MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD VE SPORTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO KLUBU PŘI TVORBĚ WEBOVÝCH STRÁNEK
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Oldřich Racek
Michal Kubeš Management sportu
Brno, 2011
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a použil jsem jen literaturu a prameny uvedené ve zdrojích.
Souhlasím, aby byla práce zveřejněna v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 10. 4. 2011 .......................................... podpis
Poděkování
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Oldřichu Rackovi za cenné rady, konzultace, připomínky a kritiky při tvorbě bakalářské práce.
Obsah
Úvod .................................................................................................................................... 5 1. Přehled dané problematiky ........................................................................................... 6 1.1 Vysvětlení pojmu marketing a marketing sportu................................................... 6 1.2 Marketingový mix .................................................................................................. 7 1.3 Marketingová komunikace..................................................................................... 8 1.4 Internetový marketing ........................................................................................... 9 1.4.1
Řízení vztahu se zákazníky ............................................................................ 13
1.4.2
Marketingový výzkum prostřednictvím internetu ....................................... 14
1.5 Charakteristika marketingu na internetu ............................................................. 16 1.6 Internetový marketing jako proces ...................................................................... 18 1.7 Marketing a sport ................................................................................................. 20 2. Cíl, úkoly a metodika práce .......................................................................................... 24 3. Výsledky ....................................................................................................................... 25 3.1 Srovnání jednotlivých variant............................................................................... 27 3.1.1
Vlastní zaměstnanec (člen klubu) – vlastní kódování ................................... 28
3.1.2
Externí firma ................................................................................................. 30
3.1.3
Webové servery pro sportovní kluby ........................................................... 31
3.1.4
Webové servery pro veškerou klientelu....................................................... 33
3.1.5
Redakční systém ........................................................................................... 34
3.2 Průzkum webových prezentací basketbalových klubů ........................................ 36 4. Diskuze ......................................................................................................................... 39 5. Závěr ............................................................................................................................ 40 Literatura .......................................................................................................................... 41 Resumé ............................................................................................................................. 42
Úvod Tvorba webových stránek znamená pro mnoho lidí něco tajemného a složitého. Hlavně proces samotné výroby. Přitom v dnešní době existuje na trhu mnoho způsobů a nabídky realizace. Pryč jsou doby, kdy si člověk musel hledat, který kód co znamená, Java skripty a plno dalšího. Protože mě tato oblast zajímá a jsem studentem Fakulty sportovních studií, rozhodl jsem se prozkoumat možnosti sportovních klubů při tvorbě webových stránek. Zaměření je pak na basketbal, konkrétně na kluby, které hrají krajské soutěže v mužské kategorii na Jižní Moravě. Bakalářská práce není tudíž zaměřena na jednotlivce, ale je naopak situována do sportovního prostředí. Sportovní kluby mají v současnosti mnoho možností, jak si pořídit webové stránky.
Tyto možnosti porovnám
a prozkoumám tak, aby byly aplikovatelné na amatérský (avšak vrcholový) sportovní tým. V teoretické části se dozvíme o marketingu, jeho nutnosti či důležitosti a možnostech uplatnění. Spíš než do všeobecné teorie o marketingu je kapitola směřována do internetového prostředí, které je hlavním pilířem bakalářské práce. V praktické části jsou představeny jednotlivé možnosti při tvorbě webových stránek, které jsou dnes na internetu nabízeny (avšak využitelné pro sportovní kluby). V závěru kapitoly je představen průzkum, ve kterém je zkoumáno, kolik klubů má své webové stránky a na jakém principu jsou vystavěny.
5
1. Přehled dané problematiky 1.1 Vysvětlení pojmu marketing a marketing sportu Slovo marketing pochází z anglicky hovořících zemí (market – v překladu trh). Pojem a obor marketing se vysvětluje různě – ať už autory knih
či
různých
společností
a
institucí.
Světově
známý
odborník
na marketing, Philip Kotler (1995), říká, že „Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím tvorby, nabídky a směny produktů to, co potřebují a žádají“. Dále uznávaná Americká marketingová společnost (American marketing association – AMA) uvádí moderní definici z roku 1985: „Marketing je proces plánování a provádění koncepce, tvorby cen, marketingové komunikace a rozšiřování myšlenek, výrobků a služeb za účelem vyvolání směny, uspokojující požadavky jednotlivců i organizací“ [1]. Další definicí marketingu je dle Majara (1996): „Marketing je manažerský proces, který je zodpovědný za vyhledávání, příjímání a uspokojování požadavků zákazníků způsobem, při kterém vzniká zisk“. Na těchto teoriích lze dobře ilustrovat některé základní předpoklady, které umožňují existenci marketingu. Prvním z předpokladů je existence trhu. Marketing je možný a nutný tam, kde se střetává reálná nabídka výrobců produktu a poptávka jejich potenciálních uživatelů (což je ekonomická definice trhu). Marketingové aktivity vykonávají všichni účastníci trhu, a to nejen na straně nabídky, ale i na straně poptávky [2]. Druhým z předpokladů možnosti existence marketingu je přítomnost potřeb a přání. Potřeby jsou stavem pociťování nedostatku, respektive projevem závislosti subjektu na svém okolí. Potřeby jsou vlastní každému člověku a je možné je různým způsobem klasifikovat. O teorii potřeb psal americký sociolog Maslow a následně o využití v marketingu Kotler (1992: 117). Přání je vyšší forma potřeb, která se odvíjí od společenského a kulturního prostředí a individuality osobnosti. Jde o tužby po konkrétních předmětech, jejichž užitím je možné danou potřebu uspokojit [2].
6
Posledním z předpokladů, nebo možná spíše důsledkem či projevem existence marketingu, je směna a transakce. Pokud se na trhu setkají alespoň dva partneři, z nichž každý má něco, co ten druhý touží mít (je pro něj hodnotou), mohou na základě diskuze o jejích podmínkách přijmout či odmítnout směnu. Předpokládá se, že každý z partnerů vzájemnou směnou získá, nebo alespoň neztratí, tedy že směna bude oboustranně výhodná. Jejich zisk může být okamžitý nebo perspektivní, může mít charakter hmotný (požadovaný produkt), finanční (finanční obnos) nebo může být v rovině morální (ušetřený čas) [2].
1.2 Marketingový mix Marketingový mix patří mezi klíčové pojmy marketingu a stal se téměř okřídleným pojmem. P. Kotler (1995) použil následující definici: „Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které firma používá k tomu, aby usilovala o dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu“. Za autora pojmu marketingový mix je považován Neil H. Borden, profesor na Harvard Business School. Marketingový mix se všeobecně dělí na 4 složky označovanou zkratkou 4 P, podle prvních písmen (z angličtiny). Za autory tohoto dělení jsou považován E. Jerome Mc Carthy. Tento model získal oblibu pro svoji jednoduchost a eleganci. Jednoduchosti bylo docíleno na úkor obecné platnosti, takže je možné najít případy určitých oborů, kdy je nutno do modelu (aby lépe vystihoval danou oblast) přidat další P. Tato situace se většinou týká oblasti služeb. Například pro oblast školství se můžeme setkat s rozšířením o další 3 P, a to Personalities (osobnosti), Process Pedagogical Approaches (pedagogické přístupy) a Partipation Activating (participační aktivizace). Marketing služeb se vyznačuje tím, že v něm dominuje lidský faktor, že interakce se zákazníkem je stálá a často ovlivňuje prodejnost služby. Pro uvedení dalšího příkladu zvolíme bankovnictví. V tomto odvětví nastalo rozšíření o složky Participans (účastníci), Process (postupy) a Physical evidence (fyzická přítomnost) [3].
