Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Cizinci ve zpravodajství MF Dnes: mediální rámce a jejich proměny v čase ekonomické krize Migrants in the News Coverage of MF Dnes: Media Framing And It's Change in Time of Economic Crisis Diplomová práce

Bc. Markéta Blažejovská Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Volek, PhD.

Brno 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně, dne 20. května 2013 ….........................................................

Poděkování Děkuji vedoucímu práce PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D. za inspirativní čas, který mi při konzultacích věnoval, za velkou podporu a motivaci, za cenné rady a rychlé připomínky. Děkuji profesorům Bartu van Steenbergenovi, Wiegerovi Bakkerovi a Godfriedu Engbersenovi za to, že mě na letní škole v Dubrovníku inspirovali k zájmu o toto téma. Děkuji svým rodičům za stálou podporu a důvěru a za všechno, co mi dali do života. Děkuji Terezce. A děkuji všem přátelům, jejichž podpora mě dojala.

Obsah 1 Úvod...........................................................................................................1 TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................4 2 Mediální obraz cizinců v evropském a českém tisku............................4 2.1 Témata, diskurzy a mediální rámce v evropském tisku..........................................5 2.2 Role mediálního obrazu cizinců v širším mocenském poli....................................6 2.3 Černá kronika mlčenlivých cizinců v českých médiích..........................................7 2.4 Mediální rutiny při zpracovávání českých zpráv o cizincích..................................9 2.5 Nejasné metody českých intenzivních kvalitativních sond...................................11 2.6 Co dosud nevíme o mediální reprezentaci cizinců v Česku.................................12

3 Jak se píše o cizincích: agenda nebo rámce?.......................................14 3.1 Důležitost témat nastoluje mediální agenda.........................................................15 3.2 Interpretaci světa určují mediální rámce...............................................................16 3.2.1 Základy teorie rámců v psychologii a sociologii..........................................17 3.2.2 Soupeřící definice rámců a jejich kritika.......................................................18 3.3 Kritické otázky organizace a moci........................................................................21

4 Mediální logika a její imperativy ve zpravodajství.............................24 4.1 Zpravodajské hodnoty...........................................................................................26 4.1.1 Negativita......................................................................................................27 4.1.2 Blízké a elitní národy....................................................................................28 4.2 Zdroje....................................................................................................................28 4.3 Formát...................................................................................................................30

5 Proměna mediálních rámců v čase ekonomické krize........................30 5.1 Mediální rámce jako nástroj legitimizace státních politik....................................31 5.2 Dvě úrovně změny – hegemonické pole a jeho binární opozice..........................33 5.3 Změny v postavení cizinců v čase ekonomické krize...........................................34 5.4 Formulace hypotéz na základě dosavadních výzkumů.........................................36 5.5 Nezamýšlené důsledky změn v mediální organizaci............................................38

METODOLOGICKÁ ČÁST....................................................................40 6 Design výzkumu......................................................................................40 6.1 Výzkumný problém...............................................................................................40 6.2 Cíl výzkumu..........................................................................................................40 6.3 Výzkumné otázky a hypotézy...............................................................................41 6.4 Výzkumný soubor.................................................................................................43 6.4.1 Volba deníku..................................................................................................43 6.4.2 Volba časového rozpětí..................................................................................44 6.4.3 Volba rubriky.................................................................................................44 6.4.4 Volba článků..................................................................................................45 6.5 Metoda obsahové analýzy.....................................................................................47 6.5.1 Operacionalizace proměnných do kategorií..................................................48 6.5.2 Konstrukce mediálních rámců v obsahové analýze......................................51 6.6 Metodologické poznámky ke klastrové analýze...................................................54 6.6.1 Metoda hierarchické analýzy........................................................................56 6.6.2 Metoda analýzy K-průměrů..........................................................................59 6.6.3 Kontrola klastrů.............................................................................................60 6.6.4 Metodologický návrh postupu při klastrové analýze....................................61

ANALYTICKÁ ČÁST..............................................................................63 7 Charakteristika výzkumného souboru.................................................63 7.1 Síla agendy podle důležitosti článků.....................................................................65

8 Klastrová analýza a interpretace mediálních rámců..........................66 8.1 Redukce proměnných vstupujících do analýzy.....................................................66 8.2 Hierarchická analýza.............................................................................................68 8.3 Analýza metodou K průměrů................................................................................73 8.4 Interpretace a pojmenování mediálních rámců.....................................................76 8.5 Síla mediálních rámců a ověřování prvních hypotéz............................................79

9 Vliv mediální logiky na podobu mediálních rámců.............................82 9.1 Negativita jako zpravodajská hodnota..................................................................82 9.2 Blízké národy jako zpravodajská hodnota............................................................83 9.3 Citované zdroje jako důležitá editoriální praxe....................................................84 9.4 Dílčí závěry o vlivu mediální logiky....................................................................87

10 Proměna mediálních rámců v čase ekonomické krize......................88 10.1 Změna v rozložení mediálních rámců podle let..................................................89 10.2 Změna v povaze mediálních rámců v jednotlivých letech..................................91 10.2.1 Konstrukce mediálních rámců v klastrové analýze.....................................91 10.2.2 Dílčí závěr o změně mediálních rámců v jednotlivých letech....................96 10.3 Ověřování hypotéz o proměnách v čase ekonomické krize................................97 10.4 Dílčí závěry o proměně mediálních rámců.......................................................100

11 Diskuse ................................................................................................103 11.1 Diskuse o metodě..............................................................................................103 11.2 Diskuse o výsledcích.........................................................................................104 11.3 Diskuse o interpretaci........................................................................................107 11.4 Otázky pro navazující výzkumy.......................................................................109

12 Závěr....................................................................................................112 13 Seznam použité literatury..................................................................114 14 Seznam schémat..................................................................................122 15 Seznam grafů......................................................................................122 16 Seznam tabulek...................................................................................122 17 Jmenný rejstřík...................................................................................123 18 Věcný rejstřík .....................................................................................125 Anotace....................................................................................................127 Abstract...................................................................................................127 Klíčová slova...........................................................................................128 Key words................................................................................................128 Přílohy.....................................................................................................129 Kódovací kniha........................................................................................................129 Datový soubor...........................................................................................................CD Celkový počet slov: 37 386

1 Úvod Tématem této práce jsou mediální rámce ve zpravodajství o cizincích. Jako cíl si stanovujeme identifikaci mediálních rámců ve zpravodajství deníku Mladá fronta Dnes v letech 2007, 2009 a 2011, zjištění vlivu mediální logiky na podobu těchto mediálních rámců a ověření předpokladu, že se změnily v čase ekonomické krize. Z pohledu mediálních analytiků může být problematika mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích vnímána jako marginální. Agenda o dlouhodobě pobývajících cizincích čítala v MF Dnes během tří sledovaných let pouze 546 článků, které vyšly na druhé dvoustraně nebo ještě dále ve zpravodajské rubrice, a tedy jim byl přikládán malý význam. V očích sociologů a antropologů, kteří se zabývají výzkumem cizinců pobývajících v Česku, je toto téma ale naopak velmi významné, protože mediální obraz patří k důležitým indikátorům integrace cizinců (Entzinger, Biezeveld 2003). Z téhož důvodu jde o téma významné pro státní i neziskové instituce, které byly u nás až doposud často buď přímo autory nebo iniciátory výzkumů a studií na toto téma. Specifická situace cizinců dlouhodobě pobývajících v Česku je v mnoha ohledech odlišná od západní Evropy, protože Česko se stalo imigrační zemí až po roce 1989. Ve srovnání s jinými zeměmi střední Evropy ale zažívá poměrně silnou imigrační vlnu – během dvaceti let stoupl počet cizinců ze 70 tisíc v roce 1993 na dnešních 439 tisíc, a tedy je šestinásobný. Čtvrtina cizinců pochází z Ukrajiny, druhou největší skupinou jsou Slováci a potom Vietnamci a Rusové. Jsou to muži i ženy v produktivním věku, většina z nich jsou zaměstnanci, čtvrtina živnostníci. (Český statistický úřad 2012) Postoje české společnosti k cizincům jsou vstřícnější než k Romům. Pokud by se naučili český a jazyk a kulturu, více než polovina lidí by je přijala jako plnoprávné občany. (STEM 2010, Centrum pro výzkum 2012) Imigrační politika českého státu zažila během posledních dvaceti let několik významných období, která popsali Baršovi (2005) jako liberální do roku 1996, restriktivní do roku 1999, konsolidační do roku 2004 a nakonec neoliberální. Ekonomická krize v roce 2008 znamenala nástup již pátého období, které můžeme jednoznačně hodnotit jako restriktivní. Většina cizinců přišla do Česka v otevřeném liberálním období, kdy byli zváni jako nezbytná pracovní síla a rovněž demografické 1

obohacení stárnoucí populace. Povolení k pobytu ovšem mají cizinci vázané na zaměstnání, a proto ekonomická krize znamenala nejen významnou změnu v jejich životních podmínkách, ale pro mnohé z nich rovněž přímo existenční krizi. My se v této práci zajímáme o to, zda se začátek nového období restriktivních imigračních politik promítl do mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích v Mladé frontě Dnes. Dosavadní výzkumy mediálního obrazu cizinců v Česku se mediálními rámci nezabývaly. První významná studie od Karhanové a Kaderky (2001) předurčila pro dalších deset let zájem o žánr černé kroniky (Homoláč 1998) a o kriminalitu jako aktivitu stereotypně připisovanou cizincům, mimo jiné v důsledku tzv. titulkové xenofobie (Nekula 1995). Dosud nejpodrobnější studie Klvačové a Bitricha (2003) potvrdila většinové zastoupení kriminality mezi tématy a představila nový výzkumný problém nízkého zastoupení cizinců mezi zdroji. Ve sborníku Cizinci, našinci a média z roku 2007 se poprvé výzkum přiblížil zkoumání mediálních rámců, a to v analýze mediálního obrazu zaměstnávání cizinců (Bitrich, Paleček 2007). Podrobnější obsahovou analýzu zpravodajství o cizincích zpracovávala naposledy Surá (2009), rovněž ale nešlo o identifikaci mediálních rámců. My máme ambici využít teoretické koncepty známé z mediálních studií a získat díky tomu komplexnější a současnou představu o mediálním obrazu cizinců ve zpravodajství. První, teoretickou část práce začínáme představením dosavadních výzkumů o mediálním obrazu cizinců u nás a v Evropě. Potom čtenáře seznamujeme s teorií mediálních rámců (Goffman 1973, Entman 1993, Gitlin 2003) i s konceptem nastolování agendy (McCombs, Shaw 1972; Iyengar, Kinder 2010), který využijeme jako indikátor důležitosti mediálních rámců. Zvažujeme rovněž roli mediálních rámců v širším mocenském poli (Vliegenthart, van Zoonen 2011; Foucault 1994). Druhou teoretickou kapitolu věnujeme představení termínu mediální logika a souvisejících teorií zpravodajských hodnot a výběru zdrojů (Altheide, Snow 1979; Galtung, Ruge 1965; Gans 1979). Tyto koncepty vysvětlují mnohé charakteristiky mediálního obrazu cizinců nikoli jako důsledky stereotypů v myslích novinářů, nýbrž rutin v mediální organizaci. V poslední teoretické kapitole zvažujeme možná vysvětlení případné změny mediálních rámců v čase ekonomické krize. Inspiraci čerpáme především z klasické studie Todda Gitlina (2003), která poprvé vyšla v roce 1980 a na rozdíl od současnějších výzkumů mediálních rámců patří mezi kritické teorie a zabývá se jak otázkami mediální 2

logiky, tak širšího politického pole moci. Používáme Gramsciho (1983) koncept hegemonie a rovněž Bourdieuho (1998) teorii o státu a legitimizační funkci kognitivních struktur. Hypotézy o změně v čase ekonomické krize čerpáme z výzkumů ze západní Evropy (Engbersen van der Leun 2001; O’Doherty, Lecouteur 2007; Wodak 2008) a představujeme konkrétní změny, k nimž došlo v české imigrační politice, i dopady ekonomické krize na české mediální organizace (Čarná 2009). Ve druhé, metodologické části práce volíme jako vhodný nástroj zkoumání kvantitativní obsahovou analýzu (Berelson 1952) zpravodajských článků, které vyšly v letech 2007, 2009 a 2011 v Mladé frontě Dnes. Z různých možností obsahové analýzy mediálních rámců jsme si vybrali poměrně nový analytický nástroj Matthese a Kohringa (2008), kde se mediální rámce konstruují induktivně v klastrové analýze na základě operační definice představené Entmanem (1993). Vedle určení cíle výzkumu, přehledu pracovních hypotéz a operacionalizace proměnných tedy představujeme také tento analytický nástroj. Nakonec věnujeme podkapitolu metodologickým poznámkám o klastrové analýze, protože je to v mediálních studiích vzácně využívaná metoda. Výsledky analýzy představujeme v poslední, analytické části práce. Po počáteční charakteristice výzkumného souboru pokračujeme rozsáhlým popisem klastrové analýzy a konstrukcí mediálních rámců pro celý soubor. Vedle postupu navrženého Matthesem a Kohringem (2008) testujeme i alternativní varianty klastrové analýzy. Mediální rámce interpretujeme a pojmenováváme. Druhá analytická kapitola je věnována vlivu mediální logiky na podobu mediálních rámců a testování hypotéz o zpravodajských hodnotách a zdrojích. V poslední, třetí kapitole potom zjišťujeme, jestli se mediální rámce mění v čase ekonomické krize, jakou povahu má tato změna a jaké možné interpretace se nabízejí. Klastrovou analýzu využíváme opět pro konstrukci mediálních rámců pro každý ze sledovaných let. Do širšího kontextu výsledky zasazujeme v závěrečné diskusi.

3

TEORETICKÁ ČÁST 2 Mediální obraz cizinců v evropském a českém tisku První kapitolu věnujeme srovnávání evropských a českých studií na téma mediální reprezentace cizinců v denním tisku. Uvedené zahraniční výzkumy se týkají mediálního obrazu přistěhovalců v západoevropských zemích (s jednou australskou výjimkou) a slouží k demonstraci konceptů a metod běžných v této oblasti výzkumu. Přehled českých studií na dané téma je vyčerpávající a jsou do něj řazeny nejen akademické výzkumy, ale rovněž krátké zprávy agentury Newton nebo studie neziskových organizací. Shrnujeme jejich výsledky a pokoušíme se identifikovat teoretické a metodologické příčiny toho, proč je mediální obraz cizinců v českých médiích vnímán již po více než deset let jako neměnný. Zatímco v českých studiích hledáme mezery a výzvy, ze zahraničních výzkumů čerpáme inspiraci, nové perspektivy, teoretické koncepty a metody, které by mohly dosavadní poznatky o mediálním obrazu cizinců v českých médiích obohatit. Zatímco americká sociologická tradice věnuje pozornost především mediální reprezentaci rasy, v Evropě se mluví daleko častěji o etnicitě anebo mediálním obrazu cizinců a přistěhovalců. Chceme se v tomto ohledu držet evropské tradice, a proto mezi dosavadní výzkumy neřadíme americké studie o zobrazování rasy v médiích. Jsme přesvědčeni, že obě problematiky lze prakticky i analyticky odlišit, ačkoli často využívají shodný teoretický rámec (Van Dijk 2000). Zatímco rasa je identita sice připsaná, ale neměnná, status cizince je závislý na pobytovém režimu. Obojí se často překrývá, ale zdaleka ne ve všech případech. Vliv pobytového režimu bez ohledu na rasu a etnicitu dokázala například Szczepaniková (2007), která zjistila, že uprchlíci, kteří již získali azyl a povolení k pobytu, jsou v médiích prezentováni pozitivněji než cizinci a žadatelé o azyl. Mediální obraz skupin definovaných jinou než českou etnicitou by bylo tedy třeba zkoumat odděleně a v jiném výzkumu, v němž bychom se zabývali primárně Romy, kteří se naopak v tomto výzkumu nevyskytují, protože většina z nich má české občanství (kromě přistěhovalců ze Slovenska). Z této definice našeho

4

výzkumného zájmu tedy vyplynul i výběr studií, které v této kapitole prezentujeme. Začínáme zahraničními výzkumy.

2.1 Témata, diskurzy a mediální rámce v evropském tisku Dvěma nejběžnějšími metodami zkoumání mediálního obrazu přistěhovalců jsou v evropském výzkumu kvantitativní obsahová analýza (Boomgaarden, Vliegenthart 2007a; Signer, Puppis, Piga 2011) a kvalitativní, kritická diskurzivní analýza (O’Doherty, Lecouteur 2007; Bauder 2008; Belmonte, McCabe, Chornet-Roses 2010). Z teoretiků diskurzivní analýzy se tématu cizinců věnují především van Dijk (2000) a Wodak (2008). Zatímco české studie se nejčastěji omezují na tematickou analýzu, zahraniční diskurzivní analýzy obvykle popisují mediální obraz podle použitých modelů argumentace (topoi) a pro obsahové analýzy je nejtypičtější konstrukce mediálních rámců (Van Gorp 2005; Haynes, Devereux, Breen 2005; Gehrman 2011). Tematická analýza je nejjednodušší metodou popisu mediálního obrazu. Podle van Dijka (1991) je vhodným nástrojem výzkumu, protože vypovídá o tom, jakou agendu novináři nastolují. Dosavadní výzkumy ukazují, že nejčastějším tématem zmiňovaným v souvislosti s cizinci a přistěhovalci v evropských médiích je kriminalita (Lubbers, Scheepers, Wester 1998; Haynes, Devereux, Breen 2005; Carvalho 2010; Elsrud 2008; Signer, Puppis, Piga 2011). V tomto kontextu je často citována analýza vzorců kriminalizace a problematizace přistěhovalců v nizozemských médiích (Lubbers, Scheepers, Wester 1998). Výzkumníci uvažovali o vlivu země původu cizinců na jejich mediální obraz a využili koncept etnické hierarchie (Tajfel, Turner 1975). Zjistili, že mediální reprezentace různých skupin cizinců a míra jejich spojování s kriminálními činy se v závislosti na zemi původu liší. Čím častěji je etnická skupina s kriminalitou spojována, tím nižší je její místo v etnické hierarchii a tím spíš se Nizozemci snaží vyhnout sociálnímu kontaktu s jejími příslušníky (Lubbers, Scheepers, Wester 1998). Pokud se s tematickou analýzou propojí analýza diskurzů nebo mediálních rámců, výsledkem je mnohem komplexnější představa o mediálním obrazu cizinců, protože jedno téma lze různě zarámovat nebo spojit s různými diskurzy a naopak jeden rámec či diskurz lze využít pro vícero témat. (Carragee, Roefs 2004) Příkladem mohou být Bauderovy (2008) modely argumentace – topos ekonomického užitku, topos hrozby i humanitární topos mohou zcela změnit vyznění téhož tématu, například zaměstnávání 5

cizinců. Stejně tak je lze ale aplikovat i pro mnohá jiná témata, topos hrozby například rovněž pro kriminalitu nebo zdraví. Z příkladu je zřejmé, proč se většina zahraničních výzkumů nespokojí pouze s tematickou analýzou. Vedle modelů argumentace a diskurzů je častou metodou analýza mediálních rámců. Příkladem je obsahová analýza irských tištěných médií, v níž Haynes, Devereux a Breen (2005) rozdělili mediální rámce na dvě skupiny podle toho, zda přispívají ke konstrukci druhých jako hrozby. Celkem identifikovali následujících osm rámců: cizinci postrádají legitimitu; ohrožují iluzorní homogenitu; znečišťují představovaný irský národ; ohrožují jeho ekonomickou prosperitu; cizinci jako kriminálníci a naopak potom cizinci jako přínos pro irskou společnost; boj proti rasismu a podpora cizinců; soucitný zájem o cizince jako lidi s příběhy. Rovněž podrobnou analýzu mediálních rámců užívaných pro žadatele o azyl provedl Van Gorp (2005). Jako dva základní rámce popsal: „žadatelé jako oběti“ a „žadatelé jako vetřelci“. Rozpracoval rovněž metodiku konstrukce mediálních rámců za využití klastrové analýzy pro slučování proměnných.

2.2 Role mediálního obrazu cizinců v širším mocenském poli Zahraniční výzkumníci často chápou média jako důležitého aktivního participanta politických událostí, nejen zprostředkovatele jejich reprezentací. Mediální obraz cizinců z hlediska této perspektivy není stabilní a neměnný v čase a prostoru, ale naopak dynamický a proměnlivý v závislosti na vnějších událostech. Bauder (2008) proto sleduje změnu diskurzu v průběhu procesu schvalování nového imigračního zákona v Německu. Vliegenthart a Boomgaarden (2007b) rovněž sledují vliv událostí na mediální reprezentaci cizinců a rozdělují je podle jejich vlivu do tří skupin. Zaznamenávají dočasný vliv nepředpokládaných událostí, jakými jsou ku příkladu války, dlouhodobější vliv institucionálních událostí, například voleb, a potom kolísavý vliv ideových událostí, jakými jsou vystoupení některých politiků nebo aktérů občanské společnosti. Boomgaarden a Vliegenthart (2007a) uvažovali opačně a sledovali účinky mediálního obrazu cizinců na vnější události, konkrétně korelaci mezi negativním mediálním obrazem cizinců a podporou konzervativních politických stran. Výzkumníci, kteří považují média za významného aktéra v politickém a sociálním poli, často sledují jejich legitimizační funkci. O’Doherty a Lecouteur (2007) popisují, jak některé diskurzivní praktiky implicitně legitimizují restriktivní politiky. 6

Konkrétně je to pojmenování kategorií „ilegální imigranti“, „lidé ze člunů“, „žadatelé o azyl“ a „neočekávaní hosté“1. Pokud jsou hosté neočekávaní, je přirozené je nevítat, pokud jsou imigranti ilegální, je přirozené je zavřít do vězení. Takové kategorie tedy nejsou neutrálními pojmenováními, ale plní specifickou funkci v určitém kontextu nebo daném typu sociální interakce. Legitimizační funkci médií popisuje rovněž Wodak (2008). Britská média připojují přídavné jméno „nelegální“ i ke kategoriím migrantů, kteří mají povolení k pobytu, typicky k žadatelům o azyl a uprchlíkům. Legitimizují tak každodenní praxi exkluze a diskriminace. Jedním z důkazů symbolické moci státu, která spočívá právě ve vytváření a vnucování myšlenkových kategorií (Bourdieu 1998), je četnost státních představitelů mezi zdroji, které jsou citovány ve zprávách o cizincích. Naopak minimální přítomnost hlasů přistěhovalců je ukazatelem jejich velmi slabého mocenského postavení. Van Gorp (2005) řadí výběr zdrojů dokonce mezi charakteristiky mediálního rámce jako meta-komunikativního sdělení. Belmonte, McCabe a Chornet-Roses (2010) sledovali četnost výpovědí cizinců ve španělských médiích. V kritické diskurzivní analýze si všímají také toho, o jaký typ citace jde, do jaké míry autor zprávy citaci přijal a jaký postoj citace vyjádřila. Zjistili, že oproti seriózním novinám dávají cizincům více prostoru listy, které se distribuují zdarma, a tak zobrazují cizince jako více integrované. Typologii zdrojů sestavil Carvalho (2010) pro analýzu portugalských médií, rozlišil policii, běžné občany, cizince a cizinecké organizace, stát a politické aktéry. Zatímco v bulvárních denících je podle něj nejčastějším zdrojem policie, v seriózních denících je to stát a političtí aktéři. Signer, Puppis, Piga (2011) zaznamenali malý prostor pro vyjádření cizinců také v obsahové analýze švýcarských televizí a rozhlasu.

2.3 Černá kronika mlčenlivých cizinců v českých médiích Díky evropským výzkumům máme přehled o tom, jaké jsou obvykle zkoumané charakteristiky mediálního obrazu cizinců a nyní se podíváme na dosavadní poznatky o jejich obrazu v českém tisku. Typickým článkem o cizincích je podle první významnější studie Karhanové a Kaderky (2001) i podle nedávné obsahové analýzy Suré (2009) krátká zpráva žánru černá kronika, kde jako hlavní zdroj informací funguje policie a cizinci slovo vůbec nedostanou. Místo vysvětlení motivů se uvádí národnost 1 V původním anglickém znění: illegal immigrants, boat people, sylum seekers, unexpected arrivals.

7

pachatelů, jako by vietnamský původ nebo ruský přízvuk trestné činy objasňoval. Podle studií, které srovnávaly počty článků v jednotlivých českých denících, vychází nejvíc článků o cizincích v regionálních mutacích Deníku vydavatelství Vltava-Labe-Press a pak také v Mladé frontě DNES vydavatelství Mafra, často rovněž v regionálních přílohách. (Člověk v tísni 2007a, 2007b; Szczepaniková 2007, Tošnerová 2010) Výskyt většiny článků v regionálním zpravodajství souvisí s převahou žánru černé kroniky2. Jak jsme už naznačili, studie z posledních deseti let vypovídají o stabilitě mediálního obrazu cizinců u nás – většina hypotéz z první studie Karhanové a Kaderky (2001) se potvrdila i ve výzkumech z posledních let. Zprávy o cizincích mají typicky negativní valenci – potvrzují ji všechny studie kromě Szczepanikové (2007), která se ale zabývala jen uprchlíky, kteří již získali v Česku azyl. Identifikovala tak skupinu cizinců, o níž se píše pozitivně. Surá (2009) vysvětluje tuto negativitu teorií zpravodajských hodnot – zprávy o cizincích nesplňují kritérium blízkosti, a tak se do zpravodajství dostávají skrze jiná kritéria. Klvačová a Bitrich (2003) odmítají mediální obraz charakterizovat negativitou, vnímají to jako redukcionistické a málo validní. Jeden článek totiž často vypovídá o vícero různých jevech a jeho valence nebývá jednoznačná. O něco podrobnějším popisem je analýza témat, s níž se v dosavadních studiích setkáváme nejčastěji (Klvačová, Bitrich 2003, Člověk v tísni 2007a, 2007b, Křížková 2007, Szczepaniková 2007). Nejvíc zastoupeným tématem ve zpravodajství o cizincích je ve shodě s negativní valencí kriminalita, která zahrnuje různorodé události, jako například krádeže, vraždy, dopravní nehody, mafii, vydírání prostituci, pašování drog a další. Mezi články o cizincích je kriminalita zastoupena až o polovinu nebo dvě třetiny častěji než v novinových článcích obecně (Klvačová, Bitrich 2003). Pouze Saková (2009) a Tošnerová (2010) uvádí jako nejčastější téma nelegální pobyt. Vedle kriminality se často objevují témata migrace a povolení k pobytu, zaměstnávání, integrace a postoj Čechů k cizincům, školství, zdraví a zdravotnictví. Žádná ze studií se nezabývá hledáním komplexních mediálních rámců, přesto se ale některé z nich tomuto konceptu blíží, když kromě témat věnují pozornost také rolím jednotlivých aktérů. Jsou to především Klvačová, Bitrich (2003), kteří si všímají 2 Celkový počet článků o cizincích hodnotí pouze studie Sakové (2009) a Tošnerové (2010). Srovnávají ho se zastoupením cizinců v celkové populaci v ČR, což vychází z normativní představy o médiích jako reprezentaci (a nikoli konstrukci) reality. Zjišťují menší podíl Ukrajinců v médiích oproti jejich skutečnému počtu v populaci.

8

toho, kdy se mluví o problémech s cizinci a kdy naopak o problémech cizinců. I v rámci tématu kriminalita totiž vzniká odlišný obraz, pokud jsou cizinci pachateli nebo naopak oběťmi trestných činů. Nejvíc se ale konstrukci mediálních rámců přiblížili Bitrich a Paleček (2007) ve své studii o mediální reprezentaci zaměstnávání cizinců. Tematické omezení je vedlo k rozpracování typologie s ohledem na to, kdo komu škodí nebo prospívá. Sestavili pět skupin článků: cizinci jako ohrožení pro české zaměstnance; cizinci českým zaměstnancům nekonkurují; cizinci české ekonomice prospívají; cizinci jsou vykořisťováni; česká ekonomika prospívá cizincům.

2.4 Mediální rutiny při zpracovávání českých zpráv o cizincích Vedle obsahu článků se pozornost věnuje také jejich formě, která je výsledkem editoriální praxe deníků při přípravě zpravodajství o cizincích. Většina studií se snaží vysvětlit mediální obraz cizinců s ohledem na mediální logiku a rutiny ve zpravodajské organizaci. Karhanová a Kaderka (2002) určili jako převažující novinový žánr ve zpravodajství o cizincích černou kroniku – krátké články o kriminalitě, jejichž hlavním zdrojem jsou policejní zprávy. Zobrazování cizinců v rámci černé kroniky se podrobně věnuje už Homoláč (1998). Naopak komentářů a publicistických textů je velmi málo (Křížková 2007). Častá je praxe popsaná Nekulou (1995) jako titulková xenofobie – etnická příslušnost pachatele se uvádí i v případech, kdy není podstatná. Důsledkem je podle Karhanové a Kaderky (2002) stereotypizace, kdy se kriminalita mění v aktivitu kategoriálně vázanou, a tedy pro kategorii cizinců definiční a typickou. Pokud je později pachatel označen jako cizinec, stává se jeho kriminální činnost jaksi samozřejmou, sama kategorie má explanační potenciál. Klvačová a Bitrich (2003) proto uvádějí mezi svými poetickými charakteristikami zpravodajství o cizincích: „Rádi by řekli, nejsme všichni takoví“. Převahu žánru černé kroniky potvrzují i mnohé další studie (Křížková 2007, Surá 2009), titulkovou xenofobii ve výzkumu nepotvrdila Surá (2009). Karhanová a Kaderka (2002: 8) jsou si vědomi také toho, jak takové zprávy v editoriální praxi vznikají: „Skutečnost, že pachatelem trestného činu je cizinec, je často sama kritériem výběru zprávy, indikátorem její zajímavosti pro čtenáře.“ Pokud cizí státní příslušnost byla kritériem výběru zprávy z mnoha jiných policejních zpráv, bude v článku zmíněna jako kuriozita. V krátkém, monotematickém žánru černé kroniky 9

navíc představuje jednu z mála dostupných ozvláštňujících kategorií, které dávají textu koherenci. Pokud je vedle pohlaví a věku pachatelů možné uvést i etnicitu, pisatel novinářského textu to udělá, aby se vyhnul sdělení typu „vrah zavraždil zavražděného“. (Karhanová, Kaderka 2002) Proč novináři využívají v tak hojné míře policejní zprávy, zase vysvětluje Křížková (2007) – zprávy šetří čas a práci, přicházejí už zpracované a navíc v sobě mají obvykle ve zkratce zakódován dramatický lidský příběh. Klvačová a Bitrich (2003) potom mezi editoriální praxe typické pro agendu cizinci zařazují velmi nízký výskyt přímých či nepřímých citací cizinců nebo i odkazů na cizince jako zdroje. Mluví se o nich, ale ne s nimi. A i když s cizinci novináři mluví, moc prostoru jim nedají. Psát o cizincích, ale nedat jim šanci, aby se sami vyjádřili, považují Klvačová a Bitrich (2003) za nejhorší novinářský prohřešek. Připisují to obecnější tendenci používat jako zdroje zástupce organizací a elity spíše než soukromé osoby, protože jsou snadněji dostupné, a tedy levnější, a navíc jsou jejich vyjádření považována za spolehlivější (Entman 1989). Ani organizace sdružující nebo zastupující cizince ale v médiích podle Klvačové a Bitricha (2003) mnoho prostoru nemají. Křížková (2007) už o několik let později zaznamenává více případů, kdy jsou citovány neziskové organizace. Podle Suré (2009) figurují cizinci jako zdroje u desetiny článků, nejčastěji jsou jimi ministerstva, policie a odborníci z majoritní populace. Pro některá témata jsou ale naopak cizinci typickými zdroji, příkladem jsou „příběhy cizinců“ (Klvačová, Bitrich 2003) nebo články o integraci azylantů (Sczcepaniková 2007). Další novinářskou praxí je psát články o cizincích jako reakci na zamlčené předpoklady nebo předsudky, které jsou tak dál konstruovány jako reálné. I pokud novinář s dobrým záměrem napíše článek „Jsem z Barmy. Od září bych chtěla chodit do školy“ (9. 3. 2011, z našeho souboru), reprodukuje se tím předpoklad o tom, že chtít chodit do školy je pro někoho z Barmy nezvyklé. Klvačová a Bitrich (2003) identifikují předpoklad problematického cizince a také předpoklad toho, že žít s cizinci není normální. Bitrich a Paleček (2007) později popsali předpoklad, že cizinci pracují za horších podmínek než Češi. Surá (2009) považuje všechny výše popsané zpravodajské rutiny za indikátory etnocentrismu.

10

2.5 Nejasné metody českých intenzivních kvalitativních sond O závěrech dosavadních studií nám nakonec hodně napoví jejich metodologie. Studie Karhanové a Kaderky (2001) využívá kvalitativní jazykovědné metody3, ale studie, které následovaly, trpí metodologickými nedostatky. Většinou detailně popisují výběr vzorku, často ale nevysvětlují metody jeho zpracování. Podle prezentovaných výsledků usuzujeme, že se obvykle jedná o kombinaci obsahové analýzy s blíže nespecifikovanou kvalitativní metodologií, kterou například Bitrich a Paleček (2007) prezentují jen jako „malou intenzivní sondu“. Je to také případ vůbec nejpodrobnější studie Klvačové a Bitricha (2003) i jiných následných (Člověk v tísni 2007a, 2007b; Křížková 2007; Saková 2009; Tošnerová 2010). Szczepaniková (2007) zajímavě kombinuje obsahovou analýzu s focus group. Pouze akademické práce dodržují standardy obsahové analýzy (Surá 2009; Menšíková 2012; Zalabáková 2012). Sledované časové období obvykle odpovídá přibližně jednomu roku nebo několika měsícům před datem publikování studie. Většina studií sleduje největší české seriózní deníky, včetně těch regionálních. Takřka ve všech případech byla mezi sledovanými médii i Mladá fronta Dnes, s výjimkou Menšíkové (2012), která se omezila na deník Blesk. Televizní zpravodajství do své analýzy zahrnuli Karhanová s Kaderkou (2001), mnozí do souboru přidali i týdeníky jako Respekt, Reflex nebo E15. Zajímavější je výběr článků – vedle všeobecných klíčových slov jako cizinec, azylant nebo přistěhovalec vybírali autoři studií články podle konkrétních národností. Téměř ve všech případech se omezili na cizince z východní Evropy a Asie. Pouze Surá (2009) zařadila do klíčových slov také Rakušany, Saková (2009) Slováky a Zalabáková (2012) slovenské Romy. Všichni ostatní autoři si zvolili některé z následujících zemí původu: Ukrajina, Vietnam, Rumunsko, Rusko a země bývalého SSSR, Polsko, Moldavsko, Mongolsko, Bulharsko, Čína a Afrika. (Klvačová, Bitrich 2003; Člověk v tísni 2007a, 2007b; Bitrich, Paleček 2007; Tošnerová 2010; Menšíková 2012; Zalabáková 2012). Takový výběr sledovaného vzorku článků musel mít nutně zásadní vliv na výsledky. Je pravděpodobné, že Američané, Angličané, Němci a Rakušané jsou v médiích reprezentováni jinak než cizinci z Východu.

3 Používají etnometodologickou konverzační analýzu, členskou kategorizační analýzu, kritickou analýzu diskurzu, teorii argumentace a pražskou funkční stylistiku.

11

Většina autorů nevyužívá k vysvětlení pozorovaných jevů mnoho teoretických konceptů – dokonce i Klvačová, Bitrich (2003) vysvětlují mediální obraz cizinců z něj samotného a prakticky se neodkazují k žádné teorii, stejně jako Člověk v tísni (2007a, 2007b), Sczcepaniková (2007), Saková (2009) a Tošnerová (2010). Jak jsme viděli, českému diskurzu o zpravodajství o cizincích stále vládnou koncepty, s nimiž přišli Karhanová a Kaderka (2001), a to titulková xenofobie, černá kronika a kategoriálně vázané aktivity. Mnozí autoři se odkazují na média jako významnou reprezentaci reality a používají koncept zpravodajských hodnot, nevyužívají ale ani teorii nastolování agendy běžnou pro popis mediální reprezentace, ani teorii mediálních rámců. Karhanová a Kaderka (2002) zavádějí koncepty etnického stereotypu a předsudku, Surá (2009) potom navrhuje nový způsob, jak v článcích mapovat etnocentrismus. Specificky antropologickou perspektivou uchopuje mediální agendu cizinci Zalabáková (2012), zvažuje roli médií při konstrukci obrazu „těch druhých“.

2.6 Co dosud nevíme o mediální reprezentaci cizinců v Česku Jaké mezery jsme zjistili v dosavadních výzkumech mediálního obrazu cizinců v Česku a jaké inspirace se nám dostalo ze zahraničních studií? Jinými slovy – co ještě nevíme o mediálním obrazu cizinců v Česku? Začneme metodologicky. Chybí kvalitativní studie, které by využívaly některou z mnoha metod kritické diskurzivní analýzy a nebyly pouze intuitivními „intenzivními sondami“. Dále chybí kvantitativní obsahové studie, které by došly k zajímavějším výsledkům, než jsou četnosti zastoupených témat. Takovým výsledkem by mohla být především typologie mediálních rámců – v Evropě standardní způsob, jak popsat mediální obraz cizinců. Stejně tak důležitost jednotlivých témat nebo rámců by nemusela být indikována jen prostou četností článků, ale komplexnějším indexem důležitosti nebo síly mediální agendy. Z hlediska mediální logiky a rutin byl zatím vedle zpravodajských hodnot konfliktu, negativity a blízkosti zcela ignorován vztah k elitním národům. Dokonce i výběr článků byl obvykle nereflexivně proveden podle klíčových slov označujících národy z východní Evropy nebo Asie, ačkoli závěry studií měly vypovídat o mediálním obrazu cizinců obecně, nejen cizinců z Východu. Lubbers, Scheepers, Wester (1998) přitom dokázali, že země původu cizinců a jejich pozice v tzv. etnické hierarchii má 12

na mediální reprezentaci cizinců vliv. Cizinci jako zdroje a omezený prostor, který jejich promluvy v médiích dostávají, jsou podobně důležitým tématem u nás jako v Evropě. Předmětem výzkumu u nás doposud nebyly předpoklady o stereotypizačních mediálních účincích a potenciální schopnosti médií ovlivnit politické události, například svou legitimizační funkcí. Stereotypizační funkce médií byla dosud popsána pouze jazykovědnými metodami členské kategorizační analýzy, které poukázaly na vazbu kategorií na specifické aktivity a jejich pozdější explanační a stereotypizační potenciál. Zkoumána ale nebyla otázka legitimizační funkce médií, která se může projevit nejen v kategoriálně vázaných aktivitách, ale rovněž v celých mediálních rámcích nebo naopak pouze v pojmenování jednotlivých kategorií. Příkladem může být otázka toho, proč se u nás na rozdíl od jiných zemí častěji používá slovo „cizinec“ než „přistěhovalec“. Souvisejícím a významným tématem je stabilita mediálního obrazu cizinců. Jde o přetrvávající kulturní vzorec, nebo flexibilní legitimizační mechanismus, který reaguje na proměnlivé politiky českého státu? Závěry dosavadních výzkumů se natolik podobají, že bychom mohli mediální reprezentaci cizinců prohlásit za stabilní. Na druhou stranu jejich metodologické mezery jsou tak velké, že bychom pro zodpovězení naší otázky potřebovali znovu sledovat přímo proměny mediálního obrazu v závislosti na změnách politik nebo jiných vnějších událostech. Inspirací nám tady může být například Bauder (2008), který sledoval proměny mediálního obrazu cizinců v závislosti na časovém průběhu schvalování nového imigračního zákona v Německu. Cílem naší práce je doplnit výše zmíněné mezery v představě o mediálním obrazu cizinců v českých médiích. V následujících kapitolách proto seznámíme čtenáře s komplexnějšími způsoby popisu mediálního obrazu skrze typologii mediálních rámců a sílu jejich agendy, dále představíme principy mediální logiky, které mají vliv na podobu mediálního obrazu, a nakonec zvážíme možnosti, jak ověřit jeho potenciální legitimizační funkci. V následujících třech kapitolách tak budeme formulovat naše výzkumné otázky, které potom zodpovíme kvantitativní metodologií obsahové analýzy s využitím klastrové analýzy pro konstrukci mediálních rámců.

