Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ – ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY Leasing Finance – Accounting and Tax Aspects
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Autor: Lucie Řeháčková
Brno, duben 2009
Jméno a příjmení autora:
Lucie Řeháčková
Název diplomové práce:
Leasingové financování – účetní a daňové aspekty
Název práce v angličtině:
Leasing Finance – Accounting and Tax Aspects
Katedra:
Financí
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2009
Anotace Předmětem diplomové práce „Leasingové financování - účetní a daňové aspekty“ je analýza leasingu jako jedné z forem financování dlouhodobého majetku, jeho dopadu na účetnictví a daně podniku. V teoretické části práce je provedena klasifikace leasingu a jeho posouzení z účetního a daňového hlediska. Dále je pozornost věnována leasingové problematice v Rakousku a mezinárodnímu účetnímu standardu IAS 17-Leasingy a tyto přístupy jsou následně porovnány s českou legislativou. V praktické části práce je provedena komparace výhodnosti leasingového a úvěrového financování v podmínkách konkrétního podniku a vybrána vhodná varianta financování.
Annotation The aim of the submitted thesis “Leasing Finance – Accounting and Tax Aspects” is to analyse the leasing as one of the forms of long-term property funding and its impact on accounting practice and taxes of the company. The theoretical part of this thesis focuses on leasing classification and leasing analysis from the current accounting and tax legislation point of view. The next part is devoted to the description of leasing issue in Austria and International Accounting Standard 17 – Leasing, both of which are then compared with Czech legislation. The practical part of this thesis compares the advantages of leasing and loan financing in the conditions of a particular company, subsequently choosing of the most suitable form of financing.
Klíčová slova leasing, úvěr, financování, účetnictví, daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, právní rámec
Keywords leasing, loan, financing, accounting, income tax, value added tax, legal framework
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Leasingové financování – účetní a daňové aspekty“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2009 …………………………………….. vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení společnosti ABC, s. r. o. a pracovníkům leasingových společností ČSOB Leasing, a.s., D.S. Leasing, a.s. a XYZ-Leasing, a.s. za poskytnutí materiálů, které byly použity při zpracování praktické části diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1
DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ ............................................................................................................. 9 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.4 1.4.1 1.4.2 1.5 1.6
2
PRŮBĚH LEASINGU Z POHLEDU NÁJEMCE V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY .......... 21 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.7.7 2.8
3
UZAVŘENÍ LEASINGOVÉ SMLOUVY ...................................................................................................... 22 AKONTACE .......................................................................................................................................... 23 PŘEDÁNÍ PŘEDMĚTU LEASINGU ........................................................................................................... 25 ŘÁDNÉ LEASINGOVÉ SPLÁTKY ............................................................................................................. 25 DALŠÍ VÝDAJE TÝKAJÍCÍ SE PRONAJATÉHO MAJETKU HRAZENÉ NÁJEMCEM ........................................ 27 ŘÁDNÉ UKONČENÍ LEASINGU A ODKUP LEASINGOVÉHO PŘEDMĚTU .................................................... 28 SPECIFICKÉ SITUACE ............................................................................................................................ 29 Technické zhodnocení a jeho odpisování ...................................................................................... 29 Opravy pronajatého majetku ........................................................................................................ 30 Předčasné ukončení leasingu........................................................................................................ 31 Obsahové změny leasingové smlouvy ........................................................................................... 33 Změny v subjektech leasingové smlouvy ....................................................................................... 34 Sankce při porušení závazků smluvních stran............................................................................... 34 Využívání pronajatého předmětu k podnikatelským i soukromým účelům .................................... 35 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................. 36
LEASING V RAKOUSKU ........................................................................................................................ 37 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.4 3.5
4
INTERNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ .............................................................................................................. 9 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku................................................................ 9 Nerozdělený zisk ........................................................................................................................... 10 Rezervní fondy .............................................................................................................................. 10 Ostatní interní zdroje .................................................................................................................... 10 EXTERNÍ ZDROJE ................................................................................................................................. 10 Akcie ............................................................................................................................................. 11 Rizikový (rozvojový) kapitál.......................................................................................................... 11 Obligace........................................................................................................................................ 12 Bankovní úvěry ............................................................................................................................. 12 Dodavatelský úvěr ........................................................................................................................ 12 Forfaiting ...................................................................................................................................... 13 Projektové financování ................................................................................................................. 13 Finanční podpora z veřejných zdrojů ........................................................................................... 13 LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ ................................................................................................................. 13 Základní typy leasingu .................................................................................................................. 14 Finanční leasing ........................................................................................................................... 14 Operativní (provozní) leasing ....................................................................................................... 15 Leasingová cena ........................................................................................................................... 15 LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ VS. ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ .................................................................... 16 Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr ........................................................................ 16 Metoda čisté výhody leasingu ....................................................................................................... 17 VÝHODY A NEVÝHODY LEASINGOVÉHO FINANCOVÁNÍ........................................................................ 19 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................. 20
ČLENĚNÍ LEASINGU ............................................................................................................................. 37 ÚČETNÍ ASPEKTY LEASINGU ............................................................................................................... 38 Aktivace předmětu leasingu u pronajímatele ................................................................................ 39 Aktivace předmětu leasingu u nájemce ......................................................................................... 40 DAŇOVÉ ASPEKTY LEASINGU .............................................................................................................. 41 Daň z příjmu ................................................................................................................................. 41 Daň z obratu ................................................................................................................................. 41 Poplatky podle zákona o poplatcích (GeG) .................................................................................. 42 Poplatky podle zákona o normální spotřebě (NoVAG) ................................................................. 42 POROVNÁNÍ LEASINGU V ČESKÉ REPUBLICE A V RAKOUSKU .............................................................. 43 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................. 44
MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ A LEASING ....................................................... 45
4.1 4.2 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.5 5
OTTAWSKÁ ÚMLUVA .......................................................................................................................... 45 OBECNĚ UZNÁVANÉ PRINCIPY ÚČETNICTVÍ GAAP ............................................................................ 45 PŘEDPISY EU A LEASING ..................................................................................................................... 45 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY IAS, IFRS .................................................................................. 46 Úvod do IAS a IFRS ..................................................................................................................... 46 IAS 17 – Leasingy......................................................................................................................... 46 Účetní zachycení finančního leasingu podle IAS 17..................................................................... 47 IAS 17 - Leasingy a porovnání s úpravou v ČR ........................................................................... 49 Převod dat z českých účetních výkazů do IAS (IFRS)................................................................... 50 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................. 51
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 52 5.1 DOSAVADNÍ FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ...................................................................... 52 5.1.1 Leasingové smlouvy...................................................................................................................... 52 5.1.2 Úvěrové smlouvy .......................................................................................................................... 55 5.2 NÁVRH FINANCOVÁNÍ MIKROBUSU ..................................................................................................... 57 5.2.1 ČSOB Leasing, a. s. ...................................................................................................................... 57 5.2.2 XYZ-Leasing, a.s. ......................................................................................................................... 58 5.2.3 D.S. Leasing, a.s. .......................................................................................................................... 59 5.2.4 Porovnání jednotlivých možností financování .............................................................................. 59 5.2.5 Metoda diskontovaných výdajů na úvěr a leasing ........................................................................ 60 5.2.6 Porovnání variant financování na základě čisté výhody leasingu ................................................ 62 5.2.7 Účetní aspekty jednotlivých variant financování.......................................................................... 64 5.2.8 Daňové aspekty financování ......................................................................................................... 66 5.2.9 Administrativní náročnost sjednání financování .......................................................................... 67 5.2.10 Výběr optimální varianty financování minibusu .......................................................................... 68 5.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................. 69
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 70 SEZNAM POUŽITÝCH ÚČTŮ A ÚČTOVÝCH SKUPIN ............................................................................ 72 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................................................................. 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 74 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ...................................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 78
ÚVOD Investiční rozhodování patří ke strategickým rozhodnutím v oblasti finančního řízení a plánování podniku, protože dlouhodobě váže nemalý objem zdrojů a ovlivňuje kapitálovou strukturu a tím pádem i rizikovost podniku. V případě, že podnik nemá dostatek vlastních finančních prostředků na profinancování zvolené investice, obrací se na trh s cílem získat externí zdroje financování. Mezi nejčastěji využívané formy financování dlouhodobého majetku cizím kapitálem patří úvěry a leasing. Výběr té které varianty financování je třeba pečlivě zvážit, neboť zvolený způsob financování má dlouhodobé dopady do nákladů firmy, na jejich daňovou uznatelnost a tím pádem i daňové zatížení podniku. Rozhodnutí je ovlivněno zejména tím, zda podnik chce nebo dokonce potřebuje daný majetek vlastnit, nebo mu stačí předmět aktivně využívat. Mezi další faktory, které hrají při rozhodování mezi úvěrovým a leasingovým financováním velkou roli, patří výše úrokových, daňových a odpisových sazeb, leasingového navýšení a v neposlední řadě i celková dostupnost a administrativní náročnost celé operace. V minulosti se na našem trhu pravidelně objevovalo velké množství publikací věnujících se leasingové problematice, například Benda: Leasing: právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů (2000), Jindrová: Leasing: praktický průvodce (2001), Pulz: Leasing v teorii a praxi (1993), Sedláková: Leasing (2002), Válek, Báča: Leasing – moderní způsob financování investic (1994). Dnes je však většina z nich - kvůli četným novelizacím daňových zákonů v poslední době - zastaralá a jejich případný uživatel musí v relevantní legislativě dohledat, zda jsou uvedená ustanovení stále platná. V odborných periodikách Daně a účetnictví– bez chyb, pokut a penále, Účetnictví v praxi, Účetnictví aj., se leasingu věnují například Benda, Děrgel, Líbal, Nigrin, Sedláková. Zde zpracovaná problematika je však spíše útržkovitá a čtenář musí vynaložit nemalé úsilí, aby našel článek, který se danou otázkou zabývá. Snad jediným autorem, který se snaží na výše uvedené změny v zákoně o dani z příjmů a zákoně o dani z přidané hodnoty neustále reagovat a pravidelně je zapracovává do svých publikací o leasingu je Ing. Petr Valouch, Ph.D. Teoretický výklad s citacemi daňových předpisů a jejich komentáři, je doplněn řešenými příklady, na kterých si čtenář může ověřit právě nabyté vědomosti. Ve své publikaci Leasing v praxi – praktický průvodce Valouch postihuje celou problematiku leasingového financování. Jediné, co by se jí dalo vytknout, je to, že otázka DPH je probírána odděleně od účtování a vlivu jednotlivých operací na daň z příjmu. V této práci se pokusím tento problém překlenout a uvádět u každé operace, nejen její zaúčtování, ale i dopad na základ daně z příjmů a na možnost odpočtu DPH. Cílem této práce bude, jak již sám název napovídá, seznámit čtenáře s účetními a daňovými aspekty leasingového financování u nás a následně ve vybrané zemi. Pozornost bude věnována zejména aktuální právní úpravě leasingového obchodu, zaúčtování leasingových operací u nájemce a jejich daňovým dopadům, a to zejména z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Dalším cílem bude porovnat výhodnost leasingového a úvěrového financování a navrhnout optimální řešení pro konkrétní podnik. Zároveň bych se chtěla pokusit najít odpověď na otázku, zda novelizací zákona o dani z příjmu a zákona o dani z přidané hodnoty ztratil leasing veškeré své výhody, nebo je i nadále atraktivním způsobem financování dlouhodobého majetku. Jako pracovní hypotézu zastávám názor, že i přes legislativní změny, které odstranily někdejší konkurenční výhodu leasingu oproti ostatním formám financování, má leasingové financování stále určité přednosti a bude i v budoucnu hojně využívaným finančním produktem. Diplomová práce bude rozčleněna do pěti kapitol. V první kapitole bude čtenář seznámen s problematikou dlouhodobého financování a jeho jednotlivých forem. Pozornost bude věnována zejména leasingovému financování, včetně klasifikace leasingu, metodám hodnocení efektivnosti leasingu a nastínění jeho hlavních výhod a limitů. Druhá a zároveň stěžejní kapitola teoretické části práce bude zaměřena na průběh leasingového obchodu z účetního a daňového hlediska. Práce má reflektovat rozsáhlé změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu a v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a její obsah bude vycházet z právní úpravy platné k 1.1.2009, přičemž na některých místech bude pro úplnost zmíněna 7
i předchozí úprava. Čtenáři bude v této kapitole přiblížen nejen standardní průběh leasingu, ale nalezne zde i určitý návod, jak postupovat v nestandardních situacích. Třetí kapitola se bude věnovat leasingu v Rakousku. Po úvodním seznámení s poněkud odlišnou klasifikací leasingu se pozornost zaměří na účtování u obou leasingových subjektů. Vzhledem k odlišné daňové soustavě bude určitý prostor věnován jednotlivým daním, které se leasingu v Rakousku týkají. Na závěr pak bude provedeno stručné zhodnocení a porovnání dílčích aspektů leasingového financování u nás a v Rakousku. Další kapitola se zaměří na mezinárodní harmonizaci účetnictví a finančního výkaznictví v oblasti leasingu. Čtenář se seznámí s mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS, zejména pak se standardem IAS-17 Leasingy. Kromě toho zde bude čtenáři přiblížena harmonizace účetnictví v rámci Evropské unie, účetní principy GAAP a tzv. Ottawská smlouva, která upravuje přeshraniční finanční leasing. V praktické části, které je věnována pátá kapitola, budou dosud získané znalosti aplikovány na konkrétní podnik. Bude zde popsáno dosavadní financování investic a následně budou analyzovány a porovnávány jednotlivé způsoby financování nově pořizovaného dlouhodobého majetku. Důraz bude kladen zejména na finanční stránku dané problematiky, tedy na výši celkových nákladů, daňovou úsporu a na vliv na cash-flow podniku. Při analýze budou využity jak ekonomicko-matematické metody, které vycházejí z teoretické části práce, tak hledisko administrativní náročnosti a daňových dopadů. Vyvrcholením této části práce bude výběr optimální varianty financování a vyslovení doporučení pro budoucí financování investic. Z výzkumných metod budou při zpracování této práce použity zejména analýza, syntéza, indukce, dedukce, deskripce a komparace. Pro alespoň základní vhled do problematiky dlouhodobého financování bude provedena klasifikace a deskripce jednotlivých způsobů financování investic, zejména pak operativního a finančního leasingu. Následně budou podrobněji analyzovány a porovnávány různé přístupy k leasingovému financování, k jeho účetnímu zachycení a k daňové problematice v této oblasti. V závěru každé kapitoly bude poté provedena syntéza získaných poznatků a vyvozeny logické závěry a vlastní názory. Výstupem praktické části bude komparace výhodnosti různých způsobů financování investic a vyslovení konkrétního doporučení pro financování dlouhodobého majetku v dané firmě. Při analýze předložených nabídek financování budou aplikovány poznatky z teoretické části práce, především postupy z oblasti finanční matematiky. Metody indukce bude využito zejména v závěrečné části práce, kdy by z výpočtů, analýz a komparace jednotlivých variant financování měly vyplynout i obecnější závěry ohledně dlouhodobého financování investic.
8
1 DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ Leasing představuje jednu z nejčastějších forem alternativního financování investic podniku a jeho význam v posledních letech stále roste – jak u nás, tak v zahraničí. Jaké další způsoby financování zná naše teorie a praxe, na to odpoví tato kapitola. Dlouhodobým financováním se rozumí financování pořízení, obnovy či rozšíření dlouhodobého majetku. Rozhodování o finančním krytí investic je integrální součástí rozhodování podniku o investicích, od fáze jejich příprav až po samotnou realizaci, a ve formě nákladů na financování se promítá i do hodnocení efektivnosti investice. [Marek, 2006: s. 395] Vzhledem k tomu, že finanční prostředky jsou v investičním majetku vázány dlouhodobě, je třeba při rozhodování o financování investic respektovat zlaté bilanční pravidlo, které mimo jiné říká, že dlouhodobý majetek je třeba krýt dlouhodobými zdroji. V opačném případě by hrozilo riziko finančních problémů v souvislosti se splatností krátkodobých zdrojů. Cílem financování investic by mělo být zajištění ekonomicky zdůvodněné potřeby finančních zdrojů a jejich získání s co nejnižšími náklady na jejich pořízení, přičemž by neměla být narušena finanční stabilita firmy, například nadměrným zapojením cizího kapitálu. Finanční zdroje lze členit podle několika hledisek: •
podle doby splatnosti na krátkodobé (splatnost do 1 roku), střednědobé (splatnost 1 až 4 nebo 5 let) a dlouhodobé (splatnost delší než 4 nebo 5 let);
•
podle vlastnictví zdrojů na vlastní zdroje (především vklady vlastníků, akcionářů, zisk, odpisy) a na cizí zdroje (například úvěry, závazky, dotace, leasing);
•
podle toho, jak byly vytvořeny, na interní (vytvořené vlastní činností podniku) a externí (vloženy zvnějšku, tj. vklady vlastníků plus veškeré cizí zdroje).
Posledně jmenované členění – na interní a externí zdroje financování – se v literatuře vyskytuje nejčastěji, a proto bude použito i v této práci.
1.1 Interní zdroje financování Interní zdroje podniku představují finanční zdroje, které vznikly na základě vlastní činnosti podniku. Mezi interní zdroje financování patří odpisy, nerozdělený zisk a rezervní fondy. Interní finanční zdroje jsou podle Valacha rozhodujícím zdrojem financování investic ve většině zemí, přičemž největší podíl na interním financování mají - co do objemu - odpisy. V České republice však mají odpisy podíl na financování investic nižší, což je dáno vlivem používání historických cen. [Valach, 2005: s. 262]
1.1.1 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Odpisy představují část ceny dlouhodobého majetku, která se v průběhu doby jejich ekonomické životnosti postupně zahrnuje do provozních nákladů podniku. Na výši odpisů má vliv struktura majetku, pořizovací cena majetku, která se postupně odepisuje, doba odepisování a metoda odepisování. Odpisy jsou hlavním zdrojem financování obnovy stávajícího majetku. Odpisy společně s nerozděleným ziskem představují nejdůležitější interní zdroj financování investic. Odpisy jsou však na rozdíl od zisku relativně stabilním zdrojem, nezávislým na stupni efektivnosti podniku, pokud tržby pokryjí alespoň náklady na činnost podniku. To znamená, že podnik má tyto zdroje k dispozici i v případě, že žádný zisk nevytvořil. Způsob odepisování má vliv nejen na finanční hospodaření podniku, ale i na modernizaci a obnovu majetku, což se může projevit i na jeho produktivitě. Zároveň výše (daňových) odpisů podstatně ovlivňuje daňový základ pro daň z příjmů.1
1
Srov. [Marek, 2006: s. 398].
9
1.1.2 Nerozdělený zisk Nerozdělený zisk představuje tu část disponibilního zisku, která zůstává v podniku k dispozici po povinných přídělech do fondů tvořených ze zisku a případných výplatách dividend nebo podílů na zisku. V bilanci podniku vystupuje nerozdělený zisk jako součást vlastního kapitálu. Předností samofinancování pomocí nerozděleného zisku je fakt, že nedochází ke zvyšování počtu akcionářů ani věřitelů a podnik tak neztrácí kontrolu nad řízením. Nerozdělený zisk zároveň zvyšuje vlastní kapitál podniku, čímž dochází ke snižování zadluženosti a rizikovosti podniku. Hlavní nevýhodou používání nerozděleného zisku pro dlouhodobé investice je jeho malá stabilita, resp. proměnlivá výše běžného zisku v čase. Zároveň nerozdělený zisk představuje poměrně drahý zdroj, protože na rozdíl od úvěrového financování zde nepůsobí úrokový daňový štít. Měl by být proto využit zejména pro financování dalšího rozvoje podniku.
1.1.3 Rezervní fondy Rezervní fondy jsou součástí vlastního kapitálu podniku a představují pro podnik určitou finanční rezervu a ochranu proti rizikům. Tvoří se ze zisku po zdanění, a to jako povinné a dobrovolné rezervní fondy. Zákonný rezervní fond má primárně chránit zájmy akcionářů a věřitelů. Povinně ho vytvářejí akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, přičemž zákon určuje způsob jeho tvorby, minimální výši a podmínky jeho čerpání. Kromě tohoto fondu vytváří společnosti další, dobrovolné rezervní fondy, které jsou obecně určeny k financování opatření, jež mají pomoci překonat nepříznivý průběh hospodaření. Obvykle mají ve svém statutu vymezen účel použití, čímž je omezeno jejich využívání ve finančním řízení. [Valach, 2005: s. 331]
1.1.4 Ostatní interní zdroje Za další interní zdroje financování investic lze považovat i dočasně volné zůstatky penzijních fondů pro zaměstnance (rozšířeno zejména v USA). Jedná se o dlouhodobé zdroje, které jsou vykazovány samostatně v bilancích podniku, odděleně od vlastních i od cizích zdrojů. Penzijní fondy zpravidla podléhají státní regulaci a dohledu, aby se zabránilo ztrátám z investování do příliš rizikových aktiv. Někdy bývají mezi interní zdroje financování zahrnuty prostředky získané z prodeje majetku podniku.2 Fakticky však nedochází k vytváření samostatného finančního zdroje, protože tržby z prodeje tohoto majetku se promítnou do běžného zisku a následně do nerozděleného zisku nebo do rezervního fondu.
1.2 Externí zdroje Mezi externí zdroje patří akcie (akciový kapitál), obligace, úvěry s různou dobou splatnosti, alternativní úvěrové produkty, jako leasing3 a forfaiting a v neposlední řadě dotace a finanční výpomoci. Ačkoli externí zdroje tvoří menší část finančních zdrojů, Valach (2005: s. 341) uvádí 20 až 40 procent, jsou pro podnik významné zejména proto, že umožňují mnohem flexibilnější reakci na potřebné změny v majetku podniku. Jejich význam dále roste s rozvojem finančního trhu, neboť se s tím rozšiřuje paleta externích zdrojů a zvyšuje se jejich dostupnost pro podniky. Zapojení externích finančních zdrojů s sebou ovšem přináší i určitá rizika. Zvyšuje se počet vlastníků nebo věřitelů, čímž dosavadní vlastníci ztrácí kontrolu nad managementem podniku. Dochází k růstu nákladů v souvislosti s emisí cenných papírů nebo s hrazením úroků. 2 3
Srov. [Valach, 2005: s. 334]. Problematice leasingového financování bude věnována samostatná podkapitola.
10
V případě úvěrového financování se zvyšují nároky na udržování likvidity, aby byl podnik schopen platit své závazky. Při použití cizích zdrojů roste zadluženost a tím i riziko podniku.
1.2.1 Akcie Akcie je majetkový cenný papír, který osvědčuje práva jeho majitele na jeho vlastnický podíl na podnikovém kapitálu. Podle rozsahu práv akcionářů dělíme akcie na kmenové a prioritní. Majitel kmenových akcií má plná práva definovaná v obchodním zákoníku, včetně práva na tzv. plnou dividendu, jejíž výše je pohyblivá. Oproti tomu majitel prioritní akcie ztrácí právo na spolurozhodování, avšak má přednostní právo na výplatu dividendy, jejíž výše je stálá. K emisi nových akcií dochází při zakládání akciové společnosti, při jejím rozšiřování nebo při finanční restrukturalizaci.4 Z hlediska financování je důležitý rozdíl mezi emisní cenou a jmenovitou hodnotou akcie nazývaný emisní ážio, který je součástí vlastního kapitálu. Hlavní předností akciového kapitálu je skutečnost, že je trvalým zdrojem (nemá splatnost) a že nevyžaduje pevné platby ve formě úroků. Zároveň platí, že čím větší je kmenový kapitál, tím vyšší je důvěra věřitelů v podnik. S emisí akcií jsou však spojeny nemalé emisní náklady, především při veřejném úpisu akcií. Vzhledem k tomu, že akcionář podstupuje vyšší riziko než majitel dluhopisu, požaduje vyšší výnosnost investovaného kapitálu, tzn. vyšší dividendu. Navíc dividenda není - na rozdíl od nákladových úroků - odčitatelnou položkou od základu daně, ale platí se ze zisku po zdanění. Akciový kapitál je proto nejdražším finančním zdrojem. Zároveň je tento způsob financování podniku dostupný pouze společnostem s dostatečnou poptávkou po jejích akciích.
1.2.2 Rizikový (rozvojový) kapitál Rizikový kapitál (venture capital) je kapitál vkládaný prostřednictvím fondu rizikového kapitálu do základního kapitálu malých a středně velkých firem, jejichž podíly nejsou veřejně obchodovatelné. Takto vložené prostředky jsou určeny především na financování projektů inovačního a rozvojového charakteru. Tyto projekty bývají spojeny s vysokým rizikem, a proto jsou pro ně klasické formy externího financování, zejména úvěrem či prostřednictvím kapitálového trhu, nedosažitelné. Vzhledem k tomu, že takovéto investování je značně rizikové (uvádí se, že pouze 5 – 15 % projektů je úspěšných), požadují investoři vysokou výnosnost investičních projektů, a to až 40 %.5 Méně rentabilní projekty tyto prostředky nemají šanci získat. Pro rizikový kapitál je dále typické to, že v podniku nezůstává trvale, ale po určité době podnik opouští. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím zpětného odkupu podílu managementem podniku nebo prodejem podílu jiné společnosti. V praxi se setkáváme s několika typy rizikového kapitálu. Podle fáze, kdy rizikový kapitál do podniku vstupuje, rozlišujeme: • • • • • •
předstartovní (zárodečné) financování (seed capital), startovní financování (start up capital), financování rozvoje podniku (development capital), náhradní financování a profinancování dluhů (debt replacement capital), transakční financování (transaction capital), záchranné financování (rescue capital).
V České republice není tento způsob financování příliš rozšířen. Jeho širšímu uplatnění brání podle Valacha především menší zájem podniků o něj, nedostatek efektivních projektů s výnosností okolo 4
5
Při finanční restrukturalizaci nedochází k faktickému rozšiřování kapitálu, ale k nahrazení cizího kapitálu ve formě obligací vlastním kapitálem ve formě akcií, popřípadě použitím nerozděleného zisku nebo jiných zdrojů k navýšení akciového kapitálu. [Valach, 2005: s. 342] Požadovaný výnos investorů při předstartovní financování může v některých případech dosahovat až 100 %. [Dvořák, Procházka, 1998: s. 25]
11
30 % a menší podpora [Valach, 2005: s. 351]
ze strany státu ve srovnání
s ostatními vyspělými
zeměmi.
1.2.3 Obligace Podnikové obligace jsou dluhové cenné papíry, obvykle se splatností delší než jeden rok, které podnik emituje s cílem získat dlouhodobé zdroje financování. Majitel obligace nemá právo na rozhodování, ale má nárok na výplatu úroku z obligace v předem dohodnutých termínech a na konci dospělosti obligace i na vrácení nominální hodnoty. Podnikové obligace mohou mít úrok stanoven buď pevnou úrokovou sazbou nebo pohyblivě, v závislosti na situaci na finančních trzích. V případě bezúročných (diskontovaných) dluhopisů je o úrok (diskont) snížena emisní hodnota oproti nominální hodnotě. Úrok z obligace je pro podnik daňově uznatelným nákladem a tvoří tzv. úrokový daňový štít. Obligace jsou - především pro silné společnosti - mnohem flexibilnějším finančním zdrojem než emise akcií nebo interní zdroje. Stávající akcionáři zároveň neztrácejí kontrolu nad řízením společnosti. Určité riziko pro emitující podnik představuje jednorázové zvýšení podílu cizích zdrojů a tedy vyšší zadlužení, které může zvyšovat průměrné náklady na kapitál. [Marek, 2006: s. 423]
1.2.4 Bankovní úvěry Další formu dluhového financování představují finanční úvěry, kdy nedochází k emisi dluhopisů, ale k uzavření úvěrové smlouvy s věřitelem, kterým je nejčastěji banka popřípadě jiná finanční instituce. Dlouhodobý bankovní úvěr může podnik získat jako investiční bankovní úvěr nebo komerční hypoteční úvěr. Investiční úvěr je určen na financování investic. Banka zpravidla požaduje majetkovou záruku nebo záruku třetí osoby a současně si prověřuje úvěruschopnost žadatele a reálnost investičního záměru. V úvěrové smlouvě je mimo jiné uveden způsob a termíny splácení úvěru a úroků (splátkový kalendář) a ujednání pro případ neplnění závazků. V případě komerčního hypotečního úvěru ručí podnik zástavou svých nemovitostí. Díky kvalitnímu zajištění může podnik získat výhodnější podmínky úvěru, než u předchozí formy. Pro hypoteční úvěr je dále typické refinancování emisí hypotečních zástavních listů. Tyto hypoteční listy buď prodává podnik sám, nebo častěji prostřednictvím banky. Úroky z úvěru jsou obvykle vyšší než z obligací, podnik však nenese náklady emise obligací a s ní spojená rizika. Bankovní úvěr mohou získat i menší podniky, které by s emisí na finančním trhu neměly šanci uspět.
