Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Základy cestovního ruchu

Masarykova univerzita Ekonomicko-spra´vnı´ fakulta

Za´klady cestovnı´ho ruchu distancˇnı´ studijnı´ opora

Jirˇ´ı Vystoupil Martin Sˇauer

Brno 2006

Tento projekt byl realizova´n za financˇnı´ podpory Evropske´ unie v ra´mci programu SOCRATES – Grundtvig. Za obsah produktu odpovı´da´ vy´lucˇneˇ autor, produkt nereprezentuje na´zory Evropske´ komise a Evropska´ komise neodpovı´da´ za pouzˇitı´ informacı´, jezˇ jsou obsahem produktu. This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES – Grundtvig. Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product

Recenzoval: doc. RNDr. Rene´ Wokoun, CSc. Za´klady cestovnı´ho ruchu Vydala Masarykova univerzita Ekonomicko-spra´vnı´ fakulta Vyda´nı´ prvnı´ Brno, 2006 ˇ auer, 2006 c Jirˇ´ı Vystoupil, Martin S

ISBN 80-210-4205-2

Identifikace modulu Znak KRCR Na´zev Za´klady cestovnı´ho ruchu Urcˇenı´ Studijnı´ program Hospoda´rˇska´ politika a spra´va, obor Regiona´lnı´ rozvoj a spra´va, smeˇr Regiona´lnı´ rozvoj a cestovnı´ ruch 3. semestr bakala´rˇske´ kombinovane´ studium. Autorˇi/garanti RNDr. Jirˇ´ı Vystoupil, CSc. Ing. Martin Sˇauer

Cı´l Vymezenı´ cı´le V ra´mci prˇedmeˇtu zı´ska´te za´kladnı´ znalosti z oblasti cestovnı´ho ruchu, jezˇ se stanou vy´chozı´ znalostnı´ ba´zı´ pro Vasˇe dalsˇ´ı navazujı´cı´ studium. Za´rovenˇ beˇhem studia budou vytvorˇeny prˇedpoklady, ktere´ Va´m napomohou k utva´rˇenı´ prˇehledu o souvislostech, ktere´ na sebe va´zˇe cestovnı´ ruch jako multioborova´ disciplı´na. Dovednosti a znalosti zı´skane´ po studiu textu˚ Nastudova´nı´m prˇedlozˇene´ distancˇnı´ studijnı´ opory: zı´ska´te komplexnı´ prˇehled o problematice cestovnı´ho ruchu, osvojı´te si za´kladnı´ stavebnı´ prvky syste´mu cestovnı´ho ruchu a budete schopni identifikovat vneˇjsˇ´ı faktory ovlivnˇujı´cı´ cestovnı´ ruch, sezna´mı´te se strucˇny´m historicky´m vy´vojem cestovnı´ho ruchu, budete schopni urcˇit za´kladnı´ faktory rozvoje cestovnı´ho ruchu v u´zemı´, zı´ska´te prˇehled o za´kladnı´ch proble´mech statistiky cestovnı´ho ruchu, zı´ska´te poznatky o prostorove´ diferenciaci mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu, sezna´mı´te se s ekonomicky´m vy´znamem cestovnı´ho ruchu, osvojı´te si za´klady politiky a managementu cestovnı´ho ruchu pochopı´te specifika destinacˇnı´ho marketingu, nahle´dnete do problematiky informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch technologiı´ v cestovnı´m ruchu.

ˇ asovy´ pla´n C ˇ asova´ na´rocˇnost C tutoria´l samostudium POT

8 hodin 26 hodin 20 hodin

Celkovy´ studijnı´ cˇas 54 hodin Harmonogram ˇ ´ıjen: R 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den 4. ty´den

samostudium – kapitola cˇ. 1 samostudium – kapitola cˇ. 2 a 3 samostudium – kapitola cˇ. 4 samostudium – kapitola cˇ. 5 a 6

Listopad: 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den 4. ty´den

prezencˇnı´ cˇa´st – tutoria´l 4 hodiny samostudium – kapitola cˇ. 7 samostudium – kapitola cˇ. 8 samostudium – kapitola cˇ. 9

Prosinec: 1. ty´den 2. ty´den 3. ty´den

samostudium – kapitola cˇ. 10 prezencˇnı´ cˇa´st – tutoria´l 4 hodiny samostudium – kapitola cˇ. 11; POT

Zpusob studia ˚ Studijnı´ pomu˚cky Doporucˇena´ literatura:

NEˇMCˇANSKY´, M.: Odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu. Vybrane´ kapitoly 1. a 2. dı´l. Karvina´: Slezska´ univerzita v Opaveˇ, 1999 MALA´, V.: Za´klady cestovnı´ho ruchu. Praha: VSˇE, 1999 International tourism: A global perspective, 1st ed. Madrid: World Tourism Organization, 1997 HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovnı´ ruch, ubytova´nı´ a stravova´nı´, vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu. Praha: Grada Publishing, 2003 PA´SKOVA´, M., ZELENKA, J.: Vy´kladovy´ slovnı´k cestovnı´ho ruchu. Praha: Ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj CˇR, 2002 Doporucˇena´ periodika:

Ekonomicka´ revue cestovne´ho ruchu. ISSN 0139-8660 Czech Hospitality and Tourism Papers. ISSN 1801-1535 COT business. ISSN 1212-4281 Travel profi: meˇsı´cˇnı´k pro cestovnı´ ruch. ISSN 1211-2798 Doporucˇene´ internetove´ zdroje:

Cˇeska´ centra´la cestovnı´ho ruchu – CzechTourism. Dostupna´ na: www.czechtourism.cz

COT business. Internetovy´ server cestovnı´ho ruchu. Dostupne´ na: www.cot.cz

Server cestovnı´ho ruchu CˇR. Dostupny´ na: www.cestovni-ruch.cz Sveˇtova´ organizace cestovnı´ho ruchu – World Tourism Organisation (WTO). Dostupne´ na: www.world-tourism.org Sveˇtova´ rada cestova´nı´ a cestovnı´ho ruchu – World Travel and Tourism Council (WTTC). Dostupna´ na: www.wttc.org Sveˇtova´ banka. Dostupna´ na: www.worldbank.org Mezina´rodnı´ sdruzˇenı´ veˇdecky´ch pracovnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu. Dostupna´ na: www.aiest.org Vybavenı´

PC s CD-rom internet Software – MS Word, MS Excel, MS Access Na´vod pra´ce se studijnı´m textem Prˇedkla´dane´ DSO se skla´da´ z jedena´cti kapitol. Ty lze cha´pat jako za´kladnı´ te´mata, ktera´ rˇesˇ´ı problematiku cestovnı´ho ruchu jako celku. V tomto kontextu je cela´ DSO koncipova´na tak, zˇe dane´ proble´move´ oblasti mu˚zˇete studovat izolovaneˇ, bez nutnosti znalostı´ ostatnı´ch te´mat. Nicme´neˇ cely´ text tvorˇ´ı uceleny´ celek, ktery´ je prova´za´n mnohy´mi vazbami. Z tohoto du˚vodu Va´m doporucˇujeme studovat jednotlive´ kapitoly v porˇadı´, ve ktere´m jsou publikova´ny. Nezbytny´m prˇedpokladem u´speˇsˇne´ho absolvova´nı´ prˇedmeˇtu je vypracova´nı´ pra´ce opravovane´ tutorem (POTu). Jeho prˇesne´ zada´nı´, tj. te´ma, pokyny pro zpracova´nı´, forma a termı´n odevzda´nı´ i jeho hodnocenı´, bude blı´zˇe specifikova´no na internetu v aplikaci Studium On-line na zacˇa´tku semestru a podrobneˇji objasneˇno na prvnı´m tutoria´lu.

Obsah

Obsah

Strucˇny´ obsah Kapitola 1

Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´ Cestovnı´ ruch je relativneˇ mlady´ veˇdnı´ obor, ktery´ ma´ multidisciplina´rnı´ charakter, cozˇ vede k tomu, zˇe na jeho prˇedmeˇt a objekt zkouma´nı´ se nahlı´zˇ´ı z neˇkolika u´hlu˚ pohledu. Komplexnı´ pohled na problematiku cestovnı´ho ruchu poda´va´ teorie syste´mu, ktera´ zachycuje vazby mezi jednotlivy´mi syste´my (nadrˇazeny´ syste´m a syste´m cestovnı´ho ruchu) a jejich prvky (turisty, podniky, organizacemi a destinaci). Kapitola 2

Typologie cestovnı´ho ruchu Cestovnı´ ruch je jev, ktery´ naby´va´ ru˚zne´ho obsahu, a proto hovorˇ´ıme o jeho typologii. Na za´kladeˇ spolecˇny´ch charakteristik rozlisˇujeme podle motivace u´cˇastnı´ka mezi formami cestovnı´ho ruchu a na za´kladeˇ vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ mezi druhy cestovnı´ho ruchu. Kapitola 3

Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu Cestova´nı´ je stare´ jako lidstvo samo. Stejneˇ jako se vyvı´jela spolecˇnost, meˇnily se takte´zˇ potrˇeby lidı´, cozˇ v du˚sledku meˇlo vliv na motivy k cestova´nı´. Cˇloveˇk se jizˇ neprˇesouval z mı´sta na mı´sto kvu˚li uspokojenı´ za´kladnı´ch fyziologicky´ch potrˇeb ny´brzˇ kvu˚li regeneraci dusˇevnı´ch sil. Tento zlom nastal v 19. stoletı´, od ktere´ho se datujı´ pocˇa´tky cestovnı´ho ruchu. Kapitola 4

Geografie cestovnı´ho ruchu Poznatky z oboru geografie jsou nesmı´rneˇ du˚lezˇite´ pro popis cestovnı´ho ruchu jakozˇto cˇasoprostorove´ho jevu. Znalosti z geografie jsou vyuzˇ´ıva´ny nejen ve vy´zkumu, ale prˇedneˇ urcˇujı´ faktory rozvoje a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu v u´zemı´. Kapitola 5

Statistika v cestovnı´m ruchu Vy´znamnou u´lohu prˇi vyja´drˇenı´ cˇi popisu cestovnı´ho ruchu sehra´va´ statistika, ktera´ se snazˇ´ı i prˇes cˇetne´ nedostatky zachytit vy´voj a trendy cestovnı´ho ruchu. Statistika cestovnı´ho ruch je du˚lezˇita´ i z hlediska mezina´rodnı´ho srovna´nı´. Kapitola 6

Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch Cestovnı´ ruch naby´va´ mezina´rodnı´ho rozmeˇru, a proto je du˚lezˇite´ jej sledovat i z te´to perspektivy. Du˚lezˇitou u´lohu zde sehra´vajı´ mezina´rodnı´ organizace cestovnı´ho ruchu, ktere´ se snazˇ´ı koordinovat rozvoj cestovnı´ho ruchu na mezina´rodnı´ u´rovni. Soucˇa´stı´ jejich aktivit jsou take´ mezina´rodnı´ statistiky. Z mezina´rodnı´ho hlediska je zajı´ma´va´ prostorova´ diferenciace cestovnı´ho ruchu.

Kapitola 7

Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu Realizace aktivit spojeny´ch s cestovnı´m ruchem s sebou prˇina´sˇ´ı pozitivnı´, ale i negativnı´ ekonomicke´ dopady na hospoda´rˇstvı´, ktere´ naby´vajı´ i mezina´rodnı´ch rozmeˇru˚. Podstatou te´to kapitoly je pouka´zat na ty ekonomicke´ faktory, ktere´ jsou pro cestovnı´ ruch typicke´. Kapitola 8

Politika cestovnı´ho ruchu Cestovnı´ ruch je jednı´m z odveˇtvı´ na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´, a protozˇe zasahuje do rˇady dalsˇ´ıch sektoru˚ a je ovlivnˇova´n verˇejny´mi politikami, vyvsta´va´ ota´zka jeho usmeˇrnˇova´nı´. V ra´mci politiky cestovnı´ho ruchu se uplatnˇujı´ ru˚zne´ prˇ´ıstupy, ktere´ majı´ dopad i na stanovenı´ cı´lu˚ a na´stroju˚. Kapitola 9

Management cestovnı´ho ruchu Aby probı´hal v destinaci rovnomeˇrny´ rozvoj cestovnı´ho ruchu, je nezbytne´ destinaci koordinovaneˇ rˇ´ıdit. Ota´zkou rˇ´ızenı´ se zaby´va´ disciplı´na management cestovnı´ho ruchu, ktera´ aplikuje poznatky z obecne´ teorie rˇ´ızenı´, prˇicˇemzˇ bere v potaz atypicke´ charakteristiky cestovnı´ho ruchu. Kapitola 10

Marketing cestovnı´ho ruchu Nezbytny´m na´strojem rˇ´ızenı´ je marketing, jehozˇ pomocı´ organizace dosahuje svy´ch cı´lu˚. Marketing cestovnı´ho ruchu ma´ vsˇak jista´ specifika v podobeˇ sˇiroke´ palety cı´lu˚ a vysoce diferencovane´ho produktu (produktem destinace je souhrn sluzˇeb poskytovany´ jednotlivy´mi akte´ry cestovnı´ho ruchu). Kapitola 11

Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu V soucˇasnosti je nemozˇne´ si prˇedstavit cestovnı´ ruch bez vyuzˇitı´ informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ch technologiı´, ktere´ znatelneˇ napoma´hajı´ jeho rozvoji. Sˇ´ırˇenı´ informacı´ pomocı´ informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ je vy´hodne´ nejen pro subjekty poskytujı´cı´ sluzˇby cestovnı´ho ruchu, ale take´ pro samotne´ uzˇivatele sluzˇeb, tj. na´vsˇteˇvnı´ky.

Obsah

´ plny´ obsah U

Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 ´ vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 U

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.1. Syste´m cestovnı´ho ruchu

18

1.2. Vneˇjsˇ´ı (nadrˇazene´) syste´my cestovnı´ho ruchu

19

Technologicke´ prostrˇedı´

19

Ekologicke´ prostrˇedı´

23

Socia´lnı´ prostrˇedı´

24

Politicke´ prostrˇedı´

24

Ekonomicke´ prostrˇedı´

25

1.3. Pojmovy´ syste´m a definice cestovnı´ho ruchu

28

2. Typologie cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.1. Formy cestovnı´ho ruchu

34

Rekreacˇnı´ cestovnı´ ruch

34

Kulturnı´ cestovnı´ ruch

35

Spolecˇensky orientovany´ cestovnı´ ruch

35

Sportovnı´ cestovnı´ ruch

36

Ekonomicky orientovany´ cestovnı´ ruch

36

Specificky orientovany´ cestovnı´ ruch

37

2.2. Druhy cestovnı´ho ruchu

37

Cestovnı´ ruch dle pu˚vodu u´cˇastnı´ku˚

37

Cestovnı´ ruch dle pocˇtu u´cˇastnı´ku˚

38

Cestovnı´ ruch dle veˇku u´cˇastnı´ku˚

38

Cestovnı´ ruch dle de´lky trva´nı´

38

Cestovnı´ ruch dle prˇevahy mı´sta pobytu

38

Cestovnı´ ruch dle rocˇnı´ho obdobı´

39

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu ubytova´nı´

39

Cestovnı´ ruch dle vlivu na platebnı´ bilanci

40

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu cestova´nı´ (organizace)

40

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu financova´nı´

40

3. Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.1. Za´kladnı´ motivy cestova´nı´ od praveˇku po strˇedoveˇk

44

Praveˇk

44

Staroveˇk

44

Strˇedoveˇk

45

3.2. Od cestova´nı´ k cestovnı´mu ruchu

46

Novoveˇk

46

20. stoletı´

47

21. stoletı´

48

ˇ eske´ republice 3.3. Historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu v C

48

Mezi dveˇma sveˇtovy´mi va´lkami

48

Po II. sveˇtove´ va´lce do roku 1989

48

Po roce 1989

49

3.4. Za´kladnı´ prˇedpoklady vy´voje cestovnı´ho ruchu

49

4. Geografie cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 4.1. Objekt a prˇedmeˇt vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu

52

4.2. Hlavnı´ smeˇry vy´zkumu˚ a proble´mu˚ v geografii cestovnı´ho ruchu

55

Teoreticke´ a metodicke´ proble´my

55

Hlavnı´ smeˇry vy´zkumu v geografii cestovnı´ho ruchu

55

4.3. Vnitrˇnı´ cˇleneˇnı´ syste´mu rekreace a cestovnı´ho ruchu

58

4.4. Faktory rozvoje a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu

59

Selektivnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

59

Lokalizacˇnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

60

Realizacˇnı´ prˇedpoklady pro rozvoj cestovnı´ho ruchu

65

5. Statistika v cestovnı´m ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 5.1. Tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu Metody tradicˇnı´ statistiky cestovnı´ho ruchu 5.2. Nedostatky statistiky cestovnı´ho ruchu a jejich eliminace

70 70 72

Nedostatky statistiky cestovnı´ho ruchu

72

Eliminace nedostatku˚ statistiky cestovnı´ho ruchu

72

5.3. Progno´zy a budoucı´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

74

ˇ eske´ republice 5.4. Statistika cestovnı´ho ruchu v C

74

Ekonomicka´ odveˇtvı´

75

Obsah

Na´vsˇteˇvnost

75

Satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu

76

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 6.1. Vy´znam a vy´voj mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu Prostorova´ diferenciace mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu 6.2. Statistiky mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

80 81 82

Mezina´rodnı´ prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch

82

Mezina´rodnı´ vy´daje v cestovnı´m ruchu

84

Mezina´rodnı´ prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu

85

6.3. Cestovnı´ ruch v rozvojovy´ch zemı´ch

87

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 7.1. Vsˇeobecna´ charakteristika

92

Makroekonomicky´ pohled

92

Mikroekonomicky´ pohled

93

7.2. Ekonomicke´ funkce cestovnı´ho ruchu

93

Vyrovna´vacı´ funkce

93

Funkce zameˇstnanosti

94

Prˇ´ıjmova´ funkce (multiplikacˇnı´ efekt)

95

Vy´robnı´ funkce (efekt tvorby hodnot)

96

7.3. Prˇ´ıjmy a vy´daje z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

97

8. Politika cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 8.1. Teoreticko-metodologicka´ vy´chodiska

102

Historicky´ vy´voj regulace cestovnı´ho ruchu

102

Regulace cestovnı´ho ruchu

102

Prˇ´ıstupy k politice cestovnı´ho ruchu

103

8.2. Politika cestovnı´ho ruchu

104

Cı´le politiky cestovnı´ho ruchu

105

Na´stroje politiky cestovnı´ho ruchu

105

Nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu

106

Evaluace u´cˇinku˚ politiky cestovnı´ho ruchu

107

ˇR 8.3. Politika cestovnı´ho ruchu v C

107

ˇR Vy´voj politiky cestovnı´ho ruchu v C

107

ˇR Programove´ a strategicke´ dokumenty politiky cestovnı´ho ruchu v C

108

ˇR Nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu v C

109

9. Management cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 9.1. Pojem destinace

112

Definice destinace

112

Vy´znam destinace

113

9.2. Destinacˇnı´ management

114

Specifika managementu turisticke´ destinace

114

´ koly managementu turisticke´ organizace U

115

Kooperativnı´ u´lohy v ra´mci destinace

115

9.3. Struktura turisticky´ch organizacı´ a jejich u´koly Vznik destinacˇnı´ spolecˇnosti 9.4. Vy´voj rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu v turisticky´ch destinacı´ch

118 118 119

Turisticky vyspeˇle´ destinace

119

ˇ ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v C ˇR R

120

10. Marketing cestovnı´ho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 10.1. Specifika marketingu cestovnı´ho ruchu Specifika destinacˇnı´ho marketingu 10.2. Koncept marketingove´ strategie destinace

124 125 126

Analy´za soucˇasne´ situace destinace

126

Segmentace trhu

127

Marketingova´ strategie

127

Marketingovy´ mix

128

Kontrola

130

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 11.1. Informace v cestovnı´m ruchu

134

Proces zpracova´nı´ informacı´ a jejich vlastnosti

134

Informacˇnı´ toky v cestovnı´m ruchu

135

11.2. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my

136

Realizace informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚

136

ˇ leneˇnı´ informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ C

136

ˇR 11.3. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my v C

139

Shrnutı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

Rejstrˇ´ık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Obsah

Glosa´rˇ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

´ vod U

´ vod U

Cestovnı´ ruch je odveˇtvı´, ktere´ zasahuje do rˇady lidsky´ch cˇinnostı´. Podchytit tuto skutecˇnost nenı´ jednoduchou za´lezˇitostı´, prˇesto se o to pokousˇ´ı tato publikace, ktera´ se snazˇ´ı prˇedlozˇit komplexnı´ prˇehled problematiky cestovnı´ho ruchu v co nejsˇirsˇ´ıch souvislostech. Prvorˇady´m krokem je pochopenı´ za´kladnı´ch teoreticky´ch vy´chodisek cestovnı´ho ruchu, tj. prˇedmeˇt a objekt zkouma´nı´, definova´nı´ samotne´ho cestovnı´ho ruchu a vymezenı´ jeho soucˇa´stı´ (prvku˚). Pro doplneˇnı´ terminologie cestovnı´ho ruchu je zarˇazena typologie cestovnı´ho ruchu, kde jsou vysveˇtleny za´kladnı´ typy cestovnı´ho ruch a jejich cˇleneˇnı´. Ve spojitosti s regiona´lnı´m rozvojem je zarˇazena problematika zaby´vajı´cı´ se geografiı´ cestovnı´ho ruchu. Pohled do historie poukazuje na prova´zanost vy´voje spolecˇnosti s vy´vojem motivace k cestova´nı´, potazˇmo cestovnı´mu ruchu. V souvislosti s tı´mto vy´vojem se zacˇ´ına´ o cestovnı´ ruch zajı´mat i ekonomie, a to ve spojitosti s jeho (pozitivnı´mi) dopady na hospoda´rˇstvı´. Ke slovu se dosta´va´ i politika cestovnı´ho ruchu, ktera´ usiluje o regulaci tohoto odveˇtvı´ ve snaze podporˇit jeho hospoda´rˇsky´ vy´znam, a to nejen na na´rodnı´ u´rovnı´, ale take´ na u´rovni mezina´rodnı´. Rozvoj cestovnı´ho ruchu by meˇl zahrnovat vedle ekonomicky´ch aspektu˚ i cı´le environmenta´lnı´ a soci´ kolem destinacˇnı´ organizace je prˇispı´vat k rovnova´ze mezi teˇmito jednotlivy´mi cı´li a pilı´rˇi okulturnı´. U rozvoje cestovnı´ho ruchu. Podstatnou u´lohu v rozvoji cestovnı´ho ruchu v regionu sehra´va´ i marketing a vyuzˇ´ıva´nı´ informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ch technologiı´. Pozna´nı´ a pochopenı´ vy´sˇe uvedeny´ch souvislostı´ cestovnı´ho ruchu va´m odhalı´ vazbu mezi regiona´lnı´m rozvojem a cestovnı´m ruchem.

jI´ jI´ jI´

1

Syste´m cestovnı´ho ruchu Vneˇjsˇ´ı (nadrˇazene´) syste´my cestovnı´ho ruchu Pojmovy´ syste´m a definice cestovnı´ho ruchu

Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

Cı´l kapitoly V te´to kapitole se naucˇ´ıte cha´pat cestovnı´ ruch jako syste´m navza´jem propojeny´ch prvku˚ a definovat vztahy mezi nimi. Vasˇe pozornost bude prˇedevsˇ´ım soustrˇedeˇna na vztahy k vneˇjsˇ´ımu prostrˇedı´. Smyslem kapitoly je take´ snaha o to, abyste zı´skali za´kladnı´ prˇehled o terminologii cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 4 hodiny

1.1

Syste´m cestovnı´ho ruchu

Ekonomicky´ a geograficky´ pohled

Cestovnı´ ruch nenı´ mozˇne´ v nejsˇirsˇ´ım slova smyslu posuzovat oddeˇleneˇ od prostrˇedı´, v neˇmzˇ se odehra´va´. Jizˇ skutecˇnost, zˇe cˇloveˇk je teˇzˇisˇteˇm pozornosti nauky o cestovnı´m ruchu, na´s nutı´ k tomu, abychom ho neposuzovali izolovaneˇ. Musı´me se odpoutat od jednorozmeˇrne´ho mysˇlenı´ a pokusit se o vı´cerozmeˇrny´ prˇ´ıstup k problematice cestovnı´ho ruchu. Je pochopitelne´, zˇe s ohledem na na´sˇ cı´l se budeme zaby´vat zejme´na ekonomicky´m a geograficky´m prostrˇedı´m.

Syste´mova´ teorie

Budeme se snazˇit do nasˇich u´vah zahrnout interdisciplina´rnı´ dimenze socia´lnı´ho, technologicke´ho a ekologicke´ho prostrˇedı´ cestovnı´ho ruchu. Prˇitom pouka´zˇeme zejme´na na proble´move´ souvislosti. Pouzˇijeme prˇitom syste´movou teorii, ktera´ na´m pomu˚zˇe tyto souvislosti strukturovat. H. Ulrich oznacˇuje vsˇeobecnou syste´movou teorii za forma´lnı´ veˇdu o strukturˇe, vazba´ch chova´nı´ neˇjake´ho syste´mu. Syste´mem prˇitom rozumı´ jednotu ru˚znorody´ch prvku˚, mezi ktery´mi existujı´ urcˇite´ vztahy anebo mezi ktery´mi je mozˇne´ takove´to vztahy vytvorˇit.

Syste´m cestovnı´ho ruchu

Zna´zornı´me-li forma´lneˇ cestovnı´ ruch s jeho mnohostranny´mi vztahy k vneˇjsˇ´ımu prostrˇedı´ a jeho vnitrˇnı´ vztahy k jeho podsyste´mu˚m, nepovı´me jesˇteˇ nic o povaze (druhu, charakteru) a rozsahu teˇchto vztahu˚. Ve zjednodusˇene´ podobeˇ tı´m pouze zna´zornı´me vsˇechny vztahy a jevy cestovnı´ho ruchu jako „syste´mu cestovnı´ho ruchu“, a to spolecˇneˇ s jeho vztahy k nadrˇazeny´m anebo jiny´m syste´mu˚m, jakozˇ i k jeho prvku˚m, ktere´ tvorˇ´ı cˇa´sti syste´mu. S cı´lem zobrazit vztahy mezi syste´mem cestovnı´ho ruchu a nadrˇazeny´mi syste´my a jeho prvky (subsyste´my) jasneˇ a prˇehledneˇ, byl redukova´n pocˇet jednotlivy´ch vazeb prˇedevsˇ´ım na ty, ktere´ jsou pro nasˇe u´vahy nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı (obra´zek 1.1).

18

Nadrˇazene´ syste´my

K nadrˇazeny´m syste´mu˚m patrˇ´ı:

Podsyste´my cestovnı´ho ruchu a jeho prvky

Jako podsyste´my cestovnı´ho ruchu pak byly urcˇeny:

ekonomicke´ prostrˇedı´ socia´lnı´ prostrˇedı´ politicke´ prostrˇedı´ technologicke´ prostrˇedı´ ekologicke´ prostrˇedı´ subjekt(y) cestovnı´ho ruchu

objekt(y) cestovnı´ho ruchu: instituciona´lnı´ podsyste´my jako jsou cı´lova´ mı´sta cestovnı´ho ruchu, podniky cestovnı´ho ruchu a organizace cestovnı´ho ruchu (verˇejnopra´vnı´ a soukromeˇ-pra´vnı´ organizacˇnı´ jednotky). Toto vy´sˇe uvedene´ cˇleneˇnı´ je jednı´m z mnohy´ch, ktere´ nejdeme v odborne´ literaturˇe, zde je cˇerpa´no prˇedevsˇ´ım z neˇmecky´ch a rakousky´ch prˇ´ıstupu˚. Obra´zek 1.1: Syste´m cestovnı´ho ruchu Ekonomické prostředí

Sociální prostředí

Nadřazený systém

Systém cestovního ruchu

Objekt cestovního ruchu: Institucionální podsystém

Podsystém Subjekt cestovního ruchu (turista)

Podniky CR

Cílové místo CR

Organizace CR

Technologické prostředí

Politické prostředí

Ekologické prostředí

Pramen: Neˇmcˇansky´, M., 1996

Syste´m cestovnı´ho ruchu je v du˚sledku jeho vztahu˚ k vneˇjsˇ´ımu prostrˇedı´ (okolı´) otevrˇeny´m syste´mem. Kdyzˇ je syste´m cestovnı´ho ruchu silneˇ ovlivnˇova´n vneˇjsˇ´ım prostrˇedı´m, ktere´ ho obklopuje, ale sa´m toto prostrˇedı´ ovlivnˇuje, mu˚zˇeme hovorˇit o inputech (vstupech, resp. vlivu nadrˇazeny´ch syste´mu˚) anebo o outputech (vy´stupech, resp. vlivu na nadrˇazene´ syste´my). Intenzita inputu˚ a outputu˚ na´m mu˚zˇe poskytnout informace o mı´rˇe vlivu jiny´ch nadrˇazeny´ch syste´mu˚ na cestovnı´ ruch, resp. o mı´rˇe vlivu cestovnı´ho ruchu jako syste´mu na jine´ syste´my.

1.2 1.2.1

Vliv cestovnı´ho ruchu/okolı´ na okolı´/cestovnı´ ruch

Vneˇjsˇ´ı (nadrˇazene´) syste´my cestovnı´ho ruchu Technologicke´ prostrˇedı´

Dopravnı´ a ubytovacı´ mozˇnosti mu˚zˇeme oznacˇit za vlastnı´ technologicke´ prostrˇedı´ cestovnı´ho ruchu. Prˇedevsˇ´ım dopravnı´ technika ma´ velky´ vliv na rozvoj cestovnı´ho ruchu. Uzˇ z historie cestovnı´ho ruchu vı´me, zˇe doprava ovlivnila cestovnı´ ruch prˇedevsˇ´ım svojı´ rychlostı´, bezpecˇnostı´, vy´konnostı´ a hospoda´rnostı´ (a to v dopraveˇ

Dopravnı´ technika

19

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

zˇeleznicˇnı´, letecke´, na´morˇnı´ i silnicˇnı´). Kromeˇ kvantitativnı´ch pozitivnı´ch vlivu˚ na cestovnı´ ruch prˇedevsˇ´ım na´sledkem zlevneˇnı´ dopravy, jsou pozoruhodne´ take´ vlivy spolecˇenske´ho a kulturnı´ho charakteru. Vy´voj dopravnı´ techniky prˇispeˇl zejme´na k veˇtsˇ´ı prostorove´ a osobnı´ volnosti u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Dnes mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe kazˇde´ cı´love´ mı´sto cestovnı´ho ruchu je dostupne´ autem nebo i letadlem. Dı´ky pokroku dopravnı´ techniky jsme v poslednı´ch desetiletı´ch dosa´hli na´sledujı´cı´ch zlepsˇenı´ v cestovnı´m ruchu: veˇtsˇ´ı bezpecˇnost dopravnı´ch prostrˇedku˚, veˇtsˇ´ı rychlost dopravnı´ch prostrˇedku˚, zlepsˇenı´ pravidelnosti verˇejny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚, veˇtsˇ´ı pohodlı´ a komfort dopravnı´ch prostrˇedku˚, zvy´sˇenı´ vy´konnosti verˇejny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚ (zˇeleznice, letadlo). Negativnı´ u´cˇinky dopravy

Podstatne´ zlepsˇenı´ kvalitativnı´ch prvku˚ dopravnı´ch prostrˇedku˚ jsme ale museli vykoupit znacˇny´m zdrazˇenı´m dopravy. Du˚lezˇitou vy´jimkou je jen letecka´ doprava. Vy´voj dopravnı´ techniky, pokud pomineme hospoda´rˇske´ du˚sledky, ma´ i negativnı´ u´cˇinky: mobilita turisty mu˚zˇe narusˇit jeho rekreaci, prˇi velky´ch dopravnı´ch rychlostech klesa´ schopnost vnı´mat za´zˇitky a dojmy, ktere´ jsou jen povrchnı´ v porovna´nı´ s mensˇ´ı dopravnı´ rychlostı´ (cesta Evropou za osm dnı´), cestujı´cı´ se cˇasto nacha´zı´ ve sfe´rˇe masove´ spotrˇeby (dopravnı´ za´cpy na cesta´ch, doprava jumbo-jetem, kolektivnı´ cestova´nı´), hluk a znecˇisˇteˇnı´ ovzdusˇ´ı znemozˇnˇujı´ zotavenı´.

Ubytovacı´ technika

Velky´ vliv na rozvoj cestovnı´ho ruchu ma´, jak jsme jizˇ uvedli, vy´voj ubytovacı´ techniky. Ma´me na mysli prˇedevsˇ´ım nove´ formy profesiona´lnı´ho ubytova´nı´ (velke´ hotely), technicke´ novinky ovlivnˇujı´cı´ pracovnı´ proces v hotelnictvı´, ktere´ ochudily podnik cestovnı´ho ruchu o osobnı´ kontakt a spolecˇensky´ za´zˇitek. Dopravnı´ sı´teˇ

Dopravnı´ sı´t’ a dopravnı´ prostrˇedky patrˇ´ı k za´kladnı´m prˇedpokladu˚m prostorove´ realizace a rozvoje cestovnı´ho ruchu a rekreace. Hodnocenı´ dopravnı´ch pomeˇru˚ se opı´ra´ o analy´zu rozmı´steˇnı´ komunikacˇnı´ch sı´tı´ a o rozbory dostupnosti turisticky´ch a rekreacˇnı´ch mı´st a oblastı´. V evropsky´ch pomeˇrech majı´ vy´znam prˇedevsˇ´ım analy´zy dopravnı´ propustnosti vı´kendove´ho rekreacˇnı´ho cestovnı´ho ruchu a cˇasova´ dosazˇitelnost atraktivnı´ch rekreacˇnı´ch oblastı´ (morˇe, horske´ oblasti). Specificky´ vy´znam ma´ doprava u mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu. Komunikacˇnı´ syste´m patrˇ´ı k za´kladnı´m prˇedpokladu˚m rozvoje cestovnı´ho ruchu. Dopravnı´ sı´t’a dopravnı´ prostrˇedky umozˇnˇujı´ u´cˇastnı´ku˚m cestovnı´ho ruchu prˇemist’ovat se z mı´sta trvale´ho pobytu do vybrany´ch regionu˚, lokalit, cˇi jiny´ch cı´lovy´ch mı´st cestovnı´ho ruchu. Zmeˇny v dopravnı´ technice a dopravnı´ch prostrˇedcı´ch se projevujı´ i ve zmeˇneˇ smeˇru˚ a cı´lu˚ cestovnı´ho ruchu. Ovlivnˇujı´ prˇitom formy a mı´sta cestovnı´ho ruchu. Z dopravnı´ch prostrˇedku˚ dominujı´ ty, ktere´ zkracujı´ cˇas cesty. Intenzivnı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu byl u´zce sva´za´n s rozvojem zˇeleznicˇnı´ sı´teˇ, jejı´zˇ vy´znam velmi poklesl s rozvojem automobilove´ a letecke´ dopravy.

20

Zejme´na automobilova´ doprava se vyznacˇuje velkou dynamicˇnostı´ rozvoje. Z hlediska cestovnı´ho ruchu ma´ v soucˇasnosti nejmasoveˇjsˇ´ı charakter, nebot’je prostoroveˇ nejmobilneˇjsˇ´ı a umozˇnˇuje pohyb obyvatelstva z jiny´ch sı´del azˇ po cı´love´ mı´sto. Pocˇet automobilu˚ neusta´le naru˚sta´ (v roce 1938 bylo ve sveˇteˇ 42,7 mil. automobilu˚ vesˇkery´ch typu˚, v roce 1976 337 mil., z toho 266 mil. osobnı´ch a 2 mil autobusu˚). V soucˇasnosti jezdı´ na sveˇteˇ okolo 600 mil. automobilu˚, z toho 480 mil. osobnı´ch (v roce 2002).

Automobilova´ doprava

V soucˇasnosti nejvı´ce zatı´zˇene´ trasy vlivem cestovnı´ho ruchu v Evropeˇ jsou cesty polednı´kove´ho prˇechodu, konkre´tneˇ naprˇ.: Londy´n–Parˇ´ızˇ–Madrid, Parˇ´ızˇ–Lyon– ˇ ´ım, Amsterdam–Kolı´n nad Ry´nem–Zu¨rich–R ˇ ´ım, StockNice, Parˇ´ızˇ–Lausanne–R holm–Hamburg–Mnichov–Verona, Krakov–Ba´nska´ Bystrica–Budapesˇt’–Jadran.

Zatı´zˇene´ dopravnı´ trasy cestovnı´m ruchem

S cestovnı´m ruchem u´zce souvisı´ i rozvoj karavaningu, jako nove´ formy rodinne´ mototuristiky. V soucˇasnosti se pouzˇ´ıvajı´ rozlicˇne´ typy obytny´ch prˇ´ıveˇsu˚ za osobnı´ vozidla, nebo prˇ´ımo obytne´ automobily. Rozvoj karavaningu vyvola´va´ zvy´sˇene´ prostorove´ na´roky v autokempech a jejich reorganizaci v poskytovany´ch sluzˇba´ch. Zˇeleznicˇnı´ doprava je v soucˇasne´m obdobı´ ve sta´diu vy´znamny´ch zmeˇn, ktere´ vyply´vajı´ z rozvoje jiny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚, prˇedevsˇ´ım automobilove´ dopravy. Trateˇ jsou modernizovane´, zava´dı´ se nova´ technika (automaticka´), zvysˇuje se i propustnost, rychlost a modernizuje se vozovy´ park.

Karavaning

Zˇeleznicˇnı´ doprava

Vy´razneˇ poklesl i vy´znam osobnı´ zˇeleznicˇnı´ dopravy. V mnoha vyspeˇly´ch zemı´ch se pocˇet prˇepravovany´ch osob snı´zˇil o 30–40 %. Snı´zˇenı´ se projevilo v pocˇtu prˇepravovany´ch u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, a to ve vnitrosta´tnı´ i v mezina´rodnı´ prˇepraveˇ. Objevujı´ se tendence renesance zvy´sˇenı´ prˇepravy osob na zˇeleznici, zejme´na v prˇ´ımeˇstsky´ch oblastech velky´ch meˇst a na teˇch dopravnı´ch tazı´ch, kde dosˇlo k modernizaci a zvy´sˇenı´ prˇepravnı´ch rychlostı´. Na zˇeleznici se hledajı´ mozˇnosti poskytova´nı´ novy´ch druhu˚ sluzˇeb u´cˇastnı´ku˚m cestovnı´ho ruchu. Velmi dynamicky rozvı´jejı´cı´m se dopravnı´m odveˇtvı´m je letecka´ doprava. Ve sveˇtove´m dopravnı´m syste´mu se uplatnˇuje zejme´na v prˇepraveˇ osob na strˇednı´ a velke´ ´ meˇrneˇ vzda´lenosti kontinenta´lnı´ho, ale nejvı´ce interkontinenta´lnı´ho charakteru. U vzru˚sta´ jejı´ vy´znam zdokonalova´nı´m dopravnı´ch prostrˇedku˚ (zvysˇova´nı´ rychlosti a prˇepravnı´ kapacity letadel) a technicke´ vybavenosti (letisˇteˇ, zabezpecˇovacı´ zarˇ´ızenı´). Prˇednostı´ letecke´ dopravy je rychlost, cˇ´ımzˇ se podstatneˇ zkracuje cˇas na linka´ch interkontinenta´lnı´ho charakteru. V soucˇasnosti se rocˇneˇ prˇepravuje prˇiblizˇneˇ 1,3 mld. cestujı´cı´ch. Letecke´ linky v Evropeˇ a Severnı´ Americe rocˇneˇ vyuzˇ´ıva´ asi 30–35 % osob jako u´cˇastnı´ku˚ mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu z celkove´ho pocˇtu prˇepraveny´ch cestujı´cı´ch v ra´mci dany´ch kontinentu˚, prˇi interkontinenta´lnı´ch letech podı´l u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu stoupa´ azˇ na 60 %.

Letecka´ doprava

Letecka´ dopravnı´ sı´t’se neusta´le vyvı´jı´ a meˇnı´ sve´ rozlozˇenı´. Za´kladnı´ zmeˇny jsou vyvola´vane´ sı´tı´ letisˇt’. V soucˇasnosti je na sveˇteˇ zaregistrovany´ch prˇiblizˇneˇ 5 000 letisˇt’, ze ktery´ch nejveˇtsˇ´ı mezina´rodnı´ letisˇteˇ odbavujı´ rocˇneˇ desı´tky milionu˚ cestujı´cı´ch (v roce 1999 naprˇ. Londy´n 102 mil. prˇepraveny´ch (odbaveny´ch) cestujı´cı´ch, New York 90 mil., Chicago 86 mil., Tokio 80 mil., Atlanta 78 mil., Parˇ´ızˇ 69 mil., Dallas 69 mil., Los Angeles 64 mil., Frankfurt nad Mohanem 46 mil. prˇepraveny´ch

Letisˇteˇ

21

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

cestujı´cı´ch). Velka´ sveˇtova´ mezina´rodnı´ letisˇteˇ tvorˇ´ı rozsa´hle´ plosˇne´ komplexy, zabezpecˇujı´cı´ komplexnı´ sluzˇby cestujı´cı´m (zameˇstna´vajı´ pru˚meˇrneˇ 10 000 azˇ 15 000 pracovnı´ku˚). Hodneˇ sveˇtovy´ch letisˇt’ bylo specia´lneˇ vybudova´no a prˇizpu˚sobeno potrˇeba´m cestovnı´ho ruchu (u meˇst Cagliari, Alghero na Sardinii, Ajaccio na Korsice, u Palma de ˇ ecka, Mallorka, Nice, Tarbes pro Lurdy, a dalsˇ´ı v jizˇnı´m Sˇpaneˇlsku, na ostrovech R ˇ Bahama´ch, Antila´ch). Do tohoto typu je mozˇne´ zarˇadit i letisˇteˇ v la´znı´ch u Cerne´ho morˇe v Rusku (Socˇi – Adler, Minera´lnı´ Vody) a nebo Jadranske´ho morˇe (Split, Dubrovnı´k). Charakteristicky´m znakem pravidelne´ letecke´ dopravy od 50. let je veˇtsˇ´ı nabı´dka sluzˇeb nezˇ popta´vka. Pocˇet letecky´ch spoju˚ roste o hodneˇ rychleji nezˇ prˇ´ıru˚stek pocˇtu cestujı´cı´ch. Charterove´ lety

Soucˇasne´ energeticke´ proble´my vedly k omezenı´ letecky´ch spoju˚ ve vı´ce evropsky´ch i mimoevropsky´ch zemı´ch. Tento proble´m vy´razneˇ vyrˇesˇily tzv. charterove´ lety (Inclusive Tour), organizovane´ cestovnı´mi kancela´rˇemi na urcˇity´ch trasa´ch, v urcˇity´ch obdobı´ch roku s prˇesneˇ vymezeny´m cı´lem. Takove´to za´jezdy s pausˇa´lneˇ snı´zˇenou cenou zahrnujı´ dopravnı´ na´klady na cestu tam i zpeˇt a cˇasto i na´klady spojene´ s ubytova´nı´m a stravova´nı´m po dobu trva´nı´ za´jezdu. Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ jde o kyvadlovy´ zpu˚sob dopravy. Charterova´ prˇeprava zabı´rala v polovineˇ 70. let asi 30 % objemu letecke´ prˇepravy, v soucˇasnosti na vybrany´ch trasa´ch azˇ 70 %. Nejveˇtsˇ´ı intenzita charterovy´ch linek je mezi zemeˇmi severnı´ a za´padnı´ Evropy a oblastmi Strˇedozemnı´ho morˇe (skandina´vske´ zemeˇ, Velka´ Brita´nie, SRN). Tyto lety zı´ska´vajı´ veˇtsˇ´ı popularitu i ve Francii, Sˇvy´carsku, Nizozemı´ a Belgii. Znacˇna´ cˇa´st u´cˇastnı´ku˚ ˇ ecka. Naru˚stajı´cı´ vy´znam teˇchto charterovy´ch letu˚ smeˇrˇuje do Sˇpaneˇlska, Ita´lie a R letu˚ po organizacˇnı´ stra´nce vedl ke vzniku cestovnı´ch spolecˇnostı´, ktere´ sdruzˇujı´ letecke´ spolecˇnosti, ubytovacı´ a stravovacı´ kapacity a cestovnı´ kancela´rˇe. Prˇedpokla´da´ se, zˇe v budoucnosti bude u´loha letecke´ dopravy v prˇepraveˇ u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu systematicky naru˚stat a v prˇepraveˇ na velke´ vzda´lenosti bude mı´t vy´znamneˇjsˇ´ı podı´l.

22

Na´morˇnı´ doprava

V za´vislosti od rozvoje mezikontinenta´lnı´ letecke´ dopravy klesa´ vy´znam osobnı´ na´morˇnı´ dopravy. Osobnı´ na´morˇnı´ doprava ma´ pro svoje specifika zvla´sˇtnı´ vy´znam v rozvoji cestovnı´ho ruchu. Naprˇ´ıklad rekreacˇnı´ plavby, o ktere´ je cˇ´ım da´l veˇtsˇ´ı za´jem ze strany u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, v soucˇasnosti prˇevla´dajı´ nad ostatnı´ lodnı´ dopravou v prostoru ostrovu˚ Karibske´ho morˇe, Azorsky´ch ostrovu˚, jakozˇ i ve Strˇedozemnı´m morˇi. Aktua´lnı´ je i koncepce tzv. plovoucı´ch turisticky´ch ostrovu˚, ktere´ budou splnˇovat vsˇechny podmı´nky komplexnosti poskytovany´ch sluzˇeb na otevrˇene´m morˇi. Mimo za´kladnı´ch sluzˇeb (stravova´nı´, ubytova´nı´ a obchod) budou poskytovat i la´zenˇskou le´cˇbu, sport, za´bavu. Tedy vsˇechno, co dnes poskytujı´ prˇ´ımorˇska´ rekreacˇnı´ strˇediska.

Trajektova´ doprava

Dalsˇ´ı forma sluzˇeb, ktere´ poskytuje na´morˇnı´ doprava pro u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu, je zabezpecˇenı´ trajektove´ dopravy. Od poloviny 20. stoletı´ zaznamenala dynamicky´ rozvoj v souvislosti s automobilovou dopravou. Nejveˇtsˇ´ı cˇa´st trajektovy´ch propojenı´ je v Evropeˇ.

Mezi nejveˇtsˇ´ı morˇske´ osobnı´ prˇ´ıstavy pro cestovnı´ ruch v soucˇasnosti patrˇ´ı Pordus ˇ ecku, Kobe v Japonsku, Algeciras ve Sˇpaneˇlsku, Split, New York, Janov v Ita´lii, vR Barcelona, Marseille, Dubrovnı´k. 1.2.2

Na´morˇnı´ prˇ´ıstavy

Ekologicke´ prostrˇedı´

Dı´ky studii Massachusetts Institute of Technology (MIT) na te´ma „Hranice ru˚stu“, ˇ ´ımsky´ klub, si lidstvo uveˇdomilo v jak sˇpatne´ situaci se nacha´zı´. kterou uverˇejnil R Znecˇisˇteˇnı´ vzduchu a vody, lehkova´zˇna´ za´stavba u´rodne´ pu˚dy a devastace existujı´cı´ch surovin ma´ za na´sledek va´zˇne´ narusˇenı´ prˇ´ırodnı´ rovnova´hy s apokalypticky´mi du˚sledky pro lidstvo. Ekologie jako nauka o vztazı´ch mezi zˇivy´mi organismy a prostrˇedı´m, se stala rozhodujı´cı´m prvkem lidske´ho prˇezˇitı´. Cestovnı´ ruch uzˇ z hlediska podstaty za´visı´ na prˇirozene´ tvorbeˇ atraktivnı´ho prostrˇedı´. Tato za´vislost cestovnı´ho ruchu na ekologicke´m prostrˇedı´ je mnohem veˇtsˇ´ı nezˇ ve veˇtsˇineˇ hospoda´rˇsky´ch odveˇtvı´. Narusˇenı´ krajiny, jejı´mizˇ prvky jsou pu˚da, voda, ovzdusˇ´ı, rostliny a zvı´rˇata stejneˇ jako lidska´ dı´la nejru˚zneˇjsˇ´ıho druhu, musı´ logicky ve´st k narusˇenı´ cestovnı´ho ruchu. Je proto nezbytne´ stanovit cı´le ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ take´ z hlediska cestovnı´ho ruchu. Je potrˇebne´ sladit prˇ´ıpustne´ zatı´zˇenı´ obnovitelne´ho prˇ´ırodnı´ho potencia´lu, vy´voj techniky a hospoda´rˇstvı´ s blahobytem a volny´m cˇasem. Je trˇeba podniknout opatrˇenı´ pro dlouhodobe´ optima´lnı´ zachova´nı´ a rozvoj biosfe´ry s jejı´mi prvky – pu˚da, voda, ovzdusˇ´ı, klima, rostlinstvo a zˇivocˇisˇstvo. Prˇitom musı´me mı´t na zrˇeteli, zˇe prˇ´ıpustne´ zatı´zˇenı´ neprˇedstavuje konstantnı´ velicˇinu. Je trˇeba pokusit se o sladeˇnı´ vlivu lidsky´ch aktivit s obnovitelny´m prˇ´ırodnı´m potencia´lem, ktery´ by celou biosfe´ru, ke ktere´ patrˇ´ı i cˇloveˇk, dlouhodobeˇ nejen udrzˇoval, ale i da´le rozvı´jel.

Prvky zˇivotnı´ho prostrˇedı´ (krajiny)

Zatı´zˇenı´m prostrˇedı´ rozumı´me zmeˇny prˇ´ırodnı´m pomeˇru˚, tj. prˇedevsˇ´ım zhorsˇenı´ zˇivotnı´ch podmı´nek cˇloveˇka, zvı´rˇat a rostlin a to z kvalitativnı´ho i kvantitativnı´ho hlediska. Z hlediska cestovnı´ho ruchu je nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı kvantitativnı´ zatı´zˇenı´, ktere´ se ty´ka´ zejme´na: znecˇisˇteˇnı´ vzduchu, vody a pu˚dy, hluku, rozdeˇlenı´ a rozdrobenı´ krajiny a tı´m narusˇenı´ obrazu krajiny. Vyuzˇ´ıva´nı´ oblastı´ pu˚vodneˇ urcˇeny´ch pro rekreaci k jiny´m u´cˇelu˚m je nejvy´znamneˇjsˇ´ı kvantitativnı´ zatı´zˇenı´ prostrˇedı´, ktere´ se prˇ´ımo doty´ka´ cestovnı´ho ruchu. V ra´mci cestovnı´ho ruchu mu˚zˇeme zabezpecˇit ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ zejme´na: u´zemnı´m usporˇa´da´nı´m, resp. u´zemnı´m pla´nova´nı´m a opatrˇenı´mi na snı´zˇenı´ nebo odstraneˇnı´ emisı´. Rozhodujı´cı´ vliv na zˇivotnı´ prostrˇedı´ mohou mı´t aktivity cestovnı´ho ruchu jakozˇto masove´ho jevu. Vza´jemne´ prolı´na´nı´ a za´vislost prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´, resp. ekologie a cestovnı´ho ruchu se tu sta´va´ zvla´sˇt’ vy´znamny´m. Ekologicke´ ota´zky dalsˇ´ıho rozvoje cestovnı´ho ruchu si uveˇdomuje znacˇna´ cˇa´st obcˇanu˚, kterˇ´ı reprezentujı´ svoje uveˇdomeˇnı´ v ru˚zny´ch politicky´ch aktivita´ch. Tato skutecˇnost omezuje rozhodovacı´ prostor zodpoveˇdny´ch pracovnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu. V poslednı´ch letech se sta´le vı´c podporuje rozvoj tzv. ekologicky u´nosne´ho cestovnı´ho ruchu, tedy takove´ho

Kvantitativnı´ zatı´zˇenı´ prostrˇedı´

Ochrana zˇivotnı´ho prostrˇedı´

Ekologicky u´nosny´ cestovnı´ ruch

23

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

cestovnı´ho ruchu, ktery´ se snazˇ´ı o vytvorˇenı´ rovnova´hy mezi krajinou, zotavenı´m a tvorbou ekonomicky´ch hodnot. 1.2.3

Socia´lnı´ prostrˇedı´

Deˇlba pra´ce

Chova´nı´, mysˇlenı´ a jedna´nı´ soucˇasne´ho cˇloveˇka v rozhodujı´cı´ mı´rˇe ovlivnˇuje jeho socia´lnı´ prostrˇedı´. Rostoucı´ deˇlba pra´ce urcˇuje kazˇde´mu cˇloveˇku jistou u´lohu, kterou ma´ plnit ve spolecˇnosti v prˇ´ıpadeˇ, zˇe se chce prosadit a prˇezˇ´ıt. Prˇednı´ mı´sto prˇitom ma´ vlastnı´ pra´ce, za kterou dosta´va´ cˇloveˇk odmeˇnu a ktera´ mu umozˇnˇuje prˇezˇitı´. Podmı´nky na pracovisˇti ve znacˇne´ mı´rˇe urcˇujı´ i jeho vztah k cestovnı´mu ruchu.

Financˇnı´ prostrˇedky a volny´ cˇas

Azˇ do prvnı´ sveˇtove´ va´lky byl tento vztah k cestovnı´mu ruchu z hlediska zameˇstnavatelu˚ a zˇivnostnı´ku˚ bezvy´znamny´ (vedly k tomu ekonomicke´ a socia´lnı´ du˚vody). Nejenzˇe te´to kategorii obyvatelstva chybeˇly ekonomicke´, resp. financˇnı´ prˇedpoklady, ale nemeˇla ani na´rok na odpovı´dajı´cı´ volny´ cˇas v podobeˇ pra´zdnin, resp. dovolene´. Neexistovala ani motivace k cestova´nı´. Financˇnı´ podmı´nky a dostatek cˇasu na cestovnı´ ruch meˇla jen prˇesneˇ vymezena´ skupina obyvatelstva, a to sˇlechta, velkostatka´rˇi a pru˚myslnı´ci. Americky´ sociolog T. Veblen v te´to souvislosti napsal, zˇe tehdejsˇ´ı cestovnı´ ruch byl vy´sadou tzv. leisure class, to znamena´ vrstvy, ktera´ meˇla dostatek financˇnı´ch prostrˇedku˚ a volne´ho cˇasu.

Zmeˇny ve spolecˇnosti

Prˇevratne´ uda´losti obou sveˇtovy´ch va´lek mezitı´m podstatneˇ zmeˇnily tyto podmı´nky. Rostoucı´ blahobyt vsˇech trˇ´ıd obyvatelstva, jakozˇto i pokrokove´ socia´lnı´ za´konoda´rstvı´, ktere´ zabezpecˇilo pra´vo na placenou dovolenou, vytvorˇily prˇedpoklady pro u´cˇast v cestovnı´m ruchu.

Motivace k cestova´nı´

Soucˇasna´ pru˚myslova´ a na vy´kony zameˇrˇena´ spolecˇnost vytvorˇila socia´lnı´ prˇedpoklady pro podstatne´ posı´lenı´ motivace cestova´nı´. Frustracˇnı´ situace vyvolane´ rostoucı´ monoto´nnosti a masovostı´ pracovnı´ho procesu, stejneˇ jako zhorsˇujı´cı´ se zˇivotnı´ podmı´nky v oblastech s velkou koncentracı´ pra´ce a bydlenı´ prˇispeˇly k tomu, zˇe sta´le du˚lezˇiteˇjsˇ´ı je fyzicka´ a psychicka´ motivace ve vztahu k cestovnı´mu ruchu. Mobilita, kterou dnesˇnı´mu cˇloveˇku zarucˇuje dopravnı´ technika, umozˇnˇuje realizaci uvedene´ motivace cestova´nı´ a soucˇasneˇ i prˇ´ısne´ oddeˇlenı´ sveˇta pra´ce od sveˇta dovolene´ jako cˇa´sti sveˇta volne´ho cˇasu. Zda´ se, zˇe motivace, ktere´ prˇevla´daly v minulosti, to znamena´ kulturnı´, mezilidska´ a motivace vyply´vajı´cı´ z postavenı´ a z prestizˇnı´ch du˚vodu˚, ztra´cejı´ na vy´znamu, i kdyzˇ jen prˇechodneˇ. Fyzicka´ a psychicka´ motivace je vy´znamneˇ ovlivneˇna existujı´cı´mi ekonomicky´mi pomeˇry. Rekreace se sta´va´ faktorem rovnova´hy pracovnı´ cˇinnosti a dovolena´ resp. pra´zdniny zaslouzˇenou kompenzacı´ vsˇednı´ho dne. 1.2.4

Politicke´ prostrˇedı´

Socia´lneˇ politicke´ podmı´nky vystupujı´ jako soubor cˇinitelu˚, ze ktery´ch zejme´na oficia´lnı´ sta´tnı´ politika, hmotna´ a kulturnı´ vyspeˇlost obyvatelstva a fond volne´ho cˇasu vy´razneˇ podminˇujı´ dynamicky´ rozvoj cestovnı´ho ruchu.

24

Socia´lnı´ politika mnohy´ch sta´tu˚ vytva´rˇ´ı podmı´nky masove´ u´cˇasti obyvatelstva na cestovnı´m ruchu. Vyspeˇle´ sta´ty prˇijı´majı´ za´vazˇne´ dokumenty, ktere´ otevı´rajı´ a zdokonalujı´ rekreaci pracujı´cı´ch, jako soucˇa´st sve´ho ekonomicke´ho programu. V nasˇem sta´teˇ na zabezpecˇenı´ rozvoje cestovnı´ho ruchu byla v roce 1962 vla´dou schva´lena Rajonizace cestovnı´ho ruchu. Tento za´kladnı´ prostorovy´ dokument rˇesˇil koncepci rekreace a cestovnı´ho ruchu na cele´m u´zemı´ sta´tu. Cestovnı´ ruch se tu vy´razneˇ prosazoval jako ekonomicky´, socia´lnı´ a prostorovy´ jev, ktery´ je trˇeba rˇ´ıdit a organizovat v u´zky´ch souvislostech s dynamicky´m rozvojem ekonomiky a zˇivotnı´ho standardu obyvatelstva.

Socia´lnı´ politika

Cestovnı´ ruch je motivova´n zˇivotnı´ u´rovnı´ obyvatelstva. Zˇivotnı´ u´rovenˇ je podmı´neˇna stupneˇm rozvoje vy´robnı´ch sil, ktere´ se v konecˇne´m du˚sledku projevujı´ v u´rovni vy´zˇivy, bydlenı´, vzdeˇla´nı´, kultury, zdravotnicke´ pe´cˇe, pracovnı´ch i mimo pracovnı´ch podmı´nka´ch, v pra´vu na pra´ci, de´lce pracovnı´ho cˇasu, v de´lce dovoleny´ch, v zı´ska´va´nı´ volne´ho cˇasu, v ru˚stu rea´lny´ch mezd apod. Existuje prˇ´ıma´ u´meˇrnost mezi zˇivotnı´m standardem obyvatelstva urcˇite´ho sta´tu a jeho podı´lem na cestovnı´m ruchu. Je to mozˇne´ pozorovat naprˇ. v pru˚myslovy´ch oblastech, ve ktery´ch zˇivotnı´ u´rovenˇ obyvatelstva je mnohona´sobneˇ vysˇsˇ´ı v porovna´nı´ s me´neˇ rozvinuty´mi oblastmi.

Zˇivotnı´ standard obyvatelstva

Platı´ tu vza´jemny´ vztah, zˇe se stupneˇm ru˚stu ekonomicke´ aktivity sta´tu roste i stupenˇ aktivity obyvatelstva v cestovnı´m ruchu vyja´drˇeny´ jeho podı´lem pohybu v jednotlivy´ch forma´ch cestovnı´ho ruchu. Aktivita pohybu se va´zˇe i na socia´lnı´ a zameˇstnaneckou strukturu obyvatelstva a jeho rea´lne´ mzdy. Prˇedpokladem aktivity cestovnı´ho ruchu, resp. vy´beˇru jeho forem je i dosazˇeny´ stupenˇ kultury a vzdeˇla´nı´ spolecˇnosti. Skupiny obyvatelstva, ktere´ vykazujı´ urcˇity´ stupenˇ vzdeˇla´nı´, se vyznacˇujı´ veˇtsˇ´ı aktivitou v cestovnı´m ruchu.

Aktivita obyvatelstva

Du˚lezˇity´m prˇedpokladem u´cˇasti na cestovnı´m ruchu je disponibilita volne´ho cˇasu. Hlavnı´m zdrojem ru˚stu volne´ho cˇasu je rozvoj vy´robnı´ch sil, ktery´ postupneˇ umozˇnil zkra´tit pracovnı´ cˇas dne, ty´dne a roku. Se zkra´cenı´m pracovnı´ho cˇasu v pru˚beˇhu roku, se zmensˇuje i pocˇet odpracovany´ch let v zˇivoteˇ cˇloveˇka. Skupina trvale zameˇstnane´ho obyvatelstva zı´ska´va´ za´kladnı´ fond volne´ho cˇasu placenou dovolenou, ktera´ je v soucˇasnosti v mnoha zemı´ch uza´koneˇna v de´lce 3 azˇ 4 ty´dnu˚.

Disponibilita volne´ho cˇasu

Je mozˇno pozorovat, zˇe volny´ cˇas, zejme´na koncem ty´dne a i v cˇase dovoleny´ch se ve vysˇsˇ´ı mı´rˇe vyuzˇ´ıva´ v rekreacˇnı´ch forma´ch cestovnı´ho ruchu zejme´na u obyvatel velky´ch meˇst. Urbanizovane´ prostrˇedı´ neumozˇnˇuje zameˇstnane´mu cˇloveˇku prˇimeˇrˇeny´ odpocˇinek po pra´ci. Velke´ meˇsto izoluje obyvatelstvo od prˇ´ırody. Nenahradı´ je ani meˇstske´ parky a zahrady vzhledem na jejich omezeny´ pocˇet a prostorovou nevyva´zˇenost. Soucˇasne´ tempo zˇivota meˇstske´ho obyvatelstva zateˇzˇuje psychicky a fyzicky, a tak podstatneˇ pu˚sobı´ na jeho nervovy´ syste´m. Proto vznika´ u obyvatel meˇst aktua´lnı´ potrˇeba aktivnı´ho odpocˇinku mimo meˇstske´ prostrˇedı´. Industrializace, urbanizace, jako je technika prostrˇedı´, vytvorˇily novy´ proble´m, ktery´ je mozˇne´ nazvat hospodarˇenı´ s volny´m cˇasem (Giezgala 1977). Cı´lem je fyzicka´ a zejme´na psychicka´ rehabilitace, jako prˇirozena´ nutnost reagovat na novodobe´ podmı´nky pra´ce a bydlenı´ ve meˇsteˇ.

Tra´venı´ volne´ho cˇasu meˇstske´ho obyvatelstva

Vycha´zı´me z prˇedpokladu, zˇe cˇ´ım vı´c ma´me volne´ho cˇasu, tı´m veˇtsˇ´ı jeho cˇa´st mu˚zˇeme veˇnovat cestovnı´mu ruchu, a tak jsou mozˇnosti rozvoje jednotlivy´ch forem cestovnı´ho ruchu neobycˇejneˇ velke´.

25

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

1.2.5 Prˇ´ıjmove´ a majetkove´ pomeˇry – popta´vka po cestovnı´m ruchu

Ekonomicke´ prostrˇedı´

Zjisˇteˇnı´, zˇe jen potrˇeba podlozˇena´ kupnı´ silou se mu˚zˇe sta´t prˇedmeˇtem popta´vky na trhu, zdu˚raznˇuje vy´znam ekonomicky´ch faktoru˚ a jejich vliv na subjekt cestovnı´ho ruchu. Jen takova´ potrˇeba se sta´va´ potrˇebou cestovnı´ho ruchu a prˇedmeˇtem popta´vky po cestovnı´m ruchu, ktera´ je podlozˇena´ za´jmem a financˇnı´mi prostrˇedky. Rozsah popta´vky subjektu cestovnı´ho ruchu urcˇujı´ prˇedevsˇ´ım jeho prˇ´ıjmove´ a majetkove´ pomeˇry, resp. cena nabı´dky. Da´le jsou to uzˇ zmı´neˇne´ motivacˇnı´ faktory, ktere´ ovlivnˇujı´ s ru˚znorodou nale´havostı´ ochotu ke koupi sluzˇeb cestovnı´ho ruchu. Tyto dveˇ skupiny faktoru˚ vysveˇtlujı´ i cˇa´stecˇneˇ chybeˇjı´cı´ nebo opozˇdeˇnou za´konitou za´vislost cestovnı´ho ruchu na ekonomicky´ch faktorech jako jsou prˇ´ıjem a majetkova´ situace na jedne´ straneˇ a motivace cestova´nı´ na straneˇ druhe´. Potrˇeby lidı´ se obecneˇ vztahujı´ na na´sledujı´cı´ ekonomicke´ kategorie: a) statky existencˇnı´ potrˇeby, b) statky vysˇsˇ´ı potrˇeby (kulturnı´ potrˇeby), c) statky luxusnı´ potrˇeby.

Zmeˇny v potrˇeba´ch – ekonomicky´ch kategoriı´ch

Prˇirˇazenı´ cestovnı´ho ruchu k jedne´ z uvedeny´ch kategoriı´ se v poslednı´ch desetiletı´ch zmeˇnilo, a to z kategorie c) (azˇ do konce prvnı´ sveˇtove´ va´lky) na kategorii b) (azˇ do sˇedesa´ty´ch let) a v na´sledku sı´lı´cı´ fyzicke´ a psychicke´ motivace se bude prˇiblizˇovat sta´le vı´ce ke kategorii a). Kromeˇ financˇnı´ch podmı´nek mu˚zˇeme tento trend prˇipsat take´ rostoucı´mu fondu volne´ho cˇasu. Naprˇ. R. Zuend na za´kladeˇ regresnı´ch a korelacˇnı´ch analy´z v letech 1939 azˇ 1964 zjistil, zˇe rostoucı´ prˇ´ıjmy, ktere´ mohou kry´t jen existencˇnı´ potrˇeby nemajı´ jesˇteˇ vliv na cestovnı´ ruch. Da´le se uka´zalo, zˇe rostoucı´ prˇ´ıjmy, ktere´ umozˇnı´ kry´t i vysˇsˇ´ı potrˇeby, majı´ nejvy´razneˇjsˇ´ı vliv na cestovnı´ ruch a rostoucı´ prˇ´ıjmy, ktere´ umozˇnˇujı´ krytı´ luxusnı´ch potrˇeb, se v pozitivnı´m smyslu projevujı´ jen v omezene´ mı´rˇe. Toto poslednı´ konstatova´nı´ musı´me posuzovat s ohledem na omezeny´ cˇas, ktery´ ma´ tato skupina k dispozici na cestova´nı´.

Popta´vka po cestovnı´m ruchu – obdobı´ hospoda´rˇske´ recese

Pro odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu ma´ take´ vy´znam reakce popta´vky po cestovnı´m ruchu v obdobı´ hospoda´rˇske´ recese (naprˇ. energeticka´ krize v letech 1974–75). S. Schulmeister vysveˇtlil posuny v ra´mci struktury v recesi cestovnı´ho ruchu na´sledovneˇ (teorie vrstev): V cˇasech hospoda´rˇsky´ch krizı´ a vsˇeobecne´ho zhorsˇenı´ ekonomicky´ch podmı´nek soukromy´ch doma´cnostı´ reaguje popta´vka po cestovnı´m ruchu v za´vislosti na socia´lnı´ch vrstva´ch, ktere´ jsou urcˇovane´ prˇedevsˇ´ım ru˚znou u´rovnı´ prˇ´ıjmu˚ a jsou podstatneˇ rozdı´lne´. Nejvysˇsˇ´ı socia´lnı´ vrstva, pro kterou se staly samozrˇejmostı´ minima´lneˇ dveˇ dovolene´ rocˇneˇ, nereaguje na negativnı´ hospoda´rˇskou situaci. Jejı´ popta´vka po cestovnı´m ruchu roste v za´vislosti na skutecˇne´m vy´voji prˇ´ıjmu˚ a dlouhodobeˇjsˇ´ıch trendu˚. Cˇ´ım je socia´lnı´ vrstva nizˇsˇ´ı, tı´m vy´razneˇji se meˇnı´ spotrˇebnı´ chova´nı´ v na´sledujı´cı´m porˇadı´: nejdrˇ´ıv se snı´zˇ´ı rea´lne´ na´klady, konkre´tneˇ prˇi volbeˇ ubytova´nı´. Od ubytova´nı´ v nizˇsˇ´ıch trˇ´ıda´ch hotelu˚ se prˇecha´zı´ k ubytova´nı´ v soukromı´ a snizˇujı´ se hlavneˇ vedlejsˇ´ı vy´daje

26

pak se draha´ zahranicˇnı´ dovolena´ nahradı´ dovolenou doma nakonec se socia´lneˇ nejslabsˇ´ı vrstva zrˇekne dovolene´ u´plneˇ. „Intenzita cestovnı´ho ruchu“

Z vy´zkumu trhu v cestovnı´m ruchu vyplynuly zajı´mave´ korelace mezi cestovatelsky´mi na´vyky a pocˇ´ına´nı´m beˇhem cestova´nı´ na jedne´ straneˇ a socio-ekonomicky´mi faktory na druhe´ straneˇ. V poprˇedı´ je intenzita cestova´nı´ obyvatel jedne´ zemeˇ, ktera´ je v mnohy´ch smeˇrech projevem pocˇtu a struktury obyvatelstva. Pojmem cˇista´ (netto) intenzita cestovnı´ho ruchu rozumı´ H. P. Schmidhauser procentua´lnı´ podı´l teˇch osob na celkove´m pocˇtu obyvatelstva nebo na urcˇity´ch skupina´ch obyvatelstva, ktere´ beˇhem zkoumane´ho obdobı´ (obycˇejneˇ roku) absolvovali alesponˇ jednu soukromou cestu (se 4 anebo vı´ce prˇenocova´nı´mi). Tento druh cest (pobytu˚) je zajı´mavy´ proto, nebot’se zu´cˇastnˇuje cestovnı´ho ruchu. Institut cestovnı´ho ruchu v St. Gallen zjistil, zˇe v roce 1988 byla tato netto intenzita cestovnı´ho ruchu sˇvy´carske´ho obyvatelstva 76 %. Studijnı´ u´stav cestovnı´ho ruchu v Starnbergu zjistil, zˇe pru˚meˇrna´ netto intenzita cestovnı´ho ruchu za 14 let v SRN byla 66,8 % (1989). Znacˇne´ rozdı´ly v netto intenziteˇ cestovnı´ho ruchu neexistujı´ jen mezi jednotlivy´mi zemeˇmi, ale i mezi jednotlivy´mi skupinami obyvatelstva.

ˇ ista´ C (netto) intenzita cestovnı´ho ruchu

Intenzita cestovnı´ho ruchu nedosa´hne nikdy 100 %, protozˇe vzˇdy budou existovat lide´, kterˇ´ı z neˇjake´ho du˚vodu nemu˚zˇou anebo nechteˇjı´ cestovat (nehoda, choroba, veˇk, nedostatecˇna´ kupnı´ sı´la, nedostatek cˇasu atd.). Mu˚zˇeme konstatovat, zˇe lide´, kterˇ´ı se zu´cˇastnˇujı´ cestovnı´ho ruchu, sta´le cˇasteˇji realizujı´ v pru˚beˇhu roku nejen jednu, ale i dveˇ anebo vı´ce cest, resp. pobytu˚ na dovoleny´ch. Tı´m vy´razneˇji roste pocˇet cest, jake´ by jsme mohli na za´kladeˇ intenzity cestovnı´ho ruchu prˇedpokla´dat. Tuto skutecˇnost oznacˇujeme jako brutto intenzitu cestovnı´ho ruchu a dostaneme ji, kdyzˇ pocˇet cest da´me do vztahu s pocˇtem obyvatel.