13

3 Jak se píše o cizincích: agenda nebo rámce? Jak jsme viděli v předcházející kapitole, odpovědi na otázku, jak se píše o cizincích v médiích, se mohou zásadně lišit ve výsledcích, ale i ve způsobu, jakým je mediální obsah charakterizován. V různých teoretických perspektivách ho můžeme popsat jako reprezentaci, obraz, konstrukci, diskurz, agendu nebo rámec. Tyto koncepty nejsou vzájemně zaměnitelné – každý z nich se odkazuje k jiné metodologii analýzy, ale také jiné teorii mediálních účinků, která často jako zamlčený teoretický předpoklad určuje, o které aspekty mediálního obsahu se zajímáme a které naopak ignorujeme. Odlišme tedy od sebe nejdřív představu o médiích jako reprezentaci vnější reality a médiích jako aktivním prvku v procesu sociální konstrukce reality. Schulz (2000) je nazývá ptolemaiovskou a koperníkovskou představou o vlivu masových médií, Shoemaker a Reese (1996) je nazvali představou o médiích jako kanálu nebo účastnících. První je normativním pojetím médií jako zrcadla, které má vnější realitu věrně reprezentovat, a pokud tak nečiní, je právem kritizováno za „pokřivený obraz“. Zpravodajství je chápáno jako znak, jehož denotátem je skutečnost a který je možné zbavit konotovaných významů. (Jirák, Kopplová 2009) Příklady mohou být mezi českými studiemi Saková (2009) a Tošnerová (2010), které srovnávají procentuální zastoupení jednotlivých skupin cizinců v médiích s jejich podílem na celkové populaci a kritizují média za nedostatečnou reprezentaci Ukrajinců ve srovnání s tím, kolik jich v Česku trvale pobývá. Na této představě je postavena klasická obsahová analýza (Berelson 1952). Novější koperníkovský přístup vychází z konstruktivistického paradigmatu sociálních věd a počítá s médii jako významnými aktéry sociální konstrukce reality, která tak není předmětem, ale výsledkem komunikace. (Schulz 2000) Termíny mediální reprezentace a mediální obraz ovšem nejsou vždy používány s respektem k těmto svým teoretickým základům. Z koperníkovské představy vycházejí další metody analyzování mediálního obsahu, a sice analýza mediální agendy, mediálních rámců a diskurzu. Náš výzkum je kvantitativní, zkoumá nastolování agendy a mediální rámce. Zatímco předpokladem mediální agendy je schopnost určit, která témata bude veřejnost chápat jako důležitá, mediální rámce jsou vodítky pro jejich interpretaci a hodnocení. Tyto teorie jsou 14

podložené experimentálními testy účinků médií (Iyengar, Kinder 2010; Kahneman, Tversky 1984), které představíme v následujících podkapitolách. Významnou inspirací je nám přesto i teorie mediálního diskurzu. Kvantitativní a kvalitativní výzkum chápeme dialekticky – stávající teze kvantitativního výzkumu mohou být často vyzývány novými poznatky explorativních kvalitativních studií, jejichž všeobecnou platnost je nutné znovu ověřit právě kvantitativním výzkumem. V pozadí diskurzivních analýz stojí předpoklad symbolické moci jazyka, respektive médií. Jazyk je v této perspektivě vždy politický a ideologický (Gee 2011). Není jen vyjádřením souvislostí a mocenských vztahů, ale přímým aktérem jejich utváření. „Diskurs není pouze tím, čím se projevují boje nebo systémy nadvlády, ale i tím, pro co a čím se bojuje, je mocí, které se snažíme zmocnit,“ píše Foucault (1994: 9). Těmito otázkami se zabýváme v kapitole 5, především legitimizační mocí jazyka a médií. Nyní představíme koncepty nastolování agendy a mediálních rámců a jejich důsledky pro zkoumání mediálního obsahu. Oba přístupy budeme kombinovat a na konci kapitoly formulujeme první výzkumné otázky.

3.1 Důležitost témat nastoluje mediální agenda Teorie mediálních účinků zaznamenala ve své historii dosud dva zásadní obraty – v roce 1944 to byl výzkum The people´s choice (Lazarsfeld, Berelson, Gaudet 1944), který popřel dosavadní představu o magicky silném, persvazivním účinku masových médií a zahájil období slabých mediálních účinků. O třicet let později se teorie silných mediální účinků vrátila v nové podobě a mohl za to opět výzkum vlivu médií na voliče. McCombs a Shaw (1972) popsali a pojmenovali schopnost médií nastolit agendu, která je dodnes klíčovým konceptem pro chápání mediálních účinků i analýzu mediálního obsahu. Zjistili, že média mají schopnost určit, která témata voliči považují za nejdůležitější. Významně je podpořili v roce 1987 Iyengar a Kinder (2010) sérií experimentálních výzkumů mediálních účinků televizních zpráv. Potvrdili, že zprávy, kterým je věnována největší pozornost (především tzv. otvíráky), jsou zároveň diváky považovány za nejdůležitější veřejné problémy. Zatímco pořadí zpráv má důležitý vliv, žánr zprávy, konkrétně varianta tzv. lidských příběhů, naopak nastolování agendy neovlivňuje. Iyengar a Kinder (2010) navíc doplnili nastolování agendy o teorii primingu, kdy média mají také schopnost určit kritéria, která diváci používají při hodnocení společenských a politických jevů a událostí. V případě zpravodajství 15

o cizincích by to například znamenalo, že média určují kritéria, která veřejnost využívá pro hodnocení imigrační politiky. Aniž by média své čtenáře přesvědčovala o náhledu na imigrační politiku, pouhé nastolení různých témat jako kritérií – například kriminality nebo naopak úspěšného zaměstnávání cizinců – bude mít na veřejné mínění významný vliv. „Zdá se, že síla televizních zpráv – a masové komunikace obecně – není v persvazi, ale ve schopnosti určit, čemu veřejnost věnuje pozornost (nastolování agendy) a definovat kritéria, na základě kterých se utváří veřejné mínění (priming).“ (Iyengar, Kinder 2010: 117) Co z teorie mediálních účinků plyne pro studium mediálního obsahu? Analýza zaznamenává výskyt témat a důležitost, kterou jim média přikládají. McCombs (2005) se dlouhodobě zabývá ukazateli této důležitosti a definoval následující indikátory: počet zpráv věnovaných tématu a jejich postavení (číslo strany, velikost titulku, množství věnovaného času nebo prostoru, výskyt na titulní straně a podobně). Kiousis (2004) porovnával různé indikátory důležitosti užívané ve výzkumech nastolování agendy a pomocí faktorové analýzy identifikoval následující tři měřítka: pozornost; postavení (které dohromady dávají faktor viditelnosti); valence (která odpovídá indikátoru konfliktu, jenž využívají jiní autoři). Pozornost měla dva indikátory – celkový počet článků na dané téma za měsíc a posouzení toho, kdy jde o hlavní téma článku. Postavení bylo určeno tím, kolikrát se téma objevilo na titulní straně a kolikrát v přední části novin. Valence se zaznamenávala jako pozitivní, negativní a neutrální. Dalším běžným indikátorem postavení článku v redakčním členění je v případě novinových článků počet slov, číslo strany a umístění fotografie. Sledování témat jsme již popsali jako typické pro české studie o zpravodajství o cizincích, důležitost agendy se ale většinou počítá pouze podle četnosti zpráv, indikátor redakčního členění bývá využit jen zřídka.

3.2 Interpretaci světa určují mediální rámce Ještě populárnějším konceptem mediálních účinků než nastolování agendy je v poslední době teorie mediálních rámců. Scheufele, Iyengar (2011) při obsahové analýze odborných časopisů Political Communication a Journal of Communication zjistili, že zatímco v 90. letech vyšlo 15 článků na téma mediálních rámců, mezi lety 2000 a 2009 jich vyšlo 38. Vliegenthart a van Zoonen (2011) pozorují růst počtu článků 16

o teorii rámců rovněž od 90. let. Stejně tak Weaver (2007) zaznamenal takový růst popularity teorie rámců v komunikačním výzkumu, jaký se o deset let dříve neodehrál ani v případě nastolování agendy. Zatímco do roku 1980 to byly pouze dva články, mezi lety 1996 – 2000 vyšlo o mediálních rámcích 76 článků a potom mezi lety 2001 – 2005 dokonce 165 článků (v témže posledním období vyšlo 40 článků o nastolování agendy). Zatímco koncept nastolování agendy pochází přímo ze studia mediálních účinků, teorie rámců vznikla na poli psychologie a sociologie, má široký teoretický základ a využívají ji mnohé sociální vědy. Důsledkem popularity konceptu, který nemá jednoho zakladatele a jednotnou definici, jsou různorodé operacionalizace mediálních rámců a nesrovnatelnost jednotlivých výzkumů (Scheufele, Iyengar 2011) Nejdřív proto představíme autory, kteří položili základy této teorie (Bateson 2006; Goffman 1974; Kahneman, Tversky 1984), později rozlišíme podle Scheufele a Iyengara (2011) různé typy konceptualizace mediálních rámců v aktuálních výzkumech a představíme také kritiku Entmanovy (1993) definice mediálních rámců, kterou využíváme my. V závěru podkapitoly budeme zvažovat možnosti propojení teorie rámců s nastolováním agendy. 3.2.1

Základy teorie rámců v psychologii a sociologii

Teorie rámců vznikla stejně jako nastolování agendy už v 70. letech, a to souběžně a přitom nezávisle ve dvou různých disciplínách sociálních věd – psychologii a sociologii se sociální antropologií. Psychologie podložila teorii interpretačních rámců experimentálním výzkumem Kahnemana a Tverského (1984). Účastníci experimentu byli postaveni před nutnost volby mezi dvěma stejnými alternativami, jedné skupině byly prezentovány potenciální zisky, druhé skupině potenciální ztráty vyplývající z rozhodnutí. Jejich reakce se lišila – zatímco první skupina nechtěla riskovat a chtěla si být jista výsledkem, druhá skupina přijala rizika ochotněji. Interpretace týchž informací je tedy závislá na tom, jak jsou prezentovány, s čím jsou dány do souvislosti a k čemu jsou vztaženy. Bateson ((1954) 2006) položil sociologické základy teorie rámců, když prováděl antropologická pozorování, a jeho koncept později systematizoval Goffman (1974). Bateson ((1954) 2006) popsal rámec jako meta-komunikativní úroveň abstrakce, která instruuje účastníky komunikace, jak mají sdělením a znakům rozumět. Určuje, jak zprávy obsažené v rámci hodnotit, jak je číst, jaký typ myšlení použít, a také 17

specifikuje, která sdělení spolu souvisejí a která naopak mohou být ignorována. Jeho klasická studie je založena na zkoumání hry jako jednoho ze základních rámců, který pokud je přijat oběma účastníky interakce, zásadně mění výklad všech znaků a celého jednání a komunikace, k nimž v interakci dochází. Bateson ((1954) 2006) říká, že rámce jsou nezbytné pro lidské mentální procesy, protože omezují souvislosti, v nichž je možné danou situaci nebo interakci chápat a vykládat. Batesonovskou definici mediálního rámce využívá pro analýzu zpravodajství o cizincích Van Gorp (2005). Goffman (1974) se hlásí k batesonovskému chápání rámce a rozpracovává tento koncept do teorie interakce. Reprezentuje tzv. kognitivní obrat v sociálních vědách, který upozornil na fluidní povahu lidské zkušenosti a na to, že realita sama není organizována do žádných ustálených celků. Sami svými kognitivními procesy organizujeme do smysluplných celků naše zkušenosti se světem. Ten je ve své podstatě nezachytitelný, průběh událostí je kontinuální a počet interpretací nekonečný. Díky rámcům jsme schopni různé zkušenosti chápat, vnímat, identifikovat a pojmenovat. Goffman (1974) tedy chápe rámce jako jeden z nástrojů organizace lidské zkušenosti. To v sobě zahrnuje oba významy představené Batesonem ((1954) 2006): rámec jako prostředek ke zjednodušenému vnímání komplexní reality a zároveň rámec jako schéma pro interpretaci této reality, návod na to, jak na konkrétní situaci reagovat a jak ji chápat. „Domnívám se, že definice situace vzniká ve shodě s organizačními principy, které uplatňujeme pro určení povahy událostí – aspoň těch sociálních – a našeho subjektivního zapojení v těchto událostech. Rámec je slovo, kterým odkazuji na tyto základní prvky, jež jsem identifikoval. To je moje definice rámce.“ (Goffman 1974: 10 – 11, překlad M.B.) Goffmanovi (1974) a Kahnemanovi a Tverskému (1984) se podařilo přesvědčit o užitečnosti a významu interpretačních rámců vedle psychologů a sociologů i jiné sociální vědce, včetně těch, kteří zkoumají média, jejich obsah a účinky. Všeobecná popularita tohoto konceptu ale není podložena jednotnou definicí ani operacionalizací, jejich různým typům se věnujeme v následující části naší studie. 3.2.2

Soupeřící definice rámců a jejich kritika

Scheufele a Iyengar (2011) rozdělili konceptualizace mediálních rámců do dvou skupin. První z nich je založená na vzájemné rovnocennosti jednotlivých rámců – stejná informace může být prezentována v různých rámcích, informačně ale zůstávají 18

tyto rámce ekvivalentní. Autoři přirovnávají tento typ mediálních rámců k rámům obrazů, které mají vliv na celkový dojem z obrazu jako takového, ale nemění přímo malbu samotnou. My bychom ho rádi přirovnali ke klasickému literárněvědnému dělení na syžet a fabuli – zatímco námět zůstává stejný, způsoby vyprávění se od sebe mohou navzájem lišit a ovlivnit výsledný dojem z celého příběhu. Druhý typ konceptualizace rámců počítá s tím, že se od sebe rámce liší nejen ve způsobu prezentace. Jsou to rámce založené na vyzdvihování a zvýznamňování některých informací a potlačování nebo zamlčování jiných, které se odlišují v hodnocení dané události. Vzájemně rovnocenné rámce vycházejí podle Scheufeleho a Iyengara (2011) z psychologické tradice teorie interpretačních rámců, jsou podložené experimentálním výzkumem, a tedy vhodnější pro analýzu mediálních účinků. Druhý přístup, v němž se od sebe rámce liší ve výkladu popisovaných událostí, naopak podle nich vychází ze sociologické tradice, ale vrací se k již dávno odmítnuté teorii persvazivních účinků médií. Ačkoli druhý přístup převládá v současných výzkumech, mimo jiné kvůli rozšířenému přijetí Entmanovy (1993) definice, Scheufele a Iyengar (2011) ho kritizují a volají po návratu ke vzájemně rovnocenným rámcům. Stopy po prvním typu teorie rámců jsme našli například v konceptualizaci zpravodajských rámců u de Vreese (2005), který v novinových článcích odlišuje specifická textová a obrazová vyjádření rámce, často obsažená v úvodu a závěru (prezentaci), od hlavních zpravodajských faktů (informací). Entman (1993) se začátkem 90. let pokusil o vyjasnění termínu mediálního rámce, který založil na procesech selekce a zvýznamňování, a podařilo se mu prosadit svoji konceptualizaci v mnoha následujících výzkumech. „Zarámovat znamená vybrat některé aspekty vnímané reality a zvýznamnit je v komunikovaném textu tak, aby prosazovaly určitou definici problému, kauzální interpretaci, morální hodnocení a/nebo doporučení.“ (Entman 1993: 52, překlad M.B.) Je zřejmé, že podle této definice mění výběr mediálního rámce povahu komunikované informace, nejen podobu její prezentace. Odlišné rámce definují odlišné problémy, které různě vysvětlují, liší se v odhadu jejich důsledků a také v doporučeném dalším jednání. Pokud je ale srovnáme s definicemi zakladatelů teorie rámců, nemůžeme souhlasit se Scheufele a Iyengar (2011) v tom, že Entman (1993) vychází 19

spíše ze sociologické než psychologické tradice. Byli to Kahneman a Tversky (1984), kteří v experimentu zdůraznili každé skupině jiné důsledky jejich rozhodnutí – jedněm možné pozitivní a druhým negativní konsekvence. Sociologickým definicím zase odpovídá především indikátor definice problému a také doporučení – Bateson ((1954) 2006) i Goffman (1974) se shodli, že rámec určuje definici situace i naši reakci. Rámec podle Batesona napovídá, jestli jde o boj nebo hru, a jak bychom měli v interakci zareagovat. Entmanův (1993) princip selekce potom odpovídá procesu výběru některých aspektů pozorované, ve skutečnosti vysoce komplexní reality, kterými klasické studie teorii rámců vysvětlují. Scheufele a Iyengar (2011) kritizují Entmana (1999) ještě z jednoho důvodu – jeho konceptualizace teorie rámců se prý v některých ohledech příliš překrývá s nastolováním agendy, a upírá tak teorii rámců její specifika a odlišné teoretické základy. Například McCombs (2005) a také Weaver (2007) s touto kritikou nesouhlasí – mezi autory došlo k teoretickému sporu. Naopak považují teorii rámců za druhou úroveň nastolování agendy. Podle McCombse (2005) má každý předmět agendy atributy, jejichž agenda určuje, jak tento předmět chápeme. Znamenalo by to, že v rámci agendy o cizincích existují různé aspekty, jejichž důležitost v médiích určuje to, jaký náhled bude mít veřejnost na agendu cizinci jako celek. McCombs (2005) již v této pozdější práci tvrdí, že média neovlivňují pouze to, o čem přemýšlíme, ale také co si o tom myslíme. Weaver (2007) s ním souhlasí, přesto však považuje teorii rámců za samostatný koncept, který se liší širším spektrem kognitivních procesů. Vedle určování důležitosti je tu ještě morální hodnocení, kauzální vysvětlení a doporučení. Objasnění vzájemných rozdílů mezi nastolováním agendy a mediálními rámci a zároveň užitečný návrh, jak je propojit, přinesli Price a Tewsksbury (1997). Nastolování agendy a priming jsou podle nich účinky založené na dostupnosti, rámce naopak na příslušnosti a použitelnosti. Nastolování agendy některá témata činí pro veřejnost dostupnějšími, čtenáři si je snadněji vybaví, vzpomenou si na ně při hodnocení politických otázek a využijí je jako kritéria (priming). Rámce naopak témata a problémy vzájemně propojují, určují, která témata k sobě patří a kdy je vhodné je použít (což odpovídá i batesonovskému chápání rámce). Ačkoli jsou tedy oba koncepty vzájemně odlišné, nevylučuje to jejich společné fungování, jak později upozorňují Scheufele a Tewksbury (2007). Použitelný rámec bude mnohem pravděpodobněji využit tehdy, 20

když bude zároveň dostupný. Naopak ani dostupný rámec nelze využít, není-li použitelný. Mediální rámce tak mohou mít různou sílu podle toho, jestli jsou zároveň dostupné. Kalvas et al. (2012) dokázali ve výzkumu z českého mediálního prostředí, že to platí také opačně – odlišně rámované zprávy mají různou schopnost nastolit agendu.

3.3 Kritické otázky organizace a moci Co z diskuse o povaze mediálních účinků vyplývá pro zkoumání mediálního obsahu? Je zjevné, že bude užitečné sledovat v obsahové analýze jak sílu agendy, tak mediální rámce. Oproti u nás standardní tematické analýze je ve světě mediálních studií velmi populární teorie rámců, a pokud se uvažuje o síle agendy, kromě četnosti článků se sleduje také redakční členění. Teorie mediálních rámců a nastolování agendy jsou vzájemně odlišné, ale při analýze je lze úspěšně kombinovat. Mediální rámec budeme definovat podle Entmana (1993), zejména kvůli možnosti srovnávat potom výsledky s mnoha dalšími studiemi, ale také protože považujeme jeho definici za vhodnou pro kvantitativní obsahovou analýzu. Entmanovu definici využili například také Haynes, Devereux, Breen (2005) při analýze mediálních rámců o cizincích v irském tisku. Na základě argumentů uvedených v této kapitole si pokládáme následující hlavní výzkumné otázky: 1. Jaké mediální rámce používal deník MF Dnes ve zpravodajství o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011 a jak byly tyto rámce rozloženy? 2. Jakou důležitost přikládal deník MF Dnes jednotlivým mediálním rámcům ve zpravodajství o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011? Operacionalizaci mediálního rámce a vysvětlení metodiky explorativní obsahové analýzy, kterou budeme podle Matthese a Kohringa (2008) pro konstrukci mediálních rámců využívat, uvádíme v metodologické části práce. De Vreese (2005) odlišuje obecné rámce, společné pro všechna témata, od specifických rámců, která jsou pro konkrétní téma typická. V naší analýze se zaměřujeme podle Entmanovy (1993) definice na konstrukci tematicky specifických mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích. Tyto rámce jsou definovány vedle tématu a aktérů také morálním hodnocením, kauzálním vysvětlením a doporučením. Ačkoli půjde o explorativní výzkum, formulujeme na základě dosavadních výzkumu popsaných ve druhé kapitole následující hypotézy: 21

H1: Předpokládáme, že mediální rámce na téma kriminalita budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než rámce, které se kriminalitou nezabývají. H2: Předpokládáme, že mediální rámce o problémech s cizinci budou tvořit větší podíl na celkovém zpravodajství o cizincích než rámce o problémech cizinců. H3: Předpokládáme, že mediálním rámcům na téma kriminalita bude přikládána větší důležitost než rámcům, které se kriminalitou nezabývají. H4: Předpokládáme, že mediálním rámcům o problémech s cizinci bude přikládána větší důležitost než rámcům o problémech cizinců. Jakmile v naší analýze identifikujeme užívané mediální rámce, budeme si klást dvě série dalších výzkumných otázek. Jsou to obdobné otázky, které si ve své klasické studii zpravodajských rámců položil Gitlin (2003), který popsal mediální rámce z hlediska jejich vzniku jako vzorce, které využívají novináři k rutinní organizaci diskurzu, a z hlediska jejich vlivu jako nástroje, díky nimž se svět mimo přímou zkušenost jeví čtenářům jako přirozený. Inspirací jsou nám vedle teorií diskurzu i Carragee a Roefs (2004) a Vliegenthart a van Zoonen (2011), kteří volají po návratu kritické analýzy mocenských vztahů do zkoumání mediálních rámců. Stávající studie včetně Entmana (1993) jsou podle nich příliš individualistické a voluntaristické, a to důsledkem tradice sociální psychologie. Implicitně předpokládají, že individuální novináři i čtenáři jsou relativně autonomní v produkci a konzumaci mediálních rámců, zapomínají, že interpretační rámce jsou artikulovány ve společnosti. Novináři pak bývají obviňováni z užívání diskriminujících mediálních rámců ve zpravodajství o cizinců, což bývá chápáno jako důsledek jejich vlastních etnocentrických postojů. Individuální vliv novináře je ale jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují mediální obsah (Shoemaker, Reese 1996) Vliegenthart a van Zoonen (2011) tak obracejí pozornost analytiků mediálních rámců k mediální organizaci a mediální logice, ke zpravodajským hodnotám a rutinám, zdrojům a jejich mocenskému vlivu. Sociologičtější zkoumání mediálních rámců by se podle nich mělo zaměřit za prvé na mediální logiku a na to, že individuální jednání i postoje novinářů jsou produktem organizačních principů redakční práce. Dále potom 22

na to, že novináři nerámují události ve vzduchoprázdnu, ale v rámci žurnalistického i širšího politického a společenského pole moci. „Rámce jsou součástí boje o význam mezi různými aktéry s nestejnými materiálními a symbolickými zdroji. Zpravodajské rámce jsou výsledkem konkrétních sociálních a rutinizovaných procesů, k nimž se individuální jednání novináře vztahuje.“ (Vliegenthart, van Zoonen 2011: 105, překlad M.B.) Vliegenthart a van Zoonen (2011) nás tak opět vrací k inspiraci mocenskými teoriemi diskurzu, s nimiž jsme začínali tuto kapitolu. I podle Foucaulta (1994) je individuální svoboda diskurzu omezena – novináři nemají právo říct cokoliv, protože produkce

diskurzu

je

společensky

a

institucionálně

kontrolována,

vybírána

a organizována. Jedinci, kteří diskurzy provozují, podléhají celému širokému souboru podmínek jeho uplatnění, pravidel i přímo zákazů různého typu, které se mohou vztahovat například k tématu diskurzu, k tomu, kdo je mluvícím subjektem, nebo ke kontextu a podmínkám. Vnitřní pravidla, kterým podléhá novinářský diskurz, bývají označována souhrnným pojmem mediální logika. Působení vnějších vlivů, jako jsou skutečné události, socio-ekonomická situace nebo oficiální politika státu, můžeme nejlépe odhalit při srovnávání mediálních rámců z různých období, která se mezi sebou v těchto vnějších podmínkách liší. Ptáme se proto z hlediska mocenských teorií vzniku a vlivu mediálních rámců na následující dvě důležité výzkumné otázky: 3. Jaký vliv měla mediální logika na podobu a rozložení mediálních rámců ve zpravodajství MF Dnes o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011? 4. Jak se mediální rámce deníku MF Dnes ve zpravodajství o cizincích proměnily v letech 2007, 2009 a 2011, a tedy v čase ekonomické krize? Obě otázky podložíme v následujících kapitolách teoretickými koncepty a dílčími otázkami plynoucími z teorie mediální logiky a médií jako nástroje legitimizace a budeme také formulovat první hypotézy.

23

4 Mediální logika a její imperativy ve zpravodajství Zatímco v předcházející kapitole jsme využívali teorie mediálních účinků, abychom určili výzkumné otázky pro obsahovou analýzu, nyní využijeme teorie týkající se produkce zpravodajství k formulaci hypotéz o podobě mediálního obsahu. I když z obsahové analýzy nikdy není možné zjistit, jak a proč mediální obsah vznikl, můžeme z již provedených výzkumů a teorií mediální produkce usoudit, jak bude mediální obsah vypadat. Faktory ovlivňující mediální obsah systematizovali Shoemaker a Reese (1996) – vedle osobních postojů individuálních novinářů je to především tzv. mediální logika, a tedy rutiny a standardní postupy při vytváření zpráv v mediální organizaci, a dále potom jiné sociální instituce a síly, jako například trh nebo publikum, a ideologie. My se v této kapitole zabýváme mediální logikou, rutinními a organizačními principy mediální produkce, a využíváme ji k formulaci hypotéz o mediálních rámcích ve zpravodajství o cizincích. Na rozdíl od studií, které připisují podobu zpravodajství o cizincích etnocentrickým postojům novinářů, totiž počítáme s vlivem mediálních rutin a s principy, které jsou ve zpravodajství univerzální bez ohledu na téma. Rovněž podle McQuaila (2009: 285) je obsah „systematicky více ovlivňován organizačními postupy a cíli než osobními a ideologickými faktory.“ Rádi bychom totiž ukázali, že z analýzy obsahu nelze vykládat charakteristiky mediálního obrazu cizinci jednoznačně jako důsledek etnocentrismu novinářů, vycházejí totiž často z principů mediální logiky. To ovšem nevypovídá nic o účincích – ty mohou být stereotypizační v obou případech, bez ohledu na okolnosti nebo příčiny vzniku konkrétní podoby obsahu. Mediální logika je termín, který odkazuje k „předpokladům a procesům využívaným při konstrukci sdělení v konkrétním médiu“ (Altheide 2004: 4). McQuail (1999: 297) tento termín interpretuje jako „soubor nepsaných pravidel a norem určujících, jak má být obsah zpracován a prezentován tak, aby co nejlépe využil charakteristiky daného média a vyhovoval potřebám mediální organizace.“ Mediální logika tak vysvětluje editoriální rozhodnutí, způsoby prezentace obsahu nebo výběru zdrojů, a zastřešuje dílčí koncepty, k nimž patří například gatekeeping a zpravodajské hodnoty nebo pravidla konkrétních žánrů a formátů sdělení. Zároveň je mediální logika chápána jako způsob vidění a chápání sociálních jevů, který musejí přijmout a aplikovat 24

ti, kteří chtějí dosáhnout medializace. Fungování mediální logiky v případě zpravodajství o cizincích nemůžeme obsahovou analýzou ověřit, a tak se budeme spoléhat na dosavadní teorie a výzkumy při formulaci hypotéz týkajících se obsahu. Využívání teorií mediální logiky pro vysvětlování vzniku obsahu je v mediálních studiích běžné, má však i svoje kritiky. Plesner (2010) považuje mediální logiku za prázdný koncept vyplňovaný náhodnými významy, který má jen malý význam pro vysvětlení toho, jak mediální obsah vzniká. Ve svém výzkumu využila teorii sítě aktérů (ANT), aby popsala, jakou roli hraje koncept mediální logiky ve vztazích mezi aktéry4 a volá po komplexnějším popisu žurnalistické praxe. Toho ale v obsahové analýze nemůžeme dosáhnout. Zahrnutím mediální logiky do analýzy sledujeme spíš opačnou tendenci – chceme upozornit na to, že mnohé principy, chápané jako specifické pro agendu cizinci, jsou obecnějšími pravidly masové komunikace. Podle Shoemakera a Reese (1996) zohledňuje logika mediálních rutin tři typy problémů: co je vhodné pro čtenáře, co je dostupné od zdrojů a čeho je schopna mediální organizace. My se budeme zabývat třemi koncepty, které nám pomohou formulovat hypotézy ohledně obsahu – zpravodajskými hodnotami, volbou zdrojů a formátem zprávy. Protože novináři nemají možnost ověřit si zájem svých čtenářů předtím, než téma zpracují, vypomáhají si při zvažování vhodnosti zprávy (Gans 1979) rutinní praxí nazvanou zpravodajské hodnoty (Galtung, Ruge 1965) – jsou to předpoklady o zájmu publika, které jednak řídí výběr zpráv (tzv. gatekeeping, White 1964), zároveň ale také přímo ovlivňují obsah, protože zprávy jsou prezentovány s větším důrazem na tyto hodnoty (Schulz 2000). Rutinní praxe výběru přímo i nepřímo citovaných, ale také zamlčených zdrojů rovněž významně ovlivňuje podobu obsahu a vypovídá o tom, jaký materiál pro tvorbu mediálního obsahu je dostupný (Gans 1979). Nakonec sledujeme také vliv mediálního formátu (Altheide, Snow 1979) – sama narativní struktura zprávy významně ovlivňuje prezentovaný obsah a v podstatě s každým zpravodajským žánrem je spojeno mnoho technických rutin. V závěru kapitoly zvažujeme, do jaké míry jsou mediální rámce zpravodajskými rutinami určeny a jestli je možné je vnímat jako stabilní, nebo zda jsou rovněž otevřeny změně.

4 Podle Plesner (2010) aktéři využívali koncept mediální logiky pro konstrukci představy o svázání žurnalistické profese nepsanými pravidly, která jsou masovými médii využívána jako technické standardy bez ohledu na typ obsahu.

25

4.1 Zpravodajské hodnoty Zpravodajské hodnoty jsou předpoklady, které slouží novinářům k posouzení a selekci událostí, z nichž lze vytvořit zprávy. Média chtějí informovat o tom, co čtenáře zajímá – to není možné v momentě přípravy zpravodajství nijak ověřit, a proto novinářům při rozhodování slouží rutinní praxe zpravodajských hodnot. Při psaní zprávy se pak pokoušejí právě tyto zpravodajské hodnoty zdůraznit, aby dosáhli u čtenářů kýženého úspěchu. Koncept zpravodajských hodnot zavedli do mediálních studií Galtung a Ruge (1965). Zabývali se tím, jak se z událostí dostanou do zahraničního zpravodajství, a ačkoli sami přiznali, že vhodnější by bylo pozorovat novináře při práci, svoje hypotézy testovali obsahovou analýzu norských novin. Při formulaci hypotéz vyšli z psychologické teorie percepce a znalosti západní kultury. Definovali následujících dvanáct zpravodajských hodnot: frekvence, práh pozornosti, jednoznačnost, význam, souznění, překvapení, kontinuita, variace, vztah k elitním národům, vztah k elitním osobám, personalizace a negativita. „1. Čím víc události odpovídají zmíněným kritériím, tím spíš se z nich stanou zprávy (selekce). 2. Jakmile bude jednou událost vybrána, bude ve zprávě zdůrazněno právě to, co ji učinilo vhodnou pro zpravodajství (zkreslení).“ (Galtung, Ruge 1965: 68) My se v analýze zajímáme o druhou z funkcí zpravodajských hodnot – o jejich vliv na podobu mediálních rámců. Podle Goldinga a Eliota (1996) jsou zpravodajské hodnoty vodítky pro to, co zdůraznit, co opomenout a čemu dát přednost ve zprávách – taková definice se shoduje poměrně přesně s klasickou představou o mediálních rámcích. Harcup a O´Neill (2001) podrobili klasickou studii Galtunga a Ruge (1965) kritice a testovali platnost původních kritérií v současných novinách a rovněž nejen na zahraničním, ale také na domácím a každodenním zpravodajství. Výsledkem jejich testu bylo několik důležitých hodnot, které se v původním souboru nevyskytovaly, některé z nich ale navrhli už Golding a Eliot (1996): zábava (obrázky a fotky, sex, zvířata, humor a šoubyznys), pozitivita, elitní organizace a kampaně. Ačkoli se tedy výzkumníci neshodnou na konkrétní podobě souboru zpravodajských hodnot, byl ověřen jejich důležitý vliv na podobu mediálního obsahu. Dále se budeme zabývat vybranými dvěma zpravodajskými hodnotami, které v našich hypotézách určují podobu mediálních rámců. Negativitu jsme vybrali, protože ji jako převažující valenci 26

zaznamenaly téměř všechny existující studie mediálního obrazu cizinců, ne vždy však byla připsána mediálním rutinám. Blízké národy jsme vybrali naopak proto, že v českých studiích se dosud vliv tohoto kritéria na zpravodajství o cizincích nezkoumal, zatímco v Evropě je již tzv. etnická hierarchie (Lubbers, Scheepers, Wester 1998) zavedeným konceptem, rovněž ovšem ne vždy v souvislosti s mediální logikou. 4.1.1

Negativita

Negativita přetrvává v některé ze svých podob ve většině existujících souborů zpravodajských hodnot. Ačkoli Harcup a O´Neill (2001) řadí mezi zpravodajské hodnoty i pozitivitu a Golding a Eliot (1996) pozorují u některých médií i tendenci vyhýbat se zpravodajství o kriminalitě, negativita zůstává typickou charakteristikou většiny zpravodajství. Některá vysvětlení Galtunga a Ruge (1965) jsou spíš intuitivní a odkazují při nejlepším na selský rozum. „V životě existuje základní asymetrie mezi pozitivními jevy, kterých je těžké a pracné dosáhnout, a negativními, které jsou mnohem rychlejší a jednodušší,“ zdůvodňují Galtung a Ruge (1965: 69), proč jsou negativní jevy častější a jednodušeji vysvětlitelné. I některé další důvody jsou spíš přáním než argumentem – negativní jevy mají podle Galtunga a Ruge (1965) častěji jednoznačnou interpretaci, na níž se shodnou všichni zúčastnění. Nejvíc se ztotožňujeme s posledním vysvětlením – negativní zprávy mají přidanou hodnotu překvapivosti, protože naše kultura je založená na ideji pokroku. Pozitivní události jsou považovány za normální kroky na cestě vpřed, a proto každá negativní událost je zprávou. Zprávou je vše, co vybočuje z normálního běhu událostí (Golding, Eliot 1996). Na základě principů mediální logiky proto formulujeme hypotézy: H5: Předpokládáme, že negativní mediální rámce budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než mediální rámce. H6: Předpokládáme, že negativním mediálním rámcům přikládána větší důležitost než pozitivním mediálním rámcům.

bude

Jak už jsme výše popsali, oporou pro tyto hypotézy jsou také závěry českých i mnohých zahraničních studií mediálního obrazu cizinců, které chceme také otestovat. Zajímavý je výklad Suré (2009), že negativita je ve zpravodajství o cizincích jako hodnota využívána častěji, protože zprávy o cizincích nesplňují jiná kritéria, především blízkost (tu uvádějí mezi hodnotami například Golding, Eliot 1996). 27

4.1.2

Blízké a elitní národy

Zatímco negativita je široce chápána jako hodnota ovlivňující zpravodajství o cizincích, souvislost s blízkými (nebo elitními) národy dosud české studie netestovaly. Inspirace ze zahraničních studií ale ukázala, že zpravodajství se liší podle toho, z jakých zemí cizinci pocházejí (Lubbers, Scheepers, Wester 1998, Signer, Puppis, Piga 2011). Přestože tedy cizinci již z principu kategorie „cizosti“ nesplňují kritérium blízkosti, může u zpráv o cizincích hrát roli prestiž a blízkost země původu. Shoemaker a Reese (1996) popsali zřetelně pozitivnější zacházení s lépe organizovanými a centru společnosti blíže situovanými menšinami. Podle Lubberse, Scheeperse, Westera (1998) jsou nejlépe představovány již zavedené a nepříznivě naopak zcela nové skupiny přistěhovalců. Ty jsou především dávány do souvislosti s kriminalitou. Ačkoli se tedy původní zpravodajská hodnota elitních národů vztahovala u Galtunga a Ruge (1965) k zahraničnímu zpravodajství u událostem z těchto zemí, nikoli ke zpravodajství o cizincích z nich pocházejících, zkusíme ji aplikovat i v naší analýze, stále totiž jde o odkaz k elitním (nebo blízkým) národům. Testovat budeme následující hypotézy: H7: Předpokládáme, že článků o cizincích z blízkých národů bude ve zpravodajství víc než článků o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H8: Předpokládáme, že článkům o cizincích z blízkých národů bude přikládána větší důležitost než článkům o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H9: Předpokládáme, že mezi články o cizincích z blízkých národů bude větší podíl pozitivních mediálních rámců než mezi články o cizincích, kteří z nich nepocházejí.

4.2 Zdroje Od mediálních rutin zaměřených na zájem čtenářů se nyní obrátíme k mediální logice výběru zdrojů ve zpravodajství. Zdroje jsou rovněž důležitým faktorem při přípravě mediálního obsahu, a to jak při výběru témat (mají vliv na nastolování agendy), tak při volbě mediálních rámců pro konkrétní události. (Vliegenthart, van Zoonen 2011) Gitlin (2003) zjistil výrazný vliv zvolených zdrojů na mediální rámce – novináři jsou podle něj velmi často vtaženi do kognitivních světů svých zdrojů a přejímají jejich interpretační rámce i přímo jejich názory. 28

Autorem široce přijímané interpretace výběru zdrojů v masmédiích je Gans (1979), který identifikoval hlavní kritéria pro výběr vhodného zdroje. Bez velkého novinářského úsilí musí zdroj poskytnout co nejvíc informací za co nejkratší dobu a umět je vhodně artikulovat, a tedy mluvit spisovně a jasně. Tyto informace by neměly vyžadovat kontrolu u dalších zdrojů – proto musí být spolehlivý a důvěryhodný, to obvykle zajistí společenská autorita nebo osobní styky s novinářem. Jakmile byl zdroj vyhodnocen jako vhodný, je velmi pravděpodobné, že ho budou novináři využívat, až dokud jím nebudou přesyceni. Další velmi důležitou podmínkou je dostupnost a blízkost, a to jak fyzická, tak sociální. Pro novináře je nejjednodušší být v kontaktu s lidmi, kteří patří ke stejné třídě, rase nebo do stejné věkové skupiny, proto nejčastěji získávají informace od vrstevníků a známých, především od příbuzných a přátel. Ti jsou vnímáni jako důvěryhodní a rovněž jako reprezentativní vzorek čtenářstva nebo publika. Za těchto podmínek jsou vedle příbuzných nejčastějšími zdroji veřejní činitelé, kteří jsou vždy jednoduše dostupní, požívají veřejné autority a jsou důvěryhodní. Vůbec nejvhodnější jsou organizace, které samy provozují vyšetřování investigativního typu (FBI, policie). Ti, kteří nejsou u moci, což můžeme vztáhnout také na cizince, se stanou zdroji pouze málokdy. Podle Shoemakera a Reese (1996) tak ve svém výběru zdrojů média odrážejí rozdělení moci ve světě. Podle Ganse (1979) jsou mnohé důvody čistě organizační – „bezmocní“ jsou méně dostupní, protože se s novináři neznají, například bydlí v jiných čtvrtích, dále potom jsou často jako nevhodné zdroje vyloučeni, protože nedokáží svoje stanovisko vhodně a spisovně artikulovat. Slovo proto dostanou často jen tehdy, když se stanou aktéry dramatických, nebo přímo „pořádek ohrožujících“ událostí. Gansův (1979) popis zcela odpovídá zjištěním dosavadních studií, která jsme popsali ve druhé kapitole, a proto formulujeme následující hypotézu: H10: Předpokládáme, že častěji než cizinci budou ve zpravodajství o cizincích citováni jako zdroje oficiální představitelé státu. Pokud je příčinou nízkého výskytu cizinců jejich technická nedostupnost jako zdrojů a náročnost v jejich vyhledání a oslovení, měla by ochota novinářů využít cizince jako zdroje růst s důležitostí, kterou novinář článku přikládá. Čím důležitější, respektive čím delší a čím blíže k titulce umístěný článek, tím spíš by měli být cizinci osloveni a využiti jako zdroje. Formulujeme proto následující hypotézu: 29

H11: Předpokládáme, že čím vyšší důležitost bude článek mít, tím spíš budou cizinci citováni.