7
Marketingový mix tvoří tvo tedy souhrn všech nástrojů, ů, které vyjadřují vyjad vztah k zákazníkům, ům, dodavatelům, distribučním kanálům, ům, prostředníkům prost apod. Jednotlivé složky marketingového marketin gového mixu se mohou ještě ješt dále členit. Marketingový mix má zpravidla toto základní členění [3]: Product (výrobek) • kvalita • ochranná známka • obal • sortiment • image • záruky • služby
Price (Cena)
Place (distribuce)
• ceníková cena • rabat • platební podmínky • úvěrové podmínky
• distribuční cesty • fyzická distribuce
Promotion (marketingová komunikace) • reklama • podpora prodeje
1.3 Marketingová komunikace Marketing na internetu je součástí sou ástí komunikace marketingového mixu. Z toho důvodu vodu vyzdvihnu pouze tuto složku před p ed ostatními. Promotion představuje nejrůzně ůznější činnosti, které společnost nost vyvíjí, aby se svými výrobky seznámila cílové zákazníky a přesvědčila p je o koupi. Marketingový komunikační ní nástroj, nazývaný komunikační komunika ní mix, obsahuje základní nástroje, kterými jsou reklama, podpora prodeje, public relations, osobní prodej a přímý ímý marketing. Propagace se vždy zaměřuje zam uje na danou cílovou skupinu potencionálníchh zákazníků. zákazník Skupiny se dají dělit podle věku, ěku, místa bydliště, bydlišt vzdělání apod. Komunikace, Komunikace a zejména public relations realizované s pomocí internetu, nabývají na významu. A co je důležité – jsou mnohem účinnější. ú Stanovení cílů je nesmírně nesmírn důležité.
8
Skupiny cílů marketingové komunikace na internetu mohou být následující [4]: •
informovat (a diferencovat výrobek) o oznámení nového výrobku o vysvětlení funkce výrobku o oprava zkreslených dojmů o budování image podniku o snížení obav zákazníka
•
přesvědčovat o budování preference značky o změnit zákazníkovo vnímání výrobku o přesvědčit k okamžitému nákupu o přesvědčit zákazníka, aby si vyžádal další informace
•
připomínat o připomínat spotřebitelům, že mohou výrobek potřebovat o připomínat výrobek mimo sezonu o udržovat výrobek na přední pozici v mysli zákazníka
1.4 Internetový marketing Vznik a vývoj internetu se datuje do šedesátých let dvacátého století. Avšak proniknutí oboru marketingu do sítě internet proběhlo mnohem později – v roce 1994 nastala komercializace internetu díky uvolnění prvních WWW prohlížečů a v následujících letech tak razantně stoupal počet připojených uživatelů. Díky rozšíření mezi běžnou populaci tak měli marketéři koho oslovovat. Hlavně však začali chápat, že potenciál internetu je velký. Původně totiž byla internetová síť používaná jen armádou a univerzitami [5]. Dalo by se zjednodušeně říci, že internetový marketing je tady proto, že je zde internet. To by však bylo hodně jednoduché vysvětlení. Na úplném počátku se začaly firmy a následně i své produkty prezentovat na internetových stránkách. Původně stránky suplovaly tištěné
9
informační letáky, následovaly katalogy a nakonec začaly i prodávat. Průběžně se pak rozvíjí a zdokonalují multimédia, newslettery, bannerová reklama atd. Ve chvíli, kdy se začaly zjišťovat zákaznické preference, názory, připomínky k produktům, zrodil se internetový marketing. Internet se následně stal nástrojem komplexní přeměny marketingu [6]. Tam, kde lidé používají vyspělé technologie (počítač, chytré telefony apod.), je již dnes internetový marketing významnější než klasický marketing. Ovšem zatím ne co do objemu vydaných prostředků, ale co do účinnosti. Časem proto bude marketing úplně jiný, než tak jak jej známe dnes. Je to logický vývoj, avšak mnoho firem si to není ochotna připustit. Důvod lze vidět v tom, že jsme příliš dlouho žili v éře masového marketingu. Masová výroba změnila i marketing v masový, což dosáhlo obřích rozměrů. Firmy se začaly předhánět a k nim se přidala i různá média s vidinou snadného zisku. Dnes už se častokrát na televizi nelze ani dívat. Současná situace by se dala ironicky okomentovat lidovým heslem „Brzy nastane doba, kdy reklama bude přerušovaná filmem“ [6]. Problém reklamy (a potažmo marketingu všeobecně) je, že vnucuje produkty bez znalosti toho, co zákazníci požadují. Proto lidé přestali reklamám věřit a následně se snaží reklamě vyhnout – vypínání zvuku rádia či televize, přepínání kanálů (případně věnování se jiné činnosti během reklamní přestávky), letáky zahazují rovnou do koše anebo je odmítají (nálepky na poštovních schránkách). Pokud se lidem nedá možnost volby, tj. nechat se upoutat, ale nenutit k rozhodnutí, je celá reklama k ničemu. Dobře udělaná reklama se snaží neobtěžovat a nepřekážet [6]. Jak je již zmíněno dříve, marketing není jen reklama, ale je to proces zjišťování potřeb a požadavků zákazníka za účelem poskytnout jim takový produkt, který pro ně bude představovat přidanou hodnotu a firmě přinese zisk. Převedeno do jazyka internetu, jde o jeho využívání jako nástroje pro zjišťování potřeb zákazníka (hodnota pro něj) a zároveň získávání zákazníků (hodnota pro firmu) [6].
10
Internet
hraje
dnes
tak
významnou
roli,
že
firmy
opustily
„neinternetové“ prostředí – co se týká internetu. Zda je to pro dané firmy správná cesta je velmi těžké posoudit. Jsou firmy, kterým působení mimo internet vůbec nechybí. Typický příklad této skupiny jsou prodejci řešení pro online prostředí (např. software). Na druhé straně si však můžeme všimnout jevu, kdy čistě internetové obchody zakládají kamenné pobočky, inzerují v tištěných médiích či se prezentují na nejrůznějších akcích [6]. A jaké jsou výhody internetového marketingu? •
Monitorování a měření – je dostupných mnohem více lepších dat [6].
•
Dostupnost – 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ne nadarmo se říká, že marketing na internetu se provádí nepřetržitě [6].
•
Komplexnost – zákazníky a potencionální zájemce lze najednou oslovit několika způsoby [6].
•
Možnost individuálního přístupu – vytvoření komunit, možnost neanonymního
zákazníka,
najití
vhodného
zákazníka
přes klíčová slova a obsah [6]. Ovšem rozdíly mezi internetovým a online marketingem velmi rychle mizí. Jistě nastává doba, kdy i v přenosných zařízeních (mobily, hudební přehrávače apod.) narůstá počet klasických prohlížečů internetu a zejména mladí lidé tak používají tuto elektroniku téměř jako běžný počítač. Tomu všemu nasvědčuje i fakt, že je viditelný zvýšený zájem o služby sociálních síti (Twitter, Facebook atd.) a teenageři mají potřebu svoje pocity sdělovat co nejdříve – online. Pro další představu a zároveň pro názornost uvádím tabulku (Tab. 1) s porovnáním tradičních médií s internetem.
11
Tab. 1: Porovnání tradičních médií s internetem
Jedním z dalších pojmů z oblasti internetového marketingu značí celkovou přítomnost na internetu, něco jako zanechávání stop. Může mít mnoho
tvarů,
použiji
online
reputace.
