MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2011
Štefan Doleţal
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Studentská mobilita sportovních fakult Student´s mobility at the Faculties of Sport
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.
Štefan Doleţal Management cestovního ruchu
Brno 2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Souhlasím s umístěním své bakalářské práce v knihovně Fakulty sportovních studií a se zpřístupněním ke studijním účelům.
.
V Brně dne 1. května 2011
podpis
Děkuji vedoucímu práce panu prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc. za jeho vedení, materiály a rady, které mi poskytl pro vypravování této práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 6 1.
2.
3.
Mobilita............................................................................................................ 7 1.1.
Sociální mobilita....................................................................................... 8
1.2.
Akademické uznání a mobilita ................................................................. 9
1.3.
Mobilita a instituce Evropské unie ......................................................... 12
1.4.
Studentská mobilita ................................................................................ 14
Programy Evropské unie na podporu studentských mobilit .......................... 16 2.1.
Typy programů ....................................................................................... 16
2.2.
Studentská výměna Erasmus .................................................................. 17
2.2.1.
Vzdělávací cestovní ruch ................................................................ 18
2.2.2.
Zúčastněné země ............................................................................. 18
2.2.3.
Kreditní systém ............................................................................... 19
2.2.4.
Erasmus University Charter (EUC) ................................................ 19
2.2.5.
Erasmus - typy studentských mobilit: ............................................. 20
Erasmus v České Republice a Litvě .............................................................. 23 3.1.
Školy zapojené do programu Erasmus ................................................... 23
3.2.
Počty vyslaných a přijatých studentů ..................................................... 25
3.3.
Masarykova univerzita - Fakulta sportovních studií .............................. 29
3.4.
Lietuvos kūno kultūros akademija (LKKA), (Lithuanian Academy of
Physical Education)........................................................................................... 32 4.
Dotazníkové šetření ....................................................................................... 36 4.1.
Cíle dotazníku......................................................................................... 36
4.1.1.
Skupina dotazovaných .................................................................... 36
4.1.2.
Dotazované skutečnosti................................................................... 36
4.2.
Dotazník ................................................................................................. 37
4.2.1. 4.3.
Zpracování ...................................................................................... 42
Výsledky ................................................................................................. 42
4.3.1. Graf. 9 Věk .......................................................................................... 42
4.3.2. Graf. 10 Pohlaví ................................................................................... 43 4.3.4. Graf. 12 Studijní obor .......................................................................... 45 4.3.5. Graf. 13 Důvody studia v zahraničí 1. ................................................. 46 4.3.6. Graf. 14 Důvody studia v zahraničí 2. ................................................. 47 4.3.7. Hodnocení studijní instituce v zahraničí.............................................. 48 4.3.8. Tři nejvíce pozitivní a negativní hlediska zkušenosti v zahraničí ....... 48 4.3.9. Graf. 15 Spokojenost s pobytem .......................................................... 49 Závěr ..................................................................................................................... 50 Seznam pouţité literatury...................................................................................... 52 Resumé .................................................................................................................. 55
Úvod Jako svoji bakalářskou práci jsem si vybral oblast, která je pro mě osobně zajímavá, a nesetkal jsem se s velkým mnoţstvím podobných prací. Tímto jevem je Studentská mobilita sportovních fakult. Důvod, proč jsem si vybral toto téma, je můj osobní zájem o tuto problematiku. Nejprve se seznámíme s definicí pojmu mobilita, studentská mobilita a představíme studijní programy, které jsou nabízeny Evropskou unií. Práce bude tzv. předvýzkum pro budoucí hlubší studii tohoto charakteru. Předpokládaný počet dotazovaných bude 20 studentů. Deset studentů z české vysokoškolské vzdělávací instituce a deset ze zahraniční vysokoškolské vzdělávací instituce. Výsledky mohou slouţit jako zpětná vazba pro samotné instituce ve zdokonalení prostředí pro budoucí zahraniční studenty, odstranění případných chyb a vyvarování se tak nepříjemnostem, které by mohli vzniknout.
6
1. Mobilita „Mobilita je jednou ze základních lidských vlastností a potřeb. V souvislosti s trendem globalizace se mobilita ve smyslu cestování, ale i mobilita pracovní a studijní, stala rozšířeným přirozeným společenským jevem. Vyspělé země povaţují mobilitu obyvatel za přínos jednotlivcům i společnosti, a proto se snaţí mobilitu obyvatel podporovat.“ [1]
Lidské mobility, ať uţ horizontální či vertikální, interní nebo překračující hranice, jsou naplněny kulturním významem.
Zatímco kulturní prvky mají dopad na
mobilitu lidí, způsob, jak se lidé pohybují přes hranice má rovněţ silný vliv na jejich kulturu a společnost. Bez ohledu na mnoho druhů nedobrovolného nebo nuceného pohybu, mobilita obecně vyvolává pozitivní valence, označující: schopnost se pohybovat, jednoduchost, snadnost volného pohybu, tendence ke změnám snadno nebo rychle. [2]
7
1.1. Sociální mobilita „Pitrim A. Sorokin (1927) vymezil sociální mobilitu na konci dvacátých let minulého století, i kdyţ se jí sociologové začali zabývat více aţ po druhé světové válce. V jeho pojetí byla sociální mobilita definována jako transmise jedinců, sociálních objektů nebo hodnot z jedné sociální pozice do jiné a rozdělil ji na horizontální (transmise v rámci jedné úrovně) a vertikální (transmise z jedné úrovně do druhé).
