Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Státní bezpečnost na okrese Svitavy v 60. a 70. letech. Pohled do činnosti a struktury tajné politické policie na úrovni okresu. (bakalářská diplomová práce)

Jakub Švec

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Němec, Ph.D.

1

Brno 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu pouţitou literaturu a prameny.

vlastnoruční podpis

datum

2

Poděkování: Velký dík patří vedoucímu mé práce Mgr. Jiřímu Němcovi, Ph.D. Děkuji mu za odborné vedení, připomínky, cenné podněty a nápady. Dále děkuji všem zaměstnancům Archivu bezpečnostních sloţek ČR v Kanicích za zpřístupnění veškerých materiálů a za udílení rad, které mi pomohly při sestavování tématu a tvorbě práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat svým přátelům a rodině za jejich upřímnou trpělivost a nekonečnou podporu.

3

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 5 1. Prameny a literatura .................................................................................................................. 8 1.1 Prameny............................................................................................................................... 8 1.2 Literatura ............................................................................................................................. 9 2. Systém Státní bezpečnosti ....................................................................................................... 11 2.1 Obsah pojmu Státní bezpečnost ........................................................................................ 11 2.2 Organizace a správa StB na úrovni okresu ........................................................................ 12 2.3 Propojení a spolupráce okresního oddělení StB s oblastními sloţkami ............................ 15 2.4 Agenturní síť ..................................................................................................................... 17 3. Politická situace ve sledovaném období .................................................................................. 19 4. Nepřátelé státu ......................................................................................................................... 20 4.1 Vnější nepřítel ................................................................................................................... 20 4.2 Vnitřní nepřítel .................................................................................................................. 21 4.3 Šedesátá léta ...................................................................................................................... 22 4.4 Období normalizace .......................................................................................................... 23 4.5 Represe a prevence ............................................................................................................ 24 5. Příslušníci okresního oddělení StB Svitavy ............................................................................ 25 5.1 Přehled zjištěných příslušníků působících v 60. a 70. letech na oddělení StB Svitavy..... 25 5.2 Kádrová kritéria příslušníků StB ....................................................................................... 28 5.3 Rozdělení témat mezi příslušníky StB Svitavy ................................................................... 30 6. Činnost Státní bezpečnosti na okrese Svitavy ......................................................................... 32 6.1 Charakteristika okresu ....................................................................................................... 32 6.2 60. léta. .............................................................................................................................. 34 6.2.1 Emigrace..................................................................................................................... 35 6.2.2 Akce „Evropa“ ........................................................................................................... 36 6.2.3 Výjezdáři do KS ......................................................................................................... 37 6.2.4 Navrátilci .................................................................................................................... 38 6.2.5 Ekonomika ................................................................................................................. 39 6.3 Reakce na srpen 1968........................................................................................................ 39 6.3.1 Němci ......................................................................................................................... 40 6.3.2 Zahraniční rozvědky ................................................................................................... 41 6.3.3 K-231, KAN, ČSL ...................................................................................................... 42 4

6.4 Období normalizace .......................................................................................................... 43 6.4.1 Stav agenturní a důvěrnické sítě na okrese Svitavy do října 1974 ............................. 44 6.4.2 Vnější nepřítel ............................................................................................................ 45 6.4.3 Vnitřní nepřítel ........................................................................................................... 47 6.4.4 Ochrana ekonomiky (EKO) ....................................................................................... 48 6.4.5 Agenturně operativní práce za rok 1973 a 1974......................................................... 48 6.5 Charta 77 ........................................................................................................................... 49 6.6 Oddělení pasů a víz ........................................................................................................... 51 6.6.1 Statistický přehled o příjezdu VC z KS v roce 1980 na okres Svitavy a jejich ubytování ............................................................................................................................. 51 6.6.2 Emigrace v roce 1980 ................................................................................................. 51 6.7 Akce „Louisa“ ................................................................................................................... 51 Závěr ........................................................................................................................................... 52 Archivní prameny........................................................................................................................ 54 Seznam literatury ........................................................................................................................ 54 Seznam zkratek ........................................................................................................................... 55 Seznam příloh.............................................................................................................................. 57

Úvod Sloţky Státní bezpečnosti (StB)1 neboli „tajné politické policie komunistického reţimu v Československu“, tvořily nedílnou součást komunistického bezpečnostního aparátu. V systému socialistických států byla, a mnohdy ještě dnes je, tajná policie nezbytnou sloţku pro udrţení moci vládnoucí strany a její ideologie. Síla tajné policie spočívala především v šíření strachu mezi obyvatelstvem. Jednak se tento strach šířil formou zatýkání, výslechů, soudních procesů, vězněním, fyzického i psychického násilí a mnohdy i popravami osob. Za druhé se strach mezi lidmi šířil uţ s vědomím, ţe prakticky celá společnost, kaţdý čin, kaţdý proslov je sledován buď samotnou tajnou policií, nebo její všudypřítomnou agenturní sítí. A právě ten pocit, ţe je člověk neustále někým sledován, u něj vyvozuje pocit strachu, který v člověku potlačuje jeho 1

Některé názvy budou v práci dále pouţívány ve formě zkratek uvedených v závorce za názvem. Plné názvy veškerých zkratek jsou rovněţ obsaţeny na konci této práce v sekci „Seznam zkratek“.

5

přirozenou vůli po svobodě. A právě tato „obyčejná svoboda“ (slova, vyznání, individuálního rozhodování atd.), představovala pro totalitární reţimy2 největšího nepřítele. Ale pokud člověku vezmete jeho víru, svobodu a zasejete mu do mysli zrnko strachu, tak takový člověk se pro vás stane lépe manipulovatelný, ovladatelný a budete ho mít pod kontrolou. V komunistickém Československu představovala tyto „zasévače strachu“ právě Státní bezpečnost. StB byla jednou ze sloţek Ministerstva vnitra (nebo Ministerstva národní obrany) a fungovala podle vzoru sovětské sesterské tajné sluţby NKVD, později přetransformované na KGB. Státní bezpečnost vznikla při výstavbě nového bezpečnostního aparátu státu, o kterém bylo rozhodnuto na konci druhé světové války, na jednání tzv. „Košického vládního programu“. V říjnu 1945 byl vytvořen Sbor národní bezpečnosti, jehoţ jednu sloţku tvořila právě StB. Ta měla původně za úkol vést vyšetřování podle retribučních zákonů, měla dohlíţet na tisk apod. Jiţ od svého vzniku se StB dostávala pod stále větší vliv komunistů, kteří ji nakonec zcela ovládli. Po únoru 1948 se Státní bezpečnost stala hlavní mocenskou pákou komunistů, kteří ji naplno vyuţili při likvidaci veškeré opozice a pro definitivní upevnění své moci a svého postavení ve státě. Státní bezpečnost hrála i nadále hlavní roli v zakladatelském období komunismu, byla vyuţívána pro odhalování a zpacifikování všech skutečných nebo i domnělých nepřátel vládnoucího reţimu. Slouţila při vykonstruovaných procesech s „třídním nepřítelem“, ale i v procesech se stranickými funkcionáři. Vše řízeno podle sovětského vzoru. Takto StB slouţila straně a její ideologii, s větší či menší intenzitou, po téměř dlouhých 40 let aţ do konce revolučního roku 1989. Tato práce si klade za cíl poukázat na fungování této tajné politické policie na úrovni

svého

nejniţšího

správního

článku

–

úroveň

okresu.

Na

příkladu

Východočeského okresu Svitavy z 60. a 70. let, se snaţí představit hlavní okruhy její působnosti, organizaci a náplň práce. Na nejniţší úrovni, kde bylo ovšem také třeba zajistit klidný chod komunistického aparátu a socialistické ideologie a zabránit jakékoli formě projevu nepřátelských aktivit. Nesnaţí se kritizovat ţádného pracovníka StB (názor na komunistický reţim a morálnost příslušníků StB si zajisté kaţdý udělal sám), ale spíše se snaţí čtenáře seznámit s tím, kdo byli ti lidé, kteří pracovali jako příslušníci tajné policie, co je k této práci vedlo, z jaké sociální skupiny obyvatelstva pocházeli, popřípadě, co měli společného. Zkoumané období je vymezeno lety 1960 - 1970.

2

Více o totalitárních reţimech viz GENTILE, Emilio: Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem. Brno 2008.

6

Pramenné základny týkající se StB na Svitavsku v 50. a 80. letech je málo a obsahuje poskrovnu informací, které by se týkaly tématu práce. Zvolené období je také vhodné z toho důvodu, který uvádí ve své práci Prokop Tomek: „Okresy byly roku 1960 významně reorganizovány, jejich počet se radikálně zmenšil, regiony a jejich části byly organizačně přesouvány do jiných krajů apod“. Proto je období let po roce 1960 vhodné, protoţe se „podoba územně správního členění neměnila (bez ohledu na federalizaci státu)“3. StB se na Svitavsku poprvé objevuje krátce po konci II. světové války. Košický vládní program ustanovil nový řídící orgán pro vnitřní národní bezpečnost. Tímto orgánem se stal Zemský národní výbor, kterému náleţela výkonná moc plněná prostřednictvím Zemského odboru bezpečnosti. Ten se stal řídícím orgánem všech bezpečnostních sloţek, jehoţ výkonným orgánem byl Sbor národní bezpečnosti. SNB vznikl a byl organizován po ukončení činnosti Komise pro vnitřní národní bezpečnosti v říjnu 1945. U oblastních a okresních velitelství SNB v kaţdém kraji působily oblastní a okresní úřadovny StB. A právě někdy v této době vznikla okresní úřadovna StB ve Svitavách. Organizace Státní bezpečnosti byla schválena dne 12. listopadu 1945. Poválečné období znamenalo ve fungování a vývoji Státní bezpečnosti dobu organizační nestability a častých personálních změn. Toto období bylo přípravou KSČ na převzetí politické moci ve státě, čehoţ docílili zajištěním svých pozic v celém bezpečnostním aparátu. To se podařilo prosadit i na StB Svitavy, kde před únorovým převratem roku 1948 působil ve funkci velitele pobočky oblastní úřadovny člen KSČ vstrţm. František Matourek4. StB Svitavy po revoluci nadále pomáhala, i přes velmi časté organizační změny, vybudovat a upevňovat systém komunistické moci. Urputně tak činila prakticky po celá 50. léta. K tomuto období existuje bohuţel malý počet archivních pramenů. Z těch několika málo bylo zjištěno, ţe StB Svitavy vyhledávala veškeré ilegální skupiny, sledovala podezřelou protistátní činnost a kontrolovala průběh oslav probíhajících výročí5.

3

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 9. 4 DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953. Organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek. Praha 2007. 5 ABS, fond B 5_9, Oblastní úřadovna Státní bezpečnosti Svitavy, inv. č. 8, Úřední záznamy proti podezřelým osobám r. 1949.

7

Práce je tematicky rozdělena na dvě větší části. První se věnuje všeobecné struktuře a organizaci Státní bezpečnosti na okresní úrovni a také popisuje „nepřítele“, na kterého se tajná policie, i s pomocí své agenturní sítě, zaměřovala. Druhá část seznamuje s některými příslušníky okresního oddělení StB Svitavy a s jejich konkrétními aktivitami a podává stručný obrázek o práci, činnosti, výsledcích a pozorování celého oddělení Státní bezpečnosti na okrese v období 60. a 70. let minulého století.

1. Prameny a literatura 1.1 Prameny Okresní oddělení StB (O StB) bohuţel nemá (na rozdíl od jiných oddělení StB na okresech) samostatný archivní fond. Takţe samotné dohledávání příslušných archivních materiálů bývá tímto sloţitější. Materiály, jejichţ původcem je O StB Svitavy, jsou uloţeny v Archivu bezpečnostních sloţek České republiky (ABS) v Kanicích u Brna. Materiály ze staršího období (čtyřicátá léta a počátek let padesátých) O StB Svitavy jsou uloţeny ve fondech B 5_9 (Pobočka oblastní úřadovny StB Svitavy) a B 5_9-1 (Okresní oddělení ministerstva vnitra (MV) Svitavy), které se nacházejí ve fondu B 5 (Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové). Archiválie z 60. – 80. let jsou uloţeny ve fondu B 5 a B 5/II (Krajská správa Sboru národní bezpečnosti (SNB) - správa StB (S StB) Hradec Králové). Jedná se většinou o zprávy z Krajské správy SNB a StB Hradec Králové, které v sobě zahrnují souhrnné zprávy, rozkazy, nařízení pro jednotlivá okresní oddělení, tedy i pro oddělení Svitavy. Ale nachází se v nich i několik archiválií, týkajících se přímo činnosti O StB Svitavy. Většinou se jedná o zprávy z prověrek kontrarozvědné činnosti, v nichţ je uvedeno, které problematiky jsou danou součástí StB rozpracovány a kolik pracovníků se jim věnuje (většinou i jmenovitě), jaké svazky součást vede (někde i se stručným shrnutím), popř. jaká agentura je vyuţívána (co se stručně projednává, co je za úkol, jaká je výslednost, četnost schůzek apod.). V zápisech o odevzdání a převzetí písemné agendy jsou rovněţ uvedeny všechny svazky, které byly u O StB uloţeny. V archivním fondu oddělení pasů a víz Svitavy D 5_9/II. se nacházejí písemnosti vzniklé roku 1980. Jedná se hlavně o agendu zabývající se počtem výjezdů čs. občanů do kapitalistických států, počtem

8

emigrací, statistikou a kontrolou vízových cizinců přijíţdějících na území okresu Svitavy. Tyto fondy jsou vedeny oddělením archivních fondů Státní bezpečnosti. K charakterizování profilů příslušníků Státní bezpečnosti poslouţí osobní spisy příslušníků resortu ministerstva vnitra, tedy i příslušníků bezpečnostních sloţek StB působících na O StB Svitavy, které jsou uloţeny ve fondu Personálních spisů příslušníků a zaměstnanců ministerstva vnitra, které spravuje oddělení archivních fondů vojsk Ministerstva vnitra. Významný zdroj informací pro další studium představují předmětné svazky. Ty mohou poskytnout mnoho cenných informací pro lepší představu o náplni práce vykonané na O StB Svitavy. Jedná se o fond svazkové agendy vedené u krajské správy MV Hradec Králové, které obsahují objektové svazky, vyšetřovací a rehabilitační spisy z let 1948 -1990. Tento fond nacházející se v ABS v Praze vede oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů. Základním problémem, který se týká pramenné základny zkoumaného tématu, není v kvantitě, ale v torzovitosti pramenů. Mnoho z nich obsahuje k různým událostem nebo osobám pouze strohé, základní informace, popřípadě neobsahují informace ţádné. Je to dáno do jisté míry tím, ţe úroveň místního průměrného okresu nezaujímala v organizační struktuře MV nikterak důleţité místo. Co se týká hodnověrnosti daných materiálů, tak přesný pohled nám podává Prokop Tomek, který uvádí, ţe: „materiály neobsahují vědomé nepravdy, faktograficky bývají spolehlivé, i kdyţ pochopitelně obsahují jen to, co StB dokázala zjistit. Svazky StB nebyly určeny k informování mimo MV, nebo dokonce ke zveřejnění. Není logické, aby byl jejich obsah nějak z tohoto hlediska „vylepšován“. Kontrolu činnosti operativního pracovníka prováděl jeho nadřízený. Pohled StB byl vymezený ideologicky, kulturně a zkoumal fakta s ornamentní ostraţitostí a podezřívavostí“6.

1.2 Literatura Literatury zabývající se tématem StB bylo napsáno uţ poměrně mnoho. Přesto však doposud chybí nějaké rozsáhlejší dílo zkoumající působení Státní bezpečnosti na okrese Svitavy. Hlavní inspirativní knihou pro tuto práci se tak stala práce Prokopa Tomka Okres na východě7. Autor se v podstatě věnuje stejnému tématu, jen v rámci 6

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 11. 7 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008.