Brutto intenzita cestovnı´ho ruchu

Deˇlenı´m brutto intenzity cestovnı´ho ruchu netto intenzitou cestovnı´ho ruchu (resp. deˇlenı´m pocˇtu cest pocˇtem zu´cˇastneˇny´ch osob) zı´ska´va´ H.P. Schmidhauser u´daj o frekvenci cestovnı´ho ruchu.

Frekvence cestovnı´ho ruchu

Zkouma´nı´ intenzity cestovnı´ho ruchu na za´kladeˇ sociologicko-ekonomicky´ch faktoru˚ naprˇ. ve Sˇvy´carsku zjistilo informace o na´sledujı´cı´ch vsˇeobecny´ch souvislostı´. Nejvysˇsˇ´ı intenzitu cestovnı´ho ruchu (netto tak i brutto) dosahujı´: lide´ s vysoky´mi prˇ´ıjmy, osoby svobodny´ch povola´nı´, podnikatele´, rˇeditele´, vedoucı´ pracovnı´ci (vzdeˇla´nı´), obyvatele´ velky´ch aglomeracı´ (uprˇednostnˇujı´ bydlenı´ ve meˇsteˇ), veˇkove´ skupiny mezi 36. azˇ 46. rokem, i do 65 let, osoby z maly´ch doma´cnostı´ (brutto) tak i rodiny se sˇkolou povinny´mi deˇtmi (netto). Nejnizˇsˇ´ı intenzitu cestovnı´ho ruchu proti tomu zaznamena´vajı´: lide´ s nı´zky´mi prˇ´ıjmy, zemeˇdeˇlci, pracovnı´ci, du˚chodci, maloobchodnı´ci, ˇremeslnı´ci, male´ deˇti a osoby starsˇ´ı 75 let,

Nejvysˇsˇ´ı intenzita cestovnı´ho ruchu

Nejnizˇsˇ´ı intenzita cestovnı´ho ruchu

27

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

obyvatele´ z obcı´ s me´neˇ jak 2000 obyvateli, osoby z velky´ch doma´cnostı´ (vı´ce jak 5 osob). Oba dva extre´mnı´ segmenty mu˚zˇeme charakterizovat prˇ´ıjmy (nejvysˇsˇ´ı intenzita cestovnı´ho ruchu) a povola´nı´m (nejnizˇsˇ´ı intenzita cestovnı´ho ruchu). Naprˇ´ıklad osoby s prˇ´ıjmem na jednoho cˇlena rodiny vı´ce jak 3400 CHF dosahujı´ netto intenzitu cestovnı´ho ruchu 86 % a brutto intenzitu cestovnı´ho ruchu 222 cest (na 100 obyvatel), cˇemuzˇ odpovı´da´ 2,57 cest na jednu osobu. ´ cˇast na cestovnı´m ruchu ovlivnˇujı´ ekonomicke´, profesnı´, vzdeˇlanostnı´, demograU ficke´ a sı´delnı´ faktory. Tyto vza´jemne´ vztahy mu˚zˇeme charakterizovat na´sledovneˇ: intenzita cestovnı´ho ruchu roste se vzdeˇla´nı´m, intenzita cestovnı´ho ruchu roste s postavenı´m v zameˇstna´nı´, intenzita cestovnı´ho ruchu klesa´ s veˇkem, intenzita cestovnı´ho ruchu roste s velikostı´ mı´sta trvale´ho bydlisˇteˇ, intenzita cestovnı´ho ruchu roste se stupneˇm urbanizace a mı´sta trvale´ho bydlisˇteˇ. Trendy intenzity cestovnı´ho ruchu

Vsˇeobecneˇ mu˚zˇeme konstatovat, zˇe intenzita doma´cı´ho cestovnı´ho ruchu je vysˇsˇ´ı nezˇ u pasivnı´ho zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu. V Evropeˇ roste intenzita cestovnı´ho ruchu smeˇrem na sever. Z hlediska veˇku se v poslednı´ch letech ukazuje vy´razny´ ru˚st aktivity cestovnı´ho ruchu mla´dezˇe (15 azˇ 21 let) a senioru˚ (v du˚chodove´m veˇku).

1.3 Cestovnı´ ruch = jev

28

Pojmovy´ syste´m a definice cestovnı´ho ruchu

Acˇkoliv jsou definice pouze na´strojem mysˇlenı´ a pouzˇ´ıvajı´ se z du˚vodu jasne´ho a jednoznacˇne´ho vyjadrˇova´nı´, majı´ ve veˇdecke´ i prakticke´ cˇinnosti velky´ vy´znam. I proto meˇla definice Hunzikera-Krapfa za´sadnı´ vy´znam pro veˇdecky´ popis, vy´klad a vy´stavbu syste´mu vztahu˚ „cestovnı´ho ruchu“ jako jevu. Tato definice vytvorˇila za´klad pro vysveˇtlenı´ faktu˚, ktere´ souvisı´ s cestovnı´m ruchem.

Cestovnı´ ruch = souhrn vztahu˚ a jevu˚

Intenzivnı´ rozvoj sluzˇebnı´ch cest a kongresove´ho cestovnı´ho ruchu, vyvolaly zmeˇnu definice cestovnı´ho ruchu na pu˚deˇ Mezina´rodnı´ho sdruzˇenı´ veˇdecky´ch pracovnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu (AIEST). Sluzˇebnı´ a kongresovy´ cestovnı´ ruch znacˇneˇ ovlivnˇujı´ cestovnı´ ruch v meˇstech. Vycˇleneˇnı´ kongresove´ho a sluzˇebnı´ho cestovnı´ho ruchu z definice nenı´ mozˇne´ jen na za´kladeˇ dogmaticke´ho a ekonomicko-veˇdecke´ho zdu˚vodneˇnı´ (spotrˇebnı´ orientace). Cestovnı´ ruch uzˇ da´vno nenı´ jen na´rodohospoda´rˇsky´m jevem. Definici cestovnı´ho ruchu jako „souhrn vztahu˚ a jevu˚“ obsahuje syste´m uvedeny´ v prˇedcha´zejı´cı´ cˇa´sti (syste´m jako usporˇa´dany´ celek prvku˚, mezi ktery´mi existujı´ urcˇite´ vztahy anebo tyto vztahy mohou vzniknout) a zdu˚raznˇuje se v nı´ multidisciplina´rnı´ charakter cestovnı´ho ruchu. V te´to definici cestovnı´ho ruchu vsˇak chybı´ geograficky´ prvek.

Geograficky´ prvek = cestova´nı´ – zmeˇna mı´sta pobytu

Pro cestovnı´ ruch je rozhodujı´cı´ zmeˇna mı´sta, cozˇ znamena´, zˇe mimo pobytu na cizı´m mı´steˇ musı´ do cele´ho procesu vstoupit cestova´nı´ jako prvek, ktery´ umozˇnı´ zmeˇnu mı´sta. Podle nasˇeho na´zoru nenı´ potrˇebne´ cestova´nı´ zvla´sˇt’ charakterizovat z prostorove´ho a cˇasove´ho hlediska. Vy´jimku tvorˇ´ı definice, zˇe mı´sto pobytu nenı´ mı´stem trvale´ho bydlenı´, resp. mı´stem zameˇstna´nı´. Denneˇ cestujı´cı´ do zameˇstna´nı´ a vracejı´cı´ se domu˚ nepokla´da´me za u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu. Regiona´lnı´ cestova´nı´

kvu˚li na´kupu˚m, na rozdı´l od nadregiona´lnı´ho, resp. mezina´rodnı´ho cestova´nı´ za na´kupy se nikdy nepokla´dalo, a to pra´vem, za cestovnı´ ruch. De´lka cestova´nı´/pobytu a prˇekrocˇenı´ hranic jako za´kladu klasifikace se na´m zda´ v soucˇasnosti pro vymezenı´ vsˇeobecne´ho pojmu „cestovnı´ ruch“ neu´cˇelny´m. Takto postupujı´ jen mezina´rodnı´ organizace s cı´lem zı´skat statisticke´ u´daje. Jednodennı´ lety do mı´st s obchodnı´m anebo na´kupnı´m cı´lem se z toho vcˇlenˇujı´ jako vy´znamna´ soucˇa´st mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu. Du˚lezˇita´ je dı´ky tomu skutecˇnost, zˇe pro osoby, ktere´ se nacha´zejı´ na cizı´m mı´steˇ, toto mı´sto nemu˚zˇe by´t mı´stem jejich trvale´ho pobytu anebo mı´stem zameˇstna´nı´. To znamena´, zˇe osoba po dobu pobytu v druhe´m byteˇ anebo obchodnı´ cestujı´cı´, ktery´ vyuzˇ´ıva´ hotelove´ sluzˇby, se v podstateˇ chova´ tak jako u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu. Na za´kladeˇ uvedeny´ch u´vah lze definovat cestovnı´ ruch jako souhrn vztahu˚ a jevu˚, ktere´ vyply´vajı´ z cestova´nı´ a pobytu osob, prˇicˇemzˇ mı´sto pobytu nenı´ hlavnı´m ani trvaly´m mı´stem bydlenı´ a zameˇstna´nı´.

Vsˇeobecna´ definice cestovnı´ho ruchu

Tato definice zahrnuje kompletneˇ cely´ cestovnı´ ruch a vyzˇaduje proto dalsˇ´ı uprˇesneˇnı´. To platı´ prˇedevsˇ´ım pro pouzˇitı´ pojmove´ho apara´tu v praxi (statistika cestovnı´ho ruchu, za´konoda´rstvı´ a management cestovnı´ho ruchu). V odborne´, zejme´na ekonomicke´ literaturˇe se definuje cestovnı´ ruch jako „forma upokojova´nı´ potrˇeb reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka, a to mimo kazˇdodennı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´ a obvykle ve volne´m cˇase, jako i potrˇeb spolecˇnosti mimo kazˇdodennı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ “ (Kopsˇo 1979: 12, Gu´cˇik 1990: 46). V cestovnı´m ruchu jde vzˇdy o specifickou formu osobnı´ spotrˇeby:

Ekonomicke´ pojetı´ cestovnı´ho ruchu

uspokojuje spolecˇensky uznane´ potrˇeby reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka, tj. odpocˇinku, pozna´va´nı´, le´cˇenı´, kulturnı´ho i sportovnı´ho vyzˇitı´, spolecˇenske´ komunikace, rozpty´lenı´, za´bavy apod., docha´zı´ k nı´ beˇhem u´cˇasti na cestovnı´m ruchu, tj. se zmeˇnou mı´sta pobytu v jine´m nezˇ pracovnı´m a doma´cı´m prostrˇedı´, jde o u´cˇelne´ vyuzˇ´ıva´nı´ volne´ho cˇasu na vykona´va´nı´ rozmanity´ch cˇinnostı´ v mnohotva´rny´ch forma´ch projevu. Cˇasto vznikajı´ nejasnosti v interpretaci pojmu „volny´ cˇas“, ktery´ je obvykle cha´pa´n jako cˇas, ktery´ nenı´ vyplneˇny´ pracı´. Prˇesneˇji ho vymezuje naprˇ. francouzsky´ sociolog J. Dumazedier, ktery´ se zaby´va´ vy´zkumem volne´ho cˇasu. Definuje ho jako cˇas, ktery´ cˇloveˇk veˇnuje podle svy´ch za´jmu˚ ru˚zny´m cˇinnostem jako je za´bava, rozpty´lenı´, zı´ska´nı´ dobrovolneˇ zvoleny´ch poznatku˚ a informacı´ z du˚vodu lepsˇ´ıho zapojenı´ do socia´lnı´ho spolecˇenstvı´. Vsˇechny tyto cˇinnosti cˇloveˇk vykona´va´ po svy´ch profesnı´ch, rodinny´ch a socia´lnı´ch povinnostech. Nakolik se kazˇdodenneˇ zhorsˇuje kvalita nasˇeho zˇivota, intenzivneˇji roste potrˇeba „zastavit se“ a dı´ky tomu roste i podı´l cestovnı´ho ruchu v strukturˇe volne´ho cˇasu. Podle neˇmecke´ho sociologa H. Opaschowske´ho existujı´ ve vy´voji volne´ho cˇasu trˇi fa´ze: po va´lce azˇ do 50. let 20. stoletı´ dominovala fa´ze volne´ho cˇasu, ktera´ se zameˇrˇovala na zotavenı´ (regeneraci pracovnı´ sı´ly), volny´ cˇas v 60. a 70. letech 20. stoletı´ se zameˇrˇoval na spotrˇebu (volny´ cˇas se rovna´ spotrˇebeˇ)

Sociologicke´ pojetı´ cestovnı´ho ruchu

Fa´ze vy´voje pojetı´ volne´ho cˇasu

29

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

Interdisciplina´rnı´ prˇ´ıstup

Teorie cestovnı´ho ruchu

Vy´sledky jedne´ veˇdnı´ disciplı´ny ovlivnˇujı´ ostatnı´, cozˇ ma´ za na´sledek rozsˇ´ırˇenı´ a prohloubenı´ vy´zkumu˚ a poznatku˚ o cestovnı´m ruchu. V konecˇne´m du˚sledku to znamena´, zˇe veˇdnı´ disciplı´ny, jejichzˇ objektem zkouma´nı´ je cestovnı´ ruch, tvorˇ´ı celek – teorii, resp. veˇdu o cestovnı´m ruchu. Jsou pro neˇ charakteristicke´ urcˇite´ spolecˇne´ tendence, spolecˇne´ posla´nı´ a mozˇnosti. Spolecˇne´ mozˇnosti urcˇujı´ jednotnou formu, ktera´ je odrazem socioekonomicky´ch podmı´nek. Teorie cestovnı´ho ruchu je novou a interdisciplina´rnı´ veˇdou, cozˇ je prˇ´ıznacˇne´ pro soucˇasnou specializujı´cı´ se veˇdu. Prˇedmeˇtem teorie cestovnı´ho ruchu je cestovnı´ ruch jako komplexnı´ jev.

ˇ initele´ C formujı´cı´ cestovnı´ ruch

Vy´znamny´m teoretikem byl i H. Poser (1939), ktery´ se ve studii o cestovnı´m ruchu v Krkonosˇ´ıch zaby´val vsˇeobecny´mi teoreticky´mi ota´zkami. Poser definoval cestovnı´ ruch jako „loka´lnı´ nebo u´zemnı´ nahromadeˇnı´ cizincu˚ s prˇechodny´m pobytem, ktere´ podminˇuje vznik vza´jemny´ch vztahu˚ mezi cizinci na jedne´ straneˇ a doma´cı´m obyvatelstvem, meˇstem a jeho u´zemı´m na straneˇ druhe´“. V pra´ci uva´dı´ i cˇinitele, ktere´ se podı´lejı´ na formova´nı´ oblastı´ cestovnı´ho ruchu: rozdı´ly v charakteru krajiny navsˇteˇvovane´ho mı´sta a mı´sta trvale´ho pobytu na´vsˇteˇvnı´ka, poloha navsˇteˇvovane´ho mı´sta, vzda´lenosti a mozˇnosti dopravnı´ho spojenı´ s pru˚myslovy´mi a obytny´mi centry, pocˇet, hustota, veˇkova´ a socia´lnı´ struktura obyvatelstva v okolı´ navsˇteˇvovane´ho mı´sta, majetkove´ pomeˇry a velikost prˇ´ıjmu˚ obyvatel, psychologicke´ podneˇty obyvatel a propagace, vliv politicky´ch hranic. Poserovu definici vı´ce nezˇ trˇi desetiletı´ akceptovala veˇtsˇina autoru˚ geograficky´ch vy´zkumu˚. Na za´kladeˇ dosazˇene´ho stupneˇ rozvoje cestovnı´ho ruchu a jeho geograficky´ch vy´zkumu˚ se o definici cestovnı´ho ruchu, vystihujı´cı´ geograficke´ aspekty, pokusil P. Mariot. Za cestovnı´ ruch pokla´da´ „spolecˇenskou aktivitu, ktera´ podminˇuje prˇemı´st’ova´nı´ obyvatelstva do cˇa´stı´ krajinne´ sfe´ry, charakterizovany´ch interakcemi krajinny´ch prvku˚, schopny´mi vyvolat docˇasnou zmeˇnu mı´sta pobytu“ (1983:14).

Geograficke´ aspekty cestovnı´ho ruchu

30

v 80. letech 20. stoletı´ zacˇ´ına´ fa´ze volne´ho cˇasu, ktera´ se zameˇrˇuje na za´zˇitky (kulturnı´ vyuzˇ´ıva´nı´ volne´ho cˇasu zameˇrˇene´ na za´zˇitky). Dosazˇenı´m nove´ kvality vnı´ma´nı´ za´zˇitku˚ vznika´ i jina´ alternativa spotrˇeby. Lide´ majı´ dostatek cˇasu na tvorbu nehmotny´ch zˇivotnı´ch statku˚ a tı´m naru˚sta´ ochota vyuzˇ´ıvat volny´ cˇas ke spolecˇenske´mu zˇivotu a socia´lnı´ angazˇovanosti v nejblizˇsˇ´ım okolı´, ke kreativnı´ tvorˇive´ a produktivnı´ cˇinnosti. Cestovnı´ ruch je nejen socioekonomicky´m, ale i prostorovy´m jevem. Je proto objektem za´jmu ekonomiky, sociologie, geografie, medicı´ny, psychologie, pedagogiky, urbanismu. Zkouma´nı´ cestovnı´ho ruchu jen z pohledu jedne´ disciplı´ny je nedostatecˇne´, proto se uplatnˇuje interdisciplina´rnı´ prˇ´ıstup. Prˇi vy´zkumu cestovnı´ho ruchu se vycˇlenila ekonomika cestovnı´ho ruchu, sociologie cestovnı´ho ruchu, geografie cestovnı´ho ruchu, rekreologie a dalsˇ´ı specia´lnı´ disciplı´ny, ktere´ cestovnı´ ruch zkoumajı´ vzˇdy z jiste´ho zorne´ho u´hlu a prˇitom si utvorˇily vlastnı´ metodologicky´ apara´t. Jednotlive´ veˇdnı´ disciplı´ny definovaly cestovnı´ ruch s ohledem na objekt sve´ho studia.

Takto koncipovana´ definice cestovnı´ho ruchu vymezuje objekt studia geografie cestovnı´ho ruchu.

Shrnutı´ kapitoly Pro na´zorny´ vy´klad cestovnı´ho ruchu se pouzˇ´ıva´ zobrazenı´ cestovnı´ho ruchu jako syste´mu, ktery´ ve zjednodusˇene´ podobeˇ zachycuje vsˇechny vztahy a jevy k nadrˇazeny´m anebo jiny´m syste´mu˚m, jakozˇ i k jeho prvku˚m, ktere´ tvorˇ´ı cˇa´sti tohoto syste´mu. Nadrˇazeny´ (vneˇjsˇ´ı) syste´m umozˇnˇuje zahrnout interdisciplina´rnı´ dimenze cestovnı´ho ruchu, tj. socia´lnı´ (deˇlba pra´ce, financˇnı´ prostrˇedky, volny´ cˇas), technologicke´ (doprava a ubytova´nı´), ekologicke´ (zˇivotnı´ prostrˇedı´, zatı´zˇenı´ prostrˇedı´), politicke´ (socia´lnı´ politiky, zˇivotnı´ standard obyvatelstva) a ekonomicke´ (prˇ´ıjmove´ a majetkove´ pomeˇry, intenzita cestovnı´ho ruchu) prostrˇedı´ cestovnı´ho ruchu. Vnitrˇnı´ syste´m cestovnı´ho ruchu zobrazuje prvky – podsyste´my cestovnı´ho ruchu (subjekt a objekt), ktere´ jsou soucˇa´stı´ cestovnı´ho ruchu. Vsˇechny prvky vneˇjsˇ´ıho i vnitrˇnı´ho syste´mu vstupujı´ do vza´jemne´ interakce a vyvola´vajı´ pozitivnı´ cˇi negativnı´ efekty (vstupy cˇi vy´stupy). Syste´m cestovnı´ho ruchu poda´va´ komplexnı´ obraz o vztazı´ch a jevech, ktere´ souvisı´ s cestovnı´m ruchem. Toto zobrazenı´ umozˇnˇuje uveˇdomit si rozsah cestovnı´ho ruchu, ktere´ se rovneˇzˇ projevuje i v samotne´ definici cestovnı´ho ruchu. Nestacˇ´ı pouze vymezit cestovnı´ ruch z hlediska geograficke´ho, ekonomicke´ho cˇi socia´lnı´ho je trˇeba pouzˇ´ıt interdisciplina´rnı´ prˇ´ıstup, ktery´ je schopen tyto hlediska spojit. Cestovnı´ ruch je tedy mozˇne´ definovat jako souhrn vztahu˚ a jevu˚, ktere´ vyply´vajı´ z cestova´nı´ a pobytu osob mimo trvale´ bydlisˇteˇ, jezˇ je (veˇtsˇinou) realizova´n ve volne´m cˇase a je formou uspokojova´nı´ potrˇeb reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Do ktere´ho podsyste´mu cestovnı´ho ruchu jsou zarˇazeni rezidenti? 2. Myslı´te, zˇe na popta´vku cestovnı´ho ruchu majı´ vliv i takove´ aspekty jako

industrializace, urbanizace cˇi demograficky´ vy´voj?

31

1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´

32

jI´ jI´

2

Formy cestovnı´ho ruchu Druhy cestovnı´ho ruchu

Typologie cestovnı´ho ruchu

2. Typologie cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly V te´to kapitole se dozvı´te o typologii cestovnı´ho ruchu, ktery´ naby´va´ ru˚zny´ch podob. Prˇestozˇe rˇada autoru˚ uva´dı´ ru˚zna´ cˇleneˇnı´, bude prezentova´no cˇleneˇnı´ na formy a druhy cestovnı´ho ruchu, v ra´mci ktery´ch budou definova´ny jednotlive´ typy cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 1,5 hodiny Tato kapitola je zveˇtsˇ´ı cˇa´sti prˇevzata z publikace Pa´skova´, Zelenka (2002) Vy´kladovy´ slovnı´k cestovnı´ho ruchu a ze skript Mala´ a kol. (2002) Za´klady cestovnı´ho ruchu (str. 15–26), ktere´ je mozˇne´ vyuzˇ´ıt v prˇ´ıpadeˇ detailneˇjsˇ´ıho studia. Jak bylo vy´sˇe uvedeno cestovnı´ ruch je souhrnem vztahu˚ a jevu˚, ktere´ naby´vajı´ ru˚zne´ho obsahu. Cestovnı´ ruch je mozˇne´ cˇlenit na za´kladeˇ toho, v jake´ konkre´tnı´ podobeˇ se projevuje at’jizˇ z pohledu popta´vky nebo nabı´dky. Naprˇ´ıklad P. Bernecker cˇlenı´ cestovnı´ ruch na druhy a formy, kde jako rozhodujı´cı´ krite´rium pouzˇ´ıva´ motivaci prostrˇedı´. Jinı´ autorˇi vsˇak pouzˇ´ıvajı´ jina´ cˇleneˇnı´. Kuprˇ´ıkladu V. Mala´ (2002) v ra´mci typologie cestovnı´ho ruchu rozlisˇuje typy cestovnı´ho ruchu jako vyja´drˇenı´ jeho jevove´ formy, ktere´ umozˇnˇujı´ le´pe charakterizovat u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu z hlediska: prˇevazˇujı´cı´ motivace u´cˇasti na cestovnı´m ruchu, mı´sta realizace, vztahu k platebnı´ bilanci sta´tu, de´lka pobytu, zpu˚sobu zabezpecˇenı´ cesty a pobytu, pocˇtu u´cˇastnı´ku˚, zpu˚sobu financova´nı´, veˇku u´cˇastnı´ku˚, prˇevazˇujı´cı´ho prostrˇedı´ pobytu atd. Pro na´sledujı´cı´ vymezenı´ jednotlivy´ch typu˚ cestovnı´ho ruchu budeme vycha´zet ze cˇleneˇnı´ P. Berneckera.

2.1

Formy cestovnı´ho ruchu

Formy cestovnı´ho ruchu jsou odvozeny od motivace na´vsˇteˇvnı´ku˚. Mezi prima´rnı´ motivy realizace cestovnı´ho ruchu, od ktery´ch se na´sledneˇ vymezujı´ formy cestovnı´ho ruchu, patrˇ´ı motivy rekreacˇnı´, kulturnı´, spolecˇenske´, sportovnı´, ekonomicke´ a specificke´.

Fyzicka´ a psychicka´ regenerace

34

2.1.1

Rekreacˇnı´ cestovnı´ ruch

Spolecˇny´m jmenovatelem te´to formy cestovnı´ho ruchu je fyzicka´ a psychicka´ regenerace. Tato forma zahrnuje prˇ´ımeˇstskou rekreaci a pobyty na dovolene´ a da´le

la´zenˇsky´ cestovnı´ ruch, ktery´ vyuzˇ´ıva´ prˇ´ırodnı´ch le´cˇivy´ch faktoru˚ (voda, plyny, peloidy, klima apod.). Z hlediska vy´voje cestovnı´ho ruchu se jedna´ o jednu z pu˚vodnı´ch, tj. nejstarsˇ´ıch, a nejvı´ce rozsˇ´ırˇenou formu cestovnı´ho ruchu. Prˇ´ımeˇstska´ rekreace probı´ha´ v za´zemı´ meˇst (naprˇ. prˇ´ımeˇstske´ parky, rekreacˇnı´ zarˇ´ızenı´, vodnı´ plochy, lesy apod.), ktere´ jsou vyuzˇ´ıva´ny dı´ky dobre´ dostupnosti u´zemı´ meˇstskou verˇejnou dopravou, peˇsˇky nebo na kolech. Prˇ´ımeˇstska´ rekreace je vı´kendovou alternativou pro druhe´ bydlenı´ (tj. chatarˇenı´ a chaluparˇenı´). Nevylucˇuje se vsˇak ani kra´tkodobe´ vyuzˇitı´ ve vsˇednı´ch dnech.

Prˇ´ımeˇstska´ rekreace

´ cˇast na la´zenˇske´m cestovnı´m ruchu je charakteristicka´ pobytem v la´znı´ch, at’ jizˇ U za u´cˇelem regenerace, pozna´nı´ nebo socia´lnı´ch kontaktu˚. Modernı´m trendem jsou kondicˇnı´ a preventivneˇ-zdravotnı´ pobyty v la´znı´ch. Vzhledem k dlouhodobe´ tradici a poveˇsti cˇeske´ho la´zenˇstvı´ a klientele s nadpru˚meˇrny´mi vy´daji (a tedy s vysokou na´vratnostı´ investic) se jedna´ o jednu z klı´cˇovy´ch forem aktivnı´ho cestovnı´ho ruchu pro Cˇeskou republiku.

La´zenˇsky´ cestovnı´ ruch

2.1.2

Kulturnı´ cestovnı´ ruch

Spolecˇny´m znakem kulturnı´ho cestovnı´ho ruchu je pozna´va´nı´ jiny´ch kultur, zvyku˚, tradic, zpu˚sobu zˇivota, na´bozˇenstvı´ apod. Jendou z forem kulturnı´ho cestovnı´ho ruchu je vzdeˇla´vacı´ cestovnı´ ruch, ktery´ je motivova´n zı´ska´va´nı´m znalostı´ a dovednostı´ v navsˇtı´vene´ destinaci na vlastnı´ na´klady na´vsˇteˇvnı´ka nebo organizacı´, institucı´ v zemi bydlisˇteˇ na´vsˇteˇvnı´ka – jazykove´ kurzy, pozna´va´nı´ mı´stnı´ch kultur a zvyku˚ apod. Do vzdeˇla´vacı´ho cestovnı´ho ruchu nejsou vsˇak zahrnuty studijnı´ pobyty, hrazene´ (i cˇa´stecˇneˇ) z prostrˇedku˚ (grantu˚, stipendiı´ aj.) navsˇtı´vene´ zemeˇ.

Vzdeˇla´vacı´ cestovnı´ ruch

Vzdeˇla´va´nı´ v ra´mci vzdeˇla´vacı´ho cestovnı´ho ruchu ma´ cˇasto formu samostudia mı´stnı´ krajiny a spolecˇnosti, cozˇ je podporova´no informacˇnı´mi tabulemi, infoboxy, vytva´rˇenı´m naucˇny´ch stezek apod. V prˇ´ıpadeˇ alternativnı´ho cestovnı´ho ruchu jde zpravidla o cestovnı´ ruch v maly´ch skupina´ch, respektujı´cı´ potrˇeby a zvyklosti mı´stnı´ komunity a jejı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´. Jedna´ se o pozna´va´nı´ zˇivota jiny´ch lidı´ v jejich doma´cı´m prostrˇedı´. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t agroturistika cˇi ekoagroturistika.

Alternativnı´ cestovnı´ ruch

Dalsˇ´ı formou cestovnı´ho ruchu, ktera´ je zameˇrˇena´ na pozna´va´nı´, je na´bozˇensky´ cestovnı´ ruch, nebo take´ religio´znı´ cˇi poutnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ je charakteristicky´ na´vsˇteˇvami a prohlı´dkami religio´znı´ch pama´tek, tj. kostelu˚, katedra´l, hrˇbitovu˚, poutnı´ch mı´st aj. Soucˇa´stı´ vsˇak mu˚zˇe by´t i u´cˇast na na´bozˇensky´ch obrˇadech a poutı´ch.

Na´bozˇensky´ cestovnı´ ruch

2.1.3

Spolecˇensky orientovany´ cestovnı´ ruch

V prˇ´ıpadeˇ teˇchto forem cestovnı´ho ruchu jsou na´vsˇteˇvnı´ci motivova´ni prˇedevsˇ´ım spolecˇensky´m setka´nı´m, ktere´ je teˇmito formami zprostrˇedkova´no. Asi nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ı formou je na´vsˇteˇva prˇ´ıbuzny´ch a zna´my´ch, prˇi ktere´ se na´vsˇteˇvnı´ci zajdou podı´vat naprˇ. na vy´stavu cˇi navsˇtı´vı´ neˇjakou kulturnı´ pama´tku apod.

Na´vsˇteˇva prˇ´ıbuzny´ch

35

2. Typologie cestovnı´ho ruchu

Klubovy´ cestovnı´ ruch

Mezi formy cestovnı´ho ruchu, ktere´ jsou spolecˇensky orientovane´, patrˇ´ı i klubovy´ cestovnı´ ruch. Charakteristicky´m znakem klubove´ho cestovnı´ho ruchu je veˇdomeˇ utvorˇena´ skupina lidı´, kterˇ´ı jsou spojeni spolecˇny´mi za´jmy a za´libami (sportovnı´, kulturnı´ cˇi jine´), prˇ´ıpadneˇ obdobny´ styl tra´venı´ volne´ho cˇasu. Pobyty v ra´mci klubove´ turistiky jsou charakteristicke´ bohatou programovou na´plnı´, vysokou mı´rou animace a celkoveˇ druzˇny´m spolecˇensky´m zˇivotem. (Mala´ 2002: 17) 2.1.4

Sportovnı´ cestovnı´ ruch

Sportovnı´ cestovnı´ ruch je mozˇne´ rozdeˇlit na dveˇ skupiny, a to na formy cestovnı´ho ruchu s aktivnı´ sportovnı´ cˇinnostı´ a na formy cestovnı´ho ruchu s pasivnı´ sportovnı´ cˇinnostı´. Cestovnı´ ruch s aktivnı´ sportovnı´ cˇinnostı´

Aktivneˇ orientovany´ sportovnı´ cestovnı´ ruch je zameˇˇren na pobyty se sportovnı´ na´plnı´, ktere´ majı´ udrzˇovat a posilovat zdravı´ a prohlubovat mora´lnı´ vlastnosti cˇloveˇka. Mezi prˇ´ıklady te´to formy cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı naprˇ. horska´ cˇi vysokohorska´ turistika, cykloturistika, vodnı´ turistika (voda´ctvı´), peˇsˇ´ı turistika apod. Urcˇitou specifickou formou je tzv. lovecka´ turistika zameˇrˇena´ na pobyty spojene´ s lovem zveˇrˇe cˇi rybolovem.

Cestovnı´ ruch s pasivnı´ sportovnı´ cˇinnostı´

Mezi pasivnı´ formy sportovnı´ho cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı tzv. sportovnı´ diva´ctvı´, tj. pasivnı´ u´cˇast na sportovnı´ch akcı´ch (pozn. musı´ se vsˇak jednat o na´vsˇteˇvu akce, ktera´ je mimo mı´sto bydlisˇteˇ u´cˇastnı´ka, viz definice cestovnı´ho ruchu.). 2.1.5

Ekonomicky orientovany´ cestovnı´ ruch

Tato kategorie zdu˚raznˇuje ekonomicke´, resp. profesnı´ aspekty motivace u´cˇastnı´ka. Charakteristicke´ u te´to formy cestovnı´ho ruchu je, zˇe probı´ha´ prˇeva´zˇneˇ v pracovnı´m cˇase u´cˇastnı´ka, i kdyzˇ v sobeˇ mnohdy obsahuje i prvky cestovnı´ho ruchu realizovane´ho ve volne´m cˇase. (Mala´ 2002: 19)

36

Obchodnı´ cestovnı´ ruch

Klasicky´m prˇ´ıkladem ekonomicky, resp. profesneˇ orientovane´ho cestovnı´ho ruchu je obchodnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ zahrnuje obchodneˇ i jinak profesneˇ zameˇrˇene´ sluzˇebnı´ cesty, spocˇ´ıvajı´cı´ v ru˚zny´ch typech obchodnı´ho jedna´nı´ mezi firmami, cˇi jedna´nı´ mezi institucemi a organizacemi, sjedna´va´nı´ obchodnı´ch kontraktu˚, setka´nı´ a jedna´nı´ managementu apod.

Kongresovy´ cestovnı´ ruch

Dalsˇ´ı formou profesnı´ho cestovnı´ho ruchu je kongresovy´ cestovnı´ ruch, ktery´ zahrnuje u´cˇast na ru˚zny´ch kongresech, konferencı´ch a semina´rˇ´ıch slouzˇ´ıcı´ch k veˇdecky´m a odborny´m setka´nı´m a vy´meˇneˇ informacı´ azˇ jizˇ na na´rodnı´ cˇi mezina´rodnı´ u´rovni.

Vy´stavnicky´ a veletrzˇnı´ cestovnı´ ruch

Mezi formy ekonomicky orientovane´ho cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı i cestovnı´ ruch veletrhu˚ a vy´stav, prˇi ktery´ch jsou vystavova´ny a nabı´zeny ru˚zne´ produkty a sluzˇby s cı´lem zaujmout u´cˇastnı´ky, informovat je a vytvorˇit si tak kontakty vedoucı´ k budoucı´mu prodeji. Cˇasto jsou i mı´stem prˇ´ıme´ho uzavı´ra´nı´ obchodnı´ch kontraktu˚ cˇi prˇ´ıme´ho prodeje.

Incentivnı´ cestovnı´ ruch

V neposlednı´ rˇadeˇ patrˇ´ı to te´to kategorie i incentivnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ by´va´ neˇkdy nazy´va´n take´ jako stimulacˇnı´ nebo motivacˇnı´ a je vyuzˇ´ıva´n zameˇstnavatelem jako stimul k pracovnı´mu vy´konu, k setka´nı´ ve firmeˇ nebo jako odmeˇna za dosazˇene´

vy´kony. Charakteristicke´ pro neˇj je, zˇe na´klady spojene´ s u´cˇastı´ na tomto typu cestovnı´ho ruchu zcela nebo v prˇeva´zˇne´ cˇa´sti hradı´ zameˇstnavatel. Mu˚zˇe mı´t ru˚zne´ podoby, jako naprˇ. dovolena´ pro nejlepsˇ´ı pracovnı´ky, pobyty zameˇrˇene´ cˇa´stecˇneˇ pracovneˇ (ru˚zne´ odborne´ semina´rˇe, sˇkolı´cı´ programy nebo exkurse) spojene´ s rekreacˇnı´m cˇi pozna´vacı´m programem apod. Zahranicˇnı´ praxe zahrnuje do tohoto typu i delsˇ´ı pobyty „za´jmoveˇ“ orientovany´ch skupin jako naprˇ. skupinove´ za´jezdy pro vy´herce ru˚zny´ch prodejnı´ch souteˇzˇ´ı, pobyty pro nejlepsˇ´ı prodejce obchodnı´ch firem apod. 2.1.6

Specificky orientovany´ cestovnı´ ruch

Kategorie specificky orientovany´ cestovnı´ ruch je vymezena na za´kladeˇ specificky´ch motivu˚ u´cˇastnı´ka. Jedna´ se naprˇ´ıklad o na´kupnı´ cestovnı´ ruch, politicky´ cestovnı´ ruch, vojensky´ cestovnı´ ruch apod. Forma cestovnı´ho ruchu (prozˇitkovy´) na´kupnı´ cestovnı´ ruch je realizova´n na za´kladeˇ motivace za´zˇitku a prozˇitku z nakupova´nı´ (specificky´ch) prˇedmeˇtu˚ v dane´ destinaci. Jedna´ se o na´kup zbozˇ´ı nejcˇasteˇji nespotrˇebnı´ho charakteru. Samotny´ na´kup je doprova´zen mı´stnı´ nebo dobovou atmosfe´rou, kontaktem s proda´vajı´cı´m apod.

Na´kupnı´ cestovnı´ ruch

Pokud se ty´cˇe politicke´ho cestovnı´ho ruchu, ten je prˇedstavova´n cestovnı´m ruchem diplomatu˚ a cestovnı´m ruchem v souvislosti s ru˚zny´mi politicky´mi akcemi (sjezdy, shroma´zˇdeˇnı´, mı´tinky).

Politicky´ cestovnı´ ruch

2.2

Druhy cestovnı´ho ruchu

Oproti forma´m cestovnı´ho ruchu druhy cestovnı´ho ruchu zohlednˇujı´ prˇeva´zˇneˇ jevovy´ pru˚beˇh cestovnı´ho ruchu a zpu˚sob jeho realizace v za´vislosti na geograficky´ch, ekonomicky´ch, spolecˇensky´ch a jiny´ch podmı´nka´ch, jakozˇ i jeho u´cˇinky. Hovorˇ´ıme o cˇleneˇnı´ na za´kladeˇ vneˇjsˇ´ıch faktoru˚. 2.2.1

Cestovnı´ ruch dle pu˚vodu u´cˇastnı´ku˚

Dle pu˚vodu na´vsˇteˇvnı´ka se rozlisˇuje mezi doma´cı´m a zahranicˇnı´m cestovnı´m ruchem. Doma´cı´ cestovnı´ ruch je definova´n jako cestova´nı´ a pobyty obcˇanu˚ mimo mı´sto jejich trvale´ho pobytu za u´cˇelem vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu, realizace obchodu nebo profesnı´ch povinnostı´, nebo za jiny´m u´cˇelem, trvajı´cı´ ne de´le nezˇ jeden rok a realizovane´ kompletneˇ ve vlastnı´m sta´teˇ (definice WTO).

Doma´cı´ cestovnı´ ruch

V syste´mu na´rodnı´ch u´cˇtu˚ ma´ doma´cı´ cestovnı´ ruch sˇirsˇ´ı vy´znam, a to jako souhrn doma´cı´ho cestovnı´ho ruchu a prˇ´ıjezdove´ho cestovnı´ho ruchu, cozˇ odpovı´da´ pojmu vnitrˇnı´ cestovnı´ ruch. Oproti doma´cı´mu cestovnı´mu ruchu docha´zı´ prˇi zahranicˇnı´m cestovnı´m ruchu k prˇekrocˇenı´ sta´tnı´ch hranic. Pojem je pouzˇ´ıva´n z pohledu dane´ho sta´tu a je vyja´drˇen jako souhrn prˇ´ıjezdove´ho a vy´jezdove´ho cestovnı´ho ruchu. Prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch prˇedstavuje cestovnı´ ruch do dane´ zemeˇ, realizovany´ obyvateli jiny´ch zemı´ (incoming). Vy´jezdovy´ cestovnı´ ruch zahrnuje cestovnı´ ruch obyvatel dane´ zemeˇ,

Zahranicˇnı´ cestovnı´ ruch

37

2. Typologie cestovnı´ho ruchu

realizovany´ cestou do jiny´ch zemı´ (outcoming). Musı´ vsˇak platit, zˇe cesta nebo pobyt je kratsˇ´ı nezˇ jeden rok souvisle a jejı´m cı´lem je vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu, podnika´nı´ cˇi jiny´ u´cˇel. 2.2.2

Cestovnı´ ruch dle pocˇtu u´cˇastnı´ku˚

Individua´lnı´ cestovnı´ ruch

Na za´kladeˇ pocˇtu u´cˇastnı´ku˚ jsou rozlisˇeny trˇi druhy cestovnı´ho ruchu, a to individua´lnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ prˇedstavuje cesty jednotlivcu˚ nebo rodin (maly´ch skupin) cestujı´cı´ch samostatneˇ, nikoli v ra´mci organizovane´ skupiny. Typicky´ individua´lnı´ cestovnı´ ruch je provozova´n v objektech individua´lnı´ rekreace (viz chatarˇenı´ a chaluparˇenı´).

Kolektivnı´ cestovnı´ ruch

Druhy´m typem je kolektivnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ prˇedstavuje cestova´nı´ a pobyty veˇtsˇ´ıho kolektivu, je tedy organizova´n. Hovorˇ´ıme o tzv. skupinove´m nebo spolecˇenske´m cestovnı´m ruchu cˇi o klubove´m cestovnı´m ruchu (viz vy´sˇe).

Masovy´ cestovnı´ ruch

Trˇetı´m druhem je masovy´ cestovnı´ ruch, ktery´ je charakteristicky´ masovou u´cˇastı´ turistu˚. Masovy´ cestovnı´ ruch je protipo´lem individua´lnı´ho cestovnı´ho ruchu. Prˇina´sˇ´ı s sebou negativnı´ dopady na prostrˇedı´. 2.2.3

Cestovnı´ ruch dle veˇku u´cˇastnı´ku˚

Na za´kladeˇ veˇku u´cˇastnı´ku˚ se rozlisˇuje mla´dezˇnicky´ cestovnı´ ruch a seniorsky´ cestovnı´ ruch. Samozrˇejmeˇ z hlediska segmentace trhu je mozˇny´ vymezit i dalsˇ´ı druhy. Mla´dezˇnicky´ cestovnı´ ruch

Mla´dezˇnicky´ cestovnı´ ruch je definova´n veˇkovou hranicı´ 15–24 let. Jedna´ se o u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu, kterˇ´ı uzˇ necestujı´ na dovolenou se svy´mi rodicˇi a jesˇteˇ ne s vlastnı´ rodinou. Mu˚zˇe se naprˇ´ıklad jednat o ta´bory, sˇkolnı´ vy´lety, tzv. put’a´ky apod.

Seniorsky´ cestovnı´ ruch

Seniorsky´ cestovnı´ ruch je jednoznacˇneˇ vymezen veˇkem ukoncˇenı´ pracovnı´ aktivity. Tento druh cestovnı´ho ruchu svy´m obsahem odpovı´da´ potrˇeba´m, za´jmu˚m, fyzicky´m a ekonomicky´m mozˇnostem starsˇ´ı generace. 2.2.4

Cestovnı´ ruch dle de´lky trva´nı´

Prima´rneˇ rozlisˇujeme mezi kra´tkodoby´m a dlouhodoby´m cestovnı´m ruchem, prˇicˇemzˇ de´lka trva´nı´ se meˇrˇ´ı pocˇtem prˇenocova´nı´ v jednom mı´steˇ. Hranici mezi kra´tkodoby´m a dlouhodoby´m pobytem cˇinı´ 4 prˇenocova´nı´. Kra´tkodoby´ cestovnı´ ruch

Dlouhodoby´ cestovnı´ ruch

38

Kra´tkodoby´ cestovnı´ ruch je mozˇne´ da´le cˇlenit na tranzitnı´ cˇi pasazˇe´rsky´ cestovnı´ ruch, kdy se u´cˇastnı´k jizˇ nevracı´ do mı´sta pobytu (tzv. projı´zˇdeˇnı´); na kra´tkodoby´ cestovnı´ ruch – zvla´sˇteˇ obchodnı´, ktery´ probı´ha´ v pru˚beˇhu ty´dne; da´le na vy´letnı´ cestovnı´ ruch, tj. bez prˇenocova´nı´; a na tzv. vı´kendovy´ cestovnı´ ruch, ktery´ je charakteristicky´ 1–3 prˇenocova´nı´mi. Do kategorie dlouhodobe´ho cestovnı´ho ruchu se rˇadı´ dovolene´ s vı´ce nezˇ 4 prˇenocova´nı´mi a la´zenˇsky´ cestovnı´ ruch, ktery´ obycˇejneˇ trva´ 3 ty´dny.

2.2.5

Cestovnı´ ruch dle prˇevahy mı´sta pobytu

Vymezenı´ druhu˚ cestovnı´ho ruchu na za´kladeˇ prˇevahy mı´sta pobytu je u´zce spojeno s typologiı´ strˇedisek cestovnı´ho ruchu. Kazˇde´ strˇedisko se vyznacˇuje jiny´m zameˇrˇenı´m, resp. nabı´zı´ jiny´ sortiment sluzˇeb. Prˇ´ıkladem je meˇstsky´ cestovnı´ ruch, venkovsky´ cestovnı´ ruch, la´zenˇsky´ cestovnı´ ruch, prˇ´ımorˇsky´ cestovnı´ ruch, horsky´ cestovnı´ ruch apod. Jednı´m z nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ıch druhu˚ cestovnı´ho ruchu je meˇstsky´ cestovnı´ ruch, ktery´ ma´ spı´sˇe kra´tkodoby´ charakter a hlavnı´m motivem je na´vsˇteˇva meˇst a jejich atraktivit a sluzˇeb, ale i zˇivota v nich. Meˇstsky´ cestovnı´ ruch je cˇasto motivova´n a koncentrova´n okolo zna´my´ch pama´tek.

Meˇstsky´ cestovnı´ ruch

Opakem meˇstske´ho cestovnı´ho ruchu, ktery´ je realizova´n mimo urbanizovane´ celky, kde prˇevazˇuje kontakt s prˇ´ırodou, je venkovsky´, nebo-li rura´lnı´ cestovnı´ ruch. Jedna´ se o vı´cedennı´ pobyt s rekreacˇnı´mi aktivitami na venkoveˇ (procha´zky a peˇsˇ´ı turistika, projı´zˇd’ky na kole cˇi na koni, pozorova´nı´ a pe´cˇe o doma´cı´ zvı´rˇata, konzumace podoma´cku vyrobeny´ch potravin atd.). Charakteristicky´ pro venkovsky´ cestovnı´ ruch je i typ ubytova´nı´, kdy prˇevazˇuje ubytova´nı´ v soukromı´ nebo v mensˇ´ıch hromadny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch. Venkovsky´ cestovnı´ ruch mu˚zˇe mı´t ru˚zne´ podoby – agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika, dobrodruzˇny´ cestovnı´ ruch, kulturnı´ cestovnı´ ruch apod.

Venkovsky´ cestovnı´ ruch

2.2.6

Cestovnı´ ruch dle rocˇnı´ho obdobı´

O cestovnı´m ruchu je zna´mo, zˇe ma´ sezo´nnı´ charakter, a proto je mozˇne´ rozlisˇit na´sledujı´cı´ kategorie: letnı´ cestovnı´ ruch, zimnı´ cestovnı´ ruch, cestovnı´ ruch v hlavnı´ sezo´neˇ (obdobı´, ve ktere´m cestuje nejveˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚ do dane´ destinace) a mimosezo´nnı´ cestovnı´ ruch (obdobı´ s nizˇsˇ´ı na´vsˇteˇvnostı´ turisticke´ destinace) blı´zˇe viz obra´zek 2.1. Obra´zek 2.1: Modelovy´ prˇ´ıklad sezo´nnosti destinace počet návštěvníků

hlavní sezóna

vedlejší sezóna

vedlejší sezóna

mimosezóna

mimosezóna 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pramen: Pa´skova´, Zelenka 2002

39

2. Typologie cestovnı´ho ruchu

2.2.7 Hotelovy´ cestovnı´ ruch

Parahotelovy´ cestovnı´ ruch

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu ubytova´nı´

Na za´kladeˇ volby jednotlivy´ch typu˚ ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ je mozˇne´ vycˇlenit hotelovy´ cestovnı´ ruch, kdy jsou u´cˇastnı´ci ubytova´ni v hromadne´m ubytovacı´m zarˇ´ızenı´ typu hotel, ktery´ poskytuje vedle stravovacı´ch sluzˇeb i dalsˇ´ı sortiment sluzˇeb a na za´kladeˇ velikosti, vybavenosti pokoju˚, kvality a rozsahu dany´ch sluzˇeb je klasifikova´n do peˇti trˇ´ıd (viz zna´me´ hveˇzdicˇky). Pokud si u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu vybere jine´ ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ nezˇ je hotel, naprˇ. ubytova´nı´ v chatce, apartma´nu, v kempu pod stanem cˇi v karavanu/prˇ´ıveˇsu nebo v tzv. objektech individua´lnı´ rekreace, hovorˇ´ıme o tzv. parahotelove´m cestovnı´m ruchu. 2.2.8

Cestovnı´ ruch dle vlivu na platebnı´ bilanci

Vymezenı´ druhu˚ cestovnı´ho ruchu dle vlivu na platebnı´ bilanci je z ekonomicke´ho hlediska velice du˚lezˇite´. V te´to souvislosti hovorˇ´ıme o mezina´rodnı´m cestovnı´m ruchu a jeho prˇ´ınosech, tj. prˇ´ıjmech a vy´dajı´ch, ktere´ vstupujı´ do platebnı´ bilance sta´tu. Aktivnı´ cestovnı´ ruch Pasivnı´ cestovnı´ ruch

Pokud prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu prˇevazˇujı´ nad vy´daji vznika´ tzv. kladne´ saldo platebnı´ bilance, a tudı´zˇ hovorˇ´ıme o aktivnı´m cestovnı´m ruchu, ktery´ je generova´n prˇ´ıjezdy zahranicˇnı´ch turistu˚ do zemeˇ. Opacˇny´ prˇ´ıpad nasta´va´, kdyzˇ vy´daje cestovnı´ho ruchu prˇevysˇujı´ prˇ´ıjmy a docha´zı´ k tzv. za´porne´mu saldu platebnı´ bilance. V te´to souvislosti hovorˇ´ıme o pasivnı´m cestovnı´m ruchu, kdy doma´cı´ obyvatele´ vyjı´zˇdeˇjı´ do zahranicˇ´ı a tı´m docha´zı´ k odlivu financˇnı´ch prostrˇedku˚ (tzv. neviditelne´mu exportu). 2.2.9

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu cestova´nı´ (organizace)

V souvislosti se zpu˚sobem organizova´nı´ cesty cˇi pobytu rozlisˇujeme mezi organizovany´m a neorganizovany´m cestovnı´m ruchem. Organizovany´ cestovnı´ ruch

V prˇ´ıpadeˇ organizovane´ho cestovnı´ho ruchu zajisˇt’uje cestu i pobyt cestovnı´ kancela´rˇ cˇi jine´ podnikatelske´ subjekty poskytujı´cı´ zprostrˇedkovatelske´ sluzˇby a u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu si nakupuje uceleny´ produkt (za´jezd – nejme´neˇ dveˇ za´kladnı´ sluzˇby, tj. doprava + ubytova´nı´).

Neorganizovany´ cestovnı´ ruch

Naproti tomu neorganizovany´ cestovnı´ ruch si organizuje, resp. jednotlive´ sluzˇby cestovnı´ho ruchu si zajisˇt’uje u´cˇastnı´k sa´m. 2.2.10

Komercˇnı´ a socia´lnı´ cestovnı´ ruch

Cestovnı´ ruch dle zpu˚sobu financova´nı´

Podle zpu˚sobu u´hrady na´kladu˚ spojeny´ch s u´cˇastı´ na cestovnı´m ruchu je mozˇne´ vymezit dva druhy cestovnı´ho ruchu, a to komercˇnı´ cestovnı´ ruch, kdy si vesˇkere´ vy´daje hradı´ u´cˇastnı´k sa´m, a socia´lnı´ cestovnı´ ruch, kdy docha´zı´ k cˇa´stecˇne´ cˇi plne´ spoluu´cˇasti na u´hradeˇ vy´daju˚. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t deˇtsky´ ta´bor, la´zenˇsky´ pobyt, drˇ´ıve odbora´rˇska´ rekreace, dnes incentivnı´ cestovnı´ ruch. Tento uvedeny´ vy´cˇet nenı´ pochopitelneˇ u´plny´. Doplnˇujı´ ho mnohe´ smı´sˇene´ formy, ktere´ nenı´ mozˇne´ jednoznacˇneˇ prˇirˇadit k jednomu druhu anebo formeˇ cestovnı´ho

40

ruchu. Vy´razna´ zmeˇna v motivaci jakozˇ i vliv vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ vede k neusta´le´ tvorbeˇ novy´ch variant forem a druhu˚ cestovnı´ho ruchu. Tato skutecˇnost se projevuje ve snizˇujı´cı´ se populariteˇ za´jezdu˚ a prˇ´ıklonu k individua´lnı´m forma´m cestovnı´ho ruchu.

Shrnutı´ kapitoly Cestovnı´ ruch je souhrnem vztahu˚ a jevu˚, ktere´ naby´vajı´ ru˚zne´ho obsahu. Cestovnı´ ruch je mozˇne´ cˇlenit na za´kladeˇ toho, v jake´ konkre´tnı´ podobeˇ se projevuje at’ jizˇ z pohledu popta´vky nebo nabı´dky. Na za´kladeˇ motivace u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu vymezujeme tzv. formy cestovnı´ho ruchu, mezi ktere´ patrˇ´ı: rekreacˇnı´, kulturnı´, sportovnı´ cestovnı´ ruch, spolecˇensky orientovany´, ekonomicky (profesneˇ) orientovany´ cestovnı´ ruch cˇi specificky´ cestovnı´ ruch. Naproti tomu z hlediska vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ rozlisˇujeme druhy cestovnı´ho ruchu. Mezi urcˇujı´cı´ faktory patrˇ´ı naprˇ. pu˚vod u´cˇastnı´ka, pocˇet u´cˇastnı´ku˚, veˇk u´cˇastnı´ku˚, de´lka trva´nı´ pobytu, mı´sta pobytu, rocˇnı´ obdobı´, zpu˚sob ubytova´nı´, organizace (cestova´nı´) cˇi financova´nı´, vliv na platebnı´ bilanci apod. Typologie cestovnı´ho ruchu je vsˇak otevrˇenou za´lezˇitostı´, jelikozˇ jednotlive´ typy cestovnı´ho ruchu nenı´ mozˇne´ jednoznacˇneˇ prˇirˇadit k jedne´ formeˇ cˇi druhu cestovnı´ho ruchu.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Do jake´ formy byste zarˇadili tzv. bird/whale watching (pozorova´nı´ pta´ku˚/vel-

ryb)? 2. Kdy docha´zı´ k tzv. neviditelne´mu importu?

41

2. Typologie cestovnı´ho ruchu

42

jI´ jI´ jI´ jI´

3

Za´kladnı´ motivy cestova´nı´ od praveˇku po strˇedoveˇk Od cestova´nı´ k cestovnı´mu ruchu Historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu ˇ eske´ republice vC Za´kladnı´ prˇedpoklady vy´voje cestovnı´ho ruchu

Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

3. Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly V te´to kapitole se sezna´mı´te se strucˇny´m historicky´m vy´vojem cestovnı´ho ruchu te´meˇrˇ od praveˇku azˇ do soucˇasnosti, ktery´ va´m odhalı´ za´kladnı´mi motivy, ktere´ vedly k cestova´nı´. Dozvı´te se, jake´ souvislosti at’jizˇ politicke´, kulturnı´, socia´lnı´ cˇi hospoda´rˇske´ ovlivnily cestovnı´ ruch do dnesˇnı´ podoby a jake´ jsou za´kladnı´ prˇedpoklady vy´voje cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 1 hodina

3.1

Za´kladnı´ motivy cestova´nı´ od praveˇku po strˇedoveˇk

Mysˇlenka cestova´nı´ je stara´ jak lidstvo samo. Jak se lidstvo vyvı´jelo a meˇnily se jejich potrˇeby, docha´zelo soucˇasneˇ i ke zmeˇna´m ve vy´voji motivu˚ cestova´nı´. Historie ukazuje, zˇe cestova´nı´ nebylo vzˇdycky prˇ´ıjemnou za´lezˇitostı´ spojenou s relaxaci a regeneracı´ sil, jak je tomu v soucˇasnosti. Na´sledujı´cı´ prˇehled poodhalı´ skutecˇne´ motivy cestova´nı´. 3.1.1 Fyziologicke´ potrˇeby

V tomto obdobı´ patrˇilo u prehistoricky´ch civilizacı´ mezi prvotnı´ motivy cestova´nı´ uspokojova´nı´ fyziologicky´ch potrˇeb jako je obzˇiva a snaha prˇezˇ´ıt. Obyvatele´ se steˇhovali za potravou a za lepsˇ´ımi zˇivotnı´mi podmı´nkami, tj. steˇhova´nı´ do u´rodneˇjsˇ´ıch oblastı´, do oblastı´ s mı´rneˇjsˇ´ım klimatem apod. 3.1.2

Obchod – smeˇna zbozˇ´ı

Praveˇk

Staroveˇk

Lide´ se postupneˇ zdokonalovali ve svy´ch dovednostech a zacˇali vyra´beˇt ru˚zne´ vy´robky, ktere´ se staly soucˇa´stı´ smeˇny, v tomto prˇ´ıpadeˇ barterove´ho obchodu. Potrˇeba smeˇny zbozˇ´ı za zbozˇ´ı vedla k tomu, zˇe se budovala nezbytna´ infrastruktura v podobeˇ obchodnı´ch cest, a to jak po sousˇi, tak i po vodeˇ. Vyhleda´vany´mi destinacemi byly v te´ dobeˇ Afrika, Asie a Blı´zky´ vy´chod. O tomto motivu cestova´nı´ (migrace) sveˇdcˇ´ı rˇada archeologicky´ch na´lezu˚.

44

Politicke´ a ekonomicke´ motivy

V Egypteˇ bylo cestova´nı´ spojeno prˇedevsˇ´ım s „pracovnı´mi“ povinnostmi, kdy vla´dnı´ u´rˇednı´ci jezdili po u´zemı´ a vybı´rali daneˇ od obcˇanu˚. Zdokonalila se nejen dopravnı´ infrastruktura, a to vcˇetneˇ dopravnı´ch prostrˇedku˚ (prvnı´ cˇtyrˇkoly´ „kocˇa´r“), ale take´ doprovodna´ infrastruktura v podobeˇ vybudovany´ch pohostinsky´ch a ubytovacı´ch center prˇi hlavnı´ch cesta´ch.

Obchod

ˇ ecko, a to hned z neˇkolika du˚vodu˚. Prˇedneˇ to Svu˚j podı´l na vy´voji cestova´nı´ ma´ R byl vznik peneˇzˇnı´ meˇny, ktera´ nahradila potrˇebu cestovat do destinacı´ kvu˚li smeˇneˇ zbozˇ´ı za zbozˇ´ı. Da´le to byl rˇecky´ jazyk, ktery´ se rozsˇ´ırˇil v oblasti Strˇedozemnı´ho morˇe a umozˇnˇoval tak cestujı´cı´m snadnou komunikaci. Jelikozˇ veˇtsˇina rˇecky´ch meˇst je umı´steˇna u morˇe, zvy´sˇila se popta´vka po cestova´nı´ po morˇi. Z te´to doby, tj. kolem roku 480–425 prˇ. n. l., pocha´zı´ take´ prvnı´ dolozˇene´ popisy cest z oblasti Strˇedozemnı´ho morˇe.

ˇ ecky´ geograf a historik Herodotos (zˇil v letech 480 azˇ 421 prˇ. n. l.) se stal prvR nı´m cestujı´cı´m a u´cˇastnı´kem cestovnı´ho ruchu ve sve´ zemi. Cestova´nı´ vyuzˇ´ıval na pozna´va´nı´ zvyku˚ a tradic (vzdeˇla´vacı´ cestovnı´ ruch). Jeho cestopisy sveˇdcˇ´ı o cestova´nı´ s le´cˇebny´m cı´lem (Epidauros s Aeskulapovy´m chra´mem) jakozˇ i o poutı´ch k chra´mu˚m bohu˚ (jako naprˇ. Delphi, ostrov De´los aj.).

Pozna´va´nı´ tradic a zvyku˚

Prˇestozˇe cestova´nı´ rˇecky´ch vla´dnı´ch u´rˇednı´ku˚ bylo minima´lnı´ kvu˚li existenci meˇstsky´ch sta´tu˚, docha´zelo ke zmeˇneˇ mı´sta trvale´ho bydlisˇteˇ kvu˚li aktivnı´ anebo pasivnı´ u´cˇasti na sportovnı´ch akcı´ch (viz vznik Olympijsky´ch her v roce 770 prˇ. n. l.).

Za´bava

ˇ ´ımane´ se vzhledem ke svy´m dobyvatelsky´m ambicı´m a neusta´le se rozru˚stajı´cı´ rˇ´ısˇi R stali staviteli kontinenta´lnı´ cestovnı´ sı´teˇ, cozˇ dokla´da´ dochovane´ Iteneratium, neboli informa´tor o suchozemsky´ch a vodnı´ch cesta´ch z dob panova´nı´ cı´sarˇe Dioklecia´na (280–305).

Doby´va´nı´ u´zemı´ a la´zenˇstvı´

ˇ ´ımanu˚. Vojenske´ du˚vody vsˇak nebyly jediny´m motivem cestova´nı´, resp. migrace R ˇ Prˇelidneˇnost v R´ımeˇ a v jiny´ch meˇstech meˇla za na´sledek zmeˇnu bydlenı´ zejme´na ˇ ´ımane´ steˇhovali do odlehlejsˇ´ıch a pro odpocˇinek prˇ´ıjemneˇjsˇ´ıch mı´st v le´teˇ, kdy se R (pozn. v te´to souvislosti tak mu˚zˇeme hovorˇit o prˇedchu˚dcı´ch dnesˇnı´ho druhe´ho bydlenı´). ˇ ´ımanu˚ v la´zenˇsky´ch terma´lnı´ch pramenech. Tato za´liba Zna´ma´ je takte´zˇ za´liba R byla podneˇtem rozvoje la´zenˇske´ho cestovnı´ho ruchu, naprˇ. St. Moritz (Sˇvy´carsko), Sˇopronˇ (Mad’arsko) atd. Strˇedoveˇk ˇ ´ımske´ rˇ´ısˇe docha´zelo i k u´padku cest. Cestova´nı´ se stalo nejen obtı´zˇny´m, Za´nikem R ale i nebezpecˇny´m. Kromeˇ u´rˇednı´ku˚ a studentu˚ byli ochotni vzı´t na sebe fyzickou a financˇnı´ obeˇt’, ktera´ byla spojena´ se zmeˇnou mı´sta, jen poutnı´ci. Tento jev koˇ ´ım, Santiago de Compostela a lektivnı´ho cestova´nı´ do na´bozˇensky´ch center jako R Jeruzale´m podporovala vı´c vı´ra nezˇ krajina. 3.1.3

13. stoletı´ lze oznacˇit za obdobı´ pocˇa´tku obchodnı´ch, objevitelsky´ch a prˇedevsˇ´ım kolonizacˇnı´ch cest do za´morˇ´ı, ktere´ meˇly spolecˇne´ho jmenovatele, a to „zvysˇova´nı´ bohatstvı´“. Prima´rnı´m motivem za´morˇsky´ch cest tak byly obchodnı´ za´jmy, resp. ekonomicke´ prˇ´ıcˇiny, ktere´ mnohdy vedly ke snaha´m o podrobenı´ si novy´ch u´zemı´. Sekunda´rnı´m, ovsˇem ze spolecˇenske´ho a kulturnı´ho hlediska takte´zˇ prˇ´ınosny´m, motivem cest v te´to dobeˇ bylo pozna´va´nı´ novy´ch zemı´ a kultur.

Na´bozˇenske´ pouteˇ

Morˇeplavby – obchodnı´ za´jmy (bohatstvı´) – obdobı´ kolonizace

E´ru za´morˇsky´ch vy´prav a objevitelsky´ch plaveb odstartoval koncem 13. stoletı´ Ital Marko Polo (1254–1324), ktery´ objevil cestu z Evropy do Asie, resp. do Cˇ´ıny. Jeho vy´prava byla prˇ´ınosna´ nejen z ekonomicke´ho a politicke´ho hlediska, ale prˇinesla spoustu poznatku˚ a informacı´ i pro jine´ oblasti, ktere´ je mozˇne´ nale´zt v jeho knize Milio´n. V polovineˇ 15. stoletı´ se proslavil italsky´ morˇeplavec Krysˇtof Kolumbus (1451 azˇ 1506) se svojı´ zda´nliveˇ neu´speˇsˇnou vy´pravu do Indie smeˇrem na za´pad, prˇi ktere´ objevil novou zemi, resp. kontinent, jenzˇ byl posle´ze pojmenova´n po dalsˇ´ım vy´znamne´m italske´m morˇeplavci Amerigo Vespuccim (1454–1512), ktery´ podnikl rˇadu vy´prav k jihoamericky´m brˇehu˚m. Sve´ za´zˇitky z cest popisoval tak zajı´maveˇ,

45

3. Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

zˇe byly pozdeˇji vyda´ny jako cestopisna´ cˇetba a na za´kladeˇ toho se kontinentu zacˇalo rˇ´ıkat Amerigova zemeˇ (Amerika). Skutecˇny´m morˇeplavcem, ktery´ vsˇak doplul do Indie roku 1498 obeplutı´m jizˇnı´ Afriky, byl Vasco da Gama (1469–1524).

3.2 3.2.1

Od cestova´nı´ k cestovnı´mu ruchu Novoveˇk

Zkusˇenosti a vzdeˇla´nı´

V rozmezı´ 14. a 17. stoletı´ se stalo jednı´m z vy´znamny´ch motivu˚ cestova´nı´ zı´ska´va´nı´ zkusˇenostı´ a vzdeˇla´nı´ v zahranicˇ´ı. Mladı´ odcha´zeli do sveˇta tzv. na zkusˇenou. Cı´lem cest byla meˇsta s veˇhlasny´mi univerzitami, naprˇ. Oxford a Cambridge v Anglii, Salamanca ve Sˇpaneˇlsku, Sorbona v Parˇ´ızˇi atd.

Prˇ´ıroda

Prˇelomovy´m ve vy´voji cestovnı´ho ruchu se sta´va´ obdobı´ osvı´censtvı´. Prˇ´ırodoveˇdci jako J. J. Scheuchzer a Albrecht von Haller ba´snı´ Alpy uverˇejneˇnou v roce 1732 vyvolali v mnohy´ch soucˇasnı´cı´ch touhu po za´zˇitcı´ch z prˇ´ırody. Trvale´ du˚sledky meˇla vy´zva J. J. Rousseaua k na´vratu k prˇ´ırodeˇ v dı´le „Nova´ Heloida (Neuvelle He´loise)“ (1756). Spisovatele´ a ba´snı´ci jako Byron, Ruskin a Goethe se postarali o pokracˇova´nı´ nadsˇenı´ pro prˇ´ırodu a prˇispeˇli k neutichajı´cı´mu proudeˇnı´ cizincu˚ do alpsky´ch oblastı´. K tomuto proudu se prˇidala i aristokracie. Byli to Anglicˇane´, kterˇ´ı prˇivedli k rozkveˇtu horolezectvı´ (prvnı´ vy´stupy na Matterhorn) a kterˇ´ı jako prvnı´ zimnı´ hoste´ v Davosu a St. Moritz roku 1863 zavedli zimnı´ sporty.

Pru˚myslova´ revoluce = doprava a volny´ cˇas

Vy´znamny´ vliv na motivy cestova´nı´ meˇla pru˚myslova´ revoluce, jejı´zˇ dopady se projevily i v jiny´ch oblastech lidske´ cˇinnosti. Z pohledu cestovnı´ho ruchu mu˚zˇe by´t 19. stoletı´ oznacˇovane´ jako prˇechod od cestova´nı´ k cestovnı´mu ruchu. Ve stoletı´ pa´ry zaznamenala velmi dynamicky´ rozvoj doprava, a to jak silnicˇnı´, tak prˇedevsˇ´ım zˇeleznicˇnı´. Zˇeleznice byla lacineˇjsˇ´ı, rychlejsˇ´ı a poskytovala jisty´ komfort cestova´nı´, cˇ´ımzˇ prˇispeˇla k tomu, zˇe se cestovnı´ ruch stal jevem, ktery´ zasa´hl sˇiroke´ vrstvy obyvatelstva. Industrializace meˇla pozitivnı´ vliv i na hospoda´rˇsky´ blahobyt spolecˇnosti. Se zava´deˇnı´m pevne´ pracovnı´ doby dosˇlo k na´ru˚stu volne´ho cˇasu obyvatel, a tı´m se zacˇala rˇesˇit ota´zka, jak s tı´mto cˇasem nalozˇit. Motivem cestova´nı´ se tak stalo uspokojova´nı´ potrˇeby rekreace, regenerace sil, pozna´va´nı´ cˇi uskutecˇnˇova´nı´ volnocˇasovy´ch aktivit. Cestovnı´ ruch tak nevznika´ jen jako touha cestovat a spatrˇit ru˚zne´ zajı´mavosti, ani nenı´ du˚sledkem neˇjake´ho migracˇnı´ho pudu lidı´, ale vznika´ na za´kladeˇ materia´lnı´ch podmı´nek zˇivota spolecˇnosti a jejich vy´voje (Lednicky´ 2004).

Organizovane´ za´jezdy a prvnı´ cestovnı´ kancela´rˇ

Na konci 19. stoletı´ a prˇedevsˇ´ım na pocˇa´tku 20. stoletı´ se do deˇjin cestovnı´ho ruchu vy´znamneˇ zapsal Anglicˇan Thomas Cook (1809–1892), ktery´ jako prvnı´ organizoval skupinove´ cesty, tzv. hromadne´ pozna´vacı´ za´jezdy do ru˚zny´ch koutu˚ Evropy, pozdeˇji sveˇta. V roce 1841 jako prvnı´ zalozˇil cestovnı´ kancela´rˇ, ktera´ dnes patrˇ´ı mezi sˇpicˇky ve sveˇteˇ. V te´mzˇe roce take´ uskutecˇnil svu˚j prvnı´ hromadny´ organizovany´ vy´let z Leicesteru do Leoghboroughu u prˇ´ılezˇitosti otevrˇenı´ zˇeleznicˇnı´ trateˇ z Derby do Rugby. Thomas Cook si uveˇdomil, zˇe aby prˇimeˇl lidi cestovat, musı´ jim nabı´dnout neˇjake´

46

atrakce. Tuto mysˇlenku tak zrealizoval v roce 1855, kdy usporˇa´dal prvnı´ zahranicˇnı´ hromadny´ za´jezd (spı´sˇe okruzˇnı´ jı´zdu) do Parˇ´ızˇe na Sveˇtovou vy´stavu se zasta´vkami v Bruselu, na rˇece Ry´nu, v Heidelbergu, v Baden-Badenu a v Sˇtrasburku.V dalsˇ´ıch letech na´sledovaly za´jezdy do Sˇvy´carska (resp. po Sˇvy´carsku), Ita´lie a Egypta, a to nejen vlakem a lodı´, ale i letadlem (rok 1919). Dalsˇ´ı osobnostı´, ktera´ prˇispeˇla k rovoji novodobe´ho cestovnı´ho ruchu, byl Neˇmec Karl Beadecker (1801–1859), ktery´ v roce 1827 vydal prvnı´ho komplexnı´ho knizˇnı´ho turisticke´ho pru˚vodce „Cesta po Ry´nu“. Turisticky´ pru˚vodce, ktery´ meˇl podobu dnesˇnı´ch „bedekru˚“ a obsahoval vedle standardnı´ch informacı´ o kulturneˇhistoricky´ch pameˇtihodnostech take´ informace o prˇ´ırodeˇ, hospoda´rˇsky´ch pomeˇrech a prˇehled o nabı´dce ubytova´nı´, stravova´nı´ a dopraveˇ, a to vcˇetneˇ jejich cen, vysˇel azˇ v roce 1839. Smyslem vyda´nı´ pru˚vodce bylo zprˇ´ıstupnit a ulehcˇit cestova´nı´ i strˇednı´m vrstva´m obyvatelstva (Heskova´ 1999).

