MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

Úroveň maximálních výkonů horolezců v závislosti na rozdílných specifických podmínkách bezpečnosti lezení

DISERTAČNÍ PRÁCE

Vedoucí disertační práce:

Doc. PhDr. Blahoslav Komeštík, CSc.

Vypracoval:

Mgr. David Chaloupský

Prohlašuji, že jsem tuto disertační práci vypracoval samostatně a na základě literatury uvedené v seznamu. Brno, 2008

…………………… David Chaloupský

Rád bych poděkoval všem, kteří mi svými radami pomohli k vypracování této práce. Zejména bych chtěl poděkovat Doc. PhDr. Blahoslavu Komeštíkovi, CSc. za odborné vedení a Doc. PhDr. Janu Neumanovi, CSc. za cenné praktické rady a kritické připomínky. Děkuji Mgr. Soně Boštíkové, PaedDr. Oto Loukovi CSc. a Ing. Alešovi Morávkovi za expertní posudky. Děkuji všem lezcům, kteří mi poskytli data o své lezecké kariéře. Velmi si cením vstřícného přístupu učitelů Fakulty sportovních studií MU Brno, se kterými jsem se během svého studia setkal, k studentům doktorandského studia.

Obsah OBSAH........................................................................................................................................ - 4 I. ÚVOD ............................................................................................................................................1 II. SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ.................................................................................................4 II.1. HOROLEZECTVÍ A JEHO DISCIPLÍNY .............................................................................................4 II.2. SPORTOVNÍ LEZENÍ (POJEM – DEFINICE)......................................................................................9 II.3. PÍSKOVCOVÉ LEZENÍ (POJEM – DEFINICE)..................................................................................12 II.4. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SPORTOVNÍ VÝKON LEZCE NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH .........................................................................................................................................19 II.5. HODNOCENÍ SPORTOVNÍHO VÝKONU V HOROLEZECTVÍ ..............................................................22 II.5.1. LEZECKÝ STYL........................................................................................................................22 II.5.2. OBTÍŽNOST CEST A KLASIFIKACE VÝSTUPŮ .............................................................................25 II.6. PSYCHIKA A HOROLEZECKÝ VÝKON (RIZIKO, STRACH) ...............................................................32 III. VĚDECKÉ OTÁZKY .................................................................................................................37 IV. CÍL, ÚKOLY A HYPOTÉZY PRÁCE .......................................................................................38 IV.1. CÍL PRÁCE ...............................................................................................................................38 IV.2. ÚKOLY PRÁCE .........................................................................................................................38 IV.2.1. METODOLOGICKÉ ÚKOLY ......................................................................................................38 IV.2.2. VÝZKUMNÉ ÚKOLY ................................................................................................................38 IV.3. HYPOTÉZY PRÁCE....................................................................................................................38 V. METODOLOGIE VÝZKUMU.....................................................................................................40 V.1. METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP .......................................................................................................40 V.2. STRATEGIE VÝZKUMU (VÝZKUMNÝ PLÁN A SITUACE) ................................................................40 V.3. DŮKAZY HYPOTÉZ.....................................................................................................................43 V.4. VÝZKUMNÝ SOUBOR .................................................................................................................43 V.5. VÝZKUMNÉ METODY..................................................................................................................44 V.6. PRŮBĚH VÝZKUMU ....................................................................................................................48 V.7. ANALÝZA DAT ...........................................................................................................................49 VI. VÝSLEDKY...............................................................................................................................51 VI.1. OVĚŘENÍ VÝCHOZÍ VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY V ZÁKLADNÍM VÝBĚRU ..............................................51 VI.1.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH .................................................................................................................51 VI.1.2. VSTUPNÍ OVĚŘENÍ VÝCHOZÍ HYPOTÉZY V ZÁKLADNÍM SOUBORU ............................................56 VI.1.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRO OVĚŘENÍ HYPOTÉZY V ZÁKLADNÍM SOUBORU ............................................59 VI.2. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH1........................................................................................59

VI.2.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH .................................................................................................................59 VI.2.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH1 VE VÝBĚRECH MUŽI, ŽENY ....................................61 VI.2.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY K PRACOVNÍ HYPOTÉZE PH1 ..........................................................................64 VI.3. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH2........................................................................................64 VI.3.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ .................................................................................64 VI.3.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH2 VE VÝBĚRECH PODLE DOBY LEZENÍ .......................65 VI.3.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH2 ..............................................................................70 VI.4. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH3........................................................................................70 VI.4.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ ...........................................................................71 VI.4.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH3 VE VÝBĚRECH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ ................72 VI.4.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH3 ..............................................................................77 VI.5. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH4........................................................................................77 VI.5.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH ..........77 VI.5.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH4 VE VÝBĚRECH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH ................................................................................................79 VI.5.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH4 ..............................................................................84 VI.6. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH5........................................................................................84 VI.6.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY ROZDÍLU (SC – P) U MUŽŮ A ŽEN (DIVERGENTNÍ SKUPINY).............84 VI.6.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH5 U DIVERGENTNÍCH SKUPIN (MUŽI A ŽENY) .............87 VI.6.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH5 ..............................................................................89 VI.7. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH6........................................................................................90 VI.7.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY LEZOUCÍ NEJDELŠÍ A NEJKRATŠÍ DOBU (DIVERGENTNÍ SKUPINY) ...................................................................................................................90 VI.7.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH 6 U DIVERGENTNÍCH SKUPIN (SKUPINA LEZOUCÍ NEJDELŠÍ A NEJKRATŠÍ DOBU)...........................................................................................................92 VI.7.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH6 ..............................................................................94 VI.8. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH7 .......................................................................................95 VI.8.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY LEZOUCÍ NEJČASTĚJI A NEJMÉNĚ ČASTO (DIVERGENTNÍ SKUPINY)........................................................................................................95 VI.8.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH7 U DIVERGENTNÍCH SKUPIN (SKUPINA LEZOUCÍ NEJČASTĚJI A NEJMÉNĚ ČASTO)........................................................................................................97 VI.8.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH7 ..............................................................................99 VI.9. OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH8......................................................................................100 VI.9.1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY S NEJNIŽŠÍ A NEJVYŠŠÍ ÚROVNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (DIVERGENTNÍ SKUPINY)...................................100 VI.9.2. DÍLČÍ OVĚŘENÍ PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH8 U DIVERGENTNÍCH SKUPIN (SKUPINA S NEJNIŽŠÍ A NEJVYŠŠÍ ÚROVNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH) ...........................................101 VI.9.3. DÍLČÍ ZÁVĚRY PRACOVNÍ HYPOTÉZY PH8 ............................................................................104 VII. DISKUSE ...............................................................................................................................106 VII.1. KOMPARACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A LITERÁRNÍCH PRAMENŮ ...............................................106 VII.2. DISKUSE S VÝSLEDKY VÝZKUMU ...........................................................................................108 VII.3. METODOLOGICKÉ PROBLÉMY REALIZACE VÝZKUMU..............................................................110 VIII. ZÁVĚRY ...............................................................................................................................112

VIII.1. ZÁVĚRY VÝZKUMU ...............................................................................................................112 VIII.2. PŘÍNOS PRO TEORII A VÝZKUM .............................................................................................113 VIII.3. PŘÍNOS PRO PRAXI ..............................................................................................................114 IX. SOUHRN.................................................................................................................................115 X. SEZNAMY ...............................................................................................................................116 X.1. LITERATURA ...........................................................................................................................116 X.2. SEZNAM OBRÁZKŮ..................................................................................................................123 X.3. SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................125 X.3. SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................125 XI. PŘÍLOHY ................................................................................................................................132 XI.1. AUTOŘI EXPERTNÍCH POSUDKŮ..............................................................................................132 XI.2. ANKETNÍ LIST ........................................................................................................................134 XI.3. PRIMÁRNÍ DATA .....................................................................................................................136

I. Úvod Podnět ke zpracování tématu vzešel z našeho dlouhodobého vztahu k horolezectví a aktivního provozování tohoto sportu. Horolezectví patří mezi sporty rizikové a my bychom rádi naším výzkumem přinesli poznatky, které mohou přispět k vyšší bezpečnosti horolezců. Horolezectví je sportovní oblast, v níž se každý může realizovat podle svého. Lze ji rozdělit na celou řadu disciplín, které se od sebe výrazně odlišují. Na jedné straně si lze představit bouldering (lezení bez lana, většinou těsně nad zemí s možností bezpečného seskoku), na druhé pak lezení ve velehorách. Mezi těmito dvěma zcela odlišnými disciplínami jsou i disciplíny, které si jsou mnohem více podobné a odlišují se pouze specifickými podmínkami, které je vymezují. V našem výzkumu se zabýváme lezením sportovních cest a lezením na pískovcových

skalách,

které

se

odlišují

zejména

rozdílnými

bezpečnostními

podmínkami. Bezpečnostní podmínky ovlivňuje několik faktorů. Sportovní cesty jsou charakteristické velmi dobrým fixním jištěním. Případný pád lezce je krátký a relativně bezpečný do spolehlivého fixního jištění. Lezení na sportovních cestách lze proto považovat disciplínu, kde je míra rizika malá. Lezení na pískovci se řídí pravidly pískovcového lezení. Český horolezecký svaz (2005). Pokud jsou v cestě fixní jistící kruhy, jejich vzdálenost od sebe je podstatně větší než na sportovních cestách. Další postupové jištění si zakládá lezec sám a smí k tomu použít pouze smyčky. Pád na pískovcových skalách bývá proto často dlouhý, vlastní postupová jištění nemusí vydržet a proto je míra rizika při lezení na pískovci vyšší. S vyšší mírou rizika přímo souvisí strach z možného pádu a případných následků. Jak se jedinec s rizikem a strachem vyrovná závisí na jeho psychické odolnosti a ochotě riskovat, tj. motivaci potlačit riziko. Horolezectví je sportem se vším všudy a tak lezci často i nevědomky soutěží a porovnávají své výkony. Pro lezce k tomu slouží klasifikační stupnice obtížnosti a styl přelezu. Existují různé klasifikační stupnice, které jsou ale porovnatelné. Posuzování obtížnosti cesty pouze podle číselné hodnoty některé z klasifikačních stupnic může vést, zejména u méně zkušených horolezců, k problémům při výběru lezeckého cíle. Je 1

potřeba si uvědomit, že špatný odhad vlastních schopností a charakteru cesty může mít i fatální následky. To platí zejména pro specifické podmínky bezpečnosti pískovcového lezení. Častá konfrontace tradičního pískovcového lezení, které je fenoménem především Čech a Německa, s moderním směrem lezení sportovních cest dala vzniknout úvahám o možnostech porovnání výkonů lezců v těchto dvou disciplínách. Klasifikace obtížnosti lezení je uváděna v různých stupnicích, které jsou odlišné pro sportovní lezení a pro lezení pískovcové. Jednotlivé klasifikační stupnice se liší i geografickým rozšířením. Pro jejich porovnání slouží převodní tabulky. Cílem práce je prokázat závislost výkonu na specifických podmínkách bezpečnosti lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách. Pokud se potvrdí naše hypotézy, mohly by výsledky naší práce usnadnit lezcům výběr cest na pískovcových skalách a pomoci jim uvědomit si faktory, které je nutné brát v úvahu. Pokud lezci pochopí, že cílem lezení není pouze číselná hodnota obtížnosti přelezu, budou schopni snáze překonat i fakt o specifických podmínkách pískovcového lezení, které jim ve většině případů nedovolí lezení stejných stupňů obtížnosti jako na sportovních cestách. Tím bychom rádi přispěli k bezpečnosti lezení na pískovcových skalách. Z rešerší literárních zdrojů jsme zjistili, že v České Republice se tímto tématem nikdo vědecky nezabýval. Pomineme-li neformální rozhovory horolezců a diskusní příspěvky na Internetu, podobné téma práce můžeme najít jen v práci Zozuláka (2005), která má název „Výkonnost vrcholových a výkonnostních lezců na sportovních a pískovcových cestách“. Jedná se o bakalářskou práci, která nám sloužila i jako část předvýzkumu (vedoucí práce Chaloupský). Autor zde porovnával výkony úzké skupiny špičkových českých lezců na sportovních cestách a pískovcových skalách. V závěrech práce uvádí rozdíl ve výkonech lezců na sportovních cestách a pískovcových skalách v závislosti především na větší vzdálenosti mezi jištěním, což chápeme jako závislost na míře rizika. V současném výzkumu, který se odehrává v oblasti horolezectví se setkáváme s různými tématy a zaměřením. Nejvíce zastoupení má historický, biomedicínský a sociologický přístup. Populární jsou témata zabývající se bezpečností, záchranou,

2

prevencí a nápravou zranění. Celá řada prací se věnuje sportovnímu tréninku. Výzkum se věnuje vztahu horolezectví k přírodnímu prostředí, právu, ekonomice a marketingu. To potvrzuje i analýza francouzských vědeckých prací z oblasti horolezectví, který provedli Corneloup, J., Bourdeau, P., Mao, P. (2006). Při rešerších v českých i zahraničních pramenech a databázích jsme nenarazili na shodné téma, které by se týkalo

porovnávání výkonnosti lezců ve specifických

podmínkách lezení sportovních cest a pískovcového lezení a proto považujeme naše téma za otevřené k výzkumu.

3

II. Současný stav poznatků II.1. Horolezectví a jeho disciplíny Horolezectví je sportovní odvětví s celou řadu disciplín, které se od sebe výrazně odlišují. Jednoduše definovat horolezectví se pokusil např. Dieška ve své Horolezecké encyklopedii (1989, s. 123) jako „... pohyb v horolezeckém terénu s pomocí rukou, obvykle lezením“. Procházka (1990, s. 7) ve své knize Horolezectví, která je u nás dosud nepřekonanou učebnicí, (kolektiv jiných autorů chystá novou rozsáhlou publikaci a učebnici horolezectví, která by měla vyjít v roce 2008), se dostává k souhrnné definici: „…horolezectví je pohybová činnost v terénu, kde v důsledku převládající vnější síly – gravitace – jsme vystaveni riziku zřícení, a kde proto musíme překonávat volním úsilím pud sebezáchovy.“ V Encyklopedii tělesné kultury, Demetrovič (1988, s. 197), najdeme podobnou definici horolezectví jako u Diešky. „Horolezectví je sportovní odvětví, jehož hlavní náplní je překonání skalních a ledovcových terénů lezením, tj. pomocí nohou a rukou.“ Neuman a kol. (2000, s. 140) definuje horolezectví a lezení jako „... pohybovou činnost ve stále se měnících podmínkách, kde lezec neustále překonává gravitaci i pocit strachu. Překonáváním překážek a těžkostí horolezec dosahuje svého cíle – vrcholu hory.“ Dodává však, že zdrojem radosti a uspokojení není jen zdolání vrcholu, ale i cesta samotná. Autor hovoří i o dřívějším pojmu horolezectví, které se postupem času rozčlenilo na disciplíny, které spolu více méně souvisí. Horolezectví je nutné vnímat jako nadřazený pojem pro jednotlivé horolezecké disciplíny. Stejně jako v atletice je patrný rozdíl např. mezi výškařem a koulařem, jsou podobné rozdíly i mezi horolezci podle toho, které disciplíně se věnují. Rozdělit horolezectví přesně na jednotlivé disciplíny se pokusilo více autorů. Dieška se Širlem (1984) rozdělili horolezecké disciplíny na výškové horolezectví, horolezectví v nevelehorském terénu, skotské ledové horolezectví a skialpinismus. Horolezectví v nevelehorském terénu dále dělí na nevelehorské skalní horolezectví,

4

pískovcové horolezectví, bouldering, skálolezení, závodění ve skále na čas a závodění ve skále na obtížnost. Horolezectví se však stále vyvíjí a dokonce vznikají i nové disciplíny. Procházka (1990) dělí horolezectví lezení v nevelehorském terénu – bouldering, skalní lezení, horolezecké závodění a dále pak na lezení ve středních velehorách, lezení ve vysokých velehorách a skialpinismus. Procházka zde, na rozdíl od Diešky se Širlem, již odděluje pojem lezení od horolezectví. V roce 1992 Glowacz a Pohl vydali knihu s názvem Volné lezení (v německém originálu Freiklettern), ve které je již patrný trend oddělování tradičního a sportovního horolezectví. Volné lezení autoři charakterizují jako lezení se sportovními, tj. i výkonnostními ambicemi. Na druhou stranu jsou si vědomi faktu, že „volné lezení je přírodní sport a právě to by mělo figurovat vedle sportovních ambicí.“ Stefan Glowacz byl vynikající lezec té doby, který udával směr dalším lezců a přispěl k opětovnému posunu ve vývoji horolezeckých disciplín. Neuman a kol. (2000) dělí horolezectví na lezení po umělých terénech a lezení v přírodě. Dále pak lezení po umělých terénech na sportovní lezení po umělých stěnách, bouldering na umělých stěnách, buildering – lezení po domech, bridging – lezení po mostech. Lezení v přírodě rozděluje na bouldering, sportovní lezení – nepískovcové a pískovcové, lezení v horách – neledovcové hory - nižší velehorské terény, ledovcové – střední velehory, nejvyšší velehory a ledové lezení. Současný stav horolezectví a jeho disciplíny popisují Vomáčko a Boštíková (2003). Autoři hledají rozdíl mezi horolezcem a lezcem. Lezec je podle nich člověk, který leze po umělých stěnách, budovách, skalkách atd. Horolezec se pohybuje v horském terénu (horách, velehorách), který je charakteristický delšími nástupy, více délkovým lezením, objektivním nebezpečím atd.

5

Obrázek 1 Současný stav horolezectví a jeho disciplíny dle Vomáčka a Boštíkové (2003)

Autoři se pokusili o zařazení jednotlivých disciplín do různých kategorií i mezikategorií. Dělí horolezectví na užité sportovní a tradiční. V další kategorizaci již však dochází k prolínání, přičemž jednotlivé disciplíny spadají do více kategorií. Chaloupský (2005) rozdělil horolezecké disciplíny na lezení na skalách, kam zařadil bouldering, sportovní lezení, pískovcové lezení, klasické lezení a lezení s umělými pomůckami. Dalšími disciplíny jsou pak mixové lezení, lezení v ledu, lezení v

6

horách a velehorách. Úmyslně byly vynechány disciplíny, které jsou kombinací dalších sportovních odvětví, jako je např. skialpinismus. Ze současných materiálů jsou Čechách nejvíce aktuální oficiální materiály Českého horolezeckého svazu, které slouží k výuce instruktorů horolezectví. Jejich autor Lienerth (2004) rozděluje horolezectví dle následujícího schématu.

Obrázek 2 Schematické členění horolezeckého sportu dle Lienertha (2004)

Autor dále přiznává, že pojmenovat a určit současné formy horolezectví je značně složité. Zejména pak u lidí, kteří se horolezectví věnují rekreačně, dochází k značnému prolínání těchto forem. V anglické literatuře se horolezectví označuje pojmem Mountaineering, např. Blackhaw (1970). Cox a Fulsaas (2003) jej dále člení na Alpine Climbing (Alpské lezení ve smyslu lezení v horách) a Rock Climbing (skalní lezení). Další autoři třídí horolezectví do jednotlivých disciplín. Traditional Climbing, Sport Climbing, Big Wall Climbing,

7

Artificial Climbing, Free Climbing, Free Solo Climbing, Bouldering. Např.: Blackhaw (1970), Turlough (1995), Hatting (1999), Creasy (2000), Long (2004) a další. Němečtí autoři používají pojem Bergsteigen pro horolezectví v horách a Klettern pro lezení na skalách, přičemž Kletttern je někdy používáno i při lezení skalních cest v horách. Např. Pause (1985). Dále používají pojmy Bergwandern pro vysokohorskou turistiku a klettersteigy (zajištěné cesty v horách), Felsklettern pro lezení na skalách, Eisklettern pro lezení v ledu a Skibergsteigen či Skitouring pro skialpinismus. Vedle těchto pojmů se vyskytují další členění. Freiklettern jako volné lezení, Spotklettern jako sportovní lezení či Sandsteinklettern, pískovcové lezení. Např.: Kauschka (1923), Unsworth (1977), Sturm (1979), Arnold (1990), Glowacz a Pohl (1992), Amstater (1996), Heinicke (2001), Winter (2004). Shrnutí Z výše uvedených citací je patrné, že se autoři často neshodují ve struktuře ani v zařazení a pojmenování jednotlivých disciplín.

8

II.2. Sportovní lezení (pojem – definice) V naší práci operujeme s klíčovými pojmy sportovní lezení a pískovcové lezení. Zařazení těchto pojmů do struktury horolezeckých disciplín není jednotné u všech autorů. Dieška (1989) uvádí v horolezecké encyklopedii pojem Sportklettern jako proud volného skalního nevelehorského horolezectví, který vznikl koncem 70. let v NSR. Poukazuje však na zjevnou nelogičnost názvu a to kolizi v názvu celku a jeho části. Winter (2004), který svou publikaci nazval přímo Sportovní lezení, myšlenku sportovního lezení definuje takto: „K pohybu vpřed mohou být použity pouze kamenné struktury přirozené skalní stěny nebo chyty a stupy umělé lezecké stěny.“ (str. 11) Neuman a kol. (2000) uvádí nejprve pojem sportovní lezení jako nadřazený pro nepískovcové lezení i pro pískovcové lezení. Pod pojmem nepískovcové lezení však hovoří i o sportovních cestách na skalách dosahujících nejvyšších stupňů obtížnosti. Vomáčko a Boštíková (2003) charakterizují sportovní lezení jako směr, při němž převládají fyzické problémy nad psychickými, a kdy jde především o lezení po vynýtovaných cestách. Vzdálenosti mezi těmito jistícími body jsou malé (max. 4 m). V případě pádu se nejedná o nijak dlouhé lety. Autoři ještě dodávají, že v současnosti tento způsob lezení umožňuje tuto aktivitu také méně psychicky odolným jedincům, čímž se stává velmi populárním. Long (2004) charakterizuje sportovní lezení jako typ lezení, který lze pokládat za bezpečný. Ve sportovním lezení je snaha odstranit riziko a dovolit tak lezci soustředit se pouze na technickou obtížnost. Nevyžaduje tolik odpovědnosti, protože trest za chybu je v porovnání s tradičním lezením většinou nízký.

9

4. jištění

3. jištění

2. jištění

1. jištění

Obrázek 3 Typický příklad jištění na sportovní cestě, upraveno dle Chaloupský (2007)

Příklad zajištění cesty: •

Fixní jištění nýty

•

Spolehlivost jištění vysoká

•

Vzdálenost mezi jistícími body do 2 metrů

•

Délka pádu max. 4 metry

1. jištění – vrtaná skoba – nýt 2. jištění – vrtaná skoba – nýt 3. jištění – vrtaná skoba – nýt 4. jištění – vrtaná skoba – nýt

10

Lienerth (2004) hovoří o sportovních formách horolezectví, kdy se jedná o oblast, která je zaměřena na maximální hodnotu vlastního sportovního výkonu, přesněji zejména jeho fyzickou stránku, s důrazem na co největší bezpečnost. Dále dělí sportovní lezení na dvě oblasti: Lezení na umělých stěnách, především v tréninkovém a závodním pojetí a na lezení na skalách. Lezení na umělých stěnách nespadá do oblasti našeho výzkumu, a proto se jím nebudeme více zaobírat. Sportovní lezení na skalách pak Lienerth dělí na bouldering, nepískovcové skalní lezení a pískovcové skalní lezení. V českých horolezeckých časopisech (Montana, Everest, Lidé a hory) se v článcích různých autorů pod pojmem sportovní lezení skrývá lezení po perfektně odjištěné skále, převážně vápenci. Jištění je tvořeno expanzivními nýty či vrtanými skobami tzv. borháky. Jištění je v takových vzdálenostech od sebe, aby se v případě pádu lezci nic nestalo a lezec proletěl vzduchem maximálně několik metrů. V anglicky mluvících zemích se ve stejném smyslu používá spojení sport climbing, např:: Richardson, A. (2001), Long (2004) a časopisy Rock and Ice, Climbing, Climber. V německy mluvících zemích pak používá spojení Sportklettern, Např.: Schmied a Schwainheim (2006), časopisy Bergsteiger, Climb!. Shodnost a platnost tohoto názvu lze doložit např. německým překladem knihy amerického autora J. Longa (1992) „Praxis Sportklettern“ z anglického originálu. Shrnutí Pojem sportovní lezení lze chápat ve dvou rovinách. Buď jako nadřazený pojem pro výkonnostně zaměřenou formu horolezectví, nebo jako jednu horolezeckou disciplínu. V naší práci chápeme pojem sportovní lezení právě jako jednu horolezeckou disciplínu, tak jak ji popisuje většina pramenů. Tato disciplína se provozuje na sportovních cestách. Sportovní cesta = velmi dobře zajištěná cesta, fixní jištění blízko u sebe, většinou nýty nebo borháky. Takto bylo sportovní lezení prezentováno a chápáno i našimi respondenty, kteří byli osloveni v našem výzkumu. Více viz. kapitola metodologie. V naší práci proto používáme jako klíčový pojem lezení sportovních cest

11

nebo lezení na sportovních cestách. Tím se záměrně vyhýbáme pojmu sportovní lezení, které lze právě chápat v různých rovinách. II.3. Pískovcové lezení (pojem – definice) Pískovcové lezení má v Čechách více než stoletou tradici, z níž se odvíjejí i jeho pravidla. Především způsoby zajištění cest vzbuzují u horolezců, kteří se s lezením na pískovcových skalách setkávají poprvé nebo zřídka, často strach. Články zahraničních lezců, kteří přijeli do Čech zdolávat pískovcové věže, dokládají působení specifických podmínek pískovcového lezení především na psychiku lezců. Např. Thesenga (2005) v americkém lezeckém časopisu Rock and Ice píše: „Zatímco zbytek lezeckého světa využívá technologie k tomu, aby se lezlo bezpečněji a aby se lezly těžší cesty, lezci tady obdivuhodně ustrnuli na etických pravidlech z dob železné opony.“ Dále popisuje zdejší lezení jako velice riskantní a vyžadující obrovské množství morálních sil. Podobně „vychvalujících“ článků můžeme nalézt v různých lezeckých časopisech nebo na internetu celou řadu. Protože se však jedná o osobní názory či zkušenosti více či méně odborné veřejnosti, lze je brát s určitou rezervou. Jiná situace ale nastává při studiu horolezeckého průvodce, který popisuje lezecké lokality celé Evropy. Atchinson (2002). Všechny české lezecké pískovcové terény zde mají uveden symbol „very scary“, což lze volně přeložit jako „velmi nebezpečné či stresující“. Autor popisuje pískovcové terény jako krajinově krásné, ale lezení tak strašidelné, že těžko naláká lezce, aby vážili dlouhou cestu za lezením do Čech. Svědčí to o nepochopení specifické krásy pískovcového lezení a možnosti získání neobyčejně silných prožitků při zlézání pískovcových věží. Tak jako známý americký psycholog Czikszentmihalyi (1996, s. 16) říká: „...není snadné žádné dobrodružství, které stojí za to...“, lze posuzovat specifika pískovcového lezení za něco, na co můžeme být hrdí a proč stojí zato uchovat tradiční pravidla a způsob lezení. Sýkora (2004) shrnul historii lezení v Polické pánvi, jedné z hlavních lezeckých oblastí ve své knize Pískaři, kde se věnuje fenoménu pískovcového lezení a kde již samotný název knihy napovídá o specifických podmínkách pískovcového lezení.