9

jiného okresu, ale shodou okolností ve Východočeském kraji. Na příkladu okresu Havlíčkův Brod popisuje vznik, vývoj a strukturu StB na nejniţším článku státní správy. Podrobně rozepisuje náplň práce Státní bezpečnosti, její agenturní síť, charakterizuje, kterak působila na občany apod. Dobré podněty k tomu, aby si člověk udělal představu o struktuře StB, přinášejí díla Pavla Ţáčka8. Poodhaluje v nich dokumenty, nařízení, směrnice, rozkazy, výnosy ministerstva vnitra, která se týkají správy SNB a jejích sloţek StB a VB. Rovněţ předkládá i mnoho informací o práci s agenturní sítí, o represivních a preventivních opatřeních atd. Vývoj a typy spolupracovníků kontrarozvědky StB jsou také dobře rozpracovány ve sborníku Securitas Imperii v příspěvcích Mariána Guly9 a Zdeňka Vališe10. Kvalitní rozsáhlé dílo, které představuje spoustu faktů o organizačním vývoji státně bezpečnostních sloţek, je studie Jiřiny Dvořákové Státní bezpečnost v letech 1945 – 195311. Bohuţel zde nenalezneme strukturu a organizaci StB let 60. a 70., ale můţeme si díky ní udělat obrázek o vývoji všech bezpečnostních sloţek (MV, MNB, SNB, StB, VKR, VB, LM atd.) jejichţ vývoj, náplň práce a struktura se od období let 1954 -1953 příliš neměnila. Krásný přehled a vysvětlení mnohých pojmů týkajících se StB, SNB, MV, kontrarozvědné práce, atd. nám dává Jiří Bašta12 v příspěvku v Securitas Imperii. Na příkladech diplomových prací absolventů VŠ SNB poukazuje na veškerou činnost a různé techniky práce, které StB prováděla. Rozsáhlé a stěţejní dílo pro pochopení soudobých událostí, týkající se politiky a vztahem společnosti a moci v tehdejším komunistickém Československu je monografie Karla Kaplana Kronika komunistického Československa13. 8

ŢÁČEK, Pavel: Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace. Vybrané směrnice a metodické pokyny politické policie z let 1978-1989. Praha 2001. ŢÁČEK, Pavel: Menší sestra I. Vznik a vývoj První správy ministerstva vnitra 1953-1959 (edice dokumentů). Brno 2004. 9 GULA, Marián: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 1. Sborník k problematice bezpečnostních služeb. Praha 1994, s. 6-17. 10 VALIŠ, Zdeněk: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 2. Praha 1995, s. 330-334. 11 DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953. Organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek. Praha 2007. 12 BAŠTA, Jiří: Kontrarozvědná činnost StB proti vnějšímu nepříteli v diplomových pracích absolventů VŠ SNB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 58-257. 13 KAPLAN, Karel: Kronika komunistického Československa: Kořeny reformy 1956-1968 Společnost a moc. Brno 2008.

10

O krutosti vyšetřovacích metod Státní bezpečnosti v 50. letech vypovídá kniha StB o sobě14, ve které se bývalý vyšetřovatel StB Bohumil Doubek osobně zpovídá ze svých činů a popisuje zrůdnost vyšetřovacího systému StB, který byl u nás řízen podle vzoru SSSR prostřednictvím sovětských poradců. Na knize spolupracoval a jako editor ji vydal přední historik komunistické éry v Československu Karel Kaplan. Ve výše zmíněném sborníku Securitas Imperii se nachází příspěvek Ondřeje Koutka15 pojednávající o celorepublikové kontrarozvědné akci „Evropa“. V příspěvku popisuje důvod vzniku, charakter, průběh a výsledek této akce, o které je okrajově zmíněno i v této diplomové práci. Poznatky o sledovanosti církví, především Českobratrské církve evangelické, Státní bezpečností na okrese Svitavy můţeme dohledat v práci Petra Dinuše16.

2. Systém Státní bezpečnosti 2.1 Obsah pojmu Státní bezpečnost Státní bezpečnost, nebo-li tajná politická policie, byla součástí Sboru národní bezpečnosti, který náleţel do resortu Federálního Ministerstva vnitra ČSSR. Veškerá činnost StB byla řízena interními předpisy a normami, jelikoţ zákonná úprava jejich aktivit neexistovala (StB odvozovala svou činnost z § 9 zákona č. 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti, ve kterém je uvedena spolu s Veřejnou bezpečností (VB) jako jedna ze dvou sloţek SNB). Veškeré fungování StB prakticky podléhalo nařízením ministra vnitra, jeho náměstků, náčelníků správ a dalších zodpovědných funkcionářů. Patřila k nesporné mocenské opoře státu, čehoţ díky svému postavení a důleţitosti často vyuţívala a zneuţívala ke konání činností, které byly v rozporu s tehdy platnými zákony, nařízeními a směrnicemi17. Státní bezpečnost zasahovala tam, kde byla potřeba politická a právní ochrana důleţitých zájmů Komunistické strany Československa (KSČ), k udrţení stability moci. Vyhledávala, sledovala, kontrolovala, vyšetřovala a likvidovala veškeré „odpůrce“, kteří se dopouštěli, nebo mohli dopustit trestných činů proti republice. V praxi totalitního

14

KAPLAN, K. (ed.): StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka. Praha 2002. KOUTEK, Ondřej: Akce EVROPA. In: FORMÁNKOVÁ, P. (ed.): Securitas Imperii 13. Praha 2006, s. 37-75. 16 DINUŠ, Petr: Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB. Praha 2004. 17 BAŠTA, Jiří: Kontrarozvědná činnost StB proti vnějšímu nepříteli v diplomových pracích absolventů VŠ SNB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 59 - 60. 15

11

státu nebylo pro tajnou policii výjimkou porušovat a obcházet zákony, pronásledovat politické odpůrce nebo pouţívat nezákonných metod18. Její činnost se tak pohybovala v oblasti „mimoprávní, nikoliv však protiprávní“19.

2.2 Organizace a správa StB na úrovni okresu Co se týče tématu struktury StB na okresech, je zde opět příhodné parafrázovat z práce Prokopa Tomka20. Struktury StB na úrovni okresu byly po celé období své existence organizačně podřízeny krajské součásti StB. Dne 1. ledna 1949 bylo v ČSR zrušeno dosavadní zemské uspořádání a nahrazeno novým územním členěním, které tvořilo devatenáct krajů s 270 okresy. Krajské velitelství bylo sloţeno z vedení a týlových sluţeb a jeho struktura obsahovala jiţ tehdy tři základní operativní oddělení, se třemi tematickými okruhy zájmu StB: oddělení obranné (kontrarozvědné), politické (vnitřní zpravodajství) a hospodářské (ekonomická kontrarozvědka). V květnu 1950 bylo zřízeno Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), jemuţ mj. podléhaly i výkonné součásti krajských velitelství Státní bezpečnosti a velitelství Veřejné bezpečnosti (VB). Krajským velitelstvím byla podřízena okresní velitelství. 8. října 1953 bylo MNB zrušeno a její bezpečnostní sloţky byly včleněny zpět do nově organizovaného Ministerstva vnitra (MV). K 1. lednu 1954 byly utvořeny krajské správy MV a okresní oddělení MV, v jejichţ kompetenci byly řízeny krajská a okresní velitelství StB a VB . Toto organizační rozdělení znamenalo první sjednocení VB i StB do jednotného celku v rámci kraje. Státní bezpečnost přímo řídil I. zástupce náčelníka KS MV. Veřejnou bezpečnost kontroloval jeho zástupce. Státobezpečnostními odbory byly: II. odbor – kontrarozvědka21 (problematika zahraniční organizace, reemigranti, Němci, Jugoslávci, Řekové, hraniční převaděči).

18

Srov. BAŠTA, Jiří: Kontrarozvědná činnost StB proti vnějšímu nepříteli v diplomových pracích absolventů VŠ SNB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 59 - 60. a TOMEK, Prokop: Okres na Východě 19601989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 15. 19 ŢÁČEK, Pavel. Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace. Vybrané směrnice a metodické pokyny politické policie z let 1978-1989. Praha 2001, s. 11. 20 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008. 21 Kontrarozvědná činnost byla definována jako souhrn operativních, administrativních, trestně procesních a politickovýchovných opatření prováděných kontrarozvědnými aparáty. Obecně se tyto aktivity pracovníků StB zaměřovaly na odhalování, předcházení a zamezení vyzvědačství, ideologické diverze a jiné podvratné činnosti protivníka. Rozpracování prováděné Státní bezpečností probíhalo liniovým (po linii NSR, USA, pravice, ekonomika apod.) nebo objektovým způsobem. Viz BAŠTA, Jiří: Kontrarozvědná činnost StB proti vnějšímu

12

III. odbor – vnitřní zpravodajství (sionisté, církve, náboţenské organizace, teroristická činnost). IV. odbor – ekonomická kontrarozvědka (energetika a stavebnictví, těţké strojírenství) Samostatný „I. odbor“ neřídila krajská správa (KS) MV, ale tento rozvědný odbor byl přímo podřízen centrále rozvědky. Jeho úkolem bylo vytipovávat vhodné kandidáty pro spolupráci v zahraničí a plnit kontrarozvědné úkoly ve státě. V roce 1960 byla v Československu provedena územní reforma. Počet krajů a okresů se sníţil z devatenácti na deset. Tehdy se okres Svitavy (náleţející do kraje Pardubického) stal součástí nově vzniklého Východočeského kraje (VČK) a ve stejném rozsahu existoval aţ do devadesátých let minulého století. Ve Východočeském kraji byla zřízena Krajská správa MV Hradec Králové k plnění úkolů StB, její součástí byla i správa Veřejné bezpečnosti v Hradci Králové. Krajské správě MV Hradec Králové byla podřízena okresní oddělení MV Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněţnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Struktura StB na krajské úrovni byla změněna v roce 1966. Od 1. července 1966 dosavadní funkci krajské správy MV nahradily krajské správy SNB (KS SNB). Krajská správa SNB v sobě zahrnovala sloţky StB i VB. V rámci KS SNB existoval samostatný I. odbor (rozvědka), dále správa StB a v ní II. odbor (kontrarozvědka), IV. odbor (sledování), VI. odbor (technika), odbor vyšetřování StB a oddělení StB v okresech. V okresech byly zřízeny oddělení zabývající se agendou pasů a víz a funkce okresních plnomocníků tiskového dohledu (cenzoři). Takto utvořenou krajskou správu SNB řídil I. náměstek ministra vnitra. 1. ledna 1969 se dosavadní státoprávní uspořádání přeměnilo na federaci a v návaznosti na tuto změnu všechny územní útvary StB i VB přešly do pravomoci republikových ministerstev vnitra. Zástupcem náčelníka KS SNB se stával náčelník (krajské) správy StB nebo náčelník (krajské) správy VB. Rozsah náčelníka KS SNB (který byl jediným představitelem a zástupcem všech sloţek SNB v kraji) byl velký a významně se dotýkal podřízenosti okresních součástí StB. Součástí KS SNB byla správa StB v této podobě: náčelník (současně první zástupce náčelníka KS SNB)

nepříteli v diplomových pracích absolventů VŠ SNB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 63.

13

zástupce náčelníka S StB vnitřní oddělení a operativní skupina samostatné vyhodnocovací a statisticko-evidenční oddělení 1. odbor – kontrarozvědka 2. odbor – vnitřní zpravodajství 3. odbor – ekonomická kontrarozvědka 4. odbor – sledování 6. odbor – zpravodajská technika odbor vyšetřování StB22 Jednou ze sloţek StB, která fungovala v teritoriu okresu, bylo pracoviště zabývající se agendou pasů a víz. Oddělení pasů a víz bylo útvarem, který kontroloval občany cestující do zahraničí, shromaţďoval některé zajímavé poznatky jiných států a také o cizincích. Hlavní náplň práce se skládala z mnoha nezbytných administrativních úkolů při sloţitém procesu vydávání cestovních dokladů a dohledu nad jejich případným zfalšováním. Oddělení se dále také zabývalo tzv. „obrannými“ pohovory s občany vyjíţdějícími do kapitalistických států. „Příslušníci oddělení takto připravovali občany na zájem zahraničních rozvědek, zjišťovali jejich kontakty s emigranty v zahraničí a sbírali další zpravodajsky zajímavé informace, které pak předávali okresnímu oddělení StB. Dále sbírali informace o cizincích (a od cizinců), kteří ţádali o dlouhodobý nebo trvalý pobyt v ČSSR, podíleli se na schvalování ţádostí o výjezd do kapitalistických států a Jugoslávie, sledovali náznaky svědčící o připravované emigraci ţadatelů o vycestování a kontrolovali dodrţování předpisů pro přihlašování cizinců v hotelích v okrese“23. Konečnou podobu struktury a organizace územních útvarů StB na úrovni okresu představoval společný Rozkaz ministrů vnitra ČSSR, ČSR a SSR č. 8/1977 o Zřízení okresních správ SNB. Toto znamenalo, ţe veškerá organizace a fungování bezpečnostního aparátu v okresech byla sloučena do jednotného řídícího celku SNB. Doposud samostatně fungující útvary (okresní oddělení VB, oddělení vyšetřování VB, oddělení (nebo skupiny) StB a okresní oddělení pasů a víz) byly společně zařazeny do celku okresní správy SNB. Náčelník okresní správy SNB měl na starosti veškerou

22

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 17 – 20. 23 Tamtéţ, s. 45 - 46.

14

bezpečnostní situaci a plnění bezpečnostních úkolů v okrese. Za jednotlivé úseky se mu museli zodpovídat zástupce náčelníka pro Státní bezpečnost a zástupce náčelníka pro Veřejnou bezpečnost. V roce 1979 byla struktura okresní správy SNB upřesněna takto: a) útvary OS SNB: vnitřní oddělení nebo útvar s podobnou pracovní náplní (např. štáb OS SNB) hospodářská skupina b) útvary OS SNB – sloţky StB: oddělení StB oddělení pasů a víz c) útvary OS SNB – sloţky VB: odbor VB oddělení vyšetřování VB24. „Mimo územní strukturu Státní bezpečnosti se zde nacházela i nezávisle organizovaná vojenská kontrarozvědka (VKR). Ta byla od roku 1951 aţ do roku 1990 součástí Státní bezpečnosti. Její strukturu tvořili odbory VKR jednotlivých vojenských okruhů, dále oddělení a nakonec na nejniţší úrovni referáty VKR. V rámci okresu byly tedy struktury VKR přítomny, pokud se na jeho území nalézal nějaký vojenský objekt. Základními úkoly VKR byla ochrana armády před výzvědnými a rozkladnými aktivitami potenciálního vnějšího nepřítele, před nebezpečnými vnitřními vlivy narušujícími morálku a bojeschopnost armády a preventivní ochrana utajovaných skutečností. Sledovala i hospodářskou kriminalitu vojáků, plnila i funkci vojenské policie“25.

2.3 Propojení a spolupráce okresního oddělení StB s oblastními složkami Činnost okresního oddělení StB byla přímo spjata s KS Státní bezpečnosti popřípadě i se samotnou centrálou StB. Toto propojení se vyznačovalo především podáváním pravidelných hlášení okresního oddělení, které obsahovaly zprávy

24

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 21 – 23. 25 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 23 – 24.

15

o událostech, činnostech, rozpracovaných případech v rámci daného okresu. Docházelo také k častým kontrolám a prověrkám o připravenosti, funkčnosti a vedení agendy okresního oddělení. Tyto prověrky prováděli pracovníci pověření krajskou správou a zjištěné výsledky předávali krajskému veliteli StB. Ten v návaznosti na tyto hlášení vydával rozkazy příslušnému okresnímu oddělení, které se týkaly např. zlepšení práceschopnosti

útvaru,

vedení

agendy,

práce

s tajnými

spolupracovníky,

„rozpracování“ určitých osob nebo případů atd. Mnohokrát se spolupráce dostala aţ na centrální úroveň. To se týkalo především řešení případů s tzv. „vízovými cizinci“ (návštěvníci z nekomunistických zemí). Ti se pohybovali po celém území státu a pro StB představovali hlavní sledovací objekty, neboť se automaticky stávali podezřelými ze špionáţe, z plánování diverzních akcí a z šíření protistátní ideologie na místní občany. K další kooperaci sloţek StB docházelo při sledování vnitřního nepřítele. Za příklad lze uvést dojíţdění disidentů na své chaty, popřípadě na návštěvy za známými do teritoria okresu. Podle StB zde mohlo docházet k projevům protistátní ideologie, k předávání informací ze západních států, tisku letáků, šíření exilové nebo samizdatové literatury apod. Na úrovni

ochrany vojenských objektů často

okresní

oddělení

StB

spolupracovalo s místní vojenskou kontrarozvědkou. Podchycovali a sledovali osoby, které vykazovaly jakoukoli

diverzní

nebo kontrarozvědnou činnost

směrem

k vojenským objektům nacházejících se v teritoriu okresu. Docházelo také k napojení na uniformovanou sloţku SNB – Veřejnou bezpečnost. StB a VB spolu prováděly především preventivní opatření, která se týkala blíţících se velkých a pro reţim citlivých společenských akcí nebo svátků, jako byly například: 1. máj, Státní svátek vzniku republiky, později 21. srpen atd. Mimo sloţky SNB bylo okresní oddělení StB napojeno na místní stranické sloţky KSČ. Mezi její nejdůleţitější partnery patřil okresní výbor KSČ. Ten, prostřednictvím svého tajemníka, představoval nejvyšší a nejmocnější stranický orgán na okrese. Tento výbor měl faktickou moc nad všemi stranickými výbory KSČ, ale i nad výrobními podniky a společenskými organizacemi. De facto tak měl dohled nad všemi občany ţijícími v daném okrese, čímţ se stával velice vítaným spolupracovníkem místní StB. K zajištění veřejného pořádku napomáhal okresní národní výbor26. Partnera

26

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 31.

16

představovaly také Lidové milice (LM), a další různé hospodářské, ekonomické nebo společenské sloţky.