Vertikální sociální mobilita můţe být vzestupná (sociální
výstup) a sestupná (sociální sestup). Podle typu stratifikace, přesněji řečeno podle kritérií, jimiţ diferencujeme lidi ve společnosti, pak hovoříme o zaměstnaneckém, třídním, příjmovém, politickém, vzdělanostním, etnickém nebo regionálním vzestupu či sestupu.“ Sociální mobilita můţe či nemusí existovat díky silné stratifikaci společnosti. Neexistence sociální mobility znamená, ţe její cirkulace členů společnosti je nulová. Sociální postavení se v průběhu jejich ţivota nemění. Bariéry, které jsou utvářeny mezi třídami příliš vysoko na to, aby je bez obtíţí zvládali. Na základě nepotismu, známostí a osobních přátelství nebo zděděného majetku, rodinného původu či připsaných vlastností jim jsou přidělovány třídní pozice. Skupinu jako je tato je moţno definovat jako uzavřenou, rigidní a nepropustnou. Opakem je vysoká sociální mobilita. Bariéry mezi nimi jsou malé a snadněji překonatelné. Získávání třídních pozic dochází za výkon, úsilí a osobní zásluhy. Tuto skupinu je moţno definovat jako otevřenou, plastickou a propustnou. „Tento základní Sorokinův konceptuální rámec se stal odrazovým můstkem pro nastupující generace sociálních badatelů zabývajících se od padesátých let dvacátého století systematicky sociální mobilitou.“ Od padesátých let dvacátého století se stal výzkum sociální mobility zpočátku pouze implicitně, poté však jiţ zcela systematicky realizován jako komparativní. [3]
8
1.2. Akademické uznání a mobilita Celá řada právních nástrojů se týká uznávání kvalifikací vedoucích k přijetí vysokoškolského vzdělání. Patří k nim z roku 1953 Evropská úmluva o rovnocennosti dokladů o vzdělání umoţňující přístup na vysoké školy (Rada Evropy 2008), která uznává rovnocennosti dokladů o dosaţené kvalifikaci, které představují poţadovanou kvalifikaci pro přijetí do podobných institucí v zemi, v kterých byla kvalifikace udělena. Smlouvy se vztahují k uznání, zejména na Úmluvu o uznávání studií, diplomů a titulů týkajících se vysokoškolského vzdělání ve státech, které patří do evropské unie 1979 (UNESCO 2008a) a Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropské unii 1997 (viz UNESCO 2008b). Zatímco instituce, které hrají významnou roli ve vztahu uznání a rovnocennosti jsou Rady Evropy a United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation (UNESCO), Evropská Unie (EU) a Evropská rada také hrají velmi důleţité role. Jednou z klíčových rolí vzdělávacího
postupu
Evropské
společnosti
bylo
uspokojit
jednu
z nejzákladnějších svobod v Římské smlouvě (1957), zejména svobodu pohybu (Blitz 2003). Je důleţité zdůraznit, ţe vzdělání nebylo jednoznačně součástí smlouvy, tím byl odborný trénink. Podle článku 127:
Společenství smí uskutečnit odborný trénink, který musí podporovat a doplňovat jednání členských států, které plně respektují zodpovědnost členských států obsahově a organizačně v odborném tréninku. Zabralo mnoho let, neţ vzdělání bylo ustanoveno uvnitř společenství. Ačkoliv, na následujícím summitu 1969 Hague, se vzdělávací společnost vyvinula ze sérií nezávazných rozhodnutí (Blitz 2003). Je to ukazatel, ţe vzdělání bylo zmíněno uvnitř společenství, kvůli ekonomickým zájmům, které měli mít univerzální význam. Od roku 1970 postupuje vzdělání dále a přitom mající vyšší utváření se uvnitř Rady.
9
Během let 1970 a 1980 vydal Evropský soud mnohá rozhodnutí spojená s dotacemi ve vzdělání, placení poplatků na národní a rezidenční poţadavky, jedno zvláště důleţité rozhodnutí byla stránka obecného vzdělání, které bylo spojeno s pojmem odborného tréninku jako vymezení přístupu na trh práce.(Blitz 2003) Ve vztahu k rozpoznání, mezi lety 1964 a 1994 bylo nařízeno kolem 60 pokynů v pořadí rozpoznávání profesionálních kvalifikací. Zvláště klíčovými úkoly byly zaměření se ne na rovnocennost nebo obsah studia, ale na zakončení nejméně tři roky odborné přípravy na post-sekundární úrovni. (Blitz 2003) Vzdělání bylo formálně uznáno poprvé ve smlouvě Maastricht (1992), podle článku 126 (nyní článek 149 podle smlouvy Amsterdam (1997)): Společenství je povinno přispívat na vývoj a kvalitu vzdělávání, povzbuzovat spolupráci mezi členskými státy, a pokud to je nezbytné, podporovat jejich činnost, s plným respektováním a zodpovědností členských států pro spokojenost učení a organizování vzdělávacích systémů a jejich kulturních a jazykových (lingvistických) rozdílů.
Článek 126 také uvádí, ţe společenství je povinno být zaměřeno na ostatní záleţitosti, přispíváním na mobilitu studentů a učitelů, mimo jiné podporou akademického uznávání diplomů a dob studia. Zatímco Evropská komise a Rada hrají důleţité role ve vztazích vyššího vzdělávání, v posledním desetiletí Evropské vlády také měli velmi důleţité role. V roce 1998 Sorbonnská deklarace přišla s myšlenkou k vytvoření Evropského prostoru vyššího vzdělávání s pohledem na propagaci mobility a zaměstnanosti. V roce 1999 Boloňská deklarace uvedla tento krok vpřed s ministerstvem vzdělání v 31 Evropských zemích za vytyčení jejich cílů. Několik z nich spojených do studentských mobilit: zakládání kreditového systému na podporu studentské mobility, propagování mobility s překonáváním překáţek jako efektivní cvičení
10
volného pohybu a propagaci plánování mobility. Struktura vyššího vzdělávání navrţena Boloňou se skládá ze tří cyklů: první, druhé a třetí úrovně. Země reagují různými způsoby. Například v roce 2007 ve Švédsku byla zavedena nová struktura studia v souladu s Boloňským návrhem, spolu s novým kreditním systémem (studium ve Švédsku 2008), ve Velké Británii je struktura studia obecně v souladu s Boloňským návrhem a národní kreditní systém byl představen v roce 2008, který je také kompatibilní s Boloňou. Zatímco Boloňská deklarace obsahuje mobility jako jeden ze svých cílů a to zejména v souvislosti s free movers – to je, studenti kteří studují pro akademický titul v jiné zemi – Evropská komise v průběhu let hrála také velmi důleţitou roli. [4]
11