Na
internetu
jsou
veškeré
marketingové aktivity provázány, vzájemně se doplňují a podmiňují. Je proto dobré využívat nástroje i prostor (prostředí). Firma tak musí mít nejen svoje www stránky, ale také vydávat zprávy o činnosti, popisovat svoji nabídku v článcích, účastnit se dění na sociálních sítích apod [6]. Na následujícím obrázku je vidět uspořádání nástrojů internetového marketingu (Obr. 1) podle společníka a konzultanta marketingové internetové agentury H1.cz Martina Krutiše (2008), které jsou v návaznosti na klasické nástroje marketingové komunikace.
12
Obr. 1: Nástroje internetového marketingu Zdroj: http://www.krutis.com/texty-o-internetovem-marketingu
1.4.1 Řízení vztahu se zákazníky S přizpůsobováním
produktů
a
celého
marketingového
mixu
zákazníkům souvisí využívání CRM1 (Customer relationship management) [6]. Strategie diferencovaného
přístupu může být
těžko uplatněna
bez systému, který umožňuje shromažďovat data o zákaznících a další důležité údaje – požadavky, reference, názory na produkty apod. Musí se také sledovat každý úkon ve vztahu se zákazníkem – telefonické rozhovory, mailová komunikace, nákupy, reklamace a další. Všechny údaje se buď automaticky, nebo ručně zapisují do systému CRM. Řízení vztahu se zákazníky je tak nejen proces, ale také jeho softwarová podpora [6].
1
CRM – česky řízení vztahů se zákazníky; proces sbírání a následné zpracování a
využití dat o zákaznících, podpořené databázemi
13
S daty ze systému je nutné dále pracovat. Informační systémy, resp. moduly CRM, pomáhají data identifikovat, integrovat a analyzovat. Bez analýzy dat není možné zjistit, jak zákazníci vnímají hodnotu produktu. Nelze tak produkty přizpůsobit a tím ani zajistit firmě zákazníky s maximálním přínosem [6]. 1.4.2 Marketingový výzkum prostřednictvím internetu Získávání různých dat a informací přímo od uživatelů internetu, a tím pádem současných či potencionálních zákazníků, je velmi užitečný a svým způsobem i potřebný nástroj. Pokud chceme vykonat výzkum, tak máme v zásadě dvě možnosti: •
bez účasti uživatele – proběhne analýza informací, které lze získat bez přímé účasti (a často i bez vědomí) daného návštěvníka webové stránky,
•
za účasti uživatele – obvykle tradiční nástroje marketingu, nejčastěji dotazování. Návštěvník webové stránky si tak musí přečíst dotazník a následně jej vyplnit a odeslat.
Způsobů, jak vykonat výzkumné šetření pomocí na internetu je mnoho a svým rozsahem je spíše na knižní publikaci. Rozdělení na tyto dvě možnosti je tak hodně zjednodušený. Bez webových stránek (ale s využitím internetu) se pro výzkum používá také e-mail, různá data z provozu (statistiky), informace z databází a další. Výhody výzkumů přes internet jsou především v úspoře času (vytvoření dotazníku, sběr dat), nákladů (tisk a distribuce) a v pohodlí respondenta (vyplňuje v době, kdy má čas a nic ho neruší). Mezi nevýhody patří reprezentativnost vzorku, odpovědi mohou být spontánní a v určitých typech anket může být třeba osobního setkání. Bez účasti uživatele
Málokdo
si
uvědomí,
kolik
informací
posíláme
nevědomky
do internetového prostředí a s jakými daty vlastně může pracovat skoro
14
každý správce internetových stránek. Provozovatel webu získá bez velké námahy informace technického charakteru, jako je rozlišení monitoru, používaný prohlížeč, údaje o operačním systému apod. Tyto údaje bývají povětšinou
využívány
pro optimalizaci
zobrazení
webových
stránek
na počítači uživatele. Dále však správce stránek může zjistit informace, které mají silný marketingový potenciál. Je to například údaj, z jakých stránek uživatel přešel na náš web. Zmíněné informace o nás a našem počítači jsou vždy přenášeny, když brouzdáme po internetu. Největší reprezentant výzkumu na internetu bez účasti uživatele jsou tzv. Cookies. Cookie (většinou se do češtiny nepřekládá, v některých případech koláčky) je malý textový soubor, který zasílá navštívený server našemu webovému prohlížeči, který jej následně uloží v našem počítači. Při příští naší návštěvě dané stránky si server textový soubor vyžádá (načež náš prohlížeč mu jej zašle), zkontroluje jej, případně upraví a zašle zpět na náš počítač. To vše se děje na pozadí při načítání webové stránky. Příjem cookies může samozřejmě uživatel ve svém počítači zakázat. Běžný uživatel však o těchto souborech nikdy neslyšel a tak ani neví, co případné nastavení vyvolá. Původně byly soubory cookie používány k tomu, že upravoval prohlížený obsah dané osobě. Jako příklad z pravěku internetu lze uvést, že při opakované návštěvě webu na nás vyskočilo uvítací okno, kde bylo napsáno „Dobrý den, tento měsíc jste u nás po desáté. Vítejte!“ nebo jiné informace. V dnešní době už si například internetové obchody průběžně ukládají informace o obsahu nákupního košíku a v případě nenadálého odejití ze stránek (výpadek proudu, zaseknutí počítače) a následného návratu tento obsah obnoví. Toto všechno může být příjemné zpestření nebo usnadnění návštěv webových stránek. Avšak myslet si, že marketéři nechtějí získat i pro sebe nějaká užitečná data by bylo bláhové. Cookies lze však využít i k vytvoření profilu daného uživatele a pomocí sběru údajů může pak zlepšit cílení,
například
v reklamě.
S přehledem
je
možné,
abychom
si
zaznamenávali, na jaké reklamy uživatel kliknul a které už měl zobrazené. Můžeme mu tak zobrazovat nové reklamy, které dosud neviděl, anebo zobrazovat další ze stejného oboru zájmu. Uživatele lze také identifikovat
15
(i když internetové reklamní společnosti tvrdí, že to možné není – sporné téma, z hlediska ukládání IP adres2 atd.). Například internetový obchod může vědět, že zákazník s cookie číslo 5689204578 si často kupuje sportovní obuv a tak odvodí, že nejlepší je mu nabízet produkty ze sortimentu sport než z nabídky knih. Z pohledu marketingového oddělení tak jde o skvělý způsob, jak získávat důležité informace o zákazníkovi, bez (téměř) jakékoli jeho spolupráce. Na druhou stranu se však můžeme dostat na tenký led z pohledu o získávání citlivých osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů)3. Za účasti uživatele Vytváření dotazníků či formulářů je v dnešní době snadné. Dříve bylo potřeba znát nějaké základy programování, přemýšlelo se nad zabezpečením apod. V současné chvíli existuje mnoho volně dostupných služeb, které všechny tyto náležitosti splňují a tak pomocí nich si můžeme vypracovat dotazník. Příkladem lze uvést společnost Google, která nástroj pro tvorbu formulářových dotazníků nabízí. Tyto dotazníky pak lze snadno vložit do našich webových stránek. Dnes se dotazníky a ankety používají i pro pobavení uživatelů. Vzniká tak užší propojení se zákazníkem a on se tak na stránky vrací.