1.2.5 Dodavatelský úvěr Dodavatelský úvěr je forma střednědobé půjčky. Poskytují ho dodavatelé velkých investičních celků, čímž si zajišťují odbyt svých finančně náročných produktů. Z hlediska záruky rozlišujeme podmíněné prodejní kontrakty, kdy dodavatel zůstává majitelem dodávky až do úplného splacení, a úvěry na movité zástavy, při kterých přechází vlastnictví na odběratele okamžitě a dodávka slouží po dobu splácení úvěru jako movitá zástava. Hlavní předností dodavatelského úvěru je, že podnik nemusí žádat o bankovní úvěr, odpadá s tím spojená administrativa a dočasně volné peněžní prostředky může využít jinak. Ačkoli může být úroková sazba z dodavatelského úvěru nominálně (opticky) nižší než z bankovního úvěru, reálně může být, jak Valach upozorňuje, značně vyšší, protože dodavatelé často účtují jinou (nižší) cenu při okamžité platbě a při pořízení formou dodavatelského úvěru. [Valach, 2005: s.372]
12
1.2.6 Forfaiting Forfaiting je zvláštní formou středně- a dlouhodobého úvěrování investic nakupovaných zejména v zahraničí. Vývozce dodá pořizovaný předmět podniku na fakturu (dodavatelský úvěr) se splatností až několik let a před lhůtou splatnosti postoupí tuto pohledávku forfaitiérovi, který mu ji hned proplatí, přičemž si strhává diskont a provizi. Zároveň s tím na forfaitiéra přechází i úvěrové, úrokové, měnové a popř. i další rizika. Forfaitiér ale nepodstupuje riziko odběratelské, nýbrž bankovní, protože odkupovaná pohledávka bývá zajištěna, a to nejčastěji směnkou avalovanou důvěryhodnou bankou, akreditivem nebo bankovní zárukou. [Sponer, 2007]
1.2.7 Projektové financování Projektové financování je specifický způsob financování zpravidla velkých, kapitálově náročných investic, které jsou odděleny od ostatních investic podniku. Pro tyto účely se zakládá speciální projektová firma, která soustřeďuje veškeré finanční zdroje, zajišťuje technicko-ekonomickou přípravu investice, dohody s budoucími dodavateli a odběrateli apod. Dalšími účastníky projektového financování jsou sponzoři projektu (akcionáři), stavební firma, provozovatel a banky, respektive konsorcium bank, které postupně uvolňuje prostředky na realizaci investice. Splácení úvěru je zajištěno z budoucích tržeb vygenerovaných investičním projektem. [Valach, 2005: s. 373-374]
1.2.8 Finanční podpora z veřejných zdrojů6 Finanční podpora může směřovat ze státního rozpočtu, rozpočtů samosprávných celků, účelových fondů uvnitř země či ze zahraničí. Cílem této podpory je zajištění dlouhodobého ekonomického růstu, a proto jsou podporovány především takové podnikové investice, které by právě měly ekonomický růst zajistit. Finanční podpora se může uskutečňovat jako přímá, nebo nepřímá. Přímá finanční podpora je obvykle poskytována formou investičních dotací, o které podnik žádá příslušné státní orgány. Dotace má zpravidla přísně účelový charakter a její poskytnutí je vázáno na splnění řady podmínek, včetně spolufinancování z vlastních zdrojů. Výše investiční dotace může být stanovena absolutně, podílem z celkové pořizovací ceny nebo z tzv. uznatelných nákladů, které jsou pro jednotlivé dotované projekty vymezeny. O výši dotace se následně snižuje pořizovací cena majetku vykazovaná v účetnictví. Nepřímá finanční podpora spočívá především ve snižování výdajů podniku a rizika investování. Hlavními nástroji jsou daňové sazby, daňové prázdniny, možnost zrychleného odepisování dlouhodobého majetku, cla, státní záruky za dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků z investičních úvěrů, podpora exportu formou vývozních úvěrů a záruk.
1.3 Leasingové financování Vedle klasických forem pořízení dlouhodobého majetku nákupem z vlastních zdrojů či pomocí úvěru se od poloviny minulého století objevuje alternativní forma financování investic, a to leasing.7 Důvod, proč ho neřadíme mezi „standardní“ formy financování je nasnadě. Podnik nezískává žádné nové, dodatečné finance – ať vlastní či cizí – ale je mu umožněno využívat předmět, který mu nepatří. Zda se tento předmět později stane či nestane jeho majetkem, záleží na typu leasingu. Pojem „leasing“ vychází z anglického výrazu lease, což znamená pronajmout, nechat někoho užívat majetek výměnou za pravidelné platby.8 Leasing tedy můžeme charakterizovat jako specifickou formu pronájmu dlouhodobého majetku nájemci za předem sjednanou úplatu, tzv. leasingové splátky 6
Zpracováno podle [Marek, 2006: s. 427-429]. Například ve Velké Británii a USA se odhaduje 30% podíl leasingového financování na všech pořizovaných investicích. V evropských zemích je tento podíl značně diferencovaný, ale v průměru se dlouhodobě pohybuje okolo 16 %. [Valach, 2005: s. 389] 8 Vlastní překlad podle Oxford Advanced Learner´s Dictionary.
7
13
[Marek, 2006: s. 429]. Dochází tedy k oddělení vlastnictví majetku od jeho užívání. Vlastníkem majetku je totiž pronajímatel, zatímco užívací právo přechází na nájemce. Pro nájemce může být často efektivnější dané aktivum pouze využívat, nikoli vlastnit. Pronajímatel vedle samotného práva věc užívat často poskytuje i servisní a jiné služby spojené s nájmem. Pro producenty přestavuje leasing důležitý prostředek podpory odbytu.
1.3.1 Základní typy leasingu V teorii i praxi se setkáváme se základním dělením leasingu – na finanční a operativní leasing. Tyto dva základní typy leasingu se liší zejména v tom, kdo nese rizika, v délce trvání, v postupu po skončení leasingu a v účelu, kterému leasing slouží. Z hlediska výše zůstatkové ceny dělíme leasing na leasing s plnou amortizací a s částečnou amortizací. V prvním případě leasingové splátky pokrývají veškeré náklady leasingové společnosti spojené s pořízením majetku, její provozní náklady a zisk. Zůstatková hodnota na konci doby leasingu je buď nulová, nebo velmi nízká. Při leasingu s částečnou amortizací nepokryjí leasingové splátky náklady leasingové společnosti, po skončení doby leasingu není majetek zcela odepsán a pronajímatel musí hledat řešení, jak s tímto majetkem dál naloží. V úvahu připadá například prolongace leasingové smlouvy, prodej majetku nájemci za zůstatkovou cenu, pronájem nebo prodej třetí osobě. Podle možnosti odkupu předmětu po skončení leasingové smlouvy rozlišujeme leasing s nárokem na koupi a leasing bez nároku na koupi.
1.3.2 Finanční leasing9 Finanční leasing má dlouhodobý charakter a smlouva nemůže být za normálních podmínek vypovězena, a to ani ze strany nájemce, ani ze strany pronajímatele. Doba pronájmu obvykle zahrnuje značnou část doby ekonomické životnosti pronajímaného majetku. Během trvání leasingu dojde obvykle k plné amortizace a na konci doby pronájmu přechází předmět do vlastnictví nájemce, a to bezplatně nebo za symbolickou cenu uvedenou v leasingové smlouvě. Přechod vlastnictví na nájemce je hlavním rozdílem od operativního leasingu. Zjednodušeně by se tedy dalo říci, že finanční leasing slouží k trvalému pořízení daného majetku formou splátek. Na rozdíl od úvěru je však pořizovaný majetek po celou dobu trvání leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti a nájemce ho proto neodpisuje. Pronajímatel se při finančním leasingu zpravidla zříká všech rizik, ta přecházejí na nájemce. Pronajímatel typicky neposkytuje doprovodné služby (servis, pojištění), i když v poslední době se i u finančního leasingu objevují tendence k full-servisu, kdy pronajímatel zajišťuje služby u třetí osoby.10 U finančního leasingu můžeme dále rozlišovat mezi přímým leasingem, kdy pronajímatel koupí nájemcem požadovaný předmět leasingu přímo od prodejce (výrobce), a nepřímým leasingem (sale and lease back), při kterém podnik prodá majetek leasingové společnosti, od které si ho zpět pronajme. Při nepřímém leasingu předmět zpravidla neopustí své původní místo, podnik ho používá dál. Přitom však získá jednorázově potřebnou likviditu. Zvláštním typem leasingu, s kterým se můžeme setkat především u větších investičních celků je tzv. leveraged leasing. Je pro něj typické, že zde vystupují tři partneři – pronajímatel, nájemce a věřitel, který poskytuje pronajímateli na pořízení leasingového majetku úvěr. Děje se tak proto, protože jedna leasingová společnost nechce nést celé riziko investice nebo nemá dostatečně vysoké vlastní finanční zdroje. Věřitelem může být, podobně jako u syndikátních úvěrů, konsorcium bank. V některých případech místo jedné leasingové společnosti vystupuje konsorcium leasingových společností. Proto bývá tento leasing označován jako konsorciální (zadlužený) leasing.
9
Zpracováno podle [Valach, 2005]. Srov. [Redakce komerčních příloh, FP-finanční poradce 3/2008, s.X ]
10
14
Jako leasingový podnájem (subleasing) bývá označován pronájem leasingového majetku nájemcem třetí osobě. Původní práva a povinnosti vyplývající z leasingové smlouvy jsou přitom zachována a poskytovatel leasingu musí dát k subleasingu souhlas. Leasingový podnájem se uplatňuje v situacích, kdy nájemce dočasně nemá možnost najatý majetek používat. O subleasing se jedná například i při pronájmu vozidla třetí osobě autopůjčovnou, která má část svého vozového parku pořízenu formou leasingu.11
1.3.3 Operativní (provozní) leasing Operativní leasing má krátkodobý charakter, minimální délka nájmu není ze zákona určena. Předmět leasingu je pronajímán obvykle na kratší dobu, než je jeho ekonomická životnost, nedochází tedy k plné amortizaci předmětu. Po uplynutí doby leasingu nepřechází předmět leasingu na nájemce, ale vrací se zpravidla pronajímateli, který ho pak pronajímá dalším zájemcům. Pronajímatel má majetek po celou dobu leasingu ve svém vlastnictví, odepisuje jej, zajišťuje opravy, servis, pojištění a jiné služby. Pronajímatel zároveň nese veškerá rizika spojená s vlastnictvím majetku. Leasingová smlouva je u tohoto typu leasingu vypověditelná oběmi stranami. Účelem operativního leasingu je zabezpečení potřebného majetku (někdy včetně obsluhy), pro který podnik nemá trvalé využití a nebylo by proto vhodné jej pořizovat do trvalého vlastnictví. [Marek, 2006: s. 430] Bývá využíván především u speciálních strojů a u technologií, které podléhají rychlému fyzickému a morálními zastarání (výpočetní a telekomunikační technika, automobily apod.). U rychle zastarávajících předmětů přichází v úvahu i tzv. revolvingový leasing, kdy se nájemce s pronajímatelem dohodne, že po určité době mu bude majetek vyměněn za nový.
1.3.4 Leasingová cena Rozhodování podniku ohledně pořízení aktiva formou leasingu je závislé především na výši leasingové ceny a rozložení leasingových splátek. Leasingová cena zahrnuje pořizovací cenu předmětu a leasingovou marži pronajímatele (včetně úroku z úvěru v případě refinancování úvěrem). Výši leasingového navýšení (marži leasingové společnosti) ovlivňuje působení poptávky a nabídky na leasingovém trhu a v neposlední řadě i následující faktory: • • • • • •
úroková sazba z úvěru na refinancování leasingu, doba leasingu, interval a pravidelnost splátek, navýšení první splátky, odkupní cena, provize výrobci, zprostředkovateli pojištění aj.
Leasingové nájemné zahrnuje amortizaci předmětu, úrok, kalkulovaný zisk pronajímatele a případné náklady na dodatečné služby (servis, pojištění). Leasingovou cenu můžeme charakterizovat jako souhrn všech splátek, včetně první navýšené, a odkupní ceny. Poměr mezi leasingovou cenou a pořizovací cenou upravenou o případnou rekapitalizaci či dekapitalizaci udává tzv. leasingový koeficient. [Valach, 2005: s. 378] Ten může být prvotním nástrojem při porovnávání nabídek jednotlivých leasingových společností, neměl by však být jediným. Mimoto leasingové společnosti obvykle zvlášť fakturují poplatek za uzavření leasingové smlouvy, který má krýt náklady leasingové společnosti spojené s přípravou leasingové smlouvy, včetně případných provizi placených prodejcům za zprostředkování leasingového obchodu. [Benda, 2000: s. 131] Poplatek může být stanoven paušálně nebo jako určité procento z leasingové ceny.
11
Srov. [Marek, 2006: s. 433].
15
Jednotlivé leasingové smlouvy se liší i rozložením leasingových splátek. Může se jednat o: • • • • • • • •
pravidelné stejné splátky, postupně rostoucí (popř. klesající) splátky, nepravidelné splátky, splátky odvozené od náběhové křivky produkce, splátky respektující sezónnost výroby, navýšená první splátka s následujícími splátkami různého typu (viz výše), koncentrace několika splátek v den uzavření smlouvy v kombinaci s nulovými splátkami ke konci nájmu, záruční depozitum před začátkem leasingu s následujícími splátkami různého charakteru, aj.12
V praxi se nejčastěji setkáváme s pravidelnými stejně vysokými splátkami během trvání leasingu a mimořádnou splátkou nebo zálohou na splátky či koupi při uzavření smlouvy. Tato akontace slouží především jako zajištění pronajímatele. Cílem různých nepravidelných splátek je přizpůsobit je finančním možnostem (cash-flow) nájemce. Kromě vývoje výše splátek v čase je podstatný i jejich interval – obvykle se sjednávají měsíční nebo čtvrtletní platby.
1.4 Leasingové financování vs. úvěrové financování Financování prostřednictvím leasingu a úvěru má několik podobných prvků. Při obou variantách financování se fakticky zvyšuje zadlužení podniku, u obou se podnik zavazuje platit pravidelně splátky zahrnující část pořizovací ceny předmětu (úmor) a úrok. V případě pořízení předmětu formou úvěrového financování je předmět již od samého počátku ve vlastnictví podniku, který ho současně odepisuje. Při leasingu podnik pořizovaný majetek pouze používá, vlastníkem se stane až po skončení finančního leasingu (při operativním leasingu zpravidla nájemce předmět neodkupuje). Splátky leasingu navíc kromě části pořizovací ceny předmětu a úroku zahrnují ziskovou marži leasingové společnosti. Pro rozhodování mezi financováním úvěrem a leasingem s ohledem na jejich ekonomickou výhodnost existuje více modelových postupů. Ať použijeme jakýkoli přístup, měl by zohledňovat alespoň následující faktory: • • • • •
daňové aspekty – odpisový, úrokový a leasingový daňový štít (daňové úspory); úrokové sazby z dlouhodobého bankovního úvěru a systém úvěrových splátek; odpisové sazby a zvolený způsob odepisování; leasingové splátky – jejich výši a průběh v rámci doby leasingu; faktor času, vyjádřený zvolenou diskontní sazbou pro aktualizaci peněžních toků spojených s úvěrem či leasingem.13
Pro výpočty tedy musíme minimálně znát odúročitele bez vlivu sazby daně, odúročitele upraveného o vliv sazby daně, výši splátek úvěru, úrokové sazby, daňové odpisy předmětu, výši splátek nájemného a diskontní sazbu. Mezi dvě nejznámější metody hodnocení efektivnosti financování patří: metoda diskontovaných nákladů na leasing a úvěr a metoda čisté výhody leasingu.
1.4.1 Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Tato metoda spočívá ve vyčíslení peněžních toků spojených s různými způsoby financování. Je při ní zohledněna daňová úspora i faktor času, což by mělo zajistit relevanci této metody. Zároveň je tato 12 13
[Valach, 2005: s. 395] [Valach, 2005: s. 403-404]
16
metoda hodnocení efektivnosti financování investic ve srovnání s metodou čisté výhody leasingu mnohem průhlednější a i mezivýpočty mají určitou vypovídací hodnotu. Postup: 1. Kvantifikace výdajů (snížených o daňovou úsporu), které vzniknou podniku • v souvislosti s leasingem, • při koupi na úvěr. 2. Aktualizace výše zjištěných výdajů s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloženy (tzn. diskontování těchto výdajů). 3. Výběr té varianty financování, která má nižší celkové diskontované výdaje.14 Protože leasingová i úvěrová forma financování vychází z peněžních toků po zdanění, použije se pro aktualizaci úroková sazba z úvěru upravená o vliv daně. Pořízení majetku formou leasingu i úvěru je stejně rizikové, a proto se použije stejná diskontní sazba pro oba způsoby. Podle B. Jindrové zjistíme výši diskontovaných ročních výdajů na leasing jednoduše ve třech krocích: daňová úspora = leasingová splátka * daňová sazba peněžní toky = leasingová splátka – daňová úspora současná hodnota = peněžní toky * odúročitel A podobně dospějeme k současné hodnotě úvěrových splátek: daňová úspora = (úroky + odpisy) * daňová sazba peněžní toky = splátka úvěru + úroky – daňová úspora současná hodnota = peněžní toky * odúročitel15 Avšak podle mého názoru je tento postup příliš zjednodušený, protože nezohledňuje časové rozlišení leasingových splátek. Pouze v případě, že by leasingové splátky byly zcela rovnoměrné po celou dobu trvání leasingu a na počátku leasingu by nebyla hrazena akontace, bylo by možné tímto způsobem zjistit skutečnou daňovou úsporu při leasingovém financování.16
1.4.2 Metoda čisté výhody leasingu17 Tato metoda je založena na porovnání čisté současné hodnoty investice financované úvěrem a čisté současné hodnoty investice financované leasingem. Čistou současnou hodnotu úvěru vypočítáme podle následujícího vzorce:
(Tn - Nn - On) * (1 - d) + On −K, (1 + i) n n =1 N
ČSHÚ = ∑ kde:
Tn….tržby, které investice přinese v jednotlivých letech životnosti, Nn…náklady na výrobu (bez odpisů) v jednotlivých letech životnosti, On…odpisy v jednotlivých letech životnosti, n ..... jednotlivá léta životnosti, N… doba životnosti, i .… úrokový koeficient upravený o vliv daně,
14
Srov. [Valach, 2005: s. 404]. [Jindrová, 2002: s. 11-15] 16 Postup, jak určit skutečnou daňovou úsporu v daném roce, bude uveden v následující podkapitole. 17 Zpracováno podle [Valach, 2005: s. 406-407]. 15
17
d … daňový koeficient, K … kapitálový výdaj. Pro čistou současnou hodnotu leasingu platí:
(Tn - Nn) * (1 - d) − Ln * (1 - d) , (1 + i) n n =1 N
ČSHL = ∑ kde:
L n…leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti (trvání leasingu), ostatní symboly stejné jako u ČSHÚ.
Porovnáním ČSHÚ a ČSHL získáme čistou výhodu leasingu (ČVL):
ČVL = ČSHL - ČSHÚ . Po dosazení a úpravě dostaneme:
Ln * (1 - d) + d * On . (1 + i) n n =1 N
ČVL = K − ∑
Pokud čistá výhoda leasingu vyjde kladně, je leasingové financování výhodnější než úvěrové. V opačném případě je efektivnější financování úvěrem. Vzhledem k tomu, že odhad budoucích tržeb a nákladů je náročný a často nepřesný, a protože jsou tržby a náklady spojené s investicí nezávislé na způsobu jejího financování, je možné od nich při výpočtech čistých současných hodnot úvěru i leasingu abstrahovat. Na výpočet a hodnotu čisté výhody leasingu toto zjednodušení nebude mít vliv. Podobně jako u předchozí metody se i v této vyskytuje jeden podstatný nedostatek, a to skutečnost, že daňová úspora z leasingových splátek nezohledňuje časové rozlišení daňově uznatelných nákladů. Navrhuji proto tuto metodu zpřesnit následovně: 1. Souhrn leasingových plateb vydělit počtem období po dobu trvání leasingu a vynásobit počtem leasingových období v n-tém roce, čímž získáme poměrnou část leasingového nájemného v daném roce. 2. Tu poté vynásobíme aktuální daňovou sazbou a dostaneme skutečnou výši daňové úspory. 3. Daňovou úsporu v n-tém roce označíme ún a upravíme vzorec pro čistou výhodu leasingu:
Ln - ún + d * On . (1 + i) n n =1 N
ČVL = K − ∑
Dalším aspektem, se kterým se ve vzorci pro výpočet ČVL neztotožňuji a nepovažuji jej za metodicky správný, je již samotné určení ČSHÚ. Pozorný čtenář si nejspíše také povšiml, že ve vzorci pro výpočet ČSHÚ se nevyskytují úroky z úvěru (resp. jsou zahrnuty do provozních nákladů) a že kapitálový výdaj (K) neodpovídá skutečnému průběhu úvěrování. Kapitálový výdaj se ve skutečnosti skládá z postupných splátek jistiny a je třeba jej tudíž také diskontovat. Nevyčlenění úroků z úvěru z provozních nákladů se jeví jako problém po abstrahování od provozních nákladů a výnosů při dosazení do vzorce pro ČVL. Pokud bychom je zde nezachytili, znamenalo by to, že úvěr byl bezúročný. Předchozí vzorce upravíme následovně:
(Tn - Nn - Ún - On) * (1 - d n ) + On − Kn − K0 , (1 + i n ) n n =1 N
ČSHÚ = ∑ kde:
Tn….tržby, které investice přinese v jednotlivých letech životnosti, Nn…provozní náklady (bez odpisů a úroků z úvěru) v jednotlivých letech životnosti, Ún…úroky z úvěru v jednotlivých letech, On…odpisy v jednotlivých letech životnosti, n ..... jednotlivá léta životnosti, 18
N… doba životnosti, in .…úrokový koeficient upravený o vliv daně v jednotlivých letech, dn …daňový koeficient v jednotlivých letech, K0 …kapitálový výdaj na počátku investice, Kn …kapitálový výdaj v jednotlivých letech (splátka jistiny úvěru).18 Po dosazení do ČVL a úpravě dostaneme:
(Ln - ún) - (Ún + On) * (1 - d n ) + On − Kn . (1 + i n ) n n =1 N
ČVL = K 0 - ∑
1.5 Výhody a nevýhody leasingového financování Na první pohled by se mohlo podle výše uvedeného zdát, že leasingové financování přináší jen samá pozitiva. Hodnocení této formy financování však závisí vždy na konkrétní podobě a podmínkách leasingové smlouvy, na situaci na leasingovém trhu (převaha nabídky nebo poptávky), daňových zákonech té které země, na přístupech nájemce k jiným finančním zdrojům atd. Nájemce by proto měl vždy vyhodnotit všechny přínosy a náklady konkrétní leasingové operace pro svou společnost. Mezi hlavní výhody leasingu patří: •
získání majetku hned bez jednorázového vynaložení finančních prostředků na koupi předmětu, čímž dochází k rychlejšímu zavedení investice do provozu a zvýšení konkurenceschopnosti podniku,
•
flexibilní způsob financování – platba leasingových splátek se může přizpůsobit možnostem nájemce (např. splátky odvozené od náběhové křivky produkce),
•
dostupnější zdroj financování než bankovní úvěr, protože leasingová společnost postupuje nižší riziko (předmět leasingu je po celou dobu v jejím vlastnictví) než banka,
•
možnost snížit základ daně o výši leasingových splátek,
•
leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku (jde jen o formální výhodu),
•
předcházení morálnímu zastarávání (především u operativního leasingu),
•
komoditní specializace pronajímatele, který tak může získat leasingový předmět výhodněji, než kdyby jej podnik kupoval sám.19
Jako nevýhody leasingu se obvykle uvádějí:
18 19
•
vysoké náklady v podobě leasingových splátek, které značně převyšují pořizovací cenu předmětu,
•
omezená užívací práva nájemce k leasingovému předmětu, nutnost souhlasu pronajímatele s případnými úpravami či technickým zhodnocením majetku,
•
nemožnost nájemce vypovědět smlouvu v případě rychlého zastarání předmětu nebo jeho malému přínosu pro efektivnost podniku,
•
náklady s předčasným ukončením smlouvy v případě neschopnosti platit leasingové splátky – obvykle povinnost doplatit sankční úrok až do konce leasingové smlouvy,
•
nebezpečí odebrání majetku, například v případě bankrotu pronajímatele apod.20
Srov. [Radová, Dvořák, Málek, 2005: s. 198-200] Do 1.1.2008 představovala jednu z nejpodstatnějších výhod možnost promítnout cenu pořizovaného majetku prostřednictvím leasingových splátek rychleji do daňově uznatelných nákladů (a tím snížit daňový základ) než při jejím odepisování.
19
1.6 Shrnutí Podniky mají široký výběr možností, jak financovat své investice. Mezi nejvýznamnější interní zdroje financování patří odpisy a nerozdělený zisk podniku. Odpisy jsou relativně stabilním zdrojem, který je využíván zejména pro obnovu dlouhodobého majetku. Nerozdělený zisk by měl být naopak použit k novým investicím, které budou v budoucnu generovat další zisk, a k dalšímu rozvoji podniku s cílem udržet si svou konkurenceschopnost. Pomocí externích zdrojů, zejména emisí obligací, úvěrů, leasingu či forfaitingu, dokáže podnik pružně reagovat na změny a obstarat si finanční prostředky mimo podnik – na finančních trzích. Hlavní nevýhodou dluhových finančních nástrojů je však fakt, že je podnik musí po určité době splatit a navíc průběžně platit úroky. Akciový kapitál představuje proti tomu trvalý zdroj financování, avšak emise akcií je časově a finančně náročná, dochází při ní k rozmělňování vlastnických a rozhodovacích práv, požadované dividendy jsou zpravidla vyšší než úroky z úvěrů či obligací a celkově je tento způsob financování dostupný jen společnostem s dostatečnou poptávkou po jejích akciích. Zejména začínající společnosti s vysokým ziskovým potenciálem se však mohou ucházet o prostředky z fondů rizikového kapitálu a posílit tak svůj základní kapitál. Jako reakce na potřebu flexibilního financování investic podniků se ve druhé polovině minulého století objevily alternativní formy financování cizím kapitálem, jako leasing, factoring a forfaiting. Pomocí posledních dvou jmenovaných může podnik profinancovat své pohledávky, a to tak, že je před jejich splatností odprodá některé z factoringových nebo forfaitingových společností. Leasing je specifickým druhem pronájmu dlouhodobého majetku, který podniku umožňuje užívat určitý předmět bez nutnosti vynaložit k jeho nákupu jednorázově celou cenu předmětu. V závislosti na tom, zda po skončení leasingu dojde k odkupu předmětu leasingu nájemcem či ne, rozlišujeme mezi operativním a finančním leasingem. Finanční leasing bývá uzavřen na delší dobu, během níž dochází k plné amortizaci předmětu. Ten po skončení leasingu přechází za symbolickou cenu do majetku nájemce. Účelem operativního leasingu není pořízení daného předmětu, ale jen jeho krátkodobé používání. Pronajímatel nese veškerá rizika spojená s vlastnictvím předmětu a obvykle poskytuje i doprovodné služby jako servis, opravy, pojištění předmětu apod. Při rozhodování, jaký způsob financování dlouhodobého majetku využít, by měl podnik zvážit zejména jeho cenu, respektive navýšení pořizovací ceny o úroky, marže, emisní náklady, dále daňovou úsporu, vliv na likviditu podniku, administrativní náročnost a celkovou dostupnost daného finančního zdroje. Použitá metoda hodnocení efektivnosti investic by měla minimálně zohledňovat faktor času, daňové aspekty a cash-flow podniku.
20
Srov. [Valouch, 2009: s. 18-19]
20
2 PRŮBĚH LEASINGU Z POHLEDU NÁJEMCE V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Po právní stránce nachází leasing v České republice oporu zejména v občanském zákoníku, kde je upravena nájemní smlouva, v obchodním zákoníku (smlouva o koupi najaté věci a smlouva o nájmu dopravního prostředku), v zákoně o dani z příjmů a v zákoně o dani z přidané hodnoty.21 Účtování leasingu nemá v českých účetních předpisech samostatnou, speciální úpravu. Vychází z principu, že majetek (předmět leasingu) vykazuje ve svých aktivech ta účetní jednotka, která k němu má vlastnické právo, a tou je leasingová společnost. Nájemce pak sleduje po celou dobu trvání finančního leasingu pronajatý majetek na podrozvahovém účtu Najatý majetek, a to v hodnotě, v jaké je tento majetek veden v účetnictví pronajímatele. Závazky vůči leasingové společnosti zachycuje na podrozvahovém účtu Závazky z leasingu (leasingová společnost k tomu inverzně sleduje průběh leasingu na podrozvahovém účtu Pohledávky z leasingu). [Benda, 2000: s. 44] Nájemce vykazuje v souladu s § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. informace o budoucích leasingových splátkách v příloze k účetní závěrce, a to mezi ostatními závazky, které nejsou zachyceny v rozvaze. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP) upravuje uznávání specifických nákladů při obou formách leasingu, jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce. Pro finanční leasing používá označení „finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku“. Operativní leasing podle ZDP žádné specifické označení nemá a jedná se o něj tedy v ostatních případech, kdy po skončení nájmu nenásleduje koupě předmětu najatého předmětu. Uplatňování DPH u leasingu upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH). Definice finančního pronájmu podle § 4 odst. 3 písm. g) byla s platností od 1.1.2009 zrušena. Částečně byla nahrazena ustanovením § 13 odst. 3 písm. d), podle něhož se za dodání zboží považují i převod práva užívat najaté zboží na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží, které je předmětem smlouvy. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že bude-li v leasingové smlouvě sjednána pouze možnost odkupu předmětu po skončení leasingu, bude se toto plnění posuzovat jako poskytnutí služby a případné pozdější odkoupení předmětu jako dodání zboží. Novela zákona o DPH tak současně zásadním způsobem změnila určování okamžiku, ke kterému je nutno daň přiznat. Určení data uskutečněného zdanitelného plnění nyní závisí na formulaci leasingového obchodu v leasingové smlouvě. Je-li v leasingové smlouvě sjednána povinnost odkupu předmětu po skončení leasingu, má plátce povinnost přiznat daň z celé sjednané ceny, a to ke dni předání zboží do užívání, neboť při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva zboží užívat nájemcem (§21 odst. 3 písm. d)), nebo ke dni přijetí platby, pokud bude tomuto dni předcházet. V ostatních případech se z hlediska DPH jedná o poskytnutí služby, u které je uplatněn v souladu s § 21 odst. 9 ZDPH režim dílčích plnění. Povinnost přiznat DPH na výstupu (resp. nárok nájemce na odpočet DPH) vzniká postupně v návaznosti na sjednané leasingové splátky. V praxi lze očekávat, že v leasingových smlouvách se bude používat ustanovení o oprávnění nájemce předmět leasingu odkoupit a tudíž se bude i nadále uplatňovat režim dílčích zdanitelných plnění. Tento přístup bude proto aplikován i v této práci. 22 Nájemce, plátce DPH má jak u finančního, tak u operativního leasingu zpravidla nárok na odpočet DPH. Zákon o DPH v § 72 uvádí, že nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Pokud je předmět leasingu částečně používán pro účely uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet podle § 51 ZDPH nebo pro nepodnikatelské účely, je nutno odpočet DPH krátit podle §76 (viz podkapitola 2.7.7 Využívání pronajatého předmětu k podnikatelským i soukromým účelům).
21 22
Blíže v [Valouch, 2009: s. 12-13] Smlouvy uzavřené do 31.12.2008 - pokud byl předmět leasingu předán do tohoto data - se řídí zněním platným do 31.12.2008 (viz. přechodná ustanovení novely ZDPH), tzn. že leasing je dál považován za dílčí plnění.
