Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy
Hudební věda
Markéta Babáčková
Bakalářská diplomová práce
Gospelová hudba v České republice
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. Brno 2014
Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci na téma „Gospelová hudba v České republice“ vypracovala samostatně a na základě uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 14. května 2014 ____________________ Markéta Babáčková
2
Tímto bych ráda poděkovala všem lidem, kteří mi pomohli s tvorbou mé bakalářské práce, a to zejména doktoru Aleši Opekarovi za jeho přátelské vedení a průběţnou pomoc a podporu, dále pak Aleně Dobrovolné, za její ochotu a čas, který mi věnovala, všem sbormistrům, kteří se spolupodíleli na vytvoření mé práce vyplněním dotazníků a zodpovězením mých otázek a v neposlední řadě mým přátelům a rodině, kteří mě v průběhu psaní mé práce podporovali.
3
Obsah
Úvod ………………………………………………………………………………... 5 A.
1. Definice gospelové hudby ……………………………………………….. 7 2. Charakteristika gospelové hudby ………………………………........…... 10 3. Shrnutí ….................................................................................................... 16
B.
4. Evropský gospel …..................................................................................... 17 5. Slovenský gospel …................................................................................... 19 6. Gospelová hudba v České republice …...................................................... 21 6.1 Gospelové soubory v ČR …............................................................... 22 6.2 Shrnutí informací o gospelových sborech z dotazníků ….................. 30 6.3 Gospelové workshopy v ČR ….......................................................... 33 7. Shrnutí ….................................................................................................... 38
Závěr …...................................................................................................................... 39 Resumé I …............................................................................................................... 41 Resumé II ………………………………………………………………………….. 42 Seznam pramenů a literatury …................................................................................. 43 Přílohy …................................................................................................................... 47
4
Úvod Gospelová hudba je přehlíţena pro svoji zdánlivou jednoduchost. Je to však duchovní hudba, která si podle mého názoru zaslouţí pozornost. Má totiţ jisté kouzlo, kterým mění lidem ţivoty. Je téměř „nasáklá“ nadějí a radostí, kterou přenáší na své posluchače a zpěváky. Není gospelového zpěváka, jenţ by nezaţil ve svém ţivotě situaci, která by byla pro něj těţká a ve které mu právě tato hudba pomohla překonat nejtěţší chvíle. Gospel je populární i u nevěřících posluchačů a má silný evangelizační potenciál. V České republice existují sbory, které se této hudbě věnují. Cílem mé práce je zjistit, co bylo impulzem pro vznik takto zaměřených sborů, kdo jsou sbormistři, kteří je zaloţili (jsou nadšenci nebo profesionálové) a také zjistit zdroje a povahu jejich repertoáru. Ráda bych také popsala všechny pravidelné gospelové akce, které se na našem území v průběhu roku konají. Hlavním cílem mé práce je tedy popsat českou gospelovou scénu. Abych mohla přistoupit k vlastním gospelovým sborům, je třeba nejprve definovat gospelovou hudbu a ujasnit, co vše tento pojem zahrnuje. Hlavním zdrojem k první části je disertační práce Afroameričana Raymonda Wise, který se gospelovou hudbou zabýval velice podrobně. Ve své práci řeší nejen otázky definice, ale velmi důkladně popisuje historii gospelové hudby. Spolu se slovníkem The New Grove Dictionary of American Music a jeho internetovou verzí dohromady tvoří základ pro utvoření uceleného pohledu na hudební vývoj gospelové hudby v Americe. Ve druhé části práce se jiţ zaměřuji na evropský gospel a na českou gospelovou scénu. Vzhledem k tomu, ţe gospelová scéna u nás ještě nebyla zpracována, byla jsem nucena vyuţít internetové zdroje, neboť ţádné publikace k danému tématu neexistují. Je to dáno nedávným vznikem gospelových sborů, které tuto scénu tvoří. Internetové zdroje však neobsahují dostatečné mnoţství informací. Tento problém jsem vyřešila vytvořením dotazníku, který mi pomohl doplnit chybějící informace. Cílem dotazníku bylo nejen získat konkrétní odpovědi, ale také zajistit, abych nepřehlédla některou důleţitou
akci
nebo
nevynechala
některý 5
gospelový
sbor. Vycházela
jsem
z předpokladu, ţe sbormistři budou mít přehled o aktuálním gospelovém dění u nás a o své konkurenci. Další informace jsem získala rozhovory přímo s některými sbormistry a také osobní účastí na některých workshopech. Kladem tohoto výzkumu byla moţnost dotázat se přímo zakladatelů sborů a organizátorů gospelových akcí. Bylo to však zároveň i úskalím, jelikoţ jsem byla odkázána na jejich spolupráci.
6
1. Definice gospelové hudby Co je to gospel? Pokusím se na tuto otázku odpovědět z více hledisek. Slovo gospel vzniklo sloţením slov God a spell → Gospel nebo Good a spell. Slovo spell znamená kouzlo, psané slovo (spellovat = hláskovat psaný tvar slova), novinka nebo také příběh. Sloţenina gospel se tedy dá přeloţit jako boţí, dobré slovo, dobrá zpráva. Gospel se volně překládá jako evangelium, coţ v řečtině znamená radostnou zprávu a ve smyslu křesťanském se jedná o radostnou zprávu o zrození Jeţíše, vyprávění o jeho ţivotě a zázracích (kouzlech → spell). Označení gospel tedy odkazuje na novozákonní knihu, která pojednává o ţivotě a skutcích Jeţíše Krista. Gospel je hudebním ţánrem, který nese poselství evangelia. Definice gospelové hudby naráţejí na problém přílišné obecnosti nebo naopak přílišné konkrétnosti. Gospelová hudba prošla několika vývojovými fázemi, kde konkrétnější definice neplatí pro všechny fáze. Obecné definice mají opačný problém. Mohou zahrnovat více hudebních ţánrů, neţ který měly původně definovat. U gospelové hudby je to problém přístupu. Raymond Wise ve své práci1 naznačuje, ţe mnoho lidí si volí cestu definování gospelu skrze textový obsah, jako například Butler2, který říká, ţe „music is music and what makes it Gospel is the lyric content which contains the message of Good News, Hope, Promise, Faith and Assurance. Any song containing such a message, regardless of who sings it, is Gospel“. Taková definice nerozlišuje hudební sloţku, a tedy neodlišuje gospel od ostatních křesťanských písní a dalších útvarů. Slovník New Grove Dictonary3 uvádí, ţe gospelová hudba je „a large body of American religious song with texts that reflect aspects of the personal religious experience of Protestant evangelical groups, both white and black“. Zde naráţíme na fakt, ţe gospelová hudba se vyskytuje jak u bělochů, tak amerických černochů a ţe je to hudba, která pomáhá sdělovat a vyjadřovat osobní duchovní zkušenost, a to v rámci protestantské evangelické církve. Mark Lomax na festivalu Gospel Prague v roce 2011 1
WISE, R. Defining African American Gospel music by tracing its musical and historical development from 1900 to 2000. 2 Introduction to the Gospel Music Encyklopedia, s.11 (WISE 2002: 6). 3 HITCHCOCK & SADIE, s. 248.
7
uvedl, ţe „gospelová hudba je spojená s černošskou církví, provozuje se v duchu afroamerické tradice se záměrem sdělit poselství o Kristu, která se nacházejí v Bibli“.4 Tyto definice vymezují gospel jako prostředek ke sdělení specifické zprávy, který je svázán s afroamerickou kulturou, přestoţe je provozován i na půdě „bílých kostelů“. Ţádná se zatím nevyjádřila blíţe k hudební sloţce. Raymond Wise ve své práci5 uvádí definici gospelové hudby od Bernice Johnson-Reagon z roku 1992, která říká, ţe „The new music [Gospel music] evolved out of the African American repertoire and song style of the nineteenth century, which included hymns, arranged and congregational spirituals, shape-note singing, and style distinguished by highly charged, emotional sound“. Tato definice vystihuje písně z období tradiční gospelové hudby (cca 1930-1960). Skladby z pozdější doby aţ do současnosti jsou ovlivňovány různými dobovými a současnými hudebními styly, které i přes zachování své podstaty postupně mění podobu hudby a definice se stává neplatnou. Jako protiklad k této definici uvádí Wise definici Lisy Collins6, která popisuje gospel jako „music designed for urban radio airplay that may have a place in our spiritual lives but not in the traditional worship experience“. Gospel se však vyvinul a byl primárně praktikován v prostředí černošského evangelického kostela a jako hudební ţánr byl popularizován aţ ve druhé polovině 20. století. Raymond Wise říká, ţe gospelová hudba je kulturním, duchovním, textovým a hudebním produktem a s tímto vědomím by se mělo přistupovat k tvorbě definice. Na základě poznatků Raymonda Wise je gospelová hudba hudebním ţánrem, který se vyvinul ze sakrální hudební praxe 19. století v Americe, ţánr, který během svého vývoje absorboval sekulární hudební styly a ve kterém je obsaţena afroamerická hudební estetika (pentatonika, synkopovaný rytmus, flatted notes7) a způsob přednesu (tleskání na 2. a 4. dobu, dupání, pohyb, improvizace, projev silných emocí). Gospelová hudba je nositelkou duchovního sdělení, tzv. dobré zprávy o naději, víře a ujištění a měla by být takto i prezentována interprety.
4
Informace z přednášky, která proběhla v rámci festivalu Gospel Praque 2011. WISE,R. s. 7. 6 Tamtéţ s. 6. 7 Jinak také blue notes – sníţená tercie v rámci durového doprovodu. 5
8
Co je tedy gospelová hudba? Pokud jsou ve skladbě dodrţeny prvky afroamerické hudební estetiky, skladba je provedena v afroamerickém stylu přednesu a je záměrem skladatele a interpreta šířit dobrou zprávu o naději, víře a ujištění v boha, pak se jedná o gospelovou hudbu. Gospelová hudba se rozšířila do Evropy a zde se jí věnují například dánští skladatelé a sbormistři. Celkově je gospelová hudba rozšířena především v severní a střední Evropě. Pod jménem gospel se však v evropském prostoru skrývá různorodá hudební podoba. Blíţe se tomu budu věnovat v kapitole s názvem Evropský gospel. Na závěr definic ještě uvedu stručnou definici z Oxfordského online slovníku8, který říká, ţe gospelová hudba je „a fervent style of black American evangelical religious singing, developed from spirituals sung in Southern Baptist and Pentecostal Churches“. Gospelová hudba podle mého názoru musí obsahovat nejen duchovní text, ale musí mít také afroamerické hudební prvky. Pokud je postrádá, řadí se taková skladba pod Contemporary Christian Gospel Music, tedy současnou křesťanskou gospelovou hudbu.9 V mé práci se budu zabývat zmapováním aktivit a působení těles, které se zaměřují zejména na afroamerickou gospelovou hudbu, kterou jsem definovala ve čtvrtém odstavci této kapitoly.