4.3 Formát Mediální formát uvádí Altheide a Snow (1979) vedle mediální logiky jako určující faktor mediální obsahu – obsah je podle nich neoddělitelně vázán k formátu a ten je zase upraven tak, aby odpovídal čtenářským schopnostem a preferencím. Mediálním formátem se rozumí dílčí rutiny, které určují zpracování témat v rámci žánru – obsah je do velké míry uzpůsobován svojí formě, dokonce forma může i určovat agendu (Altheide 2004). Je zjevné, že například příběhová forma zprávy vede ke konstrukci dramatického příběhu, který bude mít začátek, zápletku, peripetii a konec. Z dosavadních českých výzkumů víme, že převládajícím žánrem v českém zpravodajství o cizincích dosud byla černá kronika. Hlavními charakteristikami černé kroniky jsou nízký počet slov, negativita, kriminální téma, výběr policejních nebo oficiálních zdrojů a na konec časté uvádění země původu jako ozvláštňující techniky faktograficky omezeného žánru (Homoláč 1998). Mediální formát černé kroniky a jeho žánrové charakteristiky by tedy ve všech ohledech odpovídaly výše popsaným zpravodajským rutinám a formulovaným hypotézám. Mediální formát proto chápeme jako posilující faktor.

5 Proměna mediálních rámců v čase ekonomické krize Na základě Foucaultovy (1994) teorie diskurzu, klasické tradice výzkumu mediálních rámců (Gitlin 2003) a kritiky nedávných analýz (Carragee, Roefs 2004; Vliegenthart, van Zoonen 2011) jsme odmítli představu o individualistické a voluntaristické konstrukci mediálních rámců. V předcházející kapitole jsme ukázali, jak je tvorba a volba mediálních rámců omezena rutinami mediální logiky – ty přispívají k jejich stabilitě a jsou vedle postojů a hodnot novinářů častou příčinou stereotypizace v médiích (Gitlin 2003). V této kapitole se zabýváme dalšími vlivy na mediální obsah, zejména státem, trhem a ekonomickými zájmy a také fungováním mediální organizace. Klademe si otázku: Jak se mediální rámce proměňují v čase ekonomické krize? Analýza změny mediálních rámců nám umožní lépe pochopit jejich povahu. Stabilní 30

mediální rámce budou mít silnější stereotypizační účinky a mohou ukazovat na vliv postojů nebo hegemonní ideologie, které se obvykle nemění z roku na rok. Naopak proměnlivé mediální rámce budou ukazovat na větší flexibilitu novinářů ve vztahu k vnějším událostem, na podstatné změny v mediální organizaci anebo na legitimizační funkci médií ve vztahu k proměnlivým státním politikám. Obsahová analýza ovšem odpoví pouze na otázku, zda a jak se mediální rámce mění. Příčiny a důsledky této změny můžeme teoreticky interpretovat, platnost toho výkladu bychom ale museli ověřovat v jiných výzkumech vzniku a účinků mediálního obsahu. K odpovědi na uvedené otázky je nezbytné vhodně zvolit sledované období. Ekonomická krize přinesla změny na mnoha úrovních, ekonomické, sociální i politické, a proto ji využijeme pro test stability mediálních rámců. Celospolečenské změny způsobené ekonomickou krizí můžeme chápat jako příhodné, protože čím více změn probíhá, tím větší je pravděpodobnost, že se budou měnit i mediální rámce. Na druhou stranu ale z téhož důvodu nemůžeme žádné z možných intervenujících vlivů považovat za konstantní, snad kromě základních principů mediální logiky, kultury a osobních postojů novinářů. Interpretace změny proto nebude jednoznačná a budeme muset počítat s vícerými alternativami. V následujících kapitolách představíme dvě možná vysvětlení – první z nich je interpretace mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích jako nástrojů pro legitimizaci změny v imigračních politikách. Druhou alternativou je vysvětlení změn v mediálních rámcích jako nezamýšleného důsledku ekonomických změn v mediální organizaci.

5.1 Mediální rámce jako nástroj legitimizace státních politik Otázky moci a její legitimizace bývají většinou spíš tématem diskurzivních studií než analýzy mediálních rámců. My jsme se však už výše přihlásili k tradici teorií diskurzu a míníme z nich čerpat i v této kapitole. Mediální rámce jsou totiž rovněž jedním ze způsobů – jakkoli kvantitativních a obecných – jak popsat diskurz o cizincích v médiích, a proto je relevantní pokládat si otázku, jakým způsobem reprezentují mocenské vztahy ve společnosti a jakou hrají roli při jejich utváření. Tradici této interpretace mediálních rámců založil ve své klasické studii Gitlin (2003). Každý institucionální řád musí být legitimizován jako objektivně dostupný a subjektivně věrohodný (Berger, Luckmann 1999). Legitimizace ale neprobíhá pouze 31

v rovině morálních hodnot a racionálních diskusí, je také implicitně a nepozorovaně zakotvena ve vědění, v němž je objektivovaným významům přisuzována kognitivní hodnota, anebo rovněž mytopoeticky v příbězích. (Van Leeuwen 2007) Každý psaný text nebo promluva je tudíž mocenským aktem (Foucault 1994). Instituce a jejich vzájemné mocenské vztahy se díky takové „kognitivní legitimizaci“ jeví jako samozřejmé a přirozené. Pro zkoumání médií z toho plyne, že legitimizace neprobíhá jen v komentářích a jiné publicistice, ale nepozorovaně rovněž ve zpravodajství. Příkladem může být opět kriminalizace migrantů – pro legitimizaci jejich vyhoštění nebude třeba žádné racionální ani hodnotové legitimizace v komentářích, pokud procesy selekce a zvýznamňování ve zpravodajství povedou k dostatku zpráv o kriminalitě cizinců. Vyhoštění tak bude legitimizováno na úrovni vědění. O legitimitu statu quo má zájem především stát, který si podle Bourdieuho (1998: 74) „úspěšně osobuje monopol na legitimní užívání fyzického a symbolického násilí na určitém území a jeho populaci.“ Symbolické násilí znamená schopnost ustanovit instituce zároveň ve strukturách sociálních i mentálních. Tak dochází k internalizaci mocenských vztahů do schémat vnímání a myšlení aktérů. Důsledkem toho si subjektivní a objektivní klasifikační schémata a struktury zcela odpovídají, a proto jsou považovány za přirozené a legitimní. To vysvětluje legitimizační potenciál médií, jejichž interpretační rámce čtenáři přebírají jako vlastní myšlenková schémata (Bateson 2006; Goffman 1974; Kahneman, Tversky 1984, Gitlin 2003). Bourdieu (1998) doporučuje sledovat kategorie a myšlenková schémata v čase, ideálně celý proces jejich geneze, kdy se odhalí, že nejsou přirozené, ale konstruované státem za účelem legitimizace konkrétního mocenského uspořádání. Zatímco stereotypy jsou definovány mimo jiné svojí odolností vůči změně (Lippmann 1960), legitimizace souvisí s rozložením mocenských sil, a proto se mění společně s ním. Vedle udržování institucionálního řádu mají totiž média schopnost napomoci při jeho změně (Van Dijk 2000). V následující kapitole od sebe odlišíme změnu na úrovni celého sociálního řádu a dílčí změnu uvnitř hegemonického pole. Později představíme konkrétní změny v imigračních politikách v ČR, abychom mohli formulovat hypotézy o souběžné proměně mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích.

32

5.2 Dvě úrovně změny – hegemonické pole a jeho binární opozice Změny v sociálním řádu i jejich legitimizace probíhají na dvou úrovních. První je úroveň sociálního řádu a druhou jsou dílčí změny, které nevykračují mimo stanovené hegemonické pole. Hegemonii popsal ve 30. letech ve svých zápiscích z fašistického vězení Gramsci (1983) jako schopnost dominantní třídy skrytě legitimizovat svoji sílu, zajistit si souhlas masy nikoli na úrovni politických bojů, nýbrž nepozorované, všemi akceptované kulturní hegemonie. To odpovídá pozdějšímu konceptu bourdieuovského monopolu státu na fyzické i symbolické násilí. Mediální rámce vysvětlil Gitlin (2003) jako nástroje legitimizace hegemonických principů5. Tyto principy ohraničují pole významů a předpokladů, v němž může docházet k dílčím konfliktům nebo změnám. Můžeme ho rovněž popsat jako soubor protichůdných hodnot (Gitlin 2003) anebo síť binárních opozic (Bourdieu 1998), které určují hranice našeho uvažováních o světě a zároveň je v nich zakódován institucionální řád. Média jsou podle Gitlina (2003) jedním z mnoha sektorů společnosti, které i přes zdánlivou autonomii slouží k administraci a udržení sociálního řádu. O udržení stávajícího systému usilují z jiných důvodů než je přímý politický tlak, i pro ně je symbolická moc státu na úrovni viditelných mocenských kroků skryta. Vlastníci médií soupeří podle pravidel kapitalistického systému o prestiž a zisk, a proto usilují skrze dominantní mediální rámce o jeho udržení (Gitlin 2003). Významnou roli hrají mediální rutiny, které jsme představili v předcházející kapitole. Udržování sociálního řádu je nezamýšleným a často i nepovšimnutým důsledkem těchto rutin. Příkladem je výběr editorů a novinářů ze střední třídy, která sdílí klíčové hodnotové předpoklady stávajícího sociálního řádu, a totéž platí také o novinářských zdrojích. Hegemonní principy jsou zakotveny rovněž ve zpravodajských hodnotách nebo v ekonomických funkcích mediálních organizace. Hegemonický řád je tedy velmi silně pojištěn proti změně, a to na úrovni kognitivních schémat a praktických rutin, které nejsou vnímány jako politické, nýbrž přirozené. Změnu hegemonického pole by podle Gitlina (2003) mohla způsobit leda 5 Gitlin (2003) kritizuje liberálně-kapitalistický systém z levicových pozic. Za hegemonické označuje principy soukromého majetku, národní bezpečnosti státu, autority technokratických expertů, schopnosti a práva pověřených úřadů zvládnout konflikt a připravit nezbytné reformy, zodpovědnosti vládnoucích elit za definici a zajištění společenského řádu a míry individualismu jako měřítka společenské existence.

33

velká politická krize, která by hegemonické rutiny a jejich spolehlivost zpochybnila. Vedle toho dochází k subtilnějším změnám uvnitř hegemonického pole. Gitlin (2003) popisuje například proměnu hodnot od spořivosti k hédonismu, označuje ji ale za změnu probíhající uvnitř hegemonického rámce, který omezil realitu na kontinuum mezi spořivostí a hédonismem jako soupeřícími opozicemi.6 Dalším příkladem jsou dočasné změny mediálních rámců, kdy média dají prostor alternativním interpretacím, aby dostála svému závazku objektivity. Jejich hlavní motivací je ale podle Gitlina (2003) snaha o co největší zisk, a tedy o rozšíření publika přijetím alternativních interpretačních rámců nebo reportováním o jindy ignorovaných souvislostech. My budeme pozorovat změnu mediálních rámců v době ekonomické krize a budeme zjišťovat, zda byla tato krize natolik silná, že ovlivnila hegemonické mediální rámce, anebo způsobila jen dílčí změny uvnitř hegemonického pole. Zajímáme se o zpravodajství o cizincích, a tak v následující kapitole představíme změny, které ekonomická krize přinesla do imigrační politiky českého státu. Změnily se nejen socioekonomické podmínky dlouhodobě pobývajících cizinců, ale také zákony upravující jejich právo pobývat a pracovat v České republice. Právě protože přinesla změny v imigrační politice, je ekonomická krize vhodným obdobím pro testování našeho předpokladu o legitimizační funkci mediálních rámců. Změnu mediálních rámců budeme moci srovnat s proměnnou státních politik.

5.3 Změny v postavení cizinců v čase ekonomické krize Cizinci jsou dlouhodobě v Česku v postavení gastarbeiterů – zejména pro většinu cizinců ze zemí mimo EU platí, že jejich povolení k pobytu je vázáno na zaměstnání nebo podnikání (kromě těch, kteří získali azyl nebo právo k pobytu na základě sjednocování rodin). Právě z toho důvodu se jejich postavení v Česku s příchodem ekonomické krize začalo významně měnit. Do té doby byli do Česka zváni zejména kvalifikovaní pracovníci. V roce 2003 prosadil Vladimír Špidla program, který měl cizince do Česka nalákat, a i v roce 2007 vláda připravovala program Zelených karet, které měly pomoci českým firmám v době rozkvětu, pozvat do země cizince

6 To odpovídá konceptu zvanému priming, kdy média mají schopnost určit kritéria, která diváci používají při hodnocení společenských a politických jevů a událostí. (Iyengar, Kinder 2010)

34

z vybraných zemí a ulehčit jim pobyt a práci v Česku. Zelené karty vstoupily v platnost 1. června 2008, těsně před příchodem krize. S ekonomickou krizí se zvýšila nezaměstnanost a v roce 2009 a 2010 přišlo o práci asi 60 tisíc cizinců. Záhy po skončení zaměstnaneckého poměru jim skončilo i povolení k pobytu, namísto návratu ale mnozí z nich zvolili raději práci na černo a ilegální pobyt. Politiky českého státu vůči cizincům se změnily ze dne na den. Cizince, kteří v Česku přišli o práci, měly nové vyhlášky odeslat zpět domů. V únoru roku 2009 představila vláda program dobrovolných návratů, v němž v průběhu roku přispívala cizincům na letenku. Cizinci toho ale nevyužili, mnozí z nich si vzali doma půjčky, aby mohli do Česka vycestovat, a zpátky nechtěli 7. V únoru vláda schválila strategický materiál „Zajištění bezpečnostní situace České republiky v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledku hospodářské krize.“ (Malíková 2009) V březnu omezila druhy prací, které mohou cizincům zprostředkovávat pracovní agentury (Bičáková 2009), a v dubnu pozastavila na pět měsíců žádosti o zaměstnanecká a podnikatelská víza v Thajsku, Vietnamu, Moldavsku a na Ukrajině. V následujících letech, kdy krize přetrvávala, restriktivní politiky pokračovaly. V roce 2010 vláda po sedmi letech ukončila program výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků. (Vláda 2010) V lednu 2011 vstoupila v platnost novela cizineckého zákona (zákon č. 427/2010 Sb.), která přinesla především zkrácení doby platnosti dlouhodobého víza a omezení možnosti změnit si povolení k pobytu ze zaměstnaneckého na podnikatelské, čehož využívali právě ti, kteří v krizi o práci přišli. V roce 2012 vláda zcela zakázala agenturní zaměstnávání a na jaře doporučila úřadům práce nevydávat povolení cizincům s nižším než středoškolským vzděláním. Z přehledu restriktivních politik je zřejmé, že ekonomická krize zásadně změnila vztah českého státu a cizinců, kteří se z vítaných a potřebných pracovníků stali nežádoucími. Dále je vidět, že restriktivní politiky se netýkaly pouze roku 2009, ale pokračují i v následujících letech až do současné doby.

7 Programu využily jen dva tisíce legálně pobývajících cizinců a skoro dvě stovky nelegálně pobývajících cizinců (Malíková 2010).

35

5.4 Formulace hypotéz na základě dosavadních výzkumů Imigrační politika v Česku není předmětem mediální, ale ani politické agendy. Politické strany nekomunikují svoje záměry ve svých předvolebních programech a přijímané zákony a opatření nejsou diskutovány jako politika, ale spíš přijímány jako organizační a technická opatření příslušných úřadů a ministerstev. (Hokovský, Kopal 2013) Ani v našem souboru článků jsme se o většině zmíněných opatření nedočetli (kromě krátkých zmínek o dobrovolných návratech). Nemůžeme proto mluvit o hodnotové legitimizaci, protože v našem souboru taková data nemáme a v českém mediálním prostředí by zkoumání hodnotové legitimizace vyžadovalo spíš diskurzivní analýzu všech článků, které vyšly napříč periodiky 8. Místo toho budeme zkoumat, zda se legitimizace projevila na kognitivní úrovni, a tedy ve zpravodajství. Vzhledem k induktivní povaze výzkumu můžeme formulovat hypotézy o proměně mediálních rámců jen obecně. Uvažujeme o třech scénářích: mediální rámce a jejich rozložení mohou zůstat neměnné; může se změnit jejich rozložení; anebo mohou vzniknout zcela nové mediální rámce. V hypotézách předpokládáme druhou variantu, protože mediální rámce jsou v teorii chápány jako stabilní interpretační schémata, zároveň je jim ale připisována legitimizační funkce. Očekáváme, že změna proběhne nejen po propuknutí krize mezi lety 2007 a 2009, ale rovněž později mezi lety 2009 a 2011, protože politiky jsme popsali jako čím dál restriktivnější. H12: Předpokládáme, že v roce 2009 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2007. H13: Předpokládáme, že v roce 2011 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2009. H14: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2009 se bude lišit od roku 2007 v procentuálním rozložení mediálních rámců. H15: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2011 se bude lišit od roku 2009 v procentuálním rozložení mediálních rámců. Vedle těchto obecných hypotéz o mediálních rámcích, které budeme v analýze teprve vytvářet, formulujeme na základě dosavadních zahraničních výzkumů hypotézy o tom, jak se změna mediálních rámců projeví v několika proměnných. Využíváme 8 Takto například zkoumal legitimizaci nového imigračního zákona v Německu Bauder (2008).

36

studie, které se zabývají nejen legitimizací v médiích, ale také v jiných diskurzech. První inspirací pro naši studii byla zjištění Engbersena a van der Leun (2001), kteří se zabývali klasifikací migrantů v Nizozemsku a západní Evropě, a to v poválečném období ekonomického růstu a potom v 70. letech v období krize. Jejich studie je vhodnou historickou paralelou. Popsali trojí reklasifikaci migrantů, kteří nemají povolení k pobytu: bezprostředně po válce byli vítáni jako „spontánní hostující pracovníci“, později byli tiše tolerováni jako „nezbytná pracovní síla“ a teprve po nástupu ekonomické krize v 70. letech byla zavedena kategorie „nelegální imigranti“. V politickém i veřejném diskurzu došlo po krizi ke kriminalizaci cizinců, která měla legitimizovat jejich vyloučení.9 O´Doherty a Lecouteur (2007) analyzovali využívání sociálních kategorií „nelegálních migrantů“, „lidí ze člunů“, „neočekávaných hostů“ a „žadatelů o azyl“ v médiích jako legitimizaci restriktivních praktik. Tyto kognitivní kategorie podle nich ospravedlňují nucené návraty, vyhoštění a zatýkání. Komplexnější způsoby legitimizace sledovali van Leeuween a Wodak (1999) – média podle nich vytvářejí zázemí „zdravého rozumu“, který umožňuje přijmout imigrační zákony bez významnějších opozičních hlasů. Činí tak nejen skrze sociální kategorizaci, ale v opakujících se mytopoetických příbězích. Jako jeden z hlavních diskurzů popsali rovněž kriminalizaci. I další podobné studie se shodují, že restriktivní politiky bývají doprovázeny legitimizací v podobě kriminalizace přistěhovalců – jak na úrovni zákonů a vyhlášek, tak v médiích (Warner 2006; Preston, Perez 2006) Na základě těchto studií formulujeme první dvě hypotézy: H16: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H17: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. Lubbers, Scheepers, Wester (1998) dokázali, že míra kriminalizace cizineckých skupin souvisí s jejich postavením v etnické hierarchii společnosti, a proto formulujeme ještě další hypotézu s respektem ke vlivu elitních a blízkých národů na mediální rámce. 9 Engbersen a van der Leun (2001) během svého výzkumu dále zjistili, že přitom většina nelegálních migrantů v Nizozemsku není zapojena v kriminálních aktivitách (vyjímaje nelegální pobyt samotný), a poukázali tak na to, že ani kategorie „nelegálního imigranta – kriminálníka“ není empiricky podložená, nýbrž sociálně konstruovaná za účelem legitimizace.

37

Vliv blízkých národů nás zajímá rovněž z toho důvodu, že ve výzkumných vzorcích dosavadních českých studií mediálního obrazu cizinců chyběli cizinci ze Západu. H18: Předpokládáme, že v roce 2009 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H19: Předpokládáme, že v roce 2011 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. Vedle kriminalizace existují i jiné teorie o proměně diskurzu o přistěhovalcích v čase krize. Jørgensen a Thomsen (2012) srovnávali interpretační rámce integračních politik v průběhu současné ekonomické krize s krizí v 70. letech. Sledovali, jaký vliv měly ekonomické podmínky na diskurz o různých cizineckých skupinách. Vedle kriminalizace pozorovali také zvýšený zájem o životní podmínky migrantů obecně – o jejich pozici na trhu, vzdělávání, bydlení a kulturu. Zatímco v době ekonomické prosperity se věří, že trh se o vše postará, v době krize začínají být důležité otázky integrace. Proto formulujeme hypotézy: H20: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H21: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. V následující podkapitole představíme alternativní vysvětlení případných změn v mediálních rámcích, a to důsledky ekonomické krize na mediální organizaci.

5.5 Nezamýšlené důsledky změn v mediální organizaci Ekonomická krize neměla dopad jen na zaměstnanost cizinců a imigrační politiku, socio-ekonomické změny nastaly ve všech oblastech. Stejně jako všechny firmy, jejichž cílem je maximalizace zisku, i mediální organizace se dostaly do krize. Změny v mediální organizaci mohou vysvětlit případnou změnu v mediálních rámcích, která může být jejich nezamýšleným důsledkem. Podle Gitlina (2003) ve skutečnosti nejde o alternativní vysvětlení k legitimizaci státních politik, spíš by bylo možné předpokládat souhru ekonomiky, rutin a politiky. Ačkoli jsou organizovány odděleně, 38

vzájemně se prostupují a doplňují na mnoha úrovních. Relativní autonomie těchto sektorů pak legitimizuje institucionální systém jako celek. Dopad ekonomické krize na česká média zkoumala Čarná (2009) v rámci mezinárodního projektu srovnávání post-socialistických zemí. Deníky včetně MF Dnes zaznamenaly významný propad v počtu prodaných výtisků (20%) i v inzerci. Mnohé redakce musely propouštět novináře a ti, kteří zůstali, proto měli méně času na přípravu každého z článků a také omezené finance pro každodenní shánění zdrojů a informací (například méně peněz na proplácení služebních cest). Mediální obsah byl v důsledku rychlé a levné přípravy povrchnější. Snaha zasáhnout co nejširší publikum a odvrátit pokles čtenosti se promítla do jeho bulvarizace. Podle Essera (1999) je bulvarizace obvyklým důsledkem snahy produkovat zpravodajství s ohledem na jeho prodejnost. Jejími typickými rysy jsou směřování k senzačnějšímu a jednoduššímu obsahu a celkový pokles v žurnalistických standardech. Mezi tématy bývají častější dramatické příběhy, zločiny, katastrofy, krize, skandály, války a příběhy slavných (McQuail 2009). Ke stejnému vývoji došlo podle Open Society Fund (2010) ve všech postsocialistických zemích. Ekonomická krize znamenala 30 – 60% ztrátu v příjmech mediálních organizací, což vedlo k propouštění, omezení investigativních reportáží a také omezení zahraničního i regionálního zpravodajství. Ačkoli Čarná (2009) k podobnému závěru nedošla, z mezinárodní komparace vyplývá, že se snížila i odolnost médií vůči politickým vlivům. To odpovídá principům mediální logiky, protože novináři mající na zpracování mediálního obsahu méně času se musejí častěji a ve větší míře spoléhat na oficiální zdroje. Mediální rámce jsou potom často přímo převzaté z politické agendy a legitimizační funkce médií je silnější. Na základě toho formulujeme hypotézy: H22: Předpokládáme, že v roce 2009 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2007. H23: Předpokládáme, že v roce 2011 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2009. H24: Předpokládáme, že v roce 2009 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2007. H25: Předpokládáme, že v roce 2011 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2009. 39

METODOLOGICKÁ ČÁST 6 Design výzkumu 6.1 Výzkumný problém Obecným tématem našeho výzkumu je způsob, jakým se v českých médiích píše o cizincích. Při rešerši dosavadních výzkumů jsme zjistili, že v českém prostředí chybí komplexnější typologie mediálních rámců využívaných ve zpravodajství o cizincích i sofistikovanější měření jejich důležitosti na základě editoriálních mechanismů nastolování agendy. Dále jsme zjistili, že použití mediálních rámců bývá chápáno jako důsledek individuálních postojů novinářů a málokdy je vysvětleno na základě principů mediální logiky, ačkoli ty mají na podobu mediálních rámců významný vliv. Kvůli rozdílné nebo nejasné metodologii navíc není možné dosavadní studie mezi sebou srovnávat a usuzovat na trendy. Proměna mediálních rámců v čase nás ale zajímá, protože pokud by byly mediální rámce stabilní, můžeme usuzovat, že mají povahu pevných kulturních vzorců a stereotypizační účinky. Pokud se ale mění, nebude jejich stereotypizační účinek tak velký, a navíc budou závislé na situacích a vnějších faktorech, mezi nimiž za nejdůležitější považujeme mediální organizaci a státní politiky. Ve druhém případě lze uvažovat o legitimizačním účinku mediálních rámců. Chceme proto sledovat jejich proměnu s ohledem na nástup ekonomické krize, která znamenala změnu hned několika vnějších faktorů, které mají vliv na mediální obsah. Na základě výše uvedeného formulujeme náš výzkumný problém ve formě následující tří otázek: Jaké mediální rámce se vyskytují ve zpravodajství o cizincích, jaké je jejich rozložení s ohledem na počet článků a jaká důležitost je jim přikládána? Jak ovlivňuje podobu mediálních rámců ve zpravodajství o cizincích mediální logika? Proměnily se mediální rámce ve zpravodajství o cizincích v čase ekonomické krize?

6.2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je provést kvantitativní obsahovou analýzu zpravodajských článků, které vyšly v letech 2007, 2009 a 2011 v MF Dnes, sestavit typologii mediálních 40

rámců, které deník využíval ve zpravodajství o cizincích, vysvětlit jejich charakteristiky na základě principů mediální logiky a nakonec zjistit, jak se mediální rámce ve zpravodajství o cizincích měnily v čase ekonomické krize a zda případná změna mohla sloužit k legitimizaci nově představených restriktivních politik nebo souvisela s ekonomickými změnami v mediální organizaci.

6.3 Výzkumné otázky a hypotézy V této kapitole sumarizujeme výzkumné otázky a k nim přiřazené hypotézy, tak jak jsme je průběžně formulovali v teoretické části na základě dosavadních výzkumů a mediální teorie. Zatímco výzkumné otázky máme pouze čtyři a jsou obecnějšího rázu, hypotéz je více než dvacet a jsou to pracovní hypotézy, slouží k přímému ověřování vztahů mezi proměnnými. Proměnné operacionalizujeme v jiné metodologické kapitole. 1. Jaké mediální rámce používal deník MF Dnes ve zpravodajství o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011 a jak byly tyto rámce rozloženy? H1: Předpokládáme, že mediální rámce na téma kriminalita budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než rámce, které se kriminalitou nezabývají. H2: Předpokládáme, že mediální rámce o problémech s cizinci budou tvořit větší podíl na celkovém zpravodajství o cizincích než rámce o problémech cizinců. 2. Jakou důležitost přikládal deník MF Dnes jednotlivým mediálním rámcům ve zpravodajství o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011? H3: Předpokládáme, že mediálním rámcům na téma kriminalita bude přikládána větší důležitost než rámcům, které se kriminalitou nezabývají. H4: Předpokládáme, že mediálním rámcům o problémech s cizinci bude přikládána větší důležitost než rámcům o problémech cizinců. 3. Jaký vliv měla mediální logika na podobu a rozložení mediálních rámců ve zpravodajství MF Dnes o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011? H5: Předpokládáme, že negativní mediální rámce budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než pozitivní mediální rámce. H6: Předpokládáme, že negativním mediálním rámcům bude přikládána větší důležitost než pozitivním mediálním rámcům. 41

H7: Předpokládáme, že článků o cizincích z blízkých národů bude ve zpravodajství víc než článků o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H8: Předpokládáme, že článkům o cizincích z blízkých národů bude přikládána větší důležitost než článkům o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H9: Předpokládáme, že mezi články o cizincích z blízkých národů bude větší podíl pozitivních mediálních rámců než mezi články o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H10: Předpokládáme, že častěji než cizinci budou ve zpravodajství o cizincích citováni jako zdroje oficiální představitelé státu. H11: Předpokládáme, že čím vyšší důležitost bude článek mít, tím spíš budou cizinci citováni. 4. Jak se mediální rámce deníku MF Dnes ve zpravodajství o cizincích proměnily v letech 2007, 2009 a 2011, a tedy v čase nástupu ekonomické krize? H12: Předpokládáme, že v roce 2009 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2007. H13: Předpokládáme, že v roce 2011 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2009. H14: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2009 se bude lišit od roku 2007 v procentuálním rozložení mediálních rámců. H15: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2011 se bude lišit od roku 2009 v procentuálním rozložení mediálních rámců. H16: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H17: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. H18: Předpokládáme, že v roce 2009 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H19: Předpokládáme, že v roce 2011 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. H20: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. 42

H21: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. H22: Předpokládáme, že v roce 2009 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2007. H23: Předpokládáme, že v roce 2011 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2009. H24: Předpokládáme, že v roce 2009 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2007. H25: Předpokládáme, že v roce 2011 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2009.

6.4 Výzkumný soubor Výzkumný soubor čítá celkem 546 článků o cizincích dlouhodobě pobývajících v Česku, které vyšly na titulní straně nebo ve zpravodajských rubrikách deníku Mladá fronta Dnes v letech 2007, 2009 a 2011. Nejde o vzorek, výsledky analýzy se vztahují právě jen k výzkumnému souboru, který nereprezentuje žádnou širší populaci. Postup při výběru výzkumného souboru objasňujeme v této kapitole, a to v pořadí stanoveném pro obsahovou analýzu Berelsonem (1952): výběr sledovaného média, volba časového rozpětí, výběr rubriky a nakonec přímo obsahu relevantního k analýze. Články jsme stahovali z databáze Anopress a vybírali jsme je metodou vyhledávání podle klíčových slov a potom osobně při prvním zběžném čtení. 6.4.1

Volba deníku

Mladou frontu Dnes jsme vybrali mezi českými deníky, protože jde o nejčtenější celostátní seriózní deník. V roce 2007 byla čtenost 1 122 tisíc lidí, v roce 2009 klesla na 973 tisíc a v roce 2011 potom na 815 tisíc čtenářů (Median 2013). MF Dnes vychází každý den kromě neděle. První sešit je věnován zpravodajství z domova a ze světa a komentářům, druhý sešit tvoří zpravodajství z regionu, ve třetím sešitu vychází ekonomické zpravodajství a pravidelné denní přílohy a čtvrtý sešit je zpravodajství ze sportu a kultury. (Mafra 2012) Pro naši analýzu bude důležité, že dřívější regionální příloha získala v roce 2010 samostatný sešit a také se přesunula v řazení listu směrem dopředu k titulní straně, a tedy získala větší důležitost (Musil 43

2010) Mladá Fronta DNES spadá pod mediální skupinu MAFRA, jejímž majoritním vlastníkem je od roku 1994 německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft GmbH. Články z Mladé fronty Dnes patřily do výzkumného souboru skoro všech dosavadních studií mediálního obrazu cizinců v Česku, proto bude i z hlediska možné komparace dobré vybrat soubor právě z tohoto deníku. 6.4.2

Volba časového rozpětí

Součástí našeho výzkumného problému je sledování proměny mediálních rámců v čase, a proto musí výzkumný soubor tvořit články ideálně alespoň ze tří časových období. Rozhodli jsme se zkoumat změnu v čase ekonomické krize, kdy dochází k velké socio-ekonomické i politické změně a mění se větší počet vnějších vlivů na mediální obsah. Zvolili jsme proto rok 2007 jako referenční pro období před ekonomickou krizí, dále rok 2009 jako období záhy po začátku krize. Ekonomická krize se v české mediální agendě projevila v polovině roku 2008. Rok 2009 je tedy rovněž prvním celým rokem probíhající ekonomická krize. V tomtéž intervalu dvou let volíme poslední rok 2011. Ukáže nám dlouhodobější trendy a důsledky ekonomické změny a napoví o tom, kam trend bude směřovat do budoucna. Ačkoli už opadla bezprostřední panika ekonomické krize, nelze mluvit o návratu do období ekonomické prosperity. 6.4.3

Volba rubriky

Poté co jsme vybrali sledovaný deník a časové období, musíme vzhledem k technické zvládnutelnosti analýzy omezit i rubriky, které zahrneme do výzkumného souboru. Vybrali jsme titulní stranu a zpravodajskou rubriku Z domova, která vždy pokrývá strany 2. – 3. a 4. – 5., někdy zasahuje i do dalších stran. Rubriku jsme volili podle důležitosti, kterou vyjadřuje právě editoriální řazení na přední strany listu. Tento výběr zahrnuje i regionální zpravodajství, vylučuje ale například rubriky Ekonomika a Kultura a také všechny publicistické žánry. Pro komentáře a další publicistiku se hodí spíš kvalitativní, diskurzivní analýza, a proto se v obsahové analýze omezujeme pouze na zpravodajství. Vyřazení rubriky Kultura může znamenat, že přijdeme o jeden výrazně pozitivní rámec zobrazování cizinců jako umělců a bavičů (Campbell 1995), na druhou stranu většina z nich by byli hostující zahraniční umělci, nikoli dlouhodobě pobývající 44

cizinci. K vyřazení rubriky Ekonomika jsme přistoupili až při zjištění, že výsledný soubor by přesahoval zvládnutelný počet článků. Ekonomické zprávy, kterým je přisuzována větší důležitost, se ale rovněž dostanou na titulní stranu nebo do zpravodajství a celá rubrika věnovaná ekonomice by mohla zkreslit výsledné rozložení mediálních rámců směrem k ekonomické tematice. Pokud se článek vyskytnul na titulní straně a zároveň měl potom pokračování na dalších stranách listu, zahrnuli jsme jej v plné, delší verzi a číslo strany jsme kódovali jako titulní stranu. 6.4.4

Volba článků

Výzkumný soubor omezujeme na články, v nichž se píše o cizincích dlouhodobě pobývajících v Česku. První výběr proběhl v databázi Anopress na základě klíčových slov, vyhledávací dotaz jsme zadali v následující podobě: cizin* OR přistěhovalec* OR uprchlík OR azyl* OR utečenec OR ((zahraniční OR cizí) AND (děln* OR pracovní síla OR mafie OR zločin) OR Ukrajin* OR Slovák OR Slovensko OR Vietnam* OR Rus* OR Polák OR Polsko OR Němec* OR Bulhar* OR Ameri* OR Rumun* OR Moldav* OR Číňan OR Čína OR Mongol* OR Angličan OR Brit* OR Kazach* OR Bělorus* OR Rakušan OR Rakousko OR Ital* OR Franc* OR Nizozem* OR Holanďan OR Chorvat* OR „Sovětského svazu“ OR „SSSR“ OR Armén* OR Ázerbájdžán* OR Gruzi* OR Kyrgyzstán* OR Tádžikistán* OR Turkmenistán* OR Uzbek* OR muslim* OR Arab* OR Albán* OR Čečen* OR Afghán* OR Bosna OR Bosňák OR Turek OR Turecko OR Alžírsko OR Alžířan OR Tunisko OR Tunisan OR Srb* OR Jugosláv* OR Slovin* OR Černá hora OR Makedon*

Na základě tohoto dotazu databáze vybere všechny články, v nichž se tato slova vyskytují alespoň jednou, a to v různých variantách skloňování, tedy včetně množného čísla, různých pádů a podobně. První klíčová slova zahrnují nejčastější pojmenování pro cizince s různými pobytovými režimy a kontexty, v nichž se vyskytují: cizin* OR přistěhovalec* OR uprchlík OR azyl* OR utečenec OR ((zahraniční OR cizí) AND (děln* OR pracovní síla OR mafie OR zločin)

Dál pokračujeme vyhledáváním podle národností. Abychom se vyhnuli dosud běžnému omezení výběrového souboru pouze na přistěhovalce z Východu, respektive především z Ukrajiny a Vietnamu, zahrnuli jsme do vyhledávání poměrně mnoho národností, přesto nejde o vyčerpávající výčet všech světových národností. Při výběru jsme postupovali nejdřív podle počtu cizinců dlouhodobě pobývajících v Česku

45

a zahrnuli jsme všechny země, z nichž pochází více než dva tisíce cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR (dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2012): Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Rusko, Polsko, Německo, Bulharsko, Spojené státy, Moldávie, Čína, Rumunsko, Mongolsko, Spojené království, Kazachstán, Bělorusko, Rakousko, Itálie, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Arménie

Tento základní soubor jsme potom doplnili tak, abychom postihli tři skupiny zemí, jejichž mediální agenda je u nás silnější než jejich procentuální zastoupení v obyvatelstvu. Jsou to země bývalého SSSR, země bývalé Jugoslávie a muslimové. Zatímco pro první dvě skupiny jsme použili souhrnná označení i výčet všech zemí, pro muslimy jsme vybrali jen několik reprezentantů, opět podle počtu cizinců z jednotlivých zemích žijících v Česku. Mezi klíčová slova jsme tedy zahrnuli ještě následující: Sovětský svaz, SSSR, Uzbekistán, Ázerbájdžán, Gruzie, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Čečna, Jugoslávie, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Slovinsko, Albánie, Turecko, Tunisko, Alžírsko, Afghánistán.

Z hlediska vyhledávání podle národnosti jsme sice nemohli být vyčerpávající, přesto jsme vytvořili mezi českými studiemi mediálního obrazu cizinců dosud nejkomplexnější soubor klíčových slov. Proto náš výzkumný soubor vypovídá o mediálním obrazu nejširšího spektra dlouhodobě žijících cizinců. Databáze Anopress na základě klíčových slov vyhledala mnohé články, které nepatřily do souboru článků o cizincích dlouhodobě žijících v Česku. Vyřadili jsme je při prvním čtení. Vyloučili jsme nejprve články, které se týkaly událostí v jiných zemích, zejména těch, z nichž pocházejí námi sledovaní cizinci – při tomto třídění jsme se mohli řídit podle domicilu. Byly to rovněž články o cizincích pobývajících na území jiných států, často o Češích jako cizincích v jiných zemích. Dál jsme vyloučili články, kde se slovo cizinci používá v jiném kontextu, a tedy především články o sportu, a pak také případy, kde jména jednotlivých národností jsou příjmeními českých občanů (typicky Němec, Polák atd.) Pak jsme vyloučili krátkodobě pobývající cizince – návštěvy politiků (například Baracka Obamy), kulturních souborů nebo sportovních týmů a fanoušků, projíždějící řidiče kamionů, ale také články o turistech, které se nijak nevztahovaly k cizincům žijícím v Česku dlouhodobě. Vynechali jsme i články z historie, protože sledujeme zprávy o cizincích, kteří v Česku v současnosti žijí. Ponechali jsme články, kde jsou cizinci ambasadory nebo zahraničními investory, 46

naopak politické vlivy cizích zemí jsme ze souboru vyloučili (například články o stavbě amerického radaru). Pokud má někdo české i jiné občanství, považujeme ho za Čecha a nezahrnujeme články do souboru (například architekt Kaplický nebo kandidát na prezidenta Švejnar), naopak kde je uvedena jen národnost, tam předpokládáme, že jde o cizince, i když může jít o příslušníky národnostních menšin.