1.5 Charakteristika marketingu na internetu Díky internetu se marketing změnil. Dnes už to není o oslovení masy lidí, ale spíš právě naopak – o osobní přístup, péči o jednotlivého zákazníka a možnost individualizace dané služby nebo produktu. Z toho plyne, že dnešní marketing musí být komplexní. Pokud se aktivity realizují jednotlivě, pak ztrácí smysl. Internetový marketing musí být navíc kontinuální činnost, protože podmínky v celosvětové síti se nepřetržitě mění. Hlavně nové 2
IP – internet protokol; IP adresa je skupina čtyř čísel 0 – 255 (xxx.xxx.xxx.xxx),
která identifikuje počítač v síti. Toto platí pro verzi 4, snaha o nahrazení verzí 6 z důvodu více možností kombinací 3
Celý text zákona na http://business.center.cz/business/pravo/zakony/oou/ 16
technologické možnosti způsobily, že firmy musely začít hledat jiné způsoby oslovení zákazníků. Prostředí a nástroje komunikace se tak rozšířily, že si samotní zákazníci doslova vynutili změnu marketingu sami. Charakteristiky současného marketingu je tak možné vztáhnout právě k nim [6]: •
konverzace,
•
zákazník není sám,
•
spoluúčast.
Konverzace Trh na internetu je konverzace. Lidé mezi sebou komunikují naprosto bez zábran, o čemkoliv, s ohromující rychlostí (příkladem může být sociální síť Facebook či Twitter). Už ve starověku se lidé potkávali na tržištích – nejenom kvůli obchodu, ale také kvůli komunikaci a získání nových informací (třeba právě o ceně zboží na jiných místech). Tradiční média, jako jsou například noviny a rádia, postavila lidi do role pasivních konzumentů produktů, názorů a zábavy. Za to internet přímo vyzývá ke konverzaci a firmy se začínají tomuto chování přizpůsobovat [6]. Zákazník není sám Komunikace firem se zákazníky stále ještě probíhá formálně. Jen občas se objeví jednotlivé reklamní kampaně společností, kde se formálnost odloží stranou, většinou to však bývají prezentace pro mladé lidi (např. kampaně telekomunikační firmy O2 a jejich tarif pro studenty) – objevuje se zde uvolněná grafika, tykání, slang apod. Avšak v běžných kampaních
firmy
komunikují
zvláštním
jazykem
firmy
sdělující
samozřejmosti a banality – jsme tu pro vás, řídíme se vašimi požadavky apod. Navíc tyto sdělení zprostředkovávají bez humoru, nápadu a někdy se ještě navíc můžeme setkat se zatajováním věcí a dokonce lhaním [6]. To však v éře sociálních sítí není dobré. Lidé jako skupina (respektive jejich propojení na internetu) může firmu velkou rychlostí třeba i zlikvidovat anebo naopak – pozvednout mezi nejvýznamnější hráče na trhu. Trh na síti
17
nezná žádný respekt k firmám, které jsou neochotné nebo neschopné se přizpůsobit. Podstatou byznysu se tak stává opět člověk [6]. Na tento popud vznikla celá řada webových serverů, které srovnávají ceny jednotlivých eshopů a následné jejich hodnocení od uživatelů pomáhá vybrat si ten nejlepší. Spoluúčast V mnoha firmách nastal problém, že se manažeři odcizili produktu – nerozumí tomu, co firma vyrábí a jak se to dělá. Proto je nutné a užitečné začít využívat lidí s produktem spjatých (lidé z výroby, vývoje, servisu atd.) a propojit je se zákazníky. Je také nutné nazývat věci pravými jmény. Dnes není možné používat fráze jako „máme řešení“ když firma prodává počítače. Tato firma nemá řešení, ale prodává počítače. Poučené a chytré firmy se snaží zákazníky zapojit do procesu vývoje nebo přizpůsobování produktů (Jaké funkce má mít váš mobilní telefon?, Jaká barva se nejlépe hodí? atd.). Jedině tak si totiž mohou zajistit loajalitu zákazníků a své budoucí zisky [6].
1.6 Internetový marketing jako proces Komunikace se zákazníky je proces a jako každý jiný proces je nanejvýš vhodné, aby se monitoroval, analyzoval a zlepšoval. Pokud se tedy budeme na internetový marketing dívat jako na proces, budeme jej nejspíš provádět v těchto krocích [6]: •
rozhodnutí – cíle, plány, odpovědnost
•
přidělení zdrojů – finanční, lidské, technologické atd.
•
realizace – prostředí (webové stránky, blogy, diskusní fóra, sociální sítě atd.) a nástroje (reklama, podpora prodeje atd.)
•
monitorování a měření
•
analýza a zlepšování
Nejen v marketingu na internetu nic není možné brát jako platné pro všechny bez rozdílu. Tudíž z nejdůležitější v rámci rozhodování je možné považovat poznání zákazníka. Dokud firma neví, co zákazníci chtějí, pak nemůže dělat jakékoliv další kroky. Cílem každého procesu je jeho
18
zlepšování. K tomu je nutná důkladná analýza naměřených dat. A právě v rámci analýzy se zjišťuje, co pro danou firmu funguje a co ne. O tom, zda proces bude úspěšný nebo ne se však rozhoduje v jeho počátečních fázích, kdy se formuje a volí potřebná taktika. Zkoušet něco jen tak se může snadno vymstít a za následek to potom má nejen velké finanční ztráty, ale také ztrátu důvěry v očích veřejnosti. A ta se získává zpět velmi obtížně [6]. Z definice marketingu na internetu jako procesu vyplývá, že nejprve musíme vědět, co chceme. K tomu se hodí slavný (téměř lidový) výrok Senecy: „Když někdo neví, do kterého přístavu chce doplout, není pro něj žádný vítr ten správný“. Bez strategie (tzn. bez definování cíle) nelze provádět žádný marketing, a to ani v 21. století. Neznáme-li cíl, nemůžeme pak zvolit taktiku, jak daného cíle dosáhnout. Na počátku je nutné získat co nejvíce informací o zákaznících a konkurenci. Jak už jsme zmínili dříve, poznání zákazníka je důležité a v tomto případě je klíčem k úspěchu, i když ne jedinou podmínkou. V současné záplavě informací se lidé učí vše filtrovat a vyhnout se tak tomu, co nechtějí slyšet (nebo vidět). Lidé daleko víc času věnují komunikaci než samotnému obsahu. Lze tak opět vidět vliv internetu, kde si lidé předávají informace mezi sebou a stává se, že oficiálním zdrojům přestávají věřit. Důvěra v informaci od jiných lidí se tak zvyšuje. Jedná se především o zákazníky, kteří již něco koupili. Pro marketéry je velmi důležité získat takovéto lidi. Ovšem všechny aktivity vyžadují především kvalitní výrobek. Už jen prohlášení „když nebudete spokojeni, vrátíme vám peníze“ předem vyvolá pocit, že si zákazník koupí něco kvalitního. Lidé jsou dnes velmi skeptičtí, avšak pokud je něco opravdu dobré, tak propadají obrovskému nadšení [6]. Z uvedeného tak vyplývá, že mít úspěch na internetu znamená především [6]: •
stanovit cíle
•
poznat zákazníka
•
komunikovat
•
poskytnout kvalitní výrobek 19
1.7 Marketing a sport Význam a uplatňování marketingu v oblasti sportu během posledních deseti let je evidentní. Jeho projevy ve sportovním prostředí jsou stále výraznější. Aplikace marketingu je charakteristická zejména pro organizace vyrábějící sportovní zboží, tak marketingové agentury, které připravují sponzorské projekty pro firmy podporující sport nebo propagující sportovní osobnosti, ale i samotné sportovní organizace. V poslední době se zde objevují novinky, jako je stanovení hodnoty práv k využití obchodního jména v názvu
sportovní
arény,
snahy
o zefektivnění
prodeje
vstupenek
na sportovní akce, vývoj software pro vyhodnocování účinnosti sponzorských projektů, virtuální reklama i vytváření sportovní značky [7]. Marketing všeobecně, tak jak jej známe z prostředí firem či velkých korporací, nevypadá úplně stejně ve sportovním odvětví. Se sportovním marketingem bývá mnohokrát spojován sponzoring. Velká část populace předpokládá, že firmy sponzorují sportovní kluby kvůli své nějaké společenské odpovědnosti. Nutno vysvětlit, že pojem sponzoring znamená spolupráci obou subjektů – dárce i obdarovaného. Pokud sponzor daruje nějaký finanční obnos (ne vždy však musí jen o peníze, mohou to být i jiný hmotný materiál), tak očekává nějakou protihodnotu od klubu. V podpoře sportu, ale i neziskových organizací všeobecně, se pracuje spíše s pojmem „dar na činnost“. Zde dárce organizacím poskytuje financi či jiný materiální prostředek a neočekává za to žádný profit [8]. V celosvětovém měřítku je znát zvyšující se chuť finanční podpory ve sportu. Nejvíce jde vidět tento pokrok ve finále amerického fotbalu – Super Bowlu. Zde dosahují poplatky za reklamní spoty a sponzorské dary vysokých částek. V komunikačním mixu se snižuje podíl prezentace v televizích, rádiích apod. a firmy začínají vymýšlet různé netradiční formy prezentace a marketingových kampaní. Jako příklad lze uvést například virální
video
od německé
(zdroj: http://jdem.cz/dvv75)
či
pobočky
vánoční
akci
(zdroj: http://www.youtube.com/user/vodafoneczech).
