Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav
Pavel Blecharz Kulturní dějiny kopané v Čechách na přelomu 19. -20. století (Přechod od lokálních placků k masovému sportu) (Bakalářská diplomová práce)
Vedoucí práce: doc. Mgr. Lukáš Fasora Ph.D.
2015
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
Datum:
Podpis:
2
Poděkování:
Děkuji doc.Mgr. Lukášovi Fasorovi Ph.D za vedení práce a podněty, které mi poskytoval po dobu zpracovávání tématu. Dále bych chtěl poděkovat svým rodičům a své rodině za jejich trpělivost a podporu.
3
Obsah: Úvod....................................................................................................................................................... 6 1. Vznik moderní kopané.................................................................................................................... 8 1.1 Tradiční kopaná na britských ostrovech......................................................................................................... 8 1.2 Ekonomické změny v Anglii, volnočasové aktivity britské střední třídy..................................................... 10 1.3 Rozvoj společenského zájmu o sport a vznik fotbalových pravidel............................................................. 11 1.4 Zaloţení Fotbalové asociace a profesionalizace kopané na britských ostrovech......................................... 12
2. Sport v Českých zemích po roce 1848......................................................................................... 15 2.1 Odlišné pohledy na tělovýchovu a sport..................................................................................................... 15 2.2 Vznik prvních sportovních klubů v Čechách............................................................................................... 17 2.3 Počátky kopané v Čechách.......................................................................................................................... 18 2.4 Společenské změny a kopaná...................................................................................................................... 20
3. Klíčové elementy pro rozvoj kopané v Čechách na konci 19.století......................................... 22 3.1. Vznik prvních fotbalových klubů v Čechách.............................................................................................. 23 3.2. Německá kopaná v Čechách........................................................................................................................ 24 3.3 Rozkol praţské kopané v letech 1897-1898................................................................................................. 25 3.4. Vznik ČAAU............................................................................................................................................... 26 3.5 Nárůst zájmu o kopanou mezi diváky, přechod z plácků na hřiště.............................................................. 28
4. Analýza kulturního vlivu kopané na pražskou společnost mezi lety 1885-1905..................... 30 4.1. Období mezi lety 1885- 1892 (Prvopočátky kopané)................................................................................. 32 4.2 Období mezi lety 1893- 1898 (Hledání identity kopané)........................................................................... 34 4.2.1 Postoj Sokola ke kopané a mediální obraz kopané v Sokolu................................................................ 35 4.2.2 Příspěvky věnující se pravidlům a vysvětlení pravidel Association..................................................... 36 4.2.3 Formování fotbalových krouţků a vznik prvních fotbalových klubů................................................... 37 4.2.4 První fotbalové mistrovství v Čechách, včlenění kopané do struktury ČAAU.................................... 39 4.2.5 Bojkot české kopané............................................................................................................................. 42
4
4.3 Období mezi lety 1899- 1901 (Období zlomu zájmu)................................................................................... 43 4.3.1 Mezinárodní zápasy SK Slavie, prestiţní společenská událost................................................................ 46 4.3.2 Vznik ČSF................................................................................................................................................ 48 4.3.3 Propagace kopané i mimo Prahu.............................................................................................................. 49 4.4 Období mezi lety 1902 - 1905 (Kulturní rozmach kopané)........................................................................... 50 4.4.1 Mezinárodní zápasy SK Slavie, AC Sparta, finanční hledisko sportu..................................................... 52 4.4.2 Obnovení činnosti ČSF, Charity Cup....................................................................................................... 55
Závěr.................................................................................................................................................... 57 Použité prameny a literatury............................................................................................................. 60 Přílohy práce....................................................................................................................................... 63
5
Úvod Fotbal patří v dnešní době k celosvětově nejrozšířenějším sportům. Stal se z něho kulturní fenomén a diváci ho ve 21. století mohou sledovat na velkých stadiónech nebo také v přímých přenosech v televizi z domova. Světové kluby,
například
Barcelona, Manchester United nebo Real Madrid, baví stovky miliónů diváků po celém světě a jejich zápasy patří k největším společenským událostem. Rovněţ české kluby jakými jsou AC Sparta Praha, SK Slavia Praha či Viktoria Plzeň jsou pevnou součástí evropského fotbalu a denně baví milióny diváků. Téma práce si autor zvolil proto, ţe má ke kopané velmi blízko. Dříve ji aktivně hrál a zajímá se o ni dodnes. Svou práci kulturních dějin kopané autor povaţuje za iniciativní vstup do rozsáhle problematiky, která poslouţí badatelům jako výchozí bod pro řešení dílčích otázek kulturních dějin. Z nich můţe autor zmínit témata, kterými jsou např. proměna kulturního vlivu kopané ve společnosti, finanční analýza kopané, česko-německé otázky v kopané, třídní problematiku sportu, význam kopané v dobovém tisku. Zjednodušené výstupy problematiky z této diplomové práce, můţe autor dále rozpracovat v práci magisterské či doktorandské. Za cíl studie si autor stanovuje objasnit základní otázky problematiky. Kdy se fotbalová kultura v Čechách vytvořila? Odkud čerpala inspiraci pro svůj vznik? Jak se z pohledu kultury měnil společensky obraz kopané v praţské společnosti v období mezi lety 1885-1905? Kdy nastala v Praze přeměna kopané ze sportu soukromého na sport veřejný? Práce je systematicky rozdělena na část teoretickou a analytickou. V teoretické části se autor věnuje zejména historickým souvislostem spojených se vznikem kopané v Čechách. V analytické části se autor za pomocí dobového tisku a archivních pramenů snaţí sestavit kulturní obraz kopané v Čechách se zvláštním důrazem na Prahu v období mezi lety 1885-1905. Ve své analýze se autor snaţí zahrnout celou škálu prvků, které mohly mít na kulturu dopad: politické změny, nacionální problémy, změna mediální komunikace, filozofie tělovýchovy a sportu, finanční aspekty sportu, společenské změny. Do práce autor zařazuje i analýzu kopané na britských ostrovech - pro lepší pochopení souvislostí podobných s vývojem kopané v Čechách.
6
Kulturní dějiny kopané jsou v zahraničí především na britských ostrovech a ve Francii poměrně dobře zpracované. Z kvalitních studií můţeme jmenovat práci Matthewa L. McDowella, který se ve své práci A Cultural History of Association Football in Scotland (1865-1902) věnuje vytvoření fotbalové kultury ve Skotsku potaţmo v Anglii. Tuto studii autor vyuţívá pro porovnání kulturního nazírání na kopanou v zahraničí v přibliţně shodném sledovaném období. Část informací lze dle autora vztáhnout i na kulturu v Praze. Z francouzského bádání lze jmenovat práci Geoffa Hare, který se ve své práci Football in France: A Cultural History (Global Sport Cultures) věnuje vzniku fotbalové kultury ve Francii a jejímu vlivu na společnost. Při tvorbě analýzy britské fotbalové kultury se autor opírá především o práci uznávaného anglického historika Percy M. Younga, který ve své studii A history of British football popisuje vznik sportu a vytváření moderní fotbalové kultury na britských ostrovech. Pro kulturní analýzu českého sportu a tělovýchovy vyuţívá autor především práci historiků Jiřího Kössla, Jan Štumbauera, Marka Waice, kteří se věnují kulturním dějinám tělovýchovy v Čechách. Jejich studie pomohly autorovi pochopit vztah tělovýchovy ke sportu. Pro lepší pochopení vývoje sportu v Čechách autor zmiňuje poznatky z práce Jána Grexi - Dějiny sportu, která podle autorova mínění vystihuje podstatné okamţiky vzniku moderního sportu. V českém prostředí odborné zpracování kulturních dějin kopané zcela chybí. Nejblíţe se zvolené problematice přibliţuje Miroslav Jenšík, který se v Kronice českého fotbalu věnuje kromě výsledků zápasů také kulturní rovině sportu. Historické informace autor čerpá z nejvýznamnějšího zpracování dějin české kopané, které sepsal uznávaný historik kopané Karel Petrů ve své práci Dějiny československé kopané. Pro sestavení kulturní analýzy kopané, autor čerpal klíčové informace z dobových pramenů a to zejména z dobových médií, které doplňuje o poznatky z ATVS1 a AHMP 2 . Z dobových časopisů autor ohledal časopisy Cyklista, Sportovní obzor, Sport, Sokol, Sport a Hry, Časovosti. Z denního tisku Národní listy, Národní politika, praţský německý deník Prager Tagblatt.
1 2
Archiv tělesné výchovy a sportu-Národního muzea Archiv hlavního města Prahy
7
1. Vznik moderní kopané Počátky moderního fotbalu dala světu Anglie společně s dalšími zeměmi z britských ostrovů někdy na přelomu 18. a 19.století.
Historie pohybových aktivit
příbuzných kopané však sahá někdy do období třetího tisíciletí pnl. Lokálně si vznik fotbalu nárokují státy z oblasti starověké Číny a starověkého Egypta. Mnoho kultur a civilizací se snaţí si vznik tohoto sportu přivlastnit, ale nelze určit
přesně,
kdo
je
opravdovým
"vynálezcem"
tohoto
míčového
sportu.
Různé podoby předchůdců moderního fotbalu můţeme najít ve všemoţných kulturách od starověké Číny, Egypta, Řecka, Říma, Gallie přes středověké britské ostrovy aţ po italskou renesanci v podobě hry zvané „Calcio“.3 Dokonce i v Čechách bychom mohli naleznout ojedinělé písemné zmínky o existenci potencionálních předchůdců kopané či jiných míčových sportů v podobě zpráv Hynka Krabice z Veitmile a Jana Ámose Komenského.4 Předmětem autorovy práce však není zevrubně pitvat historii vzniku kopané a všech jejích variací, ale spíše se zaměřit na její moderní podobu - sport s přesně danými pravidly zasazený do organizačních struktur fotbalové asociace. Pisatelem zmíněné příbuzné "sporty" mají s moderní kopanou jen málo společného a musíme je brát s obrovskou rezervou. Hlavním cílem autorovy práce je přiblíţit kulturní rozměr kopané a její vliv na společnost konce 19. století. Kopaná se v tomto a ve dvou stoletích následujících rozrostla do gigantických rozměrů. Přestoţe kopaná byla na britských ostrovech oblíbenou aktivitou běţného lidu jiţ od středověku, její moderní podoba se začala vytvářet aţ v polovině 19. století s přechodem ke kapitalismu. Z britských ostrovů se šířila do celého světa a aţ ke konci zmíněného století přes Evropu do Čech. Pochopení vzniku fotbalové kultury nelze objasnit bez popsání klíčových okamţiků a událostí, které napomohly jejímu vzniku a ty se autor pokusí vystihnout v podkapitolách níţe. 1.1 Tradiční kopaná na britských ostrovech Jak jiţ autor zmínil, počátky kopané můţeme hledat na britských ostrovech jiţ ve středověku. Proces vývoje moderní kopané na těchto ostrovech si prošel dlouhým 3 4
JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ: Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.9. Tamtéž, s.9-12.
8
procesem. Krátké písemné zmínky o fotbalu se začaly objevovat na počátku 18.století, a to především v oblasti Anglie, Skotska, Irska a Walesu. Jiţ v roce 1766 je anglicky nazývaná hra "football" zařazena na seznam povolených her na škole v Etonu.5 V tomto období aţ do dvacátých let 19.století byla hlavním patronem sportu v Anglii lokální šlechta, která sponzorovala jeho rozvoj a poskytovala zázemí pro jeho realizaci.6 Na přelomu 18. a 19. století se fotbalu začínají věnovat i ve školním prostředí a jsou k dispozici první zmínky o fotbalových utkáních z Boltonu7 a v roce 1793 mezi Sheffieldem a Nortonem.8 V tomto období se jednalo o hru na bázi souboje klanu proti klanu bez jasných pravidel, nebyl předem stanoven počet hráčů ani délka utkání. Mnohdy byli hráči během utkání obměňováni a někdy, pokud byl výsledek nerozhodný, se hrálo i několik dní v kuse.9 Nezřídka tato utkání přerostla v hromadnou potyčku a šarvátku, jejímţ výsledkem byla lehká i těţká zranění. Byla zde i utkání, která končila smrtí některých z hráčů 10. Nejslavnější historická utkání proběhla ve Skotsku v roce 1815 v lese Ettrick Forest v oblasti Carterhaugh mezi muţi ze Selkirku a Yarrow. Utkání byla pořádána pod záštitou slavného spisovatele Sira Waltera Scotta a přihlíţelo jim podle písemných zpráv aţ 2000 diváků, z nichţ velké procento pocházelo z několik mil vzdáleného okolí a podstatná část byla šlechtického původu.11 První zápas trval zhruba 90 minut a vyhráli jej muţi z Shelkirku, druhý zápas trval dvojnásobně a vyhráli jej muţi z Yarrow, celá tahle událost byla slavně zaznamenána v Ediboroughském Journalu a jednalo se o celospolečenskou kulturní událost.12
JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ: Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.9. Harvey, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850. London 2004, s.2. 7 PROCHÁZKA, Karel: Fotbal to je hra. Praha 1987, s. 37. 8 YOUNG, Percy, M. A history of british football. London 1968, s.57. 9 Tamtéž, s.58. 10YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.58. 11 Tamtéž, s.59. 12 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.59. 5 6
9
1.2 Ekonomické změny v Anglii, volnočasové aktivity britské střední třídy Po roce 1815 aţ do konce čtyřicátých let 19.století kopaná stagnovala a byla v dočasném útlumu. 13 Anglie zaznamenala velké ekonomické a společenské změny vlivem silné industrializace po Napoleonských válkách. Změna ekonomických poměrů a přechod k industrializaci znamenala pro skladbu obyvatelstva podstatné změny. Velké procento obyvatel pracujících dříve v agrikultuře přicházelo do měst pracovat v továrnách. Dělníci, jeţ pracovali dlouhé hodiny a ţili v pracovních koloniích, byli odtrţeni od tradičních volnočasových aktivit či sportů a nacházeli hlavní způsob rekreace po práci v alkoholu.14 Na změny britských politických poměrů reagovala šlechta poměrně necitlivě. Snaţila se prosazovat konzervativní evangelickou morálku, vracela se k tradičním sportům a omezila sponzorování rekreace pro pracující třídu. Proto byla tradiční kopaná mezi zmíněnými lety v dočasném útlumu, jelikoţ byla povaţována za aktivitu nečistou a byla dělníkům ve městech zakazována. 15 Ke zlepšení společenských podmínek pro sport v Británii přispělo aţ vydání Factory Act v roce 1847,16 které osvobodilo pracující třídu od celodenní práce v soboty a omezilo délku pracovní doby dětí a dospělých v továrnách na maximálně 10 hodin denně. Tento zdánlivě obyčejný krok uvolnil prostor pro rozvoj nových odvětví ţivota. Obyčejní lidé měli více času, aby mohli více cestovat a rozvíjet své volnočasové aktivity. Pro rekreaci se vytvářely nové parky, ţeleznice, organizovaly se výstavy a rozvíjel se sport, mimo jiné také kopaná.17 Zástupci nově sílící střední třídy a ctihodní zástupci dělnické třídy stáli proti konzervativním názorům šlechty a chtěli dělnickou třídu kulturně vychovávat a nasměřovat k racionálnímu způsobu rekreace. Proto se snaţili sport s přesně danými
McDOWELL, Matthew, L.: A cultural history of association football in Scotland. New York 2013, s. 3-31. 14 HARVEY, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850. London 2004, s.2-5. 15 Tamtéž, s.2-5. 16 Tamtéž, s.58-62. 17 McDOWELL, Matthew, L.: A cultural history of association football in Scotland. New York 2013, s.3-28. 13
10
pravidly prosadit do veřejných škol.18 A byl to právě element výchovy ve školách a pravidla, která oddělila tradiční a moderní kopanou. Tradiční kopanou lze popsat jako divoký, nespoutaný boj mezi dvěma stranami bez omezeného počtu hráčů o to dostat míč na vyznačené místo. Naproti tomu moderní kopanou můţeme označit za dovednostní sport. Z této teze můţeme povaţovat fotbalová pravidla za pomyslnou dělící čáru mezi tradičním a moderním fotbalem.19
1.3 Rozvoj společenského zájmu o sport a vznik fotbalových pravidel Právě sílící střední třída byla hlavním misionářem nových sportů v polovině 19.století. Kopaná ţila po dlouhou dobu ve stínu populárnějších sportů, např. kriketu, dostihů, veslování, boxu etc.20 V popředí zájmu dělnické třídy stály sportovní aktivity pochybné reputace např. kohoutí a psí zápasy, pouliční rvačky. Po roce 1815 nastalo zvyšování společenského zájmu o sport na britských ostrovech, vznikaly první sportovní magazíny, například The sporting magazine, které zobrazovaly sportovce jako významné osobnosti a přinášely informace a fotky z významných událostí.21 Dalším prvkem, který sport rozvíjel do podoby masové zábavy bylo sportovní sázení. Sázelo se na závody koní, boxové zápasy, psí a kohoutí zápasy a pouliční bitky. Tento prvek přispěl také k profesionalizaci sportu.22 Jak jsem jiţ naznačil, základním předpokladem pro vznik moderní kopané bylo teprve aţ zavedení pravidel. K rozvoji pravidel podstatně přispělo vysokoškolské prostředí a systém vzdělávání všeobecně. Byla to právě pravidla, jeţ byla po dlouhou dobu jednou z hlavních příčin nesouladu v nově vznikajícím sportu. Šlo především o vymezení, jestli lze hrát při kontaktu s balónem rukou či nikoliv. 23 První náznaky organizovaného sportu se objevují ve čtyřicátých letech 19.století na univerzitě v Cambridge, ale první fyzicky natištěná pravidla se datují aţ do
HARVEY, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850. London 2004, s.2-5. 19 Tamtéž, s. 2-8. 20 HARVEY, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850, London 2004, s.2-5. 21 Tamtéž, s.50-55. 22 Tamtéž, s.53-55. 23 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.68-71. 18
11
roku 1848 pod názvem Cambridge rules, jeţ byla podepsána ve městě Cambridge zástupci univerzit a škol z Harrow, Rugby, Etonu, Winchestru a Shewsbury.24 Tato pravidla se věnovala především základním prvkům hry a slouţila hlavně k meziuniverzitním zápasům. Vymezovala například odkud se balón rozehrává nebo co se povaţuje za gól. Pravidla se však promíchávala s jiným druhem sportu, který známe v dnešní podobě jako rugby.25 Koncem padesátých let 19. století začaly vznikat v Anglii první fotbalové kluby. Mezi nejstarší fotbalové kluby patří Sheffield Football Cub zaloţený 24.října roku 1857,
jehoţ zástupci pocházeli původem ze střední třídy z řad obchodních
magnátů, obchodníků a právníků.26 Sheffield si zachoval své historicky silné postavení při vytváření fotbalové kultury a v roce 1857 byly vydány The Sheffield Rules, které upravovaly například oblečení hráčů a povolovaly hráčům hru rukou. Hraní rukou bylo hlavním problémem aţ do 70 let.