12

Dieška (1989) uvádí v horolezecké encyklopedii pojem pískovcové lezení jako lezení v charakteristickém pískovcovém terénu. Píše o něm jako o odborně samostatné sportovní horolezecké disciplíně ve smyslu detailně vypracovaných pravidel, zatím v ČSR a NDR. Pomineme-li zkratky názvů bývalých socialistických zemí, vymezil i geograficky oblast, ve které jsou skalní terény umožňující pískovcové horolezectví v pravém slova smyslu. Procházka (1990) se zmiňuje o samostatné disciplíně – lezení po pískovcových skalách, které již v roce 1865 vzniklo v Sasku a později se dostalo do Čech. Zdůrazňuje přísná pravidla zajišťující co nejmenší narušení skály umělými pomůckami (kruhy) a nutící lezce k volnému lezení, tj. k souměřitelnému sportovnímu výkonu podle klasifikace cesty, při němž jsou pro všechny zachovány stále stejné podmínky. Neuman a kol. (2000) dodává, že lezení a jištění na pískovcových terénech je velmi náročné na psychickou stránku lezců, vyžaduje speciální dovednosti v jištění a určitou technickou vyspělost lezců. Zmiňuje i různé cesty, které vyžadují odlišné lezecké techniky (komíny, spáry, stěny, lezení na tření). Vomáčko a Boštíková (2003) zahrnují pískovcové lezení pod nadřazený pojem tradiční způsob lezení, kdy je nutné sladit technickou, fyzickou a psychickou připravenost lezce, kdy mnohdy nejde ani o absolutní náročnost. Při tomto lezení musí lezec zakládat postupová jištění a dobře manipulovat s lezeckým materiálem. Dále pak popisují pískovcové skalní lezení jako tradiční disciplínu českých zemí a Saska, která vyžaduje značnou dávku odvahy a rozhodnosti. K jištění se používají masivní železné kruhy, které mají mezi sebou poměrně značné vzdálenosti, nezřídka i 15 metrů. Mezi kruhy se pro dojištění používají pouze smyčky.

13

Jištění

Obrázek 4 Typický příklad jištění na pískovcových skalách 1., upraveno dle Chaloupský (2007)

Příklad zajištění cesty: •

Vlastní jištění

•

Smyčka založená přes skalní hrot

•

Jištění celkem dobré

14

3. jištění

2. jištění

1. jištění

Obrázek 5 Typický příklad jištění na pískovcových skalách 2., upraveno dle Chaloupský (2007)

Příklad zajištění cesty: •

Vlastní jištění i fixní zajišťovací kruhy

•

Maximální délka pádu z pozice nad 1. kruhem přibližně 10 metrů

1. jištění – uzel ve spáře 2. jištění – kruh 3. jištění – kruh

15

Obrázek 6 Typický příklad jištění na pískovcových skalách 3., upraveno dle Chaloupský (2007)

Příklad zajištění cesty: •

Vlastní jištění

•

Na snímku není jištění vidět

•

Hrozí dlouhý pád, možná až na zem Pískovcové lezení se řídí Pravidly lezení

v pískovcových skalních oblastech

v Čechách, která jsou velmi podobná pravidlům lezení na pískovcových skalách v Sasku, které je kolébkou pískovcového lezení s více než stoletou historií. Postupem času se pravidla vyvinula a byla popsána v německých horolezeckých průvodcích např.: Heinicke (1981) i v českých metodických materiálech např.: Slouka (1987). Nejnovější

16

pravidla lezení na pískovcových skalách novelizoval Český horolezecký svaz (2007) a valná hromada ČHS je přijala. Tato pravidla jasně vymezují, jakým způsobem osazovat fixní jištění, v tomto případě kruhy. Více v kapitole Pravidla. Nesouhlasíme proto s tvrzením Vomáčka a Boštíkové (2003, s. 20). „V současné době se na pískovcových skalách používá k zajištění cest borháků, podle vzoru sportovních cest.“ Dalším

naším

argumentem

je

zpráva

Bezpečnostní

komise

Českého

horolezeckého svazu (2003) a její stanovisko k borhákům, které se objevují na pískovci. V ní se hovoří: „U borháků není jistota, že budou mít dostatečnou pevnost po opakovaných pádech.“ Na druhou stranu lze konstatovat, že v některých oblastech pískovcového lezení, především v Labském údolí, je skupina velmi dobrých sportovních lezců, kteří přenášejí techniku zajištění sportovních cest do své domovské pískovcové lezecké oblasti. Jimi vytvořené cesty jsou opatřeny jištěním, které se neslučuje s Pravidly lezení v pískovcových skalních oblastech v Čechách (2007). Tyto cesty jsou pak zdrojem polemik mezi zastánci tradičního způsobu jištění cest a zastánci tzv. moderního směru, kteří argumentují vysokou obtížností těchto cest a nemožností použití smyčkovací techniky k dojištění. Tento problém se týká především tolerance vrcholových komisí jednotlivých lezeckých oblastí. Zatímco vrcholová komise právě v Labském údolí tento směr u těžkých cest toleruje a můžeme tyto cesty najít i v horolezeckých průvodcích, např.: Černý a kol. (2001), v jiných tradičních oblastech nebyly takto zajištěné cesty uznány, a jištění bylo následně odstraněno. Asi nejlépe popsal pískovcové horolezectví ve své knize Horolezectví zblízka Dieška a Širl (1984, s. 225). „Abychom pochopili, proč se pískovcové horolezectví považuje za samostatnou horolezeckou disciplínu, musíme se seznámit s jeho zvláštnostmi a historií. Stěžejním specifikem pískovcového horolezectví jsou přísně a detailně vypracovaná pravidla lezení. Lze je shrnout do základních zásad, které uznávali už klasikové alpského lezení a které se v posledních letech uplatňují všude: lézt pouze vlastní silou, k jištění využívat jen přírodních útvarů, nenarušovat povrch skály. Jedinou povolenou výjimkou jsou tzv. kruhy – robustní skoby s kroužkem, které se natrvalo

17

vsazují do předem vyvrtaných děr v případech, je-li přírodní jištění nedostatečné. Důraz na čistotu volného lezení vyplývá i z nutnosti chránit měkký a křehký pískovec. Jako jistící pomůcky se používají smyčky z lan a popruhů různé délky a síly (2-12 mm i více), které se vkliňují do

skalních trhlin uzly anebo se vážou kolem hrotů a výčnělků.

Používání vklíněnců je zakázáno stejně jako magnézia na vysoušení rukou. Pískovcových terénů je po celém světě mnoho, avšak pískovcové horolezectví (pískařství) jako specifická horolezecká disciplína se váže pouze k několika oblastem na území

ČSSR,

NDR

a

Polska.

Historickým

centrem

jsou

Labské

pískovce

(Elbsandsteingebirge) zvané též Českosaské Švýcarsko, kde se tato disciplína zrodila a kde i dnes dosahuje největších úspěchů.“ Autoři opět zmiňují pravidla lezení na pískovci a částečně i způsoby jištění pomocí smyček. Zmiňují i zákaz používání vklíněnců. Vklíněnce jsou zajišťovací pomůcky, které se vkládají do spár, dutin, dírek a důlků bez poškozování skály a zpravidla bez kladiva. Růžička, Šilhan (1997). Vklíněnce lze rozdělit na jistítka s konstantním tvarem (čoky, hexentry, stopery, abalaky) a s tvarem resp. rozměrem proměnným (friendy, TCU a další). Jejich použití je zakázáno ve výše uvedených oblastech, námi chápanými jako terény pískovcového horolezectví. V jiných oblastech na světě se pojem pískovcové lezení nepoužívá a tyto zajišťovací prostředky jsou používány stejně jako na skalách tvořených jinou horninou. Příkladem mohou být třeba světoznámé v pískovci vytvořené skalní terény Coloradské plošiny v USA (Indian Creek Canyon, Castleton Tower, Canyonlans aj.), kde je ovšem pískovec mnohem tvrdší, a tak toto omezení není nutné. To samé platí i o zákazu magnézia – magnéziového prášku sloužícího k vysoušení zpocených rukou. Shrnutí V naší práci chápeme pojem pískovcové lezení právě jako jednu horolezeckou disciplínu. Tato disciplína se provozuje na pískovcových skalách v tradičních oblastech pískovcového lezení (Čechy, Sasko). Lezení na pískovci se řídí pravidly pískovcového lezení. Český horolezecký svaz (2007). Pokud jsou v cestě fixní jisticí kruhy,

jejich

vzdálenost od sebe je podstatně větší než na sportovních cestách. Další postupové jištění si zakládá lezec sám a smí k tomu použít pouze smyčky.

18

Takto bylo pískovcové lezení prezentováno a chápáno i našimi respondenty, kteří byli osloveni v našem výzkumu. Více viz. kapitola metodologie. II.4. Faktory ovlivňující sportovní výkon lezce na sportovních cestách a pískovcových skalách Choutka (1981) popsal sportovní výkon jako vnější projev, v němž se integrují mnohostranné (tělesné i duševní) schopnosti jedince. V Encyklopedii tělesné kultury Demetrovič (1988, s. 171) popsal sportovní výkon jako „... průběh a výsledek činnosti sportovce v daném sportovním odvětví, resp. disciplíně.“ Měkota a Cuberek (2007) ve struktuře sportovního výkonu uvádějí šest komponent: Kondici, techniku, psychiku, taktiku, vnější podmínky a celkové podmínky. To se dá aplikovat na všechna sportovní odvětví včetně horolezectví. Strukturu sportovního výkonu nebo faktory sportovní výkonnosti

v horolezectví

rozebrala opět řada autorů. Glowacz a Pohl (1999) rozdělili faktory do čtyř skupin: Kondice, technika, taktika a osobní psychologické aspekty. Winter (2004) přidává prostředí. Schmied a Schweinheim (1993) dělí faktory sportovního lezeckého výkonu na externí a interní. Mezi externí zařazují skálu, roční dobu a klimatické podmínky a mezi interní kondici a zdraví, technické a taktické dovednosti, mentální přípravu a motivaci. Podrobněji

se

faktorům

ovlivňujícím

lezecký

výkon

věnoval

Goddard

s Neumannem (1993). Pokud aplikujeme jejich faktory na sportovní cesty a zároveň na pískovcové skály, můžeme vypreparovat následující rozdíly: 1. Fyzické schopnosti (síla, vytrvalost, flexibilita, etc.) – stejné - jedná se vždy o jednoho lezce. 2. Podmínky prostředí (typ skály, jištění, počasí etc.) – různé - typ skály, jistící prostředky. Počasí dlouhodobě výkon neovlivní.

19

3. Koordinace a technika (koordinační schopnosti, technické dovednosti, etc.) – může být ovlivněna různými zkušenostmi a tréninkem na různých typech cest. 4. Psychologické aspekty (nabuzenost, strach, koncentrace, motivace, etc.) – výrazně ovlivněny charakterem cesty. 5. Podmínky zázemí (talent, zdraví, přístup ke stěně, čas, etc.) – stále stejný lezec. 6. Taktické aspekty (zkušenosti, znalosti, intelektuální přístup, načasování, etc.) - stále stejný lezec.

Zkušenost •Taktika •Přelezené cesty •Odhad možností •Reference lezců •Viděl jsem někoho lézt •Četl, slyšel

Sociální faktory •Rodina,děti •Čumilové •Jiní horolezci •Kamarádi •Os. opačného pohlaví

Motivace •Obtížnost •Linie •Historie •Prestiž •Čas •Peníze

Psychika •Sebedůvěra •Strach •Respekt •Soustředění •Důvěra

Trénink •Síla •Vytrvalost •Obratnost •Technika •Koordinace

Pravidla •Styl přelezu

CESTA Obtížnost •Klasifikace Endogenní faktory Exogenní faktory Charakter cesty Dané faktory

Spolulezec •Jistič

Materiál •Nic nechybí •Dostupný •Dle pravidel

VÝKON

Charakter výstupu •Stěna •Spára •Převislé •Na tření •Kolmé •Délka •Boulder

Stav těla •Únava •Regenerace •Zranění •Oděrky

Expozice •Výška •Exponovanost •Přehlednost výstupu

Počasí •Teplota •Vlhkost •Vítr Jištění •Možnosti zajištění •Dopad •1. jištění •Pád až na zem •Klíčové místo •Fixní jištění

Somatický stav •Váha •Tělesné rozměry

•Genetika •Pohlaví •Věk

Stav skály •Lámavá •Mokrá •Solivá •Mechová

Obrázek 7 Limitující faktory lezení - rozdíly mezi lezením sportovních cest a pískovcovým lezením (Chaloupský 2004)

Pravidla lezení, zejména pak pískovcového, přímo ovlivňují některé ze stěžejních faktorů lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách. Největší dopad pravidel

20

je na možnosti zajištění cesty ve smyslu možností postupového jištění. S tím souvisí materiál, který se k jištění používá a od kterého se odvíjí jeho spolehlivost, vzdálenost jednotlivých jištění od sebe a tím i bezpečnost lezení. Na bezpečnosti je závislá míra rizika, kterou lezec podstupuje. Pokud shrneme stěžejní ukazatele specifických podmínek při lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách, můžeme definovat rozdíl především v bezpečnosti lezení. Sportovní lezení se jeví jako nejméně riskantní disciplína, zatímco míra rizika při pískovcovém lezení, kde často hrozí podstatně delší pád do ne příliš spolehlivého jištění, je výrazně vyšší. Toto tvrzení lze najít i v pracích Diešky se Širlem (1989), Neumana a kol. (2000), Vomáčky s Boštíkovou (2003) a dalších. Sportovní cesty jsou charakteristické velmi dobrým fixním jištěním. Případný pád lezce je krátký a relativně bezpečný do spolehlivého jištění. Lezení na pískovci se dlouhodobě řídí pravidly pískovcového lezení. Nejnovější znění aktualizoval Český horolezecký svaz v roce 2007. Pokud jsou v cestě fixní jistící kruhy, jejich vzdálenost od sebe je podstatně větší než na sportovních cestách. Další postupové jištění si zakládá lezec sám a smí k tomu použít pouze smyčky. Pád na pískovcových skalách bývá proto často dlouhý, vlastní postupová jištění nemusí vydržet a proto je míra rizika při lezení na pískovci vyšší. Existují i další faktory, které mohou ovlivnit výkony lezců. Jedním z nich je používání magnézia, prášku na vysoušení rukou. Ten se běžně používá při lezení sportovních cest. Pravidla lezení na pískovcových skalách použití magnézia zakazují. Tento zákaz je však některými lezci porušován, zejména při lezení velmi obtížných cest. Protože se však jedná o porušení pravidel, není moc lezců, kteří se veřejně k používání magnézia na pískovcových skalách přiznají. Protože na cestách nižší a střední obtížnosti na pískovcových skalách nehraje používání magnézia téměř žádnou roli a na cestách vysoké obtížnosti značná část lezců magnézium přes jeho zákaz používá, nepovažujeme tento faktor použití magnézia pro náš výzkum za podstatný.

21

Shrnutí Nejvýznamnější

faktory,

které

odlišují

lezení

na

sportovních

cestách

a

pískovcových skalách jsou dány rozdílnými pravidly lezení. Pravidla určují způsoby jištění, které se odráží v bezpečnosti lezení. Lezení sportovních cest je bezpečnější než lezení na pískovcových skalách. Vyšší míra rizika při lezení na pískovcových skalách klade větší nároky na psychiku lezce. II.5. Hodnocení sportovního výkonu v horolezectví Za jeden ze znaků sportovního výkonu považuje Choutka (1981) jeho měřitelnost, resp. hodnotilelnost. Hodnocení sportovního výkonu je dáno povahou výkonu. U mnoha sportů je výsledek objektivně měřitelný, ale v některých sportovních odvětvích se však výkonnost přímo měřit nedá. Proto se tu používá hodnocení prostřednictvím subjektivně vyjádřených známek, bodů, pořadí apod. Hodnotící škály jsou v každém sportovním odvětví důkladně propracovány a představují systém norem, k nimž se vztahují dané výkony. Takovými normami lze hodnotit např. obtížnost. I v těchto způsobech hodnocení se usiluje o maximální objektivizaci hodnotících systémů. Choutka (1981). V práci operujeme s klíčovým pojmem maximální výkon. Maximální sportovní výkony lze chápat jako absolutní maximum dosažené člověkem v dané sportovní činnosti. Potom hovoříme o absolutním maximu. Pokud hovoříme o maximálním výkonu daného jedince, máme na mysli relativní maximální výkon. I tento výkon bude pak maximální, ale pouze vzhledem k právě tomu jedinci, který tento výkon podal. Takto chápeme klíčový pojem „maximální výkon“ v naší práci. V horolezectví je porovnání výkonů možné díky klasifikaci obtížnosti lezení. Důležitým faktorem pro porovnatelnost výkonů je i lezecký styl. II.5.1. Lezecký styl Důležitým kritériem při hodnocení výkonu lezce je styl přelezu.

22

Aby si lezci mezi sebou rozuměli a mohli porovnávat svoje výkony, vyvinulo a ustálilo se označení způsobu, jakým lezec cestu zdolal, tzv. lezecký styl. Definice jednotlivých lezeckých stylů můžeme najít v mnoha publikacích zaměřených především na sportovní lezení např.: Dieška a Širl (1984), Dieška (1989), Procházka (1990), Neuman a kol. (2000), Vomáčko a Boštíková (2003), Lienerth (2003) nebo u zahraničních autorů např.: Glowacz a Pohl (1992), Zak (1996), Winter (2004), Long (2004) a dalších. Protože pravidla jsou přesně definována, nejsou významnější rozdíly ve výkladu jednotlivých autorů, zároveň lze těžko určit, kdo je původním autorem jednotlivých stylů. •

AF; all free, Alles frei - všechno lezeno volně: Lezec užívá k postupu jen přírodní útvary a zemskou přitažlivost překonává pouze

vlastní silou. Jistící body (skoby, vklíněnce, smyčky apod.) může použít k odpočinku - v dalším postupu pak pokračuje z místa přerušení. Časté přerušování a odpočinky snižují sportovní hodnotu výstupu. •

RP; redpointed, rotpunkt - červenobodově: Německý lezec Kurt Albert (ročník narození 1954) začal ve skalách Franské Jury

od roku 1976 označovat červenou tečkou na nástupu ty cesty, dříve technické, které přelezl volně a přitom plynule bez odpočinku. Zalíbilo se to i ostatním lezcům, a tak vzniklo označení stylu výstupu "rotpunkt" (doslova to znamená "červenobodově", tj. "ve smyslu červeného bodu"). Styl volného lezení, při kterém je cesta překonána s využitím jen terénem daných přirozených útvarů, jistící body se používají pouze k jištění, odpočinek je povolen jen na přirozených stanovištích (kde lezec může stát bez držení rukama, tzv. "no hand rest"). Výstup má být přelezen pokud možno bez pádu. Po pádu anebo neúspěšném pokusu lze začít nový pokus až z posledního no hand restu" a lezec musí stáhnout lano z jistících bodů. Styl RP má význam jen při přelézání nejtěžších cest. V mnohých oblastech, hlavně v jižní Francii (Verdon, Buoux), ale i v Austrálii a USA, se považuje za jediný platný a dokud se novou cestu nepodaří přelézt RP, není uznávána za vylezenou. Na nejtěžších

23

cestách se toto zpravidla daří až po dlouhém nacvičování s jištěním shora (hangdogging), anebo po postupném přesedávání z jednoho jistícího obvodu do druhého (rehearsing), po předchozím osazení jistících bodů (preprotecting) anebo aspoň po předchozí prohlídce se slaněním (previewing, preinspecting). •

OS; on sight - na pohled: Nejhodnotnější je vylézt cestu ve stylu RP s jištěním zdola hned na první pokus "on

sight". Obecně to znamená přelezení cesty na první pohled, tedy bez všech předchozích nácviků s jištěním shora i zdola, bez předchozího zakládání jistících bodů a také bez pádu. Lezec nesmí znát klíčové sekvence pohybů a nesmí se koukat na způsob přelezu jiného lezce. Jedná se o nejhodnotnější lezecký styl. •

Flash:

Styl podobný OS, tedy bez všech předchozích nácviků s jištěním shora i zdola a bez pádu. Lezec smí mít založené jistící body a může znát klíčové sekvence pohybů a může se koukat na způsob přelezu jiného lezce. •

PP; pink point, pink pointed - ve smyslu růžového bodu:

Původně styl volného lezení odpovídající RP, ale s použitím jen takového jištění, jaké na cestě použil prvovýstupce, případně s použitím jen starých fixních jistících bodů, bez přidávání vlastního jištění. Souvisí s hnutím na ochranu přírody "Think pink" (růžové myšlení). Nyní PP znamená přelezení ve stylu RP, ale po předchozím vybavení cesty jistícími body a vztahu k "růžovému myšlení" se vytratil. •

TR; Top rope:

Lezec je jištěn pomocí lana shora, které prochází jištěním nad lezcem. Ten se tak nevystavuje riziku pádu, s výjimkou kyvadlového pádu, pokud není jištění přímo nad lezcem. Tento způsob přelezu je vhodný při tréninku. •

FS; Free solo:

24

Lezec není nijak jištěn. Oproti jiným způsobům je psychicky náročnější a riskantnější. Horolezci je obecně považován za nejhodnotnější způsob překonání cesty, vzhledem k rizikům ale není příliš praktikován. Shrnutí Pro možnost porovnání výkonů se nám jeví jako nejvíce přijatelný styl přelezu OS „on sight“. Všichni autoři se shodují, že se jedná o nejhodnotnější styl. Tento styl eliminuje možnost různé znalosti cesty a množství pokusů o přelezení. II.5.2. Obtížnost cest a klasifikace výstupů Pokusy o první ohodnocení obtížnosti horolezeckých výstupů s objevují na konci devatenáctého a začátku dvacátého století.

Kolem roku 1920 Willo Welzenbach

definoval první systém hodnocení. Základem pro současné hodnocení je stupnice UIAA (Union Internationale des Associations d´ Alpinisme). Klasifikace cest, resp. stupnice obtížnosti, je měřítkem výkonu lezce na hotové, popsané a zajištěné cestě za pravidly stanovených podmínek. Hejtmánek, Homolka, Sochor (1996). Naprostá většina cest je popsána v horolezeckém průvodci a je u ní uvedena obtížnost. Klasifikaci navrhuje prvovýstupce vrcholové komisi, kterou tvoří zvolená skupina místních lezců. Ta ji buď potvrdí nebo upraví podle referencí dalších lezců, kteří cestu přelezli. Teprve poté je nová cesta přijata a uvedena v horolezeckém průvodci. Na světě existuje několik klasifikačních stupnic. V současnosti je ve světě používáno více než sedm stupnic pro skalní lezení, čtyři pro lezení v horách, čtyři pro ledové lezení a dvě pro technické lezení. Cox a Fulsaas (2003). Aby bylo možné tyto stupnice porovnávat, byly sestaveny tzv. převodní tabulky klasifikačních stupnic. Lezci tak mají možnost se orientovat i ve skalách, kde je obtížnost uvedena v jiné klasifikační stupnici, než jsou zvyklí používat. V Evropě se nejčastěji používají klasifikační stupnice UIAA, francouzská pro sportovní cesty a saská stupnice obtížnosti pro lezení na pískovcových skalách. Ve světě jsou to pak stupnice americká YDS (Yosemite Decimal System), australská, britská atd.

25

Téměř v každém lezeckém průvodci je možné se setkat s převodní tabulkou klasifikačních stupnic, aby si každý mohl zjistit obtížnost vybrané cesty právě v té stupnici, která je mu blízká. Ke stupnici, kterou autor použil pro hodnocení cest ve svém průvodci jako základní, jsou přiřazeny odpovídající stupně obtížností jiných stupnic. Porovnali jsme velké množství tabulek z různých zdrojů z celého světa: •

Převodní tabulka, kde byla za základ brána stupnice UIAA: Vogler (1987), Dieška a Širl (1989), Arnold (1990), Vogler (1990), Jarolím a Šťastný 1990, Marschner a Schorer (1990), Šajnoha a kol. (1990), Hynek (1991), Hoblák a Vorel (1993), Bros (1993), Lisák (1994), Beneš (1995), Scherer aj. (1996), Hatting (1999), Pauer (2000), Kroupa (2001), Scalet (2002), Gálfy a Luczy (2002), Winter (2004), Long (2004), Rosol (2006), Climband Belluno (2006)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána francouzská stupnice: Čujič (1997)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána saská stupnice: Heinicke (1981), Novák (1992), Dlabola, Šoltys a Všetečka (1998),

Gonciarek a Szarkowski

(2000), Heinicke (2001) •

Převodní tabulka, kde byla za základ brána britská stupnice: Johnston (1995), Ashton (1998), Creasey (2000)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána americká stupnice YDS (Yosemite Decimal System): Roper (1972), Vogel a Gaines (1993), Huber a Zak (2003), Maurin a Souchard (2006)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána švédská stupnice: Ratajczak (2002)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána norská stupnice: Webster (2000)

•

Převodní tabulka, kde byla za základ brána australská stupnice: Rolland (2005) Dalším zdrojem pro získání porovnávacích tabulek obtížností jsou internetové

stránky. Zde je však potřeba přistupovat kriticky a vybírat pouze mezi renomovanými lezeckými servery např.: www.rockstars.cz, www.climbingnews.cz, www.lezec.cz, www.8a.nu,

www.webclimbing.com,

www.climbing-portal.com,

www.planetmountain.com aj.