6.5 Metoda obsahové analýzy Zvolený výzkumný problém a vybraný soubor jsme se rozhodli zkoumat metodou kvantitativní obsahové analýzy. Z hlediska filozofie vědeckého výzkumu se kvalitativní metody hodí pro exploraci terénu a kvantitativní naopak pro ověřování již hotových hypotéz a kvantifikaci vzájemných vztahů a výskytu kategorií. Jsme přesvědčeni, že téma mediálního obrazu cizinců je poměrně dostatečně v českých studiích prozkoumáno kvalitativně, a tedy máme dostatek podnětů a poznámek „z terénu“, které můžeme nyní v obsahové analýze ověřit. Kvantitativní metodologie nám umožní sestavit vyčerpávající typologii mediálních rámců – budeme zkoumat celou populaci článků o dlouhodobě pobývajících cizincích. Považovali bychom za vhodné doplnit teprve takto konstruované rámce o kvalitativní diskurzivní analýzu, která by lépe prozkoumala reprezentanty jednotlivých typů. To navrhujeme v diskusi nad výsledky této analýzy. Současný stav bádání, kdy žádná typologie mediálních rámců u nás neexistuje, nás vede ke kvantitativní metodologii. McQuail (2009) systematizuje postup při provádění obsahové analýzy jako definování vzorku obsahu, vytvoření relevantního rámce kategorií, volbu jednotky analýzy, kvantifikaci frekvence zvolených jednotek obsahu a vyjádření výsledků vybraného vzorku dle výskytu daných frekvencí. Vzorek obsahu jsme definovali v předcházející kapitole. Relevantní rámec kategorií pro kódování budeme v následující kapitole konstruovat při operacionalizaci proměnných, které jsme zahrnuli do hypotéz. Jedná se o tzv. a priori kódování, kdy kategorie stanovujeme na základě teoretické úvahy, možnost předběžného zkoumání vzorku jsme nevyužili (Trampota, Vojtěchovská 2010). Kategorie jsou zaneseny v kódovací knize v příloze této práce. Kódování prováděla pouze autorka práce. Jako jednotku analýzy volíme jeden článek, což je ve výzkumech mediálních rámců standardní (Matthes, Kohring 2008). 47

Zjevnými výhodami obsahové analýzy jsou podle Trampoty a Vojtěchovské (2010) výsledky, které jsou objektivní ve smyslu jejich přenositelnosti a ověřitelnosti. Kategorie musejí být definovány tak přesně, aby je jiný výzkumník mohl pro stejný soubor článků aplikovat se stejným výsledkem. Reliabilita je silnou stránkou kvantitativního výzkumu, čímž ovšem často trpí validita. Podle zakladatele obsahové analýzy Berelsona (1952) je tato metoda vhodná pouze pro zkoumání manifestního mediálního obsahu, pro zjišťování toho, co a jak se v médiích píše, nikoli proč je obsah takový, jaký je, ani jak na něj lidé reagují. Obsahová analýza je tedy deskriptivní metodou, to však neznamená, že bychom museli nutně přijmout berelsonovské paradigma o médiích jako reprezentativním zrcadlu reality (Jirák, Kopplová 2009). Namísto poměřování kvantifikovaného mediálního obsahu s realitou můžeme srovnávat jednotlivé kategorie mezi sebou a testovat vzájemný vztah proměnných. V následující kapitole budeme vytvářet kategorie prostřednictvím operacionalizace proměnných z hypotéz, které jsme uvedli už dříve. A protože pro naši analýzu je klíčová kategorie mediálních rámců, věnujeme tomuto tématu potom zvláštní podkapitolu, v níž představíme naši operacionalizaci rámců podle Matthese a Kohringa (2008). 6.5.1

Operacionalizace proměnných do kategorií

V této kapitole budeme operacionalizovat všechny proměnné z našich hypotéz, kromě mediálních rámců, jimž věnujeme následující podkapitolu. Každou proměnnou operacionalizujeme do podoby měřitelných indikátorů, které se stanou kategoriemi obsahové analýzy. Jejich přehled je rovněž uveden v kódovací knize v příloze. Rok vydání článku nemá více indikátorů, hodnoty proměnné vyplývají z výběru výzkumného souboru – nabývají hodnot 2007, 2009 a 2011. Důležitost článku operacionalizujeme na základě teorií nastolování agendy (McCombs 2005, Kiousis 2004), které poukázaly na důležitost editoriálního členění jako zásadního ukazatele důležitosti článku. Proměnná proto bude mít tři indikátory: počet slov, číslo strany a přítomnost fotografie. Výslednou důležitost článku budeme počítat jako součtový index těchto indikátorů, a to v jejich kategorizované podobě. Maximální možná hodnota důležitosti článku bude 10 bodů a minimální hodnota budou 2 body. První dva indikátory kódujeme jako intervalové proměnné a kategorizujeme je do uvedených hodnot až na začátku statistické analýzy. Zatímco pro číslo strany jsme 48

určili kategorie dopředu, pro nalezení kategorií druhého indikátoru jsme nechali soubor článků rozdělit podle počtu slov do čtyř skupin tak, aby všechny čtyři měly stejný počet případů, a tedy podle percentilů 25, 50 a 75. Skupiny ohraničují následující hodnoty: 0 – 124 slov; 125 – 284 slov; 285 – 501 slov; 502 a více slov. Indikátory jsou následující: 

počet slov: 1 (0 – 124), 2 (125 – 284), 3 (285 – 501), 4 (502 a více);



číslo strany: 1 (6. a další str), 2 (4. - 5. str), 3 (2. - 3. str), 4 (titulka);



přítomnost fotografie: 0 (bez fotky), 2 (jedna nebo více fotografií). Důležitost rámce vychází z operacionalizace důležitosti článku – bude to

průměrná důležitost všech článků zahrnutých do daného mediálního rámce (vyjádřená hodnotou

výše

popsaného

součtového

indexu).

Tato

proměnná

slouží

ke

komplexnějšímu popisu mediálních rámců, než je pouze četnost článků, které k nim příslušejí, anebo jejich procentuální podíl na celku. Téma článku zaznamenáváme kvůli hypotézám o kriminalitě a životních podmínkách, rovněž ale kvůli konstrukci mediálních rámců (viz další kapitola). Zásadní proto bylo vytvoření adekvátních kategorií. Využili jsme k tomu studii Klvačové a Bitricha (2003), kteří před deseti lety pečlivě zaznamenali všechna témata vyskytující se v článcích o Vietnamcích, Ukrajincích a Rumunech. Seznam témat jsme kategorizovali do osmi menších skupin a po pilotním prozkoumání vzorku jsme některá témata ještě doplnili, zejména cizince jako investory a zaměstnavatele. Toto téma v dosavadních studiích chybělo vzhledem k záměrnému výběru pouze cizinců z Východu. Protože témat se může v článku vyskytovat více, každé z nich je samostatnou binární proměnnou, kde hodnota 0 znamená absenci a hodnota 1 značí výskyt tématu. Proměnné jsou následující: kriminalita; cizinci jako zaměstnanci; cizinci jako zaměstnavatelé a investoři; zákony a stát; rodina a děti; zdraví a zdravotnictví; pobytový režim; kultura; ubytování a další. Témata cizinci jako zaměstnanci, rodina a děti, zdraví a zdravotnictví a pobytový režim budeme považovat za indikátory proměnné životní podmínky cizinců. Valence je kategorie, která nabývá dvou hodnot – může být negativní nebo pozitivní. Je důležité uvést, že hodnotíme valenci celého článku jako takového, tedy nikoli hodnocení toho, jestli cizinci hráli v daném příběhu pozitivní nebo negativní roli (to vyjadřuje proměnná kauzálního vysvětlení, která je součástí konstrukce mediálních 49

rámců), ale zda příběh jako celek je prezentován jako pozitivní nebo negativní. Při kódování usilujeme o to, abychom zaznamenávali hodnocení vyplývající z vyznění a vystavění příběhu a nikoli naše vlastní hodnocení dané události, zároveň se ale snažíme se pro některou z hodnot rozhodnout ve většině případů. Jen u zcela nejednoznačných nebo nejasných článků volíme možnost „nelze rozhodnout“. Blízké národy je kategorie, která vzniká až slučováním proměnných při analýze. Součástí kódovací knihy jsou binární proměnné, kde zaznamenáváme výskyt všech různých národností, které se v článcích vyskytly. Kódování jsme začali s národnostmi, které byly mezi klíčovými slovy, ale postupně jsme přidávali další proměnné vždy, když se vyskytla nová národnost. Tak jsme zaznamenali všechny národnosti, o kterých se ve výzkumném souboru psalo. Pokud nebyla specifikována národnost cizinců a mluvilo se o nich jen jako o cizincích, přistěhovalcích, azylantech a podobně, zaznačili jsme výskyt obecné kategorie cizinci. Tyto proměnné jsou indikátory jedné kategorizované proměnné – blízkých (elitních) a vzdálených národů. V rozlišování toho, které národy chápou čeští čtenáři jako blízké nebo elitní, se řídíme výzkumem postojů české populace k cizincům, kde Chludilová (2003) identifikovala tři faktory. Jsou jimi tři různé typy zemí původu, na základě kterých Češi odlišují svůj vztah k různým národnostem: − vzdálené, méně vyspělé až exotické země; − vyspělý svět, do kterého bychom rádi patřili; − sousedé, s nimiž máme společný geografický prostor i historii. Sousedy a vyspělý svět proto považujeme za blízké a elitní národy. Jsou to Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, USA, Itálie, Francie, Nizozemsko (které jsme zahrnuli do klíčových slov) a dále země, které jsme přiřadili, pouze pokud se v souboru vyskytly: Portugalsko, Belgie, Švédsko, Irsko, Švýcarsko, Kanada, Dánsko, Norsko, Španělsko, Řecko10.

10 Mezi klíčová slova se vzhledem k metodám výběru nedostalo Maďarsko. V roce 2012 u nás pobývalo pouze 943 cizinců z Maďarska, i když příslušníků národnostní menšiny bylo více než 10 000. Ti jsou ale občany, a tedy by šlo o rozlišování na základě národnosti a ne pobytového režimu. Navíc Maďarsko nespadalo do žádné z kategorií elitních národů definovaných faktory podle Chludilové (2003), protože po rozpadu Československa už není sousedem České republiky. Přesto se domníváme, že do budoucna by bylo vhodné Maďarsko zahrnout mezi elitní národy, na přetrvávající silné pouto mezi oběma zeměmi poukazuje například právě početná maďarská menšina.

50

Citované zdroje je proměnná, pro niž jsme stanovili hodnoty podle Carvalha (2010), který rozlišuje policejní zdroje; běžné občany; cizince a cizinecké organizace; stát a politické aktéry. My přidáváme mezi zdroje ještě firmy, protože jsou jako zaměstnavatelé cizinců významnými hráči v mocenském poli. Při kódování zdrojů nerozlišujeme, které jsou citovány přímo nebo nepřímo, jako indikátor zdroje chápeme nejen přímou a nepřímou řeč, ale také jakýkoli jiný odkaz. Problémy s cizinci je kategorie, kterou ztotožňujeme s hodnotou cizinců zodpovědných za negativní činy a situace v proměnné kauzální vysvětlení. Ta je součástí konstrukce mediálních rámců a operacionalizujeme ji v následující kapitole. Problémy cizinců je kategorie, kterou ztotožňujeme s hodnotou cizinců, kterým škodí popisované jevy a situace z proměnné morální hodnocení. Ta je součástí konstrukce mediálních rámců a operacionalizujeme ji v následující kapitole. 6.5.2

Konstrukce mediálních rámců v obsahové analýze

Operacionalizaci mediálních rámců věnujeme celou tuto kapitolu, protože je to pro náš výzkum zásadní kategorie, jejíž kódování je zároveň největší metodologickou výzvou. Mediální rámce nemají na rozdíl od důležitosti článku jednotnou operační definici – různé výzkumy používají velmi odlišné metody, jak jednotlivé rámce konstruovat a jak k nim přiřadit články. My jsme zvolili operacionalizaci navrženou Matthesem a Kohringem (2008) – metodologickým cílem tohoto výzkumu je otestovat použitelnost jimi navrženého analytického nástroje. Proto jejich článek a navrženou metodologii induktivní konstrukce mediálních rámců podrobněji představíme. Matthes a Kohring (2008) navázali mimo jiné na Van Gorpa (2005), který se zabýval operacionalizací mediálních rámců jako meta-komunikativních sdělení a při jejich identifikaci ve zpravodajství o azylantech využil široké spektrum indikátorů. Matthes a Kohring (2008) rozdělili dosavadní výzkumy mediálních rámců podle způsobu operacionalizace do pěti skupin, přičemž každou z nich hodnotili z hlediska validity a reliability. Hermeneutický přístup používá blíže nespecifikované, a tedy málo reliabilní kvalitativní metody hledání a pojmenovávání mediálních rámců. Lingvistický přístup využívá vysoce komplexní a reliabilní metody, které ale není možné použít při větším počtu článků. Celostní manuální analýza kombinuje kvalitativní identifikaci rámců s jejich kvantitativní analýzou, počáteční kvalitativní fáze ale rovněž trpí nízkou 51

reliabilitou. Konstruované rámce jsou pravděpodobně spíš interpretačními rámci výzkumníků a kódovačů. Počítačová analýza založená na konstrukci mediálních rámců na základě častého výskytu určitých slov je vysoce reliabilní, ale její validita je pochybná. Mediální rámce redukuje na témata vyjádřená slovy a nepočítá s rozdíly ve významu slov v závislosti na kontextu. A nakonec je tu deduktivní přístup, kde musí být mediální rámce známy dopředu nebo konstruovány z teorie a v obsahové analýze už se pouze zaznamenává jejich výskyt. Matthes a Kohring (2008) na základě této rešerše dosavadního výzkumu navrhují metodologii induktivní konstrukce mediálních rámců nezávislou na výzkumníkovi a jeho interpretačních rámcích. Doporučují operacionalizovat mediální rámec jako proměnnou složenou z několika indikátorů (komplexnějších než slova), které mají být kódovány nezávisle na sobě. Konkrétní způsob jejich nejčastějších vzájemných kombinací do podoby mediálních rámců bude testován až v průběhu analýzy. Ani výzkumníci tak nebudou dopředu znát počet a charakteristiky mediálních rámců a nebudou ani během analýzy vědět, který mediální rámec kódují. Počet rámců a jejich podobu totiž určí statistická metoda hierarchické klastrové analýzy – ta rozhodne o nejvhodnější variantě shlukování článků do skupin podle indikátorů. Indikátory mediálního rámce vytvářejí Matthes a Kohring (2008) na základě již výše citované definice mediálního rámce, jejímž autorem je Entman (1993: 52): „Zarámovat znamená vybrat některé aspekty vnímané reality a zvýznamnit je v komunikovaném textu tak, aby prosazovaly určitou definici problému, kauzální interpretaci, morální hodnocení a/nebo doporučení.“ Tuto definici považují autoři za jednu z mála natolik přesných, že je možné ji využít pro operacionalizaci a stanovení následujících indikátorů: definice problému (téma a aktér), kauzální vysvětlení, morální hodnocení a doporučení. Matthes a Kohring (2008) testovali svoji metodu, když zjišťovali mediální obraz biotechnologií v deníku The New York Times. Stejně jako my analyzovali deník, téma ale měli zásadně odlišné, a tedy bude potřeba jejich proměnné pro naši analýzu upravit. Další úpravy jsou nutné kvůli klastrové analýze – všechny hodnoty indikátorů budou před kódováním převedeny v binární proměnné s hodnotami 0 a 1, což je vhodné také vzhledem k tomu, že proměnné jsou typu „multiple response“ (témat a aktérů se v článcích vyskytuje víc).

52

Indikátor téma jsme operacionalizovali v předchozí kapitole. Má deset hodnot: kriminalita; cizinci jako zaměstnanci; cizinci jako zaměstnavatelé a investoři; zákony a stát; rodina a děti; zdraví a zdravotnictví; pobytový režim; kultura; ubytování a další. Aktéry rozlišili Matthes a Kohring (2008) na vědce, veřejnost, média, politiky a byznysmeny. My jsme postupovali podle základního dělení společnosti na státní sektor (politici, úředníci, policie apod.), komerční (firmy, zaměstnavatelé, podnikatelé) a neziskový (NGOs a věda) a nakonec jsme doplnili jako aktéra běžného, soukromého občana neboli veřejnost. Cizinec jako aktér byl podmínkou zařazení článku do výzkumného souboru. Aktérů máme tedy pět: cizinec, stát, firma, neziskovka a občan. Indikátor kauzálního vysvětlení u Matthese a Kohringa (2008) zaznamenával, kdo z aktérů je činěn zodpovědným za rizika nebo naopak benefity biotechnologie. V našem případě mediálních rámců o cizincích půjde o to, kdo je činěn zodpovědným za negativní události nebo jevy a kdo za pozitivní události nebo jevy. Protože máme pět aktérů, má kauzální vysvětlení celkem deset možných hodnot. Morální hodnocení je v mnohém podobné – je tu opět deset možností, protože máme pět aktérů a každý z nich může z popisované situace nebo jevu profitovat, nebo mu naopak tato situace nebo jev mohou škodit. Zatímco kauzální vysvětlení se dívá do minulosti a hledá příčiny a viníky, morální hodnocení se dívá do budoucnosti, hledá důsledky a aktéry, na které pozitivní nebo negativní důsledky dolehnou. Proto jsme indikátor přejmenovali na morální důsledky, aby se nám nepletl s proměnnou hodnocení, kterou používáme v další dimenzi rámce. Posledním indikátorem je doporučení. Matthes a Kohring (2008) ho ve svém výzkumu slučují s hodnocením, a tedy pozitivní nebo negativní valencí článku, kterou jsme jako proměnnou operacionalizovali již v předcházející kapitole. Jejich analýza odlišuje články, které jsou pro biotechnologie, protože je považují za pozitivní, od těch, které jsou proti biotechnologiím, protože je považují za negativní. Když jsme uvažovali o aplikaci proměnné na téma dlouhodobě pobývajících cizinců, chtěli jsme usilovat o komplexnější operacionalizaci a proměnnou doporučení přizpůsobit. Snažili jsme se proto kódovat následující hodnoty: plné, bezpodmínečné přijetí; občanství se všemi právy a povinnostmi; byrokratizace podmínek cizinců, kteří jsou u nás jako dočasní hosté, zaměstnanci, studenti a nájemníci; vyhoštění. 77% článků jsme ale kódovali „nelze rozhodnout“, a tak jsme tuto novou operacionalizaci vyhodnotili jako 53

nepoužitelnou. Jako indikátor doporučení jsme proto v analýze nakonec stejně jako Matthes a Kohring (2008) použili proměnnou valence článku. Výsledkem této operacionalizace je konstrukce mediálního rámce na základě pěti indikátorů a celkem 37 proměnných. Jsou to: témata (10) + aktéři (5) + kauzální vysvětlení (10) + morální důsledky (10) + hodnocení (2). Počítáme ale s tím, že počet proměnných, které vstoupí do klastrové analýzy, bude menší, protože i Entman (1993) upozorňuje, že ne vždy je možné v každém textu najít všechny jím popsané funkce mediálních rámců. Stejně jako Matthes a Kohring (2008) budeme vylučovat proměnné s malým výskytem – tento proces je už součástí samotné analytické části. Klastrovou analýzu Matthes a Kohring (2008) ve svém článku prezentují jako objektivní, validní a reliabilní metodu konstrukce mediálních rámců. Naším dílčím metodologickým cílem je ověřit použitelnost jejich analytického nástroje pro danou oblast výzkumu zpravodajství o cizincích. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zařadit do metodologické části práce rovněž následující kapitolu Metodologické poznámky ke klastrové analýze. V ní sestavujeme podrobný metodologický návrh konstrukce mediálních rámců, kde na rozdíl od Matthese a Kohringa (2008) uvádíme všechny kroky a volby, které klastrová analýza obnáší. Upozorňuje také na poměrně podstatné mezery ve validitě a reliabilitě, a to především na vliv řazení případů v souboru na výsledky. Navrhujeme rovněž, jak v případě mediálních rámců tento problém řešit.

6.6 Metodologické poznámky ke klastrové analýze Klastrová analýza umožňuje shlukovat případy do skupin podle předem vybraných proměnných tak, aby si byly v jednom klastru navzájem co nejvíce podobné a zároveň co nejvíce odlišné od případů zařazených do jiných klastrů. Dobře vytvořené klastry se vyznačují vzájemnou exkluzivitou a vnitřní homogenitou. Zatímco některý soubor se může rozpadat na několika zřejmých klastrů, jindy může existovat více smysluplných variant shlukování. Obzvlášť pokud vstupuje do analýzy velké množství proměnných, budou se různá řešení lišit v tom, podle kterých z nich se soubor do klastrů dělí. Dělení ovlivňují tyto faktory: typ analýzy, metoda shlukování, typ proměnných, metoda měření vzdálenosti, zvolený počet klastrů, pořadí případů v souboru, korelace mezi proměnnými a frekvence proměnných. Validitu a reliabilitu výsledného rozdělení souboru je možné otestovat několika metodami. Celý proces a jeho různé varianty tady 54

představíme, abychom mohli v závěru navrhnout nejvhodnější postup a srovnat naše metodologická rozhodnutí s těmi, která učinili Matthes a Kohring (2008)11. Ještě před analýzou vybíráme proměnné, podle kterých se bude během shlukování posuzovat vzájemná podobnost případů. Podmínkou klastrové analýzy je jejich standardizace – buď jsou to shodné škály anebo v našem případě binární proměnné12. Matthes a Kohring (2008) doporučují zahrnout jenom ty proměnné, které se vyskytují častěji než v 5% případů. My je budeme slučovat tak, aby se jejich výskyt blížil 20%, větší počet proměnných by totiž rovněž komplikoval interpretaci výsledných klastrů. (Mooi, Sarstedt 2011) Schéma 1. Analytické kroky při klastrové analýze Výběr proměnných ↓ Výběr metody analýzy ↓ ↓ Hierarchická analýza Analýza metodou K-průměrů ↓ ↓ Výběr metody shlukování Rozhodnutí o počtu klastrů ↓ ↓ Výběr měřítka vzdálenosti podle proměnných Výběr počátečních center ↓ ↓ Rozhodnutí o počtu klastrů Rozhodnutí o počtu opakování ↓ ↓ Kontrola validity a reliability ↓ Interpretace a pojmenování výsledných klastrů

K další redukci dochází při kontrole vzájemných korelací. Korelující proměnné vypovídají o tomtéž ukazateli, který by vstoupil do analýzy dvakrát, měl by vyšší váhu a silněji by ovlivnil výsledné shluky. Mohou nastat i případy, kdy například dvacet proměnných vypovídá pouze o sedmi ukazatelích. Sanbandam (2003) doporučuje identifikovat proměnné, jejichž korelace je vyšší než 0,8 (podle Pearsonova koeficientu) a jednu vyřadit, aby každý ukazatel reprezentovala jedna proměnná. Další možností je vytvořit ze silně korelujících proměnných faktor.

11 Zvažujeme pouze možnosti nabízené softwarem SPSS. 12 Pokud bychom zaznamenávali proměnné jako nominální, museli bychom před analýzou z každé hodnoty udělat samostatnou binární proměnnou, což jsme provedli už při operacionalizaci. My zaznamenáváme proměnné jako binární, také protože jde o proměnné typu „multiple response“.

55

6.6.1

Metoda hierarchické analýzy

V hierarchické analýze klastry vznikají postupným slučováním, které je možné graficky znázornit jako dendogram, graf připomínající strom. Na začátku této analýzy je každý případ samostatným klastrem. V prvním kroku se sloučí dva případy-klastry, které jsou si s ohledem na sledované proměnné nejblíž. Ve druhém kroku se opět sloučí ty klastry, které mají mezi sebou nejmenší vzdálenost. V posledním kroku se pak klastry sloučí do jednoho velkého, který odpovídá souboru jako celku. Počet postupných provedených kroků tedy odpovídá počtu případů N – 1. Proces je možné u kteréhokoli kroku zastavit, vytvořit libovolné množství shluků a pro každý z nich určit, ze kterých klastrů v předcházejícím kroku vznikl a se kterým dalším klastrem by se v příštím kroku sloučil. V SPSS se jednotlivé kroky zobrazí v aglomerační tabulce, která navíc ukazuje pro každý krok i vzdálenost klastrů, které byly sloučeny. Hlavní výhodou hierarchické analýzy je, že nemusíme dopředu znát počet klastrů, do kterých chceme soubor rozdělit. 6.6.1.1

Metody shlukování a měření vzdálenosti

Při zadávání hierarchické analýzy v SPSS se nabízí mnoho různých metod shlukování i měření vzdálenosti podle typu sledovaných proměnných. Metod shlukování je sedm a liší se v představě o vzdálenosti. Zatímco čtyři z nich se dají přirovnat k představě případů jako bodů na dvourozměrné ose a jejich vzdáleností jako spojujících linek13, další dvě metody začínají stanovením ideálního typu, centroidu nebo medoidu, kolem kterého se případy shlukují. Velmi často je užívána Wardova metoda, která zachovává co nejnižší variabilitu uvnitř klastru vypočítanou na základě čtverce euklidovské vzdálenosti. (Tan, Steinbach, Kumar 2006) Použili ji Matthes a Kohring (2008) a typická je i pro analýzu K-průměrů. Podle toho, jaké proměnné do analýzy vstupují, se pak vybírá ještě vhodné měřítko vzdálenosti. Rozdíly mezi měřítky pro binární proměnné spočívají v tom, jaká váha je přikládána shodě v hodnotě 1 (výskyt),

13 Metoda nejbližšího souseda (nearest neighbor) spojuje klastry podle vzdálenosti mezi dvěma nejbližšími případy, metoda nejvzdálenějšího souseda (furthest neighbor) spojuje klastry podle vzdálenosti mezi nejvzdálenějšími případy. Metoda spojení mezi skupinami (between-groups linkage) hledá dva klastry, pro něž bude nejnižší průměr všech vzdáleností mezi případy jednoho klastru a případy druhého klastru. Metoda spojení uvnitř skupin (within-groups linkage) shlukuje ty klastry, které společně vytvoří klastr, který bude mít nejnižší průměr vzdáleností mezi případy uvnitř tohoto nového klastru. (Tan, Steinbach, Kumar 2006)

56

v hodnotě 0 (absence) a jejich kombinaci 0,1 (Bacher 2012). Pouze Simple Matching považuje shody ve výskytu, absenci nebo v kombinaci za stejně hodnotné podobnosti14. Teorie se rozcházejí v tom, která metoda shlukování a měřítko vzdálenosti jsou pro binární proměnné nejvhodnější. Podle Finche (2005), ale také podle IBM (2012) nejsou pro binární proměnné vhodné euklidovské vzdálenosti, přesto jsou ale v nabídce SPSS. Zatímco Bacher (2002) kombinuje Wardovu metodu pouze s euklidovskými vzdálenostmi, Finch (2005) testoval pro binární proměnné i použití různých jiných měřítek (například Dice, Jaccards, Russel/Rao nebo Simple Matching) a zjistil, že vedou všechny k podobným výsledkům a že vůbec nejlepší je pro binární proměnné Wardova metoda. Tamasauskas, Sakalauskas a Kriksciuniene (2012) doporučili pro binární proměnné metodu nejvzdálenějšího souseda (Furthest Neighbor) v kombinaci s měřítky Jaccard, Dice, Kulcynski1 a pak rovněž Wardovu metodu, a to v kombinaci s měřítkem Rao&Russel. Matthes a Kohring (2008) nikde neuvádějí, jaké měřítko vzdálenosti použili, metoda K-průměrů používá euklidovskou vzdálenost. Z uvedených důvodů pro naše data vyzkoušíme různé metody, mezi nimiž budeme hledat tu nejvhodnější. 6.6.1.2

Volba počtu klastrů

Výhodou hierarchické analýzy je, že umožňuje identifikovat nejvhodnější počet klastrů, do kterých má být soubor rozdělen. V aglomerační tabulce vidíme všechny postupné kroky shlukování a také vzdálenosti mezi právě sloučenými klastry. Shlukování chceme zastavit tehdy, kdy by pokračování znamenalo sloučení dvou příliš vzdálených klastrů. Mezi vzdálenostmi hledáme významný zlom (tzv. elbow criterion), který určí vhodný počet klastrů. Další pomůckou je grafické znázornění rozdílů mezi vzdálenostmi (tzv. scree plot) – výrazné zalomení linky ukazuje ideální počet klastrů. Správnost rozhodnutí o počtu klastrů můžeme ověřit, pokud podle aglomerační tabulky zjistíme, o které klastry jsme při posledním kroku přišli a které dva klastry by byly sloučeny, kdybychom ve shlukování pokračovali. Tyto varianty můžeme zvážit z hlediska další interpretace. Druhým testem počtu klastrů je jejich rozložení v souboru a počet případů, které do nich spadají. Pokud do prvních tří klastrů spadá většina případů a další dva už zahrnují jen několik málo případů, potom je vhodnějším řešením je sloučit. (Mooi, Sarstedt 2011, Tan, Steinbach, Kumar 2006) 14 Naopak měřítka Jaccard a Dice shodu v absenci ignorují a Russel&Rao ji váží jinak.

57

6.6.1.3

Vliv pořadí případů v souboru

Hierarchická klastrová analýza má jednu nepříliš často zmiňovanou nevýhodu z hlediska reliability15. Její výsledky jsou závislé na pořadí případů v souboru. Kloot, Spaans a Heiser (2005) uvádějí, že mnozí výzkumníci to ignorují, my věříme tomu, že o tom mnozí ani nevědí, protože pořadí případů v průběhu analýzy nemění. My jsme na tento jev narazili, když jsme pořadí měnili při experimentování s různými možnostmi rozdělení do klastrů. Je to typický rys algoritmu, který hierarchická analýza používá, společný všem dostupným softwarům. V každém kroku shlukování hledá systém dva sobě nejbližší klastry, aby je sloučil. Problém nastává, když je v souboru víc klastrů, které jsou si stejně blízko – mají stejnou vzájemnou vzdálenost (tzv. tied distances). Systém musí v každém kroku sloučit pouze dva z nich – a právě výběr dvou z vícera stejně blízkých klastrů je ovlivněn pořadím případů. Systém prochází matici vzdáleností postupně a hledá nejnižší hodnotu, kterou si ukládá. Pokud další hodnota v matici je menší nebo rovna, nahrazuje tu předcházející. A právě proto jsou vždy sloučeny ty dva stejně blízké klastry, které jsou v matici zařazeny nejdál. (IBM 2009) Kloot, Spaans a Heiser (2005) zjistili při opakovaných testech, že hierarchické dělení do klastrů se může velmi významně lišit v závislosti na pořadí. Vedle rozšířené strategie ignorování tohoto faktu existuje několik možností, jak s tím naložit. Některé studie před analýzou případy náhodně seřadí a upozorňují na možné odlišnosti ve výsledcích při opakování procedury s jiným řazením (například Bacher 2002). Další možností je provést množství opakovaných analýz, vždy s jiným náhodným pořadím případů, a vybrat tu nejvhodnější. Kloot, Spaans a Heiser (2005) navrhují provést až 1000 opakování, na to nám ale chybí software. Nástroj PermuCLUSTER vyvinutý Klootem (2005) nefunguje v žádné z dostupných verzí SPSS. Autoři zjistili, že při tisíci opakováních se může nejvhodnější varianta zcela náhodně objevit už v první desítce, nebo také až jako poslední. Může se objevit jednou, nebo také mnohokrát. A ani po tisíci opakováních není jisté, že by další opakování nepřineslo ještě vhodnější výsledek. Tomuto zjištění protiřečí jiné studie, které využívají změnu pořadí případů jako kontrolu výsledků. Pokud vznikají při změně pořadí stejné klastry, považují řešení za stabilní. Zdá se tedy, že některá data procházejí testem změny pořadí případů se 15 SPSS na to upozorňuje v nápovědě na internetu, ale nikoli v průběhu analýzy.

58

shodnými výsledky. Podle Kloota, Spaanse a Heisera (2005) změna pořadí případů obzvlášť velký vliv na počet klastrů, pokud do analýzy vstupují proměnné s omezeným množstvím kategorií nebo krátké škály. Právě binární proměnné, s nimiž pracujeme my, vedou k největšímu počtu stejných vzdáleností a výsledky analýzy potom nejsou příliš reliabilní ani stabilní (IBM 2012a). Matthes a Kohring (2008) se o nestabilitě výsledků s ohledem na pořadí případů nezmiňují, my však navrhujeme nové řešení. Naše analýza je odlišná od jiných v jednom důležitém aspektu – našimi případy jsou novinové články a našimi klastry budou mediální rámce. Na rozdíl od respondentů, články mají datum vydání, podle kterého je možné je seřadit. A na rozdíl od jiných klastrů, mediální rámce jsou konstruovány a proměňují se v čase. Pokud bychom měli rozhodnout, v jakém pořadí bude slučování našich článků probíhat, chtěli bychom, aby se tak dělo v časovém sledu podle toho, kdy vycházely. Později publikované články chceme řadit do skupin – mediálních rámců – k těm, které vyšly už dříve. Vzhledem k tomu, jak algoritmus funguje, je nutné naše články v souboru seřadit chronologicky v sestupném pořadí. Čím níže v pořadí články budou, tím dřív budou sloučeny. Toto řešení považujeme za vhodné, pokud klastrovou analýzu využíváme pro konstrukci mediálních rámců, a navíc je to řešení reliabilní – umožňuje analýzu zopakovat se stejnými výsledky, což výběr nejlepší varianty z náhodných řazení neumožňuje. 6.6.2

Metoda analýzy K-průměrů

V analýze metodou K-průměrů vznikají klastry úplně jinak než u analýzy hierarchické. Především je nutné předem znát počet klastrů, do kterých chceme soubor rozdělit – číslo K. Pokud jejich počet nevychází z teorie, jako je tomu v našem případě, používá se někdy hierarchická analýza jako předstupeň ke K-průměrům – pouze proto, aby odhalila nejvhodnější počet klastrů. (Kloot, Spaans, Heiser 2005) Pro každý z K klastrů je na počátku vybrán počáteční centroid, který bude klastr reprezentovat (jeho hodnoty budou průměrnými hodnotami všech případů, které se ke klastru přiřadí). Případy jsou pak rozřazeny ke klastrům podle toho, ke kterému z centroidů mají nejblíž. Celá procedura se několikrát opakuje a při každém opakování jsou počáteční centroidy přepočítávány a posouvány tak, aby odpovídaly průměrům přiřazených případů, až dokud se nedosáhne vhodného výsledku. (Tan, Steinbach, Kumar 2006) V SPSS je možné nastavit buď maximální počet provedených opakování, nebo také kritérium 59

konvergence – minimální vzdálenost mezi původními a novými centroidy, při které se ještě provede další opakování. Celkový počet provedených opakování, při kterých se posouvaly centroidy, se zobrazí v tabulce SPSS. Volba metody shlukování ani měřítka vzdálenosti u K-průměrů v SPSS není možná – používá se vždy Wardova metoda s euklidovskou vzdáleností. Jak jsme se již zmínili výše, euklidovská vzdálenost není považována za vhodnou pro binární proměnné, a proto pro ně IBM (2012b) nedoporučuje ani použití K-průměrů. Centroidy totiž jsou v tomto případě také binární. IBM (2012b) však připouští, že pokud nastavíme maximální počet provedených opakování na vyšší číslo než deset, můžeme i u binárních proměnných získat stabilní, i když ne vždy smysluplný výsledek. Protože metoda K průměrů ale obecně často nabízí smysluplnější řešení než hierarchická analýza, chceme ji prověřit a výsledky obou typů analýz navzájem srovnat. Stejně jako hierarchická analýza, i metoda K-průměrů je nestabilní s ohledem na pořadí případů v souboru, i když z jiného důvodu. SPSS ale jako počáteční centroidy vždy vybírá prvních K případů v souboru a to má zásadní vliv na výsledky. V tomto případě nemůžeme uplatnit chronologické řešení, které jsme navrhli pro hierarchickou analýzu. Jediná možnost, jak výsledky analýzy K průměrů stabilizovat, je předem určit počáteční centroidy. Pokud nemáme na základě žádného teoretického modelu představu o počátečních centroidech, doporučuje se využít hierarchickou analýzu nejen k určení vhodného počtu klastrů, ale i k sestavení počátečních centroidů. (IBM 2011, Tan, Steinbach, Kumar 2006)16 6.6.3

Kontrola klastrů

Tan, Steinbach a Kumar (2006) upozorňují, že klastrová analýza pokaždé nabídne nějaké řešení rozdělení souboru, a to bez ohledu na jeho smysluplnost. Různé metody a dokonce i různá pořadí případů navíc často vedou k zásadně odlišným výsledkům, mezi kterými je nutné se rozhodnout s ohledem na „smysluplnost dělení“ – podle čeho se však rozhodovat? Tradičně by měl výzkum splňovat dvě kritéria – měl by být reliabilní a validní. Reliabilitou jsme se už zabývali a zjistili jsme, že je velmi těžké jí v klastrové analýze dosáhnout. Pro některý typ dat lze srovnání různých řešení 16 Není to úplné řešení problému, protože jak jsme uvedli výše, hierarchická analýza je rovněž nestabilní vzhledem k počtu případů. V našem případě ho ale můžeme využít, protože u hierarchické analýzy jsme našli smysluplnou variantu řazení případů.

60

považovat za test reliability a stability (Bacher 2002), s jinými daty ale při změně pořadí případů nebo změně metody nedosáhneme stejných výsledků nikdy. Právě vzhledem k nízké reliabilitě by tedy aspoň validita měla být vysoká. Bacher (2012); Tan, Steinbach a Kumar (2006) a také Mooi a Sarstedt (2011) představují různé metody, jak validitu klastrů ověřit. Prvním testem dostupným v SPSS je posouzení klastrů z hlediska jejich počtu a velikosti. Cílem je získat nepříliš velký počet klastrů, z nichž žádný nebude obsahovat příliš málo případů. Další hlavní metodou je srovnání průměrných hodnot proměnných, které vstoupily do analýzy. Ty ukazují, zda jsou klastry vnitřně soudržné a homogenní a navzájem odlišné a heterogenní. Tamasauskas, Sakalauskas a Kriksciuniene (2012) říkají, že pokud jsou hodnoty vyšší než 0,8 a nižší než 0,2, jde o dobře rozdělené klastry. Naopak hodnoty mezi 0,4 a 0,6 vypovídají o špatně rozdělených klastrech. V SPSS se navíc nabízí test ANOVA – čím vyšší F, tím větší vliv má daná proměnná na dělení souboru do klastrů a tím spíš budou klastry vzájemně heterogenní, co do hodnot této proměnné. Test ANOVA můžeme použít pro oba typy analýzy. U K-průměrů můžeme navíc využít možnost výpočtu směrodatné odchylky každého případu od centroidu daného klastru. Průměrná hodnota směrodatných odchylek nám pak ukáže, jak homogenní klastry jsme vytvořili. Pokud existují proměnné, které nevstoupily do analýzy, ale výsledné klastry by se měly v jejich hodnotách lišit, můžeme využít i možnost externího posouzení validity klastrů. V dosavadním textu jsme již naznačili, že běžnou metodou je také relativní srovnávání výsledků různých klastrových analýz provedených na témže souboru. I my budeme srovnávat jak různé výsledky hierarchické analýzy s použitím různých měřítek vzdálenosti, tak konečný výsledek hierarchické analýzy s metodou K průměrů. 6.6.4

Metodologický návrh postupu při klastrové analýze

Pro naši populaci článků, které shlukujeme do klastrů na základě binárních proměnných a za účelem identifikace mediálních rámců, navrhujeme následující postup. Redukce proměnných: Proměnné, které se vyskytují v méně než 20% případů, budeme slučovat. Pokud spolu budou dvě proměnné korelovat s hodnotou Pearsonova koeficientu překračující 0,8, použijeme jenom jednu z nich. Hierarchická analýza: Případy seřadíme podle data vydání článku od nejnovějších po nejstarší.

Vyzkoušíme

různé

metody

hierarchické

analýzy

v rámci

metody 61

Nejvzdálenějšího souseda a Wardovy metody. Výsledky srovnáme a identifikujeme nejvhodnější počet klastrů. Tuto variantu srovnáme s předcházejícím a následujícím krokem shlukování a nakonec vybereme vhodný počet klastrů. Vhodné měřítko vzdálenosti určíme podle smysluplnosti výsledků. Posouzení validity: Validitu různých možností shlukování budeme posuzovat metodami počtu a velikosti klastrů, srovnáváním průměrů, ANOVA a u K průměrů také průměrnou směrodatnou odchylkou. Analýza metodou K průměrů: Pro srovnání obou metod provedeme i analýzu metodou K průměru, a to s počtem klastrů K, který jsme určili v hierarchické analýze. Abychom se vyhnuli vlivu pořadí případů, převezmeme z hierarchické analýzy také počáteční centroidy. Maximální počet opakování nastavíme na 100. Interpretace a pojmenování klastrů: Interpretovat a pojmenovávat klastry budeme na základě nejvyšších a nejnižších hodnot průměrů – centroidů. Matthes a Kohring (2008) doporučují u průměrů sledovat velmi vysoké a nízké hodnoty a vyznačit si, ve kterém klastru dosahuje proměnná svojí nejvyšší hodnoty. Dále využijeme možnost posoudit klastry podle titulků článků, které do nich spadají.

