MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2015
Jakub Klimeš
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Kazuistická studie osobnostních rysů sportovního manažera Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské/diplomové práce: Mgr. Dagmar Trávníková, Ph.D.
Vypracoval: Jakub Klimeš Management sportu
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 22. dubna 2015
podpis
Poděkování: Děkuji vedoucí práce Mgr. Dagmar trávníkové Ph. D. za cenné rady, připomínky a návrhy při zpracování této práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1 Literární přehled ................................................................................................... 6 1.1
Osobnost ................................................................................................... 6
1.2
Teorie osobnosti ....................................................................................... 7
1.3
Typologie osobnosti ............................................................................... 10
1.3.1
Hippokratova typologie osobnosti .................................................. 10
1.3.2
Typologie Ernsta Kretschmera ........................................................ 10
1.4
Typologie z hlediska psychiky, psychických rysů osobnosti ................. 11
1.4.1 Temperament........................................................................................ 11 1.4.2 Faktorová typologie dle cattela ............................................................ 11 1.4.3
Typologie dle Learyho .................................................................... 13
1.4.4
Big Five ........................................................................................... 13
1.4.5
Výkonová motivace ........................................................................ 14
1.5
Osobnost sportovního manažera............................................................. 14
1.5.1
Manažer ........................................................................................... 14
1.5.2
Sportovní manažer .......................................................................... 15
1.6
Psychodiagnostika .................................................................................. 16
1.7 Možnosti psychodiagnostiky....................................................................... 17 1.7.1 Test temperamentu Belov .................................................................... 17
2
3
1.7.2
Eysenckův osobnostní dotazník ...................................................... 17
1.7.3
ICL Leary ........................................................................................ 18
1.7.4
Dotazník výkonové motivace .......................................................... 18
Cíl práce a úkoly ........................................................................................... 19 2.1
Cíl práce ................................................................................................. 19
2.2
Výzkumné otázky ................................................................................... 19
Metodika ....................................................................................................... 20 3.1
Použité metody ....................................................................................... 20
3.1.1
Belov ............................................................................................... 20
3.1.2
Eysenckův osobnostní dotazník ...................................................... 21
3.1.3
ICL Leary ........................................................................................ 21
3.1.4
Dotazník výkonové motivace .......................................................... 21
4
Výsledky ....................................................................................................... 22 4.1.1 Test temperamentu Belov .................................................................... 22 4.1.2 Eysenckův osobnostní dotazník ........................................................... 22 4.1.3 ICL Leary ............................................................................................. 25 4.1.4
Dotazník výkonové motivace .......................................................... 26
5
Diskuze.......................................................................................................... 27
6
Závěr ............................................................................................................. 30
Seznam použité literatury ...................................................................................... 31 Internetové zdroje.................................................................................................. 32 Seznam obrázků .................................................................................................... 33 Resumé .................................................................................................................. 34
Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolil Kazuistická studie osobnostních rysů sportovního manažera. Téma jsem volil na základě uvážení o čím dál větším důrazu na osobností rysy u manažerů, v této práci konkrétně manažerů ve sportovním odvětví. Hlavním cílem práce je na základě kazuistik sportovních manažerů formulovat vztah mezi ukazateli výkonové motivace a temperamentu. Pro dosažení tohoto cíle bylo zapotřebí nastudovat odbornou literaturu týkající se osobnosti, manažerské činnosti a diagnostiky temperamentu a výkonové motivace. Dále bylo třeba s těmito nastudovanými znalostmi obeznámit čtenáře v teoretické části. V praktické části se již zaměřuji na konkrétní kazuistiky a na základě praktického použití na 3 vybraných osobách z prostředí sportovního managementu vyhodnotím vztah mezi ukazatelem výkonové motivace a temperamentem. Práce je rozdělena do dvou částí. První se zabývá teoretickými východisky a snaze obeznámit čtenáře s fakty týkající se lidské osobnosti, psychodiagnostiky, výkonové motivace a požadavky na práci sportovního manažera. Pro zpracování této části posloužily především knižní zdroje uvedené v seznamu použité literatury. Druhá část se již zabývá samotnými výsledky zkoumání. K vypracování bylo nutné využít znalostí získaných během studia a nastudovaných během vypracování teoretické části. Dále mi části posloužila spolupráce s vybranými osobami, které mi poskytly údaje k vyhotovení testů, na jejichž základě jsem mohl formulovat vztah mezi ukazateli výkonové motivace a temperamentu.
5
1 Literární přehled 1.1 Osobnost Definicí osobnosti je celá řada. Zaměřím se proto na tři významy slova osobnost v psychologii, tedy na tři pojmy osobnosti. 1. Hodnotící pojem: slovo osobnost je v laickém užívání především hodnotícím
významem.
Osobností
je
jedinec
nějak
vynikající,
pozoruhodný, především v kladném slova smyslu. V humanistické psychologii užívá tento význam Smékal jako: „Člověk je osobností tehdy, když má svou tvář, když je autorem svých činů, když nekopíruje a nenapodobuje, stojí si za tím, co dělá, když jedná s vědomím důsledků svých činů. Osobnost je dána především tím, jak dovede kontrolovat svou činnost svým svědomím a tím, jak uvědoměle, odpovědně a ohleduplně řeší úkoly svého života.“ 2. Psychologická individualita jedince: Osobností se rozumí osobitost, odlišnost od ostatních, především stejného věku a kultury. 3. Osobnost jako architektura či struktura celku psychiky: Osobností je člověk jako celek po duševní stránce. Zkoumání osobnosti z tohoto pohledu je analogické anatomii a fyziologii lidského těla. Jde o rozdělení psychiky na jednotlivé složky, ze kterých má každá určitou funkci a o integrovanou souhru těchto složek, zcela analogicky jako je tomu u zkoumání lidského organismu. Předmětem psychologie osobnosti je psychika ve druhém a třetím z uvedených významů, zatímco první význam je spíše okrajový. (Říčan, 2010)
Mikulaštík definuje osobnost jako: Integrovaný celek duševních a tělesných vlastností, vnitřně organizovaný, dynamický, proměnlivý, adaptabilní a neopakovatelný. Integrovaný je vědomím JÁ. JÁ vzniká až kolem třetího roku období života. Osobnost je otevřena vlivům působení prostředí a jiných osobností ze sociálního prostředí. (Mikulaštík 2007, s. 109)
6
1.2 Teorie osobnosti Teorií osobnosti je celá řada, které můžeme rozdělit do čtyř skupin.
Teorie vrstev – psychoanalytické paradigma osobnosti (Id - ego – superego Sigmunda Freuda a další teorie)
Teorie typologické (starověký model Hippokrata a Galena, Jungův model – oba zmíněné modely vycházejí ze základu charakteristik temperamentu). Tyto typologické teorie osobnosti byly vytvářeny především intuitivní cestou, i přesto jsou zejména v laickém světě nejpoužívanější, jelikož zjednodušují pohled na vlastnosti člověka do určitého stereotypu, který usnadňuje rychlé reagování a komunikaci.
