Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Bakalářská práce
2015
Marek Svízela
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Marek Svízela
Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Iva Zadražilová
2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Ivě Zadražilové za řadu věcných a podnětných rad, připomínek ale i za trpělivé vedení. Dále bych chtěl na tomto místě poděkovat všem, kteří mi při práci poskytly své rady či vyjádřili podporu jakýmkoliv způsobem. V neposlední řadě bych rád poděkoval, také všem účastníkům výzkumu.
Bibliografický záznam SVÍZELA, Marek. Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Iva Zadražilová.
Anotace Předložená práce se zabývá fenoménem sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Teoretická část se zaměřuje na popis tohoto fenoménu. A to včetně možností sociálních sítí. Dále je věnována pozornost reakcím, které sdílení gastronomických zážitků vyvolalo ve společnosti, a také souvisejícímu fenoménu, gastronomickému voyerismu. Poslední část teoretické části se pak věnuje motivaci ke sdílení a obsahu sdílených materiálů. Na ni pak navazuje část výzkumná, která doplňuje poznatky uvedené v teoretické části.
Annotation The thesis is concerned on phenomenon of sharing gastronomic experiences on social network sites. Theoretical part is describing this phenomenon including opportunities of social network sites. The attention is paid also on reactions that sharing of gastronomic experience has caused in the society. The attention is also paid to related phenomenon of gastronomic voyeurism. The last part of theoretical part is dedicated to the motiovation for sharing and to the content of shared materials. The thesis continues by research part which completes the knowledge from theoretical part.
Klíčová slova Sociální
sítě;
Jídlo;
Foodporno;
Gastroporno;
Foodblogging;
Gastronomický
voyerismus, Foodspotting
Key words Social network sites; Food; Foodporn; Gastroporn; Foodblogging; Gastronomical voyeurism, Foodspotting
Obsah Úvod.................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 8 1
Vymezení základních pojmů v rámci tématu ............................................................. 8 1.1
Stav publikování o fenoménu sdílení gastronomických zážitků .......................... 8
1.2
Gastronomický zážitek ......................................................................................... 9
1.3
Gastroporno ........................................................................................................ 10
1.3.1 Užití pojmu gastroporno v českém jazyce .................................................. 11 1.4 Foodporno .......................................................................................................... 11 1.4.1 Užití pojmu foodporno v českém jazyce .................................................... 13 1.5 Foodie ................................................................................................................. 13 2
1.5.1 Foodie, Gurmán, Gurmet ............................................................................ 15 Technické možnosti sdílení na sociálních sítích ....................................................... 17 2.1
Facebook ............................................................................................................ 17
2.1.1 Sdílení obrazového materiálu ..................................................................... 18 2.1.2 Sdílení obsahu v podobě videa ................................................................... 19 2.1.3 Sdílení hypertextových odkazů ................................................................... 20 2.2 Twitter ................................................................................................................ 21 2.2.1 Sdílení obrazového materiálu ..................................................................... 22 2.2.2 Sdílení obsahu v podobě videa ................................................................... 22 2.2.3 Sdílení hypertextových odkazů ................................................................... 23 2.3 Instagram ............................................................................................................ 23 2.4
Foursquare a Swarm ........................................................................................... 25
2.5
Foodspotting ....................................................................................................... 27
2.6 Srovnání uvedených sociálních sítí z hlediska možností sdílení gastronomických zážitků ........................................................................................................................... 29 3
4
5
Společenská reakce na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích .......... 31 3.1
Zastánci a odpůrci .............................................................................................. 31
3.2
Dinercam ............................................................................................................ 33
3.3
Sdílení gastronomických zážitků a dobročinné iniciativy ................................. 34
Gastronomický voyerismus ...................................................................................... 36 4.1
Původ gastronomického voyerismu ................................................................... 37
4.2
Paradox gastronomického voyerismu ................................................................ 38
Obsah sdíleného materiálu ........................................................................................ 39 5.1
Motivace ke sdílení gastronomických zážitků ................................................... 39
5.1.1 Foodporno a jeho komerční využití ............................................................ 41 5.2 Další motivace .................................................................................................... 42 5.3
Obsah a pravděpodobnost sdílení z něho vyplývající ........................................ 43
VÝZKUMNÁ ČÁST ........................................................................................................ 44 6
7
Metodologie výzkumu .............................................................................................. 44 6.1
Výzkumné metody ............................................................................................. 44
6.2
Cíl výzkumu a výzkumné otázky ....................................................................... 44
6.3
Užitá výzkumná metoda ..................................................................................... 45
6.4
Výběr informantů ............................................................................................... 46
6.5
Etika výzkumu ................................................................................................... 46
Analýza odpovědí ..................................................................................................... 47 7.1
Místo pořízení fotografie s motivem jídla .......................................................... 48
7.2
Obsah sdílených fotografií ................................................................................. 49
7.3
Důležité vlastnosti jídla, které je prostřednictvím fotografie sdíleno ................ 51
7.4
Sdílení gastronomických zážitků a foodblogging .............................................. 52
7.5
Vliv mobilních technologií ................................................................................ 54
7.6
Význam sociálních sítích v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků...... 56
7.7
Motivace ke sdílení ............................................................................................ 57
7.8
Původ sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích ............................. 60
7.9
Shrnutí výsledků výzkumu ................................................................................. 60
Závěr ................................................................................................................................. 62 Použité zdroje ................................................................................................................... 64 Seznam příloh ................................................................................................................... 71
Úvod V současné době internet, sociální sítě a digitální média stále více ovlivňují život člověka, ať už jako jednotlivce, či celé společnosti. Nejrůznější digitální technologie vstupují člověku do života také v hojné míře. A nemusí se jednat o nic převratného. Mohou to být i zcela běžné věci, jako například je mobilní telefon, bez kterého si už ledaskdo neumí život ani představit. Současně je dnes také kladen důraz na maximální dostupnost informací a je možné využít stále častější službu mobilního internetu. Ten nám pak umožňuje přistupovat k informacím ale i sociálním sítím prakticky kdekoliv. Sociální sítě jsou pak jedním z klíčových aspektů tématu Sociálních sítí jako prostotu pro sdílení gastronomických zážitků. Druhým významným aspektem je pak samozřejmě nezpochybnitelná skutečnost, že gastronomie a jídlo, zejména pak kvalitní a chutné jídlo, je také velkým a aktuálním společenským tématem. Tato práce sestává ze dvou částí, tou první je část teoretická, jejímž účelem je popis tématu, které spojuje dva velmi různorodé fenomény a to sociální sítě a jídlo. Obsahem první kapitoly je pak strukturovaný úvod do problematiky. Dále pak popisuje důležité termíny, které pomáhají sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích dobře vymezit. V pořadí druhá kapitola pak popisuje technické možnosti sdílení jednotlivých druhů obsahu na sociálních sítích. Následující kapitola se pak věnuje tomu, jak se k fenoménu sdílení gastronomických zážitků staví, zastánci, odpůrci, a jaké změny tento fenomén už vyvolal. Následující, tedy čtvrtá, kapitola popisuje v krátkosti příbuzný fenomén gastronomického voyerismu. Poslední kapitola teoretické části je pak zaměřena na motivaci ke sdílení. Výzkumná část pak hledá odpovědi na otázky týkající se okolností vzniku fotografií jídla, které jsou na sociálních sítích sdíleny. Dále zjišťuje jaký je vliv mobilních technologií na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí. Dále pak zjišťuje a předkládá další motivace ke sdílení fotografií jídla. Současně obsahuje i jeden z původně nezamýšlených výsledků, a to je možný původ fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích.
7
TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení základních pojmů v rámci tématu V rámci tématu Sociálních sítí jako míst sdílení gastronomických zážitků se vyskytuje řada termínů převzatých z anglického jazyka, které se v prostředí sociálních sítích v rámci tohoto tématu používají. Řada těchto pojmů se pak také stala základem termínů následně používaných v českém jazyce, nebo byly přejaty bez počeštění. Na straně druhé pak je možné se setkat i s pojmy, které jsou v českém jazyce buďto původní, či již delší dobu ustálené. V následující kapitole budou klíčové pojmy v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků pro účely této práce vymezeny. Jedná se o následující termíny: Gastronomický zážitek, Gastroporno, Foodporno, a foodie. V souvislosti s termínem foodie jsou zde také zmíněny termíny související, a to gurmán a gurmet, které jsou obsahem i významem velmi blízké.
1.1 Stav publikování o fenoménu sdílení gastronomických zážitků Na akademické úrovni se tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích se věnuje především Karen Fewell. Tato britská specialistka na sociální sítě v současnosti přednáší o sociálních sítích včetně tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Vedle toho pak také připravuje o tomto tématu také knihu, které je očekávána právě během roku 2015. V okrajové míře se pak tomuto fenoménu věnují i další badatelé. Největší množství materiálů o dané problematice se však objevuje především mimo odborné publikace
obsažené
v
elektronických
informačních
zdrojích
akademické
povahy,
neboť foodporno, jak se fenomén také označuje, je bohatě diskutovaným tématem internetu, kde se nachází také největší objem publikovaných materiálů k tématu. Zde je však možné pozorovat základní problém, který spočívá v užití tohoto termínu, pod který někteří lidé zahrnují ještě i další fenomény, které obsahují motivy spojené s jídlem. Ve většině případů se pak jedná o velmi extravagantní až dekadentní materiály.
8
Dokladovat tuto skutečnost je možné právě na videopříspěvku na portálu Vimeo, kdy spojení obsahu pojmů food a porno dostává velmi zvláštní podobu, neboť jeho obsahem je adaptace scén známých z běžných pornografických snímků, s tím rozdílem, že hlavními protagonisty jsou namísto živých herců kusy ovoce a zeleniny, napodobující pornografické scény.1
1.2 Gastronomický zážitek V obecné rovině lze gastronomický zážitek vyložit jako zážitek spojený s konzumací, prezentací či přípravou pokrmu. Dále se pak může jednat také o zážitky spojené s prezentací gastronomických tradic zahraničních gastronomií.2 Gastronomický zážitek, je-li zprostředkován restaurací, může být spojen také s originálním vybavením, sortimentem, obsluhou, ale především způsobem přípravy, či prezentací jídla, nebo s jeho konzumací.3 Gastronomické zážitky hrají v rámci tématu této práce roli zachyceného a následně zprostředkovaného informačního obsahu prostřednictvím multimediálních či hypermediálních materiálů sdílených na on-line sociálních sítích. Hlavním prvkem, utvářející gastronomické zážitky, které je možné sdílet v prostředí on-line sociálních síti, je tedy zpravidla motiv servírovaného, či prezentovaného pokrmu určeného ke konzumaci.
Actual Food Porn. Vimeo.com [online]. 2014 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://vimeo.com/91641762 MOKRIŠOVÁ, Kristýna. Cestování za gastronomií. Praha, 2014. 45 s. s. 16. Dostupné z: http://bit.ly/1apWwQx. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Zdenka Petrů. 3 ŠEJDOVÁ, Barbora. Gastroturismus: Aktuální trend v současném turismu. Praha, 2014. 55 s. s. 47. Dostupné z: http://bit.ly/1yg9lIF. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce PhDr. Irena Tyslová. 1 2
9
1.3 Gastroporno Pojem gastroporno je odvozen od původního anglického termínu gastroporn. Tento termín se však v různých textech vyskytuje také ve znění gastro porn, nebo též gastro-porn, či gastro porno, anebo gastro-porno. Ve článku Michèle Roberts pod názvem „From gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked“ je gastroporno definováno prostřednictvím popisu průvodních jevů, kdy gastroporno je popsáno jako vaření realizované skvělými televizními kuchaři, kdy je divákovi ukazován proces vaření, který divák sleduje, avšak sám nevaří. Sledování je pak také doprovázeno zvýšenou produkcí slinných žláz.4 Alexander Cockburn pak odkazuje na zřejmou paralelu mezi gastropornografickými materiály a příručkami sexuálních technik. A současně klade důraz na jeden z charakteristických rysů gastroporna, a to fyzickou nedostupnost zobrazovaných pokrmů. Což rovněž považuje za podobnost s materiály pornografické povahy. Zde je také možné dozvědět se, že gastroporno může být reprezentováno také v podobě fotografie, či knižní publikace.5 V knize „Food and Society: Principles and Paradoxes“ od Amy Guptill je možné pak získat další poznatky o povaze a obsahu pojmu gastroporna. Za důležité je tam pokládána určitá extrakce z reality, kdy zobrazovaný objekt je použit jako reprezentace zprostředkující zkušenost. Účelem je pak smyslné detailní zobrazení gastronomického motivu. A to tak, aby evokovalo touhu po obsahu. Také i tato americká socioložka z University of New York připouští paralelu s
pornografickými
materiály
v
tom,
že
je
zobrazen
určitý
scénář,
či
postup,
který však konzumentem tohoto informačního obsahu nebude napodoben. 6
ROBERTS, Michèle. Food: from gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked. New Statesman (1996) [online]. 2006, vol. 135, issue 4779, s. 60-60 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid& db=a9h&AN=19640740&lang=cs&site=eds-live&scope=site 5 COCKBURN, Alexander. Gastro-porn. The New York Review of Books [online]. 1977 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://bit.ly/1FmxS0T 6 GUPTILL, Amy E, Denise A COPELTON a Betsy LUCAL. Food: principles and paradoxes. Malden, MA: Polity, 2013, 232 p. ISBN 07-456-4282-9. Dostupné z: http://bit.ly/1IvToRK 4
10
Jedná–li se o mediální formu, tak z výše uvedeného je zřejmé, že gastroporno označuje nejen fotografie, ale také texty v nejrůznějších podobách, stejně jako televizní vysílání. Jedná se tedy o jednosměrný komunikační model směřující ke konzumentům informačního obsahu. V českojazyčném prostředí je pak možné najít nesčetné množství, televizních pořadů, které by bylo možno označit právě termínem gastroporno. Jako příklad lze uvést pořady, jako jsou Kluci v akci či Deník Dity P. vysílané Českou televizí. Dále pak také třeba Teď vaří šéf, či Šéf na grilu z dílny FTV Prima. 1.3.1 Užití pojmu gastroporno v českém jazyce Vedle významu, který byl výše popsán, se v některých případech v českém prostředí můžeme setkat s nesprávným užitím tohoto pojmu například v případech, kdy dochází k vyvolání určité nelibosti, či jiné negativní emoce spojené s jídlem, jeho konzumací, nebo události gastronomické povahy. Tak jak tomu bylo v případě jednoho dílu televizní reality show Prostřeno.7
1.4 Foodporno Podobně, jako je tomu u gastroporna, tak i český pojem foodporno je derivátem, vniklým počeštěním původního anglického termínu foodporn, který se též někdy vyskytuje také ve tvaru food porno, či food-porno v češtině, či v angličtině foodporn, food-porn či food porn. Christopher Holmberg v textu pod názvem „Food And Social Media - A Complicated Relationship“ je možné najít výklad pojmu foodporno. Ten jej vykládá jako metaforu, typicky užívanou v prostředí sociálních sítí jako například Facebook, anebo Instagram, která označuje příspěvky, které obsahují motivy jídla. Zobrazované jídlo je chutné a vizuálně zajímavé. Důležité je pak také to, že snímané pokrmy mají být vzápětí po pořízení snímku konzumovány.8
VIDEO: Do Prostřeno! se vrací výraz gastroporno.: Co si pod ním představit?. FTV PRIMA. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1JsbZMm 8 HOLMBERG, Christopher. Food And Social Media: A Complicated Relationship. The Huffington Post [online]. 2014, 5. 5. 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://huff.to/1GsQ0X1l 7
11
Na blogu „The blog studio“ pak při popisu fenoménu foodporna je kladen důraz na to, že příspěvky s tímto označením reprezentují přikrášlování prezentovaného obsahu. A slovo porn pak odkazuje k vyvolanému pocitu touhy po obsahu těchto příspěvků, tedy zobrazovaného pokrmu.9 Karen Fewell pro lepší objasnění obsahu pojmu foodporna, toto slovo rozkládá na dvě části, a to food a porno, kdy popisuje jídlo jako vyživující substanci, která je konzumována pita, či jinak vstřebávána do těla s cílem udržení života, poskytnutí energie a podpory růstu. Porno je pak popsáno jako publikace nebo vysílání, které ukazují nezdravý nebo voyeurský zájem o vybraný předmět.10 Amanda Simpson ve „Food porn daily: the cookbook“ pak vedle vlastní definice, odkazuje ještě ke dvěma dalším důležitým vlastnostem foodporna. První z nich je ta, že zobrazovaný materiál evokuje v konzumentovi obsahu tak silnou chuť, až může docházet ke zvýšené produkci slinných žláz. A onou druhou význačnou vlastností je pak podle této autorky, to, že není zásadně rozhodující, zda zobrazovaný pokrm má, či nemá vysoký obsah kalorií.11 Rozsah fenoménu je pak možné pozorovat například prostřednictvím sociální sítě Instagram, kde je ke dni 12. 2. 2015 publikováno na 46 014 729 příspěvků označených hashtagem #foodporn 111 181 hashtagem #foodpornography a na 75 704 hashtagem #foodporno.
9
A New Kind of Foodporn. THE BLOG STUDIO: We are internet culture creators with a focus on DESIGN, DEVELOPMENT & SOCIAL MEDIA. [online]. 2013, 8.8.2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://bit.ly/1Jscypq 10 FEWELL, Karen. How is ‘#FoodPorn’ changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 27.07.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1apYMaE 11 SIMPSON, Amanda. Food porn daily: the cookbook [online]. Springville, Utah: Distributed by Cedar For, Inc., 2010, 255 p. p. 8. [cit. 2015-02-05]. ISBN 978-159-9553-993. Dostupné z: http://bit.ly/1IvUr4b
12
1.4.1 Užití pojmu foodporno v českém jazyce Pojem foodporno se navzdory zde uvedeným definicím a vlastnostem čerpajících ze zahraničních informačních zdrojů užívá v českém jazyce k obecnému označení všech druhů informačního chování a jeho projevů, které spojuje informační a komunikační nástroje na internetu s tematikou jídla, gastronomie, a konzumace. Dochází tak nejen k záměnám pojmů foodporno a gastroporno vzájemně, ale i k tomu, že s těmito pojmy je pak také zaměňován natolik specifický pojem, jako je gastronomický voyerismus vzniklý v Asii. Tuto záměnu pojmů je pak možné dokladovat například na článku zveřejněném na portálu Jen Ženy.cz, kde právě došlo k jednoznačné záměně pojmů foodporno a gastronomickým voyerismem.12
1.5 Foodie V textu Foodie „Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America“ zveřejněném na webu Representing Subcultures & Social Movements je možné najít definici, která říká, že foodie je člověk, který se vysokou měrou zajímá o jídlo, a užívá si jej. Dále se pak foodie zajímá současně i o původ surovin, restaurace slavných šéfkuchařů, či o postupy při přípravě jídla. Text současně uvádí informaci o tom, že foodies jsou určitou subkulturou označovanou jako foodie culture.13 V článku Heather Irvin na webu Metroactive pod názvem „Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie“ autorka uvádí také, že foodies nahlížejí jídlo a vaření za formu umění v jejich očích srovnatelného s malbou či dramatem. Současně je zde vymezen vztah foodies k jídlu a to tak, že jídlo milují. A jako nudné nahlížejí považovat jídlo jen za prostředek k přežití.14
Redaktorka VD. Foodporn: nový druh porna?. Jen Ženy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://bit.ly/1DMCXzp 13 Foodie Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America. Representing Subcultures & Social Movements: Class blog for Prof. Portwood-Stacer's Senior Media Seminar at NYU, Fall 2013 [online]. 2013 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1CYHUSd / 14 IRWIN, Heather. Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie. Metroactive [online]. 2004 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1aNuPlq 12
13
V tomto smyslu je možné se domnívat, že jídlo a jeho prezentaci lze i v obecné rovině skutečně považovat za jistou formu umění, které je realizováno právě prostřednictvím jídla. Neboť kvalitní, jídlo připravené z kvalitních surovin při dodržení přesně stanovených postupů a kulinářských technik může pozitivním způsobem působit na senzorický systém konzumenta. Konkrétně tomu pak dochází prostřednictvím zraku, čichu, chuti a hmatu. Vaření a foodstyling se tak stávají uměleckými disciplínami. Na webových stránkách pořadu Rádia R pod názvem „Letem blogosvětem“ autorka Hana Blahová uvádí ke vztahu foodieho a jídla tu skutečnost, že foodie je nadšenec s vytříbeným zájmem o jídlo, jeho přípravu a konzumaci, jehož koníčkem je také vyhledávání dalších a dalších kulinářských zážitků a zkušeností.15 V textu Magdalény Platzové uveřejněném v magazínu Respekt nazvaném „Rajčata a jiné iluze“ je pak možné získat další poznatky o vlastnostech lidí, které můžeme označit jako foodie. Jedná se o znalost trendů, dále pak toho, kde se vyskytují nová gastronomická zařízení. V neposlední řadě také vyhledává neobvyklé kombinace pochutin, odebírá časopisy o vaření, jídle a pití a sleduje dění okolo kuchařských celebrit. Není ničím neobvyklým ani to, že si foodies vozí ze zahraničních cest nejrůznější recepty, či nějaké kuchyňské nástroje a vybavení. Platzová dále uvádí, že foodies často nakupují čerstvé a lokální produkty. A nakonec pak také není ničím neobvyklým, že si foodie sám v rámci svých možností pěstuje vlastní zeleninu, či jiné produkty.16 Zde je patrné, že foodies se mohou o jídlo zajímat cíleně a systematicky, tak aby jej nejlépe mohly co nejlépe poznávat. Vniká tak určitá specifická forma dlouhodobé informační potřeby, která je neustále uspokojována vedle dalších způsobů, také prostřednictvím specializovaných médií, jejichž nabídka i obsah jsou bezesporu hodně bohatými.
BLATNÁ, Hana. Report - Foodblogy. Letem blogosvětem [online]. Brno, [2013], 17.10.2013 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://bit.ly/1FmDiZO 16 PLATZOVÁ, Magdaléna. Rajčata a jiné iluze. Respekt [online]. 2010, 21. 8. 2010 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1y8l0IZ 15
14
O tom, jak je na sociálních sítích silná komunita foodie je možné se snadno přesvědčit prostřednictvím zadání dotazu ve znění „foodie,“ kterému k prvnímu únoru roku 2015 odpovídalo na sociální síti Instagram téměř 14 milionů příspěvků, přesněji tedy 13 903 092 záznamů. Ovšem zůstává otázka, zda na sociálních sítích publikují foodpornografické snímky a jiné digitální objekty s obsahem gastronomické povahy jen lidé, které je možné označit jako foodie či dalšími termíny gurmán a gurmet označující lidi s kladným vztahem k jídlu. 1.5.1 Foodie, Gurmán, Gurmet Aby bylo možno dobře vymezit pojem foodie je třeba alespoň krátce popsat související pojmy popisující osoby s různými přístupy, filozofiemi orientovanými směrem k jídlu. Jedná se pak vedle foodieho, který byl již definován, zejména o pojmy gurmán a gurmet. Vladimír Poštulka tak základní rozdíl mezi gurmánem a gurmetem nahlíží především v přístupu, které gurmet a gurmán aplikují. Pro gurmána je podle něj rozhodující kvantita jídla. Na straně druhé gurmet sleduje především kvalitu konzumovaného pokrmu.17 Gurmeta lze dále popsat také jako člověka civilizovaného s vytříbenou a kultivovanou chutí. Gurmet tak dokáže rozeznat jednotlivé chutě v jídle obsažené. Je pak pro něj důležitá i kompozice jídla. Dobrý gurmet, by pak měl rovněž disponovat schopností dobře kombinovat a sladit různá jídla a vína.18 Dalším významným talentem gurmeta by pak také měla být i schopnost posoudit, analyzovat a ochutnávat pokrmy.19
MENZEL, Filip a Renata TOMANOVÁ. Vladimír poštulka: Není třeba se bát. Legalizace: Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013, 03.11.2013 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1CtBdnO 18 Otázky a odpovědi. HONZAJK, Jaroslav. Hostovka: Pomyslná univerzita pro hosty [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1H7EJL2 19 BOČKOVÁ, Petra. Peruánská gastronomie. Praha, 2014. 63 s. s.5. Dostupné z: http://bit.ly/1ygeTTx. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 17
15
Gurmán, či jedlík, je naopak člověk, který si jídlo užívá až epikurejským způsobem. V tom smyslu je gurmán požitkář, který si servírované jídlo umí úžit tak, jako by se jednalo o umělecké dílo, jako by to byla báseň, obraz, či symfonická skladba.20 Gurmán je pak také za časté označován za labužníka, který holduje bohatě jídlu ve snaze dojít potěchy těla i ducha. 21 Jak je patrné, mají pojmy foodie, gurmet a gurmán mnoho společného. Jedná se vždy o osoby mající velkou zálibu právě v jídle. Při komparaci těchto termínů lze nahlédnout řadu rozdílů, stejně jako mnoho podobností. U všech si nelze nevšimnout, že jídlo je vždy ve středu zájmu, avšak podoba tohoto zájmu se mění. Dobře patrné je to na základní hodnotě, od které jsou jednotlivé přístupy odvozeny. V případě gurmánů je to především požitek těla a ducha, jak již bylo výše zmíněno. V jedné věci může být pak velmi podobný foodiemu, a to v tom, že jak gurmáni, tak i foodies vnímají jídlo jako uměleckou formu, v níž nacházejí hodnotu. Výrazně rozsáhlejší průnik je pak možné najít při srovnání pojmů foodie a gurmet. Jak foodie, tak gurmet zaujímají vytříbený a kultivovaný přístup k jídlu, stejně jako oba dva se snaží o maximální znalost v oblasti přípravy a konzumace jídla, a současně oba dva dbají významným způsobem na kvalitu, kterou upřednostňují před množstvím. Dalším pojítkem mezi foodiem a gurmetem je pak v neposlední řadě také zájem o prezentaci jídla.
Gurmet versus gurmán. FTV PRIMA SPOL. S.R.O. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit. 2015-02-12]. Dostupné z:http://www.iprima.cz/anosefe/o-jidle-lidech/gurmet-versus-gurman 21 GURMET SI OD GURMÁNA U STOLU NEODSEDNE. Štamgast&Gurmán [online]. [2015] [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1FqJ1s9 20
16
2 Technické možnosti sdílení na sociálních sítích Předcházející kapitola byla zaměřena na definice a termíny, které se v rámci tématu Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků zatímco cílem této kapitoly je především strukturovaná deskripce a možností sdílení nejrůznějších druhů obsahů hypermediální či převážně multimediální povahy. Blíže budou v rámci této kapitoly popsány možnosti sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram, Foursquare, Swarm, ale také specializované sítě ke sdílení gastronomických zážitků známé pod názvem Foodspotting. V rámci této kapitoly pak budou u jednotlivých sociálních sítí a aplikací sledovány především možnosti sdílení digitálních fotografií, videa a hypertextových odkazů, Pokud jejich sdílení umožňují. Současně zde budou popsány způsoby navazovaní online sociálních vazeb, jako je přátelství na Facebooku nebo followship na Twitteru.
2.1 Facebook Sociální síť Facebook je v současnosti bezesporu největší v prostředí internetu, a to především díky 1,35 miliardám aktivních uživatelů.22 Právě toto astronomické množství uživatelů činí z Facebooku dozajista významný prostředek pro sdílení nejrůznějších obsahů, a to včetně multimediálních či hypermediálních materiálů, které umožňují zachycení a následné sdílení gastronomických zážitků. Facebook umožňuje sdílet několik druhů mediálních obsahů. Vedle fotografií se jedná konkrétně o hypertextové odkazy, videa, poznámky a otázky, jak uvádí centrum nápovědy na facebooku. Pro účely tématu této práce jsou pak důležitými především fotografie, hypertextové odkazy a videa, které mohou představovat možnosti pro sdílení gastronomických zážitků.
DOČEKAL, Daniel. Největší sociální sítě na světě? Facebook je sice jednička, ale…. Lupa.cz: Server o českém Internetu[online]. 2014, 13. 11. 2014 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://bit.ly/1NWswbS 22
17
2.1.1 Sdílení obrazového materiálu Jednu z hlavních možností sdílení gastronomických zážitků představuje právě sdílení prostřednictvím obrazových materiálů. Sdílení obrazového materiálu na Facebooku je možné právě prostřednictvím digitálních fotografických alb, do kterých je možné nahrát přibližně 1000 digitálních fotografií.23 Dále se lze úspěšně domnívat, že pro úplnost komunikované informace prostřednictvím fotografie nesoucí obsah gastronomické povahy, je nutné znát také další informace, které vytvářejí další kontext k samotné fotografii, v případě Facebooku je možné pro doplnění textu k fotografii užít popisek.
Kontext
je
bezesporu
nutný
pro
dobrou
komunikaci
prostřednictvím
foodpornografických fotografií, za pomoci kterých probíhá sdílení gastronomických zážitků. To dozajista platí nejen v případě Facebooku, ale i dalších sítí, jako je Twitter, Instagram, Foursquare i Foodspotting. Facebook, umožňuje také tvorbu sdílených alb. Tato funkcionalita umožňuje zapojit do tvorby alba také některé z facebookových přátel. Do tvorby sdílených alb se pak může zapojit až 50 uživatelů, kdy každý může přispět až 200 fotografiemi. Tak vzniká teoretická možnost vytvořit album až o 10 000 fotografií. Důležité pak, je pak také to, že všichni sdílející mají stejné práva pro práci s fotografiemi v albu, kdy jsou všichni oprávněni prohlížet, přidávat a editovat snímky v tomto albu. Jediná výsada, která je ponechána zakladateli je možnost zvolit, komu bude album zobrazeno. Kdy jsou možné tři varianty: Jen přispěvatelé, jejich facebookoví přátelé, či všichni uživatelé. 24 Při komunikaci informace prostřednictvím obrazového materiálu je dozajista významným prvkem rozměr, který bude sledován u popisovaných sociálních sítí. Zejména s ohledem na možnou kvalitu komunikovaných vizuálních informací. Lze úspěšně předpokládat, že sdílení bude probíhat především ve formě fotografií v albech či fotografií na profilu Timeline, případně v podobě úvodní fotografie.
