Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vČdy
BakaláĜská diplomová práce
2011
Veronika Koblížková
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vČdy Sdružená umČnovČdná studia
Veronika Koblížková
Institucionální vývoj þeské kinematografie na pĜíkladu kina Aero BakaláĜská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Marika Kupková
2011
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatnČ s využitím uvedených pramenĤ a literatury.
3
DČkuji vedoucí práce Mgr. Marice Kupkové za cenné rady a pĜipomínky a dále dČkuji Martinovi Krejþímu, KateĜinČ Šulcové, ZuzanČ Kameníkové, Miroslavu ývanþarovi a Pavlu Rajþanovi za jejich podporu a pomoc.
4
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................6 1. ZALOŽENÍ A POýÁTKY KINA AERO.....................................................................................8 1.1. Dramaturgie kina Aero...........................................................................................................9 2. AERO V POZICI PROTEKTORÁTNÍHO KINA FAŠISTICKÉ PROPAGANDY .............12 2.1. Dramaturgie kina Aero.........................................................................................................13 3. TRANSFORMACE KINA AERO DO SPOLEýENSKÉHO VLASTNICTVÍ SOCIALISTICKÉHO STÁTU .......................................................................................................15 3.1. Dramaturgie kina Aero.........................................................................................................17 4. KINO AERO V OBDOBÍ NORMALIZACE ............................................................................20 4.1. Dramaturgie kina Aero.........................................................................................................21 5. KINO AERO JAKO PRVNÍ FILMOVÝ KLUB PO ROCE 1989 ..........................................24 5.1. Dramaturgie kina Aero.........................................................................................................26 6. MULTIPLEXOVÁ KINA A JEJICH KONKURENýNÍ VZTAH S MALÝMI JEDNOSÁLOVÝMI KINY.............................................................................................................30 6.1. OSA 9......................................................................................................................................31 7. SOUýASNÉ KINO AERO..........................................................................................................33 7.1. Dramaturgie kina Aero.........................................................................................................33 ZÁVċR..............................................................................................................................................37 RESUMÉ...........................................................................................................................................40 SUMMARY ......................................................................................................................................40 BIBLIOGRAFIE..............................................................................................................................42 PěÍLOHY .........................................................................................................................................46 Rozhovory .....................................................................................................................................46 Zuzana Kameníková ................................................................................................................46 Miroslav ývanþara...................................................................................................................51
5
ÚVOD První kinematografické pĜedstavení na pražském ŽižkovČ uspoĜádal v bĜeznu roku 1904 ve velkém sále Bezovky1 eskamotér a filmový prĤkopník Dismas Šlambor, známČjší pod pseudonymem Viktor Ponrepo. TĜi roky poté, tento majitel koþovného biografu, zakládá na Starém MČstČ v domČ u Modré Štiky vĤbec první stálé kino v Praze. I pĜesto se však po dvou letech do Bezovky znovu vrací, tentokrát ale do arény pod širým nebem v její zahradČ, aby zde v letních sezónách 1909 a 1910 kromČ „živých obrázkĤ“ pĜedvedl i ukázky svého kouzelnického umČní. Amfiteátr Bezovky však v té dobČ už dávno nebyl jediným filmovým stánkem na ŽižkovČ. V sálech a zahradách místních restaurací bylo v 10. letech 20. století podobných biografĤ mnoho. První stálé kino na ŽižkovČ vzniklo 7.záĜí 1912. BratĜi Moravcovi si pro nČj vybrali pĜízemní sálek po zrušené evangelické modlitebnČ v Husinecké ulici þ.p. 789 a nazvali jej Biograf Edison. Po vzniku samostatného ýeskoslovenska došlo k mohutnému rozvoji kin, pĜišly sem i nové filmy, pĜedevším americké. Ve 20. a 30. letech byl zájem divákĤ obrovský a to vedlo k tomu, že na samotném ŽižkovČ bylo v roce 1933 už 104 kin. Rok 1933 je jak pro historii žižkovských biografĤ, tak pro tuto práci podstatný – v listopadu tohoto roku bylo ve dvoĜe obytného bloku domĤ v BiskupcovČ ulici otevĜeno kino Aero. Žižkovská kina mČla mnoho spoleþného, ale jen jedna vČc je zásadnČ rozlišila. Jediné kino Aero pĜežilo dodnes. Na konci 90. let se navíc stalo prvním artovým kinem v Praze. Artové filmy se zde promítají i dnes a nejen obyvatelé Žižkova kino stále rádi navštČvují kvĤli jeho specifické atmosféĜe. V této práci se budu na snažit popsat institucionální vývoj þeské kinematografie na pĜíkladu provozu pražského kina Aero se zamČĜením na jeho distribuþní a dramaturgické aktivity. Bude mČ zajímat historicko-kulturní vývoj kina a jeho dramaturgie v kontextu politicko-spoleþenských zmČn a jejich požadavkĤ, naĜízení a zákazĤ. Podstatnou þást práce bude také tvoĜit souþasný dramaturgický profil kina s malým pĜesahem do oþekávaného vývoje. K tomu hodlám využít hlavnČ archivních materiálĤ, výpovČdí pamČtníkĤ, dostupné literatury a v neposlední ĜadČ informací od stávajících provozovatelĤ kina Aero. Motivace, která mne vede k napsaní této práce je dlouhodobý problém zániku klasických kin
1 Zaniklá usedlost stávala na místČ dnešní Rokycanovy ulice, býval zde výletní hostinec a mlýn s rybníþkem. V 2. polovinČ 19. století byl hostinec honosnČ pĜestavČn. U Bezovky zaþínala roku 1883 konČspĜežní traĢ vedoucí na Staré MČsto. Poþátkem 20. století zde promítal první fi lmy Dismas Šlambor (známý pod jménem Viktor Ponrepo). MČsto Žižkov odkoupilo dĤm a zĜídilo tzde velký sál, kde se konaly zábavy, plesy a shromáždČní. Roku 1936 byla Bezovka zboĜena.
6
na pozadí stále rostoucího poþtu multiplexĤ. Zajímá mne jejich vztah coby konkurentĤ a možnost, popĜípadČ zpĤsob jejich vzájemné existence. Otázkou je pro mne to, co by mČla malá kina podnikat k tomu, aby si vedle multiplexĤ udržela svou životaschopnost.
7
1. ZALOŽENÍ A POýÁTKY KINA AERO Kino Aero zahájilo svĤj provoz 10.listopadu 1933 na adrese Biskupcova 31, Praha 3 – Žižkov. Poþátek 30.let byl obdobím celosvČtového doznívání éry nČmého filmu a nástupu filmu zvukového. Této vlny se chytli i tvĤrci projektu kina Aero, architekti JindĜich Freiwald a Jaroslav Böhm a v roce 1930 navrhli zvukové kino, které již nepoþítalo s orchestĜištČm, za to s „dynamickými tlampaþi“ za plátnem. PĜízemní budova kina byla postavena na zadní þásti dvora, patĜícího k nájemnímu domu, který obývali zamČstnanci ýeskoslovenského Ministerstva vnitra. Z ulice na existenci biografu upozorĖovala markýza se svítícím názvem kina. Ke kinu se pĜicházelo pasáží spoleþnou se vstupem do nájemního domu. Pasáž se sníženým dvorem spojovalo schodištČ. Kino byla postaveno ve funkcionalistickém stylu. V pĜízemí byla stavba obložena keramickým obkladem a nad ním se nacházely harmonicky rozdČlené vČtrací otvory – kruhové pod Ĝímsou pĜedsálí a obdélníkové v horním pásu pĜevýšeného sálu. S budovou bylo spojeno válcové pouzdro, opČt s keramickým obkladem, ve kterém se nacházelo toþité schodištČ, vedoucí do promítaþovy kabiny. UvnitĜ budovy byly zĜízeny prostorné šatny a promenoir pĜiléhající k sálu. Sál mČl rozmČry 33,5 x 11,4 m, vešlo se do nČj 648 sedadel v 36 Ĝadách, za nimiž se nacházelo ještČ sedm þelnČ orientovaných loží pro dalších 35 divákĤ. ěady sedadel se ovšem smČrem od plátna nezvedaly, elevace hledištČ byla vybudována až pĜi rekonstrukci v roce 1959. Zvukovou reprodukci zajišĢovala zvuková aparatura Zeiss Ikon. Projekci Ernemannovy pĜístroje a projekþní plátno Sonora. PĜi slavnostním otevĜení v roce 1933 kino odehrálo þeskou komedii Madla z Cihelny režiséra Vladimíra Slavinského. Premiérového promítání kina se zúþastnili, jak režisér filmu, tak herci Lída Baarová, Hugo Haas a Antonie Nedošínská. ěeditelem a provozovatelem kina Aero byl Emil Sirotek (* 26.3.1899, + 5.1.1971). PĤsobil rovnČž jako þlen Výboru Zemského v ýeskoslovensku a þlen Filmového poradního sboru, za okupace pĜedsedal Výboru plnomocníkĤ a následnČ ýeskomoravskému filmovému ústĜedí (40/43). Stal se jedním z hlavních úþastníkĤ domácího filmového odboje s pražskou a zlínskou skupinou. Byl vČznČn gestapem za úþast v odboji v KvapilovČ skupinČ (44). Po osvobození byl jedním ze zmocnČncĤ kin a jejich pĜedseda. Po zrušení této organizace reprezentoval ýeskoslovenský státní film v Polsku a pozdČji pracoval v ýeskoslovenském Filmexportu. Provoz kina byl v ýeskoslovensku v té dobČ vázán na jednoroþní až tĜíletou licenci, bez právního nároku na její prodloužení, pĜiþemž držitel licence mohl provozovat pouze jedno jediné kino. Licenci na promítání kina Aero vlastnila Bytová péþe zamČstnancĤ Ministerstva vnitra.
8
Provozování licence bylo vázáno tČmito podmínkami: 1) každoroþnČ nutno pĜedvésti nejménČ osm programĤ, jež jsou sestaveny výhradnČ z filmĤ, vyrobených v ýeskoslovenské republice a to bez rozdílu, jedná li se o filmy nČmé nebo zvukové. Tyto programy musí býti pĜedvádČny po stejnou dobu a za týchž podmínek, jako kterýkoliv jiný program. Za úþelem evidence jest majitel licence dále povinen pĜedkládati nejdéle do 15. ledna každého roku policejnímu Ĝeditelství v Praze pĜesný výkaz o pĜedstaveních/programech/ z pĜedchozího roku, sestavených z filmĤ domácí výroby. 2) Majitel kina jest povinen postarati se o to, aby pĜi každém pĜedstavení byla stále pĜítomna hasiþská nebo zpĤsobilá požární hlídka.2 PĜípadná zmČna pĜedepsaných a stanovení dalších provozovacích podmínek byla vyhrazena zemskému úĜadu. Nedodržení licenþních podmínek mČlo – bez újmy zákonitých trestních následkĤ - podle § 26 zmínČného naĜízení, za následek odnČtí licence.3 1.1. Dramaturgie kina Aero Program kin byl od zaþátku 30.let až do roku 1989 striktnČ Ĝízený státními orgány, aĢ šlo o Ministerstvo obchodu ve 30. letech, ÚĜad Ĝíšského protektora v dobČ nČmecké okupace nebo ýeskoslovenský státní film (pozdČji Státní podnik ýeskoslovenský film) v dobČ komunismu. Tím pádem se kino Aero svým programem nemohlo natolik odlišovat od ostatních pražských kin jako je tomu dnes. V Praze bylo ve tĜicátých letech okolo stovky kin, jen na ŽižkovČ jich bylo deset a tak lidé nejþastČji navštČvovali právČ ty biografy, které mČli nejblíže ke svému domovu. Dramaturgie kina tolik nerozhodovala. Poblíž Aera se nacházely biografy „SlepcĤ“ na KonČvovČ ulici, „Academia“ na SlavíkovČ ulici, bio „Jarov“ Na Chmelnici, „Edison“ v Husinecké ulici, „Royal Bioskop“ na dnešní Husitské ulici, kino „Bezovka“ v RokycanovČ ulici, „Deklarace na Komenského námČstí“ a zvuková kina „Kosmorama“ a „MČstské bio Žižkov“. Na nároží Štítného a Chlumovy ulice se nacházelo kino „Pokrok“.V dnešní BoĜivojovČ ulici pak fungovalo letní kino „Republika“. Program kina byl vázaný na dovozní povolení Ministerstva obchodu na celoveþerní hrané filmy. V ýeskoslovensku mezi lety 1929 – 1939 existovalo asi 80 pĤjþoven, které nakupovaly práva na filmy a za poplatek je pĤjþovaly kinĤm. Od roku 1922 vznikaly v Praze také americké filiálky, poboþky nejvČtších hollywoodských výroben. V ýeskoslovensku se tak hrálo velké množství amerických filmĤ. V roce 1929 americké filmy tvoĜily dokonce 90% filmĤ hraných v kinech.4 2 Inventární záznam 1932-1951. Biografy – kino Aero, Praha XI, Biskupcova 31. Praha: Archiv hl.mČsta Prahy 3 Inventární záznam 1932-1951. Biografy – kino Aero, Praha XI, Biskupcova 31. Praha: Archiv hl. mČsta Prahy 4 PIŠTORA, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996, s. 49. HAVELKA, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976
9
To se brzy po nástupu zvuku zmČnilo. V roce 1932 ýeskoslovensko vyhlásilo v zájmu podpory domácí výroby dovozní kontingent. Zahraniþní dovozci mČli na vybranou: buć za každý importovaný titul složí nemalý poplatek, který mČl být použit na podporu domácí výroby, nebo se budou finanþnČ podílet na tvorbČ þeských filmĤ. Dovozci, který vyrobil v domácích ateliérech a laboratoĜích jeden þeský hraný celoveþerní film „slušné úrovnČ“, kontingent zaruþil finanþní podporu nebo mu dával právo dovézt sedm zahraniþních celoveþerních filmĤ.5 Ameriþtí dovozci kontingent odmítli plnit a v dĤsledku toho americké filmy v kinech témČĜ vymizely. Ztráta pestrosti promítaných filmĤ se projevila v citelném snížení návštČvnosti biografĤ. Navíc pĜi neúþasti nejvČtších amerických výroben byla þeskoslovenská kina zcela opanována kinematografií nČmeckou, která kontingentní pravidla pĜijala. PĜevahu nČmeckých filmĤ dokládají i statistiky promítaných filmĤ.6 Zastoupení amerického filmu v þeskoslovenských kinech se propadlo z 40% v roce 1931 na 9% v roce 1933. V dobČ Hitlerova nástupu a vzniku kina Aero v roce 1933 NČmecko pokrývalo 41% þeskoslovenské distribuþní nabídky filmĤ premiérovaných v ýeskoslovensku.7 ýeských filmĤ se v roce 1933 promítalo 21%. V roce 1934 bylo odehráno 17% filmĤ þeských a 34% filmĤ nČmeckých.8 V roce 1934 byl dosavadní kontingent nahrazen tzv. „registraþním systémem“, který znamenal znaþné uvolnČní v dovozu filmĤ a nenutil dovozce k výrobČ þeských filmĤ. Místo toho zavedl jednotný dovozní poplatek 20.000,- Kþ, který mČl opČt sloužit k podpoĜe domácí výroby. Jako pĜímý dĤsledek zrušení kontingentního systému byl obnoven dovoz amerických filmĤ do ýeskoslovenska. Pražské poboþky nejvČtších amerických koncernĤ se tak v únoru 1935 vrátily zpČt. V letech 1935-1938 americká produkce stoupla a procento uvádČných amerických filmĤ bylo vyšší než procento uvádČných filmĤ nČmeckých.9 ýeské filmy tvoĜily v tomto období 10-15% všech hraných filmĤ. V roce 1939 byl poþet nČmeckých a amerických filmĤ témČĜ vyrovnaný. Od roku 1940 se však situace prudce zmČnila. V souvislosti se vznikem Protektorátu ýechy a Morava bylo 59% uvádČných filmĤ nČmeckých, pouze 18% filmĤ amerických a 17% filmĤ þeských.10 Jelikož se kino Aero neodlišovalo od bČžné produkce, mĤžeme si na základČ tČchto þísel udČlat obrázek o pomČru zahraniþních a þeských filmĤ, které kino promítalo.
5 KLIMEŠ, Ivan. Filmový sborník historický, svazek 3. Praha: ýeský filmový ústav. 1992. str. 35 6 PIŠTORA, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996, s. 49. HAVELKA, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976 7 ýeský filmový plakát 20. století. Brno: Moravská galerie. 2004 8 PIŠTORA, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996, s. 49. HAVELKA, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976 9 Viz. tabulka v pĜíloze (str. 53) 10 PIŠTORA, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996, s. 49. HAVELKA, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976
10
NáslednČ uvádím pĜíklad filmĤ, které se v kinČ Aero hrály, podle jednotlivých let:11 1933: Madla z cihelny (ýSR) 1934: TČšte se ze života (NČmecko), Careviþ (NČmecko), V poutech zákona (ýSR), King Kong (USA), Casanova (Francie), Laurel a Hardy za mĜížemi (USA) 1935: Barbora Ĝádí (ýSR), ýervený Bedrník (Francie), Polská krev (ýSR) 1936: Divoch (ýSR), Noþní motýl (ýSR), Tarzan a jeho družka (USA), Jedeme na Honolulu (USA), Pestrý závoj (USA) 1937: Žena nebo sekretáĜka (USA), Manželství na úvČr (ýSR), Mravnost nade vše (ýSR), Lidé na kĜe (ýSR), Král ztracencĤ, Krb bez ohnČ (ýSR), Rozkošný pĜíbČh (ýSR) 1938: DČti na zakázku (ýSR), VýdČleþné ženy (ýSR) Z pĜíkladu uvedených filmĤ vyplývá, že kino Aero ve 30. letech hrálo bČžné mainstreamové snímky, které promítaly i jiná kina. V této dobČ nemČlo ambice se nČjakým zpĤsobem odlišovat od ostatních kin a promítat filmy umČleckého charakteru. Z žánrĤ pĜevládaly filmy zábavného druhu: komedie, grotesky, melodramata a dobrodružné filmy. Do roku 1935 se hrály pĜevážnČ filmy nČmecké, od roku 1936 pak filmy americké. Velké zastoupení mČla také þeská kinematografie.
11 Snímky byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Program kina Aero od roku 1933 do souþasnosti obsahuje velké množství filmĤ. V rozsahu této práce není možné všechny tyto snímky uvést. TČžko také vybrat filmy, které by byly nČjakým zpĤsobem zásadní. Kino Aero hrálo v této dobČ bČžnou produkci adramaturgí se nijak zásadnČ neodlišovalo od ostatních pražských kin. Proto jsem jako pouhý ilustraþní vzorek vybrala nČkolik filmĤ podle náhodného klíþe.