62

ANALYTICKÁ ČÁST 7 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvoří 546 článků. Jejich rozložení do tří sledovaných let je nerovnoměrné – skoro polovina z nich vyšla v roce 2011. Tabulka 1. Počet článků podle roku vydání článku Rok

Počet článků

Podíl v %

2007

155

28,4

2009

137

25,1

2011

254

46,5

Připisujeme to změně ve struktuře listu, k níž došlo v březnu 2010. Regionální zpravodajství bylo posíleno z původní přílohy na každodenní samostatný sešit. (Musil 2010) Celkově se tak prostor pro zpravodajství rozšířil – i kdyby pro každý region přibyla jedna strana, znamená to celkově za jeden den několikanásobně víc obsahu, který v celé republice vyšel. Tak vzrostl jak celkový počet uveřejněných článků, tak počet článků o cizincích. 6 5 4 3 2 1

02.1.2007 17.1.2007 23.2.2007 30.3.2007 26.4.2007 12.6.2007 10.7.2007 18.8.2007 26.9.2007 19.10.2007 12.11.2007 15.12.2007 03.1.2009 10.2.2009 03.3.2009 25.3.2009 19.5.2009 09.7.2009 03.8.2009 26.8.2009 10.10.2009 20.11.2009 14.12.2009 13.1.2011 03.2.2011 25.2.2011 15.3.2011 09.4.2011 05.5.2011 18.5.2011 09.6.2011 30.6.2011 29.7.2011 15.8.2011 09.9.2011 29.9.2011 20.10.2011 08.11.2011 30.11.2011 16.12.2011

0

Graf 1. Rozložení článků v souboru podle jejich počtu v jednotlivých dnech

Rozložení článků z hlediska měsíců nebo dnů je rovnoměrné, nelze vypozorovat žádný sezónní vliv. Nejsou žádná období v roce, kdy by se v MF Dnes pravidelně 63

o cizincích psalo více nebo méně. Ani události nenastolují nikdy silnější agendu než dva až tři články. Mírný růst počtu článků pozorujeme jenom v listopadu a prosinci 2011, z témat článků se ale zdá, že je to náhodné. Za celé tři roky bylo pouze 32 dnů, kdy vyšlo více článků o cizincích než jeden nebo dva17. Soubor jsme sestavili z článků, které vyšly na titulní straně nebo ve zpravodajské rubrice Z domova. Polovina článků vyšla na dvoustraně 4. – 5. a třetina na titulní straně. Z toho je zřejmé, že v editoriální praxi MF Dnes nejsou články o cizincích chápány jako nejdůležitější, a proto se obvykle nedostanou na první zpravodajskou dvoustranu. Zpravodajství o cizincích je v podstatě marginální agendou. Tabulka 2. Počet článků podle redakčního členění listu Počet článků

Podíl v %

Titulní strana

161

29,5

2. – 3. strana

77

14,1

4. – 5. strana

268

49,1

6. a vyšší strana

40

7,3

Celkem

546

100

Průměrný počet slov je 335, nejkratší článek má 24 slov, ten nejdelší má 1948 slov18. Histogram v grafu 2. ukazuje, že rozložení článků není normální.

Graf 2. Histogram - články podle počtu slov s křivkou normálního rozložení 17 Nejvyšší počet článků ve sledovaném období připadá na 13. ledna 2007 a i v tento den jich vyšlo pouze pět – jeden o útoku, který hrozil pražským školám, jeden o odbornících z ciziny, kteří přicházejí do Česka, a tři články o soudním sporu Češky a Portugalce, který se týkal výchovy jejich dcery. 18 Nejdelší článek je z roku 2011 a má titulek „Má žena je cizinka. Jsme tu nežádoucí“. Je reportáží redaktora MF Dnes, který se oženil s Korejkou a vyřizoval s ní na českých úřadech potřebná povolení.

64

Nejvíc je článků s malým počtem slov a nejméně těch dlouhých. Tomu odpovídá také rozdělení podle kvartilů, které dělí soubor do čtyř stejně početných skupin podle počtu slov: 0 – 124 slov; 125 – 284 slov; 285 – 501 slov; 502 a více.

7.1 Síla agendy podle důležitosti článků Poslední charakteristikou souboru je síla agendy podle důležitosti každého z článků. Důležitost jsme operacionalizovali jako součtový index tří proměnných – čísla strany, počtu slov a výskytu fotografie. Za číslo strany lze získat maximálně čtyři body, za počet slov rovněž čtyři body a za výskyt fotografie dva body. Čísla strany jsou rozdělena do kategorií: titulní strana (4 body), 2. – 3. strana (3 body), 4. – 5. strana (2 body) a 6. nebo vyšší strana (1 bod). Počet slov má tyto kategorie: 0 – 124 slov (1 bod), 125 – 284 slov (2 body), 285 – 501 slov (3 body), 502 a více slov (4 body), které vznikly podle kvartilů. Výskyt jedné nebo více fotografií je ohodnocen 2 body. Celkem tedy články mohou získat v součtovém indexu minimálně 2 a maximálně 10 bodů. Průměrná důležitost článků z našeho souboru je 5,6. Medián je o něco vyšší – 6. Protože součtový index má osm možných hodnot, můžeme se podívat i na histogram. Krajní hodnoty se vyskytují výjimečně, hodnota 3 je ale stejně častá jako 6. Rozložení neodpovídá křivce normálního rozložení19.

Graf 3. Histogram - články podle důležitosti (síly agendy) s křivkou normálního rozložení

19 K adekvátnímu posouzení celkové síly agendy o cizincích bychom potřebovali srovnání s jinými agendami, pro které by se součtový index počítal stejně. Takové srovnání nám ale bohužel chybí.

65

8 Klastrová analýza a interpretace mediálních rámců Analýzu začínáme konstrukcí mediálních rámců v klastrové analýze, protože tyto rámce figurují jako klíčová proměnná takřka ve všech našich hypotézách a sestavení typologie mediálních rámců je hlavním cílem výzkumu. Postupujeme induktivní metodou, kterou jsme vysvětlili v metodologické části. Nejdřív redukujeme proměnné, které budou do analýzy vstupovat, potom provádíme nejdřív analýzu hierarchickou a nakonec analýzu K průměrů. Hledáme nejvhodnější způsob, jak články rozdělit podle sledovaných proměnných do shluků, které nakonec interpretujeme jako mediální rámce, pojmenováváme je a charakterizujeme.

8.1 Redukce proměnných vstupujících do analýzy Na základě operacionalizace rámce jsme sledovali sadu celkem 41 proměnných. Chceme je redukovat tak, aby do klastrové analýzy vstoupily jenom proměnné, které jsou zastoupeny dostatečně často. Matthes a Kohring (2008) si jako hranici zvolili 5%, my jsme se rozhodli pro 10%. Druhým kritériem pro proměnné vstupující do klastrové analýzy je jejich vzájemná korelace. Pokud je korelace vysoká, sledují proměnné stejný aspekt, který by tak do analýzy vstupoval dvakrát a získal by dvakrát větší váhu. Tabulka 3 je přehledem původních 41 proměnných a jejich výskytu v procentech a zároveň ukazuje, jakým způsobem jsme tyto proměnné slučovali nebo rušili. Do analýzy především vůbec nevstupuje proměnná „doporučení“ s hodnotami přijetí, občanství, byrokratizace a vyhoštění. Touto proměnnou jsme chtěli rozšířit původní dimenzi Matthese a Kohringa (2008), ve většině zpravodajských článků jsme ale takto konkrétní doporučení nenašli. Rozhodnout nebylo možné v 77 % případů, proto jsme proměnnou z analýzy úplně vyloučili. Kvůli nízkému výskytu jsme u aktérů sloučili občany a neziskovky. Cizinci se jako aktéři vyskytují ve 100 % článků, protože to bylo kritérium zařazení článku do souboru. Ani tato proměnná do analýzy nevstupuje. U kauzálního vysvětlení jsme sloučili občany, neziskovky i firmy. U morálních důsledků jsme sloučili občany, neziskovky, firmy i stát do jedné proměnné „českých aktérů“. Proměnná „profitující stát“ totiž nedosáhla 10% zastoupení. I když jednotlivá témata hranici těsně přesáhla, při analýze se rámce vytvářely bez ohledu na téma, a to jsme nechtěli. Témata jsme proto kategorizovali do širších skupin. 66

Výsledkem redukce je 20 binárních proměnných, jejichž zastoupení se blíží 20 % (s výjimkou proměnné „ostatní témata“). Dvacet proměnných jsme ještě kontrolovali kvůli vzájemné korelaci. Příliš vysokou hodnotu Pearsonova korelačního koeficientu (tj. více než 0,8) měly pouze proměnné negativita a pozitivita. Koeficient dosáhl hodnoty 0,909, a proto jsme pozitivitu vyloučili z analýzy. Články, které nejsou negativní, můžeme ve většině případů chápat jako pozitivní. Výsledkem redukce je tedy 19 proměnných – o devět méně, než ve své analýze používali Matthes a Kohring (2008). Tabulka 3. Přeměna původních kódovaných proměnných v proměnné vstupující do analýzy Název % Název % Aktérem cizinec 100 X Aktérem firma 20 → 1 Aktérem firma 20 Aktérem neziskovka 5,1 2 Aktérem občan 70,5 Aktérem občan 69,4 Aktérem stát 73,1 → 3 Aktérem stát 73,1 Cizinci zodp. za negativní jevy 54,0 → 4 Cizinci zodp. za negativní jevy 54,0 Cizinci zodp. za pozitivní jevy 20,9 → 5 Cizinci zodp. za pozitivní jevy 20,9 Stát zodp. za negativní jevy 19,8 → 6 Stát zodpov. za negativní jevy 19,8 Stát zodp. za pozitivní jevy 37,2 → 7 Stát zodp. za pozitivní jevy 37,2 Čeští občané zodp. za negativní jevy 28,8 8 Čeští občané a firmy České firmy zod. za negativní jevy 6,6 34,2 zodpovědné za negativní jevy Neziskovky zodp. za negativní jevy 0 Čeští občané zodp. za pozitivní jevy 12,3 9 Čeští občané, firmy a České firmy zodp. za pozitivní jevy 4,9 neziskovky zodpovědní za 18,5 Neziskovky zodp. za pozitivní jevy 2,6 pozitivní činy Trpí tím cizinci. 38,5 → 10 Trpí tím cizinci. 38,5 Profitují cizinci. 18,1 → 11 Profitují cizinci. 18,1 Trpí tím čeští občané. 37,4 Trpí tím české firmy. 4,4 12 Trpí čeští občané, firmy nebo 48,9 Trpí tím neziskovky. 0,7 stát. Trpí tím stát. 12,6 Profitují čeští občané. 14,3 Profitují české firmy. 3,3 13 Profitují čeští občané, firmy 20,7 Profitují neziskovky. 0,4 nebo stát. Profituje stát. 6,0 Téma: Kriminalita 52,6 → 14 Téma: Kriminalita 52,6 Téma: Cizinci jako zaměstnanci 11,2 15 Téma: Práce (zaměstnanci i 23,4 Téma: cizinci jako zaměstnavatelé 14,1 zaměstnavatelé) Téma: zdraví a zdravotnictví 10,6 16 Téma: Osobní život (zdraví a 20,7 Téma: rodina a děti 12,1 rodina) Téma: pobytový režim 11,0 17 Téma: Stát a pobytový režim 20,9 Téma: zákony a stát 13,2 Téma: kultura a umění 8,1 18 Téma: Ostatní (kultura, Téma: ubytování 1,5 12,5 ubytování a další) Téma jiné 3,1 Doporučení přijetí cizinců 7,3 X Doporučení občanství 1,1 X Doporučení byrokratizace 11,2 X Doporučení vyhoštění 2,0 X Doporučení – nelze 77,1 X Negativita 74,2 → 19 Negativita 74,2 Pozitivita 22,7 K

}

} }

} } } } } }

67

8.2 Hierarchická analýza Jak bylo vysvětleno v metodologické části, případy řadíme podle data vydání článku od nejnovějších po nejstarší, tak aby se v případě shodných vzdáleností (tzv. ties) nejdříve do klastrů slučovaly články vydané dříve. Tuto volbu odůvodňujeme tím, že mediální rámce rovněž vznikají v čase, zároveň tak zajišťujeme vyšší reliabilitu výsledků. Protože teoretici klastrové analýzy nemají jasné doporučení, kterou metodu a které měřítko vzdálenosti využít, budeme experimentovat s různými variantami a vybírat tu nejvhodnější právě pro náš soubor. Srovnávat budeme dvě metody shlukování: metodu nejvzdálenějšího souseda (tzv. complete linkage) a Wardovu metodu. Pro každou z nich jsme vyzkoušeli pět meřítek vzdálenosti, takže jsme analýzu provedli celkem desetkrát. Přehled variant je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 4.Přehled variant hierarchické klastrové analýzy Varianta

Metoda shlukování

1 (FN – SM) 2 (FN – J) 3 (FN – D) 4 (FN – RR)

Meřítko vzdálenosti Simple Match (SM)

Jaccard (J) Nejvzdálenější soused (Furthest Dice (D) Neighbor nebo Complete linkage) Russel&Rao (RR)

5 (FN – RT)

Roger a Tanimoto (RT)

6 (W – SM)

Simple Match (SM)

7 (W – J)

Jaccard (J)

8 (W – D)

Wardova metoda

Dice (D)

9 (W – RR)

Russel&Rao (RR)

10 (W – SED)

Squared Euclidean distance (SED)

Analýza začíná identifikací vhodného počtu klastrů z aglomerační tabulky. Už v tomto kroku jsme museli tři varianty vyloučit, protože ani v deseti posledních krocích se neobjevil žádný zlom, který bychom mohli interpretovat jako doporučený počet klastrů – jejich koeficienty měly ve všech posledních krocích hodnotu 0. Jsou to tři varianty metody nejvzdálenějšího souseda: Jaccard, Dice a Russel&Rao. Pro zbývajících sedm variant analýzy jsme spočítali vzdálenost mezi koeficienty v jednotlivých krocích aglomerační tabulky, na základě které jsme vytvořili graf

68

(tzv. scree plot), v němž budeme hledat významný zlom (tzv. elbow criterion), který by měl poukázat na nejvhodnější počet klastrů. Pro každou z metod máme jeden graf.

Graf 4. Identifikace vhodného počtu klastrů (osa X) podle vzdálenosti mezi právě sloučenými klastry (tzv. scree plot) – varianty metody nejvzdálenějšího souseda

Z grafu je zjevné, že ani koeficienty dalších měřítek vzdálenosti metody nejvzdálenějšího souseda nemají standardní rozložení. Zatímco u měřítek Jaccard, Dice a Russel&Rao měly všechny koeficienty posledních deseti kroků aglomerační tabulky hodnotu 0, u zbývajících dvou se hodnota 0 střídá s jinými, tyto výsledky ale každopádně není možné interpretovat. Z tohoto důvodu se budeme dále zabývat jen Wardovou metodou, ověřili jsme tak vhodnost volby Matthese a Kohringa (2008).

G Graf 5. Identifikace vhodného počtu klastrů (osa X) podle vzdálenosti mezi právě sloučenými klastry (tzv. scree plot) – varianty Wardovy metody

69

Z grafu je patrné, že koeficienty aglomeračních tabulek Wardovy metody standardní rozložení mají, a můžeme tedy hledat zlomy, které budou ukazovat na vhodný počet klastrů. Podle všech měřítek se sledovaný soubor rozpadá na dva významně odlišené shluky – další testování ukázalo, že se jedná o dělení na pozitivní a negativní články. Protože máme zájem o pestřejší typologii, hledáme další zlomy. Podle všech variant je maximální počet smysluplných klastrů šest. V předcházejících krocích shlukování (ze sedmi na šest klastrů, z osmi na sedm atd.) se slučují klastry, mezi nimiž je velmi malá vzdálenost. Pro všech pět variant měřítka vzdálenosti jsme proto sestavili varianty tří, čtyř, pěti a šesti klastrů a vzájemně jsme je porovnali z hlediska velikosti klastrů, průměrů jednotlivých proměnných a toho, o jaké klastry přicházíme v krocích slučování původních šesti klastrů až ke konečným třem klastrům. Díky tomuto srovnání jsme zjistili, že měřítka čtverec euklidovské vzdálenosti (SED) a Simple match (SM) vedou ke stejnému shlukování. Právě toto shlukování proto považujeme za nejvhodnější – stejný výsledek při použití jiného měřítka vzdálenosti je považován za důležité kritérium validity. Měřítko Simple match navíc upřednostňujeme kvůli tomu, že na rozdíl od Jaccard, Dice a Russel&Rao dává shodě v absenci proměnné stejnou váhu jako shodě ve výskytu, což odpovídá charakteru našich dat. Před interpretací finální varianty se zmíníme o různorodosti výsledků, které jsme získali při použití zbývajících třech měřítek vzdálenosti. Měřítko Jaccard by nás jako jediné vedlo ke konečnému počtu pěti klastrů, při slučování ze šesti na pět klastrů se totiž shlukovaly velmi podobné klastry a významově bychom o nic nepřišli. Ostatní měřítka by nás vedla k řešení se šesti klastry. F-test metody ANOVA (viz Tabulka 5) nám ukázal, že různá měřítka se liší také v tom, jak velký vliv mají jednotlivé proměnné na dělení do klastrů. Můžeme vidět, že podle obecného principu vytváření homogenních klastrů mají větší vliv ty proměnné, které s nějakou další proměnnou významně korelují. Z tohoto důvodu jsme odstranili již na začátku korelace s Pearsonovým koeficientem více než 0,8 (pozitivitu a negativitu). Nadále má ale největší vliv negativita, kriminalita a zodpovědnost cizinců za pozitivní a negativní jevy, které spolu významně korelují s koeficientem 0,4 a více. Naopak je zřejmé, že pro jednotlivá témata kromě kriminality existují různé kauzální interpretace toho, kdo je zodpovědný a kdo ponese důsledky, s dalšími proměnnými korelují jen slabě, a proto je jejich vliv na utváření klastrů menší. Tuto variabilitu v možných děleních souboru si vysvětlujeme jako ukazatel vnitřní 70

heterogenity souboru. Zdá se, že kromě kriminálních článků neexistují v souboru ohraničené tematické příběhy, v nichž by stejní aktéři byli vždy v roli viníků nebo poškozených. V rámci témat se role střídají, a proto je vzájemná korelace tak nízká. Tabulka 5. Vliv proměnných na shlukování případů podle F-testu (ANOVA) Varianty Wardovy metody podle měřítek vzdálenosti Proměnné vstupující do analýzy RR D J SM a SED Aktérem firma 41,574 14,656 56,163 24,897 Aktérem stát 35,074 26,249 36,821 38,829 Aktérem občan 66,702 18,446 82,903 47,585 Čeští občané zodpovědní za negativní činy 172,464 101,918 41,032 44,485 Čeští občané zodpovědní za pozitivní činy 25,862 29,049 29,948 23,184 Cizinci zodpovědní za negativní činy 63,714 78,316 68,337 106,041 Cizinci zodpovědní za pozitivní činy 74,755 141,729 87,878 127,990 Stát zodpovědný za negativní činy 21,474 22,357 23,800 20,458 Stát zodpovědný za pozitivní činy 21,661 44,279 35,002 35,336 Trpí čeští občané nebo stát. 77,702 42,126 77,517 87,632 Profitují čeští občané nebo stát. 44,868 44,094 56,910 41,582 Trpí tím cizinci. 28,575 71,387 36,675 31,890 Profitují cizinci. 29,049 43,747 42,422 44,110 Téma: Kriminalita 192,900 159,151 211,124 221,829 Téma: Práce (zaměstnanci i zaměstnavatelé) 39,556 17,047 55,217 14,122 Téma: Osobní život (zdraví a rodina) 8,398 4,957 11,950 9,256 Téma: Stát a pobytový režim 24,124 8,750 16,253 30,198 Téma: Ostatní (kultura, ubytování a další) 17,531 16,283 21,118 14,963 Negativita 291,068 433,443 396,626 385,678

Nyní představíme konečné řešení hierarchické analýzy, na němž se shoduje Wardova metoda při využití měřítka Simple match i čtverce euklidovské vzdálenosti. Viděli jsme v grafu, že většina měřítek ukazovala na řešení se šesti klastry. Zřejmě nejvhodnější metodou, jak počet klastrů určit, je srovnání jednotlivých řešení z hlediska jejich validity. Zjistili jsme proto, jaké klastry se shlukují v posledních osmi krocích analýzy (tj. při postupném shlukování z deseti na dva klastry). Slučování je zobrazeno ve Schématu 2. Varianty dělení klastrů jsme interpretovali a vzniklé mediální rámce pro přehlednost i pojmenovali na základě průměrů jednotlivých proměnných a také z přehledu titulků článků, které do jednotlivých klastrů připadly. Podrobnější vysvětlení k pojmenování a interpretaci konečných šesti klastrů uvádíme v kapitole 8. 4.

71

Schéma 2. Postupné slučování klastrů v posledních osmi krocích hierarchické analýzy. Jednotlivé kroky jsou číslovány.

Analýzu zastavujeme při kroku pět, který vede ke konečnému řešení se šesti klastry. Kroky jsou očíslovány v závorkách a konečných šest klastrů je vyznačeno tučně. Pokud bychom měli pouze pět klastrů, došlo by k nežádoucímu sloučení dvou pozitivních mediálních rámců, které se významně odlišují. Zatímco v prvním z nich jsou původci pozitivních jevů cizinci, ve druhém je za pozitivní jevy zodpovědný stát a cizinci z jeho kroků profitují. Pokud bychom měli klastrů naopak sedm, rozpadl by se nejvíc heterogenní klastr „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ na dva, které od sebe ale nebylo možné významněji odlišit. Rozdíl byl opět v roli státu, všechny články v jednom z dílčích klastrů ale nebylo možné jednoznačně interpretovat jako „Stát s cizinci nepočítá“. Proto volíme variantu se šesti klastry. Ze Schématu 2 navíc vidíme, že nejstabilnější a nejsilněji odlišný je klastr „Stát trestá cizince, po právu“. Jako jediný nevzniká v posledních osmi krocích. Rozložení výsledných šesti klastrů v celém souboru uvádíme v Tabulce 6. Číslování je shodné se schématem. Tabulka 6. Rozdělení souboru podle klastrů (hierarchická analýza) Číslo klastru Počet případů Podíl v % 1 94 17,2 2 116 21,2 3 110 20,1 4 52 9,5 5 148 27,1 6 26 4,8 Celkem 546 100,0

8.3 Analýza metodou K průměrů Ačkoli v našem vzorovém výzkumu Matthes a Kohring (2008) použili pouze hierarchickou klastrovou analýzu, my chceme jejich analytický nástroj prověřit a usilujeme o co nejsmysluplnější klastry, proto zkusíme využít i metodu K-průměrů. Její výsledky však nejsou nezávislé na analýze hierarchické – naopak ji spíš mohou doplnit nebo zpřesnit. Hierarchická analýza určila vhodný počet klastrů, který je u metody K průměrů nutné znát předem. Kromě toho využíváme i centroidy z hierarchické analýzy, a to jako počáteční průměry. Vyhneme se tak možné nestabilitě výsledků podle pořadí případů v souboru. Znamená to však, že touto analýzou nemůžeme výsledky hierarchické analýzy ověřit, leda zpřesnit. Maximální počet 73

opakování při analýze jsme nastavili na 100. Z Tabulky 7 vidíme, že shlukování a změny centroidů se zopakovaly celkem pouze šestkrát, potom se centroidy ustálily. Tabulka 7. Počet opakování analýzy K průměrů a změny v počátečních centroidech Opakování 1 2 3 4 5 6

1 ,204 ,060 ,034 ,000 ,000 ,000

Změny v centroidech klastrů 3 4 ,076 ,216 ,027 ,108 ,023 ,021 ,032 ,025 ,026 ,000 ,000 ,000

2 ,170 ,084 ,038 ,022 ,000 ,000

5 ,086 ,036 ,022 ,000 ,000 ,000

6 ,090 ,118 ,089 ,085 ,066 ,000

Do jaké míry jsou klastry po analýze K průměrů odlišené od těch, které vznikly při hierarchické analýze? A která analýza dělí soubor na smysluplnější mediální rámce? Na tyto otázky není jednoduché odpovědět. Z rozdělení souboru podle nových klastrů (Tabulka 8) je patrné, že se shluky změnily. Po analýze K průměrů je jejich rozložení symetričtější a také poslední, nejmenší klastr má o něco více případů. Tabulka 8. Rozložení mediálních rámců v souboru Klastry z hierarchické analýzy

Klastry z metody K-průměrů

Počet případů

Podíl v %

Počet případů

Podíl v %

1

94

17,2

80

14,7

2

116

21,2

89

16,3

3

110

20,1

102

18,7

4

52

9,5

79

14,5

5

148

27,1

156

28,6

6

26

4,8

40

7,3

Pokud si necháme spočítat vzájemnou korelaci mezi proměnnou, která soubor dělí na klastry podle hierarchické analýzy, a novou proměnnou, která je dělí na klastry podle analýzy K průměrů, dojdeme k hodnotě Pearsonova koeficientu 0,755, což není zdaleka plná shoda. V následující kapitole budeme jednotlivé klastry pojmenovávat a interpretovat a zároveň vždy srovnáme jejich varianty z hierarchické analýzy s variantami z analýzy K-průměrů. Nakonec zvolíme vhodnou variantu pro analýzu.

74

Tabulka 9. Průměrné hodnoty proměnných v jednotlivých klastrech (dvě varianty shlukování a jejich rozdíly) Hierarchická analýza Proměnné

1

Aktérem firma

2

3

4

5

Analýza K- průměrů

6

1

,52 ,12 ,30 ,00 ,07

,08

Aktérem stát

,65 ,86 ,32 ,96 ,86

Aktérem občan

2

3

4

5

Změny po analýze K-průměrů 6

1

2

3

4

5

6

,46 ,16 ,35 ,05 ,10 ,08

-0,06

0,04

0,05

0,05

0,02

0,00

1,00

,63 ,89 ,25 ,89 ,87 ,98

-0,02

0,03 -0,07

-0,08

0,01

-0,03

,87 ,74 ,65 ,02 ,90

,46

,88 ,87 ,68 ,13 ,90 ,48

0,00

0,12

0,03

0,11

0,00

0,01

Čeští občané zodp. za negativní činy

,81 ,36 ,11 ,00 ,39

,00

,95 ,38 ,10 ,03 ,41 ,03

0,14

0,02 -0,01

0,03

0,03

0,03

Čeští občané zodp. za pozitivní činy

,12 ,09 ,50 ,00 ,13

,19

,06 ,15 ,49 ,10 ,09 ,28

-0,05

0,05 -0,01

0,10

-0,04

0,08

Cizinci zodp. za negativní činy

,23 ,67 ,07 ,85 ,94

,15

,14 ,58 ,07 ,86 ,98 ,10

-0,10 -0,09

0,00

0,01

0,04

-0,05

Cizinci zodp. za pozitivní činy

,18 ,04 ,79 ,00 ,01

,15

,16 ,07 ,80 ,01 ,01 ,28

-0,02

0,02

0,01

0,01

0,00

0,12

Stát zodpovědný za negativní činy

,19 ,49 ,05 ,13 ,12

,12

,16 ,58 ,04 ,11 ,15 ,15

-0,03

0,09 -0,01

-0,02

0,03

0,03

Stát zodpovědný za pozitivní činy

,32 ,20 ,09 ,73 ,52

,96

,25 ,10 ,04 ,72 ,52 ,80

-0,07 -0,10 -0,05

-0,01

0,00

-0,16

Trpí čeští občané nebo stát.

,48 ,70 ,10 ,00 ,87

,04

,50 ,78 ,12 ,05 ,90 ,05

0,02

0,08

0,02

0,05

0,03

0,01

Profitují čeští občané nebo stát.

,18 ,10 ,58 ,04 ,03

,50

,08 ,15 ,60 ,06 ,06 ,45

-0,11

0,04

0,02

0,02

0,03

-0,05

Trpí tím cizinci.

,64 ,47 ,05 ,75 ,33

,08

,63 ,48 ,06 ,82 ,28 ,08

-0,01

0,01

0,01

0,07

-0,06

0,00

Profitují cizinci.

,09 ,09 ,36 ,06 ,08

,96

,09 ,10 ,33 ,05 ,06 ,90

0,00

0,01 -0,03

-0,01

-0,02

-0,06

Téma: Kriminalita

,72 ,16 ,04 ,96 ,98

,08

,80 ,06 ,03 ,77 ,97 ,08

0,08 -0,10 -0,01

-0,19

-0,01

0,00

Téma: Práce (zaměstnanci, zaměstnavatelé)

,40 ,22 ,41 ,08 ,07

,15

,36 ,25 ,47 ,10 ,09 ,18

-0,04

0,02

0,06

0,02

0,02

0,02

Téma: Osobní život (zdraví a rodina)

,12 ,37 ,25 ,08 ,11

,38

,10 ,36 ,25 ,20 ,12 ,30

-0,02 -0,01

0,00

0,13

0,01

-0,08

Téma: Stát a pobytový režim

,01 ,50 ,23 ,08 ,08

,54

,03 ,54 ,18 ,15 ,08 ,55

0,01

0,04 -0,05

0,07

0,00

0,01

Téma: Ostatní (kultura, ubytování a další)

,11 ,17 ,32 ,02 ,01

,04

,11 ,20 ,28 ,01 ,02 ,20

0,01

0,03 -0,03

-0,01

0,01

0,16

Negativita

,88 ,97 ,07 ,98 1,00 ,08

,93 ,99 ,06 ,99 ,98 ,15

0,04

0,01 -0,01

0,01

-0,02

0,07

8.4 Interpretace a pojmenování mediálních rámců Klastry interpretujeme a pojmenováváme podle průměrů proměnných, které vstoupily do analýzy. Zdálo by se, že pro binární proměnné nemá smysl počítat průměry, v tomto případě ale vypovídají o centroidech klastrů a navíc díky hodnotám proměnných 0 (absence) a 1 (výskyt) odpovídají procentuálnímu podílu výskytu proměnné v daném klastru. V Tabulce 9 jsou průměrné hodnoty proměnných pro klastry z hierarchické analýzy, stejně tak i pro klastry z analýzy K průměrů. Poslední část tabulky je přehled změn v průměrech, které proběhly po analýze K průměrů. V tabulce jsme zaznačili tmavší červenou vysoké hodnoty 0,8 – 1,0 a světlejší červenou hodnoty 0,6 – 0,8 a potom tmavší modrou nízké hodnoty 0 – 0,2 a světlejší modrou hodnoty 0,2 – 0,4. Značení by mělo usnadnit popis klastrů na základě výskytu anebo absence jednotlivých proměnných. Rovněž Matthes a Kohring (2008) doporučují interpretaci podle toho, které hodnoty průměrů jsou velmi vysoké nebo naopak velmi nízké. V poslední části jsou tučně vyznačeny změny, které přesáhly hodnotu 0,1. Je vidět, že klastry 3 a 5 prošly jenom malými změnami, zatímco například klastr 4 se změnil hodně. Ze srovnání hierarchické analýzy s analýzou K-průměrů vyplynulo, že zatímco u klastrů 1 a 2 dochází k posílení vnitřní homogenity (tzn. hodnoty průměrů, které již byly vysoké, se ještě zvýšily a nízké snížily), jinde je tomu naopak. V klastru 6 se sice zvýšil počet článků, které do něj spadají, ale je to za cenu vnitřní heterogenity. Stejně tak analýza nepomohla klastru 4. Klastry 3 a 5 jsou velmi stabilní a v analýze K průměrů se neměnily. Výsledky našeho testu, zda analýza K průměrů může zpřesnit výsledky hierarchické analýzy, jsou negativní a zůstáváme u původní varianty. Výsledné

klastry

jsme

pojmenovali

a

interpretovali

podle

průměrů

proměnných, schématu jejich postupného slučování (Schéma 2) a také podle přehledu konkrétních článků v jednotlivých klastrech. Vzhledem k počáteční operační definici jsou mediální rámce tvořeny tématem, aktéry, kauzálním vysvětlením, morálními důsledky a hodnocením. Každý klastr definují především ty proměnné, jejichž hodnoty byly v tabulce 9 zvýrazněny jako extrémně vysoké nebo nízké. U každého mediálního rámce uvádíme jako příklad několik titulků příslušných článků:

76

1. Cizinci jako oběti, škodí jim Češi V prvním mediálním rámci jsou čeští občané a firmy zodpovědní za negativní jevy. Jejich oběťmi jsou převážně cizinci, často ale trpí i čeští občané nebo stát. Převažujícím tématem je kriminalita, na druhém místě je ale práce, čemuž odpovídá častý výskyt firem mezi aktéry. Mezi dalšími tématy jsou ubytování cizinců nebo nehody, kde cizinci utrpěli, aniž by byl někdo viníkem. Cizinci jsou za negativní činy zodpovědní zřídka. Pro ilustraci uvádíme tyto titulky: „Mladíci zabili vietnamského barmana“, „Škodováci jednají o přesunu dělníků“, „"Otrokáři" brali dělníkům polovinu platu“, „Policejní komando bilo a ponižovalo zadržené“, „Čeští manažeři vytlačují cizince“, „Černošskou zpěvačku napadli extremisté“. 2. Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí Druhý mediální rámec je jediný negativní klastr, jehož hlavním tématem není kriminalita. Jde o poměrně pestrý obrázek stinné stránky života cizinců v Česku. Vůbec nejčastějším tématem je stát a pobytový režim, dál potom osobní život nebo práce. Cizinci jsou prezentováni jako nežádoucí – jako hrozba, zátěž nebo při nejmenším nepříjemná komplikace, a tak jim ani stát vstříc nevychází. Jsou zodpovědní za negativní činy a jevy, které škodí nebo aspoň překáží českým občanům. V polovině případů je ovšem i stát zodpovědný za negativní jevy. Příklady jsou tentokrát následující: „Manžel cizinec? Úřad si smlsne“, „"Nechte mě," prosilo dítě“, „Budete rodit? Nemáme místo“, „Práce načerno bude trestným činem“, „Koupili rodinný dům plný cizinců“, „Vietnamská tržnice je hrozba, sledovat ji má BIS“, „Gastronom, nebo ractpohom? Karlovy Vary chtějí chránit češtinu“, „Vietnamský Nguyen je častější než Procházka“, „Očima redaktora: úředník je vítězem, cizinec se hrbí“. 3. Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky Třetí mediální rámec je pozitivní – cizinci jsou zodpovědní za pozitivní činy a jevy, a to především v tématu práce jako investoři, zaměstnavatelé a zaměstnanci a experti, ale často také demograficky jako vítaný přírůstek v počtu obyvatel. Téma kriminality se neobjevuje vůbec. Z pozitivních jevů profitují někdy občané a stát, jindy cizinci. Stát nebývá aktérem. Jako příklady uvádíme tyto titulky: „Česká republika má o tři tisíce obyvatel víc. Díky cizincům“, „Čeká Česko cenová válka aerolinek? Přiletí 77

Ryanair“, „Arabští vojáci se začnou školit ve Vyškově“, „Američané chtějí v Česku prodat ještě víc hamburgrů“, „Karlovarské "děvočky" hledají muže v seznamce“, „České pacienty budou léčit rumunští lékaři“. 4. Stát trestá cizince, po právu Čtvrtý mediální rámec je negativní, prakticky vždy je tématem kriminalita. Typické je, že jako aktéři zde vystupují pouze cizinci a stát, nikoli občané. Stát – reprezentovaný obvykle policií nebo soudem – zde většinou po právu trestá cizince, kteří byli dopadeni a zatčeni, protože páchali kriminální činnost. Spadají sem i některé články, kdy policisté cizincům ubližují nebo křivdí, vždy v souvislosti s kriminalitou. Jako příklady uvádíme tyto články: „Řidička měla v krvi 3,8 promile alkoholu“, „Švéd podezřelý z terorismu byl vydán do USA“, „Policie zatkla obchodníky s doklady“. „Policista ubil Vietnamce k smrti“, „Utopený čeká stále na pohřeb“. 5. Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům Pátý mediální rámec je rovněž o kriminalitě, tady významnými aktéry jsou ale občané. Cizinci jsou prakticky ve všech případech zodpovědní za negativní situace a činy a občané jsou ve většině případů jejich oběťmi, výjimečně také komplici. Vyskytují se tu i články, kterou jsou opakem čtvrtého rámce – cizinci páchali kriminální činnost, nikdo ale nebyl potrestán, policie nebo stát si nevěděli rady nebo je cizinci obelstili. Neplatí to ale pro všechny články – určující rozdíl mezi čtvrtým a pátým rámcem je přítomnost občanů jako aktérů. Příklady jsou následující: „V Plzni v baru střílel opilec“, „Desítkám škol hrozí anonym výbuchem“, „Vyhoštěn na 1000 let, přesto se koupal v Plzni“, “Makedonec, který postřílel rodinu, zemřel v nemocnici“, „Muže, který zneužil šest dívek, pustila soudkyně na svobodu“, „Uzbeci plánovali útěk z vězení a vraždu ostrahy“, „Vietnamec zacpal ústa sprosté holčičce“. 6. Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat Poslední a nejméně početný mediální rámec je opět pozitivní. Za dobré situace a činy tady nejsou zodpovědní cizinci, nýbrž stát. Cizinci jsou naopak ti, kteří z nich profitují. Hlavním tématem je stát a pobytový režim, ale také osobní život cizinců. Asi v polovině případů z opatření profitují i občané. Jako příklady uvádíme tyto články: 78

„Ukrajinský ministr dostal v Česku politický azyl“, „Česko přilákalo 530 odborníků z ciziny“, „Když pacient neumí česky, pomůže kartička“, „Otevřeme pracovní trh Ukrajincům, říká Nečas“. „Jste-li slušný cizinec, pojďte žít do Česka“.

8.5 Síla mediálních rámců a ověřování prvních hypotéz V předcházejících kapitolách jsme zodpověděli polovinu první výzkumné otázky. Ptali jsme se, jaké mediální rámce používal deník MF Dnes ve zpravodajství o cizincích v letech 2007, 2009 a 2011. S pomocí klastrové analýzy jsme nalezli a pojmenovali šest mediálních rámců. Představili jsme je na základě proměnných, z nichž byly v klastrové analýze konstruovány, a nyní přejdeme k jejich dalším charakteristikám. Ještě před ověřováním vlivů mediální logiky budeme sledovat sílu mediálních rámců. Máme dvě možnosti, jak ji posoudit: podle procentuálního podílu rámce na celkovém souboru článků a podle průměrné důležitosti článků, které k tomuto mediálnímu rámci byly přiřazeny. Ta je součtovým indexem čísla strany, počtu slov a výskytu fotografie. První ukazatel vychází z teorie rámců a druhý z nastolování agendy. Chceme využít obou z nich, jak jsme uvedli v teoretické části. Tabulka 10. Síla mediálních rámců podle průměrné důležitosti článku a podle procentuálního rozložení (v celém souboru a podle počtu slov a čísla strany) MEDIÁLNÍ RÁMCE Cizinci jako Cizinci jako Cizinci jako Stát trestá Cizinci jako Stát podporuje oběti, škodí zátěž, jsou přínos, ekon. cizince, kriminálníci, cizince, mohou jim Češi nežádoucí i demograf. po právu škodí občanům tu zůstat Podíl na celku Důležitost rámce

16,8% 5,91

21,2% 5,88

20,5% 6,41

9,5% 4,38

27,1% 5,21

4,8% 5,12

13,0%

12,3%

18,1%

18,8%

31,2%

6,5%

Počet 125 - 284 slov článku 285 - 501

20,0%

17,8%

20,7%

8,9%

28,9%

3,7%

16,8%

32,1%

17,5%

6,6%

21,9%

5,1%

502 a více

17,6%

22,8%

25,7%

3,7%

26,5%

3,7%

titulní

19,9%

19,3%

35,4%

5,0%

18,0%

2,5%

Číslo 2. - 3. strany článku 4. - 5.