Nahrávání fotek a profilových obrázků: Nahrávání a přidávání fotek. FACEBOOK, Inc. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/118731871603814/ 24 SLÍŽEK, David. Facebook zavádí sdílená fotoalba, snímky do nich může nahrávat až 50 lidí. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, 27. 8. 2013 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1DME6XR 23
18
Vložené fotografie na profilu Timeline se zobrazují v současnosti ve čtvercovém boxu o rozměrech 403x403 pixelů. Fotografie se pak v původním poměru stran zobrazí až po detailním zobrazení. Maximální rozměr fotografie, která je na Facebook nahrávána je pak stanoven na 2048x2048 pixelů, kdy je pak zobrazována maximálně v rozměru 960x720 pixelů. V režimu zobrazení na celou obrazovku je pak maximální rozměr stanoven na 2048x2048 pixelů, a to v závislosti na velikosti obrazovky.25 Specifickou možností sdílení fotografií je pak úvodní fotografie, neboli cover photo. Minimální rozměr úvodní fotky je stanoven nejmenší šířkou 399pixelů. Jako optimální velikost jsou pak uváděny hodnoty 851x315 pixelů. Jan Hřídel pak doporučuje rozměry dvojnásobné, tedy 1752x630 pixelů s odkazem na jasnost a ostrost zobrazení.26 2.1.2 Sdílení obsahu v podobě videa Jednou z podob sdílení gastronomických zážitků je také sdílení video souborů obsahujících náměty spojené, či přímo zachycující reprezentace gastronomických zážitků. S ohledem na obsah je sem možné zařadit, jak výše zmíněné gastroporno, či foodporno. Facebook umožňuje sdílet video prostřednictvím samostatné funkcionality, která je součástí stavového pole, a to i v HD kvalitě. Pokud jde o délku videa, pak v nápovědě sociální sítě Facebook je uvedeno, že stopáž sdíleného video soboru by měla být menší než 40 minut. Současně je zde možné najít doporučené atributy, které by měly zaručit maximální kvalitu videa. Jedná se tedy o video se standardem pro kompresi videa H264 se zvukem o standardu pro kompresi AAC, a to nejlépe ve formátech MOV nebo MP4. Jedná-li se o velikost, pak by video mělo mnít maximální šířku do 1280 pixelů. Tento rozměr by pak měl být dělitelný 16. Snímkovací frekvence by pak měla být maximálně 30snímků za vteřinu. Posledním doporučeným atributem je pak vzorkovací frekvence pro stereozvuk, která by měla být 44 100 Hz.27
HŘÍDEL, Jan. Nejlepší rozměry pro vaše facebookové fotografie. SEO servis blog [online]. 2014, 10.2.2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://bit.ly/1Po5fDt 26 Ref. 25. 27 Nahrávání a prohlížení videí: Nahrávání a úpravy videí. FACEBOOK INC. Centrum nápovědy [online]. 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/154271141375595/ 25
19
Video a stejně tak i obrázky je možno sdílet na Facebooku také z prostředí internetové disku One Drive od společnosti Microsoft. Ten umožňuje po propojení se sociální sítí publikovat videa a fotografie či celé složky souborů uložené ve službě Onedrive jednoduše přímo z úložiště.28 Toto propojení je tak bezesporu zásadní výhodou pro uživatele, kteří k pořízení videa s gastronomickými náměty používají zařízení s operačním systémem Windows, která umožňují pořízené video například mobilním telefonem ukládat přímo tam. 2.1.3 Sdílení hypertextových odkazů Prostřednictvím hypertextových odkazů lze na Facebooku sdílet téměř libovolný obsah. V rámci tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích se jedná především o výše popsané foodporno a gastroporno publikované nejen na sociálních sítích, ale i na libovolné webové stránce. Ale vedle toho vstupují do tématu také další typy médií, a to zejména foodblogy. Odkazy je pak na facebooku možné sdílet stejně jednoduše jako text. Stačí jej v podobě URL adresy jednoduše zadat do nabídky sdílení stejně jako jakýkoliv jiný text, se kterým je možné sdílený odkaz zadat společně. Součástí zobrazovaného odkazu pak může být také obrázek, který je součástí odkazované webové stránky. Ten se pak zobrazuje o velikosti 264×470 pixelů. Pokud však budou menší, budou ořezány na do čtverce 154x154 pixelů. 29 Právě výše zmíněné foodblogy a foodvlogy se stávají s možností sdílení hypertextových odkazů velmi specifickým a bezesporu nejbohatším médiem, které může nést obsahy foodpornografické ale také i gastropornografické povahy, a to nejen na Facebooku, ale i napříč všemi sociálními sítěmi, umožňující sdílet hypertextové odkazy.
28
SHAHINE, Omar. The OneDrive Blog: Updating OneDrive: Five New Features You Asked For. MICROSOFT CORPORATION. One Drive [online]. 2014, 6.5.2014 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://bit.ly/1GOXGBN 29 LUASCHMAN, Jindřich. Infografika: Rozměry obrázků v novém news feedu. Tyinternety.cz [online]. 2014, 27.03.2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://bit.ly/1aqfDtK
20
Tato bohatost obsahu pak spočívá nejen množství a škále druhů publikovaného materiálu, ale především v tom, že vedle zprostředkování samotného gastronomického zážitku umožňují sdílet daleko větší množství informací, ať už se jedná o pracovní postup při přípravě, či původ pokrmu nebo také surovin. Tematicky a obsahově jsou foodblogy nejbohatší možností, sdílení obsahu. V souvislosti se sdílení odkazů a foodblogy se nabízí otázka, jestli není sdílení foodpornografických fotografií na sociálních sítích počátkem širší publikační činnosti na internetu, a to ve formě foodblogu.
2.2 Twitter Sociální síť Twitter je se svými 284 miliony uživateli30 také nezanedbatelnou sociální platformou pro komunikaci informačního obsahu prostřednictvím internetu. Twitter založený v roce 2006 Jackem Dorseym. Umožňuje komunikaci prostřednictvím krátkých příspěvků o délce 140 znaků, neboli tweetů. Vedle textu pak Twitter umožňuje sdílet také obrázky, videa a odkazy. O tom, že je fenomén sdílení gastronomických zážitků silně spojen vedle dalších sociálních sítí také s Twittrem lze dokladovat na skutečnosti uvedené v článku Sharing plates od Janie ManzooriStamford, kde je uvedeno, že v průměru se na Twitteru objeví každou hodinu na 674 tweetů s hashtagem #foodporn.31 Na rozdíl od sociální sítě Facebook vznikají vazby mezi uživateli rozdílnou cestou. Zatímco na Facebooku je třeba oboustranného souhlasu obou uživatelů, mezi kterými online sociální vazba ve formě „facebookového přátelství“ vzniká, na Twitteru podobná vazba formou sledování, neboli followshipu v angličtině. Základní rozdíl lze najít v tom, že zde jde tedy primárně o jednostrannou vazbu, která ovšem může být realizovaná mezi dvěma uživateli vzájemně. Takto propojení uživatelé pak sledují informační obsah produkovaný sledovanými uživateli. 32
30
Ref. 22. MANZOORI-STANFORD, Janie. Sharing Plates. Caterer &Hotelkeeper. 2014, Vol. 203, Issue 4830, p. 46-49. ISSN 0008-7777. Dostupné z: http://bit.ly/1Do6CwM 32 SHI, Zhan, Huaxia RUI a Andrew B. Whinston. Content sharing in a social broadcasting environment: Evidence from twitter. MIS Quarterly. 2014, Vol. 38, No. 1, p. 123-142. p. 126. Dostupné z: http://bit.ly/1cdy6ek 31
21
2.2.1 Sdílení obrazového materiálu I na Twitteru je možné sdílet sledujícím uživatelů, tedy followerům obrazový materiál prostřednictvím přidaných příspěvků (aktualizace stavu), takto zobrazovaný obrazový materiál se pak zobrazuje ve výpisu tweetů o velikosti 435x375 pixelů33. Do jednoho takového příspěvku je pak možné vložit až 4 fotografie.34 Na straně druhé však stále neumožňuje vytváření fotografických alb. Další možností jak je možné nasdílet prostřednictvím obrazu, je pak také fotografie v záhlaví, neboli anglicky cover photo. Jako vhodný rozměr této fotografie pak Twitter doporučuje 1500x500 pixelů.35 I toto je hypoteticky možná cesta, jak sdílet obrazivé materiály s gastronomickou tématikou na sociální síti Twitter a stejně tak je stejná možnost i na sociální síti Facebook. Ovšem nutno podotknout, že je jedná o poněkud specifickou cestu ke sdílení gastronomických zážitků. Už jen proto, že by cover photo pravděpodobně mělo přibližovat osobu uživatele daného profilu. 2.2.2 Sdílení obsahu v podobě videa Twitter až doposud v omezené míře umožňoval sdílení videa jen prostřednictvím mobilní aplikace Vine.co. Nicméně počátkem roku 2015 začal zavádět možnost sdílení až 30 vteřinových videí. 36 Na Help centru Twitteru je pak možnost dozvědět se, že tato funkcionalita je dostupná jen těm uživatelům, kteří používají Twitter, prostřednictvím mobilní aplikace, fungující na platformách operačních systémů iOS od společnosti Apple a na zařízeních se systémem Android. Na dalších platformách sdílení videa stále ještě není možné. Taktéž je možné se tam dozvědět, že je takto možné pořizovat a sdílet video ve formátech MOV a MP4. Další novou možností je pak možnost editace takto pořízeného videa, kdy je možné při pořizování,
REINÖHL, Filip. Jak pracovat s obrázky na Twitteru. Manage social [online]. 2014, 151.8.2014 [cit. 2015-0222]. Dostupné z: http://bit.ly/1vQixkJ 34 KUBOKOVA, Kristina. Změna filosofie kvůli náboru mas? [online]. 2014, 6.4.2014 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://bit.ly/1GsZ9Pj 35 SLÍŽEK, David. Twitter zapíná novou podobu profilu všem, jaké rozměry fotek potřebujete?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, 22. 4. 2014 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://bit.ly/1GP6ck3 36 SLÍŽEK, David. Twitter už umí natáčet a sdílet videa a zavedl skupinový chat. Lupa.cz: server o českém internetu [online]. 2015, 27. 1. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://bit.ly/1FrifVX 33
22
které probíhá přidržením příslušného tlačítka pořídit jednotlivé sekvence, u nichž je možné měnit pořadí ve výsledném videu. Možnost sdílet video na Twitteru je bezesporu velmi zajímavá a důležitá pro sdílení gastronomických zážitků, nicméně maximální možná délka 30 vteřin se ovšem může jevit jako značně limitující. Ovšem oproti 6 vteřinám, které poskytuje služba Vine.co je to rozhodně možnost, kterou lze hodnotit kladně. 2.2.3 Sdílení hypertextových odkazů Sdílení hypertextových odkazů ve formě URL adresy do jisté míry souvisí také s předcházející podkapitolou zaměřenou na sdílení videa na Twitteru. Protože právě sdílení URL adresy je v současnosti, do zavedení možnosti sdílení samostatných video souboru, jediným způsobem jak video na Twitteru sdílet. Touto cestou je možné sdílet také videa z portálu YouTube.com, které se zobrazují uživateli podobně jako obrázky, a je možné si je přímo přehrát. Jednou s funkcionalitou Twitteru je Twitter's link service, která zkracování odkazů na maximální počet 22 znaků umožňuje, a současně také chrání uživatele Twitteru před potenciálně nebezpečným obsahem.
37
Právě zkracování je poměrně zásadní v tom, že sdělení na Twitteru
je omezeno na pouhých 140 znaků. Zkrácením tak uživatel dostává ještě dost prostoru k tomu, aby sdílený odkaz opatřil komentářem, postřehem či jakýmkoliv krátkým textem, a v případě sdílení obsahu gastronomické povahy tak mohl vyjádřit vedle dalšího, svůj názor, či informace, doplňující obsah, který je přes sdílenou URL adresu odkazován.
2.3 Instagram Instagram je specializovaná sociální síť pro sdílení primárně digitálních fotografií, která má v současnosti okolo 300 milionů uživatelů na celém světě. V České republice a na Slovensku pak přibližně 98 tisíc uživatelů.38 Hlavní součástí této sociální sítě je pak mobilní aplikace dostupná pro iOS od společnosti Apple, Android a Windows Phone.
37
About Twitter's link service (http://t.co): Below are some frequently asked questions about t.co, Twitter's linkshortening service. TWITTER. Help Center [online]. 2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1JvvzY4 38 SLÍŽEK, David. Instagram pod křídly Facebooku rychle roste, hlásí 300 milionů uživatelů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, 11. 12. 2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1DrobvU
23
Na platformě Instagramu jsou zveřejňovány fotografie ve čtvercovém formátu o velikosti velikostí 612x612 pixelů prostřednictvím aplikace. 39 Sdílené digitální fotografie je možné současně doplnit doprovodnými informacemi, ať už se jedná o textový komentář, či doprovodné informace, kterými je obsah obrazových materiálů doplněn o další kontext. S tím úzce souvisí také možnost doplnit také hashtagy. Prostřednictvím těchto štítků jsou pak publikované fotografie seskupovány do tematických kategorií. Podobně, jako je tomu i v případě sociální sítě Twitter tak i na Instagramu je možno realizovat online sociální vazby formou sledování, kdy Instagram umožňuje sledovat libovolného uživatele, dle vlastního rozhodnutí. Jedná se opět jednostrannou vazbu, kterou je však opět možné realizovat oběma směry. Jednou z bezesporu zajímavých možností Instagramu je také možnost sdílení fotografií publikovaných prostřednictvím této sociální sítě na libovolných webových stránkách. K realizaci takové publikace je nutné generovat embed kód. Takto sdílený obrazový obsah je následně na webu zobrazen se jménem autora a logem Instagramu.40 Specifickou záležitostí při užívání mobilní aplikace sociální sítě Instagram je pak použití takzvaných filtrů. Kterými je možné obraz před publikací ještě editovat, a to zejména po stránce barevnosti, která se jimi mění, za časté až do zcela odlišné podoby.
DOČEKAL, Daniel. Instagram jako firemní marketingový nástroj. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, 12. 4. 2012 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1EgcxVr 40 SOUKUP, Tomáš. Obrázky z Instagramu můžete nově „embedovat“ na svůj web. Živě.cz [online]. 2013, 12. 7. 2013 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1NZ3Pf6 39
24
2.4 Foursquare a Swarm Sociální síť Foursquare je od předchozích uvedených poněkud odlišná. A to především v tom, že vedle prvků známých z ostatních sociálních sítí zde hraje významnou roli, také geolokační povaha této sociální sítě. Nicméně do tématu sdílení gastronomických zážitků vnáší nové možnosti právě díky tomu, že může obsahovat řadu informací v rámci sdílení gastronomických zážitků, které se na jiných sociálních sítích nevyskytují. Sociální síť Foursquare vznikla v roce 2009 a jejími zakladateli jsou Dennis Crowley a Naveen Selvadurai. Jednalo se o Location baased service41 fungující jako mobilní aplikace, prostřednictvím které mohli uživatelé primárně sdílet svoji polohu a současně vyhledávat zajímavá místa v okolí, včetně restaurací, kaváren parků a řady dalších míst. Sdílení polohy, pak probíhalo pomocí takřečeného check-inu. Tak fungovalo Foursquare původně ovšem v roce 2014 došlo k rozdělení do dvou různých aplikací, kdy současně došlo k rozdělení funkcí mezi Foursquare a novou aplikaci Swarm. Možnost vyhledávat a hodnotit jednotlivé lokace zůstala možností aplikace Foursquare. Stejně tak stále umožňuje zajímavá místa vyhledávat. Do nové aplikace Swarm pak byla oddělena funkcionalita umožňující označit navštívené místo pomocí funkce check-in spolu se všemi souvisejícími gamifikačními prvky kdy se mohou uživatelé předbíhat v počtu návštěv jednotlivých míst.42 Při užívání aplikace SWARM však také existuje možnost, jak sdílet gastronomické zážitky, v podobě foodpornografických fotografií. Ty lze připojit a tím současně publikovat ve svém profilu této mobilní aplikace při check-inu, o čemž je možné se přesvědčit přímo v aplikaci. Tyto snímky jsou pak dostupné přímo v aplikaci, v uživatelově profilu, kdy u každé fotografie je uvedeno místo a čas publikace. Nicméně, u fotografie bude uvedeno místo, ale bez žádných dalších informací. Uživatel tak přichází o kontext a především neví, jaký pokrm je sdílen.
ZIMMERMANN, Michal. Možnosti dolování a vizualizace dat ze sociálních sítí. Brno, 2014. 86 s. s. 33-34. Dostupné z: http://bit.ly/1HYMXDu. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D. 42 FATURA, Jan. Kulturní instituce ve společenském světě sociálních sítí. Brno, 2014. 84 s. s. 12. Dostupné z: http://bit.ly/1DPcbWZ. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Adam Zbiejczuk. 41
25
Respektive touto informací disponuje pouze sám autor, a nikoliv lidé prohlížející si jeho profil. O tomto je možné se přesvědčit přímo v aplikaci. Foursquare se oddělením možnosti checkování do Swarmu přiblížila dalším službám, jako jsou Yelp, Tripadvisor, nebo také níže popsaný Foodspotting. Primárním účelem se tak stává především vyhledávání okolních míst, které by byly pro uživatele po personalizaci aplikace, kterou uživatel provede, zajímavé. Personalizace je pak realizována výběrem tagů označující uživatelovy preference.43 Co do velikosti je Foursquare s ohledem na výše uvedené spíše menší sociální sítí, kterou podle Daniela Dočekala celosvětově užívá na 50 milionů lidí.44 V České republice by pak Foursquare mělo užívat okolo 50 tisíc lidí.45 Vznik sociálních online vazeb se po oddělení Swarmu od Foursquare se v obou aplikacích liší, zatímco na Foursquare je realizována prostřednictvím followshipu, tak jak je tomu například u Twitteru nebo Instagramu. Naopak u aplikace Swarm je tomu podobně jako na Facebooku, kde rovněž vzniká online sociální vazba na základě oboustranného souhlasu obou uživatelů na obou stranách.46 Možnosti pro sdílení gastronomických zážitků prostřednictvím Foursquare a Swarmu jsou s ohledem na geolokační povahu těchto aplikací poněkud specifické. Vedle sdílení obrazového materiálu, umožňuje sociální síť Foursquare zprostředkovat svoji gastronomickou zkušenost také prostřednictvím psaných tipů a komentářů určených pro ostatní uživatele. Poslední možností sdílení jsou pak obrázky, které se mohou zobrazovat o rozměru, který nepřesáhne maximální výšku 468pixelů, o čemž je možné se přesvědčit prostřednictvím funkcionality prohlížeče – Zkontrolovat prvek.
JANŮ, Stanislav. Foursquare čeká další velká změna, v plánu je nová aplikace i logo. Živě.cz [online]. 2014, 24. 7. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/foursquare-ceka-dalsi-velka-zmena-v-planuje-nova-aplikace-i-logo/sc-4-a-174702/default.aspx 44 Ref. 22. 45 BERÁNEK, Jan. Foursquare čeká štěpení, spustí Swarm a půjde proti Yelpu. Lupa: Server o českém Internetu [online]. 2014, 2. 5. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://bit.ly/1HYNrJI 46 ČÍŽEK, Jakub. Foursquare pálí mosty za minulostí a představuje zcela novou aplikaci. Živě.cz [online]. 2014, 7. 8. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://bit.ly/1chnTh1 43
26
2.5 Foodspotting Sociální síť Foodspotting.com byla spuštěn v roce 2009, a svým uživatelům umožňuje vyhledávat a hodnotit restaurace, ale především pokrmy, které jsou zde zákazníkům servírovány. Vedle funkce sociální sítě tak současně plní také funkci jakéhosi průvodce po různých gastronomických zařízeních. Principiálně je tato sociální síť velmi podobnou se sociální sítí Foursquare, která byla popsána výše, ale na rozdíl od ní se zaměřuje primárně a jen na restaurace a další gastronomická zařízení, a jejich nabídku, kdy digitální fotografie zachycující obrazy servírovaných pokrmů jsou hlavním obsahem sdíleným skrze tuto sociální síť. Je zde však jedno zásadní omezení. A totiž, že zde zachycené pokrmy musí mít vysoké nejen estetické kvality, ale především se musí jednat o kvalitní gastronomický zážitek a tedy hodnotný a chutný pokrm. O rok později tedy v roce 2010 byla sociální síť doplněna také o mobilní aplikaci, která je pro foodspottery, tedy uživatele této sociální sítě, k dispozici i na několika mobilních platformách, a to na iPhonu, Androidu, Windows phone a také na Blackberry.47 Vyhledávání gastronomických zařízení je v aplikaci možné hned několika způsoby. Vždy je však nutné zadat město, kde se má hledání uskutečnit. Prvním způsobem hledání je vyhledávání pokrmu podle abecedy, dále je možno vyhledávat podle druhu pokrmu nebo také podle aktuální polohy, kdy je možné snadno vyhledat nejbližší podnik, který je v aplikaci doporučen ze strany ostatních uživatelů. V případě že je vyhledávání realizováno za pomoci webového prohlížeče na stránkách Foodspottingu, odpadá jen možnost vyhledávat z abecedního seznamu. Uživatelé Foodspottingu pak také vytvářejí specifickou komunitu, založenou na místně příslušných skupinách, které jsou nejrozšířenější ve Spojených státech amerických. Pro označení příslušníků této uživatelské komunity, ale i obecně všech uživatelů Foodspottingu se používá termín Foodspotter. Skupiny pak mají primárně umožnit setkávání Foodspotterů v reálném světě nikoliv jen v online prostředí.48
About: Overview. Foodspotting.com [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://bit.ly/1aQxF9t About: Comunity. Foodspotting.com [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.foodspotting.com/about/community 47 48
27
Důraz na to, aby lidé komunikovali současně i v reálném světě a nikoliv jen ve virtuálním prostředí je výrazným specifikem Foodspotingu. Už jen proto, že ostatní sociální sítě s tímto téměř nepracují. Respektive nechávají volbu, zda budou uživatelé mezi sebou komunikovat a integrovat i v reálném prostředí pouze na nich a jejich vlastním rozhodnutí. Celkově vzato je z této sociální sítě patrné, že je postavena na solidaritě a vzájemnosti jejich uživatelů a to nejen mezi sebou, ale i směrem ven, kdy každý návštěvník webových stránek má možnost prohlížet sdílený obsah a vyhledávat podniky, které by dobře uspokojily jeho potřebu při hledání a výběru vhodného gastronomického zařízení v jeho blízkosti nebo lokalitě, kterou zadá. Vlastní sdílení gastronomických zážitků s využitím možností této sociální sítě je pak možné realizovat nejen prostřednictvím vlastní mobilní aplikace, ale také pohodlně přes vlastní webový portál Foodspotingu. To je pak umožněno jednoduchým formulářem, prostřednictvím kterého je obsah vložen. Současně je možné jak v aplikaci, tak i prostřednictvím tohoto formuláře sdílet příspěvek i na dalších sociálních sítích. Součástí foodspotterova příspěvku pak může být také krátký komentář, který umožňuje doplnit jeho názor, či formou krátkého textového příspěvku rozšířit své doporučení.49 Podobně jako u Twitteru, Instagramu či velmi podobné sociální sítě Foursquare je základní sociální interakce je realizována ve formě followshipu. Což je další podobnost s blízkou sociální sítí Foursquare. Na Foodspoting.com je hlavním způsobem pro sdílení gastronomických zážitků je fotografie. Z hlediska rozměrů sdílených fotografií, je pak nutno zmínit rozměr, ve kterém se přiložené fotografie zobrazují v profilu jejího autora. Tam se fotografie zobrazuje ve čtvercovém formátu s rozměry 590x590 pixelů, jak je možné zjistit pomocí funkce prohlížeče pod názvem zkontrolovat prvek. Stejným způsobem je možné zjistit i velikost fotografie v profilu gastronomického zařízení, ve kterém byly fotografie pokrmu pořízena. Tam je fotografie zobrazována ve velikosti 220x220 pixelů.
49
Share Dishes. Foodspotting [online]. 2015 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.foodspotting.com/share
28
2.6 Srovnání uvedených sociálních sítí z hlediska možností sdílení gastronomických zážitků Srovnat sociální sítě Facebook, Twitter, Instagram, Foursquare a Foodspotting je s ohledem na značně různorodou povahu možností sdílení obsahu, a také rozdílné způsoby komunikace nejrůznějšího obsahu poněkud obtížné. Nicméně je nediskutovatelné, že v rámci tématu hraje významnou roli sociální síť Foodspotting, která je přímo určena ke sdílení kvalitních gastronomických zážitků. Pro sdílení gastronomických zážitků je pak také důležitou možností doporučování ostatním foodspotterům. Zásadní nevýhodou Foodspottingu v prostředí českého internetu je poměrně malé množství sdíleného materiálu, jak se může návštěvník webového rozhraní sítě sám přesvědčit, které podle všeho je jen logickým důsledkem poměrně malé komunity uživatelů a absence české jazykové mutace. Silná komunita je naopak základní výhodou další sociální sítě, kterou je Facebook. Další nespornou výhodou této sociální sítě jsou vedle silné uživatelské komunity také bezesporu nejlepší technické možnosti sdíleného veškerého obsahu jak fotografií, videa i veškerých dalších druhů obsahu. Ať už se jedná o, video, text, či odkazy v podobě URL adresy. Právě sdílení URL adres je na Facebooku ve srovnání s ostatními uvedenými sociálními sítěmi výrazně propracovanější už jen díky tomu, že zobrazuje titulek tvořený názvem odkazované stránky a také některý z obrázků, na ní zobrazený, jehož obsahem může být rovněž motiv gastronomické povahy, a tak může býti sdílená URL adresa dalším prostředkem sdílení gastronomického zážitku, jedná-li se o odkaz například na foodblog. Sdílení URL adres je pak zajímavě také řešeno na sociální síti Twitter, který disponuje výše zmíněnou funkcionalitou ke zkracování odkazů, což souvisí s dalším specifikem Twitteru, kterým je poměrně silně limitující délka příspěvku. Twitter je celkově vzato silně minimalistický, ať už v obecné rovině či ve srovnání s Facebookem. Jako nevýhodu lze také interpretovat omezené možnosti sdílení obrázků, kdy nelze vytvářet alba, a lze vkládat jednotlivé snímky, i když je do jednoho příspěvku možno vložit až 4 snímky. Nevýhodou Twitteru je také nemožnost sdílet videosoubory, které by mohli nést obsah gastronomické povahy. Další, v pořadí čtvrtá, sociální síť Instagram je oproti ostatním popsaným sociálním sítím poněkud specifická, a to zejména tím, že umožňuje sdílet primárně jen obrázky a text v popisku, který obohacuje obrazovou informaci o další kontext. V obecné rovině je možné skutečnost, že Instagram umožňuje sdílet tak málo druhů obsahu považovat za nevýhodu. Nicméně s ohledem 29
na sdílení gastronomických zážitků je možné Instagram po Foodspottingu a Foursquare považovat za síť, která je velmi dobře uzpůsobená pro sdílení gastronomických zážitků, včetně foodporna, i obrazového materiálu obecně. A to především díky možnostem mobilní aplikace, ve které je během procesu publikování fotografie možné upravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí, a tím za určitých okolností eliminovat drobné nedokonalosti fotografie a sdílet tak nepatrně hodnotnější obsah. Poslední sociální sítí, která byla výše zmíněná je Foursquare. Je zde patrná podobnost se sociální sítí Foodspotting popsanou výše. Nicméně z hlediska obsahu je poněkud bohatší, protože se zaměřuje na všechny druhy lokací, nikoliv jen na gastronomická zařízení a jejich nabídku. O to je bohatší samozřejmě také obsah, který zde může být sdílen. Oproti Foodspottingu je zde i odlišná možnost hodnocení lokací, která je bohatší, než u foodspotingu, což ovšem souvisí především se skutečností, že se nejedná o specializovanou službu, jakou je Foodspotting. To lze nahlédnou i u dalších informací, které Foursquare v hojné míře nabízí. Některé z nich jako třeba druh nabídky, nebo platební možnosti však lze v rámci tématu považovat za výhodu v obecné rovině, stejně jako ve srovnání se sítí Foodspotting. Celkově vzato, budou-li brány v potaz objektivní aspekty, jako je bohatost uživateli generovaného obsahu v kombinaci s možnosti doporučit, a především komplexnosti sdílených informací, jako jsou například možnost platby kartou či charakter nabídky, tak lze vyhodnotit jako nejlepší pro sdílení gastronomických zážitků právě Foursquare, i když není tato sociální síť ke sdílen gastronomického obsahu přímo určena.
30
3 Společenská reakce na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích Zatímco úvodní kapitola pojednávala základní termíny a obecný úvod do tématu práce a druhá popisovala a srovnávala technické možnosti sdílení na jednotlivých sociálních sítích. Tato část je primárně zaměřena na to, jak je sdílení gastronomických zážitků vnímáno, ale také jaké změny přináší. Primárně zde budou zmíněny postoje a způsoby vnímání fenoménu foodporna ze strany gastronomů. Jednou ze specifických fenoménů je také vznik nových specializovaných zařízení pro zachycení gastronomických zážitků. V neposlední řadě zde bude prostor pro možnosti, které sdílení gastronomických zážitků na sociálních přináší v oblasti charitativní činnosti.
3.1 Zastánci a odpůrci Jednou z podob sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je sdílení digitálních fotografií pokrmů zakoupených a konzumovaných v restauracích. A právě to vyvolává silné rozpory, kdy na jedné straně stojí radikální odpůrci fenoménu a na straně druhé lidé, kteří na sdílení gastronomických zážitků včetně těch, které si dopřávají v restauracích, nedají dopustit. Mezi radikální odpůrce patří především přední francouzští kuchaři, jako Alexandre Gauthier, šéfkuchař na Grenouillere v La Madelanie-sous-Montreuil50, nebo také Gilles Goujon z restaurace L‘Auberge du vieux puits v jihofrancouzském Fontjoncouse, který ve sdílení foodporna spatřuje také poškození dobrého jména, způsobené špatnou kvalitou snímků. Tito profesionální kuchaři se rozhodly vystoupit proti pořizování foodpornografických snímků v jejich restauracích. Důsledkem toho se snaží o zákaz užívání chytrých telefon v jejich podnicích. 51
Přestaňte si fotit jídla na Instagram, máte je jíst, říkají majitelé restaurací. Obevit.cz [online]. 2014, 20.2.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1NjATn4 51 Food-porno! Fotky jídel ničí restaurace, zlobí se kuchaři. Aktuálně.cz [online]. 2014, 18.2.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1aQxU4d 50
31
Mezi restauratéry jsou však i zastánci foodporna. Jedním z nich je kuchař a restauratér Tom Aikens, který je aktivním uživatelem Twitteru s desítkami tisíc followerů. Ten vidí v sociálních sítích například možnost sledovat dění ve své restauraci. A v případě, že ji navštíví foodbloger nebo kritik, má tak možnost ujistit se, že dostali dobré jídlo. Stejně tak jako Tom Aikens, tak 85,6% kuchařů je rádo, že jejich zákazníci sdílí fotografie jejich jídla na sociálních sítích. Současně se 63,1% kuchařů domnívá, že součástí odborné přípravy kuchařů by měly být součástí jejich odborné přípravy, jak uvádí Janie Manzoori-Stamford ve svém článku Sharing plates. 52 Dále francouzský foodbloger Stephane Riss pak tvrdí, že lidé, kteří kritizují foodporno reagují přehnaně. Už jen proto, že sdílení fotografií jídla zviditelňuje podniky, a zvyšují jejich zisky. Dále uvádí, že kuchaři se brání sdílení gastronomických zážitků, protože se obávají neustálé kontroly ze strany zákazníků, a toho, že by mohli prostřednictvím fotografie dokumentovat případné selhání kuchařů při prezentaci pokrmu. 53 Proti argumentu Stephane Rissese se lze vyjádřit i v tom smyslu, že každý kdo chce zaznamenat servírovaný pokrm prostřednictvím foodpornografické fotografie, nemusí být škodolibý, a hnán touhou dokumentovat selhání kuchaře. Motivacím ke sdílení gastronomických zážitků včetně těch negativních bude věnována jedna z následujících částí této práce. Nicméně zde však vyvstává ještě jedna otázka. A to otázka týkající se přijatelnosti s pohledu etikety. Je s ní sdílení gastronomických zážitků v restauracích nebo i v obecné rovině slučitelné? Nebo je sdílení gastronomických zážitků jevem s etiketou neslučitelným, ke kterému se odborníci na ni dosud jen nestačily vyjádřit?