Teorie faktorové – behaviorální paradigma je vytvářeno na základě faktorové analýzy. Sestavování osobnostní struktury má hierarchický charakter, kdy jednotlivé prvky chování jsou na nejnižší úrovni. Na vyšší úrovni jsou tyto prvky spojovány podle blízkosti a příbuznosti projevů zvukových forem chování. Tyto faktorové teorie jsou v manažerské praxi v podstatě nepoužitelné, protože jsou velmi detailní a pouhým odhadem těžko poznatelné.
Teorie humanistické – vycházejí z porozumění jedinci, z toho, co je pro člověka nejdůležitější, co ho vybízí k aktivitě, snaha po naplnění života, pocitu seberealizace a uplatnění tvořivého potenciálu. Na rozhraní typologických a faktorových přístupů je založen další model osobnostní struktury, a to pětirozměrový model (McCrae a Costa, 1992). Tento model byl vytvořen za pomoci faktorové analýzy a skládá se z celkem pěti škál, na kterých je možné posuzovat všechny osobnosti.
Extroverze – introverze
Neuroticizmus – emoční stabilita
Svědomitost – autoritářství
Otevřenost – absorpce
Přátelskost – agresivita
7
Každá z uvedených škál může mít nízké i vysoké skóre jak pozitivní, tak i negativní hodnoty. Podobnou teorií je tzv. sedmirozměrný model (Cloninger, 1993). Tento model je rovněž vypracován na základě faktorové analýzy. Rozlišuje čtyři faktory temperamentu a tři faktory charakteru. Temperamentové vlastnosti považujeme za vrozené, zatímco charakterové vnímáme jak naučené. Faktory temperamentu:
Neofilie (touha po novém)
Zaměřenost vyhýbat se poškození
Závislost na odměňování
Vytrvalost Faktory charakteru:
Sebezaměřenost
Schopnost a ochota spolupracovat
Sebetranscendence (identifikace s přírodou, s vyššími silami, s určitou činností, zaměřenost na něco, co člověka úplně pohltí) T. Learyho teorie, která je velmi známá a používá se v klinice i ve světě managementu. Tato teorie vychází ze čtyř základních dimenzí:
Afiliace – agresivita
Dominance – submise
Závislost – egocentrismus
Rezervovanost – responzibilita Další teorií, která vychází ze dvou základních dimenzí, ze kterých pak vzejdou čtyři základní typy, podle kterých je možno klasifikovat manažery, je teorie Kaisera a Koffreyho.
První dimenze je přátelskost X nepřátelskost
Druhá dimenze je dominantnost X submisivnost
8
přátelskost výkonný
sociabilní
dominantnost
submisivnost diktátor
byrokrat nepřátelskost
Obr. č. 1 – klasifikace manažerů Výkonný typ – manažer je dominantní, afiliativní, má asertivní chování, respekt k jiným lidem a klade vysoké požadavky jak na sebe, tak i na své spolupracovníky. Neskrývá své názory ani myšlenky, jedná přirozeně a narovinu a nevyvolává příliš velký dojem. Tento typ manažera příliš nezajímají symboly moci a často se stává, že příliš nedbá o svou image. Své spolupracovníky dovede dobře motivovat a dává jim prostor se svobodně rozhodovat. Nad situací má nadhled, snaží se být vždy objektivní a spravedlivý. Diktátor – tento typ manažera je nepřátelský, dominantní, chová se agresivně, jde mu o moc a o peníze, které jsou prestižní záležitostí. Své podřízené podceňuje, vyžaduje od nich respekt a poslušnost. Je přesvědčen, že má vždy pravdu, pokud tomu tak není, svou chybu nepřizná. Respektuje pouze lidi se stejným nebo vyšším společenským statutem. Diktátorovi chybí nadhled a objektivnost a je vztahovačný. Sociální typ – projevuje se submitivitou a afiliací. Zakládá si na sociálním přijetí jinými, mezi charakteristické vlastnosti patří laskavost, přizpůsobivost. Často souhlasí s ostatními, avšak to ještě neznamená, že příliš podléhá davovým vlivům. Svůj hodnotový žebříček a sebepojetí přizpůsobuje tomu, aby jej měli lidé rádi. Je komunikativní, někdy se i na úkor sebe sama snaží vyhovět jiným lidem. Sociální typ manažera není úplně objektivní, postrádá nadhled a může být i vztahovačný. Byrokrat – vnitřně nejistý manažer s odtažitým přístupem k lidem, někdy až nepřátelský, avšak toto nepřátelství nebývá osobní. Naopak k výše postaveným má až vtíravý přístup. Je nedůvěřivý, společensky chladný a jeho chování působí
9
nepříjemně. Není ochoten riskovat, zakládá si na striktní dodržování předpisů, není otevřený novým situacím, postrádá nadhled a bývá vztahovačný. (Mikulaštík 2007)
1.3 Typologie osobnosti Snahou typologie osobnosti je kategorizace temperamentu, vlastností osobnosti a charakteru na základě nějakého objektivního kritéria. Jde tedy například o typologii založenou na převaze určitého typu tělesných šťáv v organismu – Hippokratova typologie osobnosti nebo o typologii, která je založená na konstituční stavbě – typologie Ernsta Kretschmera.
1.3.1 Hippokratova typologie osobnosti Jedná se o nejstarší typologii osobnosti, jejímž autorem je známý řecký lékař Hippokrates. Ten svou teorii založil na převaze určitých tělních tekutin v lidském těle (krev, žluč, černá žluč a hlen) spojenou s temperamentovými vlastnostmi člověka. Na základě toho definoval 4 temperamentové vzorce osobnosti.