21
Zvláštní režim je stanoven pro leasing osobních automobilů. Podle § 75 ZDPH odst. 2 nemá plátce (s výjimkou pořízení za účelem finančního pronájmu nebo dalšího prodeje) nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to ani při pořízení formou finančního pronájmu a při jeho technickém zhodnocení.23 Jiná situace nastává při operativním leasingu. Pronajímatel si při pořízení osobního automobilu nemůže narozdíl od poskytovatele finančního leasingu (viz § 75 odst. 2 ZDPH) uplatnit odpočet DPH. Nájemce si může uplatnit nárok na odpočet DPH, a to ve vazbě na jednotlivá uskutečnění dílčích zdanitelných plnění.24
2.1 Uzavření leasingové smlouvy Podle Výkladového slovníku leasingu je leasingová smlouva právní formou úpravy závazkových vztahů stran leasingové operace a v mezích platného práva definuje práva a povinnosti nájemce a pronajímatele. Český právní řád však pojem leasingová smlouva nezná. Leasingová smlouva je tedy uzavírána jako smlouva inominátní (nepojmenovaná) a práva a povinnosti obou smluvních stran musí být v jejím textu dostatečně specifikovány. [Benda, 2000: s. 25] Při její formulaci se obvykle vychází z výše uvedených nájemních smluv, popřípadě všeobecných obchodních podmínek vytvořených Českou leasingovou a finanční asociací. Leasingová smlouva by měla minimálně obsahovat: • • • • • • • • • • • • • • •
identifikaci pronajímatele a nájemce (název, sídlo, IČ, DIČ, údaj o zápise v OR), označení předmětu pronájmu, vstupní cenu předmětu, leasingovou cenu, odkupní cenu při řádném ukončení leasingové smlouvy, datum platnosti a účinnosti smlouvy (obvykle shodný se dnem předání předmětu), datum ukončení nájemního vztahu, identifikaci první zvýšené splátky či zálohy na nájemné nebo na kupní cenu, termíny a výše leasingových splátek (splátkový kalendář), informaci o uzavření pojistné smlouvy a placení pojistného, ujednání o užívání a údržbě předmětu, opravách a technickém zhodnocení, penále z prodlení a smluvní pokuty za porušení podmínek, finanční podmínky předčasného ukončení smlouvy, podíl nájemce na náhradě v případě škody nebo odcizení předmětu, seznam příloh, které jsou nedílnou součástí nájemní smlouvy, podpisy obou smluvních stran.25
Účtování26 Hradí-li nájemce v souvislosti s pořízením předmětu na leasing poplatek za uzavření leasingové smlouvy, dopravu, montáž, clo apod. a pokud tyto výdaje přesáhnou v úhrnu se sjednanou kupní cenou limit 40 000 Kč, tvoří tyto výdaje tzv. jiný majetek. Tento „majetek“ nájemce zařadí do svých aktiv a odepisuje jej již během trvání leasingu. Pokud výdaje nepřevýší daný limit nebo se jedná o operativní leasing, účtuje je nájemce do provozních nákladů postupně v průběhu celé doby trvání leasingu.
23
Novelou zákona o DPH s účinností od 1.4.2009 bylo toto ustanovení zrušeno. Plátci DPH tak budou moci uplatnit nárok na odpočet DPH u osobních automobilů používaných pro podnikatelské účely bez ohledu na kategorii vozidla. Z přechodných ustanovení mimo jiné vyplývá, že nárok na odpočet bude možno uplatnit pouze u vozidel pořízených po nabytí účinnosti této novely a že leasingové smlouvy uzavřené před tímto datem budou dobíhat podle předchozí úpravy. 24 [Benda, 2008: s. 41] 25 [Jindrová, 2001: s. 20] 26 Čísla účtů použitá v předkontacích účtování jednotlivých operací vychází z Účtové osnovy pro podnikatele. Úplný seznam použitých účtů bude uveden v závěru práce.
22
a) Účtování, pokud výdaj není jiným majetkem 1. 2.
Popis účetního případu Předpis poplatku DPH Zúčtování části nákladů příštích období
MD 381 343 518
D 321,325 321,325 381
MD 04x 343 01x, 02x 551
D 321,325 321,325 04x 07x, 08x
b) Účtování o jiném majetku 1. 2. 3.
Popis účetního případu Předpis poplatku DPH Aktivace jiného majetku Odpis jiného majetku
Daň z příjmů Z hlediska daně z příjmů (dále DP) je poplatek leasingové společnosti s případnými dalšími vedlejšími pořizovacími výdaji, pokud převýší částku 40 000 Kč, tzv. jiným majetkem ve smyslu §26 odst. 3 písm. c) ZDP, který může nájemce při splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení odpisovat již v průběhu trvání finančního leasingu. Pokud zákonem stanovený limit překročen nebyl a neočekává se, že budou vynaloženy další pořizovací výdaje, lze tyto výdaje uplatnit do daňových výdajů přímo.27
Daň z přidané hodnoty Pro účely DPH bylo do 1.5.2004 nutno rozlišovat, zda je poplatek leasingové společnosti chápán jako provize (služba) a vztahuje se na něj tudíž snížená sazba DPH, nebo jako režijní náklad (součást leasingové ceny) podléhající základní sazbě DPH. Nyní platí pro oba případy jednotná 19% sazba.
2.2 Akontace Jako akontace bývá označována záloha na leasingové splátky, nultá či první mimořádná splátka či záloha na koupi. Všechny tyto typy akontací mají povahu jak platebního prostředku, tak prostředku zajištění. Leasingové společnosti akontaci požadují v naprosté většině případů, a to při podpisu leasingové smlouvy, nebo bezprostředně po něm, vždy však ještě před předáním předmětu leasingu do užívání nájemci. Její výše je obvykle vypočítána z pořizovací ceny předmětu leasingu a snižuje základ pro výpočet leasingových splátek.
Účtování Ačkoli se zaplacená záloha i mimořádná splátka objeví v aktivech nájemce, je jejich účtování rozdílné. Pro účetní zachycení a daňový režim akontace je rozhodující její charakteristika v leasingové smlouvě.V praxi se setkáme se třemi typy akontací: První zvýšená splátka (nultá splátka, mimořádná leasingová splátka) Mimořádná splátka se časově rozlišuje do nákladů po dobu trvání leasingu. Účtuje se buď měsíčně nebo na konci roku. 1. 2. 3.
MD 381 343 518
Popis účetního případu Úhrada mimořádné splátky Daňový doklad při přijetí platby Zúčtování části nákladů příštích období
27
[Sedláková, 2007: s. 56]
23
D 221,211 381 381
Záloha na splátky nájemného Záloha je postupně zúčtována do jednotlivých řádných splátek nájemného a sníží se o ni fakturovaná částka. 1. 2. 3. 4.
Popis účetního případu Úhrada zálohy leasingové společnosti Daňový doklad při přijetí platby Řádná splátka DPH Zúčtování poměrné částky zálohy DPH
MD 314 343 518 343 321, 325 321, 325
D 221,211 314 321, 325 321, 325 314 343
Záloha na kupní cenu najatého majetku Tato záloha se nepřevádí do nákladů během trvání leasingu, ale až po skončení leasingu formou odpisů, resp. při nízké ceně do 40 000 Kč u SMV prostřednictvím zúčtovací pořizovací ceny přímo do nákladů. Z toho vyplývá, že je to pro nájemce nejméně vhodná forma akontace. Záloha vstupuje až do pořizovací ceny majetku v okamžiku jeho odkoupení nájemcem. 1. 2. 3. 4.
MD 052 343 042, 501 343 321, 325 321, 325
Popis účetního případu Úhrada zálohy leasingové společnosti Daňový doklad při přijetí platby Odkoupení majetku po skončení leasingu DPH Zúčtování zálohy DPH
D 221, 211 052 321, 325 321, 325 052 343
Daň z příjmů Daňově uznatelným výdajem je poměrná část celkového nájemného týkajícího se daného zdaňovacího období, a proto je nutné mimořádnou splátku, stejně jako jiné nepravidelné splátky, do daňově uznatelných nákladů zúčtovat postupně. Obě zálohy – na leasingové splátky i na kupní cenu najatého majetku – jsou jen zúčtovacím vztahem a nemají vliv na základ daně z příjmů, tj. nejsou daňovým výdajem.
Daň z přidané hodnoty U DPH se narozdíl od daně z příjmů princip časového rozlišení neuplatňuje a nájemce má nárok na odpočet DPH z celé vyúčtované mimořádné splátky. Od 1.5.2004 stanovuje zákon o DPH povinnost odvádět DPH ze záloh (s výjimkou plátců DPH vedoucích daňovou evidenci ve smyslu §7b ZDP nebo plátců uplatňujících paušální výdaje podle §7 odst. 9 ZDP). Výpočet DPH u zálohy upravuje §36 a 37 ZDPH. Základem daně je částka přijaté platby snížená o daň. V den uskutečnění zdanitelného plnění se pak daň vypočte pouze z rozdílu mezi základem daně podle §31 odst. 1 a souhrnem základů daně podle §36 odst. 2, tzn. částka DPH se sníží o již odvedenou daň ze zálohy.28
28
Blíže k problematice výpočtu DPH ze záloh v [Valouch, 2009: s. 99-107].
24
2.3 Předání předmětu leasingu Účtování Leasingový předmět zůstává i po předání nájemci k užívání v majetku pronajímatele, nájemce jej proto zachytí pouze do podrozvahy - na účet 75x-Najatý majetek - a to v ceně, v jaké jej eviduje pronajímatel. 1.
Popis účetního případu Zaúčtování předmětu do podrozvahové evidence
MD 75x
D
Daň z příjmů Samotné předání předmětu leasingu se nijak nepromítá do daňového základu, avšak správné určení, resp. sledování tohoto okamžiku je pro účetní jednotku podstatné. Teprve od okamžiku předání předmětu leasingu nájemci ve stavu způsobilém k užívání lze totiž náklady spojené s leasingem zahrnovat do daňově uznatelných nákladů (při jejich správném časovém rozlišení). Jako doklad této skutečnosti slouží předávací protokol, popř. je datum předání uveden v leasingové smlouvě.
Daň z přidané hodnoty Je-li v leasingové smlouvě stanovena povinnost nájemce odkoupit najatý předmět po skončení leasingu, jedná se podle § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH o dodání zboží a datem uskutečněného zdanitelného plnění je tudíž den vzniku práva užívat zboží nájemcem (viz. § 21 odst. 3 písm. d)), nebo den přijetí úplaty, pokud mu předchází. Pronajímatel má tedy povinnost k tomuto datu vystavit daňový doklad, na základě kterého nájemce uplatňuje nárok na odpočet DPH. V ostatních případech, tj. při operativním leasingu nebo finančním leasingu, kdy smlouva výslovně nestanovila povinnost odkupu předmětu po skončení leasingu, se jednotlivé splátky považují za dílčí zdanitelná plnění podle §21 odst. 9 ZDPH a okamžik předání věci do užívání nájemci nemá na DPH žádný vliv.
2.4 Řádné leasingové splátky Řádné leasingová splátky platí nájemce podle faktur pronajímatele nebo podle splátkového kalendáře. Leasingové splátky přitom mohou být stanoveny jako rovnoměrné, nebo nerovnoměrné.
Účtování Jednotlivé leasingové splátky účtuje nájemce jako závazek vůči leasingové společnosti a do nákladů jako službu (nájemné), časově rozlišenou prostřednictvím účtu 381-Náklady příštích období, který vykazuje v aktivech. Rovnoměrné, pravidelné splátky lze účtovat přímo do nákladů. a) Rovnoměrné leasingové splátky 1.
Popis účetního případu Předpis leasingové splátky DPH
MD 518 343
D 321, 325 321, 325
MD 381 343 518
D 321, 325 321, 325 381
b) Nerovnoměrné leasingové splátky 1. 2.
Popis účetního případu Předpis leasingové splátky DPH Zúčtování příslušné části leasingové splátky
25
Daň z příjmů Pro potřeby DP lze u finančního leasingu uplatnit v základu daně pouze poměrnou částku připadající z celkové výše nájemného na skutečnou dobu trvání leasingu v příslušném zdaňovacím období. Pro časové rozlišení nájemného je podstatné správně určit okamžik, od kterého lze náklady spojené s leasingem zahrnovat do daňově uznatelných nákladů. Tímto okamžikem je přenechání předmětu leasingu nájemci ve stavu způsobilém k užívání (§24 odst. 4 písm. a) ZDP). Zároveň musí být pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního leasingu podle §24 odst. 4 ZDP splněny následující podmínky: •
doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1, u nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let.29 Je-li sjednaná doba nájmu kratší, uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek jako výdaj (náklad) u nájemce pouze, pokud je kupní cena vyšší než zůstatková cena;
•
bezprostředně po ukončení doby nájmu musí následovat převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem;
•
kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle §31 odst. 1 písm. a) ZDP k datu prodeje. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, může být sjednaná odkupní cena libovolná;
•
po skončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník (fyzická osoba) odkoupený majetek do svého obchodního majetku.
Při operativním leasingu je pro daňovou uznatelnost nájemného rozhodující, zda nájemce vede účetnictví nebo daňovou evidenci. U osob vedoucích daňovou evidenci se nájemné stává daňově uznatelným výdajem dnem zaplacení, bez ohledu na věcnou a časovou souvislost. Nájemce vedoucí účetnictví má povinnost nájemné časově rozlišovat i u operativního leasingu.30 Omezení maximální výše daňově uznatelného nájemného u osobních automobilů kategorie M pronajatých formou finančního leasingu bylo novelou ZDP od 1.1.2008 zrušeno.
DPH Zákon o DPH stanovuje na leasingové obchody 19% daňovou sazbu.31 Výše leasingové splátky je základem pro stanovení DPH u příslušného dílčího zdanitelného plnění sjednaného v leasingové smlouvě. Dílčím plněním se podle §21 odst. 9 ZDPH rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě, tzn. bez ohledu na skutečnou úhradu leasingových splátek. Nejběžnějšími daňovými doklady v leasingových vztazích jsou faktury a splátkový kalendář. Aby byl splátkový kalendář považován za daňový doklad, musí tvořit součást leasingové smlouvy nebo na něj musí být ve smlouvě výslovně odkazováno a musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad podle § 28 odst. 2. V případě, že jsou sjednány splátky v cizí měně, musí být údaje o dani uvedeny v české měně (CZK), při přepočtu na CZK se přitom vychází z aktuálního směnného kurzu vyhlašovaného ČNB (§4 odst. 4 ZDPH). Pokud by údaje v CZK uvedeny nebyly, nemohl by být doklad uznán jako plnohodnotný daňový doklad, na jehož základě lze uplatnit nárok na odpočet daně. 29
Před novelou ZDP účinnou od 1. 1. 2008 zákon požadoval, aby doba nájmu pronajaté věci byla delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky, u nemovitostí nejméně osm let. Současná úprava daňově uznatelného nájemného z finančního leasingu tak zrušila předchozí výhodu leasingu, která nájemci umožňovala promítnout pořizovací cenu předmětu do nákladů prostřednictvím leasingových splátek rychleji, než při jeho koupi a odpisování. 30 [Benda, 2000: s. 95] 31 U smluv o finančním leasingu uzavřených před 1.5.2004 se uplatňují původní sazby DPH, a to 5 % a 22 %. U operativních leasingů původní sazby DPH nedobíhají, a leasingové splátky podléhají 19% sazbě.
26
2.5 Další výdaje týkající se pronajatého majetku hrazené nájemcem Mezi další výdaje hrazené nájemcem vedle leasingových splátek patří zejména pojistné z titulu pojištění najaté věci, u automobilů dále pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla a silniční daň apod.
Účtování Při účtování pojistného a jiných výdajů je třeba důsledně respektovat akruální princip, tzn. náklady časově rozlišovat. Pokud dojde k pojistné události, je pojistné plnění vyplaceno pojištěnému. Je-li jím nájemce, bývá sjednána vinkulace ve prospěch leasingové společnosti, popř. banky, která leasingovou společnost úvěruje. Pokud vinkulace sjednána není a dojde k poškození leasingové věcí takovým způsobem, že ji není možno dále používat, vzniká nájemci závazek zaplatit všechny dosud neuhrazené leasingové splátky za celou dobu, na kterou byla uzavřena leasingová smlouva. Je-li poškození opravitelné, nájemce hradí opravu předmětu leasingu. [Benda, 2000: s. 176] 1. 2. 3. 4.
Popis účetního případu Předpis pojistného Zúčtování poměrné části pojistného a) neopravitelná škoda na najaté věci b) oprava najaté věci Předpis pojistného plnění (odhad)
MD 381 568 582 511 378(388)
D 325 381 321, 325 321 688, 648
Během roku platí provozovatel vozidla (nájemce) čtvrtletně zálohy na silniční daň, které se do nákladů zúčtují na konci roku. 1. 2.
Popis účetního případu Platba zálohy na silniční daň Zúčtování silniční daně
MD 345 531
D 221 345
Daň z příjmů Obecně jsou platby pojistného a daní daňově uznatelnými náklady, je však potřeba je zahrnout do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Pojistné je daňově uznatelným nákladem pouze v případě, že nájemce je podle leasingové smlouvy povinen nechat pronajatý majetek pojistit (viz § 670 občanského zákoníku). Pro daňovou uznatelnost silniční daně hrazené nájemcem je nezbytné, aby se jednalo o automobil vedený v registru vozidel ČR, přičemž nájemce musí být jeho provozovatelem a musí být zapsán v technickém průkazu vozidla. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, je silniční daň hrazená nájemcem daňově neuznatelným nákladem.32
Daň z přidané hodnoty Pojišťovací služby patří mezi plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, viz § 51 odst. 1. Pokud vznikne pojistná událost, přijaté pojistné plnění není zdanitelným plněním podle ZDPH.33 Platby daní (vč. daně silniční) nejsou předmětem daně z přidané hodnoty.
32
Podle § 25 odst. 1 písm. r) ZDP je daň placená za jiného poplatníka daňově neuznatelným nákladem. Proto je nutné, aby nájemce byl chápán jako poplatník silniční daně podle § 4 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, tj. provozovatel vozidla registrovaného v ČR a zapsaný v technickém průkazu, ačkoli je vozidlo evidováno v majetku leasingové společnosti. 33 Blíže k přefakturaci pojistného viz [Benda, 2000: s. 175-178]
27
2.6 Řádné ukončení leasingu a odkup leasingového předmětu Finanční leasing zpravidla končí koupí najatého předmětu nájemcem za předem dohodnutou cenu. Operativní leasing končí vrácením předmětu leasingu pronajímateli, což se do účetnictví (s výjimkou vyřazení předmětu leasingu z podrozvahové evidence), daně z příjmů ani daně z přidané hodnoty nepromítá.
Účtování Po skončení finančního leasingu přechází vlastnictví předmětu leasingu na nájemce. Ten jej zachytí v účetnictví ve svých aktivech, a to podle výše kupní ceny, za kterou je na něj předmět leasingu převeden, jako dlouhodobý hmotný majetek (DHM), pokud kupní cena převýší 40 000 Kč, nebo jako dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM).34 Tento majetek pak odepisuje podle svého odpisového plánu. Je-li předmět převeden za nulovou zůstatkovou hodnotu, příjemce ho ocení ve svých aktivech reprodukční pořizovací cenou a zároveň zaúčtuje souvztažně ve stejné výši oprávku k tomuto aktivu. Pokud nájemce během trvání leasingu uhradil a odpisoval výdaje související s pořízením nebo technickým zhodnocením, zvýší o kupní cenu (bez ohledu na její výši) vstupní cenu již odpisovaného majetku a dále pokračuje v odpisování ze zvýšené vstupní ceny.35 Převod za nenulovou kupní cenu 1. 2. 3. 4.
Popis účetního případu Pořízení předmětu DPH Varianta A - zařazení předmětu do DHM Varianta B – zařazení předmětu do DDHM Jednorázový odpis DDHM (var. B) Vyřazení předmětu z podrozvahy
MD 042 343 02x 028 551
D 321, 325 221, 211 042 042 082 75x
MD 02x
D 08x 75x
Převod za nulovou kupní cenu 1. 2.
Popis účetního případu Zařazení předmětu do DHM Vyřazení předmětu z podrozvahy
Daň z příjmů Podle § 24 odst. 4 ZDP nesmí být kupní cena najatého hmotného majetku vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP k datu prodeje. V opačném případě se dosud uhrazené nájemné stává zpětně daňově neuznatelným. O toto daňově neuznatelné nájemné může nájemce zvýšit pořizovací cenu majetku a daňově je odpisovat. Je-li kupní cena vyšší než 40 000 Kč je podle ZDP odkupovaný předmět hmotným majetkem, který jeho vlastník odpisuje podle § 31 nebo 32 ZDP. Jedná-li se o bezúplatný převod a výdaje s pořízením nepřevýšily 40 000 Kč, stává se majetkem vyloučeným z odpisování podle §27 písm. a). Pokud by u finančního leasingu nedošlo k převodu vlastnictví na nájemce, považoval by se nájemní vztah od počátku za operativní leasing. Odkup předmětu leasingu nájemcem je možný i u operativního leasingu. Aby však bylo dosud uhrazené nájemné i nadále daňově uznatelným nákladem, nesmí být kupní cena nižší než zůstatková cena při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) (§ 24 odst. 5 písm. a) ZDP). Cílem tohoto ustanovení je zabránit obcházení daňových podmínek stanovených pro finanční leasing. 34
Valouch nabízí i další možnost zaúčtování kupní ceny majetku, a to přímo do nákladů na účet 501 – Spotřeba materiálu [Valouch, 2009: s. 41] 35 Viz subkapitola 2.7.1 Technické zhodnocení a jeho odpisování
28
Daň z přidané hodnoty Pro uplatnění DPH je rozhodující, zda k převodu dochází na základě leasingové smlouvy, nebo na základě kupní smlouvy. Pokud k přechodu vlastnictví dochází na základě leasingové smlouvy, je základem daně kupní cena (i v případě nulové ceny). Pokud by byl převod vlastnictví movité věci realizován po skončení leasingové smlouvy na základě kupní smlouvy, jednalo by se o samostatné zdanitelné plnění (dodání zboží), u něhož by byla základem daně převodní cena. [Benda, 2000: s. 202] V případě bezplatného převodu, např. darováním, by se jednalo o bezúplatné zdanitelné plnění, u něhož byla do konce roku 2008 základem daně obvyklá cena předmětu. Od 1.1.2009 však nastala změna a v případě darování je podle § 36 odst. 6 písm. a) základem DPH pořizovací cena zboží.
2.7 Specifické situace V průběhu leasingu může dojít k situacím, které se výše popsanému průběhu vymykají. Nejčastěji se jedná o opravy a technické zhodnocení pronajatého majetku, předčasné ukončení leasingu či změny leasingové smlouvy.
2.7.1 Technické zhodnocení a jeho odpisování Technické zhodnocení najatého majetku je možné při finančním i operativním pronájmu, a to jak ze strany pronajímatele, tak nájemce. K provádění jakýchkoli úprav najatého předmětu, vč. technického zhodnocení (dále TZ), musí mít však nájemce souhlas vlastníka předmětu. Zároveň je nutné dohodnout (obvykle v leasingové smlouvě), kdo je bude hradit a uplatňovat do nákladů. Současně je třeba zohlednit jejich celkovou výši v průběhu zdaňovacího období a zjistit tak, zda se jedná o TZ, které se bude odepisovat, nebo se tyto výdaje budou účtovat přímo do nákladů. Mohou nastat následující situace: •
úpravy hradí nájemce a jejich hodnota v průběhu zdaňovacího období nepřevýší částku 40 000 Kč → nejedná se o TZ a nájemce tyto výdaje zahrne jednorázově do daňových nákladů36 ve zdaňovacím období, kdy bylo toto „TZ“ uvedeno do užívání (viz § 24 odst. 2 písm. zb)).
•
úpravy hradí nájemce a jejich úhrnná výše převýší částku 40 000 Kč → jedná se o TZ podle § 33 ZDP. Podle § 28 odst. 3 ZDP musí nájemce tyto výdaje zařadit do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek u pronajímatele, a odepisovat toto TZ v souladu se ZDP. Podmínkou, aby nájemce mohl toto TZ odpisovat je skutečnost, že pronajímatel o výdaje vynaložené na TZ nezvýší vstupní cenu tohoto majetku.
•
TZ hradí nájemce, ale odepisuje ho pronajímatel → nájemce uhrazením TZ hradí nájemné (postupné úhrady splátek).
•
TZ převýší 40 000 Kč a hradí jej pronajímatel → pronajímatel o tuto hodnotu zvýší vstupní cenu a bude jej odepisovat. V souvislosti s tím se změní leasingová cena a výše jednotlivých splátek.
•
TZ nepřevýší 40 000 Kč a hradí jej pronajímatel → nejedná se o TZ, pronajímatel výdaje zahrne do svých nákladů.37
36
Nájemce může i takto nízké „TZ“ uznat za TZ ve smyslu § 33 ZDP a odepisovat jakoby se jednalo o skutečné TZ. 37 Blíže k různým variantám technického zhodnocení viz [Valouch, 2009: s. 62-80].
29
Účtování V praxi se u nájemce nejčastěji setkáme s následujícími situacemi: a) úpravy nejsou technickým zhodnocením 1.
Popis účetního případu Výdaje na úpravy DHM, které nejsou TZ DPH
MD 548 343
D 321 321
MD 042 343 02x 551
D 321 321 042 08x
b) úpravy jsou technickým zhodnocením 1. 2. 3.
Popis účetního případu Výdaje na TZ DPH Zařazení TZ do DM nájemce Odpis TZ
Daň z příjmů Pojem technické zhodnocení definuje ZDP v § 33 jako výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 40 000 Kč. Technické zhodnocení je dlouhodobým majetkem, který se odepisuje v souladu s §30 a následujícími ZDP. Nepřevýší-li výdaje danou hranici, může je ten, kdo je vynaložil, zahrnout v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP do nákladů v období, ve kterém byly vynaloženy.. Pokud TZ odepisuje nájemce a po skončení leasingu dojde k odkupu předmětu, je nájemce povinen podle § 29 odst. 4 ZDP zvýšit vstupní (zůstatkovou) cenu odepisovaného TZ o výši pořizovací ceny odkoupeného majetku a pokračovat v započatém odepisování. Pokud není TZ nájemcem při skončení leasingu zcela odepsáno a zároveň nedojde k odkupu předmětu leasingu, je zůstatková cena TZ uznána za daňový náklad jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto TZ (§ 24 odst. 2 písm. t) ZDP).
Daň z přidané hodnoty Nárok na odpočet DPH má ten plátce, který TZ nebo jiné úpravy provedl (zaplatil). Při předčasném ukončení leasingové smlouvy s vrácením předmětu musí nájemce, který při provedení TZ uplatnil nárok na odpočet DPH, přiznat daň na výstupu; základem daně je přitom částka placená pronajímatelem nájemci jako kompenzace za provedené TZ. [Benda, 2000: s. 189] Pokud výdaje na úpravy osobních automobilů nedosáhnou rozhodné částky pro TZ, lze uplatnit odpočet DPH. Jakmile je částky 40 000 Kč dosaženo, ztrácí plátce zpětně nárok na odpočet a musí zvýšit daňovou povinnost k DPH o výši součtu předchozích uplatněných odpočtů. Do hodnoty TZ se přitom u osobních automobilů započítává i částka DPH.
2.7.2 Opravy pronajatého majetku Leasingová smlouva zpravidla uvádí, kdo má provádět opravy leasingového majetku. Při finančním leasingu nese většinu rizik a tudíž i povinnost provádět údržbu a opravy nájemce, při operativním leasingu pronajímatel. Dochází-li k opravě v důsledku pojistné události, zachytí nájemce pojistné plnění podle postupu naznačeného v oddíle 2.5. Účtování 1.
MD 511 343
Popis účetního případu Opravy hrazené nájemcem DPH 30
D 321 321
Daň z příjmů Podle ZDP je daňově uznatelným nákladem oprava, kterou provádí vlastník majetku s cílem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to v zásadě v prokázané výši. Pokud opravu provádí nájemce, musí mít pro daňovou uznatelnost těchto nákladů povinnost opravy na majetku provádět – tuto povinnost může vlastník (pronajímatel) na nájemce převést v leasingové smlouvě.
DPH Plátce, který opravu provedl na předmětu, který slouží k uskutečňování jeho ekonomické činnosti, může uplatnit nárok na odpočet DPH. Jednalo-li se pouze o opravy a údržbu v rámci běžného udržování, jehož rozsah je stanoven v leasingové smlouvě, nemá nájemce po skončení nájmu, narozdíl od TZ, povinnost provádět žádné vypořádání daně. [Benda, 2000: s. 189]
2.7.3 Předčasné ukončení leasingu Dochází k němu nejčastěji z důvodu předčasného odkupu předmětu nájemcem, kvůli neschopnosti nebo nevůli nájemce hradit dohodnuté leasingové splátky, popřípadě jinému porušování leasingové smlouvy (např. nedovolené zacházení s najatou věcí). Dalším důvodem může být faktická nemožnost dalšího užívání předmětu z vyšší moci (např. poškození nebo zničení následkem působení živlu) nebo zásahem třetí osoby (krádež, neopravitelné poškození). Pro případ předčasného ukončení leasingu bývají v leasingové smlouvě stanoveny sankce, a to zpravidla ve formě smluvní pokuty.38 Předčasné ukončení finančního leasingu s odkupem najatého majetku Účtování Účtování probíhá podobně jako při standardním průběhu leasingového případu. Nájemce doplatí zbytek leasingových splátek a kupní ceny, proúčtuje uhrazenou akontaci (o zálohu sníží kupní cenu, zruší časové rozlišení mimořádné splátky) a zařadí majetek do svých aktiv. 1. 2. 3.
4. 5.
