MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Druhy temperamentu rozhodčích dle úrovně soutěže Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.
Dominik Fečo
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 21.4.2015
podpis
Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................ 1 2. Charakteristika ledního hokeje ....................................................................................... 2 3. Historie ledního hokeje ................................................................................................... 4 3.1 Předchůdci ledního hokeje ....................................................................................... 4 3.2 Vznik ledního hokeje ................................................................................................. 4 4. Rozhodčí .......................................................................................................................... 5 5. Systémy řízení utkání ...................................................................................................... 6 5.1 Systém dvou rozhodčích ........................................................................................... 6 5.2 Systém tří rozhodčích................................................................................................ 7 5.3 Systém čtyř rozhodčích ............................................................................................. 7 6. Semináře a školení rozhodčích ....................................................................................... 8 6.1
Školení III. třídy ...................................................................................................... 9
6.2
Školení II. třídy ................................................................................................... 10
6.3
Školení I. třídy .................................................................................................... 11
6.4
Předsezónní semináře ....................................................................................... 11
6.5
Testy a prověrky ................................................................................................ 12
6.6
Nominační listiny ............................................................................................... 13
6.7
Hodnocení rozhodčích ....................................................................................... 13
7. Činnosti hlavních rozhodčích ........................................................................................ 14 7.1 Činnosti hlavního rozhodčího před utkáním ........................................................... 14 7.2 Činnost hlavního rozhodčího při utkání .................................................................. 14 7.3 Činnost hlavního rozhodčího po utkání .................................................................. 14 8. Složení a povinnosti boxu časoměřičů .......................................................................... 14 8.1 Zapisovatel .............................................................................................................. 15 8.2 Časoměřič................................................................................................................ 15 8.3 Trestoměřič ............................................................................................................. 16 8.4 Brankový rozhodčí................................................................................................... 16 8.5 Vedoucí boxu časoměřičů ....................................................................................... 17 9. Technika rozhodování ................................................................................................... 18 10. Charakteristika osobnosti ........................................................................................... 19
10.1 Osobnost ............................................................................................................... 19 10.2 Vlastnosti osobnosti .............................................................................................. 20 10.3 Psychologická struktura osobnosti ....................................................................... 20 11. Historie typologie osobnosti ....................................................................................... 21 11.1 Rozdělení temperamentu podle Hippokrata ........................................................ 21 11.2 Jungova teorie typologie ....................................................................................... 22 11.3 Pavlovova teorie typologie ................................................................................... 23 11.4 H.J. Eysenck ........................................................................................................... 23 12. EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI .................................................................................... 24 12.1 Pravidla vyplnění testu .......................................................................................... 26 12.2 Vyhodnocení testu ................................................................................................ 26 12.3 Ukázka Eysenckova testu temperamentu............................................................. 27 12.4 Vlastnosti druhů temperamentu .......................................................................... 31 13. Vliv temperamentu na rozhodování rozhodčích ledního hokeje dle úrovně soutěže 34 14. Diskuse ........................................................................................................................ 35 Získané výsledky................................................................................................................ 36 Závěr ................................................................................................................................. 39 Seznam použitých zdrojů: ................................................................................................. 40 Seznam tabulek ................................................................................................................. 41 Seznam grafů .................................................................................................................... 41 Seznam obrázků ................................................................................................................ 41 Resumé ............................................................................................................................. 41
1. Úvod Má bakalářská práce bude pojednávat o druzích temperamentu u rozhodčích ledního hokeje napříč kategoriemi. Sám jsem mohl pozorovat rozdíly mezi rozhodčími jak z postu hráče od nejmladší ligy až po výběrové zápasy do reprezentace, tak poslední tři roky z postu rozhodčího. Zaujalo mne jak markantní rozdíly jsou pozorovatelné v chování jednotlivých rozhodčích a tak jsem se rozhodl tuto problematiku prozkoumat blíž. Rozhodčí jsou neodmyslitelnou součástí ledního hokeje, jsou pomyslným symbolem fair-play a to samozřejmě neplatí pouze pro lední hokej, ale i pro ostatní sporty. Úkolem rozhodčích je dohlédnout, aby obě soutěžící strany dodržovaly pravidla a normy, stanovené národní či mezinárodní federací příslušného sportu. Pro rozhodčí je velmi důležité umět se vypořádat s tlakem, který je na ně systematicky vyvíjen nejen před začátkem a v průběhu utkání ze stran hráčů, diváků a funkcionářů, ale také po skončení utkání ze stran médií, které hrají důležitou roli v popularizaci sportu a vedení ČSLH, které hodnotí výkony arbitrů a tvoří důležitou zpětnou vazbu a možnost konzultace, sebehodnocení a progresu. Má práce bude složená z více výzkumů. Pasivní výzkum je založen na sbíraní informací o jednotlivých druzích temperamentu a jejich následné sumarizaci. Aktivní forma výzkumu bude spočívat v tvorbě dotazníků a psychotestů, které budou rozdány mezi studenty rozhodčích ledního hokeje a taky budou tyto dotazníky zaslány elektronickou formou rozhodčím ve vyšších kategoriích. Každý respondent obdrží nejdříve psychotest, pomocí kterého zjistím, do které skupiny temperamentů se řadí a následně vyplní dotazník, ve kterém budou popsané některé běžné i hraniční situace, jak je ku příkladu bitka, nebo slovné napadení hráčem, nebo trenérem, každý z rozhodčích bude žádán aby svou reakci aplikoval na úroveň soutěže kterou píská a zároveň ji do dotazníku napsal.
1
Výsledky testů a dotazníků pak budu porovnávat pro jednotlivé druhy temperamentu a kategorie. Chybnost v rozhodování během utkání je důsledkem nezvládnutí tohoto psychického tlaku, což může vést až k předčasnému ukončení kariéry. Zvyšování psychické odolnosti je tedy pro rozhodčí klíčová složka pro podání kvalitnějších výkonů při řízení utkání a jistě se projeví i ve zvládání krizových situací mimo ledovou plochu. Cílem mé práce je vytvořit jasný stručný přehled jednotlivých druhů temperamentu a objasnit jakým způsobem můžou tyto vrozené predispozice rozhodčích ovlivnit jejich chovaní na ledě a jejich způsob hodnocení jednotlivých situací. Dále bych chtěl zjistit jestli má temperament daného jedince vliv na jeho benevolenci k tvrdším zásahům, nebo k agresivnější hře a jaký druh, resp. druhy temperamentu to jsou. V neposlední řade se pokusím komparativní metodou na základě mého výzkumu pomocí dotazníků a psychotestů zjistit, zda-li rozhodčícholerici budou mít tendenci řešit situace stejným způsobem a jestli bude jimi preferované řešení odlišné od odpovědí rozhodčích-flegmatiků. V mé práci se taky budu zabývat tím, jak kategorie soutěže ovlivňuje kvalitu práce u jednotlivých druhů temperamentu a jestli některý z druhů temperamentu výrazně brání rozhodčím v postupu do vyšší kategorie a nebo jim naopak výrazně pomáhá.
2. Charakteristika ledního hokeje ,,Lední hokej je charakteristický velkým množstvím neobvyklých činností. Jen málokterý jiný sport má tak nezvyklý pohyb, jako je bruslení, ovládnutí hracího předmětu (kotouče) prostřednictvím hokejové hole, a to vše v atmosféře neustálého fyzického kontaktu mezi soupeři. K tomu je potřeba přičíst váhu a tvar chráničů, které hráče kryjí před údery kotouče i soupeřů, abychom si uvědomili, že jen zvládnutí základního pohybu na ledě s holí a kotoučem vyžaduje docela dlouhou dobu učení“ (Bukáč, L.; Dovalil, J. 1990). Lední hokej je nejrychlejší kolektivní sport na světě. Vývoj tohoto sportu neustále pokračuje a tento sport se nadále zrychluje a zpřesňuje, jako příklad můžeme uvést zavedení video systému, kvalitnější materiály nebo systém rozhodčích, kteří
2
vedou utkání. Vlivem těchto modernizací můžeme říct, že se stává bezpečnějším. V dobách vzniku ledního hokeje se jednalo o velmi nebezpečnou hru, při které docházelo často ke zraněním. Na vině těchto zranění byl do jisté míry i už zmíněný materiál, ať už mantinely či samotná výstroj hráčů. Podle Kostky (1986) je lední hokej charakterizován jako hra, ve které se uplatňuje překonávání překážek, které reprezentuje pohyb na bruslích s použitím hokejové hole a malého kotouče na rozdělené ledové ploše s pevným ohraničení hřiště. Lední hokej je kolektivní hra s plným uplatněním individuálních kvalit hráčů. Je to hra velkých taktických variant, které jsou řízeny trenérem ve shodě s aktivitou a tvořivostí hráčů. Rychlost, tvrdost, obratnost, síla a tvořivost a na ně navazující technické a taktické dovednosti jsou hlavními rysy každého dobrého hráče. Fyzická náročnost a rychlé tempo hry vede ke střídání hráčů, kteří v krátkém časovém úseku vydávají ze sebe maximum sil, které se regenerují relativně s delším pobytem na střídačce. Kostka (1986) dále uvádí, že lední hokej se stal celoroční hrou, provozovanou ve sportovních zařízeních, došlo k velké výstavbě krytých hal a zimních stadionů ve všech zemích. Přechod z přírodního ledu na umělé plochy umožňuje celoroční činnost, která podmínila rozmach této hry posledních desetiletích a zvýšila podstatně nároky na celoroční zatížení hráčů. Postupnými cíly v celoroční činnosti jsou utkání, jejichž analýza dává přehled požadavků, které jsou kladeny na hráče. Hra je tvořena činností všech hráčů. Hráči jsou rozděleni na útočníky, obránce a brankáře. Každý z těchto hráčských postů má svoji roli a úkoly. Lední hokej má samozřejmě mezinárodně platná pravidla, která jsou schvalována a vydávána Mezinárodní federací ledního hokeje. (IIHF) ,,Úroveň hokeje roste neustálou konfrontací na mezinárodním poli, kde mezi sebou soupeří národní týmy jednotlivých zemí na mistrovství světa, olympijských hrách, turnajích Euro Hockey tour, tak střetnutími evropských klubů v různých klubových pohárech“ (Nykodým a kol. 2006). Lední hokej se řídí mezinárodními pravidly, která se rozchází pouze mezi IIHF(Mezinárodní hokejová federace) a NHL(kanadsko-americká Národní
3
hokejová liga), ale jen v několika drobnostech, které se na mezinárodním poli řídí podle pravidel Mezinárodní hokejové federace.
