Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií
Bakalářská práce
Brno 2016
Nevřala Ladislav
Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory a zdraví
Výživa ve fotbalu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Michal Kumstát, Ph.D.
Nevřala Ladislav
Brno 2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně 29. 4. 2016
………………………………… podpis
Poděkování
Rád bych poděkoval panu Mgr. Michalovi Kumstátovi, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi po dobu zpracovávání bakalářské práce poskytnul.
Obsah Úvod .................................................................................................................... 5 1.
Charakteristika fotbalu ................................................................................. 6
2.
Sportovní výživa ve fotbalu ........................................................................ 17 2.1. Energetická bilance ................................................................................. 17 2.2. Role sacharidů a bílkovin ........................................................................ 17 2.3. Ostatní živiny .......................................................................................... 23 2.4. Doplňky stravy ........................................................................................ 24 2.5. Výživa před, během a po utkání............................................................... 26
3.
Cíle a úkoly práce ...................................................................................... 29 3.1. Cíl práce .................................................................................................. 29 3.3. Úkoly práce ............................................................................................. 29
4.
Metodika práce........................................................................................... 30 3.1 Zvolená metoda ........................................................................................ 30 3.2 Charakteristika výzkumného souboru ....................................................... 30 3.3 Organizace výzkumu ................................................................................ 33
5.
Výsledky .................................................................................................... 34
Závěr ................................................................................................................. 41 Zdroje ................................................................................................................ 43 Bibliografie ........................................................................................................ 43 Přílohy ................................................................................................................... Resumé .................................................................................................................. Summary ...............................................................................................................
Úvod
Fotbal je nejpopulárnějším kolektivním sportem na světě. Existence hry je doložena až do dob starověku, vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii, začal se zapisovat v dobách 16. století. Dnes hrají fotbal profesionálové po celém světě, mnoho dalších lidí se věnuje na amatérské a rekreační úrovni. Mezi příčinami jeho popularity jsou bezesporu jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. Největším turnajem je mistrovství světa, které se hraje jedenkrát za čtyři roky. Tématem bakalářské práce je výživa ve fotbalu. Důvodem zvolení tohoto tématu je má osobní spojitost s fotbalem, jelikož hraji fotbal od svého mládí po současnost, a tak je pro mě motivací prostudovat výživové produkty a zaměřit se konkrétně na fotbalisty jaký způsobem trénují a jak přistupují k výživě. Způsob dosažení práce jsem vybral studiem dokumentů o sportovní výživě. Dále jsem zvolil analýzu fotbalových klubů v určitých fotbalových soutěžích v České republice.
5
1. Charakteristika fotbalu
V této kapitole vás seznámím s charakteristikou fotbalového hráče, s historií a také současností fotbalu, o pravidlech samotné hry a o fyziologii fotbalového hráče. Antropometrická měření u fotbalistů zjistila, že v této hře neexistují žádné limity ideální tělesné kompozice. Mezi vynikajícími fotbalisty najdeme hráče s výškou pod 170 cm i nad 190 cm. U klasických „míčových kouzelníků“ se obecně projevuje tendence k nevysokým postavám a kratším dolním končetinám, které snižují těžiště a nahrávají větší hbitosti, akcelerace a stabilitě při pohybu s míčem. Vysocí dlouhonozí hráči mají převahu v hlavičkových soubojích. Většina fotbalistů má průměrný, popřípadě mírně nadprůměrný tělesný vzrůst s málo homogenními somatotypy, jež se pohybují v oblasti střední až vyšší endomezomorfie nebo ekto-mezomorfie. Podíl tělesného tuku u excelentně trénovaných týmů nepřesahuje 10%. Navzdory této tělesné různorodosti jsou patrné určité tendence pramenící z rozdělení úloh během hry: brankáři jsou vysokých, robustních postav s dlouhými končetinami, vysokou mírou flexibility, mrštnosti a výbušnosti a největšími hodnotami endomorfie a mezomorfie. Vzrůstem a proporcemi se jim podobají stopeři (střední obránci), i když jsou štíhlejší. (Maughan, 2007, p. 2) Mezi hráči v poli mají nejnižší aerobní vytrvalost, protože operují vesměs jen v okruhu pokutového území, ale jejich výbušné, rychlostní a silové výkony patří k nejlepším. Krajní obránci bývají štíhlí, rozumně rychlí a vytrvalí a nepříliš vysocí, stejně jako křídelní útočníci. Hrotoví útočníci mívají variabilní rozměry, ale vzhledem k tomu, že jsou využíváni hlavně pro své hlavičkářské kvality, většinou připomínají stopery. Záložníci jsou zpravidla subtilní a fyzicky nejslabší, ale aerobně nejvýkonnější, neboť během utkání naběhají největší vzdálenost. (Maughan, 2007, p. 3) Po fyziologické stránce je fotbal sportem, který se skládá z velmi různorodé škály pohybových aktivit. Dominuje v něm střídání vysoce intenzivních sprinterských úseků s momenty o nízké intenzitě vyplněnými chůzí 6
či lehkým poklusáváním. Několik podrobných studií ukázalo, že špičkový fotbalista v průběhu hry uběhne průměrně asi 10-11 kilometrů, z čehož cca 2527% připadá chůzi, 37-45% na lehký běh, 6-8% na pohyb pozpátku, 6-11% na rychlý běh či sprint a zbytek kolem 20% na pohyb během herních akcí. Úseky překonávané sprintem mají obvykle délku cca 15 metrů, opakují se každých cca 90 sekund a za celé utkání obsáhnou asi 0,8-1 km. Intenzivnější aktivita se opakuje zhruba po každé půlminutě. Variace v energetické kontribuci jsou v závislosti na intenzitě hry značné. Pozápasové koncentrace laktátu proto jsou mezi 2-12 mmol/l. (Maughan, 2007, p. 9)
Celkově převažuje aerobní produkce energie (oxidace glukózy a lipolýza). Svalová fyziologie fotbalistů nejvíce připomíná běžce na 400-1500 metrů, ale vzhledem k povaze pohybu se vyznačuje specifickými adaptacemi: dosti variabilní, ale vesměs mírně převažující podíl rychlých vláken se pojí se silným, hustě prokrveným svalstvem dolních končetin. (Maughan, 2007, p. 11) Asi vůbec nejpodstatnějším fyzickým předpokladem pro úspěch ve fotbalu je vysoce nadprůměrná agilita (tj. tělesná hbitost, schopnost náhlých změn směru pohybů). Fotbalisté v testech agility skórují na úrovni 99. procentily běžné populace. V pohybových testech je proto často využíván člunkový běh kolem tyčí, který dokáže objektivně posoudit individuální schopnost rychlých změn pohybu při velké rychlosti. Při startu na míč a rychlých protiútocích je klíčová schopnost pohotové akcelerace na krátkou vzdálenost. To názorně doložila francouzská studie (Cometti a kol. 2001) porovnávající anaerobní výkonnost u 95 hráčů různých ligových soutěží: rozdíly v rychlostních schopnostech mezi první ligou a amatéry byly statisticky výraznější spíše při testech akcelerace (sprint na 10 m) než při testu na 30 m, což odpovídá využití rychlosti během hry. Nebyla zjištěna ani podstatná role rychlosti kopu míče. Autoři studie proto vyvozují, že rozdíly v kvalitě spočívají spíše v technice a přesnosti střelby. Nejrychlejšími hráči bývají útočníci a krajní obránci, kteří rozjíždějí útočné akce z hloubi vlastního pole. Hodnoty vertikálního výskoku bývají nejvyšší u brankářů a stoperů, ale u dalších pozic jsou poměrně nevýrazné, neboť výbušnost interferuje s vytrvalostními