Turisticky´ pru˚vodce

Hromadne´ za´jezdy provozoval ve svy´ch pocˇa´tcı´ch take´ Klub cˇesky´ch turistu˚, ktery´ byl zalozˇen v cˇervnu 1888 v Praze. Jejich prvnı´ vy´prava smeˇrˇovala, podobneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ Thomase Cooka, do Parˇ´ızˇe na Sveˇtovou vy´stavu (1889). Da´le na´sledovaly za´jezdy do Krakova a Tater (1892), o dva roky pozdeˇji na Island (pozn. „na Island v te´ dobeˇ jezdila pouze jedna lod’ za 6 meˇsı´cu˚ a mı´stnı´ doprava byla zajisˇt’ova´na v sedlech konı´ku˚ se stanem a za´sobami.“), v roce 1897 do Dalma´cie, Cˇerne´ Hory a Bosny. Cˇlenove´ klubu cestovali nejen po Evropeˇ, ale take´ do Afriky (pousˇt’Sahara) cˇi Ameriky.

Klub cˇesky´ch turistu˚ a hromadne´ za´jezdy

Vedle peˇsˇ´ı turistiky se vsˇak rozvı´jela i „lyzˇarˇska´ turistika“, tzv. zimnı´ prˇesuny na lyzˇ´ıch. Dı´ky rychle rostoucı´ populariteˇ lyzˇova´nı´ se jizˇ na konci 19. stol. porˇa´da´ velke´ mnozˇstvı´ za´jezdu˚ do Krkonosˇ a Jizersky´ch hor (pozn. nemalou za´sluhu na rozvoji lyzˇova´nı´ v Cˇesky´ch zemı´ch ma´ hrabeˇ Harrach). 3.2.2

20. stoletı´

20. stoletı´ je ve znamenı´ rozvoje masove´ho cestovnı´ho ruchu, ktery´ se s jisty´mi prˇesta´vkami zpu˚sobeny´mi politickou a ekonomickou nestabilitou (tj. sveˇtove´ va´lky a hospoda´rˇske´ krize) ve sveˇteˇ zacˇal rozvı´jet na za´kladeˇ realizace vy´sˇe zminˇovany´ch hromadny´ch organizovany´ch za´jezdu˚. Popta´vka po organizovany´ch za´jezdech podporˇena´ zdokonalujı´cı´ se dopravou (tj. zprˇ´ıstupneˇnı´ letecke´ dopravy verˇejnosti a vy´stavba da´lnic) vyvolala zvy´sˇenou aktivitu v budova´nı´ potrˇebne´ doprovodne´ infrastruktury (ubytovacı´ a stravovacı´ zarˇ´ızenı´ apod.) a soucˇasneˇ byl vyvola´n tlak na kvalitu poskytovany´ch sluzˇeb.

Masovy´ cestovnı´ ruch

V soucˇasnosti, uplatnˇova´nı´m vy´sledku˚ veˇdy a techniky v praxi, se prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu znacˇneˇ rozsˇ´ırˇily, a to i v du˚sledku negativnı´ch vlivu˚ rozvoje vy´robnı´ch sil. Postupujı´cı´ proces urbanizace, tj. koncentrace obyvatelstva, pru˚myslu a dopravy do meˇstsky´ch sı´del, ma´ za na´sledek odtrhnutı´ lidı´ od prˇ´ırody a zhorsˇova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Uvedene´ faktory jsou dnes rozhodujı´cı´ z hlediska rozvoje cestovnı´ho ruchu, ktery´ se stal masovy´m jevem ve vyspeˇle´ spolecˇnosti s hlavnı´m cı´lem regenerovat pracovnı´ schopnost a rozvı´jet osobnost cˇloveˇka. Masovost se projevuje jednak v ru˚stu u´cˇasti obyvatelstva na cestovnı´m ruchu a jednak v kvalitativnı´m vlivu cestovnı´ho ruchu na socioekonomicky´ rozvoj meˇst, oblastı´ a sta´tu˚. Masovost

Charakteristiky masove´ho cestovnı´ho ruchu

47

3. Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

cestovnı´ho ruchu je trˇeba spojovat i s pravidelnostı´, s jakou u´cˇastnı´ci cestovnı´ho ruchu navsˇteˇvujı´ urcˇita´ mı´sta, oblasti a sta´ty jako cestovnı´ cı´le. Dobrodruzˇstvı´ a pozna´nı´

Sve´ mı´sto vsˇak ma´ i individua´lnı´ cestovnı´ ruch, ktery´ lide´ realizujı´ za u´cˇelem dobrodruzˇstvı´ a pozna´nı´ novy´ch koncˇin ve smyslu rozsˇ´ırˇenı´ si znalostı´ a zkusˇenostı´. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t norsky´ cestovatel Roald Amundsen, ktery´ v roce 1911 stanul jako prvnı´ cˇloveˇk na jizˇnı´m po´lu a ktery´ svy´mi za´zˇitky popsany´mi popula´rneˇ veˇdeckou formou rozsˇ´ırˇil informacˇnı´ za´kladnu cestovatelstvı´. 3.2.3

Informacˇnı´ technologie

21. stoletı´

Soucˇasne´ stoletı´ je ve znamenı´ veˇdy a techniky, ktere´ se vyuzˇ´ıva´ jako na´stroj pro prˇesneˇjsˇ´ı a rychlejsˇ´ı zpu˚sob uspokojova´nı´ potrˇeb, tedy i pro potrˇeby cestovnı´ho ruchu. Modernı´ informacˇnı´ technologie umozˇnˇujı´ nejen rychle´ a relativneˇ levne´ zı´ska´nı´ kvalitnı´ch a prˇesny´ch informacı´, ale prˇedevsˇ´ım doka´zˇ´ı zprostrˇedkovat samotnou potrˇebu (sluzˇbu), naprˇ. rezervovat si za´jezd, koupit si lı´stek apod.

3.3

ˇ eske´ republice Historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu v C

Vy´voj cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice je mozˇne´ rozdeˇlit do trˇ´ı etap, a to na etapu mezi dveˇma sveˇtovy´mi va´lkami, etapu po II. sveˇtove´ va´lce do roku 1989 a etapu po roce 1989. Z dane´ho cˇleneˇnı´ je mozˇne´ vypozorovat, zˇe do vy´voje cestovnı´ho ruchu na nasˇem u´zemı´ znacˇneˇ zasa´hla hospoda´rˇska´, ale prˇedevsˇ´ım politicka´ situace u na´s, ktera´ s sebou prˇinesla jista´ specifika, naprˇ. trend chatarˇenı´ a chaluparˇenı´. 3.3.1 ˇ EDOK C

Pobyty v prˇ´ırodeˇ – tramping a voda´ctvı´

Mezi dveˇma sveˇtovy´mi va´lkami

Stejneˇ jako ve sveˇteˇ i na u´zemı´ Cˇeske´ republiky se rozvı´jel hromadny´ cestovnı´ ruch. Jsou zakla´da´ny podniky cestovnı´ho ruchu, naprˇ. v roce 1920 zaha´jil svoji cˇinnost CˇEDOK (Cˇeskoslovenska´ dopravnı´ kancela´rˇ), ktery´ zaujal prioritnı´ postavenı´ v oblasti cestovnı´ho ruchu nejen v tehdejsˇ´ım CˇSR, ale zarˇadil se mezi nejveˇtsˇ´ı cestovnı´ kancela´rˇe na sveˇteˇ. Jeho rozsa´hla´ cˇinnost ve zprostrˇedkova´nı´ sluzˇeb zahrnovala: sı´t’ cestovnı´ch kancela´rˇ´ı doma i v zahranicˇ´ı, zajisˇt’ova´nı´ dopravnı´ch sluzˇeb (vlastnı´mi prostrˇedky), poskytova´nı´ ubytova´nı´ a stravova´nı´ (sı´t’jim rˇ´ızeny´ch hotelu˚) atd. (Neˇmcˇansky´ 1999) Dominantnı´m trendem v cestovnı´m ruchu v te´ dobeˇ byl tramping (skautske´ a trampske´ hnutı´), jakozˇto forma spı´sˇe individua´lnı´ho cestovnı´ho ruchu zameˇrˇena´ na pobyt v prˇ´ırodeˇ, tj. z hlediska forem cestovnı´ho ruchu venkovsky´ cestovnı´ ruch. Dalsˇ´ım typem venkovske´ turistiky, ktery´ se po I. sveˇtove´ va´lce rozsˇ´ırˇil na u´zemı´ Cˇeskoslovenska, byla vodnı´ turistika (pozn. „v roce 1924 bylo registrova´no 253 voda´ku˚“). Stranou nezu˚stalo ani horolezectvı´ cˇi vysokohorska´ turistika a jeskynˇa´rˇstvı´. 3.3.2

Po II. sveˇtove´ va´lce do roku 1989

Po II. sveˇtove´ va´lce se hranice Cˇeske´ republiky smeˇrem na za´pad uzavrˇely, cozˇ vedlo prˇedevsˇ´ım k posı´lenı´ doma´cı´ho cestovnı´ho ruchu.

48

V 50. letech zacˇ´ına´ e´ra chatarˇenı´ a chaluparˇenı´ u na´s, kdy obyvatele´ meˇst opousˇteˇjı´ na vı´kend sve´ byty a odjı´zˇdeˇjı´ se „rekreovat“ na venkov. Na pocˇa´tku 2. poloviny 70. let meˇlo dle statistik k dispozici (vlastnictvı´ cˇi prona´jem) chatu cˇi chalupu vı´ce nezˇ 10 % doma´cnostı´, kolem roku 1990 te´meˇrˇ 20 % doma´cnostı´ – prˇi pomeˇru 4 : 3 ve prospeˇch chat (Slepicˇka, 1989: 287). Chatarˇenı´ a chaluparˇenı´ jsou vsˇak dva odlisˇne´ jevy. Zatı´mco chaluparˇenı´ nijak nezasahuje do prostrˇedı´ a snazˇ´ı se spı´sˇe o splynutı´ s prˇ´ırodou, trend chatarˇenı´ vyvolany´ zˇivelnou vy´stavbu novy´ch objektu˚ (chat) v mnohdy nevhodny´ch lokalita´ch naopak negativneˇ zateˇzˇuje dane´ prostrˇedı´ (naprˇ. cˇerne´ skla´dky odpadu, cˇasto nedorˇesˇena´ likvidace odpadnı´ch vod, hluk apod.).

Chatarˇenı´ a chaluparˇenı´

Dalsˇ´ım fenome´nem tohoto obdobı´ byly organizovane´ hromadne´ za´jezdy, typu za´vodnı´ rekreace cˇi rekreace ROH (Revolucˇnı´ odborove´ hnutı´). S trochou nadsa´zky bychom mohli tyto za´jezdy cˇi rekreace dnes povazˇovat za formu „incentivnı´ho“ cestovnı´ho ruchu. V te´ dobeˇ s sebou prˇinesl tento vysoky´ podı´l va´zane´ho cestovnı´ho ruchu rozsa´hlou vy´stavbu velky´ch rekreacˇnı´ch komplexu˚ situovany´ch v atraktivnı´ prˇ´ırodnı´ch lokalita´ch.

Hromadne´ za´jezdy a za´vodnı´ rekreace

Protozˇe za´padnı´ hranice sta´tu byly „uzavrˇeny“ a administrativnı´ a politicke´ za´sahy sta´tu (naprˇ. zavedenı´ vy´jezdnı´ dolozˇky, devizove´ho prˇ´ıslibu apod.) znesnadnˇovaly vycestova´nı´ do zahranicˇ´ı, obcˇane´ tehdejsˇ´ıho Cˇeskoslovenska mohli vyjet pouze do tzv. sprˇa´teleny´ch zemı´ (naprˇ. Bulharsko, Rumunsko, Mad’arsko, Vy´chodnı´ Neˇmecko, Polsko, Rusko atd.). Z hlediska platebnı´ bilance cestovnı´ho ruchu Cˇeska´ republika realizovala pouze (z 90 %) pasivnı´ zahranicˇnı´ cestovnı´ ruch.

Pasivnı´ zahranicˇnı´ cestovnı´ ruch

3.3.3

Po roce 1989

S pa´dem socialisticke´ho politicke´ho rezˇimu po roce 1989 nastaly vy´razne´ zmeˇny, ktere´ meˇly vy´razny´ dopad i na cestovnı´ ruch. Prˇedevsˇ´ım se otevrˇely hranice cele´ho sveˇta – zrusˇena byla vı´zova´ povinnost a uzavrˇen byl bezdevizovy´ styk – a do Cˇeske´ republiky zacˇali proudit zahranicˇnı´ turiste´ a prˇestozˇe i Cˇesˇi zacˇali vı´ce vyjı´zˇdeˇt do zahranicˇ´ı. Cˇeska´ republika vsˇak dlouhodobeˇ vykazuje aktivnı´ bilanci zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu. Dalsˇ´ı zmeˇnou byla privatizace a liberalizace trhu, ktera´ vedla k zakla´da´nı´ soukromy´ch spolecˇnostı´ pu˚sobı´cı´ch v oblasti cestovnı´ho ruchu. Zvy´sˇil se pocˇet ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ a cestovnı´ch kancela´rˇ´ı. Soucˇasneˇ s tı´mto kvantitativnı´m na´ru˚stem materia´lneˇ-technicke´ za´kladny cestovnı´ho ruchu vsˇak rovnomeˇrneˇ nerostla kvalita poskytovany´ch sluzˇeb, cozˇ vyvolalo pouze „docˇasny´“ ru˚st zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚. Na´rocˇneˇjsˇ´ı pozˇadavky za´kaznı´ka a rostoucı´ konkurence i ze zahranicˇ´ı postupem za´koniteˇ vyvolaly redukci pocˇtu soukromy´ch poskytovatelu˚ sluzˇeb cestovnı´ho ruchu. A ti, co se na trhu udrzˇeli, byli donuceni zvy´sˇit kvalitu svy´ch sluzˇeb na u´rovenˇ odpovı´dajı´cı´ zahranicˇnı´mu standardu.

3.4

Za´kladnı´ prˇedpoklady vy´voje cestovnı´ho ruchu

V souhrnu lze konstatovat, zˇe cestovnı´ ruch – jakozˇto komplexnı´ ekonomicky´ a socia´lnı´ jev, ktery´ je charakteristicky´ prˇemı´st’ova´nı´m v prostoru a cˇase z du˚vodu˚ uspokojova´nı´ potrˇeb – se rozvı´jel na za´kladeˇ nı´zˇe uvedeny´ch prˇedpokladu˚:

49

3. Strucˇny´ historicky´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

svoboda pohybu, jako pra´vo svobodneˇ meˇnit mı´sto pobytu a volneˇ i neza´visle se pohybovat; existence volne´ho cˇasu, se ktery´m mu˚zˇe cˇloveˇk disponovat; dostatecˇna´ mı´ra uspokojenı´ za´kladnı´ch zˇivotnı´ch potrˇeb, ktera´ umozˇnila uspokojovat i jine´, me´neˇ du˚lezˇite´ potrˇeby; existence potencia´lu cestovnı´ho ruchu, tj. atraktivnı´ potencia´l krajiny pro cestovnı´ ruch, jimzˇ je vy´skyt prˇ´ırodnı´ch nebo cˇloveˇkem vytvorˇeny´ch atraktivit a takovy´ stupenˇ technicke´ho rozvoje, ktery´ umozˇnil vy´stavbu potrˇebny´ch zarˇ´ızenı´ pro cestovnı´ ruch, kromeˇ jine´ho take´ rozvoj dopravy.

Shrnutı´ kapitoly Motivy cestova´nı´ se meˇnily v pru˚beˇhu lidske´ho vy´voje soucˇasneˇ s pozˇadavky uspokojova´nı´ potrˇeb. Na u´plne´m pocˇa´tku cˇloveˇk cestoval, aby prˇezˇil. S vyspeˇlostı´ lidstva se jeho potrˇeby meˇnily a cˇloveˇk zacˇal cestovat kvu˚li obchodu–bohatstvı´–doby´va´nı´ novy´ch u´zemı´–pozna´nı´–za´baveˇ, azˇ dosˇlo na potrˇebu tra´venı´ volne´ho cˇasu, rekreace a regenerace sil. Skutecˇne´ pocˇa´tky cestovnı´ho ruchu mu˚zˇeme datovat od 19. stoletı´, ktere´ znamenalo pru˚lom ve vy´voji spolecˇnosti. V tomto obdobı´ se zacˇaly naplnˇovat za´kladnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu, tj. svoboda pohybu osob, existence volne´ho cˇasu, mı´ra uspokojova´nı´ potrˇeb, stupenˇ technicke´ho rozvoje a v neposlednı´ rˇadeˇ byl „objeven“ potencia´l krajiny pro cestovnı´ ruch. Samotny´ vy´voj cestovnı´ho ruchu v jednotlivy´ch zemı´ sveˇta vsˇak probı´hal odlisˇneˇ, a to podle hospoda´rˇsko-politicke´ho usporˇa´da´nı´, ktere´ v te´ ktere´ zemi bylo realizova´no. V te´to souvislosti je mozˇne´ v ra´mci historicke´ho vy´voje cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice hovorˇit o trˇech etapa´ch: etapa mezi dveˇma sveˇtovy´mi va´lkami, etapa po II. sveˇtove´ va´lce do roku 1989 a etapa po roce 1989.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Ktere´ obdobı´ lidske´ evoluce bylo vy´znamne´ pro rozvoj cestovnı´ho ruchu? 2. Nasˇli byste v cˇeske´ literaturˇe neˇjake´ho ba´snı´ka, ktery´ se podobneˇ jako Al-

brecht von Haller ba´snı´ Alpy zaslouzˇil o „propagaci“ cˇeske´ krajiny a potazˇmo rozvoj cestovnı´ho ruchu? 3. Ktery´ ze za´kladnı´ch prˇedpokladu˚ vy´voje cestovnı´ho ruchu nenı´ prˇ´ımo spojen s vy´vojem lidstva?

50

jI´ jI´ jI´ jI´

4

Objekt a prˇedmeˇt vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu Hlavnı´ smeˇry vy´zkumu˚ a proble´mu˚ v geografii cestovnı´ho ruchu Vnitrˇnı´ cˇleneˇnı´ syste´mu rekreace a cestovnı´ho ruchu Faktory rozvoje a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu

Geografie cestovnı´ho ruchu

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly V te´to kapitole se dozvı´te, co je objektem a prˇedmeˇtem geografie cestovnı´ho ruchu (teorie a metodologie), zı´ska´te prˇehled o za´kladnı´ch pojmech, da´le se sezna´mı´te se strucˇny´m historicky´m vy´vojem a zameˇrˇenı´m veˇdnı´ho oboru geografie cestovnı´ho ruchu. Uka´zˇeme si, jake´ hlavnı´ proble´my geografie cestovnı´ho ruchu rˇesˇ´ı. Pu˚jde zejme´na o studium prˇ´ırodnı´ch podmı´nek a rekreacˇnı´ch zdroju˚, prˇ´ıcˇin rekreacˇnı´ch aktivit obyvatelstva, ota´zek kra´tkodobe´ rekreace obyvatelstva, proble´mu˚ prostorove´ organice cestovnı´ho ruchu, o prˇedstavenı´ za´kladnı´ch koncepcı´ a progno´z vy´voje cestovnı´ho ruchu a rekreace. V neposlednı´ rˇadeˇ se sezna´mı´te se za´kladnı´mi prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 4 hodiny

Vy´voj geografie cestovnı´ho ruchu

Geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace je jednou z nejmladsˇ´ıch disciplı´n geografie a ma´ svoje veˇdecke´ pocˇa´tky ve 30. letech tohoto stoletı´. Du˚vody tak pozdnı´ho rozvoje jsou v samotne´m vzniku jevu rekreace, podporˇena´ volny´m cˇasem. Ten sice saha´ azˇ do staroveˇku, avsˇak na svoje skutecˇne´ rozsˇ´ırˇenı´ a zhodnocenı´ musel tento jev cˇekat dlouha´ staletı´. Teprve v 19. stoletı´ byl volny´ cˇas definova´n jako spolecˇenskoekonomicka´ kategorie a stal se prˇedmeˇtem rozsa´hlejsˇ´ıch, zejm. sociologicky´ch a ekonomicky´ch vy´zkumu˚. A teprve ve 20. letech tohoto stoletı´, kdy se ve veˇtsˇineˇ vyspeˇly´ch zemı´ zkra´tila a uza´konila de´lka pracovnı´ doby a prodlouzˇila dovolena´, mu˚zˇeme hovorˇit o skutecˇne´m vstupu volne´ho cˇasu a rekreace do zˇivota cele´ spolecˇnosti. Vy´voj geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace lze analogicky serˇadit podle rozvoje samotne´ho zkoumane´ho jevu. V tomto smyslu lze vymezit na´sledujı´cı´ obdobı´ vy´zkumu: prˇedveˇdecke´ obdobı´ (pol. 19. stol. azˇ 1918) za´klad systematicke´ho zkouma´nı´ (1918–1945) formova´nı´ veˇdecke´ho vy´zkumu cestovnı´ho ruchu, obdobı´ za´kladnı´ch vy´zkumu˚ a vyty´cˇenı´ hlavnı´ch smeˇru˚ dalsˇ´ıho rozvoje (1945–1960) sociologicke´ obdobı´ (1960–1970) obdobı´ exaktnı´ch metod a veˇdecke´ kritiky (1970–1985) ekonomicke´ a ekologicke´ proble´my, komplexnı´ vy´zkum (po roce 1985)

4.1 Prˇedmeˇt a u´koly geografie cestovnı´ho ruchu

52

Objekt a prˇedmeˇt vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu

Prˇedmeˇt geografie cestovnı´ho ruchu je ovlivneˇn jednak postojem autoru˚ k definici cestovnı´ho ruchu jako objektu studia a jednak pozˇadavky, ktere´ nastoluje rozvoj teoreticke´ho pozna´nı´ a ˇr´ıdı´cı´ praxe. S formova´nı´m definice cestovnı´ho ruchu zprˇesnˇoval i prˇedmeˇt studia geografie cestovnı´ho ruchu, navzdory tomu je prˇedmeˇt studia sˇiroky´. Naprˇ. S. Sˇprincova´ (1975) pokla´da´ za prˇedmeˇt cestovnı´ho ruchu zejme´na studium:

prˇedpokladu˚ a lokalizacˇnı´ch faktoru˚ cestovnı´ho ruchu, smeˇru˚ a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu a jeho rajonizaci, teritoria´lnı´ch vztahu˚, vytvorˇeny´ch cestovnı´m ruchem (naprˇ´ıklad mezi oblastmi popta´vky a nabı´dky), vlivu˚, ktery´mi cestovnı´ ruch pu˚sobı´ na okolnı´ prostrˇedı´ a zˇivot spolecˇnosti. Z takto definovane´ho prˇedmeˇtu geografie cestovnı´ho ruchu vyply´vajı´ i jejı´ hlavnı´ u´koly: studium prˇedpokladu˚ pro cestovnı´ ruch, prˇedevsˇ´ım komplexnı´ho hodnocenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ v navsˇteˇvovany´ch oblastech, vcˇetneˇ urcˇenı´ jejich kapacity, studium rozlozˇenı´ aktivit a rozmı´steˇnı´ zarˇ´ızenı´, studium rozmı´steˇnı´ u´cˇasti na cestovnı´m ruchu, vymezenı´ jejı´ za´konitosti, sledova´nı´ mezioblastnı´ch vztahu˚ mezi cı´lovy´mi a vy´sledny´mi oblastmi, t. j. popta´vky a nabı´dky, studium smeˇru˚ cestovnı´ho ruchu, a to i ve vztahu k tranzitnı´m oblastem a etapovy´m mı´stu˚m, vymezenı´ oblastı´ cestovnı´ho ruchu a urcˇenı´ jejich typologie, studium vlivu˚, zpu˚sobeny´ch cestovnı´m ruchem na prˇ´ırodnı´ prostrˇedı´, ekonomiku a strukturu oblastı´, socia´lnı´ strukturu obyvatelstva, vy´voj sı´del a zmeˇny jejich funkcı´, spolupra´ce s hospoda´rˇskou praxı´ prˇi vy´beˇru mı´st cestovnı´ho ruchu, jejich klasifikaci, kategorizaci, prˇi vypracova´va´nı´ tras, prˇi lokalizaci investicı´, prˇi budova´nı´ potrˇebny´ch zarˇ´ızenı´ a prˇi delimitaci fondu pro u´cˇely cestovnı´ho ruchu. Mezi u´koly geografie cestovnı´ho ruchu podle S. Sˇprincove´ patrˇ´ı i ty cˇinnosti, ktere´ uzˇ nesouvisı´ s geograficky´m vy´zkumem cestovnı´ho ruchu, ale prˇedstavujı´ fa´zi vyuzˇitı´ poznatku˚ geografie cestovnı´ho ruchu v praxi. J. Warszy´nska´ a A. Jackowski za prˇedmeˇt geografie cestovnı´ho ruchu pokla´dajı´ „analy´zu forem a vztahu˚ prostorovy´ch jevu˚ cestovnı´ho ruchu, a take´ s tı´m spojeny´ch procesu˚ ovlivnˇujı´cı´ch prostor“ (1978). Cı´lem vy´zkumu˚ je potom vytvorˇenı´ teoreticky´ch za´kladu˚ na prˇijı´ma´nı´ spra´vny´ch rozhodnutı´ nezbytny´ch pro cı´leveˇdome´ rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu prˇi zohledneˇnı´ jeho socia´lnı´ch, prostorovy´ch a ekonomicky´ch aspektu˚. P. Mariot za prˇedmeˇt studia geografie cestovnı´ho ruchu pokla´da´ „vy´zkum prostorovy´ch aspektu˚ interakcı´ mezi cestovnı´m ruchem a krajinou. Cı´lem geograficky´ch vy´zkumu˚ cestovnı´ho ruchu je urcˇit za´konitosti vy´voje teˇchto interakcı´ “ (1983:16). Nejde prˇitom o jake´koliv prˇemı´st’ova´nı´ obyvatelstva, ale jen o takove´, ktere´ je spojeno s volny´m cˇasem a je motivovane´ reprodukcı´ fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka. Prˇedmeˇtem za´jmu geografie cestovnı´ho ruchu jsou potom interakce, ktere´ ho vyvola´vajı´ nebo ktery´mi tato zmeˇna mı´sta pobytu obyvatel pu˚sobı´ na krajinu (Mariot 1983). Vycha´zı´me-li z vy´sˇe uvedene´ho prˇedmeˇtu geografie cestovnı´ho ruchu, pak za jejı´ hlavnı´ u´koly lze pokla´dat: studium a komplexnı´ hodnocenı´ potencia´lu krajiny pro cestovnı´ ruch, tj. zpu˚sobilost urcˇite´ho u´zemı´ poskytnout podmı´nky pro rozvoj cestovnı´ho ruchu,

53

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

vycˇleneˇnı´ a klasifikace oblastı´ cestovnı´ho ruchu s ohledem na formy a sezo´nnost cestovnı´ho ruchu a za´sady ochrany potencia´lu u´zemı´ pro cestovnı´ ruch, studium forem, prostorove´ struktury a za´sad rozvoje materia´lneˇ-technicke´ za´kladny s ohledem na optimalizaci funkcı´ potencia´lu u´zemı´ pro cestovnı´ ruch, studium a urcˇenı´ vlivu cestovnı´ho ruchu na socia´lneˇ-ekonomicky´ charakter dane´ oblasti s ohledem na zˇivotnı´ prostrˇedı´, ekonomiku oblasti, socia´lnı´ strukturu obyvatelstva, vy´voj sı´del a zmeˇny jejich funkcı´ atd. Jde prˇitom o sˇiroke´ spektrum proble´mu˚, ktere´ se v ra´mci geograficky´ch vy´zkumu˚ rˇesˇ´ı. Takto formulovany´ prˇedmeˇt a u´koly geografie cestovnı´ho ruchu v mnoha ohledech doplnˇujı´ existujı´cı´ poznatky zakladatelu˚ geograficky´ch vy´zkumu˚ cestovnı´ho ruchu, naprˇ´ıklad A. Gr˝unthala, H. Posera, ale i pozdeˇjsˇ´ıch doma´cı´ch autoru˚ S. Sˇprincove´, J. Havrlanta, V. Gardavske´ho, J. Vystoupila, R. Wokouna aj. Vztah geografie cestovnı´ho ruchu a jiny´ch disciplı´n

Z metodicke´ho i prakticke´ho hlediska ma´ geografie cestovnı´ho ruchu vy´znamne´ mı´sto v syste´mu geograficky´ch disciplı´n. Tuto pozici geografie cestovnı´ho ruchu posuzovali ru˚znı´ autorˇi v historicke´m kontextu odlisˇneˇ. Naprˇ´ıklad A. Grunthal (1929) zahrnul ota´zky cestovnı´ho ruchu do geografie dopravy, jinı´ autorˇi do politicke´ geografie nebo kulturnı´ geografie, geografie obyvatelstva apod. Jesˇteˇ v padesa´ty´ch letech v evropsky´ch zemı´ch patrˇila geografie cestovnı´ho ruchu do aplikovane´ geografie. Azˇ na zacˇa´tku sˇedesa´ty´ch let byla pod vlivem rozvoje cestovnı´ho ruchu a jeho veˇdecke´ho zkouma´nı´ zarˇazena problematika cestovnı´ho ruchu jako soucˇa´st geogra´ koly geografie cestovnı´ho ruchu, fie sluzˇeb s vy´raznou tendencı´ osamostatneˇnı´. U jejı´ prˇedmeˇt zkouma´nı´, ktery´ z nı´ deˇla´ interdisciplina´rnı´ a syntetizujı´cı´ disciplı´nu, vytva´rˇely podmı´nky na jejı´ uzna´nı´ jako samostatne´ geograficke´ disciplı´ny. Prˇi geograficky´ch vy´zkumech cestovnı´ho ruchu je mozˇne´ se setkat s mnohy´mi prvky z jiny´ch odveˇtvı´ geografie, a to zejme´na fyzicke´ a ekonomicke´ geografie. Geografove´, zkoumajı´cı´ cestovnı´ ruch, vyuzˇ´ıvajı´ i poznatky negeograficky´ch disciplı´n, zejme´na prˇ´ırodnı´ch veˇd (balneologie, klimatologie, ekologie aj.), ekonomicky´ch veˇd (ekonomiky cestovnı´ho ruchu, ekonomiky oblastı´, statistiky cestovnı´ho ruchu), demografie, urbanizmu, spolecˇensky´ch veˇd (zejme´na sociologie), take´ i historicky´ch veˇd. Z hlediska pozna´nı´ se geografie cestovnı´ho ruchu opı´ra´ o komplexnı´ vy´zkum faktoru˚, ktere´ ovlivnˇujı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu (prˇ´ırodnı´, socia´lnı´, technicke´ a ekonomicke´). Geografie cestovnı´ho ruchu je interdisciplina´rnı´ a syntetizujı´cı´ veˇdnı´ disciplı´na, je organickou soucˇa´stı´ geograficky´ch veˇd. Z hlediska vy´zkumu je vy´znamny´ jejı´ podı´l na pozna´va´nı´ prostorove´ organizace a funkcˇnı´ho syste´mu cˇloveˇk–prˇ´ıroda. Prakticke´ poznatky vy´zkumu˚ geografie cestovnı´ho ruchu jsou vy´znamne´ zejme´na pro u´zemnı´ a prostorove´ pla´nova´nı´, ktere´ vyuzˇ´ıvajı´ zejme´na jejich analytickou, koncepcˇnı´ a prognostickou funkci. Za´kladnı´m teoreticky´m a metodologicky´m proble´mem geografie cestovnı´ho ruchu je „regionalizace“ cestovnı´ho ruchu jako formy prostorove´ klasifikace.

54

4.2 4.2.1

Hlavnı´ smeˇry vy´zkumu˚ a proble´mu˚ v geografii cestovnı´ho ruchu Teoreticke´ a metodicke´ proble´my

Jednı´m z prvnı´ch je problematika terminologicke´ho apara´tu v geografii cestovnı´ho ruchu a rekreace (vy´znam termı´nu˚, pouzˇ´ıva´nı´ ru˚zny´ch pojmu˚ apod.). Na tomto mı´steˇ uva´dı´me jen seznam mezina´rodneˇ nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch vy´razu˚. Druhy´m a za´kladnı´m proble´mem je definice objektu vy´zkumu a stanovenı´ hlavnı´ch u´kolu˚ pro geografii cestovnı´ho ruchu a rekreace. Naprˇ´ıklad podle klasicke´ mnichovske´ socia´lneˇ geograficke´ sˇkoly je za´kladem analy´za prostorove´ struktury a procesu˚ v rekreaci a cestovnı´m ruchu, prˇicˇemzˇ jako nositele´ procesu˚ majı´ by´t videˇny ru˚zne´ socia´lneˇ geograficke´ skupiny (K. Ruppert). Francouzsˇtı´ geografove´ videˇli jeden z hlavnı´ch u´kolu˚ geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace ve vy´zkumu nabı´dky a popta´vky. Jeden ze zakladatelu˚ modernı´ geografie rekreace v USA D. C. Mercer videˇl hlavnı´ u´koly v hodnocenı´ krajiny pro rekreaci a analy´ze rekreacˇnı´ nabı´dky a popta´vky. Anglicke´ pra´ce cˇasto poda´vajı´ komplexnı´ a ucˇebnicova´ shrnutı´ problematiky volne´ho cˇasu, vy´znamny´ akcent je kladen na problematiku rekreace ve venkovsky´ch oblastech (J. A. Patmore, P. Lavery, A. Burkart). Ruska´ geograficka´ sˇkola, reprezentovana´ prˇedevsˇ´ım V. S. Preobrazˇensky´m a jeho zˇa´ky, videˇla hlavnı´ u´koly v syste´move´m vy´zkumu „teritoria´lnı´ch rekreacˇnı´ch syste´mu˚“ (V.S. Preobrazˇenskij 1975). Pro teoreticko-metodologicky´ rozvoj geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace byly take´ prˇ´ınosem pra´ce, poda´vajı´cı´ prˇehledy o vy´zkumu v jednotlivy´ch zemı´ch a oblastech (zejme´na v USA, Velke´ Brita´nii, Sˇvy´carsku, Francii, Ita´lii, SRN, Polsku, Rakousku). Poneˇkud slozˇiteˇjsˇ´ı situace je v CˇR, kde zatı´m neexistuje vrcholove´ pracovisˇteˇ geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace (prakticky jen zastoupenı´ jednotlivy´ch geografu˚ na vysoky´ch sˇkola´ch). Podobna´ situace je i v oblasti ekonomicke´ problematiky cestovnı´ho ruchu (zde prˇedevsˇ´ım vy´uka na VSˇE v Praze). 4.2.2

Hlavnı´ smeˇry vy´zkumu v geografii cestovnı´ho ruchu

Vy´zkum prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚

Je jednı´m ze specia´lnı´ch odveˇtvı´ „geografie zdroju˚“ a jednı´m z nejvy´znamneˇjsˇ´ıch smeˇru˚ vy´zkumu v geografii cestovnı´ho ruchu a rekreace. Ve strucˇnosti lze vymezit na´sledujı´cı´ proble´move´ okruhy jejich vy´zkumu: a) studium vyuzˇitelnosti prˇ´ırodnı´ch zdroju˚ a podmı´nek pro rekreaci – hodnocenı´ funkcˇneˇ prostorove´ struktury a vhodnosti prˇ´ırodnı´ch zdroju˚ pro rekreaci; – hodnocenı´ ekologicko-esteticky´ch vlastnostı´ prˇ´ırodnı´ch zdroju˚; – hodnocenı´ „komfortnosti“ prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚. b) studium dynamiky a vy´voje prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚ – dynamicke´ vlastnosti (dlouhodobe´ sezo´nnı´ diferenciace ve vyuzˇitı´ prˇ´ırodnı´ch zdroju˚ v ru˚zny´ch typech rekreacˇnı´ch syste´mu˚, kra´tkodobe´ diferenciace – naprˇ. dennı´ a vı´kendove´ rekreacˇnı´ cykly);

55

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

– vy´voj prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚. c) studium stability a ochrany prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚ Vy´zkum a hodnocenı´ socio-ekonomicky´ch podmı´nek pro cestovnı´ ruch

Jednı´m ze za´vazˇny´ch proble´mu˚ je vy´zkum hranic a prahovy´ch hodnot, tzv. „potencia´lu rekreativity obyvatelstva“, tj. kvantitativnı´ a kvalitativnı´ zjisˇteˇnı´ soucˇasne´ho stavu a progno´za rekreacˇnı´ch na´roku˚ obyvatelstva. Metodicka´ za´kladna zde vycha´zı´ v odhalova´nı´ vztahu˚ mezi jednotlivy´mi prvky socioekonomicke´ sfe´ry, tj. kvantifikace vazeb mezi industrializacı´, urbanizacı´, socioekonomickou a demografickou strukturou obyvatelstva, zˇivotnı´ u´rovnı´, zˇivotnı´m prostrˇedı´m na jedne´ straneˇ a rekreacı´ na straneˇ druhe´. Analyzova´n je zde take´ diferenciovany´ vliv vy´sˇe uvedeny´ch faktoru˚, a to nejen u velkomeˇstske´ho obyvatelstva. Obecneˇ lze tyto faktory podle vlivu jejich pu˚sobnosti sestavit na´sledujı´cı´m zpu˚sobem: – Demograficke´ faktory – Urbanizacˇnı´ faktory – Ekonomicky´ potencia´l Vy´zkum a hodnocenı´ prˇ´ıcˇin rekreativity obyvatelstva

Za´kladnı´m proble´mem prˇi vy´zkumu kra´tkodobe´ i dlouhodobe´ rekreace je zjisˇt’ova´nı´ prˇ´ıcˇin rekreacˇnı´ch na´roku˚ obyvatelstva a da´le faktoru˚ a determinant ovlivnˇujı´cı´ch popta´vku a na´roky na rekreaci. Dalsˇ´ı skupinou proble´mu˚ je vy´zkum struktury a cˇinnostı´ volne´ho cˇasu podle diferenciovany´ch na´roku˚ obyvatelstva. Sem patrˇ´ı naprˇ. vlivy demograficky´ch determinant (zvla´sˇteˇ sta´rˇ´ı a postavenı´ v rodinne´m cyklu), socioekonomicke´ faktory (vzdeˇla´nı´, charakter a postavenı´ v zameˇstna´nı´, zˇivotnı´ u´rovenˇ). Nezanedbatelnou roli zde hrajı´ take´ vlivy procesu˚ urbanizace, kvality zˇivotnı´ho prostrˇedı´, nabı´dky na intenzitu rekreace aj. Proble´my kra´tkodobe´ rekreace meˇstske´ho obyvatelstva

Vy´zkumy problematiky kra´tkodobe´ rekreace obyvatelstva jsou obvykle vedeny ve dvou cˇasoprostorovy´ch u´rovnı´ch. Prvnı´ z nich je rekreace v mı´steˇ bydlisˇteˇ. Veˇtsˇina vy´zkumu˚ se orientuje na analy´zu pobytu a pohybu obyvatelstva na u´zemı´ meˇsta, a to z pohledu urbanisticky´ch, dopravnı´ch a sociologicky´ch. K tomu prˇistupuje take´ hodnocenı´ struktury a vyuzˇitı´ meˇstske´ zeleneˇ, parku˚ a lesu˚, analy´za rekreacˇnı´ infrastruktury ve meˇstech, naprˇ. vybavenost a prˇitazˇlivost za´bavnı´ch a sportovnı´ch zarˇ´ızenı´ volne´ho cˇasu. Od konce 60. let byl nejveˇtsˇ´ı za´jem geografie soustrˇedeˇn na problematiku kra´tkodobe´ (vı´kendove´) rekreace mimo meˇsto (blı´zka´, resp. prˇ´ımeˇstska´, vzda´lena´ resp. mimomeˇstska´ rekreace). Z velmi sˇiroke´ho spektra pohledu geografu˚ na kra´tkodobou rekreaci lze uve´st dopravnı´ problematiku, problematiku u´zemnı´ organizace, intenzitu rekreacˇnı´ch migracı´, rekreacˇnı´ infrastrukturu, socioekonomickou problematiku. Na jedne´ straneˇ je tak v oblastech popta´vky prova´deˇno systematicke´ hodnocenı´ u´cˇasti obyvatelstva na kra´tkodobe´ rekreaci, hodnocenı´ cˇasove´ dostupnosti a dosazˇitelnosti, jsou projektova´ny modely prostorove´ho sˇ´ırˇenı´ a rozptylu prˇ´ımeˇstske´ rekreace, na straneˇ druhe´ je prova´deˇn vy´zkum v cı´lovy´ch na´vsˇteˇvnı´ch mı´stech a oblastech dennı´, vı´kendove´, letnı´ a zimnı´ rekreace.

56

Problematika „druhe´ho bydlenı´“

Jeden z nejvy´znamneˇjsˇ´ıch geograficky´ch proble´mu˚ kra´tkodobe´ rekreace, analyzovany´ v geograficke´ literaturˇe jako vy´znamny´ proces prostorove´ a socia´lnı´ difuse (za´jem o druhe´ bydlenı´ vycha´zı´ v naproste´ veˇtsˇineˇ z nejveˇtsˇ´ıch meˇst a sˇ´ırˇ´ı se do mensˇ´ıch, ze socia´lneˇ vysˇsˇ´ıch vrstev do nizˇsˇ´ıch). Vsˇeobecneˇ je rozsˇ´ırˇen na´zor, zˇe v evropsky´ch pomeˇrech je druhe´ bydlenı´ (chatarˇenı´) ovlivnˇova´no nejvı´ce urbanizacˇnı´mi procesy, socia´lnı´ a demografickou strukturou a tradicı´. V problematice druhe´ho bydlenı´ je velmi rozsˇ´ırˇen vy´zkum jeho u´zemnı´ho utva´rˇenı´ a organizace. U vı´kendove´ chatove´ rekreace hraje nejveˇtsˇ´ı roli vzda´lenost. Z evropsky´ch vy´zkumu˚ vyply´va´, zˇe rekreacˇnı´ objekty jsou lokalizova´ny poveˇtsˇinou v za´zemı´ meˇst a velkomeˇst, ra´dius vzda´lenosti je u´meˇrny´ velikosti meˇsta. Za dalsˇ´ı faktory lokalizace (kromeˇ vzda´lenosti) lze oznacˇit zejme´na prˇ´ırodnı´ atraktivitu (voda, relie´f, les), rekreacˇnı´ vybavenost, sı´delnı´ situaci v na´vsˇteˇvnı´ch mı´stech. V neposlednı´ rˇadeˇ jsou take´ prova´deˇny analy´zy ekonomicke´ho vlivu druhe´ho bydlenı´ na rozvoj venkovske´ho prostrˇedı´ a rekreacˇnı´ch mı´st. Nejpocˇetneˇjsˇ´ı geografickou literaturu k problematice druhe´ho bydlenı´ poskytuje regiona´lnı´ vy´zkum. Prostorova´ analy´za cestovnı´ho ruchu a rekreace

Jeden z nejstarsˇ´ıch a nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ıch smeˇru˚ vy´zkumu v geografii cestovnı´ho ruchu a rekreace. Po dlouhe´m obdobı´ verba´lnı´ch popisu˚ a prvotnı´ch statisticky´ch evidencı´ na´vsˇteˇvnosti a struktury mı´st cestovnı´ho ruchu se koncem 50. let objevujı´ pra´ce zameˇrˇene´ na klasifikaci, typologizaci a rajonizaci. Lze zde vymezit trˇi prostorove´ u´rovneˇ. Prvnı´ z nich prˇedstavujı´ typizace a rajonizace na´vsˇteˇvnı´ch mı´st cestovnı´ho ruchu a regiona´lnı´ vy´zkumy mensˇ´ıch u´zemnı´ch celku˚ (hodnocenı´ vy´znamu mı´st cestovnı´ho ruchu, kartograficka´ zna´zorneˇnı´ typu˚ na´vsˇteˇvnı´ch mı´st). Druhy´m smeˇrem vy´zkumu jsou regiona´lnı´ analy´zy veˇtsˇ´ıch u´zemnı´ch celku˚ (oblasti cestovnı´ho ruchu a rekreace), zameˇrˇene´ na analy´zu geograficky´ch podmı´nek pro ru˚zne´ druhy rekreace a na synte´zu, tj. regionalizaci zkoumane´ oblasti. Trˇetı´m smeˇrem vy´zkumu jsou rajonizace a regionalizace na celosta´tnı´ch azˇ mezina´rodnı´ch u´rovnı´ch. Hlavnı´mi postupny´mi kroky prˇi uvedeny´ch rajonizacı´ch jsou vy´beˇr vhodny´ch informacı´, zpracova´nı´ rozsa´hly´ch souboru˚ dat a kartograficka´ synte´za informacı´ (vy´sledky jsou cˇasto publikovane´ v na´rodnı´ch atlasech). Koncepce a progno´zy rozvoje cestovnı´ho ruchu a rekreace

Rychly´ rozvoj cestovnı´ho ruchu (nejen doma´cı´ho ale i zahranicˇnı´ho v celosveˇtove´m meˇrˇ´ıtku) vedl postupneˇ k nutnosti zaby´vat se nejen soucˇasny´m stavem proble´mu, ale i jeho progno´zou. Geograficky´ prˇ´ınos je zde patrny´ ve vyty´cˇenı´ a rˇesˇenı´ hlavnı´ch proble´mu˚ a zejme´na v synte´ze dı´lcˇ´ıch koncepcı´ a progno´z. K nejcˇasteˇjsˇ´ım typu˚m prognosticky´ch pracı´ v uvedene´ problematice patrˇ´ı: progno´zy rozvoje kra´tkodobe´ rekreace meˇst a velkomeˇst (diferenciovane´ rekreacˇnı´ na´roky obyvatelstva, potrˇeby ploch a zarˇ´ızenı´, dopravnı´ ota´zky, apod.);

57

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

regiona´lnı´ koncepce a progno´zy (naprˇ. generely rozvoje oblastı´, mozˇne´ zpu˚soby jejich rekreacˇnı´ho vyuzˇitı´, na´roky na rekreacˇnı´ plochy, marketingove´ studie budoucı´ na´vsˇteˇvnosti); globa´lnı´ progno´zy (tendence a trendy rekreacˇnı´ch aktivit obyvatelstva, progno´zy rozvoje mezina´rodnı´ho turismu v celosveˇtove´m i regiona´lnı´m pohledu, rˇesˇenı´ informacˇnı´ch, ekologicky´ch a dopravnı´ch proble´mu˚ spojeny´ch s budoucı´m rozvojem cestovnı´ho ruchu a rekreace).

4.3

Vnitrˇnı´ cˇleneˇnı´ syste´mu rekreace a cestovnı´ho ruchu

ˇ leneˇnı´ rekreace z funkcˇnı´ho hlediska C

Hlavnı´mi motivacemi a cı´ly rekreace, tedy jejı´mi funkcemi, jsou regenerace fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil. Existuje vı´ce mozˇny´ch variant a funkcˇnı´ch projevu˚, jednı´m ze za´kladnı´ch je cˇleneˇnı´ na rekreaci pasivnı´ a aktivnı´. Pasivnı´ – odpocˇinek, cˇetba, sledova´nı´ televize, rucˇnı´ pra´ce, vzdeˇla´va´nı´, tedy aktivity volne´ho cˇasu, ktere´ v uzˇsˇ´ım slova smyslu do vlastnı´ rekreace nezarˇazujeme, resp. nejsou bezprostrˇedneˇ prˇedmeˇtem geograficke´ho vy´zkumu. Aktivnı´ – turistika, mototuristika, sport, rekreacˇnı´ cˇinnosti u vody, zimnı´ rekreace, chatarˇenı´, zahra´dkarˇenı´, apod., tedy vlastnı´ pohybova´ rekreace ˇ leneˇnı´ rekreace a cestovnı´ho ruchu z prostorove´ho hlediska C

Rekreacˇnı´ procesy neprobı´hajı´ z hlediska jednotlivy´ch osob. Tı´m, zˇe jsou do nich zapojeny masy lidı´, docha´zı´ k vytva´rˇenı´ urcˇity´ch prostorovy´ch koncentracı´ s mononebo polyfunkcˇnı´m rekreacˇnı´m a turisticky´m vyuzˇitı´m. Vytva´rˇene´ prostory mu˚zˇeme naprˇ´ıklad cˇlenit na: rekreacˇnı´ stanovisˇteˇ (velikost m2 azˇ km2 , rˇa´dova´ generalizace funkcˇnı´ch podmı´nek pro rekreaci v u´zemnı´m meˇrˇ´ıtku 1 : 500 azˇ 1 : 2 000) rekreacˇnı´ mikrorajon (km2 azˇ desı´tky km2 , 1 : 2 000 azˇ 1 : 10 000) rekreacˇnı´ rajon (desı´tky azˇ sta km2 , 1 : 10 000 azˇ 1 : 50 000) rekreacˇnı´ zo´na (sta azˇ tisı´ce km2 , 1 : 50 000 azˇ 1 : 200 000) rekreacˇnı´ oblast (tisı´ce azˇ desetitisı´ce km2 , 1 : 200 000 a vı´ce) Prostorove´ hledisko je nejvy´znamneˇjsˇ´ım vyja´drˇenı´m struktura´lnı´ch vazeb mezi rekreacı´ a ostatnı´mi prˇ´ırodnı´mi a spolecˇensky´mi syste´my, jakozˇ i vyja´drˇenı´m vazeb mezi jednotlivy´mi druhy rekreacˇnı´ch cˇinnostı´. ˇ leneˇnı´ rekreace a cestovnı´ho ruchu z cˇasove´ho hlediska C

U cˇasove´ho hlediska se jedna´ o realizovanou, resp. v dany´ch podmı´nka´ch o potencia´lneˇ mozˇnou de´lku rekreace cˇi cestovnı´ho ruchu. V za´kladnı´m cˇleneˇnı´ hovorˇ´ıme o rekreaci kra´tkodobe´ (kazˇdodennı´ nebo vı´kendova´) a rekreaci dlouhodobe´ (pra´zdniny, dovolena´ apod.). Prˇitom rozsah kra´tkodobe´ rekreace lze limitovat ve veˇtsˇineˇ zemı´ do 3 dnu˚, naopak za rekreaci dlouhodobou je povazˇova´na de´lka nad 5 dnu˚.

58

4.4

Faktory rozvoje a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu

Faktory rozvoje a rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu se z ekonomicke´ho a geograficke´ho hlediska deˇlı´ na: faktory, ktere´ stimulujı´ vznik cestovnı´ho ruchu ve funkci popta´vky a klasifikujı´ se jako selektivnı´ (stimulacˇnı´) faktory, faktory, ktere´ vytva´rˇejı´ mozˇnosti pro jeho lokalizaci ve vztahu nabı´dky a klasifikujı´ se jako lokalizacˇnı´ faktory, faktory, ktere´ umozˇnˇujı´ jeho faktickou realizaci a klasifikujı´ se jako realizacˇnı´ podmı´nky. Vza´jemne´ spojenı´ dvou funkcˇneˇ odlisˇny´ch prostorovy´ch struktur – lokalizacˇnı´ch a selektivnı´ch prˇedpokladu˚ – ma´ potom za na´sledek migracˇnı´ charakter cestovnı´ho ruchu. Jeho du˚sledkem je nevyhnutelnost existence realizacˇnı´ch prˇedpokladu˚, ktere´ spojenı´ teˇchto dvou staticky´ch po´lu˚ prostorove´ho modelu cestovnı´ho ruchu umozˇnˇujı´. 4.4.1

Selektivnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

Selektivnı´ prˇedpoklady se vyznacˇujı´ prˇedevsˇ´ım vlivem na objemove´ parametry u´cˇasti obyvatelstva na cestovnı´m ruchu, podminˇujı´ kvantitativnı´ a kvalitativnı´ seˇ adı´me do nich demograficke´, urbanizacˇnı´, ekonomicke´ lekci v rˇada´ch obyvatelstva. R a politicke´ faktory. a.

Demograficke´ faktory

Diferencujı´cı´ vliv nejen na intenzitu u´cˇasti obyvatelstva na cestovnı´m ruchu a rekreaci, ale i na specificke´ druhy aktivit volne´ho cˇasu, ma´ demograficka´ struktura obyvatelstva. Jine´ rekreacˇnı´ na´roky a preference ma´ naprˇ. rodina s deˇtmi, mladı´ svobodnı´ cˇi stare´ obyvatelstvo (tyto faktory jsou zvla´sˇteˇ du˚lezˇite´ v marketingovy´ch studiı´ch naprˇ. prˇi pla´nova´nı´ infrastruktury zarˇ´ızenı´ volne´ho cˇasu v prˇ´ımeˇstsky´ch rekreacˇnı´ch centrech, ubytovacı´ch kapacit v turisticky´ch strˇediscı´ch, vybavenosti hotelu apod.). b.

Demograficka´ struktura obyvatelstva

Urbanizacˇnı´ faktory

Za´kladnı´m diferenciacˇnı´m faktorem v rekreacˇnı´ aktiviteˇ obyvatelstva je urbanizace. Zcela jine´ na´roky ma´ venkovske´ a meˇstske´ obyvatelstvo, zejme´na na vı´kendovou rekreaci, at’jizˇ po stra´nce kvantitativnı´ cˇi kvalitativnı´. V celoevropske´m pru˚meˇru se naprˇ. kra´tkodobe´ (vı´kendove´) rekreace u´cˇastnı´ vı´ce cˇi me´neˇ pravidelneˇ kolem 40 % meˇstske´ho a jen asi 5–10 % venkovske´ho obyvatelstva, rovneˇzˇ tak druhe´ bydlenı´ je vy´raznou dome´nou meˇstske´ho obyvatelstva. Podobnou u´rovenˇ diferenciace prˇedstavuje velikost meˇsta, jeho funkce a urbanisticko-architektonicky´ charakter. Urbanisticke´ a sociologicke´ studie hodnotı´ za nejvy´znamneˇjsˇ´ı rˇa´dovou velikost meˇsta. Svou roli hraje take´ socioekonomicka´ struktura meˇsta a jeho funkce (vy´znamne´ rozdı´ly v rekreacˇnı´ u´cˇasti a aktivita´ch volne´ho cˇasu vykazujı´ obyvatele´ meˇst s dominantnı´mi centra´lnı´mi funkcemi a vysoky´m podı´lem tercie´ru oproti meˇstu˚m pru˚myslovy´m s vysokou mı´rou migrace, apod.).

Urbanizace

59

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

c. Ekonomicke´ faktory Fond volne´ho cˇasu

Mezi klı´cˇove´ prvky stimulujı´cı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı dosazˇena´ zˇivotnı´ u´rovenˇ populace a s nı´ souvisejı´cı´ objem fondu volne´ho cˇasu. Ten se odra´zˇ´ı v ru˚stu popta´vky po jeho ru˚zny´ch forma´ch. Ve vyspeˇly´ch zemı´ch se pro veˇtsˇinu obyvatelstva sta´va´ u´cˇast na cestova´nı´ ota´zkou zˇivotnı´ho stylu. Zkra´cenı´ pracovnı´ doby a prodlouzˇenı´ dovoleny´ch umozˇnˇuje zapojovat do cestovnı´ho ruchu sta´le veˇtsˇ´ı pocˇet obyvatel, vzda´leneˇjsˇ´ı i nove´ oblasti. d.

Mezina´rodnı´ a vnitropoliticka´ situace

Politicke´ faktory

Mezi za´kladnı´ politicke´ faktory stimulujı´cı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı obecneˇ mı´rove´ usporˇa´da´nı´ sveˇta bez va´lecˇny´ch konfliktu˚, ve vztahu k jednotlivy´m zemı´m pak jejich vnitropoliticka´ situace a charakter politicke´ho syste´mu. Kromeˇ teˇchto objektivnı´ch faktoru˚ ovlivnˇuje rozhodnutı´ obyvatel k u´cˇasti na cestovnı´m ruchu rˇada psychologicky´ch pohnutek. Vy´znamnou roli zde hraje reklama a propagace, ktere´ majı´ vliv na vytva´rˇenı´ monde´nnosti a mo´dnosti neˇktery´ch strˇedisek a oblastı´. 4.4.2

Lokalizacˇnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

Lokalizacˇnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu majı´ ve vztahu k jeho rozvoji druhotny´ vy´znam. Rozhodujı´cı´ postavenı´ vsˇak zaujı´majı´ prˇi konkre´tnı´ lokalizaci jeho realizace, bez ohledu na to, zda jsou prˇ´ırodnı´ho nebo spolecˇenske´ho charakteru. Rozhodujı´ o funkcˇnı´m vyuzˇitı´ konkre´tnı´ oblasti cestovnı´m ruchem z hlediska prˇ´ırodnı´ch mozˇnostı´ a charakteru a kvality spolecˇensky´ch podmı´nek cˇi atraktivit. V souhrnu tvorˇ´ı „fyzickou“ a objektivnı´ za´kladnu pro uspokojova´nı´ popta´vky a za´kladnı´ sche´ma pro u´zemnı´ usporˇa´da´nı´ realizace cestovnı´ho ruchu ve vnitrosta´tnı´m i mezina´rodnı´m meˇrˇ´ıtku. V za´sadeˇ vsˇak poskytujı´ jen urcˇite´ mozˇnosti (v tomto smyslu hovorˇ´ıme o potencia´lu cestovnı´ho ruchu). O jejich vyuzˇitı´ z hlediska cestovnı´ho ruchu rozhodujı´ selektivnı´ faktory a realizacˇnı´ podmı´nky. Prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

Prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady majı´ ve vztahu k rozvoji cestovnı´ho ruchu vy´znam v tom, zˇe jsou staciona´rnı´, do znacˇne´ mı´ry konstantnı´ a uplatnˇujı´ se zpravidla v plosˇneˇ rozsa´hlejsˇ´ıch area´lech. Svy´m charakterem vytva´rˇejı´ prˇedpoklady pro jeho konkre´tnı´ formy i prˇ´ıpadnou rajonizaci. Atraktivity jsou jednotlive´ prˇ´ırodnı´ zvla´sˇtnosti, jejichzˇ ojedineˇlost a exotika cˇinı´ konkre´tnı´ oblast pro cestovnı´ ruch prˇitazˇliveˇjsˇ´ı. Mezi za´kladnı´ komponenty prˇ´ırodnı´ch prˇedpokladu˚ patrˇ´ı: relie´f a morfologicke´ pomeˇry, klimaticke´ pomeˇry, hydrologicke´ pomeˇry a rostlinstvo a zˇivocˇisˇstvo. Relie´f a morfologicke´ pomeˇry Relie´f

60

Relie´f je za´kladnı´m strukturnı´m prvkem prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch zdroju˚. Povrchove´ tvary relie´fu (morfologicky´ charakter krajiny) umozˇnˇujı´ ru˚znorode´ funkcˇnı´ vyuzˇitı´ pro rekreaci. Relie´f nejvı´ce podminˇuje vy´skyt a lokalizaci rˇady ostatnı´ch prˇ´ırodnı´ch rekreacˇnı´ch prvku˚ naprˇ. rˇ´ıcˇnı´ sı´teˇ, vegetacˇnı´ho krytu, hospoda´rˇske´ho vyuzˇitı´ u´zemı´, rozmı´steˇnı´ sı´del apod.

Relie´f, ktery´ tvorˇ´ı soubor vesˇkery´ch povrchovy´ch forem prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´, je jednou z hlavnı´ch prˇ´ırodnı´ch podmı´nek formujı´cı´ch atraktivnost krajiny z hlediska cestovnı´ho ruchu. Je vy´sledkem pu˚sobenı´ exogennı´ch a endogennı´ch sil. V soucˇasne´m obdobı´ ho intenzivneˇ modeluje cˇloveˇk. Z jednotlivy´ch charakteristik cˇi prvku˚ relie´fu jsou z hlediska vy´beˇru a realizace rekreacˇnı´ch a turisticky´ch aktivit uva´deˇny zpravidla jako nejvy´znamneˇjsˇ´ı: formy povrchu (urcˇujı´ za´kladnı´ typ rekreacˇnı´ho vyuzˇitı´) vy´sˇkova´ poloha vertika´lnı´ cˇlenitost relie´fu (sklonitost, relie´fova´ energie) horizonta´lnı´ cˇlenitost relie´fu (hustota rˇ´ıcˇnı´ sı´teˇ, de´lka u´dolı´) expozice Z uvedeny´ch charakteristik ma´ na rekreacˇnı´ vyuzˇitı´ nejveˇtsˇ´ı vliv relativnı´ vertika´lnı´ cˇlenitost relie´fu (podstatneˇ ovlivnˇuje celkovy´ charakter krajiny), ktera´ vy´znamneˇ ovlivnˇuje estetickou hodnotu a celkovy´ vzhled krajiny. Patrˇ´ı k du˚lezˇity´m ukazatelu˚m vhodnosti u´zemı´ pro turistiku a zimnı´ sporty. Ru˚znorodost krajiny a jejı´ prˇitazˇlivost pro cestovnı´ ruch za´visı´ na pestrosti relie´fu. Pestrˇejsˇ´ı relie´f s velkou energiı´ ma´ prˇ´ızniveˇjsˇ´ı prˇedpoklady na vyuzˇitı´ krajiny z aspektu cestovnı´ho ruchu jako monoto´nnı´ relie´f s malou energiı´. Jako du˚lezˇite´ krite´rium pro vyja´drˇenı´ vhodnosti u´zemı´ pro cestovnı´ ruch poprˇ´ıpadeˇ relativnı´ vy´sˇkove´ cˇlenitosti u´zemı´ lze povazˇovat strˇednı´ u´hel sklonu relie´fu. Tyto u´daje jsou du˚lezˇite´ zejme´na pro turistiku a lyzˇova´nı´. Horizonta´lnı´ cˇlenitost v morfologii nasˇ´ı krajiny neovlivnˇuje podmı´nky pro cestovnı´ ruch tak jako vertika´lnı´ cˇlenitost relie´fu. Vy´znamny´m zpu˚sobem se uplatnˇuje v prˇ´ımorˇsky´ch rekreacˇnı´ch oblastech, a to nejen v Evropeˇ (Jadranske´, Egejske´, Ligurske´, Cˇerne´ morˇe), ale i mimo Evropu (Afrika, Severnı´ Amerika, Karibska´ oblast a Tichomorˇske´ ostrovy). Horizonta´lnı´ cˇlenitost relie´fu je zde u´zce spjata s cˇlenitostı´ morˇske´ho pobrˇezˇ´ı. Prˇi urcˇenı´ rekreacˇnı´ho potencia´lu je trˇeba bra´t v u´vahu geologickou stavbu u´zemı´ ve vztahu k jejı´ atraktivnosti. Na geologicke´ stavbeˇ horsky´ch oblastı´ a jejich geomorfologicke´ho vy´voje za´visı´ vznik, charakter a rozmı´steˇnı´ neˇktery´ch geologickomorfologicky´ch prvku˚ relie´fu, ktere´ se oznacˇujı´ jako formy relie´fu. Z hlediska cestovnı´ho ruchu jsou atraktivnı´ (P. Mariot, 1983), zvysˇujı´ prˇitazˇlivost dane´ho u´zemı´.

Geomorfologicke´ prvky relie´fu

Mezi za´kladnı´ prvky relie´fu patrˇ´ı atraktivnı´ u´tvary geologicko-geomorfologicke´ho charakteru jako jsou skalnı´ mı´sta vytvorˇene´ cˇinnostı´ exogennı´ch cˇinitelu˚ v pı´skovcovy´ch a va´pencovy´ch skala´ch a prˇedevsˇ´ım krasovy´ relie´f. Klimaticke´ pomeˇry

Klimaticke´ pomeˇry patrˇ´ı rovneˇzˇ mezi za´kladnı´ prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady pro rekreaci. Prˇi hodnocenı´ rekreacˇnı´ch prˇedpokladu˚ urcˇite´ho regionu je trˇeba zohlednit zejme´na klima, jako jednu z nejvy´znamneˇjsˇ´ıch slozˇek prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´. Na´roky na kvalitu klimaticky´ch faktoru˚ z hlediska cestovnı´ho ruchu jsou du˚lezˇite´, daleko du˚lezˇiteˇjsˇ´ı nezˇ prˇi posuzova´nı´ vhodnosti podmı´nek u´zemı´ pro ostatnı´ hospoda´rˇskou cˇinnost.

Podnebı´ a klima

61

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

Vliv podnebı´ na rekreacˇnı´ vyuzˇitı´ u´zemı´ je mozˇne´ posuzovat ze dvou za´kladnı´ch hledisek: – pu˚sobenı´ horizonta´lnı´ a vertika´lnı´ zona´lnosti podnebı´ na Zemi (z hlediska horizonta´lnı´ zona´lnosti ma´ nejintenzivneˇjsˇ´ı rekreacˇnı´ vyuzˇitı´ subtropicky´ a mı´rny´ pa´s, vertika´lnı´ zona´lnost se nejvy´razneˇji projevuje v mı´rne´m pa´smu, kde prˇedevsˇ´ım ovlivnˇuje prˇedpoklady pro zimnı´ sporty a rekreaci a rozsˇirˇuje turistickou sezo´nu) – pu˚sobenı´ klimaticky´ch prvku˚ v konkre´tnı´m u´zemı´ cˇi lokaliteˇ, tedy pu˚sobenı´ mikroklimaticky´ch, resp. mezoklimaticky´ch podmı´nek (naprˇ. pru˚meˇrna´ teplota, pocˇet letnı´ch a tropicky´ch dnı´, sra´zˇkove´ pomeˇry a jejich sezo´nnı´ a dennı´ chod, pocˇet dnı´ se sneˇhovou pokry´vkou, vy´sˇka sneˇhove´ pokry´vky, de´lka slunecˇnı´ho svitu, relativnı´ vlhkost vzduchu, inverze, oblacˇnost, vı´tr, vy´skyt mlh, apod.) Hydrologicke´ pomeˇry

K nejvy´znamneˇjsˇ´ım prvku˚m prˇ´ırodnı´ho rekreacˇnı´ho potencia´lu patrˇ´ı vodstvo (prˇedevsˇ´ım morˇe, jezera, vodnı´ na´drzˇe, rˇeky). Hydrologicke´ podmı´nky majı´ jeden z rozhodujı´cı´ch vlivu˚ na lokalizaci, urcˇenı´ rozsahu, intenzity a smeˇru turisticky´ch proudu˚ a rekreacˇnı´ch pobytu˚ (naprˇ. v CˇR je vı´ce nezˇ 40 % rekreacˇnı´ ubytovacı´ za´kladny soustrˇedeˇno kolem vodnı´ch ploch a toku˚, v Chorvatsku vı´ce nezˇ 75 % ubytovacı´ch kapacit lezˇ´ı u morˇe, ve Francii kolem 55 %, v SRN te´meˇrˇ 40 %). Povrchove´ vody

Ze vsˇech povrchovy´ch vod ma´ nejveˇtsˇ´ı vy´znam morˇe, ktere´ je vyuzˇ´ıva´no prˇedevsˇ´ım pro dlouhodobe´ rekreacˇnı´ pobyty. Morˇe ma´ zpravidla vedoucı´ postavenı´ v doma´cı´m ˇ eky a vnicestovnı´m ruchu i u zemı´ s me´neˇ vhodny´mi klimaticky´mi podmı´nkami. R trozemske´ vodnı´ plochy jsou vyuzˇ´ıva´ny prˇeva´zˇneˇ pro kra´tkodobou rekreaci (zvla´sˇteˇ vı´kendovou v blı´zkosti velky´ch meˇst a aglomeracı´). Stojate´ i tekoucı´ vody umozˇnˇujı´ kromeˇ koupa´nı´ i provozova´nı´ rˇady vodnı´ch sportu˚, rybolov, vodnı´ turistiku. Na intenzitu vyuzˇ´ıva´nı´ povrchovy´ch vod ma´ rovneˇzˇ velky´ vliv jejich geograficka´ poloha. Povrchove´ vody se podı´lejı´ na liniove´m rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu. Spolu s teplotou jsou du˚lezˇity´m lokalizacˇnı´m cˇinitelem. Podporujı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu v letnı´ sezo´neˇ u morˇe, v okolı´ vodnı´ch toku˚, prˇ´ırodnı´ch a umeˇly´ch vodnı´ch na´drzˇ´ı. Tato situace je typicka´ pro teple´ meˇsı´ce roku v mı´rne´m a subtropicke´m pa´smu.

Morˇe

Hlavnı´m reprezentantem povrchovy´ch vod je morˇe, ktere´ samo o sobeˇ je atraktivnı´m prvkem prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´ prˇ´ımorˇsky´ch krajin. Vyuzˇ´ıva´ se prˇedevsˇ´ım na dlouhodobe´ pobyty. Poskytuje mnoho mozˇnostı´ rekreacˇnı´ cˇinnosti (koupa´nı´), rekreacˇnı´ch sportu˚ (jachting, surfing) a kulturneˇ-pozna´vacı´ cˇinnosti. O vy´znamu tohoto prvku sveˇdcˇ´ı fakt, zˇe naprˇ. Strˇedozemnı´ morˇe va´zˇe na sebe te´meˇrˇ polovinu celkove´ho evropske´ho cestovnı´ho ruchu. Podobneˇ, jako prˇi morˇsky´ch pla´zˇ´ıch, dominuje letnı´ rekreace take´ prˇi veˇtsˇ´ıch vnitrˇnı´ch jezerech, umeˇly´ch vodnı´ch na´drzˇ´ıch a rekreacˇneˇ a sportovneˇ vyuzˇitelny´ch rˇeka´ch.

62

Jezera jsou prˇirozene´ vodnı´ plochy ru˚zne´ho tektonicke´ho, krasove´ho, sopecˇne´ho anebo jine´ho pu˚vodu. Jejich rekreacˇnı´ vyuzˇitı´ za´visı´ na geograficke´ poloze a prˇedevsˇ´ım na klimaticky´ch pomeˇrech dane´ho mı´sta (vy´razneˇ se uplatnˇuje vertika´lnı´ zonalita). Prˇeva´zˇneˇ se vyuzˇ´ıvajı´ na vı´kendovou rekreaci, vodnı´ sporty a rybolov.

