Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Pavla Hošková
Porovnání informačních systémů MU, UK a VUT z hlediska architektury webu Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc.
2010
Bibliografický záznam HOŠKOVÁ, Pavla. Porovnání informačních systémů MU, UK a VUT z hlediska architektury webu. Brno, 2010. 56 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc.
Anotace Bakalářská práce ,,Porovnání informačních systémů MU, UK a VUT z hlediska architektury webu“ je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na aktuální situaci v informační architektuře - její cíle, osobnosti a organizace s informační architekturou spojené, moţnosti vzdělávání a uplatnění informačních profesionálů v tomto oboru. Praktická část práce porovnává vybrané studentské informační systémy z hlediska kritérií informační architektury - organizační systém, štítkování, navigační systém, vyhledávací systém a jako doplňující prvek pouţitelnost. Cílem je poukázat na klady i nedostatky těchto systémů a zjistit, který informační systém - MU, UK nebo VUT -
je podle zvolených kritérií
,,nejlepší“.
Annotation Bachelor thesis ,,Comparison of Information Systems at Masaryk University, Charles University and Brno University of Technology in term of Information Architecture“ is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part focuses on the current situation in the information architecture - its goals, personalities and organizations associated with information architecture, possibilitites of
education and exercise of information
professionals in this field. The practical part compares selected study information systems in terms of criteria information architecture - organization system, labeling, navigation system, search system and as an additional element of usability. The aim is to highlight the strengths and weaknesses of these systems and determine which information system - MU, CHU or BUT – is according to selected criteria ,,the best".
Klíčová slova informační architektura, architektura webu, informační systém, pouţitelnost, informace
Keywords information architecture, web architecture, information system, usability, information
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně
dávám svolení
k tomu, aby tato bakalářská diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. …………………………………………………………………..
V Brně dne 28. dubna 2010
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. JUDr. Vladimíru Šmídovi, CSc. za vedení práce a podnětné připomínky, které mi k ní poskytl.
Obsah Úvod ................................................................................................................................ 7 I. Informační architektura – teorie .................................................................................. 9 1. Definování informační architektury, informačního architekta a informačního systému ... 9 1.1. Definice informační architektury ................................................................................ 9 1.2. Definice informačního architekta .............................................................................. 10 1.3. Definice informačního systému ................................................................................ 11 2. Proč potřebujeme IA? Cíle informační architektury ........................................................ 12 3. Historie informační architektury ...................................................................................... 14 3.1. Aktuální stav ............................................................................................................. 16 4. Osobnosti .......................................................................................................................... 16 4.1. Richard Saul Wurman ............................................................................................... 17 4.2. Louis Rosenfeld......................................................................................................... 17 4.3. Peter Morville ............................................................................................................ 18 4.4. Howard Rosenbaum .................................................................................................. 18 4.5. Andrew Dillon ........................................................................................................... 18 4.6. Christina Wodtke....................................................................................................... 19 5. Konkrétní prvky informační architektury ........................................................................ 19 5.1. Organizační systém ................................................................................................... 20 5.1.1. Organizační schémata ............................................................................................ 20 5.1.2. Organizační struktury ............................................................................................. 21 5.2. Štítkování .................................................................................................................. 21 5.3. Navigační systém ...................................................................................................... 22 5.4. Vyhledávací systém................................................................................................... 25 5.5. Pouţitelnost ............................................................................................................... 27 6. Mezinárodní organizace, instituce a sdruţení v oblasti IA .............................................. 27 6.1. Vývojáři standardů .................................................................................................... 29 7. Informační profesionál a jeho uplatnění v oblasti IA ....................................................... 30 7.1. Vzdělávání informačních architektů ......................................................................... 31
II. Praktická část............................................................................................................ 33 1. Organizační systém .......................................................................................................... 36 1.1. Organizační schémata ............................................................................................... 36 1.2. Organizační struktury ................................................................................................ 37 2. Štítkování ......................................................................................................................... 37 3. Navigační systém ............................................................................................................. 40 4. Vyhledávací systém.......................................................................................................... 42 5. Pouţitelnost ...................................................................................................................... 44 6. Výsledek porovnávání ...................................................................................................... 47
Závěr ............................................................................................................................. 48 Pouţitá literatura ........................................................................................................... 51 Primární literatura ............................................................................................................ 51 Sekundární literatura ........................................................................................................ 51
Seznam zkratek ............................................................................................................. 55 Seznam termínů ............................................................................................................ 55 Seznam obrázků ............................................................................................................ 56 Seznam tabulek ............................................................................................................. 56
Úvod Tématem mé bakalářské práce je porovnání Informačního systému Masarykovy univerzity (IS MU), studentského intranetu Fakulty stavební Vysokého učení technického (FAST VUT)1 a Studijního informačního systému Univerzity Karlovy (SIS UK)
z hlediska architektury
webu/informační architektury. Z jakého důvodu jsem si vybrala právě studentské systémy a proč jsem zvolila hledisko informační architektury? Kdyţ se uţivatelé na webových stránkách neorientují, tak raději odejdou jinam. Studenti však takovou moţnost nemají, protoţe vyuţívání studentského informačního systému je pro ně nezbytnost. Bez toho by dnes nevystudovali. Právě proto hraje dobrá informační architektura ve studentských systémech velice významnou roli – podobně jako knihovníci, i informační architekti se snaţí usnadnit uţivatelům přístup k informacím. V teoretické části se zaměřuji na problematiku informační architektury, protoţe ačkoli byl termín informační architektura poprvé pouţit v r. 1976, jako vědní disciplína existuje teprve od r. 2000. Je tedy sice poměrně ,,mladým“ oborem, ale uţ se o ni zajímají tisíce lidí po celém světě. Sdruţují se do organizací, sdílí informace, pořádají konference a dalšími činnostmi zvyšují povědomí o této oblasti. Pro informační profesionály se tak otvírá nová moţnost uplatnění se na pracovním trhu. Cílem teoretické části mé práce je především nastínit aktuální situaci v informační architektuře. Její cíle, osobnosti a organizace s informační architekturou spojené, moţnosti vzdělávání a také uplatnění informačních profesionálů v tomto oboru. To vše zejména v souvislosti se zahraničím, protoţe v ČR je toto odvětví prozatím stále na okraji zájmu. V praktické části práce porovnávám vybrané studijní informační systémy z hlediska kritérií informační architektury zvolených v teoretické části – organizační systém, štítkování, navigační systém, vyhledávací systém a jako doplňující prvek přidávám použitelnost, abych tak došla k ucelenému pohledu na dané systémy. Základní literaturou pro praktickou část jsou především knihy Information Architecture for the World Wide Web od uznávaných informačních architektů Louise Rosenfelda a Petera Morvilla a Usability engineering od guru v oblasti pouţitelnosti webových stránek Jakoba Nielsena.
1
MU a UK mají informační systém pro všechny fakulty stejný, kaţdá fakulta VUT má informační systém přizpůsobený svým potřebám, proto jsem zvolila systém jedné z nich – fakulty stavební
Praktickým výsledkem práce bude zjištění, který informační systém - MU, UK nebo VUT - je podle zvolených kritérií z hlediska informační architektury ,,nejlepší“. Cílem je poukázat na klady i nedostatky těchto systémů. Z tohoto následně vyplynou doporučení na jejich moţná vylepšení.
I. Informační architektura – teorie 1. Definování informační architektury, informačního architekta a informačního systému Názory na to, co přesně jsou informační architektura webu (IA) a informační architekt, se liší. Jednoznačná definice IA a informačního architekta tedy neexistují. Uvádím zde proto na úvod několik definic od různých autorů, aby si čtenář udělal představu, co si pod těmito pojmy představit. Stejně jako u IA se definice informačního systému liší autor od autora. Proto i zde uvedu formulace z různých zdrojů.
1.1. Definice informační architektury Autoři knihy Information Architecture for the World Wide Web – Rosenfeld s Morvillem – definují IA jako: ,,Umění a znalost strukturování a klasifikování webových stránek a intranetů pro pomáhání lidem nalézat a ovládat informace.“2 Na českém webu pro tvorbu www je IA definována takto: ,,Informační architektura (…) je obor zabývající se tříděním informací, jejich uspořádáním a vhodným pojmenováním. Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací.“3 Autor pojmu ,,informační architektura“ Richard Saul Wurman chápe IA jako vědecky podloţené umění vytvářet organizovaný informační prostor.4 Dle děkana Information School v Texasu Andrew Dillona je IA proces designu, implementace a hodnocení informačního prostoru, který jeho uţivatelé akceptují.5
2
ROSENFELD, Louis, MORVILLE, Peter. Information Architecture for the World Wide Web. 2nd ed. Sebastopol : O'Reilly, 2002, s.4. ISBN 0-596-00035-9. (,,The art and science of structuring and classifying websites and intranets to help people find and manage information.“); (dále cit. Information Architecture for WWW) 3 Adaptic [online]. 2005-2010 [cit. 2010-02-28]. Informační architektura. Dostupné z WWW:
. 4 MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005. roč. 9, č. 9 [cit. 2010-02-28]. Dostupný na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. 5 DILLON, Andrew; DON, Turnbull. Information Architecture. Encyclopedia of Library and Information Science [online]. 2005 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: <www.ischool.utexas.edu/~adillon/BookChapters/ECLISIA.pdf >.
9
IA je poměrně mladá vědní disciplína leţící na rozhraní více oborů, je tedy oborem interdisciplinárním. Informační architekt vyuţívá při své práci znalosti z mnoha disciplín, např. grafický design, marketing, informatika, inţenýrství pouţitelnosti, softwarové vývojářství, znalostní management, obsahový management atd. Obr. 1 - Interdisciplinarita IA6
1.2. Definice informačního architekta Informační architekt je nově vznikající profese dvacátého prvního století zabývající se organizací informací. Velice trefné mi přijde přirovnání Rosenfelda s Morvillem, kteří vyjádřili myšlenku, ţe informační architekt je něco jako ,,internetový knihovník“.7 Knihovníci se vţdy primárně zaměřovali na organizaci znalostí. Informační architekt také organizuje velké mnoţství informací, avšak nikoli v knihovně, nýbrţ na webových stránkách a v intranetech, tak aby byly informace později nalezitelné. Co musí informační architekt ovládat, aby byl schopen vytvořit users-friendly webové stránky či intranet? Profesionál v oboru IA umí spojit cíle organizace, obsah a potřeby
6
DILLON, Andrew. ASIS Summit 2000 : Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2009-12-03]. Dostupný z WWW: . 7 Information Architecture for WWW, s.8
10
uţivatelů. Proto musí ovládat metodologii průzkumu, vytváření strategie, design a následnou administraci webových stran. Konzultuje cíle a strategie s týmem - často spolupracuje s týmem designérů, softwarových inţenýrů a dalších expertů na různé oblasti tvorby www. Architekt by se neměl soustředit pouze na rozbíjení velkého projektu či problému do ovladatelných částí, měl by téţ přidělovat odpovědnost a určovat, jakým způsobem bude práce provedena.8 Tvoří plány a podklady, které budou vyuţívat programátoři, designéři a zbytek týmu, organizuje a taguje dokumenty, testuje, odstraňuje závady, vyvíjí dokumentaci a příručky, vylepšuje stránky na základě uţivatelské zpětné vazby. Architekt nevytváří grafický design (to je práce designérů), ale kategorizuje, organizuje obsah, tvoří navigační a vyhledávací struktury.9 Předpokladem pro úspěch v profesi informačního architekta je také schopnost řešení problémů. Měl
by strávit hodně času při sledování a objevování moţných budoucích
problémů projektu.10
1.3. Definice informačního systému Definice informačního systému z TDKIV zní: ,,V nejširším slova smyslu systém, jehož vazby se definují jako potenciální informace (fyzikální, biologické, sociální) a prvky jako místa transformace těchto informací. Soubor těchto prvků spolu s jejich vlastnostmi tvoří celek, který plní informačně-komunikační úlohu. V užším slova smyslu jde o systémy umožňující shromažďování, zpracování, a transformaci informací a jejich zprostředkování uživateli nezávisle na jejich časovém a prostorovém rozptylu.“11 Šéfredaktor časopisu o informační společnosti Ikaros12 - Josef Schwarz vymezuje informační systém jako: ,,souhrn prvků, jejich vztahů a vlastností (obecně složek
8
HARTLEY, Deanna. Information Architect : Focusing on the Big Picture. Certification Magazine [online]. 2009, vol. 11, no. 3 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: < http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&hid=106&sid=6bc5e662-027f-4fd9-983e7c7ec2b4e590%40sessionmgr112&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=36933577>. ISSN 1529-6903. (dále cit. Hartley: IA) 9 Information Architecture for WWW 10 Hartley: IA 11 Informační systém. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupné z: . 12 Viz http://www.ikaros.cz/
11
informačního systému), který jako celek slouží pro získávání, uchovávání a šíření informací“.13 Všeobecně kaţdý informační systém zahrnuje potenciální informace, lidi a technické prostředky,
díky nimţ je dle určitých ustálených metod a pravidel zajišťováno
shromaţďování, zpracování, uchování a vyhledávání potenciálních informací tak, aby je ve výsledku mohli vyuţít uţivatelé daného systému.
