MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2014

Michal Weiss

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Řízení a edukace rozhodčích na různých výkonnostních úrovních

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

prof. RNDr. Evžen Amler, CSc.

Weiss Michal Rozhodčí fotbalu

Brno 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 15. dubna 2014 podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce prof. RNDr. Evženovi Emlerovi CSc., za odborné vedení, cenné rady a připomínky při tvorbě této bakalářské práce. Dále panu Bohuslavu Legierskému za cenné rady, připomínky a poskytnuté materiály.

Úvod ......................................................................................................... 7 1. Historie fotbalového svazu a vzdělávání ............................................. 9 2. Vysokoškolské vzdělávání - Masarykova univerzita ......................... 13 2.1.

Úvod ......................................................................................... 13

2.2.

Studijní program ....................................................................... 13

2.2.1. Předměty zaměřeny na pohybovou aktivitu ......................... 13 2.2.2. Všeobecné předměty v rámci Fakulty sportovních studií ..... 14 2.2.3. Specializované předměty oboru rozhodčí fotbalu ................ 15 2.2.3.1. Pravidla fotbalu ................................................................ 15 2.2.3.2. Management utkání .......................................................... 15 2.2.3.3. Praxe rozhodčího.............................................................. 26 2.3.

Názor studentů .......................................................................... 27

2.4.

Závěr......................................................................................... 29

3. UEFA vzdělávání ............................................................................. 30 3.1.

Úvod ......................................................................................... 30

3.2.

UEFA CORE program .............................................................. 31

3.3.

Závěr......................................................................................... 32

4. Program Talent a mentor .................................................................. 33 4.1.

Úvod ......................................................................................... 33

4.2.

Plán programu ........................................................................... 33

4.3.

Mentor ...................................................................................... 34

4.4.

Závěr......................................................................................... 35

5. Vzdělávací program pro rozhodčí ..................................................... 36 5.1.

Úvod ......................................................................................... 36

5.2.

Plán programu ........................................................................... 36

5.3.

Závěr......................................................................................... 38

6. Další vzdělávací programy ............................................................... 40 6.1.

Unie českých fotbalových rozhodčích ........................................... 40

6.2.

Vzdělávací programy pořádané Pražským fotbalovým svazem...... 44

6.3.

Závěr ............................................................................................ 46

7. Vzdělávání v zahraničí ..................................................................... 47 7.1.

Vzdělávání rozhodčích Slovenské republiky ................................. 47

7.2.

Závěr ............................................................................................ 49

8. Rozhodčí na různých výkonnostních úrovních .................................. 50 9. Diskuze ............................................................................................ 53 10.

Závěr ............................................................................................ 54

Seznam použitých zdrojů ........................................................................ 55

Úvod S myšlenkou stát se fotbalovým rozhodčím jsem si pohrával již před deseti lety. Stát se fotbalovým rozhodčím je jednoduchá věc, ale být dobrým rozhodčím, je velice složité a náročné. Základní podmínkou je přihlásit se na Okresní nebo Městský fotbalový svaz v působnosti trvalého bydliště. Setkat se s vedoucím komise rozhodčích a splnit tyto požadavky: znalost pravidel fotbalu a členství ve Fotbalové asociaci České republiky (dále jen FAČR). K získání první licence je třeba splnit tyto podmínky: - výpise z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců, - písemný souhlas o použití osobních údajů uvedených v Souboru předpisů FAČR a dalších osobních informací, které budou sloužit výhradně ke sportovně technickým účelům v rámci FAČR , - příslušné zdravotní prohlídky sloužící ke zjištění způsobilosti fyzických prověrek a následně i funkce rozhodčího (příslušná komise rozhodčích je oprávněna požadovat předložení výsledků speciálních vyšetření), - úspěšně splnit teoretické a fyzické prověrky v rozsahu stanoveném příslušnou KR. Jako hráč jsem si myslel, že fotbalu rozumím, ale při učení se pravidel fotbalu, jsem teprve zjistil, že hraji hru, ke které neznám ani pořádně pravidla. V této době při setkání s hráči se snažím alespoň o to, vysvětlit jim pro ně podstatné věci, které by mohli využít ve hře. To znamená, abych měl co nejvíce vědomostí a informací. Studium na Masarykově univerzitě mi v tomto velmi pomáhá, ale mají i další fotbaloví rozhodčí nějakou možnost vzdělávání? Lze se zlepšovat? Tyto otázky chci zodpovědět v mé bakalářské práci. Hlavním cílem této práce je, zjistit jaké jsou možnosti ve vzdělání fotbalových rozhodčích, ucelení těchto poznatků do jednoho celku, přičemž čerpám z dostupných informací. První část obsahuje historii fotbalového svazu a vzdělávání. Druhá, největší část je věnována studiu na Masarykově univerzitě v Brně oboru rozhodčí kolektivních sportů, dále UEFA vzdělávání - UEFA CORE vzdělávací program, program Talent a mentor, Vzdělávací program rozhodčích, další vzdělávací programy, následující kapitole je vzdělávání v zahraničí se zaměřením na 7

Slovenskou republiku, rozhodčí na různých výkonnostních úrovních, diskuze a závěr.

8

1. Historie fotbalového svazu a vzdělávání Historie fotbalového svazu v naší republice. Prvním byl Český svaz footballový (ČSF), který byl založen 19. října 1901. Jako provizorní člen (vzhledem k protestům Rakouského svazu) byl svaz v roce 1906 přijat do mezinárodní fotbalové federace FIFA. V roce 1918 se ČSF stal řídícím orgánem v Československu a v roce 1921 změnil svůj název na Československý svaz footballový (ČSSF), který se stal v roce 1922 zakládajícím členem a součástí Československé

fotbalové

asociace,

původním

názvem

„Československá

associace footballová“ (dále ČSAF), sdružující kromě něj i fotbalové svazy národnostních menšin (maďarský, židovský, německý a polský). V roce 1923 byla ČSAF přijata definitivně za člena FIFA na kongresu v Ženevě. V době německé okupace působil v protektorátu ČSF, po osvobození v roce 1945 vytvořil nejprve jednotné ústředí se Slovenským futbalovým zväzem, v krátké době však byla obnovena opět ČSAF. Od roku 1957 měl Československý fotbalový svaz (ČSFS) statut součásti Československého svazu tělesné výchovy a jeho existence byla spíše formální. Národní fotbalový svaz se jako samosprávná organizace obnovil po listopadu 1989, tehdy ještě v rámci ČSFS, ale brzy změnil název na „Českomoravský“, aby se po rozdělení Československa v roce 1993 ujal svrchovaného vedení v Česku (ČMFS). Od roku 2011 užívá název Fotbalová asociace České republiky (FAČR) a je následníkem výše uvedeného. Dne 13. 2. 1958 byla v Bratislavě vydána ve slovenském jazyce „Pravidla futbalu“, která obsahovala 17 pravidel. Velmi zajímavým aspektem bylo, že Pravidla fotbalu měla 101 stránek z toho 113 obrázku. Byla napsána velmi malým písmem, náklad v počtů 8225 ks (Severoslovenské tlačiáne, n.p., prevodzovňa Ružomberok) 1958 – semináře byly v sezóně 1x měsíčně na nejnižší úrovni (4 hodiny – pravidla fotbalu, zážitky z utkání, společně s instruktory utkání (bývalý rozhodčí) 1964 – stejné semináře + přezkoušení ve vyšších řídících orgánech, 1x ročně fyzické prověrky 50m sprint, 20m dopředu a dozadu, 6km běh a chůze, vše bodováno 9

1975 – stejné semináře + 1x ročně krátké tratě 100m, 400m, Couper test (12 minutový běh), vše bodováno 1981 – semináře na jednotlivých Okresních fotbalových svazech, kde byla povinnost se zúčastnit pro všechny rozhodčí a delegáty svazu i z vyšších soutěží. Seminář trval cca 3 hodiny a jeho obsahem bylo vyplňování Zápisu o utkání, Pravidla Fotbalu (následně bylo čtyřicet testových otázek), zástupci z vyšších orgánů schválených z Fotbalového svazu schváleným ÚV ČSTV (Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy a sportu). Dne 1. září 1984 byly schválený výborem Fotbalového svazu ÚV ČSTV „Pravidla kopané“., které zpracoval prof. Erich Nogol. Měla 134 stránek z toho 96 obrázku – náklad 15 000 výtisku 1988 – seminář + 2x ročně tratě 2x50m, 4x10m, 2x400m, Couper test 1992 (leden) – první zahraniční seminář rozhodčích Československé 1. ligy – Taragona (Španělsko), setkání s funkcionáři Španělského svazu, včetně výměny zkušenosti. Pracovní náplň vzdělávání – fyzické prověrky (místo 2x400 m bylo 2x 200 m), postřehové testy (ano-ne), testové otázky, ústní přezkoušení. 1993 (leden) – druhý zahraniční seminář rozhodčích Československé 1. ligy (po rozdělení obou státu Československá 1. liga pokračovala do 30. 6. 1993) – Covergiano (Itálie). Jednalo se o vzdělávací místo italských rozhodčích, kteří od čtvrtku měli tzv. „detailní rozebíraní předešlých utkání“ a následně dostali delegaci. Významné setkání bylo s předsedou Komise rozhodčích UEFA p. KASSARINEM. 2002 – Škola mladých rozhodčích v rámci ČMFS 2008 – Akademie fotbalových rozhodčích (nástupce Školy mladých rozhodčích) 2008 – změna fyzických prověrek na současné tj.5x50m, 20x150m běh + 50m chůze. 2009 - Unie českých fotbalových rozhodčích (zakladatel prof. RNDr. Evžen Amler, CSc., který se jako jediný český zástupce účastnil světového šampionátu fotbalistů v Koreji a Japonsku v roce 2002) - se zaměřuje na vzdělávací semináře, které předkládá KR ČMFS, zároveň se podílí na vytvoření nového studijního směru pro fotbalové a hokejové rozhodčí s Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity 10

2009 – program Talent (353) – Mentor (280) – Gambrinus liga a 2. liga, ŘK ČMFS pro Čechy a Moravu, PFS a KFS (14), OFS (76) 2010 – přijetí ČMFS - UEFA Konvence rozhodčích 2010 – Vzdělávací program rozhodčích 2011 – Masarykova univerzita Brno 2014 - Development kurz Prvním skutečným systematickým projektem byla na počátku tisíciletí Škola mladých rozhodčích, vedená v Nymburce pány Miroslavem Maurerem a Ing. Františkem Žmolou v letech 2002 – 2005. Tento program byl tehdy z velké části financován prostřednictvím Oddělení neprofesionálního fotbalu díky grantu UEFA. V dávné minulosti vzdělávací programy pro rozhodčí nebyly, šlo pouze o pravidelné semináře konané příslušnými svazy. Rozhodčí získávali zkušenosti od svých zkušenějších kolegů a většinu zkušeností získali pouze praxí. M.Brtníček (personal communication, April 20, 2014) Jak dlouho jste/ byl fotbalovým rozhodčím? „Začal jsem pískat v 19 letech v roce 1981, jsem tedy rozhodčím už 33 let. Během své kariéry jsem byl nejvýše zařazen na listinu rozhodčích MSFL, tedy 3. nejvyšší soutěže v republice“. Slyšel jste někdy o vzdělávacích programech pro rozhodčí (pokud ano o jakých)? „Z dob mých začátků to byly školení a doškolení v rámci OFS, později kraje a nakonec moravských soutěží. Specializované vzdělávací programy začaly až později, kdy pro mou již končící kariéru neměly význam. Nicméně jsem přivítal iniciativu (a také jsem to doporučoval) pana Bedřicha založit vysokoškolské studium pro rozhodčí fotbalu“. Zúčastnil jste se někdy nějakého vzdělávacího programu, kromě účasti na pravidelných seminářích konaných příslušným svazem, do kterého jste spadal? „Jak jsem již avizoval v době mého konce kariéry (dnes již jen výjimečně vypomáhám v rámci nedostatku rozhodčích v rámci OFS nebo při řízení přátelských utkání) jsem se do žádného vzdělávacího programu pro rozhodčí nezapojil“. Dokázal byste popsat vaši kariéru rozhodčího, a jaké vám bylo poskytnuto vzdělání pro úspěšný růst v kariéře rozhodčího? „Ve svých 18 letech jsem začal 11

mávat jako laik a pak jsem zjistil možnosti vykonání zkoušek pro činnost rozhodčího. Měl jsem možnost konzultovat a získávat zkušenosti od ligových rozhodčích jakými byli František Mácha nebo MUDr. Vojtěch Mikulík. Učit na hřišti jsem se však musel sám. Po třech letech v soutěžích OFS a vojenské službě jsem postoupil do krajských soutěží, které jsem řídil 7 let. Tam moje vzdělávání pokračovalo pravidelnými semináři a školeními. Posléze jsem byl zařazen na listinu rozhodčích MSD a po vykonání a splnění zkoušek jsem také moravské soutěže řídil dalších 10 let, než mě zradilo zdraví a nešlo již na kvalitní úrovni podávat adekvátní výkony zejména po fyzické stránce. Během své kariéry jsem byl nejvýše zařazen na listinu rozhodčích MSFL, tedy 3. nejvyšší soutěže v republice. Obrovskou zkušenost a praxi jsem však získával také při řízení přátelských utkání ligových Drnovic, zejména mezinárodních- Fakel Voroněž, Škoda Xanti, Slovan a Inter Bratislava, Spartak Trnava nebo mistr Kostariky-FC Alajuense. Dnes vykonávám funkci delegáta v soutěžích kraje a Moravy“.