3. Historie ledního hokeje ,,Kořeny ledního hokeje sahají hluboko do minulosti v podobě nejrůznějších her se zahnutými holemi a kulatým míčkem. O rozšíření těchto her svědčí různá vyobrazení už ve starověku (národní muzeum v Aténách - obraz chlapců hrajícími si s holemi a míčkem - 5000 let př.n.l.). Podobná svědectví existují i z dalších míst Evropy (Rusko, Německo, Skotsko i Anglie)“ (Nykodým a kol. 2006).
3.1 Předchůdci ledního hokeje hoksha - První hra, kterou můžeme považovat za předchůdce hokeje, se jmenuje „hoksha". Je stará přibližně 3000 let př. n. l. a pochází z Egypta a Číny. (Gut & Vlk,1990) Chueca - Španělský malíř a mořeplavec Alfons de Ovalle nakreslil v roce 1646 do přílohy své oficiální zprávy o životě jihoamerických indiánů v Chile obrázek dvou skupin mužů držící zahnuté hole. Součástí kresby je poznámka, že se jedná o indiánskou hru „chueca“. Chueca je obdobná hra pozemního hokeje. Podobné hry zavádějí Aztékové a Tarahumazové v Mexiku, podobně jako ostatní jihoamerické a středoamerické kmeny. (Gut & Vlk,1990) Hurling – vznik v Irsku. Hrálo 15 proti 15 hráčům bez brankářů na hřišti velikosti 125,5 m x 73m. Používal se gumový míč, obšitý kůží a ohnutá hůl dlouhá 91 cm. Branky 6,4 m široké, 4,8 m vysoké, v polovině výšky rozdělené břevnem. Zásah pod břevno byl za tři body a nad břevno za jeden bod. V současnosti se jedná o irský národní sport, který má delší historii než Irsko samotné. (Gut & Vlk, 1990) Bandy hokej – vznikl v Anglii kolem roku 1827, jednalo se o hokej na ledě s míčkem a ohnutou holí (bandy = křivý), nyní v bandy hokeji proti sobě nastupují dva týmy po jedenácti hráčích. Hřiště může mít rozměry 46m – 65m na šířku a 90m – 100m na délku. (Gut & Vlk, 1990)
3.2 Vznik ledního hokeje
4
,,Základy organizovaného ledního hokeje položil až v roce 1878 montrealský student W.F. Robertson tím, že sjednotil pravidla hry. Vycházel z pravidel anglického pozemního bandy, která přizpůsobil hře na ledě. První zápas podle těchto pravidel byl sehrán o rok později mezi týmy studentů McGill University v Montrealu. To byl signál k prudkému rozmachu hokeje na celém území Kanady. Největší vliv na šíření hokeje v Kanadě měli vojáci. Hra putovala všude s jejich posádkami a ve všech provinciích se setkáváme s velkým ohlasem. Kanaďané považovali hokej za svoji národní hru od roku 1890)“ (Gut & Prchal, 2008). ,,V Evropě se začal hrát lední hokej začátkem 20. století ve Velké Británii, Francii, Belgii, Švýcarsku a v Čechách. Tyto země založily v roce 1908 LIGH (Mezinárodní federaci ledního hokeje). V roce 1909 v Chamonix prohráli reprezentanti Čech svůj první historický zápas s Francií 1:8. Prvního úspěchu se dočkali v roce 1911 na druhém mistrovství Evropy, kdy získali titul mistrů Evropy“ (Stránský, 1999).
4. Rozhodčí ,,Lidé odjakživa vyhledávali ve sporných případech někoho neutrálního, kdo by je rozsoudil. Tak vznikla instituce soudů a soudců, a aby to nebylo moc jednoduché a snadné, vymysleli si naši předkové řadu pravidel, norem, zákonů a řádů, podle kterých
se
všechno
rozhoduje.
Protože se nedá očekávat, že by se soupeři shodli ve sporných situacích hry, je rozhodčí nutností. Funkce rozhodčích ve sportovních hrách se zdá být jednoduchá: mají za úkol bdít nad dodržením řádů soutěže a pravidel hry. Hlavní předpoklady, které jim umožní tento úkol splnit, jsou kompetence a nestrannost. Proto se dbá na to, aby rozhodčí byli patřičně vyškoleni a nebyli jakkoli ve spojení s jedinci či družstvy, jejichž utkání mají rozhodovat. To všechno jsou známé věci, stejně tak jako četná kritická zjištění o všeobecné a časté nespokojenosti s výkony rozhodčích. Nespokojeni jsou velmi často jak hráči, tak trenéři, diváci a novináři. Kritiky prší ze všech stran, ale málokdo se zamýšlí nad náročnou a přitom vlastně velmi důležitou rolí rozhodčích. Nejožehavější je samozřejmě rozhodování v těch hrách, kde dochází k fyzickému kontaktu hráčů.
5
Rozbor nároků, které jsou ve hrách kladeny na rozhodčí, je proto psychologicky zajímavý a významný“ ( Svoboda a Vaněk 1986). ,,V ledním hokeji musí rozhodčí zvládnout specifickou motorickou dovednost (bruslení). Fyzická zdatnost a pohyblivost působí příznivě i na hráče a diváky spíše vzbudí jejich respekt. Má tedy i pozitivní psychologický vliv, nebo, lépe řečeno, dává předpoklad k pozitivnímu působení. Pohyblivostí podloženou fyzickou zdatností si rozhodčí usnadňuje proces pozorování, hlavní zdroj získávání evidencí pro posuzování a rozhodování. Rozhodčí má vlastně pozorováním zjistit rozdíl mezi tím, co podle pravidel má být a co ve skutečnosti je. Rozdíl mezi tvrdým zákrokem a faulem je někdy velmi subtilní, a proto je důležité, co vše rozhodčí vidí“(Svoboda a Vaněk 1986). ,,Proměnlivost a rychlost herních situací klade velké nároky na posouzení hráčských projevů a na rozhodování o tom, zda zasáhnout a jak. Rozhodčí je relativně neomezeným pánem na hřišti, ale k tomu, aby uspěl, musí mít odborné vědomosti a schopnosti(pohotovost, paměť) i potřebné vlastnosti osobnosti. Ve sportovních hrách radí hráčům trenéři a pečují o ně další členové realizačních týmů, povzbuzují je diváci. Ale rozhodčí jsou zcela osamoceni, všichni je sledují nanejvýš kriticky až nepřátelsky. Proto je nejlepší, když je rozhodčí nenápadný, když se rozhoduje tak, že se drží zpět. Rozhodčí začíná být vlastně výrazněji vnímán, až když chybuje. Heisterkamp (Leistungssport, r. 8, 1978) označuje situaci rozhodčího jako stav napětí mezi ohraničeností svých výroků lidskou omylností a očekávanou dokonalostí. Chyby jsou odhalovány díky fotografickým i filmovým snímkům. To rozhodčímu na sebejistotě nepřidá. Rozhodčí tak prochází v utkání mimořádnou zátěží, situacemi, kterým nemůže čelit delší dobu. Ocitá se před dvěma konflikty: špatným rozhodnutím a nerozhodností. Obojí je vnímáno jako chyba, rozhodčí však nemůže všem vyhovět, ani vzít rozhodnutí zpět“(Svoboda a Vaněk 1986).
5. Systémy řízení utkání 5.1 Systém dvou rozhodčích
6
,,Jedná se o historicky nejstarší systém řízení utkání ledního hokeje. Oba rozhodčí mají stejné kompetence a plní funkci hlavních i čárových rozhodčích. Systém je mimořádně náročný na bruslařské a pohybové dovednosti rozhodčích. V současné době je možné jej v rámci ČSLH používat pouze při řízení utkání mladších žáků. V případě mezinárodních utkání se tento systém již nepoužívá a jeho použití již nepředpokládají ani oficiální Pravidla ledního hokeje. Pro utkání v pravomoci národních svazů zůstalo použití systému dvou rozhodčích zachováno“(V. Mana 2013).
5.2 Systém tří rozhodčích ,,Systém, při kterém je určen jeden hlavní a dva čároví rozhodčí. Kompetence a povinnosti jednotlivých rozhodčích řeší oficiální Pravidla ledního hokeje a byly i předmětem předcházejících kapitol této publikace. Jedná se o nejčastěji používaný systém řízení utkání v ledním hokeji. V České republice je tímto systémem řízena většina soutěží v rámci ČSLH, s výjimkou Extraligy a nejmladších žákovských kategorií. Systém klade vysoké nároky na pohybové dovednosti hlavního rozhodčího. Významnou roli hrají v případě tohoto systému také osobnostní rysy hlavního rozhodčího, především pak jeho přirozená autorita a schopnost komunikace“(V. Mana 2013).
5.3 Systém čtyř rozhodčích ,,Systém čtyř rozhodčích (tzv. four-man system) přináší nové možnosti, ale také nové požadavky na výkony a schopnosti rozhodčích. Skutečnost, že se na hřišti pohybují dva hlavní rozhodčí, předpokládá splnění následujících předpokladů:
bude přizpůsoben pohyb hlavních rozhodčích, což přináší nutnost častějšího pohybu hlavního rozhodčího jízdou vzad a přináší to také vyšší nároky na jeho obratnost,
oba hlavní rozhodčí budou schopni stejného pohledu na hodnocení herních situací a budou podobně posuzovat nedovolenou hru.
7
Je jisté a zkušenosti posledních let to jednoznačně prokazují, že zavedení systému čtyř rozhodčích umožňuje lepší posuzování nedovolené hry. Na druhou stranu systém zvyšuje náklady na rozhodčí a vyžaduje kvalitativní růst hlavních rozhodčích. Pro čárové rozhodčí tento systém zásadní změny nepřináší. V České republice je systém čtyř rozhodčích používán ve všech utkáních Extraligy a v posledních letech také v play-off utkáních I. ligy“(V. Mana 2013).