20
firmy české
části
Microsoft Vodafone
Pokud se podíváme na trh sponzoringu, tak sport má většinové zastoupení (Obr. 1). Kromě sportu lze najít sponzoring i v kultuře, vědě, kultuře apod. Sport ..................... 63 % Umění ................... 15 % Vzdělání ................ 5 % Charita .................. 4 % Média ................... 4 % Ostatní .................. 9 %
Obr. 2: Globální trh sponzoringu Zdroj: Interní výzkum OgilvyAction – Sport & E z roku 2008
Z předcházejících informací lze tak zjistit, že marketing jako nástroj, je vhodný pro získání konkurenční výhody [8]. Pokud shrneme definice, tak nám vycházejí v podstatě tři základní úkoly: •
Identifikace potřeb zákazníka
•
Definování cílového trhu
•
Vytvoření a udržení zájmu zákazníků o produkty firmy
Při aplikaci na sportovní marketing se nepracuje až tak výrazně se všemi třemi cíly, ale hlavně s druhým a třetím úkolem [8]. A jaké jsou výhody sponzoringu a podpory sportu? Jak uvádějí ve své knize Jiří Novotný a kolektiv, pokud můžeme sponzoringovou aktivitou dosáhnout obchodních cílů partnera, stává se tato činnost nedílnou součástí partnerovi komunikace a tedy i plnohodnotným marketingovým nástrojem. Považujeme-li sponzoring za efektivní nástroj komunikačního mixu, je také nutné uvést proč. Pro lepší vysvětlení je níže uvedeno pár příkladů, které jsou podstatné. Zejména mluvíme-li o efektivním využití i cílení reklamní kampaně spojené se sportem, jeho atributy či sportovci [8].
21
•
zvýšení povědomí o značce
•
obchodní příležitost
•
kvalitní zacílení
•
podpora image a atributů značky
•
regionální pověst
Zvýšení povědomí o značce Pro zavedení nového produktu či nové firmy na trh je sponzoring v počáteční fázi kvalitní platforma pro dosažení stanoveného cíle. Jako příklad lze uvést vstup španělské Telefónica O2. Začala podpora hokejové extraligy, čímž se společnost dostala do podvědomí široké hokejové veřejnosti. K tomu firma upravila reklamní spoty, například padající puky z bublinek. To propojilo symboliku O2 (bubliny) a hokeje (puky) [8]. Obchodní příležitost Příklad využití sponzoringu pro vytvoření obchodní příležitosti nám vytvoří opět společnost Telefónica O2. Když firma zaváděla svůj produkt O2TV (televizní vysílání), tak využila asociace své značky s hokejem a dokázala zprostředkovat speciální hokejový kanál pro fanoušky. O2 jim umožnila sledovat všechny momentálně hrající zápasy české extraligy, které nebyly vysílány žádnou další českou televizí. Důležité je zde vyzdvihnout promyšlenost sponzoringové koncepce, která dokázala vytvořit obchodní příležitosti [8]. Kvalitní zacílení Každá firma má svůj nějaký cíl. V rámci daného cíle se pak následně oslovuje cílová skupina. V rámci sponzoringu je potřeba zjistit, co spotřebitele baví a kde ho můžeme následně oslovit. Komunikace k cílové skupině je nejúčinnější v místě, kde tráví svůj volný čas, č prožívá emoce v rámci jim blízkých aktivit. Cílové skupiny dokáží velmi ocenit, když firmy nebo značky podporují jejich aktivity [8].
22
Regionální pověst Společnosti se snaží získávat vliv a silné povědomí v rámci regionu působnosti. Největším příkladem je hokejový klub ze Zlína, který sponzorovala místní firma Hamé. Další příklad je z oblasti jaderné elektrárny Temelín, kde figuruje společnost ČEZ. Na své náklady tak nechala vybudovat v blízkém okolí cyklostezky, kde se snaží navázat kontakt s obyvateli kraje, kterých se přímo týká problematika jaderné elektrárny [8].
23
2. Cíl, úkoly a metodika práce V současné době se každý subjekt, který funguje ve veřejném nebo privátním sektoru, snaží maximálně minimalizovat své výdaje. Avšak kvalitní propagace sportovního klubu je nákladná. V soukromém sektoru (firmách) jsou nejdříve kráceny rozpočty marketingových oddělení a ne jinak tomu je i ve sportu. V bakalářské práci chci proto poukázat na to, že lze i za poměrně ztížených finančních podmínek zajistit prezentaci na internetu pomocí webových stránek. Ukázky řešení jsou však spíš pro běžné sportovní kluby krajského formátu, tudíž kluby nefungující na profesionální úrovni. Vybral jsem si tuto část ve sportovním sektoru, protože profesionální kluby si mohou dovolit zaplatit vytvoření stránek u firmy, zabývající se webovou tvorbou a webdesignem. Zvolil jsem cestu, kdy ze svých zkušeností předpokládám, že průměrná populace nezvládá v oblasti informačních technologií více, než pracovat s e-mailem, brouzdat po internetu, pracovat s produkty firmy Microsoft (konkrétně kancelářské balíky Office) a při možnostech firmy se doučit pracovat s jakýmkoli nenáročným systémem. Tudíž budu hledat řešení, které by měl intuitivně zvládnout téměř každý. Zároveň provedu průzkum webových stránek basketbalových klubů, které se účastní krajských soutěží v Jihomoravském kraji v mužské kategorii a uvedu statistiku, kolik z nich má svůj web či jakých služeb využívají.
24
3. Výsledky Stejně jako pro firmu v soukromém sektoru, tak i pro sportovní klub je důležité mít vlastní webové stránky. Je to část marketingové prezentace a v plánech společností je vždy web na prvních místech propagace. Kvalitní internetové stránky dokáží svoji firmu velmi dobře a efektivně předvést očím veřejnosti. Lidé se tak, aniž by vystrčili paty z domova, mohou dozvědět základní informace – jak firma vznikla, co je její smysl činnosti, portfolio výrobků, kontakty a třeba i komunikace zákazníků v diskusních vláknech. U sportovního klubu je situace velmi podobná. I manažeři těchto organizací se chtějí ukázat veřejnosti a přilákat tak nové diváky do ochozů svých stadionů. Zvýšení návštěvnosti při zápasech je jedna z mnoha věcí – snaha by měla být o nějaký kompletní servis pro fanoušky, jako jsou výsledky a rozpis zápasů, sestava, plány klubu, suvenýry, diskuze fandů a mnoho dalšího. Zvláště v případě, kdy se klub věnuje mládeži a dětem, může být web důležitým nástrojem při náboru nových členů nejen na začátku sezóny, ale i v jejím průběhu. Před tím vším je však důležité vědět, že jen web pravidelně aktualizovaný a naplněný atraktivním obsahem dokáže přilákat a hlavně udržet návštěvníky. Z tohoto důvodu jsem si stanovil cíl zjistit, jaké možnosti mají sportovní kluby při tvorbě webových stránek. Zahrnuje to tak jen malou část celkové propagace na internetu. Kromě vlastních internetových stránek může klub využít různé druhy reklam, jako jsou bannery, klikací PPC4, hry atd.