Sangvinik – převaha krve, vyrovnaný
Cholerik – převaha žluči, prudký výbušný
Melancholik – převaha černé žluči, emocionálně založený, smutně laděný
Flegmatik – převaha hlenu, lhostejný až apatický (Samouk, online, 2014)
1.3.2 Typologie Ernsta Kretschmera Jedná se o teorii, která navazuje na Hippokratovu typologii a vychází ze vztahu mezi konstitučními vlastnostmi a temperamentem. Kretschmer na základě této teorie vypracoval podle určitých rysů typologii osobností a nemocí tři typy osobnosti. Pyknik („cyklotymní“ typ) – má menší zakulacenou postavu, vyklenuté břicho, slabé svalstvo a kulatou hlavu. Mezi psychické vlastnosti patří střídání nálad, je společenský, otevřený, realistický a je ohrožen maniodepresivními duševními onemocněními.
10
Astenik („schyzotymní“ typ) – je vysoké štíhlé postavy, má úzká ramena, slabé svalstvo a ostrý profil. Oproti pykniku je uzavřeným, jednostranně zaměřeným, málo přizpůsobivým idealistou, který může být ohrožen schizofrenií. Atletik („viskózní“ typ) – má silně vyvinutou kostru, široký hrudník, výrazné svalstvo a menší lebky s protáhlým obličejem. Atletik je klidný, přizpůsobivý, těžkopádný a není u něj prokázaný sklon k některým duševním onemocněním. (psychology.mysteria, online, 2014)
1.4 Typologie z hlediska psychiky, psychických rysů osobnosti 1.4.1 Temperament Pojmem temperament se v současné psychologii označují psychologické charakteristiky osobnosti, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (stylistické, průběhové, dynamické), nikoli obsahové stránky chování a prožívání. (Blatný a kolektiv, 2010, s. 23) Temperamentové vlastnosti jsou jen velmi málo ovlivnitelné nejen výchovou, ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole, jsou charakterizovány spontánností projevů. (Blatný a kolektiv, 2010)
1.4.2 Faktorová typologie dle cattela R. B. Cattell charakterizuje osobnostní rysy jako setrvalé a stálé tendence odpovídat konzistentně v různých časových dimenzích a situacích. Na základě mnoha faktorových analýz od tisíce různorodých subjektů odvodil, že rysy lze kategorizovat a klasifikovat několika způsoby. Rysy povrchové vs. Rysy zdrojové:
Povrchové rysy – jsou prezentovány sadou navzájem provázaných behaviorálních charakteristik. Např. neklid, pozorovaná neschopnost se soustředit a nerozhodnost mohou vytvořit povrchový rys neuroticismu.
Zdrojové rysy- jsou základními strukturami, které vytvářejí stavební bloky osobnosti. Reprezentují nezávislé dimenze či faktory určující rozhodujícím,
11
konečným, ultimativním způsobem konzistenci v každém pozorovatelném chování jedince. Na základě extenzivního faktorově analytického výzkumu vyvodil, že základní strukturu osobnosti tvoří 16 zdrojových rysů. Tyto rysy jsou nejznámější ve spojení s dotazníkem 16PF, který se využívá k jejich měření. Rysy konstituční vs. Rysy situačně tvarované
Konstituční rysy – odvozené od biologických a fyziologických podmínek jedince. Např. léčení závislosti na drogách může vyvolat deprese a úzkost, což je podmíněno změnou ve fyziologii a reflektuje konstituční zdroje rysů.
Situačně tvarované rysy – podmíněny vlivem v sociálním a fyzickém prostředí. Reflektují naučené charakteristiky a styly chování a tvoří rysy vtištěné osobnosti jejím sociálním prostředím.
Schopnosti, temperament a dynamické rysy
Schopnosti – určují dovednosti osoby a účinnost požadovaných cílů. Např. hudební nadání, koordinace ruka-oko, úroveň inteligence…
Temperamentové rysy – vztahují se k stylistickým a emotivním kvalitám chování. Jsou to konstituční zdrojové rysy, determinující emocionalitu osobnosti.
Dynamické rysy – reflektují motivační elementy chování. Aktivizují a řídí osobnost v oblasti zvláštních cílů. Lze tak charakterizovat osobu jako orientovanou na moc ambiciózní, či zainteresovanou na materiálním vlastnictví.
Obecné rysy vs. Jedinečné rysy
Obecné rysy – rysy vystupující v rozličném stupni u všech členů téže kultury (sebeúcta, introverse, inteligence…)
Jedinečné rysy – ty rysy, které osoba sdílí jen s malým počtem jiných lidí. „osoba, která se zajímá o vraždy dětí, ke kterým došlo ve třicátých letech ve Švédsku a v Kanadě, má tento zájem společný s málokterým jiným člověkem.“ (Mikšík, 2007)
12
1.4.3 Typologie dle Learyho Teorie osobnosti dle Learyho se zakládá na interpersonálním chování. T. Leary vychází ze své psychoterapeutické praxe. Při práci musel pohotově diagnostikovat osobnostní rysy pacientů na základě jejich interakce s ostatními. Leary předpokládal, že způsoby, jakými jedinec komunikuje s ostatními, vypovídají o zvláštnostech jeho osobnosti. Leary se svými spolupracovníky analyzoval velké množství výroků svých pacientů, na jejichž základě vytvořil 16 typů interpersonálního chování. Tento počet později zredukoval na 8, tím způsobem, že sloučil sousední povahově blízké proměnné. Těchto 8 typů uspořádal do tzv. interpersonálního kruhu, který rozdělil na dvě dimenze (osy). 1) Proximita – je vymezena krajními póly „odpor“ a „kooperace.“ Tato dimenze vyjadřuje míru uzavřenosti nebo míru spolupráce u komunikujících jedinců. 2) Vliv (moc) – je vymezena krajními póly dominance a submise. Osm typů interpersonálního chování znázorňují výseče ležící na těchto osách v rámci interpersonálního kruhu. Rovina ležící mezi dvěma osami může být vyplněna dalšími osobnostními zvláštnostmi. (Mareš, Gavora, 2004)
1.4.4 Big Five V roce 1932 předpokládal W. McDougall existenci 5 faktorů, jimiž lze osobnost popsat. Těmito faktory byly intelekt, charakter, temperament, dispozice a nálady. D. Fiske (1949) analyzoval soubor 22 Cattellových proměnných a na základě hodnocení, které realizovalo 128 klinických psychologů, dospěl k 5 faktorům osobnosti: Sebejisté vystupování, sociální adaptibilita, konformita, emoční sebeovládání, zvídavý intelekt. E. C. Tupes a R. C. Christal (1961) vycházeli rovněž z Cattellova souboru proměnných a vymezili „pět relativně silných a stálých faktorů, do kterých lze Cattellův inventář proměnných sumovat a ke kterým už není co dodávat.“ Těmito faktory jsou:
13
1. surgence – hovorný asertivní, energický 2. příjemnost – dobromyslný, důvěryhodný, kooperativní 3. spolehlivost – odpovědný, uspořádaný, svědomitý 4. emocionální stabilita – nezmatený, neurotický, klidný 5. kulturnost – samostatně uvažující, uhlazený, kultivovaný, intelektuální Tuto pětici faktorů, později označil L. G. Goldberg jako „BIG FIVE“. Tím vyjádřil názor, že každý z faktorů je mimořádně široký a sumarizuje velký počet specifičtějších rysů osobnosti. (Mikšík, 2007)
1.4.5 Výkonová motivace Motivace k výkonu je charakterizována jako potřeba dosažení vysokého výkonu. Například překonat různé překážky, dosáhnout vysokého standardu a tím překonat sám sebe, dokázat něco obtížného. Výkonová motivace začíná uvnitř osobnosti jako potřeba vytyčování cílů a vyvíjením úsilí těchto cílů dosahovat. „Tyto cíle mohou být vysoké, nízké i žádné, jejich dosažení snadné nebo náročné. Po úspěšně vykonané činnosti úroveň aspirace stoupá, po neúspěchu klesá“ Důležitými aspekty výkonové motivace jsou i jiné faktory, jako míra rizika neúspěchu, odhad úspěšnosti, stanovení cíle. (Pauknerová, 2012)
1.5 Osobnost sportovního manažera 1.5.1 Manažer Osobnost manažera je úzce spojena se společností, ve které manažer působí. Manažerova aktivita by se měla projevovat na pracovních výkonech, veškerých mezilidských vztazích i na úspěších společnosti. Od úspěšnosti jeho vlastní práce se odvíjí i úspěch podniku. Manažer by měl lidem rozumět, jít příkladem, motivovat a být silou neformální autority. Manažer má přímý vliv na každodenní jednání lidí, atmosféru v kolektivu, spokojenost pracovníků a podporuje jejich neustálý rozvoj.
14
Jednou z hlavních funkcí je vůdčí role, to předpokládá určitou sílu osobnosti a určité charisma. Manažer v tomto smyslu svůj tým podporuje, pomáhá mu dělat svou práci. Je žádoucí jeho nestrannost a musí neustále sledovat, zda jeho tým pracuje dobře či je třeba něco změnit, aby byl tým efektivnější, sleduje také, jaké dělá jeho tým pokroky. Manažer by měl zvládat jasně vymezovat cíle, svá přání, příkazy, náměty a pokyny vyjadřovat jasně, stejně tak by měl umět řešit i složité situace. Své pracovníky by měl akceptovat, porozumět jim, poskytovat zpětnou vazbu, tvořivě přistupovat ke složitým situacím, měl by mít dobré organizační schopnosti a kontrolu. (Mikulaštík 2007)
1.5.2 Sportovní manažer Hlavním faktorem, který odlišuje sportovní management od jiného řízení v podnikání je, že mezi klasické komponenty managementu a komerce zahrnuje také diváckou oblast, která především konzumuje zábavu a oblast zdatnosti, mající aktivní účast sportovců v tělovýchovných aktivitách ve středu svého zájmu. Sportovní management je charakteristický třemi jedinečnými aspekty, a to sportovní marketing, podnikán ve sportu a zaměstnání v průmyslu vyrábějícím sportovní zboží. Nesmíme opomínat ani společenskou funkci sportu, jeho sílu a vliv na společnost. Sportovního manažera můžeme rozdělit podle úrovně jeho působení:
Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti – vedoucí jednotlivců i sportovních družstev, s kvalifikací pro řízení velkých sportovních událostí typu ME, MS, OH, specialista zabývající se uplatněním sportu jak v pracovním procesu, tak ve volném čase lidí i mezi zdravotně handicapovanými.
Manažer na úrovni určité sportovní organizace – členové výkonných výborů, tělovýchovných a sportovních svazů, vedoucí armádních či policejních sportovních středisek, sekretáři svazů atd.
Manažer
v podnikatelském
sektoru
výroby
sportovního
zboží
či
provozování placených tělovýchovných služeb – vedoucí výroby sportovních potřeb, pracovníci v oblasti reklamy a marketingu pro tělovýchovu a sport, vedoucí fitness center atd.
15
Pro sportovního manažera je důležité fungování vrcholové, střední a základní úrovně managementu sportu a tělesné výchovy, jeho specializace a přehled vazeb. Přičemž i v oblasti sportu a tělesné výchovy je samozřejmostí uplatnění základních manažerských funkcí. (Durdová, 2002)
1.6 Psychodiagnostika Psychodiagnostika je vnímána jako aplikovaná psychologická disciplína, která má za úkol zjišťovat a měřit duševní vlastnosti, stavy, případně další charakteristiky individua. Je těsně spjata s diferenciální psychologií a psychologií osobnosti. Diagnostická činnost je souhrn operací, technik a postupů, jež mají stanovit diagnózu jedince dle konkrétního cíle. Mezi tyto cíle patří určení stupně vývoje, zjištění individuálních zvláštností jedince, zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy, zjištění podstaty podmínek a příčin individuálních rozdílů, prognóza nebo predikce. Diagnostická činnost je proces, který jde od metody k reakcím a od reakcí k vlastnostem osobnosti, nebo celkovému chování. První část tohoto procesu tvoří měření a pozorování jedince, druhá část vychází z interpretace a hodnocení. Psychodiagnostická metoda je soustava podnětů, která záměrně vyvolává chování nebo vymezuje podmínky chování sledovaného jedince. Na základě tohoto chování usuzujeme zvláštnosti příslušných projevů, stavů nebo vlastností. Existují dva základní diagnostické postupy, a to klinický a testový. Klinické postupy jsou ty, které nejsou vázány přesnými pravidly, jsou pružné, nemají statický základ a díky možnému obměňování svých postupů umožňují lépe poznat konkrétní případ. Naopak testové metody používají standardizované způsoby vyšetřování, přičemž na každou zkoumanou osobu je vyvíjen stejný podnětový materiál za stejných podmínek. Odpovědi jsou zaznamenávány předepsaným způsobem a jsou hodnoceny jednotně. (Svoboda, 1999)
16
1.7 Možnosti psychodiagnostiky 1.7.1 Test temperamentu Belov Test vytvořil v roce 1972 ruský psycholog Belov. Tato metoda zkoumá manažerův
temperament
a
procentuální
zastoupení
jednotlivých
temperamentových typů v osobnosti. Obsahuje 79 otázek, jež jsou rozděleny do 4 skupin podle jednotlivého temperamentu. Každá skupin obsahuje 20 otázek, pouze flegmatik má otázek 19.