1.3. Mobilita a instituce Evropské unie Evropská komise sehrála klíčovou roli ve vztahu k organizování studentské mobility. Zaměření zejména na program Erasmus, který byl zřízen v roce 1987, zaloţený na myšlence usnadnění mobility studentů mezi evropskými univerzitami. Hlavním cílem systému, který je nyní součástí většího programu Socrates, byl vytvořen k vybudování Evropy zaloţené na znalostech a tím i odpovědět na hlavní výzvy nového století: podporovat celoţivotní učení, nepodceňovat přístup ke vzdělání pro kaţdého a pomáhat lidem získat uznávanou kvalifikaci a dovednosti (Evropská komise 2008). Pro studenty je zde k dispozici omezená finanční podpora, v roce 2005/06 to bylo v průměru € 157 za měsíc (Evropská komise 2008). Další opatření zahrnoval Evropský kreditní převodní systém (ECTS) zřízený v roce 1989 na podporu uznávání doby studia v zahraničí (Evropská komise 2008). Studenti na výměnných programech Erasmus nemusejí platit školné své hostitelské instituci, ale můţe po nich být poţadováno placení školného své domácí instituci (Evropská komise 2008). Před nedávnem byl vyvinut program Erasmus Mundus. Ten umoţňuje studentům mimo Evropskou unii, aby se zapojily do magisterských programů na evropských vysokých vzdělávacích institucích, a rovněţ podporuje aktivní mobilitu evropských studentů a akademických pracovníků vůči třetím zemím. Studenti ze zemí mimo 27 Evropských členských států, země EHP (Island, Norsko a Lichtenštejnsko), a Chorvatsko, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie, můţe zaţádat o Erasmus Mundus, coţ se vztahuje na cestovní a ţivotní náklady a na rozdíl od programu Erasmus, zahrnuje také školné v Evropě po celou dobu trvání kurzu (Evropská komise 2008). Evropská komise se rovněţ zabývala otázkou mobility studentů prostřednictvím široké škály různých komunikací. Memorandum o vysokém školství v Evropském společenství (Evropská komise 1992) zahrnovala zaměření na Evropské dimenze ve vysokém školství, jedním klíčovým aspektem, kterým byla mobilita studentů. 12
V roce 1997 byl podán návrh pro „otevřenou a dynamickou evropskou vzdělávací oblast“ za účelem vybudování Evropy zaloţené na znalostech (Evropská komise 1997), značná část toho byla fyzická mobilita studentů, se vzájemným poznáním jako klíčovým faktorem. Ve stejném roce, v „Agenda 2000“ (Evropská komise) byla zdůrazněna důleţitost výměnných programů. V roce 2000, Lisabonská strategie, kterou zahájila Evropská rada s cílem, aby se Evropská unie stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udrţitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními příleţitostmi a větší sociální soudrţností (Evropská komise 2008). Ministři školství se shodli na třech hlavních cílech pro rok 2010, zlepšit kvalitu a účinnost ve vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii, aby bylo zajištěno, ţe jsou přístupné všem a otevřít vzdělávání a odborné přípravy širšímu světu (Evropská komise 2008). Konečně, „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ se snaţí integrovat všechny oblasti vzdělávání a vzdělávacích akcí souvisejících s Lisabonskou strategií v současné době probíhající na evropské úrovni (UK HE Europe unit 2008). Zatímco pojem mobilita není problematizován v politických dokumentech, je zřejmé, jak uvidíme, ţe pojem není zdaleka vyjasněn. [4]
13
1.4. Studentská mobilita V Evropské unii má zásadní význam uznávání kvalifikací se zřetelem na důleţitost volného pohybu, ustanoveno v roce 1957 Římskou smlouvou, která je sídlem Evropského společenství. Akademické vzdělání by mělo usnadnit mobilitu studentů a tak umoţnit, aby své studium uskutečnili mimo zemi trvalého pobytu.
Existují rozdíly mezi pojmy mobility studentů. Za prvé, klíčový rozdíl v podmínkách, jakým jsou skupiny studentů klasifikovány jako mobilní v národních a mezinárodních statistikách. Za druhé, můţeme rozlišovat mezi studenty na plný rozsah studia, titul (obvykle jako free movers) a těmi studujícími v zahraničí na určitou dobu, obvykle jako součást organizovaného programu. V krátkodobých mobilitách programů jako je Erasmus (Kelo aj. 2006, 196). Existují pádné důvody domnívat se, ţe aţ polovina všech mobilních studentů dočasně nenajdou svou cestu do oficiální statistiky. Kvalitní údaje týkající se mobility studentů jsou omezené (Kelo 2006), aţ do roku 2005 jsou dostupné pouze údaje shromáţděné od vlád členských států UNESCO, OECD a Eurostat. Kelo (2006) uvádí, ţe v některých případech aţ dvě pětiny všech zahraničních studentů byli obyvatelé v zemi před zahájením jejich vysokoškolských studií, nebo tam získali vyšší sekundární vzdělání, kvůli tomu, ţe v některých zemích studenti s jinou státní příslušností neţ je dotyčná země, jsou označováni jako „cizinci“. Studenti s tureckou státní příslušností, kteří ţili v Německu po celý svůj ţivot jsou tedy klasifikováni jako cizí (West 2001). Pro zlepšení způsobu, k jakému měření mobility studentů dochází, OECD, Eurostat, UNESCO revidovali své (společné) nástroje sběru dat v roce 2005 a byl zaveden nový pojem „mezinárodních studentů“ (OECD 2007). Týká se to studentů, kteří překročili hranice se záměrem studovat. Nicméně měření mobility studentů závisí do značné míry na imigrační legislativě a datových omezení.
14
Chceme-li brát v úvahu tyto rozdíly, OECD umoţňuje zemím: …definovat jako mezinárodní studenty, kteří nejsou trvalým pobytem ve své zemi studia, nebo alternativně studenty, kteří získali předchozí vzdělání v jiné zemi (bez ohledu na občanství), v závislosti která z provozních definicí je nejvhodnější na jejich vnitrostátní úrovni. (OECD 2007) Nicméně je důleţité zmínit, ţe ne všechny země jsou schopny vykazovat údaje o mobilitě studentů, pokud jde o zemi trvalého pobytu nebo předchozího vzdělávání, zveřejněné údaje týkajících se mezinárodních studentů a některé studentů zahraničních (OECD 2007). [4]
15
2. Programy Evropské unie na podporu studentských mobilit
2.1. Typy programů
„LLP (The Lifelong Learning Programme) Program celoţivotního učení je nyní tvořen několika různými odvětvovými programy poskytující příleţitosti studentům jak vycestovat:
Comenius – zaměřený na předškolní a školní vzdělávání aţ do úrovně ukončení středního vzdělání Erasmus – zaměřený na vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni Leonardo da Vinci – program pro rozvoj dovedností a dalších školení a odbornou přípravu pro budoucí povolání Grundtvig - zaměřený na vzdělávání dospělých a celoţivotní učení
Průřezový program se skládá ze čtyř hlavních činností: • spolupráce a inovace politik • podpora studia jazyků • informační a komunikační technologie • šíření a vyuţívání výsledků v oblasti celoţivotního učení.
