Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
VYUŢITÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V MALÝCH MĚSTECH PARDUBICKÉHO KRAJE Utilization of industrial zones in small towns of the Pardubice Region
Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.
Autor: Bc. Martina NAVRÁTILOVÁ Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a :
Bc. Martina Navrátilová
Ná z e v di pl omové pr áce:
Vyuţití průmyslových zón v malých městech Pardubického kraje
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Utilization of industrial zones in small towns of the Pardubice Region
Ka t e dr a:
Regionální ekonomie a správy
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2015
Anotace Cílem diplomové práce „Vyuţití průmyslových zón v malých městech Pardubického kraje“ je analýza vyuţití vybraných průmyslových zón v Pardubickém kraji, jejich komparace a návrh moţných řešení této problematiky. Práce obsahuje teoretická východiska dané problematiky, zabývá se otázkou financování průmyslových zón a charakterizuje socioekonomickou situaci Pardubického kraje. Z toho vychází druhá část práce, která zahrnuje analýzu situace a vyuţití tří vybraných průmyslových zón, jejich komparaci a návrh moţností dalšího rozvoje do budoucna. Z poloviny vyuţitý průmyslový areál v Hlinsku disponuje volnými budovami v soukromém vlastnictví. Město Chrudim nabízí volné zasíťované pozemky v průmyslové zóně Západ; nemovitosti v zóně Sever jsou ve vlastnictví soukromých osob, přesto však nejsou dostatečně vyuţité. Dobré majetkoprávní vztahy dopomohly k plné obsazenosti průmyslové zóny Paprsek ve Svitavách.
Annotation The goal of the thesis „Utilization of industrial zones in small towns of the Pardubice Region” is the utilization analysis of chosen industrial zones in the Pardubice Region, their comparison and possible solutions to this issue. The thesis includes theoretical background of this issue, deals with the question of industrial-zones financing and characterizes the socio-economic situation of the Pardubice region. The second part is based on previous work, which includes an analysis of the situation and the utilization of the three chosen industrial zones, their comparison and proposal of possibilities for the future development. Half-utilized industrial area in Hlinsko has available buildings in private ownership. The Chrudim city offers free networked land in the industrial zone West; real estates in the North zone are privately owned, but they are not sufficiently utilized. Good property relations helped to the full occupancy of zone Paprsek in Svitavy.
Klíčová slova Průmyslové zóny, obsazenost průmyslových zón, podniky, pracovní místa, Pardubický kraj, analýza vyuţití, komparace
Keywords Industrial zones, occupancy of industrial zones, businesses, employment, Pardubice Region, utilization analysis, comparison
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Využití průmyslových zón v malých městech Pardubického kraje vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. 5. 2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za odborné vedení této diplomové práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytla během jejího zpracování. Dále děkuji za poskytnuté informace Ing. Vladimíru Zavřelovi ze Stavebního úřadu v Hlinsku, Ing. Zdeňku Břízovi, jednateli společnosti AZ Servis Hlinsko, a paní Iloně Severinové, autorce komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy. Mé poděkování patří také Davidu Chudomskému, DiS. z Odboru územního plánování a regionálního rozvoje města Chrudimi, za jeho čas věnovaný osobnímu setkání, PhDr. Miroslavu Panákovi, metodikovi referátu trhu práce v Chrudimi, Ing. Milanu Obloukovi, vedoucímu Odboru rozvoje města Svitavy a Ing. Janě Bělohlávkové, vedoucí oddělení trhu práce ve Svitavách. V neposlední řadě děkuji všem podnikům, jejichţ představitelé vyplnili dotazník, jenţ byl dalším podkladem pro vypracování této práce.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................9 1 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY A PODNIKATELSKÉ NEMOVITOSTI .......................................11 1.1 Podnikatelské nemovitosti ....................................................................................................11 1.2 Brownfieldy ..........................................................................................................................13 1.3 Role státu v rozvoji průmyslových zón ................................................................................16 1.3.1 Strategické průmyslové zóny v České republice............................................................18 1.3.2 Zvýhodněné průmyslové zóny .......................................................................................19 1.4 Zahraniční zkušenosti ...........................................................................................................20 2 FINANCOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN .............................................................................22 2.1 Program na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2005) ..........................................22 2.2 Operační program Průmysl a podnikání – program Reality (2004 – 2006) .........................23 2.3 Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2006 – 2010) .............25 2.4 Operační program Podnikání a inovace – program Nemovitosti (2007 – 2013) ..................26 2.5 Regionální operační program NUTS II Severovýchod .........................................................28 2.6 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014 – 2020) ..............30 3 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA PARDUBICKÉHO KRAJE ........................................33 4 HLINSKO V ČECHÁCH – AREÁL BÝVALÉ ETY ..............................................................38 4.1 Průmyslová zóna Hlinsko v Čechách ...................................................................................39 4.2 Průmyslový areál – areál bývalé ETY ..................................................................................40 4.2.1 MEGATECH Industries .................................................................................................45 4.2.2 Backer Elektro CZ..........................................................................................................46 5 CHRUDIM – PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD A SEVER .....................................................48 5.1 Základní údaje o průmyslových zónách (v Chrudimi – Západ, Sever) ................................49 5.2 Podniky .................................................................................................................................51 5.2.1 Transporta ......................................................................................................................56 5.2.2 Lihovar Chrudim ............................................................................................................58 6 SVITAVY – PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PAPRSEK ....................................................................61 6.1 Základní údaje o průmyslové zóně Svitavy – Paprsek .........................................................61 6.2 Podniky .................................................................................................................................63 6.2.1 Fibertex Nonwovens (dříve Vigona) ..............................................................................66 6.2.2 P-D Refractories .............................................................................................................68 7 KOMPARACE VYBRANÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN ....................................................70 7.1 Způsob vyuţití a obsazenost průmyslových ploch ...............................................................70 7.2 Zastoupení podniků v průmyslových odvětvích ...................................................................72 7.3 Čerpání finanční podpory .....................................................................................................76 7.4 Majetkoprávní vztahy ...........................................................................................................77 7.5 Vliv průmyslových zón na ţivot ve městě ............................................................................80 7.6 Návrhy budoucího rozvoje a vyuţití .....................................................................................82 7.6.1 Společné návrhy budoucího rozvoje ..............................................................................82 7.6.2 Individuální návrhy budoucího vyuţití ..........................................................................83 ZÁVĚR..................................................................................................................................................85 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................89 Odborné zdroje ...................................................................................................................................89
Elektronické zdroje ............................................................................................................................ 90 Legislativa ......................................................................................................................................... 93 Interní a propagační materiály ........................................................................................................... 93 Osobní rozhovory a e-mailová komunikace ...................................................................................... 93 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 94 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 95 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................... 95 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 96 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 99
ÚVOD Kvalita ţivota v kaţdém městě je ovlivněna řadou faktorů, mezi které patří i volná pracovní místa, a to jak ve státní správě, tak především v soukromém sektoru. Úspěšné podniky mohou zajistit práci pro tisíce lidí nejen v daném městě, ale i v celé jeho spádové oblasti. Pokud ve městě působí více podniků, které se zabývají průmyslovou výrobou, bývá zvykem, ţe se tyto závody sdruţují v průmyslových zónách. Stav a způsob vyuţití podnikatelských nemovitostí se s časem neustále mění. Dnes by se o průmyslových zónách v České republice dalo říci, ţe si jiţ prošly cyklem deindustrializace, tedy ztrátou pracovních míst v klíčových odvětvích. Nějakou dobu po svém vzniku a pronikání na trh se průmyslové zóny začaly potýkat s vysokými lokálními náklady, jako je např. cena nemovitostí, s konkurencí a nasycením lokálního trhu jejich výrobky. Došlo tak k hromadným ztrátám pracovních míst a k poklesu ţivotní úrovně ve městech.1 Největší průmyslové podniky zaměstnávaly dříve i v malých městech několik tisíc zaměstnanců. Dnes zde po nich zůstaly nevyuţité či téměř chátrající prostory, které dlouhá léta marně čekají na vyuţití. V těchto areálech funguje několik menších firem, města se však stále potýkají s vysokou nezaměstnaností. Zdá se, ţe mnozí představitelé měst i místní občané chtějí v dnešní době tuto skutečnost změnit a usilují o návrat tradiční české průmyslové výroby. Města kolem roku 2000 vykupovala volné pozemky bývalých průmyslových areálů, aby je dále mohla prodávat nebo pronajímat investorům. Ne všechna města ale dokázala tyto pozemky od soukromých subjektů vykoupit. Dodnes jsou tak řešeny závaţné majetkoprávní problémy. Doba industrializace je dávno pryč a ve firmách, které zaměstnávaly tisíce zaměstnanců, dnes zůstaly pouze desítky. Najdeme zde více či méně rozlehlé nevyuţité areály, které postupně chátrají a mohou přinášet váţná rizika spojená například s kontaminací. Město, ale i soukromé subjekty, které vlastní tyto objekty, mají příleţitost tyto průmyslové brownfieldy regenerovat a znovu vyuţít. Vlastní finanční prostředky jim k tomu zpravidla nestačí, mohou ale vyuţít různých dotačních programů. Vliv státu (fiskální politiky) na vznik a rozvoj průmyslových zón je nezastupitelný. Historie dotačních prostředků ze státních rozpočtů však nesahá daleko do minulosti (90. léta 20. století). Jiţ před vstupem České republiky do Evropské unie se začaly objevovat moţnosti financování obnovy a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Průmyslové zóny byly hromadně zakládány kolem roku 1998, kdy byl odstartován Program na podporu rozvoje průmyslových zón. Tento program byl po roce 2004 následován programy, v rámci kterých bylo moţné získat finanční podporu z evropských fondů. Nové programové období kohezní politiky EU 2014 – 2020 přinese nyní s jistým zpoţděním moţnost ţádat o dotace prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a to zejména na regeneraci brownfieldů a jejich následnou přeměnu na podnikatelské zóny. 1
KOUTSKÝ, Jaroslav (2011)
9
Cílem této diplomové práce je analýza vyuţití vybraných průmyslových zón v Pardubickém kraji, jejich komparace a návrhy budoucího rozvoje a vyuţití. Pro účely naplnění tohoto cíle byly vybrány tři průmyslové zóny v Pardubickém kraji, a to průmyslový areál v Hlinsku – bývalý areál firmy ETA a. s., průmyslové zóny Západ (areál bývalé Transporty) a Sever v Chrudimi a průmyslová zóna Paprsek ve Svitavách. Hlavním podnětem pro výběr těchto měst byly zjevné spojitosti mezi nimi. V rámci kraje je totiţ spojuje nejen jistý nedostatek pracovních míst, ale i celý proces výkupu pozemků a nevyuţitých objektů průmyslových zón do vlastnictví města a následné hledání vhodných investorů zabývajících se průmyslovou výrobou. Firmy ve vybraných zónách se také zabývají podobnými otázkami v souvislosti s čerpáním finanční podpory, řeší podobné majetkoprávní problémy a snaţí se najít řešení, jak vyuţít poloprázdný areál. Pokud jsou udrţovány dobré vztahy firem s vedením města, je toto vše velmi usnadněno. První kapitola je zaloţena na rešerši odborné literatury vztahující se k průmyslovým zónám a dalším podnikatelským nemovitostem. Následuje chronologický přehled dotačních programů, ze kterých kdy bylo moţné získat finanční prostředky na vznik a rozvoj průmyslových zón. Obsahem třetí kapitoly je socioekonomická analýza Pardubického kraje. Další tři kapitoly se přímo týkají průmyslových zón v Hlinsku, v Chrudimi a ve Svitavách. Jde o syntézu a sumarizaci dat z nejrůznějších zdrojů. V poslední sedmé kapitole je provedena komparace vybraných průmyslových zón na základě několika kritérií, a to podle: způsobu vyuţití a obsazenosti průmyslových ploch, zastoupení podniků v průmyslových odvětvích, čerpání finanční podpory, řešení majetkoprávních vztahů a vlivu průmyslových zón na ţivot ve městě. Z předchozího vycházejí autorkou navrţené moţnosti řešení stávající situace ve vybraných městech a moţnosti budoucího rozvoje a vyuţití daných průmyslových zón.
10
1 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY A PODNIKATELSKÉ NEMOVITOSTI V této kapitole jsou vymezeny základní pojmy přímo se týkající nebo úzce související s průmyslovými zónami. Jako obecnější pojem lze označit podnikatelské nemovitosti. Pozornost je zde věnována také brownfieldům, úloze státu v rozvoji průmyslových zón v České republice a zahraničním zkušenostem, které s touto problematikou souvisí.
1.1
Podnikatelské nemovitosti
Pojem podnikatelská nemovitost je uveden v Operačním programu Podnikání a inovace – program Nemovitosti2. Jedná se o pozemek nebo budovu včetně příslušné infrastruktury, které jsou určeny k podnikání, zahrnující podnikatelské zóny a podnikatelské objekty. Podobnou definici vymezuje Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury3. Tento pozemek (popř. budova) je určený podporovanému podniku a zahrnuje podnikatelské parky a objekty. Podnikatelským parkem se rozumí ucelené území vymezené ve schváleném územním plánu velkého územního celku či ve schváleném územním plánu obce jako území současně zastavěné4 převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, sluţby nebo jako zastavitelné5 území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a sluţeb. Za podnikatelský park je povaţováno také území, na kterém lze umisťovat objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby na základě pravomocného územního rozhodnutí nebo území určené na základě územně plánovací dokumentace či pravomocného územního rozhodnutí pro umístnění podnikatelského objektu. Podnikatelským parkem se rozumí i průmyslová zóna splňující definici podnikatelského parku.6 Podnikatelská zóna je definována jako ucelená zastavitelná plocha, na kterou lze umisťovat podnikatelské objekty na základě pravomocného rozhodnutí o umístnění stavby nebo na základě schváleného územního plánu.7 Průmyslovou zónu charakterizuje Hrouda8 jako územní celek se soustředěným větším počtem výrobních závodů. Jiní autoři (Šenovský M.9 či server webových stránek Průmyslové zóny10) pojem průmyslová zóna vysvětlují jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Provoz v průmyslových zónách je kompletně situován uvnitř objektů, jeţ jsou zpravidla bez oplocených dvorů, s moţností volného pohybu 2
CzechInvest. Text programu Nemovitosti (2008), s. 4 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007), s. 1 4 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. § 139a, odst. 2. 5 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. § 139a, odst. 2. 6 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007), s. 1-2 7 CzechInvest: Text programu Nemovitosti (2008), s. 4 8 HROUDA, Vladimír (1972), s. 7 9 ŠENOVSKÝ, Michail (2009), s. 6 10 Průmyslové zóny – přehledné a aktuální informace 3
11
návštěvníků. Průmyslová zóna je uceleným komplexem průmyslu a sluţeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Maximálně vyuţívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a vyuţívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má vést k dosaţení lepších výsledků. Lokace průmyslových zón je kvůli sociálním, ekonomickým a environmentálním dopadům klíčovým faktorem pro územní plánování. Při správné lokaci by měla být pozornost věnována řadě faktorů. Mezi hlavní okolnosti patří v dnešní době zejména přístup k dopravě a infrastruktuře komunikací, dostupnost pracovních sil, blízkost k hlavnímu trhu a výchozím surovinám. Současnou výzvou je ale také nalézt nové faktory pro podporu hospodářské soutěţe. Těmito moderními inovacemi jsou např. provázanost podniků s infrastrukturou a centry V&V nebo zodpovědnost vůči ţivotnímu prostředí.11 Označení zóna a park není přesně vymezeno a uţívání těchto názvů je tedy velice subjektivní. Rozdíl mezi zónou a parkem by měl být obecně zejména ve vyšší kvalitě prostředí, sluţeb a managementu v případě parků. Pro stanovení strategií průmyslových zón je praktické jejich rozdělení na tři základní podle kritéria významu a velikosti zóny v rámci celé oblasti.12 Prvním typem jsou místní průmyslové zóny. Jde o nepříliš velké a náročně zainvestovatelné pozemky s vhodnou dopravní dostupností. Předpokládá se napojení na adekvátní technickou infrastrukturu a komunikační technologie. Místní průmyslové zóny by měly mít vhodně vytvořený dobrý propagační program a propagační materiály, obsahující základní data nejen o samotné zóně, ale také o ekonomických a sociálních podmínkách v okolí (úroveň bydlení, pracovní síly a vzdělání obyvatelstva). Samozřejmostí u tohoto typu zón by dále měly být nejen nízké náklady na stavbu a provoz, ale i příznivé podnikatelské klima v komunitě.13 Druhý typ představují regionální průmyslové zóny, coţ jsou větší připravené zóny v blízkosti obce s alespoň 40 000 ekonomicky aktivními obyvateli v dojíţďkovém dosahu 45 minut. Vyţadují velmi kvalitní dopravní napojení, technickou infrastrukturu a adekvátní terénní úpravy. Optimální je blízkost dálnice nebo silnice I. třídy a napojení na ţeleznici. Zóny by jiţ měly mít části vyčleněné pro pomocné a neprůmyslové/komerční vyuţití. Nutné jsou dobře zpracované marketingové materiály pro propagaci zón, výhodou je jejich vlastní manaţerský tým.14 Třetím a posledním typem jsou zóny strategického významu. Jedná se o kompletně připravené plochy s odpovídající rozlohou okolo 100 ha v majetku jediného (pokud moţno veřejného) vlastníka s vyřešenými majetkoprávními vztahy včetně restitučních nároků. Prezentovány bývají pro velké investiční projekty, v územním plánu je zdůrazněno jejich průmyslové vyuţití (někdy jsou zóny připraveny pouze pro jednoho investora). Předpokládá se bezprostřední blízkost dálnice a ţeleznice, popřípadě i letiště. Podmínkou je minimálně 180 000 obyvatel v dojíţďkovém dosahu 45 minut. Marketing je zde zajišťován 11
RUIZ, M. C. (2012), s. 320 Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 28 13 Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 29 14 tamtéţ 12
12
specializovaným týmem, nezbytností jsou marketingové materiály, webové stránky a zvučný, zajímavý název.15 O výstavbu nových průmyslových zón usiluje zpravidla místní samospráva, pro niţ průmyslová zóna znamená vznik nových pracovních míst, přináší investice do městského rozpočtu a zvyšuje prestiţ města. Lokality průmyslových zón mohou přilákat české i zahraniční investory, kteří vyuţívají jak vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a mezinárodní kontakty, tak i vybudované ucelené sítě infrastruktury.16 „Podnikatelský objekt je objekt určený převážně pro uživatele nemovitosti. Tímto objektem může být např. výrobní hala, nebo administrativní budova včetně případných funkčně souvisejících objektů.“17 Tento objekt je určen pro tzv. podporovaný podnik, který působí převáţně v oboru zpracovatelského průmyslu nebo v oblasti strategických sluţeb a technologických center, popř. v oblasti výzkumu a vývoje či v energetických odvětvích.18 Regionální informační servis RISY.cz Databáze průmyslových zón v České republice je uvedena v Regionálním informačním servisu RISY.cz19. Cílem této databáze je prezentovat základní informace o významných rozvojových průmyslových zónách v ČR, sledovaných v rámci územně plánovacích dokumentací obcí. Nabídka zón vysoce převyšuje poptávku. Portál RISY.cz vymezuje celkem 147 průmyslových zón. Lze však předpokládat, ţe díky konkurenci dojde v dalších letech k redukci počtu a rozloh zón, které nebyly úspěšné.
1.2
Brownfieldy
S průmyslovými zónami často souvisí problematika brownfieldů. V programu Nemovitosti je pojem brownfield definován jako nemovitost, která v současnosti není dostatečně efektivně vyuţívána, je zanedbaná a kterou lze účelně vyuţít pouze za podmínky realizace projektu regenerace zóny.20 Jde o území, které je nebo bylo trvale zastavěno, nebo které je postiţené těţbou nerostných surovin, skladováním odpadů nebo vyuţíváním pro vojenské účely.21 Vznik brownfieldů bývá většinou spojován se strukturálními změnami, jako je pokles výroby v tradičním výrobním průmyslu, těţby v těţebním průmyslu apod. Příčiny jejich vzniku jsou však mnohem širší a zahrnují celou řadu ekonomicko-politických změn.22
15
Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 29 ŠENOVSKÝ, Michail (2009), s. 6 17 CzechInvest. Text programu Nemovitosti (2008), s. 4 18 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007), s. 2 19 RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny 20 CzechInvest. Text programu Nemovitosti (2008), s. 4 21 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007), s. 3 22 VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012b), s. 9 16
13
Pevné zakotvení definice brownfieldů v platné evropské legislativě neexistuje, přesto ale některé země vloţily jejich definici do svého rozvojového dokumentu. Například Anglie uvádí definici dříve rozvinutých pozemků (často nazývaných brownfieldy). Jedná se o takové pozemky, na kterých jsou nebo byly postaveny trvalé stavby, včetně inţenýrských sítí a dalších částí pevně spojených s povrchem.23 Jinou definici vytvořila evropská pracovní skupina CLARINET. Plochy brownfieldů jsou podle ní ovlivněny minulým vyuţitím nebo vyuţitím ploch v okolí, jsou opuštěné a nevyuţívané, mají problém s kontaminací a nacházejí se především v urbanizovaném území. Jedná se o plochy, které pro svoje nové vyuţití potřebují intervenci.24 Dalším příkladem je vymezení pojmu brownfield na základě těchto tří vlastností:25 environmentální – existuje podezření na výskyt nebezpečných látek (ve vyšší koncentraci, neţ je povolený státní limit) špatný technický stav - veřejný pořádek je narušován porušením vyhlášek a předpisů týkajících se bydlení, stavebních a poţárních předpisů aj. - představuje nebezpečí pro děti v důsledku fyzického stavu, vyuţití nebo obsazení - inţenýrské sítě včetně kanalizace jsou nefunkční nebo odpojeny, nemovitost nemůţe být vyuţita funkční omezení (zastaralé) – nemovitost nelze pouţít například v důsledku nadbytečné kapacity, změny v technologii, nedostatků nebo vzhledu Pro Českou republiku je oficiální definice obsaţena v rozvojovém dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu „Národní strategie regenerace brownfieldů“ z roku 2008. „Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.“26 Objekty průmyslových brownfieldů jsou specifické vzhledem k jejich mnoţství, variabilitě konstrukčních řešení a jejich kontaminaci agresivními chemickými látkami, které negativně ovlivňují stav současných konstrukcí.27 Důvodů pro řešení problematiky brownfieldů je celá řada. Následující text shrnuje rozhodující fakta, která vypovídají o nutnosti neodkladného řešení této problematiky. Moţnosti výstavby tzv. na zelené louce jsou v současné době, zejména v případě velkých měst, velmi omezené. Proto je nutné vyuţívat neproduktivní průmyslové plochy, které jsou vlivem předchozí
23
VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012b), s. 9 VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012b), s. 10 25 tamtéţ; definice podle Newaygo County Government – Michigan 26 tamtéţ 27 VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012b), s. 20 24
14
průmyslové činnosti devastovány, jak z hlediska starých ekologických zátěţí, tak i současného technického stavu a vzhledu.28 Pro územní rozvoj mají tyto průmyslové plochy skrytý a dosud nezhodnocený potenciál, neboť se často nacházejí v blízkosti důleţitých území, významných pro zajištění základních funkcí obcí a měst. Jejich efektivnímu vyuţití však brání zejména vysoké náklady na odstranění následků předchozí činnosti a nevyjasněné vlastnické vztahy. Mezi překáţky pro rozvoj efektivního trhu s pozemky patří chybějící poptávka po těchto lokalitách, fiskální problémy související s daňovou soustavou, vysoká úroková míra a obtíţné získávání úvěrů, nedostatek kvalitních developerů a investičních poradců.29 Zásadní jsou rovněţ ekonomické parametry, které mohou ovlivnit budoucí příjmy měst. V případě revitalizace těchto průmyslových ploch lze očekávat vytvoření pracovních příleţitostí, zlepšení ţivotního prostředí a mnohdy i odstranění rizika vzniku ekologických havárií. Municipalitám často chybí zkušenosti s řízením procesů revitalizace opuštěných ploch, ale je moţné vyuţít řadu zkušeností jak ze zahraničí, tak i z jiných regionů ČR. Předpokladem pro vstup domácích i zahraničních investorů je dostatečná nabídka pozemků, na kterých lze realizovat nejen technicky, ale i ekonomicky proveditelné projekty.30 Municipality se mohou finančně podílet na investiční přípravě revitalizovaných pozemků. Důleţitá je také jejich role při získávání finančních prostředků i z dalších zdrojů. Řada měst a obcí má příleţitost prosadit a rozvíjet svou vlastní aktivní pozemkovou politiku. Pozemky jsou sice převáţně v soukromém vlastnictví, ten však většinou není schopen proces regenerace průmyslových areálů dokončit. Města a obce mají pro splnění tohoto úkolu větší motivaci a měla by převzít úlohu koordinátora celého procesu.31 Důleţitým strategickým rozhodnutím investora je způsob vstupu do hostitelské ekonomiky, coţ souvisí s typem rozvojové nemovitosti. Zaloţení nového ekonomického subjektu lze označit jako investici na „zelené louce“ – tzv. greenfield, která umoţňuje realizovat projekt přesně podle záměrů nadnárodní firmy. Takováto investice bývá realizována převáţně firmami, které chtějí vyuţívat výrobní faktory běţně dostupné na trhu hostitelské země.32 Na tzv. zelených plochách (nejčastěji na okrajích měst) vznikají nové průmyslové zóny. Tyto zelené plochy by měly splňovat následující poţadavky:33 vhodná poloha z hlediska dopravního spojení a pro rozvoj území daného regionu podpora daným regionem (zajištění dopravní obsluţnosti, finanční podpory, pozemků za niţší ceny) vhodné umístěni vzhledem k obytné zástavbě (ochranná pásma, hluk, znečištění apod.) moţnost napojení na inţenýrské sítě 28
VŠB-TU Ostrava (2004), s. 8-9 tamtéţ 30 tamtéţ 31 VŠB-TU Ostrava (2004), s. 10 32 Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 25 33 VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství (2008), s. 96 29
15
V tranzitivních ekonomikách bývá vstup investora do jiţ existujícího podniku spojen s rozsáhlými investicemi do jeho restrukturalizace. Jestliţe pak tyto investice při své produkci vyuţívají výrobní kapacity zajištěné novými investicemi mateřské společnosti, hovoří se o investici na „hnědé louce“ – tzv. brownfield.34 Následující tabulka popisuje výhody a nevýhody investic do jednotlivých typů nemovitostí. Tabulka 1: Typy rozvojových nemovitostí – výhody a nevýhody Zelená louka (greenfield) Výhody řešení na míru
100% vlastnická kontrola není potřeba partner bez nákladů na konverzi bez ekologického zatíţení vlastní výběr managementu vlastní výběr pracovníků vlastní firemní kultura
Nevýhody obvykle dlouhá doba do spuštění výroby (prodlouţená o dobu nutnou k výstavbě nového závodu, najmutí a zaškolení pracovníků, administrativní překáţky…) vysoké investiční náklady (nejde-li o nájem) představuje větší závazek budovy nemusí být snadno obchodovatelné
Nefunkční/nevyužívané prostory (brownfields) Výhody Nevýhody okamţité nastěhování pravděpodobnost špatné image niţší cena, moţnost pronájmu vysoká pravděpodobnost potřeby rekonstruovat a modernizovat stavbu i sluţby rychlé spuštění výroby (v ideálním případě) vysoká pravděpodobnost potřeby odstranění ekologických zátěţí snadnější další případné stěhování pravděpodobnost skrytých překvapení, která mohou zvýšit náklady a zpozdit výrobu Zdroj: Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy (2005), s. 25-26
Typem rozvojových nemovitostí a příchodem zahraničních investorů do České republiky se zabývá CzechInvest – Agentura pro podporu podnikání a investic35. Jde o organizaci podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center.
