti nesmějí bonbóny
Jandourek Pavel
Kolejková Daniela
O mladých lidech postižených dětskou cukrovkou.
Ano
13.12.1992
*
Horácké písně a tance
Fuksa Karel
Brtník Miloslav
Medailon souboru Vysočan.
Ano
19.1.1992
15:30
Křesťanská neděle
Lowák Aleš
Florian Jiří, Lowák Aleš
Magazín nejen pro věřící.
Ano
Medailon Františka Okénky
*
Fuksa Karel
O lidovém vypravěči a hudebníkovi.
Ano
3.5.1992
13:20
Augustin Navrátil – portrét praktického katolíka
Fuksa Karel
Fuksa Karel
ivotní osudy katolického aktivisty a disidenta.
Ano
25.11.1991
*
Malíř Bohumír Matal
Jureček Kuba
Holý Petr, Jureček Kuba
O životě a díle známého umělce.
Ano
26.1.1992
10:00
Tři skláři
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét tří brněnských umělců – Oldřišky Keithové, Valéra Kováče a Antonína Otha.
Ano
20.4.1992
11:12
Krajem Komenského
Lacina Lubor
Sedláček Miroslav
O duchovním podvědomí lidí z kraje učitele národů.
Ne
11.3.1992
*
Hranice a sousedství
Lacina Lubor
Lacina Lubor, Popelka Lubomír
*
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Sny ing. Jiřího Vorla aběratele starých českých marionet
Brhel Mojmír
Brhel Mojmír
O sběrateli starých českých loutek.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Hlava nebo orel
Vanýsek Jiří
Popelka Lubomír
Dokumentární pořad o muži, který
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
27.5.1991
* 44
si za války hodil korunou a to rozhodlo o jeho dalším osudu. Sochař Jan Šimek
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét významného brněnského umělce.
Ano
22.7.1994
*
Černá keramika
Jureček Kuba
Šindar Jiří
O obnovené tradici výroby.
Ano
12.1.1992
*
Demonstrace v Brně
Kubík Jiří
Záruba I.
*
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Umělec a člověk Hugo Haas
Růžička Milan st.
Růžička Milan st., Štábla Zdeněk
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Festivalová jubilea
Lowák Aleš
Müller Lubomír
Dokument ze zákulisí Mezinárodního hudebního festivalu v Brně.
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Třicet let ČST Brno
Peloušek Milan
Hudcová Hana PhDr.
*
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Dvě vady českého Edisona
Kubáč Lubomír
Příkaská Zdena
Vzpomínka na zakladatele české elektrotechniky Františka Křižíka.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
O jedné výtvarné akci.
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Prostor Zlín Výtvarné Bařinka Jaroslav, Bařinka Jaroslav, kompozice v exteriérech Lauterkranc Roman Lauterkranc Roman města Český ostrov v ukrajinském moři
Popelka Lubomír
Petřík Luboš
O životě volyňských Čechů v Malé Zubovščině na Ukrajině.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Perla Sibiře
Sedláček Miroslav
Sedláček Miroslav
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Země neznámá
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena, Souchop Josef
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Gúbelová Michaela
O životě politického vězně komunistického režimu Luboše Hrušky, tvůrce proslulé Meditační zahrady v Plzni.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Kolejková Daniela
O postižených dětech z brněnského
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
S trnovou korunou
Nechte maličkých
áček Jan
Jandourek Pavel
45
ústavu na Kociánce. Křesťanská neděle
Lowák Aleš
Florian Jiří, Hawerland Tomáš, Richter Miroslav
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Ledovce Svalbardu
Brhel Mojmír
Prošek Pavel RNDr. Prof.
*
Ano
Dosud nebylo odvysíláno.
Nejen čtyři stěny
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
O designu.
Ne
Dosud nebylo odvysíláno.
Vesničko má...
Jandourek Pavel
Kolejková Daniela
O životě dětí ve vesničce SOS ve Chvalčově.
Ano
20.1.1992
*
Od Karlsteinu po Drosendorf
Lowák Aleš
Lowák Aleš
Kulturně-historický dokument.
Ano
25.11.1995
*
Bílá Telč
Lowák Aleš
Lowák Aleš
Kulturně historický dokument.
Ano
2.12.1995
*
Kulturní magazín
Keramika Idy Vaculkové
Jureček Kuba
Popelka Lubomír
Portrét výtvarnice.
Ano
20.7.1993
*
Portréty
Architekt Vladimír Karfík
Hykl Jaroslav
Hykl Jaroslav, Vala Jan
Vzpomínky slavného Baťova architekta Vladimíra Karfíka.
Ano
10.3.1995
*
Portréty
Chvála bláznovství
Jureček Kuba
Tyl Jiří, Sedláček Miroslav
Portrét jednoho z našich předních filmařů – amatérů.
Ano
1.2.1992
*
Doteky
46
Tabulka 3 Dokumentární filmy ČT TS Brno vytvořené v roce 1992
SERIÁL
NÁZEV POŘADU
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
ZACHOVÁNO
ODVYSÍLÁNO (premiéra) DEN
HODINA
Krůček po krůčku
Sokolovský Eugen ml.
Sokolovský Eugen ml.
O výchově mladých krasobruslařů.
Ano
3.11.1993
*
Laco Garaj
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Dokument o brněnském výtvarníkovi.
Ano
10.2.1993
*
Obrazy z lípy
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét brněnského výtvarníka Břetislava Fromma, uváděný k jeho 75.narozeninám.
Ano
1.3.1996
*
Narozen za císaře pána
Lacina Lubor
Popelka Lubomír, Rychlík Břetislav
Hodnoty života tří pamětníků, jejichž osudy jsou příznačné pro historii Československa ve 20. století.
Ano
12.3.1993
*
Mám rád vernisáže
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Úsměvný dokument o brněnském výtvarníkovi Rosťovi Pospíšilovi.