26

www.digitalrock.de,

Pro porovnání uvádíme tabulky, ve kterých tvoří základ pro porovnání obtížnosti vždy jiná stupnice. Popisujeme i faktory, se kterými musíme počítat při další práci s převodními tabulkami.

Tabulka 1 Převodní klasifikační tabulka dle UIAA (1995)

Tabulka porovnává stupnice obtížností UIAA, USA - americkou, GB - britskou, F francouzskou, AUS – australskou a D – německou. Německou stupnicí je zde myšlena stupnice saská, která se používá pro hodnocení výstupů na pískovcích. V západní Evropě se saská stupnice uvádí též jako německá. Z tabulky je patrné ordinální členění stupnic obtížností. Tato tabulka je prezentována na oficiálních stránkách UIAA a proto

27

jsme ji vybrali jako jednu ze základních tabulek pro tvorbu převodního systému v naší práci. Viz. kapitola metodologie. UIAA 1 2 33 3+ 44 4+ 55 5+ 66 6 6+ 6+/777-/7 7 7/7+ 7+ 7+ 7+/8888-/8 8

Francie 1 2 33 3+ 4a 4b 4c 4c 5a 5a 5b 5c 5c 5c+ 6a 6a+ 6a+/6b 6b 6b/6b+ 6b+ 6b+/6c 6c 6c/6c+ 6c+ 6c+/7a 7a

Písek I II III III III 4IV V V VI VI VIIa VIIb VII VIIc VIIc/VIIIa VIIIa VIIIa/VIIIb VIIIb VIIIb/VIIIc VIIIc VIIIc VIIIc/IXa VIIIc/IXa IXa IXa/IXb IXb

UIAA 8/8+ 8+ 8+ 8+/9999-/9 9 9/9+ 9+ 9+ 9+/10101010-/10 10 10/10+ 10+ 10+/11111111-/11 11-/11 11 11/11+ 11+ 11+/1212-

Francie 7a/7a+ 7a+ 7a+/7b 7b 7b/7b+ 7b+ 7b+/7c 7c 7c/7c+ 7c+ 7c+/8a 8a 8a/8a+ 8a+ 8a+/8b 8b 8b/8b+ 8b+ 8b+/8c 8c 8c/8c+ 8c+ 8c+/9a 9a 9a/9a+ 9a+ 9a+/9b 9b

Písek IXb/IXc IXc IXc IXc/Xa IXc/Xa Xa Xa/Xb Xb Xb/Xc Xc Xc Xc/XIa Xc/XIa XIa XIa/XIb XIb Xb/XIc XIc XIc/XIIa XIIa XIIa XIIa/XIIb XIIa/XIIb XIIb XIIb/XIIc XIIc XIIc/XIIIa XIIc/XIIIa

Tabulka 2 Převodní klasifikační tabulka, převzato z: http://www.rockstars.cz/stranka.php?id=6

Tabulka ukazuje všechny stupně obtížnosti dosažené na skalách. Ve snaze o

přesné přiřazení jednotlivých stupňů však autoři pomíjí skutečnost, že stupnice je ordinální, a tím pádem nelze takto striktně postupovat.

28

Tabulka 3 Převodní klasifikační tabulka, Arnold (1990)

Za základ je zde uvedena stupnice UIAA s rovnoměrným členěním jednotlivých stupňů obtížnosti. K této stupnici jsou pak přiřazeny další stupnice již s ordinálním členěním.

29

Tabulka 4 Převodní klasifikační tabulka, Heinicke (2001)

Tabulka jasně dokládá, že škály stupnic obtížností jsou ordinální. Tato tabulka je převzata z nejnovější edice horolezeckých průvodců po Sasku, které je kolébkou pískovcového lezení, kde vznikla pravidla a je zde obrovská základna pískovcových lezců. Autorský kolektiv je složen z mnoha předních lezců. Proto ji považujeme za nejvíce odpovídající skutečnosti. Vytvoření jednotné tabulky pro porovnávání obtížnosti lezení je jedním z úkolů naší práce a budeme se jím zabývat v kapitole Metodologie. Jednotlivé stupně obtížnosti jsou popsány slovně. Upravili jsme podle Diešky a Širla (1989) a Wintera (2004). V zahraniční literatuře se můžeme s podobným popisem

30

setkat např. u Sturma a Zintla (1979). Těžko lze dopátrat, kdo je původním autorem popisů jednotlivých stupňů obtížnosti. Slovní popis jednotlivých stupňů obtížnosti dle UIAA: I. Lehké: nejjednodušší forma skalního lezení vyžadující oporu rukou II. Mírně těžké: začátek lezení, vyžaduje dodržování zásady tří opěrných bodů III. Středně těžké: obsahuje kolmá místa nebo malé převisy s velmi dobrými chyty, vyžadující vynaložení síly. Při lezení se doporučuje mezijištění. IV. Těžké: zde začíná skutečné lezení vyžadující jištění pomocí lana. V. Velmi těžké: lezení klade nároky na lezecké dovednosti a zkušenosti, zvyšuje se počet postupových jistících bodů. VI. Neobyčejně těžké: vyžaduje vyšší nároky na lezeckou přípravu. VII. Mimořádně těžké: je nezbytně nutná specializovaná příprava, jsou vysoké nároky na techniku lezení. VIII. – X. Další stupňování obtížnosti lezení. Určeno pro vysoce výkonné lezce. XI. Představuje současnou hranici lezeckých možností. K jednotlivým stupňům se přidávají mezistupně, které se značí + nebo – a slouží k dalšímu jemnějšímu rozlišení obtížností. Podobně jako jsou popsány stupně obtížnosti pro stupnici UIAA, různí autoři slovně popisují stupně obtížnosti i dalších stupnic. Například Janeba (1934) pro jeden z prvních horolezeckých průvodců na pískovcové skály v Čechách, kterého následovali Janků (1977), Šmíd (1979), Slouka a kol. (1980) nebo ze současných autorů např.: Creasey (2000), Heinicke (2004) a řada dalších. Posouzení a porovnání obtížnosti shrnul Procházka (1990, s. 18-19) takto: „Posoudit horolezeckou obtížnost výstupu je velmi nesnadné, protože ji nelze konkrétně změřit. Nepředstavuje objektivní hodnotu, jako jsou např. v atletických disciplínách míry délkové nebo časové, a proto ji každý vnímá subjektivně, odlišně od druhého.“ Na druhou stranu lze však polemizovat tím, že současní lezci mají možnost cestovat a lézt

31

doma i v zahraničí a porovnávat tak své výkony v různých oblastech. Díky konfrontaci lezců z různých oblastí se i klasifikace ustaluje a výkyvy v rozdílném hodnocení cest jsou malé. Samozřejmě existují oblasti, kde klasifikace je tvrdší nebo měkčí. Typickým příkladem tvrdší klasifikace může být naše pískovcová oblast Adršpachu, John (2007), kde však díky dlouhodobé tradici podhodnocení výkonů prvovýstupců s ní lezci počítají. S jistou subjektivitou v hodnocení obtížnosti lezení je nutno počítat. Cox a Fulsaas (2003). Shrnutí Neexistuje lezecká cesta, jejíž obtížnost by nešla popsat pomocí klasifikační stupnice. Každý lezec má svoje silné a slabé stránky a podle nich mu i více vyhovuje určitá horolezecká disciplína, určitý druh skály a charakter lezení. Podle svých schopností si vybírá přiměřené cíle, které realizuje. Svých maximálních výkonů (měřených ve stupních obtížnosti konkrétní stupnice) většinou lezec dosáhne právě na takové cestě, která mu nejvíce vyhovuje. Je jedno, jestli využije své síly k přelezení převislé stěny, nebo více techniky při lezení na tření v položené plotně. II.6. Psychika a horolezecký výkon (riziko, strach) „Horolezectví je náročný sport, který klade větší psychické nároky na jeho vyznavače než většina jiných sportů.“ Johnston (1995). Za nejvýznamnější rozdíl ve specifických podmínkách lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách považujeme vyšší míru rizika při lezení na pískovcových skalách, která je dána rozdílným způsobem jištění. Riziko je úzce spjato s pocitem strachu, kterému musí lezec psychicky čelit a který může ovlivnit lezcův výkon. Většina psychologů rozlišuje strach a úzkost. Jsou to lidské emoční reakce na skutečné či potenciální nebezpečí. „Mezi strachem a úzkostí nejsou ostré hranice. Je-li strach více méně přiměřenou reakcí na určitý škodlivý objekt, pak úzkostnost může být relativně stálou vlastností osobnosti.“ „Strach je reakcí na specifický podmět, který člověk vnímá jako bezprostřední ohrožení, jež nemůže zvládnout a proti němuž je bezmocný...“ Machač a Machačová (1998, str, 44 - 45). Autoři dále dodávají, že strachová reakce má i svou motorickou stránku.

32

„Strach a vztek mají fyziologicky (způsobem aktivace organismu) k sobě blízko.“ Mikšík (1969, str. 65). Pokud se v dané situaci vyvine strach, je tendence oddálit se od vyvolávajícího jej předmětu. Pro vztek je příznačná agrese proti němu. Mayerová (2000) píše, že strach má stejné projevy jako úzkost, odlišuje se však tím, že u něj existuje konkrétní příčina, je tedy racionální a srozumitelný. Toto tvrzení potvrzuje i Hošek (1994), který ještě dodává, že strach je emoce, kterou lze chápat jako obranný mechanismus, bránící organismus před poškozením. Blahutková a Koubová (1995) popisují strach jako reakci na specifický podnět. „... který člověk vnímá jako bezprostřední ohrožení, které nemůže zvládnout a proti němuž je bezmocný.“ Můžeme si představit horolezce stojícího vysoko nad posledním jištěním, který zjistil, že cesta nahoru je pro něj dále nelezitelná a dolů není schopen slézt. O vlivu psychické zátěže píše Mikšík (1969). Označuje gradující zátěž termíny: běžná, zvýšená, hraniční (či mezní) a extrémní. (str. 21). Poukazuje na zvýšenou psychickou zátěž a její mobilizační úlohu, která se však při hraniční a extrémní zátěži může projevovat disproporcionálně. Dodává, že „Jedinou cestou boje proti těmto stavům je trénink.“ (str. 55). Aufmuth (1998) je autorem publikace, která se přímo zabývá psychologií v horolezectví. Zur Psychologie des Bergsteigens (K psychologii horolezectví). Zde cituje biology: „...člověk má základní potřebu příležitostné aktivace pocitu strachu“. (str. 68) a prezentuje názor „Bez strachu by bylo horolezectví pro mnohé z nás nezajímavé:“(str. 64) Rizikem v horolezectví se zabývá celá řada dalších autorů. Většinou se však soustředí na bezpečnostní zásady a techniky jištění, které mohou riziko minimalizovat např.: Mayer a Schubert (1986), Long a Luebben (1997), Hill a Johnson (2003), Cox a Fulsaas (2003). Porovnáváním rizika při horolezectví a jiných aktivitách se zabýval Smith (2000). Další autoři se zabývají tzv. „managementem rizika, Risk Management“ např.: Hunt (1981), Cinamon (1993), Langmuir (2003), Houston a Cosley (2004), „Risk Assessment“ Townsend a Aggens (2003) nebo popisují příčiny, průběh a následky situací, do nichž

33

se horolezci dostali a v kterých se s rizikem potýkali např.: Schubert (1997). Siebert (2007) popisuje filozofii „Calculated Risk and Zero Accident „. Meier in Meier, Morash a Welton (1980) definuje „High Risk in Recreation“, přičemž dokládá důležitost přítomnosti rizika v běžném životě. Definuje riziko jako vyjádření možné ztráty. Dodává, že riziko je zřetelně spojeno s dovednostmi a zkušenostmi. Stejně tak i Breton (1991) připisuje rizikovým aktivitám významnou sociologickou důležitost. Ve vědeckých pracích sportovních psychologů se s rizikem a jeho překonáváním setkáváme spíše okrajově nebo je riziko chápáno ve vztahu k výsledku sportovní činnosti, kde se projevuje jako strach z neúspěchu. Např.: Vaněk aj. (1984). Další práce, se zabývají především psychickou odolností jedince, Pavlíček (1989) a další motivací ke sportovnímu výkonu, Blahutková (2004), nebo aspirací Nakonečný (1995). Opaschowski (2000) se zabýval motivací a rizikem při extrémních sportech, včetně lezení. Psychologickými aspekty lezení se zabýval Luňáček (1999) nebo Vomáčko a Boštíková (2003). Vomáčko s Boštíkovou zařazují mezi hlavní problémy lezení překonání strachu, především strachu z pádu. Obecně se k námi zkoumanému problému nejvíce přiblížil Hošek in: Vaněk aj. (1984, str. 38), kde popisuje vliv strachu na sportovní činnost. „Strach, ve své nejvyšší intenzitě představovaný afektem strachu, ovlivňuje sportovní činnost záporně.“ Dále pak pokračuje (s. 42) „...Strach je velmi významným citem ve sportovní činnosti. Vlastní strach se vyskytuje nejčastěji při různých druzích sportovní činnosti bolestivého až rizikového programu.“ Pod tímto druhem sportovní činnosti si lze představit i horolezectví. „...silné strachy (afekty) mají ochromující účinky na diferenciační schopnosti sportovce a postihují katastrofálně výběrové a tvořivé řešení situace. Slabé a středně silné strachové stavy mohou všechny schopnosti člověka naopak mobilizovat ke zvýšení, někdy však rovněž málo diferenciované aktivitě.“ Stává se že lezec bez možnosti návratu z právě lezené cesty mobilizuje své síly k tomu, aby cestu dolezl. Pokud by měl možnost volby se vrátit, nikdy by cestu nepřelezl. Psychologickým přístupem k lezení se zabýval Goddard a Neumann (1993). „Pro lezce nebezpečí nepředstavuje nutně zhoršení fyzického výkonu.“ (str. 68). Nebezpečí

34

charakterizují jako hrozbu, kterou vyvolává např.: Prostředí (expozice, strach nahánějící stěna), akce (lezení, které vypadá nejasně či nebezpečně) nebo samotný lezec (strach z pádu, vnímání sebehodnoty). Různí lezci však mohou na zátěžové situace reagovat odlišně. „Každý stimul z okolního prostředí musí projít přes filtr vašeho vnímání a poté působí na vaše vnitřní procesy. Dva stejní lidé mohou reagovat na stejné podměty úplně odlišně.“ (str.64). Autoři dále uvádí na příkladu dvou lezců, jak se vypořádají s těžkou cestou. Zatímco jeden bude rozrušený z toho, že se jedná o těžkou cestu a hrozí, že neuspěje, druhý lezec se naopak uklidní, protože jeho očekávání, že uspěje, je malé. Strach může ovlivnit výkon pozitivně. „Pokud bojujete, abyste se udrželi na skále pět metrů nad posledním jištěním, neplánujete jak nejlépe ušetřit energii pro klíčové místo nad vámi“. (str. 64). Zde se jedná o maximální koncentraci a aktivaci všech rezerv, kterou jinak člověk není schopen využít. „Ve vztahu úzkost – výkonnost se mnozí autoři shodují v tom, co lze vyjádřit Yerkes-Dodsonovým zákonem. Tento zákon předpokládá, že při střední hladině úzkosti je výkon optimální, při nízké a vysoké je nižší.“ Machač a Machačová (1988, str. 52). To lze potvrdit i z vlastní zkušenosti, kdy lezec podal optimální výkon na cestě, kde mohlo dojít k relativně bezpečnému pádu. Při lezení s horním jištěním, které jakýkoliv pád vylučuje, dochází často k menšímu soustředění, které vede k chybám a naopak velké riziko v případě dlouhého pádu často neumožňuje přelézt místo, které by jinak lezec přelezl. Hošek (1994) řadí strach mezi emoce astenické, tj. oslabující výkon člověka. U rizikových sportů hovoří o strachu „překrytém“ zvídavostí a potřebou napětí z rizika. Na druhou stranu připouští případy, kdy „v afektu strachu člověk uskuteční výkony (překoná překážky), které by určitě za emočně neutrální situace nevykonal.“ (str. 41). Pro formování našich hypotéz jsou důležité faktory, které ovlivňují podle Hoška (1994) kontrolu a překonávání strachu. Mezi ty, na které chceme poukázat naším výzkumem, patří výcvik, tedy „trénink ve strachových situacích s využitím teorie adaptace.“ (str. 44). Dalším faktorem může být věk. „Pubescenti a adolescenti většinou

35

disponují „slepou kuráží“. Starší jsou zdrženlivější, nikoli nutně bázlivější.“ (str. 44). Posledním faktorem jsou pak sexuální rozdíly. „Muži jsou odvážnější.“ (str. 44). Pro odvození hypotéz týkajících se zkušeností jsme využili i poznatky Mikšíka (1969, str. 55). „Jedinou cestou boje proti těmto stavům (psychická zátěž) je trénink.“ Shrnutí Psychologové se shodují v tvrzení, že při středním psychickém zatížení (strachu) může být výkon optimální. Při vysokém psychickém zatížení výkon klesá a extrémní zatížení může být až paralyzující. Na druhou stranu připouští maximální výkony v afektu strachu, protože různí lidé reagují na psychickou zátěž odlišně.

36

III. Vědecké otázky Na základě prostudované relevantní literatury o klíčových pojmech tématu naší práce

jsme

analyzovali

informace

o

horolezeckých

disciplínách,

specifických

podmínkách lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách, hodnocení sportovního výkonu v horolezectví a vlivu bezpečnosti, míry rizika, strachu a psychiky na výkon lezce a formulovali jsme zásadní vědeckou otázku: •

Liší se úroveň maximálních výkonů horolezců v různých specifických bezpečnostních podmínkách sportovního a pískovcového lezení?

Pokud se nám podaří odpovědět na první vědeckou otázku „ano“, můžeme si položit otázky další: •

Je tento rozdíl v neprospěch pískovcového lezení?

•

Liší se hodnota rozdílu v závislosti na pohlaví, zkušenosti a výkonnosti lezců?

37

IV. Cíl, úkoly a hypotézy práce IV.1. Cíl práce Prokázat rozdílnou úroveň maximálních výkonů horolezců v závislosti na rozdílných specifických podmínkách bezpečnosti lezení. IV.2. Úkoly práce Z cíle práce vyplynuly metodologické a výzkumné úkoly. IV.2.1. Metodologické úkoly 1. Vytvořit jednotný systém hodnocení výkonu horolezce pro rozdílné specifické podmínky. 2. Definovat úroveň maximálního výkonu jedince. IV.2.2. Výzkumné úkoly 1. Provést dotazníkové šetření 2. Zjistit úroveň maximálních výkonů horolezců při lezení sportovních cest a pískovcovém lezení v celém základním souboru. 3. Zjistit hodnotu rozdílu v maximálních výkonech na sportovních cestách a pískovcových skalách u mužů a žen, déle lezoucích a začínajících, častěji lezoucích a lezoucích méně často, s vyšší úrovní maximálních výkonů a s nižší úrovní maximálních výkonů. 4. Porovnat zjištěnou úroveň maximálních hodnot výkonů a jejich rozdílů a prokázat (vyvrátit) pracovní hypotézy statistickou a logickou analýzou sebraných dat. IV.3. Hypotézy práce Základní výchozí hypotéza VH: Úroveň maximálních výkonů horolezců je nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest vzhledem k rozdílným specifickým podmínkám bezpečnosti.

38

Pracovní hypotézy •

PH1: Úroveň maximálních výkonů je u žen i u mužů nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest.

•

PH2: Úroveň maximálních výkonů je u začínajících i u déle lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest.

•

PH3: Úroveň maximálních výkonů je u méně často lezoucích i u častěji lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest.

•

PH4: Úroveň maximálních výkonů horolezců s nižší úrovní maximálních výkonů i s vyšší úrovní maximálních výkonů jsou nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest.

•

PH5: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny žen než u mužů.

•

PH6: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny začínajících horolezců.

•

PH7: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny méně často lezoucích horolezců.

•

PH8: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny horolezců s nižší úrovní maximálních výkonů.

39

V. Metodologie výzkumu V.1. Metodologický přístup Za optimální model zpracování dané problematiky jsme zvolili empirický, deskriptivní a kauzální výzkum s kvantitativní (statistickou) a kvalitativní (věcně logickou) analýzou získaných primárních dat v dotazníkovém šetření. K řešení daného problému jsme určili tyto proměnné: Nezávisle proměnná: specifické bezpečnostní podmínky při lezení sportovních cest a pískovcovém lezení (specifické podmínky teoreticky popsány v kapitole Současný stav poznatků) Závisle proměnná: úroveň maximálního výkonu (veličina: obtížnost lezení dle jednotné klasifikace, jednotka: stupeň obtížnosti s přesností půl stupně škály) K hodnocení výzkumných konstruktů a proměnných jsme vytvořili tři ukazatele: •

maximální úroveň výkonu horolezce na sportovních cestách (SC)

•

maximální úroveň výkonu horolezce na pískovcových skalách (P)

•

rozdíl v úrovni maximálních výkonů při lezení na sportovních cestách a na pískovcových skalách (SC-P)

V.2. Strategie výzkumu (výzkumný plán a situace) Zpracování dat pro předvýzkum a hlavní výzkum jsme provedli

podle pracovních

hypotéz a vybraných proměnných. Zjistili jsme údaje o úrovni maximálních výkonů u všech horolezců (základní soubor n 304) a u divergentních skupin podle různých kritérií. V předvýzkumu jsme ověřili výzkumnou strategii u menšího počtu respondentů n 54 Chaloupský (2004) a zjistili jsme vhodnost dvou technik dotazování (interview – řízený strukturovaný rozhovor a anketní list) prokázáním reliability. Výzkumné

situace

podle

pracovních

znázorňujeme symbolicky takto:

40

hypotéz

a

zvolených

proměnných

X SC > Y P Výchozí hypotéza (VH): X Y , = aritmetické průměry hodnot úrovně maximálních výkonů Vysvětlivky:

SC = sportovní cesty P = pískovcové skály Pracovní hypotézy (PH) PH1:

X P M < Y SC M

X P Ž < Y SC Ž Vysvětlivky: M, Ž = muži, ženy (divergentní skupiny podle pohlaví) PH2:

X SC DL1 > Y P DL1 X SC DL2 > Y P DL2 X SC DL3 > Y P DL3 X SC DL4 > Y P DL4

Vysvětlivky: DL1 = doba lezení 1 – 2 roky DL2 = doba lezení 3 – 5 let DL3 = doba lezení 6 – 10 let DL4 = doba lezení 10 let a více PH3:

X SC PL1 > Y P PL1 X SC PL2 > Y P PL2 X SC PL3 > Y P PL3 X SC PL4 > Y P PL4

Vysvětlivky:

PL1 = četnost lezení vícekrát týdně PL2 = četnost lezení jednou týdně PL3 = četnost lezení několikrát za měsíc PL4 = četnost lezení několikrát za rok

PH4:

X SC VSC1 > Y P VSC1 X SC VSC2 > Y P VSC2

41

X SC VSC3 > Y P VSC3 X SC VSC4 > Y P VSC4

Vysvětlivky: VSC1 = hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 3 – 5 stupeň jednotné klasifikace VSC2 = hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 5,5 – 6,5 stupně jednotné klasifikace VSC3 = hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 7 - 8 stupeň jednotné klasifikace VSC4 = hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 8 a vyšší stupeň jednotné klasifikace PH5:

X SC M - Y P M < X SC Ž - Y P Ž

R SC:P/Ž < R SC:P/M PH6:

X SC DL1 - Y P DL1 > X SC DL4 - Y P DL4

R SC:P/DL1 < R SC:P/DL4 PH7:

X SC PL1 - Y P PL1 < X SC PL4 - Y P PL4

R SC:P/PL1 > R SC:P/PL4 PH8:

X SC VSC1 - Y P VSC1 > X SC VSC4 - Y P VSC4

R SC:P/VSC1 < R SC:P/VSC4 Vysvětlivky: X SC - Y P = rozdíl průměrů R SC:P/Ž , R SC:P/M = korelace divergentních skupin (muži, ženy) X SC DL1 - Y P DL1 > X SC DL4 - Y P DL4 = rozdíl průměrů (divergentní skupiny podle doby lezení) R SC:P/DL1 < R SC:P/DL4 = korelace divergentních skupin (DL1, DL4) X SC PL1 - Y P PL1 < X SC PL4 - Y P PL4 = rozdíl průměrů (divergentní skupiny podle četnosti lezení) R SC:P/PL1 < R SC:P/PL4 = korelace divergentních skupin (PL1, PL4) X SC VSC1 - Y P VSC1 > X SC VSC5 - Y P VSC5 = rozdíl průměrů (divergentní skupiny podle úrovně maximálních výkonů) R SC:P/VSC1 < R SC:P/VSC4 = korelace divergentních skupin (VSC1, VSC4) 42

V.3. Důkazy hypotéz Pro výchozí hypotézu, vyplývající z prvních dvou vědeckých otázek, přijmeme za důkaz statisticky významný rozdíl, ověřený vzhledem k metrické charakteristice získaných údajů (ordinální stupnice) parametrickým i neparametrickým testem statistické významnosti na hladině α 0,05 a expertním posudkem potvrzený věcně podstatný rozdíl u celého základního souboru. Stejná kritéria použijeme i u pracovních hypotéz PH1 – PH4 pro jednotlivé kategorie základního souboru dle záměrného výběru. Za důkazy pro PH5 – PH8 přijmeme statisticky i věcně menší rozdíl mezi maximálními výkony na sportovních cestách a pískovcových skalách ve prospěch skupiny s lepšími předpoklady dle jednotlivých pracovních hypotéz (v divergentních skupinách muži x ženy, déle lezoucí x začínající, častěji x méně často lezoucí, s vyšší x nižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách) a nižší hodnotu korelačního koeficientu (menší společný rozptyl obou proměnných) u horší skupiny. V.4. Výzkumný soubor Základní soubor tvoří všichni horolezci, kteří se věnují sportovnímu i pískovcovému lezení v tradičních lokalitách pískovcového lezení Čech a Saska. Z tohoto základního souboru jsme vzhledem k potřebě vzájemného srovnání maximálních výkonů vydělili vhodné osoby (respondenty) metodou záměrného výběru podle těchto kritérií: 1. Výkonnost na sportovních cestách i pískovcových skalách minimálně 3. stupeň

obtížnosti stylem OS (on sight).

2. Četnost lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách musí být podobná. Vzhledem k cíli práce a ke stanoveným pracovním hypotézám jsme dále výzkumný soubor rozdělili do kategorií podle následujících kritérií. Záměrný výběr skupin výzkumného souboru dle: 1. Pohlaví, 2 kategorie: •

muži n 258,

•

ženy n 46.