6. Semináře a školení rozhodčích ,,Směrnice ČSLH popisuje tři úrovně školení rozhodčích ledního hokeje, jejichž úspěšným absolvováním získá frekventant příslušnou licenci rozhodčího ledního hokeje. Licence je nutnou, nikoliv však jedinou podmínkou pro zařazení rozhodčího na nominační listinu pro řízení konkrétních soutěží organizovaných ČSLH. Struktura školení má logickou vazbu na možné zařazení konkrétního rozhodčího na funkce v systému soutěží ČSLH. Tyto vazby jsou zobrazeny v Tabulce 1 a ukazují, jaké licence rozhodčího ledního hokeje jsou nezbytné pro nominaci na konkrétní funkci rozhodčího podle jednotlivých soutěží: “(V. Mana 2013). Tabulka 1: Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího LH podle typu utkání (ČSLH, 2012) Soutěž
Mezistátní utkání
hlavní
čároví
brankoví
brankoví R a
ostatní
R
R
video R
vedoucí boxu
pomocní R
I., T.
I., T.
I., II., T.
I., T.
I., T.
I., II., T.
I., T.
I., II., T.
I., II., III.,
podle předpisů IIHF
Mezinárodní utkání Extraliga
I.
I.
T. I. liga
I.
I.
I., T.
I., II., T.
I., II., III., T.
II. liga
I.
I.
Extraliga juniorů
I.
I.
Extraliga
I.
I.
staršího
I., II., III., T.
I., II., III., T.
8
dorostu Extraliga
mladšího
I.
I., II.
Liga juniorů
I.
I.
Liga staršího dorostu
I.
I.
Liga mladšího dorostu
I., II.
I., II., T.
Liga žen
I., T.
I., II., T.
Ligy žáků 7. a 8. tříd
I., T.
I., II., T.
Ligy žáků 6. tříd a
I.,
nižších
III., T.
III., T.
I., II., T.
I.,
dorostu
Liga
starších
a
II.,
mladších žáků Krajské
I.,
II.,
II.,
III., T. soutěže
I., II., T.
I., II., T.
I.,
I.,
dospělých, juniorů a dorostu Krajské
soutěže
II.,
II.,
mládeže
III., T.
III., T.
Okresní soutěže
I.,
I.,
II.,
III., T.
II.,
III., T.
,,Semináře rozhodčích mají různý charakter. Buď se jedná o semináře před zahájením nového ročníku hokejových soutěží, nebo se jedná o tematické, specializované či hodnotící semináře v průběhu hokejové sezóny. Pro úspěšnou práci celého kolektivu rozhodčích na celostátní úrovni jsou nezbytné všechny typy seminářů. V případě regionální úrovně se setkáváme většinou pouze s předsezónním typem seminářů rozhodčích“(V. Mana 2013).
Školení III. třídy
6.1
,,Školení rozhodčích III. třídy probíhá formou vícedenního soustředění. Součásti školení jsou jednak přednášky a výklad pravidel ledního hokeje, Soutěžního řádu ČSLH a dalších předpisů ČSLH, které přímo souvisí s prací rozhodčího. Z hlediska obsahu a rozsahu musí tato úroveň školení obsahovat minimálně následující body:
pravidla ledního hokeje – přednášky (12 hod.), řády a předpisy ČSLH, povinnosti rozhodčího – přednášky (3 hod.), 9
pohyb rozhodčích, signalizace, spolupráce – teoretická část (2 hod.), praktická část na ledě (3 hod.), sledování nebo řízení utkání – praktická část (2 hod.), první pomoc při úrazech v ledním hokeji (1 hod.), bruslařské testy (3 cviky – rychlost, obratnost, vytrvalost), test z pravidel ledního hokeje a řádů ČSLH (1 hod.).
Školení III. třídy organizují komise rozhodčích KVV ČSLH. Podmínkou udělení licence je úspěšné absolvování školení, což znamená nejenom fyzickou přítomnost uchazeče na všech lekcích školení, ale také splnění limitů stanovených pro bruslařské testy a test znalosti pravidel ledního hokeje. Limity pro splnění těchto testů určuje komise rozhodčích pořádající konkrétní školení. Podmínkou pro přijetí uchazeče na školení III. třídy je zaplacení účastnického poplatku. Licence III. třídy je rozhodčímu udělena na 5 let a absolvováním předsezónních seminářů rozhodčích se její platnost automaticky prodlužuje. Licenci III. třídy obdrží na dobu 5 let také rozhodčí, kterému skončila platnost licence I. nebo II. třídy“(V. Mana 2013).
6.2
Školení II. třídy
,,Školení rozhodčích II. třídy je ze všech typů školení rozhodčích ledního hokeje nejkratší a trvá jeden den. Většinou bývá organizováno jako součást předsezónního semináře před zahájením nového ročníku hokejových soutěží. Součástí školení jsou přednášky zabývající se výkladem změn pravidel a metodickým upřesněním výkladu pravidel a jednotného postupu rozhodčích při řízení utkáni. Pravidelnou součástí školení jsou bruslařské testy rozhodčích a testy znalosti pravidel ledního hokeje. Výběrově mohou být součástí školení také testy fyzické připravenosti rozhodčích (atletické testy). Školení rozhodčích II. třídy organizují komise rozhodčích KVV ČSLH. Také tyto komise stanovují limity pro splnění testů z pravidel, bruslařských či atletických testů. Komise mohou stanovit rozdílné limity pro udělení licence II. třídy a limit pro zařazení na nominační listinu nejvyšších hokejových soutěží řízených KVV ČSLH. Školení rozhodčích II. třídy se může zúčastnit uchazeč s platnou licencí III. třídy. Dalšími podmínkami k přijetí uchazeče ke školení jsou jeho aktivní působení ve funkci rozhodčího ledního hokeje po dobu minimálně jedné sezóny a zaplacení účastnického poplatku. Licence II. třídy je udělována na 3 roky a je automaticky
10
prodlužována na 3 roky na základě úspěšného absolvování testů v rámci předsezónního semináře“(V. Mana 2013).
Školení I. třídy
6.3
,,Školení rozhodčích I. třídy je vedle základního školení III. třídy časově i obsahově nejnáročnějším typem školení. Jeho obsah i rozsah opět určuje směrnice ČSLH. Jedná se o vícedenní (3 – 4 denní) typ školení, které musí splňovat následující minimální obsahové parametry:
výklad a aplikace pravidel ledního hokeje – teoretický seminář (10 hod.), řády a předpisy ČSLH, povinnosti rozhodčího – přednášky (3 hod.), pohyb rozhodčích, signalizace, spolupráce – teoretická část (2 hod.), praktická část na ledě (2 hod.), bruslařské testy (3 cviky – rychlost, obratnost, vytrvalost), test z pravidel ledního hokeje a řádů ČSLH (1 hod.), atletické prověrky.
Školení rozhodčích I. třídy organizuje zpravidla jednou ročně Komise rozhodčích ČSLH. Tato komise také stanovuje limity pro splnění všech testů (bruslení, pravidla LH, atletika), které jsou povinnou součástí školení. Návrhy uchazečů o zařazení na školení rozhodčích I. třídy schvalují a předkládají komise rozhodčích KVV ČSLH. Podmínkou pro zařazení rozhodčího do návrhu na přijetí na školení rozhodčích I. třídy je platná licence II. třídy a minimálně 1 rok praxe v řízení utkání nejvyšší soutěže řízené KVV ČSLH (většinou krajská liga nebo krajský přebor mužů). Platnost licence I. třídy trvá 3 roky a je automaticky prodlužována na základě úspěšného absolvování předsezónního semináře nebo doškolení pořádaného Komisí rozhodčích ČSLH“(V. Mana 2013).
6.4
Předsezónní semináře
,,Předsezónní semináře rozhodčích ledního hokeje jsou důležitým nástrojem teoretické přípravy a metodického sjednocování práce rozhodčích. Součástí předsezónních seminářů bývají také prověrky připravenosti rozhodčích a v některých případech jsou předsezónní semináře současně školením rozhodčích II. třídy (viz výše).
11
Společný výklad nově zaváděných nebo problematických částí pravidel spojený s diskuzí pomáhá lépe zvládat hokejová utkání v průběhu nadcházející sezóny. Zvláště užitečné se v těchto případech jeví použití video ukázek s komentovaným výkladem správnosti nebo naopak nesprávnosti postupu rozhodčího. Názorná komentovaná ukázka má zcela jistě větší efektivitu pro pochopení správného postupu, nežli pouhý slovní popis a výklad pravidel ledního hokeje. Součástí předsezónních seminářů bývají rovněž organizační informace a pokyny a prostor pro jednání dostávají pravidelně rozhodčí zapojení do práce v rámci Asociace rozhodčích ledního hokeje (ARLH). Význam předsezónních seminářů spočívá také v jejich jisté společenské funkci, kdy mají možnost setkání a vzájemného poznání kolegové rozhodčí, kteří se v průběhu sezóny nemají možnost vzájemně potkat při řízení hokejových utkání. Výměna informací, poznatků a společenský kontakt hrají v těchto případech stejně významnou roli, jako je tomu v jiných oborech lidské činnosti“(V. Mana 2013).
Testy a prověrky
6.5
,,Testování a prověrky nejsou ze strany testovaných oblíbenou činností snad v žádné profesi. Přesto je nutné trvat na ověřování připravenosti rozhodčích ledního hokeje na nadcházející sezónu. V případě většiny soutěží řízených ČSLH jsou rozhodčí testováni pouze před zahájením hokejové sezóny. Pouze v případě profesionálních soutěží (Extraliga a I. liga ČR) je stav připravenosti rozhodčích nepravidelně testován také v průběhu sezóny. Testování rozhodčích ledního hokeje má tři základní části:
testy znalosti Pravidel ledního hokeje, testy bruslařských dovedností, testy fyzické připravenosti.
