MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Ekonomická analýza přípravy sportovních tanečních párů Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Oldřich Racek
Vypracovala: Bc. Josefína Ortová Management sportu
Brno, 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Oldřicha Racka, s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury.
V Brně dne 25. 4. 2014
…………………… Bc. Josefína Ortová
Mé poděkování patří Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi vždy ochotně poskytl při vypracování diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1
LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................. 8 1.1
Současné pojetí sportu ve společnosti ...................................................... 8
1.2
Sport a ekonomika .................................................................................... 9
1.3
Makroekonomie a sport .......................................................................... 11
1.3.1
Vícezdrojové financování sportu .................................................... 13
1.3.2
Podíl vlády na financování sportu v ČR ......................................... 14
1.4
Marketing a sport .................................................................................... 16
1.4.1
2
3
Sponzoring a sport .......................................................................... 20
1.5
Finanční analýza ..................................................................................... 21
1.6
Taneční sport .......................................................................................... 23
1.7
Příprava k soutěžím ................................................................................ 26
1.7.1
Regenerace ...................................................................................... 27
1.7.2
Příprava tanečních párů ................................................................... 28
CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................................ 32 2.1
Výzkumné otázky ................................................................................... 32
2.2
Úkoly diplomové práce .......................................................................... 32
2.3
Postup práce ........................................................................................... 33
2.4
Metodika ................................................................................................. 33
2.4.1
Případová studie .............................................................................. 34
2.4.2
Anketní šetření ................................................................................ 34
2.4.3
Sběr sekundárních dat ..................................................................... 35
VÝSLEDKY ................................................................................................. 36 3.1
Taneční sport a marketing ...................................................................... 36
3.2
Průběh přípravy tanečních párů .............................................................. 37
3.2.1
Stanovení nákladů ........................................................................... 38
3.2.2
Krytí nákladů ................................................................................... 42
3.3 4
5
Anketní šetření ....................................................................................... 45
DISKUSE ...................................................................................................... 64 4.1
Porovnání případové studie s anketním šetřením ................................... 64
4.2
Získávání finančních prostředků ............................................................ 65
4.3
Podpora ze strany svazu ......................................................................... 65
4.4
Doporučení v získávání finančních prostředků ...................................... 66
4.5
Problematika odborné přípravy .............................................................. 67
ZÁVĚR ......................................................................................................... 70
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................... 72 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 75 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 76 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 78 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 79 RESUMÉ (CZ) ...................................................................................................... 80 RESUMÉ (ENG)................................................................................................... 80
ÚVOD Pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala odvětví tanečního sportu, kterému se v současné době dostává stále větší popularitě, a to především díky televizním soutěžím, jakou je například Stardance, která přitáhla k televizním obrazovkám velmi mnoho diváků. V důsledku rostoucí popularity tanečního sportu se začal tanec dostávat i k širší veřejnosti, a to hlavně díky rostoucím možnostem vyžití například ve fitcentrech či přímo v tanečních centrech. Ovšem tyto možnosti jsou značně modifikované, jelikož klasický taneční sport je velmi fyzicky, ale také finančně náročný. Taneční sport jsem si nezvolila jen proto, že je aktuálním tématem, ale také proto, že jsem sama mnoho let aktivně závodila v této disciplíně. Nyní se stále tanci věnuji, tudíž je pro mne tato problematika velmi blízká. Dalším důvodem, proč jsem si tuto problematiku zvolila, je, že taneční sport je málo odborně zpracovaným tématem, a to jak na tuzemském, tak i na zahraničním poli. V odborné literatuře převažují knihy obecné, tedy spíše pro širší veřejnost, které slouží jako návod, jak začít s tancem. Proto jsem se rozhodla zkoumat problematiku současného pojetí přípravy tanečních párů, a to převážně po ekonomické a finanční stránce. Hlavním cílem diplomové práce bude taneční přípravu zanalyzovat, a to především z ekonomického pohledu. Na základě zjištěných údajů pak vyvodíme návrh, jak by se mohla příprava zlepšit, aby taneční páry měly co nejsnazší cestu k dosažení svých úspěchů. Abychom mohli začít analyzovat taneční přípravu, je nutné nejdříve prostudovat odbornou literaturu, a to nejdříve od všeobecného pojmu sport, jeho spojení s ekonomikou a makroekonomií, a dále pak jeho financováním na území České republiky. V další kapitole pak rozebereme marketing a jeho spojení se sportem, konkrétněji pak jednu část marketingu – sponzoring, jelikož se ho, především díky vzrůstající komercializaci, stále více využívá. Ještě než se dostaneme k tanečnímu sportu, zaměříme se na finanční analýzu, z jejíchž základů budeme vycházet při analyzování ekonomické části přípravy tanečních párů. Následně se konečně dostáváme k základní charakteristice tanečního sportu, aby
6
se čtenář lépe orientoval, co to vlastně taneční sport tedy znamená, a jak funguje. V neposlední řadě pak prostudujeme odbornou literaturu na téma všeobecné sportovní přípravy, spolu také s regenerací a výživou, které do sportovní přípravy neodmyslitelně patří. Následně také rozebereme, jak by měla vypadat konkrétní příprava pro taneční páry, spolu s konkrétními testy zdatnosti. Druhá část práce bude obsahovat již vlastní empirické šetření, které se bude skládat z několika kapitol. Nejdříve se budeme zabývat spojením tanečního sportu a marketingu, jelikož byl zaznamenán velký nárůst poptávky po tanečním sportu, a to hlavně díky již zmíněné soutěži Stardance, která od roku 2006 rapidně zvedla členskou základnu v kategorii Hobby. V další kapitole detailně zpracujeme průběh přípravy tanečních párů, kde rozebereme, jak vůbec vypadá taneční sezona, jak je rozložena v rámci kalendářního roku, a co vše musí tanečníci absolvovat. Dále se také zaměříme na stanovení nákladů tanečních párů a také na jejich krytí, kde vycházíme z případové studie. Na základě poznatků o tomto náhodně vybraném tanečním páru je sestaven rozpočet, který bude obsahovat veškeré náklady tanečního páru, které eviduje, ale také informace, jak se tyto náklady kryjí. V třetí kapitole výsledkové části naleznete anketní šetření, které jsme využili jako hlavní empirickou metodu. Dotazník jsme zpracovali a rozdali dospělým tanečním párům nejvyšší výkonnostní kategorie na probíhajícím mistrovství České republiky v latinskoamerických tancích. V této kapitole pak rozebereme výsledky, které nám z šetření vyplynou. V diskusi porovnáme výsledky získané z případové studie s výsledky z anketního šetření, abychom zjistili, kam vybraný pár zařadit. Rozebereme hlavní problémy zjištěné na základě anketního šetření a navrhneme případnou změnu na zlepšení. Závěrem pak shrneme veškeré výsledky, ke kterým jsme došli během analyzování přípravy tanečních párů.
7
1
LITERÁRNÍ PŘEHLED
1.1
Současné pojetí sportu ve společnosti „Sport se odvozuje od latinského „disportare“ a starofrancouzského „le
désporter“, což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Postupně se slovo sport začalo vztahovat na pohybové činnosti, které jsou charakterizovány zvláštní formou i obsahem, jsou vymezeny pravidly a prováděny závodně, soutěživou formou. To znamená, že sport má selektivní charakter, eliminuje slabší jedince“(Novotný, 2011). „Sport představuje společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, jenž význačným způsobem přispívá k naplňování strategických cílů solidarity a prosperity, vytyčených Evropskou unií. Olympijský ideál rozvoje sportu na podporu míru a porozumění mezi jednotlivými národy a kulturami a rovněž výchovy mladých lidí se zrodil v Evropě a záštitu nad ním převzal Mezinárodní olympijský výbor a Evropské olympijské výbory“ (Bílá kniha o sportu, 2007). Novotný (2011) polemizuje nad problémem sportu jako veřejného statku a říká, že sport sám o sobě má nehmotný charakter, který tvoří řada rozmanitých činností, ke kterým jsou potřeba materiální podmínky, aby lidé mohli tyto činnosti provádět. Jak říká Svoboda (2007), současný komerční sport se od amatérských dob v mnohém liší a domnívá se, že jde svým způsobem o podnikání s vlastním tělem. Sportovci to ovšem akceptují, jelikož jim to přináší další výhody. Tento obchod se sportovci se nekoná pouze na území jednotlivých států, ale v rámci mezinárodního obchodu. Sport je rekreační fyzická aktivita tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, prováděná i jako profese. Plní funkce zdravotní i relaxační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině. je taktéž charakterizována jako pohybová činnost soutěžního charakteru, prováděná podle určitých pravidel. Dělí se na relaxační, vrcholovou a výkonnostní (Hobza, Rektořík et al. 2006).
8
1.2
Sport a ekonomika „Sport je z hlediska ekonomické klasifikace velmi diferencovaný a také
jeho jednotlivé části musí být odlišně ekonomicky posuzovány. Specifické oblasti tělesné výchovy, pohybové a sportovní rekreace tak mají znaky veřejného sektoru, a to jak posláním, funkci, činností i cíli, je však nutno přesně specifikovat, o jakou část sportu se jedná“ (Novotný, 2011). Novotný (2011) říká, že ve sportu vedle sebe existuje jak ziskový, tak i neziskový sektor, kde podíl ziskového sektoru je menší, ovšem jeho význam neustále stoupá. To se například projevuje na makroekonomických ukazatelích podílu tohoto odvětví na HDP. Mezi ziskovým a neziskovým sektorem panuje komplementární vztah, tedy části subjektů sportu se vzájemně doplňují a také podmiňují. Podle Hobzy a Rektoříka (2006) patří do mikroekonomických aspektů tělesné kultury samozřejmě poptávka (především individuální výdaje, tj. z rodinných rozpočtů, ale také ostatních samostatně působících subjektů na trhu – firem, místních rozpočtů, státního rozpočtu) a nabídka (nestátní neziskové organizace, státní a samosprávní aktivity v oblasti sportu a tělovýchovy, podnikatelský sektor), ale také ekonomická analýza podpůrných a návazných činností, související s finální produkcí statků a služeb sportu. Novotný (2011) rozlišuje tyto oblasti ekonomické analýzy sportu:
Veřejná ekonomie sportu – zpracování části státního rozpočtu, který se týká sportu. Aplikují se běžné nástroje ekonomické analýzy, jako je například analýza nákladů, kritéria započtení výdajů, alokační kritéria subvencí, kritéria daňové neutrality a racionalizace rozpočtové volby.
Ekonomie spotřeby – vyvolaná sportovními aktivitami domácností. K zjišťování se využívá anket, studií trhu nebo marketingových sondáží.
Ekonomické podmínky rozvoje sportu a sportování – jedná se o oblasti analýzy regionálního, místního a okrajově i národního územního plánování, jelikož jsou zde zahrnuty studie týkající se investic do sportovního vybavení území, jeho udržování, řízení a provozních nákladů
9
sportovních zařízení včetně infrastruktury zajišťující přístup do těchto zařízení.
Velké sportovní akce – události vyžadují komplexy sportovního vybavení a kromě ekonomických dopadů mají tyto velké sportovní akce i další vedlejší efekty neboli externality, a to pozitivní nebo negativní (rozvoj regionu, lokality). Tyto dopady ovlivňují i další obchodní toky jako hotely nebo restaurace. Dále se jedná i o mediální dopady.
Odvětvová ekonomie sportu – zabývá se problémem nabídky sportovního zboží na trhu a jeho strukturou a analyzováním užitých produkčních metod, technickými procesy užívání, ekonomickými vztahy mezi inovací ve sportu a v průmyslu, strategií firem a restrukturalizací.
Ekonomie sportovních služeb – tato oblast se týká výdajů, diváků a cen vstupenek na sportovní akce, vztahů mezi sportem a televizními společnostmi a mezi televizními společnostmi a diváky, kteří přenosy sledují, ale také nedokonalostmi na trhu sportovních televizních přenosů, na trhu sportovního tisku, reklamy na podporu sportu a sponzorství a také zprostředkovatelů operujících na trhu za účelem nalezení vztahu mezi sportovními kluby, sponzory, podniky a médii.
Ekonomie
práce
–
zaměřuje
se
na
zlepšení
fungování
trhu
s profesionálními sportovci, jeho dualitu a segmentaci, procedury náborů do práce, organizaci samotné práce profesionálních mužstev, odměňování těchto speciálních pracovníků (sportovci, trenéři, organizátoři volného času mladých).
Ekonomie mezinárodního sportu – patří sem analýza zahraničního obchodu se sportovním zbožím, internacionalizace soutěží, utkání, produktů a trhů, sportovních akcí a jejich mediálního přenosu, také role nadnárodních firem na rozmístění produkce sportovního průmyslu.
Institucionální ekonomie sportu – zabývá se institucionálním vývojem ve sportovním hnutí a formami financování. Sportovní prostředí je v každém státě jiné, proto je komparace mezi jednotlivými státy obtížné.
10
Demografie sportu – s ekonomií sportu je svázána pouze okrajově. Ekonomové a sociologové se aktivně účastnili sporů o metách vyčíslení počtu aktivních sportovců a o definici sportu a sportovců (Novotný, 2011).
1.3
Makroekonomie a sport Jakmile začal sport jako společenský jev nabývat významu, začal se
zvyšovat i zájem o makroekonomický význam sportu. Podle Hobzy a Rektoříka (2006) má sportovní sektor, velké mezinárodní sportovní akce, či pohybové rekreace vliv na makroekonomické kategorie, jako jsou hrubý domácí produkt, zaměstnanost, saldo platební bilance i inflace. Novotný (2011) říká, že základním předpokladem pro tok statků a finančních toky ve sportu je to, že občané mají pozitivní postoje ke sportu a jsou v něm aktivní, participují na něm. Jsou tedy ochotni přiměřenou část rodinných rozpočtových výdajů věnovat na provádění sportovních činností a nákupy sportovních potřeb. Sport má také podíl na hrubém národním produktu a spotřebitelských výdajích. „Sport se podílí na spotřebě různě, od 1,1 do 3,6%. Podíl sportu na konsolidovaných veřejných výdajích se pohybuje mezi 0,4 a 1,7%. Přínos přímých soukromých vydání na sport na celkové výdaje se pohybuje mezi 1 a 2%. Váha nepřímých soukromých vydání v celkových výdajích dosáhla 3%. Tzv. sportovní hrubý domácí produkt činí téměř 1,5 až 2% celkového hrubého domácího produktu“ (Novotný, 2011). Výdaje na sportovní činnost na jednoho obyvatele v rámci EU můžeme vidět na obrázku č. 1. Výdaje na sportovní činnost k HDP v rámci EU jsou zachyceny na obrázku č. 2.