1.7.2 Eysenckův osobnostní dotazník Původní Eysenckův osobnostní dotazník (Eysenck Personality Inventory, EPI) pochází z roku 1964. Eysenck byl přesvědčen, že faktory neurotičnosti a introverze umožňují lepší diagnostiku osobnosti, než jiné faktory. V testu dává tyto faktory do vztahu se čtyřmi klasickými temperamenty. Na naši populaci byl upraven a restandardizován Miglierinim a Vonkomerem a byl vydán jako Eysenckův osobnostní dotazník (EOD). EOD je využíván v základním i aplikovaném výzkumu, pro poradenské i klinické účely, používá se často i v psychologii práce. Ve své době patřil k nejrozšířenějším osobnostním dotazníkům. Další vývoj přinesl rozšíření EOD o dimenzi psychoticismu. (Svoboda, 1999)
Obr. č. 2 – Eysenkův kříž (LeOne, online, 2014)
17
Obr. č. 3 – Eysenckova dimenzionální klasifikace temperamentu (UPOL, online, 2014)
1.7.3 ICL Leary Timothy Leary v letech 1956,1957 vydal dvě knihy, které se zabývají měřením interpersonálního chování a interpersonální osobnostní diagnostikou. V těchto publikacích používal několik metod výzkumu, z nichž se nejlépe osvědčil Interpersonal Check List La Forga a Suczeka. Leary jejich metodu rozpracoval a ta se následně v jeho modifikaci rozšířila. Leary třídí interpersonální chování do 16 empiricky odvozených kategorií, které jsou v testu z důvodu vyšší reliability a snadnější interpretace sloučeny do dvojic. Těchto osm dvojic tvoří: dominance (AP), egocentrismus (BC), agrese (DE), rezervovanost (FG), submise (HI), závislost (JK), afiliace (LM) a responzibilita (NO). (Svoboda 1999)
1.7.4 Dotazník výkonové motivace Poslední použitou metodou je Dotazník výkonové motivace, jehož autory jsou Pardel, Maršálková a Hrabovská. Tento dotazník je modifikací původního Hermansova testu, právě z důvodu nejlépe vyhovujících požadavků ze soudobé teorie výkonové motivace. Test měří tři subškály: všeobecnou výkonovou motivaci, anxientu podporující a anxientu brzdící výkon. Škála výkonové motivace má 44 položek a zdůrazňuje hlavní sytící položky, u kterých je snaha dosáhnout úspěchu vyšší než snaha vyhnout se neúspěchu. Další předností dotazníku je zohlednění motivu vyhnutí se neúspěchu (škála brzdící výkon, 26 položek), dále umožňuje zachytit stav napětí umožňující lepší výkon (škála podporující výkon, 19 položek). (danielastackeova.webnode, online)
18
Cíl práce a úkoly
2
2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je na základě 4 kazuistik sportovních manažerů formulovat vztah mezi ukazateli výkonové motivace a temperamentu. Doplňujícím cílem práce je srovnání osobnostních temperamentových dotazníků Belov, Eysenck a ICL Leary k užití v praxi.
2.2 Výzkumné otázky
Jaký je vztah výkonové motivace a ukazatelem temperamentu?
Dosahují participanti ve výkonové motivaci výsledkům hodných osobnosti sportovního manažera?
Jaké je doporučení temperamentových dotazníků pro užití v praxi?
19
3
Metodika Pro naplnění cílů práce bylo použito 4 kazuistik, které jsem rozdal mezi tři
participanty z prostředí sportu. Byl brán zřetel na to, aby participanti měli zkušenosti s manažerskou činností ve sportu. Jelikož se pohybuju ve volejbalovém prostředí, tak jsem oslovil předsedu TJ Slávia Hradec Králové, který současně působí jako trenér mladšího dorostu volejbalového oddílu. Další osobou, která mi poskytla data ke zpracování, byla hlavní trenérka dívčího oddílu TJ Slávia Hradec Králové a jako posledního jsem oslovil hlavního trenéra mladšího a staršího dorostu hokejbalového oddílu Hradec Králové. Sběr dat probíhal s každou testovanou osobou samostatně, kdy jsem vždy předložil testovanému konkrétní dotazník, který byl posléze vyplněn. Takto jsem postupoval ve všech případech. Po vyplnění všech dotazníků, proběhlo vyhodnocení. Jelikož nejsem odborný psycholog, probíhalo toto vyhodnocení pod dozorem paní profesorky Hany Válkové na FSpS MU v Brně. V práci jsou použity následující metody:
3.1 Použité metody 3.1.1 Belov Testovaný má za úkol u každé otázky odpovědět „ANO“ či „NE“ a své odpovědi zaznamenat do záznamového archu. Po zodpovězení na všechny otázky se sečtou kladné odpovědi v jednotlivých sloupcích a vypočítá se procentuální jejich procentuální podíl. Toto se udělá pro každou skupinu zvlášť. Obecně platí, že položka přesahující 30% značí dominantní temperament. V případě dvou takovýchto položek se jedná o kombinaci. sloupec
A
cholerik
CHa
počet „ANO“ ve sloupci A
B
sangvinik
Sa
počet „ANO“ ve sloupci B
C
flegmatik
Fa
počet „ANO“ ve sloupci C
D
melancholik
Ma
počet „ANO“ ve sloupci D
20
3.1.2 Eysenckův osobnostní dotazník Test se skládá z 57 otázek, na které dotazovaný odpovídá „ANO“, „NE“. 24 otázek měří extroverzi, 24 položek se zaměřuje na neurotické tendence a 9 otázek tvoří stupnici lží. Test, je k dispozici ve dvou paralelních formách, A a B. Doba trvání testu je přibližně 15 minut, věková hranice není přesně stanovena, avšak minimální hranice by měla být 14 let. (Svoboda, 1999)