Dlouhodobě je nastaven poměr významu jednotlivých oblastí testování následujícím způsobem: bruslařské dovednosti – 3, znalost Pravidel LH – 2 a fyzická připravenost (kondice) – 1. Výsledky prověrek a testů rozhodčích se stávají součástí komplexního hodnocení rozhodčích, se kterým pracuje příslušná komise rozhodčích při sestavování
12
nominačních listin a při obsazování rozhodčích v rámci jednotlivých soutěží ČSLH“(V. Mana 2013).
Nominační listiny
6.6
,,Nominační listina je seznam rozhodčích, kteří dostali na základě návrhu komise rozhodčích schváleného příslušným výkonným výborem oprávnění řídit v konkrétní sezóně konkrétní soutěž v rámci ČSLH. Nikoliv tedy sama licence rozhodčího ledního hokeje, ale schválená nominační listina dává konkrétnímu rozhodčímu oprávnění být delegován k řízení konkrétních utkání ledního hokeje. V rámci směrnice o licencích neexistuje automatický nárok držitele licence na zařazení na nominační listinu určité soutěže. Licence rozhodčího ledního hokeje jsou z tohoto hlediska pouze nutnou (nikoli jedinou) podmínkou pro řízení určité soutěže ledního hokeje v rámci ČSLH. Návrhy nominační listiny sestavují příslušné komise rozhodčích na základě komplexního hodnocení rozhodčích a také na základě struktury jednotlivých soutěží a z ní vyplývající územní potřebnosti rozhodčích v jednotlivých místech či regionech“(V. Mana 2013).
Hodnocení rozhodčích
6.7
,,Hodnocení rozhodčích metodicky i organizačně zajišťuje příslušná komise rozhodčích. Cílem hodnocení rozhodčích je získat věrohodné informace o výkonnosti konkrétních rozhodčích, které pak umožní komisi rozhodčích zařadit tyto rozhodčí na nominační listinu podle jejich aktuální výkonnosti. Hodnocení rozhodčích se proto skládá z více částí. Většinou se jedná:
o souhrnné hodnocení výkonu rozhodčích na základě posudků delegátů utkání, o hodnocení výsledků testování připravenosti na předsezónních seminářích, o hodnocení výkonů rozhodčích na základě informací klubů.
Metodika hodnocení rozhodčích byla v posledních desetiletích opakovaně měněna, upravována a modifikována. Jako velmi problematický se opakovaně projevil systém hodnocení postavený na základě prostého známkování či bodování výkonů rozhodčích a následného sestavování „žebříčků“.
13
Problémem při hodnocení výkonů rozhodčích v celorepublikově řízených soutěžích (především v případech II. ligy a soutěží juniorů a dorostu) může být nedostatečné metodické sjednocení práce přístupu delegátů utkání. Zde je nutné, aby Komise rozhodčích ČSLH věnovala trvalou pozornost způsobu hodnocení rozhodčích. Nekvalitní práce delegátů a hodnocení rozhodčích na této úrovni může mít za následek jak nepodchycení skutečně talentovaných rozhodčích, tak pokles kvality rozhodčích v nejvyšších soutěžích ČSLH“(V. Mana 2013).
7. Činnosti hlavních rozhodčích
7.1 Činnosti hlavního rozhodčího před utkáním ,,Před začátkem utkání hlavní rozhodčí dohlédne, aby určení činovníci časoměřič, trestoměřič, zapisovatel a brankoví rozhodčí - byli na svých místech. Před začátkem každé třetiny zkontroluje brankové sítě, branková světla, časové zařízení a vyznačení hřiště“(V. Šafařík a kol. 1986).
7.2 Činnost hlavního rozhodčího při utkání ,,Činnost rozhodčích při utkání je založena na dokonalé znalosti pravidel, dobré spolupráci a vzájemném respektování. Dobrá spolupráce rozhodčích vychází z jejich předem dohodnuté činnosti. Ta je v prvé řadě dána vzájemně koordinovaným postavením a pohybem a dále pískáním a stanovenou gestikulací“(V. Šafařík a kol. 1986).
7.3 Činnost hlavního rozhodčího po utkání ,,Ihned po utkání si rozhodčí opatří od zapisovatele zápis o utkání. Podepíše a zkontroluje tento zápis a vrátí jej zapisovateli. Je také povinen ihned po utkání ohlásit příslušnému svazu ledního hokeje prostřednictvím zápisu o utkání všechny tresty ve hře s popisem všech podrobností“(V. Šafařík a kol. 1986).
8. Složení a povinnosti boxu časoměřičů ,,Box časoměřičů je složen z následujících pomocných rozhodčích:
14
zapisovatel,
časoměřič,
trestoměřiči,
brankoví rozhodčí.
Funkce hlasatele nebývá považována za funkci pomocného rozhodčího a pro její výkon není vyžadována licence rozhodčího. Přesto je vhodné, aby funkce hlasatele byla rovněž obsazena kvalifikovaným rozhodčím ledního hokeje. V následujících odstavcích jsou popsány činnosti a povinnosti jednotlivých pomocných rozhodčích“(V. Mana 2013).
8.1 Zapisovatel
,,při brankách a trestech vždy okamžitě překontroluje, zda nahlášení hráči jsou uvedeni v zápise, pokud ne, upozorní hlavního rozhodčího ještě před zahájením hry,
upozorní hlavního rozhodčího, je-li témuž hráči v utkání uložen druhý OT,
při mimořádných událostech poznamená na papír čas a další důležité údaje a po utkání tyto poznámky předá hlavnímu rozhodčímu“(V. Mana 2013).
8.2 Časoměřič
,,před zahájením odpočítávání zkontroluje funkčnost časomíry včetně klaksonu,
časomíru spouští při dopadu puku na led, nereaguje na pohyby hráčů ani rozhodčích na vhazování,
časomíru zastavuje při hvizdu rozhodčího (nereaguje na dění na ledě, ale až na rozhodnutí rozhodčího); zejména v závěru utkání je nutná maximální přesnost,
tresty se měří od jejich doby trvání (od 2:00 min., 5:00 min. k 0:00 min.); uložené tresty se vyznačí na časomíře až po ohlášení hlavním rozhodčím, případně po konzultaci se zapisovatelem při současně ukládaných nesouběžných trestech vyznačuje tresty na obou stranách současně; není-li to technicky možné, vyznačí nejprve tresty hostujících hráčů,
15
při brance ji vyznačuje na časomíře až při oznámení rozhodčím zapisovateli; končí-li dosažením branky trest, současně s vyznačením branky tento trest zruší,
při samostatných nájezdech k určení vítěze utkání se na místě výsledku utkání vyznačí stav 0:0 a zaznamenávají se branky dosažené ze samostatných nájezdů; po posledním rozhodujícím nájezdu se vyznačí opět celkový výsledek utkání včetně rozhodující branky,
oddechový čas měří až po oznámení rozhodčího u trestné lavice, je-li to technicky možné na časoměrném zařízení od času 30“ k nule, jinak na stopkách“(V. Mana 2013).
8.3 Trestoměřič
,,je vybaven blokem a tužkou, poznačí čas uložení, začátek odpykávání a řádné ukončení trestu; kontroluje, zda tresty jsou správně vyznačeny na časomíře; k tomu spolupracuje se zapisovatelem, neboť při souběžných trestech musí znát i tresty druhého družstva; při oslabení musí v každém okamžiku vědět, zda a kdo se při brance vrátí na led,
při ukládání trestu brankáři zaznamená k určení odpykání trestu hráče, kteří byli v době přestupku na ledě; při šarvátkách a bitkách poznačí čísla všech hráčů, kteří vnikli na led z protější hráčské lavice; tyto informace poskytne na požádání hlavního rozhodčího,
dvířka trestné lavice otvírá až po nabytí jistoty, že trest je na „jeho“ straně, nejpozději při signalizaci hlavního rozhodčího u trestné lavice; otevření dvířek na jiné straně může být chybou komplikující průběh utkání; při současně ukládaných trestech je důležité současné otevření dvířek na obou stranách,
při konci trestu je nutná přesnost - dvířka otevřít při čase trestu 0:01 min., aby se při 0:00 min. mohl hráč vrátit do hry; zejména při současně končících trestech je nutné současné otevření obou dvířek“(V. Mana 2013).
8.4 Brankový rozhodčí
16
,,při zahájení utkání a třetin udržuje pohledový kontakt s rozhodčím; v případě, že rozhodčí zvedne ruku směrem k němu, rozsvítí červené světlo,
po dobu hry sleduje puk, nikoliv hráče,
rozsvítí červené světlo v případě, že puk před přerušením hry a před případným posunutím branky přešel celým objemem za brankovou čáru,
jestliže brankový rozhodčí rozsvítí červené světlo a hlavní rozhodčí použije signálu „ne“ (není branka), brankový rozhodčí okamžitě zhasne červené světlo,
na požádání hlavního rozhodčího sdělí brankový rozhodčí všechny okolnosti důležité k rozhodnutí o uznání branky,
při trestném střílení a samostatných nájezdech v utkáních hraných do rozhodnutí brankový rozhodčí plní své povinnosti stejně jako ve hře,
v místě, kde červené světlo není, musí být brankoví rozhodčí vybaveni červenými praporky,
při poruše zařízení nahrazují brankoví rozhodčí rozsvícení červeného světla zvednutím ruky“(V. Mana 2013).