22,1%

23,4%

15,6%

7,8%

26,0%

5,2%

15,3%

20,1%

13,4%

11,6%

33,2%

6,3%

5,0%

32,5%

17,5%

17,5%

25,0%

2,5%

0 - 124

6. a další

V tabulce 10 uvádíme nejdřív procentuální podíl mediálních rámců na celku a dále důležitost každého z rámců, která je průměrnou hodnotou důležitosti článků. 79

Důležitost článků je vedle výskytu fotografie závislá na tom, kolik mají články slov a na jaké straně vyšly. Proto uvádíme i procentuální rozložení rámců v jednotlivých kategoriích těchto dvou proměnných – tak můžeme rámce lépe a přesněji popsat z hlediska editoriálního členění. Z tabulky je zřejmé, že síla rámců podle důležitosti se neshoduje s jejich pořadím podle procentuálního podílu – četnost článků z určitého mediálního rámce neznamená zároveň větší přikládanou důležitost. Pro nejvíce zastoupený pátý rámec „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“ jsou typické krátké články do 125 slov na 4. - 5. straně listu, z hlediska důležitosti proto není nejsilnější. V pořadí druhý rámec „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ se velmi často vyskytuje na 6. nebo další straně, články ale bývají podstatně delší, od 285 do 501 slov. Třetí rámec „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ je naopak z hlediska důležitosti vůbec nejsilnější – velmi často je na titulní straně a články patří k těm nejdelším, a tedy nad 500 slov. Pro čtvrtý rámec „Cizinci jako oběti, škodí jim Češi“ jsou typické středně dlouhé články v délce 124 – 285 slov. Druhý nejméně zastoupený rámec „Stát trestá cizince, po právu“ patří do žánru černé kroniky – jsou to hlavně krátké články na zadních stranách. A vůbec nejméně častý rámec „Stát podporuje cizince, mohou zůstat“ je na tom velmi podobně. Nyní přejdeme k ověřování prvních čtyř hypotéz, které jsme o rozložení mediálních rámců a jejich důležitosti formulovali na základě dosavadních výzkumů: H1: Předpokládáme, že mediální rámce na téma kriminalita budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než rámce, které se kriminalitou nezabývají. H3: Předpokládáme, že mediálním rámcům na téma kriminalita bude přikládána větší důležitost než rámcům, které se kriminalitou nezabývají. Mediální rámce na téma kriminalita jsou v našem souboru celkem tři: „Cizinci jako oběti, škodí jim Češi“ (0,72), „Stát trestá cizince, po právu“ (0,96) a „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“ (0,98). Spadá do nich celkem 53,4% všech článků, a tedy se potvrdila hypotéza H1, že rámce na téma kriminalita tvoří větší podíl na celkovém zpravodajství než rámce, které se kriminalitou nezabývají. Průměrná důležitost článků v těchto mediálních rámcích je ale 5,17, zatímco u ostatních rámců je to 5,80. Hypotéza H3 se tedy nepotvrdila, větší důležitost naopak mají ty články, které se kriminalitou nezabývají. Z toho vyplývá, že zařazení proměnné důležitosti článku přineslo nové 80

poznatky. Zjistili jsme, že mediálních rámců o kriminalitě je víc, ale jsou na méně důležitých stranách a jsou kratší, přikládá se jim menší důležitost. Toto zjištění nás přivedlo k zájmu o vliv tématu na důležitost článku – položili jsme si otázku, kterým tématům je připisována největší důležitost, když ne kriminalitě? Žádné téma není kromě kriminality natolik silné, aby vymezovalo některý z rámců – ve všech zbývajících, nekriminálních mediálních rámcích jsou témata smíchaná, a proto nám nezbývá než zkoumat tentokrát soubor podle témat. Tabulka 11 ukazuje jejich pořadí podle důležitosti společně s procentuálním podílem 20. Na prvním místě podle důležitosti jsou cizinci jako zaměstnavatelé a investoři, hned potom jako zaměstnanci. Kriminalita je naopak vůbec nejméně důležitá, následuje zdraví a pobytový režim. Toto pořadí odpovídá vnímání cizinců primárně jako „hostujících pracovníků“. Články o jejich rolích jako zaměstnanců a zaměstnavatelů jsou důležitější než o rodinném životě nebo zdraví. Za pravdu můžeme dát také Hokovskému (2013), že zákony a pobytový režim týkající se cizinců nejsou silnou politickou ani mediální agendou. Tabulka 11. Témata článků podle průměrné důležitosti článku Průměrná důležitost

Podíl na článcích

Cizinci jako zaměstnavatelé a investoři

6,44

14,2%

Ostatní (kultura, ubytování a další)

6,41

12,5%

Cizinci jako zaměstnanci

6,38

11,2%

Rodina a děti

6,11

12,1%

Zákony a stát

5,96

13,2%

Pobytový režim

5,52

11,0%

Zdraví a zdravotnictví

5,48

10,7%

Kriminalita

5,26

52,8%

Pozn. Proměnná je typu multiple-response, proto je součet vyšší než 100 %.

Další dvě hypotézy srovnávají mediální rámce o problémech s cizinci s rámci o problémech cizinců. Problémy s cizinci jsme operacionalizovali jako ty, v nichž převažuje výskyt proměnné „cizinci zodpovědní za negativní jevy“, a tedy jsou to: „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ (0,67), „Stát trestá cizince, po právu“ (0,85) a „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“ (0,94). Rámce o problémech cizinců jsme chtěli podobně charakterizovat proměnnou „cizinci trpící popsanými jevy a situacemi“. Ta se ale nepodílela tak významně na konstrukci rámců – je to zřejmé z testu ANOVA 20 Jde o otázku typu „multiple response“, a proto je součet procent vyšší než 100.

81

(viz Tabulka 5), kde hodnota F byla jen 31,89 oproti 106,04 pro proměnnou „cizinci zodpovědní za negativní jevy“. Proto je zastoupena středními hodnotami 0,33 – 0,75 ve všech čtyřech negativních rámcích a žádný z nich není možné jednoznačně charakterizovat jako „rámec o problémech cizinců“. Hypotézy proto budeme testovat na článcích namísto mediálních rámců: H2-verze2: Předpokládáme, že články o problémech s cizinci budou tvořit větší část zpravodajství než články o problémech cizinců. H4-verze2: Předpokládáme, že článkům o problémech s cizinci bude přikládána větší důležitost než článkům o problémech cizinců. Srovnáváme tedy proměnnou kauzálního vysvětlení, kde cizinci jsou zodpovědní za negativní činy (problémy s cizinci), a proměnnou morálních důsledků, kde cizinci trpí (problémy cizinců). Články o problémech s cizinci tvoří 54 % celého souboru a mají průměrnou důležitost 5,40, zatímco články o problémech cizinců tvoří jen 38,5 % a je jim přikládána rovněž nižší důležitost 5,28. Obě hypotézy se potvrdily.

9 Vliv mediální logiky na podobu mediálních rámců Mediální rámce jsme zatím představili na základě proměnných, z nichž jsme je konstruovali, a rovněž podle jejich procentuálního zastoupení v souboru a důležitosti, která jim byla připsána v editoriální praxi deníku. V této kapitole zodpovídáme třetí z našich výzkumných otázek: Jaký vliv měla na podobu a rozložení mediálních rámců mediální logika? Ověřovat budeme sedm hypotéz, které se dotýkají negativní valence a výskytu blízkých a elitních národů jako zpravodajských hodnot a následně výběru zdrojů jako důležité editoriální praxe.

9.1 Negativita jako zpravodajská hodnota Jednou z proměnných, z nichž jsme konstruovali mediální rámce, byla negativita. Podle testu ANOVA (viz Tabulka 5) dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty F (385,678), což znamená velmi jednoznačné rozdělení výsledných mediálních rámců na negativní a pozitivní. Zapříčinila to poměrně vysoká vzájemná korelace (s koeficientem 0,4 a více) mezi negativitou, kriminalitou a zodpovědností cizinců za pozitivní a negativní jevy. Čtyřmi negativními mediálními rámci jsou: „Cizinci jako 82

oběti, škodí jim Češi“ (0,88), „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ (0,97), „Stát trestá cizince, po právu“ (0,98) a „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“ (1,00). Zbývající dva rámce jsou pozitivní: „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ (0,07) a „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“ (0,08). Ověřovat budeme následující hypotézy o převaze negativních mediálních rámců nad pozitivními: H5: Předpokládáme, že negativní mediální rámce budou tvořit větší podíl na zpravodajství o cizincích než pozitivní mediální rámce. H6: Předpokládáme, že negativním mediálním rámcům bude přikládána větší důležitost než pozitivním mediálním rámcům. První hypotéza se potvrdila, protože čtyři negativní mediální rámce tvoří 74,6 % v celkovém souboru článků, a tedy tvoří významně větší podíl na zpravodajství než rámce pozitivní. Druhá hypotéza se ale nepotvrdila – zatímco negativní mediální rámce mají průměrnou důležitost článku 5,35, u pozitivních mediálních rámců je to 5,77. Stejně jako u kriminality se tedy ukázalo, že MF Dnes sice vydává více článků, které spadají do negativních mediálních rámců, větší důležitost z hlediska editoriálních postupů nastolování agendy ale přikládá těm pozitivním.

9.2 Blízké národy jako zpravodajská hodnota Blízké a elitní národy jsme operacionalizovali podle Chludilové (2010) jako cizince pocházející ze zemí sousedících s Českou republikou a ze zemí „vyspělého Západu, kam bychom rádi patřili“. V našem souboru sem spadají články, v nichž se jako aktér vyskytl alespoň jeden cizinec z následujících zemí: Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, USA, Itálie, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Belgie, Švédsko, Irsko, Švýcarsko, Kanada, Dánsko a Norsko, Španělsko, Řecko. Pokud jsou naopak aktéry výhradně cizinci z jiných zemí anebo národnost není specifikována, spadají články do druhé kategorie zpráv o cizincích, kteří z blízkých národů nepocházejí. Formulovali jsme následující hypotézy: H7: Předpokládáme, že článků o cizincích z blízkých národů bude ve zpravodajství víc než článků o cizincích, kteří z nich nepocházejí. H8: Předpokládáme, že článkům o cizincích z blízkých národů bude přikládána větší důležitost než článkům o cizincích, kteří z nich nepocházejí. 83

H9: Předpokládáme, že mezi články o cizincích z blízkých národů bude větší podíl pozitivních mediálních rámců než mezi články o cizincích, kteří z nich nepocházejí. První hypotéza se nepotvrdila, článků o cizincích z blízkých národů je v našem souboru jen 39,2 %. Jejich průměrná důležitost 5,90 je ale opravdu významně vyšší než důležitost 5,46 u článků o cizincích, kteří z blízkých národů nepocházejí. Tak se potvrzuje hypotéza H8 a znovu vidíme, že ukazatel důležitosti dává analýze mediálního obrazu důležitou dimenzi, kterou nevyčteme z prosté četnosti článků. Pro ověření třetí hypotézy jsme vytvořili tabulku rozložení mediálních rámců v závislosti na výskytu cizinců z blízkých národů jako aktérů, abychom viděli, zda existuje souvislost mezi jejich výskytem a pozitivitou mediálního rámce. Pozitivní jsou rámce „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ (0,07) a „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“ (0,08) a mezi články o cizincích z blízkých národů tvoří 30,3 %, což srovnáváme s 22 % mezi články, kde o cizincích z blízkých národů nepíše. Hypotéza H9 se tedy potvrdila. Změna probíhá ve třetím rámci cizinci jako přínos. Pozitivní státní politiky jsou naopak častěji zmiňovány v souvislosti s ostatními národy nebo cizinci obecně. Navíc vidíme, že mezi cizinci z ostatních národů je naopak o šest procent častější mediální rámec „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“. Tabulka 12. Rozložení mediálních rámců v souboru podle výskytu cizinců z blízkých národů jako aktérů (mediální rámce pro přehlednost pouze podle čísel). MEDIÁLNÍ RÁMCE Cizinci jako Cizinci jako Cizinci jako Stát trestá Cizinci jako Stát podporuje oběti, škodí zátěž, jsou přínos, ekon. cizince, po kriminálníci, cizince, mohou jim Češi nežádoucí i demograf. právu škodí občanům tu zůstat Blízké národy

16,8%

20,6%

28,0%

8,4%

23,8%

2,3%

Ostatní články

16,9%

21,7%

15,7%

10,2%

29,2%

6,3%

Podíl na celku

16,8%

21,2%

20,5%

9,5%

27,1%

4,8%

9.3 Citované zdroje jako důležitá editoriální praxe Vedle zpravodajských hodnot jsme se z hlediska mediální logiky zabývali rovněž volbou citovaných zdrojů, která byla předmětem mnoha dosavadních studií, na jejichž základě jsme formulovali hypotézu: 84

H10: Předpokládáme, že častěji než cizinci budou ve zpravodajství o cizincích citováni jako zdroje oficiální představitelé státu. Jako zdroj jsme zaznamenávali všechny autory přímých i nepřímých citací. Hypotéza se potvrdila, protože oficiální představitelé státu jsou citováni ve 34 % všech článků, a tedy jsou nejčastěji citovanými zdroji. Pokud k nim přičteme také policejní zdroje, odkazuje se na ně nadpoloviční většina, 60 % všech článků21. Cizince jako zdroje využilo pouze 18 % článků, přesto je to zastoupení významně vyšší než desetinové, které pozorovala Surá (2009) mezi články na serveru brno.idnes.cz. Jak upozornil Gitlin (2003), novináři často přebírají kognitivní schémata svých zdrojů. Šedesátiprocentní

podíl

reprezentantů

státu

mezi

zdroji

proto

vypovídá

o

pravděpodobném silném vlivu státu na interpretační rámce využité ve zpravodajství o cizincích. Druhá hypotéza se opět namísto procentuálního rozložení týká důležitosti článku a vychází z předpokladu, že brání-li novinářům ve využívání cizinců jako zdrojů technická a organizační náročnost jejich oslovování (Gans 1979, Gitlin 2003), budou k němu spíše ochotni u článků s vyšší důležitostí, tj. článků delších a umístěných na předních stranách listu, jejichž přípravám mohou věnovat více času. H11: Předpokládáme, že čím vyšší důležitost bude článek mít, tím spíš budou cizinci citováni. Z grafu, který sleduje využití cizinců jako zdrojů podle součtového indexu důležitosti článku, je zřejmé, že s rostoucí důležitostí roste využití cizinců jako zdrojů téměř proporcionálně, což potvrzuje naši hypotézu. Uvedená zjištění nás přivedla k otázce, zda se procentuální rozložení využitých zdrojů liší mezi jednotlivými mediálními rámci. Zjistili jsme, že pro každý mediální rámec jsou typické jiné zdroje, ačkoli stát a policie zůstávají skoro u všech dominantní. Největší zastoupení mají oficiální státní zdroje v rámci „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ a pak v pozitivním „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“.

21 Policejní zdroje jsou podle Ganse (1979) oblíbené, protože samy provozují vyšetřování investigativního typu.

85

100% 90% 80% 70% 60%

Cizin e c se ja k o zd r o j v y sk y t u je

50%

Cizin e c se ja k o zd r o j n e v y sk y t u je

40% 30% 20% 10% 0% 2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 6. Procentuální zastoupení článků, v nichž se cizinec vyskytuje jako zdroj, podle důležitosti článku (pro každou z hodnot součtového indexu od 2 do 10).

Policejní zdroje jsou nejčastější v rámci „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“ a potom také „Stát trestá cizince, po právu“, kde ale dominují články, v nichž žádný zdroj uveden nebyl.22 Občané dostanou slovo nejčastěji v rámcích „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“, ale také „Cizinci jako přínos, ekonomicky a demograficky“ a „Cizinci jako oběti, škodí jim Češi.“ Cizinci jsou tedy zdroji především tam, kde jsou přínosem anebo kde se jim ubližuje, ale obvykle nedostanou možnost vysvětlit nebo obhájit svoji činnost, pokud je hodnocena negativně jako zátěž anebo je označena za kriminální. Tabulka 13. Zdroje, na které se články odkazují, podle mediálních rámců Cizinec Policie Stát Cizinci jako oběti, škodí jim Češi 22,8% 23,9% 31,5% Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí 12,2% 17,4% 65,2% Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky 30,0% 1,8% 19,1% Stát trestá cizince, po právu 13,5% 28,8% 21,2% Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům 12,9% 46,9% 25,9% Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat 11,5% 3,8% 50,0% Celkový soubor 17,9% 23,8% 34,5%

Firma 22,8% 12,2% 19,1% 0,0% 6,8% 0,0% 12,2%

Občan 32,6% 38,3% 34,5% 3,8% 28,6% 23,1% 29,9%

Chybí 30,4% 20,0% 32,7% 51,9% 27,9% 34,6% 30,3%

22 To odpovídá charakteristice černé kroniky, která sice pochází z policejních zpráv, ale neodkazuje se na ně (Homoláč 1998).

86

9.4 Dílčí závěry o vlivu mediální logiky Naše hypotézy se dotýkaly dvou zpravodajských hodnot – negativity a blízkých národů – a editoriální praxe výběru zdrojů. Zjistili jsme, že vliv zpravodajských hodnot na četnost článků je odlišný od jejich vlivu na důležitost, která je článku připsána editoriálním členěním. Správně jsme předpokládali, že budou negativní mediální rámce zastoupené v souboru více než rámce pozitivní. Nepotvrdila se ale hypotéza o jejich větší důležitosti. Pokud bychom to chtěli teoreticky vysvětlit, mohli bychom uvažovat o působení další ze zpravodajských hodnot – překvapivosti. Ačkoli Galtung a Ruge (1965) spojovali překvapivost s negativitou, protože naše společnost je založena na ideji pokroku, ve zpravodajství o cizincích může platit opak. Pozitivní mediální rámce mohou být vnímány jako důležitější zprávy, protože se mnohem častěji vyskytují rámce negativní, a tedy jsou v určitém smyslu pozitivní články překvapivé a neobvyklé. Hypotéza o větším podílu článků o cizincích z blízkých národů se rovněž nepotvrdila, naopak jsme ale zjistili vliv této proměnné na důležitost článku. Ačkoli je zpráv o blízkých národech méně, jsou delší a vyskytují se na přednějších stranách listu. To můžeme opět vysvětlit intervenující hodnotou překvapivosti. Potvrdila se i souvislost s pozitivními mediálními rámci. I když většina článků je negativní, zprávy o blízkých národech mají vyšší podíl pozitivních mediálních rámců. Projevuje se to především v častějším výskytu mediálního rámce „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ a naopak méně častém výskytu rámce „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“. Tento závěr ukazuje na možné zkreslení dosavadních studií, které zjistily negativní mediální obraz cizinců, protože blízké a elitní národy nezahrnuly do souboru. Praxe využívání cizinců jako zdrojů byla tématem posledních hypotéz. Potvrdilo se, že jsou cizinci nejméně často citovanými zdroji, vyskytují se jen v necelé pětině článků. I to je ale dvakrát častěji než bylo zaznamenáno v dosavadních výzkumech. Nejčastějšími zdroji jsou oficiální představitelé státu a policie, jejichž agendu a mediální rámce tak MF Dnes pravděpodobně do zpravodajství přebírá. Platí i druhá hypotéza, že četnost využívání cizinců jako zdrojů roste s důležitostí článku, což ukazuje významný vliv mediální logiky. Pokud jde o důležitý článek, novináři cizince jako zdroj vyhledají, pokud ale zprávě přikládají menší význam, a tedy její přípravě věnují méně času, cizinci mezi zdroji nefigurují. Ze srovnání mediálních rámců vyplynulo, že cizinci 87

dostávají slovo nejčastěji tam, kde jsou přínosem nebo kde se jim ubližuje. Obvykle ale nemají možnost promluvit, pokud jsou chápáni jako kriminálníci nebo zátěž. Souvislosti mezi zkoumanými proměnnými ukázaly směr, kterým by se mohl vydat případný další výzkum, jenž by fungování mediální logiky zkoumal v redakčním prostředí. Především by bylo zajímavé zjistit, které zpravodajské hodnoty mají vliv na rozhodnutí o zařazení článku do zpravodajství a které naopak ovlivňují na rozhodnutí o editoriálním členění, a tedy důležitosti daného článku vyjádřené počtem slov, přítomností fotografie a umístěním na konkrétní stranu. Z našich dat je totiž zřejmé, že jde o dvě odlišná rozhodnutí. Přínosné by bylo rovněž pozorovat proces výběru zpravodajských zdrojů a zjistit, jaké konkrétní praktiky a souvislosti vedou ke vzájemné souvislosti mezi důležitostí článku a výskytem cizince mezi zdroji. Tématem dalšího výzkumu by rovněž mohlo být sledování vlivu oficiálních státních zdrojů na agendu a interpretační rámce ve zpravodajství o cizincích, a tedy ověření Gitlinova (2003) předpokladu o tom, že novináři přebírají kognitivní světy svých zdrojů.

10 Proměna mediálních rámců v čase ekonomické krize V této kapitole zkoumáme mediální rámce ve zpravodajství o cizincích s ohledem na proměnu v čase. Výzkumný soubor tvoří články z let 2007, 2009 a 2011. Rok 2007 je kontrolní pro období před vypuknutím ekonomické krize, rok 2009 vypovídá o době záhy po jejím začátku a rok 2011 ukazuje na dlouhodobější trendy. Skoro polovina článků pochází z roku 2011, zřejmě kvůli rozšíření regionálního sešitu MF Dnes. Uvažujeme o třech scénářích: mediální rámce a jejich rozložení mohou zůstat neměnné; může se změnit jejich rozložení; anebo mohou vzniknout zcela nové mediální rámce. Protože mediální rámce nejsou definovány dopředu a konstruujeme je v analýze, volíme dva způsoby sledování jejich proměny v čase. Analyzujeme změny v rozložení a důležitosti šesti mediálních rámců, které vznikly klastrovou analýzou celého souboru. Potom stejnou metodou hierarchické analýzy konstruujeme rámce pro každý rok zvlášť a sledujeme, jestli se v jednotlivých letech používají stejné nebo odlišné mediální rámce. Nakonec testujeme hypotézy, které jsme ohledně proměnných formulovali na základě dosavadních výzkumů legitimizace restriktivních politik v době ekonomické krize a na základě výzkumů o vlivu ekonomické krize na mediální organizaci. 88

10.1 Změna v rozložení mediálních rámců podle let Prvním krokem je testování změny rozložení šesti mediálních rámců, které jsme identifikovali v klastrové analýze celého souboru. Ověřujeme tyto hypotézy: H14: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2009 se bude lišit od roku 2007 v procentuálním rozložení mediálních rámců. H15: Předpokládáme, že zpravodajství o cizincích v roce 2011 se bude lišit od roku 2009 v procentuálním rozložení mediálních rámců. Rozložení šesti mediálních rámců podle let uvádíme v Tabulce 14 a rovněž v grafu. Zatímco některé mediální rámce zůstaly poměrně stabilní, dva se významně změnily, a tak se hypotéza H14 potvrdila. V roce 2009 je častější rámec „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ (změna o 14,4 %) a naopak klesá zastoupení rámce „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ (změna o 13,8 %). Změna ostatních rámců je mezi lety 2007 a 2009 nepatrná. Srovnání s rokem 2011 ukazuje, zda má změna povahu jednorázového výkyvu, nebo trendu. Podíl mediálního rámce „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“ dál roste, ale mediální rámec „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ tentokrát neklesá, naopak opět nabývá mírně na síle. Přesto zůstává významně slabší než v roce 2007. Zajímavý je trend oslabování mediálního rámce „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“. Hypotéza H15 se tedy rovněž potvrdila a znamená to, že změny mají charakter dlouhodobého trendu. Tabulka 14. Rozložení mediálních rámců z celkového souboru v jednotlivých letech (v %) Cizinci jako oběti, škodí jim Češi Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky Stát trestá cizince, po právu Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat Celkem procent Celkem počet článků

2007 18,7 9,0 27,7 8,4 31,0 5,2 100 155

2009 16,8 23,4 13,9 9,5 29,9 6,6 100 137

2011 16,5 27,6 18,9 10,2 23,2 3,5 100 254

Celý soubor 17,2 21,2 20,1 9,5 27,1 4,8 100 546

89

35 30 25 20 2007

15

2009 2011

10 5 0 C iz in c i ja k o o b ě ti, š k o d í jim Č e š i

C iz in c i ja k o z á tě ž , js o u nežádoucí

C iz in c i ja k o p řín o s, e k o n o m ic k y i d e m o g ra fic k y

S tá t tre s tá c iz in c e , p o p ráv u

C iz in c i ja k o S tá t p o d p o ru je k rim in á ln íc i, c iz in c e , šk o dí m o h o u tu občanům z ů s ta t

Graf 7. Změna v procentuálním zastoupení mediálních rámců podle let

Měnící se mediální rámce „cizinci jako zátěž“ a „cizinci jako přínos“ interpretujeme podle Gitlina (2003) jako dvě soupeřící společenské hodnoty nebo binární opozice v hegemonickém řádu. Zátěž a přínos chápeme v tomto případě jako dva póly jednoho kontinua, které v české společnosti hegemonicky omezuje uvažování o cizincích. Odpovídá zvěcňující představě o přistěhovalcích jako pracovní síle, gastarbeiterech, které je možné pozvat vždy, když jsou pro ekonomiku přínosem, a naopak poslat domů, pokud se stali zátěží. Jediným, utilitárním hodnotícím kritériem je zisk, který má z jejich přítomnosti česká společnost. Ekonomická krize tedy způsobuje ve zpravodajství o cizincích nikoli změnu hegemonických mediálních rámců, nýbrž vychýlení na kontinuu směrem od přínosu k zátěži. Vyvrácená hypotéza o postupující kriminalizaci, kterou jsme formulovali na základě zahraničních výzkumů, ukazuje na rozdíl mezi Českem a západní Evropou. V západní Evropě se dle dosavadních výzkumů pohybují interpretační rámce o cizincích na kontinuu od blízkosti ke kriminalizaci. Například zjištění Lubberse, Scheeperse, Westera (1998) o souvislosti etnické hierarchie s kriminalizací ukazují právě na to, že blízkost a kriminalizace jsou nepřímo závislé proměnné, a tedy je můžeme chápat jako binární opozice. Zatímco v západní Evropě jsou proto restriktivní politiky v době ekonomické krize doprovázeny sílícím mediálním rámcem „cizinci jako kriminálníci“, 90

u nás se uvažování o cizincích pohybuje na jiném významovém kontinuu, a proto namísto kriminalizace roste zastoupení mediálního rámce „cizinci jako zátěž“.

10.2 Změna v povaze mediálních rámců v jednotlivých letech Induktivní metoda konstrukce mediálních rámců na základě několika sledovaných proměnných nám umožňuje vytvořit pro každý rok mediální rámce zvlášť. Je to druhý způsob jak zjistit jejich proměnu v čase. Máme následující dvě hypotézy: H12: Předpokládáme, že v roce 2009 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2007. H13: Předpokládáme, že v roce 2011 se budou ve zpravodajství o cizincích používat tytéž mediální rámce jako v roce 2009. 10.2.1

Konstrukce mediálních rámců v klastrové analýze

Používáme tutéž variantu klastrové analýzy, kterou jsme volili pro celý soubor – hierarchickou analýzu binárních proměnných s měřítkem Simple match a Wardovou metodou. Vhodný počet rámců zvažujeme pro každý rok zvlášť, hledáme opět významné zlomy v aglomerační tabulce a srovnáváme jednotlivé kroky při slučování klastrů podle toho, zda budou vnitřně homogenní a vzájemně heterogenní a zda je bude možné smysluplně interpretovat. V roce 2007 a 2011 se ukázalo jako nejvhodnější opět řešení se šesti klastry. V roce 2007 jsme přijali sloučení dvou podobných pozitivních klastrů při shlukování ze sedmi na šest klastrů, naopak jsme nechtěli přijít o rozdíl mezi negativními rámci, kde trpí občané a kde cizinci. V roce 2011 jsme sloučili dva podobné negativní klastry, které se zabývaly všemi tématy kromě kriminality, nechtěli jsme ale přijít o dělení na dva pozitivní klastry podle toho, zda profitují cizinci nebo stát. Pouze v roce 2009 jsme jako nejvhodnější řešení zvolili variantu se čtyřmi klastry. Větší počet klastrů vždy znamenal těžko vzájemně odlišitelné mediální rámce. Smysluplné řešení vhodné pro interpretaci vzniklo až při dělení na čtyři klastry. Průměrné hodnoty proměnných pro zvolené varianty v každém ze sledovaných roků uvádíme v Tabulce 15. Velmi vysoké hodnoty jsou opět značeny červeně a velmi nízké modře. Využíváme je k výkladu a pojmenování mediálních rámců, a to společně se sledováním titulků článků, které rámce reprezentují. Dále jsme k lepší intepretaci a pochopení nově vzniklých mediálních rámců využili možnost srovnat dělení celého 91

souboru s dělením v jednotlivých letech. Tabulka 16 uvádí pro každý z nových rámců, do jaké míry se shoduje s rámci v celém souboru, respektive ze kterých z původních šesti rámců se tento nový rámec skládá (tj. v tabulce najdeme řádková procenta). Z tabulky je zjevné, že nově vzniklé rámce se od těch původních zásadně liší. Nepotvrdila se hypotéza H12 ani H13. V roce 2007 jsou tři mediální rámce zcela shodné, v roce 2009 ale nejsou shodné žádné mediální rámce a v roce 2011 se shoda pohybuje jen od 63 % do 86 %. V každém roce navíc vznikají různé mediální rámce, liší se mezi lety 2007 a 2009 i mezi lety 2009 a 2011. Shoda nových rámců s mediálními rámci sestavenými pro celý soubor vypovídá částečně o tom, jak byly mediální rámce pro celý soubor v klastrové analýze konstruovány. Naše rozhodnutí seřadit články podle data vydání, a tedy spojovat při postupném shlukování nejdřív podobné články z roku 2007 (viz kapitola 6.6.2.), se promítlo do 100% shody ve třech mediálních rámcích z roku 2007. Naopak složení výzkumného souboru, v němž skoro polovina všech článků vyšla v roce 2011, způsobilo shodu ve struktuře celého souboru se strukturou mediálních rámců v roce 2011 (ačkoli shoda je maximálně 86%). To však nemění závěr, že mediální rámce se v jednotlivých letech od sebe lišily.

92

Tabulka 15. Průměrné hodnoty proměnných v jednotlivých klastrech konstruovaných pro každý rok zvlášť Proměnné

2007

2009

1

2

3

4

5

6

Aktérem firma

,30

,15

,11

,57

,00

Aktérem stát

,33

1,00

,92

,32

Aktérem občan

,87

,56

,76

Čeští občané zodp. za negativní činy

,20

,44

Čeští občané zodp. za pozitivní činy

,63

Cizinci zodp. za negativní činy

1

2011

2

3

4

1

2

3

4

5

6

,44

0,04 ,15

,10

,40

,05

,15

,11

,00

,47

,58

,81

,75

,54

,71

1,00 ,67

,82

,86

,81

,87

,75

,12

,32

,88

,88

,50

,96

,58

,47

,97

,77

,59

,06

,91

,70

,29

,11

,25

1,00

,04

0,48 ,29

,47

,45

,41

,04

,00

,91

,12

,11

,08

,04

,25

,00

,38

,10

,17

,07

,09

,12

,52

,03

,06

,48

,07

,93

1,00

,32

,50

,00

,08

,88

,77

,07

,83

,53

,04

1,00

,22

,09

Cizinci zodp. za pozitivní činy

,90

,00

,00

,25

,06

,06

,62

,02

,02

,00

,05

,08

,56

,00

,34

,79

Stát zodpovědný za negativní činy

,10

,11

,03

,07

,69

,25

,00

,23

,06

,27

,18

,58

,11

,06

,34

,00

Stát zodpovědný za pozitivní činy

,07

,74

,37

,25

,13

,13

,38

,19

,98

,27

,51

,15

,59

,65

,22

,00

Trpí čeští občané nebo stát.

,13

,15

,97

,21

,38

,56

,08

,96

,42

,13

,91

,71

,07

,03

,59

,09

Profitují čeští občané nebo stát.

,80

,33

,00

,32

,25

,13

,38

,06

,08

,13

,06

,11

,41

,00

,06

,67

Trpí tím cizinci.

,03

,63

,34

,21

,38

,81

,00

,19

,94

,93

,17

,52

,04

,68

,53

,06

Profitují cizinci.

,47

,19

,00

,64

,56

,00

,62

,08

,00

,07

,05

,06

,63

,03

,06

,15

Téma: Kriminalita

,03

,85

1,00

,07

,31

,94

,04

,52

,88

,40

1,00

,15

,04

,81

,84

,03

Téma: Práce (zaměstnanci, zaměstnavatelé)

,43

,19

,05

,79

,00

,06

,00

,15

,15

,53

,11

,18

,15

,03

,69

,52

Téma: Osobní život (zdraví a rodina)

,37

,11

,03

,00

,94

,13

,42

,29

,17

,27

,08

,27

,33

,23

,16

,00

Téma: Stát a pobytový režim

,13

,19

,00

,14

,25

,00

,46

,23

,15

,13

,06

,62

,67

,06

,00

,00

Téma: Ostatní (kultura, ubytování a další)

,27

,00

,00

,11

,00

,06

,23

,10

,00

,07

,02

,27

,22

,00

,00

,58

Negativita

,03

1,00 1,00

,36

,81

,69

,08

,96

,98

,93

,98

,98

,07

,97

,91

,18

Tabulka 16. Mediální rámce identifikované v jednotlivých letech a jejich shoda s dělením celého souboru na mediální rámce. Vyjádřeno v řádkových procentech procedurou crosstabs. V prvních sloupcích jsou počty případů v klastru a procentuální podíl v daném roce. 1 Cizinci jako oběti, škodí jim Češi

2

3

Cizinci jako Cizinci jako zátěž, jsou přínos, ekon. nežádoucí i demograf.

4

5

6

Stát trestá cizince, po právu

Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům

Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat

N

%

Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky Cizinci jako pachatelé i oběti, stát je trestá Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům Cizinci jako zaměstnanci firem. Stát je podporuje. Osobní život cizinců v rukou státu Cizinci jako oběti, škodí jim Češi celkem

30 27 38 28 16 16 155

19,4 17,4 24,5 18,1 10,3 10,3 100

0% 19% 0% 25% 13% 94%

0% 15% 0% 7% 44% 6%

100% 0% 0% 43% 6% 0%

0% 41% 0% 4% 6% 0%

0% 26% 100% 0% 19% 0%

0% 0% 0% 21% 13% 0%

Cizinci jsou přínosem a stát jim jde vstříc. Cizinci jako všestranná hrozba, stát si neví rady. Cizinci jako pachatelé i oběti, stát je trestá Cizinci jako oběti, jako zaměstnance je Češi nechtějí celkem

26 48 48 15 137

19,0 35,0 35,0 10,9 100

j0% 8% 21% 60%

0% 44% 17% 20%

65% 2% 0% 7%

0% 0% 23% 13%

0% 46% 40% 0%

35% 0% 0% 0%

Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí Cizinci jsou přínosem a stát jim jde vstříc. Stát trestá cizince, po právu Cizinci jako oběti, škodí jim Češi Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky celkem

65 66 27 31 32 33 254

25,6 26,0 10,6 12,2 12,6 13,0 100

14% 2% 0 0 78% 21%

8% 86% 4% 19% 3% 0

2% 2% 63% 0 9% 79,00%

0 3% 0 77% 0 0

77% 8% 0 3% 9% 0

0 0 33% 0 0 0

2007 1 2 3 4 5 6

2009 1 2 3 4

2011 1 2 3 4 5 6

Názvy, které jsme novým, pro každý rok specifickým mediálním rámcům přidělili, se shodují s těmi konstruovanými pro celý soubor v případech, kdy nastala více než 70% shoda. Ostatní, dosud neznámé rámce jsme pojmenovali a interpretovali: 

Osobní život cizinců v rukou státu (2007-5)

Typické je téma osobního života cizinců a zároveň většinou negativní role státu, jehož kroky dopadají na občany i cizince. Ze 44 % klastr odpovídá rámci „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“, zastoupení ale mají i všechny další rámce. Příklady: „Lékař drží hladovku kvůli pomalým soudům“, „První Češku obvinili z fingované svatby“. 

Cizinci jako pachatelé i oběti, stát je trestá (2007-2, 2009-3)

Cizinci trpí – ať už jako oběti kriminální činnosti, anebo státem potrestaní pachatelé. V roce 2007 sem spadá 40 % z rámce „Cizinci jako pachatelé i oběti, stát je trestá“, v roce 2009 už 40 % odpovídá rámci „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“. Příklady: „Kuplíři drželi Rusky v nočních klubech“, „Silvestr strávili ve vazbě. Zřejmě omylem“, „Policie zatkla obchodníky s doklady“. 

Cizinci jako všestranná hrozba, stát si neví rady (2009-2)

Tematicky smíšený, ale vždy negativní rámec, kde cizinci jsou zodpovědní za jevy, které ohrožují občany a stát. Stát si s hrozbami neví rady, není zodpovědný za pozitivní ani negativní činy. Příklady: „BIS: Tituly dává mafie“, „Úřednice vydala sto řidičáků načerno“, „Pět let po tragédii u Devíti křížů nebyl nikdo potrestán“. 

Cizinci jsou přínosem a stát jim jde vstříc (2009-1, 2011-3)

Spojuje v letech 2009 a 2011 oba pozitivní rámce z dělení celého souboru – „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“ a „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“. 

Cizinci jako zaměstnanci firem, stát je podporuje (2007-4)

Rámec specifický pro téma práce, a tedy cizinců v rolích zaměstnanců i zaměstnavatelů. Aktérem je velmi často firma a cizinci profitují buď jako investoři nebo jako zaměstnanci. Příklady: „Otevřeme pracovní trh Ukrajincům, říká Nečas“, „Česko přilákalo 530 odborníků z ciziny“, „Rusové u nás mají důchod i bez práce“. 

Cizinci jako oběti, jako zaměstnance je Češi nechtějí (2009-4)

Rámec na téma zaměstnanosti cizinců má v roce 2009 jiné hodnocení – je negativní a cizinci trpí. Spadají sem i články na jiná témata, kde jsou cizinci bez vlastního

95

zavinění oběťmi: „Firma si udělala z dělníků reklamu na vzdělání“, „Škodováci jednají o přesunu dělníků“, „Policista ubil Vietnamce k smrti“. 10.2.2

Dílčí závěr o změně mediálních rámců v jednotlivých letech

Z výše uvedené podrobné analýzy je zřejmé, že mediální rámce identifikované pro celý soubor nejsou stabilními kulturními interpretačními vzorci. Naopak každý rok se články dělí do odlišných shluků, které tudíž vznikají situačně. Mediální rámce o cizincích jako prospěšných investorech a expertech nebo naopak cizincích jako propuštěných zaměstnancích a obětech ekonomické krize vznikají v letech 2007 a 2009 a dokazují flexibilitu mediálních rámců. Zároveň poukazují na celkovou heterogenitu výzkumného souboru, která se ukázala už při původní klastrové analýze, když různá měřítka a různé pořadí případů vykazovaly velmi odlišné výsledky. Struktura rámců se nejvíc změnila v roce 2009, kdy vznikly pouze čtyři mediální rámce. Zajímá nás shoda s rámci, jejichž změnu jsme pozorovali v předcházející analýze – „cizinci jako přínos“, „cizinci jako zátěž“ a „cizinci jako kriminálníci“. Jak ukazuje test ANOVA, v samostatné klastrové analýze roku 2009 přestala být proměnná „kriminalita“ určující pro dělení mediálních rámců (hodnota F je 24,9) a zásadní byla naopak proměnná „stát zodpovědný za pozitivní jevy“ (42,9) a rovněž „cizinci trpí“ (92,9). Mediální rámce cizinci jako kriminálníci a zátěž se proto pomyslně spojily do jednoho a znovu rozdělily podle toho, zda stát negativní situaci řeší a cizince trestá, nebo si naopak neví rady a je nečinný. Toto nové dělení otevírá další možnou interpretaci změny, která v důsledku ekonomické krize v mediálních rámcích proběhla. Mediální rámce z roku 2009 vypovídají o tom, že zatímco v době ekonomické prosperity je vše ponecháno „volné ruce trhu“ (Jørgensen a Thomsen 2012), v době krize roste důležitost státu a toho, zda dokáže situaci vyřešit. Zatímco v roce 2009 vidíme výkyv směrem k samostatnému rámci, kde stát situaci řešit nedokáže, v roce 2011 už se stabilizuje naopak mediální rámec silného státu, který jsme nazvali „stát trestá cizince, po právu“. Můžeme tedy mluvit o dlouhodobých změnách, i když ne v podobě souvislého trendu. Výkyvy v roce 2009 si vykládáme spíš jako důsledek změn v mediální organizaci a snahu bulvarizovat obsah tak, aby přilákal více čtenářů. Abychom mohli lépe vysvětlit povahu proměny zpravodajství o cizincích, vrátíme se v následující kapitole k jednodušším ukazatelům, než jsou mediální rámce. Budeme 96

ověřovat hypotézy týkající se proměnných, z nichž byly mediální rámce konstruovány, i proměnných sledujících mediální logiku. Díky tomu budeme moci lépe vysvětlit, jak souvisely změny s legitimizací státních politik a jak s proměnami mediální organizace.