Ano
21.12.1992
*
Ave Maria Gratia
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Šindar Jiří
Umělecký dokument o oltáři Nanebevzetí Panny Marie ze 16.století.
Ano
26.12.1993
*
Pojďte si hrát
Hajn Petr
Hajn Petr
*
Ano
Svět zvířat
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
25.5.1992
Milosrdentství bez hranic
Blažek Bohuslav, Kubáč Lubomír
Blažek Bohuslav
*
Ano
11.3.1992
Co se dá stihnout za deset měsíců
Blažek Bohuslav
Blažek Bohuslav
*
Ano
Dosud neodvysíláno
Výtvarník Jan Jemelka
Lowák Aleš
*
Portrét malíře.
Ano
1.1.1993
*
Milé radosti Ludvíka
Tesáček Rudolf
Drahoš Zdeněk
Portrét básníka, spisovatele a
Ano
28.3.1992
*
Dosud neodvysíláno. *
47
překladatele.
Kundery Odvahu k odpovědnosti
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
*
Ano
Bratrstvo
Jandourek Pavel
Hanáková Sylva, Jandourek Pavel, Jirásek Pavel
Recitál brněnské hudební skupiny.
Ne
Dosud neodvysíláno
Miss Sedmičky
Jandourek Pavel
*
*
Ano
Dosud neodvysíláno
Zpěvačky ze Strání
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Účinkují: Vlasta Grycová, Alžběta Končitíková a jejich rodina.
Ano
18.10.1992
*
Tesáček Rudolf
Křížan Lubomír A., Křížan Lubomír, Sedláček Miroslav
Portrét brněnského výtvarného řezbáře Jiřího Nezíka.
Ano
25.12.1993
*
*
Aj stojím u Aj stojím u dveří a tluku dveří a tluku
21.5.1992
Dokument pro Oázu
Ledová jízda
Hajn Petr ml.
Hajn Petr ml.
O závodech v psích spřeženích.
Ano
3.4.1992
Doteky
Velké nafukování
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
O mezinárodních závodech v balónovém létání v Křižanově.
Ano
Dosud neodvysíláno
Doteky
Sýpka
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
O netradiční galerii na Vysočině.
Ne
Fotografie na Moravě
Pavel Dias
Korčák Vít
Korčák Vít
*
Ano
Dosud neodvysíláno
Fotografie na Moravě
Vilém Reichman
Korčák Vít
Korčák Vít
Medailon o předním moravském fotografovi.
Ano
Dosud neodvysíláno
Fotografie na Moravě
Josef Sudek
Korčák Vít
Korčák vít
...a jeho fotografování v pralese v Mionší.
Ano
Dosud neodvysíláno
Fotografie na Moravě
František Maršálek
Korčák Vít
Korčák Vít
Klasik české fotografie.
Ano
15.12.1992
*
Fotografie na Moravě
K.O.Hrubý
Korčák Vít
Korčák Vít
Medailonek významného moravského umělce.
Ano
13.10.1992
*
23.9.1992
*
48
Fotografie na Moravě
Jan Lauschmann
Korčák Vít
Korčák Vít
Dokument o fotografovi.
Ano
Fotografie na Moravě
Jan Beran
Korčák Vít
Korčák Vít
Medailon fotografa.
Ano
Fotografie na Moravě
Jindřich Štreit
Korčák Vít
Korčák Vít
Dokument o známém fotografovi.
Ano
12.1.1993
*
Popelka Lubomír, Štursa Vojtěch
Přidal Antonín
Další debatní pořad A. Přidala.
Ne
4.4.1992
*
Klub Netopýr Muži určení k likvidaci
8.12.1992
*
Dosud neodvysíláno
Kulturní magazín nepub-
Jiří Bulis
Tesáček Rudolf
Tesáček Rudolf
O brněnském herci, zpěvákovi a skladateli.
Ano
28.9.1992
*
Kulturní magazín
Blanenská umělecká litina
Lacina Lubor
Lacina Lubor
*
Ne
24.8.1992
*
Kyselé jablko
Slepá justice
Hajn Petr
Simbartl Jiří
*
Ne
Dosud neodvysíláno
Kyselé jablko
Úřední hodiny sportu
Štursa Vojtěch
Holman David, Simbartl Jiří
*
Ne
Dosud neodvysíláno
Náš venkov
Zmrtvýchvstání Maříže
Lacina Lubor
Lacina Lubor, Popelka Lubomír
O obnově vysídlené vesnice a lidech v ní žijící.
Ano
13.6.1992
*
Návštěva v ZOO
Adax nubický
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
31.7.1993
*
Návštěva v ZOO
Had
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
Návštěva v ZOO
Madril
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
20.3.1992
*
Návštěva v
Pštros
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
13.5.2014
18:39
Dosud neodvysíláno
49
ZOO Návštěva v ZOO
Voduška červená
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
2.7.1996
*
Návštěva v ZOO
Velbloud
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
1.1.1993
*
Návštěva v ZOO
Dikobraz běloocasý
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
2.4.1993
*
Návštěva v ZOO
Ježci
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
19.2.1993
*
Návštěva v ZOO
Kakadu
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
5.5.2010
6:55
Návštěva v ZOO
Krokodýl nilský
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Zvířata, jak je neznáte.
Ano
10.10.1992
*
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
1.9.2009
15:00
Návštěva v ZOO
irafy
O písničkách a tancování
O písničkách a tancování z Valašska
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Encyklopedie lidového tance Čech, Moravy a Slezska.
Ano
13.12.1992
*
Portréty
Hrabě Haugwitz
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Potomek významného moravského rodu.
Ano
13.9.1992
*
Portréty
Ach, ta léta pražská...
Růžička Milan st.
Kudělka Viktor, Popelka Lubomír
Druhý díl dokumentu o Karlu Högrovi.