52
Ref. 31 FEWELL. Why do people share food photographs via social media channels?. SlideShare [online]. 2014, 22.08.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1bmzgQq 53
32
3.2 Dinercam Jedním z dokladů toho, jak sdílení gastronomických zážitků ovlivňuje společnost je i fakt, že vznikají nové přístroje, které jsou realizaci fenoménu foodporna přizpůsobeny. Jedním z takových zařízení je i přístroj známý jako Dinercam. O jedné takové technologické novince spjaté s fenoménem foodporna informovala v dubnu 2014 Laura Stampler v časopise Times. Tam publikovala svůj článek pod názvem Instagramming Food Has Finally Gone Too Far, který pojednává o speciálním přístroji, který umožňuje vytvoření ideálních podmínek pro získání, co možná nejlepšího snímku pokrmu pod názvem Dinercam. Zjednodušeně řečeno se jedná o speciální zařízení, které umožňuje vytvořit ideální nasvícení, a polohu pro získání, co možná nejlepšího snímku. Původcem tohoto zařízení je jihoafrický internetový provider, společnost MWEB. Dále je nutno uvést, že vzhledem k tomu, že zařízení nedisponuje vlastním fotografickým zařízením, je nutné vytvořit snímky vlastním mobilním telefonem, či jiným přístrojem. S tím souvisí ještě jedna důležitá vlastnost. A to ta, že zařízení neumožňuje ani vlastní sdílení na sociálních sítích. Nicméně umožňuje po nahrání kopie snímku jej vytisknout.54 Toto zařízení není však běžně dostupné. Jediný přístroj tohoto druhu se nachází v Mexické restauraci El Burro v Kapském městě. 55 Dinercam je možné považovat za poměrně revoluční zařízení i přes jeho nedostatek v tom, že neumožňuje fotografii přímo nasdílet. Pokud by se ukázalo sdílení gastronomických zážitků jako společensky a s hlediska etikety přijatelným, mohla by se podobná zařízení začít vyskytovat četněji. Zejména pro to, že i člověku, který nedisponuje dobrými fotografickými dovednostmi. Naopak jisté negativum je možné spatřit v samotném procesu fotografování, který zabere určitý čas, během kterého ztratí pokrm, některé klíčové vlastnosti jako je například teplota. Člověk tak má sice k dispozici dokonalý snímek, avšak z jídla samotného se část zážitku nenávratně ztrácí.
54
STAMPLER, Laura. Instagramming Food Has Finally Gone Too Far. TIME [online]. 2014, 30.4.2014 [cit. 201503-07]. Dostupné z: http://ti.me/1u5Ov9h 55 #Dinnercam Could Ruin Restaurant Dining for Everyone: Do we really need Instagram stations at our favorite restaurants?.Reviewed.com [online]. 2014, 29.4.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1Cyr60Q
33
3.3 Sdílení gastronomických zážitků a dobročinné iniciativy Sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je fenomén, který nemusí být samoúčelným. Za určitých okolností se může jednat také o způsob, jak realizovat dobročinné aktivity. Tímto směrem zaměřily své síly, také společnost Virgin a dobročinné nedenominační charitativní organizace OzHarvest, které přišly s kampaní #mealforameal. V případě, kdy někdo pořídí fotografii pokrmu, kterou následně sdílí na sociálních sítích opatřenou hashtagem z názvu kampaně, bude ze strany organizace OzHarvest darováno jídlo těm, kdo to potřebují a to v Sydney, Adelaide, Brisbane, Melbourne, Gold Coast and Newcastlu. Na stránkách projektu je pak uvedeno, že touto cestou bylo přerozděleno na 239 599 pokrmů.56 Dále funguje i další projekt, za kterým stojí Asociación de Bancos de Alimentos de Colombia, tedy Asociace potravinových bank Kolumbie, zkráceně ABACO. Ta vyzívá uživatele sociální sítí, k
tomu
aby
sdílely
obrazové
příspěvky
označené
hashtagem
#MealForShare,
a současně přispívaly finančně prostřednictvím převodů na chudé v Kolumbii.57 Touto cestou bylo zakoupeno a mezi potřebné přerozděleno na 185 tun jídla.58 Další projekt využívající sociální sítě je pak projekt organizace UNICEF na Novém Zélandu. V rámci něj agentura D&AD přišla na způsob jak oslovit komunitu foodies na instagramu. Byly vytvořeny účty dětem z chudých zemí, postižených hladem. V jejich profilech byla krátce popsána
situace
v
jejich
rodných
státech
spolu
s
výzvou
k
návštěvě
stránek
www.foodphotossavelives.org.nz. Fotografie s vytipovanými hastagy jako #food nebo #yum, pak začaly být tyto fotografie masově „lajkovány“ právě z těchto profilů. To vedlo foodies na stránky projektu, kde mohli přispět na potravinovou pomoc v postižených zemích. Poté si mohli nasdílet fotografii, toho, na co přispěly.59 Právě na těchto projektech je možné dokladovat, další rovinu fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Využití sdílení fotografií jídla k rozvoji charitativních projektů,
Making mobile better: #mealforameal. Virgin mobile [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1CBWTOq 57 #MealForShare [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1EgfFAJ 58 RALPH. What's the meaning of #foodporn?. The New Zealand Herald [online]. 2014, 21.8.2014 [cit. 2015-0308]. Dostupné z: http://bit.ly/1D2hTRO 59 MICHL, Petr. The Best of Global Digital Marketing: Foodporno ve službách UNICEF. Marketing jornal.cz [online]. 2014, 10. 12. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1GwDd5X 56
34
které sledují humanitární cíle lze nahlédnout jako zajímavý způsob jak, propojit zdánlivě nepropojitelné. Na jedné straně hladem postižené, a na straně druhé lidi, kteří si mohou dopřávat kvalitní a navíc esteticky hodnotné pokrmy.
35
4 Gastronomický voyerismus V předcházejících kapitolách byly definovány nejrůznější termíny, které spojují jídlo a sociální sítě, řada pozornosti byla věnována technickým možnostem, změnám či reakcím, které sdílení gastronomických zážitků vyvolalo. Tato kapitola je ovšem zaměřena poněkud odlišným směrem. Opět spojuje možnosti sdílení na internetu a jídlo, či zážitky spojené s gastronomií. A zaměřuje se na specifický fenomén známý jako Gastronomický voyerismus, neboli také Muk-bang nebo Meok-bang. Gastronomický voyerismus je live-streamový přenos videa prostřednictvím peer to peer sítě, kdy obsahem přenášeným přes síť je osoba ve večerních hodinách připravující a následně konzumující nadměrné až extrémní množství jídla, kterou může v rámci sítě sledovat na tisíce připojených uživatelů.60 Důležité je pak také, to, že diváci posílají vysílající, tedy současně i konzumující osobě takzvané Star Balloons, užívané jako ohodnocení jejího „výkonu,“ které je pak možné převést na reálnou měnu. Tyto balonky si musí diváci nejdříve sami zakoupit. Hodnota jednoho takového balónku je 100 jihokorejských wonů. Časový rozměr jednoho přenosu pak může činit více než tři hodiny.61 Přenos videa však není jediným způsobem komunikace, neboť konzumenti obsahu mohou souběžně se sledováním chatovat s osobou, kterou pozorují. To vše probíhá prostřednictvím služby afreecaTV umožňující komunikaci vysílající s diváky a naopak. 62 Gastronomický voyerismus tak má dvě roviny, ve kterých komunikace probíhá. První z nich je přenos videa od vysílající osoby, kdy se jedná o jednosměrnou komunikaci realizovanou v podobě přenášeného video obsahu vařící a konzumující osoby. Druhou samostatnou rovinou je pak vzájemná oboustranná textová komunikace, která probíhá právě prostřednictvím chatu.
60
VINCENT, James. Gastronomic voyeurism: The South Korean trend that means you'll never eat alone. The independent [online]. 2014, 29.2.2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://ind.pn/1hIt9r3 61 Watch what you eat: Koreans gorge on online dining shows. Reuters [online]. 2014, 27.1.2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://reut.rs/1DPeSIn 62 KUBO, Angela Erika. “Gastronomic Voyeurism” is South Korea’s Latest Online Fad: People who dine in front of a webcam can make more than $9,000 a month. The Diplomat: Read The diplomat, Know the Asia-pacific [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://bit.ly/1HaTJrt
36
Je zde možné nelézt určitou podobu s gastropornem i foodpornem, neboť součástí obsahu takto šířeného komunitě diváků je vedle konzumace součástí obsahu také příprava a prezentace výsledných pokrmů, které jsou vzápětí konzumovány. Gastronomický voyerismus tak spojuje prvky foodporna a gastroporna, tak jak byly tyto pojmy definovány v první kapitole.
4.1 Původ gastronomického voyerismu Autorství tohoto v pravdě prazvláštního fenoménu je připisováno foodbloggerce původem z Jižní Koreji jménem Park Seo-yeon, která je však na internetu známá pod pseudonymem Diva. Diva pak uvádí, že gastronomický voyerismus je možností, jak jíst společně s někým dalším, ačkoliv žije v jednočlenné domácnosti, což je v Jižní Koreji poměrně časté. Zajímavé je dle jejího tvrzení také pro mladé ženy, které se snaží být stále štíhlými.63 Původní korejský pojem Meok-bang označující gastronomický voyerismus je derivátem vzniklým spojením dvou korejských pojmů, a to jídlo, ve smyslu konzumace, tedy Meokda. A druhým pojmem je pak vysílání, Bangsong.64
RAUHALA, Emily. South Korean ‘Diva’ Makes $9000 a Month Eating on Camera. Time.com [online]. 2014, 26.3.2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://ti.me/1pyIMna 64 DELLAMURA, Holly. Gastronomic Voyeurism in South Korea. Flamingo London Blog [online]. 2014, 14.10.2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://bit.ly/1scoaFc 63
37
4.2 Paradox gastronomického voyerismu Určitý paradox lze spatřovat ve skutečnosti, že fenomén gastronomického voyerismu má svůj původ právě v Jižní Koreji. Už jen pro tu skutečnost, že jídlo má v jihokorejské kultuře poměrně specifickou roli. U jídla se totiž scházely komunity lidí, kteří spolu pracovali, a především rodiny. Jídlo je tak prostředkem utužování vzájemných vztahů a vyjádření náklonosti, ale především důvěry. Rovněž lze společné jídlo užít jako prostředku vyjádření hlubší náklonosti či snad lásky mezi muži a ženami.65 S korejskou kulturou souvisí rovněž i další charakteristický rys gastronomického voyerismu, a to je velkolepost a bohatost večerních jídel. Ta je pro večerní jídlo obyvatel Jižní Koreje charakteristická. 66 Můžeme tak v Meok-bangu spatřovat jeden z projevů změn v lidském chování, které je možným důsledkem působení internetu a digitálních technologií, jež současně pracuje s tradičními prvky, ačkoliv je bohatost jídla dohnána do nemalých, a zcela nepochybně zdraví škodlivých rozměrů.
DANIELOVÁ, Dorota. Korea: Stravování jako součást kultury národa. Praha, 2011. 46 s. s. 18. Dostupné z: http://bit.ly/1DrrB1N. Bakalářská práce. Vysoká škola Ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 66 Ref. 65. s.34 65
38
5 Obsah sdíleného materiálu Předcházející kapitola byla zaměřená na specifický fenomén Gastronomický voyerismus, zatímco následující kapitola této práce je zaměřena zejména na obsah sdílených digitálních fotografií na sociálních sítích, jejichž hlavním motivem jsou reprezentace gastronomických zážitků. Dále zde budou také uvedeny možné motivace, těchto materiálů prostřednictvím sociálních sítí. Prvním obsahovým aspektem, na který se Karen Fewell, a který zde bude uveden je skutečnost, zdali je zobrazovaný pokrm zdraví prospěšný, či se naopak jedná o pokrm, který je možné označit jako nezdravý. Zmíněná autorka tak uvádí, že foodporno sdílené na sociálních sítích reprezentuje ze 34,6% nezdravé pokrmy, a ze zbylých 65,4% pak pokrmy zdravé. 67 Aspekt zdravotní prospěšnosti pokrmů, které jsou sdíleny, hraje v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí bezesporu významnou roli, ať už ovlivňuje motivaci či nikoliv. Ovšem má-li fotografie zachycovat gastronomický zážitek ve smyslu pozitivního zážitku, nemusí hrát zdravotní prospěšnost tak velkou roli. Respektive stává se tento prvek klíčovým jen pro toho, kdo sdílí fotografie jídla, aby demonstroval osobní zdravý životní styl.
5.1 Motivace ke sdílení gastronomických zážitků Další nezanedbatelnou okolností, která výrazným způsobem ovlivňuje obsah sdíleného foodporna je také motivace, přesněji řečeno, důvody, kterými si uživatelé sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích zdůvodňují. Nejčastěji uváděným důvodem ke sdílení digitálních fotografií pokrmů je autorova hrdost na to, že sám je původcem obsahu sdíleného materiálu, tedy samotného pokrmu. Dále Karen Fewell uvádí jako další frekventované důvody snahu zaznamenat s jídlem spojenou událost či zvláštní příležitost. Dále pak je mezi důvody také možno zařadit zachycení tak pěkného pokrmu, jako by se jednalo o umění. Mezi dalšími důvody lze pak nalézt to zdůvodnění, že se jedná o zvlášť lahodný pokrm, nebo také je-li to nějak odlišný, či neobvyklý druh pokrmu. Současně se také může jednat o způsob artikulace blahopřání tomu, kdo daný pokrm připravil. Dalším důvodem uvedeným pak je, že obsah sdíleného foodpornografického materiálu
67
FEWELL, Karen. How is social media changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 25.09.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1y8j1o2
39
vypovídá něco uživateli, který jej zveřejnil. Stejně tak se může jednat o snahu nalákat ostatní, a přesvědčit je ke konzumaci jídla, které je touto cestou sdíleno. Další důvod úzce souvisí se sebeprezentací vlastní osoby, kdy sdílející uživatel vyjadřuje potřebu demonstrovat, že konzumuje zdravé jídlo. V neposlední řadě se pak také může jednat o jídlo nějakého přítele či blízké osoby.68 V tomto směru je ale možné nahlédnout drobné rozdíly, sdílí-li gastronomické zážitky muži a ženy. Mezi ženami je nejčastějším důvodem opět hrdost, na svůj výtvor. Jako další důvod pak uvádějí to, že zachycené pokrmy vypadají krásně. V pořadí třetím důvodem ke sdílení nahlížejí opět možnost zachytit událost či zvláštní příležitost s jídlem spojenou. Dále ženy sdílí gastronomické zážitky, z toho důvodu, že jde o výjimečnou lahůdku. A v neposlední řadě sdílejí gatroporno také proto, že tím chtějí popřát tvůrci pokrmu. Na druhé straně u muži nejvíce sdílí z hrdosti, že pokrm dokázali sami připravit a současně aby zaznamenali nějakou událost či zvláštní příležitost s jídlem spojenou. Na pomyslné druhé příčce se pak u mužů právě skutečnost, že jídlo je zkrátka krásné. Dále pak muži sdílejí gastronomické zážitky, je-li předlohou fotografie pokrm, který je odlišný, či nějakým způsobem neobvyklý. A na pomyslném posledním místě, stejně jako tomu bylo u prvního, se opět nacházejí dva důvody, a to že sdílení vypovídá něco, o samém autorovi snímku a také to, že se jedná o výjimečnou lahůdku. 69 Jak je patrné, existuje mnoho důvodů, které mohou vést ke sdílení gastronomický zážitků na sociálních sítích. Nicméně uvedený výčet nemusí být úplný. Je možné se domnívat, že sdílení gastronomických zážitků může být také účelnou sebeprezentací, která by měla mít za cíl ohromit, nebo zaujmout osobu, s níž autor sdílené fotografie hodlá navázat bližší osobní vztah. Tak by došlo vlastně ke spojení některých výše uvedených důvodů: sebeprezentace a prezentace svých kulinářských schopností, zachycení zajímavého pokrmu, snaha nalákat osobu na daný pokrm,
případně
snaha
ukázat
neobyčejnou
lahůdku
nebo
zdravý
životní
styl.
Tak, jak by uvažoval gastrosexuál.
68 69
Ref. 10. Ref. 53.
40
Gasrosexuál je pak muž, který znalost jídla a schopnost jej připravit využívá k tomu, získal náklonost ženy, a svedl ji. Tento typ muže umí o jídle dlouze a na základě dobré znalosti také znalecky hovořit.70 5.1.1 Foodporno a jeho komerční využití Často je možné se v prostředí sociálních sítí můžeme setkat vedle foodporna, ještě s jedním příbuzným fenoménem, kterým je sdílení obrazového materiálu s gastronomickými náměty ze strany restaurací a dalších gastronomických zařízení. To ovšem lze zařadit spíše pod samostatné téma a totiž pod marketing na sociálních sítích. V článku Ireny Šovčíkové nazvaném Restaurace, ve které se platí fotkami, který byl publikován na portále Marketing journal.cz je možné se dočíst o krátkodobé restauraci The Picture House, kde je možné, útratu zaplatit právě foodpornografickými snímky na Instagramu. Vlastní platba pak probíhá zveřejněním snímku na Instagramu, doplněného hashtagem #BirdsEyeInspirations. Cílem celé této kampaně byl ovšem opět marketing, protože se jednalo o součást reklamní kampaně společnosti Birds Eye, která se zaměřuje na výrobu potravin.71 Ovšem určitý a to nemalý paradox s ohledem na současnou materialistickou společnost lze spatřovat ve skutečnosti, že nikdo, pokud zůstanou pominuty marketingové záměry, neobjevil a nedefinoval způsob, jak lze využít samotné foodpornografické materiály k vytváření zisku.
ŠIMŮNEK, Petr. Jste také gastrosexuál?. Hospodářské noviny [online]. 2008, 24. 10. 2008 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://bit.ly/1I61366 71 ŠOVČÍKOVÁ, Irena. Restaurace, ve které se platí fotkami. Marketing journal.cz [online]. 2014, 21. 5. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://bit.ly/1JvybVG 70
41
5.2 Další motivace Při sdílení gastronomických zážitků se nemusí jednat vždy jen o pozitivní a hodnotné gastronomické zážitky, které hrají roli námětu sdílených fotografií, a je tak možné se setkat také se snímky, které reprezentují pokrmy, u kterých nelze ani v nejmenší zapochybovat o tom, že se jedná o nevzhledné, či
pokrmy prezentované bez ohledu na estetické aspekty,
které tak v žádném případě nemohou vyvolávat chuť k jejich konzumaci, tak jak tomu má být v případě foodporna. Jako příklad tohoto druhu odpudivého obsahu obrazového materiálu sdíleného na sociálních sítích v podobě digitálních fotografií mohou posloužit záběry, které v reakci na kvalitu jídla začali v počátkem roku 2015 pořizovat dva brněnští školáci ve školní jídelně. Právě v pravdě odpudivý vzhled a všeobecně nízká kvalita pokrmů, které jsou na fotografiích prezentovány, byli v tomto případě motivací autorů snímků k jejich sdílení na sociální síti Facebook.72 Jak je zde patrné, tak sdílení gastronomických zážitků se může za určitých okolností stát možným nástrojem docílení změny stavu věci, či k upozornění na určitý problém spojený se stravováním, gastronomickými zážitky, či jakoukoliv jinou problematikou spojenou s pokrmy a potravinami, která je zachytitelná a prezentovatelná prostřednictvím fotografií, videí a dalších digitálních médií sdílených na sociálních, jako tomu právě i nyní.
USTOHALOVÁ, Jana a Zuzana BRANDOVÁ. Kaše jako lepidlo: Školáci začali fotit nevábné obědy a vyvolali rozruch.IDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. Praha: Vydavatelství MAFRA, a. s., 2015, 24. 2. 2015 [cit. 201503-10]. Dostupné z: http://bit.ly/1NZ96TZ 72
42
5.3 Obsah a pravděpodobnost sdílení z něho vyplývající Z hlediska obsahu nelze pochybovat že, významnou roli hraje prezentace pokrmu, užití metod foodstylingu stejně jako celková vizuální prezentace zobrazovaného pokrmu. A současně nelze zapomenout ani na kvalitu a druh přístroje, kterým je sdílená digitální fotografie pořízena, stejně jako fotografické schopnosti a dovednosti sdílejícího uživatele sociálních sítí. Obsah sdíleného foodpornografického materiálu ovlivňuje pak také pravděpodobnost, se kterou bude sdílen prostřednictvím sociálních sítí. Karen Fewell uvádí čtyři okolnosti, které mohou zvýšit pravděpodobnost, se kterou bude foodporno sdíleno. První z nich pak je, že pokrm, který je námětem sdíleného materiálu, musí vypadat chutně. Dále by měl vyvolávat pocit štěstí nebo touhy. V neposlední řadě by měl také pozitivně působit také pocit překvapení, nebo nakonec jiná silná emoce. Na straně druhé uvádí také čtyři okolnosti, které mohou pravděpodobnost sdílení také snižovat. Jednou z nich je to, že obsah sdílené fotografie vyvolává neutrální emoce. Další zásadní okolností pak může být skutečnost, že obsah sdílených fotografií vyvolává pocity znechucení.73 Ovšem nabízí se otázka, zda je žádoucí vůbec, aby byly sdíleny materiály zachycující pokrmy, které vyvolávají negativní emoce či přímo znechucení. Pokud ovšem není cílem poukázat na zásadní problém. Jako tomu bylo ve výše popsaném případě, kdy žáci publikovali prostřednictvím sociální sítě
Facebook fotografie jídel ze školní jídelny, aby poukázali
na určitý problém týkající se kvality jídla, které jim bylo předkládáno.
73
Ref. 10.
43
VÝZKUMNÁ ČÁST 6 Metodologie výzkumu Úvodní kapitola praktické částí této bakalářské práce za zaměřuje primárně na design výzkumu, který je obsahem praktické části. Budou zde pojednány použité metody výzkumu, popsán cíl výzkumu a výzkumné otázky, způsob sběru dat a také postup výběru informantů.
6.1 Výzkumné metody Téma Sociálních sítí jako prostoru pro sdílení gastronomických zážitků nabízí řadu příležitostí ověřovat teorie stejně jako řadu otázek. Pro jejich zodpovězení byly jako vhodné identifikovány metody kvalitativního výzkumu. Možnosti pro realizaci kvalitativního výzkumu jsou poměrně široké. Je možné využít zakotvenou teorii, případovou studii, narativní výzkum, etnografický přístup či fenomenologický výzkum.74 Jako vhodný se v souladu s cíli a pro účely této práce jeví jako vhodné užití právě posledně jmenovaného, fenomenologického přístupu.
6.2 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cílem kvalitativního výzkumu obsaženého v této práci je prostřednictvím níže uvedených výzkumných otázek stanovit hypotézy, vypovídající o tom, jak dostupné technologie a sociální sítě ovlivňují či mění vztah člověk k jídlu, co vede uživatele sociálních sítí a foodbloggery k publikaci materiálů zprostředkovávající gastronomické zážitky na blozích a sociálních sítích. Fenomenologické zkoumání nutně nevyžaduje před započetím výzkumu stanovit konkrétní výzkumné otázky, jak uvádí Jan Hendl.75 S ohledem na skutečnost, že tento výzkum navazuje na teoretickou část této práce, a dále ji rozvíjejí, je možné stanovit následující výzkumné otázky:
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. s. 103. ISBN 80-736-7040-2. 75 Ref. s.128 74
44
1) Kde je sdílený obsah pořízen? 2) Jaký je původ jídla, které je sdíleno? 3) Hraje roli také kvalita sdíleného jídla? Jedná se vždy o hodnotné gastronomické zážitky ve smyslu chuti nebo hraje důležitější roli vizuální podoba? 4) Může se člověk přes foodporno propracovat až k foodblogingu? 5) Jaké je motivace ke sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích? 6) Jakou hodnotu lidé sledují užitím vybraného přístroje používaného k focení? 7) Probíhalo by sdílení, i kdyby nebylo fotografování tak dostupné? 8) Probíhalo by sdílení i bez sociálních sítí? Popř. Jakou formou? 9) Vnímají foodblogeři sociální sítě, jako místo, kde mohou komunikovat respektive propagovat obsah (články) na blogu? 10) Je pro foodblogera představitelné, rozšíření publikační činnosti na sociální sítě? 11) Ovlivňuje tvorba foodblogu foodblogerovy aktivity na sociálních sítích?
6.3 Užitá výzkumná metoda Pro účely této práce byla jako vhodná výzkumná metoda dotazování, a to ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Tato metoda byla zvolena na zejména s ohledem na bohatost tématu, v tom smyslu, že ke sdílení gastronomických zážitků dochází na různých sociálních sítích a dalších platformách, konkrétně na blozích. Dále pak může docházet také ke sdílení na více sociálních sítích, či k publikaci prostřednictvím foodblogu a současně na sociálních sítích. Tím vzniká prostor pro řadu otázek, které mohou vyplynout v průběhu vlastních rozhovorů. Během rozhovorů byly s ohledem na povahu zkoumaného fenoménu zařazeny i otázky na vznik jednotlivých fotografií, které byly na sociálních sítích publikovány. Rozhovory probíhali formou individuálního setkání s jednotlivými informanty. Dalším aspektem je tedy také místo konání rozhovorů. Při přípravě rozhovorů tvořící výzkumnou část této práce bylo zvolena možnost, určit místo individuálně pro každého informanta, tak aby zvolené místo primárně pro něj bylo komfortní. Délka rozhovorů se pohybovala vždy okolo 30 minut. Výzkumné rozhovory byly realizovány v dubnu 2015.
45
6.4 Výběr informantů Výběrový soubor byl vybrán metodou stratifikovaného výběru. Tento postup výběru byl pro účely této práce vybrán zejména pro onu skutečnost, že je v rámci tématu přirozeně rozlišit účastníky podle platformy, kde gastronomické zážitky sdílejí. Tak lze v rámci této práce rozlišit uživatele Facebooku, Twitteru, Instagramu, ale také foodbloggery. Ve výběrovém souboru jsou tak zastoupeni jak foodblogeři, tak uživatelé jednotlivých sociálních sít. V druhé fázi, byly pak uživatelé vybráni zcela náhodně. Vybraní uživatelé pak byli osloveni písemnou formou, a to nejčastěji přímo prostřednictvím sociálních sítí, a to zejména Facebooku. Vlastní oslovení a veškerá další komunikace probíhala prostřednictvím soukromých zpráv. Část respondentů byla oslovena také prostřednictvím elektronické pošty.
6.5 Etika výzkumu Stejně jako u každého kvalitativního, ale i jiného výzkumu i zde vyvstávají etické otázky. A to zejména otázky týkající se především ochrany osobních informací informantů, a jejich anonymita, tak jak vyžaduje platná legislativa, a to konkrétně zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů a jejich uchování v informačních systémech ve znění zákona č. 250/2014 Sb. platného od 1. 1. 2015. Toho bude docíleno během zpracování, kdy budou odstraněny z výsledných materiálů všechny informace, které by mohli jednoznačně identifikovat účastníky výzkumu. Dalším etickým aspektem je zajištění poučeného neboli informovaného souhlasu stvrzeného podpisem informanta, který obsahuje veškeré informace o průběhu a zpracování rozhovorů, a materiálů vzniklých na základě těchto rozhovorů, práva a možnosti účastníků, a současně i možnosti, ale především povinnosti osoby konající výzkum.