7
schopnostmi. Problém optimálního skloubení anaerobních a aerobních schopností lze nejsnáze vyřešit přiměřeným silovým tréninkem dolních končetin, který přispěje ke zlepšení rychlosti, výbušnosti, stability při pohybu a sníží i riziko zranění. (Maughan, 2007, p. 4, 5) Analýzy konkurenceschopných her byly provedeny v roce 1960. Typická vzdálenost, kterou urazí hráč během zápasu je 10-13 km, záložník většinou pokryje větší vzdálenosti než ostatní hráči v poli. Nicméně, většina z této vzdálenosti je pokryta chůzi a nízkou intenzitou běhu, které vyžadují omezený obrat o energetice. Pokud jde o výrobu energie, vysoká intenzita cvičení je důležitá, tak, že je zřejmé, že množství vysoké intenzity cvičení odděluje špičkové hráče od hráčů nižších kvalit. V jedné studii, počítačová analýza časových pohybů prokázala, že mezinárodní hráči hrají z 28% vysokou intenzitou běhu a 58% sprintu profesionálního hráče. To by mělo být zdůrazněno, že nahrávky vysoké intenzity a běh nezahrnují řadu činností energeticky náročné, jako jsou krátké zrychlení. Počet zrychlení záleží na individuálním stylu hry a pozici v týmu. Nový vývoj v technologii umožnil studovat všech 22 hráčů v průběhu celého utkání. Systémy jsou používány v mnoha top týmech v Evropě. Existují důvody k domněnce, že v budoucnu budou tyto systémy poskytnuty pro další významné informace. Tam jsou hlavní individuální rozdíly ve fyzikálních nárocích sázejících v části týkající se jeho pozice v týmu, celá řada studií ve srovnání pozice hráče. Při studiu nejlepších hráčů bylo zjištěno, že střední obránci urazí nižší celkovou vzdálenost a provádí méně vysokou intenzitu běhu než hráči v jiných pozicích, což pravděpodobně úzce souvisí s taktickou rolí středních obránců a jejich nižší fyzické kapacity. Střední obránce dokázal pokrýt schopnou vzdálenost při vysoké intenzitě a sprintu, zatímco oni hráli méně hlavičkových soubojů než hráči v ostatních pozicích. (Maughan, 2007, p. 2, 3)
Předchozí studie ukázaly, že záložníci pokryjí větší vzdálenosti při hře než obránci a útočníci. Tyto rozdíly mohou být vysvětleny v rozvoji fyzické náročnosti obránců a útočníků, protože na rozdíl od dřívější studie pozorováno, že hráči ve všech pozicích týmu zaznamenaly výrazný pokles vysoké intenzity běhu
8
na konci utkání. Například ve stejné hře na jednoho záložníka se vztahuje celková vzdálenost 12,3 km, 3,5 km je pokrytí při vysoké intenzitě, zatímco na jiného záložníka se vztahuje celková vzdálenost 10,8 km, z toho 2,0 km při vysoké intenzitě. Jednotlivé rozdíly ve stylu hraní a fyzické výkonnosti je třeba vzít v úvahu při plánování strategie tréninku. (Maughan, 2007, p. 3)
Historie fotbalu
Vznik fotbalu má kořeny v Anglii 16. Století. Tamní soukromé střední školy v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá ze škol však používala vlastní pravidla odrážející místní podmínky. Pravidla se navíc postupně měnila. Ve 40. letech 19. století Anglii zasáhl vzestup železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Avšak zatímco rozdíly atletiky byly nevýznamné, mezi školní zápasy ve fotbalu byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel, tzv. Cambridgeská pravidla. Tato pravidla upřednostňovala kopání, bylo avšak dovoleno také čisté zachycení míče rukama. (Kronus, 2005)
V Anglii se postupně vyvinulo několik soutěží, které přispívaly k šíření jednotných pravidel. První mezinárodní zápas proběhl mezi Anglií a Skotskem. Fotbal se postupně rozšířil i na kontinent, kde je nejstarším fotbalovým mužstvem patrně švýcarský Lausanne Football and Cricket Club založený v roce 1860. Díky anglickým dělníkům pracujícím na stavbě železnice se fotbal dostal až do Jižní Ameriky, přičemž ale tato teorie rozšíření fotbalu na jihoamerický kontinent nebyla nikdy přesvědčivě doložena. (Kronus, 2005)
Dnes fotbal hrají profesionální fotbalisté po celém světě, mnoho dalších lidí se mu pak věnuje na amatérské či rekreační úrovni. Podle průzkumu,
9
uspořádaného v roce 2001 mezinárodní fotbalovou federací FIFA, hraje pravidelně fotbal nejméně 240 (FAČR, 2015)miliónů lidí ve více než 200 zemích světa. Mezi příčinami jeho popularity jsou bezesporu jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. (Kronus, 2005)
Pravidla fotbalu
Fotbalová pravidla jsou do značné míry proslulá svou konzervativností a zdánlivou neměnností. Je to dáno tradicí, tak i pevně zavedenými zvyklostmi uplatňovanými při jejich změnách. V roce 1997 však Mezinárodní výbor pro pravidla FIFA (IFAB) tuto tradici po dlouhé době přerušil, a poprvé od roku 1893 přistoupil k zásadním úpravám, kterými podstatně změnil nejen obsah, ale i vzhled pravidel. Přitom byl veden nejen snahou učinit text, který pro dnešní dobu již zněl poněkud archaicky, modernějším a srozumitelnějším, ale reagoval i na vývoj samotné hry, a více tak přizpůsobil literu zákona živé skutečnosti. (FAČR, 2015, p. 6) Málokdo z běžných fotbalových příznivců si uvědomuje jednu velice závažnou skutečnost. Pravidla fotbalu, podobně jako pravidla některých dalších kolektivních sportů, jsou postavena na dvou principech. Pro některé herní situace je rozhodčímu již předem dán pravidly přesný postup, a rozhodčí v dané situaci nesmí jednat jinak. Jestliže například míč přejde pomezní čáru, musí rozhodčí nařídit vhazování ve prospěch některého družstva, jinou alternativu k tomuto postupu nemá. Pro řadu dalších případů však pravidla opravňují rozhodčího k tomu, aby tyto situace řešil podle svého vlastního uvážení. (FAČR, 2015, p. 7) Pravidla ale nejsou jedinou normou, podle které se fotbal hraje. Nesmíme opomenout, že existují další fotbalové normy, řády a předpisy. (FAČR, 2015, p. 7)
10
Hrací plocha Utkání jsou hrána na přírodních nebo umělých površích. Hrací plocha musí mít tvar obdélníku.
Délka: minimum 90 m (100 yardů), maximum 120 m (130 yardů)
Šířka: minimum 45 m (50 yardů), maximum 90m (100 yardů)
Hrací plocha pro mezinárodní utkání
Délka: minimum 100 m (110 yardů), maximum 110 m (120 yardů)
Šířka: minimum 64 m (70 yardů), maximum 75 m (80 yardů)
Hrací plocha musí být vyznačena viditelnými čárami. Tyto čáry patří k tomu území, které ohraničují. Všechny čáry jsou nejvýše 12 cm (5 palců) široké. (FAČR, 2015, p. 12,13)
Doba hry
Utkání se hraje na dva poločasy po 45 minutách. Poločasová přestávka nesmí být delší než 15 minut. Rozhodčí může nastavit každý poločas o dobu, která byla promeškána zjišťováním stavu zraněných hráčů, zdržováním hry nebo z jiných důvodů. (FAČR, 2015, p. 55)
Soutěže
České fotbalové soutěže mají svůj oficiální status pod hlavičkou FAČR (Fotbalová asociace České republiky, dříve zvaná ČMFS-Českomoravský
11
fotbalový svaz) a v současnosti mají 10 úrovňových stupňů (lig). 1. Synot liga a 2. Národní fotbalová liga jsou celorepublikové, 3. liga a 4. liga má však již své dělení na České a Moravské soutěže (ČFL, MSFL, + 5 divizí z toho tři na území Čech a dvě na území Moravy). Od 5. ligy tedy tzv. krajských přeborů pokračuje dělení již dle 14 krajů (včetně Prahy). Každý kraj má tedy svou 6. Ligu, 7. Ligu a podobně. V některém kraji je však méně týmů a tak je zde jen 8 úrovní. Největším počtem úrovní je 10 (např. Jihomoravský kraj: 10. Liga tzv. 4. Třída).