8.5 Vedoucí boxu časoměřičů
,,je současně pověřen některou z dalších funkcí (časoměřič, zapisovatel apod., nikoliv brankový rozhodčí),
vedoucí boxu je nejbližším spolupracovníkem rozhodčích a delegáta, je styčnou osobou mezi rozhodčími a ostatními pomocnými rozhodčími a mezi rozhodčími a oběma týmy i pořádajícím klubem,
odpovídá za bezvadnou činnost pomocných rozhodčích,
před utkáním zkontroluje počet a seznam pomocných rozhodčích přítomných na utkání a operativně řeší vzniklé problémy,
před utkáním informuje ostatní pomocné rozhodčí o jejich povinnostech,
dohlíží na technickou a materiální vybavenost boxu pomocných rozhodčích a stav budek brankových rozhodčích,
rozděluje úkoly související s vybavením trestné lavice (puky, šablona pro měření holí, nápoje a ručníky pro hráče),
17
nedostatky řeší s hlavním pořadatelem,
kontroluje zajištění nápojů pro rozhodčí,
pokud se platba odměn rozhodčím uskutečňuje na utkání, převezme od hlavního a čárových rozhodčích vyplněné vyúčtování a předá je osobě pověřené domácím klubem a převezme finanční náhrady, které předá rozhodčím,
vyplňuje nebo určí jiného funkcionáře k vyplnění formuláře pro vyúčtování pomocných rozhodčích a zajistí jejich proplacení pořadatelem utkání,
opouští zimní stadion až po převzetí zápisu rozhodčím“(Mana 2013).
9. Technika rozhodování ,,Povinností rozhodčích je pískat energicky a rozhodovat s jistotou. Váhavost a nedostatečná energie vede velmi často k pochybnostem hráčů a ke kritice výroků rozhodčích. Rozhodčí si musí včas uvědomit, kdy má pískat okamžitě a kdy se zapískáním počkat a uplatnit tak pravidlo o výhodě. Po zapískání, pokud to situace vyžaduje, musí rozhodčí ukázat předepsaným gestem hráčům i divákům, co odpískal(připadá v úvahu hlavně při faulech). Stejné gesto používá rozhodčí, oznamuje-li druh provinění zapisovateli, kterého také ústně informuje o střelci branky, o hráči, který střelci branky přihrával, apod.“(Šafařík a kol. 1986). ,,V ledním hokeji pravidla připouštějí dovoleným způsobem zastavovat nebo vrážet do soupeře, který má kotouč pod kontrolou. Stává se, že soupeř na takovou činnost, zvláště zdá-li se mu, že je při tom faulován, reaguje oplácením, které je zakázáno. To vše může způsobit šarvátku, do které je pak zapojeno i více hráčů. Aby rozhodčí takovým situacím předešli, je jejich povinností v případě, že dojde před zapískáním k osobnímu souboji hráčů, okamžitě po zapískání jet co nejrychleji k místu, kde došlo k osobnímu styku hráčů, a tam s patřičnou energií oddělit protihráče, kteří by i po přerušení hry chtěli v souboji pokračovat“(Šafařík a kol. 1986). ,,V současné době jsou pro lední hokej typické rychlost a tvrdost. Při dnešní bruslařské vyspělosti a technické vybavenosti jednotlivců je přirozené, že je největší důraz při individuálních i kolektivních útočných akcích kladen na rychlé provedení, kterému hráči v obraně většinou čelí zvýšenou tvrdostí. Připočteme-li k této skutečnosti poměrně malou plochu hřiště na stanovený počet hráčů,
18
pravidly povolené použití vlastního těla v osobních soubojích i možnost přitisknout
soupeře na hrazení, je logické, že toto vše, zvláště při nižších
sportovní úrovni hráčů, napomáhá častému porušování pravidel“(V. Šafařík a kol. 1986). ,,Skutečnost, že utkání ve sportovních hrách je určitou posloupností situací, které mají kumulativní vliv na všechny zúčastněné, se silně dotýká i rozhodčího. Svými rozhodnutími přispívá k utváření psychologické atmosféry na hřišti i v hledišti. Kromě vlastních rozhodnutí je důležité i jeho sociální chování, jeho vystupování, gesta,mimika. Může působit neutrálně, ale i příznivě uklidňujícím vlivem. Hráči pak prožívají určitý pocit bezpečí, spolehnutí se na jeho výroky a zcela se koncentrují na hru. Nevyrovnanost a chyby rozhodčího (evidentní) vzbuzují averzi hráčů, vyhrocují nepřátelské vztahy, pocity ublížení a vedou k nadměrné agresivitě, čímž trpí krása hry i její úroveň. Vklad rozhodčích do průběhu utkání není u většiny sportovních her zanedbatelný. Je však podceňován hráči, trenéry i diváky. Zejména hráči by se měli blíže seznamovat s psychologickými aspekty rozhodování, jednak proto, aby lépe rozhodnutí rozhodčích chápali a byli tolerantnější, a jednak proto, aby se naučili nepřipouštět si narušení vlastní psychické rovnováhy, která je součástí jejich herního výkonu“(Svoboda a Vaněk 1986). ,,Rozhodování k úplné spokojenosti všech zúčastněných hráčů, trenérů, diváků, novinářů i dalších zúčastněných odborníků i laiků je zřejmě nedostižným ideálem. Stejně jako hráči i rozhodčí podávají někdy horší a někdy lepší výkony. Řada autorů uvádí různé návrhy jak situaci optimalizovat, protože úplně vyřešit všechno není možné. Poměrně málo pozornosti je věnováno analýze faktorů zdrojů napětí, jimž je rozhodčí vystaven, a poznávání kognitivních kapacit i odolnosti vůči stresu“(Svoboda a Vaněk 1986).
10. Charakteristika osobnosti 10.1 Osobnost -
je skladba původního (zděděné vlohy), rozvinutého
(používaných schopností) a osvojeného během vývoje (získání dovedností a vědomostí) v procesu socializace.
19
Osobnost je individuální jednotou biologických, psychologických a sociálních aspektů. Je utvářena ve vztazích mezi lidmi a ve společnosti a v nich se také projevuje. Nositelem jednoty všech složek osobnosti je JÁ (jáství), projevuje se v prožívání (jako vědomí já, vědomí sebe sama) a v chování (jako vůle). Vědomí já a vůle tvoří psychické jevy vlastní jen člověku. Počátky uvědomování si lidské osobnosti se objevují od tří let věku. Osobnost považujeme za celek, který je složen z určitých složek. Každá z nich má specifickou
funkci.
Struktura
osobnosti
integruje
složku
biologickou
(organismus), psychologickou (psychika), sociální (společnost). Struktura osobnosti je uspořádáním vlastností osobnosti do diferenciovaného celku. „Osobnost je individualizovaný systém (integrace) psychických procesů, stavů a vlastností, které vznikají jednak socializací (působením výchovy a prostředí), jednak přetvářením vrozených vnitřních podmínek bytí člověka a determinují a řídí předmětné činnosti jedince, jeho sociální styky a duchovní vztahy“(Smékal, 2004, str. 27).
10.2 Vlastnosti osobnosti Vlastnost je ta stránka lidské osobnosti, kterou člověku přisuzujeme na základě jeho poměrně stálého chování (pracovitost). Vlastnost vzniká spojením příbuzných rysů. Rys je projevem určité stránky osobnosti, který momentálně v jejím chování vnímáme, je to pozorovatelná vlastnost (aktuální nervozita).
10.3 Psychologická struktura osobnosti Osobnost považujeme za celek, který je složen z určitých složek. Každá z nich má specifickou funkci. Struktura osobnosti integruje složku biologickou (organismus), psychologickou (psychika), sociální (společnost). Struktura osobnosti je uspořádáním vlastností osobnosti do diferenciovaného celku. Strukturu osobnosti tvoří vlastnosti: aktivačně-motivační (pudy, zájmy, záliby, sklony, aspirace, životní plány)
20
vztahově-postojové (charakter, postoje, ideály)
výkonové (schopnosti, vlohy,
vědomosti, dovednosti, návyky) seberegulační (sebekritika, svědomí, sebehodnocení, sebeuvědomění) dynamické (temperament) Struktura osobnosti je: dynamická - mění se nabýváním nových zkušeností, s vývojem změn životních podmínek relativně stálá - zachovává si vlastnosti, které jsou pro ni typické
11. Historie typologie osobnosti „Slovo temperament je odvozeno z latinského termínu „temperamentum“ a jedná se o překlad řeckého výrazu „krasis“, což znamená „správné smísení, správný poměr“
(Smékal,
2004,
s.
190).
„Temperament je jednou z těžko zachytitelných a zároveň definovatelných charakteristik, které umožňují popsat individuální rozdíly mezi lidmi. Právě temperament způsobuje, že na tentýž podnět reagují různí lidé odlišným způsobem“(Keogh, 2007). „Lidé si od pradávna všímali, že jedinci reagují na podněty různě, ale charakteristicky. Snaha zařadit lidi do určitých typů vedla k vytvoření typologií osobnosti. První z nich a dodnes stále používaná je Hippokratova typologie temperamentu. Definoval 4 základní tělní tekutiny: sanquis (krev), cholé (žluč), melancholé (černá žluč) a flegma (sliz). Nadbytek některé z těchto životních šťáv ovlivňuje temperament člověka“(Štefanovič, 1986).
11.1 Rozdělení temperamentu podle Hippokrata „Hippokrates tak rozlišuje 4 druhy temperamentu“(Plháková, 2007): „ Sangvinik (krev) – hlavní hodnotu představuje úspěch. Projevuje se především přiměřenou reaktivitou, na slabé podněty reaguje slabě, na silné silně. Rychle u něj doznívají zážitky a rychle mění zaměření. Je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, ale poněkud nestálý a lehkovážný, vesele laděný, optimistický, jeho prožitky jsou spíše mělké a stejně tak i jeho city. Silná stránka: jednání předchází
21
hodně přemýšlení, obezřetnost, předvídavost, improvizační schopnosti. Slabá stránka: egoismus, manipulativnost, vypočítavost. Flegmatik (sliz; hlen) – jeho hlavní hodnotou je řád. Je emočně vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný, vzrušují ho jen velmi silné podněty, vykazuje stálost a spokojenost, klid až a chladnokrevnost či apatii, hlubší vztahy má jen k vybraným osobám. Je spíše pasivní a bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny a pohybově je spíše úsporný. Silná stránka: cílevědomost, pevnost rozhodnutí, z neúspěchu se rychle vzpamatuje. Slabá stránka: stále si stojí za svým prvním rozhodnutím - nemění svoje plány. Melancholik (černá žluč) – hlavní hodnota je intimita. Vyznačuje se hlubokými prožitky a spíše smutným laděním, pesimismem a strachem z budoucnosti. Život je pro něj často obtížný, usiluje o klid a nesnáší vypjaté situace, vzruchy, hlučnost, jeho city jsou trvalé, ale jejich intenzita se neprojevuje navenek, žije spíše vnitřně. Těžce navazuje kontakty. Vztahy, které naváže, jsou trvalé a hluboké. Silná stránka: ochota, serióznost, sebeovládání, morálka. Slabá stránka: nespokojenost (neví, co chce), nešikovnost (chybí sebejistota). Cholerik (žluč) – akce je pro něj hlavní hodnotou. Je silně vzrušivý a neustále v pohybu, má sklon k výbuchům hněvu a k agresi, těžko se ovládá a reaguje často impulzivně, nerozvážně, je netrpělivý, panovačný, vyžaduje často od jiných ústupky, je egocentrický, soužití s ním je obtížné. Emočně je labilní, city jsou u něho vyvolány snadno, navenek reaguje rychle, silně, často bez zábran. Silná stránka: drzost, moment překvapení, v životě o ničem nepochybuje. Slabá stránka: nedostatek trpělivosti, neopatrnost, působí jako bojovník“(Plháková, 2007).