Program Jean Monnet zahrnuje akce Jean Monnet a provozní granty pro evropské instituce.“ [5]
16
„Program Erasmus je součásti evropského Programu celoţivotního učeni (Lifelong Learning Programme – LLP), v rámci kterého se zaměřuje na spolupráci vysokoškolských instituci a nově také na spolupráci těchto institucí s podniky. V Evropě funguje program Erasmus jiţ od roku 1987, v České republice od roku 1998. Do roku 2006 byl program Erasmus součásti programu Socrates II.“ [1]
2.2. Studentská výměna Erasmus Studentská výměna Erasmus reprezentuje další relevantní část spektra příbuzných aktivit zapojujících vědomosti plující přes Evropské regiony: mobilita terciárního vzdělávání studentů, kteří reprezentují základní cestu pro mezinárodní vzdělávání. Program Erasmus, představený v roce 1988, je evropský program představený k podpoře vyššího vzdělávání a k vytvoření evropské míry vzdělanosti. Je populární v poměru oblíbenosti u účastnících se studentů s povahou ke stálému růstu. K výraznému vylepšení došlo po Lisabonské radě, zdůrazněno bylo prosazení vzdělávání a studentská mobilita jako důleţité cíle kterých chce Evropská unie dosáhnout. Bylo stanoveno Evropskou komisí: studentská výměna Erasmus vyjadřuje několik důleţitých rysů, rovnoměrné přispívání k posílení existujících vztahů mezi evropským obyvatelstvem, základní zapojení mezi evropskými zeměmi, otevřenost národních terciárních systémů a vzájemná přitaţlivost zemí, také v poměru kultury, nebo v poměru reputace terciárního vzdělávacího systému. [8]
17
2.2.1. Vzdělávací cestovní ruch
Vzdělávací cestovní ruch je program, přes který, účastníci cestují do míst jako skupina s primárním účelem zapojení se do vzdělávání přímo související s místem (Bodger, 1988, p. 28). Skládá se z několika dílčích typů zahrnující ekoturistiku, kulturní cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, a studentskou výměnu mezi vzdělávacími institucemi. Pojem cestování za vzděláním není nový (Gibson 1988; Holdnak &Holland 1996; Kalinowski & Weiler 1992) a předpokládá se, ţe jeho popularita v poptávce cestovního ruchu poroste (Gibson 1998; Holdnak & Holland 1996). [12]
2.2.2. Zúčastněné země „Mobility studentů se účastní 27 členských států Evropské Unie: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie (od roku 2007). V dalších letech je program otevřen také účasti kandidátských zemí, zemí západního Balkánu a Švýcarské konfederaci. Země EHP – Norsko, Island, Lichtenštejnsko. EHP - Evropský hospodářský prostor. Zámořská území jako např. Grónsko, Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie.
Kandidátská země: Turecko
18
Nové změny, které platí pro rok 2010/2011 Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Neúčastní se všech aktivit, ale pouze některých. Studenty je moţno přijímat z Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.“ [9]
2.2.3. Kreditní systém
ECTS „ECTS je evropský systém pro akumulaci a převod kreditů, který je zaměřený na studenta a je zaloţený na transparentnosti výsledků učení a procesů učení. Jeho cílem je zjednodušit plánování, poskytování, hodnocení, uznávání a ověřování kvalifikací a jednotek studia a rovněţ studentskou mobilitu. ECTS je ve velké míře vyuţíván v oblasti formálního vysokoškolského vzdělávání a lze jej pouţít i v dalších oblastech celoţivotního učení.
Pouţití kreditů ECTS Kredity jsou přidělovány kompletním kvalifikacím nebo studijním programům i jejich dílčím vzdělávacím sloţkám. Jsou udělovány jednotlivým studentům (v prezenčním nebo distančním studiu). Mohou být shromaţďovány za účelem získání kvalifikace, pokud tak rozhodne instituce udělující diplom. Kredity udělené v rámci jednoho programu mohou být převedeny do jiného programu.“ [6]
2.2.4. Erasmus University Charter (EUC) „Erasmus University Charter je listina, kterou Evropská komise opravňuje vysokoškolskou instituci k účasti v programu Erasmus. Její přidělení je podmíněno schválením ţádosti o EUC.“ [7]
19
2.2.5. Erasmus - typy studentských mobilit: 1) Studijní pobyty studentů (Student mobility for study)
„Studium na zahraniční vysokoškolské instituci. Cíle: Dát studentům moţnost k získání zkušeností se studiem i v jiných evropských zemích a umoţnit jim obohacení ze vzdělávacího, jazykového a kulturního hlediska. Zlepšení spolupráce mezi hostitelskými institucemi a zlepšovat studijní prostředí. Dát tak studentům moţnost aby se z nich staly v budoucnu vysoce kvalifikovaní mladí lidé s mezinárodními zkušenostmi. Délky pobytu jsou minimálně 3 měsíce a maximálně 12 měsíců.
Pobyt musí byt realizován na základě bilaterální smlouvy uzavřené mezi domácí a zahraniční instituci. Student musí být zapsán minimálně do druhého ročníku studia. Studium v zahraničí je plně uznatelné v rámci studijního programu na domácí instituci – za předměty absolvované v zahraničí obdrţí student kredity. Student neplatí na zahraniční instituci ţádné poplatky za výuku. Student obdrţí od domácí vysokoškolské instituce stipendium ve formě paušální částky na měsíc diferencované podle země pobytu.
20
2) Pracovní stáže studentů (Student mobility for placement)
Pomoc studentům se přizpůsobit poţadavkům trhu práce v Evropské unii. Rozvíjení pracovních a jazykových dovedností a porozumění hospodářské a sociální kultuře v dané zemi. Podpora vazeb ve spolupráci vysokoškolských institucí a podniků. Pomáhat mladým lidem vzdělávat se k tomu stát se odbornými pracovníky v budoucnosti. Délky pobytu jsou minimálně 3 měsíce a maximálně 12 měsíců.
Student můţe vyjet v jakémkoliv ročníku studia. Stáţ zajišťuje domácí vysokoškolská instituce nebo jí určená zprostředkovatelská organizace. Pracovní stáţ musí být uznatelná jako součást studijního programu na domácí instituci – přidělením kreditů nebo alespoň záznamem v dodatku k diplomu. Student vykonává práci na plny úvazek na základě předem dohodnutého pracovního plánu. Student obdrţí stipendium ve formě paušální částky na měsíc diferencované podle země pobytu.
21
3) Intenzivní program
Projekt krátkého studijního programu např. letní škola, workshop. Na projektu spolupracují minimálně 3 vysokoškolské instituce ze 3 různých států zapojených do Programu celoţivotního učení. Financování projektu je vţdy jednoleté, ale intenzivní program se můţe opakovat aţ 3 roky po sobě. Program musí trvat minimálně 10 dní, maximální počet účastníků je 60 studentů a 20 vyučujících a všechny instituce musí vlastnit Erasmus University Charter. Jedna z institucí vystupuje jako koordinátor projektu, který předkládá ţádost o financování intenzivního programu Národní agentuře.“ [7]
22
3. Erasmus v České Republice a Litvě
„Program ERASMUS se v zemích EU uplatňuje uţ více neţ dvanáct let, od akademického roku1997/98. Česká Republika spolu s několika dalšími zeměmi přistoupila k tomuto programu od akademického roku 1998/99 (Institucionální smlouva byla připravena na podzim 1997). Zpočátku byl zájem malý, ale tento fakt byl způsoben především malou informovaností studentů.