1.3
Role státu v rozvoji průmyslových zón
Rozvoj průmyslových zón prostřednictvím dotačních prostředků ze státního rozpočtu byl nastartován v 90. letech 20. století. Hlavní důvody, které vedly stát k rozhodnutí podílet se na realizaci průmyslových zón, byla potřeba restrukturalizovat průmysl v České republice, zvýšit konkurenceschopnost ČR v mezinárodním trhu přímých zahraničních investic, a to 34 35
Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 25 CzechInvest. Strategické průmyslové zóny v České republice: [investujte v srdci Evropy] (2011), s. 1
16
přípravou kvalitní nabídky průmyslových nemovitostí (řešení problému zvyšující se míry nezaměstnanosti). Pro investory se začaly připravovat průmyslové plochy, které umoţňují začít rychle podnikat.36 Jedním z pilotních projektů realizovaných koncem 90. let byl projekt výstavby průmyslové zóny Karviná-Nové Pole. Díky dotacím byl infrastrukturou plně vybaven pozemek o velikosti cca 45 ha.37 Projekty podporované z dotačních programů jsou realizovány buď na zelených loukách, nebo je z těchto programů realizována výstavba podnikatelských nemovitostí včetně jejich regenerace. V současnosti je dotační podpora poskytována obcím, krajům nebo rozvojovým společnostem.38 Jiní autoři (např. Vojvodíková39) vysvětlují důvod, proč stát podporuje podnikatelské nemovitosti resp. brownfieldy a jejich regeneraci, pomocí tzv. ABC Modelu skupiny CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network). Tento model znázorňuje potenciál pro znovuoţivení, který souvisí s ekonomickými moţnostmi plochy. Čím větší je potenciál plochy, tím větší je pravděpodobnost jejího vyuţití. Na následujícím obrázku je naznačeno rozdělení ploch na ABC. Obrázek 1: Model ABC
Zdroj: Vlastní zpracování podle: CABERNET Online. ABC Model
ABC Model identifikuje tři typy lokalit podle jejich ekonomického postavení (např. v důsledku nákladů na regeneraci, hodnoty pozemku, atd.). Plochy A jsou vysoce ekonomicky ţivotaschopné rozvojové projekty a jsou placeny ze soukromých prostředků. Plochy B jsou při své regeneraci na hranici rentability. Bývají realizovány za finanční spoluúčasti 36
Ústav územního rozvoje Brno (2010), s. 21 tamtéţ 38 Ústav územního rozvoje Brno (2010), s. 23 39 VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012a), s. 13 37
17
soukromého a veřejného sektoru (PPP). Lokality C jsou ve stavu, kdy regenerace nebude v důsledku vysokých nákladů s velkou pravděpodobností zisková. Jejich regenerace je financována z veřejných prostředků.40 Areály v rozvíjejících se oblastech situovaných u hlavních komunikací mají větší šance na opětovné vyuţití (jedná se o plochy „A“ a „B“). Jsou schopné přilákat nové aktivity a vyuţití, které mohou zajistit ekonomickou návratnost. Klíčové jsou tedy plochy B. Města a kraje mají zájem přesunout co nejvíce ploch z kategorie B do kategorie A, kde se jiţ postará soukromý kapitál. Lokality C jsou z hlediska budoucnosti problematické a jejich regenerace mohou být zdlouhavé. Zde je nezbytný zásah veřejné sféry (nemusí se vţdy jednat o přímé investice).41 1.3.1 Strategické průmyslové zóny v České republice Český stát podporuje rozvoj průmyslových zón od roku 1998. Strategické průmyslové zóny jsou oblasti, které mají vzhledem ke své poloze a volnému prostoru obzvlášť velký význam pro rozvoj daného regionu. Takovýchto strategických zón je v České republice sedm (viz obrázek 2), z nichţ pět není ještě v současné době zcela obsazených – a to jsou průmyslové zóny v Mostu (PZ Joseph), Ţatci (PZ Triangle), u Ostravy (PZ Mošnov), v Kolíně-Ovčárech a v Holešově.42 Obrázek 2: Strategické průmyslové zóny v České republice
Zdroj: Vlastní zpracování na základě stránek: CzechInvest. Strategické průmyslové zóny
Strategické průmyslové zóny jsou vymezeny jako zóny o výměře minimálně 200 ha nebo o výměře nejméně 100 ha, přičemţ je zóna realizována v zastavěném, ale nevyuţívaném území. Dále sem patří zóny připravované pro významného či váţného investora, který se
40
VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012a), s. 13 VOJVODÍKOVÁ, Barbara (2012a), s. 14 42 CzechInvest. Strategické průmyslové zóny v České republice: [investujte v srdci Evropy] (2011), s. 1 41
18
zaváţe k realizaci významné výše investice a tím i k vytvoření určitého počtu pracovních míst.43 Nabízení připravených strategických zón je stejně jako systém investičních pobídek významným nástrojem pro získávání strategických investorů z oblasti vyspělých technologií zpracovatelského průmyslu, či investorů podílejících se na budování a rozvoji technologických center, center strategických sluţeb a tvorby pracovních míst v oblastech vědy a výzkumu. Příprava těchto zón probíhá vţdy ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest a zástupců krajské a místní samosprávy.44 U strategických průmyslových zón, které jsou volné (dochází k ústupu od původních poţadavků na strategického investora, akceptuje se drobnější členění zón a více se prosazuje smířlivost s volným programem pro dosaţení naplnění zón), lze předpokládat redukci rozsahu zón s ohledem na sofistikovanější formy vyuţití území bez velkých nároků na plochy. Podstatné je také urbanistické hledisko, které poţaduje větší zdrţenlivost ve vymezování ploch pro tyto zóny ve prospěch zachování relativně přírodní příměstské krajiny.45 1.3.2 Zvýhodněné průmyslové zóny V novele zákona o investičních pobídkách (č. 72/2000 Sb.), která nabyla účinnosti 1. ledna 2015, se objevuje pojem zvýhodněné průmyslové zóny. Zvýhodněné mají být dosud neobsazené průmyslové zóny v hospodářsky slabých regionech. Tyto zóny budou mít vyšší míru podpory neţ ostatní průmyslové zóny. V Moravskoslezském kraji by měly být tři zvýhodněné průmyslové zóny, ve Zlínském a v Ústeckém kraji jedna.46 Zvýhodněné průmyslové zóny byly navrţeny Ministerstvem průmyslu a obchodu s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území ČR. V těchto zónách mohou obce zcela nebo částečně osvobodit pozemky na základě obecně závazné vyhlášky, a to nejdéle po dobu 5 let. Pro osvobození od daně z nemovitosti je nutné, aby obec jednoznačně vymezila pozemky zvýhodněné průmyslové zóny, a to uvedením katastrálního území a parcelního čísla v obecně závazné vyhlášce.47 Průmyslovým zónám, které budou označeny jako zvýhodněné, se sníţí minimální výše investice v oblasti výroby na 50 mil. Kč. Tyto zóny také získají vyšší hmotnou podporu na nově vytvořené pracovní místo (300 tis. Kč).48
43
CzechInvest. Strategické průmyslové zóny v České republice: [investujte v srdci Evropy] (2011), s. 4 CzechInvest. Strategické průmyslové zóny v České republice: [investujte v srdci Evropy] (2011), s. 6 45 RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny 46 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Jednání a dokumenty 47 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 302/0, část č. 1/6 Novela zákona o investičních pobídkách 48 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Interní materiál. Novinky v oblasti investičních pobídek 44
19
1.4
Zahraniční zkušenosti
Celá kapitola 1.4 je zpracována na základě zdroje Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy49, pokud není uvedeno jinak. Vzrůstající význam rozvoje podnikatelských zón jako specifické a velmi významné investiční pobídky potvrzuje rostoucí spektrum a úroveň nabízených rozvojových zón a areálů. Našimi nejbliţšími významnými konkurenty v oblasti podnikatelských parků a rozvojových zón jsou především Polsko, Maďarsko a Slovensko. Polsko si v této oblasti zvolilo systém vládou zakládaných speciálních průmyslových zón s definovanými kritérii investičních pobídek, které jsou nedílnou součástí individuálních pravidel podnikání v těchto zónách (regulativní pobídky). Systém investičních pobídek byl zpočátku nastaven v tak velkém rozsahu, ţe musel být na základě intervence ze strany EU omezen. Do konce roku 1998 bylo v Polsku zaloţeno 17 takových zón. V Maďarsku byly průmyslové parky budovány z iniciativy místních samospráv s účinnou podporou vlády a s všeobecně platným systémem kritérií pro udělování investičních pobídek. Do konce roku 1998 bylo v Maďarsku vytvořeno 78 průmyslových parků. Slovensko přišlo se zákonem na podporu zakládání průmyslových zón aţ v roce 2001. Výstavba průmyslových zón je i zde ponechána iniciativě místních samospráv. Slovensko se v poměrně krátkém čase dostalo mezi významné příjemce PZI ve střední Evropě. Především v oblasti příjmu PZI do automobilového průmyslu se stalo potenciální konkurencí pro ČR. Na konci roku 2003 nabízelo Slovensko 9 průmyslových zón. Také koncepce České republiky je v této oblasti velmi podobná přístupu Maďarska, nicméně s výrazným časovým zpoţděním. Teprve v roce 1998 byl zahájen Program na podporu rozvoje průmyslových zón. Od tohoto roku jsou v ČR také poskytovány investiční pobídky, avšak samotný zákon o investičních pobídkách byl schválen aţ v roce 2000. Dobrým příkladem diverzifikované a vyváţené nabídky investičních příleţitostí (portfolia rozvojových nemovitostí) můţe být region Piedmonte v Itálii (viz příloha 1). Velkou výhodou průmyslových zón v tomto regionu je územní koncentrace příbuzných, navazujících a servisních firem (tzv. clustering). Najdeme zde různé typy podnikatelských parků a průmyslových zón s pestrým spektrem propojených podniků, případně firemní parky slučující subjekty celé fáze výrobního procesu, včetně podpůrných etap a sluţeb do jednoho místa. Kromě zvýšené efektivity podnikání přináší toto řešení také výrazné zlepšení kvality pracovního a ţivotního prostředí. Ve švýcarském kantonu Curych došlo jiţ v 50. letech 20. století k prvním úvahám o komplexním územním členění průmyslu. Na základě četného statistického šetření zde byl vymezen územní plán pro průmyslové zóny. Postupovalo se takto: nejprve byl ustanoven počet obyvatel všech obcí v kantonu i včetně postupných změn, poté byly postupně zvyšovány poţadavky na získání pracovního místa, poţadavky týkající se počtu zaměstnanců, 49
Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 27-30
20
energie, dopravy apod. Nakonec byly odhadnuty další moţnosti rozvoje, a to prostřednictvím dotazníku, který byl určen nejen pro obyvatele obcí v kantonu a úřady územního plánování, ale také pro zaměstnance napříč všemi průmyslovými obory. Autoři dotazníku dosáhli tohoto výsledku – bez předchozího územního uspořádání průmyslových areálů uţ nyní nemůţe docházet k jejich rozvoji.50 I dnes udává Curych v mnoha ohledech tendence vývoje v oblastech, za kterými zaostává i hlavní město Bern. Centrem těchto procesů jsou čtvrtě Jih, Západ a Sever. Ve čtvrti CurychNord (Oerlikon) mají průmyslové areály výhodu dobrého napojení na dopravní uzly. Toho se dnes vyuţívá jako potenciálu revitalizace či v reklamě na pronájem nových prostorů. Hlavním argumentem je kombinace bydlení a pracovních příleţitostí v kancelářích blízko nádraţí Oerlikon, významného dopravního uzlu v curyšském regionu a dokonce letiště. Curych-West leţí oproti čtvrti Nord blíţe k centru. West je dnes především centrem sluţeb, bydlení a nabídky pro trávení volného času. Nové či upravené staré budovy a plochy se tu mísí se zachovalými průmyslovými budovami a objekty (částečně ještě s aktivní výrobou). Čtvrť Curych-Sued vznikla na území bývalého pivovaru. Došlo zde k transformaci areálu na objekty rekreace (Wellnes, Bazen), sídla vysoce kvalitních sluţeb a bydlení.51 Ve španělské provincii Kantábrie (Cantabria) byl navrţen model pro lokaci průmyslových zón, jenţ zahrnuje principy udrţitelného rozvoje. Tento teoretický model zahrnující více neţ 200 různých proměnných byl rozdělen do tří úrovní v závislosti na geografickém měřítku podle působnosti (regionální a lokální). Velké mnoţství proměnných umoţňuje provést tuto studii podrobně a spolehlivě. Upravený model slouţí k účelům zapojování veřejných aktérů do Regionálního a městského plánování a bydlení (The Regional and Town Planning and Housing of Cantabria – Spain). Tento upravený model je jednodušší neţ model teoretický – obsahuje 75 proměnných, které integrují principy udrţitelného rozvoje. Obsahuje klasické lokalizační faktory i faktory udrţitelnosti ţivotního prostředí. Vzhledem k rozmanitosti kritérií uplatňovaných při hodnocení, prostorové analýze a prezentaci proměnných je nutné, aby aktéři veřejného sektoru pomohli místním a regionálním subjektům v jejich rozhodování.52 Tento model je aplikován pomocí platformy geografického informačního systému (GIS), která kromě poskytování výsledků a ukládání dat integruje metody hodnocení s prostorovou analýzou. Konečným výsledkem je nástroj územního plánování, který umoţňuje vytváření digitálních map, ve kterých jsou jednotlivé zóny rozlišovány podle vhodnosti pro umístění potenciálních průmyslových oblastí. Vzniklé oblasti mohou být hodnoceny.53 Finální model pro lokaci průmyslových zón vykresluje příloha 2.
50
Der Richtplan für Industriezonen (1954), s. 197-199 TREVISAN, Jitka (2004), s. 36-38 52 RUIZ, M. C. (2012), s. 320 53 RUIZ, M. C. (2012), s. 320-321 51
21
2
FINANCOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN
„Ačkoliv je to právě místní samospráva, kdo dává ve většině případů podnět ke vzniku nových menších průmyslových zón, nelze tyto projekty realizovat pouze z vlastních zdrojů. Pokud by celou průmyslovou zónu mělo financovat pouze město ze svého rozpočtu, znamenalo by to pro něj zadlužit se na velmi dlouhou dobu. Z tohoto důvodu byly vytvořeny dotační programy, které zpravidla připravuje a koordinuje agentura CzechInvest.“54 Soustředěná podpora výstavby průmyslových zón odstartovala v České republice v roce 1998. Pro investory zde bylo velmi dobré podnikatelské prostředí, ačkoli příliv investic brzdil nedostatek připravených nemovitostí pro podnikání, do kterých se soukromí developeři tehdy obávali investovat. Proto jejich roli zastoupil stát. V současné době je území ČR protkáno hustou sítí průmyslových parků napříč všemi regiony. Veřejná podpora se nyní soustředí hlavně na oţivení brownfieldů.55 Vznik a rozvoj průmyslových zón v ČR podporoval od roku 1998 Program na podporu rozvoje průmyslových zón, na který pak v roce 2006 navázal Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Z těchto dvou programů získaly jednotlivé zóny celkem 9,184 miliard korun.56
2.1
Program na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2005)
Na samém počátku podpory průmyslových zón v České republice stojí Program na podporu rozvoje průmyslových zón, který definoval pravidla a stanovil podmínky pro poskytování podpory. Podpora byla určena obcím, svazkům obcí a krajům. Tuto cílovou skupinu doplňovali také významní investoři a rozvojové společnosti. Podpora byla poskytována formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu. Dále pak formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. Tento program přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti investičního prostředí. Samozřejmostí byl předpoklad vzniku nových pracovních míst, který byl ve většině případů naplněn.57 Tento program Ministerstva průmyslu a obchodu poskytoval podporu ze státního rozpočtu mj. na projekty výstavby a regenerace průmyslových zón a příslušné infrastruktury. Program podporoval pouze zóny spojené s investorem, který získal investiční pobídky. Vztaţen byl také na rozvoj území postiţených redukcí nebo zánikem vojenských posádek.58 Podrobnější údaje o Programu jsou obsaţeny v příloze 3. Následující tabulka shrnuje důleţité milníky v historii Programu.
54
Průmyslové zóny. Financování a podpora průmyslových zón CzechInvest. Díky podpoře průmyslových zón našlo práci přes sto tisíc lidí (2009) 56 CzechInvest. Díky podpoře průmyslových zón našlo práci přes sto tisíc lidí (2009) 57 Průmyslové zóny. Financování a podpora průmyslových zón 58 HORÁKOVÁ, Jarmila (2004), s. 43 55
22
Tabulka 2: Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2005) Rok 1998 1999
Výše dotace ze státního rozpočtu 55,5 mil. Kč 167,5 mil. Kč
Celková výměra
Podpořené průmyslové zóny
52,5 ha 336 ha
průmyslové zóny v Karviné a Bystřici zóny v 18 obcích, v sedmi PZ přislíbeno 2900 nových pracovních míst 2000 393,3 mil. Kč 598 ha 34 projektů PZ, investiční pobídky (Hranice na Moravě) 2001 519 mil. Kč 643 ha současně zahájena příprava první strategické PZ v Kolíně (300 ha) 2002 1 277 mil. Kč žádná data prioritou podpora strategických PZ + příprava prvního projektu regenerace brownfieldů 2003 854,547 mil. Kč 1 076 ha podpora účasti privátního sektoru + podpora rozvojových společností; připraveno 11 PZ 2004 1 042 mil. Kč 1 232 ha příprava nemovitostí pro pobídkové investory, 13 PZ + 7 PZ v rámci převodu pozemků ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu ČR 2005 1 367 mil. Kč 1 597 ha + 46,6 ha 14 PZ + 7 PZ v rámci převodu pozemků ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu ČR Zdroj: Vlastní zpracování podle: CzechInvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón
V roce 1998 schválila vláda usnesením první dotaci na investiční přípravu průmyslových zón v Karviné a Bystřici nad Pernštejnem. O rok později byla na realizaci Programu pro podporu rozvoje průmyslových zón vyčleněna trojnásobná částka v porovnání s rokem 1998. Dotaci získalo celkem 18 obcí na přípravu průmyslových zón, z nichţ sedm získalo investora uţ v roce 1999. V rámci procesu udělování investičních pobídek bylo v roce 2000 podpořeno 15 ploch, včetně území v Hranicích na Moravě (Philips). Kromě toho obdrţelo v roce 2000 dotaci celkem 34 projektů průmyslových zón.59 V roce 2001 byly ze státního rozpočtu uvolněny dotace přesahující 0,5 miliardy Kč. První strategická zóna v Kolíně umoţnila lokalizaci projektu (Toyota Peugeot Citroën Automobile), který vytvořil 2 000 pracovních míst. Z jedenácti průmyslových zón podpořených v roce 2003 mají tři neregionální význam a byly podpořeny jiţ dříve. V roce 2004 byl program rozšířen. Připravená území byla vedle investičních pobídek významným faktorem pro lákání strategických investorů.60
2.2 Operační program Průmysl a podnikání – program Reality (2004 – 2006) Celá kapitola 2.2 je zpracována na základě zdroje Reality61, pokud není uvedeno jinak. Operační program Průmysl a podnikání vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v květnu 2004. Jeho cílem byla podpora českých firem ve zpracovatelském průmyslu. Tento program 59
CzechInvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón CzechInvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 61 CzechInvest. Reality 60
23
se skládal z jedenácti podprogramů, na jejichţ administraci se kromě agentury CzechInvest podílela také Českomoravská záruční a rozvojová banka.62 Jedním z podprogramů Operačního programu průmysl a podnikání 2004 – 2006 byl program Reality. V roce 2004 bylo do tohoto programu zapojeno 82 zón, přičemţ CzechInvest evidoval v ČR ještě dalších cca 200 zón menších neţ 10 ha.63 Program Reality umoţňoval získat finanční podporu na výstavbu a rozvoj podnikatelských zón, regeneraci nedostatečně vyuţívaných území a výstavbu a rekonstrukci objektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících sluţbách. V programu Reality bylo schváleno 114 projektů, jejichţ celková poţadovaná dotace činila 2,1 mld. Kč. Z hlediska typu projektu byl největší zájem o Rekonstrukci objektu (48 projektů za 580 mil. Kč), z hlediska typu ţadatele bylo nejvíce projektů realizováno podporovanými podniky (50 projektů za 517 mil. Kč). Co se týče podpořených projektů, tvoří greenfieldy 40 %, brownfieldy 51 % a ostatní plochy 9 % (viz graf 1). Mezi greenfieldy byly zařazeny typy projektů Výstavba průmyslových zón, Rozvoj průmyslových zón, Výstavba objektu; mezi brownfieldy Regenerace průmyslových zón a Rekonstrukce objektu. Projekt Vyhotovení projektové dokumentace byl vyčleněn zvlášť. Graf 1: Greenfieldy a brownfieldy podpořené v rámci programu Reality
9% 40%
greenfieldy brownfieldy ostatní
51%
Zdroj: Vlastní zpracování podle: CzechInvest. Reality
Programem Reality bylo podpořeno cca 489 ha rozvojových ploch v rámci 590 ha celkové rozlohy průmyslových zón (projekty Výstavby, Regenerace a Rozvoje).64 V rámci projektů Výstavba objektu a Rekonstrukce objektu bylo tímto programem podpořeno více neţ 289 000 m2 podlahových ploch. Průměrná částka dotace na projekt činila přes 18 mil. Kč. Fyzická realizace projektů podpořených z programu Reality probíhala v letech 2007 – 2008. 62
CzechInvest. Operační program Průmysl a podnikání Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy (2005), s. 28 64 Tato čísla se odlišují, neboť rozvojové plochy jsou přímo určeny k realizaci projektu (od celkové výměry průmyslových zón jsou odečteny např. plochy pod komunikacemi či ostatní infrastruktura). 63
24
2.3 Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2006 – 2010) Celá kapitola 2.3 je zpracována na základě zdroje Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury65, pokud není uvedeno jinak. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury plynule navázal v roce 2006 na končící Program na podporu rozvoje průmyslových zón. Tento program definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům nebo rozvojovým společnostem na projekty výstavby a regenerace nemovitostí pro podnikání, včetně příslušné infrastruktury, případně jiným subjektům určených usnesením vlády na realizaci Strategických projektů.66 Podpora byla v rámci tohoto programu poskytována formou přímých dotací, návratných finančních výpomocí a bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku. Program přispíval ke vzniku funkčního trhu nemovitostí pro podnikání, zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a zlepšování investičního a ţivotního prostředí. Cílem programu bylo zajistit nutné předpoklady a podmínky pro realizaci zejména strategických projektů v oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických sluţeb, technologických center a výzkumu. Účelem programu bylo přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti investičního prostředí především v hospodářsky slabých či strukturálně postiţených regionech, k vytváření předpokladů pro vznik nových pracovních míst a prostřednictvím regenerace nevyuţívaných nemovitostí (brownfieldů) k zajištění trvale udrţitelného rozvoje v ČR. Správcem Programu bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Tzv. určenou organizací se v Programu rozumí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, příspěvková organizace MPO. Mezi příjemce podpory se řadily obce, kraje, tzv. rozvojové společnosti a podporované podniky. Program definuje rozvojovou společnost jako právnickou osobu, jejímţ předmětem podnikání jsou ţivnosti přímo související s rozvojem a prodejem popř. pronájmem nemovitosti na území ČR. Podporovaným podnikem se rozumí podnik působící převáţně v oboru zpracovatelského průmyslu nebo v oblasti strategických sluţeb a technologických center. Uţ v roce 2006 si průmyslové zóny ze státního rozpočtu rozdělily celkem 1,6 miliardy korun, které podpořily 2 223 ha zón. V roce 2007 se pracovalo na přípravě strategických průmyslových zón Solnice-Kvasiny, Most – Havran, Triangle, Nošovice, Holešov a Mošnov. Roku 2008 obsadili investoři 78,6 % z celkové rozlohy podpořeného území v průmyslových zónách.67 Součástí Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury jsou podprogramy, jejichţ podstatu shrnuje následující tabulka. 65
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007) CzechInvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 67 CzechInvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 66
25
Tabulka 3: Podprogramy v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury Název podprogramu
Příprava a rozvoj podnikatelských parků
Regenerace nevyužívaných území brownfieldů přispět k procesu restrukturalizace průmyslu v ČR
Cíl podpory
zajištění nabídky podnikatelských nemovitostí a infrastruktury
Předmět podpory
příprava a realizace Projektu výstavby či rozvoje podnikatelského parku
příprava a realizace Projektu regenerace brownfieldů
Forma podpory
přímé dotace, dotace na hrazení úroků z BÚ, dotace na hrazení splátek jistiny z BÚ a NFV
Výše podpory
20 – 100 % uznatelných nákladů (dle příjemce podpory)
přímé dotace, dotace na hrazení úroků z BÚ, dotace na hrazení splátek jistiny z BÚ a NFV 20 – 100 % uznatelných nákladů (dle příjemce podpory)
Výstavba a rekonstrukce objektů stimulovat výstavbu a rekonstrukci podnikatelských objektů, vč. infrastruktury pro V&V příprava a realizace Projektu výstavby či rekonstrukce podnikatelského objektu přímé dotace, dotace na hrazení úroků z BÚ, dotace na hrazení splátek jistiny z BÚ a NFV 20 – 100 % uznatelných nákladů (dle příjemce podpory)
Marketing a management podnikatelských nemovitostí vytvoření kvalifikačních a technických předpokladů pro zabezpečení profesionální správy školení zajišťované určenou organizací, nákup technického a programového vybavení aj. dotace
max. 400 000 Kč na úhradu aţ 80 % účelně vynaloţených nákladů
BÚ – bankovní úvěr, NFV – návratné finanční výpomoci Zdroj: Vlastní zpracování podle: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2007), s. 18-23
2.4 Operační program Podnikání a inovace – program Nemovitosti (2007 – 2013) Operační program Podnikání a inovace (dále jen OPPI)68 byl v letech 2007 – 2013 základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Tento tematický operační program řízený MPO, na jehoţ základě byla z ERDF poskytována podpora českým podnikatelským subjektům, byl koncipován na základech a principech Lisabonské strategie, která je primárně orientována na dosaţení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udrţitelného rozvoje. Podporu určenou podnikatelským zónám bylo moţné v rámci OPPI získat z Programu Nemovitosti69, který realizuje Prioritní osu 5 „Prostředí pro podnikání a inovace“. Vedle podnikatelských zón byla finanční podpora směřována také na rekonstrukci staveb a částečně i na výstavbu nájemních objektů v sektoru zpracovatelského průmyslu. Dále bylo moţné z tohoto programu financovat strategické sluţby a technologická centra. 68 69
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Operační program Podnikání a inovace (2014) CzechInvest. Nemovitosti – Výzva I
26
Cílem programu Nemovitosti bylo podněcovat vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury, a přispět tak ke vzniku funkčního trhu nemovitostí a ke zlepšení investičního a ţivotního prostředí České republiky. Program byl zaměřen na podporu projektů realizovaných v hlavních fázích ţivotního cyklu nemovitosti, tj. projektů přípravy, výstavby, rozvoje i regenerace nemovitostí, přičemţ důraz byl kladen zejména na rekonstrukci nemovitostí. Ţádosti o dotaci bylo nutné podávat ve dvou stupních:70 1. Registrační ţádost, na jejímţ základě byla posouzena přijatelnost ţadatele včetně jeho ekonomické situace vzhledem k finanční náročnosti projektu a po věcné stránce obsah a přijatelnost plánovaného projektu. 2. Plná ţádost, kterou musel ţadatel podat do 10 měsíců od přijetí ţádosti registrační (případně od data zahájení příjmu plných ţádostí – podle toho, který okamţik nastal později) a která měla obsahovat všechny náleţitosti a přílohy nutné pro detailní posouzení projektu a jeho doporučení ke schválení. Další informace o poskytování podpory z programu Nemovitosti nalezneme v příloze 4. Seznam podpořených projektů z jednotlivých programů OPPI poskytuje CzechInvest v databázi Statistika čerpání dotací z programů OPPI.71 Příklady podpořených projektů v rámci programu Nemovitosti na území Pardubického kraje uvádí následující tabulka. Tyto projekty byly financovány formou dotací. Ne vţdy byla proplacena částka v plné výši. Společnosti KASI, s. r. o. byla podpora proplacena aţ v únoru 2015. Ze zmíněných příjemců podpory se v průmyslových zónách, jimţ bude v této práci věnována pozornost, nachází pouze společnost Stavba Chrudim (průmyslová zóna Chrudim – Sever).
70 71
CzechInvest. Nemovitosti – Výzva I CzechInvest. Statistika čerpání dotací z programů OPPI (2014)
27
Tabulka 4: Příklady podpořených projektů v Pardubickém kraji – OPPI, Program Nemovitosti Příjemce podpory AGILE s r. o.
spol.
TRAMONTÁŢ, spol. s r. o.
KASI, s r. o.
spol.
SAVE s. r. o.
CZ
STAVBA CHRUDIM s. r. o. TREPP-ART s. r. o.
2.5
Název projektu Rekonstrukce a přístavba haly na výrobu zámečnických a truhlářských výrobků, Průmyslová zóna Vysoké Mýto Rekonstrukce výrobní haly společnosti TRAMONTÁŢ, Chrudim Stavební úpravy a přístavba areálu KASI Přelouč Zastropení části haly fy SAVE s. r. o. Hlinsko Koupě a rekonstrukce areálu Pošívalka
Datum podpisu rozhodnutí 9. 10. 2009
Výše podpory (v Kč)
Datum proplacení
17 020 000
4. 5. 2011
Nemovitosti – Výzva I
29. 7. 2009
3 996 000
28. 7. 2010
Nemovitosti – Výzva II
16. 2. 2012
13. 2. 2015
Nemovitosti – Výzva II
28. 7. 2011
12 770 000 (proplaceno 12 611 740) 5 160 000
Nemovitosti – Výzva II
11. 3. 2011
10 518 000
15. 2013
Program Nemovitosti – Výzva I
20. 2. 2012
11.
8. 2. 2013 7. 8. 2014 Rekonstrukce Nemovitosti 4 706 000 podnikatelského – Výzva II (proplaceno objektu společnosti 4 357 092) TREPP-ART s. r. o., Svitavy Zdroj: Vlastní zpracování podle: CzechInvest. Statistika čerpání dotací z programů OPPI
Regionální operační program NUTS II Severovýchod
Regionální operační program regionu soudrţnosti Severovýchod (dále jen ROP Severovýchod popř. ROP SV) nabízí evropské dotace pro inovativní a investiční projekty v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji, jeţ tvoří NUTS II Severovýchod. V programovém období 2007 aţ 2013 z něho bylo moţné čerpat více neţ 671 mil. EUR.72 ROP Severovýchod je programový dokument určující prioritní osy regionu. Jde o nástroj, pomocí kterého bylo moţné v období 2007 – 2013 naplňovat cíle Evropské unie a její politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Pro NUTS II Severovýchod a jeho operační program je relevantní Cíl 1 – Konvergence. Globální cíl ROP byl definován následovně: „Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“73 ROP SV je rozdělen do pěti prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Problematika průmyslových zón spadá do Prioritní osy 4, jejímţ cílem je Rozvoj 72
Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Regionální operační program NUTS II Severovýchod (2009) 73 Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Základní informace o ROP SV (2009)
28
podnikatelského prostředí. Pro tuto prioritní osu byly vyčleněny 4 % z celkové finanční alokace programu, coţ představuje 26,2 mil. EUR. Prioritní osa 4 se dále dělí na dvě oblasti podpory: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání (4.1) a Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu (4.2).74 Cílem oblasti podpory 4.1 je rozšíření a zlepšení vyuţitelnosti nemovitostí určených pro podnikatelské aktivity. O dotaci zde mohly ţádat podnikatelské subjekty. Mezi podpořené projekty patří zejména regenerace a revitalizace brownfieldů k rozvoji podnikatelských aktivit (výstavba a rekonstrukce objektů, vnitřních komunikací, kanalizace a vodovodu aj.) a napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch na páteřní komunikace a technickou infrastrukturu.75 Oblast podpory 4.2 definuje svůj cíl jako zlepšení spolupráce regionálních aktérů v oblasti vytváření příznivých podmínek pro úspěšné uplatnění absolventů škol na trhu práce a vytváření prostředí pro rozvoj inovačních aktivit. Dotaci mohly získat kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a střední školy. Příkladem projektu můţe být investice do zlepšení materiálně-technického vybavení učeben a dalších prostor na školách a učilištích, případně přímo ve firmách, které jsou určeny pro získávání praktických znalostí a dovedností.76 V Pardubickém kraji bylo v rámci prioritní osy 4: Rozvoj podnikatelského prostředí podpořeno 15 projektů. Některé z nich jsou obsahem následující tabulky.