Fyziologie zatížení
Fyziologie je vědní obor, který se zabývá podstatou procesů a činností v organismu. Zkoumá funkční projevy na úrovni buněk, tkání, orgánů, orgánových
soustav
a
organismu
jako
celku.
Jedním
z významných
fyziologických oborů je fyziologie tělesné zátěže, která zkoumá funkční projevy organismu při pohybové činnosti. (Buzek, 2007, p. 200)
Charakteristika tělesného zatížení
Tělesné zatížení můžeme popsat z mnoha hledisek, např. cyklické a acyklické provádění pohybů, dále porovnáváme intenzitu a dobu trvání zátěže, podíl dynamické a statické zátěže a zapojení jednotlivých pohybových schopností. Při cyklickém zatížení dochází k pravidelnému opakování pohybových cyklů, např. běh, chůze. U acyklických činností dochází ke kombinování různých pohybových prvků, jejich intenzity a délky trvání. Fotbal patří mezi acyklické zátěže, kdy dochází ke střídání pohybových aktivit, chůze, běhu, výskoků, přihrávek, vedení míče, atd. (Buzek, 2007, p. 201) Intenzita cvičení je pojem běžně užívaný, často však vychází z různých teoretických základů. Pro posouzení intenzity cvičení nejčastěji vycházíme
12
z metabolické náročnosti činnosti. Potom rozlišujeme maximální, submaximální, střední a mírnou intenzitu. (Buzek, 2007, p. 201)
Funkční a metabolická charakteristika
Fotbal je velmi fyzicky náročný. Je typický aerobním i anaerobním charakterem zátěže. Můžeme ale pozorovat, že v utkání převládají akce anaerobního zatížení, krátké maximální intenzitou provedené úseky trvající přibližně 6-8 sekund, dále pak zrychlení, sprinty, střelba, změny směru.
Aerobní vytrvalost
Fotbal je přerušovaný sport, ve kterém je aerobní energetický systém vysoce zdanění, se střední a maximální srdce rychlostí asi 85 a 98% maximální hodnoty, v tomto pořadí. Tyto hodnoty mohou být převedeny na spotřeby kyslíku za použití vztahu mezi srdeční frekvencí a spotřeby kyslíku získané při běhu na běžícím páse. Toto se zdá být platná metoda, protože ve studiích, ve kterých srdeční frekvence a spotřeba kyslíku byly naměřené při fotbalových cvičení, podobné srdeční frekvence byly pozorovány pro danou spotřebu kyslíku, jak bylo zjištěno při běhu na běžeckém páse. Nicméně, je pravděpodobné, že srdeční frekvence naměřená během utkání může vést k nadhodnocení spotřeby kyslíku, protože takové faktory, jako je dehydratace, hypertermie a psychická zátěž, mohou zvýšit srdeční frekvenci bez ovlivnění příjmu kyslíku. Nicméně s těmito faktory bychom měli vzít v úvahu, že měření tepové frekvence během hry naznačují, že průměrná spotřeba kyslíku se pohybuje kolem 70% VO2max. Tento návrh je podporováno měřením teploty jádra během fotbalového zápasu. Teplota jádra je další nepřímé měření produkce energie v průběhu cvičení, protože lineární závislost byla označena mezi rektální teploty a relativní intenzity práce. Mnohem důležitější pro výkonnost než průměrný příjem kyslíku během hry, může být míra
13
zvýšení spotřeby kyslíku v průběhu mnoha krátkých intenzivních intervalů. Hráčská tepová frekvence v průběhu hry je zřídka nižší než 65% maxima, což naznačuje, že průtok krve do svalů vykonávající nohy je trvale vyšší než v klidu, což znamená, že dodávka kyslíku je vysoká. Nicméně kinetika kyslíku během hry změní z nízké na vysokou intenzitou cvičení a zdá se být omezena místními podmínkami a závisí, mimo jiné, na oxidačních schopnostech svalů. Rychlost nárůstu spotřeby kyslíku může být změněna intenzivním intervalovým tréninkem. (Maughan, 2007, p. 3, 4)
Maximální spotřeba kyslíku se u jednotlivých hráčů samozřejmě liší a to především podle postů. Vyšší VO2 max je obvykle u středových hráčů a také u krajních obránců. Objem běžecké lokomoce u středových hráčů je odrazem vyšších nároků jejich funkce, neboť právě tento post představuje aktivní zapojování do obou fází hry. Krajní obránci se vlivem moderního pojetí hry, mnohem častěji také zapojují do útočné fáze hry a právě proto společně se středovými hráči překonají za utkání vyšší celkovou vzdálenost než ostatní hráči. (Mužík, 2008, p. 12) U fotbalistů se vyvinulo sportovní srdce, což potvrzuje adaptace kardiovaskulárního systému, který zajišťuje transport kyslíku ke tkáním. Ve srovnání s vytrvalostními sportovci, je u hráčů fotbalu maximální minutový objem srdce nižší. Naopak při porovnání se sportovci rychlostně silových sportů je spíše vyšší. (Mužík, 2008, p. 14)
Anaerobní vytrvalost
Fotbalisté provádějí 150-250 krátkých akcí v průběhu hry, míra anaerobní obratu energie je vysoká v některých okamžicích. Intenzivní cvičení během hry vede k vysoké rychlosti rozpadu kreatinfosfátu, což je do jisté míry resyntéza v následujících obdobích cvičení nízké intenzity. Na druhé straně, kreatinfosfát se může snížit. (Méně než 30% hodnot) během klidových částí hry, v případě, že 14
počet intenzivních utkání je prováděn po krátké době pro zotavení. Analýza kreatinfosfátu ve svalové biopsii získaných po intenzivním cvičení během hry, poskytla hodnoty nad 70% z těch, v klidu, ale to je pravděpodobné, že bude v důsledku zpoždění při získávání biopsii. Průměrné hodnoty koncentrací v krvi laktátu 2-10 mmol/l. Tato zjištění ukazují, že rychlost produkce laktátu svalu je vysoká během utkání, ale svalového laktátu byla měřena pouze v jedné studii. V přátelském utkání neprofesionálních týmů, bylo pozorováno, že se laktát zvýšil čtyřnásobně ve srovnání s hodnotami odpočívajících po intenzivním období v obou polovinách, s nejvyšší hodnotou prozatím 35 mmol * kg / suché hmotnosti. Tyto hodnoty jsou menší než jedna třetina z koncentrací pozorovaných během krátkodobého přerušovaného vyčerpávajícího cvičení. (Maughan, 2007, p. 4, 5)
Metabolickým základem anaerobní výkonnosti je schopnost organismu produkovat energii pro svalovou činnost neoxidativními procesy, štěpením makroergních fosfátů, ATP-CP systém, anaerobní glykolýzou. Štěpením cukrů za omezené možnosti aerobní fosforylace – anaerobní glykolytický systém. (Mužík, 2008, p. 14)
15
Obr. 1. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu (Zdroj: (Bernacíková Martina, 2010)- upraveno dle Sharkey 1986).
16
2. Sportovní výživa ve fotbalu
2.1.