Jezera

Znacˇny´ vy´znam majı´ pro cestovnı´ ruch vnitrozemsky´ch sta´tu˚ umeˇle´ vodnı´ na´drzˇe. Z hlediska vzniku a funkcˇnosti je deˇlı´me na prˇehradnı´ na´drzˇe a rybnı´ky. Prˇehradnı´ na´drzˇe vybudovane´ s cı´lem ru˚zne´ho hospoda´rˇske´ho vyuzˇitı´ (energeticke´, dopravnı´, zavlazˇovacı´, retencˇnı´) majı´ velky´ vy´znam na rozvoj dlouhodobe´, ale take´ kra´tkodobe´ (vı´kendove´) rekreace s vy´jimkou vodnı´ch na´drzˇ´ı vybudovany´ch na u´cˇely za´sobova´nı´ pitnou vodou. Neˇktere´ na´drzˇe byly postaveny jen na rekreacˇnı´ u´cˇely (u´cˇelove´). Prˇehradnı´ na´drzˇe tohoto typu patrˇ´ı k nejatraktivneˇjsˇ´ım mı´stu˚m letnı´ rekreace u vody, kde mimo vodnı´ plochy jejich zajı´mavost umocnˇuje okolnı´ zalesneˇna´ krajina. Vı´cere´ prˇehradnı´ na´drzˇe u na´s jsou turisticky prˇedimenzovane´ (husta´ za´stavba rekreacˇnı´ch zarˇ´ızenı´ vsˇeho druhu, neu´nosne´ stavy na´vsˇteˇvnı´ku˚). Z nasˇeho u´zemı´ jsou to naprˇ´ıklad Lipno a Slapy.

Umeˇle´ vodnı´ na´drzˇe

Do druhe´ skupiny vodnı´ch na´drzˇ´ı patrˇ´ı rybnı´ky vybudovane´ na chov ryb. Patrˇ´ı ke kladny´m prvku˚m konfiguracı´ tere´nu. Majı´ podı´l nejen na specificke´m charakteru krajiny, ale ovlivnˇujı´ u´zemı´ hlavneˇ klimaticky (jizˇnı´ Cˇechy). Pro u´cˇely rekreace jsou vhodne´ rekreacˇnı´ rybnı´ky. ˇ eky se zpravidla uplatnˇujı´ v uspokojova´nı´ kra´tkodoby´ch forem cestovnı´ho ruchu R (v za´zemı´ meˇstsky´ch aglomeracı´), prˇ´ıpadneˇ ve formeˇ vodnı´ turistiky. Atraktivnost vodnı´ch toku˚ zvysˇujı´ neˇktere´ vodnı´ u´tvary, mezi ktere´ patrˇ´ı kanˇony a vodopa´dy, ktere´ se v konkre´tnı´ situaci mohou sta´t prima´rnı´m zdrojem prˇitazˇlivosti. Atraktivitou prvnı´ho rˇa´du jsou vodopa´dy (Niaga´rske´, Yosemitske´, Viktoriny, vodopa´dy rˇeky Krky a Imatranske´ vodopa´dy ve Finsku). Jsou to vy´razne´ stupneˇ na profilu vodnı´ho toku. Vznikajı´ na styku geomorfologicky ru˚zneˇ odolny´ch hornin. Majı´ charakter mezina´rodnı´ch atraktivit.

Vodnı´ toky

K turisticky vyhleda´vany´m cˇa´stem krajinny´ch celku˚ patrˇ´ı meandry rˇek. Pod tı´mto pojmem rozumı´me odchylku vodnı´ho toku od prima´rnı´ho smeˇru ve formeˇ oblouku. Meandry jsou vy´sledkem bocˇnı´ eroze vodnı´ch toku˚. Volne´ meandry se tvorˇ´ı v ploˇ eky tu meandrujı´ ve vlastnı´ch na´plavech. K vyhlouchy´ch rovinaty´ch u´secı´ch rˇek. R beny´m meandru˚m, zarˇezany´m hluboko do skalnı´ho podkladu, patrˇ´ı naprˇ. meandry rˇek Vltava a Jihlava. Va´zˇny´m proble´mem cestovnı´ho ruchu na morˇsky´ch pla´zˇ´ıch, ale i vnitrˇnı´ch vodnı´ch plocha´ch, se v soucˇasnosti sta´va´ jejich stoupajı´cı´ znecˇisˇteˇnı´ pru˚myslovy´m odpadem, na´morˇnı´ a rˇ´ıcˇnı´ dopravou, teˇzˇbou nerostny´ch surovin v pobrˇezˇnı´m pa´smu (ropa, zemnı´ plyn, teˇzˇba soli). Negativneˇ se to odra´zˇ´ı ve snizˇujı´cı´ se kvaliteˇ vod a mu˚zˇe mı´t va´zˇne´ du˚sledky v dalsˇ´ım rozvoji vnitrˇnı´ho a mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu. Podzemnı´ vody ovlivnˇujı´ rekreacˇnı´ vyuzˇitı´ krajiny v okolı´ mı´sta sve´ho vy´stupu na povrch, tj. pramenu˚. Jejich vy´znam za´lezˇ´ı prˇedevsˇ´ım na minera´lnı´m slozˇenı´, teploteˇ a formeˇ vy´veˇru vody. Rozvoj dlouhodobe´ rekreace a turistiky s pomeˇrneˇ vyrovnany´m rocˇnı´m pru˚beˇhem na´vsˇteˇvnosti podminˇujı´ minera´lnı´ prameny, hlavneˇ terma´lnı´ (la´zneˇ).

Podzemnı´ vody

63

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

Prameny a jejich jednotlive´ typy (sut’ovy´, svahovy´ apod.) mu˚zˇeme charakterizovat chemicky´m slozˇenı´m (kyselky, sı´ranove´, zemite´), teplotou, le´cˇivy´mi u´cˇinky, vydatnostı´ pramene v litrech za sekundu, sta´lostı´ vyveˇra´nı´ a formou vyveˇra´nı´ podzemnı´ vody. Nejveˇtsˇ´ı vliv na rozvoj cestovnı´ho ruchu majı´ terma´lnı´ minera´lnı´ prameny, jejichzˇ hospoda´rˇske´ vyuzˇitı´ podnı´tilo rozvoj specificke´ho druhu cestovnı´ho ruchu – la´zenˇstvı´. Terma´lnı´ prameny pozitivneˇ ovlivnˇujı´ potencia´lnı´ rekreacˇnı´ hodnotu u´zemı´ tı´m, zˇe podminˇujı´ vy´stavbu otevrˇeny´ch a kryty´ch terma´lnı´ch koupalisˇt’na rekreaci. Prˇedmeˇtem za´jmu cestovnı´ho ruchu se sta´vajı´ take´ prameny vyveˇrajı´cı´ ze zemeˇ atraktivnı´m zpu˚sobem (gejzı´ry v sopecˇny´ch oblastech, vyveˇracˇky v krasovy´ch u´zemı´ch, vy´veˇry minera´lnı´ch vod v travertı´novy´ch kopa´ch, umeˇla navrtane´ arte´zske´ studny atd.). Rostlinstvo a zˇivocˇisˇstvo Rostlinstvo

Zˇivocˇisˇstvo

Rostliny jsou du˚lezˇitou slozˇkou prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´, ktere´ vy´znamny´m zpu˚sobem ovlivnˇujı´ fyziologii krajiny. V porovna´nı´ s ostatnı´mi komponenty lokalizacˇnı´ch prˇedpokladu˚ cestovnı´ho ruchu, vy´znam te´to slozˇky na jeho rozmı´steˇnı´ nenı´ tak vy´razny´. Pro funkcˇnı´ vyuzˇitı´ krajiny ma´ z tohoto aspektu celkoveˇ pozitivnı´ vliv. Z hlediska cestovnı´ho ruchu je nejvy´znamneˇjsˇ´ım fytogeograficky´m faktorem les. Je vy´razny´m krajinny´m prvkem, zejme´na v morfologicky cˇlenite´m tere´nu. V oblastech, ktere´ nevynikajı´ jiny´mi prˇ´ırodnı´mi pozoruhodnostmi, je les jediny´m prˇedpokladem pro jejich rekreacˇnı´ vyuzˇitı´. Prˇi hodnocenı´ rekreacˇnı´ vyuzˇitelnosti fytogeograficky´ch prˇedpokladu˚ sledujeme prˇedevsˇ´ım charakter lesnı´ho porostu, druhovou skladbu lesnı´ch spolecˇenstvı´, charakter i druhove´ slozˇenı´ nizˇsˇ´ıch rostlinny´ch pater a celkovou hodnotu lesnı´ch ploch. Zˇivocˇisˇstvo ma´ pro rekreaci z uvedeny´ch prˇ´ırodnı´ch prˇedpokladu˚ nejmensˇ´ı vy´znam. Uplatnˇuje se hlavneˇ pro specia´lnı´ rekreacˇnı´ cˇinnosti, prˇedevsˇ´ım jako mozˇnost lovu zveˇrˇe a rybolovu. Prˇi hodnocenı´ rekreacˇnı´ vyuzˇitelnosti u´zemı´ se zpravidla vymezujı´ lovecke´ a ryba´rˇske´ revı´ry, prˇ´ıpadneˇ s urcˇenı´m obdobı´ povolene´ho odstrˇelu cˇi rybolovu. Kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu

Druhou slozˇkou komplexu lokalizacˇnı´ch prˇedpokladu˚ cestovnı´ho ruchu jsou kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady. Svy´m charakterem se odlisˇujı´ od prˇedpokladu˚ prˇ´ırodnı´ch, vznikly totizˇ cˇinnostı´ cˇloveˇka. Na rozdı´l od area´love´ho nebo liniove´ho usporˇa´da´nı´ prˇ´ırodnı´ch aktivit je pro tuto skupinu atraktivit charakteristicke´ bodove´ rozmı´steˇnı´. Kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady zahrnujı´ takove´ atraktivity cestovnı´ho ruchu, ktere´ svou hodnotou prˇitahujı´ urcˇity´ okruh na´vsˇteˇvnı´ku˚, prˇicˇemzˇ samy o sobeˇ vystupujı´ jako soucˇa´st potencia´lu krajiny a urcˇujı´ smeˇry jejich funkcˇnı´ho vyuzˇ´ıva´nı´. Vy´znam a vyuzˇitelnost kulturneˇ-historicky´ch danostı´ se stupnˇuje, jsou-li lokalizovane´ v prostorech funkcˇneˇ vyuzˇ´ıvany´ch jiny´mi formami cestovnı´ho ruchu. V turisticky atraktivnı´ch oblastech, ktere´ se vyuzˇ´ıvajı´ na dlouhodobou rekreaci, kulturnı´ a historicke´ objekty plnı´ z hlediska cestovnı´ho ruchu funkci sekunda´rnı´ho cˇinitele. Doplnˇujı´ atraktivitu prˇ´ırodnı´ho ra´zu (prˇ´ırodnı´ kra´sy), resp. cˇisteˇ rekreacˇnı´ho (koupa´nı´, lyzˇova´nı´ atd.). Na za´kladeˇ kvalitativnı´ch krite´riı´ rozdeˇlujeme kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady na trˇi podskupiny:

64

kulturneˇ-historicke´ pama´tky kulturnı´ zarˇ´ızenı´ spolecˇenske´ akce Kulturneˇ-historicke´ pama´tky

V ra´mci komplexu lokalizacˇnı´ch kulturneˇ-historicky´ch prˇedpokladu˚ ma´ tato podskupina nejveˇtsˇ´ı vy´znam. Kulturneˇ-historicke´ pama´tky majı´ v motivaci cestovnı´ho ruchu specificke´ mı´sto. Patrˇ´ı k teˇm faktoru˚m, ktere´ majı´ vy´znamny´ vliv na migracˇnı´ pohyby za pozna´va´nı´m a poucˇenı´m v mezina´rodnı´m i doma´cı´m cestovnı´m ruchu. Jejich prostrˇednictvı´m se u´cˇastnı´ci cestovnı´ho ruchu seznamujı´ s historiı´, architekturou, technicky´mi pama´tkami a kulturou konkre´tnı´ch u´zemı´.

Kulturneˇ-historicke´ pama´tky

Naprˇ. E. Sˇulavı´kova´ (1973) historicko-geograficke´ pama´tky rozcˇlenila na: architektonicke´ technicke´ na´rodneˇ-historicke´ lidova´ architektura prˇ´ırodnı´ Nejprˇitazˇliveˇjsˇ´ımi kulturneˇhistoricky´mi pama´tkami jsou architektonicka´ dı´la. Zahrnujeme k nim umeˇleckohistoricke´ pama´tky stavitelske´ho charakteru, jako jsou meˇstske´ historicke´ celky, hrady, za´mky, sakra´lnı´ stavby apod. Kulturnı´ zarˇ´ızenı´ a kulturnı´ akce

Tyto komponenty komplexu kulturneˇhistoricky´ch prˇedpokladu˚ jsou velmi pestre´ a ˇ adı´me sem prˇedevsˇ´ım muzea, galerie, jejich u´loha v cestovnı´m ruchu je rozdı´lna´. R divadla, hveˇzda´rny a skanzeny. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı z nich jsou muzea a galerie. Mezi sveˇtozna´ma´ muzea patrˇ´ı naprˇ. Britske´ muzeum v Londy´neˇ, Muzeum cˇloveˇka v Parˇ´ızˇi, Na´rodnı´ muzeum v Ate´na´ch, Ocea´nograficke´ muzeum v Monaku, Ruske´ muzeum v Petrohradeˇ, Pergamon v Berlı´neˇ, Zeleny´ sklep v Dra´zˇd’anech. Z galeriı´ lze jmeˇ ´ımeˇ, madridske´ novat naprˇ. parˇ´ızˇsky´ Louvre, Na´rodnı´ galerie anticke´ho umeˇnı´ v R Prado cˇi Galerie Uffizzi a Pitti ve Florencii.

Kulturnı´ zarˇ´ızenı´

Spolecˇenske´ akce (uda´losti)

Trˇetı´ podskupinu kulturneˇ-historicke´ho potencia´lu prˇedstavujı´ spolecˇenske´ akce (uda´losti), ktere´ plnı´ spolecˇenskou funkci a zahrnujı´ vedle kulturnı´ch a sportovnı´ch akcı´ i kongresove´ a veletrzˇnı´ akce a v neposlednı´ rˇadeˇ i akce spojene´ s lidovy´mi tradicemi. 4.4.3

Realizacˇnı´ prˇedpoklady pro rozvoj cestovnı´ho ruchu

Realizacˇnı´ prˇedpoklady umozˇnˇujı´ svou existencı´ vlastnı´ uskutecˇneˇnı´ cestovnı´ho ruchu a rekreace. Vy´znam realizacˇnı´ch prˇedpokladu˚ spocˇ´ıva´ v jejich schopnosti vytva´rˇet spojovacı´ cˇla´nek a prostorovou konkretizaci vztahu˚ mezi oblastmi, resp. centry za´jmu o rekreaci (po´ly nabı´dky) a cı´lovy´mi mı´sty, resp. oblastmi rekreace (nabı´dka). Na tomto obecne´m a zjednodusˇene´m prˇ´ıstupu je zalozˇena veˇtsˇina studiı´ zaby´vajı´cı´ch se analy´zou potencia´lu cestovnı´ho ruchu a rekreace. Naprˇ´ıklad podle

65

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

P. Mariota se tyto vztahy realizujı´ prostrˇednictvı´m komunikacˇnı´ch prˇedpokladu˚ a materia´lneˇ-technickou za´kladnou cestovnı´ho ruchu. Materia´lneˇ-technicka´ za´kladna Materia´lneˇ-technicka´ za´kladna

Pod pojmem materia´lneˇ technicka´ za´kladna cestovnı´ho ruchu a rekreace cha´peme vsˇechna zarˇ´ızenı´, ktera´ umozˇnˇujı´ nebo podporujı´ jejich rozvoj. Neˇkterˇ´ı autorˇi zahrnujı´ pod materia´lneˇ technickou za´kladnu prakticky vsˇechna zarˇ´ızenı´ tercie´rnı´ sfe´ry, jinı´ zase tuto za´kladnu vymezujı´ jen jako soubor zarˇ´ızenı´, ktera´ bezprostrˇedneˇ uspokojujı´ a slouzˇ´ı turistu˚m a rekreantu˚m. My budeme pod na´zve´m materia´lneˇ technicka´ za´kladna cha´pat tato zarˇ´ızenı´: ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, stravovacı´ zarˇ´ızenı´, sportovneˇ rekreacˇnı´ a za´bavnı´ zarˇ´ızenı´, dopravnı´ zarˇ´ızenı´ s vy´raznou rekreacˇnı´ funkcı´ (vleky, lanovky apod.). Dopravnı´ prˇedpoklady

Doprava

Dopravnı´ sı´t’ a dopravnı´ prostrˇedky patrˇ´ı k za´kladnı´m prˇedpokladu˚m prostorove´ realizace a rozvoje cestovnı´ho ruchu a rekreace. Hodnocenı´ dopravnı´ch pomeˇru˚ se opı´ra´ o analy´zu rozmı´steˇnı´ komunikacˇnı´ch sı´tı´ a o rozbory dostupnosti turisticky´ch a rekreacˇnı´ch mı´st a oblastı´. V evropsky´ch pomeˇrech majı´ vy´znam prˇedevsˇ´ım analy´zy dopravnı´ propustnosti vı´kendove´ho rekreacˇnı´ho cestovnı´ho ruchu a cˇasova´ dosazˇitelnost atraktivnı´ch rekreacˇnı´ch oblastı´ (morˇe horske´ oblasti). Specificky´ vy´znam ma´ doprava u mezina´rodnı´ho turismu.

Shrnutı´ kapitoly Geografie cestovnı´ho ruchu je interdisciplina´rnı´ a syntetizujı´cı´ veˇdnı´ disciplı´na. Prˇi geograficky´ch vy´zkumech cestovnı´ho ruchu je mozˇne´ se setkat na jedne´ straneˇ s mnohy´mi prvky z jiny´ch odveˇtvı´ geografie (fyzicke´ a ekonomicke´ geografie), na straneˇ druhe´ s vyuzˇitı´m poznatku˚ i negeograficky´ch disciplı´n (ekologie, ekonomie, demografie, sociologie a dalsˇ´ı). Geografie cestovnı´ho ruchu je organickou soucˇa´stı´ geograficky´ch veˇd. Hlavnı´m, a rˇekneˇme tradicˇnı´m prˇedmeˇtem vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu je identifikace, hodnocenı´ a klasifikace prˇedpokladu˚ rozvoje cestovnı´ho ruchu v u´zemı´ a v na´vaznosti na to pak proble´m „regionalizace“ cestovnı´ho ruchu jako formy prostorove´ klasifikace. Dalsˇ´ımi proble´movy´mi oblastmi vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu je problematika „druhe´ho bydlenı´ “ a zkouma´nı´ vlivu cestovnı´ho ruchu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ (v sˇirsˇ´ım vymezenı´ na geograficke´ prostrˇedı´). Mezi faktory, ktere´ ovlivnˇujı´ prostorove´ usporˇa´da´nı´ cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı selektivnı´, lokalizacˇnı´ a realizacˇnı´ cˇinitele. Zatı´mco lokalizacˇnı´ prima´rneˇ definujı´ potencia´l cestovnı´ho ruchu v u´zemı´, pak realizacˇnı´ faktory vytva´rˇejı´ prˇedpoklady pro jeho vyuzˇitı´. Za selektivnı´ faktory povazˇujeme ty cˇinitele, ktere´ ovlivnˇujı´ popta´vku po cestovnı´m ruchu.

66

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Srovnejte prˇ´ıstupy jednotlivy´ch autoru˚ k definova´nı´ prˇedmeˇtu vy´zkumu ge2. 3. 4.

5.

ografie cestovnı´ho ruchu. Vymezte za´kladnı´ u´koly vy´zkumu geografie cestovnı´ho ruchu. Popisˇte vztah mezi jednotlivy´mi faktory rozvoje cestovnı´ho ruchu. Jake´ jsou za´kladnı´ komponenty prˇ´ırodnı´ch a kulturneˇ-historicky´ch prˇedpokladu˚ rozvoje cestovnı´ho ruchu?Jake´ cˇinitele ovlivnˇujı´ popta´vku po cestovnı´m ruchu? Uved’te prˇ´ıklady realizacˇnı´ch faktoru˚ rozvoje cestovnı´ho ruchu.

67

4. Geografie cestovnı´ho ruchu

68

jI´ jI´ jI´ jI´

5

Tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu Nedostatky statistiky cestovnı´ho ruchu a jejich eliminace Progno´zy a budoucı´ vy´voj cestovnı´ho ruchu ˇ eske´ Statistika cestovnı´ho ruchu v C republice

Statistika v cestovnı´m ruchu

5. Statistika v cestovnı´m ruchu

Cı´l kapitoly Tato kapitola prˇina´sˇ´ı vy´klad dvou navza´jem propojeny´ch proble´movy´ch okruhu˚. Zatı´mco v cˇa´sti veˇnovane´ statistice cestovnı´ho ruchu se sezna´mı´te se za´kladnı´mi metodami statisticke´ho zjisˇt’ova´nı´ projevu˚ cestovnı´ho ruchu, v cˇa´sti druhe´ se dozvı´te jaky´m zpu˚sobem tyto projevy zobrazovat a prezentovat.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 1,5 hodiny

5.1

Tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu

Jak poznamena´va´ P. Bernecker, kazˇdy´ jev nasˇeho zˇivota, ktery´ mu˚zˇeme vyja´drˇit cˇ´ıselneˇ, mu˚zˇeme i meˇrˇit. Vy´jimkou nenı´ ani cestovnı´ ruch zejme´na proto, zˇe dosahuje vysoky´ stupenˇ zevsˇeobecneˇnı´. Ankety – vy´zkum trhu cestovnı´ho ruchu

Jestlizˇe jsme cestovnı´ ruch charakterizovali jako fenome´n zmeˇny mı´sta pobytu, ktery´ prˇ´ımo za´visı´ od mobility jedince, ma´ kvantifikace turisticky´ch proudu˚ zvla´sˇtnı´ vy´znam, i kdyzˇ je dost problematicka´. Prˇi evidenci subjektu˚ cestovnı´ho ruchu rozlisˇujeme tradicˇnı´ statistiku cestovnı´ho ruchu a zjisˇt’ova´nı´ pomocı´ ankety prˇi vy´zkumu trhu cestovnı´ho ruchu.

Princip pozorova´nı´ a pocˇı´ta´nı´ subjektu˚

Tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu je zalozˇena na principu pozorova´nı´ a pocˇ´ıta´nı´ subjektu˚, ktere´ se zu´cˇastnˇujı´ cestovnı´ho ruchu. Jde o globa´lnı´ statistiku, to znamena´ o rozsa´hle´ anebo me´neˇ dokonale´ zjisˇteˇnı´ pohybu u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu v urcˇite´m cˇase a mı´steˇ. Tradicˇnı´ statistika tvorˇ´ı opak metody reprezentativnı´ho na´hodne´ho zjisˇt’ova´nı´ a umozˇnˇuje zevsˇeobecnit dosa´hnute´ vy´sledky.

Kvantitativnı´ u´daje

Metoda se opı´ra´ o kvantitativnı´ u´daje, kdy subjekt cestovnı´ho ruchu je za´kladnı´ statistickou jednotkou. Takova´ statistika mu˚zˇe zachytit jen forma´lnı´ znaky u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu jako je pocˇet, na´rodnost, trvale´ bydlisˇteˇ, de´lka pobytu v krajineˇ anebo v urcˇite´m mı´steˇ, prˇ´ıpadneˇ i pouzˇity´ dopravnı´ prostrˇedek. Tento zpu˚sob meˇrˇenı´ neumozˇnˇuje zachytit individualitu anebo kvalitativnı´ znaky u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Tradicˇnı´ statistika se opı´ra´ o hypote´zu pru˚meˇrne´ho u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Jednotlive´ vlastnosti a na´zory subjektu cestovnı´ho ruchu nemu˚zˇe tento druh statistiky vyja´drˇit. Vy´hodou te´to metody je, zˇe subjekt cestovnı´ho ruchu nenı´ znepokojovany´ zˇa´dny´mi ota´zkami a anketami. 5.1.1

Metody tradicˇnı´ statistiky cestovnı´ho ruchu

Rozezna´va´me dveˇ metody tradicˇnı´ statistiky cestovnı´ho ruchu, a to metodu zkouma´nı´ (evidence u´cˇastnı´ku˚) a tzv. metodu (evidence) mı´sta pobytu. Metoda zkouma´nı´

Tato metoda zachycuje u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu prˇi prˇechodu hranic. Turisticke´ proudy se v tomto prˇ´ıpadeˇ evidujı´ v pru˚beˇhu zmeˇny mı´sta pobytu. Porovna´nı´m pocˇtu prˇ´ıchodu˚ a odchodu˚ mu˚zˇeme zjistit de´lku pobytu u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu v urcˇite´m mı´steˇ.

70

Metoda mı´sta pobytu

Druhou metodou je tzv. metoda mı´sta pobytu, jejı´zˇ podstata je ve zjisˇt’ova´nı´ pocˇtu u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu prˇ´ımo v mı´steˇ pobytu, naprˇ. zaregistrovany´ch v ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch. Tato metoda umozˇnˇuje zachycenı´ dvou velicˇin v urcˇite´m mı´steˇ: prˇ´ıchody a prˇenocova´nı´. Z podı´lu pocˇtu prˇenocova´nı´ a prˇ´ıchodu˚ vypocˇ´ıta´me pru˚meˇrnou dobu pobytu v dane´m zarˇ´ızenı´. Pozna´nı´ pocˇtu prˇenocova´nı´ v ru˚zny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch umozˇnˇuje podstatneˇ lepsˇ´ı urcˇenı´ jak ekonomicky´ch vlivu˚ tak prˇ´ıchodu˚ na´vsˇteˇvnı´ku˚. S ohledem na rozdı´ly ve vykazova´nı´ struktury turisticky´ch proudu˚ cestovnı´ho ruchu, tak i techniky statistiky nenı´ mozˇne´ tyto metody porovnat. Podle H. P. Schmidhausera, ktery´ povazˇuje anketnı´ zjisˇt’ova´nı´ v doma´cnostech a mezi turisty za du˚lezˇity´ doplneˇk statistiky cestovnı´ho ruchu, jsou nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı prˇednosti statistiky cestovnı´ho ruchu na za´kladeˇ metody mı´sta pobytu v porovna´nı´ s metodou evidence u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu prˇi prˇechodu hranic v tom, zˇe na za´kladeˇ te´to metody je mozˇne´:

Vy´hody metody mı´sta pobytu

prˇesneˇ lokalizovat cestovnı´ ruch v ra´mci sta´tu, zachytit frekvenci nejen zahranicˇnı´ch, ale i doma´cı´ch u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, videˇt rozdeˇlenı´ frekvence v ru˚zny´ch kategoriı´ch a trˇ´ıda´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´, vypocˇ´ıtat pru˚meˇrny´ pocˇet prˇenocova´nı´ v jednotlive´m ubytovacı´m zarˇ´ızenı´, prˇicˇemzˇ tento prˇepocˇet by mohl odpovı´dat pru˚meˇrne´ de´lce pobytu u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu v dane´m mı´steˇ (vy´meˇna hotelu beˇhem pobytu v jednom mı´steˇ nenı´ cˇasta´), zı´skat u´daje o pru˚meˇrne´m vyuzˇitı´ ubytovacı´ kapacity. Rocˇnı´ vyuzˇitı´ kapacity vypocˇ´ıta´me ze vztahu: Vyuzˇitı´ ubytovacı´ kapacity v % =

pocˇet prˇenocova´nı´ × 100 pocˇet lu˚zˇek × 365

Nedostatky metody mı´sta pobytu v porovna´nı´ s metodou evidence u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu prˇi prˇechodu hranic lze spatrˇovat v tom, zˇe: neumozˇnˇuje zjistit prˇesny´ pocˇet cizincu˚, kterˇ´ı prˇicestujı´ do zemeˇ (pozn. chybı´ rekreanti); nenı´ mozˇne´ zjistit de´lku pobytu cizincu˚, pouze de´lku pobytu v jednotlivy´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch; neumozˇnˇuje zachytit pocˇet cizincu˚, kterˇ´ı prˇenocujı´ u prˇ´ıbuzny´ch a zna´my´ch nebo v neˇktery´ch tzv. parahotelovy´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch – ty statistika nezachycuje nebo podchycuje pouze cˇa´stecˇneˇ; neumozˇnˇuje zachytit ty u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu ze zahranicˇ´ı, kterˇ´ı navsˇtı´vı´ zemi jen jako na´vsˇteˇvnı´ci (pozn. ty neuda´va´ zˇa´dna´ statistika).

Vyja´drˇenı´ vyuzˇitı´ ubytovacı´ kapacity

Nevy´hody metody mı´sta pobytu

Du˚lezˇite´ je, zˇe obeˇ metody zachycujı´ nejen u´cˇastnı´ky rekreacˇnı´ho cestovnı´ho ruchu, ale i u´cˇastnı´ky kongresu˚, obchodnı´ch cestujı´cı´ch a cestujı´cı´ch z jiny´ch du˚vodu˚. Jednotlive´ zemeˇ pouzˇ´ıvajı´ ru˚zne´ metody. Naprˇ´ıklad metoda evidence u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu prˇi prˇechodu hranic se pouzˇ´ıva´ v Kanadeˇ, USA, Irsku, Velke´ Brita´nii,

Vyuzˇitı´ metod

71

5. Statistika v cestovnı´m ruchu

Turecku, Japonsku a naopak metodu evidence mı´sta pobytu pouzˇ´ıva´ Neˇmecko, Rakousko, Belgie, Lucembursko, skandina´vske´ zemeˇ, Nizozemı´ a Sˇvy´carsko. V neˇkteˇ ecku cˇi Ita´lii) pouzˇ´ıvajı´ ry´ch zemı´ch (naprˇ. ve Francii, Sˇpaneˇlsku, cˇa´stecˇneˇ v CˇR, R kombinaci obou metod, prˇicˇemzˇ tato varianta poskytuje nejvı´ce informacı´ z hlediska statistiky cestovnı´ho ruchu.

5.2 5.2.1 Nedostatky ve statistice cestovnı´ho ruchu

Definice u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu

Nedostatky statistiky cestovnı´ho ruchu a jejich eliminace Nedostatky statistiky cestovnı´ho ruchu

Nedostatek klasicke´ statistiky je v neprˇesne´m vymezenı´ pojmu u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Bohuzˇel, na´rodnı´ statistiky cˇasto z technicky´ch du˚vodu˚ poskytujı´ jen neprˇesny´ obraz o vy´voji cestovnı´ho ruchu. Mimo toho neˇktere´ zemeˇ berou do u´vahy jen pocˇet prˇenocova´nı´ v hotelı´ch a zapomı´najı´ na prˇenocova´nı´ v jiny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch. Dalsˇ´ı zemeˇ ve svy´ch statistika´ch vycha´zejı´ z pojmu u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu (turista), jak ho stanovila OSN. Toto cha´pa´nı´ je i za´kladem statistiky vsˇech mezina´rodnı´ch statistik (WTO, OECD atd.). ´ cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu byl v roce 1963 definova´n jako osoba, ktera´ cestuje na 24 U nebo vı´ce hodin do zemeˇ, ktera´ nenı´ mı´stem jeho beˇzˇne´ho pobytu. Toto vymezenı´ pojmu bylo potrˇebne´ z hlediska mezina´rodnı´ porovnatelnosti statisticky´ch u´daju˚. Na´sleduje seznam obsahujı´cı´ i uvedenı´ skupin osob, ktere´ je potrˇebne´ zkoumat. Nepatrˇ´ı sem na prˇ´ıklad jedinci, kterˇ´ı trvale pracujı´ v cizineˇ nebo se tam chteˇjı´ usadit. Patrˇ´ı sem ale lide´, kterˇ´ı v jedne´ zemi pracujı´ a v druhe´ zˇijı´. Toto omezenı´ mezina´rodnı´ch statistik je potrˇebne´ mı´t na zrˇeteli zejme´na prˇi vy´kladu a komentova´nı´ u´daju˚ o cestovnı´m ruchu, ktere´ uverˇejnily mezina´rodnı´ organizace. 5.2.2

Pomocne´ metody

Eliminace nedostatku˚ statistiky cestovnı´ho ruchu

Pomocne´ metody statisticke´ho vykazova´nı´ cestovnı´ho ruchu jsou zalozˇeny na zpracova´nı´ pasove´ kontroly, na vykazova´nı´ pocˇtu na´vsˇteˇvnı´ku˚ turisticky´ch atraktivit jako naprˇ´ıklad muzeı´, za´mku˚, katedra´l apod., anebo na zpracova´nı´ dopravnı´ch statistik. Vy´beˇrove´ zjisˇt’ova´nı´ mu˚zˇeme pokla´dat jen za alternativu nebo jen jako doplneˇk vycˇerpa´vajı´cı´ch statisticky´ch zjisˇt’ova´nı´. Ru˚zne´ statistiky zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu jsou zalozˇeny na prˇedbeˇzˇny´ch vy´sledcı´ch vy´beˇrove´ho zjisˇt’ova´nı´ (naprˇ. Sˇpaneˇlsko, Velka´ Brita´nie).

Mikrocensus

Vycˇerpa´vajı´cı´ zjisˇt’ova´nı´ je te´meˇrˇ nemozˇne´ s ohledem na pocˇet uskutecˇneˇny´ch cest. Centra´lnı´ statisticke´ u´rˇady ru˚zny´ch evropsky´ch zemı´ zjisˇt’ujı´ u´daje v cestovnı´m ruchu anebo od prˇ´ıpadu k prˇ´ıpadu v ra´mci tzv. mikrocensu (je to statisticky reprezentativnı´ zjisˇt’ova´nı´). Je to druh scˇ´ıta´nı´ lidı´ s doplnˇujı´cı´m kladenı´m ota´zek na ba´zi na´hodne´ho vy´beˇrove´ho zjisˇt’ova´nı´. Case study

Naprˇ´ıklad Spolkovy´ statisticky´ u´rˇad ve Wiesbadenu zada´va´ reprezentativnı´ zjisˇt’ova´nı´ v 0,1 % doma´cnostı´ v SRN. Jsou kladeny ota´zky o pocˇtu cest za dovolenou

72

a rekreacı´, ktere´ uskutecˇnily doma´cnosti za poslednı´ch 12 meˇsı´cu˚. Takto se zjistı´ cestovatelske´ chova´nı´ asi 60 000 lidı´ a asi 22 000 doma´cnostı´. Kdyzˇ se toto na´hodne´ vy´beˇrove´ zjisˇt’ova´nı´ uskutecˇnˇuje metodicky korektneˇ, prˇinese vy´sledky, ktere´ jsou jen ma´lo neprˇesneˇjsˇ´ı, nezˇ vycˇerpa´vajı´cı´ vy´zkumy (pozn. podle H. P. Schmidhausera by ale nebylo vu˚bec potrˇebne´ uskutecˇnit tuto anketu u 22 000 doma´cnostı´, ale stacˇila by desetina, resp. polovina tohoto objemu). Vlastnı´ vy´zkumy a ankety

Je zrˇejme´, zˇe tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu je neu´plna´ a nemu˚zˇe odpovı´dat na zˇa´dne´ specificke´ ota´zky. S ohledem na vy´znam informacı´ o trhu cestovnı´ho ruchu (marketing cestovnı´ho ruchu) uskutecˇnˇujeme sta´le cˇasteˇjsˇ´ı vlastnı´ vy´zkumy a ankety v cestovnı´m ruchu. Jde na´m prˇedevsˇ´ım o odpoveˇdi na specificke´ ota´zky. Nejcˇasteˇjsˇ´ı jsou ankety v mı´steˇ bydlisˇteˇ, resp.v doma´cnostech nebo anketa mezi u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu v mı´steˇ pobytu, prˇi prˇechodu hranic nebo beˇhem jejich cesty. Du˚lezˇite´ prˇitom je, aby kazˇdy´ prvek za´kladnı´ho souboru meˇl stejne´ sˇance na zodpoveˇzenı´ ota´zek.Volba mı´sta, kde uskutecˇnit zjisˇt’ova´nı´, za´visı´ od stanovene´ho cı´le. V jednom prˇ´ıpadeˇ mu˚zˇe by´t vy´hodneˇjsˇ´ı zjisˇt’ova´nı´ v doma´cnostech (globa´lnı´ velikost trhu – intenzita cestovnı´ho ruchu), v druhe´m prˇ´ıpadeˇ anketa v mı´steˇ pobytu, resp. beˇhem cestova´nı´ (zodpoveˇzenı´ ota´zek, ktere´ se ty´kajı´ mı´sta pobytu nebo cestova´nı´ a pobytu). Pote´ musı´me rozlisˇovat mezi prima´rnı´m pru˚zkumem (field research) a sekunda´rnı´m vy´zkumem (desk research). Zatı´mco prima´rnı´ vy´zkum prˇedstavuje bezprostrˇednı´ zjisˇt’ova´nı´ s konkre´tnı´m cı´lem (specificke´ nebo u´stnı´ kladenı´ ota´zek v „tere´nu“), v sekunda´rnı´m vy´zkumu jde o vy´beˇr jizˇ zverˇejneˇny´ch statisticky´ch u´daju˚, takrˇ´ıkajı´c z druhe´ (sekunda´rnı´) ruky (statistiky cestovnı´ho ruchu a jine´ publikovane´ u´daje). Je jasne´, zˇe prima´rnı´ vy´zkum poskytuje bohatsˇ´ı informace dı´ky tomu, zˇe vycha´zı´ z prˇ´ıme´ho kladenı´ ota´zek. Je ale velmi na´kladny´, prˇestozˇe je zalozˇeny´ prˇeva´zˇneˇ na metodeˇ na´hodne´ho vy´beˇru.

Ankety v mı´steˇ bydlisˇteˇ/ pobytu/ prˇechodu hranic

Prima´rnı´ vs. sekunda´rnı´ vy´zkum

Case study

Naprˇ´ıklad statistika cestovnı´ho ruchu Sˇvy´carska zprostrˇedkova´va´ jako tzv. sekunda´rnı´ statistika (nenı´ ve formeˇ dotazu) informace o rozsahu, vy´voji a strukturˇe nabı´dky (pocˇet pohostinsky´ch zarˇ´ızenı´, pokoju˚ a lu˚zˇek pro hosty spolu s rozcˇleneˇnı´m podle cenovy´ch trˇ´ıd, vyuzˇitı´ ubytovacı´ kapacity lu˚zˇek, druhy zarˇ´ızenı´ a provoznı´ doba a take´ i pocˇet pracovnı´ku˚). Da´le informuje o popta´vce (prˇ´ıchody, prˇenocova´nı´, de´lka pobytu, zemeˇ z ktere´ u´cˇastnı´k prˇicha´zı´) na na´rodnı´, regiona´lnı´ a loka´lnı´ u´rovni. Zahrnuje tradicˇnı´ ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, na´vazneˇ i parahotelova´ ubytovacı´ zarˇ´ızenı´. Zı´skane´ u´daje se zverˇejnˇujı´ za meˇsı´c, sezo´nu a kalenda´rˇnı´ rok. Sˇvy´carska´ statistika cestovnı´ho ruchu je zalozˇena na povinne´m meˇsı´cˇnı´m hla´sˇenı´ podniku˚, ktere´ ubytova´vajı´ hosty. Od roku 1965 se tato povinnost vztahuje i na ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, ktere´ neposkytujı´ sluzˇby na zˇivnostenske´m za´kladeˇ (parahotelierstvı´). V Rakousku vysˇlo jizˇ v roce 1889 usnesenı´ ministerstva vnitra, ktere´ se ty´kalo zalozˇenı´ statistiky cestovnı´ho ruchu. Mimo toho existovala jesˇteˇ statistika la´zenˇsky´ch mı´st. Pra´vneˇ upravuje povinnosti o poskytova´nı´ dat Rakousky´ statisticky´ za´kon z roku 1965 a narˇ´ızenı´ o statistice cestovnı´ho ruchu z roku 1973. Rakousky´

73

5. Statistika v cestovnı´m ruchu

statisticky´ u´rˇad stejneˇ i statisticky´ refera´t sekce cestovnı´ho ruchu Spolkove´ho ministerstva hospoda´rˇstvı´ a pra´ce periodicky zverˇejnˇujı´ u´daje o rakouske´m cestovnı´m ruchu. Podle statisticke´ho za´kona o ubytova´nı´ (z toku 1980) se cˇlenı´ statisticke´ zjisˇt’ova´nı´ ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ v SRN na meˇsı´cˇnı´ u´daje, ve ktery´ch se uva´deˇjı´ prˇ´ıchody a prˇenocova´nı´ hostu˚, u cizincu˚ i zemeˇ, z ktery´ch hoste´ prˇicha´zejı´, prˇicˇemzˇ se zjisˇt’uje i pocˇet pronajaty´ch lu˚zˇek a ubytovacı´ch jednotek, a na u´daje z poslednı´ch 6 let (u´daje o vyuzˇitı´ kapacity), ktere´ jsou nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ımi podklady pro informace o strukturˇe vybavenosti a kvaliteˇ ubytovacı´ho sektoru. Povinnost poskytovat tyto u´daje platı´ pro majitele nebo vedoucı´ vsˇech ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ s kapacitou 9 a vı´ce lu˚zˇek.

5.3

Progno´zy a budoucı´ vy´voj cestovnı´ho ruchu

Tradicˇnı´ metoda zachycuje minulost vy´sledky zı´skany´mi ex post a nedoka´zˇe stanovit progno´zy a vy´hledy do budoucnosti. Toto je mozˇne´ pouze extrapolacı´ nebo regresı´ cˇ´ıselny´ch rˇad. Tento nedostatek vyvazˇuje pravidelnost statistiky. Za prˇedpokladu, zˇe se prˇ´ıpustna´ chyba z roku na rok nemeˇnı´, mu˚zˇeme zı´skane´ statisticke´ u´daje pokla´dat za zobrazenı´ trendu vy´voje cestovnı´ho ruchu s jisty´m stupneˇm pravdivosti. Regresnı´ analy´za a extrapolace

Pro pla´nova´nı´ cestovnı´ho ruchu stejneˇ i pro politiku cestovnı´ho ruchu ma´ velky´ vy´znam progno´za vy´voje cestovnı´ho ruchu. Progno´zy o budoucı´m vy´voji cestovnı´ho ruchu se vypracova´vajı´ nejcˇasteˇji pomocı´ formulacı´ v podobeˇ regresnı´ analy´zy (matematicky´ vztah mezi minima´lneˇ dveˇmi znaky, naprˇ. hruby´ doma´cı´ produkt a vy´daje na cestovnı´ ruch) a extrapolaci trendu˚ (matematicke´ pokracˇova´nı´ cˇasovy´ch rˇad). Aby se prˇedesˇlo nedostatku˚m, ktere´ vznikajı´ jako du˚sledek mechanicky´ch prˇedpokladu˚, pouzˇ´ıvajı´ se noveˇjsˇ´ı metody, ktere´ zahrnujı´ i subjektivnı´ prvky do vy´zkumu budoucnosti cestovnı´ho ruchu. Je to metoda Delphi a technika sce´na´rˇu˚.

Delphi metoda

Podle J. Krippendorfa mu˚zˇeme metodu Delphi charakterizovat jako „strukturovane´, vı´cestupnˇove´ kladenı´ ota´zek sta´le´mu okruhu odbornı´ku˚ s cı´lem systematicky vyuzˇ´ıt jejich zkusˇenostı´ na vyvozenı´ za´veˇru˚ o budoucı´ch vy´sledcı´ch“. Tyto vy´sledky jsou prˇitom podmı´neˇny „komplexnı´mi relacemi vlivu“.

Technika sce´na´rˇu˚

Technika sce´na´rˇu˚ vycha´zı´ z vy´voje ru˚zny´ch alternativ, ktere´ charakterizujı´ souvislosti budoucı´ho vy´voje a jejich du˚sledky, prˇ´ıp. se charakterizuje vy´voj cestovnı´ho ruchu v krizove´m obdobı´ (sce´na´rˇ 1), prˇi hospoda´rˇske´m ru˚stu (sce´na´rˇ 2) a prˇi pru˚meˇrne´m/strˇednı´m hospoda´rˇske´m ru˚stu (sce´na´rˇ 3).

5.4

ˇ eske´ republice Statistika cestovnı´ho ruchu v C

Platebnı´ bilance

Cˇeska´ na´rodnı´ banka sleduje v ra´mci platebnı´ bilance devizove´ prˇ´ıjmy a vy´daje z cestovnı´ho ruchu, pomocı´ ktery´ch je mozˇne´ vyja´drˇit podı´l na exportu, na HDP cˇi na celkove´ spotrˇebeˇ.

74

Na´sledujı´cı´ obra´zek zachycuje vy´voj salda platebnı´ bilance cestovnı´ho ruchu. Z grafu 5.1 je patrne´, zˇe Cˇeska´ republika si dlouhodobeˇ udrzˇuje kladne´ saldo platebnı´ bilance. V grafu je mozˇne´ pozorovat jednotlive´ poklesy cˇ´ı ru˚st prˇ´ıjmu˚, ktere´ odra´zˇejı´ vliv vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ na cestovnı´ ruch v CˇR. Naprˇ´ıklad vy´razny´ pokles prˇ´ıjmu˚ z cestovnı´ho ruch v roce 2002 je prˇipisova´n teroristicky´m u´toku˚m v New Yorku, ktere´ vyvolaly krizi v cestovnı´m ruchu po cele´m sveˇteˇ. Obra´zek 5.1: Vy´voj devizovy´ch prˇ´ıjmu˚ a vy´daju˚ z cestovnı´ho ruchu 140 120 100 v mld. Kč

80 60 40 20

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Výdaje

Příjmy

Pramen: Cˇeska´ na´rodnı´ banka

Ekonomicka´ odveˇtvı´ Statistika Cˇeske´ republiky nevede cestovnı´ ruch jako samostatne´ odveˇtvı´. V Odveˇtvove´ klasifikaci ekonomicky´ch cˇinnostı´ (OKECˇ) na za´kladeˇ, ktere´ jsou zı´ska´va´ny statisticke´ u´daje, je mozˇne´ nale´zt pouze odveˇtvı´, ktera´ se prˇ´ımo nebo neprˇ´ımo podı´lejı´ na cestovnı´m ruchu. Cˇesky´ statisticky´ u´rˇad sleduje na´sledujı´cı´ odveˇtvı´, ktera´ se prˇ´ımo podı´lı´ na cestovnı´m ruchu: Ubytovacı´ a stravovacı´ sluzˇby (OKECˇ 55) Zˇeleznicˇnı´ dopravu (OKECˇ 60.1) Na´morˇnı´, pobrˇezˇnı´ a vnitrozemska´ vodnı´ doprava (OKECˇ 61.1 a 61.2) Pravidelna´ a nepravidelna´ letecka´ doprava (OKECˇ 62.1 a 62.2) Vedlejsˇ´ı a pomocne´ cˇinnosti v dopraveˇ; cˇinnosti cestovnı´ch kancela´rˇ´ı a agentur (OKECˇ 63) Rekreacˇnı´, kulturnı´ a sportovnı´ cˇinnost (OKECˇ 92) 5.4.1

Na webovy´ch stra´nka´ch Cˇeske´ho statisticke´ho u´rˇadu www.czso.cz si vyhledejte statistiku souvisejı´cı´ se satelitnı´m u´cˇtem cestovnı´ho ruchu. 5.4.2

Na´vsˇteˇvnost

Statisticky´ u´rˇad take´ sleduje kapacity a na´vsˇteˇvnost hromadny´ch ubytovacı´ch za´ . Cˇeska´ centra´la cestovnı´ho ruchu – rˇ´ızenı´, ktera´ je kazˇdorocˇneˇ publikova´na CˇSU

75

5. Statistika v cestovnı´m ruchu

CzechTourism kazˇdorocˇneˇ z teˇchto dat sestavuje tzv. Kompendiu cestovnı´ho ruchu. ´ zemnı´ jednotka, za kterou je na´vsˇteˇvnost zverˇejnˇova´na, jsou kraje. U Z vy´voje pocˇtu ubytovany´ch v hromadny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch CˇR je evidentnı´, zˇe dlouhodoby´ trend prˇevazˇujı´cı´ho pocˇtu doma´cı´ch turistu˚ ubytovany´ch v hromadny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ nad zahranicˇnı´ klientelou byl v roce 2004 prolomen a dosˇlo k jeho na´ru˚stu. Obra´zek 5.2: Vy´voj pocˇtu cˇesky´ch a zahranicˇnı´ch turistu˚ ubytovany´ch v hromad-

ny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch v CˇR 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2001

2002

2003

zahraniční turisté

2004

2005

domácí turisté

Pramen: Cˇesky´ statisticky´ u´rˇad

Na webovy´ch stra´nka´ch Cˇeske´ centra´ly cestovnı´ho ruchu – CzechTourism www. czechtourism.cz (odkaz Statistiky) vyhledejte, ktery´ z kraju˚ (mimo hlavnı´ho meˇsta Prahy) je nejnavsˇteˇvovaneˇjsˇ´ım a ve ktere´m kraji je nejvysˇsˇ´ı pru˚meˇrna´ de´lka prˇenocova´nı´. 5.4.3

Satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu

V soucˇasnosti se statisticka´ data o cestovnı´m ruchu omezujı´ veˇtsˇinou na u´daje o kapacita´ch a na´vsˇteˇvnosti ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch a na informace o podı´lu cestovnı´ho ruchu na dovozu a vy´vozu sluzˇeb. To ovsˇem nepostihuje celou problematiku cestovnı´ho ruchu, ktera´ zahrnuje cely´ komplex ekonomicky´ch jevu˚ jako naprˇ´ıklad tvorbu hrube´ prˇidane´ hodnoty a hrube´ho fixnı´ho kapita´lu, zameˇstnanost a dalsˇ´ı financˇnı´ ukazatele. Cestovnı´ ruch ma´ pru˚rˇezovy´ charakter a zasahuje do mnoha odveˇtvı´ na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´, z tohoto du˚vodu je velice obtı´zˇne´ kvantifikovat celkovy´ ekonomicky´ prˇ´ınos pro danou zemi. Neˇktere´ oblasti ekonomiky jsou pro cestovnı´ ruch sice charakteristicke´, ale poskytujı´ produkty a sluzˇby nejenom u´cˇastnı´ku˚m cestovnı´ho ruchu, kterˇ´ı zase naopak spotrˇebova´vajı´ produkty a sluzˇby i z odveˇtvı´ prˇ´ımo nesouvisejı´cı´ch s cestovnı´m ruchem. Z tohoto du˚vodu nelze ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ´ ) nebo jiny´ch ruchu kvantifikovat prˇ´ımo, at’uzˇ z podkladu˚ na´rodnı´ho u´cˇetnictvı´ (NU odveˇtvovy´ch statistik, ale je nutne´ prˇistoupit ke konstrukci tzv. satelitnı´ho u´cˇtu cestovnı´ho ruchu (TSA). Ten umozˇnˇuje zobrazenı´ veˇtsˇ´ıch podrobnostı´ urcˇite´ oblasti

76

a za´rovenˇ vynecha´nı´ nadbytecˇny´ch informacı´. TSA umozˇnˇuje podrobnou analy´zu popta´vky a nabı´dky cestovnı´ho ruchu a zhodnocenı´ celkove´ho prˇ´ınosu cestovnı´ho ruchu pro ekonomiku dane´ zemeˇ. Za´kladnı´ struktura TSA je zalozˇena na obecne´ rovnova´ze existujı´cı´ v na´rodnı´m hospoda´rˇstvı´, tedy rovnova´ze mezi popta´vkou a nabı´dkou produktu vytva´rˇene´ho odveˇtvı´m cestovnı´ho ruchu. V kontextu makroekonomicke´ analy´zy lze nejle´pe zkoumat vztah mezi nabı´dkou a popta´vkou podle obecne´ho ra´mce na´rodnı´ch u´cˇtu˚ a konkre´tneˇji podle tabulek doda´vek a uzˇitı´

Metodicka´ za´kladna

TSA ma´ se syste´mem na´rodnı´ch u´cˇtu˚ stejne´ za´kladnı´ pojmy, definice, trˇ´ıdeˇnı´ a principy tvorby. Oblasti, ktere´ TSA pokry´va´ jsou: popta´vka vytva´rˇena´ ru˚zny´mi formami cestovnı´ho ruchu, cˇleneˇna´ podle typu˚ na´vsˇteˇvnı´ku˚ a jejich cest a podle porˇizovany´ch vy´robku˚ a sluzˇeb za´kladnı´ makroekonomicke´ promeˇnne´ z pohledu nabı´dky cestovnı´ho ruchu zameˇstnanost, tvorba hrube´ho fixnı´ho kapita´lu a nefinancˇnı´ch investic v cestovnı´m ruchu dovozy a vy´vozy spojene´ s cestovnı´m ruchem prˇ´ıjmy a vy´daje vla´dnı´ch institucı´, vytva´rˇenı´ osobnı´ch prˇ´ıjmu˚ a prˇ´ıjmu˚ z podnika´nı´ spojeny´ch s cestovnı´m ruchem Du˚vodem vytvorˇenı´ satelitnı´ho u´cˇtu je snaha umozˇnit podrobnou analy´zu popta´vky po vy´robcı´ch a sluzˇba´ch, ktere´ souvisejı´ s cestovnı´m ruchem, uka´zat na jejich prova´zanost v oblasti popta´vky a nabı´dky a popsat, jak nabı´dka cestovnı´ho ruchu funguje ve vztahu k ostatnı´m hospoda´rˇsky´m cˇinnostem. Mezina´rodnı´ doporucˇenı´ nabı´zejı´ ra´mec, ktery´ mohou zemeˇ vyuzˇ´ıt prˇi sestavova´nı´ satelitnı´ch u´cˇtu˚ pro cestovnı´ ruch. V obecneˇjsˇ´ı rovineˇ by meˇl satelitnı´ u´cˇet umozˇnit lepsˇ´ı mezina´rodnı´ porovna´nı´ statisticky´ch u´daju˚ o cestovnı´m ruchu Z hlediska nabı´dky cestovnı´ho ruchu jsou jako hlavnı´ zdroj vyuzˇ´ıva´na data statistiky na´rodnı´ch u´cˇtu˚, a to u´daje o produkci, mezispotrˇebeˇ, danı´ch, dotacı´ch, dovozu a tvorbeˇ hrube´ho fixnı´ho kapita´lu. Urcˇity´m proble´mem je cˇasove´ zpozˇdeˇnı´ a pro potrˇeby cestovnı´ho ruchu ma´lo podrobne´ cˇleneˇnı´ teˇchto ukazatelu˚. Z teˇchto du˚vodu˚ je v rˇadeˇ prˇ´ıpadu˚ nutne´ vyuzˇ´ıvat odhady, cozˇ sebou nese riziko neprˇesnostı´, ktere´ je tı´m veˇtsˇ´ı, cˇ´ım hrubsˇ´ı cˇleneˇnı´ ukazatelu˚ poskytujı´ pouzˇ´ıvane´ zdroje.

Zdroje dat pro TSA

Popta´vkovou cˇa´st cestovnı´ho ruchu by meˇly pokry´vat u´daje zı´ska´vane´ ze sˇetrˇenı´ v doma´cnostech (vy´jezdovy´ a doma´cı´ cestovnı´ ruch) a na hranicı´ch (prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch). Vzhledem k velke´ financˇnı´ na´rocˇnosti a v neˇktery´ch prˇ´ıpadech problematicke´mu provedenı´ teˇchto sˇetrˇenı´ je organizujı´ pouze neˇktere´ sta´ty, ostatnı´ volı´ ru˚zna´ na´hradnı´ rˇesˇenı´. Pro doplneˇnı´ hlavnı´ch informacˇnı´ch pramenu˚ slouzˇ´ı cela´ rˇada zdroju˚. Patrˇ´ı k nim prˇedevsˇ´ım ubytovacı´ a podnikova´ statistika, platebnı´ bilance, resortnı´ sˇetrˇenı´, informace poskytovane´ profesnı´mi sdruzˇenı´mi a odborny´mi institucemi, ru˚zne´ mezina´rodnı´ studie, vyuzˇ´ıva´na mohou by´t take´ jednora´zova´ cˇi dalsˇ´ı pravidelna´ sˇetrˇenı´ na hranicı´ch. Problematika TSA se v Cˇeske´ republice dostala do poprˇedı´ v roce 1999, kdy bylo ´ ), aby se zaby´val sestavova´nı´m vla´dou ulozˇeno Cˇeske´mu statisticke´mu u´rˇadu (CˇSU satelitnı´ho u´cˇtu cestovnı´ho ruchu. Vzhledem k tomu, zˇe pro sestavenı´ TSA je potrˇeba ´ nebyly k dispozici, trvalo zna´t rˇadu pomeˇrneˇ detailnı´ch u´daju˚, ktere´ v te´ dobeˇ v CˇSU

TSA z pohledu ˇ eske´ C republiky

77

5. Statistika v cestovnı´m ruchu

neˇkolik let, nezˇ bylo mozˇne´ prˇistoupit k pokusu o naplneˇnı´ alesponˇ neˇktery´ch ´ publikovat prvnı´ vy´sledky satelitnı´ho u´cˇtu cˇa´stı´ TSA. V roce 2007 pla´nuje CˇSU cestovnı´ho ruchu.

Shrnutı´ kapitoly Tradicˇnı´ statistika je zalozˇena na principu pozorova´nı´ a pocˇ´ıta´nı´ subjektu˚, ktere´ se zu´cˇastnˇujı´ cestovnı´ho ruchu. Jiny´mi slovy se opı´ra´ se o hypote´zu pru˚meˇrne´ho u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Mezi metody tradicˇnı´ statistiky se rˇadı´ metoda zkouma´nı´ evidence u´cˇastnı´ku˚ prˇi prˇechodu hranic a metoda evidence u´cˇastnı´ka v mı´steˇ pobytu. Kazˇda´ z teˇchto metod ma´ sve´ vy´hody i nevy´hody. Je vsˇak proka´za´no, zˇe jejich kombinace poskytuje nejvı´ce informacı´ z hlediska statistiky cestovnı´ho ruchu. O statistice je zna´me´, zˇe lecktere´ informace zahaluje a na povrch se dosta´va´ pouze jejich zlomek, to platı´ o cestovnı´m ruchu dvojna´sob. Prvnı´m krokem k eliminaci nedostatku˚ statistiky cestovnı´ho ruchu bylo a je definova´nı´ pojmu˚, tak aby mohlo dojı´t k mezina´rodnı´mu srovna´nı´. Dalsˇ´ım krokem je pouzˇ´ıva´nı´ tzv. pomocny´ch metod, v podobeˇ mikrocensu˚, vlastnı´ch vy´zkumu˚ a anket. Tradicˇnı´ metoda zachycuje minule´ vy´sledky zı´skany´mi ex post a nedoka´zˇe stanovit progno´zy a vy´hledy do budoucnosti. To je mozˇne´ pouze extrapolacı´ nebo regresı´ cˇ´ıselny´ch rˇad, ktere´ vsˇak vyzˇadujı´ pravidelnost statisticky´ch sˇetrˇenı´. Statistika cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice vypovı´da´ o devizovy´ch prˇ´ıjmech a vy´dajı´ch cestovnı´ho ruchu, o kapacita´ch a na´vsˇteˇvnosti hromadny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ a s urcˇity´m omezenı´m o ekonomicky´ch odveˇtvı´ch participujı´cı´ch na cestovnı´m ruchu. Mezina´rodnı´ srovna´nı´ by meˇl zajistit satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. K cˇemu slouzˇ´ı satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruch? 2. Ma´ Cˇeska´ republika satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu?

78

jI´ jI´ jI´

6

Vy´znam a vy´voj mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu Statistiky mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu Cestovnı´ ruch v rozvojovy´ch zemı´ch

Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

Cı´l kapitoly Cı´lem kapitoly je podat strucˇne´ho prˇehled o vy´znamu mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu ve sveˇtove´ ekonomice, o jeho geograficke´m rozlozˇenı´ a regiona´lnı´ch rozdı´lech a take´ sezna´menı´ se soucˇasny´mi trendy ve vy´voji mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 1 hodina

6.1

Vy´znam a vy´voj mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

Cestovnı´ ruch je jednı´m z nejpozoruhodneˇjsˇ´ıch ekonomicky´ch a socia´lnı´ch fenome´nu˚ nasˇeho stoletı´. Nepochybneˇ si udrzˇ´ı tuto pozici v nasta´vajı´cı´m stoletı´. Kazˇdy´ rok se zveˇtsˇuje podı´l obyvatel sveˇta, kterˇ´ı se u´cˇastnı´ aktivit cestovnı´ho ruchu a pro veˇtsˇinu zemı´ se cestovnı´ ruch rozvı´jı´ jako jeden z nejdynamicˇteˇjsˇ´ıch a nejrychleji rostoucı´ch sektoru˚ ekonomiky. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch prˇedstavuje v celosveˇtove´m meˇrˇ´ıtku vy´znamnou soucˇa´st celkove´ho cestovnı´ho ruchu. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch se prˇitom podı´lı´ asi 10 % na celkove´m objemu sveˇtove´ho cestovnı´ho ruchu, podobne´ postavenı´ ma´ mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch i ve srovna´nı´ prˇ´ıjmu˚ cˇi vy´daju˚. Sveˇtovy´ cestovnı´ ruch se tradicˇneˇ meˇrˇ´ı pomocı´ mezina´rodnı´ch prˇ´ıjezdu˚ a mezina´rodnı´ch prˇ´ıjmu˚ z cestovnı´ho ruchu. Termı´n turisticky´ prˇ´ıjezd je vztazˇen na celkovy´ pocˇet uskutecˇneˇny´ch turisticky´ch cest, protozˇe neˇkterˇ´ı turiste´ mohou uskutecˇnit vı´ce nezˇ jednu mezina´rodnı´ cestu za rok. Veˇtsˇina turistu˚ prˇijı´zˇdı´ do zahranicˇnı´ch destinacı´ na kra´tkodoby´ nebo strˇedneˇdoby´ pobyt, v jednotlivy´ch regionech nejsou u teˇchto kra´tkodoby´ch cˇi strˇedneˇdoby´ch turistu˚ patrne´ prˇ´ılisˇne´ rozdı´ly v jejich pocˇtu, naproti tomu u turistu˚ prˇijı´zˇdeˇjı´cı´ na dlouhodoby´ pobyt, ktere´ mu˚zˇou by´t velmi du˚lezˇite´ pro mnoho mı´st, jsou tyto rozdı´ly uzˇ patrneˇjsˇ´ı. Vy´voj mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch se vyznacˇuje vysokou dynamikou ru˚stu, a to nejvysˇsˇ´ı ze vsˇech sektoru˚ sveˇtove´ho hospoda´rˇstvı´. Jestlizˇe v roce 1950 bylo uskutecˇneˇno asi 25 mil. zahranicˇnı´ch turisticky´ch u´cˇastı´, pak dnes tato hodnota dosahuje 763 mil. mezina´rodnı´ch prˇ´ıjezdu˚ (v roce 1970 kolem 120 mil., v roce 1993 jizˇ kolem 500 mil. a v roce 1999 657 milionu˚ prˇ´ıjezdu˚). Toto navy´sˇenı´ objemu mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu prˇedstavuje v pru˚meˇru 7 % rocˇnı´ ru˚st mezina´rodnı´ch prˇ´ıjezdu˚. Srovnatelne´ tempo ru˚stu ma´ pouze mezina´rodnı´ obchod (mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch by´va´ take´ oznacˇova´n jako „skryty´“ export). Prˇ´ıjmy z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu (vyjma mezina´rodnı´ch prˇ´ıjmu˚ z jı´zdne´ho) pro rok 2004 se odhadujı´ na 623 mld. USD, prˇevedeno do prˇ´ıjmu˚ za prˇ´ıjezd je to 817 USD. Podle odhadu˚ WTO bude mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch v prˇ´ısˇtı´ch letech pokracˇovat v ru˚stu okolo 4–4,5 % rocˇneˇ. V absolutnı´ch hodnota´ch to znamena´, zˇe v roce 2010 se pocˇet mezina´rodnı´ch prˇ´ıjezdu˚ bude pohybovat kolem miliardy a v roce 2020 okolo 1,6 miliardy. Prˇedpokla´da´ se, zˇe jeden ze cˇtyrˇ turisticky´ch pobytu˚ bude dlouhodoby´. Vsˇechny regiony sveˇta budou mı´t zajisˇteˇn solidnı´ ru˚st mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu, stejneˇ lze uvazˇovat o ru˚stu doma´cı´ho cestovnı´ho ruchu.

80

6.1.1

Prostorova´ diferenciace mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch je regiona´lneˇ znacˇneˇ diferencova´n. Nejvy´znamneˇjsˇ´ı turistickou oblastı´ (v ra´mci statistik WTO – World Tourism Oranization) je Evropa, na kterou prˇipadalo v roce 2004 416 mil. zahranicˇnı´ch prˇ´ıjezdu˚, tj. 54,5 % z celosveˇtove´ho mezina´rodnı´ho turismu (v roce 1990 cˇinil tento podı´l 60 %), podobna´ situace je i v prˇ´ıjmech z mezina´rodnı´ho turismu (v roce 2004 kolem 327 mld. dolaru˚, tj. 52,2 % celosveˇtove´ho podı´lu). Druhou nejvy´znamneˇjsˇ´ı turistickou oblast prˇedstavuje Asie a Ocea´nie (cca 152,5 mil. zahranicˇnı´ch u´cˇastı´, tj. te´meˇrˇ 20 %, stejny´ podı´l dosahuje makroregion i z hlediska prˇ´ıjmu˚ z cestovnı´ho ruchu). Trˇetı´ nejvy´znamneˇjsˇ´ı je Amerika s vı´ce nezˇ 125,8 mil. zahranicˇnı´ch u´cˇastı´ v roce 2004 (16,5 %) a s prˇ´ıjmy v roce 2004 vı´ce nezˇ 131,7 mld. dolaru˚ (20,1 %). Dalsˇ´ı oblasti Afrika a Blı´zky´ Vy´chod dosahujı´ podı´lu kolem 3–5 % v obou ukazatelı´ch. Hlavnı´m proble´mem posledneˇ uvedeny´ch regionu˚ (jinak atraktivnı´ch) je dosud nedostatecˇna´ turisticka´ infrastruktura a cˇaste´ va´lecˇne´ konflikty. Acˇkoliv nejsou dostupna´ vsˇechna hodnotı´cı´ data, prˇedpokla´da´ se, zˇe celkoveˇ je doma´cı´ cestovnı´ ruch azˇ desetina´sobneˇ vysˇsˇ´ı nezˇ mezina´rodnı´. Cestovnı´ ruch je du˚lezˇitou aktivitou v mnoha velky´ch zemı´ch, prˇispı´va´ 5–10 % na´rodnı´mu HDP. Avsˇak v neˇktery´ch mensˇ´ıch zemı´ch a zvla´sˇteˇ v neˇkolika maly´ch ostrovnı´ch sta´tech v oblasti Karibiku, rovnı´kove´ho Pacifiku a Indicke´ho ocea´nu cestovnı´ ruch vytva´rˇ´ı azˇ 20–25 % HDP. Prˇedpokla´da´ se, zˇe na mnoha mı´stech, kde cestovnı´ ruch je sta´le mensˇinove´ odveˇtvı´, mu˚zˇe dojı´t v brzke´ dobeˇ k jeho pomeˇrneˇ rychle´mu ru˚stu a v budoucnosti mu˚zˇe naby´t na vy´znamnosti. V roce 1998 pru˚mysloveˇ vyspeˇle´ a rozvinute´ sta´ty vyprodukovaly okolo 55 % prˇ´ıjmu˚ z celkove´ho mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu, rozvojove´ sta´ty 32 % a sta´ty Strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy 13 %. Vy´razny´ch zmeˇn doznal mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch po roce 1989 v Evropeˇ. V postkomunisticky´ch evropsky´ch zemı´ch se turismus vyvı´jel velmi rozdı´lneˇ. Nejveˇtsˇ´ı prˇ´ıru˚stky zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ (prˇi celkove´ dominantnı´ orientaci na za´padoevropske´ zemeˇ a USA) zaznamenaly zejme´na Mad’arsko, Polsko, CˇR a Slovensko (zlepsˇenı´ turisticky´ch sluzˇeb, stabilnı´ politicka´ situace, celkova´ turisticka´ atraktivnost), a to i z pohledu devizovy´ch prˇ´ıjmu˚ (naprˇ. v CˇR se prˇ´ıjmy z aktivnı´ho zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu podı´lely v letech 1994–1998 14 azˇ 18 % na nasˇem exportu, v roce 1999 kolem 11 %). Naproti tomu znacˇny´ u´bytek zahranicˇnı´ na´vsˇteˇvnosti je doposud zaznamena´va´n v zemı´ch by´vale´ho SSSR, Bulharsku, Alba´nii. Mezi dalsˇ´ı turisticky atraktivnı´ zemeˇ lze take´ zahrnout Bulharsko, pobaltske´ sta´ty, skandina´vske´ zemeˇ, Izrael, Kenˇu (safari), antilske´ ostrovy, Indii, Nepa´l, Filipı´ny, Novy´ Ze´land, Peru, aj.

81

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

6.2 6.2.1

Statistiky mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu Mezina´rodnı´ prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch Obra´zek 6.1: Mezina´rodnı´ turisticke´ prˇ´ıjezdy 1950–2020

Tabulka 6.1: Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch – prˇehled sveˇtadı´lu˚ a regionu˚ Sveˇtadı´l, region

Pocˇet prˇ´ıjezdu˚ zahranicˇnı´ch turistu˚ v mil. 1990 1995 2000 2004 Sveˇt 441 538 681 763 Evropa 264,8 309,3 384,1 416,4 Severnı´ Evropa 30,3 39,4 44,6 48,4 Za´padnı´ Evropa 108,6 112,2 139,7 138,7 Strˇednı´ a Vy´chodnı´ Evropa 32 55 59,1 78,4 Jizˇnı´ Evropa 93,9 102,7 140,8 150,9 Asie a Pacifik 57,7 85 114,9 152,5 Severovy´chodnı´ Asie 28 44,1 62,5 87,6 Jihovy´chodnı´ Asie 21,5 28,6 37 47,3 Ocea´nie 5,2 8,1 9,2 10,2 Jizˇnı´ Asie 3,2 4,2 6,1 7,5 Amerika 92,8 109,0 128,2 125,8 Severnı´ Amerika 71,7 80,7 91,5 85,8 Karibik 11,4 14 17,1 18,2 Strˇednı´ Amerika 1,9 2,6 4,3 5,8 Jizˇnı´ Amerika 7,7 11,7 15,2 16,0 Afrika 15,2 20,4 28,2 33,2 Severnı´ Afrika 8,4 7,3 10,2 12,8 Subsaharska´ Afrika 6,8 13,2 18,0 20,4 Strˇednı´ Vy´chod 10,0 14,3 25,2 35,4 Pramen: World Tourism Organisation 2003

82

Tabulka 6.2: Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch 2004 – prˇehled nejvy´znamneˇjsˇ´ıch zemı´ Sveˇtadı´l, zemeˇ

Pocˇet prˇ´ıjezdu˚ zahranicˇnı´ch Sveˇtadı´l, zemeˇ turistu˚ v mil.

Pocˇet prˇ´ıjezdu˚ zahranicˇnı´ch turistu˚ v mil.