43

2. Doba aktivní lezecké činnosti, 4 kategorie: •

doba lezení 1 – 2 roky n 32,

•

3 – 5 let n 94,

•

6 – 10 let n 95,

•

více než 10 let n 83.

3. Četnost aktivní lezecké činnosti, 4 kategorie: •

četnost lezení vícekrát týdně n 120,

•

četnost lezení jednou týdně n 90,

•

četnost lezení několikrát za měsíc n 75,

•

četnost lezení několikrát za rok n 19.

4. Hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách, 4 kategorie: •

hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 3 – 5 stupeň jednotné klasifikace n 32,

•

hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 5,5 – 6,5 stupně jednotné klasifikace n 125,

•

hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 7 - 8 stupeň jednotné klasifikace n 119,

•

hodnota úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách 8 a vyšší stupeň jednotné klasifikace n 28.

Celkový počet respondentů výzkumného souboru n 304. V.5. Výzkumné metody Pro určení současného stavu poznatků, sběr dat a jejich vyhodnocení, jsme použili tyto metody: •

kvalitativní obsahová analýza dokumentů,

•

posuzování a škálování,

•

dotazování (s kontrolou reliability),

•

expertní posudek,

•

kvantitativní analýza primárních dat,

•

semikvantitativní statistická analýza,

44

•

kvalitativní věcná analýza. Kvalitativní metodu obsahové analýzy dokumentů jsme použili v části práce o

současném stavu poznatků a v teoreticko – metodologických východiscích. Rešerše obsahuje více než sto pramenů. Komparativní analýzou všech dostupných zdrojů informací jsme definovali zásadní teoretické koncepty a výzkumné konstrukty dané problematiky (úroveň maximálního výkonu, specifické podmínky lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách a jejich podstatné znaky). Metodou posuzování a škálování jsme vytvořili jednotnou klasifikaci vzájemným porovnáním tří rozdílných stupnic obtížnosti lezení, která je nezbytná pro následnou statistickou analýzu získaných dat. Pro porovnání výkonů lezců jsme vytvořili jednotnou stupnici pro sportovní cesty i pískovcové skály. Analyzovali a porovnali jsme různé převodní tabulky klasifikačních stupnic získané z dostupné literatury. Viz. Současný stav poznatků. Použili jsme metodu komparativní obsahové analýzy stupnic obtížnosti lezeckých cest. Jako základ pro vlastní převodní tabulku jsme použili převodní tabulku z oficiálních stránek UIAA (Union Internationale des Associations d´Alpinisme – Mezinárodní unie horolezeckých svazů), kterou považujeme za směrodatnou pro porovnání především stupnic UIAA a francouzské. Druhá převodní tabulka, kterou jsme použili pro syntézu, byla tabulka z nejnovějšího horolezeckého průvodce po Sasku (Heinicke 2001). Zvolili jsme stupnici UIAA jako základ a převedli na číselnou hodnotu, kdy jsme vedle celého stupně přidali ještě mezistupeň 0,5. Tento stupeň odpovídá hodnotám + nebo -. Například stupně VI+ a VII- mají číselnou hodnotu 6,5. Francouzskou a saskou stupnici jsme nejprve převedli do stupnice UIAA a poté na číselnou hodnotu jednotné stupnice, se kterou budeme pracovat. Kontrolu námi vytvořené jednotné klasifikace jsme provedli komparací s množstvím dalších srovnávacích tabulek (35 zdrojů z celého světa) např.: Dieška (1989), Glowacz, Pohl (1999), Hatting (1999), Creasey (2000), Vomáčko, Boštíková (2003) a dalších. Viz. kapitola Současný stav poznatků.

45

Jednotná klasifikace UIAA Francie Sasko 3

3

3b

III

3,5

3+, 4-

3c

4

4

4a

IV

4,5

4+, 5-

4b

V

5

5

4c

VI

5,5

5+, 6-

5a,5b

VIIa

6

6

5c

VIIb

6,5

6+, 7-

6a,6a+

VIIc,VIIIa

7

7

6b

VIIIb

7,5

7+, 8-

6b+,6c,6c+ VIIIc,IXa

8

8

7a,7a+

IXb

8,5

8+, 9-

7b,7b+

IXc,Xa

9

9

7c,7c+

Xb

9,5

9+, 10-

8a,8a+

Xc,XIa

10

10

8b

XIb

Tabulka 5 Jednotný klasifikační systém pro hodnocení výkonu horolezce v rozdílných specifických podmínkách

Všechny klasifikační stupnice jsou ordinální, kdy není stejná vzdálenost mezi jednotlivými stupni. U stupnice UIAA se za číselnou hodnotou používá označení „+“ či „-“. Označení „+“ znamená těžší, označení „-“ pak lehčí než uvedená číselná hodnota. U francouzské stupnice je číselná hodnota rozlišena písmeny a,b,c a ještě znaménkem „+“. Saská stupnice vedle římských číslic používá rozlišení a,b,c. Převodní tabulky pro srovnávání klasifikačních stupnic se v různých pramenech někdy lehce liší. Maximální odlišnost však byla o pomocné stupně + nebo – u stupnice UIAA či o jeden stupeň a,b,c, u saské stupnice. Analyzovali jsme proto množství převodních tabulek z různých zdrojů z celého světa a vytvořili vlastní tabulku, která převádí všechny výkony, hodnocené podle různých systémů, do jedné číselné škály, která by měla i eliminovat již výše zmíněné rozdíly.

46

V předvýzkumu s menším počtem respondentů jsme použili interview (řízený strukturovaný rozhovor) a na základě zpracovaných výsledků jsme upravili pro hlavní výzkum anketní list. Konstrukci řízeného strukturovaného rozhovoru i anketního listu tvořily tři dimenze (oblast anamnestických údajů, oblast eliminace nevhodných respondentů a oblast předmětných údajů o hodnotách úrovně maximálních výkonů). V mikroplánu jsme určili 7 otázek. Čtyři otázky k určení kategorií (pohlaví, věk, doba aktivní lezecké činnosti, četnost tréninku), jedna otázka filtrační pro zabezpečení podobné četnosti lezení (poměr lezení na sportovních skalách a pískovcových cestách) a dvě otázky klíčové pro zjištění výkonnosti lezců. Pro jednotné hodnocení výkonnosti lezců jsme stanovili podmínku stylu přelezu OS (on sight). Viz. kapitola Současný stav poznatků. Techniku rozhovoru jsme dále využili ke kontrole dotazníkových odpovědí u náhodně vybraného vzorku v rozsahu výzkumného souboru a věcně vyjádřili reliabilitu hlavní výzkumné techniky sběru dat (četnost rozporných odpovědí). Touto kontrolní technikou sběru dat jsme potvrdili vhodnost hlavní techniky sběru dat. Jako minimum jsme si zvolili hranici 10% respondentů ze základního výběru. Porovnali jsme data získaná technikou interview od osob z předvýzkumu s daty získanými od stejných osob technikou anketního listu N 42 (více než 10 % rozsahu výzkumného souboru). Touto technikou jsme určili rozporné odpovědi. Mezi oběma dotazníkovými šetřeními byl časový odstup nejméně 90 dní. Při porovnání dat o hodnotách extrémních výkonů, jsme zjistili rozdíly u osmi respondentů. U pěti respondentů byl zjištěný rozdíl 0,5 stupně a u tří 1 stupeň. Za rozporné údaje jsme stanovili rozdíl minimálně o jeden stupeň v klasifikaci. Tyto respondenty jsme následně kontaktovali a zjistili důvod těchto rozdílů. Všichni uvedli, že jejich výkonnost se zadanou dobu zvýšila, což tento rozdíl logicky vysvětluje. Expertním posudkem jsme stanovili požadavek na přelezení minimálně 3 cest uvedené obtížnosti. Tím jsme eliminovali ojedinělé výkony dosažené shodou příznivých okolností. Pokud lezec předvedl alespoň 3 stejně hodnotné výkony, potvrdil tím svou výkonnost a nemohlo jít o náhodu. Tento požadavek byl ve shodě se třemi expertními 47

posudky. Dále jsme expertní posudek použili k posouzení věcného rozdílu v kvantitativní analýze. Expertní posudky tří odborníků potvrdily věcnou významnost rozdílu u hodnoty 0,5 stupně jednotné klasifikace. (Dva ze tří expertních posudků považují za věcně významný rozdíl hodnotu 0,5 stupně jednotné klasifikace, jeden expertní posudek považuje za věcně významnou hodnotu jednoho stupně. Vzhledem k tomu, že dva ze tří uvedli hodnotu 0,5 stupně, považujeme tuto hodnotu za směrodatnou.) Expertní posudky jsou i ve shodě s obsahovou analýzou dokumentů v části práce o současném stavu poznatků a v teoreticko – metodologických východiscích. Stupeň obtížnosti se nezdolá pouze zlezením jedné cesty na první pokus a bez pádu, ale teprve po zlezení většího počtu cest s příslušnou obtížností a s rozdílnými charakteristikami na různých typech skal. Toto tvrzení lze najít např. u Glowacze a Pohla (1999). Odborná curricula námi oslovených odborníků, kteří vypracovali expertní posudek viz. Přílohy. V.6. Průběh výzkumu První fáze výzkumu byla prováděna přímo v terénu, kde byli jednotliví lezci dotazováni a jejich odpovědi zaznamenány technikou řízeného rozhovoru. Druhá fáze proběhla za použití techniky anketního listu, který byl v tištěné nebo elektronické podobě rozeslán jednotlivým lezcům. Elektronická podoba byla vyvěšena i na několika

domovských

internetových stránkách horolezeckých oddílů a především na oficiálních stránkách ČHS - Českého horolezeckého svazu. Více než polovina oslovených lezců neprošla základním výběrem pro nesplnění kritéria provozování sportovního i pískovcového lezení. Další selekce nastala při specifikaci stylu přelezu OS. Zde odpadla větší část žen, které často nelezou tímto stylem a to zejména na pískovcových skalách. Důvodem je především vyšší míra rizika a tak většinou nechávají cesty vyvádět své mužské kolegy.

48

Záměrným výběrem jsme vyřadili respondenty, kteří uvedli výkonnost nižší než 3. stupeň obtížnosti v jedné disciplíně a kteří v dotazníku uvedli extrémní nepoměr mezi lezením sportovních cest a lezením na pískovci. Tím jsme vyřadili začínající lezce a lezce, kteří se věnují podstatně více jedné z uvedených disciplín. Počet respondentů, kteří splnili kritéria výběru, byl 304. 118 platných respondentů základního výběru bylo zpovídáno technikou řízeného strukturovaného rozhovoru, 186 pak technikou anketního listu. Při použití techniky řízeného strukturovaného rozhovoru bylo největším problémem najít vhodnou dobu pro rozhovor. Většina rozhovorů proběhla přímo v horolezeckých oblastech, kde se oslovení věnovali tomuto sportu. Proto se rozhovor skládal nejprve z eliminujících otázek a teprve pokud potencionální respondent splnil kritéria základního souboru, byly kladeny konkrétní otázky. Drželi jsme se etiky a všichni oslovení byli nejprve seznámeni, jaký cíl rozhovor sleduje. Respektovali jsme, že lezci přijeli do skal především za lezením, a proto jsme se snažili je oslovovat v době odpočinku a v přestávkách mezi lezením. Při použití techniky anketního listu v elektronické podobě jsme se setkali s nezájmem provozovatelů velkých horolezeckých serverů (např.: www.lezec.cz) k vystavení odkazu na náš výzkum. Důvodem bylo, podle jejich sdělení, prezentování vlastních zájmů na jejich stránkách. Toto jsme samozřejmě museli respektovat. Na druhou stranu nám vyšel vstříc sekretář Českého horolezeckého svazu Jindřich Pražák a vystavil odkaz na oficiálních stránkách ČHS. Ten se několik dní udržel na první straně a byl největším zdrojem nově získaných respondentů. V.7. Analýza dat Údaje získané uvedenými metodami výzkumu a technikami sběru dat jsme zpracovali kvantitativní analýzou (utřídění dat podle uzavřených odpovědí na otázky v anketě, utřídění dat volných odpovědí v interview – řízeném strukturovaném dotazníku, tabulkové přehledy primárních dat, záznam dat do počítačových programů Excel, Statistica).

49

V semikvantitativní statistické analýze dat jsme ve výše uvedených počítačových programech získali základní deskriptivní statistiky (střední hodnoty, rozptýlení, rozložení a grafické vyjádření). Dále jsme vypočetli korelační koeficienty pořadové korelace a hodnoty statistické významnosti rozdílu průměrů a rozložení. V kvalitativní analýze jsme expertním posudkem získali hodnocení věcných rozdílů (tři nezávislí odborníci). Korelačními koeficienty jsme porovnali společné rozptyly jako doplňkový důkaz pracovních hypotéz. Pro verifikaci či falzifikaci pracovních hypotéz jsme vypočetli hodnoty statistické významnosti rozdílu průměrů (parametrický t-test) a rozložení (Wilcoxon T-test pro závislé výběry a Mann-Whitney U-test pro nezávislé výběry). Výsledky analýzy získané pomocí programu Statistica jsme ověřili vlastními výpočty. Zpracování výsledků jsme utřídili podle hypotéz. Výchozí hypotézu jsme nejprve prokázali v celém základním souboru a následně jsme tento výsledek potvrdili v dílčích částech základního souboru v jednotlivých pracovních hypotézách.

50

VI. Výsledky VI.1. Ověření výchozí výzkumné hypotézy v základním výběru VH: Úroveň maximálních výkonů horolezců je nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest vzhledem k rozdílným specifickým podmínkám bezpečnosti. VI.1.1. Deskriptivní statistiky maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Popisné statistiky (H0 M+Ž) N Průměr Medián Proměnná Výkon SC Výkon P

304 304

6,72 5,77

6,5 5,5

Modus 6,5 6,5

Četnost modu 66 56

Tabulka 6 Míry střední hodnoty maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách

Vysvětlivky: Výkon SC – maximálních výkon horolezce na sportovní cestě Výkon P - maximálních výkon horolezce na pískovcové skále Průměrná hodnota maximálních výkonů horolezců v celém základním souboru na sportovních cestách je 6,72 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+ francouzské stupnice. Průměrná hodnota maximálních výkonů na pískovcových skalách je 5,77 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě VIIa saské klasifikace. Rozdíl v extrémních výkonech je 0,95 stupně jednotné klasifikace. Vzhledem k tomu, že klasifikační stupnice je ordinální, zvolili jsme i neparametrické míry střední hodnoty modus a medián. Hodnota mediánu má u sportovních cest hodnotu 6,5 stupně jednotné klasifikace. To odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+ francouzské stupnice. U pískovcových skal je hodnota mediánu 5,5 což odpovídá hodnotě VIIa saské stupnice. Hodnota modu má u sportovních cest i u pískovcových skal hodnotu 6,5 stupně jednotné klasifikace což odpovídá v případě saské stupnice hodnotám VIIc, VIIIa.

51

Popisné statistiky (VH M+Ž) Minimum Maximum Spodní kvartil Proměnná Výkon SC 3,0 10 6,0 VýkonP 3,0 9 5,0

Horní kvartil 7,5 6,5

Rozpětí

Rozptyl Sm. odch.

7,0 6,0

1,38 1,70

1,18 1,30

Tabulka 7 Míry rozložení maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách

Míry rozložení maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách se pohybují mezi 3. a 10. stupněm jednotné klasifikace u sportovních cest a mezi 3. a 9. stupněm jednotné klasifikace u pískovcových skal.

Minimální hodnoty 3.

stupně jsou dány kritériem záměrného výběru, viz. kapitola Metodologie. Maximální hodnota maximálních výkonů u sportovních cest

je 10,0 jednotné

klasifikace což odpovídá hodnotě 8b francouzské stupnice. Maximální hodnota extrémních výkonů na pískovcových skalách je 9,0 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě Xb saské stupnice.

52

Histogram: Výkon SC Očekávané normální 120 110 100 90

Počet pozor.

80 70 60 50 40 30 20 10 0 2

3

4

5

6

7

8

9

10

x <= hranice kategorie

Obrázek 8 Rozložení četností maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách

Vysvětlivky: Osa x = maximálních výkon, hodnota ve stupních jednotné stupnice Na sportovních cestách se maximální výkony lezců nejčastěji pohybují mezi 6. a 7. stupněm obtížnosti. Z grafu je patrné normální rozložení maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách.

53

Histogram: Výkon P Očekávané normální 120 110 100 90

Počet pozor.

80 70 60 50 40 30 20 10 0

2

3

4

5

6

7

8

9

10

x <= hranice kategorie

Obrázek 9 Rozložení četností maximálních výkonů horolezců na pískovcových skalách

Na pískovcových skalách se maximální výkony lezců nejčastěji pohybují mezi 5. a 6.stupněm obtížnosti. Stejně jako u maximálních výkonů na sportovních cestách je z grafu patrné normální rozložení maximálních výkonů horolezců i na pískovcových skalách.

54

Tabulka četností:Výkon SC (VH M+Ž)

Max. výkon 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0 9,5 10,0

Četnost Kumulativní četnost 0 0 2 2 1 3 6 9 7 16 16 32 31 63 28 91 66 157 41 198 50 248 28 276 21 297 5 302 1 303 1 304

Rel.četn. Kumul. % (platných) (platných) 0,00 0,00 0,66 0,66 0,33 0,99 1,97 2,96 2,30 5,26 5,26 10,53 10,20 20,72 9,21 29,93 21,71 51,64 13,49 65,13 16,45 81,58 9,21 90,79 6,91 97,70 1,64 99,34 0,33 99,67 0,33 100,00

Tabulka 8 Rozložení četností maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách

Vysvětlivky: Maximální výkon = hodnota výkonu v jednotné stupnici Rozložení maximálních výkonů ve druhé polovině tabulky u nadprůměrných výkonů vykazuje procentuelní zastoupení lezců, kteří lezou nejvyšší obtížnosti na sportovních cestách. 7. a vyšší stupeň jednotné klasifikace leze 48,36 % lezců, 8. a vyšší stupeň 18,42 % lezců, 9 a vyšší stupeň již pouze 2,3 % lezců.

55

Tabulka četností: Výkon P (VH M+Ž)

Max. výkon 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0

Četnost Kumulativní četnost 0 0 13 13 0 13 24 37 32 69 39 108 49 157 31 188 56 244 6 250 38 288 7 295 7 302 2 304

Rel.četn. Kumul. % (platných) (platných) 0,00 0,00 4,28 4,28 0,00 4,28 7,89 12,17 10,53 22,70 12,83 35,53 16,12 51,64 10,20 61,84 18,42 80,26 1,97 82,24 12,50 94,74 2,30 97,04 2,30 99,34 0,66 100,00

Tabulka 9 Rozložení četností maximálních výkonů horolezců na pískovcových skalách

Rozložení maximálních výkonů ve druhé polovině tabulky u nadprůměrných výkonů vykazuje procentuelní zastoupení lezců, kteří lezou nejvyšší obtížnosti na pískovcových skalách. 6. a vyšší stupeň jednotné klasifikace leze 48,35 % lezců, 7. a vyšší stupeň, 19,73 % lezců, 8. a vyšší stupeň 5,26 % lezců, 9 a vyšší stupeň již pouze 0,66 % lezců. VI.1.2. Vstupní ověření výchozí hypotézy v základním souboru V kvantitativní analýze předpokládáme pravděpodobnost výsledků na hladině α0,05 v parametrickém i neparametrickém testu statistické významnosti. t-test pro závislé vzorky (VH M+Ž) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. t rozdílu Proměnná Výkon SC 6,72 1,18 5,77 1,30 304 0,95 0,75 21,86 Výkon P

sv

p

303 0,00

Tabulka 10 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách, parametrický t-test

H0: Maximální výkony horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. 56

T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

Dvojice proměnných Výkon SC & VýkonP

Wilcoxonův párový test (H0 M+Ž) Označené testy jsou významné na hladině p <0,05 Počet T Z Úroveň p platných 304 900,50 13,42 0,00

Tabulka 11 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

57

Krabicový graf 10

9

8

7

6

5

4

3 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

2

Výkon SC

Výkon P

Obrázek 10 Věcná významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách (krabicový graf, komparace parametrických hodnot, kritérium významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace)

Vysvětlivky: osa y = stupně jednotné klasifikace Z grafu, který současně ukazuje maximální výkony horolezců na sportovních cestách i pískovcových skalách, je patrný posun maximálních výkonů k vyšším hodnotám u sportovních cest. Tento posun odpovídá hodnotě téměř jednoho stupně, (0,95). Vzhledem k danému rozpětí sledovaných hodnot a vzhledem k zvolenému kritériu věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace expertním posudkem, je uvedený rozdíl věcně významný.

58

VI.1.3. Dílčí závěry pro ověření hypotézy v základním souboru Zjistili jsme statisticky i věcně významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách a tím jsme potvrdili výzkumnou hypotézu (VH). X SC >

YP

Parametrickým t-testem i neparametrickým T-testem (Wilcoxon) jsme zamítli nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. HA prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Expertní posudky potvrdily věcně významný rozdíl mezi těmito výkony. VI.2. Ověření pracovní hypotézy PH1 PH 1: Úroveň maximálních výkonů je u žen i u mužů nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. VI.2.1. Deskriptivní statistiky maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách Popisné statistiky (PH1 M,Ž) N platných Průměr Medián Proměnná Výkon SC muži Výkon P muži Výkon SC ženy Výkon P ženy

258 258 46 46

6,87 6,00 5,87 4,47

7,00 6,00 6,25 4,50

Modus 6,5 6,5 6,5 4,0

Četnost modu 51 55 15 12

Tabulka 12 Míry střední hodnoty maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a pískovcových skalách

Vysvětlivky − Výkon SC – maximální výkon horolezce na sportovní cestě − Výkon P - maximální výkon horolezce na pískovcové skále Průměrná hodnota maximálních výkonů mužů na sportovních cestách je 6,87 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+

59

francouzské stupnice. Průměrná hodnota extrémních výkonů na pískovcových skalách je 6,00 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě VIIb saské klasifikace. Hodnota mediánu má u mužů na sportovních cestách hodnotu 7,0 stupně jednotné klasifikace. To odpovídá hodnotě 7 stupnice UIAA nebo 6b francouzské stupnice. U pískovcových cest je hodnota mediánu u mužů 6,0 stupně jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě VIIb saské stupnice. Hodnota modu má u mužů na sportovních cestách i pískovcových skalách hodnotu 6,5 stupně jednotné klasifikace. To odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+ francouzské stupnice a hodnotě VIIc, VIIIa saské stupnice. Průměrná hodnota extrémních výkonů žen na sportovních cestách je 5,87 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotám 6- stupnice UIAA nebo 5b francouzské stupnice. Průměrná hodnota extrémních výkonů na pískovcových skalách je 4,47 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě IV+,V- saské klasifikace. Hodnota mediánu má u žen na sportovních cestách hodnotu 6,25 stupně jednotné klasifikace.

To odpovídá hodnotě 6, 6+ stupnice UIAA nebo 5c, 6a francouzské

stupnice. U pískovcových cest je hodnota mediánu u žen 4,5 stupně jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě V saské stupnice. Hodnota modu má u žen na sportovních cestách hodnotu 6,5 stupně jednotné klasifikace. To odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+ francouzské stupnice. Na pískovcových skalách je pak hodnota modu u žen 4,0 stupně jednotné klasifikace. To odpovídá hodnotě IV saské stupnice.

Proměnná Výkon SC muži Výkon P muži Výkon SC ženy Výkon P ženy

Popisné statistiky (PH1 M,Ž) Minimum Maximum Spodní kvartil 3,5 10,0 6,0 3,0 9,0 5,0 3,0 8,0 5,5 3,0 6,5 4,0

Horní kvartil 7,5 6,5 6,5 5,0

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

6,5 6,0 5,0 3,5

1,25 1,49 1,29 0,88

1,12 1,22 1,14 0,94

Tabulka 13 Míry rozložení maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a pískovcových skalách

60

Míry rozložení maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách se pohybují mezi hodnotou 3,5 a 10 jednotné klasifikace u sportovních cest u mužů a mezi 3. a 8. stupněm jednotné klasifikace u žen. U pískovcových skal je to mezi 3. a 9. jednotné klasifikace u mužů a mezi 3. a 6,5 stupněm jednotné klasifikace u žen. Maximální hodnota maximálních výkonů u sportovních cest

je 10,0 jednotné

klasifikace u mužů což odpovídá hodnotě 8b francouzské stupnice a 8,0 jednotné klasifikace u žen což odpovídá hodnotě 7a, 7a+ francouzské stupnice. Maximální hodnota maximálních výkonů na pískovcových skalách je 9,0 jednotné klasifikace u mužů což odpovídá hodnotě Xb saské stupnice a 6,5 stupně jednotné klasifikace u žen což odpovídá hodnotě VIIc, VIIIa saské stupnice. VI.2.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH1 ve výběrech muži, ženy

Proměnná Výkon SC muži Výkon P muži

t-test pro závislé vzorky (PH1 M,Ž) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. rozdílu 6,87 1,12 6,00 1,22 258 0,86 0,73

t

sv

p

19

257

0,00

Tabulka 14 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů mužů na sportovních cestách (SC) a na pískovcových skalách (P), parametrický t-test

H0: Maximální výkony mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

Proměnná Výkon SC ženy Výkon P ženy

t-test pro závislé vzorky (PH1 M,Ž) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. rozdílu 5,87 1,14 4,47 0,94 46 1,40 0,73

t

sv

p

13,07

45

0,00

Tabulka 15 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách, parametrický t-test

61

H0: Maximální výkony mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

Wilcoxonův párový test (PH1 M,Ž)

Dvojice proměnných Výkon SC muži & Výkon P muži

Počet platných 258

T

Z

Úroveň p

823,5

12,09

0,00

Tabulka 16 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH1 M,Ž)

Dvojice proměnných Výkon SC ženy & Výkon P ženy

Počet platných 46

T

Z

Úroveň p

0,00

5,71

0,00

Tabulka 17 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

62

Krabicový graf 10

9

8

7

6

5

4

3

2

Výkon SC muži Výkon SC ženy Výkon P muži Výkon P ženy

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Obrázek 11 Věcná významnost rozdílu maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách (krabicový graf, komparace parametrických hodnot, kritérium významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace)

Z grafu, který současně ukazuje maximální výkony mužů a žen na sportovních cestách i pískovcových skalách, je patrný posun maximálních výkonů k vyšším hodnotám u sportovních cest. Tento posun odpovídá hodnotě 0,86 stupně jednotné klasifikace u mužů a 1,40 u žen. Vzhledem k danému rozpětí sledovaných hodnot a vzhledem k zvolenému kritériu věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace expertním posudkem, je uvedený rozdíl věcně významný.

