Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Magisterská diplomová práce

Brno 2012

Lucie Kuklová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy Management v kultuře

Lucie Kuklová

Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.

Brno, prosinec 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Lucie Kuklová

Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce Ing. arch. Lee Vojtové, Ph.D. za hodnotné rady a pomoc při psaní diplomové práce. Dále děkuji kolektivu Krajské knihovny v Pardubicích, který mi vyšel vstříc a poskytl potřebné informace k tématu, Lubošovi za trpělivost a Jáchymkovi za úsměv.

Obsah 1. Úvod ..................................................................................................................................1 2. Historie Krajské knihovny v Pardubicích ......................................................................3 2.1 Budovy knihovny ......................................................................................................4 2.2 Dům č.p. 77 ...............................................................................................................4 2.2.1 Historie stavebních úprav domu číslo popisné 77 ...............................................6 2.3 Dům č.p. 78 – „U Pštrosa“ ........................................................................................8 2.3.1 Historie stavebních úprav domu číslo popisné 78 .............................................10 2.4 Dům č.p. 79 – „U Zlatého beránka“ ........................................................................ 11 3. Dějiny knihovny v souvislosti s historií města Pardubice .............................................13 3.1 Historický vývoj knihovny v Pardubicích ................................................................ 15 3.1.1 Zaloţení a vývoj veřejné městské knihovny do roku 1918 ................................ 16 3.1.2 Rozvoj knihovny v letech 1918 - 1945 ............................................................. 18 3.1.3 Vývoj pardubické knihovny v poválečném období 1945 - 1960........................ 21 3.1.4 Knihovna v letech 1960 - 1989......................................................................... 22 3.2 Pardubická knihovna po roce 1989 ..........................................................................23 4. Současné fungování Krajské knihovny v Pardubicích .................................................. 27 4.1 Právní prostředí knihoven ........................................................................................ 30 4.1.1 Krajská knihovna v systému knihoven ............................................................. 31 4.1.2 Financování knihoven ...................................................................................... 33 4.2 Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání ............................................................... 35 4.3 Oddělení akvizice a katalogizace .............................................................................37 4.4 Hudební oddělení..................................................................................................... 38 4.5 Výpůjční oddělení - odborná literatura a beletrie ...................................................... 39 4.6 Všeobecná a regionální studovna .............................................................................40 4.7 Informační oddělení ................................................................................................. 41 4.8 Čítárna ..................................................................................................................... 43 4.9 Oddělení kulturních sluţeb ...................................................................................... 44 4.10 Dětské oddělení ..................................................................................................... 46 5. Ekonomická situace a marketing pardubické krajské knihovny.................................. 48 5.1 Hospodaření Krajské knihovny v Pardubicích v roce 2010....................................... 50 5.1.1 Sluţby veřejnosti.............................................................................................. 51

5.1.2 Metodika a poradenství, databáze kulturních zařízení v Pardubickém kraji....... 56 5.1.3 Zázemí sluţeb .................................................................................................. 57 5.2 Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání ............................................................... 59 5.2.1 Regionální funkce v roce 2010 v Pardubickém kraji ......................................... 60 5.3 Finanční hospodaření Krajské knihovny v Pardubicích v roce 2010 ......................... 64 5.4 Marketing knihovny ................................................................................................ 68 5.4.1 SWOT analýza ................................................................................................ 70 5.4.2 Analýza čtenáře ............................................................................................... 71 5.4.3 Pardubická knihovna z pohledu veřejnosti - dotazník ....................................... 72 5.4.4 Vyhodnocení výsledků dotazníku .................................................................... 75 5.5 Stanovení zásad a strategie pro budoucnost - marketing v knihovnické praxi ...........76 5.5.1 Public relations - vztahy s veřejností ................................................................ 78 5.5.2 Stanovení cílů knihovny ................................................................................... 80 5.5.3 Volba strategie ................................................................................................. 81 5.5.4 Problémové oblasti........................................................................................... 81 5.6 Koncepce a vize rozvoje knihoven a knihovnictví v České republice ....................... 84 5.6.1 Příklad ze zahraničí - komunitní centrum Gellerup v Dánsku ................................ 87 6. Závěr ............................................................................................................................... 89 7. Resumé ............................................................................................................................ 92 7.1 Resumé .................................................................................................................... 92 7.2 Резюме.................................................................................................................... 93 7.3 Summary ................................................................................................................. 94 8. Seznam pramenů a literatury ......................................................................................... 95 9. Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 101 10. Přílohy ......................................................................................................................... 101 10.1 Seznam příloh ...................................................................................................... 102 10.2 Přílohy ................................................................................................................. 103

1. Úvod Diplomová práce se věnuje vzniku, historii, restaurování budov Krajské knihovny v Pardubicích a problematice a specifičnosti její činnosti coby příspěvkové organizace Pardubického kraje, která má ve Východních Čechách výjimečné postavení uţ od konce devatenáctého století, s přihlédnutím k jejímu postupnému historickému vývoji a ochraně kulturního dědictví díky restaurování goticko-renesančních budov, ve kterých knihovna sídlí a které jsou součástí městské památkové rezervace. Tématem Krajské knihovny v Pardubicích, její historie a současnosti se práce zabývá, protoţe se jedná o organizaci, která má v Pardubicích velký podíl týkající se kulturně – výchovné a informační činnosti, a také slouţí jako zprostředkovatel pro konání dalších kulturních akcí v regionu v rámci jejích regionálních funkcí, které jsou na velmi vysoké úrovni. Dále poskytuje práce moţnost vyuţít pohledu manaţera v kultuře díky zaměření činnosti příspěvkové organizace Pardubického kraje a zanalyzovat a nabídnout eventuální alternativy na zlepšení současného stavu, cílů a vizí této organizace. Jako zdroj informací při zkoumání historie spojené s Krajskou knihovnou v Pardubicích a zvláště restaurování a historie jejích budov č.p. 77 a 78 byla vyuţita převáţně literatura a prameny regionálního charakteru a restaurátorské zprávy přístupné zejména v regionální studovně Krajské knihovny v Pardubicích a Státním okresním archívu města Pardubice a pro posouzení současného stavu organizace byly vedeny rozhovory s vedením knihovny, byly pouţity materiály a výroční zprávy dostupné přímo v Krajské knihovně a vyhodnocení veřejného mínění na základě dotazníku. V rámci konceptu se práce nejdříve zabývá teoretickými poznatky spojenými s historií organizace na základě historicko – empirického výzkumu. Po představení organizace se zaměřuje na samotnou historii budov knihovny s přihlédnutím k ochraně nemovitých kulturních památek včetně zásahů restaurátorských prací, protoţe knihovna je umístěna ve třech velmi hodnotných goticko-renesančních budovách v historickém centru města Pardubic, které jsou předmětem památkové péče. V třetí kapitole se práce zaměřuje na historické podmínky pro vznik knihovny a její vývoj v dějinách Pardubic od počátku jejího vzniku v roce 1897 aţ po současnou podobu této organizace, důleţitý je hlavně její vývoj po změně politického systému v roce 1989.

1

Druhá, praktická část práce, zaloţená na analýze činnosti knihovny, jejích jednotlivých oddělení a regionálních funkcí začíná čtvrtou kapitolou. Zabývá se organizační strukturou knihovny, členěním a fungováním jednotlivých oddělení v knihovně, postavením a funkcemi krajské knihovny mezi ostatními knihovnami. Tato část práce se věnuje současnému stavu této kulturní instituce. V ní se shrnuje aktuální činnost této příspěvkové organizace, která se vyhodnocuje, připomíná se i její význam týkající se kulturně - výchovné a informační činnosti této instituce, která je důleţitá pro obyvatele města Pardubice a pro celý Pardubický region. V závěrečné kapitole pak práce analyzuje činnost Krajské knihovny v Pardubicích po ekonomické stránce a schopnosti jejího vedení v oblasti marketingu a public relations. Zkoumání je zaloţené jednak na problémech, s kterými se organizace potýká, ale také na její úspěšné práci a na novou oblast činnosti zaměřenou na podporu rozvoje regionálních funkcí. Poté

práce

prostřednictvím

veřejného

mínění

hodnotí

knihovnickou,

bibliografickou a informační činnost knihovny na základě připomínek místních obyvatel, které byly zjištěny pomocí dotazníku a grafu vyhodnocení návštěvnosti knihovny. Na základě získaných informací a připomínek se vypracuje SWOT analýza a navrhne strategie pro budoucnost, která má vést ke zlepšení činnosti Krajské knihovny a upozornit na slabé stránky organizace a její hrozby, protoţe podobnou analýzu vypracovanou nemá. V poslední kapitole se zpracují moţné cíle nejen této knihovny, ale i cíle a vize rozvoje knihoven v České republice a celkový význam těchto institucí pro následující období, nechybí ani příklad činnosti podobné organizace v zahraničí. Koncepce diplomové práce má být tedy taková, aby zachytila činnost a historii knihovny uţ od jejích počátků v roce 1897. Potom postupný historický vývoj této organizace aţ po dnešní podobu reprezentovanou příspěvkovou organizací Krajské knihovny, protoţe se jedná o významné multifunkční kulturně-informační centrum, které poskytuje nejen knihovnické, bibliografické a informační sluţby. Tato kulturní instituce má téţ vliv na kulturní a výchovné dění a hlavně na podporu čtenářství v pardubickém regionu a výsledky analýz mohou poslouţit k dalšímu progresivnímu směřování této příspěvkové organizace Pardubického kraje a třeba i ostatních knihoven v České republice.

2

2. Historie Krajské knihovny v Pardubicích Krajská knihovna v Pardubicích je typem univerzální veřejné knihovny. Zřizovatelem je Pardubický kraj, tzn. knihovna je příspěvkovou organizací Pardubického kraje. Je ústřední knihovnou sítě veřejných knihoven v regionu a plní funkci i městské knihovny. Je střediskem knihovnických, bibliografických a informačních sluţeb kooperujících knihoven v kraji. Po dvouleté rozsáhlé rekonstrukci zahájila ještě jako Okresní knihovna v Pardubicích svůj provoz 16. října 2000. Díky Okresnímu úřadu Pardubice, který celou rekonstrukci financoval, mohla knihovna své první návštěvníky a čtenáře přivítat v nově zrekonstruovaných prostorách. Veřejnosti knihovna nabízí nejen rozšířené prostory volného výběru knih, internetových a on-line míst a dalších nových sluţeb, ale současně se představuje svým návštěvníkům jako historická budova s četnými archeologickými nálezy od renesanční doby po současnost. Některé tyto nálezy můţe obdivovat široká veřejnost, která knihovnu navštíví. Především se jedná o zachování původních hradebních zdí, objevenou studnu nebo o nejstarší valounkovou dlaţbu v Pardubicích, která se nachází ve sklepních prostorách. Překrásný je zrestaurovaný trámový strop a hřebínková klenba na chodbě v oddělení naučné literatury1. S účinností od 1. ledna 2002, v souladu se zněním zákona č. 129/2000 o krajích a v souladu se zákonem č. 257/2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických sluţeb, byla usnesením zastupitelstva Pardubického kraje zřízena Krajská knihovna v Pardubicích. Začátkem června roku 2005 byly slavnostně předány veřejnosti nové a krásné prostory Krajské knihovny v Pardubicích. Část rekonstruovaného a dobudovaného domu č.p. 79 U Zlatého beránka na Pernštýnském náměstí byla vybavena jako vědecká knihovna. Rozšířením o pětipodlaţní dvorní vestavbu – depozitář, připojenou k původní budově dvoupodlaţním spojovacím traktem, byla plocha knihovny téměř zdvojnásobena. V prostorách rekonstruovaného objektu je umístěno malé a velké dětské oddělení, prostorná čítárna s velkým počtem titulů novin a časopisů a odborná pracoviště. Celkové

1

Řezníček, T. Dějiny domů č.p. 77 a č.p. 78. Výtah z restaurátorských a stavebních zpráv. Pardubice: Okresní knihovna Pardubice, 2001, str. 1.

3

náklady na realizaci projektu představovaly částku 74, 7 milionu korun. Částku 4, 2 mil. Kč poskytl Pardubický kraj a zbývající část ministerstvo kultury. 2

2.1 Budovy knihovny Krajská knihovna sídlí v objektech č.p. 77 a č.p. 78, které jsou situovány na historickém Pernštýnském náměstí v Pardubicích a v ulici Zelenobranské, která spojuje náměstí se Zelenou bránou. V těsném sousedství se nachází objekt brány, objekty Komerční banky a objekt č. p. 79 „U Zlatého beránka“. Objekty č.p. 77 a č.p. 78 jsou předmětem památkové ochrany (kategorie A). Objekty č.p. 77 a č.p. 78 jsou uţívány od roku 1960 pro provoz Krajské (dříve Okresní) knihovny v Pardubicích, která je centrem knihovnických, bibliografických a informačních sluţeb. Pro její potřeby byly oba historické objekty v minulosti stavebně upravovány, nejrozsáhlejší rekonstrukce těchto objektů byly provedeny v letech 1956 aţ 1960 a v letech 1967 aţ 1969. Od doby rekonstrukce byly objekty několikrát opravovány nebo stavebně doplňovány především novými technickými zařízeními. Oba domy byly patrně postaveny v období pozdní gotiky, jako součást výstavby města po jeho poţáru v roce 1507 a dále přestavěny po poţáru města v roce 1538, kdy bylo pouţito, v objektu dochovaných, zdobených terakotových ostění oken. Literatura se dále zmiňuje o přestavbách, především fasád, domu na Pernštýnském náměstí kolem roku 1800 a o opravách a rekonstrukčních pracích na domu č.p. 77 v roce 1952.3

2.2 Dům číslo popisné 77 Tento dům je součástí městské památkové rezervace v Pardubicích, je nemovitou kulturní památkou s evidenčním listem nemovité památky, uloţeným v Památkovém ústavu Pardubice číslo 1950, hodnota objektu je zařazena do kategorie A. Třípodlaţní městský dům se nachází na nároţí Pernštýnského náměstí a je částečně podsklepen. Vstup 2

Krajská knihovna v Pardubicích. [online] 2011 [cit. 3.9. 2011]. Dostupné z 3 Historie budov.[online]2011[cit.3.9. 2011]. Dostupné z

4

do sklepa je po tříramenném schodišti nacházejícím se v polovině dispozice. Sklep sestává ze dvou částí spojených malým krčkem. Západní část prostoru sklepa je zaklenuta segmentovými valenými klenbami, další dva prostory mají tvar „L“, jeden je sklenut půlkruhovou valenou klenbou, druhý valenou klenbou segmentovou. Všechny čtyři prostory jsou propojeny krčky ve tvaru obdélníku. Východní část je tvořena jedním obdélným prostorem sklenutým půlkruhovou valenou klenbou. V prvním nadzemním podlaţí je dnešní vstup umístěn od Zelené brány a Komerční banky, zabírá celou šířku dispozice a je zaklenut půlkruhovou valenou klenbou napříč dispozice. Vstup pokračuje chodbou ve tvaru „L“ jdoucí k původnímu vstupu v polovině ulice Zelenobranské. Po pravé straně chodby je obdélníková místnost klenutá valenou klenbou s lunetami, za ní se nachází tříramenné schodiště, které sousedí vlevo se vstupem do zadního traktu. Dále zde navazují tři prostory: neosvětlená chodba klenutá valenou klenbou s lunetami, místnost klenutá valenou klenbou segmentovou, v průčelí mázhauz, čtvercový se středním pilířem, zaklenutý valenými klenbami s lunetami. Do této místnosti je vstup z náměstí. Ve druhém nadzemním podlaţí vlevo jsou tři plochostropé místnosti s okny do Zelenobranské ulice, pavlač a vpravo vstup do širší chodby klenuté valenou klenbou s lunetami a síťovou štukou, uprostřed zdi je umístěn zazděný gotický portál s přetínaným polychromovaným ostěním, vlevo od něj zbytek malované edikuly. Za střední zdí jsou dvě menší místnosti klenuté českou plackou, větší valenou klenbou s lunetami. V čele dispozice je jedna místnost klenutá dvěma poli kříţové klenby na dva toskánské polosloupy. Okna do náměstí jsou s kamenným ostěním a kamennými příčli, trojdílné s poutci. Třetí nadzemní podlaţí opakuje dispozici druhého, prostory jsou plochostropé, střech sedlová. Fasáda do náměstí je dvouosá, patrovými římsami dělená do čtyř částí: spodní, sokl s průběţnou bosáţí, v něm dva prosklené otvory bez parapetu segmentem zaklenuté, vpravo bývalý vstup, nároţní část zdobena malovanou iluzivní pozdně gotickou bosáţí, ve druhém nadzemním podlaţí dvě pravoúhlá třídílná pozdně gotická okna s poutci, kolem všech renesanční malované edikuly ve tvaru pravoúhlých pilastrů stojících na průběţné parapetní římse, ukončeny bohatou korunní římsou (barvy: černé kontury, červená a ţlutá). Při nároţí reliéfní pískovcová deska s pernštejnskou erbovní legendou z roku 1511, polychromovaná.4 4

Řezníček, T. Dějiny domů Okresní knihovny v Pardubicích. Dějiny domů č.p. 77 a č. p. 78. Výtah z restaurátorských zpráv. Pardubice: Okresní knihovna Pardubice, 2001, s 1-7.

5

Ve třetím nadzemním podlaţí jsou dvoudílná podélná okénka, ve středu dvě obdélné niky s bohatě malovanými edikulami (jako 2.NP), nad horní římsou girlandy sloţené z geometrických ornamentů, ve špici stylizujících květinu. Nad horní (kordonovou) římsou se skví barokní štít třídílný, střední štít je ukončen bohatou římsou konkávně zprohýbanou, nesoucí tři čučky, v poli štítu štuk s květinovým motivem. Průčelí do ulice je dělené římsou na tři pásy, první dvě okenní osy mají jednoduché šambrány, první okno vpravo ve 2.NP je v kamenném ostění a s edikulou jako okna do náměstí, ostatní okna jsou se šambránou jdoucí na soklík leţící na průběţné římse. Parapet je zdoben drobnou štukou. Přízemí je zdobené průběţnou osmiosou bosáţí, v páté a osmé ose vpravo jsou otvory půlkruhovitě zaklenuty. Pod korunní římsou byly objeveny dr. Heroutem zbytky nik a štítů „vlaštovčích ocasů“. 5

2.2.1 Historie stavebních úprav domu číslo popisné 77 Stavební spisy k domu č.p.77 se dochovaly od samého sklonku devatenáctého století. Z roku 1899 pochází plán nového výkladu s dveřmi a s roletou od stavitele Josefa Novotného. V roce 1905 bylo majiteli Gustavu Oesterreicherovi povoleno rozšířit dosavadní dveře na výkladech v souvislosti se zřízením elektrické praţírny kávy v dosavadním skladišti (plán Františka Leiského).6 V roce 1923 byly při opravě fasády domu č.p. 77 mezi okny druhého patra nalezeny freskové renesanční malby. O nálezu referuje soudobý protokol: „Při opravě fasádní omítky na domě pana Oesterreichera v průčelí Hlavního náměstí odkryty byly zůstatky původní staré freskové malby. Zjištěno: na místě samém v druhém patře ve středním pilíři dva sloupy freskové, z nichž první nalézá se přesně při pravé straně levého okna, druhý uprostřed tohoto pilíře a třetí odkryt byl pod parapetem pravého okna ve druhém patře. Usneseno bylo, aby zachován byl prostřední sloup, a sice z toho důvodu, že jest ze všech tří v nejzachovalejším stavu a nachází se právě uprostřed středního pilíře mezi okny ve druhém patře tak, že může se nejlépe zachovati v původním stavu v nice, která provedena bude z nové omítky, při opravě této fasády“. Následně byl nález nahlášen Státnímu 5

Dr. Herout v padesátých letech 20. století zapsal poznámku ing. Jiřího Oesterreichera, bydlícího v Bukurešti: „Můj děd mi vyprávěl, že když v roce 1849 opravoval dům, tak nalezl mezi pernštejnskou deskou a sloupem uvnitř pokoje v prvním poschodí některé staré listiny a pamětní mince, vztahující se k založení domů. Prý vše tam bylo ponecháno a opět zazděno.“ (Státní ústřední archív SÚA, Státní památková správa SPS, kt. 396, Pardubice č.p. 77). 6 Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 77.

6

památkovému úřadu.7 Z let 1925 a 1930 jsou k dispozici dva plány na zřízení výkladních skříní pro Vášův obchod v domě v přízemní nároţní místnosti. Dle plánu z roku 1925 mělo dojít k záměně vchodu do krámu za druhou výkladní skříň. Plán z roku 1930 (stavitelé A. Kratochvíl a ing. F. Veselý) postrádá sice zachycení starého stavebního stavu v přízemí, je však zde zakreslena hlavní fasáda domu od přízemí výše. Všechna dosavadní okna v přízemí domu měla být podstatně rozšířena. Pardubická památková komise doporučila rozšíření jen oken do náměstí a nikoliv do ulice, úpravy byly tak i stavebníkovi povoleny. V roce 1936 nechal provést Gustav Oesterreicher opravu fasády. Za války se dům stal ţidovským konfiskátem, který byl v letech 1941 – 1942 odkoupen pardubickou obcí, dům však slouţil převáţně k obytným účelům. Roku 1944 vznikly plány v souvislosti s moţností vyuţití domu pro policii. Měly být provedeny drobné adaptace spolu s vybouráním několika příček a zřízením nového sociálního zařízení, o průběhu prací chybí doklady. Po válce, přestoţe zde byla policie a později SNB, nebyl dům v této době příliš udrţován. Důsledkem bylo roku 1946, vzhledem k zatékání, zřícení části zdiva na straně k Zelené bráně v šířce dva metry v přízemí a zčásti i výše. Dle zprávy z roku 1947 nebyla omítka domu několik let opravována, vnějšek domu včetně empírových podokenních reliéfů zchátral. K opravě však nedocházelo vzhledem k nevyjasnění majetkoprávních poměrů. Oesterreicherovým dědicům se sice podařilo dům částečně restituovat, polovina domu se však dostala do majetku státu. Roku 1951 byly konstatovány prohnilé stropy v chodbách nad druhým patrem, které byly na dvou místech zcela propadlé, nad prvním patrem byl prohnutý strop pavlače, v obdobném stavu byl i strop nad koupelnou v prvním patře. Bylo proto nutno nařídit vyklizení domu. Aţ roku 1955 započali restaurátoři Alena Viškovská a Dušan Křička se sondáţí, při které byly objeveny další původní malby z šestnáctého století a kamenná ostění oken v prvém patře. Komise za přítomnosti ing. Dr. J. Šebka rozhodla, ţe se upustí od obnovy dosavadních fasád (navíc znehodnocených pozdějšími opravami v 19. a 20. století) a ţe bude odkryto, očištěno a obnoveno staré malované průčelí z šestnáctého století. Fasáda ve slohu Ludvíka XVI. měla zůstat na nemalovaném bočním průčelí s tím, ţe do polí, kde

7

SÚA (Státní ústřední archiv v Praze), SPS (Státní památková správa), kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 77.

7

chyběly štukové parapetní reliéfy, měly být přemístěny reliéfy z průčelí. Zachovány měly být i louissezní štíty. 8 V dalších letech pokračovaly v domě sondáţe (úplné odkrytí maleb), které prováděla akad.

malířka M.

Valentová – Havelková. Nálezy byly průběţně

dokumentovány. 9 V druhé polovině padesátých let

byla obnova domu jednou

z nejsledovanějších východočeských akcí, která se omezila na práce na fasádách a bourací práce. V přední části č.p. 77 se však objevily i trhliny. Dle statického posudku změny souvisely s vybouráváním otvorů, novým zazdíváním a hlavně s odstraněním středního pilíře v přízemí10. Do roku 1960 byl dům postupně opraven pro účely pardubické okresní knihovny. V letech 1971 – 1972 byl v domě zřízen výtah a v roce 1983 byly obnoveny fasády11.

2.3 Dům číslo popisné 78 – „U Pštrosa“ Název domu (U Pštrosa) se ve starých písemných pramenech nevyskytuje. Dle datování stávající literatury je v nejstarším pernštejnském urbáři, a sice v jeho revizi z druhé poloviny roku 1514, uváděn jako majitel Petr Krajčí (zvaný téţ Roţný), který dle další revize urbáře z roku 1516 platil vrchnosti za uţívání půl haltýře. Dům je součástí městské památkové rezervace v Pardubicích, je nemovitou kulturní památkou s evidenčním listem nemovité památky, uloţeným v Památkovém ústavu Pardubice č. 1965, hodnota objektu byla zařazena do kategorie A. Jedná se o třípodlaţní městský řadový dům, podsklepený, přístup do sklepních prostor byl pravděpodobně z objektu číslo popisné 79, dva prostory klenuté valenou klenbou. V prvním nadzemním podlaţí se nacházel v přední části mázhauz, klenutý 8

Ebel, M a Škabrada, J. Pardubice č.p. 77 a 78, stavebně historický průzkum. Praha-Pardubice 1997, s. 3-12. 9 Viz zápis Jaroslava Herouta ze 7. srpna 1957 (viz příloha 3), téţ zápis o prohlídce provedeného sondáţního průzkumu v sálech č.p. 77 z 13. prosince 1957:“ Akad. malířka Havelková – Valentová provedla sondážní průzkum omítek celkem ve 4 místnostech v domě čp. 77, aby se zjistilo, není-li zde zachována starší výmalba. Výsledkem průzkumu bylo zjištění, že rohový sál v 1. patře má pozdně klasicistní ornamentální výmalbu a pod ní byla nalezena ještě starší, pravděpodobně pozdně barokní. Ve dvou přilehlých menších sálech byly zjištěny renesanční omítky pouze pačokované. U dveří byl nalezen renesanční nápis a doporučuje se, aby zde byla nalezená výmalba odkryta. Ve všech místnostech bylo provedeno větší množství sond, aby se zjistily všechny vrstvy nátěrů i omítek, některé plochy byl přímo již odkryty…“ (SÚA, SPS, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 77). 10 Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 77, SÚA, SPS, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 77. 11 Ibidem.

8

valenou klenbou s lunetami, v zadní části dispozice je dvoutakt, po pravé straně chodbička končící křivočarým schodištěm tvořícím přístavek při zadní fasádě. Po levé straně je dlouhý obdélný prostor sklenutý třemi pruskými plackami. V přední části druhého nadzemního podlaţí jsou umístěny plochostropé místnosti, za nimiţ opět dispoziční dvoutakt končící schodištěm, chodbička klenutá segmentovou klenbou, ve středu levé části klenutá plackovou klenbou s průchodem do objektu 77, za ní obdélná místnost, z níţ schodišti vykusuje půlkruh v severozápadním rohu, klenutá valenou klenbou s lunetami. Ve třetím nadzemním podlaţí se dispozice opakuje, všechny prostory jsou opět plochostropé. Zadní trakt je přilepen k budově Komerční banky, je třípodlaţní, nepodsklepený, plochostropý, ve všech podlaţích přístupný z podlaţí objektu č.p. 77. Fasádní omítka je hladká a vápenná, probarvená pískem. Fasáda do náměstí dvouosá, dělená římsami do čtyř horizontálních částí. V přízemí je hladké, v levé části pravoúhlé pozdně gotické okno s protínanými profily ostění, v pravé části vstupní otvor v lomeném oblouku, oba otvory lemovány jednoduchou šambránou s páskem. Ve druhém nadzemním podlaţí ční dvě renesanční okna pravoúhlá v kamenném ostění pernštejnské éry, za nimi čtyři z původních pozdně gotických nik půlkruhovitě zaklenutých, polychromovaných (rostlinné motivy). Nad nimi se nachází obdélné půdní okénko. Nad korunní římsou ční štít členěný štukovými pilastry do tří částí, boční jsou zakončeny mírnou volutou, střední část zvýšená, zakončena rovně, zdobena štukovým tympanonem, ve spodní části kruhovým mariánským emblémem. Zadní fasáda je jednoduchá, hladká, s trojúhelníkovým štítem, dvouosá. Oba objekty Krajské knihovny v Pardubicích je moţné zařadit mezi nejhodnotnější památky městské památkové rezervace pro jejich sloţitý stavební vývoj, dochovaný ve vnějším i vnitřním prostorovém uspořádání, v konstrukčním řešení a ve fasádě, včetně jejich jednotlivých, velmi zajímavých a cenných stavebních prvků 12.

12

Řezníček, T. Dějiny domů Okresní knihovny v Pardubicích. Dějiny domů č.p. 77 a č.p. 78. Op.cit. s. 7.