2. Proč potřebujeme IA? Cíle informační architektury Přínos IA, podobně jako dalších disciplín s ní souvisejících, spočívá především v tom, abychom usnadnili uţivatelům internetu a intranetů přístup k informacím. Informační architekti zlepšují pouţitelnost webových stran a snaţí se o snadnou nalezitelnost informací zde obsaţených. Nejdůleţitějším cílem IA je tedy vyhovět informačním potřebám uţivatelů. Lidé mají různé zvyky, jak vyhledávat informace na webu. Existují rozmanité techniky, díky kterým lze dosáhnout uspokojení informačních poţadavků. Pro ilustraci zde některé z nich uvedu. Tradiční model informačního vyhledávání funguje na tom, ţe uţivatel zadá dotaz a ten se mu zobrazí v prostém výstupu, na základě zpětné vazby můţe pak svůj dotaz ještě zpřesňovat. Jeho omezením je, ţe se lidé pomocí dotazovacího jazyka musí přizpůsobit vyhledávacímu systému. Techniku sbírání bobulí pojmenovala Marcia J.Bates - popisuje zde zvyky uţivatelů v hledání informací. Ti nejdřív formulují informační dotaz, a pak ,,skákají“ od jednoho zdroje k druhému a po cestě sbírají kusé informace. Během tohoto procesu mohou přejít na techniku vyvíjejícího vyhledávání, kdy postupně svůj dotaz přetvářejí spolu s tím, jak se jim vyjasňuje, co přesně vlastně hledají. Obě techniky se od tradičního modelu vyhledávání liší v přirozenosti zadávání dotazu i vyhledávacího procesu jako celku, vyvíjejícím se dotazem, rozsahem moţných vyhledávacích technik a informační oblastí výzkumu. Mezi další způsoby vyhledávání patří např. pronásledování poznámek pod čarou – k novým informacím se dostáváme díky odkazům v článcích jiných autorů, tok časopisu – nalezneme časopis našeho zájmu, a pak hledáme relevantní články dle jednotlivých ročníků 13
SCHWARZ, Josef. Nedokumentové informační prameny nebo informační objekty? Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 9 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z: < http://www.ikaros.cz/nedokumentove-informacni-prameny-neboinformacni-objekty>.
12
a čísel, skenování oblasti – prohlíţení si materiálů, které jsou na stejném místě, kde jsme vyhledali určitý dokument14. Jiným prostředkem jsou podobně zaměřené
stránky
k výsledkům vyhledávání, jeţ nabízejí některé vyhledávače. V předmětových katalozích můţeme rovněţ 'brouzdat' dle kategorií témat. Pro mnoho z těchto postupů však platí - jak se ukázalo z metaanalýzy vyhledávacích metod Herbert Poola, na nějţ ve své práci odkazuje Marcia J. Bates - ţe lidé při vyhledávání informací uplatňují princip nejmenší námahy.15 To znamená, ţe dávají přednost přístupným a snadno nalezitelným zdrojům před zdroji kvalitnějšími a hůře přístupnými. Spokojí se tedy s méně kvalitními zdroji, které se však snadno nalézají a pouţívají. Důleţitým úkolem informačního architekta je tedy vytvořit flexibilní informační prostor pouţitelný pro co nejširší okruh uţivatelů, kteří se nenamáhají se sloţitým vyhledáváním informací. Zásluhou správně zvládnuté IA téţ ušetříme čas a peníze. Prvním krokem dobrého informačního architekta je proto průzkum zaměřený na budoucí uţivatele a obsah www. Na základě průzkumu pak sestrojí strategii, a aţ poté začne vytvářet produkt. Z tohoto procesu vyplývá, ţe kdyţ si vytvoříme špatné www či intranet bez jakýchkoli předchozích příprav, budeme je stejně v budoucnu muset přetvářet, protoţe se v nich nikdo nevyzná. Další výhodou dobře provedené IA je tedy to, ţe neztrácíme zákazníky.16 Proč ještě potřebujeme IA? Protoţe podobné obory nenabízí komplexní řešení při vytváření sloţitých informačních systémů a spousta z nich je moc teoretická, naproti tomu IA je aplikovanou disciplínou.17 Protoţe se uţivatelé na webu řídí určitými zvyky, které málokdy mění, jmenuji některé záleţitosti, na něţ by si měl architekt spolu s týmem designérů dát pozor18:
14
BATES, Marcia J. The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. Online Information Review [online]. 1989, vol. 13, no. 5 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: . 15 FISHER, Karen E.; ENDELEZ, Sanda; MCKECHNIE, Lynne . Theories of information behavior. New Jersey : Information today, 2005. 431 s. ISBN 1-57387-230-X. 16 Information Architecture for WWW 17 ROSENFELD, Louis. Information Architecture : a Definition [online]. 2000 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 18 WODTKE, Christina . Information Architecture : Blueprints for the Web. Indianapolis : New Riders, 2003. 348 s. ISBN 0-7357-1250-6. (dále cit. WODTKE: IA: Blueprints)
13
většina uţivatelů nerada čte dlouhé texty na webu (výjimka jsou čtenáři online novin), proto pouţívejte písma co nejméně nebo udělejte text snadno tisknutelným, uţivatelé nechtějí dlouze čekat na načtení stránky – nerolují aţ do konce, a kdyţ se na konec stránky přece jen dostanou, málokdy ji čtou celou – jen 'brouzdají' očima a vyhledávají důležité informace – to nás vrací k předchozí radě, málokdo čte písmo o velikosti jedna, lidé věří designérovi, ţe důleţité věci napsal dostatečně velkým písmem, lidé neradi klikají na reklamy (jsou na stránkách za jiným účelem), proto je architekt musí umístit strategicky tam, kde na ně lidé nejspíše kliknou. Dobře vytvořená IA zlepšuje nalezitelnost, pouţitelnost a srozumitelnost informací. Jejím cílem je vytvořit flexibilní a efektivní uţivatelské rozhraní. Design musí být usercentered, coţ je jeden z dalších úkolů IA. Architekt musí nejdřív zjistit, kdo bude budoucí stránku navštěvovat, komunikovat s těmito lidmi, vytvořit stránku pro ně, testovat a vytvořit model stránky spolu s uţivateli, změnit design podle toho, co se naučil a otestovat konečnou stránku opět s uţivateli.19
3. Historie informační architektury Termín ,,informační architektura“, přesněji ,,the Architecture of Information" - tedy ,,architektura informací“, poprvé pouţil Richard Saul Wurman r. 1976 na konferenci Amerického institutu architektů. Informační pracovníci, designéři, tvůrci webů, ti všichni praktikovali IA dlouho před tím, neţ byla oficiálně ustanovena jako nová disciplína. Pojem se totiţ neujal, ale o IA uţ se začalo přemýšlet, a jak jsem jiţ předestřela v úvodu, není to tak dlouho, co se o IA začaly zajímat tisíce lidí po celém světě. V r. 2000 se konala první konference/summit IA v Bostonu, sponzorovaná The American Society for Information Science and Technology (ASIS&T). Andrew Dillon přednesl názor, ţe vývoj uţivatelsky přívětivějších systémů záleţí na tvorbě nové disciplíny, která těţí ze znalostí a metodologie více oborů – tou disciplínou je nově se utvářející IA.20 19
WODTKE: IA: Blueprints DILLON, Andrew. Information architecture: why, what&when? [online]. 2000 [cit. 2010-02-02]. Dostupný z WWW: . 20
14
Označil objevení IA za výsledek zájmů uţivatelů a jejich úkolů.21 Pedagogové a profesionálové z různých prostředí se zde pokusili definovat IA. A ačkoli nedošlo k všeobecně přijaté dohodě, co to vlastně IA je, byl to první krok ve vymezení nové profesionální oblasti.22 Téhoţ roku ASIS&T stvořila speciální zájmovou skupinu věnovanou IA (SIG-IA). Tato skupina (podobně jako summity) dává lidem moţnost vyměňovat si vzájemně nápady a myšlenky, aby tak byli informováni o vývoji v oboru. Andrew Dillon publikoval r. 2002 článek, ve kterém se ohlíţí a předkládá názory na to, kam se za dva roky od jejího ustavení IA dostala, kde se nachází nyní a co by mohla přinést do budoucna. Dillon tvrdí, ţe stačily pouhé dva roky od prvního summitu v r. 2000, aby se přešlo od posedlosti definování co to vlastně IA je, k zaměření se na praxi IA jako řemesla. Rozhodně nesouhlasí s izolováním IA od pouţitelnosti a grafického designu. Budoucnost IA vidí v tom, ţe nebudeme oddělovat teorii od praxe, nýbrţ ţe je propojíme. V oblasti vzdělávání IA pak podle Dillona jednoznačně vládne LIS.23 Kromě summitů pořádaných díky ASIS&T se začaly vytvářet další organizace
a
společenství zacílené na IA. Rosenfeld s Morvillem zaloţili r. 2001 Argus Center for Information Architecture24. Zde zájemci naleznou odkazy na události, odborné články a osobnosti z oboru. (Od r. 2001, kdy zaniklo sdruţení Argus Associates, však nejsou stránky aktualizované.) Roku 2002 vznikl The Information Architecture Institute (IAI)25 – organizace zaměřená jak na teorii tak praxi IA. Na webových stránkách IAI naleznete knihovnu, kde se lze o této disciplíně dozvědět více. Nabízí se i moţnost pracovního uplatnění v oboru. Členové IAI sdílí znalosti díky diskuzím a informačnímu bulletinu. Mohou vyuţívat výhod, kterých se jim jako
21
DILLON, Andrew . Just where did we come from. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 53, 10, [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: < http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=10&hid=106&sid=6bc5e662-027f-4fd9-983e7c7ec2b4e590%40sessionmgr112&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=7239526>. (dále cit. Dillon: Just where did we…) 22 LATHAM, Don. Information Architecture : Notes toward a New Curriculum. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 53, 10, [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: < http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/94516005/HTMLSTART >. (dále cit. Notes toward…) 23 Dillon: Just where did we… 24 Argus Center for Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 25 The Information Architecture Institute [online]. 2007-2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: .
15
členům institutu dostává – slevy na online vzdělávání, knihy… IAI téţ sponzoruje časopis The Journal of Information Architecture a vypisuje granty podporující výzkum a vývoj IA.
3.1. Aktuální stav Díky velkému úspěchu první konference je dnes IA oborem, o nějţ se zajímají tisíce lidí po celém světě. Nejenom informační architekti, ale i designéři, softwaroví inţenýři, lidé zabývající se pouţitelností webových stránek a další se zájmem o tento obor se sdruţují do organizací, sdílí informace o IA, publikují odborné články a knihy, pořádají školení, konference, meetingy a summity zaměřené na vývoj a praxi IA. Zkrátka se nějakým způsobem pokoušejí posunout tuto disciplínu dál. Všichni tito informační profesionálové i laici se snaţí sdílet znalosti, které následně mohou vyuţít v praxi při vytváření přístupných informačních prostor zprostředkujících potřebné informace kaţdému uţivateli, který na jejich webové stránky či intranet vstoupí. V dubnu letošního roku se bude díky ASIS&T pořádat uţ jedenáctý summit IA ve Phoenixu v Arizoně. Na první konferenci IA v r. 2000 Rosenfeld naznačil, co bude ,,svatým grálem“ informačních architektů. Mimo jiné zmínil: vysvětlit otci a matce co je to IA, nalézt IA komunitu, získávání vzdělání a odborné kvalifikace v oboru…26 Domnívám se, ţe za deset let od svého ustanovení se IA dostala do postavení, ve kterém se všechna tato přání vyplnila. Informační architekt si můţe vybrat z mnoha formulací co je to IA (viz kap. 1) tak, aby i člověk, který se v oblasti nepohybuje, pochopil, jaká je náplň jeho práce. Od r. 2000 se komunita informačních architektů (a dalších profesionálů z obdobných oborů) rozrostla a do budoucna lze předpokládat její další vývoj. Stejně tak se IA pomalu ale jistě začíná usazovat i ve vzdělávání (viz kap. 7.1.)
4. Osobnosti Osobností z různých oborů, které přinášejí do IA něco nového, bych mohla jmenovat desítky. Zastavím se tedy alespoň u některých z nejznámějších, jejichţ jména jsou spojena především se samotnou IA. Nemám v úmyslu zde líčit podrobné ţivotopisy, pouze se pokusím stručně přiblíţit jejich činnost související s oborem IA. 26
ROSENFELD, Louis. Information Architecture : a Definition [online]. 2000 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: .