11
2. AERO V POZICI PROTEKTORÁTNÍHO KINA FAŠISTICKÉ PROPAGANDY 16.bĜezna 1939 v následku Mnichovské dohody vznikl na území þeských zemí, zbylém po odstoupení Sudet ýeskoslovenskem, Protektorát ýechy a Morava. Dohled nad filmovým prĤmyslem pĜipadl ÚĜadu Ĝíšského protektora. V roce 1939 bylo v Praze v provozu 108 kin. Celkem 89 biografĤ hrálo každý den, v 17. tzv. „premiérových kinech“ se uvádČly novinky distribuþních spoleþností.12 V roce 1939 zasáhla do majetkové struktury pražských biografĤ „arizace“13, protože nČkolik židovských podnikatelĤ vlastnilo v Praze velká premiérová kina, o která mČl ÚĜad Ĝíšského protektora zájem. Dne 21.6.1939 vydal Ĝíšský protektor Konstantin von Neurath naĜízení o židovském majetku. Veškeré nakládaní s židovským majetkem bylo možné jen se souhlasem Ĝíšského protektora nebo jím urþených správních orgánĤ. ěíšský protektor mohl zĜídit správu tČchto kin k „vČrné ruce“ (Treuhand), jmenoval a odvolával dosazené správce „treuhändery“ a potvrzoval práva a povinnosti správcĤ. Dne 31.ledna 1940 bylo na ÚĜadu ěíšského protektora rozhodnuto, že z hlediska Ĝíšských filmových zájmĤ bude nejvýhodnČjší, když si pro uvádČní nČmeckých filmĤ ěíše ponechá v protektorátu šest až osm premiérových kin v nejvČtších mČstech. Ostatní kina do nichž byli dosazeni treuhändeĜi, mČla být prodána NČmcĤm, pĜípadnČ ýechĤm. V každé kupní smlouvČ mČla být však majiteli uložena povinnost vyhradit v hracím plánu prostor pro nČmecké filmy. Pro mČsta s vČtším poþtem kin byly stanoveny zvláštní hrací Ĝády podle jednotlivých okrskĤ. Pražské kino Aero spadalo do III.okresu a patĜilo mezi kina druhého hracího práva.14 ÚĜad Ĝíšského protektora rozhodnutím ze 16.záĜí 1940 þ.j. XV/F 4200/2872 stanovil pro obvod Velké Prahy hrací Ĝád následného znČní: „Úþelem tohoto hracího Ĝádu jest co nejlepší hospodáĜské využití filmových kopií, jakož i zavedení pevnČ stanoveného poĜadí hracích práv. Podle nového hracího Ĝádu budou premiérová kina hráti vždy v kombinaci dvou kin. Kina nižších kategorií nesmČjí vyluþovati kina kategorií vyšších. Jednotlivé okresy nesmČjí se navzájem vyluþovati. V okresech, pro nČž nebylo urþeno první hrací právo, mohou hráti event. kina II. hracího práva souþasnČ s kiny I. hracího práva jiného okresu. PoĜadí týdeníkĤ a prĤmČrné vstupné musí odpovídati stanovenému hracímu Ĝádu.15 PĤjþovny jsou pĜi nabídkách povinny zachovávati hrací poĜadí, naĜízená podle tohoto Ĝádu. Námitky proti úĜednČ stanovenému zaĜazení jsou nepĜípustné. PĤjþovny a kina jsou povinny 12
BEDNAěÍK, Petr. Pražská kina za protektorátu. Praha: Archiv hl. mČsta Prahy. str. 327 vyvlastnČní majetku osob, které byly židovského pĤvodu a jeho pĜevedení do rukou nežidovských (tzv. árijských) správcĤ a posléze majitelĤ 14 Filmová roþenka Filmového ústĜedí pro ýechy a Moravu. Praha: Filmový kurýr. Roþník 1941. ýíslo 20.str. 87-88 15 NapĜ. v Ĝíjnu 1941 pĜi vysílání týdeníku „Aktualita“ bylo kino Aero v prvním hracím poĜadí. 13
12
pĜizpĤsobiti s okamžitou platností všechny odchylnČ sjednané podmínky v dosud platných objednávkách, jakož i v pĜípadných opcích, bezpodmíneþnČ novému hracímu Ĝádu. K vyrovnávání pĜípadných nesrovnalostí, které by vznikly pĜi provádČní tohoto nového hracího Ĝádu, byla úĜadem Ĝíšského protektora jmenována Distribuþní komise pĜi Filmovém ústĜedí pro ýechy a Moravu.16 Distribuþní komise bude upravovat všechny otázky, které souvisejí s hospodáĜskou exploitací veškerých filmĤ v pražských kinech. Kompetence Distribuþní komise mĤže býti úĜednČ rozšíĜena i na jiné obvody. Rozhodnutí a opatĜení distribuþní komise jsou koneþná a nutno je bezpodmíneþnČ plniti a zachovávati. Styk se stranami, který se týká kompetence distribuþní komise, dČje se výhradnČ prostĜednictvím sekretariátu Filmového ústĜedí pro ýechy a Moravu.“17 2.1. Dramaturgie kina Aero Po zákazu taneþních zábav a uzavĜení divadel v období protektorátu zĤstávala kina, a tedy i kino Aero, po celou dobu druhé svČtové války hlavním zdrojem lidové zábavy. Jedinou výjimku tvoĜí nČkolik dní v období kvČtna 1945, kdy kino Aero sloužilo jako lazaret pro pražské povstalce a tudíž se zde nehrálo. NávštČvnost kin v prĤbČhu váleþných let stoupla o 126%,18 výraznČ se ovšem promČĖovala nabídka filmových titulĤ. V prvních dnech války pĜišel okamžitý zákaz promítání nejen všech filmĤ britských a francouzských, ale i celé Ĝady amerických. 6. þervna 1941 vyšlo v platnost naĜízení, že se nesmí promítat již žádný film ze Spojených státĤ. Poþet nČmeckých filmĤ se naopak zvyšoval. Zatímco v roce 1938 bylo v ýeskoslovensku 54 % promítaných filmĤ z USA a z NČmecka jen 14%, v roce 1943 pocházelo z NČmecka již 69% filmĤ, pouze 11% tvoĜila þeská produkce a zbytek pĜedstavovaly tituly z Francie a Itálie.19 Nacisté pomocí týdeníkĤ a celoveþerních filmĤ vystavovali þeského diváka pĜímé a prvoplánové propagandČ. Proto se snažili þeskou hranou produkci co nejvíce omezit a v kinech vyhradit místa pro nČmecké snímky. Provozovatelé kina Aero tak mČli stanoveno, že mohou vČnovat domácí produkci jen 30% svých pĜedstavení. ZároveĖ mČli naĜízeno, aby nejvýhodnČjší nedČlní termíny byly rezervovány pro nČmecké filmy.20 PĤjþovny filmĤ byly naĜízením Ĝíšského protektora zavírány a veškerý filmový materiál byl zabavován gestapem a odvážen do Reichsfilmarchivu do Berlína. Mnoho filmĤ bylo zniþeno. 25. srpna 1939 naĜízením Ĝíšského protektora o pĜísném zatemnČní bylo zavĜeno žižkovské „Bio Republika“. Kino Pokrok zaniklo také 16 ýlenem komise byl i Ĝeditel kina Aero Emil Sirotek. 17 Filmový kurýr: ÚstĜední orgán Filmového ÚstĜedí pro ýechy a Moravu. Praha. 20. záĜí 1940. Roþník XIV. ýíslo 38. titulní strana 18 ýeský filmový plakát 20. století. Brno: Moravská galerie. 2004 19 BEDNAěÍK, Petr. Pražská kina za protektorátu. Praha: Archiv hl. mČsta Prahy. str. 336 20 ŠTÁBLA, ZdenČk. Data a fakta z dČjin ýs.kinematografie 1896 – 1945. Praha: ýs. filmový ústav. 1990
13
v roce 1939, ovšem vinou náhodného požáru. ýeských filmĤ bylo v kinech stále ménČ. NapĜíklad v roce 1944 šlo do distribuce už jen devČt nových celoveþerních hraných filmĤ.21 V roce 1945 se v posledních mČsících války dostaly do kin již jen dva þeské snímky.22 Zvyšující se poþet divákĤ ovšem dokládá, že þeští diváci chodili i na nČmeckou produkci, pĜiþemž preferovali komedie a hudební filmy. Strukturu programu v kinČ Aero tvoĜilo poĜadí týdeník – krátký film – hlavní film. Obsah promítaných týdeníkĤ uvádím na pĜíkladu ze 17.listopadu 1944: 23 Slavnostní zahájení III.díla Sociální pomoci. Slib vČrnosti Vidkunu Quislingovi. Doprava mouky po vodČ. TČlocviþné hry pro mládež. Bitva na západČ. Boje ve Východních Prusích. Dále se v kinČ Aero hrály napĜíklad tyto filmy:24 1941 – Moje dcera žije ve Vídni (NČmecko), Takoví jsou muži (NČmecko), Pandur Trenck (NČmecko), Dva týdny štČstí (ýSR), U svatého Antoníþka (ýSR), PĜednosta stanice (ýSR), Provdám svou ženu (ýSR), Tetiþka (ýSR) 1942 – Nebe a dudy (ýSR), Noc v Hotelu Savoy (NČmecko) 1944 – Ducháþek to zaĜídí (ýSR) 1945 – Cesta do hlubin študákovy duše (ýSR), Kristián (ýSR), ýlovČk þ. 217 (SSSR), VČrni zĤstaneme (ýSR), Bylo to v Donbasu (SSSR) Na pĜíkladu vidíme, že se v kinČ Aero hrály filmy þeské a nČmecké. Uvedené sovČtské filmy v roce 1945 se v kinČ promítaly až po kvČtnovém osvobození. Americké filmy kino nepromítalo. Pokud by v této dobČ kino Aero mČlo nČjaké tendence odlišovat se od ostatních kin a nabízet netradiþní filmové tituly, byla by tato snaha stejnČ potlaþena vládnoucím diktátorským režimem.V kinČ se tak hrály nČmecké propagandistické snímky a þeské veselohry, které byly u divákĤ velmi oblíbené. Snímky Kristián a Cesta do hlubin študákovy duše se staly nejnavštČvovanČjšími þeskými filmy 40. let.25
21 PĜed válkou šlo do distribuce bČžnČ kolem 30 þeských filmĤ 22 BEDNAěÍK, Petr. Pražská kina za protektorátu. Praha: Archiv hl. mČsta Prahy. str. 336 23 VČstník ýeskomoravského filmového ústĜedí. 16.11.1944. ýíslo 21. str. 118-126 24 Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Snímky byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Program kina Aero od roku 1933 do souþasnosti obsahuje velké množství filmĤ. V rozsahu této práce není možné všechny tyto snímky uvést. TČžko také vybrat filmy, které by byly nČjakým zpĤsobem zásadní. Kino Aero hrálo v této dobČ bČžnou produkci adramaturgí se nijak zásadnČ neodlišovalo od ostatních pražských kin. Proto jsem jako pouhý ilustraþní vzorek vybrala nČkolik filmĤ podle náhodného klíþe. 25 HAVELKA, JiĜí. ýeské filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1939; ýeské filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1940; Filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1941; Filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1939-1945
14
3. TRANSFORMACE KINA AERO DO SPOLEýENSKÉHO VLASTNICTVÍ SOCIALISTICKÉHO STÁTU PĜed rokem 1945 vznikla myšlenka zestátnČní kinematografie. DĤvodem k zestátnČní mČla být ekonomická sobČstaþnost. ZestátnČná kinematografie nemČla vznášet žádné nároky na státní rozpoþet, veškeré náklady na svĤj provoz mČla pokrýt ze svých pĜíjmĤ. 11.8.1945 byl podepsán dekret þ.50/1945 Sb. o opatĜeních v oblasti filmu, platný až do roku 1993. Na jeho základČ zaþala být všechna þeskoslovenská kina znárodĖována. Kina pĜešla pod správu Národních výborĤ. Pokud bylo ve mČstČ více biografĤ, vznikaly „mČstské správy kin“. NejvČtší mČstskou správou kin byl „Filmový podnik hl. MČsta Prahy“. Ten v roce 1948 pĜevzal vedení nad kinem Aero. Státem byla rovnČž kontrolována umČlecká tvorba, distribuce a propagace. Stát mČl na filmovou výrobu monopol a jeho požadavkem bylo, aby se film významným zpĤsobem podílel na výchovČ nového, socialistického þlovČka. V jednom z prvních zasedání po únoru 1948 vláda schválila ustavení státního podniku ýeskoslovenský státní film jako jediného nositele veškeré þinnosti v oboru filmu. Poþátkem listopadu 1948 byla svolána první celostátní podniková konference. Na této konferenci byl vytyþen pČtiletý plán þinnosti a rozvoje státního filmu následného znČní: 1) zvýšiti výrobu þeských a slovenských hraných filmĤ, tak aby byl na konci pČtiletky vydáván jeden dlouhý hraný film týdnČ. 2) Obrátiti thematiku filmĤ k souþasnému dČní a zvýšiti jejich ideovou náplĖ. 3) Zlepšiti filmovou stránku technické výroby a vyrovnati tak náskok cizích státĤ. 4) RozšíĜiti síĢ kin tak, aby byla rovnomČrnČ rozdČlena po celém území republiky a aby na 10 obyvatel pĜipadlo prĤmČrnČ 1 sedadlo v kinČ. 5) Zlepšit jakost reprodukce obrazu a zvuku a vyrovnat rozdíly mezi venkovními a mČstskými kiny. 6) VyĜaditi postupnČ nevyhovující provozovny kin a nahradit je dokonalými typovými stavbami. 7) Vybudovat vlastní výrobu filmového materiálu a odstraniti tak závislost ýeskoslovenského státního filmu na dovozu filmové suroviny z ciziny.26 Plán dále specifikoval: „Dovoz filmĤ se odpoutává od komerþních vlivĤ a zahraniþních dovozcĤ, kteĜí ve formČ spoluúþasti na exploitaci dovážených filmĤ ovlivĖovali domácí distribuci a omezovali její možnosti kulturnČ politické. Na místČ dĜívČjší dovozní komise se vytváĜí jako podnikový orgán VýbČrová
26
VČstník þeskoslovenského státního filmu. 1949, þ.3, str.8
15
komise, která vybírá dovážené filmy podle potĜeb a zájmu lidu a státu, rozhodujíc nikoliv podle hledisek komerþních, nýbrž podle mČĜítek kulturních a ideových.“ „Distribuce filmĤ opouští dĤslednČ všechna dĜívČjší komerþní hlediska a staví si za úkol šíĜiti mezi lid kulturnČ politicky hodnotná filmová díla. Vyluþuje soutČž nehodnotných filmĤ, které svou nezdravou pĜitažlivostí zastiĖovaly jejich úþinek. UskuteþĖuje dĤslednČ zásadu kulturní funkce zestátnČného filmu jak v programování, tak v propagaci, která soustĜećuje své úsilí jen na hodnotné filmy. DĜívČjší formy reklamy jsou nahrazovány novými zpĤsoby propagace, zejména v Ĝadách pracujícího lidu organisováním masových návštČv hodnotných filmĤ. V zájmu získání mládeže je rozšiĜován poþet zlevnČných pĜedstavení studentských a uþĖovských. Plánovité zĜizování nových kin se urychluje. Hlavní zmČnu v distribuci filmĤ však pĜináší systém plánovaného programování, jenž dává pĜehled a bezpeþný základ pro stanovení dovozní potĜeby a umožĖuje nepomČrnČ lépe Ĝíditi dovozní politiku. Základem programového plánování je vybudování distribuþní soustavy, jež zajišĢuje všem kinĤm v republice do roka 52 nejhodnotnČjších programĤ, v nichž jsou zahrnuty nejlepší filmy domácí výroby a kulturnČ politicky nejzávažnČjší filmy z ciziny. Zavedení 1. distribuþních sítí od 1. ledna 1949 zabezpeþuje 2080 kinĤm ve všech oblastech republiky na celý rok nejnovČjší a nejhodnotnČjší filmy.“ „RovnČž osvČtová þinnost filmového ústavu, v dĜívČjší dobČ neplodnČ „odborná“, se obrací k výchovČ lidových návštČvníkĤ kin organisováním škol lidového diváka, jejichž úþelem je pĜiblížiti umČlecky a kulturnČ hodnotné filmy lidu a ukazovati krásu ideovČ závažných dČl oproti bezideovým a bezcenným únikovým filmĤm.“27 Pro ilustraci uvádím seznam filmĤ povolených k veĜejnému promítání v únoru 1949: 28 Dlouhé filmy na 35mm: ýervená ještČrka (ýSSR), TĜi muži z Texasu (USA), PĜípad Z 8 (ýSSR), Láska Tarase Ševþenka (SSSR), Mladá garda II. díl (SSSR), SvČdomí (ýSSR), VítČzství sportu, XIV.th Olympiad (Anglie), pásmo krátkých filmĤ – pouþné. Dlouhé filmy na 16 mm: RytíĜ þerného plemene (SSSR), Chlapík z našeho mČsta (SSSR), Slunce zase vychází (Itálie), Napoleon v MoskvČ (SSSR), ýarodČj Karamor (SSSR), O hodném koníþkovi (SSSR), Její velký den (SSSR), Zkušební pilot (SSSR), Prostý hrdina (SSSR), PĜípad Z8 (ýSSR), Muži v offsidu (ýSSR), Zakletá nevČsta (SSSR). Agitaþní krátké filmy: Šroubek vroubek, Velká pĜíležitost, Údolí zdraví a klidu, Budeme bydlet, Stát se stará o své dČti, Vývoz a kvalita. 27 28
VČstník þeskoslovenského státního filmu. 1949, þ.3, str.8 VČstník þeskoslovenského státního filmu. 1949, þ.3, str.10
16
Vidíme zde pĜevážnČ snímky sovČtské. Zejména filmy „výchovného“ charakteru. Amerika a západní Evropa jsou zde zastoupeny pouze jedním snímkem. Z žánrĤ pĜevládají dramata a váleþné filmy. Jedinou komedií je þeský film Muži v offsidu. 3.1. Dramaturgie kina Aero Do ýeskoslovenska masovČ vstoupila kinematografie sovČtská, americké filmy se od roku 1950 témČĜ nepromítaly. V roce 1948 mČlo v ýeskoslovensku premiéru už jen deset filmĤ z Ameriky a stejný poþet i v roce pĜíštím. V roce 1950 pouze jediný. V následujících 13 letech bylo promítnuto jen 27 amerických titulĤ.29 V roce 1953 tvoĜila sovČtská kinematografie až 46 % promítaných filmĤ, þeská tvoĜila 18%.30 V roce 1945 byla pražská kina rozdČlena na kina premiérová a reprízová. Do premiérových kin bylo v roce 1949 zaĜazeno i kino Aero, spolu s dalšími pČti kiny – Arbes, Dukla, Odboj, Oko, Revoluce. Premiéry v tČchto šesti pĜedmČstských kinech byly vždy hrány souþasnČ. PrĤmČrná hrací doba byla v r. 1949 4-9 týdne.31 V kinČ Aero se promítaly agitaþní krátké filmy a celoveþerní dlouhé filmy zabarvené socialistickou ideologií. Z dĤvodu uvádČní nezajímavých a politicky schematických filmĤ, ale i z pĜíþin nástupu televize a jiných druhĤ zábavy, návštČvnost v kinČ Aero klesla. V roce 1959 byla v této souvislosti kapacita sálu kina snížena z 683 na 366 míst. ZároveĖ byla vybudována elevace hledištČ. 1.ledna 1960 byl poĜízen širokoúhlý projekþní systém cinemascope a Aero se tak stalo prvním a jediným cinemascopickým žižkovským biografem. Ostatní žižkovská kina, jejichž technický a stavební stav v té dobČ již pĜestal vyhovovat pĜedpisĤm, zanikala. Kino „Academia“ ve SlavíkovČ ulici bylo zavĜeno koncem roku 1949. V roce 1955 zanikl biograf „Jarov“. Bio „Žižkov“ po druhé svČtové válce pĜejmenované na „Ponec“ hrálo do roku 1960. Ostatní žižkovská kina zanikla v následujícím období normalizace. 1. ěíjna 1970 byl uzavĜen biograf „Tábor“ na KonČvovČ ulici.V roce 1976 bylo zdemolováno kino „Jiskra“ (pĤvodní „Deklarace“) na Komenského námČstí. Pro ilustraci uvádím pĜíklady filmĤ hraných v kinČ Aero v období vlády socialistického režimu:32
29 ývanþara, Miroslav. Už pĜed válkou byla þeská kina zaplavena americkými filmy: Hollywoodský pĜíliv a odliv. Slovo. 31. ěíjna 1997. 30 PIŠTORA, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996, s. 49. HAVELKA, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976 31 JiĜí Havelka. ýeské filmové hospodáĜství 1945 - 1950. Praha: ýeský filmový ústav: 1970. str. 238 32 Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Snímky byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Program kina Aero od roku 1933 do souþasnosti obsahuje velké množství filmĤ. V rozsahu této práce není možné všechny tyto snímky uvést. TČžko také vybrat filmy, které by byly nČjakým zpĤsobem zásadní. Kino
17
1947 – StĜední útoþník (SSSR), Soud národĤ (SSSR), Mstitel (SSSR), Jan Roháþ z Dubé (ýSSR), Casablanca (USA), ChaplinĤv festival (USA), Laurel a Hardy studují (USA), Poslední Mohykán (ýSSR) 1948 – Moskva, hlavní mČsto (SSSR), Jaro (SSSR), Polibek ze stadionu (ýSSR), PĜedtucha (ýSSR), Krakatit (ýSSR), Rapsody in blue (USA), Lassie se vrací (USA), Odvážná školaþka (SSSR) 1953 – První v cíli (NČmecko), Pod JaĜmem (Bulharsko), SplnČný sen (Rumunsko), Svítání (ýSSR), Pavlínka (SSSR/BČlorusko), MČsíc nad Ĝekou (ýSSR) 1954 – Rimskij Korsakov (SSSR), Profesor odchází (Anglie), JestĜáb kontra Hrdliþka (ýSSR), Krejþovská povídka (ýSSR), Komedianti (ýSSR) 1955 – Agent þ. 13 (SSSR), Zrádný prĤvodce (SSSR), Psohlavci (ýSSR), Chaplin hasiþem (USA), MĤj pĜítel Fabián (ýSSR) 1957 – Florenc 13,30 (ýSSR) 1958 – Zde jsou lvi (ýSSR), PovodeĖ (ýSSR), O pĤlnoci (Maćarsko), Mravnost nade vše (ýSSR), ýerný prapor (ýSSR), ýtyĜi kroky v oblacích (Itálie), JeĜábi táhnou (SSSR) 1959 - Ošklivá sleþna (ýSSR), Herci (ŠpanČlsko), StĜíbrný vítr (ýSSR) 1960 – Vstup zakázán (ýSSR), Nebezpeþný podnik (SSSR), Než udeĜí blesk (NDR), Idiot (SSSR), Tulák Archimedes (Francie), Evžen OnČgin (SSSR) 1961 – Vojna a mír (SSSR), PĜíbČh þisté lásky (Japonsko), První rok (Polsko), Nenávist (Anglie), Velká válka (Itálie), Srpnová nedČle (ýSSR) 1962 – Trápení (ýSSR), Labyrint srdce (ýSSR), Noc plná pĜekvapení (Itálie), Najatý vrah (Itálie), Nachové plachty (SSSR), PĤlnoþní mše (ýSSR), Jaká slast žít (Itálie), Gardový seržant (Jugoslávie), Sladký život (Itálie), listopad – dČtský filmový festival 1963 – Amerika oþima Francouze (Francie) 1964 – Všední dny velké Ĝíše (ýSSR), Láska ve dvaceti letech (Francie), NadČje (ýSSR), Boccacio (Itálie), Konec vzpoury (Jugoslávie), Trio Angelos (ýSSR), Prázdniny v ěímČ (Itálie), Poklad na stĜíbrném jezeĜe (1964), dČtský filmový festival, promítání filmĤ k MDŽ 1965 – Sedm stateþných (USA), Scaramouche (ŠpanČlsko/Itálie), HvČzda jménem PelynČk (ýSSR), Kdyby tisíc klarinetĤ (ýSSR), TĜi muži ve þlunu (Anglie), Vinetou (NSR), Hokejová sauna (SSSR), Ital ve VaršavČ (Polsko), Krysa z Ameriky (Francie), Velká nevČra (Itálie), Na východ od ráje (USA) 1966 – Gepard (Itálie), Lásky jedné plavovlásky (ýSSR), Vinetou – Rudý gentleman (NSR), Milovat (Švédsko), Muži a boj (Maćarsko), PozdČji miláþku (USA), RĤžový panter (USA), Kožené bundy (Anglie) Aero hrálo v této dobČ bČžnou produkci adramaturgí se nijak zásadnČ neodlišovalo od ostatních pražských kin. Proto jsem jako pouhý ilustraþní vzorek vybrala nČkolik filmĤ podle náhodného klíþe.
18
1967 - Frigo (USA), Koþár do VídnČ (ýSSR), Skokan (USA), Nevinej (ŠpanČlsko/Argentina), Král králĤ (ýSSR), Lidé z maringotek (ýSSR), Muž z Ria (Francie) V kinČ Aero se promítaly premiéry tČchto filmĤ: 33 1951 – 5.1. Baškirský šíp 1952 – 12.9. Kolonie pod zemí 1953 – 2.10. Staré povČsti þeské, 31.12. JestĜáb kontra Hrdliþka 1954 – 7.5. Komedianti, 22.10. Hamlet 1955 – 11.3. Dnes veþer všechno skonþí 1956 – 25.1. ZaostĜit prosím!, 1.6. V pásmu 45, 22.6. Ztracená stopa, 30.11. Neporažení 1957 – 1.2. Advent, 8.3.Vražda v DantovČ ulici, 10.5. Ztracenci, 31.5. Hrátky s þertem, 23.8. Dobrý voják Švejk, 4.10. Profesor Hanibal 1958 – 9.5. Žižkovská romance, 24.10. Morálka paní Dulské 1959 – 20.3. Hry a sny, 10.4. Povídky o Leninovi, 1.5. Zákon je zákon, 5.6. Noc rozhodnutí 1960 – 15.5. Míšenci, 2.9. PĜerušená píeseĖ Z uvedených filmĤ opČt pĜevládají snímky þeské a sovČtské kinematografie. Dále vidíme pĜevahu snímkĤ z dalších socialistických zemí. V roce 1947 a 1948 je zde zastoupeno ještČ nČkolik amerických filmĤ. V letech 1953 - 1964 žádný, kromČ amerických grotesek. 50. léta jsou opČt obdobím ideologicky angažovaných snímkĤ. Americké filmy se objevují až po roce 1965, v souvislosti s mírným politickým uvolnČním vládnoucího režimu. ŽánrovČ se jedná o komedie, dobrodružné filmy a dramata. Od poþátku 60. let se také objevují filmy ze západní Evropy a filmy „nové vlny“. Program je žánrovČ rĤznorodČjší a zajímavČjší.
33
HAVELKA, JiĜí. ýeskoslovenské filmové hospodáĜství.
19
4. KINO AERO V OBDOBÍ NORMALIZACE Pražské jaro 1968 bylo obdobím politického uvolnČní. Reformy Pražského jara byly pokusem spustit proces þásteþné demokratizace. Tento pokus se nesetkal s pochopením na sovČtské stranČ a v srpnu 1968 vpadla do ýeskoslovenska sovČtská okupaþní vojska. Po srpnu 1968 se nČkteré filmy natoþené ještČ v atmosféĜe politického uvolnČní již v kinech nesmČly promítat, jiné byly brzy po uvedení staženy. Ve filmové tvorbČ, jako ostatnČ v kultuĜe obecnČ, nastoupily ideologický dohled a tvrdá cenzura. Deset þeských celoveþerních filmĤ natoþených v letech 1969-70 se vĤbec nedostalo do distribuce, jiné se promítaly jen krátce, mnoho starších dČl, vþetnČ mezinárodnČ nejúspČšnČjších filmĤ šedesátých let bylo z obČhu vyĜazeno.34 Státní podnik ýeskoslovenský film (ýSF) Ĝídil filmovou distribuci, která byla reprezentována monopolní ÚstĜední pĤjþovnou filmĤ (ÚPF), mající za úkol pĜípravu filmĤ k uvedení v kinech . VýbČr filmĤ zajišĢovala tzv. VýbČrová komise, ale schvalovací oprávnČní bylo v rukou ÚstĜedního Ĝeditelství ýSF (Úě ýSF). Centrální organizací zahraniþního obchodu byl ýeskoslovenský filmexport. ÚstĜední Ĝeditelství ýSF vykonávalo tyto úkoly: 1) koordinovalo plány tvorby a distribuce þeské a slovenské kinematografie 2) Ĝídilo, koordinovalo a kontrolovalo zahraniþní styky þeskoslovenské kinematografie a to jak komerþního, tak i nekomerþního charakteru 3) urþovalo celkovou koncepci ekonomiky, vþetnČ stanovení základních zásad mzdových, honoráĜových a cenových a vydávalo jednotné právní normy pro oblast þeskoslovenské kinematografie v rozsahu vládního naĜízení 13/62 4) stanovilo základní úkoly technického rozvoje a vČdecko-výzkumného charakteru v oboru filmu35 V dubnu 1971 byla pĜedsednictvu ÚV KSý pĜedložena zpráva, která podala všeobecnou kulturnČ-politickou informaci o situaci normalizace ve filmu. Mimo jiné se v ní uvádČlo, že: „Dramaturgická skladba kupovaných filmĤ a jejich pĜíprava pro promítání byla v prĤbČhu roku 1969 a 1970 i dalších let podstatnČ ovlivnČna nákupem Ĝady kvalitních filmĤ ze socialistických zemí. PĜi této pĜíležitosti byla stanovena rovnČž zásada, že napĜíštČ nemá podíl západních filmĤ v celoveþerním dramaturgickém plánu pĜekraþovat 40%. NapĜíštČ se vycházelo z pomocného ukazatele, že vedle 20% filmĤ þeskoslovenské produkce má být v roþním dramaturgickém plánu nasazováno minimálnČ 40% filmĤ z ostatních socialistických kinematografií a maximálnČ 40 % z 34 35
ýeský filmový plakát 20. století. Brno: Moravská galerie. 2004 HAVELKA, JiĜí. ýs. filmové hospodáĜství 1966 – 1970. Praha: ýeskoslovenský filmový ústav. 1976.