11.2 Jungova teorie typologie Velmi rozšířená a uznávaná je typologie švýcarského psychologa a psychiatra Carla Gustava Junga.(1875-1961). Základem této teorie je myšlenka, že existují lidé, které ovládá více vztahem k vnějšímu světu a lidé, kteří jsou ovládáni vztahem k sobě a svému vnitřnímu životu. Existují dva typy osobnosti: a) introvert - zaměřený do svého nitra, na vlastní problémy a duševní stavy; vůči
22
okolí je uzavřený, plachý, nedůvěřivý, těžko se přizpůsobuje, mnoho přemýšlí a zůstává většinou sám se svými problémy b) extrovert - zaměřen na vnější svět, společenský, přístupný, aktivní, dovede se přizpůsobit novým pracovním a společenským podmínkám V praxi se prokázalo, že neexistují vyhraněné typy, ale že člověk inklinuje ve svém prožívání i chování buď k extroverzi nebo introverzi.
11.3 Pavlovova teorie typologie Vyšel z poznatků o procesech podráždění a útlumu, o síle těchto základních procesů, jejich vyrovnanosti a pohyblivosti. Síla podráždění a útlumu znamená, s jakou intenzitou tyto procesy probíhají. Vyvodil a experimentálně ověřil čtyři „základní typy nervové soustavy“ (jsou kombinacemi některých krajních pólů uvedených kvalit). Přiřadil je k tradičním typům temperamentů vymezených Hippokratem. Základní typy dle Pavlova:
Sangvinik – silný, vyrovnaný, pohyblivý Jejich živost a přizpůsobivost se spojuje s vysokou pohyblivostí nervových procesů u silných vyrovnaných jedinců
Flegmatik – silný, vyrovnaný, pomalý Inertnost uvedených procesů u silných a vyrovnaných jedinců se promítá do jejich temperamentu klidným a vyrovnaným chováním
Cholerik – silný, nevyrovnaný Jejich prudkost a efektivita je způsobena převahou vzruchu nad útlumem
Melancholik – slabý Snížená práceschopnost nervových procesů (slabý typ)
11.4 H.J. Eysenck Autor psychometricky založené teorie osobnosti. Pojetí temperamentu podle Eysencka vychází z faktorové analýzy. Eysenckova původní teorie obsahovala pouze 2 faktory - neuroticismus a extroverzi. Až později byla doplněna o třetí 23
faktor – psychoticismus. Tato teorie si zakládá na dobré měřitelnosti a testovatelnosti. Eysenck dále vytvořil Eysenckův osobnostní dotazník, který dodnes slouží jako psychodiagnostický nástroj k testování osobnosti. H.J. Eysenck považuje temperament za „více či méně stabilní a setrvávající systém afektivního chování“. Vychází z výše popsaného pojetí Jungova (extroverze – introverze) a doplňuje jej o další rozměr stabilita – neuroticismus. Neuroticismus je faktor objevený právě Eysenckem. Souvisí s labilní autonomní nervovou soustavou a vyjadřuje lehce vyvolatelné, silně probíhající emoce. U této teorie modelově odpovídá typ stabilní extrovert sangvinikovi (v pojetí Hippokratově i I.P.Pavlova), stabilní introvert flegmatikovi, labilní extrovert cholerikovi a konečně labilní introvert melancholikovi. H.J.Eysenck vytvořil standardizovaný osobnostní dotazník ( EOD – A), který právě přiřazuje jedince k jednotlivému typu. Tabulka 2 : Eysenckovo rozdělení typů osobnosti (Hyhlík 1977) Extrovert
Introvert
Stabilní
Společenský, přístupný, hovorný, bezstarostný, nenucený, čilý, optimista, dobrý vůdce
Pasivní, obezřetný, rozvážný, smířlivý, ovládá se, spolehlivý, vyrovnaný, klidný
Labilní
Nedůtklivý, neklidný, útočný, vznětlivý, vrtkavý, impulzivní, aktivní
Náladový, úzkostlivý, rigidní, střízlivý, pesimista rezervovaný, nespolečenský, tichý
12. EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI Neuroticismus -
můžeme definovat jako náchylnost
k neurotickému
onemocnění. Neuroticismus souvisí s úzkostí a emoční labilitou. Osobu s nízkým neuroticismem považujeme za emočně stabilní, V emočně náročných situacích nedochází k velkým výkyvům a rychle se vrací do rovnováhy. Jedná se o klidnou a vyrovnanou osobu.
24
Pokud má osoba
vysoký neuroticismus potom se jedná o člověka emočně
labilního, který má sklon k změnám nálad, úzkostem, starostem a depresím. Typické pro tyto typy je špatný spánek a psychosomatické potíže, přecitlivělé reakce na neškodné podněty. Potřebuje delší dobu na uklidnění se po emočně vzrušivých zážitcích.Velmi časté je iracionální a rigidní chování a dále také může mít ulpívavé chování nebo myšlení. Introverze – extroverze - jedná se o protikladnou typovou dvojici, u které se zdůrazňuje reflexivnost proti impulsivnosti. Typické pro introverta je staženost do sebe sama, sebepozorování, upřednostňuje před lidmi ideje, je zdrženlivý a uzavřený. Pokud se snaží navázat vztahy, tak pouze s menším okruhem lidí. Je vážný, snaží se mít v
životě řád. Více a déle přemýšlí, než začne jednat.
Kontroluje sebe i své pocity a téměř vůbec se neprojevuje agresivně. Jedná se o spolehlivou osobu, trochu pesimistickou, která klade velký důraz na etický principy. Extrovert - je přátelský a otevřený typ, který má rád zábavu a vzrušení. Obklopuje se lidmi s nimiž si může povídat. Velmi často se jedná o povrchní přátele. Raději pracuje v kolektivu. Reaguje impulzivně, je bezstarostný, uvolněný, má rád změny. Ne vždy je spolehlivý, nedokáže kontrolovat své pocity.
Psychoticismus
Podle Eysencka je geneticky
podmíněná náchylnost
k psychickým poruchám a psychickým chorobám (např. ke schizofrenii). „Faktor psychoticismu, který Eysenck objevil (či zkounstruoval) jako poslední, je syndromem těchto rysů: Agresivita, chlad, sobectví, neosobnost, impulsivnosta, antisociálnost, nedostatek empatie a necitlivost, patří sem však i určitý druh kreativity. Evidence pro jeho existenci je slabší, než je tomu u prvních dvou“ (Říčan 2010). Pro osobu s vysokým psychoticismem je typické samotářství, lhostejnost k druhým, rigidní chování, krutost a nelidskost. Jedná necitlivě a citové projevy bývají často ploché. Je výstřední a často vyhledává vzrušení. Mnohdy se vysmívá a svým chováním pobuřuje okolí.
25
obrázek 1: (Eysenck, 1973; upraveno)
12.1 Pravidla vyplnění testu Vyplňovat kontinuálně – postupovat bez přeskakování od 1. otázky k poslední. Odpovědi ANO x NE – volte možnost Vám bližší, vlastní, či z Vašeho pohledu více pravdivá.
12.2 Vyhodnocení testu Neuroticismus (labilita X stabilita) Hodnocení pro otázky 2, 4, 7, 9, 11, 14, 16, 19, 21, 23, 26, 28… - vždy za „ano“ jeden bod Extroverze, introverze Body jsou za odpovědi: 1 ano, 3 ano, 5 ne, 10 ano, 13 ano, 15 ano, 17 ano... Získané hodnoty pro Extroverzi a Neuroticismus zaneseme do grafu. Výsledky testu
zaneseme do grafu a zjistíme, o který typ osobnosti se jedná.)
26
obrázek 2 : Eysenckův model temperamentu ( www.studium-psychologie.cz ; 19.04.2015)
Hodnota „L“ Tato hodnota vyjadřuje míru „lžifaktoru“, což může být buď snaha o vylepšení profilu nebo nepřesné nebo neúplné přečtení otázek.
Jedná se tedy o tzv. „trestné body hodnotící pravdivost odpovědí“ Pokud není přesažena hodnota L = 5, odpovědi můžeme považovat za relevantní.
12.3 Ukázka Eysenckova testu temperamentu
1. Toužíte často po vzruchu kolem sebe?
27
2. Potřebujete často povzbuzení od přátel, kteří vám rozumí?
3. Jste obyčejně bez starostí? 4. Dělá vám značné těžkosti říct někomu „ne“? 5. Než se do něčeho pustíte, promýšlíte si to napřed? 6. Když řeknete, že něco uděláte, dodržíte vždy svůj slib, i kdyby to bylo spojeno s nepříjemnostmi? 7. Máte často střídavě dobrou a špatnou náladu? 8. Jednáte a mluvíte obyčejně rychle, bez dlouhého rozmýšlení? 9. Cítíte se někdy „bídně“a ani nevíte proč? 10. Udělal byste skoro cokoli, jen abyste dokázal, že to dovedete? 11. Stáváte se najednou nesmělým, když chcete mluvit s cizí osobou, která vás nějak přitahuje? 12. Stává se vám občas, že se rozhněváte a neovládnete se? 13. Jednáte často pod vlivem okamžiku? 14. Trápíte se často nad tím, že jste udělal nebo řekl něco, co jste neměl? 15. Obyčejně raději čtete, než se setkáváte a mluvíte s lidmi? 16. Jste poměrně snadno dotčen?
