MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2015
Kateřina Hanáková
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
Přístup k životnímu stylu rodiny po návratu dítěte po léčbě obezity z DL Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D.
Vypracovala: Kateřina Hanáková Regenerace a výživa ve sportu
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 27. dubna 2015
podpis
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1
2
3
Aktuální situace dětské obezity .......................................................................................... 8 1.1
Celosvětová situace...................................................................................................... 8
1.2
Evropa .......................................................................................................................... 8
1.3
Česká republika............................................................................................................ 9
Metody zjišťování nadváhy a obezity ................................................................................ 9 2.1
Anamnéza .................................................................................................................... 9
2.2
Percentilové grafy ...................................................................................................... 10
2.3
Období adiposity rebound .......................................................................................... 10
2.4
Z-skóre BMI .............................................................................................................. 11
2.5
Fyzikální vyšetření ..................................................................................................... 11
2.6
Vyšetření tělesného složení........................................................................................ 11
2.7
Laboratorní vyšetření ................................................................................................. 11
2.8
Hodnocení energetické bilance .................................................................................. 12
2.9
Další vyšetření ........................................................................................................... 12
Etiopatogenetické faktory ................................................................................................. 13 3.1
Etiopatogeneze obezity .............................................................................................. 13
3.2
Faktory prostředí ........................................................................................................ 13
3.2.1
Termoneutrální prostředí .................................................................................... 13
3.2.2
Zkracování délky spánku .................................................................................... 13
3.2.3
Změna stravovacích návyků ............................................................................... 14
3.2.4
Změna pohybových zvyklostí............................................................................. 14
3.3
Prenatální faktory ....................................................................................................... 14
3.4
Genetické faktory rozvoje obezity ............................................................................. 15
3.5
Geneticky podmíněná obezita .................................................................................... 15
4
3.5.1
Endokrinopatie ................................................................................................... 16
3.5.2
Mendelovsky děděné syndromy ......................................................................... 16
3.5.3
Monogenní formy obezity .................................................................................. 16
3.6
Léky podmíněná obezita ............................................................................................ 16
3.7
Další ........................................................................................................................... 16
Následky obezity .............................................................................................................. 18 4.1
Zdravotní komplikace ................................................................................................ 18
4.1.1
Diabetes mellitus 2. typu .................................................................................... 18
4.1.2
Kardiovaskulární onemocnění ............................................................................ 18
4.1.3
Funkční poškození pohybového aparátu ............................................................ 18
4.1.4
Nealkoholická jaterní steatóza ............................................................................ 19
4.1.5
Respirační komplikace ....................................................................................... 19
4.1.6
Krevní tlak .......................................................................................................... 20
4.1.7
Růst a sexuální vývoj.......................................................................................... 20
4.2
Psychosociální vliv obezity ....................................................................................... 20
4.2.1 4.3 5
Duševní poruchy ................................................................................................. 21
Socio – ekonomické následky.................................................................................... 21
Léčba obezity.................................................................................................................... 23 5.1
Doporučený postup .................................................................................................... 24
5.2
Praktický lékař pro děti a dorost ................................................................................ 24
5.3
Endokrinologie........................................................................................................... 25
5.4
Kognitivně – behaviorální terapie.............................................................................. 25
5.5
Farmakoterapie .......................................................................................................... 26
5.6
Chirurgická léčba obezity .......................................................................................... 27
5.7
Lázeňská léčba ........................................................................................................... 27
5.7.1
Přijetí do lázeňské léčby ..................................................................................... 28
5.7.2
Program .............................................................................................................. 29
5.8 6
Následná péče ................................................................................................................... 31 6.1
7
Rodinné kurzy snižování nadváhy ............................................................................. 30
Doporučené změny v životním stylu ......................................................................... 31
6.1.1
Internetové zdroje ............................................................................................... 32
6.1.2
Rodinné kurzy snižování nadváhy...................................................................... 33
6.1.3
Ambulantní léčba................................................................................................ 34
Výzkumná část ................................................................................................................. 36 7.1
Hlavní cíle .................................................................................................................. 36
7.2
Charakteristika souboru ............................................................................................. 36
7.3
Použité metody výzkumu........................................................................................... 36
7.4
Dotazníky ................................................................................................................... 36
7.5
Získaná data ............................................................................................................... 37
8
Shrnutí a diskuze .............................................................................................................. 65
9
Závěr ................................................................................................................................. 67
10
Seznam zdrojů .................................................................................................................. 68
Resumé ..................................................................................................................................... 72
ÚVOD Dětská obezita se řadí mezi velmi časté onemocnění, jehož prevalence stále roste. Spolu s nadváhou často přechází i do dospělého věku a nese s sebou řadu dalších zdravotních komplikací. Ačkoliv existuje mnoho prací na téma dětské obezity, jedná se o problém, jehož velikost se nezmenšuje. Léčba tohoto onemocnění je nákladná, komplikovaná a nejistá. Ve většině případů by však zapůsobila dostatečná prevence. Téma bakalářské práce jsem si vybrala, protože dětská obezita je stále závažnějším problémem. Dítě je ve svém životním stylu nejvíce ovlivňováno nejbližším okolím, tedy rodinou. Ve výzkumu práce zjišťuje změny v rodinném životním stylu z pohledu rodičů po návratu dítěte. Hlavním cílem teoretické části práce je informovat o aktuální situaci, uvést přehled základních příčin, následků obezity. Práce informuje i o léčbě obezity a následné péči o dítě po návratu z léčby obezity. Cílem praktické části práce je zjistit změny v životním stylu rodiny, probíhající po návratu dítěte z léčby obezity v léčebně. V empirické části jsou uvedeny názory rodičů na léčbu, jejich náhled na možná rizika spojená s obezitou, jejich připravenost na změnu životního stylu a ochotu styl změnit. Kromě ochoty dítěte spolupracovat při léčbě je spolupráce rodičů klíčová. Je tedy důležité vědět, jak oni sami problematiku obezity a její léčby vnímají.
7
1 Aktuální situace dětské obezity Obezita a nadváha je podle World Health Organization (WHO) definována jako nadměrná kumulace tuku, která může poškodit zdraví. Je dávána do souvislosti s rozvojem diabetu mellitu 2.typu, kardiovaskulárními onemocněními, některými typy rakoviny, osteoartritidou, a dalšími. V současné době patří mezi závažné zdravotní hrozby v evropském regionu (WHO, Data and statistic, 2015). Aktuální situace je monitorována celosvětově, v rámci Evropy i v rámci České republiky. Pravidelné sledování a kvalifikované hodnocení pomáhá individuálně posoudit vývoj dítěte. Díky sledování základních tělesných parametrů můžeme odhalit chybné stravovací návyky vedoucí k váhovým problémům (nadváha, obezita, podváha)(SZÚ, Hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže, 2008).
1.1 Celosvětová situace Dětská nadváha hraje významnou roli v navyšování obezity v dospělosti. International Obesity Task Force (IOTF) udává, že přibližně 10% / 155 milionů dětí povinných školní docházkou má nadváhu či obezitu. Z tohoto množství je obézních přibližně 3045 milionů. Prevalence dětské obezity se od začátku 70. do konce 90. let v některých oblastech zdvojnásobila, až ztrojnásobila a dosahuje hodnoty 10% (i více). Prevalence nadváhy a obezity je až 36%. V posledních letech dochází v některých zemích ke zpomalení trendu zvyšování obezity. V oblasti nadváhy však neustále dochází k vzrůstu prevalence (Hainer, 2011 p.18-19). Současně se zvyšováním výskytu obezity a nadváhy klesá prevalence podvýživy (Hainer, 2011 p.341). Prevalence obezity a nadváhy se přesouvá do zemí s nízkým a středním příjmem. V roce 2013 bylo na světě celkem 42 milionů dětí s nadváhou s věkem pod pět let (WHO, Childhood overwight and obesity, 2015).
1.2 Evropa Obezita je vzestupných trendem napříč všemi zeměmi Evropy. Problémem srovnávání populace v jednotlivých zemích je však odlišný způsob měření a zjišťování dat. Metodika se může lišit dokonce i v rámci jednoho státu. U některých studií jsou používána data udávána respondentem, což vede ke značnému podhodnocení prevalence nadváhy a obezity (Hainer, 2011 p.17).
8
V roce 2006 trpělo v Evropě nadváhou téměř 17 milionů dětí a obezitou přes 5 milionů dětí. V zemích Evropy mají děti ve věku 5-9 let ve 22% případů nadváhu a v 6% trpí obezitou. Ve věkové skupině 13-17 let se nadváha týká 16% dětí a obezita 4% dětí. Nejvyšší prevalence je zaznamenána v jižních oblastech. (Hainer, 2011 p.341-342)
1.3 Česká republika Česká republika se řadí k menšině zemí, které mají zpracovaná vlastní růstová data (růstovou „normu"). Výzkumy, probíhající u nás od roku 1951, byly zpracovány a zveřejněny ve formě růstových grafů ) (SZÚ, Hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže). Světově ojedinělý průzkum probíhal do roku 2001, desetiletá tradice byla porušena až v roce 2011 z důvodu nedostatku financí (SZÚ, Celostátní antropologické výzkumy). Obezita ani nadváha nejsou v ČR na nejvyšších hodnotách, ale můžeme sledovat vzrůstající trend zvyšování nadváhy a obezity u dětí. Ke vzniku nadváhy a obezity může u kritických skupin docházet i ve věku tří let. Mezi prediktory nadváhy patří hispánský původ, obezita matky a porodní váha dítěte. (Hainer, 2011, p. 19) Podle výsledků posledního antropologického výzkumu z roku 2001 činil podíl obézních chlapců 6,6% a obézních dívek 5,6%. (SZÚ, Dětská obezita) Hainer (2011, p.342) se dále odkazuje na výzkum IOTF z roku 2006, kde dosahovala hodnota nadváhy a obezity u chlapců 21,9% ( z toho 4,3% obézních) a u dívek 22,5% ( z toho 4,7% obézních).
2 Metody zjišťování nadváhy a obezity Celkové vyšetření nadváhy či obezity slouží k přesnému určení příčiny obezity a umožní určit nejvhodnější terapii. (Marinov, 2012, p.87).
2.1 Anamnéza Anamnézou rozumíme klinický obraz pacienta. Zjišťujeme: •
Rodinná anamnéza – výskyt obezity u rodičů, sourozenců a prarodičů a jejich zdravotní stav (diabetes mellitus, dyslipidémie, hypertenze, ischemická chorob srdeční, centrální mozková příhoda, úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) u mužů před 55. rokem, u žen před 65. rokem).
9
•
Osobní anamnéza – výskyt gestačního diabetu u matky, nízká porodní hmotnost nebo délka, délka kojení, věk navýšení tělesné hmotnosti, vývoj Body Mass Indexu (BMI), únava, stravovací a pohybové zvyklosti a další (Aldhoon Hainerová, I. Boženský J., Divoká J., Kytnarová J., Pařízková J., Pastucha D. & Zamrazilová H., 2011 p. 6).
2.2 Percentilové grafy Dětská obezita je lékařem posuzována podle percentilových grafů. U dětí do pěti let se používají grafy hmotnosti k tělesné výšce, u dětí nad pět let se používá percentilový graf s pásmem BMI. Při vyšší hmotnosti dítěte se doporučuje použití BMI grafu již od dvou let (Marinov, 2012 p.96). 85. percentil je považován za období vhodné pro zahájení prevence a včasné intervence. Jako nadváha je označováno zařazení dítěte do pásma mezi 90. a 97. percentil. O obezitu se jedná v případě zařazení nad 97. percentil(Marinov, 2012, p.87) . Nad 99. percentilem lze u dítěte stanovit střední, těžkou, až monstrózní obezitu (Marinov, 2012, p.101). U dětí do pěti let je potřeba brát v potaz rozdílné výsledky při použití grafu BMI a grafu hmotnosti k váze. Výživový stav se tudíž hodnotí podle dalších vyšetření (SZÚ, Dětská obezita). Grafy, podle kterých se momentálně určuje dětská nadváha a obezita, vycházejí z 5. Celostátního antropologického výzkumu (CAV), tedy z roku 1991. Pokud by se grafy aktualizovaly podle údajů z posledního CAV, došlo by k nežádoucímu posunu kritických hodnot pro nadváhu a obezitu z důvodu narůstající nadváhy jak v dětské, tak v dospívající populaci (SZÚ, Dětská obezita).
2.3 Období adiposity rebound Období od narození do jednoho roku je charakteristické nárůstem tukové hmoty. Po prvním roce života dochází naopak k růstu do výšky, čímž se snižují hodnoty BMI. Období adiposity rebound (AR) je určeno opětovným nárůstem tukové složky a zvýšením percentilu BMI. U dětí s vyšší hmotností je ovlivněn celkový vývoj, rychleji rostou, a tedy u nich dříve nastává období adiposity rebound (AR). Posun AR do nižších věkových kategorií je příčinou růstu výšky populace a posunu věku dospívání do nižších kategorií (Marinov, 2012 p.89).
10
Vzhledem ke zvýšené prevalenci obezity u dětí dochází k posunu adiposity rebound do nižších věkových skupin. Za posledních 50 let se období AR snížilo u chlapců o 1,8 roku u 90.percentilu, o 1,3 u 50.percentilu a o 1,1 roku u 10.percentilu dětské populace. U dívek se v 90.percentilu snížil věk AR o 1,7 roku, u 50.percentilu o 1,2 roku a u 10. percentilu o 0,9 roku (Bláha P., Brabec M., Hrušková M., Kobzová J., Krejčovský L., Riedlová J. & Vignerová J., 2006 p. 3).