11
Obr. 1: Výdaje na sportovní činnost na jednoho obyvatele v rámci EU Zroj: Bartoš (2012)
Obr. 2: Výdaje na sportovní činnost k HDP v rámci EU Zdroj: Bartoš (2012)
12
1.3.1 Vícezdrojové financování sportu „Financování tělesné kultury (sportu) je zabezpečováno ze dvou zdrojů – z veřejných a soukromých. V mnoha případech dochází k jejich prolínání, proto je v této souvislosti často připomínáno vícezdrojové financování sportu (tělesné kultury) (Hobza & Rektořík et al., 2006). „Mnohazdrojový systém, který vytváří disponibilní fond sportu a tělovýchovy je uplatňován a realizován zejména v této sféře“ (Novotný, 2011). Dle Novotného (2011) se velmi liší úroveň prováděného sportu. V případě sportu pro všechny se jedná o výdaje převážně rodin, místních rozpočtů a částečně i státního rozpočtu, ale naopak u vrcholového sportu se jedná spíše o poplatky televize, příjmy z reklamy a podpora velkých podniků, jak můžeme vidět na obrázku č. 3.
13
Výdaje domácností Reklama
Výnosy ze sportovní
výnosy z reklamy
činnosti sportovních klubů
Poplatky televize a médií Výnosy vlastní Sport a tělovýchova
hospodářské činnosti sportovních klubů
Výnosy
Výdaje územních
sportovních loterií
samosprávních celků
Podpora podniků a institucí
Výdaje státního rozpočtu
Obr. 3: Disponibilní fond sportu Zdroj: Novotný (2011) 1.3.2 Podíl vlády na financování sportu v ČR Podle Hobzy a Rektoříka (2006) zahrnuje financování sportu z veřejných prostředků tyto oblasti: -
dotace ze státního rozpočtu,
-
dotace z místních rozpočtů (z krajských, městských a obecních),
-
financování školní tělesné výchovy. „Lze rozlišit dvě základní formy dotací – účelové neboli specifické a
neúčelové dotace. Oba typy dotací mohou být používány na financování jak běžných (na financování provozních potřeb), tak kapitálových (investičních) výdajů“ (Novotný, 2011).
14
Přehled veřejně vyhlašovaných programů Státní podpory na rok 2014: Výdajový blok: „Podpora činnosti v oblasti sportu“ a) Neinvestiční dotace:
výdajový okruh: „Sportovní reprezentace“ Program I – Sportovní reprezentace ČR Program II – Sportovní talentovaná mládež Podpora Resortních sportovních center MŠMT, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Antidopingového výboru ČR je realizována bez vyhlášeného programu.
výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost“ Program III – Všeobecná sportovní činnost Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení Program V – Organizace sportu
b) Investiční dotace:
výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost“ Program 133510 – Podpora materiálně technické základy sportu a) Subtitul 133512 – Podpora materiálně technické základny sportovních organizací. b) Subtitul 133513 – Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace. (Státní podpora sportu pro rok 2014, 2013)1
Vývoj finanční podpory sportu, konkrétně podíl podpory sportovní činnosti k vývoji státního rozpočtu a k vývoji HDP můžeme vidět v obrázku č. 4.
1
http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2014
15
Obr. 4: Podíl podpory sportovní činnosti k vývoji státního rozpočtu a k vývoji HDP Zdroj: Bartoš (2012)
1.4
Marketing a sport „Marketing je věda a umění objevit, vytvořit a dodat hodnotu, která
uspokojí potřeby cílového trhu. Marketing identifikuje dosud nevyplněné potřeby a požadavky. Definuje, měří a vyčísluje rozsah vytipovaného trhu a potencionální zisk. Přesně určuje, které tržní segmenty je společnost schopna nejlépe obsloužit, navrhuje a propaguje vhodné výrobky a služby“ (Kotler, 2005). Marketing také můžeme vnímat jako „…koncepci řízení podniku směřující k dosažení podnikových cílů při respektování společenského prostředí a jeho pravidel. Jde o koordinované a souběžné trvalé působení jednotlivých prvků výrobní a obchodní činnosti. Marketingová politika podniku musí vycházet z průzkumu potřeb zákazníků, které úspěšný marketing nejen uspokojuje, ale také sám vytváří“ (Fiala, Fialová, 2006). Čáslavová (2009) říká, že je projev marketingu v oblasti sportu stále výraznější a jeho aplikace je charakteristická zejména pro organizace, vyrábějící sportovní zboží jako je sportovní obuv, textilní výrobky pro sport, ale i marketingové agentury, které připravují nebo vyhodnocují sponzorské projekty.
16
Sportovní organizace samotné se ovšem velmi zabývají marketingem, a to z toho důvodu, že jim přináší finanční zdroje pro provozování sportovních aktivit. „Sportovní marketing vyznačuje všechny aktivity beroucí v úvahu podněty a přání sportovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny. Sportovní marketing vyvinul dvě hlavní linie: marketing sportovních výrobků a služeb vztažený přímo k zákazníkům sportu a marketing ostatních zákazníků a průmyslových produktů a služeb s využitím propagace ve sportu“ (Hardy, Mullin, Sutton, 2007). „Marketingový mix je charakterizován souborem nástrojů, jejich prostřednictvím může marketing ovlivňovat tržby“ (Kotler, 2003). Je to také soubor marketingových nástrojů, které firma používá k tomu, aby dosáhla svých marketingových cílů na cílovém trhu. Marketingový mix se skládá ze 4 základních nástrojů – výrobek, distribuce, cena a komunikace. (Strnad & Dědková, 1994). 1. Výrobek (Product) „Výrobek je jakýkoliv hmotný statek, služba nebo myšlenka, která se stává předmětem směny na trhu a je určena k uspokojení potřeby či přání člověka“ (Světlík, 1994) 2. Cena (Price) Cena nám udává, jakého množství peněz se musí spotřebitel vzdát, aby získal daný výrobek a uspokojil tak svou potřebu. Cena je důležitá jak pro společnost, aby nezkrachovala (ve výši ceny se promítají náklady výrobce, ale je také omezena cenami konkurence), tak i pro zákazníka, aby se správně rozhodl. Příznivá cena motivuje ke koupi spíše ekonomicky zaměřené kupce, zatímco vysoké ceny jsou zárukou výjimečnosti a exkluzivity (Dědková & Strnad, 1994). 3. Distribuce (Place) „Prodejní cesta je souhrn prostředníků a zprostředkovatelských článků, jejichž prostřednictvím přechází zboží od výrobce k zákazníkovi“ (Světlík, 1994).
17
4. Komunikace (Promotion) Na tento nástroj se v dnešní době klade velmi velký důraz, jelikož konkurence se zvyšuje a my potřebujeme dostat náš výrobek do popředí a tedy až k zákazníkovi. Musíme zákazníkovi dát vědět o vlastnostech našeho výrobku, kde je možné ho koupit a za jakou cenu a následně ho také ke koupi přesvědčit. Nejvýraznější propagační cestou jsou v dnešní době stále reklamy, ale můžeme zaujmout též poskytováním bezplatných vzorků či dnes oblíbenými slevovými akcemi a dalšími (Dědková & Strnad, 1994). V marketingu sportu, jak říká Čáslavová (2009), také vycházíme z marketingového mixu, který se skládá ze 4 nástrojů – produkt, cena, místo a propagace. Podle Čáslavové (2009) existují prvky, které činí sportovní produkt jedinečným. Patří sem: 1. Sportovní hra 2. Přitažlivost sportovních her 3. Výbava a výstroj 4. Novinky a nápady 5. Místo 6. Personál a proces 7. Vstupenky a jiné tiskové materiály 8. Elektronické produkty 9. Organizace Čáslavová (2009) pak určuje i tuto typologii sportovních produktů: a) základní produkty tělesné kultury -
nabídka tělesných cvičení
-
nabídka sportovních akcí
-
nabídka sportovně-rekreačních akcí
b) produkty podmiňující sport -
sportovní zařízení
-
společenské akce
18
-
pojištění, doprava, vstupenky
c) klasické materiální produkty -
nářadí, oblečení, náčiní
d) produkty vázané na osobnost -
sportovce
-
výkony trenéra
-
reklamní vystoupení sportovců
e) myšlenkové produkty -
iniciují tělovýchovu a sportovní oblast
-
sportovní informace šířené médii
-
hodnoty zážitku v tělesné kultuře a sportu
f) produkty navazující na sport -
sázky, reklama
Ve sportu České republiky se zatím marketingové koncepce prosazují velmi ojediněle, přesto však rozdělujeme dva typy dílčích marketingových koncepcí, a to marketing jako sponzorování a marketing jako sportovní reklama (Čáslavová, 2009). Subsystémem
mixu
marketingového
je
podle
Nagyové
(1994),
komunikační mix, podle něhož se správný marketingový manažer snaží dosáhnout firemních cílů. Součástí komunikačního mixu jsou osobní prodej, reklam, podpora prodeje a public relations. 1) Osobní prodej Osobní prodej je založen na přímé komunikaci. Proto se může prodávající lépe a bezprostředněji seznámit s reakcemi zákazníků a velice operativně a účinně na ně reagovat (Foret, 2006). 2) Reklama „Reklamu
lze
definovat
jako
placenou,
neosobní
komunikaci
prostřednictvím různých médií zadávanou podnikatelskými subjekty, které jsou identifikovatelné v reklamním sdělení a jejichž cílem je přesvědčit členy zvláštní skupiny příjemců sdělení / cílovou skupinu“ (Nagyová, 1994).
19
3) Podpora prodeje „Podporu prodeje je možné definovat jako soubor pobídek, které stimulují okamžitý nákup. Nejčastěji se jedná o pobídky založené na snížení ceny, tedy zejména o přímé slevy, kupony, rabaty a výhodná balení. Dále jde o techniky, kdy je cílová skupina stimulována k vyzkoušení produktu. Typickými nástroji podpory prodeje jsou ale i techniky, které cílovou skupinu obdarovávají nějakou věcnou odměnou (prémie, reklamní dárky a soutěže)“ (Karlíček & Král, 2011). 4) Public relations Foret (2006) definuje public relations jako plánovitou a systematickou činnost, jejímž cílem je vytvářet a upevňovat důvěru, porozumění a dobré vztahy naší organizace s klíčovými, důležitými skupinami veřejnosti. V některých materiálech je komunikační mix rozdělen dokonce do 7 komunikačních disciplín, kterými jsou reklama, direkt marketing, podpora prodeje, public relations, event marketing a sponzoring, osobní prodej a on-line komunikace (Karlíček & Král, 2011). 1.4.1 Sponzoring a sport „Za zakladatele sponzoringu je považován Gaius Cilnius Maecenas, který vycházel z toho, že sponzorství je aktivitou, která je prováděna bez očekávání návratnosti investovaného v jakékoliv jiné podobě, než je pocit, že bylo vykonáno dobro“ (Foret, 2006). Podle Karlíčka a Krále (2011) se za sponzoring označuje situace, kdy firma získává možnost spojit svou firemní nebo produktovou značku s vybranou akcí, kterou organizuje třetí strana, nebo se jménem vybrané instituce, sportovního týmu atd. Za toto spojení poskytuje firma třetí straně finanční či nefinanční podporu. Sponzor se typicky zviditelňuje uváděním svého loga na materiálech propagujících danou akci či instituci, na billboardech a bannerech v prostorách konání akce atd. Další možností zviditelnění je také figurování v názvu akce či například pojmenování sportovní haly (Karlíček & Král, 2011).
20
Přínosy sportovního marketingu jsou dle Foreta (2006) následující: -
zvýšení povědomí veřejnosti o výrobku, názvu podniku, službě
-
podpora identifikace sponzora pomocí sportu
-
zlepšení místní znalosti sponzora
-
vytvoření dobrého jména podniku jak ve společnosti, tak mezi zaměstnanci
-
osobní prezentace vedení podniků
Zásady sponzoringu podle Karlíčka a Krále (2011): -
sponzorovaná akce či instituce musí odpovídat značce sponzora
-
sponzorovaná akce či instituce musí cílovou skupinu oslovovat
-
sponzoring musí být aktivován vhodným zapojením značky a jejich produktů
-
sponzoring by měl být posílen prezentací v dalších komunikačních aktivitách sponzora
-
partnerství s danou akcí či institucí by mělo být dlouhodobé
Foret (2006) rozděluje sportovní marketing celkem na 4 formy: 1. Sponzorování jednotlivých sportovců – využívá se většinou na vrcholové úrovni, kdy je sportovec podporován finančně či materiálně. 2. Sponzorování
sportovních družstev
–
opět
finanční
nebo
materiálová forma. Většinou se setkáváme u kolektivních sportů. 3. Sponzorování sportovních institucí (svazků, spolků) – velká rozmanitost nabídky, a to nejen sportovních, ale i mimosportovních protivýkonů. 4. Sponzorování sportovních akci – v současné době nejvyužívanější forma.