Energetická bilance Energetická bilance neboli příjem versus výdej energie je mimo jiné také
ovlivněna skladbou našeho těla také procentem tělesného tuku a svalové hmoty. Svaly pro svou vlastní činnost spotřebují mnohem více energie než tuková tkáň, svaly také více energie vydávají, a to dokonce i při odpočinku. Energetická bilance je rovněž ovlivněna tím, že si organismus při vyšším energetickém příjmu začne vytvářet tukové zásoby. Energetická bilance není ovlivněna pouze množstvím jídla, ale také proporcionalitou mezi sacharidy, tuky a bílkovinami. Rozumí se procentem zastoupení těchto živin v denním příjmu potravy a také tím, jak jsou živiny spalovány v jednotlivých energetických systémech. Jestliže konzumujeme více cukrů, proteinů a alkoholu, tělo zvyšuje rychlost těch metabolických systémů, ve kterých jsou tyto živiny odbourávány. (Martens, 2006, p. 386)
2.2. Role sacharidů
V kapitole sacharidy jsem se zaměřil na popis, rozdělení a využití sacharidů ve fotbalu. Konkrétně na celkové používání sacharidů a dále v určitých fázích tréninku, hry. Není pochyb o tom, že sacharidy jsou nejlepší zdrojem energie pro svalovou práci. Prospívají ale i našemu zdraví. Lidé v každém věku a každého životního stylu, od vrcholových fotbalistů až po pasivní televizní diváky fotbalových přenosů, získají konzumací potravin, které jsou minimálně průmyslově
17
zpracovány, zejména ovoce, zeleniny, fazolí, čočky a celozrnných výrobků spolu s odpovídajícím množstvím bílkovin a zdravých tuků. (Clark, 2014, p. 99) Sacharidy se dělí na jednoduché a složené. Mezi jednoduché sacharidy patří monosacharidy a disacharidy (jednoduché a dvojité modely sacharidů). Jednoduché sacharidy jsou často zjednodušeně nazývány cukry. Nejjednoduššími formami jsou glukóza, fruktóza a galaktóza. Čtyřmi nejběžnějšími disacharidy jsou stolní neboli řepný cukr (sacharóza), mléčný cukr (laktóza), kukuřičný cukr a med. Lidské tělo přemění všechny monosacharidy a disacharidy na glukózu, která je krví transportována do svalů a mozku. Rostliny ukládají přebytečný cukr ve formě škrobu. Například kukuřice je sladká, když je mladá, později se stává škrobovitou. Přebytečný cukr se přeměňuje na škrob. Ovoce se v porovnání s kukuřicí a jinou zeleninou chová opačně, protože ovoce v procesu zrání přeměňuje škroby na cukry. Názorným příkladem je banán: (Clark, 2014, p. 99, 100)
Nezralý zelený banán, který začíná pomalu žloutnout, obsahuje 80% škrobu a 7% cukru
Téměř žlutý banán obsahuje 25 % škrobu a 65 % cukru
Přezrálý žlutý banán s tmavými skvrnami obsahuje 5 % škrobu a 90 % cukru
Denní potřeba sacharidů ve fotbalu
Typické náklady na energii na trénink či zápas na hráče jsou asi 1500 kcal u mužů. Fotbalisté by měli jíst širokou škálu potravin, které poskytují dostatek sacharidů na pohonné hmoty pro trénování a soutěže. Splňují veškeré nutriční požadavky, umožňují manipulaci s energetickou bilancí živin nebo k dosažení změn v aktivní tělesné hmotě, tělesného tuku a růstu. Nízká dostupnost energie způsobí narušení hormonální, metabolické a imunitní funkce, stejně jako zdraví kostí. (Maughan, 2007, p. 29, 30)
18
Adekvátní příjem sacharidů je hlavní strategií pro udržení optimální funkce. Hráči mohou vyžadovat 5-7 g sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti v období přípravy, při intenzivním tréninku či zápase stoupá asi na 10 g / kg. (Maughan, 2007, p. 30)
Nutriční zásahy, které modifikují akutní reakcí na vytrvalost, sprint a silového tréninku mají potenciál ovlivnit chronické tréninkové úpravy. Každodenní strava by měla podporovat strategický příjem sacharidů a bílkovin před a po klíčových trénincích pro optimalizaci přizpůsobení a podpoření jejich využití. Spotřeba pevného nebo kapalného sacharidu by měla být zahájena v průběhu první hodiny po tréninku či zápase k zotavení rychlost glykogenu. Konzumovat potraviny nebo nápoje, které obsahují bílkoviny, by v této době mohla podporovat procesy obnovy. (Maughan, 2007, p. xi) Výživa v den utkání je ovlivněna dobrou od posledního tréninku či utkání. Hráči by se měli snažit zajistit dobrý stav hydratace před výkonem a konzumovat sacharidy a tekutiny před a po zápase podle jejich výživového plánu. Únava zhoršuje jak fyzickou tak psychickou výkonnost, ale příjem sacharidů a dalších živin může snížit negativní účinky únavy. Tréninky a utkání ve fotbalu vedou ke ztrátě potu i v chladném prostředí. Ztráta většího množství vody a elektrolytů může vést k únavě a zhoršené výkonnosti profesních úkolů. Přestávky pak nemusí být dostatečné v některých podmínkách. Fotbal je týmový sport, ale variabilita hráčů velí, že sledování za účelem stanovení individuálních požadavků, by mělo být zásadní součástí hydratace a výživové strategie hráče. (Maughan, 2007, p. xi)
Role glykemického indexu
Sacharidy lze dělit na jednoduché a složené, neboli na cukry a škroby, ale také na rychlé a pomalé. Pojmy rychlé a pomalé se myslí ucelený systém nazývaný glykemický index. Teoreticky je glykemický index odvozen od toho, jak ovlivní 50 g sacharidů (bez vlákniny) hladinu krevního cukru po nočním 19
hladovění. Například bílý chléb má vysoký glykemický index způsobí rychlé zvýšení hladiny glukózy v krvi následované jejím rychlým poklesem. Na druhou stranu fazole mají nízký glykemický index a způsobují pomalý vzestup hladiny krevní glukózy. Glykemický index byl původně vytvořen pro osoby trpící cukrovkou, aby byly schopny lépe regulovat hladinu glukózy v krvi. Lidé s cukrovkou se však obvykle snaží kombinovat různé potraviny tak, aby tlumily glykemickou reakci. Glykemický index ovlivňuje příliš mnoho faktorů, včetně toho, kde byla potravina vypěstována, kolik jsme jí snědli, jaké bylo množství přidaného tuku, jakým způsobem bylo jídlo připraveno a zda bylo snědeno teplé či studené, případně jestli byl organismus nasycený či vyhládlý. Každý z nás reaguje na příjem sacharidů individuálně a rozdíly mohou činit až 43 %, což použití glykemického indexu ještě více komplikuje. (Clark, 2014, p. 102, 103, 104)
Sacharidy a glykogen
Sacharidy ve svalech jsou využívány pro cvičení. Sacharidy v játrech udržují stálou hladinu glukózy a zásobují energií mozek a svaly. Tyto omezené zásoby sacharidů předurčují, jak dlouho může zatížení trvat. Když zásoby glykogenu klesnou příliš nízko, cítíte najednou obrovskou únavu a chce se vám cvičení ukončit. Při cvičení v nízké intenzitě, například při chůzi, spalují svaly především tuky. Během cvičení ve střední intenzitě, jako je například jogging, přispívají zásoby tuku k celkovému hrazení energie z 50-60 %. Při náročném, intenzivním cvičení, jako je sprint nebo běžecký závod, je nejvýznamnějších zdrojem energie glykogen. (Clark, 2014, p. 106)
20
Vyčerpání glykogenu
Zatímco vyčerpání svalového glykogenu způsobí náhlou ztrátu svalové síly, vyčerpání zásob jaterního glykogenu způsobuje změny vnímání. Jaterní glykogen je přesouván do krevního oběhu a udržuje stálou hladinu glykogenu v krvi. Neměnná hodnota glukózy v krvi je nutná pro správné fungování mozku. I přesto, že je v těle dostatek svalového glykogenu, může fotbalista ke konci 90min utkání v důsledku nedostatečného uvolňování glukózy z jater a sníženého množství
svalového
glykogenu
pociťovat
poruchy koordinace,
závratě,