12

2. Vysokoškolské vzdělávání - Masarykova univerzita 2.1. Úvod V roce 2011 byl otevřen na Masarykově univerzitě v Brně studijní program bakalářského oboru – tělesná výchova a sport, směr rozhodčí kolektivních sportů a to rozhodčí fotbalu a rozhodčí hokeje. Studenti by měli po ukončení studia najít uplatnění ve sportovních organizacích, v organizacích zabývajících se volnočasovými aktivitami. Dále by měli mít základní schopnosti a dovednosti

nutné

pro

případné

pokračování

ve

studiu

v navazujících

magisterských oborech. Studium by mělo připravit studenta k řízení utkání v soutěžích FAČR či ČSLH

2.2. Studijní program 2.2.1. Předměty zaměřeny na pohybovou aktivitu Hlavní úkol těchto předmětů je rozvoj a stimul motorických schopností a sportovních dovedností. Student se seznámí s předměty: základy gymnastiky, základy atletiky, základy plavání, základy fotbalu, základy bruslení a ledního hokeje, sportovní hry, pohybové hry, netradiční hry, úpolové sporty, kondiční cvičení, kompenzační cvičení. Po absolvování těchto předmětů bude student schopen propojit teoretické a praktické poznatky, určit metodické a didaktické postupy při rozcvičování, sestavit rozcvičení pro různé typy sportů i různé skupiny lidí, ke skupinovému rozcvičení použít množství pohybových her, aplikovat kloubně mobilizační cvičení, vytvořit danou skupinu posilovacích a protahovacích cviků, znát správné provedení jednotlivých cviků i cviků na strojích, nebo cviků s různými pomůckami. Používat správnou terminologii tělesných cvičení, aplikovat optimální tréninkové zatížení dle charakteru (vytrvalost, rychlost, síla, obratnost) zařadit do tréninkové jednotky dynamický a statický strečink. Při jednostranném dlouhodobém přetěžování správně použít kompenzační cvičení. V rámci her bude schopen analyzovat hru samotnou – herní situace, systémy, kombinace, herní činnost jednotlivce. Seznámí se se systémem soutěží a pravidel – fotbal, volejbal, basketbal, házená, florbal, ringo, ringet, korfbal, tchoukball. V Úpolech mu bude obeznámen vliv základních úpolů 13

ovlivňující rozvoj pohybových schopností, biomechanická struktura průpravných úpolů. Po absolvování předmětu by měl být schopen vysvětlit pádové techniky a prakticky je předvést. 2.2.2. Všeobecné předměty v rámci Fakulty sportovních studií Následující předměty jsou společné pro většinu studentů Fakulty sportovních studií a osvojení jejich znalostí je základním předpokladem pro studium na této škole. Jedná se o

předměty:

morfologie, anatomie,

antropomotorika, kineziologie, biomechanika, fyziologie, fyziologie zátěže, sportovní medicína, základy výživy ve sportu, teorie sportovního tréninku, první pomoc, ekonomie a marketing, právní a sociální aspekty, základy psychologie a sociologie, psychologie koučování, kultura projevu a komunikace, etika a standarty chování, základy pedagogiky a didaktiky, dějiny sportu, jazyková příprava. V těchto předmětech se student seznámí: se stavbou a funkčností pohybového aparátu, s diagnostikou a testováním motorických schopností, s opornou soustavou člověka, jako základu mechaniky pohybu, s mechanickými zákony a principy, které aplikuje na hybný systém člověka a sportovní pohyb, s fyziologií organizmu, fyziologickými pochody v průběhu sportovního zatížení, se souvislostmi mezi zdravím, pohybovou aktivitou, sportovním tréninkem, se základními informacemi z oboru výživa, vztahy mezi výživou a pohybovou aktivitou. Získané vědomosti lze uplatnit v rozvíjení teoretických i praktických témat, aplikovaných v problematice adaptace lidského organizmu na různé typy pohybového zatížení. K rozvoji výkonnosti a trénovanosti dle jednotlivých prvků sportovního tréninku. Seznámí se se základy teorie a praxe první pomoci, ekonomie, marketingu a managementu, Zorientuje se ve sportovně - právním řádu ČR a systému právních norem EU (právní postavení sportovce, rozhodčího, trenéra).

Pronikne

do

základů

psychologického

myšlení,

sociologie

a

psychodiagnostiky osobnosti. To mu umožní identifikovat aktuální psychický stav jak svůj, tak i hráčů a bude schopen řešit různé potíže, které se mohou na hřišti vyskytnout. Student zvládne základní orientaci v pedagogických a didaktických kategoriích. Získá všeobecné poznatky z dějin sportu a bude schopen je aplikovat pro současnou praxi. Nedílnou součástí všeobecných předmětů jsou i jazykové znalosti, jak všeobecné, tak i z oblasti sportu. 14

2.2.3. Specializované předměty oboru rozhodčí fotbalu Základem jsou pravidla fotbalu, management utkání, praxe rozhodčího. Předměty se skládají z přednášek a seminářů. 2.2.3.1. Pravidla fotbalu V Pravidlech fotbalu se postupně student seznámí se všemi pravidly fotbalu, které mu dají teoretické vědomosti vycházející z Pravidel fotbalu a jak je uplatňovat v duchu hry. Pravidlo 1 – Hrací plocha, Pravidlo 2 – Míč, Pravidlo 3 – Počet hráčů, Pravidlo 4 – Výstroj hráčů, Pravidlo 5 – Rozhodčí, Pravidlo 6 – Asistent rozhodčího, Pravidlo 7 – Doba hry, Pravidlo 8 – Zahájení hry, Pravidlo 9 – Míč ve hře a míč ze hry, Pravidlo 10 – Dosažení branky, Pravidlo 11 – Ofsajd, Pravidlo 12 – Zakázaná hra a nesportovní chování, Pravidlo 13 – Volné kopy, Pravidlo 14 – Pokutový kop, Pravidlo 15 – Vhazování, Pravidlo 16 – Kop od branky, Pravidlo 17 – Kop z rohu, Příloha A – Postupy pro určení vítěze utkání, Příloha B – Technická zóna, Příloha C – Úloha čtvrtého rozhodčího, Příloha D – Spolupráce rozhodčích, Příloha E – Mezinárodní výbor pro pravidla IFAB, Příloha F – Oddílový rozhodčí 2.2.3.2. Management utkání Management utkání se skládá z techniky řízení utkání, strategie a taktiky řízení utkání ve fotbale. A) Technika řízení utkání seznámí studenta s praktickými postupy při řízení utkání ve fotbale (nejen v průběhu vlastního utkání, ale také v období přípravy na utkání a po skončení utkání), se systémem hodnocení výkonu rozhodčího. Součástí výuky jsou semináře s využitím videoukázek s ukázkami činnosti rozhodčího v různých situacích v utkání. Dále praktické ukázky na hrací ploše (pohyb a poziční postavení rozhodčího, správné použití píšťalky, řešení herních situaci v pokutovém území při PVK, NVK a kopu z rohu, správnost signalizace rozhodčího a asistentů rozhodčích, využívání skrytých signálů). Techniku řízení utkání lze rozdělit:  Příprava na utkání Do této přípravy musíme započítat i samotnou dlouhodobou a střednědobou přípravou rozhodčího. 15

Dlouhodobá příprava zahrnuje vždy několik hlavních a přípravných období. Hlavní soutěžní období trvá zhruba od poloviny srpna do poloviny listopadu a od března do června, celkem tedy kolem šesti měsíců. Tam je orientována větší část střednědobé či operativní přípravy a krátkodobá příprava, která je u rozhodčích zaměřena především na relaxaci ze zápasu uplynulého a komplexní přípravě na ten nadcházející (Jirka, Mitáš, & Rabušic, 2013, p. 8).

Hlavní rozhodčí se po zveřejnění delegace spojí se svými kolegy a upřesní si časové podmínky. V případě společné cesty, se upřesní časové podmínky a plán cesty (lépe je být o deset minut dříve na smluveném místě, než o minutu později). K pravidlům slušnosti patří společenský oděv a sladění rozhodcovských dresů. Příjezd, kontrola kabiny rozhodčího, hřiště a jeho vybavení. Opět je důležitá dochvilnost. Začátky utkání jsou stanoveny i s jasně danou normou Pravidel fotbalu, Soutěžním řádem nebo Rozpisem soutěže, kdy mají být rozhodčí v místě utkání. Brankové sítě, branky, praporky, míče, tabule s čísly pro střídání hráčů, nosítka patří mezi vybavení hřiště, které jsou potřeba zkontrolovat. Rozcvička: Minimálně patnáctiminutová rozcvička by se měla skládat z běhu na úrovni aerobního prahu v délce trvání tři až čtyři minuty po třech sériích, dynamického strečinku, běžeckých cvičení, a běhu vysoké intenzity znázorňující pohyb v utkání – diagonální pohyb hlavního rozhodčího, pohyb asistentů na pomezní čáře.  Rozhodcovská výstroj a vybavení Předepsaná výstroj, a to v čistém stavu, odznak rozhodčího, dobře slyšitelná píšťalka, přesně jdoucí hodinky, minci na losování, žlutá a červenou karta, tužka a papír na poznámky, zápis o utkání a platný průkaz rozhodčího. Výstroj rozhodčího se skládá z dresu, kalhot, stulpen a kopaček (Pravidlo 5 – Rozhodčí). Praporky pro asistenty nejsou pravidly fotbalu vyžadovány, pořadatel je povinen dle Soutěžního řádu (čl.20/1) praporky poskytnout, ale je dobré mít své vlastní, určitě budou v lepším stavu, než poskytnuté pořadatelem.  Spolupráce rozhodčích Oblasti spolupráce rozhodčích se věnují Pravidla fotbalu v Příloze C – Povinnosti čtvrtého rozhodčího, Příloha D – Spolupráce rozhodčích, Příloha F – Oddíloví rozhodčí. Základem spolupráce rozhodčích je předzápasová příprava – pohovor s určením odpovědnosti, úkoly a vzájemné spolupráce rozhodčích, které 16

předejdou

nedorozuměním.

Asistenti

jsou

povinni

požadavky

hlavního

rozhodčího plně respektovat.  Pohyb a poziční postavení rozhodčího Základní předpoklady, pro pohyb rozhodčího v utkání, se dají shrnout do těchto bodů:  

 

Řízení utkání se vždy odvíjí od tzv. „široce diagonálního pohybu“(Obr. 1). V průběhu hry rozhodčí vyhledává pozici tak, aby byl vždy ve stálém nebo snadno dosažitelném očním kontaktu s jedním z asistentů. Rozhodčí se pohybuje tak, aby byl v optimální vzdálenosti pro řešení jednotlivých situací. Rozhodčí nesleduje jen dění v bezprostřední blízkosti míče, ale musí mít přehled i o situaci mimo boj o míč (M. Liba, 2013, p. 42)

Obrázek 1: Široce diagonální pohyb

Rozhodčí se pohybuje podle vývoje jednotlivých herních situací, způsobu a stylu hry mužstev, ale základní pohyb rozhodčího vychází z široce diagonálního pohybu na hrací ploše. Důležitou součástí pohybu je být v takové pozici, aby měl rozhodčí stálý nebo snadno dosažitelný oční kontakt s jedním ze svých asistentů. Ideální vzdálenost pro dobré posouzení herní situace je vzdálenost deset až patnáct metrů a zároveň mít boční pohled na souboj hráčů. Není nejlepší být v bezprostřední blízkosti, hrozí, že rozhodčímu uniknou přestupky pažemi nebo lokty, z důvodu soustředěnosti na nedovolenou hru nohama. Rozhodčí by se měl pohybovat na hrací ploše tak, aby ani pohybem ani výběrem místa nepřekážel

17

hráčům, nebyl nastřelen míčem a aby se nedostával do extrémních pozic, např. mimo hrací plochu. Poziční postavení rozhodčího

ve standardních

herních situacích.

Standardní herní situace – zahájení hry, kop od branky, kop z rohu, volné kopy, pokutový kop mají své specifické způsoby navázání hry. Základní pravidla: „Rozhodčí vybírá takovou pozici odpovídající dané situaci, aby měl co nejlepší přehled a mohl přijmout správné rozhodnutí. Rozhodčí vybírá takovou pozici odpovídající dané situaci, aby nepřekážel hráčům v realizaci standardní situace. Rozhodčí vybírá takovou pozici odpovídající dané situaci, aby byl schopen reagovat na případnou změnu hry“ (M. Liba, 2013, p. 47)  Signalizace hlavního rozhodčího a asistenta rozhodčího Signalizace rozhodčího je specifický druh komunikace. Slouží k účinné kontrole hry, k zajištění plynulosti hry, k dorozumívání nejen mezi rozhodčími, ale je určena také hráčům, funkcionářům, divákům, aby věděli, co v daný herní moment bude následovat. Pro jasnou komunikaci mezi všemi účastníky utkání je správné použití píšťalky, slovních pokynů, předepsané signalizace rozhodčích. Není třeba hráčům a ostatním zdlouhavě vysvětlovat rozhodnutí rozhodčího. Signály byly schváleny IFAB a jsou doporučeny k používání rozhodčími všech soutěží. Signály jsou jednoduché, univerzální a lehce pochopitelné uvedené v Pravidlech fotbalu Příloha D. Mezi tyto signály patří výhoda – hrajte dál, pokutový kop, přímý volný kop, nepřímý volný kop, kop od branky, kop z rohu, udělení osobního trestu. Mezi signály určené pro asistenta rozhodčího patří ofsajd (před přerušením hry, po přerušení hry), vhazování, kop z rohu, kop od branky, střídání, přestupek proti pravidlu 12, přestupek proti pravidlu 12 za zády rozhodčího.  Hodnocení a rozvoj rozhodčího V případě, že je na utkání přítomen delegát, je on tou osobou, co hodnotí výkon rozhodcovského týmu. V mezinárodním fotbale Referee Observer. Delegát utkání (není-li řídícím orgánem označen jinak), je zástupce řídícího orgánu, který byl delegován k utkání, aby dohlížel na průběh utkání a dle daných kriterií hodnotil výkon rozhodčích (kontroloval a podal zprávu) o plnění povinností 18

stanovených Pravidly fotbalu, Soutěžního řádu a směrnicemi a zprávu o výkonu rozhodčího a jeho asistentů. Tak jak mají před utkáním předzápasový pohovor rozhodčí, je třeba provést pohovor mezi delegátem utkání a rozhodcovským týmem. Delegát utkání, který má působit výchovným způsobem, většinou zdůrazní na co si dát v utkání pozor, čeho by se měli rozhodčí vyvarovat. Má na rozhodčí působit z psychologického hlediska kladným dojmem. Po utkání je společný hodnotící rozhovor, v kterém se probere právě skončené utkání. Velmi důležitá je pedagogická taktika a způsob vedení hodnotícího rozhovoru. Měl by umět vystihnout hned na počátku pozitiva výkonu a najít, za co by rozhodčí pochválil. Teprve potom by měl přistoupit ke kritice. I ta by však měla být konstruktivní a v případě vytýkaných nedostatků nabídnout možnosti a tipy řešení. Podstatou kritiky je společná práce na zlepšení výkonu rozhodčích, nikoli soupeření mezi ním a delegátem (V. Mitáš, 2013, p. 74).