Aktivity projektu ERASMUS, které se soustřeďují hlavně na mobility studentů, mají v počtech vyjíţdějících studentů a učitelů jasnou vzestupnou tendenci. Obdobně počet přijíţdějících studentů kaţdým rokem vzrůstá.“ [7]
3.1. Školy zapojené do programu Erasmus
Veřejné vysoké školy: „Akademie múzických umění v Praze (AMU); Akademie výtvarných umění v Praze (AVU); České vysoké učení technické v Praze (ČVUT); Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU); Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU); Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU); Masarykova univerzita (MU); Mendelova univerzita v Brně (MENDELU); Ostravská univerzita v Ostravě (OU); Slezská univerzita v Opavě (SU); Technická univerzita v Liberci (TUL); Univerzita Hradec Králové (UHK); Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP); Univerzita Karlova v Praze (UK); Univerzita Palackého v Olomouci (UP); Univerzita Pardubice (UPA); Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB); Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU); Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO); Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE); Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT); Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ); 23
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE); Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze (VŠUP); Vysoké učení technické v Brně (VUT); Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
Státní vysoké školy: Policejní akademie České republiky v Praze (PA); Univerzita obrany (UO)
Soukromé Vysoké školy: Anglo-americká vysoká škola (AAVŠ); Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ); Evropský polytechnický institut (EPI); Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO); Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace (IBTS); Literární akademie (Soukr. Vysoká škola Josefa Škvoreckého) (LA); Metropolitní univerzita Praha (MUP); Newton College (NEWTON); Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra (PALESTRA); Praţská vysoká škola psychosociálních studií (PVŠPS); Rašínova vysoká škola (RVŠ); Středočeský vysokoškolský institut (SVI); Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. (SVŠES); Škoda Auto, a. s. Vysoká škola (ŠAVS); Univerzita Jana Amose Komenského Praha (UJAK); Unicorn College (INICORN); Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM); Vysoká škola finanční a správní (VŠFS); Vysoká škola hotelová v Praze (VŠH); Vysoká škola logistiky (VŠLG); Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha (VŠMVV); Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO); Vysoká škola podnikání (VŠP); Academia Rerum Civilium VŠ polit. A spol. věd (VŠPSV); Vysoká škola regionálního rozvoje (VŠRR); Vysoká škola zdravotnická (VŠZ)
24
České vyšší odborné školy: CARITAS - VOŠ sociální Olomouc (CARITAS); VOŠ, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Čáslav (VOŠČáslav); VOŠ informačních sluţeb (VOŠIS); Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí (VOŠMV); VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola (VOŠZ); VOŠ ţivnostenská Přerov (VOŠZi)“ [7]
3.2. Počty vyslaných a přijatých studentů
Pro tuto část mé práce jsem pouţil jediného komplexního zdroje, který je v současnosti dostupný – a to broţury o výzkumu organizace NAEP (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy) – která vychází z dat, které jí poskytly instituce do programu zapojené. Ostatní dostupné materiály vychází z dat poskytnutých organizací NAEP.
25
Graf. 1 Program ERASMUS – ČR - Vývoj mobilit studentů a zaměstnanců v letech 1998/1999 – 2008/2009
Zdroj: NAEP,Erasmus v České Republice v letech 1998/1999 – 2008/2009 Z grafu je patrný zvyšující se kaţdoroční nárůst přijíţdějících a vyjíţdějících studentů v ČR. Z počátku o studijní pobyty nebyl velký zájem, kvůli neinformovanosti
studentů.
V posledních
letech
byl
však
zaznamenán
mnohonásobný nárůst přijíţdějících studentů. Graf je charakteristický se stále narůstajícím trendem.
26
Graf. 2 Program ERASMUS – ČR - Vývoj mobilit studentů a zaměstnanců v letech 1998/1999 – 2008/2009
Zdroj: NAEP,Erasmus v České Republice v letech 1998/1999 – 2008/2009 Druhý a třetí rok působení programu Erasmus v ČR je poznamenán obrovským boomem a nárůstem počtu vyjíţdějících studentů. Mnoţství kaţdoročně vyslaných studentů do zahraničí má tendenci stoupající.
27
Graf. 3 Program ERASMUS – ČR - Vývoj mobilit studentů a zaměstnanců v letech 1998/1999 – 2008/2009
Zdroj: NAEP, Erasmus v České Republice v letech 1998/1999 – 2008/2009 Nárůst přijíţdějících studentů je největší v druhém (téměř 90%) a sedmém roce fungování programu. Mnoţství kaţdoročně přijíţdějících studentů ze zahraničí má tendenci stoupající.
28
3.3. Masarykova univerzita - Fakulta sportovních studií
„Masarykova Univerzita je mezi 500 nejlepšími institucemi v přijímání studentů ke studiu (přijíţdějící studenti) na 129 místě s počtem studentů 310 za akademický rok 2008/09. V případě vysílání studentů (vyjíţdějící studenti) je na 20 místě s počtem studentů 699 za akademický rok 2008/09.“ [7]
„Fakulta sportovních studií je dosud nejmladší fakultou MU; vznikla na počátku roku 2002 v důsledku rozvoje sportovní výchovy v regionu. Charakter fakulty vychází z tradic sportovně-tělovýchovného vzdělávání v městě Brně, jehoţ nositelem byla Masarykova univerzita i v minulosti.“ (Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií 20. 09. 2010) [11]
29
Graf. 4 Preferované destinace studentů FSPS v letech 2005/2006 – 2010/2011
Newport - Velká Británie Coimbra - Portugalsko Wroclaw - Polsko
1% 2%
2%
1%
2% 2%
Magdeburg - Německo Greifswald - Německo 11%
Mnichov - Německo Ljulbjana - Slovinsko
5% 6%
13%
2% 1%
Bratislava - Slovensko Osnabrück - Německo Kaunas - Litva
4%
5%
5%
5%
3%
5%
Akdeniz - Turecko Bologna - Itálie Telemark - Norsko Pecs - Maďarsko Wien - Rakousko
8%
5% 6%
Valencia - Španělsko Madrid - Španělsko
8%
Leira - Portugalsko
2%
Wales - Velká Británie Koper - Slovinsko Sien - Rakousko Porto - Portugalsko Antalya - Turecko
Zdroj: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Oddělení pro vědu, výzkum a vnější vztahy V rozpětí let 2005/2006 - 2010/2011 studenti Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity navštěvovali nejvíce tyto univerzity: Coimbra – Portugalsko 13%; Newport - Velká Británie 11%; Mnichov – Německo 8%; Ljulbjana – Slovinsko 8%; Valencia – Španělsko 6%; Bratislava – Slovensko 6%.
30
Graf. 5 Vyjíţdějící studenti v období 2005/2006 – 2010/2011
Vyjíždějící studenti 30 25 20 15 10
Vyjíždějící studenti
5 0
Zdroj: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Oddělení pro vědu, výzkum a vnější vztahy Výjezdy studentů do zahraničí v letech 2005/2006; 2008/2009; 2009/2010 jsou shodné. K mírnému nárůstu došlo v letech 2006/2007 a 2007/2008, největší nárůst však zaznamenal rok 2010/2011. Informovanost studentů přinesla tak větší zájem o studium v zahraničí.