MD 544 04x 343 321, 325 321, 325 321, 325 321, 325 04x
Popis účetního případu Smluvní pokuta Odkup předmětu leasingu DPH a) proúčtování zálohy na koupi DPH b) proúčtování zálohy na splátky DPH c) proúčtování mimořádné splátky Vyřazení z podrozvahy Zařazení majetku do evidence
02x
D 321, 325 321, 325 321, 325 052 343 314 343 381 75x 04x
Daň z příjmů Předčasné ukončení smlouvy u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku z důvodu prodeje nájemci upravuje § 24 odst. 5 ZDP. Pro daňovou uznatelnost dosud uhrazeného nájemného je nutné splnění podmínek podle § 24 odst. 4 ZDP, zejména doby trvání leasingu a výše kupní ceny. Kupní cena nesmí být nižší než zůstatková cena zjištěná pomocí rovnoměrných daňových odpisů, v roce prodeje přitom lze uplatnit pouze poloviční odpis. V opačném případě se uhrazené nájemné stává zpětně daňově neuznatelným a poplatník má povinnost jej dodanit.39 O toto daňově neuznatelné nájemné lze zvýšit vstupní cenu tohoto majetku a v budoucnu jej tak do daňových nákladů promítnout prostřednictvím odpisů. 38 39
Více k této problematice v oddíle 2.7.6 Sankce při porušení závazků smluvních stran. Ke zpětné daňové neznatelnosti hrazeného nájemného může dojít i z jiných důvodů.
31
Postup při dodatečném zjištění daňové neuznatelnosti nájemného:40 a) fyzická osoba má podle § 5 odst. 6 ZDP povinnost zvýšit své zdanitelné příjmy ve zdaňovacím období, ve kterém chybu zjistila; b) právnická osoba je podle § 41 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP) povinna podat do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečná daňové přiznání za všechna příslušná zdaňovací období, ve kterých bylo výše uvedené nájemné uplatněno jako daňový náklad. Kromě úhrady nedoplatku vzniká daňovému dlužníku i povinnost uhradit úrok z prodlení, který ročně odpovídá výši reposazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z dlužné částky, a to za každý den od původní splatnosti daně. (§ 63 odst. 2 ZSDP) Pro finanční leasing s následnou koupí najatého majetku nezačíná tříletá lhůta pro doměření daně (a podání dodatečného daňového přiznání) běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání (viz § 47 odst. 1 ZSDP), ale až od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek (§ 38r odst. 3 ZDP).
DPH Nájemce má při splnění zákonných podmínek podobně jako u běžných splátek nárok na odpočet DPH z kupní ceny najímaného předmětu.
Předčasné ukončení finančního leasingu bez odkupu najatého majetku Účtování Nájemce je obvykle povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu za předčasné ukončení leasingu, popřípadě náhradu škody, která tím pronajímateli vznikla. Podle typu akontace pak proběhne její proúčtování (pronajímatel vystaví dobropisy k přijatým zálohám a mimořádné splátce). 1. 2. 3.
4.
MD 544 548, 588 321, 325 321, 325 321, 325 321, 325 321, 325
Popis účetního případu Smluvní pokuta Proúčtování náhrady škody a) dobropis k záloze na koupi předmětu DPH b) dobropisy k zálohám na splátky DPH c) dobropis k mimořádné splátce Vyřazení předmětu z podrozvahy
D 321, 325 321, 325 052 343 314 343 381 75x
Daň z příjmů Předčasné ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se od data uzavření považuje za pronájem, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli (viz. § 24 odst. 6 ZDP). Daňově uznatelným výdajem je pouze poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší. Uhrazené nájemné převyšující tento limit se stává zpětně daňově neuznatelným a poplatník má povinnost jej dodanit.
DPH Nájemce opraví v souladu s § 42 ZDPH o dobropisovanou částku záloh základ daně a výši DPH, a to ve zdaňovacím období, ve kterém mu byl daňový dobropis doručen. Pro opravu se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. § 42 odst. 9 ZDPH znamená průlom ve 40
[Nigrin, 2008: s. 76-81]
32
lhůtě, do kdy lze opravu provést, protože tříletou lhůtu počítá ne od uzavření leasingové smlouvy, ale od data jejího předčasného ukončení. Finanční vypořádání po předčasném ukončení leasingu (náhrada škody nebo sankce ze strany pronajímatele) není zdanitelným plněním podle ZDPH. Odcizení nebo zničení leasingového majetku Provozní a vlastnická rizika nese nájemce pouze ve finančním leasingu. Předmět leasingu je však obvykle pro případ poškození, zničení či odcizení pojištěn, a pokud některá z těchto situací nastane, je řešena jako pojistná událost. Závazky obou smluvních stran, vinkulace pojistného plnění apod. jsou blíže specifikovány v leasingové smlouvě.
Účtování Pokud pojistné plnění není vinkulováno pronajímateli, ale je poukázáno nájemci, pronajímatel nárokuje vůči nájemci náhradu škody. Proúčtování akontace probíhá podobně jako v předchozím případě. 1. 2.
Popis účetního případu Vyúčtování náhrady škody pronajímatelem Předpis pojistného plnění (odhad)
MD 548, 588 378(388)
D 321, 325 648, 688
Daň z příjmů V případě odcizení nebo zničení leasingového předmětu se postupuje podle § 24 odst. 6 ZDP. Daňově uznatelné nájemné činí nižší částka z poměrné části nájemného za dobu trvání leasingové smlouvy a skutečně uhrazeného nájemného. Ukončením skutečné doby nájmu se v případě odcizení majetku rozumí doba, kdy poplatník obdrží potvrzení policie, že pachatel je neznámý. Do daňových nákladů lze zahrnout případnou dohodnutou náhradu škody, kterou v souvislosti se vzniklou škodou hradí nájemce pronajímateli. Záleží však vždy, jakou povahu sankce má.41 Je-li pojistné plnění poukázáno nájemci, je jeho zdanitelným příjmem.
DPH Pojistné plnění, náhrada škody ani případné sankce ze strany pronajímatele nejsou předmětem daně z přidané hodnoty.
2.7.4 Obsahové změny leasingové smlouvy Nejčastěji se jedná o změnu doby platnosti leasingové smlouvy – prodloužení nebo zkrácení doby leasingu. S tím souvisí zpravidla i změna splátkového kalendáře, zejména výše, četnost, odložení splátek, změna splátkového období apod.
Účtování Leasingové splátky se účtují podle nového splátkového kalendáře. Obvykle je nutno přehodnotit i časové rozlišení nájemného, a to od data změny do konce leasingové smlouvy.
Daň z příjmů Zákon o DP říká, že v základu daně z příjmů lze uplatnit pouze poměrnou částku připadající z celkové výše nájemného na skutečnou dobu trvání leasingu v příslušném zdaňovacím období (§ 24 odst. 6). 41
Srov. [Macháček, 2007: s. 64]
33
Proto je nutné přepočítání časového rozlišení nájemného, a to v souladu s účetními předpisy od data změny smlouvy do konce leasingu. Při případném zkrácení doby leasingu, je třeba sledovat, zda budou i nadále splněny podmínky daňové uznatelnosti nákladů, zejména minimální doba trvání nájmu u finančního leasingu.
Daň z přidané hodnoty Změnou délky trvání leasingové smlouvy dochází obvykle i ke změně výše či struktury jednotlivých leasingových splátek, a proto je nutné přepočítat i částku DPH. Obvykle bývá sestaven nový splátkový kalendář s novými daty uskutečněného zdanitelného plnění a částkami daně.
2.7.5 Změny v subjektech leasingové smlouvy Při změně v osobě pronajímatele (cese poskytovatele leasingu), dochází k převodu vlastnictví předmětu. Na účetnictví ani daňový základ nájemce tato změna nemá vliv. Při cesi nájemce vstupuje nový nájemce (postupník, cesionář) do původního leasingového vztahu místo původního nájemce (postupitel, cedent) a přebírá veškeré závazky a práva plynoucí z leasingové smlouvy. Mezi postupníkem a postupitelem dochází zpravidla k finančnímu vyrovnání, jehož výše odráží zejména zbytkovou hodnotu akontace. [Benda, 2000: s. 216-222]
Účtování postupitele 1. 2.
MD 311, 315 311, 315
Popis účetního případu Předpis odstupného za najatý předmět DPH Zrušení časového rozlišení akontace - z toho daňově účinné - z toho daňově neúčinné
D 648 343 381
548 548.AE
Účtování postupníka 1.
Popis účetního případu Odstupné – část odpovídající poměrné části akontace (mimořádné splátky) - daňově neuznatelný přeplatek DPH
MD 381
D 321, 325
548.AE 343
321, 325 321, 325
Daň z příjmů Každý z nájemců může do daňových výdajů zahrnout nájemné ve výši odpovídající době nájmu. U postupitele je finanční leasing zpětně považován za operativní a akontace za daňově neuznatelné předplacené nájemné, resp. za daňově uznatelné pouze do výše náhrady od postupníka (§ 24 odst. 2 písm. zc) ZDP). Je-li odstupné vyšší než poměrná část akontace, je pro postupníka tento rozdíl daňově neuznatelným nákladem (§ 25 odst. 1 písm. ze) ZDP).42
2.7.6 Sankce při porušení závazků smluvních stran Porušení závazků smluvních stran je spojeno se sankcemi stanovenými přímo leasingovou smlouvou nebo zákonem. Nejčastěji se jedná o smluvní pokutu, jejíž režim je upraven v § 544n občanského zákoníku a v §300n obchodního zákoníku. Plní funkci zajišťovací (preventivní) i uhrazovací (má 42
[Nigrid, 2008: s. 81]
34
povahu paušalizované náhrady škody, její placení však nezávisí na vzniku škody), její účinnost je nicméně podmíněna solventností druhé strany. Při prodlení příjemce leasingu s úhradou leasingové splátky nebo jejího příslušenství má leasingová společnost právo požadovat vedle úhrady dlužné částky také úrok z prodlení. Dalšími prostředky mohou být poplatek z prodlení nebo náhrada vzniklé škody.43
Účtování Nájemce účtuje výše jmenované sankce do provozních nákladů na účet 544-Smluvní pokuty a úroky z prodlení a náhrady škody vyúčtované pronajímatelem na 548-Ostatní provozní náklady či 588Ostatní mimořádné náklady. 1.
Popis účetního případu a) Sankce předepsaná pronajímatelem b) Předpis náhrady škody
MD 544 548, 588
D 321, 325 321, 325
Daň z příjmů Obecně jsou majetkové sankce daňově uznatelným nákladem až po jejich zaplacení. Pokud na pronajatém majetku dojde ke škodě, je náhrada škody pro nájemce daňově uznatelným nákladem, neboť nevznikla na majetku poplatníka, ale na cizím majetku (§ 24 odst. 2 písm. p) ZDP).
Daň z přidané hodnoty Z hlediska DPH není náhrada škody, penále ani pokuta za neplnění smluvních povinností zdanitelným plněním (jedná se o finanční vypořádání).
2.7.7 Využívání pronajatého předmětu k podnikatelským i soukromým účelům Používá-li nájemce leasovaný předmět částečně k podnikatelské činnosti a částečně pro osobní spotřebu, nemůže celé nájemné (stejně jako ostatní výdaje související s provozem předmětu leasingu) zahrnout mezi daňové výdaje.
Účtování 1. 2.
Popis účetního případu Leasingové splátky během roku Zúčtování leasingových splátek do nákladů - z toho daňově uznatelné nájemné - z toho daňově neuznatelné nájemné
MD 381
D 321, 325 381
518 518.AE
Daň z příjmů Vzhledem k tomu, že výdaje na osobní spotřebu poplatníka nelze podle § 25 odst. 1 písm. u) považovat za daňově účinné výdaje (náklady), lze do daňových výdajů zahrnout pouze poměrnou část hrazeného nájemného a dalších souvisejících nákladů spojených s užíváním pronajatého majetku. Pro dělení nákladů (výdajů) na část daňovou a nedaňovou je potřeba zvolit vhodné kritérium. Valouch (2009) například u osobních automobilů uvádí jako kritérium počet ujetých kilometrů. Proto je nezbytné pečlivě vést knihu jízd, tj. evidence všech jízd dělených na soukromé a služební. Ve stejném
43
Srov. [Benda, 2000: s. 195].
35
poměru, jako je počet služebně a soukromě najetých kilometrů, se pak určí i poměrná výše celkového ročního nájemného. [Valouch, 2009: s. 87]
Daň z přidané hodnoty Jak vyplývá z §72 odst. 5 ZDPH, plátce má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost.44 Pokud plátce nárok na odpočet uplatnil v plné výši, jedná se při použití předmětu leasingu k soukromé spotřebě o poskytnutí služby, která je předmětem daně. Základem daně je přitom cena obvyklá. [Galočík, Paikert, 2009: s. 50-51]
2.8 Shrnutí Průběh leasingového obchodu lze zhruba rozdělit do tří fází: 1. uzavření leasingové smlouvy, platba akontace a předání předmětu leasingu; 2. užívání předmětu leasingu a placení leasingových splátek; 3. ukončení leasingu – s odkupem nebo vrácením předmětu leasingu. V praxi však často dochází k situacím, které se tomuto základnímu schématu vymykají. Nejčastěji jde o předčasné ukončení leasingu, technické zhodnocení či opravy prováděné na předmětu leasingu. K předčasnému ukončení leasingu přitom může dojít z více důvodů – neplnění smluvních podmínek, potřeba získat předmět do vlastnictví před uplynutím sjednané doby leasingu, faktická nemožnost předmět užívat, například kvůli neopravitelné poruše, havárii, živelní pohromě nebo krádeži předmětu. V těchto a dalších situacích je třeba sledovat, jak se změny promítnou do účetnictví nájemce, jaký mají vliv na daňovou uznatelnost nákladů (zejm. uhrazeného nájemného) z hlediska daně z příjmů, zda jsou zdanitelným plněním s nárokem na odpočet daně podle zákona o dani z přidané hodnoty apod. V zásadě platí, že daňově uznatelným nákladem (výdajem), je takový náklad, který byl vynaložen za účelem dosažení zisku. Nájemné lze tudíž při splnění požadavků vyplývajících ze ZDP považovat za daňově uznatelný náklad. Na tomto místě je však třeba upozornit na nutnost dodržovat akruální princip účtování a náklady časově rozlišovat. Plátce DPH má nárok na odpočet DPH jak u finančního leasingu (s výjimkou leasingu osobních automobilů), tak u operativního leasingu. Využívá-li nájemce předmět leasingu i k jiným, než podnikatelským účelům, například k osobní spotřebě, je povinen krátit jak daňové výdaje, tak nárok na odpočet DPH. Pokud účetní jednotka zjistí, že nejsou splněny podmínky pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního leasingu, musí podat dodatečné daňové přiznání, uhradit dlužnou daň a úrok z prodlení.
44
Blíže k této problematice v [Děrgel, 2008, s. 30].
36
3 LEASING V RAKOUSKU V Rakousku je leasing poměrně rozšířeným způsobem financování dlouhodobého majetku, zejména dopravních prostředků, tzv. KFZ-Leasing.45 Podmínky leasingové smlouvy vychází z individuální dohody mezi pronajímatelem a nájemcem; speciální úpravu pro leasing a leasingové smlouvy v rakouském soukromém právu nenajdeme. Přestože v Rakousku neexistuje ani žádný jednotný text „všeobecných obchodních podmínek leasingu“, smluvní formulace jednotlivých smluv znějí často velmi podobně. Leasingové smlouvy vycházejí zejména z právní úpravy nájemní smlouvy podle občanského zákoníku (Algemeines Bürgerliches Gesetzbuch), zákona o účetnictví (Rechnungslegelungsgesetz) a daňových zákonů.
3.1 Členění leasingu46 V rakouské odborné literatuře i běžné praxi se leasing člení z několika hledisek. Základní dělení je podle předmětu leasingu na: •
leasing nemovitostí (Immobilienleasing),
•
leasing movitých věcí (Mobilienleasing),
•
leasing dopravních prostředků (KFZ-Leasing).
KFZ-Leasing je v podstatě podskupinou leasingu movitých věcí, avšak díky svému velkému objemu se vyčleňuje jako samostatný druh. Do oblasti KFZ-Leasingu spadají osobní automobily, kombi, nákladní automobily, autobusy, motorky a jiná vozidla, přičemž se leasingují zpravidla nová nebo předváděcí vozidla. Při uzavírání smluv KFZ-Leasingu jsou důležité dva faktory, a to smluvená doba používání a pravděpodobný kilometrický výkon, které společně s pořizovací cenou ovlivňují výši leasingových splátek a zůstatkové hodnoty. Přitom platí, že čím kratší doba leasingu, tím vyšší budou leasingové splátky a zůstatková hodnota; čím vyšší kilometrický výkon, tím nižší zůstatková hodnota. Měly by proto být stanoveny co nejrealističtěji. Doba používání by měla odpovídat vlastní potřebě nájemce (u osobních aut a kombi se sjednává obvykle 84 měsíců). U KFZ leasingu je zpravidla možnost zaplacení zálohy na leasingové splátky a to až do výše 50 % pořizovací ceny předmětu. Vyšší záloha pak samozřejmě znamená nižší splátky. Pro ilustraci skladby leasingovým obchodů v Rakousku podle předmětu leasingu poslouží následující graf. Graf č. 1: Počty nově uzavřených leasingových smluv v Rakousku v roce 2007
Dopravní prostředky 149 126
Movité věci 23 658
Nemovitosti 385 Pramen: Vlastní konstrukce na základě statistiky Der österreichische Leasingmarkt 2007.
Ze 173 169 leasingových smluv uzavřených v roce 2007 členy rakouské leasingové asociace (Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften, VÖL)47 tvořil leasing dopravních prostředků 86,1 %, v celkové hodnotě 3,5 mld. EUR. Naopak leasing nemovitostí představoval pouze 0,2 % z celkového počtu leasingových obchodů, úhrnná hodnota těchto smluv však činila 1,39 mld. EUR, tj. 21,2 %. 45
KFZ je zkratka pro Kraftfahrzeug a označuje veškeré dopravní prostředky. Zpracováno podle [Berghammer, 2008], [Lindhuber, 2005], [Verband Österreichischer LeasingGesellschaften, 2003]. 47 Ačkoli se nejedná o statistiku za celý leasingový trh v Rakousku, považuji ji za dostatečně reprezentativní vzhledem k tomu, že obchody členů VÖL představují 96 % trhu. 46
37
Podle struktury financování a přenosu rizika se leasing dělí na operativní a finanční. Rakouská leasingová asociace definuje finanční leasing (Finanzierungsleasing) jako takový, kdy leasingový příjemce nese buď na základě plné amortizace investice během doby leasingu, nebo na základě převzetí rizika neamortizované části investice (při částečné amortizaci) veškerá hospodářská rizika. Leasingový poskytovatel nese v podstatě jen finanční riziko. Smlouva o finančním leasingu je zpravidla uzavírána na dobu určitou jako smlouva nevypověditelná. O operativní leasing (Operatingleasing) se jedná v případě, že investice je během leasingové doby amortizovaná jen částečně a investiční riziko nese leasingový nájemce jen v tomto rozsahu, zatímco poskytovatel leasingu nese zbylé riziko. Často bývá leasingovému příjemci nebo třetí osobě po ukončení smlouvy poskytnuta možnost odkupu předmětu leasingu. Právo vypovědět leasingovou smlouvu mají obě strany. U obou typů leasingu se nájemci po skončení leasingu naskytují následující možnosti: prodloužení leasingové smlouvy, vrácení předmětu pronajímateli, uzavření následné leasingové smlouvy, koupě předmětu leasingu. Automatický přechod vlastnictví k leasingovému předmětu na nájemce je a priori vyloučen. V opačném případě by byl tento obchod z daňového hlediska posuzován jako koupě na splátky. Mezi základní leasingové modely patří leasingové smlouvy: •
s plnou amortizací (FULL-PAY-OUT-Verträge),
•
s částečnou amortizací (RESTWERT-Verträge),
•
s plněním předem (Leasingverträge mit Vorleistungen) – možné u obou předchozích, a to jako záloha na koupi nebo záloha na splátky,
•
se zpětným prodejem (Sale-and-Lease-Back-Verträge).
Rozlišování mezi finančním leasingem s plnou a částečnou amortizací má význam při posuzování naplnění charakteristik leasingu z daňového hlediska a pro určení osoby, která předmět zařadí do svého majetku a bude jej odepisovat. Při plné amortizaci jsou během smluvené nevypověditelné doby leasingovými splátkami pokryty celé investiční náklady pronajímatele. Nájemce může objekt leasingu získat za zůstatkovou hodnotu ve výši 1-3 měsíčních splátek. Smluvená doba leasingu se musí z daňových důvodů pohybovat mezi 40 % a 90 % obvyklé doby životnosti předmětu. Při částečné amortizaci je smluvně stanovena hospodářsky opodstatněná zbytková hodnota na konci nevypověditelné doby leasingu, která odpovídá předpokládané hodnotě objektu a která se zpravidla určuje podle účetní zůstatkové hodnoty při lineárním odepisování. Daňové zákony neurčují minimální dobu trvání smlouvy, avšak maximální hranicí je 90 % obvyklé doby užívání předmětu. Předností této leasingové formy je, že splátky placené nájemcem jsou nižší než při leasingu s plnou amortizací, protože je umořována jen část pořizovacích nákladů a zbytková hodnota se pouze úročí. Celková úroková zátěž je však kvůli vyššímu průměrně vázanému kapitálu ve srovnání s plnou amortizací větší. Leasing s částečnou amortizací se nejčastěji používá u KFZ-leasingu a leasingu nemovitostí.
3.2 Účetní aspekty leasingu 48 Účetní zachycení je závislé na druhu leasingového obchodu. Při operativním leasingu stejně jako u smluv o finančním leasingu, které splňují daňové předpoklady pro přiřazení vlastnictví 48
Zpracováno podle [Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften, 2003]. U předkontací účtování jednotlivých operací jsou kromě názvů účtů přeložených z originálu uvedeny i jejich české ekvivalenty, respektive čísla účtů podle směrné účtové osnovy pro podnikatele. Pro zjednodušení bude v naznačeném účtování abstrahováno od daně z obratu.
38
leasingovaného objektu pronajímateli, je předmět aktivován u pronajímatele. Pokud tyto předpoklady splněny nejsou nebo pokud se jedná o koupi na splátky či speciální leasing,49 následuje aktivace předmětu u nájemce. Blíže k této problematice v oddíle 3.3.1 Daň z příjmů.
3.2.1 Aktivace předmětu leasingu u pronajímatele a) účetní zachycení u pronajímatele Pronajímatel zařadí objekt leasingu v pořizovací ceně do svého dlouhodobého majetku a postupně jej odepisuje. Pronajímatel má nárok na uplatnění odpočtu daně z obratu na vstupu a současně má povinnost vypočítat a odvést daň z obratu z leasingových splátek. Čisté leasingové splátky představují pro pronajímatele provozní výnos. Proti leasingovým splátkám stojí náklady v podobě odpisů, úroků (v případě refinancování úvěrem) a provozních výdajů, například na servisní služby. Pronajímatel má zároveň právo uplatnit případné investiční zvýhodnění, které podle zvláštních předpisů snižuje základ daně z příjmů podniku. Investiční zvýhodnění lze uplatnit v roce pořízení majetku, a to až do výše 20 % pořizovací ceny (u dopravních prostředků maximálně 10 %). Investiční zvýhodnění se obecně nevztahuje na osobní automobily a kombi, výjimku tvoří vozidla používaná pro podnikatelskou přepravu (zejm. taxislužba), podnikatelský pronájem (tj. leasing) a provozování autoškoly.50 Popis účetní operace 1.
Přijatá záloha od nájemce51
2.
Nákup a zařazení aktiva
3.
Předpis leasingové splátky
4.
Zúčtování zálohy
5.
Úhrada leasingové splátky
6.
Odpis aktiva
MD Peníze (211,221) Majetek (02x) Pohledávky z leasingu (311) Přijatá záloha (324) Peníze (221, 211) Odpisy (551)
D Přijatá záloha (324,475) Peníze (211,221) Provozní výnos (602) Pohledávky z leasingu (311) Pohledávky (311) Oprávky (082)
b) účetní zachycení u nájemce Pronajímatelem vyúčtované čisté leasingové platby představují pro nájemce provozní výdaje. Pro osobní automobily a kombi však platí omezení výše daňově uznatelného nájemného – amortizační kvóta smí podle zákona o dani z příjmů činit maximálně hodnotu přípustných daňových odpisů. Ve výši rozdílu mezi takto stanovenou hodnotou a leasingovou splátkou vytvoří účetní jednotka aktivní účetní pozici, která bude spolu s eventuální kupní cenou po skončení leasingu odepisována. Nájemce může uplatnit odpočet daně z obratu (daň na vstupu), s výjimkou osobních automobilů a kombi, nejsou-li určeny k dalšímu prodeji, pronájmu nebo provozování autoškoly. Závazky z leasingové smlouvy se v bilanci nájemce neobjeví. Podle zákona o účetnictví (Rechnungslegungsgesetz) však musí být leasingové smlouvy vykazovány v příloze k roční závěrce jako nevyřízené obchody (schwebende Geschäfte).
49
Speciální leasing (Spezialleasing) je leasing předmětu, který je přizpůsoben speciálním požadavkům a potřebám prvotního nájemce a po uplynutí leasingu nemůže být smysluplně využit jiným nájemcem. Předmět leasingu je proto aktivován v majetku nájemce, bez ohledu na to, zda se jedná o leasing s plnou nebo částečnou amortizací a zda jsou splněny obecné podmínky pro zachycení majetku v rozvaze pronajímatele. 50 Viz § 10 EStG. 51 Může se jednat o zálohu na koupi majetku po skončení leasingu nebo o zálohu na leasingové splátky. V případě zálohy na koupi by odpadla operace č. 4, resp. by se účtovala až na konci leasingového obchodu při prodeji předmětu leasingu nájemci.
39
Popis účetní operace 1.
Platba zálohy
2.
Předpis leasingového nájemného
3.
Zúčtování zálohy
4.
Úhrada leasingové splátky
MD Poskytnuté zálohy (052, 314) Leasingové nájemné (518) Závazky z leasingu (321,325) Závazky (321,325)
D Peníze (211, 221) Závazky z leasingu (321,325) Poskytnuté zálohy (314) Peníze (211,221)
3.2.2 Aktivace předmětu leasingu u nájemce a) Účetní zachycení u pronajímatele Pronajímatel účtuje čistou pořizovací cenu leasingového předmětu jako koupi a následný prodej zboží. Uplatní přitom odpočet daně na vstupu. Poté zaúčtuje sumu leasingových splátek a odkupní ceny oproti výnosům příštích období, přičemž je povinen finančnímu úřadu odvést daň z obratu z úhrnné hodnoty budoucích leasingových splátek. Následné platby od nájemce snižují hodnotu pohledávek. Popis účetní operace 1.
Nákup aktiva
2.
Poskytnutí aktiva nájemci
3.
Leasingové platby
4.
Poměrná část výnosů z leasingu
MD Zboží (132) Prodané zboží (504) Pohledávky z leasingu (311) Peníze (211,221) Výnos příštích období (384)
D Peníze (211,221) Zboží (132) Výnos příštích období (384) Pohledávky z leasingu (311) Provozní výnosy (604)
b) Účetní zachycení u nájemce Nájemce účtuje čistou pořizovací cenu předmětu do svého dlouhodobého majetku a ten poté odepisuje. Vedle čisté pořizovací ceny aktiva stojí proti závazkům z leasingu náklady příštích období, a to ve výši finančních nákladů na leasing. Nájemce má možnost uplatnit eventuální investiční zvýhodnění. Suma čistých leasingových splátek (Netto-leasingentgelte) bude představovat jeho závazek vůči pronajímateli, který se bude leasingovými splátkami postupně snižovat. Popis účetní operace 1.
Zařazení aktiva do užívání
2.
Leasingové platby
3.
Odpis aktiva
4.
Zúčtování poměrné části finančních nákladů
MD Dlouhodobý majetek (02x) Náklady příštích období (381) Závazky z leasingu (321,325) Odpisy (551) Finanční náklady (568)
40
D Závazky z leasingu (321,325) Peníze (211,221) Oprávky (082) Náklady příštích období (381)
3.3 Daňové aspekty leasingu Leasingové financování upravuje v oblasti daní hned několik zákonů, a to: •
zákon o dani z příjmu (Einkommenssteuergesetz, dále EStG),
•
zákon o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, dále UStG ),
•
zákon o odvodech z normální spotřeby (Normverbrauchsabgabegesetz, dále NoVAG),
•
zákon o poplatcích (Gebührengesetz, dále GeG) a
•
zákon o správě daní (Bundesabgabeordnung, dále BAO), jako základní zákon daňového práva v Rakousku.
3.3.1 Daň z příjmu Klíčovým bodem pro posuzování leasingu z hlediska daně z příjmu je určení vlastnictví předmětu leasingu, tedy zda je vlastnictví přisuzováno nájemci nebo pronajímateli. Jen pokud je pronajímatel ekonomickým vlastníkem ve smyslu § 21 Odst. 1 BAO, přináší leasing požadované daňové účinky. Aby mohlo být hospodářské vlastnictví přičítáno pronajímateli, musí být splněny následující předpoklady. Tabulka č. 1: Kritéria pro daňovou uznatelnost leasingového nájemného v Rakousku Leasing s plnou amortizací Leasing s částečnou amortizací Minimální doba 40 % obvyklé doby užívání52 není ze zákona stanovena trvání leasingu Maximální základní 90 % obvyklé doby užívání 90 % obvyklé doby užívání doba leasingu Výše zálohy na leasingové splátky
max. 30 %, včetně kauce53 pak max. 50 % pořizovacích nákladů
max. 30 %, včetně kauce pak max. 50 % pořizovacích nákladů
Kupní opce k předmětu leasingu
zákaz kupní opce k „ekonomicky nepřiměřené zůstatkové hodnotě“ (tj. pod 50 % účetní hodnoty při lineárním odepisování)
kupní opce nebo opce na prodloužení nájmu na bázi zůstatkové hodnoty předmětu leasingu54
Pramen: Leasing in Österreich – Brochure von Leasingverband.at (2003). Vlastní překlad.
Pokud jsou tato kritéria splněna, následuje aktivace a odepisování leasovaného předmětu v daňové bilanci pronajímatele, který může také uplatnit všechny případné daňové investiční zvýhodnění. Pokud tato kritéria nejsou splněna, je leasingové financování posuzováno pro účely daně z příjmu jako koupě na splátky a aktivace předmětu leasingu proběhne u nájemce (viz předchozí subkapitola). Při speciálním leasingu, kdy předmět leasingu může vzhledem ke své povaze efektivně využívat pouze daný nájemce, dochází k aktivaci předmětu u nájemce, bez ohledu na splnění ostatních podmínek.