8
Oxford dictionaries, „Gospel“ [online] 2014 [cit. 29. Dubna 2014] Dostupné z:
9 Gospelová proto, ţe téţ obsahuje také evangelický text.
9
2. Charakteristika gospelové hudby Úvodem k této kapitole je třeba říci, ţe samotná charakteristika bez přihlédnutí k celému vývoji v případě gospelové hudby není moţná, protoţe se pod tímto názvem skrývá mnoho hudebních stylů, které se dají společně charakterizovat pouze velmi obecně. Proto v této kapitole popíšu pět vývojových fází a stylů podle Raymonda Wise, které se postupně utvářely. 1. Congrerational Era (Pre – Gospel Era)
1900-1920
Hymn style, Quartet style 2. Traditional Era (The Golden age of Gospel)
1920-1960
Early Classic Gospel a Late Classic Gospel style 3. Contemporary Era
1960-1970
Total, Classical a Contemporary style 4. Ministry Era
1980-1990
Contemporary Jazz&Blues, Word style a Praise&Worship style 5. Crossover Era
1990-2000-současnost
Urban style První fázi můţeme přeloţit jako éru sborového zpívání, neboli předgospelovou éru. V tomto období se gospel tzv. rodí. Černoši začali (po vzoru bílých) komponovat vlastní hymny (Hymn style) – strofické písně běţně o dvou dílech, s černošskou rytmikou, harmonií a textem upraveným tak, aby popisoval jejich situaci (např. Charles Tindley, Carles Price Jones). Po skončení občanské války se rozmohla „móda“ zejména muţských kvartetů (Quartet style). Tyto kvartety ze začátku zpívaly bez doprovodu, kolem dvacátých let však postupně připojili nástroje, a to elektrickou kytaru, basovou kytaru a také bicí, posléze pak také klávesové nástroje. Zpívali jak spirituály, tak hymny a jubilee písně (např. Fisk Jubilee Singers and Quartet, Dixie Hummingbirds). Po této sborové fázi přichází éra sólistů (sólisté v popředí jsou podpořeni sborem 10
a nástroji), která se nazývá Tradiční éra gospelové hudby (také je známa jako zlatá éra gospelové hudby). K hlavním představitelům této fáze patří Thomas Dorsey, Mahalia Jackson, Sallie Martin, James Cleveland a další. Princip zvolání a odpovědi byl aplikován jak ve zpívaných hlasech, tak i v doprovodných. Na scénu vstupují Hammondovy varhany. Harmonie je zahuštěna a sólový hlas leţí nad ostatními. Přesto, ţe je skladba psána ve 4/4, 3/4 nebo 2/4 taktu, frázování je jako v taktu 12/8, 9/8 nebo 6/8 (raný gospelový styl). Harmonie se stává hustější a komplikovanější. V pozdním gospelovém stylu jsou v uţitém materiálu zahrnuty jiţ všechny základní harmonické stupně, melodické tóny, septakordy, mimotonální dominanty, sníţený sedmý stupeň. Také jsou zavedeny otevřené repetice (libovolné mnoţství opakování daného úseku) jako formotvorný prvek. V rámci otevřených repetic je zvykem modulace o půltónu výš. V rámci této vývojové epochy byly ustanoveny všechny důleţité formové, materiálové a stylové prvky, které si většina lidí spojuje s gospelovou hudbou. Další fází je Contemporary Era, u níţ je překlad poněkud problematický, znamená totiţ současný, moderní, také však dobový, soudobý. Tato éra představuje vývojové stádium, které vyvrcholilo vydáním slavné gospelové písně Oh, Happy Day od Edwina Hawkinse v roce 1969. Tradiční gospel byl v této fázi ovlivněn soulem a rhytm & blues. Rodina Hawkinsových se zaslouţila o standardizování rytmické sekce (basová kytara a bicí). V Contemporary éře10 se rozlišují tři styly, prvním je Total style. Představitelé tohoto stylu (James Peterson, Clinton Utterbach, Robert Wooten a další) jsou muzikanti a hudebníci, kteří mají ve svém repertoáru gospelovou hudbu všech zmíněných stylů. Odlišují se „kultivovaným“ způsobem zpěvu jak ve sborových, tak i v sólových partech. S hlasem se více pracuje na vytvoření různých hlasových barev. Basový hlas dostává vlastní melodii, doposud kopíroval sopránovou linku ve své poloze. Dynamika a frázování jsou velmi různorodé. Dalším směrem je Classical style (klasický styl), který svým názvem odkazuje na evropskou klasickou hudbu. Představiteli jsou např. Richard Smallwood, Henry Davis, Wesley Boyd a další. Styl se vyznačuje uţitím západoevropských zpěvních a 10
Z důvodu problematického překladu, který můţe být zavádějící, se přikláním k uţití termínu ve své původní podobě.
11
instrumentálních technik. Velký důraz je kladen na hlasové zdraví. Tenor má lyrický charakter a soprán je zdobnější. Uţívá se rozloţených akordů, arpeggia, kadence a obratů v doprovodu. Skladby v tomto stylu mají sloţitější strukturu i harmonii, která je nepředvídatelnější. Fugová práce s tématem, kánony, instrumentální mezihry a modulované přechody (bridges). Slova jsou komolena kvůli efektu. Do tohoto stylu se řadí skladby, které jsou silně ovlivněny evropskou váţnou hudbou. Posledním stylem identifikovaným v rámci této epochy je Contemporary style, který se vyznačuje sloučením hudebních prvků jazzu, soulu, popu a R&B s tradičním gosplem. Představiteli tohoto stylu jsou Walter a Edwin Hawkinsovi, Andrea Crouch, Myrna Summer a další. Skladby se vyznačují propracovanou předehrou, modulačními pasáţemi, instrumentální mezihrou, uţitím tagů11 a modulovaných vampů12, chromatické i celotónové stupnice, kvartových, zvětšených a alterovaných akordů, nových rytmických vzorců (např. swing, calypso, latinskoamerická rytmika). Do rytmické sekce patří klavír, varhany, bicí, perkuse a basový nástroj (kontrabas nebo basová kytara). Pozice sólového zpěváka a sboru je rovnocennější13, navzájem se doplňují. Instrumentální sloţka je zde pozici doprovodu, pozadí, které dotváří harmonii se zpěváky. Mnohdy je však instrumentální část jedinou harmonickou hybnou silou a to v momentech opakování výše zmíněných vampů, kdy sbor opakuje stejné noty a instrumentální podklad mění harmonii. V tomto stylu se také proměnilo sloţení tradičních muţských sborů ze sloţení TTBB na SATB (soprán i alt je zpíván muţi). Ministry Era je dalším vývojovým obdobím v gospelové hudbě. Ministry znamená v překladu duchovní úřad. Tato epocha se vyznačuje akcentováním slova před hudbou, kdy text se stává identifikačním faktorem gospelové hudby. Všechny tři styly, které jsou v této epoše rozpoznány, mají společný faktor, a to text, který je sloţitější a delší a svou stavbou je spíše biblickou básní. Důvodem bylo zvýšit výpovědní hodnotu a tím posluchači nabídnout moţnost zamyšlení nad biblickými texty. Prvním ze stylů této epochy je Contemporary jazz and blues style. Tento styl, jak jiţ název vypovídá, kombinuje prvky jazzové hudby, klasického blues, tradičního a 11
Krátký refrén. Opakovaný krátký motiv, jehoţ účelem je zdůraznit text. 13 V tradičním gospelu měl sólista ústřední roli. 12
12
contemporary14 gospelu. Hudebníci se nechali inspirovat osobnostmi, jako byl Duke Ellington, Ella Fitzgerald, Miles Davis, John Coltrane a další. K zástupcům tohoto stylu patří např. Thomas Whitfield, skupina Take 6, Kim Burrell a další. Jazzové stupnice, rytmus i harmonie vytváří tzv. gospelový jazz. Vliv blues se projevuje hlavně v pomalejších písních (pozn. gospelové balady). Jako nový nástroj je přidán saxofon, který dostal úlohu sólového nástroje. Princip „call and response“15 je aplikován jako dialog mezi sólovým zpěvákem a saxofonem. Sólista uţívá jazzové techniky zpěvu, jako je například scat, imitování hudebních nástrojů, bohaté zdobení atd. Instrumentální sloţka je obohacena z pouhých doprovodných akordů na bohatě zdobený doprovod. Dalším stylem, který je v této epoše definován, je Word style, tedy styl slova. Představitelé této epochy definují gospel jako zprávu obsaţenou v hudbě. Zástupci tohoto směru jsou například jiţ zmíněný Andrae Crouch, Donald Lawrence, Kurt Carr a další. Tento styl se vyznačuje tím, ţe je do všech moţných hudebních stylů, ať sakrálních či sekulárních, vloţen gospelový text. Rozdíl oproti „totálnímu stylu“ je ve výběru hudebních předloh a stylů – Total style zahrnuje všechny druhy hudebních stylů sakrální praxe, Word style oproti tomu zahrnuje i sekulární ţánry. Vlivem různých stylů je instrumentální sloţka jiţ integrována do kompozice a není jen doprovodem, ač třeba s vlastním melodickým průběhem. Zároveň byla instrumentální sloţka obohacena o mnoho dalších nástrojů v závislosti na hudebních ţánrech. Posledním stylem této éry je Praise and Worship style, tedy tzv. chvály. Zde se nechali afroameričané inspirovat „bílým“ stylem Praise and Worship. Jedněmi ze vzorů byli Gary Oliver a Clint Brown. Zástupci tohoto směru brali gospel jako nástroj pro chválu a uctívání boha. Dalším záměrem bylo přinést pocit soudrţnosti mezi lidi a umoţnit jim tak vstoupit do boţí přítomnosti, pocítit boţí přítomnost. Tento styl je obdobou pentekostálních hymnů z doby předgospelové éry „černých kostelů“. Některé texty jsou jednodušší, jiné sloţitější na zapamatování. Zdrojem textů jsou často ţalmy z Bible, píší se však i vlastní texty. Melodie takových písní je většinou jednodušší a sbor zpívá často v unisonu, kdy je případný vícehlas tvořen improvizovaně v úzké harmonii (v kvintakordech, sextakordech či kvartsextakordech). Hudebně tento styl obsahuje bílý 14 15
Ve smyslu contemporary gospelu, který se formoval v šedesátých letech 20. Století. Princip zvolání a odpovědi.