16
4.1. Richard Saul Wurman Jeden z průkopníků IA, grafický designér a informační architekt, je po celém světě znám jako člověk, snaţící se celý ţivot dělat informace pochopitelnými. Je členem mnoha mezinárodních prestiţních organizací a společenství, nositelem cen, mluvčím na konferencích, konzultantem organizací ve věcech designu a porozumění informacím.27 V r. 1984 zaloţil TED konferenci – kaţdoročně na ní promlouvají mluvčí, kteří se snaţí rozšiřovat myšlenky ,,mající cenu“ a ovlivnit tak postoje lidí. TED udílí ceny výjimečným osobnostem, které dostanou $100,000, aby se svou vizí nějakým způsobem změnili svět. Na další konferenci pak ukáţou výsledky svého snaţení. Mezi mluvčími byli např. nositel Nobelovy ceny a bývalý viceprezident USA Al Gore, leader skupiny U2 Bono Vox, tvůrce www Tim Berners Lee…28 Ve své nejvýznamnější knize Information Anxiety Wurman popisuje, co přináší dnešní informační doba. Jak internet a počítače změnily náš způsob ţivota a práce. Dále jak nadbytek informací, které dennodenně vytváříme, můţe zabránit tomu, abychom jim správně porozuměli.
4.2. Louis Rosenfeld Bývalý knihovník, dnes nezávislý informační architekt, člen IAI a dalších společenství, zakladatel společnosti Argus Associates a nakladatelství Rosenfeld Media29, které publikuje stručné a praktické kníţky zaměřené na zkušenosti uţivatelů. Podílí se na organizací summitů ASIS&Τ. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s popularizací IA. Klade důraz na hodnoty knihovnictví, které se uplatňují v rámci tohoto oboru. Společně s Peterem Morvillem je autorem základní knihy, ze které čerpá tato práce. Neustále publikuje, pořádá semináře a kurzy týkající se designování informací na internetu a poskytuje odborné konzultace.30
27
KNEMEYER , Dirk. InfoDesign : Understanding by Design [online]. 2004 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . 28 TED : Ideas worth spreading [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . 29 Viz http://www.rosenfeldmedia.com/ 30 ROSENFELD, Louis. Louis Rosenfeld.com [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: .
17
4.3. Peter Morville Zakladatel poradenského střediska Semantic Studios zaměřeného na IA, uţivatelskou zkušenost a nalezitelnost. Zakladatel a prezident IAI, člen Argus Associates spolupracující s ASIS&Τ, knihovnami, univerzitami, neziskovými organizacemi a nadacemi. Pořádá semináře o uţivatelských zkušenostech, znalostním managementu, IA a budoucnosti vyhledání.31 Je autorem článku The Age of Findability a knihy Ambient Findability, kde se zamýšlí nad nalezitelností informací (nejen na internetu) v době přemíry informací.
4.4. Howard Rosenbaum Zástupce děkana a profesor informační vědy na School of Library and Information Science v Bloomingtonu (Indiana). Člen ASIS&Τ a Asociace pro výpočetní techniku, partner Centra pro sociální informatiku a Centra pro digitální obchod. Je nositelem mnoha cen především z oblasti vzdělávání. Rosenbaum učí, pořádá workshopy pro informační profesionály, zabývá se IA, sociální informatikou a vyuţíváním informací a komunikačních technologií v elektronickém obchodu.32
4.5. Andrew Dillon Je děkanem a profesorem School of Information na univerzitě v Austinu (Texas) a členem ASIS&Τ. Jiţ léta zkoumá lidskou odpovědnost za informační technologie a chování lidí při vyhledávání informací. Na školách přednáší informatiku, kognitivní vědu, psychologii, řízení informačních systémů, LIS… Publikuje v časopisech JASIST, International Journal of Human-Computer Studies, Interacting with Computers, Journal of Digital Information. A také přispěl svým dílem do
31
Semantic Studios [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . School of Library and Information Science [online]. 2007 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: < http://www.slis.indiana.edu/faculty/spotlight/index.php?facid=19>. 32
18
několika encyklopedií (např. o LIS a kognitivní vědě). Bojuje za vytváření takových informačních zdrojů a systémů, které rozšíří a povznesou lidské ţivoty.33
4.6. Christina Wodtke Bývalá prezidentka IAI a předsedkyně čtvrtého ASIS summitu je jednou z vůdčích osobností IA34, zakladatelkou časopisu Boxes and Arrows35 zaměřeného na praxi a vývoj designu, jenţ zahrnuje grafický, interakční a obchodní design a v neposlední řadě IA. Spolupracovala na propagaci a vývoji stránek Yahoo, v současnosti je generální manaţerkou MySpace, poskytuje poradenství z oblasti designu a publikuje v Boxes and Arrows.36 Je autorkou jedné ze základních knih z oboru Information Architecture : Blueprints for the Web.
5. Konkrétní prvky informační architektury Navzájem se ovlivňující a prolínající se prvky IA můţeme dle Rosenfelda a Morvilla rozčlenit do čtyř skupin37: Organizační systémy, Štítkovací systémy, Navigační systémy a Vyhledávací systémy. Proto se při psaní této kapitoly drţím především základní literatury mé práce - Information Architecture for the World Wide Web.38 Jelikoţ se však Dillon (a není sám) staví proti izolování IA od pouţitelnosti a grafického designu, uvádím zde pro úplnost i prvek pouţitelnosti. Tou se zabývají především designéři, inţenýři pouţitelnosti a softwaroví inţenýři. Protoţe při tvorbě webových stran informační architekt většinou musí spolupracovat i s nimi, uvádím v kap.
5.5. pouţitelnost jako
doplňující prvek IA, aby byl pohled na sloţky tvorby webových stran ucelený.
33
IA Summit 2005 [online]. 2005 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . 34 Information Architecture Institute [online]. 2004 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 35 Boxes and Arrows [online]. 2007 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 36 Linkedin [online]. 2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 37 Information Architecture for WWW, s. 46 38 Information Architecture for WWW
19
5.1. Organizační systém Bez správně vytvořeného organizačního systému by lidé nenašli správné odpovědi na svoje dotazy. A protoţe kaţdý člověk organizuje znalosti jinak, informační architekt musí dbát na potřeby uživatelů. Stejně jako si kaţdý obchodník zjistí, co jeho potenciální i nynější zákazníci chtějí, tak i informační architekt potřebuje znát poţadavky a zvyky lidí, kteří budou jeho webové stránky navštěvovat. Aby vytvořil pouţitelný organizační systém, musí se oprostit od vlastních mentálních modelů štítkování a organizování obsahu a přizpůsobit se uţivatelům.
5.1.1. Organizační schémata Při vytváření organizačních schémat (OS) logicky seskupujeme obsah a rozdělujeme informace do dobře definovaných sekcí (příkladem je třeba abecedně seřazený telefonní seznam). Můţeme je rozdělit na přesná a mnohoznačná organizační schémata. Přesná OS jsou snadná na údrţbu pro architekta i pro uţivatele, protoţe nevyţadují velké intelektuální zapojení. Uţivatel je pouţije, kdyţ přesně ví, co hledá. Typy přesných OS: alfabetická, chronologická, geografická. Mnohoznačná OS jsou sloţitá na vytváření a udrţování, ale jsou uţivateli často vyuţívána. Například v knihovních katalozích lidé často vyuţívají vyhledávání dle klíčových slov a předmětových hesel, a to uţ je sloţitější na vytvoření neţ popsat knihu pouze podle autora a názvu. Lidé přesně neví, co hledají – 'brouzdají'. Podobně jako pouţívají knihovníci při klasifikaci dokumentů fasetové třídění, architekt v mnohoznačných OS seskupuje části obsahu do skupin, ve kterých jsou poloţky s podobnými vlastnostmi. Typy mnohoznačných OS lze rozdělit dle: předmětu – to jsou například noviny či kapitoly v knihách, úkolu – ta pouţijeme, kdyţ je moţné předvídat úkoly, které budou chtít uţivatelé na našich www provádět,
20
uživatelů – architekt přizpůsobí www tak, ţe je rozdělí do menších mini-stránek přizpůsobených specifickým uţivatelům, pokud ti se opakovaně vracejí, metafor – metafory nám pomohou pochopit obsah a funkce, příkladem je ikona koš v počítači, pak ještě existují, hybridní OS – ta spojují různé přístupy dohromady, jsou horší na pochopení i na čas, kaţdá sekce je jinak zorganizovaná, a proto musí uţivatel procházet kaţdou zvlášť.
5.1.2. Organizační struktury39 Definují typy vztahů mezi poloţkami obsahu a skupinami. Určí rovněţ způsoby, jak se můţeme na stránkách pohybovat. Při tvorbě organizačních struktur lze pouţít: hierarchie/taxonomie - organizujeme informace hierarchicky, jsou snadno pochopitelné pro uţivatele, neměly by být ani moc hluboké ani moc široké, polyhierarchické taxonomie umoţňují nalézt poloţku z obsahu ve více kategoriích, databázový
model
-
zde
popisujeme
dokumenty
pomocí
metadat
z kontrolovaných slovníků a umoţníme tak efektivní vyhledávání a 'brouzdání', hypertext – je nelineární způsob strukturování informací, skládá se ze dvou částí: jednotlivých poloţek informací a odkazů mezi nimi, jednotlivé poloţky mohou být spojeny hierarchicky či nehierarchicky, pro uţivatele můţe být snadné se v síti odkazů ztratit, protoţe si kaţdý člověk vytváří vlastní vztahy mezi danými poloţkami - odkazy nemusí být pro všechny jasné.
5.2. Štítkování Štítkování viditelně reprezentuje organizační a navigační systém www. Štítkovací systém by se měl s postupem času upravovat, aby reagoval na potřeby uţivatelů. Informační architekt nikdy nevytvoří dokonalé štítkování. Vţdy se najde člověk, který jeho pojetí kategorizace pojmů nebude zcela rozumět. Proto, ţe je zpětná vazba od uţivatelů pomalejší neţ v komunikaci ,,face to face“, musí dát architekt na štítkování velký zřetel. 39
Zamýšleno ve smyslu organizace informací v systému
21
K označení obsahu můţeme pouţít dva druhy štítků – textové a obrázkové (ikony). S ikonami můţe být problém v tom, ţe si ne všichni představí, co se pod obrázkem skrývá. Výhodou však je jejich snadná zapamatovatelnost, pokud se lidé na stránky opakovaně vrací. Vţdy je však lepší mít u obrázků i textové vysvětlení. Velice důleţitým úkolem informačního architekta při vytváření štítkovacího systému je konzistentnost štítků. To znamená, ţe kdyţ vidíme jeden či dva štítky, tak víme, co můţeme očekávat od těch dalších. Do konzistentního štítkování patří jednotný styl štítků, jednotný syntax (např. ke štítkování pouţijeme pouze podstatná jména, nebo pouze slovesa, nikoli oboje), štítky musí při odráţení obsahu ,,hovořit stejným jazykem“ jako uţivatelé – autor štítků by neměl pouţívat ţargon, nová slovní spojení ani sloţité termíny, jestliţe neočekává specifickou skupinu návštěvníků svého webu, kteří by byli schopni je zvládnout. Při vytváření štítků se můţeme inspirovat podobně zaměřenými www nebo vyuţít řízené slovníky či pomoc od profesionálů, kteří se v této oblasti vyznají nejlépe – knihovníků. Další moţností je tvorba vlastních nových štítků. U tohoto způsobu si nejdřív musíme udělat obsahovou analýzu svých www. Následně vybereme klíčová slova (coţ můţe udělat i software, ale lidský faktor zde přece jen funguje lépe). U menších částí štítkovacího systému (např. u navigace), můţeme vyuţít samotné uţivatele. Zde se nabízí příleţitost otevřeného třídění, kdy uţivatelé shlukují štítky do jejich vlastních kategorií a pak označí i tyto kategorie. V uzavřeném třídění máme uţ vytvořené vlastní kategorie a ptáme se uţivatelů, co si myslí, ţe kaţdá kategorie obsahuje. Poté jejich interpretace porovnáme s našimi a vytvoříme uţivatelsky přívětivé označení kategorií.
5.3. Navigační systém Jeho součástí jsou všechny ostatní systémy – organizační, štítkovací i vyhledávací. Rosenfeld s Morvillem přirovnávají organizační systém ke stavění domu a navigační k přidávání oken a dveří. Hlavním cílem tohoto systému je, abychom se na www neztratili a mohli se vrátit zpět (musíme být neustále v kontextu). Pomůţe nám porozumět, jak se na stránce pohybovat, kde jsme a kam můţeme jít dál. Navigační pult je pak soubor odkazů, který spojuje jednotlivé stránky a umoţňuje pohyb mezi nimi. Příkladem mohou být roletky, kaskádová menu či vyskakující okna. V navigaci se většinou prolínají IA a grafický design. Jak uţ jsem zmiňovala, je dobré vytvořit tým expertů z různých oblastí. 22
Známe tři typy navigačních systémů: globální - je většinou v záhlaví hlavní stránky a zároveň ho můţeme vidět na všech podstránkách (např. štítky home page či search, které se nám zobrazují po celou dobu práce s www), určuje, kde se nalézáme a kam můţeme jít (např. ,,jste zde“), lokální – je často po levé straně, umoţňuje přístup do podstránek, kontextový – můţe to být text uprostřed stránky a v něm odkazy na další stránku, nebo šipky v rozích stránek, jeţ odkazují na další a předchozí stránky. Při tvorbě navigace je dobré pouţít i doplňkové navigační systémy. Ty nám poskytnou další způsoby, jak najít obsah (různé cesty ke stejným informacím). Jsou to: mapy stránek – pouţijeme je, kdyţ nevíme jistě, co hledáme, Obr. 2 - Sitemap40
40
Certified Computing Proffesional [online]. 2001-2009 [cit. 2010-04-17]. Sitemap. Dostupné z WWW: .