74
Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Prioritní osy ROP SV (2009) Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Leták k prioritní ose 4 (2009) 76 Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Leták k prioritní ose 4 (2009) 75
29
Tabulka 5: Příklady podpořených projektů v Pardubickém kraji – ROP SV, prioritní osa 4 Příjemce podpory
Název projektu
Oblast podpory
Doba realizace
Letohradské soukromé gymnázium o. p. s. STAVEBNINY STUPKA, s. r. o.
Modernizace multifunkční laboratoře
4.2
1. 3. 2014 – 15. 12. 2014
Celkové způsobilé výdaje (v Kč) 1 517 123
Výše dotace EU (v Kč) 1 008 886
4.1 15 617 652 6 637 502 Revitalizace brownfield 1. 7. 2010 – na multifunkční 30. 6. 2012 podnikatelskou nemovitost PEVI, s. r. o. 4.1 20 838 235 10 627 499 Revitalizace brownfield 1. 4. 2010 – na víceúčelový objekt, 31. 10. 2011 Lanškroun 4.1 38 998 850 19 874 366 CORESO, Revitalizace bývalých 1. 4. 2009 – spol. s r. o. vojenských kasáren na 1. 10. 2013 občanskou vybavenost 4.2 13 288 164 11 294 939 Pardubický SOŠ automobilní a 5. 1. 2009 – kraj SOU automobilní Ústí 30. 11. 2009 nad Orlicí – Odborné vzdělávací centrum 4.2 25 467 909 21 647 723 Pardubický Strojírensko-technické 1. 8. 2013 – kraj centrum Chrudim 31. 8. 2014 4.2 27 860 371 23 681 315 Pardubický Vzdělávací centrum 1. 8. 2013 – kraj CHBPO Pardubického 31. 8. 2014 kraje Oblast podpory 4.1 – Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání, 4.2 – Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu CHBPO – chemická bezpečnost a poţární ochrana Zdroj: Vlastní zpracování podle: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Realizované projekty (2009)
2.6 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014 – 2020) Vláda ČR svým usnesením č. 581 ze dne 14. července 2014 schválila Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OPPIK). Tento program je základním programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014 – 2020. Cílem OPPIK je dosaţení konkurenceschopné a udrţitelné ekonomiky zaloţené na znalostech a inovacích.77 OP PIK se skládá z pěti prioritních os, které pokrývají celkem 12 investičních priorit v rámci 5 tematických cílů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Ke kaţdé investiční prioritě (s výjimkou prioritní osy 5 Technická pomoc) náleţí jeden či v ojedinělých případech více specifických cílů, které jsou stanoveny řídícím orgánem.78 77 78
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014) CzechInvest. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014)
30
V rámci prioritní osy 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků (specifický cíl 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání) bude moţné podporovat podnikatelské zóny, přičemţ je podpora vázána na efektivní vyuţití brownfieldů.79 Hlavním zastřešením podporovaných aktivit současného návrhu podoby OP PIK bude modernizace výrobních provozů, rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury a rekonstrukce brownfieldů (bez výdajů na odstranění ekologických zátěţí) včetně jejich přeměny na moderní podnikatelské objekty. Vymezeny jsou následující tři podporované aktivity, na které lze čerpat dotaci. Výše dotace by se měla odvíjet od procentuálního vyjádření způsobilých výdajů a její rozsah je od 1 – 50 miliónů Kč na projekt.80 Projekt regenerace zóny: projekt, jehoţ realizací dojde k přeměně brownfieldu na podnikatelskou zónu Projekt rekonstrukce nájemního objektu: projekt, jehoţ realizací dojde k rekonstrukci brownfieldu na podnikatelský objekt určený k pronájmu Projekt rekonstrukce objektu: projekt, jehoţ realizací dojde k rekonstrukci brownfieldu na podnikatelský objekt „Návrh nového operačního programu musí obstát připomínkování ze strany Evropské komise, a tak se jeho finální podoba může nakonec poněkud lišit. Podle odhadů očekáváme při optimistické variantě spuštění programu na jaro 2015.“81 Program Nemovitosti Následující text je zpracován podle Informačního portálu o dotacích pro podnikatele: OP PIK – Nemovitosti82. Primárním cílem programu Nemovitosti je podpora rozvoje podnikatelských nemovitostí, jako např. rekonstrukce pro výrobní haly, technologická a výzkumná centra či centra strategických sluţeb. Program Nemovitost spadá pod specifický cíl 2.3, na který je alokováno 3,28 % celkového rozpočtu OP PIK, přibliţně tedy 4,5 mld. Kč. Dotace čerpaná z tohoto programu se vztahuje na: přípravu podnikatelské zóny zhotovení projektové dokumentace, projektovou a inţenýrskou činnost nákup či úpravu pozemků přípravu území (terénní úpravy, demolice,…) rekonstrukci objektů, modernizace a úpravy odstranění nevyuţitých staveb inţenýrské sítě a komunikace hardware a sítě, technické zařízení budov 79
Informace poskytl: BUREŠ, Jiří, projektový manaţer Oddělení podnikatelských nemovitostí a brownfieldů, CzechInvest 80 Informace poskytl: BUREŠ, Jiří, projektový manaţer Oddělení podnikatelských nemovitostí a brownfieldů, CzechInvest 81 Informace poskytl: BUREŠ, Jiří, projektový manaţer Oddělení podnikatelských nemovitostí a brownfieldů, CzechInvest 82 Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Nemovitosti
31
Program je určen pro malé a střední podniky. Příjemcem můţe být i municipalita, pokud bude rekonstruovaná nemovitost prokazatelně vyuţívaná těmito podniky. Projekt musí být realizovaný mimo území hlavního města Prahy, sídlo společnosti však v Praze být můţe. Konkrétní výše dotace na jeden projekt se bude pohybovat v rozmezí 1 – 50 mil. Kč. Výše dotace bude odvozena od velikosti podniku následovně: 45 % způsobilých výdajů projektu pro malý podnik (do 49 zaměstnanců) a 35 % způsobilých výdajů pro střední podnik (50 – 249 zaměstnanců). Předpokládá se, ţe MSP budou moci ţádat o dotace z programu Nemovitosti od dubna tohoto roku (viz tabulka 6). Tabulka 6: OP PIK – Program Nemovitosti Obor podnikání
zpracovatelský průmysl, stavebnictví, IT a telekomunikace, obchod a sluţby, jiné malé a střední podniky Velikost podniků podpora rozvoje podnikatelských nemovitostí Záměr dotace 1 – 50 mil. Kč Výše dotace očekává se vyhlášení výzvy Stav výzvy duben 2015 Termín vyhlášení výzvy Zdroj: Vlastní zpracování podle: Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Nemovitosti
32
3 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA PARDUBICKÉHO KRAJE Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech, polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudrţnosti Severovýchod (tzv. NUTS II). Rozloha Pardubického kraje činí 4 519 km2. Z celkové výměry připadá 60,4 % na zemědělskou půdu, orná půda tvoří 44,2 % a lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje.83 Kraj se skládá ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Vyznačuje se rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby. Důleţitá je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. V Pardubickém kraji ţije 516 tisíc obyvatel.84 Průměrný evidenční počet zaměstnanců se pohybuje kolem 135 tisíc fyzických osob.85 Obce s rozšířenou působností znázorňuje obrázek 3. Obrázek 3: Pardubický kraj – obce s rozšířenou působností
Zdroj: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Mapy – Pardubický kraj
Na tvorbu HDP působí v Pardubickém kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 72,4 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Rozhodující vliv má zde zpracovatelský průmysl, jehoţ podíl na HPH kraje v roce 2007 dosáhl 32,6 %. Významný podíl na HPH byl zaznamenán i u dopravy, skladování a spojů (11,6 %), obchodu (10,5 %), činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (10,4 %) a stavebnictví (7,3 % HPH kraje).86 Výčet nejvýznamnějších společností zpracovatelského průmyslu je obsaţen v příloze 5. 83
STEJSKAL, Jan (2011), s. 194 Údaje aktualizovány podle: Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Pardubický kraj (2014) 85 STEJSKAL, Jan (2011), s. 194-195 86 STEJSKAL, Jan (2011), s. 195 84
33
Mezi podniky s největším obratem lze zařadit Iveco Czech Republic (Vysoké Mýto) a Panasonic Automotive Systems (Pardubice). Regionální HDP (ve stálých cenách předchozího roku) dosahuje v Pardubickém kraji podle nejnovějších ekonomických údajů ČR87 161 404 mil. Kč. V porovnání s ostatními kraji České republiky jde o třetí nejmenší hodnotu, která se nachází daleko pod průměrem celé ČR (291 876 mil. Kč). Tyto skutečnosti znázorňuje graf 2. Hodnota hrubého domácího produktu v přepočtu na 1 obyvatele činí v Pardubickém kraji 312 573 Kč.
83,461
132,939
161,404
167,028
200,000
186,846
190,587
193,226
205,986
400,000
210,509
600,000
246,103
447,830
800,000
291,876
1,000,000
398,954
1,200,000
445,225
1,016,162
Graf 2: Regionální HDP (v mil. Kč) v jednotlivých krajích ČR
0
Zdroj: Vlastní zpracování podle: Český statistický úřad. Regionální statistiky
Průměrná mzda činí v Pardubickém kraji 22 193 Kč a opět patří mezi tři nejniţší hodnoty z hlediska krajů (viz graf 3).
21,553
22,137
22,193
22,284
22,591
22,593
22,706
22,842
22,964
23,163
23,671
24,008
25,000
24,329
30,000
25,117
35,000
32,910
Graf 3: Průměrná mzda (Kč) v jednotlivých krajích ČR
20,000 15,000 10,000 5,000 0
Zdroj: Vlastní zpracování podle: Český statistický úřad. Regionální statistiky 87
Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Pardubický kraj (2014)
34
Co se týče mezd v průmyslu, v Pardubickém kraji dosahuje tento ukazatel 24 681 Kč. Průměrné mzdy v průmyslu v celé ČR jsou 26 882 Kč, v rámci jednotlivých krajů je údaj za Pardubický kraj čtvrtý nejhorší (viz graf 4).
23,447
24,675
24,681
25,080
25,457
25,536
24,453
25,000
25,957
26,882
27,017
27,359
27,568
30,000
27,771
35,000
32,877
40,000
34,466
Graf 4: Mzdy v průmyslu (Kč) v jednotlivých krajích ČR
20,000 15,000 10,000 5,000 0
Zdroj: Vlastní zpracování podle: Český statistický úřad. Regionální statistiky
Obecná míra nezaměstnanosti je v současné době 6,3 %, přičemţ podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let dosahuje 5,72 %, coţ je lepší stav v porovnání se situací v celé republice (viz graf 5). Graf 5: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Český statistický úřad. Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. říjnu 2014
V roce 2014 činil průměrný počet volných pracovních míst v evidenci Krajské pobočky Úřadu práce Pardubice 3 255. Tato hodnota je o 914 míst (39 %) vyšší neţ v roce 2013. Co se týče poptávky po pracovní síle, na jedno volné místo připadalo průměrně 7,2 uchazeče.88 „Nejvíce volných míst nabízeli zaměstnavatelé v okrese Pardubice (v průměru 1 184 míst), dále v okrese Ústí nad Orlicí (1 017 míst), okrese Svitavy (553 míst) a nejméně v okrese 88
Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Pardubicích. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 (2015), s. 6
35
Chrudim (501 míst). Nárůst míst oproti předchozímu roku byl zaznamenán ve všech okresech. Největší zájem o nové pracovníky měli zaměstnavatelé z odvětví obchodu a služeb a zpracovatelského průmyslu, konkrétně pak firmy strojírenské, elektrotechnické a firmy zabývající se výrobou dopravních prostředků a zařízení.“89 Pardubický kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v České republice. V poslední době byl zaznamenán významný zájem zahraničních investorů, kteří vyuţívají nabídek připravených průmyslových zón. Ekonomickou prosperitu kraje ovlivňuje také evropský ţelezniční koridor, který region protíná. Vyuţívána je i silniční, vodní a letecká doprava. V kraji je zastoupeno zejména všeobecné strojírenství a elektrotechnika, dále pak průmysl chemický, zpracovatelský, textilní a oděvní, zemědělský a potravinářský. Za nejvýznamnější lze povaţovat chemický průmysl koncentrovaný v okresu Pardubice, který má nejvyšší podíl na celostátní produkci.90 Zastoupení podniků v různých odvětvích průmyslu znázorňuje následující graf. Graf 6: Zastoupení podniků v průmyslových odvětvích v roce 2012 (Pardubický kraj) Počet podniků* ve zpracovatelském průmyslu: 138 Hustota podniků na 100 km2: 3,05 14%
19%
kovodělné výrobky a konstrukce stroje a zařízení motorová vozidla (kromě motocyklů) a přívěsy pryžové a plastové výrobky
13%
4%
potravinářské výrobky textilie
6%
elektrická zařízení 11%
7%
8% *se 100+ zaměstnanci
počítače, elektronické a optické přístroje chemické látky a přípravky
9% 9%
ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: CzechInvest. Publikace Pardubický kraj 201491; upraveno
K nejvýznamnějším podnikům zastupujícím tradiční chemický průmysl patří společnosti Synthesia, Paramo a Explosia. Synthesia se zaměřuje na organické chemikálie, pesticidy, organická barviva a výrobu léčiv. Paramo patří mezi nejstarší průmyslové podniky
89
Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Pardubicích. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 (2015), s. 6-7 90 STEJSKAL, Jan (2011), s. 195 91 Publikaci poskytl: BUREŠ, Jiří, projektový manaţer Oddělení podnikatelských nemovitostí a brownfieldů, CzechInvest
36
zpracovávající ropu. Moderní továrna Explosia vyrábí výbušniny pro vojenské i civilní pouţití.92 Strojírenský průmysl je zde zastoupen podniky Karosa (výrobce autobusů a autokarů), Korado (největší výrobce radiátorů v ČR) či Rieter CZ (vývoj textilních strojů a technologií). Nejvýznamnějším výrobcem z oblasti elektrotechniky je pro Pardubický kraj podnik OEZ Letohrad. Mezi tradiční průmyslová odvětví lze zařadit také dýmkařství, hedvábnickou výrobu a perníkářství.93 V příloze 6 je umístěn seznam největších zaměstnavatelů v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011 podle okresů. Hlavní odvětví je zde specifikováno podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE94.Největšími zaměstnavateli v Pardubickém kraji jsou společnosti AVX Czech Republic (Lanškroun) a FOXCONN CZ (Pardubice), v jejichţ případě se kategorie počtu pracovníků pohybuje v rozmezí 3000 – 3 999. Pardubický kraj získal v březnu 2014 certifikát95 za první příčku mezi východoevropskými regiony. Ocenění ve francouzském Cannes převzala Marie Černošová z pardubické kanceláře CzechInvestu, který region do soutěţe nominoval. Hodnotitelé Pardubický kraj ocenili také v kategorii strategie podpory přímých zahraničních investic (třetí místo z východoevropských regionů). K silným stránkám kraje patří vedle úspěšných investic také významné infrastrukturní projekty jako napojení na dálnici D11 nebo rozšíření pardubické univerzity o Centrum transferu technologií a znalostí, elektrotechnickou fakultu, nové prostory chemicko-technologické fakulty i zvýšení mezinárodní mobility studentů.96 Vedle Univerzity Pardubice, z jejíchţ šesti fakult jsou dvě zaměřené na průmysl97, se v Pardubickém kraji nachází řada odborných učilišť, středních a vyšších odborných škol průmyslového zaměření. Patří sem např. Střední průmyslová škola Chrudim, Vyšší odborná škola a střední škola technická Česká Třebová, Střední odborné učiliště Svitavy nebo Střední průmyslová škola chemická Pardubice.
92
Pardubický kraj. Průmysl Pardubický kraj. Průmysl 94 Administrativní registr ekonomických subjektů ARES. Seznam CZ-NACE 95 výsledky ţebříčku European Cities and Regions of the Future 2014/15, které vyhlásil britský magazín fDi Intelligence 96 CzechInvest. Pardubický kraj je investorsky nejatraktivnějším východoevropským regionem (2014) 97 Fakulta chemicko-technologická a Fakulta elektrotechniky a informatiky 93
37
4
HLINSKO V ČECHÁCH – AREÁL BÝVALÉ ETY
Město Hlinsko má 9 916 obyvatel98 a je jedinou obcí se statutem města ve správním území, které je tvořeno 22 obcemi, v nichţ ţije přes 21,1 tisíc obyvatel. Populace ve správním obvodu Hlinsko je v průměru starší v porovnání s celým Pardubickým krajem99. Úroveň vzdělanosti v celé spádové oblasti je ve srovnání s krajským průměrem niţší, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se řadí k nejniţším v kraji. Nad průměrem kraje se pohybuje podíl zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví.100 V roce 2013 dosahovala registrovaná míra nezaměstnanosti101 správního obvodu Hlinsko 8,24 %.102 Mezi tradiční průmyslová odvětví v Hlinsku patří průmysl textilní (původně hrnčířství a zpracování lnu, dnes např. firma Technolen) a potravinářský. K nejvýznamnějším podnikům patří továrna na zpracování mléka Nestlé (dnes Mlékárna Hlinsko, a. s. – Tatra), pivovar Rychtář a z Prahy přestěhované elektrotechnické závody Prošvicovy, bývalá ETA.103 Tato kapitola vychází z emailové komunikace zaloţené na strukturovaném dotazování. Seznam otázek byl obdobný pro všechna tři města, jejichţ průmyslové zóny jsou předmětem komparace v této práci. Důleţité informace a materiály týkající se průmyslového areálu v Hlinsku (bývalá ETA) poskytl Ing. Vladimír Zavřel ze Stavebního úřadu v Hlinsku – úsek územního plánování a GIS. Další podklady byly získány od Ing. Zdeňka Břízy, jednatele společnosti AZ Servis Hlinsko, která působí přímo v areálu. Také emailová komunikace s paní Ilonou Severinovou, autorkou komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy, přinesla mnoho uţitečných informací zejména z pohledu místních obyvatel, o jejich souhlasu či konfrontaci se záměry představitelů města. Dále byly v této kapitole vyuţity výsledky dotazníkového šetření. V neposlední řadě bylo čerpáno z článků z místního tisku. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na jednotlivé firmy působící v průmyslovém areálu bývalé ETY104. Vytvořený dotazník (viz příloha 7) byl vytvořen přes elektronický formulář105 a obsahoval 15 otázek, které se týkaly čtyř různých oblastí – základní údaje o firmě, zahraniční partneři, získávání finanční podpory a spolupráce firem se školami průmyslového zaměření. Dotazník byl distribuován nejprve e-mailem, poté telefonicky. Některé podniky byly kontaktovány opakovaně. Nakonec byly potřebné informace dohledány prostřednictvím veřejných registrů (např. obchodní rejstřík, katastr nemovitostí, CEDR). 98
Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2014 Podíl obyvatel (65 let a starších) na obyvatelstvu celkem ke konci roku 2013 činil 18,5 % a byl zároveň nejvyšší mezi správními obvody uvnitř kraje. 100 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Charakteristika správního obvodu Hlinsko 101 Míra nezaměstnanosti se do roku 2011 počítala jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (k 1. 3. 2001) - do roku 2004 se počítala z uchazečů celkem, od roku 2005 z uchazečů dosaţitelných. Od roku 2012 se počítá jako podíl dosaţitelných uchazečů ve věku 15 aţ 64 let na počtu obyvatel stejného věku. 102 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Vybrané ukazatele za správní obvod Hlinsko v letech 2001 – 2013 103 Oficiální internetové stránky města Hlinska. Historie města 104 Stejný dotazník byl směřován také do průmyslových zón v Chrudimi a ve Svitavách. 105 Formuláře Google – zdarma vytvářejte a analyzujte průzkumy 99
38
4.1
Průmyslová zóna Hlinsko v Čechách
Přestoţe je průmyslová zóna zahrnuta v Územním plánu města Hlinska, lze konstatovat, ţe ve vlastnictví města ţádné průmyslové zóny nejsou. V době, kdy ostatní města zóny budovaly, vedení města nedokázalo vykoupit pozemky od soukromých subjektů. Průmyslová zóna měla být situována na severozápadním okraji města v blízkosti Rváčovské ulice. V posledních letech se o průmyslové zóně na tomto místě přestalo hovořit, neboť tu není ţádný zájem z řad investorů. Vybudování zóny by město stálo mnoho finančních prostředků. Navíc návratnost takové investice je v dnešní době více neţ nejistá.106 Následující text je zpracován na základě databáze RISY.cz107, která obsahuje základní informace o této nevyuţívané průmyslové zóně. I v případě ostatních průmyslových zón je pro tuto databázi hlavním zdrojem dat Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CCR ČR) a data byla naposledy aktualizována 30. 6. 2011. Průmyslová zóna Hlinsko je situována na severozápadním okraji zastavěného území města. Z jihu je tato zóna vymezena ţelezniční tratí, ze severu navrhovanou trasou elektrického vedení VVN 110kV. V její blízkosti se nacházejí další rezervní průmyslové zóny menšího rozsahu. V současnosti je zóna ve fázi řešení majetkoprávních poměrů (výkup pozemků od soukromých osob do vlastnictví města). Většina pozemků je stále ve vlastnictví velkého počtu lidí. Co se týče dopravy, průmyslová zóna Hlinsko je zpřístupněna od silnice I/34 (dostupnost cca 1,5 km) prostřednictvím silnice II/343 (cca 0,7 km) a navazující silnice III. třídy (cca 1 km). Přímé napojení na silnici I/34 bude moţné po realizace přeloţky se severozápadním obchvatem Hlinska108. Dostupnost dálnice D1 (MÚK Jihlava) je 47 km a výhledové R35 (prostor Litomyšle) asi 50 km. Průmyslová zóna přiléhá ze severozápadu k celostátní ţelezniční trati č. 238 Rosice nad Labem – Hlinsko – Havlíčkův Brod. Dostupnost koridorové tratě109 je přibliţně 45 km. Veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích je vzdáleno 40 km, veřejná vnitrostátní letiště Skuteč a Chotěboř jsou v dosahu do 15 km. Výhledově se počítá s vyuţitím Labské vodní cesty. Navrhován je přístav v Pardubicích (cca 42 km od PZ), jeho realizace je však nejistá. Lokalita zóny má k dispozici připojení na hlavní subsystémy technické vybavenosti s dostatečnou kapacitou. Základní údaje o průmyslové zóně Hlinsko shrnuje následující tabulka. Mapu této průmyslové zóny lze nalézt v příloze 8.
106
Informace poskytla: SEVERINOVÁ, Ilona, autorka komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy, iniciátorka petice proti změně územního plánu 107 RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny – Hlinsko 108 koridor v těsném doteku s jiţním okrajem lokality 109 I. a III. tranzitní ţelezniční koridor; ţelezniční stanice Pardubice
39
Tabulka 7: Základní údaje o průmyslové zóně Hlinsko 20 ha dosud nevyuţívaná PZ Plocha výroby a skladování – lehký průmysl ZÚR neuvádí ţádné PZ ve své dokumentaci. 8 Hlinsko PZ zahrnuta v Územním plánu města Hlinsko PZ musí respektovat ochranné pásmo silnice a ţeleznice. Sloţité majetkoprávní vztahy. ZÚR – Zásady územního rozvoje, ORP – obec s rozšířenou působností, ÚPD – Územně plánovací dokumentace Zdroj: Vlastní zpracování podle: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny Plocha Využívaná plocha Funkční náplň Uplatnění PZ v ZÚR Identifikace zóny ORP, obec, stavební úřad Stav ÚPD Limity a střety zájmů
4.2
Průmyslový areál – areál bývalé ETY
Pro účely této práce bude dále věnována pozornost průmyslové zóně menšího rozsahu, která sídlí na adrese Poličská 444, 539 01 Hlinsko (viz příloha 9). Jedná se o bývalý areál firmy ETA a.s., největší české firmy vyrábějící elektrospotřebiče. Průmyslová zóna byla zaloţena při budování národního podniku Elektro-Praga Hlinsko, po r. 1989 přejmenované na ETA a. s. Hlinsko. Elektro-Praga vznikla po únoru 1948 znárodněním fabriky pana Prošvice (Prošvicovy závody).110 V září 1943 zaloţil podnikatel Jan Prošvic Elektrotechnickou akciovou společnost ESA a poloţil tak základy výroby elektrických spotřebičů pro domácnosti v Hlinsku. Začal vyrábět elektrické ţehličky (viz obrázek 4). V roce 1952 začala Elektro-Praga s výrobou vysavačů, které se během krátké doby staly hlavním výrobním programem firmy. V roce 1960 získala firma ochrannou známku ETA, podle které byla společnost v 90. letech přejmenována.111 Obrázek 4: Elektrické ţehličky Jana Prošvice
Zdroj: Historie značky ETA
110 111
Informace poskytl: ZAVŘEL, Vladimír, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS, MěÚ Hlinsko Historie značky ETA
40
ETA vyráběla v Hlinsku téměř sedmdesát let. Ve svých nejlepších letech zaměstnávala zhruba 3 000 lidí a zaplňovala tento průmyslový areál.112 V polovině roku 2011 ETA z Hlinska výrobu stáhla a přesunula ji do Milotic nad Bečvou, coţ způsobilo rozsáhlé propouštění zaměstnanců. Za hlavní důvod odchodu ETA označila rozhodnutí vyuţít moţnosti zefektivnění své výroby a přijala tak nabídku spolupráce s českým výrobcem domácích spotřebičů E-Technik z Milotic.113 V Hlinsku nadále zůstala pouze certifikovaná zkušebna, projektová dílna a vývojové a projektové centrum. Z původních 3 000 pracovníků ETY v Hlinsku jich zbylo 20. Samotná ETA zaměstnává v celé České republice pouze 55 lidí. Většinu zboţí dnes vyrábí v Asii.114 Staré tovární haly nyní v poloprázdném areálu chátrají. O jeho dalším osudu vedou Hlinečtí občané vášnivé diskuze. Převáţnou část plochy vlastní společnost Megatech Industries s. r. o., která se zabývá vývojem, výrobou a dodávkou plastových dílů pro automobilový průmysl. Kromě ní sídlí v průmyslovém areálu ještě osm menších subjektů, z nichţ největší je firma Backer Elektro CZ a. s., která vyrábí elektrická trubková ropná tělesa. Tyto menší podniky zabírají celkem asi čtvrtinu areálu, na druhé čtvrtině vyrábí Megatech. Polovina objektu (cca 60 000 m2) je nevyuţitá.115 Bývalé vedení města v čele s paní starostkou Magdou Křivanovou plánovalo v areálu bývalé ETY výstavbu obchodního domu. S ohledem na to, ţe v Hlinsku jiţ stojí Penny Market, Lidl a Billa, setkal se tento záměr s výrazným nesouhlasem ze strany místních obyvatel, kteří zorganizovali proti změně územního plánu petici. Podle petice, kterou podepsalo asi 900 lidí, by bylo zmenšení jediného hlineckého průmyslového areálu velmi nerozumné.116 „Plánovaný prodej části pozemku pod bývalou ETOU developerovi, který by zde postavil supermarket, by zapříčinil změnu charakteru pozemku z průmyslového areálu na smíšený“, uvedla iniciátorka petice Ilona Severinová.117 Firma Megatech hledala kupce této části pozemku po dobu dvou let. I kdyţ se nikomu výstavba obchodního domu nezdála ideální, jiný investor bohuţel záměr neprojevil. Bývalé vedení města nevidělo pro tyto budovy v průmyslové zóně jiné vhodné vyuţití. Pohled nespokojených občanů nesdílel ani ředitel závodu Megatech, podle kterého je v areálu stále mnoho místa pro další podniky. Firma Megatech nemá pro volné administrativní budovy vyuţití a peníze z prodeje by investovala do vývoje.118 Změna ve vedení města přinesla změnu záměru ohledně vyuţití části průmyslového areálu. Nově zvolený starosta Miroslav Krčil, jehoţ snahou je vrátit do Hlinska čilý průmyslový ţivot, prosadil v zastupitelstvu koupi administrativní budovy od společnosti Megatech. 112
ŠAFÁŘOVÁ, K. (2014) RŮŢIČKA, J. K., HUBENÝ, J. a KRATOCHVÍL, L. (2011) 114 HUBENÝ, J. a LIBIGER, M. (2013) 115 ŠAFÁŘOVÁ, K. (2014) 116 tamtéţ 117 Informace poskytla: SEVERINOVÁ, Ilona, autorka komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy, iniciátorka petice proti změně územního plánu 118 ŠAFÁŘOVÁ, K. (2014) 113
41
Radnice nechá na tomto místě zřídit učiliště a rekvalifikační středisko. Starosta uţ s místními firmami předjednal, ţe finančně i formou odborné výuky podpoří chod budoucího učiliště. Ve čtyřpodlaţním objektu by se měli učit například mlékaři, šičky nebo tkalci. Jde o obory blízké zdejšímu regionu a hlinecké firmy by si tu mohly vychovávat budoucí zaměstnance, kterým by garantovaly budoucí pracovní uplatnění a motivovaly je stipendiem. Radnice chce vedle toho přesvědčit Pardubický kraj, aby se zde stal zřizovatelem budoucího rekvalifikačního střediska.119 Koupě objektu bývalého technického úseku firmy ETA nebyla pro město nijak jednoduchá. Na poslední chvíli se totiţ objevil váţný zájemce. Také hlasování v zastupitelstvu nebylo jednoznačné. Opozice zpochybňovala vhodnost této budovy pro učiliště a navrhovala koupit jiné objekty. Nakonec se městu podařilo koupit objekt včetně pozemků, které k němu náleţí, za 2,6 milionu Kč, coţ je podle starosty Krčila velmi výhodná cena. Radnice bude nyní usilovat o dotaci, s jejíţ pomocí by provoz budovy obnovila. Souběţně s učilištěm má vzniknout rekvalifikační středisko.120 V areálu nyní působí 9 firem (viz příloha 10), které zaměstnávají celkově cca 875 zaměstnanců. Dlouholetou tradici průmyslové výroby má společnost Backer Elektro CZ, která vznikla z bývalého závodu ETA. Tento závod se specializoval na výrobu elektrických průmyslových topných těles, čímţ se dodnes zabývá firma Backer Elektro. Dále zde sídlí firma ETAFILTER, která vyrábí papírové filtry pro vysavače. Jde o dceřinou společnost původní i nové ETY. Sídlí zde také část nové ETY a. s., tj. původní zkušebna, prototypová dílna a několik techniků.121 Právním nástupcem původní ETY je Megatech Industries Hlinsko (MGT), který vlastní, jak jiţ bylo zmíněno, převáţnou část prostorů v areálu. Během posledních pěti let odprodal MGT část objektů firmě Backer. Další prostory odkoupila od MGT firma Allami – Miroslav Pekař a jeden z objektů nově vzniklá nástrojárna Vinkler.122 Podle Ing. Zdeňka Břízy, který pracoval v bývalé ETĚ jako správce majetku a v současnosti stále působí v těchto prostorách, je současný průmyslový areál vyuţit z cca 50 – 60 % z hlediska stávajících budov a jejich podlahových ploch. Co se však týče všech pozemků, vyuţití bude podstatně menší, neboť nemalá část areálu nebyla vyuţita ani v minulosti a byl zde prostor pro další rozvoj. Dle jeho názoru nikdo kromě města Hlinska a jeho nynějších aktivit neplánuje další vyuţití ploch, které se dnes dají označit jako brownfieldy. Není tomu tak ani ze strany majitele, společnosti Megatech.123
119
Chrudimské noviny. Hlinsko usiluje o návrat učňovského školství a koupilo proto čtyřpodlažní objekt, pomoci mu mají místní firmy 120 Chrudimské noviny. Hlinsko usiluje o návrat učňovského školství a koupilo proto čtyřpodlažní objekt, pomoci mu mají místní firmy 121 Informace poskytl: BŘÍZA, Zdeněk, jednatel AZ Servis Hlinsko s. r. o., areál bývalé ETY 122 Informace poskytl: BŘÍZA, Zdeněk, jednatel AZ Servis Hlinsko s. r. o., areál bývalé ETY 123 Informace poskytl: BŘÍZA, Zdeněk, jednatel AZ Servis Hlinsko s. r. o., areál bývalé ETY
42
Podkladem pro následující text bylo vyhodnocení dotazníku, který byl rozesílán do jednotlivých firem působících v průmyslovém areálu Hlinsko v Čechách.124 Záměrem dotazníkového šetření bylo získat základní ekonomické údaje o firmách v areálu bývalé ETY. Kromě toho byly získány informace o tom, zda firmy působí na zahraničních trzích, jaké zkušenosti mají s čerpáním finanční podpory z evropských či jiných zdrojů a jestli spolupracují s nějakou školou zaměřenou na průmysl. Z devíti dotazovaných firem odpovědělo sedm (návratnost dotazníku: 78 %). Reagovala však ještě firma ProJUS, s. r. o., která má v areálu pronajaté pouze kancelářské prostory v budově firmy KVALB – Luboš Kvaček a jejich provozovna sídlí ve Rváčovské ulici. Z tohoto důvodu firma dotazník nevyplňovala. Největším zaměstnavatelem je MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o., který v únoru 2015 zaměstnával 497 osob. Za rok 2014 bylo v této firmě vytvořeno 52 nových pracovních míst. Druhý největší zaměstnavatel, Backer Elektro CZ a. s. (300 zaměstnanců), vytvořil v minulém roce 50 pracovních míst. Z celkové výměry areálu bývalé ETY (135 000 m2) vlastní společnost Megatech 98 000 m2. 37 000 m2 připadá ostatním podnikatelským subjektům. Megatech má aktuálně obsazenou hlavní výrobní plochu 27 900 m2 (hala H100).125 Plochu 20 000 m2 vyuţívá v rámci areálu Backer Elektro, ostatní podniky vlastní menší prostory (do 2 000 m2) nebo si je od firem Megatech a Backer pronajímají. V příloze 11 je umístěna mapa majetkoprávních vztahů celého areálu. Zásadním problémem při řešení majetkoprávních vztahů jsou přístupy k jiţ odprodaným objektům, tzn. zřízení věcných břemen nebo spoluvlastnictví přístupových komunikací a podílení se na jejich údrţbě.126 Město Hlinsko na svém zasedání zastupitelstva dne 18. 2. 2015 schválilo koupi budovy a pozemků v průmyslovém areálu bývalé ETY, kde by město rádo obnovilo učňovské školství v Hlinsku. Vlastníkem by měla být firma TARPEQ s. r. o.127 Některé společnosti působí také na zahraničních trzích. Následující tabulka vysvětluje, zda mají podniky zahraniční partnery, ať uţ obchodní nebo majetkově propojené.