Ano
31.12.1993
*
Portréty
Achm ta léta brněnská...
Růžička Milan st.
Kudělka Viktor, Popelka Lubomír
První část dokumentu o Karlu Högrovi.
Ano
11.4.1993
*
Portréty
Olga Babrajová a Klára Adamová
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét dvou brněnských výtvarnic.
Ano
11.3.1993
*
Portréty
Svítání na obzoru
Fuksa Karel
Příkaská Zdena
Dosud neznámé příběhy cestovatele ing.Miroslava Zikmunda.
Ano
24.5.1992
*
50
Portréty
Jsem český básník a portugalský spisovatel
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena, Tesáček Rudolf
Portrét Františka Listopada, čs. básníka žijícího od roku 1947 v Portugalsku.
Ano
26.4.1992
*
Portréty
Poslední mušketýr
Jureček Kuba
Korčák Vít
Medailon o zakládajícím členu Janáčkova kvarteta Jiřím Kratochvílovi.
Ano
1.1.1993
*
Portréty
Cesta do Normandie
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Příkaská Zdena
Portrét Václava Chaloupky.
Ano
14.1.1993
*
Portréty
Příběhy vyprávěné větru
Hvižď Petr
Hvižď Petr, Jureček Kuba
ivotní osudy spisovatelky Marie von Ebner – Eschenbachové.
Ano
5.1.1996
*
Portréty
Divá Bára
Růžička Milan st.
Kudělka Viktor, Popelka Lubomír
Medailon herečky Vlasty Fialové.
Ano
21.1.1993
*
Portréty
Dagmar Bláhová
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét herečky.
Ano
19.7.1992
*
Portréty
U strážnických Gajdů
Fuksa Karel
Jurášek Jaroslav
Medailon osobité muzikantské rodiny ze Slovácka.
Ano
7.10.1993
*
Svět zvířat
Draví ptáci
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Skupina Zayferus vrací dravé ptáky do volné přírody.
Ano
*
*
Svět zvířat
ZOO v Brně
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
14.9.1992
*
Toulky krajem
O Fextovi a Švejdech
Brhel Mojmír
Brhel Mojmír
Cyklus lidových pověstí hraných historickými marionetami.
Ano
18.6.1993
*
Ultra light
Ultra light
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Jak je zdánlivě lehké létat.
Ano
6.5.1995
*
51
Tabulka 4 Dokumentární filmy ČT TS Brno vytvořené v roce 1993 SERIÁL
NÁZEV
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
ZACHOVÁNO
ODVYSÍLÁNO
den
hodina
*
Medailon Grepl
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Potáš Václav
*
Ano
8.9.1994
*
*
Dědictví minulosti
Lowák Aleš
*
Dřevěný kostel paní Marie Sněžné v Zadních Horách
Ano
*
*
*
Milivoj Husák
Lowák Aleš
*
Medailon výtvarníka.
Ano
5.6.2014
02:30
H.R.A.
H.R.A.
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Dokument o dobrovolných záchranářích v Himalájích.
Ano
26.5.1994
*
Kabinet múz
Kabinet múz
Balajka Miroslav
Hertlová Brigita, Rychlík Břetislav, Balajka Miroslav
Poetický dokument o básníku a grafikovi Bohuslavu Reynkovi.
Ano
1.12.1993
*
*
Posledních 24 hodin
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Dokument o stěhování Divadla Husa na Provázku.
Ano
19.7.1993
*
52
*
Horizont života
Štursa Vojtěch
Souchop Josef
Vzpomínky spisovatele Jana Trefulky a jeho přátel.
Ano
29.7.1993
*
*
Veselí malíř vážně
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét malíře Petra Veselého.
Ne
29.7.1993
*
*
Antika v sopečném prachu
Příkaská Zdena
Kolejka Jaromír, Příkaská Zdena
Cestopis z Itálie, Sicílie a Liparských ostrovů.
Ne
12.8.1993
*
*
Šachovnice
Šišovič Drahoš
Šišovič Drahoš
Portrét herečky Niky Brettschneiderové.
Ne
12.8.1993
*
*
Příběhy staré radnice
Fuksa Karel
Uhlíř Dušan
Historie a současnost brněnské Staré radnice.
Ano
9.9.1993
*
*
Ohněstrůjce
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Portrét Ivana Martinka.
Ano
30.9.1993
*
*
O zvířatech a lidech
Lacina Lubor
Hobstová Pavla
Dokument k výročí Vysoké školy veterinární.
Ano
4.6.1993
*
*
Návrat kancléře
Lowák Aleš
Lowák Aleš
Dokument o předním moravském diplomatovi V.A. Kounicovi.
Ano
11.1.1994
*
*
Auta, ale kradená
Chudoba Rudolf
Svoboda Roman
Dokument o odcizených autech
Ano
10.5.1993
*
*
Jiří Sobotka
Fuksa Karel
Svoboda Roman
Dokument o brněnském výtvarníkovi a pedagogovi.
Ano
20.1.1994
*
53
*
Chvalozpěv na Telč
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Hudební dokument o sběrateli P.Pavlů.
Ano
28.6.1993
*
*
Gambleři
Hajn Petr
Hajn Petr
Magazín nejen pro mladé.
Ne
7.6.1993
*
*
Ve znamení džbánku a pípy
Tesáček Rudolf
Uhlíř Dušan
O brněnských hospodách – s humorem i vážně.
Ano
4.11.1993
*
*
Brněnské morytáty
Fuksa Karel
Uhlíř Dušan
O historických mordech v moravské metropoli.
Ano
2.12.1993
*
*
L.S.M.
Jandourek Pavel
Staňková Věra
Moderně pojatý dokument o berlínské sochařce českého původu Ludmile Seefried – Matějkové.
Ano
1.7.1994
*
*
Franta Mlčoch a ti druzí
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Profil invalidního muže.