27
Na The Sheffield Rules navázal J.C. Thring, asistent rektora
Uppinghamské školy, který vydal pravidla upravená pro školní zápasy zvaná Rules of the simplest game. Tato pravidla byla později několikrát modifikována. Obsahem značně omezovala hru rukou a směřovala sport více ke hře nohama.28 The Cambridge Universities rules byla další ze série pravidel, které přibliţovaly kopanou k modernímu pojetí.29 1.4 Založení Fotbalové asociace a profesionalizace kopané na britských ostrovech Nedůleţitějším okamţikem pro vývoj moderní kopané bylo 26. října 1863 zaloţení The Football Association (FA), první fotbalové asociace na světě. Tato asociace byla zaloţena v Londýně zástupci klubů za účelem dalšího rozvoje tohoto sportu.30 Na konci roku 1863 FA vydala pravidla, která byla v 8 z 13 bodů slučitelná s pravidly rugby, ale ve zbylých 5 bodech se lišila. To způsobilo rozkol v rámci asociace, jelikoţ někteří zástupci se nechtěli smířit se směrem, kterým se kopaná ubírala. JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.9. YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.76. 26 Tamtéž, s.77. 27 JENŠÍK, Miloslav, Jiří Macků : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.9. 28 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.80. 29 Tamtéž, s.80. 30 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.80-89. 24 25
12
Tento rozkol trval 8 let a teprve aţ v roce 1871 došlo k vydělení samostatné Rugby Football Union a vzniku odlišného druhu sportu.31 Od té doby existují dva druhy fotbalových pravidel: "asociační" omezující hru rukou vyjma brankáře a rugby, které hru rukou ve svých pravidlech povoluje. 32 Proto můţeme za první fotbalový klub povaţovat teprve aţ Forest Football Club zaloţený v roce 1859 okruhem lidí spojených se školou v Harrow. Tento klub se později přejmenoval na FC Wanderers.33 Centrem fotbalu se staly lokality poblíţ Harrow, Sheffieldu, Londýna a Nottinghamu. V průběhu 60. Aţ 70. let vzniklo několik desítek fotbalových klubů, které v sobě nesly kontinuitu z dávných dob, ale byly vytvářeny lidmi z moderní střední třídy za účelem sociální a výchovné funkce.34 Vývoj kopané nabral v tomto období prudký spád. Rád bych zde krátce zmínil několik dalších událostí důleţitých pro rozvoj kopané. V roce 1867 byl zaloţen první profesionální klub ve Skotsku - Glasgow Queens Park. O tři roky později
proběhlo první mezistátní utkání mezi Anglií a
Skotskem. Tato utkání se posléze stala tradicí a byla pravidelně opakována v letech následujících, roku 1872 poprvé mimo území Anglie ve skotském Glasgow za podpory 4000 tisíc diváků v hledišti. Walesem a Skotskem.
První neanglické utkání proběhlo v roce 1876 mezi
Ve stejném období v roce 1871 v Anglii vzniká nejstarší
fotbalová soutěţ Challange Cup mezi týmy, které byly součástí FA. V roce 1888 vzniká první mistrovská fotbalová liga.
35
V polovině
sedmdesátých let vznikají kluby, které jsou známé i dnes. Roku 1874 vzniká klub Aston Villa, 1875 Blackburne, 1878 Everton a téhoţ roku vzniká Heath depot, který se později přejmenoval na Manchester United, 1879 Sunderland. V roce 1873 byla ve Skotsku zaloţena druhá nejstarší fotbalová asociace světa, 1874 byl zaveden Scottish Cup, 1876 byla zaloţena Welsh FA a o šest let později Irish FA.36 Události proběhlé mezi léty 1863-1878 ohromně zpopularizovaly kopanou, která se proměnila na britských ostrovech v masový sport. Na stadionech bylo při utkáních přítomno aţ 10 000 fanoušků. Pro naplnění poţadavků dychtivých fanoušků se sport na
YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.94-95. PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s. 35-39. 33 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.83. 34 Tamtéž, s.98. 35 Tamtéž, s.98-99. 36 YOUNG, Percy, M.: A history of british football. London 1968, s.110-113. 31 32
13
konci století zprofesionalizoval a docházelo k prvním přestupům. První profesionální klub vznikl v Anglii v roce 1885.37 Fotbal se stal na konci 19.století v Anglii fenoménem a byl zobrazován médii, např. The Sporting chronicle, jako náplň kaţdodenního ţivota střední třídy. 38 Vytvoření organizace tohoto sportu s přesně danými pravidly hry byl základní předpoklad pro šíření hry i do ostatních zemí Evropy včetně Zemí Koruny české. Britští obchodníci, pracující v okolí Prahy, byli prvními propagátory kopané v Čechách. Vliv britské kultury kopané na vývoj v Čechách byl obrovský. Autor doloţí své tvrzení v kapitole 4.
PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.37. HARVEY, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850. London 2004, s.3-10. 37 38
14
2. Sport v Českých zemích po roce 1848 Situace po roce 1848 nebyla pro sport v českých zemích vůbec příznivá. Po revoluci se sice neobnovily původní feudální poměry. Ale byl zaveden nátlakový, centralistický policejní reţim v podobě Bachova absolutismu, který se pokoušel společnost germanizovat a omezoval občanské svobody na minimum. Oficiálně byl zakázán vznik organizovaných tělovýchovných spolků a rovněţ sportovních klubů, coţ platilo aţ do vydání říjnového diplomu v roce 1860. Proto byl sport v Čechách aţ do šedesátých let 19. století v celkovém útlumu.39
2.1 Odlišné pohledy na tělovýchovu a sport Teprve aţ po pádu Bachova absolutismu se otevřel prostor pro vznik prvních tělovýchovných spolků a sportovních klubů v Čechách.40 Zjednodušeně bychom mohli říct, ţe se v polovině 19. století vytvořily dvě odlišné filozofie v rozvoji pohybových aktivit. První byla tělovýchovná, inspirovaná německým, švédským a francouzským systémem, a druhá byla sportovní, inspirována především Anglií. 41 V Čechách byla zpočátku podstatně úspěšnější větev tělovýchovná. Jelikoţ nebylo umoţněno české tělovýchově vstoupit do systému německého Turnverein, vygeneroval se proud samostatný, jehoţ hlavním rysem byl odpor ke germanizaci. 42 Zásadní událostí bylo zaloţení prvního tělovýchovného spolku Tělocvičná jednota Praţská, 16.2. 1862, Miroslavem Tyršem. Ten ve své činnosti navázal na přístup Jana Malypetra, který však mimo rámec tělocviku obohatil o rozměr národní výchovy a kulturně-osvětové činnosti.43 V roce 1864 se tento spolek přejmenoval na dnes známější Sokol Praţský. Jiţ od prvopočátku přesahoval Sokol rámec tělesné výchovy a stal se prostředkem k výchově národního cítění a podílel se na tvorbě národního hnutí. Sympatizanty tohoto GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s. 145. 40 BERANOVÁ, Jitka a Marek WAIC. Kulturně výchovná a vzdělávací činnost českých tělovýchovných organizací. Praha 1998, s. 5. 41 GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s. 142-146. 42 KRÁL, Lubomír: Historie německé kopané v Čechách. Praha 2006, s. 23. 43 BERANOVÁ, Jitka a Marek WAIC. Kulturně výchovná a vzdělávací činnost českých tělovýchovných organizací. Praha 1998, s.5-8. 39
15
spolku byly přední osobnosti národního obrození (Neruda, Rieger, Mánes, Světlá, Náprstek, Otto a mnoho dalších).44 Od roku 1871 začal Sokol vydávat svůj časopis, který i přes počáteční finanční problémy a odliv čtenářů přetrval a od 80. let se stal hlavním prostředkem pro osvětovou činnost. V polovině 80. let měl Sokol 17 424 členů, ale odhadem pouze polovina členů patřila k cvičencům, zbytek se věnoval kulturně-osvětové činnosti a boji za český národ.45 Roku 1889 došlo k zaloţení České obce sokolské, která slučovala Sokolstvo z jednotlivých ţup i mimo Prahu. Podobné sjednocení proběhlo i na Moravě v roce 1891, finální sloučení proběhlo v roce 1904, kdy vznikala jednotná Česká obec sokolská.46 Pokud bychom chtěli definovat postoj Sokola ke sportu, dalo by se říct, ţe na počátku se podstatně zasadil o rozvoj sportu potaţmo sportovních hnutí u nás, dokonce zařadil sportovní aktivity jako doplňkovou činnost do svého programu.47 Mezi sporty, které se praktikovaly v sokolské jednotě, patřily plavání, jezdectví, veslování, cyklistika, šerm, box a zápas.48 Po smrti Miroslava Tyrše v roce 1884 se však pozitivní přístup k sportu obrátil. Jeho nástupci, vycházející z jeho práce Základové tělocviku, dogmaticky prosazovali pouze stránku cvičitelskou a sport ze svého programu úplně vylučovali.49 Tenhle postoj se projevoval i ve vztahu ke kopané, která nebyla zařazena do cvičitelského programu a byl jí vyčítán její apolitický postoj. Hlavní kritikou ze strany spolku byl argument, ţe je kopaná brutální násilnický sport a druhou výtku spolek spatřoval v tom, ţe podle mínění Sokola ve svých členech kopaná neprobuzovala dostatečně vlastenecké cítění (podrobněji v kapitole 4.2.1). Nelze však tento postoj generalizovat, protoţe to byla právě mládeţ českého Sokola, která se postavila v Roudnici roku 1887 k historicky prvnímu zápasu kopané v Čechách.50
Tamtéž, s.6. Tamtéž, str.33. 46 KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986, s.68. 47 GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s.149. 48 Tamtéž, s.149. 49 KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986, s.98. 50 JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.34. 44 45
16
2.2 Vznik prvních sportovních klubů v Čechách Jak bylo jiţ uvedeno, první sportovní kluby začaly vznikat na začátku šedesátých let 19.století v prostředí praţských Němců a Angličanů působících v Praze.51 V Praze roku 1860 byl zaloţen první veslařský sportovní klub na našem území - English rowing club. Tento klub anglických obchodníků působících na Střeleckém ostrově fungoval aţ do roku 1873.52 Z dalších nově vzniklých klubů by se dal uvést veslařský klub Moravia (1863) v Uherském hradišti, šachové spolky (1866), Prager Eisclub Verein (1868), Ruderclub Regatta in Prag (1866). K obrovskému nárůstu německých sportovních klubů došlo na konci 70. Let 19.století.53 V roce 1865 podalo vedení samotného Sokolu v čele s dr.Tyršem k c.k. místodrţitelství ţádost o zaloţení veslařského klubu Vltavan, které však nebylo z finančních důvodů vyhověno.54 Po smrti Tyrše a změně sokolského programu si začal český sport jít na konci 19. století vlastní cestou. Sport se osamostatnil od Sokola a rovněţ se oddělil od myšlenky společných česko-německých klubů. 55 V prostředí českých sportovních klubů byla charakteristická daleko menší míra národnostní animosity mezi Čechy a Němci neţ u spolků tělovýchovných. Tělovýchovné spolky se domnívaly, ţe český sport dostatečně nerozvíjí národní cítění a nevěnuje se kulturní a osvětové činnosti ve společnosti. To byl jeden z hlavních argumentů pro pozdější kritiku českého sportu.
56
Vzhledem k narůstajícím
národnostním rozdílům začaly v polovině sedmdesátých let 19. století vznikat první české sportovní kluby. 57 Úplně první ryze český sportovní klub byl Český klub veslařský a bruslařský, který zaloţili odpadlí čeští členové německé Regatty.58
51GREXA,
Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s.149. 52 KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986, s. 29. 53 GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s.149. 54 KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986, s. 27-29. 55 GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011, s.149. 56 Tamtéž, s.149. 57 KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986, s.114. 58 Tamtéž, s.114.