46
7 Analýza odpovědí Následující kapitola je primárně zaměřena na analýzu výsledků, které byly zjištěny během výzkumných rozhovorů, které byly s informanty vedeny. Za účelem odpovědí na výše uvedené výzkumné otázky, prostřednictvím kterých budou stanoveny hypotézy. Odpovědi jednotlivých informantů ale i informanti zde budou uváděny pod zkráceným označením sestávajícího z písmene I a pořadového čísla určeného na základě pořadí rozhovorů. Informant
Věk
Povolání
Stupeň
Platformy
dosazeného
publikace
Vztah k jídlu
vzdělání Informant 1
25 let
Student
Vysokoškolské Facebook,
Foodie,
bakalářské
Foodbloger
Twitter, Instagram, foodblog
Informant 2
Informant 3
28 let
24 let
Student
Student
Střední
Instagram,
s maturitou
Facebook
Vysokoškolské Instagram
Gurmán Gurmán
bakalářské Informant 4
Informant 5
24 let
25 let
Student
Freelancer
Střední
Twitter,
s maturitou
Foodblog
Vysokoškolské Twitter
Foodie Gurmán
magisterské Informant 6
54 let
Lékař
Vysokoškolské Facebook
Foodie
doktorské (MUDr.) Informant 7
28 let
Administrativní
Vysokoškolské Facebook
Foodie,
pracovník
magisterské
Vegetarián
Tabulka 1: Základní údaje o Informantech Na základě údajů obsažených v této tabulce, je možné usuzovat, že uživatelé sociálních sítí, kteří jich užívají ke sdílení gastronomických zážitků, se vyznačují jedním společným rysem, a to zálibou v jídle, ať už jde o Foodies či Gurmány. Současně ukazuje, na možnost, že na sociálních sítích sdílejí lidé s vyšším vzděláním a studenti vysokých škol. 47
7.1 Místo pořízení fotografie s motivem jídla S ohledem na to, že jídlo má také svoji specifickou roli ve společnosti, a je za časté součástí společenských událostí, je dobré se pozastavit, také nad místem, kde jsou snímky pořizovány. Proto byly otázky směřovány také k místu, kde jsou foodpornografické fotografie pořizovány. Zde jsou uvedeny důležité části z jejich odpovědí: I1: „Toto je fotka večeře u nás doma…“; „Tato fotka je z Londýna, kde jsem objevila skvělou kavárnu, cukrárnu…“; „… ve fastfoodu, v Burger kingu…“; „ …ve školní jídelně…“ I2: „A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje.“; „ … to je vlastně výtvor na konferenci.“; „Ať to taky doma zkusím.“; „A Zrovna doma byly i ty toasty.“ I3: „To je krtkův dort u nás doma.“; „To jsme byly v Baru, který neexistuje.“; „To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila.“; „To jsem z nás měla na té akci v parku strašnou radost.“
I4: „A tak, to bylo v Prašádu.“; „To je tady, to pekla ona doma ten dort.“; „Tak mám nový pokojíček. Tak mám tam bílé podlahy, bílé stropy, tak se tam dobře fotí.“ I5: „Tak to byla Cupcake party, co jsme měli v Práci.“; „To jsem se byla podívat v Be Fresh.“; „To byl cupcake z knihovny…“; „Prostě se mi jednou po dlouhé době doma povedlo fakt krásně nazdobit ten cupcake.“; „V restauracích se snažím fotit jídlo minimálně.“ I6: „Převážně fotím doma, ale občas si střihnu, nějakou restauraci. Ale ten poměr je asi 80% doma, a 20% v restauracích.; Tato fotka vznikla doma…; Já každý rok doma peču perníčky.; A tohle, to jsme domů přinesli se synem chleba.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort.“ I7: „To bylo v Berlíně. A mně tam upoutalo venku na Menu.; Když jsem pracovala v Bratislavě, tak vedle byla kavárna a tamní obsluha mi ho jednou přinesla…; A narazili jsme na příjemnou restauraci.; Tak toto je třeba z restaurace…; To je to müsli, co jsem doma pekla.“
48
Na základě těchto výroků informantů je možné se domnívat, že lidé, sdílející gastronomické na sociálních sítích pořizují sdílené fotografie nejen v domácnostech, ale také v restauracích, kavárnách, cukrárnách, fastfoodech, školních jídelnách, barech, parcích, a dokonce i na pracovištích, nebo na místech konání konferencí. V obecné rovině je tak možné se domnívat, že ve většině případů nehraje zásadní roli místo, kde je sdílený snímek pořízen. Výjimkou však může být místo, které má nějakou specifickou vlastnost. To může být například prestižní podnik nabízející precizně připravené gastronomické zážitky. Jak je možné se přesvědčit na výroku o Baru, který neexistuje. S ohledem na místo, kde jsou snímky jídla získávány pro další sdílení na sociálních sítích, se také mimoděk ukazuje, že někteří lidé nepreferují pořizování snímků v restauraci, a snaží se v nich servírované pokrmy nefotografovat, tak jako informant 5. V uvedených odpovědích je dále možné pozorovat, že se z pravidla jedná o méně formální příležitosti a prostředí, kde jsou sdílené snímky pořizovány.
7.2 Obsah sdílených fotografií Řada lidí v dnešní době ráda vaří, a jídlo, zejména pak kvalitní, je v posledních letech také do značné míry trendem. Tak vyvstává další otázka, a to: Jaké jídlo je sdíleno? Přesněji řečeno, zda je ten, kdo sdílí fotografii jídla na dané platformě také tím, kdo to konkrétní jídlo připravil. Následují pasáže s odpovědí, které mohou sloužit k objasnění této otázky. I1: „Jako napřed jsem měla jenom I love baking., kam jsem dávala jako fotky různých cukrářských výtvorů… Tak jsem tam udělala i I love cooking.“; „Toto je fotka limonád od Pragomoštu…“; „Toto je fotka večeře u nás doma…“; „Tak toto je z Asijského večírku pro naše společné přátele, který jsme pořádali…“; „A toto jsou cupcaky, které peču nejčastěji …“; „Tato fotka je z Londýna, kde jsem objevila skvělou kavárnu, cukrárnu…“; „Takže mně přišlo vtipné ho vyfotit jak jí ve fastfoodu…“ I2: „Většinou svoje výtvory a potom, když je něco speciálního.“; „A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje.“; „To byla zase věc, kterou jsem viděl někde v rámci nějakého pořadu, že to má být zdravá svačina večeře pro nějaké sportovce. A tak jsem si to zkusil.“; „Tak to byla jako jedna akce, tak to jsem upekl perník…; „A to byla moje první vánočka.“ 49
I3: „A je to první dort, který jsem v životě upekla.“; „ … kdy jeden známý donesl na jednu akci Pikachu perníky.“; „To jsme byly v Baru, který neexistuje.“; „To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila.“; „ … když něco vyfotím, když něco uvařím, a jsem na to pyšná.“ I4: „A tak, to bylo v Prašádu.“; „To je tady, to pekla ona doma ten dort.“; „Ano to jsou oříšky v čokoládě, ovocné karamely, lentilky. To byl dárek od mojí ségry k narozeninám.“; „Tak to mi nachystal přítel.“; „Ano to je ta kyselice.; … Já ji vařím docela často.“; „Jo ta zelenina. To mně strašně baví.“; „Já pečivo moc nejím. Chleba si peču doma, domácí.“ I5: „Dva dny na to, jsem to zkusila a dopadlo to dobře, že to chutnalo skoro lépe než ten originální.“; „A se spolupracovnicí milujeme přípravu cupcaků, muffinů a podobných věcí.“; „To je věc, která není moje. To jsem se viděla po strašně dlouhé době s kamarádkou. A Dala mi to, po vánocích, jako k vánocům.“; „To jsem se byla podívat v Be Fresh. A to je vlastně druhý tweet z Be Fresh, protože ten první který jsem měla“; „To jsme připravovali konferenci a já jsem zajišťovala catering.“; „A tak jsem si říkala, že je zkusím upéct.“; „A tam jsem si taky ujížděla, že jsem si občas něco upekla…“; „To je opět v knihovně, když jsem měla potřebu přinést něco do knihovny nějakou dobrotu.“; „To bude pravděpodobně jeden z mých prvních cheesecaků…“ I6: „Převážně fotím doma, ale občas si střihnu, nějakou restauraci.; To byla taková, jako pohlednice. K tomu donesli ten cukřík Val Di Fassa. Když člověk viděl, ten cukřík, tak celá ta kompozice sloužila, jako pozdrav z Dolomit.; Já každý rok doma peču perníčky.; A tohle, to jsme domů přinesli se synem chleba.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort.“ I7: „To bylo v restauraci, v Berlíně.; A narazili jsme na příjemnou restauraci.; Tak toto je třeba z restaurace, tady v Praze.; A objevila jsem na internetu, že kousek od nás je restaurace…; To je to müsli, co jsem doma pekla.“ Na základě výčtu těchto výroků shromážděných od informantů je možné tvrdit, že jsou často sdíleny pokrmy, které připravil tentýž člověk, jenž je sdílí na sociální síti. A současně jsou sdíleny i pokrmy, které byly zakoupeny v nejrůznějších gastronomických zařízeních od restaurací po fastfoody. V neposlední řadě se objevují také fotografie zachycující pokrmy připravené osobou, která je sdílejícímu blízká, jako například partner.
50
Jednotlivci pak mohou preferovat sdílení především fotografií jídla, které sami jako autoři sdíleného materiálu připravily. Tak jak je tomu u Informantů I4 a I5 a I6. Žádný z informantů pak neuvedl, že by sdílel výhradně jen jídlo, které zakoupil v restauraci nebo jiném gastronomickém zařízením.
7.3 Důležité vlastnosti jídla, které je prostřednictvím fotografie sdíleno S ohledem na skutečnost, že sdílení gastronomických zážitků probíhá zejména prostřednictvím foodpornografických fotografií, je nutné se pozastavit nad povahou pokrmů, které tvoří obsah sdíleného materiálu. Fotografie je prostředek vizuální komunikace, a zachycuje tak primárně prezentaci daného pokrmu. Otázkou tedy je, zda při sdílení gastronomických zážitků hraje větší roli vizuální prezentace nebo spíše kvalita a chuť daného pokrmu. I1: „Myslím si, že jo, že ta vizuální prezentace hraje roli obecně. Ne tolik v mém případě. Jako nevěnuju se vyloženě focení a foodstylingu, takže nemám nějaké extra krásné fotky, takže u mě jde spíš o to, co na té fotce je. Že je to třeba nějaké zajímavé jídlo, nebo ze zajímavého místa, než jakoby o to vizuální ztvárnění ale obecně si myslím to je hodně důležité, to jak to vypadá.“ I3: „Určitě. Hezky vypadá. Jako to si třeba vyloženě užívám, když je to hezky upravené. Nemám ráda jako takové ty šlichty z jídelny. … A kdybych byla někde v restauraci nebo kavárně a tam mi to donesli nějak, že by to vypadalo hnusně, tak si asi řeknu, že už asi vím, co je toto za podnik. A asi podle toho soudím kvalitu toho podniku. Že prostě očekávám, že to jídlo bude nejen dobře chutnat ale i vypadat, že to vidím jako součást toho servisu. A to za co platím taky.“ I4: „U fotky kyselice, byla důležitá ta chuť. Protože ona nikdy nebude vypadat přitažlivě. Ale jinak jo, vzhled je pro mě důležitý. Třeba na současném bytě Toho jídla tolik nefotím. Protože je tam tma, nebo tam není vhodné prostředí, kde je možné ho pěkně naaranžovat a vyfotit. Takže těch fotek ubývá.“ I5: „Tak obojí. Jako, když to jídlo, chutná opravdu dobře, ale vypadá opravdu nevzhledně, tak se to snažím nefotit. Musí to mít obojí, musí alespoň trochu dobře. A chutnat to musí taky božsky. Taková kombinace obojího.“
51
I6: „Já fotím jídla, dobrá, povedená, která jsou… Která vypadají sama o sobě hezky. Hrachovou kaši nefotím. Ale když to jídlo vypadá hezky. Nebo nemusí vypadat tak moc hezky, zase je velmi dobré, tak i to třeba někdy vyfotím. Ale většinou fotím jídla, která jsou jak dobrá, tak hezká.“ I7: „Jak to vypadá. Vím, mamka nemůže vědět, jak to chutná, a já jí ukážu, co můj drahý zase vytvořil. Jakou dobrotu. Takže to pěkně naaranžujeme, vyfotíme a záviď.“ Ve výše uvedených výrocích informantů je možné zjistit, že při fotografování jídla hraje důležitou roli vizuální prezentace zachyceného pokrmu. Na straně druhé informanti I4, I5 a I6 pak za důležité pokládají také chuť pokrmu sdíleného prostřednictvím fotografie.
7.4 Sdílení gastronomických zážitků a foodblogging Vedle sociálních sítí se často motivy jídla objevují v online prostředí také na foodblozích. Jak již bylo výše zmíněno, je to platforma, která může disponovat poměrně velkým množstvím obsahu. Je tedy na místě ptát se, jestli je reálné, aby sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích vedlo uživatele k tomu, že bude publikovat materiály o jídle také prostřednictvím foodblogu. Odpověď, bude získána z následujících odpovědí: I1: „Jo, určitě, k tomu je právě dobrý ten Instagram, kde vím o jednom českém blogu, který takto vznikl, že dávaly hodně povedené fotky jídla na Instagram. Lidi se ptaly na recepty. A pořád říkaly, kdy už si založí ten blog. A oni se tomu celkem bránily, on to byl manželský pár. A potom jim teda, jako vyhověly a založily si blog, a vlastně ti, co je sledovaly na instagramu, tak se automaticky stali jejich čtenáři. Takže měly takový snazší start v tomto.“ I2: „Ne, pro mně přijde jako taková potom strašná odpovědnost a závazek, jako nějaká ta pravidelnost. Představa že bych si založil blog. Tak už asi by to muselo být nějak delší dobu. Takto když tam dám nějakou fotku, tak je to jak kdy a kdy se mi chce a nemusím dávat každý týden fotku, že jo. A kdyby vzniknul blog, tak by se asi očekávalo, že tam něco bude. Anebo, teda vím, že by to nedopadlo.“ I3: „Asi jo. Kdyby to byla třeba rubrika na mém blogu. Tak to bych asi dokázala představit. Vyloženě blog o jídle asi ne. Ale já mám k blogům takový ambivalentní vztah, jako, že já bych i psala, ale mám pocit, že vlastně nemám o čem. Kdyby se mi naskytla možnost o něčem psát, tak bych to tam možná zařadila. Pokud bych měla pocit, že tím mám co říct. Třeba nějaké podniky. 52
Jako byla jsem tady a mají tam toto, toto, toto. Teď to otevřeli. Tak tam běžte, je to tam fakt dobré.“ I4: Já myslím, že jo. Já vlastně jsem případem toho, že pozitivní odezva vybudí k psaní blogu. A je to příklad i té mé sestry, která psala dřív než já. A já jsem se toho pak chytla a nevím, jestli jsem natolik inspirativní, na to aby se toho chytil další člověk. Nicméně s kamarády když viděli, že publikuju fotku jídla. Tak mi třeba poslali na oplátku taky fotku. Hele, byl jsem dneska někde, toto jsem jedl. Dívej se, jak se to hýbe. I5: „Umíš si představit, že bys na základě pozitivní odezvy od followerů založila blog o jídle?“ „Takovým trošku zvráceným způsobem nad tím s jedním známým přemýšlím, jako on chce, abych pro něj něco málo psala o jídle. Takže uvidíme.“ Jak je z výše uvedených částí rozhovorů patrné sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích v podobě snímků zachycujících gastronomické zážitky může v některých případech být cestou jak se propracovat k tvorbě vlastního foodblogu, nebo vytvoření blogové sekce věnované jídlu a gastronomickým zážitkům na tematicky obsáhlejším blogu. Na straně druhé však někteří lidé, jako Informant 2 mohou případnou tvorbu foodblogu odmítat s odvoláním na to, že se jedná činnost, která vyžaduje pravidelnost publikování, odpovědnost a závazek. Mezi výzkumnými otázkami byly uvedeny otázky na to, zda je možné prostřednictvím sociálních sítí propagovat foodblog a jeho obsah, a dále pak, a také zda foodblog může ovlivňovat činnost na sociálních sítích. I1: „Jo, vnímám to jako v to, že když nahraju nějakou fotku na Facebook nebo na Instagrama vidím, že to má hodně velkou odezvu, tak se o tom pak rozhodnu napsat článek. I když jsem to před tím úplně v plánu neměla. Takže v tomto mně to třeba ovlivňuje, co ti lidi jako lajkujou víc sdílí, tak co se jim asi bude víc líbit číst i na tom blogu.“; „Toto je fotka limonád od Pragomoštu, které mně Pragomošt poslal jako foodbloggerce jako vzorek. A tak mi přišlo fajn jim tímto způsobem nich dát vědět. Aby je víc lidí třeba začalo sledovat. Tak jsem vyskládala tu krabici a vyfotila fotky limonád.“
53
I4: „Tím, že mám na twitterovém profilu daný odkaz na svůj blog, tak kdo chce, si to může vyhledat. Občas tam stihnu dát i copyright. Ale teď v poslední době ne, protože to umřelo pomalu. Není kdy, ale když se mi zadaří, tak přes léto budu mít trochu víc času, tak tam chci doplnit recepty, které jsem objevila, nebo, které mně baví. Tak se to trošku probere.“ Ukazuje se tedy, že sociální sítě mohou foodblogeři použít při tvorbě blogu dvojím způsobem. Tím prvním, je v různých podobách propagace foodblogu, ať už jen uveřejněním odkazu v uživatelském profilu, nebo i aktivním způsobem. A současně se mohou sociální sítě stát nástrojem pro zjištění zájmu toho, co by mohlo zajímat čtenáře foodblogu, což lze považovat jednoznačně za vliv foodblogu na činnost na sociálních sítích.
7.5 Vliv mobilních technologií V současné době je již neodmyslitelnou součástí mobilních telefonů, i dalších mobilních zařízení jako jsou tablety a další, integrované fotoaparáty. Dále je dnes zcela běžné užití mobilního internetu. Je tedy nutné zodpovědět otázku, jak tyto možnosti ovlivňují jejich uživatelé s ohledem na fenomén sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Níže jsou shromážděny odpovědi na otázku zjišťující, jaké jednotlivci používají zařízení k získávání fotografií. I1: „Když dávám fotky na Instagram, Tak to je v podstatě vždycky telefonem, protože na Instagram ani nejde nahrávat fotky z počítače, tak je musím přenést z počítače do mobilu, a pak je sdílet. Na což jsem většinou líná, ale občas to taky udělám. A na Facebook je to tak půl na půl. Možná teď už je víc z těch z mobilu. Protože, když nahrávám odněkud, kde nejsem doma, tak je to rychlejší a pohodlnější.“ I2: „Mobilem. Nemusíš nic vytahovat, chystat a ladit a štelovat objektiv a tak. Prostě vytáhneš mobil, který máš v kapse, anebo ho máš někde poblíž, protože tam není čas. Prostě jenom vytáhneš, cvakneš a hotovo. A navíc je to rychlejší i z hlediska toho nějakého sdílení.“ I3: „Jo, přes telefon. Protože pro mě je fakt důležité to, že když si to fotím, tak za tím účelem, abych to sdílela. Takže proto fotím přes telefon. … Tak hraje v tom velkou roli, to že ho mám pořád při sobě. Protože, kdybych ho neměla při sobě. Nebo takto já nerada sdílím takové ty momentky odněkud se zpožděním. Já buď to sdílím hned, nebo už to nesdílím nikdy.“
54
I4: „Ten, který je po ruce. Teď třeba používám, co máme tablet. Tak používám tablet, protože je rychlý, a můžu sdílet. To sdílení je jednoduší. Ale když dělám nějaké komplikovanější jídlo, na kterém mi fakt záleží, tak to si vytáhnu zrcadlovku. A fotím to s tím, protože to má lepší objektiv a je tam víc možností nastavení a všeho a vypadá to profesionálně.“ I5: „Většinou používám telefon. A když je to něco většího, tak klidně šáhnu i po foťáku, když homám právě po ruce. … Protože je po ruce. A protože z něj jde potom nejlépe nahrát tu fotku na sociální sítě. Přeci jen z toho foťáku to musím nahrát do počítače, a nahrávat teprve z něj. Zatím co telefon mám pořád při ruce. Internet mám na něm také. Připojená jsem také pořád. A klidně dvěma kliky vložím na internet a mám vše vyřešeno.“ I6: „Telefon, i foťák. Ale popravdě řečeno víc telefon. Ale s důrazem na to, že fotím ráda, tak i telefon mám s dobrou výbavou fotografickou, takž se snažím, aby ty fotky nebyly jen dokumentární, ale aby měli i trochu hodnotu ne výtvarnou.; Protože je vždy po ruce, telefon skoro neopouštím. Z důvodu toho, že člověk vzhledem k rodinné situaci musí být trochu dosažitelný. Takže ten telefon mám vždy. Foťák, tedy, když na to přijde, Tak mám taky skoro vždy u sebe, a to i když je to takový klacek, zrcadlovka.; Já si dávám na focení záležet. Vždy se snažím, aby byla dobrá kompozice. Aby bylo slušné světlo, proto nosím ty dorty do zahrady, aby bylo neutrální pozadí, aby na fotce nebyly odlesky.“ I7: „Telefon. Protože nemám foťák. Záleží na dostupných prostředcích, tak jedině telefon. Ale zase je rozdíl, kterým telefonem, když je to iPhone, tak to vypadá pěkně. Ale když je to ten pracovní Samsung, tak to vypadá hrozně ty fotky.“ Až na jednu výjimku uvádějí informanti, že užívají k pořizování sdílených fotografií právě mobilní telefon. A to se zdůvodněním, že mobilní telefony má, tak říkajíc, každý neustále po ruce, nebo v kapse, a mohou sdílet prakticky okamžitě. Dále se řada z informantů odkazuje na snadnost sdílení. Snadnou dostupností a snadností sdílení odůvodnil Informant I4 také užití tabletu. Na straně druhé informanti I4, I5 a I6 pak uvedli, že k pořizování fotografií jídla, používají také fotoaparáty včetně zrcadlovek. Informant I4 tak činní v případech, kdy bylo jídlo náročné na přípravu, tak aby i fotografie zachycující tento pokrm byla pokud možno co nejkvalitnější. Informant I6 pak užití fotoaparátu zdůvodňuje tím, že se snaží i o vysokou technickou kvalitu snímku. 55
7.6 Význam sociálních sítích v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků Sociální sítě, jsou místem, kde sdílení gastronomických zážitků probíhá. Nicméně je důležité se ptát, zda by sdílení gastronomických zážitků bez sociálních sítí mohlo vůbec fungovat. Proto i informanti byly dotazováni na to, jestli by bylo sdílení gastronomických zážitků možné bez fungování sociálních sítí s následujícími odpověďmi: I1: „Myslím si, že ne, nebo málo. Opravdu jen ti nejzarytější nadšenci a foodies by to možná dělali. Ale v drtivé většině si myslím, že by to asi nikoho ani nenapadlo.“ I2: „Nevím, to asi ne. To pak asi nějaký ty speciální jídla. To asi ne. … Představa, jako, že bych psal: podívejte se na moji večeři. To v žádném případě. To mi jako trochu z nereálného světa.“ I3: „A kde bych je pak sdílela, jako třeba u sebe na blogu? … Tak to vůbec. Pro mně je tam důležité, že je to okamžitě. Je to strašně jednoduché. Zabere to minimum času a v momentě, kdy bych s tím měla víc práce. Tak už to pro mě není tak důležité, už ten čas investuji jinam.“ I5: „Možná, pravděpodobně asi emailem. Protože mám pár známých, kteří nemají sociální sítě, tak jim to občas pošlu.“ I6: „Počkej, to je docela… To je docela těžká otázka. Jako systematicky asi nejspíš až s chytrými telefony. Když se dalo začít fotit telefony. Ne s chytrými, ale prostě s mobily vybavenými fotoaparátem. Ale samozřejmě už dřív jsem fotila. Třeba vánoční tabuli, nebo dort, když byl nějaký pěkný upečený. Vlastně, když jsem začala fotit, někdy v těch 20 letech. Tak jsem občas fotila i nějaké to jídlo. Třeba i v restauraci, pokud to bylo něco exotického.“ Nemalá část informantů odmítá, že by sdílely fotografie jídla na jiných platformách, než jsou právě sociální sítě. Na straně druhé, Informanti 1 a 5 připouštějí možnost, že by sdílely gastronomické zážitky prostřednictvím digitálních fotografií, a to pravděpodobně emailem. Z toho lze dále usuzovat, že vznik fenoménu sdílení gastronomických zážitků byl přímo závislý na vzniku a fungování sociálních sítí.
56
U odpovědi informanta I6 je patrné, že jídlo se již v minulosti mohlo stát objektem fotografování. Nicméně sdílení nemohlo probíhat na platformě sociálních sítí, z důvodu jejich neexistence. Na fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je tedy novým prvkem především platforma komunikace, tedy sociální sítě.
7.7 Motivace ke sdílení O motivaci už v této práci byla výše krátká zmínka, nicméně během rozhovorů při otázkách na konkrétní fotografie byly zjištěny ještě další motivace, které motivují uživatele sociálních sítí k tomu, aby sdílely fotografie jídla. V níže uvedených odpovědích od jednotlivých respondentů jsou zachyceny motivace informantů ke sdílení. I1: „Tak vede mně k tomu, že to mám jako další kanály k blogu, že se přes ty fotky na facebooku nebo instagramu moou dostat k blogu a tam si můžou přečíst něco víc.; Toto je fotka limonád od Pragomoštu, které mně Pragomošt poslal jako foodbloggerce jako vzorek. A tak mi přišlo fajn jim tímto způsobem o nich dát vědět. Aby je víc lidí třeba začalo sledovat.; Tak jsem to vyfotila a dala jsem mu tam mention, aby ho třeba taky lidi sledovaly a tak. Jako takové poděkování.; Ta jsme to vyfotily. Že to může inspirovat ostatní, to je taky důvod. Jako my se inspirujeme nebo já se inspiruji jinde.; … tak jsem vlastně pravidelně dodávala do několika míst. Tohle je do Sklizena. A jako lidem, co mně sledují a jsou z Brna, tak jsem takto dávala vědět, jaká zrovna je tam příchuť a který den to tam je a tak.; Byly tam nádherně vystavené deserty. Lidi se na ně koukali z venku tak jsem si to chtěla vyfotit.; Takže mně přišlo vtipné ho vyfotit jak jí ve fastfoodu, v Burger kingu a dát to na Twitter, aby ostatní si nemysleli, že všichni foodie jí pořád jenom fine dinning večeře.; A když jsem právě byla v Asii, tak jsem právě hodně často na všechny sociální sítě dávala fotky toho, co zrovna jím…; To je právě jeden z těch odstrašujících příkladů, které tam mám. … A právě ten den dával můj přítel fotku z nějaké jako skvělé a drahé restaurace tady z Brna, jako, jak se má, tak já na to právě reagovala tím, jak se mám já.; “ I2: „A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje.; Takže to jsem chtěl zase zachytit tu situaci.; To je zase to chlubení se s vlastní tvorbou…; Tak se musím pochlubit…“ I3: „A vyfotila jsem to proto, že si myslím, že se mi fakt povedl. A chtěla jsem si ho jako nějak zachovat, než ho rozkrájím.; A já jsem si říkala, že je to takový bizár, že to si prostě musím vyfotit. 57
A taky kvůli tomu, že prostě jo, Pikachu perník, ale taky to, že jsou to formičky z 3D tiskárny.; A tak jsem to vyfotila, že se mi líbí to prostředí v tom baru a takový ten jeho ethos, ta image, atmosféra…; To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila.; A je to reference na jednu hru…; … když něco uvařím, a jsem na to pyšná.; To jsem z nás měla na té akci v parku strašnou radost. Jako že jsme si donesli tolik super jídla, a jako že každý donesl něco.“ I4: „Tak jsem se potřebovala podělit o tento zážitek.; To jsem chtěla vyjádřit, že moje maminka je nejlepší na celém světě. … Tak jsem se chtěla podělit o tu radost, a je to dobré. A taky trochu rýpnout do kamarádů.; … jako pocta kreativitě mé sestry. A zároveň jako: pěkná fotka vážení! Troško taková touho po uznání.; Tak jsem twítovala, že už zase jím.; A taky to byl můj první vývar a řízený z postele.; To byl takový záznam čokolády, kterou jsme nikdy neochutnaly.; Vaříš doma často kyselici ve dvanáct v noci?; A povedly se, byly pěkné…“ I5: „Tak jsem si říkala, že se s tím pochlubím.; Tak jsem chtěla pozvat ty lidi, aby přišli, ukázat, jaké dobroty jsme udělaly.; A měla jsem potřebu říct všem, jak je to dobré.; A tak jsem jim chtěla udělat skrytou reklamu.; A bylo to velmi vtipné. Ony upečené vypadaly daleko hůře… A to jsem chtěla vyfotit, protože želvy fakt miluji.; Prostě se mi jednou po dlouhé době doma povedlo fakt krásně nazdobit ten cupcake.; Tak jsem to chtěla dát vědět lidem, kteří zrovna nejsou v knihovně. Ale možná by se do té knihovny vypravily, ale pořád nemají nějaké pořádné lákadlo.; Bylo to takové jako poděkování…“ I6: „tak celá ta kompozice sloužila, jako pozdrav z Dolomit.; To je takový jako obřad. Já každý rok doma peču perníčky.; Je v tom trošku pochlubení se, ale i taková jako chuť komponovat jednoduché barvy…; To jsme si dělali legraci z toho, jak lidé dokáží vidět něco, co ostatním nedává nějaký valný smysl.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort.; …líbilo se mi to, jako výtvarné dílko.“ I7: „A tady celkově i ta kultura toho podniku, jak to přinesly, jak to bylo naservírované. A chutnalo to neuvěřitelně.; A z toho koláče se stal můj oblíbený.; A většinou, když si dáš Jacket Potato, tak je fakt maličký. A mně tam donesli obří brambor. A i ten hamburger byl fakt dobrý.; A vyfotila jsem si to, protože jsem nic podobného životě nejedla.; A to jsem nevěřila, že nějaké ovoce může tak nechutně vypadat. Ale mamce to velmi chutnalo.; A bylo to výborné, a vegetariánské, celý ten lístek. A chtěla jsem tím zachytit, jako to, co člověk normálně nejí, a ukázat, že se toho nemusí bát.; Mělo to být Tiramisu, ale nám se líbilo, že tou cukrovou polevou, nebo jak se to jmenuje, 58
bylo napsané to Kuba.; … tak je to takový důkaz toho, že to jde a není to nereálné udělat něco, co není smažené…; . Tak jsem se chtěla pochlubit, že mám novou pánev, a celkově i ta fritata se mi konečně nepřipálila.; … takový důkaz místo slibů, že si to doma upeču. A jsou výborné.; A chtěla jsem Mamince a bratrovi ukázat, vy ho nemáte, ale já ho mám. A taky jsem chtěl ukázat, že nejsem tak neschopná, že i když neumím vařit, tak alespoň peču.; Já většinou, co tam dávám fotky, tak to je zachycení toho momentu.; A jeden mladý muž nám tam namíchal něco speciálního, jenom pro nás. A bylo to dobré, moc dobré.“ Na základě těchto výroků lze identifikovat celou řadu motivací, které vedou ke sdílení gastronomických zážitků ale i obecně fotografií jídla na sociálních sítích. Jedná se v drtivé převaze o motivace spojené s pozitivními emocemi. Jmenovitě se pak vyskytují následující motivace:
Vyjádření vděku, či poděkování
Snaha ukázat zajímavé jídlo, nápoj, či pochutinu
Artikulace hrdosti nebo pých na vlastní výtvor
Potřeba zachytit překvapení vyvolané neobvyklým nebo jídlem
Snaha inspirovat někoho dalšího
Propagace, toho, co člověk, jako jednotlivec vytvořil a nabízí ostatním
Zachycení vizuálně zajímavých pokrmů
Uchování si artefaktu zachycujícího situaci spojenou s jídlem
Komunikace o události, či životní situaci prostřednictvím jídla
Vedení osobního deníku, kdy jídlo slouží jako připomínka
Ukázka znechucení nad určitým pokrmem
Zachycení jídla, které člověk vařil poprvé
Vyjádření touhy po lákavém či touženém, ale nedostupném jídle
Zachycení neobvyklé události spojené s jídlem
Pozvání na událost
Jedná se o jídlo spojené s něčím oblíbeným
Zachycení tradice spojené s jídlem
Snaha pochlubit se
Vyjádření překvapení nad chutným ale vizuálně odpudivým jídlem
59
Ukázka oblíbeného jídla
Dokladování vlastních kulinářských schopností
Propagace foodblogu
7.8 Původ sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích V průběhu rozhovorů se ukázala ještě jedna důležitá a neopomenutelná skutečnost vztahující se ke sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. A především k okolnostem vzniku tohoto fenoménu. Informant I6 uvedl následující: „Jako systematicky asi nejspíš až s chytrými telefony. Když se dalo začít fotit telefony. Ne s chytrými, ale prostě s mobily vybavenými fotoaparátem. Ale samozřejmě už dřív jsem fotila. Třeba vánoční tabuli, nebo dort, když byl nějaký pěkný upečený. Vlastně, když jsem začala fotit, někdy v těch 20 letech. Tak jsem občas fotila i nějaké to jídlo. Třeba i v restauraci, pokud to bylo něco exotického.“ Ukazuje se zde, že jídlo bylo objektem fotografování už delší dobu. A to ještě před vznikem sociálních sítí. Dokonce v době, kdy fotografování bylo možné jen prostřednictvím analogových technologií.