Ano
21.2.1994
*
*
Bouzov
Brhel Mojmír
Brhel Mojmír
Z historie hradu.
Ano
9.7.1993
*
*
Vítr v černých brýlích
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét M. Darmovzala – invalidy, aktivního sportovce a podnikatele.
Ano
27.9.1993
*
*
Brno Bohumila Vrzala
Fuksa Karel
Nosek Jakub
Profil brněnského malíře.
Ano
13.2.1994
*
*
Sir Halewyn aneb Jak se točí loutkový film
Hajn Petr
Hajn Petr
Dokumentární film.
Ano
19.1.1993
*
54
*
Pojď si s námi hrát
Sokolovský Eugen ml.
Brettschneiderová Eva, Sokolovský Eugen ml.
Dokument o tvůrci hraček M. Pavlovském.
Ano
24.10.1994
*
*
Trade chess festival
Kment Petr
Kment Petr
Reportáž z průběhu šachového festivalu.
Ne
*
*
*
Jáma
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
ivot na skládce pevného odpadu v Brně – Černovicích očima režiséra Pavla Jandourka.
Ano
25.4.1994
*
*
Interchange
Korčák Vít
Groh Vladimír, Korčák Vít
Mezinárodní keramická dílna Koněšín.
Ne
5.6.1994
*
*
Antidepresivní móda
Chudoba Rudolf
*
*
Ano
*
*
*
O duši Brna
Balajka Miroslav
Kovalčuk Josef
Přední brněnské osobnosti se zamýšlejí nad historií, kulturou a současnou architekturou města.
Ne
27.1.1993
*
*
Možnosti hrdinů
Hvižď Petr
Hvižď Petr
Rekonstrukce osudů českých parašutistů skupiny Wolfram, která byla vyslána v roce 1944 z Anglie.
Ano
1.5.1995
*
*
Výtvarník pohody
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Brněnský keramik a zpěvák, o kterém je následující pořad, nemá rád smutek a ticho...
Ano
11.5.1994
*
55
*
Dvojí život lva Césara
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav
Dokument o symbolu české a československé státnosti.
Ano
13.1.1994
*
*
Znovu o Moravě
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Pruša Oto
Publicistický pořad na téma územněsprávního uspořádání České republiky.
Ne
29.11.1993
*
Kalendář
Kalendář - červenec
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav
Cyklus věnovaný světcům a jejich svátkům.
Ano
1.7.1993
*
Kontakt speciál
Kontakt speciál
Chudoba Rudolf
Svoboda Roman
Magazín pro mladé.
Ano
25.10.1993
*
Křesťanské umění na Moravě
Od Velké Moravy po gotiku
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek Bohumil
Dokumentární pořad o vzácných památkách z různých etap kulturně historického vývoje.
Ano
14.4.1994
*
Křesťanské umění na Moravě
Gotika
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek Bohumil
O vzácných památkách z různých etap kulturně historického vývoje.
Ano
12.5.1994
Křesťanské umění na Moravě
Renesance a manýrismus
Lowák Aleš
Samek Bohumil, Lowák Aleš
O vzácných památkách z různých etap kulturně historického vývoje.
Ano
30.12.2005
Návštěva v
Lachtan jihoafrický
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
3.8.1993
*
56
ZOO Návštěva v ZOO
Poštolka obecná
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
1.9.1993
*
Návštěva v ZOO
Mravenci
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Ferda a ti druzí.
Ano
17.9.1993
*
Návštěva v ZOO
Agamy, leguáni, chameleoni
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Návštěva u chovatelů.
Ano
9.4.1993
*
Návštěva v ZOO
Kapybara
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
14.1.1994
*
Návštěva v ZOO
Giboni
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zajímavého zvířete.
Ano
10.2.1994
*
Návštěva v ZOO
Drápkaté opičky
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Unikátní zvířátko.
Ano
7.1.1994
*
Návštěva v ZOO
Cichlidy
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
11.6.1993
*
Návštěva v ZOO
Lamy
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
4.6.1993
*
Návštěva v
Bizoni
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
21.5.1993
*
57
ZOO Návštěva v ZOO
Sovy
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
25.6.1993
*
Návštěva v ZOO
Skolovití
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
18.6.1993
*
Návštěva v ZOO
Mláďata
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
30.4.1993
*
Návštěva v ZOO
Tygr sumaterský
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
11.2.1994
*
Návštěva v ZOO
Diam-Diam
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
10.5.1994
*
Návštěva v ZOO
Městští holubi
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
30.7.1994
*
Návštěva v ZOO
Ara maracana
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
1.8.1996
*
Návštěva v ZOO
Kasuár přilbový
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
4.2.1994
*
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
16.2.1994
*
Návštěva v
elva zelená
58
ZOO Návštěva v ZOO
Sumečci
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
25.4.1993
*
Návštěva v ZOO
Labutě
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
7.5.1993
*
Návštěva v ZOO
Koně
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
28.5.1993
*
Portréty
Mudr. Josef Podmolík
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Cyklus dokumentů.
Ano
21.10.1993
*
Portréty
Iva Bittová
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Cyklus dokumentů.
Ne
23.9.1993
*
Portréty
Čarodějovi učni
Tesáček Rudolf
Kaprál Zeno
Portrét Miroslava Kováříka. Vyznání interpreta poezie nejen k básním a básníkům.
Ano
6.5.1993
*
Portréty
Setkání ve luté krajině
Štursa Vojtěch
Štursa Vojtěch
Cyklus dokumentů – portrét brněnské sochařky Sylvy Lacinové.
Ano
7.10.1993
*
Portréty
Bojím se létat
Tesáček Rudolf
Ano
16.8.1993
*
Portréty
Portréty vyhubených práků aneb Vyznání Vladimíra Svobody
Fuksa Karel
Ano
3.6.1993
*
Šimčíková Zdeňka Portrét akademického malíře Vl.Preclíka Souchop Josef
Medailon brněnského malíře.