63

VI.2.3. Dílčí závěry k pracovní hypotéze PH1 Zjistili jsme statisticky i věcně významný rozdíl v maximálních výkonech mužů a žen na sportovních cestách a pískovcových skalách a tím jsme potvrdili pracovní hypotézu PH1. X P M < Y SC M, X P Ž < Y SC Ž

Parametrickým t-testem i neparametrickým T-testem (Wilcoxon) jsme v obou případech zamítli nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. HA prokazuje statisticky významný rozdíl v extrémních výkonech mužů i žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Expertní posudky v obou případech potvrdily věcně významný rozdíl mezi těmito výkony. VI.3. Ověření pracovní hypotézy PH2 PH 2: Úroveň maximálních výkonů je u začínajících i u déle lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. VI.3.1. Deskriptivní statistiky maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení

Popisné statistiky (H3 Doba lezení) N platných Průměr Medián Modus Proměnná SC 1-2 roky P 1-2 roky SC 3-5 let P 3-5 let SC 6-10 let P 6-10 let SC >10 let P >10let

32 32 94 94 95 95 83 83

5,89 4,89 6,52 5,45 6,82 5,76 7,13 6,48

6,25 4,75 6,50 5,50 7,00 5,50 7,00 6,50

6,5 4,5 6,5 6,5 6,5 5,5 7,5 7,5

Četnost modu 9 9 19 22 21 21 18 20

Tabulka 18 Míry střední hodnoty maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách podle doby lezení

64

Vysvětlivky: SC = sportovní cesty P = pískovcové skály 1 – 2 roky = doba lezení 3 – 5 let = doba lezení 6 – 10 let = doba lezení 10 let a více = doba lezení

Proměnná SC 1-2 roky P 1-2 roky SC 3-5 let P 3-5 let SC 6-10 let P 6-10 let SC >10 let P >10let

Popisné statistiky (PH2 Doba lezení) Minimum Maximum Spodní Horní kvartil kvartil 3,0 7,5 5,5 6,5 3,0 7,5 4,5 5,5 4,0 10,0 5,5 7,5 3,0 9,0 4,5 6,5 4,0 9,0 6,0 8,0 3,0 8,5 5,0 6,5 3,0 9,5 6,5 8,0 3,0 9,0 5,5 7,5

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

4,5 4,5 6,0 6,0 5,0 5,5 6,5 6,0

1,40 1,09 1,28 1,63 1,24 1,45 1,21 1,43

1,18 1,05 1,13 1,28 1,11 1,20 1,10 1,20

Tabulka 19 Míry rozložení maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle doby lezení

Dosažené maximum 10,0 stupně jednotné klasifikace na sportovních cestách je u skupiny, která leze 3 – 5 let. Jedná se o výkon našeho mladého nadějného lezce, kterého lze považovat za jednoho z nejlepších sportovních lezců v celosvětovém měřítku. VI.3.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH2 ve výběrech podle doby lezení t-test pro závislé vzorky (PH2 Doba lezení) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. rozdílu Proměnná SC 1-2 roky 5,89 1,18 P 1-2 roky 4,89 1,05 32 1,00 0,82

t

sv

p

6,87

31

0,00

Tabulka 20 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení (1-2 roky), parametrický t-test

65

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 1-2 roky na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 1-2 roky na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH2 Doba lezení) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. rozdílu Proměnná SC 3-5 let 6,52 1,13 P 3-5 let 5,45 1,28 94 1,07 0,72

t

sv

p

14,3

93

0,00

Tabulka 21 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení (3-5 let), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 3-5 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 3-5 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH2 Doba lezení) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. rozdílu Proměnná SC 6-10 let 6,82 1,11 P 6-10 let 5,76 1,20 95 1,06 0,77

t

sv

p

13,5

94

0,00

Tabulka 22 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení (6-10 let), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 6-10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 6-10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

66

t-test pro závislé vzorky (PH2 Doba lezení) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu SC >10 let 7,13 1,10 P >10let 6,48 1,20 83 0,65 0,67

t

sv

p

8,84

82

0,00

Tabulka 23 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení (více než 10 let), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích více než 10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích více než 10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH2 Doba lezení)

Dvojice proměnných SC 1-2 roky & P 1-2 roky

Počet platných 32

T

Z

Úroveň p

9

4,42

0,00

Tabulka 24 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle doby lezení (1-2 roky) na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 1-2 roky na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 1-2 roky na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

67

Wilcoxonův párový test (PH2 Doba lezení) Počet T Z Úroveň p Dvojice proměnných platných SC 3-5 let & P 3-5 let 94 76 7,73 0,00 Tabulka 25 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle doby

lezení (3-5 let) na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 3-5 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 3-5 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH2 Doba lezení) Počet T Z Úroveň p Dvojice proměnných platných SC 6-10 let & P 6-10 let 95 44 7,71 0,00 Tabulka 26 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle doby

lezení (6-10 let) na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích 6-10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích 6-10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

Wilcoxonův párový test (PH2 Doba lezení) Počet T Z Úroveň p platných Dvojice proměnných SC >10 let & P >10let 83 149 6,33 0,00 Tabulka 27 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle doby

lezení (více než 10 let) na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

68

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích více než 10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích více než 10 let na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Krabicový graf 10

9

8

7

6

5

4

3

2

SC 1-2 roky SC 3-5 let SC 6-10 let SC >10 let P 1-2 roky P 3-5 let P 6-10 let P >10let

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Obrázek 12 Věcná významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle doby lezení (krabicový graf, komparace parametrických hodnot, kritérium významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace)

Z grafu, který současně ukazuje maximální výkony na sportovních cestách i pískovcových skalách u všech skupin podle doby lezení, je patrný posun maximálních výkonů k vyšším hodnotám u sportovních cest. Tento posun odpovídá hodnotě 1,00

69

stupně jednotné klasifikace u skupiny 1 – 2 roky, 1,07 stupně u skupiny 3 - 5 let, 1,06 stupně u skupiny 6 - 10 let a 0,66 stupně u skupiny více než 10 let. Vzhledem k danému rozpětí sledovaných hodnot a vzhledem k zvolenému kritériu věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace expertním posudkem, je uvedený rozdíl věcně významný u všech skupin. VI.3.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH2 Zjistili jsme statisticky i věcně významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců ve skupinách rozdělených podle doby lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách a tím jsme potvrdili pracovní hypotézu PH2. X SC DL1 > Y P DL1 , X SC DL2 > Y P DL2 , X SC DL3 > Y P DL3 , X SC DL4 > Y P DL4

Parametrickým t-testem i neparametrickým T-testem (Wilcoxon) jsme ve všech případech zamítli nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. HA prokazuje statisticky významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců různých skupin rozdělených podle doby lezení na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Expertní posudky potvrdily věcně významný rozdíl mezi těmito výkony u všech skupin (1 – 2 roky, 3 – 5 let, 6 – 10 let, více než 10 let). VI.4. Ověření pracovní hypotézy PH3 PH 3: Úroveň maximálních výkonů je u méně často lezoucích i u častěji lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest.

70

VI.4.1. Deskriptivní statistiky maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení

Popisné statistiky (PH3 Četnost) N platných Průměr Medián

Modus Četnost Proměnná modu SC a) 120 7,40 7,5 7,5 27 P a) 120 6,54 6,5 Vícenás. 27 SC b) 90 6,51 6,5 6,5 26 P b) 90 5,39 5,5 6,5 19 SC c) 75 6,13 6,0 5,5 16 P c) 75 5,17 5,0 5,5 17 SC d) 19 5,66 6,0 6,5 5 P d) 19 5,08 5,5 5,5 6 Tabulka 28 Míry střední hodnoty maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a

pískovcových skalách podle četnosti lezení

Vysvětlivky: •

SC = sportovní cesty

•

P = pískovcové skály

•

a) četnost lezení vícekrát týdně

•

b) četnost lezení jednou týdně

•

c) četnost lezení několikrát za měsíc

•

d) četnost lezení několikrát za rok

Popisné statistiky (PH3 Četnost) Minimum Maximum Spodní Horní Rozpětí Rozptyl Sm. odch. Proměnná kvartil kvartil SC a) 3,0 10,0 6,5 8,0 7,0 1,09 1,04 P a) 3,0 9,0 6,0 7,5 6,0 1,40 1,18 SC b) 3,5 8,5 6,0 7,0 5,0 0,99 0,99 P b) 3,0 8,5 4,5 6,5 5,5 1,55 1,24 SC c) 4,0 8,0 5,5 7,0 4,0 0,90 0,95 P c) 3,0 7,5 4,5 5,5 4,5 1,02 1,01 SC d) 3,0 7,5 4,5 6,5 4,5 1,50 1,23 P d) 3,0 6,5 4,0 6,0 3,5 0,92 0,96 Tabulka 29 Míry rozložení maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách

podle četnosti lezení

71

VI.4.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH3 ve výběrech podle četnosti lezení t-test pro závislé vzorky (PH3 Četnost) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu SC a) 7,40 1,04 P a) 6,54 1,18 120 0,87 0,63

t

sv

p

15,0

119

0,00

Tabulka 30 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (četnost lezení vícekrát týdně), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH3 Četnost) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu SC b) 6,51 0,99 P b) 5,39 1,24 90 1,11 0,81

t

sv

p

13,1

89

0,00

Tabulka 31 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (jednou týdně), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

72

t-test pro závislé vzorky (PH3 Četnost) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu SC c) 6,13 0,95 P c) 5,17 1,01 75 0,97 0,82

t

sv

p

10,2

74

0,00

Tabulka 32 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (několikrát za měsíc), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na

jejich specifickým

podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH3 Četnost) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu SC d) 5,66 1,23 P d) 5,08 0,96 19 0,58 0,77

t

sv

p

3,28

18

0,00

Tabulka 33 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (několikrát za rok), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

73

Wilcoxonův párový test (PH3 Četnost) Počet Dvojice proměnných platných SC a) & P a) 120

T

Z

Úroveň p

55,5

8,67

0,00

Tabulka 34 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle četnosti lezení (vícekrát týdně), na sportovních cestách a na pískovcových skalách, neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH3 Četnost) Počet Dvojice proměnných platných SC b) & P b) 90

T

Z

Úroveň p

76,0

7,51

0,00

Tabulka 35 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (jednou týdně), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

74

Wilcoxonův párový test (PH3 Četnost) Počet Dvojice proměnných platných SC c) & P c) 75

T

Z

Úroveň p

72,0

6,54

0,00

Tabulka 36 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (několikrát za měsíc), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na

jejich specifickým

podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH3 Četnost) Počet Dvojice proměnných platných SC d) & P d) 19

T

Z

Úroveň p

14,0

2,61

0,01

Tabulka 37 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (několikrát za rok), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

75

Krabicový graf 10

9

8

7

6

5

4

3

2

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch SC a) P a) SC b) P b) SC c) P c) SC d) P d)

Obrázek 13 Věcná významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle četnosti lezení (krabicový graf, komparace parametrických hodnot, kritérium významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace)

Z grafu, který současně ukazuje maximální výkony na sportovních cestách i pískovcových skalách u všech skupin podle četnosti lezení, je patrný posun maximálních výkonů k vyšším hodnotám u sportovních cest. Tento posun odpovídá hodnotě 0,87 stupně jednotné klasifikace u skupiny a) vícekrát týdně, 1,11 stupně u skupiny b) jednou týdně, 0,97 stupně u skupiny c) několikrát za měsíc a 0,58 stupně u skupiny d) několikrát za rok. Vzhledem k danému rozpětí sledovaných hodnot a vzhledem k zvolenému kritériu věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace expertním posudkem, je uvedený rozdíl věcně významný u všech skupin.

76

VI.4.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH3 Zjistili jsme statisticky i věcně významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců ve skupinách rozdělených podle četnosti lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách a tím jsme potvrdili 1. část pracovní hypotézy PH 4. X SC PL1 > Y P PL1, X SC PL2 > Y P PL2, X SC PL3 > Y P PL3, X SC PL4 > Y P PL4

Parametrickým t-testem i neparametrickým T-testem (Wilcoxon) jsme ve všech případech zamítli nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. HA prokazuje statisticky významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců různých skupin rozdělených podle četnosti lezení na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Expertní posudky potvrdily věcně významný rozdíl mezi těmito výkony u všech skupin a) vícekrát týdně, b) jednou týdně, c) několikrát za měsíc a d) několikrát za rok. VI.5. Ověření pracovní hypotézy PH4 PH4: Úroveň maximálních výkonů horolezců s nižší úrovní maximálních výkonů i s vyšší úrovní maximálních výkonů jsou nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. VI.5.1. Deskriptivní statistiky maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách Popisné statistiky (PH4 Výkon) N platných Průměr Medián Proměnná VSC 3-5 SC VSC 3-5 P VSC 5,5-6,5 SC VSC 5,5-6,6 P VSC 7-8 SC VSC 7-8 P VSC 8,5+ SC VSC 8,5+ P Tabulka 38 Míry střední hodnoty

Modus

32 4,53 4,75 5,0 32 4,17 4,00 4,0 125 6,14 6,50 6,5 125 5,10 5,00 5,5 119 7,45 7,50 7,5 119 6,40 6,50 6,5 28 8,68 8,50 8,5 28 7,89 8,00 7,5 maximálních výkonů horolezců

Četnost modu 16 10 66 34 50 44 21 11 na sportovních cestách a

pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách

77

Vysvětlivky •

SC = sportovní cesty

•

P = pískovcové skály

•

VSC 3-5 = hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách 3 – 5 stupeň jednotné klasifikace

•

VSC5,5-6,5 = hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách 5,5 – 6,5 stupně jednotné klasifikace

•

VSC 7-8 = hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách 7 - 8 stupeň jednotné klasifikace

•

VSC 8+ = hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách 8 a vyšší stupeň jednotné klasifikace

Popisné statistiky (PH4 Výkon) Minimum Maximum Spodní Proměnná kvartil VSC 3-5 SC 3,00 5,0 4,0 VSC 3-5 P 3,00 6,0 3,0 VSC 5,5-6,5 SC 5,50 6,5 6,0 VSC 5,5-6,6 P 3,00 7,0 4,5 VSC 7-8 SC 7,00 8,0 7,0 VSC 7-8 P 4,50 8,0 6,0 VSC 8,5+ SC 8,50 10,0 8,5 VSC 8,5+ P 6,50 9,0 7,5

Horní kvartil 5,0 5,0 6,5 5,5 7,5 7,0 8,8 8,5

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

2,0 3,0 1,0 4,0 1,0 3,5 1,5 2,5

0,35 0,90 0,18 0,67 0,14 0,71 0,13 0,40

0,59 0,95 0,42 0,82 0,38 0,84 0,37 0,63

Tabulka 39 Míry rozložení maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách

Deskriptivní statistiky v případě PH4 jsou ovlivněny kritérii rozložení jednotlivých kategorií, kterými byla hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách.

78

VI.5.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH4 ve výběrech podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách t-test pro závislé vzorky (PH4 Výkon) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. t sv p rozdílu Proměnná VSC 3-5 SC 4,53 0,59 VSC 3-5 P 4,17 0,95 32 0,36 0,77 2,62 31 0,01 Tabulka 40 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních

cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH4 Výkon) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. t sv p Proměnná rozdílu VSC 5,5-6,5 SC 6,14 0,42 5,10 0,82 125 1,04 0,77 15,0 124 0,00 VSC 5,5-6,6 P Tabulka 41 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních

cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (5,5 – 6,5 stupeň jednotné klasifikace), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (5,5 – 6,5 stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (5,5 – 6,5 stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách. 79

t-test pro závislé vzorky (PH4 Výkon) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. t sv p rozdílu Proměnná VSC 7-8 SC 7,45 0,38 VSC 7-8 P 6,40 0,84 119 1,05 0,70 16,2 118 0,00 Tabulka 42 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních

cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (7. – 8. stupeň jednotné klasifikace), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (7. – 8. stupeň jednotné klasifikace)na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (7. – 8. stupeň jednotné klasifikace)na sportovních cestách a na pískovcových skalách. t-test pro závislé vzorky (PH4 Výkon) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < 0,05 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. Proměnná rozdílu VSC 8,5+ SC 8,68 0,37 VSC 8,5+ P 7,89 0,63 28 0,79 0,52

t

sv

p

8,04

27

0,00

Tabulka 43 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace), parametrický t-test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

80

Wilcoxonův párový test (PH4 Výkon) Počet Dvojice proměnných platných VSC 3-5 SC & VSC 3-5 P 32

T

Z

Úroveň p

69,0

2,31

0,02

Tabulka 44 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích vícekrát týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH4 Výkon) Počet Dvojice proměnných platných VSC 5,5-6,5 SC & VSC 5,5-6,6 P 125

T

Z

Úroveň p

117

8,71

0,00

Tabulka 45 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (5,5 – 6,5 stupeň jednotné klasifikace), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích jednou týdně na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

81

Wilcoxonův párový test (PH4 Výkon) Počet Dvojice proměnných platných VSC 7-8 SC & VSC 7-8 P 119

T

Z

Úroveň p

46,5

8,92

0,00

Tabulka 46 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (7. – 8. stupeň jednotné klasifikace), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na

jejich specifickým

podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za měsíc na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Wilcoxonův párový test (PH4 Výkon)

Dvojice proměnných VSC 8,5+ SC & VSC 8,5+ P

Počet platných 28

T

Z

Úroveň p

0

4,29

0,00

Tabulka 47 Statistická významnost rozdílu maximálních výkonů skupiny horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace), neparametrický Wilcoxonův test

H0: Maximální výkony skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách nezávisí na jejich specifickým podmínkách. T > 0, zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje vysoce významný rozdíl v maximálních výkonech skupiny horolezců lezoucích několikrát za rok na sportovních cestách a na pískovcových skalách.

82

Krabicový graf 10 9 8 7 6 5 4

VSC 8,5+ P

VSC 8,5+ SC

VSC 7-8 P

VSC 7-8 SC

VSC 5,5-6,6 P

VSC 5,5-6,5 SC

VSC 3-5 P

2

VSC 3-5 SC

3

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Obrázek 14 Věcná významnost rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách (krabicový graf, komparace parametrických hodnot, kritérium významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace)

Deskriptivní statistiky v případě PH4 jsou ovlivněny kritérii jednotlivých kategorií, kterým byla hodnota maximálního výkonu na sportovních cestách. Z grafu, který současně ukazuje maximální výkony na sportovních cestách i pískovcových skalách u všech skupin podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách, je patrný posun maximálních výkonů k vyšším hodnotám u sportovních cest. Tento posun odpovídá hodnotě 0,36 stupně jednotné klasifikace u skupiny s VSC 3 – 5, 1,04 stupně u skupiny s VSC 5,5 – 6,5, 1,05 stupně u skupiny VSC 7 - 8 a 0,79 stupně u skupiny VSC 8,5 a více. Vzhledem k danému rozpětí sledovaných hodnot a vzhledem k zvolenému kritériu věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace expertním posudkem, je uvedený

83

rozdíl věcně významný u třech skupin. U skupiny VSC 3 - 5 zjištěný rozdíl nesplňuje stanovené kritérium věcné významnosti. VI.5.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH4 Zjistili jsme statisticky i věcně významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců ve skupinách rozdělených podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách při lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách a tím jsme potvrdili hypotézu PH4. X SC VSC1 > Y P VSC1, X SC VSC2 > Y P VSC2, X SC VSC3 > Y P VSC3, X SC VSC4 > Y P VSC4

Parametrickým t-testem i neparametrickým T-testem (Wilcoxon) jsme ve všech případech zamítli nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. HA prokazuje statisticky významný rozdíl v maximálních výkonech horolezců různých skupin rozdělených podle četnosti lezení na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Expertní posudky potvrdily věcně významný rozdíl mezi těmito výkony u tří skupin VSC 5,5 – 6,5, VSC 7 - 8 a VSC 8,5 a více. U skupiny VSC 3 - 5 zjištěný rozdíl nesplňuje stanovené kritérium věcné významnosti.

VI.6. Ověření pracovní hypotézy PH5 PH5: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny žen než u mužů. VI.6.1. Deskriptivní statistiky rozdílu (SC – P) u mužů a žen (divergentní skupiny) Popisné statistiky (PH5 M,Ž) N platných Průměr Medián Proměnná Rozdíl SC-P muži Rozdíl SC-P ženy

258 46

0,86 1,40

1,0 1,5

Modus 1,0 1,5

Četnost modu 81 12

Tabulka 48 Míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a pískovcových skalách.

84

Průměrný rozdíl výkonů mužů na sportovních cestách a pískovcových skalách je 0,86 stupně jednotné klasifikace. Neparametrické míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů mužů na sportovních cestách a pískovcových skalách jsou shodné. Hodnota mediánu i modu je 1 stupeň jednotné klasifikace. Průměrný rozdíl výkonů žen na sportovních cestách a pískovcových skalách je 1,40 stupně jednotné klasifikace. Neparametrické míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů žen na sportovních cestách a pískovcových skalách jsou shodné. Hodnota mediánu i modu je 1,5 stupně jednotné klasifikace.

Proměnná Rozdíl SC-P muži Rozdíl SC-P ženy

Popisné statistiky (PH5 M,Ž) Minimum Maximum Spodní kvartil -1,0 3,5 0,5 0,0 2,5 1,0

Horní kvartil 1,5 2,0

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

4,5 2,5

0,53 0,53

0,73 0,73

Tabulka 49 Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů mužů a žen na sportovních cestách a pískovcových skalách.

Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů mužů na sportovních cestách a pískovcových skalách se pohybují od -1 do 3,5 stupně jednotné klasifikace. Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů žen na sportovních cestách a pískovcových skalách se pohybují od 0,0 do 2,5 stupně jednotné klasifikace. Rozptyl i směrodatná odchylka se u obou skupin shodují.

85

Tabulka četností:Rozdíl SC-P muži (PH5 M,Ž)

SC-P -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5

Četnost Kumulativní četnost 4 4 11 15 35 50 57 107 81 188 44 232 20 252 3 255 2 257 1 258

Rel.četn. Kumul. % (platných) (platných) 1,55 1,55 4,26 5,81 13,57 19,38 22,09 41,47 31,40 72,87 17,05 89,92 7,75 97,67 1,16 98,84 0,78 99,61 0,39 100,00

Tabulka 50 Rozložení četností rozdílu maximálních výkonů mužů na sportovních cestách a pískovcových skalách

15 mužů uvedlo vyšší hodnoty svých maximálních výkonů na pískovcových skalách než na sportovních cestách. To je 5,81 % z celkového počtu mužů. 35 mužů uvedlo stejné hodnoty svých maximálních výkonů na pískovcových skalách i na sportovních cestách. To je 13,57 % z celkového počtu mužů. 208 mužů uvedlo vyšší hodnoty svých maximálních výkonů na sportovních cestách než na pískovcových skalách. To je 80,62 % z celkového počtu mužů. Tabulka četností:Rozdíl SC-P ženy (PH5 M,Ž)

SC-P 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5

Četnost Kumulativní četnost 3 3 6 9 10 19 12 31 8 39 7 46

Rel.četn. Kumul. % (platných) (platných) 6,52 6,52 13,04 19,57 21,74 41,30 26,09 67,39 17,39 84,78 15,22 100,00

Tabulka 51 Rozložení četností rozdílu maximálních výkonů žen na sportovních cestách a pískovcových skalách

Žádná žena neuvedla vyšší hodnoty svých maximálních výkonů na pískovcových skalách než na sportovních cestách. Pouze 3 ženy uvedly stejné hodnoty svých maximálních výkonů na pískovcových skalách i na sportovních cestách. To je 6,5 % z celkového počtu žen.

86

43 žen uvedlo vyšší hodnoty svých maximálních výkonů na sportovních cestách než na pískovcových skalách. To je 93,48 % z celkového počtu žen. VI.6.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH5 u divergentních skupin (muži a ženy) T-test pro nezávislé vzorky (PH5 M,Ž)

Skup. 1 vs. skup. 2 Rozdíl SC-P muži vs. Rozdíl SC-P ženy

Průměr skup. 1

Průměr skup. 2

Hodnota t

sv

p

0,86

1,40

-4,60

302

0,00

p pt u 1 #0

Tabulka 52 Statistická významnost rozdílu (SC – P) mužů a žen, parametrický t-test

H0: Není rozdíl v (SC – P) u mužů a u žen. Zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která statisticky prokazuje významně větší rozdíl (SC – P) u žen. Mann-Whitneyův U test Dle proměn. Rozdíl SC-P ženy Proměnná Rozdíl SC-P muži

Sč. poř. Skup. 1

Sč. poř. Skup. 2

37005

U1

U2

9355 8274 3594

Tabulková hodnota na hl. α 0,05 138

Tabulka 53 Statistická významnost rozdílu (SC – P) mužů a žen, neparametrický Mann-Whitneyův U test

U2 < U1 U2 > tabulková hodnota na hladině α 0,05. Potvrzujeme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. H0: Není rozdíl v (SC – P) u mužů a žen.

87

Krabicový graf 3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

-1,0

SC-P muži

SC-P ženy

Obrázek 15 Věcná významnost rozdílu (SC – P) mužů a žen

Vysvětlivky: osa y = rozdíl průměrů ve stupních jednotné klasifikace Z grafu je patrný větší rozdíl průměrů (SC – P) u žen. Rozdíl mezi divergentními skupinami odpovídá hodnotě 0,54 stupně jednotné klasifikace. Spearmanovy korelace (PH5 M,Ž)

Proměnná Výkon SC muži Výkon P muži

Výkon SC muži 1,00 0,81

Výkon P muži 0,81 1,00

Tabulka 54 Korelace maximálních výkonů mužů na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05.