Samotné hodnocení delegáta není jen výsledná známka - důležité je poukázat na klíčové momenty v utkání, jak dobré, tak i špatné. Jde o zpětnou vazbu, kterou rozhodčí potřebuje k dalšímu růstu. Rozhodčí si může myslet, jak kvalitně odřídil utkání, ale pokud nemá pohled na utkání z jiné strany, bude chyby, kterých se dopustil, neustále opakovat. Jen tak může rozhodčí podporovat své silné stránky, odstraňovat své nedostatky a pracovat na zlepšení svého výkonu. B) Taktika a strategie řízení utkání Taktika a strategie řízení utkání seznámí studenta se správným postupem při řešení krizových situací v utkání, kdy využívá získané teoretické vědomosti z pravidel fotbalu, soutěžního řádu a sportovní psychologie. Témata jsou agrese a agresivita, jejich formy, reakce na tyto projevy, konflikty. Typologie osob a účastníků sportovních utkání z pohledu psychologie, rozhodčí jako specifická forma sportovce, specifické formy přípravy a komunikace rozhodčího. Konflikty, jejich charakteristika, druhy, konfliktní styly, strategie řešení konfrontace, rozhodčí a asertivita. Vnější vlivy, reakce rozhodčího na vnější vlivy a důsledky chyb. Specifické formy přípravy a tréninku rozhodčího. Student se naučí prakticky aplikovat pravidla fotbalu na konkrétní herní situace. Je seznámen s pravidly FIFA, výkladem FAČR, metodickými pokyny 19

Pravidlové komise FAČR. K výuce jsou použity videoukázky a videotesty pro dané situace jako je: nedbalá, bezohledná, surová hra, nesportovní a hrubé nesportovní chování, slibně se rozvíjející útočná akce, vyložená branková příležitost a zmaření možnosti dosáhnutí branky, nedovolená hra rukou, vražení do soupeře, držení a jejich způsoby, podražení. „Strategie i taktika jsou činnosti, které vedou k dosažení cíle. Strategie je ovšem zaměřená na obecné základní cíle, zatímco taktika je promyšlený postup při určité činnosti“ (Petráčková, Kraus, 1995, p. 834). Pro fotbalové utkání je strategie základní postup a taktika jsou dílčí prostředky jak, tento postup dosáhnout. Podle Bedřicha (2006, p. 78, 80) Strategie je chápana jako konkrétní, předem připravený plán ve formě návodu na činnosti v konkrétní soutěži, v utkání. Plán určuje tzv. uzlové body strategie, ve kterých může docházet k určitým obecně platným korekcím či k improvizaci. Strategický plán respektuje: cíl soutěže, utkání – výkonnost soupeře, strategii soupeře, - vlastní výkonnost, - informace o prostředí a podmínkách. Taktika je způsob sportovního boje, který úspěšným řešením soutěžní situace vede k dosažení vysokého sportovního výkonu a vítězství nad soupeřem, případně co nejlepší umístění v soutěži. Taktika je způsob vedení a promyšlení určité činnosti v dané situaci – volba dílčích, prostorově a časově omezených postupů, detailně rozpracovává způsoby boje jednotlivce, skupiny – bloku nebo týmu v různých situacích (fázích a podmínkách) s cílem splnění stanoveného úkolu. Strategie řízení utkání by měla vycházet z informací o týmech, které by rozhodčí utkání měl znát již před utkáním. Prvním, ale ne jediným kritériem je postavení mužstev v tabulce před utkáním, aktuální forma, zdravotní stav (zranění), vyloučení, zejména důležitých hráčů mužstva. I když je fotbal kolektivní hra, mnohdy jedinec dokáže „vyhrát“ utkání. Tyto klíčové osobnosti (ne vždy to musí být kapitán mužstva) by měl rozhodčí znát u obou nastupujících mužstev a také hráče, kteří jsou problémoví a agresivní. Důležitý je i čas utkání, některé týmy hrají své utkání dopoledne a ne každý hostující tým se s tím musí vždy vyrovnat. V každém utkání jde o vítězství, i když se hraje poslední utkání v ročníku, kdy se setkají týmy, kterým už „o nic nejde“ je třeba připravit se i na toto utkání. Čím více informací získá, tím lépe. Informace může rozhodčí získat od kolegů, na webových stránkách družstev (dnes většina týmu má své vlastní 20

webové stránky), z tiskovin, na internetu najde i záznamy z utkání krajských soutěží a vyšších soutěží. Jak z těchto informací čerpat a využít je, záleží již na samotném rozhodčím. „V každém případě ovšem musí být jakákoli stanovená strategie reálná a dosažitelná. Musí odpovídat reálným možnostem, zkušenostem a výkonnosti celého týmu i každého z jeho členů a měla by je také optimálně využívat“ (K. Bohuněk & V. Mitáš, 2013, p. 25) Základní body strategie a taktiky řízení utkání: Znalost fotbalových pravidel a řádů – Každý rozhodčí musí znát pravidla fotbalu a fotbalové řády i normy, které bude aplikovat při utkání. Uplatňování pravidel v duchu hry – Rozhodčí v určitých situacích má možnost vnést do řízení utkání svůj vlastní pohled. Pokud by rozhodčí zvýhodnil provinivší se družstvo, nemusí přerušit hru za přestupek podle Pravidel fotbalu uvedených v Pravidel 12 část A. Nástup na hrací plochu – Důležité je upozornit hráče, třeba píšťalkou (její první zvuk je pro účastníky důležitým momentem – poznají osobnost rozhodčího), že je nástup na hrací plochu. Situace, kdy rozhodčí čeká na nastupující hráče, není ideální. Nástup na hrací plochu mohou pomoci zorganizovat asistenti rozhodčího společně s pomocí hlavního pořadatele utkání. Jednotné posuzování herních situací – Rozhodčí musí být objektivní, což znamená, že by měl posuzovat hru obou soupeřů stejně. Vzniklé herní situace rozhodčí řeší jednotně. Může si dovolit v utkání vyšší míru tvrdosti, dle vývoje utkání, soupeřících týmů, ale míra agresivity v soubojích musí být pod kontrolou, v případě že agresivita přesáhne únosnou mez, má rozhodčí možnost častěji přerušovat hru, přísněji posuzovat osobní souboje, ale vždy stejně. Zamezení necitlivým rozhodnutím – Každý rozhodčí má svůj cit pro hru a podle něj rozhoduje sporné situace v utkání, necitlivě může posoudit „ menší přestupek“ tak, že zastaví slibně se rozvíjející útočnou akci a zvýhodní družstvo, jehož hráč se provinil, poskytne výhodu ve hře týmu u vlastního pokutového území, nebo poskytne výhodu ve hře, kdy je zraněný hráč na hrací ploše a výhoda nemá předpokládaný účinek. 21

Nezaměňování velkorysost s benevolencí – Velkorysí rozhodčí může být, ale nesmí být benevolentní. Musí trestat zejména surovou a bezohlednou hru, projevy hrubého nesportovního chování, zastavení slibně se rozvíjející akce, zmaření zjevné brankové možnosti, neměl by být k těmto projevům imunní, i kdyby se odehráli v nastaveném čase. Pokud však za jasně rozhodnutého stavu na konci utkání, opustí někdo z náhradníků, funkcionářů technickou zónu, pohyb podavačů míčů nebude podle představ rozhodčího apod., dá se tento přestupek velkoryse přejít a rozhodčí po utkání může promluvit s viníkem a poukázat na jeho nevhodné chování. Jsou situace, které lze přehlédnout, ale záleží na rozhodčím, jak s těmito situacemi naloží. Nezanedbávání maličkostí – Rozhodčí by si měl všímat i různých drobností v utkání jako jsou rozehrání volných kopů z místa přestupku (nejvíce pozornosti by měl věnovat situacím v blízkosti pokutového území), vzdálenost bránících hráčů od míče při volných kopech, postavení míče při kopu z rohu, od brány, zdržování hry, chování osob v technické zóně, atd. Pokud je rozhodčí od začátku hry důsledný, podpoří svou autoritu. Jeli navíc jeho řízení hry objektivní, vytváří na hrací ploše prostředí důvěry ve svá rozhodnutí, byť jsou pro jednoho ze soupeřů nepopulární a mnohdy mají vliv na konečný výsledek. Není dobré, začne-li rozhodčí uplatňovat svou důslednost a objektivitu až od určité části utkání, například od té doby, kdy už je výsledek jasný.(K. Bohuněk, V. Mitáš, 2013, p. 28) Schopnost zůstat nad věcí a atmosférou utkání – Rozhodčí by se měl soustředit na utkání, být objektivní a nepodléhat atmosféře utkání. V ideálním případě po rozpoznání taktiky, způsobu hry obou mužstev, přizpůsobit svůj styl řízení utkání. Neměl by ztrácet koncentraci a ostražitost v utkání. V tomto případě má výkon rozhodčího „sinusové“ parametry. Prostředky taktiky řízení utkání Využít technických nástrojů řízení utkání – Rozhodčí v rámci utkání se snaží využít všechny technické nástroje k řízení utkání, pohyb po hřišti, poziční postavení, signalizace, využití práce s píšťalkou apod. Schopnost pochopit strategii a taktiku hry soupeřů – Rozhodčí se tuto schopnost nedokáže teoreticky naučit, toto umění číst hru si rozhodčí vybuduje 22

praxí, zkušenostmi z řízení utkání v různých věkových kategoriích, pokud rozhodčí aktivně hrál fotbal, má dobré předpoklady k tomu, aby dokázal číst hru jako rozhodčí, protože tuší, jak se bude herní situace asi vyvíjet. Zachytit změnu herního stylu a taktiky utkání – Tak jako schopnost pochopit strategii a taktiku hry, se musí rozhodčí schopnost zachytit změnu herního stylu naučit zápasovým zatížením. Jsou utkání, kdy soupeři hrají bez výraznějších osobních soubojů, ale v případě, že se agrese a intenzita soubojů zvýší, je vhodné, aby rozhodčí vhodně reagoval na přestupky proti pravidlům, hru častěji přerušoval, použil k hráčům slovní domluvy, popřípadě použil vyšší stupeň trestů ve hře v podobě osobního trestu, tak aby byly v utkání potlačeny negativní jevy a rozhodčí měl opět hru pod kontrolou. Komunikační schopnosti rozhodčího – Rozhodčí komunikuje na hrací ploše nejen pomocí píšťalky, ale i verbálně a nonverbálně. Slovně se rozhodčí zapojuje do utkání, pokud chce oslovit hráče, funkcionáře atd., komunikuje s nimi vždy tak, aby jeho vyjádření nepůsobily arogantně, vyvaroval se jakýchkoliv vulgárních slov, měl by si zachovat určitý odstup a měl by všem vykat. Neverbálně komunikují lidé mezi sebou vědomě, nebo nevědomě. Neverbální komunikace zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov či spolu jako doprovod slovní komunikace a rozhodčí by ji měl určitě znát. Neverbální projevy jsou: Mimika a pohled – výraze tváře, pohyby obličeje Posturalita – postoj celého těla Haptika – tělesný kontakt, dotyk Oční kontakt – pohledy očí Gestika – gesta, pohyby rukou a celého těla Kinezika - způsob chůze, běhu, držení těla Proxemika, teritorialita – vzdálenost mezi komunikujícími Rozhodčí by si měl udržovat takový fyzický odstup od hráčů, aby nebyl narušen jeho osobní prostor (Obr. 2).

23

Obrázek 2: Prostorové vzdálenosti

„Intimní prostor je nejdůležitější ze všech osobních zón. Člověk jej chrání jak své osobní vlastnictví. Mohou do něj vstoupit pouze nejbližší osoby, tedy milenci, rodiče, manželé, děti, blízcí přátelé a příbuzní. Prostor do vzdálenosti asi 15 centimetrů od těla je označován jako uzavřený intimní prostor a lze jej narušit pouze při bezprostředním fyzickém kontaktu“( Pease, 2001, p. 20). Pokud hráč vstoupí do našeho osobního prostoru, musíme zpozornět, při narušení intimního prostoru je předpoklad, že se na nás chystá zaútočit, v našem těle dochází k fyziologickým změnám. „Srdce začne tlouci rychleji, hladina adrenalinu v krvi se zvyšuje, do mozku proudí více krve a svaly se připravují na možný útok nebo útěk“ (Pease, 2001, p. 20, 21). Správně zvolená komunikace mezi rozhodčím a účastníky utkání je předpokladem ke klidné hře, korektnosti a pořádku v utkání v duchu pravidel a fair play. Zaměření se na problematická místa hrací plochy – Rozhodčí a asistenti si mohou rozdělit hrací plochu na několik území, kde zvýší svoji pozornost v posuzování přestupků a kdy zvýší pozornost při spolupráci rozhodčích. Asistenti rozhodčího by měli posuzovat i přestupky vně pokutovém území a dohodnutou signalizací by měli vhodně reagovat při vyžádání pomoci hlavního rozhodčího (Obr. 3). Konečné rozhodnutí o přestupku vždy přijímá zásadně hlavní rozhodčí.