23
seznamy stránek – vyuţívají uţivatelé, kteří přesně ví, co hledají, lineární navigace je přizpůsobená tématu, úkolům či uţivateli, narozdíl od sitemaps není vidět hierarchie, Obr. 3 - Siteindex41
průvodce stránkou - představí uţivateli obsah a funkce daných www, obsahuje hypertextovou či lineární navigaci, musí být stručný, odkudkoli by měla být moţnost ho zavřít (např. snímek obrazovky a k němu vysvětlený postup krok za krokem, tutoriály k daným www). Pokročilou navigací můţe být: personalizace - stránky se přizpůsobí potřebám, zvykům a preferencím uţivatele, přizpůsobování - dáme uţivateli přímou kontrolu nad navigací a dalšími moţnostmi obsahu, on sám řekne, co chce (např. dostávat zprávy o oblíbeném fotbalovém týmu), vizualizace, sociální navigace – odvozuje potřeby či názory jednoho uţivatele od ostatních (např. koupíme si anglický slovník v Amazonu a Amazon nám nabídne knihy zakoupené jinými uţivateli, kteří si také koupili anglický slovník). 41
The Diemen Patterns Repository [online]. 2003 [cit. 2010-04-17]. Site Index. Dostupné z WWW: .
24
5.4. Vyhledávací systém Na vyhledávacím systému v ideálním případě spolupracuje informační architekt, který zná uţivatelovy potřeby a IT-expert ovládající softwarové aplikace. Pokud máme špatnou navigaci, tak to prozatímně můţeme vyřešit vyhledáváním. Ale to, ţe na stránkách uděláme vyhledávací okénko, neznamená, ţe nepotřebujeme dobrou navigaci. Ze všeho nejdřív musí architekt promyslet, jestli dané www vůbec vyhledávání potřebují. Tvorba je totiţ náročná na čas, peníze i samotné vytvoření. Měl by uváţit, jestli nepostačí vytvořit pouze seznam stránek – ten ale funguje jen v případě, ţe uţivatel ví, co hledá, jinak bude stejně potřeba vytvořit navigaci, aby mohli uţivatelé 'brouzdat'. Vyhledávací systém tvoříme, kdyţ je na www dostatek obsahu k 'brouzdání' a tam, kde uţivatel očekává vyhledávací box (ten je v současnosti na většině www). Vyhledávání přidá stránkám dynamiku. Typy vyhledávacích systémů: vyhledávací box, pokročilé vyhledávání, podporující opravy. Pakliţe je na www příliš obsahu, není fulltextové vyhledávání efektivní. Uţivatel se ztrácí v obrovském mnoţství vyhledaných výsledků. Řešením jsou vyhledávací zóny s homogenním obsahem. Můţeme kupříkladu vyhledávat v různých kategoriích (články, abstrakty, fulltexty), vyhledávání je přizpůsobitelné, takţe je moţno hledat v jedné či více zónách. Nebo můţeme udělat oddělené vyhledávání
pro specifické uţivatele (novináře,
veřejnost, zaměstnance…). Výsledky vyhledávání lze prezentovat např. dle obsahu či počtu výsledků na stránku a řadit dle času, kategorie, ceny, abecedně, dle relevance nebo ohodnocení od uţivatelů. Uţivatelé zadávají do vyhledávacího rozhraní dotaz v přirozeném, či speciálním vyhledávacím jazyce (např. Booleovské operátory). Nebo vyuţijí tezaurus, kdy se dotaz porovnává s indexovanými termíny z obsahu www, či z indexů klíčových slov, které jsme vytvořili. Při vytváření vyhledávacího rozhraní by měl architekt zváţit, jakou úroveň ve vyhledávání uţivatelé mají - zda pouţívají přirozený jazyk nebo i operátory. Jestli pouţije
25
jednoduché nebo sloţité rozhraní. Zda uţivatelé chtějí stručné či komplexní výsledky, anebo chtějí hledat v kategoriích či fulltextu. Velice často jsou pro vytváření sofistikovaných vyhledávacích systémů pouţity metadata a řízené slovníky. Metadata pouţíváme k popisu dokumentů na našich www. Deskriptivní metadata určí, co je to na daných www za subjekt (článek, zpráva), a jaké jsou zde další podobné subjekty. Standardní metadata nám sdělí, zda jde o word-dokument, zip-soubor či jakou velikost určitý soubor má. Pomocí administrativních metadat pak celé www spravujeme – popíšeme, zda je daný dokument dočasný, potřebuje archivovat, či kdo je jeho editorem.42 Protoţe lidé hledají stejné věci pod různými termíny, vyuţití řízených slovníků43 je nanejvýš vhodné. Umoţňují totiţ vyhledávání termínů pomocí synonym a vztahů mezi podobnými termíny. Vyhledávání pomocí seznamu ekvivalentních termínů můţe redukovat přesnost vyhledaných informací. Avšak vyhledáme tak široké spektrum dokumentů, ke kterým bychom se zadáním pouze jednoho termínu nemuseli dostat. V seznamech stránek (viz kap. 5.3.) se vyplatí pouţít seznam preferovaných termínů (tzv.deskriptorů/autorit), kde je jeden (správný) termín preferovaný před ostatními, ale jsou zde zahrnuty i variantní názvy. Preferované termíny jsou zde pro 'brouzdání' a variantní jsou neviditelné. Kdyţ však při vyhledávání zadáme variantní název, nasměruje nás systém na preferovaný termín (např. preferovaný termín Aspirin a variantní termín Aspyrin). Řízené slovníky také umoţňují rotaci termínů (např. kdyţ do vyhledávacího rozhraní zadáme mravenčí kyselina, výsledek bude termín kyselina mravenčí). Sloţitým řízeným slovníkem je tezaurus. Seznam vzájemně propojených synonym, homonym, podobných slov a antonym, ve kterém jsou definovány vztahy – ekvivalence, hierarchie a asociace44 mezi termíny. Klasický tezaurus pouţíváme pro indexování i vyhledávání. Kdyţ nejsme schopní vymyslet preferované termíny či synonyma, vytvoříme
indexující
tezaurus
pouze
pro
indexování,
aby
lidé
mohli
alespoň
‘brouzdat‘ v námi preferovaných seznamech termínů. Na indexování existují automaty, jejich pouţitím však při hledání dokumentů dostaneme spíše mnoho výsledků na úkor přesnosti. Třetím typem sloţitého řízeného slovníku je vyhledávající tezaurus určený pouze pro vyhledávání.
42
WODTKE: IA: Blueprints Information Architecture for WWW 44 ekvivalence – propojí preferované a variantní termíny (podobná slova, synonyma), hierarchie - umoţňuje klasifikaci preferovaných termínů do kategorií a podkategorií, asociace – propojuje termíny, které nejsou propojené ekvivalencí a hierarchií 43
26
5.5. Použitelnost45 Pouţitelnost webových stran má dle Jakoba Nielsena pět částí: naučitelnost, efektivitu, zapamatovatelnost, chyby (kdyţ člověk udělá chybu, mělo by být snadné se vrátit zpět) a spokojenost uţivatele. Mezi kritéria pouţitelnosti pak patří co nejjednodušší rozhraní, systém by měl ,,mluvit jazykem uţivatelů“, zjednodušení zapamatovatelnosti, konzistence, zpětná vazba, jasně označené východy, zkratky, nápověda, zprávy o chybách… Ne vţdy je nutné tvořit sofistikovaný web. Kaţdé www potřebují odlišný způsob jak zpracovat rozhraní. Záleţí na poţadavcích a schopnostech konečných uţivatelů. Někdy stačí umístit na stránky základní poloţky, aby se lidé snadněji orientovali a mohli se soustředit na to nejdůleţitější. Aneb jak říká Steve Krug: ,,Nenechte mě přemýšlet.“46
6. Mezinárodní organizace, instituce a sdružení v oblasti IA V ČR se o problematice IA ještě moc ,,nemluví“.47 Spíše neţ v ČR je problematika IA probírána v zahraničí. Dnes jiţ ve světě existuje nespočet organizací, institucí a sdruţení zabývajících se IA, pouţitelností a dalšími souvisejícími obory, do kterých se (nejen) český informační architekt můţe začlenit. Společenství pořádají mezinárodní setkání, konference, vydávají různé publikace a podporují vývoj rozličných vědních disciplín. O ACIA a IAI jsem se jiţ podrobněji zmiňovala v kap. 3, proto se nyní zaměřím na další společnosti, jejichţ cílem je posouvat IA a podobné disciplíny dál.
The American Society for Information Science and Technology - ASIS&T48 ASIS&T je společnost informačních profesionálů z mnoha oblastí (informatika, knihovnictví, management, inţenýrství…), kteří se snaţí svými výzkumy zlepšit přístup k informacím. Je vlastně takovým mostem, jenţ překlenuje propasti mezi obory uţ od r. 1937. 45
NIELSEN, Jakob. Usability engineering. Boston : AP Professional, 1993. 362 s. ISBN 0125184069. KRUG, Steve. Don´t Make Me Think : A Common Sense Approach to Web Usability. Berkeley : New Riders, 2006. 201 s. ISBN 0-321-34475-8. 47 Viz kap. 8.4 v diplomové práci Michaly Soškové; SOŠKOVÁ, M.: Porovnání informační architektury webových stránek vybraných univerzitních knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 126 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petra Šedinová. 48 ASIS&T [online]. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . 46
27
Toto společenství tradičně pořádá kaţdoroční summity, kde se setkávají odborníci z celého světa a sdílí znalosti o IA. Snaţí se podporovat své členy v profesionálním růstu díky sdílení informací ve vytvořených sítích. Tvoří speciální zájmové skupiny (SIGs) - pro IA je to SIG-IA. Členové těchto skupin mají podobné profesní zaměření a díky SIGs mají příleţitost vyměňovat si nápady ohledně vývoje v oboru. ASIS&T vydává The Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST), dál také vychází sborník prezentací z kaţdoročních summitů a bulletin aktuálního dění pro zájemce z informační komunity. Podobně jako IAI i ASIS&T nabízí moţnost vzdělávání a uplatnění informačních profesionálů na trhu práce.
The Research& Education Group in IA - REG-IA49 Průzkumná a vzdělávací skupina vznikla na popud IAI v r. 2008. Zahrnuje vědce z Dánska, Švédska, Norska, Polska a Itálie. Jejím hlavním úkolem je, aby se IA stala zralou disciplínou, coţ není moţné bez spolupráce akademiků s lidmi, kteří se zabývají IA v praxi. Nástrojem pro uskutečnění vize REG-IA je její nově vytvořený časopis Journal of Information Architecture.
The Society for Technical Communication - STC50 Společnost zabývající se pokrokem v technické komunikaci byla zaloţena v r. 1953. Je rozdělena na pobočky a má asi dvacet pět tisíc členů. Kaţdoročně pořádá konferenci, jeţ láká zájemce z celého světa. Podobně jako ASIS&T tvoří i STC své SIGs, zaměřené například na pouţitelnost, informační design či nově se objevující technologie. Vydává časopis Intercom zacílený na praxi technické komunikace a mimo jiné informuje o konferencích. Členství v STC má mnoho výhod. Kupříkladu sdílení znalostí se stejně profesně zaměřenými členy, dozvídání se o technických novinkách, vzdělávání se v rámci kurzů a seminářů, nabídky pracovního uplatnění, či zlevněné vstupné na konference. STC také uděluje ceny za sluţby pro ni vykonané a za profesionální úspěchy. Díky uspořádání soutěţí na vysokých školách hledá STC nové profesionály v oblasti technické komunikace.
49
Journal of Information Architecture [online]. 2009-2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . 50 Society for Technical Communication [online]. 2009-2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: .
28
AIGA51 Asociace zaměřená na vývoj designu byla zaloţena r. 1917. Je tak nejstarší a největší profesionální neziskovou organizací svého druhu, zároveň je i vzdělávací institucí. Spolupracující pobočky rozmístěné po celých USA podporují vzdělanost a informovanost široké veřejnosti tím, ţe pořádají přednášky, konference a soutěţe s cílem ukázat důleţitost správně vytvořeného designu. AIGA publikuje online časopis Voice: AIGA Journal of Design a jejími sponzory jsou například Hewlett Packard, Adobe či Apple. Má téţ své Národní designové centrum s galerií a knihovnou v New Yorku. Centrum slouţí jako zdroj informací a inspirace pro členy i veřejnost.