7.9 Shrnutí výsledků výzkumu Na základě odpovědí je s ohledem na místo možné se domnívat, že lokace, kde jsou sdílené snímky pořízeny, hrají v drtivé většině jen malou roli, pokud se ovšem nejedná o nějaké specifické nebo prestižní místo umožňující zajímavý gastronomický zážitek. Taková místa pak mohou být také motivací ke sdílení gastronomických zážitků, které jsou na takovém místě dostupné. Současně je možné usuzovat, že i to, kdo vytvořil sdílený je aspekt, který nabízí hodně proměnných. A ukazuje se tak, že lidé sdílejí jak jídlo, které vytvořili sami, někteří právě jen to. Současně jsou lidé, kteří fotografují jak jídlo, které sami uvařili, ale i o zakoupené v libovolném gastronomickém zařízení. Další otázka byla zaměřena na zjištění, toho jestli je u sdílených pokrmů důležitá jeho chuť, nebo vizuální prezentace. A na základě odpovědí je možné se domnívat, že obě tyto vlastnosti hrají významnou roli při sdílení gastronomických zážitků. 60
Další hypotéza se dotýká motivace ke sdílení. Celkově vzato je možné usuzovat, že ke sdílení jsou uživatelé sociálních sítí motivováni především snahou zachytit pozitivní emoci. Na straně druhé může být motivací i negativní zkušenost a zhnusení. Dále se ukazuje, že při sdílení gastronomických zážitků hraje významnou roli mobilita a dostupnost technologií. To lze usuzovat na základě toho, že většina respondentů uvedla, že k focení používá mobilní telefon, který mají neustále při sobě. To je také možný aspekt, který vedl k samotnému vzniku sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí. Druhým významným aspektem fenoménu je existence sociálních sítí. A na základě odpovědí, kdy velká část informantů odmítla, že by sdílela gastronomické zážitky mimo sociální sítě, je možné se domnívat, že masivní rozvoj sdílení gastronomických zážitků byl možný až po vzniku sociálních sítí. Nicméně sdílení gastronomických zážitků jako takové je může probíhat také prostřednictvím emailu, nebo i fyzických fotografií Další výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda je možné sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích užít k propagaci foodblogu a jeho obsahu. A na základě odpovědí je pak možné se domnívat, že tato možnost může být reálná. Na základu řady odpovědí je také možné konstruovat tvrzení, že sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích může v případě pozitivní odezvy od konzumentů obsahu, tedy sledujících či facebookových přátel vyústit ve tvorbě vlastního foodblogu. Dále je možné tvrdit, že foodblogeři mohou využívat sociální sítě také k tomu, aby prostřednictvím sociálních sítí a sdílení gastronomických zážitků zjišťovali možný zájem témata, kterým by se mohli následně věnovat na svém foodblogu. V průběhu rozhovorů se také ukázalo, že sdílení gastronomických prostřednictvím fotografie je starší fenomén. A na základě toho je možné tvrdit, že to, že v současnosti probíhá právě na sociálních sítích je vlastně jen výsledek remediace.
61
Závěr Problematika sdílení gastronomických zážitků je bezesporu velmi aktuálním tématem, u něhož lze očekávat, že ještě dlouho bude možné se s ním na sociálních sítích setkat. Dostupnost technologií včetně internetu, sociálních sítí, a zařízení, které je možné využít k fotografování a sdílení, se v současnosti také velmi rychle vyvíjí. Fenomén sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích, tak má ideální podmínky pro další rozvoj. Tím, že probíhá sdílení gastronomických zážitků zejména prostřednictvím fotografií, lze předpokládat, že se technické možnosti sdílení gastronomických zážitků, především díky používání stále sofistikovanějších nástrojů, budou zlepšovat, ačkoliv již dnes jsou možnosti sdílení velmi dobré. To, že má jídlo své místo ve světě sociálních sítích, je nezpochybnitelné. Dokladovat to lze vedle fungování sdílení gastronomických zážitků také existencí specializovaných sociálních sítí, kdy v teoretické části byla popsána síť Foodspotting.com, která se specializuje na sdílení fotografií společně s informacemi, kde je možné pokrm, který je předlohou fotografie zakoupit. Společnost není v názoru na sdílení gastronomických zážitků jednotná. Jsou zde velcí zastánci i odpůrci. Nicméně si můžeme klást otázku, jak je sdílení gastronomických zážitků slučitelné s pravidly společenské interakce. Je bezesporu přínosem, že sdílení gastronomických zážitků může být využito k rozvoji dobročinných projektů, jak dokazuje například v práci zmiňované projekty jako #mealforameal, #meal for share nebo Food photos save live . Motivace ke sdílení fotografií jídla jsou nejrůznější. Řada z těchto motivací je pak spojena s pozitivními emocemi a zážitky. Výjimkou je snaha zachytit jídlo odpudivé, nebo takové, které na pohled není přitažlivé, jak se ukázalo při realizaci výzkumu. Sdílení
gastronomických
zážitků
na
sociálních
sítích
je
vzrůstajícím
fenoménem.
Nicméně se ukazuje, že i v době před vznikem sociálních sítí docházelo ke sdílení gastronomických zážitků prostřednictvím dostupných prostředků.
62
Vlastně je možné uvažovat o tom, že sdílení gastronomických zážitků je zcela běžným prvkem společenské interakce. Jen prostředky, které jsou k tomu využívány, se mění v závislosti na dostupných technologiích. V době, kdy nejdostupnějším prostředkem byl opis receptu, se sdílel materiál umožňující pokrm znovu připravit, Zatímco sdílení fotografií umožňuje sdílet jen podobu výsledného pokrmu. Toto lze považovat za hlavní závěr této práce. Pro budoucí výzkum mohou být zajímavé následující otázky:
Může sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích být prostředkem k tomu, aby se uživatel mohl učit vařit, aplikovat metody foodstylingu nebo fotografovat jídlo?
Může mít sdílení gastronomických zážitků nějaký vliv na stravovací návyky?
Je možné, aby sdílel gastronomické zážitky na sociálních sítích někdo, kdo nemá k jídlu pozitivní vztah, respektive není gurmán, gurmet nebo foodie?
Má doražené vzdělání vliv na sdílení gastronomických zážitků?
63
Použité zdroje 1) Actual Food Porn. Vimeo.com [online]. 2014 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://vimeo.com/91641762 2) MOKRIŠOVÁ, Kristýna. Cestování za gastronomií. Praha, 2014. 45 s. Dostupné z: http://bit.ly/1apWwQx. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Zdenka Petrů.
3) ŠEJDOVÁ, Barbora. Gastroturismus: Aktuální trend v současném turismu. Praha, 2014. 55 s. Dostupné z: http://bit.ly/1yg9lIF. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce PhDr. Irena Tyslová. 4) ROBERTS, Michèle. Food: from gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked. New Statesman (1996) [online]. 2006, vol. 135, issue 4779, s. 60-60 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://bit.ly/1CH9C2d 5) COCKBURN, Alexander. Gastro-porn. The New York Review of Books [online]. 1977 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://bit.ly/1FmxS0T 6) GUPTILL, Amy E, Denise A COPELTON a Betsy LUCAL. Food: principles and paradoxes. Malden, MA: Polity, 2013, 232 p. ISBN 07-456-4282-9. Dostupné z: http://bit.ly/1IvToRK 7) VIDEO: Do Prostřeno! se vrací výraz gastroporno.: Co si pod ním představit?. FTV PRIMA.
FTV
Prima
[online].
Praha,
[2015]
[cit.
2015-02-12].
Dostupné
z: http://bit.ly/1JsbZMm 8) HOLMBERG, Christopher. Food And Social Media: A Complicated Relationship. The Huffington Post [online]. 2014, 5. 5. 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://huff.to/1GsQ0X1l 9) A New Kind of Foodporn. THE BLOG STUDIO: We are internet culture creators with a focus on DESIGN, DEVELOPMENT & SOCIAL MEDIA. [online]. 2013, 8.8.2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://bit.ly/1Jscypq
64
10) FEWELL, Karen. How is ‘#FoodPorn’ changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 27.07.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1apYMaE 11) SIMPSON, Amanda. Food porn daily: the cookbook [online]. Springville, Utah: Distributed by Cedar For, Inc., 2010, 255 p. p. 8. [cit. 2015-02-05]. ISBN 978-159-9553993. Dostupné z: http://bit.ly/1IvUr4b 12) Redaktorka VD. Foodporn: nový druh porna?. Jen Ženy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-1018]. Dostupné z: http://bit.ly/1DMCXzp 13) Foodie Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America. Representing Subcultures & Social Movements: Class blog for Prof. Portwood-Stacer's Senior Media Seminar at NYU, Fall 2013 [online]. 2013 [cit. 201502-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1CYHUSd / 14) IRWIN, Heather. Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie. Metroactive [online]. 2004 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1aNuPlq 15) BLATNÁ, Hana. Report - Foodblogy. Letem blogosvětem [online]. Brno, [2013], 17.10.2013 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://bit.ly/1FmDiZO 16) PLATZOVÁ, Magdaléna. Rajčata a jiné iluze. Respekt [online]. 2010, 21. 8. 2010 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://bit.ly/1y8l0IZ 17) MENZEL, Filip a Renata TOMANOVÁ. Vladimír poštulka: Není třeba se bát. Legalizace: Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013, 03.11.2013 [cit. 201502-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1CtBdnO 18) Otázky a odpovědi. HONZAJK, Jaroslav. Hostovka: Pomyslná univerzita pro hosty [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1H7EJL2 19) BOČKOVÁ, Petra. Peruánská gastronomie. Praha, 2014. 63 s. Dostupné z: http://bit.ly/1ygeTTx. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková.
65
20) Gurmet versus gurmán. FTV PRIMA SPOL. S.R.O. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1FExWt9 21) GURMET SI OD GURMÁNA U STOLU nEODSEDNE. Štamgast&Gurmán [online]. [2015] [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://bit.ly/1FqJ1s9 22) DOČEKAL, Daniel. Největší sociální sítě na světě? Facebook je sice jednička, ale…. Lupa.cz: Server o českém Internetu[online]. 2014, 13. 11. 2014 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://bit.ly/1NWswbS 23) Nahrávání fotek a profilových obrázků: Nahrávání a přidávání fotek. FACEBOOK, Inc. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/118731871603814/ 24) SLÍŽEK, David. Facebook zavádí sdílená fotoalba, snímky do nich může nahrávat až 50 lidí. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, 27. 8. 2013 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1DME6XR 25) HŘÍDEL, Jan. Nejlepší rozměry pro vaše facebookové fotografie. SEO servis blog [online]. 2014, 10.2.2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://bit.ly/1Po5fDt 26) Nahrávání a prohlížení videí: Nahrávání a úpravy videí. FACEBOOK INC. Centrum nápovědy [online]. 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/154271141375595/ 27) SHAHINE, Omar. The OneDrive Blog: Updating OneDrive: Five New Features You Asked For. MICROSOFT CORPORATION. One Drive [online]. 2014, 6.5.2014 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://bit.ly/1GOXGBN 28) LUASCHMAN, Jindřich. Infografika: Rozměry obrázků v novém news feedu. Tyinternety.cz [online]. 2014, 27.03.2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://bit.ly/1aqfDtK 29) MANZOORI-STANFORD, Janie. Sharing Plates. Caterer &Hotelkeeper. 2014, Vol. 203, Issue 4830, p. 46-49. ISSN 0008-7777. Dostupné z: http://bit.ly/1Do6CwM
66
30) SHI, Zhan, Huaxia RUI a Andrew B. Whinston. Content sharing in a social broadcasting environment: Evidence from twitter. MIS Quarterly. 2014, Vol. 38, No. 1, p. 123-142. Dostupné z: http://bit.ly/1cdy6ek 31) REINÖHL, Filip. Jak pracovat s obrázky na Twitteru. Manage social [online]. 2014, 151.8.2014 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://bit.ly/1vQixkJ 32) KUBOKOVA, Kristina. Změna filosofie kvůli náboru mas? [online]. 2014, 6.4.2014 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://bit.ly/1GsZ9Pj 33) SLÍŽEK, David. Twitter zapíná novou podobu profilu všem, jaké rozměry fotek potřebujete?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, 22. 4. 2014 [cit. 201502-23]. Dostupné z: http://bit.ly/1GP6ck3 34) SLÍŽEK, David. Twitter už umí natáčet a sdílet videa a zavedl skupinový chat. Lupa.cz: server o českém internetu [online]. 2015, 27. 1. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://bit.ly/1FrifVX 35) About Twitter's link service (http://t.co): Below are some frequently asked questions about t.co, Twitter's link-shortening service. TWITTER. Help Center [online]. 2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1JvvzY4 36) SLÍŽEK, David. Instagram pod křídly Facebooku rychle roste, hlásí 300 milionů uživatelů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, 11. 12. 2014 [cit. 2015-0224]. Dostupné z: http://bit.ly/1DrobvU 37) DOČEKAL, Daniel. Instagram jako firemní marketingový nástroj. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, 12. 4. 2012 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1EgcxVr 38) SOUKUP, Tomáš. Obrázky z Instagramu můžete nově „embedovat“ na svůj web. Živě.cz [online]. 2013, 12. 7. 2013 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://bit.ly/1NZ3Pf6
67
39) ZIMMERMANN, Michal. Možnosti dolování a vizualizace dat ze sociálních sítí. Brno, 2014. 86 s. Dostupné z: http://bit.ly/1HYMXDu. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D. 40) FATURA, Jan. Kulturní instituce ve společenském světě sociálních sítí. Brno, 2014. 84 s. Dostupné z: http://bit.ly/1DPcbWZ. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Adam Zbiejczuk. 41) JANŮ, Stanislav. Foursquare čeká další velká změna, v plánu je nová aplikace i logo. Živě.cz [online]. 2014, 24. 7. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://bit.ly/1peBy7t 42) BERÁNEK, Jan. Foursquare čeká štěpení, spustí Swarm a půjde proti Yelpu. Lupa: Server o českém Internetu [online]. 2014, 2. 5. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://bit.ly/1HYNrJI 43) ČÍŽEK, Jakub. Foursquare pálí mosty za minulostí a představuje zcela novou aplikaci. Živě.cz [online]. 2014, 7. 8. 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://bit.ly/1chnTh1 44) About: Overview. Foodspotting.com [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://bit.ly/1aQxF9t 45) About: Comunity. Foodspotting.com [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://bit.ly/1DaKJ2y
46) Share Dishes. Foodspotting [online]. 2015 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://bit.ly/1GCWTFe 47) Přestaňte si fotit jídla na Instagram, máte je jíst, říkají majitelé restaurací. Obevit.cz [online]. 2014, 20.2.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1NjATn4 48) Food-porno! Fotky jídel ničí restaurace, zlobí se kuchaři. Aktuálně.cz [online]. 2014, 18.2.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1aQxU4d 68
49) FEWELL. Why do people share food photographs via social media channels?. SlideShare [online]. 2014, 22.08.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1bmzgQq 50) STAMPLER, Laura. Instagramming Food Has Finally Gone Too Far. TIME [online]. 2014, 30.4.2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://ti.me/1u5Ov9h 51) #Dinnercam Could Ruin Restaurant Dining for Everyone: Do we really need Instagram stations at our favorite restaurants?.Reviewed.com [online]. 2014, 29.4.2014 [cit. 201503-07]. Dostupné z: http://bit.ly/1Cyr60Q 52) Making mobile better: #mealforameal. Virgin mobile [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1CBWTOq 53) #MealForShare [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1EgfFAJ 54) RALPH. What's the meaning of #foodporn?. The New Zealand Herald [online]. 2014, 21.8.2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1D2hTRO 55) MICHL, Petr. The Best of Global Digital Marketing: Foodporno ve službách UNICEF. Marketing jornal.cz [online]. 2014, 10. 12. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://bit.ly/1GwDd5X 56) VINCENT, James. Gastronomic voyeurism: The South Korean trend that means you'll never eat alone. The independent [online]. 2014, 29.2.2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://ind.pn/1hIt9r3 57) Watch what you eat: Koreans gorge on online dining shows. Reuters [online]. 2014, 27.1.2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://reut.rs/1DPeSIn 58) KUBO, Angela Erika. “Gastronomic Voyeurism” is South Korea’s Latest Online Fad: People who dine in front of a webcam can make more than $9,000 a month. The Diplomat: Read The diplomat, Know the Asia-pacific [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 201503-17]. Dostupné z: http://bit.ly/1HaTJrt 59) RAUHALA, Emily. South Korean ‘Diva’ Makes $9000 a Month Eating on Camera. Time.com [online]. 2014, 26.3.2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://ti.me/1pyIMna 69
60) DELLAMURA, Holly. Gastronomic Voyeurism in South Korea. Flamingo London Blog [online]. 2014, 14.10.2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://bit.ly/1scoaFc 61) DANIELOVÁ, Dorota. Korea: Stravování jako součást kultury národa. Praha, 2011. 46 s. Dostupné z: http://bit.ly/1DrrB1N. Bakalářská práce. Vysoká škola Ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 62) FEWELL, Karen. How is social media changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 25.09.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://bit.ly/1y8j1o2 63) ŠIMŮNEK, Petr. Jste také gastrosexuál?. Hospodářské noviny [online]. 2008, 24. 10. 2008 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://bit.ly/1I61366 64) ŠOVČÍKOVÁ, Irena. Restaurace, ve které se platí fotkami. Marketing journal.cz [online]. 2014, 21. 5. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://bit.ly/1JvybVG 65) USTOHALOVÁ, Jana a Zuzana BRANDOVÁ. Kaše jako lepidlo: Školáci začali fotit nevábné obědy a vyvolali rozruch.IDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. Praha: Vydavatelství MAFRA, a. s., 2015, 24. 2. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://bit.ly/1NZ96TZ 66) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.
70
Seznam příloh Příloha 1: Projekt bakalářské práce Příloha 2: Informovaný souhlas Příloha 3: Přepis rozhovorů
71
Příloha 1: Projekt bakalářské práce FILOZOFICKÁ FAKULTA, MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO Kabinet informačních studií a knihovnictví
Akademický rok
2014/2015
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno a příjmením UČO Imatrikulační ročník Kontaktní údaje
Marek Svízela 413304 2012
[email protected]
Název tématu: Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků
Rozpracovat osnovu (jako přílohu) 1. 2. 3. 4. 5.
Popis problému, který bude v práci řešen Současný stav řešené problematiky Cíl diplomové práce Metody zpracování diplomové práce Základní odborná literatura
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Iva Zadražilová Pracoviště a funkční pozice vedoucí/vedoucího diplomové práce: Centrum CEINVE (Centrum informačního vzdělávání) - Ústav české literatury a knihovnictví Filozofická fakulta Manažerka projektu Vyjádření vedoucí/vedoucího práce: Souhlasím s vedením diplomové práce. Podpis: Datum: Vyjádření vedoucího KISK UČL FF MU PhDr. Petra Škyříka, Ph.D.: souhlasím/nesouhlasím Podpis: Podpis diplomanta:
Datum:
Podpis:
Datum: 28. 11. 2014
72
1. Popis problému, který bude v práci řešen V současné době je možné stále častěji být svědkem toho, kterak lidé zveřejňují prostřednictvím sociálních sítí velké množství multimediálních materiálů, nejčastěji digitálních fotografií, zachycující gastronomické náměty. Ať už se jedná o pokrmy z vlastní produkce autorů fotografií, či jídla zakoupená v restauracích, nebo jiných gastronomických zařízeních včetně fastfoodů. Fenomén sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je bezesporu významným fenoménem internetu, který však nebyl v kontextu sociálních sítí stále uceleně popsán. V práci bych se rád pokusil o systematický a ucelený popis problematiky sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích, včetně souvisejících pojmů, kterým lze přiřadit v rámci tohoto tématu určitou důležitost.
2. Rešerše zpracovaných diplomových prací v rámci celé MU včetně anotací Prostřednictvím portálu Theses.cz byl4 zjištěna skutečnost taková, že tato tématika nebyla doposud řešena v žádných diplomových pracích, vzniklých na Masarykově univerzitě. Není tedy možné zde uvést žádné práce. Na jiných univerzitách však toto téma bylo okrajově řešeno, jak je doloženo dvěma diplomovými pracemi přiloženými v poslední části tohoto textu.
3. Cíl diplomové práce Hlavním cílem této bakalářské práce je v teoretické části především ucelený, strukturovaný a konzistentní popis fenoménu sdílení gastronomických zážitků na online sociálních sítích. Dále zde budou popsány technické možnosti sociálních sítí, a to zejména Facebooku, Twitteru, Instagramu, Fousqare a Instagramu, či specializované sociální sítě pro sdílení gastronomických zážitků pod názvem Foodspoting. Dále zde bude s ohledem na sociální sítě a sdílení gastronomických zážitků popsána tak problematika, která sdílení gastronomických zážitků přenáší do velmi extrémní a specifické podoby, vzniklé v Asii, a v českém jazyce označované jako gastronomický voyerismus.
73
Výzkumná část by pak měla verifikovat určené hypotézy týkající zveřejňování multimediálního obsahu s gastronomickými náměty v prostředí online sociálních sítí. A následně pak nabídnout ve svých výsledcích pohled na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích v prostředí českého internetu.
4. Metody zpracování diplomové práce Bakalářská diplomová práce bude sestávat ze dvou částí, a to teoretické části a následně pak z části věnované kvalitativnímu výzkumu. Úvodní teoretická část bakalářské diplomové práce je založena především na syntéze dostupných informačních pramenů. Výzkumná část se pak zaměří na komunitu, která se věnuje publikaci gastronomicky orientovaných materiálů na internetu a sociálních sítích. A to formou série rozhovorů. Ve výzkumné části pak budou ověřovány následující tři hypotézy:¨
Lidé ke sdílení gastronomických zážitků užívají převážně zařízení, které běžně užívají, jako jsou mobilní telefony, tablety, či digitální fotoaparáty malých rozměrů.
Nejčastějšími sociálními sítěmi, které jsou užívány se sdílení gastronomických zážitků, jsou v ČR především FB, Twitter a Instagram.
Obsahem sdílených jsou především pokrmy, které autoři příspěvků vytvořili, dále pak jídla, s vysokou estetickou hodnotou, nebo pokrmy, na které jsou jejich autoři hrdí, že je vytvořili.
5. Základní odborná literatura s ohledem na současný stav řešené problematiky 1) FEWELL, Karen. #Foodporn. TUCO. 2014, roč. 2014, Issue 2, s. 56-57. Dostupné z:http://www.universityhospitality.co.uk/wp-content/uploads/2014/02/TUCO-articleKaren-Fewell-and-Digital-Blonde.pdf Karen Fewell v tomto článku uvádí některé ze svých výsledků, které získala při výzkumu, který zaměřila na fenomén zveřejňování fotografii jídla na sociálních sítích. Mezi těmito výsledky jsou například motivace lidí, ke sdílení materiálů s obsahem gastronomické povahy. V neposlední řadě se text zabývá motivací lidí ke sdílení materiálů, které ilustrují jejich zážitků z oblasti gastronomie. 74
2) FEWELL, Karen. How is social media changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 25.09.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://de.slideshare.net/karenfewell/foodology-experimentfinal?ref=http%3A%2F%2Forama.tv%2Fkaren-fewell-foodporn%2F Vedle krátké velmi definice foodporna obsahuje tato stránka také výsledky výzkumu, Nathalie Nahal a Karen Fewell. Dále jsou zde popsány některé metody užité při výzkumu spojení sociálních sítí a gastronomických zážitků. Vedle toho jsou zde uvedeny i některé psychologické aspekty sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. A je zde také pojednán i vliv popisků u sdílených fotografií.
3) FEWELL. Why do people share food photographs via social media channels?. SlideShare [online]. 2014, 22.08.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/karenfewell/the-psychology-of-sharing-food-via-socialnetworks Předně tento zdroj obsahuje řadu statistických informací o sdílení gastronomického multimediálního obsahu. Dále jsou uvedeny významné okolnosti, které ovlivňují uživatele sociálních sítí, při sdílení foodporna. Jsou zde také uvedeny a rozlišeny příležitosti, při kterých dochází k získávání fotografií jídla. Dále je zde možno zjistit, na jaká zařízení jsou snímky pořizovány. V neposlední řadě jsou zde uvedeny motivace ke sdílení gastronomických zážitků.
75
4) FEWELL, Karen. How is ‘#FoodPorn’ changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, 27.07.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/karenfewell/how-is-foodporn-changing-our-emotionalrelationship-with-food V prvé řadě tento zdroj obsahuje, vymezení pojmu porno a Foodporno. Dále se zde autorka zabývá především tím, jaký je dnes vztah společnosti a gastronomie potažmo jídla. Celkově vzato kombinace těchto tří výše uvedených zdrojů podává celkem rozsáhlý pohled na foodporno.
5) MALIŠ, Martin. “Gastronomické mystérium“: současné fenomény konzumerismu [online]. Olomouc, 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://theses.cz/id/c76a1m/DP_Gastronomick_mystrium__M.Mali.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc. Vedoucí práce doc. Mgr. Vladimír Havlík.
6) BARBARA, Bártková. Uživatelské rozhraní mobilní aplikace. Zlín, 2014. Dostupné z: https://portal.utb.cz/wps/PA_StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&a dipidno=33065. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce Stránský Bohuslav, M. A. Obě tyto práce se krátce zaobírají tématem foodporna jako jednou z podob sdílení gastronomických zážitků, a to v obou případech jen v jedné dílčí části. První z nich téma pojednává v kontextu estetiky. Druhá z těchto prací pak pojednává toto téma s ohledem na mobilní aplikace.
7) HOLMBERG, Christopher. Food And Social Media: A Complicated Relationship. In: Http://www.huffingtonpost.com/[online]. 2014, 05.05.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/christopher-holmberg/food-and-socialmedia-a-c_b_4898784.html
76
Tento text podává krátký úvodní náhled na propojování světa gastronomie a sociálních sítí. Text dále informuje o korejském fenoménu známém jako Muk-bang. Dále jsou zde zmíněny foodblogy. Fenoménu foodporna se také krátce věnuje, a zmiňuje i původ termínu.
8) RALPH, Fiona. What's the meaning of #foodporn?. The New Zeland Herald [online]. 2014, 21.8.2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.nzherald.co.nz/vivamagazine/news/article.cfm?c_id=533&objectid=11311819 Autorka tohoto textu vedle dalšího informuje o aplikaci Feedie fungující na podobném principu jako aplikace Swarm od společnosti Foursqare. S tím zásadním rozdílem, že prostřednictvím Feedie je financována humanitární činnost zamřená na chudé děti v Jihoafrické republice.
9) SHI, Zhan, Huaxia RUI a Andrew B. WHINSTON. CONTENT SHARING IN A SOCIAL BROADCASTING ENVIRONMENT: EVIDENCE FROM TWITTER. MIS Quarterly. 2014, Vol. 38, No. 1, s. 123-142. Dostupné z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=9400 3322&lang=cs&site=ehost-live Tento článek vedle dalšího popisuje tweety a retweety jako prostředek pro sdílení obsahu prostřednictvím sociální stě Twitter. Text obsahuje také popis toho, jak se obsah šíří prostřednictvím Twiteru.
10) OLEJÁR, Matěj. Sociální sítě – teoretické koncepty. Praha, 2013. Dostupné z: http://is.bivs.cz/th/20823/bivs_m/OLEJAR_DIPLOMOVA_PRACE_2013.docx. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Ing. Aleksandar Antonovič. Tato diplomová práce obsahuje především stručný popis historie sociálních sítí, včetně Twiteru a Facebooku. Dále je zde poměrně dobře popsána sociální síť Facebook. 77
11) SLÍŽEK, David. Twitter zapíná novou podobu profilu všem, jaké rozměry fotek potřebujete?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. Praha, 2014, 22. 4. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/twitter-zapina-novou-podobuprofilu-vsem-jake-rozmery-fotek-potrebujete Vedle informací o změnách na Twitteru. Obsahuje především doporučené rozměry pro publikování fotek na Twitteru.
12) Sociální sítě, které možná neznáte: Na své si přijdou milovníci piva, jídla i počítačových her!. Objevit.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://objevit.cz/socialnisite-ktere-mozna-neznate-t13347 Tento článek informuje o existenci speciální sociální sítě amerického původu určené pro sdílení konkrétních gastronomických zážitků. Aplikace je velmi podobná Swarmu od společnosti Foursquare.