4
PPC = z angl. pay per click = platba za kliknutí, jedná se o nástroj internetové
reklamy. Inzerent platí za kliknutí na reklamu (nikoliv za shlédnutí). Výhoda je v měřitelnosti. V ČR nejznámější AdWords od firmy Google a Sklik od Seznam.cz
25
Při zkoumání, jaké možnosti při tvorbě webových stránek sportovní kluby mají, jsem zjistil tyto varianty: •
vlastní zaměstnanec, který zná základy kódování pro výrobu webu
•
oslovení externí firmy, která se zabývá tvorbou webů a webdesignem
•
využití dostupných služeb webserverů, které se soustředí přímo na sportovní kluby
•
využití služeb webserverů, které nabízí tvorbu webu v rámci koupě webhostingu a domén
•
implementace volně dostupného (Open Source5) redakčního systému (Wordpress, Drupal, Joomla! atd.)
Tvorba kvalitních a funkčních (po všech směrech) webových stránek rozhodně není snadná záležitost. Existuje mnoho tipů a rad, jak by měly vypadat webové stránky, čeho se vyvarovat apod. Vybral jsem dva seznamy z knihy „Reklama, propagace a marketingová komunikace“ od autorů Kenneth E. Clow a Donald Baack. Jak se vyvarovat špatných stránek: [9]
5
•
nesmyslné upoutávky
•
pomalé načítání úvodní stránky
•
nutnost proklikávat se množstvím oken
•
velké množství textu
•
příliš mnoho odborných termínů
•
stránky, na kterých se špatně orientuje
počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem – legální dostupnost
26
Tipy na vytvoření úspěšných webových stránek: [9] •
webové stránky mají sledovat nějaký strategický účel (cíl), například získání nových zákazníků, sloužit těm stávajícím nebo umožnit prodej zboží a služeb
•
webovou stránku mít přístupnou a rychlou
•
texty by měly být přesné, stručně, dělené do odstavců
•
klíčem k úspěchu je vždy obsah, ne exkluzivní grafika a design
•
grafické provedení webu musí podporovat obsah a nesmí odvádět od něj pozornost
•
je dobré vytvořit nějakou marketingovou nabídku pro vytvoření zpětné vazby
•
zajištění jednoduché orientace v odkazech na každé stránce
•
měnit pravidelně náplň stránek, aby se návštěvníci vraceli
•
je důležité pravidelné měření výsledků, obzvláště v případě vzhledu a nabídek
3.1 Srovnání jednotlivých variant Níže je uveden rozbor jednotlivých variant s výčtem jejich výhod a nevýhod. Všeobecně možnost, jak rozdělit tvorbu webových stránek, je dělení na přímou či nepřímou metodu. Přímá metoda spočívá ve vkládání formátovacích příkazů HTML6 (tzv. tagy) do textového editoru a pomocí těchto příkazů se určuje rozmístění jednotlivých prvků (např. text, obrázky) na stránce. Důležitá je tak určitá pokročilost ve znalostech programování. Naopak nepřímá metoda využívá různých software nástrojů, které usnadňují postup při tvorbě webových stránek. Z marketingového hlediska je u všech variant možnost kontroly statistik přístupů. Marketér tak může kontrolovat návštěvnost webových stránek (po hodinách, dnech, měsících apod.), sledovat odkud návštěvníci
6
HyperText Markup Language – jazyk, pomocí kterého se kódují základní
webové stránky
27
přicházejí či jak dlouho na kterých stránkách webu zůstávají. Je tak snadné sledovat, jestli návštěvnost webu klesá, stoupá nebo zůstává na stejné úrovni. Ve své práci se zaměřuji spíše na malé kluby a to konkrétně na basketbalové týmy hrající krajské soutěže na Jižní Moravě. Tudíž se jedná o amatérské kluby (hráči a ani lidé zainteresovaní v klubu nemají pracovní smlouvu). Z toho hlediska budu také nahlížet na náklady jednotlivých variant. Pokud bychom brali v potaz velké profesionální kluby, skladba nákladů by se jistě proměnila. 3.1.1 Vlastní zaměstnanec (člen klubu) – vlastní kódování Naprostá většina mladých lidí se na středních školách učila základy HTML jazyka, pokročilejší i třeba PHP7, Java apod. Avšak zaměstnanec, který by oplýval kvalitními znalostmi pro tvorbu webů, se nenachází ve většině sportovních klubů. I když se bere v potaz privátní sféra, tak svého programátora – informatika mají jen velké firmy. Malé ani středně velké podniky na tuto možnost nedosáhnou. Takový odborník je pro společnosti vysokým nákladem. Velká výhoda vlastního zaměstnance se znalostmi je však výhodou – v případě objevení chyby programu je tak náprava velmi rychlá. Při aplikaci na sportovní prostředí si mohou vlastního programátora dovolit profesionální, bohaté a komerčně stavěné kluby. Jedná se například o fotbalový klub AC Sparta Praha a. s., či hokejová HC Slavia Praha. Amatérské týmy v krajích nebo okresech takového zaměstnance nemají a prezentaci vyrobenou vlastním členem tak mají buď díky známosti nějakého programátora (například je členem klubu) nebo se o tvorbu postará sám některý hráč právě díky základním znalostem ze školy a svým způsobem je to jeho koníčkem. Svůj web může klub umístit buď na nějaký server poskytující webhosting zadarmo nebo si lze zaplatit vlastní doménu. 7
PHP – skriptovací jazyk, používající se pro tvorbu dynamického webu
28
Nákladem pro klub tak je čas strávený při tvorbě webu. Jestliže by však klub nějakému známému (nebo všeobecně osobě, která web naprogramovala) chtěl zaplatit tuto odpracovanou dobu, vyplatí se mu nejspíše sjednat dohodu o provedení práce, kde klub nebude muset platit zdravotní a sociální pojištění [10]. Dalším jediným nákladem může být jedině zaplacení vlastní domény. Výhody: •
řešení na míru
•
kluby levné řešení
Nevýhody: •
potřebné technické znalosti
•
pro malé kluby nutnost znát někoho s potřebnými znalostmi
•
snadné sklouznutí k neprofesionálnímu webu (vzhled, chyby)
Obr. 3: Ukázka vypracovaného webu vlastním členem klubu Zdroj: http://www.basket-podoli.kvalitne.cz
29
3.1.2 Externí firma Ve většině případů je tady varianta volbou číslo jedna pro komerční firmy a profesionální sportovní kluby, které hrají soutěže v nejvyšších národních ligách. Pro organizace na těchto úrovních je z marketingového hlediska velmi důležité udržet si stálé návštěvníky a získávat další nové. Například fotbalové kluby naši nejvyšší soutěže se snaží být značkou a tak vytvářejí i například vlastní kolekce oblečení a dalších předmětů a ty se následně snaží prodávat na svém internetovém obchodě. Společnosti a kluby tak raději zvolí cestu, kdy budou spolupracovat se známou a zaběhnutou firmou, která má již potřebné reference. Mezi nevýhody však patří vysoké vstupní náklady, což může být pro kluby mimo hlavní „komerční“ sporty (fotbal, hokej) finančně velmi náročné. V současné době kvalitní firmy pro tvorbu webových stránek nabídnou řešení v podobě webu vystavěného na vlastním redakčním systému. Stránky vytvoří dle přání a potřeb zákazníka, avšak častokrát navrhují své vlastní řešení (např. nápady grafika na barevné řešení a rozvržení). Vznikají tak kvalitní díla, která se líbí i uživatelům, kteří se pak na stránky vrací. Avšak externí firma většinou nenabízí pouze samotné vytvoření webových stránek, ale spolupráce pokračuje dále v marketingové oblasti. Tyto firmy totiž dokáží kvalitně poradit a pomoci s propagací na internetu a spravují tak například klikací reklamy (např. PPC), umisťování bannerů na různých serverech (Seznam.cz, iDnes) apod. Náklady jsou především v době vývoje webu. U kvalitních firem jsou v ceníku hodnoty v několika desítkách tisíc korun. Pro malý klub krajského formátu je tak tato varianta nepřípustná. Jediná možnost by byla, že by tým dostal web od externí firmy jako sponzorský dar. V ceně vytvoření webu už bývá většinou webhosting a zároveň i doména.