24

Obrázek 3: Kontrolovaný prostor na hrací ploše

Práce s časem hry – Doba hry, poločasová přestávka je dána podle kategorií, řídí se Pravidly fotbalu, Pravidlo 7 – Doba hry. Pro určení času, konce poločasu, konce utkání jsou směrodatné pouze hodinky hlavního rozhodčího, ten rozhoduje o trvání doby hry. Rozhodčí pracuje s časem hry tak, že může v případě agresivní hry, častěji přerušovat hru, v případě udělení osobního trestu, chvíli pozdržet navázaní hry, než si osobní trest zaznamená. Za jasně rozhodnutého stavu rozhodčí zbytečně nenastavuje dobu hry. V případě vyrovnaného stavu, jeden tým vede o branku atp. a dochází ke zdržení doby hry, je rozhodčí povinen nastavit dobu hry a to v případech uvedených v pravidlech fotbalu, pravidlo 7. Dobu hry rozhodčí nastaví o skutečně promarněný čas. Dobu hry rozhodčí nastaví v tom poločase, ve kterém byla promeškána. Využití typologie hráčů – Vhodné využití typologie hráčů může rozhodčímu pomoci v utkání. Silné osobnosti, s dobrými charakterovými vlastnostmi mají vliv i na ostatní účastníky utkání. Většinou jde o kapitány mužstva, zkušené hráče se zkušenostmi ze zahraničí, nebo vyšších soutěží. Tyto hráče rozhodčí získá „na svoji stranu“ pokud je nenechá vystavit zbytečně agresivní hře soupeře, jedná s nimi jako rovný s rovným, respektuje je. Disciplinární kontrola – Pro taktiku řízení utkání jde o vhodně udělené osobní tresty. Rozhodčí má pravidly fotbalu, Pravidlo 12 C určeno za co má udělit osobní trest, ale jsou případy, kdy rozhodčí podle povahy a charakteru přestupku rozhodne, zda bude stačit upozornění hráče na nevhodnost jeho způsobu hry nebo 25

mu rozhodčí rovnou udělí osobní trest. Není vhodné jen hráče upozorňovat, mohlo by dojít k nárůstu agresivity hráčů. Není ani dobré udělit do poločasu utkání každému týmu několik osobních trestů, pokud to situace na hřišti nevyžaduje. Ideální je domluva za podobné přestupky, v podobných místech hrací plochy jednou ke každému týmu a důrazné upozornit, že další takový přestupek, již bude trestán osobním trestem popř. vyloučením. 2.2.3.3.

Praxe rozhodčího

Student – rozhodčí fotbalu se aktivně zapojuje do řízení utkání jako hlavní rozhodčí, nebo asistent rozhodčího. Ne každý nastupující student je již rozhodčí fotbalu, proto hned při zápisu do prvního ročníku je upozorněn, že je třeba zajít na příslušný Okresní nebo Městský fotbalový svaz a tam splnit dané podmínky (viz. Úvod) pro udělení rozhodcovské licence a průkazu rozhodčího. Student musí splnit podle požadavků (Tabulka 1 až 5) v průběhu studia počet odřízených utkání vzhledem k zařazení do soutěží, které řídí. První skupina jsou rozhodčí, kteří řídí okresní nebo krajské fotbalové soutěže. Druhá skupina rozhodčí, kteří řídí divize, ČFL nebo MSFL a třetí skupina jsou rozhodčí, kteří řídí soutěže spadající pod komisi rozhodčích FAČR - 1. liga, 2. liga apod. Tabulka 1: Praxe 1

Skupina

Počet utkání 1 2 3

Utkání v kategorii MUŽI

15 10 5

5 4

Tabulka 2: Praxe 2

Skupina

Počet utkání 1 2 3

Utkání v kategorii MUŽI

15 10 7

10 7

26

Tabulka 3: Praxe 3

Skupina

Počet utkání 1 2 3

Utkání v kategorii MUŽI/HR

20 12 9

10/3 7

Tabulka 4: Praxe 4

Skupina

Počet utkání 1 2 3

Utkání v kategorii MUŽI/HR

20 12 10

10/5 7/2

Tabulka 5: Praxe 5

Skupina

Počet utkání 1 2 3

Utkání v kategorii MUŽI/HR

20 15 12

15/6 10/4

Studenti poté doloží příslušné doklady o odřízeném utkání. V případě, že student – rozhodčí nebude moci splnit dané požadavky, v opodstatněných případech, může 30 procent požadavků splnit v nižších soutěžích.

2.3. Názor studentů Studentům jsem položil deset otázek, pro objektivní posouzení studia na Masarykově univerzitě a zjištění jestli jejich názor je podobný mému, nebo se v hodnocení studia lišíme. Oslovil jsem studenty třetího ročníku tohoto oboru (odpovězeno patnácti studenty oboru rozhodčí fotbalu). Grafické výsledky jsou zpracovány v Příloze 1. Studenti jsou téměř z šedesáti sedmi procent spokojeni, že studium splnilo jejich očekávání. Díky tomuto oboru je v naší studijní skupině šest nových fotbalových rozhodčích, pouze tři rozhodčí se této činnosti věnují déle než osm let. Studenti, kteří nebyli zařazeni do žádného vzdělávacího 27

programu před nástupem na Masarykovu univerzitu, byli během studia do některého vzdělávacího programu zařazeni, kromě jednoho. Šedesát procent studentů během studia postoupilo do vyšší třídy, ale osmdesát procent se nedomnívá, že jim k postupu do vyšší třídy pomohlo studium Masarykovy univerzity. Sedmdesát pět procent je spokojeno s předměty v rámci oboru, ostatní studenti jsou spíše nespokojeni. Tito studenti by rádi upřednostnili jiné předměty než je například předmět Základy bruslení a krasobruslení, pro rozhodčího fotbalu tento předmět považují za nepřínosný. Mě ovšem tento předmět nevadil, i když byl náročný a z pohledu studenta Fakulty tělovýchovy a sportu tam patří. Za největší problém já a většina (devadesát tři procent) studentů spatřujeme v chybějící praktických cvičených a ukázek na hrací ploše a nepoužití video techniky. Kromě třech studentů použili všichni nějaké získané vědomosti při řízení utkání, které nabyli studiem tohoto oboru. Workshopy, přednášky zahraničních a domácích odborníku byly vždy na výborné úrovni. Největším zážitkem pro mne bylo setkání na hrací ploše s maďarskými rozhodčími. Tito pánové: Viktor Kassai, Sándor Safár, Gyongyi Gaál nám předvedli praktické ukázky tréninku agility a vytrvalosti. Člověk si nejlépe zapamatuje to, co prakticky provádí. Pokud si rozhodčí sami udělají modelové utkání s tím, že ostatní kolegové jsou v pozicích hráčů, tak to svým kolegům s píšťalkou dovedou velice „zpříjemnit“. O nastalých situacích a chybách lze diskutovat přímo na hrací ploše. V loňském roce bylo cvičení na hrací ploše součástí výuky (viz. Management 2.2.3.2.). Což bohužel náš ročník nezažil a snad to jde přičítat tomu, že jsme byli jako studenti úplně nového studijního oboru. V březnu tohoto roku byli natáčení dva studenti Masarykovy univerzity v Brně na fotbalovém turnaji v obci Návsí (viz. Unie českých fotbalových rozhodčích 6. 1). Mohla by to být odrazná plocha pro další ročníky. Cvičení pro asistenty rozhodčího? Videotechnika v této zemi je, jelikož ligoví asistenti mají cvičení za pomoci videa. Je to tak organizačně náročné zařídit, aby i studenti měli možnost si toto cvičení vyzkoušet? Kde je zařazení trenažéru percepčně kognitivních vlastností? Mrzí mne, že při tomto studiu nebylo využito všech dostupných prostředků pro zdokonalení výuky rozhodčích a asistentů. Poté bych 28

toto vzdělání v podstatě považoval za kompletní. I tak jsou to vědomosti a zkušenosti, ke kterým se mnoho rozhodčích nedostane. 2.4. Závěr Student získá kvalitním vysokoškolským studiem nejen určitý objem vědomostí a dovedností, ale komplexně formuje svoji osobnost, způsob myšlení, žebříček hodnot a postojů, dokáže si vytvořit vlastní názor na vzniklou situaci a naučí se kritickému myšlení. Poznatky z oboru bude předávat odborné i laické veřejnosti, bude se podílet na výchově a vzdělávání rozhodčích v rámci licenčních kurzů. Student jako rozhodčí získá mnoho vědomostí, které využije pří řízení utkání, zejména z managementu utkání, je ale velká škoda, že většina z předmětů je pouze za studentskými lavicemi.

29

3. UEFA vzdělávání 3.1. Úvod UEFA vzdělávání je prováděno na základě úmluvy UEFA Referee Convention, která si klade za cíl zlepšit úroveň rozhodčích ve všech 54 členských zemí UEFA. Úmluva se skládá z několika částí: 

založení organizace rozhodčích v každé národní asociaci - tato asociace musí být nezávislá a nesmí být ovlivnitelná vládou vedením ligy, kluby



zaručení jednotné úrovně ve vzdělávání rozhodčích a rozhodčích specialistů - asociace předloží komplexní vzdělávací program rozhodčích od nejnižší úrovně až po profesionální fotbal



neustálé zlepšování stavu a kvality rozhodčích, rozhodčích specialistů



definice právního a profesního postavení rozhodčích v různých členských sdružení. UEFA vzdělávací program má dvě hlavní části:

Vzdělávání FIFA rozhodčích Vzdělávání rozhodčích národními asociacemi podle úmluvy UEFA Referee Convention Vzdělávací program UEFA řídí výborem a sub výbory – Referee Committee následující programy: Talent Mentor, CORE – Centre of Refereeing Excellence, vzdělávání delegáta utkání – Observer, Futsal, Ženy, úmluva – Referee Convention Vzdělávací program UEFA rozhodčích se skládá z: Kurzy pro rozhodčí včetně žen + Futsal, program Talent Mentor, CORE, RAP UEFA Referee Assistance Programme program rozhodčích asistentů, vzdělávání delegátů – Observers Education, Incidenty z utkání UEFA – FAME, Publikace, směrnice a pokyny, Fitness program a monitoring. UEFA má kurzy pro specifické skupiny rozhodčích: elitní rozhodčí (létozima), noví rozhodčí FIFA, rozhodčí a asistenti v talentovém programu, rozhodčí -

ženy, rozhodčí pro futsal, rozhodčí a asistenti vybraní pro UEFA turnaje:

EURO, U 21, U 19, U 17 (muži, ženy). 30

3.2. UEFA CORE program UEFA CORE (Centre of Refereeing Excellence) program je vzdělávací program pro výchovu mladých mezinárodních rozhodčích pro evropské soutěže. Každá země součástí UEFA (54 zemí) může každý rok vyslat do tohoto programu trojici rozhodčích. Kurzu se postupně účastní trojice vybraných rozhodčích (hlavní rozhodčí a 2 asistenti rozhodčího). Rozhodčí jsou obvykle mladší 32 let, řídí utkání nejvyšší, nebo druhé nejvyšší soutěže dané země. Mají možnost stát se během několika let FIFA rozhodčími, musí ale mít dobrou znalost angličtiny. Organizace kurzů a struktura Kurzy jsou organizovány v hlavním sídle UEFA v Nyonu, v blízkosti Ženevy. Úvodní desetidenní kurz, Konsolidační osmidenní kurz, pro osm týmů rozhodčích (8 x 3 = 24 rozhodčích) v kurzu, v kurzu 2x vedoucí – Leaders, v kurzu 4x trenér rozhodčích – Coach Referee (z různých zemí), 2x trenér asistentů rozhodčích – Assistent Referee Coaches, 2 x fitnes trenéři Úvodní desetidenní kurz (učení): zdravotní prohlídka, hlavní přednášky, prezentace s vedoucím kurzu, video test ze zápasových situací, kondiční trénink a příprava, praktická cvičení za použití video techniky, rozhodování zápasů ve švýcarské a francouzské lize, natočení zápasu pro další analýzu, sebehodnocení, stanovení cílů. Každý tým má přiděleného tzv. referee coache, převážně bývalí špičkoví mezinárodní rozhodčí. Přednášky probíhají na následující témata: spolupráce rozhodčích, aplikace výhody, management navázání hry, konfrontační situace, ofsajd, body language (řeč těla), poziční postavení a surová hra. Každý den probíhá 90 minutový trénink s kondičními trenéry a následnou zpětnou vazbou. Praktická cvičení na hrací ploše řeší zdánlivě jednoduché situace (management navázání hry, nesportovní, příp. hrubé nesportovní chování, poziční postavení). Ty jsou vybrány tak, aby dobře prověřily postřeh a koncentraci všech aktérů. Tréninky situací pro asistenty rozhodčích jsou nahrávány a následně s rozhodčími detailně rozebrány.