2.4 Agenturní síť V rámci „boje“ příslušníků kontrarozvědky StB za ochranu zájmu státu proti neţádoucím aktivitám zejména tzv. protistátního charakteru, byla rozlišována na jedné straně zpravodajská činnost a na druhé straně „kontrarozvědné rozpracování“ (aktivní zájem o osobu či objekt). Zpravodajská činnost byla příslušníky StB vyuţívána zejména pomocí sítě tajných spolupracovníků (TS), důvěrníků (D) a oficiálních pramenů. Definice všech druhů TS StB se v průběhu let v návaznosti na politickou situaci měnily. První směrnice o práci s agenturou byly vydány v roce 1948 jako „Pomůcka administrativně – operační pro krajská velitelství Státní bezpečnosti“27. Základní rozdělení kategorií se však v průběhu let však významně neměnilo. V období let 1962 – 1972 existovaly ve Státní bezpečnosti čtyři kategorie tajných spolupracovníků28. Zdeněk Vališ ve svém příspěvku v Securitas Imperii uvádí, ţe tento systém u Státní bezpečnosti zavedl kapitán Bedřich Pokorný29. agent – tajný spolupracovník schopný aktivně „rozpracovávat“ zadané osoby a prostředí. Byla to osoba, která mohla plnit jakékoliv zpravodajské úkoly vţdy, kdyţ to bylo potřeba a v kterémkoliv prostoru, obyčejně za odměnu, a to jak na vlastním území, tak i na území cizího státu. informátor – tajný spolupracovník, jehoţ úkolem bylo získávat poznatky především prostřednictvím svého výhodného postavení v důleţitých objektech, v místech výskytu „nepřátel“, v pohraničí apod. Byly to osoby, které zpravodajcům mohly čas od času poskytnout informace o různých osobách, 27

GULA, Marián: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 1. Sborník k problematice bezpečnostních služeb. Praha 1994, s. 6-17. 28 Všechny názvy těchto typů spolupracovníků jsou termíny pouţívané StB. V této práci jsou názvy ponechány v původní terminologii. 29 Bedřich Pokorný byl před německou okupací Československa zpravodajským důstojníkem na Slovensku. Po rozpuštění čs. armády pracoval jako úředník na berní správě v Brně. Bezprostředně po 9. květnu 1945 se stal bezpečnostním referentem Zemského národního výboru v Brně a na základě intervence generála J. Bartíka byl v červenci 1945 přidělen na ministerstvo vnitra jako vedoucí obranného zpravodajství. Funkci zastával aţ do roku 1949, kdy se stal náčelníkem Správy táborů nucených prací. Začátkem roku 1951 byl zatčen a následně odsouzen v procesu s O. Závodským a spol. jak za vykonstruovanou trestnou činnost, tak i za pouţívání nezákonných metod při vyšetřování. Zemřel na jaře 1968, kdy údajně spáchal sebevraţdu. Viz VALIŠ, Zdeněk: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 2. Praha 1995, s. 330-334.

17

věcech, opatřeních všeho druhu, pracích, podezřelých činnostech atd., které mohly být zpravodajsky vyuţity, aniţ by o tom informátor věděl. Za informátory bylo nutno si vyhlédnout osoby seriózní, znalé věci, o které chtěla být StB informována. Za poskytnutí informace se jim odměny nedávaly, uţ jen proto, ţe nevěděli, ţe se informace bude dále zpracovávat a vyuţívat. rezident – spolehlivý, zkušený tajný spolupracovník, jehoţ úkolem bylo v izolovaných a špatně přístupných objektech řídit síť tajných spolupracovníků. Jednalo se většinou o hotely nebo podniky, kde byla setkávání tajného spolupracovníka s kádrovým příslušníkem StB obtíţně utajitelná. Rezidentem se mohl stát jen velmi osvědčený a prověřený tajný spolupracovník nebo bývalý příslušník StB v občanském zaměstnání. Tato kategorie se vyskytovala velmi zřídka. majitel konspiračního nebo propůjčeného bytu – konspirační byt byl prostor určený pro schůzky se spolehlivými tajnými spolupracovníky, oficiálně krytý tajným spolupracovníkem nebo kádrovým příslušníkem StB jako zdánlivým nájemníkem, který k tomuto účelu vyuţíval krycí („legálně zfalšované“) doklady. Propůjčený byt byl poskytován na určitou potřebnou dobu k vyuţití od jeho drţitele – tajného spolupracovníka. Vedle těchto kategorizovaných spolupracovníků byl vyuţíván StB i tzv. „důvěrník“. Ten nebyl definován jako tajný spolupracovník, ale v podstatě jako tajný informátor předávající zprávy získané pasivním způsobem v místech jeho působení. Byly to osoby, které měly „důvěru“ zpravodajského pracovníka StB, který musel být přesvědčen o jejich národní, státní a politické spolehlivosti a poznáním jejich osobních vlastností věděl, ţe jsou „charakterní“, „čestní“, „pravdomluvní“ a „mlčenliví“. Pracovník byl dále přesvědčen, ţe nezneuţijí jiných z osobní zášti nebo nenávisti, ţe sluţbu, kterou konají pro pracovníka zpravodajské sluţby, vykonávají z pohnutek čistých, ideálních a ne ze zištných důvodů30. Systém tajných spolupracovníků StB v období let 1972 -1990 vykazoval od předchozího členění mírné změny. Agenturní síť tvořily dva druhy spolupracovníků: tajní spolupracovníci a důvěrníci. Tajní spolupracovníci pracovali v přísném utajení. 30

Tyto typy agenturních spolupracovníků jsou podrobně rozpracovány v příspěvku: VALIŠ, Zdeněk: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 2. Praha 1995, s. 330-334. a také částečně v: TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 69 – 71.

18

Jako tajný spolupracovník nesměl být vyuţit člen z řad KSČ a vyšších státních funkcionářů. Samotná spolupráce se Státní bezpečností bývala dobrovolná, pouze ve zvláštních případech, kdy hrozilo ohroţení státního zájmu (např. v případě ohroţení terorismem, sabotáţemi, záškodnictvím apod.) docházelo k tomu, ţe občan byl ke spolupráci přinucen. Spolupráce vţdy byla řízena tak, jak to vyţadoval příslušník StB. Tajní spolupracovníci se v období let 1972 – 1990 dělili do těchto kategorií: agent rezident drţitel propůjčeného bytu „Důvěrník byl druhým typem spolupracovníka StB. Převzal dosavadní roli informátora a do určité míry i důvěrníka podle dřívější definice, na rozdíl od něj byl ale jeho spis evidován obdobně jako ostatní svazky a spisy StB. Důvěrníci mohli být získáváni „z řad spolehlivých občanů, včetně členů KSČ“. K schůzkám s nimi docházelo i na veřejnosti anebo na pracovištích důvěrníků“31. Jaký prospěch přinášeli tajní spolupracovníci Státní bezpečnosti? Z jejich existence a činnosti plynul StB a reţimu dvojí uţitek. Především přinášeli informace32. Na základě zpráv tajných spolupracovníků byla provedena celá řada rozkladných a preventivních opatření. Tyto zásahy pomáhaly StB udrţovat společnost v povědomí o stálém sledování, coţ bylo významnou formou prevence. Tajní informátoři takto vytvářeli atmosféru strachu. Ta napomáhala reţimu v lepší manipulovatelnosti občanů. Ti se pak báli doţadovat svých občanských práv a svobod. Proto měla jiţ samotná existence agenturní sítě velký význam, větší neţ jaký by se dal z informační produkce tajných spolupracovníků usuzovat.

3. Politická situace ve sledovaném období Po smrti prezidenta Antonína Zápotockého, nastupuje roku 1957 do úřadu Antonín Novotný. Jeho vláda znamenala ústup a v roce 1960 definitivní konec politických poprav. Následovala řada amnestií a politických rehabilitací obětí procesů z 50. let. V roce 1960 došlo ke změně názvu republiky z Československé republiky (ČSR) na Československou socialistickou republiku (ČSSR). V roce 1964 nahrazuje 31

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 69 – 71. 32 Tamtéţ, s. 104 – 105.

19

v SSSR Chruščeva na postu generálního tajemníka ÚV KSSS Leonid Breţněv. Tato změna znamenala období krátkého „tání“ v SSSR, které se přeneslo i do ČSSR. Období, tzv. „praţského jara“ roku 1968, znamenalo definitivní pád Antonína Novotného, kterého ve funkci prezidenta vystřídal Ludvík Svoboda a ve funkci 1. tajemníka ÚV KSČ jiţ v lednu Alexandr Dubček. Politické události „praţského jara“ vyústily ve známou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968. Srpnové události znamenaly konec pro tajemníka Dubčeka, kterého v dubnu 1969 vystřídal Gustáv Husák. Tento moment znamenal počátek období tzv. „normalizace“, procesu návratu centralistické vlády komunistů. Vše provázela velká vlna emigrace čs. občanů. Normalizaci provázely prověrky členů komunistické strany, které měly zjistit jejich postoje a politické názory během „praţského jara“. Kdo nevyhovoval, byl vyloučen ze strany a musel se často rozloučit se svým pracovním místem. Za normalizace spousta lidí pro své liberální názory přišla o práci, byla obnovena cenzura, zrušeny byly mnohé zájmové, politické organizace a sdruţení. Rok 1975 znamenal konec ve funkci prezidenta pro Svobodu, na jehoţ místo byl zvolen, a dlouhých 14 let v ní působil, Slovák Gustáv Husák. K nejvýznamnější akci odporu proti stávajícímu reţimu patřila tzv. Charta 77. Tato neformální občanská iniciativa ve své petici kritizovala stávající politiku státní moci za to, ţe nedodrţovala základní lidská a občanská práva v ČSSR, které se zavázala dodrţovat podpisem Dokumentu o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975. Situace kolem Charty 77 odstartovala další vlnu zatýkání a likvidování zárodků opozice.

4. Nepřátelé státu Úhlavní „nepřátelé“ komunistického reţimu v ČSSR se v průběhu let měnili v závislosti na politickém a společenském dění ve státě. V následujících kapitolách jsou uvedeni ti „nepřátelé“, kteří byli sledováni Státní bezpečností na okrese.

4.1 Vnější nepřítel Linie boje proti vnějšímu nepříteli státu byla téţ nazývána linie I. odboru krajské správy

StB33.

Problematika

zahrnovala

boj

proti

zahraničním

rozvědkám kapitalistických států (KS), především z USA, Německé spolkové republiky (NSR), Rakouska, Francie a Anglie. Dále byla kontrolována a sledována činnost 33

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s., s. 111.

20

„vízových cizinců“34 (VC), diplomatů, pracovníků, podnikatelů z nesocialistických států, kteří přijíţděli do ČSSR. Úkolem I. odboru bylo odhalovat spolupracovníky zahraničních rozvědek mezi čs. občany apod. Všechny kroky a postupy kontrarozvědky byly zaměřeny především na izolaci občanů od svobodného světa. Proto byli ustavičně a urputně sledováni v zahraničí významní emigranti. Komunisté pochopili, ţe exulanty nepřimějí k návratu zpět do vlasti pouhou propagandou. Pokoušeli se proto některé významné osobnosti ze zahraničí násilím unést zpět za ţeleznou oponu (coţ se jim podařilo například u bývalého ministra Laušmana), případně se je pokoušeli zabít35. „Aby se jejich podvratná činnost setkala s úspěchem, museli zcela nezbytně exil infiltrovat svými agenty. Dělali to dlouhodobě a usilovně, nejen po únoru 1948, ale také po sovětské okupaci v roce 1968 a vlastně aţ do pádu komunistického reţimu v Československu“36. Sledována byla činnost tzv. „výjezdářů“ a byly prováděny výslechy tzv. „navrátilců“ z KS37. U těchto osob vznikala podezření, ţe v zahraničí přišly do kontaktu s nepřátelskou rozvědkou, a tak mohly být získány jako její agenti pro špionáţ na území ČSSR. Na druhé straně se StB některé občany z řad výjezdářů a navrátilců snaţila dokonce získat a vyuţít pro svoji zahraniční rozvědnou agenturní síť. „Podle názoru teoretiků Státní bezpečnosti existovala na Západě celá řada údajných „center ideologické diverze“ (ideodiverze), jejíţ hlavním smyslem měla být snaha o likvidaci komunistických reţimů. Jednalo se prakticky o všechny mezinárodní nevládní i vládní organizace působící zejména na území USA, Velké Británie a NSR. Byly sem dohromady řazeny například Amnesty International, PEN Club, CIA, Rádio Svobodná Evropa a mnoho dalších“38.

4.2 Vnitřní nepřítel Kontrole StB uvnitř státu podléhalo vše, co mělo, ale třeba i jen mohlo nepřímo mít nějaký vliv na stabilitu moci KSČ. Formálně se jednalo o celou řadu moţných trestných činů proti republice (vlastizrada, podvracení republiky, teror, poškozování 34

Obyvatelé cizích států (povětšinou kapitalistických), přijíţdějících na území ČSSR za návštěvou příbuzných nebo za turistikou. 35 ŢÁČEK, Pavel: Menší sestra I. Vznik a vývoj První správy ministerstva vnitra 1953-1959 (edice dokumentů). Brno 2004, s. 9-12. 36 Tamtéţ. 37 „Výjezdář“ – termín StB označující čs. občana, jemuţ byla povolena cesta do nesocialistického zahraničí, „navrátilec“ – občan, který se vrátil do ČSSR natrvalo po legálním či nelegálním pobytu v zahraničí. Dále v této práci terminologie ponechána. 38 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 117.

21

státu světové socialistické soustavy a hanobení jejího představitele, pobuřování, zneuţívání náboţenské funkce, hanobení republiky a jejího představitele, opuštění republiky, poškozování zájmu republiky v cizině atd.) Vnitřní politický nepřítel představoval v chápání Státní bezpečnosti jakoukoli formu opozice, která byla v systému komunistického reţimu nelegální. Po událostech roku 1968 byla aktivita reformní opozice zlikvidována a nebyla jiţ nikdy později jakoukoli formou povolena. Pokud tedy hovoříme o „nepřátelích Státní bezpečnosti“ tak prakticky se jednalo o skupiny odpůrců reţimu, nikoli o opozici samotnou. Hlavnímu zájmu StB se „těšily“ nejlépe organizované a nejpočetnější skupiny – církev a undergroundu. Vnitřní nepřítel pro StB existoval trvale. Měnilo se ale jeho sloţení. Vlivem politického a společenského vývoje se objevovaly nové skupiny skutečných či domnělých nepřátel. Pro StB nehrála primárně roli reálná nebezpečnost, ale příslušnost k určitým rizikovým skupinám obyvatel39.

4.3 Šedesátá léta V průběhu 60. let se StB stále soustřeďovala na lidi postiţené převzetím moci komunisty v únoru 1948 a následnou perzekucí v padesátých letech. Byli to lidé, kteří se činně angaţovali v různých subjektech před únorem 1948, a jejich zájmy byly odlišné zájmům

komunistů.

Další

spektrum

nepřátel

představovala

skupina

tisíce

amnestovaných lidí, především z roku 1960, kteří byli odsouzeni v padesátých letech. Trvalého

nepřítele

pro

komunistický

reţim

představovaly

církve,

zejména

římskokatolické. Nebezpečí vycházelo především z jejich ideologie a také díky četným vazbám na zahraničí. Pro historickou a politickou nespolehlivost, byli také v centru zájmů příslušníci národnostních menšin, zejména Ţidé a Němci40. Problémovou skupinu tvořili zemědělci (především tzv. „kulaci41“), kteří se bouřili nebo nesouhlasili se znárodňováním. Klíčovým rokem v profilaci vnitřního nepřítele byl rok 1968. Nebývale svobodných podmínek praţského jara vyuţili bývalí političtí vězni k vytvoření své zájmové organizace – Klubu 231 (K-231)42. Hlavním iniciátorem zaloţení K-231 na Svitavsku byl bývalý profesor náboţenství František Střítezský, člen řádu Piaristů, který 39

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 120 – 122. 40 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 129. 41 Těţko definovatelný pojem. Bolševici v sovětském Rusku takto označovali „bohatého“ rolníka. 42 Klub 231 – Číslovka symbolizovala zákon č. 231/1948 SB. na ochranu republiky, podle něhoţ byli političtí vězni odsuzováni v politických procesech padesátých let. Cílem organizace bylo soustředit postiţené, podpořit projevy usilující o návrat demokracie, dosaţení právní rehabilitace členů a vzájemná podpora.

22

po roce 1948 zaloţil organizaci „mladých“. Stal se jejich ideovým vedoucím, ukrýval jim zbraně apod. Byl odsouzen k vysokému trestu odnětí svobody, propuštěn na amnestii. Po propuštění byl několikrát v zahraničí, se kterým udrţoval stálé styky, především v oblasti církevní43. Během praţského jara, byla zachycena také větší aktivita členů Klubu angaţovaných nestraníků (KAN) a Československé strany lidové (ČSL).44

4.4 Období normalizace Dubnem 1969 se datuje počátek nové etapy – tzv. normalizace. Úhlavním nepřítelem se pro KSČ stali lidé, kteří se v době praţského jara aktivně podíleli na revolučních snahách a tíhli k demokratizaci reţimu. Vládnoucí reţim nazýval tyto skupiny lidí jako „exponenty pravice“ nebo „pravicový oportunisté“. Za normalizace patřili tito lidé k nejvíce stíhaným, vyslýchaným a nejvíce sledovaným. Angaţovali se především v organizacích, jako byl Klub-231, KAN. Patřili sem občané usilující o znovu obnovení Sociální demokracie a funkcionáři, kteří pracovali v nakrátko obnoveném Skautu (Junák). Dále členové různých odborových organizací, ale také členové KSČ, StB, VB a armády, kteří neprošli normalizačními prověrkami. Nová generální směrnice pro sledování nových nepřátel obsahovala jména osob, které údajně připravovaly „kontrarevoluci“ v Československu. Vedle konkrétních jmen zde byl obsaţen i výčet nepřátelských skupin, které se měly stát hlavní zájmovou skupinou sledování StB. Konkrétně se jednalo o skupiny: K-231, KAN, Československá strana socialistická, Československá strana lidová, církevní Dílo koncilové obnovy atd45. Postupně od druhé poloviny 70. let vnímala StB nového nepřítele v podobě různých organizací a občanských společností, které si kladly za cíl zlepšení ekologie, dosaţení větší náboţenské iniciativy a prosazení ochrany lidských práv. Zrodil se tak nepřítel z řad intelektuálů, kteří směřovali vývoj k demokratickým změnám. Ponejvíce trnem v oku byli pro vládnoucí reţim (a tím největší pozornost od StB si vyslouţili) signatáři Charty 77. Tito uvedení vnější a vnitřní nepřátelé tehdejšího komunistického reţimu, byli sledováni, rozpracováváni, popřípadě perzekuováni po celé ČSSR. Problematika těchto 43

Archív bezpečnostních sloţek České republiky, Kanice u Brna (dále jen ABS), fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 44 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 131. 45 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 133.