Afrika

33,2

Evropa

416,4

Jizˇnı´ Afrika Tunisko Egypt* Maroko Zimbabwe Alzˇ´ırsko Kenˇa

6,8 6,0 5,7 5,5 1,9 1,2 1,1

Francie Sˇpaneˇlsko Ita´lie Velka´ Brita´nie SRN Rakousko Turecko Ukrajina Polsko ˇ ecko* R Mad’arsko Portugalsko Nizozemı´ Rusko Chorvatsko Irsko Belgie Sˇvy´carsko* Cˇeska´ republika Bulharsko Rumunsko* Norsko Da´nsko Kazachsta´n Sˇve´dsko Finsko

75,1 53,6 37,1 27,8 20,1 19,4 16,8 15,6 14,3 14,0 12,2 11,6 9,6 9,2 7,9 7,0 6,7 6,5 6,1 4,6 3,6 3,6 3,4 3,1 3,0 2,8

Amerika USA Mexiko Kanada Brazı´lie Portoriko Dominika´nska´ republika Argentina Kuba Chile Uruguay

125,8 46,1 20,6 19,2 4,7 3,5 3,5 3,4 2,0 1,8 1,8

Asie a Pacifik 152,2 Cˇ´ına 41,8 Hong Kong 21,8 Malajsko 15,7 Thajsko 11,7 Macao 8,3 Japonsko 6,1 Korea 5,8 Strˇednı´ Vy´chod Singapur* 5,7 Saudska´ Ara´bie Indone´sie 5,3 Spojene´ arabske´ emira´ty* Austra´lie* 4,4 Bahrain Indie 3,4 Sy´rie Taiwan 3,0 Jorda´nsko Novy´ Ze´land 2,3 Libanon Pramen: Tourism Market Trends, 2005; pozn.*data z roku 2003

35,4 8,6 5,9 3,0 3,0 2,9 1,3

Na za´kladeˇ tabulky 6.2 sestavte kartogram geograficke´ho rozlozˇenı´ zemı´ sveˇta podle na´vsˇteˇvnosti.

83

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

Obra´zek 6.2: Mezina´rodnı´ turisticke´ proudy v Evropeˇ (2005)

Pramen: Atlas cestovnı´ho ruchu Cˇeske´ republiky, 2006

6.2.2

Mezina´rodnı´ vy´daje v cestovnı´m ruchu

Tabulka 6.3: Vy´daje v mezina´rodnı´m cestovnı´m ruchu 2004 – prˇehled nejvy´znam-

neˇjsˇ´ıch zemı´ Zemeˇ Neˇmecko USA Velka´ Brita´nie Japonsko Francie Ita´lie Cˇ´ına Nizozemı´ Kanada Rusko Belgie Hong Kong Sˇpaneˇlsko Rakousko Sˇve´dsko Korea Austra´lie Sˇvy´carsko Norsko Taiwan

Vy´daje Podı´l v % Pocˇet obyvatel (v mil.) Vy´daje na obyv. 71,0 11,4 82 65,6 10,5 293 55,9 9,0 60 38,1 6,1 127 28,6 4,6 60 20,5 3,3 58 19,1 3,1 1,299 16,4 2,6 16 16,0 2,6 33 15,7 2,5 144 14,0 2,2 10 13,3 2,1 7 12,2 2,0 40 11,4 1,8 8 10,1 1,6 9 9,9 1,6 48 9,4 1,5 20 8,8 1,4 7 8,4 1,3 5 8,2 1,3 23 Pramen: Tourism Market Trends, 2005

861 224 928 299 474 354 15 1007 493 109 1356 1934 302 1388 1126 204 472 1181 1842 359

Na za´kladeˇ vy´sˇe uvedene´ tabulky 6.3 sestavte kartogram geograficke´ho rozlozˇenı´ zemı´ sveˇta podle vy´daju˚ v mezina´rodnı´m cestovnı´m ruchu.

84

6.2.3

Mezina´rodnı´ prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu

Tabulka 6.4: Prˇ´ıjmy z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu 2004 – prˇehled nejvy´znam-

neˇjsˇ´ıch zemı´ Prˇ´ıjmy v mld. USD

Sveˇtadı´l, zemeˇ Afrika Jizˇnı´ Afrika Maroko Tunisko Tanzanie Botswana Kenˇa

18,3 5,6 3,9 1,9 0,6 0,5 0,5

Amerika USA Kanada Mexiko Brazı´lie Dominika´nska´ republika Portoriko Argentina Kuba Bahamy Jamajka

131,7 74,5 12,8 10,6 3,2 3,2 3,0 2,6 1,9 0,9 1,4

Asie a Pacifik Cˇ´ına Austra´lie Japonsko Thajsko Hong Kong Malajsie Macao Korea Singapur Novy´ Ze´land Indone´sie Indie Thaiwan

125,0 25,7 13,0 11,2 10,0 9,0 8,2 7,5 5,7 5,1 5,0 4,8 4,8 4,0

Sveˇtadı´l, zemeˇ

Prˇ´ıjmy v mld. USD

Evropa Sˇpaneˇlsko Francie Ita´lie Neˇmecko Velka´ Brita´nie Turecko Rakousko ˇ ecko R Sˇvy´carsko Nizozemsko Belgie Portugalsko Chorvatsko Sˇve´dsko Polsko Da´nsko Rusko Irsko Cˇeska´ republika Mad’arsko Lucembursko Norsko Izrael Bulharsko Kypr Finsko

326,7 45,2 40,8 35,7 27,7 27,3 15,9 15,4 12,9 10,4 10,3 9,2 7,8 7,1 6,2 5,8 5,7 5,2 4,3 4,2 4,1 3,7 3,1 2,4 2,2 2,1 2,1

Strˇednı´ Vy´chod Saudska´ Ara´bie Egypt Sy´rie SAE Libanon Jorda´nsko

21,0 6,5 6,1 2,2 1,6 1,3 0,8

Pramen: Tourism Market Trends, 2005

Na za´kladeˇ tabulky 6.4 sestavte kartogram geograficke´ho rozlozˇenı´ zemı´ sveˇta podle prˇ´ıjmu˚ z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu.

85

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

Tabulka 6.5: Saldo peneˇzˇnı´ch toku˚ z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu v roce 2003 Cˇistı´ prˇ´ıjemci Porˇadı´ Sta´t 1. Sˇpaneˇlsko 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

86

Cˇistı´ pla´tci v mil. $ Porˇadı´ Sta´t

v mil. $

30584 1. Neˇmecko −41583 Francie 13162 2. USA −25273 Turecko 11090 3. Japonsko −20002 Ita´lie 10615 4. Rusko −8379 ˇ ecko R 8325 5. Nizozemsko −5439 USA 6904 6. Hong Kong −4310 Chorvatsko 5704 7. Norsko −4012 Macao 4823 8. Belgie −4008 Thajsko 4333 9. Taiwan −3503 Portugalsko 4165 10. Kuvajt −3232 Egypt 3263 11. Ira´n −3157 ˇ Mexiko 3109 12. Sve´dsko −2934 Malajsie 3055 13. Korea −2905 Austra´lie 3027 14. Kanada −2876 Dominika´nska´ republika 2850 15. SAE −2518 Maroko 2677 16. Singapur −1679 Jizˇnı´ Afrika 2298 17. Da´nsko −1393 Cˇ´ına 2219 18. Irsko −831 Novy´ Ze´land 2198 19. Pa´kista´n −788 Rakousko 2193 20. Venezuela −574 Sˇvy´carsko 1715 21. Argentina −569 Portoriko 1692 22. Finsko −559 Cˇeska´ republika 1627 23. Izrael −483 Saudska´ Ara´bie 1495 24. Pobrˇezˇ´ı Slonoviny −251 Mad’arsko 1457 25. Beˇlorusko −206 Bahamy 1452 26. Island −202 Kypr 1315 27. Oma´n −192 Tunisko 1282 28. Kolumbia −167 Polsko 1259 29. Banglade´sˇ −108 Jamajka 1103 30. Lotysˇsko −106 Indone´sie 955 31. Kazachsta´n −105 Bulharsko 902 32. Katar −102 ´ Kostarika 847 33. Azerbajdzˇa´n −53 Aruba 661 34. Moldavsko −47 Barbados 653 35. Indie −46 Pramen: Tourism Market Trends, 2004

6.3

Cestovnı´ ruch v rozvojovy´ch zemı´ch

Cestovnı´ ruch byl dlouho uzna´va´n jako velmi vhodna´ forma pomoci rozvoji hospoda´rˇsky zaostaly´m zemı´m trˇetı´ho sveˇta. V odborne´ literaturˇe se setka´va´me s na´zorem, zˇe cestovnı´ ruch, ktery´ je pru˚myslem na pra´ci na´rocˇne´ho odveˇtvı´ sluzˇeb, le´pe vyhovuje rozvojovy´m zemı´m jako kapita´loveˇ na´rocˇny´ pru˚mysl. Tento na´zor se opı´ral o: vhodne´ prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady (krajina, klima), bohatou nabı´dku i kdyzˇ nekvalifikovany´ch pracovnı´ch sil, rostoucı´ touhu u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu z rozvinuty´ch sta´tu po dobrodruzˇstvı´ ve vzda´leny´ch krajina´ch, po exoticke´ kulturˇe, prˇ´ıjmovy´ a multiplikacˇnı´ efekt cestovnı´ho ruchu. Mnohe´ neu´speˇchy a du˚kladne´ vy´zkumy o socia´lneˇ-ekonomicky´ch du˚sledcı´ch cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch krajina´ch meˇly za na´sledek veˇcneˇjsˇ´ı posouzenı´ proble´mu˚ politiky cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch. Tyto vy´zkumy varujı´ prˇed jednostranny´m posuzova´nı´m jen hospoda´rˇske´ stra´nky rozvojovy´ch projektu˚ bez ohledu na socia´lneˇ-psychologicke´ cˇinitele. Kriticky musı´me hodnotit prˇedevsˇ´ım nejcˇasteˇji uva´deˇne´ argumenty : Cestovnı´ ruch je hlavnı´m producentem deviz, ktere´ rozvojove´ zemeˇ tak velmi potrˇebujı´. Je trˇeba bra´t v u´vahu devizove´ u´niky v du˚sledku dovozu vyvolane´ho cestovnı´m ruchem jako i u´niky zpu˚sobene´ nabı´dkou za´jezdu˚ ( balı´k sluzˇeb ), da´le je trˇeba bra´t v u´vahu sluzˇby, ktere´ poskytujı´ zahranicˇnı´ cestovnı´ organizace, hotelove´ rˇeteˇzce a letecke´ spolecˇnosti. Cestovnı´ ruch urychluje rozvoj infrastruktury v rozvojovy´ch zemı´ch. Nebere se prˇitom do u´vahy ota´zka vlastnı´ch priorit s ohledem na investice v zemi. Cestovnı´ ruch vytva´rˇ´ı nova´ pracovnı´ mı´sta. S ohledem na nı´zkou u´rovenˇ vzdeˇla´nı´ v rozvojovy´ch krajina´ch a s ohledem na to, zˇe v nich pu˚sobı´ cˇasto mnohe´ zahranicˇnı´ spolecˇnosti, financˇneˇ zajı´mava´ mı´sta jsou vyhrazena pro cizince. Cestovnı´ ruch prˇispı´va´ k porozumeˇnı´ mezi na´rody. Tento efekt byl zpochybneˇn v ru˚zny´ch publikacı´ch. Kromeˇ toho prˇ´ımy´ kontakt mezi hostem a doma´cı´m obyvatelstvem je minima´lnı´. Vlivem konzumnı´ho chova´nı´ a zˇivotnı´ch na´vyku˚ u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu vznikajı´ u doma´cı´ho obyvatelstva take´ potrˇeby, ktere´ se nedajı´ uspokojit (demonstrativnı´ efekt). Docha´zı´ tak k omezenı´ socia´lnı´ch a kulturnı´ch struktur, cozˇ sotva prˇispı´va´ k vza´jemne´mu porozumeˇnı´. Nesmı´me prˇehle´dnout ani to, zˇe dı´ky existujı´cı´ „jednosmeˇrne´ cesteˇ“ turisticke´ho proudu se rozvojove´ krajiny dosta´vajı´ do nebezpecˇne´ za´vislosti na hospoda´rˇske´m a politicke´m vy´voji zemı´ vysı´lajı´cı´ch turisty.

Kritika pozitivnı´ch du˚sledku˚ cestovnı´ho ruchu

Nevyrˇesˇenou ota´zkou zu˚sta´va´ i posˇkozova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ v du˚sledku znecˇisˇt’ova´nı´ ovzdusˇ´ı a vody, devastova´nı´ krajiny a omezova´nı´ prˇ´ırodnı´ho zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Vyjmenova´nı´ kriticky´ch cˇinitelu˚ politiky cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch je vy´chodiskem pro rozvojove´ projekty, ktere´ podporujı´ mezina´rodnı´ organizace jako OSN, UNCTAD, UNESCO, OIT atd. Nenı´ mozˇne´ poprˇ´ıt, zˇe cestovnı´ ruch

87

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

v mnohy´ch zemı´ch prˇispeˇl k hospoda´rˇske´mu ru˚stu, naprˇ. v Keni. Na za´kladeˇ toho se vy´razneˇ lisˇ´ı na´zory na prˇednosti a nedostatky cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch. Prˇizpu˚sobivy´ cestovnı´ ruch

ˇ esˇenı´m proble´mu˚ cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch je konstruktivnı´ mezina´R rodnı´ spolupra´ce, jejı´mzˇ vy´sledkem by meˇla by´t vyva´zˇena´ kvalitativnı´ a kvantitativnı´ struktura nabı´dky cestovnı´ho ruchu, ktera´ vycha´zı´ ze struktury nabı´dky, bere ohled na hranice turisticke´ u´nosnosti, zabezpecˇuje spravedlive´ odmeˇnˇova´nı´, nahrazuje pouzˇite´ na´rodohospoda´rˇske´ vy´robnı´ faktory rozvojovy´ch zemı´ a nejen zahranicˇnı´ho kapita´lu. Neˇkterˇ´ı autorˇi se prˇimlouvajı´ v rozvojovy´ch zemı´ch za „prˇizpu˚sobivy´“ cestovnı´ ruch, ktery´ je potrˇeba spojit se zodpoveˇdnou osveˇtou ve vyspeˇle´m a trˇetı´m sveˇteˇ. Konkre´tnı´ formy „prˇizpu˚sobive´ho“ cestovnı´ho ruchu vidı´ ve splneˇnı´ na´sledujı´cı´ch pozˇadavku˚: a) z hlediska cestujı´cı´ho • zlepsˇenı´ prˇ´ıpravy za´jezdu namı´sto prezentace neskutecˇne´ho sveˇta v barevny´ch katalozı´ch, • vy´chova u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu k samostatnosti namı´sto dobrˇe naolejovane´ho, hotove´ho a vsˇe zahrnujı´cı´ho za´jezdu, • cesta do prˇ´ıtomnosti, nejen do „ru˚zˇove´“ minulosti, • odstraneˇnı´ za´bran, konfrontace namı´sto vza´jemne´ho se pozorova´nı´. b) z hlediska navsˇtı´vene´ho • investice do projektu˚ cestovnı´ho ruchu jsou opodstatneˇne´ jen tam, kde se budou vyuzˇ´ıvat u´cˇelneˇ, tj. kde budou podporovat i doma´cı´ cestovnı´ ruch, • kapacitu existujı´cı´ infrastruktury je potrˇebne´ optima´lneˇ vyuzˇ´ıt a da´le rozvı´jet, • potrˇeba investic musı´ vycha´zet z mozˇnostı´ zemeˇ, investice nesmı´ by´t za´visle´ jen na zahranicˇnı´m kapita´lu, • do poprˇedı´ se musı´ dostat ekologicke´ aspekty (ekologicky u´nosne´ projekty), namı´sto velky´ch projektu˚, ktere´ se zameˇrˇujı´ na rychly´ zisk, • decentralizace cestovnı´ho ruchu – podpora maly´ch projektu˚ v ma´lo rozvinuty´ch regionech • podpora ru˚zny´ch forem cestovnı´ho ruchu – odstraneˇnı´ monokulturnı´ho znaku naprˇ. na slunce a vodu. V souvislosti s cestovnı´m ruchem zemı´ trˇetı´ho sveˇta se uva´deˇjı´ dveˇ nove´ formy cest – alternativnı´ a projektovy´ cestovnı´ ruch. V prˇ´ıpadeˇ alternativnı´ho cestovnı´ho ruchu jde o „ formu cestovnı´ho ruchu, ktera´ podporuje strˇednı´ a dlouhodobeˇjsˇ´ı pobyty (3 ty´dny a vı´ce). Cı´lem teˇchto pobytu˚ je pozna´nı´ zˇivota jiny´ch lidı´ v jejich doma´cı´m prostrˇedı´, a tı´m prostrˇednictvı´m bezprostrˇednı´ch kontaktu˚ odstraneˇnı´ existujı´cı´ch ´ cˇastnı´ky tohoto cestovnı´ho ruchu jsou male´ skupiny nebo vznikajı´cı´ch prˇedsudku˚. U nebo i jednotlivci. Nezbytny´m prˇedpokladem u´cˇasti na te´to formeˇ cestovnı´ho ruchu je du˚kladna´ informovanost prˇed cestou, ochota a prˇipravenost rˇesˇit mozˇne´ proble´my v pru˚beˇhu cesty,

88

zrˇeknutı´ se beˇzˇne´ infrastruktury cestovnı´ho ruchu, postoju˚ a hodnot jako i ochota vyhodnotit zı´skane´ dojmy po na´vratu“. Jako prˇ´ıklad mu˚zˇeme uve´st trekking (turistika mimo modernı´ civilizace). V prˇ´ıpadeˇ projektove´ho cestovnı´ho ruchu se u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu ma´ mozˇnost organizovany´m zpu˚sobem sezna´mit s rozvojovy´mi projekty trˇetı´ho sveˇta.

Shrnutı´ kapitoly Jednı´m z mozˇny´ch cˇleneˇnı´ cestovnı´ho ruchu je rozdeˇlenı´ na doma´cı´ a mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch zahrnuje cestova´nı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚ mezi jednotlivy´mi zemeˇmi sveˇta. Prˇestozˇe podı´l mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu tvorˇ´ı cca 10 % celkove´ho objemu cestovnı´ho ruchu, jeho vy´znam pro na´rodnı´ hospoda´rˇstvı´ je mnohem vysˇsˇ´ı. Du˚vodem je skutecˇnost, zˇe aktivnı´ saldo prˇ´ıjmu˚ z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu prˇispı´va´ ke zlepsˇenı´ obchodnı´ bilance sta´tu. V tomto smyslu je mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch povazˇova´n za skryty´ export. Prostorove´ rozlozˇenı´ mezina´rodnı´ch prˇ´ıjezdu˚ je vy´razneˇ diferencovane´. Nejnavsˇteˇvovaneˇjsˇ´ım makroregionem je Evropa, na´sledovana´ Asiı´ s Ocea´niı´. Na trˇetı´m mı´steˇ se nacha´zı´ Amerika. Z hlediska prˇ´ıjmu˚ z cestovnı´ho ruchu je pozice Ameriky silneˇjsˇ´ı, v porˇadı´ jednotlivy´ch makroregionu˚ je na druhe´m mı´steˇ za Evropou. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch vsˇak neprˇina´sˇ´ı pouze pozitivnı´ efekty. Negativnı´ dopady se projevujı´ zejme´na v rozvojovy´ch zemı´ch ve formeˇ akulturace a posˇkozova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Ktere´ ze zemı´, jezˇ vykazujı´ za´porne´ saldo platebnı´ bilance z mezina´rodnı´ho

cestovnı´ho ruchu, patrˇ´ı k zemı´m s nejvysˇsˇ´ım vy´jezdovy´m cestovnı´m ruchem? 2. Jaka´ jsou rizika rozvoje mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch?

89

6. Mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch

90

7

jI´ jI´

Vsˇeobecna´ charakteristika

jI´

Prˇ´ıjmy a vy´daje z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

Ekonomicke´ funkce cestovnı´ho ruchu

Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly V te´to kapitole se sezna´mı´te s cestovnı´m ruchem jako s vy´znamny´m odveˇtvı´m na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´. Objasneˇn bude vliv cestovnı´ho ruchu na ekonomiku a soucˇasneˇ bude nastı´neˇn princip satelitnı´ho u´cˇtu cestovnı´ho ruchu jako makroekonomicke´ho ukazatele. Dalsˇ´ı cˇa´st kapitoly va´m zprostrˇedkuje za´kladnı´ ekonomicke´ funkce cestovnı´ho ruchu, ktere´ jsou vzhledem k multidisciplina´rnı´mu charakteru cestovnı´ho ruchu pro toto odveˇtvı´ specificke´.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 3,5 hodiny

7.1 7.1.1

Vsˇeobecna´ charakteristika Makroekonomicky´ pohled

Odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı mezi nejvy´znamneˇjsˇ´ı soucˇa´sti na´rodnı´ch ekonomik i sveˇtove´ho trhu. Podle u´daju˚ Sveˇtove´ organizace cestovnı´ho ruchu (WTO) a Sveˇtove´ rady cestova´nı´ a cestovnı´ho ruchu (WTTC) je cestovnı´ ruch nejveˇtsˇ´ım zameˇstnavatelem na sveˇteˇ. Uva´dı´ se, zˇe mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch svy´m obratem kolem 600 mld. USD zaujı´ma´ v mezina´rodnı´m obchodu prvnı´ mı´sto (na´sleduje obchod s ropou a ropny´mi produkty a automobilovy´ pru˚mysl). V du˚sledku sve´ho vlivu na tvorbu hrube´ho doma´cı´ho produktu, devizove´ a danˇove´ prˇ´ınosy, tvorbu pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´ je jeho dalsˇ´ı rozvoj v za´jmu kazˇde´ho sta´tu. Podle odhadu WTTC se cestovnı´ ruch podı´lel v roce 2000 na tvorbeˇ hrube´ho doma´cı´ho produktu ve sveˇteˇ te´meˇrˇ 11 % a ve sta´tech Evropske´ unie (EU) pru˚meˇrneˇ 13,5 %. Podle tohoto zdroje zameˇstna´va´ cestovnı´ ruch zhruba 11 % pracovnı´ch sil, prˇicˇemzˇ se pocˇ´ıta´ s jeho dalsˇ´ım dynamicky´m rozvojem. Obra´zek 7.1: Sveˇtovy´ export zbozˇ´ı a sluzˇeb (1998)

Cestovnı´ ruch tak prˇ´ızniveˇ pu˚sobı´ jednak na zameˇstnanost obyvatelstva a na tvorbu HDP, jednak na platebnı´ bilanci sta´tu, na prˇ´ıjmy sta´tnı´ho rozpocˇtu a mı´stnı´ rozpocˇty (viz obra´zek 7.2).

92

Obra´zek 7.2: Vliv cestovnı´ho ruchu na ekonomiku CESTOVNÍ RUCH

Zaměstnanost Hrubý domácí produkt Platební bilance státu (devizové příjmy) Příjmy státního rozpočtu Příjmy místních rozpočtů Investiční činnost

Pramen: Pa´skova´, Zelenka 2002

Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu je da´n rovneˇzˇ tı´m, zˇe druhotneˇ pozitivneˇ ovlivnˇuje rˇadu dalsˇ´ıch odveˇtvı´ a sektoru˚ jako jsou zejme´na doprava, obchod, stavebnictvı´, bankovnictvı´, telekomunikace, kultura, sport. V neˇktery´ch zahranicˇnı´ch studiı´ch je uva´deˇna propojenost a statisticka´ sledovanost vlivu cestovnı´ho ruchu na vı´ce nezˇ 20 odveˇtvı´. Uvedene´ vlivy ma´ zachycovat satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu. Jeho strucˇna´ charakteristika je uvedena v kapitole 5 Statistika v cestovnı´m ruchu. Na tomto mı´steˇ pouze uva´dı´me jeho velmi zjednodusˇenou. Na´sledujı´cı´ obra´zek 7.3 vymezuje ta hospoda´rˇska´ odveˇtvı´ cˇi sektory, ktere´ se prˇ´ımo nebo neprˇ´ımo podı´lejı´ na tvorbeˇ prˇidane´ hodnoty cestovnı´ho ruchu. Prima´rnı´m u´kolem satelitnı´ho u´cˇtu cestovnı´ho ruchu je zachytit popta´vku a nabı´dku cestovnı´ho ruchu a zhodnotit celkovy´ prˇ´ınos cestovnı´ho ruchu pro ekonomiku dane´ zemeˇ. 7.1.2

Satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu

Mikroekonomicky´ pohled

Z mikroekonomicke´ho hlediska jsou pro podnika´nı´ v cestovnı´m ruchu typicke´ male´ a strˇednı´ podniky (cestovnı´ kancela´rˇe, ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, stravovacı´ zarˇ´ızenı´ apod.) s pocˇtem zameˇstnancu˚ mezi 10 azˇ 25 osobami. Veˇtsˇinou jde o flexibilnı´ podnikatelske´ jednotky, ktere´ se snadno prˇizpu˚sobujı´ potrˇeba´m trhu. Jejich dalsˇ´ı charakteristikou z hlediska tvorby pracovnı´ch mı´st je vysoka´ za´vislost na zˇive´ pra´ci.

7.2 7.2.1

Ekonomicke´ funkce cestovnı´ho ruchu Vyrovna´vacı´ funkce

Cestovnı´ ruch hraje pozitivnı´ roli v revitalizaci hospoda´rˇsky slaby´ch nebo struktura´lneˇ postizˇeny´ch u´zemı´, jelikozˇ mu˚zˇe v regionu pu˚sobit jako stabilizacˇnı´ faktor nejen ve vztahu k mı´stnı´mu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k socia´lneˇ-kulturnı´mu za´zemı´, ktere´ cestovnı´ ruch zprostrˇedkova´va´ pro dalsˇ´ı za´jemce (na´vsˇteˇvnı´ky a turisty), a tı´m posiluje mı´stnı´ identitu z hlediska hrdosti na mı´stnı´ tradice a kulturnı´ specifika.

93

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

Obra´zek 7.3: Satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu CESTOVNÍ RUCH

Přímý vliv Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Cestovní kanceláře Turistická informační centra Letecká doprava Železniční doprava Autobusová doprava Pronájem automobilů Autoservisy Čerpací stanice Taxisplužba Autokluby Bankovní instituce Muzea Divadla Kulturní památky Lázeňství

Nepřímý vliv Stavební průmysl Výroba potravin Výroba nápojů Výroba dopravních prostředků Výroba pohonných hmot Oděvní průmysl Výroba sportovních předmětů a potřeb Komunikační sítě Placené služby obyvatelstvu Prodejní síť Poradenství Vzdělávání Kultura Krajinotvorba

Upomínkové předměty Propagační materiály Mapy, katalogy, tištěné průvodce Sportovní zařízení

Pramen: Pa´skova´, Zelenka 2002

Proto, aby cestovnı´ ruch plnil v regionu vyrovna´vacı´ funkci a stal se hlavnı´ velicˇinou regiona´lnı´ho hospoda´rˇske´ho ru˚stu, musı´ by´t splneˇny jiste´ podmı´nky. Prˇedneˇ musı´ v regionu existovat nezbytne´ prˇedpoklady a mozˇnosti pro cestovnı´ ruch (tj. prima´rnı´ a sekunda´rnı´ nabı´dka – vnitroregiona´lnı´ syste´m). To ovsˇem samo o sobeˇ hospoda´rˇsky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu v regionu nevyvola´. Du˚lezˇita´ je souhra vnitrˇnı´ch mozˇnostı´ importu v regionu na jedne´ straneˇ a exportnı´ch mozˇnostı´ odbytu na druhe´ straneˇ. Jiny´mi slovy ve strukturˇe vstupu˚ cestovnı´ho ruchu musı´ dominovat vy´sˇe zmı´neˇny´ vnitroregiona´lnı´ syste´m vztahu˚ (nabı´dka) a ve strukturˇe vy´stupu˚ odbytove´ vztahy (popta´vka). Je vsˇak nutne´ poznamenat, zˇe prˇ´ıspeˇvek k rozvoji regiona´lnı´ho hospoda´rˇstvı´ je tı´m vysˇsˇ´ı, cˇ´ım neza´vislejsˇ´ı je region na mimoregiona´lnı´ch trzı´ch. To se ty´ka´ jak financı´ (u´nik prostrˇedku˚ do mimoregiona´lnı´ch peneˇzˇnı´ch u´stavu˚), tak vy´roby a pra´ce (dovoz potravin, zı´ska´va´nı´ pracovnı´ch sil z jiny´ch regionu˚). Pak lze konstatovat, zˇe cestovnı´ ruch je klı´cˇovy´m bodem procesu rozsˇ´ırˇenı´ a diferenciace regiona´lnı´ho hospoda´rˇstvı´.

7.2.2

Funkce zameˇstnanosti

Z prˇedchozı´ podkapitoly vı´me, zˇe cestovnı´ ruch ma´ vy´razny´ vliv i na zameˇstnanost, jakozˇto na jeden z vy´znamny´ch makroekonomicky´ch ukazatelu˚. Je tedy na mı´steˇ

94

veˇnovat specifickou zameˇstnanosti, jakozˇto jedne´ z mozˇnostı´ vyja´drˇenı´ ekonomicke´ho prˇ´ınosu cestovnı´ho ruchu. Jelikozˇ cestovnı´ ruch je multioborove´ odveˇtvı´, na jehozˇ cˇinnosti se podı´lı´ rˇada ekonomicky´ch odveˇtvı´ a sektoru˚, je zrˇejme´, zˇe nebude v ra´mci regionu jednoduche´ prˇesneˇ urcˇit pracovnı´ mı´sta v cestovnı´m ruchu. Je trˇeba zde mı´t na pameˇti, zˇe:

Proble´m zameˇstnanosti cestovnı´ho ruchu

a) k pracovnı´m mı´stu˚m, ktera´ jsou vytvorˇena cestovnı´m ruchem, nepatrˇ´ı jen mı´sta v hotelnictvı´ a pohostinstvı´, ale i v mnoha dalsˇ´ıch odveˇtvı´ch tercia´rnı´ sfe´ry, jejichzˇ existenci bezprostrˇedneˇ podporuje cestovnı´ ruch, b) i obce, ktere´ nejsou strˇediskem cestovnı´ho ruchu, majı´ minima´lnı´ mnozˇstvı´ pracovnı´ch mı´st v pohostinstvı´ (pro uspokojenı´ potrˇeb doma´cı´ho obyvatelstva), c) v cestovnı´m ruchu pracuje mnoho sezo´nnı´ch pracovnı´ku˚ nebo pracovnı´ku˚ na cˇa´stecˇny´ pracovnı´ u´vazek. Statistika prˇitom zachycuje pouze rocˇnı´ pru˚meˇrny´ prˇepocˇ´ıtany´ pocˇet pracovnı´ch mı´st. d) cestovnı´ ruch nevytva´rˇ´ı jen pracovnı´ mı´sta bezprostrˇedneˇ v za´kladnı´ a doprovodne´ infrastrukturˇe ale i mnoho dalsˇ´ıch v tercia´rnı´ sfe´rˇe (ochod, sluzˇby). Kvantitativnı´ efekt zameˇstnanosti se nemusı´ projevit ve zvy´sˇenı´ pocˇtu pracovnı´ch mı´st. Mozˇne´ je te´zˇ zvy´sˇenı´ stupneˇ zameˇstnanosti, ktery´ ma´ za na´sledek zvy´sˇenı´ u´rovneˇ prˇ´ıjmu˚. 7.2.3

Prˇ´ıjmova´ funkce (multiplikacˇnı´ efekt)

Multiplikacˇnı´ teorie popisuje prˇ´ıjmovy´ efekt prima´rnı´ch vy´daju˚ (investice v na´rodnı´m hospoda´rˇstvı´). Vy´zkumy v oblastech cestovnı´ho ruchu potvrzujı´, zˇe euro, ktere´ vyda´vajı´ hoste´, prˇekona´va´ ru˚zna´ sta´dia. Kromeˇ jine´ho tvorˇ´ı soucˇa´st novy´ch prˇ´ıjmu˚, jakmile se tyto penı´ze nasporˇ´ı, anebo jakmile neopustı´ dane´ hospoda´rˇstvı´, tj. neopustı´ mı´stnı´, regiona´lnı´, prˇ´ıpadneˇ na´rodnı´ hospoda´rˇstvı´. Multiplika´tor cestovnı´ho ruchu poskytuje informace o tom, o co vysˇsˇ´ı jsou prˇ´ıjmy nezˇ vy´daje cestovnı´ho ruchu, ktere´ je vyvolaly. Multiplikacˇnı´ efekt cestovnı´ho ruchu je vysoky´ naprˇ. pro regiona´lnı´ hospoda´rˇstvı´ tehdy, je-li dominantnı´ vnitroregiona´lnı´ prˇele´va´nı´ prˇ´ıjmu˚ cestovnı´ho ruchu. To znamena´, zˇe prima´rnı´ prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu plynou do regiona´lnı´ho zemeˇdeˇlstvı´, obchodu a zˇivnostı´ (viz neprˇ´ıme´ prˇ´ıjmy doma´cnostı´ a velkoobchodnı´ku˚ obra´zek 7.4). Tyto prˇ´ıjmy se potom znovu vydajı´ ve prospeˇch toho same´ho regionu, ve ktere´m vznikly (viz vyvolane´ prˇ´ıjmy mezi jednotlivy´mi sektory obra´zek 7.4). Vy´sˇka multiplika´toru cestovnı´ho ruchu je za´visla´ na hospoda´rˇske´ sobeˇstacˇnosti, na sˇ´ırˇce struktury dane´ho na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´, resp. na stupni rozvoje tohoto na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´. V prˇ´ıpadeˇ nizˇsˇ´ıho stupneˇ rozvoje „unikajı´“ penı´ze zı´skane´ z cestovnı´ho ruchu rychleji z hospoda´rˇske´ho obeˇhu (viz u´nik vyvolany´ch prˇ´ıjmu˚ mimo mı´stnı´ ekonomiku obra´zek 7.4).

Mechanismus multiplikacˇnı´ho efektu

Multiplika´tor cestovnı´ho ruchu na´rodnı´ho (na´rodnı´, regiona´lnı´, mı´stnı´) hospoda´rˇstvı´ je za´visly´ zejme´na na: objemu dovozu – cˇ´ım nizˇsˇ´ı je objem dovozu, tı´m vysˇsˇ´ı je multiplika´tor prˇ´ıjmu˚. Objem dovozu za´visı´ na velikosti a zralosti dane´ho (na´rodnı´ho) hospoda´rˇstvı´ i na strukturˇe dane´ho hospoda´rˇske´ho odveˇtvı´,

95

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

Obra´zek 7.4: Sche´ma multiplikacˇnı´ho efektu Výdaje návštěvníka nákup zásob, výplata dividend a daní

Místní ekonomika Terciární sektor

hotely, cestovní kanceláře apod.

nákup zásob, výplata dividend a daní

Domácnosti

velkoobchodníci

nákup zásob, výplata dividend a daní

Primární sektor Sekundární sektor

nákup zásob, výplata dividend a daní

nákup zásob, výplata dividend a daní přímé příjmy nepřímé příjmy domácností a velkoobchodníků vyvolané příjmy mezi jednotlivými sektory únik vyvolaných příjmů mimo místní ekonomiku

Pramen: Page, 1995

sklonu ke spotrˇebeˇ – cˇ´ım je vysˇsˇ´ı sklon ke spotrˇebeˇ, tı´m vysˇsˇ´ı je multiplika´tor prˇ´ıjmu˚, prˇicˇemzˇ se spotrˇeba musı´ uskutecˇnit v dane´m (na´rodnı´m) hospoda´rˇstvı´. Je nutne´ uve´st, zˇe nechybı´ veˇcna´ kritika, ktera´ vypocˇ´ıtany´ multiplikacˇnı´ efekt prezentuje jako kumulovany´ obrat a odmı´ta´ vy´klad, zˇe jde o dodatecˇneˇ vytvorˇene´ prˇ´ıjmy. Musı´me zdu˚raznit, zˇe multiplika´tor cestovnı´ho ruchu jako takovy´ neposkytuje mnoho u´daju˚, nemu˚zˇeme ho porovnat naprˇ. s multiplikacˇnı´mi efekty jiny´ch hospoda´rˇsky´ch odveˇtvı´. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ je ale oporou prˇi hodnocenı´ hospoda´rˇske´ u´cˇinnosti cestovnı´ho ruchu jako na´stroje tvorby hodnot a prˇ´ıjmu˚ (na´rodnı´ho) hospoda´rˇstvı´. 7.2.4

Vy´robnı´ funkce (efekt tvorby hodnot)

Tvorbou hodnot rozumı´me prˇidanou hodnotu a nebo prˇ´ıru˚stek hodnoty, ktery´ vznikl vy´robnı´ cˇinnostı´ (pouzˇitı´m pra´ce, kapita´lu a pu˚dy). Jde o cˇistou produkci. Tvorba hodnot v cestovnı´m ruchu je du˚kazem vy´robnı´ho charakteru cestovnı´ho ruchu. Z kra´tkodobe´ho hlediska se tento vy´znam cestovnı´ho ruchu projevuje jako

96

prˇ´ıspeˇvek k tvorbeˇ hrube´ho doma´cı´ho produktu. Z dlouhodobe´ho hlediska se projevuje jako prˇ´ıspeˇvek ke zvy´sˇenı´ na´rodnı´ho bohatstvı´. Vy´robnı´ charakter cestovnı´ho ruchu jako faktor tvorby hodnot vyply´va´ ze skutecˇnosti, zˇe cestovnı´ ruch: vystupuje jako zameˇstnavatel vytva´rˇ´ı dodatecˇna´ pracovnı´ mı´sta tvorˇ´ı kapita´love´ prˇ´ıjmy umozˇnˇuje pozemkovou rentu. V soucˇasnosti je velmi slozˇite´ vyja´drˇit tvorbu hodnot cestovnı´m ruchem pomocı´ syste´mu na´rodnı´ch u´cˇtu˚ (proble´m podrobnosti statisticke´ klasifikace odveˇtvı´ ekonomicky´ch cˇinnostı´ na na´rodnı´ a regiona´lnı´ u´rovni – viz Satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu). Existujı´ pokusy zjistit tvorbu hodnot empiricky´mi vy´pocˇty, prˇicˇemzˇ se pouzˇ´ıvajı´ zejm. na´sledujı´cı´ postupy: a) metoda obratu, b) metoda intenzity. Metoda obratu vycha´zı´ z odhadu˚, kolik % z obratu mu˚zˇe tvorˇit pru˚meˇrnou hodnotu ve sluzˇba´ch cestovnı´ho ruchu (odhady hovorˇ´ı o hodnoteˇ kolem 40 % z obratu).

Faktory tvorby (prˇidane´) hodnoty

Metoda intenzity se opı´ra´ o intenzitu cestovnı´ho ruchu (pocˇet prˇenocova´nı´ na 100 obyvatel). Vypocˇ´ıtana´ intenzita cestovnı´ho ruchu se da´va´ do vztahu k hrube´mu doma´cı´mu produktu, prˇicˇemzˇ neˇkterˇ´ı autorˇi uva´deˇjı´ (naprˇ. A. Koch), zˇe azˇ intenzita cestovnı´ho ruchu od 500 prˇedstavuje prˇ´ıspeˇvek cestovnı´ho ruchu k hrube´mu doma´cı´mu produktu, a to ve vy´sˇi jednoho procenta. Case Study

Naprˇ. podle Spolkove´ho statisticke´ho u´rˇadu je podı´l sˇvy´carske´ho cestovnı´ho ruchu na tvorbeˇ HDP v soucˇasnosti kolem 6 %. Tento podı´l se zda´ by´t relativneˇ skromny´. Jako du˚vod tohoto stavu uva´deˇjı´ neˇkterˇ´ı autorˇi omezene´ mozˇnosti zvy´sˇenı´ produktivity a obratu v porovna´nı´ s pru˚myslnou vy´robou. Dalsˇ´ım du˚vodem je nevy´hodna´ struktura na´kladu˚ odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu, relativneˇ vysoka´ zadluzˇenost sˇvy´carske´ho hotelnictvı´ a vsˇeobecneˇ existujı´cı´ tlak cen na sluzˇby cestovnı´ho ruchu prˇedevsˇ´ım ze strany zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚.

7.3

Prˇ´ıjmy a vy´daje z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu

Za´kladnı´ bilance cestovnı´ho ruchu zahrnuje na za´kladeˇ mezina´rodnı´ch dohod (Mezina´rodnı´ meˇnovy´ fond) na´sledujı´cı´ polozˇky: pra´zdninove´ pobyty, dovolene´ a obchodnı´ pobyty, pobyty v la´znı´ch, nemocnicı´ch a studijnı´ pobyty, jednodennı´ pobyty a tranzit mezina´rodnı´ osobnı´ dopravu (zˇeleznicˇnı´, lodnı´ a leteckou dopravu) Na aktivnı´ straneˇ platebnı´ bilance cestovnı´ho ruchu najdeme:

prˇ´ıjmy za ubytova´nı´ a stravova´nı´ zahranicˇnı´ch hostu˚ v hotelovy´ch a la´zenˇsky´ch zarˇ´ızenı´ch a jiny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch. V bilancı´ch cestovnı´ho

97

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

ruchu neˇktery´ch zemı´ se berou v u´vahu i na´klady na stravova´nı´ zahranicˇnı´ch pacientu˚ v nemocnicı´ch a na klinika´ch, zahranicˇnı´ch chovancu˚ v institucı´ch, penzionech a deˇtsky´ch domovech a take´ zahranicˇnı´ch studentu˚ vysoky´ch sˇkol. prˇ´ıjmy dopravnı´ch podniku˚ od zahranicˇnı´ch u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, prˇ´ıjmy z na´kupu˚ od zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚, jednodennı´ch hostu˚, prˇ´ıjmy ze sluzˇeb poskytnuty´ch zahranicˇnı´m hostu˚m Na pasivnı´ straneˇ platebnı´ bilance cestovnı´ho ruchu najdeme:

vy´daje doma´cı´ch obyvatel za sluzˇby cestovnı´ho ruchu v zahranicˇ´ı (dovolene´, la´zenˇsky´, studijnı´ pobyt a vy´letnı´ cestovnı´ ruch), vy´daje doma´cı´ch obyvatel za mezina´rodnı´ dopravu, ktere´ plynou do zahranicˇ´ı. Aktivnı´ cestovnı´ ruch je du˚lezˇity´m faktorem vyrovna´nı´ platebnı´ bilance mnoha zemı´ (Sˇvy´carsko, Portugalsko, Sˇpaneˇlsko). Doka´zˇe pokry´t znacˇnou cˇa´st deficitu obchodnı´ bilance. Devizovy´mi prˇ´ıjmy byl cestovnı´ ruch ve Sˇvy´carsku v roce 1989 hned za takovy´mi odveˇtvı´mi jako je strojı´rensky´, kovozpracujı´cı´ a chemicky´ pru˚mysl. Prˇedstihl tak hodina´rˇsky´ a textilnı´ pru˚mysl a zarˇadil se na trˇetı´ mı´sto mezi exporte´ry. Podobna´ situace byla v 90. letech naprˇ. i v Cˇeske´ republice. Naproti tomu naprˇ. SRN, Japonsko, Nizozemı´ a dalsˇ´ı sta´ty vykazujı´ znacˇny´ deficit v bilanci cestovnı´ho ruchu. Nejvysˇsˇ´ı podı´l prˇ´ıjmu˚ ze zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu na exportu vy´robku˚ a sluzˇeb dosahovalo v 90. letech v zemı´ch EU Sˇpaneˇlsko (asi ˇ ecko (kolem 18 %), CˇR 11 %, Sˇvy´carsko asi 8 %. 27 %), R Vy´sledky bilance cestovnı´ho ruchu ale nesmı´ zastı´nit skutecˇnost, zˇe nejsou netto velicˇinami. Jiny´mi slovy nenı´ v nich zahrnut dovoz potravin a pochutin, ktery´ se uskutecˇnil vlivem zahranicˇnı´ klientely. To je trˇeba bra´t v u´vahu zvla´sˇteˇ prˇi hodnocenı´ ekonomicke´ho vy´znamu cestovnı´ho ruchu na za´kladeˇ bilance cestovnı´ho ruchu v rozvojovy´ch zemı´ch.

Shrnutı´ kapitoly Jak z makroekonomicke´ho tak i z mikroekonomicke´ho pohledu je zrˇejme´, zˇe cestovnı´ ruch ma´ nemaly´ vliv na ekonomiku sta´tu (zameˇstnanost, hruby´ doma´cı´ produkt, platebnı´ bilance, prˇ´ıjmy do sta´tnı´ho (mı´stnı´ho) rozpocˇtu, investice, male´ a strˇednı´ podniky). Na celkove´m prˇ´ınosu cestovnı´ho ruchu se podı´lı´ cela´ rˇada ekonomicky´ch cˇinnostı´, at’uzˇ prˇ´ımo (ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, cestovnı´ kancela´rˇe, letecka´ doprava, cˇerpacı´ stanice, divadla a muzea apod.) nebo neprˇ´ımo (stavebnı´ pru˚mysl, vy´roba potravin a na´poju˚, komunikacˇnı´ sı´teˇ, vzdeˇla´va´nı´ atd.). Z ekonomicke´ho hlediska zasta´va´ cestovnı´ ruch neˇkolik funkcı´. Vyrovna´vacı´ funkce cestovnı´ho ruchu spocˇ´ıva´ ve schopnosti revitalizace hospoda´rˇsky slaby´ch nebo struktura´lneˇ postizˇeny´ch regionu˚. Musı´ vsˇak platit, zˇe dany´ region ma´ co nabı´dnout a za´rovenˇ existuje za´jem o tuto nabı´dku. Funkce zameˇstnanosti vycha´zı´ ze schopnosti ´ skalı´m vsˇak zu˚sta´va´ prˇesne´ urcˇenı´ pracovnı´ch vytva´rˇenı´ novy´ch pracovnı´ch mı´st. U mı´st v cestovnı´m ruchu. Vy´znamna´ je prˇ´ıjmova´ funkce, nebo-li tzv. multiplikacˇnı´ efekt, ktery´ spocˇ´ıva´ v generova´nı´ „novy´ch“ prˇ´ıjmu˚ z cestovnı´ho ruchu. V souvislosti s cestovnı´m ruchem se hovorˇ´ı take´ o vy´robnı´ funkci, resp. efektu tvorby hodnot.

98

Z mezina´rodnı´ho hlediska jsou sledova´ny prˇ´ıjmy a vy´daje, tzv. bilance cestovnı´ho ruchu, v jejichzˇ kontextu hovorˇ´ıme o aktivnı´m cˇi pasivnı´m cestovnı´m ruchu.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Patrˇ´ı prˇ´ıjmy z maloobchodu mezi ekonomicke´ cˇinnosti, ktere´ majı´ vliv na

celkove´ prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu? Pokud ano, patrˇ´ı mezi prˇ´ıme´ cˇi neprˇ´ıme´? 2. V jaky´ch prˇ´ıpadech je vyrovna´vacı´ funkce cestovnı´ho ruch neu´cˇinna´? 3. Ma´ neˇjaky´ vliv stupenˇ rozvoje regionu na prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu, ktere´ plynou do dane´ho regionu?

99

7. Ekonomicky´ vy´znam cestovnı´ho ruchu

100

8

jI´ jI´

Teoreticko-metodologicka´ vy´chodiska

jI´

ˇR Politika cestovnı´ho ruchu v C

Politika cestovnı´ho ruchu

Politika cestovnı´ho ruchu

8. Politika cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly Do jake´ mı´ry ma´ sta´t zasahovat do vztahu˚ mezi jednotlivy´mi akte´ry cestovnı´ho ruchu? Jake´ oblasti ma´ regulovat? Jake´ na´stroje ma´ prˇi regulaci vyuzˇ´ıvat? Na tyto ota´zky neexistuje jednoznacˇna´ odpoveˇd’. Na´sledujı´cı´ kapitola si vsˇak klade za cı´l, abyste na jejı´m za´kladeˇ pochopili problematiku politiky cestovnı´ho ruchu a byli schopni si na vy´sˇe uvedene´ ota´zky vytvorˇit vlastnı´ na´zor. Proto se tato kapitola soustrˇedı´ na prezentaci ucelene´ho prˇehledu o politice cestovnı´ho ruchu (teoretickometodologicka´ vy´chodiska) a na za´kladnı´ prˇ´ıstupy k politice cestovnı´ho ruchu, na jejı´ cı´le, na´stroje a nositele.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 2 hodiny

8.1

Teoreticko-metodologicka´ vy´chodiska

Cestovnı´ ruch je multioborova´ a pru˚rˇezova´ disciplı´na, na jejı´mzˇ rozvoji participuje cela´ rˇada odveˇtvı´ na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´ a oboru˚ lidske´ cˇinnosti, ktere´ svy´mi vy´kony zabezpecˇujı´ u´cˇast na cestovnı´m ruchu. Z toho vyply´va´, zˇe take´ na politiku CR se musı´ nahlı´zˇet jako na pru˚rˇezovy´ obor a odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem tedy musı´ by´t koncipova´ny turisticko-politicke´ cı´le a koncepty. Cestovnı´ ruch je silneˇ ovlivnˇova´n ru˚zny´mi dı´lcˇ´ımi verˇejny´mi politikami, prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t zahranicˇnı´ politika, migracˇnı´ politika, dopravnı´ politika, politika zˇivotnı´ho prostrˇedı´, prostorove´ usporˇa´da´nı´ atd. Z takto sˇiroke´ho za´beˇru vyply´va´ jednak bezpodmı´necˇneˇ nutna´ koordinace teˇchto ru˚zny´ch dı´lcˇ´ıch politik a da´le poznatek, zˇe na za´kladeˇ te´to prova´zanosti cestovnı´ho ruchu s ru˚zny´mi sfe´rami hospoda´rˇske´ politiky nenı´ apoliticke´ odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu vu˚bec mozˇne´. 8.1.1

Historicky´ vy´voj regulace cestovnı´ho ruchu

Z historicke´ho hlediska mu˚zˇeme v cestovnı´m ruchu pozorovat na´sledujı´cı´ vy´voj. Cestovnı´ ruch byl ve svy´ch pocˇa´tcı´ch i v 19. stoletı´ poznamena´n u´plnou volnostı´, neexistovaly zˇa´dne´ za´kazy ani prˇ´ıkazy omezujı´cı´ nebo regulujı´cı´ cestovnı´ ruch. Teprve hospoda´rˇske´ krize, va´lky i ekonomicke´ du˚sledky „modernı´ho“ cestovnı´ho ruchu vyvolaly potrˇebu ovlivnˇovat cestovnı´ ruch. Pochybnosti o schopnosti samoregulace popta´vky a nabı´dky cestovnı´ho ruchu ve volne´ konkurenci a mnozˇstvı´ proble´mu˚, ktere´ v cestovnı´m ruchu vznikaly, meˇly za na´sledek sdruzˇova´nı´ do ru˚zny´ch za´jmovy´ch organizacı´, profesnı´ch svazu˚ a sdruzˇenı´ cestovnı´ho ruchu. Nakonec prvnı´ sveˇtova´ va´lka dala podneˇt k intervenci sta´tu. Ohrozˇenı´ cı´lu˚ soukromı´ch podnikatelu˚ v cestovnı´m ruchu i cele´ho hospoda´rˇstvı´ v du˚sledku va´lek a hospoda´rˇsky´ch krizı´, meˇly za na´sledek nevyhnutelnost spolecˇne´ho ovlivnˇova´nı´ nejza´vazˇneˇjsˇ´ıch skutecˇnostı´ v cestovnı´m ruchu, tedy realizace politiky cestovnı´ho ruchu. (Neˇmcˇansky´, 1999) 8.1.2 Libera´lnı´ prˇ´ıstup

102

Regulace cestovnı´ho ruchu

Na potrˇebu hospoda´rˇske´ politiky a politiky cestovnı´ho ruchu, resp. na potrˇebu sta´tnı´ch za´sahu˚ do ekonomiky existujı´ ru˚zne´ na´zory vycha´zejı´cı´ ze dvou prˇ´ıstupu˚.

V ra´mci prvnı´ho prˇ´ıstupu (doktrı´na laissez-faire) jsou ekonomicke´ za´lezˇitosti spolecˇnosti nejle´pe spravova´ny samotny´mi jednotlivci a bez zasahova´nı´ neˇjake´ kolek´ loha sta´tu spocˇ´ıva´ prˇedevsˇ´ım v teˇch cˇinnostech, ktere´ trh nemu˚zˇe tivnı´ autority. U zajistit (naprˇ. zabezpecˇova´nı´ verˇejny´ch statku˚), vytvorˇenı´ podmı´nek umozˇnˇujı´cı´ch efektivnı´ fungova´nı´ trhu a ve vymezenı´ vlastnicky´ch pra´v. Druha´ skupina ekonomu˚ prˇirˇazuje velky´ vy´znam regulaci ekonomiky ze strany hospoda´rˇsko-politicky´ch autorit. Jejich argumentace se zakla´da´ prˇedevsˇ´ım na trzˇnı´ch rigidita´ch, nedokonalostech a selha´nı´ch. Tento proud vycha´zı´ z principu dokonale fungujı´cı´, informovane´ a efektivnı´ vla´dy, ktera´ prostrˇednictvı´m svy´ch intervencı´ eliminuje trzˇnı´ selha´nı´. Tyto dva prˇ´ıstupy jsou popsa´ny ve sve´ extre´mnı´ podobeˇ. V praxi vsˇak platı´ argumenty libera´lu˚ o existenci vla´dnı´ch a netrzˇnı´ch selha´nı´ch, stejneˇ jako argumenty intervencionistu˚ o existenci selha´nı´ trzˇnı´ch.

Intervencionisticky´ prˇ´ıstup

Tyto dva extre´mnı´ postoje se staly teoreticky´m vy´chodiskem pro koncepce hospoda´rˇske´ politiky, resp. politiky cestovnı´ho ruchu. V libera´lnı´m pojetı´ politiky cestovnı´ho ruchu sta´t pouze vytva´rˇ´ı za´kladnı´ prˇedpoklady pro rozvoj cestovnı´ho ruchu. Tento prˇ´ıstup k politice cestovnı´ho ruchu se uplatnˇuje naprˇ. v USA (pozn. na u´rovni jednotlivy´ch sta´tu˚ v USA se vsˇak take´ mu˚zˇeme setkat se silneˇ vybudovanou politikou cestovnı´ho ruchu). V ra´mci nizˇsˇ´ıch u´zemnı´ch jednotek je libera´lnı´ turisticka´ politika prova´deˇna i ve sˇvy´carsky´ch kantonech Aargau nebo Baselland) a Velke´ Brita´nii. Na druhe´ straneˇ intervencionisticka´ politika cestovnı´ho ruchu je charakteristicka´ vy´razny´mi za´sahy do fungova´nı´ cestovnı´ho ruchu. S tı´mto prˇ´ıstupem se mu˚zˇeme setkat v takovy´ch zemı´ch jako je naprˇ. Sˇpaneˇlsko, Rakousko, Neˇmecko, ale i Maroko, Thajsko, Indone´sie, Hongkong, Singapur atd. V neˇktery´ch zemı´ch ma´ takova´to politika charakter vylozˇeneˇ „ochrana´rˇske´/protekcionisticke´“ politiky a pouzˇ´ıva´ zejme´na na´stroje ve formeˇ subvencı´. Neˇmecky psana´ literatura pouzˇ´ıva´ pro takovy´ prˇ´ıstup pojem „Agrarisierung“, cozˇ mu˚zˇeme prˇelozˇit jako agrarizace cestovnı´ho ruchu. Ta vycha´zı´ z mysˇlenky intervencˇnı´ch cen v ra´mci spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politiky prova´deˇne´ v zemı´ch Evropske´ unie. 8.1.3

Prˇ´ıstupy k politice cestovnı´ho ruchu

Vliv instituciona´lnı´ho ra´mce na hospoda´rˇskou politiku se odra´zˇ´ı v ru˚zny´ch prˇ´ıstupech ke tvorbeˇ politiky cestovnı´ho ruchu. Pragmaticky´ prˇ´ıstup znamena´ cˇinnost na za´kladeˇ vnitrˇnı´ch souvislostı´ a uda´lostı´, tj. na za´kladeˇ existujı´cı´ situace. Pragmaticka´ politika cestovnı´ho ruchu je poznamena´na urcˇitou nekoncepcˇnostı´, elasticky´m formova´nı´m cestovnı´ho ruchu. Za´sahy do odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu se uskutecˇnˇujı´, azˇ kdyzˇ nastane neˇjaka´ alarmujı´cı´ situace, podpu˚rna´ opatrˇenı´ jsou veˇtsˇinou vyhla´sˇena na cˇasoveˇ omezenou dobu. Tento typ politiky byl uplatnˇova´n naprˇ. ve Sˇvy´carsku. Koncepcˇneˇ dogmatickou (konceptua´lneˇ-dogmatickou) politiku cestovnı´ho ruchu urcˇuje koncepce, ktera´ ma´ vı´ceme´neˇ na´tlakovy´ charakter. Za projev dogmatismu mu˚zˇeme oznacˇit naprˇ. strnulou deˇlbu pra´ce mezi sta´tem a soukromnı´ky anebo mezi ru˚zny´mi nositeli sta´tnı´ politiky cestovnı´ho ruchu. Dokazujı´ to zahranicˇnı´ prˇ´ıklady, ktere´ se ty´kajı´ opra´vneˇnı´ na vykona´va´nı´ doma´cı´ a zahranicˇnı´ propagace, rozdeˇlenı´ u´loh s ohledem na podporu infrastruktury cestovnı´ho ruchu atd. (Neˇmcˇansky´, 1999;

103

8. Politika cestovnı´ho ruchu

Pa´skova´, Zelenka, 2002). Tento prˇ´ıstup se uplatnˇuje zejme´na v zemı´ch se silny´m postavenı´m vla´dy jako naprˇ. Francie, Rakousko nebo Neˇmecko. Vy´kladovy´ slovnı´k (Pa´skova´, Zelenka, 2002) da´le jesˇteˇ rozlisˇuje mezi politikou libera´lnı´, kdy sta´t jen vytva´rˇ´ı za´kladnı´ prˇedpoklady rozvoje cestovnı´ho ruchu (naprˇ. USA, Velka´ Brita´nie) a integrovanou politikou cestovnı´ho ruchu, kdy cestovnı´ ruch je za´lezˇitostı´ sta´tu a soucˇa´stı´ jeho celkove´ ekonomicke´ politiky – uplatnˇuje se prˇi budova´nı´ novy´ch strˇedisek.

8.2

Politika cestovnı´ho ruchu

Pojetı´ politiky cestovnı´ho ruchu se odvı´jı´ od historicky´ch, kulturnı´ch a socia´lnı´ch skutecˇnostı´ ty´kajı´cı´ch se dane´ho sta´tu. Tato skutecˇnost se posle´ze odra´zˇ´ı v rˇ´ızenı´ (politicky´ syste´m) a hospodarˇenı´ (usporˇa´da´nı´ ekonomiky) sta´tu a v jeho prˇ´ıstupech k samotne´ politice. Instituce, zejme´na verˇejne´ho sektoru podporujı´ odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu a usmeˇrnˇujı´ toto odveˇtvı´ prostrˇednictvı´m politiky cestovnı´ho ruchu. Kazˇdy´ z autoru˚ (Kaspar, 1996; Freyer, in Laesser, Pechlaner, Weiermair, 2002; Pa´skova´, Zelenka, 2002) prˇistupuje k pojetı´ politiky cestovnı´ho ruchu z ru˚zny´ch u´hlu˚ pohledu. V za´sadeˇ lze politiku cestovnı´ho ruchu definovat jako systematickou cˇinnost (veˇdomou podporu) vycha´zejı´cı´ ze souboru metod a na´stroju˚, ktery´mi nositele´ politiky smeˇrˇujı´ k naplnˇova´nı´ vytycˇeny´ch cı´lu˚. Prˇedpokladem systematicke´ cˇinnosti je komplexnı´ pla´nova´nı´, usmeˇrnˇova´nı´ (regulace) a realizace politiky cestovnı´ho ruchu. Obra´zek 8.1: Sche´ma politiky cestovnı´ho ruchu hospodářská politika struktura malých a středních podniků, multiplikační efekt, sezónnost apod.

zahraniční , regionální , strukturální , dopravní politika atd. vnitřní a vnější prostředí

úroveň

rovina

regionální národní mezinárodní

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU

cíle

nástroje

ekonomická společenská ekologická

nositelé

Jaka´koliv politika, vcˇetneˇ politiky cestovnı´ho ruchu, nenı´ realizova´na ve vakuu (viz vy´sˇe uvedene´ sche´ma), ale vzˇdy v konkre´tnı´ch podmı´nka´ch a je samozrˇejmeˇ ovlivnˇova´na prostrˇedı´m, ve ktere´m je konstituova´na. V tomto prostrˇedı´ pu˚sobı´ rˇada faktoru˚ fungujı´cı´ch jako urcˇujı´cı´ cˇinitele´ pro politiku cestovnı´ho ruchu, ktere´ jsou

104

bud’ v ru˚zne´ mı´rˇe ovlivnitelne´ nebo pevneˇ dane´. Jedna´ se o faktory (cˇinitele) ekonomicke´, socia´lnı´, politicke´, ekologicke´ a technologicke´. V souvislosti s teˇmito faktory je trˇeba zmı´nit jejich exogennı´ a endogennı´ vlivy na politiku cestovnı´ho ruchu. Exogennı´ vlivy jsou zpu˚sobeny vy´sˇe uvedeny´mi faktory a majı´ dopad na politiku cestovnı´ho ruchu, a to pozitivnı´, naprˇ. ekonomicke´ faktory – vy´hodny´ meˇnovy´ kurz, cˇi negativnı´, naprˇ. ekologicke´ faktory – prˇ´ırodnı´ katastrofa. Naproti tomu stojı´ endogennı´ vlivy, ktery´mi pu˚sobı´ samotna´ politika cestovnı´ho ruchu na sve´ okolı´, viz kapitola 1 (vneˇjsˇ´ı faktory rozvoje cestovnı´ho ruchu). Prˇ´ıkladem pozitivnı´ho endogennı´ho vlivu je tvorba pracovnı´ch mı´st (ekonomicke´ faktory), naopak negativnı´m vlivem je znecˇisˇteˇnı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ (ekologicke´ faktory). 8.2.1

Cı´le politiky cestovnı´ho ruchu

Cı´le politiky cestovnı´ho ruchu se stanovujı´ na ru˚zny´ch u´rovnı´ch prostrˇednictvı´m pra´vnı´ch usnesenı´ (verˇejneˇ pra´vnı´ instituce) a soukromeˇ pra´vnı´ch dohod (Kaspar, 1996). Cı´lem je urcˇity´ stav, ktere´ho chteˇjı´ instituce prostrˇednictvı´m politiky cestovnı´ho ruchu dosa´hnout. I kdyzˇ je politika cestovnı´ho ruchu integra´lnı´ soucˇa´stı´ hospoda´rˇske´ politiky, nespadajı´ jejı´ cı´le pouze do oblasti ekonomicke´, ale vzhledem k povaze produktu cestovnı´ho ruchu i do oblasti spolecˇenske´ a environmenta´lnı´. Prima´rneˇ vsˇak cı´le politiky cestovnı´ho ruchu nesmı´ by´t v rozporu s cı´ly samotne´ hospoda´rˇske´ politiky sta´tu.

ˇ leneˇnı´ C cı´lu˚

Z hlediska realizace cı´lu˚ politiky cestovnı´ho ruchu se rozlisˇujı´ cı´le dle jejich dopadu, tj. cı´le ekonomicke´, spolecˇenske´ cˇi ekologicke´, dle jejich cˇasove´ho pu˚sobenı´, a to dlouhodobe´, strˇedneˇdobe´ a kra´tkodobe´ a dle u´zemnı´ho rozsahu na cı´le mezina´rodnı´, na´rodnı´ a regiona´lnı´. Za prima´rnı´ dlouhodoby´ cı´l politiky cestovnı´ho ruchu se povazˇuje vytvorˇenı´ konkurenceschopny´ch destinacı´ za splneˇnı´ podmı´nky trvale udrzˇitelne´ho rozvoje. V souvislosti s u´zemnı´m aspektem realizace cı´lu˚ politiky cestovnı´ho ruchu, resp. s realizacı´ cı´lu˚ na regiona´lnı´ u´rovni, je trˇeba zmı´nit u´zkou na´vaznost politiky cestovnı´ho ruchu s regiona´lnı´ politikou. Pro neˇktere´ regiony (prˇedevsˇ´ım hospoda´rˇsky slabe´) je cestovnı´ ruch s velky´m multiplikacˇnı´m efektem hnacı´ silou rozvoje. Cı´le regiona´lnı´ch politik cestovnı´ho ruchu samozrˇejmeˇ musı´ korespondovat s cı´li stanovovany´mi na vysˇsˇ´ı hierarchicke´ u´rovni. 8.2.2

Na´stroje politiky cestovnı´ho ruchu

Na´stroje, nebo-li prostrˇedky, ktere´ politika cestovnı´ho ruchu uplatnˇuje na prosazenı´ svy´ch cı´lu˚, se sta´vajı´ soucˇasneˇ jejı´mi ovlivnˇujı´cı´mi cˇiniteli dvojı´ho smyslu. Za prve´, dosazˇenı´ cı´lu˚ ovlivnˇuje vhodnost zvoleny´ch na´stroju˚, prˇimeˇrˇenost cı´le a na´stroju˚, soulad cı´le a na´stroju˚. Za druhe´, pouzˇitelne´ na´stroje omezujı´ mozˇnosti raciona´lnı´ volby cı´le a vyzˇadujı´ tzv. kompatibilitu cı´lu˚ a na´stroju˚. (Neˇmcˇansky´, 1999) Na´stroje, ktere´ pu˚sobı´ na cestovnı´ ruch, mohou by´t dvojı´ho typu. Za prve´ jde o na´stroje, ktere´ prˇ´ımo a u´cˇelneˇ ovlivnˇujı´ turisticke´ velicˇiny, za druhe´ na´stroje, ktere´ na tyto velicˇiny pu˚sobı´ zprostrˇedkovaneˇ. Druha´ skupina na´stroju˚ vyply´va´ z u´zke´

Prˇ´ıme´ a zprostrˇedkovane´ na´stroje

105

8. Politika cestovnı´ho ruchu

prova´zanosti cestovnı´ho ruchu s jiny´mi hospoda´rˇsky´mi odveˇtvı´mi, jejichzˇ opatrˇenı´mi cestovnı´ ruch ovlivnˇova´n. Jedna´ se o opatrˇenı´ v oblasti regiona´lnı´ politiky, u´zemnı´ho pla´nova´nı´, zˇivotnı´ho prostrˇedı´, dopravy, zahranicˇnı´ politiky atd. Z na´rodohospoda´rˇske´ho pohledu se uplatnˇujı´ jak na´stroje zameˇrˇene´ na ovlivnˇova´nı´ nabı´dky (supply-side economics), tak na´stroje orientovane´ na popta´vkovou stranu (demand-side economics). Na´stroje politiky cestovnı´ho ruchu

V prakticke´ politice cestovnı´ho ruchu se obvykle pouzˇ´ıvajı´ na´sledujı´cı´ na´stroje: ekonomicke´ (subvence, danˇova´ zvy´hodneˇnı´), legislativnı´ (za´kony, narˇ´ızenı´), informacˇnı´ (ovlivnˇova´nı´ verˇejne´ho mı´neˇnı´), instituciona´lnı´ a administrativnı´ (instituciona´lnı´ zajisˇteˇnı´), na´stroje strategicke´ho pla´nova´nı´ (strategicke´ a programove´ dokumenty), vy´zkum a vy´voj (rozvoj poznatku˚), vzdeˇla´va´nı´ a osveˇta, mezina´rodnı´ spolupra´ce. Nejveˇtsˇ´ı va´hu majı´ na´stroje ekonomicke´, ktere´ jsou nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ı a nejle´pe meˇrˇitelne´, viz evaluace u´cˇinku˚ politiky cestovnı´ho ruchu. Mezi ekonomicke´ na´stroje patrˇ´ı naprˇ. dotace, granty, subvence, za´ruky za bankovnı´ kredity, poprˇ. bezu´rocˇne´ pu˚jcˇky, sankce apod. Z hlediska efektivity je nejvy´znamneˇjsˇ´ı na´stroj instituciona´lnı´ a administrativnı´, jelikozˇ ma´ kardina´lnı´ vliv na realizaci politiky cestovnı´ho ruchu. Instituciona´lnı´ na´stroje jsou spojeny prˇedevsˇ´ım s rˇ´ızenı´m a organizacı´ cestovnı´ho ruchu v dane´ zemi. Naproti tomu administrativnı´ na´stroje jsou spojova´ny spı´sˇe s usmeˇrnˇova´nı´m (regulacı´) politiky cestovnı´ho ruchu, a to zava´deˇnı´ standardu˚, udeˇlova´nı´ koncesı´, povolenı´ apod. Nezastupitelnou roli sehra´vajı´ na´stroje strategicke´ho pla´nova´nı´, tj. strategicke´ a programove´ dokumenty, ktere´ uda´vajı´ jaky´m zpu˚sobem (opatrˇenı´) a na co se ma´ politika cestovnı´ho ruchu soustrˇedit, aby bylo dosazˇeno stanoveny´ch cı´lu˚. Na´stroje strategicke´ho pla´nova´nı´ jsou navı´c prostrˇedkem k zı´ska´nı´ zdroju˚ (nejcˇasteˇji financˇnı´ch prostrˇedku˚) na realizaci dany´ch opatrˇenı´. 8.2.3

Nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu

Nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu jsou subjekty, ktere´ se podı´lejı´ na procesu formova´nı´ politiky cestovnı´ho ruchu, na jejı´m prova´deˇnı´ a kontrole. Z uvedene´ definice politiky cestovnı´ho ruchu vyply´va´, zˇe nositeli politiky mohou by´t: verˇejnopra´vnı´ instituce (sta´t, regiony, obce, u´rˇady), ktere´ jsou v oblasti politiky cestovnı´ho ruchu zrˇejmeˇ neangazˇovaneˇjsˇ´ı, soukromopra´vnı´ instituce (profesnı´ svazy, za´jmova´ sdruzˇenı´, podnikatelska´ sdruzˇenı´), dobrovolne´ za´jmove´ skupiny a akcˇnı´ sdruzˇenı´ (mı´stnı´ hotelie´rˇi, vy´bory).

106

Podle mı´ry participace na rozhodova´nı´ lze rozlisˇovat mezi nositeli rozhodova´nı´ (deciznı´ sfe´ra) a nositeli vlivu na rozhodova´nı´ (vlivova´ sfe´ra) bez rozhodovacı´ a vy´konne´ pravomoci V soucˇasne´ dobeˇ se jedna´ zejme´na o ru˚zna´ sdruzˇenı´ a asociace, hotelove´ rˇeteˇzce, letecke´ spolecˇnosti a financˇnı´ spolecˇnosti, ktere´ usilujı´ o ovla´dnutı´ politiky cestovnı´ho ruchu ve svu˚j prospeˇch a lobujı´ za svoje za´jmy. Ocˇeka´va´ se, zˇe v budoucnu budou mı´t na politice cestovnı´ho ruchu i rˇ´ızenı´ destinacı´ veˇtsˇ´ı vliv podnikatelske´ subjekty a profesnı´ sdruzˇenı´ nebo svazy, jejichzˇ aktivita je naprˇ. u na´s doposud pomeˇrneˇ nı´zka´.