Usability Professionals' Association - UPA52 Organizace zaloţená r. 1991 má padesát poboček po celém světě, podporuje lidi, kteří zkoumají, designují a hodnotí zkušenosti uţivatelů s produkty a sluţbami. Pořádá kaţdoroční mezinárodní konferenci a svá zjištění publikuje v časopisech Journal of Usability Studies a User Experience Magazine. Cílem UPA je stát se autoritou a usnadnit vzdělávání a vývoj v UX-oblasti, user-centered designu a praxi pouţitelnosti. Samozřejmostí je podpora sdílení informací mezi jejími členy.
6.1. Vývojáři standardů Všeobecně platné standardy pro vytváření IA neexistují. Mezi mezinárodními organizacemi a obchodníky panuje boj o to, čí standardy budou patentovány jako první. A tak dochází k tomu, ţe se na trhu objevují stále nové formy. Proto není vţdy lehké vybrat si ty nejlepší.53 Předním vývojářem standardů nejen z oblasti IA je World Wide Web Consortium54 (W3C). Mezinárodní společenství, kde členské organizace, stálí zaměstnanci a veřejnost společně vyvíjí webové standardy, aby bylo moţné naplno vyuţít celý potenciál webu. 51
AIGA [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . Usability Professionals' Association [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . 53 ROSENBAUM, Howard. A is for Acronym : Libraries and Internet Standards for Serialists [online]. 2002 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . (dále cit. A is for Acronym) 54 W3C [online]. c2009 [cit. 2010-03-073]. Dostupný z WWW: . 52
29
Na vytváření standardů se téţ podílí AIGA, IETF, Internet Society, ICANN, IANA a spoustu dalších.55
7. Informační profesionál a jeho uplatnění v oblasti IA Knihovníci vţdy vybírali informace a určitým způsobem je organizovali, aby k nim usnadnili pozdější přístup. ,,V krátkosti, knihovníci dlouho chápali a praktikovali principy, které Wurman označil jako “informační architektura.“56 Po staletí se knihovníci setkávali s tradičním typem šíření informací pomocí tištěných dokumentů. Díky rozvoji moderních informačních technologií se ve dvacátém století objevila nová forma, a to elektronický dokument. Vynález www r. 198957 poté přispěl k masovému rozvoji celosvětové počítačové sítě. S novým typem dokumentů se objevily i nové způsoby, jak tyto dokumenty shromaţďovat, zpracovávat a uchovávat. Také umoţňování přístupu k nim je zcela odlišné od tradičních způsobů. To klade na informační pracovníky nové profesní poţadavky. Do dnešního vzdělávání informačních profesionálů je zahrnuto mnoho oblastí lidského vědění - informační věda, knihovnictví, informační architektura, tvorba webových stran, metodologie výzkumu, práce s elektronickými informačními zdroji... Právě díky tomuto multioborovému přístupu se jim naskýtá moţnost uplatnění v rámci IA. David Robins ze School of Information Science na Pittsburské univerzitě poukazuje na to, ţe studium IA v rámci LIS můţe být zaměřeno pouze na formální přístupy k organizování informací. Zatímco programy, které se zaměří pouze na IA, mohou přijít i s více technickým přístupem usnadňujícím uţivatelům řešení informačních problémů. Hlavním úkolem je dle Robinse ujasnit si, co přesně z oblasti IA by mělo být do osnov LIS zahrnuto. A to, zda bude IA i nadále součástí jejích osnov, záleţí na moţnostech trhu.58 Díky zkušenostem knihovníků s organizováním informací se z tradičních knihovníků stávají knihovníci internetoví.
55
A is for Acronym WYLLYS, R.E.. Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: . (,,In short, librarians have long understood and practiced the principles that Wurman has labeled as "information architecture.") 57 www vynalezl r. 1989 Tim Berners Lee – ředitel W3C Consorcia 58 ROBINS, David. Bulletin of The American Society for Information Science and Technology [online]. 2002 [cit. 2010-02-28]. Information architecture in library and information science curricula. Dostupné z WWW: . 56
30
7.1. Vzdělávání informačních architektů Lidé z mnoha oborů praktikovali IA dlouho před tím, neţ byla ustavena jako disciplína a dostala se do vzdělávání. Knihovníci, informační specialisté, inţenýři pouţitelnosti, designéři a mnoho dalších aplikovalo prvky IA ve svých zaměstnáních.59 V roce 2002 Don Latham v článku Notes toward a new curriculum předznamenával, ţe pokud se má stát z informačního architekta profesionální povolání, je potřeba vyvinout prostředek výchovy nových informačních architektů. Informačně-architektonické vzdělávání by se mělo vyvíjet rychleji, aby vyhovovalo rostoucím poţadavkům informační společnosti. A protoţe je IA interdisciplinární, měly by se pro vzdělávání vyuţít přístupy z různých oblastí60. ,,Úspěšná osnova IA bude flexibilní a přizpůsobivá, aby vyhovovala měnícím se potřebám studentů a trhu.“61 Dle Lathama by se měli pedagogové poučit z vývoje mnoha disciplín souvisejících s IA a ze zrychleného vývoje informačních technologií, a zkrátit tak vývoj nových prostředků, jak architekty vzdělávat.62 Díky SIG-IA a summitům, na kterých se setkávají profesionálové z různých oblastí zaměřených na IA, se pomalu začaly vytvářet základy pro budoucí moţné vzdělávání profesionálů v oboru IA. Zpočátku měli lidé z akademických kruhů a profesionálové, kteří pracovali v této oblasti, rozdílné názory jak vyučovat: ,,…není překvapující, že neexistuje dohoda o tom, kdo by měl trénovat informační architekty nebo jak by to mělo být provedeno“.63 Dnes jiţ existuje mnoho kurzů zaměřených na IA. V některých oborech, jako jsou například LIS, HCI či obory výuky web-designu, je IA součástí osnov. Zde se jí věnuje pozornost částečně, ale první vlaštovky ve výuce IA jako samostatného oboru se na počátku jednadvacátého století na univerzitách ve světě také usazují. Příkladem můţe být obor Information Architecture and Knowledge Management, který existuje od r. 2001 na Kent State University School of Library and Information Science. Zde je moţné získat titul Master of Science in Information Architecture and Knowledge 59
Notes toward… Tamtéţ 61 Tamtéţ, s.824 (,,The successful information architecture curriculum will be flexible and adaptable in order to meet the changing needs of students and the marketplace.“) 62 Tamtéţ 63 Tamtéţ, s.824 (,,…it is not surprising that there is no agreement on who should be training information architects or how this should be accomplished.“) 60
31
Management (IAKM).64 Další univerzitou, kde se IA objevuje nejen ve výuce jiných oborů, je např. Aalborg University Dánsku, kde lze dosáhnout titulu Master in Information Architecture.65 V poznámce uvádím odkaz na webové stránky IAI, kde naleznete seznam škol z celého světa, v jejichţ nabídce je IA jako samostatný obor.66 Avšak nejen oficiálními cestami se člověk stane dobrým informačním architektem. Stejně jako je tomu u většiny oborů, tak i profesionálové z oblasti IA potřebují být v neustálém procesu učení se. Dle Rosenfelda s Morvillem jsou zdroje a metody učení: zkušenosti, učňovství (u expertů), formální vzdělávání, semináře, literatura komunity, novinky a názory.67 Samovzdělávání je nutné především proto, ţe se technologie vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí a informační architekti musí drţet krok s dobou.
64
Information Architecture and Knowledge Management [online]. 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: . 65 Information Architecture [online]. 2007 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: < http://www.magoointernational.com/auslandsstudium/laender/europa/aalborg_university_daenemark.html>. 66 Viz http://iainstitute.org/en/learn/education/schools_teaching_ia.php 67 Information Architecture for WWW
32
II. Praktická část Informační systémy budu porovnávat dle prvků IA popsaných v teoretické části práce. Kaţdou z nich ,,vyhraje“ jeden systém, který se dle mého kritického názoru nejlépe zhostil vytvoření organizačního, štítkovacího, navigačního a vyhledávacího systému a prvků pouţitelnosti. Pro ty, kdo nejsou seznámeni s grafickým rozhraním daných systémů přidávám obrázky úvodních stran a rozkliknutých kategorií (u intranetu FAST VUT úvodní strana není, první co se zobrazí je jiţ otevřená kategorie Účet, proto zde uvádím pouze jeden obrázek). Obr. 4, 568 - IS MU
68
Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 1999 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: .
33
Obr. 669 - Studentský intranet FAST VUT
69
Studentský intranet [online]. 2002 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: .
34
Obr. 7,870 – Studijní informační systém UK (SIS UK)
70
Studijní informační systém [online]. 2004 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: .
35
1. Organizační systém Díky dobře vytvořené organizaci digitálního prostoru je pro uţivatele snadnější dostat se k informacím, které jsou zde uloţeny. Organizovat informace je velice sloţité. Je nemoţné vytvořit dokonalý organizační systém a to především kvůli těmto důvodům71: Dvojznačnost – protoţe je jazyk nejednoznačný, je nejednoznačná i organizace. Stejná slova interpretuje kaţdý člověk jinak. Jde jak
o
nejednoznačnost slov (např. "koruna"), tak i o nejednoznačnost rozdělení (Je rajče ovoce nebo zelenina?). Různorodost obsahu – je nemoţné spolehlivě rozřadit do kategorií různé typy dokumentů a obsahu (text, obrázky...). Rozdílnost pohledu – různí lidé by zařadili stejné věci jinam. Podívejme se tedy, jak se tvůrci daných systémů zhostili úkolu organizace informací a zároveň skloubení poţadavků univerzit a uţivatelských potřeb.
1.1. Organizační schémata Všechny tři systémy vyuţívají moţnosti přesných i mnohoznačných organizačních schémat. V rámci přesných OS se například nad sekcemi Vývěska v IS MU nebo Nástěnky v systémech VUT a UK student nemusí dlouho zamýšlet, jsou totiţ uspořádané chronologicky (nejaktuálnější informace samozřejmě nahoře). Vzhledem k velikosti obsahu některých kategorií v IS MU a VUT by bylo dobré pouţít, např. v kategorii Dokumentový server (IS MU) či podkategorii Dokumenty FAST (VUT), moţnosti překliknutí z chronologického na abecední řazení dokumentů. Sloţitější mnohoznačná OS jsou ve studentských systémech uţivateli vyuţívána velice často. U všech porovnávaných systémů najdeme OS řazená dle předmětu – dobře viditelná například v globální navigaci. V systému UK nalezneme jiţ na úvodní stránce metaforické OS, avšak jak se dočtete v následující kapitole, metafory zde nejsou zvoleny zcela vhodně. Úkolová OS vyuţívá VUT např. v kategorii Materiály - Poslat nové materiály či Vyhledat
71
Interval.cz [online]. 2004 [cit. 2010-04-17]. Artefakty informační architektury - organizační systémy. Dostupné z WWW: .
36
studijní materiály, v IS MU nalezneme řazení aplikací dle úkolu např. v kategorii Student – Registrace a zápis předmětů či Přihlašování/odhlašování seminárních skupin, podobné řazení nalezneme i v systému UK např. v kategoriích Hledání studentů nebo Zápis předmětů a rozvrhu.
1.2. Organizační struktury Všechny tři systémy vyuţily pro tvorbu organizační struktury hierarchický model. IS MU zvolil polyhierarchickou taxonomii – studijní materiály či informace o předmětech tedy nalezneme ve více kategoriích. V dalších dvou systémech nalezneme pouze hierarchickou taxonomii, bez toho abychom mohli stejné věci vyhledat na různých místech. Avšak domnívám se, ţe IS MU je jediný, který kvůli svému obsahu danou strukturu potřebuje, proto ţádnému body nestrhávám. Obrovský obsah IS MU zapříčiňuje i poměrně velkou hloubku kategorií. Z tohoto hlediska se mi jeví systémy UK a VUT lépe vyřešené. V této kategorii se stává vítězem systém VUT. Zejména proto, ţe pokud hledá student odpovědi na své otázky, tak v intranetu VUT se mu jich dostane podle mého zkoumání nejrychleji. Tab. 1 - Organizační systém
2. Štítkování Systémy MU a VUT se spoléhají na tradičně více vyuţívané textové štítkování. UK pouţívá obrázkové štítky.