20
kinematografií ostatních zemí nesocialistického svČta.“36 4.1. Dramaturgie kina Aero V kinech mČlo každoroþnČ premiéru pĜes 200 filmĤ. Ty tvoĜilo 40-45 snímkĤ domácích, pĜibližnČ 40 snímkĤ sovČtských a 50 filmĤ z dalších evropských socialistických zemí. Z Ameriky mČlo roþnČ premiéru kolem 15 snímkĤ, za západní Evropy asi 40 filmĤ a zbytek pĜedstavovaly snímky z jiných kontingentĤ. V programování kin platil pomČrný systém: socialistické produkce tvoĜily 60% repertoáru (z toho tĜetina mČla být pokryta domácí tvorbou), nesocialistické nesmČly pĜesáhnout 40%.37 Poþet premiér celoveþerních filmĤ byl v prĤbČhu osmdesátých let vyšší než 210 a kina každý rok nabízela v programu filmy z 25 až 30 státĤ svČta. Pro filmy z tzv. vyspČlých nesocialistických zemí (Evropa, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko) platil regulaþní princip, podle kterého nesmČly pĜekroþit 30% filmové nabídky. Zbytek zahraniþích filmĤ byl dovážen ze socialistických státĤ a zemí tĜetího svČta.38 Po listopadu 1989 se do kin vrátilo formou obnovených premiér osm dĜíve zakázaných filmĤ.. V roce 1990 pak bylo do kin uvedeno až 84 þeských snímkĤ, k nimž vČtšina patĜila k pozastaveným nebo neuvedeným titulĤm 60. let. V roce 1991 bylo uvedeno ještČ 41 þeských filmĤ. V následujícím roce se však doþkalo premiéry v kinČ už jen šest nových þeských filmĤ, což je nejnižší poþet od váleþného roku 1945 do souþasnosti. V roce 1993 pak poþet þeských filmĤ mírnČ stoupl na 14.39 V roce 1990 procentní limity promítaných filmĤ pĜestaly platit, avšak nadále fungoval monopol ÚPF a monopol zahraniþního obchodu, ztČlesnČný Filmexportem. Podíl amerických filmĤ v naší distribuci stoupl z 5% v polovinČ 80.let a 10% na jejich konci, na 37% v roce 1991, 77% v roce 1992 a 69% v roce 1993.40 V letech 1994 – 1999 se kina potýkala s poklesem návštČvnosti. Programová nabídka þeských kin byla málo pestrá. Podíl amerických filmĤ v naší distribuci tvoĜil 73% v roce 1994, do roku 1998 kolísal okolo dvou tĜetin a v roce 1999 klesl na 53%. Poþet þeských filmĤ se po celé období držel nad 10% premiér, pĜiþemž jejich absolutní poþet kolísal mezi 15-20 tituly roþnČ.41 BČhem období normalizace se konaly rĤzné pĜehlídky sovČtského filmu. V roce 1960 se v Praze uskuteþnil MČsíc þeskoslovensko-sovČtského pĜátelství. Oslavy byly zahájeny slavnostním 36 37 38
39 40 41
PURŠ, JiĜí. Obrysy vývoje þeskoslovenské znárodnČné kinematografie. Film a doba 1979, þ.25, s. 128 ýeský filmový plakát 20. století. Brno: Moravská galerie. 2004 DANIELIS, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19, (þ.1). 2007. Str. 53-104 DANIELIS, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19, (þ.1). 2007. Str. 53-104 DANIELIS, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19, (þ.1). 2007. Str. 53-104 DANIELIS, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19, (þ.1). 2007.Str. 53-104
21
uvedením pĜehlídky sovČtských filmĤ v kinČ Sevastopol. V dalším týdnu byly uvedeny pĜehlídky v jednotlivých obvodech, kam patĜilo i kino Aero. Pro pĜehlídku byly urþeny filmy: Serjožka, VichĜice, Muž þinu, Foma GordČjČv, Lileja, Ta pravá, Pro cizí slávu. 42 Od 6.listopadu do 10. prosince 1975 uvádČlo kino Aero spolu s dalšími kiny ve všech pražských obvodech v rámci MČsíce þeskoslovensko-sovČtského pĜátelství, pĜehlídku nových sovČtských filmĤ na základČ jednání výboru Klubu pĜátel sovČtského filmu. Kino Aero promítalo širokoúhlé filmy: My se vrátíme, S tebou a bez tebe, Chceš-li být šĢasten, Blokáda. Na klasickém formátu kina promítala filmy: ýervená kalina, Dva podivíni a Pamatuj si své jméno!43 KromČ tČchto hlavních filmĤ uvádČla pražská kina desítky dalších dČl sovČtské kinematografie. V roce 1976 se pražská kina promČnila v agitaþní centra, kde byly otevírány výstavky o výsledcích pražských prĤmyslových podnikĤ a o jejich podílu na veĜejném životČ jednotlivých obvodĤ. Kino Aero pĜedstavilo závod Teslu Strašnice. V ĜadČ kin se také uskuteþĖovaly agitaþní schĤze i diskuse s poslanci.44 V mČsíci pĜátelství v roce 1976 bylo v pražských kinech uvedeno 85 celoveþerních filmĤ. KromČ slavnostních premiér v centru mČsta se konaly obvodní pĜehlídky nové sovČtské tvorby, þtvrtý roþník Festivalu národních kinematografií SSSR a pĜehlídka úspČšných filmĤ z posledních let, zakonþená filmy spisovatele, režiséra a herce V. Šukšina. V kinČ Aero mČly obvodní pĜehlídky nové tvorby nejvČtší návštČvnost.45 V roce 1979 se v MČsíci þeskoslovensko-sovČtského pĜátelství uskuteþnila pĜehlídka snímkĤ natoþených podle klasických literárních pĜedloh pod názvem Díla klasikĤ na filmovém plátnČ. V kinČ Aero mohli diváci zhlédnout filmy Drama na lovu, Otec Sergej a Ženitba.46 V roce 1979 se navíc kino Aero ve svém pražském obvodu stalo stĜediskem pro práci se sovČtským filmem.47 Na podzim roku 1980 zahájily v Praze þinnost Kluby mladých pĜátel sovČtského filmu. Pro žáky prvního stupnČ ZDŠ byl pĜipraven dlouhodobý cyklus Ze zlatého fondu ruských pohádek, pro druhý stupeĖ pak cyklus Hrdinové knížek na filmovém plátnČ. ýinnost klubĤ, které organizoval mČstský výbor SýSP ve spolupráci s filmovým podnikem, byla soustĜedČna také do kina Aero. KromČ toho byly každý rok pĜipraveny dvČ slavnostní premiéry nových sovČtských filmĤ a na tato pĜedstavení byli pozváni výhradnČ þlenové Klubu mladých pĜátel sovČtského filmu. Dále byly poĜádány besedy, výstavky a soutČže Poznej sovČtský film.48 42 43 44
45 46 47 48
Filmová kartotéka, 5.11.1960, þíslo 43, str. 2 Zpravodaj þeskoslovenského filmu.1975.þíslo výtisku 35-36.str.39 Zpravodaj þeskoslovenského filmu.1976, þíslo 28, str.15 Zpravodaj þeskoslovenského filmu. 1976, þíslo 41-42, str. 16 Zpravodaj þeskoslovenského filmu. 1979, þíslo 44-45, str.21 Kino. 1.5.1979, þíslo výtisku 9, str. 2 Kino. 9.9.1980, þíslo výtisku 18, str.2
22
V roce 1986 se v Praze oslavovala filmovými programy celoroþní práce se sovČtským filmem, zamČĜená k významným událostem a výroþím: XXVII. sjezdu KSSS, XVII. sjezdu KSý, volbám do zastupitelských orgánĤ a Mezinárodnímu roku míru. Ve všech obvodech Prahy probČhl Festival sovČtských filmĤ, zaĜazených do pĜehlídek Bojovali za mír a naši svobodu a Odkaz minulosti pro dnešek. Souþástí pĜehlídky mČsíc pĜátelství v kinech byl také film režiséra E. Klimova Jdi a dívej se, který se promítal právČ v kinČ Aero.49 4.þervna 1987 byl v kinČ Aero zahájen Filmový festival pracujících – léto, který se uskuteþnil ve všech obvodech hlavního mČsta. Tímto festivalem zaþal program Pražského filmového léta v roce 1987, který pĜipomínal zároveĖ 30.výroþí vzniku Filmového podniku hlavního mČsta Prahy. Festivalové filmy byly na programu všech kin do zaþátku þervence, odehrálo se 19 nových titulĤ. Pro mladé diváky se þervnu ve všech obvodech poĜádalo Rozlouþení se školou. PĜed pĜedstaveními se uskuteþnily doprovodné kulturní poĜady, ve kterých se pĜedstavili jednotlivci i soubory zájmové umČlecké þinnosti a lidových škol umČní obvodu.50 PĜíklady filmĤ promítaných v kinČ Aero ve vybraných letech: 51 1968 – Jak ukrást Venuši (USA), Poslední noc dČtství (Rumunsko), Bláznivý PetĜíþek (Francie), Markéta Lazarova (ýSSR), Babiþka (ýSSR) 1976 – distribuþní premiéry: Mnoho povykĤ pro nic (SSSR), Tetované þasom (ýSSR/SSSR), Nasimi (ýSSR) 1977 – premiéra: 24.6. Moje nultá hodina (NDR) 1980 – Poplach v oblacích (ýSSR) Na tomto pĜíkladu vidíme, jakou zmČnu pĜineslo politické uvolnČní v roce 1968. V Aeru se v tomto roce promítaly mnohem zajímavČjší, umČlecky a intelektuálnČ hodnotnČjší filmy rĤzných žánrĤ. Na plátno kina se dostaly snímky „nové vlny“. V následujících letech, po vpádu sovČtských vojsk, opČt vidíme pĜevahu sovČtských a þeských ideologicky angažovaných snímkĤ.
49 Zpravodaj þeskoslovenského filmu.1986.þíslo výtisku 38.str.21 50 Zpravodaj þeskoslovenského filmu.1987, þíslo výtisku 11.str.45 51 Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Filmy byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Snímky byly vybrány z kulturních programĤ tištČných v dobových periodikách. Program kina Aero od roku 1933 do souþasnosti obsahuje velké množství filmĤ. V rozsahu této práce není možné všechny tyto snímky uvést. TČžko také vybrat filmy, které by byly nČjakým zpĤsobem zásadní. Kino Aero hrálo v této dobČ bČžnou produkci adramaturgí se nijak zásadnČ neodlišovalo od ostatních pražských kin. Proto jsem jako pouhý ilustraþní vzorek vybrala nČkolik filmĤ podle náhodného klíþe.
23
5. KINO AERO JAKO PRVNÍ FILMOVÝ KLUB PO ROCE 1989 V roce 1991 zaþala novodobá historie þeské filmové distribuce. V þeském distribuþním prostĜedí vznikla reálná hospodáĜská soutČž, aþkoli ještČ nebyla legislativnČ potvrzena. ÚstĜední Ĝeditelství ýSF bylo zrušeno. Jednotlivé podniky ýSF se staly samostatnými hospodáĜskými organizacemi a byly zaþlenČny do sféry Ministerstva kultury ýR. V tomto období vznikly dva dĤležité právní dokumenty, ovlivĖující filmovou distribuci dodnes. Zákon 241/1992 Sb. o Státním fondu ýeské republiky pro podporu a rozvoj þeské kinematografie a zákon 273/1993 Sb. o nČkterých podmínkách výroby, šíĜení a archivování audiovizuálních dČl, o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ a nČkterých dalších pĜedpisĤ. První zákon umožnil vznik Státního fondu ýeské republiky pro podporu a rozvoj þeské kinematografie. Druhý zákon stanovil nČkteré definice a upravil nČkteré záležitosti distribuce, ale jeho nejpodstatnČjší þástí byl jeho pĜedposlední paragraf, který znČl: Zrušují se §1, §3 odst. 2 a §4 dekretu prezidenta republiky þ. 50/1945 Sb., o opatĜeních v oblasti filmu.52 Zákon o audiovizi ze dne 15.10.1993 zlegalizoval soukromé podnikání v oblasti filmové tvorby a distribuce, které v té dobČ již v praxi existovalo. Na poþátku roku 1991 stále ještČ fungovala jen jediná distribuþní organizace, která byla vlastnČna státem a pouze zmČnila své jméno z ÚPF na Lucernafilm. PozdČji vznikaly další již soukromé distribuþní spoleþnosti. V roce 1992 navíc vznikl Národní filmový archiv (NFA) a v roce 1993 Asociace þeských filmových klubĤ (AýFK). ObČ organizace se podílely na rozšíĜení nabídky filmových klubĤ o alternativní nekomerþní filmy. Nezbytným doplnČním filmové distribuce byly také jednorázové akce, festivaly a pĜehlídky. Od poþátku 90. let kina pozvolna pĜecházela pod správu mČstských a obecních úĜadĤ, þást byla restituována a þást privatizována. VČtšinou se ale nový majitel snažil využít prostory k lukrativnČjšímu podnikání, než bylo provozování kina. To mČlo za následek úbytek kin na území celé ýeské republiky. Filmový podnik zaþal všechna pražská kina privatizovat hned po listopadu 1989. Proces privatizace byl ale dlouhý a na Aero tak pĜišla Ĝada až v roce 1997. Správu nad kinem pĜevzala MČstská þást Prahy 3. MČstský úĜad vypsal veĜejnou soutČž na nového provozovatele s pokusem o záchranu jediného kina v katastru celé Prahy 3. Kino Aero pĜed vypsáním veĜejné soutČže vykazovalo minimální návštČvnost. Objekt kina navíc zaþínal být v havarijním stavu.V roce 1997 byli radními osloveni Pavel Rajþan a Petr Vítek, zakladatelé kultovní žižkovské hospody „U vystĜelenýho oka“, aby vypracovali projekt kina. Projekt vypracovali a uspČli.
52
DANIELIS, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19, (þ.1). 2007. Str. 53-104
24
Založili obþanské sdružení Pro-Aero (Spoleþnost pro obnovu a rozvoj kina Aero)53, které dostalo od mČstské þásti nájemní smlouvu na 10 let. Nájemné bylo zpoþátku vysoké, teprve až po pĜestavbČ a vložení investic do kina Praha 3 nájemné snížila. „Poþáteþní investice byla naše,“ Ĝíká Rajþan, „radnice nám zaþala pomáhat až po nČkolika mČsících, když vidČla, že kino zaþíná fungovat. Snížila nájem a zaplatila tĜeba nová sedadla.“54 ÚspČch projektu byl založen na „geniu loci“ kina. V lednu roku 1998 prošlo kino þásteþnou rekonstrukcí. Fasáda kina dostala modrý nátČr, byl upraven venkovní prostor pĜed kinem, pĜed plátnem bylo postaveno jevištČ pro divadelní pĜedstavení, koncerty a další doprovodné akce, v pĜedsálí kina vznikl bar se stylovými sklápČcími kino sedátky s kapacitou 70 míst, foyer kina bylo uzpĤsobeno ke konání výstav, bylo rekonstruováno sociální zaĜízení, zaveden moderní ozvuþovací systém a na sedadla v sále namontovány držáky na skleniþky s pitím. Rekonstrukce netrvala ani mČsíc, 6.února 1998 se zaþalo znovu promítat. Provozovatelé zahájili novou etapu starého kina pod sloganem „Kino Aero – kino, ve kterém se budete vznášet“. Hlavním cílem projektu bylo vytvoĜení kvalitního programu kina s možností využití multifunkþního sálu pro další aktivity, jakými byly napĜ. divadelní pĜedstavení pro dospČlé i dČti, koncerty, výstavy fotografií, atd. „Naše kino je spíše multimediálním prostorem. Na to jsme vsadili hned od zaþátku, a díky tomu nás i jako pronajímatele žižkovská radnice ve veĜejné obchodní soutČži vybrala,“ Ĝekl Pavel Rajþan.55 PĤvodnČ mČlo promítání svĤj Ĝád. Od pondČlí do stĜedy byly uvádČny filmy pro nároþného diváka, þtvrtek a nedČle byly vyhrazeny divadlu, pátek a sobota byly urþeny pro milovníky akþních filmĤ.V sobotu se navíc hrálo divadelní pĜedstavení pro dČti. Po mČsíci provozu však provozovatelé zjistili, že se uvedené programové schéma neosvČdþilo. Lidé na komerþní filmy nechodili. Ty mohli vidČt v multiplexech, které jim navíc nabízely širší sortiment služeb. Od té doby zaþali hrát pouze klubové filmy, a to každý den jiný. Tehdy ale šlo jen o filmy, které byly bČžnČ v distribuci a bylo je možné vidČt i v ostatních kinech. V prĤbČhu roku 1999 však zjistili, že v distribuci nČkteré filmy zcela chybí a tak je zaþali shánČt pĜímo od zahraniþních distributorĤ a majitelĤ práv, což bylo nákladné a z hlediska návratnosti i riskantní. Ovšem zrodila se myšlenka poĜádat vČtší retrospektivy, tzn. že se pĜivezlo více filmĤ od jednoho tvĤrce. To vyvolalo obrovský zájem, protože v ýeské republice v té dobČ chybČla jakákoli prezentace filmové klasiky, aþkoli poptávka po ní existovala. Dvakrát až pČtkrát do mČsíce bylo úplnČ vyprodáno, zbylé dny v mČsíci byla zaplnČna tĜi þtvrtina sálu. PrĤmČrnČ pĜišlo dennČ 200 divákĤ. 56 To pĜineslo nutnost dalších investic.Dovezené filmy bylo potĜeba pĜeložit, takže se zakoupily sluchátka pro simultánnČ pĜekládané filmy a anténa 53 54 55 56
viz. stanovy sdružení registrované u MV ýR dne 31.12.1997 Jak se klubou klubová kina. Reflex. 43/03. str.31 Komerþní filmy nepromítáme, protože lidé o nČ nemČli zájem, Ĝíká provozovatel Aera, MF Dnes 10, 1999, þ.29 Informace od souþasného provozního kina Mirka Velše.
25
na vysílání pĜekladu. V roce 2000 probČhla v souvislosti s velkou návštČvností další rekonstrukce. Spoþívala ve stavbČ systému Dolby digital. Dotace šla z prostĜedkĤ Evropské unie, jelikož se Aero pĜidružilo k organizaci Europa Cinemas57, která sdružovala kina, hrající urþité procento evropského repertoáru. Další rekonstrukce v celkovém objemu 2,5 mil. Kþ probČhla v závČru roku 2001. DĤvodem pro uskuteþnČní rekonstrukce byla snaha o zefektivnČní projekcí z rĤzných nosiþĤ a také simultánní tlumoþení filmĤ, což bylo dĤležité pĜedevším pĜi pravidelných pĜehlídkách a retrospektivách. Tehdy se jednorázovČ promítaly filmy dovezené ze zahraniþí, a tudíž bez þeských titulkĤ. Hlavní úpravy se týkaly promítacího sálu, pĜiþemž kino vymČnilo stará dĜevČná sedadla, za nová pohodlnČjší, do kterých nainstalovalo rozvodný systém pro sluchátka na simultánní pĜeklad. Nové sedaþky byly vybírány s ohledem na pĤvodní zachovaný interiér sálu z tĜicátých let. Originální držáky nápojĤ také zĤstaly zachovány. Aby mČlo kino na pĜestavbu finance, zažádalo o grant Státní fond pro podporu a rozvoj þeské kinematografie, který financoval polovinu. Druhou polovinu poskytla MČstská þást Prahy3 s tím, že si takto zakoupila nové sedaþky ve svém kinČ. Celková kapacita kina se snížila z pĜedešlých 366 na 336 míst. Vedle projekþní kabiny vznikla oddČlená tlumoþnická kabina pro pĜekladatele. Byl poĜízen nový datový projektor, který umožnil kvalitní projekci filmĤ ve formátech DVD, VHS þi BETA. Tím se podaĜilo znaþnČ rozšíĜit dramaturgické možnosti kina. Stavební úpravy se dále týkaly prostoru baru a galerie a pokladny. Díky novČ Ĝešenému pokladnímu okénku odpadly fronty uvnitĜ foyer, které návštČvníkĤm vadily. V celém kinČ byla položena nová podlahová krytina, zlepšilo se i odvČtrání prostoru baru. 5.1. Dramaturgie kina Aero 1) Filmová pĜedstavení: TvoĜila stČžejní þást veškerého dČní v kinČ Aero. Program byl zamČĜen na nároþného diváka. VČkový prĤmČr návštČvníkĤ kina nepĜesáhnul 30 let. Ustálené þasové rozvržení nabízelo 16 projekcí týdnČ, pĜiþemž každý titul byl zpravidla promítán pouze jeden den. PĜi tvorbČ dramaturgie kino spolupracovalo s distribuþními firmami (napĜ. Cinemart, Sunfilm, Artcam Praha, AýFK), které se specializovaly pĜedevším na umČlecké, kvalitní evropské filmy. DlouhodobČ rovnČž kino spolupracovalo s JiĜím Králíkem, Ĝeditelem Letní filmové školy v Uherském Hradišti, autorem Projektu 100 a s dalšími osobnostmi þeského filmového svČta. Po zvolení Pavla Rajþana 57 V roce 2000 se Kino Aero stalo po pĜísném výbČru ze strany Evropské unie þlenem prestižní sítČ kin Europa Cinemas, jež sdružuje na 300 kin ze zemí EU a z þlenských zemí Rady Evropy. V rámci þlenství v tomto ĜetČzci byl Kinu AERO pĜiznán grant z fondu Rady Evropy Eurimages, z jehož prostĜedkĤ byl v KinČ AERO v srpnu 2000 vybudován nový zvukový systém Dolby Digital.ýlenství ve skupinČ Europa Cinemas je založeno na dlouhodobé podpoĜe evropského filmu a podmínČno plnČním nároþných kritérií, jež jsou pravidelnČ kontrolovány ze strany Europa Cinemas.