59
Portréty
Petr Cibulka
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét bývalého vězně, chartisty a v současné době vydavatele „necenzurovaných novin“.
Ne
18.11.1993
*
Portréty
Hráč
Fuksa Karel
Štursa Vojtěch
Portrét vynikajícího herce Josefa Karlíka.
Ano
16.12.1993
*
Portréty
Jánuš Kubíček
Staňková Věra
Staňková Věra
Dokument o životním osudu a díle malíře a grafika.
Ano
7.5.1993
*
Portréty
Ladislav Kozderka
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
Cyklus dokumentů.
Ano
1.7.1993
*
Portréty
Divadlo Dům
Fuksa Karel
Tálská Eva
O mladých lidech, jejichž scénou je převážně ulice.
Ano
25.10.1994
*
Portréty
Zpráva o Ivanu Křížovi
Tesáček Rudolf
Souchop Josef
Portrét významného spisovatele a scénáristy.
Ano
9.11.2002
12:45
Portréty – nepubl.
Znovuzrození chrámu
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
Portrét známého brněnského výtvarníka – skláře Valéra Kováče.
Ne
30.12.1993
*
TV Design trend
Autorský design
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Portrét výtvarníka Svatopluka Krále.
Ano
26.8.1993
*
Země neznámá
Enzymoterapie
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
Prameny života Maxe Wolfa. První část trilogie o průkopníku enzymoterapie.
Ano
24.9.1993
*
ivá minulost
ivá minulost 1.
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
O experimentální archeologii.
Ne
20.1.1994
*
60
ivá minulost
ivá minulost 2.
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena, Souchopová Věra
O experimentální archeologii.
Ne
*
*
ivá minulost
ivá minulost 3.
Tesáček Rudolf
Příkaská Zdena
O experimentální archeologii.
Ano
*
*
61
Tabulka 5 Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1994 SERIÁL
NÁZEV
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
ZACHOVÁNO
ODVYSÍLÁNO (premiéra) DEN
HODINA
Rok university
Korčák Vít
Korčák Vít
Dokument k 75 letům Masarykovy university.
Ne
20.4.1995
*
Kde se vzalo blues v Nepálu
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Nepříliš tradiční pohled na noční život v hlavním městě Nepálu – Káthmandu.
Ano
28.2.1994
*
Decibely z malenovského chlíva
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel, Starka vít
Portrét výrobce elektrofonických kytar Josefa Váchy.
Ano
9.5.1994
*
Malíř Vladimír Svobodník
Fuksa Karel
Potáš Václav, Fuksa Karel
Ateliér a soukromí brněnského výtvarníka.
Ano
7.7.1994
*
Nejdelší den
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel, Svoboda Roman, Vejslík Petr
Rockový dokument o oslavách 24 hodin slunce na Aljašce.
Ano
12.1.1995
*
Vatikánský rozhlas
Lowák Aleš
Florian Jiří
Dokumentární film o historii a součastnosti rozhlasu papežského státu.
Ano
12.6.1994
*
Rok na Zeleném trhu
Adler Rudolf
Adler Rudolf
Proměny nejznámějšího brněnského
Ano
3.1.1996
* 62
tržiště. Růžemi navštívený
Vanýsek Jiří
Kaprál Zeno
Vzpomínka na básníka Jana Skácela.
Ano
10.11.1995
*
Otec František
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét jezuitského kněze Františka Lízny.
Ano
7.7.2013
04:30
Starobrněnský klášter
Lowák Aleš
Badal Milan, Florian Jiří, Lowák Aleš, Pražáková Hana
O nejvzácnější stavební památce na území Brna.
Ano
*
*
Amerika
Co nezmizelo v éteru
Trančík Dušan
Trančík Dušan
Amerika očima krajanů.
Ano
11.9.1998
13:05
Amerika
Co zmizelo v éteru
Trančík Dušan
Trančík Dušan
*
Ano
24.11.1994
*
Amerika
Přístavní záležitosti
Trančík Dušan
Trančík Dušan
Newyorské přístavní hospody očima fotografa Jiřího Ermla.
Ano
13.4.1995
*
Bratrstvo
Bratrstvo
Jandourek Pavel
Hanáková Sylva, Jandourek Pavel, Jirásek Pavel
Profil mladých umělců, působících v oblasti hudby, literatury, fotografie, grafiky a malby.
Ano
3.8.1995
*
Cesty – nepub.
Porodní asistentka
Fatka Vojtěch
Fatka Vojtěch
ivotní putování Heleny Novotné, porodní asistentky Baťovy nemocnice ve Zlíně.
Ne
11.7.1994
*
63
Děti a zvířata
elvy
Sokolovský Eugen
Machourková Eva
Machourková Eva Návštěva přírodovědné stanice v Brně na Kamenačkách.
*
Ano
12.5.1994
*
Ano
8.4.1994
*
Děti a zvířata
Chameleoni
Sokolovský Eugen
Děti a zvířata
Vydry
Sokolovský Eugen
Zajíček Roman
Zvířata jak je neznáte.
Ano
30.6.1994
*
Děti a zvířata
Dravci v klecích
Sokolovský Eugen
Zajíček Roman
Návštěva stanice pro handicapovaná zvířata.
Ano
2.6.1994
*
Děti a zvířata
Ornitologové v akci
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
Ze života vodního ptactva.
Ano
20.10.1994
*
Děti a zvířata Hnízdění vodního ptactva
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
Pozorování ptáků na Mušově.
Ano
21.10.1994
*
Děti a zvířata
Koně v podhradí
Němec Bohuslav
Zajíček Roman
Zvířata jak je neznáte.
Ano
22.7.1994
*
Dotáčka pro Typos 6.10.