17
Dále následoval vznik sportovních spolků v Jindřichově Hradci, Písku a v Litoměřicích. Roku 1877 vznikly veslařské spolky v Roudnici nad Labem a Brandýse nad Labem, o rok později vznikl Smíchovský bruslařský, veslařský spolek a později v roce 1879 Veslařský klub Blesk. O dva roky později 1881 vznikl český Klub velocipedistů na Smíchově. Do konce sedmdesátých let bylo zakládání nových sportovních klubů spíše ojedinělým prvkem59. Osmdesátá léta znamenala pro rozvoj sportovní kultury v Čechách obrovský předěl. Z britských ostrovů se do Čech dostala spousta nových sportovních odvětví a sport byl ve společnosti čím dál více populární. V oblibě byly především veslování, střelba, cyklistika, bruslení. V polovině osmdesátých let se začaly vytvářet první sportovní svazy, a tím se sport definitivně oddělil od tělocviku.60 Na konci 80. let se začala v Čechách nesměle objevovat kopaná. Byly to právě cyklistické, veslařské, atletické a bruslařské spolky, které zařadily do svého volného programu kopanou, a tím napomohly jejímu rozvoji v Čechách. V roce 1891 vznikla samostatná fotbalová odnoţ německého klubu Eis und Ruder, club Regatta, který později patřil k nejsilnějším fotbalovým klubům v Čechách.61
2.3 Počátky kopané v Čechách Kopaná neměla v Čechách snadné začátky a stejně jako v Anglii byla po dlouhou dobu na úkor jiných populárnějších sportů ve společnosti přehlíţena. Kopaná se dostala z Anglie do Čech teprve někdy v polovině 80. let jako volnočasová aktivita anglických obchodníků. 62 Pokud bychom chtěli vědět, kdo byl úplně první osobou, která u nás tento sport zavedla, budou se informace o jejím původu rozcházet. Za první počiny propagující kopanou u nás jsou povaţovány zmíněné aktivity anglických obchodníků, kteří fotbal praktikovali v okruhu německého veslařského klubu Regatta. Dále víme o fotbalových aktivitách anglických zaměstnanců v náchodské textilní fabrice. Známým propagátorem byl i roudnický profesor Jan
Tamtéž, s.115. Tamtéž, s.115. 61 JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.17-34. 62 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.59. 59 60
18
Sommer.63 Vzácný doklad o fotbalové aktivitě v Roudnici autor nalezl v ATVS, jedná se o účet za pořádání místního fotbalového zápasu z 15.8. 1892. 64 Kopaná však nalezla pochopení zejména v kruzích nejvyšších. Zcestovalí šlechtici, kteří měli moţnost získávat impulzy ze zahraničí, načerpali inspiraci pro pěstování fotbalové kultury z Anglie, kde sport nabýval čím dál větších rozměrů. Za propagátory sportu z řad nejvyšších můţeme povaţovat kníţete Ericha Thurn-Taxise v Loučeni, hraběte Buquoie či barona Krause.65 Potvrzení aktivity zmíněných šlechticů, přináší dobová fotografie loučenského zámeckého kopacího druţstva ve sluţbách Alexandra-Thurna Taxise otištěná v Národní politice z roku 1935.66 První písemnou zmínku o kopané nalezneme v nejstarším českém sportovním časopise Cyklista z května 1885. 67 První utkání, jak jiţ bylo předesláno, proběhlo v Čechách údajně v roce 1887 v Roudnici mezi českým Athletic Club Roudnice a Tělocvičnou Jednotou Sokol Roudnice. Tento údaj známe ze vzpomínek velikána českého sportu Rösslera-Ořovského, podle něj měl být rozhodčím údajně princ Lobkowicz.68 Na počátku šlo pouze o izolované pokusy lidí, kteří se setkali s kopanou v zahraničí, praktikovat
tento sport i v Čechách. Tyto izolované snahy dlouho
nenacházely odezvu u české veřejnosti. Mohli bychom označit za překvapivé, ţe se první fotbalová utkání odehrála v oblasti českého venkova a nikoliv v hlavním městě Praze, ale výše zmíněné osobnosti měly svá letní sídla na venkově.69 První utkání kopané v Praze se datují na rok 1887 podle dopisu prof. Karla z Chebu. Ten tvrdil, ţe se kopaná hrála na Královské Louce v Praze jiţ v roce 1887. Propagátorem byl jeden z anglických asistentů profesora fyziologie Heringa, jenţ vlastnil míč a učil zájemce hrát fotbal. 70 Podle Josefa Rössler-Ořovského však byla první kopaná v Praze hrána teprve v zimě roku 1889 členy veslařských a cyklistických klubů Regatty, International Rowing Clubu, klubem cyklistů Praha, klubem velocipedistů Smíchov a od nich se učili kopané studenti.71
Tamtéž, s.59. Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1798. 65 JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.34. 66 Národní politika 24.9.1939, č. 265, s.16. 67 Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. 1885, roč. 1, č. 8, s.108. 68 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.43. 69 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.43. 70 Tamtéž, s.44. 71 Tamtéž, s.43-46. 63
64
19
Hlavním místem praţské fotbalové scény na počátku 90. let byly krouţky středoškolských studentů praţských gymnázií a reálek, a to především studenti Akademického gymnasia a gymnasií na Křemencově a Ţitné ulici, z reálek byly významným přínosem malostranská a smíchovská.72
2.4 Společenské změny a kopaná Průmyslová revoluce a velké společenské změny se nevyhnuly ani RakouskuUhersku. Zvláště po roce 1867 se začala společnost v monarchii výrazně měnit. 73 Hlavním výsledkem těchto změn byl přechod k občanské společnosti a nárůst svobody obyvatel. Na konci století se začalo rozvíjet podnikání, průmysl, stavěly se ţeleznice a lidé se mohli svobodně stěhovat. Stejně jako na zmíněném anglickém a skotském modelu s sebou změny přinesly nárůst stěhování dělníků za prací, vznik nových sídlišť či kolonií, kde se koncentrovalo větší procento lidí. Měnil se také kulturní a sportovní trend obyčejných lidí. Na konci století vznikalo mnohem více sportovně-zájmových spolků. Obyčejní lidé se začali věnovat sportu a jiným volnočasovým aktivitám, které byly dříve výsadou především aristokracie.74 Potvrdit tento trend lze z údajů spolkového katastru Archivu hlavního města Prahy.75 (viz tabulka 2.1.) Tabulka 2.1. Počet vzniklých sportovních a zájmových spolků v Praze II. Časový interval v letech do roku 1879
3
1881-1889
22
1890-1899
73
1900-1910
190
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy, MHMP II., Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr.
JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.37. VEBER, Václav. Dějiny Rakouska. Praha 2002, s.416–455. 74 VEBER, Václav. Dějiny Rakouska. Praha 2002, s.436–462. 75 Archiv hlavního města Prahy, MHMP II., Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr. 72 73
20
Z dané tabulky můţeme usuzovat, ţe změna politických poměrů a přechod ke kapitalismu, měl v monarchii po roce 1867 mimo jiné vliv i na zakládání sportovních oddílů. Z tabulky 2.1 lze usuzovat, ţe ve společnosti byl daleko větší zájem o volnočasové aktivity lidí. Pro studenty praţských gymnázií a reálek se sport a především kopaná stala oblíbenou aktivitou, která jim vyplňovala prakticky veškerý volný čas.
21
3. Klíčové elementy pro rozvoj kopané v Čechách na konci 19.století Začátky kopané v Praze nebyly na počátku devadesátých let vůbec jednoduché. Kopaná neměla ústřední organizaci, která by organizovala fotbalovou činnost ani ţádné ústřední médium, které by osvětově působilo na propagaci kopané ve společnosti. Zásluhu na tom, ţe se sport dále rozvíjel, lze přisoudit především zmíněným praţským studentům, kteří ji neúnavně propagovali tajně na praţských sídlištích. I přesto, ţe byl sport oficiálně ministerstvem doporučen a potvrzen výnosem barona Gautsche z roku 1891, tak ze strany středoškolských profesorů byli hráči kopané pronásledováni a hrozily jim postihy.76 Tento problém studenty neodradil a z časopisu Sportovní obzor se dozvídáme, ţe v Praze bylo v roce 1894 nejméně 10 krouţků veřejných a soukromých.77 Hlavními aktéry na praţské scéně byli studenti Malostranského gymnázia vedení studentem medicíny Frejou, dále pak studenti gymnázia v Křemencové ulici, kteří se později etablovali v SK Slavii. Za nejlepší krouţek bylo povaţováno Akademické gymnázium, které vytvořilo základ krouţku Kickers.78 O prosazení české kopané se zasadila ikona českého sportu Josef RösslerOřovský, který v roce 1895 zaloţil fotbalový odbor Český Sculling Cercle. Úkol tohoto spolku spočíval v tom sdruţit bohaté mecenáše a příznivce fotbalového sportu k tomu, aby podporovali mladé studenty gymnázií a reálek v nerovném boji se školskými radami, které se studentům snaţily kopanou zakázat.79 Český Sculling Cercle se podstatnou mírou zasazoval o popularizaci kopané v Praze potaţmo v celých Čechách. Na jaře roku 1896 se ČSC pokusil zorganizovat první soutěţ pod názvem "Pořad zápasů národních muţstev, kopaný míč cvičících", turnaje se zúčastnily jiţ nově vzniklé kluby AC Sparta, AC Praha, SK Slavie a Akademické gymnázium pod jménem Kickers.80 Druhý pokus sehrát mistrovství v kopané se datuje na podzim roku 1896, kdy CSC vypsal první Mistrovství Čech v kopané, ke kterému podaly přihlášku čtyři přední
76
PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.73-74. Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 9, s. 81. 78 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946 s.58-59. 79 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60. 80 Sportovní obzor. 1896, roč. 4 č. 2, s. 32-33. 77
22
české kluby: AC Praha, AC Sparta, SK Slavie a klub praţských Němců DFC, odpadlíci z ERC Regatty81 Základní předpoklad pro vznik moderní kopané v Čechách byl stejně jako v Anglii vznik pravidel. Ty prvně obstarali Sokolové z Podbělohorské ţupy v roce 1892, pravidla byla přeloţena sokolským zastáncem kopané J. Klenkou z anglického jazyka do češtiny. 82 Některé body pravidel byly v rozporu s čistě "asociační" kopanou. Pravidla, která Klenka vypracoval, se často upravovala podle sokolské terminologie. Jejich výsledná podoba byla značně nedokonalá. Některé body byly částečně inspirovány variantou rugby, jelikoţ striktně nevylučovaly hru rukou. 83 Ještě v roce 1894 méně pokročilá muţstva mísila pravidla "asociační" a pravidla "rugby" . Běţně se hrálo s vyším počtem hráčů neţ jedenáct a utkání bylo rozděleno na třetiny. 84 První pokročilejší fotbalová pravidla, vyšla jako samostatná broţura a byla vydána na podzim roku 1897. Autory pravidel byli Josef Rössler jr., K. Freja, V. Rudl a K. Řeřábek. Tato pravidla se přibliţovala kopané v její moderní podobě.85 3.1 Vznik prvních fotbalových klubů v Čechách Jak autor naznačil výše, od poloviny devadesátých let vznikaly v Čechách první amatérské fotbalové kluby. Za dva nejzásadnější kluby vzniklé v zmíněném období lze označit AC Sparta a SK Slavia. Tyto ikonické kluby, ač rivalové, vytvářely novodobou historii české kopané a přetrvaly úspěšně aţ dodnes. Za pomyslně starší můţeme povaţovat AC Spartu. Historie Sparty sahá aţ do roku 1891, kdy byl zaloţen AC Praha, který se věnoval zejména bruslení a lehké atletice. O dva roky později se kvůli neshodám část členů rozhodla klub opustit a zaloţila klub nový, AC Královské Vinohrady.86 Přesněji 29. prosince byla ohlášena k c.k. policejnímu ředitelství první výborová schůze klubu vedená předsedou Karlem Havlíkem.87
PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946 s.81-96. Tamtéž, s.46-47. 83 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.49-50. 84 Tamtéž, s.60-61. 85 Tamtéž, s.115. 86 MACHO, Milan. Zlatá kniha fotbalu: dějiny světového fotbalu ve faktech, názorech a obrazech. Praha 2009, s. 527-528. 87 Archív hlavního města Prahy-Fond Magistrát hlavního města Prahy II., Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, XIV/38, 14/38, 3,02 , 589 fol. 1 81 82
23
Královské Vinohrady zatím nepodporovaly rozvoj kopané. Teprve aţ do Atheltic Clubu Královské Vinohrady vstoupil fotbalový krouţek pod vedením bratří Rudlů v roce 1894, se klub rozhodl zaměřit více na kopanou. Symbolicky se klub přejmenoval na AC Sparta, jehoţ jméno bylo inspirované podle řeckých bájí.88 V roce 1894 byl za předsedu klubu zvolen Max Švagrovský,89 jenţ stál za vydáváním prvního všesportovního časopisu Sportovní Obzor v Čechách. Kopaná se ve AC Spartě velmi rychle prosadila. Klub, který se dříve věnoval zejména atletice a bruslení se od roku 1895 nadchl fotbalovou hrou, toto fotbalové nadšení opadlo na konci 19.století vlivem rozkolu s SK Slavií a ústředním orgánem kopané ČAAU.90 Druhý nejslavnější fotbalový klub SK Slavia vzešel z okruhu sportovců kolem Literárního řečnického spolku Slavia, který vznikl jiţ v roce 1892. Spolek byl na konci roku 1894 rakouskými úřady rozpuštěn, a tak se sportovně zaměření členové řečnického spolku rozhodli zaloţit spolek čistě sportovní - SK Slavii. Klub se primárně zaměřoval na cyklistiku, ale jeho součástí byl i fotbalový krouţek. Zaloţení klubu bylo dojednáno roku 1895 v restauraci u Brejšků. Hlavním iniciátorem byl Jaroslav Hausmann. Oficiálně byl klub zaloţen 31.5.1895. 91 Přesto, ţe byla SK Slavia vytvořena o něco později, byla to ona, která na přelomu století udávala směr české kopané.92 Z ostatních českých fotbalových klubů vzniklých v devadesátých letech 19.století můţeme jmenovat například AC Praha, ČFK Praha, SK Karlín, SK Kotva Vršovice, Český Sculling Cercle, SK Meteor Libeň, Staroměstský SK, ČFC Smíchov, AFK Karlín, ČAFC Královské Vinohrady, FK Favorit Prag.93 3.2 Německá kopaná v Čechách Kultura německé kopané v Praze byla jiţ od počátku o něco vyspělejší neţ ta česká. V roce 1891 vznikla fotbalová větev ERC Regatta Prag, která byla vůbec prvním fotbalových klubem v rakouské monarchii. Zakladatelem tohoto nejlepšího fotbalového MACHO, Milan. Zlatá kniha fotbalu: dějiny světového fotbalu ve faktech, názorech a obrazech. Praha 2009, s. 527-528. 89 Archív hlavního města Prahy-Fond Magistrát hlavního města Prahy II., Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, XIV/38, 14/38, 3,02 , 589 fol. 1 90 MACHO, Milan. Zlatá kniha fotbalu: dějiny světového fotbalu ve faktech, názorech a obrazech. Praha 2009, s. 527-528. 91 Tamtéž, s. 61. 92 Záměrně uvádím český fotbalový klub, jelikož v okruhu pražských Němců konkuroval SK Slavii silný fotbalový klub DFC, který vznikl z odpadlíku ERC Regatty . 93 JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006.s.6. 88
24
klubu praţských Němců byl rodák z Frankfurtu nad Mohanem Ludwig Stiassny. Ten získal první zkušenosti s fotbalem v Anglii při studiu na Etonu. 94 Jak autor naznačil, pozice německé kopané v Praze byla o něco lepší neţ ta česká, a tak první mezinárodní utkání na našem území sehrála ERC Regatta s Vienna Cricket uţ 9.prosince 1894 na Královské louce.95 Problémy se však nevyhnuly ani okruhu praţských Němců. Uvnitř zmíněné Eis und Ruderclub Regatty se rozhořel spor v roce 1896 a celé první muţstvo fotbalové odnoţe klubu se rozhodlo odejít a zaloţit svůj vlastní fotbalový klub. 96 Tito odpadlí členové zaloţili 24.května roku 1896 Deutscher Fussball Club in Prag (DFC).97 Klub nalezl útočiště na praţské Letné a o pár měsíců později se do jejich těsného sousedství přestěhovala praţská SK Slavia.98 České kluby před rokem 1899 nedisponovaly dostatkem financí pro zaplacení kvalitních zahraničních soupeřů. Jejich praţští němečtí rivalové měli přirozeně lepší síť kontaktů v německé kopané i v Rakousku a byli na tom finančně o poznání lépe. Proto si mohla německá kopaná daleko dřív dovolit organizování mezinárodních utkání, která, jak autor uvádí v kapitole 4.3.1, vedla k velkému kulturnímu a finančnímu rozmachu kopané. Praţští Němci pořádali mezinárodní zápasy pravidelně od poloviny 90. let.99 Z dalších německých klubů vzniklých v devadesátých letech 19.století můţeme jmenovat například FK Deutsche Sportbrüder, DFC Germania Prag, Prager FK Austria.100 3.3 Rozkol pražské kopané v letech 1897-1898 Na konci devadesátých let 19. století byla situace mezi Čechy a Němci politicky napjatá, coţ se projevilo i ve snaze bojkotovat českou kopanou v monarchii.101 Proto bylo poměrně překvapivé, kdyţ se kapitán Regatty Stiassny na počátku 90. let uvolil o kopané v Praze přednášet a zároveň poslal 6 vydání pravidel k této hře. Stiassny
JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s..6-10. Tamtéž, s.10. 96 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60-64. 97 Archiv hlavního města Prahy-Fond Magistrát hlavního města Prahy II., Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, XIV/57, 591 Fol. 1-3. 98 JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha: 2006.str.13-16. 99 Tamtéž, s.10. 100 JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s.6-10. 101 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.56. 94 95
25
měl propagaci kopané v Čechách obrovskou zásluhu, ale jeho usilovná činnost se mnohdy nesetkala s pochopením ze strany českých klubů.102 Rok 1897 znamenal velký rozkol české a německé kopané v Praze. Po kontroverzích mezi AC Spartou a SK Slavii z prvního derby, sehraného v rámci zmíněného druhého pokusu o fotbalové mistrovství v Čechách, se AC Sparta od kopané odvrátila. V rámci mistrovského poháru Čech nebylo sehráno ani jediné mistrovské utkání.103Jednotlivé kluby se předháněly ve vypisování vlastních mistrovství a v jednu chvíli jich existovalo hned šest.104 Poměry v praţské německé kopané byly rovněţ napjaté vlivem sporů DFC s Regattou. Také vztahy česko-německé byly poničeny negativní politikou DFC, který účelovými příspěvky v dobových zahraničních mediích prosadil mezinárodní bojkot české kopané. Vlivem těchto svárů byla česká kopaná na konci století ve velkém útlumu a reálně hrozil fotbalové kultuře v Praze zánik.105 Hlavní problém v těchto záleţitostech vězel v tom, ţe neexistovalo jednotné fotbalové ústředí, které by se o kopanou v Čechách staralo a urovnávalo případné spory. V letech 1895-96 zastával organizační činnost české kopané zmíněný Český Sculling Cercle včele s Josefem Rösslerem-Ořovským. Později, jakmile počet fotbalových klubů rychle narostl, se situace s vypisováním mistrovství stala nepřehlednou a přestala být trvale udrţitelná. 106
3.4 Vznik ČAAU Jak uţ autor naznačil v předchozích podkapitolách, praţské fotbalové kultuře i přes pozitivní změny v období v letech 1895-1896 hrozil na konci roku 1897 zánik. Zmíněné krizové období kopané v letech 1897-1898 způsobilo ochladnutí zájmu o kopanou mezi diváky. Za důleţitý krok k nápravě české krize kopané autor povaţuje snahy J. Rösslera-Ořovského o přičlenění české kopané do první ústřední organizace, která měla Tamtéž, s.56. PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.116-142. 104 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60-64. 105 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.116-142. 106 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60-64. 102 103
26
fotbalové aktivity v Čechách řídit. Tato organizace nesla název Česká Amatérská Atletická Unie a patrónovala rozličná odvětví sportu v Čechách 107 Unie, zaloţená v roce 1897, se snaţila o zlepšení podmínek české kopané v monarchii. Ořovský se svou usilovnou činností zaslouţil o to získat do ČAAU SK Slavii, která byla svými cyklisty obviněna z profesionalismu, a proto se dříve distancovala od členství v unii. J. Rössler-Ořovský se z pozice místopředsedy zmíněné ČAAU usilovně pokoušel o zastavení bojkotování české kopané ze strany praţských Němců. V roce 1898 napsal dopis do Vídně nově zaloţené komisi pro kopanou Comité zur Verstaltung von Fussballwettspielen. Ve zmíněném dopise apeloval na politickou nestrannost sportu a poţadoval ukončit promítání národnostních třenic do kopané. Dále navrhl, aby proběhl mezinárodní zápas mezi výběrem české kopané proti výběru rakouskému. 108 Vídeňské komité mělo pro jeho poţadavek pochopení, a tak v roce 1899 proběhlo první mezistátní utkání mezi výběrem praţských celků a vídeňským výběrem, v jehoţ barvách byla většina hráčů z britských ostrovů.109 Rösslerova usilovná práce přinesla svoje ovoce, kdyţ se mu podařilo českou kopanou spojit se zahraničím. Jak jsem jiţ zmínil, české fotbalové kluby neměly dostatečné finanční prostředky pro zajištění zahraničních soupeřů,110 proto Rössler SK Slavii finančně pomohl v organizování utkání proti berlínskému výběru, které vzbudilo nebývalý ohlas mezi diváky. Hojně dostavené obecenstvo jasně demonstrovalo nesouhlas s velkoněmeckou snahou izolovat český sport.111 K ohromné popularizaci české kopané přispělo památné utkání mezi SK Slavií a výběrem z Oxfordu sehrané na konci března roku 1899. (podrobnější informace jsou uvedeny v části 4.).
KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60-64. 108 Tamtéž, s.65. 109 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.60-68. 110JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s.6-10. 111 KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001, s.65-68. 107
27
3.5 Nárůst zájmu o kopanou mezi diváky, přechod z plácků na hřiště Jak jsem jiţ zmínil, kopaná byla po dlouhou dobu zálibou pouze několika stovek nadšenců. V krizovém období v letech 1897-1898 to vypadalo s kulturou kopané velmi špatně a hrozil jí reálně zánik. Situace se obrátila vlivem zmíněných mezinárodní zápasů SK Slavie. Zlomový rok 1899 nastavil trend rozvoje české kultury kopané do její masové podoby. Mezinárodní styky Slavie se v prvních letech 20. století zásluhou jejího energického předsedy dr. Hausmanna neustále rozšiřovaly, a to i přes nepřízeň DFC Prag.112 Slavia navázala styky s Budapeští, Kodaní, Curychem a jiţním Německem. Její zápasy se staly prestiţní společenskou událostí, divácké návštěvy byly tisícové. Slavia byla tak silná, ţe byla schopna naplnit dva národní týmy. 113 Velkým úspěchem SK Slavie a vůbec celé české kopané bylo vybudování nového hřiště, které se na tehdejší dobu pyšnilo luxusní výbavou. Hřiště bylo otevřeno dne 15.září 1901 zápasem s Allemanií Pforzheim a jednalo se o velkou společenskou událost, která byla reflektována i denním tiskem. Hřiště bylo nákladně upravováno architekty tak, aby byl odstraněn sklon, a aby bylo dokonale rovné. Srovnané hřiště bylo poseto trávou a kolem hřiště se táhla závodní atletická dráha. Pro obecenstvo byl vytvořen dokola vysoký násep tak, aby bylo ze všech míst dobře vidět. Byly vytvořeny dva příchody. Jeden pro levnější a druhý pro draţší vstupenky. Součástí hřiště směrem nalevo od letenských sadů byl klubový domek, kde v přízemí byly sprchy, převlékárny pro fotbalisty a byt sluhy. Nahoře vzniklo 11 lóţí, z kterých šlo pohodlně vidět na celé hřiště a byly určeny pro speciální hosty. Součásti areálu hřiště byly i tenisové kurty.114 Vybudování hřiště s klubovnou nebylo pro SK Slavii vůbec levné, klub si musel vzít na tyto úpravy půjčku. Důvodem, kvůli kterému se klub do takového projektu vůbec pustil bylo uvědomění si finančních moţností sportu. Slávistická utkání navštěvovalo velké mnoţství platících fanoušků, a tak rozhodnutí vybudovat nové hřiště bylo vynikajícím podnikatelským nápadem, který posouval fotbalovou kulturu v Čechách zase o kousek vpřed.115
JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998, s.73-75. Tamtéž, s.73. 114 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.191-192. 115 Tamtéž, s.191-192. 112 113
28
Ze statistiky chodilo na mezinárodní utkání Slavie průměrně kolem 3 tisíc fanoušků, na speciální zápasy s dánským AB (1901), Corinthians (1904), Newcastle (1906), Civil Cervice (1907), Manchester Utd (1908) jich bylo kolem 6000.116
116
JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s.10-11.
29
4. Analýza kulturního vlivu kopané na pražskou společnost mezi lety 1885-1905 Pro pochopení kulturního vlivu kopané na společnost by se autor v analytické části práce rád zaměřil na prameny, které jsou dle jeho názoru nejdůleţitější. Těmito prameny jsou dobová média, tj. zejména dobový tisk, který byl hlavním komunikačním kanálem aţ do 20. let 20. století. 117
Nebude posuzována pravdivostní hodnota
jednotlivých informací, kterou mnohdy ani nelze pro jejich nekonkrétnost ověřit. Autor se pokusí na základě sportovních, tělovýchovných časopisů a dobového denního tisku zanalyzovat tehdejší společenské nahlíţení na kopanou a z dobových medií vytvořit kulturní obraz kopané od roku 1885 cca do roku 1905. Hlavní cíl této analýzy je zobrazit přechod kopané od společensky podceňované hry několika desítek lidí na masovou zábavu mnoha tisíc diváků. Tato analýza bude doplněna o archivní materiály z ATVS. Pro lepší systematičnost je vývoj rozdělen na jednotlivé dílčí úseky, které jsou znázorněny na časové ose klíčovými roky. V jednotlivých intervalech lze, dle autorova názoru, sledovat podobné prvky mediální komunikace a podobný myšlenkový diskurz medií. Celou situaci přehledně znázorňuje obrázek 4.1.
Obr. 4.1 Vývoj kopané v letech 1885-1905 a jednotlivé dílčí periody (zdroj vlastní zpracování)
117
KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé: (1867-1939). Praha 2008, s. 204-205.
30
Jednotlivá období budou rozpracována v dílčích podkapitolách dle číslování: 4.1 1885 - 1892 (Prvopočátky kopané) 4.2 1893-1898 (Hledání identity kopané) 4.3 1899- 1901 (Období zlomu zájmu) 4.4 1902-1905 (Kulturní rozmach kopané) Interval od roku 1885 do roku 1892 je zvolen cíleně, protoţe se autorovi podařilo nalézt první písemnou zmínku o sehrání „footballu“ v Čechách v časopise Cyklista. Tento interval končí symbolicky před vznikem prvních klubů. V daném období bylo čerpáno především z časopisů Cyklista, Sokol, a odkazů na Sport und Spiel. Druhý interval mezi letyy 1893-1898 autor zvolil systematicky od vzniku prvních klubů a končí prvními pokusy sehrát v Praze fotbalové mistrovství organizované Českým Sculling Cercle (dále ČSC), později Českou Atletickou Amatérskou Unií (dále ČAAU). V daném časovém intervalu jsem rovněţ čerpal ze Sokola, nově také z dobových novin Národních listů a Národní politiky a hlavně z nově vzniklého časopisu reflektujícího veškeré sportovní dění Sportovní obzor. Třetí interval v letech 1899-1901 autor zvolil účelově jako zlomový okamţik popularizace kopané u nás. Nárůst zájmu přináší zejména mezinárodní zápasy SK Slavie, které byly reflektovány nejčtenějším dobovým tiskem. Zvolený interval končí vznikem Českého Svazu Footbalového (dále ČSF). V tomto období se autor zaměřil především na sportovní časopisy a denní tisk a odsunul do pozadí časopis Sokol, který se svou povahou věnuje spíše tělovýchovným a nacionálním problémům. Autor čerpá především z nově vycházejícího časopisu Sport, Národních listů, Cyklisty, Časovosti, Prager Tagblatt. Čtvrtou periodu vymezil autor pokusem ČSF organizovat kopanou v Čechách a symbolicky končí prudkým nárůstem zájmu o kopanou mezi platícími diváky a rovněţ prudkým zájmem médií, které reflektují kopanou na titulních stránkách svého tisku. Pramenově je tento časový interval opřen o hlavní dobový sportovní časopis Sport a hry, Časovosti a články v denním tisku Národní politika, Národní listy.
31
4.1 Období mezi lety 1885-1892 (Prvopočátky kopané) Jak autor uvedl jiţ výše, po dlouhou dobu nebylo o kopané v Čechách písemně dohledatelných zmínek. V dobových časopisech, např. Cyklista, Sokol se v 80. letech zmiňují jiné populárnější sporty, kterými byly cyklistika, veslování, bruslení, atletika či koňské dostihy. Dobová média neměla o kopanou zájem, protoţe jim nepřišla dostatečně atraktivní. Konkrétní zmínka z Archivu Tělesné Výchovy a Sportu (dále ATVS) o přístupu ţurnalistů ke kopané říká: "Kdyţ jsem s přítelem Hingstem byl jako deputace v redakcích prositi, aby nám byly uveřejňovány zprávy o veřejných zápasech, byli jsme někde přímo odmítnuti, jinde se ptali, nemáme-li nic jiného na práci, sport ţe nemůţe obecenstvo zajímati."118 Tento příspěvek potvrzuje názor autora, ţe se dobová média o kopané do roku 1892 moc nezmiňují nebo příspěvky nemají větší společenský dosah. Informace o vzniku kopané se k nám dostávají aţ z medií, která uţ kopanou reflektují zpětně v jiném myšlenkovém prostředí, takţe nemůţeme vyčíst dobový kulturní podtext. Například příspěvek z léta 1935 ze sudetského tisku Prager Tagblatt, 119 který zmiňuje počátky kopané v Praze nebo Národní politika 1939, která přináší příspěvek a fotografii loučenského zámeckého kopacího druţstva ve sluţbách Alexandra-Thurna Taxise. 120 První písemně doloţitelná zmínka o kopané, která se autorovi podařila dohledat, je krátká obecná věta z dobového časopisu věnovanému cyklistice. Časopis Cyklista z roku 1885 přesně úvádí: „Klub velocipedistů Praha přesídlil opětně do zahrady hr. Buqoui, kdeţ podobně jako v místnostech zimních pěstuje se vedle jízdy na kolech i football. Pravidelná cvičení klubová odbývají se kaţdého pátku.“121 Z této doslovné citace je patrné, ţe byla kopaná v dobové společnosti poměrně novým fenoménem a společnost se s tímto sportem zatím pouze seznamovala. Nevylučuje však, ţe mohlo docházet k pravidelným cvičením kopané. Z jazykového hlediska můţeme vysledovat zajímavý jev - hra pouze přejala britský název "football". Z toho plynou dva potencionální závěry - za prvé, ţe hra byla natolik nová, ţe se pro ni ještě nevţilo české pojmenování nebo lidé, kteří u nás vytvářeli kulturu kopané, byli
Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. Prager Tagblatt 30.7 1935. č.239, s.15. 120 Národní politika 24.9.1939, č. 265, s.16. 121 Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. 1885, roč. 1, č. 8.s.108. 118 119
32
silně inspirovaní britským prostředím.122 Ve stejném časopise se autorovi podařila najít zmínka o rozpočtech věnovaných sportu na britských ostrovech, kde se zmiňoval football také.123 Tyto zmínky byly poměrně sporadické a aţ do 90. let se autorovi ţádná další zmínka o kopané v dobovém tisku naleznout nepodařila. Další dohledatelný příspěvek ke kopané autor nalezl v časopise Sokol z roku 1890. Časopis přináší příspěvek o hře s míčem zvané "Football".124 V tomto poměrně vydatném příspěvku se zmiňuje, ţe je hra původem anglická, vysvětlují se po Sokolsku upravená, na svou dobu moderní pravidla, která jsou shodná s podobou association. 125 Hlavním výstupem je doslova citováno: "Doufám, ţe bude tato hra uznána vhodnou pro naše letní cvičiště a ţe vbrzku budeme se moci měřiti o čestný přebor i na tomto poli."126 Z příspěvku je patrné, ţe kopaná nebyla v Sokolu dosud moc známá, ale je zřejmé, ţe tento sport měl u části Sokolstva zastání. Na druhou stranu tento příspěvek připouští, ţe zatím není aktivita uznána ve spolku za vhodnou. Dalším důleţitým faktem je, ţe se tímto článkem vytvářel ve sportovní společnosti povědomý obraz o tomto novém sportu.127 Stejný výstup přináší zmínka v Sokole z roku 1892, která reflektuje dobovou literaturu a zmiňuje titul "Hry hybné zvláště míčové" od A. Krčmáře, která má podle časopisu okrajově reflektovat cizí hry, mimo jiné také foot-ball, a dodává, ţe jsou tyto hry u nás neznámé a autor předává rozvoj těchto dalším následovníkům.128 Poslední zmínku o kopané, kterou autor uvede, je příspěvek stejnojmenného časopisu o hře La Barrete (francouzská obdoba fotbalu), která se podle informací z článku pěstuje ve Francii jiţ od středověku. 129 Hlavní náplní článku je popis pravidel sportu, který se podobá hře association s lokálními rozdíly. Do roku 1893 se autorovi další příspěvky k dobové kopané naleznout nepodařilo, a to ani po prostudování desítek čísel časopisu Sokol a 8 ročníků časopisu Cyklista. Ţádný další sportovní časopis k problematice dle autorových informací Tamtéž s.108. Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. 1885, roč. 1, č. 1.str.14. 124 Sokol: Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. 1890, roč. 16, č. 7, s. 120-121. 125 Autor vysvětlí v podkapitole 4.2 126 Sokol. : Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. 1890, roč. 16, č. 7, s. 120-121. 127 Podle statistiky Sokola z roku 1890 zmíněné ve stejném čísle časopisu měl spolek 17 593 členů z toho 1241 jednot a členů odebíralo časopis Sokol, z těchto čísle je patrné, že tento článek mohl působit osvětově a probouzet zájem o sport u lidí, kteří neměli o kopané ani tušení. 128 Sokol: Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. 1892, roč. 18, č. 4, s. 188. 129 Sokol: Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. 1893, roč. 19, č. 1, s. 10-11. 122 123
33
nevycházel. Denní tisk Národní listy či Národní politika kopanou ve svých příspěvcích ve zvoleném období neuvádějí. Z počtu dohledaných příspěvků ke kopané, odhadem řádově v jednotkách, lze usoudit, ţe kopaná do roku 1893 byla pro populaci prakticky neznámá a společnost se s ní teprve dostávala do styku. Podstatnou nevýhodou kopané bylo, ţe oproti cyklistice či tělovýchově neměla ústřední médium, které by fungovalo jako osvětový prostředek pro propagaci kopané.
4.2 Období mezi lety 1893- 1898 (Hledání identity kopané) Určitou pozitivní změnu informovanosti o dobové kopané lze dle autora vysledovat v dalším sledovaném období. Za tuto pozitivní změnu lze poděkovat především časopisu sledujícímu veškeré sportovní dění v Čechách - Sportovnímu obzoru, ve kterém se autorovi podařilo ve sledovaném období mezi lety 1893-1898 naleznout 127 příspěvků věnujících se zejména domácí kopané. Dále nám za dobrého informátora slouţí ATVS a denní tisk Národní politika a Národní listy. Pro představu o tom, jak dobová společnost v Čechách reflektovala sport, přidává autor zmínku z prvního čísla Sportovního obzoru z roku 1896, ve kterém je zmíněno, ţe v Rakousku ţije 7 140 000 Čechoslovanů a pro zmíněný počet obyvatel je vydáván pouze jediný sportovní list s názvem Cyklista, tento časopis je tištěn odhadem v 600 exemplářích. List se věnuje zejména Cyklistice a ostatní odvětví sportu reflektuje pouze okrajově. Příspěvek zmiňuje, ţe se druhý dobový sportovní časopis, Sportovní obzor, dostal do finančních problémů a bude jen obtíţně pokračovat dále. Zajímavá je k článku přidaná analýza zahraničních sportovních časopisů, jmenovitě srbských, chorvatských, maďarských, polských či německých, kde jsou podle časopisu podmínky sportovní ţurnalistiky o poznání lepší neţ v Čechách. Všechny zmíněné národy mají počet sportovních časopisů více neţ dva. U Němců se sportu věnuje dokonce několik desítek časopisů. 130 Tento příspěvek doplňuje zmínku z první části této kapitoly o nezájmu ţurnalistů publikovat články o sportu. Z toho je patrné, ţe sport aţ do roku 1898 nenacházel v dobové ţurnalistice, a potaţmo ve společnosti, která odebírala tyto 130
Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č. 1, s. 3-4.