26
místopĜedsedou Asociace ýeských Filmových KlubĤ (AýFK) bylo v kinČ Aero zĜízeno Metodickoinformaþní centrum AýFK, jehož náplní bylo poskytování pomoci a informací síti filmových klubĤ AýFK. Kino Aero se zároveĖ stalo výhradním premiérovým kinem AýFK. V prĤbČhu minulých let navštívily kino mnohé osobnosti filmového svČta (napĜ. Terry Gilliam, Terry Jones, þlenové legendární britské skupiny Monty Python‘s, Goran Paskaljeviü a jiní). Program byl sestavován do tématických blokĤ podle: a) režie (profily režisérĤ, scénáristĤ) b) námČtu (napĜ. hudba a film, dokument, animované filmy) c) zemČ (napĜ. Finské dny, Chilské dny) d) festivaly (napĜ. OzvČny MFF Cannes, OzvČny Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary) NáslednČ se kino Aero rozhodlo rozšiĜovat nabídku domácích distribuþních spoleþností o nČkteré tituly, které v þeské distribuþní síti nejsou k dispozici. SamostatnČ, þi ve spolupráci s kulturními stĜedisky zahraniþních státĤ v ýeské republice (British Council, Goethe-Institut ad.) obstarávalo a nakupovalo jednorázová práva a kopie k filmĤm, kterými doplĖovalo souþasnou nabídku filmĤ v distribuci ýR. Touto aktivitou tak dávalo možnost domácímu publiku seznámit se s hodnotnými díly a tvĤrci svČtového filmu. Jednalo se o organizaþnČ a finanþnČ velmi nároþnou záležitost. V roce 2001 kino Aero napĜíklad pĜipravilo: - ve spolupráci s Dánským zastoupením pĜehlídku filmĤ L.v.Triera. - profil Andreje Tarkovského - profil Emira Kusturici - ve spolupráci s Goethe-Institutem Praha: profil režiséra T.Tykwera za jeho osobní úþasti, Regina Ziegler Production, Hele film a pivo z Bavorska, profil Wima Wenderse. - ve spolupráci s British Council Praha kompletní pĜehlídku filmĤ Petera Greenawaye. - ve spolupráci se Švédskou ambasádou prĤĜez tvorbou svČtoznámého tvĤrce Ingmara Bergmana. - ve spolupráci s Polským institutem týden filmĤ A.Hollandové za osobní pĜítomnosti režisérky a profil K.Kieslowskeho V rámci projektu „Kino Aero dČtem“ promítalo každou sobotu odpoledne filmy pro celou rodinu a v nedČli pohádky pro nejmenší. ZároveĖ poĜádalo pĜedstavení pro mateĜské, základní a stĜední školy. PĜed každým filmem kino promítalo krátký pĜedfilm, napĜíklad þeský animovaný film. Byly to snímky vypĤjþené od spoleþnosti Krátký film. V oblasti animovaného filmu byl dvakrát do mČsíce, pokaždé ve stĜedu, takzvaný Den animovaného filmu. Od tĜí hodin odpoledne se promítala animace pro dČti, od šesti hodin animace pro každého a od pĤl deváté veþer byla animace pro nároþnČjší. Dramaturgii mČl na starost Aurel Klimt z Krátkého filmu. ýasté byly také lektorské 27
úvody pĜed pĜedstavením a pĜednášky po nČm. 2) Další aktivity: a) divadlo Divadelní pĜedstavení se soustĜećovala pĜedevším na divadla pro dČti, která kino pravidelnČ uvádČlo každou nedČli. PĜíležitostnČ, a to vČtšinou ve spojení s filmem nebo s hudbou uvádČlo i divadelní pĜedstavení pro dospČlé. b) výstavy Ve vlastní produkci kino každý mČsíc poĜádalo v pĜedsálí kina výstavy fotografií, pĜiþemž dávalo možnost vČtšinou mladším autorĤm. V kinČ vystavovali studenti katedry fotografie FAMU, studenti Nottinghamské university GB, i studenti polygrafie z Krakova. Výstavní prostor byl používán i jako možnost doplnČní profilĤ filmového autora (napĜ. výstava fotografií Petera Greenawaye nebo Wima Wenderse) c) koncerty Do programu kino nepravidelnČ zakomponovávalo koncerty, pĜevážnČ alternativní hudby, ve spojení s filmovým pĜedstavením. (Ve zdejším sále vystupoval Jarek Nohavica, Václav Koubek, Jan BudaĜ, skupiny Laura a její tygĜi, Už jsme doma, Zuby nehty, ýechomor aj.) d) kĜty knih a CD Obþanské sdružení Pro-Aero od samého poþátku také velmi úzce spolupracovalo s místními orgány samosprávy (tj. MČstská þást Praha 3). Podílelo se na organizaci a poĜádání kulturních aktivit v rámci Žižkova (Žižkovský masopust, Žižkovské vinobraní, Setkání s žižkovskými umČlci.) Filmový klub kina Aero se postupem doby stal nejvČtším Filmovým klubem v Praze. Profilové veþery filmových tvĤrcĤ zaznamenávaly úspČch pĜedevším u mladých lidí. Zpoþátku sice nebyla návštČvnost nijak vysoká: „Nejhorší to bylo prvních pár mČsícĤ, kdy se z pĤvodnČ klasického kina stalo klubové. Lidé totiž nejprve museli zjistit, že se s kinem stala nČjaká zmČna,“58 vzpomíná na zaþátky Ivo Andrle, jeden ze zakladatelĤ Pro-Aera. Do roku 2000 však návštČvnost vzrostla až na témČĜ 8000 lidí mČsíþnČ (100 000 návštČvníkĤ roþnČ) a i nadále vykazovala rostoucí trend.59 Tento údaj je významný pĜi zohlednČní celkového trendu poklesu návštČvnosti kin v ýR. Kino Aero bylo uvedeno v pravidelné ZprávČ o þeské kinematografii Ministerstva kultury ýR z roku 2000 jako jediné kino v celé ýR, které zaznamenalo nárĤst návštČvnosti oproti roku pĜedchozímu. Poþátkem roku 2006 byla založena distribuþní spoleþnost Aerofilms. Jedná se o spoleþný projekt kin Aero a SvČtozor a Johna Caulkinse, Ĝeditele Mezinárodního festivalu hudebních filmĤ 58 59
Malá kina pĜežívají éru multikin. MF Dnes. 20.4.2004. C/6 Údaje poskytl Pavel Rajþan.
28
Music on Film – Film on Music. Aerofilms se orientuje na hrané a dokumentární filmy, které na území ýeské a slovenské republiky distribuuje v kinech, na DVD a nabízí je rovnČž k televiznímu vysílání. Filmy distribuované Aerofilms se neomezují pouze na souþasnou tvorbu. PĜi výbČru filmĤ a jejich uvedení se Aerofilms spoléhá pĜedevším na své dlouholeté zkušenosti z provozování artových kin a na blízkost a znalost „svého“ publika. 60
60
Zdroj: www.aerofilms.cz
29
6. MULTIPLEXOVÁ KINA A JEJICH KONKURENýNÍ VZTAH S MALÝMI JEDNOSÁLOVÝMI KINY ŠíĜení multiplexĤ v ýeské republice zaþalo rokem 1996, pĜesnČji 4. dubna, kdy své brány otevĜelo multikino na pražském sídlišti Jižní MČsto. Bylo vybudováno pĜestavbou sídlištního objektu a disponovalo osmi projekþními sály s kapacitou pro 1120 divákĤ. Multiplexy jsou charakterizovány jako kina kvalitního technického vybavení, vþetnČ dobrého zvuku a velkých pláten, pohodlných sedadel s možností konzumace širokého sortimentu obþerstvení bČhem promítání. Jsou situovány vČtšinou v nákupních, nebo zábavních centrech. Nabízejí premiéry nejnovČjších akþních trhákĤ a jiných komerþních titulĤ. Vstupné v multikinech je sice oproti kinĤm klasickým výraznČ dražší, ale díky širokému spektru nabízených služeb, návštČvníkĤm multiplexĤ nevadí si za zážitek v multikinu pĜiplatit. 61 Multiplexová kina vykazují obrovský nárĤst v poþtu návštČvníkĤ. To mĤžeme vidČt z tČchto údajĤ ýeského statistického úĜadu (ýSÚ):62 V roce 1999 se tĜi multikina pĤsobící na tuzemském trhu podílela zhruba deseti procenty na celkové návštČvnosti kin. O þtyĜi roky pozdČji, kdy poþet multikin vzrostl na patnáct, þinil jejich podíl na návštČvnosti již bezmála 54 %. A v roce 2010 tento podíl u šestadvaceti stávajících multikin tvoĜil sedmdesát procent. Konkurence multiplexových kin pĜinesla na jedné stranČ zvýšení technické kvality nČkterých klasických kin na druhou stranu mnoho malých kin z dĤvodu budování multiplexĤ zaniklo. Úbytek klasických kin ostatnČ dokládají následující þísla ýSÚ.63 Z tČchto údajĤ vyplývá, že v roce 1989 bylo na území ýeské republiky v evidenci 2025 kin a v roce 2009 už je 735 kin a z nich 711 jedno sálových. Fungování klasických kin vedle multiplexĤ nebylo možné. Malá kina se zaþala transformovat na kina artová, která svou skladbou programu, vyhranČnou opaþným smČrem od komerþní dramaturgie multikin, dokázala multikinĤm konkurovat. Ke konci roku 2010 disponovalo 26 tuzemských multiplexĤ dvČ stČ šesti sály koncipovanými pro 38 659 divákĤ. Díky velkému poþtu sálĤ je multiplex schopný nabídnout mnoho filmových titulĤ a každý z nich zahrát nČkolikrát za den. Tím se stává velmi zajímavým jak pro diváky, kteĜí si mohou pohodlnČ vybrat na jaký snímek a kdy se do kina vydají, tak i pro distributory, pro které je snazší dát filmovou kopii multikinu, u kterého mají jistotu, že danou kopii udrží na svých plátnech podstatnČ delší dobu oproti malému jedosálovému kinu. Kino Aero spoleþnČ s dalšími tĜemi malými pražskými kiny však na tuto situaci zareagovala a vzniknul projekt 61
http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/hanzlik_multiplex_1_07.pdf
62
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-skoncilo-1300-kin-trhu-dominuji-multikina/628294&id http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-skoncilo-1300-kin-trhu-dominuji-multikina/628294&id
63
30
OSA 9.
6.1. OSA 9
Zkušební provoz projektu byl zahájen 9.záĜí 2004. Projekt OSA 9 byl zpĤsobem, jak mohla malá kina þelit konkurenci multikin na poli filmové distribuce. Kino Aero vytvoĜilo spoleþenství s kiny Evald, MAT a SvČtozor. Spolupráce byla založena na distribuci vybraných filmĤ ve všech þtyĜech kinech v urþitém þasovém sledu, takže mČl divák jistotu, že pokud film nestaþil zhlédnout v jednom kinČ, byl tento film uvádČn postupnČ i v ostatních tĜech kinech v prĤbČhu minimálnČ jednoho mČsíce. Tento zpĤsob distribuce zaruþoval, že film neopustil plátna kin pĜíliš brzy, dokud byl jeho komerþní potenciál ještČ nevyþerpaný. Autorem projektu byl tehdejší Ĝeditel distribuþní spoleþnosti CinemArt, provozující kino Evald, Jan Jíra. Název vznikl podle tramvaje þíslo 9, která jezdí na trase, spojující všechna tato kina. V propagaþních materiálech byla Osa 9 prezentována slovy: „ýtyĜi pražská artová kina Aero, Evald, MAT a SvČtozor, která spojuje tradice, srdce a tramvaj þíslo 9, se sešikovala pod znaþkou OSA 9, aby posílila nekomerþní artový film domácí i svČtové produkce. Cílem projektu OSA 9 je uvádČt kvalitní filmy v premiérových týdnech a udržet je na plátnech kvalitních kin co nejdelší dobu. OSA 9 je certifikátem kvality.“64 Zkušební provoz OSY 9 byl zahájen 9.záĜí 2004 uvedením filmĤ VČþný svit neposkvrnČné mysli a Brouk.65 Filmy byly programovány v rĤzných týdenních þi pĤl týdenních cyklech nebo formou jednorázových projekcí. Filmy uvádČné OSOU 9: „Díky Projektu 100 – putovní pĜehlídce domácí a svČtové kinematografie, které se úþastnila všechna þtyĜi kina OSY 9, mČli diváci možnost zhlédnout klasická díla svČtové kinematografie pĜedváleþného (napĜ. KĜižník PotČmkin, Metropolis, Moderní doba) i pováleþného období (napĜ. Brazil, Cléo od pČti do sedmi, Kdo se bojí Virginie Wolfové, Kdyby..., Mechanický pomeranþ, Na sever Severozápadní linkou, Na východ od ráje, Nebe nad Berlínem, Pink Floyd: The Wall, Plechový bubínek, PĤlnoþní kovboj, Saló aneb 120 dnĤ Sodomy, Zrcadlo, ZvČtšenina). V programu OSY 9 byly k vidČní novinky ocenČné na svČtových filmových festivalech (Tsotsi, Volver, Zvedá se vítr, Životy tČch druhých), stejnČ jako nejnovČjší tvorba pĜedních svČtových i domácích režisérĤ (Woody Allen, Pedro Almodóvar, Terry Gilliam, Lars von Trier, Wim Wenders; z dČl þeských tvĤrcĤ 64
Web: www.osa9.cz Chmelová, ZdeĖka. OSA 9 – Tramvají do kina. BakaláĜská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.Filozofická fakulta.Teorie a dČjiny filmu a audiovizuální kultury. 2007 65
31
byly uvedeny filmy napĜ. VČry Chytilové, Jana NČmce, Jana Švankmajera). Zastoupeny byly i dokumentární filmy (Iné svČty, Kniha rekordĤ Šutky, Marcela, Sejdeme se v Eurocampu, Super Size Me aj.) a animované snímky (Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka, resp. Loutkový film Fimfárum 2). U pĜíležitosti životního jubilea režiséra Jana NČmce byla divákĤm nabídnuta mimoĜádná kolekce devíti filmĤ z autorovy tvorby z let šedesátých a z období po roce 1990.“66
66 Chmelová, ZdeĖka. OSA 9 – Tramvají do kina. BakaláĜská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.Filozofická fakulta.Teorie a dČjiny filmu a audiovizuální kultury. 2007
32
7. SOUýASNÉ KINO AERO Éra Aera jako kultovního kina, do kterého se sjíždČli diváci z celé Prahy a okolí, již skonþila. Dnes je kinem zejména pro obyvatele Prahy 3 a pro pár „cinefilĤ“, kteĜí se kvĤli kvalitním filmĤm a atmosféĜe kina na Žižkov rádi vydají. Kino Aero dál uvádí pouze artové snímky a jelikož návštČvnost kina se od roku 2002, kdy za rok pĜišlo do kina 110 945 divákĤ, zmenšila na 51 858 divákĤ roþnČ67, uvádí kino i rĤzné další projekty, kterými se snaží udržet zájem divákĤ. DĤvodem poklesu návštČvnosti je, že Ĝada klasických dČl svČtové kinematografie je dnes bČžnČ k dostání na DVD nebo se dají volnČ stáhnout z internetu. Situace se zmČnila také s nástupem multiplexĤ a vznikem dalších artových kin v Praze jako je SvČtozor a Biooko. Tato kina ale ví, že by nepĜežily, pokud by mezi sebou vedly konkurenþní boj a tak navzájem spolupracují a podporují se, napĜ. vzájemnou propagací. Kino Aero a SvČtozor navíc spojuje spoleþný projekt Aerofilms. Aero je stále jediným klasickým biografem na Praze 3. V této mČstské þásti funguje spolu s kinem Aero pouze multiplexové kino Cinema City na FloĜe. Souþástí kina je stále bar se sklápČcími kino sedaþkami s kapacitou 80 míst a novČ i venkovní posezení na dvoĜe kina, které ovšem funguje jen do 22 hod, protože obyvatelé domu, ke kterému dvĤr patĜí, si stČžují na hluk. Na dvoĜe také pĜibylo okénko s obþerstvením. Poþet míst v sále zĤstal nezmČnČn, v souþasnosti má tedy kino 336 sedadel, držáky na pití také zĤstaly zachovány. Foyer kina se stále využívá k výstavním úþelĤm, zejména filmových plakátĤ nebo fotografií. V roce 2010 v souvislosti s technologickým vývojem prošlo kino digitalizací. To ovlivnilo i dramaturgii kina, protože filmy digitálního formátu se shání lépe než klasické filmové kopie. Projekce je možná z 35 mm filmu, DCP, dále VHS, DVD, BetaSP a jakéhokoliv bČžného digitálního souboru v rozlišení HD. Kino je vybaveno plnČ digitálním projektorem dle požadavku DCI Sony CineAlta 4K, projektorem verze 220 a server LMT 200. Zvuk pĜedává Dolby Digital EX. Digitální projekce je zajištČna z projektoru SONY VPLFW300L. Projekce je stále možné opatĜit simultánním pĜekladem, i nadále funguje rozvod zvuku do všech sedaþek.
7.1. Dramaturgie kina Aero I tímto kinem otĜáslo rozsáhlé budování digitálních multiplexĤ. Aero si však svou atmosférou a dramaturgií našlo mezi diváky své místo. Uvádí 60 rĤzných filmových titulĤ mČsíþnČ. ZamČĜuje na þeské a zahraniþní artové snímky nezávislých produkcí, dokumentární filmy a filmy z Projektu 100. PoĜádá festivaly a filmové cykly. PĜipravuje rozsáhlé retrospektivy režisérĤ a
67
Informace od souþasného provozního kina Mirka Velše.
33
jednorázové projekce filmĤ, které nejsou v þeské distribuci. Hostí pĜedpremiéry a premiéry nových distribuþních filmĤ a nechybí ani lektorská þinnost, spojená s uvádČním akcí. KromČ filmových pĜedstavení se v sále poĜádají pĜímé pĜenosy oper z Metropolitní opery v New Yorku þi seriál prezentací architektury a designu Pecha Kucha Night. Každý den se promítají dva filmy, a sice od 18:00 a od 20:30. V pátek a sobotu se hraje navíc ještČ od 22.30. V nedČli od 15.00 se promítá pro dČti, v úterý od 10:00 pro seniory se sníženým vstupným, ve stĜedu od 10:00 se pak hraje pro rodiþe s dČtmi. PĜed zaþátkem každého filmu se promítá pĜedfilm (krátký snímek 5-10 minut, vČtšinou se jedná o vítČzné snímky projektu AerokraĢas). PĜed nČkterými filmy probíhají krátké lektorské úvody od studentĤ filmových studií filozofické fakulty Karlovy univerzity. Kino pravidelnČ poĜádá pĜehlídky národních kinematografií (napĜ. filmy ze zemí severní Evropy, latinskoamerické snímky, korejský film, souþasná þeská kinematografie, souþasná þínská kinematografie, švédský film, britský film, severoirský film, francouzský film, rumunské filmy) nebo filmových tvĤrcĤ (napĜ. Pedro Almódovar, Ingmar Bergman, Ethan a Joel Coenovi, David Cronenberg, Atom Egoyan, Federico Fellini, Tony Gatlif, Peter Greenaway, Peter Jackson, Juraj Jakubisko, Jim Jarmusch, Jean Pierre Jeunet, Aki Kaurismäki, Krzysztof KieĞlowski, Kim Ki-duk, Stanley Kubrick, Emir Kusturica, David Lynch, Friedrich Wilhelm Murnau, Jan NČmec, François Ozon, Pier Paolo Pasolini, Godfrey Reggio, Martin Scorsese, Jan Švankmajer, Andrej Tarkovskij, Lars von Trier, Tom Tykwer, Wim Wenders aj.)68 Kino hostí i Ĝadu festivalĤ (napĜ. asijský filmový festival Filmasia, festival nČmecky mluveného filmu Der Film, festival tibetských filmĤ Potala, Maćarský film proti totalitČ, Polský film proti totalitČ, Propaganda a ideologie v þeském filmu, The Best Of Hudební Odysea – to nejlepší z kolekce filmĤ uvedených na MFF Karlovy Vary v sekci Hudební Odysea, pĜehlídka arabského filmu Al Film aj.) a také uvádí „festivalové ozvČny“ (OzvČny Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, OzvČny Letní filmové školy v Uherském Hradišti a OzvČny Mezinárodního festivalu dokumentárních filmĤ v JihlavČ). PravidelnČ se zde promítají filmy putovní pĜehlídky domácí a svČtové kinematografie Projekt 100. V loĖském roce zde probČhl festival studentských filmĤ Fresh Film Fest a doprovodný filmový program k výstavČ Decadence Now. PravidelnČ jsou v kinČ Aero poĜádány happeningy, festivaly pantomimy, pohybu a improvizace, tzv. Festiválek jsem spokojenej, festival tvĤrþí fotografie Fotojatka, Cinema Conspiracy – pĜehlídka konspiraþních filmĤ a další. Kultovní akcí je Festival otrlého diváka – pĜehlídka filmového nevkusu, hnusu, ošklivosti, strachu i smíchu a bizarností všeho druhu. Kino Aero realizuje projekty, které se stále nepravidelnČ þi pravidelnČ opakují. Mezi nČ 68 Chmelová, ZdeĖka. OSA 9 – Tramvají do kina. BakaláĜská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.Filozofická fakulta.Teorie a dČjiny filmu a audiovizuální kultury. 2007
34
patĜí: 1) Aero dČtem - pravidelná nedČlní pĜedstavení. Každou nedČli od 15:00 se promítá pásmo pohádek, od 16:00 pak pod vedením lektorĤ probíhají hry, soutČže, výtvarná nebo dramatická þinnost, zpívání, povídání a malování. 2) Baby bio - dopolední pĜedstavení. Každý þtvrtek od 10:00 se konají speciální projekce se sníženou hladinou zvuku a þásteþným osvČtlením, které dávají rodiþĤm prostor vČnovat se dČtem i filmu. 3) Filmjukebox – mČsíþnČ. Veþer, kdy si film vybírají sami diváci, a to prostĜednictvím hlasování na www.filmjukebox.cz. Diváci hlasují pro nČkterý z nabízených filmĤ nebo sami nominují film do hlasování. VítČzný film, který posbírá nejvíce hlasĤ, je následnČ promítnut. 4) Filmový klub - nepravidelnČ Filmová klasika a nová díla svČtové i domácí kinematografie z distribuce Asociace þeského filmového klubu. S prĤkazkou Filmového klubu platí na vybrané projekce sleva. 5) Metropolitan opera : Live in HD -12x roþnČ PĜímé pĜenosy MET: Live in HD z Metropolitní opery v americkém New Yorku se do kin po celém svČtČ uskuteþĖují od roku 2006. Sezóna 2010/11 je již pátou sezónou Live in HD a na témČĜ na každý pĜenos je vyprodáno. 6) Metropolitan opera: PĜidáváme (Encores) - prĤbČžnČ Záznamy pĜímých pĜenosĤ z Metropolitní opery NewYork v HD rozlišení a 5.1. prostorovém zvuku. 7) Aero Naslepo - mČsíþnČ Diváci jdou na film a do poslední chvíle neví, na který. Platí až po pĜedstavení. Ti, co již film vidČli, mají pivo zdarma, ale musí odejít do 10 minut, ostatní platí podle zážitku. Sami volí, kolik je daný zážitek stál. 8) NTLive – Londýnské národní divadlo ŽivČ Projekt pĜímých pĜenosĤ v High Definition digitální kvalitČ þinoherních a muzikálových pĜedstavení z Národního divadla v LondýnČ do þeských kin. 9) PechaKucha Night Prague - jednou mČsíþnČ Projekt vznikl v Japonsku v architektonickém studiu Marka Dythama a Astrid Klein pĜi pĜemýšlení nad tím, jak pĜedstavovat práci svých kolegĤ a mladých talentĤ: architektĤ, designérĤ, grafikĤ, výtvarných umČlcĤ þi fotografĤ. Snaha o pestrost a svižnost vedla k sestavení speciálního formátu prezentací. Každý mluvící si pĜipraví 20 obrázkĤ, z nichž každý mĤže komentovat na ploše pouhých 20-ti vteĜin. Za jeden veþer se tak pĜedstaví kolem 15 autorĤ. 10) Projekce pro seniory - dopolední pĜedstavení 35
Pravidelné zlevnČné projekce nejen pro seniory. Filmy jsou vybírány cílenČ pro tuto vČkovou kategorii z aktuálních filmových novinek. 11) Aeroškola Projekt podporovaný ministerstvy školství a kultury, a rovnČž MČstskou þástí Praha 3. Jeho cílem je vzdČlávání dČtí v rámci filmové produkce (sledování filmĤ, samotná tvorba, pĜednášky). Program se zamČĜuje na audiovizuální a výtvarnou výchovu dČtí a mládeže. 12) AerokraĢas Od roku 2004 soutČž krátkých autorských amatérských filmĤ (do 10 minut), kdy je vítČzný film oficiálním pĜedfilmem projekcí celoveþerních filmĤ v kinČ Aero. 13) AertČk Letní tábor pro dČti, který byl v loĖském roce rozšíĜen o další turnus. DČti se zde uþí vše o filmové produkci (psaní scénáĜĤ, toþení filmĤ, stĜih apod.) Po návratu domĤ se filmy promítají dČtem i rodiþĤm. 69 V souvislosti s tím, že lidé dnes doma vlastní rĤzné projekþní techniky, které si neustále vylepšují, nemají již tolik potĜebu chodit do kina. Do budoucna proto kino Aero poþítá s tím, že bude muset vymýšlet rĤzné speciální projekty pĜinášející netradiþní filmové i mimofilmové zážitky, aby diváky opČt pĜilákalo do kina.