31

Konsolidační osmidenní kurz (vyhodnocení): přezkoumání zdravotního stavu, analýza situací domácích utkání, kondiční trénink a testy, testy a hodnocení anglického jazyka, praktická cvičení za použití video techniky, rozhodování zápasů ve švýcarské a francouzské lize, natočení zápasu pro další analýzu. Období mezi úvodním a konsolidačním kurzem účastníci kurzu věnují vzdělávání se z úvodního kurzu, kondičnímu tréninku, pro své kouče zpracovávají měsíční zprávy o cílech, posílají dvě DVD z utkání se zajímavými situacemi, výuka anglického jazyka prostřednictví Skype. Na konci kurzu účastníci obdrží každý UEFA diplom, nebo UEFA potvrzení o účasti na kurzu.

3.3. Závěr Těmto vzdělávacím programům se věnují celé řady odborníků a poradců. Programy řídí mezinárodní experti (bývalí rozhodčí). Program využívá fitness trenéry, kteří dohlíží na kondiční programy. Odborníci poskytující poradenství o prevenci a léčbě úrazů, poradenství v oblasti životního stylu. Tyto programy si kladou za cíl vychovat, připravit, zdokonalovat rozhodčí (delegáty, mentory,…)na mezinárodní úrovni. V programu jde o sjednocení výkladu pravidel, aby rozhodnutí byla posuzována jak dle fotbalových pravidel, tak i v duchu pravidel. Rozhodčí jsou jako tým, členové týmu se navzájem podporují, jejich rozhodnutí by mělo být neměnné a souhlasné.

32

4. Program Talent a mentor 4.1. Úvod Celostátní program Talent a mentor byl uveden v činnost na podzim roku 2009. Tento program je zaměřen na rozvoj mladých talentovaných rozhodčích, kteří dostanou možnost se vzdělávat, zdokonalovat a přijímat zkušenosti od současných i bývalých vrcholových rozhodčích. Program je určen pro rozhodčí na všech stupních soutěží od úrovně OFS, KFS až po nejvyšší soutěž.

4.2. Plán programu Talent a mentor by měli mít systematickou přípravu pro docílení lepšího výkonu rozhodčího. Talent i mentor se navzájem ovlivňují a konzultují nejenom situace na hřišti, ale i případné problémy s fyzickou či psychickou připraveností. Příprava by měla sloužit ke komplexnímu rozvoji osobnosti rozhodčího Přípravu rozhodčího tvoří: teoretická příprava, fyzická příprava, pohyb a poziční postavení, technika řízení utkání, taktika řízení utkání, herní situace Teoretická příprava: výklad pravidel, schopnost interpretace důležitých částí pravidel, srozumitelnost, pochopitelnost a jednoznačnost, jak ve výkladu, tak i v pochopení předkládaných problémů. Procvičování pravidel za pomocí testů, volného psaní i samostatné přípravy. Součástí teoretické přípravy by měly být i základy psychologie osobnosti, vysvětlení základních pojmů, jak využít temperament, schopnosti a charakter ve prospěch zlepšování svých výkonů, jak dosáhnout dobré motivace a rozvinout svou individualitu tak, aby rozhodčí dokázal zvládnout zátěžové a stresové situace, které jsou s řízením zápasu spojeny. Rozbor konkrétních situací, které mohou nastat a možnosti jejich řešení. Jak se takticky zachovat v situacích, které jsou např. krizové nebo neočekávané tak, aby skončily ve prospěch rozhodčího. Výklad pravidel fotbalu, soutěžního řádu, testové otázky a jejích rozbor. Kondiční příprava: zaměřená na zvyšování fyzické kondice, tak aby si na ni rozhodčí a jeho organismus zvykl. Rozhodčí má názornou ukázku jak postupovat v přípravě fyzického růstu, teoretickou část s cílem úpravy životosprávy a tréninku v závislosti na dosažení co nejlepších výkonů. 33

Pohyb a poziční postavení: sledování základního pohybu po hrací ploše diagonálního řízení a boční pohled rozhodčího s důrazem na pohyb v prodloužené diagonále a v pokutovém území. Pohyb po hrací ploše tak, aby nedocházelo ke ztrátě kontaktu s jedním z asistentů rozhodčího, pohybovat se tak, aby byl možný boční pohled na posuzované přestupky. Poziční postavení při provádění volných kopů.

Technika řízení utkání: správné používání píšťalky (ne vše jedním tónem), dle pravidel fotbalu, signálů rozhodčího a asistentů rozhodčího. Signalizace rozhodčích, asistentů rozhodčích a jejich úzká spolupráce. Taktika řízení utkání: příprava rozhodčího na utkání se zdůrazněním na taktiku družstev, problémových hráčů, osobnosti hráčů. Rozbory problémových situací rozhodčích a doporučeny postup. Herní situace: používat záznamy z utkání (zajisti si rozhodčí sám popř. příslušné KR) nebo společně shlédnout utkání na stadionu (popř. v televizi), je možné využít osobní kamery a natočit jeho činnost během utkání a rozebrat při příštím sezení s rozhodčím s ohledem na jeho způsob řízení, signalizace, gestikulace, pohyb, práci s praporky u asistentů, spolupráci i působení jako osobností. Po každém utkání rozhodčí krátce sdělí mentorovi informaci o utkání. Video – herní situace rozhodčích a jejich rozbor.

4.3. Mentor Optimální mentor, by měl mít zájem o růst talentu rozhodčího, předávat mu zkušenosti, být odborníkem, mít individuální přístup k talentu rozhodčího a přirozenou autoritu. Zároveň by měl být objektivní, přísný, férový, přátelský a měl by brát i názor rozhodčího. Předpokladem schopnosti být dobrým mentorem v rámci FAČR (nejenom na nejnižší úrovni) je neustále se rozvíjet a zdokonalovat. Dobrý mentor nemůže být jen teoretikem, který sice zná pravidla, ale musí umět vést a využít svých znalostí v praxi. Setkání mentora s talentem rozhodčím by mělo být 1-2x za měsíc. Také by měl dvakrát ročně podat zprávu řídícímu orgánu o činnosti na předepsaném tiskopise. Komunikace mezi mentorem a talentem by měla pomoci sestavit obraz rozhodčího s odkrytím předností a nedostatků v jeho činnosti (Obr. 4). Na základě těchto zjištění by měla být spolupráce vedena tak, aby se rozvíjely přednosti a postupně potlačily, popřípadě úplně odstranily nedostatky v rozhodcovské činnosti. 34

utkání

telefonická, či emailová zpráva, prvotní dojmy

zpráva delegáta

zajištění videozáznamu

rozbor mentora

společná činnost

individuální práce s materiály

Obrázek 4: Schéma mentorské činnosti

4.4. Závěr Program využívá talentů mezi rozhodčími, kteří mají zájem na sobě pracovat, naučí se nové věci, mají možnost odborného růstu pod dohledem zkušených mentorů. Tím mají zpětnou vazbu na své výkony a mají člověka, který je podporuje v dalším profesním růstu. Pro ostatní mladé rozhodčí je potom motivující pracovat na sobě, aby měli šanci být vybráni do tohoto programu.

35

5. Vzdělávací program pro rozhodčí 5.1. Úvod Tento vzdělávací program je pro mladé rozhodčí, doporučený věk je do 30 let, pro další předpoklad výkonnostního růstu. Pro rok 2013 – 2014 byla stanovena dolní věková hranice 21 let, z důvodu požadavku, aby rozhodčí měli za sebou určité zkušenosti, nejlépe z řízení utkání krajských přeborů. Komise rozhodčích vybírá do programu takové rozhodčí, kteří mají zájem se zdokonalovat a mají představu o svých cílech.

5.2. Plán programu Základní programová náplň seminářů pro skupiny rozhodčích zařazených do soutěží Krajských fotbalových svazů a rozhodčích, zařazených do soutěží ŘK Čech a Moravy je obdobná, ale s rozdílnou obtížností, zohledňující úroveň fotbalu, s kterou rozhodčí přicházejí do styku. Program obsahuje: test z pravidel fotbalu, teorie pravidel fotbalu, řádů a fotbalových norem, nejčastější úrazy ve sportu, sociální síť – hrozba pro budoucnost, divácké násilí, projevy rasistického chování, odbornou angličtinu, pohyb a poziční postavení rozhodčích. Regeneraci a výživu. Teoretické přednášky jsou doplněny praktickými videoukázkami z DVD (UEFA, Gambrinus liga), nahrávkami z praktických cvičení na hrací ploše k dalšímu posouzení. Využívají materiály od UEFA - výukové DVD UEFA s názvem FUTURO III. Jde o moderní interaktivní nástroj pro rozvoj dovedností rozhodčích. V několika sekcích (posuzování přestupků, hra rukou, výhoda, pohyb rozhodčího a taktické přestupky) rozhodčí interaktivním způsobem s programem pracují. Zabývají se nejprve teoretickými definicemi, které konfrontují s pravidly a potom v praktických klipech z utkání konfrontují své názory s realitou a správnými řešeními nabízenými FIFA a UEFA. Praktická cvičení na hrací ploše s rozbory činností rozhodčích a asistentů rozhodčích, spolupráce rozhodčích na hrací ploše, fyzická příprava, tréninkové programy. Příklad programů semináře VPR pro ukázku použity 3 dny seminářů pro VPR 2013/2014 dne 14.12.2013,17.1.2014,31.1.2014 – Velké Meziříčí 9,00 – 9,20 hodin presence 36

9,30 – 9,45 hodin zahájení semináře, M. Liba 10,00 – 11,30 hodin atletický trénink na hrací ploše (UMT), J. Hanzl, M. Šimek 12,00 – 12,30 hodin atletický trénink – rozbor na učebně, J. Hanzl, M. Šimek 12,30 – 13,30 hodin oběd 13,30 – 14,20 hodin výklad Pravidel fotbalu, J. Kureš 14,30 – 15,15 hodin výklad Pravidel fotbalu, J. Kureš 15,30 – 16,30 hodin notebooky – FUTURO III, M. Liba, M. Tulinger 16,30 – 17,30 hodin test z AJ, M. Liba, M. Tulinger cca 17,30 hodin ukončení semináře 9,15 – 9,30 hodin presence 9,30 – 9,45 hodin zahájení semináře M. Liba 10,00 – 11,30 hodin praktická cvičení na hrací ploše. (UMT) M. Liba, M. Tulinger 11,45 – 12,30 hodin Team work, P. Královec, M. Wilczek 12,30 – 13,30 hodin oběd 13,30 – 14,20 hodin Pohyb a poziční postavení M. Liba 14,30 – 15,20 hodin DVD GL M. Tulinger 15,30 – 16,30 hodin DVD GL M. Tulinger 16,30 – 17,30 hodin Test z AJ - vyhodnocení M. Liba cca 17,30 hodin ukončení semináře 9,15 – 9,30 hodin presence 9,30 – 9,45 hodin zahájení semináře M. Liba 10,00 – 11,30 hodin Atletický trénink na HP J. Hanzl, M. Šimek 12,00 – 12,30 hodin AT – rozbor – video J. Hanzl, M. Šimek 12,30 – 13,30 hodin oběd 13,30 – 14,20 hodin Ovlivňování utkání za účelem sázek Martin Synecký 14,30 – 15,20 hodin Rizika užívání sociálních sítí Teddy Sunardi 15,30 – 16,20 hodin Problematika řádů a předpisů FAČR Z. Tasch 16,30 – 17,20 hodin Problematika řádů a předpisů FAČR Z. Tasch cca 17,30 hodin ukončení semináře Účastníci jsou rozděleni do tří skupin vzhledem k ekonomickým nákladům a dojezdovým vzdálenostem. Rozhodčí nominováni ŘK Čech a Moravy se 37

setkávají ve Velkém Meziříčí. Rozhodčí navrženi KR krajských fotbalových svazů jsou rozděleni na dvě skupiny: česká (setkání v Praze) a moravská (setkání v Prostějově). Každá skupina má celkem osm celodenních seminářů.

5.3. Závěr Tento program se snaží zkvalitnit výkony rozhodčích prostřednictvím celodenních seminářů, které pořádají odborníci ve svých oborech. Program využívá praktických cvičení s použitím videotechniky. Účastníci mají poté možnost posoudit své výkony při těchto cvičeních. Zdokonalují se ve výkladu pravidel, řádů a předpisů. Rozhodčí se seznámí s fyzickou přípravou a zásadami tréninku s následným rozborem pohybových dovedností na videu v učebně. Nově pro tento ročník mají možnost rozhodčí zařazení z ŘK Čech a Moravy, odřídit vybraná utkání Juniorské ligy. Poté je rozbor utkání s pomocí videozáznamu s delegátem utkání. Kapacita těchto programů je omezena. Nemělo by se stávat, že někteří rozhodčí jsou v tomto programu dlouhodobě. Je důležité, aby se dostalo i na ostatní rozhodčí. Účast více než dvakrát by neměla být povolena, pokud bude zájem dalších rozhodčích o tyto programy. M. Podaný (personal communication, April 22, 2014) Jak dlouho jste fotbalovým rozhodčím? „Deset roků“. Slyšel jste někdy o vzdělávacích programech pro rozhodčí (pokud ano o jakých)? „ Ano o vzdělávacích programech pro rozhodčí jsem slyšel. V roce 2006 – 2007 jsem se tohoto programu zúčastnil v Nymburce pod vedením pana Mauera. Nyní jsem účastníkem VPR ve Velkém Meziříčí“. Byla (je) účast ve VPR pro vás přínosná? Myslíte si, že účast v těchto programech vám pomůže k posunu do vyšší soutěže? „ Vzdělávací program rozhodčích beru jako možnost v sebezlepšování, účast v těchto programech mi pomohla nakouknout více do profesionální přípravy rozhodčích. Rozhodně neočekávám a myslím si, že není cílem těchto programů nějaké posuny na listinách rozhodčích. Záleží na každém rozhodčím jak účast na VPR pojme. V případě snahy rozhodčího mu účast může osobně pomoci“.