31
3.4. Lietuvos kūno kultūros akademija (LKKA), (Lithuanian Academy of Physical Education)
„Lithuanian Academy of Physical Education (LAPE) je vysokoškolská vzdělávací instituce nacházející se v centru města Kaunas. LAPE je unikátní vyšší vzdělávací instituce, ve svém profilu nabízí studium v oblasti tělesné výchovy a sportovních věd. LAPE vţdy byla a zůstává významným střediskem vědy a sportu chovající tradice tělesné výchovy a sportu v Litvě. Od svého zaloţení instituce vyškolila přes 13000 učitelů tělesné výchovy, sportovních trenérů, fyzioterapeutů, manaţerů sportu a cestovního ruchu a dalších kvalifikovaných odborníků. V současnosti je LAPE moderní sportovní univerzita s celkem 2500 zapsaných studentů.“ [10]
32
Graf. 6 Preferované destinace studentů LKKA 2001/2002 – 2009/2010
Turecko 15%
Německo Bulharsko 1% 4%
Česká Republika 15% Dánsko 3% Řecko 1%
Portugalsko 20%
Holandsko 2%
Španělsko 25% Polsko 11% Lotyšsko Velká Británie 2% 1%
Zdroj: Lietuvos kūno kultūros akademija, Centrum pro zahraniční vztahy. Celkový počet studentů, kteří v období 2001-2010 vyjelo na studijní pobyt do zahraničí je 96. Mezi favorizované země patří Španělsko, Portugalsko a Turecko. Je to dáno atraktivností podnebím těchto zemí a poměrně lehkou dostupností se na výměnný pobyt dostat v poměru se zeměmi severského typu.
33
Graf. 7 Přijíţdějící studenti v období 2000/2001 – 2010/2011
Přijíždějící studenti 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Přijíždějící studenti
Zdroj: Lietuvos kūno kultūros akademija, Centrum pro zahraniční vztahy. Celkový počet studentů vyjíţdějících na zahraniční studijní pobyt je 81. Za předpokladu malé informovanosti ostatních univerzit lze říct, ţe nulová je jedním z důvodů
34
Graf. 8 Vyjíţdějící studenti v období 2000/2001 – 2010/2011
Vyjíždějící studenti 35 30 25 20 15 10
Vyjíždějící studenti
5 0
Zdroj: Lietuvos kūno kultūros akademija, Centrum pro zahraniční vztahy. Celkový počet litevských studentů, kteří v přůběhu let 2000/2001 – 2010/2011 je 185. Studenti vyjíţděli na zahraniční pobyt nejvíce v letech 2004/2005; 2008/2009 – 2010/2011. Největší nárůst je tedy v posledních letech, coţ je charakteristické i v ostatních státech EU zapojených do jednoho z programů.
35
4. Dotazníkové šetření
4.1. Cíle dotazníku Mým cílem dotazníku bylo zjištění spokojenosti a osobnostního obohacení studentů. Spokojenost z hlediska prostředí, ve kterém se nacházeli, lidmi kterými byli obklopeni, celkovou péčí o ně, pomoc při orientování se v novém prostředí hostitelské instituce. Důvody k vycestování, co bylo motivací k takovému rozhodnutí.
4.1.1. Skupina dotazovaných Skupina dotazovaných byly studenti dvou sportovních fakult z České republiky a Litvy. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií a Lietuvos kūno kultūros akademija. Dotazovaných bylo deset studentů z české a deset studentů z litevské instituce. Studenti, kteří se zúčastnili zahraničního studijního pobytu v rámci z některých programů.
4.1.2. Dotazované skutečnosti Podle cílů a skupiny dotazovaných jsem vytvořil dotazník, který kladl největší důraz na tyto otázky: Věk Pohlaví Typ studia Studijní obor Důvody Spokojenost
36
4.2. Dotazník Dotazník byl studentům poslán elektronickou formou a případné nejasnosti konzultovány přes email nebo osobním setkáním. Je zde uveden, tak jak byl poskytnut dotázaným. Většina otázek byla poloţena v anglickém jazyce, jako předpoklad, ţe studenti, kteří se zúčastnili zahraničního studijního programu mají dostatečnou jazykovou vybavenost na zodpovězení otázek. Nesetkal jsem se s ţádnou negativní odezvu s nesrozumitelností či neporozumění otázkám.
37
Questionnaire/Dotazník
Dobrý den, jsem studentem Masarykovy univerzity v Brně, Fakulty sportovních studií - oboru Management cestovního ruchu. Chtěl bych Vás poţádat o vyplnění dotazníku o studijním pobytu v zahraničí. Výsledek bude pouţit v mé bakalářské práci. Dotazník je zcela anonymní.
Děkuji mnohokrát za vyplnění.
Hello,
I´m student of Masaryk university in Brno, Faculty of Sport studies – field of study: Tourism Management. I would like to ask you to fill this form about your stay abroad. The results will be used as a base for my bachelor thesis. Questionnaire is anonymous. Thank you very much for fulfilment. Štefan Doleţal
38
Personal information / Osobní data
1. Age/Věk: __ 2. Gender/Pohlaví:1 Male/Muţ Female/Ţena 3.
Type
of
studies/Typ
studia:1
BA/Bakalářské
MA/Magisterské
PhD/Doktorandské 4. Major area of studies/studijní obor: ______________________________ 5. Through which programme did you study abroad/S kterým programem EU jste vycestoval/a:1 a) Erasmus programme b) Other/Jiný: ___________________
6. Why did you decide to study abroad as an exchange student? / Proč jste se rozhodl/a vycestovat do zahraničí? (max 3 answers to choose/maximálně 3 odpovědi) To improve my academic knowledge/Zlepšit akademické znalosti To practise a foreign language/Naučit se cizí jazyk To have new experiences/Získat nové zkušenosti To be independent/Být nezávislý To have fun/Uţít si legraci To learn about different cultures/Poznat nové kultury To meet new people/Potkat nové lidi To develop as a person/Rozvíjet se jako osobnost
39
7. What were your main reasons for studying abroad? Absolutely disagree
More disagree than agree
Neither disagree nor agree
More agree than disagree
Absolutely agree
Academic interest
1
2
3
4
5
Cultural interest
1
2
3
4
5
Linguistic interest
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Special academic fields Other, please specify:
8. Your evaluation and comments on study organization abroad. Very
Rather dissatisfied
dissatsfied 1
2
Neither Rather dissatisfied satisfied nor satisfied 3
4
Very satisfied 5
Please be sure to include the reason(s) for your level of satisfaction/dissatisfaction:
9. What were the three most positive aspects of your experience abroad (Refer to the study process, the support scheme and your personal experience)?
40
10. What were the three most negative aspects of your experience abroad (Refer to the study process, the support scheme and your personal experience)?
11. Please evaluate the following aspects of your stay/prosím odhodnoťte jak jste byl/a spokojena s pobytem.
Courses at the host university
Very dissatsfied
Rather dissatisfied
Neither dissatisfied or satisfied
Rather satisfied
Very satisfied
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Professors University facilities Social life The atmosphere of the country and the city Financial situation Help from International Office at the host university
41
4.2.1. Zpracování Po
vyplnění
dotazníků
započalo
zpracování
výsledků.