69
Zdroj: www.kinoaero.cz
36
ZÁVċR Kino Aero si témČĜ po celou dobu svého fungování muselo pĜi tvorbČ programĤ vybírat z filmĤ, které byly aktuálnČ v nabídce na filmovém trhu. Ve 30. letech byl program vázán na dovozní povolení Ministerstva obchodu. V této dobČ filmovou nabídku zaplĖovala pĜedevším již rozvinutá, pro diváky atraktivnČjší, americká a nČmecká kinematografie a zastiĖovala tak domácí tvorbu. V dĤsledku toho byl v roce 1932 ministerstvem obchodu stanoven kontingent na podporu domácí kinematografie. Ameriþtí dovozci filmĤ se tČmto kontingentním pravidlĤm odmítali podĜídit a pĜestali filmy do ýSR dovážet. To bylo vítané pro nČmecké dovozce, kteĜí se kontingentu podvolili, zbavili se americké konkurence a získali tak primární pozici mezi filmy uvádČnými v ýeskoslovensku. Dá se Ĝíci, že to byl zámČr ministerstva propagandy tĜetí Ĝíše, která mČla v plánu vytvoĜit stĜedoevropský filmový trh pod vedením NČmecka. Poté, co se v NČmecku chopil moci Hitler, se film stal nástrojem nacistické propagandy. NČmci tak vyváželi filmy, které se navenek tváĜily jako apolitické a zdánlivČ se nijak nelišily od tehdejší komerþní produkce. Ve skuteþnosti však byly nebezpeþnČjší než nČmecké politické filmy, které se u nás nepromítaly. Omezená nabídka filmĤ mČla za následek pokles návštČvnosti v kinech. Kontingentní systém byl proto v roce 1934 zmČnČn na systém registraþní, v dĤsledku kterého se americký film vrátil do kin. Ovšem jen do doby vzniku Protektorátu, kdy Hitler pĜevzal nad þeskoslovenskou kinematografií úplnou kontrolu. V celém období 1. republiky kino Aero hrálo þistČ mainstreamové snímky a nemČlo ambice se nČjak výraznČ odlišovat od ostatních kin. ŽánrovČ pĜevládaly komedie, grotesky, melodramata a dobrodružné filmy. Do roku 1935 se hrály pĜevážnČ filmy nČmecké, od roku 1936 pak filmy americké. Velké zastoupení mČla také þeská kinematografie V období protektorátu vládl diktát ÚĜadu Ĝíšského protektora a z jasných propagandistických dĤvodĤ byla veškerá nevyhovující filmová tvorba potlaþována. PĤjþovny filmĤ byly zavírány, velké množství filmĤ bylo zabaveno a také zniþeno. V Aeru a se zaþaly promítat výhradnČ nČmecké a þeské filmy. Americké snímky kino nepromítalo. ŽánrovČ pĜevládaly fašistické propagandistické filmy a þeské veselohry. I pĜesto, že filmová produkce byla takto omezená, nemČl tento fakt pĜíliš velký vliv na úbytek divákĤ kina. Jiné zábavy a možnosti kulturního vyžití byly zakázány a tak zájem o biograf výraznČ stoupl. NaĜízením Ĝíšského protektora z roku 1940 zaþala být všechna pražská kina spravována nacistickým NČmeckem. Byla vybrána kina premiérová a pro ostatní kina bylo pevnČ stanoveno poĜadí hracích práv, které kina musely dodržovat. Pro kino Aero bylo urþeno II. hrací právo. V roce 1945 bylo na základČ dekretu þ. 50/1945 Sb. kinematografie znárodnČna. UmČlecká tvorba, distribuce a propagace byla kontrolována státem. Kina provozovaly národní výbory a v 37
mČstech s velkým poþtem biografĤ „mČstské správy kin“ jako Filmový podnik hl. mČsta Prahy, který pĜevzal správu nad kinem Aero. V roce 1949 se Aero stalo jedním z premiérových kin. Z programového hlediska bylo kino Ĝízeno ÚstĜední pĤjþovnou filmĤ (ÚPF), která byla v roli monopolního distributora. ÚPF spadala pod státní podnik ýeskoslovenský státní film, který se stal výhradním provozovatelem výroby, šíĜení, dovozu a vývozu filmĤ. NávštČvnost v kinech klesla z dĤvodu uvádČní nezajímavých tendenþních filmĤ, z dĤvodu nástupu televize a jiných druhĤ zábavy. V kinČ Aero se promítaly filmy þeské a sovČtské. V roce 1947 a 1948 kino hrálo ještČ nČkolik amerických filmĤ. V letech 1953 - 1964 žádný, kromČ amerických grotesek. 50. léta byla opČt obdobím ideologicky angažovaných snímkĤ. Americké filmy se objevily až po roce 1965, v souvislosti s mírným politickým uvolnČním vládnoucího režimu. Od poþátku 60. let se také zaþaly objevovat filmy ze západní Evropy a filmy „nové vlny“. ŽánrovČ pĜevládaly komedie, dobrodružné filmy a dramata. V roce 1960 pĜišla technická novinka v podobČ širokoúhlého projekþního systému Cinemascope a Aero se stalo jediným žižkovským cinamascopickým kinem. Ostatní žižkovská kina, jejichž stav pĜestával vyhovovat technickým pĜedpisĤm, zanikala. Poþátek roku 1968 byl obdobím politického uvolnČní. V Aeru se v tomto období promítaly mnohem zajímavČjší, umČlecky a intelektuálnČ hodnotnČjší filmy rĤzných žánrĤ. Po vpádu sovČtských vojsk do ýeskoslovenska v srpnu roku 1968 se opČt zaþaly promítat sovČtské a þeské ideologicky angažované snímky. V programování platil pomČrný systém. Socialistické produkce tvoĜily 60 % repertoáru, filmy z nesocialistických zemí nesmČly pĜesáhnout 40%. Na zaþátku 90.let se demokratická spoleþnost pĜeorientovala na tržní hospodáĜství, kina pĜecházela pod správu mČstských þástí a obecních úĜadĤ, þást se restituovala a privatizovala. Mnoho kin tak zaniklo, protože noví majitelé chtČli využít prostor k lukrativnČjšímu zpĤsobu podnikání, než k promítání filmĤ. Privatizace probíhala pozvolna, na kino Aero pĜišla Ĝada až v roce 1997, kdy správu nad kinem doþasnČ pĜevzal MČstský úĜad Prahy 3. Ten se snažil toto jediné kino na Praze 3 zachovat. Vypsal proto konkurz na nového provozovatelé, který vyhráli Pavel Rajþan a Petr Vítek se svým projektem, jež si kladl za cíl vytvoĜit kino specifické atmosféry a kvalitních filmĤ. NáslednČ zapoþala rekonstrukce kina, která trvala pouhý mČsíc a po ní kino mohlo zaþít znovu promítat. V roce 1991 fungovala jediná distribuþní organizace. Byla jí stále státem vlastnČná ÚstĜední pĤjþovna filmĤ, která pouze zmČnila své jméno na Lucernafilm. PozdČji zaþaly vznikat další distribuþní organizace, již soukromé. Vznikl také Národní filmový archiv a Asociace þeských filmových klubĤ , které rozšíĜily nabídku o nekomerþní artové tituly. Kino Aero nejdĜíve promítalo komerþní a artové snímky zároveĖ, ovšem lidé na komerþní filmy nechodili, jelikož ty mohli vidČt v multiplexových kinech . Vedení kina se proto zamČĜilo výhradnČ na filmy pro nároþnČjšího diváka. 38
Takových titulĤ však v ýeské distribuþní síti nebylo mnoho, nastala tedy nutnost shánČt je pĜímo od producentĤ a majitelĤ práv. PĜinášeli tak filmovou klasiku, která na þeském trhu chybČla a o níž byl zároveĖ obrovský zájem u divákĤ. Kino Aero se stalo nejnavštČvovanČjším kinem v Praze a zároveĖ kultovním místem pro všechny filmové fanoušky. Bohužel tato éra netrvala dlouho. Kino se brzy muselo vyrovnávat s konkurencí multiplexĤ, dalších artových kin a levných DVD s filmovou klasikou, díky kterým si diváci mohli filmové zážitky zprostĜedkovávat doma na svých neustále vylepšovaných projekþních zaĜízeních. Multiplexová kina navíc brzy získala veškerou pozornost filmových distributorĤ, pro které bylo výhodnČjší dát filmovou kopii multikinĤm, které pak udržely daný film na plátnČ dlouho a na malá jednosálová kina se film dostal až po þase, kdy už byl divácký zájem o nČj témČĜ vyþerpaný. Kino Aero se proto spojilo s kinem Evald, SvČtozor a Mat a spoleþnČ vytvoĜili projekt OSA 9, kterým distributory pĜesvČdþili, že i oni dokáží udržet daný film na svých plátnech celý mČsíc. Tento projekt však dnes již nefunguje, z dĤvodu pĜechodu klasických kopií na digitální. Jelikož digitálních kopií je možno vytvoĜit mnoho kusĤ a tím se jejich pohyb stává jednodušší, dramaturgĤm se usnadnila práce s jejich shánČním. Filmové kopie jsou tak dnes mnohem více dostupnČjší a to se také promítá na celkové dramaturgii kina. Kino mnohem þastČji než dĜív mĤže uvádČt filmy v premiérách a hrát tituly, ke kterým by se jinak nedostalo. I pĜestože je OSA 9 již historickým projektem, kino Aero a kino SvČtozor jsou nadále propojena distribuþní spoleþností Aerofilms a vzájemnČ se podporují a propagují. V padesátiletém období vlády totalitních režimĤ se kino Aero nemohlo nijak zásadnČ rozvíjet. UtváĜet si svou specifickou tváĜ a atmosféru bylo takĜka nemožné a jakékoliv vyboþení ze zavedeného systému bylo považováno za nepĜípustné. Kino se stalo souþástí mocenského aparátu a sloužilo mu jako jeden z nástrojĤ vládní propagandy ve snaze transformovat veĜejné mínČní pro svou ideologii. Obrat nastal až po roce 1989. S pĜíchodem demokracie vznikla hospodáĜská soutČž a tuzemský trh se otevĜel zahraniþním investorĤm. Aby malá kina disponující jedním promítacím sálem prokázala svou konkurenceschopnost, stala se potĜeba technického rozvoje, odlišení se a profilování svého programu pro specifickou skupinu divákĤ, pĜímo nutností! A v þím dál vČtší míĜe je tomu tak i dnes: v dnešní dobČ tkví životnost jednosálového kina ve schopnosti, oslovit svého diváka, vymezit se vĤþi konzumnímu stylu multikin, vytvoĜit si vlastní dramaturgický profil a nezmČnitelnou atmosféru. V následujících letech bude snaha o získání diváka stále tČžší. Technický vývoj a snadnČjší dostupnost audiovizuálních a projekþních technologií zapĜíþiní, že lidé budou moci ve vysoké kvalitČ shlédnout svĤj oblíbený film v soukromí domova. Provozovatelé malých kin budou muset vymýšlet rĤzné netradiþní filmové a þím dál þastČji i nefilmové projekty a zprostĜedkovávat tak zážitky, které si lidé sami doma nebudou moci vytváĜet. 39
RESUMÉ TvĤrci stavebního projektu Kina Aero zareagovali na požadavky moderní doby a ve 30. letech, v období nástupu zvukového filmu, vytvoĜili kino již þistČ zvukové. V té dobČ si dramaturgové kina mohli vybírat jen z omezeného poþtu snímkĤ, které prošly pĜes naĜízení dovozní komise. Všechna kina tak hrála podobnou produkci. Možnost odlišit se a vytvoĜit si vlastní identitu kino nemČlo ani v následujícím období. Po vytvoĜení Protektorátu ýechy a Morava pĜišla nČmecká diktatura a s ní tvrdý dohled nad þeskou kinematografií. V kinČ se promítaly propagandistické snímky nacistické ideologie. Posun nenastal ani v následujícím období zestátnČní kinematografie. Nacistickou ideologii vystĜídala ideologie socialistická. Teprve demokracie a s ní tržní hospodáĜství pĜinesly zmČnu. Kino Aero si mohlo zaþít svobodnČ vybírat filmy z nabídky distributorĤ a utváĜet si tak svou nezamČnitelnou atmosféru a dramaturgii, odlišující se od ostatních kin. Nejprve promítalo komerþní tituly a vedle nich filmy nároþného diváka. Vznikající konkurence multiplexĤ však kino pĜinutila obrátit se pouze k artovým filmĤm. Kino Aero zaþalo do ýeské republiky dovážet umČlecky hodnotné a kvalitní snímky, které na þeském filmovém trhu chybČly a stalo se tak kultovním kinem s obrovskou diváckou návštČvností. Brzy se však kino zaþalo potýkat s další konkurencí v podobČ DVD a pozdČji s možností stáhnout si filmy z internetu. Diváci si pouští filmy v pohodlí svého domova a do kin už tolik nechodí. Do budoucna se proto kino bude muset vydat cestou netradiþních filmových þi nefilmových projektĤ, aby diváka do kina opČt pĜilákalo.
SUMMARY The architects of Aero Cinema responsed to the demands of modern time and in the 1930s, with the onset of sound film, they created only a pure sound cinema. At that time, cinema dramaturges could choose only from a limited number of movies that passed trought the regulation of the import commission. All cinemas played a similar production. Cinema wasn´t able to differentiate and create own identity for the following period. When the Protectorate of Bohemia and Moravia was created, German dictatorship came with hard control of Czech cinematography. In the cinema were screened the movies of nazi ideology. After that the nazi ideology was replaced by socialism. Change was brought up with democracy and market economy. Aero Cinema could begin to choose films from distributors offer more freely and build unmistakeable atmosphere and programme different from other cinemas. At first, they screened commercial films and beside the pictures for demanding audience. For reasons of emerging competition between the multiplex 40
cinemas, Aero Cinema had to screen only art movies. Cinema began to import artistically valuable and hight-quality films, which absenced on the czech film market, into the Czech Republic and it became a cult cinema with a huge spectator attendance. Before long, the cinema had to contend with another competition in the form of DVD and later with downloading movies from the Internet. Spectators are watching movies in the comfort of their homes and they often do not go to the cinemas. In the future, cinema will have to set off in the way of unusual film or non-film projects to attract the viewers.
41
BIBLIOGRAFIE Kniha: Augusta, Pavel. Kniha o Praze 3. Praha: MILPO. 1994. BednaĜík, Petr. Pražská kina za protektorátu. Praha: Archiv hl. mČsta Prahy. 2007. ýeský filmový plakát 20. století. Brno: Moravská galerie. 2004. Havelka, JiĜí Klos, Elmar. Kdo byl kdo v þeskoslovenském filmu pĜed r. 1945. Praha: ýs. filmový ústav. 1979. Havelka, JiĜí. ýeské filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1939. Havelka, JiĜí. ýeské filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1940. Havelka, JiĜí. ýs. filmové hospodáĜství 1966 – 1970. Praha: ýeskoslovenský filmový ústav. 1976. Havelka, JiĜí. Filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1941. Havelka, JiĜí. Filmové hospodáĜství. Praha: Knihovna filmového kurýru. 1939-1945. JiĜí Havelka. Filmové hospodáĜství 1939-1945. Praha: ýeskoslovenské filmové nakladatelství. 1946. Klimeš, Ivan. Filmový sborník historický, svazek 3. Praha: ýeský filmový ústav. 1992. Monaco, James. Jak þíst film: svČt filmĤ, médií a multimédií. Praha: Albatros. 2004. Štábla, ZdenČk. Data a fakta z dČjin ýs.kinematografie 1896 – 1945. Praha: ýs. filmový ústav. 1990 ýasopis: ýeský filmový zpravodaj. Praha: Koníþek. 1921-1942. Danielis, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Roþník 19. ýíslo 1. 2007. Divadelní a filmové noviny. Praha: Svaz þeskoslovenských divadelních umČlcĤ. 1964-1966. Filmbote. Prag: Adolf Altschul. 1936-1937. Filmová kartotéka. Praha: ýs. státní film. ýíslo 43. 5.11.1960. Filmová politika. Praha: J.A.Menþík, František Vodiþka. 1934-1936. Filmová práce. Praha: Svaz filmových pracovníkĤ. 1945-1946. Filmová Praha. Praha: Eduard Vojta. 1923. Filmová roþenka Filmového ústĜedí pro ýechy a Moravu. ýíslo 20.1941 42
Filmové a televizní noviny. Praha: Svaz þeskoslovenských divadelních umČlcĤ Primus. 1966-1969. Filmové listy. Praha: JindĜich Novák. 1929-1941. Filmové noviny. Praha: JiĜí Formánek. 1929. Filmový informaþní bulletin. Praha: ÚstĜední Ĝeditelství ýeskoslovenského filmu. 1973-1974 Filmový kurýr. Praha: Zemský svaz kinematografĤ v ýechách. Roþník XIV. ýíslo 38. 20.záĜí1940. Hilmera, JiĜí. Stavební historie pražských kinosálĤ. Iluminace, Roþník 10. ýíslo 3 (31). 1998. Kino. Praha: Panorama. ýíslo 9. 1.5.1979. Kultura. Praha: Orbis. 1957-1962. Kulturní noviny. Praha: ýeskoslovenské ústĜední knižní kultury. 1968. Kulturní tvorba Praha. Praha: Rudé právo. 1963-1968. Listy. Praha: Svaz þs. spisovatelĤ. 1968-1969. Literární noviny. Praha: Svaz þeskoslovenských spisovatelĤ. 1927-1951. Palubní deník - poloanimovaná perioda kina Aero. Praha: kino Aero. ýíslo 5. Prosinec 2003. Pištora, Ladislav. Filmoví návštČvníci a kina na území ýeské republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace 8/4, 1996. Havelka, JiĜí. Filmové hospodáĜství [1945-1970]. Praha. 1970-1976 Purš, JiĜí. Obrysy vývoje þeskoslovenské znárodnČné kinematografie. Film a doba. ýíslo 25. 1979. Scéna. Praha: Orbis. 1976-1992 VČstník ýeskomoravského filmového ústĜedí. ýíslo 21.16.11.1944.. VČstník þeskoslovenského státního filmu. Praha: ýeskoslovenský státní film.ýíslo 3. 1949. ZábČr. Praha: ÚstĜední Ĝeditelství þeskoslovenského filmu. 1968-1990. ZítĜek: Týdeník pro politiku, ekonomiku, vČdu a kulturu. Praha. 1968. Zpravodaj þeskoslovenského filmu. Praha: ýeskoslovenský filmový ústav. 1986 – 1990. Zpravodajství ústĜední správy ýeskoslovenského filmu. Praha: ÚstĜední správa ýeskoslovenského filmu. 1959-1962.
43
ýlánek: Aero – kino, ve kterém se budete vznášet. Veþerník Praha. VII.. ýíslo 177 (10.9.) ývanþara, Miroslav, T.G.M. ve svČtlech a stínech. Moravskoslezský den, 10. ýervna 1995. ývanþara, Miroslav. Už pĜed válkou byla þeská kina zaplavena americkými filmy: Hollywoodský pĜíliv a odliv. Slovo. 31. ěíjna 1997. David, Jan. Malá kina bojují o život – nČkdy marnČ. Mladá fronta Dnes. Roþ. 17. ýíslo 4. 5.1.2006. Hejduk, Marek. Malá kina pĜežívají éru multikin. Mladá fronta Dnes. C/6. 20.4.2004. Komerþní filmy nepromítáme, protože lidé o nČ nemČli zájem, Ĝíká provozovatel Aera [Pavel Rajþan], Mladá fronta Dnes 10. ýíslo 29. 1999. KovaĜík, Petr. BiografĤm se na ŽižkovČ výjimeþnČ daĜilo. Pražský deník. Roþ. 2. ýíslo 279. 30. Listopadu 2007. LíkaĜová, ZdeĖka. Kdo získá pražská kina? MČstská knihovna v Praze. Pragensia. SS 50. 13.4.1994 Malá kina se tČch obĜí nebojí. Veþerník Praha. Roþ. 12. ýíslo 147. Matuštíková, Michaela. Kino, které pĜežilo. Dobrý veþer. Aktualita. 6. 2. 1998. Nad pražskými kiny se snad rozjasĖuje. MČstská knihovna v Praze. Pragensia. RP 4. ýíslo 18. 8.11.1994. Peška, Marek. V Biografu se mĤžete i vznášet. MČstská knihovna v Praze. Pragensia. Polanská, Jitka. Jak se klubou klubová kina Reflex. 14 . ýíslo 43. 2003 Spáþilová, Mirka. Praha se chce postarat o svá kina. Mladá fronta Dnes. ýíslo 4, 22.5. 1994. Spáþilová, Mirka. Privatizace pražských kin: dvČ varianty. Mladá fronta Dnes. ýíslo 5. 1.3. 1994. Aero promítne i video. Veþerník Praha. 12. ýíslo 2. 9. ledna 2002. BednáĜ, Jan. Klasické biografy v Praze mizí. Lidové noviny 19. ýíslo 154. 3.7. 2006. Kina se nepĜejíte. MČstská knihovna v Praze. Pragensia. VP 2, 1.9. 1992.
Diplomová práce: Chmelová, ZdeĖka. OSA 9 – Tramvají do kina. BakaláĜská diplomová práce Brno: Masarykova univerzita.Filozofická fakulta.Teorie a dČjiny filmu a audiovizuální kultury. 2007 Inventární záznam: Inventární záznam 1932-1951. Biografy – kino Aero, Praha XI, Biskupcova 31. Praha: Archivn hl. mČsta Prahy
44
Web: Danielis, Aleš. ýeská filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. Zde: http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/danielis_iluminace_1_2007.pdf Hanzlík, Jan; ýada, Karel. Technické vymoženosti, americké trháky a nezbytný popcorn. Iluminace. Zde: http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/hanzlik_multiplex_1_07.pdf Datebáze Kramerius: Zde: www.nfa.cz http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-skoncilo-1300-kin-trhu-dominujimultikina/628294&id Webové stránky kina Aero: www.kinoaero.cz Webové stránky projektu OSA 9. www.osa9.cz Webové stránky distribuþní spoleþnosti Aerofilms: http://www.aerofilms.cz/
45
PěÍLOHY Rozhovory Zuzana Kameníková dramaturg kina Aero Podle jakého klíþe sestavujete program kina? Myslím tím napĜ. kolikrát do mČsíce daný film uvedete apod. My nejedeme v tom modelu hrát jeden film tĜeba týden nebo tĜi dny. Kino Aero už je teć víc lokální kino, pro Prahu 3, pro lidi co tady bydlí. DĜíve to bylo celopražské kultovní kino, protože tady nic takového nebylo. Tím jak vznikal SvČtozor, Mat, Evald a tato kina v centru, tak samozĜejmČ lidé, co bydlí v centru, zĤstávají tam a sem už moc nejezdí, tak jako dĜív. Takže se Aero stává více lokálním kinem pro místní lidi tady na Praze 3. A myslím si, že by se úplnČ neuživilo, kdyby tady týden bČžel jeden film. Zase tak velká poptávka není a spíš je logiþtČjší to rozložit. A když film hrajeme dvakrát nebo tĜikrát za mČsíc, tak to rozdČlit na zaþátek, doprostĜed a nakonec. Aby si to ten þlovČk, který tady na zaþátku mČsíce tĜeba není, mohl vychytat, aby prostČ nepĜišel o ty dva, tĜi termíny, které leží u sebe. To je jedna vČc, proþ to takhle stĜídáme. A druhá je urþitČ to, že program by mČl být co nejvíc rĤznorodý, barevný, nemČl by být nudný tak, že si lidi Ĝeknou: aha tenhle týden se hraje jen jeden film, tak to se ani na ten program nebudu dívat. Ale mČlo by je to poĜád nutit se koukat co dnes hrajeme,co tĜeba ještČ nevidČli a tak. Zkrátka aby to bylo takové zajímavČjší. Uvádíte filmy v premiéĜe? Uvádíme filmy v premiéĜe a teć je to mnohem jednodušší než dĜív, kvĤli digitalizaci. Protože dĜíve byl omezený poþet kopií a distributoĜi mČli rĤzné strategie. Spousta distributorĤ má svou síĢ multikin, takže ty kopie drželi pro sebe, což je ale taková neoficiální informace, taková antimonopolní záležitost, takže se o tom úplnČ nemluví, že to tak bylo. Oni si tedy ty kopie drželi pro svou síĢ multikin a do normálních malých kin se potom dostávaly po mČsíci nebo po mČsíci a pĤl a do mimopražských kin po pĤl roce. A to už teć padlo, protože digitálních kopií mĤže být milion kusĤ, je to mnohem levnČjší, pĜeprava bČhem dne je jednodušší, je to jen malá krabiþka. Takže všichni distributoĜi pĜišli na to, že je lepší dávat ten film okamžitČ hned po premiéĜe a vlastnČ od þtvrtku, kdy je premiéra, ho mĤžeme hrát taky.
46
Jaká kritéria jsou pro Vás dĤležitá pĜi výbČru filmĤ, které se v Aeru promítají a odkud filmy pro promítání získáváte? Tak to vyplývá z toho, že jsme stále oznaþovaní a oznaþujeme se jako artové kino, takže z tČch bČžných distribuþních vČcí, které jsou v nabídce, hrajeme filmy, které jsou nČjakým zpĤsobem artové. Ono je hroznČ tČžké definovat, co je artový, ale jsou to pro nás filmy takových režisérĤ jako je Terry Gilliam a Tom Tykwer, tedy z tČch aktuálních, co toþí. A samozĜejmČ spousta rĤzných dalších. ýasto se to prolíná. To co hrajeme my, hraje i multikino. Ale to si myslím, že je dané tím, že multikina se snaží, jak trpí tím poklesem divákĤ, pĜitáhnout zase nČjaké další diváky tĜeba i tím, že vytváĜejí artsály a tak. Takže teć už vlastnČ hrajeme v uvozovkách i multikinové filmy, ale nejsou to takové ty klasické, jako Prci prci prciþky. Takže to kriterium stále je, aby ten film mČl nČjakou hodnotu estetickou, scénáristickou a podobnČ. A filmy získáváme od distributorĤ, což je taková ta bČžná distribuþní nabídka. Existuje plán premiér na rok a každý þtvrtek jsou premiéry, tĜeba pČt filmĤ, nČkdy míĖ, podle toho jaká je sezóna. To jsou klasické distribuþní filmy a pak když dČláme rĤzné speciální jednorázové pĜehlídky, tak jsme v kontaktu s producenty pĜímo tČch filmĤ, bud tĜeba s nČjakým zahraniþním prodejcem nebo zahraniþním distributorem, který má v tu dobu zrovna práva pro ýeskou republiku, když tady není žádný místní distributor. Anebo pokud je to tĜeba nČjaký menší film, tak pĜímo s producentem toho filmu, a to pak vyjednáváme každou projekci zvlášĢ po mailu, oni nám pak pošlou kopie nebo my máme nČjakou svoji, DVDþko nebo nČco z þeho se to hraje.