3.3.2 Daň z obratu Leasingové splátky podléhají dani z obratu, obecně ve výši 20 % ze smluvní ceny.55 Odlišná sazba daně se vyskytuje například u leasingu nemovitostí určených k bytovým účelům, a to snížená na 10 % 52
Zákon však s výjimkou budov a automobilů nestanovuje dobu životnosti jednotlivých předmětů. Minimální doba odepisování osobních automobilů a kombi činí 8 let. 53 Kaucí se zde rozumí záloha na koupi předmětu leasingu. 54 Zůstatková hodnota vychází z běžné tržní hodnoty a intenzity provozu. V praxi se nejčastěji stanovuje podle zbytkové účetní hodnoty u pronajímatele. 55 Do 1.1.1992 činila daň z obratu u dopravních prostředků 32%. Poté byla snížena na 20 % a byla stanovena povinnost odvodu podle NoVAG.
41
(viz § 10 Abs. 2 UStG). Pronájem ostatních nemovitostí podléhá tzv. smíšenému osvobození od daně z obratu (unechte Steuerbefreiung), což je v české terminologii de facto osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně na vstupu. Dani z obratu podléhají od roku 1995 i zaplacené zálohy. Nájemce, plátce daně z obratu, může uplatnit nárok na odpočet daně. Výjimku tvoří osobní automobily a kombi, u kterých mohou nárok na odpočet daně z obratu uplatnit pouze provozovatelé autoškol, obchodníci s automobily, přepravci a leasingové společnosti.
3.3.3 Poplatky podle zákona o poplatcích (GeG) Leasingová smlouva je posuzována jako nájemní smlouva podle §33 TP 5 GeG. Vyměřovací základ (Bemessungsgrundlage) tvoří suma leasingových splátek včetně daně z obratu a dalších vedlejších plnění (např. pojištění). Poplatek u smluv na dobu neurčitou (s možností výpovědi ze strany nájemce nebo pronajímatele) činí 1 % z 36-násobku hrubých měsíčních leasingových plateb. Poplatek u smluv na dobu určitou činí 1 % ze sumy splátek na dané časové období. Poplatku podle tohoto zákona podléhají i zálohy na leasingové splátky. [Berghammer, 2008] Podle § 33 TP 5 Abs. 5 GebG provádí u nájemních (leasingových) smluv vyměření poplatku pronajímatel. Pro případ, že se jedná o pronájem dopravního prostředku, který má podle leasingové smlouvy pojistit nájemce, a že pronajímatel nezná výši pojistného, jsou pro vyměření poplatku zákonem stanoveny hodnoty pro povinné ručení a havarijní pojištění. Pokud se nájemní smlouva týká budov nebo jejich částí, které slouží převážně k bytovým účelům, je základ pro vyměření poplatku omezen trojnásobkem roční hodnoty. Lhůta pro vyměření a uhrazení poplatku činí jeden měsíc. Povinnost uhradit tento poplatek nesou společně a nerozdílně nájemce a pronajímatel. Pokud jeden z dlužníků nemůže nebo odmítá poplatek uhradit, je druhý povinen uhradit dlužnou částku do plné výše.
3.3.4 Poplatky podle zákona o normální spotřebě (NoVAG) Od 1.1.1992 mají žadatelé o registraci vozidla před jeho prvním uvedením do provozu v Rakousku ze zákona povinnost odvést poplatek, jehož výše se určí podle průměrné spotřeby paliva v litrech (u osobních automobilů) nebo podle zdvihového objemu motoru (u motocyklů). Sazba daně se stanoví následovně: motocykly: 0,02% x (objem v cm3– 100 cm3), benzinové dopravní prostředky: 2 % x (spotřeba – 3), dieselové dopravní prostředky: 2 % x (spotřeba – 2), jiné: 2 % x (spotřeba v litrech popř. kg – 3). Takto spočítaná sazba daně se zaokrouhlí na celá procenta, maximálně však 16 procent vyměřovacího základu. Je-li zdvihový objem motoru nižší než 125 cm3 nebo spotřeba u jiných vozidel nižší než 3 litry, je daňová sazba nulová. Vyměřovacím základem pro výpočet poplatku NoVA je čistá kupní cena, popř. tržní hodnota vozu (bez 20procentní daně z obratu). Poplatek vyměří výrobce nebo prodejce vozidla. Od poplatku podle NoVAG jsou osvobozena vozidla autoškol, vozidla taxislužby, předváděcí vozidla, průmyslově pronajímaná vozidla (leasing), sanitní, požární a doprovodná vozidla zvláštních transportů aj. Pokud bylo vozidlo v minulosti již používáno, ale bylo osvobozeno od poplatku, nastává po uplynutí podmínek pro uplatnění osvobození od poplatku povinnost tento poplatek uhradit. [WWW stránky Wirtschaftkammer Österreich] Z toho vyplývá, že po skončení leasingu má pronajímatel (leasingová společnost) povinnost spočítat a odvést tento poplatek.
42
3.4 Porovnání leasingu v České republice a v Rakousku Leasing u nás a v Rakousku má řadu styčných bodů, avšak vyskytují se i určité rozdíly, jak v účetním zachycení leasingových operací, tak v oblasti daňové. Shodné znaky: •
Leasingová smlouva není speciálně upravena v české ani rakouské legislativě. Při formulaci leasingové smlouvy se vychází zejména z právní úpravy nájemních smluv a účetních a daňových zákonů.
•
Samotné účetní zachycení operativního i finančního leasingu je v ČR i Rakousku obdobné. Předmět leasingu se zpravidla aktivuje v majetku pronajímatele (v Rakousku jen při splnění určitých podmínek), který jej odepisuje.
•
Je-li předmět pronájmu aktivován na straně poskytovatele leasingu, v rozvaze nájemce se neobjeví, stejně tak jako celkový závazek vyplývající z leasingu. Účetní jednotky však mají v ČR i Rakousku povinnost vykázat tyto závazky v příloze k účetní závěrce.
•
Leasing podléhá v ČR i Rakousku dani z přidané hodnoty, resp. dani z obratu. Nájemce má zpravidla právo uplatnit odpočet daně na vstupu (výjimku tvoří osobní automobily) a pronajímatel má povinnost odvést daň z uskutečněných zdanitelných plnění.
•
V ČR i Rakousku je leasing v některých situacích a za splnění určitých podmínek považován za dílčí zdanitelné plnění a v některých ne. V ČR je přitom rozhodující formulace leasingové smlouvy; v Rakousku je kritériem to, zda je předmět leasingu aktivován u nájemce či u pronajímatele.
•
Pro potřeby daně z příjmu jsou leasingové splátky při splnění zákonných podmínek daňově uznatelným nákladem. Pokud jsou leasingové splátky nerovnoměrné, např. první zvýšená splátka, lze do nákladů promítnout pouze poměrnou část leasingových splátek. V účetnictví je proto nutné provádět časové rozlišení leasingu.
•
Leasing s částečnou amortizací se nově prosazuje i v ČR, a to v souvislosti s novelou zákona o dani z příjmů platnou od 1. 1. 2008, která zrušila možnost leasingového odepisování a prodloužila minimální dobu trvání finančního leasingu.56
Rozdíly:
56
•
V rakouských médiích, odborných publikacích i statistikách se setkáváme s poněkud odlišným členěním leasingu. Kromě leasingu nemovitostí a movitých věcí se vyčleňuje jako určitý specifický druh leasing dopravních prostředků, KFZ-Leasing. Vzhledem k tomu, že i u nás má leasing dopravních prostředků velký podíl na celkovém objemu leasingových obchodů, dá se očekávat, že v budoucnu se tento leasing bude vyčleňovat jako samostatný druh.
•
Z daňového hlediska je v ČR důležité rozlišování mezi finančním a operativním leasingem. V Rakousku hraje oproti tomu významnou roli rozlišování mezi leasingem s plnou a částečnou amortizací, protože zákon stanovuje pro každý z těchto dvou typů leasingu odlišné podmínky pro zařazení předmětu do majetku pronajímatele.
•
V rakouské leasingové smlouvě nelze stanovit povinnost odkupu předmětu leasingu nebo automatický přechod vlastnictví po skončení leasingu. Česká právní úprava toto nezakazuje, respektive povinnost odkupu předmětu leasingu v některých případech přímo předpokládá (viz § 13 ZDPH).
•
V ČR se dnes nesetkáme s investičním zvýhodněním, jak jej chápe rakouská legislativa. Do roku 2004 však bylo i v ČR možné snížit základ daně z příjmů o určité procento (10-20 %) pořizovací ceny majetku zařazeného v odpisových skupinách 1-3, tzv. reinvestiční odpočet.
Srov. [Líbal, Kout, 2008: s.17]
43
•
Z hlediska daně z příjmu panují značné rozdíly mezi minimálními stanovenými dobami odepisování majetku, například minimální doba odpisování osobních automobilů činí v Rakousku 8 let, zatímco v ČR pouze 5 let.57
•
V Rakousku leasing podléhá kromě výše zmíněné dani z obratu dalším poplatkům. Těmi jsou poplatky podle zákona o poplatcích (GeG) a odvody z provozu dopravních prostředků podle zákona o normální spotřebě (NoVAG). Ačkoli se poplatek podle NoVAG vztahuje jen na dopravní prostředky, nelze jej srovnávat s českou silniční daní. Ta se totiž týká pouze vozidel využívaných pro podnikatelské účely a je placena každoročně.
3.5 Shrnutí Ačkoli vychází leasing v Rakousku ze stejné filosofie jako u nás, a to že chce být široce dostupným, flexibilním způsobem financování investic cizím kapitálem, již v samotném členění se značně liší od české praxe. Jako samostatný specifický druh leasingu se vyčleňuje leasing dopravních prostředků, tzv. KFZ-Leasing. Narozdíl od striktního odlišování finančního a operativního leasingu v ČR, je v Rakousku důležitější dělení na leasing s plnou a leasing s částečnou amortizací. Od toho se pak odvíjí, u kterého subjektu bude předmět leasingu aktivován. Určení, zda bude předmět aktivován u pronajímatele nebo nájemce má zásadní vliv na účtování obou subjektů a na daňovou uznatelnost nákladů souvisejících s leasingem. Kromě daně z obratu (obdoba české daně z přidané hodnoty) leasingové splátky v Rakousku podléhají odvodům podle zákona o poplatcích. Zákon o normální spotřebě pak žadatelům o registraci nového vozidla ukládá zaplatit jednorázový poplatek, jehož výše se odvíjí od průměrné spotřeby paliva, popř. od zdvihového objemu motoru. Jak bylo v této kapitole uvedeno, v Rakousku je leasingové financování hojně využíváno, i když není zvýhodněno oproti ostatním formám pořízení majetku, jak tomu bylo v minulosti u nás. Leasingový trh v Rakousku nám tak může sloužit jako určitý důkaz, že leasing je a zřejmě ještě dlouho bude oblíbeným způsobem financování investic českých podniků. A to i přesto, že leasing novelou zákona o dani z příjmů ztratil svou někdejší konkurenční výhodu v podobě zrychleného promítnutí ceny leasingového předmětu do nákladů.58
57
Do 31.12.2007 bylo dokonce možné osobní automobil pronajatý na finanční leasing s následnou koupí odepsat pomocí tzv. leasingových odpisů již během 3 let. Blíže k leasingovým odpisům [Valouch, 2009: s. 48-51]. 58 Srov. [Macháček, 2008: s. 3-7]
44
4 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ A LEASING Cílem mezinárodní harmonizace účetnictví a finančního výkaznictví je zajistit srovnatelnost informací o finanční situaci a o výsledcích hospodaření jednotlivých ekonomických subjektů bez ohledu na jejich právní formu a sídlo. Harmonizace probíhá zejména prostřednictvím: mezinárodních účetních standardů IAS (International Accounting Standards), účetních direktiv EU, obecně uznávaných principů účtování GAAP (Generally Accepted Accounting Principles) Ottawské úmluvy. Nejprve budou stručně představeny Ottawská úmluva, principy účtování GAAP a účetní direktivy EU a následně bude věnován širší prostor mezinárodním standardům IAS/IFRS.
4.1 Ottawská úmluva Zatím jediným mezinárodněprávním dokumentem upravujícím zvlášť některé aspekty leasingu je Úmluva o mezinárodním finančním leasingu, tzv. Ottawská úmluva.59 Úmluva nemá mandatorní povahu, tzn. neomezuje smluvní svobodu stran leasingového obchodu. Je pouze určitým pokusem o sjednocení praxe v mezinárodním finančním leasingu. Ottawská úmluva upravuje základní práva a povinnosti účastníků leasingových obchodů prováděných přes hranice států. Řeší mimo jiné i otázky odpovědnosti za nesplnění povinností vyplývajících z leasingové smlouvy a možnosti cese ze strany leasingové společnosti i nájemce. Úmluva se přitom vztahuje pouze na přeshraniční finanční leasing movitých věcí pro podnikatelské účely. Není tedy aplikovatelná na vnitrostátní leasing, operativní leasing, leasing nemovitostí, spotřebitelský leasing ani na leasing výrobců a prodejců.
4.2 Obecně uznávané principy účetnictví GAAP 60 Obecně uznávané principy účetnictví vznikly v sedmdesátých letech v USA, kde se také převážně aplikují. Na harmonizaci se podílí několik subjektů – Komise pro cenné papíry (SEC), Výbor pro standardy finančního účetnictví (FASB), Americký institut auditorů (AICPA). Všechny jimi vydávané dokumenty, stanoviska, výklady a technické zprávy tvoří obecně uznávané principy účetnictví. Účetní principy GAAP jsou velice podrobné a obsahují výklad pro konkrétní podmínky. Jejich mezinárodní význam spočívá v roli USA na světových trzích. Aplikování principů GAAP v účetnictví a předkládání účetní závěrky sestavené podle těchto principů je vyžadováno například i burzou v New Yorku (NYSE). V našich podmínkách se však účetní principy GAAP používají jen zřídka, a tato práce se jimi proto nebude více zaobírat.
4.3 Předpisy EU a leasing V souvislosti s prohlubováním jednotného trhu v rámci EU se vyskytla potřeba sjednotit požadavky na finanční informace poskytované jednotlivými ekonomickými subjekty. Tyto by měly umožnit orientaci mezi jednotlivými účastníky trhu. Hlavním požadavkem na poskytované informace je proto vedle jejich pravdivosti, úplnosti a průhlednosti i srovnatelnost. Základním zdrojem informací o ekonomických subjektech jsou jejich účetní výkazy. V oblasti účetního výkaznictví došlo k určité 59
Ottawská úmluva byla odsouhlasena na diplomatické konferenci v Ottawě 28. května 1988 v rámci Mezinárodního ústavu pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT). Úmluva byla 16. května 1990 podepsána i za bývalou ČSFR. Tímto podpisem je vázána i Česká republika, k ratifikaci úmluvy podle práva ČR však zatím nedošlo. [Benda, 2000: s. 33] 60 [Benda, 2000: s. 65]
45
harmonizaci prostřednictvím direktiv EU (zejména čtvrtá, sedmá a osmá direktiva), které jsou jednotlivé členské státy povinny zapracovat do svého právního řádu. Problematika leasingu v současné době předpisy EU komplexně upravena není, avšak na druhé straně řada směrnic nepřímo, prostřednictvím právních řádů jednotlivých členských zemí, upravuje některé aspekty postavení leasingových společností a leasingových obchodů. Jde zejména o bankovní, daňové a účetní směrnice EU. Z hlediska refinancování má pro leasingové společnosti velký význam směrnice 92/121/EEC o sledování a kontrole velké úvěrové angažovanosti úvěrových institucí. V roce 1995 přišla Evropská komise s novou strategií harmonizace účetnictví, v jejímž důsledku mohou evropské podniky zpracovávat své konsolidované účetní výkazy v souladu s IAS. Tento přístup byl přijat především s ohledem na požadavky mezinárodních kapitálových trhů na předkládané informace. V oblasti leasingu však dosud panují nejasnosti v souvislosti s uplatňováním standardu IAS 17 Leasingy. Metodický expertní orgán Komise EU se v devadesátých letech neztotožnil s metodikou IAS 17 a doporučil, aby se majetek dále zachycoval v aktivech pronajímatele a závazky z leasingu nájemců byly vykazovány v příloze k účetní závěrce. [Benda, 2000: s. 65]
4.4 Mezinárodní účetní standardy IAS, IFRS 4.4.1 Úvod do IAS a IFRS IAS jsou mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards), které byly do roku 2001 vydávány Výborem pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Committee, IASC). IASC vznikla v roce 1973 jako nezávislá nestátní instituce se sídlem v Londýně. Mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví IFRS (International Financial Reporting Standards) vydává rada IASB (International Accounting Standards Board), která 1. května 2001 nahradila IASC.61 Standardy vycházejí z anglosaských tradic účetnictví, proto má při jejich aplikaci přednost ekonomická podstata transakce před právní formou. Cílem standardů je harmonizovat účetnictví a výkaznictví a dosáhnout tak mezinárodní srovnatelnosti údajů v účetních závěrkách. To je důležité zejména u cenných papírů obchodovaných na světových kapitálových trzích, prostřednictvím kterých velké firmy získávají zdroje pro své financování. Standardy primárně vymezují účetní závěrku, tj. požadavky na účetní výkazy a teprve jejich prostřednictvím je ovlivňována metodika vedení účetnictví. Jsou formulovány obecně, což umožňuje jejich široké mezinárodní uplatňování. V některých situacích dovolují dokonce alternativní postupy, přičemž jeden z nich je označen jako základní (doporučený) a druhý jako povolená alternativa. Dosud bylo vydáno 49 samostatných standardů, přičemž stávající standardy jsou průběžně novelizovány (k 1. lednu 2008 uváděla IASB na svých internetových stránkách 29 platných IAS a 8 IFRS). Obecně standardy nejsou závazné, jejich zavedení není nijak časově vázáno a závisí na uvážení konkrétní účetní jednotky, zda podle nich bude postupovat.
4.4.2 IAS 17 – Leasingy „Cílem standardu IAS 17 je stanovit pro nájemce i pronajímatele vhodné účetní postupy a údaje ke zveřejnění používané ve vztahu k finančnímu a operativnímu leasingu.“ [Hýblová, Sedláček, Valouch, 2004: s. 86] Tento standard upravuje běžné pronájmy, tzn. nevztahuje se na smlouvy o pronájmu pro průzkum a využití přírodních zdrojů, licenční smlouvy pro filmy, videozáznamy, divadelní hry, rukopisy, patenty, autorská práva a podobné hodnoty. Standard definuje leasing jako dohodu, kdy pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb po smluvené období. Klasifikace leasingů vychází z podílů rozdělení rizik a užitků plynoucích z vlastnictví předmětu leasingu mezi 61
Více k orgánům podílejících se na vydávání IAS/IFRS: [Oficiální internetové stránky IASB].
46
pronajímatele a nájemce. Rizika spočívají zejména v technologickém zastarávání, ztrátách při nevyužitých kapacitách apod. Finanční leasing je pak takový leasing, který přenáší v podstatě všechna rizika spojená s vlastnictvím aktiva na nájemce. Vlastnické právo přitom může, ale nemusí být nakonec převedeno. Standard uvádí ještě další charakteristiky finančního leasingu: •
je převáděno ekonomické vlastnictví aktiva na nájemce do konce nájemní doby,
•
jedná se obvykle o nezrušitelný pronájem, který lze zrušit jen při výskytu nepředpokládané skutečnosti v budoucnu, a to se souhlasem pronajímatele,v opačném případě nese nájemce pronajímatelovy ztráty spojené se zrušením leasingu,
•
nájemce má právo opce na koupi předmětu za cenu, o které se předpokládá, že bude podstatně nižší než reálná hodnota k datu převodu vlastnictví,
•
nájemní doba je shodná s podstatnou částí ekonomické doby životnosti předmětu,
•
současná hodnota minimálních leasingových plateb na počátku nájmu se rovná nebo je větší než reálná hodnota pronajatého aktiva,
•
najaté aktivum má takovou zvláštní povahu, že pouze tento konkrétní nájemce je může využít bez provedení větších úprav,
•
pronájem by měl zaručit pronajímateli návrat vložených prostředků a zisk z investovaných finančních prostředků,
•
zisky nebo ztráty ze zbytkové hodnoty vlivem pohybu tržní ceny připadají nájemci,
•
nájemce je schopen pokračovat v nájmu aktiva i na další období za nájemné, které je podstatně nižší než nájemné tržní.62
Operativním leasingem je pak jiný leasing než finanční, tzn. kdy nejsou naplněny výše uvedené charakteristiky finančního leasingu, zejména pokud nedochází k převodu rizik plynoucích z vlastnictví předmětu na nájemce. Klasifikace leasingu do správné skupiny je prováděna na počátku leasingu a stává se tak předpokladem pro správné vykázání tohoto leasingu v rozvaze nájemce či pronajímatele. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že pojem finanční leasing z pohledu IAS se neshoduje s pojetím v předpisech České republiky.
4.4.3 Účetní zachycení finančního leasingu podle IAS 1763 IAS 17 uvádí, že transakce a ostatní události mají být zaúčtovány a vykázány v souladu s jejich podstatou a finanční skutečností, a nikoli pouze v souladu s právní formou. Z toho vyplývá, že majetek stejně jako závazky vůči leasingové společnosti má ve své rozvaze zachytit nájemce. V opačném případě by došlo k podhodnocení závazků a zkreslení finančních ukazatelů.
Finanční leasing u nájemce Nájemce vykazuje finanční leasing v rozvaze jako aktivum a zároveň jako závazek, a to v částce reálné hodnoty majetku na počátku leasingu nebo (pokud je nižší) v současné hodnotě minimálních leasingových plateb. Poté je potřeba zjistit, jaká část z leasingových plateb připadá na úrok a bude tudíž jako úrok zaúčtována, a jaká část bude účtována jako snížení dluhu (závazku vůči poskytovateli 62 63
[Jindrová, 2002: s. 52-53] Zpracováno podle [Hýblová, Sedláček, Valouch, 2004: s. 86-89], [Benda, 2000: s. 55-62], [Hinke, 2006], [Šrámková, Janoušková, 2004: s. 133-159]. U předkontací jsou v závorkách doplněny ekvivalenty účtování podle českých účetních předpisů.
47
leasingu). Úrok se počítá z počátečního stavu závazku na začátku účetního období. Jako diskontní faktor se použije buď implicitní úroková míra pronajímatele, nebo přírůstková výpůjční úroková míra nájemce. Nájemce v souladu s IAS 17 předmět leasingu odepisuje po celou dobu jeho životnosti, bez ohledu na délku trvání leasingové smlouvy. Tyto odpisy by měly být konzistentní s odpisy ostatních vlastněných aktiv. MD Zařízení v pronájmu (02x.AE) Závazek z pronájmu (321,325) Úrok (562) Odpisy (551)
Popis účetní operace 1.
Zařazení aktiva
2.
Platba nájemného
3.
Odpis aktiva
D Závazek z pronájmu (321,325) Peníze (211,221) Oprávky (082.AE)
Finanční leasing u pronajímatele Podle IAS 17 vykazuje pronajímatel aktivum držené v souvislosti s finančním leasingem v rozvaze formou pohledávky, a to ve výši čisté finanční investice do leasingu (hrubá investice do leasingu minus nerealizovaný finanční příjem). Leasingové platby, které časově a věcně souvisejí s daným účetním obdobím, jsou účtovány ve prospěch hrubé investice do leasingu jako snížení jistiny a nerealizovaného finančního výnosu z leasingu. Ten se následně převádí do výnosů běžného období. Popis účetní operace 1.
Nákup aktiva
2.
Poskytnutí aktiva k pronájmu
3.
MD Zboží (504) Pohledávky (311) Peníze (211,221) Nerealizovaný úrokový výnos (384)
Platba od nájemce
D Peníze (211,221) Zboží (604) Nerealizovaný úrokový výnos64 (384) Pohledávky (311) Úrok (662)
Operativní leasing u nájemce Nájemce při operativním leasingu ve své rozvaze nevykazuje ani pronajatý majetek, ani závazek vůči leasingové společnosti. Účtuje pouze o leasingových platbách, které účtuje rovnoměrně po celou dobu leasingu do provozních nákladů. Popis účetní operace 1.
MD Provozní náklady (518)65
Leasingová platba
64
D Peníze (211,221)
Nerealizovaný úrokový výnos má charakter výnosů příštích období, ale je to účet, který se do rozvahy sčítá s Hrubou pohledávkou, resp. se vykazuje v aktivech s mínusem. 65 Pokud by leasingové platby nebyly rovnoměrné, bylo by třeba použít pro časové rozlišení nákladů účet 381, resp. pro časové rozlišení výdajů účet 383-Výdaje příštích období.
48
Operativní leasing u pronajímatele V případě operativního leasingu zachycuje pronajímatel majetek v rozvaze podle povahy aktiva. Výnos z operativního leasingu se zobrazuje ve výnosech rovnoměrně během trvání leasingu, i když peněžní příjmy za nájemné nejsou rovnoměrné.V případě nerovnoměrných splátek by proto byly použity přechodné účty aktivní či pasivní. Po dobu leasingu pronajímatel dané aktivum odepisuje podle svých odpisových směrnic. Popis účetní operace 1.
Nákup a zařazení aktiva
2.
Leasingové platby
3.
Odpis aktiva
MD Majetek (02x) Peníze (211,221) Odpisy (551)
D Peníze (211,221) Provozní výnos (602) Oprávky (082)
Zveřejňované údaje o leasingu Standard IAS 17 stanovuje, jaké doplňující údaje jsou nájemce a pronajímatel povinni zveřejňovat nad rámec požadavků podle IAS 32 – Finanční nástroje: Zveřejnění a předložení. IAS 17 nájemci předepisuje zveřejnit zejména: pro každou třídu aktiv jejich čistou účetní hodnotu k rozvahovému dni, souhrn budoucích minimálních leasingových plateb v členění na období do 1 roku, 1-5 let, nad 5 let, a to k rozvahovému dni a v jejich současné hodnotě, podmíněnou část leasingových plateb vykázanou ve výnosech daného období, obecný popis významných leasingových smluv. V souladu s požadavky IAS je pronajímatel povinen vykázat: rozdíl mezi souhrnem hrubých investic do leasingu k rozvahovému dni a současnou hodnotou pohledávek z minimálních leasingových plateb k rozvahovému dni a zveřejnit jejich výše v členění dle délky období (do 1 roku, do 5 let, nad 5 let), nerealizovaný finanční výnos, podmíněné leasingové platby uznané jako výnos, kumulované opravné položky k pohledávkám, obecný popis významných leasingových smluv pronajímatele.
4.4.4 IAS 17 - Leasingy a porovnání s úpravou v ČR66 Podle české účetní legislativy má přednost hledisko právní před ekonomickým, tzn. právní vlastník před ekonomickým uživatelem, a proto v ČR nelze účtovat o leasingových smlouvách v souladu s mezinárodní úpravou finančního leasingu podle IAS 17. Při operativním leasingu – jak podle českého účetnictví, tak podle mezinárodních standardů – pronajatý majetek vykazuje a odepisuje pronajímatel. Poskytovatel finančního leasingu je podle českých účetních předpisů po celou dobu trvání leasingové smlouvy právním vlastníkem, proto vykazuje pronajaté předměty v aktivech rozvahy, odpisuje je účetně i daňově a vlastnictví na nájemce přechází až po skončení smlouvy - za úplatu nebo bezúplatně. Nájemce je sice ekonomickým vlastníkem, ale nemůže vykazovat najaté předměty v rozvaze ani je odpisovat, protože obsah – ekonomické vlastnictví – nemá při vykazování majetku přednost před jeho formou – právním vlastnictvím. 66
Zpracováno dle [Jindrová, 2002: s. 44-47] a [Procházková, Fitříková, 2008: s. 22]
49
V důsledku tohoto pojetí dochází ke zkreslení finančních výkazů při jednání s věřiteli, kteří váží poskytování úvěru především na ukazatel zadluženosti. Pokud nejsou závazky z pronájmu v pasivech rozvahy zachyceny, v zadluženosti podniku se neprojeví. Finanční analýza proto musí vycházet nejen z údajů účetních výkazů, ale také z údajů v příloze k účetní závěrce.67 Placení leasingových splátek v budoucnu je srovnatelné se splácením úvěru, který však v pasivech rozvahy zachycen je. Bylo by proto logické i budoucí leasingové splátky zachytit v rozvaze podobně jako dlouhodobé závazky. V postupech účtování v ČR nejsou pro účtování finančního leasingu stanoveny zvláštní postupy a operace, a proto je teoreticky možné: účtovat pouze o jednotlivých splátkách a dlouhodobé závazky spojené s leasingem v rozvaze nevykazovat. Splátky nájemného jsou v tomto případě účtovány jako běžné závazky a náklady. Pokud by byly splátky v nerovnoměrných částkách, je nutné časově rozlišit nájemné na celou dobu nájemního vztahu; zaúčtovat již při uzavření leasingové smlouvy veškeré náklady spojené s leasingem na účet 381-Náklady příštích období souvztažně s dlouhodobým závazkem. V podmínkách ČR je možné aplikovat oba uvedené přístupy, oba však mají jisté nedostatky. Při prvním způsobu, který je v praxi obvyklejší, se závazek vůči leasingové společnosti v podobě budoucích leasingových splátek neprojeví v rozvaze, a tím dochází k výše popsanému zkreslování ekonomických ukazatelů. V druhém případě se objevuje problém účtování tohoto závazku souvztažně s účtem 381-Náklady příštích období. Tento účet se totiž používá v situacích, kdy je platba provedena předem, ale nákladem se stává až v následujících zdaňovacích obdobích. V případě leasingu však budou leasingové splátky hrazeny postupně během celé doby trvání leasingu. Použití tohoto účtu je opodstatněné pouze u první (nulté) mimořádné splátky, kterou je potřeba pro účely daně z příjmů časově rozlišit. Dalším rozdílem oproti standardům IAS 17 je skutečnost, že do nákladů se podle účetních standardů v ČR účtuje celá splátka (tj. splátka ceny předmětu a marže). Podle IAS 17 se do hospodářského výsledku promítá pouze marže jako náklad, zatímco splátka ceny předmětu snižuje závazek.