78
Příloha 2: Informovaný souhlas Žádám Vás o souhlas s poskytováním výzkumného materiálu ve formě audio nahrávky rozhovoru pro účely bakalářské práce na téma „Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků.“ Diplomová práce má za cíl stanovit hypotézy týkající se informačního chování uživatelů sociálních sítí, kteří publikují na sociálních sítích multimediální materiály a hypertextové odkazy na stránky obsahující motivy gastronomické povahy. Výzkumu se mohou zúčastnit lidé publikující na internetu materiály s gastronomickou tematikou. Metodou sběru dat je maximálně hodinový rozhovor, který je nahráván pro pozdější analýzu a následné stanovení hypotéz, které budou výstupem zpracování následujících výzkumných otázek: 1) Kde je sdílený obsah pořízen? 2) Jaký je původ jídla, které je sdíleno? 3) Hraje roli také kvalita sdíleného jídla? Jedná se vždy o hodnotné gastronomické zážitky ve smyslu chuti nebo hraje důležitější roli vizuální podoba? 4) Může se člověk přes foodporno propracovat až k foodblogingu? 5) Jaké je motivace ke sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích? 6) Jakou hodnotu lidé sledují užitím vybraného přístroje používaného k focení? 7) Probíhalo by sdílení, i kdyby nebylo fotografování tak dostupné? 8) Probíhalo by sdílení i bez sociálních sítí? Popř. Jakou formou? 9) Vnímají foodblogeři sociální sítě, jako místo, kde mohou komunikovat respektive propagovat obsah (články) na blogu? 10) Je pro foodblogera představitelné, rozšíření publikační činnosti na sociální sítě? 11) Ovlivňuje tvorba foodblogu foodblogerovy aktivity na sociálních sítích? 12) Je pro foodblogera představitelné, rozšíření publikační činnosti na sociální sítě? 13) Ovlivňuje tvorba foodblogu foodblogerovy aktivity na sociálních sítích? Vzhledem k soukromé povaze zkoumané problematiky jsou zde uvedena následující opatření, která se týkají etiky výzkumu a zajistí bezpečí informantů. Důraz je kladen na následující oblasti: 1) Anonymita účastníků výzkumu - účast ve výzkumu je anonymní a data v něm získaná budou použita jen pro účely bakalářské práce a popřípadě dalších odborných pracích. To znamená, že nikde nebudou uváděna jména účastníků výzkumu ani žádné jiné identifikační údaje mimo těch údajů, které jsou dotazovány na začátku rozhovoru a podle nichž nelze účastníka blíže identifikovat – tj. věk, profese, stupeň dosaženého vzdělání, bydliště pouze ve formě město/venkov, platforma publikace (sociální síť/foodblog popř. obojí), vztah k jídlu. Účastník může v průběhu výzkumu (tj. od kontaktování respondenta až po ukončení rozhovoru) od něj kdykoli odstoupit, v průběhu výzkumu (tj. od kontaktování respondentky až po ukončení 79
rozhovoru) kdykoli může ukončit spolupráci s výzkumníkem. Jednotliví účastníci pak budou uvedeni pouze pod číslem, které bude určeno podle pořadí, v jakém se výzkumu účastní. 2) Účastník výzkumu má právo rozhodovat, o kterých tématech v průběhu rozhovoru chce mluvit a o kterých nikoli. V případě, že je pro něj téma moc citlivé, nemusí se k němu vyjadřovat. 3) Záznam rozhovoru je přístupný pouze výzkumníkovi a je ihned po přepsání smazán. 4) Po přepsání rozhovorů dojde k autorizaci textu, tzn., že výzkumník má právo vyjádřit se k uvedeným údajům a upravit je (tj. jména účastníků výzkumu a jména veškerých uváděných subjektů). Přepisy rozhovorů budou po anonymizaci a následné autorizaci tvořit přílohy diplomové práce. 5) Výzkumník se zavazuje k mlčenlivosti ohledně osobních údajů o účastnících výzkumu, s výzkumným materiálem bude pracovat výhradně on. 6) Účastník výzkumu se zavazuje k souhlasu s použitím materiálu v této bakalářské práci, ale i v dalších odborných pracích. Děkuji za pozornost věnovanou těmto opatřením a žádám Vás o poskytnutí souhlasu s Vaší účastí ve výzkumu. Marek Svízela
Podpis: ………………………
Podle zákona 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů a jejich uchování v informačních systémech ve znění zákona č. 250/2014 Sb. platného od 1. 1. 2015. uděluji souhlas s účastí v uvedeném výzkumném projektu a s poskytnutím výzkumného materiálu. V ……………………… dne ……………………… Podpis: ………………………
80
Příloha 3: Přepis rozhovorů Rozhovor1 Kdy sis založila blog, a co tě k tomu vedlo? Blog jsem si založila, před třemi lety. A vedlo mně k tomu to, že jsem studovala žurnalistiku. Takže jsem rád psala. Napřed jsem si založila blog na Erasmu v Norsku, abych mohla lidem dávat vědět, jak se mám. A když jsem se vrátila, tak jsem chtěla psát dál., protože mi to chybělo, a tak jsem si založila nový blog, který by byl o všem možném. Postupně ala začal být víc a víc o jídle, takže se z něj stal prostě foodblog. Jaký je tvůj vtah j jídlu, jako foodblogerky? Máš ráda jídlo, dobré jídlo? Mám velmi ráda dobré jídlo. Je to jeden z mých hlavních koníčků. Ovlivňuje to taky to, s jakými lidmi se stýkám, protože se přes to jídlo hodně seznamujeme. Utrácím za jídlo hodně peněz. Trávím s jídlem hodně času. Takže vztah k jídlu mám velmi pozitivní. A jaký je tvůj důvod k tomu, že sdílíš fotky jídla? Tak vede mně k tomu, že to mám jako další kanály k blogu, že se přes ty fotky na facebooku nebo instagramu moou dostat k blogu a tam si můžou přečíst něco víc. Dřív jsem to sdílela na facebooku, na svém osobním profilu. Kde jsem k tomu psala recepty. A právě to jako vzniklo. Ten tip na to, abych začala psát blog o jídle. Tak jsem ho začala psát, a tak jsem přestala dávat postupně na ten osobní profil ty věci, a všechno to směřovala na ty blogové profily. Co je pro tebe zajímavější, jenom tak postnout obrázek na Instagram nebo psaní blogu? Zajímavější je psát blog, to je jakoby ta hlavní náplň, ke které směřují ty fotky, a všechny ostatní příspěvky. Ale zase sdílení těch fotek je jednoduší, než psaní blogu. Takže, když nemá člověk, dost času, a přesto chce něco sdělit. Tak ty fotky jsou takový zajímavý nástroj. Ale zajímavější je psaní blogu, jako takového. Takže přes ty sociální sítě se snažíš podporovat a propagovat blog? Ano.
81
Je podle tebe možné, že když někdo začne fotit a sdílet na instagramu, že se z něj může stát foodblogger? Jo, určitě, k tomu je právě dobrý ten Instagram, kde vím o jednom českém blogu, který takto vznikl, že dávaly hodně povedené fotky jídla na Instagram. Lidi se ptaly na recepty. A pořád říkaly, kdy už si založí ten blog. A oni se tomu celkem bránily, on to byl manželský pár. A potom jim teda, jako vyhověly a založily si blog, a vlastně ti, co je sledovaly na instagramu, tak se automaticky stali jejich čtenáři. Takže měly takový snazší start v tomto. A hraje podle tebe při sdílení hlavní roli vizuální prezentace toho jídla, nebo hlavně jeho kvalita a chuť? Myslím si, že jo, že ta vizuální prezentace hraje roli obecně. Ne tolik v mém případě. Jako nevěnuju se vyloženě focení a foodstylingu, takže nemám nějaké extra krásné fotky, takže u mě jde spíš o to, co na té fotce je. Že je to třeba nějaké zajímavé jídlo, nebo ze zajímavého místa, než jakoby o to vizuální ztvárnění ale obecně si myslím to je hodně důležité, to jak to vypadá. A jaké zařízení používáš k focení? Když dávám fotky na Instagram, Tak to je v podstatě vždycky telefonem, protože na Instagram ani nejde nahrávat fotky z počítače, tak je musí přenést z počítače do mobilu, a pak je sdílet. Na což jsem většinou líná, ale občas to taky udělám. A na Facebook je to tak půl na půl. Možná teď už je víc z těch z mobilu. Protože, když nahrávám odněkud, kde nejsem doma, tak je to rychlejší a pohodlnější. A na blogu jsou pak fotky z foťáku. Myslíš si, že kdyby neměl každý pořád u sebe telefon s foťákem, že by lidé sdílely fotky jídla? Myslím, že by fotky sdílely, ale sdílely by je podstatně méně, protože ta dostupnost toho foťáku, kdekoliv člověk je ta snadnost toho nahrávání to podstatně usnadňuje. A je to tak možné pro každého ať umí nebo neumí fotit. Nebo ať má dobrý foťák nebo ne. Takže to asi ovlivňuje hodně. A sice by se fotky sdílely, ale určitě v mnohem menším množství si myslím. Ovlivňuje tě při působení na sociálních sítích, to že píšeš blog? Jo, vnímám to jako v to, že když nahraju nějakou fotku na Facebook nebo na Instagrama vidím, že to má hodně velkou odezvu, tak se o tom pak rozhodnu napsat článek. I když jsem to před tím úplně v plánu neměla. Takže v tomto mně to třeba ovlivňuje, co ti lidi jako lajkujou víc sdílí, tak co se jim asi bude víc líbit číst i na tom blogu. 82
Sdílely by podle tebe lidé fotky jídla, kdyby nefungovaly sociální sítě? Třeba e-mailem nebo fyzicky? Myslím si, že ne, nebo málo. Opravdu jen ti nejzarytější nadšenci a foodies by to možná dělali. Ale v drtivé většině si myslím, že by to asi nikoho ani nenapadlo. A ty máš na facebooku album I love cooking. Jak ty fotky vznikaly? Tak to je na mém soukromém facebooku, kde vlastně právě před tím, než jsem měla založený blog. Tak jsem to tam dávala. Jako napřed jsem měla jenom I love baking., kam jsem dávala jako fotky různých cukrářských výtvoru a občas jsem k tomu psala recepty. Potom se mně lidi třeba ptaly jestli vůbec nevařím, nebo jenom peču. Tak jsem tam udělala i I love cooking. A ještě nějakou dobu, když jsem měla blog, tak jsem to jako průběžně aktualizovala. Třeba jsem tam přidala pět nových fotek a ke každé jsem dala odkaz rovnou na blog. Ale později sem k tomu přestala něco přidávat. A všechno se to směřovalo na ten blogový facebook. Ale před tím jsem to měla jako místo blogu. A potom jako podporu blogu, pro mé kamarády, které to zajímalo. Ale teď už si myslím, že si blog lajkly, tak už to tam nedávám. Takže ty ses vlastně k foodblogu dostala tak, jsi sdílela tyto fotky na facebooku a pak jsi začala o jídle psát i na blogu? Ano. Protože jinak by mně to asi ani nenapadlo. Protože, jak jsem to dávala na ten svůj osobní Facebook, tak mi tam lidé často psali, že je to hezké. Ať jim na to dám recept. A já jsem ho pak dopsala k tomu. A jednou mi tam někdo napsal, že by bylo dobré to mít třeba na blogu. Že takto na tom facebooku se to špatně dohledává. Takže to určitě hrálo roli v tom, že jsem to všechno začala psát na blog. Ty pečeš, sdílíš fotky a hodně píšeš o sladkostech, je to tím, že máš ráda sladké? Já vlastně peču víc, než vařím. A mám pocit, že jakoby jsem v tom zkušenější. Takže sdílím jako tohle. Protože mám pocit, že si to jako už můžu dovolit, protože jsem toho už upekla hodně. V tom vaření se toho učím víc, takže to přenechám radši zkušenějším, ačkoliv Taky vařím ráda. A Ty věci, co dávám Facebook nebo i ostatní sítě a na blog, jsou věci, které mám ráda. Já ráda nepeču, věci, které nemám ráda ani nesdílím. Maximálně, jako odstrašující příklad.
83
A jak ses dostala k pečení? A k pečení jsem se dostala tak, že mně to bavilo vždycky. Bavilo mně to s babičkou mojí péct a pomáhat jí, když pekla třeba cukroví, nebo nějaké buchty. Když moje máma nepekla, takže z domu jsem to neznala. Takže s tou babičkou jsem se to učila, pak jsem zkoušela něco málo doma. Ale nejvíc to začalo, když jsem odjela na Erasmus do Norska, kde jsem si vlastně musela sama vařit a péct všechno, protože tam to bylo drahé chodit na jídlo, tak jsem si na to nějak navykla. A když jsem se vrátila domů, tak jsem v tom pokračovala. A víc jsem se zaměřila na to pečení. A Jako by se to vzájemně ovlivňovalo to. S tím vedením toho blogu, kdy jsem si říkala. „Jo tak už jsem nepřidala nový recept nějakou dobu, tak bych mohla zase zkusit upéct něco jiného. A postupně jsem se v tom takto zdokonalovala. Sleduješ i to, jaké jídlo sdílejí ostatní na sociálních sítích? Určitě, sleduju. Většinou můj Instagram jsou různé foodie účty. Pár nějakých módních a designových, ale jinak jsou to většinou foodie účty. Na Twitteru tam mám taky hlavně jako českou foodie komunitu. A na Facebooku to mam jako rozdělené. Že na svém osobním profilu moc nemám takových stránek lajklých, ale na blogovém, mám lajknuté jiné blogery. A jiné foodie účty a určitě mně to inspiruje v tom, že nějaké fotka vypadá dobře, že si říkám, že by to dobré. Tak mně napadne upéct něco podobného. A když se dostaneme ke konkrétním fotkám, jak třeba vznikla tato? Toto je fotka limonád od Pragomoštu, které mně Pragomošt poslal jako foodbloggerce jako vzorek. A tak mi přišlo fajn jim tímto způsobem o nich dát vědět. Aby je víc lidí třeba začalo sledovat. Tak jsem vyskládala tu krabici a vyfotila fotky limonád. A co třeba tady to maso s tím salátem? Toto je fotka večeře u nás doma, kdy jsem přijela z kurzu čokoládových pralinek. A taky jsem snědla spoustu čokolády a tak jsem psala příteli, že bych si dala nějaké maso. Tak mi udělal takovýto hovězí steak. Tak jsem to vyfotila a dala jsem mu tam mention, aby ho třeba taky lidi sledovaly a tak. Jako takové poděkování.
84
A tato vznikla jak? Tak toto je z Asijského večírku pro naše společné přátele, který jsme pořádali, když jsme dělaly takovéto čtyřchodové menu, vlastě tam chybí ještě desert. Tak jsme to vyfotily. Že to může inspirovat ostatní, to je taky důvod. Jako my se inspirujeme nebo já se inspiruji jinde. Je tam lososové Sašimi, Miso polévka, a… A toto je na této fotce? A toto jsou cupcaky, které peču nejčastěji ze všeho, ze všech sladkostí. A před tím, než jsem se musela na plno ponořit do psaní diplomky, tak jsem vlastně pravidelně dodávala do několika míst. Tohle je do Sklizena. A jako lidem, co mně sledují a jsou z Brna, tak jsem takto dávala vědět, jaká zrovna je tam příchuť a který den to tam je a tak. Tak jsem to vždycky vyfotila a hodila to na Instagram i na Facebook, aby si mohli, když tak jít koupit, kdyby je to zaujalo. Takže ty jsi přes Sklizeno nabízela svým čtenářům svoje cupcaky? Tak nejen svým čtenářům, i pro ostatní lidi. Ale jo i čtenáři blogu si to tam chodily kupovat, jako by cíleně, že jsou tam moje cupcaky. Že několikrát se mi stalo, že jsem tam byla, a přišli tam nějací lidi a ptaly se vyloženě obsluhy, jestli už tam moje cupcaky, aby si je koupily. A toto je fotka z tvého Twitteru, jak vznikla? Tato fotka je z Londýna, kde jsem objevila skvělou kavárnu, cukrárnu, která mně úplně nadchla a nikdy před tím jsem o ní neslyšela. Byly tam nádherně vystavené deserty. Lidi se na ně koukali z venku tak jsem si to chtěla vyfotit. Primárně proto, abych to potom dala na blog, ale dala jsem to i na Twitter. A toto dokonce podruhé na Twitter, proto se tam někdo ptal na nějaké tipy právě v Londýně na jídlo, tak jsem to tam dala místo toho abych jenom napsala, tam je super cukrárna, tak jsem to i ilustrovala tady touhle fotkou. Tady taky taková jedna řekněme zajímavá. To je fotka mého přítele na letišti, když jsme jeli z Istanbulu a můj přítel je takový razantnější foodie než jsem já, který si jako hodně zakládá na tom, jakou pije kávu, jaké jí jídlo a tak. Takže mně přišlo vtipné ho vyfotit jak jí ve fastfoodu, v Burger kingu a dát to na Twitter, aby ostatní si nemysleli, že všichni foodie jí pořád jenom fine dinning večeře. A podobně. A trochu ho tím taky jako naštvat. Tak jsem to tam dala.
85
A tady jsi asi také vařila, něco asijského? Ne tak to je fotka, kdy jsem byla na cestách v Asii v létě za jídlem, tak to je z jihu Vietnamu, z Dalatu, což je takový studený město, takže se tam hodně jí tady ten Hotspot, což je horký vývar, kam si každý přidá, co chce a je to takový jídlo, které sdílí úplně celý stůl. A když jsem právě byla v Asii, tak jsem právě hodně často na všechny sociální sítě dávala fotky toho, co zrovna jím, kde jsem, jak se mám. Tak jsem to tam postla. Toto mně tedy zaujalo, taky trochu zvláštní fotka? To je právě jeden z těch odstrašujících příkladů, které tam mám. Když jsem odjela právě do Londýna, kde se vždycky těším na skvělé jídlo, protože Londýn je opravdu, co se gastronomie týče na super úrovni. A místo toho mně tam jako jeden z prvních zážitků čekalo jídlo ve školní jídelně, kde vlastně jsme měli plnou penzi a stravovali jsme se tam. A právě ten den dával můj přítel fotku z nějaké jako skvělé a drahé restaurace tady z Brna, jako, jak se má, tak já na to právě reagovala tím, jak se mám já. A co jím já za výbornou věc ve školní jídelně, takže takhle. A ty pečeš i chleba? A sdílíš třeba i kvásek? Peču i chleba, peču ho, ne úplně pravidelně. Spíš je to v takových vlnách. Chvíli mně to baví víc a mám na to víc času. Pak zase chvíli nepeču, ale zase začnu. Ale jakoby peču už dva tři roky dva roky spíš. Tak nějak občas jo, občas ne. Takže mám kvásek a rozdávám ho dál. Takže tak. A chodíš i na foodie srazy? Jo, chodím i na foodie srazy. Vlastně máme takovou skupinu foodies v Brně. Která je tajná na Facebooku a člověk tam musí dostat pozvání, nemůže se tam jen tak dostat. Tak mně právě tam pozvali na základě toho, že mám blog, já jsem ty lidi neznala, ani jsem o té skupině nevěděla. A třeba jsem se takto seznámila se svým přítelem, který je tady z té skupiny. A právě spolu pořádáme různé akce různé třeba tematické večírky. Třeba vietnamský nebo vegetariánskou nějakou party, nebo testujeme kuřata z různých typů chovů, jestli se nějak liší a tak. Potom chodím jako třeba na různé street food festivaly, Apetit piknik, a takové nějaké akce, kde nadšenci něco vaří. Takže jo. Nechodím teda na všechny, protože je toho spousta, stojí to spoustu peněz většinou, ale když můžu, tak chodím.
86
A když jsou třeba takové tematické akce jako třeba v Buchlovicích slavnosti česneku, zajedeš se podívat? Jo, ale musí mně to vyloženě zajímat právě to konkrétní, takže třeba na česnek bych asi úplně nešla, protože mně třeba tolik nezajímá. Ale třeba na akce s vínem, nebo na akce spíš jako s těma sladkými věcmi. Potom, to jakoby mně třeba zajímá. Víc, ale jako jo. Chodím na to taky. Jezdím třeba na festivaly otevřených sklepů to je mi bližší než česnek. Ono je toho tolik, že si člověk musí vybírat, aby nechodil všude, a dělal taky něco jiného A vybíráš si kvalitní suroviny, když pečeš nebo vaříš? Jo, je to tak je to jedna ze základních věcí při jakémkoliv vaření a pečení. Jako, že se snažím, aby ty suroviny opravdu byly kvalitní, snažím se v tomto, jako nešetři, a klidně za to zaplatit víc peněz ať už jsou to vajíčka, nebo máslo, nebo maso. Jako třeba maso v supermarketu vůbec v podstatě nekupujeme. Takže jo, záleží na tom dost. A třeba staříš si maso ve vakuu? To nedělám, protože mi přijde jakoby snazší si to stařené maso koupit třeba v My food marketu, kteří si staří svoje maso. Protože ne, že by to nešlo, máme vakuovačku., ale radši tohle nechám na tom, kdo tou fakt rozumí a pak to koupím, protože jakoby ani tak často maso nejím, takže bych to asi nevyužila… Navštěvuješ třeba i farmářské trhy? Jo, právě mně mrzí, že tady nemámě něco, jako je náplavka v Praze, nebo na Jířáku trhy, kde vlastně se tam hodně scházejí právě ti místní foodies, třeba o víkendu na snídani nebo na brunch a tak. Že tady je to spíš jakoby nárazově, že je na nějakým místě se otevřou farmářské trhy, tak to pak záleží, jestli zrovna mám čas a je to někde blízko ale chodím nakupovat na zelňák vlastně taky jako takový způsob. Farmářských trhů, i když ne tak úplně, tak právě by se mně líbilo, kdyby tam bylo víc jiných věcí než ovoce a zeleniny.
87
Rozhovor 2 Přes jakou sociální síť sdílíš fotky jídla? Facebook a Instagram. A víc na Facebooku nebo na instagramu? Tak asi obojí, protože je to propojené. Spíš přes ten Instagram, protože tam jsou ty různé hejblátka. A u některých, těch jako které stojí za to, které nemají jenom ukázat fotku, ale člověk očekává jako nějako diskuzi, to rovnou tam zaklikne sdílet i na Facebook. A jak ty se stavíš k jídlu jako takovému? Jídlo rozhodně není jenom jako substance k přežití, ale je to radost. A mám jako k jídlu hodně pozitivní vztah. Protože dřív bývalo, že jsem se objevil na nějaké akci, kde jsem se musel představit a měl říct o sobě tři věci. A Já jsem vždycky říkal, jako že mám tři sourozence, rád jím a rád spím. Takže jídlo patří mezi mé záliby. Máš rád kvalitní jídlo? Tak asi mám rád i kvalitní jídlo. Ale nějak to nerozlišuju. Ale nevím, jako co si představit pod pojmem kvalitní jídlo. Jako třeba chodíš do foodie shopů? Jo takhle. Občas. Jako samozřejmě, kdyby byl ideální svět. Bylo to všechno reálně dostupné a člověk měl nekonečně peněz, tak si budu chodit vybírat o foodies hopů takové ty vychytané věci a tak, ale jako jak kdy. Prostě podle nálady a podle prostě zrovna dostupnosti. Řekl bys o sobě, že jsi foodie? Asi ne. K tomu mám ještě daleko, tedy alespoň doufám. A jaké jídlo fotíš? Fotíš jídlo, co jsi sám připravil? Většinou svoje výtvory a potom, když je něco speciálního. Takže, když jsem někde, je to nějaká speciální příležitost. Ať už jako k něčemu, nebo že jsem tam s někým. Už jako není samotné to jídlo hlavním obsahem té fotky jako by spíš ty okolnosti.
88
Jako, že chceš zachytit ten okamžik? Jo, jako dejme tomu jako, když se něco povedlo, jako nějaký úspěch, tak jako nějaká oslava, ale stejně tak fotím i pitomý zmrzlinový pohár, protože je to spojené s tou oslavou. Když by se to vyfotilo s tím, jako že ta oslava začíná. Nějak takhle. Ale většinou, když už člověk fotí, tak proto, že se chce pochlubit. A sdílíš třeba taky jídlo, jako které ti zvlášť chutná? To je většinou jako problém, protože to člověk zjistí, až jako po. A vyfotit to po se už jaksi nedá. Jako nepřemýšlel jsem nad tím tak, jako fotit, protože mi to chutná. Ale možná, když je to jako něco speciálního. Jako třeba, tak teď jsem sehnal čerstvě uloveného lososa, který byl ještě nedávno v moři. A já už ho mám na talíři. A když to fotíš, zajímá tě i to jak to jídlo jako vypadá? To asi ani moc ne. Jako jo. Jako trošku, ale ne že bych si na tom dával nějak extra záležet. A dokážeš si představit, že do budoucna by tě to jako tak bavilo, že by sis založil vlastní foodblog? Ne, to mně přijde jako taková potom strašná odpovědnost a závazek, jako nějaká ta pravidelnost. Představa že bych si založil blog. Tak už asi by to muselo být nějak delší dobu. Takto když tam dám nějakou fotku, tak je to jak kdy a kdy se mi chce a nemusím dávat každý týden fotku, že jo. A kdyby vzniknul blog, tak by se asi očekávalo, že tam něco bude. Anebo, teda vím, že by to nedopadlo. A dokážeš si třeba představit, že bys ty fotky fotil, i kdyby tady nebyl Facebook a Instagram? Nevím, to asi ne. To pak asi nějaký ty speciální jídla. To asi ne. Takže, kdybys udělal něco speciálního tak bys to asi neposlal kámošům v mailu? Představa, jako, že bych psal: podívejte se na moji večeři. To v žádném případě. To mi jako trochu z nereálného světa.
89
A čím fotíš? Mobilem. Nemusíš nic vytahovat, chystat a ladit a štelovat objektiv a tak. Prostě vytáhneš mobil, který máš v kapse, anebo ho máš někde poblíž, protože tam není čas. Prostě jenom vytáhneš, cvakneš a hotovo. A navíc je to rychlejší i z hlediska toho nějakého sdílení. Právě, že ní potřeba dělat nějaké úpravy. S tím, co nabízí Instagram si prostě nahraješ fotku, nastavíš filtr a šlus. Protože není mým cílem to dělat jako nějak profesionálně. Že bych to jak nějak profesionálně vyfotil, přetáhl, upravil tam nějaké stíny. A já nevím, co všecko a pak… to ne. A sleduješ i ostatní lidi, co sdílejí fotky jídla? Tak spíše tak jako pasivně. Mám tak olajkované asi dvě stránky, které se věnují vaření. Já jsem si našel vlastně tvůj Instagram, jak vznikla třeba tato fotka? Tak dá se říct, že to byla narozeninová oslava. Jako v den mých narozenin a pokračování prostě dne a party. To vlastně vzniklo po Kiskfóru, to bylo minulé kiskfórum. A to jsme byly… Byly jsme tam v té Trojce. Pak jsme šli do KFC a pak jsme šly sem. A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje. Jako, jdu do baru, který neexistuje jako mezi high society? Přesně tak. A co tyto dortíky? To vlastně bylo asi o pět hodin dříve. To bylo ještě před tím kiskfórem. Takže to jsem chtěl zase zachytit tu situaci. To je přesně jako ta oslava narozenin ve společnosti dobrých lidí a super dortíky. A co toto? To je zase to chlubení se s vlastní tvorbou to je vlastně výtvor na konferenci. Takže ty i pečeš? Klidně i peču. Ale to vaření je jako spíš lepší. Protože je z toho ten rychlejší užitek. To sníš hned pečení to je spíš pro někoho.
90
A toto? To byla zase věc, kterou jsem viděl někde v rámci nějakého pořadu, že to má být zdravá svačina večeře pro nějaké sportovce. A tak jsem si to zkusil. Tak to mělo být zdravé? Tak jako to měla být náhražka jako toho klasického burgru, kde je ta houska. A to je brambora. A jinak je to jako normálně brambora, rajče, sýr a hovězí maso, takže na tom, jako nic nezdravého úplně není. A co je na této fotce? Tak to byla jako jedna akce, tak to jsem upekl perník, a chtěl se pochlubit. A to jsem chtěl ukázat, že jsem člověk od ISu, aby lidi věděli, čí perník si berou. Takže si ho jako pořádně podepsat. A co je třeba na této fotce? A to byla moje první vánočka. Jako že mně všichni kolem jako hecovali, že pečou. Ať to taky doma zkusím. Tak se musím pochlubit, a hlavně jsme na to pak už měli utvořenou skupinu na pravidelné vánoční pečení vánočky. A to jako nějak s kamarády? Jo, s partou kamarádů. Takže jako každý peče a pak se pochlubí svým výtvorem. A ty toasty? Ty toasty, to bylo, jako že jsem si koupil nový foťák. To bylo s novým foťákem, a to jsem fotil cokoliv, co přišlo. A Zrovna doma byly i ty toasty. A tady ten dort? To byl narozeninový dárek pro kamaráda. No to jsem se zase chtěl pochlubit ostatním. Jako záviďte Liborovi, on dostal dort, vlastnoručně udělaný. A to se zveřejnilo ještě jako před tou událostí. Samozřejmě ten člověk, který to měl dostat, byl skrytý, aby jako ostatní viděli, co se chystá a on to nevěděl. No ono navíc ty kupované dorty jsou takové jako divné.