Jaké projekty kina Aero jsou Vám nejbližší a jaké jsou divácky nejúspČšnČjší? Já jsem klasický filmový fanoušek, takže ty z filmové historie. Na stĜední škole jsem chodila do filmového klubu a sjíždČla Felliniho, Bergmana a tak. Takže pro mČ jsou stále hroznČ zábavné ty festivaly, které dČláme, retrospektivy tČchto starých režisérĤ. Když tady byl Federico Fellini Festival, to byla moje akce, kterou jsem vymyslela a udČlala, tak mČ samotnou bavilo chodit na ty filmy do kina a koukat na nČ. Je to sice takové klišé, ale prostČ vidČt Sladký život na velkém plátnČ s tĜi sta lidmi, to je super zážitek. Divácky nejnavštČvovanČjší jsou spíše nČjaké speciálky než ty klasické distribuþní filmy, nebo tam prostČ záleží od toho jaký je to film, nČkteré jsou víc navštČvované, nČkteré míĖ. Ale takové ty programové speciálky, jako Aero naslepo, tam je vždycky kompletnČ plno nebo Festival otrlého diváka, naše kultovní akce, tak ty jsou nejnavštČvovanČjší. A jsou to myslím vČci, které pĜináší nČjaké netradiþní filmové zážitky. TĜeba Aero naslepo, ten model, že þlovČk neví na co jde, to ho nČjakým zpĤsobem zajímá, je to nČco nového, že si prostČ nepĜeþte v programu, že hrajeme Královu Ĝeþ, ale že neví na co jde a to ho prostČ tak nČjak rajcuje. 47
Projekt MET je v ýeské republice ojedinČlý. Jak celý nápad vznikl? Jeden náš kolega, který se jmenuje Martin Cikánek, pracoval v New Yorku v dobČ, kdy Metropolitní opera zaþala dČlat pĜímé pĜenosy do celého svČta a byl u té první sezóny, když se to rozjíždČlo. Pak se vrátil do ýech a Ĝíkal, že by to tady chtČl. PĜišel s tím za námi jako s projektem, že by bylo fajn, kdyby se to v našich kinech, nejdĜív v Aeru a pak obou dČlalo. Do té doby to bylo v EvropČ, spíš západní, v pár mČstech. Takže on byl takový iniciátor toho nápadu, je v kontaktu s Metropolitní operou a zaštiĢuje ten projekt takhle komunikaþnČ s ní. A my jsme postupnČ pĜevzali celou organizaþní vČc, jak uvádČní do našich kin tak potom do všech ostatních. Protože máme zároveĖ smlouvu na podlicencování, takže máme licenci od metropolitní na uvádČní a dál, že to mĤžeme podlicencovat dalším kinĤm. Teć pĜesnČ nevím, ale v ýechách je to kolem dvaceti, dvaceti pČti kin a v zahraniþí dalších tĜeba dvacet kin, rĤznČ po celé východní EvropČ, na Slovensku, v Maćarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku. V tČchto zemích jsme nasmlouvali kina, které to od nás pĜebírají dál. Jaké mimofilmové projekty se v Aeru konají? Pecha Kucha, to je asi takový nejvýraznČjší projekt, pak Festiválek – festival divadla, pantomimy a mimĤ, Fotojatka a Metropolitní opera, to je velký nefilmový projekt a teć ještČ vlastnČ pĜímé pĜenosy z Národního divadla v LondýnČ, NT Live, to je vlastnČ to stejné jako Metropolitní opera, ale z Národního divadla v LondýnČ. A koncertní pĜenosy? Ty jsou spíš ve SvČtozoru. NapĜíklad VídeĖská filharmonie nebo Berlínská filharmonie. A ty neplánujete? To ne, to už tu cílovku má asi malou a už to nemá smysl, dČlit to do dvou kin. Takže jsme si to rozdČlili, že my máme nČco, my máme to Národní divadlo a SvČtozor má tohle a balety z PaĜíže a Moskvy. Máte v plánu rozšiĜovat aktivity tímto smČrem? Máme, protože to je taková asi obecná vČc, je to takový sice hroznČ imaginární, ale je taková pĜedstava trendu, že se stále dál budou rozvíjet projekce z dvdþek, lidi na nČ budou koukat doma, protože si budou zlepšovat projekþní techniky domácích kin a už budou mít mega plátna a mega zvuk, takže se asi dá pĜedpokládat, že postupnČ s tím jakoby dlouhodobým sestupem návštČvnosti, který probíhá, bude potĜeba jim nabízet nČco jiného než klasické filmy, na které se budou moct v relativnČ slušné kvalitČ podívat i doma. Takže se pĜedpokládá, že se budou právČ 48
rozvíjet tyto rĤzné alternativní náplnČ, jako jsou pĜímé pĜenosy, které doma nebudou moci shlédnout, rĤzné sportovní pĜímé pĜenosy nebo myslím, že jsem nČco slyšela o nČjakém projektu, jak jsou takoví ti hráþi poþítaþových her, jak to doma smaží a jsou pĜipojeni online a tĜeba se rĤznČ masí s nČkým z Ruska,tak že by se to pĜeneslo na plátno a byl by to takový nČjaký zápas, prostČ v kinČ, že by tam sedČl plný sál lidí a bylo to tĜeba rozdČlené na þtyĜi políþka a tam by se masili nČjací þtyĜi lidi z rĤzných þástí svČta a lidi by na to koukali. Takovéhle rĤzné alternativní nekinové náplnČ se urþitČ budou muset rozvíjet, proto aby ti lidé zase nČjak našli tu cestu do kina, že jim pĜijde zajímavé to tady vidČt, protože to jinde prostČ vidČt nemĤžou. Takže to se tak asi plánuje. Ale to je fakt takové hroznČ obecné, my stále samozĜejmČ dál budeme uvádČt filmy, jsme kino, takže to je prioritní, ale asi v nČjakém výhledu tĜeba 10 let to postupnČ bude slábnout a bude se to tak nČjak víc mixovat. Funguje ještČ projekt Osa 9? Už nefunguje. To byl takový historický projekt, který vzniknul právČ proto, aby ta kina mČla vČtší sílu a ten film, tĜeba aspoĖ v Praze, dostala od distributorĤ. Protože, když jsme jim slíbili uvedení toho filmu ve þtyĜech pražských kinech, tak už to mČlo skoro stejnou sílu jako jeden sál v multikinČ, tak už se jim vyplatilo nám tu jednu kopii tĜeba pĤjþit, abychom si ji obvezli a ojeli. Ale teć už jsme my digitální, SvČtozor je digitální, myslím, že i Mat, takže už zbývá jenom Evald. Nechci Ĝíkat, že na nČj kašlem, ale už se to prostČ nevyplatí nČjaké dohody provádČt, protože vČtšina filmĤ, skoro všechny filmy, jsou už na digitálu, minimum je jenom na kopiích. Má kino Aero nČjaký jiný spoleþný distribuþní plán s ostatními klubovými kiny? Nemá. Jaký má digitalizace vliv na dramaturgii kina Aero? Jak jsem Ĝíkala, mĤžeš hrát cokoli, kdykoli, hroznČ ti to usnadní pohyb tČch kopií, ubere ti to þas a mĤžeme si tak dovolit vozit rĤzné vČci, které jsou tĜeba jen na digitálních kopiích ve svČtČ, protože postupnČ a bude to zase sílit, rĤzné takové velké archivy, jako Hollywood Classics v LondýnČ a v Americe spousta takových tČch velkých majors studií, digitalizují postupnČ své archivy a nabízejí filmy v rĤzných balících. Takhle jsme pĜivezli Audrey Hepburn v prosinci a mafiánské filmy v lednu a teć od nich máme zase nČjakou rozšíĜenou nabídku, takže Ĝešíme nČjaké balíþky, vymýšlíme dramaturgicky co zase pĜivezeme. Takže to nám umožĖuje tyhle vČci dČlat, které dĜív byly nemyslitelné, když to bylo jen na kopiích, jednak ti ty kopie nepĤjþili, protože byla jedna kopie nČkde v LondýnČ v archivu a jednak to prostČ nebylo tak jednoduchý. A vlastnČ ty spoleþné strategie s tČmi kiny, tak to by mohlo být to, že když jsme zaþali 49
jednání s tím Hollywood Classics, tak jsme dostali nČjakou možnost to podlicencovávat dál nebo to rozšiĜovat, takže v rámci toho jednoho dealu to mĤžeme nabídnout ostatním kinĤm v ýechách. Takže tu Audrey Hepburn mČlo nevím asi deset kin rĤznČ po ýechách. A my jsme zprostĜedkovali ten kontakt, kdy jsme to vyúþtovali tomu Hollywood Classics a tak. Takže to jsou možná takové ty spoleþné strategie, že když jim Ĝekneme, že máme deset kin, tak nám to dají spíš. Jak vidíte budoucnost kina Aero? No tak to jsem taky Ĝíkala, že si myslím, že dramaturgicky nastane to, že budeme stále muset vyhledávat nČjaké zajímavé, netradiþní filmové nebo kino zážitky a to nás bude nutit buć vymýšlet nČjaké speciální projekty, formáty jako je Aero naslepo, Filmjukebox a podobné vČci, kdy jsou lidé souþástí toho procesu, buć pasivnČ nebo aktivnČ, Naslepo pasivnČ, Filjukebox aktivnČ. Aby mČli pocit, že jsou ve hĜe, že jenom nekoukají na nČjaký film. A nebo budeme muset vyvíjet rĤzné programové alternativní náplnČ, jako jsou ty pĜímé pĜenosy a ono to teć bude strašnČ nabízené, spousty nabídek už nám rĤznČ chodí i takových odpadĤ, které nebereme, protože už to je tĜeba absurdní, ale bude se to hroznČ rozvíjet. Teć tĜeba jak byl ten koncert Jamieho Culluma vþera nebo pĜedevþírem ve SvČtozoru, pĜímý pĜenos jeho koncertu, tak postupnČ rĤzné kapely budou nabízet zase jejich pĜímé pĜenosy, takže to bude asi hodnČ žádané. To je asi budoucnost. Což mi trošku vadí, myslím že jsme kino a mČli bychom hrát hlavnČ filmy a jako takový osobní mĤj nápad, co by jsme tady mohli udČlat, aby jednou tĜeba za dvacet let, až vĤbec nebudou klasické filmové kopie, budou to nČjaké archivní vČci, tak abychom vytvoĜili takový nČjaký formát projekcí z klasických kopií a bude to strašný hit, že budou takové ty poškrábané staré kopie, k tomu já se chci vrátit.
50
Miroslav ývanþara Narodil se roku 1934. Syn Františka ývanþary, který vedl ve tĜicátých letech slavnou pĤjþovnu filmĤ na ŽižkovČ. Publicista, zamČĜuje se na dČjiny kinematografie, druhou svČtovou válku a lokální dČjiny pražského Žižkova. V letech 1949-1992 pracoval jako promítaþ filmĤ a technický kontrolor filmových kopií ve Filmových laboratoĜích na BarrandovČ. Jaká byla Vaše první zkušenost s kinem Aero? Na ŽižkovČ bylo deset biografĤ a já jsem chodil spíš do Ponce, do Obzoru, do Akademie. Tohle bylo pro mČ trochu z ruky. Ale byl jsem tam taky nČkolikrát. Už za války jsme tam byli povinnČ se školou na nČjakých instrukþních filmech, které byly naĜízené ministerstvem školství a byly to nČjaké filmy o výchovČ tehdejší mládeže. Co mi mĤžete Ĝíct o zákazech v dobČ protektorátu? Kino vzniklo v roce 1933, v té dobČ a už deset let pĜedtím, a to Praha byla mnohem menší než je dneska, v té dobČ mČla Praha 104 biografĤ, vþetnČ teda i letních kin, v každé þtvrti nejmíĖ jedno letní kino bylo. Ve 20. a 30. letech byla kina saturována hlavnČ filmy americkými ( nČkdy až 50%), z velké þásti i nČmeckými, francouzskými, þeskými, tČch moc nebylo, ovšem situace se úplnČ zmČnila po pĜíchodu NČmcĤ. Tu americkou konkurenci se snažili vyĜadit a od roku 1941 ji úplnČ zakázali. Já si pamatuju, tady jak je MČstský úĜad pro Prahu 1, tak tam sídlila americká spoleþnost Universal, která byla jedna z posledních, která ještČ fungovala v roce 1941. Když potom nČmecká ponorka potopila u amerických bĜehĤ americkou loć, vznikla z toho diplomatická zápletka a Ameriþani pohrozili, že NČmcĤm uzavĜou veškerá ta kulturní zastupitelstva na jejich pĤdČ a na oplátku zase Goebels Ĝekl, že americké filmy zakáže v protektorátu, protože v NČmecku se ty americké filmy už moc neobjevovaly, ale v protektorátu ještČ jo. Americké filmy zakázal k 1.þervnu 1941, a zaþaly se likvidovat. Universal Pictures asi v roce 1942 ty filmy likvidoval tak, že se z filmĤ vyrábČl krém na boty. Takže s otcem jsem tam jako sedmi-osmiletý kluk pĜišel, filmy byly vyházeny z krabic, a otcĤv známý, ten skladník povídal, vezmČte si co unesete. Tak jsme si vybrali nČkolik filmových kopií. Takže to se dČlo tady. NČmci pak hodnČ filmĤ zabavovali i v tČch pĤjþovnách, je to tak? Už 28.3.1939, dva týdny po okupaci, do otcovy pĤjþovny pĜišli zástupci Ĝíšského ministerstva propagandy, gestapo a zabavili všechny filmy, které byly nesluþitelné s tím režimem, aĢ už to byli herci židovského pĤvodu, buć herci nebo výrobci. A to všechno odvezli do Reichsfilmarchivu do Berlína. V té dobČ bylo devČt pražských pĤjþoven filmĤ, jejichž majitelé byli židi a asi až na dva, 51
kteĜí zavþas emigrovali, tak ti ostatní skonþili ve vyhlazovacích táborech a už se nevrátili. Kino Aero se dnes profiluje jako klubové kino. MČlo už tenkrát tendence hrát nČco jiného? Já myslím, že hrálo zcela bČžnou produkci. Co se týþe znárodnČní kinematografie, myslíte si, že pan Sirotek byl pro zestátnČní z dĤvodĤ politické pĜíslušnosti ke komunismu?Nebo ho k tomu vedly jiné dĤvody. Za války byl pĜeci þlenem filmového odboje. ZnárodnČní filmu bylo jednou z prvních znárodĖovací akcí vĤbec, protože k tomu došlo už v srpnu 1945. Pan Sirotek dobĜe vČtĜil budoucnost a Ĝekl si, když se zapojím, tak mČ vezmou mezi sebe. Byl v tom Filmexportu a tam mČl vysokou funkci. Myslíte že znárodnČní mČlo vliv na kvalitu programĤ? NeĜíkám, že ty filmy byly špatné, ale zvláštČ po únoru 1948 vzniklo plno filmĤ tendenþních a dČlali to nČkteĜí lidi strany, kteĜí moc neumČli, ale mČli to zadané. Ale zase bylo natoþeno hodnČ filmĤ dobrých. Fungovaly pĤjþovny filmĤ i po znárodnČní? Ty americké expozitury zanikly rokem 1941 a už se nikdy neobnovily. MČli sice po válce chuĢ to tady obnovit, ale znárodnČný film prostČ Ĝekl, ne, my budeme od vás jenom nČco kupovat. Taky už ten pováleþný pĜísun byl celkem dost slabý a po únoru ustal a ani ty francouzské nebo nČmecké expozitury už tady po válce nebyly. To bylo jako jednou pro vždy zaražené. Takže po válce, nejdĜív tady byly filmy zbylé þeské, ještČ z doby okupace nebo první republiky, které prošly cenzurou, protože nemohli tam dávat tĜeba Plukovníka Švece, který byl protibolševický, nebo Jízdní hlídku, která byla taky protibolševická. Dokonce já pamatuju po válce ty filmy, který tady se dávaly v kinech, tak byly tĜeba þesky mluvené, pĜíklad Kristián, ale bylo naĜízeno, že ty nČmecké titulky tam nemĤžou být, tak pĜes nČ udČlali xxxxxx. Bylo to hroznČ rušivé.
52
Tabulka ukazující podíl jednotlivých zemí na filmovém trhu v letech 1922 – 1944.
53
Tabulka ukazující podíl jednotlivých zemí na filmovém trhu v letech 1945 – 1970.
54
Návrh projektu kina Aero z knihy: Hilmera, JiĜí. Stavební historie pražských kinosálĤ.
55
Fotografie kina Aero (poĜízeny z archivu a webu kina): 1. budova kina 2. pokladna 3. promítací sál 4. ruþnČ malovaný banner výtvarníka Vojty Šedy na dvoĜe u kina Aero. 5. výstava filmových plakátĤ 56
PROGRAM KINA AERO NAMĚSÍC KVĚTEN 2011
MET: PŘIDÁVÁME! MET: LIVE IN HD POCTA ELIZABETH FILMJUKEBOX AERO NASLEPO
kino aero květen 2011 1. NE
2. PO 3. ÚT
4. ST
15.00 18.00 20.30 18.00 20.30 10.00 18.00 20.30 10.00 18.00 20.30
AERO DĚTEM: NA KONĚ! LEPŠÍ SVĚT OSMDESÁT DOPISŮ ODCHÁZENÍ KDYŽ KÁMEN PROMLUVÍ KDYŽ KÁMEN PROMLUVÍ TANTRA KRÁLOVA ŘEČ VELKÁ LÁSKA JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT KRAJINA PŘÍLIVU C WWW.FILMJUKEBOX.CZ
MET: PŘIDÁVÁME! 5. ČT
18.45 LUCIA ZLAMMERMOORU | GAETANO DONIZETTI
6. PÁ
18.00 20.00 22.30 18.00 20.30 22.30 15.00 18.00 20.30
7. SO
8. NE
ZŮSTANE TO MEZI NÁMI ÚTĚK ZE SIBIŘE HITLER VHOLLYWOODU NORSKÉ DŘEVO ČERNÁ LABUŤ THE DOORS: WHEN YOU´RE STRANGE AERO DĚTEM: KŘÍDOVÁNÍ DŮM KOŠATÉ LÁSKY BIUTIFUL
POCTA ELIZABETH 9. PO
18.00 KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ? 20.30 KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE
10. ÚT 10.00 18.00 20.30 11. ST 10.00 18.00
DOBRÉ SRDCE OPRAVDOVÁ KURÁŽ MR. NICE ZŮSTANE TO MEZI NÁMI OSLAVY 130. VÝROČÍ POVÝŠENÍ ŽIŽKOVA NA MĚSTO OČI TYGRA + POPATŘI, CO SKRÝVÁ PRAHA 3 – VSTUP ZDARMA 20.30 KRÁLOVA ŘEČ
MET: PŘIDÁVÁME! 12. ČT 18.45 LUCIA ZLAMMERMOORU | GAETANO DONIZETTI 13. PÁ 18.00 BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP C FK 20.15 3 22.30 HANEBNÝ PANCHARTI
MET: LIVE IN HD
20. PÁ 18.00 20.30 22.30 21. SO 18.00 20.00 22.30 22. NE 18.00 20.30 23. PO 18.00 20.30 24. ÚT 10.00 18.00 20.30 25. ST 10.00 18.00 20.30
KRÁLOVA ŘEČ ZVUK HLUKU MECHANICKÝ POMERANČ OSMDESÁT DOPISŮ TETRO TANTRA BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP C FK ZŮSTANE TO MEZI NÁMI JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT MR. NICE ZVUK HLUKU DALŠÍ ROK AERO NASLEPO 3 3 ČERNÁ LABUŤ
MET: PŘIDÁVÁME! 26. ČT 18.45 IFIGENIE NA TAURIDĚ | CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK 27. PÁ 18.00 20.30 22.30 28. SO 18.00 20.00 22.30 29. NE 18.00 20.30 30. PO 18.00 20.30 31. ÚT 10.00 18.00 20.30
CASABLANCA ZBYTEČNÁ KRUTOST ZVUK HLUKU ODNIKUD NĚKAM TETRO PSYCHO JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT KRÁLOVA ŘEČ NORSKÉ DŘEVO BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP C FK VODA PRO SLONY ZVUK HLUKU ZBYTEČNÁ KRUTOST
FILMY PRO SENIORY 3. ÚT 10. ÚT 17. ÚT 24. ÚT 31. ÚT
10.00 10.00 10.00 10.00 10.00
KDYŽ KÁMEN PROMLUVÍ DOBRÉ SRDCE VÁNOČNÍ PŘÍBĚH ZVUK HLUKU VODA PRO SLONY
BABY BIO 4. ST 11. ST 18. ST 25. ST
10.00 10.00 10.00 10.00
VELKÁ LÁSKA ZŮSTANE TO MEZI NÁMI BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP 3
14. SO 17.45 DIE WALKÜRE | RICHARD WAGNER
NEDĚLE PRO RODIČE SDĚTMI
15. NE 15.00 18.00 20.30 16. PO 18.00 20.30 17. ÚT 10.00 18.00 20.30 18. ST 10.00 18.00 20.30
1. NE 15.00 NA KONĚ! 8. NE 15.00 KŘÍDOVÁNÍ 15. NE 15.00 SVĚT BROUKŮ POD LUPOU
AERO DĚTEM: SVĚT BROUKŮ POD LUPOU ÚTĚK ZE SIBIŘE JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT AMARCORD DĚCKA JSOU VPOHODĚ VÁNOČNÍ PŘÍBĚH ČERNÁ LABUŤ ODCHÁZENÍ BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP C FK TANTRA
MET: PŘIDÁVÁME!
Obálka: Máme rádi remaky. Co vy?
19. ČT 18.45 AIDA | GIUSEPPE VERDI 2
3
AEROFLOT
INDEX FILMŮ
Milí diváci, květnový programový mix voní. Konkrétně svěže po rozkvetlých distribučních premiérách, rafinovaně po filmových klasikách aomamně po operních kusech. Zhluboka se nadechněte ajdeme na to. Asi nejsilněji to vane od západu. Směs vůně divadelních šminek, parfémů anadýchaných kostýmů zMetropolitní opery vás zahltí vkvětnu dokonce pětkrát. Poslední přímý přenos této sezóny přinese 4. 5. Wagnerovu Valkýru adalší čtyři představení ze záznamu představí to nejlepší zminulých sezón. Nezapomeňte ale hlavně na to, že 2. 5. startuje předprodej nové sezóny přímých přenosů. Kompletní program najdete na www.metinhd.cz. Vůni vítězství ucítíte 4. 5. všichni, kdo jste si na www.filmjukebox.cz vybrali květnový film Terryho Gilliama Krajina přílivu. Aby vám brzo nevyšeptala, zabojujte hned io červnový film. Liz byla jenom jedna. Neopakovatelná éterická vůně této hvězdy stříbrného plátna na vás dýchne 9. 5. při projekcích dvou jejích největších hitů Kdo se bojí Virginie Woolfové? aKočka na rozpálené plechové střeše. Nechte se zahalit do dráždivé vůně neznáma 24. 5. během projekce Aero Naslepo. Slibujeme, že po celodenním tréninku hokejistů vposilovně to cítit nebude. Lehký závan chemických barev doprovází květnová premiéra dokumentu Banksy: Exit Through the Giftshop olegendárním streetartistovi agraffiti writerovi Banksym, který ani přes nominaci na Oscara zatím neodhalil svoji identitu. Že by mu něco na nás smrtelnících nevonělo? Když se chceme vyhnout nepříjemným pachovým experimentům, saháme po tradičním vonném potenciálu klasiků filmové historie. 16. 5. se Aerem rozline vůně sluncem zalité Itálie ve Felliniho Amarcordu a27. 5. zase směs drahých doutníků akoňaků znejslavnějšího baru vCasablance. Absolutní čichové orgie už potom způsobí jenom mix ostatních květnových premiér: Tetro – novinka slavného F. F. Coppoly, Mr. Nice aneb právě posečená tráva voní nejlíp, Zvuk hluku prvních hudebních teroristů na světě aZbytečná krutost tentokrát jako překvapivý čínský remake autora Klanu létajících dýk. Nám se ztoho všeho už začíná motat hlava aupadáme do příjemně omamného stavu bezvědomí způsobeného přemírou pachových podnětů. Čekáme na vás, potkáme se tam! Vaši piloti
3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Amarcord . . . . . . . . . . . . . . . . Banksy: Exit Through the Giftshop . Biutiful . . . . . . . . . . . . . . . . . Casablanca . . . . . . . . . . . . . . . Černá labuť . . . . . . . . . . . . . . . Další rok . . . . . . . . . . . . . . . . Děcka jsou v pohodě . . . . . . . . . Dobré srdce . . . . . . . . . . . . . . Dům košaté lásky . . . . . . . . . . . Hanebný pancharti . . . . . . . . . . Hitler vHollywoodu . . . . . . . . . . Jack se chystá vyplout. . . . . . . . . Kdo se bojí Virginie Woolfové?. . . . Když kámen promluví . . . . . . . . . Kočka na rozpálené plechové střeše Krajina přílivu . . . . . . . . . . . . . Králova řeč . . . . . . . . . . . . . . . Lepší svět . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanický pomeranč . . . . . . . . Mr. Nice. . . . . . . . . . . . . . . . . Norské dřevo . . . . . . . . . . . . . . Oči tygra . . . . . . . . . . . . . . . . Odcházení . . . . . . . . . . . . . . . Odnikud někam . . . . . . . . . . . . Opravdová kuráž. . . . . . . . . . . . Osmdesát dopisů . . . . . . . . . . . Popatři, co skrývá Praha 3 . . . . . . Tantra . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tetro . . . . . . . . . . . . . . . . . . The Doors: When You´re Strange . . Útěk ze Sibiře . . . . . . . . . . . . . Velká láska . . . . . . . . . . . . . . . Voda pro slony . . . . . . . . . . . . . Zbytečná krutost . . . . . . . . . . . Zůstane to mezi námi . . . . . . . . . Zvuk hluku . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
PŘEDFILM NAKVĚTEN 1. – 15. 5. NEŘÍKEJ HOP, režie: Jiří Sádek, vítěz 2. místa v kategorii Filmů do 10 minut – profesionálové letošního Aerokraťasu 16. – 31. 5. VELKÝ TŘESK Dokumentární reportáž o Velkém třesku vznikla na DOKUdílně o.s.Inventura. Reportéři a reportérky jsou lidé s mentálním hendikepem.