13
folk, pop, současnou křesťanskou hudbu i afroamerický tradiční a contemporary gospel. Instrumentální doprovod má různé podoby od kláves aţ po celý orchestr. Zástupci jsou např. Judith Christie – McAllister nebo Carlton Pearson Kenoly. Poslední epochou, kterou Raymond Wise definuje, je Crossover era. Dalo by se to přeloţit jako přechodová éra gospelu. V rámci této vývojové fáze je definován pouze jeden styl a to Urban style neboli městský styl. Vyznačuje se začleněním stylů, jako je rap, hip-hop a R&B do tradičního a contemporary16 gospelu. Cílem tohoto stylu je dostat slovo boţí do povědomí široké veřejnosti, ale hlavně k mladým lidem, kteří běţně gospel neposlouchají. Hlavním představitelem tohoto stylu je Kirk Franklin, dále pak Yolanda Adams, Hezekiah Walker, Mary Mary a další. Vzorem jsou pro ně James Brown, Stevie Wonder, Prince, Morris Day a další. Aby byly písně přístupnější, jsou slova jako Jesus nebo God nahrazena zájmenem He nebo slovy Light a Love. Důraz je kladen na aktuálnost hudby – aby byla mladými lidmi ţádána. Hudba se posunula do elektronické roviny, kdy je spousta nástrojů zastoupena svým elektronickým provedením. Mnoho písní v tomto stylu se nedá efektivně provádět bez doprovodu, neboť výrazným způsobem doplňuje vokální part a bez něj by nebyla skladba celistvá. Městský styl gospelové hudby se objevuje v hudebních ţebříčcích i na jiných rádiích neţ křesťanských, dokázal tedy dosáhnout širší veřejnosti. Gospelové sbory a gospeloví interpreti po celém světě stále provádějí gospelovou hudbu všech zmíněných stylů. Nová tvorba však hlavně spadá do posledního stylu Crossover. Nehledě na stylové odlišnosti, je většina gospelových skladeb vystavěna na více různě dlouhých částech, které se mnohokrát opakují. V rámci opakování dochází často k modulacím o půl tónu nahoru, a to vícekrát za sebou. Často se také aplikuje změna obratu nahoru. Běţný je téţ tzv. falešný konec, kdy skladba zdánlivě vyvrcholí a skončí. Pokud jsou však posluchači velmi nadšení, dá dirigent (často sólista a dirigent v jedné osobě) pokyn kapele či orchestru a zopakují ještě několikrát poslední část. Na gospelových koncertech je málokdy posluchač pasivní. Jak je zvykem v černošském kostele, všichni zpívají a temperamentně u toho vyjadřují své emoce. Aby se divák mohl 16
Opět ve významu gospelu šedesátých let 20. století
14
aktivně zapojit, musí pro to někdy dirigent vytvořit prostor. To platí obzvláště pro evropskou oblast, kdy temperament Evropanů není tolik expresivní jako americký. Dirigent tedy zastaví kapelu nebo orchestr a dál hraje pouze bicí sekce. Sbor pak dostane pokyn, aby mlčel a zpíval pouze jeden hlas. Takto se projdou všechny hlasy jedné kratší části, aby se to mohli diváci naučit a zapojit se. Vznikne tak obrovský sbor o mnoha hlasech, který svou silou přítomné pohltí a povznese. Zajímavé je, ţe ač v Americe vyšel gospel z kostelní praxe, tak v Evropě je chápán hlavně jako koncertní hudba a gospelové mše jsou záleţitostí spíše občasnou. Důvodem můţe být právě odlišný přístup k liturgické hudbě a hluboko zakořeněná evropská hudební tradice.
15
3. Shrnutí V první teoretické části práce jsem se nejdříve věnovala definicím gospelové hudby. Nejprve jsem uvedla definice, ve kterých měl ústřední funkci text jako rozpoznávací prvek. Dále jsem uvedla definice, které se více soustředily na hudbu, a představila problém definování tohoto ţánru. Na základě uvedených informací jsem vygenerovala podle mého názoru nejvhodnější definici a zodpověděla otázku „co je to gospelová hudba?“, kterou jsem si poloţila v úvodu této kapitoly. V další kapitole jsem popsala pět vývojových fází gospelové hudby v Americe s gospelovými styly, které v rámci epoch vznikly. Tato kapitola měla za cíl představit jejich znaky a určit tedy okruh hudebních stylů, ţánrů a útvarů, které se v minulosti a v současné době řadí pod gospelovou hudbu. V závěru kapitoly jsem popsala velmi častý průběh gospelové skladby a specifický styl vystupování (performance style).
16
4. Evropský gospel Gospelová hudba vznikla a dále se vyvíjela v Americe. Pro svou popularitu se však rozšířila i za hranice USA. Jména jako Mahalia Jackson, Kirk Franklin nebo Edwin Hawkins s písní Oh, Happy Day jsou světově známá. Hudba se rozšířila zejména do severní a západní Evropy. V současné době jsou tzv. evropskými gospelovými velmocemi Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Pod evropský gospel se řadí interpreti a skladatelé evropského původu, kteří se věnují gospelové hudbě. Je zajímavé, ţe je gospel rozšířen na severu Evropy a na jihu velmi málo. Můţe to být dáno například povahou národů. Je obecně známo, ţe je v severských zemích u lidí poměrně rozšířena deprese. Gospelová hudba je plná naděje, pozitivní energie a nese duchovní sdělení. Pro mnoho lidí je hudba takové povahy sluncem v šedivém dni. Jiţní státy Evropy mají slunce naopak hodně a jsou známy sice temperamentní, ale zároveň pohodovou povahou. Další důleţitou roli můţe hrát navázanost skandinávských univerzit na USA a jejich spolupráce. Je tak umoţněn snadnější kulturní přenos mezi kontinenty. K nám přijíţdějí zkušení gospeloví sbormistři nejčastěji právě z Dánska a Velké Británie. Z nich nejvýznamnější osobností je Dán Hans Christian Jochimsen – skladatel, sbormistr, producent a pastor. S organizací The Gospel Factory pořádá jeden z největších gospelových událostí v Dánsku – Aarhus Gospel Festival. V roce 2013 proběhl jiţ 21. ročník tohoto festivalu. Sám Hans Ch. Jochimsen vede sbory Going Up Gospel Choir, Opstand Gospel Choir a Copenhagen Gospel Voices. Z Londýna k nám přijíţdí často David Daniel (zpěvák, sbormistr a také pastor) a Colin Vassel (zpěvák, sbormistr). Gospelová hudba je také poměrně velký pojem u našich sousedů na Slovensku. Je to však pojem, který je chápán z opravdu širokého úhlu pohledu. Blíţe se budu terminologickému problému věnovat v kapitole o slovenském gospelu. Gospelová hudba je rozšířena i u našich dalších sousedů, a to v Německu a Polsku, kde se konají také gospelové workshopy.17 17
Například Gospel Holydas v Německu nebo gospelový workshop v Krakově.
17
Jak se liší evropský gospel od toho původního? Gospel v USA vznikl a vyvíjel se především v prostředí kostela, černého kostela. Přestoţe se z tohoto prostředí přesunul i do komerční hudební sféry, stále je chápán hlavně jako hudba, která patří ke kostelu a k duchovnímu ţivotu. V Evropě je tomu trochu jinak. Gospelová hudba je zde chápána především jako komerční, koncertní záleţitost. Přestoţe v Evropě jsou gospelové kostely, je jich málo a gospelová bohosluţba je záleţitostí spíše výjimečnou a zvláštní. Přístup k této hudbě je tedy tzv. z druhého břehu.
18
5. Slovenský gospel Na Slovensku je dobře známý termín gospel music. Neodkazuje však na původně černošskou americkou hudbu, ale funguje jako označení nové křesťanské hudby na Slovensku. Jak jsem jiţ uvedla v kapitole definic gospelu, je to hudební ţánr, který se vyvinul ze sakrální hudební praxe 19. století v Americe, ţánr, který během svého vývoje absorboval sekulární hudební styly a ve kterém je obsaţena afroamerická hudební estetika (pentatonika, synkopovaný rytmus, flatted notes) a způsob provedení (tleskání na 2. a 4. dobu, dupání, pohyb, improvizace, projev silných emocí). Gospelová hudba je nositelkou duchovního sdělení, tzv. dobré zprávy o naději, víře a ujištění a měla by být takto i prezentována interprety. Slovenský gospel však postrádá aţ na výjimky znaky afromerické
hudební
estetiky,
přebírá
pouze
textový
obsah.
S původním gospelem má pramálo společného. Jak se tedy stalo, ţe se začal pouţívat termín gospel? A kdo jsou skladatelé a interpreti tohoto ţánru? Slovenský gospel je zastoupen kapelami mladých muzikantů, kteří píší písničky s duchovním textem na aktuální, současnou hudbu (pop, rock atd.). Některé ze skladeb zaznívají na „mládeţníckych omšiach“, coţ jsou mše určené pro mladé lidi. Jana Ševčíková ve své diplomové práci18 uvádí: „V súčasnosti používaný termín ‘gospel’, alebo ‘gospelová hudba’, slúžiaci na označenie kresťanskej populárnej hudby akéhokoľvek žánru, ale i liturgickej hudby, sa na Slovensku zaužíval v druhej polovici 90 - tych rokov, a je doslovným prekladom amerického ‘gospel’ alebo ‘gospel music’.“ Dále pak úvádí19: „Termín ‘gospel’, slúžiaci ako všeobecné označenie pre novú kresťanskú hudbu, bol alternatívnym riešením, ktoré prevzatím anglického termínu do praxe zaviedlo vydavateľstvo ROSA Slovakia. To od svojho vzniku (1995), distribuovalo hudobné nosiče viacerých svetových interpretov novej kresťanskej hudby na Slovensku. Definícia Gospel Music Association z júla 1998 hovorí, že: ‘Gospel Music je hudba akéhokoľvek štýlu, ktorej text je: 18
ŠEVČÍKOVÁ, Jana. Vývoj Gospel Music na Slovensku po roku 1989. Profiloví interpreti a súčasné aktivity, str. 16. 19 Tamtéţ, str.17.