91
Rozhovor 3 Jak vnímáš jídlo, je pro tebe nějak důležité? Je to tak půl na půl na jednu stranu mám jídlo třeba jako snídaní, že si něco vezmu, když mám hlad. A pak mám jídlo, které jím někde venku. A je to většinou s určitými lidmi. A to je spíš, že tam nejdu kvůli tomu jídlu. Jako jsem ráda, když je dobré, když je to třeba nějaký dobrý koláč. Nebo tak něco. Ale jdu tam taky kvůli těm lidem. V podstatě je to pro mě sociální příležitost a kontakt v této formě. Vzpomeneš si, kdy jsi poprvé publikovala fotku s motivem jídla? A proč? To bylo asi někdy vloni touto dobou. Protože to jsem dostala právě nový telefon iPhone. A mohla jsem si nainstalovat Instagram. A dřív na Facebook nebo na Twitter jsem to nedávala, ale Instagram prostě byla jasná volba, protože to je místo, kam hipsteři vkládají fotky jídla, takže protože…. Nevím, jestli to bylo hned nějak takto z kraje. Třeba dva týdny po tom, co jsem ten mobil dostala, tak jsem tam hodila nějaké jídlo. Možná to dokonce byla i první fotka. To možná trošku kecám. Protože to jsme byli totiž na nějaké rodinné oslavě, a právě jenom tak. Byla to spíš recese z mojí strany. Že jsem si říkala, tak mám prostě Instagram, tak musím tam být první fotka jídla. Tak jsem vyfotila nějaké koláčky, nebo co to bylo. Máš třeba nějaké důvody ke sdílení? Teď jsi mně vlastně přivedl na otázku, proč vlastně sdílím fotky na Instagramu. To jsou buď nějaké momenty, co prostě se v té době jako nějak cítím a snažím se to vyjádřit tou fotkou. A konkrétně u toho jídla si to chci zachovat jako takovou připomínku. Jo tady jsem byla. Stalo se tady toto. A prostě tím, že se podívám na tu fotku, která mi to připomene. A jsou to většinou jako nějaké rodinné oslavy, anebo třeba, když jsem někde s někým., třeba i v novém podniku, a to si prostě vyfotím. A pak třeba, když se nudím, tak si prohlížím si Instagram a dívám se. Byla jsem tady třeba před půl rokem, a byla jsem tam s tím a tím člověkem. A to jsem ještě chtěla říct, že sdílím proto, že ty fotky mohu upravovat, že tam můžu dávat všelijaké filtry, a prostě v momentě, kdy použiješ ten filtr, tak to vypadá trošičku jinak. A trošku to změní atmosféru té fotky. A tím pádem je to pro mě další rovina toho sdělení. Protože tím říkám, jsem tady a cítím se takto. A mělo by to být poznat z té fotky. A určitě je tam i nějaké estetické hledisko, že si řeknu, jo, takto se mi to líbí. Je to fakt pěkné. Takže to tam prostě dám a podívejte se na to. 92
A je pro tebe důležité, jestli to jídlo hezky vypadá? Nebo jestli dobře chutná? Určitě. Hezky vypadá. Jako to si třeba vyloženě užívám, když je to hezky upravené. Nemám ráda jako takové ty šlichty z jídelny. Protože pak mám automaticky menší chuť to jíst. Něco jiného je to doma, protože tam prostě si vařím na pár dní dopředu. A pak to ohřívám v mikrovlnce. A to logicky nevypadá nikdy tak pěkně, než když si to naaranžuješ na ten talíř, když si to čerstvě uvaříš. A kdybych byla někde v restauraci nebo kavárně a tam mi to donesli nějak, že by to vypadalo hnusně, tak si asi řeknu, že už asi vím, co je toto za podnik. A asi podle toho soudím kvalitu toho podniku. Že prostě očekávám, že to jídlo bude nejen dobře chutnat ale i vypadat, že to vidím jako součást toho servisu. A to za co platím taky. A sdílíš taky jídlo, že ti chutná a proto ho sdílíš? Jo, to je právě to, že hodně jakoby všelijaké zákusky a sladkosti, protože já mám prostě ráda sladkosti. A určitě si myslím, že když to pěkně vyfotím a i to jídlo vypadá pěkně, tak bude i hrozně dobré. Jakby pro mě je to propojené, ta vizuální stránka s a ta chuť. Takže je důležité obojí? Určitě. A sleduješ třeba i tu kvalitu toho jídla? Jo to u mě hraje roli, a nejen u jídla. Já mám obecně ráda kvalitní věci. A třeba i v oblečení a jako jo. A pokud mám tu možnost, hlavně z finančního hlediska. Na to narážím hodně. Protože bydlím sama, a živím se sama. Tak to musí být v rámci mého rozpočtu, ale pokud je tam možnost, tak vždycky sáhnu po té kvalitnější variantě. Když mám na výběr mezi sýrem z Penny marketu a sýrem ze Sklizena, tak si zajdu do Sklizena, pokud je to možné. Záleží mi na tom, a záleží mi na tom hodně. A sleduju to nejen z té chuťové stránky ale i z hlediska té kvalitativní stránky. Že se snažím nejíst jídlo plné chemických přísad a tak. A ty fotíš, předpokládám za pomoci telefonu? Jo, přes telefon. Protože pro mě je fakt důležité to, že když si to fotím, tak za tím účelem, abych to sdílela. Takže proto fotím přes telefon.
93
A proč právě za pomoci telefonu? Tak hraje v tom velkou roli, to že ho mám pořád při sobě. Protože, kdybych ho neměla při sobě. Nebo takto já nerada sdílím takové ty momentky odněkud se zpožděním. Já buď to sdílím hned, nebo už to nesdílím nikdy. A dokážeš si představit, že bys sdílela fotky, kdyby nebyly sociální sítě? A kde bych je pak sdílela, jako třeba u sebe na blogu? Třeba, fyzicky v tištěné podobě, nebo mailem? Tak to vůbec. Pro mně je tam důležité, že je to okamžitě. Je to strašně jednoduché. Zabere to minimum času a v momentě, kdy bych s tím měla víc práce. Tak už to pro mě není tak důležité, už ten čas investuji jinam. A dokážeš si představit, že by sis časem založila blog a tam sdílela? Vyloženě o jídle? Ne nutně. Mohlo by to být třeba i součástí obsáhlejšího blogu. Asi jo. Kdyby to byla třeba rubrika na mém blogu. Tak to bych asi dokázala představit. Vyloženě blog o jídle asi ne. Ale já mám k blogům takový ambivalentní vztah, jako, že já bych i psala, ale mám pocit, že vlastně nemám o čem. Kdyby se mi naskytla možnost o něčem psát, tak bych to tam možná zařadila. Pokud bych měla pocit, že tím mám co říct. Třeba nějaké podniky. Jako byla jsem tady a mají tam toto, toto, toto. Teď to otevřeli. Tak tam běžte, je to tam fakt dobré. Za jakých okolností a s jakou motivací vznikla tato fotka? To je krtkův dort u nás doma. A je to první dort, který jsem v životě upekla. Pekla jsem ho mému příteli k narozeninám. Protože vím, že ho má hrozně rád. A vyfotila jsem to proto, že si myslím, že se mi fakt povedl. A chtěla jsem si ho jako nějak zachovat, než ho rozkrájím. Možná proto, že to byl fakt můj první dort, který jsem upekla. A že prostě vypadá dobře, já jsem na něj pyšná, a byl fakt dobrý. To je možná ještě další faktor, že je to něco, co jsem uvařila já, takže prostě se tím chci pochlubit. Že prostě jsem na sebe fakt pyšná, že se mi to takto povedlo. Tak to tam prostě dám na ten Instagram. A možná je to kvůli tomu, že mám kamarádku. Moje nejlepší kamarádka, která tam taky dává jakoby fotky, toho co uvařila a navzájem si to prostě pochválíme. Takový feel good. 94
A co tady ta makronka? Tu jsem si vyfotila, protože to byl dárek od kamarádky k narozeninám. A protože jsem se zrovna učila a měla jsem pocit, že musím něco strašně pozitivního na Instagram dát, nebo se z toho zblázním ze všeho, a tak se mi ty makronky připletly pod ruku, a protože je mám hrozně ráda, jako že je to moje oblíbená sladkost. Líbí se mi na nich. Jako jo, jsou strašně nezdravé a všechno a spousta cukru, ale prostě líbí se mi, jak jsou barevné, jak máš mnoho příchutí, a je to taková drobnost, že to není obrovský kus koláče, ale je to něco co prostě dvakrát zakousneš, a je to v tobě. A co je toto? To byl takový WTF moment, kdy jeden známý donesl na jednu akci Pikachu perníky. A já jsem si říkala, že je to takový bizár, že to si prostě musím vyfotit. A taky kvůli tomu, že prostě jo, Pikachu perník, ale taky to, že jsou to formičky z 3D tiskárny. A To mi přišlo tak strašně…. Taková věc z 21. století. Prostě Pikachu perník a formička z 3D tiskárny. To kdybys někomu řekl před dvaceti lety, tak se na tebe podívá jako, že se úplně zbláznil. Ale teď to tady je a lidi to pečou. A byl to zázvorový perník a byl docela dobrý, když zrovna nebyl spálený. Jak vznikla tato fotka? To jsme byly v Baru, který neexistuje. A vznikla, protože ty koktejly tam jsou super… Je to kvalita. Je to drahé. Nechodíš tam každý den, protože na to prostě nemáš. Ale když už tam jdeš, tak si to vyloženě užiješ. A taky se mi líbí ta prezentace. Že všechny ty drinky vypadají jinak, že se servírují jinak. Všem vymýšlí originální názvy. A to ještě dotáhly v Super panda cirkusu, kde máš k tomu drinku ještě i povídání. A tam taky mají t nabídku o dost menší. A tak jsem to vyfotila, že se mi líbí to prostředí v tom baru a takový ten jeho ethos, ta image, atmosféra, taky to, jak to vnímají ostatní lidi ten podnik, že prostě prestiž, nebo tak nějak. Ne jenom kvůli tomu, že je to nejvyhlášenější bar v Brně. Ale že prostě tam mají určitou atmosféru určitý prostředí. A to třeba nemá moc podniků, že by se snažili o nějakou konkrétní atmosféru. Že prostě jsou to takové ty „nálévárny čtvrté cenové“ nebo je to jako jo bar, ale nemají takové to něco svoje. Co třeba tento bar má. Takže asi taky pro to. A co tento obrázek? Tak to ti řeknu přesně. To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila. Protože jsem neměla, co dělat, tak jsem si vyfotila jídlo na Instagram. A to je veškerá motivace, co v tom byla. Ale teď si vzpomínám, že to jídlo bylo moc dobré. Takže bych si ho klidně dala 95
znovu. A taky tam to je vidět, protože na tu fotku nikdo nereagoval. Že prostě, když něco vyfotím, tak prostě jenom tak jako z nudy, že to asi nikoho moc nezajímá. Ale když je za tím nějaká myšlenka, tak si myslím, že to lidi zajímá. A co třeba tento dort? Tak toto je focené na smuteční hostině. A vím, že je to Schwarzwaldský dort. A je to reference na jednu hru, na jeden video portál, kde se tento dort objevuje. " Ta hra se jmenuje Portal a je to reference na meme The cake is a lie. Poprvé jsem ho s matkou upekla, a od té doby jsem zjistila, že je hrozně dobrý, a právě proto jsem si ho dala i tady. Ale tento moc dobrý nebyl, my pečeme lepší. A tato fotka, vznikla s jakým cílem? Ano, to je přesně to, co jsem říkala, když něco vyfotím, když něco uvařím, a jsem na to pyšná. A bylo to v době, kdy jsem ještě bydlela doma, takže zkušenost s vařením ještě malá. A tak jsem si řekla, že si to vyfotím na důkaz toho, že jsem schopná si něco uvařit a nezajít hlady, a že nějak jako uživím. I když mi nebude vařit maminka. A ještě tato? To jsem z nás měla na té akci v parku strašnou radost. Jako že jsme si donesli tolik super jídla, a jako že každý donesl něco. Že tam byly ty muffiny, šneci, pak nějaké oříšky. Já jsem třeba donesla ty třešně. Že to byla taková vyvážená strava. To jsem měla radost, že se to tak pěkně sešlo. A že to vypadá pěkně. A že jsme jako venku, že je léto. A že se neučíme a tak. Jako že dobrá akce to byla.
96
Rozhovor 4 Jak vnímáš jídlo? Jaký je tvůj vztah k němu? Jídlo mně baví, chutná. Nemůžu bez něj být. Pokud se ráno nenasnídám, tak jsem do půlhodiny mrtvá. A je to zábava. Když můžu vařit a mám čas, tak jsem spokojená. A úplně největší sranda to je, když třeba přijdou kamarádi a vařím i pro ně a je toho víc. Protože většinou jim chutná. A vybíráš si suroviny podle kvality? Hraje kvalita jídla pro tebe roli? Kvalita jídla jo. Teď jsem byla nadšená z toho, že jsem objevila v Brně konečně řezníka, u kterého to voní. A který má přes 90% masa ve svých výrobcích, jako šunka a spol. Takže hraje to pro mně roli. Ty předpokládám, ráda dobře jíš? Ano. A snažíš se jako poznávat jídlo? A vzdělat se v tomto směru? Částečně ano. Ale není to absolutně můj koníček. Spíš se snažím, tak jako používat ty kvalitní suroviny. Zdravé jídlo, Dobré recepty, zařadit do toho domácího vaření. Jako když matka vaří dětem. Ne, že by to byl trend nebo extra velký koníček. A vzpomeneš si, kdy jsi začala fotit jídlo? A proč? Moje první fotka jídla byla na střední škole. Já mám vystudovanou uměleckou průmyslovku. A jedním z úkolů bylo focení jídla. Takové to zátiší s chlebem, se solí a džbánem vody. To byla nuda. Tom mně jako nějak nezajímalo. A pak jsem začala jídlo fotit po tom, co sestra si založila blog o jídle, začala publikovat recepty. Ona si nechtěla psát recepty do knížky, tak si je psala na internet. Tak jsem jí pomáhala, dělal jsem jí fotky, aby je měla lepší. Aby to nevypadalo, tak jak když to fotí amatér. Pak jsem si založila vlastní blog. A tam jsem dávala recepty, co jsem vyzkoušela a nafotila. Měli jsme tehdy úžasný privát s takovou mramorovou linkou. To byly ty začátky. A jaká byla tvoje první fotka s jídlem na Twitteru? Myslím, že to byla ta cibatta se sušenými rajčaty, sýrem a žampióny.
97
A za jakých okolností ta fotka vznikla? Bylo to boží. Fakt se mi to povedlo. Navíc jsem měla tehdy nový foťák-kompakt, se kterým jsem strašně ráda fotila. A bylo to pro mého přítele jídlo nachystané a na Zelném trhu se mi povedlo koupit perfektní žampiony a měla jsem od mamky sušené rajčata, domácí, co si děláme. A od kamaráda sýr, dost dobrý, tak jsem vytvořila svoji vlastní variaci na něco. Což taky moc často nedělám, protože já na rozdíl od ostatních vařím ráda podle kuchařek. Takže tahle fotka vznikla tak, že jsem se chtěla pochlubit, jak se mi to povedlo. A ty fotíš tedy jídlo doma? Většinou ano, ale teď tam mám v poslední době dvě fotky, co jsou z restaurace. No restaurace. Ze stravovacího zařízení. Tady dolů od domu mládeže jak jsou Mňamky naší mamky. Což je pro nás taková jako kultovní záležitost, protože tam jsme chodily, ještě když byla v mezírce a chodíme tam i teď. Tak to jsem sdílela. Třeba se o tom někdo doslechne a přijde tam někdo další. A pak jsem fotila ještě v Prašádu ze Zlína. Tam jsem byla celkem nadšená, že za docela slušné peníze. Jsem dostala spoustu zeleniny a nebylo to plné Eček. A bylo to prostě fajn. Takže, když fotíš to jídlo, tak tam hraje roli i to, jestli je to zdravé? Jo, hraje, jestli mi to vyhovuje. Jestli já jsem s tím jídlem spokojená. A to znamená, jestli je i zdravé. Ale je pravda, že některé fotky jsou třeba obrovský tác plný grilovaných žeber. To se do té kategorie zdravé úplně nehodí, ale pro mě je důležitý ten pocit. Mám radost, je to spojené s tím, že jsem tam byla s přáteli a že jsme se dobře najedli. To je zase druhý směr. A když sdílíš ty fotky, je pro tebe důležitější ta chuť nebo vzhled toho jídla? U fotky kyselice, byla důležitá ta chuť. Protože ona nikdy nebude vypadat přitažlivě. Ale jinak jo, vzhled je pro mě důležitý. Třeba na současném bytě Toho jídla tolik nefotím. Protože je tam tma, nebo tam není vhodné prostředí, kde je možné ho pěkně naaranžovat a vyfotit. Takže těch fotek ubývá. Jídla teda přibývá, to rozhodně. To zas jako ne, že bych nevařila, ale nejsou podmínky. Takže pro tebe je důležitý ten vizuální aspekt? Ano. Obdivuju holky, které třeba mají ty blogy o jídle. A jsou na hodně vysoké úrovni. Mají tam i ty ubrousečky a příbory a naaranžované. To se mi líbí, ale to nikdy nebudu mít, protože to nejsem ochotná do toho investovat více času a práce.
98
Jaký přístroj používáš k focení. Ten, který je po ruce. Teď třeba používám, co máme tablet. Tak používám tablet, protože je rychlý, a můžu sdílet. To sdílení je jednoduší. Ale když dělám nějaké komplikovanější jídlo, na kterém i fakt záleží, tak to si vytáhnu zrcadlovku. A fotím to s tím, protože to má lepší objektiv a je tam víc možností nastavení a všeho a vypadá to profesionálně. A když nemám po ruce ani jedno ani druhé, tak mám ještě compakt, který je taky docela šikovný. Telefon nepoužívám, já mám starší model. Takže tam si můžu nechat jenom zdát o tom, jako fotit jídlo. A ještě k tomu, proč to dávám na Twitter. Ono to má i informační roli, protože jsem daleko od rodičů, daleko od ségry, která je v Praze. A Tímto způsobem si dáváme vědět, co jsem vařila, a sestra to tak taky tak má. Ona teď dělá státnice a musí se učit. Tak toho moc nezveřejňuje, tak nějak se popichujeme. Takto jsem se dnes najela, jo? Takže je to pro tebe i forma komunikace s ostatními? Ano, je to tak. A ty máš jako i svůj blog, kde máš taky několik fotek, jak ten „funguje“? Tak tam si odkládám recepty. Ale on teď moc nefunguje. Prostě taková ta klasická blogová nemoc. Není čas, tak první, co odepíšeš je blog a přednost má reálný život. Takže na to není tolik času, ale používám to místo knížky s recepty. Takže jsem si tam psala recepty, které jsem vyzkoušela a nějaké poznámky. Typu našla jsem to takto na internetu, ale nebylo mi to srozumitelné. Musela jsem si to ještě nějak poupravit. Nesedělo to, chtělo to podrobněji. Začínala jsem tehdy vařit sama. Takže jsem si říkala. Dej spařit brokolici. Jak? Co to znamená? Pro příští generace: Spařit brokolici znamená 5minut ve vroucí vodě, osolené, aby to nezešedlo přecedit. Nazdar. Takto nějak jsem tam s tím tam pracovala. Přesně kvůli takovým poznámkách v kuchařkám, které předpokládají nějakou úroveň, kterou nemáš. Pokud tě matka vyloženě netýrá, a neříká: Pojď, půjdeš dneska se mnou vařit. Takto se dělá jíška, takto se musí udělat toto. Nebo nakrájej cibuli nadrobno. Jak je to nejlepší? Mám tam nákres. Náhodou velice kvalitní.
99
A ty vlastně jako taky foodblogerka, myslíš si, že by sdílení fotek jídla mohlo někoho přivést k psaní foodblogu? Já myslím, že jo. Já vlastně jsem případem toho, že pozitivní odezva vybudí k psaní blogu. A je to příklad i té mé sestry, která psala dřív než já. A já jsem se toho pak chytla a nevím, jestli jsem natolik inspirativní, na to aby se toho chytil další člověk. Nicméně s kamarády když viděli, že publikuju fotku jídla. Tak mi třeba poslali na oplátku taky fotku. Hele, byl jsem dneska někde, toto jsem jedl. Dívej se, jak se to hýbe. A sleduješ jako i ostatní lidi, kteří sdílejí fotky jídla? Jo sleduju. To zas jako spíš se držím toho užšího okruhu. Ne, že bych úplně neznámé lidi sledovala. Ale jeden z nich je Kanaďan, Kevin. To je týpek, který má svůj foodblog, už vídal dvě knížky strašně zajímavá osobnost. Taky začal vařit, protože to neuměl. Jemu je se to Closet cooking. Jako záchodové vaření, jako že všechno co uvaří, hodí do záchodu, už to tak není, dávno. Má úžasné fotky jídla, perfektní recepty, tak toho sleduju. Jinak tady na české scéně je těch lidí spousta. Spíš si musíš vybrat, někoho, kdo je ti blízký, abys netrpěl. A neříkal si, to bych nechtěla jednou sníst. To se ani neinspiruješ, a říkáš si. Hmm…. A odkazuješ při sdílení fotek taky na ten svůj blog? Tím, že mám na Twittrovém profilu daný odkaz na svůj blog, tak kdo chce, si to může vyhledat. Občas tam stihnu dát i copyright. Ale teď v poslední době ne, protože to umřelo pomalu. Není kdy, ale když se mi zadaří, tak přes léto budu mít trochu víc času, tak tam chci doplnit recepty, které jsem objevila, nebo, které mně baví. Tak se to trošku probere. Jinak myslíš si, že by těmi fotkami na Twitteru dal propagovat blog? Jo, Myslím si, že jo. Neměl by to být problém. Některé fotky nejsou vůbec špatné. Tak to řeknu, když se mi chce, mám na to to prostředí, tak se mi povede udělat i dobré fotky, které na to jídlo nalákají. Ale když se mi podíváš na Twitter, tak je to spíš o tom zážitku o té emoci týkající se toho jídla. Jako super extra kvalita. Ono to funguje i jako deník. Ta fotka toho jídla mi připomene, ten den. Co jsme zrovna dělali. A jaké to bylo.
100
A jak vznikla tato fotka? A tak, to bylo v Prašádu. Ta vznikla tak, že šlo všechno ten den velmi špatně. Fakt to byl mizerný den. Totálně mizerný den už od rána. Z Brna zpoždění čtvrt hodiny na dálnici. Pan primář už nebyl v ordinaci. Takže to bylo s doktory a ujel mi autobus zas ze Zlína do Brna. Tak jsem se naštvala. A začala řešit takové ty základní věci. Mám hlad. Kam teď? A tak jsem se byla zeptat v knihovně, protože knihovníci, jsou tam docela prima. A holky mi doporučili Prašád, že se tam dá dobře najíst. A funguje to na podobném konceptu jako Country life v Praze, kde mají jídla nachystaná v konvektomatech a gastronádobách, a ty si jenom vybíráš to, co chceš a kolik toho chceš. A na konci se to zváží, a ty zaplatíš jen za to, co sníš. Že víš, kolik toho sníš, tak tolik toho máš. A měli to úplně perfektní. A právě, jak měli úplně perfektní to, že měli plněné žampiony a rýži a k tomu poprvé v životě jsem smoothie. Jsem to před tím nikdy neměla, nevěděla jsem, co to je. Tak jsem se potřebovala podělit o tento zážitek. Když jsem všechny ostatní bombardovala zprávami, jak je ten den na houby. Tak aby viděli, že se to v lepší obrací. Takže jako Prašád je dobrý. A jak vznikla tato fotka toho barevného dortu, co jsi tím sledovala? To jsem chtěla vyjádřit, že moje maminka je nejlepší na celém světě. To je tady, to pekla ona doma ten dort. Ona moc nepeče, a úplně jí to nebaví, ale věděla, že chci k narozeninám dort. A upekla tady ten úžasný barevný skvost. Tak jsem se chtěla podělit o tu radost, a je to dobré. A taky trochu rýpnout do kamarádů. Protože oni byly v Brně a já doma, takže oni měli jen tu fotku, a já i tu chuť. A co je třeba tady v těch dózách? Ano to jsou oříšky v čokoládě, ovocné karamely, lentilky. To byl dárek od mojí ségry k narozeninám. Já jsem si přála kořenky k narozeninám. A ona je taková kreativní. Tak ne že by mi dala prázdné kořenky, nebo kořenky s kořením, tak mi do toho nasypala ty mlsky a mně se to strašně líbilo barevně, jak to bylo nakombinované. Tak mám nový pokojíček. Tak mám tam bílé podlahy, bílé stropy, tak se tam dobře fotí. Tak jsem stvořila tady tuto řadu. Těch fotek vznikla snad stovka. Z nich jsem pak tři a jednu z nich jsem dala i na Twitter trošku jako pocta kreativitě mé sestry. A zároveň jako: pěkná fotka vážení! Troško taková touho po uznání Fakt se ti to povedlo. Líbí se nám to. To je taky občas jenda z motivací. Jak se tomu říká akceptace- potřeba být akceptován. 101
A tady vidím nějaké ovoce? Co stojí za touto fotkou? Za tím stojí dva dny zvracení. Dva dne nechuti k jídlu, kdy jsem dva dny nejedla. A potom jsem říkala, že bych si dala měsíček jablka. Tak to mi nachystal přítel snídani se slovy: Měsíček jablka je málo, musíš začít jíst. Tak jsem twítovala, že už zase jím. Že se vstřebávám. Že to není na kremaci. Že to bude lepší. A možná je to tam i napsané, že to chystal Přítel. Takže taková pocta, že mi udělal snídani úžasnou. Že je na mně tak hodný a milý, a že mi udělal snídani ovocnou a že to vypadá strašně hezky. A jak vznikla fotka „vývar o síle jedné slepice?“ Jo, za tím je příběh. To je fotka s příběhem. Ona sice nevypadá tak strašně, to je focené právě tím tabletem, co byl nejrychleji po ruce. A to jsem usoudila, že ovoce nestačí, v době, kdy jsem byla nemocná. A tak jsem volala mamce, jak dělá svůj slepičí vývar. To jsem se k vývaru ještě nedostala. A ona říkala, vezmeš jednu slepici. Vrazíš jí do hrnce. Postupovala dál a dál. A máme malý hrnec, to jsem zjistila až po tom. Takže ten vývar to byla fakt síla té slepice zredukovaná do trošky vody. A domácí nudličky od mého dědečka, to dělá sám ty nudle. A spousta dobré zeleniny. Byl to můj první vývar slepičí. Silný teda jak hrom. A taky to byl můj první vývar a řízený z postele. Vždy jsem volala, dej tam ještě… Nezapomněl jsi na…. Ztlum oheň… přidej! Takový dálkově řízený vývar. A jaký mají význam tady tyto čokolády? Jo, čokolády. Maminka měla letos kulaté narozeniny. A oni si s kolegy dávají něco k jídlu. Někdo třeba objedná chlebíčky. A tak. A mamka říkala, že už ji chlebíčky úplně nebaví, takže jsme koupili čokolády. Takže jsme podle chuti vybrali různé druhy. Tak jme potom s taťkou nad tím tak seděli, a že mi z toho nic mít nebudeme. Tak jsme si udělali alespoň mozaiku na parketách. To byl takový záznam čokolády, kterou jsme nikdy neochutnaly. Takže to byl jako projev touhy po té „nedostupné“ čokoládě? Ano absolutní a nezřízené. Představ si, že máš 30 tabulek čokolády a nesmíš. Ostnatý drát kolem a nesmíš. Takže to byl výkon. I taťka vydržel, který u toho byl nejdéle. A nesežal. Protože ta fotka vznikla někdy docela dávno, a mamka měla narozeniny teprve nedávno. A zároveň to funguje jako připomínka, artefakt té situace.
102
A to je určitě ta kyselice, kterou jsi zmiňovala? Ano to je ta kyselice. Chuť byla perfektní. Já ji vařím docela často. Ale nejradši ji dělám, když máme kysané zelí od přítelovy babičky. Ona dělá výborné zelí doma. Takže když přijede Tomáš od babičky a doveze tu zavařovačku zelí, tak já dělám kyselici. A proč jsi to na ten Twitter dala? Jaký je za tím příběh? Vaříš doma často kyselici ve dvanáct v noci? To je součást toho příběhu. Je to netradiční doba na vaření a bylo to v neděli, když Tomáš, vytáhl to zelí. A já jsem říkala, já mám ještě klobásky od Černostského. To je jeden řezník u nás. To je prostě bůh, to je modla moje. A já jsem měla klobásky od Černotského, zelí od babičky, Jako co s tím uděláme, Kyselici. Je jedno, že je půl dvanácté v noci. Černotský je fakt super, proto mi tady v Brně trvalo tak dlouho najít řezníka. V supermarketu kupovat maso, to je fakt zvěrstvo. To není maso, to je hmota. Já u řezníka jako i vyžaduju, aby ten personál měl nějaké znalosti o tom mase, a dokázal mi poradit. A chci se spolehnout na to, že mi řezník poradí dobře. Ne že mi řekne, to je v pohodě, to tam dejte a pak člověk čeká čtyři hodiny na nic. Nebo se mi to stává, když přijdu z práce, kde máme dlouhé směny, a končím v deset a přijdu o půl dvanácté. A mám hlad a vařím. A co je toto za zeleninu? Jo ta zelenina. To mně strašně baví. To mně naučila mamka. Je to tam hlavně kvůli těm barvám. Bylo to na podzim. A bylo hodně dýní. Měli jsme doma plantáž dýní. Tak jsem si navezla do Brna Hokaidó. Řepu jsme tahali, tak jsem měla i domácí řepu. A rajčata domácí. Spousta dobré zeleniny. Tak jsem si říkala, že to zapaču. A jinak já si i v Brně něco vypěstuju, letos mám poprvé balkón na bytě, tak si vypěstuju spoustu bylinek. A doma už mi zelená česnek, tak si ho zasadím. A česnek to je taky moje oblíbené téma, jezdíš se třeba podívat na slavnosti česneku do Buchlovic? Jezdím. Loni jsem vynechala, ale jinak jsem byla každý rok. Nikdy nezapomenu na česnekový čistič mozků. To je ďábelský elixír. To ti vyčistí mozek dokonale. On říkají, že je to něco léčivého, že je tam česnek. Tak je to zdravé. Ale je tam také alkohol, silný. Neřku-li přímo slivovice. To bylo asi poprvé, kdy jsem si venku dávala kalíšek.
103
A jak vznikl obrázek těchto housek? Housky. Dostala jsem na vánoce snídaňovou kuchařku od Florentiniy Já mám Floentinu ráda. Je tam recept. Já pečivo moc nejím. Chleba si peču doma, domácí. A Tak jsem říkala, změnu by to chtělo. A měla jsem naložené okurky, taky nový recept. Tak jsem si říkala, že si k tomu dám houstičky, kaiserky. A povedly se, byly pěkné a sestru to tak navnadilo. Pošli mi recept, taky budu péct, takže tak.