3.1.3 ICL Leary ICL je tvořen seznamem 128 otázek vyjádřených pomocí přídavných jmen (nezávislý, skromný, přátelský, sobecký, bojácný, pořád otrávený) nebo jinou stručnou formou (okolí o něm má dobré mínění, tvrdě se dere vpřed, těžko se na něj dá udělat dojem). Každá z osmi kategorií je zjišťována pomocí 16 otázek, z nichž polovina se zabývá adaptivní formou chování a druhá polovina popisuje neadaptivní projevy. Položky jsou natištěny na záznamovém archu a testovaný zatrhává, zda pro něj tvrzení platí či neplatí. Test je určen pro individuální i skupinové použití u dospělých osob. Časový limit není předem stanoven, většinou však trvá 10 – 15 minut. (Svoboda, 1999)
3.1.4 Dotazník výkonové motivace Dotazník obsahuje 50 položek. Každá položka obsahuje stupnici 1 – 6, na které dotazovaný podle jeho uvážení uvede, do jaké míry dané tvrzení odpovídá jeho chování. V dotazníku jsou měřeny tři subškály: všeobecnou výkonovou motivaci (MV), anxientu podporující (AP) a anxientu brzdící výkon (AB). Dotazník je možné předložit každému, kdo dosáhl 17 let. Čas potřebný k vyplnění dotazníku je přibližně 25 minut a doba vyhodnocení je asi 10 minut. (danielastackeova.webnode, online)
21
4
Výsledky Pro zaznamenání výsledků jsem použil data, která jsem získal během
testování třech vybraných osob ze sportovního prostředí. Každý z testovaných dostal k vyplnění 4 kazuistiky: Test temperamentu Belov, Eysenckův osobnostní dotazník, ICL Leary a Dotazník výkonové motivace. TO1 – Předseda TJ Slávia Hradec Králové, věk 30 let, zaměření volejbal. TO2 – hlavní trenér mladšího a staršího dorostu Hokejbalového klubu Hradec Králové, věk 27 let, zaměření hokejbal. TO3 – hlavní trenérka dívčího oddílu volejbalu TJ Slávia Hradec Králové, věk 48 let, zaměření volejbal.
4.1.1 Test temperamentu Belov % cholerik
% Sangvinik
% flegmatik
% melancholik
TO1
19,4
38,8
19,4
22,2
TO2
31,4
37
11,4
20
TO3
30
28
20
22
Z výše uvedených výsledků můžeme vyhodnotit, jaký typ temperamentu převažuje u jednotlivých participantů. U prvního testovaného je jasné, že se jedná o sangvinika. Druhý testovaný taktéž vyjadřuje velké rysy sangvinika, avšak můžeme si všimnout, že z větší části vykazuje i rysy cholerika. V případě třetí testované osoby převažují rysy cholerika, ale zde vidíme, že je zde velké zastoupení temperamentových rysů sangvinika.
4.1.2 Eysenckův osobnostní dotazník Extraverze
Neurocitismus Psychocitismus
Škála lží
TO1
12
3
2
0
TO2
12
2
2
4
TO3
5
10
0
3
22
Eysenckův kříž TO1
TO2
23
TO3
Po vyhodnocení výsledků Eysenckova osobnostního dotazníku vidíme, že výsledky prvního a druhého zkoumaného subjektu jsou téměř totožné. U obou je těžké říci, zda se jedná o introverta či extroverta, oběma vyšlo přesný střed na ose extroverze. Velmi podobně jsou na tom i z hlediska lability. Oba se vyznačují velmi stabilní osobností, kde tedy druhý subjekt dosáhl na stupnici lability o jeden bod větší stability, avšak tento rozdíl se zdá být zanedbatelný. Trochu jinak je tomu u TO3. Zde se jedná spíše o uzavřenější osobnost. Co se týče lability, tak se pohybuje kolem středu osy, spíše s větší stabilitou.
24
4.1.3 ICL Leary
Název grafu 16 14
Název osy
12 10 8 6 4 2 0
PA
BC
DE
FG
HI
JK
LM
NO
TO1
9
11
8
6
4
11
11
10
TO2
12
12
8
6
4
8
11
9
TO3
7
1
4
7
12
11
11
8
Obr. č. 4 – graf naměřených hodnot ICL Leary U hodnocení této metody si pro větší přehlednost rozebereme každého zvlášť. Nejvíce se zaměříme na hodnoty vyšší než 10 Learyho 16 bodové stupnice. TO1: U TO1 pozorujeme egocentrické jevy v chování, jako orientace na vlastní osobu, sebelásku, sebeuspokojení, cítí se být nadřazený s velkou sebedůvěrou. Dále se zde vyskytují rysy hyperkomformní osobnosti, což může znamenat hledání pomoci, rady, obdivnou a důvěřivou konformitu, bojácnost, bezradnost, závislost. Dalšími převyšujícími rysy jsou rysy hyperafiliativního chování. Tzn. extravertované
přátelské
chování,
ochota
ke
spolupráci,
oblíbenost.
Hyperafiliativní osobnosti taktéž nevnímají u druhých hostilitu. TO2: Zde pozorujeme velké zastoupení autokratických jevů v chování, vyznačuje se produkcí chování sycené moci, ambicemi, bývá energický, autoritativní se sklony k manažeringu. Může se jevit jako diktátor, pedant, autokrat. Má velkou snahu řídit druhé. Poté z výsledků vyplývá stejně jako u TO1 vyšší zastoupení egocentrismu a hyperafiliativního chování.
25
TO3:
Poslední
testovaný
subjekt
se
stejně
jako
TO1
představuje
hyperkomforními rysy a jako TO1 i TO2 používá hyperafiliativního chování. Oproti předchozím subjektům však pozorujeme vysoké skóre u položky HI, což znamená ponížená osobnost. Takováto osoba je skromná, plachá, rezervovaná, ochotná se podřídit.