9

2.3.1 Historie stavebních úprav domu číslo popisné 78 Stavební spisy k domu č.p. 78 počínají rokem 1899. V roce 1899 oznámil Karel Jičínský zřízení výkladního okna ze stávajících dveří. Poté následují tři oznámení oprav fasády beze změny – roku 1908 Antonie Hojerová, roku 1920 Anna Hojerová-Jedličková a roku 1924 dědicové rodu Hojerů. V roce 1926 vznikl plánek obchodních prostor v domě v souvislosti se zřízením vodovodu – obchod v domě byl tehdy rozdělen příčkou. Během války se zhoršil fyzický stav krovu domu. Válečné události jeho náhradě zamezily. Otázkou zřízení nového krovu se zabýval v říjnu 1946 tesařský mistr Jan Polák, který dodal plán na jeho rekonstrukci. Dle komise zde byl zcela rozrušený krov s leţatou stolicí pokrytý šindelem. Výměna krovu byla schválena, k provedení však nedošlo vzhledem k tomu, ţe majitelovy finance byly tzv. vázanými vklady13. Spolu s rekonstrukcí nároţního domu č.p. 77 byla postupně připravována i rekonstrukce tohoto domu. V roce 1955 restaurátoři Alena Viškovská a Dušan Křička ohledali fasádu domu U Pštrosa, nálezy byly rovněţ průběţně dokumentovány. Pod širokou omítkovou šambránou oken druhého patra byla nalezena keramická pernštejnská ostění a následně v prvním patře byla objevena kamenná profilovaná ostění s přetínavými pruty a další hodnotná výzdoba blízká stavu na domě č.p. 77 (malby geometrického rázu). V roce 1962 připravil ing. Košťál prováděcí projekt na rekonstrukci domu. Práce zahrnuje jednak technickou zprávu, jednak dochované stavební plány. Dle technické zprávy nemělo v suterénu dojít k ţádným stavebním změnám. V přízemí měla být rozdělená síň sjednocena pro budoucí vyuţití jako čítárna, vybourán stávající výklad, obnoven původní gotický portál. Dům se napojil na dům č.p. 77, byly zbourány kůlny a dřevěné pavlače. V prvním patře je dům rovněţ napojen na č.p. 77, další úpravy jsou zcela drobné14. Ve druhém patře došlo ke větším stavebním i dispozičním úpravám, kde měla vzniknout jedna bytová jednotka a zároveň měly být nahrazeny zchátralé dřevěné stropy nad dvorním traktem a nad chodbou. Střecha měla být pokryta eternitem a opraveny ţlaby. Uliční fasáda byla v dobrém stavu, zatímco dvorní fasáda potřebovala celkovou obnovu a nové okenní otvory. Stavební plány dokumentují i následující změny: v přízemí měla být 13

Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 78, Státní ústřední archiv v Praze (SÚA), SPS, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 78. 14 Ebel, M. a Škabrada J. Pardubice č.p. 77 a 78, stavebně – historický průzkum. Op.cit., s. 13-16.

10

odbourána nádvorní křídla, osazeny nové dveře do chodby. V přední klenuté místnosti byly vybourány příčky, na které navazuje chodba. Dále mělo dojít ke kompletní úpravě oken do náměstí a měl být otevřen otvor do č.p. 77 a ukončena chodba na straně do dvora. V prvním patře měl být z chodby otevřen otvor do č.p. 77, mělo dojít k úpravě všech dveří, přestavbě schodiště a likvidaci nádvorních staveb. V druhém patře měla být přestavěna celá střední část domu, zlikvidována stará lázeň ve střední části domu, vyměněny všechny dveře, zřízen nový strop v zadní místnosti a veškeré nové podlahy. Plán krovu dokumentuje zřízení nového světlíku15. Dle pohledů se starým stavem byly v domě dosud pravoúhlé výkladce a aţ v roce 1969 byla tato úprava zkolaudována.16

2.4 Dům číslo popisné 79 – „U Zlatého beránka“ Lokalita se nachází v Pardubicích, v centru dnešního starého města, na Pernštýnském náměstí, č.p. 79, na západní straně náměstí, dům je svou delší osou orientován sv-jz. Pardubice, Pernštýnské nám. č.p. 79 („Zlatý beránek) – KP, rejstříkové č. 25568/6-1966, MPR.17Důleţitou historickou informací jsou jiţ uváděné dvě pernštýnské přestavby po poţárech v roce 1507 a 1538. Dům č.p. 79 byl právovárečný, neobjevuje se ve všech pernštýnských urbářích, majitel tedy neodváděl feudální rentu. V 16. století dochází k úpadku domu, roku 1645 dům vyhořel (poţár zaloţili Švédové) a roku 1653 asi vyhořel při lokálním poţáru, který vypukl v nedalekém č.p. 83, kdyţ se oheň rozšířil, vyhořela při něm i zvonice. Roku 1839 byl dům jako nádvorní stavení s přístavkem na severní straně, boční křidélko s pavlačí, roku 1895 zlikvidováno. V roce 1856 byla od domu odprodána parkánová zahrada, pro nově vzniklý dům č.p. 222 (Gočárova banka). V roce 1866 se uvádí sýpka v domě. Roku 1905 vznikl průchod mezi domy č.p. 80 a 79 (1908-1909). Roku 1970 byl suterén adaptován na sklípky a strojovnu UT, v přízemí byla prodejna textilu, sklady a hygienická zařízení. Dvorní zástavba měla slouţit jako prádelna se sušárnou a sklad textilu. Záchranný archeologický

výzkum

byl

částečně

realizován

v roce

1995

Památkovým ústavem v Pardubicích – pro záměr vyuţití lokality Komerční bankou. Tento 15

Řezníček, T. Dějiny domů Okresní knihovny v Pardubicích. Dějiny domů č.p. 77 a č.p. 78. Výtah z restaurátorských a stavebních zpráv. Pardubice: Okresní knihovna Pardubice 2001, s. 8-13. 16 Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 78. 17 Šulcová, J. Zpráva k záchrannému archeologickému výzkumu 2003-2004, k.ú. Pardubice (okr.Pce), Pernštýnské náměstí č.p. 79. Pardubice: Národní památkový ústav 2003-2004, s.2-4.

11

záměr nebyl realizován. V roce 2000-2002 byl proveden Památkovým ústavem v Pardubicích při stavebních úpravách i výzkum domů sousedních č.p. 77 a 78, které jsou dnes budovami městské knihovny, tak jako v současnosti i zkoumaná budova č.p. 79. Dům č.p. 79 je situován na západní straně zástavby Pernštýnského náměstí, obrácen průčelím do nejexponovanější části městské památkové rezervace. Zároveň je nemovitou kulturní památkou. Poţadavky na úpravy, přestavbu domu a dvorní přístavbu v souvislosti s jeho vyuţitím byly předloţeny tehdejším vlastníkem objektu Komerční bankou a.s. jiţ v roce 1995. Poţadované úpravy byly velmi razantní a podstatně degradovaly památkovou podstatu objektu. Ve dvorním traktu proběhl v roce 1995 na části plochy záchranný archeologický výzkum. Sondáţí byly zachyceny zajímavé situace dokumentující vývoj městské zástavby především v období pernštejnského stavebního rozmachu. Od roku 1995 aţ do září 2003 nebyl objekt vyuţíván a probíhala jednání o jeho dalším osudu. V současné době je vlastníkem domu Pardubický kraj a cílem rekonstrukce a rozšíření objektu bylo jeho vyuţití pro činnost Krajské knihovny v Pardubicích. Výzkum byl soustředěn jednak na poznání a získání informací o vývoji a typologii měšťanské zástavby pernštejnských i pozdějších Pardubic a jednak na doplnění poznatků souvisejících s datací městských hradeb, způsobem jejich konstrukce a obsluhy. Další zjištění se týkají i městských komunikací, jejich forem a dalších technologických prvků uplatňovaných uţ v historických obdobích. Po zkompletování nálezového inventáře byla část nálezů připravena a zapůjčena přímo Krajské knihovně pro expoziční účely a výsledky výzkumu i nejzajímavější nálezy jsou v objektu č.p. 79 prezentovány pro veřejnost.18

18

Šulcová, J. Zpráva k záchrannému archeologickému výzkumu 2003-2004, k.ú. Pardubice. Pardubice: Národní památkový ústav 2003-2004, s. 21-22.

12

3. Dějiny knihovny v souvislosti s historií města Pardubice Nejstarší zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy jsou připomínány v privilegiu papeţe Bonifáce VIII. vydaném pro cyriaky v Pardubicích. Nejspíše ještě ve třicátých letech 14. století se dosavadní ves Pardubice přetvořila ve skutečnou středověkou aglomeraci, která se nadále formovala zhruba do osmdesátých let 14. století. Nejslavnější érou Pardubic je bezpochyby doba pernštejnská. Roku 1490 získal významný velmoţ Vilém z Pernštejna panství Kunětická hora, o rok později dosud malé panství Pardubice a během dalších let řadu dalších statků, čímţ se vytvořilo jedno z největších východočeských panství – pardubické. Centrem se stalo dosud bezvýznamné, avšak velmi příhodně situované městečko, které jiţ před poţárem v roce 1507 bylo postupně residenčně přestavováno.19 Zásadním mezníkem v dějinách Pardubic se však staly dvě pernštejnské přestavby – po poţárech 1507 a 1538. Město si poté dlouhodobě uchovalo charakter, který získalo za pernštejnských přestaveb. Ten byl prakticky likvidován aţ v pozdním baroku a raném klasicismu. Písemné prameny se zachovaly k dějinám Pardubic v přímo ideálním stavu – máme jen málo měst, kde právě písemné prameny začínají v době faktického formování města do dnešní podoby, tj. od přelomu 15. a 16. století. Prodejem pernštejnského panství roku 1560 byly Pardubice připojeny k statkům České královské komory a od té doby aţ do roku 1918 uţívaly titulu královského komorního města. Roku 1680 byla Praha postiţena morem, a proto císař Leopold I. odjel do Pardubic, kde vydal roku 1680 robotní patent. Konšelé města se snaţí získat na králi „práva“ pro město, ale zatím marně. Teprve roku 1725 přijíţdí do Pardubic král Karel VI., který stvrzuje stará městská privilegia. 20 V osmnáctém století bránily rychlejšímu rozvoji města politické a vojenské události: město vypomáhalo roku 1737 vojákům v obnovené válce s Turky, značné škody utrpělo ve slezských válkách roku 1742-1744, roku 1751 bylo postiţeno novým poţárem a roku 1758 propukl v Pardubicích mor. 19

Vorel, P. Knihy rudé města Pardubic (regesta z let 1515 – 1585). Informační zpravodaj klubu přátel pardubického muzea a historického klubu – pobočka Pardubice, Příloha, Pardubice 1987. 20 Sakař, J. Dějiny města Pardubic do roku 1900, I.díl. Dějinný přehled města, zámku a bývalého panství. Pardubice: nákladem města Pardubic, 1920-1923, s. 146.

13

K novému rozvoji města došlo aţ po sedmileté válce (1756-1763) v období „osvíceneckého absolutismu“, kdy se povznesl význam školství a uskutečnily se veliké změny v hospodářském ţivotě. Rozvoj města začíná po napoleonských válkách. Roku 1829 dochází k rozvoji stavby ţelezniční sítě, zvlášť významnou událostí pro rozmach města byla stavba ţelezniční dráhy roku 1845 Janem Pernerem. Výhodná poloha Pardubic způsobila, ţe dříve převáţně zemědělské městečko se rychle přetvořilo ve významné obchodní a průmyslové středisko. Symbolickým mezníkem v kulturním ţivotě města bylo otevření niţší reálky roku 1854 a to z toho důvodu, ţe péče o tuto školu znamenala první veřejný kulturní zájem města. Do té doby byla kulturní buditelská práce záleţitostí pouze několika jedinců. Od této chvíle se však o kulturní dění města začínají zajímat početnější skupiny měšťanstva. Učitelé při nových školách zakládali učitelské knihovny, a to tak, ţe členové prvního učitelského sboru nejprve některé knihy darovali, postupně se pak knihovny obohacovaly zásluhou předplatného na knihy a časopisy21. Kulturní hnutí udrţovaly v aktivitě především školy, divadelní a pěvecké spolky a knihovny. Nepříznivý vliv na město a jeho společenský a kulturní ţivot měl válečný rok 1866 a zvláště pak bitva u Hradce Králové, kdy se v Pardubicích ubytovalo pruské vojenské vedení. Vedle hmotných škod způsobily válečné přípravy, vojna a poválečné události v ţivotě v Pardubicích stagnaci. Došlo k ochromení činnosti mnoha pardubických spolků. Brzy je však tato stagnace překonána a dochází k novému společenskému a kulturnímu rozvoji. 22 Značný kulturní význam pro město Pardubice mělo vydávání novin a časopisů, které od roku 1880 začaly v Pardubicích vycházet pravidelně. Např. „Pernštýn“, „Časopis historický“, „Malý čtenář“, „Pardubické listy“ a „Neodvislé listy“. 23 Nemalou úlohu ve vlivu na společenský ţivot města hrály téţ vznikající spolky - např. Pernštýn, Měšťanská beseda, Literární spolek, Hospodářský spolek, Sokol, Ludmila, Muzejní spolek, Arnošt či Spolek ku podpoře české literatury.

21

Rosůlek, F. K. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Dějinný a místopisný obraz. Díl II. Pardubice: vydáno péčí Agitačního výboru 1903-1904, s. 266. 22 Sakař, J. Dějiny města Pardubic do roku 1900, I. díl. Pardubice: nákladem města Pardubic, 1920-1923, s.235. 23 Bičík, Z. Pardubice od A do Z. Pardubice: Informační sluţba, 1974, s. 26.

14

3.1 Historický vývoj knihovny v Pardubicích K úplným začátkům knihovny a knihovnictví je nutné si připomenout celospolečenskou atmosféru devatenáctého století, kdy vznikaly v hojnějším počtu veřejné knihovny. Tyto knihovny byly zakládány různými spolky a společnostmi a vlastně z pohledu historického je můţeme rozdělit na odborné (fond byl určen konkrétnímu oboru) a lidové knihovny, které kupodivu nacházely značnou podporu u městských zastupitelstev. V 18. století vznikají veřejné čítárny a v polovině 19. století jsou zakládány veřejné městské vlastenecké knihovny a čtenářské spolky a nejvýznamnější knihovny jsou dotovány státem. Tradice veřejných knihoven a veřejného půjčování knih navazuje na existenci souborů knih shromaţďovaných a půjčovaných lidem písmáky, duchovními, učiteli a dalšími vzdělanci. Bylo to právě půjčování knih, které pomáhalo upevňovat a rozšiřovat gramotnost a také prohlubovat kulturní úroveň obyvatelstva. Přispělo to k tomu, ţe česká společnost uţ koncem 19. století patřila k nejgramotnějším v Evropě.24 Kromě knihoven vznikaly i čtenářské besedy (za cíl měly nejenom podpořit čtenářství, ale i odvrátit lid od návštěv hospod). Vzniklé knihovny byly hodně závislé na darech soukromníků, místních firem, ale městské úřady se snaţily zajistit prostory pro jejich činnost a nezapomínaly alespoň částečně přispívat na jejich provoz. Tento knihovnický trend se samozřejmě nevyhnul ani Pardubicím, kde rovněţ působily různé spolky a právě na základě jejich podnětů a snah svolala městská rada schůzi, kde se sešlo 26 představitelů. Na této schůzi byl stanoven výbor, který dostal třínedělní lhůtu na přípravné práce pro zaloţení knihovny. Výbor tvořilo sedm členů. Jiţ na první schůzi byl stanoven oficiální název knihovny – „Veřejná obecní knihovna pardubická“. Do funkce knihovníka byl ustanoven úředník Jan Vavřík. Knihovna byla umístěna do druhého poschodí radnice na Pernštýnském náměstí. Pátého července výbor splnil přípravné práce pro zaloţení knihovny. Byla ustanovena nová čtyřčlenná knihovní komise pro řízení knihovny, schválen knihovní řád a instrukce pro knihovníka. O dva dny později 7. července 1897 byla knihovna slavnostně otevřena. O tři roky později byla vzdělávacím spolkem Sokol zaloţena první veřejná

24

Krbová, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, s. 83.

15

čítárna. Čítárna tak doplňovala působení a činnost knihovny. V té době bylo obvyklé, ţe knihovna a čítárna nepůsobily pod jednou střechou, ale zvlášť. V roce 1903 byla čítárna převedena pod správu obce. Správcem byl jmenován Arnošt Ros.

3.1.1 Založení a vývoj veřejné městské knihovny do roku 1918 Blíţil se konec devatenáctého století, ale město Pardubice nemělo dosud na rozdíl od jiných větších českých měst svou veřejnou knihovnu. Roku 1897 situace pro zaloţení veřejné knihovny ale jiţ dozrála natolik, ţe nebylo moţné je jiţ nadále odkládat především z důvodů politických. Celý český národ se totiţ tohoto roku bouřil proti novým jazykovým nařízením a pardubická městská rada přijala na svých zasedáních v květnu a červnu tři „Návrhy na projev proti Němcům v příčině nařízení jazykového“ a ostatní městské korporace ji v tom následovaly25. Kdyby i v tento čas město stálo proti zřízení knihovny, zpronevěřila by se celá městská reprezentace své vlastní kulturní politice vycházející zejména ze zdůrazňování češství a slavné české minulosti, neboť knihovny byly pokládány za instituce, které svou pracovní náplní češství a uţívání jazyka českého upevňují. Koncem 19. století k naplňování úkolů komunální i celonárodní kultury jiţ nestačily kulturně vzdělávací spolky, v Pardubicích Měšťanská beseda, pěvecké spolky Pernštýn a Ludmila, hospodářský spolek či spolek divadelní nebo muzejní. Otevřením městské knihovny 7. července 1897 se sice naplnila slova pardubických Neodvislých listů z 10. dubna 1897, které tenkrát zvolaly „Konečně! Přece jen k tomu došlo, že nebudeme posledními z měst, která zřizují knihovny pro lid.“ Veřejná obecní knihovna města Pardubic ovšem zahájila svůj běţný provoz aţ 29. března 1898. Do funkce prozatímního knihovníka byl ustanoven úředník Jan Vavřík, prostory pro knihovnu hledala městská rada, nakonec rozhodla umístit ji do málo pouţívaných místností ve druhém poschodí radnice na Pernštýnském náměstí.26 Styk se čtenářem zprostředkovával knihovník. Výbor pro zřízení knihovny do této funkce určil roku 1897 Jana Vavříka a po otevření knihovny také Bohumila Mládka, od roku 1907 tuto funkci zastával František Zeman.

25

Blaţková, B. Devadesát let veřejného knihovnictví v Pardubicích. Pardubice: Okresní knihovna v Pardubicích, 1988, s. 1-8. 26 Sakař, J. Dějiny Pardubic nad Labem III., Pardubice: nákladem Města Pardubice, 1926- 1927, s. 226-234.

16

Roku 1900 se vzdělávací spolek Sokol zaslouţil o zaloţení první veřejné čítárny. Čítárna tak doplnila působení knihovny. V průběhu tří let se třikrát stěhovala. Nejprve z původního umístění v hostinci „U Paulů“ do domu „U Wirthů“, odsud do restaurace „U Chladů“ a poté do domu majitelky M. Děkanovské v centru města. Roku 1903 byla čítárna převedena pod správu obce. Správcem byl jmenován profesor Arnošt Ros. Čítárna měla veliké finanční potíţe. V knihovně byla téţ provedena revize s cílem vyřadit „bezcenné spisy“. Teprve období 1906-1911 bylo pro vývoj čítárny neobyčejně příznivé. Zaslouţil se o to její správce prof. Jan Stejskal, který vyvinul značné úsilí o zlepšení její finanční situace. Na příjmech knihovny se podílela obec, Městská spořitelna, Občanská záloţna a její korporace. 5. června 1909 bylo vydáno „Opatření ku zamezení nákazy při pouţívání knihoven“27z důvodů nebezpečí nákazy tuberkulózou. Byla omezena osvětová činnost knihovny i práce čtenářských krouţků a pořádání besed o knihách. 28 Došlo tak k omezení činnosti knihovny, které trvalo do vzniku Československého státu v roce 1918. Z výše uvedeného rozboru činnosti knihovny v období 1897-1918 vyplývá, ţe se v její činnosti objevila řada příznivých skutečností i záporných momentů, tak jak je to patrné na vývoji českého knihovnictví v dané etapě. Je zřejmé, ţe pardubickou knihovnu ovlivnila příznivá politická a ekonomická situace koncem devatenáctého století, která se odrazila ve vývoji Pardubic i rozvíjející se osvětová činnost, včetně knihovnictví, a ty umoţnily vznik veřejné knihovny v roce 1897. V prvních letech své existence při nedostatečné podpoře ze strany města, umoţnila rozvoj knihovny pomoc spolků a většiny obyvatel města. Péče ze strany státu byla nedostatečná, do roku 1918 se nepodařilo prosadit zákon, který by problém řešil. V daném časovém úseku lze vymezit ve vývoji knihovny období vzestupu i stagnace. Do roku 1910 přes četné potíţe dochází k postupnému zvyšování úrovně sluţeb knihovny, jak na to ukazuje růst počtu čtenářů a výpůjček. Poté dochází v důsledku válečných příprav ke stagnaci knihovny a ve válečném období k jejímu přechodnému uzavření. Tento vývoj se týká rovněţ veřejné čítárny, která po počátečních potíţích zaznamenala velký rozkvět v letech 1906-1911 a poté úpadek.

27

Adamová, L. a kolektiv. Okresní knihovna v Pardubicích 1897-1997. Pardubice: Okresní knihovna v Pardubicích, 1997, s. 1-5. 28 Státní okresní archív Pardubice, fond Archív města Pardubice 1507-1949, karton 98 a 185.

17

Problematický vývoj a dohled ze strany rakousko-uherských úřadů neumoţnily knihovně důsledně rozvinout osvětovou činnost ve městě, která se omezila pouze na propagaci české knihy a nových myšlenkových proudů na přelomu století. Její vznik a vývoj je typickým příkladem tendence v zakládání knihoven a ve snahách vytvořit organizovanou síť veřejného knihovnictví.

3.1.2 Rozvoj knihovny v letech 1918 – 1945

Na příznivý vývoj knihovnictví měl vliv vznik Československého státu v roce 1918. Po vzniku samostatné Československé republiky byla legislativně upravena oblast knihovnictví. 22. července 1919 byl vydán zákon o veřejných knihovnách č. 430/1919, který ukládal obcím povinnost zřizovat veřejné obecní knihovny. Vycházel z toho, ţe nový stát by měl všestranně podporovat vzdělanost. V případě, ţe některá obec nerespektovala zákonnou povinnost, umoţňoval knihovnický zákon ministerstvu školství a ministerstvu národní obrany právo zřídit knihovnu na útraty dané obce. Zákonem bylo také stanoveno, jakým finančním břemenem bude pro obecní rozpočet tato nová povinnost.29 Začala vznikat nejhustší síť knihoven ve státě, v pardubickém okrese ze 76 obcí pouze 4 neměly knihovnu, avšak často v důsledku velmi malého kniţního fondu neplnily svou funkci. V roce 1920 byla knihovna přestěhována do přízemních prostor domu Na Hrádku. V roce 1921 byla provedena revize státním knihovnickým instruktorem, který veřejnou knihovnu navštívil. Instruktor schváli umístění a zařízení knihovny a své hodnocení shrnul ve zprávě slovy: „Dne 24. září t.r. jsem navštívil Vaši obecní knihovnu a s povděkem jsem shledal, že je dobře umístěna a zařízena. Bohatá zásoba pečlivě vypravených knih svědčí, že město Vaše již od let chápala veliký význam knihovny pro život národní“.30 Pro období rozkvětu (1921-1929) je charakteristická realizace knihovnického zákona.31Na konci dvacátých let – v roce 1929 se knihovna přestěhovala do budovy č. 116 na Smetanově náměstí. Získala tak prostory, ve kterých působila po dlouhé období své historie, aţ do roku 1960. V roce 1930 knihovna začala pouţívat vlastní tiskopisy se záhlavím „Veřejná knihovna a čítárna města Pardubic“, následoval znak města a text tzv. „Prosby knihy“, ve 29

Ibidem s. 84 Zpráva ze dne 19.10. 1921, Státní okresní archív Pardubice, protokol, 1895-1907, sign. M 1279/21. 31 Obecní knihovnictví na okresu pardubickém. Hradec Králové: Východ, 1924, č. 42, s. 1-2. 30

18

kterém byla shrnuta pravidla správného zacházení s knihou a připojeny instrukční náčrty. Během okupace se pouţívaly tiskopisy s dvojjazyčným nadpisem „Městská knihovna Pardubice – Städtische Bücherei Pardubitz“ a s vyznačeným půdorysem města v záhlaví. 32 Hospodářská krize (1929-1934) podlomila hmotnou základnu knihoven a nepříznivě ovlivnila obsah fondů, ve kterých se rozšiřovala braková literatura. O nepříliš dobré organizaci knihovny svědčí rovněţ skutečnost, ţe po smrti knihovníka Karla Wittocha, byla knihovna pro nedostatek personálu v roce 1936 uzavřena. Rozvoj knihovny nastal aţ v roce 1939, kdy nastoupil do funkce městského knihovníka Zdeněk Vavřík. Tato velká kulturní osobnost nejen pardubického regionu měla velký vliv na utváření profilu knihovny, i kdyţ je nutno dodat, ţe jeho práce byla za nacistické okupace hodně obtíţná. Pod jeho vlivem došlo ke zlepšení organizace kniţního fondu a ke zvýšení osvětové činnosti knihovny, ačkoliv v knihovně Němci po svém příchodu provedli revizi kniţního fondu a byly vyřazeny „závadné knihy“. Zdeněk Vavřík prosadil od prosince 1940 vydávání šestnáctistránkového letáku pro čtenáře s názvem Knihovníkův zápisník, jehoţ posláním bylo orientovat čtenáře v kniţních novinkách, informovat o vývoji knihovnictví i o jeho vlivu na praxi v pardubické knihovně a uvádět články o místním kulturním ţivotě. Na začátku roku 1941 se podařilo prosadit otevření první pobočky na Skřivánku V Ráji č. 919. Čtvrtého září byl vyhlášen zákaz půjčování knih Ţidům. Na základě rozhodnutí německých úřadů musela knihovna organizovat v letech 1940- 1945 tzv. německé oddělení, umístěné v budově Oberlandratu, do jehoţ fondu směřovala rovněţ většina zakoupených knih. Knihovna tak zaznamenávala téměř nulový přírůstek hodnotné literatury a sniţovala se úroveň jejích sluţeb. 33 Přesto

během světové války knihovna plnila významné poslání neboť

doporučováním a půjčováním kvalitní literatury čtenářům posilovala národní uvědomění obyvatel. O trvalém zájmu o ni svědčí i fakt, ţe počet čtenářů dosáhl počátkem 40. let dvou tisíc. I kdyţ podíl na tomto zvýšení má i to, ţe v Pardubicích ţilo mnoho Němců (měli německé oddělení), procento českých čtenářů se ve srovnání s předválečným stavem nezměnilo, i kdyţ byly sluţby knihovny německými úřady značně omezeny. 34 Za nejtypičtější ve vývoji pardubické knihovny v letech 1918-1945 bylo pokládáno to, ţe vznikem Československého státu roku 1918 nastaly výhodné podmínky pro rozvoj 32

Okresní archív Pardubice, fond Archiv města Pardubice 1507-1949, karton 185 a 287. Ibidem. 34 Okresní archiv Pardubice, fond AM Pardubice 1507-1949, karton 331. 33

19

knihoven, které se odrazily ve vydání zákona o veřejných knihovnách. Tento zákon, zaměřený především na zřizování knihoven ve všech obcích pozitivně ovlivnil vývoj pardubické městské knihovny, avšak k významnějším změnám v jiţ dříve dobře vedené a vybavené knihovně nedošlo. Pozvolný rozvoj knihovny ve dvacátých letech byl narušen v období hospodářské krize. Její vliv se projevil po ekonomické stránce, nikoliv ve výpůjčním procesu. Pod vlivem nezaměstnanosti počet čtenářů a výpůjček stoupal aţ do roku 1936. Zavedená organizace výpůjčního procesu před rokem 1918 postupně zpomalila práci knihovny. Proto koncem třicátých let došlo k zavedení nového prezenčního výpůjčního systému, který podstatně ovlivnil úroveň sluţeb knihovny. V kniţním fondu se zvýšil vedle beletrie podíl vzdělávací a populárně naučné literatury, která ve druhé polovině třicátých let tvořila 20 procent veškerých knih a ovlivnila strukturu fondů i v pozdějších letech. Období okupace sice omezilo práci knihovny, avšak v porovnání se situací během první světové války knihovna nezaznamenala úpadek, nýbrţ prostřednictvím personálu pozitivně ovlivňovala národní cítění lidí. Ve srovnání se stavem v jiných městech, zejména v pohraničí, byly menší ztráty kniţního fondu a nedošlo k přerušení činnosti knihovny. Méně příznivá a komplikovaná situace ve veřejné čítárně byla zapříčiněna naprostým nedostatkem prostředků pro její řízení. Z tohoto důvodu byla po dobu existence Československé republiky spojena s čítárnou Městského průmyslového muzea. Během protektorátu získala vlastní umístění ve velmi omezených podmínkách, které za této obtíţné situace neumoţňovaly její rozvoj. Městská knihovna se stala nejdůleţitější a největší knihovnou na Pardubicku. Prošla obdobím dlouhodobějšího pozvolného rozvoje ve dvacátých letech, postupného narůstání krizových jevů v první polovině třicátých let a progresivních změn koncem třicátých let. Roku 1945 dochází k očistě knihovny od fašistické literatury. Činnost knihovny byla v závěru války přerušena a obnovila se v květnu 1945. S pomocí členů různých spolků a četných čtenářů byla provedena adaptace budovy knihovny a byly zpět zařazeny knihy zakázané během války. Knihovna nadále fungovala jako městská a zaznamenávala velký nárůst čtenářů. S tím souvisí úprava výpůjčních hodin na celkových 44 hodin týdně. Ve funkci knihovníka byl potvrzen Zdeněk Vavřík a byl jmenován kronikářem města.35 35

Adamová, L. a kol. Okresní knihovna v Pardubicích 1897-1997. Pardubice: Okresní knihovna v Pardubicích, 1997, s. 3-5.