38

Dokázal byste popsat vaši kariéru rozhodčího, a jaké vám bylo poskytnuto vzdělání pro úspěšný růst v kariéře rozhodčího? „Kariéru rozhodčího jsem začal v patnácti letech na OFS Vyškov. Po dvou letech jsem byl zařazen na listinu rozhodčích JmKFS, než jsem dovršil 18 let tak jsem řídil utkání mládeže a jako asistent rozhodčího na utkání dospělých. Postupně jsem prošel I. B, I. A, KP, TOP KP, Divize a MSFL. Jak už jsem odpověděl dříve, v sedmnácti letech (r. 2006) jsem byl zařazen do ročního vzdělávacího programu v Nymburce, který mi hodně osobně dal a pomohl k osobnímu rozvoji, pak občas byl nějaký mini seminář na kraji a postupně těchto programů přibývalo. Což je a bude velkým plusem pro všechny“.

39

6. Další vzdělávací programy 6.1. Unie českých fotbalových rozhodčích V minulosti mnoho programů a šancí na vzdělávání rozhodčích nebylo. S myšlenkou založit Unii českých fotbalových rozhodčích (dále jen UČFR) přišel na semináři rozhodčích první a druhé ligy v roce 1995 Prof. RNDr. Evžen Amler. Cílem UČFR je:  Podílet se na rozvoji fotbalu v České republice, být partnerem ČMFS – dnešní FAČR při řešení problematiky fotbalu, a to především na úseku rozvoje činnosti rozhodčích.  Dbát, aby rozhodčí vykonávali svou činnost odborně, v souladu s etickým kodexem rozhodčího a způsobem stanoveným normami a řády ČMFS (FAČR).  Zajišťovat, prosazovat a hájit práva profesní a práva na ochranu osobnosti rozhodčích.  Zvyšovat odbornost rozhodčích.  Vést seznam svých členů, přičemž dbá na povinnosti vyplývající ze zákona číslo 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. UČFR si klade za cíl organizaci vzdělávacích projektů, studijních programů, tvorbu interaktivních edukačních materiálů. Připravuje semináře otevřené pro všechny zájemce, přednášky na klíč podle požadavků zadavatele a věnuje se evaluaci a výzkumu. UČFR vytvořila různé přednášky a edukační materiály. Hra rukou, používání paží v osobních soubojích a mobbing, teamwork, principy správného pohybu

a

pozičního

postavení

rozhodčího,

futsal

–

edukační

DVD

s problematickými situacemi (jaro 2006/2007), - signalizace rozhodčích (klady a zápory v utkáních I. a II. ligy 2006/2007), - fotografická prezentace (vzorová signalizace rozhodčích). Tým odborníků vytvořil trenažér pro asistenty rozhodčích. Trenažér percepčně-kognitivních vlastností. Na vývoji spolupracovali Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta sportovních studií 40

Masarykovy univerzity v Brně, 2. lékařská fakulty Univerzity Karlovy a Unie českých fotbalových rozhodčích. Tento projekt se zabývá analýzou chyb rozhodčích, zejména asistentů a z něho vyplývající edukační program s návazností na vytvoření vzdělávacího systému, který by umožnil chyby nejen analyzovat, ale i odstraňovat. Trenažér je patentově chráněn u Úřadu průmyslového vlastnictví, je otestován a komplexně připraven pro testování asistentů v klidové fázi i v zátěži. Je určen ke kvalitativnímu zlepšení percepčně kognitivních vlastností rozhodčího. Bohužel, jsem se s tímto trenažérem během studia na Masarykově univerzitě nesetkal. Nebyl nám ani popsán, ani vysvětlen. U tohoto trenažéru byl předpoklad, že bude použit při studiu, jako jeden z tréninkových prvků. UČFR pracovala na vytvoření odborného růstu rozhodčích a asistentů. Konvence UEFA - vzdělávání rozhodčích  Licence A – vrcholový fotbal Bakalářské studium pro všechny zájemce rozhodčích. Po úspěšném absolvování studia obdrží licenci „A“, která ho ale neopravňuje okamžitě řídit nejvyšší soutěž. Studium je tříleté, dle harmonogramu univerzity a budou přednášet lektoři Masarykovy univerzity. Studium bude ukončeno titulem Bc. (bakalář). Povinné studium licence „A‘‘ pro rozhodčí profesionální soutěže. Studium bude 1x měsíčně. V pátek odpoledne a sobotu dopoledne. Budou přednášet lektoři Masarykovy univerzity. Studium ukončí slavnostní předání certifikátu licence „A“.  Licence B – výkonnostní fotbal Rozhodčí ŘK ČMFS pro Čechy a ŘK ČMFS pro Moravu. Studium bude rozloženo do dvou semestrů (1x měsíčně). Přednášky zajistí lektoři Masarykovy univerzity. Slavnostním předáním certifikátu licence „B“ bude studium ukončeno.  Licence C – masový fotbal Studium bude jednosemestrální na KFS (1x měsíčně). Přednášky provedou schválení lektoři, proškoleni Masarykovou univerzitou. Studium bude ukončeno slavnostním udělením certifikátu „licence C“.  Licence D – masový fotbal 41

Studium bude jednosemestrální na OFS (1x měsíčně). Přednášet budou předsedové KR OFS, kteří dále zabezpečí i odborné přednášky. Studium ukončí slavnostní předání certifikátu „licence D“.  Licence M – masový fotbal Studium bude jednosemestrální na OFS (1x měsíčně). Přednášky provedou předsedové KR OFS s tím, že zabezpečí ještě další odborné přednášky, včetně osobností. Udělení certifikátu „licence D“ studium ukončí. V roce 2009 (leden až červen) proběhl přednáškový cyklus vzdělávání rozhodčích, který se skládal z jedenácti seminářů. Přednášky vedli odborníci, kteří se podílejí na projektech UČFR: Prof. RNDr. E. Amler, CSc.; prof. RNDr. V. Pelouch, CSc.; M. Liba; doc. MUDr. M. Bojar, CSc.; JUDr. V. Krondl; prof. MUDr. M. Kučera, DrSc.; doc. PaedDr. P. Kolář, CSc.; B. Legierský; PhDr. V. Mitáš. Projekt byl zaměřen na zkvalitnění práce a působení mladých rozhodčích ve své profesi. Seminář se věnoval tématům vzdělávání rozhodčích amatérského a profesionálního fotbalu (s využitím trenažéru percepčně-kognitivních vlastností), biochemickým aspektům výživy, možnostem racionální prevence lehké kognitivní a

senzoriální

dysfunkce,

typickým

úrazům

fotbalisty

se

zdůrazněním

mikrotraumat, rehabilitací rozhodčího po utkání a po zranění, psychosociálními aspekty práce fotbalového rozhodčího. Déle semináře zaměřené na správnou aplikaci výhody ve hře (podle nebo v duchu pravidel), principy správného pohybu a pozičního postavení, týmovou spolupráci, signalizaci (i skrytou) rozhodčího a asistenta rozhodčího, zdatnost a výkonnost fotbalového rozhodčího a jejich vzájemné reakce na vzniklé situace. UČFR společně s Masarykovou univerzitou zajistila na finálovém fotbalovém turnaji v Návsích (1. březen 2014) odborného lektora pro rozhodčí a dva studenty – oboru rozhodčí kolektivních sportů. Masarykova základní škola v Návsích zabezpečovala natočení výukového videa ze dvou kamer. Hlavním cílem bylo natočit detailní práci hlavního rozhodčího a asistenta rozhodčího. Natočené materiály slouží k posouzení jednotlivých herních situací (zvuk píšťalky, signalizace a pohyb po hrací ploše, komunikace s hráči, spolupráce rozhodčích a diplomacie) a k následné diskuzi k těmto herním situacím. Ze základní školy se účastnili tohoto projektu dva žáci školy a odborný dozor, kteří byli jako 42

zhotovitelé tohoto výukového videa. Pro základní školu tyto záběry slouží jako nácvik práce kameramanů školní televize, jejich práce s kamerou, nácvik plynulých pohybů kamer, zoomu a také poslouží jako příprava pro případné další studium práce s kamerou. Po každém utkání a v poločasové přestávce byly rozhodčím řečeny klady a nedostatky odborným lektorem. Komplexní hodnocení poté oba dva studenti obdrželi e-mailem. Turnaje se zúčastnili studenti Jakub Hrivík ze Žiliny (SK) a Erik Tvardek z Bašky (ČR). Vyjádření studentů k účasti na tomto projektu. Dňa 1. 3. 2014 som sa ako rozhodca (asistent rozhodcu) zúčastnil finálovej části zimného futbalového turnaja v Návsí. Na turnaji som rozhodoval celkom 3 stretnutia (dvakrát ako R, jedenkrát ako AR). Pozitívne a negatívne stránky turnaja by som v stručnosti zhrnul nasledovne: Pozitívny prínos: Vzhľadom na menší rozmer HP a z toho plynúci väčší počet osobných súbojov si stretnutia vyžadovali maximálnu koncentráciu počas celej hracej doby. S menším rozmerom HP súviselo aj hľadanie si optimálneho pozičného postavenia počas stretnutí. Možnosť vyskúšať si rôzne pozičné postavenie pri štandardných situáciách (v majstrovských stretnutiach už nie je priestor skúšať nové veci). Psychická náročnosť turnaja – ešte nikdy som nemusel udeliť v jednom stretnutí 3 ČK. Konzultácia jednotlivých rozhodnutí ihneď po skončení stretnutia (v polčasovej prestávke) s odborníkom a bývalým rozhodcom pánom Legierským. Vďaka tomu som sa o zlepšenie mohol pokúsiť hneď v nasledujúcom stretnutí (napr. signalizácia výhody v hre). Vďaka štruktúre turnaja (dve stretnutia ako R, jedno ako AR) som si mohol otestovať, akú veľkú fyzickú záťaž vydrží môj organizmus. Rozhovor s funkcionármi a vedúcimi predstaviteľmi OFS. Možnosť rozhodovať s kolegami z ČR a navzájom sa podeliť o skúsenosti. Negatíva turnaja: Jediným negatívom môže byť veľká únava, ktorá však k tréningu patrí. Za dva dni telo zregenerovalo a všetko bolo v poriadku. Turnaj bol jednoznačne príjemným spestrením zimnej prípravy a pomohol mi dostať sa po zimnej prestávke opäť do formy. Taktiež 43

príjemné prostredie a ochotní usporiadatelia výraznou mierou prispeli k celkovému pozitívnemu dojmu z tohto turnaja (Hrivík J., 2014) Turnaj v Návsi pro mě byla určitě velká zkušenost z několika důvodů. Za prvé je pro začínající rozhodčí důležité, aby sledovali své kolegy nejen kritickým okem, ale i za účelem poznání jiných stylů, postojů, či výběru místa. Za druhé, hřiště o rozměrech jako je v Návsi, má pro rozhodčí skvělé předpoklady ke zdokonalení čtení hry. Jelikož je to hřiště poměrně malé, je důležité se soustředit v průběhu celého zápasu, poněvadž na něm dochází k více střetům, než na hracích plochách o větších rozměrech. Jako hlavní pozitivum ovšem beru fakt, že byly výkony rozhodčích natáčeny a budu tedy mít možnost porovnat svůj výkon se zkušenějším kolegou, který se už ve své kariéře dostal do poměrně vysoké soutěže a budu moct pracovat se svými nedostatky, poněvadž, aniž bych se viděl, to moc dobře nejde, i když rady jsou určitě také důležité. Jako malé negativum turnaje beru výkonnostní úroveň hráčů a mužstev jako celku. Když ale celý turnaj shrnu, beru svou účast jako maximálně přínosnou pro svůj budoucí vývoj (Tvardek E., 2014) Video se nachází na internetové stránce: http://www.youtube.com/watch?v=FjTQ6nQiabk&feature=youtu.be

6.2. Vzdělávací programy pořádané Pražským fotbalovým svazem Akademie

fotbalových

rozhodčích

je

nástupcem Školy

mladých

rozhodčích od soutěžního ročníku 2008/2009. Ta je pořádána komisí rozhodčích Pražského fotbalového svazu. Tento cyklus výukových seminářů je určen zájemcům, kteří se chtějí věnovat rozhodcovské činnosti. Akademie fotbalových rozhodčích je zaměřena na úplné nováčky, jejichž věkové rozhraní je většinou mezi patnácti až dvaceti pěti lety.

Program je navržen tak, aby účastníkům

poskytl nezbytný teoretický i praktický základ pro jejich budoucí činnost. Semináře vedou zkušení lektoři – současní, bývalí rozhodčí s prvoligovými a mezinárodními zkušenostmi. Protože se jedná o začínající rozhodčí, největší část těchto vzdělávacích seminářů je věnována pravidlům fotbalu, soutěžnímu řádu a normám. Náplní jednotlivých seminářů jsou pravidla fotbalu, soutěžní řád fotbalu, rozpis mistrovských soutěží PFS, pravidla mládežnických soutěží a další fotbalové normy. Administrativa utkání – příprava před utkáním, zápis o utkání a 44

jeho vyplňování, zásady spolupráce rozhodčích – „teamwork“, pohyb a poziční postavení rozhodčího, strategie rozhodování, fyzická příprava rozhodčího, atd. Účastníci se nepodrobují pouze teoretickým přednáškám, ale součástí seminářů jsou také rozbory situací z fotbalových utkání pomocí videozáznamů včetně nejnovějších sestřihů, připravených pro rozhodčí profesionálních soutěží FAČR a soutěží FIFA a UEFA, se zasvěceným a odborným komentářem a s využitím moderní audiovizuální techniky. Na závěr programu musí účastníci splnit testy teoretické a také hledají správná řešení vybraných konkrétních situací při videotestu. Poté se mohou rozhodčí účastnit fotbalových utkání v rámci Pražského fotbalového svazu, podle získané rozhodcovské licence. Licence „M“ opravňuje řídit mládežnická utkání. Získání licence „C“ opravňuje řídit utkání dospělých. Development kurs – v lednu roku 2014 pořádala komise rozhodčích pražského fotbalového svazu kurs pro mladé fotbalové rozhodčí. Čtyřicet vybraných rozhodčích, kteří pravidelně řídí pražské fotbalové soutěže, mělo možnost zažít teoretickou a praktickou část semináře. V rámci praktické části rozhodčí absolvovali cvičení na postřeh, prostorové vnímání, periferní vidění a koncentraci, cvičení na signalizaci asistenta rozhodčího, praktická cvičení při simulovaných herních situací se zaměřením na přestupky okolo a uvnitř pokutového území a dále cvičení na rozlišování ofsajdové pozice a ofsajdu.