4.4.5 Převod dat z českých účetních výkazů do IAS (IFRS)68 Mnoho českých společností zpracovává účetnictví, zejména pro daňové účely, podle českých účetních předpisů, ale potřebuje sestavit závěrku i v souladu s mezinárodními účetními standardy, například kvůli sestavení konsolidované účetní závěrky mateřské společnosti. Při přechodu z české závěrky na závěrku podle IAS je potřeba zejména doplnit do rozvahy najatý majetek a závazek vyplývající z leasingového vztahu a do výkazu zisku a ztráty odpisy majetku a leasingový úrok. Většinu účetních zápisů souvisejících s leasingem je třeba naopak vyloučit. Úpravu výkazů na mezinárodní standardy lze rozdělit do pěti kroků: 1. Vykázání najatého majetku (obvykle v pořizovací ceně) a stanovení odpisů. 2. Vykázání závazku z leasingu – na počátku leasingu je jeho výše shodná s pořizovací cenou předmětu, postupně jeho výše klesá v souladu s tím, jak jsou leasingové splátky hrazeny. 3. Zjištění finančních nákladů na leasing – ty jsou rozdílem mezi částkou celkových nákladů na leasing a pořizovací cenou majetku.69 4. Rozdělení finančních nákladů na leasing – jednotlivé leasingové splátky se dělí na úroky účtované do výsledovky a na splátky závazku účtované do rozvahy. Podobně jako při anuitním splácení, bude v jednotlivých leasingových splátkách narůstat část připadající na splátky závazku a klesat úroková část. 67
Podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 je účetní jednotka povinna v příloze účetní závěrky uvést celkovou výši závazků, které nejsou vykázány v rozvaze. 68 Zpracováno podle [Vlčková a kol., 2008: s.7] 69 Do celkových nákladů na leasing však nelze zahrnovat pojištění. Podle IAS je pojistné nákladem běžného období.
50
5. Promítnutí úprav do účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že společnost musí provést výše uvedené úpravy pro všechny leasingové smlouvy, nabízí řada účetních softwarů možnost vést transakce jak podle českých účetních pravidel, tak podle mezinárodních standardů.
4.5 Shrnutí Ačkoli je celosvětově vyvíjeno značné úsilí o sjednocení a harmonizaci účetnictví a finančního výkaznictví, nepodařilo se zatím shodnout se na jediném správném přístupu. Nejdále v tomto směru došla Rada pro mezinárodní účetní standardy, která vydává mezinárodní standardy IAS a IFRS. Standardy IAS/IFRS vycházejí z anglosaských tradic účetnictví, podle kterých má ekonomická podstata transakce přednost před právní formou (např. označení smlouvy). Problematiku leasingu upravuje konkrétně standard IAS 17 – Leasingy. Narozdíl od českých účetních předpisů, podle standardu IAS 17 vykazuje při finančním leasingu pronajímaný předmět ve svém majetku nájemce, který ho též odpisuje. V pasivech je pak zachycen závazek vůči leasingové společnosti, který se platbami leasingových splátek postupně snižuje. Pouze v případě operativního leasingu je účtování analogické s českými účetními postupy. Standard IAS 17 navíc určuje, jaké doplňující údaje mají nájemce a pronajímatel v souvislosti s leasingem zveřejňovat. K aplikaci standardů IAS/IFRS se kloní i Evropská unie, která má značný zájem na harmonizaci účetního výkaznictví v souvislosti s prohlubování jednotného vnitřního trhu. Obecně uznávané principy účtování GAAP aplikují zejména společnosti se sídlem v USA a společnosti, které chtějí kótovat své akcie na amerických burzách, např. NYSE. Problematiku přeshraničního leasingu na mezinárodní úrovni upravuje tzv. Ottawská úmluva z roku 1988. Kromě základních práv a povinností smluvních stran řeší i porušování závazků nebo cesi nájemce a pronajímatele. Úmluva má však pouze fakultativní povahu a týká se jen určitého okruhu leasingových případů.
51
5 PRAKTICKÁ ČÁST Při zpracování praktické části diplomové práce jsem spolupracovala se společností ABC, s.r.o.,70 která provozuje autobusovou dopravu. Od svého vzniku v roce 2004 se společnost stále rozšiřuje a v současné době provozuje 17 autobusů a mikrobusů a 3 osobní automobily. Společnost zaměstnává 13 řidičů na hlavní pracovní poměr a dalších zhruba 20 řidičů najímá během hlavní sezóny, a to formou dohody o provedení práce. V roce 2008 společnost dosáhla obratu 38 mil. Kč, z toho 20 mil. Kč připadalo na zahraniční přepravu osob a 10 mil. Kč na tuzemskou přepravu osob. Zbylá část tržeb byla vytvořena prodejem zboží, dlouhodobého majetku, tržbami z pronájmu, pojistným plněním, kursovými rozdíly aj. Společnost je měsíčním plátcem DPH. Díky zahraniční přepravě, která je osvobozeným plněním s nárokem na odpočet daně podle § 70 ZDPH a která tvoří hlavní část tržeb, vykazuje společnost obvykle nadměrný odpočet DPH, který nárokuje u místně příslušného finančního úřadu. Společnost je zároveň registrována jako plátce daně z obratu v Rakousku a v Německu, přes jejichž území autobusy jezdí. Daň je jí vyměřena podle počtu najetých kilometrů na daném území, a to sazbou 19 % v Německu a 10 % v Rakousku. Po skončení zdaňovacího období pak společnost žádá o vrácení daně z obratu zaplacené v ceně nakupovaného zboží nebo služby, nejčastěji z pohonných hmot nakupovaných v těchto zemích.
5.1 Dosavadní financování dlouhodobého majetku Vzhledem k tomu, že pořízení autobusu je poměrně finančně náročné, využívá společnost ABC služeb leasingových společností, bank aj. úvěrových společností. V současné době má společnost pronajaty: •
4 autobusy a jeden užitkový automobil formou finančního leasingu,
•
dva autobusy formou operativního leasingu a
•
splácí dva úvěry, kterými jsou financovány osobní automobily.
5.1.1 Leasingové smlouvy U jednotlivých leasingů musí společnost vedle výše leasingových splátek sledovat, zda může uplatnit nárok na odpočet DPH, a u finančního leasingu provádět časové rozlišení mimořádné splátky (v souladu s vnitropodnikovými směrnicemi s přesností na celé měsíce). Rozhodným okamžikem pro daňovou uznatelnost leasingového nájemného je přitom den předání předmětu leasingu nájemci. U všech leasingů má nájemce podle leasingové smlouvy povinnost sjednat havarijní pojištění na pojistnou částku ve výši pořizovací ceny předmětu leasingu a zajistit vinkulace pojistného plnění ve prospěch pronajímatele. Nájemce je současně považován za provozovatele vozidla a má povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Obě pojištění musí být uzavřena po celou dobu trvání leasingu. Společnost ABC má celou svou flotilu pojištěnu u pojišťovny Triglav. Časové rozlišení pojistného provádí s přesností na dny. Po skončení leasingu je nutno posoudit, zda jsou splněny podmínky pro daňovou uznatelnost nájemného, zejména je potřeba porovnat odkupní cenu se zůstatkovou hodnotou u pronajímatele. Proto společnost eviduje pořizovací cenu předmětu leasingu. Pokud by podmínky uvedené v ZDP naplněny nebyly, stalo by se nájemné zpětně daňově neuznatelným a nájemce by musel podat dodatečné daňové přiznání. V minulosti však zatím nedošlo k předčasnému ukončení leasingu a společnost nemusela řešit problematiku zpětného dodanění leasingového nájemného.
70
Společnost si nepřála uvádění skutečného názvu, což jsem respektovala a označila ji proto touto fiktivní firmou. Ze stejného důvodu nejsou uváděna ani skutečná čísla smluv, podle kterých by bylo možno společnost identifikovat.
52
Následující tabulka je přehledem aktuálně platných leasingů. Ceny a výše splátek jsou uváděny v hodnotě bez DPH. Tabulka č. 2: Leasingové smlouvy společnosti ABC, s. r. o. Leasing číslo Předmět leasingu Poskytovatel Typ leasingu Počátek leasingu Doba pronájmu Pořizovací cena Mimořádná splátka Leasingové splátky Prodejní cena 4 Autobus BEULAS GIANINO UNILEASING, a.s. finanční 6.6.2007 60 měsíců 3 826 525,00 765 305,05 59 987,43 1 000,00
1 Autobus VDL BOVA Magiq HD 139-430 XE ING Lease (C.R.), s.r.o. operativní 24.4.2006 48 měsíců 7 482 000,00
2 Autobus VDL BOVA Magiq HD 139-430 XE ING Lease (C.R.), s.r.o. operativní 24.4.2006 60 měsíců 7 714 000,00
121 374,00 -
122 871,31 -
5 Autobus Neoplan Starliner N5218 SHD SG Equipment Finance Czech Republic, s.r.o. finanční 6.5.2008 60 měsíců 9 138 800,00
6 Užitkový automobil AUDI AVANT 2,0 TDI 105 KW/143
1 286 477,65 137 776,80 1 000,00
3 Minibus VW CRAFTER 2.5 TDI UNILEASING, a.s. finanční 2.5.2007 48 měsíců 1 965 390,00 294 809,29 39 717,71 1 000,00 7 Autobus NOGE Titanium
UNICREDIT LEASING CZ, a.s.
UNICREDIT LEASING CZ, a.s.
finanční 7.11.2008 60 měsíců 703 243,00
finanční 1.12.2008 60 měsíců 6 031 650,00
105 482,02 10 366,00 1 000,00
603 138,77 105 156,00 1 000,00
Pramen: Vlastní konstrukce na základě leasingových smluv společnosti ABC, s.r.o.
Poznámky k jednotlivým leasingovým smlouvám: Leasing č. 1 Vzhledem k tomu, že leasingové splátky jsou rovnoměrně rozloženy a jsou hrazeny v období, se kterým věcně a časově souvisejí, na počátku nebyla hrazena mimořádná splátka ani poplatek za zpracování leasingové smlouvy, není potřeba provádět časové rozlišení leasingu. Leasingové nájemné je po odpočtu DPH účtováno přímo do nákladů (účet 518). Leasing č. 2 Leasing č. 2 se od předchozího liší pouze v pořizovací ceně předmětu leasingu, a to v důsledku nadstandardní výbavy, a v době trvání leasingu. Povinnosti vyplývající nájemci z leasingové smlouvy, účtování a daňová uznatelnost jsou analogické s Leasingem č. 1.
53
Leasing č. 3 K datu předání předmětu leasingu nájemce uhradil dodavateli autobusu částku 398 087 Kč, která byla úhradou mimořádné splátky nájemného a 1. měsíční splátky podle leasingové smlouvy. Řádné leasingové splátky jsou rovnoměrné po celou dobu trvání leasingu, proto stačí časově rozlišit pouze mimořádnou splátku pomocí účtu 381 - Náklady příštích období. Níže uvedená tabulka ukazuje, jakou částku je třeba každý rok přeúčtovat do nákladů.71 Měsíční podíl nákladů z mimořádné splátky … 294809,29 = 6 141,86 48
Rok
Počet měsíců leasingu
2007 2008 2009 2010 2011
8 12 12 12 4
Poměrná část mimořádné splátky (518 / 381) 49 134,88 73 702,32 73 702,32 73 702,32 24 567,45
Leasing č. 4 K datu předání předmětu leasingu byl nájemce opět povinen uhradit mimořádnou splátku a první řádnou splátku podle leasingové smlouvy. Vzhledem k tomu, že běžné leasingové splátky jsou rovnoměrné po celou dobu trvání leasingu, je po dobu 60 měsíců časově rozlišována pouze mimořádnou splátka ve výši 765 305, 05. Měsíční podíl nákladů z mimořádné splátky … 765 305,05 = 12 755,08 60
Rok
Počet měsíců leasingu
2007 2008 2009 2010 2011 2012
7 12 12 12 12 5
Poměrná část mimořádné splátky (518 / 381) 89 285,56 153 060,96 153 060,96 153 060,96 153 060,96 63 775,65
Leasing č. 5 Před převzetím leasingu nájemce uhradil přímo dodavateli zálohu ve výši 34 093,50 EUR, která byla následně započtena na část mimořádné leasingové splátky. Společnost ABC používá pro přepočet na českou měnu aktuální devizový kurs, tj. devizový kurs vyhlášený ČNB v den provedení platby. Pronajímatel však pro přepočet zálohy použil devizový kurz ČNB platný ke dni převzetí předmětu leasingu. Příslušný kursový rozdíl proto účetní jednotka zaúčtovala výsledkově. Ke dni předání předmětu leasingu byl doplacen zbytek mimořádné splátky a první řádná splátka, a to již v CZK. Mimořádná splátka je časově rozlišována po dobu 60 měsíců. Měsíční podíl nákladů z mimořádné splátky … 1 286 477,65 = 21 441,29 60
71
Analogicky u ostatních finančních leasingů.
54
Rok
Počet měsíců leasingu
2008 2009 2010 2011 2012 2013
8 12 12 12 12 4
Poměrná část mimořádné splátky (518 / 381) 171 530,32 257 295,48 257 295,48 257 295,48 257 295,48 85 765,41
Leasing č. 6 Nájemce má u tohoto automobilu nárok na odpočet DPH, protože se jedná o vozidlo kategorie N1, tzn. nevztahuje se na něj ustanovení §75 odst. 2 ZDPH. Běžné leasingové splátky jsou rovnoměrné, proto se časově rozlišuje pouze mimořádná splátka 105 482,02 Kč pomocí účtu 381 - Náklady příštích období. Měsíční podíl nákladů z mimořádné splátky … 105 482,02 = 1 758,03 60 Rok
Počet měsíců leasingu
2008 2009 2010 2011 2012 2013
2 12 12 12 12 10
Poměrná část mimořádné splátky (518 / 381) 3 516,06 21 096,36 21 096,36 21 096,36 21 096,36 17 580,52
Leasing č. 7 Měsíční podíl časově rozlišené mimořádné splátky … 603 138,77 = 10 052,31 60 Rok
Počet měsíců leasingu
2008 2009 2010 2011 2012 2013
1 12 12 12 12 11
Poměrná část mimořádné splátky (518 / 381) 10 052,31 120 627,72 120 627,72 120 627,72 120 627,72 110 575,58
5.1.2 Úvěrové smlouvy Jak bylo výše uvedeno, společnost ABC, s.r.o. financuje dva osobní automobily pomocí účelových úvěrů. Ty jí byly nabídnuty samotnými prodejci automobilů jako alternativa k leasingovému financování. U obou úvěrů společnost uhradila 30 % pořizovací ceny z vlastních prostředků a zbylá část pořizovací ceny byla hrazena úvěrem.
55
Tabulka č. 3: Úvěrové smlouvy společnosti ABC, s.r.o. 1 Osobní automobil Jetta sedan1.9 TDI Comfortline
2 Osobní automobil Mercedes-Benz CLS 320 CDI SPIRIT
ŠkoFIN, s.r.o.
UniCredit Leasing CZ,a.s.
Datum sjednání úvěru Sjednaná doba úvěru
9.6.2008 36 měsíců
13.8.2008 48 měsíců
Pořizovací cena předmětu bez DPH DPH 19 % Pořizovací cena včetně DPH
466 088,20 88 556,80 554 645,00
1 932 773,00 367 227,00 2 300 000,00
Klientem uhrazeno Výše úvěru RPSN
166 393,50 388 251,50 0%
690 000,00 1 610 000,00 7,40 %
10 784,76 1 970,00 12 754,76
38 629,00 38 629,00
Úvěr číslo Úvěrovaný předmět Poskytovatel úvěru
Pravidelná měsíční splátka úvěru Pojistné (měsíční) K úhradě
Pramen: Vlastní konstrukce na základě úvěrových smluv společnosti ABC, s.r.o.
Úvěr č. 1 Měsíční platby se skládají ze splátek úvěru, které snižují dlouhodobý závazek, a pojistného na havarijní pojištění a povinné ručení (účtuje se do finančních nákladů). Automobil je pojištěn na částku 554 645 Kč, spoluúčast na škodě 5 %. Limity pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla činí 100 mil. Kč pro škody na zdraví, 100 mil. Kč pro škody na věci a ušlý zisk a 10 tis. Kč na náklady právní ochrany. Plátce nemá nárok na odpočet DPH, protože se jedná o pořízení osobního automobilu podle § 75 odst. 2 ZDPH. Automobil je proto zařazen do dlouhodobého majetku společnosti v ceně 554 645 Kč a je odepisován rovnoměrně 5 let v souladu s § 26 – 31 ZDP. Úvěr č. 2 Úvěr je splácen anuitě, tzn. že se postupně snižují splátky úroku a roste podíl úmoru. Splátkový plán je uveden v Příloze č. 1. Příjemce úvěru je povinen uzavřít havarijní pojištění s pojistnou částkou 2 300 000 Kč, tj. pojištění na novou cenu. Zároveň sjednal pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s pojistnými limity 54/35 mil. Kč. Měsíční pojistné po uplatnění slev činí celkem 6 538 Kč a účtuje se na účet 568 – Ostatní finanční náklady. Plátce opět nemá nárok na uplatnění odpočtu DPH, protože se jedná o vozidlo typu M1. Automobil je zařazen do 2 odpisové skupiny v hodnotě 2 300 000 Kč a je rovnoměrně odepisován po dobu 5 let.72 Splátky úvěru jsou účtovány v souladu se splátkovým kalendářem, přičemž se rozlišuje splátka jistiny (úmor) a úrok.
72
Ustanovení, které omezovalo maximální výši vstupní ceny pro výpočet odpisů u osobních automobilů kategorie M1 (§ 29 odst. 10 ZDP), bylo s účinností od 1.1.2008 zrušeno.
56
5.2 Návrh financování mikrobusu Společnost plánuje pořídit jeden mikrobus o kapacitě cca 20 cestujících. Oslovila proto několik možných dodavatelů a z nich vybrala nabídku firmy Porsche Brno, která provádí přestavby užitkových vozů na mikrobusy. Předmětem financování je tedy minibus Volkswagen Crafter 2,5 TDI, blíže specifikovaný v Příloze č. 2. Cena tohoto minibusu byla stanovena na 1 578 698 Kč, resp. 1 878 651 Kč vč. DPH. Společnost nemá k dispozici dostatek volných prostředků, proto zvažuje využití externího financování. Z vlastních prostředků je schopna jednorázově uhradit cca 500 tis. Kč, což zhruba odpovídá 25 % pořizovací ceny, zbytek pak formou splátek ve výši 30 tis. až 50 tis. Kč měsíčně. Prodejce mikrobusu sám nabídl možnost financování prostřednictvím společnosti ČSOB Leasing. Současně bylo osloveno několik leasingových společností, z nichž pouze následující dvě – XYZ-Leasing a D.S. Leasing – zareagovaly na poptávku a byly ochotné předložit nezávaznou nabídku financování výše uvedeného minibusu.
5.2.1 ČSOB Leasing, a. s. Společnost ČSOB Leasing, a. s., nabízí jak možnost leasingového financování, tak zákaznický úvěr – oba s počáteční akontací a následnými měsíčními splátkami po dobu pěti let. Součástí splátek je již havarijní pojištění na novou cenu a povinně smluvní pojištění (povinné ručení) s limity 62/62, a to od ČSOB Pojišťovny. Níže jsou specifikovány obě nabídky, přičemž je zvolena možnost s akontací 25 % z pořizovací ceny, vč. DPH. Úplné znění nabídek je uvedeno v příloze. Tabulka č. 4: ČSOB Leasing – leasing s akontací 25 % 60 měsíců Doba pronájmu Mimořádná splátka (bez DPH) – 25 % z PC 394 675 DPH 19 % 74 988 Mimořádná splátka celkem (vč. DPH) 469 663 Leasingové splátky (bez DPH) 26 363 DPH 19 % 5 009 Leasingová splátka (vč. DPH) 31 373 Pojistné 3 632 Splátka vč. DPH a pojistného 35 005 Prodejní cena po ukončení leasingu (bez DPH) 1 000 DPH 19 % 190 Prodejní cena po ukončení leasingu (vč. DPH) 1 190 Leasingová cena celkem (vč. DPH) 2 571 153 Koeficient 1,369 Pramen: Vlastní konstrukce na základě podkladů od ČSOB Leasing.
Koeficient uvedený na posledním řádku tabulky porovnává celkovou leasingovou cenu vč. DPH a pojistného s pořizovací cenou minibusu vč. DPH. Pojistné je zde zahrnuto z toho důvodu, že veškeré nabídky financování jej již obsahují, ale u každé v rozdílné výši. Nebylo by proto korektní od pojistného abstrahovat, i když je tím porušena definice leasingového koeficientu uvedená v teoretické části této práce. Analogicky je tento koeficient používán i u ostatních nabídek leasingového financování. ČSOB Leasing kromě výše uvedeného leasingového financování nabízí účelový úvěr, který je čerpán jednorázově a je jím přímo hrazena pořizovací cena dodavateli vozidla. Úvěr je úročen fixně a splácení probíhá anuitě na základě splátkového kalendáře, který je součástí příloh k této práci.
57
Tabulka č. 5: ČSOB Leasing – úvěr s akontací 25 % Doba splácení úvěru Podíl zákazníka na pořizovací ceně – 25 % Výše úvěru Splátka úvěru (anuitní splácení) Pojistné Splátka vč. pojistného Celkové náklady pořízení minibusu Koeficient73
60 měsíců 469 663 1 408 988 28 569 3 632 32 201 2 401 723 1,278
Pramen: Vlastní konstrukce na základě podkladů od ČSOB Leasing.
5.2.2 XYZ-Leasing, a.s.74 Společnost XYZ-Leasing nabízí hned několik variant financování s různou výší akontace (0 až 70 % z ceny předmětu) i různou délku splácení (24 až 72 měsíců). Aby však byly dodrženy podmínky daňové uznatelnosti leasingu, trvají veškeré smlouvy minimálně 60 měsíců a zkrácené je pouze splácení. Nájemce má však povinnost splátky časově rozlišovat po celou dobu trvání leasingu, takže jediná výhoda, která z této možnosti plyne, je nižší úroková sazba při kratším než standardním 60měsíčním splácení. Pokud klient zvolí zkrácenou variantu splácení, po uhrazení řádných splátek předmět dál užívá, ten je ale až do uplynutí 60 měsíců od uzavření smlouvy v majetku pronajímatele. Nájemce po tuto dobu platí buď pouze pojistné, nebo v případě, že pojistné bylo rozpuštěno do dřívějších splátek, neplatí nic. Po uplynutí 60měsíční lhůty a úhradě kupní ceny se předmět leasingu stává jeho majetkem. Leasingová společnost nabízí ještě další variantu zkráceného leasingu, která odpovídá podmínkám § 24 odst. 4) a 5) ZDP. Klient po úhradě řádných splátek uhradí kupní cenu, která nesmí být nižší než zůstatková hodnota podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP. Tato varianta je pro nájemce méně výhodná, protože musí pořízený majetek zařadit do svého dlouhodobého majetku a odepisovat podle ZDP. Celková cena pořizovaného majetku se bude do daňových nákladů rozpouštět ještě déle, než při běžném leasingovém financování nebo při pořízení na úvěr. Tuto možnost by pravděpodobně zvolil jen nájemce, který chce předmět leasingu následně prodat. V našem případě je cílem finančního leasingu nejen užívání, ale i trvalé pořízení minibusu, a tudíž tuto variantu pomineme. Pro srovnání byla opět vybrána varianta s 25procentní akontací a dále možnosti 60měsíčního a 36měsíčního splácení. Součástí leasingových splátek je i pojistné z titulu havarijního pojištění (pojištění na částku 1 578 698 Kč, spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč) a povinného ručení s limity plnění 54/35 mil. Kč. Při leasingu s dobou splácení 36 měsíců je pojistné připadající na celou dobu leasingu (tj. 60 měsíců) rozpuštěno do 36 leasingových splátek. Účetní jednotka tedy musí kromě mimořádné splátky časově rozlišovat i toto pojistné. Tabulka č. 6: XYZ-Leasing – leasingy s akontací 25 % Doba trvání leasingu Doba splácení Mimořádná splátka (bez DPH) – 25 % z PC DPH 19 % Mimořádná splátka celkem (vč. DPH) Leasingové splátky (bez DPH) DPH 19 % Leasingová splátka (vč. DPH) Pojistné Splátka vč. DPH a pojistného 73
60 měsíců 36 měsíců 394 675 74 988 469 663 37 320 7 091 44 411 6 199 50 610
60 měsíců 60 měsíců 394 675 74 988 469 663 24 450 4 646 29 096 3 719 32 815
Koeficient porovnává celkové výdaje na úvěrové financování, tj. splátky úvěru, úroky, pojistné a podíl zákazníka na pořizovací ceně hrazený dodavateli, s pořizovací cenou vč. DPH. 74 Leasingová společnost si nepřála být jmenována.
58
Prodejní cena po ukončení leasingu (bez DPH) DPH 19 % Prodejní cena po ukončení leasingu (vč. DPH) Leasingová cena celkem (vč. DPH) Koeficient
1 000 190 1 190 2 292 813 1,220
1 000 190 1 190 2 439 753 1,299
Pramen: Vlastní konstrukce na základě podkladů od XYZ-Leasing.
5.2.3 D.S. Leasing, a.s. Společnost D.S. Leasing – člen finanční skupiny Dimension – nabízí, podobně jako předchozí leasingová společnost, různé varianty doby splácení (36, 48, 60 nebo 72 měsíců) a různé výše nulté navýšené splátky (10 – 70 %), která je splatná spolu s 1. řádnou splátkou ke dni předání předmětu leasingu. Zůstatková cena se může pohybovat mezi 1 000 Kč a 40 % pořizovací ceny (platí zejména pro kratší doby splácení než standardních 60 měsíců). Zkrácené splácení je analogické s popisem u společnosti XYZ-Leasing, jediným rozdílem je, že pojistné není rozpouštěno do např. 36 splátek, ale každý měsíc se platí stejná výše, bez ohledu na délku splácení. Z toho vyplývá, že i když společnost splatí řádné splátky dříve, až do ukončení leasingu platí pojistné. Vzhledem k tomu, že naše společnost si může dovolit akontaci ve výši 0,5 mil. Kč, zvolíme varianty s nultou splátkou ve výši 25 % z ceny minibusu. Opět si uvedeme varianty s 36měsíčním a 60měsíčním splácením. D.S.Leasing zprostředkovává havarijní a povinné smluvní pojištění od pojišťovny Triglav. Limit plnění z povinného ručení je 50/50 mil. Kč; havarijní pojištění je uzavřeno na novou hodnotu autobusu, spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč. Pojistné je součástí leasingových splátek. Při zkrácené variantě splácení platí nájemce posledních 24 měsíců pouze toto pojistné. Tabulka č. 7: D.S. Leasing – leasingy s 25% akontací Doba trvání leasingu Doba splácení Mimořádná splátka (bez DPH) – 25 % z PC DPH 19 % Mimořádná splátka celkem (vč. DPH) Leasingové splátky (bez DPH) DPH 19 % Leasingová splátka (vč. DPH) Pojistné Splátka vč. DPH a pojistného Prodejní cena po ukončení leasingu (bez DPH) DPH 19 % Prodejní cena po ukončení leasingu (vč. DPH) Leasingová cena celkem (vč. DPH) Koeficient
60 měsíců 36 měsíců 394 675 74 988 469 663 37 371 7 101 44 472 3 005 47 477 1 000 190 1 190 2 252 14575 1,199
60 měsíců 60 měsíců 394 675 74 988 469 663 23 849 4 531 28 380 3 005 31 385 1 000 190 1 190 2 353 953 1,253
Pramen: Vlastní konstrukce na základě podkladů od D.S. Leasing.
5.2.4 Porovnání jednotlivých možností financování Než přistoupíme k podrobnějšímu analyzování jednotlivých nabídek financování, provedeme základní selekci, při které vyřadíme jednoznačně nevýhodné nabídky. Pro tento případ použijeme koeficient, který je uveden v závěru každé nabídky. Vytřídit je potřeba zejména takové nabídky, které mají stejné parametry jako zbývající, ale jsou „dražší“, tj. hodnota jejich koeficientu je vyšší než u ostatních.
75
Do leasingové ceny jsou kromě řádných splátek, nulté navýšené splátky a kupní ceny zahrnuty i platby pojistného až do ukončení leasingu.
59
Tabulka č. 8: Porovnání nabídek financování na základě koeficientů ČSOB Leasing XYZ-Leasing Leasingová spol. Produkt/ leasing úvěr leasing leasing /varianta 60 měs. 60 měs 36 měs. 60 měs. Koeficient 1,369 1,278 1,220 1,299
D.S. Leasing leasing leasing 36 měs. 60 měs. 1,199 1,253
Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů.
Z tabulky je patrné, že nejméně výhodný bude leasing od společnosti ČSOB Leasing. Z dalšího srovnání vyřadíme i nabídku společnosti XYZ-Leasing, neboť jak její 36měsíční, tak 60měsíční varianta finančního leasingu jsou „dražší“ než od společnosti D.S. Leasing. Dále již bude porovnáván pouze úvěr od společnosti ČSOB Leasing a klasická a zkrácená varianta finančního leasingu od společnosti D.S. Leasing. Pro komparaci budou použity jak tvrdá finanční kritéria, tak měkká kritéria jako například administrativní náročnost.
5.2.5 Metoda diskontovaných výdajů na úvěr a leasing Pro diskontování bude použita úroková sazba z úvěru od ČSOB Leasing, a to 8,3 % p.a., upravená o vliv daně z příjmů. Sazba daně z příjmů právnických osob („d“) činí pro rok 2009 20 %, pro následující roky budeme uvažovat 19 %. Současná hodnota plateb bude vztažena k 1.4.2009, kdy podnik předmět pořizuje. Odúročitel pro rok 2009 bude tudíž:
1 = 0,95293 , v následujících letech analogicky. [1 + 0,083 * (1 − 0,20)]9 / 12 Pro získání přesnějších údajů je možné peněžní toky diskontovat na měsíční bázi. Vzhledem k tomu, že daň se platí jednou ročně, nemělo by smysl daňovou úsporu z jednotlivých splátek nebo odpisů diskontovat měsíčně. Proto se jednotlivé výpočty omezí na roční hodnoty (k 31.12.). Ve všech případech leasingu jsou jednotlivé leasingové splátky dílčím zdanitelném plněním. Nájemce uplatňuje nárok na odpočet DPH, a proto leasingové splátky budou uváděny v ceně bez daně. Tabulka č. 9: Diskontované výdaje na leasing – D.S. Leasing – 60 měsíců, akontace 25 % Leasingové Roční Daňová Peněžní SH výdajů Odúročitel Rok splátky76 náklad77 úspora toky na leasing A B C =B*d D=A-C E F=D*E 2009 636 361 301 041 60 208 576 153 0,95293 549 034 2010 322 248 401 388 76 264 245 984 0,89359 219 809 2011 322 248 401 388 76 264 245 984 0,83795 206 122 2012 322 248 401 388 76 264 245 984 0,78578 193 289 2013 322 248 401 388 76 264 245 984 0,73685 181 253 2014 81 562 100 322 19 061 62 501 0,69097 43 186 Celkem 2 006 915 2 006 915 384 325 1 392 693 Pramen: Vlastní výpočty na základě podkladů od D.S. Leasing.