20

3.1.3 Vývoj pardubické knihovny v poválečném období 1945 - 1960 Zatímco v letech 1945–1949 fungovala knihovna jako městská, v souvislosti s novým administrativním uspořádáním v červenci 1949, na základě kterého vznikl Pardubický kraj, od 4. prosince 1950 po celé období padesátých let působila jako městská, okresní a krajská. První období do roku 1959 charakterizuje především úsilí o vydání nového knihovního zákona (zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/59 Sb., schválen roku 1959). Politické změny v poválečném období si tak vynutily změnu zákonné úpravy veřejného knihovnictví, která striktně vymezovala činnost a působnost veřejných knihoven v Československé socialistické republice. Došlo k novému pojetí a způsobu financování těchto kulturních institucí, které bylo uskutečňováno ze státního rozpočtu, protoţe stát byl vlastníkem veškerého majetku. Kladem tohoto období je ale to, ţe vznikla provázaná jednotná síť knihoven. Velkým problémem knihovny v Pardubicích byla otázka samostatné městské čítárny, jejíţ činnost se za okupace postupně zastavila a po osvobození se jiţ neobnovila. Přes všechny přípravné práce, finanční zajištění na její provoz veškerá snaha ztroskotala na nemoţnosti opatřit vhodné prostory a funkci městské čítárny prakticky plnila oddělení dospělých čtenářů. Její otevření se neuskutečnilo v roce 1947 přes snahu knihovní rady, jak o ní informovala Východočeská zář v článku „V Pardubicích bude městská čítárna“36, ani o rok později, kdy danou situaci hodnotil předseda knihovní rady slovy: „Vykonali jsme všechny přípravné práce k jejímu otevření, opatřili finanční zajištění, že pro rok 1948 pamatoval rozpočet částkou 150 000,- Kč na její zřízení a provoz, veškerá snaha ztroskotala však na nemožnosti opatříti vhodné umístění.“ Roku 1951 přišel z ministerstva informací a osvěty rozhodující podnět k přemístění knihovny a bylo přijato rozhodnutí renovovat budovu z šestnáctého století na Pernštýnském náměstí. Stavební úpravy knihovny probíhaly po celé období druhé poloviny padesátých let. Opravu objektu pro nové umístění knihovny zajišťovalo Krajské památkové středisko ve spolupráci s Národním výborem, který ji také financoval. O tom, ţe knihovna i přes tyto překáţky své poslání plnila, svědčí článek pardubické Záře v roce 1957, který 36

V Pardubicích bude městská čítárna. Východočeská zář, 1947, č. 48, s. 4.

21

mimo jiné uvádí: „Každého, kdo nyní ve studených dnech podzimu vkročí do místnosti krajské lidové knihovny v Pardubicích, uvítá příjemné teplo. Pro čtenáře je tu připraveno mnoho nových pěkných knih, může zde i posedět a prohlédnout si naše i cizí časopisy. Je tu skutečně pěkné prostředí, místnost je vkusně vyzdobena obrazy a květinami. Jen, aby bylo stále více občanů, kteří sem budou pravidelně chodit.“37 K tomu, ţe se přání vyjádřené v závěru článku realizovalo a zájem obyvatel města i okresu se zvyšoval, přispěla široká veřejně prospěšná a osvětová práce knihovny. Velký vliv na ni mělo i působení Zdeňka Vavříka v kulturním dění Pardubic, ten však roku 1956 odešel do redakce Literárních novin v Praze, v jeho funkci ho vystřídal dr. Jaroslav Vaníček – literární odborník. Roku 1959 byl do funkce ředitele jmenován Karel Jirsa, jenţ stál v čele knihovny i v dalším období aţ do roku 1971.

3.1.4 Knihovna v letech 1960 - 1989 V červenci a srpnu roku 1960 byla knihovna s konečnou platností přestěhována ze Smetanova náměstí do zrekonstruované budovy na Pernštýnském náměstí a v září byl zahájen provoz. Spravovala celkem šest poboček – na Skřivánku, v Pardubičkách, ve Studánce, na Slovanech, na Okrouhlíku a v Jägermannově ulici. Rozvoj knihovny podstatně ovlivnil jiţ výše mnou zmiňovaný zákon o jednotné soustavě knihoven z roku 1959. Pardubická okresní lidová knihovna vypracovala nový organizační řád, který jednotlivá ustanovení aplikoval do podmínek místní knihovnické praxe. 38To, ţe pardubická knihovna plnila uvedená kritéria, potvrzuje uznání ministerstva školství a kultury v roce 1963. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let však dochází ke zpomalení rozvoje knihovny. Roku 1962 byla zahájena adaptace sousední budovy č.p. 78, která byla dokončena nákladem 0,5 mil. Kčs roku 1968. Tato budova byla knihovně přidělena především z důvodu nedostatku skladních prostor. V průběhu sedmdesátých let byly provedeny četné technické úpravy prostor knihovny. Činnost knihovny však byla určována kulturní 37

Adámková, J. Knihovna pro své čtenáře, Zář, 1957, č. 79, s. 5. Spisovna Okresní lidové knihovny (OLK) v Pardubicích, Organizační řád OLK v Pardubicích z 18.1. 1961. 38

22

politikou tehdejšího systému. Prvního října 1962 například zahájilo svou činnost oddělení politické literatury. V roce 1966 byla otevřena další pobočka a to v Klubu Polabiny I. Čítárna, která byla umístěna v rekonstruované budově č.p. 78, nabízela na 200 titulů periodik, dále se v budově nalézalo metodické oddělení a hlavně potřebné sklady. Blíţil se konec šedesátých a začátek sedmdesátých let a činnost knihovny byla určována kulturní politikou tehdejšího komunistického systému. Na základě „Dokumentu o kultuře v Pardubickém okrese“ z 11. prosince 1969, vydaného na základě konsolidačního procesu, proběhla rozsáhlá revize kniţního fondu. Byla opět vyřazena „nevhodná literatura“, která neodpovídala „socialistickému formování“ veřejnosti. Začala probíhat profesionalizace místních lidových knihoven na tzv. střediskový systém. Střediskové knihovny začaly budovat výměnné fondy, které postupně cirkulovaly mezi přidruţenými místními knihovnami. V osmdesátých

letech

se

v knihovně

začíná

budovat

samostatný

úsek

bibliograficko-informační sluţby. V roce 1984 byla otevřena největší pobočka na sídlišti Dubina, v roce 1985 se v knihovně začíná budovat samostatný úsek bibliografickoinformační sluţby, téţ proběhla v celé knihovně rekonstrukce elektroinstalace. Změnou politické situace po roce 1989 byly uvolněny ze zvláštních fondů některé tituly, které musely být na počátku sedmdesátých let z knihoven vyřazeny. V knihovně dochází k realizaci nových oddělení, zlepšení technického vybavení a hlavně knihovna začala reagovat na nové společenské podmínky a potřeby nejen čtenářů, ale i široké veřejnosti. Nastala nová kapitola ve vývoji a poslání v její celkové historii.

3.2 Pardubická knihovna po roce 1989 Po roce 1989 dochází se změnami ve společnosti samozřejmě ke změnám i ve veřejných knihovnách. Byly zrušeny krajské národní výbory (KNV), které zřizovaly a řídily státní vědecké knihovny (od roku 1991 byly zřizovány MK ČR a počítalo se s přechodem zřizovatelských funkcí na kraje – bylo realizováno i v pardubické knihovně v roce 2001). Zároveň došlo k rozpadu jednotné soustavy knihoven a byly zrušeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých úrovní. Celá devadesátá léta dvacátého století znamenala pro knihovnictví posílení prestiţe a určitě ukázala široké veřejnosti moţnosti, které jim jako instituce knihovna můţe 23

nabídnout. Nejvíce zřetelný je technický pokrok a s ním spojená postupná automatizace všech pracovních postupů. Pardubická knihovna byla jednou z prvních knihoven, které se poměrně dobře zhostily zavádění výpočetní techniky do pracovního procesu ihned po roce 1989.39 Po roce 1989 díky transformaci politického systému na demokratický dochází v knihovně k postupné automatizaci knihovnických, bibliografických a ekonomických agend. Vznikl nový Organizační řád v souvislosti s vytvořením nových oddělení. S automatizovaným knihovnickým programem ISIS – MAKS jako jedna z prvních knihoven v republice knihovna přešla na nové čtenářské průkazy opatřené čárovým kódem. V roce 1991 bylo slavnostně otevřeno hudební oddělení, které má k dispozici půjčovnu a poslechové studio. V roce 1992 přešlo organizačně pod knihovnu regionální středisko kulturních sluţeb. Toto detašované pracoviště pracuje v Domě hudby na Sukově třídě a zabývá se především kulturními, vzdělávacími a zájmovými aktivitami. Zastřešuje krajské neprofesionální kulturní aktivity ve spolupráci s různými subjekty působícími v oblasti kultury v rámci kraje. Největším přínosem tohoto pracoviště je, ţe vytváří vhodné a kvalitní příleţitosti k naplnění volného času pro všechny věkové i sociální skupiny. Na podzim roku 1993 zareagovala knihovna na potřebu zřídit informační středisko. To se podařilo zprovoznit v lednu 1994 s pomocí zřizovatele Okresního úřadu a poskytuje informace jak pro čtenáře knihovny, tak pro širokou veřejnost z oblasti práva, ekonomiky a cestovního ruchu. V roce 1993 byla půjčovna pro dospělé čtenáře vybavena novým výpůjčním pultem. Pobočka Polabiny byla v roce 1996 přestěhována do nových a hlavně větších prostor. V tomto období probíhalo v hlavní budově intenzivně zpětné plnění knihovního fondu. Celá knihovna postupně přešla na nové legitimace s čárovým kódem. V oddělení dětí a mládeţe to bylo jiţ v roce 1996, kde se pracovalo v systému BIBIS a v roce 1997 proběhla výměna legitimací v ostatních odděleních, kde se pracovalo v systému CDS/ISIS. Byl implementován nový knihovnický systém KP - SYS, který v té době vlastně umoţnil zautomatizování všech základních knihovnických činností. Během tohoto roku probíhala jednání se zřizovatelem (okresní úřad) o moţné rekonstrukci obou historických budov. Jednání byla úspěšná a knihovna podstoupila

39

Adamová, L. 110 let knihovny v Pardubicích. Kapka-časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: září 2007, s. 2-3.

24

v letech 1998-2000 zatím nejrozsáhlejší rekonstrukci. Veřejnost dostala moţnost většího volného výběru knih, do uţívání bylo dáno více internetových stanic a on-line katalogů. V roce 1999 byly zakonzervovány lístkové katalogy a knihovně se podařilo zpracovat a uloţit celý knihovní fond do počítače. Velmi dobře podařilo skloubit současnou funkci budovy a přitom nenarušit její historickou krásu z období gotickorenesančního. Poprvé byla dána do provozu šatna pro návštěvníky a samozřejmostí se stal bezbariérový přístup. V roce 2001 vznikl Pardubický kraj a tím se začala psát další novodobá historie knihovny. Následující rok 2002 znamená další velkou změnu v poslání a činnosti knihovny. Od 1. ledna 2002 byla zřízena na základě nového územně správního uspořádání a vzniku Pardubického kraje usnesením Zastupitelstva Pardubického kraje Krajská knihovna v Pardubicích. Knihovna se tak stala ústřední knihovnou Pardubického kraje a začala plnit povinnosti a práva vyplývající ze zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) a Usnesení Vlády ČR 195/2001 o zajištění regionálních funkcí. S těmito změnami souviselo vypracování a schválení nové zřizovací listiny, knihovního a organizačního řádu. Od roku 2001 začala knihovna pouţívat na svých oficiálních dokumentech vlastní logo (symbol Zelené brány s otevřenou knihou).40 Od 1.1. 2002 funguje knihovna bez jediné městské pobočky, ty byly převedeny pod Magistrát města Pardubic a ostatní profesionální knihovny pod obecní úřady. Ve stejném roce byla zprovozněna v univerzálním sále počítačová učebna, která slouţí k profesnímu vzdělávání knihovníků z celého kraje. V rámci rozšíření sluţeb byl zaveden i společný čtenářský průkaz pro Krajskou knihovnu v Pardubicích a Univerzitu Pardubice.41 Ve snaze o poskytování co nejlepších knihovnických a informačních sluţeb veřejnosti se podařilo v červnu roku 2006 zpřístupnit jeden z nejmodernějších knihovnických systémů Aleph, který přinesl řadu pozitivních změn pro uţivatele sluţeb knihovny. Jak jiţ bylo zmíněno, od 1. 1. 2002 je krajská knihovna knihovnou bez jediné městské pobočky, neboť městské pobočky byly převedeny pod Magistrát města Pardubice. S povinnostmi krajské knihovny rostly samozřejmě jak personální, tak prostorové poţadavky na celkové zajištění jejího provozu. K vyřešení nedostatečných prostor pro

40 41

Viz příloha č. 9. Viz příloha č. 10.

25

činnost knihovny zakoupil Pardubický kraj v roce 2003 sousední objekt č.p. 79 dům U Zlatého beránka. Rok 2004 byl ve znamení rekonstrukce tohoto domu a vybudování vestavby ve dvoře pro čítárnu a dětské oddělení. V dalším roce 2005 byla dokončena rekonstrukce i dvorní vestavba a knihovna tak dostala k uţívání další krásné prostory pro veřejnost i pro zaměstnance a zároveň tolik potřebné sklady s kompaktními regály. Objekt byl otevřen pro veřejnost 6. června 2005. Rekonstrukcí bylo dosaţeno dvojnásobného zvětšení uţívaných prostor jak pro veřejnost, tak i pro zázemí knihovny. Zároveň bylo moţné rozdělit studovnu na část všeobecnou a regionální, zvětšit prostory čítárny, získat zcela nové dětské oddělení rozdělené pro malé i větší čtenáře. Knihovna za tuto rekonstrukci a dostavbu budovy získala třetí místo a uznání v soutěţi Stavba roku 2006 v Pardubickém kraji v kategorii Stavby občanské vybavenosti, 42na základě projektu Spojprojektu Praha a.s., ateliéru Aulický, oceněnými projektanty byli Ing. arch. Milan Vít, Ing. arch. Aleš Papp a Ing. arch. Magdalena Pappová. Obrovské snahy jednotlivců, skupin, knihovnických institucí a organizací, včetně Národní knihovny a Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) vyústilo v přijetí nového knihovnického zákona. Ten vychází z principů politického, ekonomického a společenského sbliţování evropských států a je jednodušší, ucelenější. Nová právní úprava o působení veřejných knihoven má tudíţ význam nejen pro knihovníky, čtenáře a uţivatele těchto institucí, ale účelně a vzájemně propojuje knihovnickou legislativu. Informace jsou jedním z hlavních prvků celoevropského sjednocování v rámci Evropské unie a v době stále většího objemu informací zpřístupňovaného prostřednictvím počítačových sítí neztrácejí knihovny význam, pouze se jejich úloha mění od klasického půjčování knih a časopisů k poskytování přístupu k elektronickým informacím a zajišťování dostupnosti celosvětové informační sítě. Knihovny vybavené odpovídající technikou a odborným personálem nabízejí široké veřejnosti volný přístup nejen ke svým knihovním fondům a sluţbám, ale i ke světové informační síti. Knihovnám se nabízí příleţitost napomáhat procesu demokratizace podporou rozvoje občanské společnosti v místech svého působení, musí rozšiřovat své sluţby s vyuţitím informačních a komunikačních technologií. 43I nadále by však knihovny měly uchovávat kulturní dědictví a předávat ho budoucím generacím. 42

Viz příloha č. 5 a 6. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010.[online]2011[cit. 8.10. 2011]. Dostupné z < http://proculture.e4you.cz/knihovna/> 43

26

Tabulka č. 1: Seznam jednotlivých vedoucích knihovníků a ředitelů knihovny 1897-1907

Jan Vavřík

1907-1921

František Zeman

1921-1936

Karel Witoch

1937-1939

František Jungmann Zdeněk Vavřík44

1939-1959 1959-1971

Karel Jirsa

1971-1973

František Křišťan Jiří Pertl45

1974-1982 1982-1989

Miloslav Kučera

1989-1990

Milan Tomáš, Doc. Dr. Jiří Malina, PhDr. 46

1990-1995

Petr Kárník

1996-2010

Radomíra Kodetová

2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z Krajské knihovny v Pardubicích.

44

Vavřík, Z. (1906-1964), spisovatel, dramatik, básník a esejista, překladatel, knihovník. Vystudoval gymnázium v Ostravě, fakultu filozofickou a Státní školu knihovnickou. Pracoval jako knihovník v Ostravě, Opavě a v Pardubicích, v roce 1945 byl potvrzen ve funkci ředitele pardubické knihovny a byl jím aţ do roku 1956, kdy odešel do redakce Literárních novin v Praze. Spolupracoval s místním divadlem jako dramaturg a působil i v pardubickém rozhlase. 45 Pertl, J. (1922-1987), autor publikací o regionální literatuře, ředitel pardubické knihovny. Vystudoval učitelský ústav a po ukončení studia učil na obecné škole u Plzně. Od roku 1950 působil v řídících funkcích ve školství, kultuře a knihovnictví. 46 Malina, J. (1940), historik, bibliograf. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor knihovnictví a vědecké informace. Pracoval ve vedoucích knihovnických funkcích, v letech 19901995 byl ředitelem knihovny v Pardubicích. Nyní je vědeckým pracovníkem Ústavu historických věd Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Ţije v Novém Bydţově.

27

4. Současné fungování knihovny v Pardubicích Krajská knihovna v Pardubicích poskytuje své sluţby uţivatelům v řadě oddělení a studoven od roku 2005 v bloku jiţ zmíněných starobylých domů na Pernštýnském náměstí, které jsou díky dvěma nedávným rekonstrukcím a vnitřní přístavbě konečně po letech stísněného provozu a nedostatku skladových prostor důstojným a odpovídajícím centrem veřejných knihovnických sluţeb Pardubického kraje. Ve svých veřejně přístupných prostorách poskytuje knihovna řadu moderních sluţeb čtenářům krajského města i ostatním uţivatelům a díky zprovoznění nového knihovnického programu neustále rozšiřuje uţivatelský komfort i elektronickou cestou. V této kapitole se diplomová práce zaměří na současné poslání knihovny v Pardubicích a na činnost jednotlivých oddělení, coţ je oddělení regionálních funkcí a vzdělávání, oddělení akvizice a katalogizace, hudební oddělení, výpůjční oddělení – odborná literatura a beletrie, všeobecná a regionální studovna, informační oddělení, čítárna, oddělení kulturních sluţeb a dětské oddělení. Krajská knihovna v Pardubicích je příspěvkovou organizací Pardubického kraje – to znamená, ţe kraj jako územně samosprávný celek můţe zřídit ve své působnosti pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichţ rozsah, struktura a sloţitost vyţaduje samostatnou právní subjektivitu, právě takovou organizaci, kde je moţné poskytovat veřejné kulturní sluţby. Pravomoc zaloţení přísluší zastupitelstvu kraje a zřizovatel (Pardubický kraj) vydal o vzniku organizace zřizovací listinu. Vznik příspěvkové organizace nastává dnem určeným zřizovatelem. Tuto skutečnost zřizovatel zveřejňuje do 15 dnů v Ústředním věstníku ČR. Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, je třeba respektovat zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, všechny ve znění pozdějších předpisů. Příspěvková organizace hospodaří s prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele, dále s prostředky svých fondů (rezervní, investiční, odměn, kulturních a sociálních potřeb), s peněţními dary od fyzických i právnických osob.

28

Pokud organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, můţe jej pouţít jen ve prospěch své hlavní činnosti.47 Zřizovací listina musí obsahovat: 

Název a sídlo příspěvkové organizace



Vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti



Označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace



Vymezení majetku, který se organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému vyuţití



Vymezení majetkových práv tak, aby vloţený i získaný majetek byl vyuţíván pro hlavní účel, k němuţ byla zřízena



Okruhy doplňkové činnosti



Vymezení doby, na kterou je organizace zřízena Vedení pardubického kraje se snaţí podporovat vize kulturní politiky, a proto se

snaţí vytvářet a téţ vyuţívat všechny dostupné způsoby a prostředky k tomu, aby bylo moţné vytvořit programové, grantové a fondové mechanizmy a nástroje pro financování kulturních aktivit. Krajská samospráva ale nemá dostatek finančních prostředků, situace by se měla zlepšit změnou daňové přerozdělovací výtěţnosti, daně se vybírají podle registrace organizace. Pokud jde o prostředky z krajů nebo místních samosprávních rozpočtů, zaměřují se spíše na projekty a aktivity regionálního významu. Jedním ze základních cílů veřejných knihoven je shromaţďování, klasifikace a uchovávání informací. Systém knihovnicko-informačních sluţeb ve srovnání s masmédii ve zprostředkování informací nehraje nejdůleţitější roli, ale umoţňuje občanům svobodný přístup k informacím. Cena sluţeb v knihovnách jako institucích kulturního dědictví je specifická v tom, ţe si za základ nebo dolní limit nebere náklady, ani nemusí být koncipována s ohledem na zisk. Tyto statky mají pro společnost specifický význam z hlediska zachování kulturního dědictví, pro vzdělanost obyvatel i národní a kulturní paměť, a proto jsou částečně

47

Vojík, V. Podnikání v kultuře a umění – Arts management. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 23.

29

poskytovány jako veřejný statek. Jejich cena je dotována ze státního nebo místních rozpočtů. 48 Mnohé knihovny, především veřejné, se ovšem potýkají s velkým nedostatkem finančních prostředků na modernizaci, především chybí dostatečné a pravidelné zdroje, které by umoţnily, na základě dlouhodobých koncepcí, rozumné investování. Veřejná knihovna je organizace, zřízená, podporovaná a dotovaná společností, a to buď prostřednictvím místní, regionální či národní správy nebo jinou formou společenské organizace. Musí být přístupná všem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboţenství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosaţený stupeň vzdělání. Hraje významnou úlohu v rozvoji a udrţování demokratické společnosti tím, ţe umoţňuje kaţdému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů.

4.1 Právní prostředí knihoven Legislativně je fungování knihoven a informačních sluţeb upraveno novým zákonem č. 257/2001 Sb., knihovní zákon, který nahradil jiţ nevyhovující právní předpis z roku 1959. Tato norma jasně vymezuje základní pojmy jako knihovnické zařízení, knihovní dokument, meziknihovní sluţba, konzervační fond atd. Definuje, co jsou veřejné knihovnické a informační sluţby a upravuje postavení provozovatelů knihoven. Evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury ČR a návrh na zařazení podává provozovatel. Úprava se zabývá i finanční podporou, kdy provozovatelé mohou získat účelovou finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, dále upravuje evidenci a revizi knihovního fondu, vyřazování knihovních fondů a ochranu knihovního fondu. Na chod knihoven mají vliv i zákony, které se významně jejich činnosti dotýkají, jako například z. č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích a prováděcí vyhláška. Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon a z. č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě. Jeden z nejdůleţitějších zákonů v oblasti financování veřejných knihoven je zákon č. 218/2000 48

Černá J. a Johnová R. Arts marketing. Marketing umění a kulturního dědictví. Praha: Oeconomica, Vysoká škola ekonomická, 2007, s. 116-117.

30

Sb., rozpočtová pravidla a z. č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních samosprávných celků. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí a z. č. 157/2000 Sb., o přechodu věcí práv a závazků z majetku státu na kraje, sehrál významnou roli při rozpadu systému knihoven a přechodu pod zřizovatelskou pravomoc obcí a krajů. S řešením této problematiky úzce souvisí reforma veřejné správy, která by měla vyjasnit kompetenční a finanční vztahy mezi veřejnou správou a knihovnami.

4.1.1 Krajská knihovna v systému knihoven Knihovny jsou instituce, které se tradičně zabývají shromaţďováním, zpracováním, uchováním a zpřístupněním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný a svobodný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a svobodné utváření názorů. Slouţí jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace, a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Činnost knihoven je veřejnou sluţbou a knihovny jsou povaţovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se knihovny podílejí zejména na: 

celoţivotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,



vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,



zpřístupňování informací z oblasti státní správy a samosprávy občanům,



zpřístupňování informací na podporu podnikání, zejména menším a středním podnikatelům,



zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,



uchování a ochraně národního kulturního dědictví.

31

Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních sluţeb (knihovní zákon) tvoří systém knihoven v ČR: 

knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana,



krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,



základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,



specializované knihovny. Krajská knihovna je, vyjma kraje Vysočina (zde je krajská knihovna v Havlíčkově

Brodě), v kaţdém hlavním krajském městě. Funkcí krajské knihovny v Jihomoravském kraji je pověřena Moravská zemská knihovna zřizovaná ministerstvem kultury (dále MK), funkci krajské knihovny v hlavním městě Praha plní Městská knihovna v Praze. Ministerstvo kultury zajistilo vydáním prováděcích vyhlášek k zákonům pro krajské knihovny celostátní povinný výtisk periodické produkce a regionální povinný výtisk neperiodik, jeţ jsou základem rovnoměrného doplňování knihovního fondu. Krajské knihovny jsou hlavním garantem dostupnosti veřejných knihovnických a informačních sluţeb v kraji. V krajských knihovnách je uchováván a veřejnosti zpřístupňován informační fond jinde nedostupný, jako jsou kniţní fondy historické a regionální literatury. Knihovní fondy krajských

knihoven

jsou

v univerzitních

městech

nenahraditelné

pro

studenty,

vysokoškolské pedagogy a pracovníky z oblasti vědy a výzkumu. Činnosti, rozsah knihovních fondů i sluţeb jednotlivých krajských knihoven jsou značně odlišné a jsou výrazně determinovány jejich vývojem v minulém období. Existují podstatné rozdíly mezi krajskými knihovnami vzniklými z původních státních vědeckých knihoven a krajskými knihovnami, které vznikly v krajských městech nově ustanovených krajů, tj. v Havlíčkově Brodě, Karlových Varech, Pardubicích a Zlíně. Následující diagram je vybrán z článku I. Šeda49, který byl publikován v časopise Čtenář, je grafem č. 1:

49

Šedo, I. Spolupráce mezi knihovnami v koncepcích a realitě. Čtenář, 2004, č. 11, s. 369.

32

Zdroj: Šedo, I. Spolupráce mezi knihovnami v koncepcích a realitě. Čtenář, 2004, č. 11, s. 369.

Krajských knihoven se týkají mezinárodní legislativní dokumenty, knihovní zákon včetně prováděcích předpisů, další zákony a vládní usnesení. Rovněţ je nutno přihlíţet ke koncepčním knihovnickým dokumentům a koncepčním dokumentům určitého kraje. Centrem standardizačních činností knihoven je v České republice Národní knihovna ČR.

4.1.2 Financování knihoven Rozhodujícím zdrojem financování knihoven jsou finanční prostředky od zřizovatele, stejně jako na provoz, kde jsou mimo jiné vyuţívány i zdroje získané z uţivatelských poplatků, nadací a darů. Finanční zdroje se rozdělují na: Státní – MK ČR financuje 3 knihovny (Národní knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně), které zřizuje jako příspěvkové organizace a podporuje v různých programech rozvoje knihoven a knihovnických sluţeb.

33

Obecní a krajské prostředky – jsou pouţívány pro veřejné knihovny zřizované městy, obcemi a kraji (12 knihoven je zřizováno kraji, zbytek jednotlivými městy a obcemi). Nadace – zahraniční nadace poskytuje grant přímo ţádající organizaci nebo formou nepřímé pomoci zprostředkovávané pro české organizace a finanční pomoc zahraničních vlád. Nadace knihoven – byly v minulosti zřizovány jako konta k podpoře své knihovny. Uživatelské poplatky – můţeme členit podle charakteru sluţby, kterou knihovny poskytují. Zejména se jedná o poplatky za registraci a čtenářské poplatky, poplatky za placené sluţby jako bibliografie a rešerše, písemné a ústní zpracování informací, vstup do databáze, reprografické sluţby, sankční poplatky aj. Dary a jiné zdroje – jsou v podstatě jen nahodilé a méně významné, jsou nepravidelné a veřejné knihovny s nimi nemohou ve svém rozpočtu počítat. Uţivatelské poplatky jsou hlavním příjmem za knihovnické sluţby, které poskytují veřejnosti. Stanovení výše těchto poplatků je v kompetenci zřizovatele, cena sluţby zdaleka nepokrývá skutečně vynaloţené náklady. 50 Celkový počet veřejných knihoven i jejich poboček v Česku od roku 2000 mírně klesá, naopak se zvyšuje celkový počet knihovních jednotek, které jsou k dispozici. Počet zaregistrovaných čtenářů v knihovnách se vyznačuje mírným poklesem, naproti tomu lze ale zaznamenat celkový nárůst počtu výpůjček. Tento trend vypovídá o určité selekci osob, které knihovny vyuţívají. 51 Ovšem na rostoucí zájem veřejnosti o činnost knihoven poukazuje to, ţe po roce 2000 byl zaznamenán poměrně velký nárůst počtu návštěvníků knihoven, kteří vyuţívají i další nabízené sluţby (zejména moţnost internetového připojení) a mnohá oddělení, stejně tak i v pardubické knihovně.

50

Krbová, J. Vybrané obory kultury a masmédií. Organizace, právní prostředí a financování). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, s. 89-93. 51 Heřmanová, E., Chromý, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha: ASPI, a.s., 2009, s. 258-259.