23

„nepřátel“ byla rozpracovávána i na okrese Svitavy, tedy na nejniţším stupni struktury StB. Konkrétní čísla, výsledky a samotná činnosti StB na okrese Svitavy bude dále podrobněji popsána ve druhé části této práce.

4.5 Represe a prevence Způsobů, kterými bylo moţno postihnout občany dopouštějící se protistátní činnosti, měla StB několik. Záleţelo samozřejmě na tom, jakého prohřešku se dotyčný dopustil. Zde jsou uvedeny některé způsoby realizace, kterými mohlo být rozpracovaný případ ukončen: preventivně - výchovné opatření zpravodajské vyuţití informování nebo předání případu bezpečnostním orgánům spřáteleného socialistického státu předání případu vyšetřovacím orgánům u cizinců buď zkrácení pobytu, či vyhoštění se zařazením na index neţádoucích osob nebo u osob poţívajících diplomatickou imunitu návrh na příslušné opatření (vyhoštění diplomatickou cestou) kombinace uvedených způsobů uloţení do archívu, pokud byly dány podmínky zániku trestnosti (amnestie, milost, promlčení, úmrtí pachatele…)46. Od konce 40. let a po celá 50. léta byl komunistický systém upevňován řadou politických procesů, pronásledováním a soudním trestáním osob za protistátní činnost. Od šedesátých let počet těchto postihů začal klesat, ovšem navzdory tomu stoupal počet lidí postiţených formami realizace, tzv. preventivně-výchovných opatření. Prevence představovala v řeči Státní bezpečnosti „činnost Československé kontrarozvědky,

směřující

k odhalování

a

odstraňování

příčin

a

podmínek

vyvolávajících a umoţňujících vznik protispolečenských jevů a trestné činnosti protistátního charakteru“. Takto měla kontrarozvědka díky preventivně výchovnému opatření „včas předcházet společenským škodám“. „Prevence uplatněná v případech jiţ páchané trestné činnosti má na rozdíl od předcházení charakter zamezování dalšímu pokračování trestné činnosti, zejména uplatňováním represivních opatření, včetně jejich

46

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 195.

24

následného preventivního působení“47. V rámci prevence StB také pouţívala opatření administrativně-právní, která sama o sobě vedla k zamezení tzv. trestné činnosti. Tyto formy často závaţně zasahovaly do práva a svobody občana. V praxi vypadaly tyto případy následovně: vyloučení ze studia na SŠ a VŠ vyloučení ze společenských organizací (SSM, KSČ apod.) zamezení v soukromé cestě do zahraničí rozvázání pracovního poměru zamezení pracovního postupu na vyšší funkci zabránění přijetí do pracovního poměru přeřazení na niţší a hůře placené místo znemoţnění dálkového studia změnou podmínek v zaměstnání zamezení přijetí ke studiu odejmutí státního souhlasu k výkonu činnosti duchovního atd. Tato opatření neprováděla přímo StB, ale prostřednictvím zaměstnavatelů, vedení škol či státních institucí48.

5. Příslušníci okresního oddělení StB Svitavy 5.1 Přehled zjištěných příslušníků působících v 60. a 70. letech na oddělení StB Svitavy Bojanovský Miroslav - narozen 1925 v obci Moravec okres Ţďár nad Sázavou. Původní povolání strojní zámečník. 1943 byl totálně nasazen do Jihlavy. Vyznamenán 1952 prezidentem řádem „Za vynikající práci“ v zemědělství. Vzdělání: všeobecné 1959. Odborné a politické vzdělání: Ve sluţbách MV od 20. 6. 1953 – přidělen k útvaru SNB v Příbrami. 15. 10 1954 přešel na KS MV Brno. 1. 3. 1956 ustanoven do funkce referenta na OO MV Svitavy. Dosáhl hodnosti nadporučíka. 31. 7. 1965 propuštěn ze

47

ŢÁČEK, Pavel: Menší sestra I. Vznik a vývoj První správy ministerstva vnitra 1953-1959 (edice dokumentů). Brno 2004. s. 59 – 60. 48 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 197 – 198.

25

sluţeb MV za morální závady (udrţoval styk s cizí ţenou, dopustil se vyzrazování státního tajemství)49. Hanyk Emanuel – narozen 1920 v Litomyšli. Původní povolání natěrač. Jeho otec byl jeden ze zakladatelů KSČ v Litomyšli v roce 1921. Za okupace byl Emanuel Hanyk členem ilegální KSČ v Litomyšli. Vstoupil do partyzánské skupiny Stalin. Vzdělání: osmiletá střední škola. Odborné a politické vzdělání: základní kurz StB 3 měsíce 1949. V SNB od 14. 8. 1949 – StB Brno, od 1. 8. 1950 zařazen na OO StB Svitavy. Roku 1964 zařazen jako starší referent na oddělení pasů a víz Svitavy, kde byl 1. 1. 1971 ustanoven do funkce vedoucího tohoto oddělení. Dosáhl hodnosti kapitána. 1972 potrestán za překročení své pravomoci, kdy neoprávněně vydal cestovní doklad pro cestující do Polské lidové republiky50. Herber Bedřich - narozen 1911 v Hranicích. Původní povolání knihař. 4. 5. 1944 zatčen za ilegální činnost ve skupině Odboj KSČ (v lágru údajně dělal velitele bloku a poţíval plných výhod od Němců). Vzdělání: 5 tříd obecné a 3 třídy měšťanské školy. Odborné a politické vzdělání: 3 měsíce škola SNB. Ve sluţbách MV od 1. 8. 1950. 1954 ustanoven jako zástupce náčelníka OO MV Moravská Třebová. 1960 ustanoven do funkce zástupce náčelníka OO MV Svitavy, kde pracoval do roku 1966 – v hodnosti kapitána byl propuštěn ze sluţby ze zdravotních důvodů51. Klusoň Josef - narozen 1944 v Litomyšli. Původní povolání zemědělský technik. Vzdělání: osmiletá střední škola, 4 letá zemědělská technická škola s maturitou, vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Zisk titulu JUDr. Odborné a politické vzdělání: 3 měsíce nástupní škola SNB a roční kurs KGB v Moskvě 1972/73, večerní škola marxismu-leninismu 1975. Ve sluţbách MV od 1. 8. 1965. 1966 přidělen k VB Praha, 1968 na VB Svitavy, od 1971 přidělen jako referent na O StB Svitavy, kde působil ještě v roce 1976. Dosáhl hodnosti nadporučíka52. Pechanec Jan - narozen 1934 v Poříčí u Litomyšle okres Svitavy. Původní povolání strojní zámečník. Vzdělání: středoškolské. Odborné a politické vzdělání: večerní škola marxismu-leninismu 1969. V SNB od 1. 9. 1958. 1973 dosáhl hodnosti kapitána. Od 49

ABS, fond (f.) Personální spisy ministerstva vnitra, archivní číslo (arch. č.) 2839/25, Miroslav Bojanovský. 50 ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 2022/20, Emanuel Hanyk. 51 ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 2738/11, Bedřich Hrber. 52 ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1335/44, Josef Klusoň.

26

roku 1962 pracoval na úseku operativy StB. 31. 8. 1979 byl propuštěn ze sluţeb SNB ze zdravotních důvodů53. Stejskal Jiří - narozen 1920 v Jestřebí okres Blansko. Původní povolání řezník. Vzdělání: 3 třídy měšťanské školy 1934. Odborné a politické vzdělání: základní škola SNB 3 měsíce 1950, večerní škola marxismu-leninismu. Ve sluţbách SNB od 25. 6. 1950. 24. 9. 1950 zařazen ke StB Brno. 1. 1. 1953 ustanoven do funkce referenta O StB Moravská Třebová. Od 1. 4. 1960 zařazen jako starší referent na O StB Svitavy. 30. 4. 1975 v hodnosti kapitána uvolněn ze sluţebního poměru příslušníka SNB – starobní důchod54. Šiler Vlastimil - narozen 1929 ve Svratouchu okres Chrudim. Původní povolání nástrojář. Vzdělání: úplné střední vzdělání s maturitou (2 letá škola MV Praha 1958 – 1960). Odborné a politické vzdělání: Večerní škola marxismu – leninismu 1974. Absolvoval jazykový kurz němčiny I. stupně 1966, 11 měsíční odborný kurs v SSSR 1972. V SNB od 12. 1. 1955 – přijat na OO MV. V reorganizaci z roku 1960 byl zařazen na OO MV Chrudim a v roce 1966 na Správu StB Hradec Králové jako starší referent pracující na problematice BND. V květnu 1970 byl ustanoven do funkce náčelníka O StB Svitavy, kde působil v hodnosti podplukovníka do 29. 2. 1984 – starobní důchod55. Štrajt Stanislav – narozen 1919 v Rudicích okres Blansko. Původní povolání strojní zámečník. Vzdělání: osmiletá střední škola 1959. Odborné a politické vzdělání: Základní škola SNB 3 měsíce 1950, Večerní škola marxismu-leninismu 1953 – 1956. Ke sluţbě v SNB přijat 25. 6. 1950 - zařazen na StB Brno, 23. 10. 1950 přeloţen na OO StB Moravská Třebová, 1. 4. 1960 ustanoven do funkce staršího referenta OO MV Svitavy, 30. 4. 1976 uvolněn v hodnosti kapitána ze sluţeb SNB – starobní důchod56. Zelenda František - narozen 1915 v Kamenci okres Svitavy. Původním povolání truhlář. Vzdělání: základní osmiletka 1955. Odborné a politické vzdělání: za dobu sluţby u SNB absolvoval 9 měsíční kurs pro velitelské kádry 1950, 5 měsíční kurs pro náčelníky OO VB a 6 měsíční stranickou školu 1956. Ve sluţbách SNB od 17. 4. 1950 – člen SNB Polička, poté OO VB Litomyšl. Od 1. 4. 1960 funkce náčelníka OO VB 53

ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1859/34, Jan Pechanec. ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 3185/20, Jiří Stejskal. 55 ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 3239/29, Vlastimil Šiler. 56 ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 3226/19, Stanislav Štrajt. 54

27

Svitavy. 31. 12. 1970 propuštěn v hodnosti podplukovníka ze sluţeb SNB – starobní důchod57.

5.2 Kádrová kritéria příslušníků StB Do sluţeb SNB nemohl být přijatý kaţdý uchazeč. Obzvláště ţadatelé pro práci v StB byli vybíráni velmi pečlivě. Museli splňovat kádrové poţadavky. Na příkladu příslušníků okresního oddělení StB Svitavy, lze vypozorovat vlastnosti a náleţitosti, které musela splňovat většina tehdejších pracovníků Státní bezpečnosti. Všichni příslušníci byli členy KSČ. Byli (mnohdy aţ fanaticky) věrni straně a komunistické ideologii. Zároveň drtivá většina z nich také zastávala nějakou aktivní funkci u NV v místě jejich bydliště. Předpokladem bylo, ţe členové rodiny uchazeče jsou rovněţ členy KSČ. Nejlepší situace vůbec byla, pokud některý z rodičů patřil k zákládajícím členům obecní KSČ, utvořené ještě v předválečném období. Podle nastudovaných materiálů bylo zjištěno, ţe nevadil fakt, kdy některý z rodičů nebo příbuzných nebyl členem KSČ, ovšem za předpokladu, ţe se neangaţoval u jiné politické strany a jeho politické i osobní názory a postoje nebyly v rozporu se socialistickým zřízením. Drtivá většina příslušníků StB byla sociálního původu dělnického58. Pocházeli povětšinou z chudých dělnických rodin, které často ţili aţ v nuzných podmínkách. Vyrůstali v dobách první republiky a právě zde si utvořili své socialistické názory zaloţené na myšlenkách „utiskování“ dělnické třídy kapitalistickými „boháči“. Nelze se tedy divit, ţe svoji karieru u StB postavili na trvalém boji proti „kapitalistickým nepřátelům“. Přijímáním nováčků pocházejících z dělnického prostředí, měl být zachován „třídní ráz komunistických bezpečnostních sloţek“. Průměrný věk přijatých uchazečů do sluţeb MV se pohyboval okolo 30 let. Nejmladší přijatý příslušník k StB, který působil na StB Svitavy, měl 24 let, nejstarší 39. Z tohoto vyplívá, ţe cílem StB bylo přednostně přijímat lidi v produktivním věku, mající uţ patřičné ţivotní zkušenosti a nikoliv nutně mladé, ambiciózní, ovšem postrádající patřičnou vyspělost. Jedním z dalších kritérií pro přijetí k SNB bylo, ţe dotyčný nesměl udrţovat ţádné aktivní styky s nesocialistickým zahraničím. Nikdo z jeho blízké rodiny nebo příbuzenstva nesměl emigrovat a ani oni nesměli udrţovat vztah nebo mít kontakt na

57

ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1110/15, František Zelenda. Z personálních spisů nalezených příslušníků pracujících na O StB ve Svitavách bylo zjištěno, ţe všichni tito byli sociálního původu dělnického a před přijetím do sluţeb SNB pracovali povětšinou také jako dělníci. Vyučeni byli v oborech jako: strojní zámečník, nástrojář, zemědělský technik, řezník, truhlář. 58

28

někoho z kapitalistického státu59. Většina příslušníků StB Svitavy nebyla náboţenského vyznání. Bylo celkem pochopitelné neuvádět do dotazníků jakékoli náboţenské vyznání, protoţe po linii 3. odboru boje proti nepříteli představovaly církve a sekty jednoho z předních „protivníků reţimu“ a samotná víra v Boha nikdy nešla ruku v ruce s komunistickou ideologií60. Zajímavou skutečností byla úroveň dosaţeného vzdělání. Na okresním oddělení StB Svitavy dosáhl, v 60. a 70. letech (ze zjištěných příslušníků), vysokoškolského vzdělání pouze jeden pracovník61. Míra dosaţeného všeobecného vzdělání, jinak u většiny kádrového sloţení, končila na úrovni absolvování osmileté střední školy. Politicky vychováváni museli být všichni pracovníci. Toto se skládalo z absolvování krátkodobého odborného kurzu SNB, který ve značné míře netrval déle neţ 9 měsíců a dále v navštěvování večerní školy marxismu-leninismu v rámci politické průpravy. Pplk. Vlastimilu Šilerovi a npor. JUDr. Josefu Klusoňovi se podařilo dostat na studium Vysoké školy KGB v Moskvě, kam se dostávala jen malá část příslušníků a většinou z řad slouţících zejména na centrálních součástech SNB. V „krizovém období“ let 1968 – 1969 bylo kritériem spolehlivosti pracovníků StB jejich loajální postoj k SSSR a především souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Na oddělení StB ve Svitavách se podle studie nacházeli vysoce „uvědomělí“ komunisté, neboť všichni do jednoho (včetně jejich rodin) zastávali kladný názor k okupaci země a projevovali podporu znovunastolení centralistické vlády komunistů. V jejich výpovědích, obsaţených v prověrkách spolehlivosti, odsuzovali proreformní politiku, kritizovali bývalého ministra vnitra Pavla62 a pravicové oportunisty. Někteří uváděli, ţe jim bylo během praţského jara několikrát vyhroţováno pomstou, ale i smrtí. Z příslušníků svitavského O StB tak prošli prověrkami 59

Jediným příslušníkem, u kterého bylo zjištěno, ţe člen rodiny ţil v zahraničí, byl pplk. František Zelenda. Jeho bratranec, který dojíţděl dříve do ciziny, zůstal v roce 1950 v Habeši, kde byl údajně zaměstnán jako učitel. Tehdy poručík Zelenda však s ním před tím neudrţoval ţádné velké styky a od roku 1946 se s ním nesetkal a podle jeho vyjádření s ním neudrţoval ţádné styky. Proto nadále kádrově vyhovoval a tato situace nikterak nebránila v jeho další sluţbě. ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1110/15, František Zelenda. 60 Stanislav Štrajt v roce 1950 vystoupil z římskokatolické církve a téhoţ roku byl přijat do sluţeb SNB. Ze zjištěných příslušníků pracujících na O StB Svitavy, jediný kpt. Jan Pechanec uvedl do dotazníku MV, ţe je členem římskokat. církve. Nicméně dodal, ţe tak činní pouze kvůli své matce, ale ţe on sám je nevěřící. ABS, arch. č. 3226/19, personální spis Stanislav Štrajt a ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1859/34, Jan Pechanec. 61 Tím dotyčným byl JUDr. Josef Klusoň, který vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy. ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1335/44, Josef Klusoň. 62 Josef Pavel – v dubnu 1968 jmenován ministrem vnitra. Během jeho působení došlo ke značným změnám v organizaci a pravomoci StB. Na základě moskevských dohod byl 30. 8. 1968 přinucen podat demisi. Viz TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 47.