37
IS MU má sjednocenou lokální navigaci po levé straně s kontextuální navigací uprostřed, z čehoţ vyplývá pozitivní fakt, ţe kategorie nepotřebují mít vysvětlující roletky, které nejsou uţivatelsky příliš přívětivé. Bez tohoto sjednocení obou navigací si nejsem jistá, zda by uţivatel byl schopen popsat, co za odlišnosti se skrývá například pod kategoriemi studium vs. student. A co bychom si pak měli představit pod štítkem Lidé? Zde by snad stačilo přejmenovat kategorii na Lidé na MU. Dle mého názoru lze v IS MU nalézt kategorie, které by ve studijním informačním systému ani být nemusely (více viz kap. 5). Ostatně zřejmě právě proto se pod kategoriemi mnohdy skrývá obrovské mnoţství obsahu, který je však naštěstí relativně přehledně rozdělen do odkazů na další stránky. Aby byl systém snadno naučitelný, musí mít konzistentní štítkování. Vývojáři IS MU se tohoto úkolu zhostili s elegancí. Díky zkombinování převáţně modrého a modrošedého textu s tmavě červenými nadpisy (nikoli jako v případě VUT svítivě zářivé rudé) je dosaţeno perfektní konzistence, kterou ještě zvýrazňují vhodně pouţité velikosti fontů. Názvy štítků (např. Termíny, Materiály, Rozvrhy) v globální části navigačního systému VUT byly zvoleny výborně. Nejsou zavádějící, ba naopak, je velice snadné pochopit, co se zhruba pod danými kategoriemi ukrývá a po najetí myši na daný štítek se zobrazí krátká nápověda. Lokální navigace má štítky také velice dobře propracované, především díky stručnému popisu u kaţdé podkategorie. Např. Dokumenty FAST - Všechny dokumenty FAST (vyhlášky, směrnice, apod.) nebo Práce s rozvrhem - Výpis rozvrhových jednotek podle zadaných kritérií s možností registrace. Tvůrci udělali globální a lokální navigační štítkovací systém dobře
přehledný. Zejména díky tomu, ţe pod jednotlivými podkategoriemi není přespříliš obsahu. Kaţdá podkategorie odkazuje na specifickou skupinu informací. Ovšem štítky uvnitř podkategorií – například zmíněné Dokumenty FAST, nejsou jiţ tak precizní, jak bychom předpokládali vzhledem k úspěšně pojmenovaným štítkům v navigaci. Co si představíte pod PVO - VaV a zahr. vztahy? A co se nám má vybavit pod Jednání FOO? K rozluštění ţádného
z těchto názvů (zkratek) se nedostaneme ani po rozkliknutí dané podkategorie. S konzistencí štítkování uprostřed stránky uţ je na tom VUT hůře. Ne vţdy je v podkategoriích dodrţováno jednotného stylu štítků, například nadpisy mají různé velikosti. Stejně tak barvy pouţité v informačním systému VUT se mi nezdají být dobrou volbou. Nejvíce vyuţívaná hnědá v kombinaci s modrými nadpisy a červeně napsanými důleţitými upozorněními se poněkud 'tlučou'. Velikost písma u kategorií a všeobecně celého textu zobrazeného uprostřed bych zcela jistě zaměnila za větší.
38
UK zvolila ikony, coţ nemusí být vţdy dobrá volba (ve štítkování je lepší pouţít textové navigační pulty spíše neţ obrázkové), ale v tomto případě se domnívám, ţe UK nešlápla zcela vedle. Jednotlivé obrázky (sem tam trochu nesrozumitelné a nic neříkající - například u podkategorií Témata prací či Vyhledávání loginů) jsou totiţ doplněny o textový popis a kontextuální nápovědu, která se zobrazí po najetí myši na danou ikonu. Člověku je tedy ihned jasné, co v dané kategorii nalezne. Pro studenty, kteří se do informačního systému často vracejí, mohou být štítky v podobě obrázků dobře zapamatovatelné a tím pádem i naučitelné. ALE toto vysvětlení obrázkových štítků se zobrazuje pouze u rozhraní, kdy ještě student není do systému přihlášen – tedy v anonymním přihlášení, coţ by mohlo být pro začínající studenty poněkud matoucí. Systém UK není co do obsahu příliš objemný. Proti ostatním dvěma se zdá být spíše stručně pojatý a hodně jednoduchý. Nejen v systému UK, ale i v intranetu VUT mi chybí například kategorie, kde bychom našli více informací o přijímacím řízení - které bych ve studijním systému určitě očekávala. Jistěţe tyto informace dostanete na stránkách fakulty. Ale studenti, kteří nejsou na univerzitě nováčky a chystají se na navazující studium, by to určitě ocenili. Domnívám se, ţe IS MU je z hlediska mnoţství obsahu jeden extrém a UK zase opačný. V oblasti obsahu a jeho rozdělení do kategorií jednoznačně vyhrává VUT s (podle mého názoru) přiměřeným mnoţstvím informací, které student od studijního systému můţe očekávat. Z hlediska konzistence štítků dodrţeli tvůrci systému UK jednotné štítkování co se týče velikosti i barvy fontu. Nicméně zde musím vytknout viditelnost, nebo spíše neviditelnost písma v navigačních štítcích v rozkliknutých podkategoriích. Při tak malém fontu a ještě k tomu šedého písma na zelené liště nelze předpokládat, ţe bude štítkování users-friendly. Stačilo by zaměnit šedou za více kontrastní černou barvu a hned by byla orientace v navigačních štítících pro uţivatele snadnější. Protoţe štítkování viditelně reprezentuje organizační a navigační systém a napomáhá orientaci v daném digitálním prostoru, tak systém UK zcela jasně mým testováním neprošel. Rozhodovala jsem se mezi IS MU a VUT a jako vítěz mi po delším zvaţování vyšel IS MU, především z důvodu nepříliš dobře zvládnuté konzistence štítkování v systému VUT.
39
Tab. 2 - Štítkování
3. Navigační systém IS MU, jak jsem jiţ zmínila ve štítkování, má dle mého názoru dobře vyřešenou navigaci – lokální (v tomto případě ji lze povaţovat spíše za globální, jeţ se obvykle uţivateli zobrazuje v záhlaví stránky) a kontextuální navigace jsou sjednocené, takţe víme, co si pod kategoriemi lokální navigace představit, protoţe jsou rozepsány uprostřed. Důleţitou součástí navigačního systému je, aby uţivatel vţdy přesně věděl, kde se právě nachází a jak se odtud můţe dostat pryč. IS MU vyuţívá pouze matné zvýraznění právě rozkliknuté kategorie. Nicméně v rámci globální navigace vytvořili autoři účelnou drobečkovou navigaci. Drobečková navigace nám dobře poslouţí k tomu, abychom se mohli vrátit zpět na hlavní stránku, nebo do vyšší kategorie. Ať student MU klikne na jakoukoli podkategorii, vţdy přesně ví, kde se právě nalézá, protoţe se nahoře zobrazí jeho cesta k cíli krok za krokem. K dobru můţeme IS MU přičíst, ţe má skvělou pokročilou navigaci. Student si můţe částečně přizpůsobit stránky svým potřebám. Lze si nechat zasílat automaticky generované zprávy, díky kterým se student dozví, zda se mu zkouška vydařila, či ne. Je zde i moţnost nastavení různého designu, přeposílání pošty na jinou adresu, případně si můţeme změnit velikost písma. V systému UK je také moţnost zasílání upozornění o změně výsledků zkoušek či přepnutí jazyka systému na angličtinu, coţ zahraniční studenti zajisté ocení. VUT přizpůsobování intranetu případným poţadavkům svých studentů neřeší vůbec. VUT má zajímavým a velice přehledným způsobem propojenou globální navigaci v záhlaví stránky s lokální navigací nalevo. Klikneme-li na kteroukoli poloţku z horní lišty kategorií, zobrazí se vlevo příslušné podkategorie. Dle mého názoru je toto propojení velice efektivní. V globální navigaci je sice ke kategoriím po najetí myši přidaná stručná nápověda, ale ta by zde snad ani nebyla nutná. 40
Po rozkliknutí jakékoli podkategorie z lokální navigace nalevo se ukáţe příslušný obsah uprostřed stránky. Pro uţivatele systému musí být jistě vynikající zjištění, ţe kromě kategorií v globální navigaci (coţ je běţné) nezmizí při jakémkoli pohybu ani příslušné podkategorie lokální navigace, takţe se nemusí neustále někam vracet, stačí pouze překliknout na jinou podkategorii po levé straně. VUT sice nevyuţívá drobečkovou navigaci, ale díky propojení globální a lokální navigace, kdy se vybrané kategorie a podkategorie dobře viditelně zvýrazní, to není zcela nezbytné. Na hlavní stránce studijního informačního systému UK je navigace vyřešená hodně zjednodušeně, ale dobře. Nováček se snadno zorientuje díky jednoduchému rozcestníku pouhých čtyř větších kategorií (Výuka, Rozvrh, Přijímací řízení, Ostatní), do kterých je vřazeno několik podkategorií. Hned od začátku tedy lehce pochopí jak se na stránce pohybovat a kam můţe jít dál. Problém nastává, kdyţ se dostane do podkategorií (Předměty, Zápis předmětů a rozvrhu). Zde uţ je navigace poněkud matoucí a to nejen z důvodu podivného propojení modrého záhlaví a světle zelené lišty s nabídkou dalších podkategorií. Na štítky bylo pouţito špatně viditelného fontu, který se zvýrazní alespoň kdyţ na něj klikneme, ale drobečková navigace by zde zřejmě narozdíl od systému VUT byla vhodným řešením. Nemluvě o čtyřech téměř nepostřehnutelných asi půlcentimetrových ikonkách s obrázky, které jsou v kaţdé podkategorii a mají za úkol vrátit studenta na hlavní stranu, změnit modul aniţ by se na homepage musel vracet, vytisknout právě zobrazenou stránku, či umoţnit zaloţení dané stránky do bookmarks. Zvětšením zmíněných ikon by mohlo být dosaţeno pozitivnějších ohlasů od uţivatelů. V rámci kontextové navigace je v kaţdé podkategorii ikonka s šipkou pro změnu modulu. Pro pokročilejší uţivatele se tak nabízí lákavá moţnost přepínání do jiných podkategorií bez nutnosti návratu na hlavní stranu. Avšak jak jsem jiţ podotkla, na významu této ikoně dost ubírá její nepatrnost. Ţádný z testovaných systémů nepouţívá doplňkovou navigaci v podobě map stránek, seznamů stránek či průvodce stránkou. Řekla bych však, ţe studenti začátečníci by abecední seznam všech kategorií a podkategorií, v kterých lze v systému 'brouzdat', přinejmenším ocenili. Nicméně detailně vytvořená nápověda většinou postačí. Aby nebyl uţivatel zmatený, navigace se na všech stránkách musí chovat stejně (štítky v jednotlivých navigačních kategoriích a podkategoriích by měly být stejné), coţ všechny tři systémy splňují. Pouze v systému UK se nachází podkategorie Číselníky s nekonzistentní
41
návazností na ostatní podkategorie, ale předpokládám, ţe to pokládali tvůrci systému za účelné. Stejně jako u štítkování i v této kapitole jsem vyloučila z konečného rozhodování systém UK a rozhodovala jsem se pouze mezi dalšími dvěma. I přesto, ţe studenti IS MU mohou vyuţívat pokročilou navigaci, vítězí VUT. Domnívám se, ţe pro studenta, který se systémem začíná, je nejsnadnější na zorientování se, a to je dle mého názoru v navigaci to nejdůleţitější. Tab. 3 - Navigační systém
4. Vyhledávací systém V oblasti vyhledávání na webových stranách je jiţ zaběhlým zvykem, ţe většina z nich uţ dnes má jako rozhraní vyhledávací box, i kdyţ z hlediska mnoţství informací zde obsaţených to není vţdy nutností. Studijní informační systémy UK a VUT globální vyhledávání, se zřetelem k jejich obsahu, nepotřebují. S ohledem na skutečně rozsáhlé mnoţství obsahu v IS MU by moţná dobře viditelný vyhledávací box nebyl pro začátek špatným východiskem. Ovšem IS MU má globální vyhledávání vyřešeno jinak - a velice uspokojivě. Po moţném počátečním zmatení ohledně přemíry kategorií se student zorientuje a v navigačním panelu nalezne samostatnou kategorii Hledání. Zde si vybere ze čtrnácti kategorií tu, ve které chce hledat a ještě můţe zpřesnit zadání tím, ţe do přidaného boxu napíše identifikační číslo osoby (to najde v sekci Lidé – viz níţe), se kterou hledané informace souvisejí. Je zde i moţnost řazení výsledků vyhledávání abecedně, chronologicky nebo dle relevance, systém UK nabízí abecední a chronologické řazení. V IS MU by přesto nemuselo být nepříznivé, doplnit vyhledávání o odkaz na abecední seznam stránek – ten by byl zajisté velice obsáhlý, ale protoţe při jeho pouţití uţivatel přesně ví, co hledá, tak by se s pomocí abecedního řazení dostal rychle k cíli.
42
Je však také nutné vyřešit i různě zaměřené specializované vyhledávání - nikoli v celém obsahu, ale v jeho jistých specifických částech, kde uţ se vyhledávací rozhraní určitě objeví. V rámci studijního systému je nepostradatelnou aplikací například vyhledávání předmětů, které se na fakultách dané univerzity vyučují.