34
časopisy, větší ohlas a oproti tělovýchově, kde lze vysledovat poměrně velký zájem, byl spíše volnočasovou zálibou několika stovek nadšenců. Na druhou stranu, můţeme naleznout několik příspěvku ke kopané i v denním tisku Národní politika, Národní listy. 4.2.1 Postoj Sokola ke kopané a mediální obraz kopané v Sokolu Zajímavý je taky přístup časopisu Sokol. Ten se v minulém zvoleném období občasnými zmínkami zasazoval o propagaci fotbalového sportu, a to skrze pravidla, která autor nalezl celkem třikrát. Ve druhém sledovaném období se postoj časopisu Sokol pozměnil. Příspěvků ke kopané je naprosté minimum a pokud lze nějaké dohledat, kopanou spíše kritizují za její surovost, jako například v příspěvku Sokola č.2., z roku 1898, ve kterém autor jednoznačně zaměňuje dva odlišné sporty: kopanou v podobě rugby za association.131 Proto se po zbytek analýzy časopisu Sokol autor jiţ nevěnuje, jelikoţ obsahuje mizivé mnoţství informací k rozluštění vytyčené problematiky. To, ţe však kopaná nebyla součástí obsahu ústředního časopisu jednoty neznamená, ţe neměla u velké části Sokolstva v Čechách zastání. Zajímavý důkaz roztříštěnosti postoje Sokola ke kopané můţeme naleznout v příspěvku Sportovního obzoru z roku 1895. Ten zmiňuje, ţe velká část Sokolstva ráda pěstuje sport, ale konzervativní zastánci odkazu Fügnera a Tyrše, zřejmě pisatelé časopisu spolku, vnímají sport jako konkurenci tělovýchově. Hovoří se o obavách, ţe kdyby jednota přijala sport, mohly by se roztříštit tradiční hodnoty Sokola.132 Z příspěvku se autor práce dozvídá, ţe za propagátora míčových sportů, a to zejména kopané, v Sokolu můţeme povaţovat Br. Klenku a sokolské jednoty praţské, které mají dokonce druţstva hry kopané.133 Poslední zajímavý příspěvek, který k dané problematice autor uvede je článek stejnojmenného časopisu, ve kterém se uvádí, ţe bylo moravským ţupám na sletu na Letné zakázáno praktikovat kopanou a to i přesto, ţe v Praze a Roudnici sokolská muţstva kopanou hrála. Pisatel se ve svém příspěvku táţe, zdali v Sokolu panuje ke kopané negativní postoj.134
Pravidla hry „association“ jsou vysvětlena v části 4.2.2. Sokol: Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. 1898, roč. 24, č. 2, s. 44-45. 132 Sportovní obzor, 1895, roč.2, č.13, s.102. 133 Sportovní obzor, 1895, roč.2, č.13, s.102. 134 Sportovní obzor, 1895, roč.2, č.11, s.86. 131
35
4.2.2 Příspěvky věnující se pravidlům a vysvětlení pravidel Association Vývoj kopané určitým způsobem navázal v prvních letech druhého sledovaného období na mediální diskurz předchozího období. Nápadně se vymyká počet příspěvků reflektující pravidla hry. Ve Sportovním obzoru se autorovi podařilo vysledovat 9 příspěvků reflektující pravidla hry, role hráčů či různé návody na to, jak hru hrát. Toto číslo je poměrně vysoké, kdyţ zohledníme počet příspěvků, celkem 127.135 Jak autor uvedl u anglického vývoje kopané, základním předpokladem pro šíření hry masověji byl vznik pravidel. Tuto premisu bychom mohli vztáhnout i na vývoj kopané v českých zemích. Teprve kdyţ byli sportovci a veřejnost seznámeni s pravidly hry, mohly být informace časopisů odbornější a obsahově se věnovat reportáţím z utkání a reportovat výsledky. Pravidla byla často reflektována dobovým tiskem od počátku 90. let, zejména v Sokolu a Sportovním obzoru, kdy se teprve vytvářel obraz hry v české společnosti. Jako příklad můţe autor uvést příspěvek ze Sportovního Obzoru z roku 1894.136 V tomto čísle přinesl časopis překlad pravidel Association Football. Pravidla byla poměrně inovativní a stanovovala pojmy dnes známé jako off-side (hráč mimo hru), corner kick (rohový kop), handling (dotkuntí míče rukou),
free kick (volné
kopnutí), dále pravidla upravovala chování hráčů během zápasu, oblečení a pověřovala řízením hry rozhodčím. 137 Ve stejném ročníku můţeme najít příspěvek k úlohám jednotlivých hráčů na hřišti. Příspěvek poměrně moderně stanovuje role brankáře, forwarda, half-backa a backs. Celý tento výňatek je přeloţen z britského návodu na kopanou Association handbook od Mr. Jacksona i s původním pojmenováním rolí jednotlivých hráčů. Výjimku tvoří pozice goalkeeper, pro kterou se vţilo české pojmenování brankář.138 Na rozdíl od Anglie v Čechách nebylo zapotřebí terminologicky vymezovat příspěvky k asociační kopané a rozlišovat je od rugby, jelikoţ se u nás druhý zmíněný sport prakticky nedomestikoval. Asociační způsob hry byla jediná forma kopané, která
Sportovní obzor 1894-1897. roč. 2-4. Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 6, s. 56-57. 137 Tamtéž, s.56-57. 138 Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 10, str.106. 135 136
36
v Čechách nalezla uplatnění, a proto drtivá většina příspěvků k pravidlům kopané reflektuje sport, který známe v dnešní podobě jako fotbal.139 Pravidla otištěná ve Sportovním obzoru z roku 1895, byla podle autorovy analýzy základním kamenem při úpravách pozdějších pravidel v roce 1897, 1901 etc.. Podoba pravidel v roce 1905 byla jiţ v klíčových bodech hry totoţná s podobou pravidel, kterou známe v dnešní podobě.140 To, ţe však pravidla nebyla pro všechny diváky zcela jasná naznačuje příspěvek z propozic k druhému mistrovství v kopané z roku 1896, v němţ se zmiňuje, ţe úkolem kaţdé soupeřící strany je prohnat míč do soupeřovy sítě. "Která strana vícekrát proţene míč do sítě protivníka, ta zvítězí. Hráči nesmí se dotknouti míče rukou, tuto moţnost má pouze brankář."141 4.2.3 Formování fotbalových kroužků a vznik prvních fotbalových klubů Druhé sledované období by se také dalo definovat jako hledání fotbalové identity u dobových hráčů. Hlavním rysem bylo zakládání fotbalových krouţků v okruhu praţských gymnázií a reálek a později zakládání klubů. Zakládaní fotbalových klubů v Čechách se autor věnuje zevrubně v teoretické části v kapitole 3.1 a 3.2. V praktické části autor zmiňuje jakou konkrétní aktivitu klubů lze vysledovat v dobovém tisku. První informace o praţských krouţcích kopané přináší časopis Sportovní Obzor, který zmiňuje zápas mezi Malostranským a Akademickým gymnáziem. Za místo utkání byla uvedena Královská louka, která byla hlavním místem kopané od počátku 90. let 19. století. V tomto článku bylo zevrubně popsáno utkání a výsledek zápasu.142 Další zmínku o fotbalových krouţcích autor dohledal v 9.čísle stejnojmenného časopisu z roku 1894, kde se zmiňuje, ţe fotbalových krouţků veřejných i soukromých je v Praze uţ nejméně 10. Na druhou stranu příspěvek podotýká, ţe krouţky postrádají jakoukoliv organizaci a fotbalový sport má povahu soukromého sportu. 143 Proto zmíněné médium často naznačuje, aby se krouţky seskupily pod ústřední organizaci pro sníţení finančních výdajů a zlepšení tréninků zaplacením anglického trenéra. Tyto
Sportovní obzor. 1894, roč. 3, č. 2, s.13. Sportovní obzor. 1895, roč. 3, č. 7, s.64. 141 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. 142 Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 6, s. 57. 143 Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 9, s. 81. 139 140
37
příspěvky lze částečně označit za účelové, jelikoţ médium bylo organizované Maxem Švagrem, předsedou AC Sparta.144 Zajímavý příspěvek k praţským fotbalovým gymnaziálním krouţkům byl otištěn v německém časopisu Spiel und Sport z roku 1895, který dokládá uţ nejméně čtyřleté působení krouţků v české metropoli. 145 Zmiňuje zejména akademické a malostranské gymnázium, které patří k nejlepším. Dále se v přípěvku zmiňuje gymnázium v Křemencově a Ţitné ulici a smíchovskou reálku.146 Krouţky dle názoru autora přestaly přirozeně pro potřebu kvality sportu stačit, a proto začaly v polovině 90. let vznikat první amatérské fotbalové kluby. Výjimkou jsou např. Kickers - studentský krouţek akademického gymnázia, který se zúčastnil prvního mistrovství kopané v roce 1896.147 Předtím, neţ byly v Praze aktivní nově zaloţené kluby Sparta a Slavie, zmiňují média hojně praţský německý fotbalový klub ERC Regattu. Tento klub byl vůbec prvním muţstvem, které oficiálně hrálo v Praze kopanou, a to jiţ od roku 1891. Regatta po dlouhou dobu neměla v Praze konkurenci a proto musela sehrávat zápasy s českými krouţky a zahraničními kluby. Kapitán a organizátor Regatty Ludvig Stiassny, původem z Frankfurtu, měl velmi dobré vztahy s Němci v Říši a v Rakousku, proto Regata čerpala z dobrých kontaktů s rakouskými a německými fotbalovými kluby pro pořádaní mezinárodních utkání v kopané. Proto jiţ roku 1894, přesněji 9.12, sehrála Regatta první mezinárodní utkání s nově vzniklým rakouským klubem the First Vienna Cricket Club. Zmínku o utkání přináší Sportovní obzor.148 Tento příspěvek přináší detailní informace o zápase včetně sestav, v týmu Regatty jsou hráči povětšinou německého původu, v sestavě nechybí největší osobnost německé kopané v Praze Stiassny, zatímco Vídeňský soupeř má sestavu tvořenou většinově z hráčů původem z Anglie. Za místo sehrání zápasu byla označena Královská Louka. Vídeňský klub byl nejstarším rakouským fotbalovým
Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 9, s. 81. Pro konkrétní článek o činnosti fotbalových kroužku v Praze autor reprodukuje článek skrze zmínku v literatuře, jelikož se mu nepodařil zmíněný příspěvek dohledat. Podle literatury se článek nachází v Spiel und Sport. 1895, roč.5, č.46, s.?. 146 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.45. 147 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. 148 Sportovní obzor. 1894, roč. 2, č. 11-12, str. 106. 144 145
38
klubem, který byl zaloţený 22.srpna 1894.149 Naproti tomu fotbalová odnoţ klubu EisRuder club Regatta byl nejstarším klubem kopané v celé rakouské monarchii. O vzniku českých a německých klubů se autor zmiňuje v teoretické části Sparta 1893, Slavia 1895, AC Praha 1894 etc. Z pohledu autora důleţitým spolkem, který v sledovaném období vzniknul, byl Český Sculling Cercle (ČSC) - spolek mecenášů a sportovních nadšenců. Tento spolek zaloţil J. Rössler ml po svém návratu z Londýna a Paříţe. Ten správně vycítil, ţe kopané v Praze chybí fotbalová soutěţ, která by motivovala nově vzniklé kluby k soupeření. Proto se fotbalový odbor ČSC, který byl i aktivním fotbalovým krouţkem, organizačně pokoušel směřovat kopanou k první soutěţi. 150 Spolek svolal v únoru 1896 do známé restaurace k "Choděrům" první organizační schůzi, kde se dojednaly se zástupci klubů čtyři důleţité body: 1. podřízení kopané ČAAU, 2. vydání fotbalových pravidel, 3. ustavení sboru soudců, 4. vypracování ţádosti na ministerstvo školství, aby se hře nepřekáţelo a byla oficiálně povolena.151 Během sledovaného období učinila kopaná značný pokrok. V roce 1893 existoval v Praze prakticky pouze jediný fotbalový klub Regatta, o tři roky později jich bylo nejméně 7 a valná většina klubů měla 2 aţ 3 muţstva. Situaci praţské kopané reviduje Sportovní obzor, jmenovitě zmiňuje 2 muţstva AC Sparta, 1 muţstvo AC Praha, 2 muţstva SK Slavie, 1 muţstvo Česky Sculling Cercle, z německé kopané 3 muţstva DFC, 2 muţstva Regatty, 1 muţstvo Akad. Techn. Radfahrerverein, také se zmiňují jmenovitě 4 studentské fotbalové krouţky, ale článek připouští moţnost, ţe studentských muţstev je daleko více. Mimo Prahu se na konci roku 1896 pěstuje kopaná pouze v Plzni. Jinde kopaná zanikla, např. v Roudnici a Loučeni.152 4.2.4 První fotbalové mistrovství v Čechách, včlenění kopané do struktury ČAAU Jakmile se do povědomí sportovní veřejnosti zakořenila pravidla asociační kopané a zaloţily se první amatérské fotbalové kluby, mohly vzniknout snahy sehrát v Čechách první soutěţe v kopané. Větší fotbalové události přirozeně byly z pohledu Die Geschichte des First Vienna Football Club. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.firstviennafc.at/vereinsgeschichte.php 150 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.80. 151 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. 152 Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č. 8, s. 159. 149
39
kultury kopané velmi důleţitým faktorem pro popularizaci tohoto sportu. Organizované soutěţe byly pro diváky atraktivnější neţ náhodná utkání a přesahovaly do rámce společenské kulturní události. Přirozeně atraktivnější společenská aktivita přitahovala zájem medií. Na podzim roku 1895 se pokusil Rössler skrze zmíněný Český Sculling Cercle zorganizovat první mistrovství pod názvem "národní zápas muţstev". K tomuto prvnímu měření sil nakonec nedošlo.153 Za důvody autor můţe označit nepřipravenost nově vzniklých muţstev na soutěţ a nedostatečnou autoritu CSC.154 K druhému pokusu CSC zorganizovat v Čechách soutěţ došlo aţ na jaře 1896 a k mistrovství se přihlásila většina předních českých amatérských muţstev hrajících aktivně kopanou. Jmenovitě to byly AC Sparta, AC Praha, SK Slavie a Akademické gymnázium pod jménem Kickers.155 Zmíněné propozice k zápasům mistrovství pod názvem "Pořad zápasů národních muţstev, kopaný míč cvičících" se autorovi podařilo dohledat v ATVS. V dokumentu jsou uvedeny názvy výše zmíněných muţstev, sestavy hráčů, úbor (dres), který týmy oblékaly a rozpis jednotlivých utkání. Z materiálu lze usuzovat, ţe dresy a kopačky musel někdo vyrobit a pronájem královské louky spojený s časem rozhodčích a policejního dohledu rovněţ nebyly zdarma, takţe předpokladem účasti na takovém podniku jsou aspoň drobné finanční výdaje náleţející klubům, a proto musel kluby někdo sponzorovat nebo vybíraly peníze od členů a ze vstupného.156 Dokument uvádí, ţe organizátorem mistrovství je Český Sculling Cercle, který podporuje v Čechách sport veslařský, atletiku a kopanou. Zápasy se podle pramenu odehrály na Královské Louce u Smíchova ve dnech 22.3., 25.3., 29.3. a 5.4 1896 pod dozorem rozhodčích J.Cífka, Baron Kučera, J. Rössler jr., K. Rössler, Baron Kraus, Karel šlechtic Škvor z Horomilů. 157 Z příspěvku je patrné, ţe velkým zastáncem kopané v Čechách byla domácí šlechta. Dalším zajímavým faktem, který plyne z dokumentu jsou jména hráčů zveřejněná v sestavách týmů českých klubů, která byla většinovým procentem českého původu a jména německá byla spíše výjimkou naproti tomu německá muţstva DFC a Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č. 2, s. 32-33. PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.80-81. 155 Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č. 2, s. 32-33. 156 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. 157 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.2, inv.č. 65. 153 154
40
Regatta měly hráče příjmením původem německým. 158
Časopis Sportovní obzor