2.4 Z-skóre BMI Z skóre BMI umožňuje výpočet odchylky od průměru. Velmi účinně se výpočet projevil u velmi obézních jedinců. Výpočet je následující:
ó
ěř á ů ě č í ě!"#$%&á "#'()*+$ !,-,!,&č&í ."./*$',
Obr.1 Vzorec z-skóre (Hainerová, 2009 p.16)
Výsledek je označen jako ∆z-skóre. Průměrné hodnoty BMI i směrodatné odchylky jsou k dispozici v materiálech SZÚ. (Hainerová, 2009 p.16)
2.5 Fyzikální vyšetření Lékař zjišťuje antropometrické údaje, tedy výšku (délku), váhu, BMI vztažené k pohlaví a věku a údaje zaznamenané do percentilových grafů. Dále z-skóre BMI, obvod pasu, obvod pupku, obvod boků, obvod levé paže, popřípadě tloušťku kožních řas (Hainer, 2011 p.360)
2.6 Vyšetření tělesného složení Vyšetření tělesného složení probíhá pomocí bioimpedanční analýzy. Slouží ke zjištění podílu tukové a netukové složky těla. (Hainer, 2011 p.360)
2.7 Laboratorní vyšetření K laboratorním testům u obezity patří – inzulin nalačno, C-peptid, glykemie, glykovaný hemoglobin, krevní obraz, kyselina močová a další. Testuje se funkce štítné žlázy, testy funkce kůry nadledvin (podezření na Cushingův syndrom), testy na karyotyp (podezření na Prader-Williho syndrom), testy na růstový hormon a další. (Hainer, 2011 p.360-361)
11
2.8 Hodnocení energetické bilance V energetické bilanci se hodnotí energetický příjem (čímž terapeut či lékař dostane informace o denním příjmu energie, makronutrientů, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků), klidový energetický výdej (pomocí nepřímé kalorimetrie), míra fyzické aktivity (dotazníky, pedometry, akcelerometry). (Hainer, 2011 p.361-362)
2.9 Další vyšetření Mezi další používané vyšetření patří metody zobrazovací (magnetická rezonance, rentgenové vyšetření, echokardiografie, ultrasonografie). Speciální skupinou jsou pak genetická vyšetření, polysomnografické vyšetření či spirometrie (Hainer, 2011 p.361)
12
3 Etiopatogenetické faktory 3.1 Etiopatogeneze obezity Obezita je většinou multifaktoriálně podmíněné onemocnění. Pro projevení nemoci je tedy třeba interakce hereditárních predispozic a vlivu prostředí, což vede k pozitivní energetické bilanci a dále k nadměrné kumulaci tukové tkáně. V současnosti můžeme faktory rozdělit do několika kategorií (Hainer, 2011 p.347-355): • Faktory prostředí • Prenatální faktory rozvoje obezity • Genetické faktory rozvoje obezity • Geneticky podmíněná obezita • Léky podmíněná obezita • Další
3.2 Faktory prostředí Rozmach civilizace vede k zásadní změně života člověka jako biologického druhu. Prostředí je určeno mnoha faktory, které se navzájem ovlivňují. Mezi tyto faktory patří: podnebí, zeměpisná lokace, státní zřízení, národnostní skupina, náboženská příslušnost, ekonomická zdatnost, vzdělanost, intelektuální schopnosti, zdravotní stav a rodinná struktura. (Marinov, 2012 p.24)
3.2.1
Termoneutrální prostředí Termoneutrální prostředí významně zasahuje do termohomeostázy organismu. Rozvoj technologií v oblasti izolační, oděvní a stavební vyřadil energetickou náročnost termohomeostázy organismu. (Marinov, 2012 p.24)
3.2.2
Zkracování délky spánku Za posledních 50 let se délka spánku zkrátila o 1,5-2 hodiny. S délkou spánku je propojena výše BMI. Nejnižší hodnoty BMI jsou spojeny se 7-9 hodinovým nepřerušovaným spánkem. Výši BMI ovlivňuje jak vyšší, tak nižší doba spánku. (Marinov, 2012 p.25)
13
3.2.3
Změna stravovacích návyků Během posledních desetiletí došlo ke změně ceny a typu konzumovaných potravin, ale i změně jejich kvality a energetického obsahu. Rozvoj rychlých občerstvení je dán cenou nezdravých potravin, která na rozdíl od cen ovoce a zeleniny klesla. Fast foody lákají nižší sociální skupinu z důvodu velkého množství jídla za nízkou cenu. (Hainer, 2011 p.347) Ke vzniku obezity přispívá šíření západního způsobu stravování, který obsahuje velké množství tuků v potravě. V Koreji se ukázalo, že nárůst zastoupení tuků v potravě je spojen s abdominální obezitou u chlapců a se zvýšenou hladinou triacylglycerolů (TAG). Západní způsob stravování je spojen s až 1,4krát větším rizikem vzniku nadváhy u chlapců a 1,5krát větším rizikem zvýšené hladiny TAG než při konzumaci tradiční stravy. (Hainer, 2011 p.348)
3.2.4
Změna pohybových zvyklostí K současným změnám patří snížení výdeje energie z důvodu poklesu celkové energetické aktivity. Došlo ke zlepšení transportu, omezení volného času, zhoršení tělesné výchovy na školách, jsou omezené prostory pro spontánní aktivitu a hry. (Pařízková & Lisá, 2007 p.20)
3.3 Prenatální faktory Prenatální faktory mohou být predispozicí k rozvoji obezity. Během intrauterinního období se formuje centrum chuti a důležité neurokrinní cesty, které regulují adipogenezi a energetický metabolismus. Mezi ovlivňující faktory patří: stav výživy matky, metabolismus glukózy u matky, porodní hmotnost a charakter kojenecké stravy (Hainer, 2011 p.349). Vysoký váhový přírůstek matky během těhotenství je spojen s vyšším rizikem vzniku nadváhy u dětí ve věku 2-14 let a 21 let, riziko hrozí i nadále v dospělosti. S rizikem obezity je spojeno i hladovění matek ve 3. trimestru (Hainer, 2011 p.349). Novorozenci s nízkou či vysokou porodní hmotností jsou ohroženi kumulací intraabdominální tukové tkáně a následně tedy vznikem centrální obezity. U novorozenců s nízkou porodní hmotností zatím není objasněno, zda je predispozice ke vzniku obezity dána energetickou restrikcí, rychlým postnatálním růstem, či kombinací těchto jevů (Hainer, 2011 p.349).
14
Poporodní nárůst hmotnosti je dán kouřením během gravidity, hmotnostním přírůstek matky v období gravidity a porodní hmotností matky. Drobní novorozenci, u kterých došlo k rychlému růstu či přibrání, mají sklony k inzulinorezistenci. Tím pádem jim hrozí zvýšené riziko kardiometabolických komplikací. Excesivním přírůstům v období těhotenství by se mělo předcházet, neboť způsobují zdravotní komplikace jak matkám, tak novorozencům (Hainer, 2011 p.349).
3.4 Genetické faktory rozvoje obezity Genetické vlivy ovlivňují možnost vzniku obezity s ohledem na energetickou rovnováhu (tedy příjem i výdej) (Hainer, 2011 p.72). Autoři se mírně liší v posouzení důležitosti. Hainer (2011 p.72) udává vliv genetických faktorů na složení těla cca 40-70 %. Podíl vlivu na vznik obezity srovnává s vlivem genetických faktorů na některé typy nádorového onemocnění. Marinov (2012 p.17-18) udává podíl genetického faktoru na obezitu 40-60%. Genetické faktory pak rozděluje na čtyři skupiny: 1. Závažná genetická predispozice – charakterizována údaji o výskytu aktuální obezity a obezity v dětství i jen jednoho z rodičů. U prarodičů se pak jako predispozice započítává výskyt obezity spolu s diabetes mellitus 2. typu, infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou nebo s gynekologickým nádorem. 2. Významná genetická predispozice – jeden z rodičů řešil nadváhu alespoň třemi redukčními dietami. U jednoho prarodičů se vyskytuje obezita spolu s hypertenzí, hypercholesterolémií, metabolickým syndromem, nebo nádorovým onemocněním. 3. Nízká genetická predispozice – výskyt obezity nebo nadváhy u biologických sourozenců rodičů, nebo nadváhy u matek rodičů 4. Genetická rezistence – nadváha ani obezita se u rodičů nevyskytuje. U prarodičů maximálně nadváha u otců rodičů bez přidružených civilizačních onemocnění.
3.5 Geneticky podmíněná obezita Obezita je v naprosté většině případů způsobena interakcí genetických faktorů a faktorů prostředí (Hainer, 2011 p.350).
15
3.5.1
Endokrinopatie Diagnózy patří mezi raritní. Mezi klasickou endokrinopatii patří hypothyreóza, Cushingův syndrom, deficit růstového hormonu, hypopituitarismus. Obezita může být asociována také se syndromem polycystických ovarií, který je u dospívajících dívek diagnostikován velmi často (Hainer, 2011 p. 350).
3.5.2
Mendelovsky děděné syndromy Tyto syndromy tvoří pouze malé procento z celkového počtu obézních dětí. Jedná se o Prader- Williho syndrom, Bardet – Biedlův sydrom a Alströmův syndrom. Kromě obezity je s těmito syndromy často spojená také mentální retardace, dysmorfie a orgánově specifické vývojové vady (Hainer, 2011 p. 351).
3.5.3
Monogenní formy obezity Tyto formy obezity tvoří zhruba 3-4% z celkového počtu obézních dětí. Monogenní formy obezity jsou způsobeny mutacemi genů, které ovlivňují příjem potravy a jídelní chování. Nejčastěji se jedná o mutaci genu pro leptin. V těle se nachází pouze velmi malé množství leptinu, což souvisí nadměrným množstvím tukové tkáně. Dále se jedná o mutiaci pro leptinový receptor, deficit proopiomelanokortinu, mutaci melanokortikového receptoru 4. typu a další (Hainer, 2011 p. 353).
3.6 Léky podmíněná obezita Léky mohou vést k obezitě buď svým vlivem na tvorbu a rozvoj tukové tkáně, nebo zvyšováním pocitu hladu. Mezi léky způsobující obezitu patří kortikosteroidy, inzulin, psychotropní
látky,
antihypertenziva,
antipsychotika,
antihistaminika
a
tricyklická
antidepresiva,
chemoterapeutika.
Vzestup
antiepileptika, hmotnosti
je
individuální, záleží i na délce užívání a na množství léku (Hainer, 2011 p. 354).
3.7 Další Vliv na vznik obezity mohou mít i některé druhy adenovirů, o kterých se někdy hovoří jako o tzv. virech obezity. Při pozitivitě lidského adenoviru je prokázán výskyt obezity, adenovir má vliv i na hladinu krevních lipidů (Hainer, 2011 p.354).
16
Nástup adipozity rebound je spojen s nárůstem tělesné hmotnosti a tuku. V posledních letech došlo k jeho posunu do nižších věkových skupin. V ČR se za posledních 50 let posunul AR o rok níže. Je prokázána spojitost mezi dřívějším nástupem AR a rizikem vzniku obezity, diabetes mellitus 2. typu a metabolického syndromu (Hainer, 2011 p.355).
17
4 Následky obezity Obezita s sebou nese mnoho komplikací – od zdravotních, které komplikují život jedinci, až po socio-ekonomické, které se dotýkají celé společnosti.
4.1 Zdravotní komplikace 4.1.1
Diabetes mellitus 2. typu Ačkoliv patří diabetes mellitus (DM) prozatím k méně častým diagnózám, jeho výskyt se neustále zvyšuje. Hrozí, že DM bude nejzávažnějším důsledkem epidemie obezity. Příčina poruchy glukózové tolerance je neznámá. V Evropě se počet nemocných pohybuje pod 10%, v USA je prevalence až 25%. Diabetes mellitus 2. typu je spojen i s dalšími zdravotními komplikacemi, jako je diabetická nefropatie a retinopatie. Dětští pacienti mají tedy vysoké riziko amputace dolních končetin a renálního selhání (Hainer, 2011 p. 355-356).
4.1.2
Kardiovaskulární onemocnění Při BMI nad 95. percentil se adolescentů týká zvýšení riziko kardiovaskulárních onemocnění, a to již v časné dospělosti. Obezita v dětství zvyšuje riziko KVO v dospělosti i bez dalších rizikových příznaků (Hainer, 2011 p. 356).
4.1.3
Funkční poškození pohybového aparátu Obézní děti jsou více náchylné ke vzniku muskuloskeletálních poruch. Z důvodu neobratnosti se jich také týká riziko traumatického poranění (Hainer, 2011 p.359). Tento typ onemocnění patří mezi klasické následky dětské obezity. Poškození se tvoří nejen v důsledku nadměrné váhy, působící na organismus, ale také z důvodu působení zátěže ve specifickém období rozvoje. Nadváha v předškolním věku prakticky brání korekcím postoje ve školním věku. Obezita je komplikací při tvorbě racionálních pohybových vzorců a rozvoji obratnosti. Ačkoliv by se mohlo zdát, že obézní děti mají lepší stabilitu, je tomu naopak. U dětí s vyšší váhou dochází k narušení posturální stability, děti chodí pomaleji, potřebují širší bázi. Distribuce tělesného tuku vede ke zvýšené nestabilitě v oblasti hlezenního kloubu. Z tohoto důvodu se zvyšuje riziko pádu. Ochablé svalstvo má vliv i na posturu. Pro obézní je děti je typické předsunutí hlavy, protrakce ramen, oslabení břišní stěny, atd. Oslabení břišní stěny vede k
18
hyperlordóze až k anteverzi pánve. Ta působí decentračně na kyčelní klouby a způsobuje oploštění nožné klenby (Marinov, 2012 p.38). Aldhoon Hainerová (2009 p. 56) poukazuje také na možnost hnutí tibií a femurů při nadměrné váze dítěte, což může pokročit až do vzniku Blountovy nemoci.