Výsledky
byly
zaznamenány do tabulek v programu Excel, kde došlo porovnání obou skupin a následné grafické vyhodnocení do výsledků.
4.3. Výsledky 4.3.1. Graf. 9 Věk 6 5 4 3
Studenti FSPS
2
Studenti LKKA
1 0 21-22
23-25
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z uvedeného grafu je vidět ţe studenti FSPS vyjíţdí nejčastěji na zahraniční studijní pobyt ve věku 23-25 let. Studenti LKKA mají stejnou věkovou hranici při výjezdu na zahraniční studijní pobyt mezi 21-25 lety.
42
4.3.2. Graf. 10 Pohlaví 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Studenti FSPS Studenti LKKA
Muži
Ženy
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Poměr muţi vs. ţeny u studentů FSPS je naprosto vyrovnaný. U studentů LKKA jsou to pouze ţeny, je to dáno studijním oborem, který studují.
43
4.3.3. Graf. 11 Typ studia 9 8 7 6 5 Studenti FSPS
4
Studenti LKKA
3 2 1 0 Bakalářský
Magisterský
Doktorantský
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Převáţná část dotazovaných studentů se zúčastnila zahraničního pobytu v bakalářském typu studia a pouze malá část v magisterském. V litevském vysokoškolském systému je bakalářská doba studia na čtyři roky, proto i vyšší věk dotazovaných. Od českých studentů jsem dostal odpovědi studentů, kteří se uţ zúčastnili dříve zahraničního studijního pobytu, před 1-2 lety. Proto mi vyšla nevyváţenost mezi věkem a typem studia.
44
4.3.4. Graf. 12 Studijní obor 9
Management cestovního ruchu
8 7 6
Regenerace a výživa ve sportu
5
Trenérství
4 Učitelství
3 2
Management sportu
1 0 Studenti LKKA
Studenti FSPS
Mezinárodní cestovní ruch
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření S maximální převahou u litevských studentů byl studijní obor Management cestovního ruchu, dále pak Mezinárodní cestovní ruch. Důvodem je, ţe všechny kontakty studentů, co mi centrum zahraničních studií LKKA poskytlo, bylo převáţně jednoho oboru. Je to dáno také tím, ţe v tomto oboru je největší zájem o studijní pobyty v zahraničí. U českých studentů si můţeme všimnout větší různorodosti, co se studijních oborů týče. S převahou Managementu cestovního ruchu, ale ne v takové míře jako u litevských studentů.
45
4.3.5. Graf. 13 Důvody studia v zahraničí 1. 8
Zlepšit akademické znalosti
7
Naučit se cizí jazyk
6
Získat nové zkušenosti
5 Být nezávislý
4 3
Užít si legraci
2
Poznat nové kultury
1
Potkat nové lidi
0 Studenti LKKA
Studenti FSPS
Rozvíjet se jako osobnost
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Důvodem vycestování litevských studentů je především rozvoj osobnosti, u českých studentů je to zdokonalení jazykové znalosti. Určitý stupeň jazykových znalostí je předpokladem vycestování na studijní zahraniční pobyt. Snaha o získání nových zkušeností je na stejné úrovni, ale např. zlepšení akademických znalostí oproti zkvalitnění kontaktu s novými lidmi je preferováno litevskými studenty. Čeští studenti kladou větší důraz na získání nezávislosti a samostatnosti.
46
4.3.6. Graf. 14 Důvody studia v zahraničí 2. 5 4.5 4
Akademický zájem
3.5 3
Kulturní zájem
2.5 2 1.5 1 0.5 0
Lingvistický zájem Speciální akademické obory Studenti LKKA
Studenti FSPS
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Graf zobrazuje rozdíl důvodů a zájmů o zahraniční studium mezi litevskými a českými studenty. U litevských studentů je menší zájem o speciální akademické obory. U českých studentů graf vykazuje kolísání zájmu o akademické obory a speciální akademické obory. Zhodnocení poměru zájmu mezi zájmem lingvistickým a kulturním je obrácený. Litva l. místo lingvistika, na 2. místě kultura, u českých studentů obráceně. Hlavním důvodem vycestování nebylo studium speciálních oborů.
47
4.3.7. Hodnocení studijní instituce v zahraničí Studenti LKKA a FSPS byli převáţně spokojení. Míra spokojenosti dosahovala stejného stupně u obou fakult a to je 85%. Největší spokojenost byla s kvalitou studia, větší úroveň studia a nároky na studenty, vyzkoušení si předmětů mimo obor studia, infrastruktura a vybavení, kombinace praktické a teoretické výuky a přátelské profesionální prostředí univerzit. Nespokojenost studentů LKKA a FSPS byla s přednáškami a semináři v mateřském jazyce země.
4.3.8. Tři nejvíce pozitivní a negativní hlediska zkušenosti v zahraničí Positivní hlediska: Poznávání jiných kultur a lidí, dobré podmínky pro cestování a osobnostní rozvoj. Negativní hlediska: Zvýhodňování zahraničních studentů, nekomunikativnost místních studentů, malý výběr předmětů ke studiu.
48
4.3.9. Graf. 15 Spokojenost s pobytem Předměty hostující instituce
5 4.5
Profesoři
4 3.5
Univerzitní vybavení
3 Společenský život
2.5 2
Atmosféra města a země pobytu
1.5 1
Finanční situace
0.5 0 Studenti LKKA
Studenti FSPS
Pomoc od centra zahraničních studií hostitelské instituce
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Čeští i litevští studenti byli nejvíce spokojeni se společenským ţivotem, univerzitním vybavením hostitelských institucí a atmosférou města a země pobytu. Naopak nejméně spokojeni byli s finanční situací, kvůli vysokým nákladům za ubytování, potraviny apod. Dále nepříliš velká pomoc od center zahraničních studií hostitelských institucí s neochotou od mentorů starajících se o studenty a malý výběr předmětů ke studiu, jejich kvalita a nenáročnost.