Edison z Moravy
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
ivotopisný dokument o vynálezci Josefu Sousedíkovi.
Ano
6.10.1994
*
Doteky
Nanebevzetí Oskara Schindlera
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav, Vévoda Antonín
Dokument o svitavském rodáku, členu nacistické strany a zachránci více než tisíce židů.
Ano
21.10.1994
*
Doteky
Ve znamení maltézského kříže
Bařinka Jaroslav
Souchop Josef
O historii a současných aktivitách Řádu maltézských rytířů u nás a v Rakousku.
Ano
10.2.1994
*
64
Křesťanské umění na Moravě
Úsilí o nový tvar
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek O vzácných památkách z různých etap Bohumil kulturně historického vývoje.
Ano
17.11.1994
*
Křesťanské umění na Moravě
Historické návraty
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek O vzácných památkách z různých etap Bohumil kulturně historického vývoje.
Ano
27.10.1994
*
Křesťanské umění na Moravě
Baroko
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek O vzácných památkách z různých etap Bohumil kulturně historického vývoje.
Ano
22.9.1994
*
Křesťanské umění na Moravě
Poválečné období
Lowák Aleš
Lowák Aleš, Samek O vzácných památkách z různých etap Bohumil kulturně historického vývoje.
Ano
16.2.1995
*
Malíř Vladimír Svobodník
Malíř Vladimír Svobodník
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Potáš Václav
*
Ne
24.2.1994
*
Miniportrét pro Typos
Tři košile Aleny Hromádkové
Štursa Vojtěch
3tursa Vojtěch
*
Ano
20.1.1994
*
Návštěva v ZOO
Krmení zvířat v zimě
Němec Bohuslav
Fuksa Karel
*
Ano
1.4.1994
*
Návštěva v ZOO
Adopce zvířat
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
*
Ano
15.4.1994
*
65
Návštěva v ZOO
Nevidomé děti a zvířata
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
*
Ano
23.9.1994
*
Návštěva v ZOO
Výcvik koní
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
Zvířata jak je neznáme.
Ano
17.10.1996
*
Návštěva v ZOO
Chov koní
Němec Bohuslav
Němec Bohuslav
*
Ano
27.9.1994
*
Návštěva v ZOO
Rysové
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
10.2.1995
*
Návštěva v ZOO
Pes hřivnatý
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
9.12.1994
*
Návštěva v ZOO
Kosman zakrslý
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
13.1.2010
*
Návštěva v ZOO
Lemuři
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
6.1.1995
*
Návštěva v ZOO
Tapír jihoamerický
Fuksa Karel
Fuksa Karel
*
Ano
17.2.1995
*
Návštěva v ZOO
Hulman posvátný
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
13.1.1995
*
66
Návštěva v ZOO
Hrošík liberijský
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét zvířete.
Ano
28.12.2009
*
Portréty
Moravská zastavení
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Příkaská Zdena
Osobnost spisovatele Františka Kožíka.
Ano
15.3.1994
*
Portréty
Horáčtí muzikanti
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav, Jurášek Jaroslav
O vesnických muzikantech z Českomoravské vysočiny, které spojuje radost z muzicírování.
Ano
10.5.1994
*
Portréty
Podivuhodná zahrada profesora Calábka
Mayer Jiří
Mayer Jiří
Dokument o mezinárodně uznávané osobnosti vědeckého filmu.
Ano
12.4.1994
*
Portréty
Okouzlený poutník Jaromír Tomeček
Fuksa Karel
Ano
5.7. 1994
*
Portréty
Jak se dělá hrad
Hajn Petr ml.
Hajn Petr ml.
Dokument o rekonstrukci hradu.
Ano
19.1.1995
*
Portréty
Otec František
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét jezuitského kněze Františka Lízny.
Ne
13.1.1995
*
Příkaská Zdena
Portrét varhanářů bratrů Juříkových
Ano
15.2.1994
*
Portréty
Ozvěny chrámových kůrů Sládeček Stanislav
Fuksa Karel, Potáš Portrét nestora moravských spisovatelů. Václav
Portréty
Záhada znojemské rotundy
Kučera Miloslav
Kučera Miloslav, Reinisch Jan
Spor o počátek českých dějin.
Ano
30.8.1994
*
Portréty
Šťastné dítě aneb od
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Medailon PhDr. Jany Neumannové.
Ano
2.8.1994
*
67
Artěku k Chartě Profesní režisér, Profesní režisér, malíř z malíř z radosti radosti
Třikrát o lásce
Třikrát o lásce
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Portrét předního brněnského dokumentaristy a svátečního malíře Fedora Kauckého.
Ano
27.9.1994
*
Fuksa Karel
Morávek Vladimír
O lidech kolem divadla.
Ano
7.6.1994
*
68
Tabulka 6 Dokumentární filmy ČT TS Brno vytvořené v roce 1995 SERIÁL
NÁZEV
RE IE
SCÉNÁŘ
NOTICKA
ZACHOVÁNO
ODVYSÍLÁNO (premiéra) DEN
HODINA
Kultura 95
Tesáček Rudolf
Tesáček Rudolf
Václav Cejpek o historii i současnosti Národního divadla v Brně při příležitosti 110 sezón.
Ano
26.1.1995
*
Já hraju srdcem
Růžička Milan st.
Kudělka Viktor
Osobnost a dílo brněnského rodáka, herce Ladislava Peška.
Ano
26.5. 1995
*
Náš člověk na Seychellách
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Dokumentární pořad.
Ano
20.4.1995
*
Kultura 95
Kelbl Vladimír
Kelbl Vladimír
Maryša v brněnském Divadle Husa na provázku.
Ano
20.4.1995
*
Kultura 95
Kelbl Vladimír
Kelbl Vladimír
Herecký ateliér Niky Brettschneiderové.