Nositele´ dle participace na rozhodova´nı´

S ohledem na cˇleneˇnı´ cı´lu˚, musı´ existovat take´ nositele´ politiky na jednotlivy´ch u´zemnı´ch stupnı´ch. Jedna´ se tedy o nositele: mezina´rodnı´ politiky cestovnı´ho ruchu (mezina´rodnı´ organizace, naprˇ. OECD, WTO), na´rodnı´ politiky cestovnı´ho ruchu (ministerstva, na´rodnı´ centra´ly cestovnı´ho ruchu, obchodnı´ komory), regiona´lnı´ politiky cestovnı´ho ruchu (kraje, regiona´lnı´ sdruzˇenı´) loka´nı´ politiky cestovnı´ho ruchu (obce) Kromeˇ uvedene´ho u´zemnı´ho hlediska vystupuje v cestovnı´m ruchu i profesnı´ hledisko. Nositeli profesnı´ politiky cestovnı´ho ruchu pak mu˚zˇe by´t naprˇ. svaz hotelie´ru˚, hostinsky´ch, cestovnı´ch kancela´rˇ´ı apod. 8.2.4

Evaluace u´cˇinku˚ politiky cestovnı´ho ruchu

Prˇedmeˇtem politiky cestovnı´ho ruchu nenı´ pouze pla´nova´nı´ a prova´deˇnı´ opatrˇenı´ na podporu cestovnı´ho ruchu. Nedı´lnou a soucˇasneˇ nejobtı´zˇneˇjsˇ´ı cˇa´stı´ je evaluace u´cˇinku˚ politiky cestovnı´ho ruchu. Nelze totizˇ zcela separovat u´cˇinky turistickopoliticky´ch opatrˇenı´ od cele´ rˇady jiny´ch opatrˇenı´ nebo exogennı´ch vlivu˚, ktere´ odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu ovlivnˇujı´. ´ cˇinnost turisticko-politicky´ch opatrˇenı´ se nejcˇasteˇji hodnotı´ pomocı´ takovy´ch ukaU zatelu˚ jako je ru˚st regiona´lnı´ho HDP, pocˇet novy´ch pracovnı´ch mı´st v cestovnı´m ruchu, vy´voj na´vsˇteˇvnosti regionu, vyvolane´ investice ze strany soukrome´ho sektoru apod. Jedna´ se o ukazatele v regiona´lnı´m kontextu. Jako dalsˇ´ı pomocne´ ukazatele lze vyuzˇ´ıt take´ vytı´zˇenost lu˚zˇek nebo pocˇet ubytovacı´ch kapacit, jejichzˇ vypovı´dacı´ schopnost je vsˇak omezena´, protozˇe tyto indika´tory nezachycujı´ dennı´ na´vsˇteˇvnı´ky.

8.3

ˇR Politika cestovnı´ho ruchu v C

V te´to cˇa´sti se budeme veˇnovat prakticke´mu uplatnˇova´nı´ politiky cestovnı´ho ruchu, a to v Cˇeske´ republice. Vzhledem k rozsa´hlosti tohoto te´matu jsou v subkapitole uvedeny pouze nejza´kladneˇjsˇ´ı programove´ a strategicke´ dokumenty cestovnı´ho ruchu a stejneˇ tak i nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu v CˇR. ˇR Vy´voj politiky cestovnı´ho ruchu v C Vy´voj politiky cestovnı´ho ruchu v CˇR lze spojovat s hospoda´rˇsko-politickou situacı´ v zemi a s historicky´m vy´vojem Cˇeske´ republiky. Po 1. sveˇtove´ va´lce se realizovala forma neorganizovane´ho cestovnı´ho ruchu, ktery´ byl teprve v pocˇa´tcı´ch. Po 8.3.1

107

8. Politika cestovnı´ho ruchu

2. sveˇtove´ va´lce se projevila politicka´ situace v oblasti cestovnı´ho ruchu v podobeˇ zna´rodnˇova´nı´ hotelu˚ a likvidace soukrome´ho sektoru. Vy´razneˇ omezen byl cestovnı´ ruch do nesocialisticky´ch zemı´, podpora sta´tu smeˇrˇovala do rozvoje kolektivnı´ch forem doma´cı´ rekreace a cestovnı´ho ruchu na jedne´ straneˇ (podnikova´ odbora´rˇska´ rekreace. Reakcı´ na tuto neprˇ´ıznivou situaci byla znacˇna´ atomizace spolecˇnosti a hleda´nı´ specificky´ch individua´lnı´ch forem rekreace – rozvoj chatarˇenı´ a chaluparˇenı´). Neprˇ´ıznive´ obdobı´ pro cestovnı´ ruch nastalo take´ po roce 1968 v obdobı´ vojenske´ okupace, kdy byla uplatnˇova´na velice striktnı´ politika cestovnı´ho ruchu zejme´na ve vztahu k zahranicˇnı´, a to v podobeˇ vy´jezdnı´ch dolozˇek a devizovy´ch prˇ´ıslibu˚. Byla omezena svoboda pohybu z pohledu cestova´nı´, jelikozˇ byly oznacˇeny tzv. politicky nezˇa´doucı´ destinace, kam obcˇane´ sta´tu „nesmeˇli“ jezdit. Cela´ situace se zmeˇnila azˇ po roce 1989, kdy dosˇlo k otevrˇenı´ hranic a k prˇemeˇneˇ hospoda´rˇske´ situace, tj. zavedenı´ trzˇnı´ ekonomiky a s tı´m souvisejı´cı´ obnovenı´ a rozvoj soukrome´ho sektoru (ubytovacı´ a stravovacı´ zarˇ´ızenı´, cestovnı´ kancela´rˇe atd.). V pru˚beˇhu 90. let se vsˇak projevovaly nedostatky v podobeˇ absence programove´ nabı´dky cestovnı´ho ruchu, za´kladnı´ch a doprovodny´ch sluzˇeb na sveˇtove´ u´rovni, potazˇmo nı´zke´ kvality sluzˇeb; nekoordinovane´ propagace a prˇedevsˇ´ım v absenci politiky cestovnı´ho ruchu, ktera´ by zajisˇt’ovala pla´nova´nı´ rozvoje cestovnı´ho ruchu. 8.3.2 Koncepce sta´tnı´ politiky cestovnı´ho ruchu ˇR vC

Programove´ a strategicke´ dokumenty politiky cestovnı´ho ˇR ruchu v C

Skutecˇne´ zava´deˇnı´ a uplatnˇova´nı´ politiky cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice souvisı´ se snahou o cˇlenstvı´ v Evropske´ unii. Tato skutecˇnost zprostrˇedkovaneˇ prˇispeˇla ke zpracova´nı´ koncepcˇnı´ho dokumentu cestovnı´ho ruchu v CˇR, tj. Koncepce sta´tnı´ politiky cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice (prvnı´ pla´novacı´ obdobı´ 1998–2002, druhe´ 2002–2006, soucˇasne´ 2007–2013)). Tento dokument je za´kladnı´m koncepcˇnı´m dokumentem na na´rodnı´ u´rovni v oblasti cestovnı´ho ruchu. Jeho soucˇa´stı´ je analy´za soucˇasne´ho stavu cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice, hodnocenı´ silny´ch a slaby´ch rozvojovy´ch stra´nek a na´sledneˇ programova´ opatrˇenı´ ve formeˇ taxativnı´ho vy´cˇtu cı´lu˚ sta´tnı´ politiky cestovnı´ho ruchu a jednotlivy´ch opatrˇenı´ (postupu˚) k jejich realizaci. Pro naplnˇova´nı´ koncepce sta´tnı´ politiky cestovnı´ho ruchu slouzˇ´ı jako vy´znamny´ na´stroj Sta´tnı´ program podpory cestovnı´ho ruchu, ktery´ definuje podprogramy, na ktere´ se va´zˇ´ı financˇnı´ prostrˇedky (investicˇnı´ dotace) na realizaci vytycˇeny´ch priorit. Sta´tnı´ program podpory cestovnı´ho ruchu koncˇ´ı rokem 2006.

Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program

Klı´cˇovy´m dokumentem na na´rodnı´ u´rovni z hlediska zı´ska´va´nı´ prostrˇedku˚ z fondu˚ EU je Spolecˇny´ regiona´lnı´ operacˇnı´ program, ktery´ vycha´zı´ z Na´rodnı´ho rozvojove´ho pla´nu a je platny´ pro obdobı´ 2004–2006. Obsahem dokumentu je souhrnna´ SWOT analy´za, strategicka´ vize regiona´lnı´ho rozvoje a v prve´ rˇadeˇ definova´nı´ strategicky´ch cı´lu˚ a rozvojovy´ch aktivit, tj. priorit a opatrˇenı´, ktere´ konkretizujı´ cı´le a stanovy´ podmı´nky cˇerpa´nı´ zdroju˚. Pro obdobı´ 2007–2013 se pocˇ´ıta´ s Regiona´lnı´mi operacˇnı´mi programy, ktere´ jsou take´ zameˇrˇeny na podporu rozvoje cestovnı´ho ruchu v CˇR a umozˇnı´ realizaci

108

projektu˚ na regiona´lnı´ u´rovni, resp. realizaci projektu˚ na´rodnı´ho vy´znamu (jeho pu˚sobnost je pro regiony soudrzˇnosti NUTS II). Na regiona´lnı´ u´rovni jsou du˚lezˇity´m dokumentem Strategie (Programy) rozvoje cestovnı´ho ruchu, ktere´ vycha´zejı´ z Programu˚ rozvoje jednotlivy´ch kraju˚. Nedı´lnou soucˇa´stı´ vypracovany´ch strategiı´ a Programu˚ je vedle strategicke´ vize, profilu destinace a SWOT analy´zy, zejme´na strategicky´ rozvojovy´ pla´n, ktery´ definuje proble´move´ okruhy, priority a opatrˇenı´ rozvoje cestovnı´ho ruchu v krajı´ch. 8.3.3

Strategie rozvoje cestovnı´ho ruchu

ˇR Nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu v C

Na na´rodnı´ u´rovni je v pozici nositele s prˇ´ımy´m vlivem na rozhodova´nı´ Ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj, ktere´ v ra´mci sve´ sˇiroke´ pu˚sobnosti zajisˇt’uje i politiku cestovnı´ho ruchu na nejvysˇsˇ´ı u´rovni. Nezastupitelnou roli sehra´va´, coby nositel politiky cestovnı´ho ruchu, take´ Cˇeska´ centra´la cestovnı´ho ruchu – CzechTourism, ktera´ je sta´tnı´ prˇ´ıspeˇvkovou organizacı´ a plnı´ sˇirokou paletu cˇinnostı´ v oblasti cestovnı´ho ruchu (naprˇ. zajisˇt’ova´nı´, podpora a koordinace marketingovy´ch aktivit na doma´cı´m a zahranicˇnı´m trhu; podpora tvorby produktu˚ cestovnı´ho ruchu s sˇetrny´m prˇ´ıstupem k zˇivotnı´mu prostrˇedı´; vzdeˇla´vacı´ cˇinnost; podpora vsˇestranne´ho rozvoje cestovnı´ho ruchu; spolupra´ce v oblasti cestovnı´ho ruchu s orga´ny sta´tnı´ spra´vy a samospra´vy, profesnı´mi organizacemi apod.)

Na´rodnı´ u´rovenˇ

Pomineme-li za´jmova´ sdruzˇenı´ a prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı verˇejnopra´vnı´ cˇi soukromopra´vnı´ instituce pu˚sobı´cı´ v oblasti cestovnı´ho ruchu na regiona´lnı´ u´rovni, jsou vy´znamny´m nositelem s prˇ´ımy´m vlivem na rozhodova´nı´ na regiona´lnı´ u´rovni kraje, ktery´ v ra´mci sve´ prˇenesene´ pu˚sobnosti mu˚zˇou zasahovat do rozvoje cestovnı´ho ruchu na sve´m u´zemı´ pomocı´ realizace regiona´lnı´ politiky cestovnı´ho ruchu.

Regiona´lnı´ u´rovenˇ

Na loka´lnı´ u´rovni jsou to prˇedevsˇ´ım obce a meˇsta, ktere´ mohou zasahovat do politiky cestovnı´ho ruchu prˇinejmensˇ´ım v oblasti u´zemnı´ho pla´nova´nı´.

Loka´lnı´ u´rovenˇ

Shrnutı´ kapitoly Na za´kladeˇ teoreticko-metodologicky´ch poznatku˚ byla odvozena politika cestovnı´ho ruchu, ktera´ u´zce souvisı´ s historicky´mi, kulturnı´mi a socia´lnı´mi skutecˇnostı´ ty´kajı´cı´ch se dane´ho sta´tu, ze ktery´ch se odra´zˇejı´ v politiko-hospoda´rˇske´m usporˇa´da´nı´ sta´tu, tj. v pojetı´ hospoda´rˇske´ politiky, potazˇmo politiky cestovnı´ho ruchu. Smyslem politiky cestovnı´ho ruchu je systematicka´ cˇinnost vycha´zejı´cı´ ze souboru metod a na´stroju˚, ktery´mi se nositele´ politiky snazˇ´ı naplnˇovat sve´ vytycˇene´ cı´le. Z cele´ rˇady na´stroju˚ realizace politiky cestovnı´ho ruchu sehra´vajı´ nejvy´znamneˇjsˇ´ı roli na´stroje ekonomicke´, instituciona´lnı´, administrativnı´ a na´stroje strategicke´ho pla´nova´nı´. Tyto na´stroje uplatnˇujı´ nositele´ politiky cestovnı´ho ruchu, nejcˇasteˇji verˇejno-pra´vnı´ instituce s prˇ´ımou participacı´ na rozhodova´nı´ na ru˚zny´ch u´zemnı´ch u´rovnı´ch, Obecny´mi u´koly nositelu˚ politiky cestovnı´ho ruchu jsou formova´nı´ politiky cestovnı´ho ruchu, jejı´ prova´deˇnı´ a kontrola, potazˇmo evaluace jejich u´cˇinku˚. Politika cestovnı´ho ruchu v CˇR je ve zkratce prezentova´na vy´vojem cestovnı´ho ruchu v CˇR, ktery´ naznacˇuje samotnou realizaci politiky cestovnı´ho ruchu v praxi. Klı´cˇovou u´lohu prˇi realizaci politiky cestovnı´ho ruchu v CˇR sehra´vajı´ na´stroje strategicke´ho pla´nova´nı´, resp. strategicke´ a programove´ dokumenty.

109

8. Politika cestovnı´ho ruchu

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Uved’te klı´cˇove´ aspekty existence politiky cestovnı´ho ruchu a jejich vliv na

samotnou politiku cestovnı´ho ruchu. 2. Jake´ jsou trˇi prima´rnı´ prvky definice politiky cestovnı´ho ruchu? 3. Ktery´ z na´stroju˚ politiky cestovnı´ho ruchu umozˇnˇuje regulaci nabı´dky sluzˇeb cestovnı´ho ruchu? 4. Popisˇte vy´voj politiky cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice.

110

jI´ jI´

Pojem destinace

jI´

Struktura turisticky´ch organizacı´ a jejich u´koly Vy´voj rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu v turisticky´ch destinacı´ch

jI´

9

Destinacˇnı´ management

Management cestovnı´ho ruchu

9. Management cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly Tato kapitola va´m objasnı´ nejen vymezenı´ (marketingove´ a geograficke´) destinace a jejı´ho vy´znamu z hlediska cestovnı´ho ruchu, ale prˇedevsˇ´ım uceleneˇ poda´ vy´klad ty´kajı´cı´ se destinacˇnı´ho managementu, nebo-li organizace cestovnı´ho ruchu, vcˇetneˇ jeho specifik, u´kolu˚ a funkcı´. Naznacˇena je i struktura turisticky´ch organizacı´, jejich u´rovenˇ spolupra´ce a pra´vnı´ forma zrˇ´ızenı´. V za´veˇru kapitoly je uveden vy´voj rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu jak v turisticky vyspeˇly´ch destinacı´ch, tak v CˇR.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 3 hodiny

9.1 Geograficke´ a marketingove´ pojetı´ destinace

Pojem destinace

Na same´m pocˇa´tku je nezbytne´ vymezit si pojem destinace. Nejprve je trˇeba si ujasnit, z jake´ho pohledu na destinaci nahlı´zˇ´ıme. Nabı´zejı´ se na´m dveˇ mozˇna´ pojetı´, a to marketingove´ cˇi geograficke´. Z marketingove´ho hlediska je destinace cha´pa´na jako produkt cestovnı´ho ruchu, tj. soubor nabı´dek jednotlivy´ch poskytovatelu˚ sluzˇeb cestovnı´ho ruchu. Z geograficke´ho hlediska mu˚zˇeme velice zjednodusˇeneˇ konstatovat, zˇe destinace je u´zemı´, ktere´ ma´ sva´ specifika.

Syste´m destinace

Destinaci vsˇak lze take´ pojmout jako syste´m slozˇeny´ z jednotlivy´ch poskytovatelu˚ sluzˇeb ovlivnˇovany´mi okolı´m, ve ktere´m pu˚sobı´, jak to zna´zornˇuje na´sledujı´cı´ obra´zek 9.1. Syste´move´ pojetı´ destinace tak urcˇity´m zpu˚sobem slucˇuje jak pojetı´ marketingove´ tak geograficke´. Obra´zek 9.1: Syste´m destinace Poptávající trhy Ekonomické prostředí

Přírodní prostředí Ostatní nabízející v turismu Koordinace/ /turistická organizace

Živnosti

Turistické akce

Společenské prostředí

Hotely

etc.

Infrastruktura

Politické prostředí

Zdroj: Bieger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Oldenburg Verlag, Mu¨nchen, 1996

112

9.1.1

Definice destinace

Vy´kladovy´ slovnı´k cestovnı´ho ruchu (Pa´skova´, Zelenka, 2002) pod pojmem destinace cestovnı´ho ruchu rozumı´ „cı´lovou oblast v dane´m regionu, pro kterou je typicka´ vy´znamna´ nabı´dka atraktivit a infrastruktury cestovnı´ho ruchu. Jde v sˇirsˇ´ım slova smyslu o zemeˇ, regiony, lidska´ sı´dla a dalsˇ´ı oblasti, typicke´ velkou koncentracı´ atraktivit cestovnı´ho ruchu, rozvinuty´mi sluzˇbami a dalsˇ´ı infrastrukturou cestovnı´ho ruchu, jejichzˇ vy´sledkem je velka´ dlouhodoba´ koncentrace na´vsˇteˇvnı´ku˚“.

Syste´move´ pojetı´

Podle definice World Travel Organisation je „destinace cestovnı´ho ruchu mı´sto s atraktivitami a s nimi spojeny´mi zarˇ´ızenı´mi a sluzˇbami cestovnı´ho ruchu, ktere´ si u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu nebo skupina vybı´ra´ pro svou na´vsˇteˇvu a ktere´ poskytovatele´ prˇina´sˇejı´ na trh“. Obecneˇ lze rˇ´ıci, zˇe destinace cestovnı´ho ruchu je prˇirozeny´m celkem, ktery´ ma´ z hlediska podmı´nek rozvoje cestovnı´ho ruchu jedinecˇne´ vlastnosti odlisˇne´ od jiny´ch destinacı´. Z geograficke´ho hlediska je mozˇne´ vymezit destinaci cestovnı´ho ruchu jako „u´zemnı´ celek, ktery´ se vyznacˇuje spolecˇny´m postupem prˇi vyuzˇ´ıva´nı´ potencia´lu (resp. sdı´leny´mi prˇedpoklady pro aktivaci tohoto potencia´lu) pro rozvoj cestovnı´ho ruchu, sdı´lenou kapacitou u´zemı´ pro tento rozvoj (u´nosnou mı´rou aktivace zmı´neˇne´ho potencia´lu), spolecˇny´m zˇivotnı´m cyklem cestovnı´ho ruchu a spolecˇny´mi procesy cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´mi procesy)“ (Pa´skova´, 2002).

Geograficke´ pojetı´

Pro vymezenı´ destinace neplatı´ zˇa´dna´ oficia´lnı´ kriteria ani administrativnı´ hranice. Pro urcˇova´nı´ velikosti destinace platı´, zˇe: cˇ´ım vzda´leneˇjsˇ´ı je cı´l cesty, tı´m sˇ´ıˇreji je destinace definova´na. Naprˇ. japonsky´ turista vnı´ma´ Evropu (kontinent) jako destinaci pro svoji dovolenou, zatı´mco Lednicko-valticky´ area´l mu˚zˇe by´t pla´novany´m cı´lem Za´padocˇecha. cˇ´ım u´zˇeji je definova´n du˚vod cesty, tı´m mensˇ´ı je destinace. Pro specialisty v oboru (veˇdecke´ pracovnı´ky), jejichzˇ jedinou pohnutkou pro uskutecˇneˇnı´ cesty je u´cˇast na odborne´ konferenci, mu˚zˇe by´t destinacı´ kongresovy´ hotel. Pro u´cˇastnı´ky kongresu, kterˇ´ı se beˇhem pobytu zajı´majı´ take´ o kulturu nebo na´kupy je potom destinacı´ cele´ meˇsto. 9.1.2

Vy´znam destinace

Jednou z hlavnı´ch funkcı´ destinace (regionu cestovnı´ho ruchu) je vytvorˇit instituciona´lnı´ ra´mec pro rozvoj a systematicke´ rˇ´ızenı´ (koordinaci) aktivit cestovnı´ho ruchu. Takove´to instituciona´lnı´ prostrˇedı´ samozrˇejmeˇ zarucˇuje vysˇsˇ´ı mı´ru apoliticke´ kontinuity strategicke´ho rozvoje cestovnı´ho ruchu, nezˇ je tomu v prˇ´ıpadeˇ administrativnı´ch celku˚.

Instituciona´lnı´ ra´mec

Jak jizˇ bylo vy´sˇe rˇecˇeno v souvislosti s dvojı´m pojetı´m destinace, destinace jako celek je vlastnı´m produktem a konkurencˇnı´ jednotkou v cestovnı´m ruchu, a proto musı´ by´t odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem strategicky rˇ´ızena jako ktery´koli jiny´ subjekt.

113

9. Management cestovnı´ho ruchu

Koordinace a rˇ´ızenı´ aktivit a vztahu˚

Koordinace aktivit cestovnı´ho ruchu prˇedstavuje nejen realizaci strategicke´ pla´nova´nı´ v ra´mci vymezene´ho u´zemı´, ale take´ rˇ´ızenı´ vztahu˚ v destinaci, kde je klı´cˇovy´m prvkem deˇlba moci a funkcı´ (kompetencı´, vertika´lnı´ch a horizonta´lnı´ch vazeb).

9.2 Definice destinacˇnı´ho managementu

Destinacˇnı´ management

Destinacˇnı´ management, nebo-li organizace cestovnı´ho ruchu, je cha´pa´n jako instituce, ktera´ pomocı´ souboru technik, na´stroju˚ a opatrˇenı´ rˇ´ıdı´ (tj. prova´dı´ procesy rˇ´ızenı´ – pla´nuje, organizuje, komunikuje, rozhoduje a reguluje) cestovnı´ ruch v regionu za u´cˇelem dosazˇenı´ jeho udrzˇitelne´ho rozvoje a zachova´nı´ konkurenceschopnosti na trhu. V sˇirsˇ´ım pojetı´ organizace cestovnı´ho ruchu zajisˇt’uje spolupra´ci a kooperaci poskytovatelu˚ sluzˇeb za u´cˇelem efektivneˇjsˇ´ıho rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v u´zemı´. Jednotlive´ subjekty v syste´mu jednajı´ na ba´zi partneru˚, nikoliv konkurentu˚. Stejneˇ tak jako v jiny´ch podnicı´ch je strˇedneˇ a dlouhodoby´m cı´lem destinace zajisˇteˇnı´ konkurenceschopnosti na trhu.

Konkurent = partner

Na rozdı´l od tradicˇnı´ho podnikove´ho rˇ´ızenı´, ktere´ nenı´ zameˇrˇeno na rozvoj konkurencˇnı´ch jednotek stojı´cı´ch mimo vlastnı´ podnik, ma´ management destinacı´ prˇispeˇt k rozvoji sdruzˇeny´ch jednotek v prˇ´ıslusˇne´m u´zemı´, cozˇ nevylucˇuje ani spolupra´ci subjektu˚, ktere´ vu˚cˇi sobeˇ mohou sta´t v ra´mci destinace v konkurencˇnı´m postavenı´. Na´rocˇny´ zpu˚sob rˇ´ızenı´ prˇedstavujı´ zejme´na formy destinacˇnı´ho managementu zalozˇene´ na spolupra´ci verˇejne´ a podnikatelske´ sfe´ry, m.j. z du˚vodu rozdı´lny´ch funkcı´ a za´jmu˚ obou sektoru˚ (du˚raz na komplexnı´ rozvoj a prosazova´nı´ verˇejne´ho za´jmu versus individua´lnı´ za´jem s cı´lem dosahovat zisku).

Synergicke´ efekty

Spolupra´ce subjektu˚ je du˚lezˇita´ prˇedevsˇ´ım proto, zˇe kooperova´nı´m vznikajı´ synergicke´ efekty – vzhledem k existujı´cı´ strukturˇe maly´ch a strˇednı´ch podnikatelsky´ch subjektu˚ docha´zı´ k efektivneˇjsˇ´ımu vyuzˇ´ıva´nı´ prostrˇedku˚, implementaci inovacı´, zava´deˇnı´ novy´ch rˇ´ıdı´cı´ch metod rˇ´ızenı´ a TQM (Total Quality Management), vznikajı´ vy´nosy z rozsahu, lze le´pe cˇelit negativnı´m externalita´m zejme´na na zˇivotnı´m prostrˇedı´ atd. Navı´c v ra´mci destinacˇnı´ho marketingu jsou zabezpecˇova´ny i takove´ u´koly, ktere´ nejsou v sila´ch nebo za´jmu jednotlivcu˚ – naprˇ. budova´nı´ a pe´cˇe o znacˇku destinace. Destinaci mu˚zˇeme s jisty´m nadhledem povazˇovat za kolektivnı´ho vy´robce a jako vy´robce musı´ by´t odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem rˇ´ızen jako ktery´koliv jiny´ podnik nebo ˇ ´ızenı´ destinace nenı´ jednoducha´ za´lezˇitost, nebot’ se mimo jine´ na organizace. R jejı´m u´zemı´ setka´va´ neˇkolik trhu˚ (rezidenti a pracujı´cı´, na´vsˇteˇvnı´ci, podnikatelske´ subjekty), ktere´ majı´ nebo mohou mı´t protichu˚dne´ za´jmy.

Vza´jemna´ du˚veˇra

114

Obecneˇ platı´, zˇe spolupra´ce v ra´mci destinacˇnı´ho managementu je u´cˇinna´ prˇi omezene´m pocˇtu subjektu˚ a relativneˇ jednoduchy´ch cı´lech takove´ spolupra´ce. Faktorem u´speˇchu v takovy´ch forma´ch spolupra´ce je vysoka´ mı´ra vza´jemne´ du˚veˇry mezi zainteresovany´mi subjekty. Dosazˇenı´ vza´jemne´ du˚veˇry ovsˇem nenı´ jednora´zovou za´lezˇitostı´, ale vyzˇaduje opakova´nı´ u´speˇsˇny´ch interakcı´ na ba´zi vza´jemne´ vy´hodnosti. Z toho vyply´va´, zˇe budova´nı´ spolupra´ce je dlouhodoby´ a kontinua´lnı´ proces.

9.2.1

Specifika managementu turisticke´ destinace

Ze specificky´ch funkcı´ a pozˇadavku˚ na turistickou destinaci jako u´zemneˇ definovany´ svazek sluzˇeb a take´ ze specifik turisticke´ho produktu vyply´vajı´ zvla´sˇtnosti managementu turisticke´ organizace: Dvojita´ funkce turisticke´ organizace – management turisticke´ organizace je jednak zodpoveˇdny´ za chod vlastnı´ organizace a jednak za celou destinaci. Nejasne´ a sˇpatneˇ meˇrˇitelne´ cı´le – jako v prˇedchozı´m prˇ´ıpadeˇ existujı´ dvojı´ cı´le pro turistickou organizaci, a to cı´le organizace samotne´ a cı´le destinace. Problematicke´ je i stanovenı´ a meˇrˇitelnost teˇchto cı´lu˚. Omezene´ mozˇnosti vlivu turisticke´ organizace na jedna´nı´ nabı´zejı´cı´ch v cestovnı´m ruchu, ktery´mi jsou samostatne´ a neza´visle´ podniky. Velky´ vliv za´jmovy´ch skupin. Nutnost legitimizace v socio-politicke´m prostrˇedı´. 9.2.2

´ koly managementu turisticke´ organizace U

Na u´rovni organizace musı´ management turisticke´ organizace stejneˇ jako management podniku stanovit normativnı´ ra´mec. Turisticka´ organizace musı´ prova´deˇt normativnı´ pla´nova´nı´ take´ pro celou destinaci. Zodpoveˇdnost za obsah normativnı´ho pla´nova´nı´ vsˇak nesou politikove´, protozˇe ti zodpovı´dajı´ za komplexnı´ rozvoj obce, regionu nebo zemeˇ. Cˇasovy´ horizont pro normativnı´ pla´nova´nı´ je 5–10 let.

Normativnı´ pla´nova´nı´

Na strategicke´ u´rovni musı´ turisticka´ organizace detailneˇ stanovit, jaky´m smeˇrem se chce rozvı´jet (podnikova´ strategie) a jaky´m cı´lovy´m skupina´m chce poskytovat jake´ sluzˇby (trzˇnı´ strategie), cozˇ je nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım u´kolem managementu turisticke´ organizace. Ve vlastnı´ strategii musı´ by´t stanoveno, jak se destinace odlisˇ´ı od konkurence. Podkladem pro vypracova´nı´ strategiı´ je pru˚beˇzˇna´ analy´za vnitrˇnı´ho a vneˇjsˇ´ıho prostrˇedı´ destinace (analy´za popta´vky, nabı´dky, konkurence, trendu˚ atd.). Na za´kladeˇ analy´zy se navrhujı´ oblasti s klı´cˇovy´m vy´znamem pro uskutecˇneˇnı´ stanoveny´ch cı´lu˚. Strategicke´ pla´nova´nı´ se prova´dı´ na obdobı´ 3–5 let. Jednotlive´ kroky strategicke´ho pla´nova´nı´ jsou prˇedmeˇtem dalsˇ´ıho textu.

Strategicke´ pla´nova´nı´

Na operativnı´ u´rovni musı´ management turisticke´ organizace pru˚beˇzˇneˇ zabezpecˇovat pouzˇitı´ marketingovy´ch na´stroju˚, spoluvytva´rˇenı´ turisticke´ nabı´dky a zastupovat vlastnı´ za´jmy. Musı´ stanovit odpovı´dajı´cı´ cı´le, vypracovat pla´n opatrˇenı´ a zajistit dostatecˇne´ financˇnı´ prostrˇedky i persona´l. Persona´l turisticke´ organizace musı´ by´t kvalitneˇ veden, aby podporˇil socia´lnı´ soudrzˇnost v destinaci.

Operativnı´ pla´nova´nı´

Stejneˇ jako management jine´ organizace je management turisticke´ organizace kompetentnı´ pro rˇ´ızenı´ pracovnı´ku˚ a zajisˇteˇnı´ financova´nı´ kooperativnı´ch u´kolu˚. 9.2.3

Kooperativnı´ u´lohy v ra´mci destinace

Vzhledem ke specifiku˚m syste´mu destinace a turisticke´ho produktu existujı´ v ra´mci destinace urcˇite´ cˇinnosti, ktere´ by meˇly by´t zajisˇt’ova´ny kooperativneˇ. Tyto cˇinnosti jsou veˇtsˇinou zabezpecˇova´ny prostrˇednictvı´m destinacˇnı´ spolecˇnosti, turisticke´ organizace nebo podobne´ organizace. O jake´ cˇinnosti se jedna´? Shrneme-li na´zory jednotlivy´ch autoru˚ na tuto problematiku, ktere´ se ru˚zneˇ prˇekry´vajı´ a doplnˇujı´, pak

115

9. Management cestovnı´ho ruchu

mu˚zˇeme mluvit o na´sledujı´cı´ch funkcı´ch a u´kolech turisticke´ organizace (viz obra´zek 9.2): ´ lohy turisticke´ organizace Obra´zek 9.2: U Turistický produkt jako systém dílčích produktů a služeb

Plánovací funkce

Některé dílčí produkty jsou veřejné statky

Funkce nabídky

Turistický produkt má četné pozitivní a negativní ext. efekty

Zastupování zájmů

Turistický produkt je abstraktní produkt

Marketingová funkce

Zdroj: Bieger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Oldenburg Verlag, Mu¨nchen, 1996

Vsˇechny cˇtyrˇi okruhy u´kolu˚ musı´ by´t z du˚vodu specifik turisticke´ho produktu plneˇny kooperativneˇ. Pro strˇedneˇ velkou destinaci se dajı´ odvodit na´sledujı´cı´ konkre´tnı´ u´koly turisticke´ organizace. Pla´novacı´ funkce Turisticky´ produkt jako syste´m dı´lcˇı´ch produktu˚ a sluzˇeb

Tato funkce vyply´va´ z faktu, zˇe turisticky´ produkt je souhrnem sluzˇeb, ktere´ turista beˇhem pobytu v destinaci konzumuje – doprava, ubytova´nı´, stravova´nı´, za´bava atd. Cı´love´ mı´sto cesty, tedy destinace, mu˚zˇe by´t prˇirovna´na k velke´mu multipodniku, ktery´ produkuje sice jeden produkt, ale protozˇe dı´lcˇ´ı produkty jsou vytva´rˇeny ru˚zny´mi samostatny´mi podniky, je celkovy´ produkt vytva´rˇen nekoordinovaneˇ a neza´visle na sobeˇ. Ke konkre´tnı´m u´kolu˚m turisticke´ organizace patrˇ´ı: spolupra´ce s u´rˇady a vliv na stanovova´nı´ turisticky´ch cı´lu˚ v mı´steˇ, pru˚beˇzˇna´ analy´za konkurencˇnı´ situace mı´sta (trhy, prˇ´ıma´ a neprˇ´ıma´ konkurence, popta´vka, dodavatele´, odveˇtvı´), stanovenı´ strategie, zejme´na zaujmutı´ pozice na trhu, prova´deˇnı´ strategie destinace m.j. prostrˇednictvı´m poradenstvı´ podniku˚ cestovnı´ho ruchu a aktivnı´ho pouzˇ´ıva´nı´ na´stroju˚ Change Management nebo Innovations Management. Funkce nabı´dky

Dı´lcˇı´ produkty jako verˇejne´ statky

116

Neˇktere´ dı´lcˇ´ı sluzˇby, ktere´ jsou nedı´lnou soucˇa´stı´ turisticke´ho produktu, by nebyly z financˇnı´ch du˚vodu˚ produkova´ny soukromy´mi subjekty a tedy ani nabı´zeny. I kdyzˇ u neˇktery´ch sluzˇeb zpoplatneˇnı´ mozˇne´ je, stejneˇ by to nestacˇilo na pokrytı´ na´kladu˚. Navı´c by to pravdeˇpodobneˇ meˇlo negativnı´ efekt na image destinace.Vzhledem

k tomu, zˇe jsou takove´ sluzˇby nebo produkty nezbytne´ nebo velice zˇa´doucı´, musı´ v destinaci existovat urcˇity´ subjekt, ktery´ by je poskytoval. Ke konkre´tnı´m u´kolu˚m turisticke´ organizace patrˇ´ı: zajisˇt’ova´nı´ verˇejny´ch produktu˚ a sluzˇeb (turisticke´ cesty, informacˇnı´ sluzˇba, doprovodny´ program pro turisty, pe´cˇe o hosty), koordinace nabı´dky v destinaci a tvorba nabı´dkovy´ch balı´cˇku˚ (packages), vytva´rˇenı´ novy´ch produktu˚ – bud’ prostrˇednictvı´m poradenstvı´ a iniciova´nı´ prˇes soukrome´ subjekty nebo subsidia´rneˇ prostrˇednictvı´m vlastnı´ch podniku˚, kontrola kvality v mı´steˇ. Marketingova´ funkce

Stejneˇ jako u jiny´ch sluzˇeb je produkt v turismu abstraktnı´ a nehmatatelny´. Jesˇteˇ vı´ce nezˇ v jiny´ch odveˇtvı´ch zde hraje roli osobnı´ kontakt – a to ze strany poskytovatelu˚ sluzˇeb a doma´cı´ho obyvatelstva. Celkovy´ dojem z cesty je znacˇneˇ ovlivneˇn kvalitou tohoto kontaktu a nelze ho nikdy s jistotou zarucˇit prˇedem. Prˇed uskutecˇneˇnı´m cesty tak na´vsˇteˇvnı´k hleda´ co nejvı´ce kvazi garancı´, ktere´ by tuto nejistotu eliminovaly nebo snizˇovaly. K takovy´mto prostrˇedku˚m patrˇ´ı mimo jine´ naprˇ. znacˇka destinace, kterou mu˚zˇe vytva´rˇet pouze kolektivnı´ subjekt, nikoliv jednotlivy´ nabı´zejı´cı´ v turisticke´ branzˇi.

Turisticky´ produkt = abstraktnı´ produkt

Ke konkre´tnı´m u´kolu˚m turisticke´ organizace patrˇ´ı: vypracova´nı´ marketingove´ strategie destinace, pe´cˇe o image a znacˇku destinace, podpora prodeje, prodej/rezervacˇnı´ syste´my, reklama, PR, informova´nı´ potencia´lnı´ch hostu˚. Zastupova´nı´ za´jmu˚

Cestovnı´ ruch vytva´rˇ´ı externı´ efekty. Cestovnı´ ruch na jedne´ straneˇ zpu˚sobuje pozitivnı´ hospoda´rˇske´ efekty jako vytva´rˇenı´ pracovnı´ch mı´st, da´le spolecˇenske´ efekty jako stimuly pro udrzˇenı´ mı´stnı´ho obyvatelstva a take´ environmenta´lnı´ efekty jako zajisˇteˇnı´ obhospodarˇova´nı´ ploch, ktere´ by jinak kvu˚li vylidnˇova´nı´ lezˇely ladem. Na druhe´ straneˇ cestovnı´ ruch zpu˚sobuje nezanedbatelne´ negativnı´ efekty zejme´na s vlivem na ekologii (znecˇisˇt’ova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, hluk, emise) a spolecˇnost (ztra´ta identity mı´stnı´ kultury, ru˚st nevrazˇivosti vu˚cˇi turistu˚m). Z teˇchto du˚vodu˚ ma´ verˇejnost a politika za´jem ovlivnˇovat cestovnı´ ruch a zastupova´nı´ za´jmu˚ turisticke´ branzˇe ma´ velky´ vy´znam. Turisticke´ organizace musı´ vykona´vat tuto funkci, protozˇe ma´ k tomu lepsˇ´ı prˇedpoklady nezˇ jednotlivy´ poskytovatele´ sluzˇeb.

Turisticky´ produkt – pozitivnı´ a negativnı´ externı´ efekty

Ke konkre´tnı´m u´kolu˚m turisticke´ organizace patrˇ´ı: senzibilace obyvatelstva pro cestovnı´ ruch, koordinace za´jmu˚ v ra´mci branzˇe, zastupova´nı´ turisticky´ch za´jmu˚ vu˚cˇi u´rˇadu˚m a verˇejnosti. Kazˇdy´ z u´kolu˚ v praxi nacha´zı´ jinou skupinu adresa´tu˚ nebo „spotrˇebitelu˚“ teˇchto vy´konu˚. Cı´lovy´mi skupinami, pro ktere´ turisticka´ organizace vykona´va´ svoje u´koly, jsou hoste´, obyvatelstvo a podnikatelske´ subjekty.

117

9. Management cestovnı´ho ruchu

9.3

Struktura turisticky´ch organizacı´ a jejich u´koly

Jak uzˇ vyply´va´ z definice pojmu „destinace“, musı´ existovat take´ koordinujı´cı´ subjekty (turisticke´ organizace) na ru˚zny´ch geograficky´ch u´rovnı´ch (obec, region, zemeˇ, skupina zemı´ atd.), ktere´ jsou spolu ve vza´jemny´ch vztazı´ch. Je nutne´ zdu˚raznit, zˇe u´zemı´ destinace nemu˚zˇe by´t vzˇdy totozˇne´ s administrativnı´m cˇleneˇnı´m u´zemı´, ale v praxi z hlediska pla´nova´nı´ a realizace rozvoje cestovnı´ho ruchu by´va´ cˇasto s administrativnı´mi celky ztotozˇnˇova´no. ´ koly U organizace dle u´zemnı´ho cˇleneˇnı´

Podle u´rovneˇ organizace (loka´lnı´, regiona´lnı´, na´rodnı´=celosta´tnı´) jsou pak ru˚zneˇ definova´ny u´koly subjektu˚ a jednotlivy´m funkcı´m je prˇisuzova´na ru˚zna´ va´ha. Na za´kladeˇ zkusˇenostı´ z praxe a podle vy´sledku˚ sˇetrˇenı´ uskutecˇneˇne´ho mezi turisticky´mi organizacemi (na ru˚zny´ch u´rovnı´ch) v turisticky rozvinuty´ch zemı´ch je mozˇne´ ucˇinit vy´poveˇdi o deˇlenı´ funkcı´ na ru˚zny´ch u´rovnı´ch.

Funkce nabı´dky

Loka´lnı´ turisticke´ organizace (resp. organizace na nejnizˇsˇ´ı u´rovni) majı´ nejlepsˇ´ı mozˇnost vlivu na jednotlive´ akte´ry v cestovnı´m ruchu v mı´steˇ, a proto by meˇly zejme´na zabezpecˇovat funkci nabı´dky. Na te´to u´rovni totizˇ existuje nejprˇ´ımeˇjsˇ´ı kontakt s poskytovateli dı´lcˇ´ıch sluzˇeb a znalost konkre´tnı´ho produktu je na nejlepsˇ´ım mozˇne´m stupni.

Zastupova´nı´ za´jmu˚

Zastupova´nı´ turisticky´ch za´jmu˚ musı´ by´t realizova´no na kazˇde´ u´rovni, a to se stejny´m geograficky´m pu˚sobenı´m jako je pu˚sobenı´ prˇedstavitelu˚ politiky. Ve stejne´m geograficke´m prostoru by pak meˇla mı´t turisticka´ organizace dostatecˇnou va´hu oproti politicke´ reprezentaci. Na na´rodnı´ u´rovni to pak veˇtsˇinou nejsou turisticke´ organizace, ktere´ zabezpecˇujı´ tuto funkci. Ty jsou totizˇ prˇeva´zˇneˇ financova´ny ze sta´tnı´ pokladny, cozˇ se prˇ´ıcˇ´ı mysˇlence, aby ha´jily svoje za´jmy proti politice nebo mozˇna´ dokonce proti vla´deˇ. Proto vznikly v mnoha sta´tech za´jmove´ organizace, ktere´ tuto funkci na celosta´tnı´ u´rovni vykona´vajı´, naprˇ. ve Sˇvy´carsku Schweizer Tourismusverband nebo v Neˇmecku Deutscher Tourismusverband.

Marketingova´ funkce

Mı´ra realizova´nı´ marketingove´ funkce v ra´mci destinace je za´visla´ na dosahu pu˚sobenı´ jejı´ znalosti u za´kaznı´ku˚, jejı´ image a v neposlednı´ rˇadeˇ take´ na financˇnı´ch mozˇnostech. V idea´lnı´m prˇ´ıpadeˇ se loka´lnı´ turisticka´ organizace snazˇ´ı zvy´sˇit poveˇdomı´ u za´kaznı´ku˚ na na´rodnı´ u´rovni. Regiona´lnı´ organizace musı´ usilovat o svoje zviditelneˇnı´ v ra´mci cele´ zemeˇ a na prima´rnı´ch zahranicˇnı´ch trzı´ch. Na´rodnı´ turisticka´ organizace musı´ orientovat svoje aktivity na cely´ sveˇt, poprˇ´ıpadeˇ vybrane´ kontinenty nebo sta´ty. Obecneˇ platı´, zˇe kazˇda´ u´rovenˇ destinace naplnˇuje svoje marketingove´ u´koly v ra´mci jejı´ho trhu.

Pla´novacı´ funkce

Pla´novacı´ funkci musı´ zabezpecˇovat kazˇda´ u´rovenˇ. Na´rodnı´ organizace musı´ vyvinout na´rodnı´ strategii, odborneˇ ji rˇ´ıdit a dohlı´zˇet na jejı´ prosazova´nı´, loka´lnı´ organizace plnı´ tuto roli v mı´steˇ. Samozrˇejmeˇ nesmı´ na tomto mı´steˇ zu˚stat bez povsˇimnutı´, zˇe destinacˇnı´ management nenı´ zalozˇen jenom na u´zemnı´m principu. V praxi existuje take´ kooperace mezi subjekty (a teˇmito subjekty vytvorˇene´ organizace), ktere´ se specializujı´cı´ na urcˇite´ formy cestovnı´ho ruchu. Jedna´ se naprˇ. o la´zenˇska´ mı´sta (Sdruzˇenı´ la´zenˇsky´ch mı´st), ktera´ majı´ specificke´ postavenı´ v ra´mci cestovnı´ho ruchu. Dalsˇ´ım prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t kongresova´ turistika atd. Takove´to organizace potom zabezpecˇujı´ neˇktere´ (nebo cˇa´sti) z vy´sˇe uvedeny´ch u´kolu˚ v ra´mci oboru cˇinnosti.

118

9.3.1

Vznik destinacˇnı´ spolecˇnosti

Pro u´cˇely rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu mu˚zˇe by´t v regionu ustanovena nova´ organizace nebo se mohou poskytovatele´ sluzˇeb rozhodnout realizovat dohodnute´ aktivity prostrˇednictvı´m jizˇ neˇjake´ existujı´cı´ instituce. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ je turisticka´ organizace (destinacˇnı´ spolecˇnost) vy´konny´m orga´nem svy´ch zakladatelu˚, v prˇ´ıpadeˇ druhe´m je vza´jemny´ vztah mezi destinacˇnı´ spolecˇnostı´ a subjekty destinacˇnı´ho rˇ´ızenı´ zpravidla upraven smlouvou. Spolupra´ce subjektu˚ cestovnı´ho ruchu na u´rovni turisticky´ch destinacı´ mu˚zˇe probı´hat v za´sadeˇ na trˇech u´rovnı´ch: spolupra´ce mezi podnikatelsky´mi subjekty, spolupra´ce mezi verˇejnopra´vnı´mi subjekty (naprˇ. obcemi), verˇejno-soukrome´ partnerstvı´ (public-private partnership). V podmı´nka´ch CˇR prˇicha´zı´ do u´vahy peˇt potencia´lneˇ mozˇny´ch pra´vnı´ch forem vhodny´ch pro turistickou organizaci. Teˇmi jsou sdruzˇenı´ pra´vnicky´ch osob, prˇ´ıspeˇvkova´ organizace, rˇ´ıdı´cı´ subjekt jako integra´lnı´ soucˇa´st dobrovolne´ho svazku obcı´, obecneˇ prospeˇsˇna´ spolecˇnost a spolecˇnost s rucˇenı´m omezeny´m. Kazˇda´ z uvedeny´ch forem ma´ svoje vy´hody i nevy´hody, ktere´ by meˇly by´t prˇi rozhodova´nı´ o pra´vnı´ formeˇ subjektu na´lezˇiteˇ zva´zˇeny. Prˇi volbeˇ vhodne´ pra´vnı´ formy by meˇla by meˇlo by´t zohlednˇova´no hned neˇkolik krite´riı´, naprˇ. mozˇnost financova´nı´ ze strany obcı´, z jiny´ch verˇejny´ch zdroju˚ a z fondu˚ EU, autonomie rˇ´ızenı´, zapojenı´ podnikatelske´ho sektoru, realizace neziskovy´ch a komercˇnı´ch aktivit, zpu˚sob zalozˇenı´ atd.

9.4 9.4.1

´ rovenˇ U spolupra´ce

Pra´vnı´ formy

Krite´ria vy´beˇru pra´vnı´ formy

Vy´voj rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu v turisticky´ch destinacı´ch Turisticky vyspeˇle´ destinace

V uzˇsˇ´ım pojetı´ prˇedstavuje management destinacı´ v historii spolupra´ce podnikatelsky´ch struktur v cestovnı´m ruchu v turisticky vyspeˇly´ch zemı´ch (jako naprˇ. Rakousko, Sˇvy´carsko) trˇetı´ generaci ve forma´ch rozvojove´ spolupra´ce. Za prvnı´ generaci se povazˇujı´ sdruzˇenı´ za „zlepsˇenı´ destinace“ a pro reklamu a propagaci, ktera´ vznikala v 60. letech minule´ho stoletı´. Vznikaly spolecˇne´ prospekty mı´st a regionu˚, prova´deˇly se spolecˇne´ propagacˇnı´ a marketingove´ akce vcˇetneˇ u´cˇasti na veletrzı´ch.

Propagacˇnı´ cˇinnost

Jako druhou generaci je mozˇno oznacˇit regiona´lnı´ organizace cestovnı´ho ruchu, ktere´ jsou typicke´ pro 70. a 80. le´ta minule´ho stoletı´. Aktivity teˇchto organizacı´ se ve fa´zi rozvoje a konjunktury cestovnı´ho ruchu omezovaly na propagaci a prezentaci, prˇ´ıp. organizovaly du˚lezˇite´ informacˇnı´ a servisnı´ sluzˇby pro dany´ region. Strategii jejich vy´voje urcˇovaly pozˇadavky podniku˚ a mı´st a zastupova´nı´ jejich za´jmu˚ ve prospeˇch cestovnı´ho ruchu.

Marketing a sluzˇby

Destinacˇnı´ management jako trˇetı´ generace v organizaci cestovnı´ho ruchu se vyznacˇuje strategicky´m rˇ´ızenı´m a silny´mi vazbami mezi kooperujı´cı´mi subjekty, ktere´ jsou zalozˇeny na zpravidla dlouhodobeˇ budovany´ch vztazı´ch a silne´m pocitu vza´jemne´

Destinacˇnı´ management

119

9. Management cestovnı´ho ruchu

du˚veˇry. Regiony se intenzı´vnı´m cestovnı´m ruchem prˇemeˇnˇujı´ na strategicky rˇ´ızene´ a konkurenceschopne´ jednotky, ktere´ fungujı´ na podobny´ch manazˇersky´ch principech jako podnikatelske´ subjekty. Z tohoto vyply´va´, zˇe management destinacı´ v tomto u´zke´m pojetı´ je aplikovatelny´ pouze v turisticky exponovany´ch oblastech, ve ktery´ch patrˇ´ı cestovnı´ ruch k pilı´rˇu˚m ekonomicke´ za´kladny a kde pocˇet na´vsˇteˇvnı´ku˚ prˇekracˇuje kritickou hranici pro budova´nı´ vyspeˇly´ch forem destinacˇnı´ho rˇ´ızenı´. 9.4.2

ˇ ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v C ˇR R

V cˇeske´ republice se problematika rozvoje turisticky´ch regionu˚ a rˇ´ızenı´ destinacı´ zacˇala rozvı´jet po roce 2000. Problematika se z teoreticke´ u´rovneˇ pozna´nı´ zacˇala pomalu prˇesouvat do praxe regiona´lnı´ch institucı´ a podnikatelsky´ch subjektu˚ v cestovnı´m ruchu. Nedostatky a proble´my Propagacˇnı´ aktivity

Organizace a koncepcˇnı´ rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v turisticky´ch destinacı´ch patrˇ´ı k za´kladnı´m rozvojovy´m proble´mu˚m tohoto odveˇtvı´ v CˇR. Ve srovna´nı´ s vyspeˇly´mi turisticky´mi destinacemi jsou formy rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v CˇR nevyvinute´ a zhruba odpovı´dajı´ vy´vojove´ fa´zi, kterou prosˇly nejvyspeˇlejsˇ´ı destinace na prˇelomu 60. a 70. let. Tato fa´ze byla typicka´ jednoduchy´mi kooperacˇnı´mi aktivitami, jezˇ byly zameˇrˇeny prˇedevsˇ´ım na propagacˇnı´ aktivity.

Verˇejnopra´vnı´ subjekty

V CˇR jsou do destinacˇnı´ho rˇ´ızenı´ z velke´ cˇa´sti zapojeny pouze verˇejnopra´vnı´ subjekty a jenom velmi omezeneˇ podnikatelsky´ sektor. Slabe´ zapojenı´ komercˇnı´ho sektoru do rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu na u´rovni turisticky´ch destinacı´ je ovlivneˇno nı´zkou mı´rou kooperace podnikatelsky´ch subjektu˚ cestovnı´ho ruchu a prakticky neexistencı´ jejich silny´ch za´jmovy´ch a lobbyisticky´ch podnikatelsky´ch skupin. Verˇejnopra´vnı´ subjekty, ktere´ jsou zapojeny do rˇ´ızenı´ a koordinace cestovnı´ho ruchu, at’ uzˇ na regiona´lnı´ nebo na´rodnı´ u´rovni, zpravidla nemajı´ prˇirozene´ partnery na straneˇ podnikatelske´ho sektoru, jezˇ by ha´jili a prosazovali za´jmy svy´ch cˇlenu˚. Fragmentace a nevyvinutost za´jmovy´ch skupin a proble´m nı´zke´ mı´ry kooperace v cestovnı´m ruchu, a to nejen v ra´mci podnikatelske´ho sektoru, ale take´ mezi verˇejnou a soukromou sfe´rou, mohou by´t v obecne´ rovineˇ povazˇova´ny za klı´cˇove´ rozvojove´ proble´my cele´ho odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu v CˇR.

Neefektivnı´ kooperace

Dalsˇ´ım vy´znamny´m proble´mem z hlediska rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu na regiona´lnı´, prˇ´ıpadneˇ loka´lnı´ u´rovni prˇedstavuje neefektivnı´ kooperace obcı´ v ra´mci dobrovolny´ch svazku˚ obcı´. Tyto svazky veˇtsˇinou vznikaly zˇivelneˇ, a to jako reakce na vytva´rˇenı´ dotacˇnı´ch titulu˚ a mozˇnost zı´ska´nı´ externı´ch zdroju˚. I kdyzˇ svazky deklarujı´, zˇe prˇedmeˇtem jejich cˇinnosti je podpora a rozvoj turismu na u´zemı´ obcı´, ve skutecˇnosti cˇasto vyvı´jejı´ jen cˇinnost minima´lnı´ nebo zˇa´dnou. Prˇ´ıcˇiny neu´speˇchu

Podle odbornı´ku˚ z praxe je nejveˇtsˇ´ı prˇ´ıcˇinou va´znutı´ spolupra´ce nedu˚veˇra v neˇco spolecˇne´ho. V regionu na sebe subjekty pohlı´zˇ´ı jako na konkurenci a to brzdı´ rozvoj destinace. Dalsˇ´ı prˇ´ıcˇina tkvı´ v neexistenci subjektu, ktery´ by doka´zal cely´ region zastrˇesˇit a koordinoval prˇ´ıpravu nabı´dky a jejı´ prodej.

120

Shrnutı´ kapitoly Pojem destinace cestovnı´ho ruchu lze cha´pat bud’ jako soubor nabı´dek jednotlivy´ch poskytovatelu˚ cestovnı´ho ruchu (marketingove´ pojetı´) nebo jako u´zemnı´ celek (geograficke´ pojetı´), ktere´ se vyznacˇuje koncentracı´ prˇedpokladu˚ pro cestovnı´ ruch, jezˇ jsou charakteristicke´ pro danou oblast. Prvky obou pojetı´ lze spatrˇit v definicı´ch destinace coby syste´mu. Vy´znam vymezenı´ destinace je spojova´n s instituciona´lnı´m zabezpecˇenı´m u´zemı´, tak aby docha´zelo ke koordinovane´ cˇinnosti aktivit cestovnı´ho ruchu a za´rovenˇ k vza´jemne´ spolupra´ci (participaci) jednotlivy´ch akte´ru˚ na rozvoji cestovnı´ho ruchu a konkurenceschopnosti destinace. Organizace cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´ management) se vyznacˇuje cˇetny´mi specifiky, jezˇ jej odlisˇujı´ od beˇzˇny´ch institucı´. Prˇestozˇe prˇi realizaci procesu rˇ´ızenı´ vyuzˇ´ıva´ destinacˇnı´ management klasicı´ch metod rˇ´ızenı´, musı´ soucˇasneˇ plnit dalsˇ´ı funkce (pla´novacı´, nabı´dkove´, marketingove´, zastupova´nı´ za´jmu˚), ktere´ vyply´vajı´ z charakteristik produktu cestovnı´ho ruchu. Te´matika destinacˇnı´ho managementu je pomeˇrneˇ mlada´, o cˇemzˇ sveˇdcˇ´ı vy´vojove´ fa´ze rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu ve vyspeˇly´ch turisticky´ch destinacı´ch. Destinacˇnı´ management je jednı´m z prostrˇedku˚, jak cˇelit v dnesˇnı´m globalizovane´m sveˇteˇ zostrˇujı´cı´ se konkurenci i sta´le na´rocˇneˇjsˇ´ım pozˇadavku˚m na´vsˇteˇvnı´ku˚. Jeho prostrˇednictvı´m se zefektivnˇuje rˇ´ızenı´ nabı´dky a popta´vky v prˇ´ıslusˇne´ turisticke´ destinaci. Syste´move´ rˇ´ızenı´ destinace je zalozˇeno na spolupra´ci a organizaci poskytovatelu˚ sluzˇeb cestovnı´ho ruchu, velmi cˇasto jde o spolupra´ci mezi verˇejny´m a soukromy´m sektorem, na ktere´ ve znacˇne´ mı´rˇe za´visı´ u´speˇch politiky verˇejny´ch orga´nu˚ i strategiı´ podnikatelsky´ch subjektu˚ na poli cestovnı´ho ruchu. V u´zemnı´m pru˚meˇtu se pak efektivita te´to kooperace odra´zˇ´ı v konkurenceschopnosti destinacı´ na trhu.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. V cˇem se lisˇ´ı jednotlive´ definice destinace? 2. Procˇ se vymezujı´ destinace cestovnı´ho ruchu? Uved’te konkre´tnı´ prˇ´ıklad

destinace. 3. Jaka´ jsou specifika organizace cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´ho managementu) oproti jiny´m soukromopra´vnı´ch subjektu˚m? 4. Charakterizujte funkce destinacˇnı´ho managementu. 5. V jake´ fa´zi vy´voje rˇ´ızenı´ a organizace cestovnı´ho ruchu se v soucˇasne´ dobeˇ Cˇeska´ republika nacha´zı´?

121

9. Management cestovnı´ho ruchu

122

jI´ jI´

10

Specifika marketingu cestovnı´ho ruchu Koncept marketingove´ strategie destinace

Marketing cestovnı´ho ruchu

10. Marketing cestovnı´ho ruchu

Cı´l kapitoly Odlisˇuje se marketing cestovnı´ho ruchu od klasicke´ho marketingu? Paklizˇe ano, v cˇem? Co je to destinacˇnı´ marketing? Co je pro neˇj charakteristicke´? Nejen na tyto ota´zky naleznete odpoveˇd’ po prostudova´nı´ na´sledujı´cı´ kapitoly. Vedle specifik marketingu cestovnı´ho ruchu zı´ska´te ra´mcovy´ prˇehled o postupech vypracova´nı´ marketingove´ strategie destinace. Nı´zˇe uvedeny´ text je pouze strucˇny´m nahle´dnutı´m do problematiky marketingu. Hlubsˇ´ı poznatky a konkre´tnı´ dovednosti zı´ska´te azˇ absolvova´nı´m specializovane´ho kursu – Marketing cestovnı´ho ruchu.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 2,5 hodiny

10.1 Specifika marketingu cestovnı´ho ruchu Specificke´ vlastnosti sluzˇeb

Marketing cestovnı´ho ruchu se od klasicke´ho marketingu lisˇ´ı povahou objektu, ktery´ je jeho prˇedmeˇtem. Cestovnı´ ruch lze totizˇ charakterizovat jako soubor sluzˇeb. A pra´veˇ z vlastnostı´ sluzˇeb vyply´vajı´ neˇktera´ specifika, jezˇ se projevujı´ v odlisˇne´m prˇ´ıstupu k marketingu cestovnı´ho ruchu. Specifika sluzˇeb mu˚zˇeme definovat na´sledovneˇ: Nehmotnost. Sluzˇby jsou nehmotne´, takzˇe prˇed jejich na´kupem je mu˚zˇeme posuzovat nejru˚zneˇjsˇ´ımi zpu˚soby, nikoliv vsˇak svy´mi smysly. Nedeˇlitelnost. Veˇtsˇina sluzˇeb je vyra´beˇna a spotrˇebova´na na stejne´m mı´steˇ a v urcˇite´m cˇase a v nejcˇistsˇ´ı formeˇ je poskytova´na tva´rˇ´ı v tva´rˇ za´kaznı´ka a poskytovatele. Promeˇnlivost/ru˚znorodost. Poskytova´nı´ sluzˇeb je za´visle´ na lidech, a je tedy nesnadne´ sluzˇbu poskytovat u´plneˇ stejneˇ prˇi kazˇde´ prˇ´ılezˇitosti jejı´ spotrˇeby, jejich u´rovenˇ je vnı´ma´na velice subjektivneˇ. Z toho du˚vodu je obtı´zˇny´m u´kolem sluzˇby standardizovat. Pomı´jivost. Fyzicke´ statky mohou by´t skladova´ny a jejich prodej je na cˇase vı´ceme´neˇ neza´visly´. To pro sluzˇby neplatı´. Vedle teˇchto obecny´ch vlastnostı´ sluzˇeb mu˚zˇeme definovat i vlastnosti sluzˇeb, ktere´ jsou typicke´ pro cestovnı´ ruch: zvy´sˇena´ mı´ra emociona´lnı´ch a iraciona´lnı´ch faktoru˚ prˇi koupi (prestizˇ, mo´da, na´sledova´nı´ idolu˚, vu˚dcovske´ osobnosti apod.), du˚raz na u´stnı´ reklamu, rostoucı´ na´roky na jejich jedinecˇnost (luxus, prˇekona´va´nı´ barie´r, naprˇ´ıklad adventure programy, vesmı´rna´ turistika), du˚lezˇitost image prˇi koupi (naprˇ´ıklad prˇi vy´beˇru destinace, restaurace, ubytovacı´ho zarˇ´ızenı´), zvy´sˇena´ potrˇeba kvalitnı´ch podpu˚rny´ch materia´lu˚ (vzhledem k jejich nehmatatelnosti a nemozˇnosti si je prˇed koupı´ vyzkousˇet), zvla´sˇtnı´ du˚raz na komunikacˇnı´ dovednosti poskytovatelu˚ sluzˇeb (interpersona´lnı´ komunikace, argumentace, prˇesveˇdcˇova´nı´, jazykove´ znalosti), prudky´ na´ru˚st vyuzˇ´ıva´nı´ informacˇnı´ch technologiı´.

124

Marketing cestovnı´ho ruchu je uplatnˇova´n v rozmanity´ch sektorech turisticke´ho pru˚myslu. Prˇedmeˇtem marketingu mohou by´t cestovnı´ kancela´rˇe, ubytovacı´ a stravovacı´ zarˇ´ızenı´, dopravnı´ spolecˇnosti, na´vsˇteˇvnicke´ atraktivity, ale take´ cele´ destinace. Pra´veˇ destinace bude v na´sledujı´cı´m textu nasˇim zorny´m u´hlem pohledu na problematiku marketingu v cestovnı´m ruchu. Takto u´zce vymezeny´ marketing cestovnı´ho ruchu je neˇkdy nazy´va´n destinacˇnı´m marketingem. V tomto pojetı´ se pomocı´ na´stroju˚ marketingu snazˇ´ıme destinaci u´speˇsˇneˇ realizovat na trhu cestovnı´ho ruchu. Tento prˇ´ıstup tak cha´pe destinaci jako produkt, ktery´ uspokojuje potrˇeby na´vsˇteˇvnı´ku˚. Produktem je soubor nabı´zeny´ch sluzˇeb, proda´vany´ pod spolecˇny´m na´zvem. Nabı´dka je v obecne´ rovineˇ charakterizova´na na´sledujı´cı´mi slozˇkami:

Destinacˇnı´ marketing

attractions (atraktivity) accessibility (dostupnost) amenities (suprastruktura cestovnı´ho ruchu) available packages (prˇipravene´ produktove´ balı´cˇky) activities (aktivity) ancillary sevices (doplnˇkove´ sluzˇby) Abychom neˇjake´ u´zemı´ mohli prohla´sit za destinaci, musı´ toto u´zemı´ uspokojovat vesˇkere´ potrˇeby na´vsˇteˇvnı´ku˚. Jak jizˇ bylo rˇecˇeno, destinaci tvorˇ´ı komplex nabı´zeny´ch sluzˇeb, ktere´ jsou ovsˇem poskytova´ny ru˚zny´mi subjekty. Tyto subjekty objektivneˇ sledujı´ sve´ vlastnı´ za´jmy (soukrome´ – maximalizaci zisku, verˇejne´ – maximalizaci verˇejne´ho blaha – naprˇ. ochrana kulturnı´ho deˇdictvı´), ktere´ jsou vsˇak cˇasto protichu˚dne´ (pozn. Nutneˇ nejde pouze o strˇet za´jmu˚ mezi soukromy´m a verˇejny´m sektorem, ale i o konkurencˇnı´ vztah mezi jednotlivy´mi subjekty verˇejne´ho sektoru.). Du˚lezˇity´ je vsˇak vy´sledny´ efekt – produkt, ktery´ na´vsˇteˇvnı´k vnı´ma´ a spotrˇebova´va´. Jelikozˇ jednotlive´ subjekty nemohou garantovat kvalitu cele´ho produktu (kontrolujı´ pouze kvalitu pouze sve´ho vlastnı´ho produktu), musı´ spolupracovat a vytva´rˇet partnerstvı´. 10.1.1

Specifika destinacˇnı´ho marketingu

Vy´znamny´m specifikem nasˇeho prˇ´ıstupu k marketingu cestovnı´ho ruchu jsou i cı´le destinacˇnı´ho marketingu. Ty se nesoustrˇed’ujı´ pouze na prˇila´ka´nı´ co nejvı´ce na´vsˇteˇvnı´ku˚ do destinace (cozˇ je v za´jmu veˇtsˇiny akte´ru˚ cestovnı´ho ruchu), ale existuje zde i tzv. efekt turisticke´ pasti destinace. Tı´mto efektem rozumı´me schopnost cestovnı´ho ruchu znehodnotit svu˚j vlastnı´ kapita´l aktivitami vyply´vajı´cı´ch z cestovnı´ho ruchu. Prˇ´ıcˇinou sebedestrukce destinace je absence jake´koliv regulace rozvoje cestovnı´ho ruchu (v souvislosti s jeho nahodily´m rozvojem). Intenzita negativnı´ho dopadu takove´ho rozvoje je da´na zejme´na relativnı´m pocˇtem na´vsˇteˇvnı´ku˚ (ve vztahu k pocˇtu obyvatel), sezo´nnostı´, zranitelnostı´ ekosyste´mu˚, mı´rou ekonomicke´ za´vislosti mı´stnı´ch obyvatel na cestovnı´m ruchu a mı´rou regulace cestovnı´ho ruchu v destinaci. Dalsˇ´ım cı´lem destinacˇnı´ho marketingu je tedy i dlouhodobeˇ udrzˇitelny´ rozvoj cestovnı´ho ruchu.