76
Leasingové splátky jsou uváděny v ceně bez DPH, protože nájemce je plátce DPH a tyto platby nárokuje jako daň na vstupu. Celkově na jeho cash-flow, ani na výši základu daně z příjmů proto nemá DPH vliv. V prvním roce je do leasingových splátek zahrnuta i mimořádná splátka, v posledním roce je přičtena kupní cena předmětu leasingu. 77 Nájemné je časově rozlišováno po celou dobu leasingu, v posledním roce je přičtena kupní cena 1000 Kč.
60
Tabulka č. 10: Diskontované výdaje na leasing – D.S. Leasing – 36 měsíců, akontace 25% Roční Daňová Peněžní Leasingové SH výdajů Rok Odúročitel splátky78 náklad úspora toky na leasing A B C =B*d D=A-C E F=D*E 2009 758 059 288 054 57 611 700 448 0,95293 667 478 2010 484 512 384 072 72 974 411 538 0,89359 367 746 2011 484 512 384 072 72 974 411 538 0,83795 344 848 2012 148 173 384 072 72 974 75 199 0,78578 59 090 2013 36 060 384 072 72 974 -36 914 0,73685 -27 200 2014 10 015 97 989 21 036 -11 021 0,69097 -7 615 Celkem 1 921 331 1 921 331 370 543 1 404 347 Pramen: Vlastní výpočty na základě podkladů od D.S. Leasing.
V případě koupě na úvěr bude minibus zařazen do 2. odpisové skupiny v ceně 1 578 698 Kč a bude daňově odpisován po dobu 5 let. Snahou je promítnout cenu minibusu co nejrychleji do nákladů, a proto bude zvoleno zrychlené odpisování majetku. Vzhledem k tomu, že se jedná o prvního majitele, může uplatnit v 1. roce navýšení odpisů o 10 % podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3. Tabulka č. 11: Náklady při úvěrovém financování v jednotlivých letech Odpisy Úroky Pojistné Celkem Rok 2009 473 610 79 864 32 688 586 162 2010 442 036 89 378 43 584 574 998 2011 331 526 68 342 43 584 443 452 2012 221 018 45 560 43 584 310 162 2013 110 508 20 887 43 584 174 979 2014 1 121 10 896 12 017 Celkem 1 578 698 305 152 217 920 2 101 770 Pramen: Vlastní výpočty.
Tabulka č. 12: Diskontované výdaje na úvěr od ČSOB Leasing, 60 měsíců, akontace 25% Roční Roční Daňová Peněžní SH výdajů Rok Odúročitel platba79 náklady úspora toky na úvěr B C =B*d D=A-C E F=D*E A 2009 459 519 586 162 117 232 342 287 0,95293 326 176 2010 386 412 574 998 109 250 277 162 0,89359 247 669 2011 386 412 443 452 84 256 302 156 0,83795 253 192 2012 386 412 310 162 58 931 327 481 0,78578 257 328 2013 386 412 174 979 33 246 353 166 0,73685 260 230 2014 96 603 12 017 2 283 94 320 0,69097 65 172 Suma 2 101 770 2 101 770 405 198 1 409 767 Pramen: Vlastní výpočty na základě podkladů od ČSOB Leasing.
Z jednotlivých tabulek je patrný průběh peněžních toků spojeným s jednotlivými variantami financování, rozložení nákladů v čase, daňová úspora a současná hodnota vynaložených výdajů. Pro přehlednost a snazší orientaci data shrňme do následující tabulky.
78
Od dubna 2012 budou hrazeny jen platby pojistného na havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu. V posledním roce je přičtena kupní cena předmětu leasingu. 79 V 1. roce je kromě 9 splátek úvěru zahrnuto i 25 % z ceny, které podnik hradí sám a odečteno DPH 299 953 Kč, které bude nárokováno jako daň na vstupu.
61
Tabulka č. 13: Přehled nákladů, daňové úspory a SH výdajů
Celkové náklady Daňová úspora SH výdajů
D.S. Leasing Leasing - 60 měsíců
D.S. Leasing Leasing - 36 měsíců
ČSOB Leasing Úvěr - 60 měsíců
2 006 915 384 325 1 392 693
1 921 331 370 543 1 404 347
2 101 770 405 198 1 409 767
Pramen: Vlastní výpočty
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nejvyšší náklady jsou spojené s úvěrovým financováním, a to o 180 tis. Kč vyšší než při 36měsíčním leasingu a o 95 tis. Kč vyšší než při druhé nejlepší variantě. Z tohoto důvodu přináší úvěrové financování nejvyšší daňovou úsporu. Z Tabulky č. 11 a Grafu č. 2 je patrné, že díky zvolenému odpisování je většina nákladů při úvěrovém financování promítnuta do prvních let životnosti (odpisování) předmětu, což pozitivně ovlivní základ daně v prvních letech. Díky tomuto řízení nákladů, potažmo daně z příjmů se současná hodnota výdajů na úvěrové financování velice blíží diskontovaným výdajům na leasing. Graf č. 2: Vývoj nákladů v čase u jednotlivých variant financování 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2009
2010 Leasing - 60 měsíců
2011
2012
Leasing - 36 měsíců
2013
2014
Úvěr - 60 měsíců
Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů.
Nejnižších diskontovaných výdajů lze dosáhnout při leasingu na 60 měsíců, a to i přesto, že náklady tohoto financování jsou o 85 584 Kč vyšší než u zkrácené verze leasingu. Ačkoli se tedy leasing s dobou splácení 36 měsíců jeví jako nejlevnější, ve skutečnosti tomu tak není. Výdaje na leasingové nájemné, které je splacené během prvních tří let, je třeba časově rozlišovat po celou dobu trvání leasingu. Do nákladů se tak dostává postupně a jediné, čeho se rychlejším splácením dosáhne, je nižší navýšení leasingové ceny. Pokud by pro diskontování byla použita nižší diskontní sazba, například diskontní sazba vyhlašovaná ČNB, jak navrhují někteří autoři, pravděpodobně by se setřel rozdíl mezi oběma variantami leasingu a jako efektivnější by se vzhledem k nižším nákladům jevila zkrácená verze leasingu. Použití úrokové sazby z úvěru (očištěné o vliv daně z příjmů) však považuji za metodicky správnější. Na základě uvedených dat lze tedy doporučit finanční leasing od společnosti D.S.Leasing s dobou splácení 60 měsíců.
5.2.6 Porovnání variant financování na základě čisté výhody leasingu Než přistoupíme k samotným výpočtům, je třeba se podívat zpět na vzorec pro výpočet čisté výhody leasingu. Původní vzorec, který je součástí řady prací o leasingovém financování vypadá následovně:
Ln * (1 - d) + d * On . (1 + i) n n =1 N
ČVL = K − ∑
62
V teoretické části byly zmíněny jeho nedostatky, nyní poukážeme i na to, že jeho praktické použití naráží na jisté problémy. Zejména u určení kapitálového výdaje (K) není jisté, jakou hodnotu by měl uživatel dosadit, pokud se pořizovací cena (kterou navrhují někteří autoři) nerovná výši úvěru. Problémem jsou i nepravidelné leasingové splátky, popřípadě pravidelné s mimořádnou splátkou na počátku leasingu, která je požadována u drtivé většiny leasingových společností. Dalším, již zmíněným nedostatkem, je opomíjení úrokových nákladů a umořování úvěru. Vzorec pro ČVL ve výše uvedené podobě by měl tedy, podle mého názoru, opodstatnění pouze při rovnoměrných leasingových splátkách bez jakékoli formy akontace a při porovnávání leasingu s koupí „za hotové“ (tj. ne na úvěr), kdy je cena předmětu placena jednorázově na počátku a není ji třeba diskontovat. Vzhledem k tomu, že dochází ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob, je třeba tyto změny reflektovat v různých výších daňových a diskontních koeficientů.80 Poslední úpravou, kterou si vzorec z kapitoly 1.4.2 žádá, je doplnění úrokových nákladů a odpisů o náklady na pojistné (označíme Pn), které je jak součástí leasingových, tak úvěrových splátek. Vzorec pro ČVL pak bude:
(Ln - ún) - (Ún + Pn + On) * (1 - d n ) + On − Kn , (1 + i n ) n n =1 N
ČVL = K 0 - ∑ kde:
Ln….leasingové splátky v jednotlivých letech, ún… daňová úspora z leasingu v jednotlivých letech, Ún…úroky z úvěru v jednotlivých letech, Pn… pojistné v jednotlivých letech, On…odpisy v jednotlivých letech životnosti, n ..... jednotlivá léta životnosti, N… doba životnosti, in .…úrokový koeficient upravený o vliv daně v jednotlivých letech, dn …daňový koeficient v jednotlivých letech, K0 …kapitálový výdaj na počátku investice, Kn …kapitálový výdaj v jednotlivých letech (splátka jistiny úvěru).
Úvěr vs. 60měsíční leasing Pro výpočet ČVL použijeme výsledky z předchozích výpočtů. Odpisy budou opět uvažovány v nejvyšší možné výši, tzn. zrychlené s navýšením o 10 % v prvním roce odpisování. Úroková míra upravená o vliv daně in činí 0,083*(1- dn). Pro přehlednost shrňme veškerá vstupní data do tabulky. Tabulka č. 14: Vstupní data pro výpočet čisté výhody 60měsíčního leasingu Rok Kn Ln ún Ún On Pn 2009 177 257 636 361 60 208 79 864 473 610 32 688 2010 253 450 322 248 76 264 89 378 442 036 43 584 2011 274 486 322 248 76 264 68 342 331 526 43 584 2012 297 268 322 248 76 264 45 560 221 018 43 584 2013 321 941 322 248 76 264 20 887 110 508 43 584 2014 84 586 81 562 19 061 1 121 0 10 896
dn 20 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 %
in 6,640 % 6,672 % 6,672 % 6,672 % 6,672 % 6,672 %
Pramen: Vlastní výpočty.
K0 je počáteční výdaj 349 710 = 649 663 – 299 953 , tj. 25% akontace mínus DPH na vstupu.
80
S vědomím určité nepřesnosti budou hodnoty diskontovány na roční bázi. S tímto přístupem se ztotožňuje např. i Valouch (2009), který pro leasingy trvající 3 až 5 let považuje míru tohoto zkreslení za akceptovatelnou, bez velkého vlivu na výsledek.
63
(636 361 − 60 208) − (79 864 + 32 688 + 473 610) * (1 − 0,2) + 473 610 − 177 257 − (1 + 0,0664) 9 / 12 (322 248 − 76 264) − (89 378 + 43 584 + 442 036) * (1 − 0,19) + 442 036 − 253 450 − − ... (1 + 0,06672 ) 21 / 12 (81 562 − 19 061) − (1121 + 10 896 + 0) * (1 − 0,19) + 0 − 84 586 ... − = 204 787 (1 + 0,06672) 69 / 12
ČVL = 349 710 −
Podle metody ČVL vychází, že výhodnější je pořídit majetek formou leasingu, neboť diskontované leasingové platby (očištěné o daň) jsou nižší než splátky úvěru, úroků, pojištění a odpisů. Úvěr vs. 36měsíční leasing Tabulka č. 15: Vstupní data pro výpočet čisté výhody 36měsíčního leasingu Rok Kn Ln ún Ún On Pn 2009 177 257 758 059 57 611 79 864 473 610 32 688 2010 253 450 484 512 72 974 89 378 442 036 43 584 2011 274 486 484 512 72 974 68 342 331 526 43 584 2012 297 268 148 173 72 974 45 560 221 018 43 584 2013 321 941 36 060 72 974 20 887 110 508 43 584 2014 84 586 10 015 21 036 1 121 0 10 896
dn 20 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 %
in 6,640 % 6,672 % 6,672 % 6,672 % 6,672 % 6,672 %
Pramen: Vlastní výpočty.
(758 059 − 57 611) − (79 864 + 32 688 + 473 610) * (1 − 0,2) + 473 610 − 177 257 − (1 + 0,0664) 9 / 12 ( 484 512 − 72 974) − (89 378 + 43 584 + 442 036) * (1 − 0,19) + 442 036 − 253 450 − − ... (1 + 0,06672 ) 21 / 12 (10 015 − 21 036) − (1121 + 10 896 + 0) * (1 − 0,19) + 0 − 84 586 ... − = 192 789 (1 + 0,06672) 69 / 12
ČVL = 349 710 −
I varianta s 36měsíčním splácením vychází lépe než úvěrové financování, a to o 192 789 Kč. Vzhledem k tomu, že standardní varianta s 60měsíčním splácením přinesla vyšší čistou výhodu leasingu (o 12 tis. Kč.) než zkrácená verze leasingu, lze ji doporučit i na základě této metody.
5.2.7 Účetní aspekty jednotlivých variant financování Finanční kritéria při hodnocení jednotlivých variant financování budou hrát zřejmě u většiny subjektů hlavní roli. Pokud by však rozdíl v „ceně“ byl nepatrný, nastupují na řadu i další kritéria, mezi nimi administrativní náročnost a složitost účtování. Tři varianty financování, mezi nimiž se podnik nyní rozhoduje, proto budou nyní analyzovány z hlediska účetního zachycení. Použité údaje vycházejí z návrhů financování uvedených v přílohách a z vlastních předchozích výpočtů, případné rozdíly jsou dány zaokrouhlováním na celé koruny. Tabulka č. 16: Účetní zachycení 36měsíčního leasingu (D.S. Leasing) Č. Popis účetního případu Částka 0. Zachycení minibusu do podrozvahy 1 578 698 1. Úhrada mimořádné splátky 469 663 2. Daňový doklad k mimořádné splátce 74 989 3. Předpis řádné leasingové splátky 47 477 - z toho nájemné 37 371 - z toho 19% DPH k nájemnému 7 101 - z toho pojistné 3 005 4. Úhrada řádné leasingové splátky 47 477 64
MD 75x 381 343 381 343 568 321,325
D 221 381 321,325
221
5.
Měsíční podíl nájemného … Operace 3, 4 a 5 se opakují celkem 36-krát … 6. Platba pojistného … Operace 5 a 6 se opakuje celkem 24-krát … 7. Odkoupení minibusu po skončení leasingu DPH 19 % 8. Zařazení minibusu do DDHM 9. Jednorázový odpis DDHM 10. Vyřazení minibusu z podrozvahy Pramen: Vlastní konstrukce.
29 001
518
381
3 005
568
221
1 000 190 1 000 1 000 1 578 698
042 343 028 551
221 221 042 082 75x
MD 75x 381 343
D
Tabulka č. 17: Účetní zachycení 60měsíčního leasingu (D.S. Leasing) Popis účetního případu Částka Č. 0. Zachycení minibusu do podrozvahy 1 578 698 1. Úhrada mimořádné splátky 469 663 2. Daňový doklad k mimořádné splátce 74 989 3. Předpis řádné leasingové splátky 31 385 - z toho nájemné 23 849 - z toho DPH k nájemnému 4 531 - z toho pojistné 3 005 4. Úhrada řádné leasingové splátky 31 385 5. Časové rozlišení mimořádné splátky nájemného 6 458 … Operace 3, 4 a 5 se opakují celkem 60-krát … 6. Odkoupení minibusu po skončení leasingu 1 000 190 DPH 19 % 7. Zařazení minibusu do DDHM 1 000 8. Jednorázový odpis DDHM 1 000 9. Vyřazení minibusu z podrozvahy 1 578 698 Pramen: Vlastní konstrukce.
Tabulka č. 18: Účetní zachycení 60měsíčního úvěru (ČSOB Leasing) Č. Popis účetního případu Částka 1. Pořízení minibusu 1 578 698 DPH 19 % 299 953 2. Úhrada části ceny z vlastních prostředků 469 663 3. Úhrada zbytku ceny z poskytnutého úvěru 1 408 988 4. Úhrada měsíční splátky úvěru (anuita) 32 201 - z toho úmor xxx - z toho úroky xxx - z toho pojistné 3 632 5. Účetní odpis DHM xxx … Operace 4 a 5 se opakují každý měsíc (tj. celkem 60-krát) … Pramen: Vlastní konstrukce. 65
518 343 568 321,325 518
221 381 321,325
221 381
042 343 028 551
221 221 042 082 75x
MD 042 343 321 321
D 321 321 221 461 221
461 562 568 551
082
Výše splátek jistiny úvěru a výše úroků se v každém měsíci liší. Jejich konkrétní výše je uvedena ve splátkovém kalendáři, který je součástí příloh k této práci. Účetní odpisy si stanovuje účetní jednotka sama, záleží tedy na ní, jak dlouho bude majetek odpisován a jaká bude výše odpisů v jednotlivých měsících. Srovnání náročnosti účtování Z porovnání jednotlivých předkontací účtování je zřejmé, že mírně účetně náročnější bude účtování při úvěrovém financování. Většina účetních programů podporuje zadávání dokladů trvalého zaúčtování, kdy se po počátečním zadání předpisu každý měsíc (nebo jinak definované období) automaticky vygeneruje patřičný účetní zápis. Tuto utilitu nelze využít při úvěrovém financování, neboť výše úroků a úmoru se v jednotlivých splátkách liší. Naopak při leasingovém financování tato možnost použitelná je, neboť výše řádných leasingových splátek je každý měsíc stejná, resp. u zkráceného průběhu leasingu se jen po 36 měsících změní nastavení účtovacího předpisu. Z naznačených předkontací účtování leasingu je patrné, že náročnost na účtování je u obou typů leasingu srovnatelná. Časové rozlišení mimořádné splátky a u 36měsíčního leasingu též řádných splátek lze zjednodušit i tím, že poměrná část nájemného nebude zúčtována měsíčně, ale vždy na konci roku. Účetní odpisy si účetní jednotka může zvolit prakticky libovolně, účtování by opět mohl ulehčit účetní software, který odpisy automaticky vygeneruje.
5.2.8 Daňové aspekty financování Daň z příjmů Ačkoli je u zkrácené varianty finančního leasingu nájemné uhrazeno během prvních 36 měsíců, nelze jej promítnou do nákladů v plné výši, ale je třeba jej časově rozlišovat po celou dobu trvání leasingu, tj. 60 měsíců. Z hlediska daně z příjmů tak pro nájemce – až na nižší leasingovou marži – žádné výhody neplynou. Vzhledem k tomu, že obě varianty leasingu jsou v souladu s § 24 odst. 4 ZDP, je časově rozlišené leasingové nájemné daňově uznatelným nákladem jak v průběhu trvání leasingu, tak i po jeho ukončení. V době prodeje leasingového majetku nájemci je zůstatková cena tohoto předmětu při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP nulová, a tudíž kupní cena může být stanovena jako libovolně vysoká. Bezprostředně po skončení leasingu je současně tento předmět převeden do obchodního majetku nájemce, čímž je splněna poslední podmínka daná ZDP.81 Při úvěrovém financování tvoří daňově uznatelné náklady odpisy majetku podle § 26 – 32 ZDP, úroky z úvěru a pojistné. V oblasti odpisů byla využita možnost zvolit si zrychlené odpisy a v prvním roce je navíc zvýšit o 10 % podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3. ZDP. Úvěr je splácen anuitně, což znamená, že se v jednotlivých splátkách postupně snižují úroky a zvyšuje částka úmoru, viz Příloha č. 5. Zvolený způsob odpisování a postupně klesající částka úroků v čase tak vedou k vyšším nákladům a nižšímu daňovému zatížení v prvních letech. Pojistné, které je součástí jak leasingových, tak úvěrových splátek, je daňově uznatelným nákladem u obou forem financování. Při úvěrovém financování vyplývá daňová uznatelnost havarijního pojištění z titulu vlastnictví pojištěného předmětu, při leasingovém financování díky tomu, že povinnost hradit toto pojistné vyplývá z leasingové smlouvy. Jak při úvěrovém, tak při leasingovém financování bude společnost uvedena jako provozovatel vozidla, a tudíž má povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a hradit sjednané pojistné. Vzhledem k tomu, že pojistné je hrazené na počátku každého měsíce a kryje se tak s pojistným obdobím, není třeba provádět jeho časové rozlišení. 81
Pokud by došlo k odchýlení se od sjednané leasingové smlouvy a porušení některé z podmínek § 24 odst. 4 ZDP, hrozilo by, že se leasingové nájemné stane zpětně daňově neuznatelným a bude potřeba podat dodatečné daňové přiznání, doplatit daň a penále. Blíže k této problematice v kapitole 2.7.
66
Daň z přidané hodnoty Leasing je podle zákona o DPH považován za poskytnutí služby podle §14 odst. 1. písm. b) ZDPH a jednotlivé platby jsou považovány za dílčí zdanitelná plnění podle § 21 odst. 9 ZDPH. Daňovým dokladem pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u leasingových splátek splátkový kalendář, který je nedílnou součástí leasingové smlouvy. Pokud by v leasingové smlouvě byla zakotvena povinnost odkupu předmětu leasingu po jeho skončení, nejednalo by se již o dílčí plnění, ale o dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění v den předání předmětu. Při úvěrovém financování dochází k dodání zboží podle § 13 ZDPH a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je zde den dodání. K tomuto datu může kupující na základě daňového dokladu (faktury) uplatňovat nárok na odpočet DPH. Poskytování úvěrů a pojišťovací činnosti patří mezi finanční činnosti, které jsou podle § 51 ZDPH plněním osvobozeným od daně. Proto i při přeúčtování pojistného leasingovou společností na nájemce nepodléhá toto pojistné dani z přidané hodnoty.
5.2.9 Administrativní náročnost sjednání financování Posledním ze sledovaných faktorů je administrativní a časová náročnost sjednání leasingu a úvěru, respektive jeho dostupnost.
ČSOB Leasing Podnikatelé při podpisu úvěrové i leasingové smlouvy předkládají stejné doklady, a to:
řádně vyplněnou žádost o leasing nebo úvěr, výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list, osvědčení o DIČ, občanský průkaz a výsledky hospodaření za poslední uzavřené účetní období (požadované pouze při nižší akontaci nebo vyšší pořizovací ceně vozu).82
V případě nestandardních úvěrů a vyšších pořizovacích cen vozu je pak vyžadováno zajištění směnkou nebo ručením třetí osoby. V našem případě zajištění požadováno nebylo.
D.S. Leasing Podnikatelé při žádosti o leasingové financování předkládají :
řádně vyplněnou žádost o leasing, výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, osvědčení o daňové registraci, občanský průkaz statutárního zástupce nebo osoby zmocněné k zastupování (a notářsky ověřená plná moc k zastupování žadatele), tři výpisy z běžného účtu za poslední tři měsíce, objednávka nebo proforma faktura k předmětu leasingu, účetní výkazy v plném rozsahu za poslední dva roky.83
82 83
Zpracováno dle podkladů od společnosti ČSOB Leasing. Zpracováno dle podkladů od společnosti D.S. Leasing.
67
Srovnání administrativní náročnosti Společnost D.S. Leasing požaduje na potenciálním nájemci více dokladů, avšak předložení žádného z nich by neměl pro žadatele představovat problém (s výjimkou začínajících podnikatelů bez ekonomické minulosti). Vzhledem k tomu, že úvěr je v našem případě poskytován leasingovou společností a ne bankou, jsou předkládané výkazy shodné s požadavky u leasingu. V případě bankovního úvěru lze očekávat, že celá procedura schvalování úvěru by byla administrativně a časově náročnější. Pokud má žadatel o leasingové či úvěrové financování s sebou veškeré potřebné podklady, je vyřízení leasingu i nebankovního úvěru – podle informací poskytnutých pracovníky obou leasingových společností – otázkou několika desítek minut. Díky pokročilým informačním systémům lze sestavit nabídku financování podle potřeb konkrétního zákazníka. Bonitu klienta si pak poskytovatel leasingu (úvěru) prověřuje nejen na základě předložených dokladů, ale i například v Nebankovním registru klientských informací nebo v registru sdružení SOLUS.
5.2.10 Výběr optimální varianty financování minibusu Z původních šesti porovnávaných nabídek financování byl výběr postupně zúžen na tři, a to 60měsíční a 36měsíční finanční leasing od společnosti D.S. Leasing a na 60měsíční úvěr od společnosti ČSOB Leasing. Pomocí metody diskontovaných výdajů na leasing, resp. úvěr bylo zjištěno, že úvěr s sebou přináší nejvyšší náklady (o 180 tis. Kč vyšší než 36měsíční leasing) a i současná hodnota výdajů na tento typ financování byla vyšší než u ostatních variant. Naopak nejnižší náklady jsou spojeny s 36měsíčním leasingem. Pokud však výdaje na standardní a zkrácenou variantu leasingu diskontujeme, zjistíme, že nejnižší současnou hodnotu výdajů má leasing s dobou splácení 60 měsíců, a to o téměř 12 tis. Kč. Na základě metody diskontovaných výdajů bych tudíž doporučila zvolit 60měsíční finanční leasing od společnosti D.S. Leasing. Při porovnání obou typů leasingu a úvěrového financování vyšla v obou případech čistá výhoda leasingu kladně, z čehož vyplývá, že leasingové financování je v našem případě výhodnější než úvěrové. Leasing s dobou splácení 60 měsíců se opět jeví jako výhodnější než 36měsíční finanční leasing i než úvěr a lze jej tudíž doporučit. Dalšími, takzvaně „měkkými“ kritérii, které lze při volbě financování zohlednit, jsou náročnost na zaúčtování jednotlivých operací, daňové aspekty a administrativní náročnost sjednávání financování. Počet účetních operací je u všech variant financování víceméně srovnatelný, avšak úvěrové financování je účetně náročnější, neboť výše úroků a úmoru se v čase mění a nelze tudíž využít funkci trvalého účtování dokladů jako u leasingových splátek. Veškeré náklady spojené s úvěrovým i leasingovým financováním jsou při dodržování ZDP daňově uznatelnými výdaji. V případě předčasného ukončení finančního leasingu však hrozí, že bude porušen § 24 ZDP a nájemné se stane zpětně daňově neuznatelným se všemi z toho plynoucími důsledky. Největší výhodou úvěrového financování v daňové oblasti je možnost optimalizovat své daňové zatížení, a to rychlejším rozpuštěním pořizovací ceny do nákladů (pomocí zrychlených odpisů a 10procentního navýšení v prvním roce) a vyššími úroky z úvěru v prvních letech. Naopak leasingové nájemné je třeba časově rozlišovat, takže měsíční podíl nákladů je u obou typů finančního leasingu po celou dobu trvání leasingu konstantní. Doklady předkládané při žádosti o úvěrové i leasingové financování byly v našem případě víceméně shodné, stejně tak celková schvalovací procedura. Pokud výše uvedené závěry shrneme, dospějeme k závěru, že po finanční stránce se jako nejvýhodnější jeví finanční leasing s dobou splácení 60 měsíců. Z účetního hlediska nejhůře vychází úvěrové financování, které naopak získává „plusové body“ v oblasti daně z příjmů, a to díky možnosti daňové optimalizace.
68
Na základě zjištěných skutečností bych společnosti ABC doporučila využít pro financování minibusu nabídku společnosti D.S. Leasing, a to finanční leasing s 25% akontací a dobou splácení 60 měsíců.
5.3 Shrnutí Na základě provedených výpočtů bylo zjištěno, že leasingové financování je pro danou společnost výhodnější. A to i přes rozsáhlé změny v legislativě, které jeho dřívější přednost, jež umožňovala rychlejší promítnutí ceny majetku do nákladů, odstranily. Leasingové společnosti dnes dosahují svého prvenství díky výhodnějším pojistným sazbám, variabilitě leasingových splátek a nižším maržím, které si mohou díky menšímu riziku - oproti bankovním úvěrům - dovolit. Jak již bylo v úvodních kapitolách uvedeno, leasingový předmět je totiž po celou dobu trvání leasingu majetkem pronajímatele. Není též výjimkou, že leasingová společnost může získat předmět leasingu za výhodnějších podmínek než běžný kupující, což se opět promítne do celkové leasingové ceny. Na druhou stranu není vyloučeno, že úvěrové financování bude v některých situacích výhodnější. Zejména v dnešní době, kdy se prodejci snaží zvýšit odbyt svých výrobků, se lze setkat s úvěry s nízkým nebo dokonce nulovým navýšením, jak je tomu například u osobního automobilu financovaného prostřednictvím ŠkoFINu. S touto možností se však setkáme pouze u nebankovních institucí, které se zabývají leasingem a financováním odbytu. Na tomto místě je proto třeba zdůraznit, že podnik by měl každou předloženou nabídku důkladně analyzovat a porovnat s ostatními možnostmi financování a nespoléhat se jen na radu prodejce, který zákazníkovi sám aktivně nabízí možnost financování od jeho smluvního partnera. V našem případě například dodavatel mikrobusu předložil návrh leasingového i úvěrového financování od ČSOB Leasing, avšak z provedené analýzy vyplynulo, že ani jedna z těchto variant financování není v dané situaci optimální. Podobně nabídka od společnosti XYZ-Leasing byla ve srovnání s produkty společnosti D.S.Leasing značně nevýhodná. Podnik se nemusí rozhodovat jen na základě finančně-matematických metod, ale v jeho rozhodnutí – zejména jsou-li finanční rozdíly mezi různými variantami financování minimální – může značnou roli sehrát i administrativní náročnost sjednání, účtování a zjišťování daňových dopadů jednotlivých možností financování.