podává rozsáhlou reportáţ z mistrovství, kterému podle svědectví časopisu přihlíţelo několik tisíc diváků 159 a vítězi prvního oficiálního mistrovství byly společně český krouţek footbalistů "Kickers" a SK Slavia, které dostaly od organizátora ČSC čestné odznaky a putovní cenu.160 Zároveň příspěvek zmiňuje rozkol s německou Regattou, která si téţ nárokovala právo vypisovat mistrovství v kopané. Její autoritu však ČSC zpochybňuje a přivlastňuje si výhradní právo na pořádání mistrovství v kopané v Čechách.161 Jelikoţ organizace a zejména propagace zmíněných mistrovství v kopané nebyla jednoduchou záleţitostí, iniciovaly nově vzniklé fotbalové kluby zapojení do ústřední organizace amatérského sportu. Skrze její centrální politiku mohli lépe organizovat vzájemné zápasy a vyuţít autoritu orgánu k organizování větších společenských akcí. Zajímavý příspěvek k organizaci fotbalového sportu můţeme naleznout v Národních listech z 1.ledna 1897. 162 Příspěvek podává svědectví o tom, ţe se volnočasové amatérské sportovní kluby rozhodly zapojit do struktury ČAAU. Úkolem ČAAU bylo spojit amatérské sportovní kluby a reprezentovat tyto spolky při pořádání sportovních zápasů. Tato organizace byla určena pouze pro amatéry a unie se snaţila zamezit profesionalismu potaţmo komercionalizaci sportu za účelem zisku. Mezi sporty, které ČAAU patrónovala patřilo bruslení, atletika, šerm, běh na lyţích, tenis a nově také kopaná. Do unie se zapojily všechny přední amatérské fotbalové kluby v Čechách.163 Tento příspěvek je dle autora z hlediska kultury kopané poměrně zásadním, a to ve dvou aspektech. Za prvé je uveden v jednom z nejčtenějších dobových deníků, čímţ se kopaná dostává do širšího povědomí veřejnosti a za druhé naznačuje, ţe se v části sportovní veřejnosti objevila snaha sport profesionalizovat za účelem zisku. To, ţe se většina amatérských fotbalových klubů v Čechách rozhodla do unie vstoupit mohlo dle autora znamenat, ţe si vedení těchto klubů finanční potenciál kopané prozatím
Sportovní obzor. 1896, roč. 2, č.11-12, s. 106. Časopis neuvádí konkrétní počet diváků, ale několik tisíc je na poměry tehdejšího sportu obrovské číslo, které řádí událost k nejdůležitějším sportovním událostem roku. 160 Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č.1, s. 10-11. 161 Tamtéž, s. 10-11. 162 Národní listy, 1.ledna 1897, č. 1 s. 3. 163 Tamtéž, s.3. 158 159
41
neuvědomovalo. Tento argument, můţe být jedním z hlavních důvodů, proč se kopaná v Čechách nerozvíjela intenzivněji a masověji před rokem 1898. Další mistrovství kopané království českého pořádané ČSC jiţ pod dozorem ČAAU bylo sehráno na podzim roku 1896 ve dnech 15., 22. a 29. listopadu.164 Mistrovství se zúčastnila muţstva AC Praha, AC Sparta, SK Slavia a nejsilnější německé muţstvo kopané v Čechách D.F.C. Prag. Jednalo se o významnou celospolečenskou událost, které přihlíţela spousta důleţitých osobností. Utkání DFC se Spartou přihlíţelo podle pramenu na 4000 diváků.165 Období v letech 1896-97 znamenalo silný rozvoj kopané v Praze, a to zejména v roce 1897, kdy se Slavii podařilo dostat na stejnou kvalitativní úroveň jako klub praţských Němců DFC, který byl nejsilnějším klubem v Praze i v celém Rakousku. Rovnocenných výsledků dosáhla SK Slavia při zápasech v Praze i v Mistrovství Rakouska, kterého se zúčastnila.166 Sport se v denním tisku před rokem 1899, reflektoval velmi sporadicky proto autor uvádí ojedinělý, ale cenný příspěvek Národní Politiky z jara 1898. Tento článek zmiňuje podrobnosti zápasu mezi Athletic Clubem Sparta a Athletic Clubem Praha z 6.března 1898. Podle článku se na utkání dostavilo četné obecenstvo a hru odměnilo bouřlivým potleskem. Rozhodčím byl dle informací pramenu známý mecenáš a organizátor sportu p. J. Rössler, který reprezentoval výše zmíněný spolek ČAAU, jenţ měl za úkol organizovat kopanou v Čechách ve sledovaném období.167 Tento ojedinělý příspěvek o činnosti AC Sparta a AC Praha trochu vybočuje, jelikoţ plně nekoresponduje se závěrem citované literatury a z příspěvků časopisu Sportovní obzor, v kterých je naznačeno, ţe kopaná v roce 1898 v AC Sparta odumírala a jediným plně aktivním klubem byla SK Slavia.168 4.2.5 Bojkot české kopané Kuriózně úspěch Slavii uškodil, protoţe se ve velmi krátkém období vyšvihla na úroveň nejlepších týmů v celém Rakousku a daleko převyšovala domácí konkurenci, která se jí vyhýbala. Sportovní obzor. 1896, roč. 4, č.8, s.160-161. Tamtéž, s.160-161. 166 Sportovní obzor. 1896, roč. 5, č.3, s. 25. 167 Národní politika, 8.března 1898, roč.16, č.67, s.4. 168 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.118-119. 164 165
42
Proto v roce 1898 zaznamenala kopaná v Praze velikou krizi. Jelikoţ se Slavia dostala i do mezinárodní izolace vlivem negativní kampaně DFC a v Čechách nebyl jediný plnohodnotný soupeř, hrozil Slavii a potaţmo celé české kopané zánik. Vlivem činnosti vlivných praţských osobností se podařilo do Prahy přilákat mezinárodní soupeře, a tím se podařilo krizi zaţehnat.169 Z analýzy druhého sledované období je patrné, ţe se kopaná vypracovala ze sportu soukromého na sport veřejný, kterému přihlíţeli také diváci. Divácké návštěvy můţeme na konci sledovaného období počítat aţ na několik tisíc. Tento přechod se uskutečnil jednak skrze činnost organizační, především kodifikací pravidel kopané, jednak také vznikem krouţků a následně amatérských fotbalových klubů. V posledním kroku započaly první pokusy o organizaci soutěţe, která přirozeně přivedla velkou vlnu zájmu ze strany diváků a médií. Na druhou stranu filozofická rovina sportu nebyla v myšlení sportovců ještě dořešena. Jedna strana preferovala sport čistě pro poţitek ze hry, zatímco druhá viděla potenciál v komercionalizaci sportu za účelem zisku. Profesionalizace sportu za účelem zisku vedla přirozeně dle modelu v Anglii ke stavbě stadionů, zkvalitnění hráčského kádru a prvním přestupům. V tomto sledovaném období k propojení kopané v Praze za účelem zisku nějak zásadně nedošlo. Denní tisk reflektoval kopanou velmi ojediněle. A na konci sledovaného období dokonce hrozil kopané reálně zánik vlivem negativní politiky Němců. Kluby se po počátečním nadšení od kopané postupně odklonily např. AS Sparta, AC Praha, takţe za jediný aktivní klub lze v daném období počítat SK Slavia, který však neměl s kým soupeřit. Kopanou se podařilo zachránit skrze kontakty vlivných praţských osobností, které pomohly do Prahy i přes bojkot Slavie přitáhnout zahraniční věhlasné kluby. 4.3 Období mezi lety 1899- 1901 (Období zlomu zájmu) I kdyţ v předchozím období autor nachází určité pozitivní trendy v popularizaci kopané, teprve časové období mezi lety 1899-1901 můţeme povaţovat za určitý přelom v kulturním vlivu kopané na společnost. O kopané začínají psát, jindy ke sportu hostilní, nejčtenější dobové deníky Národní listy a Národní Politika.
169
Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.2, s.24.
43
V roce 1899 sehrává klub SK Slavia sérii prestiţních utkání, a to 10.1. s kombinovaným berlínským univerzitním muţstve170 a zejména pro zájem společnosti přelomové utkání 28.3 s univerzitním týmem Oxfordu.171 Jelikoţ druhé zmíněné utkání bylo prestiţní sportovní a společenskou událostí, které přihlíţelo na zmíněnou dobu neuvěřitelných 4000 platících diváků a další spousta neplatících, nemohly zmíněné deníky tuto akci ve svém zpravodajství vynechat.172 V zmíněném příspěvku Národních listů se podává zevrubné zpravodajství z onoho zápasu. Zmiňuje, ţe se zápasu zúčastnilo obrovské mnoţství lidí o sport se interesujících a zmínil se i o tom, ţe se dostavili pan maršálek zemský kníţe Lobkowicz, pan místodrţitel hrabě Coudenhove, jeho eminence p. arcibiskup praţský hrabě Schönborn. Příspěvek z Národní politiky zmiňuje dva zápasy, jeden z 29.3 mezi DFC a Oxfordem s výsledkem 9:0 a zápas 28.3. Slavie a Oxfordu s výsledkem 3:0.173 Deník přináší druhou podstatnou informaci, důleţitou pro hlubší studium českoněmecké problematiky, kterou ve své práci v rámci kulturních dějin kopané naznačuji. Příspěvek zmiňuje informaci, ţe se německý klub DFC na konci století zasazoval svou negativní politikou o mezinárodní bojkot české kopané. Tuto negativní politiku činil skrze účelové a lţivé příspěvky o amatérismu českých muţstev v německých médiích, které měly velkou účinnost, jelikoţ byl vývoj české kopané úzce spjat s vývojem německým a rakouským.174 Tuto domněnku autor můţe doloţit z praţského německého deníku Prager Tagblatt, který ve svém příspěvku zmiňuje pouze zápas DFC s Oxfordem. Ve svém dlouhém příspěvku listy rozebírají zápas do naprostých detailů, ale o utkání českého klubu s Oxfordem se nezmiňují. Podle časopisu bylo zápasu DFC-Oxford přítomno rekordních 5 aţ 6 000 tisíc diváků.175 Proto autor usuzuje, ţe za rozvoj mezinárodních konexí Slavie z velké části můţou vlivné praţské osobnosti a sportovní výsledek, kterého se Slavii podařilo proti
Národní listy, 10.ledna 1899, č. 10 s.3. Národní listy, 28.března 1899, č. 83, s.3. 172 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.132. 173 Národní politika, 30.března 1899, roč.17, č. 89, s.3. 174 Tamtéž, s.3. 175 Prager Tagblatt, 30. března 1899, č. 89, s.7. 170 171
44
Oxfordu dosáhnout. Ze všech týmu s kterými se v rámci svého kontinentálního turné muţstvo Oxfordu utkalo, byl výsledek Slavie tím nejlepším.176 Z analýzy vyplývá, ţe za problémem rozvoje české kopané stály dva faktory – první, nezájem společnosti o sport a druhý faktor, snahy německé strany (zejména DFC) škodit české kopané. Tyto obtíţe se podařily v tomto sledovaném období především Slavii překonat skrze organizování mezinárodních zápasů. Zmíněné utkání Slavie znamenalo určitý průlom v informovanosti o dobové kopané. Sport a zejména kopaná začala v české společnosti získávat větší sympatie, a proto se novinová a sportovní ţurnalistika ve svých příspěvcích kopané čím dál více věnovaly. Pro potvrzení této teze je přiloţena tabulka o počtu příspěvků z dobových sportovních časopisů, které reflektovaly kopanou ve zvoleném období mezi lety 18991901. V tomto období autor zařadil do této analýzy tři nejčtenější dobové sportovní časopisy Sport, Časovosti a Cyklista. Tabulka 4.1. Ukázka počtu příspěvků v třech nejčtenějších sportovních časopisech. Sport177
Časovosti178
Cyklista179
1899
156
-
-
1900
187
-
22
1901
-
85
20
Počet příspěvků celkem
343
85
42
Příspěvky ke kopané sport. časopisů ve zvoleném období (1899-1901)
V třech zvolených dobových sportovních časopisech se autorovi podařilo najít dohromady 470 příspěvků reflektující dobovou kopanou. Dané číslo samozřejmě vzhledem k rozsahu informací nemůţe být bráno za absolutní. To, co však daná analýza dokazuje je, ţe se počet informací rozrostl oproti předchozímu období mnohonásobně a kopaná se stávala pro dobovou společnost čitelnější. Zajímavá je také povaha článků, které nereflektují uţ tolik pravidla hry, jak jiţ bylo naznačeno dříve, ale přináší konkrétní výsledky utkání, tabulky, fotky ze zápasů, PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.133. Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. Praha, 1900-1901 roč. 1-2. Ukončeno vydávaní pro nešťastné úmrtí hlavního redaktora Václava Bastla. 178 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč.1, č. 1-52. 179 Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. Praha, 1900-1901, roč. 17. 176 177
45
informace o vzniku Českého Svazu Footbalového (dále ČSF) a dokonce přináší i první reklamní příspěvky, které naznačuji finanční potenciál kopané, jeţ autor přikládá v příloze této práce.180 Za výstiţný doklad k rozvoji kopané můţeme povaţovat zmínku z dobového sportovního časopisu Časovosti z března 1901. 181 V příspěvku je zmíněno: „Sport footballový rozrostl se mírou netušenou, ţe není, krom cyklistiky a sokolského tělocviku, sportu, který by takovým počtem přívrţenců honositi se mohl.“ Ve stejném tónu hovoří v předchozích analytických obdobích k fotbalu poměrně odtaţité médium Cyklista, které ve svém příspěvku z roku 1900 porovnává stav cyklistiky a kopané a dochází k závěru, ţe kopané závidí: „nadšené, tisícihlavé obecenstvo a věří v podobný vzestup cyklistiky.“182 4.3.1 Mezinárodní zápasy SK Slavie, prestižní společenská událost Za velký nárůst zájmu o fotbalový sport lze vděčit především mezinárodním zápasům, které mezi lety 1899-1901 sehrála SK Slavia. Mezinárodní utkání byla v dobové společnosti velice atraktivní a ohromně přispěla k rozmachu kopané ve všech směrech. Tyto prestiţní sportovní událostí byly navštěvovány zejména praţskou společenskou smetánkou. Kromě jiţ zmíněných utkání proti berlínskému kombinovanému muţstvu a univerzitnímu týmu z Oxfordu sehrála Slavia v období mezi lety 1899-1901 celkově 34 mezinárodních utkání.183 Za významné můţeme povaţovat zejména utkání Slavia s S.C. Minerva Berlín, kterému byli přítomni kníţe Ferdinand Lobkowicz s rodinou a nebývalé mnoţství dam. O sport fotbalový se začínají zajímat přední kruhy občanské a šlechtické společnosti.184 „Slavia kontra A.C. Victoria“ potvrzuje autorovu domněnku o vzrůstajícím trendu zájmu o kopanou v předních českých kruzích, v příspěvku časopisu Sport je zmíněno, ţe se utkání zúčastnily „nejváţenější praţské rodiny.“185
Sport : časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 29, s.131. (umístěno v příloze č.1 práce) 181 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.4, s.59. 182 Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. 1900, roč. 17, č. 10, s. 131. 183 PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.126-199. 184 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 2, s.13. 185 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 25, s.99. 180
46
Kopaná se na přelomu století stala zajímavou i z pohledu finančního zisku. Podařilo se překlenout dřívější filozofické přesvědčení o neziskovosti sportu a kluby v Praze zejména Slavia a DFC vyuţívaly zisky ze zápasů pro zkvalitňování zázemí pro diváky a hráče. Finanční hledisko je podle autora hlavním motorem při vývoji sportu od amatérismu k profesionalismu, potaţmo ze sportu soukromého na veřejný. Nutno však podotknout, ţe v tomto ani následujícím sledovaném období tato přeměna naplno neproběhla. Jedná se pouze o dílčí kroky v podobě vstupenek, reklam v tisku a placených programů k zápasům, které napomáhají si uvědomit finanční potenciál kopané. Aby autor doloţil svá slova, přidává příspěvek ze zápasu Slavie s dánským Akademisk Boldklub. Toto utkání bylo vysoce prestiţní událost, jelikoţ Dánové byli povaţováni za absolutní špičku v celoevropské dobové kopané. Výlohy Dánů musela hradit Slavia proto byly ceny vstupenek na tehdejší dobu vysoké. Ceny lístku k stání se pohybovaly od 1.40 K. do 2.40 K., k sezení 3.60 K aţ 5 K.186 V reportáţi z utkání je zmíněno, ţe i přes vysoké ceny vstupného, přihlíţelo zápasu obrovské mnoţství diváků, bylo jich téměř 6000.187 Článek zmiňuje sportovní i finanční výhody pořádání tohoto zápasu. Společně s pořádáním zápasu byl spojen také slavnostní večírek, na kterém byly přítomny nejvýznamnější praţské osobnosti.188 V přílohách č.2 a č.3 je přiloţen dobový snímek, ze kterého je patrné, ţe utkání přihlíţelo několik tisíc diváků189 a je zde také program zmíněného utkání.190 Za pomyslný vrchol sledovaného období lze povaţovat mezinárodní utkání mezi Slavii s muţstvem profesionálů ze Southamptonu. O tomto fotbalovém svátku podává zevrubnou reportáţ český denní tisk. Zatímco ústřední médium praţských Němců Prager Tagbaltt o zápase mlčí.191 Národní listy zmiňují, ţe se na letenské pláni sešlo velice četné obecenstvo, které bylo z herního projevu obou muţstev nadšeno. Zmiňuje anglického brankáře Robinsona, v českém fotbalovém jazyce zdomácnělém kvůli
Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1900, roč. 2, č. 21, s.160. Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1900, roč. 2, č. 23, s.179. 188 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1900, roč. 2, č. 22, s.172. 189 Tamtéž, s.160. 190 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1697. 191 Prager Tagblatt, 25.dubna 1901, č.113, s.9. 186 187
47
robinsonád, který vzdal čest Slavii, a tím napomohl jejímu dobrému jménu v zahraničí.192 V příloze této práce autor pro doklad svých slov o mezinárodních zápasech v Praze přidává vstupenky193 a programy z dobových mezinárodních zápasů z ATVS194 (viz přílohy č.4 a č.5). Přes rostoucí mezinárodní úspěchy Slavie, potaţmo české kopané, naše kopaná byla destabilizována i v tomto sledovaném období vlivem negativní politiky DFC. Tento praţský německý rival SK Slavie se stále snaţil o bojkotování Slavie a celé české kopané v zahraničí. Toto potvrzuje příspěvek ze Sportu z roku 1900, kdy se DFC úspěšné podařilo překazit utkání Slavie se slavným anglickým klubem Richmondem, které by jistě pomohlo přilákat tisíce diváku a zvýšila by zisky Slavie pro plánovanou stavbu stadionu. 195 Nové, na svou dobu moderní hřiště s klubovnou a lóţemi pro vybranou společnost se tak SK Slavii podařilo otevřít aţ v podzimní sezóně 1901.196 4.3.2 Vznik ČSF ČAAU přestala pro potřeby kopané stačit. Jelikoţ dlouhodobě tato organizace nevyvíjela skoro ţádnou prospěšnou činnost pro zlepšení situace české kopané, jak je moţno zjistit i z příspěvku časopisu Časovosti,197 iniciovala Slavie od roku 1900 vznik fotbalového ústředí, které by jí napomohlo organizovat kopanou v Čechách, a tím zlepšit postavení české kopané pro vyjednávání se zahraničními fotbalovými svazy. K tomuto aktu oficiálně došlo teprve aţ 19.října 1901, kdy se konala ustavující valná hromada „ Českého Svazu Footballového“, které se zúčastnily skoro všechny důleţité fotbalové kluby a krouţky fungující v Praze a okolí a to zejména SK Slavia, ČAFC, AC Sparta, A.F.K. Karlín, S.K. Olympie Košíře, A.C. Praha, SK Plzeň a krouţky Horymír a Malá strana. 198 Předsedou byl zvolen p. Freja, který pocházel z tábora jediného potencionálního domácího konkurenta Slavie z přelomu století, klubu Č.A.F.C. Královské Vinohrady. Praţský D.F.C. se od české kopané distancoval a Národní listy, 25.dubna 1901, č. 113, s. 4. Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1681/1, 1681/2,1681/5. 194 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1701. 195 Sport. 1900, roč. 2, č. 16, s.115. 196 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.26, s.411-412. 197 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.2, s.19-20. 198 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.34, s.540. 192 193
48
sehrával zápasy převáţně s německými či rakouskými kluby a pravidelně se účastnil rakouského fotbalového mistrovství.199 Svaz postupoval poměrně agilně a jiţ na počátku svého působení zamezil nekontrolovanému přechodu hráčů mezi kluby, ke kterému hojně docházelo. Dále se pokusil zorganizovat první mistrovství ČSF, které mělo ukončit období, kdy několik fotbalových klubů vypisovalo svá vlastní mistrovství. 200 I kdyţ se později ve svazu objevily drobné i váţnější rozmíšky, je zaloţení ČSF jedním z klíčových prvků pro rozvoj kopané v Čechách v tomto období. 4.3.3 Propagace kopané i mimo Prahu Počátky kopané v Zemích Koruny české byly úzce spjaty s Prahou. Fotbal se vyjma Plzně a historických pokusů z Roudnice a Loučeni v jiných místech váţněji neuchytil. Ve zvoleném období lze sledovat trend rozvoje kopané i v jiných částech země. Fotbalová hra se na přelomu století objevuje i v Pardubicích a Chrudimi. 201 Důleţitým předpokladem pro rozvoj fotbalové kultury mimo Prahu byla osvětová činnost SK Slavie, jeţ sehrála několik utkání s českým venkovem. Utkání s nejslavnějším českým klubem působila jako impuls pro zakládání klubů a organizování kopané i mimo Prahu. Příspěvek z časopisu Sport podává svědectví o zápasu mezi B týmem Slavie s cyklistickým odborem v Chrudimi roku 1899. V článku je uvedeno, ţe v Praze se uţ hráze předsudků vůči kopané podařily prolomit, a tak se můţe kopaná šířit dále. 202 Jedná se podle příspěvku o první utkání českého praţského klubu s venkovem, který se setkal s velkým nadšením hojně zastoupeného obecenstva. Mezi diváky byla chrudimská městská honorace, baron Kraus z Pardubic a rozhodčím byl J. Rössler jr. Utkání zanechalo v Chrudimi velkou fotbalovou stopu.203 Podobně sehrál zápas B team Slavie s Berounem 3.září 1899204 a na podnět AC Praha byl zaloţen krouţek v Kolíně nad Labem.205 Dalším místem, kde se na přelomu století započala kopaná byl Pelhřimov.206 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.35, s.555-556. Petrů, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946.s, 177-198. 201 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1900, roč. 2, č. 22, s.175. 202 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 11, s.45. 203 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 11, s.45. 204 Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 18, s.72. 199 200
49
Nejlépe o stavu české kopané kolem roku 1901 pojednává počet členů výboru Č.S.F., kterých bylo skoro dvě desítky. Jmenovitě A.C. Praha, F.O. „Podlipanských cyklistů“ v Českém Brodě, S.K. Slavia, A.C. Sparta, Č.A.F.K., SK Union, S.K. Olympie v Košířích, F.K. Horymír, Hradčanský S.K., F.K. Malá Strana, S.K. Meteor, S.K. Olympie VII., SK Praha VII., Staroměstský S.K., S.K. Vyšehrad, A.F.K. Karlín, S.K. Plzeň, F.K. Union, A.C. Roudnice.207 Ve třetím sledovaném období této analýzy se kultura kopané šíří i na český venkov a rozšiřuje se počet lidí, kteří ji aktivně hrají. K celkovému počtu aktivních klubů musíme přičíst i praţské německé kluby, a to zejména DFC a Deutscher FC Germania 1898.208
4.4 Období mezi léty 1902 - 1905 (Kulturní rozmach kopané) V předchozím sledovaném období se podle autora změnil kulturní obraz kopané, která se stala součástí denního tisku, byla reflektována třemi sportovními časopisy a především mezinárodní zápasy Slavie přilákaly velké mnoţství platících diváků. Zápasy s věhlasnými soupeři přitáhly vlnu zájmu i u nejvytříbenější praţské společnosti a kopaná překračovala hranice celospolečenské kulturní událostí. V posledním sledovaném období této analýzy můţe autor konstatovat, ţe se zachoval podobný trend, který se rozrostl ještě do mnohonásobně větších rozměrů.
Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 14, s.58. Sport: časopis věnovaný zájmům českého sportu. 1899, roč. 1, č. 29, s.131. 207 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1901, roč. 1, č.43, s.696. 208 DFC Germania Prag. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/DFC_Germania_Prag 205 206
50
Tabulka 4.2 Ukázka počtu příspěvků v třech nejčtenějších sportovních časopisech 209
Příspěvky ke kopané sport. časopisů
Sport
ve zvoleném období (1902-1905)
Hry210
a Časovosti211
Cyklista212
1902
-
122
2
1903
1049
-
2
1904
828
-
-
1905
882
-
-
Tabulka 4.2. potvrzuje slova o obrovském nárůstu zájmu o problematiku kopané v dobových médiích, celkově lze ve vytyčeném období naleznout k problematice kopané cca 2885 příspěvků v třech nejčtenějších sportovních časopisech. Tento počet však nelze brát jako číslo konečné. O stavu české kopané nás informuje dále i většina nejčtenějších dobových médií včetně sportovních věstníků, denního tisku jako Národní listy a Národní politika, Politik, praţský německý deník Prager Tagblatt, dále i zahraniční média jako Sport im Bild, Wiener Tagblatt, anglický Pastime, od roku 1904 časopis Sportovní svět a dále věstníky klubů samotných např. Věstník SK Slavia. Není v moţnostech autora při stanoveném rozsahu diplomové práce pojmout všechny příspěvky veškerých dobových deníků a časopisů, jelikoţ by práce musela překročit mnohonásobně svůj rozsah. Na co však autor cílí, je naznačení prudce vzrůstajícího trendu zájmu o kopanou v dobové společnosti, coţ je potvrzeno analýzou čísel u 3 zvolených časopisů. Kopaná v posledním sledovaném období měla svou pozici ve společnosti úspěšně vybudovanou, jak jiţ autor naznačil dříve. Zajímavý příspěvek o rozmachu kopané v posledním sledovaném období přináší nejčtenější sportovní časopis v Čechách „Sport a Hry“, z roku 1903. V článku je zmíněno, ţe se kopaná dostala ve větší míře na Situace sportovních časopisů není v tomto období úplně jednoduchá. Časovosti jsou v roce 1902 postupně vytlačovány až do svého zániku všesportovním časopisem Sport a Hry vzešlého z okruhu lidí kolem Věštníku SK Slavia, Cyklista zaznamenává ve sledovaném období úpadek spojený s úbytkem zájmu o cyklistiku. Od roku 1904 vychází další sportovní časopis hojně reflektující kopanou Sportovní svět, který vychází jako protiváha ke Sport a hry, jenž je úzce spojen s SK Slavia. Ze systematických důvodů není Sportovní svět zařazen do tabulky. 210 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1903-1905, roč. 2-4. 211 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1902, roč. 1, č.44-52., roč. 2, č.1-22. 212 Cyklista: odborný list pro zájmy sportu cyklistického. 1902-1903, roč. 18-19. 209
51
venkov. Místní venkovští studenti jsou agilními pěstiteli tohoto sportu, kdykoliv mají příleţitost trénují a organizují zápasy, které mají zastání i u místního obyvatelstva. Příspěvek nabádá, ţe by se fotbalová hra měla rozšířit i mezi řemeslníky a dostat se mezi všechny vrstvy národa, nesmí být jenom výhradou horních deseti tisíc.213 Tento zdánlivě nenápadný příspěvek krásně vysvětluje situaci kopané z pohledu kultury. Kopaná byla dříve výsadou nejvyšší společnosti, tento trend se začíná v posledním sledovaném období měnit a kopaná potaţmo celý sport se otvírá všem vrstvám národa. Aby autor potvrdil svá slova, přidává další příspěvek z valné hromady SK Slavie z konce roku 1903, o kterém nás informuje Sport a Hry. V tomto příspěvku Dr.Prachenský, jenţ byl předsedou SK Slavie v tomto období, informuje o morální a finanční situaci klubu. Předseda domácího nejúspěšnějšího klubu konstatoval, ţe kopaná i celý sport se s velikou rychlostí šíří a prohlubuje se ve společnosti, oceňují ho všechny vrstvy národa.214 Článek zmiňuje, ţe přes dřívější opovrţení denního tisku a negativní vlivy ze strany středoškolských a vysokoškolským profesorů se podařilo kopanou zařadit do většiny důleţitých dobových médií, např. Národní Politiky, Národních listů, Politiky, Večerních listů a do časopisu Sport a Hry, který je vydáván v několikatisícovém nákladu a prosperuje. Dále pro svoje potřeby získal sport uznání univerzitních kapacit např. Dr. Chodunského, který sport podporuje a přiznává mu nezpochybnitelné místo v české společnosti.215 4.4.1 Mezinárodní zápasy SK Slavie, AC Sparta, finanční hledisko sportu V posledním sledovaném období Slavia pokračovala v mezinárodních zápasech, které jí přinášely největší zisk a mezinárodní prestiţ a pomáhaly klubu potaţmo celé české kopané se nebývale rozvíjet. Pro lepší ilustraci rozvoje kopané ukazuje tabulka 4.3. finanční bilanci SK Slavie mezi lety 1902-1904.
Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1903, roč.2, č.28, s.220. 214 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1903, roč.2, č.48, s.395. 215 Tamtéž, s.395. 213
52
Tabulka 4.3. Hospodaření Slavie mezi lety 1902-1904216 Celkový obrat klubu v
Počet platících diváků na domácích
Celkové příjmy :
korunách217
fotbalových utkáních SK Slavia218
Příjmy fot. klubu z prodeje lístků a příspěvků svých členů v korunách
1902
82 602
26 730
21 831
1903
117 602
45 560
39 674
1904
143 301
85 000
63 484
Z výsledné bilance vidíme, ţe celkový obrat klubu vzrostl v období mezi lety 1902-1903 o cca 30% a v období mezi lety 1903-1904 o cca 19 %. Naprostou většinou se na výši příjmů a na zvýšení celkového hospodaření klubu podílely výtěţky z mezinárodních zápasů a rozvoj mezinárodních konexí SK Slavie. V roce 1902 sehrála SK Slavia v Praze odhadem 15 mezinárodních utkání, v roce 1903 sehrál sešívaný klub 26 mezinárodních zápasů v Praze a o rok později 1904 bylo domluveno 42 zahraničních soupeřů. Klub aktivně komunikoval se 75 fotbalovými kluby z několika zemí Evropy: např. Anglie, Skotsko, Dánsko, Holandsko, Belgie, Francie, Rakousko, Uhry.219 Tyto kontakty nebyly čistě sportovní, ale zasahovaly i do kulturně-společenské úrovně. Pro zahraniční hosty byly pořádány honosné večírky, kde se scházely ty nejdůleţitější osobnosti města. Kontakt s nejlepšími kluby v německé říši byl od roku 1898 omezen kvůli negativní politice DFC, tuto bariéru se podařilo částečně prolomit na Kasselském sjezdu na počátku roku 1904, kdy byl německým DFB (Deutscher Fußball-Bund ) bojkot do příštího sjezdu zrušen. Efekt pro Slavii se dostavil okamţitě, kdyţ sehrála v roce 1904 sérii několika utkání s předními německými kluby, a to s velkou návštěvou diváků.220 Informace o hospodaření klubu autor čerpal z časopisu. Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1903, roč.2, č.48, s.395-396 a Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1904, roč.3, č.50, s.493-494. 217 Do celkového obratu SK Slavie se započítávají i další odvětví sportu, které SK Slavie provozuje např. atletiku, tennis. Podíl fotbalu na celkové bilanci je téměř 90 procentní. Jedná se o suverénně nejrozvinutější odvětví sportu, které SK Slavie provozuje. 218 Zajímavý je také údaj o neplatících divácích, který časopis přináší, který nelze vyčíslit zcela přesně, ve sledovaném období se odhadem jedná o cca 25 000 diváků. 219 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia.1904, roč.3, č.50, s.493-494. 220 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia.1904, roč.3, č.1, s.1-2. 216
53
Finanční úspěchy z těchto zápasů dopomohly SK Slavii k tomu, ţe si mohla z kraje roku 1905 dovolit vylepšit hřiště, klubovnu a angaţovat slavného skotského trenéra Johna Maddena.221 Návštěvnost na mezinárodních zápasech a tudíţ i význam mezinárodních zápasů jako zdroje příjmů dokumentuje i tabulka 4.4.