49
Závěr Práce je přispěním jako zpětná vazba pro samotné školy, zda a jak byli studenti spokojeni s pobytem. V čem byly největší nedostatky na kterých zapracovat, aby se v budoucnu neopakovaly. Důleţité je také především tolerantnost studentů, vůči zahraniční zemi, kterou si oni sami vybrali ke svému studiu. Tím, ţe jsem si vybral určitou zemi, musím počítat, ţe zde budou jiné podmínky v běţném ţivotě, jiná struktura a smýšlení obyvatel, politický systém, klima. Na to všechno bychom měli být připraveni v případě, ţe jsme si vybrali výrazně odlišnou zemi. Samozřejmě zahraniční instituce se většinou snaţí připravit co nejlepší podmínky pro studenty, být nápomocni v těţkých situacích a hledání kompromisů v případných konfliktech. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe studenti byli spokojeni se studijními podmínkami. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, ţe v mém případě, ke mně byla zahraniční instituce velmi vstřícná a tolerantní v začátcích, kdy si zvykáme na novou zemi, město, jazyk kolem nás. Důleţitá je tedy připravenost studentů, jak finanční tak i jazyková a hlavně být tolerantní, kdyţ se všechno nevyvíjí kolem nás tak jak bychom sami chtěli. Ţít mezi ostatními národnostmi a sledování návyků a zvyků v denním ţivotě je určitě zajímavé a přínosné pro nás tím způsobem, vedení k tolerantnosti a většímu pochopení mezi národy, větší otevřenost a moţná spolupráce v budoucnu. Rozvíjet se jako osobnost a zvyšovat si povědomí o věcech kolem nás, uvědomění si sebe sama, naučit se větší zodpovědnosti a snášenlivosti. Důvodů pro vycestování studentů je hodně, nepochybně primárním motivem je rozšíření bohatosti studijní přípravy; také jazykové zdokonalení, poznání nové kultury, lidí a mentality jsou největší motivační faktory. Celkově si myslím, ţe studenti sportovních fakult jsou mnohem otevřenější a lépe navazují kontakt s ostatními studenty. Celková studentská mobilita je úţasná příleţitost ke zkvalitnění studia či jeho nasměrování ke konkrétní profesní specializaci. Pobyt vede studenty k větší samostatnosti ve všech oblastech ţivota. Naučí se lépe rozhodovat, nést zodpovědnost za kaţdé rozhodnutí, plánovat dopředu, hospodařit s finančními prostředky. Student si pak dokáţe lépe rozvrhnout povinnosti a volný čas, stanovit prioritní záleţitosti studia a následně pracovní, v dalším ţivotě.
50
Dokáţe lépe poznat jednotlivé lidské povahy a zlepší způsob jednání s lidmi, coţ přinese úspěch v pracovních záleţitostech. Na komunikaci s lidmi, rychlém rozhodování a odhadování situace, dobrém vyřešení finančního zabezpečení, představy plánu do budoucna a flexibilitě bude záleţet kvalita jeho budoucí práce.
51
Seznam použité literatury
[1]. DURĎÁKOVÁ, L.; NAVRÁTIL, M.: Mobilita mládeţe 2006: 5 a 1/2. Kroku k práci v zahraničí. 2. vydání. Uherské Hradiště: Klub přátel ICM ve spolupráci s Informačním centrem pro mládeţ Uherské Hradiště a EURES ČR, 2006. 24s. ISBN: 80-239-8587-6.
[2]. Http://ec.europa.eu [online]. 21. 12. 2007 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:
.
[3]. SALAZAR, NOEl B. Towards an antropology of cultutal mobilities. Crossings: Journal of Migration&Culture[online]. 2010-03-01,1,1, [cit. 2011-0312].s 53-68. Převzato z kolekce SocINDEX with Full Text. Dostupný WWW: . ISSN 20404344, eclanek 10.1386/cjmc.1.53_1.
[4]. EU chce zvyšovat mobilitu pracovníků v unii. Studii o migraci obyvatel ČR před vstupem do EU [online]. 2011, č. 1, [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: . http://www.europass.cz/vzdelavani-v-eu/mobilita-obyvatel/
[5]. KATRŇÁK, Tomáš. Třídní analýza a sociální mobilita. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2005. 211 s. ISBN 8073250675.
52
[6] . LITHUANIAN ACADEMY OF PHYSICAL EDUCATION ECTS GUIDE 2008 – 2009 . LITHUANIAN ACADEMY OF PHYSICAL EDUCATION ECTS GUIDE 2008 – 2009 [online]. 2008, 5230, [cit. 2011-05-03]. Dostupný z WWW: .
[7]. MAGGIONI, Mario A.; UBERTI, Teodora Erika. Knowledge networks across Europe: which distance matters?. InKnowledge networks across Europe: which distance matters? [online]. [s.l.] : Springer-Verlag, 14.8.2008 [cit. 2011-0503]. Dostupné z WWW: <www.ebscohost.com>.
[8]. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií [online]. 2011 [cit. 201105-03]. Fakulta sportovních studií. Dostupné z WWW: .
[9]. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Www.naep.cz. Dostupné z WWW: .
[10]. SMITH PH.D., Athena. The importance of educational tourism in enhancing a multi-cultural understanding.. InThe importance of educational tourism in enhancing a multi-cultural understanding.Paper submitted to 3rd International Colloquium on Tourism and Leisure, in Bangkok, Thailand. [online]. Tampa, Florida : Hillsborough Community College, April, 2009 [cit. 2011-05-05]. Dostupné
z
WWW:
.
53
[11]. WEST, Anne; BARHAM, Eleanor. Student mobility, qualifications and academic recognition in the EU. Assessment in Education : Principles, Policy & Practice [online]. 2009-03-01, 16, 1, [cit. 2011-03-12]. s. 25-37. Převzato z kolekce
Academic
Search
Complete.
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 0969594X, eclanek 10.1080/09695940802704062.
[12]. Citace.com [online]. 2004 [cit. 2011-05-02]. Generátor citací. Dostupné z WWW: .
[13].
Ebscohost.com [online].
plnotextové
2011
[cit.
databáze.
2011-05-03].
Dostupné
.
54
Bibliografické z
a
WWW:
Resumé Bakalářská práce je zaměřena na studentskou mobilitu sportovních fakult. Cíle práce byly splněny. Definování pojmu mobilita v procesu vzdělávání. Seznámení se studijními programy nabízené Evropskou unií. Srovnání studentů Masarykovy univerzity, Fakulty sportovních studií
se studenty zahraniční
instituce
v dotazníkovém šetření. Na základě mnou vypracovaných dotazníků jsem započal výzkum. Po zodpovězení došlo ke zpracování odpovědí a seznámení se s výsledky. Celkové dotazníkové šetření má charakter předvýzkumu pro budoucí moţné bádání. Studentská výměna mezi vzdělávacími institucemi, tzv. vzdělávací cestovní ruch v budoucnu dále poroste a je moţné očekávat přínos takto zaměřených studií.
Summary The bachelor thesis is focused on student´s mobility at the faculties of sport. Aims of
the
thesis
were
fulfilled.
Defining
the
concept
of
mobility
in
education. Familiarization with degree programs offered by the European Union. A comparison of students at Masaryk University, Faculty of Sports Studies with students of foreign institutions in the survey. On the basis of questionnaires prepared by me, I began research. After questions were answers, started process and familiarization with the results. The overall survey has a character of preliminary research for possible future research. Student exchanges between educational institutions, the so-called educational tourism in the future will continue to grow and we can expect the following benefits of such a studies.
55