4.1.4
Nealkoholická jaterní steatóza Onemocnění bylo na počátku 80.let poprvé diagnostikováno i dětské populaci (Hainer, 2011 p.357). Nealkoholická jaterní steatóza se stává nejčastějším jaterním onemocněním jater v pediatrii a je také součástí zdravotních problémů spojených s obezitou. U obézních adolescentů se vyskytuje až v 80% (Marinov, 2012 p.44). Hainer (2011 p.357) udává, že se onemocnění vyskytuje u každého třetího obézního dítěte. Incidence steatohepatitidy roste se stupněm obezity, zvýšením TAG, se stupněm inzulinové rezistence, s výskytem spánkové apnoe, s věkem a mužským pohlavím Hlavním rizikovým faktorem rozvoje nemoci je nadváha a obezita (Marinov, 2012 p. 45). Nemoc začíná ve stadiu nealkoholické jaterní steatózy a může vést přes nealkoholickou steatohepatitidu až k jaterní cirhóze a následnému selhání jater (Marinov, 2012 p. 45). Často se vyskytuje i u neobézních dětí trpících DM 2.typu či hyperinzulinémií. Podle Aldhoon Hainerové (2009 p.78) patří mezi rizikové faktory spíše rychlý nárůst hmotnosti než obezita jako taková.
4.1.5
Respirační komplikace OSA je charakterizována epizodami obstrukcí horních cest dýchacích. Tato komplikace vede k desaturaci kyslíkem, opakovanému probouzení, přerušovanému REM spánku a následně tedy k letargii a somnolenci během dne (Hainer, 2011 p.358). Aldhoon Hainerová (2009 p.56) udává incidenci OSA až v 13% případů obézních dětí. Incidence OSA stoupá od 12 let se stupněm BMI. Výskyt je třikrát častější u chlapců než u dívek (Marinov, 2012 p.45). Narušení spánku je příčinou narušení kognitivních funkcí, poruch soustředění, může se projevovat i hyperaktivitou. U obézních dětí s tukem nahromaděným v oblasti krční při abdominální může docházet k rozvoji hyperventilace. V důsledku hromadění oxidu uhličitého v těle dochází k nadměrné spavosti během dne. OSA může přejít až v
19
Pickwickův syndrom, který se vyskytuje u 5% morbidně obézních pacientů (Marinov, 2012 p.45). Nekvalitní a nedostatečný spánek je jednou z příčin vzniku obezity. Jedná se tedy o začarovaný kruh, protože obezita naopak přispívá k nekvalitnímu spánku. U obézních dětí se dále vyskytuje pozátěžová dušnost a astmatické obtíže (Hainer, 2011 p.358). Podle Marinova (2012, p.46) je vznik astma bronchiale spojený s prozánětlivým stavem způsobeným nadměrnou hmotností.
4.1.6
Krevní tlak U dětí se hypertenze vyskytuje v 1–3% případů. Incidence u obézních dětí je častější než u dětí s normální váhou. V dětském věku převažuje výskyt hypertenze sekundární, tedy přidružené k jinému onemocnění (nejčastěji onemocnění ledvin, stenóza renální arterie, atd.). Zhruba 50% dětí s nadváhou trpí primární hypertenzí. U adolescentů už zcela převažuje hypertenze primární (Marinov, 2012 p.46). Hypertenze je definována hodnotou rovnou nebo vyšší 95.percentilu pro příslušné pohlaví, věk a výšku (Aldhoon Hainerová, 2009 p.62). Pro potvrzení hypertenze musí měření proběhnout třikrát s časovým odstupem a se správnými podmínkami (Marinov, 2012 p.6).
4.1.7
Růst a sexuální vývoj Hyperinzulinemie a inzulinová rezistence ovlivňují hladiny hormonů. Zvýšená dostupnost IGF-1 podporuje růst, čímž by se dala vysvětlit vyšší výška obézních dětí oproti dětem s normální váhou stejného věku (Hainer, 2011 p.357). Na druhé straně dochází ke zkracování biologického dětství z důvodu působení leptinu. Hlavně u dívek je začátek puberty v přímém spojení s předpubertálním stupněm BMI. Tělesná výška má při první menstruaci hodnotu 95% tělesné výšky. Při jejím předčasném nástupu však dochází k redukci konečné výšky jedinců s nadváhou. Tuto situaci můžeme pozorovat v USA, kde je z důvodu epidemie obezity průměrná výška dospělých poprvé v historii nižší než průměrná výška Evropanů (Marinov, 2012 p.39).
4.2 Psychosociální vliv obezity V poměrně nedávné době (na začátku 20.stolentí) byla obezita chápána pouze jako vada charakteru (Marinov, 2012 p.53). Podle Hainera (2011 p.359) bývají obézním dětem přiřazovány negativní vlastnosti, jako je lenost, špinavost, hloupost a 20
neobratnost. V dnešní době je známo, že je problematika mnohem komplexnější. (Marinov, 2012 p.53). Psychika hraje v problematice obezity významnou roli. Studie dokazují, že začátky problémů s váhou jsou často v období, kdy jedince prochází stresem, je oslabena vůle a jídlo působí jako dostupný uklidňovací prostředek. Se změnou váhy nastává rozvoj psychických mechanismů. Děti s nadváhou se začínají uzavírat do sebe. To je spojeno jak s nízkým sebehodnocením, tak s nízkou sociální i jinou aktivitou (Marinov, 2012 p.53). Obézní děti jsou negativně vnímány svým okolím a to i přesto, že je obezita čím dál častějším jevem (Hainer, 2011 p.358)
4.2.1
Duševní poruchy Obezita je komplikací jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Jedinci s nadváhou či obezitou mají problémy v oblasti sebevědomí a sebehodnocení, ale je zde i mnohem častější výskyt závažnějších psychických poruch. U dětí mohou tyto problémy narušit jejich psychický vývoj (Marinov 2012 p.52). Obecně se předpokládá souvislost mezi obezitou a duševními poruchami, ačkoliv není toto téma dostatečně vědecky podloženo. Jedná se však o bludný kruh, protože obezita vede k řadě psychických potíží až poruch a na druhé straně je mnoho psychických poruch spojeno s výskytem obezity. Přerušení tohoto bludného kruhu je velmi obtížné, protože obézní jedinci mají zhoršenou vůli a procesy hodnocení, což významně komplikuje léčbu (Marinov 2012 p.52). Obezita je spojena např. s těmito nemocemi – bipolární porucha, schizofrenie, úzkostná porucha a deprese. U některých nemocí je změna tělesné hmotnosti dokonce jedním z kritérií diagnózy. Změny mohou souviset jak se změnami životního stylu a psychiky, tak i s medikací indikovanou z důvodu jednotlivých onemocnění. Pozornost by tak měla být zaměřena jak na psychiatrické pacienty a prevenci obezity, tak na obézní děti a prevenci psychických onemocnění (Marinov, 2012 p.52).
4.3 Socio – ekonomické následky Dětská obezita se přenáší do dospělosti v 70-85% případů. Obezita v dospělosti je ve většině případů spojena se zdravotními a psychologickými komplikacemi, které zvyšují nemocnost a vedou k předčasnému úmrtí. Léčba obezity je nákladná – finanční prostředky vynaložené na léčbu obézního dítěte jsou v Česku přibližně 75 000. Náklady se zvyšují s ohledem na přidružené zdravotní komplikace. V dospělém věku je 21
pak k nákladům na léčbu ještě připočítat i sníženou produktivitu práce, zvýšení nákladů na potraviny, oblečení a transport (Marinov, 2012 p. 58) Situace by měla být řešena nejen s ohledem na zdraví, ale i s ohledem na snížení ekonomické zátěže. Díky následné stabilizaci ekonomiky pak dojde k produktivnímu stylu života (Králová, 2006 p. 16-17).
22
5 Léčba obezity Léčba obezity je závislá na jejím stupni. U dětí intervence probíhá zejména v úpravou životního stylu - tedy změny v rámci pohybu a stravy. Léčba farmaky, popřípadě bariatrické řešení je vhodné pouze pro indikované případy. Důležité je namotivovat nejen dítě, ale i členy a rodiny a okolí, bez jejichž spolupráce není léčba možná. Léčba obezity vychází z doporučení z roku 1998 a řídí se výší BMI a tělesnou hmotností. Ve věkové kategorii od 2 do 7 let je redukce doporučena v případě, kdy je percentil vyšší než 95 a zároveň se u jedince vyskytují zdravotní komplikace. V případě, že je jedinec bez zdravotních komplikací, je žádoucí hmotnost alespoň udržet. U starší věkové kategorie – děti nad 7 let je potřebné zahájit redukční léčbu při percentilu nad 95. V případě zdravotních komplikací se percentil ještě snižuje, léčba by měla být zahájena už u dětí mezi 85.-95.percentilem. Časná intervence je účinnější a levnější než léčba obezity u dospělých (Hainer, 2011 p.362). Terapie obezity u dětí se liší od terapie dospělých. Vzhledem k neustálému vývoji organismu může být dostačující pouhé zastavení a udržení váhy. S postupným růstem dochází ke snižování BMI a ke zlepšení jednotlivých metabolických ukazatelů – inzulinová senzitivita, lipidové spektrum, a další. U dětí mladších sedmi let bez zdravotních komplikací je žádoucí právě zmíněné udržení váhy, spíše než hmotnostní úbytek. Snižování váhy je doporučeno u dětí mladších sedmi let se zdravotními komplikacemi a u dětí starších sedmi let. Ideální váhový úbytek je 0,5-1,0 kg za měsíc u dětí a 1,0-2,0 kg u dospívajících. (Hainer, 2011 p.362)
Úspěšnost léčby obezity závisí na stadiu, ve kterém se pacient nachází. Marinov (2012) uvádí ve své knize následující dělení (p. 187): •
Obezita 1.stupně – plně vyléčitelná
•
Obezita 2.stupně – lze převést na obezitu 1.stupně, kde se stává chronickou, klient se musí naučit žít s obezitou
•
Obezita 3.stupně – u klienta probíhají komplexní metabolické změny. Je žádoucí převést klienta do obezity 2.stupně v metabolicky neaktivním stadiu a naučit jej s ní žít.
•
Obezita 4.stupně – lze převést do obezity 3.stupně. Tato situace je však nadále komplikována metabolickými změnami, které se týkají obezity 3.stupně. Po
23
převedení je tedy vhodné klienta začít připravovat na chirurgické řešení v raném stadiu dospělosti. (Marinov, 2012 p.187)
5.1 Doporučený postup Při první návštěvě obézního dítěte v ordinaci lékař zjistí obvod břicha, čímž zjistí množství a distribuci tuku. Dále stanoví BMI, určí percentil BMI, sestaví křivku BMI a růstovou křivku. Dalším krokem jsou základní vyšetření, mezi které patří: 1. Fyzikální vyšetření 2. Laboratorní vyšetření k vyloučení endokrinopatie fT4, TSH 3. Laboratorní vyšetření mapující metabolické důsledky obezity (glykemie, nízkodenzitní a vysokodenzitní cholesterol) Pomocí výše uvedených vyšetření lékař zjišťuje přítomnost sekundární příčiny obezity. Není-li sekundární obezita vyloučena, provede lékař ještě doplňující vyšetření ( kortizol, C-peptid, bilirubin, inzulin, genetická vyšetření, zobrazovací metody a další). Pokud se vyšetřením prokáže sekundární příčina obezity, dochází k její terapii. Při neprokázání sekundární příčiny následuje ambulantní léčba. Je-li sekundární příčina obezity vyloučena, následuje ambulantní léčba. Ta se skládá z redukční diety, pohybové aktivity, vzdělání rodin a behaviorální terapie. V návaznosti na tuto terapii může lékař indikovat také lázeňskou léčbu, prázdninové tábory, či kurzy snižování nadváhy. Při správně vedené terapii a spolupráci pacienta dochází k úspěšné redukci hmotnosti a dlouhodobému udržení situace (Marinov, 2012 p.127).
5.2 Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař má dítě pod dohledem od novorozeneckého věku až do devatenácti let. Je nejvhodnějším terapeutem pro nadváhu a obezitu 1. stupně (Marinov, 2012 p.133) Od narození do 18-ti měsíců absolvuje dítě celkem 10 preventivních prohlídek. Následují prohlídky ve 3. ,5. ,7. ,11. ,13., 15., 17. roce. Poslední prohlídka by měla proběhnout před ukončením péče u poskytovatele, nejpozději před 19. rokem věku (Informativní příručka, Centrum Prevence 2013). Na těchto prohlídkách má lékař mimo jiné za úkol sledovat hmotnostní a výškový přírůstek dítěte, a jeho porovnání s percentilovými grafy, které pomohou určit případnou podvýživu, nadváhu, či obezitu. V preventivní prohlídce pro děti ve věku tří
24
let má lékař navíc za úkol informovat rodiče o vhodné výživě a režimu dítěte (Vyhláška o preventivních prohlídkách, 2012). Praktický lékař má v léčbě obezity zásadní roli často už jen tím, že problém definuje. Podle materiálů sepsaných společností Hravě žij zdravě je lékařská pomoc rozdělena do několika kategorií. Prvním úkolem lékaře je vhodně informovat dítě o zdravém životním stylu a provést ho změnami v pohybu a výživě. Je třeba zvolit vhodný typ vedení, který ideálně povede ke změně životního stylu na celý život a k nápravě doposud špatných zvyků. Dále je potřeba, aby lékař sám dodržoval vhodný životní styl, aby tak dítě motivoval a podporoval. Lékař musí působit i jako psycholog a důvěrník. Je velmi důležité, aby byl schopen posoudit psychologické zvláštnosti dítěte a přizpůsobit tomu své jednání. Intervence musí být přizpůsobená dítěti. (Divoká J., Málková I. & Píchová J, 2008 p.9-10) Kontroly spojené s vyhodnocením jídelníčku a návrhy na zlepšení životního stylu by se měly odehrávat nejdéle po šesti týdnech, později lze interval prodloužit na 3 měsíce (Aldhoon Hainerová et al., 2011 p.5).