4.1.4 Dotazník výkonové motivace MV
AB
AP
TO1
6
3
7
TO2
4
4
6
TO3
4
9
6
Z výsledků měření výkonové motivace vyplývá, že nejvyšší mírů výkonové motivace má TO1, který disponuje i velkým skórem anxiety podporující výkon a naopak u anxiety brzdící výkon je skór na nízké úrovni. U TO2 a TO3 jsme naměřili stejné nepříliš vysoké hodnoty všeobecné výkonové motivace, avšak u obou vidíme poměrně vysoký skór v oblasti anxiety podporující výkon. Výsledky se pak výrazně liší v oblasti anxiety brzdící výkon, kde TO2 dosahuje skóre nižšího, naopak TO3 zde vykazuje nadprůměrně vysoké hodnoty.
26
5
Diskuze V diskusi se nejprve zaměřím na zhodnocení testování z pohledu
jednotlivých každé testované osoby zvlášť. Poté se zaměřím na porovnání jednotlivých metod testování a na závěr budu formulovat vztah ukazatelů výkonové motivace a temperamentu. První testovanou osobou byl předseda TJ Slávia Hradec Králové, jenž se věnuje převážně dění ve volejbalovém oddílu, ale mezi jeho povinnosti patří i vedení tělovýchovné jednoty jako celku. Z naměřených hodnot během testu temperamentu od Belova jsme zjistili, že jde o temperament sangvinika, což následně potvrzuje i Eysenckův osobnostní dotazník. Zde po zaznamenání dat do grafu Eysenckův kříž vidíme velmi stabilní osobnost s průměrnou extroverzí. Test ICL Leary nám vyhodnotil, že testovaný je z části egocentrická osobnost, která se může cítit nadřazená a vyznačuje se vysokou sebedůvěrou. Testovaný je z pravidla přátelský, oblíbený extrovert, ale může se u něj projevovat bojácnost, lehká závislost. Měření výkonové motivace prokázalo vysoký skór ve výkonové motivaci i ve škále podporující výkon a zároveň nízkou hodnotu škály výkon brzdící. Druhým testovaným byl hlavní trenér dorosteneckého hokejbalového oddílu HBK Hradec Králové. Test temperamentu od Belova vyhodnotil, že se jedná o sangvinika, avšak je zde i vysoké zastoupení cholerických rysů. Toto tvrzení ovšem z části vyvrací Eysenckův osobnostní dotazník, který stejně jako u TO1 vyhodnotil, že se jedná o velmi stabilní osobnost s průměrnou extroverzí. ICL Leary vyhodnotil, že se jedná o energickou, extrovertní, přátelskou, autoritativní osobnost se sklony k manažeringu, která je taktéž egocentrická s vysokou sebedůvěrou. Test výkonové motivace oproti TO1 neukazuje tak vysoký skór škály všeobecné výkonové motivace, ale tuto nižší hodnotu vyrovnává vyšší skór u škály podporující výkon a naopak nízká hodnota škály brzdící výkon. Poslední osobou, která byla testována, byla hlavní trenérka dívčího oddílu volejbalu při TJ Slávia Hradec Králové. Belovův test vyhodnotil osobnost
27
s nejvyšším zastoupením temperamentových rysů cholerika, ale skoro se stejným skórem rysů sangvinika. V tomto případě se však vůbec neshoduje s výsledky Eysenckova osobnostního dotazníku. Ten naměřil, že jde o introvertní osobnost s průměrnou stabilitou, což Eysenckův kříž popisuje jako flegmatika. S tím však můžeme souhlasit po vyhodnocení testu ICL Leary, který charakterizuje osobnost trenérky jako skromnou, plachou, velmi ochotnou se podřídit. Dále vyhodnotil, že se stejně jako u TO1 o přátelskou osobnost, u které se projevuje lehká závislost a bojácnost. Při měření výkonové motivace zjišťujeme, že škála všeobecné výkonové motivace nedosahuje vysokých hodnot stejně jako škála podporující výkon. Na druhou stranu je zde nadprůměrně vysoké skóre škály brzdící výkon. Z výše zhodnocených výsledků je možné konstatovat, že nejlepší předpoklady
být
úspěšným
sportovním
manažerem
má
hlavní
trenér
hokejbalového družstva Hradec Králové. Dobré dispozice vykazuje také předseda TJ Slávia Hradec Králové. Podle měření se trenérka volejbalu pro práci sportovního manažera příliš nehodí, musíme však brát v potaz, že je to pouze teoretická úvaha a nikde není zaručeno, že ten bude dobrým manažerem a ten zase naopak. V hodnocení samotných metod testování bych nejprve rád porovnal test Belova s Eysenckovým osobnostním dotazníkem. Z výsledků jasně vyplývá, že se tyto dvě metody nemusí vždy naprosto shodovat. Jak jsme si mohli všimnout, výsledky se shodují pouze u předsedy TJ, kterému v obou testech vyšlo, že se jedná o temperament sangvinika. U hokejbalového trenéra po vyhodnocení testu Belova vyšlo, že jde o sangvinika s vysokým procentem cholerických rysů osobnosti, což při pohledu na Eysenckův kříž můžeme potvrdit jen z části. Eysenck označil, že se jedná o osobnost z poloviny sangvinika a flegmatika. Co se týče trenérky volejbalu, tak zde se tyto dvě metody neshodují vůbec. Belov vyhodnotil temperament cholerika a sangvinika, avšak Eysenck v grafu ukazuje, že se jedná o velmi introvertního flegmatika. ICL Leary je od těchto dvou metod poněkud odlišný, jelikož se věnuje rysům chování osobnosti více podrobně. Z toho, co jsme se o jednotlivých rysech
28
temperamentu dozvěděli v teoretické části práce, vyplývá, že potvrzuje výsledky měření Eysenckova osobnostního dotazníku. Pro využití v praxi je možné tyto dotazníky aplikovat například při přijímacích řízeních. Vzhledem k neshodě mezi EOD a testem temperamentu Belov se přikláním k využití testu ICL Leary společně s EOD. Na závěr diskuse bych chtěl vyhodnotit vztah mezi ukazateli temperamentu a výkonovou motivací. Z výsledků měření můžeme vyhodnotit, že určitě nějaký vztah mezi ukazateli temperamentu a výkonové motivace je. Nejvíce to vystihuje porovnání výsledků předsedy TJ (TO1) a trenérky volejbalu (TO3). V případě TO1 vidíme, že se jedná o velice vyrovnanou osobnost, s vysokým sebevědomím, u které hodnoty výkonové motivace byly na vcelku vysoké úrovni, které podporovala vysoká úroveň hodnot škály podporující výkon. Oproti tomu u TO2 se jedná o velmi introvertní avšak poměrně stabilní osobnost, kterou Leary charakterizuje jako plachou, ochotnou se podřídit. Výsledky hodnot výkonové motivace nejsou nejvyšší, stejně jako tomu je u hodnot podporující výkon. Na druhou stranu hodnoty škály brzdící výkon jsou velmi vysoké. Proto z tohoto hlediska shledávám vztah mezi výkonovou motivací a ukazateli temperamentu jako zřetelný. V případě osob s vysokou stabilitou, velkým sebevědomím, nepříliš introvertních by měla výkonová motivace být na vyšší úrovni než u jedinců s nízkým sebevědomím, uzavřených do sebe.