ˇ iroke´ S spektrum cı´lu˚ destinacˇnı´ho marketingu

125

10. Marketing cestovnı´ho ruchu

10.2 Koncept marketingove´ strategie destinace Ma´-li se destinace u´speˇsˇneˇ rozvı´jet, musı´ jejich jednotlivı´ akte´rˇi porozumeˇt vlivu˚m pu˚sobenı´ vnitrˇnı´ho i vneˇjsˇ´ıho prostrˇedı´, umeˇt odhalit potrˇeby a prˇa´nı´ ru˚zny´ch segmentu˚ soucˇasny´ch i potenciona´lnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚, formulovat realisticke´ vize, vytva´rˇet strategie k jejich dosazˇenı´, budovat efektivnı´ organizace a pru˚beˇzˇneˇ hodnotit jednotlive´ fa´ze procesu. Jiny´mi slovy, prˇedpokladem u´speˇsˇne´ realizace produktu na trhu je koncept marketingove´ strategie destinace. Toto pojetı´ v sobeˇ kombinuje strategicky´ prˇ´ıstup k rˇesˇenı´ proble´mu˚ s marketingovy´m, ktery´ klade du˚raz na orientaci na za´kaznı´ka (tj. hlavnı´ prioritou organizace je snaha slouzˇit potrˇeba´m a prˇa´nı´m za´kaznı´ka), tedy na konecˇne´ho spotrˇebitele sluzˇby cˇi produktu. Naprˇ´ıklad podle Morrissona jde prˇedevsˇ´ım o nalezenı´ odpoveˇdı´ na peˇt za´kladnı´ch ota´zek: Kde jsme nynı´? Kde bychom chteˇli by´t? Jak se tam dostaneme? Jak zjistı´me, zˇe se tam dostaneme? Jak zjistı´me, zˇe jsme se tam dostali? 10.2.1

Analy´za soucˇasne´ situace destinace

Odpoveˇd’ na prvnı´ ota´zku dostaneme na za´kladeˇ objektivnı´ analy´zy prima´rnı´ a sekunda´rnı´ nabı´dky destinace. Kromeˇ destinace samotne´ take´ musı´me vyhodnotit vneˇjsˇ´ı prostrˇedı´ destinace, tj. faktory, ktere´ majı´ vliv na jejı´ u´speˇsˇnost na trhu cestovnı´ho ruchu. Velmi du˚lezˇity´m vneˇjsˇ´ım faktorem je i konkurencˇnı´ nabı´dka jiny´ch destinacı´. Take´ nesmı´me zapomenout analyzovat vnitrˇnı´ organizaci a rˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu v destinaci. Analy´za popta´vky

Vedle nabı´dky a vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ musı´me podrobit zkouma´nı´ i popta´vkovou stranu trhu cestovnı´ho ruchu. Prˇi analy´ze popta´vky zameˇrˇujeme nasˇi pozornost na analy´zu soucˇasne´ho na´vsˇteˇvnı´ka destinace, a to ve strukturˇe: demograficke´ho profilu za´jmu˚ a motivace na´vsˇteˇvy cˇinnostı´ vykona´vany´ch beˇhem pobytu v destinaci vy´sˇe vy´daju˚ spojeny´ch s pobytem de´lky pobytu a frekvence na´vsˇteˇvy destinace zpu˚sobu dopravy do destinace zpu˚sobu zı´ska´nı´ informacı´ o destinaci Kromeˇ informacı´ o soucˇasne´m na´vsˇteˇvnı´kovi musı´me vyhleda´vat potencia´lnı´ trhy a zjisˇt’ovat jejich prˇa´nı´ a pozˇadavky. Tyto informace (jak od soucˇasny´ch, tak potencia´lnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ destinace) slouzˇ´ı k prˇizpu˚sobova´nı´ nabı´dky destinace v podobeˇ ru˚zny´ch programu˚ a produktu˚. Vesˇkere´ analy´zy by meˇly by´t zakoncˇeny SWOT analy´zou. Smyslem SWOT analy´zy je strukturace analyzovany´ch jevu˚ a jejich hierarchizace. V ra´mci te´to analy´zy definujeme silne´ a slabe´ stra´nky destinace, tedy snazˇ´ıme se odpoveˇdeˇt na ota´zku:

126

„Z cˇeho se skla´da´ nabı´dka destinace na trhu CR?“ Druhou slozˇkou SWOT analy´zy je rozezna´nı´ prˇ´ılezˇitosti a ohrozˇenı´ nabı´dky destinace na trhu. To znamena´ odpoveˇdeˇt na ota´zku: „Co ovlivnˇuje u´speˇsˇnost nabı´dky destinace na trhu a v jake´m smeˇru?“

10.2.2

Segmentace trhu

Dalsˇ´ım krokem marketingove´ strategie je segmentace trhu, tj. rozdeˇlenı´ trhu na homogennı´ skupiny lidı´, ktere´ majı´ relativneˇ stejne´ potrˇeby a ocˇeka´va´nı´. Segmentace trhu je, vedle vy´sˇe zmı´neˇny´ch analy´z (porovna´va´me nabı´dku destinace, potrˇeby a pozˇadavky jednotlivy´ch segmentu˚ trhu) poslednı´m prˇedpokladem pro vy´beˇr cı´lovy´ch segmentu˚ trhu. Vybrane´ segmenty je pote´ nutne´ otestovat z hlediska jejich meˇrˇitelnosti, prˇ´ıstupnosti, pocˇetnosti, jedinecˇnosti, stability a konkurenceschopnosti. Segmentaci prova´dı´me na za´kladeˇ urcˇity´ch krite´riı´. Teˇmi mohou by´t: geograficke´ demograficke´ u´cˇel cesty (trh turistu˚ a obchodnı´ch cestujı´cı´ch) socia´lneˇ-ekonomicke´ (podle spolecˇenske´ trˇ´ıdy, u´rovneˇ prˇ´ıjmu˚) chova´nı´ se segmentu (frekvence na´vsˇteˇv, veˇrnosti ke znacˇce, zpu˚sobu uzˇitı´ sluzˇby) zˇivotnı´ho stylu (hodnoty, postoje, chova´nı´ ve spolecˇnosti) V praxi se nesetka´va´me pouze s vyuzˇitı´m jednoho krite´ria. Podle mnozˇstvı´ pouzˇity´ch krite´riı´ rozlisˇujeme u´rovneˇ segmentace: Jednou´rovnˇova´ segmentace – je provedena´ podle jednoho hlediska, naprˇ. geograficka´ – destinace se orientuje na vybrane´ skupiny zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ (Neˇmce a Rakusˇany). Dvouu´rovnˇova´ segmentace – prˇedstavuje kombinaci dvou hledisek, naprˇ. geograficke´ a demograficke´ hledisko – destinace se zameˇrˇuje na seniory z Neˇmecka a teenagery z Velke´ Brita´nie. Mnohou´rovnˇova´ segmentace – rozdeˇlenı´ trhu pomocı´ trˇ´ı a vı´ce krite´riı´. Zde je trˇeba upozornit, zˇe se zvysˇujı´cı´m se pocˇtem krite´riı´ sice docha´zı´ k prˇesneˇjsˇ´ımu vymezova´nı´ cı´lovy´ch za´kaznı´ku˚, ale za´rovenˇ snizˇujeme jejich objem. Prˇ´ılisˇ u´zke´ vymezenı´ cı´lovy´ch trhu˚ mu˚zˇe ve´st na jedne´ straneˇ k neefektivnosti marketingovy´ch aktivit, na straneˇ druhe´ k ru˚stu rizika nestrˇetnutı´ se nabı´dky s popta´vkou. 10.2.3

Krite´ria segmentace

Marketingova´ strategie

Neoddeˇlitelnou soucˇa´stı´ tvorby marketingove´ strategie je urcˇenı´ cı´lu˚. Vrcholem pyramidy cı´lu˚ je mise (posla´nı´) destinace – ucelena´ mysˇlenka, ktera´ zdu˚vodnˇuje nabı´dku destinace na trhu cestovnı´ho ruchu z hlediska na´vsˇteˇvnı´ka. Pro Jindrˇichu˚v Hradec mu˚zˇe mise naprˇ´ıklad znı´t: „Jindrˇichu˚v Hradec jsou za´zˇitky a rekreace v historicke´m prostrˇedı´. . . “

127

10. Marketing cestovnı´ho ruchu

Dalsˇ´ım v hierarchii je strategicky´ cı´l, ktery´ je urcˇen vsˇem zainteresovany´m na nabı´dce destinace. Za strategicky´m cı´lem na´sledujı´ jizˇ specificke´ cı´le vztahujı´cı´ se k postavenı´ destinace na trhu, k rentabiliteˇ, atd. Strategicky´ cı´l destinace „uspokojova´nı´ potrˇeb a pozˇadavku˚ na´vsˇteˇvnı´ku˚ kvalitnı´mi sluzˇbami sekunda´rnı´ nabı´dky cestovnı´ho ruchu“. Zpu˚sob, jak dosa´hneme vytycˇeny´ch cı´lu˚, je definova´n v marketingove´ strategii. Marketingova´ strategie je tedy obrazem toho, jake´ aktivity bude management destinace na vybrany´ch trzı´ch vyvı´jet a jake´ na´stroje k dosazˇenı´ vytycˇeny´ch cı´lu˚ pouzˇije. V teorii bylo popsa´no velke´ mnozˇstvı´ typu˚ marketingovy´ch strategiı´. Na tomto mı´steˇ uvedeme pouze jednu skupinu marketingovy´ch strategiı´ – Marketingove´ strategie vy´beˇru cı´lovy´ch trhu˚ a marketingovy´ch mixu˚. Z tohoto hlediska rozezna´va´me cˇtyrˇi typy marketingovy´ch strategiı´: Strategie jednoho cı´love´ho trhu V ra´mci celkove´ho trhu se vybı´ra´ jeden segment trhu, na ktery´ je vytvorˇen marketingovy´ mix (je vhodne´ pouzˇ´ıt pro specializovany´ segment trhu – naprˇ´ıklad tzv. birdwatchers, milovnı´ci ptactva z Velke´ Brita´nie). Produkt orientujeme veˇtsˇinou na malou specifickou skupinu. Cı´lem te´to strategie je vyloucˇit konkurenci a hlavneˇ strˇet s vedoucı´mi regiony v oblasti cestovnı´ho ruchu. Tato filozofie je postavena na budova´nı´ silne´ vazby na cı´lovy´ trh. Koncentrovana´ marketingova´ strategie Je obdobna´ jako strategie jednoho cı´love´ho trhu s tı´m, zˇe jsou navı´c sledova´ny i dalsˇ´ı trzˇnı´ segmenty. Vy´znamny´m prvkem je naprˇ´ıklad zdu˚raznˇova´nı´ osobnı´ho prˇ´ıstupu. Nabı´dku tvorˇ´ı jednotny´ produkt, ktery´ slouzˇ´ı k uspokojova´nı´ potrˇeb neˇkolika trzˇnı´ch segmentu˚. Tota´lnı´ marketingova´ strategie Jedna´ se o nejdrazˇsˇ´ı strategii. Spocˇ´ıva´ v nabı´dce sluzˇeb (programu˚) a vytva´rˇenı´ specificke´ho marketingove´ho mixu pro kazˇdy´ cı´lovy´ trh. Nerozlisˇovacı´ marketingova´ strategie Tato strategie je strategiı´ nesegmentacˇnı´ a v praxi to znamena´, zˇe pouzˇ´ıva´ stejny´ marketingovy´ mix pro vsˇechny cı´love´ trhy. Tato strategie vycha´zı´ z prˇedpokladu, zˇe sice cı´love´ trhy jsou rozdı´lne´, ale nenı´ trˇeba tvorˇit pro neˇ specificke´ marketingove´ mixy, pokud jeden univerza´lnı´ mix doka´zˇe pu˚sobit na obecne´ (a tedy obdobne´) potrˇeby ru˚zny´ch cı´lovy´ch skupin. 10.2.4

Marketingovy´ mix

Soucˇa´stı´ marketingove´ strategie je marketingovy´ mix, ktery´ definujeme jako „soubor kontrolovany´ch promeˇnny´ch, ktere´ aktivizujeme v za´jmu uspokojenı´ potrˇeb a pozˇadavku˚ vybrane´ho segmentu trhu“. Marketingovy´ mix tvorˇ´ı produkt, cena, distribucˇnı´ cesty, komunikace s na´vsˇteˇvnı´ky a lidske´ zdroje. Produkt

Z hlediska na´vsˇteˇvnı´ka destinace je produktem vsˇechno, co uspokojuje jeho potrˇeby a pozˇadavky. Za´zˇitek na´vsˇteˇvnı´ka z destinace neza´visı´ pouze na spotrˇebeˇ ru˚zny´ch

128

sluzˇeb cestovnı´ho ruchu, ale du˚lezˇity´m prvkem je prˇedevsˇ´ım atmosfe´ra, prostrˇedı´, ve ktere´m se u´cˇast na cestovnı´m ruchu uskutecˇnˇuje. Za´kladnı´ a doprovodna´ infrastruktura cestovnı´ho ruchu je v te´to souvislosti azˇ druhotny´m faktorem. Za produkt mu˚zˇeme v uzˇsˇ´ım vymezenı´ povazˇovat nabı´dku destinace. Ta je tvorˇena prˇedevsˇ´ım prima´rnı´mi (prˇ´ırodnı´ a kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady) a sekunda´rnı´mi (turisticka´ infrastruktura) slozˇkami. Tyto fyzicke´ slozˇky produktu tvorˇ´ı jeho ja´dro, ktere´ jsou za´kladnı´m prvkem motivace prˇi vy´beˇru destinace. Vedle te´to fyzicke´ dimenze produktu mu˚zˇeme definovat dalsˇ´ı vrstvu produktu, kterou je jeho image. Tu lze cha´pat jako jaky´si obal produktu. Jake´ faktory ovlivnˇujı´ image destinace? Takovy´mi faktory jsou kvalita poskytovany´ch sluzˇeb, corporate identity, znacˇka destinace, komunikacˇnı´ strategie cˇi vy´roba a distribuce suveny´ru˚. Poslednı´ vrstvou produktu destinace je jeho vneˇjsˇ´ı dimenze. Sem zahrnujeme sluzˇby, ktere´ jsou turistu˚m poskytova´ny po na´vsˇteˇveˇ destinace (informova´nı´ turistu˚ o novy´ch produktech destinace, veˇrnostnı´ syste´my slev, atd.). Cena

Cena je jediny´m prvkem marketingove´ho mixu, ktery´ je zdrojem prˇ´ıjmu˚. Ostatnı´ prvky produkujı´ pouze na´klady. Z tohoto pohledu je tento prvek kriticky du˚lezˇity´. Prˇestozˇe existuje cela´ rˇada cenovy´ch technik, ktere´ umozˇnˇujı´ naplnˇovat stanovene´ marketingove´ cı´le, jejich uplatneˇnı´ v destinacˇnı´m marketingu ma´ vy´razna´ omezenı´. V prˇ´ıpadeˇ destinace je stanovova´nı´ ceny velice obtı´zˇny´m procesem. Destinacˇnı´ spolecˇnost ma´ totizˇ velmi male´ mozˇnosti jak jejı´ utva´rˇenı´ ovlivnˇovat. Du˚vody mohou by´t dva, jeden mikroekonomicky´ a druhy´ makroekonomicky´. Mikroekonomicky´mi du˚vody rozumı´me fakt, zˇe cena v destinaci je prima´rneˇ vytva´rˇena jednotlivy´mi poskytovateli sluzˇeb, poprˇ. zprostrˇedkovateli sluzˇeb v zemi pu˚vodu na´vsˇteˇvnı´ka. Mı´stnı´ subjekty majı´ vlastnı´ cenovou politiku, ktera´ mu˚zˇeme by´t velmi rozdı´lna´ od prˇedstav managementu destinace Makroekonomicke´ du˚vody mu˚zˇeme ztotozˇnit s celkovy´m ekonomicky´m prostrˇedı´m zemeˇ. V tomto prˇ´ıpadeˇ cenu nejvı´ce ovlivnˇuje vy´voj inflace v destinaci v relaci k vy´voji mezd v zemi pu˚vodu na´vsˇteˇvnı´ka a vy´voj smeˇnne´ho kurzu. Distribuce

V kazˇde´ destinaci musı´ by´t ustanoven standardnı´ syste´m prodeje. V za´sadeˇ existujı´ dva za´kladnı´ zpu˚soby prodeje (distribuce) – prˇ´ımy´ a neprˇ´ımy´. Deˇlenı´ na´m umozˇnˇuje vymezit skupinu zprostrˇedkovatelu˚. Spolecˇneˇ s konecˇny´mi spotrˇebiteli je trˇeba na neˇ nahlı´zˇet jako na specificke´ cı´love´ skupiny. Prˇ´ımy´ prodej je realizova´n prˇ´ımo na´vsˇteˇvnı´kovi od dodavatelu˚ sluzˇeb, dopravcu˚ nebo marketingovy´ch organizacı´ v regionu. Nenı´ vyuzˇ´ıva´no sluzˇeb zprostrˇedkovatelu˚ sluzˇeb. Jednotlive´ komponenty produktu jsou proda´va´ny naprˇ. v recepci hotelu cˇi restauraci. Neprˇ´ımy´ prodej je realizova´n prostrˇednictvı´m zprostrˇedkovatelu˚ sluzˇeb, ktery´mi jsou nejcˇasteˇji: touropera´torˇi, proviznı´ prodejci, organiza´torˇi konferencı´ a veletrhu˚, organiza´torˇi incentivnı´ho cestovnı´ho ruchu.

129

10. Marketing cestovnı´ho ruchu

Komunikacˇnı´ mix

Propagace je jednou z nejvy´razneˇjsˇ´ıch slozˇek marketingove´ho mixu. Za´meˇrem propagace je modifikovat prostrˇednictvı´m marketingove´ komunikace spotrˇebnı´ chova´nı´ za´kaznı´ka. Kazˇda´ propagace je soucˇa´stı´ marketingove´ho mixu a je kombinacı´ na´sledujı´cı´ch prvku˚: Reklama (informacˇnı´ tiskoviny, noviny, cˇasopisy, rozhlas, TV, venkovnı´ reklama, direct mailing, internet) Osobnı´ prodej (realizuje se prostrˇednictvı´m telefonu nebo osobnı´ho setka´nı´) Podpora prodeje (seznamovacı´ za´jezdy-fam trips, programy oceneˇnı´ veˇrnosti, prodejnı´ vy´stavy a veletrhy, atd.) Internı´ reklama (plaka´ty, na´pisy, vy´veˇsnı´ tabule, billboardy atd.) Public relations Lide´ a spolupra´ce

V destinaci se setka´va´me s neˇkolika skupinami lidı´. Jde prˇedevsˇ´ım o na´vsˇteˇvnı´ky, poskytovatele sluzˇeb, o prˇedstavitele verˇejne´ spra´vy a konecˇneˇ o mı´stnı´ obyvatelstvo. Mezi teˇmito skupinami docha´zı´ ke vza´jemny´m interakcı´m. Tak naprˇ´ıklad, u´speˇsˇnost destinace za´visı´ od mı´ry spolupra´ce mezi jednotlivy´mi poskytovateli sluzˇeb a prˇedstaviteli verˇejne´ spra´vy (schopnost nabı´dnout produkt cestovnı´ho ruchu), da´le bezesporu kvalitu nabı´zene´ho produktu ovlivnˇuje vza´jemny´ kontakt mezi na´vsˇteˇvnı´ky a poskytovateli sluzˇeb. Dı´ky cestovnı´mu ruchu nedocha´zı´ pouze ke kontaktu mezi na´vsˇteˇvnı´ky a poskytovateli sluzˇeb, ale take´ mezi na´vsˇteˇvnı´ky a mı´stnı´mi obyvateli. Na´vsˇteˇvnı´ci totizˇ sdı´lejı´ s mı´stnı´mi obyvateli infrastrukturu destinace. Z hlediska na´vsˇteˇvnı´ku˚ je pro pobyt v destinaci, kromeˇ kvality nabı´dky sluzˇeb, du˚lezˇity´ i pozitivnı´ prˇ´ıstup mı´stnı´ch obyvatel, jejich chova´nı´, pohostinnost, srdecˇnost, jazykova´ prˇipravenost. 10.2.5

Kontrola

Poslednı´m krokem prˇi aplikaci marketingove´ho prˇ´ıstupu je kontrola realizace marketingove´ strategie. Zvolene´ cı´le a zpu˚soby jejich naplneˇnı´ musı´me neusta´le konfrontovat s aktua´lnı´ situacı´ a prˇ´ıpadneˇ operativneˇ prˇijı´mat rozhodnutı´ v za´jmu vyuzˇitı´ (eliminace) novy´ch skutecˇnostı´ na realizovanou strategii. Operativnı´ rozhodnutı´ nemajı´ za cı´l zmeˇnit za´kladnı´ marketingovou koncepci. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe kontrola uka´zˇe, zˇe operativnı´ rozhodnutı´ neprˇinesla ocˇeka´vany´ vy´sledek, musı´ management prˇehodnotit marketingovou strategii.

Shrnutı´ kapitoly V te´to kapitole jsme definovali pojem destinacˇnı´ marketing. Uka´zali jsme si, zˇe destinacˇnı´ marketing se lisˇ´ı od klasicke´ho marketingu ve dvou skutecˇnostech. Prvnı´m je cha´pa´nı´ destinace jako produktu, ktery´ realizujeme na trhu cestovnı´ho ruchu. Implikacı´ tohoto pojetı´ je pak rozsˇ´ırˇenı´ marketingove´ho mixu o dalsˇ´ı prvky. Druhy´m rozdı´lem je odlisˇne´ cha´pa´nı´ marketingovy´ch cı´lu˚. Destinacˇnı´ marketing akcentuje

130

vedle typicky trzˇnı´ch cı´lu˚ i cı´le netrzˇnı´, v podobeˇ udrzˇitelne´ho rozvoje destinace. Du˚vodem je tzv. efekt turisticke´ pasti. V te´to kapitole jste se da´le strucˇneˇ sezna´mili s konceptem marketingove´ strategie destinace, ktery´ umozˇnˇuje u´speˇsˇneˇ realizovat turisticky´ produkt na trhu cestovnı´ho ruchu.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Vysveˇtlete vztah mezi destinacˇnı´m managementem a marketingem. 2. Strucˇneˇ charakterizujte jednotlive´ kroky marketingove´ strategie destinace. 3. Vyjmenujte marketingove´ strategie vy´beˇru cı´lovy´ch trhu˚ a marketingovy´ch

mixu˚ a strucˇneˇ je charakterizujte.

131

10. Marketing cestovnı´ho ruchu

132

11

jI´ jI´

Informace v cestovnı´m ruchu

jI´

ˇR Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my v C

Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my

Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

Cı´l kapitoly Cı´lem kapitoly je upozornit na vy´znamne´ postavenı´ informacı´ v cestovnı´m ruchu. V u´vodu kapitoly jsou popsa´ny za´kladnı´ vlastnosti informacı´ a na´sledneˇ pak samotny´ proces zpracova´nı´ informacı´. Du˚lezˇitou problematiku prˇedstavujı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my, ktere´ jsou prima´rnı´m zdrojem zı´ska´va´nı´ informacı´ v oblasti cestovnı´ho ruchu. Nastı´neˇna je hierarchicka´ struktura teˇchto syste´mu˚ (loka´lnı´, regiona´lnı´, celosta´tnı´ a mezina´rodnı´). Na za´veˇr kapitoly je uveden vy´voj informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ v Cˇeske´ republice.

ˇ asova´ za´teˇzˇ C 2 hodiny

11.1 Informace v cestovnı´m ruchu V beˇzˇne´m zˇivoteˇ hrajı´ informace klı´cˇovou roli, jelikozˇ na jejich za´kladeˇ prova´dı´me rˇadu rozhodnutı´, a o to za´vazˇneˇjsˇ´ı majı´ informace vy´znam pro cestovnı´ ruch. Cestovnı´ ruch se rˇadı´ do tercia´rnı´ho sektoru hospoda´rˇstvı´, ktery´ je charakteristicky´ poskytova´nı´m sluzˇeb, cozˇ v prˇ´ıpadeˇ produktu cestovnı´ho ruchu platı´ dvojna´sob. Proto spolecˇny´m jmenovatelem produktu cestovnı´ho ruchu, resp. cele´ sˇka´ly sluzˇeb, ze ktery´ch je slozˇen, jsou pra´veˇ informace. Tuto skutecˇnost lze spatrˇit i v definici cestovnı´ho ruchu, jejı´zˇ klasickou verzi – Cestovnı´ ruch je pobyt mimo mı´sto trvale´ho bydlisˇteˇ, slouzˇ´ıcı´ k uspokojova´nı´ urcˇity´ch potrˇeb (rekreace, profesnı´ za´jmy atd.) – mu˚zˇeme prˇeve´st do tzv. „informacˇnı´ “ definice cestovnı´ho ruchu, ktera´ by zneˇla asi takto: „Cestovnı´ ruch je bezprostrˇednı´ zı´ska´va´nı´ novy´ch informacı´ v ru˚zne´ podobeˇ (obrazova´, textova´, zvukova´, cˇichova´, hmatova´, chut’ova´ atd.) v prostrˇedı´, tj. mimo mı´sto trvale´ho bydlisˇteˇ, ktere´ obsahuje velke´ mnozˇstvı´ teˇchto novy´ch informacı´.“. (Zelenka, J., Jona´sˇ, R., 1998) 11.1.1

Vlastnosti informacı´

Proces zpracova´nı´ informacı´ a jejich vlastnosti

Informace je jaky´msi u´dajem, zpra´vou cˇi daty, ktera´ procha´zı´ slozˇity´m procesem zpracova´nı´, jezˇ je ovlivneˇn vlastnostmi informacı´. Tyto charakteristicke´ vlastnosti majı´ da´le vliv na vy´slednou kvalitu poskytovany´ch informacı´. Mezi za´kladnı´ cˇtyrˇi vlastnosti informacı´ patrˇ´ı: nemateria´lnost – vyply´va´ z nehmotne´ (abstraktnı´) povahy informace; pomı´jivost – souvisı´ s platnostı´ informace v urcˇite´m cˇasove´m okamzˇiku. Informace je pomı´jiva´, jelikozˇ ji nelze uchovat (skladovat) – po cˇase ztra´cı´ svoji hodnotu (vy´znam); promeˇnlivost – za´visı´ na zdroji, od ktere´ho informaci zı´ska´va´me. V te´to souvislosti mluvı´me o informacı´ch prˇ´ımy´ch a neprˇ´ımy´ch; citlivost – odra´zˇ´ı na´chylnost informace na jakoukoli zmeˇnu, ktera´ je vyvola´na externı´mi vlivy. Poslednı´ trˇi uvedene´ vlastnosti (pomı´jivost, promeˇnlivost a citlivost) majı´ rozsa´hly´ dopad na vypovı´dacı´ schopnosti informace, proto je trˇeba, mı´t toto na pameˇti prˇi samotne´m procesu jejich zpracova´nı´. Drˇ´ıve nezˇ se informace dostane ke konecˇne´mu

134

prˇ´ıjemci, procha´zı´ slozˇity´m procesem, ktery´ spocˇ´ıva´ v neˇkolika fa´zı´ch. Jedna´ se o chronologicky´ sled na´sledujı´cı´ch cˇinnostı´: cı´leveˇdome´ a systematicke´ zı´ska´va´nı´ informacı´, shromazˇd’ova´nı´, zpracova´nı´, uchova´va´nı´, zprˇ´ıstupnˇova´nı´ a v konecˇne´ fa´zi prˇena´sˇenı´ a sˇ´ırˇenı´ informace. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım krokem cele´ho procesu je vsˇak bezesporu permanentnı´ aktualizace poskytovany´ch informacı´, ktera´ je nezbytna´ pra´veˇ kvu˚li jizˇ vy´sˇe uvedeny´m vlastnostem informacı´.

11.1.2

Proces zpracova´nı´ informacı´

Informacˇnı´ toky v cestovnı´m ruchu

Informacˇnı´ toky v cestovnı´m ruchu probı´hajı´ ve dvou u´rovnı´ch. Jednu u´rovenˇ tvorˇ´ı samotnı´ poskytovatele´ informacı´ v cestovnı´m ruchu, tj. subjekty cestovnı´ho ruchu jako jsou cestovnı´ kancela´rˇe, poskytovatele´ ubytova´nı´, dopravci, turisticka´ informacˇnı´ centra, za´stupci sta´tnı´ spra´vy a samospra´vy, destinacˇnı´ management atd. Mezi teˇmito subjekty docha´zı´ k vı´ce cˇi me´neˇ rˇ´ızene´ vy´meˇneˇ informacı´, ktere´ posle´ze vstupujı´ do tzv. prima´rnı´ho informacˇnı´ho toku, jezˇ probı´ha´ mezi prvnı´ a druhou u´rovnı´. Jiny´mi slovy rˇecˇeno, druha´ u´rovenˇ se ty´ka´ samotny´ch prˇ´ıjemcu˚ sluzˇeb, resp. informacı´, cestovnı´ho ruchu, jezˇ zachycuje interakci mezi poskytovateli a samotny´mi prˇ´ıjemci (viz prima´rnı´ informacˇnı´ tok).

Prima´rnı´ informacˇnı´ tok

Obra´zek 11.1: Sche´ma informacˇnı´ch toku˚ v cestovnı´m ruchu Cestovní kanceláře

Poskytovatelé ubytování

Zástupci regionů

Dopravci Další subjekty cestovního ruchu

Turistická centra

Primární poskytovatelé informací Primární konzumenti informací Příjemci služeb CR (návštěvníci)

Primární informační tok

Sekundární informační tok

Zdroj: Zelenka, J., Chylı´kova´, I., Nunva´rˇ, L., 2002

Ze sche´matu da´le vyply´va´, zˇe docha´zı´ take´ ke zpeˇtne´mu toku informacı´, viz sekunda´rnı´ informacˇnı´ tok, ktery´ je neme´neˇ vy´znamny´ z hlediska cele´ho syste´mu informacˇnı´ch toku˚. Tato zpeˇtna´ vazba pocha´zejı´cı´ od prˇ´ıjemcu˚ informace poma´ha´ samotny´m poskytovatelu˚m zjistit, zda nabı´zena´ informace je kvalitnı´, zda je poskytova´na v dostatecˇne´m mnozˇstvı´ (kvantiteˇ) cˇi zda prˇ´ıjemcu˚m vyhovuje zvolena´ forma (typ) informace.

Sekunda´rnı´ informacˇnı´ tok

Z hlediska optima´lnı´ho fungova´nı´ informacˇneˇ-komunikacˇnı´ch syste´mu˚, mezi ktere´ patrˇ´ı i informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my, by meˇla probı´hat oboustranna´ komunikace, resp. vza´jemna´ vy´meˇna informacı´, jak to ukazuje vy´sˇe uvedene´ sche´ma.

Oboustranny´ informacˇnı´ tok

135

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

11.2 Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my Du˚lezˇity´m zdrojem informacı´ pro cestovnı´ ruch jsou informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my, jejichzˇ za´kladnı´ stavebnı´ jednotkou jsou data (informace), ktere´ procha´zejı´ jizˇ vy´sˇe prezentovany´m procesem zpracova´nı´. Informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my (cˇasto nazy´vane´ pouze jako informacˇnı´ syste´my) existujı´ sice i oddeˇleneˇ jako informacˇnı´ syste´m a rezervacˇnı´ syste´m, ale v ra´mci cestovnı´ho ruchu nenı´ vhodne´ je oddeˇlovat, protozˇe se navza´jem velice dobrˇe doplnˇujı´. Informacˇnı´ syste´m, jakozˇto souhrn vsˇech rˇ´ızeny´ch dat, informacı´, znalostı´ a informacˇnı´ch toku˚, poma´ha´ na´vsˇteˇvnı´kovi vyhledat a sezna´mit se s pozˇadovany´mi informacemi a rezervacˇnı´ syste´m umozˇnˇuje pozˇadovanou informaci (sluzˇbu) prˇ´ımo rezervovat. 11.2.1

Realizace informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚

Smyslem informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ je organizacˇnı´ a datove´ propojenı´ mnoha subjektu˚ cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´ management, TIC, podnikatelske´ subjekty, verˇejna´ spra´va a samospra´va atd.) a za´rovenˇ zlepsˇenı´ u´rovneˇ a komplexnosti nabı´dky sluzˇeb a informacı´. Jak informacˇnı´, tak rezervacˇnı´ syste´my mohou by´t realizova´ny na loka´lnı´ u´rovni nebo na pocˇ´ıtacˇove´ sı´ti (intranet, extranet, internet).

Obra´zek 11.2: Propojenı´ pocˇ´ıtacˇovy´ch sı´tı´

Internet

Extranet

okno do světa; napojení na všechny subjekty CR

propojení autorizovaných subjektů CR

Intranet

Firewall

propojení v rámci organizace

Zdroj: Buhalis, D., 2003 Extranet, intranet a Internet

136

Propojenı´ pocˇ´ıtacˇovy´ch sı´tı´ z pohledu organizace (subjektu cestovnı´ho ruchu), ktery´ je poskytovatelem informacı´, zobrazuje prˇedesˇly´ obra´zek. Na u´rovni organizace je propojenı´ mezi jednotlivy´mi pocˇ´ıtacˇi pomocı´ intranetu, ktery´ umozˇnˇuje uzˇivatelu˚m uvnitrˇ organizace pouzˇ´ıvat, vyhleda´vat a sdı´let informace a dokumenty. Samotna´ organizace vsˇak mu˚zˇe by´t soucˇasneˇ propojena a sdı´let informace se svy´mi smluvnı´mi partnery, a to na za´kladeˇ extranetu. V prˇ´ıpadeˇ poskytova´nı´ informacı´ sˇiroke´ verˇejnosti se vyuzˇ´ıva´ sı´teˇ Internet, ktera´ umozˇnˇuje napojenı´ na dalsˇ´ı subjekty (nejen) cestovnı´ho ruchu a prˇedevsˇ´ım na konecˇne´ uzˇivatele.

11.2.2

ˇ leneˇnı´ informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ C

Z hlediska plosˇne´ho pokrytı´ mu˚zˇeme tyto informacˇnı´ syste´my rozdeˇlit na loka´lnı´ rezervacˇnı´ syste´my, regiona´lneˇ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my, celosta´tnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my a na mezina´rodnı´ u´rovni to jsou pocˇ´ıtacˇove´ rezervacˇnı´ syste´my a globa´lnı´ distribucˇnı´ syste´my. Loka´lnı´ rezervacˇnı´ syste´my

Loka´lnı´ rezervacˇnı´ syste´my pracujı´ bud’ na izolovane´m pocˇ´ıtacˇi nebo na loka´lnı´ (mı´stnı´) pocˇ´ıtacˇove´ sı´ti, resp. intranetu. Tyto syste´my jsou tedy prˇ´ıstupne´ pouze individua´lnı´m subjektu˚ cestovnı´ho ruchu (cestovnı´ kancela´rˇe, hotely, TIC atd.) a nejsou zprˇ´ıstupneˇny verˇejnosti. Konkre´tneˇji se jedna´ o syste´my, ktere´ umozˇnˇujı´ prova´deˇt rezervace a prodej vstupenek. Regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my

Regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my jsou ru˚zneˇ silneˇ propojene´ a koordinovane´ celky skla´dajı´cı´ se z ru˚zny´ch cˇa´stı´, umı´steˇny´ch v regionu i mimo region. Tyto cˇa´sti zejme´na prˇedstavujı´ pocˇ´ıtacˇove´ informacˇnı´ syste´my, sı´t’turisticky´ch informacˇnı´ch center, znacˇenı´ a dodatecˇne´ informace u turisticky´ch stezek a cyklotras, mapy, pla´ny ve meˇstech atd. Regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my jsou provozova´ny na pocˇ´ıtacˇovy´ch sı´tı´, ktere´ fungujı´ na principu extranetu nebo internetu. Rozdı´l mezi teˇmito zpu˚soby prˇenosu a sdı´lenı´ dat je v prˇ´ıstupu jednotlivy´ch subjektu˚ cestovnı´ho ruchu k informacı´m. Zatı´mco internetova´ sı´t’je prˇ´ıstupna´ prakticky cele´ sˇiroke´ verˇejnosti, v prˇ´ıpadeˇ extranetu se jedna´ o sı´t’spojujı´cı´ individua´lnı´ subjekt cestovnı´ho ruchu s jeho za´kaznı´ky a partnery (viz obra´zek 11.2). Existence regiona´lnı´ho informacˇneˇ-rezervacˇnı´ho syste´mu je opodstatneˇna jeho vy´razny´m vlivem na ru˚zne´ segmenty jeho pravidelny´ch, nepravidelny´ch i na´hodny´ch (jednora´zovy´ch) uzˇivatelu˚, mezi neˇzˇ patrˇ´ı nejen potencia´lnı´ i aktua´lnı´ na´vsˇteˇvnı´ci regionu, ale take´ dalsˇ´ı subjekty cestovnı´ho ruchu, jako naprˇ. destinacˇnı´ management, verˇejna´ spra´va, mı´stnı´ i externı´ podnikatele´ v cestovnı´m ruchu, rezidenti, novina´rˇi atd. Regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my prˇ´ımo ovlivnˇujı´ zvy´sˇenı´ rozsahu a kvality sluzˇeb poskytovany´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚m, flexibilnı´ mozˇnost vyhleda´nı´ relativnı´ informace, nabı´dku rezervace sluzˇeb neˇkolika zpu˚soby vcˇetneˇ, on-line rezervace, a podporu elektronicke´ komerce. Vedle relativneˇ zrˇejmy´ch prˇ´ımy´ch vlivu˚ jsou neme´neˇ vy´znamne´ jeho vlivy neprˇ´ıme´, ktere´ podporujı´ pla´novity´ dlouhodobeˇ udrzˇitelny´ rozvoj cestovnı´ho ruchu v regionu. Kvalitnı´ regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´m ve spojenı´ s informacˇnı´m syste´mem sta´tnı´ spra´vy zvysˇuje kvalitu managementu cestovnı´ho ruchu v regionu na u´rovni nekomercˇnı´ch i komercˇnı´ch regiona´lnı´ch orga´nu˚ a institucı´ i jednotlivy´ch subjektu˚ cestovnı´ho ruchu a nabı´zı´ vyuzˇitı´ svy´ch vy´stupu˚ prˇi u´zemnı´m pla´nova´nı´ a tvorbeˇ samostatny´ch i vza´jemneˇ navazujı´cı´ch produktu˚ cestovnı´ho ruchu. Regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´m zrychluje a zefektivnˇuje spolupra´ci subjektu˚ v regionu, vytva´rˇ´ı spolehlivy´ informacˇnı´ za´klad pro propagaci regionu v ru˚zny´ch me´diı´ch, jeho budova´nı´ podporuje standardizaci

Prˇ´ıme´ a neprˇ´ıme´ vlivy regiona´lnı´ch informacˇneˇ-rezervacˇnı´ch syste´mu˚

137

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

v software a informacˇnı´ch projektech, vede ke zlepsˇenı´ vyuzˇitı´ sluzˇeb v obcı´ch, meˇstech a regionech atd. Celosta´tnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´m

Hlavnı´ u´lohou celosta´tnı´ho informacˇneˇ-rezervacˇnı´ho syste´mu je zajisˇteˇnı´ vza´jemne´ho propojenı´ jednotlivy´ch existujı´cı´ regiona´lnı´ch informacˇneˇ-rezervacˇnı´ch syste´mu˚. Realizace vza´jemne´ho propojenı´ teˇchto syste´mu˚ je uskutecˇnˇova´na pomocı´ internetove´ sı´teˇ. Funkcı´ celosta´tnı´ho informacˇneˇ-rezervacˇnı´ho syste´mu je okamzˇite´ zjisˇteˇnı´ rozsahu volne´ kapacity poskytovany´ch sluzˇeb, vcˇetneˇ jejich rezervace, a dalsˇ´ı podrobne´ vyhleda´nı´ pozˇadovane´ informace cˇi sluzˇby. Funkce celosta´tnı´ho informacˇneˇ-rezervacˇnı´ho syste´mu nebude zcela naplneˇna, pokud by nebylo zajisˇteˇno technicke´ a organizacˇnı´ zdokonalenı´ internetove´ sı´teˇ s postupny´m vytva´rˇenı´m tzv. „informacˇnı´ superda´lnice“, aby se tak mohl na dany´ syste´m napojit kdokoli (jednotlivec i podnik) a pomocı´ pocˇ´ıtacˇe mohl komunikovat, obchodovat a zı´ska´vat informace. Pocˇı´tacˇove´ (centra´lnı´) rezervacˇnı´ syste´my – CRS

Pocˇ´ıtacˇove´ rezervacˇnı´ syste´my (CRS – Computer reservation system) mezina´rodnı´ho meˇrˇ´ıtka byly zalozˇeny letecky´m spolecˇnostmi v 70. letech 20. stoletı´. Zpocˇa´tku byly provozova´ny na intranetove´ pocˇ´ıtacˇove´ sı´ti, kdy slouzˇily jako podpora vnitrˇnı´ organizace letecke´ spolecˇnosti v podobeˇ rˇ´ızenı´ za´sob, administrativy atd. Postupem cˇasu a s rostoucı´ konkurencı´ byly tyto rezervacˇnı´ syste´my zprˇ´ıstupneˇny i partnersky´m subjektu˚m z oblasti cestovnı´ho ruchu, a to prˇes extranet, prˇ´ıpadeˇ Internet. Smluvnı´ dodavatele´ a partnerˇi tak meˇli prˇ´ıstup k aktua´lnı´m informacı´m pocha´zejı´cı´ch z databa´zı´ letecky´ch spolecˇnosti, ktere´ zahrnovaly letecka´ spojenı´, letecke´ rˇa´dy, ceny letu˚ apod. CRS jsou pa´terˇnı´m syste´mem pro digitalizaci letecke´ dopravy. Globa´lnı´ distribucˇnı´ syste´my – GDS

Na´stup globalizace a snaha zı´skat (uchovat si) za´kaznı´ky vedla v 80. letech 20. stoletı´ letecke´ spolecˇnosti k tomu, zˇe z pocˇ´ıtacˇovy´ch rezervacˇnı´ch syste´mu˚ vyvinuly tzv. globa´lnı´ distribucˇnı´ syste´my (GDS). Tyto syste´my meˇly prima´rneˇ rozsˇ´ırˇit funkci CRS, a to rozsˇ´ırˇenı´m a zkvalitneˇnı´m nabı´zeny´ch sluzˇeb svy´m za´kaznı´ku˚m. Funkce globa´lnı´ch distribucˇnı´ch syste´mu˚

GDS tak umozˇnˇujı´ nejen prˇ´ıstup k databa´zı´m s aktua´lnı´mi informacemi o letecke´ dopraveˇ, ale navı´c nabı´zejı´ informace a rezervace dalsˇ´ıch sluzˇeb cestovnı´ho ruchu a turisticky´ch produktu˚ (naprˇ. ubytova´nı´, pu˚jcˇenı´ auta, za´jezdy apod.). GDS jsou mimo to komunikacˇnı´m prostrˇedkem mezi zrˇizovateli syste´mu a cestovnı´mi kancela´rˇemi. Neme´neˇ podstatnou sluzˇbou GDS je neusta´ly´ za´kaznicky´ servis ty´kajı´cı´ se jak odletu˚ tak cı´lovy´ch destinacı´. GDS jsou realizova´ny pomocı´ internetove´ sı´teˇ a termina´lu˚ rozmı´steˇny´ch po cele´m sveˇteˇ, na ktere´ jsou prˇipojeny jednotlive´ subjekty cestovnı´ho ruch. Samotna´ obsluha syste´mu je zalozˇena na vyuzˇ´ıva´nı´ ko´du˚ sluzˇeb, letisˇt’, tarifu˚, letecky´ch spolecˇnostı´ apod.

138

ˇR 11.3 Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my v C Na´sledujı´cı´ subkapitola se veˇnuje vy´voji informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice. Prezentova´ny budou prˇedevsˇ´ım jednotlive´ snahy o vytvorˇenı´ ucelene´ho na´rodnı´ho turisticke´ho informacˇnı´ho syste´mu CˇR. Du˚vody pro vytva´rˇenı´ turisticky informacˇnı´ho syste´mu jsou vı´ce nezˇ opodstatneˇne´ a evidentnı´. Existence tohoto syste´mu prˇina´sˇ´ı prˇedevsˇ´ım zlepsˇenı´ u´rovneˇ a komplexnosti nabı´dky sluzˇeb a informacı´ cestovnı´ho ruchu pro turistickou verˇejnost a ma´ zprostrˇedkovaneˇ vliv jak na teritoria´lnı´ tak i na cˇasove´ rozlozˇenı´ na´vsˇteˇvnosti. Pro jednotlive´ regiony je existence na´rodnı´ho informacˇnı´ho syste´mu du˚lezˇita´ zejme´na z hlediska koncepce rozvoje cestovnı´ho ruchu, jelikozˇ jim tento syste´m mu˚zˇe poslouzˇit jako za´klad pro jejich marketingove´ aktivity v oblasti propagace cestovnı´ho ruchu v regionu. V poslednı´ch deseti letech se v Cˇeske´ republice projevovaly ru˚zne´ snahy o vytvorˇenı´ takovy´chto plneˇ fungujı´cı´ho syste´mu˚, ktere´ sta´ly nema´lo u´silı´, cˇasu i financˇnı´ch prostrˇedku˚. V konecˇne´m du˚sledku, vsˇak tyto snahy byly neu´speˇsˇne´ a nevedly ke ky´zˇene´mu cı´li. Nejveˇtsˇ´ı podı´l na aktivita´ch ty´kajı´cı´ch se tvorby informacˇnı´ho (a rezervacˇnı´ho) syste´mu meˇla na konci 90. let 20. stoletı´ Cˇeska´ centra´la cestovnı´ho ruchu – CzechTourism, ktera´ se podı´lela na rˇadeˇ projektu˚ s touto te´matikou. Jednı´m z takovy´ch projektu˚ byla i koncepce jednotne´ho informacˇnı´ho syste´mu cestovnı´ho ruchu, v jejı´mzˇ ra´mci byl zprovozneˇn „informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´m“ (www.czech.tourism.cz/ encyklopedie). Soucˇasna´ situace

V soucˇasne´ dobeˇ jsou realizova´ny studie a vy´zkumy pro tvorbu regiona´lnı´ho turisticke´ho informacˇnı´ho syste´mu, ktery´ by nebyl vnı´ma´n a vyuzˇ´ıva´n pouze jako na´stroj propagace regionu, ale slouzˇil by jako na´stroj pro podporu rozhodova´nı´ managementu v regionu a na´stroj pro smeˇrˇova´nı´ k udrzˇitelne´mu rozvoji cestovnı´ho ruchu. Z tohoto hlediska se jizˇ nejedna´ pouze o informacˇnı´ syste´m, ale o Regiona´lneˇ informacˇnı´ a monitorovacı´ syste´m (RIMS).

Regiona´lnı´ informacˇnı´ a monitorovacı´ syste´m

Vy´znamnou ota´zkou, ktera´ je rˇesˇena v souvislosti s RIMS, je jeho propojenı´ s celosta´tnı´m turisticke´m informacˇnı´m syste´mem (nazy´vany´m IISCR – Integrovany´ informacˇnı´ syste´m cestovnı´ho ruchu). Tuto skutecˇnost zna´zornˇuje na´sledujı´cı´ graficke´ sche´ma. Ze sche´matu jednoznacˇneˇ vyply´va´, zˇe na realizaci RIMS se spolupodı´lejı´ jednotlive´ subjekty cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´ management, podnikatelske´ subjekty CR, TIC a v neposlednı´ rˇadeˇ verˇejna´ spra´va). Vnitrˇnı´ prostrˇedı´ RIMS, resp. na´plnˇ syste´mu, je tvorˇena informacemi pocha´zejı´cı´mi z informacˇnı´ch syste´mu˚ TIC, verˇejne´ spra´vy, orientacˇnı´ch syste´mu˚ atd. Samotny´ RIMS je realizova´n pomocı´ www stra´nek, ktere´ jsou napojeny na Integrovany´ informacˇnı´ syste´m cestovnı´ho ruchu (IISCR). Vneˇjsˇ´ı prostrˇedı´ RIMS pak tvorˇ´ı subjekty, pro jejichzˇ potrˇeby je syste´m sestaven a podle jejich pozˇadavku˚ je upravova´n a utva´rˇen.

Aspekt Private Public Partnership

139

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

Obra´zek 11.3: Sche´ma struktury RIMS národní subjekty – ČCCR, ČSÚ aj.

veřejná správa a samospráva orgány EU

WWW

informační kiosky propojení na www, na reg. správu (informační povinnost)

plány, mapy v terénu měst, částí regionu, tematické – turistické a naučné stezky, cyklostezky

DM

další média video, CD-ROM, DVD, rozhlas, televize

IISCR, regionální, krajské, celostátní, mezinárodní IS

regionální správa manažerská a výkonná práce spolupracující subjekty

Složky RIMS informační tabule trasy, CHKO, atraktivity, provozovny služeb CR

legislativa, vyhlášky obcí

Vnější prostředí a subjekty

domácí a zahraniční návštěvníci rezidenti

značení tras a směrovky k TIC, atraktivitám, dopravním terminálům, poskytovatelům služeb

TIC

tištěné materiály propagační materiály, průvodci, mapy, plány, časopisy, denní tisk

místní i externí subjekty CR

Zdroj: Zelenka, J.: Informacˇnı´ syste´m pro cestovnı´ ruch v Cˇeske´ republice

Shrnutı´ kapitoly Z hlediska cestovnı´ho ruchu sehra´vajı´ informace klı´cˇovou roli, jelikozˇ jsou neodmyslitelnou soucˇa´stı´ produktu cestovnı´ho ruchu. Na proces zpracova´nı´ informacı´ a na jejich kvalitu majı´ mimorˇa´dny´ vliv vlastnosti informacı´, tj. nemateria´lnost, pomı´jivost, promeˇnlivost a citlivost. Samotny´ proces zpracova´nı´ informacı´ se skla´da´ z neˇkolika na sebe navazujı´cı´ch kroku˚. Aby byla zarucˇena spra´vnost poskytovany´ch informacı´, je nezbytne´ prova´deˇt permanentnı´ aktualizaci dat. Informace jsou za´kladnı´ stavebnı´ jednotkou pro informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´my cestovnı´ho ruchu. Tyto syste´my je mozˇne´ na za´kladeˇ plosˇne´ho pokrytı´ cˇlenit na loka´lnı´, regiona´lnı´, celosta´tnı´ a mezina´rodnı´. Z celosveˇtove´ho pohledu majı´ nezastupitelnou u´lohu globa´lnı´ distribucˇnı´ syste´my, mezi ktere´ patrˇ´ı naprˇ. Sabre, Galileo, Amadeus cˇi Worldspan. Podstatou globa´lnı´ch distribucˇnı´ch syste´mu˚ je poskytova´nı´ informacı´ a rezervacı´ sluzˇeb a produktu˚ cestovnı´ho ruchu. Prˇestozˇe z hlediska vy´voje informacˇnı´ch a rezervacˇnı´ch syste´mu˚ v Cˇeske´ republice dosˇlo k rˇadeˇ pokusu˚ o jejich uvedenı´ v cˇinnost, resp. praktickou realizaci, i nada´le Cˇeska´ republika postra´da´ komplexnı´ vza´jemneˇ propojeny´ fungujı´cı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´m.

Ota´zky k zamysˇlenı´ 1. Vyjmenujte nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı vlastnosti informacı´, ktere´ majı´ vliv na vypovı´dacı´

schopnost informace. 2. Ktery´ krok v procesu zpracova´nı´ informacı´ je trˇeba neusta´le prova´deˇt?

140

3. Jake´ je cˇleneˇnı´ informacˇnı´ch syste´mu˚ na za´kladeˇ prostorove´ho hlediska? 4. Vysveˇtlete princip fungova´nı´ globa´lnı´ch distribucˇnı´ch syste´mu˚. 5. Jake´ funkce plnı´ regiona´lnı´ informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´my? 6. Definuje cˇinnosti, ktere´ jsou existencı´ regiona´lnı´ho informacˇneˇ-rezervacˇnı´ho

syste´mu, ovlivneˇny neprˇ´ımo.

POT Prima´rnı´m cı´lem POTu je uplatnit zı´skane´ poznatky z oblasti cestovnı´m ruchu. Prˇesne´ zneˇnı´ POTu, tj. te´ma, pokyny pro zpracova´nı´, forma a termı´n odevzda´nı´ i jeho hodnocenı´, bude blı´zˇe specifikova´no na internetu v aplikaci Studium On-line na zacˇa´tku semestru a podrobneˇji objasneˇno na prvnı´m tutoria´lu.

141

11. Informacˇnı´ a rezervacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu

142

Shrnutı´

Shrnutı´

Cestovnı´ ruch ma´ interdisciplina´rnı´ charakter, a proto vyzˇaduje participaci rˇady navza´jem odlisˇny´ch veˇdnı´ch oboru˚. Oblast cestovnı´ho ruchu zahrnuje jak problematiku prˇ´ırodnı´ch veˇd (naprˇ. geografii, ekologii), tak problematiku veˇd socia´lnı´ch (sociologie, ekonomie). Uvedena´ skutecˇnost se pak projevila i v obsahove´ na´plni prˇedkla´dane´ distancˇnı´ studijnı´ opory. Cestovnı´ ruch jako mnohostranny´ a komplexnı´ jev nelze vymezit pouze z hlediska jedne´ veˇdnı´ disciplı´ny (naprˇ.geografie cˇi ekonomie). Rozsah a jednotlive´ pru˚meˇty do ostatnı´ch oblastı´ lidske´ cˇinnosti vyvola´vajı´ potrˇebu definovat cestovnı´ ruch pomocı´ syste´move´ teorie. Syste´m cestovnı´ho ruchu tvorˇ´ı prvky – podsyste´my cestovnı´ho ruchu (subjekt a objekt) a vztahy mezi nimi. Vedle teˇchto vnitrˇnı´ch interakcı´ je trˇeba se zaby´vat i vztahy a jevy k nadrˇazeny´m syste´mu˚m, ktere´ cestovnı´ ruch ovlivnˇujı´ z vneˇjsˇku (socia´lnı´, technologicke´, ekologicke´, ekonomicke´ prostrˇedı´). Cestovnı´ ruch je tedy mozˇne´ definovat jako souhrn vztahu˚ a jevu˚, ktere´ vyply´vajı´ z cestova´nı´ a pobytu osob mimo trvale´ bydlisˇteˇ, jezˇ je (veˇtsˇinou) realizova´n ve volne´m cˇase a je formou uspokojova´nı´ potrˇeb reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka. Vzhledem k samotne´mu charakteru cestovnı´ho ruchu jakozˇto vy´razneˇ komplexnı´ho jevu a prˇedmeˇtu mezioborove´ho zkouma´nı´ se ukazuje by´t pomeˇrneˇ obtı´zˇna´ jaka´koli jeho typologizace. Konstrukce krite´riı´ pro typologii urcˇite´ho jevu je zpravidla vztahova´na k jejı´mu u´cˇelu, cˇemuzˇ odpovı´da´ i urcˇita´ relativita vy´sledne´ typologizace. V obecne´ rovineˇ je mozˇne´ cestovnı´ ruch cˇlenit na za´kladeˇ toho, v jake´ konkre´tnı´ podobeˇ se cestovnı´ ruch projevuje. Na za´kladeˇ motivace u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu vymezujeme tzv. formy cestovnı´ho ruchu, naproti tomu z hlediska vneˇjsˇ´ıch faktoru˚ rozlisˇujeme druhy cestovnı´ho ruchu. Jednı´m z u´hlu˚ pohledu na cestovnı´ ruch je pohled geografa. Ten se tradicˇneˇ zaby´va´ problematikou identifikace, hodnocenı´ a klasifikace prˇedpokladu˚ rozvoje cestovnı´ho ruchu v u´zemı´ a v na´vaznosti na to pak proble´m „regionalizace“ cestovnı´ho ruchu jako formy prostorove´ klasifikace. Mezi faktory, ktere´ ovlivnˇujı´ prostorove´ usporˇa´da´nı´ cestovnı´ho ruchu patrˇ´ı selektivnı´, lokalizacˇnı´ a realizacˇnı´ cˇinitele. Ekonomicky´ pohled na cestovnı´ ruch zdu˚raznˇuje prˇedevsˇ´ım jeho vliv na rozvoj doma´cı´ ekonomiky. Jde hlavneˇ o hodnocenı´ vy´znamu cestovnı´ho ruchu v na´rodnı´m hospoda´rˇstvı´, prostrˇednictvı´ dı´lcˇ´ıch analy´z devizovy´ch prˇ´ıjmu˚, zameˇstnanosti, spotrˇebnı´ch vy´daju˚, multiplikacˇnı´ch efektu˚ a dalsˇ´ıch velicˇin. Nezbytny´m prˇedpokladem pro tato hodnocenı´ je kvalitnı´ statisticka´ za´kladna cestovnı´ho ruchu. Mezi metody tradicˇnı´ statistiky se rˇadı´ metoda zkouma´nı´ evidence u´cˇastnı´ku˚ prˇi prˇechodu hranic a metoda evidence u´cˇastnı´ka v mı´steˇ pobytu. Mimo tradicˇnı´ statistiky je vhodne´ vyuzˇ´ıvat i pomocny´ch metod, v podobeˇ mikrocensu˚, vlastnı´ch vy´zkumu˚ a anket. Statistika cestovnı´ho ruchu v Cˇeske´ republice eviduje informace o devizovy´ch prˇ´ıjmech a vy´dajı´ch cestovnı´ho ruchu, o kapacita´ch a na´vsˇteˇvnosti hromadny´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ a s urcˇity´m omezenı´m o ekonomicky´ch odveˇtvı´ch participujı´cı´ch na cestovnı´m ruchu. Celkove´ hodnocenı´ vy´znamu cestovnı´ho ruchu v na´rodnı´ ekonomice by meˇl zajistit satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu. Z ekonomicky´ch analy´z cestovnı´ho ruchu vyply´va´, zˇe rozvoj cestovnı´ho ruchu a s nı´m spojeny´ socio-ekonomicky´ rozvoj dane´ho u´zemı´ je mozˇne´ oznacˇit jako

144

nerovnomeˇrny´, cˇasoprostoroveˇ polarizovany´ proces. Za´rovenˇ je cestovnı´ ruch nejen v odborne´ literaturˇe povazˇova´n za na´stroj snizˇova´nı´ nerovnomeˇrnosti regiona´lnı´ho rozvoje. Tyto skutecˇnosti legitimizujı´ roli sta´tu jako jednoho z akte´ru˚ cestovnı´ho ruchu. Stejneˇ tak jako v jiny´ch hospoda´rˇsky´ch odveˇtvı´ch prˇejı´ma´ sta´t v oblasti cestovnı´ho ruchu urcˇite´ u´koly. Sta´t v cestovnı´m ruchu vystupuje jako koordina´tor (vytva´rˇenı´ prˇ´ıznivy´ch ra´mcovy´ch podmı´nek) i jako producent (poskytova´nı´ verˇejny´ch statku˚ a sluzˇeb). Tyto u´koly sta´t zajisˇt’uje prostrˇednictvı´m politiky cestovnı´ho ruchu, kterou cha´peme jako systematickou cˇinnost vycha´zejı´cı´ ze souboru metod a na´stroju˚, ktery´mi se nositele´ politiky snazˇ´ı naplnˇovat sve´ vytycˇene´ cı´le. Rozvoj cestovnı´ho ruchu v u´zemı´ je podmı´neˇn prˇ´ıznivy´m prostrˇedı´m, jehozˇ za´kladem je fungujı´cı´ organizacˇnı´ struktura cestovnı´ho ruchu. Ta umozˇnˇuje koordinaci cˇinnosti jednotlivy´ch akte´ru˚ cestovnı´ho ruchu a prˇispı´va´ k jejich vza´jemne´ spolupra´ci. Organizace cestovnı´ho ruchu (destinacˇnı´ management) se snazˇ´ı ovlivnˇovat proces uspokojova´nı´ potrˇeb u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu i za´jmu poskytovatelu˚ s nı´m souvisı´cı´ch sluzˇeb zalozˇeny´ch na dlouhodobe´m sˇetrne´m vyuzˇ´ıva´nı´, ochraneˇ a rozvoji potencia´lu prˇ´ırodnı´ho a antropogennı´ho potencia´lu geograficke´ prostrˇedı´. Tento proces by meˇl by´t spojen s modernı´mi metodami rˇ´ızenı´, pla´nova´nı´ a monitorova´nı´, s pouzˇ´ıva´nı´m na´stroju˚ destinacˇnı´ho marketingu, s vyuzˇ´ıva´nı´m informacˇnı´ a komunikacˇnı´ technologie, s u´cˇastı´ mı´stnı´ch obyvatel, s uplatnˇova´nı´m principu partnerstvı´ mezi soukromou a verˇejnou sfe´rou atd.

145

Shrnutı´

146

Rejstrˇ´ık

Rejstrˇ´ık

A , , animace, 36

C , , cestova´nı´ kolektivnı´, 20 cestovnı´ ruch aktivnı´, 40, 98 aktivneˇ orientovany´ sportovnı´, 36 alternativnı´, 35, 88 dlouhodoby´, 38 doma´cı´, 37, 77, 81, 88 druhy, 37 ekonomicky orientovany´, 36 formy, 34 hotelovy´, 40 incentivnı´, 36, 49, 129 individua´lnı´, 38, 48 klubovy´, 36 kolektivnı´, 38 komercˇnı´, 40 kongresovy´, 28, 36 kra´tkodoby´, 38 la´zenˇsky´, 35, 38 masovy´, 38, 47 mezina´rodnı´, 29, 80, 81 meˇstsky´, 39 mimosezo´nnı´, 39 mla´dezˇnicky´, 38 na´bozˇensky´, 35 na´kupnı´, 37 obchodnı´, 36 organizovany´, 40 prˇizpu˚sobivy´, 88 parahotelovy´, 40 pasivnı´, 40 pasivnı´ zahranicˇnı´, 49 politicky´, 37 rekreacˇnı´, 34 s pasivnı´ sportovnı´ cˇinnostı´, 36 seniorsky´, 38 spolecˇensky orientovany´, 35 v hlavnı´ sezo´neˇ, 39 venkovsky´, 39, 48 vnitrˇnı´, 37 vy´stavnicky´ a veletrzˇnı´, 36 vzdeˇla´vacı´, 35 zahranicˇnı´, 37 chaluparˇenı´, 35, 38, 49, 108 charterovy´ let, 22 chatarˇenı´, 35, 38, 49, 57, 108 cı´l politiky cestovnı´ho ruchu, 104, 105 ˇ, ,C ˇ CEDOK, 48 cˇinitel lokalizacˇnı´, 144 realizacˇnı´, 144 selektivnı´, 144 ,D, destinacˇnı´ management, 114, 118, 119, 135, 137, 145 destinace, 39, 108, 109, 112–114, 125, 126 de´lka pobytu, 34 dopravnı´ prostrˇedky, 66 druhe´ bydlenı´, 35, 57, 59 druhy cestovnı´ho ruchu, 37 ,

148

E, ekonomicke´ faktory, 105 ekonomicke´ odveˇtvı´, 75 evaluace, 107 extranet, 136, 137 extrapolace trendu˚, 74

F , , faktory, 59 demograficke´, 56, 59 ekonomicke´, 56, 60 lokalizacˇnı´, 59 politicke´, 60 selektivnı´ (stimulacˇnı´), 59 urbanizacˇnı´, 56, 59 formy cestovnı´ho ruchu, 118 frekvence cestovnı´ho ruchu, 27 funkce vy´robnı´, 96 vyrovna´vacı´, 93 zameˇstnanosti, 94 G , , geograficke´ rozlozˇenı´, 80 globa´lnı´ distribucˇnı´ syste´m, 138 H , , hlavnı´ sezo´na, 39 hydrologicke´ pomeˇry, 62 I, , informacˇnı´ a rezervacˇnı´ syste´m, 136 informacˇnı´ technologie, 48 informacˇnı´ tok, 135 informacˇneˇ-rezervacˇnı´ syste´m celosta´tnı´, 137, 138 regiona´lnı´, 137 infrastruktura, 44, 129 intenzita cestovnı´ho ruchu, 27 interdisciplina´rnı´ prˇ´ıstup, 30 internet, 130, 136, 137 intervencionisticky´ prˇ´ıstup, 103 intranet, 136 K , , Karl Beadecker, 47 klimaticke´ pomeˇry, 61 Klub cˇesky´ch turistu˚, 47 koncept marketingove´ strategie destinace, 126 konceptua´lneˇ-dogmaticky´ prˇ´ıstup, 103 kongresove´ akce, 65 Krysˇtof Kolumbus, 45 kulturnı´ zarˇ´ızenı´, 65 kulturneˇ-historicka´ pameˇtihodnost, 47 kulturneˇ-historicke´ prˇedpoklady, 129 kulturneˇ-historicke´ pama´tka, 65 kvantitativnı´ u´daje, 70 L , , libera´lnı´ prˇ´ıstup, 102 lokalizacˇnı´ faktory cestovnı´ho ruchu, 53 lokalizacˇnı´ prˇedpoklady, 60 M , , marketingova´ strategie, 127 marketingovy´ mix, 128

Marko Polo, 45 materia´lneˇ-technicka´ za´kladna, 49, 54, 66 metoda Delphi, 74 evidence mı´sta pobytu, 71 mı´sta pobytu, 71 zkouma´nı´, 70 metody tradicˇnı´ statistiky, 144 mezina´rodnı´ prˇ´ıjmy z cestovnı´ho ruchu, 85 mezina´rodnı´ vy´daje v cestovnı´m ruchu, 84 mikrocensus, 72 morfologicke´ pomeˇry, 60 multiplikacˇnı´ efekt, 87, 95, 105

N , , na´stroj, 104 na´stroje politiky cestovnı´ho ruchu, 105 neviditelny´ export, 40 nositel politiky, 104 P , , platebnı´ bilance, 40, 49, 74, 77, 92, 97 sta´tu, 34 pla´nova´nı´ normativnı´, 115 operativnı´, 115 strategicke´, 115 pobyt kra´tkodoby´, 80 podzemnı´ vody, 63 pojetı´ cestovnı´ho ruchu sociologicke´, 29 pomocne´ statisticke´ metody, 72 potencia´l cestovnı´ho ruchu, 113 povrchove´ vody, 62 pragmaticky´ prˇ´ıstup, 103 proces zpracova´nı´ informacı´, 134 programove´ dokumenty, 106 propagacˇnı´ aktivity, 120 prostrˇedı´ ekologicke´, 18, 23 ekonomicke´, 18, 26 politicke´, 18, 24 socia´lnı´, 18, 24 technologicke´, 18 prˇ´ıjmy z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu, 97 prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady, 60 prˇ´ırodnı´ rekreacˇnı´ zdroje, 60 prˇedmeˇt, 53 cestovnı´ho ruchu, 30 za´jmu cestovnı´ho ruchu, 64

R , , rajonizace, 57 rajonizace cestovnı´ho ruchu, 25 realizacˇnı´ prˇedpoklady pro rozvoj cestovnı´ho ruchu, 65 realizacˇnı´ podmı´nky, 59, 60 Regiona´lneˇ informacˇnı´ a monitorovacı´ syste´m, 139 regionalizace, 57 cestovnı´ho ruchu, 54, 144 regresnı´ analy´za, 74 regulace, 104 regulace cestovnı´ho ruchu, 102 regulace rozvoje cestovnı´ho ruchu, 125 relie´f, 57, 60, 61 rezervacˇnı´ syste´m loka´lnı´, 137 pocˇı´tacˇovy´, 138

Roald Amundsen, 48 rostlinstvo, 23, 64 rozmı´steˇnı´ cestovnı´ho ruchu, 59 ,S, saldo platebnı´ bilance, 40, 74 satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu, 75–77, 93, 97, 144 segmentace trhu, 38, 127 selektivnı´ prˇedpoklady, 59 skryty´ export, 80 socia´lnı´ prˇedpoklady, 24 socia´lneˇ-ekonomicke´ krite´rı´um, 127 socia´lneˇ-ekonomicky´ charakter, 54 specifika sluzˇeb, 124 specifika turisticke´ho produktu, 115 spolecˇenska´ akce, 65 strategicke´ pla´nova´nı´, 106 suprastruktura cestovnı´ho ruchu, 125 SWOT analy´za, 108, 126 synergicky´ efekt, 114 syste´m cestovnı´ho ruchu, 18, 19, 139, 144 syste´mova´ teorie, 18

T , , technika sce´na´rˇu˚, 74 technologicke´ prostrˇedı´, 144 Thomas Cook, 46 tradicˇnı´ statistika cestovnı´ho ruchu, 70, 73 metody, 70 tramping, 48 turisticka´ infrastruktura, 81 turisticky´ pru˚vodce, 47 U , , umeˇla´ vodnı´ na´drzˇ, 63 ´, ,U u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu, 70–72, 76, 87, 98 u´lohy turisticke´ organizace, 116

V , , veletrzˇnı´ akce, 65 vlastnosti informacı´, 134 vneˇjsˇ´ı prostrˇedı´, 126, 139 vnitrˇnı´ cˇleneˇnı´, 58 volny´ cˇas, 24, 25, 29, 46, 52 vyuzˇitı´ ubytovacı´ kapacity, 71 lu˚zˇek, 73 vy´daje z mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu, 97 Z , , zahranicˇnı´ cestovnı´ organizace, 87 za´jezd hromadny´, 47 organizovany´, 46 organizovany´ hromadny´, 49 ˇ, ,Z zˇivocˇisˇstvo, 23, 64 zˇivotnı´ u´rovnı´ obyvatelstva, 25

149

Rejstrˇ´ık

150

Glosa´rˇ

Glosa´rˇ

A aktivnı´ cestovnı´ ruch (zkratka ACR, te´zˇ incoming; angl. active travel/tourism) – pojem odvozeny´ z aktivnı´ bilance devizovy´ch prˇ´ıjmu˚ z hlediska hostitelske´ zemeˇ – prˇ´ıjezdy na´vsˇteˇvnı´ku˚ do hostitelske´ zemeˇ. Je ekvivalentnı´ s pojmem prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch. animace (angl. animation) – organizova´nı´ a stimulace za´bavy na´vsˇteˇvnı´ku˚, klientu˚ hotelu, rekreacˇnı´ho centra apod. nebo cestujı´cı´ch (naprˇ. beˇhem okruzˇnı´ plavby). atraktivita cestovnı´ho ruchu (te´zˇ turisticka´ atraktivita, atraktivita; angl. tourist attraction, visitor attraction) – zajı´mava´ soucˇa´st prˇ´ırody a prˇ´ırodnı´ podmı´nky (naprˇ. klima, le´cˇive´ prameny, krajinna´ scene´rie, jeskyneˇ, morˇe, skalnı´ meˇsta, gejzı´ry, atoly atd.), sportovnı´, kulturnı´ nebo spolecˇensky´ objekt, kulturnı´, sportovnı´, spolecˇenska´ nebo jina´ uda´lost, ktere´ prˇitahujı´ u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu.

C celosta´tnı´ turisticky´ informacˇnı´ syste´m (zkratka CTIS, te´zˇ celosta´tnı´ informacˇnı´ syste´m cestovnı´ho ruchu; angl. nationwide tourist information system) – informacˇnı´ syste´m s otevrˇenou strukturou, do neˇhozˇ je zahrnuto vsˇe, co vytva´rˇ´ı informacˇnı´ obraz o u´zemı´ dane´ho sta´tu a jeho sluzˇba´ch CR na u´zemı´ sta´tu i mimo toto u´zemı´ a ktery´ mu˚zˇe take´ podporovat poskytova´nı´ sluzˇeb CR – nabı´dka, dostupnost a rezervace sluzˇeb. cestovnı´ ruch (turismus, zkratka CR, angl. tourism) – souhrn aktivit osob cestujı´cı´ch do mı´st mimo jejich obvykle´ prostrˇedı´ a poby´vajı´cı´ch v teˇchto mı´stech po dobu ne delsˇ´ı nezˇ jeden rok, za u´cˇelem tra´venı´ volne´ho cˇasu, podnika´nı´ cˇi jiny´m u´cˇelem (WTO). Obdobne´ je vymezenı´ v na´vrhu normy EU: aktivity osob cestujı´cı´ch do mı´st mimo jejich obvykle´ prostrˇedı´ nebo poby´vajı´cı´ch v teˇchto mı´stech za u´cˇelem tra´venı´ volne´ho cˇasu, podnika´nı´ cˇi jiny´m u´cˇelem.

D destinace (te´zˇ cı´l cesty; angl. destination) – mı´sto navsˇtı´vene´ u´cˇastnı´kem cestovnı´ho ruchu. Pro mezina´rodnı´ na´vsˇteˇvnı´ky je destinacı´ bud’ cela´ navsˇtı´vena´ zemeˇ, nebo jejı´ neˇktery´ region, prˇ´ıpadneˇ meˇsto. Pojem destinace je cˇasto pouzˇ´ıva´n relativneˇ volneˇ. V neˇktery´ch zemı´ch je u´zemı´ rozdeˇleno do turisticky, historicky nebo administraˇ eska´ republika), tivneˇ souvisejı´cı´ch destinacı´ (turisticky´ch regionu˚, turisticky´ch marketingovy´ch regionu˚ – naprˇ. C s tvorbou a propagacı´ spolecˇne´ho turisticke´ho produktu regionu a prˇ´ıpadneˇ i zpracova´nı´m turisticky´ch statistik. destinace cestovnı´ho ruchu (angl. tourism destination) – 1. v uzˇsˇ´ım smyslu: cı´lova´ oblast v dane´m regionu, typicka´ vy´znamnou nabı´dkou atraktivit CR a sluzˇeb CR; 2. v sˇirsˇ´ım smyslu: zemeˇ, regiony, lidska´ sı´dla a dalsˇ´ı oblasti, ktere´ jsou typicke´ velkou koncentracı´ atraktivit CR, rozvinuty´mi sluzˇbami CR a dalsˇ´ı infrastrukturou, jejichzˇ vy´sledkem je velka´ dlouhodoba´ koncentrace na´vsˇteˇvnı´ku˚. doma´cı´ cestovnı´ ruch (zkratka DCR; angl. domestic travel/tourism) – cestova´nı´ a pobyty obcˇanu˚ mimo mı´sto jejich obvykle´ho pobytu za u´cˇelem vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu realizace obchodu nebo profesnı´ch povinnostı´, nebo za jiny´m u´cˇelem, trvajı´cı´ ne de´le nezˇ jeden rok a realizovane´ kompletneˇ ve vlastnı´m sta´teˇ na rozdı´l od mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu (podle WTO). V syste´mu na´rodnı´ch u´cˇtu˚ sˇirsˇ´ı vy´znam – jako doma´cı´ cestovnı´ ruch se oznacˇuje souhrn doma´cı´ho CR (vymezene´ho vy´sˇe podle WTO) a prˇ´ıjezdove´ho cestovnı´ho ruchu. doplnˇkove´ sluzˇby cestovnı´ho ruchu (angl. supplementary tourism services, complementary tourism services) – sluzˇby komplementa´rnı´ k za´kladnı´m sluzˇba´m cestovnı´ho ruchu: sluzˇby pru˚vodcu˚ CR, turisticky´ch informacˇnı´ch center, cestovnı´ch kancela´rˇ´ı, cestovnı´ch agentur, pu˚jcˇoven sportovnı´ch potrˇeb, smeˇna´ren, prodej upomı´nkovy´ch prˇedmeˇtu˚ atd. druh cestovnı´ho ruchu – typ CR, pro jehozˇ urcˇenı´ je klı´cˇovy´m kriteriem „jevovy´ pru˚beˇh cestovnı´ho ruchu a zpu˚sob jeho realizace v za´vislosti na geograficky´ch, ekonomicky´ch, spolecˇensky´ch a jiny´ch podmı´nka´ch, jakozˇ i jeho u´cˇinky“. druhe´ bydlenı´ (angl. second houses, second home, holiday home, residences, second housing) – souhrn jevu˚ a procesu˚, spojeny´ch s objektem (nebo jeho cˇa´stı´), ktery´ je prˇechodny´m mı´stem pobytu vlastnı´ka cˇi uzˇivatele, vyuzˇ´ıvajı´cı´ho tento objekt prˇeva´zˇneˇ k rekreacˇnı´m u´cˇelu˚m (Va´gner, Fialova´) – mimo jine´ o pobyt v objektech individua´lnı´ rekreace (OIR), zejme´na chatarˇenı´, chaluparˇenı´ a pobyt v soukromy´ch sezo´nnı´ch sı´dlech i rekreacˇnı´ch vilka´ch. Charakteristicka´ je individua´lnı´ ru˚znorodost v dobeˇ, de´lce i periodiciteˇ vyuzˇ´ıva´nı´ objektu, cˇasta´ lokalizace v prˇ´ımeˇstske´m, ale i ve venkovske´m prostrˇedı´, nezrˇ´ıdka prˇ´ırodneˇ atraktivnı´m.