5.3 Endokrinologie Na specializovaná pracoviště je nutné přesunout dítě, u kterého neměla dosavadní léčba efekt, dítě s přidruženými metabolickými komplikacemi, se závažnějším stupněm obezity,
s
obezitou
z
jiných
příčin,
a
s
rodinnou
anamnézou
výskytu
kardiovaskulárních onemocnění či diabetu mellitu 2. typu (Aldhoon Hainerová et al., 2011 p.5). Vstupními kritérii pacienta je BMI nad 97. percentil, nebo BMI nad 90. percentil se známkami možných rozvíjejících se metabolických komplikací (Aldhoon Hainerová et al., 2011 p.6).
5.4 Kognitivně – behaviorální terapie Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) patří do odvětví psychoterapie. Jejím cílem je změna chování pacienta na základě teorií učení. KBT vychází z předpokladu systémového pojetí psychiky, což znamená, že myšlení, chování a emoce jsou v návaznosti na CNS základními složkami osobnosti člověka. Jsou ovlivňovány sebou navzájem (Divoká J., Málková I. & Píchová J, 2008, p.10).
25
KBT se používá zejména při léčbě nadváhy a lehčích forem obezity. Terapie je u dětí zaměřena na změnu chování. Při léčbě dětské obezity je motivace rodičů stejně důležitá jako motivace dětí (Divoká J., Málková I. & Píchová J, 2008, p.10). Kognitivně – behaviorální léčba vychází ze třech základních modelů učení (Marinov, 2012 p.142-145): •
Klasické podmiňování – metody vycházející z tohoto modelu jsou založené na učení a odnaučování vztahů mezi podnětem a reakcí. K reakci klasického podmiňování řadíme reakci podnět (hlad) a reakce (jídlo). Problém je v tom, že u obézních lidí nefungují jako spouštěče přirozené signály, nedokáží navíc odhadnout velikost normální a nadměrné porce. Jídlo je u obézních podmíněno vnějšími či vnitřními podněty (přítomnost jídla, vyčerpání, stres).
•
Operantní podmiňování – metody vycházející z tohoto modelu jsou založeny na vztahu mezi podnětem, reakcí a následkem (odměna či trest). V rámci operantního podmiňování dochází k modifikaci chování pomocí manipulace s následky (odměnami či tresty), které chování vyvolává. Tento model učení vychází z předpokladu, že změna v chování je zachována při odměně a zrušena při trestu. Cílem terapie je, aby změna byla pro obézního příjemná a vedla ke zvýšené kvalitě života.
•
Kognitivní teorie – model bere v potaz kognitivní procesy jedince. Průběh teorie je podnět, kognitivní zpracování podnětu, emoční reakce a chování. V kognitivní teorii je chování způsobeno vnímáním daného podnětu jedincem. V každé situaci tedy závisí na individuálním vnímání daného problému.
5.5 Farmakoterapie Užívání antiobezitik se u nás v léčbě dětské obezity příliš nevyužívá, je doporučeno od 18. roku. V zemích s povoleným užíváním se antiobezitika aplikují v případě intervence s délkou 6-12 měsíců, během níž nedošlo k poklesu hmotnosti. Farmakoterapii je třeba brát jako doplněk k úpravě životního stylu, nikoliv jako jeho náhradu (Hainer, 2011 p.365). Léky nedoporučuje ani Marinov (2012 p.180), který konstatuje, že farmakoterapii nelze doporučit jako léčbu ve vývoji. Mezi léky, které patří mezi povolené u dětí, patří Matformin, Cholekalciferol a biologicky aktivní prvky a vitamíny.
26
5.6 Chirurgická léčba obezity Chirurgické řešení je nejefektivnější způsob redukce tělesné hmotnosti. U dětí a adolescentů je však v evropských zemích spíše raritou, ačkoliv v posledních letech dochází k nárůstu případů dospívajících adolescentů, kteří podstupují bariatrickou terapii. Vzhledem ke stále se zhoršující situaci lze předpokládat, že těchto případů bude přibývat. (Hainer, 2011 p.367) U klientů, kteří tuto terapii podstoupí, dochází ke značnému úbytku hmotnosti a zároveň ke zlepšení mnoha komplikací (DM 2. typu, hypertenze, spánková apnoe). Chirurgické řešení podstupují adolescenti s BMI nad 40 kg/m2 s vážnějšími komorbiditami, či s BMI nad 50 kg/ m2 s méně závažnými komorbiditami. U obou skupin chirurgickému řešení předchází šestiměsíční konzervativní léčba, operace se zařazuje pouze v případě neúspěchu. Je doporučeno, aby pacienti byli ve IV. Stádiu hodnocení podle Tannera a dosahovali kostního věku 95% finální výšky z důvodu možného nedostatku živin po provedení operace. Zařazení zákroku do špatného věku by tak mohlo vést k narušení vývoje a růstu. K operaci se přistupuje v případě, že je obezita větším rizikem než samotná operace. (Hainer, 2011 p.367)
5.7 Lázeňská léčba Lázeňská léčba dětské obezity je poměrně mladý obor. Na našem území je léčena od roku 1959 v lázních Bludov, od roku 1969 v Sadové, od roku 1988 v lázních Karlovy Vary, od roku 1993 v lázních Luhačovice a od roku 1999 v lázních Dolní Lipová ( Gojová, 2002). Pobytová lázeňská léčba patří mezi léčebné prostředky vhodné pro děti se všemi typy obezity, kromě morbidní obezity s komplikacemi. Lázeňská léčba je součástí správné léčby obezity, nelze ji však považovat za řešení celého problému a jednorázovou léčbu. Léčba je vhodná pro děti od 3 do 18-ti let, přičemž je možný rodičovský doprovod předškolních dětí. V tomto případě je velmi přínosné průběžné vzdělávání doprovodu. Léčba by měla být správně načasována, není vhodné zbytečně čekat na přílišné zhoršení situace. (Marinov, 2012 p.167) Pro děti může být pobyt v léčebně stresující, je proto vhodné, když jej budou vnímat jako odměnu, ne jako trest. Tato situace bohužel často nastává především u dětí předškolního věku. Aby byla léčba úspěšná, je potřeba dítě správně namotivovat a vhodným způsobem vysvětlit, proč léčbu podstupuje. Problematika motivace a
27
následného úspěchu v lázeňské léčbě se týká především mladších chlapců. U starších dětí, obzvlášť u adolescentů, je motivace již na dobré úrovni. S tím také souvisí úspěšnost v léčbě. (Marinov, 2012 p.167-168) V současné době je v České republice 9 lázeňských zařízení pro léčbu dětské obezity. Jsou to – Bludov, Jánské lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Lázně Kynžvart, Luhačovice, Poděbrady, Teplice a Teplice nad Bečvou (Svaz léčebných lázní ČR, Přehled lázní 2015). Lázeňská léčba dětí je hrazena zdravotní pojišťovnou jako komplexní zdravotní péče. U dětí do šesti let je hrazen i doprovod dospělé osoby (ZPMV ČR, Informace o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče). Postupy v lázeňské léčbě vycházejí z „Doporučených standardních postupů při léčbě obezity“, vypracovaných Českou obezitologickou společností. V léčbě je zahrnuta dietoterapie, pohybová terapie a farmakoterapie. Každý jedinec je posuzován individuálně podle pohlaví, věku, stravovacích a pohybových zvyklostí, stupně obezity, distribuce tuku a přítomnosti zdravotních komplikací. Na programu se podílí lékař, dietolog, dietní sestra, fyzioterapeut a psycholog (Gojová, 2002). Lázeňské léčba dětské obezity spadá do zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí je také novelizovaný indikační seznam pro lázeňskou péči (Svaz léčebných lázní ČR, Poskytování lázeňské péče). Mimo jiné se v něm v určitých případech povoluje prodloužení pobytu dítěte v lázních na žádost ošetřujícího lékaře. Obezitu lze nalézt v sekci 2/2015, XXIV – NEMOCI A PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ A OBEZITA. Konkrétní definicí indikace XXIV/2 je obezita spojená s dalšími rizikovými faktory. Lékaři, kteří mohou péči indikovat, jsou následující – dětský endokrinolog a diabetolog, dětský lékař, endokrinologie a diabetologie, praktický lékař pro děti a dorost, rehabilitační a fyzikální medicína. (Zákon 48/1997, vyhláška ze dne 23.12.2014)
5.7.1
Přijetí do lázeňské léčby Lázeňskou léčbu předepisuje praktický lékař pro děti a dorost na základě vlastního uvážení, nebo na doporučení specialisty (kardiolog, endokrinolog, obezitolog). Lékař vypíše Návrh na lázeňskou péči, který je odeslán příslušné zdravotní pojišťovně. Zde je Návrh zhodnocen revizním lékařem a po potvrzení odeslán do příslušného lázeňského zařízení, které dítě pozve k nástupu. Navrhující lékař sepisuje pořadí lázeňských zařízení. Návrh mohou podat i sami rodiče přímo na příslušnou zdravotní pojišťovnu. 28
Lázeňská léčba je v ideálním případě navazuje na ambulantní léčbu, která by po návratu z lázní měla opět pokračovat. (Marinov, 2012 p.168)
5.7.2
Program Lázeňská léčba dětské obezity se skládá z dietoterapie, pohybové terapie, edukace a balneoterapie. Jako nejvhodnější se ukázaly šestitýdenní turnusy, ve kterých mají děti dost času na osvojení pohybových i výživových zvyklostí. (Marinov, 2012 p.169) Dieta je sestavována dietní sestrou, její energetická hodnota je 5000 kJ u dětí do 10 let a 7000 kJ u dětí nad 10 let. V indikovaných případech lze modifikovat nízkocholesterolovou jaterní redukční dietu. Jídelníček klade důraz na nízký obsah živočišných tuků a naopak na vysoký podíl ovoce a zeleniny. Děti jedí šestkrát denně. (Marinov, 2012 p.169) Pohybová terapie je velmi významnou součástí lázeňské léčby. Příklad z přednášky v rámci vědecké konference(Větrovská, 2014 p.192) udává množství tělesné aktivity v Lázních Doktora Filipa v Poděbradech:
Tabulka 1 Příklad týdenního pohybového programu v lázeňském zařízení pro 14letou dívku s nadváhou
Typ aktivity Nordická chůze Chůze s motivační složkou Aqua aerobic Zumba Aerobní kruhový trénink Kombinovaný kruhový trénink Jízda na rotopedu Cvičení proti vadnému držení těla Procházka Rozcvička
Trvání aktivity 45 min 50 min
Počet/týden 2x 2x
50 min 45 min 50 min
2x 1x 2x
50 min
1x
40 min 30 min
2x 3x
30-60 min 20 min
7x 5x
Při průměrné délce procházky 45 min mají děti týdenní množství 17 hod 50 min. V přepočtu na den se průměrně jedná o 2,5 hodiny. Další částí lázeňské léčby je edukace, která probíhá pravidelně pod vedení lékaře a dietní sestry. Velmi důležitý je také pohovor s rodiči při propouštění dítěte, kdy rodiče dostávají informace ohledně vhodné výživy pro dítě. (Marinov, 2012 p.169) 29
5.8 Rodinné kurzy snižování nadváhy Dětská obezita je ve většině případů vázána jak na genetickou výbavu, tak na životní styl rodiny. Při výskytu obezity v rodině je třeba změnit chování celé skupiny. V průběhu kurzů není vhodné aplikovat zásadní intervence, protože rodiny nejsou schopny změnit dodržovat po delší dobu. Z toho poznatku vycházejí cíle rodinné terapie. Hlavním cílem je klienty pomocí KBT vést ke změněn myšlení, chování a emocí. Mezi základní změny v chování klientů patří omezení sedavého času a hlídání energetické bilance vzhledem k redukci či udržení přiměřené hmotnosti. Kurz směřuje i ke změně emocí a myšlení, zejména s ohledem na přístup okolí. (Marinov, 2012 p.171) Kurzy se skládají z 8-10 lekcí, na každé z nich probíhá část pro rodiče a děti dohromady a část zvlášť, kdy se děti věnují cvičení a rodiče se účastní přednášky. (Marinov, 2012 p.172)
30
6 Následná péče V následné péči je třeba brát ohled na individualitu jedince, stejně jako v léčbě. Jednotný postup nelze stanovit v jídelníčku, pohybu a zejména ne v psychologické stránce věcí (Pařízková & Lisá, 2007 p. 194). Složitým problémem je hlavně dlouhodobé udržení váhy. Úpravu stravy a pohybu je třeba brát jako věc trvalou a nikoli dočasnou. Není vhodné provádět příliš velké změny životního stylu najednou, protože tyto změny je pak problematické udržet (Pařízková & Lisá, 2007 p. 194). Při úpravě životního stylu se nehovoří o dietě, protože není možné ji držet celý život. Místo tohoto označení se používá výraz změna stravovacích návyků (Hainerová, 2009 p. 93). Změna v životním stylu by měla být primárně zaměřena na rodiče z toho důvodu, že rodiče nakupují, starají se o přípravu jídla a pro děti jsou vzorem nejen v oblasti výživy (Aldhoon Hainerová 2009, p.93).