Ano
19.9.1995
*
Ráj v jižních mořích
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Zajímavosti ze Seychellských ostrovů, o kterých se tvrdí, že je to ráj na zemi.
Ano
31.3.1995
*
O putování do Země
Lowák Aleš
Kaňa Patr, Lowák
Biblická místa očima našich poutníků v
Ne
26.2.1995
* 69
svaté
Aleš
minulosti a dnes.
Beer – Sheva – město keramiky
Fuksa Karel
Fuksa Karel
Mezinárodní keramické sympozium v izraelské poušti.
Ano
16.7.1995
*
Báječní muži na vysokých kolech
Petrov Marcel
Petrov Marcel
Dokument z mezinárodního setkání historických velocipedistů v Brně.
Ne
4.10.1995
*
Dvě setkání s Věrou Kunderovou
Fuksa Karel
Mikulášková Věra
...s bývalou televizní hlasatelkou, žijící dnes v Paříži.
Ano
25.10.1995
*
Švédové před Brnem
Fuksa Karel
Fuksa Karel, Potáš Václav
Dokument o úspěšné obraně moravské metropole před 350 lety.
Ano
13.10.1995
*
Země vykoupení
Lowák Aleš
Kaňa Jiří, Lowáková Tamara
Zamyšlení na místech, kde žil Ježíš.
Ano
24.12.1995
*
Atomy krásy
Kaucký Fedor
Kaucký Fedor
Portréty tří brněnských šperkařů – Marie Uhlířové, Jiřího Drlíka a Lefterise Joanidise.
Ano
28.2.1996
*
Blokáda
Vanýsek Jiří
Vanýsek Jiří
Aktivisté před branami jaderné elektrárny Temelín.
Ano
25.4.1996
*
Zadní trakt
Jandourek Pavel
Jandourek Pavel
Lehce avantgardní dokument o podivném obchodním sklepení v centru Brna.
Ano
3.1.1996
*
70
Světlana
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav
Zlomky osudů lidí v temné době padesátých let.
Ne
14.8.1996
*
Sochař
Fuksa Karel
Lacinová Sylva, Mikulášková Věra
Medailon Vincence Makovského.
Ano
1.5. 1998
*
Čechy za oknem smutných duší
Morávek Vladimír
Morávek Vladimír
Hromadný portrét českého občanstva.
Ano
16.11.1996
*
Potopa
Vanýsek Jiří
Vanýsek Jiří
O muži, který se odmítá odstěhovat z údolí, které bude zatopeno přehradou Slezská Harta.
Ano
24.4.1996
*
Vzpomínka na Portu 95
Fatka Vojtěch
Černá Alena, Fatka Vojtěch
Ohlédnutí za loňským ročníkem finále festivalu folkové, trampské a country hudby.
Ne
24.5.1996
*
Ó, ty černý ptáčku
Rychlík Břetislav
Rychlík Břetislav
Holocaust, který měl být zapomenut. Tragická svědectví o osudech českých a moravských Romů za 2.světové války.
Ano
20.5.1997
*
Historické pašije
Lowák Aleš
Ševčíková Jana
Pašijové hry v podání souboru z Hořic.
Ano
*
*
A průvod Němců šel...
A průvod Němců šel...
Bařinka Jaroslav
Navara Luděk
Dokument o tom, jak před šedesáti lety museli brněnští Němci opustit město.
Ano
8.6.1995
*
Kultura 95
Kultura 95
Kelbl Vladimír
Kelbl Vladimír
Felliniho filmový scénář 8 a půl na
Ano
15.6.1995
*
71
zlínském jevišti. Kultura 95
Kultura 95
Tesáček Rudolf
Tesáček Rudolf
Wolkrův Prostějov.
Ano
13.7.1995
*
Milan Uhde
Milan Uhde
Kučera Miloslav
Kučera Miloslav
Portrét předního českého politika a spisovatele.
Ano
18.8.1995
*
Omega
Římané pod Pálavou
Lowák Aleš
Jan Libor, Lowák Aleš, Šedo Ondrej
Podoby dávných předků – Římané pod Pálavou – Lékařská fakulta jubilující
Ano
26.1.1995
*
Omega
Omega
Lowák Aleš
*
Svět virtuální reality – Epilepsie, Parkinsonova nemoc a neurologie – Nové číslo revue pro vědomí souvislosti – Omega.
Ano
15.6.1995
*
Omega
Z kuchyně českého diplomatáře
Lowák Aleš
Krejčíková Jarmila, Sviták Zbyněk
O historických listinách a vědecké kresbě.
Ano
*
*
Omega
Omega
Lowák Aleš
Andres Jan, Cicvárek Jiří, Štěpánek Václav
Mýtus o bohaté církvi . Rozjímání o čase – Čeští patroni z pohledu astrologie.
Ano
1.12.1995
*
Omega
Člověk, krajina a my
Lowák Aleš
Štěpánek Václav
Devastace naší krajiny a věda usilující o její revitalizaci.
Ano
13.7.1995
*
Omega
Býčí skála
Lowák Aleš
Lowák Aleš
Prehistorická minulost Býčí skály stále vzrušuje. Moucha tse tse –
Ano
6.9.1995
*
72
postrach afrického obyvatelstva. Omega
Za zvířaty do Keni
Lowák Aleš
Jan Libor, Lowák Aleš
Za zvířaty do Keni – Předhusitská církev – bohatá nebo chudá? - Svět starých Keltů.
Ano
18.5.1995
*
Pitínský
Pitínský
Morávek Vladimír
Morávek Vladimír
Pravda o životě i smrti dramatického básníka.
Ano
8.12.1995
*
Portréty
Martin Středa
Lowák Aleš
Jan Libor, Lowák Aleš
Portrét muže, který zasvětil svůj život Kristu a stal se oporou obránců Brna v roce 1645.