1.5
Finanční analýza „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která
jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují
21
hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek“ (Růčková, 2011). „Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku“ (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013). Růčková (2011) říká, že finanční analýza se děje ve 2 rovinách – první rovinou je ohlédnutí do minulosti, tedy jak si firma prozatím vedla. Druhou rovinou je pak pohled do budoucnosti, kde finanční analýza slouží jako základ pro sestavení finančního plánu. Základními nástroji jednoduché (elementární) finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Růčková (2011) rozděluje finanční analýzu podle objektu zkoumání do 4 oblastí – mezinárodní, národního hospodářství, odvětví a podniku. Nejdůležitějším předpokladem finanční analýzy jsou použité vstupní informace. Základní data nejčastěji najdeme v účetních výkazech – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow). „Podstatou finanční analýzy je splnění dvou základních funkcí: prověřit finanční zdraví podniku (ex post analýza) a vytvořit základ pro finanční plán (ex ante analýza)“ Růčková (2011). „Možnosti přístupu k informacím, a tím i hloubka zpracované analýzy se liší podle zpracovatele analýzy – interního nebo externího analytika“ (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013). Růčková (2011) rozlišuje dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů: a) Fundamentální analýza – je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Pracuje zpravidla bez algoritmizovaných postupů. b) Technická analýza – využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků z ekonomického hlediska. Do této skupiny je možné
22
zařadit finanční analýzu, která pracuje se dvěma skupinami metod – metody elementární a metody vyšší (Růčková, 2011).
1.6
Taneční sport Soutěžní společenský tanec se přejmenoval na taneční sport v 80. letech
minulého století, a to z důvodu, aby usnadnil mezinárodní kampaň k získání olympijského statutu (McMains, 2006). K tomu mělo přispět i založení International DanceSport Federation (IDSF), a to k 11. 11. 1990. V současnosti působí pod záštitou IDSF více jak 4 miliony tanečníků (Marion, 2008). Taneční sport spadá pod Český svaz tanečního sportu, jehož prvořadým posláním je metodicky a organizačně podporovat rozvoj tohoto odvětví sportu, hájit zájmy svých členů a prosazovat jejich oprávněné požadavky. Jeho cílem je tedy vytvoření prostoru pro vhodné využívání volného času zájemců o taneční sport a tím zajištění široké základny zejména v kategoriích dětí a juniorů, ale také zajištění špičkové úrovně českého tanečního sportu v mezinárodním měřítku (Stanovy ČSTS, 2012)2. Nejvyšším
orgánem
Českého
svazu
tanečního
sportu
je
valné
shromáždění, které rozhoduje o veškeré činnosti svazu, a nejvyšším řídícím a výkonným orgánem je Presidium ČSTS v čele s prezidentem (v současné době prezidentkou). Dalšími orgány jsou například Dozorčí rada ČSTS, Valná hromada divize, Představenstvo divize a Dozorčí komise divize (Stanovy ČSTS, 2012). Struktura tanečního sportu Soutěžních tanců je celkem 10 a jsou (dle mezinárodního soutěžního programu) rozděleny do dvou disciplín – tance standardní a latinskoamerické. Mezi tance standardní patří waltz, tango, valčík, slowfoxtrot a quickstep. Mezi latinskoamerické tance patří samba, chacha, rumba, paso doble a jive (Odstrčil, 2004). Každý tanec trvá maximálně 2 minuty a je předváděn dohromady s dalšími páry. Soutěžící musí být schopní přizpůsobit jejich choreografii jakékoli muzice, 2
http://www.csts.cz/cs/Legislativa/Soubor/1
23
aniž by dopředu znali styl a tempo. Přizpůsobují se pouze rytmu a charakteristickým znakům (McMains, 2006). Taneční soutěže Vedení soutěžní oblasti náleží soutěžní komisi, která je tvořena vedoucím soutěžní komise, jeho zástupcem a některými soutěžními komisaři divizí, kteří přebírají pravomoci a povinnosti vedoucího soutěžní komise pro soutěže výkonnostních tříd D, C, B (Stanovy ČSTS, 2012). Odstrčil (2004) rozlišuje tyto typy tanečních soutěží: 1. Soutěže, na jejichž základě se vytvářejí dlouhodobé žebříčky a získávají se (či ztrácejí) výkonnostní třídy se nazývají postupové (World Ranking List Tournaments na mezinárodní úrovni). 2. Seriály soutěží, z nichž se vyhodnocuje pořadí za kalendářní rok nebo za sezónu – u nás je to Taneční liga, ve světě pak Grand Slam. 3. Mistrovství jsou pořádány jednou ročně. Páry nejvyšších tříd bojují o titul mistra daného státu, reprezentanti pak o titul mistrů světa či Evropy. 4. Pohárové soutěže jsou jednorázové a bojuje se na nich o ceny a sympatie publika. Zajímavé bývají i soutěže bez rozdílu výkonnostních tříd, někdy i bez rozdílu věkových kategorií (Odstrčil, 2004). Páry soutěží ve standardních a latinskoamerických tancích zvlášť, třetí disciplínou je pak kombinace všech deseti tanců (u dětí 8-6 tanců) (Odstrčil, 2004). Soutěžit se nemusí jen v páru individuálně, ale můžeme složit skupinu párů (6-8 párů), které tancují na předem připravené choreografie a nazývají se formace (Odstrčil, 2004). Další zvláštností je soutěž týmů, kde mezi sebou bojují páry, které jsou na stejných postech v rámci týmu, v několik souběžně probíhajících soutěžích, jejichž výsledky se počítají dohromady za daný tým (Odstrčil, 2004).
24
Tanečníci jsou rozděleni do kategorií podle věku (tab. 1) dle mezinárodních pravidel. O zařazení do příslušné věkové kategorie rozhoduje rok narození tanečníka (vždy staršího z páru). Do vyšší kategorie se přechází na Nový rok (Odstrčil, 2004). Tab. 1: Věkové kategorie Děti I
do 10 let
Děti II
11-12 let
Junioři I
12-13 let
Junioři II
14-15 let
Mládež
16-18 let
Dospělí
nad 18 let
Senioři
nad 35 let
Zdroj: Odstrčil (2004) Každá země si stanovuje rozdělení tanečníků dle výkonnosti. V České republice jsou výkonností třídy D (nejnižší), C, B, A, M (nejvyšší, mezinárodní) (Odstrčil, 2004). Na grafech níže můžeme vidět aktuální rozložení výkonnostních kategorií v již uzavřeném roce 2013. Na obrázku č. 5 jsou zachyceny tance standardní, na obrázku č. 6 tance latinskoamerické. Je patrné, že rozložení tanečních párů je v obou disciplínách velmi podobné.
25
Výkonnostní třídy - Standardní tance
A 14%
M 10%
D 26%
B 26%
C 24%
Obr. 5: Výkonnostní třídy – Standardní tance Zdroj: ČSTS (2014)
Výkonnostní třídy - Latinskoamerické tance
A 12%
M 8%
D 27%
B 31%
C 22%
Obr. 6: Výkonnostní třídy – Latinskoamerické tance Zdroj: ČSTS (2014)
1.7
Příprava k soutěžím Základní motivací většiny trenérů v jakémkoliv sportovním odvětví je dosáhnout se svými svěřenci úspěchu v soutěži, na kterou se připravují k očekávanému úspěchu však vede dlouhá cesta a je nezbytné na ní dodržovat určité principy a zásady. Předpokladem je kvalitní sportovní příprava, která je prosta zdravotních rizik, respektuje věkové zvláštnosti a optimálně rozvíjí jednotlivé faktory sportovního výkonu v konkrétní taneční
26
disciplíně. Nezbytností se jeví také naplnění zásad vhodného stravovacího režimu, regenerace a v neposlední řad i zajištění potřebné materiálně technické základny (Kontrola trénovanosti, ČSTS)
„Sportovní soutěže umožňují srovnávání výkonnosti jednotlivců a sportovních kolektivů, které se uskutečňují v rámci přesně definovaných pravidel a řádů příslušných sportovních odvětví. Cílem je dosáhnout v daném čase a podmínkách nejvyšších výkonů, které vedou k vítězství nebo předpokládanému umístění v konkurenci s ostatními soutěžícími“ (Dovalil, 2009). Dovalil (2009) charakterizuje sportovní soutěže jako hlavní cíl a vyvrcholení tréninku, kde sportovci ukazují a kontrolují dosaženou trénovanost a sportovní formu. Soutěže jsou tedy pro sportovce a jejich výkonnostní růst nezbytné. Každé sportovní odvětví si tedy stanovuje vlastní systém soutěží, který je vyjádřený termínovou listinou, která by měla odpovídat optimálnímu počtu startů. Termínové listiny vypracovávají sportovní svazy. Podle Dovalila (2009) můžeme z pohledu tréninkových plánů rozlišit 3 typy soutěží – mistrovské (v závodním období), hlavní a přípravné a také 3 typy soutěžních příprav, a to dle jejich délky: Dlouhodobá příprava – týká se především vrcholového sportu, kdy známe termín soutěže dlouho (několik let) dopředu – například olympijské hry nebo mistrovství světa. Plány v rámci této přípravy mají komplexní charakter s určitým perspektivním cílem, z něhož se odvozují dílčí cíle a úkoly pro jednotlivé etapy. Střednědobá příprava – je určena termínem soutěže a týká se obvykle mistrovských soutěží. Tréninkový plán se rozděluje do mezocyklů a mikrocyklů. Příprava bezprostředně před soutěží – znamená poslední fázi před soutěží a má již velmi konkrétní charakter, který má za cíl dosáhnout vrcholu komplexní připravenosti sportovců ke stanovenému termínu. 1.7.1 Regenerace „Proces regenerace jako důležitá součást procesu sportovní přípravy zahrnuje všechny děje vedoucí k návratu tělesných a psychických sil, jejichž
27
klidová rovnováha byla předcházející činností posunuta do určitého stupně únavy. Schematicky lze tento proces znázornit takto: práce – únava – zotavení (regenerace)“ (Stackeová, 2011). Borkovec a Mach (2013) uvádí, že k regeneraci dochází mezi tréninky, kdy se tělo přizpůsobuje zvýšeným tréninkovým nárokům pozitivními změnami a adaptuje se na ně. Ovšem mnoho sportovců se mylně domnívá, že regenerace je totéž co přestávka mezi tréninky. Je ovšem nutné podpořit všechny složky regenerace, kdy mezi nejvýznamnější formy podpory regenerace patří dobře načasovaný příjem vhodných živin, zajištění jejich transportu do svalů, lehké cvičení na podporu krevní cirkulace a řízené odbourávání odpadních látek metabolismu (Borkovec, Mach, 2013). Podle Stackeové (2011) můžeme rozdělit regenerační formy ve sportu na pasivní regeneraci (spontánní aktivita organismu vedoucí k zotavení) a aktivní regeneraci, kterou rozumíme všechny vnější zásahy s cílem urychlit a zintenzivnit proces regenerace. Dále pak můžeme rozdělit regeneraci na časnou (je součástí denního režimu s cílem likvidace akutní únavy) a pozdní regeneraci (až po skončení závodního období). Jak je již zmíněno výše, k procesu regenerace je nutné dodat vhodné živiny. Susan Kleiner (2010) říká, že existují tři kritická období, ve kterých se musí svalům dodat dostatek sacharidů. 1. Bezprostředně po tréninku (prvních 5 hodin) jsou svaly nejvíce připraveny pro syntézu nového glykogenu 2. Každé dvě hodiny po tréninku 3. V průběhu týdne 1.7.2
Příprava tanečních párů Každý trenér by měl kontrolovat trénovanost (celkový stav připravenosti)
svých svěřenců, tedy v jaké aktuální formě se nacházejí a jaká je cílová forma, kterou by chtěli, na základě zvolených tréninků, získat. K ověření stavu
28
připravenosti pomáhá trenérům diagnostika, která by měla zkoumat aktuální, průběžný a cílový stav tanečníka. Klade se zde důraz na odborné znalosti trenéra, a to jak v oblasti diagnostiky a vedení tréninku, ale také v oblasti znalosti struktury sportovního výkonu tanečníka. Podle Jeřábka rozlišujeme tyto předpoklady sportovního výkonu tanečníka: 1. Morfologie postavy – somatické faktory (výška a hmotnost, složení těla, délkové rozměry a poměry, tělesný typ) 2. Tělesná kondice 3. Speciální pohybové dovednosti – technika 4. Rytmus 5. Vnímání pohybu 6. Pohybová paměť 7. Odolnost vůči únavě 8. Odolnost vůči neúspěšnému (někdy i úspěšnému) vystoupení 9. Kolektivní cítění Trenér, který zkoumá stupeň trénovanosti, by měl využít vybraných testů (s přihlédnutím na specifika dané oblasti). Při zkoumání svalové zdatnosti patří mezi vybrané testy například test ohybačů (flexorů) krku a hlavy, test dolních fixátorů lopatek nebo test břišních svalů.
Dále může trenér provést celostní
svalový test nebo test dolních končetin. Při zkoumání kloubní pohyblivosti (flexibility) je vhodným testem výkrut s tyčí. Každá pohybová aktivita potřebuje ke své činnosti nezbytné energetické zdroje. Základními parametry, jejichž pomocí může trenér sledovat odezvu organismu na zatížení, je tepová frekvence a laktát (kyselina mléčná). Základem pro orientační posuzování intenzity zatížení a využití jednotlivých energetických zdrojů je zajištění maximální tepové frekvence (Kontrola trénovanosti, ČSTS).