Zkušenější kolegové z komise rozhodčích

bezprostředně po skončení daných situací udělovali krátké rady. Tyto situace byly také natáčeny na videokameru a poté důkladně rozebrány a analyzovány v dalším průběhu kurzu. V teoretické části byli rozhodčí seznámeni s přednáškou na téma Taktické přestupky a vnímání rozdílů mezi vyloženou brankovou příležitostí a zmařením slibně se rozvíjející akce. K tomuto tématu byly použity videoklipy z DVD UEFA.

V následující části rozhodčí řešili nový výklad FIFA k pravidlu 11,

s přispěním videoklipů, kdy měli dospět ke správnému řešení, které mohli konfrontovat s názorem FIFA a UEFA. V posledním bodu programu rozhodčí pracovali s interaktivním výukovým DVD UEFA s názvem FUTURO III – sekce „posuzování závažnosti přestupků“. Po této teoretické průpravě pak měli správně 45

seřadit podle stupně závažnosti přestupků 12 klipů s herními situacemi. A počítač vzápětí vyhodnotil jejich úspěšnost.

6.3. Závěr Tyto programy mladým i zkušenějším rozhodčím zvyšují teoretickou i praktickou připravenost rozhodčího k utkání. Pomohou jim řešit krizové situace, které mohou v utkání nastat. Na základě absolvovaných programů mohou změnit postupy při řízení utkání. Tyto programy vedou zkušení odborníci ve svých oborech a bývalí zkušení rozhodčí. Tak jako v ostatních vzdělávacích programech platí, že pokud jsou rozhodčí vhodně motivování a vidí, že jim účast v těchto programech přináší užitek, je o tyto programy mezi rozhodčími zájem. Snaha natočit výukové video je určitě výborný nápad, zatím je bohužel toto video pouze videonahrávka fotbalových utkání bez výukového potenciálu, pro toho kdo jej shlédne. Pokud bude sestříháno a ukázáno na chyby rozhodčího s následným správným řešením je to určitě další možnost pro vzdělávání rozhodčích.

46

7. Vzdělávání v zahraničí 7.1. Vzdělávání rozhodčích Slovenské republiky Vzdělávání rozhodčích v zahraničí vychází z konvence UEFA. Existují čtyři hlavní úkoly ve vzdělávání: 

Nábor a udržení rozhodčích



Systém práce s pozorovateli rozhodčích



Výchova talentovaných rozhodčích



Vzdělávání rozhodčích od začátečníků až po rozhodčí na vrcholné úrovni. Vzdělávání rozhodčích v České republice a v zahraničí je dáno pokyny a

pravidly konvencí UEFA. Ve Slovenské i v České republice jsou národní asociace povinny implementovat všechny základní požadavky UEFA. Ta doporučuje, aby dané pokyny v této konvenci byli integrované, přizpůsobené potřebám a úlohám jednotlivých asociací. Rozdíly jsou v přidělených financích a počtu rozhodčích (Slovenská republika asi 1000 rozhodčích, Česká republika více než 4200 - stav dle databáze FAČR k datu 30. 10. 2013). Na Slovensku je konvence pro vzdělávání rozhodčích rozdělena na dvě hlavní části. Konvence pro vzdělávání rozhodčích v amatérském fotbale a konvence o vzdělávání špičkových rozhodčích. Hlavní úlohou konvence pro vzdělávání rozhodčích v amatérském fotbale je: 

Na úrovni národní asociace vytvořit základní plán pro vzdělávání

rozhodčích a lektorů na všech stupních 

Urychleně

sjednotit

způsob

náboru

rozhodčích

a

zvýšit

pravděpodobnost jejich udržení 

Učit pravidla hry



Zabezpečit jednotnost a návaznost výkladu pravidel fotbalu



Poradit jak mohou rozhodčí zlepšit svůj výkon



Co nejdříve identifikovat mladé talentované rozhodčí



Udržet zájem rozhodčích a vhodně je stimulovat

Základním požadavkem v každé asociaci by mělo být řádné vzdělávání z nejvyšších stupňů až na nejnižší stupeň. Úvodní školení pro začátečníky by 47

mělo mít standardní obsah stejný v celé asociaci (rozsah nejméně patnáct hodin, vedení kvalifikovanými lektory). Přednášky by měly zahrnovat pravidla fotbalu, soutěžní řád a další potřebné normy, základní administrativní požadavky a fyzické testy. Noví rozhodčí by měli být pozorování nejméně v jednom zápase před tím, než obdrží licenci rozhodčího. Obnovovací kurzy by se měly konat každoročně nejméně jednou a měly by mít jednotný program, který povede kvalifikovaný lektor. Hlavní úlohou konvence o vzdělávání špičkových rozhodčích je: 

Zabezpečit, aby se špičkový rozhodčí setkávali pravidelně a věnovali se jim odborníci na danou tématiku



V asociaci by měl být zaměstnán „manažer“ na plný úvazek, který by měl zabezpečovat semináře, administrativní záležitosti a organizační servis pro rozhodčí a asistenty rozhodčího Rozhodčí na nejvyšším stupni by měli mít k dispozici poradenství ve

speciálních oblastech s odborníky s vazbou na UEFA, jako jsou například kondiční trenér, odborník na mentální a taktickou přípravu, životosprávu. Setkávat by se měli rozhodčí na nejvyšším stupni nejméně každý druhý měsíc a asistenti rozhodčího nejméně čtyřikrát za rok. Frekvence těchto setkávání se odvíjí od velikosti asociace a finančního rozpočtu. V České republice se konají semináře pro rozhodčí i asistenty I. a II. ligy každý měsíc. Semináře by se měly věnovat tématům – učení se ze zkušeností (videoanalýza utkání, včetně diskuze a jasného závěru), fyzická připravenost nebo kondiční trénink, taktika rozhodování (teorie, praxe), mentální příprava, nácvik komunikace s médii, životospráva. V České republice je stupeň kvalifikace rozhodčího vyjádřen odpovídající kategorií licence rozhodčího fotbalu. Rozhodčím FAČR se udělují licence kategorie A opravňuje řízení (všech utkání, ke kterým je delegován komisi rozhodčích FAČR), B opravňuje řízení (všech utkání ke kterým je delegován komisi rozhodčích Řídící komise FAČR pro Čechy nebo Komisi rozhodčích Řídící komise FAČR pro Moravu), C opravňuje řízení (všech utkání ke kterým je delegován komisi rozhodčích příslušného krajského fotbalového svazu nebo Pražského fotbalového svazu), D opravňuje řízení (všech utkání ke kterým je delegován komisi rozhodčích příslušného okresního fotbalového svazu nebo M 48

(mladší rozhodčí osmnácti let). Licence kategorie vyšší opravňuje rozhodčího řídit i utkání, pro která postačuje licence nižší, byl-li k těmto utkáním právoplatně delegován. V Slovenské republice jsou tři kvalifikační stupně licence:  Rozhodčí čekatel je rozhodčí (asistent), který po úspěšném absolvování vstupního školení rozhoduje amatérské soutěže, řízené příslušným oblastním fotbalovým svazem  Rozhodčí s licencí A (pro amatérský fotbal) je rozhodčí (asistent), který po úspěšném absolvování licenčních zkoušek rozhoduje soutěže, řízené příslušným oblastním nebo regionálním fotbalovým svazem. Tuto licenci uděluje příslušný oblastní fotbalový svaz  Rozhodčí s licencí P (pro profesionální fotbal) je rozhodčí (asistent), který po úspěšném absolvování licenčních zkoušek a jmenování rozhodčím SFZ (Slovenského futbalového zväzu) rozhoduje nejméně soutěže řízené Slovenským futbalovým zväzom. Může být také navržen a jmenován na listinu rozhodčích (asistentů) FIFA, která se schvaluje na příslušný kalendářní rok. Tuto licenci uděluje Slovenský futbalový zväz, na návrh příslušného regionálního zväzu.

7.2. Závěr Vzdělání rozhodčí v zahraničí vychází z konvence UEFA, podle které by vzdělávání rozhodčích mělo být jednotné s respektování pokynů UEFA. Cílem vzdělávání je také setkávání odborníků, členů UEFA, kteří se mohou navzájem učit, podělit se o získané zkušenosti z různých oblastí, které mohou být všeobecně užitečné a mohou zlepšovat úroveň ve vzdělávání rozhodčích. Česká republika posunula vzdělávání rozhodčích i na úroveň vysokoškolského studia a jako jediná se může pyšnit studijním oborem – rozhodčí kolektivních sportů na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

49

8. Rozhodčí na různých výkonnostních úrovních Rozhodčí na úrovni Okresních fotbalových svazů a Městských fotbalových svazů jsou ve většině případů zkušení rozhodčí, bývalí fotbalisté anebo začínající rozhodčí. Zkušení rozhodčí jsou většinou ve věku, který nepředpokládá jejich postup do vyšší soutěže (velká část těchto rozhodčích ve vyšších soutěžích již působila v mladším věku). Jejich řízení utkání se nevyznačuje přemírou pohybu, ale jejich zkušenosti a předvídavost jim pomohou situace na hřišti vyřešit. Autorita těchto rozhodčích je za léta praxe vybudována, vhodně využívají osobnosti v týmech pro klidný průběh utkání. Druhou skupinou jsou na této úrovni mladí, začínající rozhodčí, kteří si svoji autoritu budují a získávají zkušenosti zápasovou praxí. Pohyb těchto rozhodčích odpovídá jejich věku, snaží se využívat kondičních schopností a být v dobrém pozičním postavení. Většina hráčů se snaží na tyto mladé rozhodčí vytvářet tlak, aby rozhodovali utkání dle jejich představ., Záleží pouze na rozhodčím, jak se dokáže s touto situací vyrovnat. Pokud jsou přítomni na utkání zkušenější kolegové, snaží se těmto rozhodčím poradit a upozornit je na problémové hráče, na hráče, který je osobností v týmu, taktiku týmů a jak by mohl utkání řídit. Po zařazení rozhodčích do vyšší úrovně, podléhající řízení KFS, je kladen větší důraz na řízení utkání a osobnost rozhodčího. Není akceptovatelné, aby rozhodčí dorazil na utkání v šusťákově soupravě, dvacet minut před začátkem utkání, vytáhl špinavý rozhodcovský dres a šel řídit utkání. Rozhodčí v těchto soutěžích by se měli zaměřit na odstraňování chyb a nedostatků v řízení utkání a zdokonalovat své přednosti. Předpokládá se určitá fyzická připravenost, zkušenosti z řízení utkání dospělých na úrovni OFS. V utkání dospělých je často přítomen delegát, který dokáže mnohdy upozornit na chyby, kterých si sami nevšimneme. Několikrát jsem se osobně setkal i s tím, že navrhne vhodné řešení a dobrou radou pomůže rozhodčímu, aby své chyby minimalizoval nebo úplně odstranil. V utkáních krajského přeboru je již povinna videotechnika. Tím má rozhodčí ještě lepší zpětnou vazbu na svůj výkon. Rozhodčí řídící krajský přebor by měli být na takové úrovni, aby jim nedělali problémy strategie a řízení utkání, 50

pohyb a poziční postavení, vedení rozhodcovského týmu. Měl by svými zkušenostmi předcházet možným konfliktům. U rozhodčích zařazených do skupiny ŘK Čech a Moravy je kladen důraz na fyzickou připravenost s ohledem na vyšší vyspělost týmů. Oproti rozhodčím KFS, kteří absolvují ročně dva semináře a jeden fyzický test, musí tito rozhodčí zvládnout čtyřikrát ročně fyzické testy a dva semináře. Také příprava na utkání je důkladnější a na rozhodčí jsou celkově kladeny větší nároky. Rozhodčí TOP – KP se účastní seminářů jak KFS, tak seminářů a fyzických testů na úrovni ŘK Čech a Moravy a mají možnost být na utkání jako asistenti rozhodčího v soutěži dospělých na úrovni divize a mládeže. Rozhodčí zařazeni do skupiny ŘK Čech a Moravy se nezúčastňují utkání Fotbalové národní ligy, ale jsou přítomni na juniorských a dorosteneckých utkáních. Rozhodčí soutěží OFS, KFS, ŘK Čech a Moravy se zúčastňují pouze seminářů a fyzických prověrek. Na semináři jsou seznámeni s informacemi sportovně technické komise a disciplinární komise. Probírají změny a doplňky pravidel fotbalu, důležité aplikace a výklad z pravidel fotbalu. Rozebírají vzniklé problémy z období od předešlého semináře, jak těmto problémům předcházet či je řešit (např. řešení situací spojených s nedostatečnou pořadatelskou službou, nevhodným chováním funkcionářů, hráčů a diváků při odchodu z hrací plochy). Součástí seminářů jsou testy z pravidel fotbalu s různou obtížností dle zařazení rozhodčích do jednotlivých skupin (OFS, KFS, ŘK Č a M). Tito rozhodčí nemají moc možností v dalším vzdělávání, pokud nejsou zařazeni do některého z vzdělávacích programů (VPR, Talent a mentor). Kondiční přípravu si zajišťuje každý sám a je na samotném rozhodčím, jak se dokáže na fyzické testy připravit. S psychologickou přípravou se tito rozhodčí takřka nesetkali. Bylo by vhodné, v rámci seminářů zařadit přednášku z psychologie na téma psychologická příprava na utkání (dlouhodobá, střednědobá, krátkodobá) samoregulace psychického stavu s možnostmi relaxačních prostředků. My můžeme v psychologické přípravě vycházet alespoň z bodů, které uvádí Racek O. (2007, p. 24; López M. & Falcó F., 2006, p. 104) : dělám objektivní rozhodnutí a jsem si jimi jistý jsem na vrcholu svých sil, fyzických i mentálních 51