29

spolehlivosti všichni jako vyhovující pro další práci, nikdo nebyl propuštěn z pracovního poměru ani převelen. Většina z nich také dokonce působila ve funkci člena prověrkové komise, a to v místě svého bydliště. Zjištěnou zajímavostí je to, ţe někteří pracovníci O StB Svitavy měli problémy s alkoholem a to jak s jeho poţíváním v civilu, tak ale i ve sluţbě. V této věci bylo s npor. Miroslavem Bojanovským dokonce zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu opilství. Výsledkem šetření došlo k jeho kázeňskému potrestání63. Pplk. František Zelenda byl 1962 potrestán důtkou za to, ţe při bojovém cvičení poţíval alkoholické nápoje. Za kázeňský prohřešek poţívání alkoholu byl také pokárán kpt. Jan Pechanec64. Všichni zde uvedení příslušníci StB Svitavy byli rovněţ drţiteli medailí „Za sluţbu vlasti“ a „Za obranu vlasti“ a ti, kteří slouţili u SNB déle neţ 30 let, těm náleţel odznak „30 let u SNB“.

5.3 Rozdělení témat mezi příslušníky StB Svitavy Příslušníci O StB Svitavy se podobně jako celá kontrarozvědka StB zaměřovali na tři hlavní linie. „Zatímco na centrální a krajské úrovni pracovaly v jednotlivých liniích stovky, respektive desítky lidí, v podmínkách okresu to byli jen jednotliví referenti“65. Konkrétně na okresním oddělení StB Svitavy zpracovávalo problematiku nepřítele v roce 1960 celkem 10 operativních pracovníků66. Jejich referáty byly rozděleny do tří hlavních linií boje proti nepříteli. Po linii 2. odboru se zpracovávala problematika: Němci, uprchlíci, USA, Anglie, Francie a VC. Po této linii bylo vedeno celkem 55 tajných spolupracovníků, 24 operativních svazků, 5 signálů a 1 typ na verbovku67. 63

Úryvek z usnesení náměstka vojenského obvodního prokurátora podplukovníka justice JUDr. Vojtěcha Nečase z případu trestního řízení s npor. Miroslavem Bojanovským: „npor. Bojanovský plnil dne 27. dubna 1964 určitý služební úkol. Po jeho splnění vzal do vozidla dvě ženy a zastavil se v hostinci v obci Lezník, kde vypil čtyři velké odlivky likéru Vodka. Když mu pak vedoucí hostince odmítl další alkohol podat, učinil záznam do Knihy přání a stížností, který podepsal vymyšleným jménem. Poté nasedl do služebního vozidla a řídil na zpáteční cestě do Svitav“. Viz ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 2839/25, Miroslav Bojanovský. 64 Ten v roce 1959 ještě co by serţant působil ve sluţbě jako stráţný tábora nucených prací v Jáchymově. V této době také navštěvoval devátou třídu střední školy v Ostrově ještě s dalšími příslušníky místního útvaru. Zde Pechanec přemluvil učitelku ruštiny, aby místo vyučování odešli do restaurace Druţba. Zde místo vyučování pili alkohol. Dále bylo u Pechance zjištěno, ţe si bral do třídy pivo při výuce českého jazyka. Viz ABS, f. Personální spisy ministerstva vnitra, arch. č. 1859/34, Jan Pechanec. 65 . TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 109 – 110. 66 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č.. 74, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 67 Tamtéţ, folio (fol.) 16.

30

Tuto problematiku zpracovávali: Npor. Hanyk Emanuel – starší referent, zpracovával problematiku Němci. Npor. Štrajt Stanislav – starší referent, pracoval po linii 2 odboru 1 oddělení. ppor. Bojanovský Miroslav – starší referent, zpracovával problematiku VC68. Po linii 3. odboru se zpracovávala problematika: církve, sekty, burţoazní inteligence, bývalé politické strany. Po této linii bylo vedeno celkem 40 spolupracovníků, 13 operativních svazků, 3 signály a 1 typ na verbovku69. Tuto problematiku zpracovávali: Npor. Horký Ladislav – star. referent, zpracovával problematiku řím. kat. církve, církve, církve nekatolické, sekty, burţoazní inteligenci ve zdravotnictví a SVAZARMU. Npor. Hudec Jaroslav – star. referent, zpracovával problematiku bývalých politických stran a burţoazní inteligenci. Npor. Herber Bedřich – zástupce náčelníka OO MV, zpracovával všeobecně problematiku 3. odboru70. Po linii 4. odboru se zpracovávala problematika zemědělství a průmyslu. Vedeno celkem 52 spolupracovníků, 22 oper. svazků, 3 signály a 8 typů na verbovku71. Zpracovávali: Npor. Kalina Vlastimil – star. referent, zpracovával problematiku zemědělství. Ppor. Špaček Vilém – referent, zpracovával problematiku zemědělství. Ppor. Bláha Oldřich – referent, zpracovával problematiku průmyslu – vyčleněné závody n. p. TOS Svitavy a ADAST Polička. Npor. Stejskal Jiří – referent „ustanovky“72, úkoly „ustanovky“73.

68

Tamtéţ, fol. 16 – 20. Termín „verbovka“ je dalším výrazem z terminologie StB, který pochází pravděpodobně z ruštiny. Znamená pohovor při získání ke spolupráci. Viz. TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 75. 70 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, fol. 20 – 23, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 71 Tamtéţ, fol. 24. 72 „Ustanovka“ – tento termín StB znamenal získání základních dat osoby k přesnému určení její identity. Viz TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 70. 73 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č.. 74, fol. 24 – 28, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 69

31

6. Činnost Státní bezpečnosti na okrese Svitavy 6.1 Charakteristika okresu Okres Svitavy byl na konci padesátých let charakterizován jako průmyslovězemědělský se 106 000 obyvateli74. V roce 1960 vznikl sloučením čtyř bývalých okresů: Svitavy, Litomyšl, Polička, Moravská Třebová. Tato nevelká hlavní města těchto okresů rovněţ tvořila jediná města na nově vzniklém okresu Svitavy. Po roce 1945 ţily na území okresu dvě třetiny obyvatel německé národnosti, z nichţ většina byla odsunuta především do NSR. Tak byl okres po roce 1945 z více jak poloviny znovu osídlen českým obyvatelstvem z vnitrozemí75. Po ukončení odsunu přesto dále pokračovalo postupné vysídlování občanů německé národnosti do NSR a do Rakouska76. V roce 1960 ţilo na okrese stále 2700 občanů německé národnosti, z nichţ 157 bylo členy bývalých nacistických organizací. Tito Němci, kteří spadali do linie 2. odboru MV, se nikterak neprojevovali v zájmu otevřeného revanšismu. Z jejich korespondence do NSR a Rakouska však bylo moţné vyčíst, ţe se distancují od Němců, kteří se aktivně zapojují do veřejného a politického dění77. Jelikoţ se jednalo o tranzitní okres na trase Brno – Praha, docházelo zde k mimořádně silnému průjezdu VC. Zejména se jednalo o krátkodobou turistiku z řad rakouských občanů. Z hlediska klasické turistiky šlo o sezónní okres s největší návštěvností v letních měsících. Po zbytek roku převládala koncentrace VC v těch prostorech, kde trvale ţily osoby německé národnosti, kterých zde ţil rovněţ větší počet s příbuzenskými a přátelskými vztahy do KS. Tato situace krátkodobé turistiky činila StB velké problémy, neboť ztěţovala moţnost vytvořit si objektivní podklady v problematice protistátní činnosti VC. Tento problém byl na okrese Svitavy zvláště výrazný78. U části obyvatel, především starousedlíků, bylo zakořeněno silné náboţenské cítění. Podle StB tohoto faktu vyuţívaly katolické i nekatolické církve k udrţení svých pozic mezi obyvateli. Jejich snahou bylo rozšiřování církevní základny a zaměření své 74

ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 75 Tamtéţ. 76 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 77 Tamtéţ. 78 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 58, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968.

32

působnosti na mládeţ. Poměrně silnou pozici měla na okrese ČSL79. Silnou bází byly i emigrace čs. občanů. Z okresu vyjíţděl kaţdoročně značný počet lidí do KS, ale byl i značně navštěvován VC z KS, hlavně odsunutými občany německé národnosti, kteří měli na okrese příbuzenské či přátelské vztahy80. Na začátku 60. let byli po linii 3. odboru Státní bezpečností sledováni lidé, kteří se scházeli na místech, na kterých vyjadřovali své „nesympatické názory“ na vládní reţim, popřípadě poslouchali rádio Svobodná Evropa. Podobný zájem měla StB i po linii kléru a členů ČSL. Ti se ovšem neangaţovali dále, neţ mimo rámec jejich schůzek. Hlavním nepřítelem reţimu po linii zemědělství představovala skupina části starousedlíků, tzv. „kulaci“. Ti měli podle Státní bezpečnosti působit na část členů JZD (mnozí z kulaků byli i členy JZD) tak, aby se názorově postavili proti socializaci vesnice. V části okresu docházelo rovněţ ke ztrátovému hospodářství některých JZD a to především těch, které byly sloţeny z osídlenců81. Okres Svitavy byl průmyslově zemědělský. Na úseku průmyslu převládal průmysl spotřební, zejména textilní. Ke kontrarozvědné činnosti byl vyčleněn n. p. ADAST Polička82, ve kterém se prováděla vojenská výroba tajného a přísně tajného charakteru. U ostatních průmyslových závodů v okrese byly sledovány jejich vztahy na zahraniční partnery z KS. Na území okresu byl dále dislokován vojenský objekt SSSR u obce Květná, kde se nacházel muniční sklad, vojenský objekt (VO) ČSLA Polička a střeţený vysílač v Pohodlí. Ochrana těchto objektů proti diverzím byla svěřena kontrarozvědné sekci O StB Svitavy83. Okresní oddělení vedlo ročně několik desítek svazků, spisů a další administrativní agendu. Svazky a spisy tvořily základní a nejtypičtější pracovní materiál StB. Státní bezpečnost si vedle svazků a spisů TS, D vedla svazky a spisy dále na občany a objekty svého zájmu.

79

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 80 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 81 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 82 Za okupace Škodovy závody. 83 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

33

6.2 60. léta. V roce 1960 byla v Československu provedena územní reforma. Počet krajů a okresů byl zredukován z devatenácti na deset. Tehdy okres Svitavy, do té doby náleţící do kraje Pardubického, se stal součástí Východočeského kraje (VČK) a ve stejném rozsahu existoval aţ do devadesátých let minulého století84. V rámci této změny se podstatně změnila i podoba samotného okresu Svitavy. Jednak došlo ke změnám územním, ale také ke změnám administrativním, které se přímo dotkly i Státní bezpečnosti. Na základě rozkazu ministerstva vnitra číslo 1/60, byla provedena likvidace útvaru OO MV Litomyšl. 13 obcí z okresu přešlo pod nově utvořený okres Ústí nad Orlicí a 38 přešlo na okres Svitavy85. Podle stejného rozkazu bylo zrušeno i OO MV v Poličce. Její veškerá agenda, stejně jako část agendy OO MV Litomyšl, přešla pod správu OO MV Svitavy86. V říjnu roku 1960 byla provedena na OOMV Svitavy prověrka po linii MV a VB. Ze zprávy o této prověrce můţeme vyčíst, ţe do data provedení prověrky bylo na OO MV vedeno celkem 67 operativních svazků. Po linii 2. odboru 37 svazků (27 po Němcích, 4 uprchlíci), po linii 3. odboru 18 (církev a sekty 9, bývalé strany 8), 4. odbor 12 (zemědělství 8, průmysl 4). Ve zprávě byl rovněţ uveden početní stav agenturních spolupracovníků. K 27. 10. 1960 byl celkový početní stav spolupracovníků 180. Z uvedeného počtu bylo 59 agentů, 102 informátorů a 19 majitelů PB. V rámci spolehlivosti agenturní sítě byly konány prověrky některých spolupracovníků. Z celkového počtu spolupracovníků bylo 17 prověřeno, 21 částečně prověřeno a 113 neprověřeno. Schůzky v PB byly konány s 32 TS, coţ činilo 19,8% celkového stavu. Plánovaných schůzek od 1. 4. do 30. 9. 1960 bylo 1548 a z toho bylo uskutečněno 1 231 schůzek. Za stejné období bylo získáno celkem 1096 zpráv87. I přes tato čísla nebyla výslednost práce s agenturou pro vedení dostatečná a bylo poţadováno její zlepšení ve všech směrech. Hlavním cílem mělo být zlepšení práce s tajnou informační sítí prostřednictvím urychleného řešení situace u těch spolupracovníků, kteří vykazovali slabé výsledky. Nedostatkem řídících orgánů bylo malé vyuţití schopných spolupracovníků. Dále bylo nutno zvýšit efektivnost schůzek 84

TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 19. 85 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 89, Protokol o předání OO MV Litomyšl. 26. 3. 1960. 86 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 90, Protokol o předání OO MV Polička. 1960. 87 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960.

34

navzdory jejím četnostem. Bylo potřeba provést zhodnocení moţností daného spolupracovníka. Nedostatečné prověření agentury mělo být zlepšeno soustavnými prověrkami88. Dále byla velmi slabá schůzková činnost s agenturou v PB, coţ mělo být odstraněno tím, ţe budou získávány nové schůzkové byty. Nedostatek vidělo vedení i ve značně malém rozšíření verbovky89. 6.2.1 Emigrace Od roku 1964 můţeme sledovat prudký nárůst cest občanů ČSR do zahraničí. Ke zvýšenému počtu výjezdů dopomohla politická situace v zemi, kdy došlo k částečnému otevření se západním zemím, k uvolnění politického napětí a atmosféry strachu, která byla tak charakteristická v 50. letech. Dochází k mnohem volnějšímu pohybu osob a

také

k mnohem

častějším

stykům

se

zahraničím.

Zahraniční

výjezdy

československých občanů mířily do socialistických států, ale také jiţ mnohem více jich vycestovalo do států kapitalistické soustavy. Ať uţ lidé cestovali za turistikou, cestovním ruchem, na soukromé návštěvy nebo sluţebně, statistiky jasně ukazují, ţe zájem o zahraniční výjezd rok od roku stoupal. Např. za měsíce červenec, srpen, září roku 1967 vyjelo z VČK do kapitalistických států téměř 150 000 občanů90. Toto umoţnění cestovního ruchu občanům ČSSR mělo pro stát kladný dopad především po stránce politické a hospodářské. Nicméně negativní stránkou bylo to, ţe docházelo k vyuţívání zahraničního výjezdu k trvalému opuštění republiky, coţ bylo bráno jako váţný politický problém. Podle reţimu tyto emigrace vedly k oslabení národní hrdosti a socialistického vlastenectví. A také se reţim obával značného rozsahu úniku státního, hospodářského a sluţebního tajemství. Vedle zneuţití výjezdního povolení především do kapitalistických států existovala ještě druhá, mnohem nebezpečnější forma emigrace – ilegální přechod státních hranic. Od roku 1964 aţ do 30. 9. 1967 opustilo republiku z Východočeského kraje celkem 259 dospělých osob a 33 dětí do 15 let. Z tohoto čísla výjezdního povolení do kapitalistických států zneuţilo pro opuštění republiky celkem 175 osob a 31 dětí, z celkového počtu 43 344 osob. Tj. 0,4% z počtu povolených výjezdů za uvedenou dobu. Z okresu Svitavy výjezdního povolení zneuţilo celkem 14 dospělých osob 88

ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 74, fol. 3, Zpráva o prověrce na OO MV Svitavy r. 1960. 89 Tamtéţ. 90 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 12, fol. 2, Emigrace osob z Východočeského kraje, přehled od roku 1964 do 8. 7. 1969, seznam osob.