19
- podstatným spôsobom založený na historickej ortodoxnej pravde obsiahnutej, alebo odvodenej zo Svätého písma, - alebo vyjadrením chvály Boha, alebo Jeho diela, - alebo svedectvom vzťahu k Bohu cez Krista, - alebo jasne vychádzajúci z kresťanského svetonázoru‘.“ Z čehoţ vyplývá, ţe pojem gospel zde neslouţí k označení hudebního ţánru, ale vztahuje se pouze na textový obsah. Jana Ševčíková a Yvetta Kajanová s tímto širokým pojetím toho, co patří do gospel music, také nesouhlasí. Skrývá se pod tím příliš velká stylová diverzifikace, a to je třeba terminologicky a také systematicky vyřešit.20 K samotnému uţití slova gospel mám výhrady. Pojem gospel ve slovenském prostoru poprvé pouţilo vydavatelství ROSA, coţ bylo bezpochyby z důvodu marketingového plánu. Proč? Protoţe gospel je světově spjat se jmény jako Mahalia Jackson, Thomas Dorsey, Kirk Franklin a další a takové asociace usnadní prodej. Podle mého názoru je slovenský gospel to, čemu se ve světě říká Contemporary Christian music, tedy současná křesťanská hudba. Tento proud vyuţívá prvky všech populárních ţánrů dnešní doby a je téţ velmi rozmanitý. Neodkazuje však, jako termín gospel, mylně na afroamerické hudební znaky. Problém velkého mnoţství stylů sice neřeší, ale je podle mého názoru jasnější.
20
Těmito problémy se Yvetta Kajanová podrobně zabývá.
20
6. Gospelová hudba v České republice Co se skrývá pod výrazem gospelová hudba nebo gospelový sbor v České republice? Slovo gospel je u nás pro nejširší veřejnost spojeno s filmem Sestra v akci. Tedy asociuje černošskou hudbu. V posledních deseti letech sem začaly přijíţdět na koncertní turné zahraniční gospelové sbory (např. Harlem Gospel Choir, Wood Green Gospel Choir a The Washington Gospel Singers). Od roku 1999 u nás vzniklo šestnáct gospelových sborů. Všechny tyto sbory svým názvem daly najevo svou ţánrovou orientaci. Od roku 2002 se u nás pravidelně konají gospelové workshopy – víkendové nebo týdenní soustředění se zahraničním hostem. První takový workshop uspořádala Alena Dobrovolná, která zaloţila sdruţení Gospel Train. Toto sdruţení pořádá nejen workshopy, ale také různé gospelové benefiční akce a je ústřední organizací, která také slouţí jako informační centrum pro gospelové sbory. V současné době se u nás ročně koná kolem šesti workshopů. České gospelové sbory však nemají v repertoáru jen gospel, ale také bílý praise&worship, a dokonce některé současné české křesťanské písně. Jsou zastoupeny v nepatrném mnoţství, ale objevují se. Znamená to, ţe se u nás vyskytují hudební skupiny, které se věnují současné křesťanské hudbě. Neříkají tomu však, jako na Slovensku, gospel. V následujících třech kapitolách nejprve popíšu jednotlivé gospelové sbory chronologicky podle roku zaloţení a doplním o nich zobecněné informace, které jsem získala z vyplněných dotazníků. Nakonec se budu věnovat gospelovým workshopům v České republice.
21
6.1 Gospelové soubory v ČR Afroamerické duchovní hudbě se v České republice jako první věnovalo uskupení Spiritual kvintet, které vzniklo v roce 1960. Původní spirituály upravovali a přetextovávali do češtiny. Melodii bylo třeba v mnoha případech poupravit podle potřeb českého jazyka, ale i tak je v nich původní melodie patrná. Spirituál je přezdíván otcem gospelu. První gospelový sbor v České republice vznikl v roce 1999, kdy Zuzana Stirská po návratu z emigrace zaloţila sbor Gospel Time, který vystupoval v divadle Semafor a také v zábavních televizních pořadech. Zuzana Stirská vystudovala konzervatoř Jaroslava Jeţka v Praze v oboru Sólový zpěv, dále obor Hudební věda na Georg-August Universität v německém Gottingenu a dále navštěvovala soukromé hodiny zpěvu u Roberta
Rösnera,
Luďka
Löbla,
Reného
Tučeka
a
Jaroslava
Scheidla
v Göttingenu. S gospelovou hudbou se seznámila na zahraničních cestách. Zaloţila gospelový sbor, protoţe ji gospelová hudba velmi oslovila a nic takového tu ještě nebylo. Od ostatních českých gospelových sborů se vyčleňuje svým vyhraněným přístupem k duchovnímu obsahu. V podstatě jej ignoruje a přetextováním do češtiny z gospelu odstranila tuto elementární sloţku. Od roku 2011 se sbor jmenuje Fine Gospel Time, a to proto, aby byla zdůrazněna hudebně zábavná funkce jejich produkcí (→ „Fine“). Zuzana Stirská nahrála se sborem jiţ několik CD a pořádá několik desítek koncertů ročně. Dalším gospelovým sborem, který vznikl v České republice, byl Revelation Gospel Choir, který v Ostravě zaloţil Terry English, a to v roce 2000. Terry English přijel do České republiky v roce 1997, aby nastoupil jako učitel angličtiny na křesťanské jazykové škole Fishnet v Ostravě. Název sboru zřejmě odkazuje na projekt Revelation v Anglii, který má za cíl evangelizovat mladé lidi. Dá se předpokládat, ţe Terry English sbor zaloţil se stejným záměrem. Zpočátku neměli repertoár jen gospelový. Na gospel se zaměřili po dvou letech svého fungování. V současné době jiţ sbor ve své činnosti nepokračuje. Z neznámých důvodů Terry English ze sboru odešel a tím se sbor rozpadl. Kdy k tomu však přesně došlo, není známo, neboť činnost sboru 22
byla v minulosti jiţ několikrát přerušena. Revelation Gospel Choir byl jediný gospelový sbor v ČR, který vedl zahraniční sbormistr a který ukončil svou činnost. Rokem 2001 je přibliţně datován počátek „přerodu“ kostelního sboru při sv. Martinovi a Prokopovi v Plzni v Lobzích na gospelový sbor Touch of Gospel.21 Tehdy zařadili do svého repertoáru skladbu Oh, Happy Day. Byla to předzvěst následujícího. Rok poté se právě v Plzni konal první gospelový workshop. Sbormistr Michal Beránek se zde seznámil se zakladatelkou sdruţení Gospel Train Alenou Dobrovolnou a posléze se stal místopředsedou sdruţení. Beránek je také spoluorganizátorem benefičních koncertních projektů „Gospel (aţ) na dřeň“ a „SMArt Gospel“. Absolvoval kurzy zpěvu Complete vocal technique22 a soukromé hodiny dirigování u Matzenauera23 v Plzni. Po workshopu v roce 2002 nastala hlavní vlna přeměny sboru a od roku 2003 začali koncertovat. Od té doby se účastní různých festivalů a koncertují po celé republice. Kromě koncertů také pořádají ekumenické gospelové bohosluţby v Plzni. Touch of Gospel není jediným sborem, který byl inspirován gospelovým workshopem. V roce 2002 přijela na workshop do Plzně i Zuzana Petlanová a v témţe roce na podzim zaloţila Brno Gospel Choir. Ve svém repertoáru mají vedle afroamerického gospelu výrazně zastoupen i evropský gospel (zejména dánský) a spirituály a tradicionály. Ročně odzpívají kolem desítky koncertů nejen v Brně a okolí. Sbor na menších koncertech vystupuje pouze v doprovodu kláves, na větších vystoupení je doprovází celá kapela. Brno Gospel Choir je také pořadatelem Brněnských gospelových dnů, které se konají kaţdý rok na podzim jiţ od roku 2010. Zuzana Petlanová osobně organizuje brněnský workshop od roku 2012. Do té doby se o organizaci starala Mirka Misáková. Sbormistryně Zuzana Petlanová absolvovala první cyklus hry na klavír a čtyři roky soukromých hodin zpěvu, k tomu absolvovala Akreditovaný kurz pro sbormistry. Svůj sbor vnímá jako misijní projekt, který má pomoci k víře nejen posluchačům, ale také samotným sboristům. Při výběru repertoáru akcentuje textový obsah, který je rozhodujícím prvkem. Se sborem se účastní benefičních koncertních
21
Schola se scházela jiţ od roku 1991, od roku 1996 je sbormistrem Michal Beránek, název Touch of Gospel přijali v roce 2002. 22 Kompletní pěvecká technika, Sadolin, Dánsko. 23 Informace z dotazníku.
23
akcí, které pořádá sdruţení Gospel Train. Kaţdoročně je také účastníkem gospelového workshopu v Praze jiţ od jeho vzniku. Účastnila se však také zahraničních gospelových workshopů, a to v Dánsku a Německu24. Brno Gospel Choir také jednou ročně pořádá gospelovou bohosluţbu. O dva roky později vznikly hned dva gospelové sbory, a to Mamina Gospel a Rainbow Gospel Choir. Břeclavský gospelový sbor Mamina Gospel byl zaloţen v březnu roku 2004. Marek Rakovský ho zaloţil po účasti na Gospel workshopu v roce 2003, který se konal jiţ v Praze. Do roku 2010 vzrostl počet sboristů aţ na čtyři desítky. Během této doby pořádali běţné koncerty, ale také velké koncertní akce zvané „Gospelová exploze“ (2005-2009) ve spolupráci s dalšími gospelovými sbory, a to Touch of Gospel, Brno Gospel Choir, Add Gospel a účastnily se i některé křesťanské kapely. Sbor uspořádal také dva gospelové workshopy (na jaře a v létě 2010) pro zájemce z okolí Břeclavi se záměrem vytvořit dva sbory (velký a malý), které by spolupracovaly a vystupovaly společně. Tento projekt však záhy skončil na podzim roku 2010 s odchodem sbormistra Marka Rakovského, který sbor opustil z osobních důvodů. Na jaře 2011 začalo přechodné období, kdy sbor nadále fungoval pod vedením Zbyňka Brycha, který byl klavíristou v kapele sboru. V létě 2013 se však do čela vrátil Marek Rakovský. Sbormistr absolvoval dva cykly hry na klarinet a posléze blíţe nespecifikované sbormistrovské kurzy. V repertoáru sboru jsou kromě gospelů a spirituálů také worship songy25. Druhým sborem vzniklým v roce 2004 je tedy Rainbow Gospel Choir v Praze, který vede Klára Jašová. Sbor však nezaloţila. Jako další sbormistryni, která vedla Rainbow Gospel Choir, uvedla Julii Nepustilovou. Zdali ona byla zakladatelkou sboru není jasné26, stejně jako nejsou známy důvody zaloţení. K tomuto sboru je na webových stránkách velmi málo informací. Sbor vystupuje přibliţně osmkrát za rok, a to s vlastní čtyřčlennou kapelou (klavír, el. kytara, basová kytara a bicí). V roce 2010 vydali své 24
Århus Gospel Festival a Copenhagen Gospel Days v Dánsku a Gospel Holydays v Německu http://www.gospelholydays.com/ . 25 Worship – v překladu chvály. Podle sbormistrů se jedná o jednoduché písně, které jsou hudebně i textově zcela odlišné od gospelu. Je to pojem, který je však v jejich podání nejasný. Zřejmě odkazuje na „bílý gospel“, tedy na současnou křesťanskou populární hudbu. 26 Je to však pravděpodobné.