jsem schopen rychle a komplexně vyhodnotit situaci jsem schopen sebekontroly jsem asertivní umím uznat chybu a pokračovat v utkání jsem schopen dobře komunikovat přijel jsem na utkání prodat veškerý svůj potenciál mám zkušenosti, které mi dodávají sebedůvěru jsem šťastný, že se mohu utkání zúčastnit a těším se na něj jsem schopen vyslechnout názory druhých „Přes všechna doporučení by měl vždy zůstat rozhodčí pokorný a sám sebou. Neměl by se snažit někoho kopírovat. Žádní dva rozhodčí, stejně jako žádné dvě situace, nejsou nikdy zcela totožné“.(Racek O, 2007, p. 24) Při fyzických testech by bylo vhodné na ukázku provést předzápasové rozcvičení např. ligových rozhodčích, popř. v rámci semináře provést kondiční trénink s některým z odborníků, zařazených do VPR. Rozhodčí Gambrinus ligy a Fotbalové národní ligy jsou rozděleni na dvě skupiny dle zaměření – hlavní rozhodčí a asistent rozhodčího. Rozhodčí se setkávají dvanáctkrát do roka při seminářích a čtyřikrát ročně při fyzických testech. Těmto rozhodčím se věnují specialisté v daných oborech např. lektoři s vazbou na UEFA, kondiční trenér, odborník na sportovní vědu, specialisté na taktickou a mentální přípravu. Semináře jsou zaměřeny na videoanalýzu ze zápasů, které proběhly (včetně diskuze a poučení se z chyb), kondiční trénink, taktika rozhodování (teorie, praxe), mentální příprava, komunikace s médii, stravovací návyky a životospráva. Asistenti rozhodčího trénují s pomocí kamer ofsajdové situace a jejich posouzení. Rozhodčí na této úrovni podepisují etický kodex. Jsou na ně kladeny obrovské psychické nároky. Mnoho utkání přenáší televize, a proto jsou pod neustálým dohledem. Jakákoliv chyba se analyzuje v médiích, proto je v seminářích vhodná psychologická příprava a věnují se těmto programům nejlepší odborníci.

52

9. Diskuze Při tvorbě této bakalářské práce byl největší problém sehnat odbornou literaturu na zadané téma. Při psaní o Masarykově univerzitě jsem mohl vycházet z vlastních zkušeností a názoru, v ostatních kapitolách jsem vycházel ze zkušeností jiných rozhodčích ať už aktivních, nebo bývalých, kteří mi poskytli i určité materiály. Dle mého názoru, pokud rozhodčí má zájem na sobě pracovat a vzdělávat se, vždy jsou nějaké možnosti. Na internetu lze najít články, materiály vhodné k rozvoji rozhodčího. Pro kondiční přípravu je velice dobře zpracován tréninkový plán pro rozhodčí ve fotbale, který vypracoval na základě materiálu FIFA, UEFA pan doc. Ján Hianik, PhD., na stránkách referee.sk v sekci „tréningové programy“. Na těchto internetových stánkách jsou také materiály ke vzdělávání rozhodčích a určitě bych doporučil každému rozhodčímu přečíst si prezentaci pana PhDr. Gurského Tomáše - Psychologické aspekty práce rozhodcu vo futbale. Na stránkách rozhodci-fotbal.cz, lze nalézt v záložce „ke stažení“ výukové DVD UEFA 2012 a v záložce „pravidla“ pravidlový videotest, názorné videoukázky pravidlo 11 o ofsajdu (změna výkladu od 1. 7. 2013), výhoda, simulování.

53

10. Závěr Tato práce obsahuje možnosti v edukaci rozhodčích a popis těchto programů. Řízení a edukace rozhodčích je závislá na mnoho okolnostech. Jedna z důležitých okolností je zařazení rozhodčích dle získané licence, účast ve vzdělávacích programech, studium Masarykovy univerzity. Rozhodčí, kteří jsou zařazeny ve vzdělávacích programech, oproti rozhodčím, kteří se zúčastňují pouze seminářů pro danou úroveň, mají větší možnost v profesním růstu, díky účasti na těchto programech. Závisí to také na samotném rozhodčím, jestli těchto nabídek využije. Pokud už v těchto programech je zařazen, měl by se rozhodčí sám přičinit a pracovat na sobě, aby byla tato možnost plně využita, protože ne každý rozhodčí tuto možnost má. Rozhodčí, kteří v těchto programech nejsou, mají pouze omezené možnosti ve vzdělávání. Pokud by se chtěli vzdělávat, musí počkat, vypracovat si možnost být do těchto programů zařazen, pokusit se zvládnout přijímací řízení a následně být přijat na Masarykovu univerzitu – obor rozhodčí kolektivních sportů. Zjišťovat si potřebné informace na internetu pro zlepšení svého vzdělání.

Význam této práci vidím v ucelení informací o možnostech

vzdělání rozhodčích, po přečtení této práce by i laická veřejnost měla pochopit jaká je struktura rozdělení rozhodčích dle licence a že řídit utkání není jen o tom, že si rozhodčí vezme píšťalku a jde se proběhnout na hrací plochu.

54

Seznam použitých zdrojů Bedřich, L. (2006). Fotbal. Rituální hra moderní doby. Brno: Masarykova univerzita ČMFS.

(1995).

Licenční

řád

pro

rozhodčího

fotbalu.

http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/18_Licencni_rad_rozhodci_2.doc (accessed April 2, 2014) Elleray, D. (2011). UEFA_Education_programmes. http://www.rozhodciks.cz/docs/konference/UEFA_Education_programnme.ppt (accessed December l3 , 2013) FAČR. (2013). Pravidla fotbalu: platná od 1. 7. 2013. Praha: Olympia. Gurský, T. (2009). Psychologické aspekty práce rozhodcu vo futbale. http://www.referee.sk/rs/12/dbp/psychologicke_aspekty_prace_rozhodcu.pdf (accessed February 12, 2014) Hrivík, J., (2014, April, 18). Turnaj v Návsí [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#inbox/13819 (accessed April 18, 2014) Legiersky, B. (2009, August, 10). Koncepce programu Talent a mentor [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#Bakal%C3%A1%C5%99ka%20/10077 (accessed January 12, 2014) Legiersky, B. (2010, July, 14). Historie [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#Bakal%C3%A1%C5%99ka%20/10077 (accessed January 12, 2014) López, M., Falcó, F (2006). Booklet for referees. FIFA Mikel, P. (2011, October, 31). Zpráva z CORE [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#Bakal%C3%A1%C5%99ka%20/10077 (accessed January 25, 2014) 55

Mitáš, V. a kol. (2013). Management utkání: technika řízení utkání ve fotbalu. Brno: Masarykova univerzita. Pease, A. (2001). Řeč těla: Jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Praha: Portál. Petráčková, V., Kraus, J. a kol (1995). Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia. Podaný, M. (2013, December, 14) Program semináře V. Meziříčí [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#inbox/12880 (accessed February 5, 2014) Podaný, M. (2014, January, 17) Program semináře V. Meziříčí [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#inbox/12880 (accessed February 5, 2014) Podaný, M. (2014, January, 31) Program semináře V. Meziříčí [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#inbox/12880 (accessed February 5, 2014) Racek, O., (2007). Příprava fotbalových rozhodčích na řízení vrcholových soutěží: Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita Slovenský futbalový zväz. (2000, February, 22). Systém vzdelávania rozhodcov vo futbale. http://www.futbalsfz.sk/fileadmin/user_upload/Dokumenty/Rozhodcovia/licencny _system_vzdelavania_rozhodcov.pdf (accessed April 1, 2014) Tvardek, E., (2014, April, 18). Turnaj v Návsí [Electronic mailing list message]. Retrievedfrom: https://email.seznam.cz/#inbox/13818 (accessed April 18, 2014) Internetové zdroje: https://is.muni.cz/th/142716/fsps_b/Bakalarska_prace.doc https://is.muni.cz/auth/student/moje_znamky.pl?studium=568570;vsob=1 56

http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/18_Licencni_rad_rozhodci_2.doc http://www.referee.sk/?goto=B-2-8&lng=sk http://www.rozhodci-fotbal.cz/novinky/test http://www.rozhodci-fotbal.cz/rubriky/vzdelavani http://www.rozhodci-ks.cz/docs/brozura.pdf http://www.rozhodci-ks.cz/docs/UEFA_kurzy_CORE.pdf http://www.ucfr.cz/?page_id=74 http://www.uefa.org/MultimediaFiles/Download/Tech/uefaorg/General/01/89/25/ 77/1892577_DOWNLOAD.pdf Seznam obrázků: Obrázek 2: Široce diagonální pohyb (zdroj: http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-9995/06.html)……….str. 16 Obrázek 2: Prostorové vzdálenosti (zdroj: Pease, A. Řeč těla: Jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla, p. 20)………………………….str. 23 Obrázek 3: Kontrolovaný prostor na hrací ploše (zdroj: autor)……………...str. 24 Obrázek 4: Schéma mentorské činnosti (zdroj: Legierský, B. Koncepce programu Talent

a

mentor

https://email.seznam.cz/#Bakal%C3%A1%C5%99ka%20

/10077)……………………………………………………………………….str. 34 Tabulky: Tabulka jedna až pět (zdroj: autor)........…………………………………str. 25, 26 Příloha 1: Grafické znázornění dotazníku (zdroj: autor)……………..…str. 57 - 61 Dotazník:

https://www.survio.com/survey/d/A0W7E4I2X3F7D6W6O

autor)

57

(zdroj:

Resumé Tato bakalářská práce je teoretickou studií, která zkoumá možnosti řízení a edukace rozhodčích na různých výkonnostních úrovních. V první kapitole je historie vzdělávání. Druhá kapitole je zaměřena na vysokoškolské studium s přehledem studia a zaměření se na management utkání, který je nezbytný pro utkání. Třetí kapitola je věnována vzdělávání na úrovni UEFA se zacílením na UEFA CORE program. Ve čtvrté a páté kapitole jsou probrány vzdělávací programy vycházející z konvence UEFA, Talent a mentor, Vzdělávací program rozhodčích se zaměřením na jejich programovou náplň. Šestá kapitola je věnována dalším vzdělávacím programům UČFR a PFS, následující kapitola zpracovává vzdělávání v zahraničí speciálně v Slovenské republice, dále je kapitola rozhodčí na různých výkonnostních úrovních. Poslední část je diskuze a závěr. Přínos této bakalářské práce je v sumarizování vzdělávacích programů rozhodčích a seznámení s programovou náplní. Klíčová slova: rozhodčí, vzdělávání, management The bachelor thesis is theoretical study that examines the management options and education of referees at different performance levels. In the first chapter of the history of education. The second chapter focuses on undergraduate studies with a review of studies focusing on game management, which is essential to the game. The third chapter is devoted to education level, with emphasis on UEFA UEFA CORE program. In the fourth and fifth chapter discusses the educational programs based on the conventions of UEFA, Talent and mentor, educational program referees focusing on their program content. The sixth chapter is devoted to other educational programs UČFR and PFS, the next chapter handles education abroad especially in the Slovak Republic, as well as a chapter on arbitration different performance levels. The last part is the discussion and conclusion. Contribution of this bachelor thesis is summarizing educational programs and of referees familiar with the program of. Keywords: referee, education, management

58

Příloha 1: Grafické znázornění dotazníku (zdroj: autor) Graf: 1

Do jaké míry studium splnilo vaše očekávání ? Zcela

Z větší části

Z poloviny

Jen v některých ohledech

0% 0%

33%

40%

27%

Graf: 2

Jste rohodčí fotbalu už? 1 rok až 3 roky

4 roky až 8 let

déle než 8 let

20% 40%

40%

59

Vůbec

Graf: 3

Byli jste zařazeni do nějakého vzdělávacího programu pro rozhodčí před zahájením studia? Ano

Ne

40%

60%

Graf: 4

Byli jste zařazeni do nějakého vzdělávacího programu pro rozhodčí během studia? Ano

Ne

47% 53%

60

Graf: 5

Postoupili jste během studia jako rozhodčí do vyšší třídy? Ano

Ne

40%

60%

Graf: 6

Pokud ano, myslíte si že je to i zásluhou studia na MU? Ano

Ne

20%

80%

61

Graf: 7

Byli jste spokojeni s předměty v rámci oboru? Rozhodně souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

0% 6% 27%

67%

Graf: 8

Chyběli vám praktická cvičení vhodná pro rozhodčí fotbalu? Rozhodně souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím 0%

7% 20%

73%

62

Rozhodně nesohlasím

Graf: 9

Zařadili byste praktická cvičení s použitím videotechniky? Rozhodně souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

0% 7% 6%

87%

Graf: 10

Využili jste nějaké získané vědomosti studiem MU při řízení utkání? Ano

Ne

20%

80%

63