30
Výhody: • kvalita spolupráce • projekt na klíč (u klubů např. ligová tabulka apod.) • profesionalita při řešení projektů a při vzniku případných problémů Nevýhody: • velice nákladné • v případě využívání software vyvíjeného danou firmou téměř nemožnost přejít k jiné společnosti (ke konkurentovi)
Obr. 4: Ukázka webu vypracovaného externí firmou Zdroj: http://www.skbzlin.cz/
3.1.3 Webové servery pro sportovní kluby Mezi zástupce této kategorie patří Banda! nebo spoluhráči.cz, které jsou však zaměřené spíše na rekreační sportovce. Pro kolektiv lidí, kteří mají jen potřebu se vždy nějak domluvit na společné „tréninky“, přátelské zápasy či turnaje a následně zveřejnit fotografie a podiskutovat, je tato varianta ideální. Není potřeba velkých znalostí z informačních technologií – stačí jen pár kliknutí myší a parta už má svůj web. 31
Pro sportovní kluby jsou použitelné jen stránky na serveru Banda! (obr. 5). Náklady u této varianty jsou takřka nulové. Hosting servery poskytují zdarma spolu i s doménou 3. řádu.8 To je však vykoupené všudypřítomným zobrazováním reklamy. Výhody: • zaměření na sport (funkcionalita, vizualizace) • sportovní šablony vzhledu • služby zdarma (vykoupené zobrazováním reklamy) Nevýhody: • zobrazovaná reklama na stránkách • malý výběr šablon • malá funkčnost • nemožnost doplnění funkcí nebo úprav webu
Obr. 5: Ukázka webové prezentace na serveru Banda! Zdroj: http://www.bkvmu18.banda.cz/ 8
Doména je rozdělena na řády. Nejvyšší řád je omezen, patří sem národní
koncovky - .cz, .com atd. Doména druhého řádu vypadá např. takto: neco.cz a třetího řádu neco.webzdarma.cz
32
3.1.4 Webové servery pro veškerou klientelu U těchto serverů začíná veškerá populace se svojí prezentací na internetu a studenti si zde zkouší testovat své webové projekty. Mezi nejznámější patří servery/firmy Webnode, Hostuju, Blog.cz a další. Vzrůstající popularitu má poměrně mladý projekt Webnode, který má nachystáno několik šablon vzhledu pro různá odvětví a bývá chválen pro své intuitivní ovládání (Obr. 6 ukázka administrace). Mnoho těchto serverů má připravené šablony přímo pro sport. Například server estranky.cz nabízí šablony pro atletiku, zimní sporty, golf a plno dalšího. Mezi výhody těchto společností patří: • redakční systém vyvíjený danou společností • zdarma hosting a doménu 3. řádu • možnost koupě domény 2. řádu, avšak ne za nejvýhodnější podmínky na trhu • výběr z mnoha předdefinovaných šablon Nevýhody jsou: • pro propagaci doména 3. řádu • nemožnost zasáhnout do redakčního systému a upravit si tak více stránky (doplnit funkce apod.) • v případě využití služeb zdarma – zobrazovaní cizích reklamních sdělení na stránkách
33
Obr. 6: Ukázka administračního rozhraní Webnode Zdroj: http://www.webnode.cz/
3.1.5 Redakční systém Obliba redakčních (publikačních) systémů v posledních letech roste. Způsobeno je to hlavně tím, že tyto aplikace nejsou až tak náročné na technické znalosti z oblasti informačních technologií. Na světě vzniklo mnoho různých redakčních systémů – od poměrně malých (pro malé weby) až
po
ty
robustní.
http://www.cmsmatrix.org,
Pro představu kde
lze
najít
stačí výčet
navštívit
různorodých
web systémů
a následně si je lze porovnat v jejich funkcionalitách. Mezi hlavní zástupce však celosvětově patří Drupal, Joomla! a Wordpress, což lze zjistit například při pročítání různých diskuzí a poraden k tématům tvorby webu a využití redakčních systémů. Nejen samotná instalace, ale hlavně správa stránek je jednoduchá a zvládne ji i po jednoduchém zaškolení i člověk z běžné populace, který nepřišel s programováním a kódováním webů do styku. Při výrobě obsahu je totiž k dispozici WYSIWYG9 editor (obr. 7), pomocí kterého se dá text, obrázky, tabulky apod. dát do formy úplně stejně, jako je 9
WYSIWYG – z anglického What You See Is What You Get, česky volně
přeloženo „co vidíš, to dostaneš“
34
tomu například v aplikaci Microsoft Word (tlačítka tučné písmo, kurzívu, odsazení atd.). Navíc velká část redakčních systémů je vedena pod licencí Open Source. To znamená, že daný software je volný pro uživatele v tom smyslu, že mohou za určitých podmínek zdrojový kód studovat, zlepšovat a následně poskytovat dále. Mnoho lidí si myslí, že co je zadarmo, tak není kvalitní. Ukazuje se však, že kvalita a spolehlivost těchto software bývá stejná, ne-li občas vyšší než u běžného komerčního software. Zároveň tím, že je dostupný zdrojový kód, tak uživatelská komunita po celém světě dokáže odhalit a následně napravit případné chyby. Tím je myšlena i kontrola nad daným programem, takže nedělá něco proti vůli uživatele (například sbírání a následné odesílání citlivých dat).
Obr. 7: Ukázka WYSIWYG editoru Zdroj: http://ajaxian.com/archives/tiny-mce-wysiwyg-editor Přímo pro basketbalové prostředí vznikl před několika lety projekt (systém) s názvem ISBK (Informační Systém Basketbalového klubu). Autorem
projektu
je
Tomáš
Burian.
Systém
je
navržen
přímo
pro basketbalové kluby. Bohužel stránky projektu nejsou funkční a podle zdrojového kódu webů, které na systému běží, lze vidět, že poslední aktualizace kódu proběhla na konci roku 2005.