29
Při pohybových činnostech využíváme 3 druhy energetického krytí: 1. Anaerobní laktátový systém (ATP-CP), kdy se energie uvolní štěpením fosfagenů. 2. Anaerobní
laktátový
systém
(LA),
kde
je
energie
uvolnitelná
neoxidativním štěpením cukrů. 3. Aerobní systém (O2), kdy se energie uvolňuje oxidativně. Tanec využívá převážně anaerobního laktátového systému, který se uplatňuje již od 4-8 vteřin při zatížení maximální intenzity. Jedná se o pohybovou činnost submaximální intenzity s dobou trvání 15-90 vteřin (případně delší) s nedostatečnou dávkou O2) a vzestupem koncentrace kyseliny mléčné (laktátu). V tabulkách č. 2 a 3 níže můžeme vidět hodnoty laktátu, které byly zjištěny tanečním párům na soutěži v roce 1997. Tab. 2: Hladina laktátu standardní tance Číslo páru
Laktát – 1. kolo
Laktát - finále
1
9,2
9,1
2
8,6
9,2
3
6,1
7,0
4
6,1
10,1
5
9,4
12,6
6
8,7
8,6
Zdroj: Kontrola trénovanosti, ČSTS Tab. 3: Hladina laktátu latinskoamerické tance Číslo páru
Laktát – 1. kolo
Laktát – finále
7
8,1
8,2
8
8,5
8,7
9
9,9
7,8
3
-
8,2
4
-
8,0
Zdroj: Kontrola trénovanosti, ČSTS
30
Níže je možné vidět, jaké konkrétní složení by měly mít, podle Jeřábka, aerobní testy pro tanečníky, podle kterých by se měla zjišťovat zdatnost: 1) Fittest Technogym se může provádět na běhátku nebo na cykloergometru. V současné době se spíše využívá běhacích přístrojů. Vstupní data, která je nutné poskytnout, jsou věk a tělesná hmotnost zkoumaného jedince. Zátěž je postupně automaticky nastavována, a to dle klíče – 1. stupeň 60% Tfmax, 2. stupeň 75% Tfmax. Výsledkem tohoto testu je zjištění hodnoty VO2max/kg, jehož hodnota je poté zařazena do stupnice dle zdatnosti, věku a pohlaví. 2) Chůze na 2km za použití běžeckého pásu, kdy subjekt jde nejrychleji, jak může. Měří se čas, za který překoná danou vzdálenost a také tepová frekvence ihned po skončení. 3) Cvičební cyklus – angličáky (stoj-dřep-prkno-a zpět stoj), které se opakují 20krát za sebou a měří se čas (ve vteřinách) potřebný ke zdolání tohoto cviku. 4) Steptest neboli výstupy na stupínek při střídání končetin, kdy rytmus výstupů by měl být 30 výstupů/min, výška stupínku by měla být 50cm pro muže a 40cm pro ženy. Délka testu by neměla přesáhnout 5min. Tepová frekvence se při tomto testu odečítá vždy po 30 sec (ihned po skončení testu, 1-1,5min. po skončení testu, 22,5min. po skončení testu, 3-3,5min. po skončení testu). Trenér by měl mít připravenou tabulku s rozpětím hodnot, ve kterých by se svěřenci měli pohybovat a podle dosažených výsledků analyzovat jejich současný stav, podle kterého trenér vytvoří plán k dosažení požadovaného stavu.
31
2
CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat, jakým způsobem probíhá
současná příprava tanečních párů, a to především z ekonomického pohledu. Na základě získaných podkladů pak tanečním párům doporučit, jakým způsobem by mohly získávat další prostředky a celkově tak zlepšit sportovní přípravu.
2.1
Výzkumné otázky
VO 1: Jakým způsobem získávají taneční páry finanční prostředky na krytí sportovní přípravy? VO 2: Jakým způsobem jsou taneční páry ekonomicky podporovány tanečním svazem? VO 3: Jakým způsobem by mohly taneční páry vylepšit získávání finančních prostředků?
2.2
Úkoly diplomové práce Kromě hlavního cíle nese diplomová práce i několik úkolů: a) Teoretická část 1. Prostudovat odbornou literaturu k tématu sport obecně, ale také odbornou literaturu, která se týká spojení pojmu sport s pojmy ekonomika a financováním v ČR. 2. Vyhledat poznatky z oblasti marketingu sportu v odborné literatuře, včetně pojmu sponzoring a jeho spojení se sportem. 3. Prostudovat odbornou literaturu, která pojednává o tématu finanční analýzy. 4. Vyhledat základní poznatky o tanečním sportu z odborné literatury a z konzultací s předsedou středočeské divize ČSTS panem Ing. Pavlem Kojetínem. 5. Pomocí odborné literatury vyhledat téma přípravy k soutěžím, a to jak v obecné rovině, tak přímo v oblasti tanečního sportu, včetně nastínění problematiky regenerace a výživy.
32
b) Praktická část 1. Analyzovat současný vliv marketingu a komercializace na taneční sport. 2. Analyzovat a vysvětlit průběh přípravy tanečních párů v současné době. 3. Na základě vlastních zkušeností a případové studie s náhodně vybraným tanečním párem s nejvyšší výkonností třídou sestavit vzorový roční rozpočet tanečního páru spolu s analýzou nákladů a zdrojů. 4. Sestavit a analyzovat anketní šetření pro mistrovské taneční páry. Výstupem diplomové práce bude analýza přípravy tanečních párů z ekonomického pohledu a zpracování návrhu na zlepšení dosavadního stavu, a to na základě informací získaných z odborné literatury a vlastního šetření.
2.3
Postup práce Po stanovení hlavního cíle a úkolů jsme prostudovali odbornou literaturu,
která slouží jako vodítko mezi teoretickou a empirickou částí, a ze které budeme vycházet při vlastním empirickém šetření. Na základě načerpaných poznatků z odborné literatury jsme pak sestavili anketní šetření, jehož vyhodnocení je k nalezení ve výsledkové části diplomové práce.
2.4
Metodika „Metodologii obecně definujeme jako nauku o metodách, respektive jako
teorii metod, jakéhokoliv jednání, zahrnující jejich kritické hodnocení. Většinou se ale uvažuje o metodologii vždy, která se zabývá vědeckými metodami“ (Maříková, 1996). Nejdříve jsme pomocí sběru dat analyzovali, jaký vliv má na taneční sport marketing a komercializace sportu. Vycházeli jsme z údajů o členských základnách, konkrétně v kategorii Hobby, která reprezentuje spíše zájmovou aktivitu v tomto sportovním odvětví. Ovšem také jsme zmínili již registrované členy, které právě z kategorie Hobby přechází.
33
Dále jsme na základě vlastních zkušeností sestavili popis, jakým způsobem probíhá příprava tanečních párů v kalendářním roce, a co páry v jednotlivých ročních obdobích absolvují. 2.4.1 Případová studie Podstatou případové studie je koncentrace na jeden soc. objekt, jednu soc. jednotku, kterou nahlíží, sleduje a zpracovává jako celek ze všech sociologicky relevantních aspektů. Touto jednotkou neboli případem může být typický i specif. jednotlivec, rodina, jiná instituce, pracovní nebo zájmová skupina, organizace, lokální komunita, etnická skupina či jiný typ přirozené skupiny, příp. i historická událost (Maříková, 1996).
Jako jednu z hlavních výzkumných metod jsme zvolili případovou studii. Náhodně jsme zvolili jeden taneční pár, s jehož pomocí jsme detailně analyzovali náklady a zdroje krytí, které provází jejich sportovní přípravu. V rámci případové studie proběhl i řízený rozhovor s vybraným tanečním párem, abychom získali detailnější informace, které jsme poté využili při sestavování rozpočtu. „Sociologický výzkum chápe rozhovor jako ucelenou soustavu ústního jednání mezi tazatelem a dotazovaným s cílem získat pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech“ (Čihovský, 2009). 2.4.2 Anketní šetření „Anketa je v širokém pojetí jakékoliv dotazování standardizovanými technikami, většinou s použitím dotazníku“ (Maříková, 1996). Jako hlavní výzkumnou metodu jsme zvolili anketní šetření, konkrétně formou dotazníku. Dotazník jsme sestavili již na podzim roku 2013 a následně byl rozdán tanečním párům dospělé kategorie na MČR v LAT v Hodoníně, které se konalo 25. 1. 2014. Dotazník byl párům rozdán při prezenci, kterou musí projít všechny taneční páry. Rozdat dotazník pouze na této taneční soutěži jsme zvolili proto, že některé taneční páry se věnují všem disciplínám (LAT, STT i 10 tancům) a v dotazníku byly otázky vyplňovány z pohledu té „lepší“ disciplíny. Proto by pak mohlo dojít ke zdvojení výsledků, což by mohlo vést k nepřesnostem ve vyhodnocování dotazníku. MČR se mohou zúčastnit pouze páry s nejvyšší výkonnostní třídou v dané disciplíně, proto je zaručené, že dotazník je vyplněn 34
pouze těmi nejlepšími tanečními páry. Dospělá, neboli hlavní, kategorie byla zvolena proto, že je zde, v porovnání s ostatními kategoriemi, nejvyšší účast, ale také proto, že mladší účastníci většinou nevědí, jaké částky investují, protože většinu nákladů kryjí rodiče. MČR v LAT 2014 se v hlavní kategorii zúčastnilo celkem 52 tanečních párů, přičemž dotazník vyplnilo celkem 50 respondentů, což činí 96% návratnost dotazníků. 2.4.3 Sběr sekundárních dat „Analýza dokumentů je jedna z aplikací analytické metody, která je zároveň důležitou technikou sběru informaci používanou v empirickém výzkumu. V zásadě se týká rozboru a využití údajů všech dokumentů, v nichž jsou zafixovány informace o sociální realitě“ (Maříková, 1996). Po vyplnění dotazníků tanečními páry jsme zanalyzovali jejich odpovědi a výsledky promítli do grafů, které je možné najít ve výsledkové části diplomové práce.
35
3
VÝSLEDKY
3.1
Taneční sport a marketing Taneční sport není v České republice úplně tradičním sportem, a to i přes
tradici, kdy mladí lidé chodí do tanečních, aby si tanec osvojili. Mnoho lidí poté u tance i zůstane, nicméně málokdo se dostane na plnohodnotnou soutěžní úroveň, a tak se tanec stane spíše koníčkem než sportem. Ovšem v minulých letech se v této sportovní oblasti odehrál výrazný boom, a to hlavně díky taneční soutěži Stardance, kterou již od roku 2006 vysílá České televize. Jedná se o taneční klání, kde profesionální tanečníci tančí s hvězdami českého showbyznysu. V roce 2013 proběhla již 6. série této divácky velmi populární soutěže. Jedná se o velký krok ke zviditelnění českého tanečního světa, kdy po první odvysílané sérii prudce stoupl zájem veřejnosti o tanec, a to se zejména projevilo v poptávce po tanečních kurzech (hlavně ve fitcentrech), ale také v nárůstu tanečních párů kategorie Hobby, jak můžeme vidět na obrázku č. 7. Kategorie Hobby je přípravnou soutěžní kategorií pro všechny věkové skupiny, která byla vytvořena hlavně za účelem náboru nových tanečních párů. Tanečníci mohou působit v kategorii Hobby pouze po dobu dvou let.
Hobby 4500 4000 3500 3000
681
130
2009
4070
2008
3690
3181
500
697
1000
1402
1500
2157
2000
3133
2500
2012
2013
0 2005
2006
2007
Obr. 7: Členská základna párů kategorie Hobby Zdroj: ČSTS (2014)
36
2010
2011
I přes stoupající tendenci o zvýšení členské základny ovšem není snaha dostatečná, jelikož v hlavní kategorii dospělých, ale i v kategorii dětí a juniorů, se zaznamenal prudký pokles po roce 2001 a v průběhu posledních let situace spíše stagnuje, jak je patrné z obrázku 8. Nejvíce žádoucí je pak zaměření se na nábor
4093
dětí, ze kterých by se pak dala vytvořit odpovídající členská základna.
2104
2037
2088
2294
2365
2282
2220
2095
1010
758
814
784
736
716
833
2359 1125
Děti+Junioři Dospělí
886
1000
2604
2666
2719
1500
1363
2000
1371
2500
1499
3000
2242
3500
2333
4000
3305
4500
500 0
Obr. 8: Členská základna Zdroj: ČSTS (2014)
3.2
Průběh přípravy tanečních párů Ve sportovním tanci probíhá sezona od ledna do prosince, tedy v průběhu
klasického kalendářního roku. Během prvních 3 měsíců (leden, únor, březen) jsou pořádány MČR – vždy jedno v měsíci (STT, LAT, 10 tanců). Proto se začíná s přípravou již soustředěními mezi vánočními svátky, které zpravidla trvá 4 dny. Taneční soustředění se skládá z ranní rozcvičky, dvou vedených seminářů (pro více tanečních párů) – dopoledního a odpoledního a večerního tréninku practise, což je druh tréninku, který má simulovat soutěž. Tančí se tedy celé tance bez přestávek v několika po sobě jdoucích kolech. Na každém tanečním páru je pak rozhodnutí, zda si k tomuto programu objedná další individuální hodiny s trenérem, kdy se trenér věnuje pouze dotyčnému tanečnímu páru a trénuje s nimi
37
přímo jejich taneční sestavy a opravuje jejich chyby (na rozdíl od seminářů, kde se vyučuje obecná technika). Další, většinou kratší soustředění, se pak koná ještě bezprostředně před MČR, aby prověřilo kondici a připravenost tanečních párů. Již se nedělají velké změny v sestavách, ale opravují se spíše tzv. kosmetické chyby, aby byl výsledný efekt co nejúčinnější. Po absolvování MČR (pokud pár netančí obě disciplíny a neabsolvuje všechna MČR) začíná koloběh soutěží, kdy si každý taneční pár volí, na které soutěže pojede, ať už tuzemské či zahraniční. Počet startů i výběr je čistě na tanečním páru a jeho cíli. V případě nouze je možné se poradit s trenérem. Toto období, kdy páry jezdí pravidelně na soutěže a k tomu trénují, trvá přibližně do června. V období letních prázdnin pak nastává druhá přípravná vlna, kdy taneční páry absolvují další taneční soustředění (počet je pouze na nich). V současné době je velmi mnoho nabízených možností, včetně soustředění zahraničních, kam jezdí jen nejlepší páry, tudíž motivace stoupá. Takovým pomyslným zakončením letní přípravy bývá soutěž v německém městě Stuttgart, která se koná každý rok v srpnu a startuje tak druhou soutěžní vlnu, která končí až v prosinci (poslední soutěže se konají např. i 21.12.). Tanečníci pak mají pár dní volno, ale mezi svátky už je zase čeká další soustředění a nová, začínající sezona. 3.2.1 Stanovení nákladů Abychom co nejlépe nastínili problematiku přípravy tanečních párů, rozhodli jsme se využít metody případové studie, kdy jsme náhodně vybrali jeden taneční pár a pomocí rozhovoru ho vyzpovídali. Tento taneční pár patří mezi tuzemské špičkové páry. Nejdříve si projdeme náklady, které taneční páry k soutěžení a trénování nezbytně potřebují. Celkové náklady jsou rozděleny do několika podskupin a jsou
38
opatřeny komentáři a detailním popisem, aby bylo možné se lépe orientovat. Hlavní položky jsou pak shrnuty ve výsledné tabulce. 1)
Poplatky Aby taneční páry mohly trénovat a soutěžit, je nezbytně nutné, aby měly
zaplaceny veškeré povinné poplatky. Tanečníci platí příspěvky svému tanečnímu klubu, které v našem konkrétním případě činí 3.000,- Kč pololetně/osobu, přičemž v této částce se promítá i poplatek za využívání tréninkových prostor pro členské páry (pro nečlenské páry, které reprezentují jiný TK, ale chtějí trénovat v prostorách našeho TK, je sazba stanovena samostatně). Dalším povinným poplatkem, který musí páry zaplatit, aby mohly soutěžit, je poplatek ČSTS. Poplatek se rozděluje do dvou skupin, a to na základní členský příspěvek, který pro náš taneční pár činí 200,- Kč/rok/osobu, a rozšířený členský příspěvek, který činí 1.200,- Kč/rok/osobu. Celková výše nákladů na poplatky ČSTS a tanečnímu klubu za celý taneční pár za roční období: ................................................................ 14.800,- Kč.