6.1 Doporučené změny v životním stylu Následující doporučení jsou příkladem toho, jak je důležité zapojení rodičů do změny životního stylu. Pařízková & Lisá (2009, p. 210-211) uvádějí Desatero rad pro rodiče k zamyšlení a k účasti na léčbě dítěte: • Zkoumat situace vedoucí k přejídání, redukce dostupnosti nevhodných potravin • Hovořit s dětmi o jejich problémech, snažit se pochopit problémy a pocity dítěte • Zvyšovat znalosti dětí o výživě, o správném složení jídleníčku • Vychovávat dítě k zodpovědnosti a samostatnosti v rozhodování o jídle, naučit dítě samo se správně rozhodovat • Nekritizovat jídelní chování, fyzický zjev dítěte • Povzbuzovat dítě, zdůrazňovat jeho pozitivní vlastnosti • Podporovat pohybovou aktivitu dítěte • Podporovat sociální aktivity dítěte • Podporovat vlohy a schopnosti dítěte, rozvíjet zájmy v jiných oblastech, čímž se přenese pozornost dítěte od fyzického vzhledu jinam • Rodiče musí jít vzorem, každá změna v životním stylu se týká celé rodiny
31
Stejně tak uvádějí Sedmero rad rodinného hubnutí, které vycházejí z informací organizace STOB (Pařízková & Lisá, 2009 p. 198-199): • Být dítěti okázalým vzorem při změně stravovacích návyků • Být dítěti vzorem v pohybové aktivitě • Do nového stylu života zařadit všechny členy rodiny • Najít si dostatek času na nácvik nového chování a pohybovou aktivitu • Po správném chování dítě pochválit. Důslednost v odměňování, neměnit reakci na stejný typ chování • Jiný způsob chování při rodinných oslavách – vymyslet aktivity, místo sezení u stolu • Domluvit se v jídelně, že dítě nebude nuceno do dojídání. Chystat na doma svačinky vhodné pro dítě, vyhradit v ledničce místo, odkud si může jídlo vybírat
Stejně jako u stravy, i u pohybu je třeba vycházet i individuální charakteristiky a anamnézy jedince. Je potřeba rodiče i děti informovat nejen o vhodných, ale i o nevhodných aktivitách. Vzhledem k současnému životnímu stylu je třeba se zaměřit na omezení sedavého stylu života (Pařízková & Lisá, 2007 p. 204). Pastucha (2011, p. 65) zároveň zdůrazňuje důležitost postupného navyšování zátěže. Krátkodobé a prudké zvýšení pohybové aktivity může vést k problémům při spolupráci dítěte.
6.1.1
Internetové zdroje Internet je v dnešní době médiem dostupný skoro všem sociálním i věkovým skupinám. V záplavě informací je však třeba pečlivě vybírat. Mezi kompetentní stránky patří například: •
S dětmi proti obezitě - projekt s dětmi proti obezitě cílí na čtyři skupiny – rodiny s dětmi, výživové poradce, zdravotníky, školy a média. Cíle projektu je pomoci jednotlivým zájemcům orientovat se v možnosti prevence civilizačních onemocnění a nadváhy (S dětmi proti obezitě, 2013).
•
Výživa dětí - internetové stránky Výživa dětí jsou provozovány občanským sdružením Výživa dětí. Cílem tohoto sdružení je především pomocí správného stravování podporovat zdravý životní styl. V obsahu stránek jsou k dispozici nejen nejrůznější obecná doporučení, ale i konkrétní recepty na zdravé stravování (Výživa dětí, 2013).
•
STOBklub - stránky STOB klubu obsahují informace o doporučené výživě i pohybu. STOB klub nabízí i nejrůznější sportovní kurzy, pobyty a cvičení. V 32
rámci STOB klubu existují i kurzy rodinného hubnutí. Na tyto kurzy chodí děti i rodiče a společně se učí o zdravém životním stylu. •
Hravě žij zdravě - stránky Hravě žij zdravě čtenáře informují o doporučené dětské stravě a pohybu. V rámci stránek se rodič dostane k informacím o samotné problematice nadváhy i ke kontaktům na lékaře a nutriční terapeuty. V rámci Hravě žij zdravě vznikla i školní soutěž pro žáky 5. tříd, která se zaměřuje na zdravý životní styl (Hravě žij zdravě, 2010).
•
Víš co jíš - internetová stránka Víš co jíš informuje čtenáře o základních informacích ohledně zdravé výživy. Vzhledem k tomu, že provozovatelem stránek je Ministerstvo zemědělství a Informační centrum bezpečnosti potravin, obsahuje stránka navíc informace o hygieně potravin a novinky z oblasti bezpečnosti
potravin.
V
návaznosti
na
tento
web
existuje
stránka
http://www.viscojis.cz/teens/ , kdy je obsah jak pro žáky, tak i pro jejich učitele(Víš co jíš, 2014).
6.1.2
Rodinné kurzy snižování nadváhy V rodinných kurzech se rodiče, či jiní rodinní příslušníci účastní spolu s dítětem změny životního stylu. Kromě nových znalostí je součástí kurzu také vzájemné poznávání, a tím i upevňování rodinných vztahů. Cílem kurzu je tedy nejen redukce váhy, ale hlavně o upevnění nových stravovacích a pohybových návyků. (Marinov, 2012 p. 172-173) Rodinné návyky je třeba měnit postupně. Zásadní intervence nejsou vhodné z důvodu dlouhodobé neudržitelnosti. Udržování výrazné změny v životní stylu je pro všechny zúčastněné velmi náročné a situaci není možné udržet dlouhodobě. Kurzy používají techniku KBT, kdy dochází ke změně chování, myšlení a emocí dítěte i rodičů. Kurz směřuje k tomu, aby se účastníci naučili zvládat stresové situace bez jídla, uměli asertivně odmítnout jídlo, zvládali narážky okolí. Metodika je rozdělena do 8-10 lekcí, týdně probíhá jedna lekce. Lekce se skládá z části oddělené, kdy mají děti pohybovou aktivitu a rodiče vzdělávání, a z části společné, jejíž cílem je ukázat dítěti zábavnou formou možnosti hubnutí. (Marinov, 2012 p.171-173) Kurzy probíhají pod záštitou STOBu, Hravě žij zdravě, a dalších regionálních organizací.
33
6.1.3
Ambulantní léčba V rámci ambulantní léčby probíhají terapeutické programy – jedná se o terapii obezity pod dohledem dietologa. Léčba je tříměsíční, během této doby jsou 4 sezení. Na úvodním sezení je rodina seznámena s průběhem terapie. Během každého sezení je provedeno antropologické měření, zhodnocena skladba týdenního jídelníčku, pohybová aktivita. Dále je dítě zváženo, změřena výška, obvod pasu a paže. Rodiče by měli dostat co nejvíce konkrétních doporučení (Marinov, 2012 p.134-135). Existuje několik druhů terapeutických programů, v závislosti na věku a stupni obezity dítěte (Marinov, 2012 p.134-138):
Preventivní léčebný program • Zhodnocení po 3 měsících/ 4 sezeních • Děti předškolního věku s rizikem nadváhy (3-6 let, 85.-90.percentil BMI), děti mladšího školního věku s nadváhou a obezitou 1.stupně (6-12 let, 90.-97.percentil, 97.99.percentil BMI), děti staršího školního věku s nadváhou a prostou obezitou (12-18 let, 90.-97. percentil BMI) • Pravidelná strava 5x denně, omezit přílohu, zvýšit oblohu, nedojídat porce, pouze neslazené tekutiny • Denně 4km chůze • Při redukci či stagnaci hmotnosti rodina pokračuje ve stejném programu, při zvýšení stejné hmotnosti přesun do jiného programu (Marinov, 2012 p. 135)
Obezitologický program • Zhodnocení po 3 měsících/ 4 sezeních • Děti mladšího školního věku s obezitou 2. a 3. stupně (6-12 let, nad 99.percentil BMI), děti staršího školního věku s obezitou 1. a 2. stupně (12-18 let, 97.-99. percentil BMI) • Definice skladby jídel, stanovení univerzální zeleniny či ovoce na dojídání • Denně 4km chůze či jiná aktivita o stejném energetickém výdeji • Po půl roce lázeňský program jako odměna • Při poklesu BMI a dosažení cíle přesun do preventivního programu, při stagnaci pokračování obezitologického programu, při zvýšení BMI přesun do redukčního programu (Marinov, 2012, p. 135,137)
34
Redukční program • Zhodnocení po 3 měsících/ 4 sezeních • Děti staršího školního věku s obezitou 3.stupně (12-18 let, nad 99.percentil BMI), děti s poruchou lipidového metabolismu či komplexními metabolickými změnami bez ohledu na věk • Jasně daná struktura jídel a jejich kontrola, nechat 1/3 nedojedenou. Kalorický příjem omezen o 1000 kJ neadolescentů až 2000 kJ u adolescentů • Rehabilitační cvičení, body building, body styling, body imiging • Po 3 měsících redukční lázeňský pobyt • Při poklesu BMI a dosažení cíle přesun do obezitologického programu, při stagnaci pokračování v programu, při zvýšení hmotnosti přesun do multidisciplinárního redukčního programu (Marinov, 2012 p. 137-138)
Multidisciplinární redukční program • Zhodnocení po 3 měsících/ 4 sezeních • Děti s obezitou 4.stupně a s metabolickými komplikacemi • Multidisciplinární spolupráce (dětský obezitolog, psycholog, nutriční terapeut, klinický rehabilitační pracovník) • Intenzivní redukční program při poruše glukózové tolerance u dětí nad 14 let, • Při dosažení reálného cíle BMI přesun do preventivního či terapeutického programu, při stagnaci pokračování v programu, při zvýšení hmotnosti ordinace Orlistatu (u dětí nad 12 let), lázeňské léčby, či bariatrická léčba (Marinov, 2012 p. 138)
35
7 Výzkumná část 7.1 Hlavní cíle Hlavním cílem výzkumné části práce bylo zmapovat ochotu rodičů ke změně životního stylu, jejich informovanost ohledně problematiky. Ve druhé fázi dotazníků je pak pomocí dotazníků zmapována aktuální situace životního stylu v každé rodině, převedení teoretických znalostí do praxe a spolupráci okolí.
7.2 Charakteristika souboru Výzkum probíhal díky Léčebně Dr. Filipa v Poděbradech a díky Dětské léčebně Křetín. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí, které byly ve výše uvedených zařízeních na lázeňské léčbě. Podmínkou účasti ve výzkumu byl pouze pobyt dítěte v léčebně. Do šetření byl zapojen vždy jen jeden z rodičů. Celkem jsem získala 12 respondentů z řad rodičů, dětí bylo 13.
7.3 Použité metody výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo ve dvou fázích. První fáze (dotazník 1) probíhala při vyzvedávání dítěte z léčebny pomocí nahrávaného rozhovoru či přes e-mail. Druhá fáze (dotazník 2) probíhala po měsíci od propuštění přes e-mail či telefonátem. V šetření jsou dvě fáze s měsíčním rozestupem, protože cílem práce bylo porovnat představy rodičů o změně životního stylu z první fáze a následné uvedení do praxe v druhé fázi.
7.4 Dotazníky Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? 2) Souhlasili jste s léčbou? 3) V čem považujete pobyt za přínosný? 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? 8) Sami či s něčí pomocí?
36
9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti?
7.5 Získaná data Respondent 1 Chlapec, 11 let Výška: 138 cm Váha před pobytem: 49 kg BMI před pobytem: 25,7 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 46,1 kg BMI po pobytu: 24,2 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 46 kg BMI po měsíci: 24,1 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1
37
1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? No nikdo, my sami. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano 3) V čem považujete pobyt za přínosný? No tak teď když ho vidím, tak určitě vidím, že zhubnul. Já teda doufám, že si nastartoval nějaké návyky, se kterými jsme doma válčili, a nechtělo se mu do toho. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Ano. Tak určitě do budoucna kvůli kloubům třeba. To vidím sama na sobě, cévní problémy a podobně. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Určitě. Já sama jsem na něm viděla, že přibírá a i pak doktor. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? No já jo, ale nedařilo se nám úplně tak jak jsme úplně chtěli. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? No upravili jsme stravu, ale evidentně špatně. No a taky pohyb, ale teď jsme se přestěhovali a pro děti tam žádné kroužky nebyly. Dřív chodil do Sokola, na karate, ale teď šla ta váha hodně nahoru, jak se přestal hýbat. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Stoprocentně. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? No tak já už jsem třeba pořídila parní hrnec, vyházela jsem všechny starý potraviny. A teď jsem ještě nějaké kroužky obvolávala, aby zase začal chodit plavat a tak. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Viz odpověď 10 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Všichni. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. 38
Tak určitě s tím naším obvoďákem, ten je rozumnej. Já jsem si vyhledala něco na internetu a i jsem byla v kontaktu s výživovým poradcem.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? Aktuální váha je 46 kg, úbytek 0,5 cm přes břicho. 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Jíme se synem ve stejné časy jako v léčebně, jíme menší porce-zhruba jako v léčebně, nejíme smažené. K svačinám dostává syn pouze 1 kus ovoce, či pouze jogurt, nebo fit tyčinku. Každý den vařím teplé dietní jídlo k večeři a jako druhou večeři máme kus syrové zeleniny. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Syn začal chodit na kroužek karate. Když nemá trénink, tak jezdí každý den na elipticalu zhruba šest kilometrů. Chodíme na společné procházky každý druhý denněkdy i častěji. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Chtěla jsem, aby měl syn co nejvíce pohybu, bohužel to není v mých silách, aby to bylo jako v léčebně. Pracovní vytížení mi to nedovoluje. Se stravou problém nebyl a není, protože jím úplně stejná jídla jako syn a i stejné porce 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Abych ho podpořila-hubnu také :) 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Na změně stravy se podílí celá rodina- babičky se zatím snaží dodržovat mnou nastavený vzorec. Ostatní syna též podporují. Prarodiče zatím spolupracují, byla jsem velmi nekompromisní. Ve školní jídelně jsem se domluvila s kuchařkou, že synovi nepřidává a dává mu normální porce. Pokud víme, že má syn něco opravdu rád a je pro něj těžké si nejít přidat, kuchařka mu dá poprvé velmi malou porci a pak mu přidá zbytek (ve finále ale dostane dohromady normální porci. Fungují fígle malý talíř-pro oko větší porce, apod.) Jinak syn chodí do školy, kde vyučuji, takže první tři týdny po pobytu chodil svačit se mnou, bylo pro něj těžké vidět ostatní děti s rohlíkem, koblihou. Teď už svačí sám, ale pro svačinu si chodí ke mě. Aby nebyl v pokušení porušovat svačinový čas. Problém s tím nemá.