88

Maximální výkony mužů na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu úzce souvisí. Spearmanovy korelace (PH5 M,Ž)

Proměnná Výkon SC ženy Výkon P ženy

Výkon SC ženy 1,00 0,80

Výkon P ženy 0,80 1,00

Tabulka 55 Korelace maximálních výkonů žen na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05. Maximální výkony žen na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu úzce souvisí. Hodnota R pro ženy (slabší skupina) je o 0,01 nižší než hodnota R pro muže (lepší skupina). VI.6.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH5 Parametrickým t-testem jsme zjistili statisticky významný větší rozdíl u žen, naopak neparametrickým U – testem (Mann-Whitney) jsme statisticky tento rozdíl nepotvrdili. Grafické znázornění obou rozdílů (SC – P) prokazuje věcně větší rozdíl (SC – P) u žen. Potvrdili jsme výzkumnou situaci: X SC M - Y P M < X SC Ž - Y P Ž

Jako doplňující důkaz jsme přijali nižší hodnotu korelačního koeficientu u horší skupiny (ženy), přestože korelační koeficienty prokazují téměř stejný společný rozptyl u obou divergentních skupin (muži, ženy). Koeficient determinace prokazuje 64 % společného rozptylu u žen a 66 % u mužů. Potvrdili jsme výzkumnou situaci: R SC:P/Ž < R SC:P/M

89

VI.7. Ověření pracovní hypotézy PH6 PH6: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny začínajících horolezců. VI.7.1. Deskriptivní statistiky rozdílu (SC – P) u skupiny lezoucí nejdelší a nejkratší dobu (divergentní skupiny) Popisné statistiky (PH6 Doba lezení) N platných Průměr Medián Modus Proměnná SC-P 1-2 roky SC-P 3-5 let SC-P 6-10 let SC-P >10 let

32 94 95 83

1,00 1,07 1,06 0,65

1,0 1,0 1,0 0,5

1,0 1,0 1,0 1,0

Četnost modu 8 30 25 28

Tabulka 56 Míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle doby lezení.

Nejvyšší průměrný rozdíl byl zjištěn skupiny s dobou lezení 3-5 let, která nepatří mezi divergentní skupiny. Popisné statistiky (PH6 Doba lezení) Minimum Maximum Spodní Horní kvartil kvartil Proměnná SC-P 1-2 roky -0,5 3,0 0,5 1,5 SC-P 3-5 let -1,0 3,0 0,5 1,5 SC-P 6-10 let -1,0 3,5 0,5 1,5 SC-P >10 let -1,0 2,5 0,0 1,0

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

3,5 4,0 4,5 3,5

0,68 0,52 0,59 0,45

0,82 0,72 0,77 0,67

Tabulka 57 Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle doby lezení.

Nejvyšší rozptyl i směrodatná odchylka byly zjištěny u skupiny s dobou lezení 1-2 roky. Nejnižší tyto hodnoty byly zjištěny u skupiny s dobou lezení více než 10 let. Jedná se o divergentní skupiny horolezců lezoucích nejkratší a nejdelší dobu.

90

Krabicový graf 3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5

-1,0

SC-P <20 SC-P 31-40 SC-P 21-30 SC-P >40

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Obrázek 16 Věcné rozložení rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách podle doby lezení

Dílčí závěr:

X SC DL1 - Y P DL1 < X SC DL2 - Y P DL2 X SC DL2 - Y P DL2 > X SC DL3 - Y P DL3 X SC DL3 - Y P DL3 > X SC DL4 - Y P DL4

91

VI.7.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH 6 u divergentních skupin (skupina lezoucí nejdelší a nejkratší dobu)

Skup. 1 vs. skup. 2 SC-P 1-2 roky vs. SC-P >10 let

T-test pro nezávislé vzorky (PH6 Doba lezení) Pozn.: Prom ěnné byly brány jako nezávislé vzorky Průměr Průměr Hodnota t sv p skup. 1 skup. 2 1,00 0,65 2,35 113 0,02

Tabulka 58 Statistická významnost rozdílu (SC – P) mezi maximálními výkony divergentních skupin (nejkratší a nejdelší doba lezení) na sportovních cestách a pískovcových skalách, parametrický t-test

H0: Není rozdíl v (SC – P) u divergentních skupin (nejkratší a nejdelší doba lezení). Zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která statisticky prokazuje významně větší rozdíl v (SC – P) u skupiny s nejkratší dobou lezení. Mann-Whitneyův U test proměn. Rozdíl SC-P > 10 let Proměnná

Sč. poř. Skup. 1

Sč. poř. Skup. 2

Dle

U1

U2

Tabulková hodnota na hl. α 0,05

Rozdíl SC-P SC-P 1 – 2 roky 2138,5 4271,5 1045,5 1870,5 138 Tabulka 59 Statistická významnost rozdílu rozdílů mezi maximálními výkony divergentních skupin (nejkratší a nejdelší doba lezení) na sportovních cestách a pískovcových skalách, neparametrický Mann-Whitneyův U test

U 1 < U2 U1 > tabulková hodnota na hladině α 0,05. Potvrzujeme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. H0: Není rozdíl v (SC – P) u skupiny lezoucí nejkratší a nejdelší dobu.

92

Krabicový graf 3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5

-1,0

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

SC-P 1-2 roky SC-P >10 let

Obrázek 17 Věcná významnost rozdílu (SC – P) u skupiny lezoucí nejkratší a nejdelší dobu

Z grafu je patrný větší rozdíl průměrů (SC – P) u skupiny lezoucí nejkratší dobu (1 – 2 roky). Rozdíl mezi divergentními skupinami odpovídá hodnotě 0,35 stupně jednotné klasifikace.

Spearmanovy korelace (PH6 Doba lezení)

Proměnná SC 1-2 roky P 1-2 roky SC 1-2 roky 1,00 0,68 0,68 1,00 P 1-2 roky

Tabulka 60 Korelace maximálních výkonů divergentní skupiny horolezců s nejkratší dobou lezení (1-2 roky) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05.

93

Maximální výkony horolezců s nejkratší dobou lezení (1-2 roky) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Spearmanovy korelace (H3 Doba lezení) ChD vynechány párově Označ. korelace jsou významné na hl. p <0,05 Proměnná SC >10 let P >10let SC >10 let 1,00 0,86 0,86 1,00 P >10let

Tabulka 61 Korelace maximálních výkonů divergentní skupiny horolezců s nejdelší dobou lezení (více než 10 let) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05. Maximální výkony horolezců s nejdelší dobou lezení (více než 10 let) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Hodnota R u horolezců lezoucích nejkratší dobu 1-2 roky (slabší skupina) je o 0,18 nižší než hodnota R u horolezců lezoucích nejdelší dobu více než 10 let (lepší skupina). VI.7.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH6 Parametrickým t-testem jsme zjistili statisticky významný větší rozdíl u skupiny s nejkratší dobou lezení (1 – 2 roky), naopak neparametrickým U – testem (MannWhitney) jsme statisticky tento rozdíl nepotvrdili. Grafické znázornění obou rozdílů (SC – P) prokazuje věcně větší rozdíl (SC – P) u skupiny s nejkratší dobou lezení (1 – 2 roky). Potvrdili jsme výzkumnou situaci: X SC DL1 - Y P DL1 > X SC DL4 - Y P DL4

Jako doplňující důkaz jsme přijali nižší hodnotu korelačního koeficientu u horší divergentní skupiny (skupina s dobou lezení 1 – 2 roky). Koeficient determinace prokazuje 46 % společného rozptylu u horolezců lezoucích nejkratší dobu 1-2 roky a 73 % u horolezců lezoucích nejdelší dobu více než 10 let . Potvrdili jsme výzkumnou situaci: R SC:P/DL1 < R SC:P/DL4

94

VI.8. Ověření pracovní hypotézy PH7 PH7: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny méně často lezoucích horolezců. VI.8.1. Deskriptivní statistiky rozdílu (SC – P) u skupiny lezoucí nejčastěji a nejméně často (divergentní skupiny) Popisné statistiky (PH7 Četnost) N platných Průměr Medián

Modus Četnost modu Proměnná SC-P a) 120 0,87 1,0 1,0 39 90 1,11 1,0 1,0 30 SC-P b) 75 0,97 1,0 1,0 18 SC-P c) 19 0,58 0,5 0,5 6 SC-P d) Tabulka 62 Míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a

pískovcových skalách podle četnosti lezení.

Nejvyšší průměrný rozdíl byl zjištěn skupiny s četností lezení jednou týdně, která nepatří mezi divergentní skupiny. Popisné statistiky (PH7 Četnost) Minimum Maximum Spodní Horní Rozpětí Rozptyl Sm. odch. kvartil kvartil Proměnná SC-P a) -0,5 3,0 0,5 1,0 3,5 0,40 0,63 -1,0 3,5 0,5 1,5 4,5 0,65 0,81 SC-P b) -1,0 2,5 0,5 1,5 3,5 0,68 0,82 SC-P c) -1,0 2,0 0,0 1,0 3,0 0,59 0,77 SC-P d) Tabulka 63 Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových

skalách podle četnosti lezení.

Nejvyšší rozptyl i směrodatná odchylka byly zjištěny u skupiny s četností lezení několikrát za měsíc. Nejnižší tyto hodnoty byly zjištěny u skupiny s četností lezení vícekrát týdně. V případě nejvyšších hodnot rozptylu a směrodatné odchylky se nejedná o divergentní skupinu horolezců. V případě nejnižších hodnot se jedná o divergentní skupinu horolezců lezoucích nejčastěji.

95

Krabicový graf 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch SC-P a) SC-P b) SC-P c) SC-P d)

Obrázek 18 Věcné rozložení rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách podle četnosti lezení

Dílčí závěr:

X SC PL1 - Y P PL1 < X SC PL2 - Y P PL2 X SC PL2 - Y P PL2 > X SC PL3 - Y P PL3 X SC PL3 - Y P PL3 > X SC PL4 - Y P PL4

96

VI.8.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH7 u divergentních skupin (skupina lezoucí nejčastěji a nejméně často) T-test pro nezávislé vzorky (PH7 Četnost) Pozn.: Prom ěnné byly brány jako nezávislé vzorky Průměr Průměr Hodnota t sv p skup. 1 skup. 2 Skup. 1 vs. skup. 2 SC-P a) vs. SC-P d) 0,87 0,58 1,78 137 0,08

Tabulka

64 Statistická významnost rozdílu (SC – P) mezi maximálními výkony divergentních

skupin (největší a nejmenší četnost lezení) na sportovních cestách a pískovcových skalách, parametrický t-test

H0: Není rozdíl v (SC – P) u divergentních skupin (největší a nejmenší četnost lezení). Potvrzujeme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Mann-Whitneyův U test Dle proměn. Rozdíl SC-P d) Proměnná Rozdíl SC-P a)

Sč. poř. Skup. 1

Sč. poř. Skup. 2

8667

1063

U1

U2

873 1407

Tabulková hodnota na hl. α 0,05 130

Tabulka 65 Statistická významnost rozdílu (SC – P) mezi maximálními výkony divergentních skupin (největší a nejmenší četnost lezení)

na sportovních cestách a pískovcových skalách,

neparametrický Mann-Whitneyův U test

U 1 < U2 U1 > tabulková hodnota na hladině α 0,05. Potvrzujeme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. H0: Není rozdíl v (SC – P) u skupiny lezoucí nejčastěji a nejméně často.

97

Krabicový graf 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5

-1,0 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

-1,5

SC-P a)

SC-P d)

Obrázek 19 Věcná významnost rozdílu (SC – P) u skupiny lezoucí nejčastěji a nejméně často

Z grafu je patrný větší rozdíl průměrů

(SC – P) u skupiny lezoucí nejčastěji

(vícekrát týdně). Rozdíl mezi divergentními skupinami odpovídá hodnotě 0,29 stupně jednotné klasifikace. Spearmanovy korelace (PH7 Četnost)

Proměnná SC a) P a)

SC a) 1,00 0,85

P a) 0,85 1,00

Tabulka 66 Korelace maximálních výkonů divergentní skupiny horolezců s největší četností lezení (vícekrát týdně) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05.

98

Maximální výkony horolezců s největší četností lezení (vícekrát týdně) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Spearmanovy korelace (PH7 Četnost)

Tabulka 67

Proměnná SC d) SC d) 1,00 P d) 0,68 Korelace maximálních výkonů

P d) 0,68 1,00 divergentní skupiny horolezců s nejmenší četností

lezení (několikrát za rok) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05. Maximální výkony horolezců s nejmenší četností lezení (několikrát za rok) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Hodnota R u horolezců s nejmenší četností lezení několikrát za rok (slabší skupina) je o 0,17 nižší než hodnota R u horolezců s největší četností lezení vícekrát týdně (lepší skupina). VI.8.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH7 Parametrickým t-testem ani neparametrickým U – testem (Mann-Whitney) jsme nepotvrdili statisticky významný rozdíl mezi oběma divergentními skupinami (nejčastěji a nejméně často lezoucí). Grafické znázornění obou rozdílů (SC – P) prokazuje věcně větší rozdíl (SC – P) u nejčastěji lezoucí skupiny (vícekrát týdně). Zamítli jsme výzkumnou situaci: X SC PL1 - Y P PL1 < X SC PL4 - Y P PL4

Jako doplňující důkaz jsme nepřijali nižší hodnotu korelačního koeficientu u horší divergentní skupiny (skupina lezoucí nejméně často), protože tento důkaz pozbyl smyslu zamítnutím této části PH7, přestože jsme potvrdili výzkumnou situaci: R SC:P/PL1 > R SC:P/PL4 Koeficient determinace prokazuje 72 % společného rozptylu u horolezců s největší četností lezení (vícekrát týdně) a 43 % u horolezců s nejmenší četností lezení (několikrát za rok). 99

VI.9. Ověření pracovní hypotézy PH8 PH8: Rozdíl v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách bude větší u skupiny horolezců s nižší úrovní maximálních výkonů. VI.9.1. Deskriptivní statistiky rozdílu (SC – P) u skupiny s nejnižší a nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (divergentní skupiny) Popisné statistiky (PH8 Výkon) N platných Průměr Medián Proměnná VSC 3-5 SC-P VSC 5,5-6,5 SC-P VSC 7-8 SC-P VSC 8,5+ SC-P

32 125 119 28

0,36 1,04 1,05 0,79

0,5 1,0 1,0 1,0

Modus

Četnost modu Vícenás. 8 1,0 35 1,0 39 1,0 12

Tabulka 68 Míry střední hodnoty rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách

Nejvyšší průměrný rozdíl byl zjištěn skupiny s úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách 7. – 8. stupeň jednotné klasifikace, která nepatří mezi divergentní skupiny. Popisné statistiky (PH8 Výkon) Minimum Maximum Spodní Proměnná kvartil VSC 3-5 SC-P -1,0 2,0 0,0 VSC 5,5-6,5 SC-P -1,0 3,5 0,5 VSC 7-8 SC-P -0,5 3,0 0,5 VSC 8,5+ SC-P 0,0 2,0 0,5

Horní kvartil 1,0 1,5 1,5 1,0

Rozpětí

Rozptyl

Sm. odch.

3,0 4,5 3,5 2,0

0,60 0,60 0,50 0,27

0,77 0,77 0,70 0,52

Tabulka 69 Míry rozložení rozdílu maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách

Nejvyšší rozptyl i směrodatná odchylka byly zjištěny shodně u dvou skupin s úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách 3. – 5. a 5,5 – 6,5. stupeň jednotné klasifikace. Nejnižší tyto hodnoty byly zjištěny u skupiny s úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách 8,5 stupně a vyšší. Jedná o divergentní skupiny horolezců.

100

Krabicový graf 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5

VSC 8,5+ SC-P

VSC 7-8 SC-P

VSC 5,5-6,5 SC-P

-1,5

VSC 3-5 SC-P

-1,0

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Obrázek 20 Věcné rozložení rozdílu maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách podle úrovně maximálních výkonů na sportovních cestách

Dílčí závěr:

X SC VSC1 - Y P VSC1 < X SC VSC2 - Y P VSC2 X SC VSC2 - Y P VSC2 < X SC VSC3 - Y P VSC3 X SC VSC3 - Y P VSC3 > X SC VSC4 - Y P VSC4

VI.9.2. Dílčí ověření pracovní hypotézy PH8 u divergentních skupin (skupina s nejnižší a nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách) T-test pro nezávislé vzorky (PH8 Výkon) Pozn.: Prom ěnné byly brány jako nezávislé vzorky Průměr Průměr Hodnota t sv p Skup. 1 vs. skup. 2 skup. 1 skup. 2 VSC 3-5 SC-P vs. VSC 8,5+ SC-P 0,36 0,79 -2,5 58 0,02 Tabulka 70 Statistická významnost rozdílu rozdílů mezi maximálními výkony divergentních skupin

(nejvyšší a nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách) na sportovních cestách a pískovcových skalách, parametrický t-test 101

H0: Není rozdíl v (SC – P) u divergentních skupin (nejvyšší a nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách). Zamítáme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. Potvrzujeme HA, která prokazuje významný rozdíl v (SC – P) u divergentních skupin (nejvyšší a nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách).

Mann-Whitneyův U test Dle proměn. Rozdíl SC-P d) Proměnná Rozdíl SC-P a)

Sč. poř. Skup. 1

Sč. poř. Skup. 2

U1 U2

Tabulková hodnota na hl. α 0,05

809

1020

615 282

138

Tabulka 71 Statistická významnost rozdílu rozdílů mezi maximálními výkony divergentních skupin (nejvyšší a nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách) na sportovních cestách a pískovcových skalách, neparametrický Mann-Whitneyův U test

U 1 < U2 U1 > tabulková hodnota na hladině α 0,05. Potvrzujeme nulovou hypotézu H0 na hladině pravděpodobnosti α 0,05. H0: Není rozdíl v (SC – P) maximálních výkonů na sportovních cestách a na pískovcových skalách u divergentních skupin (nejvyšší a nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách). Potvrzujeme

nulovou

hypotézu

H0 na

102

hladině

pravděpodobnosti

α

0,05.

Krabicový graf 2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5

-1,0

-1,5

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

VSC 3-5 SC-P VSC 8,5+ SC-P

Obrázek 21 Věcná významnost rozdílu (SC – P) u skupiny s nejvyšší a nejnižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách

Z grafu je patrný větší rozdíl průměrů

(SC – P) u skupiny s nejvyšší úrovní

maximálních výkonů na sportovních cestách. Rozdíl mezi divergentními skupinami odpovídá hodnotě 0,43 stupně jednotné klasifikace. Spearmanovy korelace (PH8 Výkon)

Proměnná VSC 3-5 SC VSC 3-5 P VSC 3-5 SC 1,00 0,60 VSC 3-5 P 0,60 1,00

Tabulka 72 Korelace maximálních výkonů divergentní skupiny horolezců s nejnižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

103

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05. Maximální výkony horolezců s nejnižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Spearmanovy korelace (PH8 Výkon)

Proměnná VSC 8,5+ SC VSC 8,5+ P VSC 8,5+ SC 1,00 0,53 VSC 8,5+ P 0,53 1,00

Tabulka 73 Korelace maximálních výkonů divergentní skupiny horolezců s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a na pískovcových skalách

Označené korelace jsou významné na hladině pravděpodobnosti p <0,05. Maximální výkony horolezců s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace) na sportovních cestách a pískovcových skalách spolu souvisí. Hodnota R u horolezců s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách 8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace (lepší skupina) je o 0,07 nižší než hodnota R u horolezců s nejnižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (horší skupina). VI.9.3. Dílčí závěry pracovní hypotézy PH8 Parametrickým t-testem jsme zjistili statisticky významný větší rozdíl u skupiny s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách, naopak neparametrickým U – testem (Mann-Whitney) jsme statisticky tento rozdíl nepotvrdili. Grafické znázornění obou rozdílů (SC – P) prokazuje věcně větší rozdíl (SC – P) u skupiny s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách Zamítli jsme výzkumnou situaci:

X SC VSC1 - Y P VSC1 > X SC VSC4 - Y P VSC4

104

Doplňující důkaz jsme nepřijali. Vyšší hodnota korelačního koeficientu byla zjištěna u horší skupiny (nejnižší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách). Koeficient determinace prokazuje 28 % společného rozptylu u horolezců s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (8,5 a vyšší stupeň jednotné klasifikace) a 36 % u horolezců s nejnižší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách (3. – 5. stupeň jednotné klasifikace). Zamítli jsme výzkumnou situaci: R SC:P/VSC1 < R SC:P/VSC4

105

VII. Diskuse V této části práce předkládáme věcnou a metodologickou polemiku s našimi výsledky, odpovídáme na vědecké otázky a vysvětlujeme rozpory, které jsme ve výzkumu zjistili. VII.1. Komparace výsledků výzkumu a literárních pramenů Z dostupné literatury jsme zjistili podstatné informace o problematice a na jejich základě jsme formulovali vědecké otázky o vlivu bezpečnostních podmínek pískovcového lezení na maximální výkony horolezců. Náš názor, vyjádřený ve vědeckých otázkách, vycházel z několika publikovaných údajů. Literární zdroje, kde autoři píší

o bezpečnostních

podmínkách lezení, Dieška a Širl (1989), Procházka (1990), Neuman a kol. (2000), Vomáčko a Boštíková (2003), Winter (2004), Lienerth (2004) aj., které jsme uvedli v kapitole Současný stav poznatků, prokazují rozdílnost lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách. Další autoři píší nepřímo o vlivu specifických podmínek z hlediska psychologického na výkonnost sportovce Goddara a Neumann (1993), Luňáček (1999), Hošek (1984), Blahutková (2004) aj. Přesto jsme v literární rešerši problematiky v odborných pramenech nenašli téměř žádné konkrétní údaje o vlivu specifických podmínek lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách na výkon horolezce, které by vycházely z přímého vědeckého bádání. Podobné téma zpracoval ve své práci pouze Zozulák (2005), který zkoumal výkonnost vrcholových lezců, úzce vybraného a podstatně menšího vzorku

a

zpracování dat bylo odlišné. Naše výsledky jsou přesto ve shodě s jeho závěry že: „…výkony lezců stylem on sight jsou kvalitnější na sportovních cestách. Horší výkony na pískovcových skalách jsou způsobeny především větší vzdáleností mezi jištěním, která má vliv na psychiku lezce…“ (Dále ve výsledcích uvádí průměrnou hodnotu rozdílu mezi výkony lezců na sportovních cestách a pískovcových skalách. Přes rozdílnou škálu hodnocení obtížnosti lezení nalezl srovnatelně horší výkon na pískovcových skalách). Protože nemůžeme porovnat naše výsledky s jinými autory, pokusíme se alespoň najít společné závěry s psychology. 106

Náš výzkum prokázal nižší úroveň maximálních výkonů horolezců na pískovcových skalách než na sportovních cestách. Pokud přijmeme naše tvrzení, že většina horolezců se více bojí při lezení na pískovcových skalách, což je důsledek pravidel, bezpečnosti a míry rizika, lze potvrdit tvrzení psychologů, že při vysokém psychickém zatížení výkon klesá. Mikšík (1969), Machač a Machačová (1988), Hošek (1984). Přikláníme se k tvrzení Hoška (1984), o negativním vlivu strachu na sportovní činnost a výkon sportovce. Vyšší míra rizika při lezení na pískovcových skalách je často „… doprovázena pocitem strachu…“ Proto je nižší hodnota maximálních výkonů na pískovcových skalách v našem výzkumu shodná s jeho tvrzením. Na druhou stranu někteří autoři připouští maximální výkony v afektu strachu (Hošek, 1994), protože různí lidé reagují na psychickou zátěž odlišně. Nemůžeme ale tvrdit, že lezci, kteří měli vyšší úroveň maximálních výkonů na pískovcových skalách než na sportovních cestách, dosáhli těchto výkonů na tak nebezpečných cestách, kde se dostali do stavu hraniční či extrémní psychické zátěže (Mikšík, 1969). Podařilo se nám potvrdit dílčí pracovní hypotézu ohledně většího rozdílu v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách u skupiny žen než u mužů. Tím můžeme odvozeně potvrdit tvrzení Hoška (1994), že „...muži jsou odvážnější...“ Podařilo se nám potvrdit i dílčí pracovní hypotézu ohledně většího rozdílu v úrovni maximálních výkonů na sportovních cestách a pískovcových skalách u skupiny méně zkušených horolezců. Týká se skupiny začínajících horolezců. To lze považovat za shodu s tvrzením ohledně tréninku a adaptace na psychickou zátěž Mikšíka (1969) i Hoška (1994). Každý lezec má jinde hranici strachu. Cílem naší práce ale nebylo určit, kdy ještě strach lezce aktivuje a kdy již neumožní optimální výkon nebo jej úplně zhatí, ale zjistit, jestli bezpečnost lezení ovlivní výkon lezce. Psychologické aspekty jsme přidali pouze z nedostatku možnosti komparace s výzkumy týkajícími se bezpečnosti lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách.

107

VII.2. Diskuse s výsledky výzkumu Hlavní výzkumnou hypotézu jsme prokázali: Maximální výkony horolezců jsou nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest vzhledem k rozdílným specifickým podmínkám bezpečnosti lezení. 253 lezců (83 %) uvedlo vyšší úroveň maximálních výkonů na sportovních cestách, 16 lezců (5,3 %) na pískovcových skalách a 35 lezců (11,5 %) stejný výkon na sportovních cestách i pískovcových skalách. Průměrná hodnota maximálních výkonů horolezců v celém základním souboru na sportovních cestách je 6,72 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotám 6+, 7- stupnice UIAA nebo 6a, 6a+ francouzské stupnice. Průměrná hodnota maximálních výkonů na pískovcových skalách je 5,77 jednotné klasifikace což odpovídá hodnotě VIIa saské klasifikace. V potaz musíme brát fakt, že se jedná o záměrný výběr a ne o výkony celé horolezecké populace. Velké množství horolezců nesplnilo výkonnostní kritéria našeho záměrného výběru. Celkově lze tedy předpokládat v celé horolezecké populaci nižší úroveň maximálních výkonů. Rozdíl v extrémních výkonech je 0,95 stupně jednotné klasifikace, což lze považovat za věcně významný rozdíl. Tento rozdíl potvrzuje vliv specifických podmínek bezpečnosti lezení na pískovcových skalách. Prokázali jsme i jednotlivé pracovní hypotézy v dílčích souborech. Potvrdili jsme, že specifické podmínky bezpečnosti lezení mají vliv na úroveň maximálních výkonů u mužů i u žen, u déle lezoucích i začínajících horolezců, u často lezoucích a méně často lezoucích horolezců i u horolezců s různou úrovní maximálních výkonů. Pracovními hypotézami PH 1 – PH 5 jsme podpořili výchozí hypotézu. Z výsledků můžeme odvodit další tvrzení. Porovnání rozdílu úrovně maximálních výkonů mužů a žen (PH1): a) Muži lezou těžší sportovní cesty v průměru o 1 stupeň jednotné klasifikace. b) Muži lezou těžší cesty na pískovcových skalách v průměru o 1,53 stupně jednotné klasifikace.