35

a 1 dítě, čímţ Svitavy figurovaly na šestém místě v rámci Východočeského kraje. StB si to vysvětlovala tím, ţe zde byla silně zastoupena německá menšina, jejíţ velká část příbuzných a známých byla po válce odsunuta, čímţ došlo k přetrhání rodinných a příbuzenských svazků. Tento stav se později projevil ve značném počtu soukromých cest do NSR a Rakouska za návštěvou příbuzných, čehoţ bylo vyuţíváno k opuštění republiky. Z celkového počtu německých emigrantů uprchlo do NSR 48%, do Rakouska 38% a do ostatních států 14% osob. Formou ilegálního přechodu hranic do kapitalistických států se za tyto tři roky emigrovalo celkem 116 osob91. Celkový počet emigrací ze ţitavského okresu: od r. 1948 do srpna 1968

do r. 1960

od r. 1960 do srpna 1968

srpen 1968

184 osob

143 osob

29 osob

12 osob

Pro operativní rozpracování bylo vyhodnoceno 21 emigrantů 92. Proč počet emigrantů od roku 1948 po celá 50. léta daleko přesahoval počet emigrací následujících let? Odpověď lze hledat v tom, ţe spousta lidí odešla krátce po únoru 1948 ze strachu před totálním uchopením státních sloţek komunistickou mocí. Další vlna podle mého názoru následovala poté, kdy občané definitivně pocítili důsledek komunistických reforem týkajících se národního hospodářství, zemědělství a kdy docházelo k velkým politickým i stranickým čistkám a ke ztrátě občanských práv. 6.2.2 Akce „Evropa“ V závěru padesátých let usoudilo vedení StB, ţe bude nezbytné zahájit rozsáhlou operaci, jejímţ cílem bylo odhalit a postihovat činnost nepřátelských rozvědek na území ČSR. Podle StB byly zájmy nepřátelských rozvědek uskutečňovány a uplatňovány pomocí „rozvědčíků“ tzv. „nelegálů93“ vysazených na našem území. Základní metody StB v této akci byly budovat spolehlivou agenturu a důsledně provádět prověrky ve všech dostupných evidencích i starých archivních materiálech, včetně matrik. za účelem odhalení těchto „nelegálů“. Od přelomu let 1959 – 1960 se započalo s konkrétním šetřením v jednotlivých případech. Akce probíhala s krátkými přestávkami téměř třicet let. Svými rozměry a rozsahem patřila akce „Evropa“ k nejrozsáhlejším a nejdelším projektům, jaký kdy komunistický bezpečnostní aparát v Československu realizoval. 91

Tamtéţ, fol. 2 - 6. ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 93 „Nelegál“ – speciální vyzvědač vysazený rozvědkou na cizí území a ţijící tam s falešnou totoţností a ţivotopisem vyuţíván pro dlouhodobé zpravodajské úkoly a cíle. 92

36

Hlavní záměr – odhalit na čs. území „nelegály“ ve sluţbách nějaké západní rozvědky se nakonec Státní bezpečnosti přes enormní úsilí nezdařil94. Vyhledávácí činnost k odhalení těchto rozvědčíků v rámci VČK byla obnovena na základě pokynů náměstka ministra vnitra z 18. 7. 1964. Od tohoto data do roku 1968 bylo ve VČK operativně prověřeno 17 osob. Z tohoto počtu osob bylo 8 prověřeno pro nejasnosti v době války a okupace, 1 osoba (reemigrant) pro nejasnosti v době pobytu v SSSR, 1 případ navrátilce po roce 1948, 1 případ padělání vojenských dokladů a přisvojování si vojenských dokladů, 1 osoba rakouské národnosti pro podezření z činnosti pro rozvědku a 5 případů pro rozpory v osobních datech a spornou totoţnost. Mimo tato shora uvedená opatření bylo započato prověřování osob, které ztratily své vojenské kníţky. Vzniklo totiţ podezření, ţe se jedná o nelegály, kteří chtějí vystavit nové duplikáty, neboť své poskytli pro zpravodajské vyuţití nepřátelským rozvědkám. Na okrese Svitavy v rámci akce „Evropa“ byla zvýšená pozornost ze strany StB věnována cizincům trvale ţijících v ČSSR a značnému počtu osob z řad bezdomovců. V rámci akce „Růţe“ byla prověřena jedna osoba kvůli sporné totoţnosti a její nevyjasněné minulosti z doby války. Prověřeno bylo také 23 osob z důvodu ztráty vojenských kníţek95. 6.2.3 Výjezdáři do KS Pro operativní situaci v akci „Evropa“ byla pro StB důleţitá skutečnost, ţe počet výjezdů osob VČK do KS měl neustále stoupající tendenci. Exponenciální růst výjezdů vykazoval i okres Svitavy.

Rok

Počet výjezdářů do KS z VČK96

Počet výjezdářů z okresu Svitavy97

1966

11 942

1967

16 337

1004

1968

27 300

1518

StB se snaţila zjistit intenzitu zájmu nepřátelských rozvědek o čs. občany, charakter jejich zájmu, metody navázání kontaktů a samotné spolupráce. Ze sledování 94

KOUTEK, Ondřej: Akce EVROPA. In: FORMÁNKOVÁ, P. (ed.): Securitas Imperii 13. Praha 2006, s. 37-75. 95 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 51, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 96 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 59, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 97 Tamtéţ, fol. 60.

37

a prověřování vyjezdářů bylo zjištěno, ţe někteří byli vytěţováni98 zahraničními rozvědkami, především z NSR a ţe existovala snaha o jejich získání ke spolupráci. Ze studie jednotlivých zpráv Státní bezpečnosti vyplývá, ţe se zahraniční rozvědky snaţily získat informace především o vojenských objektech, o politické, hospodářské a ekonomické situaci v tehdejší ČSSR. Pokud jde o poznatky a znalosti výjezdářů, byl ze strany nepřátelských rozvědek hlavní zájem o vojenské objekty ve VČK, zejména o objekty sovětské armády. Dále se projevovala snaha o získání vědeckých, technických i jiných odborných pracovníků z kraje. Problém pro reţim představoval také počet výjezdů nositelů státního tajemství99. V rámci plánů na ochranu vojenských objektů ve VČK bylo do roku 1968 rozpracováno 140 osob z řad čs. občanů, u kterých se vyskytlo podezření ze špionáţe těchto objektů pro západní rozvědky. Jednalo se především o občany, kteří bydleli v blízkosti vojenských objektů nebo v nich sami, či jejich příbuzní, pracovali anebo k nim měli jiný vztah, který je k podezření opravňoval. Na okrese Svitavy bylo takto rozpracováno 15 osob100. Byl zjištěn zvýšený zájem o vojenský útvar Květná, kde se nacházela kasárna sovětské armády a muniční sklad. Tento zájem se v prohlášení zprávy o ochraně vojenských objektů projevoval v pozorování objektu několika občany zejména VC. V jednom případě byl zjištěn VC z NSR, který v prostoru objektu fotografoval101. 6.2.4 Navrátilci Ve VČK bylo v roce 1968 evidováno 159 navrátilců. Na většinu z nich byly zavedeny materiály z operativního rozpracování a z výslechů. StB v těchto materiálech uvádí, ţe hlavním důvodem proč se existenčně neuchytili v zahraničí, byla jejich nechuť k manuální práci. Státní bezpečnost o tyto osoby projevovala veliký zájem. A to z prostého důvodu. Jednak přinášeli cenné informace ze západních zemí a také se v průběhu emigrace mohli dostat do kontaktu s nepřátelskými rozvědkami a mohli tak být získáni pro spolupráci. Z celkového počtu 159 evidovaných navrátilců bylo pro aktivní sledování, respektive pro objasnění podezřelých okolností, vybráno po 98

Výraz „vytěţování“ je frekventovaný termín uţívaný StB. Znamená získávání informací od osob, zpravidla formou výslechu či pohovoru. Viz TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 46. 99 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 60 - 61, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 100 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 64, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968, Výjezdáři do KS. 101 Tamtéţ, fol. 67.

38

vyhodnocení dostupných materiálů celkem 45 navrátilců. Ze Svitavského okresu byly z celkového počtu 10 navrátilců vybrány pro sledování 4 osoby102. 6.2.5 Ekonomika StB měla také rozpracované

případy,

které

se

týkaly zpravodajské

a administrativní ochrany státního tajemství. Ve VČK zahrnovala tato kontrarozvědná činnost v roce 1968 celkem 23 objektů: 10 průmyslových objektů, 6 výzkumných ústavů, 5 objektů na úseku dopravy, 2 na úseku spojů. Průmyslové objekty představovaly závody, které se především zabývaly vojenskou výrobou. Práce v těchto podnicích představovala pro kaţdého styk se státním tajemstvím. Proto státní bezpečnost pečlivě sledovala zaměstnance, kteří sluţebně nebo soukromě cestovali do KS, popřípadě přicházeli do styku s občany KS. Pečlivě sledováni byli VC, kteří navštěvovali tyto podniky z obchodních důvodů. V těchto průmyslových podnicích pracovalo celkem 1193 osob na skutečnostech představující státní tajemství. Během roku 1968 773 zaměstnanců vyjelo do KS sluţebně nebo soukromě. Za toto období 449 VC z KS navštívilo podniky sluţebně103. K ochraně objektů na okrese Svitavy byly navrţeny 2 objekty. V nich pracovalo 180 osob, které přišly do styku se státním tajemstvím. Konkrétně se jednalo o n. p. ADAST Polička a vysílač Hlas míru v Pohodlí104.

6.3 Reakce na srpen 1968 Po okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 nastala doba návratu centralistické vlády komunistů. Tím se ovšem zvedla obrovská vlna protestů čs. občanů proti okupaci, proti sovětům, komunistům apod. Na dění v zemi zareagovalo i MV. 4. 1. 1969 vydal náčelník krajské Správy Státní bezpečnost Hradec Králové rozkaz o Bezpečnostním zajištění klidu a pořádku v zemi. Toto opatření obsahovalo soupis objektů určených ke sledování a kontrole jejich činnosti. Pracovníci StB se měli zaměřit především na kontrolu členů skupin, které za praţského jara vyuţili nebývalé svobody ke zvýšení své činnosti. Sledování podléhali členové K-231, KAN, prav. soc.

102

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 102 – 103, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968, Navrátilci. 103 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 68, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968, EKO. 104 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 78, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968, EKO.

39

dem. atd. Dále se Státní bezpečnost zaměřovala na novináře z KS a měla zabránit příjezdu neţádoucích osob z KS do ČSSR, především novinářů. Rovněţ byla zavedena kontrola historicky památných míst a zvýšená kontrola na místech, kde dříve probíhaly nepokoje a kde se šířily nepřátelské tiskoviny. To vše se mělo provést v součinnosti s VB, která mezitím zajišťovala kontrolu zbraní a výbušnin. V rámci zvýšení akceschopnosti byla nařízena vysoká kázeň, přesné plnění úkolů a všichni příslušníci S StB měli nařízenou 100% pohotovost105. Po srpnových událostech emigrovalo do zahraničí z Východočeského kraje celkově 908 osob106. Z občanů ČSSR nacházejících se po srpnu do konce září v zahraničí, poţádalo o emigraci z okresu Svitavy 12 osob. Od září do října 1968 bylo provedeno 11 pohovorů s občany, kteří v srpnu vycestovali do KS a poté se vrátili107. 6.3.1 Němci Po okupaci došlo ze strany StB také ke zvýšené bdělosti nad osobami německé národnosti. Důvodem zvýšeného zájmu byl jejich kontakt na zahraničí a nebezpečí emigrací především osob, které byly nositeli státního tajemství. Ve Východočeském kraji ţilo ke konci roku 1968 celkem 22 310 osob německé národnosti. Okres Svitavy z tohoto díla ukrajoval kousek o počtu 3000 osob soustředěných převáţně ve městech Svitavy, Polička, Moravská Třebová. StB si pečlivě zaznamenávala počet vyjíţdějících osob německé národnosti, kteří pracovali v důleţitých státních oborech. Vyjíţděli zejména do NSR. Za rok 1968 představovali tito výjezdáři v rámci VČK číslo 1 252 osob108. Z okresu Svitavy jich vyjelo celkově 221. Z vojenského objektu Květná 200 osob a z n.p. Polička-Bořiny 21 osob. Zpráva o operativní situaci ve VČK uvádí, ţe na 9 osob německých výjezdářů byl vyvíjen kontakt ze strany západních rozvědek109. Proto byla Státní bezpečností vypracována akce „Cortina“110, ve které byl rozpracován zájem západních orgánů rozvědky, především o vojenské objekty.

105

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 15, Rozkazy náčelníka Správy StB 1967 – 1974. 106 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 12, Emigrace osob z Východočeského kraje, přehled od roku 1964 do 8. 7. 1969, seznam osob. 107 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 17, Státobezpečnostní situace ve Východočeském kraji. 108 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 12, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 109 Tamtéţ, fol. 13. 110 Tamtéţ, fol. 14.

40

6.3.2 Zahraniční rozvědky Zvýšená pozornost byla věnována i linii západních zahraničních rozvědek. Ty se podle informací StB měly snaţit získávat informace především o vojenských objektech, průmyslové výrobě, hospodářské situaci apod. Největší pozornosti se dostalo po linii I. odboru činnosti nepřátelských rozvědek USA, NSR, Anglie a Francie. V rámci okresu Svitavy byly na O StB rozpracovány akce „Garáţ“111 a „Turista“112. Akce se týkaly vyuţití čs. výjezdářů rozvědkami USA pro vojenské účely. StB dále také dostala kontakt na zajímavé osoby, které chtěla vyuţít pro získávání informací z vojenských objektů USA. Jednalo se o tyto osoby: Pfeifer – utečenec z ČSSR, který pracoval na americké letecké posádce v Göppingenu a pravidelně navštěvoval ČSSR. Podhajský – Tato osoba měla kontakty na zaměstnance americké armády v Ingolstadtu. Etzler – Získán pro styky s vysokými důstojníky americké armády při návštěvách v NSR113. Po linii boje proti rozvědkám NSR a Rakouska si StB vedla agendu o osobách vytěţovaných orgány BND (Bundes Nachrichtens Dienst – Spolková zpravodajská sluţba NSR), která jich vyuţívala při jejich návštěvách ČSSR. Na okrese Svitavy po této linii byly sledovány osoby: Wölkeová, Klíma, Heger. Siegel – Vytěţován ve vystěhovaleckém táboře. BND se zajímala o jeho syna, který ţil v ČSSR. Ţádali jeho pozvání do NSR. Později bylo StB zjištěno, ţe syn projevil zájem o vojenský objekt Květná114. Podle informací, které StB získala, se BND zajímala na okrese Svitavy o objekty: Vojenský útvar Květná a vysílač Hlas míru Pohodlí115. Pikantností okresu Svitavy bylo to, ţe se zde podle uvedeného operativního svazku nacházelo centrum řecké rozvědky. Podle informačních zdrojů byli zjištěni 111

Akce se zabývala působením rozvědky USA na čs. uprchlíka Jaroslava Kopřivu. Ze strany StB byl získán ke spolupráci bratr uprchlého Jaroslava Kopřivy Josef. 112 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. Operativní situace po linii USA rozvědky. 113 Tamtéţ, fol. 10 – 11. 114 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, fol. 15, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. Situační zpráva k problematice „Německo“ a „Rakousko“. 115 Tamtéţ, fol. 16.

41

2 spolupracovníci řecké rozvědky KYP. Do problematiky boje proti rozvědkám ostatních států byl začleněn 1 TS116. 6.3.3 K-231, KAN, ČSL Ze zprávy o státobezpečnostní situaci ve VČK od září do listopadu 1968 vyplývá, ţe činnost K-231 v polednovém období 1968 byla na okrese Svitavy značně aktivní. Na svých schůzích měli údajně projevovat své protikomunistické, protisocialistické názory. Osoby, které se v K-231 angaţovaly, byly známy svým záporným postojem ke KSČ, k ČSSR a SSSR. Krajské správa z listopadu 1968 uvádí, ţe nic nebrání zákazu jejich činnosti. Podle zjištěných poznatků StB hodlala skupina členů K-231 z Litomyšle přejít po srpnových událostech do ilegality a po nějakou dobu pozastavit svoji činnost117. Pravděpodobně přešla do ústraní ze strachu z odhalení a následné perzekuce. Nicméně ve dvou případech byly na okrese Svitavy zjištěny poznatky, ţe v hlavní činnosti hodlala skupina pokračovat po odchodu vojsk Varšavské smlouvy118. Ve zprávě StB je uvedeno, ţe si v listopadu 1968 zakladatel K-231 na Svitavsku František Střítezský ověřoval, zda-li ze strany Státní bezpečnosti není zájem o činnost K-231. Při sledování činnosti K-231 byla vedena také agenda sledující počet osob propuštěných na amnestii v letech 1960 – 1962, neboť tyto osoby tvořily hlavní základnu nepovolených protistátních organizací. V těchto letech bylo amnestováno celkem 73 osob ţijících na okrese Svitavy119. K nepovolené organizaci KAN bylo zjištěno, ţe byla ustanovena v Litomyšli a její členská základna čítala 23 členů. Předsedou byl ing. Bartoš. O činnosti této organizace však nebyly zjištěny ţádné poznatky120. Ze zprávy také vyplývá, ţe po srpnových událostech odmítli pokračovat ve spolupráci s StB 4 TS z celkového počtu 21. Jako důvod k ukončení spolupráce uvedli strach z odsouzení veřejností121. Po srpnové okupaci se na Svitavsku začaly v hojné míře objevovat letáky, anonymní dopisy a plakáty s protistátním obsahem. Většina letáků a anonymních dopisů 116

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 117 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 17, fol. 8, Státobezpečnostní situace ve Východočeském kraji, zprávy z O StB a II. odboru správy S StB za měsíc září a říjen 1968, souhrnné zprávy za měsíc září, říjen a listopad 1968. 118 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 19, Dokumentace operativní situace ve VČK: 1968. 119 Tamtéţ, fol. 82 – 83. 120 Tamtéţ, fol. 4. 121 Tamtéţ, fol. 5.