39
7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Stravu jsme nijak výrazně neupravovali, používám méně tuku, nejíme smažené. Jíme střídmé porce. Dodržujeme přesně časy, kdy jíme. Trochu inspirace jsem načerpala z jídelníčku, který jsme dostali při propouštění z léčebny. Pohyb řešíme v rámci našich možností - chodíme plavat, na procházky a na kroužek karate. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě hodláme pokračovat v nastaveném režimu, jak v pohybu, tak ve stravě. V létě přibude jízda na kole a delší výlety do přírody. Mým cílem je, aby syn zhubnul. A pokud se nebude dařit hubnout, tak alespoň udržet tu váhu, se kterou přijel z léčebny. To se nám zatím daří.
Respondent 2 Dívka, 11 let Výška: 146 cm Váha před pobytem: 83 kg BMI před pobytem: 38,9 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 77,7 kg BMI po pobytu: 36,4 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 78,2 kg BMI po měsíci: 36,6 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? No paní doktorka, kardiolog i dětská. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě že zhubla a snad i ten návyk, že se nad tím zamyslí. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Ano, hlavně má vysoký tlak, v pohybu, všechno. Astmatik je. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Ano. 40
6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Jo. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Pokoušeli jsme se různě upravovat jídelníček. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami, i jsme měli jednu paní, která nám dávala nějaké formuláře, kde se vyplňovalo co jí, v kolik hodin a tak. No váhu si udržela, ale nehubla. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? No tak, víc sportovat a jídelníček určitě upravit. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Ne No ale nevím, spíš s ní budeme jezdit my. My jsme s vesnice a se spoji je to složité. S manželem jsme dlouho v práci a vozit ji někam, to není možné. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Se mnou určitě, budu se snažit. Manžela nepředělám. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. To nevím.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? Hmotnost je o 0,5 kg vyšší než při odjezdu z lázní 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Upravili jsme velikost porcí, více ovoce a zeleniny. Jí častěji. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Pohyb jsme zapojili tak, že se zapojujeme celá rodina. Po příjezdu z lázní ale brala 14 dní antibiotika, tak byl pohyb hodně omezen. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ne. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? 41
Ano, všichni 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě hodláme pokračovat, hlavně zvýšit pohyb
Respondent 3 Dívka, 12 let Výška: 170 cm Váha před pobytem: 74,8 kg (nad 97.percentilem) BMI před pobytem: 25,8 Váha po pobytu: 71,2 kg (nad 97.percentilem) BMI po pobytu: 24,6 Váha po měsíci: 70,0 kg BMI po měsíci: 24,2 (97.percentil)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Dětská doktorka. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě, no že se naučí stravovací návyky. Co jíst, jak často jíst, kolik toho jíst. A určitě taky pohyb. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Jo, no tak vzhled a problémy s kloubama, takový ten zdravotní účel. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? No tak asi od třetí třídy. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? No zatím moc ne. 42
7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? 8) Sami či s něčí pomocí? 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Pokračovat v jídelníčku, no a pohyb. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Zatím ne. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. My už to tak vedeme, co odjela, tak celá rodina. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Ano, máme takové hubnoucí studio, ale nevím název.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 70,0kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Dcera se stravuje 5x denně, jen jsme vynechali druhou večeři, což byl vždy kus ovoce. Vynechali jsme to z toho důvodu, protože, dcera nemá tolik pohybu jako v lázních a také po večeři cvičí, tak mě to jídlo připadlo takové navíc. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Snaží se chodit, večer cvičí na stroji "sed-leh", pak buď na místě běhá, tak, že zvedá nohy co nejvýše, nebo včera třeba doma půl hodiny chodila. Budeme se za 2 měsíce stěhovat v rámci stejného města, ale dcera nechce na jinou školu. Takže od nového bydliště do školy, teď jsme koukala na mapu, to bude mít pěšky jednu cestu 1,8 km. Takže to bude pohyb, který udělá každý den 2x. Plus třeba ještě něco navíc, když půjde ven. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? 43
Nevím o ničem. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Stravujeme se téměř celá rodina stejně, začali jsme dělat na snídani třeba bílý jogurt 0,1% tuku do toho ovesné vločky - to jíme všichni. Ze začátku jsem s dcerou cvičila i já, ale teď mám plno starostí se stěhováním, tak se snaží cvičit sama. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Nic se nezměnilo. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě. Byly jsme u dětské lékařky, prý tam máme chodit každý měsíc na převážení. Když dcera odjížděla z lázní, měla 71,2 kg. U Dr. jsme byly začátkem března, vážila stejně jako dnes tj. 70,0 kg. Dr. ji pochválila, že za měsíc má kilo dole a že by to tak mělo být správně tj kg/měsíc. Toho bych chtěla dosáhnout. Aby až půjdeme začátkem dubna na převážení, aby měla 69 kg. Dcera by chtěla zhubnout ještě 10 kg., bylo by to krásné.
Respondent 4 Dívka, 10 let Výška 128 cm Váha před pobytem: 33,1 kg BMI před pobytem: 20,2 (90. percentil) Váha po pobytu: 30,6 kg BMI po pobytu: 18,6 (těsně nad 75. percentilem) Váha po měsíci: 30,4 kg BMI po měsíci: 18,5 (75. percentil)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Paní doktorka z endokrinologie. 2) Souhlasili jste s léčbou? Napřed ne, ale během týdne jsme si to rozmysleli, že teda jo. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? 44
Shodila hodně. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Ano, jako všude, děti se jí posmívají, plus teda kvůli nemocem, protože ten cholesterol má vysoký. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Ano. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Ano. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Dávali jsme menší porce víckrát denně, pohyb, ale ona si to jídlo vždycky nějak našla. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Ano 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Já si myslím, že už je tady trošičku zaškolená, co má jíst, že nebude chtít přibrat a že mi pomůže, aby nevyjídala lednici, tak jak to dělala. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Chodí na tanečky. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. U dítěte, u tatínka by to neprošlo. Tatínek to nepotřebuje. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Jo určitě jo, ale já si myslím, že si poradíme sami.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 30,4 kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Dáváme menší porce, častěji nedáváme rohlíky, nejíme moc bílé pečivo.
45
3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Sport je pořád stejný, chodí na tanečky, jezdíme na kole. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ani ne, dcera se snaží. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Spíš ne, já se snažím, ale když se nedívá, tak si sladké vezmu. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Všichni ji chválí, takže není problém. K babičkám nejezdíme, takže tam nic. Ve škole má oběd a myslím, že nepřidávají. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě budeme dodržovat dál, hlavně bych chtěla, aby měla pod 29 kg, to je můj sen.
Respondent 5 Dívka, 11 let Výška: 144 cm Váha před pobytem: 57,4 kg BMI před pobytem: 27,6 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 53,6 kg BMI po pobytu: 25,8 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 53 kg BMI po měsíci:25,5 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Naše paní doktorka 2) Souhlasili jste s léčbou? Určitě 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě, jako jenom už kvůli tý nadváze, dcera shodila vlastně docela dost 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? 46
Určitě. Všechno, všechny oblasti. Dneska ten vzhled bych řekla je velmi důležitý 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Určitě, já sama. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Pokoušeli jsme se. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Snažila jsem aby cvičila, méně jíst, protože ona dost jí, takže ale nedařilo se. 8) Sami či s něčí pomocí? Sama i paní doktorka nám doporučila. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Víc se věnovat sportu, a ten jídelníček, doufám že tady dostaneme nějaké pokyny od paní doktorky, takže to by mělo být v pohodě. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Teď teprve hledám. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Jako tu stravu přizpůsobíme v celé rodině, a to cvičení, jsem ochotná se obětovat a chodit na cvičení s ní. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Určitě, spíš u lékaře, taky hledám na internetu, a když mi někdo někoho doporučí, tak se na něho taky obrátím.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 53 kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Snažíme se stravovat na doporučení paní doktorky. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? 47
Chodí na zumbu, pravidelně. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Hlídám si všechno, pohyb, jídlo. Ve školní jídelně došlo ke změně stravy 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Určitě, stravování dodržujeme všichni, nedělá nám to problém. Pečivo jí kupuji zvlášť. Snažíme se všichni, děláme to pro ni. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Perfektně, všichni jsou rádi, že dcera zhubla, podporují ji. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami, hodně čtu, zjišťuji si informace. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě, hlídám ji a říkám, že nesmí přibrat ani deko.
Respondent 6 Dívka, 16 let (dcera 1) Výška: 172 cm Váha před pobytem:105 kg BMI před pobytem:35,4 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu:100 kg BMI po pobytu: 33,8 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 100,2 kg BMI po měsíci: 33,8 (nad 97.percentilem)
Dívka, 12 let (dcera 2) Výška:166 cm Váha před pobytem: 81,6 kg BMI před pobytem: 29,6 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 76,2 kg BMI po pobytu: 27,6 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 74 kg BMI po měsíci: 26,8 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 48
1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Dětská doktorka 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě. Holky pohyb trošku mají, je to takový lepší jak doma. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Určitě, no hlavně dcera 1 se zadýchává, točí se jí hlava, ta nadváha je dost znát, problémy s tlakem. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? No, dcera 1 měla od narození. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? jo, už jsme tady i byly, před dvěma lety. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Jo určitě měly úpravy doma, jenže pak holky na to zanevřely a ten pohyb nebyl takovej. Když měly třeba odpolední vyučování, tak ta strava nebyla tak pravidelná jako tady. Tady na to víc dbaly. 8) Sami či s něčí pomocí? Ne, sami 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? V lednici nebude žádná uzenina, protože na to byly ujetý. Hodně zeleniny, ovoce, aby měly. Jogurty mívaly, ale spíš to ovoce a zeleninu. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Doma ne, protože moji chlapi, tam budou mít to maso a tak, ale budou to mít oddělený, Ti si to neodepřou. Zase ti kluci co mám doma, mají pohyb. Holky jedna sedí u počítače a druhá zas u televize. Kluk vypadne ven, přijde ze školy a jde hned ven, ty holky jsou takový sedací. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Spíš u holek. 49
13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Ne, to nevím.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? Jedna dcera 100,20 kg, druhá 74 kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Zatím dodržujeme, holky mi sice minule přiišly na čokoládu, tak ji snědly, ale jiak se držíme. Kupujeme tmavé pečivo, holky jí hodně zeleniny, odlehčené sýry, jogurty. Taky dáváme dost ovoce. Večeři mívají v pět hodin, kolem sedmé ovoce. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Chodí víc ven, občas je donutím na procházku. Hodně teď jezdíme na zahradu, tak tam nesedí. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Zatím to zvládáme, není nic, co se nepovedlo. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Kluci ne, kluci si jedí, co chtějí. Můj přítel si dá klidně bůček. Světlé pečivo už málo kupujeme, takže to si občas koupí pro sebe. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Dobrý. Jen jednou se stalo, že se nastavený systém porušil. Problém není ani u babiček. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami, holky si z dětské léčebny dovezly jídelníčky, tak se řídíme podle nich. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Zatím chceme takto dodržovat, snažíme se, aby to neporušily.