69
ZÁVĚR Leasing je moderním nástrojem financování dlouhodobého majetku, který využívají jak fyzické osoby nepodnikatelé, začínající podnikatelé tak i renomované firmy při obnově či rozšiřování svého stávajícího dlouhodobého majetku. Leasing je zároveň i efektivním nástrojem pro podporu odbytu výrobců a prodejců. Mezi hlavní přednosti leasingového financování patří možnost využívat majetek bez nutnosti vynaložit jednorázově větší objem prostředků, flexibilita financování a široká dostupnost tohoto produktu. Tyto a další výhody však mohou být draze vykoupeny, pokud leasingový nájemce nezná daňové zákony či chybně interpretuje jednotlivá ustanovení, která se týkají leasingu. Toto opominutí může mít fatální důsledky v podobě nutnosti zpětně dodanit leasingové nájemné a navíc zaplatit vyměřené penále. Předkládaná diplomová práce je určitým vodítkem, jak při účtování leasingu postupovat, jak jednotlivé operace posuzovat z daňového hlediska a vyhnout se tak případným chybám a sankcím. Cílem mé diplomové práce bylo seznámit čtenáře s účetními a daňovými aspekty leasingového financování, porovnat efektivnost leasingového a úvěrového financování a navrhnout optimální způsob financování investic v konkrétním podniku. Věřím, že se mi podařilo vytyčené cíle naplnit. Současně se potvrdila má hypotéza, že ani po novele zákona o dani z příjmu a dani z přidané hodnoty neztratil leasing své místo na našem finančním trhu a je právem oblíbeným nástrojem financování dlouhodobého majetku. V úvodní kapitole byly nastíněny jednotlivé varianty financování dlouhodobého majetku, přičemž největší prostor byl věnován leasingovému financování. Kromě vysvětlení samotné podstaty leasingu a jeho různých forem, byl čtenář seznámen s jeho klady a zápory a s metodami hodnocení efektivnosti leasingového a úvěrového financování. V této části práce jsem si dovolila modifikovat poměrně často užívaný nástroj hodnocení efektivnosti leasingu, a to vzorec pro čistou výhodu leasingu. Druhá kapitola mapuje krok za krokem „život“ leasingového obchodu z pohledu nájemce, kdy po úvodním nastínění situace následuje návrh zaúčtování dané operace, objasnění vlivu na základ daně z příjmů nájemce a posouzení z hlediska DPH, včetně odkazů na příslušnou legislativu. Po výkladu standardního průběhu leasingu byl v závěru kapitoly věnován prostor situacím, které se běžnému průběhu vymykají, ale nejsou v praxi neobvyklé a nájemce by měl vědět, jak v takových situacích reagovat, jak je zaúčtovat a jaké mají daňové dopady. Analýza leasingové problematiky v Rakousku, její účtování a daňové aspekty, stejně jako otázka harmonizace účetnictví v oblasti leasingu, kterým byla věnována třetí a čtvrtá kapitola této práce, nebyly samoúčelné, ale byly vedeny snahou o určitou reflexi a komparaci různých přístupů k leasingu. V souvislosti s harmonizací účetnictví a finančního výkaznictví lze totiž očekávat, že se – minimálně v rámci Evropské unie – budou tyto systémy přibližovat a v dohledné době bude možná i u nás účtováno v souladu s mezinárodními standardy IAS/IFRS. Jak leasingový obchod vypadá v praxi, demonstrovala poslední kapitola. Po úvodním seznámení se s daným podnikem a dosud používanými způsoby financování následovala příprava podkladů pro financování nového minibusu. Jednotlivé nabídky financování od třech leasingových společností byly hodnoceny z několika aspektů, a to podle nákladovosti, vlivu na cash-flow podniku, daňových dopadů, účetních aspektů a administrativní náročnosti. Na základě použitých metod hodnocení byly nabídky porovnány a vybrána ta pro daný podnik nejvýhodnější, konkrétně finanční leasing od společnosti D.S. Leasing s 25procentní akontací a dobou splácení 60 měsíců. Na závěr pak bylo vysloveno doporučení pro budoucí způsoby financování, zejména neváhat a oslovit více leasingových společností k předložení nabídky financování. Ačkoli z praktické části práce vyplynulo, že finanční leasing se standardní dobou trvání je v dané situaci efektivnější než úvěrové financování a leasing se zkrácenou dobou splácení, k obecnému závěru, zda je výhodnější leasingové nebo úvěrové financování, nelze dospět. Vždy totiž záleží na konkrétních podmínkách, v jakých se daná společnost nachází, na jejích preferencích a na předložených nabídkách financování. Co však z analýz jednotlivých způsobů financování zřejmé je, je fakt, že při úvěrovém financování může společnost aktivně ovlivňovat rozložení nákladů v čase a tím svou daňovou povinnost. 70
V prvních letech může těžit zejména ze zrychleného odpisování majetku a vyšších úroků a celkově dokáže promítnout pořizovací cenu majetku do daňových nákladů rychleji než při leasingovém financování. Platí zde totiž, že 5 let není 60 měsíců. Dále platí, že při leasingovém financování lze sice sjednat rozložení a výši jednotlivých leasingových splátek podle potřeb nájemce, ale nájemné je nutno časově rozlišovat a náklady jsou tudíž konstantní po celou dobu trvání leasingu. Z toho současně plyne, že jedinou výhodou leasingu s kratší dobou splácení je nižší leasingová cena. Pokud by byl leasing sjednán na kratší dobu, než je doba odpisování daného majetku, musel by jej nájemce odkoupit za cenu vyšší než je jeho daňová zůstatková cena a po zařazení do svého obchodního majetku jej standardně odpisovat. Tím pádem by se pořizovací cena majetku rozpouštěla do nákladů ještě pomaleji, než při finančním leasingu se standardní délkou trvání. Některé zdroje navrhují po odkoupení předmětu leasingu jeho následný prodej třetí osobě. Já bych však doporučila – pokud nájemce skutečně nemá zájem leasingový předmět dále vlastnit a využívat – zvážit využití operativního leasingu. Při volbě financování by měl podnik zejména pamatovat na to, že činí rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na rentabilitu, daňové zatížení a likviditu a že případné porušení leasingové smlouvy může znamenat jak dodatečné náklady ve formě sankcí a náhrady škody pronajímateli, tak ve formě zpětného dodanění leasingového nájemného a vyměření penále správcem daně. V praxi může tato práce posloužit zájemcům z široké veřejnosti o leasingového financování. Čtenář, který se s leasingem setkává poprvé, zde nalezne základní informace o leasingu, coby finančním produktu, o průběhu leasingového obchodu a také se seznámí s přednostmi i limity leasingového financování. Současně jsou mu zde prezentovány další možnosti financování investic a nabídnuty postupy, jak tyto různé varianty financování vzájemně porovnávat. Pokud se pak podnikatel pro leasing – ať operativní, či finanční – rozhodne, nalezne zde relativně podrobný návod pro zaúčtování jednotlivých leasingových operací a poučení o jejich daňových dopadech. Ti, co již mají s leasingovým financováním zkušenosti, zde naleznou informace o aktuální právní úpravě v oblasti daní, s platností k 1. 1. 2009.
71
SEZNAM POUŽITÝCH ÚČTŮ A ÚČTOVÝCH SKUPIN 01x – Dlouhodobý nehmotný majetek 02x – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 028 – Dlouhodobý drobný hmotný majetek 04x – Pořízení dlouhodobého majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 07x – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08x – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 211 – Pokladna 221 – Bankovní účty 311 – Pohledávky z obchodních vztahů 314 – Poskytnuté provozní zálohy 321 – Závazky z obchodních vztahů 324 – Přijaté zálohy 325 – Ostatní závazky 343 – Daň z přidané hodnoty 345 – Ostatní daně a poplatky 378 – Jiné pohledávky 381 – Náklady příštích období 384 – Výnosy příštích období 388 – Dohadné účty aktivní 461 – Bankovní úvěry 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy 501 – Spotřeba materiálu 504 – Prodané zboží 511 – Opravy a udržování 518 – Ostatní služby 531 – Daň silniční 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 548 – Ostatní provozní náklady 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 562 – Úroky 568 – Ostatní finanční náklady 582 – Škody 588 – Ostatní mimořádné náklady 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za zboží 648 – Ostatní provozní výnosy 662 – Úroky 688 – Ostatní mimořádné výnosy 75x – Podrozvahové účty
72
PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK AE AICPA BAO CZK ČNB ČR ČSHL ČSHÚ ČVL D DDHM DHM DIČ DP DPH EStG EU EUR FASB FO GAAP GeG IAS IASB IASC IČ IFRS KFZ MD N NoVA NoVAG NYSE OR PC RPSN SEC SH SMV TZ UStG USA V VÖL ZDP ZDPH ZSDP
analytická evidence Americký institut auditorů Bundesabgabeordnung Koruna česká Česká národní banka Česká republika čistá současná hodnota leasingu čistá současná hodnota úvěru čistá výhoda leasingu Dal dlouhodobý drobný hmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek daňové identifikační číslo daň z příjmů daň z přidané hodnoty Einkommenssteuergesetz Evropská unie Euro Výbor pro standardy finančního účetnictví (USA) fyzická osoba Generally Accepted Accounting Principles Gebührengesetz International Accounting Standards International Accounting Standards Board International Accounting Standards Committee identifikační číslo International Financial Reporting Standards Kraftfahrzeug Má dáti náklad Normverbrauchsabgabe Normverbrauchsabgabegesetz New York Stock Exchange obchodní rejstřík pořizovací cena roční procentní sazba nákladů Komise pro cenné papíry (USA) současná hodnota samostatné movité věci technické zhodnocení Umsatzsteuergesetz Spojené státy americké výnos Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften zákon o dani z příjmů zákon o dani z přidané hodnoty zákon o správě daní a poplatků
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné publikace [1]
BENDA, a kol.: Leasing: právní účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. 1. vyd. Praha: Polygon, 2000. 380 s. ISBN 80-7273-001-0.
[2]
DVOŘÁK, I., PROCHÁZKA, P.: Rizikový a rozvojový kapitál. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998. 169 s. ISBN 80-85943-74-3.
[3]
HINKE, J.: Účetnictví podle IAS/IFRS: příklady a případové studie.1.vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 176 s. ISBN 80-86851-49-4.
[4]
HORNBY, A. S.: Oxford Advanced Learner´s Dictionary of Current English. 6. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2000. 1422 s. ISBN 0-19-431538-X.
[5]
HÝBLOVÁ, E., SEDLÁČEK, J., VALOUCH, P.: Mezinárodní účetnictví. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 138s. ISBN 80-210-3473-4.
[6]
JINDROVÁ, B.: Leasing: chyby a problémy. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 95 s. ISBN 80-247-0132-4.
[7]
JINDROVÁ, B.: Leasing: praktický průvodce. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 110 s. ISBN 80-247-0036-0.
[8]
MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 624 s. ISBN 80-86119-37-8.
[9]
PULZ, J. a kol.: Výkladový slovník leasingu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 168 s. ISBN 80-7169-093-7.
[10] RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J.: Finanční matematika pro každého. 5. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 288 s. ISBN 80-247-1230-X. [11] ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M.: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví: praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Institut Svazu účetních, 2004. 291 s. ISBN 80-86716-09-0. [12] VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [13] VALOUCH, P.: Leasing v praxi – praktický průvodce. 4. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2923-7.
Odborné články [14] BENDA, V.: DPH u operativního leasingu. Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále, 2008, roč. IX, č. 7, s. 39-43, ISSN 1214-522X. [15] DĚRGEL, M.: Automobil a DPH – nárok na odpočet DPH. Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále, 2008, roč. IX, č. 5, s. 30-35, ISSN 1214-522X. [16] LÍBAL, T., KOUT, P.: Tříletý finanční leasing i v podmínkách roku 2008. Účetnictví, 2008, roč. LV, s.17-19, ISSN 0139-5661. [17] MACHÁČEK, I.: Černý rok finančního leasingu pro daňové reformě? Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále. 2008. roč. IX. Č. 2-3. s. 3-7. ISSN:1214-522X. [18] MACHÁČEK, I.: Odcizení automobilu na leasingu – daňové dopady. Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále, 2007, roč. VIII, č. 4, s. 64-65, ISSN 1214-522X.
74
[19] NIGRIN, J.: Finanční leasing automobilu – průběh, Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále, 2008, roč. IX, č. 5, s. 76-81, ISSN 1214-522X. [20] PROCHÁZKOVÁ, D., FITŘÍKOVÁ D.: Finanční leasing versus splátkový prodej z účetního a daňového pohledu. Účetnictví v praxi, 2008, roč. XII, č. 10, s. 22-27, ISSN 1211-7307. [21] Redakce komerčních příloh: Full-service leasing už není jen produktem budoucnosti. FPfinanční poradce, 2008, roč. V, č. 3, s. X, ISSN 1214-410X. [22] SEDLÁKOVÁ, E.: Odpisování technického zhodnocení najatého automobilu nájemcem, Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále, 2007, roč. VIII, č. 3, s. 55-57, ISSN 1214-522X. [23] VLČKOVÁ, J., BUCEK, D., HAFOUDH, A., KARAS, Š., KUČEROVÁ, M., BATAL, D.: Leasing – jak účtovat a danit. Ekonom, 2008, roč. LII, č. 48, s.1-8 (Příloha), ISSN 1210-0714.
Internetové zdroje [24] BERGHAMMER, H.: Leasing als Finanzierungsalternative und die Entwicklung des Leasing in Österreich. Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. 2008. Dostupný na WWW:
. [25] Der österreichische Leasingmarkt 2007: Auszug aus der Statistik des Verbandes Österreichischer Leasing-Gesellschaften. Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. 2008. Dostupný na WWW: . [26] KFZ-Leasing – Infos, Tipps und Vergleiche für kluge Rechner. Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. 2006. Dostupný na WWW: . [27] LINDHUBER, B.: Leasing in Österreich – Arten und Anwendungen. Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. 2005. Dostupný na WWW: . [28] Leasing in Österreich. Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. 2003. Dostupný na WWW: . [29] Oficiální internetové stránky International Accounting Standards Board. [cit. 2008-10-31]. Dostupné na WWW: <www.iasb.org/About+Us/International+Accounting+Standards+Board+About+Us.htm>. [30] Oficiální internetové stránky Verband Österreichischer Leasing-Gesellschaften. [cit. 2008-10-15]. Dostupné na WWW: . [31] Oficiální internetové stránky Wirtschaftkammer Österreich – Fahrzeugwirtschaft. [cit. 2008-10-22]. Dostupné na WWW: .
Österreichs
Právní předpisy [32] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [33] Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani. [34] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 75
[35] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. [36] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. [37] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [38] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Ostatní zdroje [39] Interní materiály společnosti ABC, s. r. o. [40] Návrhy leasingového a úvěrového financování od společnosti ČSOB Leasing, a.s. [41] Návrhy leasingového financování od společnosti D.S. Leasing, a.s. [42] Návrhy leasingového financování od společnosti XYZ-Leasing, a.s. [43] SPONER, M.: Factoring, forfaiting. Podle vlastního záznamu autorky z přednášky Ing. Miroslava Sponera, PhD. k předmětu Firemní finance pro finanční podnikání na ESF MU dne 23.11.2007.
76
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tabulka č. 1: Kritéria pro daňovou uznatelnost leasingového nájemného v Rakousku ...........41 Tabulka č. 2: Leasingové smlouvy společnosti ABC, s. r. o. ...................................................53 Tabulka č. 3: Úvěrové smlouvy společnosti ABC, s.r.o. ..........................................................56 Tabulka č. 4: ČSOB Leasing – leasing s akontací 25 %...........................................................57 Tabulka č. 5: ČSOB Leasing – úvěr s akontací 25 % ...............................................................58 Tabulka č. 6: XYZ-Leasing – leasingy s akontací 25 % ..........................................................58 Tabulka č. 7: D.S. Leasing – leasingy s 25% akontací .............................................................59 Tabulka č. 8: Porovnání nabídek financování na základě koeficientů .....................................60 Tabulka č. 9: Diskontované výdaje na leasing – D.S. Leasing – 60 měsíců, akontace 25 % ...60 Tabulka č. 10: Diskontované výdaje na leasing – D.S. Leasing – 36 měsíců, akontace 25% ..61 Tabulka č. 11: Náklady při úvěrovém financování v jednotlivých letech ................................61 Tabulka č. 12: Diskontované výdaje na úvěr od ČSOB Leasing, 60 měsíců, akontace 25% ...61 Tabulka č. 13: Přehled nákladů, daňové úspory a SH výdajů ..................................................62 Tabulka č. 14: Vstupní data pro výpočet čisté výhody 60měsíčního leasingu .........................63 Tabulka č. 15: Vstupní data pro výpočet čisté výhody 36měsíčního leasingu .........................64 Tabulka č. 16: Účetní zachycení 36měsíčního leasingu (D.S. Leasing)...................................64 Tabulka č. 17: Účetní zachycení 60měsíčního leasingu (D.S. Leasing)...................................65 Tabulka č. 18: Účetní zachycení 60měsíčního úvěru (ČSOB Leasing) ...................................65
Grafy Graf č. 1: Počty nově uzavřených leasingových smluv v Rakousku v roce 2007 ....................37 Graf č. 2: Vývoj nákladů v čase u jednotlivých variant financování ........................................62
77
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Splátkový kalendář k úvěrové smlouvě č. 2 Příloha č. 2: Specifikace minibusu Volkswagen Crafter 2,5 TDI Příloha č. 3: Nabídka leasingového financování od ČSOB Leasing, a. s. Příloha č. 4: Nabídka úvěrového financování od ČSOB Leasing, a. s. Příloha č. 5: Splátkový kalendář k úvěrovému financování u ČSOB Leasing, a. s. Příloha č. 6: Nabídka leasingového financování od XYZ-Leasing Příloha č. 7: Nabídka leasingového financování od společnosti D.S. Leasing
78
Příloha č. 1: Splátkový kalendář k úvěrové smlouvě č. 2 Splátka č.
Datum splatnosti
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
13.9.2008 13.10.2008 13.11.2008 13.12.2008 13.1.2009 13.2.2009 13.3.2009 13.4.2009 13.5.2009 13.6.2009 13.7.2009 13.8.2009 13.9.2009 13.10.2009 13.11.2009 13.12.2009 13.1.2010 13.2.2010 13.3.2010 13.4.2010 13.5.2010 13.6.2010 13.7.2010 13.8.2010 13.9.2010 13.10.2010 13.11.2010 13.12.2010 13.1.2011 13.2.2011 13.3.2011 13.4.2011 13.5.2011 13.6.2011 13.7.2011 13.8.2011 13.9.2011 13.10.2011 13.11.2011 13.12.2011 13.1.2012 13.2.2012 13.3.2012 13.4.2012 13.5.2012 13.6.2012 13.7.2012 13.8.2012
Úrok 0 9 527 9 355 9 182 9 007 8 832 8 656 8 478 8 300 8 121 7 940 7 758 7 576 7 392 7 207 7 021 6 834 6 646 6 457 6 266 6 075 5 882 5 689 5 494 5 298 5 100 4 902 4 702 4 502 4 300 4 096 3 892 3 687 3 480 3 272 3 063 2 852 2 640 2 427 2 213 1 998 1 781 1 563 1 344 1 123 901 678 453 230
Úmor 0 29 102 29 274 29 447 29 622 29 797 29 973 30 151 30 329 30 508 30 689 30 871 31 053 31 237 31 422 31 608 31 795 31 983 32 172 32 363 32 554 32 747 32 940 33 135 33 331 33 529 33 727 33 927 34 127 34 329 34 533 34 737 34 942 35 149 35 357 35 566 35 777 35 989 36 202 36 416 36 631 36 848 37 066 37 285 37 506 37 728 37 951 38 176 38 399
Splátka 0 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629 38 629
Stav dluhu 1 610 000 1 580 898 1 551 624 1 522 177 1 492 555 1 462 758 1 432 785 1 402 634 1 372 305 1 341 797 1 311 108 1 280 237 1 249 184 1 217 947 1 186 525 1 154 917 1 123 122 1 091 139 1 058 967 1 026 604 994 050 961 303 928 363 895 228 861 897 828 368 794 641 760 714 726 587 692 258 657 725 622 988 588 046 552 897 517 540 481 974 446 197 410 208 374 006 337 590 300 959 264 111 227 045 189 760 152 254 114 526 76 575 38 399 0
Příloha č. 2: Specifikace minibusu Volkswagen Crafter 2,5 TDI
Příloha č. 3: Nabídka leasingového financování od ČSOB Leasing, a. s.
Příloha č. 4: Nabídka úvěrového financování od ČSOB Leasing, a. s.
Příloha č. 5: Splátkový kalendář k úvěrovému financování u ČSOB Leasing, a. s. Splátka č.
Úrok
Úmor
Splátka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60
9 393 9 265 9 137 9 007 8 877 8 745 8 613 8 480 8 346 8 211 8 076 7 939 7 802 7 663 7 524 7 383 7 242 7 100 6 957 6 813 6 668 6 522 6 375 6 227 6 078 5 928 5 777 5 625 5 472 5 318 5 163 5 007 4 850 4 692 4 533 4 373 4 211 4 049 3 885 3 721 3 555 3 388 3 221 3 052 2 881 2 710 2 538 2 364 2 190 2 014 1 837 1 658 1 479 1 298 1 117 934 749 564 377 179
19 176 19 304 19 432 19 562 19 692 19 824 19 956 20 089 20 223 20 358 20 493 20 630 20 767 20 906 21 045 21 186 21 327 21 469 21 612 21 756 21 901 22 047 22 194 22 342 22 491 22 641 22 792 22 944 23 097 23 251 23 406 23 562 23 719 23 877 24 036 24 196 24 358 24 520 24 684 24 848 25 014 25 181 25 348 25 517 25 688 25 859 26 031 26 205 26 379 26 555 26 732 26 911 27 090 27 271 27 452 27 635 27 820 28 005 28 192 28 390
28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569 28 569
Stav dluhu 1 408 988 1 389 812 1 370 508 1 351 076 1 331 514 1 311 822 1 291 998 1 272 042 1 251 954 1 231 731 1 211 373 1 190 880 1 170 250 1 149 483 1 128 577 1 107 532 1 086 346 1 065 020 1 043 551 1 021 938 1 000 182 978 281 956 234 934 040 911 698 889 207 866 566 843 774 820 830 797 733 774 482 751 076 727 514 703 795 679 918 655 882 631 686 607 328 582 808 558 124 533 276 508 262 483 081 457 733 432 215 406 528 380 669 354 638 328 433 302 053 275 498 248 766 221 855 194 765 167 494 140 042 112 407 84 587 56 582 28 390 0
Příloha č. 6: Nabídka leasingového financování od XYZ-Leasing Nabídka akce: užitkové vozy s pojištěním Doba splácení Poplatek vč. DPH DPH z poplatku - 19% Poplatek bez DPH
VW Crafter 2.5 TDI Popis předmětu: Pořizovací cena vč. DPH 1 878 650 Kč DPH z pořizovací ceny - 19% 299 953 Kč Pořizovací cena bez DPH 1 578 698 Kč
mimořádná mimořádná splátka v % splátka v Kč
DPH z mimořádné splátky
splátka bez pojištění
havarijní pojištění
0 Kč 0 Kč 59 051 Kč 5 017 Kč 0% 93 933 Kč 14 998 Kč 56 098 Kč 5 017 Kč 5% 187 865 Kč 29 995 Kč 53 145 Kč 5 017 Kč 10% 281 798 Kč 44 993 Kč 50 262 Kč 5 017 Kč 15% 375 730 Kč 59 991 Kč 47 306 Kč 5 017 Kč 20% 469 663 Kč 74 988 Kč 44 411 Kč 5 017 Kč 25% 563 595 Kč 89 986 Kč 41 507 Kč 5 017 Kč 30% 657 528 Kč 104 983 Kč 38 596 Kč 5 017 Kč 35% 751 460 Kč 119 981 Kč 35 676 Kč 5 017 Kč 40% 845 393 Kč 134 979 Kč 32 793 Kč 5 017 Kč 45% 939 325 Kč 149 976 Kč 29 894 Kč 5 017 Kč 50% 1 033 258 Kč 164 974 Kč 27 016 Kč 5 017 Kč 55% 1 127 190 Kč 179 972 Kč 24 146 Kč 5 017 Kč 60% 1 221 123 Kč 194 969 Kč 21 302 Kč 5 017 Kč 65% 1 315 055 Kč 209 967 Kč 18 509 Kč 5 017 Kč 70% Všechny částky obsahují DPH, pokud není psáno Verze: jinak. 0901-Q-0 Pojištění: spoluúčast havarijního pojištění10 v% / 10000 / Kč zabezpečení předmětu leasinguMA (Z3,Z4) fixní sazba havarijního pojištění2,29% v% pojistná částka v Kč 1 578 698 Kč
povinné ručení
36 měsíců 0 Kč 0 Kč 0 Kč
doplňkové splátka s pojištění pojištěním
1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč 1 182 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
65 249 Kč 62 296 Kč 59 344 Kč 56 461 Kč 53 504 Kč 50 609 Kč 47 706 Kč 44 794 Kč 41 874 Kč 38 992 Kč 36 093 Kč 33 214 Kč 30 345 Kč 27 500 Kč 24 707 Kč
měsíční splácení
26.3.2009
Doba trvání Kupní cena vč. DPH DPH z kupní ceny - 19% Kupní cena bez DPH
60 měsíců 1 190 Kč 190 Kč 1 000 Kč
DPH ze nájemní faktor splátky 1,110560 1,105032 1,099504 1,095095 1,089501 1,084895 1,080158 1,075290 1,070290 1,065886 1,061220 1,056888 1,052695 1,048911 1,045951
RPSN
9 428 Kč 8 957 Kč 8 485 Kč 8 025 Kč 7 553 Kč 7 091 Kč 6 627 Kč 6 162 Kč 5 696 Kč 5 236 Kč 4 773 Kč 4 313 Kč 3 855 Kč 3 401 Kč 2 955 Kč
8,78% 8,78% 8,78% 8,89% 8,89% 8,99% 9,10% 9,20% 9,31% 9,52% 9,73% 10,05% 10,47% 11,11% 12,18%
PO 00000019982465956 nový
kateg. povinného ručeníA4 doplňkové pojištění: objem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně limity plnění 54 mil. Kč / 35 mil.Kč fixní sazba pov. ručení 8 508 Kč
Tato nabídka je pouze informativní. Nabídka je platná do 24.04.2009 za předpokladu, že se nezmění vstupní podmínky. Výše uvedené pojistné se může lišit od pojistného na Leasingové smlouvě dle skutečného data předání předmětu leasingu. Nabízíme možnost sjednání doplňkových připojištění: čelního skla, úrazu na sedadlech, připojištění zavazadel, náhradního vozidla.
Nabídka akce: užitkové vozy s pojištěním Doba splácení Poplatek vč. DPH DPH z poplatku - 19% Poplatek bez DPH
Popis předmětu: VW Crafter 2.5 TDI Pořizovací cena vč. DPH 1 878 651 Kč DPH z pořizovací ceny - 19% 299 953 Kč Pořizovací cena bez DPH 1 578 698 Kč
mimořádná mimořádná splátka v % splátka v Kč
DPH z mimořádné splátky
splátka bez pojištění
havarijní pojištění
0 Kč 0 Kč 38 620 Kč 3 010 Kč 0% 93 933 Kč 14 998 Kč 36 689 Kč 3 010 Kč 5% 187 865 Kč 29 995 Kč 34 758 Kč 3 010 Kč 10% 281 798 Kč 44 993 Kč 32 901 Kč 3 010 Kč 15% 375 730 Kč 59 991 Kč 30 966 Kč 3 010 Kč 20% 469 663 Kč 74 988 Kč 29 096 Kč 3 010 Kč 25% 563 595 Kč 89 986 Kč 27 218 Kč 3 010 Kč 30% 657 528 Kč 104 983 Kč 25 330 Kč 3 010 Kč 35% 751 460 Kč 119 981 Kč 23 434 Kč 3 010 Kč 40% 845 393 Kč 134 979 Kč 21 578 Kč 3 010 Kč 45% 939 325 Kč 149 976 Kč 19 705 Kč 3 010 Kč 50% 1 033 258 Kč 164 974 Kč 17 853 Kč 3 010 Kč 55% 1 127 190 Kč 179 972 Kč 16 012 Kč 3 010 Kč 60% 1 221 123 Kč 194 969 Kč 14 198 Kč 3 010 Kč 65% 1 315 055 Kč 209 967 Kč 12 440 Kč 3 010 Kč 70% Všechny částky obsahují DPH, pokud není psáno Verze: jinak. 0901-Q-0 Pojištění: spoluúčast havarijního pojištění10 v% / 10000 / Kč zabezpečení předmětu leasinguMA (Z3,Z4) fixní sazba havarijního pojištění2,29% v% pojistná částka v Kč 1 578 698 Kč
povinné ručení
60 měsíců 0 Kč 0 Kč 0 Kč
doplňkové splátka s pojištění pojištěním
709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč 709 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
42 339 Kč 40 408 Kč 38 477 Kč 36 620 Kč 34 685 Kč 32 815 Kč 30 937 Kč 29 049 Kč 27 154 Kč 25 297 Kč 23 424 Kč 21 573 Kč 19 731 Kč 17 917 Kč 16 159 Kč
měsíční splácení
26.3.2009
Doba trvání Kupní cena vč. DPH DPH z kupní ceny - 19% Kupní cena bez DPH
60 měsíců 1 190 Kč 190 Kč 1 000 Kč
DPH ze nájemní faktor splátky 1,196171 1,186362 1,176554 1,168735 1,158810 1,150642 1,142243 1,133610 1,124745 1,116943 1,108675 1,101009 1,093596 1,086928 1,081768
6 166 Kč 5 858 Kč 5 550 Kč 5 253 Kč 4 944 Kč 4 646 Kč 4 346 Kč 4 044 Kč 3 742 Kč 3 445 Kč 3 146 Kč 2 851 Kč 2 557 Kč 2 267 Kč 1 986 Kč
PO 00000013274842220 nový
kateg. povinného ručeníA4 doplňkové pojištění: objem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně limity plnění 54 mil. Kč / 35 mil.Kč fixní sazba pov. ručení 8 508 Kč
Tato nabídka je pouze informativní. Nabídka je platná do 24.04.2009 za předpokladu, že se nezmění vstupní podmínky. Výše uvedené pojistné se může lišit od pojistného na Leasingové smlouvě dle skutečného data předání předmětu leasingu. Nabízíme možnost sjednání doplňkových připojištění: čelního skla, úrazu na sedadlech, připojištění zavazadel, náhradního vozidla.
RPSN 9,10% 9,10% 9,10% 9,20% 9,20% 9,31% 9,42% 9,52% 9,63% 9,84% 10,06% 10,38% 10,81% 11,46% 12,54%
Příloha č. 7: Nabídka leasingového financování od společnosti D.S. Leasing