2)
Potřeby Mezi taneční potřeby jsme zařadili výdaje za taneční boty, šaty, make-up,
atd., které jsou pro taneční páry nezbytné. Taneční boty jsou jednou z nejdůležitějších tanečních potřeb. Partnerka vystřídá celkem ca 4 páry bot za sezonu, kdy cena činí 2.890,- Kč/pár a partner vystřídá ca 3 páry bot, kdy cena činí 3.910,- Kč/pár. Taneční oblečení se v rámci jednoho roku také několikrát obnoví. Partnerka změní celkem troje šaty v hodnotě ca 15.000,- Kč/šaty a partner obmění minimálně 2 kalhoty za 2500,- Kč a 2 košile za ca 3500,- Kč. Make-up a přípravky na „opálení“ partnerek jsou také velmi nákladné, jelikož tanečnice používají několik druhů samoopalovacích prostředků. Dále je zde započítaná pravidelná obměna make-upu a například úprava nehtů. Celková částka za tuto položku pak činí 15.300,- Kč. Účes si musí tvořit jak tanečnice, tak tanečníci, a to jak na soutěže, tak i na případné vystoupení. Například spotřeba laku na vlasy se rovná poměru – 1 lak/1 soutěž. Proto se pak v součtu dostáváme na částku 4.950,- Kč.
39
Další náklady určitě nesmíme opomenout. Patří sem například obměna tréninkového oblečení, sponky k účesům, chrániče na boty a další detaily. Částku na další případné náklady jsme vyčíslili na 10.000,- Kč/rok. Celková částka za taneční potřeby za 1 rok .............................110.540,- Kč
3)
Soutěže Taneční soutěže se primárně rozdělují na tuzemské a zahraniční. Náš
taneční pár absolvoval v minulém roce celkem 11 tuzemských tanečních soutěží, z čehož 2 soutěže patřily do MČR, 3 soutěže byly mezinárodní (ale pořádané na území ČR) a zbytek tvořily soutěže Taneční ligy. Na každé soutěži se platí startovné (tedy poplatek za start v soutěži), který na českých soutěžích činí 200,Kč, na mezinárodních soutěžích se startovné pohybuje mezi 30 – 60 EUR, což za tuzemské soutěže činí 5.175,- Kč/startovné. Jelikož některé soutěže byly vzdálené, musel pár využít hotelu, takže za ubytování vynaložily celkem 2.400,Kč. A v neposlední řadě se jedná o cestovní náklady, kdy pár evidoval celkem 3300 najetých kilometrů. Při výpočtu jsem pak použila průměrnou spotřebu 7l/100km a průměrnou sazbu nafty 36,- Kč/l. Dostáváme se tak na částku 8.316,Kč. Dále náš pár absolvoval dalších 12 soutěží v zahraničí (4xPolsko, 2xSlovensko, 2xNěmecko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Dánsko). Celkem zaplatil za startovné 12.100,- Kč. Za ubytování na soutěžích částka činí 11.925,Kč. A za cesty na soutěže pár evidoval celkem 10.500km, což znamená částku 26.460,- Kč. V neposlední řadě pak taneční pár absolvoval taneční soutěž v anglickém Blackpoolu, která je považována za jednu z nejprestižnějších tanečních soutěží a účastní se jí nejvíce tanečních párů ze všech soutěží. Náš taneční pár startoval ve 2 soutěžích (hlavní kategorie a Rising Stars), kde startovné činilo 5.051,- Kč. Letenky stály 13.000,-/osobu. Cena ubytování činila 6.000,- Kč a jídlo + další výlohy byly stanoveny na 4.000,- Kč. Náklady vynaložené na taneční soutěže za 1 rok ......................107.427,- Kč
40
4)
Trénink Asi bezesporu nejdůležitější, ale také nejnákladnější částí tanečního sportu
jsou tréninky. Začneme u soustředění, kterých náš taneční pár absolvoval hned několik. Nejdříve to bylo soustředění před MČR, které stálo 3.000,- Kč/osobu, k němuž si pár připlatil ještě 4 individuální lekce navíc za 4.000,-/pár. Dále pak absolvoval jedno kratší soustředění v červnu, které také stálo 3.000,- Kč/osobu, a také si připlatili stejnou částku – 4.000,- Kč/pár – za individuální lekce. Dále pak pár absolvoval 2 soustředění – 1 letní a 1 zimní. Obě stály po 5.000,- Kč/osobu, a na obou soustředěních si pár připlatil po 4 individuálních lekcích s trenérem, tudíž opět 4.000,- Kč/pár/1 soustředění. Kromě tanečních soustředění pár trénuje se svým českým trenérem jednou za 14 dní, kdy si platí 2 individuální hodiny (1 individuální hodina = 45min = 1.000,-Kč/pár). Za individuální hodiny s českým trenérem pár zaplatil 52.000,Kč/rok. Dále pak tanečníci využívají zahraničních trenérů, se kterými spolupracují jednou měsíčně, opět po 2 individuálních lekcích (1 individuální hodina = 45min = 140 EUR). Zahraničním trenérům zaplatil taneční pár celkem 92.400,- Kč/rok. Jelikož tanečníci využívají 1 týdně služby fitness centra, kde vstup stojí 100,- Kč, investují ještě 9.600,- Kč/ročně za tuto službu. Celkem částka za roční trénink .................................................202.000,- Kč Kompletní rozpis nákladů, které tanečníci evidují, je k vidění v tabulce č. 4. Jedná se o roční vyčíslení, a to na celý pár, tedy partnera i partnerku. Průměrné měsíční náklady na pár pak tvoří 36.230,- Kč, za jednoho pak 18.115,-Kč.
41
Tab. 4: Roční vyčíslení nákladů / pár Poplatky ČSTS - základní registrace ČSTS - rozšířená registrace Příspěvky TK
400 Kč 2 400 Kč 12 000 Kč
Boty Oblečení Make-up Účes Ostatní náklady
23 290 Kč 57 000 Kč 15 300 Kč 4 950 Kč 10 000 Kč
Startovné Ubytování Cestovní náklady Startovné Ubytování Cestovní náklady Startovné Ubytování Cestovní náklady Jídlo + ostatní
5 175 Kč 2 400 Kč 8 316 Kč 12 100 Kč 11 925 Kč 26 460 Kč 5 051 Kč 6 000 Kč 26 000 Kč 4 000 Kč
Letní + zimní soustředění Individuální lekce L+Z 2x kratší soustředění Individuální lekce Roční individuální lekce s českým trenérem Roční individuální lekce se zahraničními trenéry Fitness centrum
20 000 Kč 8 000 Kč 12 000 Kč 8 000 Kč
Taneční potřeby
Soutěže ČR
Zahraničí
Blackpool
Tréninky
Celkem
52 000 Kč 92 400 Kč 9 600 Kč 434 767 Kč
Zdroj: Vlastní práce (případová studie) 3.2.2 Krytí nákladů Jak je vidět v předchozí kapitole, náklady tanečních párů jsou velmi vysoké, proto je pro tanečníky důležité, aby sehnali co nejvíce sponzorů, kteří jim s krytím jejich nákladů výrazně pomohou. Taneční pár, s jehož pomocí jsme stanovili náklady, disponuje 2 sponzory. Obě sponzorství jsou založena na barterové spolupráci, kdy tedy tanečníci 42
dostávají materiálové plnění. Jeden ze sponzorů poskytuje tanečníkům soutěžní oblečení a druhý ze sponzorů poskytuje taneční obuv. Dohromady tak tanečnímu páru ušetří roční výdaje ve výši 80.290 Kč. Další způsobem, kterého využívá stále více tanečních párů, je dělení cestovních nákladů s jinými tanečními páry – tedy objíždění soutěží společně. Náš taneční pár této možnosti také využívá, a to hlavně po soutěžích na území ČR. V případech, kdy taneční pár využil cesty na soutěž v doprovodu ještě jednoho tanečního páru tak ušetřil 7.690,- Kč za rok. Na zahraniční soutěže pak taneční pár často jezdí se svým českým trenérem, který je na tyto zahraniční soutěže zván jako porotce, tudíž mu jsou cestovní náklady hrazeny a našemu tanečnímu páru tak výdaje klesají o 18.396,- Kč. V neposlední řadě pak náš pár získává jistá zvýhodnění ze strany svého tanečního klubu, a to proto, že je velice úspěšným reprezentantem tanečního klubu, a také v prostorách tanečního klubu vyučuje další taneční páry. Z tohoto důvodu jsou stanoveny pro taneční pár odlišné příspěvky, a to pouze ve výši 6.000,- Kč/ročně. Dále pak taneční klub hradí celkové náklady (startovné, cesta, ubytování) na soutěže, kde tanečníci klub přímo reprezentují, tedy na MČR. Tanečníci tak dostali proplaceny náklady v hodnotě 2.900,- Kč. Jelikož je v tanečním sportu velmi obtížné sponzory najít, taneční pár si musí vystačit, alespoň s touto výpomocí (které se nedostává zdaleka všem párům). S využitím všech sponzorských a dalších výhod se tak roční výdaje tanečního páru snížily o 115.276 Kč/ročně, jak můžeme detailně vidět v tabulce č. 5. Tanečnímu páru pak tedy zbývají roční výdaje v hodnotě 319.491,Kč/ročně
(což
je
průměrně
26.624,-
Kč/měsíčně/pár
a
ca
13.312,-
Kč/měsíčně/osobu), které musí vykrýt svými vlastními silami. Jelikož tanečnice ještě studuje, kryjí její taneční náklady rodiče. Nicméně občasně si vydělává i tancem, když vyučuje děti nebo ostatní taneční páry nebo v případně tanečních vystoupení. Tanečník se oproti tomu naplno věnuje tanci a lektorské činnosti, kterou provozuje v mateřském tanečním klubu.
43
Tab. 5: Roční rozpočet / pár Náklad ČSTS - ZČR ČSTS - RČR Příspěvky Boty Oblečení Make-up Účes Ostatní náklady Startovné Ubytování Cestovní náklady Jídlo + ostatní-BP L+Z soustředění Indiv. lekce L+Z 2x Indiv. lekce Indiv. lekce ČR Indiv. lekce zahr. Fitness centrum Celkem
Částka
Zdroje Ostat. Sponzor I Sponzor II Trenér Páry
400 Kč 2 400 Kč 12 000 Kč 23 290 Kč 23 290 Kč 57 000 Kč 57 000 Kč 15 300 Kč 4 950 Kč
Vlastní krytí 400 Kč 2 400 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 0 Kč 0 Kč 15 300 Kč 4 950 Kč
TK
10 000 Kč
10 000 Kč
22 326 Kč 20 325 Kč 60 776 Kč
18 396 Kč
7 690 Kč
400 Kč 1 000 Kč
21 926 Kč 19 325 Kč
1 500 Kč
33 190 Kč
4 000 Kč
4 000 Kč
20 000 Kč
20 000 Kč
8 000 Kč
8 000 Kč
12 000 Kč 8 000 Kč
12 000 Kč 8 000 Kč
52 000 Kč
52 000 Kč
92 400 Kč
92 400 Kč
9 600 Kč
9 600 Kč
434 767 Kč 23 290 Kč 57 000 Kč 18 396 Kč
Zdroj: Vlastní práce (případová studie)
44
7 690 Kč
8 900 Kč 319 491 Kč
3.3
Anketní šetření Jako hlavní metodu šetření jsme zvolili metodu dotazníku, který jsme
vytvořili a rozdali tanečním párů hlavní kategorie dne 25. 1. 2014, kdy se ve městě Hodonín konalo Mistrovství České republiky v latinskoamerických tancích. Mistrovství ČR se v hlavní kategorii zúčastnilo 52 tanečních párů a nám se vrátilo celkem 50 vyplněných dotazníků, které zanalyzujeme níže. Kompletní dotazník můžete nalézt v Příloze č. 1. 1. Zaměřujete se pouze na jednu disciplínu (LAT nebo STT) nebo na všech 10 tanců? V první otázce se dozvíme, zda se páry zaměřují zcela na jednu disciplínu nebo se věnují LAT i STT tancům na stejné úrovni. Z obrázku č. 9 můžeme vidět, že nejvíce tanečních párů se věnuje pouze jedné taneční disciplíně. Druhou nejčastější odpovědí pak je, že se taneční páry věnují oběma disciplínám na stejné úrovni a nejméně párů pak disponuje nejvyššími výkonnostními třídami, ale věnují se pouze jedné disciplíně. Důvodem získání obou nejvyšších tříd může být například získání trenérské/porotcovské licence.