HUDBA PŘED FILMEM 01-DIKOLSON – Rupre cht_(The Bear Is Sleeping Now) 02-STRAY_EINAR – Beast 03-SUN_GLITTERS-Beside Me 04-METRONOMY – The Look 05-WOODKID – Iron.MP3 Tým Radia 1 pro OSU 9.
AERTĚK 2011 – FILMOVÝ TÁBOR 14 – 16 let 04. – 15. 07. 2011 11 – 13 let 18. – 29. 07. 2011 omezená kapacita (turnus – 25 dětí) NATÁČENÍ | FILMOVÉ DÍLNY | KINO | HERECTVÍ | HOSTÉ | ANIMACE STORYBOARD | PREMIÉRA VKINĚ SVĚTOZOR Info apřihlášky: WWW.AERTEK.CZ
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.12 .12 . 9 .12 .12 .13 .13 .13 .13 .14 .14 .14 .14 . 7 .15 . 7 .15 .15 .15 .16 . 9 .16 . 8 .16 .16 .17 .17 . 8 .17 10 18 18 18 .19 10 .11 .11
MET: PŘIDÁVÁME! 5. & 12. & 19. & 26. 5. 2011 LUCIE ZLAMMERMOORU GAETANO DONIZETTI Mary Zimmerman
V titulní roli Donizettiho křehké hrdinky exceluje fenomenální Anna Netrebko, v jejíž Lucii se snoubí atraktivní zjev s dokonalým pěveckým projevem - role Lucii je jedním z nejnáročnějších dramatickokoloraturních sopránových partů operní literatury. Vedle širokých možností využití pěvecké virtuozity se zde představitelce otevírá skutečný herecký prostor. Ten Netrebko beze zbytku naplňuje. V roli Luciina milence Edgarda se představí jeden z nejrespektovanějších tenoristů současnosti Rolando Villazón. Jejího tyranského bratra Enrica zpívá barytonista Mariusz Kwiecien. Inscenace Mary Zimmermanové se na jevišti MET stala hitem.
italské nastudování, české titulky / 300 Kč čtvrtek 5. 5. od 18.45
LUCIE ZLAMMERMOORU GAETANO DONIZETTI Mary Zimmerman
Natalie Dessay triumfovala ve velmi úspěšné inscenaci Mary Zimmerman jako křehká hrdinka tohoto Donizettiho díla při premiéře, která zahájila operní sezónu 2007/2008. Teď se ktéto roli nevinné mladé ženy dohnané kšílenství vrací po boku Josepha Calleji, který ztvární jejího milence Edgarda.
italské nastudování, české titulky / 300 Kč čtvrtek 12. 5. od 18.45
AIDA GIUSEPPE VERDI Sonja Frisell
Aida, jejíž děj se odehrává ve starodávném Egyptě, je tragickým milostným příběhem azároveň výpravným dramatem plným velkolepých davových scén apůsobivých sborových partů. Vhlavní roli zotročené etiopské princezny se představí Violeta Urmana, její sokyni ztvární Dolora Zajick aRadamése, velitele egyptských vojsk, Johan Botha. Za dirigentským pultem stane Daniele Gatti. Mezi nejznámější melodie Aidy patří slavný Triumfální pochod.
MET: LIVE IN HD 14. 5. 2011 VALKÝRA | RICHARD WAGNER Robert Lepage
Idruhá opera Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův, Valkýra, vrežii Roberta Lepage apod taktovkou Jamese Levina bude mít hvězdné obsazení. Bryn Terfel ztvární roli Wotana, vládce bohů, Deborah Voigt přidá ke svému bohatému wagnerovskému repertoáru roli Brünnhildy, jako dvojčata Siegmund aSieglinde se představí Jonas Kaufmann aEva-Maria Westbroek aStephanie Blythe bude zpívat roli Fricky.
německé nastudování, české titulky / 380 Kč sobota 14. 5. od 17.45
POCTA ELIZABETH
9. 5. 2011
V březnu letošního roku se bohužel potvrdil fakt, že slavnou herečku Elisabeth Taylor už neuvidíme v žádném novém filmu. Zavedeme proto letadélko Aero k výhledu na dvojici legendárních snímků, díky kterým se etablovala jako vynikající herečka. Mrcha Virginie či kočka na střeše?
KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOLFOVÉ? (Who‘s Afraid of Virginia Woolf?) Mike Nichols / USA 1966
Celovečerní debut režiséra Mikea Nicholse vychází zdivadelní hry Edwarda Albeeho, apřestože se takřka celý odehrává vjedné místnosti, jde ofascinující amrazivou studii partnerského vztahu ajeho drsného rozpadu. Vysokoškolský profesor George se postupně propadá do alkoholismu, který mu pomáhá aspoň myšlenkově uniknout zatrpklé manželce Marthy. Její obětí se jednoho večera stane kromě George ijeho mladý kolega spartnerkou, noční doba rozvazuje jazyky atrpkost se postupně přesouvá ina mladý pár. Elizabeth Taylor získala za svůj herecký výkon Oscara.
134 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč pondělí 9. 5. od 18.00
italské nastudování, české titulky / 300 Kč čtvrtek 19. 5. od 18.45
IFIGENIE NA TAURIDĚ CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK Stephen Wadsworth
Susan Graham aPlácido Domingo vhlavních rolích Gluckovy moudré interpretace tohoto řeckého mýtu. Vpromyšlené inscenaci Stephena Wadswortha, která měla premiéru již vroce 2007, se objeví itenorista Paul Groves. Orchestr Metropolitní opery bude dirigovat Patrick Summers.
francouzské nastudování, české titulky / 300 Kč čtvrtek 26. 5. od 18.45
KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE (Cat on aHot Tin Roof) Richard Brooks / USA 1958
Když se úspěšný plantážník vrací domů zléčebného pobytu, rodina na něj čeká soslavou narozenin. Vřadách jeho blízkých však bují alkoholismus, nevěra adalší nešvary. Ukáže se, že vzájemné vztahy jsou velmi narušené akorunu všemu nasadí vyzrazená pravda ootci rodinného klanu. Adaptace divadelní hry Tennessee Williamse zroku 1955.
108 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč pondělí 9. 5. od 20.30 6
Speciální večery
Speciální večery
7
FILMJUKEBOX 4. 5. 2011
www.filmjukebox.cz Filmjukebox je pravidelným večerem kina AERO, kdy nevybíráme film my, ale vy – diváci. Zapomeňte na Jukebox jako stroj na přehrávání hudby, na kterém si můžeme zvolit písničku kposlechu či tanci. Objevte Filmjukebox! Zvolte si, který film chcete na plátně kina vidět. Stačí hlasovat na www.filmjukebox.cz. Pokud nenaleznete mezi filmy ten, na který máte chuť, nominujte svůj vlastní. Zapojte se! Hlasujte! Bavte se tak, jak sami uznáte za vhodné! Vplujte do podivuhodného dětství vKrajině přílivu (USA 2006) pod taktovkou známého režiséra Terryho Gilliama – více informací vbrožuře. středa 4. 5. od 20.30
130. VÝROČÍ POVÝŠENÍ ŽIŽKOVA NA MĚSTO 11. 5. 2011
Již je tomu 130. let co byl Žižkov povýšen na město aletošní výroční oslavy zamíří ido kina Aero. Čeká vás návštěva zapocené tělocvičny místního trenéra boxu či netradiční pohled na známé ineznámé stavby optikou Davida Vávry. Anavíc – vstupné je zdarma.
OČI TYGRA Jana Počtová / ČR 2011
Na Žižkově už šestnáct let funguje malá unikátní tělocvična, ve které vícenásobný mistr republiky Stanislav Tišer učí všechny bez rozdílu pohlaví, věku či pleti boxovat. Snímek sleduje vprůběhu jednoho roku trenéra ajeho svěřence, kdy trénink střídá turnaj aten opět tvrdý trénink. Sport ale není jen ořeholi, ale také ovzájemném setkávání arespektu. Stará tělocvična, kde Tišerova škola boxu sídlí, se rekonstruuje, blíží se itradiční vrchol sezóny – boxerský turnaj Opohár města Žižkova.
BANKSY: EXIT THROUGH THE GIFTSHOP C FK Banksy / USA, Velká Británie 2010
Dokument, který se objevil vletošních nominacích na Oscary, vsobě nese velkou dávku podvratnosti, ať už tím, že jej stvořila ikona street artu spseudonymem Banksy, jehož identitu dosud nikdo nezná, či ve způsobu, jakým se opírá do současného „umění“. Hlavní postavou je Francouz Thierry Guetta, který se pokusí skamerou zmapovat dynamické odvětví street artu, jehož neoficiálním králem je právě Banksy. Thierryho touha se sním setkat stále roste, až se nakonec rozhodne přiložit ruku kdílu apod pseudonymem Mr. Brain Wash udělat díru do světa umění.
87 minut / anglicko-francouzská verze, české titulky / 80/100 Kč pátek 13. 5. od 18.00, středa 18. 5. od 10.00, středa 18. 5. od 18.00, neděle 22. 5. od 18.00, pondělí 30. 5. od 20.30
41 minut / česká verze
POPATŘI, CO SKRÝVÁ PRAHA 3 David Vávra / ČR 2010
Podobně jako vŠumných městech provází architekt ačlen Divadla Sklep David Vávra tím nejzajímavějším zarchitektury Prahy 3, kdy neobvyklé záběry doprovází hercův typický „recitační výklad“. Dokument neodkrývá jen skrytou podobu známých staveb městské části, jakými jsou Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce Páně nebo Palác Akropolis, ale zavádí diváka kupříkladu ido rezidence Central Park. Unikátní příležitost pohlédnout jinou optikou na místa, kde žijeme.
41 minut / česká verze středa 11. 5. od 18.00
AERO NASLEPO 24. 5. 2011
Máte rádi překvapení? Věříte dramaturgům kina AERO, že vás dokáží příjemně překvapit? Když přijmete naši hru azkusíte „Aero naslepo“, nebudete do poslední chvíle vědět, na jaký film jste se vypravili. Zato budete mít jistotu, že zaplatíte přesně takovou částku, jakou sami uznáte za vhodné. Předem totiž neplatíte nic. Po projekci pak dostanete možnost ocenit čerstvě nabytý zážitek částkou, kterou si sami určíte. Aještě jednu jistotu máte – pokud přijdete azjistíte, že jste promítaný film už viděli, vykompenzujeme vám takovou ztrátu času jedním pivem zdarma. Jdete do toho?
??? minut / ??? verze / ??? Kč úterý 24. 5. od 20.30 8
Speciální večery
MR. NICE
Bernard Rose / Velká Británie 2010 Šedesátá léta ve vBritánii dala prožít různě. Buď se věnovat učitelské kariéře absolventa Oxfordu, nebo se pustit do trochu ostřejšího byznysu. Howard Marks, který účinky měkkých drog poznal už na univerzitě, má jasno. Díra na trhu vilegálním dovozu marihuany na ostrovy zeje prázdnotou aHoward se záhy stává pašerákem mezinárodního renomé. Pochopitelně „zaujme“ řadu úřadů, díky čemuž se stává nejhledanějším britským občanem. Snímek, který je založen na skutečném příběhu Howarda Markse ajeho stejnojmenné knize, je komedií omuži, který příliš neví, co dělá, ale docela mu to vychází.
121 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč úterý 10. 5. od 20.30, pondělí 23. 5. od 20.30
9
TETRO
Francis Ford Coppola / USA, Argentina, Španělsko, Itálie 2009 Režisér formátu Francise Forda Coppoly nemá potřebu bourat zavedené filmové postupy, skultovními snímky vzádech je každý snímek očekáván. Přesto je příjemné, že Coppola vnovince Tetro šel proti proudu aformálně vybroušená kombinace fiktivních „vzpomínek“ režiséra do jisté míry připomíná čerstvý snímek mladého začínajícího režiséra, jenž shravostí experimentuje srůznými podobami filmu. Mladý Bennie přijíždí za starším bratrem Tetrem analézá uněj divadelní hru, která může rozvířit zatuchlé rodinné vztahy.
ZŮSTANE TO MEZI NÁMI (Neka ostane medju nama) Rajko Grlić / Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko 2010
127 minut / anglicko-španělsko-francouzská verze, české titulky / 100 Kč sobota 21. 5. od 20.00, sobota 28. 5. od 20.00
Vítězný film na festivalu vKarlových Varech 2010 sleduje vtragikomickém duchu dvojici bratrů, kteří žijí vsoučasném Záhřebu. Vztahy kopačnému pohlaví jsou uobou patřičně rozvolněné aNikola, který skáče do řady ženských náručí, si za své počínání dokonce umí vysloužit isoucit. Bratr nad Nikolou přivírá oči, sám ale také nemá čistý štít. Je nevěra smrtelným hříchem, nebo ji lze nějak omluvit? Tragikomedie jednoho znejvýznamnějších chorvatských režisérů seskvěle dotýká témat pohyblivé morálky, strachu ze samoty asnaží sehledat motivace pro své dvoustranné postavy.
ZBYTEČNÁ KRUTOST
ZVUK HLUKU
Původní snímek bratří Coenů z roku 1983 inspiroval k novému eposu čínského režiséra Zhang Yimoua, který jej přetvořil do opulentní kostýmní frašky zasazené do pouštního hostince v době starověké Číny. Stejně jako v původním filmu i zde vše začíná plánem manžela na likvidaci jeho záletné ženy. Jak se ale situace promění, když se postavám zvyklým na užívání luků a mečů do rukou dostane pistole? Remake originálně pracuje s původní zápletkou, kterou ale posouvá do jiného zábavného kontextu.
Město jako ideální hudební nástroj, snímž se musí umět anarchisticky zacházet. Snímek navazující na „kraťas“ Music for One Apartment and Six Drummers (2001) rozvíjí koncept skupiny „hudebních teroristů“, kteří se rozhodnou rozeznít čtyři městská místa tak, jak to zatím nikdo neprovedl. Městskou symfonii se pokusí zastavit policista Amadeus pocházející paradoxně zhudebnické rodiny. Jen on ale trpí totální hudebním hluchem ajakýkoli libý tón je pro něj největším utrpením.
(San qiang pai an jing qi) Zhang Yimou / Čína 2009
95 minut / mandarínská verze, české titulky / 100 Kč pátek 27. 5. od 20.30, úterý 31. 5. od 20.30
10
87 minut / chorvatská verze, české titulky / 100 Kč pátek 6. 5. od 18.00, středa 11. 5. od 10.00, neděle 22. 5. od 20.30
(Sound of Noise) Ola Simonsson, Johannes Stjärne Nilsson / Švédsko, Francie 2010
102 minut / švédská verze, české titulky / 100 Kč (24. 5. za 60 Kč, 27. 5. za 80 Kč) pátek 20. 5. od 20.30, úterý 24. 5. od 10.00, pátek 27. 5. od 22.30, úterý 31. 5. od 18.00
11
3
ČERNÁ LABUŤ
Hanna aSimon spolu žijí už léta vtakřka dokonalém svazku. Jednoho dne ale Hanna potkává Adama aAdam pozná Simona. Všichni tři se nečekaně zamilují azačnou se scházet. Břemeno tajemství začne však jejich vztah pomalu ale jistě nahlodávat. Tykwer ive svém posledním filmu řeší své oblíbené téma lásky, mezilidských vztahů adotýká se nadčasových otázek života asmrti. Zabývá se problémem krize středního věku, svobody jedince, jeho sexuální orientace azáměrně se vymezuje vůči tradičnímu pojetí partnerského svazku.
Lidská posedlost se objevuje vcelé filmografii Darrena Aronofského, odtouhy po dokonalosti vPí, přes různé závislosti vRekviem za sen až po snaze po taneční virtuozitu vČerné labuti. Mladá talentovaná baletka Nina dostane od geniálního režiséra Tomase Leroye příležitost tančit bílou ičernou labuť vLabutím jezeře. Světlá poloha role není pro Ninu žádným problémem, nedokáže vsobě ale vybudit smyslnost černého protipólu, zatímco se vsouboru objevuje ne tak talentovaná, ale mnohem vášnivější aimpulzivnější Lily. Mezi dívkami se vyvine podivný vztah, vněmž začne iNina poznávat svou temnější stránku…
(Drei) Tom Tykwer / Německo 2010
119 minut / německá verze, české titulky / 100 Kč pátek 13. 5. od 20.15, středa 25. 5. od 10.00, středa 25. 5. od 18.00
AMARCORD
Federico Fellini / Itálie, Francie 1973 Silně autobiografické dílo se vrací do režisérova rodiště Rimini 30. let minulého století, kde se stáváme svědky plynutí čtyř ročních období, vnichž sledujeme mozaiky výjevů zFelliniho paměti. Dospívání, první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Mládí nahlížené sněžnou nostalgií, ale is potměšilým výsměchem vůči provinciální omezenosti.
123 minut / italsko-řecká verze, české titulky / 90 Kč pondělí 16. 5. od 18.00
(Black Swan) Darren Aronofsky / USA 2010
110 minut / anglická verze, české titulky / 95 Kč sobota 7. 5. od 20.30, úterý 17. 5. od 18.00, středa 25. 5. od 20.30
DALŠÍ ROK
(Another Year) Mike Leigh / Velká Británie 2010 Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné aosamělé životy jejich přátel apříbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství aosamělosti, do naděje azoufalství, do vzniku nového izániku starého. Ato vše by bylo vpořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako „antropolog skamerou“, přichází sdalší skvělou studií lidských osudů. Av čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok.
129 minut / anglická verze, české titulky / 90 Kč úterý 24. 5. od 18.00
BIUTIFUL
Alejandro González Iñárritu / Španělsko, Mexiko 2010 Podsvětí současné Barcelony je, podobně jako předměstí kterékoli současné evropské metropole, plné špíny, nebezpečí aživota, který neskýtá příliš naděje. Uxbal (Javier Bardem) žije ve sklepním bytě obklopen spodinou společnosti arakovina prostaty mu dává několik posledních měsíců života. Bývalý narkoman tak hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, zfetovanou manželkou, jež mu zahýbá sbratrem, anebezpečným světem, který mu nedává možnost legální obživy. Nejnovější snímek Alejandra Gonzáleze Iñárritua ukazuje téma městského utrpení člověka, přičemž Javier Bardem za svůj výkon získal Zlatou palmu na festivalu vCannes.
DĚCKA JSOU VPOHODĚ (The Kids Are All Right) Lisa Cholodenko / USA 2010
148 minut / anglicko-španělská verze, české titulky / 95 Kč neděle 8. 5. od 20.30
Vtipný aenergický portrét moderní rodiny – Nic aJules (Annette Bening aJulianne Moore) jsou matky, které žijí vútulném bungalovu na okraji města se svými dospívajícími dětmi Joni aLaserem (Mia Wasikowska aJosh Hutcherson). Když se Joni chystá na vysokou školu, její mladší bratr ji požádá ovelkou laskavost. Chce, aby mu Joni pomohla najít jejich biologického otce. Navzdory vlastním pochybám splní Joni bratrovo přání anaváže kontakt s„bio-tátou“ Paulem (Mark Ruffalo), pohodářským majitelem restaurace. Když do života této nevšední rodiny vstoupí Paul, začíná pro všechny nová kapitola, vníž jsou postupně definovány, přehodnoceny apak znovu formulovány rodinné vztahy.
CASABLANCA
DOBRÉ SRDCE
Hlavním hrdinou snímku je apolitický Američan Rick, který vCasablance, patřící vichistické Francii, vede na počátku 40. let podnik Ricks Café American. Zde se setkávají gauneři, herci, místní honorace iuprchlíci, kteří spekulují svýjezdním vízem do USA. Rick se osoučasné dění téměř nezajímá, dokud se neobjeví jeho bývalá milenka Ilsa se svým manželem Laszlem, aktivním antifašistou… Kultovní snímek nabízí milostnou romanci inapínavý politický příběh skriminálními prvky avýjimečné herecké obsazení včele sHumphrey Bogartem aIngrid Bergmanovou. Casablanca sklidila už ve své době řadu ocenění adodnes je mnoha kritiky považována za vůbec nejlepší film všech dob.
Mezi zdmi nemocničního pokoje se setkává stárnoucí majitel baru Jacques (Brian Cox), jenž prodělal už pátý infarkt amladý bezdomovec Lucas (Paul Dano), který se neúspěšně pokusil osebevraždu. Mezi nimi se záhy vyvine nepravděpodobné přátelství astarý pán se ze svého nového známého rozhodne vychovat barmanského nástupce. Zákony řemesla jsou ale vcelku tvrdé aLucas má kjejich naplnění až příliš dobré srdce. Kartami navíc zamíchá mladá francouzská letuška (Isild Le Bescoová), jež do baru jednoho dne vstoupí…
Michael Curtiz / USA 1942
102 minut / anglická verze, české titulky / 95 Kč pátek 27. 5. od 18.00 12
106 minut / anglická verze, české titulky / 95 Kč pondělí 16. 5. od 20.30
(The Good Heart) Dagur Kári / Dánsko, Island, USA, Francie, Německo 2009
99 minut / anglická verze, české titulky / 60 Kč úterý 10. 5. od 10.00
13
DŮM KOŠATÉ LÁSKY
KDYŽ KÁMEN PROMLUVÍ
Dlouholeté manželství rodinného psychoterapeuta Juhaniho aprofesionální konzultantky Tuuly už překročilo práh vášnivého svazku adávno se přehouplo do vyhaslého ohniště. Bez velkých emocí se dohodnou na rozvodu ajako dva racionální lidé zůstanou bydlet ve společném domě, než se vše vyřeší. Juhani si ale jednoho dne přivede domů novou známost,budoucí bývalá manželka tiše zuří azáhy přijde sprotiútokem. Vztahová tragikomedie severského střihu.
Film oJaroslavu Duškovi není typickým portrétem známé osobnosti – jdespíše ozachycení jeho vnitřního života, jeho názorů apostojů kvěcem, které se dotýkají každé bytosti. Snímek se natáčel více než jeden rok auvidíme vněm nejen ukázky zdivadelních her, ale isetkání slidmi smentálním hendikepem, sdelfíny, komunikaci skameny, stavbu ekologického hliněného domu, chození po žhavých uhlících amnohé další. Jaroslav Dušek zde velmi sugestivně apřesvědčivě vypráví ozákladních momentech života.
HANEBNÝ PANCHARTI
KRAJINA PŘÍLIVU
Tenkrát…v nacisty okupované Francii. Tarantinův výlet do času druhé světové války rozhodně není klasickým válečným snímkem – vydatně čerpá zlinie béčkových snímků, znichž režisér vprůběhu své kariéry přebíral mnoho prvků. Skupina židovsko-amerických vězňů je pod vedením plukovníka Aldo Raina (Brad Pitt) vytrénována na vojáky aje vcivilu přepravena do Francie, kde je jejich jediným cílem přinést svému veliteli co nejvíce skalpů nepřítele. Snímek přechází přes několik žánrů – od westernové expozice přes válečný thriller až kbrutálním „likvidačním“ sekvencím aje především skvělou zábavou.