34

4.2 Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání Ne všechna oddělení krajské knihovny jsou veřejnosti přístupná – patří sem oddělení nákupu a zpracování fondu, ekonomicko-provozní oddělení a oddělení regionálních funkcí a vzdělávání. Pod názvem tohoto oddělení si můţeme představit vlastně poradenské a konzultační centrum pro veřejné knihovny Pardubického kraje. Přístup sem mají všichni knihovníci, jak z knihoven městských a obecních, tak školních, muzejních a dalších specializovaných institucí. Pracovnice oddělení pomáhají řešit problémy odborné, provozní, právní, administrativní a poskytují své sluţby také v oblasti celoţivotního vzdělávání knihovníků. Vzdělávání je jediná moţná cesta k udrţení standardu sluţeb uţ vzhledem k neustále rostoucímu tlaku na uţití moderních technologií i rozvíjející se oblast samotného knihovnictví jako vědního oboru. Knihovnictví je vědní obor, který má své zásady a předpisy a od roku 1919 svůj zákon, podle kterého se řídily a pracovaly veřejné knihovny jiţ mezi světovými válkami. 52 Všechny od té doby přijaté a přepracovávané knihovnické zákony měly za úkol zajistit právní a faktické fungování knihoven a sjednocení podmínek jejich činnosti, ovšem jako všechny zákony, tak i knihovnický se stával vţdy poplatný době a ideologiím, za kterých byl přijímán. Vţdy ale bylo jeho funkcí právně ukotvit postavení a činnost knihoven, zajistit jejich financování ze strany zřizovatelů, ať uţ to byla města a obce, nebo v některých velkých městech stát. Vznikl tedy systém poradenské a metodické pomoci, který usnadňoval knihovnám v menších městech a obcích práci a řešil provozní i odborné problémy. Na podporu zachování knihovnických a informačních sluţeb menších knihoven vznikl, po přijetí nového knihovnického zákona v roce 2001, státní program, který měl za úkol podpořit finančně, organizačně a odborně fungování menších knihoven na venkově právě prostřednictvím velkých, v té době většinou okresních a krajských knihoven. Prostředky, které stát na tuto pomoc vyčlenil, nebyly malé, a tak se mohl v krátké době utvořit systém tzv. pověřených knihoven, které nakupují knihy do výměnných fondů a několikrát ročně je dováţejí do malých venkovských knihoven.

52

Bastlová, B. Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání. Kapka č. 4 – časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: březen 2008, s.2-3.

35

Povinností těchto pověřených knihoven je také dohled nad správným fungováním knihoven po stránce právní a organizační, na správné hospodaření s vlastním fondem, který je sice majetkem obce, ale ne vţdy má obec čas a moţnost neustále sledovat měnící se legislativní předpisy a vyhlášky. Pověřené knihovny se tak staly garantem zákonem stanovené povinnosti evidování knihoven v databázi Ministerstva kultury ČR na počátku nového tisíciletí, pomocníkem v internetizaci v posledních letech, zprostředkovatelem odborné pomoci, vzdělávacích aktivit pro knihovníky i dodavatelem nových knih, které v řadě míst opět přilákaly občany malých obcí k vyuţívání knihoven. Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání efektivně a uváţlivě hospodaří s prostředky, které dostává na podporu malých knihoven v kraji a jednotlivých regionech, od roku 2005 je jiţ získává prostřednictvím Pardubického kraje z jeho rozpočtu. Nakupuje knihy do výměnných fondů, po zpracování a označení identifikačními prvky v oddělení akvizice a katalogizace je dále opatří rozlišovacími samolepkami a kniţním lístkem a cikár za rok je oddělení expeduje do knihoven při tzv. rozvozech. Důleţitou funkcí tohoto oddělení je téţ poradenství a konzultační činnost v odborných problémech knihoven. Pomáhá také při zpracovávání ţádostí do grantových programů,

při

nákupu

automatizovaného

knihovnického

systému,

zařizování

rekonstruovaných knihoven a při jejich vybavování správným knihovnickým nábytkem. Pracovnice oddělení pomáhají malým knihovnám s revizemi jejich vlastních knihovních fondů. Revize musí podle zákona provádět zřizovatel kaţdé knihovny s fondem do 100 000 knih kaţdých pět let. Renomé knihovny tvoří kulturní a vzdělávací akce pro čtenáře a také pro nejširší uţivatelskou veřejnost. Ta knihovna, která si vybuduje dobrou pověst organizováním zajímavých a přitaţlivých akcí, má vyhráno. O to se snaţí i oddělení regionálních funkcí a vzdělávání v Krajské knihovně v Pardubicích.

36

4.3 Oddělení akvizice a katalogizace Výklad pojmu akvizice dle slovníku je následující: získávání, přírůstek, nově získaná věc. A co tedy akvizice znamená v oboru knihovnictví? Výběr, nákup a získávání dokumentů, které se stávají majetkem knihovny a které se následně dostávají do rukou čtenářů coby knihy, skripta, časopisy, noviny, broţury a mapy. Oddělení akvizice tedy shání pro čtenáře, jednak nakupováním v knihkupectvích, přes internetové stránky, přímým nákupem od dodavatelů, v antikvariátech i na veletrzích. Po dodání materiálů do knihovny oddělení akvizice musí provést fyzickou kontrolu všech titulů, které musí být shodné s fakturami, protoţe oddělení je zodpovědné za veškeré svěřené finance. Teprve potom začíná práce s knihou, která se musí připravit tak, aby byla moţná její prvotní evidence. Kromě získávání knih nákupem, akviziční oddělení získává knihy také převodem z jiných knihoven, jako dary od různých vydavatelů i soukromých osob a povinné výtisky od všech regionálních nakladatelů. Z oddělení akvizice kniha putuje do oddělení katalogizace, kde je dokončena veškerá evidence knihy. 53 Oddělení katalogizace díky on-line katalogu má moţnost přebírat část záznamů z Národní knihovny v Praze nebo i z jiných knihoven, hlavně prostřednictvím tzv. souborného katalogu, do kterého knihovna také přispívá. Katalogizátoři se věnují přesnému popisu knih z pohledu jmenného a věcného. Umoţňují tak jejich zařazení do určitého systému, a hlavně jejich zpětné vyhledávání. Je ale jasné, ţe čím dokonalejší vyhledávání dnešní automatizované knihovní systémy (v pardubické knihovně systém Aleph) umoţňují, tím větší nároky kladou na katalogizátory. Vyţadují zaznamenání většího mnoţství údajů ve velmi přesném uspořádání, s náleţitou interpunkcí a upřesňujícími indikátory, coţ práci bohuţel zpomaluje. Pravidla zápisu se navíc mění a uzpůsobují mezinárodním normám. Rovněţ přibývají nové typy dokumentů a nosičů informací (CD, DVD, mp3, knihy pro zrakově postiţené atd.), které je potřeba začlenit do existujícího systému. 54

53

Bulíčková, H. Oddělení akvizice. Kapka č. 5 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: červen 2008, s. 3. 54 Chalupská, G. O katalogizaci. Kapka č. 5 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: červen 2008, s. 4.

37

4.4 Hudební oddělení V současné době existuje mnoho nových zdrojů a nosičů informací. Proto v knihovnách vznikají různá speciální oddělení, která zpřístupňují veřejnosti právě tato nová media. Mezi ně patří i oddělení hudební, které v pardubické knihovně existuje od roku 1991. Vzniklo v době, kdy se zaváděla počítačová technika, a bylo prvním oddělením, v němţ se začalo s plnou automatizací. Po první velké rekonstrukci knihovny v letech 1998 – 2000 se hudební oddělení přestěhovalo do nových prostor a bylo vybaveno špičkovou audiovizuální technikou. Najdeme zde odbornou literaturu i beletrii, noty, hudební periodika – dvacet titulů časopisů se širokým záběrem napříč všemi ţánry. Hlavní výhodou hudebních knihoven je vlastnictví všech autorských práv k dané nahrávce najednou. Klienti knihoven se nemusejí obávat, ţe svou prací s hudebními produkty poruší autorský zákon, o jehoţ plnění se v ČR v praxi stará OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním). 55 Na poměrně krátké historii hudebního oddělení lze doloţit nesmírně rychlý technický vývoj zvukových nosičů. V roce 1991, kdy hudební oddělení vzniklo, ještě běţně vycházely gramofonové desky. Těchto nosičů se hudební oddělení nezbavuje, protoţe jsou na nich mnohdy unikátní záznamy, které dosud nebyly nově vydány. Je jich přes pět set a půjčují se pochopitelně pouze prezenčně. Šest set magnetofonových kazet také není zanedbatelnou částí fondu hudebního oddělení. I jejich éra jiţ skončila a další se tudíţ nenakupují. Je na nich převáţně populární hudba a také mluvené slovo. Půjčují se na sedm dní za manipulační poplatek patnáct korun. Bohatý fond kompaktních disků čítá 2.600 titulů a neustále se doplňuje. Jádro tvoří hudba klasická, ale jsou zde zastoupeny i všechny ostatní hudební ţánry, aby si kaţdý mohl vybrat hudbu, kterou má nejraději. Protoţe se CD mohou ze zákona půjčovat aţ devět měsíců od jejich vydání, není tedy moţnost si úplné novinky vypůjčit. Ostatní kompaktní disky se půjčují na sedm dní za manipulační poplatek třicet korun. Dále se v hudebním oddělení nalézají i dokumenty audiovizuální – videokazety a DVD – ovšem pouze s hudební tematikou. Jsou zde záznamy oper, baletů a koncertů v provedení světoznámých umělců, profily hudebních skupin, zpěváků a hudebníků všech

55

Černá, J. a Johnová, R. Arts marketing. Marketing umění a kulturního dědictví. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007, s. 165.

38

ţánrů populární hudby, nechybějí ani muzikály. V oddělení jsou dvě místa pro video a DVD produkci a dvě místa pro poslech ostatních dokumentů. Pracovnice oddělení se téţ věnují vzdělávacím akcím. Oddělení sousedí s víceúčelovým sálem knihovny, který je vybaven kvalitní reprodukční technikou a velkoplošnou obrazovkou. To jsou ideální podmínky k pořádání různých besed a přednášek, které jsou určeny jak pro školy, tak pro veřejnost i seniory. Dále je zde pravidelná spolupráce s Denním stacionářem pro mentálně postiţené a byl navázán kontakt také s Tyflocentrem (Centrum pro slabozraké a nevidomé). Nabídka hudebního oddělení je skutečně pestrá a má své stálé návštěvníky. 56

4.5 Výpůjční oddělení – odborná literatura a beletrie Půjčovna odborné literatury spolu se všeobecnou studovnou sdílí celé první patro jedné ze tří propojených budov Krajské knihovny v Pardubicích. Uţivatelům knihovny se zde nabízí volný výběr odborné a populárně-naučné literatury v otevřených prostorách. Dokumenty jsou řazeny v regálech podle oborů očíslovaných dle systému mezinárodního desetinného třídění. Velké mnoţství starších titulů je umístěno také ve skladech a depozitářích a jsou čtenářům rovněţ k dispozici po dohodě s pracovnicemi půjčovny. Spolupráce s ostatními odděleními knihovny je samozřejmostí. Zvlášť důleţitá je koordinace prací při akvizivici, katalogizaci a následném přebírání nových dokumentů do oddělení naučné literatury a beletrie. K povinnostem tohoto oddělení patří rovněţ provádění exkurzí, neboli seznamování s krajskou knihovnou a jejími sluţbami, coţ se týká hlavně prvních ročníků středních škol v Pardubicích. Oddělení beletrie se nachází ve druhém poschodí krajské knihovny, nachází se zde i beletrie v angličtině, němčině, italštině, francouzštině, španělštině, ruštině, esperantu i v romštině, velkou oblibu si získaly hlavně knihy dvojjazyčné, některé i s přiloţenými CD. V tomto oddělení jsou rozděleny knihy podle ţánrů, dle barevného označení, které usnadňuje čtenářům orientaci a zařazování publikací do regálů. K dispozici čtenářům jsou dva počítače s přístupem na on-line katalog knihovny. 57

56

Grohová, Z. Hudební oddělení. Kapka č. 6 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: září 2008, s. 3-4. 57 Skálová, E. a Nečasová, L. Výpůjční oddělení – odborná literatura a beletrie. Kapka č. 7 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: prosinec 2008, s. 5

39

4.6 Všeobecná a regionální studovna Ve všeobecné studovně je převáţná část fondů prezenční, součástí studovny je i tzv. chráněný fond, který je uloţen ve speciální místnosti, odkud jsou knihy vydávány na objednání. Jsou to většinou starší vzácné výtisky a neměly by se z nich pořizovat kopie. Jediné knihy, které studovna půjčuje domů, jsou z fondu pro neslyšící a jsou uloţeny v hlavní místnosti všeobecné studovny. Pokud kniha v knihovně není, existuje zde meziknihovní výpůjční sluţba, kniha se vyhledá v jiné knihovně, pokud není na území ČR, objednává se prostřednictvím Národní knihovny ze zahraničí. Vyhledávání literatury na určité téma je moţné dle dostupných zdrojů od kniţních fondů knihovny, literární a faktografické kartotéky studovny přes zdroje ze souborného katalogu, Anopressu aţ po internet. Nejmladším oddělením Krajské knihovny v Pardubicích je regionální studovna. Oddělila se od studovny všeobecné v roce 2005 po poslední rekonstrukci a rozšíření knihovny o dům U Zlatého beránka. Regionální studovna se nachází v přízemí knihovny. Pro některé návštěvníky je vstup do ní poněkud problematický, je totiţ nutno překonat studnu, která byla odkryta při rekonstrukci domu v letech 1998 – 2000 a která je zakryta pouze skleněnými deskami. Do regionální studovny přicházejí především čtenáři, kteří se více zajímají o historii i současnost Pardubického kraje. Je zde především bohatý kniţní fond – najdou se zde i staré, vzácné knihy, vydané na Pardubicku v devatenáctém století i počátkem dvacátého století. Nechybí zde ani nejnovější kniţní produkce tematicky se vztahující k pardubickému regionu. Nově jsou součástí fondu regionální studovny také povinné výtisky – knihy, které jsou sice z jiných oborů, ale v kraji vycházejí. Poměrně rozsáhlý je fond periodik – od roku 2002 studovna shromaţďuje veškerá periodika u nás vydávaná, tj. deníky, městské a místní zpravodaje, vlastivědně historické regionální časopisy a sborníky, ale i odborné nebo zájmové časopisy vycházející na území kraje. Dále můţe studovna nabídnout novinové a časopisecké články – pracovnice knihovny pravidelně excerpují Pardubický deník, Týdeník Pernštejn, Zprávy Klubu přátel Pardubicka a další regionální periodika, ale sledují i články na regionální téma otištěné v časopisech celostátních. Mnohá díla z fondu studovny jsou exempláře, které Krajská knihovna v Pardubicích vlastní pouze jednou, nebo se jedná o díla značně stará a vzácná, proto 40

veškeré výpůjčky regionální studovny jsou pouze prezenční. Novinkou jsou dva počítače s připojením na internet, návštěvníci zde téţ naleznou na magnetické tabuli připomínku výročí významných osobností Pardubického kraje a na skleněných panelech si mohou čtenáři a ostatní návštěvníci knihovny prohlédnout fotografie obrazů významných českých malířů. V místnostech regionální studovny se pravidelně schází redakce knihovního časopisu Kapka. Časopis vychází čtvrtletně a je k dispozici ve všech odděleních knihovny. 58

4.7 Informační oddělení Návštěvníkům tohoto oddělení je k dispozici odborný kniţní fond, periodika, multimédia i jiné materiály z oblasti českého práva, ekonomie, neziskového sektoru a částečně i cestovního ruchu. Součástí fondu oddělení jsou také tituly a publikace zaměřující se na Evropskou unii. Veškeré materiály z informačního oddělení jsou zájemcům půjčovány pouze prezenčně. Sluţby informačního oddělení mohou vyuţívat nejen zaregistrovaní čtenáři, ale i široká veřejnost, neboť součástí jeho fondu je Sbírka zákonů ČR, a tak je přístup k zákonům – listinám veřejným – umoţněn v Krajské knihovně všem občanům. Pro fundovanější a rychlejší vyhledávání ve Sbírce zákonů i v jiných odborných a právních zdrojích vyuţívají pracovnice oddělení elektronickou verzi v programu ASPI – automatizovaný systém právních informací. V elektronické verzi je moţné vyhledávat v dokumentech zpětně aţ do roku 1945. Také v odborných publikacích kniţního fondu studují čtenáři problematiku zaměřenou na právní záleţitosti – hospodářské, obchodní, stavební, pozemkové právo, právo trestní, občanské i rodinné, mezinárodní či lidská práva. Dále jsou ve zdejším fondu hojně zastoupeny i obory ekonomické – bankovnictví, finance, cenné papíry, marketing, management, účetnictví, daně aj. Najdeme zde téţ materiály s problematikou státní a veřejně správy, ze sociální sféry, knihy a časopisy z oborů sociologie, demografie, statistiky, ţivotního prostředí nebo cizojazyčné slovníky a encyklopedie.

58

Jará, K. a Zlatohlávková M. Všeobecná a regionální studovna. Kapka č. 8 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: březen 2009, s. 3-5.

41

Od roku 2003 na základě zákona 320/2002 Sb., dostávají krajské knihovny od vydavatelů periodik tzv. povinné výtisky. Toto právní nařízení značně rozšířilo a zaktualizovalo fond Informačního oddělení o několik desítek odborných časopisů jiţ výše uvedených oborů. Dále zde návštěvníci mohou najít tiskoviny ministerstva financí – Cenový nebo Finanční věstník. V informačním oddělení je k dispozici pět počítačových stanic, na kterých můţe veřejnost surfovat po internetu nebo pracovat v programech Word a Excel. Jedna internetová PC stanice je zároveň vyčleněna pro multimédia. Krajská knihovna v Pardubicích disponuje i hodnotnými placenými online databázemi, z nichţ je v Informačním oddělení nejvíce vyuţíván ANOPRESS – plné texty článků z 80 tuzemských periodik. K celým verzím těchto elektronických databází lze přistoupit pouze prostřednictvím přístupových hesel knihovny. Další placenou sluţbou je zpracovávání bibliografických rešerší, které jsou zhotovovány na základě poţadavků a zadaných témat čtenářů i veřejnosti. Jistě nebude od věci více se zde zmínit o fondu, jehoţ knihy a periodika se zabývají problematikou nestátních neziskových organizací. Můţeme zde prostudovat měsíčník Neziskovky.cz, který nahradil dříve vydávaný časopis Gratis – měsíčník pro neziskový sektor. Materiály z fondu pro neziskový sektor umoţňují zájemcům například z občanských sdruţení, obecně prospěšných společností, nadací, spolků aj. získat právní, ekonomické, ale i jiné potřebné informace pro svoji činnost. V informačním oddělení jsou téţ materiály vydávané pro zdravotně handicapované občany – například pro neslyšící a sluchově postiţené jsou to periodika Unie, InfoZpravodaj, Gong, dále je to časopis Vozíčkář nebo časopisy pro zrakově postiţené – Zora a EMA nebo Kukátko – vydávané pardubickým Tyflocentrem. V Krajské knihovně v Pardubicích přímo v informačním oddělení mohou slabozrací, nevidomí a zdravotně handicapovaní vyuţívat sluţeb Zvukové knihovny. V její nabídce je několik stovek nahrávek kniţních titulů na magnetofonových kazetách převáţně z nabídky Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze. V posledních letech jsou jiţ zvukové knihy vydávány na CD ve formátu mp3. Ţánrové sloţení fondu zvukové knihovny je velmi pestré – detektivky, romány pro ţeny, naučná literatura, cestopisy, historické romány, ţivotopisy, dětské knihy, pohádky aj. Do fondu zvukové knihovny se nakupují i audio CD se zajímavými nahrávkami dramatizací kniţních děl nebo rozhlasových her. Od začátku roku 2009 přibyl do fondu zvukový CD komplet časopisů pro zrakově postiţené, který obsahuje pravidelné měsíčníky 42

z vydavatelství SONS – Zora, Ema, Naše šance, Vstupte, Technická revue, Masér, Člověk a jeho pes. Pokud se zájemce o sluţby Zvukové knihovny nemůţe dostavit osobně, lze jeho registraci a výpůjčky zajišťovat přes jím pověřenou osobu, která ale musí předloţit potřebné doklady ţadatele. Zrakově postiţení mohou v tomto oddělení vyuţívat i internet na speciálním počítači.59

4.8 Čítárna Další oddělení Krajské knihovny v Pardubicích, které můţe široká veřejnost v knihovně navštívit, je čítárna. Nalezneme ji v přízemí, ve dvou částech přístavby, která vznikla místo dvorů mezi domy č.p. 77, 78 a 79 po jiţ zmiňované poslední velké rekonstrukci knihovny v roce 2005. První část, atrium, se nazývá skleník, protoţe se jedná o místo plné květin a světla, strop totiţ tvoří rozměrné desky z čirého skla. K příjemnému posezení zve i automat na kávu a čokoládu. Zde v regálech čtenáři naleznou aktuální čísla nejběţnějších periodik, především Pardubický deník a všechny jeho mutace, Mladou frontu Dnes, Právo, Haló noviny a Lidové noviny. To je ovšem pouhý zlomek z přibliţně 3000 titulů novin a časopisů, které si mohou čtenáři v knihovně půjčit. Povinné výtisky jsou zde pouze po jednom exempláři a najednou můţe mít čtenář zapůjčeno 26 časopisů na dobu čtrnácti dnů, knihovna je téţ schopna poskytnout čtenářům i starší vydání periodik. 60 Je nutné zmínit, ţe v pardubické knihovně jako v jediné v republice najdeme regionální periodika vydávaná po roce 1990 v elektronické podobě a uloţená na CD-ROM či DVD, zhruba od roku 2003 knihovna nakupuje od firmy Anopress čtyři digitalizované tituly: Chrudimský deník, Orlický deník, Pardubický deník a Svitavský deník. 61

59

Hladíková, Š. Informační oddělení. Kapka č. 9 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: červen 2009, s. 3-5. 60 Čítárna. Kapka č. 10 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: prosinec 2009, s. 3-4. 61 60. výročí založení studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Krajská knihovna a její úloha v systému knihoven. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v HK, 2009, str. 84.

43

4.9 Oddělení kulturních služeb Specifikem Krajské knihovny v Pardubicích, které by čtenáři jen těţko hledali v podobných zařízeních v celé České republice, je oddělení kulturních sluţeb, které sídlí na detašovaném pracovišti v Domě hudby na Sukově třídě v Pardubicích. Zabývá se amatérskou zájmovou uměleckou tvorbou všech ţánrů. Z pověření Pardubického kraje a Ministerstva kultury České republiky toto oddělení vyhlašuje, zabezpečuje a organizuje krajské postupové přehlídky pro Pardubický kraj v uměleckém přednesu mládeţe, recitaci dětí, soutěţní přehlídky dětského a amatérského divadla, loutkářských souborů, dětských pěveckých sborů. Folklorních souborů, amatérského filmu. Vítězové těchto přehlídek postupují do celostátních soutěţí, které nesou zvučná jména a jsou vnímány nejenom odbornou veřejností – Wolkerův Prostějov, Šrámkův Písek, Náchodská Prima sezóna, Krakonošův divadelní podzim, filmový Český lvíček, Loutkářská Chrudim, Národní přehlídka dětských pěveckých sborů. Tato část práce předpokládá úzkou součinnost základních a středních škol, základních uměleckých škol, domů dětí a mládeţe, ale i zájmových sdruţení a spolků s pracovnicemi oddělení. Organizace jedné přehlídky obnáší vzájemnou koordinaci všech pořadatelů při vyhlašování propozic, aby byla zajištěna regulérnost, dále obeslání všech subjektů, pro které je přehlídka určena, stanovit včas závazný termín a zajistit místo konání, tedy vhodné kulturní zařízení, divadlo, promítací sál. Nedílnou součástí je sestavení odborné poroty, která výkony soutěţících posoudí, a dobrou tradicí se staly závěrečné rozborové semináře, které zajišťují zpětnou vazbu a přímý kontakt soutěţících s odborníky. Některé přehlídky jsou jednodenní, jiné trvají dva i více dní a pak je třeba zajistit ubytování a stravování, mnohdy pro desítky i stovky účastníků. Výsledky krajských soutěţí jsou nominací pro celostátní kola a pro mnohé účastníky odrazovým můstkem pro osobnostní umělecký růst. Úkolem oddělení kulturních sluţeb je podporovat málo frekventované druhy umělecké zájmové činnosti a nekomerční umění vůbec, podílet se na smysluplném vyuţití volného času dětí, mládeţe a dospělých, vyhledávat talenty. Velké renomé si získala soutěţ v klasickém tanci – baletu Pardubická arabeska, která jiţ několik ročníků hostí i zahraniční účastníky. Ve spolupráci s Východočeským 44

střediskem Obce spisovatelů se mladí začínající autoři, převáţně absolventi literárních dílen, účastní autorského čtení v rámci Východočeského literárního maratónu. V oblasti hudební je neméně populární pěvecká soutěţ chlapců a smíšených duet Pardubický slavík nebo festival chrámových a komorních sborů. Pro výtvarníky je připravena výtvarná dílna, probíhají fotografické semináře, připravuje se kurz pro amatérské filmaře a výuka digitální fotografie a počítačové grafiky. Celorepublikový charakter pak má soutěţ amatérských snímků Pardubický filmový podzim a fotografické soutěţe Oka-mţiky ţivota a Sport ve fotografii. Oddělení kulturních sluţeb organizačně a propagačně napomáhá osvětovým činnostem a účastní se projektů celoţivotního vzdělávání, projektů s tématikou zvyšování regionálního kulturního povědomí a projektů podporujících tradiční lidovou kulturu. Vzdělávací charakter mají úzce oborové a netradiční kurzy pro sbormistry nebo literární klub Hezky česky. Novinkou jsou Barevné rozmluvy, série rozhovorů s populárními lidmi nebo odborníky na populární téma. Naopak dlouholetou tradici má literární soutěţ O pardubický pramínek, která je určena ţákům základních škol a studentům středních škol. Z oceněných prací je pravidelně vydáván sborník a příspěvky úspěšných autorů jsou publikovány v časopise Kapka Krajské knihovny v Pardubicích a bulletinu Kruh Východočeského střediska Obce spisovatelů. Ve výstavní síni Krajské knihovny v Pardubicích a ve foyer malého sálu Domu hudby jsou pravidelně kaţdý měsíc instalovány autorské i souborné výstavy fotografů a výtvarníků, ale i tvorby dětí ze základních uměleckých škol. Stále více se oddělení kulturních sluţeb transformuje na krajské poradenské a metodické centrum regionální neprofesionální umělecké tvorby. Kolektiv oddělení kulturních sluţeb pracuje jako tým, bez vzájemné spolupráce a znalosti problematiky by tato odborná a mnohaoborová činnost nemohla úspěšně probíhat. Součástí poradenských sluţeb je i rozsáhlá databáze amatérských uměleckých souborů všech ţánrů a kulturních zařízení Pardubického kraje, která úspěšně proběhla digitalizací. 62

62

Přinesdomů, H. Oddělení kulturních služeb. Kapka č. 3 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: prosinec 2007, s. 3-5.

45

4.10 Dětské oddělení Třetí budova v domě U Zlatého beránka byla pro potřeby knihovny odkoupena a přestavěna při její druhé rekonstrukci v letech 2003-2005. Knihovně tak přibyla místnost pro dětské oddělení, čítárnu a odborná pracoviště. Boční přístavbou věţe pak bylo dokončeno propojení celé knihovny. Vznikl vskutku zajímavý labyrint, který dodává prostorám tajuplné kouzlo. Snad i proto byla Krajská knihovna v Pardubicích za zdařilou rekonstrukci označena Stavbou roku 2006 Pardubického kraje. Po zásluze vzbudila zájem studentů architektury, kteří knihovnu občas navštíví. Ovšem i tento úspěch má své nedostatky, čtenáři mají praktické připomínky z hlediska jejich potřeb. Snad největší „bolestí“ je volné propojení dvou místností postavených nad sebou – čítárny a dětského oddělení. Nahoře i dole je slyšet kaţdá ţádost o knihu, zakašlání i šoupnutí ţidlí. Besedy či rozhovory se čtenáři se tak musí odehrávat velmi tiše a diskrétně, aby se nerušili ti, kteří si přišli číst. Ţivot v dětském oddělení je prodchnut směsicí starého i nového stylu. Oddělení pro nejmenší čtenáře, jehoţ patronem je kluk Vendelín 63, na vás dýchne svou barevností a hravostí, je totiţ určeno pro děti od 3 do 10 let. V nové přístavbě je umístěno oddělení pro čtenáře od 10 do 15 let, pro svou knihu si sem však rádi přijdou i dospělí čtenáři. S těmi nejaktivnějšími se oddělení setkává jednou měsíčně v rámci soutěţe „6 pardubických nej“. Je to jiţ třetí ročník zábavné hry, kterou knihovna organizuje společně s Europe Direct a Východočeským muzeem v Pardubicích. Pro mateřské školky a základní školy zde pravidelně organizují informační a tematické lekce, pozornost se věnuje i rozvoji čtenářské gramotnosti dětí i informačnímu vzdělávání, coţ je u dětské populace zvlášť důleţité. 64 Toto oddělení je rozdělené na oddělení pro nejmenší (1-10 let) a pro starší děti (10-15 let), knihy jsou rozlišeny barevnými prouţky podle věkových skupin. K dispozici jsou zde leporela, říkadla, pohádky, pověsti, báje, dobrodruţná literatura, čtení pro dívky,

63

Viz příloha č. 9. Kyclová J. Dětské oddělení. Kapka č. 14 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: březen 2011, s. 3-4. 64

46

česká a světová klasická literatura, naučná literatura ze všech oborů a cizojazyčná literatura, půjčuje se zde prezenčně i absenčně. 65 Dětské oddělení má k dispozici tři uţivatelské počítače na prezenční vyuţití dětských multimediálních nosičů, jeden uţivatelský počítač s přístupem na on-line katalog knihovny a jeden počítač s přístupem na internet a kopírovací sluţby ze zdrojů dostupných v knihovně. Zkušené knihovnice zde nabízí širokou paletu akcí pro děti, literární besedy pro ţáky základních škol a druţin, lekce výchovy k systematické práci s informacemi (Desatero bezpečného uţívání internetu), exkurze ţáků základních škol a předškolních zařízení. Lekce jsou určeny pro třídy, které ještě společnou návštěvu v dopoledních hodinách v prostorách dětského oddělení neuskutečnily. Trvají přibliţně jednu hodinu a mají za úkol zábavnou formou seznámit děti s chodem knihovny a podpořit jejich zájem o čtení, coţ je v dnešní době obzvlášť důleţité. Kromě toho spolupracují se všemi typy škol a poskytují bibliograficko-informační sluţby. Z akcí pro děti za rok 2010 je třeba připomenout Pohádky z večerníčků, Jak se chodí za básničkou, První čtení, Rozpustilé příhody dětí očima Astrid Lindgrenové, Bratři Čapkové věnují dětem, Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a Pověsti Pardubického kraje.