24
CD. Podle nahrávek z koncertů to vypadá, ţe se spíše věnují současné křesťanské hudbě neţ černošskému gospelu. Z repertoáru uvedeného na webových stránkách není patrné, o co se jedná, neboť nejsou u názvů skladeb uvedeni skladatelé ani aranţéři. Přestoţe je text všech skladeb v repertoáru duchovní, je při výběru skladeb pro sbor druhotnou záleţitostí. Mnohem více informací se mi podařilo sehnat k dalšímu praţskému sboru, který vznikl o rok později. Byl to Maranatha Gospel Choir. Je to jediný gospelový sbor, jehoţ zakladatel není zároveň sbormistrem sboru. Zaloţil ho Radomír Steinert, který se nechal inspirovat opět na praţském Gospel workshopu. Steinert pracuje jako administrativní a organizační pracovník v ASI27. S nápadem zaloţit gospelový sbor přišel do sboru Církve adventistů sedmého dne a tam v malé skupině začali zpívat gospel. Hned zpočátku zorganizovali víkendové soustředění a poţádali Michala Beránka, sbormistra Touch of Gospelu, aby ho vedl. Na závěr soustředění uspořádali svůj první koncert. R. Steinert nechal k několika písním nahrát playback. Maranatha je jedním z mála gospelových sborů, který při některých vystoupeních pouţívá doprovodný playback. Je také ojedinělý tím, ţe má čtyři sbormistryně, a to Mariánu Stehlíkovou, Kateřinu Kvintusovou, Lucii Kubíkovou a Veroniku Bijokovou. Přesto, ţe pouţívají playback, mají i vlastní kapelu. Vzhledem k zázemí, ve kterém sbor vznikl, není překvapující, ţe pořádají gospelové bohosluţby dvakrát měsíčně28. Maranatha Gospel Choir také organizuje týdenní letní gospelové soustředění Gospel Camp, které je přístupné veřejnosti. Vydali také dvě DVD, první v roce 2009 a druhé v roce 2012. O organizaci koncertů a o další záleţitosti sboru se stará umělecký vedoucí Marek Jonczy. Ročně sbor uskuteční kolem dvou desítek vystoupení. V následujícím roce 2006 vznikl v Brně další gospelový sbor Add Gospel. Zaloţila ho učitelka zpěvu Jana Peřtová, která zpěv vystudovala na Praţské konzervatoři. Jako důvod zaloţení sboru v dotazníku uvedla: „Potřeba mých studentů zpěvu po aktualitě, která chyběla.“ Sama Jana Peřtová dokonce napsala pár písní, které se sborem zpívají. Add Gospel má vlastní pětičlennou kapelu (klávesy, kytara, perkuse, 27
Adventist-Laymen's Services and Industries, sdruţení fyzických osob členů Církve adventistů sedmého dne http://www.asi-cs.cz/modules.php?name=Titulka_new&pa=page_onas 28 Informace od R. Steinerta, M. Stehlíková uvedla, ţe je pořádají 4 – 5 krát za rok
25
bicí a basa). Členové sboru Soňa a Karel Přecechtělovi se po pár letech rozhodli zaloţit sesterský sbor v domovském Přerově. Sbory spolupracují a vystupují samostatně i společně. Přerovský Add Gospel nemá vlastní kapelu. Na konci roku 2013 došlo ke změně vedení brněnského sboru. Jana Peřtová odešla a jako důvod svého odchodu v dotazníku uvedla: „Sbor jsem opustila kvůli Boţímu povolání do misie v malém městě na Moravě.“ Vedení po ní převzal počátkem roku 2014 Viktor Sklář. V následujícím roce 2007 vznikly hned tři gospelové sbory, a to Keep Smiling Gospel v Orlové, Gospel Limited v Praze a Generace Gospel Choir v Liberci. Sbor Keep Smiling Gospel vznikl pod sdruţením YMCA29 a zaloţili ho manţelé Štěpán a Lýdie Jančovi. Důvodem byla poptávka rodičů dětí ze sdruţení po volnočasových aktivitách pro dospělé. Dozvěděli se o praţském gospelovém workshopu a zde se také zrodila myšlenka, ţe by to mohla být vhodná volnočasová aktivita, kterou hledali. Repertoár sboru je velmi různorodý. Objevují se v něm písně od Spiritual kvintetu nebo Bogoroditse Devo od Rachmaninova, také africké písně, spirituály a na rozdíl od ostatních sborů, větší počet českých písní30. Převaţuje však gospelová hudba. Keep Smiling Gospel je také pořadatelem Gospelového workshopu v Orlové, který vede zahraniční sbormistr. Sbor je jedním z účastníků benefičního koncertního projektu SMArt Gospel. Také se přibliţně šestkrát do roka účastní bohosluţeb při Českobratrské církvi evangelické v Orlové a ročně uspořádají zhruba dvě desítky vystoupení. Dalším gospelovým sborem zaloţeným v témţe roce v Praze byl Gospel Limited. Sbor zaloţil a od počátku ho vede Václav Tříska. Ke sboru není mnoho dostupných informací31. Vystupují s kapelou (klávesy, kytara, basová kytara, bicí, perkuse) a ročně uskuteční kolem desítky koncertů. V roce 2013 vydali své první CD s názvem No Other Choice. Seznam repertoáru mi není znám, avšak podle záznamů z koncertů se jedná převáţně o gospelovou hudbu. Třetím a posledním gospelovým sborem, který vznikl v daném roce, je Generace Gospel Choir. Zaloţili ho manţelé Petr a Karla Činčalovi v Liberci. Petr 29
Young Men Christian Association - Křesťanské sdruţení mladých muţů, které bylo zaloţeno v Londýně jiţ roku 1846 a dnes má pobočky po celém světě. 30 Podle dotazníku se jedná o překlady zahraničních písní, a to buď vlastní, nebo převzaté. Tedy písně zpívané česky. 31 Dotazník se i přes opakované ţádosti nevrátil
26
Činčala učil angličtinu v Centru Generace32, kde vzbudil zájem u svých studentek, maminek na mateřské, pouštěním gospelových CD kvůli poslechu. Důleţitým člověkem, který jim v začátcích pomohl, byl Radomír Steinert33. V roce 2009 vznikl sesterský sbor v Jablonci nad Nisou, také při Centru Generace. Ve svém repertoáru mají především gospel, ale zpívají také české současné duchovní písně a různé populární písně, jejichţ text se dá duchovně vykládat. Sbor na koncertech doprovází folk-rocková kapela Tropella34, někdy pouţívají doprovodný playback35. V následujícím roce 2008 vznikl v Uherském Hradišti soubor s názvem Gospel4Life. Původně pro své středoškolské studenty ho zaloţil Kamil Dědeček. Nyní však přibírají členy jakéhokoli věku. Momentálně má sbor s kapelou osmnáct členů a v repertoáru mají kromě gospelu také worship, pop a rock – tedy současnou křesťanskou hudbu mnoha stylů. Ve Znojmě od roku 2009 funguje sbor, který se jmenuje Gospel Port. Ke gospelové hudbě se ale dostali nejblíţe svým jménem. Přestoţe je na jejich stránkách velmi málo informací, jsou tam dostupné nahrávky z koncertů a soustředění. Repertoár sboru je především současná křesťanská hudba, která má k černošské rytmice poněkud daleko. Zdali se tento sbor dá řadit pod gospelové sbory je tedy velmi sporné. Ve smyslu slovenského gospelu ano, ve vztahu k černošskému gospelu ne. Jedním z posledních gospelových sborů, které v České republice vznikly, je ostravský sbor Arcelor Mittal Gospel, který v poslední době preferuje zkrácený název AM Gospel. Zaloţen byl v roce 2011. Na svých stránkách uvádí: „projekt AM Gospel vznikl pod vedením Jana Rafaje, který již v minulosti působil v muzikantských uskupeních a podobný projekt vedl např. ve Frýdlantu nad Ostravici s názvem Change Choir“36. Sbor vedou manţelé Veronika a Radim Raszkovi. Dotazník se vyplněný nevrátil a informace na webových stránkách se zdají být svým datem zastaralé. Na
32
Centrum volnočasových aktivit pro děti i dospělé Zakladatel sboru Maranatha Gospel Choir 34 http://bandzone.cz/tropella?at=info 35 Zřejmá návaznost na Maranathu 36 Nepodařilo se dohledat další zmínky o tomto sboru/projektu; citováno z webových stránek http://www.amgospel.estranky.cz/ 33
27
stránkách www.Facebook.com mají profil37, ve kterém uvádějí, ţe „ArcelorMittal Gospel je volnočasový projekt určený dětem a mladým lidem“. Dále také uvádějí, ţe spolupracují s dalšími sbory, a to s dětským sborem Divinas ze ZŠ Chrustova v Ostravě a s Keep Smiling Gospel Orlová. Také jsou v kontaktu s občanským sdruţením Gospel Train. Sbor při vystoupení doprovází kapela EzyWay, se kterou nahráli v roce 2013 CD. Název sboru je podle společnosti ArcelorMittal Ostrava, a. s., která je největším hutním komplexem v České republice a patří do největší světové ocelářské a těţařské skupiny ArcelorMittal38. Členové sboru jsou dětmi zaměstnanců této společnosti. Nejmladším gospelovým sborem u nás je Gospel Voices v Mladé Boleslavi. Byl zaloţen v roce 2013 Markétou Zavadilovou. K rozhodnutí ji přiměla účast na Brněnských gospelových dnech na podzim roku 2012. Sbormistryně Brno Gospel Choir Zuzana Petlanová uspořádala v Mladé Boleslavi malý workshop pro nově zaloţený sbor. Na otázku Jaké jsou cíle a vyhlídky, jakých byste chtěli se sborem dosáhnout? Zavadilová odpověděla: „Vytvořit radostné prostředí pro zpěváky, podporovat je v chuti zpívat a pokud to pro ně není běžné, přijímat i texty písní jako myšlenky na každý den. Nelpět na dokonalosti provedení, ale upřednostnit osobní nasazení každého zpěváka. Více zpívat veřejně - při různých příležitostech jak církevního roku (Velký pátek, advent apod.), tak při akcích města či na pozvání jiných organizací, spojit zpěv se slovem (vysvětlit, o čem zpíváme) a dát k dispozici texty napsané a přeložené. Zpívat více českých písní (je po nich mezi posluchači poptávka), písně z Taizé. Uspořádat v MB Gospel Days ideálně i s workshopem pro veřejnost.“39 V roce 2013 uskutečnili jiţ čtyři koncerty. Zatím čerpají hlavně z repertoáru, který jim poskytla Zuzana Petlanová. Při hledání informací o výše zmíněných sborech jsem narazila na zmínky o skupině Two Big Mammas (and their Children) a také o sboru Alfa Gospel Praises. Mnoho informací se mi k nim však nepodařilo najít. Two Big Mammas bylo malé pěvecké uskupení, ve kterém zpívala Jana Peřtová, Viktor Sklář, Marek Rakovský a ještě několik dalších lidí. Působili však krátce a není o nich mnoho známo. Alfa Gospel Praises je mediálně známý sbor, který vystupoval například při 37
https://www.facebook.com/pages/ArcelorMittal-Gospel-oficial/583281601726405?fref=ts . Zdroj http://ostrava.arcelormittal.com/o-spolecnosti/o-spolecnosti.aspx. 39 Citováno z dotazníku. 38
28
pořadu Silvestr na Václaváku. Vedl ho Simeon Hýbl a hrála s nimi kapela EzyWay. Sbor vznikl v roce 2006, zřejmě v Praze. Nemají vlastní webové stránky, pouze jsou na internetu různé články o jejich koncertech a jsou uvedeni na stránkách Ivana Rösslera. V jednom takovém článku40 se Simeon Hýbl vyjadřuje o svých sboristech takto: „Málokdo totiž ví, že nejsme souborem profesionálů. Řada dětí v gospelu patřila mezi problémové. Alkohol, drogy, rozvrácené rodiny… A právě díky hudbě se dokázaly odrazit ode dna.“ Na webových stránkách41 Simeona Hýbla jsou uvedeny jeho projekty včetně Alfa Gospel Praises. Ohledně důvodu zaloţení sboru se Simeon Hýbl vyjadřuje na výše zmíněných stránkách Ivana Rösslera: „Od roku 1996 do roku 1998 jsem studoval v Anglii a tam jsem měl možnost poprvé okusit co je to gospel. Černošské těleso JOYFUL mne požádalo, zda bych měl zájem doprovázet je na piáno a zpívat s nimi na připravovaném turné , ... ,
Gospel na mne udělal silný dojem svou
opravdovostí a upřímností, takže po návratu domů jsem začal přemýšlet, jak mohu vytvořit něco podobného, pasující do naší kultury.“42.