124
Stejný dotazník byl směřován také do průmyslových zón v Chrudimi a ve Svitavách. Informace poskytl: HORÁK, Jaroslav, správa majetku, MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. 126 Informace poskytl: BŘÍZA, Zdeněk, jednatel AZ Servis Hlinsko s. r. o., areál bývalé ETY 127 Informace poskytl: ZAVŘEL, Vladimír, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS, MěÚ Hlinsko 125
43
Tabulka 8: Zahraniční partneři firem z průmyslového areálu bývalé ETY, Hlinsko Název firmy ALLAMI – Pekař Miroslav Autodoprava KVALB – Luboš Kvaček AZ Servis Hlinsko s. r. o. Backer Elektro CZ a. s.
ETAFILTER spol. s r. o. MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. Nástrojárna VINKLER, s. r. o.
Zahraniční obchodní partneři Itálie ne
Majetkově propojený partner ne ne
ne Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Velká Británie, Čína, Mexiko, USA, Švýcarsko ne Rakousko, Španělsko, Brazílie, Portugalsko, Německo, Rumunsko, Francie, Indie Slovensko, Německo, Rakousko
ne Švédsko
Německo Rakousko
ne Zdroj: Vlastní zpracování
Programy přímo určené na podporu průmyslových zón, které byly charakterizovány v kapitole 2., zde nebyly téměř vyuţity. Pouze společnost Backer Elektro CZ získala dotaci z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón v souvislosti s regenerací areálu. Co se týče jiných dotací, Megatech Industries čerpal v rámci výzvy č. 94 z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Podpořený projekt nesl název Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve firmě MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. a jeho základní atributy jsou obsaţeny v tabulce 9. Tabulka 9: Projekt Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve firmě MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. Název programu a programové období Oblast podpory Registrační číslo projektu Částka Doba realizace projektu Cílové skupiny
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 – 2013)
1.1. Zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti podniků CZ.1.04/1.1.02/94.00347 2 942 697 Kč 1. červenec 2013 aţ 30. červen 2015 zaměstnanci firmy (oddělení kvality, logistiky, technologie, výroby, personalistiky, obchodu a ekonomické oddělení, management a TOP management firmy) Zdroj: Vlastní zpracování podle: Evropský sociální fond v ČR. Projekty
Nástrojárna Oldřicha Vinklera se stala příjemcem dotace z programu Rozvoj (OPPI). Dotace z prostředků Evropské unie vyuţívá také firma Allami – Pekař Miroslav. Moţná proto, ţe v Hlinsku nenajdeme ţádnou průmyslovou střední školu a v případě odborného učiliště se zde nachází pouze pobočka technického SOU Chotěboř, nejsou tu vytvořeny ţádné vztahy firem a škol. Nicméně, společnost Megatech by měla o takovou formu spolupráce zájem a je tedy pravděpodobné, ţe po vzniku plánovaného učiliště této moţnosti také vyuţije. 44
Podkapitoly 4.2.1 a 4.2.2 jsou věnovány nejvýznamnějším firmám, které dnes v areálu bývalé ETY působí, firmám Megatech a Backer. 4.2.1 MEGATECH Industries Historie firmy MEGATECH sahá aţ do roku 1889, kdy byla zaloţena továrna v Jablonci. Za předchůdce Megatechu v Hlinsku lze označit podnik ESA, který byl v roce 1957 sloučen s Elektro-Pragou. V témţe roce byl ve Španělsku zaloţen podnik Aura-Megaplast, odborník na technologie foukání plastu.128 Historické milníky z následujících let shrnuje tabulka 10. Tabulka 10: Historie firmy Megatech Industries 1978 1979 1988 1990 1992 1993 1999 2002 2003 2007 2008 2009 2011 2013
Fatraplás zakládá dnešní Megatech Industries Mrinha Grande Zaloţení továrny v Jundai (Brazílie) Skupina Möller Group kupuje Aura-Megaplast Zaloţení podniku Plastkov v Liberce Nová továrna Megaplast v Amurriu (Španělsko) Zaloţení technologického centra v Amurriu (Španělsko) Zaloţení továrny v Curitibě (Brazílie) Nová továrna v Orense (Španělsko) Otevření technologického centra v Bukurešti (Rumunsko) Odpojení od skupiny Möller Group Plastkov kupuje BTV Plast v Jablonci Otevírání prodejní pobočky v Německu a Francii; přejmenování na MEGATECH Industries; Megatech Industries kupuje skupinu Plastkov Group Zaloţení MEGATECH Industries v Indii; MEGATECH Industries kupuje společnost Fatraplás (Portugalsko) Otevření druhé prodejní pobočky v Německu; uzavření působiště v Liberci Zdroj: MEGATECH Industries. Historie; upraveno
MEGATECH Industries je mezinárodní koncern s více jak 30letou tradicí. Hlavní činností společnosti je vývoj, výroba, montáţ a dodávky interiérových a exteriérových plastových dílů pro automobilový průmysl (lisování plastových dílů, montáţe, potisky, pokov). V současnosti má tento gigant více neţ 1 700 zaměstnanců po celém světě a konsolidovaný obrat se pohybuje okolo 145 milionů EUR ročně. Megatech získal díky akvizici liberecký Plastkov MR, hlinecký PLASTKOV Automotive a jablonecký BTV plast.129 V září 2014 se vedení společnosti MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o. rozhodlo uspořádat Den otevřených dveří při příleţitosti zahájení provozu v nově zrekonstruované části Haly 100. Branami průmyslového areálu prošlo přes 900 návštěvníků. Prohlídka závodu byla rozdělena na 9 stanovišť prezentujících různé technologické procesy výroby. Účastníci se mohli mimo jiné seznámit s technologií vakuového pokovování pro zákazníka Automotive Lighting, přístupné bylo také montáţní a kontrolní pracoviště pro Audi TT Coupé a výroba společnosti Schneider Electric – jediná výroba, která se nezabývá automobilovým průmyslem. Nechyběla ani ukázka výroby kufru pro Volkswagen Tiguan či montáţe kliček a celé sestavy pro vozidla
128 129
MEGATECH Industries. Historie ŠNOBLOVÁ, J. (2011), s. 44-45.
45
Škoda Octavia a Yeti. Návštěvníci si mohli rovněţ prohlédnout největší lis společnosti (1 700 tun).130 Následující tabulka shrnuje základní ekonomické údaje společnosti Megatech za roky 2010 – 2013. Společnost po svém vzniku dlouhodobě hospodařila se ztrátou, kladného hospodářského výsledku dosáhla aţ za rok 2013. Nejvyšší roční obrat byl zaznamenán v roce 2011. Tabulka 11: Ekonomické údaje – MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. Výsledek hospodaření (v Velikost aktiv (v tis. Kč) tis. Kč) 2013 669 000 5 374 451 957 2012 768 000 - 35 245 412 906 2011 883 000 - 20 233 492 643 2010 840 000 - 80 243 560 487 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Veřejný rejstřík a Sbírka listin; Bisnode. Databáze firem Albertina (Gold edition, 2015) Rok
Obrat (v tis. Kč)
4.2.2 Backer Elektro CZ Backer Elektro CZ a. s. je povaţován za největšího výrobce elektrických trubkových topných těles v České republice. Společnost byla zaloţena před více neţ šedesáti lety. Název Backer Elektro CZ nese od roku 2001.131 Tehdy přešel závod 03 z vlastnictví ETY a.s. do vlastnictví společnosti Backer Elektro CZ s. r. o., která spadá pod švédský koncern NIBE INDUSTRIER AB. Tento koncern evropského významu má tři divize, přičemţ divize topných těles (skupina BACKER GROUP) je tou hlavní. Po světě má celkem 25 závodů, jedním z nich je právě Backer Elektro CZ.132 Hlavní činností firmy je tedy výroba elektrických trubkových topných těles, která se pouţívají v řadě aplikací, např. v domácích spotřebičích, ţelezniční dopravě, gastro zařízeních, strojírenství a dalších oblastech průmyslu. Backer Elektro nabízí kusovou výrobu jednoduchých topných těles aţ po sloţité projekty. Vyrábí také elektrické průtokové ohřívače vody a elektrické sušáky ručníků.133 V současnosti je roční produkce společnosti okolo 1,5 milionu kompletních topných těles.134 „Systémy kvality a environmentálního managementu jsou ve společnosti Backer Elektro CZ a. s. osvědčeny certifikáty ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004 od společnosti DEKRA Certification GmbH.“135 Základní ekonomické údaje společnosti Backer Elektro za roky 2008 – 2013 jsou obsaţeny v následující tabulce. Od roku 2010 hospodaří podnik se ziskem. Nejvyšší hodnoty ročního obratu byly dosaţeny v letech 2011 a 2012. 130
LOSKOTOVÁ, Eva (2014) Backer Elektro CZ. Úvod 132 Backer Elektro CZ. Historie a vývoj 133 Backer Elektro CZ. Úvod 134 Backer Elektro CZ. Historie a vývoj 135 Backer Elektro CZ. Úvod 131
46
Tabulka 12: Ekonomické údaje – Backer Elektro CZ Výsledek hospodaření (v Velikost aktiv (v tis. Kč) tis. Kč) 2013 226 000 12 090 192 776 2012 231 000 15 455 191 872 2011 231 000 11 499 182 005 2010 203 000 3 408 181 811 2009 173 000 - 1 678 184 363 2008 222 000 - 1 958 208 998 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Veřejný rejstřík a Sbírka listin; Bisnode. Databáze firem Albertina (Gold edition, 2015) Rok
Obrat (v tis. Kč)
47
5
CHRUDIM – PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD A SEVER
V Chrudimi ţije 22 996 obyvatel.136 Do konce roku 2002 bylo město sídlem okresního úřadu, po zrušení těchto úřadů a reformě veřejné správy (2003) je Chrudim obcí s rozšířenou působností 3. stupně. Její správní obvod zahrnuje 86 obcí s celkovým počtem obyvatel 82,9 tisíc137. Poloha města v rámci Pardubického kraje je velmi exponovaná, coţ je dáno blízkostí a dostupností krajského města Pardubice, které je populačním i ekonomickým centrem kraje. Význam polohy pro rozvoj umocňuje fakt, ţe se Chrudim nachází v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace.138 V roce 2013 dosahovala registrovaná míra nezaměstnanosti správního obvodu Chrudim 8,09 %.139 Město Chrudim nabízí vhodné podmínky pro vznik nových podnikatelských aktivit, umoţňuje také budoucím investorům kooperovat s kvalitními místními firmami a poskytuje dobré zázemí subdodavatelům z oblasti tradičního průmyslu140, stavebnictví, zemědělství, dopravy a sluţeb.141 Tradice strojírenské výroby je v Chrudimi spojena především s historií firmy Transporta, jejímţ předmětem činnosti je strojírenská výroba. Textilní výroba je zde zastoupena firmou Evona, výrobcem punčochového zboţí a prádla s padesátiletou tradicí. Největší firmou z hlediska počtu zaměstnanců je v současnosti Vodafone, jehoţ pobočka v Chrudimi zaměstnává 360 lidí.142 Výše zmíněné firmy s výjimkou firmy Evona působí v průmyslové zóně Západ. Co se týče průmyslové zóny Sever, firmou s nejdelší tradicí je zde Lihovar Chrudim143, který dnes patří do skupiny TTD firmy Tereos. Základem pro zpracování této kapitoly byl především strukturovaný rozhovor s Davidem Chudomským, DiS. z Odboru územního plánování a regionálního rozvoje na Městském úřadě v Chrudimi, který poskytl vedle informací o průmyslových zónách Západ a Sever také interní materiály – tabulky týkající se jednotlivých firem v zóně Západ a historie rodiny Wiesnerů a její přínos k rozvoji cukrovarnictví ve středních a východních Čechách. Aktualizované údaje o firmách v obou průmyslových zónách byly získány na základě emailové komunikace s PhDr. Miroslavem Panákem, metodikem referátu trhu práce z Úřadu práce v Chrudimi. Ke zpracování této kapitoly byly dále vyuţity novinové články a výsledky dotazníkového šetření. Dotazník (viz příloha 7) určený konkrétním firmám v průmyslových zónách Západ 136
Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2014 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Charakteristika správního obvodu Chrudim 138 Chrudim – oficiální stránky města. Základní informace 139 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Vybrané ukazatele za správní obvod Chrudim v letech 2001 – 2013 140 strojírenského, kovozpracujícího, dřevozpracujícího, elektrotechnického, koţedělného, obuvnického, textilního a potravinářského 141 Chrudim – oficiální stránky města. Interní materiál. Průmyslová zóna Chrudim – západ 142 Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 143 Cukrovary a lihovary TTD. Lihovar Chrudim 137
48
a Sever byl strukturován stejně jako v případě průmyslového areálu v Hlinsku. Podrobněji je tento dotazník popsán na začátku čtvrté kapitoly.
5.1 Základní údaje o průmyslových zónách (v Chrudimi – Západ, Sever) Zatímco průmyslové zóna Sever byla vystavěna na zelené louce, průmyslová zóna Západ vyuţila pozemky a budovy v bývalém areálu Transporty. Město Chrudim začalo v roce 2000 tyto pozemky vykupovat. Z celkové plochy, kterou zabírá průmyslová zóna Západ (33 ha), město v současné době vlastní 27 ha, tj. asi 82 %. Zóna Sever, která celkově vyuţívá 7 ha, je jiţ převáţně ve vlastnictví soukromých firem. Město zde vlastní poslední pozemek o výměře 2 600 m2 a po jeho prodeji uţ se nebude ţivotem zóny Sever zabývat.144 Následující text je zpracován na základě databáze RISY.cz145, která shrnuje základní informace o této průmyslových zónách Západ a Sever v Chrudimi. Průmyslová zóna Chrudim – Západ (SZ) se nachází na severozápadním okraji zastavěného území Chrudimi. Ze severu je vymezena ţelezniční tratí, z jihu sousedí s komunikací I/17, z východu a ze západu se zastavěným územím. Zóna Chrudim – Sever (SV) je situována na severovýchodním okraji zastavěného území města, z jihu je vymezena ţelezniční tratí, ze západu a severu koridory inţenýrských sítí. Rekonstrukce a rozšíření příjezdových komunikací v areálu bývalé Transporty a. s. bylo spolufinancováno ERDF a MPO. V průmyslové zóně Západ se nacházejí mj. firmy SIAG, s. r. o. – zakázková výroba svařovaných ocelových konstrukcí a Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. Převaţující část zóny Západ je ve vlastnictví města Chrudim. V průmyslové zóně Sever působí např. firmy ISE s. r. o. a ECOTECHNIC, s. r. o. Pardubice. Část zóny Západ sousedí se silnící I/17 (Chrudim – Čáslav) a je vzdálena přibliţně 1 km od silnice I/37 (Chrudim – Pardubice), stejně jako část SV. Průmyslová zóna Sever sousedí se silnicí III. třídy směrem na Vestec. Dálnice D11 (Praha – Hradec Králové) je vzdálena asi 30 km (MÚK Chýšť). Dálnice D1 (Praha – Brno) se nachází cca 70 km od zóny Sever. Průmyslová zóna Západ leţí v těsné blízkosti celostátní trati č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod146 a je napojena ţelezniční vlečkou. Průmyslová zóna Sever se nachází v těsné blízkosti ţelezniční trati č. 016 Chrudim – Borohrádek. Dostupnost koridorové tratě147 je okolo 12 km. Veřejné vnitrostátní letiště Chrudim je z jednotlivých lokalit vzdálené 2 – 6 km a Mezinárodní letiště Pardubice asi 12 km. Reálně sledované prodlouţení Labské vodní cesty s veřejným přístavem Pardubice je vzdáleno 12 km, říční přístav Chvaletice 35 km. V zóně Západ jsou
144
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 145 RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny – Chrudim – část SZ, část SV 146 ţelezniční stanice Chrudim zastávka, cca 1,5 km 147 I. a III. tranzitní ţelezniční koridor; ţelezniční stanice Pardubice
49
inţenýrské sítě vybudovány, popř. se budují na přání zákazníka.148 Jako zdroj elektrické energie slouţí starý zdroj z bývalé Transporty a.s. a nový zdroj ze stávajícího vedení ČEZ. Průmyslová zóna Sever je vybavena základními prvky technické infrastruktury. Následující tabulka poskytuje základní údaje o průmyslové zóně v Chrudimi, která je rozdělena na část Západ (SZ) a část Sever (SV). Databáze RISY.cz obsahuje data z roku 2011, proto se také mírně odlišují od informací získaných v rámci strukturovaného rozhovoru na Městském úřadě v Chrudimi (březen 2015). V příloze 12 je umístěna mapa obou částí průmyslové zóny. Tabulka 13: Základní údaje o průmyslové zóně Chrudim – Západ, Sever 30 ha (část SZ), 35 ha (část SV) SZ: 7 ha (tj. 23 %), SV: 4 ha (tj. 11 %) Plochy průmyslové výroby ZÚR neuvádí ţádné PZ ve své dokumentaci. 7 Chrudim PZ zahrnuta v Územním plánu města Chrudim. Ochranné pásmo vedení elektro. Urbanistické podmínky lokalizace zón v kontaktu s městskou zástavbou. V zóně SV je třeba zohlednit ochranné pásmo vedení elektra a plynu, na části PZ inundační území. ZÚR – Zásady územního rozvoje, ORP – obec s rozšířenou působností, ÚPD – Územně plánovací dokumentace Zdroj: Vlastní zpracování podle: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny Plocha Využívaná plocha Funkční náplň Uplatnění PZ v ZÚR Identifikace zóny ORP, obec, stavební úřad Stav ÚPD Limity a střety zájmů
Po zaloţení průmyslové zóny Západ došlo kolem roku 2003 k čerpání dotace ze státního rozpočtu. Finanční prostředky byly určeny na školení pracovníků, vybavení a propagační účely. Konkrétně šlo o Národní program na podporu průmyslových zón, ze kterého byla zóně Západ poskytnuta částka 150 000 Kč.149 V srpnu 2014 byla ukončena sanační část realizace projektu Řešení staré ekologické zátěže na lokalitě bývalého s. p. Transporta Chrudim, areál Nový závod – odstranění ohnisek kontaminace v nesaturované zóně horninového prostředí s celkovými náklady ve výši téměř 167 mil. Kč. Tento projekt byl spolufinancován v rámci OP Ţivotní prostředí (viz příloha 13). Evropská dotace byla poskytnuta ve výši 146,5 mil. Kč, náklady nad rámec této dotace uhradil ze svého rozpočtu Pardubický kraj. Jde o jeden z největších projektů, na jehoţ řešení se město Chrudim podílelo. Od zjištění problému – kontaminace chlorovanými karcinogenními látkami – do jeho vyřešení uplynulo jedenáct let.150 V současné době je velmi diskutovanou záleţitostí probíhající stavba obchvatu města Chrudim, o kterém se hovoří uţ od 50. let minulého století. Úsek obchvatu I/37 Medlešice –
148
elektřina: 35 kV, příkon do 10 MW; telekomunikace: 800 párů; splašková kanalizace: DN 300; dešťová kanalizace: DN 1000; vodovod: pitná voda DN 200, uţitková voda DN 150; horkovod: DN 300; plynovod: DN 200 149 Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 150 Chrudim – oficiální stránky města. Projekt likvidace ekologické zátěže dorazil do cíle
50
Chrudim bude napojen na obě průmyslové zóny v Chrudimi.151 Chrudimský obchvat má svoje vlastní webové stránky, na kterých najdeme popis stavby a aktuální stav. Příloha 14 obsahuje mapu obchvatu a data o jeho stavbě. „Vybudování obchvatu silnice I/37 je jediným možným řešením pro odlehčení západní poloviny městského komunikačního okruhu a v širší návaznosti i východní části města, které přinese efekt ve zvýšení bezpečnosti dopravy a chodců v daných oblastech města a ve snížení negativních účinků dopravy na celkové životní prostředí a obyvatele.“152 Za zmínku stojí také průmyslový areál lokálního významu, který byl vybudován soukromými subjekty v oblasti kolem řeky Chrudimky směrem na Vestec (viz obrázek 5). Sídlí zde např. společnost Sanofi (farmaceutický průmysl) nebo A-Z Prezip (stavebnictví). Také na tento průmyslový areál bude napojen úsek obchvatu I/37 Medlešice – Chrudim. Obrázek 5: Vestec u Chrudimi
Zdroj: ČÚZK. Nahlížení do katastru nemovitostí; výseč z mapy
5.2
Podniky
V průmyslové zóně Chrudim – Západ v současnosti sídlí 35 firem153, jejichţ seznam najdeme v příloze 15. Celkový počet zaměstnanců v zóně Západ je 1 402. Nejznámější jméno a nejdelší historie náleţí společnosti Transporta, které je věnována pozornost především v podkapitole 5.2.1. Největším zaměstnavatelem zóny Západ je chrudimská pobočka společnosti Vodafone, kde pracuje 360 zaměstnanců. Následuje společnost SIAG CZ (211 zaměstnanců), Comdata Czech (178 zaměstnanců), Jan Ficek Dřevovýroba (72 zaměstnanců) a Peform Chrudim (68 zaměstnanců). Firma Transporta ve svém nejlepším 151
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 152 Obchvat města Chrudim. Popis stavby 153 V tomto počtu je zahrnut také např. areál lékařů, lékárna či stravovací zařízení.
51
období měla přes 4 500 zaměstnanců, dnes jich zde pracuje pouze 60. Velký potenciál má původem japonská společnost KYB Manufacturing, která působí v průmyslové zóně Západ teprve krátce. Předpokládá se, ţe tento nový závod zaměstná cca 100 lidí.154 V zóně Západ se nachází také areál lékařů, ve kterém pracuje přibliţně dalších 20 zaměstnanců. Příloha 16 obsahuje seznam třinácti firem, které působí v průmyslové zóně Chrudim – Sever. Tyto firmy celkem zaměstnávají přibliţně 500 lidí. Dlouholetou tradici má lihovar, který je součástí skupiny Tereos TTD. O lihovaru pojednává podkapitola 5.2.2. Z hlediska počtu zaměstnanců je největším podnikem zóny Sever T M T spol. s r. o., kde pracuje 191 zaměstnanců. Druhým největším zaměstnavatelem je společnost Elfra (104 zaměstnanců). PERFO LINEA zaměstnává 80 lidí, ostatní firmy v zóně Sever mají méně neţ 50 zaměstnanců. Následující část práce je zaloţena na výsledcích dotazníkového šetření, jehoţ záměrem bylo shromáţdit ekonomické informace o firmách v průmyslových zónách Západ a Sever. Mimoto bylo zjišťováno, zda mají firmy zahraničních obchodní či majetkově propojené partnery, jestli mají zkušenosti s čerpáním finanční podpory z evropských a jiných zdrojů a zda spolupracují s nějakou školou zaměřenou na průmysl. Z pětatřiceti firem v průmyslové zóně Chrudim – Západ odpovědělo 21 (návratnost dotazníku: 60 %). V zóně Chrudim – Sever odpovědělo deset respondentů z celkového počtu 13 firem (návratnost: 77 %). Údaje o počtech zaměstnanců z dotazníkového šetření se u některých podniků v obou průmyslových zónách mírně liší od informací z úřadu práce. V zóně Západ například TRANSPORTA Czech Republic a. s. uvádí 80 zaměstnanců k 13. 3. 2015, přičemţ v roce 2014 vytvořila 5 nových pracovních míst. Největší rozvojový potenciál má v tomto ohledu společnost KYB CHITA Manufacturing Europe s. r. o. (45 zaměstnanců), která v roce 2014 obsadila 20 nových pracovních pozic. Firma Peform Chrudim s. r. o. (70 zaměstnanců) vytvořila v minulém roce 18 pracovních míst. Velké fluktuace zaměstnanců zaznamenala během posledních let společnost Comdata Czech s. r. o. (+/- 50 zaměstnanců). V roce 2014 spíše o úbytek 15 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem v zóně Sever je Elfra, s. r. o. s devadesáti zaměstnanci. Během roku 2014 vytvořila 5 nových pracovních míst. Následuje PERFO LINEA a. s. (80 zaměstnanců), Protronix s. r. o. (40 zaměstnanců) a Lihovar Chrudim (24 zaměstnanců). Průmyslová zóna Západ, někdy také nazývaná areál bývalé Transporty, má rozlohu 330 000 m2. Město Chrudim vykoupilo 82 % těchto pozemků (27 ha), následně je zasíťovalo a dodnes stále nabízí investorům. Z 27 ha město zatím prodalo prostory o výměře 12,6 ha.155 Největší výrobní plochu v této zóně vlastní TRANSPORTA Czech Republic (33 000 m2). Společnost MARLO AB vyuţívá 20 000 m2; větší prostory patří také firmám MFT s. r. o. (10 708 m2), SIAG CZ (8 000 m2) a Jan Ficek Dřevovýroba (7 500 m2). 154
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 155 Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim
52
Z celkové výměry 350 000 m2 je v průmyslové zóně Sever vyuţíváno 70 000 m2, přičemţ ve vlastnictví města je poslední pozemek (2 600 m2), který však bude v nejbliţší době, tak jako všechny ostatní, prodán soukromé firmě.156 Společnost Tereos TTD je 100% vlastníkem pozemků lihovaru (80 000 m2). Druhá největší plocha patří stavebnímu centru PROFIT (10 000 m2). Následující graf porovnává vlastnickou strukturu firem v průmyslových zónách Západ a Sever. V obou případech je většina firem vlastníkem pozemků a budov, které v rámci průmyslových zón vyuţívá. Na rozdíl od zóny Sever si řada podniků v zóně Západ pronajímá prostory od větších firem. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pronajímá majetek státu společnosti CoProSys v zóně Západ. Graf 7: Vlastnická struktura firem v průmyslových zónách Chrudim – Západ a Sever
Zdroj: Vlastní zpracování
Město Chrudim se po prodeji posledního pozemku v zóně Sever bude dále soustředit pouze na zónu Západ. V současné době probíhá jednání s investory, kteří mají zájem o větší pozemky. Město nabízí dva celistvé pozemky v PZ Západ o výměře 3 – 4 ha. Nejkratší dobu zde sídlí KYB CHITA Manufacturing („Kayaba“), jejichţ mateřská firma působí v Pardubicích. Rozšíření závodu v Pardubicích nevyšlo, a proto měla KYB zájem o prostory v zóně Chrudim – Západ.157 Téměř polovina podniků v zóně Západ má zahraniční obchodní partnery, 33 % firem je majetkově propojených se zahraničním partnerem. 80 % podniků z průmyslové zóny Sever má zahraniční obchodní partnery, 30 % má majetkově propojené. Firmy, které mají zahraniční partnery, ať uţ obchodní nebo majetkově propojené, jsou uvedeny v tabulce 14.