V systémech IS MU i UK bylo na
prohledávání předmětů vytvořeno rozhraní pokročilého vyhledávání. V obou dvou tedy můţeme vyhledávat předměty nejen pomocí názvu, ale i prostřednictvím pracoviště, kódu předmětu, pedagoga či námi zvoleného vyučovacího období. Toto pokročilé vyhledávání funguje na základě vyhledávacích zón, kdy si můţeme zvolit, jestli chceme hledat v jedné či více zónách. Podobným způsobem lze v systému UK vyhledávat například diplomové práce v kategorii Témata prací nebo studenty v kategorii Hledání studentů. V IS MU je na takovéto bázi téţ zaloţeno vyhledávání v sekci Lidé, kde si můţeme nastavit, zda chceme najít studenta, zaměstnance nebo absolventa. Pokud víme, se kterou fakultou je (nebo byla) daná osoba spojena, můţeme ještě upřesnit zadání pomocí zaškrtnutí fakulty. I v systému VUT je moţnost vyuţít pokročilého vyhledávání předmětů v různých zónách, jako jsou názvy předmětů, vyučovací období či kód předmětu. Nabízí se filtrování výsledků - zda se zobrazí pouze předměty, které má student v daném akademickém roce zapsané, nebo lze zobrazit všechny. Kromě této kategorie lze ještě zadáním kódu či klíčového slova nalézt studijní materiály kteréhokoli předmětu. Účelným by mohlo být zavedení vyhledávání v podkategorii Dokumenty FAST. Je seřazena do několika sekcí (např. Normy, Úřední deska nebo Dokumentace sítě a IS FAST). Nalezneme zde různé dokumenty související s fakultou, ovšem pokud student hledá jeden konkrétní dokument, je jeho nalezení poněkud obtíţnější a to zejména z hlediska špatného pojmenování kategorií (jak jsem jiţ uvedla v kap. 2). Řazení výsledků vyhledávání je chronologické – student najde dokumenty v takovém pořadí, v jakém byly postupně do intranetu vkládány. U všech třech systémů je moţné nalézt např. studijní předmět, aniţ by student zadal celý název, stačí kořen slova. Ale. Vyhledávání ţádného ze sledovaných informačních systémů nepodporuje automatické opravy – pakliţe zkomolíte zadání slova, nedočkáte se ţádného výsledku. Systémy UK ani VUT nepouţívají tezaury. V IS MU se můţeme ve vyhledávání v sekci Lidé setkat s rotací termínů. V IS MU je moţnost rozšíření vyhledaných výsledků – např. ve stručném sylabu předmětu si lze vybrat ještě Úplný výpis informací o předmětu. V systémech UK ani VUT tato moţnost není.
43
Vzhledem k obsaţnosti IS MU by se dalo očekávat, ţe si dá na vyhledávání záleţet. A opravdu tomu tak je. Vítězem se stává IS MU se skutečně propracovaným vyhledávacím systémem. Tab. 4 - Vyhledávací systém
5. Použitelnost Snadná pouţitelnost znamená především jednoduchost uţivatelského rozhraní. Sem můţeme zařadit snadnou navigaci (kterou jiţ v kap. 3 vyhrál systém VUT), přebytečné ikony, zapamatovatelnost či grafický design a barvy. Nejprve jsem se zaměřila na skutečnost, zda-li nejsou některé kategorie zbytečné. Za jednu z velkých výhod IS MU pokládám napojení tohoto systému na ubytování na kolejích, stravování v menzách, výpůjčky z fakultních knihoven a především veškeré kontakty týkající se pracovišť a lidí na MU. Student zde dostane veškeré dostupné informace týkající se univerzity. Vybavuji si upozornění, které se mi v ISu zobrazilo jako studentovi prvního ročníku. Vyplývalo z něj, ţe IS MU není sloţitý, pouze objemný. Některé kategorie se mi zdály být (a další stále zdají – viz Hry) pro studijní systém přebytečné. Nalezneme zde například kategorii Práva. U této třídy mě sice administrátoři IS MU vyvedli z omylu: Základní filosofie Administrativního serveru Informačního systému je založena na tom, že každý člen universitní veřejnosti má přístup ke všem údajům, dokumentům, operacím, aplikacím, ke kterým přístup mít má z titulu svého postavení na universitě. Jeho přístup je řízen systémem přístupových práv, která určují, jaké aplikace mu jsou nabízeny na jeho osobní administrativní stránce, ...72
72
Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 1999 [cit. 2010-03-30]. Systém přístupových práv v IS. Dostupné z WWW: .
44
Není tedy třeba si pamatovat další přístupová hesla, systém po autentizovaném přihlášení jiţ zpřístupní vše, na co má student právo. V průběhu mého studia jsem však zjistila, ţe z téměř čtyřiceti kategorií vyuţívám sotva třetinu, z toho velice často pouze čtyři kategorie – Student, Rozvrh, Vývěska a Pošta. Toto hodnocení je ovšem subjektivní, spoustu mých kolegů vyuţívá například Záložky, coţ mi však přijde zbytečné, kdyţ bookmarks dnes máme jako standardní vybavení téměř u všech prohlíţečů. Kategorie Diskuze jistě není k zahození, kdyţ je ovšem na Vašem oboru zvyklostí vyměňovat si informace související se studiem právě zde a nikoli na Spolužácích73 od Seznamu či na Facebooku74. Proč zbytečně mást ostatní studenty přebytečnými záleţitostmi? V rámci zapamatovatelnosti IS MU rozhodně vítězem nebude. V systému UK jsem nenarazila v podstatě na ţádné podkategorie, které by ve studijním informačním systému neměly být. Ano, některé podtřídy zřejmě nebudou pouţívané často (např. Evidence kurzů CŽV nebo Číselníky), avšak tyto jsou zařazeny do kategorie Ostatní, coţ povaţuji za dostatečné oddělení od studijní části systému. Otázkou v oblasti počtu kategorií je, zda-li je lepší mít všechny aplikace na jednom místě, jak to praktikuje IS MU, nebo mít ve studijním systému čistě záleţitosti se studiem přímo spojené a ostatní (např. Publikace či Setkávání) umístit na stránky univerzity nebo fakulty. V rámci pouţitelnosti je však spíše propagováno čím méně tím lépe. Rozdělení obsahu na studijní část a informace nesouvisející přímo se studiem by tedy moţná bylo vhodné zavézt i v IS MU. V systému VUT jsem nenalezla ţádnou přebytečnou kategorii. Jednou z mála podkategorií, které by mohly být zredukovány, je Vložení údajů o praxi - Údaje o praktické části výuky pro posluchače programu Architektura. Zdá se mi zbytečná, zvlášť kdyţ ne všichni studenti FAST jsou posluchači programu Architektura. (Studentovi, který nemá předmět zapsaný, se zobrazí chyba přístupu.) Pro jakýkoli informační systém, a pro ten studijní obvzlášť, je velice důleţitá jednoduchost a tím i snadná zapamatovatelnost úzce související s efektivností. Lidé se na začátku málokdy učí ihned celé rozhraní. Pouţívají jen tu konkrétní část, kterou v aktuální situaci potřebují. Roli v zapamatovatelnosti zde samozřejmě hraje i přebytečnost některých poloţek. Z tohoto hlediska se mi jeví jako nejjednodušší a zároveň i nejsnáze zapamatovatelný systém VUT. 73 74
Viz http://www.spoluzaci.cz/ Viz http://www.facebook.com/
45
Kontextuální navigace IS MU zároveň částečně slouţí i jako akcelerátor. Student se můţe zorientovat v kategoriích vlevo a následně se jedním prokliknutím dostat do podkategorií rozepsaných uprostřed. Neztrácí tedy zbytečně čas s hledáním, co se v kaţdé kategorii nachází, coţ hodnotím kladně. VUT systém urychlovače nepouţívá. V systému UK lze za akcelerátor povaţovat jiţ zmiňovanou ikonu na změnu modulů bez návratu na homepage (viz kap. 3). V tomto ohledu připisuji body IS MU a UK. Ve štítkování jsem se jiţ zmínila o konzistenci štítků související s dalším prvkem pouţitelnosti, a to je design. Z tohoto hlediska se také uplatňuje pravidlo, ţe méně je více. Zde jednoznačně vyhrává IS MU. Tvůrce informačního systému by měl dbát na to, aby mluvil řečí uţivatelů, a aby byl vţdy jasně označený východ. V případě informačních systémů IS MU a VUT
se mluva
uţivatelským jazykem v podstatě vydařila. Systém UK by tento prvek mohl ještě vylepšit (viz kap. 2). Zřetelně označený únik ze systému splňují všechny tři. Nápověda by měla být jasně viditelná, stručná a přehledná. V IS MU o stručnosti nápovědy, vzhledem k obrovskému obsahu systému, nemůţe být řeč. Přehlednost a viditelnost centrální nápovědy je však evidentní. Je zpracovaná velice precizním způsobem. Navíc v trvale zobrazeném zápatí kaţdé stránky lze nalézt kontakt na e-techniky a IT podporu. Tvůrci systému VUT se zpracování nápovědy zhostili prakticky. Po tom, co rozklikneme kteroukoli kategorii a nevíme si rady, můţeme vyuţít ikony ,,otazník“ v pravém horním rohu a následně se otevře malé okénko s vysvětlujícím popisem. Systém UK vyuţívá dva typy nápovědy. Při anonymním přihlášení se objeví při najetí myši na ikonu stručný popisek dané aplikace. Dále zde nalezneme i nápovědu k jednotlivým modulům, která je přístupná z ikonky „otazník“ a otevírá se v novém okně. Součástí kaţdého otevřeného okna je stálá všeobecná nápověda, kterou bych však viditelněji zvýraznila. Schází mi tu kontakt na správce systému v případě nejasností v nápovědě. Významným aspektem pouţitelnosti je zpětná vazba uţivateli. Zde systémy pouţívají například zprávy o chybách, jimiţ nás varují, ţe jsme udělali něco špatně, nebo ţe do určité aplikace nemáme právo vstoupit. IS MU upozorňuje studenty na důleţité informace pomocí červených vysvětlujících a varujících nápisů. Student se kupříkladu rozhodne zaregistrovat si předměty ve špatnou dobu. IS MU ho ale upozorní, ţe se nyní nemůţe registrovat ani zapisovat na ţádné z fakult a červeně připomene, ţe si moţná zvolil špatné období registrace. Skutečně nápomocný je na toto upozornění navazující odkaz do nápovědy – kdy přesně na fakultách probíhají registrace předmětů. Podobně jako v IS MU, i v systému VUT se můţeme
46
setkat s červeně zvýrazněnými varováními. Pokud se například student nemůţe přihlásit k termínu zkoušky z důvodu Nepovolena přihláška z Vašich rozvrhových jednotek, je mu vysvětleno proč tomu tak je a jaké kroky je moţné podniknout dál. Některá upozornění – například to, ţe si nelze registrovat předměty, nejsou nijak viditelně zvýrazněná, ale protoţe jsou vţdy na konci v přehledné tabulce, tak si jich student nemůţe nevšimnout. V systému UK se zpětnou vazbou poměrně ,,šetří“. Má sice schopnost studenta upozornit, ţe v zápisu termínů zkoušek Nebyly nalezeny žádné termíny, avšak toto upozornění se ukáţe v nejspodnější části strany ještě nevýraznějším písmem, neţ kterým je zde psán veškerý text. Abych však příliš nekřivdila, toto upozornění je zvýrazněno asi milimetrovou červenou hvězdou. Ve všech podkategoriích však červené hvězdičky nenajdeme – v podkategorii Zápis předmětů a rozvrhu se objeví (opět) nevýrazné upozornění V současné době není na žádné z fakult povolen zápis (vlastní) předmětů. Stačilo by pouze změnit velikost či barvu fontu a zpětná vazba vůči uţivateli by v systému UK byla určitě vylepšená. V oblasti pouţitelnosti systém UK téměř vůbec nevyhověl. I systémy VUT a IS MU mají samozřejmě své ,,mouchy“, avšak IS MU je proti VUT zbytečně sloţitý. V kategorii pouţitelnosti vítězí systém VUT, protoţe splňuje jednoduchost uţivatelského rozhraní, je snadno a intuitivně ovladatelný, přehledný a srozumitelný. Tab. 5 - Použitelnost
6. Výsledek porovnávání Celkové vítězství tedy připadá systému VUT. Jeví se mi jako zlatá střední cesta. Systém UK má ještě oproti svým ,,soupeřům“ co dohánět a vylepšovat. V závěru práce zhodnotím výsledek porovnávání podrobněji.