neschopnost se soustředit a celkovou slabost. Svaly a mozek potřebují glukózu jako zdroj energie. Svaly mohou ukládat glukózu a spalovat tuk, mozek to ale neumí. To znamená, že pro normální fungování mozku je nutné, aby byla potrava konzumována dostatečně krátce před výkonem. Tak je možné udržet hladinu glukózy v krvi na konstantní úrovni a zajistit energii pro správné fungování mozku. Fotbalisti s nízkou hladinou glukózy v krvi mají horší výkonnost, protože jejich nedostatečně zásobený mozek negativně ovlivňuje svalovou činnost a snižuje se také koncentrace a chuť do závodu či utkání. (Clark, 2014, p. 114)
Využití substrátu během fotbalového zápasu
Poskytovat nutriční strategie pro fotbalisty je důležité pro pochopení energetické náročnosti a které substráty jsou používány během hry. Svalový glykogen je důležitým substrátem pro fotbalové hráče. Pozorováním svalového glykogenu byl téměř vyčerpán v poločase doby hry, kdy před utkáním hodnoty odpovídaly 200 mmol/kg hmotnosti. V této studii také někteří hráči začali hru s normální koncentraci svalového glykogenu 400 mmol/kg hmotnosti, s hodnotami stále poměrně vysoké v poločase, ale nižší než 50 mmol/kg hmotnosti na konci hry. Bylo pozorováno, že koncentrace volných mastných kyselin v krvi se zvyšuje v průběhu hry nejvýrazněji tak v průběhu druhého poločasu. Časté doby odpočinku a nízkou intenzitou prováděná cvičení ve hře umožní významné
21
proudění krve do tukové tkáně, což podporuje uvolňování volných mastných kyselin. Hormonální změny mohou hrát roli v postupném zvýšení koncentrace volných mastných kyselin. Koncentrace inzulinu se sníží a koncentrace katecholaminů postupně zvýšena během utkání, stimulaci vysoké míry lipolýzy a tím i uvolňování volných mastných kyselin do krve. Účinek snížení koncentrace laktátu ke konci hry, což vede k menšímu potlačení mobilizaci volných mastných kyselin z tukové tkáně. Změny ve volných mastných kyselinách v průběhu utkání může způsobovat větší příjem a oxidaci takových kyselin, ve ztuhnutých svalech, zejména během období zotavení ve hře. Kromě toho vyšší využití svalových triglyceridů může dojít v druhé polovině v důsledku zvýšené koncentrace katecholaminů. Oba procesy mohou být kompenzovány mechanicky pro postupné snižování svalového glykogenu a jsou příznivé pro zachování vysoké koncentrace glukózy v krvi. (Maughan, 2007, p. 6, 7)
Sacharidy a zotavení po zátěži
Každodenní příjem sacharidů je důležitý pro všechny, kteří pravidelně tvrdě trénují a potřebují odpovídající množství energie. Pokud záměrně omezujete příjem bílkovin, ovoce škrobové zeleniny, budou svaly chronicky unavené. Můžete sice trénovat, ale nepodáváte optimální výkon. Mnoho fotbalistů se před utkáním bojí méně trénovat, protože se obávají ztráty sportovní formy. Odpočinek naopak výkonnost zvyšuje. Odpočinkem neztratíte zdatnost, ale díky lépe energeticky zásobeným svalům získáte sílu a vytrvalost. Fotbalisti, kteří podceňují význam dostatečného odpočinku a zarytě trénují den za dnem, riskují vážnější problémy, například větší zranění, vleklé vyčerpání, chronickou únavu a sníženou výkonnost. Tito fotbalisti často hledají pomoc v doplňkové výživě, ve vitamínech, speciálních sportovních potravinách a nápojích různých jiných podpůrných prostředcích, od nichž si slibují zvýšení energie a výkonnosti. Přitom jediné, co potřebují, je méně tréninku. (Clark, 2014, p. 115, 116)
22
2.3. Ostatní živiny Práce se soustředí zejména na roli sacharidů, které jsou nejdůležitější složkou při vykonávaní herních výkonů ve fotbalu. Mezi další složky výživy patří tuky, vitaminy, minerální látky a voda. Akutní nedostatek těchto živin (s výjimkou ztrát tělesných tekutin) nemá na výkon ve fotbalu takový vliv. Tuky Tuky jsou využívány jako energetický zdroj v době, kdy organismus odpočívá nebo při déletrvajícím aerobním sportovním výkonu. Nadměrné používání živočišných tuků bývá příčinou vzniku kardiovaskulárních chorob a rakoviny. (Martens, 2006, p. 367) Vitaminy Katalyzátory a regulátory metabolických procesů v těle jsou vitaminy obsažené ve stravě. Správnou funkci našeho zraku podporuje vitamin A. Vitaminy A, C, E ochraňují buňky těla před poškozením, které by mohlo vzniknout při vyšší produkci energie. (Martens, 2006, p. 367)
Minerály Strukturu těla a regulaci tělesných procesů napomáhají vytvářet minerály. Silné kosti vytváří vápník, hořčík a fosfor. (Martens, 2006, p. 367)
Voda Voda je nezbytnou tělní tekutinou a pomáhá zejména při regulaci teploty těla. Je důležitou součástí svalů a všech buněčných procesů. Tvoří 60 až 70% celkové váhy těla. (Martens, 2006, p. 367). Nedostatek tekutin vyvolaný zvýšeným pocením, nebo neadekvátní úhradou pitným režimem během zatížení vede k dehydrataci.
23
2.4. Doplňky stravy
Doplňky stravy jsou látky sloužící k doplnění výživy. Již v názvu je tedy patrné, že se jedná o látky, které pouze slouží doplňování výživy a to i ve fotbalové praxi. Fotbalový svět je dnes zahlcen obrovskou nabídkou nejrůznějších více či méně účinných doplňků výživy, které by měly sloužit pro doplnění energie, pro růst svalové hmoty, pro zvyšování výkonnosti, pro snižování hmotnosti a pro mnoho dalších účelů. Jedná se o velmi výhodný obchod pro firmy nabízející doplňky, ale mnohdy již méně výhodný pro fotbalisty samotné. Je také dobré si uvědomit, že některé doplňky dostupné na našem trhu mohou obsahovat zakázané substance, a proto by měl fotbalista velmi dobře zvážit užívání těchto preparátů, popřípadě si ověřit jejich bezpečnost. Doplňky stravy se rozumí potraviny určené k přímé spotřebě, lišící se od potravin pro běžnou spotřebu, vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy pro spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav a které se uvádí do oběhu pouze s označením jeho použití. O schvalování doplňků výživy rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. To schvaluje doplňky na základě posudku ze Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti, doporučeném dávkování a vymezení okruhu uživatelů vzhledem k dávkování. Dále se opírá o výsledky z laboratorního vyšetření, které provádí hygienická stanice či akreditovaná laboratoř. Ministerstvo zdravotnictví však již neschvaluje text a údaje na etiketě, vyjma dávkování a omezení. Obvykle se také nekontroluje, zda obsah účinné látky odpovídá deklarovanému množství. Jednotlivé doplňky se mohou navzájem podporovat, ale také mohou působit proti sobě. Například pokud přijímáme vápník, měli bychom zvýšit příjem hořčíku. Podobně můžeme s vápníkem přijímat vitamin C, který podporuje jeho vstřebatelnost. Synergicky působí také vitamin C se zinkem či vitamin C a vitamin E, vitamin B6a vitamin A, B6 a B2 apod. Naopak pokud přijímáme nadměrné množství fosforu, snižuje nám využitelnost vápníku. Na druhou stranu nedostatek fosforu snižuje využitelnost vitaminu D. Při nadměrném přívodu vápníku či hořčíku hrozí omezené
24
vstřebávání fluoru. Nadměrný příjem vlákniny omezuje vstřebávání minerálních látek. U většiny doplňků také platí, že čím vyšší je množství účinné látky v doplňku, tím nižší je vstřebatelnost, proto není vhodné užívat jejich nadměrné dávky. (Mandelová, 2007, p. 35) Není žádný důkaz na podporu současné rozšířené používání potravinových doplňků ve fotbalu, a tak nevybíravé používání těchto doplňků se důrazně nedoporučuje. Doplňky by měly být přijaté pouze na základě doporučení kvalifikovaného sportovního výživového pracovníka. (Maughan, 2007, p. xii)