156
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 157 Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim
53
Tabulka 14: Zahraniční partneři firem z průmyslových zón Západ a Sever, Chrudim Název firmy CKP Chrudim a. s. Comdata Czech s. r. o. CHEMLON CZ s. r. o. KOVINTRADE Praha spol. s r. o. KYB CHITA Manufacturing Europe s. r. o. MARLO AB s. r. o. Perform Chrudim s. r. o. SIAG CZ, s. r. o. Tamsin London CZ, s. r. o. TRANSPORTA Czech Republic a. s. Vodafone Czech Republic a. s.
Název firmy Autocapital s. r. o. ECOTECHNIC, s. r. o. Pardubice Elfra, s. r. o. HABRA s. r. o. PEFRO LINEA a. s. Profestex s. r. o. SEZAM Chrudim, s. r. o. Tereos TTD, a. s. (Lihovar Chrudim)
Chrudim – Západ Zahraniční obchodní partneři Německo, Slovensko, Rakousko, Itálie, Španělsko Rumunsko, Argentina, Turecko Polsko, Itálie, Španělsko významné výrobní společnosti z celé Evropy Evropa, Asie i USA mezinárodní přeprava po celé Evropě evropský trh evropský trh ne Německo, Slovensko, Rakousko globální zastoupení Chrudim - Sever Zahraniční obchodní partneři Německo, Polsko Slovensko, Rakousko evropský trh evropský trh Slovensko evropský trh Německo, Slovensko, Polsko Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Itálie
Majetkově propojený partner ne Itálie ne Slovinsko Japonsko ne Rakousko ne Velká Británie Rusko Velká Británie
Majetkově propojený partner ne Rakousko Německo ne ne ne ne Francie Zdroj: Vlastní zpracování
V zóně Západ nebyly programy přímo určené na podporu průmyslových zón ze strany firem vyuţity. Z pohledu města je však třeba zmínit projekt Zpřístupnění průmyslové zóny – rekonstrukce a rozšíření příjezdových komunikací v areálu bývalé Transporty, a. s. Získaná dotace činila necelých 41 mil. Kč, tzn. 75 % z celkových uznatelných nákladů projektu 55 mil. Kč (viz tabulka 15).
54
Tabulka 15: Projekt Zpřístupnění průmyslové zóny – rekonstrukce a rozšíření příjezdových komunikací v areálu bývalé Transporty, a. s. Název programu a programové období Opatření Program podpory Celkové uznatelné náklady projektu Dotace celkem Doba realizace projektu Cíl projektu
OP Průmysl a podnikání (2004 – 2006) 1.2. Rozvoj podnikatelské infrastruktury Reality 54 543 000 Kč 40 906 000 Kč 1. říjen 2005 aţ 15. květen 2008 posílit konkurenceschopnost stávajících podniků, zlepšit jejich hospodářskou výkonnost a současně zvýšit zaměstnanost ve městě; vytvořit páteřní komunikaci, která umoţní kvalitní dopravní napojení zóny Západ a města Zdroj: Vlastní zpracování podle: JANEČKOVÁ, H. (2008)
Co se týče jiných dotací, firma Jan Ficek Dřevovýroba získala pět dotací z OP Podnikání a inovace, a to v rámci programů podpory Marketing, Rozvoj a ICT v podnicích. Informace o těchto projektech shrnuje tabulka 16. Také společnost ONIVON a. s. vyuţila finanční podpory z OPPI. V tomto případě šlo o program podpory Eko-energie. Tabulka 16: Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. – podpořené projekty v rámci OPPI Název projektu
Program podpory Rozvoj
Výše finanční podpory a stav 15 530 000 Kč, běţící
Datum alokace158
29. 4. 2014 Pracoviště pro výrobu malých sérií a dýhových hran 10 392 100 Kč, běţící 14. 5. 2012 High-tech pracoviště Rozvoj sesazování dýh 10. 1. 2011 Informační systém firmy Jan ICT v podnicích 2 539 800 Kč, dokončeno Ficek Dřevovýroba Prezentace firmy v zahraničí Marketing 986 000 Kč, dokončeno 13. 4. 2012 748 000 Kč, dokončeno 4. 3. 2013 Marketingová podpora exportu Marketing firmy Zdroj: Vlastní zpracování podle: Fondy EU.eu. Vyhledávání příjemců podpory z EU
V průmyslové zóně Sever vyuţila finanční podporu z evropských fondů firma Elfra, s. r. o. Bylo to v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Společnost Protronix s. r. o. opakovaně čerpala prostředky z OP Podnikání a inovace, a to v rámci programů podpory Potenciál, ICT v podnicích a Inovace. Skupina Tereos TTD, pod kterou spadá Lihovar Chrudim, získala dotaci v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost na podporu vzdělávání svých zaměstnanců (viz tabulka 17).
158
datum podpisu rozhodnutí o financování
55
Tabulka 17: Projekt Rozvoj vzdělávacího procesu zaměstnanců společnosti Tereos TTD, a. s. Název programu a programové období Oblast podpory Registrační číslo projektu Částka Doba realizace projektu Cílové skupiny
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 – 2013)
1.1. Zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti podniků CZ.1.04/1.1.02/35.01206 6 386 407 Kč 1. prosinec 2010 aţ 30. listopad 2012 324 zaměstnanců společnosti na všech úrovních organizační struktury v závodech Dobrovice, České Meziříčí, Mělník a Chrudim Zdroj: Vlastní zpracování podle: Evropský sociální fond v ČR. Projekty
Firma PERFO LINEA a. s. (zóna Sever) se stala příjemcem dotací z OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Podnikání a inovace – program podpory Školící střediska. Moţností spolupráce se školami zaměřenými na průmysl je v Chrudimi a jejím okolí celá řada. Firmy spolupracují nejčastěji se Střední průmyslovou školou Chrudim. V rámci zóny Západ vyuţívá tuto spolupráci firma CKP Chrudim a. s., která kromě SPŠ Chrudim udrţuje vztahy také se SOŠ a SOU Hořovice. Zájem o studenty vyučené ve strojírenských oborech ze SPŠ Chrudim má také KYB CHITA Manufacturing. „Kayaba“ kaţdoročně kontaktuje ředitele SPŠ, aby získala seznam absolventů a mohla je oslovit jako své potenciální pracovníky. Se střední průmyslovkou spolupracuje také Transporta Czech Republic. Firma Autocapital s. r. o. z průmyslové zóny Sever poskytuje praxi studentům Střední školy automobilní v Holicích. PERFO LINEA spolupracuje se SPŠ Chrudim (obor strojírenství). Společnost ECOTECHNIC uzavřela smlouvu s VOŠ159 v Chrudimi pro účely praxe studentů. Následující dvě podkapitoly jsou věnovány firmám s nejdelší tradicí průmyslové výroby, firmě Transporta (PZ Západ) a Lihovaru Chrudim (PZ Sever). 5.2.1 Transporta Průmyslová zóna Západ je spojena obzvláště se jménem firmy Transporta, která se specializuje na zakázkovou výrobu technologicky náročných produktů zejména z oblasti ocelových a jeřábových konstrukcí, podvalníků nákladních aut a drtící techniky.160 Transporta je společností s nejdelší průmyslovou tradicí v Chrudimi. Jejím zakladatelem byl František Wiesner, který do Chrudimi přišel poprvé jako zámečnický tovaryš v roce 1853. Natrvalo se zde usadil v roce 1857, kdy od chrudimského cechovního mistra odkoupil oprávnění k provozu zámečnické dílny. Kdyţ po zrušení roboty začala velká poptávka po jednoduchých a levných zemědělských strojích, uplatnil František Wiesner své zkušenosti a velmi rychle se prosadil. Brzo se přestěhoval do větších prostorů a v roce 1862 uţ zaměstnával 13 dělníků.161
159
celý název školy: Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim TRANSPORTA Czech Republic a. s. O nás 161 KMONÍČEK, Josef (1980), s. 7 160
56
Wiesnerova původně zámečnická, později strojírenská dílna byla vedena pod názvem Umělecké zámečnictví Fr. Wiesner aţ do roku 1880, kdy František Wiesner zemřel. Během deseti let povznesl dílnu na strojírenskou továrnu vybavenou parním strojem, výrobní sortiment byl rozšířen na dodávky strojů pro cukrovary, lihovary, pivovary a mlýny.162 Hospodářské oţivení v 80. letech zastihlo oba jeho syny Františka a Karla, kteří se po otcově smrti ujali dobře připravené strojírny.163 František ml. se věnoval zejména provozu továrny, jeho mladší bratr Karel se staral o správu cukrovarů a hospodářských dvorů. V říjnu 1945 byla firma znárodněna. Její historie pokračovala pod názvem Transporta Chrudim. Obrázek 6 zachycuje inzerát společnosti Fr. Wiesner z období dvacátých let 20. století, kdy se na rozvoji firmy podílel Ing. Dr. František Wiesner (1893 – 1970), toho jména třetí.164 Obrázek 6: Inzerát společnosti Fr. Wiesner v Chrudimi (dvacátá léta 20. století)
Zdroj: JOUZA, L. a JOUZOVÁ, M. (2010), s. 306
Transporta i s pobočnými závody prošla právními formami národní podnik, koncernový podnik, státní podnik i akciová společnost. Její výrobky nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jiţní Americe.165 Ještě na počátku 90. let zaměstnávala Transporta přes 4 500 lidí a její obrat v roce 1997 dosáhl více neţ 2 mld. Kč. V říjnu 1999 byl na tento podnik vyhlášen konkurz. Tehdy zde byly podle slov konkursního správce Jaroslava Wimmera poloprázdné haly a zhruba 750 lidí. Transporta nebyla schopna splácet vysoké dluhy a potýkala se s nedostatkem zakázek. K prodeji posledních výrobních částí podniku došlo v létě roku 2002.166
162
JOUZA, L. a JOUZOVÁ, M. (2010), s. 304-308 KMONÍČEK, Josef (1980), s. 8 164 JOUZA, L. a JOUZOVÁ, M. (2010), s. 304-308 165 KMONÍČEK, Josef (1980) 166 Konkursní noviny. Transporta vstává z mrtvých 163
57
V roce 2000 začalo město Chrudim vykupovat pozemky po bývalé Transportě. Vznikla tak průmyslová zóna Západ.167 Dnešní akciová společnost Transporta Czech Republic zaměstnává v Chrudimi uţ jen 60 lidí. Její obrat za rok 2013 činil 45 mil. Kč, coţ je o 17 mil. Kč méně neţ v předchozím roce. Společnost dlouhodobě hospodaří se ztrátou (viz tabulka 18). Tabulka 18: Ekonomické údaje – Transporta Czech Republic Výsledek hospodaření (v Velikost aktiv (v tis. Kč) tis. Kč) 2013 45 000 - 9 272 9 539 2012 62 000 - 12 565 16 416 2011 10 000 – 29 000 - 1 648 23 490 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Veřejný rejstřík a Sbírka listin; Bisnode. Databáze firem Albertina (Gold edition, 2015) Rok
Obrat (v tis. Kč)
5.2.2 Lihovar Chrudim Mezi nejvýznamnější podniky sídlící v průmyslové zóně Chrudim – Sever patří Lihovar Chrudim (viz obrázek 7), jehoţ historie je opět spojena se jménem Františka Wiesnera. Rychlý rozvoj cukrovarnictví nastal v šedesátých letech 19. století. František Wiesner vyuţil i této podnikatelské příleţitosti, rozšířil obchodní spojení a výrobu, kdyţ získal řadu výhodných objednávek od Daňkovy strojírny168, která se ve snaze dodrţet krátké dodavatelské lhůty spojovala v boji s konkurencí zvláště se slabšími partnery. Proto se v roce 1869 jeho dílna znovu stěhovala do ještě větších prostorů a v roce 1871 firma Wiesner pracovala na zakázkách pro šestnáct nově budovaných cukrovarů.169 V té době byl zaloţen podnik s názvem Akciový lihovar v Chrudimi, který se v českých rukou udrţel aţ do znárodnění. Významnou pomoc při zaloţení lihovaru poskytl místní cukrovar, sousední podnik.170
167
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim 168 známá praţská strojírna, která zajišťovala kompletní zařízená cukrovarů 169 KMONÍČEK, Josef (1980), s. 7-8 170 Cukrovary a lihovary TTD. Historie lihovaru Chrudim
58
Obrázek 7: Lihovar Chrudim
Zdroj: Cukrovary a lihovary TTD. Lihovar Chrudim
František Wiesner byl natolik úspěšný podnikatel a obchodník, neboť nejen, ţe jeho zámečnická firma (později Transporta) prosperovala, ale také získal podíl v chrudimském cukrovaru, kde působil jako správní rada. Vlastnil podíl i v lihovaru, kde vykonával funkci správce, a stal se předsedou chrudimského měšťanského pivovaru.171 Lihovar prošel velkou rekonstrukcí v letech 1920 a 1940, kdy byl vybaven strmotrubnými kotli pro výrobu páry. Bohuţel však uţ po jejich zaběhnutí byla v důsledku válečných událostí výroba lihovaru v roce 1942 zastavena. V letech 1958 – 1992 byl lihovar součástí národního podniku Východočeské konzervárny a lihovary. Změna společensko-ekonomických podmínek umoţnila vzít osud lihovaru opět do vlastních rukou. Prvním krokem bylo v roce 1992 vyčlenění lihovaru v samostatný podnik. Název Lihovar Chrudim a. s. nese podnik od roku 1996.172 Po stabilizaci celé skupiny TTD po roce 1997 se pokračovalo v rozvojovém programu.173 Poslední investicí v roce 2005 byla výstavba nové varny a rozšíření kvasírny. Lihovar Chrudim tvoří významnou součást společnosti Tereos TTD a je také jednou z trojice průmyslových lihovarů České republiky.174 Historické milníky lihovaru vytyčuje tabulka 19.
171
JOUZA, L. a JOUZOVÁ, M. (2010), s. 304-308 Cukrovary a lihovary TTD. Historie lihovaru Chrudim 173 automatizace kotelny, nové těleso odparky na zahušťování výpalků, nová záparová kolona a chladící věţ 174 Cukrovary a lihovary TTD. Historie lihovaru Chrudim 172
59
Tabulka 19: Významné milníky v historii Lihovaru Chrudim 1871 1920 1942 1958 1977 – 1982 1992 1996 1997 2005 – 2006
ţivnostníci a rolníci z Chrudimi zakládají podnik s názvem Akciový lihovar Chrudim výstavba ţelezobetonového skladu se čtyřmi nádrţemi a přestavba kvasírny – otevřené nádrţe nahrazeny zakrytými ocelovými káděmi zastavena výroba, lihovar slouţí aţ do konce 2. světové války jako sklad pro německou armádu na dlouhých 34 let se lihovar stává součástí národního podniku Východočeské konzervárny a lihovary rozsáhlá rekonstrukce varny, generální oprava kvasírny, ţelezniční vlečky a výstavba skladu na líh o kapacitě 3,5 mil. litrů lihovar Chrudim se vyčleňuje na samostatný státní podnik zaloţena společnost Lihovar Chrudim, a. s. vstup společnosti Cukrovary a lihovary TTD do lihovaru Chrudim výstavba destilačních aparátů, nové varny a rozšíření kvasírny Zdroj: Cukrovary a lihovary TTD. Lihovar Chrudim – významné milníky
Výkonnost chrudimského lihovaru má trvale stoupající tendenci. Celková kapacita a kvalita vyráběného lihu se za posledních šestnáct kampaní mnohonásobně zvýšily. V poslední kampani bylo v Chrudimi vyrobeno 200 tis. hl. lihu, čímţ se lihovar zařadil mezi největší české producenty lihu. Líh je odtud expedován ke všem významným českým a slovenským výrobcům lihovin.175 Ekonomické údaje týkající se Lihovaru Chrudim nebylo moţné zjistit. Dostupná byla pouze data za celou společnost Tereos TTD, která zahrnuje celkem šest závodů176 (cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí; lihovary Dobrovice, Chrudim a Kojetín; balící centrum Mělník).
175 176
Cukrovary a lihovary TTD. Lihovar Chrudim Cukrovary a lihovary TTD. Profil společnosti
60
6
SVITAVY – PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PAPRSEK
Město Svitavy má 17 040 obyvatel177 a je správním i kulturním centrem pro celou spádovou oblast, která zahrnuje celkem 28 obcí, v nichţ ţije téměř 32 tisíc obyvatel. Svitavy jsou dynamicky se rozvíjejícím městem s moţnostmi dalšího rozvoje průmyslové a občanské zástavby. Svitavy leţí na rozhraní Čech a Moravy. Přibliţně stejná vzdálenost od Brna dělí Svitavy od dalších významných měst, jako jsou Hradec Králové, Pardubice a Olomouc. Město se nachází v regionu, který vyuţívá pobídek na podporu podnikání. V okrese Svitavy činí celkový počet uchazečů o zaměstnání 7 390 osob, z toho je 3 136 ţen. Převládá zde kvalifikované pracovní síla.178 V roce 2013 dosahovala registrovaná míra nezaměstnanosti správního obvodu Svitavy 10,74 %.179 V celém regionu je dlouhodobý nedostatek pracovních příleţitostí.180 „Ve Svitavách tradičně převládá textilní výroba (zastoupená dánskou firmou Fibertex a firmou Svitap J. H. J.) a strojírenství (zastoupené firmou TOS, a. s.). V uplynulých letech zde však našla zázemí i jiná odvětví, jako například polygrafie, zastoupená pobočkou americké společnosti Westvaco.“181 Ke zpracování této kapitoly zásadním způsobem přispěla telefonická a emailová komunikace s Ing. Milanem Obloukem, vedoucím Odboru rozvoje města ve Svitavách. Přestoţe pan Ing. Oblouk působí na této pozici krátce a problematikou průmyslové zóny Paprsek se teprve začíná zabývat, dokázal získat důleţité informace. Další podklady (údaje o firmách působících v průmyslové zóně Paprsek) poskytla Ing. Jana Bělohlávková, vedoucí oddělení trhu práce z Úřadu práce ve Svitavách. Pro účely této kapitoly byly opět vyuţity články z tisku a výsledky dotazníkového šetření – dotazník (viz příloha 7) byl strukturován stejně jako v případě Hlinska a Chrudimi. Podrobnější popis tohoto dotazníku lze nalézt na začátku čtvrté kapitoly.
6.1
Základní údaje o průmyslové zóně Svitavy – Paprsek
Průmyslová zóna Paprsek je rozdělena do několika bloků o celkové výměře 360 000 m2. Majetkoprávní vztahy v celém území jsou jiţ zcela dořešeny, a to včetně obsluţné komunikace. Neobsazené jsou pozemky o výměře 43 000 m2 a 17 000 m2, které by bylo moţné rovněţ scelit. Kupní cena pro jednání je v současnosti 300 Kč za m2.182 První závody byly v místech dnešní průmyslové zóny postaveny jiţ v roce 1967, např. dnes jiţ nefungující Zemědělský stavební podnik nebo bývalý Zemědělský nákupní podnik (dnes ZZN Svitavy a. s.). Na obnově zóny se po roce 1989 podílelo i město, a to částečným zainvestováním rozšíření inţenýrských sítí (kanalizace, vodovodní řady, plynofikace a přívody elektrické energie). Poloha zóny byla pro Svitavy výhodná z důvodu dostupnosti 177
Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2014 Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti 179 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Vybrané ukazatele za správní obvod Svitavy v letech 2001 – 2013 180 Informace poskytl: OBLOUK, Milan, vedoucí Odboru rozvoje města, Město Svitavy 181 Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti 182 Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti 178
61
ţeleznice a hlavní silnice. Z hlediska znečištění ovzduší a povětrnostních podmínek je rovněţ vhodné umístění průmyslové zóny na východ od centra města. 90 % větru proudí ze západu od Vysočiny.183 Průmyslová zóna byla vystavěna na zelené louce. Území leţí v bezprostřední blízkosti budoucího obchvatu města (komunikace I/43) a je dopravně velice dobře dostupné. Pozemky jsou napojeny na veškerou kapacitní technickou infrastrukturu. Pro rozšíření zóny byla se spoluúčastí státu vybudována podmiňující investice – suchá retenční nádrţ. Zóna se nachází mimo jakékoliv záplavové pásmo, jsou zde příznivé podmínky pro zakládání staveb. Poloha zóny vylučuje konflikt s bytovou zástavbou. Převládající západní proudění vzduchu dává průmyslové zóně dobré ekologické a hygienické podmínky (exhalace a hluk).184 V lednu 2015 podepsal starosta Svitav Mgr. David Šimek se zástupci společnosti INA Lanškroun smlouvu o smlouvě budoucí o prodeji pozemků v průmyslové zóně Paprsek. Firma s německým vlastníkem zde chce postavit výrobní závod na speciální plastová loţiska. Zatím vše nasvědčuje tomu, ţe výstavba by mohla začít uţ začátkem dubna 2014. Nejprve bude proveden geologický průzkum a v září 2014 by měla být zahájena výstavba celého závodu. Vzhledem k tomu, ţe na stejném pozemku byl geologický průzkum proveden uţ před lety kvůli zájmu jiného investora, je tedy pravděpodobné, ţe stavbě nebude nic bránit. Nový závod INA Lanškroun má ve Svitavách přinést aţ 1000 nových pracovních míst. Výroba by zde měla začít uţ v podzimních měsících roku 2016. Průmyslová zóna Paprsek tak, jak byla projektována, je touto transakcí v podstatě zaplněná. Poslední volný pozemek v lokalitě má soukromého majitele a ten zatím o jeho případném vyuţití nerozhodl.185 Společnost INA Lanškroun patří do skupiny Schaeffler Group, která městu Svitavy v případě uskutečnění záměru garantuje, ţe zaměstná 960 osob, přičemţ 300 pracovních míst bude nutné obsadit ihned po dostavbě haly a zbytek bude přibírán postupně aţ do roku 2020. Kromě dělnických profesí zaměstná INA Lanškroun také absolventy vysokých škol. Součástí závodu bude totiţ i oddělení pro výzkum a vývoj. Firma podporuje vzdělávání nejen u svých zaměstnanců, ale zajímá se i o oblast středního školství v odvětvích přímo navazujících na jejich výrobní portfolio. Ve Svitavách by mohla spolupracovat s odborným učilištěm, a to zejména s oborem plastikář.186 Skupina Schaeffler Group zastřešuje značky INA, LuK a FAG a je předním světovým dodavatelem valivých loţisek a dílů pro automobilový průmysl. Svoji činnost provozuje v cca 50 zemích na 170 místech po celém světě. Celkem zaměstnává přes 79 tisíc lidí.187 Následující text je zpracován na základě databáze RISY.cz.188, pokud není uvedeno jinak.
183
Informace poskytl: OBLOUK, Milan, vedoucí Odboru rozvoje města, Město Svitavy Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti 185 Smlouva podepsána, nový závod s tisícem pracovních míst má být ve Svitavách (2015). Video dostupné na YouTube 186 Parlamentní listy. Svitavy: Záměr prodat pozemky novému zájemci schválen 187 Zprávy E15.cz. Nový závod firmy INA ve Svitavách může zaměstnat až 960 lidí (2014) 184
62
Průmyslová zóna Svitavy se nachází na severovýchodním okraji zastavěného území města. Na západní straně je vymezena stávající průmyslovou oblastí, na východě trasou navrhované komunikace I/43 (obchvat města Svitavy). Zóna je vybavena infrastrukturou, část PZ je dosud ve výstavbě. Funguje zde několik firem: Fibertex (Dánsko) – výroba netkaných textilií, RS plast (ČR) – technické výlisky z plastů, VÁHY-JAS, s.r.o. – výroba mostních vah. Majetkoprávní vztahy jsou v celé lokalitě jiţ zcela dořešeny. Průmyslová zóna je napojena na silnici I/43-E461 prostřednictvím silnice III. třídy (0,5 km). Výhledově bude napojena také z přeloţky silnice I/43 v trase východního obchvatu města (MÚK Svitavy-sever, MÚK Svitavy-jih). V budoucnu by měly být dořešeny vazby na výhledovou rychlostní silnici R35189 a R43190. Zóna je z východní strany částečně v kontaktu s koridorovou tratí č. 260191 a je zavlečkovaná. Veřejná vnitrostátní letiště Polička a Moravská Třebová leţí ve vzdálenosti do 20 km od PZ, veřejná mezinárodní letiště Brno, Tuřany (73 km) a Pardubice (90 km). V dlouhodobém výhledu se předpokládá potenciální vazba na labskou větev průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (veřejný přístav Česká Třebová). Technická infrastruktura je zde kompletně dokončena. V tabulce 20 jsou základní údaje o průmyslové zóně ve Svitavách. Její mapa je umístěna v příloze 17. Data z informačního servisu RISY.cz jsou i v tomto případě starší (z roku 2011), a proto se odlišují od aktuálních informací z Městského úřadu ve Svitavách. Tabulka 20: Základní údaje o průmyslové zóně Svitavy – předměstí, Moravský Lačnov 44 ha 8,4 ha (tj. cca 19 %) Plocha výroby a skladování ZÚR neuvádí ţádné PZ ve své dokumentaci. 5 Svitavy PZ zahrnuta v Územním plánu města Svitavy. Území protíná a na dvě části rozděluje vedení VVN 110 kV (ochranné pásmo), bezpečnostní pásmo vysokotlakového plynovodu. ZÚR – Zásady územního rozvoje, ORP – obec s rozšířenou působností, ÚPD – Územně plánovací dokumentace, VVN – velmi vysoké napětí Zdroj: Vlastní zpracování podle: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny Plocha Využívaná plocha Funkční náplň Uplatnění PZ v ZÚR Identifikace zóny ORP, obec, stavební úřad Stav ÚPD Limity a střety zájmů
6.2
Podniky
Převaţujícím odvětvím v zóně Paprsek je textilní průmysl (netkaný textil) zaměřený na průmyslové vyuţívání a zemědělské zásobování (obilná sila, velkoobchody, lisovny plastů apod.).192
188
RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny – Svitavy – předměstí, Moravský Lačnov 189 MÚK Svitavy (5 km), variantně MÚK Opatov (15 km) 190 MÚK Moravská Třebová (cca 20 km) 191 I. tranzitní ţelezniční koridor; ţelezniční stanice Svitavy (0,2 km) 192 Informace poskytl: OBLOUK, Milan, vedoucí Odboru rozvoje města, Město Svitavy
63
V průmyslové zóně Paprsek působí v současné době 10 firem (viz příloha 18), v nichţ je celkově asi 760 zaměstnanců. Největšími zaměstnavateli jsou firmy P-D Refractories (337 zaměstnanců) a Fibertex Nonwovens (271 zaměstnanců). Tyto firmy mají rovněţ nejdelší historii průmyslové výroby ve Svitavách. Podkapitoly 6.2.1 a 6.2.2 jsou věnovány právě těmto podnikům. Následující text je výsledkem dotazníkového šetření, jehoţ záměrem bylo zjistit základní ekonomické údaje o firmách v průmyslové zóně. Vedle toho byly získány informace o tom, zda firmy působí na zahraničních trzích, jaké zkušenosti mají s čerpáním finanční podpory z evropských či jiných zdrojů a jestli spolupracují s nějakou školou zaměřenou na průmysl. Návratnost dotazníku byla v tomto případě 90 %, z deseti dotazovaných firem odpovědělo devět. Informace o počtech zaměstnanců z výsledků dotazníkového šetření se u některých firem mírně odlišují od údajů z úřadu práce. Například Fibertex Nonwovens uvádí 265 zaměstnanců k 9. 3. 2015, přičemţ v roce 2014 obsadila 5 nových pracovních pozic. Nejvíce pracovních míst vytvořila v minulém roce společnost P-D Refractories (92 nových míst). Největší prostory v průmyslové zóně Paprsek vlastní velkoobchod Ptáček, a to 90 000 m2. Společnost P-D Refractories zabírá téměř 60 000 m2. Necelých 40 000 m2 má ve vlastnictví SD KOVOŠROT. Plochu 25 900 m2 vyuţívá v rámci zóny Fibertex Nonwovens. Všichni respondenti uvedli, ţe pozemky a budovy, které jejich firma vyuţívá, jsou také v jejím vlastnictví. Některé podniky působí rovněţ v zahraničí. Těmto firmám a jejich obchodním a majetkově propojeným zahraničním partnerům je věnována následující tabulka. Tabulka 21: Zahraniční partneři firem z průmyslové zóny Paprsek, Svitavy Název firmy Fibertex Nonwovens, a. s.
Zahraniční obchodní partneři globální zastoupení
P-D Refractories CZ a. s. RS PLAST Strachoň s. r. o. VÁHY – JAS, s. r. o. ZZN Svitavy a. s.
globální zastoupení evropský trh Irsko Německo, Itálie, Polsko
Majetkově propojený partner Dánsko – mateřská společnost, Francie a Jihoafrická republika – sesterské společnosti Německo, Slovinsko ne ne ne Zdroj: Vlastní zpracování
Ze strany jednotlivých firem nebyly vyuţity ţádné programy přímo určené na podporu průmyslových zón. Pokud jde o jiné dotace, s jejich čerpáním má zkušenosti 67 % respondentů. Společnost Fibertex Nonwovens získala finanční podporu z OP Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci projektu Efektivní vzdělávání, osobnostní rozvoj a zvýšení adaptability zaměstnanců Fibertex, a. s. (viz tabulka 22).