Zaměření tanečních párů
Pouze 1 disciplína 19
21
Nejvyšší třída v obou, ale věnují se pouze 1 disciplíně Všech 10 tanců
10
Obr. 9: Zaměření tanečních párů Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření)
45
2. Kolik soutěžních startů v průběhu sezony absolvujete (v 1 disciplíně)? Je pouze na jednotlivých tanečních párech, kolik tanečních startů budou absolvovat. Některé taneční páry si soutěže více vybírají a některé páry jezdí na velké množství soutěží. Nejvíce tanečních párů zvolilo odpověď, že absolvují 1020 startů za rok, což je, i z hlediska regenerace, očekávaná odpověď. Několik párů ovšem absolvuje i více než 20 startů ročně, to může být zapříčiněno touhou o co nejlepší umístění ve světovém žebříčku, což má samozřejmě jisté výhody, jelikož páry do 50. místa jsou na mezinárodních soutěžích (typu International Open) automaticky nasazovány do 2. kola soutěže. Odpovědi tanečních párů jsou zobrazeny v obrázku č. 10.
Počet startů 5
7
3 Méně než 10 10 - 20 20 - 30 Více než 30 35
Obr. 10: Počet startů Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 3. Jaký podíl na soutěžních startech tvoří mezinárodní soutěže? V tanečním sportu je velká možnost dostupných soutěží, kam mohou páry jet. V ČR je pro páry s nejvyšší výkonnostní kategorií seriál soutěží Taneční ligy – těchto soutěží je celkem 10 za celý rok a další možností jsou pohárové soutěže, kterých se využívá jako tzv. přípravných soutěží. V mezinárodním měřítku je možnost výběru daleko větší, protože téměř každý víkend se pořádá několik mezinárodních soutěží. Nicméně zahraniční soutěže jsou daleko finančně
46
náročnější, proto většina tanečních párů volí starty v soutěžích tuzemských, jak můžeme vidět na obrázku č. 11.
Podíl mezinárodních soutěží na startech Spíše tuzemské soutěže 3 13
Vyrovnaný počet mezinárodních a tuzemských soutěží 34
Převaha mezinárodních soutěží
Obr. 11: Mezinárodní soutěže Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 4. Kolik tanečních soustředění (více jak 4 dny) během sezony absolvujete (v 1 disciplíně)? Taneční soustředění je velmi důležitá stránka přípravy tanečních párů, proto jsou velmi oblíbená, ať už z důvodu nově nabytých vědomostí nebo i z hlediska utužení vztahů mezi tanečníky. Jak už bylo zmíněno výše, v tanečním sportu jsou zpravidla dvě období, kdy se taneční soustředění konají, a to o letních prázdninách a o vánočních svátcích, čemuž odpovídají i odpovědi taneční párů, které nejvíce zvolily právě možnost 2 a méně soustředění, jak můžeme vidět v obrázku č. 12.
47
Počet tanečních soustředění 2
2 soustředění a méně
19
3 - 5 soustředění 29
5 soustředění a více
Obr. 12: Taneční soustředění Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 5. Získáváte na tanec peníze formou učení (i jiné druhy tance – např. zumba), plesů a jiných aktivit s tancem spojeným? Velmi oblíbený způsob mezi tanečníky, jak si na tanec vydělat, je opět tancem. Mnoho tanečníků vyučuje tanec, ať už méně zkušené tanečníky nebo i začínající páry nebo i v poslední době velmi oblíbených fitcentrech. Dalším způsobem, kterým si tanečníci vydělávají, jsou například různá vystoupení na plesech či firemních večírcích. Některé tanečnice se také věnují šití tanečního oblečení. Jak můžeme vidět z odpovědí zobrazených v obrázku č. 13, většina tanečníků získává prostředky z taneční oblasti, a to jak na plný úvazek, tak i v případě pouhého přilepšení.
48
35 31 30 26 25 20
17 Tanečníci
15
Tanečnice 10
9
10
7
5 0 Tanec jako hlavní obživa
Tanec jako výjimečné přilepšení
Žádné zdroje z této oblasti
Obr. 13: Získávání zdrojů Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření)
6. Máte i klasickou práci mimo taneční odvětví? Další otázka souvisí s otázkou předešlou. Někteří tanečníci si vydělávají klasickým zaměstnáním, jelikož tanec jim potřebné částky nepřinese, ale dle dotazníku je patrné, že většina tanečníků klasické zaměstnání nemá, jak můžeme vidět v obrázku č. 14.
49
35
31
30 23
25 19
20 15 10
Tanečníci Tanečnice
11 8
8
5 0 Práce na plný úvazek
Práce na částečný úvazek
Žádná klasická práce
Obr. 14: Klasické zaměstnání Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 7. Máte sponzora/y? Pokud ano, specifikujte typ sponzorství. Sponzorská spolupráce je velmi významná pro získávání zdrojů na tanec, ale dle výzkumu je jasné, že sponzora má jen málo tanečních párů. V tanečním sportu sponzoři figurují spíše u větších akcí, kde se jim to vyplatí více než při sponzoringu tanečních párů. V obrázku č. 15 můžeme najít odpovědi tanečních párů, kde jasně vidíme, že většina tanečních párů nevyužívá žádné sponzorské spolupráce. Pokud pár nějakého sponzora má, jedná se většinou o spolupráci založenou na barterovém typu.
50
Sponzorská spolupráce 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43
4
3
0
Finanční spolupráce Barterová spolupráce Kombinace finančího a bartrového sponzorství
Žádný sponzor
Obr. 15: Sponzorská spolupráce Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 8. Jaký podíl zaujímají prostředky plynoucí ze sponzorství na Vaší přípravě? Pokud ovšem taneční pár to štěstí má a získá spolupráci se sponzorem, jakou částí, které tyto prostředky tvoří, se podílejí na celkové přípravě? Tímto se zabývala další otázka. Jelikož většina tanečníků sponzory nemá, zajímalo mě spíše, jaký podíl tyto prostředky zaujímají u tanečníků, které sponzory mají. Bohužel se potvrdilo, že pouze u třech tanečních párů dosahuje sponzorská spolupráce na krytí ve výši 15-30%, jak můžeme vidět v obrázku č. 16.
51
Podíl sponzorské spolupráce 50 45 40 35 30
47
25 20 15 10
3 0
5
0
0
0 Méně než 15%
15 - 30%
31 - 50%
51 - 70%
Více jak 70%
Obr. 16: Podíl sponzorské spolupráce Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 9. Dostáváte nějaké příspěvky / pomoc ze strany Vašeho tanečního klubu? Každý taneční pár musí působit v taneční klubu, jehož „barvy“ svým vystupováním hájí. Co taneční klub párům poskytuje je ovšem pouze na rozhodnutí klubu. Většinou je poskytnut taneční parket (na který páry platí příspěvky), případně možnost spolupracovat s určitým trenérem, který je do tanečního klubu pozván. Některé taneční kluby ovšem poskytují i další výhody svým párům, ale jak je vidět na obrázku č. 17, moc jich bohužel není.
52
Příspěvky tanečních klubů
3
Příspěvky na soutěže po ČR 9 Příspěvky na přímou reprezentaci (MČR) Žádné příspěvky
38
Obr. 17: Příspěvky od tanečních klubů Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 10. Dostáváte nějaké příspěvky / pomoc ze strany tanečního svazu? Podobně jako u předešlé otázky, jsme zjišťovali, jestli taneční páry dostávají příspěvky od tanečního svazu. Bohužel většina párů tyto příspěvky nedostává, ale alespoň někteří ano. Jedná se zpravidla o členy reprezentačního týmu, kterým jsou poskytovány slevy na taneční lekce s trenéry, kteří jsou zváni českým svazem. Dále jsou poskytovány příspěvky na náklady spojené s účastí na některých tanečních soutěžích (ME, MS). Tyto příspěvky jsou ovšem podmíněny určitým umístěním na dané soutěži. Odpovědi jsou zobrazeny v obrázku č. 18.
53
Příspěvky svazu 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
44
4
2
0
Sleva na spolupráci s Proplacené náklady trenéry
Kombinace slevy a proplacení nákladů
Žádná pomoc
Obr. 18: Příspěvky od svazu Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 11. Jak byste na stupnici ohodnotili práci Vašeho tanečního klubu? V této otázce jsme zjišťovali, jak jsou taneční páry spokojeny s prácí jejich tanečního klubu. Většina tanečníků hodnotí svůj klub jako výborný nebo dobrý a žádný z tanečníků neohodnotil práci tanečního klubu jako nedostatečnou, jak můžeme vidět v obrázku č. 19, což je pozitivní.
Hodnocení práce TK 25
23 21
20 15 10 6 5 0 0 Výborný
Dobrý
Dostačující
Obr. 19: Hodnocení práce TK Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření)
54
Nedostačující
12. Jak byste ohodnotili práci Vašeho tanečního svazu? Tanečních párů jsme se v dotazníku také zeptali, jak by ohodnotili práci tanečního svazu. Taneční svaz ovšem v porovnání s předchozí otázkou dopadl v hodnocení daleko hůře než taneční kluby, jelikož 5 párů zhodnotilo práci ČSTS jako nedostatečnou a pouze 2 páry ohodnotily práci jako výbornou, jak můžeme vidět v obrázku č. 20.
Hodnocení práce ČSTS 30 25 25 20
18
15 10 5 5
2
0 Výborný
Dobrý
Dostačující
Nedostačující
Obr. 20: Hodnocení práce ČSTS Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření)
13. Kolik
peněz
(odhadem)
investujete
do
roční
přípravy
(tréninky+soustředění) na 1 disciplínu/pár? Taneční sport je velmi drahým sportem a jak již vyplynulo z dalších otázek, mnoho pomoci se tanečním párům nedostává. Kolik tedy za roční sezonu investují do tréninků? Nejvíce odpovědí jsme zaznamenali u částky 50-100 tis., některé páry se ovšem dostanou až na více jak 200 tis. ročně. Analýzu odpovědí můžete nalézt v obrázku č. 21.
55
Investice do roční přípravy 4
5
7
Méně než 50 tis 50 - 100 tis 100 - 150 tis
3 31
150 - 200 tis Více jak 200 tis
Obr. 21: Investice do roční přípravy Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 14. Spolupracujete s českým nebo zahraničním trenérem? Bez trenérského vedení by taneční páry nemohly fungovat. Je ovšem zcela na nich, s jakým trenérem budou spolupracovat, zda s tuzemským nebo zahraničním, zda s jedním trenérem nebo s více. Náklady za trenéry jsou spolu s náklady na účast v soutěžích nejvyšší nákladovou položkou tanečních párů a je jasné, že při větší spolupráci se zahraničními trenéry se tyto náklady ještě dvojnásobí. Nejvíce tanečních párů je ovšem věrna tuzemskému trenérovi či trenérům s občasnými tréninky s trenéry zahraničními, jak je možné vidět z obrázku č. 22.
56
Trenérská spolupráce 3
2 Pouze český trenér/trenéři
13
Český trenér + občasné zahraniční Podíl českých a zahraničních trenérů je vyrovnaný Výhradně zahraniční spolupráce
32
Obr. 22: Trenérská spolupráce Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 15. Jaký podíl z celkového objemu tréninků zabírají tréninky vedené trenérem? Když taneční páry věnují tolik peněz na spolupráci s trenéry, znamená to, že netrénují sami? Opak je pravdou. Jak můžete vidět v obrázku č. 23, celých 47 párů říká, že tréninky vedené trenérem zabírají méně než 20% jejich celkového objemu tréninků.
57
Vedené tréninky 50 45 40 35
47
30 25 20 15 10
3
5
0
0
0 Méně než 20%
21 - 50%
51 - 70%
Více než 70%
Obr. 23: Vedené tréninky Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 16. Věnujete se i dalším doplňkovým sportům k zvýšení kondice (běh, fitness, tenis,…)? I přestože je tanec velmi fyzicky náročný sport, tanečníci by se měli věnovat i dalším sportům, ať už z důvodů zvýšení fyzické kondice, tak i z důvodů zapojení odlišných svalových skupin než při tanci. Většině párů stačí tanec jako hlavní fyzická zátěž a ostatní sporty provozují pouze rekreačně, přesto někteří využívají další sporty i k zvýšení své kondice. Jak tanečníci odpovídali, můžeme vidět v obrázku č. 24.
58
50 45
43
40 35
34
30 25
Tanečníci
20
Tanečnice
15 9
10
7
6
5
1
0 Rekreační sport, když je Doplňkové sporty na čas zvýšení kondice
Žádné další sporty
Obr. 24: Doplňkové sporty Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 17. Využíváte pro zjištění své kondice a připravenosti odborných testů, případně pomoc specializovaných odborníků? Jelikož je tanec již považován za sport, a to velice fyzicky náročný, jak již zaznělo výše, měli by se tanečníci nechávat hodnotit pomocí speciálních zátěžových testů, které jim poskytnou informace o jejich kondici a jejím případném zvyšování nebo snižování. Testy také odhalí případná rizika zranění, ale hlavně specifika daného tanečníka, podle kterých by se měl sestavovat tréninkový plán. Z otázky, jejíž výsledky můžeme vidět v obrázku č. 25, je však patrné, že většina tanečníků těchto testů a diagnostiky vůbec nevyužívá.
59
Diagnostika 50 45 40 35 30
44
25 20 15 6
10 5
0
0 Pravidelná
Výjimečná
Žádná
Obr. 25: Diagnostika Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 18. Jak byste zhodnotili taneční sport v porovnání s ostatními sporty? Taneční sport má v porovnání s ostatními sporty trochu horší postavení, zvláště v porovnání se sporty olympijskými. Jak ovšem hodnotí tuto situaci sami tanečníci, se dozvíme z obrázku č. 26. Nikdo z tanečníků nehodnotí podmínky jako velmi dobré a pouze 1 taneční pár hodnotí podmínky jako nedostačující. To znamená, že se pohybujeme v rámci průměrného hodnocení, což bychom v této situaci považovali za pozitivní.