Přestoţe nejsou zmínky o
současné aktivitě sboru, Hýbl se v emailu vyjádřil, ţe sbor nadále funguje. Tento sbor uvádím mimo chronologickou linii gospelových sborů, neboť byl zaloţen nezávisle na gospelovém dění u nás a patří hlavně do komerční sféry (podobně jako sbor Fine Gospel Time).
40
Cit. 7. května 2014, Dostupné z: http://www.kynychova-nadace.cz/index.php?id=46 . Cit. 7. května 201, Dostupné z: http://www.simeonhybl.cz/o-projektu/. 42 Cit. 8. května 2014, Dostupné z: . 41
29
6.2 Shrnutí informací o gospelových sborech z dotazníků V České republice od roku 1999 působilo celkem šestnáct gospelových sborů. V současné době jich stále funguje patnáct. Jedná se o sbory, které se věnují současné křesťanské populární hudbě, kdy většina z nich má ve svém repertoáru nejvíce zastoupenou gospelovou hudbu. Slovo gospel v názvu sborů má primárně akcentovat textové duchovní zaměření repertoáru a sekundárně odkazovat na afroamerický gospel. Proč právě gospelový sbor? Impulsem pro zaloţení právě gospelového sboru byla pro mnohé účast na gospelovém workshopu, pořádaném sdruţením Gospel Train v čele s Alenou Dobrovolnou. Zakladatelé našli v gospelu spojení temperamentní, energické hudby s duchovním obsahem, která přitahuje i nevěřící posluchače. Většina ze sbormistrů vnímá gospelový sbor jako evangelizační prostředek. A to i ve smyslu šíření boţího slova mezi samotnými sboristy. Zajímavé je, ţe i kdyţ, aţ na jednu výjimku, jsou všichni sbormistři nejen věřícími, ale někteří jsou i aktivními členy v různých církvích (nejvíce Církve adventistů sedmého dne), tak sboristé jsou vesměs z větší části nevěřící. Sbormistři popisují proţívání zpěvu gospelových písní jako chvíli, kdy se i nevěřící můţe dostat skrze zpěv k bohu a komunikovat s ním. Při výběru moţností v otázce číslo sedm v dotazníku se odpovědi lišily podle toho, zdali sbormistr probral moţnosti se sborem, nebo jestli odpovídal sám za sebe. Pokud odpovídali sami za sebe, zvolili většinou všechny moţnosti. Kdyţ odpověděli za sbor, ukázala se síla nevěřící většiny a v odpovědích převaţovalo zpívání s radostí pro sebe a pro lidi. Cíle, kterých by chtěli sbormistři se svým sborem dosáhnout, byly různé, avšak společné měli za cíl zlepšení kvality sboru. Mnozí také uvedli šíření boţího slova mezi nevěřící. Jeden sbormistr se dokonce vyslovil, ţe nemá smysl zpívat gospel věřícím, protoţe ti slovo oţí znají. Podle něj je důleţité zpívat gospel nevěřícím, aby se k nim tímto přijatelným způsobem dostalo evangelium. Co se týče hudebního vzdělání sbormistrů, tak vyšlo najevo, ţe se jedná v drtivé většině o amatéry43 v oboru sbormistrovství. Všichni však prošli alespoň základní
43
Amatér pochází ze slova amator – milovník, a byl uţíván ve smyslu milovníka hudby, člověka zapáleného, který však není vyučen.
30
uměleckou školou na různé nástroje, a to nejčastěji v oboru hry na klavír. Někteří sbormistři prošli kurzy dirigování, ostatní jsou tzv. samoukové. Jejich sbor je pro ně většinou volnočasovou aktivitou vedle zaměstnání. Zdroj repertoáru téměř všech sborů má společnou základnu ve skladbách z workshopů.44 Zřídkakdy si však odvezou notový materiál, nanejvýše nahrávky jednotlivých hlasů nebo si dohledají originální nahrávku od daného interpreta na internetu.45 Velkou část repertoáru tvoří tedy písně, které se sbormistr se sborem učí pouze poslechem. Případný notový materiál většinou kupují přes internet na různých serverech46, nebo si jej napíší sami. Zde naráţíme na otázku, zdali také provádějí vlastní aranţmá skladeb. Většina sbormistrů odpověděla kladně. Také většina uvedla, ţe na aranţmá spolupracují se členy kapely, která je při vystoupeních doprovází, a ţe se jedná spíše o drobné úpravy. Co se týče druhu repertoáru sborů, tak větší část skladeb patří do afroamerického gospelu, avšak různých stylů. Také evropský gospel je významněji zastoupen. U některých sborů se objevují skladby současného křesťanského popu a rocku, dokonce i pár současných českých duchovních písní.47 Nejčastěji jsou v repertoáru zastoupena jména jako Kirk Franklin, Hezekiah Walker, Richard Smallwood, Israel Hougton, Edwin Hawkins a Andrae Crouch, dále také Hans Christian Jochimsen a Claes Wegener. Ţádný ze sborů nevystupuje bez instrumentálního doprovodu. Minimálně je při vystoupení doprovázejí klávesy, běţně však celá kapela.48 České gospelové sbory jsou amatérskými tělesy (kromě Fine Gospel Time a Alfa Gospel Praises, která jsou na různé kvalitativní úrovni. Většina sbormistrů se vyjádřila k úrovni svého sboru obhajobou, ţe je pro ně důleţitější sdělení obsaţené v textu. Tedy je jejich pozornost soustředěna jinam. Hudba je brána jako prostředek sdělení, na kterém je postaven vlastní proţitek. Je tedy důleţitější se přiblíţit bohu neţ zvukové dokonalosti. Moţná si uvědomují, ţe
44
Jedná se převáţně o workshopy pořádaných sdruţením Gospel Train, ale i další workshopy u nás. Dále se pak někteří členové sborů účastnili zahraničních workshopů. 45 Na stránkách www.youtube.com . 46 Například www.praisecharts.com, www.hanschristianpresents.com. 47 Výjimečně se jedná o snahu napsat vlastní gospelovou píseň se znaky afro – americké hudební estetiky. 48 Kapela bývá sestavena nejméně z kláves, bicích a elektrické kytary.
31
dokonalejší zvuk a stejné nadšení zpěváků můţe mít silnější efekt na posluchače. Ale pro některé sbory to bude delší cesta neţ pro jiné.