42

byla zaměřena proti událostem souvisejícím s příchodem vojsk Varšavské smlouvy a v obsahu byli napadáni někteří straničtí příslušníci a funkcionáři ČSSR a SSSR, jako např. Indra, Kolder, Biľak a jeden z dopisů obsahoval výzvu k odvolání vedoucích funkcionářů n. p. Technolen Svitavy122. Ze zkoumaných materiálů vyplývá, ţe se však Státní bezpečnosti ţádného pisatele nebo šiřitele těchto tiskovin nepodařilo dopadnout.

6.4 Období normalizace Operativně bezpečnostní situace za normalizace pro StB na okrese Svitavy byla dána charakteristikou okresu. Vzhledem ke značnému počtu obyvatel německé národnosti, byla hlavní pozornost Státní bezpečnosti věnována linii vnějšího zpravodajství. Místní Němci jiţ po dlouhé roky přicházeli často do styku se svými příbuznými nebo přáteli, kteří byli po válce odsunuti do NSR a Rakouska. Další nebezpečný prvek představovali pro StB tzv. výjezdáři, VC z KS a emigranti do KS. Lidé z těchto kategorií totiţ mohli přijít do kontaktu s rozvědkami nepřátelských zemí (především s německou BND) a být vyuţiti ke spolupráci při rozvědné činnosti, šíření protisocialistických ideologií a diverzí na území ČSSR. Za hlavní cíl si tedy Státní bezpečnost vytyčila boj proti těmto zahraničním rozvědkám, které operovaly proti ČSSR z území NSR a Rakouska. V souvislosti s tím bylo nutno zvýšit kontrarozvědnou ochranu vojenských objektů v okrese. Pro obranu státu po linii EKO, byla prvořadým úkolem ochrana n. p. ADAST Polička. Další závody a podniky v okrese měly být sledovány především pro jejich spolupráci se zahraničím a jejich styky s kapitalistickými firmami. Boj s vnitřním nepřítelem byl pak charakterizován především sledováním a získáváním poznatků o činnosti reţimu nebezpečných skupin a organizací. V případě prokázání

nelegální

činnosti

docházelo

k trestnímu

stíhání

členů, popřípadě

k okamţitému rozpuštění organizace. Po linii vnitřního zpravodajství představovala problematiku oblast

církevní,

dále bývalí

funkcionáři ČSL a

představitelé

protisocialistických sil z let 1968 -1969123. Dne 13. 9. 1972 došlo ke změně na postu náčelníka O StB Svitavy. Odstupující kpt. Štrajt předal velení mjr. Šilerovi. Součástí předání a převzetí agendy byly také 122

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 17, fol. 11, Státobezpečnostní situace ve Východočeském kraji. 123 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, fol. 20, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

43

seznamy 36 operativních svazků, které se nacházely ke dni 31. 5. 1972 na O StB Svitavy. V těchto svazcích byly rozpracovány tajné akce, sledované osoby, ochrana vojenských a národních objektů, nepovolené politické strany, kontrarozvědka, emigrace, navrátilci, nepovolené organizace, VC, náboţenské obce, SVAZARM. Předán byl také seznam TS vedených na O StB Svitavy, kteří byli evidováni do 31. 5. 1972. Tento seznam obsahoval krycí jméno TS, číslo svazku a jméno zodpovědného pracovníka StB, kterému TS předával informace. Z tohoto seznamu tak můţeme vyčíst, ţe na Svitavsku k tomuto datu spolupracovalo s StB celkem 7 agentů, 12 informátorů a vyuţíval se 1 PB124. Ze zpráv o prověrce inspekce náčelníka KS SNB z října 1974 můţeme vysledovat, ţe na O StB bylo vedeno 22 osobních spisů PO (prověřovaná osoba). 6 z nich bylo zavedeno na VC z KS. V 15 spisech byl vypracován plán operativního opatření. V 17 případech byla vyuţita důvěrnická síť, z toho ve 12 případech bylo vyuţito TS. Z celkového počtu 40 NO (nepřátelské osoby) bylo 5 rozpracováno v operativních svazcích a 9 z nich bylo vedeno pod operativní kontrolou v osobních spisech PO. V 16 případech bylo vyuţito sledování NO agenturní a důvěrnickou sítí125. 6.4.1 Stav agenturní a důvěrnické sítě na okrese Svitavy do října 1974 Na konci října 1974 byl na O StB Svitavy registrován 1 kandidát pro tajnou spolupráci (KTS), 3 PB a 1 KB. KTS byl připravován pro problematiku římskokatolické církve. Většina TS měla středoškolské a vysokoškolské vzdělání a byla velice dobře jazykově kvalifikována. TS Holas A Šedivý pracovali v agenturní síti přes 20 let. 10-15 let pracovalo 8 TS – Emil, Gama, Záhorský, Cetkovský, Longrif, Saša, Alena a

Kapusta.

7

let

TS

Milan,

4

roky

TS

Zenit

a

2-3

roky

dalších

11 spolupracovníků. Z tohoto lze vidět, ţe spolupráce s TS nebyla krátkodobou záleţitostí týkající se jedné nebo dvou akcí. Mnozí spolupracovníci pracovali pro tajnou policii několik let a ze zpráv zpravodajců lze vyčíst, ţe tito pro ně získávali řadu důleţitých informací, byl na ně spoleh a někdy dokonce byli aţ přehnaně akční. Od roku

124

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 48, Zápis o odevzdání a převzetí písemné agendy na O StB Svitavy 13. 9. 1972, odevzdal kpt. Štrajt Stanislav, převzal mjr. Šiler Vlastimil. 125 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, fol. 11, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

44

1973 bylo do sítě TS získáno šest osob a v roce 1974 dalších 5. Potencionální vyuţití důvěrníků se pohybovalo okolo 42%126. celkem

vnitřní zpravodajství

vnější zpravodajství

EKO

TS:

34

14

15

5

D:

60

20

36

4

6.4.2 Vnější nepřítel Po linii obrany státu před vnějším nepřítelem bylo třeba chránit vojenské objekty před moţnou špionáţí či diverzí. Na okrese Svitavy byly pod zpravodajskou ochrannou na začátku 70. let tyto vojenské objekty: VÚ 3755 – Květná. V souvislosti s rozpracováním tohoto objektu, byla StB sledována činnost státního příslušníka NSR v akci „Vystěhovalec“. Tento VC měl jevit zvýšený zájem o prostor tohoto objektu. Dalším prošetřovaným byl čs. občan, bývalý zaměstnanec vojenského útvaru Květná z Radiměře. K jeho osobě bylo zjištěno, ţe má styky do USA, odkud dostával větší část valut. Sledováno bylo také dalších 6 VC, kteří dojíţděli za příbuznými, bydlícími poblíţ Květné. Pod kontrolou měla StB 10 výjezdářů z prostoru přilehlých obcí, kteří v tomto objektu pracovali. V roce 1974 zde byly pod operativní kontrolou rozpracovány v akci „Polda“ 4 PO a 1 NO. Agenturní pokrytí v této době představovalo 1 TS a 4 D127. Na všech těchto operativních akcích spolupracovala StB s VKR. VÚ vysílač Hlas míru Pohodlí – na ochraně tohoto objektu před vizuálním „napadení“ rovněţ spolupracovala StB s VKR. K aktivnímu operativnímu rozpracování byly vytipovány dvě osoby, které vyjíţděly do KS. Na rozdíl od vojenských objektů byla kontrarozvědná ochrana vysílače prováděna pasivně. VO – zbrojní závod n. p. Adamovské strojírny (ADAST) Polička. Jednalo se o 110 objektů, které byly umístěny v lesním porostu. V souvislosti s obranou

126

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 127 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

45

před vizuálním „napadení“ byli rozpracováni 3 výjezdáři do NSR, kteří v prostoru pracovali128. Linie boje proti vnějšímu nepříteli patřila obsahově od šedesátých let vcelku k neměnným. Zajištění kontrarozvědné ochrany na okrese mělo v roce 1974 na starost celkem deset operativních pracovníků. Po linii vnějšího zpravodajství rozvědky USA byly v roce 1974 vedeny samostatné desky na 4 zájmové osoby (2 výjezdaři, uprchlík a VC). Rozvědka Francie byla podchycena v akci „Letec“, ke které byly vedeny samostatné desky na 2 emigranty ţijící ve Francii a sledováno bylo 46 zájmových osob z řad výjezdářů se vztahy do Francie. 42 osob, většinou výjezdářů, bylo sledováno s podezřením z kontaktu na anglické rozvědky. U německé rozvědky BND bylo v objektovém podvazku evidováno 33 osob. Od roku 1971 byl zaloţen seznam 12 osob kontaktovaných v zahraničí. Pod operativní kontrolou 2 osoby PO, 3 evidované NO. Na okrese Svitavy také ţilo 45 řeckých emigrantů129.

Agent. síť:

USA

Fr.

BND

Řecko

1 TS, 12 D

2 TS, 1 D

6 TS, 2 D

1D

Statistika, zachycující agenturní pozorování po linii vízových cizinců, emigrace, výjezdářů a navrátilců z let 1968 – 1974, byla následující: VC - agenturní pokrytí: 4 TS a 8 D Emigranti - Do roku 1974 podchyceno100 emigrantů, na 89 vedeny samostatné desky. Navrátilci - celkově podchyceno 18, nasazeni 2 D. Výjezdáři - rok 1973: 23 vytěţení a 5 obranných pohovorů, - rok 1974: 13 vytěţení a 5 obranných pohovorů. - agenturní pokrytí 3 D130.

128

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 21, fol. 66 – 67, Plán práce Správy StB na I. a II. půlrok 1969 a na rok 1969. 129 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 130 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

46

6.4.3 Vnitřní nepřítel Hlavního nepřítele reţimu představovaly za normalizace osoby angaţující se v oblasti kultury, školství a na úseku závadových anonymních písemností131. Přehled o činnosti zájmových osob z roku 1974: K-231 (KAN) – podchyceno 39 bývalých členů a funkcionářů K-231, na 8 z nich zavedena evidence. ČSL – široká základna okolo 2000 členů. Evidováno bylo 6 zájmových osob. Čs. strana socialistická – evidovány 4 zájmové osoby. Mládeţ – Junák – podchyceno 14 osob z řad vedoucích funkcionářů bývalého Junáka132. Co se týče oblasti církevní, nebyla na O StB v okresech církev zpracována samostatně, nýbrţ bývala spojena s jinými „problematikami“ II. odboru S StB. Po této linii byly vedeny 2 svazky: Signální svazek „Kazatel“ – Byl zavedený 6. 10. 1971 na administrátora římskokatolické církve a jeho 4 společníky pro nedovolenou duchovní činnost. Tato akce byla rozpracována v letech 1973 – 1974 za aktivní pomoci důvěrnické sítě, TS. V listopadu 1973 byl podán návrh na trestní stíhání. Všichni obţalovaní byli zproštěni náboţenských funkcí133. „Sekta“ – V rámci agenturně operativní situace byla od roku 1972 sledována činnost členů sekty Svědci Jehovovi. Po rozpracování a zdokumentování činnosti byl 30. 8. 1974 vypracován návrh na rozkladné opatření sekty, který prošel schválením134. V rámci boje proti šíření tiskovin a letáků s protistátním charakterem byly na O StB zavedeny za rok 1974 tyto svazky: 7. 2. 1974 byl zaveden pátrací svazek „Legionář“. Ve spolupráci se S StB bylo pátráno po pisateli anonymních dopisů z Moravské Třebové. V dopisech zaslaných na ÚV KSČ a Čs. rozhlasu v Praze autor ostře útočil proti územní celistvosti republiky a napadal spojenectví se SSSR.

131

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, fol. 2, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 132 Tamtéţ, fol. 5. 133 Tamtéţ, fol. 10. 134 Tamtéţ.

47

„Dlouhá“ – Za účasti S StB byl prověřován anonym z 23. 4. 1974, ve kterém pisatel uvádí, ţe byl svědkem převozu mrtvol dvou sovětských vojáků, kteří měli být později zakopáni. Studií materiálů vzniklých při KS SNB bylo zjištěno, ţe po vyšetřování Státní bezpečnosti, nic takového nebylo potvrzeno a údajně mělo dojít k úmrtí onoho pisatele, čímţ byl případ uzavřen135. 6.4.4 Ochrana ekonomiky (EKO) Linie III. odboru (v letech 1974 – 1988 linie XI. správy) byla „kontrarozvědnou ochranou ekonomiky“. Šlo tedy o ochranu ekonomiky a státního tajemství a boj proti záškodnictví, sabotáţí a vyzvědačství136. Po linii zpravodajské ochrany ekonomiky byl v roce 1974 na okrese Svitavy vyčleněn národní podnik ADAST. N. p. ADAST Polička – 200 zaměstnanců. 96 zaměstnanců bylo schváleno pro styk se státním a sluţebním tajemstvím. Evidováno 5 osob. Podchyceno 56 výjezdářů do NSR a Rakouska, 43 osob s příbuzenskými vztahy do zahraničí, 9 vyloučených z KSČ. K objektu byl zaveden pátrací svazek PS „Explose“137, který podchycoval 2 PO a 4 NO. Na objektu pracovalo v roce 1974 5 TS a 2 D138. 6.4.5 Agenturně operativní práce za rok 1973 a 1974 „Polda“ – tento operativní svazek byl zaloţen v roce 1973 na vysídlence v NSR, který dojíţděl do VO SSSR Květná. Akce „Ital“ – rozpracovaný svazek týkající se problematiky pravicových oportunistů, kteří rozšiřovali závadovou literaturu emigrantů z KS. Akce „Kazatel“ – rozpracován římskokatolický duchovní, který vedl přednášky pro mládeţ v duchu protisocialistické ideologie. Akce „Samota“ – rozpracován evangelický farář Tomáš Bísek, který studoval 1 rok v USA a jehoţ bratr i sestra emigrovali do KS. Byl podezřelý z nepřátelské činnosti ve vztahu na zahraničí.

135

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 136 TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008, s. 176. 137 Pátrací svazek „Explose“ – Zaveden 12. 5. 1974 pro podezření z trestného činu o porušování technologické kázně při výrobě přísně tajného výrobku PG-15 v n. p. ADAST Polička. 138 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB.

48

Akce „Klempíř“ – rozpracován čs. uprchlík z roku 1948 ţijící v NSR dojíţdějící do ČSSR, podezřelý z rozvědné činnosti pro USA. Akce „Tlumočník“ – v rámci akce „Evropa“ rozpracován objekt z hlediska jeho nevyjasněné minulosti za doby okupace a podezření ze spolupráce s gestapem. Syn objektu emigroval roku 1969 do Izraele. Akce „Snoubenec“ – rozpracován VC z Rakouska pro podezření z nepřátelské činnosti proti ČSSR. Objekt byl ve styku s rakouskou policií a často dojíţděl do ČSSR, kde pořizoval fotografické snímky. Trestná činnost však roku 1974 nebyla potvrzena a tak byl případ předán k prostudování na oblastní odbor S-FMV v Hradci Králové a uvaţovalo se o jeho předání i KGB. Akce „Raketa“ – zahájeno trestní stíhání pro podezření ze ztráty přísně tajného výrobku – raketového motoru v n. p. ADAST Polička. Výsledky vyšetřování ukázaly, ţe ke krádeţi nedošlo, ale ţe jsou hrubé nedostatky v evidenci těchto PT výrobků. Ve třech případech sledování byla pouţita operativní technika: Akce „Samota“, „Kazatel“, „Ital“139.

6.5 Charta 77 Po vydání tzv. Charty 77, se StB okamţitě zaměřila na sledování činnosti signatářů této charty. Středem zájmu Státní bezpečnosti se stala prakticky celá inteligence, náboţenské církve (katolické i nekatolické) a sekty. V podmínkách VČK byla Státní bezpečností kontrolována činnost Chrudimského a Poličského seniorátu v polovině 70. let pomocí TS Jindřich, Bohdan a Václav. Podle „Plánu na úseku boje proti nepřátelské ideodiverzní činnosti církví a sekt“ II. odboru 2. oddělení S StB Hradec Králové ze dne 29. 7. 1977 měly být vytvořeny podmínky, aby s pomocí TS Bohdan bylo do konce roku 1977 obsazeno „nepřátelské“ seskupení „Nová orientace“ v Poličském seniorátu (objekty akcí „Samota“, „Vysočina“, „Růţe“, „Helvít“ a farář Jan Keller z Jimramova)140. V akci s krycím jménem „Samota“ byl rozpracován farář v Telecím u Poličky a pozdější signatář Charty 77 Tomáš Bísek (v roce 1970 ukončil postgraduální studium v USA), který měl udrţovat kontakty s jinými duchovními a s VC z KS. StB pokládala 139

ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 71, Komplexní prověrka agenturně operativní činnosti vykonané na O StB Svitavy v dnech 21. – 29. 10. 1974 pracovníky inspekce náčelníka KS SNB. 140 DINUŠ, Petr: Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB. Praha 2004, s. 69.