Třináct let po veleúspěšném filmu Král Rybář se Jeff Bridges aTerry Gilliam znovu sešli na společném projektu. Nový snímek Terryho Gillliama Tideland trochu připomíná Alenku vříši divů, jenomže je modernější. Jeto příběh omalé dívce, jejíž rodiče berou drogy, akdyž matka umře na předávkování, vydá se státou do Texasu. Aprávě tam se začnou dít velké podivnosti. Podobně jako vAlence je film založen především na fantazii hlavní hrdinky, jejíž představy působí bizarně až znepokojivě. Podobně jako Alenka iona přetváří okolí ve svět kouzel. Za nejlepší kamarády má čtyři prstové maňásky, se kterými si povídá amluví za ně...
HITLER VHOLLYWOODU
KRÁLOVA ŘEČ
Mystifikační dokument režiséra afilmového teoretika Frédérica Sojchera originálním způsobem pohlíží na protikladnost hollywoodské studiové mašinerie aevropské kinematografie. Herečka Maria de Medeiros pracuje na snímku ofilmové hvězdě Micheline Presleové, jejíž kariéra začala ve 30.letech 20. století. Hovoří spolu orůzných režisérech, až narazí na jméno Luis Aramcheck. Sním Micheline vroce 1939 natočila film, který se kvůli válce nikdy nedostal do kin. Maria se vydává po stopách ztraceného snímku anatáčení životopisného dokumentu se tak mění vnapínavé pátrání po zapomenuté minulosti evropského filmu. Je evropský umělecký film obětí dosud netušeného hollywoodského komplotu?
Vítěz letošních Oscarů vychází ze skutečného příběhu opředních postavách britské královské rodiny. Dříve než se Bertie (Colin Firth) vzpamatuje ze smrti otce, anglického krále Jiřího V., dojde ke skandální abdikaci krále Eduarda VIII. aBertie se najednou stává korunovaným panovníkem Jiřím VI. Země ale do přicházející Druhé světové války potřebuje silného vůdce aBertie trpí zásadní vadou řeči. Manželka Alžběta (Helena Bonham Carter) Bertiemu domluví sezení sexcentrickým logopedem Lionelem Loguem (Geoffrey Rush) amezi dvojicí vznikne pevné přátelství.
JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT
LEPŠÍ SVĚT
Jack je řidičem limuzíny, jenž sní opráci vnewyorské hromadné dopravě amiluje reggae. Většinu času tráví se svým spolupracovníkem anejlepším přítelem Clydem ajeho ženou Lucy. Ti Jacka seznámí sConnie, která sLucy pracuje vbrooklynském pohřebním ústavu. Connie má na svého nového přítele dobrý vliv – Jack se učí vařit, jde za novou kariérou aučí se plavat, aby vlétě mohl vzít Connie na její vysněnou projížďku na lodičce. Zatímco však Jack aConnie pomalu propadají své lásce, manželství Clyda aLucy se začíná otřásat vzákladech. Sledujeme, kterak se oba páry musí vyrovnat snevyhnutelným osudem svých vztahů.
Elias, jehož otec pracuje jako doktor vAfrice aprožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval sotcem po nedávné smrti matky. Zchlapců se stávají přátelé ajejich prostřednictvím se seznamují ijejich rodiny. Snímek tematizuje etickou otázku po smyslu pomsty anásilí azároveň zkoumá limity, na něž narážíme, když se snažíme ovládat společnost avlastní životy. Lepší svět byl oceněn Zlatým glóbem pro za nejlepší zahraniční film.
(Haarautuvan rakkauden talo) Mika Kaurismäki / Finsko 2009
102 minut / finská verze, české titulky / 100 Kč neděle 8. 5. od 18.00
(Inglourious Basterds) Quentin Tarantino / USA, Německo 2009
148 minut / anglicko-německo-francouzsko-italská verze, české titulky / 80 Kč pátek 13. 5. od 22.30
(Hitler àHollywood) Frédéric Sojcher / Belgie, Francie 2010
85 minut / francouzsko-anglicko-portugalská verze, české titulky / 80 Kč pátek 6. 5. od 22.30
(Jack Goes Boating) Philip Seymour Hoffman / USA 2010
89 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč středa 4. 5. od 18.00, neděle 15. 5. od 20.30, pondělí 23. 5. od 18.00, neděle 29. 5. od 18.00 14
Viliam Poltikovič / ČR 2010
75 minut / česká verze / 95 Kč (3. 5. za 60 Kč) pondělí 2. 5. od 20.30, úterý 3. 5. od 10.00
(Tideland) Terry Gilliam / Velká Británie, Kanada 2006
122 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč středa 4. 5. od 20.30
(The King‘s Speech) Tom Hopper / Velká Británie, Austrálie, USA 2010
118 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč úterý 3. 5. od 20.30, středa 11. 5. od 20.30, pátek 20. 5. od 18.00, neděle 29. 5. od 20.30
(Hævnen) Susanne Bier / Dánsko, Švédsko 2010
113 minut / dánsko-anglická verze, české titulky / 100 Kč neděle 1. 5. od 18.00
15
MECHANICKÝ POMERANČ
OPRAVDOVÁ KURÁŽ
Kubrickovu adaptaci Burghessova Mechanického pomeranče můžeme vnímat na první pohled jako oslavu násilí vpodobě ústředního hrdiny Alexe, přesto vněm silně rezonuje hlavní myšlenka ztráty morální volby ajejího přesunu na jakýsi celospolečenský předdefinovaný aparát. Příběh bandy postpubertálních výtržníků ajejich zábavy – ultranásilí – rezonuje zejména ve druhé polovině, kdy je Alex převychováván apřetvářen do podoby, kdy už není možná volba mezi dobrým ašpatným, jelikož iLudwig vansepřeklopil vdefinitivní mučící nástroj.
Otce Mattie Rossové zabil psanec Tom Chaney, který následně prchnul do indiánských teritorií, kam na něj světská spravedlnost dosáhne jen velmi těžko. Mattie je na svůj věk nezvykle dospělá apragmatická amá tak jasnou představu, jak spravedlnosti pomoci. Najme si Roostera Cogburna, legendární prodlouženou ruku zákona, jejíž štít ovšem povážlivě rezne pod hektolitry vypitého alkoholu. SCogburnem se vydávají vChaneyho stopách. Nejedou ale sami. Doprovází je lehce upovídaný Texas Ranger LaBoeuf, který chce psance chytit za jinou spáchanou vraždu.
(A Clockwork Orange) Stanley Kubrick / Velká Británie, USA 1971
136 minut / anglická verze, české titulky / 80 Kč pátek 20. 5. od 22.30
(True Grit) Ethan Coen, Joel Coen / USA 2010
110 minut / anglická verze, české titulky / 95 Kč úterý 10. 5. od 18.00
NORSKÉ DŘEVO
OSMDESÁT DOPISŮ
Toru Watanabe (Kenichi Matsuyama) zaslechne píseň skupiny Beatles avzpomene si na svou první lásku Naoko (Rinko Kikuchi), která teď chodí sjeho nejlepším přítelem Kizukim. Vtu chvíli se přenese odvacet let zpět do svých studentských let, které trávil vTokiu, aocitne se ve světě rozjitřených vztahů, náhodných známostí na jednu noc, vášně, zmaru atouhy, zněhož ho vytrhne impulzivní mladá žena jménem Midori, která mu razantně vstoupí do života adostane ho do situace, kdy si musí vybrat mezi budoucností aminulostí.
Československo, 29. březen 1987. Čtrnáctiletý Vašek se svou matkou obcházejí úřady, aby získali povolení odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Režisér Václav Kadrnka vypráví osobní příběh oodloučení atouze být smilovaným člověkem navzdory těžkým okolnostem, ovytrvalosti anezlomnosti, sjakou mnoho lidí vbývalém režimu čelilo absurdnímu byrokratickému systému. Na jedné straně mrazivá azároveň niterná atmosféra filmu je budována senzitivní kamerou, detailní prací se zvuky aautentickými výkony představitelů hlavních rolí. Snímek byl vybrán do sekce Forum na letošním Berlinale.
ODCHÁZENÍ
PSYCHO
Filmová adaptace poslední hry prezidenta adramatika Václava Havla představuje autora také vunikátní pozici filmového režiséra. Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však oni přišel azřejmě se stím neumí vnitřně vyrovnat. Ikdyž se snaží to nedat najevo, vpodstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat zvládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, amusí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň – ahlavně – musí prožít rozklad svého okolí, svého „dvora“, auvědomit si, jak málo ho vlastně znal.
Přiznejme si, že totožnost vraha zfilmu Psycho většinou známe. Proč tedy vyrazit znovu na film, když už dlouho předvídám finální pointu? Hlavně kvůli samotnému filmovému tvaru – snímku, který dokazuje, čím vším může filmové umění být ajak jej může přetavit geniální režisérská osobnost. Hitchcock pracuje vPsychu se zdánlivě danými žánrovými pravidly příběhu ženy sbalíkem peněz na útěku, které neváhá převracet adiváka šokovat jejich porušováním. Vdnešní době dekonstrukce žánrů nic překvapivého – Psycho ale bylo vtomto ohledu na startovní čáře anejenom „sprchová“ scéna vnás dokáže stále vyvolat pocit děsivého mrazení vzádech.
ODNIKUD NĚKAM
TANTRA
Hollywoodské zlatíčko Johnny bydlí vproslulém hollywoodském hotelu Chateau Marmont. Jeho okolí brázdí vnadupaném Ferrari, akdyž je zrovna doma, bývá tam sním dostatek krásných dívek nebo uklidňujících prášků, které mu pomáhají tenhle sladký život zvládnout. Zničeho nic se jednoho dne přede dveřmi jeho apartmá objeví jedenáctiletá dcera Cleo, jediný úspěch jeho jinak velmi nevydařeného manželství. Jejich setkání donutí Johnnyho, aby se ohlédl za svým dosavadním životem … Snímek získal Zlatého lva za nejlepší film na MFF vBenátkách.
Stovky českých žen amužů absolvují tantrické semináře. Přestože jóga anejrůznější meditace jsou vzápadním světě poměrně rozšířené, tantru si lidé často pletou například skámasútrou avnímají ji jen pro její sexuální aspekt. Tvůrce nového dokumentárního filmu Tantra zajímalo, jestli takové zjednodušení odpovídá realitě azda vůbec existuje možnost, jak využít starobylou nauku pro zlepšení života, partnerských vztahů arodinných vazeb vsoučasné době. Dokument Tantra scenáristy arežiséra Benjamina Tučka nahlíží do světa tantrických seminářů vedených zkušenými lektory Johnem Hawkenem aAlanem Lowenem
(Noruwei no mori) Anh Hung Tran / Japonsko 2010
133 minut / japonská verze, české titulky / 95 Kč sobota 7. 5. od 18.00, pondělí 30. 5. od 18.00
Václav Havel / ČR 2011
97 minut / česká verze / 100 Kč pondělí 2. 5. od 18.00, úterý 17. 5. od 20.30
(Somewhere) Sofia Coppola / USA 2010
98 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč sobota 28. 5. od 18.00
16
Václav Kadrnka / ČR 2010
75 minut / česká verze / 100 Kč neděle 1. 5. od 20.30, sobota 21. 5. od 18.00
Alfred Hitchcock / USA, 1960
109 minut / anglická verze, české titulky / 80 Kč sobota 28. 5. od 22.30
Benjamin Tuček / ČR 2011
77 minut / česká verze / 95 Kč (21. 5. za 80 Kč) úterý 3. 5. od 18.00, středa 18. 5. od 20.30, sobota 21. 5. od 22.30
17
THE DOORS – WHEN YOU´RE STRANGE Tom DiCillo / USA 2009
Kameraman arežisér nezávislých snímků Tom DiCillo se svervou pustil do nového žánru – střihového dokumentu, jehož téma nemůže nechat žádného fanouška hudby sedmdesátých let chladného. The Doors! Režisér využívá pouze autentické ačasto raritní záběry zživota kapely, pohledy na sjetého, šaškujícího či váhajícího Morissona doplnil komentářem shlasem Johnyho Deppa. Slavné „fláky“ se střídají svnímáním legendy moderní hudby, přičemž čím méně toho oDoors víte, tím více vám dokument může předat.
86 minut / anglická verze, české titulky / 80 Kč sobota 7. 5. od 22.30
VODA PRO SLONY (Water for Elephants) Francis Lawrence / USA 2011
Romance zcirkusového prostředí třicátých let minulého století vychází zknižního bestselleru Sary Gruenové avypráví příběh postupného vzniku nesourodého pouta mezi nedostudovaným veterinářem Jacobem, hvězdou cirkusu Marlene anovým přírůstkem, slonicí Rosie. Ta se brání drezuře anení schopna poslechnout ani jednoduché příkazy. Jak ale nacvičit číslo, které má vdobě světové hospodářské krize cirkus zachránit před úpadkem?
120 minut / anglická verze, české titulky / 60 Kč úterý 31. 5. od 10.00
ÚTĚK ZE SIBIŘE
ENGLISH FRIENDLY AERO HIGHLIGHTS
Drama natočené na základě údajných pamětí Slawomira Rawicze se vrací do roku 1940, kdy se zruského gulagu pokouší utéci skupina vězňů. Jediná cesta ke svobodě vede skrze nelítostnou sibiřskou zimu, oblast jezera Bajkal, transsibiřskou magistrálu, poušť Gobi, Himaláje aTibet. Na konec cesty nedojdou všichni, přesto je touha po svobodě žene takřka 4 tisíce pěších mil. Režisér ve spolupráci sdvorním kameramanem Russellem Boydem zdařile vykresluje trpasličí velikost člověka ve srovnání smajestátní přírodou, jejíž krása dovede zabíjet.
Because we understand needs of those who don´t speak Czech, here we come with an overview of screenings either in English or provided with English subtitles:
(The Way Back) Peter Weir / USA 2010
133 minut / anglická verze, české titulky / 100 Kč pátek 6. 5. od 20.00, neděle 15. 5. od 18.00
VÁNOČNÍ PŘÍBĚH (Un conte de Noël) Arnaud Desplechin / Francie 2008
„Trochu násilnický atrochu rozverný příběh“ vyprávějící ojedné rodině ajedné transplantaci. Do severofrancouzského Roubaix krodičům na návštěvu přijíždějí jejich již dospělé děti, aby zde společně se svými rodinami oslavily vánoční svátky. Pod vlivem matčiny nemoci, spojené shledáním vhodného dárce kostní dřeně, ožívají vzájemné ambivalence, rodinná tajemství itragédie. Pozvolna plynoucí snímek svtipnými dialogy anápaditou formou vyprávění odkazuje kslavným filmovým dílům ipředním evropským myslitelům, jež hojně cituje.
A Clockwork Orange (20. 5.) by Stanley Kubrick in English version Another Year (24. 5.) by Mike Leigh in English version Banksy: Exit Through the Giftshop (13. 5., 18. 5., 22. 5., 30. 5.) by Banksy in English version
Black Swan (7. 5., 17. 5., 25. 5.) by Darren Aronofsky in English version Cat on a Hot Tin Roof (9. 5.) by Richard Brooks in English version Inglourious Basterds (13. 5.) by Quentin Tarantino in English version Jack Goes Boating (4. 6., 15. 5., 23. 5., 29. 5.) by Philip Seymour Hoffman in English version
Mr. Nice (10. 5, 23. 5.) by Bernard Rose in English version Psycho (24. 5.) by Alfred Hitchcock in English version Somewhere (28. 5.) by Sofia Coppola in English version The Doors – When You´re Strange (10. 5.) by Tom DiCillo in English version The Good Heart (10. 5.) by Dagur Kári in English version The Kids Are All Right (16. 5.) by Lisa Cholodenko in English version The Way Back (6. 5., 15. 5.) by Petr Weir in English version Tideland (4. 5.) Terry Gilliam in English version True Grit (10. 5., 31. 5.) by Ethan Coen, Joel Coen in English version Water for Elephants (31. 5.) by Francis Lawrence in English version Who‘s Afraid of Virginia Woolf? (9. 5.) by Mike Nichols in English version
150 minut / francouzská verze, české titulky / 60 Kč úterý 17. 5. od 10.00
VELKÁ LÁSKA (La grande amour) Pierre Étaix / Francie 1969
Spořádaný muž středních let amanžel bohaté Florence (v podání režisérovy ženy Annie) Pierre pracuje jako vedoucí vtchánově továrně. Jeho nudný život se mění vokamžiku, kdy se zamiluje do své mladičké sekretářky abez vědomí rodiny se přesune zkrásných snů kčinu! Snímek podle scénáře Jeana-Claudea Carrièra je jakousi mužskou verzí jeho Krásky dne (1967) obohacenou oautenticky skeptickou reakci intelektuálů středního věku na chaoticky étos revolty zléta 1968. Ve Velké lásce se propojuje podvratnost surrealismu sfraškou aokouzlením filmem, který snímek řadí mezi další provokativní filmy vrstevníků zfrancouzské Nové vlny.
Enjoy!
NA ČERVEN PŘIPRAVUJEME 9. 6. 22. 6. 28. 6. 30. 6.
Filmjukebox – www.filmjukebox.cz PechaKucha Night Prague Vol. 23 Aero naslepo NT Live : Višňový sad | A. P. Čechov
87 minut / francouzská verze, české titulky / 100 Kč středa 4. 5. od 10.00 18
19
FILMOVÝ KLUB Máš rád filmovou klasiku? Kup si průkazku Filmového klubu azískej slevu na vybrané projekce 20,– Kč. Držitel průkazu má dále celou řadu slev na filmových festivalech (např. LFŠ). Více info vpokladně kina Aero.
PROJEKCE PRO SENIORY Je ti více než 65 let? Je ti méně než 15? Nám je to úplně jedno, jen když se nebojíš vstávat časně ráno. Každé úterý od 10.00 hodin nabízíme zlevněné projekce nejen pro seniory. Cena vstupenky zpravidla 60 Kč, pokud není uvedeno jinak.
BABY BIO Nechceme po rodičích, ať své děti odkládají vpředsálí kina. Naopak. Vemte ssebou své děti do sálu, třeba vkočárku. Speciální projekce se sníženou hladinou zvuku ačástečným osvětlením nabízejí útulnou atmosféru pro děti, ale zároveň dávají rodičům prostor věnovat se jak filmu, tak dětem. Každé středeční dopoledne od 10.00 hodin!
AERO DĚTEM Každou neděli od 15.00 je vkině Aero připraven odpolední program pro děti. Nejedná se pouze oprojekci dětského filmu, ale po projekci následuje dalších 90 minut pohybových, dramatických avýtvarných aktivit, během kterých se děti nejen dostatečně vyřádí, ale pod vedením zkušených lektorů budou moci dále rozvíjet svou fantazii akreativitu.
NEDĚLNÍ AERO DĚTEM Každou neděli od 15.00 je připraven odpolední program pro děti. Nejedná se pouze oprojekci dětského filmu, ale po projekci následuje dalších 90minut pohybových, dramatických avýtvarných aktivit, během kterých se děti nejen dostatečně vyřádí, ale pod vedením zkušených lektorů budou moci dále rozvíjet svou fantazii akreativitu.
1. 5. NA KONĚ! Pásmo pohádkových filmů (63 minut). Pásmo pohádek zahájíme loutkovým příběhem o ebenovém koni. Kromě toho se ale také podíváme na pohádku o toulavém telátku, o míčku flíčku a o tom, jak krtek našel autíčko. Nakonec nás čeká i příběh o klucích vzduchoplavcích. AKTIVITA: Pro milovníky všech hřivnatých stvoření jsme připravily výtvarnou dílnu, ve které Vás naučíme, jak si vyrobit vlastního, případně i klusajícího koníka. Jakmile tuto náročnou disciplínu zvládneme, můžeme uspořádat závod. Nezapomeňte se na závody vystrojit pěkně po koňácku – klobouky, šátky kolem krku, vysoké boty …
8. 5. KŘÍDOVÁNÍ Mach a Šebestová (63 minut). Příběhy o Machovi, Šebestové a Jonatánovi má každý rád. Dnes se podíváme, jak to bylo úplně od začátku – jak našli utržené sluchátko a co to všechno způsobilo – jak s pomocí sluchátka dokázali vyléčit spolužákovu angínu a jak díky sluchátku vyřešili další problémy. AKTIVITA: Víte, jak byli vytvořeni Mach a Šebestová? Z jakého jsou materiálu a kdo je jejich tvůrcem? Taková malá školička a Machovi aŠebetové, abyste věděli více, viděli, jak se říká pod povrch. Vyzkoušíte sitechniku „suchého pastelu“ až se bude z díla prášit. Pozor, tento program bude čistotně náročný. Pravděpodobně neodejdete ve stejné barvě oblečení, jako jste přišli. Přijďte v šatech, které se nebudete bát zamazat.
15. 5. SVĚT BROUKŮ POD LUPOU Broučkova rodina (64 minut) Dnes se podíváme na sérii příběhů o Broučcích, například na to, jak stavěli dům, nebo jak se berušky hněvaly. Kromě toho ale uvidíme také pohádky oMikešovi, Krtkovi nebo o královně Koloběžce. AKTIVITA: Pojďte se s námi podívat, jak vypadá svět brouků pod lupou. Jakvypadá brouček a beruška zblízka? Jak vypadá světluška? Podíváme se, jaké roztodivné brouky můžeme u nás v lese a na louce potkat, povíme si, jak se jmenují a jak žijí. Vyzkoušíme si, jak se ten který brouček pohybuje a nakonec si společně něco ze světa brouků vytvoříme.
20
Stimul festival, o.s. a Divadlo Archa uvádějí
Programová brožura kina Aero Texty: Ivo Andrle, Jiří Šebesta, Petr Hamšík, Nora Eckhardtová Layout: Tomáš Brousil & Belavenir Písma: Forsage, RePublic Condensed, Vafle Condensed (www.suitcasetype.com) Prepress: Jan Krucký & 123pocitace.cz Tisk: Typografik Centr Náklad: 6000 ks Foto: distribuční společnosti jednotlivých filmů Náměty, žádosti oprojekce vlastních filmů, inzerce:
[email protected].
Rezervace
Rezervovat vstupenky je možné nonstop nakinoaero.cz nebo telefonicky každý všední den Po–Pá 10–17 hnačísle +420 608 33 00 88.
Pokladna
je otevřena denně Po-Čt 17–21, Pá aSo 17–22.30, Ne 14.30–21.00 Vstupenky je možné zakoupit ivpokladně kina Světozor (Vodičkova 41, Praha 1) každý den od12.30.
Bar
otevřen denně od16 do24 hodin. Desítka zastudentskou cenu 15 Kč (Happy Hour) je denně od18.30 do19.30.
WIFI
Bezdrátové připojení naartový internet je non-stop azdarma.
Facebook fanpage
Olajkuj Aero stránku abuď informován ovšem, co se děje.
Kino Aero podporují:
STIMUL festival 2011 v Divadle Archa ––– 9. 5. 2011, 20:00 Thomas Ankersmit (NL) / Phill Niblock (USA) ––– 13. 5. 2011, 20:00 Stian Westerhus (NO) ––– 27. 5. 2011, 20:00 Ignaz Shick, Claus Van Bebber (DE) ––– 29. 5. 2011, 21:00 Oneohtrix Point Never (USA)
Mediální patrneři:
Vstupenky: 190,– Kč v předprodeji i na místě / permanentka na 3 koncerty: 450,– Kč, permanentka na 4 koncerty: 480,– Kč (1 koncert za 120,– Kč!) Předprodej vstupenek v pokladně Divadla Archa, Na Poříčí 26, Praha1, tel.: +420 221 716 333 a v sítích Ticketpro a Ticketportal (navýšeno o poplatky sítí).
Technologický partner:
indiefilm.cz Patrneři:
www.stimul-festival.cz/ www.archatheatre.cz Partneři akce:
Mediální partneři:
22
23
CHARLIE CHAPLIN V PLAKÁTU 1. 5. – 31. 5. 2011 Další z výstav ze sbírky filmových plakátů Terryho ponožky představuje výběr plakátů k filmům, na kterých se nějakým způsobem podílel Charlie Chaplin. V další hlavní roli na této výstavě vystupuje grafik Milan Grygar, který k filmům světoznámého komika vytvořil kolekci groteskních plakátů s osobitým humorem. Zastoupena je samozřejmě ipolská plakátová škola několika svými zdařilými pracemi. www.terryhoponozky.cz
KINO AERO Biskupcova 31, Praha 3, 130 00, tel. 271 771 349 Rezervace vstupenek Po– Pá 10 – 17 na608 33 00 88 nebo naadrese www.kinoaero.cz