Respondent 7 Chlapec, 17 let Výška: 177 cm Váha před pobytem: 115,4 kg BMI před pobytem: 36,8 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 107 kg 50
BMI po pobytu: 34,1 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 106 kg BMI po měsíci: 33,8 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Již rok chodíme na obezitologii do Motola k Mudr. Marinovi a ten nám pobyt doporučil. 2) Souhlasili jste s léčbou? S léčbou syn souhlasil. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Po měsíci shodil v ozdravovně 8kg a rychleji ho to nastartovalo na další hubnutí. Uvědomil si, že obezita je problém a viděl děti okolo sebe s ještě větší nadváhou než má on sám 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Já osobně nadváhu vidím jako veliký problém-hlavně zdravotní a u syna byl-špatně pracují játra. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Syn začal přibírat okolo 12 roku, hlavně díky tomu, že seděl u PC a špatně nesl rozvod rodičů. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Řešit situaci on sám nechtěl, ještě sice sportoval 3krát v týdnu chodil na florbal, ale v 15 letech začal dojíždět do Prahy do školy a se sportem skončil. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? 8) Sami či s něčí pomocí? 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Ano 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Životní styl-já i dcera jíme docela zdravě (vločky, zelenina, luštěniny, ryby)takže s tím problém nemáme.Syn má cíl shodit 5 kg za měsíc, jídlo mu připravuji domácí, svačiny, oběd -vše má v krabičkách-jen jsem se ještě nenaučila počítat KJ, které měl spočítané v 51
ozdravovně 7000KJ denně. Pohyb, protože dojíždí každý den do školy, má jen chůzi a ujde okolo 4-5km denně a chodí se psem na procházky v okolí -bydlíme na vesnici a plavání a posilovnu budeme muset nějak naplánovat. My mu všichni fandíme, velice mu to prospělo, moc mu to sluší, ale protože mu v dubnu bude 18 let, tak snad už musí sám vědět, co chce. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) viz výše 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. My s dcerou již zdravý životní styl dodržujeme. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Příští měsíc jdeme na kontrolu na obezitologii
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? Včera jsme byli na kontrole na obezitologii ,váha syna je 106 kg-zhubl 1 kg za měsíc od návratu v lázní. Pan doktor byl velmi spokojen a chválil ho, chtěla jsem si postěžovat, že málo sportuje ,ale p.doktor je s ním spokojen a má dělat kliky a chodit pěšky a dodržovat jídelníček. 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Jídelníček je kapku jiný než náš-my s dcerou stále jíme maso a synovi vařím vegetariánská jídla -nosí si je sebou do školy-kde má možnost v bufetu si i jídlo ohřáttakže nemá žádný problém. Odchází ráno v 5:40-kdy snídá, pak má sebou svačinu většinou celozrnný chleba se sýrem, ovoce a k obědu krabičku s jídlem který připravím večer, když dojde odpoledne domu má rád jogurty a pak nějakou večeři...zeleninu, noky s tofu...je to pro mě docela složité stále něco bezmasého vymýšlet, ale není problém. 33) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Pohyb, který syn má je jen chůze, chodí na autobus do vedlejší vesnice, takže musíujde tak okolo 3 km denně, ve škole má tělocvik a s kamarádem se domlouval na posilovně, ale ještě k tomu nedošlo. Já jsem mu pořídila orbitrek, aby mohl si pustit 52
televizi a najít nějaké kilometry navíc, ale chodíme na tom jen já a dcera a syn byl na tom asi tak 2krát.....pan doktor mi řekl, že orbitrek je pro ženský a že má začít dělat kliky na formování postavy a že za 2 měsíce co jdeme na kontrolu to pozná zda cvičí ,či ne. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ne. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Okolí ho velmi chválí, že mu to sluší, ale asi by potřeboval někoho k sobě, aby se více snažil. S námi sportovat nechce, já chodím na spinning 2krát týdně, u televize orbitrek, sestra chodí na orbitreku každý den a syn aktivitu navíc nevydá. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Chodíme k Dr. Marinovi. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? On je sám se sebou spokojený. Pan doktor mu nabídl ještě jednou měsíc lázní, tak zvažuje, zda pojede. V jídle problém není, chybí pohyb, ale to musí chtít on sám
Respondent 8 Dívka, 9 let Výška: 131 cm Váha před pobytem: 47,2 kg BMI před pobytem: 27,5 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 42,6 kg BMI po pobytu: 24,8 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: okolo 43 kg BMI po měsíci: 25 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Moje sestřenice. Ona tu byla několikrát jako dítě, takže ona nám to doporučila. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano. 53
3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě. Tak já si myslím, že ona se celkově hodně i změnila. Určitě v té stravě, v tom přístupu. Ona byla totiž strašně líná, ale už si myslím, že není tak líná . Taky si myslím, že tady jakoby mentálně dospěla, je to úplně jiný dítě. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Závažnou komplikaci….jako problém, hlavně problém pro ni, protože děcka se jí třeba smějou, jak je těžší, nemůže dělat, co by chtěla. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Ono to začalo tak asi v 6ti letech. Během měsíce přibrala 12 kilo, za rok to bylo 25 kg a už se to sunulo. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Pokoušeli, ale nikdy jsme nevydrželi. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Zkoušeli jsme chodit běhat, jezdit na kole. Zkoušela jsem ji i omezit v jídle, ale ona mi potom dělala nálety na ledničku v noci. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami, až přes sestřenici jsme se dozvěděli tady o tomto. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Domluvila jsem kroužky sportovní, bude chodit na aerobik, bude chodit do posilovny. Chodí do hasičů, kromě toho jsou tam nějaké míčové hry. Určitě upravíme jídelníček, trošku jsme ho okopírovali, podle toho co měli tady. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Kroužky jsou domluvené. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Řekla bych v rámci mě a dcery, protože holky jsou ještě moc malé. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Asi nejblíž bych řekla ve městě, tam v nemocnici určitě bude nějaká poradna.
Dotazník 2 54
1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? No pořád stejně, okolo 43 kilo 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Strašně velké změny, úplně jsme vyřadili tučná a smažená jídla, vaříme na páře. Jímě hodně zeleniny a obilovin, skoro až makrobiotickou stravu. Jíme tak všichni, kromě nejmladší dcery, která to nejí. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Každý den chodí na procházky, chodí do cvičení, do hasičského kroužku. Doma má stepper, každý den má nějaký pohyb. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ani ne, bála jsem se té dušené zeleniny, ale je to v pohodě. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Ano 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. My k nim extra nejezdíme, takže nám do toho nekecají. Ve škole je jediný problém, že jí spolužáci užírají svačiny, třeba když nosí rýžové chlebíčky. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Vyhledali jsme pomoc, v obchůdku se zdravou výživou je paní, která je makrobiotička. Nedodržujeme to úplně, ale třeba tak ze 60%. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Plánujeme pokračovat, aby zhubla. Všechny změny přijala dobře, tak proč nepokračovat.
Respondent 9 Chlapec, 15 let Výška: 173 cm Váha před pobytem: 96,2 kg BMI před pobytem: 32,1 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 85,2 kg BMI po pobytu: 28,4 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 84,3 kg BMI po měsíci: 28,1 (nad 97.percentilem) 55
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? No, jeho dětská lékařka. Vzhledem k tomu, že měl zdravotní problémy s dechem, tak jsme se potom začali o to zajímat. A syn se rozhodl, že jo, že to zkusí. Bylo to teda na jeho přání. 2) Souhlasili jste s léčbou? Určitě. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Určitě. Protože teda ten úbytek váhy je teda docela dost. Myslím si, že mu to pomůže, že se mu zdá, že se mu líp dýchá, že se mu ulevilo. Snad to k něčemu bude. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Vidím, ve všem. V pohybu, i zdravotní. Je to takový omezení, ale bohužel stává se to. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? No začalo to někdy ve čtvrté třídě. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? No zkoušeli jsme to. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Ale jako víte co. Buď domluvy, nebo takové to snažení o lepší stravu. Chvíli se to vydrží, potom to zase sklouzne, protože syn třeba přijde k nečemu jinému. 8) Sami či s něčí pomocí? Ne, sami, až teď se vlastně rozhodl tady pro to. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? No budeme se určitě snažit, protože nechci, aby se mu to vrátilo. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? No, úpravy co se týče stravy, ale i toho sportování. Aby měl víc pohybu, protože on u toho počítače moc pohybu nemá. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) A tak, když to šlo, tak jsme ho vzali na lyžování, pak teda zakázali návštěvy (chřipková epidemie). Takže ty lyže, plavání, takhle přes zimu. Jinak celkem nic moc no, ono u nás je to taková díra, takže když něco, tak spíš lyže a teda bazén.
56
12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Ale tak to se zase snažíme i my jako rodiče 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. To já nevím, ale myslím, že se všichni budou teď snažit.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 84,3 kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Zatím se snažíme dodržovat, co se naučil v léčebně. Dáváme menší porce, hodně ovoce, zeleniny. Vyřadili jsme sladké pití, to už nemíváme vůbec. On už se snaží i sám to dodržovat. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Hodně cvičí venku, když je teď pěkně, chodí na procházky, skáče přes švihadlo, jezdí na longboardu. I do posilovny si zašel. Na bazén zatím nechodí, protože si dovezl nějaký exém, který teď doléčujeme. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ne, on si i sám váhu hlídá na deka. Samozřejmě že občas má stavy, že by si něco dal, ale přemůže se. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Jsme s ním i s manželem, vařím zdravěji, zkouším různou zeleninu, nahrazuji hodně vepřové maso, protože to nejí, tak mu chystám kuřecí. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Velice kladný, u všech měl úspěch. Podporují, drží ho v tom, aby nepovolil. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Ne, sami. 8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě, udržet to takhle, když to půjde. Když bude dodržovat stravu a pohyb, tak to bude v pohodě. Kupujeme hodně ovoce, zeleniny, už mu to i občas leze krkem. Chystám mu svačiny, snídaně aby měl. Snažím se, aby jedl míň, ale zdravě. 57
Respondent 10 Chlapec, 13 let Výška: 160 cm Váha před pobytem: 76,1 kg BMI před pobytem: 29,7 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu. 70,5 kg BMI po pobytu: 27,5 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: nepřibírá BMI po měsíci: 27,5 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Známá. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? Ano, v tom že zhubl 5,6 kilo a předpokládám, že bude mít dobrý návyk ohledně jídla, ale to ještě teď nevím. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Ano. No jednak, co se týče zdraví, ať už to má vliv na jakýkoliv orgán. A potom ještě na psychiku u dítěte. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? No, bojujem s tím tak 4 roky. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Ano, ale neúspěšně. 7)
No, že jsme si dávali cíle, že zhubnem a odměny za to když se zhubne.
Samozřejmě se snažili upravit i jídelníček, ale nějak se nedařilo. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? Určitě. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? 58
Tady co jsou popsané v papíru. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) On už má sport, dělá rugby, a cosi šermířského. Takže změny hlavně ve stravě. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. No to nevím. Takhle, určitě budeme jíst tak, aby ho to nedráždilo. Ne že on si dá papriku a my tam budeme ládovat špek s bramborama. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Z hlavy nevím, ale na internetu se podíváme.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? To přesně nevím, ale nepřibírá. 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Řekl bych, že zásadní, nepije sladké nápoje, nejí sladké, dodržujeme 5ti porcový denní jídelníček podle rad, co jsme dostali z Křetína. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? No zase začal trénovat rugby, tam byl hlavně problém, že po tréninku měl vždycky hrozný hlad, takže toho snědl víc, než spálil. Ale sám konstatoval, že se mu teď líp běhá, není se co divit, když má o 8 kilo míň. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Nedaří se zapojit víc pohybu. Chtěl bych po něm, aby se hýbal i v ostatních dnech kdy nemá trénink, aby si třeba vyběhl na 15 minut. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Stravu dodržujeme celá rodina, popřípadě před ním skrýváme. S pohybem spíš ne. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Pozitivní, v zásadě to nejvíc právě ocenily nejvíc tetičky a babičky. I ostatní maminky na tréninku ho chválí, že mu to sluší, že je šikovný a vypadá dobře. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami, podle rad co jsme dostali na papíře z Křetína. 59
8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? No určitě pokračovat ve stravě a podporovat ho v tom pohybu.
Respondent 11 Dívka, 12 let Výška: 154 cm Váha před pobytem: 80,1 kg BMI před pobytem: 33,7 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 73 kg BMI po pobytu: 30,7 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: nedodána BMI po měsíci: nedodáno
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Já. 2) Souhlasili jste s léčbou? Ano 3) V čem považujete pobyt za přínosný? No že se naučí jíst pořádně. Ona nesnídala, nic. Ona jedla jednou maximálně dvakrát denně. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Ano, Hodně při hledání práce. Hlavně zdravotně že jo. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Ne, týká se nás to tak tři roky. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Ano, 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Držela dietu, při dietě nám přibrala šest kilo. Dietu jsme řešili s pomocí paní doktorky. 8) Sami či s něčí pomocí? S pomocí paní doktorky. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? 60
Ano 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Hlavně v jídelníčku, už jsem se tady domlouvala co jíst a celá rodina budeme mít změnu. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Ona má problémy zdravotní, takže cvičit zas tak moc nemůže, hlavně teda stravu. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Celé rodiny 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. V místě bydliště, tam je přímo výživové centrum, které se výživou zabývá.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Nejí hranolky, nic smaženého. Snažím se, aby jedla 5-6 denně, a aby snídala. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? Chodí s pejskem na procházky a za chvilku vytáhneme kolo. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Zatím ne, snažíme se řídit podle doporučení, co jsme dostali z Křetína, snažím se, aby se víc hýbala. 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Jenom já. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Ve škole ji pochválili, že jí to sluší a jsem v kontaktu s paní učitelkou. Jinak má jenom dědy, tak to jsou chlapi a nic moc neřeknou. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? No, nechala jsem si poradit v Křetíně, tam nám vytiskli jídelníček. A taky se snažím řídit podle těch aktivit, co tam měli. 61
8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Ano, určitě. Největším úspěchem je určitě to, že snídá, i když je to třeba jen půlka toastu nebo hrnek čaje, to je obrovská změna.
Respondent 12 Chlapec, 12 let Výška: 157 cm Váha před pobytem: 81 kg BMI před pobytem: 32,8 (nad 97.percentilem) Váha po pobytu: 75 kg BMI po pobytu: 30,4 (nad 97.percentilem) Váha po měsíci: 73,7 kg BMI po měsíci: 29,8 (nad 97.percentilem)
Dotazník 1 1) Kdo Vám doporučil pobyt dítěte v léčebně? Já sama. 2) Souhlasili jste s léčbou? Určitě. 3) V čem považujete pobyt za přínosný? V tom že mu konečně někdo kromě rodinných příslušníků vysvětlil, že to jídlo není až tak důležité, v takovém množství jak on si myslel. 4) Vidíte nadváhu jako závažnou komplikaci? V jakých oblastech? Co se týká zdraví, tak určitě ano. 5) Zaznamenali jste problémy s váhou u vašeho dítěte již dříve (vy sami, či praktický lékař)? Ano. Když mu byly dva roky a potom o pár let později. 6) Pokoušeli jste se situaci nějak řešit? Ano. 7) Jak (konkrétně - úprava stravy, pohyb,..)? Co se týkalo domácí diety, nebo úbytek jídla, ale nezabíralo. 8) Sami či s něčí pomocí? Sami. 9) Plánujete po návratu dítěte upravit životní styl? 62
Určitě. 10) Jaké úpravy + konkrétní cíle za měsíc? Tak nějaký ten jídelníček, i co se týká toho pohybu. 11) Podnikli jste již nějaké kroky, jaké? (Zápis dítěte na cvičení, domluvená konzultace u nutriční terapeutky...) Ano zjišťovali jsme si informace, i protože mám bratra, který tímto si prošel. 12) Změny proběhnou: v rámci celé rodiny/budeme podporovat dítě/změnu necháme na dítěti. Určitě u všech. 13) Víte, kde ve vašem okolí hledat pomoc při změně životního stylu? Uveďte příklad. Zatím se obracím na toho bratra, protože už tohle má za sebou, nějaký ten rok, už se drží nějakých jídelníčků, takže zatím přes něho.