Tabulka 4.4. uvádí pouze vybrané
zápasy, které byly z pohledu kopané těmi nejzajímavějšími. Slavie ve zvoleném období sehrála několik desítek mezinárodních a domácích utkání, na kterých se průměrné návštěvy pohybovaly v rozmezí od 1000 do 3000 platících diváků. Tabulka 4.4 Klíčové zápasy SK Slavie s největší návštěvností mezi lety 1902-1905 Zdroj: Sport a Hry. 1903, roč.2, č.48, s.395-396. a Sport a Hry. 1904, roč.3, č.50, s.493-494. Rok
Utkání222
Počet platících diváků
1902223
Slavia-Boldenkluben af 93
2 650
1903224
Slavia-Southampton
4 197
1903225
Slavia-Civil Service
4 030
1904226
Slavia- Corinthians227
11 000
1904228
Slavia- Civil Service
6 870
1905229
Slavia- Everton
3 650
1905230
Slavia Tottenham
3 600
Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1690. V příloze č.6 práce přikládám dobovou fotografii SK Slavia pod vedením Johna Maddena. 222 Údaje o počtu diváku jsou myšleny celkově. Zápasy z roku 1903 Slavia-Southampton, Slavia-Civil Service a 1904 Slavia- Corinthians, Slavia- Civil Service je součet divácké návštěvy ve dvou hracích dnech čili dva zápasy. Zápasy z roku 1905 Slavie-Everton a Slavie- Tottenham jsou výsledky divácké návštěvy pouze za jediný den z jednoho utkání. 223 Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. 1902, roč. 2, č.13, s.200-203. 224 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia.. 1903, roč.2, č.48, s.395-396. 225 Tamtéž, s.395-396. 226 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1904, roč.3, č.50, s.493-494. 227 Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1680. V příloze č.7 práce přikládám pozvánku k utkání SK Slavie s nejslavnějším dobovým anglickým amatérským klubem Corinthian Football Clubem, který patřil k nejvýznamnějším kulturním akcím v Praze v roce 1904. 228 Tamtéž, s.493-494. 229 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1905, roč.4, č.15, s.179-180. 230 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1905, roč.4, č.16, s.196-197. 221
54
Přátelské vztahy se zahraničními kluby z celé Evropy, které se podařily během několika let SK Slavii vytvořit, vyuţila na konci sledovaného období také znovu aktivně kopanou hrající AC Sparta. AC Sparta v roce 1904 postavila základy svého nového fotbalového týmu na hráčích zaniklého fotbalového klubů SK Union, které doplnila o tři bývalé hráče A týmu SK Slavie, kteří byli kvůli disciplinárním důvodům z klubu vyřazeni.231 AC Sparta sehrála rovněţ několik mezinárodních zápasů v roce 1905, které stojí za zmínku. Především zápas mezi Spartou a Evertonem z května roku 1905, jenţ v rámci svého kontinentálního turné sehrál duely s oběma praţskými S. Hlavním podíl na tom, ţe bylo zápasu dosaţeno měli bývalí hráči SK Slavie nově jiţ v dresu AC Sparty. Přesto, ţe se jednalo o věhlasného soupeře, zápasu přihlíţelo okolo 1600 platících diváků.232 Druhý zápas, který stojí za zmínku, je utkání mezi AC Sparta a věhlasným anglickým týmem Newcastle United, kterému přihlíţelo 1850 platících diváků. 233 Sparta si vedla proti profesionálům nad všechny očekáváni skvěle. Zevrubnou reportáţ o zápasu podávají Národní listy, Národní politika a jiná dobová média. Ve Sportovním věstníku NL se zmiňuje, ţe diváci jásali a vstávali nadšením ze sedaček a dokonce, ţe má AC Sparta nejlepší útočnou řadu na pevnině.234 Přes velký sportovní úspěch se podle autora analýzy nepodařila AC Spartě přilákat dostatek diváků. AC Sparta trpěla dle autora tím, ţe neměla dostatečně vybudovanou společenskou prestiţ, hřiště a stejně hodnotný klubový brand jako její největší městský rival. Rovněţ z pohledu kultury se ji nedostávalo v roce 1905 v české společnosti stejné ocenění jako SK Slavii.
4.4.2 Obnovení činnosti ČSF, Charity Cup Jak autor zmínil v předchozí kapitole, ČSF byl zřízen de jure v roce 1901, ale vzhledem k rozkolu s SK Slavií, nejvlivnějším klubem v Čechách, byla jeho autorita PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.243-260. Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1905, roč.4, č.15, s.181. 233 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1905, roč.4, č.16, s.197. 234 Národní listy, 18.května 1905, č. 135, s. 3. 231 232
55
velice nízká a postupně jeho činnost upadala. Situace svazu byla na konci roku 1904 naprosto patetická a byly dokonce vzneseny návrhy na jeho rozpuštění.235 ČSF se nakonec podařilo zachránit valnou hromadou ze dne 10. listopadu 1905, které se zúčastnili i delegáti SK Slavia. Za předsedu svazu byl zvolen slávistický předseda M. Horáček. V letech 1905-1906 nastala konsolidace svazu, který za podpory finančně, společensky a kulturně nejvlivnějšího klubu započal organizovat kopanou v Čechách a na Moravě.236 O této valné hromadě neinformují ani Národní listy ani Národní politika, které běţně kopanou v tomto období reflektují. To dle autora nasvědčuje tomu, jak malou měla na konci roku 1905 ČSF autoritu. Dosaţení konsolidace ČSF v roce 1906 můţeme povaţovat za určitý přelom, kdy v české kopané započal určitý řád a systém. Za první velký úspěch, který se ČSF podařil bylo zorganizování první stálé soutěţe v Čechách s názvem Pohár dobročinnosti. Vypisování této soutěţe svaz převzal po jeho myšlenkovém strůjci týmu AC Sparta.237
Vybudování funkčního fotbalového ústředí, zorganizování první stálé soutěţe, ukotvení dvou ekonomicky stabilních klubů a několika desítek klubů různé velikosti i mimo Prahu – tyto události charakterizují a shrnují období vývoje a přechodu kopané od lokální zábavy několika jedinců k masovému sportu s velkým kulturním dopadem. Shrnutí této analýzy je přehledně provedeno v části 5 této práce.
PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.271-272. PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s.282-283. 237 Sport a Hry: všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. 1905, roč.4, č.7, s.72. 235 236
56
Závěr Ve své práci se autor pokusil na základě dostupných pramenů a literatury zanalyzovat vznik fotbalové kultury v Čechách mezi lety 1885-1905. V práci byl kladen zvláštní důraz na Prahu, která byla ve sledovaném období klíčovým místem zrodu kultury kopané v Čechách. Během svého bádání a tvorby diplomové práce autor pochopil základní postupy historikovy práce. V procesu tvorby autor postupoval od heuristiky, kritiky pramenů a literatury k jejich interpretaci. Tyto procesy vedly k tvorbě výsledné syntézy, kterou autor ve svém textu prezentuje. Práci autor rozdělil na část teoretickou a analytickou. V teoretické části hledá souvislosti, které napomohly vzniku fotbalové kultury v Čechách. Autor zařadil do teoretické části práce analýzu kopané na britských ostrovech. Kopaná ve své moderní podobě vznikla na britských ostrovech a odtud se na konci 70. a počátku 80. let šířila do ostatních zemí Evropy. Podle autora je vývoj české kopané natolik spjat s vývojem britským, ţe zařazení zmíněné analýzy je klíčovým pro pochopení souvislostí s vývojem v Čechách. Kopanou v Praze a blízkém okolí vytvářeli na počátku 80. let angličtí obchodníci. Hlavním podporovatelem a mecenášem kopané byla na počátku vzniku lokální šlechta, která byla s hrou seznámena během zahraničních cest a s velkým nadšením se pokoušela kulturu kopané přenést do Čech. Britský vliv byl v Čechách naprosto zásadní např. při tvorbě pravidel, fotbalové terminologie, názvů klubů a krouţků, taktiky a konečně při popularizaci kopané na přelomu 19-20. století. Z výstupů britské analýzy kopané lze vysledovat podobné prvky vývoje, podobné při tvorbě kultury v Čechách. V teoretické části dále autor naznačuje politické, společenské a ekonomické změny v monarchii, které umoţnily vznik zájmových volnočasových spolků v Čechách. Do roku 1860 bylo sportovní vyţití politicky omezeno. Změna nastala aţ po vydání říjnového diplomu v roce 1860, které vedlo k posílení občanských svobod obyvatel a moţnosti se realizovat ve volnočasových aktivitách. Od roku 1860 začaly v Čechách vznikat první tělovýchovné spolky a to zejména Sokol v roce 1862 a první sportovní kluby veslařské, cyklistické a bruslařské. Vývoj tělovýchovy a sportu byl do poloviny 80. let v myšlenkovém souladu. Sokol aktivně podporoval ve svém doplňkovém programu veslování, cyklistiku, šerm, box a bruslení. 57
Situace mezi sportem a tělovýchovou se změnila po smrti Miroslava Tyrše v roce 1884. Jeho nástupci změnili politiku Sokola a začali ve spolku prosazovat pouze stránku cvičitelskou a sport ze svého programu vyloučili. Kopaná nebyla do roku 1905 oficiálně povolenou hrou spolku. V ústředním časopise Sokol můţeme do roku 1892 naleznout několik příspěvků ke kopané, zejména pravidla. Po roce 1893 se časopis o kopané zmiňuje minimálně. Postoj ke kopané ve sledovaném období 1885 do roku 1905 není jednotný. Oficiální politika Sokola sport vylučovala, ale prameny potvrzují, ţe sokolské jednoty praţské aktivně provozují kopanou a mají dokonce svá vlastní muţstva. Hlavním zastáncem kopané v Sokolu byl Br. Klenka. Počátky kopané se dle teorie objevily v Praze a okolí v polovině 80. let 19. století. Zpočátku byla kopaná brána jako doplňková aktivita cyklistických a veslařských klubů. Později se o rozvoj kopané zasazují šlechtické vrstvy, např. Erich Thurn-Taxis v Loučeni, hraběte Buquoi v Praze či baron Kraus a hrabě Lobkowicz. Intenzivněji se kopaná začala vyvíjet aţ na počátku 90. let. v prostředí praţských gymnázií a reálek a v praţském německém fotbalovém odboru ERC Regatta. Za stěţejní část práce autor povaţuje kapitolu 4. V praktické části studie se autor věnuje analýze kulturního a společenského vlivu kopané na praţskou společnost mezi lety 1885-1905. Analýza je postavena na interpretaci dobového mediálního diskurzu v časopisech a denním tisku. Tento diskurz je doplněn dobovými prameny z Archivu tělesné výchovy a sportu. Systematicky je analýza rozdělena do čtyř sledovaných období. V prvním sledovaném období mezi léty 1885-1892 autor dokazuje na základě dobového tisku a archivních pramenů, ţe kopaná nebyla v české společnosti známá. O sport nebyl v ţurnalistice zájem. Kopaná měla povahu sportu soukromého, byla doprovodnou činností tělovýchovy a jiných sportů. V druhém sledovaném období mezi lety 1893-1898 autor spatřuje určité pozitivní změny v informovanosti o dobové kopané v médiích. Vliv na tuto změnu měly podle autora tři důleţité faktory: kodifikace pravidel, vznik fotbalových krouţků a klubů, pokus o sehrání fotbalových soutěţí. Na organizaci sportu se významně podílel spolek sportovních mecenášů a nadšenců ČSC, který se skrze svou aktivitu zasadil o vydání fotbalových pravidel, odstranění politických bariér rozvoje sportu, ukotvení kopané v ústřední organizaci ČAAU. Tato unie měla větší společenský dosah neţ kluby 58
samotné. Organizované události přitáhly větší vlnu zájmu ze strany médií a diváků. Kultura kopané se v tomto období proměnila za sportu soukromého na veřejný. Za největší problémy většího společenského rozvoje kopané autor povaţuje podceňování finančního hlediska sportu a mezinárodní bojkot vyvolaný negativní politikou praţských německých klubů zejména DFC. Třetí sledované období v letech 1899-1901 přináší dle autora obrovský průlom v reflektování fotbalové kultury. Informace o kopané se pravidelně zmiňují v sportovních časopisech a denním tisku. Zlom přinesly zejména mezinárodní zápasy SK Slavie, které přilákaly velké mnoţství platících diváků. Zápasy se staly prestiţními společenskými událostmi, kterých se účastnila vybraná praţská společnost. Z pohledu financí mezinárodní zápasy přinesly zisky, které mohly být vyuţity na propagaci sportu na český venkov a zkvalitňování zázemí pro diváky a sportovce. Ve zmíněném období se objevují i první reklamní příspěvky, které naznačují zvýšení finančního potenciálu kopané. Autor v posledním sledovaném období skrze prameny dokazuje, ţe si kopaná v letech 1902-1905 získala podporu všech vrstev národa a intenzivněji se fotbalová kultura rozrůstala i mimo Prahu. Mezinárodní zápasy Slavie a Sparty patřily k největším celospolečenským kulturním událostem s celkovou návštěvností 300 000 platících diváků. Na konci období se podařila obnovit činnost fotbalového ústředí ČSF a vznikla první stálá soutěţ. Vybudováním funkčního fotbalového ustředí, zorganizováním první stálé soutěţe, ukotvením dvou ekonomicky stabilních klubů a několika desítek klubů různé velikosti i mimo Prahu, by se dalo říct, ţe skončilo období vývoje a přechodu kopané od lokální zábavy několika sportovců k masovému sportu s velkým kulturním dopadem. Z kulturní analýzy autor dokázal, ţe na konci sledovaného období byly postaveny základy novodobého českého fotbalu, jak ho známe dnes.
59
Použité prameny a literatura Prameny Národní muzeum - Archiv tělesné výchovy a sportu Archiv tělesné výchovy a sportu, sb. Fotbal f.
(+
,
,
f. KLUBY, Praha, Deutscher Fussballclub f. KLUBY, Praha, Slavia f. KLUBY, Praha, Sparta f. KLUBY, Praha, ERC Regatta Prag f. KLUBY, Praha, f. KLUBY, Roudnice Archiv hlavního města Prahy f. Magistrát hlavního města Prahy II. , Odbor vnitřních věcí, spolkový katastr.
Časopisy a denní tisk. Sokol: Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. Praha : Miroslav Tyrš, 1871, 18851905, roč.11-31. Časovosti: Týdenník pro společnost, sport a divadlo. Praha : Jaroslav Souček, 19011902, roč. 1-2. Sport a hry : všesportovní illustrovaný týdenník s anglickou částí Sport in Bohemia. Praha : Josef Kaufmann, 1902-1914, roč 2-5. Sport : časopis věnovaný zájmům českého sportu. Praha : Václav Bastl, 1899-1900, roč.1-2. Cyklista : odborný list pro zájmy sportu cyklistického. Praha : Česká ústřední jednota velocipedistů, 1885-1949, roč.1-19. Sportovní obzor. Praha : Maxmilián Švagrovský, 1893-1897, roč. 2-5. Národní listy. Praha : Julius Grégr, 1861-1941, roč. 37-45. 60
Národní politika. V Praze : V. Nedoma, 1883-1945, roč.16-57. Prager Tagblatt. Prag : Jindř. Mercy, 1887-1939, roč.20-60.
Literatura BERANOVÁ, Jitka a Marek WAIC. Kulturně výchovná a vzdělávací činnost českých tělovýchovných organizací. Praha 1998. GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno 2011. HARVEY, Adrian: Beginnings of a commecial sporting culture in Britain 1793-1850. London 2004. JELÍNEK, Radovan a Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006. JENŠÍK, Miloslav, Jiří MACKŮ : Kronika českého fotbalu. Praha, 1997-1998. KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé: (1867-1939). Praha 2008. KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity - sportu). Praha 2001. KÖSSL, Jiří: Dějiny tělesné výchovy od roku 1848 do současnosti. II, Praha 1986. KRÁL, Lubomír: Historie německé kopané v Čechách. Praha 2006, s.23. MACHO, Milan. Zlatá kniha fotbalu: dějiny světového fotbalu ve faktech, názorech a obrazech. Praha 2009. McDOWELL, Matthew, L.: A cultural history of association football in Scotland. New York 2013. PETRŮ, Karel: Dějiny československé kopané. Praha 1946. PROCHÁZKA, Karel: Fotbal to je hra. Praha 1987. VEBER, Václav. Dějiny Rakouska. Praha 2002. YOUNG, Percy, M. A history of british football. London 1968.
61
Internetové zdroje
Die Geschichte des First Vienna Football Club. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.firstviennafc.at/vereinsgeschichte.php
DFC Germania Prag. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/DFC_Germania_Prag
62
PŘÍLOHY
63
Příloha č.1 Reklamní příspěvek z časopisu Sport k výrobě sportovní obuvi v Praze
Zdroj: Sport. 1899, roč. 1, č. 29, str.131.
64
Příloha č.2 Věhlasný zápas Slavie s Akademisk Boldklub v Praze rok 1900
Zdroj: Sport. 1900, roč. 2, č. 16, str.115.
Příloha č.3 Program zápasu SK Slavie A team s Akdemisk Boldklub, 27.května 1900
Zdroj: Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1697.
Příloha č.4 Vstupenky na mezinárodní zápasy Slávie v Praze
Zdroj: Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1681/1, 1681/2,1681/5.
67
Příloha č.5 Program k utkání mezi SK Slavia a Magyar Uszo Egyesulet z 17.března 1901, zmiňuje i zápasy s Švýcarským reprezentačním týmem a anglickým Surrey Wanderers, které se odehrály v dubnu t.r.
Zdroj: Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1701.
68
Příloha č.6 Společná týmová fotografie SK Slavia pod vedením trenéra Johna Maddena
Zdroj: Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1692.
.
69
Příloha č.7 Pozvánka k utkání mezi SK Slavii a Cotinthian Football Club, jedna z nejprestižnějších sportovně-kulturních událostí roku 1904.
Zdroj: Národní muzeum, Archiv tělesné výchovy a sport, sb. Fotbal, kr.16, inv.č. 1680.
70