Proteiny V lidském těle není žádná významná rezerva proteinů, a proto musí být dodávány ve stravě. Proteiny obsažené ve stravě musí být přestavěny na proteiny tělu vlastní. Pro člověka jsou cenné především potraviny, které si člověk organismus nedokáže sám vyrobit, a to esenciální aminokyseliny. Na základě množství esenciálních mastných kyselin se tak určuje kvalita proteinů důležitá pro naše tělo. Tento obecně známý postup hodnocení aminokyselin je sice považován za standart pro posuzování kvality proteinových zdrojů, ale lze jej velmi komplikovaně využít. Jednodušší je nahradit jej biologickou hodnotou bílkovin, která vypovídá o tom, kolik gramů tělesných bílkovin může být vytvořeno ze 100 gramů proteinů ve stravě. Čím vyšší je biologická hodnota přijímaných bílkovin, tím měno jich tělo potřebuje k tomu, aby udrželo vyrovnanou bilanci bílkovin. (Konopka, 2004, p. 53, 54) Účinky proteinů:
Výživa a růst svalů, šlach, kůže, kostí
Zkrácení doby regenerace
Podporu novotvorby svalové hmoty
Ochranu svalové hmoty před poškozením namáhavým fyzickým výkonem
Ochranu svalové hmoty před devastací v průběhu snižování nadváhy
25
Spalování tuků a redukci váhy
Proteiny v lidském těle obsahují celkem 20 různých aminokyselin, které se dělí na tzv. esenciální (základní, potřebné; organismus si je nedokáže syntetizovat sám) a neesenciální. Esenciální aminokyseliny (8): valin, leucin, isoleucin, fenylalanin, tryptofan, lysin, methionin, threonin. Fenylalanin může být syntetizován z tyrosinu a methionin z cysteinu, takže esenciálnost těchto aminokyselin je relativní. Neesenciální aminokyseliny (12): alanin, arginin, asparagin, kyselina aspartová, cystein, kyselina glutamová, glutamin, glycin, histidin, prolin, serin, tyrosin, si umí lidský organismus nasyntetizovat sám. (Grasgruber & Cacek, 2008)
2.5. Výživa před, během a po utkání Výživa před výkonem
Poslední větší jídlo před výkonem by mělo být konzumováno 3-5 hodin před začátkem čeho?. Mělo by obsahovat dostatek sacharidů, 200-300 g, málo tuku a cca 20 g bílkovin. Doporučuje se jednu až dvě hodiny před výkonem ještě tzv. polysacharidovou svačinu s nízkým glykemickým indexem ve formě např. energetické tyčinky. Vhodnou variantou polysacharidové svačiny 1-2 hodiny před jídlem je rovněž sacharidový gel, který neobsahuje nerozpustnou vlákninu. Fotbalisti by se měli vyhnout jídlům s vysokým glykemickým indexem, které působí nadměrnou sekreci inzulinu s rizikem reaktivní hypoglykemie. (Vilikus, 2012, p. 22, 23)
26
Výživa během výkonu
První dvě hodiny vytrvalostního výkonu zpravidla fotbalista vystačí hradit energetické ztráty jen pitím tzv. sportovních nápojů s obsahem glukózy nebo konzumací sacharidových gelů. V průběhu zátěže se může doplňování energie řídit velmi jednoduchým pravidlem 1 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu. Tímto pravidlem by se měl fotbalista řídit, aby předešel pocitu hladu a poklesu glykemie. Frekvence doplňování energie by měla být asi 3-4krát za hodinu. Některým fotbalistům spíše vyhovuje konzumace pevné stravy. Těm lze doporučit konzumaci různých energetických tyčinek, sušenek, sušeného ovoce apod. Má-li např. fotbalista o hmotnosti 70 kg dodržet pravidlo 1 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu a tyčinka má hmotnost 35 g, měl by v průběhu hodiny konzumovat dvě takové tyčinky, to znamená půl tyčinky každých 15 minut. (Vilikus, 2012, p. 24, 25)
Příjem energie po výkonu
Trávicí ústrojí ještě není prvních 30 minut po skončení sportovního výkonu zcela připraveno přijímat potraviny. Půlhodinu po skončení zátěže se doporučuje doplnit chybějící tekutiny a minerály. Nápoje již nemusí být striktně hypotonické, neměly by však obsahovat kofein či alkohol. V poměrně širokém časovém rozmezí od 30 do 90 minut po skončení výkonu nastává jedna z mála chvil, kdy si fotbalista může dovolit jíst pokrmy o vysokém glykemickém indexu, dokonce je to výhodné. Jídlo o vysokém glykemickém indexu mu umožní rychleji doplnit
zásoby vyčerpaného svalového glykogenu. Každý vyčerpávající
vytrvalostní výkon je provázen katabolickými reakcemi a rozpadem bílkovin. Aby vytrvalec vykompenzoval tyto děje a neztrácel svalovou hmotu, měl by při první večeři doplnit bílkoviny v množství cca 0,5 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Vytrvalec vážící 70 kg by tedy měl sníst cca 35 g bílkovin. Druhá večeře těsně před spaním,
27
pokud druhý den má následovat další obdobný výkon, by měla být polysacharidová. (Vilikus, 2012, p. 25, 26)
28
3. Cíle a úkoly práce
3.1. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zanalyzovat přístup skupiny fotbalistů třech různých výkonnostních kategorií ke sportovní výživě a popsat jejich výživové zvyklosti v přípravě na trénink či utkání.
Dílčí cíle práce Zjistit jak často a jakým způsobem se fotbalisté stravují Zjistit jak často mají tréninky a jakou dobu stráví na tréninku Zjisti, zda se fotbalisté stravují pravidelně Zjistit, zda trénuji individuálně Zjistit zda používají doplňky stravy, a jaké používají konkrétně 3.3. Úkoly práce Úkol 1 Sestavit anketu pro vybranou skupinu fotbalistů Úkol 2 Výběr vhodných respondentů pro zvolenou anketu Úkol 3 Distribuovat ankety mezi vybrané fotbalisty Úkol 4 Vypracovat anketu do tabulek a grafů Úkol 5 Vyhodnotit čerpané odpovědi a stanovit závěry
29
4. Metodika práce
V následující kapitole představím zvolenou metodu, charakteristiku výzkumného souboru a organizaci výzkumu. 3.1 Zvolená metoda Na metodiku mé práce jsem zvolil formu kvalitativně kvantitativního výzkumu. Výzkum je ve formě anketního šetření. Výzkumný soubor (příloha 1) obsahuje 25 otázek. Anketu jsem rozdělil do třech částí. První část obsahuje základní údaje fotbalisty (věk, váha, výška). Druhá část je zaměřena na trénink. Třetí část je zaměřena na výživové údaje fotbalisty.
3.2 Charakteristika výzkumného souboru Do anketního šetření bylo celkově zapojeno 30 fotbalistů. Těchto 30 fotbalistů je rozděleno do třech skupin po 10 hráčích. Každá skupina tvoří jeden fotbalový klub a to na určité fotbalové úrovni.
Profesionální úroveň – FC Zbrojovka Brno
Poloprofesionální úroveň – SK Líšeň
Amatérská úroveň – TJ Němčice
Zkoumané fotbalové kluby pomocí ankety
FC Zbrojovka Brno Klub FC Zbrojovka Brno patří mezi nejznámější fotbalové kluby na Moravě, v samotném Brně nemá konkurenci. Klub se momentálně nachází v nejvyšší fotbalové lize České republiky.
30
V této tabulce si můžete na první pohled všimnout, že „A“ tým FC Zbrojovky Brno trénuje 5 a vícekrát v jednom týdnu a hráči tráví na tréninku dvě hodiny. Ukazatel průzkumu Body Mass Index je vyrovnaný.
SK Líšeň Klub SK Líšeň je brněnským klubem, který v současnosti hraje třetí nejvyšší fotbalovou soutěž v České republice, Moravskoslezskou fotbalovou ligu. V této tabulce jsou výsledky značně kolísavé, věkové kategorie hráčů SK Líšeň se sbližují, ale rozdíly mezi hráči v tabulce bych vysvětlil tak, že hráči jsou pouze poloprofesionálové a tak většina z nich má jiné povinnosti, ať už je to povinnost chodit do zaměstnání nebo jako student navštěvovat školu.