65

Krajská knihovna v Pardubicích. [online] 2011 [cit. 8. dubna 2011]. Dostupné z

47

5. Ekonomická situace a marketing pardubické krajské knihovny Funkce krajské knihovny je dána zřizovací listinou. Zřizovací listinu pro Krajskou knihovnu v Pardubicích vydává zastupitelstvo Pardubického kraje. V této listině se uvádí přehled hlavní činnosti, který lze povaţovat za základní funkci. Své poslání plní krajská knihovna především tím, ţe: 

shromaţďuje a trvale uchovává domácí literaturu, systematicky buduje univerzální fond vědecké, odborné populárně naučné i krásné literatury a dalších materiálů a informačních pramenů prostřednictvím povinného výtisku, koupě, darů a výměny v souladu s Úmluvou o mezinárodní výměně publikací v souladu s poţadavky všeobecné dostupnosti literatury a informací



propaguje a zpřístupňuje knihovní fondy všem uţivatelům jak půjčováním, tak prostřednictvím bibliografických a informačních činností, vyuţíváním meziknihovní i mezinárodní meziknihovní výpůjční sluţby a dalšími formami práce s uţivateli



řeší teoretické i praktické otázky v oblasti knihovnictví, bibliografie a informatizace z hlediska potřeb a poţadavků veřejnosti a specializace knihovny. Spolupracuje s Národní knihovnou ČR při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu. Podílí se na vědecko-výzkumné, průzkumové, studijní a rozborové činnosti knihoven. V rámci své činnosti knihovna racionalizuje knihovnické, bibliografické a informační procesy zaváděním moderní techniky



poskytuje v souladu s knihovním zákonem a knihovním řádem veřejné knihovnické a informační sluţby



pořizuje, vytěţuje a zuţitkovává databáze



umoţňuje veřejnosti přístup na internet



pořádá vzdělávací, přednáškové a kulturní akce za účelem prezentace svých knihovních fondů a sluţeb



vydává a rozšiřuje periodický tisk i neperiodické publikace, tematicky související s účelem zřízení a činnosti knihovny



poskytuje písemné bibliografické, referenční a faktografické informace a rešerše

48



bezúplatně zhotovuje tiskové rozmnoţeniny pro vlastní potřebu, za úhradu vynaloţených nákladů zhotovuje tiskové rozmnoţeniny související s poskytováním veřejných knihovnických a informačních sluţeb



zabezpečuje propagaci předmětu své činnosti a poskytuje informační sluţby související s předmětem činnosti



zpřístupňováním odborných vědeckých a technických dokumentů a informací napomáhá rozvoji vědy a výzkumu v kraji



zabezpečuje ochranu a konzervaci historických knihovních fondů včetně restaurování vzácných děl. V Pardubickém kraji poskytovalo ke dni 31.12.2010 veřejné knihovnické a

informační sluţby celkem 440 knihoven, z toho 422 bylo evidovaných v databázi ministerstva kultury. Regionální funkce knihoven jsou poskytovány v souladu s § 2 písm. h) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních sluţeb (knihovní zákon). Jedná se o odborné knihovnické činnosti, v jejichţ rámci poskytuje krajská knihovna a jí pověřené knihovny základním knihovnám v kraji sluţby, které mají zaručit občanům dostupnost veřejných knihovnických a informačních sluţeb ve všech místech České republiky a přispět k vyrovnání rozdílů v jejich kvalitě obyvatelům měst a malých obcí. Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji podle § 11 knihovního zákona. Regionální funkce zahrnují následující odborné knihovnické činnosti: 

Poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány a rozbory



Odborná poradenská, konzultační a koordinační činnost pro knihovny kraje v oborech knihovnictví, bibliografie a informační věda



Statistika knihovnických činností



Vzdělávání knihovníků, semináře, porady



Tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce



Pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů



Nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele a jejich distribuce



Servis automatizovaného knihovního systému v částech, které jsou vyuţívány pro plnění regionálních funkcí 49

Regionální funkce jsou financovány z peněţních prostředků Pardubického kraje podle § 11 zákona č. 257/2001 Sb., knihovní zákon, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Krajská knihovna provádí v průběhu roku věcnou kontrolu výkonu regionálních funkcí v pověřených a obsluhujících knihovnách. Krajský úřad Pardubického kraje je oprávněn provádět

kontrolu

účelnosti,

efektivnosti a

hospodárnosti prostředků

vynakládaných na regionální funkce ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to na všech stupních – tedy u krajské knihovny, pověřených i obsluhujících knihoven.

5.1 Hospodaření Krajské knihovny v Pardubicích v roce 201066 Rok 2010 byl pro Krajskou knihovnu v Pardubicích a její zaměstnance rokem stabilním v oblasti finančních prostředků oproti roku 2009. Tato skutečnost se odrazila v počtu navýšení uţivatelů sluţeb (registrovaní čtenáři o 6,5%, počet výpůjček o 3,5%). Knihovna se snaţí o vícezdrojové financování, další finanční prostředky (celkem 183 tis. Kč) získala podáním několika projektů (VISK9, Knihovna 21. stol., nadační fond elektrárny Opatovice, Magistrát města Pardubic). Při akvizici fondu byl kladen důraz na přímý odběr od vydavatelů, kteří poskytují vysoký rabat. Jako novinka se v tomto roce začaly nakupovat zvukové knihy a mezi čtenáři je o tento fond velký zájem. V oblasti PR knihovna rozšířila virtuální sluţby pro čtenáře (např. upozornění na končící výpůjční dobu), zahájila provoz nových webových stránek a k propagaci knihovny slouţí i velkoplošná obrazovka s informacemi o knihovně v Zelenobranské ulici. Podařilo se zlepšit technický stav budovy, zprovoznila se klimatizace v technické místnosti se servery. Za celý rok 2010 se nepodařilo najít odpovídající skladové prostory pro konzervační fond krajské knihovny. Nesplněným úkolem také zůstává přechod na vyšší verzi knihovnického programu ALEPH. 66

V této kapitole se vychází z Výroční zprávy za rok 2010, Krajská knihovna v Pardubicích, Pardubice 2010, zpracovala Libuše Adamová na základě podkladů odborných a ekonomických oddělení. (Výroční zpráva za rok 2011 bude zveřejněna aţ v březnu roku 2012) Výroční zpráva za rok 2010. [online] 2011[cit. 3.9. 2011] Dostupné z < http://www.knihovna-pardubice.cz/content/id_publikace/soubory/vyrzp2010.pdf>

50

Kontrolní oddělení Krajského úřadu provedlo v knihovně v měsících říjnu a listopadu řádnou kontrolu hospodaření a činnost knihovny byla hodnocena velmi kladně.

5.1.1 Služby veřejnosti V oddělení beletrie bylo vypůjčeno celkem 152 063 knihovních jednotek z oblasti krásné literatury. Oproti roku 2009 je to o 3 123 půjčených titulů více (+2,1%). Na konci roku bylo zakoupeno 30 zvukových knih. Tato nová sluţba („Čteme ušima“) byla od roku 2010 zavedena v oddělení beletrie. Celkový přírůstek do fondu beletrie byl 2 538 kniţních jednotek a 30 zvukových knih. V oddělení naučné literatury bylo zaprotokolováno celkem 153 478 výpůjček. Vzhledem k roku 2009 je to o 8 133 tituly více (+5,6%). Obě oddělení navštívilo 100 023 návštěvníků, coţ je asi o 3 985 návštěvníků (+4,1%) více neţ v roce 2009. Po celý rok probíhalo upomínací řízení a vymáhání nevrácených knih. Převáţná část se jiţ provádí elektronickou poštou. Novinkou bylo zavedení oznámení o blíţícím se konci termínu výpůjční doby (5 dní předem) jednotlivým čtenářům na jejich emailové adresy. Tato sluţba je velice kladně hodnocena všemi čtenáři. Do fondu naučné literatury bylo zakoupeno 3 349 titulů knih, 25 titulů zvukové knihy a 3 elektronické knihy. Ve všeobecné studovně se provedla revize kniţního fondu s následnou subrevizí. Velice platná při sestavování rešerší či jiných dotazů je digitalizovaná forma Deníků Bohemia (od roku 2002 provádí na objednávku krajské knihovny firma Anopress) . Tabulka č. 2: Databáze digitalizované formy Deníků Bohemia DATABÁZE Databáze

Přístup

Zobrazeno dokumentů

Anopress-vše

326

107

EBSCO

24

40

Manuscriptorium

3

3

E-Google

70

15

Kramerius

12

12

Čes. el. knihovna

10

10

CELKEM

445

187

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

51

Všeobecná studovna poskytovala čtenářům meziknihovní výpůjční sluţbu a to jak domácí, tak zahraniční. Tabulka č.: 3 Meziknihovní výpůjční služba Meziknihovní výpůjční služba Požadavky jiným knihovnám Knihy

360

Kopie Celkem

Požadavky z jiných knihoven

Mezinárodní MVS

671

2

101

5

6

461

676

8

Zdroj: Výroční zpráva KK v Pardubicích za rok 2010.

Celkem za rok 2010 bylo zpracováno 18 rešerší, které jsou vystavené na webových stránkách krajské knihovny. Do fondu VS bylo zakoupeno celkem 311 odborných knih a 1 titul má status chráněného fondu. Regionální studovna provedla revizi regionálního fondu, urgovala starší regionální neperiodické povinné výtisky, 3x vydala knihovnický časopis „Kapka“ (z finančních důvodů byla omezena periodicita), třetím rokem probíhal cyklus přednášek pro veřejnost „Povídání o knihách“. V regionální studovně bylo zpracováno 5 rešerší. Za celý rok bylo uploadováno 648 analytických záznamů z regionálních deníků a seriálů do kooperačního systému ANL. Přírůstek v oblasti regionálního fondu byl 96 nakoupených titulů a 315 tituly z oblasti povinného výtisku. Počet studijních míst se nezměnil, obě studovny navštívilo 7 139 návštěvníků. V dětském oddělení přírůstek knihovních jednotek činil za rok 2010 1 024 knih a 11ks zvukových knih, dětem bylo k dispozici celkem 5 počítačů – 3 multimediální, 1 internet, 1 online katalog. Dětským oddělením prošlo celkem 17 795 návštěvníků. Tabulka č. 4: Vzdělávací akce dětského oddělení Knihovnicko- informační výchova Výtvarné dílny Hravé klubíčko Odpoledne s Andersenem Za tajemstvím pardubického bělouše Poznej 6 pardubických nej Kudy chodí malý lev Pasování prvňáčků Pohádky z večerníčků

1012 dětí 168 dětí 25 dětí 21 dětí 98 dětí 30 dětí 130 dětí 53 dětí 95 dětí

Zdroj: Vlastní zpracování

52

Do hudebního oddělení bylo zakoupeno 84 zvukových dokumentů, 20 zvukově obrazových a 90 titulů knih s hudební tématikou a 36 hudebnin. Bylo půjčeno méně zvukových dokumentů (-12,8%) neţ v roce 2009. Oddělením prošlo 2 442 návštěvníků (-20,1%). V oddělení je návštěvníkům k dispozici 1 on-line katalog, 2 poslechová místa na zvukově obrazové dokumenty a 1 keyboard. Poplatky za půjčení zvukových dokumentů byly k 1.12.2010 zrušeny. V databázi čítárny bylo evidováno 4 129 exemplářů periodik tj. o 500 exemplářů více neţ v roce 2009 (+13,7%). Způsob přírůstku probíhal stejnou formou jako v uplynulém roce a to formou předplatného – na absenční půjčování a potom formou povinného výtisku. Z důvodu zkrácení rozpočtu bylo nutné zregulovat některé tituly a hlavně multiplikáty, které byly určené pro absenční půjčování. Tím došlo ke sníţení absenčních výpůjček periodik. Čítárnu navštívilo 31 372 návštěvníků (+5,8%). K dispozici byl 1 počítač na internet. Informačním oddělením prošlo celkem 7 001 návštěvníků (-16,9%). Od září byl zpoplatněn internet pro registrované čtenáře. První půlhodina je zdarma, pokračující návštěva je jiţ zpoplatněna jako u neregistrovaného návštěvníka (0,50,- Kč/min.). Internetové pracoviště navštívilo 4 748 uţivatelů (-14,7%). Nezaměstnaným byla opět poskytnuta moţnost práce na internetu zdarma (dohoda s Úřadem práce 1 den v týdnu, 3 hodiny). Vzrostl počet zájemců o sluţby zvukové knihovny – celkem 539 (+12,2%). Do fondu bylo zakoupeno celkem 226 nových titulů zvukových knih. Hlavní část finančních prostředků na nákup knihovna získala podáním dvou projektů – Ministerstvo kultury ČR (10 000,- Kč) a nadační fond Elektrárny Opatovice, a.s. (20 000,- Kč.) I nadále byla vyuţívána sluţba digitální knihovny KTN Viking Biblio – staţených knih bylo 146. Prezenčně bylo návštěvníkům půjčeno 1 220 odborných periodik (-20,8%) a 1 014 odborných knih (-9,2%). Přírůstek odborné literatury do fondu byl 169 titulů a 2 elektronické zdroje. Oddělení kulturních sluţeb bylo sloučeno s oddělením regionálních funkcí a vzděláváním, plní tudíţ funkci vzdělávací, metodickou, informační a poradenskou. Je pořadatelem kulturních projektů, soutěţí, přehlídek, výstav, přednášek, seminářů a uměleckých dílen. Řada akcí probíhá za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, další akce pak podpory Magistrátu města Pardubice, VSOS, časopisu FotoVideo, portálu Fotopátračka, vydavatelství Zoner.

53

V roce 2010 organizovalo oddělení regionálních a kulturních sluţeb dvě samostatné krajské postupové přehlídky pro Pardubický kraj, kterých se aktivně zúčastnilo 94 dětí a studentů, bylo spolupořadatelem jedné postupové přehlídky pro Pardubický kraj s účastí 150 účinkujících. Celkem se na těchto amatérských uměleckých přehlídkách podílelo kolem 250 dětí, mládeţe a dospělých aktivně, řada dalších byla zapojena při přípravě, v předkolech, či jako diváci. Vítězové postupových přehlídek dobře reprezentují Pardubický kraj v rámci České republiky. Pracovnice oddělení se aktivně účastnily oblastních soutěţí jako členky poroty nebo odborné poradkyně. Krajské postupové přehlídky v roce 2010: 

Krajské kolo postupové přehlídky v uměleckém přednesu mládeţe, postup na Celostátní festival poezie Wolkerův Prostějov – 21 soutěţících



Krajská postupová přehlídka dětských recitátorů, postup na Dětskou scénu Trutnov – 73 soutěţících



Krajská přehlídka venkovských divadelních souborů „Sněhový Brněnec“ – 5 venkovských souborů z Pardubického kraje V nepostupových soutěţích, přehlídkách a festivalech se představilo okolo 400

soutěţících. Tyto akce se významně podílely na plnohodnotném vyuţití volného času dětí, mládeţe, dospělých i seniorů, mají nadregionální a některé i mezinárodní charakter. Nepostupové soutěže, přehlídky a festivaly v roce 2010: 

V. ročník otevřené fotografické soutěţe, motto: CENA VÍTĚZSTVÍ – 27 fotografů



pardubický pramínek, literární soutěţ s mezinárodní účastí



Pardubické poetické setkání – 26 recitátorů



Východočeský umělecký maratón



Pardubické střípky – literární a výtvarná soutěţ na téma „Kdyţ se tak trochu bojím“ – 118 literárních příspěvků Celoročně probíhalo 5 vzdělávacích cyklů se 150 pravidelnými frekventanty a

dalšími zájemci z řad veřejnosti. Jedná se o odborné a úzce oborové vzdělávání pedagogů, uměleckých vedoucích, sbormistrů, ale i začínajících spisovatelů, fotografů a výtvarníků. Patří sem téţ vyhledávání a podpora talentů, prezentace tvůrčích aktivit, výstavnictví…. 54

Vzdělávání, semináře, přednášky, výstavy v roce 2010: 

Fotoklub – 20



Výtvarná dílna – 12 účastníků



Hezky česky – 28 abonentních účastníků



Studánky – 260 posluchačů



Vzdělávání sbormistrů – 22 frekventantů

Výstavní činnost – přehled výstav 2010: 14 výstav, 4 vernisáţe Sklepní prostory Krajské knihovny: Václav Smejkal – Ex libris Instalován stálý výstavní prostor 11 panelů výstavního systému Rainbow 70x100 cm.

Tabulka č. 5: Přehled výstav v roce 2010 LEDEN

Klub přátel červenobílé hole Radomír Kůla fotografie – Vlčí máky

ÚNOR

Eva Stanovská fotografie – Město

BŘEZEN

DDM Delta – práce výtvarného oboru dospělých

DUBEN

Edita Fadrhoncová a Jiří Papoušek – fotoportréty

KVĚTEN

Jakou barvu má svět? Dětské oddělení Krajské knihovny

ČERVEN

Výtvarný obor dospělí Krajské knihovny, výtvarná skupina X ART

ČERVENEC

Jana Bednářová – Kuba dnešních dnů

SRPEN

Blaţena Vampolová – fotografie z cest

ZÁŘÍ

ZUŠ Polabiny výtvarný obor – Prahou kráčí lev

ŘÍJEN

Jaroslava Štusáková – koláţe

LISTOPAD

Vlastimil Balcar fotografie – Blízká setkání

PROSINEC

Ing. Ctibor Košťál fotografie – Vzpomínky na Nepál Sport ve fotografii – vítězné snímky

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů Výroční zprávy Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

55

5.1.2 Metodika a poradenství, databáze kulturních zařízení v Pardubickém kraji Pardubická Krajská knihovna se věnuje podpoře neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury, metodice, poradenství, spolupráci s organizacemi i s osobnostmi Pardubického kraje. Věnuje se široké propagační činnosti ve spolupráce s databází kulturních zařízení a amatérských aktivit Pardubického kraje, coţ je velkým přínosem pro kulturní vyţití občanů celého města. Metodika obsahuje organizační a propagační pomoc osvětovým činnostem, účast na projektech celoţivotního vzdělávání a projektech podporujících tradiční lidovou kulturu. Zvlášť důleţitá je pomoc amatérským umělcům a uměleckým souborům a tělesům a podpora při přípravě soutěţí, přehlídek, festivalů včetně OSA a týmová práce v přípravných festivalových štábech. Můţeme sem zařadit i přípravu a koncepční zpracování výstav, odborné posouzení a korektury tvůrčích literárních textů, výtvarných děl, amatérských filmů a fotografií, zpracování grantových ţádostí a jejich moţnosti v amatérské kultuře, spolupráci s mladými literáty, fotografy, výtvarníky a nadanými talenty a poskytování konzultací, směrování, motivace a informace. V poradenství Krajská knihovna poskytuje informace o festivalech, přehlídkách a soutěţích, informace o odborných časopisech, sbornících, adresy redakcí a odborných serverů, aktuální kontakty na odborné lektory, vedoucí uměleckých sdruţení, souborů a spolků. Zájemci si mohou vypůjčit téţ sborníky, texty k recitaci, divadelní texty a zapůjčit kompletní výstavy z vlastního fotografického fondu. Knihovna spolupracuje s řadou organizací – Východočeské středisko Obce spisovatelů, Europe Direct, základní umělecké školy, Konzervatoř Pardubice, Domy dětí a mládeţe Pardubického kraje, Český rozhlas Pardubice, Kulturní dům Dubina, Holice, Skuteč, Chrudimská beseda, Loutkářský soubor AHOJ Chrudim, Magistrát města Pardubice, NIPOS –ARTAMA Praha, všechny umělecké obory, Univerzita Pardubice a Univerzita Hradec Králové, Pardubický inzertní týdeník, AMALTHEA,o.s., Krajská hospodářská komora Pardubického kraje, spolupráce s fotokluby z celé České republiky. Osobnosti Pardubického kraje jsou zachyceny na souboru krátkých videoprogramů na nosičích DVD a VHS, realizace tohoto projektu byla zahájena v roce 1994 pod názvem Osobnosti Pardubicka, od roku 2002 se výběr osobností rozšířil na celý Pardubický kraj. 56

V současné době je zpracováno 27 videoprogramů, které jsou vyuţívány v práci výchovné i vzdělávací a zapůjčit je lze zdarma v oddělení kulturních sluţeb nebo ve studovně Krajské knihovny v Pardubicích. V rámci propagační činnosti knihovny jsou pravidelně zasílány tiskové zprávy do redakcí regionálních novin, NIPOS-ARTAMA, České televize, Českého rozhlasu Pardubice a Praha, Amatérské scény, Fotoimpulsu, oborových a informačních serverů. Knihovna se účastní pořadů v Českém rozhlasu Pardubice, kde jsou formou rozhovoru prezentovány pozvánky na vzdělávací cykly, dále vydává vlastní knihovnický časopis Kapka, publikuje články, vítězné soutěţní práce, výsledky soutěţí, pozvánky na výstavy a sborníky prací. Dále pak na serveru www.knihovna-pardubice.cz můţeme najít databáze kulturních zařízení Pardubického kraje a neprofesionálních uměleckých aktivit.

5.1.3 Zázemí služeb V roce 2010 přibylo do knihovny 10 269 knihovních dokumentů (-26,4%) (akvizice). Nákup probíhal z větší části přímo od vydavatelů prostřednictvím internetových obchodů. Průměrný rabat činil 26,15%. K doplňování knihovního fondu slouţí rovněţ návštěvy různých kniţních veletrhů, výprodej skladových zásob Maron Co., s.r.o. Praha, Levné knihy Beránek Havlíčkův Brod, František Šalé – Boskovice, Masarykova univerzita Brno, Lejhanec – Pardubice, Helios – Pardubice, ANAG – Olomouc, PAPYRUS-Petrová – Pardubice. Tabulka č. 6: Přírůstky v jednotlivých odděleních pardubické knihovny Přírůstky v jednotlivých odděleních Oddělení

Naučná literatura

Beletrie

Ostatní dokumenty

CELKEM

Hlavní půjčovna

3 449

2 813

58(ZVK, EZD)

6 320

Dětské oddělení

308

716

11 (ZVK)

1 035

Studovna – V

311

21 (EZD)

332

Studovna – R

85

4 (EZD)

415

Informační

169

226 (ZVK) 2 (EZD)

397

94 (EZD)

94

84(ZVK), 36 (MUSIC)

210

326

Čítárna Hudební

90

Středisko Pce

352

1 114

1 466

Regionální fond

314

1 345

1 659

5 078

6 314

CELKEM

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

57

536

11 928

Tabulka č. 7: Finanční náklady na nákup knihovního fondu Finanční náklady na nákup knihovního fondu Druh dokumentu

Cena/Kč - 2009

Cena/Kč – 2010

Knihy – KK

1 629 480,79

1 386 746,84

Knihy – RF

762 953,60

494 698,70

10 000,--

5 987,00

341 802,14

298 180,98

Knihy – neevidované Časopisy Hudebniny

9 670,00

Zvuková knihovna – nevid.

20 249,--

40 119,00

Zvukové a zvukově obrazové

45 981,05

24 929,00

10 055,--

27 455,50

Elektronické zdroje Knih. Databáze

81 272,00

CELKEM

2 820 611,58

2 369 059,02

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

Všechny přírůstky byly průběţně katalogizovány do knihovního systému ALEPH a zároveň byly opatřeny ochrannými elektromagnetickými prouţky proti zcizení. Úbytky knihovního fondu byly podle potřeby odepisovány z databáze a následně byly nabídnuty do profesní konference „Knihovna“ a široké veřejnosti. Byl vytištěn „Přírůstkový seznam 2009“ a „Úbytkový seznam 2009“. Tyto seznamy se trvale uchovávají v oddělení akvizice. Jmenně se zpracovalo celkem 9 733 knihy, 500 ks zvukových a elektronických zdrojů. Pokračovalo se ve velmi pracném sjednocování a slučování bibliografických záznamů z konverze, po celý rok se vyuţívala moţnost stahování záznamů, jak bibliografických, tak autoritách (převládá Národní knihovna). Důleţitou součástí oddělení věcné katalogizace je správa autoritní báze, její harmonizace, odstraňování duplicit. Na konci roku byl podán projekt do programu VISK 9 vyhlášený Ministerstvem kultury ČR. Jeho cílem je zharmonizovat, zkontrolovat a prověřit duplicity převáţně personálních autorit a provést propojení z BIB záznamů na záznamy autoritní báze NK. Poţadovaná dotace ve výši 54 000,- Kč byla úspěšná, a proto mohly být zahájeny práce na pročišťování lokálních autoritách záznamů. Po celý rok byl zajišťován provoz, údrţba a opravy serverů, PC a počítačové sítě, která je v dnešní době pro knihovny nepostradatelná. Pravidelně probíhal SW update systémů MS Windows, poštovního serveru, firewall server a antivirový SW + PC v počítačové učebně. Proběhla obnova 10 PC OPAC za novější pro čtenářskou veřejnost. Pro nasazení nové verze aplikace Aleph 20 byl zakoupen nový výkonnější server.

58

5.2 Oddělení regionálních funkcí a vzdělávání Na výkon regionálních funkcí (RF) v Pardubickém kraji bylo v roce 2010 krajskou dotací přiděleno 5,85 mil. Kč. Tyto prostředky byly v účetnictví krajské knihovny i pověřených knihoven v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad orlicí sledovány pod účelovým znakem a čerpány podle Pravidel zajištění regionálních funkcí v Pardubickém kraji. Krajská knihovna v Pardubicích obdrţela opět do vlastního rozpočtu 1 mil. Kč na výkon krajské funkce, tyto prostředky však nejsou sledovány pod účelovým znakem a nelze je tedy v tabulce vyčíslit. Tabulka výkonů RF zahrnuje čtyři regiony, které plní RF tj. výkony krajské knihovny v regionu Pardubice a výkony MěK Chrudim, MěK Svitavy a MěK Ústí nad Orlicí, které vykonávají RF na základě smluvního pověření jiţ od roku 2002. Ve výkonech pardubického regionu jsou ještě připočteny vzdělávací akce a porady, které byly uskutečněny v krajské knihovně pro všechny knihovny Pardubického kraje. V Pardubickém kraji nejsou plánovány prostředky pověřených knihoven na vzdělávací akce, pokud je tyto knihovny chtějí provádět a jednalo by se o akci náročnou, jsou povinny poţádat o povolení proplacení z prostředků své rezervy nebo přímo z prostředků Krajské knihovny na krajskou funkci. Vzdělávání tedy knihovny spíše řeší vlastními silami nebo vlastními finančními prostředky. Krajská knihovna v roce 2010 zajišťovala pro knihovníky svých regionů vzdělávací akce s různorodými tématy: AACR2, tvůrčí aktivity malých knihoven v oblasti lidových tradic, trénování paměti, současná literatura pro děti a mládeţ, knihovnické minimum pro dobrovolné knihovníky. Krajská knihovna dlouho řešila příčiny nezájmu dobrovolných knihovníků o vzdělávání, a proto v roce 2010 přistoupila k experimentální akci, která se setkala s velkým úspěchem (výjezdní seminář do svitavského regionu – úhrada dopravy proběhla z rozpočtu krajské knihovny krajské funkce). Proběhl téţ seminář ke katalogizaci a celostátní seminář „Regionální funkce knihoven Pardubice 2009“. Pořadatelé semináře, SDRUK67 – Sekce pro RF, NK ČR, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Krajská knihovna v Pardubicích připravili program a zázemí pro 175 účastníků z celé republiky, kteří diskutovali o fungování RF v podmínkách různých krajů a aktuálních problémech své práce.

67

Sdruţení knihoven.