64
Tabulka 22: Projekt Efektivní vzdělávání, osobnostní rozvoj a zvýšení adaptability zaměstnanců Fibertex, a. s. Název programu a programové období Oblast podpory Registrační číslo projektu Částka Doba realizace projektu Cílové skupiny
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 – 2013) 1.1. Zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti podniků CZ.1.04/1.1.02/35.00151 3 302 251 Kč 10. září 2009 aţ 31. srpen 2011 145 zaměstnanců společnosti Fibertex, a. s. (TOP management, střední management, ostatní THP a dělníci)
THP – technicko-hospodářský pracovník Zdroj: Vlastní zpracování podle: Evropský sociální fond v ČR. Projekty
Svitavský závod P-D Refractories získal pět dotací z OP Podnikání a inovace v rámci programů podpory Eko-energie (výzvy II a III), Inovace a Potenciál. Základní údaje o těchto projektech obsahuje následující tabulka. Společnost dále získala finanční příspěvek z OP Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců (POVEZ). Tabulka 23: P-D Refractories CZ a. s. – podpořené projekty v rámci OPPI Název projektu
Program podpory Potenciál
Výše finanční podpory a stav 4 928 000 Kč, dokončeno
Datum alokace193 3. 3. 2009
Posílení kapacity laboratoří společnosti P-D Refractories CZ pro výzkum a vývoj v oblasti ţáruvzdorných produktů 5 200 000 Kč, dokončeno 20. 3. 2012 Modernizace vozokomorové pece Eko-energie Bickley – Svitavy 6 400 000 Kč, dokončeno 17. 12. 2009 Modernizace vozokomorových Eko-energie pecí v závodě Svitavy 13 660 000 Kč, běţící 5. 11. 2013 Inovovaná ostřiva pro výrobu Inovace ţárovzdorných materiálů 17 000 000 Kč, dokončeno 28. 8. 2012 Zavedení výroby nových výrobků Inovace na bázi SiO2 Zdroj: Vlastní zpracování podle: CzechInvest. Statistika čerpání dotací z programů OPPI
Velkoobchod Ptáček se stal příjemcem dotací z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Společnost SD KOVOŠROT čerpala v roce 2010 prostředky z OP Ţivotní prostředí. Dotace ve výši 4 652 402 Kč byla určena na zpracování autovraků. Firma RS PLAST Strachoň vyuţila v roce 2006 prostředky ze Společného regionálního operačního programu (SROP) v rámci projektu Lisovna plastů – průmyslová zóna Svitavy. Dotaci na výstavbu nové haly ze SROP získala také společnost VÁHY – JAS, a to ve výši 642 600 Kč. Jednatel společnosti VÁHY – JAS, s. r. o. Jiří Janoušek můţe porovnat získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie a od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Jeho zkušeností je, ţe peníze z fondů EU se získávají daleko obtíţnější cestou, neboť je celý proces ţádosti o dotaci spojen s obrovskou administrativou. Jednatel společnosti tedy 193
datum podpisu rozhodnutí o financování
65
doporučuje vyuţít sluţeb ČMZRB. Uţ okolo roku 2000 byl velký zájem o mostní váhy, které firma vyrábí. S vyšší poptávkou se objevila potřeba nového objektu. V roce 2005 získaly VÁHY – JAS zvýhodněný úvěr Kredit od ČMZRB a mohli tak realizovat výstavbu objektu na zelené louce.194 Ve svitavské průmyslové zóně najdeme i firmy, jejichţ hlavní činnost souvisí se zemědělstvím. Z tohoto důvodu také některé podniky spolupracují se školami zaměřenými na zemědělství. Nekvinda – Zemědělská technika a. s. přijímá zaměstnance zejména z Obchodní akademie ve Svitavách195 a v rámci praxe poskytuje studentům brigády. Společnost ZZN Svitavy a. s. (zemědělské zásobování a nákup) spolupracuje se Střední školou zahradnickou a technickou v Litomyšli a také s Mendelovou univerzitou v Brně. Střední odborné učiliště Svitavy uspořádalo v říjnu 2014 exkurzi ţáků 2. ročníku oboru mechanik plastikářských strojů. Ve firmě RS PLAST Strachoň se seznámili s provozem závodu a s lisovnou plastů. Spolupráci v oblasti výroby nabízí SOU Svitavy také společnost VÁHY – JAS. Největší mírou spolupráce s vysokými školami a univerzitami se vyznačuje akciová společnost P-D Refractories CZ. Jako spoluřešitele dotačního programu Technologické agentury ČR (TAČR) uvádí VUT Brno (Fakulta stavební a Fakulta chemická), Masarykovu univerzitu v Brně (Fakulta přírodních věd) a ČVUT Praha (Fakulta strojní). Při řešení výzkumných a vývojových úkolů spolupracuje P-D Refractories s VŠCHT Praha a VŠB Ostrava. Obsahem následujících dvou podkapitol je profil firem Fibertex a P-D Refractories, největších zaměstnavatelů v zóně Paprsek, které mají zároveň nejdelší průmyslovou tradici. 6.2.1 Fibertex Nonwovens (dříve Vigona) Po druhé světové válce se začal pomalu obnovovat provoz mnoha svitavských textilek. Většina z nich byla znárodněna. V roce 1946 došlo ke sloučení několika takovýchto továren do národního podniku Spojené české a moravské bavlnářské závody Ústí nad Orlicí. V roce 1948 byl celý komplex přejmenován na národní podnik Utex, z něhoţ se v červenci 1949 při celostátní delimitaci podniku utvořila VIGONA, n. p., s podnikovým ředitelstvím ve Svitavách. K datu vzniku nového národního podniku byly k Vigoně (závod 01) připojeny další textilky. Jedněmi z nich byly i přádelny a tkalcovny Bratří Ettlů. Mezi objekty bývalé firmy Bratři Ettlové patřila i současná „Fabrika“ (multikulturní centrum).196 Vigona a. s. byla původně menším výrobcem s historickou orientací převáţně na produkci tradičních tkaných textilií. V letech 1949 – 1956 vydávala svitavská Vigona závodní časopis pod názvem Paprsek197 (viz příloha 19). Stejný název nese dnes i průmyslová zóna. Po kapitálovém vstupu společnosti Expandia do Vigony došlo k urychlení strategie změny 194
VÁHY-JAS. O nás celý název školy: Obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická Svitavy 196 PEŠEK, M. (2009) 197 Paprsek: závodní časopis ZS ROH závod Vigona 01 Svitavy. Svitavy: Vigona, 1949 – 1956. 195
66
orientace výlučně na výrobu netkaných textilií a průmyslových tkanin. Hlavními zákazníky Vigony se stali nejvýznamnější dodavatelé z oborů automobilového průmyslu a průmyslové filtrace.198 V roce 1993 byl textilní podnik Vigona zprivatizován a novými majiteli zaloţena akciová společnost.199 V roce 1997 byl do provozu uveden nový stroj na výrobu termicky pojených vláken. O pět let později byla v reakci na rostoucí poptávku automobilového průmyslu nakoupena a uvedena do provozu moderní technologie výroby vpichovaných textilií. Na přelomu roku 2003/2004 došlo ke schválení investice do výstavby nové výrobní haly ve Svitavách (viz obrázek 8) a dále na nákup další moderní linky. V roce 2004 byla zahájena jednání s mezinárodním strategickým partnerem Fibertex a. s., kterému Expandia následně prodala 100% podíl ve společnosti Vigona. Společně nese v současnosti název Fibertex Nonwovens, a. s. a sídlí v nově postavené průmyslové zóně ve Svitavách.200 Obrázek 8: Výstavba nového výrobního závodu Vigona, a. s. (2003 – 2004)
Zdroj: Oficiální informační portál města Svitavy. Nový výrobní závod – Vigona, a. s., průmyslová zóna Paprsek, Svitavy
Koncern Fibertex dnes patří mezi přední výrobce netkaných textilií pro průmyslové a technické vyuţití. Díky centrále v Aalborgu v Dánsku a výrobním závodům v Dánsku, České republice, Francii, USA a Jihoafrické republice má společnost Fibertex globální zastoupení.201 Následující tabulka shrnuje základní ekonomické údaje společnosti Fibertex Nonwovens za roky 2008 – 2013. Společnost hospodaří od roku 2010 se ziskem. Roční obraty firmy mají v posledních letech rostoucí tendenci. Nejvyšší hodnoty, 966 mil. Kč, bylo dosaţeno v roce 2013.
198
Expandia. Vigona a. s. PEŠEK, M. (2009) 200 Expandia. Vigona a. s. 201 Fibertex Nonwovens. O nás 199
67
Tabulka 24: Ekonomické údaje – Fibertex Nonwovens Výsledek hospodaření (v Velikost aktiv (v tis. Kč) tis. Kč) 2013 966 000 54 731 1 121 281 2012 906 000 33 134 1 149 343 2011 812 000 37 410 1 096 829 2010 674 000 25 030 1 082 081 2009 595 000 - 31 628 1 020 664 2008 636 000 - 14 764 1 018 797 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Veřejný rejstřík a Sbírka listin; Bisnode. Databáze firem Albertina (Gold edition, 2015) Rok
Obrat (v tis. Kč)
6.2.2 P-D Refractories P-D Refractories CZ a. s., dříve Moravské šamotové a lupkové závody a. s. (MŠLZ), je jedním z největších výrobců a dodavatelů ţáruvzdorných výrobků a surovin. Společnost vyrábí a dodává materiál pro kompletní i částečné vyzdívky pro tepelná zařízení, především pro koksové pece, vysoké pece včetně ohřívačů větru, sklářské pece a elektrolyzéry primární výroby hliníku.202 Historie dnešní akciové společnosti sahá do roku 1892, kdy se firma Gessner a Pohl rozhodla postavit továrnu na ţáruvzdorné výrobky (šamotové kameny a malty) ve Velkých Opatovicích. Továrna měla tehdy tři oddělení – pece, mlýny a cihlovku. Šamotové cihly se vyráběly většinou v šesti jakostech, výroba se pohybovala podle odbytu v rozsahu 4 000 aţ 9 500 tun ročně. Závod ve Velkých Opatovicích byl rozšířen v letech 1960 – 1965 o nový provoz s názvem Nová šamotka (nyní divize D 02). Původní závod byl od té doby nazýván Stará šamotka (nyní divize D 01). Následovníkem těchto dvou provozů (divizí) byl výrobní závod Dinas Svitavy, který byl postaven v letech 1981 – 1985 a jeho výrobky byly určeny především do koksoven. Koncem roku 2000 odkoupila majoritní část akcií MŠLZ německá společnost P-D Glasund Feurfestwerke Wetro GmbH a MŠLZ se stávají členem mezinárodní skupiny Preiss-Daimler Group a dostávají název P-D Refractories CZ a. s.203 Výrobní závody P-D Refractories jsou v současnosti čtyři – Velké Opatovice, Svitavy, Březina a Březinka. Závod ve Svitavách se nachází v průmyslové zóně Paprsek na adrese Průmyslová 424/13, 568 02 Svitavy – Lačnov. Jsou zde dislokovány: divize 03 – Dinaska divize 04 – Servis část odboru 07 – Obchod část odboru 08 – Řízení jakosti204 Závod ve Svitavách (viz obrázek 9), který navazuje na činnost podniku Dinas Svitavy, vyrábí dinasové kameny pro metalurgii, koksárenské pece a sklářský průmysl, které jsou dodávány
202
P-D Refractories CZ a. s. O nás P-D Refractories CZ a. s. Historie 204 P-D Refractories CZ a. s. Svitavy 203
68
zákazníkům po celém světě. Kromě dinasu produkuje svitavský závod keramické komínové roury.205 Obrázek 9: P-D Refractories, výrobní závod Svitavy
Zdroj: P-D Refractories CZ a. s. Svitavy
Ekonomické údaje týkající se samotného závodu ve Svitavách nebylo moţné zjistit. Dostupná byla pouze data za celou společnost P-D Refractories, která zahrnuje celkem čtyři závody.
205
P-D Refractories CZ a. s. Svitavy
69
7
KOMPARACE VYBRANÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN
Na základě předchozích tří kapitol, které jsou především výsledkem strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření, bude nyní provedena komparace výše diskutovaných průmyslových zón. Dále budou navrţeny moţnosti budoucího vyuţití, které vyplynou mimo jiné ze současné situace v jednotlivých zónách a ze záměrů vedení měst i soukromých vlastníků podnikatelských nemovitostí.
7.1
Způsob využití a obsazenost průmyslových ploch
Dosud nevyuţívaná průmyslová zóna Hlinsko v Čechách je sice zahrnuta v územním plánu města, nicméně se dosud nepodařilo vykoupit pozemky od soukromých subjektů do vlastnictví města. Je velice pravděpodobné, ţe soukromníci, v jejichţ drţení jsou prostory průmyslové zóny v okolí Rváčovské ulice, dosud nerozhodli o jejich budoucím vyuţití. Někteří z nich čekají na vhodného kupce, jiní moţná na příhodný zdroj financování, aby mohli zrealizovat své vlastní záměry. Z pohledu města Hlinsko tedy nemá ve svém vlastnictví průmyslovou zónu. Jakýkoliv pokus o její zbudování je velmi nákladný, řádově jde o desítky aţ stovky milionů Kč, a to přesahuje moţnosti města. Návratnost takové investice je přitom dnes velmi nejistá a riskantní.206 Průmyslová zóna (ulice Rváčovská, Hlinsko) o výměře 20 ha je napojená na dopravní a technickou infrastrukturu. Jejímu vyuţití však brání dosud nevyřešené majetkoprávní vztahy. Příznivější situací z hlediska vyuţití i potenciálu budoucího rozvoje disponuje průmyslový areál menšího rozsahu (bývalá ETA, ulice Poličská, Hlinsko). Z celkové výměry 13,5 ha je v současnosti vyuţito přibliţně 5,5 ha. Následující tabulka tuto plochu dělí podle firem, které v areálu vyuţívají nějaké prostory. Převaţujícím vlastníkem pozemků v tomto areálu je MEGATECH Industries. Tomuto podniku patří necelých 10 ha, přičemţ vyuţívá pouze 2,8 ha – tzv. halu H100. Tabulka 25: Vyuţitá plocha v rámci areálu – bývalá ETA, Hlinsko Využívaná plocha v areálu (m2) 27 900 20 000 2 000 1 900 1 500 1 000 300 54 600
Název firmy MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. Backer Elektro CZ a. s. ALLAMI - Pekař Miroslav ETAFILTER spol. s r. o. Nástrojárna VINKLER, s. r. o. AZ Servis Hlinsko s. r. o. Autodoprava KVALB - Luboš KVAČEK Celkem Celková výměra areálu: 135 000 m2
Zdroj: Vlastní zpracování
206
Informace poskytla: SEVERINOVÁ, Ilona, autorka komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy, iniciátorka petice proti změně územního plánu
70
Část volných pozemků nyní od společnosti Megatech kupuje město Hlinsko, jehoţ záměrem je na tomto místě vybudovat učiliště a rekvalifikační středisko. Tímto by mělo být do Hlinska navráceno střední odborné školství. Hlinecké firmy by si pak mohly z jednotlivých oborů vybírat své budoucí zaměstnance. Jedním z cílů je zabránit odchodu mladých lidí za prací a bydlením do větších měst. Město Chrudim bylo oproti Hlinsku mnohem úspěšnější ve vykupování pozemků od soukromých osob v průmyslových zónách Západ a Sever. Výkup těchto prostor byl odstartován v roce 2000 a v současnosti město Chrudim vlastní 82 % (tj. 27 ha) v zóně Západ, jejíţ celková plocha je 33 ha. Největším soukromým vlastníkem je TRANSPORTA Czech Republic, která vlastní prostory o výměře 3,3 ha.207 Z celkové výměry zóny Sever 35 ha je nyní vyuţíváno přibliţně 7 ha. Převáţnou část této obsazené plochy město jiţ prodalo investorům (viz tabulka 26) a ve svém vlastnictví má poslední pozemek, který však v současné době také prodává soukromé firmě. Největší část pozemků v zóně Sever vlastní společnost Tereos TTD (Lihovar Chrudim), a to 8 ha, ze kterých vyuţívá zhruba 4,5 ha. Tabulka 26: Vyuţitá plocha v průmyslové zóně Sever, Chrudim Využívaná plocha v zóně Sever (m2) 45 000 10 000 4 511 4 101 3 052 1 667 1 397 1 304 1 000 890 300 60 73 282
Název firmy Tereos TTD, a. s. (Lihovar Chrudim) PROFIT stavební centrum, s. r. o. Profestex s. r. o. ISE s. r. o. T M T spol. s r. o. ECOTECHNIC, s. r. o. Pardubice Autocapital s. r. o. SEZAM Chrudim, s. r. o. PERFO LINEA a. s. Protronix s. r. o. Elfra, s. r. o. HABRA s. r. o. Celkem Celková výměra zóny Sever: 350 000 m2
Zdroj: Vlastní zpracování
Investoři postupně přicházeli také do průmyslové zóny Paprsek ve Svitavách. Z celkové rozlohy 36 ha nejsou obsazeny pouze dva pozemky o výměře 4,3 a 1,7 ha. Po prodeji velké části těchto pozemků společnosti INA Lanškroun, která zde postaví nový závod na výrobu plastových loţisek, bude zóna Paprsek vyuţita téměř na 100 %. Tabulka 27 vyznačuje 10 firem v současnosti působících v průmyslové zóně a plochu, kterou zde vyuţívají ke své podnikatelské činnosti. Největším vlastníkem pozemků je velkoobchod Ptáček (9 ha).
207
Tabulka o vyuţití plochy v průmyslové zóně Západ nebyla vytvořena z důvodu velkého počtu firem v této zóně (35 firem) a menší návratnosti dotazníkového šetření (60 %).
71
Tabulka 27: Vyuţitá plocha v průmyslové zóně Paprsek, Svitavy Využívaná plocha v zóně Paprsek (m2) 90 000 59 454 39 566 25 900 9 393 8 151 7 290 5 000 917 899 246 570
Název firmy Ptáček - velkoobchod, a. s. P-D Refractories CZ a. s. SD KOVOŠROT s. r. o. Fibertex Nonwovens, a. s. Dopravní stavby Svitavy a. s. VÁHY – JAS, s. r. o. Agropodnik Svitavy, a. s. (AGP) Nekvinda - Zemědělská technika a. s. RS PLAST Strachoň s. r. o. ZZN Svitavy a. s. Celkem Celková výměra zóny Paprsek: 360 000 m2
Zdroj: Vlastní zpracování
7.2
Zastoupení podniků v průmyslových odvětvích
Ze všech vybraných průmyslových zón zaměstnává nejvíce lidí zóna Západ v Chrudimi (1 402 zaměstnanců). Následuje co do rozlohy nejmenší areál Hlinsko v Čechách, kde pracuje cca 875 zaměstnanců.208 Ve svitavské zóně Paprsek pracuje cca 760 zaměstnanců a v zóně Chrudim – Sever přibliţně 460 zaměstnanců. Následující grafy, znázorňující zastoupení firem v různých odvětvích průmyslu, byly vytvořeny na základě hlavní činnosti jednotlivých podniků, která byla zjišťována v rámci dotazníkového šetření. Převaţujícím průmyslovým odvětvím jsou všeobecně kovodělné výrobky a konstrukce, které označilo 28 % firem z průmyslové zóny Chrudim – Západ jako předmět své hlavní činnosti. Časté je také všeobecné strojírenství, výroba elektrických zařízení a automobilový průmysl. Ve všech čtyřech zónách jsou rovnoměrně zastoupena různá odvětví, přičemţ lze konstatovat, ţe se jich většina objevuje ve všech zónách. Jistou výjimkou je průmyslová zóna Paprsek – pouze zde se objevují odvětví jako zemědělská produkce a keramický průmysl.
208
Vyšší hodnota je způsobena hlavně díky firmě Megatech Industries, která má téměř 500 zaměstnanců. Dalších 300 lidí zaměstnává Backer Elektro.
72
Graf 8: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslový areál Hlinsko v Čechách Celkový počet respondentů : 7
KVALB - Luboš Kvaček AZ Servis Hlinsko s. r. o.
kovodělné výrobky a konstrukce ALLAMI - Pekař M., Nástrojárna VINKLER s. r. o.
stroje a zařízení automobilový a elektrotechnický průmysl elektrická zařízení
ETAFILTER spol. s r. o.
Backer Elektro CZ a. s. MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o.
energetika autodoprava
Zdroj: Vlastní zpracování
Kovodělné výrobky a konstrukce jsou předmětem hlavní činnosti dvou firem v areálu bývalé ETY (viz graf 8). Slévárna hliníku Miroslava Pekaře – ALLAMI vyrábí mimo jiné poštovní schránky a vývěsné firemní štíty. Nástrojárna Oldřicha Vinklera zajišťuje kompletní výrobu forem pro vstřikování plastů a termosety. Ostatní průmyslová odvětví jsou zastoupena jedním podnikem. Předmětem hlavní činnosti firmy Backer Elektro jsou topná tělesa, domácí spotřebiče, zaţehlovače a průtokové ohřívače. MEGATECH Industries se specializuje na výrobu a dodávky komponentů pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Společnost ETAFILTER z poloviny vlastněná firmou ETA a. s. vyrábí a prodává filtrační systémy vysavačů. AZ Servis Hlinsko poskytuje sluţby v oblasti energetiky a zajišťuje provoz sběrného dvora. Firma KVALB provozuje vnitrostátní i mezinárodní nákladní dopravu.
73
Graf 9: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Západ, Chrudim kovodělné výrobky a konstrukce
Celkový počet respondentů : 21
5%
obchod a zprostředkovatelské služby
5%
stroje a zařízení
5%
28%
autodoprava
5%
automobilový a elektrotechnický průmysl elektrická zařízení
5% 5%
energetika 9%
informační technologie
19%
chemické látky a přípravky
14%
dřevovýroba Zdroj: Vlastní zpracování
Z důvodu vyššího počtu respondentů v zóně Západ nejsou do grafu 9 vepsány jednotlivé firmy. Popisky dat zde značí procentní zastoupení firem v jednotlivých odvětvích. Kovárenstvím se zabývají podniky: Peform Chrudim, MFT, KOVINTRADE, Sancolor, SteelTech a Medcon. Zprostředkovatelské středisko Comdata Czech s. r. o. je partnerem společnosti Vodafone – obě firmy poskytují telekomunikační sluţby. Obchodní činnost zajišťuje společnost CKP Chrudim. Tamsin London CZ provozuje internetový obchod s oděvy. Strojírenství se věnuje SIAG CZ a TRANSPORTA Czech Republic. METAL ENGINEERING s. r. o. zajišťuje pro strojírenské společnosti výkresovou dokumentaci. Společnost MARLO AB provozuje nákladní dopravu, Vojtěch Duba dopravu autobusovou. Firma „Kayaba“209 vyrábí tlumiče pro automobily, závod v Chrudimi se zaměřuje na jejich součásti – vinuté pruţiny. DELTA – M spol. s r. o. prodává ruční a elektrické nářadí, nástroje a zahradní techniku. ONIVON a. s. dodává do průmyslové zóny Západ energetické sluţby (elektrická energie, teplo, voda, zemní plyn, tlakový vzduch, technické plyny apod.). CoProSys a. s. se kromě informační technologie věnuje také vývoji a výrobě mikrovlnných systému. Společnost CHEMLON CZ prodává chemická vlákna pro textilní průmysl. Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. produkuje výrobky z dýh (sesazenky, hrany a intarzie).
209
celý název společnosti: KYB CHITA Manufacturing Europe s. r. o.
74
Graf 10: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Sever, Chrudim Celkový počet respondentů : 10 kovodělné výrobky a konstrukce Protronix s. r. o. Elfra s. r. o.
ECOTECHNIC s. r. o., PERFO LINEA a. s., SEZAM Chrudim s. r. o.
Profestex s. r. o. HABRA s. r. o., PROFIT Tereos TTD stavební centrum a. s. s. r. o. Autocapital s. r. o.
obchod a zprostředkovatelské služby automobilový a elektrotechnický průmysl potravinářské výrobky textilie elektrická zařízení elektronické přístroje
Zdroj: Vlastní zpracování
Tři firmy působící v zóně Sever lze zařadit do odvětví kovodělných výrobků a konstrukcí, dvě firmy do obchodu a zprostředkovatelských sluţeb (viz graf 10). Ostatní odvětví průmyslu jsou stejně jako v případě hlineckého areálu zastoupena jedním podnikem. Společnost Autocapital prodává náhradní díly na osobní a dodávkové automobily a zajišťuje servis těchto vozů. Do skupiny TTD, která je součástí koncernu Tereos, patří mimo jiné chrudimský lihovar. Profestex s. r. o. se zabývá výrobou oděvů a ochranných pracovních prostředků, Elfra s. r. o. výrobou kabelové konfekce a elektrovýrobou. Hlavní činností firmy Protronix je vedle vývoje a výroby průmyslové elektroniky také měření CO2. Graf 11: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Paprsek, Svitavy Celkový počet respondentů : 9 stroje a zařízení P-D Refractories CZ a. s. Fibertex Nonwovens a. s. RS PLAST Strachoň s. r. o.
zemědělské produkty
Nekvinda Zemědělská technika a. s., VÁHY - JAS s. r. o.
kovodělné výrobky a konstrukce obchod a zprostředkovatelské služby
Agropodnik Svitavy a. s., ZZN Svitavy a. s.
Ptáček velkoobchod SD a. s. KOVOŠROT s. r. o.
plastové výrobky textilie keramický průmysl
Zdroj: Vlastní zpracování
75
Ve svitavské zóně Paprsek působí ve strojírenství společnost Nekvinda, která vyrábí zemědělské stroje a příslušenství, a společnost VÁHY – JAS, která se specializuje na výrobu a opravu elektronických a mechanických vah210 (viz graf 11). Agropodnik Svitavy se orientuje na obchodní činnost se zemědělskými produkty, ZZN Svitavy zajišťuje zemědělské zásobování. SD KOVOŠROT se v průmyslové zóně Paprsek specializuje na ocelový a litinový odpad, neţelezné kovy a nerezové oceli. Velkoobchod Ptáček prodává vodoinstalační a topenářské zboţí. Hlavní činností společnosti RS PLAST Strachoň je výroba technických výlisků z plastů. Fibertex Nonwovens se zabývá výrobou netkaných textilií a P-D Refractories výrobou ţárovzdorných výrobků a surovin.
7.3
Čerpání finanční podpory
Město Hlinsko v současné době usiluje o dotaci, s jejíţ pomocí by obnovila učňovské školství, a to koupí a obnovou budovy od společnosti Megatech v průmyslovém areálu bývalé ETY. Souběţně vznikne memorandum místních firem a okolních obcí, které tak vyjádří vzniku učiliště a rekvalifikačního střediska svoji podporu. Starosta Hlinska Miroslav Krčil uvedl, ţe kdyby snad záměr městu nevyšel, je prý pro objekt připraveno jiné smysluplné vyuţití.211 Ze strany města nebyly jiné dotace v souvislosti s tímto areálem řešeny, neboť převáţnou část areálu vlastní soukromé subjekty. V areálu bývalé Transporty (dnešní průmyslová zóna Západ) město Chrudim začalo vykupovat pozemky kolem roku 2000 a v roce 2003 získalo dotaci na školení zaměstnanců, vybavení a propagační účely z Národního programu na podporu průmyslových zón. V letech 2005 – 2008 probíhala realizace projektu Zpřístupnění průmyslové zóny212, dotace byla čerpána z OP Průmysl a podnikání – program podpory Reality. Největší dotaci v souvislosti s průmyslovou zónou Západ získalo město Chrudim z OP Ţivotní prostředí na řešení ekologické zátěţe v lokalitě bývalého s. p. Transporta, a to ve výši 146,5 mil. Kč. Ve spojitosti s průmyslovou zónou Sever město Chrudim nevyuţilo ţádnou dotaci. Totéţ platí i o průmyslové zóně Paprsek ve Svitavách, jejíţ prostory jsou většinou ve vlastnictví soukromých firem. Město Svitavy se tedy v tomto případě nestalo příjemcem ţádných dotačních prostředků. Z výsledků dotazníkového šetření v obecné rovině vyplynulo, ţe firmy ve všech diskutovaných průmyslových zónách nemají zkušenosti s čerpáním dotací z programů přímo určených na podporu průmyslových zón. Tyto programy byly podrobněji definovány v kapitole č. 2. Pouze firma Backer Elektro CZ z areálu bývalé ETY Hlinsko získala dotaci z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón a společnost Elfra působící v průmyslové zóně Chrudim – Sever čerpala dotační prostředky z ROP NUTS II Severovýchod.