TJ Němčice Klub TJ Němčice hraje okresní přebor v okrese Kroměříž. V tabulce uvedené níže můžete zjistit, že hodnoty hráčů týmu TJ Němčice jsou poměrně vysoké, jedná se o starší hráče, kteří chodí každodenně do práce, tedy o amatéry ve fotbalu. Hráče, kteří mají fotbal jen jako zábavu a vyplnění volných chvil.
Anketní výsledky hodnot věku, váhy, výšky a BMI jsou uváděny průměrnou hodnotou z celkového počtu hráčů uvedeného v tabulce.
31
Tabulka 1: Charakteristika sledovaných souborů Zvolené kluby
Kategorie
Počet
Věk
hráčů
Váha
Výška
BMI
(kg)
(cm)
(kg/m^2)
FC Zbrojovka Synot liga
10
23,6
78,6
182,9
23,51
10
22,2
76,35
179,4
23,5
10
31,7
84,2
179,5
25,99
Brno SK Líšeň
MSFL
TJ
Okresní
Němčice
přebor
V anketě uvedlo 30 fotbalistů, jak často trénují během jednoho týdne. (Viz. Obr. 2)
Počet tréninkových jednotek/týden
2
5
3
FC Zbrojovka Brno
SK Líšeň
TJ Němčice
Obrázek 2: Kolikrát týdně trénujete?
32
3.3 Organizace výzkumu Anketu jsem rozdával vytištěnou formou. Examinátor jsem byl já sám. Při vyplňování ankety jsem byl v kabině mužstva společně s hráči. Během vyplňování ankety jsem byl k dispozici hráčům pro dotazy ohledně ankety či doplnění informací pro správné vyplnění. Kluby jsem navštívil během měsíce února tohoto roku. Před navštívením klubů jsem telefonicky oslovil trenéry a požádal je o tuto formu získání ankety pro mou osobní potřebu.
33
5. Výsledky V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty všech deseti hráčů ze tří určených fotbalových týmů. V tabulkách jsem se zaměřil na věk, výšku, váhu, Body Mass Index, kolikrát týdně má hráč trénink, jakou dobu stráví na samotném tréninku, jak často se stravují během tréninkového dne, kolik litrů vypijí během celého dne a kolik hodin denně spí.
Individuální trénink Z výsledků (viz. Obr. 3) můžeme vidět, že více než polovina dotazovaných fotbalistů jednotlivých klubů trénuje individuálně mimo klubové tréninky.
Obrázek 3: Trénujete individuálně?
Frekvence stravování Na obrázku 4 je patrné, že nejvíce se snaží jíst pravidelně fotbalisté SK Líšeň.
34
Obrázek 4: Snažíte se jíst pravidelně?
Na obrázku 5 jsou procentuálně uvedeny výsledky otázky, kolikrát denně fotbalista konzumuje jídlo, nejčastější odpověď byla 3-5krát denně. Anketní šetření obsahuje další dvě odpovědi, 3krát denně, více než 5krát denně.
Kolikrát denně jíte? TJ NĚMČICE
70%
SK LÍŠEŇ
70%
FC ZBROJOVKA BRNO
80%
64% Kolikrát denně jíte?
66%
68%
70%
FC Zbrojovka Brno 80%
72%
74%
SK Líšeň 70%
76%
78%
80%
82%
TJ Němčice 70%
Obrázek 5: Kolikrát denně jíte? Odpověď 3-5krát za den v procentech
35
Pitný režim Na anketní otázku: Kolik litrů vypijete za den? (Viz. Obrázek 6). Nejčastěji fotbalisty zvolenou odpovědí byla odpověď, maximálně 3 litry za den. V obrázku 6 vidíte procentuální vyhodnocení této odpovědi. K otázce jsou přiřazeny ještě další dvě odpovědi, 3-5 litrů denně, více než 5 litrů denně.
Obrázek 6: Kolik litrů vypijete za den?
Strava V anketě je uvedena otázka: Máte speciální dietu? Pokud ano, tak jakou? Na tuhle otázku odpovědělo všech 30 fotbalistů vyplňujících tohle anketní šetření jednotnou odpovědí, ne. V anketním šetření je otázka: Konzultoval jste vaši stravu s odborníkem? Dotazovaní měli na výběr z odpovědí ano, ne. Pouze tři fotbalisté z třiceti dotazovaných odpověděli kladnou možností a tím pádem mohli přejít na navazující otázku: Pokud ano, tak co vám to přineslo?
36
Hráč č. 7 – FC Zbrojovka Brno – „Úprava výživového složení potravin, co, kdy a jak jíst.“ Hráč č. 1 – SK Líšeň – „Cítím se lépe, odborník mi poradil jíst hodně ryby, jíst červené maso maximálně jedenkrát za týden.“ Hráč č. 6 – SK Líšeň – „Cítím se lépe.“
Složení potravin Anketní otázka: Řešíte složení potravin? Možnosti odpovědí ano, ne. Větší procento odpovědí zahrnovala odpověď ano. Na obrázku 7 je možné vidět v procentech kolik hráčů, odpovědělo kladnou možností.
Obrázek 7: Řešíte složení potravin?
Anketa obsahuje otázku: Kupujete bio produkty? Možné odpovědí zní ano, ne. Větší procento odpovědí je záporné hodnoty. Záporná odpověď převažovala u většiny fotbalistů, konkrétní údaje záporných odpovědí (viz. Obrázek 8).
37
Obrázek 8: Kupujete bio produkty?
Otázka: Čtete etikety potravin? Odpovědi ano, ne. Fotbalisté se větším množství shodli na tom, že etikety potravin nečtou (viz. Obrázek 9).
Obrázek 9: Čtete etikety potravin?
38
Regenerace V otázce: Kolik hodin denně spíte? Odpověděli všichni dotazovaní fotbalisté stejnou odpovědí. Byla to odpověď 8-10 hodin denně.
Zátěž Anketní šetřené také zahrnovalo otázku ohledně délky tréninkové jednotky. Kolik hodin trávíte na tréninku? Zde se opět odpověď shodovala ve všech uvedených případech anketního šetření. Fotbalisté tráví 2 hodiny na každém tréninku.
Doplňky stravy Co se týče využívání doplňků stravy ve třech určených týmech z dotazovaných deseti hráčů během sezóny, tak v grafu můžete vidět, že u hráčů těchto týmů se nejvíce používají doplňky stravy v týmu SK Líšeň. V tomto týmu se ve většině případů jednalo proteinový doplněk stravy využívaný ihned po tréninkové či zápasové zátěži zaměřený na rychlejší regeneraci, popřípadě růst svalů. V týmu FC Zbrojovka Brno využívá doplněk stravy jen polovina hráčů a jedná se o BCAA. TJ Němčice využívá jen ve třech případech, jedná se o vitamíny a hořčík, které dodávají před utkáním.