59

5.2.1 Regionální funkce v roce 2010 v Pardubickém kraji Rok 2010 byl nejen zhodnocen z hlediska statistiky knihovnických činností, ale bilancovali opět metodici regionů a knihovny, které pomáhají s výkonem sluţeb regionálních funkcí (RF) ve svých obvodech. Výkazy, které se sešly z regionů, poskytují vţdy přesný obraz počtu nakoupených a zpracovaných knih, distribuovaných souborů z výměnných fondů, provedených revizí a aktualizací fondů, poskytnutých konzultací, metodických návštěv a provedených vzdělávacích akcí nebo porad. Ale obrázek o celé šíři práce, která je za tím, lze pak většinou postřehnout aţ na základě přiloţených komentářů. Tam se objevují detailní informace o problémech a jejich řešení. Pochopitelně ne všichni mají ve svých regionech stejné podmínky a k prosazení některých nových myšlenek a úkolů musí nasadit třeba veškerý svůj um, diplomacii a takt. Někde jsou knihovníci i zástupci obcí nakloněni změnám a pokroku víc, někde to jde pomaleji. Úsporná opatření v roce 2010 se promítla i do rozpočtu na RF. V roce 2010 byly finanční prostředky kraje pro obsluhu regionů z RF sníţeny o 1,15 mil. Kč. Přesto knihovníci i při takto sníţeném rozpočtu dokázali obslouţit malé knihovny tak, aby právě ony ve výsledku sníţení nepoznaly. V kraji bylo nakoupeno do výměnných fondů více neţ 15 400 svazků za téměř 2 579 000 Kč, knihovny dostaly v roce 2010 více neţ 57 000 nových knih z výměnných fondů. Pověřené a obsluhující knihovny pomohly 74 malým obcím s revizemi a bylo tak zrevidováno 181 200 knihovních jednotek. Zvýšenou metodickou péči a asistenci vyţaduje také automatizace knihoven a kvalitní zpracování souborných regionálních katalogů. Opět vznikají nové knihovny tam, kde jiţ dlouhá léta nefungovaly. Modernizace sluţeb malých knihoven je logickým vyústěním práce minulých let. Knihovnictví se po roce 2002 celkem daří, novým knihovnickým zákonem č. 257/2001 Sb., vládním systémem Podpory zajištění regionálních funkcí, evidencí a internetizací knihoven nastartovalo podmínky pro moderní poskytování veřejných knihovnických a informačních sluţeb, vyrovnávání moţností v přístupu k nim ve všech místech naší republiky, ve městech i na venkově. Státní i krajské prostředky, které do této modernizace směřovaly v nedávné době, by měly být v rámci udrţitelnosti realizovaných projektů zhodnoceny další prací.

60

Knihovnická veřejnost má za sebou diskusi k nové celostátní koncepci knihoven pro léta 2011 – 2014. Zpracovatelé se ovšem rozhodli připravit i dlouhodobější výhled, na základě koncepce bychom měli také vědět, kam bude směřovat české knihovnictví i po roce 2014, tedy nejméně do roku 2020. Rozvoj techniky a informační společnosti jde totiţ tak rychle kupředu, ţe plánování na čtyři roky uţ tomuto tempu nestačí. Na základě bilancování uplynulých let, plnění předchozí koncepce a skutečného stavu a činnosti českých knihoven se knihovníci dohodli i na potřebě nových standardů veřejných knihovnických a informačních sluţeb (VKIS). Ty by se měly stát přílohou nové koncepce. Standardy jsou doporučené hodnoty některých ukazatelů, které ve svém souhrnu mají charakterizovat skutečně dobrou knihovnu, která je vůči svým uţivatelům (dnes stále frekventovanějším termínem klientům) maximálně otevřená, bezbariérová, rychlá a přátelská. Podmínky k takovému fungování knihovny pak mají vytvářet nejen její zaměstnanci, ale také zřizovatelé a partneři, kterým jde o společnou věc: o rozvoj bezchybného fungování VKIS a v důsledku toho spokojenost občanů. Zřizovatelé pak v podobě těchto standardů dostávají návod, jak zřizovat knihovny, jak vytvářet odpovídající podmínky pro jejich fungování a v neposlední řadě se mohou porovnáním činnosti své knihovny a standardů přesvědčit, kde mají ještě rezervy. Standardy mohou tedy slouţit i jako hodnotící kriterium práce jejich knihovny. Kromě jiţ zavedených standardů budou připojeny některé nové. Např. webové stránky knihoven, vystavení katalogu na webu v obcích od určitého počtu obyvatel, plocha knihovny, zjišťování míry spokojenosti uţivatelů, personální zajištění, vzdělávání knihovníků apod. Okolo všech těchto otázek se diskutovalo a návrh má být dopracován a předloţen ministerstvu kultury. V první polovině roku 2011 pak bude záleţet na rychlosti schvalovacího procesu. Vyhlášení nových standardů v rámci koncepce rozvoje knihoven na léta 2011 – 2014 na sebe snad nenechá příliš dlouho čekat.68 Krajská knihovna v Pardubicích plánuje na letošní rok opět vyuţít moţností, které nabízí dotační program MK ČR VISK692 a chystá s jeho pomocí cyklus přednášek k zavádění elektronických sluţeb v knihovnách. V tomto roce se konečně dostalo na dlouho slibovanou regionalistiku. Témata přednášek pro knihovníky mají vztah k Pardubicku a budou slouţit k rozšíření znalostí o 68 69

Více na Program Veřejné informační sluţby knihoven

61

regionální historii a zajímavostech regionů Východních Čech. Lze také předpokládat, ţe v nové koncepci rozvoje knihovnictví se objeví i další úkoly, jimţ bude třeba věnovat pozornost a připravit se na ně v budoucnu nějakou formou školení nebo i systematického vzdělávání. Uţ teď je zřejmé, ţe těţiště práce knihoven se přesouvá směrem k digitalizaci a zavádění elektronických sluţeb a vůbec k vyuţívání nových technologií. Velkou roli v tomto procesu bude hrát ochota knihovníka poznávat nové postupy, získávat další kvalifikace a celkově měnit svůj styl práce. 70 Tabulka č.: 8 Přehled cirkulace výměnných fondů v Pardubickém kraji v roce 2010 Přehled cirkulace VF v Pardubickém kraji v r. 2010 Cirkulace VF

Pardubice

počet expedovaných souborů počet svazků v souborech

Ústí n/O.

Chrudim

Svitavy

221

419

145

287

14 941

26 290

15 010

16 685

Zdroj: Výroční zpráva KK v Pardubicích za rok 2010.

Graf č.: 2: Počet expedovaných souborů 450 400 350

počet expedovaných souborů

300 250 200 150 100 50 0 Pardubice

Ústí n/O.

Chrudim

Svitavy

Zdroj: Výroční zpráva KK v Pardubicích za rok 2010.

70

Bastlová B. Okénko knihovníka. Kapka č. 14 – Časopis pro čtenářskou veřejnost. Krajská knihovna v Pardubicích: březen 2011, s. 11 – 13.

62

Graf č.:3: Počet svazků v souborech počet svazků v souborech

30 000 25 000 20 000 počet svazků v souborech

15 000

10 000 5 000 0 Pardubice

Ústí n/O.

Chrudim

Svitavy

Zdroj: Výroční zpráva KK za rok 2010.

Tabulka č.: 9: Přehled distribuce v Pardubickém kraji od r. 2008 2008

2009

2010

Počet svazků

71 914

76 809

72 926

Počet souborů

1 044

1 090

1 072

Zdroj: Výroční zpráva KK za rok 2010.

Tabulka č.: 10 a graf č.:4: Nákup knihovního fondu z dotace kraje (v Kč) 2008

2009

2010

849 231,90

764 150,90

494 698,70

1 175

1 179

Ústí n/O.

953,80

726,66

918 152,50

Chrudim

786 720,30

837 332,00

522 097,00

Svitavy

910 502,08

936 859,72

636 100,14

Pardubice

Řady1

1 200 000,00 1 000 000,00

Řady2

800 000,00 600 000,00

Řady3

400 000,00 200 000,00 0,00 Pardubice

Ústí n/O.

63

Chrudim

Svitavy

Tabulka č. 11: Nákup z prostředků kraje za léta 2008 - 2010 celkem Nákup Pk (v Kč)

2008

2009

2010

3 722 408,08

3 718 069,28

2 571 048,34

22 383

22 032

15 544

Ve svazcích

Zdroj: Zpráva o výkonu regionálních funkcí v Pardubickém kraji v roce 2010[online]2011[cit.24.9.2011]. Dostupné z http://www.knihovna-pardubice.cz/publikace/zprava-o-vykonu-rf-v-kraji-2010/. Lze konstatovat, že Pardubický kraj vynaložil na nákup výměnného fondu od roku 2005, kdy začal výkon regionálních funkcí sám financovat, celkem 20 706 171,- Kč. Obsluhující a pověřené knihovny za to nakoupily celkem 127 316 svazků. Skutečný přírůstek byl ovšem ještě vyšší díky dalším zdrojům (sdružené prostředky obcí na Ústeckoorlicku, dary apod.

5.3 Finanční hospodaření Krajské knihovny v Pardubicích v roce 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo na jednání dne 28.1. 2010 usnesením Z/130/09 rozpočet Pardubického kraje na rok 2010. Rada Pardubického kraje schválila na jednání usnesením R/888/10 pro Krajskou knihovnu v Pardubicích následující závazné ukazatele: Závazné ukazatele: 

Příspěvek na provoz (§ 28 zák. č. 250/2000 Sb.) ve výši 22 710 tis. Kč. Z toho částka 1 335 tis. Kč byla poskytnuta na výkon regionálních funkcí pro okres Pardubice



Limit prostředků na platy (§ 5 nařízení vlády č. 447/2000 Sb.) stanovený na předpokládaný počet 52 pracovníků 11 900 tis. Kč.



Nařízený odvod do rozpočtu zřizovatele dle § 28 zák. č. 250/2000 Sb. činil 1 250 tis. Kč.

Neinvestiční účelové dotace: Během roku 2009 Rada Pardubického kraje schválila rozpočtová opatření, kterými byly upraveny účelové neinvestiční (upravený rozpočet) dotace: MK ČR – Krajské postupové přehlídky

34 tis. Kč

MK ČR – Knihovna 21. Století

10 tis. Kč

MK ČR – VISK 9

54 tis. Kč

Statutární město Pardubice – přehlídky a soutěţe

35 tis. Kč

64

Tabulka č.: 12: Celkový přehled přijatých finančních prostředků na rok 2010:

Dotace na provoz

Schválený rozpočet v tis. Kč

Upravený rozpočet v tis. Kč

Celkem v tis. Kč

Zřizovatel

22 710

0

22 710

z toho:regionální funkce

1 335

0

1 335

Dotace ze stát. rozp. MK ČR

0

+ 98

98

Stat.město Pardubice

0

+ 35

35

22 710

+ 133

22 843

Celkem Vlastní výnosy

1 427

1 427

Pouţití rezervního fondu

200

0

200

Pouţití inv. fondu

550

0

24 887

+ 133

550 25 020

Celkem rozpočtované příjmy na provoz Finanční dar Odvody Odvod z investič. fondu

1 250

+ 50

50

0

1 250

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010[online]2011[cit. 24.9.2011]. Dostupné z http://www.knihovna-pardubice.cz/publikace/vyrocni-zprava-krajske-knihovny-v-pardubicich2010/.

Rada Pardubického kraje schválila navýšení provozního příspěvku v průběhu roku 2010 celkem o Kč 98 tis. Příspěvkem od Statutárního Města Pardubice ve výši Kč. 35 tis. a finančním darem od EOP Opatovice ve výši Kč 50 tis. dosáhla konečná rozpočtovaná částka výnosů na rok 2010 výše Kč 25 020 tis. Rovněţ náklady celkem byly v souvislosti s výší výnosů rozpočtovány ve výši Kč 25 020 tis. Tato částka odpovídá vyrovnanému rozpočtu, který je u příspěvkových organizací předpokládán. Konečný rozpis výnosů byl po schválených úpravách 27 743 tis. Kč, rovněţ náklady celkem byly v souvislosti s výší výnosů rozpočtovány ve výši 27 743 tis. Kč. Náklady Krajské knihovny v Pardubicích na provoz dosáhly za rok 2010 výše Kč 25 205 tis.

65

Tabulka č. 13: Přehled nákladů: Ukazatel

Roční

Skutečnost

Čerpání

rozp.2010

celkem

v%

Spotřeba mater.

2 572

2 803

108

Spotřeba energie

1 035

1 015

98

700

926

132

Cestovné

76

92

121

Náklady na repre.

30

19

63

1 627

1 478

91

12 364

12 236

99

464

311

67

Zákonné soc.pojištění

4 046

4 069

101

Zákonné soc.náklady

250

251

100

Ostat.soc.náklady

149

141

95

Daně a poplatky

3

2

67

Kursové ztráty

0

1

0

146

135

92

2 022

2 037

101

25 020

25 205

101

Opravy a udrţování

Ostatní sluţby Mzdové náklady z toho: OON

Jiné ostat.náklady Odpisy DNM a DHM Celkem náklady

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010[online]2011[cit. 24.9.2011]. Dostupné z< http://www.knihovna-pardubice.cz/publikace/vyrocni-zprava-krajske-knihovny-vpardubicich-2010/>.

66

Výnosy Krajské knihovny v Pardubicích byly za rok 2010 vykázány v celkovém objemu Kč 25 222 tis. Tabulka č. 14: Přehled výnosů: Ukazatel

Roční

Skutečnost

rozp.2010 Trţby z prodeje sluţeb

Plnění

r.2010

v%

1 400

1 475

105

0

5

0

750

826

110

25

70

280

2

3

150

98

98

100

Výnosy z nár. na ÚSC

22 745

22 745

100

Celkem výnosy

25 020

25 222

101

Výnosy z pronájmu Čerpání fondů Jiné ostat. výnosy Úroky Výnosy z nár. na stát. rozp.

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

Trţby z prodeje sluţeb (výnosy z vlastní činnosti) obsahující čtenářské a manipulační poplatky a trţby za jiné poskytované sluţby (oddělení regionálních a kulturních sluţeb, internet, reprografie, rešerše, Akademie volného času atd.), byly splněny v rozpočtované výši. Státní dotace, ostatní výnosy a finanční dar se finančně podílely na krytí vynaloţených nákladů v takové míře, ţe došlo k úspoře původně rozpočtovaného čerpání prostředků rezervního fondu ve výši Kč 200 tis. Skutečné čerpání finančních prostředků z rezervního fondu činilo 58 tis. Kč (včetně finančního daru). Na krytí nákladů byly rovněţ pouţity nerozpočtované finanční prostředky investičního fondu 212 tis. Kč – oprava budovy čp. 77 a na údrţbu knihovního software ALEPH částka 531 tis. Kč (rozpočtováno Kč 550 tis.) Z fondu odměn byly na odměny čerpány prostředky ve výši Kč 25 tis. Krajská knihovna v Pardubicích neprovozuje ţádnou hospodářskou činnost a dosáhla za rok 2010 kladného hospodářského výsledku ve výši 17 317,66 Kč. Výsledek hospodaření je obrazem vyrovnaného hospodaření organizace. To dokazuje tabulka základních srovnávacích hodnot a vývojové grafy přiloţené v přílohách č. 7 a 8.

67

5.4 Marketing knihovny „Veřejná knihovna si na základě potřeb své obce vypracovává jasný plán, ve kterém definuje účel, priority a sluţby. Musí být efektivně organizována a udrţovat profesionální úroveň své činnosti.“ (Manifest IFLA71/UNESCO o veřejných knihovnách, 1994)72 Ačkoli jsou krajské knihovny neziskovými organizacemi, v některých případech by se měly chovat jako výdělečné organizace. Jednou z metod, která by měla být pro oba sektory společná, je marketing. Definice marketingu knihovny by mohla znít například takto: marketing knihovny je manaţerský proces, zodpovídající za identifikaci, předvídání a uspokojování poţadavků čtenářů. Efektivní organizace je taková, která za hospodaření s co nejmenšími prostředky dosahuje co nejvyššího zisku. Úspěšnost knihovny se neměří výší dosaţeného zisku, ale odráţí se ve formě návštěvnosti, výpůjček, prestiţe apod. Pro knihovny neexistuje aktivní konkurence. Za konkurenty mohou být povaţovány další organizace ţádající příspěvek z rozpočtu zřizovatele. Struktura marketingových plánů se můţe lišit, rozhodně by v ní však nemělo chybět: 

základní představení knihovny a jejích hlavních aktivit,



analýza současného stavu knihovny (např. SWOT),



měřitelné a vyhodnotitelné marketingové cíle (budoucí, cílový stav knihovny),



marketingová strategie (popis cesty od aktuálního k cílovému stavu knihovny), ve které jsou popsány produkty a sluţby, které knihovna bude nabízet a jak je bude nabízet,



rozpočet,



systém měření a kontroly. 73 Proces marketingové studie knihovny začíná sběrem a zpracováním dat. V první

fázi zjišťování knihovna vymezuje své postavení na trhu, svůj vztah k ostatním institucím (viz graf č.1 - Postavení krajské knihovny v systému knihoven str. 33).

71

Mezinárodní federace knihovnických asociací Gill, Philip a kol. Služby veřejných knihoven. Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 s. 67. 73 Knihovny současnosti 2010. Sborník z 18. konference. Ostrava: Sdruţení knihoven ČR, 2010, s. 139. 72

68

Knihovníky zajímá sociální a ekonomický kontext kraje, obyvatelstvo, vzdělanostní struktura obyvatelstva, hrubý domácí produkt, zaměstnanost, školství a kultura v daném kraji. V této fázi musí ještě zanalyzovat své vnitřní síly a slabosti (SW) a vnější ohroţení a příleţitosti (OT). SW analýzou sledujeme vnitřní prostředí organizace, které jsme schopni ovlivnit, OT analýzou její vnější prostředí, které ovlivňujeme těţko nebo vůbec. Posledním bodem této fáze je segmentace zákazníka (viz Analýza čtenáře str. 71). Pokud knihovna nemá dostatek vlastních dat, můţe v této fázi uskutečnit výzkum. Na základě výsledků této fáze si knihovna stanovuje cíle, které dosahuje pomocí strategií. Strategie je volena z hlediska marketingových nástrojů (produkt, cena, distribuce, propagace). V knihovnách nachází plnohodnotné uplatnění pouze propagace. Co se týče propagování sluţeb, knihovny vyuţívají nejrůznějších prostředků od tiskové reklamy (prospekty, broţury, plakáty) aţ po moderní prezentace v síti internet. Knihovna má mít písemně vypracovanou koncepci komunikace, marketingu a propagace, která jí usnadní vést plánovanou propagaci sluţeb na veřejnosti. Pracovníci knihovny mají být odborně připraveni pro vyuţívání komunikačních médií k propagaci knihovnických sluţeb prostřednictvím počítačových a telekomunikačních sítí a k odpovídání na dotazy v rozhlase i televizi, psaní článků a tiskových zpráv do tištěných médií. V propagaci činnosti knihovny i při získávání nových čtenářů pomáhají také zábavné formy práce se čtenáři. Důleţitým místem, kde mohou knihovny prezentovat svoji činnost, jsou výstavy a veletrhy. Pomocí metod public relations můţe knihovna dosáhnout dobrého jména organizace, vysvětlit princip organizace, rozšířit povědomí o instituci či předcházet situacím, které by mohly být pro instituci problematické. Působit můţe nejen na čtenáře, sponzory či vládní (státní) organizace, ale i na své vlastní zaměstnance (učinit je hrdými na to, ţe jsou zaměstnanci organizace). Na závěr je důleţité provést hodnocení a kontrolu. Krajská knihovna v Pardubicích vydává dokumenty Výroční zpráva a Výroční zpráva o výkonu regionálních funkcí, ve kterých vţdy hodnotí své počínání za uplynulý kalendářní rok.

69

5.4.1 SWOT analýza - Tabulka č. 15: SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky



Rozsáhlý a dobře udrţovaný kniţní fond





Nedostatečná propagace samotné Krajské knihovny, propagace v rámci města

Přístup k informacím, statistickým datům, souborům zákonů a vyhlášek



Absence nabídky knihovnického vysokoškolského vzdělání v kraji

Vydávání vlastního knihovnického časopisu Kapka



Historické budovy v rámci zpracování kniţního fondu, skladování knih



Chybí moţnost občerstvení, relaxace, nedostatečné sociální zázemí

 

Internetové stránky



Automatizace knihovnických procesů



Legislativní podpora v knihovním zákonu a finanční zajištění regionálních funkcí



Není snadná dostupnost a nedostatečné parkování



Regionální funkce



Dosavadní financování neumoţňuje rozvoj



Organizování a rozloţení akcí během celého roku

Příležitosti 

Hrozby

Vyuţití dotací MK, Pardubického kraje, magistrátu města Pardubic, snadnější čerpání dotací za strukturálních fondů a grantových podpor – vícezdrojové financování



Nedostatečný provozní příspěvek a úbytek dotací, nejistý zdroj financování



Moţnost tlaku zřizovatelů a následné zbavení právní subjektivity knihoven



Moţnost cílené nabídky pro vybrané skupiny obyvatel, knihovny jako centra setkávání v rámci místní komunity



Konkurence a atraktivita pruţnější nabídky volnočasových aktivit v místních soukromých podnicích



Efektivní soustředění kulturních, vzdělávacích a informačních činností



Úbytek dětských čtenářů a nízká návštěvnost mladé generace



Rozvoj vysokých škol v Pardubicích





Veřejný internet, moţnost bezdrátového připojení po celém areálu knihovny

Levné šíření dat elektronickou cestou, nástup stále rozvinutějších elektronických technologií nahrazujících klasicky tištěné knihy



Spolupráce s orgány samosprávy a místními příspěvkovými a neziskovými organizacemi



Pomalé a drahé připojení knihoven k internetu

Zdroj: Vlastní zpracování

70

5.4.2 Analýza čtenáře Velmi důleţitá pro fungování knihovny je práce se čtenářem, rozlišujeme diferenciální hledisko věku, pohlaví, stupně dosaţeného vzdělání, zájmu, profese, sociální skupiny. Smyslem a cílem diferenciace v práci se čtenářem je: 

poskytovat optimální sluţby čtenářům



dosáhnout optimálního vzdělávacího a výchovného účinku četby Diferenciace čtenářů a na ni navazující diferenciace sluţeb knihoven je jedním

z prostředků zdokonalování knihovnických sluţeb a uspokojování čtenářských sluţeb a poţadavků. Čtenářské kategorie představují interní roztřídění čtenářů a uţivatelů do určitých skupin. Mohou být stanoveny podle: 

věku čtenářů (děti, dospívající mládeţ, dospělí)



stupně dosaţeného vzdělání



pracovního nebo studijního oboru, profese



zájmových oblastí



sociálních skupin Na základě této analýzy jsou charakterizovány určité vzorce chování spotřebitelů.

Tato hlediska mohou být pak uplatňována i při metodice práce se čtenářem, která můţe zásadně ovlivnit provoz knihovny.

71

5.4.3 Pardubická knihovna z pohledu veřejnosti - dotazník Chodíte do knihovny?

1)

Graf č. 5 : Zajímáte se o kulturu a kulturní dění v ČR, ve světě? a) Ano b) Ne c) Občas

21% 17% 62%

a) Ano

53

b) Ne

15

c) Občas

18

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

2)

Graf č. 6: Znáte Krajskou knihovnu v Pardubicích? a) Ano b) Ne 3% a) Ano 83 b) Ne

97%

3

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

3)

Graf. č. 7: Navštěvujete Krajskou knihovnu v Pardubicích? Pokud ano, jak často? a) Několikrát do měsíce b) 1 x měsíčně c) 1 x čtvrtletně d) 1 x ročně e) Zcela výjimečně f) Nenavštěvuji a) Několikrát do měsíce b) 1 x měsíčně c) 1 x čtvrtletně d) 1 x ročně e) Zcela výjimečně f) Nenavštěvuji

4 29 31 11 6 5

13%

7%

6% 4%

34% 36%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

72

4)

Graf č. 8: Znáte webové stránky Krajské knihovny v Pardubicích? a) Ano, líbí se mi b) Ano, ale nelíbí se mi c) Ne, neznám 10%

36%

a) Ano, líbí se mi

46

b) Ano, ale nelíbí se mi

31

c) Ne, neznám

9

54% Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

5)

Graf č. 9: Kolik knih ročně přečtete? a) Ţádnou b) 1 – 5 knih c) 6 – 10 knih d) 11 – 20 knih e) 21 a více knih 7% 40%

a) Ţádnou

5% 2%

46%

2

b) 1 – 5 knih

37

c) 6 – 10 knih

34

d) 11 – 20 knih

6

e) 21 a více knih

4

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

6)

Graf č. 10: Které služby v knihovně nejvíce vyhledáváte? a) Výpůjční sluţby b) Zvuková knihovna c) Studovny d) Kulturní sluţby e) Internet f) Ţádné 22%

a) Výpůjční sluţby

6%

b) Zvuková knihovna

6%

c) Studovny 51%

d) Kulturní sluţby

13%

e) Internet f) Ţádné

2%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

73

44 2 11 5 19 5

7)

Graf č. 11: Jaké oddělení výpůjčních služeb v knihovně navštěvujete nejčastěji? a) Beletrie b) Naučná literatura c) Čítárna d) Hudební oddělení e) Oddělení pro děti f) Ţádné

6%

2%

6%

13%

44% 29%

a) Beletrie

38

b) Naučná literatu

25

c) Čítárna

11

d) Hudební oddělení

5

e) Oddělení pro děti

2

f) Ţádné

5

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

8)

Graf č. 12: Kolik peněz jste ochotni ročně investovat do návštěvy Krajské knihovny v Pardubicích (včetně jejích kulturních služeb)? a) Max. 100 Kč b) Max. 200 Kč c) Max. 500 Kč d) Nemám limit e) Nic a) Max. 100 Kč

9

b) Max. 200 Kč

54

c) Max. 500 Kč

13

d) Nemám limit

4

e) Nic

6

5%

7%

10%

15%

63%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

74

9)

Graf č. 13: Uveďte prosím Vaši věkovou kategorii: a) 6 – 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 60 let d) 61 a více let 8%

5% a) 6 – 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 60 let d) 61 a více let

41%

46%

4 35 40 7

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

10)

Graf č. 14: Jsem: žák, student, podnikatel, zaměstnanec, důchodce, žena na MD, jiné.

4% 9%

5%

6%

a) Ţák b) Student c) Podnikatel d) Zaměstnanec e) Důchodce f) Ţena na MD g) Jiné

31% 28% 17%

5 27 15 24 8 3 4

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vyhodnocení výsledků dotazníku.

5.4.4 Vyhodnocení výsledků dotazníku V zadaném dotazníku byl zjišťován zájem obyvatel Pardubického kraje o kulturní dění, jejich obecné povědomí o krajské knihovně a znalost jejích webových stránek, zda knihovnu navštěvují, co v ní nejvíc hledají a jaká oddělení knihovny navštěvují. Ze zkoumaného mnoţství 86 respondentů bylo 46% v produktivním věku, kteří mají trvalé bydliště na území města Pardubice, pouze 62% má zájem o kulturní dění v České republice, 21% má zájem občas. 17% dotazovaných nemá zájem vůbec, coţ je zcela alarmující, navrhovala bych, aby se oddělení kulturních sluţeb pokusilo zajímavými akcemi zvýšit zájem občanů o kulturní dění v regionu. Pardubickou knihovnu sice zná 97% dotazovaných, navštěvuje ji však pravidelně pouze 64 osob, 5 osob knihovnu nenavštěvuje vůbec. Nejvíce oslovených bylo z řad studentů, zaměstnanců a podnikatelů. 54% čtenářů zná internetové stránky knihovny a líbí 75

se jim, devět občanů nezná webové stránky organizace vůbec a 31 lidem se stránky nelíbí, zde by knihovna měla zváţit propagaci a prezentaci svých internetových stránek. Čtenáři průměrně přečtou 1-10 knih ročně, knihovna by měla více propagovat myšlenku aktivního čtenářství, zvláště u školních dětí a mládeţe. Deset dotázaných přečte sice více neţ 11 knih ročně, ale to je z pohledu aktivního čtenářství stále málo. Tradičně nejčastěji navštěvovanými odděleními knihovny jsou oddělení beletrie, naučné literatury a čítárna, nejvíce vyhledávané jsou výpůjční sluţby a připojení k internetu včetně sluţeb informačního oddělení. Pokles zájmu v dotazníku zaznamenalo hudební oddělení a oddělení pro děti, doporučila bych pořádání více akcí, které přiblíţí činnost v těchto dvou odděleních. Lidé jsou průměrně ochotni dávat za sluţby knihovny finanční obnos do 200 Kč ročně, pouze 15% občanů je ochotno dávat větší finanční částky. Z daného dotazníku vyplývá, ţe čtenáři mají velké povědomí o této knihovně, ale není jim jasné, co od sluţeb knihovny očekávat, kolik peněz do nich investovat a jaká oddělení chtějí navštěvovat. Knihovna by měla potencionální zákazníky více motivovat v návštěvnosti a zájmu větší propagací svých sluţeb. Knihovna si musí zajistit analýzu svého čtenáře, například formou podobných dotazníků, aby průběţně mohla hodnotit svou činnost i z pohledu veřejnosti a svých čtenářů.

5.5 Stanovení zásad a strategie pro budoucnost – marketing v knihovnické praxi Základním obecným úkolem marketingu je přispět k umístění podporovaného produktu na správné místo ve správnou dobu. Potenciální zákazník musí vědět, ţe produkt existuje a pořídit si ho je uţitečné a cenově výhodné. Přestoţe cílem aktivit neziskového sektoru není prodej výrobků či sluţeb za účelem vytváření zisku (knihovní sluţby jsou navíc ze zákona bezplatné) a v oblasti knihovnických aktivit prakticky neexistuje konkurence v pravém smyslu slova (spíše vzájemná podpora a spolupráce), lze některé metody obchodního marketingu a PR úspěšně aplikovat i v knihovnické praxi, a to jak pro podporu základních, statutárních činností, tak i nejrůznějších doprovodných programů a sluţeb nabízených nad rámec základních činností.