104
Rozhovor 5 Tak začneme u jídla. Máš ráda jídlo, dobré jídlo? Miluju dobré jídlo. Vybíráš si dobré jídlo třeba ve foodie shopech? Sem tam. Ale zvládám i z běžných potravin v obchodech. I když jdu do normálního obchodu, tak se tam snažím vybrat jako ty lepší potraviny. Do těch speciálních, které teď jsou, jako food market, nebo jak se jmenují. Tam taky občas zajdu, ale nechodím tam pořád a primárně. Vystačím si s normálním obchodem, kam chodí mainstream. Vzpomeneš si, kdy jsi začala fotit jídlo? A proč? Tak to už je nějaký pátek. A pravděpodobně to bylo nějaké jídlo, které jsem udělala a pravděpodobně se mi to strašně líbilo. Tak jsem si říkala, že se s tím musím pochlubit. To bylo pravděpodobně ještě na facebooku, protože ten jsem měla dřív než Twitter. Ale sdílíš fotky jídla primárně na Twitteru? Ano. Jaké zařízení používáš, při focení? Většinou používám telefon. A když je to něco většího, tak klidně šáhnu i po foťáku, když ho mám právě po ruce. A proč právě telefon? Protože je po ruce. A protože z něj jde potom nejlépe nahrát tu fotku na sociální sítě. Přeci jen z toho foťáku to musím nahrát do počítače, a nahrávat teprve z něj. Zatím co telefon mám pořád při ruce. Internet mám na něm také. Připojená jsem také pořád. A klidně dvěma kliky vložím na internet a mám vše vyřešeno. A máš nějaký důvod, proč to dáváš na Twitter, a ne na Facebook, kde máš přeci jen víc přátel? Žádný speciální asi nemám. Možná, že na Twitter dávám věci… Ne, že by byl Twitter anonymní, ale … Dávám to na Twitter, protože k tomu mám jako, ještě nějaký komentář, který nepotřebuju,
105
aby viděli všichni na Facebooku. Jakože vím, že na Twitteru se ti k tobě všichni, kteří chtěli, ale přibližně vím, kdo mně sleduje. A prostě k tomu přidávám ještě specifické komentáře na Twitteru. Sleduješ i další lidi, kteří sdílejí fotky jídla na Twitteru nebo jiných sítích? Primárně ne. Občas vím, že někdo tam dá nějakou fotku jídla, ale nesleduju ty lidi za účelem toho, že chci vidět, co si fotí za jídlo. Sleduješ třeba stránky, které se zabývají jídlem? Ne, to ne. Jako chodím na jejich stránky, ale nesleduju je primárně s tím, že by mi od nich chodily nějaké pravidelné Twitter zprávy. Facebookové posty a tak. Jakože pro inspiraci si tam občas zajdu, ale neodebírám to pravidelně. Když si takto fotíš to jídlo, rozlišuješ i místo, kde fotíš? V restauracích se snažím fotit jídlo minimálně. Pořád si uvědomuji, že při jedné konferenci jsem fotila jídlo, a že jsem to sdílela na internetu. Ale snažím se to dělat opravdu málo. Snažím se fotit, hlavně vlastní výtvory, které udělám. A většinou hlavně doma. A když fotíš, to jídlo, je pro tebe důležitější, Jak to jídlo vypadá, nebo jak chutná? Tak obojí. Jako, když to jídlo, chutná opravdu dobře, ale vypadá opravdu nevzhledně, tak se to snažím nefotit. Musí to mít obojí, musí alespoň trochu dobře. A chutnat to musí taky božsky. Taková kombinace obojího. Umíš si představit, že bys na základě pozitivní odezvy od followerů založila blog o jídle? Takový trošku zvráceným způsobem nad tím s jedním známým přemýšlím, jako on chce, abych pro něj něco málo psala o jídle. Takže uvidíme. Dokážeš si pak taky představit, že bys sdílela libovolnou formou fotky jídla, i kdyby nefungovaly sociální sítě? Možná, pravděpodobně asi emailem. Protože mám pár známých, kteří nemají sociální sítě, tak jim to občas pošlu. A to posíláš svoje fotky, cos sama vyfotila, uvařila, napekla? Ano, přesně tak.
106
Při jaké příležitosti, jsi vyfotila, tento cheesecake? To má strašně krásný příběh, jak jsem právě v Anglii. A moje domácí přinesla jednoho dne podobný cheesecake z Obchodu, a ona řekla něco ve smyslu: Pokud toto uděláš, tak jsi prostě bůh. A já říkám: Hmm, tak můžu to zkusit, ale nevím. Dva dny na to, jsem to zkusila a dopadlo to dobře, že to chutnalo skoro lépe než ten originální. Jí to chutnalo, mně to chutnalo. Tak jsem si říkala, že se s tím pochlubím. A jak vznikal ten francouzský quiche? To bylo takové vtipné. Protože mám kamaráda, který se jmenuje [Kiš]. A on mně naučil dělat ten quiche. A úplně jsem si říkala, že to zkusím. A mělo to být vtipné v tom, že jak jsme tady, protože já jsem Češka, dále je tu jedna Slovenka. Dále jsme tu měli spolubydlícího, který je Australan, a navíc jsme v Anglii. Tak jsem si říkala, že to bude taková, jako vtipná multikulturní věc. Tady je pak dále fotka cupcaků? Tak to byla Cupcake party, co jsme měli v Práci. A se spolupracovnicí milujeme přípravu cupcaků, muffinů a podobných věcí. Tak jsme si říkali, že před tím, než odletím, si uděláme takový večírek a pozveme na to pár lidí, a tak jsme udělali hromadu muffinů, a tak se nám to povedlo, a bylo to strašně dobré. Tak jsem chtěla pozvat ty lidi, aby přišli, ukázat, jaké dobroty jsme udělaly. Dále mně zaujala ta fotka, těch dvou sušenek. To je věc, která není moje. To jsem se viděla po strašně dlouhé době s kamarádkou. A dala mi to, po vánocích, jako k vánocům. Protože jsme se před tím neviděly. A prostě chutnalo to tak strašně dobře, že jsem si od ní vydupala recept. A měla jsem potřebu říct všem, jak je to dobré. To jsi taky pekla? Zrovna toto ne. Vidíš, mám tu občas nějaké výjimky. A jak vznikla fotka toho sendviče? To jsem se byla podívat v Be Fresh. A to je vlastně druhý tweet z Be Fresh, protože ten první který jsem měla. Byl tak dobrý, že jsem ho prostě snědla, ani jsem si ho nevyfotila. A tou fotkou jsem chtěla pomoct lidem z Be Fresh Jako sdílet o nich, že jsou fakt dobří, Protože je znám osobně. A tak jsem jim chtěla udělat skrytou reklamu. 107
Tady jsou nějaké perníky ve tvaru hashtagu, jak to vzniklo? To jsme připravovali konferenci a já jsem zajišťovala catering. Zajišťovala jsem prostě osobní catering. A při té příležitosti jsem si říkala, že to bude velmi originální, když upeču hashtag. Tak to sis jako pekla a při tom udělala „reklamu“ na konferenci? Přesně tak. A jak vznikaly, ty „želvičky“? To jsem dostala, protože miluju želvy. A od kamarádky jsem dostala formičku na želvičky. A tak jsem si říkala, že je zkusím upéct. Už ani nevím, z jakého to bylo těsta. Linecké to rozhodně není. A bylo to velmi vtipné. Ony upečené vypadaly daleko hůře, než to těsto. Ony se totiž, tak jako vtipně smrsknou a jsou prostě ploché. A to jsem chtěla vyfotit, protože želvy fakt miluji. A při jaké příležitosti vznikla fotka, toho cupcaku s nápisem? To byl cupcake z knihovny, ještě když jsem pracovala v knihovně. A tam jsem si taky ujížděla, že jsem si občas něco upekla, když jsem se nudila a přinesla jsem to do knihovny pro čtenáře a pro kolegy. A myslím si, že jsem u sebe měla potravinářské barvivo. A říkala jsem si, že když už jdu do té knihovny, tak že udělám něco originálního, co ty lidi zaujme. A opravdu to milovaly. Pak je tady ještě jeden cupcake samostatně? Ten má určitě za sebou nějaký příběh. Ty, jo. To už je strašně dávno. Vůbec už ani nevím, k jaké příležitosti to bylo udělané, ale že byl strašně dobrý. Byl hodně čokoládový s takovým smetanovým krémem. Ale nějakou větší hloubku to nemá. Prostě se mi jednou po dlouhé době doma povedlo fakt krásně nazdobit ten cupcake. Protože mám pocit, že mi to nikdy nejde. A jak vznikla fotka třeba tady těch hroznů? To je opět v knihovně, když jsem měla potřebu přinést něco do knihovny nějakou dobrotu. Tak jsem to chtěla dát vědět lidem, kteří zrovna nejsou v knihovně. Ale možná by se do té knihovny vypravily, ale pořád nemají nějaké pořádné lákadlo.
108
A jak vznikla ještě tato fotka s tou bonboniérou? Vzniklo to tak, přesně, jak to tam píšu. Že jsem někomu s něčím v knihovně pomohla. A když jsem přišla znovu do knihovny. Mezi tím tam byla kamarádka. Tak mi předávala toto, že to tam pro mě zůstalo. Tak to tak pro mě byl takový pocit uspokojení, že když někomu pomůžeš, tak se ti to vrátí jakýmkoliv způsobem, a toto je jeden z těch viditelných způsobů. Bylo to takové jako poděkování, protože se s tím člověkem už asi nesetkám. A on se o tom poděkování asi ani nedozví. Ale mám takový dobrý pocit, že on to může zjistit, že já mu děkuju. Nakonec se ještě zeptám na tu první fotku jídla, kterou tady máš, a jak vznikla? To bude pravděpodobně jeden z mých prvních cheesecaků, a přemýšlím, kde je to focené. Ale vypadá to, že je to focené možná i v knihovně, pod stolem na papíře. A je ten cheesecake něčím zajímavý? Pravděpodobně je to jeden z prvních cheesecaků přinesených do knihovny.
109
Rozhovor 6 Začnu tak lehce. Máš ráda jídlo? Mám. Ráda jím a ráda vařím. A vybíráš si i suroviny, když vaříš, ab to bylo něco lepšího? Určitě. A zajdeš si občas i na farmářské trhy? Ano, zajdu si někdy i na farmářské trhy. Třeba na konci léta mám takovou potřeb zachovat tu vůni. Omamnou vůni, čerstvé zeleniny na zimu. Vždy na trhu ve Zlíně nakoupím Hromadu zeleniny a udělám takovou, jak jsem si vymyslela dokonalý vlastní recept na tokovou, já tomu říkám zimní zelenina- rajčata, papriky, cibule. A to je úplný obřad, protože té zeleniny já nakrájím asi 20kg. A to všechno zpracuju. A pak jdu v zimě, otevřu tu zavařenou zeleninu, a voní mi to tam tím trhem. To je pro mě hodně podstatné. Ten přenos toho léta do zimy, tímto způsobem. Takže takový mám vztah k surovinám. A vzpomeneš si, kdy jsi jídlo začala fotit? Počkej, to je docela… To je docela těžká otázka. Jako systematicky asi nejspíš až s chytrými telefony. Když se dalo začít fotit telefony. Ne s chytrými, ale prostě s mobily vybavenými fotoaparátem. Ale samozřejmě už dřív jsem fotila. Třeba vánoční tabuli, nebo dort, když byl nějaký pěkný upečený. Vlastně, když jsem začala fotit, někdy v těch 20 letech. Tak jsem občas fotila i nějaké to jídlo. Třeba i v restauraci, pokud to bylo něco exotického. Sdílela jsi ty fotky nějak? To se ještě nedalo. Respektive, prohlížela jsi ty fotky s někým? Ano, ano. Do alb, Samozřejmě, Nebo jak se dřív všechno dělalo v papírové formě. Tak člověk přijel, udělal si album. Takže i tam bylo zastoupené, i to jídlo, jako součást života, jako součást výletu, jako součást oslav.
110
V současnosti tedy používáš k focení telefon? Telefon, i foťák. Ale popravdě řečeno víc telefon. Ale s důrazem na to, že fotím ráda, tak i telefon mám s dobrou výbavou fotografickou, takž se snažím, aby ty fotky nebyly jen dokumentární, ale aby měli i trochu hodnotu ne výtvarnou. Ale aby měly určitou kvalitu. Aby to mělo dostatek pixelů. Aby to mělo slušné světlo. Dort si vynesu na zahradu, dám ho do trávy, aby měl přirozené světlo, aby měl kolem sebe hezké pozadí. Ty jsi říkala, že používáš jak fotoaparát, tak telefon. Proč ten telefon? Protože je vždy po ruce, telefon skoro neopouštím. Z důvodu toho, že člověk vzhledem k rodinné situaci musí být trochu dosažitelný. Takže ten telefon mám vždy. Foťák, tedy, když na to přijde, Tak mám taky skoro vždy u sebe, a to i když je to takový klacek, zrcadlovka. Takže, přece jenom, jsou fotoaparáty, které mají už i připojení na Wi-Fi a můžeš s nimi přímo spolupracovat se sítí. A možnost sdílet jednodušeji. Telefon, je na to naopak zaměřený, tam jsi na síti, i tím, že telefonuješ. Natož tedy, když jsi připojený k internetu, kdy připojený i ve větší míře. Kdežto ten fotoaparát, tam je vždy nějaký ten prostředník, že s tím musíš do počítače. Ale jsou i takové fotoaparáty, ale takový já nemám. A když použiješ ten fotoaparát, tak tam hraje roli kvalita výsledné fotografie? Určitě. Já si dávám na focení záležet. Vždy se snažím, aby byla dobrá kompozice. Aby bylo slušné světlo, proto nosím ty dorty do zahrady, aby bylo neutrální pozadí, aby na fotce nebyly odlesky. Mně je líto, že jsem ztratila mobil, co jsem měla. Nebo spíš, že jsem nepřenesla fotky, měla jsem pěkné fotky, co jsem fotila v létě jídlo tak jenom do SMS zpráv, jako přílohu. Hele, co vařím. A to byly hezké fotky pod přirozeným světlem, i kompozičně. Říkala jsem si, že některé vypadaly jako fakt publikovatelně. To nebyly jen dokumentární, a na tu úroveň si taky hledím. Takže, ty dáváš některé fotky na Facebook. Proč právě na něj? Tak Facebook, je síť, která je tak nějak mezi mými kamarády tak nějak nejpopulárnější. Je to prostě, na které najdu nejvíce ze svých přátel. Tím nemyslím přátel virtuálních, ale fyzických. My jsme to zkoušeli ještě s Google+. A ten se moc neosvědčil. O twitteru nemám moc představu. LinkedIn je v podstatě spíš profesní věc. Tak ten Facebook, tak nějak z toho vychází nejlépe.
111
A máš mezi přáteli i lidi, kteří sdílejí, nebo sleduješ stránky, zaměřené na jídlo? Mám. Stránku sýrařskou, O výrobě sýra. A třeba takový Apetit, například? To ne. Moje jediná stránky na facebooku týkající se jídla je ta výroba sýra. Já mám jako obecně málo stránek nelidských, institucionálních, které sleduju. Já na facebooku komunikuji jenom s lidmi, které znám. A výjimka je vlastně jen tato výroba sýru. A když fotíš jídlo, je pro tebe důležité, jak to jídlo vypadá, nebo spíš jaké je, jestli je dobré? Já fotím jídla, dobrá, povedená, která jsou… Která vypadají sama o sobě hezky. Hrachovou kaši nefotím. Ale když to jídlo vypadá hezky. Nebo nemusí vypadat tak moc hezky, zase je velmi dobré, tak i to třeba někdy vyfotím. Ale většinou fotím jídla, která jsou jak dobrá, tak hezká. A ty fotíš i v restauracích, nebo jen doma? Převážně fotím doma, ale občas si střihnu, nějakou restauraci. Ale ten poměr je asi 80% doma, a 20% v restauracích. Dokážeš si představit, že bys sdílela fotky i mimo sociální sítě? Ano, Ano, já mám několik projektů, kdy bych chtěla uvést něco do tištěné formy. Ale to jsou takové ty jako „vyzvednout sako z čistírny.“ Prostě nejdřív se musí vyřešit spousta věcí, a pak se můžou vymýšlet takové věci. Ano. Při jaké příležitosti a proč jsi zde publikovala tuto fotku? Tato fotka vznikla doma těsně před příchodem mých přátel na tradiční vánoční mejdan, kdy byly všechny chlebíčky ještě v plném počtu. Kromě drobných defraudací od mého muže. Jsou ještě
klasicky
uspořádané,
aby
bylo
vidět.
Kolik
jich
je,
jaké
jsou
krásné.
A v podstatě letos mi přišly už reakce od lidí, kteří na ten večírek šly, že se těší na ty chlebíčky, byla tam zpětná vazba. A jaký byl účel, toho, že jsi to publikovala? No pochlubit se. Takové krásné chlebíčky.
112
Tady je jedna fotka z poměrně nedávné doby s mazanci? Ano, někteří mí přátelé mi říkali, že to vypadá jak ženská ňadra, že už chybí jen dvě velké rozinky uprostřed. To mělo takovou jako funkci, že se zahajují velikonoce. Pro zahájení svátků a pak zase ukázat, jaké jsou to pěkné mazance. „To jsme Hospodyňky.“ Ten komentář je jasný. A jaký příběh je za touto fotku? Za touto fotkou je vlastně to, přesně, jak to tam píšu. Honzo, těš se. To bylo v předvečer synových narozenin. Tak už jsem věděla, že na ten Facebook chodí, tak aby věděl, co ho čeká, jaká dobrota. A ostatně, jaké jsou pěkné ty roládky. To bylo tak v pozadí. Jak vznikla tato fotka? To byla taková, jako pohlednice. K tomu donesli ten cukřík Val Di Fassa. Když člověk viděl, ten cukřík, tak celá ta kompozice sloužila, jako pozdrav z Dolomit. Bombardino. To jednak moc dobře vypadalo, a taky bylo velmi dobré. A ještě s tím cukříkem, ten tam byl velmi důležitý. A co obsahuje tato fotka? To je takový jako obřad. Já každý rok doma peču perníčky. Perníčky z množství, které se rovná asi… Kolik to může být kilo… To mám, skoro tři kila těsta. Představ si tři kila perníkového těsta, které ještě nabude. Toho je prostě velká krabice. To se peče celé odpoledne, peču to s kamarádkou. Je nutno to zalévat, samozřejmě. Je potřeba nějaký nápoj, aby to člověk vydržel. A je to skutečně, že to dělám 1. prosince. Protože ty perníčky se poměrně dlouho zdobí, takže abych to stihla do toho mejdanu a do vánoc, tam musím začít už toho prvního. Takže peču prvního, ale začínám s tím už o měsíc dříve, kdy se musí zadělat základní těsto. Protože třeba už staří perníkáři zakládali těsto, když se jim narodila dcera, a o její svatbě se z toho pekly perníky. Protože směs mouky a medu, což je ten základ. Surovina je to vzdorná i atomové energii. Vydrží nekonečně dlouho. Ten základ se musí udělat zkrátka v předstihu. Tak alespoň měsíčním. Takže to je začátek listopadu. A co je za tímto dortem? Za tímto dortem je příběh ten, že to jsem si mohla tento dort dovolit vynést ven, protože bylo jaro. Dát ho na trávník, abych měla hezké světlo. Za tím je příběh, že jsem si dala záležet na estetice věci. Meduňka, moje vlastní, ty lístečky. Je v tom trošku pochlubení se, ale i taková jako chuť komponovat jednoduché barvy, bílá červená, hnědá, zelená. Nic jiného tam není.
113
A co je tady? A tohle, to jsme domů přinesli se synem chleba. Syn se na ten chléb podíval. A začal se hrozně smát, a říkal, že v tom vidí obraz ďábla. Takže, to byla taková jako ironie, jako byl ten toast s panenkou Marii. Tak nás napadlo, že chleba s ďáblem, to je hrozně dobrá věc, tak jsme ho takto ve společné poťouchlosti prezentovali. A co jste tím chtěly zachytit, ten obraz nebo ten neobvyklý výjev na chlebové kůrce? Přesně. To jsme si dělali legraci z toho, jak lidé dokáží vidět něco, co ostatním nedává nějaký valný smysl. Tak za tím hledají něco další. My vidíme upečenou topinku, on za tím vidí obraz panny Marie. Člověk vidí chleba, ale při troše fantazie by v tom mohl vidět obraz ďábla. A když bude ještě trošku víc paranoidní, tak když ten chleba sní, tak se stane, něco strašného. Co můžeme vidět tady? Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort. A to já tak často nedělám. Ale šla jsem na oslavu narozenin našeho diabetického kamaráda, který rozhodně má rád všechno sladké, ale už nemůže. Tak jsem si říkala, udělám slaný dort. Upekla jsem takový buchtový korpus. Upekla jsem takový houskový korpus do normální dortové formy a plnila jsem to, jak praví, všechny ty receptury. Prostě pomazánka, ta, ona. Popravdě řečeno bylo to hrozně syté. Museli se z toho dělat děsně tenké plátky. Ale dobré to bylo a vypadá to hodně jako dort. Takže to je jako dárek, jako radost z dárku. A od té doby jsem ho už nepekla. Asi je to pracné? Ani ne. Ty slané pomazánky jsou takové tužší. Máš to většinou na bázi nějakého tvarohu, takže ty hubičky z toho jdou krásně. A ty kornoutky ze salámu uděláš v taky rychle. Kdežto, to co pečeš sladké s krémem, tak nikdy nevíš, jak ti ten krém vyjde, jak ti klesne, kdy se rozpustí. Prostě s tím budeš mít nějaký problém. Ovoce pouští šťávu. Strašná práce. A takové ty dorty, jako se chlubí některé mé kamarádky, které taky pečou domácí dorty, jejich jediná přednost je to, že se snaží vypadat, jako něco jiného, za pomoci nějakých cukrářských hmot. Není to k jídlu. Takové dorty já nepeču. Je to sice hezké, ale kolik se tam musí dát téměř nejedlých surovin. To musí být hrozné. Já když peču dort, jako byl tamten. Tak to bylo těsto, nějaké plnění, Ovoce, šlehačka. A žádné fondány, to mi nesmí do domu. To je hnusné.
114
A co tento dort? A to je ze svatby- A to je zrovna takový dort, jak je potažený, nějakou hmotou, cukrové perličky. Nebyl špatný, ale samozřejmě líbilo se mi to, jako výtvarné dílko. Pěkné barvy. A teď, jak všichni dbají na to, aby šaty šly ke kytce. Kytka šla ke stolu. A stůl šel k ubrouskům. A ubrousky šly ke družičkám. A ti se rozvedly za rok, Ale všechno jim to pěkně barevně harmonovalo. Manželství stvrzeno tímto dortem již neexistuje.
115
Rozhovor 7 Máš ráda jídlo? Ano, Ale hodně si vybírám, co. Není to tak, že bych měla ráda vše. Jsem vybíravá. A Máš ráda kvalitní jídlo? Ano, mám ráda, kvalitní jídlo, poctivé, a hlavně domácí. Vybíráš si, co si koupíš, a kde si to koupíš? Ano. Takže asi chodíš na farmářské trhy? Tady jich je určitě dost. Ano, když jsou farmářské trhy, tak jsem tam pečená, vařená. A záleží ti té kvalitě těch surovin? Záleží mi na kvalitě, ale někdy nejsem ochotná jíst za určitou hranici, co se týče financí. A sleduješ třeba i nějaké foodblogy, nebo nějaké stránky, na facebooku, týkající se jídla? Ne. Já sleduji spíš časopisy o vaření. No foodblogy, já celkově, co se týče internetu, nejsem tam často. Takže proto spíš časopisy. Teď jsem si předplatila konečně Apetit. A hodně knížky o vaření. A snažíš se o jídle, taky něco dozvědět? Ano, určitě. A ty jsi ale taky vegetariánka? Ano, ještě mně to nepustilo. Ale ty si docela dost fotíš jídlo? Ano, ale je to jen abych mamce ukázala, co jsme si navařili. Ale nějak moc to nezveřejňuju. Ale dáváš to na Facebook. Ale velmi málo. Co jsem dávala naposledy, tak to jsem si dělala domácí Müsli, a to bylo v troubě.
116
Když už si fotíš jídlo, je pro tebe rozhodující, chuť, nebo to, jak to vypadá? Jak to vypadá. Vím, mamka nemůže vědět, jak to chutná, a já jí ukážu, co můj drahý zase vytvořil. Jakou dobrotu. Takže to pěkně naaranžujeme, vyfotíme a záviď. A dokážeš si představit, že by sis do budoucna založila foodblog? Ne. A co používáš při focení? Telefon. Protože nemám foťák. Záleží na dostupných prostředcích, tak jedině telefon. Ale zase je rozdíl, kterým telefonem, když je to iPhone, tak to vypadá pěkně. Ale když je to ten pracovní Samsung, tak to vypadá hrozně ty fotky. Jak třeba vznikla tato fotka? To bylo v restauraci, v Berlíně. A mně tam upoutalo venku na Menu. Oni tam měli sedm druhů vegetariánských hamburgerů. A já jsem tam musela jít. Prostě jsem musela jít někam, kde mají sedm vegetariánských hamburgerů. A co tě vedlo k tomu si to vyfotit? Tady, když jíš, a dáš si hamburger tak všechny vypadají stejně. A nemyslím si, že by vypadaly dobře. A tady celkově i ta kultura toho podniku, jak to přinesly, jak to bylo naservírované. A chutnalo to neuvěřitelně. Á jsem si vzala i pár vizitek z té restaurace. A když někdo jede do Berlína, tak mu dám tu vizitku. Protože se to oplatí. Jaký je příběh tady za tím koláčem? Když jsem pracovala v Bratislavě, tak vedle byla kavárna a tamní obsluha mi ho jednou přinesla, že nebude dávat jeden koláč do chladničky, a že ho mám sníst. A z toho koláče se stal můj oblíbený. Nebyl moc sladký, ale dobrý. A co má vyjadřovat tato fotka? Obžerství. Bylo hezky, šli jsme do nějakého města na procházku. A narazili jsme na příjemnou restauraci. A většinou, když si dáš Jacket Potato, tak je fakt maličký. A mně tam donesli obří brambor. A i ten hamburger byl fakt dobrý. A prostě je to tak, že když svítí slunce, tak jdeme ven, kde se dobře najíme. 117
Co je na této fotce? Tak toto je třeba z restaurace, tady v Praze. Když někdo přijede do Prahy, tak tam ho vezmeme, protože tam Vaří neuvěřitelně. A vaří sezóně. Využívají třeba, když je chřest. Tak co je v sezóně, tak z toho mají sestavenou nabídku. Využívají sezónní věci a obměňují takto i menu. A to se mi líbí. A vyfotila jsem si to, protože jsem nic podobného životě nejedla. To jsou nějaké bramborové nočky, ale v takové podobě jsem je nikdy neviděla. A ten špenát byl excelentní, a na tom cibule. A to bylo celé. Vypadalo to skvěle a chutnalo to ještě líp. A je to jako taková vizitka pro tu restauraci. Kde a jak vznikla tato fotka? To je z dovolené tato fotka. To je asi dominikánská republika. A to jsem nevěřila, že nějaké ovoce může tak nechutně vypadat. Ale mamce to velmi chutnalo. Ono to mému oku vůbec nelahodí, upřímně. Ne všechno, co dobře chutná, musí i dobře vypadat. To je takový zářivý příklad. A jak vznikla třeba tato fotka? Takto já si představuji pohodu, klid a volný čas. Kniha, káva a salátek. A hlavně v létě, a když jsi na vzduchu. Ono to tak jako vyjadřuje, to, co mám ráda. Salátek krásně barevný. Káva, víc mléka, než kávy. Co stojí za vznikem této fotky? To jsme s maminkou měli konečně den volna pro sebe a nechtěli jsme jíst něco, co by nám nechutnalo. A objevila jsem na internetu, že kousek od nás je restaurace, která vaší podle elementů a zdravě. A tam ti při každém jídle ještě, na co je to jídlo dobré. Respektive, co je v tom jídle. Třeba když máš problémy se žaludkem, tak co máš v tom jídle a na co je to prospěšné. Jako, že v čem ti to jídlo složením pomáhá. A to jsi měl jídlo, a celou stránku o tom, ke čtení. A bylo to výborné, a vegetariánské, celý ten lístek. A chtěla jsem tím zachytit, jako to, co člověk normálně nejí, a ukázat, že se toho nemusí bát. A nemusí se bát jít do něčeho nového. Co je potom na této fotce? To prostě dovolená. Ten desert nebyl moc dobrý. Mělo to být Tiramisu, ale nám se líbilo, že tou cukrovou polevou, nebo jak se to jmenuje, bylo napsané to Kuba. A že závisí i na člověku, který ti to jídlo servíruje, a jak ti to podá. A prostě Kuba. A to jsi všude viděl jenom takové ty prefabrikované suvenýry, Naráz dostaneš na talíři. Napsané Kuba. To tě tak jako potěší. 118
Co je pak na této fotce? Tak to jsem musela zveřejnit. Ono to sice nevypadá nějak skvěle, ale to bylo umělecké dílo, chutnalo to výborně. A pak to, já tady mám pár kamarádek, které velmi často čtou blogy a některé i píšou, ale hlavně se zapojují do debat. A když já udělám něco takové trochu jiné, jakože zdravější, tak je to takový důkaz toho, že to jde a není to nereálné udělat něco, so není smažené, nebo prostě chápeš. Takže dá se jako udělat i něco zdravějšího. Co je obsahem této fotky? To jsem dostala novou pánev vhodnou i do trouby, a toto je fritata. To nejdřív děláš na ohni, a potom to dáš pod gril. Proto potřebuješ pánev do trouby. Tak jsem se chtěla pochlubit, že mám novou pánev, a celkově i ta fritata se mi konečně nepřipálila. Jako je trochu chycená, ale většinou mi po povrchu úplně shořela. A to bylo zase určené kámoškám, jako že jsem dostala na vánoce pánev. A to takovou, jako jsem chtěla, a že můžu jim ukázat, jak vypadá fritata. Protože nevěděli, co to je. A je to z kuchařky Shrek. Co můžeme vidět tady? To je to müsli, co jsem doma pekla. Chystala jsem se to péct už velmi dlouho. A když jsem byla doma, tak konečně jsem si nakoupila vločky, oříšky. A večer se mi nechtělo číst, a tak jsem se rozhodla, že si upeču müsli, protože je to taky takový důkaz místo slibů, že si to doma upeču. A jsou výborné. A jaký je příběh této fotky? O jsem pekla tento koláč na vánoce rodičům, jako vánoční dárek. To jsem měla hroznou chuť na sladké. A toto je takový jednoduchý koláč. To prostě jenom zamícháš, vyleješ a dáš péct. A je velmi dobrý. A toto je prostě moje dětství. Maminka tento koláč dělala nejčastěji. A nám hodně chutnal. A chtěla jsem Mamince a bratrovi ukázat, vy ho nemáte, ale já ho mám. A taky jsem chtěl ukázat, že nejsem tak neschopná, že i když neumím vařit, tak alespoň peču. A co je ještě toto? To jsme byly s kamarádem na kávě, respektive na obědě. A hodně jsme se bavili nad tím, že já jsem měla tu velkou limonádu a on měl tu maličkou. A přitom on je o hodně větší než já, a kdo nás oba zná, tak pochopí, ale i tak to hezky vypadá, malý a velký kamarád. A navíc jsou opravdu dobré ty limonády, domácí. 119
Já většinou, co tam dávám fotky, tak to je zachycení toho momentu. Potom, když se na tu fotku podívám, tak se mi vybaví ten pocit, jak jsem se cítila, s kým jsem byla, tak se to znovu objeví ty chvilky, kdy to bylo focené. Proto já to dávám i na ten Facebook, abych to nemusela v telefonu hledat. Já dávám na Facebook to, je the Best. A ještě jedna na konec. Co je na této fotce? To by poslední den na dovolené. A jeden mladý muž nám tam namíchal něco speciálního, jenom pro nás. A bylo to dobré, moc dobré. A to opravdu dobré. Ale to bylo zrovna v době, kdy jsme čekali na zpožděné letadlo. Takže člověk je nachystaný na dolet. A oni řeknou, ještě ne. A toto je taková vzpomínka na to, jak se tam k nám chovali. A ten barman, který to míchal, když viděl, že už máme skoro dopito, tak už míchal další. A už nám nesli další.
120