Hráč č. 1 z týmu SK Líšeň - „Po náročném tréninku nebo posilování používám protein od výrobce R Nutrition, který mi dodává spoustu energie a také mě i psychicky pozvedne.“
39
Obrázek 10: Využití doplňků stravy v týmech TJ Němčice, FC Zbrojovka Brno, SK Líšeň. Zdroj: Vlastní výzkum autora
40
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat přístupy fotbalistů ke sportovní výživě a jejich výživové zvyklosti a návyky. Dotazovanou skupinu třech týmů tvořilo 30 hráčů ve třech výkonnostních úrovních. Z celkového počtu dotazovaných byli všichni hráči dospělí muži. Průměrný věk fotbalistů FC Zbrojovky Brno je 23,6 let, u fotbalistů SK Líšeň je to 22,2 let, u fotbalistů TJ Němčice je to 31,7 let a průměr celého souboru je 25,83 let. Průměrná váha byla u fotbalistů FC Zbrojovky Brno 78,6 kg, u fotbalistů SK Líšeň byla 76,36 kg, u fotbalistů TJ Němčice byla 84,2 kg a celková průměrná váha všech dotazovaných fotbalistů byla 79,72 kg. Průměrná výška fotbalistů FC Zbrojovky Brno byla 182,9 cm, výška fotbalistů SK Líšeň dosahuje v průměru 179,4 cm, u fotbalistů TJ Němčice dosahuje 195,5 cm a celková průměrná hodnota výšky fotbalistů je 185,93 cm. Hodnoty BMI jsou u týmu FC Zbrojovky Brno v průměru 23,51 kg/m2, u týmu SK Líšeň 23,5 kg/m2, u týmu TJ Němčice 25,99 kg/m2. Celková hodnota BMI mezi těmito fotbalisty je 24,3 kg/m2. Fotbalisté FC Zbrojovky Brno trénují pětkrát týdně, SK Líšeň třikrát týdně a TJ Němčice trénují jedenkrát týdně. Zde jsou zřetelně vidět rozdíly mezi úrovněmi fotbalových soutěží v náročnosti tréninkových jednotek na fotbalisty. Většina fotbalistů se snaží trénovat individuálně a zdokonalovat se mimo tréninky, které absolvuje v klubu. V týmu FC Zbrojovky Brno je to 7 fotbalistů z 10 dotazovaných, u týmu SK Líšeň je to 8 fotbalistů a u týmu TJ Němčice je to 5 fotbalistů. Fotbalisté, kteří se snaží jíst pravidelně, mají největší zastoupení v týmu SK Líšeň, kde 8 z 10 fotbalistů dbá na pravidelnost konzumace jídla. Žádný dotazovaný fotbalista nemá speciální dietu, nejsou tedy ničím omezováni a stanoví si jídelníček dle svého uvážení. Tři fotbalisté ze všech dotazovaných odpověděli na otázku, zda konzultovali svou stravu s odborníkem a co jim to přineslo. V prvním případě přinesla konzultace rady ohledně načasování stravování a konkrétní stravy.
41
V dalších dvou případech přinesla konzultace s odborníkem změnu k lepšímu cítění. V odvětví složení potravin se dozvíme, že složení potravin nejvíce řeší fotbalisté týmu SK Líšeň. Bio produkty nakupuje jen 5 fotbalistů z 30 dotazových, v týmu TJ Němčice nenakupuje dokonce žádný fotbalista. Etikety potravin čte 8 fotbalistů z 30 dotazovaných, 4 fotbalisté z týmu FC Zbrojovka Brno a 4 fotbalisté z týmu SK Líšeň, fotbalisté TJ Němčice nečtou etikety potravin. Všichni fotbalisté se shodují v době regenerace, v noci spí 8-10 hodin denně. Taktéž se shodují s délkou tréninkové jednotky, všechny týmy trénují 2 hodiny. Nejvíce doplňků stravy využívají fotbalisté SK Líšeň, až 8 fotbalistů z 10 dotazovaných tohoto týmu. Nejméně naopak fotbalisté TJ Němčice, jen ve třech případech. Celkově nejvíce vyčnívají fotbalisté SK Líšeň, kousek za nimi jsou fotbalisté Zbrojovky Brno, viditelný rozdíl je až u týmu TJ Němčice. Je tedy zřetelné, že rozdíly ve výživě mezi profesionální a poloprofesionální úrovní nejsou patrné.
Rozdíly
jsou viditelné až
poloprofesionální s amatérskou úrovní.
42
v porovnání profesionální a
Zdroje
Bibliografie
Buzek, M. a. (2007). Trenér fotbalu A uefa licence . Praha: Olympia. Clark, N. (2014). Sportovní výživa. Praha: Grada Publishing, a.s. FAČR, P. a kol. (2015). Pravidla Fotbalu. Olympia. Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press, a.s. Konopka, P. (2004). Sportovní výživa. České Budějovice: KOPP Nakladatelství. Kronus, J. (2005). Fotbalová historie. Načteno 19.2.2016 z http://fotbalhistorie.7x.cz/rubriky/pocatky-fotbalu Mandelová, L. a. (2007). Základy výživy ve sportu. Brno: MU. Martens, R. (2006). Úspěšný trenér. Praha: Grada Publishing, a.s. Maughan, R. J. (2007). Nutrition and football. New York: Routledge. Mužík, J. (2008). Fyziologie fotbalu. Brno: MU - Bakalářská práce. Vasfotbal.cz.
(2011).
vásfotbal.cz.
Načteno
25.1.2016
z
http://www.vasfotbal.cz/clanek/37-aktualita-16-10-2012-vysvetlujemestrukturu-fotbalovych-soutezi-v-cr3 Vilikus, Z. (2012). Výživa sportovců a sportovní výkon. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum.
43
Přílohy
Příloha 1: Anketa
Anketa Dobrý den, jmenuji se Ladislav Nevřala, jsem studentem Fakulty sportovních studií na Masarykově Univerzitě v Brně, tělesná výchova a sport. Tato anketa mi poslouží k bakalářské práci. Vypište prosím svoji vlastní odpověď.
1. Datum narození 2. Pohlaví 3. Váha 4. Výška
5. BMI
Kolikrát denně jíte? a) 3krát b) 3 – 5krát c) Více než 5krát
Kolik litrů vody za den vypijete? a) Max 3 litry b) 3 – 5 litrů c) Více než 5 litrů Snažíte se jíst pravidelně? a) Ano b) Ne Máte speciální dietu? a) Ano b) Ne Pokud máte speciální stravu, tak jakou? (vegetariánství, mléčné produkty, bezlepková strava atd.)
Konzultoval jste vaši stravu s odborníkem? a) Ano b) Ne Pokud ano, tak co Vám to přineslo?
Řešíte složení potravin? a) Ano b) Ne
Kolik hodin denně spíte? a) 5-7 b) 8-10 c) 10 a více
Kolikrát týdně máte trénink? a) 1-3 b) 3-5 c) 5 a více
Kolik hodin trávíte na tréninku? a) 1 b) 2 c) 3 a více Trénujete individuálně, hrajete jiný sport závodně či rekreačně? a) Ano b) Ne
Pokud ano, tak kolik hodin za týden? a) 1-3 b) 3-5 c) 5 a více
Jakou stravu preferujete? a) Domácí b) Restaurační
Kupujete bio produkty? a) Ano b) Ne
Čtete etikety potravin? a) Ano b) ne Upravujete svůj jídelníček podle jednotlivých fází sezóny? a) Ano, rozlišuji fáze b) Ne, jím stále stejně Napište prosím stravu během dne, kdy máte zápas, kdy máte jeden trénink, kdy máte dvoufázový trénink a kdy máte volno. 1. Zápasový den 2. Tréninkový den 3. Dvoufázový tréninkový den 4. Volný den Používáte doplňky stavy? a) Ano b) ne Pokud ano, tak mi prosím vypište jaké?
Děkuji za Vaše odpovědi.
Resumé
Ve své bakalářské práce jsem se zaměřil na problematiku sportovní výživy ve fotbalu. Cílem práce bylo analyzovat přístup fotbalistů k výživě a jejich výživové návyky související s přípravou na sportovní výkon. Dotazovanou skupinu tvořilo 30 fotbalistů, kteří se fotbalu věnují aktivně. Fotbal hrají na třech úrovních, na profesionální úrovni, poloprofesionální úrovni a amatérské úrovni. Pro zpracování výsledků byly použity formy grafů a tabulek. Teoretická část práce má dvě hlavní témata. První téma je věnováno charakteristice fotbalu, jejím pravidlům, rozdělení a fyziologickým účinkům. Druhé téma se zabývá sportovní výživou ve fotbale. Praktická část se věnuje zjišťováním informací o fotbalistech ohledně výživového stravování, využívaní doplňků stravy.
Summary
In my thesis I focused on the issue of sports nutrition in football. The aim was to analyze access of football players to nutrition and dietary habits in association with the preparation for sports performance. Queried group consisted of 30 football players who are actively engaged in football on three different performace levels: on a proffessional level, semi-professional level and amateur level. The form of graphs and tables was used for the processing of the results. The theoretical part of the work consists of the two main themes. The first topic describes the characteristics of football, its rules, distibution, and physiological effects. The second theme deals with sports nutrition in football. The pratical part focuses on analysis of nutrition and usage of food supplements by a queried group of football players.