108

Ženy se svými výkony přiblížily k mužům na sportovních cestách na rozdíl jednoho stupně jednotné klasifikace, na pískovcových skalách se tento rozdíl výrazně zvýšil na hodnotu 1,53 stupně. Tento rozdíl považujeme za doklad tvrzení,

že ženy se na

pískovcových skalách více bojí a nejsou ochotny riskovat tolik jako muži. Porovnání rozdílu úrovně maximálních výkonů horolezců podle doby lezení (PH2): Výkony horolezců závisí na délce provozování tohoto sportu. Obecně platí, že výkon roste s dobou, kterou se lezec tomuto sportu věnuje. Toto tvrzení platí jak pro lezení na sportovních cestách tak i pro lezení na pískovcových skalách. Kriticky musíme přihlédnout k faktu, že hraniční skupina v našem výzkumu je 10 a více let aktivního provozování horolezectví. Předpokládáme, že výkonnost klesá u horolezců s vysokým věkem, kdy zkušenosti již nepřeváží kondiční schopnosti. To se ale v našich výsledcích nepromítlo. Porovnání rozdílu úrovně maximálních výkonů horolezců podle četnosti lezení (PH3): Výkony horolezců závisí na četnosti provozování tohoto sportu. Obecně platí, že výkon roste s četností, kterou se lezec tomuto sportu věnuje. Toto tvrzení platí jak pro lezení na sportovních cestách tak i pro lezení na pískovcových skalách. Obecně lze říci, čím častěji se lezec věnuje lezení, tím leze lépe. To je naprosto logické. Porovnání

rozdílu

úrovně

maximálních

výkonů

horolezců

podle

úrovně

maximálních výkonů na sportovních cestách (PH4): Tato část výsledků je dána již vlastní kategorizací výkonnosti a proto ji nelze interpretovat. Pracovní hypotézy PH5 až PH8 jsme formulovali jako předpoklad, že rozdíl v proměnné (SC – P) bude větší vždy u skupiny s nižšími předpoklady k lezení na pískovcových skalách. Potvrdili jsme dvě pracovní hypotézy u skupin žen a horolezců s kratší dobou lezení. Sedmou a osmou pracovní hypotézu jsme nepotvrdili. Zde výsledky vyšly vzhledem k pracovním hypotézám opačně.

109

V případě PH7 nám vyšel vyšší rozdíl (SC – P) u horolezců s nejvyšší četností lezení. Příčinou může být jejich soustavnější trénink. V současné době se většina tréninku provádí na umělých lezeckých stěnách, kde se charakter lezení více podobá lezení na sportovních cestách. Naopak lezci, kteří se věnují lezení méně často, lezou více na přírodních skalách a mohou mít tak k specifickým podmínkám na pískovcových skalách mnohem blíže. Větší rozdíl v (SC – P) u horolezců s nejvyšší úrovní maximálních výkonů na sportovních cestách v případě PH5 by mohl vysvětlovat fakt, že právě nejvýkonnější lezci často lezou na úplné hranici svých možností, kdy je běžné, že lezec často padá. To lze celkem bezpečně praktikovat na sportovních cestách. Naopak na pískovcových skalách, kde každý pád nese vážné riziko úrazu či dokonce smrti, je potřeba si nechat určitou rezervu. Na druhou stranu lezci s nejnižší úrovní výkonů si patrně nechávají rezervu i při lezení na sportovních cestách a tím se tento rozdíl snižuje. VII.3. Metodologické problémy realizace výzkumu V této části diskuse kriticky analyzujeme zvolený výzkumný plán, výzkumný soubor a výběr, charakter získaných dat a jejich metrickou hodnotu. Z metodologického hlediska jsme zvolili optimální výzkumný plán, který zkoumaný problém vyžaduje. Schematicky jsme popsali výzkumnou situaci k prokázání jednotlivých hypotéz a zvolili jsme víceskupinovou metodu řešení (důkazy nejen v celém souboru, ale také u mužů a žen, u skupin podle věku, doby lezení, četnosti lezení a výkonnosti). Základní soubor byl dostatečně rozsáhlý pro použití kvantitativních metod analýzy dat a vzhledem k normálnímu rozložení jsme užili parametrický test statistické významnosti. Vzhledem k ordinální povaze získaných dat jsme ale také prokazovali statisticky významný rozdíl i neparametrickými testy statistické významnosti rozdílu. Skupiny rozdělené dle jednotlivých kritérií pro ověření pracovních hypotéz, byly méně početné a nestejně velké (nejmenší počet byl n 19 u horolezců s četností lezení několikrát za rok a největší rozdíl v počtu osob n1-n2 byl 212 u skupiny mužů a žen). Při kategorizaci skupin jsme vycházeli z logického rozdělení, což mohlo ovlivnit nejednotné

110

výsledky při statistickém testování rozdílů (SC – P) parametrickým a neparametrickým testem. Metodologickým problémem bylo řešení rozdílu (SC – P), jeho statistické testování a rozhodování o platnosti H0 - HA. Použití parametrických i neparametrických testů nepřineslo konzistentní výsledky. Vhodným řešením by bylo použití pouze věcné interpretace a potvrzení či vyvrácení této části jednotlivých pracovních hypotéz. Vzhledem k tomu, že jsme v Metodologii formulovali důkazy jednotlivých pracovních hypotéz oběma postupy analýzy (parametrické i neparametrické testy statistické významnosti rozdílu), uvedli jsme oba postupy ve výsledcích, přestože výsledky testů byly v rozporu. Problém se vhodným použitím neparametrických testů statistické významnosti se nám v těchto dílčích hypotézách nepodařil vyřešit. Problém formulovaný v dílčích hypotézách o větším rozdílu mezi průměrnými výkony lezců na sportovních cestách a pískovcových skalách u skupin, které mají nižší úroveň předpokladů (zkušenosti, dobu tréninku, věk, pohlaví), byl stanoven věcně logicky.

Jeho statistická analýza však byla obtížná, protože původní hrubé skóre

(průměrný výkon) jsme transformovali v odvozené skóre (rozdíl X - Y pro SC a P). Určit přesně metrickou hodnotu tohoto skóre je těžko řešitelné. Z dat ordinální povahy jsme vypočetli deskriptivní statistiky, z nich vytvořili toto odvozené skóre a následně testovali statistickou významnost.

111

VIII. Závěry VIII.1. Závěry výzkumu Cílem naší práce bylo prokázat rozdílnou úroveň maximálních výkonů horolezců v závislosti na bezpečnostních podmínkách při lezení sportovních cest a lezení na pískovcových skalách. Cíl práce jsme splnili a ověřili jsme stanovené hypotézy s těmito závěry. 1) Hlavní výzkumnou hypotézu jsme prokázali: VH: Maximální výkony horolezců jsou nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest vzhledem k rozdílným specifickým podmínkám bezpečnosti lezení. Rozdíl v úrovni maximálních výkonů jsme zjistili

statisticky významný jak

parametrickými tak i neparametrickými testy. Prokázali jsme též expertními posudky věcně podstatný rozdíl. 2) Prokázali jsme jednotlivé pracovní hypotézy: PH1: Úroveň maximálních výkonů je u žen i u mužů nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. PH2: Úroveň maximálních výkonů je u začínajících i u déle lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. PH3: Úroveň maximálních výkonů je u méně často lezoucích i u častěji lezoucích horolezců nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. PH4: Úroveň maximálních výkonů horolezců s nižší úrovní maximálních výkonů i s vyšší úrovní maximálních výkonů jsou nižší při lezení na pískovci než při lezení sportovních cest. Rozdíl v úrovni maximálních výkonů jsme zjistili statisticky významný jak parametrickými tak i neparametrickými testy. Závěr platí ve všech dílčích výběrech a kategoriích vytvořených pro jednotlivé pracovní hypotézy PH1 – PH4. Prokázali jsme též expertními posudky věcně podstatný rozdíl. Závěr platí ve všech dílčích výběrech a kategoriích vytvořených pro jednotlivé pracovní hypotézy (PH1

112

– PH4) a to s jednou výjimkou z 15 případů, kde rozdíly nedosáhly hranice věcné významnosti 0,5 stupně jednotné klasifikace (skupina s nejnižší hodnotou maximálních výkonů na sportovních cestách 3 – 5 stupeň v PH 4). 2) V jednotlivých pracovních hypotézách ohledně rozdílu (SC – P) jsme nedospěli k jednotným výsledkům. − PH5 o statisticky významném menším rozdílu (SC – P) u mužů jsme potvrdili. Tento závěr jsme prokázali parametrickým testem statistické významnosti, logickou věcnou významností a doplňujícím důkazem nižší hodnoty korelačního koeficientu u žen. Neparametrický U-test statistické významnosti rozdíl nepotvrdil. − PH6 o statisticky významném menším rozdílu (SC – P) u horolezců, kteří se lezení věnují déle jsme potvrdili. Tento závěr jsme prokázali parametrickým testem statistické významnosti, logickou věcnou významností a doplňujícím důkazem nižší hodnoty korelačního koeficientu u horolezců, kteří se lezení věnují kratší dobu.

Neparametrický U-test statistické

významnosti rozdíl nepotvrdil. − PH7 o statisticky významném menším rozdílu (SC – P) u horolezců, kteří se lezení věnují častěji jsme nepotvrdili. Tuto hypotézu jsme neprokázali parametrickým ani neparametrickým testem statistické významnosti ani logickou věcnou významností ani doplňujícím důkazem. − PH8 o statisticky významném menším rozdílu (SC – P) u horolezců s vyšší úrovní maximálních výkonů nepotvrdili. Tuto hypotézu jsme neprokázali parametrickým ani neparametrickým testem statistické významnosti, ani logickou věcnou významností ani doplňujícím důkazem. VIII.2. Přínos pro teorii a výzkum Přínosem naší práce pro teorii a výzkum jsou následující poznatky:

113

•

Vytvořili jsme jednotný klasifikační systém pro hodnocení výkonu horolezce v rozdílných specifických podmínkách. Námi vytvořená stupnice umožňuje i statistické zpracování dat.

•

V souladu se současnými metodologickými požadavky výzkumu jsme kombinovali běžné postupy kvantitativní analýzy s postupy analýzy kvalitativní.

•

Získali jsme množství empirických dat, která nám umožnila předložit doposud nepublikované obecně platné charakteristiky úrovně maximálních výkonů horolezců na sportovních cestách a pískovcových skalách.

•

Utřídili jsme poznatky z literatury a upozornili na rozdílné chápání některých pojmů.

•

Potvrdili jsme poznatek, že bezpečnost ovlivňuje maximální lezecký sportovní výkon. Vyšší míra rizika ovlivňuje maximální lezecký sportovní výkon negativně.

VIII.3. Přínos pro praxi Přínosem naší práce pro praxi jsou následující poznatky: •

Navržená jednotná klasifikační stupnice pro hodnocení obtížnosti lze využít v rozdílných specifických podmínkách lezeckých oblastí celého světa a umožňuje lezcům porovnání jejich výkonů.

•

Charakterizovali jsme specifické podmínky lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách.

•

Přispěli jsme k zlepšení odhadu vlastních možností lezců při lezení na pískovcových skalách vzhledem k výkonnosti na sportovních cestách a k uvědomění si nebezpečí lezení na pískovcových skalách. Tím bychom rádi přispěli k bezpečnějšímu provozování pískovcového lezení.

•

Praktická doporučení k srovnávání klasifikací a k respektování specifických podmínek pískovcového lezení jsme publikovali v odborném časopisu Tělesná výchova a sport mládeže, Chaloupský a Komeštík (2007). Výsledky našeho výzkumu jsme prezentovali na řadě odborných vědeckých konferencí. 114

IX. Souhrn Cílem práce je prokázat rozdílnou úroveň maximálních výkonů horolezců v závislosti na specifických bezpečnostních podmínkách lezení na sportovních cestách a pískovcových skalách. Prokázali jsme vyšší míru rizika při lezení na pískovcových skalách než při lezení sportovních cest. Definovali jsme typický projev dosažené úrovně lezení jedince. Vytvořili jsme jednotný klasifikační systém pro hodnocení výkonu horolezce na pískovcových skalách i sportovních cestách. Výsledky práce prokázaly rozdíl mezi výkony lezců na sportovních cestách a na pískovcových skalách. Úroveň maximálních výkonů většiny lezců na sportovních cestách má podle klasifikace obtížnosti vyšší hodnotu než úroveň výkonů na pískovcových skalách. Specifické bezpečnostní podmínky pískovcového lezení negativně ovlivňují úroveň maximálního výkonu horolezce. Klíčová slova: Horolezectví, sportovní lezení, pískovcové lezení, výkon, bezpečnost, riziko.

Summary The aim of the research is to demonstrate the influence of the specific conditions in sandstone climbing to performance of climbers. We have proved the higher rate of risk during sandstone climbing than during sport climbing. We have defined the typical display of gained personal climbing level. We have compiled unified scale of difficulty for sport climbing and sandstone climbing. The results of research prove difference between performance of climbers at sandstone climbing and sport climbing. The level of maximal performance in sport climbing is according to the scale of difficulty higher than in sandstone climbing. Specific conditions and higher rate of risk at sandstone climbing have negative influence on the level of maximal performance of climber. Keywords Mountaineering, sport climbing, sandstone climbing, performance, safety, risk.

115

X. Seznamy X.1. Literatura ARNOLD, B. Der Elsandsteinführer. 1.vyd. Köngen: Panico Alpinverlag, 1990. ISBN 3926807-11-3 ASHTON, S. 100 Classic Climbs: North Wales. Marlborough: Ramsbury, 1998. ISBN 185223-020-7 ATCHINSON, D. Europe: Sport vertical. 1. vyd. Praha: Freytag a Bernd, 2002. ISBN 1873 665 21-0 AUFMUTH, U. Zur Psychologie des Bergsteigens. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag GmbH, 1998. ISBN: 3-596-42314-7 BENEŠ, S. Broumovské stěny: Horolezecký průvodce. Náchod: JUKO, 1995. BEZPEČNOSTNÍ KOMISE ČESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU. Fixní jištění – pískovcové kruhy. URL:http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=61&article =28, staženo 7.9.2007 BLACKSHAW, A. Mountaineering. From Hill Walking to Alpine Climbing. Middlesex: Penguin Books Ltd., 1970 BLAHUTKOVÁ, M. Výkon a výkonnost. In: SEKOT, A. aj. Kapitoly ze sportu. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 2004. ISBN 80-210-3531-5 BLAHUTKOVÁ, M., KOUBOVÁ, J. Psychomotorika aneb prožitek z pohybu. Brno: CDVU MU Brno, 1995. BRETON, D. Prises de Risque et Modernité. In: DUPPY, CH. Actes du colloque E.N.S.A. Chamonix. Joinville-le-Pont: Actio, 1991.ISBN 2-906411-05-1 BROS, V. Křížový vrch: horolezecký průvodce. Náchod: JUKO, 1993. CINAMON, J. Climbing Rock and Ice: Learning the Vertical Dance. Camden, ME: Ragged Mountain Press, 1993. ISBN 0-87742-405-5 CLIMBBAND BELLUNO. Falesie della Valle del Piave. Belluno: Rocciaviva, 2006. CORNELOUP, J., BOURDEAU, P., MAO, P. A critical overview of French social scientific research on rock climbing and mountaineering. In: Proceedings from the 2nd International Mountain and Outdoor Sports Conference, Hrubá Skála, Czech Republic. Praha: IYNF, 2006. ISBN 80-903577-3-3

116

COX, S., FULSAAS, K. Mountaineering: The Freeedom of the Hills. 7. vyd. Seattle, WA: The Mountaineers Books, 2003. ISBN 0-89886-827-0 CREASEY, M. Horolezectví. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2000. ISBN 80-7234-148-0 CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života. 1. vyd. Jihlava: Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-139-5 ČERNÝ, P. a kol. Horolezecký průvodce. Labské údolí a Bělá. 1. vyd. 2001. ČESKÝ HOROLEZECKÝ SVAZ. Pravidla lezení v pískovcových skalních oblastech v Čechách. Praha. 2007, URL:http://skaly.horosvaz.cz/document/Pravidla%20lezení%20v %20pískovcových%20skalních%20oblastech%20v%20Čechách%202007a.doc, staženo 5.9.2007 ČUJIČ, B. Croatia: Penjački vodič. Zagreb: Karolina, 1997. ISBN 953-6571-00-5 DEMETROVIČ, E. a kol. Encyklopedie tělesné kultury. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988. ISBN 80-70-96-046-9 DIEŠKA, I. Horolezectví. Ecyklopédia. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1989. ISBN 80-7096015-9 DIEŠKA, I., ŠIRL, V. Horolezectví zblízka. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. ISBN 27-08189 DLABOLA, P., ŠOLTYS, V., VŠETEČKA, J. Prachovské skály: Horolezecký průvodce. 1. vyd. Praha: East Publishing, 1998. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002. ISBN 80-7033-7605 GÁLFY, R., LUCZY, A. Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca. Výber najkrajších klasických ciest. Bratislava: AV studio, s.r.o., 2002. ISBN 80-88779-08-1 GLOWACZ, S., POHL, W. Volné lezení. České Budějovice: Kopp, 1999. ISBN 80-7232067-X GODDARD, D., NEUMANN, U. Performance Rock Climbing. Mechanicsburg: Stackpole Books, 1993. ISBN 0-8117-2219-8 GONCIAREK, S., SZARKOWSKI, M. Szceliniec Wielki: Przewodnik wspinaczkowy. 1. vyd. Lódž: Lódzski Klub Vysokogórski, 2000. ISBN 83-913751-0-2 HATTING, G. Horolezectví. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-053-7

117

HEINICKE, D. Kletterführer Elbsandsteingebirge Sächsische Schweiz: Südteil. Berlin: Sportverlag, 1981. HEINICKE, D. Kletterführer Sächsische Schweiz: Band Gebiet der Steine. Dresden: Berg- & NaturVerlag Peter Rölke, 2001. ISBN 3-934514-03-0 HEJTMÁNEK, P., HOMOLKA, M., SOCHOR, J. Hruboskalsko : Skalák. I. díl, Dračí skály, Zámecká rokle. 1. vyd. Jablonec nad Nisou: Hejtmánek, 1996. ISBN 80-2385674-X HILL, P., JOHNSON, S. Manuál horolezce a horského vůdce. 1. vyd. Český Těšín: Ivo Železný s.r.o., 2003. ISBN 80-237-3783-X HOBLÁK, J, VOREL, J. Ostrov: Labské pískovce. 1. vyd. Ústí nad Labem: EFEKT international, 1993. ISBN 80-901591-0-9 HOŠEK, V. Vliv strachu na sportovní činnost. In: VAŇEK, M aj. Psychologie sportu. Brno: SPN, 1984. HOŠEK, V. Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum, 1994. ISBN: 80-7066-976-4 HOUSTON, M., COSLEY, K. Alpine Climbing: techniques to take you higher. Seattle WA, The Mountaneers Book, 2004. ISBN 0-89886-749-5 HUBER, A., ZAK, H. Yosemity. 1. vyd. Praha: Freytag a Berndt, 2003. ISBN 80-7316124-9 HUNT, H. Mountaineering and Risk. Alpine Journal, 1981, č. 83, s. 3-6. HYNEK, P. Arco. Brno: Montana, 1991. CHALOUPSKÝ, D. Limitující faktory lezení: seminární práce. Brno. Masarykova Univerzita, 2004 CHALOUPSKÝ, D. Horolezecké disciplíny In: Zdravotní rizika lezení: seminární práce. Brno. Masarykova Univerzita, 2005 CHALOUPSKÝ, D., KOMEŠTÍK, B. Z umělé stěny do pískovcových skal – opatrně porovnávat klasifikaci obtížnosti. In: Tělesná výchova a sport mládeže, 2007, roč. 73, č.3, s. 29 – 30. CHOUTKA, M. Sportovní výkon. Praha: Olympia, 1981. ISBN 27-038-81 JANKŮ, J. a kol. Pískovcové skály v Čechách, horolezecký průvodce: Český ráj. Praha: Olympia, 1977. ISBN 27-019-77

118

JAROLÍM, P., ŠŤASTNÝ, J. Verdon. Brno: Montana, 1990. JOHN, P. Adršpach, Mekka pískařů. Outdoorová revue Vertigo, 2007, č. 2. s. 10 -12. ISSN 1801672-3 JOHNSTON, T. Rock Climbing Basic. Mechanicsburgh: Stackpole Books, 1995.ISBN: 08117-2420-4 KROUPA, D. Skály v okolí Chotěboře: Horolezecký průvodce. Chotěboř: Ikres, 2001. LANGMUIR, E. Mountaincraft and Leadership. 3. vyd. Manchester: Mountain Leader Training England, 2004. ISBN 1-85060-295-6 LIENERTH, R. Základní otázky hodnocení sportovního výkonu v horolezectví. Montana, 2003, Č. 4, s. 35-37. LIENERTH, R. Úvod do horolezectví. Metodický materiál pro instruktory ČHS, 2004. URL: http://www.climbingschool.cz/horolezectvi.pdf, staženo 1.2.2006 LISÁK, P. Adršpach: 500 horolezeckých výstupů. Náchod: JUKO, 1994. LONG, J. Praxis Sportklettern. 4. vyd. Munchen: BLV Verlagsgesellschaft, 1992. ISBN: 3-405-14297-0 LONG, J., LUEBBEN, C. How to Climb: Advanced Rock Climbing. Evergreen, CO: Chockstone Press, 1997. ISBN 0-934641-37-4. LONG, J. How to Rock Climb! Guilford, Helena: Falcon Guides, 2004. ISBN: 0-76272471-4 LUŇÁČEK, S. Psychické aspekty tréninku. In: TEFELNER, R. Trénink sportovního lezce. Lelekovice: Rudolf Tefelner, 1999. MACHAČ, M., MACHAČOVÁ, H. Vliv strachu a úzkosti na regulaci činnosti. In: MACHAČ, M., MACHAČOVÁ, H., HOSKOVEC, J. Emoce a výkonnost. Praha: SPN, 1988. ISBN 14-498-88 MARSCHNER, T., SCHORER, G. Kletterführer: DDR, Band 2. 1. vyd. WeinstadtBenzach: Rotpunkt, 1990. ISBN 3-9802281-9-3 MAURIN, B., SOUCHARD, T. Falaises de Corse. Gap: Louis Jean Imprimeur, 2006. ISBN 2-9526388-0-2 MAYER, R., SCHUBERT, P. Ausrüstung, Sicherung, Sicherheit: Alpin Lehrplan. München: DAV, 1986. ISBN 3-405-12286-4

119

MAYEROVÁ, M. Stres, Motivace a výkonnost. Praha: Grada Publishing. s.r.o., 2000. ISBN 80-7169-425-8 MEIER, J. Is the Risk Worth Taking? In: MEIER, J., MORASH, W., WELTON, G. High Adventure Outdoor Pursuits. Salt Lake City: Brighton Publishing Company, 1980. ISBN 0-89832-019-4 MIKŠÍK, O. Člověk a svízelné situace. Praha: Naše vojsko, 1969. ISBN: 28-026-69 MĚKOTA, K., CUBEREK, R. Pohybové dovednosti-činnosti-výkony. Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-344-1728-8

Olomouc:

NAKONEČNÝ, M. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74 NEUMAN, J. Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-292-0 NEUMAN, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-391-9 NOVÁK, J. Český ráj: Vybrané stěny. Lysá nad Labem: Alpy, 1992. ISBN 80-900099-8-0 OPASCHOWSKI, H. Extrem: Der kalkulierte Wahnsinn Extremsport als Zeitphanomen. 1. vyd. Hamburg: Germa Press, 2000. ISBN 3-924865-33-7 PAUER, D. Slovenske skaly I.: Horolezecký sprievodca. Žilina: Rock Faun, 2000. ISBN 80-968348-0-0 PAUSE, W. Klettern. München, Wien, Zürich: BLV Verlagesellschaft, 1985. ISBN 3-40512909-5 PAVLÍČEK, J. Člověk v drsné přírodě. Praha: Olympia, 1989. ISBN 27-004-89 PROCHÁZKA, V. Horolezectví. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-037-6 Převodní tabulka různých klasifikačních stranka.php?id=6, staženo 15.10.2006

stupnic.

URL:

http://www.rockstars.cz/

RATAJCZAK, T. Klättring i Göteborg: Med Omnejd. Göteborg: Elanders Novum AB, 2002. ISBN 91-631-2380-0 RICHARDSON, A. Rock Climbing for Instructors. Marlborough Wiltshire: The Crowood Press Ltd, 2001. ISBN 1-86126-422-4 ROLLAND, J. Grimper dans le Haut Val Durance. L’Argentiére La Bessée: Fournel. 2005.