29
6
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo na základě 4 kazuistik
sportovních manažerů formulovat vztah mezi ukazateli výkonové motivace a temperamentu.
Doplňujícím
cílem
pak
bylo
srovnání
osobnostních
temperamentových dotazníku Belov, Eysenckův osobnostní dotazník a ICL Leary pro jejich využití v praxi. Z výsledků zkoumání můžeme vyvodit závěr, že určitý vztah mezi ukazateli výkonové motivace a temperamentu je zřejmý. U jedinců s vyšší mírou extroverze, vyšší stabilitou, sebevědomím a i egocentrismu jsme pozorovali vysokou míru výkonové motivace, nebo alespoň hodnoty podporující výkonnost. Zatímco u osoby introvertní, málo průbojné, plaché a velmi ochotné se podřídit byla míra všeobecné výkonové motivace na nepříliš vysoké úrovni a byly zde pozorovány velice nadprůměrné hodnoty brzdící výkonnost. Výsledky nám prozradily, že z hlediska temperamentu a výkonové motivace má nejlepší předpoklady pro práci sportovního manažera trenér dorostu hokejbalového klubu Hradec Králové. Dobré dispozice pro to stát se úspěšným sportovním manažerem vykazuje i předseda TJ Slávia Hradec Králové. Oproti tomu trenérka dívčího volejbalu TJ Slávia Hradec Králové nevykazuje příliš vysoké ambice být úspěšnou manažerkou ve sportovní sféře. Nesmíme však opomenout, že se jedná o teoretickou úvahu a není tedy jasně dané, že tomu tak ve skutečnosti bude. V Praxi je možné tyto dotazníky využít například při přijímacích řízeních na manažerské pozice. Z důvodu možné neshody mezi testem temperamentu Belov a Eysenckovým osobnostním dotazníkem, jehož výsledky během zkoumání potvrdil ICL Leary, doporučuji použití právě EOD společně s ICL Leary, které následně můžeme doplnit dotazníkem výkonové motivace. Tato práce může posloužit jako zdroj teoretických podkladů například pro organizátory přijímacích řízení na pozici sportovního manažera.
30
Seznam použité literatury BLATNÝ, Marek. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. 1. vyd. Praha: Grada. 301 s. ISBN 978-80-247-3434-7. DURDOVÁ, Irena a Marie VÁGNEROVÁ. Sportovní management. 1. vyd. Editor Mojmír Svoboda. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2002, 791 s. ISBN 80-248-0130-2. MAREŠ, J.; GAVORA, P. Interpersonální styl učitelů: teorie, diagnostika a výsledky výzkumů. Pedagogika, 2004 MIKULÁŠTÍK, Milan. Manažerské psychologie: hlavní témata, současné přístupy. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 380 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1349-6. MIKŠÍK, Oldřich. Psychologické teorie osobnosti. 2. vyd. Praha: UK – Univerzita Karlova v Praze, 2007, 267 s. ISBN 978-80-246-1312-3 PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery: obor v pohybu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 259 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-3809-3. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4731-339. SVOBODA, Mojmír. Psychologická diagnostika dospělých: hlavní témata, současné přístupy. 2. vyd. Praha: Portál, 1999, 342 s. Psyché (Grada). ISBN 80717-8327-7.
31
Internetové zdroje Danielastackeova.webnode [online]. [cit. 2015-19-04]. Dostupné z: http://danielastackeova.webnode.cz/news/perspektivy-tematu-vykonovemotivace-v-kinantropologii/ LeOne [online]. [cit. 2015-20-02]. Dostupné z: http://leone.wgz.cz/temata/eysenckuv-test Psychology.mysteria [online]. [cit. 2015-26-02]. Dostupné z: http://psychology.mysteria.cz/typologie_ernsta_kretschmera.htm Samouk [online]. [cit. 2015-26-02]. Dostupné z: http://www.samouk.cz/moodle/mod/presenter/view.php?open=1&id=241&chapte rid=943 Upol [online]. [cit. 2015-20-02]. Dostupné z: http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=1459
32
Seznam obrázků Obr. č. 1 – klasifikace manažerů…………………………………………. 9 Obr. č. 2 – Eysenckův kříž………………………………………………… 17 Obr. č. 3 – Eysenckova dimenzionální klasifikace temperamentu….... 18 Obr. č. 4 – graf naměřených hodnot ICL Leary………………………… 26
33
Resumé Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickými východisky a jsou zde vysvětleny pojmy osobnost, typologie osobnosti, manažer, sportovní manažer, psychodiagnostika. Druhá část obsahuje samotné hodnocení konkrétních metod použitých pro účely této práce. Nejprve jsou zaznamenány výsledky z testování osob z prostředí sportovního managementu a následuje jejich zhodnocení, porovnání jednotlivých metod a doporučení pro praxi.
Summary This bachelor thesis is devided into two parts. The first part deals with theoretic resources and terms such as personality, personality typology a manger, a sports manager, psychological evaluiation. The second part contains evaluation of the specific methods used for the purposes of this thesis. Firstly, results of tested people from the sports management environment are recorded, followed by evaluation of these methods and recommendation for potentional uses.
34