Dotazník 2 1) Jaká je aktuální hmotnost vašeho dítěte? 73,7 kg 2) Jaké změny proběhly ve stravovacích zvyklostech (co nejpodrobněji)? Jedeme podle jídelníčku, co jsme dostali v Křetíně. 3) Jaké změny proběhly v pohybové aktivitě (co nejpodrobněji - změny ve sportovní i každodenní aktivitě, např. nyní chodí pěšky do školy)? No, závodně dělá judo, hraje fotbal a hokej. Jen cvičení jsme zatím nestihli zorganizovat, protože hned po návratu měl antibiotika, takže třeba na páse ještě neběhal. 4) Je něco, co se nepodvedlo zavést (strava či pohyb)? Ne 5) Zapojila se celá rodina, nebo pouze podporujete dítě? Částečně celá rodina, ale máme doma dospělého nenažraného chlapa, tak toho se to netýká. 6) Jaký je přístup okolí (přístup prarodičů, školy,..)? Popište, prosím. Všichni ho pochválili a prarodiče ho podporují. 7) Úpravu stravy a pohybu jste organizovali sami, nebo jste vyhledali něčí pomoc (konkrétní příklad)? Sami. 63
8) Hodláte dále pokračovat, jaké jsou vaše plány a cíle v této oblasti? Určitě, pořád dodržovat ten jídelníček a zařadit cvičení.
64
8 Shrnutí a diskuze Informace z dotazníků odpovídají poznatkům získaným v literatuře. Váhové problémy se často vyskytují i u rodičů – dědičnost byla v některých dotaznících zmíněna jak problém. Léčba byla nejčastěji dětem doporučena lékařem, ať už dětským, nebo specialistou. Vyskytovaly se však i případy, kdy sami rodiče iniciovali zařazení dítěte do programu, což považuji za dobrý znak toho, že rodiče začínají vnímat jako obezitu jako problém. Mezi problémy byly nejčastěji udávány zdravotní, nebo sociální – problémy se začleněním do společnosti v souvislosti s posmíváním a šikanou. Rodiče považovali pobyt v léčebně za přínosný. Většina hodnotila kladně hlavně úbytek váhy, mezi dalšími pozitivy se vyskytovalo naučení nových návyků a spolupráce v novém režimu. U většiny respondentů už také proběhla snaha o změnu životního stylu před pobytem dítěte v léčebně, nebyla však úspěšná, ať už z důvodu špatně zvolené intervence či z důvodu nespolupráce dítěte. Všichni rodiče byli odhodláni životní styl změnit a dítěti pomoci. Nebyli si však příliš jistí v konkrétních možnostech – většina uváděla změnu ve stravě a v pohybu bez konkrétních příkladů. Toto vyplývá z nedostatečné informovanosti rodičů. Většina z rodičů také před návratem dítěte nepodnikala žádné kroky ohledně úpravy životního stylu. Celkově si rodiče nebyli moc jistí, kde hledat odbornou pomoc, uváděli lékaře, nutriční centra, příbuzné, či internet. A někteří také necítili potřebu nikoho hledat, byli si jistí, že situaci zvládnou sami. Tento přístup může komplikovat následnou léčbu. V rámci druhé fáze došlo většinou k posunu BMI do nižších hodnot, nebo alespoň k udržení váhy. Jako přínosný hodnotím informační posun rodičů. V první fázi byli sice odhodlaní životní styl změnit, ale ve většině případů nevěděli konkrétní plán, ve druhé fázi byli schopní přímo definovat změny, které u nich proběhly (většinou v oblasti jídelníčku). Také velice kladně hodnotím rozhovor zdravotní sestry s rodiči při propouštění dítěte. Na informace z léčebny se při otázce o jídelníčku odvolávalo více rodičů. Z mého pohledu je to pro ně kvalifikovaný zdroj informací, které by na internetu v záplavě informací těžko hledali. Většina rodičů uvedla, že změny v životním stylu organizovali sami, maximálně na základě informací z léčebny – např. inspirace v jídelníčcích. Pouze jeden respondent uvedl návštěvy obezitologické ambulance. Tento příklad byl v postupu ukázkový, chlapec byl z ambulantní léčby odeslán na lázeňský pobyt a po ukončení pobytu pokračoval v ambulantní léčbě. Mezi
65
další informační zdroje byl kromě informací z léčebny zmíněn i internet, popřípadě odborníci z obchodu se zdravou výživou. V rámci dotazníku jsem se ptala i na zapojení rodiny do procesu hubnutí. Zapojení všech členů rodiny do nového životního stylu je velmi důležité. U respondentů byl většinou problém se zapojením mužské části rodiny, kdy buď životní styl měnit nechtěli, nebo to podle probanda neměli zapotřebí. Je však třeba zdůraznit, že zdravý životní styl není pouze povinnou záležitostí pro děti s nadváhou, je vhodný pro všechny členy rodiny. Situace, kdy otec/bratr záměrně ignoruje zdravý životní styl, se může negativně projevit hlavně při nadváze či obezitě dospívajících chlapců. Pokud je jim vzorem otec s nadváhou či obezitou, který se odmítá řídit jakýmikoliv doporučeními ohledně stravy, je situace komplikovaná a většinou brání úspěšné léčbě. Většina rodin hodnotí velice kladně přístup okolí, děti jsou většinou chválené, problém rodiče neviděli ani u prarodičů. Tato situace je ideální. Podpora okolí motivuje dítě i rodiče k dodržování životního stylu. Je třeba, aby všichni v okolí dítěte dostatečně chápali důležitost dodržování nově daných pravidel. V plánech a cílech do budoucna rodiče uváděli snížení hmotnosti. Nepřijde mi příliš vhodné, aby to byl jejich jediný cíl. Při fázi stagnace váhy by tak mohlo dojít ke zbytečnému stresu jak na straně rodičů, tak dítěte. Nejvhodnější by bylo, kdyby jako svůj dlouhodobý cíl viděli přijetí všech aspektů zdravého životního styl. Tento cíl však bohužel nikdo neuvedl. Je to možný důsledek příliš krátkodobého chápání terapie. Celkově je třeba říct, že rodiče, kteří mi dotazník vrátili, se celkem snadno vyrovnali se změnou životního stylu. Lze však najít rozdíly jak v přístupu ke změně, tak k zapojení rodiny. Tyto rozdíly mohou hrát roli v dlouhodobějším váhovém úbytku. Jako nejdůležitější poznatek bych zdůraznila to, že je potřeba rodiče upozornit na potřebu dlouhodobé intervence a usměrnit jejich pozornost spíše na úpravy v životním stylu než na váhu dítěte.
66
9 Závěr Problematika dětské obezity je hodnocena jako celosvětový problém. Léčba je nákladná a komplikovaná, v hodně případech také neúspěšná. Je tedy třeba pracovat na prevenci, a pokud to nevyjde, zasadit se účinné programy na redukci nadváhy a obezity. Léčebný program v lázních je právě takových příkladem. Je však třeba, aby na program navazovala následná péče. Tato situace nastane tehdy, pokud bude nejbližší okolí dítěte, tedy rodina, dostatečně informována jak o rizicích obezity, tak o možnostech léčby. Rodiče by měli být v této oblasti dostatečně vzděláváni, aby tak mohli dětem zajistit vhodné prostředí. V systému by neměla chybět podpora pro tyto rodiny.
67
10 Seznam zdrojů Knižní zdroje Aldhoon Hainerová, I. (2009). Dětská obezita. (114 s.) Praha: Maxdorf.
Fraňková, S., & Dvořáková-Janů, V. (2003). Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. (1. vyd., 256 s.) Praha: Karolinum.
Fraňková, S., Pařízková, J., & Malichová, E. (2013). Jídlo v životě dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. (Vyd. 1., 302 s.) Praha: Karolinum.
Hainer, V. (2011). Základy klinické obezitologie. (2., přeprac. a dopl. vyd., xxvi, 422 s., 16 s. barev. obr. příl.) Praha: Grada.
Marinov, Z., & Pastucha, D. (2012). Praktická dětská obezitologie. (1. vyd., 222 s.) Praha: Grada.
Pařízková, J., & Lisá, L. (2007). Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. (1. vyd., 239 s.) Praha: Galén.
Pastucha, D. (2011). Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. (1. vyd., 128 s.) Praha: Grada.
Větrovská, R.(2014). Zkušenosti s výběrem pohybových aktivit během lázeňské léčby dětí s nadváhou a obezitou. Medicina sportiva Bohemica et Slovaca.23(3), 189-193.
68
Internetové zdroje Aldhoon Hainerová, I. Boženský J., Divoká J., Kytnarová J., Pařízková J., Pastucha D. & Zamrazilová H. (2011). PED/10 Obezita u dětí: Standand léčebného plánu. Retrieved
from
http://www.obesitas.cz/download/doporuceny_postup_prevence_a_lecby_detske_obezi ty.pdf (accessed April 8, 2015)
Bláha P., Brabec M., Hrušková M., Kobzová J., Krejčovský L., Riedlová J. & Vignerová J. (2006). Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká republika
–
3.Změny
tělesných
proporcí.
Retrieved
http://www.szu.cz/publikace/data/celostatni-antropologicke-vyzkumy-cav
from (accessed
April 3, 2015)
Centrum
Prevence.
Informativní
příručka.
Retrieved
from
http://www.mzcr.cz/Banner.aspx?id=185 (accessed April 2, 2015)
Divoká J., Málková I. & Píchová J. (2008). Příručka pro dětské praktické lékaře a zdravotnický
personál.
Retrieved
from
http://www.hravezijzdrave.cz/images/stories/pro_pediatry/pruka_pro_pediatry.pdf (accessed April 4, 2015)
Gojová, M. (2002). Lázeňská léčba obezity - historie, současnost a perspektivy. Retrieved
from
http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/lazenska-lecba-
obezity-historie-soucasnost-a-perspektivy-145826 (accessed April 10, 2015)
Hravě žij zdravě. (2010). Retrieved from http://www.hravezijzdrave.cz/ (accessed April 21, 2015)
Králová, V. (2006). Sociální příčiny a důsledky dětské obezity. (Bakalářská práce, Univerzita
Karlova,
Praha,
Česká
Republika).
Dostupné
z
http://samba.fsv.cuni.cz/~hava/Zdravotni%20politika%20ZS%202012/CITANKA/3%2 0Socialni%20zmeny%20a%20vyvoj%20zdravotniho%20stavu%20obyvatel/Kralova% 20bakal%20prace%20%20OBESITA.doc (accessed April 10, 2015)
69
S dětmi proti obezitě. (2013). Retrieved from http://sdetmiprotiobezite.cz/ (accessed April 21, 2015)
Státní zdravotní ústav. (2006). Celostátní antropologické výzkumy. Retrieved from: http://www.szu.cz/publikace/data/celostatni-antropologicke-vyzkumy-cav
(accessed
April 6, 2015)
Státní
zdravotní
ústav.(2008).
Dětská
obezita.
Retrieved
from:
http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita (accessed April 7, 2015)
Státní zdravotní ústav. (2008). Hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže. Retrieved from: http://www.szu.cz/publikace/data/rustove-grafy (accessed April 6, 2015)
Státní zdravotní ústav. (2014). Program Škola podporující zdraví. Retrieved from http://www.szu.cz/program-skola-podporujici-zdravi (accessed April 10, 2015)
STOB. (2014). Retrieved from http://www.stob.cz/cs/home (accessed April 21, 2015)
Svaz léčebných lázní České republiky. (2015). Přehled lázní. Retrieved from http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni (accessed April 2, 2015)
Svaz léčebných lázní České Republiky.(2015) Poskytování lázeňské péče po prvním lednu 2015. Retrieved from http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-klienty/aktualniinformace-z-lazenstvi (accessed April 2, 2015)
Víš co jíš. (2014) Retrieved from http://www.viscojis.cz/ (accessed April 20, 2015)
Vyhláška o preventivních prohlídkách 70/2012, Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 372/2011 § 120.
Vyhláška o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, Zákon o veřejném zdravotním pojištění 48/1997.
Výživa dětí. (2013). Retrieved from http://vyzivadeti.cz/ (accessed April 21, 2015) 70
World
Health
Organisation.
(2015).
Data
and
statistics.
Retrieved
from:
http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/data-andstatistics (accessed April 1, 2015)
World Health Organisation. (2015). Childhood overweight and obesity. Retrieved from http://www.who.int/dietphysicalactivity/childhood/en/ (accessed April 12, 2015)
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České Republiky. (2015) Informace o poskytování
lázeňské
léčebně
rehabilitační
péče.
Retrieved
http://www.zpmvcr.cz/pojistenci/informace-pro-pojistence/o-zdravotnimpojisteni/lazenska-zarizeni/ (accessed April 4, 2015)
71
from
Resumé Cílem mé práce bylo zjistit přístup rodičů ke změně životního stylu rodiny po návratu dítěte z léčby obezity. Cílem teoretické části práce bylo informovat o obezitě, jejím aktuálním stavu, příčinách, následcích, léčbě a následné péči. V empirické části pak zjistit názory rodičů, jejich připravenost, informovanost a ochotu měnit životní styl. Práce potvrdila názory vyskytující se v literatuře ohledně přístupu rodičů ke změně životního stylu.
The intent of my bachelor thesis was to find out the attitude of parents to the change of family lifestyle after returning of a child from obesity treatment. The intent of theoretical part was to report on obesity, its current status, causes, consequences, treatment and aftercare. In the empirical part to ascertain the views of parents, their readiness, awareness and willingness to change lifestyle. The thesis confirmed the opinions mentioned in the literature regarding the attitude of parents to lifestyle change.
72