10.3 Ověřování hypotéz o proměnách v čase ekonomické krize První významnou změnou v souvislosti s nástupem ekonomické krize je výkyv důležitosti zpráv o cizincích. V roce 2009 klesá průměrná hodnota součtového indexu čísla strany, počtu slov a výskytu fotografie z 5,83 v roce 2007 na pouhých 5,19. Naopak v roce 2011 stoupá zpět na 5,76. Podobný výkyv uvidíme v této kapitole u několika dalších proměnných. Hypotézy o proměně zpravodajství o cizincích jsme sestavili na základě zahraničních výzkumů

legitimizačního

diskurzu v době

ekonomických krizí, a tedy netestujeme pouze teoretické předpoklady, ale rovněž rozdíly v českém a západoevropském přístupu k cizincům. První hypotézy se týkají kriminalizace: H16: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H17: Předpokládáme, že články na téma kriminalita budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. V Tabulce 17 uvádíme přehled témat a jejich procentuálního zastoupení podle roku vydání článku. Jak jsme zjistili již při sledování rozložení celých mediálních rámců, téma kriminalita není zastoupeno víc, jak jsme očekávali, ale mezi lety 2007 a 2009 se v podstatě nemění (zamítáme hypotézu H16) a mezi lety 2009 a 2011 dokonce klesá z 54% na 51% (nepotvrdila se ani hypotéza H17). Ke kriminalizaci cizinců tedy souběžně s ekonomickou krizí v MF Dnes nedošlo. Významnější změny ale pozorujeme u jiných témat. Například téma „Cizinci jako zaměstnavatelé“ klesá v roce 2009 až na polovinu, ale v roce 2011 se opět vrací na původní hodnotu. Téma „Zákony a stát“ postupně roste – zatímco v roce 2007 tvořilo jen 5,8 % článků, v roce 2011 je to už 19 %. To potvrzuje naše hypotézu o sílící důležitosti státu z předcházející kapitoly o rozložení mediálních rámců.

97

Tabulka 17. Přehled témat a jejich podílu v jednotlivých letech (v %)

Cizinci jako zaměstnanci Cizinci jako zaměstnavatelé Zdraví a zdravotnictví Rodina a děti Pobytový režim Zákony a stát Kriminalita Ostatní témata

2007

Rok vydání článku 2009

2011

14,3% 15,6% 7,1% 14,3% 7,1% 5,8% 54,5% 7,8%

10,2% 8,0% 16,8% 15,3% 14,6% 10,9% 54,0% 8,8%

9,9% 16,6% 9,5% 9,1% 11,5% 19,0% 51,0% 17,4%

Pozn. Proměnná je typu multiple-response, proto je součet vyšší než 100 %.

V našich původních hypotézách jsme rovněž předpokládali rostoucí podíl zájmu o životní podmínky cizinců, a tedy o témata „Cizinci jako zaměstnanci“, „Rodina a děti“, „Zdraví a zdravotnictví“ a „Pobytový režim“. H20: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2009 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H21: Předpokládáme, že články na téma životních podmínek cizinců budou tvořit v roce 2011 větší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. Změnu v procentuálním zastoupení životních podmínek cizinců jsme vyjádřili v Tabulce 18. Zatímco v letech 2007 a 2011 bylo srovnatelné (36,1 % a 34,3 %), v roce 2009 podíl těchto článků vzrostl na 45,3 %. Tak jsme potvrdili hypotézu H20 a naopak odmítli hypotézu H21. Ekonomická krize vedla k vyššímu zájmu o životní podmínky cizinců. Cizinci přestávají být jako zaměstnanci či podnikatelé na trhu úspěšní, oslabuje se mediální rámec „cizinci jako přínos“ a naopak roste síla mediálního rámce „cizinci jako zátěž“, a proto se věnuje více pozornosti jejich životním podmínkám. Nejedná se však o dlouhodobý trend, nýbrž opět spíš jednorázový výkyv. Tabulka 18. Výskyt životních podmínek cizinců jako tématu podle roku vydání článku Životní podmínky cizinců jako téma

Rok vydání článku Celkem

2007 2009 2011

Celkem

nevyskytuje se

vyskytuje se

63,9% 54,7% 65,7%

36,1% 45,3% 34,3%

100,0% 100,0% 100,0%

62,5%

37,5%

100,0%

98

Další hypotézy se týkají proměny v podílu článků o cizincích z blízkých národů. Země původu cizinců totiž podle Lubberse, Scheeperse Westera (1998) i podle našich výsledků souvisí s tématem článku i s volbou mediálního rámce. Z našich výsledků vyplynulo, že v článcích o blízkých národech je významně častěji přítomen mediální rámec „cizinci jako přínos“, a tedy bychom podle dosavadních zjištění předpokládali, že společně se zastoupením tohoto mediálního rámce bude v čase klesat i podíl článků o cizincích z blízkých národů. H18: Předpokládáme, že v roce 2009 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2007. H19: Předpokládáme, že v roce 2011 budou články o cizincích z blízkých národů tvořit menší podíl na zpravodajství o cizincích než v roce 2009. Podobně jako u životních podmínek cizinců, i proměnná blízkých národů má výrazně jiné zastoupení v roce 2009 – mění se z původních 44,5 % na pouhých 25,5 %. Tak se potvrzuje hypotéza H18. Z tabulky je ale zřejmé, že opět nejde o dlouhodobý trend, nýbrž výkyv, protože v roce 2011 je zastoupení článků o cizincích z blízkých národů opět 43,3 %. Hypotéza H19 se proto nepotvrdila. Tabulka 19. Podíl článků o cizincích z blízkých národů podle roku vydání článku Cizinci z blízkých národů jako aktéři

Celkem

se nevyskytují

se vyskytují

2007 Rok vydání článku 2009 2011

55,5% 74,50% 56,7%

44,5% 25,5% 43,3%

100,0% 100,0% 100,0%

Celkem

60,8%

39,2%

100,0%

Poslední série hypotéz se týká mediální logiky a potenciálního vlivu ekonomické krize na mediální organizaci. Sledujeme změny v typu zdrojů, na které se články v jednotlivých letech odkazují. Formulovali jsme následující hypotézy: H22: Předpokládáme, že v roce 2009 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2007. H23: Předpokládáme, že v roce 2011 budou státní zdroje využívané častěji než v roce 2009. H24: Předpokládáme, že v roce 2009 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2007. 99

H25: Předpokládáme, že v roce 2011 budou cizinci jako zdroje využíváni méně často než v roce 2009. Z Tabulky 20, která srovnává všechny typy zdrojů podle roku vydání článku, je zřejmé, že právě cizinci a státní zdroje jsou proměnné, jejichž výskyt se v čase nejvíc proměňuje. Cizinci byli citování pouze ve 14 % článků oproti 19 % typickým pro rok 2007 i 2011. Hypotéza H24 se tak potvrdila, zatímco hypotézu H25 jsme vyvrátili. Podobné je to u oficiálních představitelů státu, kteří byli v roce 2009 citováni ve 40 % článků, což je o deset procent víc než v roce 2007 a o sedm víc než v roce 2011. Hypotézu H22 jsme potvrdili a hypotézu H23 vyvrátili, protože podobně jako u předcházejících proměnných nepozorujeme postupující trend, ale dočasný výkyv směrem od cizinců k oficiálním státním zdrojům. Je pravděpodobné, že k tomu vedla snaha ušetřit a čerpat ze zdrojů, které jsou dostupné snadno a rychle, a tedy levně. Tabulka 20. Podíl zdrojů, na které se v článcích odkazuje, podle roku vydání článku Rok vydání článku 2007

2009

2011

Cizinec

19,6%

13,9%

19,0%

Policie

25,5%

26,3%

21,4%

Stát

30,7%

40,1%

33,7%

Firma

14,4%

10,9%

11,5%

Občan

33,3%

28,5%

28,6%

Jiný

24,8%

35,8%

30,6%

Pozn. Proměnná je typu multiple-response, proto je součet vyšší než 100 %.

10.4 Dílčí závěry o proměně mediálních rámců V této kapitole jsme zkoumali proměnu mediálních rámců v čase ekonomické krize. Dopředu jsme stanovili tři možné scénáře – mediální rámce a jejich rozložení se nemusely změnit vůbec, mohlo se změnit pouze jejich rozložení anebo se mohly změnit celé mediální rámce. V hypotézách jsme počítali s druhou variantou, která se v analýze nepotvrdila. Změnilo se nejen rozložení šesti mediálních rámců vytvořených pro celý soubor, ale klastrová analýza provedená pro každý rok zvlášť ukázala, že v každém roce vznikají nové, situačně specifické mediální rámce. Zatímco některé rámce z let 2007 a 2011 lze vztáhnout k těm, které jsme vytvořili pro celý soubor, rok 2009 se významně 100

liší, a to i v nižším celkovém počtu nalezených mediálních rámců. Z této pozorované změny odvozujeme, že mediální rámce nejsou tak stabilní, jak jsme předpokládali. Protože jsme do výzkumného souboru zahrnuli tři různé roky, měli jsme možnost zjistit, zda měla změna v čase ekonomické krize povahu dlouhodobějšího trendu nebo jednorázového výkyvu. V hypotézách jsme předpokládali legitimizační funkci mediálních rámců, a tedy nástup trendu, který by doprovázel zpřísnění imigrační politiky v roce 2009 i později v roce 2011. Takový dlouhodobý trend jsme pozorovali v rozložení původních mediálních rámců, kde v důsledku ekonomické krize klesl podíl mediálního rámce, kde jsou cizinci přínosem, a naopak stoupal podíl mediálního rámce, kde jsou cizinci vnímáni jako zátěž. Přínos a zátěž jsme na základě tohoto zrcadlového pohybu interpretovali jako binární opozice, mezi nimiž se nachází hegemonické kontinuum možných názorů na cizince ve stávajícím sociálním řádu. Zatímco v zemích západní Evropy pozorovali analytici

mediálního

obrazu

cizinců

pohyb

na kontinuu

od

zlidšťujících

ke kriminalizujícím mediálním rámcům, v našem výzkumném souboru se hypotéza o kriminalizaci během ekonomické krize nepotvrdila. Domníváme se proto, že v Česku uvažujeme o cizincích jinak, a to právě na kontinuu mezi přínosem a zátěží. Toto utilitární uvažování o cizincích jako gastarbeiterech pracuje s logikou zisku, zatímco kriminalizace typická pro západní Evropu je založená na logice strachu (Altheide 1997). Druhý dlouhodobý trend jsme pozorovali při sledování mediálních rámců, které vznikly při klastrové analýze článků z jednotlivých let. Zjistili jsme, že v čase ekonomické krize roste důležitost silného státu a jeho schopnosti poradit si s negativními jevy a potrestat cizince, kteří představují zátěž nebo hrozbu. Zatímco v roce 2007 nehraje stát podstatnou roli při dělení mediálních rámců, v roce 2009 vzniká mediální rámec, kde si stát nedokáže s negativními jevy poradit. V roce 2011 se pak už utváří mediální rámec silného státu, který cizince po právu trestá. Tato zjištění potvrdil rovněž trend častějšího výskytu zákonů a státu mezi tématy z let 2009 a 2011. Tuto změnu chápeme jako typickou pro krizi, kdy se již nelze spoléhat na volnou ruku trhu, a stát tak získává na síle a zodpovědnosti. Často jsme pozorovali rovněž jednorázový výkyv v rozložení různých proměnných. Významná odlišnost roku 2009 a naopak vzájemná podobnost let 2007 a 2011 se ukázala už při konstrukci mediálních rámců pro každý rok zvlášť. Výkyv jsme 101

potom sledovali také u náhlého snížení průměrné důležitosti článků o cizincích, u zájmu o životní podmínky cizinců, u podílu článků o cizincích z blízkých národů a rovněž u zastoupení článků, které se odkazují na oficiální státní zdroje nebo naopak na cizince. Z toho je zřejmé, že změna ve zpravodajství o cizincích není pouze funkcí legitimizace politik, protože politiky sledují restriktivní trend až do současnosti. Dočasnou, náhlou změnu po nástupu ekonomické krize si vykládáme spíš jako důsledek změn v mediální organizaci, snahy ušetřit při vytváření zpráv a zároveň zabránit poklesu čtenosti. Zprávám o cizincích je v roce 2009 přikládána menší důležitost, nesplňují kritéria zpravodajských hodnot a nepatří k dominantním agendám. Důsledkem poklesu v žurnalistických standardech a snahy ušetřit může být i náhlé zvýšení podílu oficiálních státních zdrojů, od nichž přicházejí informace již zpracované v tiskových zprávách (a rovněž již zakotvené v interpretačních rámcích) a nevyžadují dalších úpravy. Také zájem o životní podmínky cizinců a zvýšený podíl mediálního rámce „cizinci jako zátěž“ je možné vyložit jako průvodní jev bulvarizace. Podle McQuaila (2009) totiž patří k jejím znakům častější dramatické příběhy, zločiny, katastrofy, krize, skandály a války. Zatímco ke kriminalizaci nedošlo, jak jsme už vysvětlili, k výkyvu směrem k negativitě pochopitelně ano, ačkoli to bylo v mediálním rámci „cizinci jako zátěž“. S tím souviselo nižší zastoupení pozitivnějších článků o cizincích z blízkých národů. Na závěr můžeme konstatovat, že jsme pozorovali jak změny v podobě trendu s legitimizačním potenciálem, tak změny v podobě náhlého výkyvu, které odpovídají spíš bulvarizaci s ekonomickými motivy. Dle Gitlina (2003) ovšem legitimizace státních politik a ekonomické změny v mediální organizaci nejsou soupeřícími interpretacemi. Vůbec nejpravděpodobnější variantou výkladu je podle něj souhra obou autonomních sektorů, které oba přispívají k reprodukci a udržení sociálního řádu. Zdá se, že právě k takové souhře v našem výzkumném souboru dochází. Obsahová analýza ovšem nemůže určit ani příčiny vzniku mediálního obsahu, ani jeho účinky, proto jsme naše data o změně mediálních rámců použili pouze k otevření několika různých možných variant interpretace, jejichž platnost by musela být ověřena v dalších výzkumech.

102

11 Diskuse Hlavní ambicí této práce bylo sestavit v klastrové analýze typologii mediálních rámců, které využívala ve zpravodajství o cizincích Mladá fronta Dnes v letech 2007, 2009 a 2011. Vytyčenému cíli jsme dostáli a šest nalezených mediálních rámců jsme pojmenovali následovně: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Cizinci jako oběti, škodí jim Češi; Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí; Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky; Stát trestá cizince, po právu; Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům; Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat. V další analýze jsme sledovali rozložení a důležitost těchto mediálních rámců,

vliv mediální logiky na jejich podobu a rovněž jejich proměnu v čase ekonomické krize. V závěrečné diskusi zařazujeme naše poznatky do kontextu a zvažujeme, co můžeme na základě provedené obsahové analýzy říct k otázkám mediální logiky a jak bychom mohli dále interpretovat změnu mediálních rámců v době ekonomické krize. Začínáme diskusí o metodě, abychom pak pokračovali diskusí o výsledcích a nakonec vše završili úvahami o jejich možné interpretaci, které přesahují tuto obsahovou analýzu, a proto mohou sloužit jako podněty pro další výzkum.

11.1 Diskuse o metodě V kontextu českých studií mediálního obrazu cizinců představuje tato práce první pokus o systematickou, kvantitativní identifikaci mediálních rámců užívaných ve zpravodajství. Vedle teorie mediálních rámců jsme obohatili dosavadní výzkum o dva nové aspekty, kterým je třeba věnovat pozornost při dalším zkoumání mediálního obrazu cizinců v českých denících. Jako ukazatel důležitosti článků i mediálních rámců jsme využili součtový index počtu slov, čísla strany a přítomnosti fotografie. Díky tomu se ukázalo, že negativních článků o kriminalitě je sice ve výzkumném souboru početně nejvíc, jak jsme předpokládali na základě dosavadních studií, větší důležitost je ale přikládána pozitivním článkům na jiná témata, především zprávám o cizincích jako zaměstnavatelích a zaměstnancích. Druhou podstatnou proměnnou při výzkumu mediálního obrazu je země původu cizinců, o nichž se píše. Články o blízkých a elitních 103

národech mají častější pozitivní valenci než ostatní články. Z dosavadních studií byly přitom obvykle vyloučeny už v procesu výběru výzkumného souboru, když mezi klíčovými slovy figurovaly pouze národnosti cizinců z Východu. To mohlo podle našich závěrů významně ovlivnit výsledky těchto analýz směrem k výraznější negativitě. Do širšího, mezinárodního kontextu výzkumu mediálních rámců jsme přispěli především zkouškou analytického nástroje induktivní konstrukce mediálních rámců Matthese a Kohringa (2008), která je založena na Entmanově (1993) operační definici mediálního rámce a statistické metodě klastrové analýzy. Úspěšně jsme tento nástroj využili pro výzkum mediálního obrazu cizinců, a tedy zcela odlišné téma, než byly původní biotechnologie23. Během klastrové analýzy jsme potvrdili vhodnost volby hierarchické analýzy a Wardovy metody. Vyřešili jsme dvě metodologické otázky, k nimž se Matthes a Kohring (2008) nevyjádřili. Pro binární proměnné jsme doporučili jako nejvhodnější měřítko simple match a čtverec euklidovské vzdálenosti. Především jsme ale navrhli vlastní, nový způsob jak se vyrovnat s nestabilními výsledky klastrové analýzy s ohledem na pořadí případů. Doporučujeme případy řadit nikoli náhodně, nýbrž chronologicky, a tak zajistit vysokou reliabilitu výsledků. Je to řešení vhodné výhradně pro konstrukci mediálních rámců, kdy případy jsou namísto respondentů články, které mají datum vydání, a klastry zase představují mediální rámce, které vznikají postupně v čase. Do budoucna doporučujeme vyzkoušet rovněž variantu analýzy, kde by byl jednotkou výzkumu odstavec namísto článku (Bowe et al. 2012).

11.2 Diskuse o výsledcích Nyní obracíme naši pozornost k výsledkům analýzy. Zareagovali jsme na kritiku současných výzkumů mediálních rámců (Vliegenthart, van Zoonen 2011) a pokusili jsme se o sociologičtější výklad, v němž namísto odkazu k individuálním postojům novinářů bereme ohled rovněž na rutiny mediální logiky a roli mediálních rámců v širším mocenském poli. Inspirací nám byla rozsáhlá, klasická studie Todda Gitlina (2003) z roku 1980 a přihlásili jsme se rovněž k tradici kritického uvažování obvyklého spíše pro diskurzivní studie (Foucault 1994). Práci považujeme za důležitý příspěvek ke komplexnějšímu pochopení povahy mediálního obrazu cizinců, protože 23 Analytický nástroj Matthese a Kohringa (2008) ověřili už rovněž například Bowe et al. (2012), a to pro opět zcela odlišné téma mediálního obrazu změny klimatu.

104

také v dosavadních českých studiích mediálního obrazu cizinců byl způsob, jakým se o cizincích píše, chápán častěji jako důsledek individuální a svobodné volby novinářů než výsledek působení institucí, rutin a vztahů v politickém mocenském poli. Perspektiva mediální logiky poukázala na to, že mnohé charakteristiky mediálního obrazu cizinců uváděné v českých i zahraničních výzkumech jsou důsledky základních mediálních rutin, které jsou typické pro zpravodajství bez ohledu na téma. Odmítáme tedy tendenci usuzovat přímo z mediálního obsahu na diskriminující nebo stereotypizující postoje novinářů vůči cizincům, protože podoba mediálního obsahu je mnohdy spíš důsledkem rutinních postupů v mediální organizaci. Zaznamenali jsme především vliv zpravodajských hodnot negativity a blízkých národů. Zajímavé je, že zpravodajské hodnoty ovlivňující četnost zpráv na dané téma nevedou vždy zároveň k vyšší přikládané důležitosti, respektive lepší pozici v editoriálním členění listu. Zatímco negativní články jsou četnější, pozitivním článkům o blízkých národech je připisována větší důležitost. To je v kontextu dosavadních studií překvapivé zjištění, které vylepšuje celkové hodnocení mediálního obrazu cizinců. Jednou z možných interpretací je vliv další zpravodajské hodnoty – překvapivosti. Právě protože negativní články jsou častější, ty pozitivní jsou hodnoceny jako překvapivé, a tedy důležitější. Totéž může platit o překvapivosti článků o cizincích z blízkých národů v kontrastu s vyšší četností ostatních článků. Tuto hypotézu by bylo ale vhodné znovu ověřit a prozkoumat proces gatekeepingu a editoriálního členění rovněž přímo v redakci. Výběr oficiálních státních nebo policejních zdrojů častěji než cizinců jsme rovněž vysvětlili jako důsledek mediálních rutin, protože jsme dokázali, že čím důležitější článek je, a tedy čím více času a zdrojů dostanou novináři na jeho přípravu, tím spíš jsou ochotni a schopni cizince jako zdroj využít. Oproti poslední obsahové studii na toto téma (Surá 2009) jsme navíc zaznamenali dvakrát vyšší podíl cizinců mezi zdroji. Ještě zajímavější výsledky přineslo zkoumání mediálních rámců v čase ekonomické krize. Ke změně skutečně došlo, a tedy se nepotvrdila zavedená představa o mediálních rámcích jako stabilních kulturních vzorcích, naopak jsme je na základě našich dat popsali jako situační a proměnlivé v závislosti na kontextu. V klastrové analýze provedené pro každý rok zvlášť se ukázalo, že se v čase ekonomické krize změnilo nejen rozložení mediálních rámců, ale rovněž jejich počet a charakteristiky. Již v teoretické části jsme se přihlásili ke dvěma možným interpretacím této změny. První 105

z nich jsou důsledky ekonomické krize na mediální organizaci, které v Česku popsala Čarná (2009). Druhý interpretační rámec potom vychází z teorie legitimizačního potenciálu kognitivních struktur (Bourdieu 1998) a kulturních vzorců (Gramsci 1983), a tedy i mediálních rámců (Gitlin 2003). Změny v mediálních rámcích jsme srovnávali s průběhem změn v imigrační politice. Hypotézy jsme odvozovali ze studií, které popisovaly legitimizaci restriktivní imigrační politiky v zemích západní Evropy (Engbersen van der Leun 2001; O’Doherty, Lecouteur 2007; Wodak 2008). Zatímco dosavadní české studie označily za hlavní téma mediálního obrazu cizinců kriminalitu a rovněž zahraniční studie pozorovaly tendenci ke kriminalizaci migrantů v době ekonomické krize, naše data předpoklad kriminalizace nepotvrzují. Ačkoli je na téma kriminalita nadpoloviční většina článků, jejich důležitost je nízká. V průběhu ekonomické krize potom podíl kriminalizujících mediálních rámců neroste, jak jsme předpokládali, nýbrž naopak klesá. Ačkoli dosavadní studie deklarují převládající formát černé kroniky, my jsme v našem výzkumném souboru nenašli v podstatě žádný článek srovnatelný s těmi, které vycházely v 90. letech a které cituje ve své knize Homoláč (1998). Ačkoli i nadále jsou časté krátké zprávy o kriminalitě z policejních zdrojů, emotivní, rádoby vtipný až urážlivý tón se z článků vytratil, stejně tak jako titulková xenofobie, což potvrdila nedávno rovněž Surá (2009). Namísto kriminalizace se s postupující ekonomickou krizí mění v našem souboru zastoupení jiných dvou mediálních rámců. Je to slábnoucí rámec „cizinci jako přínos“ a sílící rámec „cizinci jako zátěž“. Vzhledem k tomu, že jejich zastoupení se mění zrcadlově – zátěž stoupá o stejný počet procent, o jaký klesá přínos – interpretovali jsme je po vzoru klasické Gitlinovy (2003) studie jako dvě soupeřící hodnoty nebo binární opozice. Kontinuum mezi těmito dvěma opozicemi je ztělesněním hegemonického řádu – omezuje repertoár možných způsobů uvažování o cizincích. Pokud nedojde k opravdu vážné politické krizi, mění se podle Gitlina (2003) pouze pozice na tomto kontinuu a nedochází přímo ke změně řádu jako takového. Tak jsme zjistili zásadní rozdíl mezi západní Evropou a Českem. Zatímco v západní Evropě se uvažování o cizincích pohybuje na kontinuu od lidské blízkosti ke kriminalizaci, a tedy je založeno na logice strachu (Altheide 1997), námi popsané kontinuum leží mezi zátěží a přínosem a je postaveno na utilitární logice zisku. To je poměrně překvapivé zjištění. V následující podkapitole uvedeme dvě možné varianty interpretace tohoto rozdílu mezi 106

českou společností a západní Evropou. Tyto možnosti výkladu chápeme zároveň jako hypotézy, jež bude nutné ověřit v dalším výzkumu. V čase ekonomické krize jsme pozorovali i další změny. Klastrová analýza provedená pro každý rok zvlášť ukázala na rostoucí důležitost státu – zatímco v roce 2009 vznikl mediální rámec, kde si stát nevěděl rady s cizinci ohrožujícími české občany, v roce 2011 se již utváří mediální rámec silného státu, který cizince po právu trestá. V roce 2009 jsme navíc pozorovali dočasný propad v důležitosti celé agendy, snížení počtu článků o cizincích z blízkých národů a rovněž nižší zastoupení cizinců mezi citovanými zdroji. Zatímco dlouhodobé trendy spojujeme v interpretaci s legitimizací restriktivních politik, jednorázové výkyvy v roce 2009 připisujeme spíš ekonomickým změnám v mediální organizaci, kdy došlo k bulvarizaci deníku a omezení finančních zdrojů dostupných pro přípravu zpráv. I tato interpretace by si ale zasloužila prověření ve výzkumu, jenž by sledoval konkrétní ekonomické změny v mediální organizaci a jejich dopad na každodenní práci novinářů. Pouze z analýzy mediálního obsahu toto nelze určit. Ekonomickému výkladu změny mediálních rámců odpovídá především větší zastoupení oficiálních státních zdrojů, které jsou jednoduše dostupné a informace podávají již zpracované. Zdroje patří tradičně v českých studiích k často sledovaným ukazatelům, domníváme se ale, že chybí podrobnější výzkum, který by ukázal, do jaké míry přebírají novináři při přípravě zpravodajství o cizincích interpretační schémata svých zdrojů, a tedy zda má výběr zdrojů skutečně tak zásadní vliv na mediální obsah, jak se předpokládá (Gans 1979, Gitlin 2003).

11.3 Diskuse o interpretaci Nyní bychom se rádi pustili do širších úvah nad pozorovaným rozdílem mezi západní Evropou, kde dochází ke kriminalizaci migrantů a funguje zde logika strachu, a českým prostředím, kde jsme během ekonomické krize pozorovali pokles hodnocení cizinců jako přínosu a naopak rostoucí sílu mediálního rámce „cizinci jako zátěž“. Toto české kontinuum jsme charakterizovali utilitární logikou zisku. V této podkapitole vystupujeme mimo zjištění, která plynou z naší obsahové analýzy, a pokoušíme se o širší výklad vedoucí k pozdější formulaci výzkumných otázek a hypotéz pro další výzkum. Zatímco první vysvětlení je založeno na srovnání Česka se západní Evropou, 107

druhé vysvětlení rozšiřuje časovou perspektivu, v níž o změnách mediálních rámců uvažujeme, na celou dvacetiletou historii Česka jako imigrační země. Srovnáme-li Česko se západní Evropou, cizinci jsou v podstatě marginální téma nejen v mediální, ale rovněž politické, a tedy i veřejné agendě. Ačkoli je počet cizinců v České republice vysoký ve srovnání se zeměmi střední Evropy, oproti západní Evropě je čtyřprocentní zastoupení cizinců v populaci stále velmi nízký podíl. Podle průzkumů veřejného mínění, které jsme zmínili v úvodu (STEM 2010, Centrum pro výzkum 2012), jsou navíc cizinci dobře přijímáni, a tedy ani subjektivně není zatím jejich přítomnost vnímána jako problém. Hlavním tématem mediální a veřejné agendy o integraci jsou u nás Romové, nikoli cizinci. Totéž platí o politické agendě, imigrační politika není součástí většiny předvolebních programů ani politických debat a nové zákony a vyhlášky jsou představovány obvykle nikoli jako politická rozhodnutí, nýbrž jako nezbytný krok úředníků ministerstva vnitra, kteří stát spravují podle toho, co právě potřebuje (Hokovský, Kopal 2013). Cizinci tedy nejsou u nás vnímáni jako hrozba, neuvažuje se o nich v logice strachu. To je podstatný rozdíl oproti západní Evropě, kde je zastoupení cizinců v populaci několinásobně vyšší a v mnohých městech najdeme rozsáhlá a uzavřená cizinecká ghetta. Musela by tedy zřejmě propuknout vážnější krize, než byla ta z roku 2008, aby u nás došlo k zásadnější proměně způsobu uvažování o cizincích – nejen pohybu na tomtéž kontinuu, ale ustanovení nových binárních opozic. Druhá interpretační linka rozšiřuje naše uvažování o proměně mediálních rámců na celou dvacetiletou historii Česka jako imigrační země. Podle Baršových (2005) následovala po počátečním období laissez-fair restriktivní devadesátá léta. Konsolidaci na přelomu milénia potom vystřídalo neoliberální období ekonomické prosperity, které z našeho pohledu končí rokem 2007, který je prvním sledovaným v našem souboru. Od roku 2008 pak v důsledku nastupující ekonomické krize začíná druhé restriktivní období. Počítáme-li tedy na základě výše diskutovaných teorií mediální logiky a legitimizačního potenciálu mediálních rámců s vlivem politické agendy na mediální obraz cizinců, můžeme předpokládat následující vývoj. Ačkoli někteří cizinci pobývali v Česku i před rokem 1989 (například Vietnamci), větší imigrační vlna přichází až v 90. letech. Reakce na nové a neznámé může být odmítavá, což dokumentuje například Homoláč (1998) v ponižujících a silně stereotypizačních 108

ukázkách z černé kroniky o cizincích.24 V období po roce 2000 se ale restriktivní politiky mění v neoliberální a cizinci jsou zváni do Česka jako vítaná a potřebná pracovní síla a rovněž jako řešení demografického stárnutí populace. Právě tady zřejmě vzniká interpretační rámec „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“, jehož zastoupení klesá v našem souboru po nástupu ekonomické krize. Širší časová perspektiva ukazuje, že během dlouhého období neoliberálního přístupu k imigraci došlo pravděpodobně k normalizaci novinářského diskurzu o cizincích a právě v tomto období byla také silně nastolena utilitární logika zisku. Srovnáme-li opět tento vývoj se západní Evropou, musíme konstatovat, že tam je historie delší a má odlišný průběh. Utilitární logika zisků a ztrát je typická pro poválečné období, kdy byli cizinci do západní Evropy zváni jako gastarbeiteři. Následně se ale v 70. letech nevrátili domů, jak se předpokládalo, a naopak jejich počet začal stoupat i vzhledem k rozšířené praxi sjednocování rodin. Když se potom koncem 90. let ukázalo, že politiky multikulturalismu nevedou k sociální kohezi, jak se doufalo, ale naopak k izolaci cizineckých komunit, byly přijaty nové, restriktivnější politiky. Teroristické útoky v New Yorku a pozdější bombové útoky v Londýně a Madridu pravděpodobně definitivně změnily utilitární logiku zisku v logiku strachu, protože teror se v myslích Evropanů propojil se selhávající integrací imigrantů (Blažejovská 2010). Právě teroristické útoky byly zřejmě dostatečně silnou politickou krizí k tomu, aby se změnily hegemonické principy a kognitivní struktury, v Česku k této změně ale nedošlo.

11.4 Otázky pro navazující výzkumy Na závěr celé diskuse sumarizujeme výzkumné otázky, které jsme si nad výsledky naší obsahové analýzy položili, a rovněž naznačujeme, jakým další směrem by se mohl vydat výzkum mediálního obrazu cizinců v českých médiích. Tento směr je zejména určen omezeními obsahové analýzy, která nám znemožnila mnohé otázky plně zodpovědět, a tak jsme se museli spoléhat na výzkumy provedené jinde, teorie mediální logiky nebo dokonce, zejména v předcházející kapitole, pouze na teoretické úvahy a spekulace. Opomíjíme nyní rovněž zajímavou otázku mediálních účinků, počítáme

24 Pro ilustraci uvádíme několik titulků: „Sex po africku“, „Mela v ukrajinské režii“, „Ruština s nožem na krku“, „Zdivočelý Honvéd“. (Homoláč 1998)

109

s platností teorie mediálních rámců, a soustřeďujeme se pouze na charakteristiky mediálního obsahu a na faktory ovlivňující jeho podobu. Naše první omezení bylo kapacitní, nikoli metodologické. Vzhledem k rozsahu diplomové práce jsme nemohli do výzkumného souboru zahrnout více médií než Mladou frontu Dnes. Do budoucna by proto měly být nalezené mediální rámce prozkoumány komparativně mezi jednotlivými českými deníky nebo i srovnány s mediálními rámci, které pro zpravodajství o cizincích využívají další média, především televize a rozhlas. Vzhledem k tomu, že jsme už v průběhu vlastní analýzy zjistili, že tyto mediální rámce jsou poměrně flexibilní a vznikají situačně, předpokládáme, že dojde k zajímavým posunům. Zajímáme se především o to, zda se liší mediální rámce v různých denících podle jejich politické orientace, a rovněž zda se liší mediální rámce v regionálním a celostátním zpravodajství. Z časových a kapacitních důvodů jsme nezrealizovali druhý původní výzkumný záměr, a to doplnění výsledků o kvalitativní analýzu. Zatímco obsahovou analýzu chápeme jako vhodný nástroj pro identifikaci všech existujících mediálních rámců, jsme přesvědčeni, že diskurzivní analýza by mohla nyní posloužit k hlubší exploraci každého z nich. Umožnila by rozpracování otázek legitimizace a moci a mohli bychom například zjistit, do jaké míry přebírají čeští novináři kognitivní světy svých zdrojů (Gitlin 2003). V diskurzivní analýze by bylo vhodné zkoumat nejen zpravodajství, ale rovněž komentáře a názorovou publicistiku. V komentářích k imigrační politice bychom mohli identifikovat čtyři typy legitimizace definované van Leeuwenem (2007). Při snaze zodpovědět výzkumné otázky o vlivu mediální logiky jsme naopak naráželi na metodologická omezení obsahové analýzy, protože z mediálního obsahu nelze nikdy zjistit, jak tento obsah vznikl. Ačkoli jsme se tedy snažili v datech ukázat na vliv zpravodajských hodnot, na proměnlivou důležitost článků vyjádřenou editoriálním členěním listu a rovněž na různé strategie volby zdrojů, potřebovali bychom všechna tato zjištění doplnit o další výzkumy jiného typu. Velmi zajímavé by bylo dotazníkové šetření postojů novinářů k cizincům. Dále bychom doporučovali provést etnografickou studii fungování redakce s ohledem na volbu témat pro články o cizincích, rozhodování o jejich důležitosti, o umístění na konkrétní stranu nebo o jejich délce. Velmi důležité by rovněž bylo zjistit, jaké konkrétní praxe vedou k podstatně častějšímu výběru oficiálních státních zdrojů na úkor cizinců. Vedle 110

etnografické studie by bylo možné toto zjistit i v hloubkových rozhovorech s novináři. V kontextu ekonomické krize nás navíc zajímá, jak zpravodajství o cizincích ovlivnila nutnost šetřit na nákladech a snaha získat co nejvíce čtenářů. Pokusy o interpretaci změny mediálních rámců v čase ekonomické krize nás přivedly k návrhu výzkumu, který by srovnával mediální rámce ve zpravodajství o cizincích v širší časové perspektivě. Bylo by vhodné využít rozdělení české imigrační politiky na pět etap (Baršovi 2005) a navzájem srovnat zpravodajství o cizincích v těchto obdobích. Přestože námi pozorovaná změna nebyla příliš významná, s ohledem na poměrně krátké sledované období vypovídá o značné senzitivitě mediálních rámců. Sledování celého dvacetiletého období České republiky jako imigrační země by jistě přineslo zajímavé výsledky a umožnilo by nám lépe pochopit, do jaké míry je mediální obraz cizinců závislý na aktuálních imigračních politikách, do jaké míry je určován postoji novinářů nebo rutinami mediální organizace a do jaké míry je předurčen stabilnějšími kulturními vzorci, které se nemění ani ve dvacetileté perspektivě.