47
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, který studentský informační systém - MU, UK nebo VUT - je z hlediska informační architektury ,,lepší“. Jedním z nejdůleţitějších cílů informační architektury je usnadnit uţivateli (v našem případě studentovi) přístup k informacím na webových stranách, či právě v informačních systémech. Domnívám se, ţe se tohoto úkolu zhostil nejlépe systém VUT. V průběhu několika měsíců srovnávání jsem došla k závěru, ţe je z porovnávaných systému tím nejintuitivnějším. Systém VUT vyhrál tři z pěti kategorií, a to v kategoriích organizační systém, navigační systém a použitelnost. V dalších dvou kategoriích - štítkování a vyhledávací systém – zvítězil IS MU. Studijní informační systém UK se umístil na třetím místě. Nevyhrál ţádnou z kategorií. Proti ostatním dvěma systémům jednoznačně ,,pokulhává“ a všeobecně má z pohledu informační architektury ještě hodně co vylepšovat. Mým záměrem bylo téţ poukázat na zásadní klady a nedostatky těchto systémů. Jaké jsou tedy nejvýznamnější klady a zápory vítězného studentského intranetu FAST VUT? Jedním z největších pozitiv je, ţe se student k poţadovaným informacím dostane velice rychle díky dobře zvládnuté organizaci – systém VUT kombinuje přesná i mnohoznačná organizační schémata a z hlediska organizace informací je skutečně jednoduchý. Štítkování vyhrál IS MU. Systém VUT se pojmenování kategorií v globální a lokální navigaci ujal sice téţ výborně, avšak konzistence štítků (barvy, velikost písma) není dobře zvládnutá a poněkud kazí dojem, protoţe štítkování viditelně reprezentuje organizační a navigační systém. A jelikoţ v těchto kategoriích systém VUT vyhrál, bylo by vhodné zváţit vylepšení konzistence štítkovacího systému, který by zde dostatečně podpořil organizaci a navigaci. Výrazným kladem je perfektně zvládnutá navigace – student začátečník se v systému VUT skutečně snadno zorientuje. Očividné je velmi přehledné a efektivní propojení globální a lokální navigace. Pěkným prvkem je zde také to, ţe při jakémkoli pohybu v systému nezmizí ani příslušné podkategorie lokální navigace, takţe se nemusíme neustále někam vracet. Z pohledu navigace je dle mého názoru systém VUT téměř bezchybný. Do budoucna bych snad pouze uvaţovala o moţnosti přizpůsobit intranet studentským poţadavkům v rámci pokročilé navigace. Ve vyhledávacím systému vyuţívá systém VUT pokročilé vyhledávání předmětů, je zde i moţnost filtrování výsledků, coţ výhodně zkracuje čas při jejich pročítání. Za základní
48
nedostatek (nejen systému VUT, ale i UK) povaţuji nevyuţití ţádného řízeného slovníku (tezauru), který by podpořil automatické opravy při špatném zadání dotazu ve vyhledávání. Systém VUT zvítězil v kategorii pouţitelnosti, protoţe v sobě spojuje - a toto jsou jeho nejdůleţitější výhody proti systémům IS MU a UK - jednoduchost uţivatelského rozhraní, snadnou a intuitivní ovladatelnost, přehlednost a srozumitelnost. Podobně jako VUT i systémy IS MU a UK vyuţívají v organizačním systému přesná i mnohoznačná organizační schémata. V této kategorii jsem nepostřehla ani u IS MU ani u systému UK výrazné klady či zápory. V IS MU je vidět výborně zvládnutá konzistence štítkování, coţ je spolu s perfektně vytvořeným vyhledávacím systémem jeho největším plus proti vítěznému intranetu VUT. Systém UK nepodchytil štítkování moc dobře. Metaforické ikony jsou sice vysvětleny, ale pouze při anonymním přihlášení, takţe studenti začínající se systémem mohou být z obrázků poněkud zmateni. Další nevýhodou jsou špatně viditelné navigační štítky v jednotlivých podkategoriích. Vyhledávání v systému UK není zdaleka tak precizní jako v IS MU, ale s VUT jsou v podstatě na stejné (průměrné) úrovni. Výhodou systémů IS MU i UK je vyuţívání pokročilé navigace – student má moţnost přizpůsobit si například design či zasílání upozornění o změně výsledků zkoušek. I přes dobře vyřešenou navigaci v IS MU, vyhrál systém VUT, protoţe především z důvodu nadmíry kategorií v IS MU je orientace poněkud obtíţná. Systém UK má na první pohled (úvodní strana systému) vyřešenou navigaci uspokojivě, avšak při nahlédnutí do podkategorií je vidět špatně zvládnuté štítkování a design, které navigaci podstatně zhoršují. Pakliţe by tvůrci systému nebyli ochotni změnit tyto nedostatky, přinejmenším bych zde pouţila drobečkovou navigaci k snadnějšímu zorientování se. Hlavní nevýhodou z hlediska jednoduchosti pouţívání systému je v IS MU přemíra obsahu a z toho vyplývající přebytečnost kategorií a špatná zapamatovatelnost. Systém UK je naopak málo obsaţný. Intranet VUT je v mnoţství obsahu pojatý nejpraktičtěji – informací zde není ani málo ani moc. Podle mého názoru jsou zde pouze ty nejdůleţitější informace, nutné ke studiu. Výrazné plus má ode mě IS MU za skvěle zvládnutý design a do detailu zpracovanou nápovědu, která je při velkém obsahu daného systému nezbytností. IS MU i systém UK vyuţívají akcelerátory, coţ je pro pokročilého studenta jistě výhodou. Nedostatkem systému UK je, ţe nemluví řečí uţivatelů z důvodu špatně zvládnutého štítkování a moc neřeší zpětnou vazbu uţivateli. V pouţitelnosti je nejdůleţitější
49
jednoduchost a tu (stejně jako většinu kritérií informační architektury) splňuje nejlépe systém VUT. Z popsaných nedostatků systémů jasně vyplývají doporučení na vylepšení některých jejich součástí. Předpokládám, ţe praktické výsledky mého porovnávání by mohly být nezávazným doporučením tvůrcům daných systémů pro jejich moţná budoucí vylepšení.
V teoretické části práce bylo mým cílem poukázat na aktuální situaci v informační architektuře. Některé kapitoly teoretické části by si jistě zaslouţily rozepsat více, avšak byla jsem omezena počtem znaků. Například porovnání informačních systémů z hlediska pouţitelnosti by si zcela jistě zaslouţilo samostatnou práci. Stejně tak o vývoji standardů by se toho dalo napsat mnohem více. Další moţnost (to uţ by však zřejmě vystačilo na magisterskou práci) se nabízí v porovnávání informačních systémů daných univerzit jako celku, tedy nikoli ,,pouze“ studentských systémů.
50
Použitá literatura Primární literatura LATHAM, Don. Information Architecture : Notes toward a New Curriculum. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 53, 10, [cit. 201002-24]. Dostupný z WWW: < http://www3.interscience.wiley.com/cgibin/fulltext/94516005/HTMLSTART >. NIELSEN, Jakob. Usability engineering. Boston : AP Professional, 1993. 362 s. ISBN 0125184069. ROSENFELD, Louis, MORVILLE, Peter. Information architecture for the World Wide Web. 2nd edition. Sebastopol : O´Reilly & Associates, 2002. 461 s. ISBN 0-596-00035-9. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 1999 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: . Studentský intranet [online]. 2002 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: . Studijní informační systém [online]. 2004 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: .
Sekundární literatura Adaptic [online]. 2005-2010 [cit. 2010-02-28]. Informační architektura. Dostupné z WWW: . AIGA [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . Argus Center for Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . ASIS&T [online]. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . BATES, Marcia J. The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. Online Information Review [online]. 1989, vol. 13, no. 5 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: . Boxes and Arrows [online]. 2007 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: .
51
Certified Computing Proffesional [online]. 2001-2009 [cit. 2010-04-17]. Sitemap. Dostupné z WWW: . DILLON, Andrew. ASIS Summit 2000 : Information Architecture [online]. 2000 [cit. 200912-03]. Dostupný z WWW: . DILLON, Andrew. Information architecture: why, what&when? [online]. 2000 [cit. 2010-0202]. Dostupný z WWW: . DILLON, Andrew . Just where did we come from. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 53, 10, [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: < http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=10&hid=106&sid=6bc5e662-027f-4fd9983e7c7ec2b4e590%40sessionmgr112&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth& AN=7239526>. DILLON, Andrew; DON, Turnbull. Information Architecture. Encyclopedia of Library and Information Science [online]. 2005 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: <www.ischool.utexas.edu/~adillon/BookChapters/ECLIS-IA.pdf >. Facebook [online]. 2010 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z WWW: . FISHER, Karen E.; ENDELEZ, Sanda; MCKECHNIE, Lynne . Theories of information behavior. New Jersey : Information today, 2005. 431 s. ISBN 1-57387-230-X. HARTLEY, Deanna. Information Architect : Focusing on the Big Picture. Certification Magazine [online]. 2009, vol. 11, no. 3 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: < http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&hid=106&sid=6bc5e662-027f-4fd9-983e7c7ec2b4e590%40sessionmgr112&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth& AN=36933577>. ISSN 1529-6903. IA Summit 2005 [online]. 2005 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 1997 [cit. 2010-01-29]. Dostupné z WWW: . Informační systém. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupné z: . Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 1999 [cit. 2010-03-30]. Systém přístupových práv v IS. Dostupné z WWW: . Information Architecture and Knowledge Management [online]. 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: .
52
Information Architecture Institute [online]. 2004 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . Information Architecture [online]. 2007 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: < http://www.magoointernational.com/auslandsstudium/laender/europa/aalborg_university_daenemark.html>. Interval.cz [online]. 2004 [cit. 2010-04-17]. Artefakty informační architektury - organizační systémy. Dostupné z WWW: . Journal of Information Architecture [online]. 2009-2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . KNEMEYER , Dirk. InfoDesign : Understanding by Design [online]. 2004 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . KRUG, Steve. Don´t Make Me Think : A Common Sense Approach to Web Usability. Berkeley : New Riders, 2006. 201 s. ISBN 0-321-34475-8. Linkedin [online]. 2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005. roč. 9, č. 9 [cit. 2010-02-28]. Dostupný na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. ROBINS, David. Bulletin of The American Society for Information Science and Technology [online]. 2002 [cit. 2010-02-28]. Information architecture in library and information science curricula. Dostupné z WWW: . ROSENBAUM, Howard. A is for Acronym : Libraries and Internet Standards for Serialists [online]. 2002 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . ROSENFELD, Louis. Information Architecture : a Definition [online]. 2000 [cit. 2010-0227]. Dostupné z WWW: . ROSENFELD, Louis. Information Architecture : a Definition [online]. 2000 [cit. 2010-0227]. Dostupné z WWW: . ROSENFELD, Louis. Louis Rosenfeld.com [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . Rosenfeld Media [online]. 2005 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: .
53
Semantic Studios [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . School of Library and Information Science [online]. 2007 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: < http://www.slis.indiana.edu/faculty/spotlight/index.php?facid=19>. SCHWARZ, Josef. Nedokumentové informační prameny nebo informační objekty? Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 9 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z: < http://www.ikaros.cz/nedokumentove-informacni-prameny-nebo-informacni-objekty>. Society for Technical Communication [online]. 2009-2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . SOŠKOVÁ, M.: Porovnání informační architektury webových stránek vybraných univerzitních knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 126 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petra Šedinová. Spolužáci [online]. 1996-2010 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z WWW: . TED : Ideas worth spreading [online]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupné z WWW: . The Diemen Patterns Repository [online]. 2003 [cit. 2010-04-17]. Site Index. Dostupné z WWW: . The Information Architecture Institute [online]. 2007-2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . The Information Architecture Institute [online]. 2009 [cit. 2010-03-01]. Schools Teaching IA. Dostupné z WWW: . Usability Professionals' Association [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: . WODTKE, Christina . Information Architecture : Blueprints for the Web. Indianapolis : New Riders, 2003. 348 s. ISBN 0-7357-1250-6. WYLLYS, R.E.. Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: . W3C [online]. c2009 [cit. 2010-03-073]. Dostupný z WWW: .
54
Seznam zkratek ACIA – Argus Center for Information Architecture ASIS - American Society for Information Science ASIS&T - American Society for Information Science and Technology FAST VUT – Fakulta stavební Vysokého učení technického IA – informační architektura IAI – Information Architecture Institute IAKM - Information Architecture and Knowledge Management IANA - The Internet Assigned Numbers Authority ICAN - The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers IETF - The Internet Engineering Task Force IS MU – Informační systém Masarykovy univerzity JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology LIS – Library and Information Science OS – organizační schémata REG-IA - The Research& Education Group in IA SIG-IA – Special Interest Group: Information Architecture SIS UK – Studijní informační systém Univerzity Karlovy STC - The Society for Technical Communication TDKIV - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy TED (konference) - Technology, Entertainment, Design UPA - Usability Professionals' Association W3C – World Wide Web Consortium
Seznam termínů Bookmarks - záloţky User-centered – zaměřený na uţivatele Users-friendly – uţivatelsky přívětivý UX-oblast – oblast user experience/uţivatelské zkušenosti
55
Seznam obrázků Obr. 1 - Interdisciplinarita IA Obr. 2 - Sitemap Obr. 3 - Siteindex Obr. 4,5 - IS MU Obr. 6 - Studentský intranet FAST VUT Obr. 7,8 - Studijní informační systém UK (SIS UK)
Seznam tabulek Tab. 1 - Organizační systém Tab. 2 - Štítkování Tab. 3 - Navigační systém Tab. 4 - Vyhledávací systém Tab. 5 - Pouţitelnost
56