120

ROPER, S. Climber’s Guide to Yosemite Valley. 2. vyd. San Francisco: Sierra Club, 1972. ISBN 87156-048-8 ROSOL, J. Lezecký průvodce: Tisá, Rájec, Sněžník. Ústí nad Labem: Garti, 2006. RŮŽIČKA, J., ŠILHAN, F. Jištění je jistota. Brno: Montana, 1997. SCALET, S. Pale di San Martino: Arampicare. Luglio: Versante Sud. 2002. SCHERER, R. aj. Klettergärten. Tirol - West. 3. Vyd. Regensburg: F. Pustet, 1996. SCHMIED, J., SCHWEINHEIM, F. Sportklettern. Munchen: Bruckman Verlag, 2006. ISBN 3-7654-4542-2 SCHUBERT, P. Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu. Praha-Plzeň: Freytag&Berndt, Kletr, 1997. ISBN 80-85822-27-X SIEBERT, W. The Calculated Risk – Philosophy, The Zero Accident Philosophy. In: Outdoor Sports in Educational and Recreational Programmes. Proceedings from the 3rd International Mountain and Outdoor Sports Conference. 23-26 November 2006, Hrubá Skála, Czech Republic. Praha: IYNF, 2007. ISBN 80-903577-4-1 SLOUKA, V. a kol. Pískovcové skály v Čechách, horolezecký průvodce: Severní Čechy. Praha: Olympia, 1980. ISBN 27-065-80 SLOUKA, V. Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách, další předpisy a informace pro horolezce, Metodický dopis. Praha: Sportpropag, 1987. SMITH, R. Climbing – A Risky Business? In: The Science Of Climbing and Mountaineering. Champaign, IL: Human Kinetics Software, 2000. ISBN 0-7360-3106-5 STURM, G., ZINTL, F. Felsklettern. Munchen: BLV Verlagsgesellschaft, 1979. ISBN: 3405-11943-X ŠAJNOHA, M. a kol. Horolezectvo – učebnica pre školenie cvičiteľov. Bratislava: Šport, slovenské telovýchovné vydavateľstvo, 1990. ISBN 80-7096-038-8 ŠMÍD, K. Pískovcové skály v Čechách, horolezecký průvodce: Východní Čechy. Praha: Olympia, 1979. ISBN 27-023-79 THESENGA, J. Where the wild thihgs are. Rock and Ice, 2005, č. 144. TOWNSEND, CH., AGGENS,A. Encyklopedia of Outdoor and Wilderness Skills. Camden: Ragged Mountain Press, 2003. ISBN 0-07-138406-5

121

UNION INTERNATIONAL DES ASSOCIATIONS D’ALPINISTES. Table of Difficulties. URL: http://www.uiaa.ch/article.aspx?c=177&a=64, staženo 1.2.1995 UNSWORTH, W. Encyklopedia of Mountaineering. Midlesex: Penguin Books, 1975. VAŇEK, M. aj. Psychologie sportu. Brno: SPN, 1984. VOGLER, R. Chamonix Granit. München: Martin Lochner, 1990. ISBN 3-928026-04-6 VOGLER, R. USA: Die Schönsten Klettergebiete; Yosemite,Colorado, Shawangunks... München: Bruckmann, 1987. ISBN 3-7654-2110-3 VOGEL, R., GAINES, B. Guide to Tahquitz and Suicide Rocks. Evergreen CO: Chockstone Press, Inc., 1993. ISBN 0-934641-31-5 VOMÁČKO, S., BOŠTÍKOVÁ, S. Lezení na umělých stěnách: bouldering a obtížnost, bezpečné lezení, trénink, jak s dětmi. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0406-4 WEBSTER, E. Climbing in the Magic Islands. Henningsvaer: Nord Norsk Klatreskole, 2000. ISBN 82-993199-0-0 WINTER, S. Sportovní Lezení. 1. vyd. České Budějovice. Kopp, 2004. ISBN 80-7232234-6 ZAK, H. Rock Stars. 1.vyd. Vsetín: TRANGO Publishers s.r.o., 1996 ISBN 80-901977-95 ZOZULÁK, J. Výkonnost vrcholových a výkonnostních lezců na sportovních a pískovcových cestách. Bakalářská práce (ved. Chaloupský, D.). Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové FIM, 2005.

122

X.2. Seznam obrázků OBRÁZEK 1 SOUČASNÝ STAV HOROLEZECTVÍ A JEHO DISCIPLÍNY DLE VOMÁČKA A BOŠTÍKOVÉ (2003) 6 OBRÁZEK 2 SCHEMATICKÉ ČLENĚNÍ HOROLEZECKÉHO SPORTU DLE LIENERTHA (2004) OBRÁZEK 3 TYPICKÝ PŘÍKLAD JIŠTĚNÍ NA SPORTOVNÍ CESTĚ, UPRAVENO DLE CHALOUPSKÝ (2007)

7

10

OBRÁZEK 4 TYPICKÝ PŘÍKLAD JIŠTĚNÍ NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 1., UPRAVENO DLE CHALOUPSKÝ (2007) 14 OBRÁZEK 5 TYPICKÝ PŘÍKLAD JIŠTĚNÍ NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 2., UPRAVENO DLE CHALOUPSKÝ (2007) 15 OBRÁZEK 6 TYPICKÝ PŘÍKLAD JIŠTĚNÍ NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 3., UPRAVENO DLE CHALOUPSKÝ (2007) 16 OBRÁZEK 7 LIMITUJÍCÍ FAKTORY LEZENÍ - ROZDÍLY MEZI LEZENÍM SPORTOVNÍCH CEST A PÍSKOVCOVÝM LEZENÍM (CHALOUPSKÝ 2004)

20

OBRÁZEK 8 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH

53

OBRÁZEK 9 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

54

OBRÁZEK 10 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH (KRABICOVÝ GRAF, KOMPARACE PARAMETRICKÝCH HODNOT, KRITÉRIUM VÝZNAMNOSTI 0,5 STUPNĚ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) 58 OBRÁZEK 11 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH (KRABICOVÝ GRAF, KOMPARACE PARAMETRICKÝCH HODNOT, KRITÉRIUM VÝZNAMNOSTI 0,5 STUPNĚ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) 63 OBRÁZEK 12 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ (KRABICOVÝ GRAF, KOMPARACE PARAMETRICKÝCH HODNOT, KRITÉRIUM VÝZNAMNOSTI 0,5 STUPNĚ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) 69

123

OBRÁZEK 13 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (KRABICOVÝ GRAF, KOMPARACE PARAMETRICKÝCH HODNOT, KRITÉRIUM VÝZNAMNOSTI 0,5 STUPNĚ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) 76 OBRÁZEK 14 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (KRABICOVÝ GRAF, KOMPARACE PARAMETRICKÝCH HODNOT, KRITÉRIUM VÝZNAMNOSTI 0,5 STUPNĚ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) 83 OBRÁZEK 15 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) MUŽŮ A ŽEN

88

OBRÁZEK 16 VĚCNÉ ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ 91 OBRÁZEK 17 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY LEZOUCÍ NEJKRATŠÍ A NEJDELŠÍ DOBU 93 OBRÁZEK 18 VĚCNÉ ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ 96 OBRÁZEK 19 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY LEZOUCÍ NEJČASTĚJI A NEJMÉNĚ ČASTO

98

OBRÁZEK 20 VĚCNÉ ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH 101 OBRÁZEK 21 VĚCNÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) U SKUPINY S NEJVYŠŠÍ A NEJNIŽŠÍ ÚROVNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH

124

103

X.3. Seznam tabulek TABULKA 1 PŘEVODNÍ KLASIFIKAČNÍ TABULKA DLE UIAA (1995)

27

TABULKA 2 PŘEVODNÍ KLASIFIKAČNÍ TABULKA, PŘEVZATO Z: HTTP://WWW.ROCKSTARS.CZ/STRANKA.PHP?ID=6

28

TABULKA 3 PŘEVODNÍ KLASIFIKAČNÍ TABULKA, ARNOLD (1990)

29

TABULKA 4 PŘEVODNÍ KLASIFIKAČNÍ TABULKA, HEINICKE (2001)

30

TABULKA 5 JEDNOTNÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PRO HODNOCENÍ VÝKONU HOROLEZCE V ROZDÍLNÝCH SPECIFICKÝCH PODMÍNKÁCH

46

TABULKA 6 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

51

TABULKA 7 MÍRY ROZLOŽENÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 52 TABULKA 8 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH

55

TABULKA 9 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

56

TABULKA 10 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, PARAMETRICKÝ T-TEST

56

TABULKA 11 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST

57

TABULKA 12 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

59

TABULKA 13 MÍRY ROZLOŽENÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

60

TABULKA 14 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (SC) A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH (P), PARAMETRICKÝ TTEST 61

125

TABULKA 15 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, PARAMETRICKÝ T-TEST 61 TABULKA 16 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 62 TABULKA 17 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 62 TABULKA 18 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ

64

TABULKA 19 MÍRY ROZLOŽENÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ 65 TABULKA 20 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ (1-2 ROKY), PARAMETRICKÝ T-TEST 65 TABULKA 21 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ (3-5 LET), PARAMETRICKÝ T-TEST 66 TABULKA 22 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ (6-10 LET), PARAMETRICKÝ T-TEST 66 TABULKA 23 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ (VÍCE NEŽ 10 LET), PARAMETRICKÝ T-TEST 67 TABULKA 24 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE DOBY LEZENÍ (1-2 ROKY) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 67 TABULKA 25 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE DOBY LEZENÍ (3-5 LET) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 68 TABULKA 26 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE DOBY LEZENÍ (6-10 LET) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 68

126

TABULKA 27 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE DOBY LEZENÍ (VÍCE NEŽ 10 LET) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 68 TABULKA 28 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ

71

TABULKA 29 MÍRY ROZLOŽENÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ 71 TABULKA 30 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (ČETNOST LEZENÍ VÍCEKRÁT TÝDNĚ), PARAMETRICKÝ T-TEST 72 TABULKA 31 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (JEDNOU TÝDNĚ), PARAMETRICKÝ T-TEST 72 TABULKA 32 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (NĚKOLIKRÁT ZA MĚSÍC), PARAMETRICKÝ T-TEST 73 TABULKA 33 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (NĚKOLIKRÁT ZA ROK), PARAMETRICKÝ T-TEST 73 TABULKA 34 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (VÍCEKRÁT TÝDNĚ), NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 74 TABULKA 35 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (JEDNOU TÝDNĚ), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 74 TABULKA 36 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (NĚKOLIKRÁT ZA MĚSÍC), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 75 TABULKA 37 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ (NĚKOLIKRÁT ZA ROK), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 75 TABULKA 38 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH 77

127

TABULKA 39 MÍRY ROZLOŽENÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH 78 TABULKA 40 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (3. – 5. STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), PARAMETRICKÝ T-TEST 79 TABULKA 41 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (5,5 – 6,5 STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), PARAMETRICKÝ T-TEST 79 TABULKA 42 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (7. – 8. STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), PARAMETRICKÝ T-TEST 80 TABULKA 43 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (8,5 A VYŠŠÍ STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), PARAMETRICKÝ T-TEST 80 TABULKA 44 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (3. – 5. STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 81 TABULKA 45 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (5,5 – 6,5 STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 81 TABULKA 46 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (7. – 8. STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 82 TABULKA 47 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ SKUPINY HOROLEZCŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (8,5 A VYŠŠÍ STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE), NEPARAMETRICKÝ WILCOXONŮV TEST 82 TABULKA 48 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH. 84

128

TABULKA 49 MÍRY ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ A ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH.

85

TABULKA 50 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

86

TABULKA 51 ROZLOŽENÍ ČETNOSTÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

86

TABULKA 53 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) MUŽŮ A ŽEN, NEPARAMETRICKÝ MANN-WHITNEYŮV U TEST

87

TABULKA 54 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ MUŽŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 88 TABULKA 55 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ ŽEN NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 89 TABULKA 56 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ.

90

TABULKA 57 MÍRY ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE DOBY LEZENÍ. 90 TABULKA 58 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJKRATŠÍ A NEJDELŠÍ DOBA LEZENÍ) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, PARAMETRICKÝ T-TEST

92

TABULKA 59 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU ROZDÍLŮ MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJKRATŠÍ A NEJDELŠÍ DOBA LEZENÍ) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ MANNWHITNEYŮV U TEST

92

TABULKA 60 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJKRATŠÍ DOBOU LEZENÍ (1-2 ROKY) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 93 TABULKA 61 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJDELŠÍ DOBOU LEZENÍ (VÍCE NEŽ 10 LET) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 94 TABULKA 62 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ.

129

95

TABULKA 63 MÍRY ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ČETNOSTI LEZENÍ. 95 TABULKA 64 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ ČETNOST LEZENÍ) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, PARAMETRICKÝ T-TEST

97

TABULKA 65 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU (SC – P) MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ ČETNOST LEZENÍ) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ MANNWHITNEYŮV U TEST

97

TABULKA 66 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJVĚTŠÍ ČETNOSTÍ LEZENÍ (VÍCEKRÁT TÝDNĚ) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 98 TABULKA 67 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJMENŠÍ ČETNOSTÍ LEZENÍ (NĚKOLIKRÁT ZA ROK) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH

99

TABULKA 68 MÍRY STŘEDNÍ HODNOTY ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH 100 TABULKA 69 MÍRY ROZLOŽENÍ ROZDÍLU MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH PODLE ÚROVNĚ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH 100 TABULKA 70 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU ROZDÍLŮ MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJVYŠŠÍ A NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, PARAMETRICKÝ T-TEST 101 TABULKA 71 STATISTICKÁ VÝZNAMNOST ROZDÍLU ROZDÍLŮ MEZI MAXIMÁLNÍMI VÝKONY DIVERGENTNÍCH SKUPIN (NEJVYŠŠÍ A NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH, NEPARAMETRICKÝ MANN-WHITNEYŮV U TEST 102 TABULKA 72 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJNIŽŠÍ ÚROVNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (3. – 5. STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 103 TABULKA 73 KORELACE MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ DIVERGENTNÍ SKUPINY HOROLEZCŮ S NEJVYŠŠÍ ÚROVNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝKONŮ NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH (8,5 A VYŠŠÍ STUPEŇ JEDNOTNÉ KLASIFIKACE) NA SPORTOVNÍCH CESTÁCH A NA PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH 104 130

X.4. Seznam příloh 1. Autoři expertních posudků 2. Anketní list 3. Primární data

131

XI. Přílohy XI.1. Autoři expertních posudků Mgr. Soňa Boštíková (Vomáčková) •

absolventka FTVS UK

•

několik let odborná asistentka horolezectví a aktivit v přírodě na FTVS UK

•

jedna z nejúspěšnějších žen himalájského horolezectví, výstupy na vrcholy Pumo-Ri (7.165m), Makalu (8.463m), Lhotse (8.516m) a účastnice dalších expedic Kanchenjunga (podzim 2000), K2 (léto 2001)

•

výstup na Mt.McKinley (6193m), Aljaška

•

spolumajitelka obchodu Namche Bazar – potřeby pro horolezectví a zimní sporty

•

kurzy lezení na umělé horolezecké stěně, kurzy vysokohorské turistiky, lyžování a zimního táboření

•

členka redakční rady měsíčníku Dobrodruh

•

členka ředitelské rady mezinárodního festivalu dobrodružných a adrenalinových filmů (Festival of Adventure and Adrenalin Films).

•

tvůrce programu pro vzdělávání pedagogických pracovníků – Učitel školního lezení.

•

spoluautorka publikací Překážkové dráhy, umělé lezecké stěny a výchova prožitkem, Turistika a sporty v přírodě, Lezení na umělých stěnách

PaedDr. Oto Louka CSc. •

absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Praha

•

doktorát v oboru "Teorie sportu a sportovního tréninku", FTVS UK Praha

•

kandidát pedagogických věd ve vědním oboru 75-02-9 teorie vyučování na FTVS UK Praha

132

•

odborný asistent na UJEP v Ústí nad Labem

•

oborové zaměření: turistika, horolezectví, lyžování, snowboarding

•

předseda horolezeckého oddílu USK Slávie Ústí nad Labem

•

vedoucí Předmětové sekce sportů v přírodě

•

garant školení - instruktor horolezectví

•

instruktor horolezectví I. třídy

•

velké množství výstupů v horách po celém světě (Himaláje, Alpy, Afrika…)

Ing. Aleš Morávek •

člen federální reprezentace střední hory 1983 - 1989

•

trenér horolezectví II.třídy a cvičitel horolezectví III.třídy

•

prvovýstupy a přelezy těžkých cest na pískovcích i v horách po celém světě (Himaláje, Patagonie, Alpy…)

•

držitel několika prestižních ocenění Výstup roku v letech 83 -89

•

majitel sportovního obchodu Hudy Sport v Hradci Králové

133

XI.2. Anketní list Držíte před sebou dotazník, jehož cílem je zmapovat lezeckou scénu v Čechách a posoudit vztahy mezi sportovním lezením, lezením na písku a lezením v horách. Získané údaje budou použity v mé disertační práci. Všechny informace jsou anonymní. Vaše jméno nebo přezdívka nebude nikde prezentována. Díky za Vaši případnou ochotu a spolupráci. David Chaloupský, Univerzita Hradec Králové Otázka č.1: Muž/žena? Otázka č.2: Váš věk? Otázka č.3: Kolik let lezete? Otázka č.4: Jak často se v současné době jakékoliv formě lezení věnujete? ( stěna, hory, písek, ledy...) a) Vícekrát týdně ( pravidelně trénuji ) b) Jednou týdně ( chodím na stěnu nebo lezu o víkendu ) c) Několikrát za měsíc ( nepravidelně, podle podmínek ) d) Několikrát za rok ( když mám k tomu příležitost ) e) Výjimečně ( párkrát jsem už lezl ) Otázka č.5: V jakém poměru se věnujete lezení sportovních cest a lezení na pískovci? a) Lezu jenom sportovní cesty, na písku jen výjimečně nebo vůbec b) Lezu více sportovní cesty než na písku

134

c) Lezu přibližně stejně často sportovní cesty i na písku d) Lezu více na písku než sportovní cesty e) Lezu jenom na písku, sportovní cesty jen výjimečně nebo vůbec Otázka č.6: Jakou jste schopni lézt obtížnost na sportovních cestách stylem OS (on sight)? Uveďte obtížnost, ve které jste přelezli alespoň 3 cesty. (Pokud jste dalších několik cest v dané obtížnosti nevylezli, nevadí.) Sportovní cesta = velmi dobře zajištěná cesta, jištění blízko u sebe, většinou nýty. Zaškrtněte v jedné ze stupnic. Stupnice UIAA: III, III+, IV-, IV, IV+, V-, V, V+, VI-, VI, VI+, VII-, VII, VII+, VIII-, VIII, VIII+, IX-, IX, IX+, X-,X, X+ Francouzská stupnice: 3b, 3c, 4a, 4b, 4c, 5a, 5b, 5c, 6a, 6a+, 6b, 6b+, 6c, 6c+, 7a, 7a+, 7b, 7b+,7c, 7c+, 8a, 8a+, 8b, 8b+, 8c Otázka č.7: Jakou jste schopni lézt obtížnost na pískovcových skalách stylem OS (on sight)? Uveďte obtížnost, ve které jste přelezli alespoň 3 cesty. (Pokud jste dalších několik cest v dané obtížnosti nevylezli, nevadí.) Zaškrtněte. Saská stupnice: III, IV, V, VI, VIIa, VIIb, VIIc, VIIIa, VIIIb, VIIIc, IXa, IXb, IXc, Xa, Xb, Xc, XIa, XIb, XIc Jméno nebo přezdívka. Uvádět nemusíte. Vyplněný dotazník vraťte, prosím, osobně nebo mailem. Stačí jen odpovědi. [email protected] Díky za Váš čas a ochotu. Atˇ Vám to leze.

135

XI.3. Primární data

ID PřevodSC PřevodP 1 3,50 3,00 2 4,00 3,00 3 4,00 4,00 4 4,00 4,00 5 4,00 4,50 6 4,50 3,00 7 4,50 4,00 8 4,50 5,00 9 5,00 4,00 10 5,00 4,00 11 5,00 4,50 12 5,00 4,50 13 5,00 4,50 14 5,00 5,00 15 5,00 5,00 16 5,00 5,00 17 5,00 5,50 18 5,00 5,50 19 5,00 5,50 20 5,00 6,00 21 5,00 6,00 22 5,50 3,00 23 5,50 4,00 24 5,50 4,00 25 5,50 4,00 26 5,50 4,50 27 5,50 4,50 28 5,50 4,50 29 5,50 4,50 30 5,50 4,50 31 5,50 4,50 32 5,50 5,00 33 5,50 5,00 34 5,50 5,00 35 5,50 5,50 36 5,50 5,50 37 5,50 5,50 38 5,50 5,50 39 5,50 6,00 40 5,50 6,00 41 5,50 6,50 42 5,50 6,50 43 6,00 4,00 44 6,00 4,00

SC - P 0,50 1,00 0,00 0,00 -0,50 1,50 0,50 -0,50 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 -0,50 -0,50 -0,50 -1,00 -1,00 2,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 -0,50 -0,50 -1,00 -1,00 2,00 2,00

Pohl. Věk Muž 24 Muž 28 Muž 26 Muž 24 Muž 25 Muž 26 Muž 24 Muž 26 Muž 25 Muž 23 Muž 31 Muž 30 Muž 35 Muž 30 Muž 31 Muž 27 Muž 24 Muž 18 Muž 25 Muž 31 Muž 24 Muž 30 Muž 28 Muž 22 Muž 29 Muž 22 Muž 21 Muž 28 Muž 21 Muž 21 Muž 27 Muž 21 Muž 19 Muž 21 Muž 27 Muž 26 Muž 35 Muž 32 Muž 45 Muž 23 Muž 19 Muž 20 Muž 18 Muž 15

136

Doba lez. 2 2 7 2 2 7 3 12 5 5 2 4 10 10 8 3 12 1 5 12 6 5 10 3 6 3 2 4 4 2 2 4 2 2 11 10 15 8 27 6 4 4 1 5

Četnost Poměr b d c b d b c d c c b d c c a c b b c b b c b c c d c b d b a c c c c c c d b b d c c d c b b c c d c b c b b c b c a d c d a b c c c d a b b b c c c d d b c d c c b d c b b c

45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93

6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50

4,00 4,50 4,50 4,50 4,50 4,50 4,50 4,50 5,00 5,00 5,00 5,00 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 6,00 6,00 6,00 3,00 4,00 4,50 4,50 4,50 4,50 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50

2,00 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 3,50 2,50 2,00 2,00 2,00 2,00 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž

137

31 27 27 27 19 28 29 25 23 30 25 32 24 31 31 25 30 33 24 49 26 28 55 23 26 17 27 19 22 33 20 25 36 22 24 23 30 27 27 23 23 26 30 23 25 36 38 26 22

13 5 6 3 2 3 5 9 4 6 19 4 6 12 10 2 6 10 3 30 10 10 38 8 7 1 9 2 16 10 1 5 7 5 5 6 12 11 3 2 2 6 12 6 6 8 20 13 5

d b b b b b c c a b c c c d a b c d a c c a b c b c a b b c b c c b b b c d a a a b c a a b c c c

d b b c c c c d b b b c b b c c c c d d b c c d b d b b c c b b b c c c c c d d d d d b b b b b b

94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142

6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00

5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,00 4,50 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00

1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -0,50 2,50 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž

138

24 27 23 23 23 32 25 28 21 35 40 27 53 28 37 26 25 23 20 20 31 28 20 31 52 46 39 25 28 23 35 26 34 29 13 48 27 26 20 35 23 39 25 18 17 22 35 28 31

9 3 6 5 1 8 6 10 5 19 15 9 29 4 23 9 17 5 2 3 9 4 3 14 31 16 22 3 8 4 10 4 15 4 3 14 6 10 2 30 4 17 7 2 2 4 25 5 12

d a b b b b c b b d d d a a a a a b b c c c a b b a c a b c c c a c a b c c b c a a b a a a b a a

b c c c c c c d d d d b c c c c d b b b c c d d d d b b b c c c d d b b b b c c d b b c c c c d d

143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191

7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50

6,00 6,00 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,50 7,50 7,50 4,50 4,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 6,00 6,00 6,00 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 -0,50 -0,50 -0,50 3,00 3,00 2,00 2,00 2,00 2,00 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž

139

29 39 24 26 28 23 31 32 20 23 26 25 45 31 24 22 25 28 27 27 28 29 33 33 21 26 28 38 27 28 44 33 26 25 20 19 35 22 54 30 29 23 24 31 24 24 24 24 45

7 19 6 10 9 2 9 12 5 4 11 20 27 12 1,5 5 9 6 5 7 4 3 12 4 3 2 6 18 8 4 23 15 8 4 5 4 11 4 33 10 12 6 5 20 4 5 4 12 24

c d a b b a b d a c c a b b a b a b d c a a c a a a a a a b b b c a a a b b b b b a a a a a b b c

d d b b b c c c d d d c d d b c b b c d b b c d b b b b b b b b b c c c c c c c c d d d d d d d d

192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240

7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50

6,50 7,00 7,00 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,00 7,00 7,00 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 8,00 6,50 6,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50 7,50

1,00 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,00 2,00 2,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž

140

26 41 45 28 22 31 30 31 24 43 30 30 27 20 26 29 19 18 22 35 22 17 27 31 39 29 24 25 27 26 35 36 20 24 25 25 32 37 29 26 27 30 31 19 22 32 36 17 28

11 21 20 5 15 10 17 2 5 27 16 12 8 5 10 8 6 4 5 10 7 10 9 13 12 12 8 5 14 8 14 20 6 3 7 7 7 17 12 8 9 15 15 8 5 15 20 4 20

c a a a a a a a a a b c a a a a a a a b a a a a a a b a a b b c c a a a a b a a a a a a a a a a a

d c d b c c d d d d d d b b b c c d d d c d d b b b b c c c c c c d d d d d b b b b b b c c c d d

241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289

8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 8,50 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,50 10,00 3,00 3,00 4,00 4,00 4,50 4,50 4,50 4,50 5,00 5,00 5,00 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 6,00 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50

7,50 7,50 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,50 8,50 8,50 8,50 7,50 8,50 8,50 8,50 10,00 9,00 9,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 4,00 4,00 4,00 3,00 3,00 4,00 3,00 3,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,50 4,50 4,50 5,00 4,00 4,50 4,00 4,00 4,50 4,50 4,50 5,00 5,00 5,00

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 1,50 0,50 0,50 0,50 -1,00 0,50 1,00 0,00 0,00 1,00 0,00 1,50 0,50 0,50 0,50 2,00 2,00 1,00 2,50 2,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,00 1,00 1,00 0,50 2,00 1,50 2,50 2,50 2,00 2,00 2,00 1,50 1,50 1,50

Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Muž Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena

141

26 35 22 21 45 26 33 26 48 32 28 27 38 36 27 34 33 12 28 27 24 29 25 21 28 25 25 22 23 27 24 23 17 24 23 22 25 36 25 33 30 29 24 25 20 23 23 25 26

6 10 5 6 26 13 22 10 30 16 10 10 21 20 4 17 30 5 2 15 9 3 9 3 3 4 5 4 4 3 3 3 2 5 6 5 7 5 7 12 5 6 3 6 9 2 2 5 5

a b a a a a a a a a b a a a a a a a a d b d c b d d c b b a b b b b c b c c c c c b b a a b a a b

d d b b c c d b c d d c b d d b d b b b c d c b c d b d c b c b b c d b b d c c c b d b c d b b b

290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304

6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,00 7,00 7,00 7,00 7,50 7,50 7,50 8,00

5,00 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 6,00 4,50 5,00 5,00 6,50 5,00 6,00 6,00 5,50

1,50 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 2,50 2,00 2,00 0,50 2,50 1,50 1,50 2,50

Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena

142

24 23 43 18 18 24 23 26 32 27 30 27 31 27 27

3 7 23 15 4 20 4 10 10 6 5 8 5 10 7

a a b b b c a b b b a c c b b

c b b c c d c d b c d c c d c