60
Podmínky tanečního sportu 35 30 30 25 19
20 15 10 5
1
0 0 Velmi dobré
Dobré
Dostatečné
Nedostatečné
Obr. 26: Podmínky tanečního sportu Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 19. Jste toho názoru, že se podpora tanečního sportu v průběhu let zlepšila? Většina tanečníků, a to zejména v hlavní kategorii nejvyšší výkonnostní třídy, již několik let v oblasti tanečního sportu působí, proto je relevantní, aby za ten čas zhodnotili vývoj podpory tanečního sportu, jak na ně sama působí. Jako u předchozí otázky jsme se téměř vyhnuli hraničním odpovědím a pohybujeme se tedy uprostřed, v průměrných hodnotách. Konkrétní odpovědi tanečníků je možné vidět na obrázku č. 27.
61
Podpora tanečního sportu 7
2
Rapidní nárůst Malý nárůst 12
Stagnace Žádné zlepšení 29
Obr. 27: Podpora tanečního sportu Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření) 20. Myslíte si, že je správná komercializace tanečního sportu? Jak jsme již zmiňovali, v poslední době se tanečnímu sportu dostává zvýšené popularity v televizních přenosech či televizních soutěžích a také roste zájem o tanec v očích běžných lidí. Jak vnímají tuto situaci tanečníci? Líbí se jim, že je více možností, kde se uplatnit nebo tento trend zase tak moc nepodporují? Odpovědi byly dost vyrovnané a jsou zobrazené v obrázku č. 28.
62
Komercializace tanečního sportu
12
17
Ano, souhlasím Ano, ale jen do jisté míry Ne, jsem proti
21
Obr. 28: Komercializace tanečního sportu Zdroj: Vlastní práce (anketní šetření)
63
4
DISKUSE
4.1 Porovnání případové studie s anketním šetřením V druhé kapitole výsledkové části jsme pomocí případové studie a rozhovoru analyzovali náklady a jejich krytí u náhodně vybraného tanečního páru, na jejichž základě byl vytvořen zdrojový rozpočet. Ve třetí kapitole výsledkové části jsme pomocí dotazníku vyzpovídali celkem 50 tanečních párů (z celkového počtu 52) hlavní kategorie, které se účastnili MČR v LAT v Hodoníně. Taneční pár z případové studie odpověděl nejvíce (11) otázek stejně jako většina ostatních tanečních párů. 4 otázky zodpověděl taneční pár průměrně jako ostatní páry a v 5 otázkách odpověděl taneční pár jinak, než většina ostatních tanečních párů. Tyto otázky si rozebereme trochu podrobněji. Zkoumaný taneční pár odpověděl, že disponuje nejvyšší třídou v obou disciplínách, nicméně se věnuje pouze jedné taneční disciplíně. Takto odpovědělo pouze 10 tanečních párů. Pár patří také mezi pouhé 3 taneční páry, které absolvují 20-30 tanečních startů za sezonu. Další neobvyklé odpovědi se týkají sponzoringu, kdy taneční pár disponuje 2 sponzory, a to na základě bartrové spolupráce, což ho řadí mezi pouhé 4 taneční páry. Tato sponzorská spolupráce páru kryje celkem 80.290,- Kč z celkových ročních nákladů, což činí 18,5% a můžeme tedy taneční pár zařadit do sponzorského krytí o rozmezí 15-30%, kam kromě něj patří pouhé 2 taneční páry. Poslední otázkou, u které taneční pár spadá do méně zastoupené kategorie, je dotaz na roční investice do taneční přípravy. Jelikož taneční pár eviduje náklady za tréninky v částce 202.000,- Kč, pohybuje se tak v nejvyšším rozhraní, a to pouze s dalšími 2 páry. Z toho nám vyplývá, že zkoumaný taneční pár má o něco lepší podmínky než většina tanečních párů, a to především díky sponzorské spolupráci, která mu umožňuje více investovat do počtu absolvovaných tanečních soutěží a tréninků. Nicméně stále nám zbývá velká částka, kterou taneční pár musí platit z vlastních zdrojů.
64
4.2
Získávání finančních prostředků Na téma, jak taneční páry získávají zdroje krytí, pro svou taneční přípravu
je zaměřena první výzkumná otázka. Z výsledků anketního šetření můžeme říci, že většina tanečních párů si tanečním sportem minimálně vylepšuje svůj rozpočet. Celkem 17 tanečníků a 10 tanečnic považuje taneční sport jako svou hlavní obživu. Celých 31 tanečnic a 26 tanečníků pak eviduje výdělky prostřednictvím tanečního sportu jako pouhé přilepšení. Důvodem, proč některé páry neuvádějí taneční sport jako hlavní obživu, ale pouze jako přilepšení je, že velmi mnoho tanečníků patří ještě do řad studentů, tudíž jsou výdaje z větší části hrazeny rodiči. Taneční páry si nejvíce peněz vydělají učením ostatních tanečních párů (ať už začátečníků, dětí, či pokročilých), ale také předváděním různých show na plesech či firemních akcích. Dalším způsobem, kterým taneční páry získávají finanční prostředky, jsou sponzoři. Bohužel tato možnost není příliš mezi tanečníky zastoupena, jak můžeme vidět i z výsledků anketního šetření, kde jsme zjistili, že sponzorské spolupráce využívá pouze 7 tanečních párů. Nejméně rozšířeným způsobem získávání finančních prostředků jsou příspěvky ze strany tanečních klubů a tanečního svazu. V současné době existují taneční kluby, které poskytují jistou finanční kompenzaci svým tanečním párům. Je to například proplacení nákladů spojené s přímou reprezentací tanečních klubů (obvykle MČR). Třem tanečním párům kluby proplácejí dokonce i účast na tuzemských tanečních soutěžích. Ovšem těchto tanečních klubů je velmi málo, jak můžeme vidět z výsledků anketního šetření.
4.3 Podpora ze strany svazu Druhá výzkumná otázka se zabývá způsobem, jakým podporuje ČSTS taneční páry, a to především z ekonomického hlediska. Z našeho anketního šetření jasně vyplívá, že větší množství tanečníků není úplně spokojeno s prací, kterou vykonává Český svaz tanečního sportu. 5 tanečníků označilo práci svazu za nedostačující, 25 řeklo, že práce je dostačující a 18 tanečníků tvrdí, že práce svazu je dobrá. Pouze 2 taneční páry považují práci 65
ČSTS za výbornou. Přičemž 44 párů nedostává žádnou podporu ze strany svazu. 2 páry dostávají slevu na spolupráci s trenéry a 4 páry dostávají kombinace slevy na spolupráci s trenéry a proplacení nákladů. Tyto slevy jsou ovšem dostupné pouze pro členy národního týmu. Proplacení nákladů spojené s reprezentací ČR na mistrovských soutěžích (MS, ME) je ovšem dále omezené. Reprezentanti dostávají proplaceny pouze cestovní náklady, a ty jsou ještě odstupňovány podle umístění – do 12. místa v plné výši, do 24. místa se jedná o 75% a do 36. místa (min. 2. kolo) je to pak 15% nákladů. Jelikož se za velký úspěch považuje již postup do čtvrtfinále (tedy mezi nejlepších 24), taneční páry většinou velkou kompenzaci ze strany svazu nedostávají. Dalším zvýhodněním pro reprezentační páry jsou slevy na individuální lekce s některými zahraničními trenéry, které svaz zve na kongresy, které pořádá. Ovšem výběr pozvaných trenérů je čistě na ČSTS, tudíž některé taneční páry, které by sice na slevu nárok měly, jí ale nevyužijí, jelikož s danými trenéry nespolupracují. Dle našeho názoru není tato podpora ze strany svazu dostačující, ovšem bez relevantních informaci poskytnutých svazem, nemůžeme zjistit, zda svaz disponuje prostředky, kterými by mohl podporu zvýšit a zlepšit. Mnoho tanečníků očekávalo, že se vzrůstající popularitou tanečního sportu a s příchodem nových sponzorů vzroste i podpora tanečního svazu, nicméně se tak nestalo.
4.4 Doporučení v získávání finančních prostředků Třetí výzkumná otázka je zaměřena na téma, jakým způsobem by mohly taneční páry získat další finanční prostředky. Jak je vidět z předchozího porovnání tanečního páru z případové studie s ostatními páry z dotazníku, i menší sponzorská spolupráce dokáže citelně pomoci. Proto bychom velký potenciál pro zlepšení v oblasti získávání finančních prostředků
viděli
v
nacházení
stále
nových
sponzorských
spoluprací.
V konkrétním případě zkoumaného tanečního páru bychom se zaměřili na nalezení sponzora, který by pár podporoval finančně a u ostatních tanečních párů na nalezení jakéhokoliv sponzora.
66
Taneční páry by měly v prvé řadě disponovat vlastními internetovými stránkami, jako svou vhodnou prezentací. V dnešní moderní době lze také využít stránek na sociálních sítích, které nejsou zpoplatněny. Na těchto stránkách mohou páry inzerovat případné nabídky pro sponzorskou spolupráci. K další možnosti vedoucí ke zlepšení získávání finančních prostředků patří využívání rostoucí komercializace tanečního sportu, aby tedy taneční páry co nejvíce působily ve fitcentrech či tanečních centrech, ať už při výuce klasických tanců či některé z jejich modifikací (salsa, zumba, atd.). Nedoporučovali bychom pouze jednostranné zaměření na vyučování sportovních tanečních párů, jak je to doposud nejvíce viděno, jelikož v tomto pohledu jim není poptávka nakloněna. Ve zmíněných fitcentrech je také po domluvě možné vyvěsit například letáky s nabídkou sponzorské spolupráce. Velmi dobrou příležitostí ke zviditelnění se, jsou také různé plesy či firemní akce, kde páry mohou vystupovat. Nejdříve například zadarmo a s rozrůstajícími se kontakty pak taneční pár může zvyšovat svou sazbu. I na těchto akcích je šance k získání sponzora, proto bychom doporučili těchto akcí co nejvíce využívat. Páry by také měly potencionální sponzorské firmy oslovovat samy, což prezentuje jejich zájem o takovou spolupráci, a slepě pouze nečekat, jestli si jich někdo všimne. V nabídce sponzorské spolupráce samozřejmě nesmí chybět údaje o tom, co tato nabídka firmám, jako sponzorům, přinese. Největší potenciál v získávání nových finančních prostředků bychom tedy, dle našeho názoru, viděli ve sponzorských spolupracích.
4.5
Problematika odborné přípravy Finance jsou nesporně největším problémem v oblasti tanečního sportu,
proto má většina tanečních párů velký problém s krytím svých současných nákladů. Pokud ovšem taneční páry nezískají další finanční prostředky, nemohou se například zaměřit na kvalitní sportovní přípravu, tedy na odborný plán přípravy, absolvování testů zdatnosti, kvalitní regeneraci i odpovídající jídelníček. Pokud se páry v rámci své přípravy zaměří také na tyto věci, jejich celková
67
připravenost k výkonu se zvýší, což by se také mělo promítnout do celkových výsledků a následně pak opět k zlepšené pozici pro získávání dalších výhod, sponzorů, nabídek, trenérství atd. Pokud taneční páry zatím nemohou investovat do odborné přípravy, další výhodou plynoucí z působení ve fitcentrech (kterou jsme doporučovali výše) jsou kontakty například na tamní fitness trenéry, kteří pak mohou párům pomoci s odbornou přípravou, regenerací i jídelníčkem, případně i diagnostikou. Minimálně základní poznatky ohledně sportovní přípravy by měl znát každý trenér i tanečník. Ovšem jak je vidět, taneční páry většinou trénují samy, tedy bez stálého dohledu jejich trenéra. Toto je způsobeno tím, že taneční páry nemají přímo svého trenéra, jak je to například u jiných sportů, ale o trenéra se dělí s několika dalšími páry. Celkem 47 tanečních párů označilo odpověď, že tréninky pod dohledem trenéra zabírají méně než 20% celkového objemu jejich tréninků. Ve zbývajících trénincích se tedy páry snaží zpracovat informace, které načerpají právě od svého trenéra, který ve většině případů bývá tuzemský. Pouze dva z dotazovaných tanečních párů spolupracují výhradně se zahraničními trenéry a další 3 páry označily spolupráci mezi českými a zahraničními trenéry na stejné úrovni. Jelikož taneční páry trénují většinu času samy, nevede tedy nikdo jejich systém tréninků ani způsob přípravy na soutěže a celkovou připravenost k výkonům. Toto potvrzuje i otázka č. 17 z anketního šetření, kde jsme se respondentů dotazovali, zda využívají testů na zjištění jejich zdatnosti, případně pomoc specialistů. 44 tanečních párů vůbec tyto služby nevyužívá a pouze 6 tanečních párů využívá diagnostiky a pomoci odborníků výjimečně. S tímto problémem se pojí i otázka č. 16, kde jsme se dozvěděli, že nejvíce tanečníků provozuje ostatní sporty pouze rekreačně nebo vůbec. Pouze 6 tanečníků a 9 tanečnic uvedlo, že provádí doplňkové sporty systematicky s cílem zvýšení kondice. Další věcí, která s diagnostikou souvisí, je také regenerace a výživa. Správné regenerace a výživy využívá pouze hrstka tanečních párů, kteří mají
68
chuť, ale také finanční prostředky, aby se tím zabývaly. Ostatní toto nepovažují za důležité. V tomto vidím velký nedostatek tanečního sportu, jelikož tanečníci vůbec netuší, jak vlastně správně trénovat, jak získávat kondici a následně ji udržovat a jak rozložit síly tak, aby vystačily na veškeré naplánované starty. V současnosti je toto rozhodnutí, zda využívat diagnostiky a odborné pomoci, pouze na tanečních párech, což ovšem není v naší kompetenci změnit. Samozřejmě nejlepší variantou by byla zvyšující se podpora, ať už po finanční stránce nebo přímo po stránce poskytování odborné přípravy, ze strany svazu nebo tanečních klubů, ale toto bohužel není v naší kompetenci ovlivnit.