32
6.3 Gospelové workshopy v ČR Úvodem je třeba říci, co je to workshop v tomto kontextu. Je to obvykle víkendové soustředění, na kterém hostují jeden či více sbormistrů, kteří naučí skupinu amatérských zpěváků ze všech koutů republiky repertoár o 6 aţ 12 skladbách. Gospelový workshop je tzv. „víkendovka“, kde se účastníci naučí duchovní písně jak gospelové, tak křesťanské písně zvané worship a někdy také písně z populární hudby, které mají (podle sbormistra, který je vybral) duchovní obsah. Workshop je zakončen koncertem pro veřejnost, kdy jsou provedeny právě nově naučené skladby. Na těchto workshopech je specifické, ţe účastníci nedostanou noty, pouze texty písní. Sbormistr bývá zván ze zahraničí a je to člověk, který má s gospelovou a současnou křesťanskou hudbou zkušenosti. V případě Hanse Christiana Jochimsena (Dánsko) je nejen sbormistrem, ale dokonce samotným skladatelem. První gospelový workshop v České republice zorganizovala Alena Dobrovolná, která pro tento účel zaloţila sdruţení Gospel Train. Učinila tak v roce 2001 a první gospelový workshop proběhl v březnu roku 2002. Vzhledem ke klíčové roli této osoby v šíření gospelové hudby u nás, je vhodné se u ní chvíli pozastavit. Narodila se 11. května roku 1975 v Hořicích v Podkrkonoší. Po narození ji postihla dětská mozková obrna. Vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, dále pak na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu a na Filozofické fakultě anglistiku a amerikanistiku (Dánská studia). V rámci studia navštívila několikrát Dánsko, kde se seznámila s gospelovou hudbou a také s technikou Complete Vocal Technique. Zpívala tam v gospelovém sboru Going Up Gospel Choir, kde nasbírala nejen kontakty, ale navázala nová přátelství, díky kterým pak mohla uskutečnit svou vizi – gospelové hudby v České republice. V současné době pracuje jako lektorka dánštiny, angličtiny a zpěvu. Sdruţení Gospel Train má na starosti organizaci Gospelového workshopu od roku 2002, dále pak benefičního gospelového workshopu v Plzni Gospel (aţ) na dřeň od roku 2009 a benefiční koncertní akce SMArt Gospel. První dva ročníky Gospelového workshopu se nekonaly v Praze, ale první v roce 33
2002 proběhl v Plzni a druhý byl pak následujícího roku v Brně. Od třetího ročníku se Gospelový workshop koná v Praze. Prvním hostujícím dirigentem u nás byl jiţ zmíněný Hans Christian Jochimsen. Workshop vedl sám, avšak přivezl si sólového zpěváka Runa Herholdta a na druhý ročník si přivezl sólistku Nellie Ettison. Od třetího ročníku vedli workshop dva zahraniční sbormistři. Přijíţdějí zejména z Dánska, Velké Británie, ale také ze Švédska. Byli to například Colin Vassell (Velká Británie), Liza Littau (Dánsko), Laura Kjærgaard (Dánsko), Berit Kullberg (Švédsko), Kristine Arapovic Lindetorp (Švédsko), David Daniel (Velká Británie), Ruth Waldron (Velká Británie) a Solomon Facey (Velká Británie). Od roku 2009 sdruţení Gospel Train ve spolupráci se sborem Touch of Gospel pořádají další workshop, a to v Plzni s názvem Gospel (aţ) na dřeň. Jmenuje se takto, protoţe výtěţek je ze závěrečného koncertu věnován Nadaci pro transplantace kostní dřeně. Jedná se tedy o benefiční workshop. Také ho vedou zahraniční sbormistři, a to například výše zmíněný Solomon Facey nebo Liza Littau. Jedná se taktéţ o tzv. „víkendovku“. Poslední akcí, kterou zaštiťuje sdruţení Gospel Train, je benefiční koncert s názvem SMArt Gospel. Jiţ v roce 2004 uspořádala Alena Dobrovolná benefiční koncerty. Jednalo se o koncerty v Plzni a Praze, jejichţ výtěţky připadly Hospici sv. Lazara v Plzni a Hospici Štrasburk v Praze. Pro tuto příleţitost pozvali černošský sbor Wood Green Gospel Choir (Velká Británie). SMArt Gospel je však mladým projektem, který má za cíl pomoci lidem, kteří trpí spinální muskulární atrofií, tedy zkráceně SMA → SMArt Gospel. Pět českých gospelových sborů vystoupí ve čtyřech městech ve stejný den a ve stejnou hodinu na začátku doby adventu. V roce 2012 se tato koncertní akce konala poprvé. V Praze společně vystoupily sbory Maranatha Gospel Choir a Gospel Limited, v Plzni vystoupil Touch of Gospel, v Olomouci Brno Gospel Choir a v Ostravě sbor Keep Smiling Gospel. V roce 2013 vystoupily opět tyto sbory, jen Brno Gospel Choir tentokrát uskutečnil koncert v Brně místo v Olomouci. SMArt Gospel sice není workshopem, ale je to důleţitou akcí, do které se zapojují české sbory po celé České republice. Některé české sbory se pustily do organizace vlastních workshopů. Jedná se 34
o Brno Gospel Choir, který v roce 2014 plánuje jiţ pátý ročník Brněnských gospelových dnů, Keep Smiling v Orlové a Maranatha Gospel Choir, která organizuje prázdninové týdenní soustředění. Jiţ na podzim roku 2010 se uskutečnil první ročník Brněnských gospelových dnů. Tyto dny jsou zahájeny středečním koncertem „Gospel pro všechny“, kdy brněnský gospelový sbor zazpívá výběr jednodušších písní spolu s diváky, kteří při vstupu dostanou zpěvník s texty a mohou se tak aktivně zapojit. Následuje víkendový workshop, který je završen nedělním koncertem „Gospel evening“, kde účastníci workshopu předvedou nově naučený repertoár. Dílnu vede jeden zahraniční sbormistr. První dva ročníky vedl dánský zpěvák a sbormistr Claes Wegener, třetí ročník vedla Karen Gibson z Londýna a na čtvrtý ročník přijal pozvání Rune Herholdt z Dánska. Další gospelový workshop v ČR pořádá sbor Keep Smiling v Orlové od roku 2011 vţdy na podzim. Pozvání vést workshop přijala Dánka Liza Littau (2011) a David Daniel (2012, 2013) z Velké Británie. Zde je dobře vidět spolupráce se sdruţením Gospel Train. Oba tito sbormistři totiţ nejprve vedli Gospelový workshop v Praze nebo Plzni [Gospel (aţ) na dřeň]. Také v tomto případě se jedná o víkendový workshop se závěrečným koncertem. Zřejmě v témţe roce 201149 začala Maranatha Gospel Choir pořádat letní gospelové soustředění zvané Gospel Camp. Od neděle do soboty v posledním týdnu měsíce srpna se sjedou členové sboru a další zájemci o gospelovou hudbu na chatu na Vysočině. Kaţdý den probíhají různé semináře50, do kterých se účastníci individuálně přihlásí a večer se pak společně sejdou a učí se pod vedením zahraničního sbormistra nový gospelový repertoár. Ke konci týdne je uspořádáno vystoupení všech seminárních skupin. V sobotu se pak účastníci odeberou domů a sejdou se aţ na generální zkoušce v neděli před koncertem v Praze, kde předvedou nově naučený repertoár. Zahraničními sbormistry, kteří se účastnili Gospel Campu, byli např. Claes Wegener, Colin Vassell nebo Deon Kipping. Na Gospel Camp v roce 2014 má přijet Brian Fentres z USA. Ostatní semináře mají na starosti sbormistryně Maranathy, členové kapely, která 49 50
Je pravděpodobné, ţe se konal první ročník dříve, nemám to však doloţeno. Hudební nauka, pohybové a rytmické semináře, hodiny techniky zpěvu jak pro začátečníky, tak pro pokročilé a další.
35
doprovází sbor, a další hosté. Letos v březnu se zřejmě konal první ročník gospelového workshopu Family Gospel
51
v Ostravě pořádaným sborem AM Gospel Choir. Svědčí o tom i datum
zaloţení stránky na Facebooku – 1. února 2014. Víkendový workshop vedla Sarah Moshage z Dánska. Vzhledem k pozitivním ohlasům se dá předpokládat, ţe se tento workshop bude opakovat i v následujících letech. Je to jiţ druhý gospelový workshop na Ostravsku. V zimě roku 2013 vznikl v Ostravě nový projekt Ostrava Zpívá Gospel. Zorganizoval ho Terry English – sbormistr zaniklého sboru Revelation Gospel Choir. O tomto projektu mi napsal: „Last year I launched a new project called ‘Ostrava Zpiva Gospel’, which basically means we create a large Gospel choir every Advent for 2-3 Advent concerts, but it does not operate year-round.“ Ze stránek této koncertní akce na Facebooku52 vyplývá, ţe se sedmkrát sejde skupina lidí sloţená z bývalých členů Revelation Gospel Choir a dalších nadšenců a nacvičí repertoár na několik (dva?) adventních koncertů, které pak proběhnou v Ostravě. I další české gospelové sbory mají v úmyslu pořádat gospelové workshopy ve svých domovských městech. Patří mezi ně Mamina Gospel, který jiţ v roce 2010 uspořádal dva workshopy (na jaře a v létě) pro zájemce z okolí Břeclavi. Akce doposud nezopakovali, ale s návratem sbormistra Marka Rakovského svitla naděje na budoucí břeclavský gospelový workshop. Dalšími sbory s těmito úmysly jsou Gospel Voices v Mladé Boleslavi a Generace Gospel Choir v Liberci a Jablonci. Předpokladám však, ţe se bude v budoucnu konat spíše v Liberci). Všechny tyto workshopy jsou určitým způsobem provázané se sdruţením Gospel Train. Ve Zlíně se však jiţ několik let koná gospelový workshop, který vznikl nezávisle na sdruţení. Jmenuje se Duše zpívej a spíše neţ workshop si říkají prázdninová večerní škola gospelů a spirituálů. Zkoušky totiţ probíhají v první polovině 51
Pozvánka workshop na adrese: , pozvánka na závěrečný workshop: ). 52 Cit. 8. května 2014. Dostupné z .
36
července, od neděle do pátku, po večerech. V sobotu se koná benefiční koncert, jehoţ výtěţek je věnován na podporu sociálních sluţeb ve Zlíně (Naděje Zlín). První ročník této školy se konal v roce 2011. Sbormistry jsou Thierry Fred François (Martinik) a Roland Cham (Guadeloupe) a hlasovým poradcem, který učí zpěváky sólové party, je Vladimír Richter. 53 Je třeba také zmínit jednorázový gospelový workshop Gospel Prague 2011. Konal se ve dnech 20. aţ 24. července. Vedoucím sbormistrem byl Raymond Wise, který jiţ potřetí navštívil Českou republiku. Spolu s ním přijela Linda B. Walker (Ohio, USA), Kathy Bullock a Tony Leach. V rámci workshopu se konaly také přednášky na různá témata ohledně gospelové hudby. Na závěr workshopu proběhl v sobotu koncert ve Smetanově síni v Praze za doprovodu Praţské filharmonie. V neděli se pak sbormistři rozloučili černošskou bohosluţbou. Jako poslední v řadě workshopů musím uvést také sborový festival Bohemia Cantat. Kaţdý ročník festivalu má kolem pěti ateliérů, které jsou hudebně různě zaměřeny. V letech 2005, 2007, 2008 a 2010 byl mezi ostatními ateliéry i ateliér Gospely a spirituály. Vedl jej poprvé Jiří Koţnar, poté Jan Staněk, Zuzana Stirská a jako doposud poslední výše zmíněný Raymond Wise. Jiţ dříve byly mezi ateliéry samostatně zařazeny spirituály. Většinou takový ateliér vedl Jan Staněk. Mnoţství gospelových akcí, ať workshopů nebo benefičních koncertů, v poslední době narůstá. Je to atraktivní současná duchovní hudba, která přitahuje mnoho nevěřících posluchačů. V České republice je v současné době organizováno kaţdoročně kolem osmi pravidelných workshopů a jiných akcí. V předvánoční době se pořádá velké mnoţství koncertů zahraničních gospelových sborů – tzv. Gospelové Vánoce. Přestoţe jsou české gospelové sbory v drtivé většině amatérskými tělesy, je vidět prokazatelná snaha toto změnit. Zahraniční sbormistři sem přiváţejí nejen nové písně, ale také informace, kterých není nikdy dostatek.