28
17. Chodíte rád a často do společnosti? 18. Míváte občas myšlenky či nápady, o nichž byste si nepřáli, aby je jiní lidé znali? 19. Býváte někdy plný energie a jindy opět velmi ochablý? 20. Máte raději málo přátel, ale zato opravdových? 21. Oddáváte se často snění? 22. Když na vás někdo křičí, odpovídáte též křikem? 23. Trápí vás často pocity viny? 24. Jsou všechny vaše návyky dobré a žádoucí? 25. Dovedete se obyčejně ve veselé společnosti značně uvolnit a rozveselit? 26. Řekl byste o sobě, že jste přecitlivělý anebo, že žijete v napětí? 27. Pokládají vás lidé za velmi živého člověka? 28. Když uděláte něco důležitého, máte pak často pocit, že jste to mohl udělat lépe? 29. Jste většinou tichý, když jste mezi lidmi? 30. Řeknete také někdy klep? 31. Honí se vám v hlavě myšlenky tak, že nemůžete spát?
29
32. Když se chcete něco dovědět, vyhledáte si to raději v knize než byste o tom s někým hovořil? 33. Míváte pocity bušení či svírání srdce? 34. Máte rád takový druh práce, při níž se musíte velmi soustředit? 35. Míváte záchvaty třesu či chvění? 36. Přihlásil byste se ke clu vždy vše, i kdybyste věděl, že celníci by na nic nepřišli? 37. Je vám protivný pobyt ve společnosti, kde si jeden dělá žerty z druhého? 38. Rozčílíte se snadno? 39. Máte rád činnost, která vyžaduje rychlé rozhodování? 40. Děláte si starosti z „hrozných věcí“, které by se mohly přihodit? 41. Pohybujete se pomalu a beze spěchu? 42. Přišel jste někdy pozdě na schůzku či do práce? 43. Míváte často děsivé sny? 44. Bavíte se s lidmi tak rád, že si neodpustíte žádnou příležitost dát se do řeči s cizí osobou? 45. Trpíte různými tělesnými bolestmi a trápením?
30
46. Byl byste hodně nešťastný, kdybyste se nemohl po většinu dne vídat s mnoha lidmi? 47. Řekl byste o sobě, že jste nervózní? 48. Jsou mezi vašimi známými ldé, které vůbec nemáte rád? 49. Řekl byste o sobě, že máte dost sebedůvěry? 50. Cítíte se snadno dotčen, když se na vás, nebo na vaší práci najdou chyby? 51. Bývá vám zatěžko opravdově se bavit v živé a veselé společnosti? 52. Trpíte pocity méněcennoti? 53. Dovedete snadno oživit poněkud nudnou společnost? 54. Mluvíte někdy o věcech o nichž nic nevíte? 55. Děláte si starosti o své zdraví? 56. Děláte si rád legraci z druhých? 57. Trpíte nespavostí?
12.4 Vlastnosti druhů temperamentu Jaké vlastnosti bude zhruba mít jedinec těchto čtyř druhů temperamentu prezentuje následující tabulka. Je důležité uvědomit si, že úplně vyhraněný typ skoro neexistuje, máme spíš větší množství vlastností odpovídajících danému typu, ale v různých situacích a za určitých podmínek se můžeme zachovat jako odlišný typ.
31
tabulka 3 : Vlastnosti jednotlivých druhů temperamentu (Hyhlík 1977) Sangvinik Kladné vlastnosti
Záporné vlastnosti
Cholerik Kladné vlastnosti
Záporné vlastnosti
Celková charakteristika
Optimismus, veselost, reaktivnost, živost, vnímavost, všímavost, přizpůsobivost, lehce se vyrovnává s těžkostmi, iniciativnost, podnikavost, pohyblivost, pohotovost, plynulá řeč, výřečnost
Mělkost citových zážitků, lehkomyslnost, nerozvážnost, přehnaná odvaha, nesoustředěnost, nestálost, labilita, sklon k rozptylování
Síla a hloubka citových zážitků, značná síla reakcí, vášnivost, oduševnělost, živost, vnímavost, schopnost velkého volního napětí, zásadovost, výrazná řeč, citově zabarvená výrazná mimika
Explozívnost, hněvivost, mrzutost, podrážděnost, zvýšená citová dráždivost, nerovnoměrnost zážitků, nespokojenost, přílišná impulsivnost, prudkost, netrpělivost
Vlastnosti projevující se v činnostech (zejména v práci a učení)
Stálá aktivita, značná práceschopnost, schopnost vykonávat několik činností najednou, pestrost činností a zájmů, rychlé tempo činnosti, rychlý přechod od jedné činnosti k druhé, značná síla reakcí, rozhodnost, pružnost jednání
Povrchnost, nedůkladnost, nestálost, rychlé ochabnutí nadšení, bezmyšlenkovitost
Velká práceschopnost, značná kvalita činnosti, rychlé pracovní tempo, rychlý přechod od jedné činnosti k druhé, iniciativnost, agilnost, podnikavost, samostatnost, důkladnost
Nerovnoměrnost činnosti,
Vlastnosti projevující se v chování (zejména ve vztahu k jiným lidem a k sobě samému)
Sdílnost, otevřenost, schopnost podřídit se, bezkonfliktnost, smířlivost, ústupnost, disciplinovanost, kolektivnost, družnost, společenskost, smělé vystupování bez trémy
Upovídanost, ovlivnitelnost, nestálé chování, malá sebekritičnost, spokojenost se sebou, teatrálnost
Rychlé a energické jednání, povídavost, úsilí o uplatnění v kolektivu,
Nesmiřitelnost, nesnášenlivost, tvrdohlavost, vzdorovitost, nepoddajnost, panovačnost, tvrdost, agresivita, přecitlivělost, urážlivost, nespravedlivost, nestálost, impulsivnost, nedisciplinovanost, nesebeovladatelnost
Flegmatik
Melancholik
32
Kladné vlastnosti
Záporné vlastnosti
Kladné vlastnosti
Záporné vlastnosti
Celková charakteristika
Vyrovnanost, spokojenost, duševní klid, chladnokrevnost, trpělivost, rozvážnost, vytrvalost
Nedostatek vášně, lhostejnost, slabé a nevyrovnané city, suchopárnost, nevšímavost, bezzájmovost, apatie, fatalismus, nepružnost, pohodlnost, pomalost, pasivita, neiniciativnost, těžkopádnost, váhavost, nerozhodnost, nevýrazná a pomalá řeč, malá výřečnost
Hloubka a stálost citů, citovost, rovnoměrnost zážitků, vážnost, hlubokomyslnost
Přílišná citlivost, pesimismus, malomyslnost, trudnomyslnost, smutek, sebesoužení, obavy z osudu, plachost, bojácnost, zadumanost, sevřenost, tichost, skleslost, roztržitost, tichá a nevýrazná řeč
Vlastnosti projevující se v činnostech (zejména v práci a učení)
Je schopen vykonávat dlouhotrvající tělesné a duševní práce, vytrvalost, rovnoměrnost činnosti
Nedostatek pracovního nadšení, neiniciativnost, malá aktivita, pasivita, nedostatek zájmů, nepružnost, stereotypnost činnosti, šablonovitost, malé tempo činnosti vůbec, pomalý přechod od jedné činnosti k druhé, sklon k zanedbávání činnosti, nepřesnost, nepořádnost
Svědomitost, vědomí zodpovědnosti, cit pro povinnost, usilovnost, houževnatost, důkladnost, starostlivost
Slabost reakcí, pomalost, strnulost pohybu, menší práceschopnost, menší kvantita činnosti, neschopnost dlouhotrvajícího pracovního vypětí, rychlé vyčerpání, unavitelnost, pedanterie, nepružnost
Vlastnosti projevující se v chování (zejména ve vztahu k jiným lidem i k sobě samému)
Samostatnost, neovlivnitelnost, dobromyslnost, snášenlivost, ústupnost, přizpůsobivost a schopnost podřídit se požadavkům kolektivu, přátelskost, rovnoměrnost a stálost chování, obliba ustáleného denního pořádku,
Malá přizpůsobivost, uzavřenost, malá sdílnost, nesociabilnost, ústupnost, kompromisnost, pomalé odnavykání špatným vlastnostem a návykům, konzervativizmus
Rovnoměrnost, ustálenost chování, disciplinovanost, srdečnost, oddanost, věrnost
Nejistota, nedostatek odvahy, přílišná uzavřenost, samotářství, sklon ponořovat se do vlastních zážitků, pocity méněcennosti, nedostatek přizpůsobivosti, nepatrná sdílnost, nedůvěřivost, urážlivost, přecitlivělost.
33
pevné sebeovládání
13. Vliv temperamentu na rozhodování rozhodčích ledního hokeje dle úrovně soutěže 1. Jaký druh temperamentu Vám vyšel?
Flegmatik
Sangvinik
Melancholik
Cholerik
2. Jaká je Vám přiznána licence rozhodčího ?
Licence rozhodčího I. třídy
Licence rozhodčího II. třídy
Licence rozhodčího III. třídy
Trvale platná licence rozhodčího
3. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního/čárového rozhodčího jste byl slovně napaden trenérem, po sporné situaci). 4. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního rozhodčího vidíte hráče opakovaně simulovat při kontaktu s protihráčem).
5. Jak vyřešíte následující situaci: (Jste v pozici čárového rozhodčího a nastane sporná situace, kvůli většímu počtu hráčů při přechodu do útočného pásma a neviděli jste zda se jednalo o off-side či ne).
6. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního rozhodčího jste při komunikaci s kapitánem týmu slovně napaden).
34
7. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního/čárového rozhodčího jste byl fyzicky napaden hráčem).
8. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního/čárového rozhodčího jste byl fyzicky napaden fanoušky mimo ledovou plochu).
9. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního rozhodčího jste svědkem bitky jeden na jednoho).
10. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici čárového rozhodčího jste svědkem bitky jeden na jednoho).
11. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici hlavního rozhodčího jste svědkem bitky více hráčů).
12. Jak vyřešíte následující situaci: (V pozici čárového rozhodčího jste svědkem bitky více hráčů).
14. Diskuse Mou prací bych chtěl potvrdit, nebo vyvrátit vliv temperamentu na rozhodování rozhodčích, dle úrovně soutěže, kterou řídí.Vliv na jejich hodnocení situací, které jsou na ledě běžné i více-méně zřídkavé. Mou teorií je, že u nižších kategorií nebude vliv temperamentu tak značný jako u kategorií na úrovni vyšší. Domnívám se, že při zvýšeném tlaku na rozhodčí je jejich konání méně uvážené a třeba v situacích, které by se daly nazvat hraničními bude hrát temperament daného rozhodčího důležitou úlohu a bude mít velký vliv na jeho konání.
35
Očekávám rozdíly v hodnocení situací u různých druhů temperamentu a zároveň značné shody u rozhodčích se stejným typem temperamentu. Taktéž předpokládám vyšší zastoupení sangviniků ve vyšších kategoriích soutěže a naopak poměrně slabé zastoupení flegmatiků a melancholiků jak v kategoriích vyšších, tak napříč všemi kategoriemi. Zároveň si myslím, že hodnocení flegmatiků a melancholiků budou benevolentnější, zatím co cholerici a sangvinici budou ve svých rozhodnutích striktnější.
Získané výsledky Celkově test vyplnilo 54 rozhodčích napříč všemi výše vyjmenovanými kategoriemi s různou délkou praxe a dávkou zkušeností. Výsledky Eysenckova testu nejsou v případe testovaných jedinců nijak překvapivé. Téměř většina dotázaných není úplně vyhraněný typ a nejčastěji se nachází mezi sangvinikem a flegmatikem s převahující povahou sangvinika. Tohoto výsledku dosáhlo celkově 24 respondentů, což činí 44,4%. Pouze ve dvou případech byl výsledek zcela vyhraněný a jednalo se o typ sangvinika s 2 respondenty, což činí 3,7%. Výsledek cholerik - sangvinik, s převahou cholerika, byl druhý nejpočetnější 12 a vyšel 22,2% účastníkům testování. Dále se ve výsledcích objevili typy flegmatik - melancholik s převahou flegmatika 10 respondentů což činí 18.5%. Další skupinou byl melancholik - sangvinik s převahou melancholika s počtem 6 respondentů což činí 11,1%.
36
S CH MF M
graf 1 : zastoupení druhů temperamentu (S - sangvinik, CH - cholerik, F - flegmatik, M - melancholik);(S-24, CH-12, M - 10, M-6)
Z celkových 20 respondentů, kteří řídí vyšší výkonnostní úrovně, byl nejčastěji zastoupen typ sangvinik a naopak nejméně byl zastoupen cholerik. Nejnižší zastoupení bylo u povahy cholerické a melancholické. Zastoupení flegmatiků je průměrné. Sangvinici, melancholici a cholerici byli v případě řešení jakýchkoli situací velmi rázní a důslední, pouze flegmatici projevili snahu řešit situace klidněji.
S CH F M
graf 2 : zastoupení druhů temperamentu u vyšší kategorie
37
(S - sangvinik, CH - cholerik, F - flegmatik, M - melancholik);(S-14, CH-1, F-3, M-2)
V nižších kategoriích ze 34 účastníků dotazníku byl nejčastější typ cholerik, ale téměř vyrovnaný se sangvinikem. V nižších kategoriích byli tyto typy více vyrovnané a oproti vyšší kategoriím je zde větší zastoupení choleriků, flegmatiků i melancholiků. Nejstriktnější řešení situace volili pouze cholerici zatímco sangvinici, flegmatici a melancholici volili raději klidnější řešení situací.
S CH F M
graf 3 : zastoupení druhů temperamentu u nižší úrovně (S - sangvinik, CH cholerik, F - flegmatik, M - melancholik);(S-10, CH-11, F-7, M-6)
38
Závěr Při srovnání jednotlivých druhů temperamentů rozhodčích, je patrné, že nejpřísnější jsou cholerici a melancholici. Neprojevují příliš ochotu diskutovat o svém rozsudku a převážně volí přísnější tresty. Při rozhodování neváhají, jednají spíše impulzivně a jsou přesvědčeni o svém rozhodnutí. Jsou neoblomní a špatně snáší kritiku okolí. Méně přísné řešení volí sangvinici, kteří jsou více ochotni diskutovat a vyhnout se konfliktu a následné negativní atmosféře na ledové ploše. Jsou všeobecně obezřetnější a nemají problém přijmout kritiku a nést plnou odpovědnost za své jednání. Flegmatici jsou mezi sudími nejméně rozhodní a přísní. Jsou ve všeobecnosti více benevolentní a lehce podléhají tlaku okolí. Pod vlivem kritiky mají tendenci měnit svá rozhodnutí. Nejčastější shodu při řešení situací najdeme u choleriků a melancholiků, další podobná dvojice je sangvinik a flegmatik. Nejmarkantnější rozdíl v řešení situací je u dvojice cholerik a flegmatik. Nejvíce byla v celkovém poměru zastoupena složka sangvinická, následovala melancholická a dále cholerická a nejméně flegmatická. I přes silnou roli temperamentu na reakce rozhodčích je zřejmé, že rozhodčí, řídící vyšší kategorie řeší situace důrazněji a striktněji oproti kolegům z nižších kategorií, což je podle mého názoru zapříčiněno větším množstvím odřízených utkání a tudíž vyšší profesionalitou. Přínos své práce vidím v objasnění úlohy temperamentu při rozhodování rozhodčích napříč kategoriemi. Faktem vyplívajícím z výsledků dotazníků je, že případné ovlivnění způsobené úrovní soutěže, kterou rozhodčí řídí, ve většině případů podléhá vlivu temperamentu, což je patrné z odpovědí, které se u téměř všech totožných druhů temperamentu shodují. Tudíž můžeme říct, že rozhodčí více ovlivní druh jejich temperamentu než úroveň, kterou řídí. Do budoucnosti bych navrhl, aby všem nadcházejícím uchazečům o licenci rozhodčího ledního hokeje byli předloženy psychotesty a tím by se otevřela možnost ověřit tuto teorii v širší praxi.
39
Seznam použitých zdrojů: 1. Bukač, L., Dovalil, J. Lední hokej Trénink a výkon. Praha : Olympia, 1990 2. V. Kostka, L. Bukáč, V. Šafařík. Lední hokej teorie a didaktika. Praha : SPN, 1986 3. GRASGRUBER, P., CACEK, J. Sportovní geny. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 480 s. ISBN 978-80-251-1873-3 4. J. Nykodým a kolektiv. Teorie a didaktika sportovních her. Brno: Masarykova univerzita, 2006 5. K. Gut, G. Vlk. Světový hokej. Praha : Olympia, 1990, ISBN 8070330562, 9788070330562 6. K. Gut, J. Prchal. 100 let českého hokeje. Praha : AS Press, 2008, ISBN 97880-903552-4-8 7. J. Stránský, K. Ondroušek. Historie československého a českého hokeje 19081999. Praha : Vyšehrad, 1999. ISBN:80-7021-308-6 8. B. Svoboda, M. Vaněk. Psychologie sportovních her. Praha : Olympia 1986 9. V. Mana. Management utkání: Technika řízení utkání v ledním hokeji. Brno : Masarykova univerzita, 2013 ISBN: 978-80-210-6442-3 10. V. Smékal. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal, 2004 (2. vydání) 11. B. Keogh. Temperament ve třídě. Praha : Grada / pedagogika, 2007 12. J. Štefanovič. Psychologie 1 - obecná psychologie pro 1. ročník středních
pedagogických
škol.
Praha
nakladatelství, 1986
40
:
Státní
pedagogické
13. A. Plháková. Učebnice obecné psychologie. Praha : Academia, 2007 14. P. Říčan. Psychologie osobnosti. Praha : Grada, 2010 15.ČSLH. Vnitřní směrnice ČSLH č. 60 upravující licence rozhodčích ze dne 5.9.2012. Praha 2012
Seznam tabulek Tabulka 1: Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího LH podle typu utkání (ČSLH, 2012) Tabulka 2 : Eysenckovo rozdělení typů osobnosti (Hyhlík 1977) tabulka 3 : Vlastnosti jednotlivých druhů temperamentu (Hyhlík 1977)
Seznam grafů graf 1 : Zastoupení druhů temperamentu graf 2 : Zastoupení druhů temperamentu u vyšší kategorie graf 3 : Zastoupení druhů temperamentu u nižší úrovně
Seznam obrázků obrázek 1 : Vlastnosti druhů temperamentu podle Esyencka obrázek 2 : Eysenckův model temperamentu
Resumé Cílem této práce bylo objasnit vliv temperamentu na rozhodování rozhodčích dle úrovně soutěží již řídí. Potvrdilo se, že složka temperamentu má značný vliv na rozhodování a pr oto bych do budoucna navrhl testování rozhodčích ještě před získáním licence, při kterém by se dozvěděli druh svého temperamentu, jeho klady a zápory. Na základě výsledků psychotestů bych navrhl jednotlivým druhům temperamentů specializované školení, kd e by se s temperamentem naučili pracovat, aby se předcházelo skandálům, špatnému vystupování 41
a jakýmkoli incidentům, které vrhají negativní světlo na Asociaci rozhodčích ledního hokeje a Český svaz ledního hokeje.
Resume The aim of this study was to clarify the influence of temperament on the ice hockey referees decision according to the level of competition. It was confirmed that component of temperament has a significant influence on decision-making and therefore the future, I would suggest testing the referees before getting the license under which it would be kind of learned to their temperament, their pros and cons. Based on the results of psychological tests, I would suggest to the various kinds of temperaments specialized training, where they will learn about the temperament to prevent scandals, bad behavior and any incidents that shed a negative light on the Referees' Association and the Czech Ice Hockey Association.
42