76

Marketingové a PR aktivity mohou výrazně pomoci nejen při vytváření informačních kampaní, jejichţ cílem je získat nové zákazníky nebo seznámit co nejširší okruh potenciálních uţivatelů s nově nabízenou sluţbou, ale i samotnému rozvoji knihovny, pokud se naučíme přesvědčovat jednotlivce i instituce o potřebnosti navrhovaného rozvojového programu – od zavedení bezplatného internetu v budově knihovny přes pořízení uţivatelsky příjemnějšího vybavení aţ po zásadní rekonstrukci či výstavbu nového sídla. 74 Product – tradičním produktem, který knihovny bez ohledu na svou typologii nabízejí, je prezenční a absenční zpřístupňování knihovních dokumentů, které je ze zákona bezplatné. Dále můţeme jako klienti knihovny vyuţít meziknihovní výpůjční sluţbu- nízké vyuţívání této povinně nabízené sluţby v Krajské knihovně v Pardubicích svědčí buď o nezájmu poskytovatele ji propagovat, menší zájem můţe způsobovat i její poměrně vysoká cena, zejména u zahraničních výpůjček. Ke statutárně poskytovaným sluţbám v této knihovně patří úplatné pořizování kopií, bezplatné uţívání internetu, ale chybí zde moţnost připojení prostřednictvím WiFi technologií. Nezanedbatelnou nabídkou je zprostředkovaný přístup k online informacím, zde je otevřený prostor pro aplikace marketingových a PR aktivit – míra vyuţívání těchto informačních zdrojů je relativně nízká, ačkoli tato sluţba je poskytována bezplatně. K produktům knihovny patří téţ doplňkové sluţby – souvisejí s trávením volného času, programy pro podporu čtení, rekvalifikační kursy pro nezaměstnané, výstavy, přednášky, tvůrčí dílny aj. Při úvahách o novém produktu je třeba myslet na reálně moţný okruh potenciálních zájemců – cílové skupiny. Obecně lze říci, ţe knihovny se s přibýváním nových funkcí a rozšiřující se nabídkou sluţeb stávají vyhledávaným místem setkávání a pobyt uţivatelů knihoven by se měl prodluţovat. Place – nespornou výhodou knihoven je jejich hustá síť a tudíţ dobrá dostupnost. Pardubická knihovna je sice umístěna v centru města, ovšem parkování zde téměř není moţné. Goticko-renesanční domy jsou jistě vzácnou kulturní památkou, ale byly postaveny ke zcela jiným účelům. Proběhla rekonstrukce a modernizace těchto objektů, jsou krásné na pohled, ale je zřejmé, ţe například ke skladování a archivaci kniţních dokumentů jsou

74

Černá J. a Johnová R. Arts marketing. Marketing umění a kulturního dědictví. Praha:Oeconomica, Vysoká škola ekonomická, 2007, s. 235.

77

poněkud nevhodné. Otevírací doba je vyhovující, ale chybí provozní doba v sobotu, coţ by čtenáři jistě uvítali. 75 Price – díky bezplatným knihovnickým sluţbám není základní velmi nízký poplatek výhodou celého segmentu, cenou sluţeb si knihovny prakticky nekonkurují – jejich hlavními konkurenty jsou jiné volnočasové nabídky v místě působení. Z tohoto hlediska je nízká cena jejich nespornou výhodou. Promotion – Knihovna si nemůţe dovolit placenou reklamu, nenabízí sluţby za cenu odpovídající nákladům a přiměřenému zisku, zbývá tedy vlastní kreativita. Prostřednictvím sponzora, který nepřispívá penězi, ale je ochoten spojit vlastní reklamní kampaň s knihovnou je moţné proniknout i do placené reklamy. K propagaci knihovny je vhodné spojit jméno jakékoliv uznávané osobnosti ať uţ Pardubického či jiného kraje, čehoţ by měla pardubická knihovna vyuţít. Partners – mediální partnerství podpořené dlouhodobou smlouvou o spolupráci je pro knihovnu relativně nejsnáze dostupnou formou vlastní propagace – zde je hlavně důleţité vydávání vlastního knihovnického časopisu Kapka a propagace knihovny v relacích Českého rozhlasu Pardubice. Knihovna by mohla oslovit regionální zpravodajství televizního vysílání a zajistit dlouhodobou spolupráci s regionálním tiskem.

5.5.1 Public relations – vztahy s veřejností S rozvojem občanské společnosti roste potřeba vytváření vztahů s veřejností, a to i segmentu neziskového sektoru. Hlavním nástrojem PR jsou média. Významným nástrojem knihovnického PR je internet – v tomto ohledu je s podivem, kolik knihoven stále neprovozuje vlastní webovou stránku. Novým pouţitelným nástrojem je časopis Biblio a Kapka. V pardubické knihovně by se mělo zřídit nové oddělení zaměřené na public relations a ediční činnost, které by jí značně mohlo ulehčit činnost. I v knihovnách je praxe efektivních public relations zaloţena na průběţném zkoumání postojů a názorů veřejnosti, které knihovna slouţí, nebo u níţ hledá podporu. Prostředkem aktivního vytváření těchto vztahů je publicita a navazování kontaktů, mimo jiné i cílevědomým budováním pozitivního obrazu knihovny. 75

V době psaní diplomové práce byla pracovní doba upravena, s nástupem nové ředitelky je v sobotu knihovna již otevřena od 9 do 12 hodin dopoledne.

78

K speciální péči o image knihovny patří, ţe se prezentuje jako zařízení pro kaţdého a kaţdý občan ji můţe chápat a vyuţívat jako „svou“ knihovnu. Předpokladem k tomu je komunikace a dialog. Knihovna musí být otevřena poţadavkům svých uţivatelů a měnící se společenské situaci, slouţit veřejné občanské společnosti a být multifunkčním centrem nejen pro obyvatele města. Úkoly a cíle knihovny: 

sluţby musí být pro kaţdého dosaţitelné



musí odpovídat potřebám všech občanů (fondy, rady, média)



stejný přístup k informačním pramenům, ţádná cenzura



kvalita a aktuálnost poskytovaných informací a sluţeb



základní sloţka vzdělávacího systému



místo komunikace



společenské a kulturní procesy Základem vizuálního působení jsou charakteristické emblémy na všech

propagačních materiálech všude tam, kde se knihovna prezentuje veřejnosti. Kontinuita a četnost pouţívání stálých symbolů vytváří, udrţuje a posiluje důvěru zákazníka a je základem identity vzhledu instituce veřejné knihovny. Pro všechny typy knihoven platí, ţe uţivatelé musí především o svém zdroji informací vědět. Nestačí mít skvělé fondy, informační techniku a organizaci práce, pokud se o tom uţivatelé vhodným způsobem nedozvědí, knihovna pro ně vlastně neexistuje. 76 Pardubická knihovna má vytvořené logo s motivem Zelené brány s otevřenou knihou, pouţívá ho při své komunikaci s úřady, na internetových stránkách a čtenářských průkazech, aby více vyniklo, lze uţívat emblémů na všech plakátech, broţurách, letácích i při styku s veřejností. Z marketingových nástrojů se v knihovnách nejvíce vyuţívá propagace. Co se týče propagování sluţeb, knihovny vyuţívají nejrůznějších prostředků od tiskové reklamy (prospekty, broţury, plakáty) aţ po moderní prezentace v síti internet. Mnohé krajské knihovny vydávají vlastní periodika (zde knihovnický časopis Kapka).

76

Čadilová K. Public relations v knihovnách. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR 1993, s. 27 – 30.

79

V propagaci činnosti knihovny i při získávání nových čtenářů pomáhají také zábavné formy práce se čtenáři. Důleţitým místem, kde mohou knihovny prezentovat svoji činnost, jsou výstavy a veletrhy, coţ lze pardubické knihovně jen doporučit, stejně jako zřízení vlastního úseku public relations a ediční činnosti. Pomocí metod public relations můţe knihovna dosáhnout dobrého jména organizace, vysvětlit princip organizace, rozšířit povědomí o instituci či předcházet situacím, které by mohly být pro instituci problematické. Působit můţe nejen na čtenáře, sponzory či vládní (státní) organizace, ale i na své vlastní zaměstnance (učinit je hrdými na to, ţe jsou zaměstnanci organizace).

5.5.2 Stanovení cílů knihovny Cíle Krajské knihovny v Pardubicích byly rozděleny na hlavní a dílčí. Hlavním cílem je postupné budování funkční celokrajské knihovnicko-informační sítě, která bude umoţňovat všem obyvatelům kraje rovný přístup k informacím, jejich svobodnou výměnu, získávání vědomostí a svobodné vytváření vlastních názorů a vytváření příleţitosti pro vyuţití volného času v knihovně jako multifunkčním centru. Dílčí cíle jsou definovány v následujících deseti bodech: 

Postupné vyrovnávání úrovně sluţeb veřejných knihoven na území kraje.



Spolupráce a koordinace činnosti knihoven a jejich informační propojení.



Zlepšení informování veřejnosti o sluţbách knihovny.



Rozšíření cílené nabídky sluţeb různým skupinám obyvatelstva, včetně prostorového zabezpečení.



Zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do knihovny.



Kvalitní a dostatečné doplňování knihovních fondů a zlepšování ochrany fondů.



Zajištění celoţivotního a profesního vzdělávání knihovníků.



Volba optimální marketingové strategie – SWOT analýza a analýza čtenáře a čtenářské návštěvnosti.



Strategie kooperace a strategie senzualizace (zajímavosti) knihovny.



Vyuţití sponzoringu, propagace a public relations. 80

5.5.3 Volba strategie Volba optimální marketingové strategie se v knihovnách opírá zejména o SWOT analýzu a analýzu čtenáře. Knihovny se mohou více zaměřit buď na strategii kooperace, nebo na strategii senzualizace (zajímavosti). Knihovna nesoupeří s ostatními kulturními institucemi, ale má za úkol se s nimi doplňovat (například v pořádání odborných přednášek). Dalším pozitivem plynoucím z této strategie je minimalizace nákladů (například knihovna má moţnost vyuţívat státních dat). Dalším moţným vyuţitím této strategie je lepší dostupnost k poskytovaným grantům. Granty bývají poskytovány na projekty a jejich poskytovatelé vţdy rádi slyší na vyuţitelnost projektu ve více organizacích. Strategie senzualizace má za úkol smyslově přiblíţit a zatraktivnit nabídku. Můţe to mít například vliv i při získávání sponzorů. Sponzorství je na rozdíl od charitativní činnosti obchodní vztah mezi rovnocennými partnery. Sponzor si kupuje určité výhody, které mu pomohou v jeho vlastních marketingových aktivitách. Sponzorský dar je z hlediska účetnictví odpočitatelnou poloţkou. Sponzorům „prodáváme“ konkrétní akci (ostatní platí zřizovatel). Sponzoring můţe být finanční i naturální. Při hledání sponzora by měla dát knihovna pozor, aby neovlivnil její nezávislost (například sponzor/dodavatel knih můţe ovlivnit směřování knihovny).

5.5.4 Problémové oblasti 

Propagace činnosti knihovny Problém s propagací se u Krajské knihovny týká hlavně místních obyvatel, kteří

sice o knihovně mají povědomí, knihovnu ale nenavštěvují a nemají přehled o její činnosti. Existuje sice vlastní logo knihovny, ale je málo pouţívané. Moţnost vyuţití tohoto loga na letácích, broţurách a plakátech s přehledem činnosti a jejich roznesení ve městě by bylo přínosem. Světelná tabule umístěná ve výloze knihovny by měla být umístěna i v jiné části města. Propagace v médiích, na výstavách a veletrzích je téţ nedostačující. Naopak fungování webových stránek je velkým přínosem, jejich zpracování by se mohlo rozšířit.

81



Oslovení cílových skupin Jedním z problémů pardubické knihovny je oslovení cílových skupin, které

knihovnu málo navštěvují, v současnosti je to mládeţ a lidé středního věku zejména v regionu. Existuje nebezpečí konkurence a větší atraktivity pruţnější nabídky volnočasových aktivit v místních soukromých podnicích, zejména pro mládeţ. Zde by bylo vhodné více spolupracovat s mateřskými a základními školami i rodiči například formou besed, her i čtenářských pásem a představení pro děti. Oslovení lidí středního věku by mohlo být formou internetových stránek, dotazníků, přednášek a propagace knihovny v tisku, rádiu a televizi (místní média). Zajímavým přínosem by mohlo být téţ zavedení pravidelných autorských čtení v knihovně. Také by knihovna měla více spolupracovat s místními příspěvkovými a neziskovými organizacemi.



Sponzorství a dárcovství v pardubické knihovně Jediným dárcem v pardubické knihovně je Elektrárna Opatovice, knihovna by měla

sama aktivně oslovovat více dárců a sponzorů a nespoléhat pouze na státní dotace. Ve veřejných knihovnách lze sponzorované události rozdělit na tři typy, které by knihovna mohla vyuţít: 

Sponzorované události a akce, které mají pevně stanovenou dobu.



Sponzorované sluţby, které mají průběţné trvání a sponzor se do nich zapojuje na předem dohodnuté období.





Sponzorství formou poskytnutí finančního obnosu.

Konkurence Univerzitní knihovny v Pardubicích Nebezpečí je v konkurenci s Univerzitní knihovnou v Pardubicích, kterou

navštěvuje převáţná část studentů Univerzity Pardubice. Krajská knihovna sice nabízí společný čtenářský průkaz do obou knihoven, ale jinak s univerzitní knihovnou nespolupracuje. Společné akce pořádané oběma knihovnami by mohly být přínosem jak finančním, tak i společenským a řada vysokoškolských studentů by pak navštěvovala i krajskou knihovnu. Taktéţ propagační materiál krajské knihovny by mohl být umisťován i v prostorách univerzitní knihovny. Tímto by se i na Univerzitě Pardubice mohla doplnit absence nabídky knihovnického vysokoškolského vzdělání v kraji, které by prospělo rozvoji knihovnictví v regionu.

82



Nedostatečná provozní obslužnost knihovny Knihovně chybí moţnost občerstvení a místo k relaxaci, malá kavárna či bufet by

jistě zpříjemnily čtenářům jejich pobyt. Malá moţnost parkování přímo v centru města řadu návštěvníků odradí od návštěvy organizace. Historické budovy jsou krásné pro oko návštěvníka, ovšem z hlediska provozu knihovny a jejího sociálního zázemí včetně bezbariérového vstupu jsou zcela nevyhovující a ztěţují pobyt návštěvníka v knihovně. 

Vedlejší hospodářská činnost Knihovna neprovozuje ţádnou vedlejší hospodářskou činnost, mohla by uvaţovat o

pronájmu sklepních prostor, které nejsou vyuţity pro výstavy nebo prodávat doplňkové předměty slouţící k její propagaci (samolepky, broţury, propisky, trička…). Zřízení malé kavárny či občerstvení by potěšilo nejednoho čtenáře. 

Knihovna jako multifunkční a multikulturní centrum Krajská knihovna by měla slouţit všem jako místo setkávání lidí všech kultur i

sociálního postavení,(cizinci a minority v pardubické knihovně mají omezené moţnosti), kteří by zde našli veškeré plnohodnotné informace, které hledají. Měla by být multifunkčním kulturním centrem, které vyuţívá všech moţností plně digitalizovaného světa, čtenář dnes hledá v knihovně především informace, ale měl by mít šanci setkat se s reálnou tištěnou knihou (platí zejména pro dětského čtenáře). Více akcí pro minority v Pardubicích by jistě pomohlo integraci do většinové společnosti, mohl by se zajistit výpůjční pult pouze pro cizince a více cizojazyčné literatury. 

Oddělení zaměřené na public relations a ediční činnost V pardubické knihovně chybí samostatné oddělení zaměřené na public relations a

ediční činnost, které by komunikovalo s veřejností na základě práce odborných a fundovaných pracovníků.

83

5.6 Koncepce a vize rozvoje knihoven v České republice Prostřednictvím knihovního systému se občanům umoţňuje rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Cílem je vytvoření informační infrastruktury pro výchovu a celoţivotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílení se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce. 77Touto vizí by se měla řídit i Krajská knihovna v Pardubicích, brzy bude snad zveřejněna i koncepce na období 2011 – 2014. Dílčí cíle koncepce:



Formování knihovního systému – propojení a kooperace, mezinárodní spolupráce v rámci EU, zlepšení právního zakotvení systému knihoven a podpora integrace, koordinace a kooperace. Kompatibilita a unifikace knihovnických činností, odstranění jejich duplicity. Rozvoj činnosti knihoven metodickou a poradenskou prací.



Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním sluţbám – zpřístupňování kulturního dědictví při současném zajištění ochrany práv duševního vlastnictví, poskytování VKIS78 s cílem jejich zefektivnění, realizace regionálních funkcí knihoven, napojení všech knihoven na internet, vytvořit multimediální víceúčelová pracoviště, podpora zpřístupnění on-line katalogů knihoven na internetu, zlepšení dostupnosti knihoven, vyuţití knihovny pro sluţby e-governmentu.



Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů – zlepšení obsahu a kvality VKIS, přístup k elektronickým informačním zdrojům, převod lístkových katalogů knihoven do on-line databází a budování elektronických souborných katalogů a informační brány.



Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví – průběţná a retrospektivní bibliografická registrace, koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR, digitalizace částí knihovních fondů, zlepšení organizační a technické připravenosti knihoven, spolupráce s muzei a archivy.

77

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. [online]2011[cit. 8.10. 2011] Dostupné z 78 Veřejné knihovnické a informační sluţby.

84



Rozvoj lidských zdrojů – odborná příprava celoţivotní vzdělávání pracovníků knihoven a jejich platové ohodnocení.

Cíle pardubické knihovny do roku 2013:



Zkvalitní a zajistí rozvoj veškerých sluţeb pro veřejnost, musí pruţně reagovat na měnící se potřeby uţivatelů a zavádět nové technologie.



Zpřístupní své zdroje informací široké veřejnosti.



Vytvoří uţivatelsky přívětivé a jednotné rozhraní pro přístup k různým informačním zdrojům knihovny včetně online katalogu.



Narůstající počet digitálních a digitalizovaných dokumentů vyřeší budováním digitální knihovny.



Zkvalitní nabídku kulturních a vzdělávacích pořadů pro veřejnost a zajistí jejich účinnou propagaci.



Nabídne moţnosti spolupráce s organizacemi zastupujícími specifické a minoritní skupiny obyvatelstva.

Cíle a vize knihoven v budoucích letech: 

Podpora vytváření knihovních fondů veřejných knihoven.



Efektivní dostupnost elektronických informačních zdrojů.



Podpora digitalizace textových dokumentů.



Rovný přístup k autorskému zákonu.



Zajištění přístupu do celého systému knihoven – centrální portál.



Zlepšení dostupnosti knihoven a jejich sluţeb – bezbariérové knihovny, znevýhodněné sociální skupiny a národnostní menšiny.



Podpora úlohy knihoven jako center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity – úloha knihovny jako základní infrastruktury kreativního průmyslu.



Podpora čtenářské gramotnosti zejména u dětské populace.



Podpora knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet – digital divide, internetizace knihoven.



Podpora v učení občanů vyuţívat knihovny.

85



Marketingová podpora centrálních i lokálních sluţeb systému knihoven – marketing, public relations, VKIS.



Zvýšení efektivity činnosti knihoven- VKIS, benchmarking, ekonomické výzkumy.



Podpora knihoven jako místa setkávání občanů.



Znát potřeby lidí – co očekávají od knihoven – dotazníky.



Zefektivnění řízení lidských zdrojů. Kaţdá funkční knihovna má nabízet sluţby celého systému knihoven, ideální

knihovna je celým souborem funkcí a sluţeb, které jsou znázorněny v následujícím grafu: graf č. 15:

Zdroj:Richter, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2014[online]2011[cit. 30.10.2011]. Dostupné z .

Vize všech knihoven a knihovníků by měla tedy být asi taková, aby si klient mohl říci:

“V krásné,

přívětivé

a

pohodlné

knihovně

rychle

obslouţen příjemným,

kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně poţadovanou kvalitní sluţbu“.79

79

Richter, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2014[online]2011[cit. 30.10.2011]. Dostupné z .

86

5.6.1 Příklad ze zahraničí – komunitní centrum Gellerup v Dánsku Knihovna Gellerup prochází přeměnou na významné kulturně společenské centrum. Dánské veřejné knihovny ve stále větší míře přijímají aktivnější a vstřícnější úlohu ve vytváření místních společenství ve spolupráci s dalšími místními institucemi a soukromými organizacemi a sítěmi. Zejména v tzv. exponovaných společenstvích a sídlištích se knihovny snaţí stát zdrojem vědomostí, který je určen k podpoře například etnických menšin v řešení jejich specifické situace, rozvoji schopností a začlenění se do dánské společnosti. Zaloţení Komunitního centra Gellerup do značné míry vychází z institucí, které se vzájemně znají díky spolupráci, kterou navázaly při dřívějších příleţitostech. Tyto zkušenosti znamenají, ţe do celého procesu jsou zapojeni pracovníci i občané. Knihovny mají povinnost být přístupné a pomáhat informačně slabým a sociálně marginalizovaným občanům, poskytovat jim moţnost vyuţívat jejich demokratická práva a občanství. Projekt Komunitního centra Gellerup byl zahájen na jaře roku 2005. Knihovna v Gellerupu je místní knihovnou, která spadá pod veřejné knihovny Aarhus. Komunitní centrum Gellerup má rozvíjet a rozšiřovat informační úkoly a správu vědomostí veřejné knihovny v úzké spolupráci s dalšími institucemi, které sdílejí s knihovnou Gellerup stejné prostory. Komunitní centrum Gellerup představuje projektovou spolupráci mezi těmito subjekty: Veřejné informace, rodinné centrum Západ, odbor sociálního zabezpečení a zaměstnanosti obecního úřadu Aarhus, Zdravotní centrum, odbor pro děti a mládeţ, Veřejné knihovny Aarhus, pobočkové knihovny zastoupené knihovnou Gellerup a Sdruţením pro IT poradenství, Státní a univerzitní knihovna a Dobrovolnické organizace. Úmyslem je rozvíjet modely pro spolupráci napříč různými sektory, pro zvládání různorodosti prostřednictvím práce zaloţené na dialogu a prostřednictvím spolupráce v rámci různých správ s cílem vyuţívat synergický účinek vyplývající ze spolupráce napříč různými sektory. Komunitní centrum má dvě cílové skupiny: pracovníci účastnických institucí a občané v místní komunitě. Pracovníci centra vytvořili model pro těchto pět hodnot: věrohodnost, respekt, nasazení, zaměření na zdroje a společné vlastnictví. Byly vypracovány akční plány na to, jak jednat, aby byly výše uvedené hodnoty uplatňovány, které spadají do pěti kategorií: řízení, blaho personálu, začlenění občanů, vytváření sítí a 87

interakce mezi členy personálu. V Dánsku poskytuje prostředky na financování práva veřejné výpůjčky vláda. Jsou jimi placeny dánští autoři, překladatelé, výtvarní umělci, fotografové a skladatelé, kteří připravují vydání tištěného díla. Jde o formu podpory kultury. Správa dánské Národní knihovny zajišťuje pro veřejné knihovny v Dánsku databázi, počítačový software a příručku pro měření výkonu. To umoţňuje, aby všechny veřejné knihovny v Dánsku shromaţďovaly data stejným způsobem, čímţ se vytváří velmi vhodný nástroj pro orientační testování. Také je moţné srovnávat statistické údaje s výsledky šetření mezi uţivateli. 80 Komunitní centrum Gellerup je nyní modelem vytvořeným praktickou činností se zaměřením na potřeby komunity a vytváří velké mnoţství strategií pro rozvoj komunity Gellerupu. Inovační aspekt spočívá ve vytváření forem a modelů pro spolupráci v rámci více různých sektorů, pro zvládání různorodosti a pro spolupráci v rámci různých forem řízení, pro kaţdodenní vyuţívání dobrovolníků a rovněţ pro rozvíjení veřejné knihovny s aktivní účastí občanů.81

80

Gill, Philip a kol. Služby veřejných knihoven. Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002, s. 70-75. 81 Špačková, L. a Štefková, J. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Praha: Multikulturní centrum Praha, o.s.,2006, s. 28-38.

88

6. Závěr Diplomová práce podává celkový pohled na Krajskou knihovnu v Pardubicích, která je příspěvkovou organizací Pardubického kraje a je významnou kulturní institucí, která pokrývá velkou část regionálního dění v kulturně – výchovné a informační oblasti pardubického regionu a je významným centrem knihovnických, bibliografických a informačních sluţeb v pardubickém regionu. Nejdříve mapuje historické počátky Krajské knihovny v Pardubicích od roku jejího zaloţení v roce 1897, kdy vznikla veřejná městská knihovna v Pardubicích. Věnuje se historickému původu a restaurování goticko-renesančních budov knihovny z hlediska ochrany kulturního dědictví, protoţe jsou předmětem památkové ochrany (kategorie A) a proběhla zde řada zdařilých restaurátorských zásahů, které jsou dnes velkým přínosem pro návštěvnost této organizace. Budovy knihovny hrají důleţitou úlohu v zajišťování knihovnických sluţeb. Konstrukce budovy by měla odpovídat funkcím knihovnických sluţeb, měla by být dostupná všem a dostatečně flexibilní. Plně vyuţívaná knihovna je velkým přínosem společenskému ţivotu města. Představují se nám domy č.p. 77, 78 (U Pštrosa) a č.p. 79 (U Zlatého beránka) a jejich specifika jako nemovitých kulturních památek v rámci městské památkové rezervace, průběh restaurování a historie jednotlivých objektů knihovny. Následuje postupný historický vývoj knihovny a knihovnictví v souvislosti s dějinným vývojem Pardubic. Po roce 1989 díky transformaci politického systému došlo ke změnám i ve veřejných knihovnách, dochází k automatizaci knihovnických, bibliografických a ekonomických agend. Historie a vývoj knihovny v Pardubicích je důleţitý i pro její současnou činnost, protoţe se hlásí k odkazu svých předchůdců a navazuje částečně na její kulturně – výchovné působení v celém Pardubickém kraji. V další části práce sumarizuje poznatky o organizaci, o jejím současném stavu, činnosti a významu pro kulturní a společenské dění v regionu. Krajská knihovna v Pardubicích je příspěvkovou organizací Pardubického kraje a funguje v rámci krajského systému knihoven. Práce se zde zaměřuje na činnost příspěvkové organizace, právní prostředí a financování knihoven a hodnotí činnost jednotlivých oddělení knihovny. Základním cílem knihovny je zajišťovat zdroje a sluţby různého druhu k uspokojování potřeb jednotlivců a skupin, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje, včetně rekreace a volného času. 89

Krajská knihovna hraje významnou úlohu v rozvoji a udrţování demokratické společnosti tím, ţe umoţňuje kaţdému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů. Důleţitým úkolem této knihovny je fungovat jako centrum rozvoje kultury a umění a přispívat k formování kulturní identity místní veřejnosti. Toho lze dosáhnout spoluprací s příslušnými místními a regionálními organizacemi, poskytnutím prostoru pro kulturní akce, organizováním kulturních programů a také tím, ţe kulturní zájmy budou zastoupeny v materiálech knihovny. Činnost knihovny má být odrazem různorodých kultur v dané komunitě. Práce dále analyzuje pardubickou knihovnu z ekonomického a marketingového hlediska. Zaměřuje se na její funkce jako krajské knihovny, téţ její regionální funkce a hospodaření, zejména v roce 2010. Krajská knihovna neprovozuje ţádnou vedlejší hospodářskou činnost a dosáhla za rok 2010 kladného hospodářského výsledku, coţ je důkazem jejího vyrovnaného hospodaření. Veřejná knihovna musí mít odpovídající prostředky, aby mohla uspokojivě plnit svou úlohu, a to průběţně tak, aby její sluţby byly schopny uspokojovat potřeby místních obyvatel. Musí mít také personál s odpovídající úrovní odborné přípravy a dostatek finančních prostředků k zajištění všech metod poskytování sluţeb a plnění své společenské úlohy. Je zřejmé, ţe těţiště práce knihovny se přemění směrem k digitalizaci, zavádění a vyuţívání nových technologií. Přestoţe sama organizace hodnotí dostatečně svou činnost, nereaguje přímo na potřeby místních obyvatel. Jako základní zdroj informací pro posouzení problémových okruhů byl zvolen dotazník, který byl vyplněn náhodně vybranými obyvateli města Pardubic. Práce má pomoci Krajské knihovně a výsledky z ní se mohou stát námětem pro posouzení slabých a silných stránek v oblastech působení této instituce a celkově přispět ke zlepšení v komunikaci s veřejností a marketingu knihovny. Knihovna by měla vyuţívat standardizované dotazníky zjišťování informačních potřeb a spokojenosti obyvatel a podporovat pravidelná šetření vztahu dětské i dospělé populace k četbě a čtenářství, zjišťovat jejich vztah ke knihovně. Z analýzy dotazníku, SWOT analýzy a činnosti Krajské knihovny vyplynulo, ţe problémovými okruhy jsou malá propagace činnosti knihovny a jejích akcí, oslovení cílových skupin hlavně dětí a mládeţe a občanů středního věku, dále nedostatečné vyuţití sponzorství a dárcovství v pardubické knihovně, konkurence Univerzitní knihovny v Pardubicích, nedostatečná provozní obsluţnost knihovny a chybějící oddělení zaměřené

90

na public relations. Slabé stránky knihovny tkví také v tom, ţe neprovozuje ţádnou vedlejší hospodářskou činnost a nepořádá akce pro cizince a minority. Naopak fungujícími prvky, které mají mít své místo i v budoucí strategii Krajské knihovny je její logo, maskot dětského oddělení Vendelín, vlastní knihovnický časopis Kapka a internetové stránky, organizování a rozloţení kulturních akcí během celého roku. Silnou stránkou je téţ rozsáhlý a dobře udrţovaný kniţní fond, automatizace knihovnických procesů a školený personál. Závěr práce se věnuje koncepci a vizi rozvoje knihoven v České republice včetně cílů rozvoje knihovny v Pardubicích. Krajská knihovna funguje ideálně, pokud dodrţuje všechny body poslání, které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Navíc dovede vyuţívat moderní informační a komunikační prostředky, vyuţívá aktivních metod řízení (marketingu) s ohledem na své poslání a přemýšlí o svém moţném působení v budoucnosti. Cíle práce byly splněny: představila a zhodnotila historický vývoj knihovny včetně památkové ochrany objektů, ve kterých se nachází, analyzovala a zhodnotila kulturně – společenský a výchovný význam knihovny a její regionální funkce. Byly téţ vypracovány zásady pro inovaci marketingové strategie knihovny, podporující její atraktivitu a zvyšující návštěvnost této kulturní instituce pohledem manaţera v kultuře. Z hlediska budoucnosti hlavní role knihovny jako půjčovny knih nejspíše zaniknou a stanou se z nich multifunkční kulturní centra, která musí být všeobecně dostupná, budou slouţit k začleňování minorit a sociálně slabších jedinců do společnosti, důleţitá je myšlenka občanské společnosti z hlediska jejich všeobecné dostupnosti a vedení občanů ke čtenářství. Stále větší roli budou hrát principy kooperace (vzájemné přebírání bibliografických dat mezi knihovnami) a unifikace (jednotné formáty při elektronickém předávání dat z jedné knihovny do druhé). Dalším trendem bude sniţování práce v zázemí knihoven a narůstání práce s uţivatelem. Knihovny by měly zajistit neustálé celoţivotní a profesní vzdělávání knihovníků. Knihovna musí být otevřenou institucí pro vzdělávání a kulturu, multifunkčním centrem dostupným pro všechny uţivatele a slouţit otevřené občanské společnosti, coţ je příklad komunitního centra Gellerup v Dánsku, který byl pouţit jako inspirace ze zahraničí v závěru práce.