35
Výhody: • snadná dostupnost • open-source • obrovská komunita uživatelů s ochotou pomoci • možnost přidávání libovolných
funkcí – nezávislost
na dodavateli • lehká editovatelnost – úpravy lze provádět z jakéhokoli počítače na světě • tvořit obsah nemusí jen jeden člověk Nevýhody: • nutné technické znalosti uživatele • nutnost investovat do webhostingu
3.2 Průzkum webových prezentací basketbalových klubů Při řešení průzkumu posloužil jako zdroj informací web České basketbalové federace Jižní Morava (ČBF-JM)10, kde jsem zjistil celkový počet týmů. Na stránkách federace funguje sekce odkazů, kde si mohou kluby nechat zveřejnit adresu na své webové stránky (sekce se nachází na adrese www.cbfjm.cz/odkazy/kluby). Zde však nejsou uvedeny všechny kluby, proto další pomůckou při hledání internetových stránek basketbalových klubů byly vyhledávače
Google
a
Seznam.cz,
které
jsou
považovány
za
dva
nejpoužívanější v České republice. Z toho vyplynuly výsledky, kolik klubů web má a zda jej používá (udržuje ho aktuální). Dále mne zajímalo, jestli některé kluby používají web navrhnutý nějakou firmou, zabývající se tvorbou webů. Tato část je velmi náročná, protože ne vždy lze s jistotou zjistit, kdo vyráběl daný web. Především se jedná o redakční systém – buď jej mohla klubu implementovat externí firma, nebo si ho klub nastavil sám.
10
Web ČBF-JM www.cbfjm.cz 36
Pod hlavičkou ČBF-JM se hrají tři krajské mužské soutěže. Napříč těmito soutěžemi jsou kluby, které mají více týmu (většinou družstvo „A“ a „B“). V tomto případě byly považovány jako jeden klub. V rámci průzkumu bylo zjištěno, že: • v Jihomoravském kraji se nachází 35 klubů • z toho 21 klubů má umístěný odkaz na stránkách federace • 17 webů je aktualizovaných • 3 weby jsou neaktualizované • 1 web klubu nefunguje po zadání adresy • 12 webů pracuje na nějakém redakčním systému • 6 webů jsou vytvořeny své pomocí • 3 weby jsou vystavěny na serverech poskytující šablony pro stránky Ze zjištěného je vytvořen následující graf (vycházející z tabulky), ve kterém můžeme vidět, jaké je zastoupení jednotlivých variant možností při tvorbě webových stránek, které byly uvedeny v kapitole 3.2.1 Srovnání jednotlivých variant.
Tab. 2: Přehled variant a jejich počty využití Varianta
Počet využívajících
Vlastní tvorba (kódování)
6
Webové servery pro sport
0
Webové servery všeobecné
3
Redakční systém
12
37
Využití jednotlivých variant
6 Vlastní tvorba (kódování) Webové servery pro sport Webové servery všeobecné 0
12 3
Graf 1: Využití jednotlivých variant
38
Redakční systém
4. Diskuze Z teoretické části se potvrdilo, že web je považován jako důležitý komunikační a tudíž propagační nástroj. Během průzkumu jsem zjistil, že plno klubů má blízko k firmě, která se pohybuje v oblasti informačních technologií. Z tohoto důvodu můžeme vidět vysoký podíl varianty redakčního systému. Ty kluby, které takové kontakty nemají, nacházejí ve svém středu nějakého dobrovolníka, který sám připraví prezentaci pomocí vlastního nakódování webu. Otázkou zůstává, proč tito lidé rovnou nezkusí nějaký volně dostupný redakční systém, když zvládnou kódování v HTML či dokonce PHP a následně dokáží vytvořit alespoň jednoduchou grafiku. Jako nedostatek vidím, že především kluby, které mají členskou základnu
i
v mládežnických
kategoriích,
tak
postrádají
prezentaci
na internetu. Přitom především tyto týmy by se měli nejvíce starat o to, aby měly své webové stránky, na kterých se mohou představit a hlavně používat prostor pro nábor a zisk nových členů – dětí.
39
5. Závěr V bakalářské práci jsem vyjmenoval různé varianty, které jsou možné využít při potřebě sportovního klubu, pokud si chce vytvořit vlastní webové stránky. Jedná se o: 1) vlastního zaměstnance, který zná základy kódování pro výrobu webu 2) oslovení
externí
firmy,
která
se
zabývá
tvorbou
webů
a webdesignem 3) využití dostupných služeb webserverů, které se soustředí přímo na sportovní kluby 4) využití služeb webserverů, které nabízí tvorbu webu v rámci koupě webhostingu a domén 5) implementace volně dostupného (opensource) redakčního systému (Wordpress, Drupal, Joomla! atd.) Z dosažených výsledků bylo zjištěno, že téměř polovina klubů v Jihomoravském kraji má své webové stránky. Jasně převládá vystavění stránek na redakčním systému a vlastní kódování. Nejvíce je však zastoupen redakční systém, který zcela jistě získal tuto oblibu pro svoji jednoduchou ovladatelnost a správu. Z výzkumu byla potvrzena domněnka z průběhu vypracovávání bakalářské práce, že pro amatérské kluby je nedostupné zaplatit externí firmu, která by zpracovala
kvalitní
a
profesionální
webovou
prezentaci.
Naopak
jako
nejdostupnější se potvrdil redakční systém a vlastní tvorba (kódování). Webové stránky některých klubů jsou na vysoké úrovni a jde vidět určitá provázanost s firmami z oboru IT.
40
Literatura 1. FORET, M., DOLEŽAL,M., DOLEŽALOVÁ, K., ŠKAPA, R. Marketing. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3500-5. 2. Bačuvčík, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín : VeRBuM, 2011. ISBN 97880-87500-01-9. 3. Kolektiv. Základy marketingu. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. ISBN 978-80245-1169-6. 4. Petr Stuchlík, Martin Dvořáček. Marketing na internetu. Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-957-8. 5. Internet - wikipedie. Wikipedie - otevřená encyklopedie. [Online] [Citace: 10. duben. 2011] http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet 6. Janouch, Viktor. Internetový marketing: prosad’te se na webu a sociálních sítích. Brno : Computer Press, 2010. str. 17. ISBN 9788025127957. 7. Čáslavová, Eva. Management a marketing sportu. Praha : Nakladatelství Olympia, a. s., 2009. ISBN: 978-80-7376-150-9. 8. kolektiv, Jiří Novotný a. Ekonomika sportu - vybrané kapitoly III. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1713-1. 9. Kenneth E. Clow, Donald Baack. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Brno : Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-1769-9. 10. Konečná, Mgr. Jana. Jak podnikat - dohoda o provedení práce. Jak podnikat. [Online] [Citace: 10. duben. 2011] http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php 11. Kotler, Philip. Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. Praha : Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605- 08-2. 12. Kudláček, Luboš. Wordpress : Podrobný průvodce tvorbou a správou webů. Brno : Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2734-6. 13. MAJARO, S. Základy marketingu. Praha : Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-2972.
41
Resumé
Práce udavá ucelený přehled v problematice prezentace klubů na internetu, konkrétně možnosti klubů při tvorbě webových stránek. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti internet při tvorbě stránek nabízí a následně zjistit, které možnosti jsou basketbalovými kluby na Jižní Moravě využívány. V první částí práce je teoreticky popsán marketing a více do hloubky pak marketing na internetu. V další části jsou pak představeny jednotlivé varianty. Sportovním klubům, které nevlastní webové stránky a chtějí si je vytvořit, nabízí tato práce nahlédnout na možnosti, které se jim nabízí.
The work indicates a comprehensive overview of the issue of presentation of clubs on the Internet, specifically the possibility of clubs for creating web pages. The main objective was to find out what opportunities the Internet offers to create web pages and then find out which options are basketball clubs in South Moravia used. The first section is theoretically described by marketing and more in depth then marketing on the Internet. The next section then presents individual variations. Sports clubs that do not own a web site and want to create, this work offers a look at the options available to them.
42