49

Bíska za organizátora a čelného představitele „nejreakčnějších“ duchovních v Českobratrské církvi evangelické (ČCE) v rámci ČSSR. Cílem komplexních agenturně-operativních úkolů StB bylo zdokumentovat předpokládanou „trestnou činnost“ faráře (např. zda Bísek nebude připravovat zprávy pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa), zjišťovat jeho spojení se signatáři Charty 77 a zahraničím, omezovat jeho vliv na ostatní duchovní a věřící ve sboru. Na akci byl nasazen TS Bohdan a také pouţita operativní technika TA-111 (dlouhodobý prostorový odposlech), TA-133 (telefonní odposlech) a TA-211 (úkolová prověrka korespondence)141. Na jaře 1978 bylo evidováno na okrese 36 nepřátelských osob. Podchyceno bylo dále 15 osob z tzv. skupiny pravicových oportunistů. Konkrétně se jednalo o bývalé funkcionáře a nomenklaturní pracovníky z oblasti politického a veřejného ţivota. Nacházelo se mezi nimi i 10 bývalých příslušníků ČSLA a 7 bývalých příslušníků SNB. Po linii bývalých potrestaných za trestnou činnost bylo podchyceno celkem 73 osob. Jednalo se zejména o amnestované z let 1960 a 1962. Podle informací StB byli mezi nimi i agenti nepřátelských rozvědek. K činnosti organizace K-231 bylo zjištěno, ţe ustanovili 3 přípravné výbory – Litomyšl (11 členný přípravný výbor), Svitavy (15 členný), Polička (13 členný). Na okrese Svitavy se dále projevoval silný vliv římskokatolické církve, kde působila i řada reakčních duchovních. Také se zde nacházela nejsilnější báze ČSL ve VČK. V problematice mládeţe byla hlavní pozornost věnována akcím „Kapela“, „Hurikán“ a „Lilie“. Situaci kolem mládeţe měla ovšem StB v součinnosti s VB pod kontrolou. Do dubna 1978 bylo po linii II. odboru řízeno 13 TS a 18 D. K obsluze TS slouţil i jeden PB142. Po linii EKO bylo ve VČK provedeno celkem 2071 preventivních kontrol v hospodářských objektech, z toho 535 bylo provedeno v součinnosti s jinými orgány. Během roku 1978 byly zjištěny 4 úmyslně způsobené mimořádné události (MU) se škodou na majetku ve výši cca 235 000 Kčs143.

141

Tamtéţ, s. 71. ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 136, fol. 2, Prověrka vykonaná na O StB Svitavy dne 12. 4. 1978 pracovníky II. odboru S StB – zpráva. 143 ABS, fond B 5/II., Krajská správa SNB - správa StB Hradec Králové, inv. č. 151, Prověrka úrovně práce Státní bezpečnosti v boji proti mimořádným událostem ve VČK. Zpráva. Opatření přijaté vedením III. odboru S StB ke zprávě Inspekce náčelníka KS SNB na úseku boje proti mimořádným událostem ve VČK.“ 1979. 142

50

6.6 Oddělení pasů a víz Dobrý přehled k otázkám činnosti VC na území VČK, o emigraci čs. občanů do KS a o celkovém počtu výjezdů, nám dávají materiály, které si vedlo okresní oddělení pasů a víz. Toto oddělení patřilo k jedné ze sloţek StB, pod správou SNB.

6.6.1 Statistický přehled o příjezdu VC z KS v roce 1980 na okres Svitavy a jejich ubytování V roce 1980 přicestovalo na okres Svitavy celkem 1762 VC z KS. Přijíţděli sem za účelem návštěvy příbuzných a známých, ale také mnohem více neţ v letech minulých i za turistikou. Největší počet VC přijíţděl z NSR (1204) a Rakouska (208). Ti, kteří přijeli za turistikou, se většinou ubytovávali v hotelích. To dávalo dobrou moţnost Státní bezpečnosti vysledovat jejich pohyb. Nejvíce se VC ubytovávali v těchto hotelích: Slávie Svitavy (305), Slávie Moravská Třebová (298), Morava Moravská Třebová (179), Kemp Litomyšl (118), Městský dvůr Svitavy (203)144.

6.6.2 Emigrace v roce 1980 Za rok 1980 byla zaznamenána emigrace v počtu 36 osob. Z toho 25 dospělých, 10 dětí do 15 let a jeden mladiství do 18 roků. 9 muţů a 5 ţen, kteří emigrovali, spadali do sociálního sektoru dělnické třídy. Celkově tak představovali 56% z celkového procenta emigrace145. Během roku 1980 do 1. 11. bylo na oddělení pasů a víz Svitavy přijato celkem 9 613 ţádostí o vystavení cestovních dokladů pro výjezd do zahraničí146.

Výjezdů do zemí socialistické soustavy

KS

NSR

Jugoslávie

8523

563

224

494

6.7 Akce „Louisa“ Jedním z mnoha případů, který svědčí o nemorálním chování pracovníků sloţek spadajících do kompetence ministerstva vnitra, byl ten, ţe si jeho příslušníci přivlastňovali majetek, zabavený ve věci trestné činnosti. Z velké části se jednalo o věci dovezené občany ČSSR z KS. K podobnému případu došlo i v roce 1961 na OO MV Svitavy, kdy se zástupce náčelníka VB pro operativu kpt. Bárta, snaţil získat zabavený 144

ABS, fond D 5_9/II., Okresní Správa SNB - oddělení pasů a víz Svitavy, inv. č. 1, Zpráva pro štáb OS SNB o přehledu výjezdů čs. občanů do kapitalistických států a Jugoslávie podle sociálního sloţení, účelu výjezdu a příchodu VC z KS v roce 1980. 145 Tamtéţ. 146 Tamtéţ.

51

vůz Spartak. Případ byl ovšem pikantní v tom, ţe při snaze přivlastnit si automobil, došlo k narušení tajné operativně rozpracované akce OO MV. Zabavený vůz patřil jisté Luise Vránové, která ho dostala darem od své matky ţijící v Rakousku. Tento automobil jí byl však zabaven celními úřady a měl být vrácen do Rakouska. Kpt. Bárta však projevil o tento automobil zájem a tak za účelem získání informací o voze poslal svého podřízeného npor. Šlajse za Vránovou a také spolu jeli na celní úřad do Brna, zjistit zda-li je vůz k dispozici. Tím ovšem tento příslušník VB nevědomky narušil rozpracovanou akci „Luisa“147, na které spolupracovalo zdejší OO MV spolu s VB. Jiţ dříve totiţ pracovník OO MV Hanyk a pracovník VB Šlajs vyslýchali kupce prvního vozidla Vránové v rámci akce „Luisa“. Po tomto výslechu bylo nařízeno orgánům VB, aby prozatím veškeré řízení akce přenechali orgánům MV. Tuto informaci se ovšem nedověděl kpt. Bárta. Ten projevil zájem o druhé auto Vránové a bylo mu pouze řečeno, ţe o vůz nemá nikdo z orgánů MV zájem. Proto poslal za Vránovou podřízeného Šlajse, který měl zjistit, kde se auto nachází a v jakém je stavu. Podle informací tajného spolupracovníka Konráda, však návštěva pracovníka VB Vránovou natolik vyděsila, ţe si dotyčná dává pozor na sdělování jakýchkoli informací, díky čemuţ ve vyšetřování akce „Luisa“ nenastal očekávaný výsledek148.

Závěr K jakému závěru vede tato práce a co vlastně přináší? Ze studie vyplývá, ţe v rámci celorepublikové ochrany bezpečnosti socialistického reţimu, představoval okres Svitavy periferní oblast. Daleko většího zájmu ze strany StB se dostávalo velkým městským centrům, ve kterých byly podmínky pro organizování protistátní činnosti lépe utajeny. Absence velkých aglomerací či většího počtu obyvatel na okrese Svitavy,

147

„Luisa“ – tato akce byla rozpracována od 12. 5. 1961 na základě signálu na Luisu Vránovou nar. 28. 6. 1923, německé národnosti, bytem Svitavy. Důvodem k zavedení svazku byly závaţné poznatky k její osobě a k jejím stykům. V roce 1958 dostala jako svatební dar od své matky, která ţila ve Vídni, osobní auto Tatraplán. Toto auto v roce 1960 prodala ze spekulačních důvodů a v roce 1961 si z Vídně přivezla další auto – Spartak. Dále bylo agenturně zjištěno, ţe v roce 1958 se sešla v Praze s neznámým muţem a navazovala podezřelé styky s občany německé národnosti ve Svitavách a v Brně. Tyto styky vedly orgány k podezření, ţe se Vránová dopouští trestné činnosti vyzvědačství. Po prověření trestného činu spekulace a po řádném agenturním rozpracování (spolupracovník Konrád), mělo být při výslechu objasněno podezření z vyzvědačství. Prověřování trestného činu spekulace bylo provedeno v součinnosti OO MV a VB. 148 ABS, fond B 5, Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové, inv. č. 220, Akce „Luisa“ – Vránová – podezření ze styku s cizí rozvědkou.“ 1961. 52

neumoţňovala vznik nějakého většího protikomunistického centra odporu. V prostoru malých měst a vesnic, kde se prakticky zná kaţdý s kaţdým, se jen těţko dá něco utajit a informace se tu šíří velkou rychlostí. Proto hlavního nepřítele pro tajné orgány nepředstavovalo, aţ na malé výjimky (církev, pravicoví oportunisté, atd.), tamní obyvatelstvo, ale především osoby přijíţdějící z kapitalistických států. Na okrese Svitavy se nacházela početná menšina obyvatel německé národnosti, která byla často navštěvována příbuznými, především z NSR. Tito vízoví cizinci, spolu s místními výjezdáři do kapitalistických států, obstarávali hlavní pracovní náplň pro zdejší oddělení Státní bezpečnosti, neboť byli v podezření z konání špionáţe pro kapitalistické státy. Oddělení StB na Svitavsku ve sledovaném období jiţ nepouţívalo proti ideovému nepříteli tolik formu represe jako spíše prevence. Hlavní síla Státní bezpečnosti byla v propojení s dalšími strukturami KSČ a také v jejím utajení. Vědomí, ţe dění ve společnosti sleduje tajná policie a její síť agenturních spolupracovníků, dokonale paralyzovala nepřátelské aktivity. Pocit z neustálého sledování dokázal v člověku probudit strach, který ho ochromil, a tak utlumil jeho aktivity. Při studiu tématu o působnosti oddělení StB na okrese si člověk musí poloţit jisté otázky. Otázky typu, jakou funkci představovala StB na okrese v rámci velké organizace federativní republiky? Jaký byl její hlavní úkol nebo cíl? Do jaké míry bylo moţné tento úkol splnit? Kdo byli jejími pracovníky? A kdo jejich spolupracovníky? Z jakého prostředí pocházeli, jakého byli sociálního sloţení a jaké byly jejich názory? Co je motivovalo k práci? Takovýchto otázek by bylo spousta a ještě více by se našlo odpovědí. Aby se dokázaly najít všechny odpovědi, musely by se sepsat desítky monografií a stejně bychom pravděpodobně nenašli všechny. Je to pochopitelné, podíváme-li se na to z toho hlediska, které říká: „co člověk, to názor“. Cílem této práce nebylo (a není to ani moţné) shromáţdit veškeré informace, popsat všechny události, ani zodpovědět na všechny otázky, které mohou být čtenářem poloţeny. Snahou bylo seznámit s fakty, stručně vysvětlit některé souvislosti, ukázat na příklady a vést čtenáře k úvaze a zamyšlení. Prostor pro zkoumání tohoto tématu je značně široký a zajisté ještě budou odhaleny některé zajímavé skutečnosti. Všem budoucím badatelům v této oblasti přeji hodně zdaru.

53

Archivní prameny Archiv bezpečnostních sloţek České republiky Fond B 5 Krajská správa ministerstva vnitra Hradec Králové Fond B 5_9 Oblastní úřadovna Státní bezpečnosti Svitavy Fond B 5_9-1 Okresní oddělení ministerstva vnitra Svitavy Fond B 5/II. Krajská správa SNB - Správa StB Hradec Králové Fond D 5_9/II. Okresní správa SNB - oddělení pasů a víz Svitavy Personální spisy ministerstva vnitra

Seznam literatury BAŠTA, Jiří: Kontrarozvědná činnost StB proti vnějšímu nepříteli v diplomových pracích absolventů VŠ SNB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 58-257. DINUŠ, Petr: Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB. Praha 2004. DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953. Organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek. Praha 2007. GENTILE, Emilio: Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem. Brno 2008. GULA, Marián: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 1. Sborník k problematice bezpečnostních služeb. Praha 1994, s. 6-17. KAPLAN, Karel: Kronika komunistického Československa: Doba tání 1953-1956. Brno 2005. KAPLAN, Karel: Kronika komunistického Československa: Kořeny reformy 1956-1968 Společnost a moc. Brno 2008. 54

KAPLAN, Karel (ed.): StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka. Praha 2002. KOUTEK, Ondřej: Akce EVROPA. In: FORMÁNKOVÁ, P. (ed.): Securitas Imperii 13. Praha 2006, s. 37-75. NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Příběhy třetího odboje. Brno 2010. POVOLNÝ, Daniel: Operativní technika a StB. In: TÁBORSKÝ, J. (ed.): Securitas Imperii 10. Sborník k problematice vztahů čs. komunistického režimu k „vnitřnímu nepříteli“. Praha 2003, s. 73-145. TOMEK, Prokop: Československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa. „Objekt ALFA“. Praha 2006. TOMEK, Prokop: Dvě studie o československém vězeňství 1948 – 1989. Vývoj systému agenturní činnosti ve vězeňských zařízeních československého komunistického režimu 1948 – 1989. Budování a vývoj věznic StB v období 1948 – 1952. Praha 2000. TOMEK, Prokop: Okres na Východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Praha 2008. TOMEK, Prokop: Rozvědka ministerstva vnitra. In: FORMÁNKOVÁ, P. (ed.): Securitas Imperii 13. Praha 2006, s. 158-159. VALIŠ, Zdeněk: Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: ŢÁČEK, P. (ed.): Securitas Imperii 2. Praha 1995, s. 330-334. ŢÁČEK, Pavel: Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace. Vybrané směrnice a metodické pokyny politické policie z let 1978-1989. Praha 2001. ŢÁČEK, Pavel: Menší sestra I. Vznik a vývoj První správy ministerstva vnitra 19531959 (edice dokumentů). Brno 2004.

Seznam zkratek ABS

Archiv bezpečnostních sloţek

BL

bývalí lidé

BND

Bundes Nachrichtens Dienst (Spolková zpravodajská sluţba NSR) 55

ČCE

Českobratrská církev evangelická

čs.

československý

ČSL

Československá strana lidová

ČSLA

Československá lidová armáda

ČSR

Česká socialistická republika

ČSSR

Československá socialistická republika

D

důvěrník

EKO

ekonomika

JZD

Jednotné zemědělské druţstvo

K-231

Klub 231

KAN

Klub angaţovaných nestraníků

KGB

Komitět gosudarstennoj bezopasnosti (Výbor státní bezpečnosti při radě ministrů SSSR)

KS

kapitalistické státy

KS MV

krajská správa ministerstva vnitra

KS SNB

krajská správa Sboru národní bezpečnosti

KSČ

Komunistická strana Československa

KTS

kandidát tajné spolupráce

LM

lidové milice

MNB

ministerstvo národní bezpečnosti

MU

mimořádná událost

MV

ministerstvo vnitra

n. p.

národní podnik

NKVD

Narodnyj komissariat vnutornych děl (Sovětská státní bezpečnost)

NO

nepřátelská osoba

NSR

Německá spolková republika

O StB

oddělení Státní bezpečnosti

OO MV

okresní oddělení ministerstva vnitra

OS SNB

okresní správa Sboru národní bezpečnosti

PB

propůjčený byt

PO

prověřovaná osoba

PS

pátrací svazek

PT

přísně tajné

S FMV

správa federálního ministerstva vnitra

S StB

správa Státní bezpečnosti

56

SNB

Sbor národní bezpečnosti

SSM

Svaz socialistické mládeţe

SSR

Slovenská socialistická republika

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

SŠ

střední škola

StB

Státní bezpečnost

SVAZARM

Svaz pro spolupráci s armádou

TS

tajný spolupracovník

ÚV KSČ

ústřední výbor Komunistické strany Československa

ÚV KSSS

ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu

VB

Veřejná bezpečnost

VC

vízový cizinec

VČK

Východočeský kraj

VKR

vojenská kontrarozvědka

VO

vojenský objekt

VŠ

vysoká škola

VÚ

vojenský útvar

Seznam příloh Příloha č. 1: Ţádost o přijetí do sluţeb Státní bezpečnosti Stanislava Štrajta. Příloha č. 2: Sluţební přísaha příslušníka SNB Stanislava Štrajta. Příloha č. 3: Příslušníci O StB Svitavy. (Zdroj: ABS, Personální spisy ministerstva vnitra)

57

Přílohy Příloha č. 1: Ţádost o přijetí do sluţeb Státní bezpečnosti Stanislava Štrajta.

58

Příloha č. 2: Sluţební přísaha příslušníka SNB Stanislava Štrajta.

59

Příloha č. 3: Příslušníci O StB Svitavy.

Stanislav Štrajt

Vlastimil Šiler

Jan Pechanec

Emanuel Hanyk

Miroslav Boajnovský

Bedřich Herber

Jiří Stejskal

Josef Klusoň

František Zelenda

60