91

7. Resumé 7.1 Resumé Diplomová práce se zabývá činností Krajské knihovny v Pardubicích od jejího vzniku v roce 1897 aţ po dnešní podobu této kulturní instituce. Jedná se tedy o celkový pohled na tuto příspěvkovou organizaci Pardubického kraje. Nejdříve se práce zabývá historickým vývojem knihovny s přihlédnutím k problematice ochrany kulturního dědictví, protoţe goticko-renesanční budovy knihovny jsou předmětem památkové ochrany a prošly mnoha zdařilými restaurátorskými zásahy. Historický význam knihovny, knihovnictví a podpora čtenářství byly vţdy důleţitými faktory pro rozvoj kulturního rozhledu obyvatel města; význam knihovny pro obyvatele města zvláště po roce 1989 stále roste, důleţitá je analýza čtenáře a podpora čtenářství. Dále práce analyzuje současnou činnost a stav této kulturní organizace, práci jednotlivých oddělení knihovny a jejích regionálních funkcí, její hospodaření zejména v roce 2010, které má vţdy vyrovnaný hospodářský výsledek. Přihlíţí se na schopnosti a nedostatky knihovny po stránce marketingové, managementu a public relations. Důleţité pro knihovnu je budování funkční celokrajské informační sítě, která bude umoţňovat všem obyvatelům rovný přístup k informacím na principu digitalizace, kooperace a unifikace všech knihoven v České republice, který bude zajišťovat kvalifikovaný a vstřícný personál. V závěru práce předkládá konkrétní moţnosti zlepšení budoucí strategie a cíle knihovny a nabízí moţné cíle a vize vývoje knihoven v 21. století tak, aby byly multifunkčními kulturními centry slouţícími otevřené občanské společnosti.

92

7.2 Резюме Дипломная работа занимается деятельностью Областной библиотеки в Пардубицах с еë возникновения в 1897 году по настоящее состояние этой культурной организации. Работа даëт общий взгляд на эту организацию основанную на взносах Пардубиской области. Сначала работа занимается историческим развитием библиотеки с учтѐм проблематики охраны культурного наследия, потому что готическо-ренессансные здания библиотеки являются предметом охраны памятников и прошли успешным обновлением. Историческое значение библиотеки, библиотечного дела и поддержка читательства всегда были вaжными факторaми для развития культурного кругозора жителей города; значениe библиотеки для жителей города постоянно растëт, именно после 1989 года. Важен тоже анализ читателя и поддержка читательства. Далее работа анализирует деятельность и настоящее состояние этой культурной организации, работу отдельных отделений библиотеки и еë областных функций,

еë

хозяйство

сбалансированный

-

именно

хозрасчëт.

Работа

в

2010

году,

учитывает

которое

способности

всегда и

имеет

недостатки

библиотеки в области маркетинга, менеджмента и пиар. Для

библиотеки

важно

создавание

функциональной

краеведческой

информационной сети, которая будет предоставлять всем жителям равный подход к информациям основанный на принципах дигитализации, кооперации и унификации всех

библиотек

в

Чешской

Республике,

который

будет

обеспечивать

квалифицированный и встречный персонал. В заключение работа представляет конкретные возможности улучшения будущей стратегии и цели библиотеки и предлагает возможные цели и концепции развития библиотек в 21 веке так, чтобы стали многофункциональными центры для открытого гражданского общества.

93

7.3 Summary This thesis deals with the activities of the Regional Library in Pardubice since its constitution in the year 1897 until the present form of this cultural institution, resulting into an overall view of this contribution-based organization of the Pardubice´s District. Initially, this work looks into the historical development of the library while considering the issues of preserving a cultural heritage, as the Gothic-Renaissance buildings of the library belong under cultural heritage management and underwent several successful restoration interventions. The historical relevance of the library, librarianship and support of readership were always important factors for the development of town´s inhabitants´ cultural outlook; the significance of the library for the public is still growing, especially after the year 1989, with the emphasis on reader´s analysis and the support of readership. Further on, the thesis analyzes the current activities and state of this cultural organization, the work of individual departments of the library and its regional functions, including its administration especially in the year 2010, which has always made the profit. The work takes into account the capabilities and deficienciens of the library in terms of marketing, management and public relations. Important for the library is development of fully functional regional information network that will allow all residents equal access to informations based on the principle of digitization, cooperation and unification of all libraries in the Czech Republic, which will be provided by fully qualified and obliging staff. In conclusion,the thesis offers specific ways to improve future strategy and goals of the library and offers possible aim and vision of libraries development in the 21stcentury to become multifunctional cultural centers serving the open civil society.

94

8. Seznam použitých pramenů a literatury Knihy: Adamec, Vojtěch a Pokorný, Martin. Okresní knihovna v Pardubicích. Pernštýnské náměstí č.p. 77 a 78: restaurování vnitřních prostor: restaurátorská zpráva. Pardubice, 2000. Adamec, Vojtěch a Pokorný, Martin. Okresní knihovna v Pardubicích. Pernštýnské náměstí č.p. 77 a 78 : restaurování vnějších prostor : restaurátorská zpráva. Pardubice, 2000. Adamová, Libuše. Okresní knihovna v Pardubicích 1897-1997. Pardubice: Okresní knihovna, 1997. Bartoš, Štěpán a Kotyk, Jiří. Pardubice dříve a nyní. Pardubice: Helios, 1993. Bičík, Zdeněk. Pardubice od A do Z. Pardubice: Informační sluţba, 1974. Blaţková, Boţena. Služby Okresní knihovny v Pardubicích. Pardubice: Okresní knihovna, 1986. Borchardt, Peter. Marketing pro veřejné knihovny. Praha: Národní knihovna, 1994. Čadilová, K. Public relations v knihovnách. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1993. Černá, J. a Johnová, R. Arts marketing. Marketing umění a kulturního dědictví. Praha: Oeconomica- Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. Devadesát let veřejného knihovnictví v Pardubicích: sborník. Pardubice: Okresní knihovna, 1988. Dostál, Luděk. Zpráva o stavebně technickém průzkumu objektů na Pernštýnském náměstí č.p. 77,78 v Pardubicích. Praha: Diagnostika staveb, 1997. Ebel, Martin a Škabrada, Jiří. Pardubice č.p. 77 a 78 stavebně-historický průzkum. Pardubice, 1997.

95

Gill, Philip a kol. Služby veřejných knihoven. Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. Heřmanová,E. a Chromý,P. Kulturní regiony a geografie kultury (kulturní reálie a kultura v regionech Česka), Praha: ASPI, 2009. Huňáček, Miloslav. Pardubické zajímavosti. Soubor 14, Okresní knihovna. Pardubice: M. Huňáček, 1997. Johnová, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada, 2008. Kesner, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. Knihovny současnosti 2010. Sborník z 18. konference. Ostrava: Sdruţení knihoven ČR, 2010. Krbová, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. Praha: VŠE, 2002.

Krajská knihovna v Pardubicích. Rekonstrukce a dostavba č.p. 79 na Pernštýnském náměstí. Ideová studie. Praha: Spojprojekt a.s., srpen 2002. Meritum Segment. Příspěvkové organizace 2010. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Rosůlek, F. K. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Dějinný a místopisný obraz. Díl II. Pardubice: vydáno péčí Agitačního výboru 1903-1904. Řezníček, Tomáš. Dějiny domů Okresní knihovny v Pardubicích: dějiny domů č.p. 77 a 78. Pardubice: Okresní knihovna, 2001. Sakař, Josef. Dějiny města Pardubic do roku 1900, I. díl. Dějinný přehled města, zámku a bývalého panství. Pardubice: nákladem Města Pardubic, 1920 – 1923. Sakař, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem III., Pardubice: nákladem Města Pardubic, 19261927. Seznam knih veřejné obecní knihovny města Pardubic: dle stavu v říjnu 1911. Pardubice: Městská veřejná knihovna, 1911.

96

Slovník spisovatelů Pardubicka. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2004. Zpracovala Martina Zlatohlávková. Šedesáté výročí založení studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Krajská knihovna a její úloha v systému knihoven. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v HK, 2009. Škarabelová, Simona a kol. Ekonomika kultury a masmédií. Brno: MU ESF, 2007. Špačková, L. a Štefková, J. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Praha: Multikulturní centrum Praha, o.s.,2006. Šulcová, Julie. Zpráva k záchrannému archeologickému výzkumu 2003-2004, k.ú. Pardubice (okr. Pardubice) Pernštýnské náměstí č.p. 79. Pardubice: Národní památkový ústav, 2003 – 2004. Šulcová, J. Zpráva k záchrannému archeologickému výzkumu 2003-2004, k.ú. Pardubice, Pernštýnské náměstí č.p. 79. Fotodokumentace nálezové situace dvorního traktu. Pardubice: Národní památkový ústav, 2003-2004. Třicet let knihovnictví na okrese Pardubice. Pardubice: Okresní knihovna v Pardubicích, 1975. Vítová, Hana. Restaurátorská zpráva. Pardubice: H. Vítová, 2000. Vojík, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění. Praha: Aspi, 2008. Vojtová, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území. Brno: MU ESF, 2007.

Bibliografie článků a statí o Okresní knihovně v Pardubicích: Hamplová, Vlasta. Knihovny východočeského kraje. Sv. 1. Výběrová bibliografie článků z knihovnictví Východočeského kraje 1945-1975. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1976. Pardubice město, s. 192-217.

Hamplová, Vlasta. Východočeské knihovny: výběrová bibliografie. Sv. 3. Výběrová bibliografie článků, statí a zpráv 1976-1980. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1981. Pardubice město, s. 102-109.

97

Hamplová, Vlasta. Východočeské knihovny: výběrová bibliografie. Sv. 4. Výběrová bibliografie článků, statí a zpráv 1981-1985. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1987. Pardubice město, s. 102-110. Diplomové práce: Kalousková, Jana. Počátky veřejného knihovnictví na Pardubicku od 60. let 19. století do roku 1945. Praha: Filozofická fakulta UK, katedra vědeckých informací a knihovnictví, 1985. 106 s. Vedoucí diplomové práce Karel Šindelář. Vítek, Milan. Vznik, vývoj, současný stav a perspektivy Okresní knihovny v Pardubicích a její zařazení do sítě knihoven Východočeského kraje. Praha: Univerzita Karlova, 1983. 74 s. Vedoucí diplomové práce Dagmar Mertová. Články: Adámková, J. Knihovna pro své čtenáře, Zář, 1957, č. 79. Blaţková, Boţena. Biblioterapeutický kabinet: tipy a náměty. U nás: knihovnickoinformační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2004, roč. 14, č. 2, s. 45-46. ISSN 08629366. Dostupné z < http://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Archiv-od-roku1999.aspx>. Blaţková, Boţena. Okresní knihovna se představuje – 90. výročí. Zprávy Klubu přátel Pardubicka. 1987, roč. 23, č. 11-12, s. 247-250. Blaţková, Boţena. Zkušenosti s bibliografickou a informační činností v OK Pardubice. Zpravodaj jednotné soustavy knihoven Východočeského kraje: knihovnicko-informační zpravodaj východních Čech. 1987, č. 1, s. 27-30. Herout, Jaroslav. Nové poznatky o pernštejnské výstavbě Pardubic. Památková péče 22, 1962. Huňáček, Miloslav. Historie pardubického knihovnictví. Zprávy Klubu přátel Pardubicka. 2001, roč. 36, č. 9/10, příloha Vlastivědná abeceda dr. Theina, s. 5-6. Krajská knihovna nově obývá i dům u Zlatého beránka. Mladá fronta dnes. 2005, roč. 16, č. 131 (4.6.), s. C/3. Krátký, Vladimír. Knihovna v Pardubicích. Stavba. 2005, roč. 12, č. 4., s. 40-43. 98

Malina, Jiří. Program třetí generace BIBIS v pardubické knihovně. U nás: knihovnickoinformační zpravodaj východních Čech. 1995, roč. 5, č. 2, s. 69-72. Mikešová, Jiřina. Knihovna získá nové prostory. Pardubické noviny. 2001, roč. 10, č. 235 (9.10.), s.7. Mikešová, Jiřina. Nově vznikající krajská knihovna usiluje o prostory u Beránka. Pardubické noviny. 2001, roč. 10, č. 154 (3.7.), s. 6. Obecní knihovnictví na okresu pardubickém. Hradec Králové: Východ, 1924, č. 42, s. 1-2. Pappová, Magdalena, Papp, Aleš, Vít, Milan. Rekonstrukce Krajské knihovny v Pardubicích. Fórum architektury a stavitelství. 2005, roč. 13, č. 1-2, s. 30-35. Součková, Alena. Pardubická zastavení: šumné knihovny. U nás: Knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2002, roč. 12, č. 1, s. 13-15. Dostupné z < http://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Archiv-od-roku1999.aspx> Šedo, I. Spolupráce mezi knihovnami v koncepcích a realitě. Čtenář, 2004, č. 11, s. 369. V Pardubicích bude městská čítárna. Východočeská zář, 1947, č. 48. Vorel, Petr. Nejstarší urbář pardubického panství a jeho vypovídací hodnota o vývoji města Pardubic v letech 1506 – 1516. Informační zpravodaj klubu přátel pardubického muzea a historického klubu – pobočka Pardubice, Příloha, Pardubice 1990.

Prameny: Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 77. Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 77, SÚA, SPS, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 77. Stavební úřad Pardubice, stavební spisy č.p. 78, Státní ústřední archiv v Praze, Státní památková správa, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 78. Okresní archív Pardubice, fond Archív města Pardubice 1507-1949, karton 98 a 185. Okresní archív Pardubice, fond Archiv města Pardubice 1507-1949, karton 185 a 287. Okresní archív Pardubice, protokol, 1895-1907, sign. M 1279/21. Okresní archiv Pardubice, fond AM Pardubice 1507-1949, karton 331. 99

Časopisy a noviny: Časopis Kapka č. 1-14: knihovnické aktuality Pardubického kraje Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2007 - 2011.

Internetové zdroje: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010.[online]2011[cit. 8.10.2011]. Dostupné z < http://proculture.e4you.cz/knihovna/> Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. [online]2011[cit. 8.10. 2011]. Dostupné z http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=445/ Richter, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2010-2014.[online]2011[cit. 30.10.2011]. Dostupné z .

http://www.knihovna-pardubice.cz http://www.kulturni-sluzby.cz http://mkcr.cz http://mmp.cz http://pardubickykraj.cz

Výroční zprávy Výroční zprávy knihovny od r. 2002 a zprávy o výkonu regionálních funkcí jsou k dispozici na webových stránkách Krajské knihovny v Pardubicích. Výroční zprávy; publikace; Krajská knihovna v Pardubicích.[online]2009[cit.23.10.2011]. Dostupné z < http://www.knihovna-pardubice.cz/publikace/vyrocni-zpravy-strana-0/> Jiné zdroje: Zákon č. 20/87 Sb., O státní památkové péči v platném znění. Zákon č. 257/2001 Sb., O knihovnách a podmínkách provozování veřejných sluţeb (knihovní zákon) v platném znění. Zákon č. 121/2000 Sb., O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

100

9. Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Seznam jednotlivých vedoucích knihovníků a ředitelů knihovny ................................. 27 Tabulka 2: Databáze digitalizované formy Deníků Bohemia ......................................................... 51 Tabulka 3: Meziknihovní výpůjční sluţba .................................................................................... 52 Tabulka 4: Vzdělávací akce dětského oddělení ............................................................................. 52 Tabulka 5: Přehled výstav v roce 2010 ......................................................................................... 55 Tabulka 6: Přírůstky v jednotlivých oddělení knihovny v Pardubicích .......................................... 57 Tabulka 7: Finanční náklady na nákup knihovního fondu ............................................................. 58 Tabulka 8: Přehled cirkulace výměnných fondů v roce 2010 ........................................................ 62 Tabulka 9: Přehled distribuce v pardubické knihovně od r. 2008 .................................................. 63 Tabulka 10: Nákup knihovního fondu z dotace kraje (v Kč ) ........................................................ 63 Tabulka 11: Nákup z prostředků kraje za léta 2008 – 2010 celkem ............................................... 64 Tabulka 12: Celkový přehled přijatých finančních prostředků na rok 2010 ................................... 65 Tabulka 13: Přehled nákladů ........................................................................................................ 66 Tabulka 14: Přehled výnosů ......................................................................................................... 67 Tabulka 15: SWOT analýza ......................................................................................................... 70 Tabulka 16: Tabulka základních srovnávacích hodnot Krajské knihovny v Pardubicích .............. 109 Graf 1: Krajský systém knihoven ................................................................................................. 33 Graf 2: Počet expedovaných souborů ........................................................................................... 62 Graf 3: Počet svazků v souborech ................................................................................................. 63 Graf 4: Nákup knihovního fondu z dotace kraje (v Kč) ................................................................. 63 Graf 5: Zajímáte se o kulturu a kulturní dění v ČR, ve světě? ....................................................... 72 Graf 6: Znáte Krajskou knihovnu v Pardubicích? ......................................................................... 72 Graf 7: Navštěvujete Krajskou knihovnu v Pardubicích? Pokud ano, jak často? ............................ 72 Graf 8: Znáte webové stránky Krajské knihovny v Pardubicích? .................................................. 73 Graf 9: Kolik knih ročně přečtete?................................................................................................ 73 Graf 10: Které sluţby v knihovně nejvíce vyhledáváte? ................................................................ 73 Graf 11: Jaké oddělení výpůjčních sluţeb v knihovně navštěvujete nejčastěji? .............................. 74 Graf 12: Kolik peněz jste ochotni ročně investovat do návštěvy Krajské knihovny v Pardubicích? (včetně jejích kulturních sluţeb) .............................................................. 74 Graf 13: Uveďte, prosím, Vaši věkovou kategorii ......................................................................... 75 Graf 14: Jsem: ţák, student, podnikatel, zaměstnanec, důchodce, ţena na MD .............................. 75 Graf 15: Funkce ideální knihovny ................................................................................................ 86 Graf 16: Vývojové grafy Krajské knihovny v Pardubicích .......................................................... 110 Graf 17: Organizační struktura knihovny .................................................................................... 113 101

10. Přílohy 10.1 Seznam příloh: Příloha č. 1: Celkový pohled na budovy Krajské knihovny v Pardubicích Příloha č. 2: Kopie fotogrammetrického snímku průčelí domu č.p. 78 – součást zaměření z roku 1961, s patrným starším stavem přízemí a nálezem velkého hrotitého portálu-zdroj:Řezníček,Tomáš. Dějiny domů Okresní knihovny v Pardubicích: dějiny domů č. p. 77 a č. p. 78. Pardubice: Okresní knihovna, 2001 Příloha č. 3: Zpráva J. Herouta pro SPS o nových nálezech na domě č.p. 77 ze 7. srpna 1957 – zdroj: Státní ústřední archív, Státní památková správa, kt. 396, sign. Pardubice, č.p. 77 Příloha č. 4: Památkový záměr restaurování fasád Krajské knihovny - zdroj: Adamec,Vojtěch a Pokorný, Martin. Okresní knihovna v Pardubicích. Pernštýnské náměstí č.p. 77 a 78: restaurování vnějších prostor: restaurátorská zpráva. Pardubice, 2000 Příloha č. 5: Rekonstrukce a dostavba domu č.p. 79, která získala třetí místo v soutěţi Stavba roku 2006 v kategorii Stavby občanské vybavenosti Příloha č. 6: Půdorys prvního podlaţí Krajské knihovny v Pardubicích - zdroj: Spojprojekt Praha a.s. – ateliér Aulický. Krajská knihovna Pardubice, rekonstrukce a dostavba č.p. 79, Praha, srpen 2002 Příloha č. 7: Tabulka základních srovnávacích hodnot Krajské knihovny v Pardubicích Příloha č. 8: Vývojové grafy Krajské knihovny v Pardubicích Příloha č. 9: Logo Krajské knihovny v Pardubicích a maskot dětského oddělení panáček Vendelín Příloha č. 10: Čtenářské průkazy platné v Krajské knihovně v Pardubicích Příloha č. 11: Organizační struktura knihovny v Pardubicích Příloha č. 12: Interiér Krajské knihovny v Pardubicích Příloha č. 13: Dotazník Chodíte do knihovny? 102

10.2 Přílohy: Příloha č. 1: Celkový pohled na budovy Krajské knihovny v Pardubicích

103

Příloha č. 2: Kopie fotogrammetrického snímku průčelí domu č.p. 78 – součást zaměření z roku 1961, s patrným starším stavem přízemí a nálezem velkého hrotitého portálu

104

Příloha č. 3: Zpráva J. Herouta pro SPS o nových nálezech na domě č.p. 77 ze 7. srpna 1957

105

Příloha č. 4: Památkový záměr restaurování fasád Krajské knihovny v Pardubicích

106

Příloha č. 5: Rekonstrukce a dostavba domu č.p. 79, která získala třetí místo v soutěţi Stavba roku 2006 v kategorii Stavby občanské vybavenosti

107

Příloha č. 6: Půdorys prvního podlaţí Krajské knihovny v Pardubicích

108

Příloha č. 7: Tabulka základních srovnávacích hodnot Krajské knihovny v Pardubicích Tabulka č. 16: 2007

2008

2009

2010

Knihovní fond KK celkem

361 860

373 461

387 779

395 871

v tom: naučná literatura

147 358

153 199

159 975

161 838

krásná literatura

206 875

212 141

217 394

224 728

7 627

8 121

8 515

9 305

Přírůstky celkem

14 380

13 511

14 609

11 928

Úbytky

2 601

1 910

291

418

Periodika - exempláře

2 942

3 292

3 637

4 133

25

25

25

25

Čtenáři celkem

13 380

13 362

11 559

12 369

Návštěvníci celkem

165 517

161 884

311 447*

372 616

v tom: návštěvníci hlavní půjčovny

97 821

98 367

96 038

100 023

návštěvníci dětského oddělení

17 823

17 413

19 321

17 795

návštěvníci hudebního oddělení

3 498

2 483

3 058

2 442

návštěvníci čítárny

31 522

29 283

27 956

31 372

návštěvníci informačního odděl.

9 554

9 645

8 430

7 001

návštěvníci studoven

5 299

4 693

7 422

7 139

293

1 032

ostatní dokumenty

z toho zahraničních

oddělení RF a vzdělávání středisko kulturních sluţeb

802

802

86 916

97 523

148 127

205 010

Výpůjčky celkem

406 441

408 507

345 699

358 181

v tom: naučná literatura – dosp.

195 635

208 809

145 345

153 478

krásná literatura – dosp.

150 628

146 102

148 940

152 063

naučná literatura – děti

18 941

16 612

14 855

12 930

krásná literatura - děti

32 399

30 138

31 149

32 233

ostatní dokumenty

8 838

6 846

5 410

7 477

1 813

2 646

zvukové dokumenty

1 161

1 012

zvuková kniha

2 003

3 603

433

216

virtuální návštěvníci

v tom: elektronické dok.

hudebniny z toho výpůjčky periodik celkem

102 300

98 763

32 761**

27 702

obdrţené z jiných knihoven

478

656

696

676

zaslané jiným knihovnám

292

374

450

461

vzdělávací akce

146

127

121

155

kulturní akce

118

101

70

5

Počítače pro veřejnost

33

26

37

37

19

21

21

21

8 891

8 728

9 354

8 096

MVS

z toho napojených na internet návštěvníci internetu *Součet fyzických i virtuálních návštěvníků

** Součet za rok 2009 poprvé neobsahuje prezenční výpůjčky časopisů

Zdroj: Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2010.

109

Příloha č. 8: graf č. 16: Vývojové grafy Krajské knihovny v Pardubicích

Virtuální návštěvníci

Fyzické návštěvy

Virtuální návštěvníci

Fyzické návštěvy

250 000

169 000 168 000

200 000

167 000 166 000

150 000

165 000

Virtuální návštěvníci 100 000

Fyzické návštěvy

164 000 163 000 162 000

50 000

161 000 160 000

0 2007

2008

2009

159 000 2007

2010

Čtenáři celkem

2008

2009

2010

Výpůjčky celkem Výpůjčky celkem

Čtenáři celkem

420 000

14 000

410 000 13 500

400 000 390 000

13 000

380 000 12 500

370 000

Výpůjčky celkem

Čtenáři celkem

360 000

12 000

350 000 11 500

340 000 330 000

11 000

320 000 10 500 2007

2008

2009

2010

310 000 2007

Zdroj: Výroční zpráva KK v Pardubicích za rok 2010.

110

2008

2009

2010

Příloha č. 9: Logo Krajské knihovny v Pardubicích a maskot dětského oddělení panáček Vendelín

111

Příloha č. 10: Čtenářské průkazy platné v Krajské knihovně v Pardubicích

112

Příloha č. 11: graf č. 17: Organizační struktura knihovny v Pardubicích

Zdroj: Vlastní zpracování

113

Příloha č. 12: Interiér knihovny

114

Příloha č. 13: Dotazník Chodíte do knihovny? Chodíte do knihovny? Dotazník Jsem studentkou FFMU a tento dotazník bude sloužit výhradně pro potřeby mé diplomové práce, je zcela anonymní. Vaše odpovědi prosím označte pomocí zvýrazňovače. Pokud se k Vám dostal v tištěné podobě, tak prosím kroužkujte. Děkuji za Vaše odpovědi. 1)

Zajímáte se o kulturu a kulturní dění v ČR, ve světě? a) Ano b) Ne c) Občas

2)

Znáte Krajskou knihovnu v Pardubicích? a) Ano b) Ne

3)

Navštěvujete Krajskou knihovnu v Pardubicích? Pokud ano, jak často? a) Několikrát do měsíce b) 1 x měsíčně c) 1 x čtvrtletně d) 1 x ročně e) Zcela výjimečně f) Nenavštěvuji

4)

Znáte webové stránky Krajské knihovny v Pardubicích? a) Ano, líbí se mi b) Ano, ale nelíbí se mi c) Ne, neznám

5)

Kolik knih ročně přečtete? a) Ţádnou b) 1 - 5 c) 6 - 10 d) 11 - 20 e) 21 a více

6)

Které služby v knihovně nejvíce vyhledáváte? a) Výpůjční sluţby b) Zvuková knihovna c) Studovny d) Kulturní sluţby e) Internet

7)

Jaké oddělení výpůjčních služeb v knihovně navštěvujete nejčastěji? a) Beletrie b) Naučná literatura c) Čítárna d) Hudební oddělení e) Oddělení pro děti

8)

Kolik peněz jste ochotni ročně investovat do návštěvy Krajské knihovny v Pardubicích (včetně jejích kulturních služeb)? a) Max. 50 Kč b) Max. 100 Kč c) Max. 200 Kč d) Max. 500 Kč e) Nemám limit

9)

Uveďte prosím Vaši věkovou kategorii: a) 6 - 15 b) 16 - 26 c) 27 – 60 d) 61 a více

10)

Jsem: žák, student, podnikatel, zaměstnanec, důchodce, žena na MD, jiné.

115