53
Vedoucí katedry hudební výchovy na PedF MU a působí i na Akademii staré hudby při FF MU
37
7. Shrnutí Ve druhé části práce jsem se soustředila na gospelovou hudbu v Evropě. V kapitole Evropský gospel jsem zhruba načrtla „mapu gospelových zemí“ a naznačila rozdíl v evropském a americkém chápání gospelové hudby. V další kapitole jsem přiblíţila terminologický problém slovenského gospelu. Následující kapitoly jsem jiţ plně věnovala gospelové hudbě v České republice. Podrobně jsem chronologicky popsala všechny gospelové sbory, které u nás vznikly. Informace o sborech jsem doplnila z vyplněných dotazníků, kdy jsem na základě převaţujících odpovědí zobecnila výpovědi. Dále jsem se věnovala podrobněji gospelovým workshopům u nás. Nejprve jsem se pozastavila u sdruţení Gospel Train, jehoţ zakladatelka je ústřední osobností rozvoje gospelu v ČR. Dále jsem se blíţe věnovala workshopům, které pořádají samy gospelové sbory. Další akcí, kterou jsem popsala, byla prázdninová večerní škola Duše zpívej ve Zlíně. Jako poslední v řadě výhradně gospelových workshopů jsem vzpomněla jednorázový festival Gospel Prague v roce 2011. Závěrem nešlo nezmínit jeden z velkých českých sborových festivalů-Bohemia cantat, v rámci kterého byl jiţ několikrát ateliér věnován gospelům a spirituálům. Na konci jsem v krátkosti shrnula i jiné gospelové akce na našem území.
38
Závěr Gospelová hudba v České republice je zastoupena českými sbory, které pořádají koncerty, gospelové bohosluţby a také workshopy. Proč však takové sbory vznikly a jaké hudbě se vlastně věnují? Proč začaly vznikat po roce 2000 a kdo jsou zakladatelé těchto sborů? Jedná se o profesionální sbormistry, nebo nadšence? V první části práce jsem se věnovala definování gospelové hudby na základě relevantních zdrojů a stručnému popisu vývojových fází tohoto ţánru, abych ujasnila, co je to gospelová hudba a jaké hudbě se tedy věnují gospelové soubory v České republice. Bylo to nutné ujasnit, vzhledem k volnějšímu chápání tohoto termínu na Slovensku. Ve druhé části jsem svou pozornost jiţ zaměřila na evropský prostor a zejména na gospelové dění u nás. V rámci této části jsem se vyjádřila k terminologickému problému, který vznikl na Slovensku ve spojitosti s pojmem gospel music. Hlavní pozornost jsem však věnovala nejprve samotným gospelovým sborům, které jsem uváděla chronologicky podle roku jejich zaloţení a dále pak gospelovým workshopům a jiným gospelovým akcím u nás. Při sepisování informací jsem věnovala pozornost zodpovězení otázek, které jsem si kladla. Ze zjištěných informací vyšlo najevo, ţe gospelové hudbě se v České republice věnují zejména nadšenci, kteří gospel vnímají jako evangelizační prostředek a jejich sbor je pro ně nejen volnočasovou aktivitou, ale také osobním misijním projektem, který má za cíl šířit slovo boţí mezi nevěřící, a to jak uvnitř samotných sborů, tak i mezi posluchače. Nejčastějším důvodem vzniku gospelového sboru byla inspirace získaná na gospelovém workshopu zejména v Praze, ale také v Brně. První gospelový workshop zaloţila v roce 2002 Alena Dobrovolná, která tak učinila po zkušenosti se zpěvem v gospelovém sboru v Dánsku, kde byla na studijním pobytu (Erasmus). Od té doby vzniklo po České republice několik dalších gospelových workshopů. Tyto workshopy jsou mnohdy základním zdrojem repertoáru, i kdyţ ani zdaleka ne jediným. U sborů je také velmi časté, ţe na část repertoáru vůbec nevlastní notový materiál a skladbu se učí 39
pouze poslechem. Zdroji notového materiálu jsou někteří sbormistři, kteří zapisují skladby sami (poslechem), nebo různé internetové obchody s notami. Sbormistři vybírají repertoár většinou na doporučení. U některých hraje rozhodující roli textový obsah, někteří přihlíţejí i k hudbě a asi pro dva sbormistry je rozhodující hudba. V repertoáru sborů je zastoupen hlavně gospel, a to mnoha stylů, spirituály, africké písně (nejčastěji Siahamba, která je oblíbená i u jiných českých sborů), worship songy (Contemporary Christian Music) a také některé české současné křesťanské písně. Gospelové hudbě se lidé věnují po celé České republice. Je pravděpodobné, ţe se bude zájem o provozování této hudby nadále zvedat a budou vznikat nejen další gospelové sbory, ale třeba i přehlídky a festivaly gospelových sborů. Tato práce je prvním pokusem zmapovat soubory a aktivity spojené s provozováním afroamerické gospelové hudby u nás. Podařilo se mi v mé bakalářské práci zodpovědět poloţené otázky, ale vyvstaly i další. Například kdo skládá nové české duchovní písně a kolik takových kapel u nás funguje? Další zajímavou otázkou je působení gospelové hudby na lidský organismus z biologického a fyzikálního hlediska. Spousta gospelových zpěváků hovoří o momentě, kdy se k nim při zpěvu přiblíţí bůh. Kdyţ v takové chvíli vysloví modlitbou své přání, tak se často vyplní. Tento moment znám z vlastní zkušenosti. Je to stav čisté radosti a euforie a je věřícími vysvětlován jako pocit boţí přítomnosti, jako důkaz boţí existence. Doposud jsem neslyšela o silnější pozitivní reakci na hudbu a o silnějších účincích. Bylo by velmi zajímavé zjistit fyzikální vlastnosti gospelové hudby a mozkovou reakci při poslechu a zpěvu gospelu.
40
Resumé I Tato práce je prvním pokusem zmapovat českou gospelovou scénu. Bylo důleţité nejprve ujasnit otázku, co je to gospelová hudba a jaké má znaky. Tyto otázky jsou zodpovězeny v prvních dvou kapitolách, kde je nejprve pojem definován a poté jsou popsány vývojové fáze, na kterých byly znaky gospelové hudby doloţeny. Gospelová hudba tak byla jasně vymezena. Ve druhé části práce je nejprve stručně představeno postavení gospelové hudby v Evropě. V rámci evropské otázky gospelu je zde zmíněn i terminologický problém gospel music na Slovensku. Poté je jiţ přistoupeno k vlastnímu soupisu českých gospelových sborů. Snahou bylo uvézt sbory v chronologickém pořadí s důrazem na okolnosti jejich vzniku. Dále je pozornost věnována gospelovým workshopům konaným na našem území a jejich úloze a vlivu na českou gospelovou scénu. Touto prací byl podán ucelený pohled na gospelové sbory a gospelové dění v České republice.
41
Resumé II This work is the first attempt at getting a picture of the Gospel scene in the Czech republic. It was important at first to clarify what Gospel music is and what are its features. These questions are answered in the first two chapters, where Gospel music is firstly defined and then its music characteristics are described through its musical development. Gospel music was thus clearly defined. In the beginning of the second part of my work the position of Gospel music in Europe is briefly described. As a part of the European issue of Gospel music, the terminological problem of Gospel music in Slovakia is also mentioned here. Afterwards the list of Czech gospel choirs is approached. The aim was to present the choirs in a chronological order with emphasis on the circumstances of their creation. Then the attention is turned to the Gospel workshops that are held here and their role and influence on the Gospel scene in the Czech republic. Thanks to this work a comprehensive view of Gospel choirs and Gospel happening in the Czech republic was presented.
42
Seznam pramenů a literatury BOYER, H. C. – RAY, H. – KERNFELD, B. Heslo: „Gospel music“. The new Grove dictionary of American music. 1st pub. London: Macmillan Press, 1986, s. 248-261 CARPENTER, Bill. Uncloudy Days. The Gospel Music Encyklopedia. San Francisco: Backbeat Books, 2005.
FOJTÍKOVÁ, Lucia. Gospel music a repertoár novej duchovnej piesne. Diplomová práce, FF Univerzity Komenského v Bratislave: Bratislava, 2013.
ŠEVČÍKOVÁ, Jana. Vývoj gospel music na Slovensku po roku 1989. Profiloví interpreti a súčasné aktivity. Diplomová práce, FF Univerzity Komenského v Bratislave: Bratislava, 2006.
WISE, Raymond. Defining African American gospel music by tracings its historical and musical development from 1900 to 2000: dissertation. Ann Arbor, Mich.: UMI, 2002, 369 s.
GOSPEL PRAGUE. Podklady z přednášek. 2011 Webové stránky gospelových sborů: FINE GOSPEL TIME. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.gospeltime.cz> REVELATION GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: TOUCH OF GOSPEL. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: 43
BRNO GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.brnogospel.cz> MAMINA GOSPEL. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.maminaklub.com> RAINBOW GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.rainbowgospel.cz> MARANATHA GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: ADD GOSPEL. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.addgospel.cz> KEEP SMILING GOSPEL. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.keep-smiling.cz> GOSPEL LIMITED. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.gospellimited.cz> GENERACE GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.generacegospel.ic.cz> GENERACE GOSPEL CHOIR. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: GOSPEL4LIFE. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: GOSPEL PORT. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.mujport.cz/gospel> AM GOSPEL. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.amgospel.estranky.cz>
44
GOSPEL VOICES. [online] 2014 [cit. 6. Května 2014] Dostupné z: <www.gospelvoices.cz> ALFA GOSPEL PRAISES. [online] 2014 [cit. 8. Května 2014] Dostupné z: .
Webové stránky gospelových workshopů: GOSPEL TRAIN. [online] 2014 [cit. 8. Května 2014] Dostupné z: <www.gospeltrain.cz> GOSPEL (AŢ) NA DŘEŇ. [online] 2014 [cit. 8. Května 2014] Dostupné z: BRNĚNSKÉ GOSPELOVÉ DNY. [online] 2014 [cit. 9. Května 2014] Dostupné z: GOSPEL WORKSHOP V ORLOVÉ. [online] 2014 [cit. 9. Května 2014] Dostupné z: GOSPEL CAMP. [online] 2014 [cit. 9. Května 2014] Dostupné z: FAMILY GOSPEL. [online] 2014 [cit. 9. Května 2014] Dostupné z: DUŠE ZPÍVEJ. [online] 2014 [cit. 9. Května 2014] Dostupné z: Ostatní internetové zdroje: BOHEMIA
CANTAT.
[online]
2014
[cit.
45
9.
Května
2014]
Dostupné
z:
CESTY VÍRY, Gospel v Čechách a na Moravě. Česká televize, 2011. [online] 2014 [cit. 7. Května 2014] Dostupné z: < http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/311298380070011gospel-v-cechach-a-na-morave/> HÝBL, Simeon. [online] 2014 [cit. 7. Května 2014]
Dostupné z:
KORZO. Alfa Gospel Praises zazpívá hymnu na Václaváku. [online] 2014 [cit. 7. Května 2014] Dostupné z: Oxford dictionaries, „Gospel“ [online] 2014 [cit. 29. Dubna 2014] Dostupné z:
46