111

12 Závěr Tématem této práce byly mediální rámce ve zpravodajství o cizincích. Jako cíl jsme si stanovili identifikaci mediálních rámců ve zpravodajství deníku Mladá fronta Dnes v letech 2007, 2009 a 2011, zjištění vlivu mediální logiky na podobu těchto mediálních rámců a ověření předpokladu, že se změnily v čase ekonomické krize. V závěru znovu shrnujeme, které teorie a metody jsme využili a k jakým nejobecnějším zjištěním jsme došli. Podrobnější představení výsledků a přínosů analýzy včetně výzkumných problémů pro navazující studie jsme uvedli již v diskusi. V této práci jsme využili teorii mediálních rámců (Goffman 1973, Entman 1993, Gitlin 2003), ale rovněž nastolování agendy (McCombs, Shaw 1972; Iyengar, Kinder 2010). Rozhodli jsme se pro sociologičtější způsob zkoumání mediálních rámců v širším mocenském poli (Vliegenthart, van Zoonen 2011; Foucault 1994). Ptali jsme se po vlivu mediální logiky, zejména zpravodajských hodnot a výběru zdrojů (Altheide, Snow 1979; Galtung, Ruge 1965; Gans 1979), protože jsme chtěli mediální obraz cizinců vysvětlit nejen jako důsledek stereotypů v myslích novinářů, nýbrž rutin v mediální organizaci. Především jsme ale zkoumali změnu mediálních rámců v čase ekonomické krize. Inspiraci jsme čerpali z klasické studie Todda Gitlina (2003), využili jsme Gramsciho (1983) koncept hegemonie a rovněž Bourdieuho (1998) teorii o státu a legitimizační funkci kognitivních struktur. Představili jsme změny, k nimž došlo v české imigrační politice, a rovněž výzkumy legitimizace restriktivních politik ze západní Evropy (Engbersen, van der Leun 2001; O’Doherty, Lecouteur 2007). Jako metodu jsme zvolili kvantitativní obsahovou analýzu (Berelson 1952) a vybrali jsme si analytický nástroj Matthese a Kohringa (2008), kde se mediální rámce rozpadají do série indikátorů podle Entmanovy (1993) definice a konstruují se induktivně v klastrové analýze. Tu se nám podařilo úspěšně provést jak pro celý soubor, tak pro každý rok zvlášť v zájmu ověření našeho předpokladu o změně v čase ekonomické krize. Pro celý soubor jsme konstruovali následujících šest mediálních rámců: „Cizinci jako oběti, škodí jim Češi“; „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“; „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“; „Stát trestá cizince, po právu“; „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“; „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“. 112

Dále jsme se zajímali o rozložení mediálních rámců podle počtu článků a průměrné důležitosti. Zjistili jsme, že ačkoli negativní mediální rámce jsou početnější, větší důležitost je v editoriálním členění přikládána pozitivním mediálním rámcům. Podobný princip platí pro články o cizincích z blízkých a elitních národů – vycházejí méně často, ale bývají delší a na přednějších stranách listu. Tento výsledek si vysvětlujeme přidanou zpravodajskou hodnotou překvapivosti a považujeme ho za významný příspěvek k dosavadní představě o mediálním obrazu cizinců v Česku. V kapitole o mediální logice jsme navíc poukázali jsme na to, že tyto poměrně trvalé charakteristiky mediálního obrazu cizinců odpovídají rutinám mediální organizace společným pro všechna témata, a nelze je tedy automaticky připisovat stereotypním postojům novinářů. Mediální logika vysvětluje silnou negativitu článků o cizincích, vyšší důležitost přikládanou článkům o blízkých a elitních národech i časté zastoupení oficiálních státních a policejních zdrojů na úkor cizinců. Všechny tyto znaky se ještě posílily v roce 2009, kdy rovněž klesla důležitost celé agendy o cizincích. Vykládáme si to jako důsledek snahy MF Dnes ušetřit a získat čtenáře v době ekonomické krize. Zjistili jsme, že samotné mediální rámce nejsou tak pevnými kulturními vzorci, jak jsme předpokládali. Naopak se v čase ekonomické krize mění, a tedy mají spíš flexibilní a situační povahu. Pozorovali jsme především změnu dvou z nich: zatímco klesala četnost článků o cizincích jako přínosu, sílil mediální rámec „cizinci jako zátěž“. Přínos a zátěž jsme na základě tohoto zrcadlového pohybu interpretovali jako binární opozice, mezi nimiž se nachází hegemonické kontinuum možných názorů na cizince ve stávajícím sociálním řádu. To neodpovídalo našemu předpokladu o kriminalizaci migrantů v souvislosti s krizí a restriktivními politikami. Tak jsme zjistili, že zatímco v západní Evropě, odkud jsme čerpali naše hypotézy, byly restriktivní imigrační politiky legitimizovány na významovém kontinuu mezi blízkostí a kriminalizací, a tedy z logiky strachu, v Česku se o cizincích uvažuje podle utilitární logiky zisku na kontinuu mezi přínosem a zátěží. Kromě této změny jsme pozorovali rostoucí důležitost silného státu v době krize, kdy média věnují pozornost schopnosti státu vyrovnat se s problémy, které cizinci českým občanům a společnosti přinášejí. Změny pozorované v čase ekonomické krize nemůžeme adekvátně vysvětlit metodou obsahové analýzy, a proto jsme se o jejich interpretaci pokusili alespoň v diskusi, kde jsme rovněž stanovili výzkumné otázky a cíle pro další výzkum. 113

13 Seznam použité literatury ALTHEIDE, David L., Robert P. SNOW. 1979. Media logic. Beverly Hills, CA: Sage Publications. ALTHEIDE, David L. 1997. „the news media, the problem frame, and the production of fear“. The Sociological Quarterly 38: 647 – 668. ALTHEIDE, David L. 2004. „Media Logic and Political Communication.“ Political Communicaion 21 (3): 293 – 296. BACHER, Johann. 2002. Cluster Analysis. Norimberk: University ErlangenNuremberg. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www.clusteranalyse.net/sonstiges/zaspringseminar2002/lecturenotes.pdf. BARŠA, Pavel, Andrea Baršová. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav. BATESON, Gregory. (1954) 2006. “A Theory of Play and Fantasy.” Pp. 314 – 328 in The Game Design Reader, ed. by Katie Salen and Eric ZImmerman. Cambdridge, London: The MIT Press . (online) Cit. 3. 5. 2013. Dostupné z: http://sashabarab.com/syllabi/games_learning/bateson.pdf. BAUDER, Harald. 2008. „Media Discourse and the New German Immigration Law.“ Journal of Ethnic and Migration Studies 34 (1): 95 – 112. BELMONTE, Isabel Alonso, Anne McCABE, Daniel CHORNET-ROSES. 2010. „In their own words: The construction of the image of the immigrant in Peninsular Spanish broadsheets and freesheets.“ Discourse & Communication 4 (3) : 227 – 242. BERELSON, Bernard. 1952. Content analysis in communication research. Glencoe: Free Press. BERGER, Peter, Thomas LUCKMANN. 1999. Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury. BIČÁKOVÁ, Olga. 2009. „Agenturní zaměstnávání má nová pravidla“. Noviny Práce a sociální politika. Ministerstvo práce a sociálních věcí. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7445 BITRICH, Tomáš, Jan PALEČEK. 2007. „Jak se v českém tisku diskriminuje, když se píše o zaměstnávání cizinců?” Pp. 79 – 85 in Cizinci, našinci a média. Mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum Praha. BLAŽEJOVSKÁ, Markéta. 2010. „Vede pluralistický multikulturalismus k posílení sociální soudržnosti? Případ integrace imigrantů v evropských zemích.“ Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce: Michal Vašečka. BOOMGAARDEN, Hajo G., Rens VLIEGENTHART. 2007a. „Explaining the rise of anti-immigrant parties: The role of news media content.” Electoral Studies 26 114

(2): 404 – 417. BOURDIEU, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. BOWE, Brian J., Tsuyoshi OSHITA, Carol TERRACINA-HARTMAN, Wen-Chi CHAO. 2012. “Framing of climate change in newspaper coverage of the East Anglia e-mail scandal.” Public Understanding of Science 0 (0): 1 - 13. CAMPBELL, Christopher P. 1995. Race, Myth and the News. Thouand Oaks: Sage Publications. CARRAGEE, Kevin M.,Wim ROEFS. 2004. „The Neglect of Power in Recent Framing.” Journal of Communication (June): 214 – 233. CARVALHO, Margarida. 2010. „The construction of the image of immigrants and ethnic minorities in two Portuguese daily newspapers.“ Portuguese Journal of Social Science 9 (2): 165 – 176. CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ. 2012. „Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2012.“ Tisková zpráva. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (online) Cit. dne 18. 5. 2013. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6809/f3/ov1204 16.pdf ČARNÁ, Věra. 2009. „Czech Republic country report“ in Footprint of Financial Crisis in the Media. By Open Society Fund. (online) Cit. 10. 5. 2013. Dostupné z: http://www.opensocietyfoundations.org/reports/footprint-financial-crisismedia. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2012. Cizinci: Počet cizinců. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu001#.UYwc-rW7NKY. ČLOVĚK V TÍSNI. 2007a. Mediální analýza: obraz Vietnamců v českých tištěných médiích. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://old.clovekvtisni.cz/download/pdf/109.pdf. ČLOVĚK V TÍSNI. 2007b. Mediální analýza: obraz Ukrajinců v českých tištěných médiích. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://old.clovekvtisni.cz/download/pdf/120.pdf. ELSRUD, Torun 2008. „Othering through genderization in the regional press: Constructing brutal others out of immigrants in rural Sweden.“ European Journal of Cultural Studies 11 (4): 423 – 446. ENGBERSEN, Godfried, and Joanne van der LEUN. 2001. „The social construction of illegality and criminality.“ European Journal on Criminal Policy and Research 9: 51 – 70. ENTMAN, Robert M. 1989. Democracy without citizens: Media and the decay of American politics. Oxford University Press on Demand.ENTMAN, Robert M. 1993. „Framing: Toward clarification of a fractured paradigm.“ Journal of Communication 43 (4): 51 – 58. ENTZINGER, Han, Renske BIEZEVELD. 2003. „Benchmarking in Immigrant 115

Integration.“ European Commission Report. Rotterdam: European Research Centre on Migration and Ethnic Relations. (online) Cit. dne 18. 5. 2013. Dostupné z: http://ec.europa.eu/homeaffairs/doc_centre/immigration/docs/studies/benchmarking_final_en.pdf ESSER, Frank. 1999. „`Tabloidization’ of News: A Comparative Analysis of AngloAmerican and German Press Journalism.“ European Journal of Communication 14 (3): 291 – 324. FINCH, Holmes. 2005. „Comparison of Distance Measures in Cluster Analysis with Dichotomous Data.“ Journal of Data Science 3: 85 – 100.FOUCAULT, Michel. 1994. Diskurs, autor, genealogie. Praha: Nakladatelství Svoboda. GALTUNG, Johan, Mari Holmboe RUGE. 1965. „The Structure of Foreign News.“ Journal of Peace Research 2 (1) : 64 – 91. GANS, Herbert J. 1979. Deciding What´s News. New York: Panteon Books. GEE, James Paul. 2011. An introduction to discourse analysis: theory and method. Milton Park, Abingdon; New York: Routledge. GITLIN, Todd. 2003. The Whole World is Watching:Mass Media in the Making and Unmaking of the New Left. Berkeley: University of California Press. GOFFMAN, Erving. 1974. Frame analysis. Lebanon, NH: University Press of New England. GOLDING, Peter, Philip ELLIOTT. 1996. „News Values and News Production.“ Pp. 405 – 415 in Media Studies: A Reader, ed. by Paul Marris and Sue Thornham. Edinburgh Unviersity Press. GRAMSCI, Antonio. 1983. Selection from the prison notebooks. New York: International publishers. HARCUP, Tony, Deirdre O’NEILL. 2001. „What Is News? Galtung and Ruge revisited.“ Journalism Studies 2 (2): 261 – 280. HAYNES, Amanda, Eoin DEVEREUX, Michael J. BREEN. 2005. „Fear, framing and foreigners. The othering of immigrants in the Irish print media.“ Critical Psychology 16: 100 – 121. HOKOVSKÝ, Radko, Jiří KOPAL.(eds.) 2013. Politics & Policies of Integration in Austria, Hungary, Czechia, Denmark & at the EU Level. Praha: Liga lidských práv, Think-tank Evropské hodnoty. (v tisku) HOMOLÁČ, Jiří. 1998. A ta černá kronika! Brno: Doplněk. CHLUDILOVÁ, Iva. 2003. „Cizinci v České republice.“ Naše společnost 1(1 – 2): 13 – 18. (online) Cit. 10. 5. 2013. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a3904/f11/10000 6s_Cizinci v Ceske republice.pdf. IBM. 2009. „Hierarchical Clustering is sensitive to order of cases in the data file.“ Support & Downloads. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www01.ibm.com/support/docview.wss?uid=swg21476880. 116

IBM. 2011. „K-Means Cluster (QUICK CLUSTER) results sensitive to case order.“ Support & Downloads. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www01.ibm.com/support/docview.wss?uid=swg21476878. IBM. 2012a. „Clustering binary data (should be avoided).“ Support & Downloads. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www01.ibm.com/support/docview.wss?uid=swg21476716. IBM. 2012b. „Clustering binary data with K-Means (should be avoided).“ Support & Downloads. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www01.ibm.com/support/docview.wss?uid=swg21477401. IYENGAR, Shanto, Donald R. KINDER. 2010. News that matters: television and American opinion Chicago: University of Chicago Press.JIRÁK, Jan, Barbora KOPPLOVÁ. 2009. Masová média. Praha: Portál. JØRGENSEN, Martin Bak, Trine Lund THOMSEN. 2012. „Crises Now and Then — Comparing Integration Policy Frameworks and Immigrant Target Groups in Denmark in the 1970s and 2000s.“ International Migration and Integration 13: 1 – 18. KAHNEMAN, Daniel, Amos TVERSKY. 1984. „Choice, values, and frames.“ American Psychologist 39: 341 – 350. KALVAS, František, Jan VÁNĚ, Martina ŠTÍPKOVÁ, Martin KREIDL. 2012. „Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci.“ Sociologický časopis 48 (1): 3 – 37. KARHANOVÁ, Kamila, Petr KADERKA. 2001. Obraz cizinců v médiích. Zpráva o projektu za rok 2001. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/121/Obraz_cizincu_v_mediich.pdf. KARHANOVÁ, Kamila, Petr KADERKA. 2002. Obraz cizinců v médiích. Zpráva o projektu za rok 2002. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/122/Obraz_cizincu_v_mediich_Zprava_o_proj ektu_za_rok_2002.pdf. KIOUSIS, Spiro. 2004. „Explicating Media Salience: A Factor Analysis of New York Times Issue Coverage During the 2000 U.S. Presidential Election.“ Journal of Communication 54 (1): 71 – 87. KLOOT, Willem A. van der, Alexander M. J. SPAANS, Willem J. HEISER. 2005. „Instability of hierarchical cluster analysis due to input order of the data: the PermuCLUSTER solution.” Psychological methods 10 (4) : 468–76. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16393000. KLVAČOVÁ, Petra, Tomáš BITRICH. 2003. Jak se (ne) píše o cizincích. Praha: Multikulturní centrum Praha. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/bacca6403f52f8f0f60667687afefbf5/Jak_se__ne_pis e_o_cizincich_2003.pdf. KŘÍŽKOVÁ, Martina. 2007. „Dynamika obrazu uprchlíků v médiích.“ Pp. 7 – 19 in 117

Cizinci, našinci a média. Mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum Praha. LAZARSFELD, Paul Felix, Bernard BERELSON, Hazel GAUDET. 1944. The people's choice: how the voter makes up his mind in a presidential campaign. New York: Columbia University Press. LIPPMANN, Walter. 1960. Public Opinion. New York: Macmillan Company. LUBBERS, Marcel, Peer SCHEEPERS, Fred WESTER. 1998. „Ethnic Minorities in Dutch Newspapers 1990-5: Patterns of Criminalization and Problematization.“ International Communication Gazette 60 (5): 415 – 431. MAFRA. 2012. „MF DNES“. Produkty a služby. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/?y=mafra_all%5Ccs_produkty-a-sluzby_mlada-frontadnes.htm MALÍKOVÁ, Jana. 2009. „Hospodářská krize a propouštění zahraničních pracovníků.“ Zpravodajství Ministerstva vnitra. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zpravodajstvi-hospodarska-krize-apropousteni-zahranicnich-pracovniku.aspx MALÍKOVÁ, Jana. 2010. „Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen.“ Zpravodajství Ministerstva vnitra. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/projekt-dobrovolnych-navratu-uspesneukoncen.aspx. MATTHES, Jörg, Matthias KOHRING. 2008. „The Content Analysis of Media Frames: Toward Improving Reliability and Validity.“ Journal of Communication 58 (2): 258 – 279. McCOMBS, Maxwell E., Donald L. SHAW. 1972. „The Agenda-Setting Function of Mass Media.“ The Public Opinion Quarterly 36 (2): 176 – 187. McCOMBS, Maxwell. 2005. „A Look at Agenda-setting: past, present and future.“ Journalism Studies 6 (4): 543 – 557. MCQUAIL, Denis. 1999. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. MCQUAIL, Denis. 2009. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. MEDIAN. 2013. Media projekt. (online) Cit. 10. 5. 2013. Dostupné z: http://www.median.cz/?lang=cs&page=1&sub=8. MENŠÍKOVÁ, Kamila. 2012. „Obraz cizinců v českých médiích.“ Bakalářská práce. Cyrilometodějská teologická fakulta. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: Agniezska Zogata Kusz. MOOI, Erik, Marko SARSTEDT. 2011. “Cluster Analysis.” Pp. 237 – 284 in A Concise Guide to Market Research. The Process, Data, and MEthods Using IBM SPSS Statistics. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/978-3-64212541-6. MUSIL, Michal. 2010. „Změna podoby i obsahu, odhalování nepravostí. Vyšla nová MF DNES“ Idnes 22. března 2010. (online) Cit. 8. 5. 2013. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zmena-podoby-i-obsahu-odhalovani-nepravosti-vysla118

nova-mf-dnes-p76-/domaci.aspx?c=A100321_205332_domaci_cem . NEKULA, Marek. 1995. „Titulková xenofobie.“ Čeština doma i ve světě 3: 269 – 270. O’DOHERTY, Kieran, Amanda LECOUTEUR. 2007. „‘Asylum seekers’, ‘boat people’ and ‘illegal immigrants’: Social categorisation in the media.“ Australian Journal of Psychology 59 (1): 1 – 12. OPEN SOCIETY FUND. 2010. „Footprint of Financial Crisis in the Media.“ Reports. (online) Cit. 10. 5. 2013. Dostupné z: http://www.opensocietyfoundations.org/reports/footprint-financial-crisis-media. PLESNER, Ursula. 2010. „The performativity of ‘media logic’ in the mass mediation of science.“ Public Understanding of Science 21 (6): 674 – 688. PRESTON, Pamela, Michael P. PEREZ. 2006. „The Criminalization of Aliens: Regulating Foreigners.“ Critical Criminology 14 (1): 43 – 66. PRICE, Vincent, David TEWKSBURY. 1997. „News values and public opinion: A theoretical account of media priming and framing.“ Pp. 173 – 212 in Progress in Communication Sciences: Advances in Persuasion. ed. by George A. Barnett, Franklin J. Boster. Ablex Publishing Corporation. SAKOVÁ, Tereza. 2009. „Mediální obraz cizinců v ČR.“ Migraceonline.cz (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/NMedia_Me dialniObrazCizincuVCR_3.pdf. SANBANDAM, Rajan. 2003. „Cluster Analysis Gets Complicated.“ Marketing Research 15 (1): 16 – 21. SHOEMAKER, Pamela J., Stephen D. REESE. 1996. MEDIATING Theories of Influences on Mass Media Content. New York: Longman Publishers USA. SCHEUFELE, Dietram A, Shanto IYENGAR. 2011. „The State of Framing Research: A Call for New Directions.“ Research papers. Stanford: Political Communication Lab. (online) Cit. 3. 5. 2013. Dostupné z: http://pcl.stanford.edu/research/papers/. SCHEUFELE, Dietram, David TEWKSBURY. 2007. „Framing, Agenda Setting, and Priming: The Evolution of Three Media Effects Models.” Journal of Communication 57 (1): 9 – 20. SCHULZ, Winfried. 2000. „Funkce a důsledky politické komunikace.“ Pp. 24 – 40 in Jan Jirák, Blanka Říchová (eds.). Politická komunikace a média. Praha: Nakladatelství Karolinum. SIGNER, Sara, Manuel PUPPIS, Andrea PIGA. 2011. „Minorities, integration and the media: Media regulation and media performance in multicultural and multilingual Switzerland.“ International Communication Gazette 73 (5): 419 – 439. STEM. 2010. „Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců.“ Zpráva z výzkumu. (online) Cit. dne 18. 119

5. 2013. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zaverecna-zprava-zvyzkumu.aspx SURÁ, Martina. 2009. „Mediální obraz cizinců na zpravodajském serveru brno.idnes.cz.“ Diplomová práce. Fakulta sociálních studií. Brno: Masarykova univerzita. Vedoucí práce: Václav Štětka. SZCZEPANIKOVÁ, Alice. 2007. „‘Zatím s nimi nejsou problémy’ Mediální obraz azylantů a jejich integrace do české společnosti.” Pp. 37 – 47 in Cizinci, našinci a média. Mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum Praha. TAJFEL, Henri, John TURNER. 1975. „An Integrative Theory of Intergroup Conflict.“ Pp. 33 – 47 in The social psychology of intergroup relations ed. by W. G. Austin, S. Worchel. Monterey: Brooks/Cole. TAMASAUSKAS, Darius, Virgilijus SAKALAUSKAS a Dalia KRIKSCIUNIENE. 2012. „Evaluation framework of hierarchical clustering methods of binary data.“ Pp. 421–426 in Hybrid Intelligent Systems (HIS). (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/xpls/abs_all.jsp? arnumber=6421371&tag=1. TAN, Pang-Ning, Michael STEINBACH, Vipin KUMAR. 2006. „Cluster Analysis: Basic Concepts and Algorithms.“ in Introduction to data mining. Boston, MA: Addison-Wesley. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://wwwusers.cs.umn.edu/~kumar/dmbook/ch8.pdf. TOŠNEROVÁ, Barbora. 2010. „Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009.“ Migraceonline.cz (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/BTosnerova_ MedialniObrazCizincu.pdf. TRAMPOTA, Tomáš, Martina VOJTĚCHOVSKÁ. 2010. Metody výzkumu médií. Praha: Portál.VAN DIJK, Teun A. 1991. Racism and the Press. London and New York: Routledge. VAN DIJK, Teun. 2000. „Ideologies, Racism, Discourse: Debates on Immigration and Ethnic Issues.“ Pp. 91 – 114 in Comparative Perspectives on Racism (Research in Migration and Ethnic Relations) ed. by Jessika Ter Wal, Maykel Verkuyten (eds). Utrecht: Ashgate. VAN GORP, Baldwin. 2005. „Where is the Frame?: Victims and Intruders in the Belgian Press Coverage of the Asylum Issue.“ European Journal of Communication 20 (4): 484 – 507. VAN LEEUWEN, Theo 2007. „Legitimation in discourse and communication.“ Discourse & Communication 1 (1): 91 – 112. VAN LEEUWEN, Theo, Ruth WODAK. 1999. „Legitimizing Immigration Control: A Discourse-Historical Analysis.“ Discourse Studies 1(1): 83 – 118. VLÁDA ČR. 2010. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. prosince 2010 č. 880 ke Zprávě o realizaci projektu Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků v roce 2010 a k návrhu na jeho ukončení. VLIEGENTHART, Rens, Hajo G. BOOMGAARDEN. 2007b. „Real-World Indicators 120

and the Coverage of Immigration and the Integration of Minorities in Dutch Newspapers.” European Journal of Communication 22 (3): 293 – 314. VLIEGENTHART, Rens, Liesbet van ZOONEN. 2011. „Power to the frame: Bringing sociology back to frame analysis.“ European Journal of Communication 26 (2): 101 – 115. VREESE, Claes H. De. 2005. „News framing: Theory and typology.“ Information Design Journal 13 (1): 51 – 62. WARNER, Judith Ann. 2006. „The Social Construction of the Criminal Alien in Immigration Law, Enforcement Practice and Statistical Enumeration: Consequences for Immigrant Stereotyping.” Journal of Social and Ecological Boundaries 1 (2): 56 – 80. WEAVER, David H. 2007. „Thoughts on Agenda Setting, Framing, and Priming.” Journal of Communication 57 (1): 142 – 147. WHITE, David Manning. 1964. „The Gatekeeper: A Case Study in the Selection of News.“ Pp. 160 – 172 in People, Society, and Mass Communication ed. by David Manning White, Lewis Anthony Dexter. New York: Free Press of Glencoe. WODAK, Ruth. 2008. „Us and Them: Inclusion and Exclusion.“ Pp. 54 – 77 in Identity, Belonging and Migration. ed. By Gerard Delanty, Ruth Wodak, Paul Jones. Liverpool: Liverpool University Press. ZALABÁKOVÁ, Jitka. 2012. „Afričané, Romové a další ‘cizinci’ v české mediální realitě.“ Antropowebzin 2:79–87. (online) Cit. 28. 4. 2013. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/document/art_zalabakova.pdf.

121

14 Seznam schémat Schéma 1. Analytické kroky při klastrové analýze.....................................................54 Schéma 2. Postupné slučování klastrů v osmi krocích hierarchické analýzy.............70

15 Seznam grafů Graf 1. Rozložení článků v souboru podle jejich počtu v jednotlivých dnech...........61 Graf 2. Histogram - články podle počtu slov s křivkou normálního rozložení...........62 Graf 3. Histogram - články podle důležitosti (síly agendy) s křivkou normálního rozložení......................................................................................................................63 Graf 4. Identifikace vhodného počtu klastrů (osa X) podle vzdálenosti mezi právě sloučenými klastry (scree plot) – varianta nejbližšího souseda .................................67 Graf 5. Identifikace vhodného počtu klastrů (osa X) podle vzdálenosti mezi právě sloučenými klastry (scree plot) – varianty Wardovy metody .....................................67 Graf 6. Procentuální zastoupení článků, v nichž se cizinec vyskytuje jako zdroj......83 Graf 7. Změna v procentuálním zastoupení mediálních rámců podle let...................87

16 Seznam tabulek Tabulka 1. Počet článků podle roku vydání článku....................................................61 Tabulka 2. Počet článků podle redakčního členění listu.............................................62 Tabulka 3. Přeměna původních kódovaných proměnných ........................................65 Tabulka 4. Přehled variant hierarchické klastrové analýzy.........................................66 Tabulka 5. Vliv proměnných na shlukování případů podle F-testu (ANOVA)...........69 Tabulka 6. Rozdělení souboru podle klastrů (hierarchická analýza)..........................71 Tabulka 7. Počet opakování analýzy K průměrů a změny v centroidech...................72 Tabulka 8. Rozložení mediálních rámců v souboru....................................................72 Tabulka 9. Průměrné hodnoty proměnných v jednotlivých klastrech.........................73 Tabulka 10. Síla mediálních rámců podle průměrné důležitosti článku a podle procentuálního rozložení.............................................................................................77 Tabulka 11. Témata článků podle průměrné důležitosti článku..................................79

122

Tabulka 12. Rozložení mediálních rámců v souboru podle výskytu cizinců z blízkých národů jako aktérů ......................................................................................................82 Tabulka 13. Zdroje podle mediálních rámců..............................................................84 Tabulka 14. Rozložení mediálních rámců v jednotlivých letech................................87 Tabulka 15. Průměrné hodnoty proměnných v klastrech konstruovaných pro každý rok zvlášť....................................................................................................................90 Tabulka 16. Mediální rámce identifikované v jednotlivých letech a jejich shoda s dělením celého souboru na mediální rámce.............................................................91 Tabulka 17. Přehled témat a jejich podílu v jednotlivých letech (v %)......................94 Tabulka 18. Výskyt životních podmínek cizinců jako tématu....................................95 Tabulka 19. Podíl článků o cizincích z blízkých národů podle roku..........................96 Tabulka 20. Podíl zdrojů podle roku vydání článku …..............................................97

17 Jmenný rejstřík Altheide........................2, 24, 25, 29, 109

Carvalho.......................................5, 7, 49

Bacher......................................55, 57, 59

Čarná........................................3, 38, 103

Barša...............................1, 105, 108, 111

de Vreese........................................19, 21

Bateson.................16, 17, 19, 20, 31, 111

Devereux..............................5, 6, 20, 113

Bauder..........................................5, 6, 13

Eliot..........................................25, 26, 27

Belmonte............................................5, 7

Elsrud.....................................................5

Berelson....3, 14, 15, 42, 46, 47, 109, 114

Engbersen.........................3, 36, 103, 109

Berger...................................................31

Entman....2, 3, 10, 16, 18, 19, 20, 21, 22,

Bičáková...............................................34

51, 52, 101, 109, 112

Biezeveld........................................1, 112

Entzinger................................................1

Bitrich...................2, 8, 9, 10, 11, 48, 114

Finch.....................................................55

Boomgaarden.............................5, 6, 117

Foucault..................2, 14, 22, 29, 31, 109

Bourdieu.................3, 7, 31, 32, 103, 109

Galtung.....2, 24, 25, 26, 27, 84, 109, 113

Bowe..................................................101

Gans...........................24, 25, 28, 83, 104

Breen....................................5, 6, 20, 113

Gaudet..........................................15, 114

Campbell..............................................43

Gee...............................5, 14, 22, 29, 112

Carragee.....................................5, 22, 29

Gehrman.................................................5 123

Gitlin.....2, 21, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 37,

Kumar.........................55, 56, 58, 59, 117

83, 86, 87, 99, 101, 103, 104, 107, 109,

Lazarsfeld.............................................15

113

Lecouteur..........3, 5, 6, 36, 103, 109, 115

Goffman ..........2, 16, 17, 18, 19, 31, 109

Lippmann.............................................31

Golding.....................................25, 26, 27

Lubbers.....................5, 12, 26, 27, 36, 95

Gramsci....................2, 32, 103, 109, 113

Luckmann.....................................31, 111

Harcup............................................25, 26

Malíková..............................................34

Haynes..........................................5, 6, 20

Matthes..3, 21, 46, 47, 50, 51, 52, 53, 55,

Heiser...............................56, 57, 58, 114

57, 60, 64, 65, 67, 71, 74, 101, 109

Hokovský...............................35, 79, 105

McCabe......................................5, 7, 111

Homoláč. 2, 9, 29, 84, 103, 105, 106, 113

McCombs...............2, 15, 19, 20, 47, 109

Chludilová......................................49, 81

McQuail.............................23, 38, 46, 99

Chornet-Roses............................5, 7, 111

Menšíková............................................11

Iyengar......2, 14, 15, 16, 18, 19, 33, 109,

Mooi.........................................53, 56, 59

114, 116

Musil..............................................42, 61

Jirák........................................14, 47, 116

Nekula................................................2, 9

Jørgensen........................................37, 93

O´Neill....................................25, 26, 113

Kaderka............2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 114

O’Doherty......................3, 5, 6, 103, 109

Kahneman..............14, 16, 17, 18, 19, 31

Paleček............................2, 8, 10, 11, 111

Kalvas...................................................20

Perez.............................................36, 116

Karhanová................2, 7, 8, 9, 10, 11, 12

Piga.......................................5, 7, 27, 116

Kinder...................2, 14, 15, 33, 109, 114

Plesner..................................................24

Kiousis...........................................15, 47

Preston..................................................36

Kloot.........................................56, 57, 58

Price.....................................................20

Klvačová......................2, 8, 9, 10, 11, 48

Puppis...................................5, 7, 27, 116

Kohring. 3, 21, 46, 47, 50, 51, 52, 53, 55,

Reese 13, 21, 22, 23, 24, 27, 28, 116, 117

57, 60, 64, 65, 67, 71, 74, 101, 109, 115

Roefs..................................5, 22, 29, 112

Kopal....................................35, 105, 113

Ruge.........2, 24, 25, 26, 27, 84, 109, 113

Kopplová................................14, 47, 114

Sakalauskas............................55, 59, 117

Kreidl..................................................114

Saková........................................8, 11, 14

Kriksciuniene.........................55, 59, 117

Sanbandam...........................................54

Křížková.................................8, 9, 10, 11

Sarstedt.............................53, 56, 59, 115 124

Szczepaniková........................4, 8, 10, 11

Turner.............................................5, 117

Shaw.................................2, 15, 109, 115

Tversky...........14, 16, 17, 18, 19, 31, 114

Shoemaker..............13, 22, 23, 24, 27, 28

van der Leun.............3, 36, 103, 109, 112

Scheepers....5, 12, 26, 27, 36, 88, 95, 115

van Dijk........................................4, 5, 31

Scheufele............................16, 18, 19, 20

van Gorp.............................5, 6, 7, 17, 50

Schulz.......................................13, 14, 25

van Leeuwen..........................31, 36, 107

Signer...........................................5, 7, 27

van Zoonen....2, 16, 22, 28, 29, 101, 109,

Snow...........................2, 25, 29, 109, 111

117

Spaans..............................56, 57, 58, 114

Váně...................................................114

Steinbach....................55, 56, 58, 59, 117

Vliegenthart...2, 5, 6, 16, 22, 28, 29, 101,

Surá.....2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 27, 83, 102,

109, 111, 117

113

Vojtěchovská................................46, 117

Štípková..............................................114

Warner..................................................36

Tajfel......................................................5

Weaver......................................16, 19, 20

Tamasauskas...................................55, 59

Wester.................5, 12, 26, 27, 36, 88, 95

Tan......................................55, 56, 58, 59

Wester.................................................115

Tewksbury....................................20, 116

White....................................................24

Thomsen.................................37, 93, 114

Wodak.......3, 5, 7, 36, 103, 109, 117, 118

Tošnerov.....................................8, 11, 14

Zalabáková.....................................11, 12

Trampota..............................................46

18 Věcný rejstřík mediální agenda

.....1, 2, 5, 10, 12, 13,

diskriminace.....................7, 22, 102, 111

14, 15, 16, 17, 19, 20, 24, 28, 29, 35, 38,

diskurz a diskurzivní analýza .....5, 6, 7,

39, 43, 45, 47, 61, 62, 63, 77, 79, 81, 85,

11, 12, 13, 14, 21, 22, 29, 30, 31, 35, 36,

99, 104, 105, 109, 114,115, 116, 118

37, 43, 46, 94, 101, 106, 107, 113

azyl. .4, 6, 7, 8, 10, 11, 33, 36, 44, 49, 50,

ekonomická krize..... 1, 2, 3, 23, 29, 30,

77, 116

33, 34, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 86, 88,

bulvarizace.....................................38, 99

93, 94, 95, 96, 97, 98, 100, 102, 103,

černá kronika...2, 7, 8, 9, 11, 29, 78, 103,

104, 105, 106, 108, 109, 110, 131

106, 113

etnická hierarchie..........5, 12, 26, 36, 88 125

etnocentrismus...................10, 12, 22, 23

meta-komunikativní akt.............7, 17, 50

gatekeeping..................................24, 102

nastolování agendy..... 2, 11, 14, 15, 16,

hegemonie .......3, 30, 32, 33, 87, 88, 98,

17, 19, 20, 28, 39, 47, 77, 81, 109, 114

103, 106, 109, 110

priming...........................15, 20, 116, 118

ideologie...........................14, 23, 30, 117

mediáln rutiny.....2, 9, 10, 12, 21, 22, 23,

imigrační politika

24, 25, 26, 28, 29, 30, 32, 33, 37, 101,

.....1, 2, 3, 6, 13, 30,

32, 33, 35, 103, 105, 107, 108, 109

102, 108, 109, 110, 131

integrace...............1, 8, 37, 105, 111, 116

sociální řád... 28, 31, 32, 33, 87, 89, 91,

klastrová analýza ....3, 6, 13, 51, 52, 53,

98, 99, 103, 110

54, 56, 57, 59, 60, 64, 66, 71, 77, 86, 88,

stereotypy a stereotypizace.....

89, 93, 97, 98, 100, 101, 102, 109

23, 30, 31, 39, 102, 105, 109, 110, 118

konstrukce reality...................13, 14, 111

logika strachu.......98, 103, 104, 105, 106

kriminalizace.....5, 31, 36, 37, 88, 94, 98,

titulková xenofobie........................2, 103

99, 103, 104, 110, 131

mediální účinky.....

legitimizace

18, 20, 23, 30, 39, 99, 106

.....3, 6, 7, 12, 13, 14, 23,

2, 9, 12,

6, 13, 14, 15, 16,

30, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 86,

uprchlík................................7, 8, 44, 114

93, 94, 97, 98, 99, 103, 104, 105, 107,

zdroj 2, 3, 7, 9, 10, 12, 22, 24, 25, 28, 29,

109, 117

32, 38, 41, 42, 49, 80, 82, 83, 84, 85, 86,

mediální logika .......1, 2, 3, 9, 12, 13, 22,

96, 97, 98, 99, 102, 103, 104, 107, 109,

23, 24, 26, 28, 29, 30, 38, 39, 40, 77, 80,

110, 131

82, 84, 85, 93, 96, 98, 100, 101, 102,

zpravodajské hodnoty..

104, 105, 106, 107, 109, 110

24, 25, 26, 33, 80, 82, 84, 85, 99, 102,

mediální organizace .....2, 3, 22, 23, 24,

107, 109

30, 37, 39, 40, 86, 93, 96, 98, 99, 102,

žánr.........2, 7, 8, 9, 15, 24, 25, 29, 43, 78

2, 3, 8, 11, 12,

103, 104, 108, 109, 110, 131

126

Anotace Tato práce se zabývá mediálními rámci užívanými ve zpravodajství o cizincích v deníku Mladá fronta Dnes v čase ekonomické krize, a tedy v letech 2007, 2009 a 2011. V obsahové analýze souboru 546 článků jsme za pomoci metody klastrové analýzy konstruovali šest mediálních rámců: „Cizinci jako oběti, škodí jim Češi“; „Cizinci jako zátěž, jsou nežádoucí“; „Cizinci jako přínos, ekonomicky i demograficky“; „Stát trestá cizince, po právu“; „Cizinci jako kriminálníci, škodí občanům“; „Stát podporuje cizince, mohou tu zůstat“. Zjistili jsme, že v čase ekonomické krize se mění především dva z nich: klesá vnímání cizinců jako přínosu a sílí vnímání cizinců jako zátěže. Protože se nepotvrdil předpoklad ze západní Evropy o postupné kriminalizaci migrantů, zjistili jsme, že zatímco v západní Evropě byly restriktivní imigrační politiky legitimizovány na principech logiky strachu, v Česku se o cizincích uvažuje podle utilitární logiky zisku. Změna mediálních rámců v čase ekonomické krize navíc odhalila jejich flexibilní a situační povahu. Dále jsme poukázali na to, že trvalé charakteristiky mediálního obrazu cizinců odpovídají principům mediální logiky. Rutiny mediální organizace vedou k silné negativitě článků o cizincích, vysvětlují vyšší důležitost přikládanou článkům o blízkých a elitních národech i časté zastoupení oficiálních státních a policejních zdrojů na úkor cizinců. Tyto znaky se v roce 2009 ještě vyostřily, a to jako důsledek snahy mediální organizace ušetřit a získat čtenáře.

Abstract The thesis deals with media framing of migrants in the news coverage of the Mladá fronta Dnes newspapers in the time of economic crisis (during 2007, 2009 and 2011). In the content analysis of 546 articles, six following media frames were constructed using the method of cluster analysis: “Migrants as victims, harmed by the Czechs”; “Migrants as an unwelcome burden”; “Migrants as contributors to society, both in the economic and demographic sense”; “Migrants disciplined by the state”; “Migrants as criminals, threat to citizens”; “Migrants allowed to stay, supported by the state”. We found two frames changing in the time of economic crisis: the perception of migrants as contributors drops while the frame “migrants as an unwelcome burden” becomes more 127

frequent. Criminalization of migrants, the premise from Western Europe, was not confirmed. Thus we found out that while in Western Europe the restrictive policy is legitimized on the principles of logic of fear, in the Czech Republic the logic of profit takes place. A flexible and situational nature of the media frames was revealed by this change. Furthermore, we pointed out that the stable characteristics of the media representation of migrants correspond to the principles of media logic. The routines of media organization lead to prevalent negativity among the articles. Through them, we can explain higher relevance given to articles about elite nations and also we can understand the higher representation of official state actors among sources. These attributes are even stronger in 2009, being most probably the effect of media organization seeking for more audiences and saving money in the time of economic crisis.

Klíčová slova mediální rámce, obsahová analýza, klastrová analýza, cizinci, přistěhovalci, ekonomická krize, hegemonie, legitimizace, imigrační politika, mediální logika, zpravodajské hodnoty, Mladá fronta Dnes

Key words media frames, framing, content analysis, cluster analysis, foreigners, migrants, economic crisis, hegemony, legitimization, immigration politics, media logic, news values, Mladá fronta Dnes

128

Přílohy Kódovací kniha STANDARDNÍ PROMĚNNÉ číslo název hodnoty 1 Titulek

význam

instrukce ke kódování celé znění titulku

2

Datum vydání

datum vydání článku

3

Rok vydání

rok vydání článku 2007 2009 2011

4

Číslo strany

číslo strany článku

5

Počet slov

počet slov v článku

6

Fotografie 0

nevyskytuje se

2

vyskytuje se

BINÁRNÍ PROMĚNNÉ 0 = absence

1 = výskyt dimenze

ZDROJ

název cizinec policie stát firma občan jiný

význam cizinci a cizinecké neziskové organizace policejní zdroje vláda, státní úřady, politici čeští podnikatelé, zaměstnavatelé, firmy běžní čeští občané, ale taky experti veškeré další zdroje nebo neuvedené zdroje

instrukce ke kódování

Zaznamenáváme zdroje, na které se v článku odkazuje nebo které jsou citovány.

krádež, vězení, opilost, vražda, loupež, prostituce, pašování, střelba, násilí, hranice, dopravní nehoda, falešné peníze, drogy, vydírání, znásilnění, úplatky, únos,policie, mafie, tajné služby, terorismus, organizovaný zločin, BIS cizinci jako zaměstnanci, dělníci, drobní podnikatelé, tržince, nezaměstnaní, zaměstnanci žebráci zaměstnavatelé cizinci jako zahraniční zaměstnavatelé, velcí investoři a investující firmy zdraví nemoci, pojištění, zdravotnictví rodina svatby, děti, školy a vzdělávání, sjednocování rodin, náboženství, životní příběhy kultura umění, zvyky, kuchyně víza, ilegální pobyt, přechod hranic, falešný pas, statistiky o počtu cizinců, důvody jejich příchodu a pobytu, shenghen, žadatelé o azyl, uprchlíci, pobyt uprchlický tábor 129 ubytování ubytovny, byty stát zákony, přístup na úřady, vyhlášky a nařízení, soudy jiné téma kriminalita

TÉMA

u článku není uveden popisek k žádné fotografii ani zmínka „foto“ u článku je zmínka „foto“ nebo je uveden popisek k jedné nebo více fotografiím

BINÁRNÍ PROMĚNNÉ 1 = výskyt dimenze název cizinec stát firma AKTÉR neziskovka občan

0 = absence instrukce ke kódování Cizinci Státní úřad, politici, policie, hasiči,nemocnice Zaměstnavatelé, podnikatelé, firmy Neziskovky, vědci, nestátní úřady Občané jako čeští zaměstnanci, hlas lidu, veřejnost apod.

KAUZÁLNÍ VYSVĚTLENÍ

neg_cizinec poz_cizinec neg_stát poz_stát neg_firma poz_firma neg_neziskovka poz_neziskovka neg_občan poz_občan

Kódujeme, kdo z aktérů je činěn zodpovědným za negativní činy a kdo je činěn zodpovědným za pozitivní činy.

MORÁLNÍ HODNOCENÍ

prof_cizinec skod_cizinec prof_stát skod_stát prof_firma skod_firma prof_neziskovka skod_neziskovka prof_občan skod_občan

Kódujeme, kdo z aktérů bude podle článku ze stávající situace nebo z události profitovat nebo komu naopak tyto budou škodit.

přijetí občanství DOPORUČENÍ byrokratizace vyhoštění nelze rozhodnout HODNOCENÍ

pozitivní negativní

Cizinci jsou pro nás přínos a nová zkušenost, musíme je plně a bezpodmínečně přijmout a naučit se s nimi žít, poznat je, přizpůsobit se. Měli bychom jim umožnit získat občanství, volební právo, sociální dávky a jiné výhody dosud požívané pouze občany, ale zachovat jejich jinou etnickou identitu. Měli bychom jim umožnit tady dočasně pracovat, studovat a bydlet, vytvořit takové byrokratické podmínky, přijmout je do systému jako dočasné hosty. Cizince bychom měli vyhostit ze země, měli by odejít, nechceme je tady. Ambivalentní nebo skutečně nerozhodné články celková valence článku

Každou národnost, která se v článcích vyskytla, jsme kódovali zvlášť jako binární prměnnou. Všechny další proměnné vznikly rekódováním výše uvedených. 130