210
např. váhy automobilové, mostní a jeřábové Chrudimské noviny. Hlinsko usiluje i návrat učňovského školství a koupilo proto čtyřpodlažní objekt, pomoci mu mají místní firmy 212 celý název projektu: Zpřístupnění průmyslové zóny – rekonstrukce a rozšíření příjezdových komunikací v areálu bývalé Transporty, a. s. 211
76
Co se týče jiných dotací z prostředků Evropské unie, z celkového počtu 49 respondentů213 uvedlo 17 firem, ţe mají zkušenosti s čerpáním takovéto podpory. Následně pak specifikovali, na co a v rámci jakého programu byla dotace poskytnuta (viz graf 12). Zkušenosti s vyuţitím těchto dotací mají především firmy z průmyslové zóny Paprsek ve Svitavách. Příjemcem podpory z OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) se staly následující firmy: Hlinsko: MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. Chrudim – Sever: PERFO LINEA a. s., Tereos TTD, a. s. (Lihovar Chrudim) Svitavy: Fibertex Nonwovens, a. s., P-D Refractories CZ a. s., Ptáček – velkoobchod, a. s. Z OP Podnikání a inovace čerpaly finanční podporu tyto společnosti: Hlinsko: Nástrojárna VINKLER, s. r. o. (program podpory Rozvoj) Chrudim – Západ: Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. (Marketing, Rozvoj a ICT v podnicích), ONIVON a. s. (Eko-energie) Chrudim – Sever: PERFO LINEA a. s. (Školící střediska), Protronix s. r. o. (Potenciál, ICT v podnicích, Inovace) Svitavy: P-D Refractories CZ a. s. (Eko-energie, Inovace, Potenciál) Svitavské podniky RS PLAST Strachoň s. r. o. a VÁHY – JAS, s. r. o. vyuţily Společný regionální operační program a firma SD KOVOŠROT s. r. o., která působí rovněţ v zóně Paprsek, získala dotaci z OP Ţivotní prostředí. Graf 12: Počty projektů v operačních programech
Zdroj: Vlastní zpracování
7.4
Majetkoprávní vztahy
O průmyslové zóně v Hlinsku, která měla být situována na severozápadním okraji města (ulice Rváčovská), se v posledních letech přestalo uvaţovat, neboť nevyšel najevo ţádný zájem ze strany investorů. Většina zdejších pozemků je ve vlastnictví velkého počtu lidí, coţ potvrzují sloţité majetkoprávní vztahy. 213
součet všech odpovědí z dotazníkového šetření (areál bývalé ETY Hlinsko, průmyslové zóny Západ a Sever v Chrudimi a průmyslová zóna Paprsek Svitavy)
77
Také proto, ţe město Hlinsko nemá ve svém vlastnictví ţádnou průmyslovou zónu, byly v loňském roce vedeny bouřlivé diskuze o osudu průmyslového areálu bývalé ETY (ulice Poličská). Původní záměr zbudování obchodního centra doprovázený nesouhlasem místních obyvatel byl po změně vedení města nahrazen záměrem novým, a tím je nyní zmiňované zřízení učiliště v tomto areálu. I kdyţ se město při koupi objektu od firmy Megatech potýkalo s jistými problémy, snaha o návrat učňovského školství stále pokračuje a byla před nedávnem podpořena memorandem, pod které se podepsalo 26 starostů obcí Hlinecka. Hlavním problémem při řešení těchto majetkoprávních vztahů jsou přístupy k odprodaným objektům, tedy existence věcných břemen či spoluvlastnictví přístupových komunikací a podílení se na jejich údrţbě. Mapa majetkoprávních vztahů v areálu bývalé ETY je umístěna v příloze 11. Při výkupu pozemků v průmyslové zóně Chrudim – Západ se objevily problémy s nastavením nepřiměřeně vysokých cen nemovitostí (cca 3 000 Kč za m2) ze strany soukromých subjektů. Město v současnosti vlastní 82 % celkové plochy zóny Západ. Z důvodu moţného příchodu strategického investora do zóny Západ chtělo město v minulosti řešit dosíťování pozemků, coţ mělo být financováno z národních peněz. Od tohoto záměru však bylo upuštěno.214 V současné době město jedná s investory, kteří mají zájem o větší pozemky (3 – 4 ha). Volné prostory k datu 1. 12. 2013 v průmyslové zóně Západ ukazuje následující obrázek. Obrázek 10: Volné pozemky v průmyslové zóně Chrudim – Západ, stav k 1. 12. 2013
Zdroj: Chrudim – oficiální stránky města. Průmyslová zóna
214
Informace poskytl: CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim
78
Přes 96 % pozemků v průmyslové zóně Sever je jiţ ve vlastnictví soukromých firem. Město je těmto investorům v minulosti úspěšně prodalo. Poslední pozemek o výměře 2 615 m2 (viz obrázek 11) město v současné době také prodává. Obrázek 11: Poslední volný pozemek v průmyslové zóně Chrudim – Sever
Zdroj: Chrudim – oficiální stránky města. Průmyslová zóna
Majetkoprávní vztahy v lokalitě průmyslové zóny Paprsek ve Svitavách jsou jiţ zcela dořešeny. Je zřejmé, ţe ve Svitavách proběhl celý proces spojený s vlastnictvím pozemků průmyslové zóny nejrychleji. Také Ing. Milanu Obloukovi nejsou známy ţádné problémy, které se mohly v minulosti objevit při řešení majetkoprávních vztahů. Většina pozemků a budov je v soukromém vlastnictví. Dosud neobsazené pozemky ve vlastnictví města ukazuje následující obrázek. Tyto pozemky jsou však v současné době prodávány společnosti INA Lanškroun, která by zde měla začít vyrábět na podzim 2016. Touto transakcí bude Paprsek takřka zaplněn, poslední nevyuţitý pozemek v lokalitě má soukromého majitele, který o jeho osudu zatím nerozhodl.
79
Obrázek 12: Poslední volné pozemky v průmyslové zóně Svitavy – Paprsek
Zdroj: Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti
7.5
Vliv průmyslových zón na život ve městě
Největším ze tří diskutovaných měst je Chrudim, kde ţije téměř 23 tisíc obyvatel. Chrudimsko je největším správním obvodem v Pardubickém kraji, a to jak rozlohou – zaujímá 16,5 % rozlohy kraje (74 613 ha), tak i počtem obyvatel – spádová oblast Chrudimi zahrnuje 86 obcí s celkovým počtem obyvatel 82,9 tisíc. Nedostatečná nabídka volných pracovních míst v regionu nutí obyvatele za prací dojíţdět, a to zejména do severní části správního obvodu sousedního pardubického okresu, přičemţ většina dojíţdějících nachází uplatnění v krajském městě Pardubice.215 Ve městě Svitavy ţije přes 17 tisíc obyvatel. Území Svitavska (35 158 ha) představuje 7,8 % rozlohy Pardubického kraje. Spádovou oblast Svitav tvoří 28 obcí s celkovým počtem obyvatel 31,7 tisíc. Svitavsko dlouhodobě patří k regionům s největší mírou nezaměstnanosti v Pardubickém kraji (10,74 % za rok 2013).216 V porovnání s registrovanou mírou nezaměstnanosti ve správních obvodech Hlinsko a Chrudim je tento údaj vyšší přibliţně o 2,5 %. Nejmenším z vybraných měst je Hlinsko, které má necelých 10 tisíc obyvatel. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, ţije celkem 21,2 tisíc obyvatel. Území Hlinecka představuje 5,5 % rozlohy Pardubického kraje (24 664 ha). Pro Hlinecko je charakteristický nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, vyšší míra nezaměstnanosti a vyšší podíl zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví217, coţ potvrzuje vyšší podíl počtu zaměstnanců v průmyslovém areálu jak na celkový počet obyvatel ve městě Hlinsko (8,82 %), tak na celkový počet obyvatel ve správním obvodu města (4,13 %). V případě Chrudimska a Svitavska jsou tyto podíly niţší. 215
Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Charakteristika správního obvodu Chrudim Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Charakteristika správního obvodu Svitavy 217 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Charakteristika správního obvodu Hlinsko 216
80
Průmyslové zóny v Chrudimi zabírají společně přibliţně 2 % celkové výměry města. Průmyslová zóna Paprsek představuje 1,15 % celkové výměry města Svitavy a areál bývalé ETY pouze 0,56 % celkové výměry města Hlinska. Největší průměrný počet zaměstnanců průmyslové zóny na 1 ha má průmyslový areál v Hlinsku (64,81 zaměstnanců na 1 ha), jehoţ výměra je ze čtyř hodnocených průmyslových zón nejmenší. Naopak nejmenší je tento údaj v případě zóny Sever – Chrudim (14,29 zaměstnanců na 1 ha). Tabulka 28 shrnuje výše popsané údaje, ze kterých lze vypozorovat vliv jednotlivých průmyslových zón na ţivot ve městě. Tabulka 28: Vliv průmyslových zón na ţivot ve městě Město Počet obyvatel města218 Celkový počet zaměstnanců v průmyslové zóně219
Hlinsko 9 916 875
Chrudim 22 996 1 902
Svitavy 17 040 760
Podíl počtu zaměstnanců v PZ na celkový počet obyvatel ve městě Počet obyvatel správního obvodu města
8,82 %
8,27 %
4,46 %
21 172
82 871
31 692
Podíl počtu zaměstnanců v PZ na celkový počet obyvatel ve správním obvodu města Registrovaná míra nezaměstnanosti správního obvodu220 Celková výměra města
4,13 %
2,30 %
2,40 %
8,24 %
8,09 %
10,74 %
2 426,8 ha
3 321 ha
3 133,3 ha
Celková výměra průmyslové zóny
13,5 ha
Průměrný počet zaměstnanců PZ na 1 ha
64,81
PZ Západ
PZ Sever
33 ha
35 ha
42,48
14,29
36 ha 21,11
Zdroj: Vlastní zpracování
Co se týče spolupráce firem v jednotlivých zónách a škol zaměřených na průmysl, nejlépe jsou na tom firmy z průmyslových zón v Chrudimi. Ty nejčastěji spolupracují s chrudimskou Střední průmyslovou školou. Ve svitavské zóně Paprsek se nachází mnoho firem zemědělského zaměření, proto zde existují vztahy firem se středními a vysokými školami zemědělskými. Průmyslové podniky zde často spolupracují se Středním odborným učilištěm Svitavy.
218
Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2014 V případě města Chrudim se jedná o součet celkového počtu zaměstnanců v zóně Západ (1 402) a celkového počtu zaměstnanců v zóně Sever (500). 220 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Správní obvody; údaje za rok 2013 219
81
O nějaké vazbě mezi areálem bývalé ETY v Hlinsku a školami zaměřenými na průmysl zatím hovořit nelze. Dříve měla ETA v Hlinsku samostatné učňovské školství, které však bylo zrušeno.221 Současným záměrem města je však výstavba nového učiliště v prostorách areálu, přičemţ by některé firmy měly garantovat studentům budoucí pracovní uplatnění.
7.6
Návrhy budoucího rozvoje a využití
Na základě výše provedené komparace budou nyní navrţeny moţnosti řešení stávající situace ve vybraných městech a moţnosti budoucího rozvoje daných průmyslových zón. Díky patrným spojitostem mezi všemi vybranými průmyslovými zónami (útlum průmyslové výroby ve městech, zčásti nevyuţité areály, nedostatek pracovních míst apod.) mohou být v několika bodech navrţeny společné moţnosti rozvoje do budoucna. Dále pak bude pozornost zaměřena na individuální návrhy vyuţití pro jednotlivé zóny. 7.6.1 Společné návrhy budoucího rozvoje Města by se měla snaţit přilákat nové investory, ať uţ české nebo zahraniční, a to aţ do úplného vyuţití průmyslové zóny nebo areálu. Tomuto stavu se doposud nejvíce přiblíţila průmyslová zóna Paprsek ve Svitavách a průmyslová zóna Sever v Chrudimi222. Přitom by měl být prioritou rozvoj průmyslové výroby v daném městě, respektive by nemělo dojít ke změně charakteru průmyslové zóny na zónu smíšenou. Hrozilo by totiţ, ţe velký rozvoj obsluţné sféry časem zcela zastíní tradiční průmyslovou výrobu. Na druhou stranu by však průmyslový rozvoj mohl vyvolat impuls k rozvoji sluţeb, obchodu a kultury. A zatímco průmyslové zóny bývají často situovány na okrajích měst, terciární sektor by v případě vybraných menších měst mohl být orientován do jejich centru. Potenciální investory by města mohla nalákat nejen na niţší ceny pozemků a moţnost vyuţití jiţ existujících objektů (regenerace brownfieldů), ale vzhledem k vyšší míře nezaměstnanosti také na dostupnost pracovních sil v celé spádové oblasti města a ochotu lidí za prací dojíţdět. Investoři by měli být informováni také o tom, jak je průmyslová zóna napojena na dopravní infrastrukturu a inţenýrské sítě, jaké firmy v areálu v současnosti působí a jak fungují jejich vzájemné vztahy – tedy zda budou moci vyuţít podpory těchto firem z hlediska výměny informací, poradenství, kontaktů apod. Ihned po příchodu investora je důleţité informovat veřejnost o vzniku nových pracovních míst. Obyvatelům města a celé jeho spádové oblasti by mohly být tyto informace distribuovány např. prostřednictvím webových stránek města, přes databázi úřadu práce nebo pomocí vývěsek na veřejných místech, místního tisku a dalších elektronických databází (např. RISY.cz). Informace je třeba pravidelně aktualizovat. Vedení města by se mohlo zajímat o ţivot průmyslové zóny i po prodeji posledních pozemků soukromým firmám. Díky vzájemné spolupráci by tak mohla být zprostředkována vazba firem na průmyslově zaměřené školy. Firmy mohou zejména studentům středních škol
221 222
Informace poskytl: ZAVŘEL, Vladimír, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS, MěÚ Hlinsko Z celkové výměry (35 ha) zóny Sever – Chrudim však soukromé firmy vyuţívají pouze cca 7 ha.
82
a odborných učilišť poskytovat praxi a na základě jejich dovedností si pak mezi absolventy vybírat své budoucí zaměstnance. Municipality by také mohly podnikům v průmyslové zóně pomoci vyřešit otázku financování případných rekonstrukcí, oprav a výstavby nových objektů, a to např. prostřednictvím poradenství při tvorbě ţádostí o dotace z fondů Evropské unie. Tyto dotace většinou nepokryjí celé náklady projektu, a proto je třeba dopředu zváţit také další moţnosti financování. Nabízí se moţnost úhrady nákladů nad rámec této dotace z rozpočtu Pardubického kraje. V některých případech je vhodné vyuţít zvýhodněných úvěrů pro podnikatele od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), které nevyţadují tak sloţitou administrativu jako je tomu v případě získávání peněz z fondů EU. Firmy působící ve vybraných průmyslových zónách by se měly do budoucna snaţit vyuţít moţnosti získání dotací z programů přímo určených na podporu průmyslových zón. Z výsledků dotazníkového šetření totiţ vyplynulo, ţe firmy tyto zkušenosti většinou nemají a v minulosti vyuţívaly jiných dotačních programů. Předpokládá se, ţe v novém programovém období kohezní politiky EU 2014 – 2020 bude moţné podporovat podnikatelské zóny v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (specifický cíl 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání). Tento program však nebyl dosud spuštěn, a proto jsou k dispozici pouze základní charakteristiky jednotlivých programů (např. program Nemovitosti – viz kapitola 2.6). Místní samosprávy mohou při revitalizaci průmyslových ploch vyuţít zahraniční zkušenosti (viz kapitola 1.4). Dobrým příkladem mohou být např. průmyslové zóny v Itálii (územní koncentrace příbuzných, navazujících a servisních firem), ve Švýcarsku (komplexní územní členění průmyslu) nebo ve Španělsku (důleţitý vliv veřejného sektoru při lokaci průmyslových zón). Například snahy o vybudování veděcko-technického parku, podnikatelského inkubátoru nebo logistického parku by mohly průmyslové zóny lokálního významu pozdvihnout na vyšší úroveň – na tzv. regionální průmyslové zóny. V takovém případě by bylo nutné kvalitně zpracovat propagační materiály a provést adekvátní úpravy terénu, které by zkvalitnily dopravní i technickou infrastrukturu. 7.6.2 Individuální návrhy budoucího využití V případě města Hlinska by mělo dojít k přesunu pozornosti od vzniku průmyslové zóny v okolí ulice Rváčovská na průmyslový areál bývalé ETY, který má mnohem větší potenciál pro další rozvoj průmyslové výroby. Dlouho plánovanému vzniku průmyslové zóny v okolí Rváčovské ulice brání komplikované majetkoprávní vztahy. Celý proces výkupu pozemků od soukromých osob by byl velmi nákladný, coţ přesahuje moţnosti města. Průmyslový areál bývalé ETY disponuje dostatkem dosud nevyuţitých prostor, přičemţ převaţujícím vlastníkem je společnost Megatech. Město Hlinsko v současnosti plánuje zřízení učiliště s tradičními průmyslovými obory přímo v průmyslovém areálu. S ohledem na to, ţe firmy působící v areálu neplánují tyto objekty 83
v bliţší budoucnosti vyuţít, by město v následujících krocích mohlo jednat se společností Megatech o koupi dalších prostor, které by pak mohly být nabízeny potenciálním investorům. Vedle tradičních odvětví těţkého průmyslu ve městě nechybí ani průmysl textilní (např. firma Technolen) a potravinářský (Mlékárna Hlinsko, pivovar Rychtář), a tedy nejde ani tak o to, přivést do Hlinska nové průmyslové obory, ale pomoci jednotlivým odvětvím se dále rozvíjet. Na místě by byly snahy o posílení vzájemné interakce městské samosprávy a soukromých firem, přičemţ by bylo vhodné zapracovat především na poradenství (zejména při otázkách financování), zajištění školení a rekvalifikací. Co se týče města Chrudim, jeho vedení se v současnosti zabývá jednáním s potenciálními investory, kteří by měli zájem o větší volné pozemky v průmyslové zóně Západ. V tomto případě by město mělo vyuţít své exponované polohy vzhledem k hradecko-pardubické aglomeraci, kde lze snadno najít strategického investora. Vedle volných pozemků by mohli mít někteří investoři zájem o jiţ existující budovy v areálu bývalé Transporty. O prodeji nebo pronájmu těchto objektů by bylo třeba jednat se soukromými vlastníky. Pokud firmy, které v zóně Západ působí, nemají pro své budovy jiné vyuţití, výnosy z jejich prodeje nebo pronájmu by pro ně měly být důvodem k úvahám o takovýchto obchodních transakcích. Příchod strategického investora do zóny Západ by přinesl nové pracovní příleţitosti pro místní obyvatele a mohl by zabránit jejich odchodu do větších měst. S rostoucí ţivotní úrovní v Chrudimi by mohlo dojít k pozdvihnutí průmyslové zóny místního významu na zónu regionální. Průmyslová zóna Západ má k tomuto kroku nejblíţe. Kromě velkého počtu firem zabývajících se průmyslovou výrobou zde najdeme také stravovací zařízení a areál lékařů. Úroveň kvalitního dopravního napojení Chrudimi se po dokončení plánovaného obchvatu ještě zvýší. Dále by mohl pro tuto zónu vzniknout vlastní manaţerský tým. Průmyslová zóna Sever bude pro prodeji posledního pozemku plně ve vlastnictví soukromých podniků. Přesto však tyto firmy nevyuţívají ani třetinu celkové výměry této zóny. Díky rozvíjející se spolupráci s průmyslovými školami (zejména poskytování praxe studentům středních škol a učilišť) by mohlo v budoucnu dojít ke zvýšení počtu zaměstnanců v podnicích zóny Sever. Firmy by mohly například garantovat zaměstnání budoucím absolventům, kteří se jim osvědčili v průběhu praxe. I kdyţ je nyní pozornost města Chrudim směřována na zónu Západ, mělo by se v případě zóny Sever zapracovat na vzniku kvalitních propagačních materiálů, které by zónu vyzdvihly v očích veřejnosti. Zvýšení výroby by mohlo vyvolat opětovné vyuţití prázdných objektů (např. v případě Lihovaru Chrudim). Město Svitavy dnes vkládá velké naděje do nového závodu společnosti INA Lanškroun, která městu garantuje, ţe do roku 2020 zaměstná v průmyslové zóně Paprsek 960 lidí. Z hlediska obsazenosti průmyslové plochy je na tom Paprsek nejlépe. Hlavním cílem města a firem by mělo být sníţení míry nezaměstnanosti, která je v celém správním obvodu Svitav dosti vysoká, a to prostřednictvím náboru nových zaměstnanců do firem rozšiřujících svoji průmyslovou výrobu. Díky blízkosti Svitav a Brna by mohla být rozvíjena spolupráce s vysokými školami. Tuto vazbu jiţ v minulosti navázala společnost P-D Refractories CZ. 84
ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývala problematikou vyuţití průmyslových zón v malých městech Pardubického kraje. Konkrétně byla pozornost věnována průmyslovému areálu bývalé ETY v Hlinsku, průmyslovým zónám Západ a Sever v Chrudimi a průmyslové zóně Paprsek ve Svitavách. Za cíl práce byla stanovena analýza vyuţití vybraných průmyslových zón v Pardubickém kraji, jejich komparace a návrh moţných řešení této problematiky. Samotnému zpracování diplomové práce předcházelo studium odborné literatury dostupné k dané problematice a seznámení se s obsahem vhodných elektronických zdrojů. V první kapitole byla provedena rešeršní studie dostupné literatury ke zpracovávanému tématu. Byly zde vymezeny základní pojmy přímo se týkající nebo úzce související s průmyslovými zónami. Shrnutí těchto teoretických poznatků bylo základem pro zpracování praktické části práce. Obsahem druhé kapitoly je chronologický přehled základních údajů o dotačních programech, ze kterých bylo a bude moţné získat finanční prostředky na vznik a rozvoj průmyslových zón. Tyto programy byly brány v úvahu v rámci získávání informací o vybraných zónách, a to při výběru otázek pro účely strukturovaného dotazování a při tvorbě dotazníku, který byl určen pro jednotlivé firmy působící v průmyslových zónách. Socioekonomická analýza Pardubického kraje byla provedena ve třetí kapitole. Pro porovnání situace Pardubického kraje s ostatními kraji v České republice byly v návaznosti na průmysl vyuţity následující indikátory regionálního rozvoje: regionální HDP, průměrná mzda, mzdy v průmyslu a podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let. Ve většině případů se hodnoty indikátorů Pardubického kraje nacházejí pod průměrem celé České republiky. Na základě procentního zastoupení podniků v průmyslových odvětvích v Pardubickém kraji byly pak v sedmé kapitole vytvořeny obdobné grafy přímo zaměřené na jednotlivé zóny. Převaţujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu v Pardubickém kraji jsou kovodělné výrobky a konstrukce. Velké zastoupení zde mají také podniky zabývající se strojírenstvím. Čtvrtá kapitola je věnována průmyslovým zónám v Hlinsku. Dosud nevyuţívaná průmyslová zóna v blízkosti Rváčovské ulice je sice zahrnuta v územním plánu města, nicméně je nyní ve fázi řešení sloţitých majetkoprávních vztahů. Většina pozemků je ve vlastnictví velkého počtu lidí a jimi stanovená vysoká cena pozemků přesahuje moţnosti města. Větší důraz je zde kladen na průmyslový areál bývalé ETY, který je jedním z předmětů komparace v poslední kapitole. Z poloviny vyuţitý areál, ve kterém nyní působí devět firem, disponuje volnými budovami v soukromém vlastnictví. Město Hlinsko nyní kupuje administrativní budovu se záměrem zřídit v prostorách tohoto areálu učiliště a rekvalifikační středisko. Výkup těchto objektů do vlastnictví města by mohl i nadále pokračovat, přičemţ bude třeba jednat o jejich následném prodeji s potenciálními investory. O průmyslových zónách Západ a Sever v Chrudimi pojednává pátá kapitola. Město Chrudim nabízí volné zasíťované pozemky v průmyslové zóně Západ (areál bývalé Transporty). 85
V současné době zde sídlí 35 firem, které zabírají více neţ polovinu celkové výměry zóny. Město nyní jedná s investory, kteří mají zájem o větší pozemky v zóně Západ. Převáţná většina pozemků v průmyslové zóně Sever je ve vlastnictví soukromých firem. Třináct firem, které zde působí, vyuţívá pouze asi čtvrtinu z celkové plochy zóny. Město v současné době prodává poslední pozemek v zóně Sever a osud této zóny bude nyní čistě v rukách soukromých podniků. Současný trend dojíţďky místních obyvatel za prací do Pardubic a Hradce Králové by mohl zapříčinit úplný odchod některých obyvatel z města. Po příchodu většího strategického investora do chrudimské zóny Západ by došlo ke zvýšení nabídky volných pracovních míst a tím i k významnému zvýšení ţivotní úrovně v Chrudimi, coţ by mohlo hrozícímu stěhování místních obyvatel do větších měst zabránit. Šestá kapitola je zaměřena na průmyslovou zónu Paprsek ve Svitavách. V současné době probíhá obchodní transakce mezi městem Svitavy a společností INA Lanškroun, která chce v průmyslové zóně postavit nový výrobní závod. Po prodeji těchto pozemků bude zóna v podstatě zaplněná. O budoucím vyuţití posledního volného pozemku jeho soukromý majitel dosud nerozhodl. V zóně Paprsek sídlí deset firem, jejichţ hlavní obory činnosti se do určité míry odlišují od firem v ostatních diskutovaných průmyslových zónách. Vedle tradičního kovodělného a strojírenského průmyslu typického pro Pardubický kraj mají ve svitavské zóně Paprsek velké zastoupení také podniky zabývající se textiliemi, keramickým průmyslem a zemědělstvím. Poslední sedmá kapitola, která vyplývá ze všech kapitol předchozích, obsahuje komparaci čtyř vybraných průmyslových zón ve městech Hlinsko, Chrudim a Svitavy. Z hlediska způsobu vyuţití a obsazenosti průmyslových ploch je na tom nejlépe zóna Paprsek ve Svitavách, naopak nejhůře průmyslový areál v Hlinsku. Co se týče čerpání finanční podpory, největší zkušenosti mají ţadatelé (soukromé podniky i město) o dotace pro průmyslovou zónu Západ v Chrudimi. Sloţitější majetkoprávní vztahy se řeší v Hlinsku, naopak zcela vyřešeny jsou ve Svitavách a v zóně Sever – Chrudim. Bylo zjištěno, ţe průmyslová zóna Paprsek ovlivňuje ţivot ve městě Svitavy menší měrou neţ ostatní sledované zóny v Hlinsku a v Chrudimi. Tato situace se však můţe v blízké budoucnosti změnit, neboť bude nyní dosaţeno téměř 100% vyuţití zóny prodejem větších pozemků. Malá města v Pardubickém kraji se potýkají s vyšší nezaměstnaností, niţšími hodnotami regionálního HDP, průměrné mzdy a dalších indikátorů regionálního rozvoje. Také kvůli niţšímu počtu ekonomicky aktivních obyvatel pro ně není jednoduché dosáhnout takového rozvoje místního hospodářství, jakého by si dosáhnout přála. Přesto lze pozorovat snahy a odhodlání představitelů měst, místních podnikatelů a občanů k navrácení tradiční průmyslové výroby. Budoucí rozvoj průmyslových zón v těchto městech závisí na mnoha faktorech, z nichţ lze vyzdvihnout vztah místních samospráv se soukromými podniky, schopnost získat potřebné finanční prostředky, umění přilákat nové investory a informování veřejnosti. Pokud se městům podaří zrealizovat plánované záměry, dá se do budoucna
86
očekávat zvýšení ţivotní úrovně Hlinska, Chrudimi a Svitav a větší vyuţití pro jejich průmyslové zóny.
87
88
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborné zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]
[13] [14] [15] [16] [17] [18]
CzechInvest. Strategické průmyslové zóny v České republice: [investujte v srdci Evropy] = Strategic industrial zones in the Czech Republic : [invest in the heart of Europe]. 1. vyd. Praha: CzechInvest, 2011, 64 s. ISBN 978-80-86284-86-6. Der Richtplan für Industriezonen. Schweizerische Zeitschrift für Vermessung, Kulturtechnik und Photogrammetrie, 1954, roč. 52, s. 197-199. FELIXOVÁ, Kateřina. Podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2012, 175 s. ISNB 978-80-7414-528-5. HORÁKOVÁ, Jarmila. Příprava projektů regenerace opuštěných průmyslových ploch: praktický manuál. Ostrava: VŠB-Technická univerzita, 2004, 56 s. ISBN 80-248-07017. HROUDA, Vladimír. Průmyslové zóny: (přehled zahraničních zkušeností). 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1972, 104 s., obr. příl. KMONÍČEK, Josef. Prvních patnáct poválečných let: z dějin n. p. Transporta, Chrudim 1945-1960. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh, 1980, 145 s., obr. příl. KOUTSKÝ, Jaroslav. Staré průmyslové regiony – vývojové tendence, možnosti rozvoje. V Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2011, 125 s. ISBN 978-80-7414-440-0. Paprsek: závodní časopis ZS ROH závod Vigona 01 Svitavy. Svitavy: Vigona, 1949 – 1956. Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy. Přímé zahraniční investice: příručka pro místní samosprávu. Brno: Jihomoravský kraj, 2005, 50 s. RUIZ, M. C. Development and application of a multi-criteria spatial decision support system for planning sustainable industrial areas in Northern Spain. Automation in Construction, 2012, roč.22, s. 320-333. STEJSKAL, Jan. Průmyslové klastry a jejich vznik v regionech. Praha: Linde, 2011, 247 s. ISBN 978-80-7201-840-6. ŠENOVSKÝ, Michail. Rizika průmyslových zón: metody jejich hodnocení: výzkumný projekt VD20062010A06. 1. vyd. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství v Ostravě pro VŠB-TU Ostrava, FBI, 2009, 113 s. ISBN 978-80-7385-0838. ŠNOBLOVÁ, J. MEGATECH se připravuje na významnou zakázku. Svět průmyslu, 2011, č. 8, s. 44-45. TREVISAN, Jitka. Průmyslové zóny včerejška – atraktivní části sídel zítřka a informace jako faktor managementu. Zamyšlení nad zkušenostmi ze Švýcarska. Praha, 2004. Ústav územního rozvoje Brno. Město, region a velké průmyslové zóny: [sborník ze semináře AUÚP, Ostrava 8. – 9. října 2009]. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010, 61 s. ISBN 978-80-87318-08-9. VOJVODÍKOVÁ, Barbara. Brownfieldy – souvislosti a příležitosti: Důl Alexander – zrcadlo minulosti, příležitost budoucnosti Kunčiček. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012a, 116 s. ISBN 978-80-7431-089-8. VOJVODÍKOVÁ, Barbara. Brownfieldy – specifika, okolí a ideje. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012b, 112 s. ISBN 978-80-7431-100-0. VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství. Synergentní účinky v průmyslových zónách. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství, 2008, 130 s. ISBN 978-80-7385-057-9. 89
[19] VŠB-TU Ostrava. Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch (brownfields): sborník ze semináře dne 15. prosince 2004. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004, 85 s. ISBN 80-248-0756-4.