69
5
ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat, jakým způsobem
probíhá současná příprava tanečních párů, a to především z ekonomického pohledu. Na základě získaných podkladů jsme tanečním párům doporučili, jakým způsobem by mohly získávat další prostředky a celkově tak zlepšit sportovní přípravu. V první kapitole výsledkové části jsme provedli analýzu marketingu tanečního sportu, kde jsme zjistili, že v poslední době zaznamenalo toto sportovní odvětví významný nárůst popularity. Převážně se tak dělo po vysílání taneční soutěže Stardance. Velký vzrůst členské základy zaznamenala kategorie Hobby, ale od roku 2011 nastal i v této kategorii velký propad. Nicméně objevuje se velký zájem širší veřejnosti o tanec ve fitness centech, ať už o klasický taneční sport nebo jiné druhy tance, čehož by měly využívat taneční páry. V další části jsme analyzovali průběh roční přípravy tanečních párů, konkrétně její roční rozložení. Následovala případová studie, kde jsme náhodně vybrali jeden taneční pár, kterému jsme položili pár doplňujících otázek, na jejichž základě jsme poté zanalyzovali celkové náklady a zdroje krytí tanečního páru. Po této analýze jsme sestavili roční zdrojový rozpočet, ze kterého jsme zjistili, že pár má velmi vysoké náklady, ovšem nezanedbatelná část těchto nákladů je kryta díky sponzorské spolupráci. Celkem se jedná o 18,5% z celkových nákladů. Další výhodou, kterou tento taneční pár disponuje, jsou i slevy a bonusy poskytované ze strany tanečního klubu. Ve třetí kapitole výsledkové části jsme provedli analýzu anketního šetření, které bylo vytvořeno a rozdáno tanečním párů hlavní věkové kategorie vlastnící nejvyšší výkonnostní třídu na probíhajícím MČR v LAT. Ke každé otázce jsme uvedli její vyhodnocení a vytvořili graf. V poslední části jsme porovnali výsledky anketního šetření s výsledky případové studie, abychom mohli taneční pár, podle zjištěných výsledků dotazníku, zařadit mezi ostatní taneční páry. Zjistili jsme, že pár se ve větší části
70
odpovědí shoduje s ostatními tanečními páry, nicméně více těží ze své sponzorské spolupráce, a tak může více investovat do soutěžních startů a tréninků. Dále jsme díky anketnímu šetření zjistili, že velkou problematikou je téma finančních prostředků, jelikož taneční páry nemají dostatek finančních zdrojů k pokrytí současného systému přípravy, natož například investování do odborné sportovní přípravy, které v současné době vůbec nevyužívají. Taneční páry se dělí o své trenéry, a tudíž trenér tanečním párům neposkytuje ucelené vedení, včetně testování zdatnosti, regenerace či výživového poradenství. V této souvislosti jsme se také pozastavili nad problematikou finanční podpory ze strany tanečního svazu, která není pro páry dostačující. V poslední fázi jsme také doporučili, jak by taneční páry mohly zlepšit svou přípravu, tedy na co přesně by se měly zaměřit. Konkrétně jsme stanovili dva nejdůležitější body, a to získání nové sponzorské spolupráce a zaměření se na využívání vzrůstající popularity tanečního sportu.
71
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Borkovec, J., Mach, I. (2013). Výživa pro fitnessa kulturistiku. Praha: Grada Publishing, a.s. Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Olympia, a.s. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Studijní text pro posluchače FTK. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dědková, J., Strnad, P. (1994). Marketing I. Liberec: Vysoká škola strojní a textilní. Dovalil, J., et al. (2009). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. Fiala, J., Fialová, H. (2006). Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině. Praha: A plus. Foret, M. (2011). Marketingová komunikace. Brno: Computer Press. Hardy, S., Mullin, B. J., Sutton, W. A. (2007). Sport Marketing. Champaign: Human Kinetics. Hobza, V., Rektořík, J., et al. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, s.r.o. Karlíček, M., Král, P. (2011). Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, a.s. Kleiner, S. (2010). Fitness výživa. Praha: Grada Publishing, a.s. Knápková, A., Pavelková, D., Šteker, K. (2013). Finanční analýza. Praha: Grada Publishing, a.s. Kotler, P. (2003). Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Praha: Management Press. Kotler, P. (2005). Marketing v otázkách a odpovědích. Brno: CP Books.
72
Marion, J. S. (2008). Ballroom: Culture and cosmute in Competitive Dance. New York: Berg. Maříková, H. (1996). Velký sociologický slovní. Sv. 1. A-O. Praha: Karolinum. McMains, J. (2006). Glamour Addiction: Inside the American Ballroom Dance Industry. Middletown: Wesleyan University Press. Nagyová, J. (1994). Marketingová komunikace. Praha: VŠE. Novotný, J., et al. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer ČR. Odstrčil, P. (2004). Sportovní tanec. Praha: Grada Publishing, a.s. Růčková, P. (2011). Finanční analýza. Praha: Grada Publishing, a.s. Stackeová, D. (2011). Relaxační techniky ve sportu: autogenní trénink – dechová cvičení – svalová relaxace. Praha: Grada Publishing, a.s. Světlík, J. (1994). Základy tržní ekonomiky. Zlín: Ekka. Svoboda, B. (2007). Pedagogika sportu. Praha: Karolinum.
Online zdroje: Bartoš, W. (2012). Veřejná správa a sport (Přednáška, Masarykova Univerzita, Brno). [Online] [Citace: 22.3.2014] Dostupné na:
Bílá kniha o sportu (2007). [Online] [Citace: 22.3.2014]. Dostupné na: Dokument Státní podpora sportu pro rok 2014. [Online] [Citace: 5.1.2014]. Dostupné na: Členská základna v grafech. [Online] [Citace: 22.3.2014]. Dostupné na:
73
Kontrola trénovanosti v tanečním sportu. [Online] [Citace: 22.3.2014]. Dostupné na: < http://www.csts.cz/cs/Files/GetFile/340> Stanovy Českého svazu tanečního sportu. [Online] [Citace: 5.1.2014]. Dostupné na:
74
SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
ČSTS
Český svaz tanečního sportu
EU
Evropská unie
FSpS
Fakulta sportovních studií
HDP
Hrubý domácí produkt
IDSF
International DanceSport Federation
LAT
Latinskoamerické tance
ME
Mistrovství Evropy
MS
Mistrovství světa
STT
Standardní tance
TK
Taneční klub
75
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1:
Výdaje na sportovní činnost na jednoho obyvatele v rámci EU
Obr. 2:
Výdaje na sportovní činnost k HDP v rámci EU
Obr. 3:
Disponibilní fond sportu
Obr. 4:
Podíl podpory sportovní činnosti k vývoji státního rozpočtu a k vývoji HDP
Obr. 5:
Výkonnostní třídy – Standardní tance
Obr. 6:
Výkonnostní třídy – Latinskoamerické tance
Obr. 7:
Členská základna párů kategorie Hobby
Obr. 8:
Členská základna
Obr. 9:
Zaměření tanečních párů
Obr. 10:
Počet startů
Obr. 11:
Mezinárodní soutěže
Obr. 12:
Taneční soustředění
Obr. 13:
Získávání zdrojů
Obr. 14:
Klasické zaměstnání
Obr. 15:
Sponzorská spolupráce
Obr. 16:
Podíl sponzorské spolupráce
Obr. 17:
Příspěvky od tanečních klubů
Obr. 18:
Příspěvky od svazu
Obr. 19:
Hodnocení práce TK
Obr. 20:
Hodnocení práce ČSTS
Obr. 21:
Investice do roční přípravy
Obr. 22:
Trenérská spolupráce
Obr. 23:
Vedené tréninky
Obr. 24:
Doplňkové sporty
76
Obr. 25:
Diagnostika
Obr. 26:
Podmínky tanečního sportu
Obr. 27:
Podpora tanečního sportu
Obr. 28:
Komercializace tanečního sportu
77
SEZNAM TABULEK Tab. 1:
Věkové kategorie
Tab. 2:
Hladina laktátu - Standardní tance
Tab. 3:
Hladina laktátu - Latinskoamerické tance
Tab. 4:
Roční vyčíslení nákladů / pár
Tab. 5:
Roční rozpočet / pár
78
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Dotazník pro taneční páry
79
RESUMÉ (CZ) Cílem diplomové práce bylo analyzovat, jakým způsobem probíhá současná příprava tanečních párů, a to především z ekonomického pohledu. Po prostudování odborné literatury jsme sestavili anketní šetření, které bylo následně tanečním párům rozdáno. Dále jsme náhodně vybrali jeden taneční pár, s jehož pomocí jsme provedli analýzu finanční nákladnosti sportovní přípravy tanečních párů. Na základě anketního šetření jsme pak analyzovali výsledky a vypracovali doporučení, jakým způsobem by taneční páry mohly svou přípravu zlepšit. Klíčová slova: taneční sport, soutěžní příprava, financování sportu, marketing, sponzoring, rozpočet.
RESUMÉ (ENG) The aim of the diploma thesis was to analyze in which way the sports training is used by dancesport couples, maimly from the economic perspective. After analyzing whole available resources, we created questionnaire, which was submitted to the dancesport couples. Then we chose one couple to analyze the financial part of the sports training. According to all obtained information, we summarize the results and drew up recommendation of improvement for the dancesport couples. Keywords: Dancesport, sports training, financing of sport, marketing, sponzoring, budget.
80
PŘÍLOHA č. 1 Dotazník Vážené tanečnice a tanečníci, chtěla bych se na Vás obrátit s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který bude využit jako podklad pro mou diplomovou práci na téma „Ekonomická analýza přípravy sportovních tanečních párů“. Účast v dotazníku je anonymní a dobrovolná, avšak při jeho vyplňování prosím o co nejpřesnější a pravdivé odpovědi. Děkuji za spolupráci.
1. Zaměřujete se pouze na jednu disciplínu (LAT nebo STT) nebo na všech 10 tanců? pouze jedna disciplína v obou disciplínách máme nejvyšší výkonnostní třídu (A, M), ale věnujeme se pouze jedné disciplíně všech 10 tanců – obě disciplíny stejně 2. Kolik soutěžních startů v průběhu sezony absolvujete (v 1 disciplíně)? méně než 10 startů 10 - 20 startů 20 - 30 startů více než 30 startů 3. Jaký podíl na soutěžních startech tvoří mezinárodní soutěže? malý podíl, do zahraničí jezdíme sporadicky snažíme se, aby to bylo vyrovnané – 50:50 více jezdíme na soutěže do zahraničí
81
4. Kolik tanečních soustředění (více jak 4 dny) během sezony absolvujete (v 1 disciplíně)? 2 soustředění a méně 3 – 5 soustředění 5 soustředění a více 5. Získáváte na tanec peníze formou učení (i jiné druhy tance – např. zumba), plesů a jiných aktivit s tancem spojeným? Partner: ano, je to moje hlavní obživa ano, ale je to spíše jen výjimečné přilepšení ne Partnerka: ano, je to moje hlavní obživa ano, ale je to spíše jen výjimečné přilepšení ne 6. Máte i klasickou práci mimo taneční odvětví? Partner: ano, mám práci na plný úvazek ano, mám práci na částečný úvazek ne Partnerka: ano, mám práci na plný úvazek ano, mám práci na částečný úvazek ne
82
7. Máte sponzora/y? Pokud ano, specifikujte typ sponzorství. ano, máme k dispozici finanční sponzorství ano, máme k dispozici sponzorství v podobě barteru ano, máme k dispozici kombinaci finančního i barterového sponzorství ne, sponzora nemáme 8. Jaký podíl zaujímají prostředky plynoucí ze sponzorství na Vaší přípravě? méně než 15% 15 – 30% 31 – 50% 51 – 70% více jak 70% 9. Dostáváte nějaké příspěvky / pomoc ze strany Vašeho tanečního klubu? ano, dostáváme příspěvky na soutěže po ČR ano, ale pouze na soutěže, kde klub přímo reprezentujeme (MČR) ne, nedostáváme vůbec 10. Dostáváte nějaké příspěvky / pomoc ze strany tanečního svazu? ano, dostáváme slevy při spolupráci se zahraničními trenéry ano, dostáváme proplacené náklady na start v určitých soutěžích ano, dostáváme obě výše zmíněné možnosti ne 11. Jak byste na stupnici ohodnotili práci Vašeho tanečního klubu? 1 – výborný 2 – dobrý 3 – dostačující 4 – nedostačující
83
12. Jak byste na stupnici ohodnotili práci Vašeho tanečního svazu? 1 – výborný 2 – dobrý 3 – dostačující 4 – nedostačující 13. Kolik
(odhadem)
peněz
investujete
do
roční
přípravy
(tréninky+soustředění) na 1 disciplínu/pár? méně než 50 tis 50 – 100tis 100 – 150tis 150 – 200tis více jak 200tis 14. Spolupracujete s českým nebo zahraničním trenérem? pouze český trenér/trenéři výhradně český trenér/trenéři a občasné tréninky s různými zahraničními trenéry podíl spolupráce s českými i zahraničními trenéry je vyrovnaný výhradně zahraniční trenér/trenéři 15. Jaký
podíl
z celkového
objemu
vedené trenérem? méně než 20% 21 – 50% 51 – 70% více než 70%
84
tréninků
zabírají
tréninky
16. Věnujete se i dalším doplňkovým sportům k zvýšení kondice (běh, fitness, tenis, ….)? Partner: ano, ale spíše rekreačně, když mám čas ano, cíleně za zvýšením kondice ne Partnerka: ano, ale spíše rekreačně, když mám čas ano, cíleně za zvýšením kondice ne 17. Využíváte pro zjištění své kondice a připravenosti odborných testů, případně pomoc specializovaných odborníků? ano, pravidelně ano, výjimečně ne 18. Jak byste zhodnotili taneční sport v porovnání s ostatními sporty? 1 – velmi dobré podmínky 2 – dobré podmínky 3 – dostačující podmínky 4 – nedostačující podmínky 19. Jste toho názoru, že se podpora tanečního sportu v průběhu let zlepšila? ano, rapidně ano, trochu spíše stagnuje ne
85
20. Myslíte si, že je správná komercializace tanečního sportu? ano, určitě ano, do jisté míry ne
86