Ano
28.4.1995
*
Stopy
Konfrontace
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav
Pořad věnovaný Bohuslavu Fuchsovi, představiteli českého funkcionalismu – tzv.brněnské architektonické školy.
Ano
23.3.1995
*
Stopy
Vínečko, ne voda
Korčák Vít
Korčák Vít
Hudební dokument o slováckých melodiích.
Ne
13.7.1995
*
Stopy
Řeči do prázdna?
Bařinka Jaroslav
Bařinka Jaroslav
Dokumentární pořad k 135.výročí narození architekta Adolfa Loose.
Ano
6.9.1995
*
O písničkách a tancování
O písničkách a tancování z Lašska
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Cyklus hudebních dokumentů o významném projektu Ústavu lidové kultury ve Strážnici.
Ano
24.3.1995
*
73
O písničkách a tancování
O písničkách a tancování z jižních Čech
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Hudební dokument.
Ano
21.4.1995
*
O písničkách O písničkách a tancování a tancování ze středních Čech
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf, Jelínková Zdena, Laudová Hannah
Hudební dokument.
Ano
11.8.1995
*
O písničkách a tancování
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf, Pokračování cyklu hudebních dokumentů Jelínková Zdena o taneční kultuře Čech, Moravy a Slezska.
Ano
14.7.1995
*
O písničkách O písničkách a tancování a tancování ze Slovácka
*
Chudoba rudolf Pokračování cyklu hudebních dokumentů, tentokrát ze slováckého Dolňácka a Podluží.
Ne
6.10.1995
*
O písničkách O písničkách a tancování a tancování z východních Čech
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Hudební dokument.
Ano
10.5.1997
*
O písničkách O písničkách a tancování a tancování ze Slovácka II.
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf, Krist Miroslav
Pokračování cyklu hudebních dokumentů, tentokrát z Horňácka, Uherskobrodska, luhačovského Zálesí a Kopanic.
Ano
17.11.1995
*
O písničkách a tancování
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Z cyklu hudebních dokumentů o lidových tancích Čech, Moravy a
Ano
22.12.1995
*
O písničkách a tancování z Horácka
O písničkách a tancování z Brněnska
74
Slezska. O písničkách a tancování
O písničkách a tancování ze Slezska
Chudoba Rudolf
Chudoba Rudolf
Páté pokračování hudebního dokumentu.
Ano
19.5.1995
*
75
Příloha B: Rozhovor Karel Fuksa (*30.7.1964, Brno) Scénárista, režisér a producent, syn režiséra J. Fuksy, otec kameramana Richarda Fuksy (*1977) a střihače Jana Fuksy (*1984), bratr producenta Roberta Fuksy (*1951). Byl mezi prvními absolventy KDT FAMU (1971) a poté se stal režisérem ČST Brno (1973), kde vedl jednu z tvůrčích skupin39 Producentského centra publicistiky a dokumentaristiky. Od roku 2008 externě spolupracuje s Českou televizí. Karel Fuksa je považován za tzv. Matadora ČT Brno, protože pro studio natočil více než stovky snímků. Do roku 1989 v jeho tvorbě převažují pořady folkloristické a etnografické40, v nichž navázal na tradici svého otce. V tomto období zaznamenal mnoho lidových tradic na tehdejší záznamové médium, 16 mm film (např. Jaro na vsi (1982), V V
(1989), aj.). Po sametové revoluci nastal zlom v jeho tvorbě a
začal se věnovat historii (A
– Emanuel Moravec (1997),
K
Wolfa (1998), aj.). S devadesátými lety přišla i možnost cestovat, to K. Fuksa využil a natočil několik relací ze zahraničí (např. C
(1997-98),
Lucemburskem (2011), aj.). Nemalou část jeho tvorby věnoval desítkám naučných dokumentů o umění a umělcích, kde popsal díla moravských výtvarníků (Petr Veselý – V
(1993), pracoval i ve francouzském exilu 41, dokonce zdokumentoval
turné Brněnské filharmonie. Fuksova tvorba je stejně rozmanitá jako sám pan Fuksa, nejen, že za svůj život obohatil Českou televizi o stovky přínosných pořadů, také vyniká jako sklář, cyklista a maratonec. Jeho sklářské tvorbě se budu věnovat více v rozhovoru s tímto inspirativním člověkem níže. Zajímalo by mě Vaše studium na FAMU, s kým jste se setkal a jaká nálada byla na tehdejší FAMU? č
.N
A č .
kt č Martin ŠTOLL a kol., Tamtéž. 41 Tamtéž. 39
H S
A –
, str. 139.
40
76
ď
.
V
V
m
. S
č
.V
A U
J
. A
H
Oč
ď.
č K
L
A
.
č
L
č H
.
.
A U . A
. Můžete popsat období začátků vaší spolupráce s ČST? U
S
x
S .
.
.N .
list. 2000 .
,
č
.
č
. Jak byste charakterizoval svou tvorbu pro Českou televizi? J
. č
1989 nebylo moc č
č
.A
. .N
č č
V
N
J
. K
K inara a mnoha
. č
.
Zmínil jste vašeho otce Jana Fuksu, který byl dlouholetým režisérem ČST. 77
klo .
.N
.
č .A
.
V
.
.A
.
Dlouho jste byl ve funkci vedoucího tvůrčí skupiny dokumentaristiky a publicistiky, na koho z řad režisérů – kolegů rád vzpomínáte? L w
A
.
č
č
č
I
č .
J
č .N
H
ď, ten
č
ech . Mimo filmovou tvorbu se také věnujete sklářství. Jak jste se k tomuto
koníčku dostal? J
č
A
G
.
.N č
č .
A
č .
V
č
. .V
.J
č
č
.J
, .V
1991
č .
znal z Brna, č
. V
K K
byla č 78
č
. .A
,
O
.J C
.
O
.
. Pane Fukso, děkuji za rozhovor a za velmi zajímavé vzpomínky.
79