Elektronické zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]
[13] [14] [15] [16] [17] [18] [19]
Administrativní registr ekonomických subjektů ARES [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:
. Administrativní registr ekonomických subjektů ARES. Seznam CZ-NACE [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . Backer Elektro CZ. Historie a vývoj [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . Backer Elektro CZ. Úvod [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . Bisnode. Databáze firem Albertina (Gold edition). 2015. Databáze dostupná z fakultního disku. CABERNET Online. ABC Model [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: . CEDR – Centrální registr dotací [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: . Cukrovary a lihovary TTD. Lihovar Chrudim [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: . Cukrovary a lihovary TTD. Profil společnosti [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . CzechInvest. Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Pardubický kraj [online]. 2014 [cit. 2014-1127]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. říjnu 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2014 [online]. [cit. 2015-0422]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Regionální statistiky [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . ČÚZK. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: . Evropský sociální fond v ČR. Projekty [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: . Expandia. Vigona a. s. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . Fibertex Nonwovens. O nás [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . Fondy EU.eu. Vyhledávání příjemců podpory z EU [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: . 90
[20] Formuláře Google – zdarma vytvářejte a analyzujte průzkumy [online]. [cit. 2015-0429]. Dostupné z: . [21] Historie značky ETA [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: . [22] HUBENÝ, J. a LIBIGER, M. ETA ţije. I přes poţár úspěšně prodává a získává ceny. iDNES.cz, 2013 [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: . [23] Chrudim – oficiální stránky města [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: . [24] Chrudim – oficiální stránky města. Projekt likvidace ekologické zátěže dorazil do cíle [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . [25] Chrudimské noviny. Hlinsko usiluje o návrat učňovského školství a koupilo proto čtyřpodlažní objekt, pomoci mu mají místní firmy [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: . [26] JANEČKOVÁ, H. Nové komunikace nastartovaly další rozvoj průmyslové zóny. Moderní obec, 2008 [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: . [27] Konkursní noviny. Transporta vstává z mrtvých [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: . [28] Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011 [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . [29] Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Správní obvody [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: . [30] LOSKOTOVÁ, Eva. Den otevřených dveří ve společnosti MEGATECH Industries Hlinsko, s. r. o. Hlinecké noviny, 2014, roč. 16, č. 10 [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: . [31] Mapy.cz [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . [32] MEGATECH Industries. Historie [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: . [33] Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: . [34] Obchvat města Chrudim. Popis stavby [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . [35] Oficiální informační portál města Svitavy. Investiční příležitosti [online]. 2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . [36] Oficiální informační portál města Svitavy. Nový výrobní závod – Vigona, a. s., průmyslová zóna Paprsek, Svitavy [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . [37] Oficiální internetové stránky města Hlinska. Historie města [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . 91
[38] Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Nemovitosti [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: . [39] P-D Refractories CZ a.s. Historie [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . [40] P-D Refractories CZ a.s. O nás [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . [41] P-D Refractories CZ a.s. Svitavy [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: . [42] Pardubický kraj. Průmysl [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: . [43] Parlamentní listy. Svitavy: Záměr prodat pozemky novému zájemci schválen [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . [44] PEŠEK, M. Z historie svitavského textilního průmyslu – část 3. Svitavský deník.cz, 2009 [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . [45] Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Jednání a dokumenty [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: . [46] Průmyslové zóny – přehledné a aktuální informace [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: . [47] Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: . [48] Regionální rada regionu soudrţnosti Severovýchod. Leták k prioritní ose 4 [online]. 2009 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: . [49] RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Mapy – Pardubický kraj [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: . [50] RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: . [51] RŮŢIČKA, J. K., HUBENÝ, J. a KRATOCHVÍL, L. ETA končí s výrobou spotřebičů v Hlinsku, přesune ji na Moravu. iDNES.cz, 2011 [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: . [52] Smlouva podepsána, nový závod s tisícem pracovních míst má být ve Svitavách [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Video dostupné na YouTube: . [53] ŠAFÁŘOVÁ, K. ETA stále chybí. Hlinsko dál sní o návratu věhlasného průmyslu. iDNES.cz, 2014 [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: . [54] TRANSPORTA Czech Republic a. s. O nás [online]. 2013 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: . [55] Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Pardubicích. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: . 92
[56] VÁHY-JAS. O nás [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . [57] Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: . [58] Zprávy E15.cz. Nový závod firmy INA ve Svitavách může zaměstnat až 960 lidí [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: .
Legislativa [1] [2]
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 302/0, část č. 1/6 Novela zákona o investičních pobídkách Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. § 139a, odst. 2.
Interní a propagační materiály [1] [2] [3] [4]
Chrudim – oficiální stránky města. Interní materiál. Průmyslová zóna Chrudim – západ [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: . JOUZA, L. a JOUZOVÁ, M. Wiesnerové a cukrovarnictví ve středních a východních Čechách. Listy cukrovarnické a řepařské, 2010, č. 9-10, s. 304-308. Interní materiál MěÚ Chrudim, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Interní materiál. Novinky v oblasti investičních pobídek. 2014. Městský úřad Chrudim, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje. Interní materiál; upraveno podle aktuálních údajů o firmách k 31. 12. 2014
Osobní rozhovory a e-mailová komunikace [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]
BĚLOHLÁVKOVÁ, Jana, vedoucí oddělení trhu práce, Úřad práce Svitavy BŘÍZA, Zdeněk, jednatel AZ Servis Hlinsko s. r. o., areál bývalé ETY BUREŠ, Jiří, projektový manaţer Oddělení podnikatelských nemovitostí a brownfieldů, CzechInvest HORÁK, Jaroslav, správa majetku, MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. CHUDOMSKÝ, David, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, MěÚ Chrudim OBLOUK, Milan, vedoucí Odboru rozvoje města, Město Svitavy PANÁK, Miroslav, metodik referátu trhu práce, Úřad práce Chrudim SEVERINOVÁ, Ilona, autorka komunity Hlinsko – hlasy a ohlasy, iniciátorka petice proti změně územního plánu ZAVŘEL, Vladimír, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS, MěÚ Hlinsko
93
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Typy rozvojových nemovitostí – výhody a nevýhody ........................................................ 16 Tabulka 2: Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2005) ......................... 23 Tabulka 3: Podprogramy v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury ............................................................................................................................................................... 26 Tabulka 4: Příklady podpořených projektů v Pardubickém kraji – OPPI, Program Nemovitosti ......... 28 Tabulka 5: Příklady podpořených projektů v Pardubickém kraji – ROP SV, prioritní osa 4 ................ 30 Tabulka 6: OP PIK – Program Nemovitosti .......................................................................................... 32 Tabulka 7: Základní údaje o průmyslové zóně Hlinsko ........................................................................ 40 Tabulka 8: Zahraniční partneři firem z průmyslového areálu bývalé ETY, Hlinsko ............................ 44 Tabulka 9: Projekt Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve firmě MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. ............................................................................................................................................................ 44 Tabulka 10: Historie firmy Megatech Industries ................................................................................... 45 Tabulka 11: Ekonomické údaje – MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o. .......................................... 46 Tabulka 12: Ekonomické údaje – Backer Elektro CZ ........................................................................... 47 Tabulka 13: Základní údaje o průmyslové zóně Chrudim – Západ, Sever ............................................ 50 Tabulka 14: Zahraniční partneři firem z průmyslových zón Západ a Sever, Chrudim ......................... 54 Tabulka 15: Projekt Zpřístupnění průmyslové zóny – rekonstrukce a rozšíření příjezdových komunikací v areálu bývalé Transporty, a. s. ........................................................................................................... 55 Tabulka 16: Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. – podpořené projekty v rámci OPPI ................................. 55 Tabulka 17: Projekt Rozvoj vzdělávacího procesu zaměstnanců společnosti Tereos TTD, a. s. ........... 56 Tabulka 18: Ekonomické údaje – Transporta Czech Republic.............................................................. 58 Tabulka 19: Významné milníky v historii Lihovaru Chrudim .............................................................. 60 Tabulka 20: Základní údaje o průmyslové zóně Svitavy – předměstí, Moravský Lačnov .................... 63 Tabulka 21: Zahraniční partneři firem z průmyslové zóny Paprsek, Svitavy ........................................ 64 Tabulka 22: Projekt Efektivní vzdělávání, osobnostní rozvoj a zvýšení adaptability zaměstnanců Fibertex, a. s. ......................................................................................................................................... 65 Tabulka 23: P-D Refractories CZ a. s. – podpořené projekty v rámci OPPI ......................................... 65 Tabulka 24: Ekonomické údaje – Fibertex Nonwovens ........................................................................ 68 Tabulka 25: Vyuţitá plocha v rámci areálu – bývalá ETA, Hlinsko ..................................................... 70 Tabulka 26: Vyuţitá plocha v průmyslové zóně Sever, Chrudim ......................................................... 71 Tabulka 27: Vyuţitá plocha v průmyslové zóně Paprsek, Svitavy ........................................................ 72 Tabulka 28: Vliv průmyslových zón na ţivot ve městě......................................................................... 81
94
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Greenfieldy a brownfieldy podpořené v rámci programu Reality .............................................24 Graf 2: Regionální HDP (v mil. Kč) v jednotlivých krajích ČR ............................................................34 Graf 3: Průměrná mzda (Kč) v jednotlivých krajích ČR .......................................................................34 Graf 4: Mzdy v průmyslu (Kč) v jednotlivých krajích ČR ....................................................................35 Graf 5: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let v Pardubickém kraji a ČR......35 Graf 6: Zastoupení podniků v průmyslových odvětvích v roce 2012 (Pardubický kraj) .......................36 Graf 7: Vlastnická struktura firem v průmyslových zónách Chrudim – Západ a Sever ........................53 Graf 8: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslový areál Hlinsko v Čechách .............73 Graf 9: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Západ, Chrudim ..................74 Graf 10: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Sever, Chrudim .................75 Graf 11: Zastoupení firem v průmyslových odvětvích – průmyslová zóna Paprsek, Svitavy ...............75 Graf 12: Počty projektů v operačních programech ................................................................................77
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Model ABC .........................................................................................................................17 Obrázek 2: Strategické průmyslové zóny v České republice .................................................................18 Obrázek 3: Pardubický kraj – obce s rozšířenou působností .................................................................33 Obrázek 4: Elektrické ţehličky Jana Prošvice .......................................................................................40 Obrázek 5: Vestec u Chrudimi ...............................................................................................................51 Obrázek 6: Inzerát společnosti Fr. Wiesner v Chrudimi (dvacátá léta 20. století) .................................57 Obrázek 7: Lihovar Chrudim .................................................................................................................59 Obrázek 8: Výstavba nového výrobního závodu Vigona, a. s. (2003 – 2004) .......................................67 Obrázek 9: P-D Refractories, výrobní závod Svitavy ............................................................................69 Obrázek 10: Volné pozemky v průmyslové zóně Chrudim – Západ, stav k 1. 12. 2013 .......................78 Obrázek 11: Poslední volný pozemek v průmyslové zóně Chrudim – Sever ........................................79 Obrázek 12: Poslední volné pozemky v průmyslové zóně Svitavy – Paprsek .......................................80
95
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARES BÚ CABERNET CCR ČR CEDR ČEZ ČMZRB ČR ČSÚ ČÚZK ČVUT ERDF EU GIS GmbH HDP HPH CHBPO ISO IT MPO MSP MŠLZ MÚK NFV NUTS NUTS II OP OP LZZ OPPI OPPIK OPŢP ORP POVEZ PPP PZ RES RISY.cz ROP ROP SV SOŠ SOU SPŠ SROP SV SZ TAČR THP ÚPD
Administrativní registr ekonomických subjektů bankovní úvěr Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network Centrum pro regionální rozvoj České republiky Centrální registr dotací České energetické závody Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální České vysoké učení technické v Praze Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská unie geografický informační systém německy: Gesellschaft mit beschränkter Haftung (společnost s ručením omezeným) hrubý domácí produkt hrubá přidaná hodnota chemická bezpečnost a poţární ochrana International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci) informační technologie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR malé a střední podniky Moravské šamotové a lupkové závody a. s. mimoúrovňová křiţovatka návratné finanční výpomoci Nomenklatura územních statistických jednotek – regiony (anglicky: Nomenclature of Units for Territorial Statistics) regiony soudrţnosti (sdruţené kraje, např. Severovýchod = Liberecký + Královéhradecký + Pardubický) operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Ţivotní prostředí obec s rozšířenou působností projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ Public Private Partnership (spolupráce veřejného a soukromého sektoru) průmyslová zóna Registr ekonomických subjektů portál Regionálního informačního servisu Regionální operační program Regionální operační program Severovýchod střední odborná škola střední odborné učiliště střední průmyslová škola Společný regionální operační program severovýchod severozápad Technologická agentura ČR technicko-hospodářský pracovník Územně plánovací dokumentace 96
ÚZSVM V&V centra VŠB VŠCHT VUT VVN ZÚR
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových centra výzkumu a vývoje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoké učení technické v Brně velmi vysoké napětí Zásady územního rozvoje
97
98
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Příklad strukturované nabídky průmyslových zón regionu Piedmonte v Itálii ....................... I Příloha 2: Kompletní model pro lokaci průmyslových zón v provincii Kantábrie (Cantabria) v severním Španělsku.............................................................................................................................. II Příloha 3: Program na podporu rozvoje průmyslových zón ...................................................................III Příloha 4: Program Nemovitosti............................................................................................................ IV Příloha 5: Top 20 společností ve zpracovatelském průmyslu podle obratu (mil./EUR) ......................... V Příloha 6: Největší zaměstnavatelé v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011 podle okresů ......................... VI Příloha 7: Dotazník pro firmy v průmyslové zóně .............................................................................. VIII Příloha 8: Mapa nevyuţité průmyslové zóny Hlinsko v Čechách........................................................... X Příloha 9: Mapa průmyslového areálu (bývalá ETA) Hlinsko .............................................................. XI Příloha 10: Seznam firem v průmyslovém areálu Hlinsko v Čechách ................................................. XII Příloha 11: Majetkoprávní vztahy v areálu bývalé ETY ..................................................................... XIII Příloha 12: Mapa průmyslové zóny Chrudim – část SZ, část SV .......................................................XIV Příloha 13: Řešení staré ekologické zátěţe bývalého s. p. Transporta Chrudim .................................. XV Příloha 14: Obchvat Chrudimi – I/37 – Medlešice .............................................................................XVI Příloha 15: Seznam firem v průmyslové zóně Západ, Chrudim ....................................................... XVII Příloha 16: Seznam firem v průmyslové zóně Sever, Chrudim ....................................................... XVIII Příloha 17: Mapa průmyslové zóny Svitavy – předměstí, Moravský Lačnov ....................................XIX Příloha 18: Seznam firem v průmyslové zóně Paprsek, Svitavy .......................................................... XX Příloha 19: Titulní strana závodního časopisu Paprsek, Vigona Svitavy, 1950 ..................................XXI
99
Příloha 1: Příklad strukturované nabídky průmyslových zón regionu Piedmonte v Itálii
Zdroj: Agentura pro investice v Turínu a Piedmontu, citováno podle: Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy (2005), s. 30; upraveno
I
Příloha 2: Kompletní model pro lokaci průmyslových zón v provincii Kantábrie (Cantabria) v severním Španělsku
Zdroj: RUIZ, M. C. (2012), s. 330; přeloženo autorkou
II
Příloha 3: Program na podporu rozvoje průmyslových zón Program ve vazbě na regeneraci průmyslových ploch Cíle programu Program Ministerstva průmyslu a obchodu poskytoval podporu ze státního rozpočtu mj. na projekty výstavby a regenerace průmyslových zón a příslušné infrastruktury. Program podporoval pouze zóny spojené s investorem, který získal investiční pobídky (tzv. pobídkovým investorem). Program se vztahoval také na rozvoj území postiţených redukcí nebo zánikem vojenských posádek. Podprogramy: Regenerace nevyuţívaných průmyslových areálů – tzv.brownfields (BF) a Výstavba a rekonstrukce nájemních objektů Příjemce podpory Obec, svazek obcí, kraj, rozvojová společnost, významný investor, který zaţádal o investiční pobídky podle zákona. Forma a výše podpory -
nevratná dotace ve výši nákladové mezery dotace úroků z úvěru na inţenýrské sítě vázané na jejich výstavbu návratná finanční výpomoc z prostředků státního rozpočtu bezúplatné či zvýhodněné převody státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón
Výše podpory – nákladová mezera223 (rozdíl mezi náklady na přípravu projektu a výnosy z tohoto projektu); v případě výstavby či rekonstrukce infrastruktury jiţ existujících průmyslových zón přímá dotace ve výši 75 % uznatelných nákladů pro města a kraje a 46 % pro podnikatelské subjekty. Další podmínky -
min. 10 ha ucelené plochy, min. 5 ha nevyuţívané plochy u brownfields schválený územní plán pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby pozemky ve vlastnictví příjemce podpory nebo státu, příp. investora účast státního rozpočtu nepřesahuje 200 Kč/m2 plochy PZ, resp. 1000 Kč/m2 plochy BF
Realizační orgán CzechInvest: http://www.czechinvest.org/ Zdroj: HORÁKOVÁ, Jarmila (2004), s. 43; upraveno
223
Nákladová mezera představuje rozdíl mezi náklady na přípravu určitého projektu a výnosy z něj. Je to tedy rozdíl mezi uznatelnými náklady na realizaci projektu (včetně trţní ceny projektu před jeho zahájením) a výnosy z tohoto projektu po jeho dokončení (tj. trţní hodnotou = cenou obvyklou). Nákladová mezera se stanoví výpočtem: NM = CO + UN - COP CO je cena obvyklá podnikatelské nemovitosti v rozsahu, který odpovídá investičnímu záměru; je stanovená před zahájením projektu. UN jsou uznatelné náklady na realizaci projektu a COP je cena obvyklá podnikatelské nemovitosti po dokončení projektu.
III
Příloha 4: Program Nemovitosti
Zdroj: CzechInvest. Nemovitosti – Výzva I; upraveno
IV
Příloha 5: Top 20 společností ve zpracovatelském průmyslu podle obratu (mil./EUR)
Zdroj: CzechInvest. Publikace Pardubický kraj 2014
V
Příloha 6: Největší zaměstnavatelé v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011 podle okresů Okres sídla Chrudim Chrudim
Kategorie počtu pracovníků 500 – 999
Název Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé MEGATECH Industries Hlinsko s. r. o.
500 – 999
Chrudim
KOVOLIS HEDVIKOV a. s.
500 – 999
Chrudim Pardubice
500 – 999 500 – 999
Pardubice Pardubice
Chrudimská nemocnice, a. s. Panasonic Automotive Systems Czech, s. r. o. M - SILNICE a. s. DOSONAP s. r. o.
Pardubice
PARAMO, a. s.
500 – 999
Pardubice
JIP východočeská, a. s.
500 – 999
Pardubice
Statutární město Pardubice
500 – 999
Pardubice
ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB Univerzita Pardubice KIEKERT-CS, s. r. o.
500 – 999
Pardubice Pardubice Pardubice
500 – 999 500 – 999
1000 – 1499 1000 – 1499 1500 – 1999
Pardubice Pardubice
Pardubická krajská nemocnice, a. s. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje Synthesia, a. s. FOXCONN CZ s. r. o.
Svitavy Svitavy
Ravensburger Karton s. r. o. SVITAP J. H. J. spol. s r. o.
Svitavy Svitavy Svitavy
Svitavská nemocnice, a. s. Litomyšlská nemocnice, a. s. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s. r. o. Autoneum CZ s. r. o.
500 – 999 500 – 999 1000 – 1499
Ústí nad Orlicí
KONZUM, obchodní druţstvo v Ústí nad Orlicí
500 – 999
Ústí nad Orlicí
Isolit-Bravo, spol. s r. o.
500 – 999
Pardubice
Ústí nad Orlicí
1500 – 1999 1500 – 1999 3000 – 3999 500 – 999 500 – 999
500 – 999
VI
Hlavní odvětví podle CZNACE Ústavní zdravotní péče Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba odlitků z lehkých neţelezných kovů Ústavní zdravotní péče Výroba spotřební elektroniky Výstavba silnic a dálnic Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Výroba rafinovaných ropných produktů Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky Všeobecné činnosti veřejné správy Ţivotní pojištění Terciární vzdělávání Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. Ústavní zdravotní péče Činnosti v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti Výroba barviv a pigmentů Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba her a hraček Výroba ostatních technických a průmyslových textilií Ústavní zdravotní péče Ústavní zdravotní péče Výroba skleněných vláken Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výroba elektrických spotřebičů převáţně pro domácnost
Ústí nad Orlicí
CZ LOKO, a. s.
500 – 999
Ústí nad Orlicí
SOR Libchavy spol. s r. o.
500 – 999
Ústí nad Orlicí
Orlickoústecká nemocnice, a. s. SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun s. r. o. Rieter CZ s. r. o.
500 – 999
Ústí nad Orlicí
500 – 999
Výroba ţelezničních lokomotiv a vozového parku Výroba motorových vozidel a jejich motorů Ústavní zdravotní péče
Výroba elektronických součástek Ústí nad Orlicí 500 – 999 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní Ústí nad Orlicí Iveco Czech Republic, a. s. 1500 – 1999 Výroba motorových vozidel a jejich motorů Ústí nad Orlicí OEZ s. r. o. 1500 – 1999 Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Ústí nad Orlicí AVX Czech Republic s. r. o. 3000 – 3999 Výroba ostatních elektrických zařízení Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011; upraveno
VII
Příloha 7: Dotazník pro firmy v průmyslové zóně
VIII
Zdroj: Vlastní zpracování
IX
Příloha 8: Mapa nevyuţité průmyslové zóny Hlinsko v Čechách
Zdroj: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny
X
Příloha 9: Mapa průmyslového areálu (bývalá ETA) Hlinsko
Zdroj: Mapy.cz; upraveno
XI
Příloha 10: Seznam firem v průmyslovém areálu Hlinsko v Čechách Firma
Náplň činnosti
Počet zaměstnanců
Rok, od kterého firma působí v PZ
ALLAMI – Pekař Miroslav Autodoprava Luboš KVAČEK – KVALB
hliníkové odlitky (slévárna hliníku)
6–8
2011
autodoprava (spedice, transport)
15
1991
AZ Servis Hlinsko s. r. o.
sluţby v oblasti energetiky, provoz sběrného dvora
3
2011
Backer Elektro CZ a. s.
výroba topných těles, domácích spotřebičů, zaţehlovačů a průtokových ohřívačů
300
2001
Beneš Petr
teflonování
1–5
nezjištěno
ETAFILTER spol. s r. o.
vývoj, výroba a prodej filtračních systémů vysavačů
15
1997
MEGATECH Hlinsko s. r. o.
Industries
výroba a dodávky komponentů pro automobilový a elektrotechnický průmysl
497
2010
Nástrojárna s. r. o.
VINKLER,
výroba forem pro plastů a termosety
35
2013
vstřikování
konstrukce a výroba speciálních nezjištěno224 2000 jednoúčelových strojů a zařízení Celkový počet zaměstnanců: cca 875 Zdroj: Vlastní zpracování na základě e-mailové komunikace s řídícími pracovníky průmyslového areálu Hlinsko, výsledků dotazníkového šetření a Administrativního registru ekonomických subjektů ProJUS, s. r. o.
224
Provozovna společnosti ProJUS sídlí ve Rváčovské ulici. V areálu bývalé ETY (ulice Poličská) má firma pronajaté pouze kancelářské prostory, a to v budově firmy KVALB – Luboš Kvaček.
XII
Příloha 11: Majetkoprávní vztahy v areálu bývalé ETY
Mapu poskytl: ZAVŘEL, Vladimír, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS, MěÚ Hlinsko
XIII
Příloha 12: Mapa průmyslové zóny Chrudim – část SZ, část SV
Zdroj: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny
XIV
Příloha 13: Řešení staré ekologické zátěţe bývalého s. p. Transporta Chrudim
Zdroj: Chrudim – oficiální stránky města. Dotace z EU
XV
Příloha 14: Obchvat Chrudimi – I/37 – Medlešice
Zdroj: Obchvat města Chrudim. Popis stavby
XVI
Příloha 15: Seznam firem v průmyslové zóně Západ, Chrudim Firma
Náplň činnosti
Počet zaměstnanců
ATOMSTROJEXPORT CZ a. s. Automaty Servis Selecta s. r. o. A-Z PREZIP, a. s. Chrudim BI metal s. r. o. BIODAM s. r. o.
pronájem nemovitostí s nebytovými prostory servisní středisko
2
Rok, od kterého firma působí v PZ nezjištěno
12
nezjištěno
61 16 4
2002 nezjištěno 2007
CKP Chrudim a. s. Comdata Czech s. r. o. CoProSys a. s. ČKD Kutná Hora a. s. slévárna, strojírna Chrudim DELTA-M spol. s r. o. Chrudim FRISCHBETON s. r. o. GYNO s. r. o. CHEMLON CZ s. r. o. ISS FacilityServices s. r. o. Jan Ficek Dřevovýroba s. r. o. Jaroslav Zíta, Chrudim KOVINTRADE Praha spol. s r. o. KYB CHITA Manufacturing Europe s. r. o. MARLO AB s. r. o. Medcon, s. r. o. METAL ENGINEERING spol. s r. o. METALURGIE s. r. o. Chrudim MFT s. r. o. ONIVON a. s. Peform Chrudim s. r. o. PHARMA INVEST s. r. o. Chrudim Rehabilitace a regenerace RS, s. r. o. Chrudim Sancolor s. r. o. SIAG CZ, s. r. o. SteelTech s. r. o. Tamsin London CZ, s. r. o. TRANSPORTA CZECH REPUBLIC a. s.
projekční činnost výroba kovových konstrukcí velkoobchod (zprostředkovatelská činnost) prodej nářadí a nástrojů, pronájem zprostředkovatelské středisko informační technologie slévárenství
44
2008
178 12 10
2013 1992 nezjištěno
dřevovýroba
10
2003
stavebnictví ţenská poradna velkoobchod (umělá vlákna) úklidové činnosti dřevovýroba
2 10 2 9 72
2010 2008 2013 nezjištěno 2008
metrologické sluţby sklad materiálu různého druhu
2 12
nezjištěno 2004
výroba tlumičů pro automobily
45
2013
autodoprava obchod s ţelezem výkresová dokumentace
43 4 5
1997 2003 1999
slévárna – pouze administrativně
1
1996
dřevovýroba energie a sluţby kovové konstrukce a kovodělné výrobky lékárna
27 28 68
1999 2002 2001
14
nezjištěno
rehabilitace
24
1996
obchod s barvami strojírna strojní výroba internetový obchod strojírenská výroba
10 211 7 7 60
2004 1992 2006 2010 2012
XVII
VEST, spol. s r. o. Chrudim stravování – jídelna 28 1996 360 2006 Vodafone Czech Republic telekomunikace, mobilní operátor a. s. Vojtěch Duba autobusová doprava 2 2004 Celkový počet zaměstnanců:1402 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Městský úřad Chrudim, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje. Interní materiál; upraveno podle aktuálních údajů o firmách k 31. 12. 2014 a výsledků dotazníkového šetření
Příloha 16: Seznam firem v průmyslové zóně Sever, Chrudim Počet zaměstnanců
Rok, od kterého firma působí v PZ
prodej autodílů, autoservis
7
2009
kanalizace, šachtová stupadla
15
1992
Elfra, s. r. o.
výroba elektronických a optických přístrojů a zařízení
104
2006
HABRA s. r. o.
čistící stroje čerpadla
9
2008
ISE s. r. o.
pronájem prostor
nezjištěno
2008
PERFO LINEA a. s.
výroba děrovaných plechů, tahokovu a ocelových roštů
80
2009
Profestex s. r. o.
výroba textilií
4
2007
PROFI SIT s. r. o.
velkoobchod s nábytkem
2
2010
PROFIT stavební centrum, s. r. o.
stavebnictví
5
2010
Protronix s. r. o.
elektronika, měření CO2
40
2001
SEZAM Chrudim, s. r. o.
velkoobchod – ţelezářství
12
2003
Tereos TTD, a. s. (Lihovar Chrudim)
lihovar
24
1997
Firma
Náplň činnosti
Autocapital s. r. o. ECOTECHNIC, Pardubice
s.
r.
o.
bytů
a
vysokotlaková a
T M T spol. s r. o.
nebytových
výroba dopravníků 191 2000 a dopravníkových systémů Celkový počet zaměstnanců: cca 500 Zdroj: Vlastní zpracování podle: Městský úřad Chrudim, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje. Interní materiál; upraveno podle aktuálních údajů o firmách k 31. 12. 2014, výsledků dotazníkového šetření a Administrativního registru ekonomických subjektů
XVIII
Příloha 17: Mapa průmyslové zóny Svitavy – předměstí, Moravský Lačnov
Zdroj: RISY.cz – Portál Regionálního informačního servisu. Průmyslové zóny
XIX
Příloha 18: Seznam firem v průmyslové zóně Paprsek, Svitavy Náplň činnosti
Počet zaměstnanců
Rok, od kterého firma působí v PZ
Agropodnik Svitavy, a. s.
nákup, manipulace a prodej pevných, kapalných a vápenatých průmyslových hnojiv
30
1992
Dopravní stavby Svitavy a. s.
výstavba a údrţba dopravních komunikací
6–9
1996
Fibertex Nonwovens, a. s.
výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů; tkaní textilií
271
2006
(INA Lanškroun s. r. o.225)
výroba kombinovaných nástrojů, vstřikovacích forem a náhradních dílů pro výrobu loţisek
0
začátek výroby plánován na rok 2016
Nekvinda – technika a. s.
velkoobchod se zemědělskými stroji, strojním zařízením a příslušenstvím
13226
2005
P-D Refractories CZ a. s.
výroba ţáruvzdorných výrobků
337
1985227
Ptáček – velkoobchod a. s.
prodej vodoinstalačního a topenářského zboţí, koupelnové studio
26
1997
RS PLAST Strachoň s. r. o.
výroba plastových výrobků
22
2007
SD KOVOŠROT s. r. o.
ocelový a litinový odpad, neţelezné kovy (barevné kovy), nerezové oceli
7
1993
VÁHY – JAS, s. r. o.
výroba všech druhů elektronických a mechanických vah průmyslových, obchodních, mostních a jeřábových
14
2007
Firma
Zemědělská
ZZN Svitavy a. s. zemědělské zásobování a nákup 34 2011 Celkový počet zaměstnanců: cca 760 Zdroj: Vlastní zpracování; některé informace poskytla: BĚLOHLÁVKOVÁ, Jana, vedoucí oddělení trhu práce, Úřad práce Svitavy; upraveno podle výsledků dotazníkového šetření a Administrativního registru ekonomických subjektů
225
V průmyslové zóně Paprsek by měla firma INA Lanškroun postavit novou továrnu (2015 – 2016). Firma Nekvinda – Zemědělská technika zaměstnává celkově 49 lidí – ulice Praţská a Průmyslová. V ulici Průmyslová (zóna Paprsek) je zaměstnáno 13 lidí. 227 Firma P-D Refractories CZ působí ve Svitavách od roku 1985. Průmyslová zóna Paprsek byla vybudována aţ později. 226
XX
Příloha 19: Titulní strana závodního časopisu Paprsek, Vigona Svitavy, 1950
Zdroj: Paprsek: závodní časopis ZS ROH závod Vigona 01 Svitavy. Svitavy: Vigona, 1949 – 1956.
XXI