E ekologicky u´nosna´ kapacita (angl. ecological carrying capacity) – hodnota mı´ry vyuzˇitı´ u´zemı´, uda´vajı´cı´ maxima´lnı´ u´rovenˇ dlouhodobe´ za´teˇzˇe, se kterou se u´zemı´ (resp. v lidsky´ch sı´dlech prostranstvı´) vyrovna´ bez trvaly´ch na´sledku˚. V CR uda´va´ maxima´lnı´ u´rovenˇ dlouhodobeˇ cha´pane´ turisticke´ za´teˇzˇe, se kterou se prostranstvı´ vyrovna´ bez trvaly´ch na´sledku˚ a jeho hodnota je tedy prˇ´ımo u´meˇrna´ hodnota´m vypovı´dajı´cı´m o autoregulacˇnı´ schopnosti (pruzˇnosti) dane´ho ekosyste´mu. Zjisˇteˇna´ hodnota te´to slozˇky u´nosne´ kapacity by meˇla by´t smeˇrodatnou prˇedevsˇ´ım prˇi zrˇizova´nı´ parkovacı´ch ploch na prˇ´ıstupovy´ch komunikacı´ch v mı´stech na´stupu do rˇesˇeny´ch oblastı´, naprˇ´ıklad u vstupu˚ do na´rodnı´ch parku˚ a jiny´ch chra´neˇny´ch krajinny´ch oblastı´ (CHKO) cˇi do historicke´ho ja´dra meˇsta. Evropska´ charta pro udrzˇitelny´ cestovnı´ ruch v chra´neˇny´ch oblastech (angl. European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas) – charta zaby´vajı´cı´ se principy udrzˇitelne´ho CR v chra´neˇny´ch oblastech – mimo jine´ povinnostı´ pro odpoveˇdne´ orga´ny vytvorˇit strategii udrzˇitelne´ho rozvoje CR v chra´neˇny´ch oblastech, pozˇadavkem vytvorˇenı´ strategie smeˇrˇujı´cı´ k udrzˇitelne´mu rozvoji pro organizace CR, zpu˚sobem, jak majı´ informovat me´dia o aktivita´ch v chra´neˇny´ch oblastech.

152

F forma cestovnı´ho ruchu – typ CR, pro jehozˇ urcˇenı´ je klı´cˇovy´m kriteriem motivace na´vsˇteˇvnı´ka. Za´kladnı´mi motivacemi CR jsou odpocˇinek, pozna´va´nı´ prostrˇedı´ a kontakty s lidmi, odtud za´kladnı´ formy CR: rekreacˇnı´, pozna´vacı´, socio-profesnı´ a spolecˇensky´.

G geografie cestovnı´ho ruchu – obor zaby´vajı´cı´ se studiem za´konitostı´ prostorovy´ch aspektu˚ interakce mezi cestovnı´m ruchem a rekreacı´ na straneˇ jedne´ a krajinou na straneˇ druhe´, za´konitostı´ a fakticky´m rozmı´steˇnı´m cestovnı´ho ruchu v oblastech ru˚zne´ hierarchie, studiem cˇinitelu˚ rozvoje cestovnı´ho ruchu. Prova´dı´ analy´zu vlivu cestovnı´ho ruchu na zmeˇny ve strukturˇe a rozmı´steˇnı´ hospoda´rˇstvı´ v oblasti jeho realizace, vyhodnocuje oblasti z hlediska mozˇny´ch a vhodny´ch forem cestovnı´ho ruchu s ohledem na prˇ´ırodnı´, kulturnı´, spolecˇenske´ podmı´nky, ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´, hospoda´rˇsky´ rozvoj.

H hodnocenı´ potencia´lu u´zemı´ pro rozvoj cestovnı´ho ruchu (te´zˇ valorizace potencia´lu u´zemı´ pro rozvoj cestovnı´ho ruchu; angl. territory potential valorization in tourism) – proces vyhodnocova´nı´ podmı´nek dane´ho u´zemı´ pro rozvoj CR – prˇ´ırodnı´ch, spolecˇensky´ch, infrastruktury CR vcˇetneˇ mı´stnı´ dopravy, dostupnosti do mı´sta. Zpravidla by´vajı´ hodnoceny take´ faktory neprˇ´ızniveˇ ovlivnˇujı´cı´ rozvoj CR (prˇ´ırodnı´ katastrofy – povodneˇ, zemeˇtrˇesenı´, laviny, tsunami, cyklony, sopecˇna´ aktivita apod.), vy´skyt hmyzu, nakazˇlivy´ch chorob, patologicke´ spolecˇenske´ jevy (kriminalita, terorismus, fundamentalismus aj.) atd. Mnoho metod – bodova´nı´ jednotlivy´ch faktoru˚, vyuzˇitı´ GIS aj.

CH chatarˇenı´ (angl. weekend home holiday stays) – druh CR, rekreace v ra´mci vybudovany´ch objektu˚ individua´lnı´ ˇ eske´ republice cˇasto zˇivelneˇ staveˇny´ch. V C ˇ eske´ republice rekreace – pobyty na vlastnı´ch chata´ch, drˇ´ıve v C vy´znamna´ soucˇa´st doma´cı´ho CR, realizovana´ mimo verˇejne´ formy CR.

I incentivnı´ cestovnı´ ruch (te´zˇ pobı´dkovy´ cestovnı´ ruch, motivacˇnı´ cestovnı´ ruch; angl. incentive travel/ tourism) – forma CR a soucˇasneˇ i na´stroj managementu, ktery´ vyuzˇ´ıva´ cestovnı´ ruch pro motivaci zameˇstnancu˚ a nalezenı´ teˇch, u ktery´ch lze zvy´sˇit mı´ru ztotozˇneˇnı´ se s cı´ly firmy. Nejcˇasteˇjsˇ´ı formou incentivnı´ho CR je za´jezd zameˇstnancu˚ organizace placeny´ organizacı´ za odmeˇnu, nebo v souvislosti s posilova´nı´m vztahu zameˇstnancu˚ k vlastnı´ organizaci. individua´lnı´ ubytova´nı´ (te´zˇ individua´lnı´ ubytovacı´ kapacita; angl. individual accommodation) – ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ velikosti maxima´lneˇ pro ubytova´nı´ jedne´ rodiny, poskytova´nı´ ubytova´nı´ zdarma (VFR) nebo na komercˇnı´ ba´zi (B&B, Zimmer frei), jako verˇejna´ forma nebo ubytova´nı´ mimo verˇejne´ formy CR. infrastruktura cestovnı´ho ruchu (angl. tourist infrastructure) – souhrn organizacˇneˇ-technicky´ch prˇedpokladu˚ pro uspokojova´nı´ potrˇeb u´cˇastnı´ku˚ CR v dane´ destinaci (doprava, komunikace, za´sobova´nı´ elektrˇinou, pitnou vodou, kanalizace, maloobchodnı´ sı´t’, banky, smeˇna´rny, kulturnı´ zarˇ´ızenı´, za´bavnı´ zarˇ´ızenı´, sportovnı´ zarˇ´ızenı´ atd.). Kvalita te´to infrastruktury ma´ vy´razny´ dopad na prozˇitek na´vsˇteˇvnı´ku˚, kterˇ´ı jsou sice prvotneˇ motivova´ni atraktivitami CR, ale potrˇebujı´ te´zˇ cˇerpat sluzˇby spojene´ s kultivovany´m pobytem v blı´zkosti teˇchto atraktivit. Infrastrukturu CR lze rozdeˇlit na za´kladnı´ (doprava, ubytovacı´ a stravovacı´ sluzˇby) a doplnˇkovou. Ja´drem infrastruktury CR je suprastruktura CR (ubytovacı´, stravovacı´, dopravnı´ sluzˇby a doplnˇkove´ sluzˇby CR), ktera´ je budova´na zejme´na ˇ R oznacˇova´na jako materia´lneˇ-technicka´ za´kladna. Ostatnı´ infrastruktura pro na´vsˇteˇvnı´ky a do roku 1989 byla v C prˇedstavuje beˇzˇnou obcˇanskou vybavenost, prˇi jejı´mzˇ pla´nova´nı´ je nutne´ si uveˇdomit, zˇe se beˇhem sezo´ny v navsˇteˇvovany´ch destinacı´ch jejı´ uzˇivatele´ zmnohona´sobı´, a jejı´m spra´vny´m dimenzova´nı´m se vyhnout neprˇ´ıjemny´m na´sledku˚m kongesce, proble´mu˚m se za´sobova´nı´m a jiny´m tlaku˚m. Intenzita cestovnı´ho ruchu (angl. tourism intensity, tourism frequency) – pomeˇr mezi pru˚meˇrny´m pocˇtem prˇenocujı´cı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ a pocˇtem obyvatel destinace. Patrˇ´ı mezi klı´cˇove´ indika´tory udrzˇitelnosti cestovnı´ho ruchu WTO.

K koeficient rekreacˇnı´ funkce u´zemı´ (zkratka KRF; angl. coefficient of recreation function of area) – ukazatel, ktery´ hodnotı´ soucˇasny´ stav hustoty zatı´zˇenı´ u´zemı´ rekreacˇnı´mi objekty. Koeficient se obvykle pouzˇ´ıva´ prˇi hodnocenı´ stavu druhe´ho bydlenı´ a individua´lnı´ rekreace, teoreticky ho lze pouzˇ´ıt i pro hodnocenı´ stavu volne´ho i va´zane´ho CR. Pouzˇ´ıva´ se pro stanovova´nı´ u´nosne´ kapacity u´zemı´. Je obdobou Defertovy funkce D( f ), platı´ mezi nimi vztah KRF = D( f ) · R/RP (Defertova funkce vyna´sobena´ pomeˇrem celkove´ plochy sledovane´ho u´zemı´ k rekreacˇnı´ plosˇe na sledovane´m u´zemı´). koeficient u´cˇasti na cestovnı´m ruchu (angl. participation rate of tourism) – cˇa´st (podı´l) vybrane´ populace, ktera´ se u´cˇastnı´ CR, resp. urcˇity´ch druhu˚, forem CR. Hodnota koeficientu je slozˇitou funkcı´ nejen charakteristik dane´ populace (veˇkova´ struktura, ekonomicke´ mozˇnosti, vzdeˇla´nı´, kultura, geograficka´ poloha aj.), ale take´ typu nabı´dky a jejı´ dostupnosti. Koeficient u´cˇasti na cestovnı´m ruchu – vybrane´ vlivy na u´cˇast cˇa´sti populace na cestovnı´m ruchu.

153

Glosa´rˇ

koncepce rozvoje cestovnı´ho ruchu (angl. tourism development concept) – systematicky utrˇ´ıdeˇna´ soustava na´zoru˚ na rozvoj CR v dane´ destinaci, jedna´ se o soucˇa´st politiky CR a strategicke´ho pla´nova´nı´ dane´ destinace. Jde o zpu˚sob nazı´ra´nı´ a cha´pa´nı´ cestovnı´ho ruchu, prezentovane´ho ve formeˇ osnovy, rozvrhu a pla´nu rozvoje. ´ cˇelem je navrzˇenı´ efektivnı´ch strategiı´, na´stroju˚ a kontrolnı´ho mechanismu realizace cı´lu˚ vytycˇeny´ch destinacˇnı´m U managementem nebo nositeli politiky CR. Vy´stupem je dlouhodoby´ (10–20 let) program rozvoje CR v urcˇite´ destinaci CR, klı´cˇovy´ podklad pro systematickou pra´ci destinacˇnı´ho managementu. Koncepce rozvoje CR je podkladem pro rˇ´ızenı´ rozvoje destinace jako jednotne´ho celku a prˇedpokladem pro spolecˇne´ vystupova´nı´ destinace navenek. kulturnı´ atraktivita (angl. cultural attraction) – typ atraktivity CR, zalozˇeny´ na historicke´m kulturnı´m deˇdictvı´, minuly´ch a soucˇasny´ch tradicı´ch obyvatel destinace CR. Z hlediska destinace je klı´cˇove´ nale´zt optima´lnı´ zpu˚sob a mı´ru (intenzitu) vyuzˇitı´ kulturnı´ atraktivity pro CR tak, aby ani dlouhodobeˇ nedosˇlo ke snı´zˇenı´ jejı´ hodnoty fyzicky´m opotrˇebenı´m v ra´mci komodifikace zdroju˚ cestovnı´ho ruchu a folklorizace. Prˇ´ıklady: hrady, zrˇ´ıceniny, za´mky, citadely, alca´zary, historicke´ zahrady, meˇstske´ pama´tkove´ rezervace a meˇstska´ historicka´ centra, venkovske´ pama´tkove´ rezervace, historicka´ mı´sta (prostranstvı´), mı´stnı´ architektura, artefakty, kulturnı´ akce a sta´le´ expozice – lidove´ slavnosti (viz fiesta, karneval), muzea, galerie, festivaly, koncerty, vy´stavy, vernisa´zˇe apod.

L letovisko (angl. summer resort) – strˇedisko cestovnı´ho ruchu zameˇrˇene´ na letnı´ rekreaci.Vyznacˇuje se vysokou mı´rou sezo´nnosti i prostorove´ koncentrace aktivit CR. Jedna´ se prˇedevsˇ´ım o destinace u vodnı´ch ploch, zpravidla s vysokou mı´rou vy´skytu objektu˚ individua´lnı´ rekreace. lokacˇnı´ koeficient vy´konu cestovnı´ho ruchu (angl. location quotient of tourism output) – jeden z relativnı´ch ukazatelu˚ CR, ktery´ porovna´va´ podı´l dane´ destinace na vybrane´m ukazateli vy´konu CR za´kladnı´ho u´zemı´ (region, sta´t, sveˇt apod.) jejı´m podı´lem na tomte´zˇ, ale agregovane´m ukazateli vy´konu ekonomiky (celkove´ HDP, zameˇstnanost, investice atd.) za´kladnı´ho u´zemı´. Indikuje tedy, do jake´ mı´ry se v tomto ohledu dana´ destinace lisˇ´ı od normy (pru˚meˇru) za´kladnı´ho u´zemı´. Pro LQ = 1 je podı´l vy´konu CR na celkove´ ekonomice dane´ destinace stejny´ jako u za´kladnı´ho u´zemı´, pro LQ > 1 je podı´l vy´konu CR na celkove´ ekonomice dane´ destinace nadpru˚meˇrny´ v porovna´nı´ se za´kladnı´m u´zemı´m a pro LQ < 1 podpru˚meˇrny´ v porovna´nı´ se za´kladnı´m u´zemı´m. lokalizacˇnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu (angl. localization prerequisities of tourism) – prˇedpoklady CR zahrnujı´cı´ obvykle (podle P. Mariota) prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady (relie´f, struktura a prˇ´ırodnı´ atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flo´ra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturneˇ-municipa´lnı´ prˇedpoklady – lidmi vytvorˇene´ atraktivity, lidove´ tradice, folklo´r a umeˇnı´, struktura institucı´ sta´tnı´ a mı´stnı´ spra´vy a samospra´vy.

M makroregion cestovnı´ho ruchu (angl. tourist macroregion, global tourism regions) – mezina´rodnı´ region CR. Pro statisticke´ u´cˇely CR stanovila WTO na´sledujı´cı´ch sˇest makroregionu˚ CR: Evropa, Amerika, Vy´chodnı´ Asie a Pacifik, Afrika, Strˇednı´ vy´chod, Jizˇnı´ Asie. materia´lneˇ-technicka´ za´kladna cestovnı´ho ruchu (zkratka MTZ CR; material and technical base of tourism) – souhrn hmotny´ch prostrˇedku˚, ktere´ slouzˇ´ı k realizaci u´cˇasti na cestovnı´m ruchu a k tvorbeˇ a realizaci sluzˇeb pro u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu (ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ a stravovacı´ zarˇ´ızenı´, termina´ly, letisˇteˇ a dalsˇ´ı dopravnı´ infrastruktura, sluzˇby, kulturnı´, sportovnı´ a zdravotnicka´ zarˇ´ızenı´, smeˇna´rny, hranicˇnı´ prˇechody atd.). Jedna´ se o prˇezˇity´ pojem, pouzˇ´ıvany´ za minule´ho politicke´ho rezˇimu (do roku 1989), dnes nahrazeny´ termı´nem infrastruktura CR (poprˇ. suprastruktura) CR. meˇkky´ cestovnı´ ruch (angl. soft tourism) – druh cestovnı´ho ruchu, ktery´ minimalizuje vliv aktivit spojeny´ch s cestovnı´m ruchem na mı´stnı´ komunitu a zˇivotnı´ prostrˇedı´. Za´kladnı´mi principy jsou maxima´lnı´ zapojenı´ mı´stnı´ch zdroju˚ (suroviny, lide´, know-how, tradice, kultura aj.) a malokapacitnı´ cestovnı´ ruch. mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch (te´zˇ zahranicˇnı´ cestovnı´ ruch; angl. international travel/ tourism) – soucˇet prˇ´ıjezdove´ho cestovnı´ho ruchu vsˇech zemı´ sveˇta; mezina´rodnı´ cestovnı´ ruch zahrnuje tedy cestova´nı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚ mezi vsˇemi zemeˇmi sveˇta. mezina´rodnı´ na´vsˇteˇvnı´k (angl. international visitor) – osoba, ktera´ cestuje do jine´ zemeˇ, nezˇ je zemeˇ jeho obvykle´ho bydlisˇteˇ, na dobu neprˇevysˇujı´cı´ 12 meˇsı´cu˚, prˇicˇemzˇ u´cˇel na´vsˇteˇvy je jiny´ nezˇ vy´kon cˇinnosti financˇneˇ odmeˇnˇovane´ z navsˇtı´vene´ho mı´sta. Mezina´rodnı´ na´vsˇteˇvnı´ci se da´le deˇlı´ na mezina´rodnı´ turisty a mezina´rodnı´ jednodennı´ (neprˇenocujı´cı´) na´vsˇteˇvnı´ky. Definova´no pro mezina´rodnı´ statistiky, WTO. Pocˇet mezina´rodnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ je typickou polozˇkou, sledovanou na´rodnı´mi turisticky´mi centra´lami – na rozdı´l od mezina´rodnı´ch statistik ˇ R se pocˇet mezina´rodnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ dlouhodobeˇ pohybuje okolo 100 mil. rocˇneˇ. WTO (turiste´). V C motel (angl. motel, motor lodge, motor inn) – ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ umı´steˇne´ zpravidla v blı´zkosti vy´znamneˇjsˇ´ı komunikace a slouzˇ´ıcı´ prˇedevsˇ´ım k prˇechodne´mu ubytova´nı´ motoristu˚, jimzˇ je umozˇneˇno parkova´nı´ v bezprostrˇednı´ blı´zkosti motelu. Je to tedy hotel situovany´ tak, aby prˇitahoval zejme´na motoristy, s parkovisˇteˇm v blı´zkosti. Zna´me´ jsou levne´ a jednodusˇe zarˇ´ızene´ francouzske´ motely F1.

N nabı´dka cestovnı´ho ruchu (angl. tourism supply) – maxima´lnı´ mnozˇstvı´ produktu CR na trhu CR, ktere´ ma´ urcˇity´ subjekt (nebo souhrn subjektu˚ – agregovana´ nabı´dka) v u´myslu prodat za danou cenu. Funkce nabı´dky – za jinak stejny´ch podmı´nek (tedy vyloucˇı´ – li se mimocenove´, nı´zˇe uvedene´ faktory) vyjadrˇuje pomeˇr mezi maxima´lnı´m mnozˇstvı´m produktu CR, ktere´ subjekt CR hodla´ prodat, a jeho cenou. Objem nabı´dky za´visı´, kromeˇ ceny nabı´zene´ho produktu CR, take´ na cı´lech subjektu CR (maximalizace zisku nebo podı´lu na trhu, stabilizace

154

pozice, konkurencˇnı´ boj atd.), technologicke´ u´rovni, cenove´ hladineˇ v zemi (mı´ra inflace), na politice prostoroveˇ cˇi tematicky blı´zke´ konkurence, na ceneˇ vy´robnı´ch faktoru˚ (cena pozemku˚, pracovnı´ sı´ly, kapita´lu – vy´sˇe u´roku˚ z u´veˇru˚). na´vsˇteˇvnı´k (angl. visitor) – 1. jaka´koliv osoba, ktera´ cestuje do jine´ho mı´sta, nezˇ je mı´sto jejı´ho obvykle´ho pobytu, na dobu neprˇevysˇujı´cı´ 12 po sobeˇ jdoucı´ch meˇsı´cu˚, prˇicˇemzˇ u´cˇel na´vsˇteˇvy je jiny´ nezˇ vy´kon cˇinnosti odmeˇnˇovane´ z navsˇtı´vene´ho mı´sta (podle WTO, srovnej pojetı´ cestovnı´ho ruchu podle WTO). Jednodusˇsˇ´ı je pojetı´ v na´vrhu normy EU: cestujı´cı´, ktery´ prˇijel na jine´ mı´sto, nezˇ je mı´sto jeho bydlisˇteˇ. Oznacˇenı´ zahrnuti/nezahrnuti ve statistice CR je nutne´ vnı´mat ve vztahu ke zpu˚sobu vytva´rˇenı´ statistik CR – pokud se vycha´zı´ pouze ze statistiky prˇechodu hranic, zahrnuje dany´ u´daj vsˇechny zahranicˇnı´ cestujı´cı´. Kvalifikovany´ odhad pocˇtu turistu˚ a na´vsˇteˇvnı´ku˚ je na´sledneˇ prova´deˇn na za´kladeˇ dotaznı´kovy´ch sˇetrˇenı´ a ze statistik ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´. 2. osoba, ktera´ navsˇtı´vı´ urcˇite´ mı´sto – muzeum, galerii, hrad, za´mek apod.

O odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu (angl. tourism sector) – cˇa´st ekonomiky, jejı´zˇ funkcı´ je naplneˇnı´ potrˇeb na´vsˇteˇvnı´ku˚ a zameˇrˇena´ ve veˇtsˇ´ı mı´rˇe na na´vsˇteˇvnı´ky nezˇ na mı´stnı´ obyvatele a mı´stnı´ potrˇeby. Jeden z pohledu˚ na cestovnı´ ruch, cˇasta´ (a zjednodusˇujı´cı´) je vsˇak redukce cestovnı´ho ruchu na toto pojetı´ (du˚raz na obsah a interpretaci statistik CR).

P package (angl. package) – „balı´k“ sluzˇeb cestovnı´ho ruchu, pojem pouzˇ´ıvany´ pro dveˇ nebo vı´ce sluzˇeb rezervovany´ch nebo zakoupeny´ch prˇesneˇ podle prˇa´nı´ za´kaznı´ka za jednu cenu, resp. pro prˇedem prˇipraveny´ soubor sluzˇeb. Je soucˇa´stı´ marketingove´ho mixu pro cestovnı´ ruch (Morrison), jednı´m z typu˚ package je za´jezd. ˇ vy´carsku oficia´lnı´ statistiky CR sledujı´ parahotelnictvı´ (angl. parahotelery) – pu˚vodneˇ sˇvy´carsky´ termı´n (ve S pouze turisty, ubytovane´ v zarˇ´ızenı´ch hotelove´ho typu, proto ostatnı´ zarˇ´ızenı´ jsou oznacˇova´ny jako paralelnı´ ubytovanı´), pouzˇ´ıvany´ od 60. let a oznacˇujı´cı´ souhrn vesˇkery´ch forem ubytova´nı´ s vy´jimkou hotelove´ho, tedy bez hotelu˚, hotelu˚ garni, botelu˚, rotelu˚, motelu˚, horstelu˚, byrotelu˚ atd. pasivnı´ cestovnı´ ruch (zkratka PCR; angl. outbound travel/tourism, outgoing) – souhrn cest, prˇi nichzˇ obcˇane´ dane´ho sta´tu vyjı´zˇdeˇjı´ jako u´cˇastnı´ci CR za jeho hranice. Pojem je odvozen z pasivnı´ bilance devizovy´ch prˇ´ıjmu˚ z hlediska vysı´lajı´cı´ zemeˇ. politika cestovnı´ho ruchu (angl. tourism policy) – systematicka´ cˇinnost sledujı´cı´ vytycˇene´ cı´le a spocˇı´vajı´cı´ v komplexnı´m pla´nova´nı´, usmeˇrnˇova´nı´ (regulaci) a tvorbeˇ reality CR prostrˇednictvı´m ru˚zny´ch na´stroju˚ a nositelu˚ (sta´tnı´ch, soukromy´ch). Hlavnı´mi komponentami politiky CR jsou cı´le, na´stroje a nositele´ politiky CR. Pomeˇr va´hy sta´tnı´ch nositelu˚ k jiny´m nositelu˚m (zejme´na soukrome´mu sektoru) urcˇuje zarˇazenı´ politiky CR do neˇktere´ ze za´kladnı´ch koncepcı´ politiky CR: 1. Libera´lnı´ politika CR: sta´t jen vytva´rˇ´ı za´kladnı´ prˇedpoklady rozvoje CR – naprˇ. USA, Velka´ Brita´nie; 2. Konceptua´lneˇ – dogmaticka´: CR jako na´stroj urychlenı´ ekonomicke´ho vy´voje – EU, zejme´na Rakousko, SRN – zemeˇ se silny´m postavenı´m vla´dy; 3. Pragmaticka´ politika CR: pruzˇne´, spı´sˇe ˇ vy´carsko; 4. nekoncepcˇnı´ formova´nı´ CR, hlavnı´ du˚raz kladen na komuna´lnı´ u´rovenˇ a soukromy´ sektor, naprˇ. S Integrovana´ politika CR: CR za´lezˇitostı´ sta´tu a soucˇa´stı´ jeho celkove´ ekonomicke´ politiky – uplatnˇuje se prˇi budova´nı´ novy´ch strˇedisek CR (rezortu˚); Soucˇa´stı´ politiky CR je ota´zka mı´ry regulace CR, socia´lnı´ u´loha CR, rezortnı´ prˇ´ıslusˇnost CR, role CR v zahranicˇnı´ch vztazı´ch sta´tu atd. Podle u´rovneˇ u´zemnı´ho cˇleneˇnı´ se rozlisˇuje komuna´lnı´, regiona´lnı´, sta´tnı´ a nadregiona´lnı´ (EU) politika CR. po´ly rozvoje cestovnı´ho ruchu (angl. growth centre of tourism, growth pole of tourism) – strˇediska CR, ktera´ stimulujı´ rozvoj CR ve sve´m okolı´ a okolo neˇhozˇ se postupneˇ rozvı´jı´ infrastruktura CR. Zpravidla regiona´lnı´ strˇediska CR s vhodnou infrastrukturou, lidsky´mi zdroji, atraktivitami CR, geografickou polohou a dostupnostı´. Prˇ´ıklady: velka´ strˇediska na pobrˇezˇ´ı morˇe, horska´ strˇediska, historicka´ meˇsta. popta´vka v cestovnı´m ruchu (angl. tourism demand) – mnozˇstvı´ dane´ sluzˇby nebo zbozˇ´ı CR, ktere´ kupujı´cı´ (jedinec – individua´lnı´ popta´vka, nebo skupina jedincu˚ – agrega´tnı´ popta´vka), zajı´majı´cı´ se o dane´ sluzˇby nebo zbozˇ´ı CR, hodla´ koupit (koupeˇschopna´ popta´vka) za danou cenu na dane´m trhu a v dane´m cˇase. Popta´vka CR je parametrem meˇrˇeny´m po urcˇity´ cˇasovy´ u´sek, zpravidla meˇsı´c. Beˇhem hlavnı´ sezo´ny popta´vka po sluzˇba´ch CR a zpravidla i jejich cena vy´razneˇ roste. Funkce popta´vky – za jinak shodny´ch podmı´nek pomeˇr mezi mnozˇstvı´m popta´vany´ch produktu˚ CR a jejich cenou. Zpravidla klesajı´cı´ je pru˚beˇh za´vislosti ceny na mnozˇstvı´ popta´vane´ho zbozˇ´ı, kde zmeˇna polohy krˇivky (a jejı´ho pru˚beˇhu, tvaru) je da´na necenovy´mi faktory (sezo´na, politicke´ vztahy, prˇ´ırodnı´ katastrofy, socia´lneˇ – ekonomicka´ situace atd.). Dynamiku vztahu za´kaznı´k – produkt vystihuje nejen elasticita popta´vky – za´vislost popta´vky na ceneˇ, ale take´ za´vislost popta´vky na modifikacı´ch dane´ho produktu (trˇ´ıdy v dopraveˇ, v ubytova´nı´ aj.), na segmentech za´kaznı´ku˚, na cˇase. Za´vislost popta´vky na ru˚zny´ch parametrech je sˇiroce vyuzˇ´ıva´na v ru˚zny´ch marketingovy´ch strategiı´ch v cestovnı´m ruchu (elasticita popta´vky je jednı´m ze za´kladu˚ Yield managementu). Pro destinacˇnı´ management je u´cˇelne´ prova´deˇt segmentaci popta´vky a podle toho diferencovat ceny (viz Yield management). Popta´vka po produktech CR se vyznacˇuje vy´raznou cenovou elasticitou a prˇ´ıjmovou elasticitou. potencia´l cestovnı´ho ruchu (te´zˇ potencia´l rozvoje cestovnı´ho ruchu; angl. tourism development potential) – souhrnna´ hodnota vsˇech prˇedpokladu˚ CR, oceneˇny´ch na za´kladeˇ bodovacı´ sˇka´ly, snı´zˇena´ o za´pornou hodnotu negativnı´ch faktoru˚ rozvoje CR – zejme´na o sˇpatny´ stav slozˇek zˇivotnı´ho prostrˇedı´ (kysele´ desˇteˇ, nı´zka´ kvalita vzduchu, znecˇisˇteˇnı´ morˇe, pla´zˇ´ı aj.) a konfliktnı´ land-use dane´ho u´zemı´. produkt cestovnı´ho ruchu (angl. tourist product) – souhrn vesˇkere´ nabı´dky soukrome´ho cˇi verˇejne´ho subjektu podnikajı´cı´ho v CR nebo CR koordinujı´cı´ho. Patrˇ´ı mezi kontrolovatelne´ faktory – soucˇa´st marketingove´ho mixu, v prˇ´ıpadeˇ produktu orientovane´ho na specificky´ segment trhu jde o na´stroj vy´klenkove´ho managementu. Jedna´ se o zbozˇ´ı (suveny´ry, knizˇnı´ pru˚vodci, mapy apod.) cˇi sluzˇby (ubytova´nı´, stravova´nı´, doprava, sluzˇby pru˚vodcu˚ apod.).

155

Glosa´rˇ

Specifikem sluzˇby, resp. produktu CR, je osobnı´ poskytova´nı´, nemozˇnost skladovat sluzˇby, omezena´ zˇivotnost, cˇasta´ je platba prˇedem za produkt, ktery´ nenı´ mozˇne´ prˇedem vyzkousˇet, ovlivneˇnı´ faktory, ktere´ jednotliveˇ nebo v jejich kombinaci nelze nebo pouze omezeneˇ lze ovlivnit (naprˇ. pocˇası´, dalsˇ´ı u´cˇastnı´ci za´jezdu, sezo´nnost, komplexnost apod.). Produkt CR mu˚zˇe dosahovat ru˚zne´ u´rovneˇ komplexnosti (obecneˇ vsˇak vy´razneˇ vysˇsˇ´ı, nezˇ je tomu u veˇtsˇiny ostatnı´ch ekonomicky´ch odveˇtvı´), od poskytnutı´ cˇi zprostrˇedkova´nı´ jednotlive´ sluzˇby (naprˇ. dopravy), prˇes komplex sluzˇeb (package, za´jezd) azˇ po destinaci jako ucelenou nabı´dku atraktivit, sluzˇeb a potencia´lnı´ch za´zˇitku˚. Z pohledu na´vsˇteˇvnı´ka je produktem CR kompletnı´ za´zˇitek od chvı´le, kdy opustil domov, do doby na´vratu. Spotrˇebova´vany´ produkt je (prˇ´ımo u´meˇrneˇ sve´ komplexnosti a vzhledem ke spotrˇebeˇ volny´ch statku˚) obsa´hlejsˇ´ı nezˇ produkt kalkulovany´ a nabı´zeny´ jeho prodejcem na´vsˇteˇvnı´ku˚m. Z toho by meˇla vycha´zet cenova´ kalkulace produktu CR, v nı´zˇ by meˇla by´t zohledneˇna (internalizova´na) i postupna´ konzumace atraktivit CR a zˇivotnı´ho prostrˇedı´ obecneˇ. Prˇi tvorbeˇ produktu CR je nutne´ vycha´zet z hodnoty u´nosne´ kapacity objektu cˇi u´zemı´, na ktere´m ma´ by´t tento produkt realizova´n. prostorove´ pla´nova´nı´ (angl. spatial planning) – „cı´leveˇdome´ ovla´da´nı´ zmeˇn ve vyuzˇitı´ u´zemı´“. Jedna´ se o vy´razneˇ mezioborovou disciplı´nu, rˇesˇ´ıcı´ problematiku funkcˇnı´ho land-use a principy jeho u´zemnı´ organizace. V ra´mci tohoto soustavne´ho a komplexnı´ho procesu docha´zı´ ke koordinaci vy´stavby (naprˇ. infrastruktury CR) a dalsˇ´ıch urbanisticky´ch i podnikatelsky´ch aktivit, majı´cı´ch environmenta´lnı´ dopady na rˇesˇene´ u´zemı´. Prostorove´ pla´nova´nı´ prˇedstavuje vy´znamny´ na´stroj pro udrzˇova´nı´ rovnova´hy mezi prˇ´ırodnı´mi a civilizacˇnı´mi prvky dane´ho prostoru a je regulacˇnı´m na´strojem vzhledem k potencia´lnı´m negativnı´m vlivu˚m aktivit na u´zemı´ pla´novany´ch. Za´kladnı´mi inˇ R jsou u´zemnı´ rozhodnutı´, u´zemneˇ pla´novacı´ podklady a u´zemneˇ pla´novacı´ strumenty prostorove´ho pla´nova´nı´ v C dokumentace. pru˚mysl cestovnı´ho ruchu (te´zˇ neprˇesneˇ turisticky´ pru˚mysl; angl. travel and tourism industry) – souhrn verˇejny´ch a soukromy´ch firem a organizacı´, ktere´ se podı´lejı´ na vy´voji, produkci, distribuci, poskytova´nı´ a marketingu produktu˚ a sluzˇeb, slouzˇ´ıcı´ch potrˇeba´m cestujı´cı´ch. Vzhledem k charakteru cestovnı´ho ruchu, kdy na´vsˇteˇvnı´ci vyuzˇ´ıvajı´ produkty a sluzˇby mnoha tradicˇnı´ch odveˇtvı´, lze vycˇlenit cˇa´st odveˇtvı´ prˇ´ımo za´visly´ch na cestujı´cı´ch – hotely (obecneˇ hromadna´ ubytovacı´ zarˇ´ızenı´), cestovnı´ kancela´rˇe a cestovnı´ agentury, turisticka´ informacˇnı´ centra, dopravce, ru˚zne´ typy turisticky´ch agentur a asociacı´. Nejsˇ´ırˇeji cha´pane´ ekonomicke´ vymezenı´ CR zahrnuje vsˇechny podnikatelske´ aktivity soukrome´ho i verˇejne´ho sektoru CR: ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ vsˇech typu˚, dopravu (letecke´ spolecˇnosti, lodnı´ spolecˇnosti, prˇevozy, autobusovı´ dopravci, pu˚jcˇovny aut aj.), organiza´tory CR (cestovnı´ kancela´rˇe, touropera´tor, cestovnı´ agentury, organiza´tory konferencı´ a incentivnı´ch za´jezdu˚), provozovatele a spra´vce atraktivit CR (na´rodnı´ch parku˚, tematicky´ch parku˚, muzeı´ a galeriı´, stezek kulturnı´ho a prˇ´ırodnı´ho deˇdictvı´, sportovnı´ch center apod.), destinacˇnı´ organiza´tory (na´rodnı´ turisticke´ centra´ly, regiona´lnı´ a mı´stnı´ turisticke´ asociace i agentury, organizace pro destinacˇnı´ management). prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu (angl. prerequisities of tourism) – souhrn prˇ´ırodnı´ch a antropogennı´ch aspektu˚ vcˇetneˇ jejich mnohou´rovnˇovy´ch vazeb, ktere´ vytva´rˇejı´ prˇedpoklady pro realizaci cestovnı´ho ruchu. Podle funkcˇneˇchorologicke´ho cˇleneˇnı´ (P. Mariot) je lze cˇlenit (za´kladnı´ klasifikace) na lokalizacˇnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu, selektivnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu a realizacˇnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu. Lokalizacˇnı´ prˇedpoklady se da´le deˇlı´ na prˇ´ırodnı´ a kulturneˇ-municipa´lnı´, realizacˇnı´ prˇedpoklady na komunikacˇnı´ a materia´lneˇ-technicke´, selektivnı´ prˇedpoklady se cˇlenı´ na politicke´, demograficke´, administrativnı´, urbanizacˇnı´, sociologicke´, persona´lnı´ a ekologicke´. prˇ´ıhranicˇnı´ cestovnı´ ruch (angl. border tourism) – druh CR, probı´hajı´cı´ v prˇ´ıhranicˇnı´ch oblastech (prˇ´ıhranicˇı´; angl. borderland) sousednı´ch zemı´. Mu˚zˇe by´t podporˇen mezista´tnı´mi dohodami, sta´tem jako zpu˚sob rozvoje zaosta´vajı´cı´ch pohranicˇnı´ch oblastı´, mu˚zˇe zahrnovat ru˚zne´ formy pseudo-CR (benzı´novy´ „CR“, na´kupnı´ „CR“, pasˇera´cky´ „CR“, interrupcˇnı´ „CR“, sexua´lnı´ „CR“, typicka´ je i peˇsˇ´ı turistika). prˇ´ıjezdovy´ cestovnı´ ruch (angl. inbound travel/tourism, incoming tourism) – cestovnı´ ruch do dane´ zemeˇ, realizovany´ obyvateli jiny´ch zemı´, jednodennı´mi na´vsˇteˇvnı´ky i turisty. Podle WTO: aktivity zahranicˇnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ v dane´ oblasti, pohybujı´cı´ch se mimo jejich obvykle´ prostrˇedı´ a poby´vajı´cı´ch zde po dobu ne delsˇ´ı nezˇ jeden rok, ˇ R cˇasto pouzˇ´ıva´ za u´cˇelem tra´venı´ volne´ho cˇasu, podnika´nı´ nebo jiny´m u´cˇelem. V odborne´ komunikaci se v C slangovy´ pojem incoming. prˇ´ımeˇstska´ rekreace (angl. suburban recreation) – rekreace v za´zemı´ meˇst, vyuzˇ´ıvajı´cı´ dı´ky dobre´ dostupnosti u´zemı´ meˇstskou verˇejnou dopravou, peˇsˇky nebo na kolech prˇ´ımeˇstske´ parky, rekreacˇnı´ zarˇ´ızenı´, vodnı´ plochy, lesy apod. Prˇ´ımeˇstska´ rekreace je vı´kendovou alternativou pro druhe´ bydlenı´, mu˚zˇe by´t vyuzˇ´ıva´na i kra´tkodobeˇ ve vsˇednı´ch dnech. prˇ´ırodnı´ atraktivita (angl. natural attraction) – atraktivita CR, ktera´ motivuje k u´cˇasti na prˇ´ırodnı´m CR a spocˇı´vajı´cı´ v zajı´mavy´ch (resp. zvla´sˇtnı´ch, unika´tnı´ch, vy´znacˇny´ch, vy´jimecˇny´ch) vlastnostech cˇi prvcı´ch prˇ´ırodnı´ho prostrˇedı´ (viz zˇivotnı´ prostrˇedı´), cˇasto koncentrovany´ch v na´rodnı´ch parcı´ch, prˇ´ırodnı´ch rezervacı´ch, v horsky´ch oblastech (vysoke´ hory, vyhlı´dky do u´dolı´ a okolnı´ krajiny, skalnı´ meˇsta, ledovce, propasti, jeskyneˇ aj.), prˇ´ımorˇsky´ch a ostrovnı´ch oblastech (pla´zˇe, atoly, kora´love´ u´tesy, fjordy, mysy aj.), vulkanicke´ oblasti (gejzı´ry, terma´lnı´ prameny, vulkanicka´ cˇinnost – cˇinne´ i vyhasle´ sopky aj.), oblasti s vysoky´m stupneˇm biodiverzity (tropicke´ desˇtne´ pralesy, mokrˇady, prˇ´ıznive´ klimaticke´ podmı´nky aj.) prˇ´ırodnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu (angl. natural prerequisities of tourism) – prˇedpoklady rozvoje CR zahrnujı´cı´ krajinu s jejı´m relie´fem, prˇ´ırodnı´mi zdroji a prˇ´ırodnı´mi u´tvary (pohorˇ´ı, roviny, osameˇle´ skalnı´ u´tvary, sopky, jeskyneˇ, propasti atd.) a vodstvem (vodnı´ plochy a vodnı´ toky – morˇe, ocea´ny, jezera, vodopa´dy, prˇehrady atd.), klima, flo´ru, faunu (podle Mariota). Soucˇa´stı´ prˇ´ırodnı´ch prˇedpokladu˚ jsou fytogeograficke´ prˇedpoklady CR.

R rajonizace cestovnı´ho ruchu (angl. Tourism regionalisation) – dokument direktivneˇ pla´novacı´ho charakteru z roku ˇ eskoslovenska. 1962 (vydal Terplan), vyhodnocujı´cı´ prˇedpoklady a podmı´nky rozvoje cestovnı´ho ruchu na u´zemı´ C

156

Aktualizace dokumentu probeˇhla v roce 1981, vy´sledkem rajonizace byla klasifikace regionu˚ podle jejich vhodnosti pro cestovnı´ ruch. V soucˇasne´ dobeˇ mu˚zˇe tento dokument slouzˇit pouze jako metodicky´ materia´l. realizacˇnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu (angl. realisation prerequisities of tourism) – prˇedpoklady CR zahrnujı´cı´ komunikacˇnı´ prˇedpoklady (textura a struktura komunikacˇnı´ sı´teˇ, dostupnost u´zemı´) a infrastrukturu CR (ubytovacı´ zarˇ´ızenı´, stravovacı´ zarˇ´ızenı´, kulturnı´ zarˇ´ızenı´, za´bavnı´ zarˇ´ızenı´, sportovnı´ zarˇ´ızenı´, dopravnı´ zarˇ´ızenı´, dalsˇ´ı zarˇ´ızenı´ infrastruktury CR). region cestovnı´ho ruchu (angl. tourist region) – jeden z typu˚ regionu˚, ktery´ mu˚zˇe by´t vymezen jako homogennı´ region (u´zemı´ relativneˇ homogennı´ z hlediska prˇedpokladu˚ pro realizaci CR – typu˚ atraktivit CR, dostupnostı´ a ˇ eske´ u´rovnı´ infrastruktury CR) nebo heterogennı´ region. Z pojetı´ homogennı´ch regionu˚ vycha´zela v minulosti v C republice provedena´ tzv. Rajonizace cestovnı´ho ruchu. Prˇ´ıkladem homogenı´ho regionu je CHKO s prˇedpoklady pro prˇ´ırodnı´ CR. Prˇ´ıklady pro heterogennı´ regionu: atraktivita CR a jejı´ infrastruktura´lnı´ za´zemı´ – naprˇ. sveˇtozna´ma´ atraktivita Machu Picchu a jejı´ mnoho kilometru˚ vzda´lene´ infrastruktura´lnı´ za´zemı´, nebo strˇedisko zimnı´ch sportu˚ prˇedstavujı´cı´ vlastnı´ lyzˇarˇsky´ area´l a jeho infrastruktura´lnı´ za´zemı´. Odlisˇne´ pojetı´ turisticke´ regionalizace prˇedˇ CCR-CzechTourism, kde hlavnı´ kriterium stavuje cˇleneˇnı´ na marketingove´ regiony cestovnı´ho ruchu, iniciovane´ C spocˇı´va´ v organizacˇneˇ-ekonomicky´ch vazba´ch, v ochoteˇ obcı´ a mikroregionu˚ dane´ho regionu komunikovat a spolupracovat na spolecˇne´m marketingu a rozvoji infrastruktury CR – hranice regionu˚ nejsou tak pevneˇ vymezeny, ale vyvı´jejı´ se v cˇase. Proble´mem zu˚sta´va´ statisticke´ podchycova´nı´ rozvoje CR, nebot’ vymezenı´ teˇchto regionu˚ se plneˇ nekryje ani nesesta´va´ ze spra´vnı´ch jednotek, pro ktere´ jsou statisticka´ data zjisˇt’ova´na, a take´ financˇnı´ toky rozhodujı´cı´m zpu˚sobem urcˇene´ podle administrativnı´ch jednotek. regiona´lnı´ turisticky´ informacˇnı´ syste´m (zkratka RTIS; angl. regional tourism information system) – informacˇnı´ syste´m s otevrˇenou strukturou, do neˇhozˇ je zahrnuto vsˇe, co vytva´rˇ´ı informacˇnı´ obraz o dane´m regionu a poskyc informacˇnı´ tovany´ch sluzˇba´ch CR na jeho u´zemı´ a ktery´ podporuje poskytova´nı´ sluzˇeb CR. Tvorˇ´ı jej infoboxy , stojany a kiosky, turisticka´ informacˇnı´ centra, informacˇnı´ tabule u atraktivit CR, na naucˇny´ch stezka´ch a turisticky´ch ˇR stezka´ch, ve meˇstech a obcı´ch, WWW stra´nky, tisˇteˇne´ materia´ly, CD ROM, dopravnı´ a turisticke´ znacˇenı´ atd. V C by se meˇl sta´t soucˇa´stı´ celosta´tnı´ho turisticke´ho informacˇnı´ho syste´mu (CTIS), prˇesneˇji ru˚zne´ regiona´lnı´ turisticke´ informacˇnı´ syste´my nebo jejich cˇa´sti by meˇly ru˚zneˇ navazovat nebo by´t plneˇ integrova´ny do CTIS. rekreace (angl. recreation) – 1. uzˇsˇ´ı pojetı´: souhrn odpocˇinkovy´ch cˇinnostı´, provozovany´ch ve volne´m cˇase (o dovolene´) a cˇasto jako jedna z forem CR (rekreacˇnı´ CR) – zpravidla vsˇak nedaleko bydlisˇteˇ v ra´mci druhe´ho bydlenı´, deˇtsky´ch ta´boru˚ atd.; 2. obecneˇjsˇ´ı pojetı´: vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu, jehozˇ soucˇa´stı´ mu˚zˇe by´t aktivnı´ pohyb, aktivnı´ nebo pasivnı´ u´cˇast na ru˚zny´ch akcı´ch, cestova´nı´ a turistika. Za´kladnı´m deˇlenı´m rekreace mu˚zˇe by´t deˇlenı´ podle motivace na zdrojoveˇ orientovanou (angl. resource – based; prˇ´ıroda, venkov; push motivace) a uzˇivatelsky orientovanou (angl. user oriented; vytva´rˇenı´ podmı´nek pro rekreaci s dostupnostı´ pro velke´ cˇa´sti populace; pull motivace), dalsˇ´ı deˇlenı´ rekreace: letnı´/zimnı´, individua´lnı´/hromadna´, indoorova´/outdoorova´, v obvykle´m prostrˇedı´/ mimo obvykle´ prostrˇedı´, jednora´zova´/pravidelna´, aktivnı´/pasivnı´ (podle mnozˇstvı´ fyzicke´ nebo psychicke´ aktivity), organizovana´/neorganizovana´, prˇ´ırodnı´ v antropogennı´m prostrˇedı´, v obvykle´m prostrˇedı´/mimo obvykle´ prostrˇedı´. Jejı´m vy´sledkem by meˇla by´t regenerace zˇivotnı´ch sil u´cˇastnı´ku˚. Za neju´cˇinneˇjsˇ´ı pro regeneraci je povazˇova´na aktivnı´ outdoorova´ rekreace mimo obvykle´ prostrˇedı´. rekreacˇnı´ infrastruktura (angl. recreation infrastructure) – vybavenost sı´dla pro volnocˇasove´ aktivity mı´stnı´ch obyvatel i na´vsˇteˇvnı´ku˚ (sportovnı´, kulturnı´, za´bavne´, vzdeˇla´vacı´). Soucˇa´st infrastruktury CR, prima´rnı´ch zdroju˚ CR. Vybudova´nı´m superstruktury CR docha´zı´ k rozsˇ´ırˇenı´ rekreacˇnı´ infrastruktury zejme´na mimo sezo´nu (hotel – fitness, sauna, bowling, kuzˇelky, baze´n, tenisove´ kurty otevrˇene´ i kryte´ atd.). rekreacˇnı´ objekt (angl. recreation building) – stavba urcˇena´ k rekreacˇnı´m u´cˇelu˚m. Jedna´ se nejen o objekty individua´lnı´ rekreace (OIR), ale take´ o hromadna´ zarˇ´ızenı´ CR (penzio´n, hotel aj.), ktera´ poskytujı´ sluzˇby u´cˇastnı´ku˚m ru˚zny´ch forem CR. rekreacˇnı´ oblast (angl. resort) – u´zemı´ se sluzˇbami CR (ostrov, la´zneˇ, metropole, horske´ u´dolı´ aj.) nebo uceleny´ komplex zarˇ´ızenı´, nabı´zejı´cı´ veˇtsˇ´ı pocˇet rozmanity´ch zarˇ´ızenı´, sluzˇeb a cˇinnostı´, slouzˇ´ıcı´ch k ubytova´nı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚, jejich za´baveˇ, sportovnı´m aktivita´m, le´cˇenı´ a jiny´m potrˇeba´m. rekreacˇnı´ strˇedisko (angl. holiday activities resort, leisure activities resort) – mı´sto (u´zemı´) vybavene´ pro rekreaci, cˇasto specializovane´ na urcˇity´ typ rekreace (sportovnı´ pobyty, rekreace u vody, zimnı´ rekreace apod.). rekreacˇnı´ u´nosna´ kapacita (angl. recreational carrying capacity) – takova´ u´rovenˇ rekreacˇnı´ho vyuzˇitı´ prostoru (u´zemı´), ktera´ nevede k neakceptovatelne´ zmeˇneˇ charakteru nebo mnozˇstvı´ zdroju˚ nebo za´zˇitku prˇi rekreaci. Mu˚zˇe by´t vztazˇena na cely´ rok (celorocˇnı´ rekreacˇnı´ u´nosna´ kapacita), nebo na den (dennı´ rekreacˇnı´ u´nosna´ kapacita). Obdobneˇ jako obecneˇ u u´nosne´ kapacity mohou by´t rozlisˇova´ny fyzicka´ u´nosna´ kapacita, ekologicka´ u´nosna´ kapacita, ekonomicka´ u´nosna´ kapacita, psychologicka´ u´nosna´ kapacita. relie´f – mı´sto kontaktu cˇa´stı´ krajinne´ sfe´ry (atmosfe´ry, hydrosfe´ry, litosfe´ry). Stav a vy´voj relie´fu je vy´sledkem ru˚zneˇ pu˚sobı´cı´ch sil a za´rovenˇ znacˇneˇ ovlivnˇuje procesy a jevy v krajineˇ. Relie´f tvorˇ´ı nadmorˇska´ vy´sˇka a morfometricke´ charakteristiky, naprˇ. sklon, orientace vu˚cˇi sveˇtovy´m strana´m apod.

S satelitnı´ u´cˇet cestovnı´ho ruchu (angl. Tourism Satellite Account, zkratka TSA) – specificky´ pru˚rˇezovy´ meziodveˇtvovy´ u´cˇet, cˇerpajı´cı´ data z upravene´ soustavy „tradicˇnı´ch“ na´rodnı´ch u´cˇtu˚ a da´vajı´cı´ prˇesneˇjsˇ´ı ekonomicky´ a socia´lnı´ obraz o postavenı´ cestovnı´ho ruchu v na´rodnı´m hospoda´rˇstvı´. Satelitnı´ u´cˇet tvorˇ´ı 14 vza´jemneˇ propoje´ cˇet produkce charakteristicky´ch odveˇtvı´ CR, Prˇidana´ hodnota charakteristicky´ch odveˇtvı´ ny´ch tabulek – naprˇ. U CR a jiny´ch odveˇtvı´, cˇisty´ za´klad. Vytva´rˇenı´ na´rodnı´ch satelitnı´ch u´cˇtu˚ bylo schva´leno v roce 2000 Komisı´ pro statistiku OSN a metodika byly spolecˇneˇ publikova´na organizacemi WTO, EUROSTAT a OECD. Satelitnı´ u´cˇet jizˇ byl zaveden v USA, Francii, Mexiku, Kanadeˇ a dalsˇ´ıch zemı´ch.

157

Glosa´rˇ

segmentace na´vsˇteˇvnı´ku˚ (angl. visitor segmentation) – marketingova´ procedura spocˇı´vajı´cı´ v rozdeˇlenı´ potencia´lnı´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚ do relativneˇ homogennı´ch od sebe se dostatecˇneˇ lisˇ´ıcı´ch skupin (segmentu˚ trhu CR) na za´kladeˇ jednoho (jednou´rovnˇova´ segmentace) cˇi vı´ce kriteriı´ (vı´ceu´rovnˇova´ segmentace). Tato kriteria vytva´rˇejı´ tzv. segmentacˇnı´ za´kladny pro ru˚zne´ typy segmentace: geograficka´ (podle zemeˇ nebo regionu pu˚vodu), demograficka´ (veˇk, pohlavı´, zˇivotnı´ cyklus rodiny aj.), segmentace podle u´cˇelu cesty (obchodnı´ cestujı´cı´, rekreace, na´kupy atd.), psychograficka´, socio-ekonomicka´ (vzdeˇla´nı´, vy´sˇe prˇ´ıjmu˚ aj.), segmentace podle chova´nı´ za´kaznı´ku˚ (podle nakupovany´ch vy´hod, veˇrnosti znacˇce), segmentace podle frekvence a intenzity vyuzˇ´ıva´nı´ sluzˇeb CR, segmentace ve vztahu k produktu CR, segmentace podle distribucˇnı´ cesty, podle zˇivotnı´ho stylu (VALS – Values & Life Style). Segmenty by meˇly disponovat na´sledujı´cı´mi vlastnostmi: meˇrˇitelnost, vydatnost, prˇ´ıstupnost, udrzˇitelnost, trvalost, konkurenceschopnost. segmentace trhu (angl. market segmentation) – rozdeˇlenı´ trhu na vneˇ co nejodlisˇneˇjsˇ´ı, vnitrˇneˇ naopak co nejsourodeˇjsˇ´ı dostatecˇneˇ velke´ skupiny za´kaznı´ku˚ s podobny´mi potrˇebami, pro ktere´ je pak mozˇno vytva´rˇet produkt. Pro segmentaci se pouzˇ´ıvajı´ geograficka´ hlediska (zemeˇ pu˚vodu), demograficka´ a socia´lneˇ-ekonomicka´ hlediska (zˇivotnı´ho cyklus rodiny, veˇk, pohlavı´, u´rovenˇ vzdeˇla´nı´, zameˇstna´nı´, typ bydlenı´, socia´lnı´ skupina, vy´sˇe prˇ´ıjmu) a psychograficka´ hlediska (zˇivotnı´ styl, za´jmy). Hlediska jsou cˇasto vza´jemneˇ propojena´ a vza´jemneˇ se cˇa´stecˇneˇ ˇ asto vyuzˇ´ıvanou segmentacı´ je vyuzˇitı´ zˇivotnı´ho cyklu jedince (rodiny) jako jedne´ z demograficky´ch prˇekry´vajı´cı´. C segmentacı´ – rozdı´lne´ potrˇeby v mla´dı´, po zalozˇenı´ rodiny, ve sta´rˇ´ı atd. Mezi krite´ria efektivnı´ segmentace patrˇ´ı dostatecˇna´ velikost segmentu, jeho meˇrˇitelnost, prˇ´ıstupnost, udrzˇitelnost, trvalost, schopnost konkurence pro dany´ segment. Jedna´-li se o produkt CR, hovorˇ´ıme o segmentaci na´vsˇteˇvnı´ku˚. selektivnı´ prˇedpoklady cestovnı´ho ruchu (angl. selective prerequisities of tourism) – prˇedpoklady CR zahrnujı´cı´ demograficke´ prˇedpoklady CR (hustota a veˇkova´ struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlavı´), politicke´ prˇedpoklady CR (politicka´ stabilita/ nestabilita, va´lka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpecˇnostnı´ situace atd.), sociologicke´ prˇedpoklady CR (ekonomicke´ aktivity, vlastnictvı´ dopravnı´ch prostrˇedku˚ a objektu˚ individua´lnı´ rekreace, socia´lnı´ prˇ´ıslusˇnost, vzdeˇla´nı´, pru˚meˇrny´ prˇ´ıjem na cˇlena rodiny, pocˇet a struktura cˇlenu˚ doma´cnosti, mentalita, zˇivotnı´ styl, xenofo´bie; mnohe´ jevy klasifikovane´ ve spolecˇnosti (demograficke´, socia´lnı´, politicke´ apod.) se vza´jemneˇ ovlivnˇujı´ a nenı´ mezi nimi pevna´ hranice), urbanizacˇnı´ prˇedpoklady CR (hustota a velikost sı´del, za´stavba sı´del, bytovy´ fond), ekologicke´ prˇedpoklady CR (nejen aktua´lnı´ kvalita zˇivotnı´ho prostrˇedı´, ale take´ trendy vy´voje jeho kvality, minula´ kvalita – setrvacˇnost mysˇlenı´; ekologicke´ prˇedpoklady souvisı´ u´zce s lokalizacˇnı´mi prˇedpoklady), persona´lnı´ prˇedpoklady CR (profesionalita ve sluzˇba´ch, managementu). sluzˇby cestovnı´ho ruchu (neprˇesneˇ te´zˇ turisticke´ sluzˇby; angl. tourism services) – sluzˇby poskytovane´ turistu˚m, na´vsˇteˇvnı´ku˚m a cestujı´cı´m – ubytovacı´, stravovacı´, dopravnı´ vcˇetneˇ silnicˇnı´ho servisu pro motoristy, informacˇnı´, zprostrˇedkovatelske´, smeˇna´renske´, sportovneˇ – rekreacˇnı´, za´bavnı´, kulturnı´, la´zenˇske´ aj. Podle vztahu k uspokojova´nı´ potrˇeb na´vsˇteˇvnı´ku˚ jsou rozdeˇlova´ny na za´kladnı´ sluzˇby cestovnı´ho ruchu a doplnˇkove´ sluzˇby cestovnı´ho ruchu, podle zpu˚sobu placenı´ na placene´ sluzˇby a neplacene´ sluzˇby, podle zpu˚sobu zajisˇteˇnı´ dostupnosti na prˇedem rezervovane´ sluzˇby a sluzˇby nerezervovane´. statistika cestovnı´ho ruchu (angl. tourism statistics) – aplikovana´ statistika, poskytujı´cı´ za´kladnı´ souhrnne´ u´daje ´ zemnı´mi (a jejich trendy) o aktivita´ch na´vsˇteˇvnı´ku˚, jejich tocı´ch, ekonomicke´m prˇ´ınosu CR, infrastrukturˇe CR atd. U jednotkami pro statistiku jsou sveˇt, regiony sveˇta, sta´ty, destinace CR, regiony, mikroregiony, obce. Tematicky je statistika cestovnı´ho ruchu trˇ´ıdeˇna podle podnikatelsky´ch a na´vsˇteˇvnicky´ch aktivit, nejcˇasteˇjsˇ´ım cˇasovy´m meˇrˇ´ıtkem je meˇsı´c, rok. Zahrnuje trˇi hlavnı´ zpu˚soby sbeˇru dat – evidence prˇechodu prˇes hranice, evidence hostu˚ v ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´ch, evidence klientu˚ CK. Proble´mem statistiky CR je mala´ vypovı´dacı´ schopnost, vyply´vajı´cı´ z nejednotnosti metodiky vykazova´nı´ statisticky´ch u´daju˚, nejednotnosti kategorizace a klasifikace, sledova´nı´ pouze male´ cˇa´sti aktivit CR, neaktua´lnost a opozˇd’ova´nı´ zejme´na celosveˇtovy´ch u´daju˚ (zpracova´va´ WTO), slozˇita´ prova´zanost CR s dalsˇ´ımi aktivitami, nejednoznacˇne´ vymezenı´ metodiky a popisu vy´stupu˚. strategie udrzˇitelne´ho rozvoje (angl. strategy of sustainable development) – souhrn za´kladnı´ch prˇ´ıstupu˚ k postupne´ realizaci udrzˇitelne´ho rozvoje, vycha´zejı´cı´ ze za´kladnı´ za´sady – prˇizpu˚sobit lidske´ aktivity tak, aby nebyly na u´kor kvality zˇivota prˇ´ısˇtı´ch generacı´ a biosfe´ry. Mezi tyto prˇ´ıstupy patrˇ´ı mimo jine´ du˚sledny´ management zdroju˚, rovnomeˇrny´ rozvoj lidske´ spolecˇnosti, postupne´ odstraneˇnı´ nebezpecˇı´ va´lek atd. Rozvoj cestovnı´ho ruchu by meˇl by´t v souladu se strategiı´ udrzˇitelne´ho rozvoje a negativnı´ vlivy cestovnı´ho ruchu by meˇly by´t minimalizova´ny (vliv dopravy, devastace pama´tek, prˇ´ırody, kulturnı´ch zvyku˚ apod.). strˇedisko cestovnı´ho ruchu (te´zˇ resort, mı´sto soustrˇedeˇne´ho CR; angl. resort) – sı´delnı´ u´tvar, jehozˇ hlavnı´m funkcˇnı´m vyuzˇitı´m a ekonomicky´m prˇ´ınosem je cestovnı´ ruch. Jedna´ se o lokalitu nabı´zejı´cı´ relativneˇ komplexnı´ infrastrukturu CR, umozˇnˇujı´cı´ tak u´cˇastnı´kovi CR realizaci variantnı´ch kombinacı´ forem CR a vyznacˇujı´cı´ se tedy zvla´sˇteˇ vysokou intenzitou CR. Za´kladnı´ cˇtyrˇi typy strˇedisek cestovnı´ho ruchu vykrystalizovaly beˇhem konce 19. stoletı´: la´zenˇska´, klimaticka´, alpinska´ a prˇ´ımorˇska´ strˇediska cestovnı´ho ruchu. Alternativnı´ cˇleneˇnı´ nabı´zı´ typologii strˇedisek CR na za´kladeˇ kombinace vı´ce krite´riı´ (funkcˇnı´ a cˇasova´ vyuzˇitelnost, ekonomicka´ za´vislost na CR, intenzita CR, plocha cˇi pocˇet obyvatel, urbanisticka´ struktura apod.): meˇstska´ strˇediska CR (kulturneˇ-historicke´, administrativneˇ-spra´vnı´, obchodnı´), la´zenˇska´ mı´sta (terma´lnı´, klimaticka´), strˇediska CR a rekreace (vodnı´ sporty, turistika, zimnı´ sporty), rekreacˇnı´ obce (s vy´lucˇneˇ, prˇeva´zˇneˇ cˇi doplnˇkovou rekreacˇnı´ funkcı´), chatove´ lokality (prˇi vodnı´ plosˇe, ostatnı´ plochy), vy´letnı´ mı´sta (prˇ´ırodnı´, civilizacˇnı´, spolecˇenska´). technicka´ atraktivita cestovnı´ho ruchu (te´zˇ technicka´ pama´tka, technicka´ atraktivita; angl. technical tourism attraction) – stavba, technicke´ zarˇ´ızenı´ nebo technicke´ rˇesˇenı´ jedinecˇne´ nebo zajı´mave´ svy´m provedenı´m, vztahem k okolnı´m stavba´m, velikostı´, historicky´m nebo soucˇasny´m vy´znamem, designem apod., a sta´vajı´cı´ se tak cı´lem pro na´vsˇteˇvnı´ky. Prˇ´ıklady: mosty – most Golden Gate, San Francisco, USA, tunely (viz Eurotunel), mly´ny vodnı´ i veˇtrne´, du˚lnı´ veˇzˇe, zˇeleznicˇnı´ viadukty, zˇelezne´ hamry, kana´ly vedoucı´ po mosteˇ aj. Obdobny´m pojmem je technicka´ pama´tka, stavba, technicke´ zarˇ´ızenı´ nebo technicke´ rˇesˇenı´ jizˇ nevyuzˇ´ıvane´, zajı´mave´ svy´m provedenı´m, umı´steˇnı´m, zachovalostı´, slohem apod.

158

T touropera´tor (angl. touroperator, tour wholesaler, me´neˇ cˇasto obecneˇji wholesaler) – velkoobchodnı´k v cestovnı´m ruchu, ktery´ vyhleda´va´ pro CR atraktivnı´ mı´sta, nasmlouva´ zde ubytova´nı´, stravova´nı´ a doplnˇkove´ sluzˇby CR. Vytva´rˇ´ı za´jezdy, organizuje sluzˇby CR a nabı´zı´ a proda´va´ je prˇ´ımo nebo prostrˇednictvı´m prodejcu˚. Sestavuje ˇ R je pojmu touropera´tor ekvivalentnı´ pojem cestovnı´ katalogy, kde nabı´zı´ jednotlivy´m cestovnı´m kancela´ˇr´ım (v C kancela´rˇ) a cestovnı´m agentura´m pobytova´ mı´sta nebo za´jezdove´ trasy. Vytva´rˇ´ı veˇtsˇinou i sˇirokou reklamnı´ kampanˇ pro dane´ teritorium. Teritoria jednotlivy´ch touropera´toru˚ se veˇtsˇinou prˇekry´vajı´, pro prosazenı´ se na trhu je rozhodujı´cı´ marketingova´ strategie (cena, zpu˚sob propagace, kvalita sı´teˇ spolupracujı´cı´ch cestovnı´ch kancela´rˇ´ı a cestovnı´ch agentur atd.). turismus (angl. tourism) – alternativnı´ pojem pro cestovnı´ ruch; soucˇa´st jednoslovne´ho oznacˇenı´ rˇady aktivit spojeny´ch s cestovnı´m ruchem. Vhodna´ postupna´ na´hrada tam, kde se vzˇilo pouzˇ´ıva´nı´ neprˇesny´ch pojmu˚ (spra´vneˇ mototurismus mı´sto mototuristika, ekoturismus mı´sto ekoturistika aj.). Odvozeno z angl. tourism. turista – 1. statisticke´ vymezenı´, WTO (angl. tourist, overnight visitor): cestujı´cı´, ktery´ se zdrzˇ´ı v navsˇtı´vene´m mı´steˇ alesponˇ 24 hodin za u´cˇelem vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu a v tomto mı´steˇ te´zˇ prˇespı´ v hromadne´m nebo soukrome´m ubytovacı´m zarˇ´ızenı´ (prˇespa´nı´ je klı´cˇove´ z hlediska rozlisˇenı´ v mezina´rodnı´ch statistika´ch). Odlisˇneˇ vymezeno v na´vrhu normy EN, kde tato definice odpovı´da´ spı´sˇe pojetı´ na´vsˇteˇvnı´ka podle WTO: osoba cestujı´cı´ s cı´lem ˇ eske´ republice a ve Slovenske´ republice je vsˇeobecneˇ prˇijı´mane´ pojetı´ WTO. 2. Turista: vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu. V C dvoumeˇsı´cˇnı´k vyda´vany´ Klubem cˇesky´ch turistu˚ a zameˇrˇeny´ na peˇsˇ´ı turistiku, cykloturistiku, voda´ckou turistiku, ˇ R tak pouzˇ´ıva´ jelyzˇarˇskou turistiku, vysokohorskou turistiku. 3. pu˚vodnı´ vy´znam pojmu (v soucˇasnosti se v C den pojem pro dva odlisˇne´ vy´znamy; angl. hiker): u´cˇastnı´k CR realizujı´cı´ neˇkterou z forem turistiky, aktivnı´ho (nemotorizovane´ho) pohybu v prˇ´ırodeˇ. turisticka´ funkce (te´zˇ Defertova funkce; angl. Defert function, tourist function) – funkce vyjadrˇujı´cı´ intenzitu turisticke´ aktivity v dane´ destinaci pomeˇrem pocˇtu dvou populacı´: navsˇteˇvujı´cı´ a navsˇteˇvovane´. Turisticka´ funkce sleduje tedy kvantitativnı´ aspekt intenzity CR a je vyja´drˇena vzorcem: T ( f ) = N × 100/P ; kde N = pocˇet sta´ly´ch lu˚zˇek a P = pocˇet rezidentu˚ (destinace, resp. sı´delnı´ho u´tvaru). Vy´hodou tohoto ukazatele je snadna´ dostupnost dat, jejich interpretace vsˇak vyzˇaduje prˇihle´dnutı´ k dalsˇ´ım skutecˇnostem – naprˇ. k mı´rˇe vyuzˇitı´ lu˚zˇkove´ kapacity cˇi k forma´m CR, k sezo´nnosti v destinaci (velka´ meˇsta s nevy´raznou sezo´nnostı´ v protikladu se sezo´nnı´m vyuzˇitı´m horsky´ch ubytovacı´ch zarˇ´ızenı´), do za´teˇzˇe destinace by meˇlo by´t zapocˇı´ta´no i druhe´ bydlenı´ a ubytova´nı´ u zna´my´ch a prˇ´ıbuzny´ch. Prˇedpokla´da´ se prˇ´ıma´ u´meˇra mezi ru˚stem tohoto ukazatele (prˇ´ıpadneˇ mezi ru˚stem od urcˇite´ hodnoty) a na´ru˚stem nevrazˇivosti rezidentu˚ vu˚cˇi na´vsˇteˇvnı´ku˚m. Proto tento ukazatel by´va´ te´zˇ alternativneˇ vyjadrˇova´n iritacˇnı´m indexem. turisticke´ informacˇnı´ centrum (zkratka TIC; angl. Tourist Information Centre, zkratka TIC) – u´cˇelove´ zarˇ´ızenı´ poskytujı´cı´ informace a prˇ´ıpadneˇ i sluzˇby ze vsˇech oblastı´ souvisejı´cı´ch z cestovnı´m ruchem pro potrˇeby na´vsˇteˇvnı´ku˚ a rezidentu˚, vcˇetneˇ postupneˇ realizovany´ch rezervacı´ sluzˇeb CR s vyuzˇitı´m informacˇnı´ch technologiı´. Soucˇa´stı´ sluzˇeb TIC je prodej informacˇnı´ch materia´lu˚, publikacı´, map, pru˚vodcu˚, upomı´nkovy´ch prˇedmeˇtu˚. Oznacˇuje se mezina´rodnı´ znacˇkou „i“, jsou vytva´rˇeny a zava´deˇny standardy sluzˇeb pro minima´lnı´ rozsah, podmı´nky realizace a zpu˚sob realizace sluzˇeb TIC. TIC cˇasto spolupracuje s mı´stnı´mi podnikateli a municipalitou prˇi vytva´rˇenı´ a realizaci produktu˚ CR. turistika (angl. hiking, hike) – druh CR, kdy se u´cˇastnı´k pohybuje vlastnı´ silou (prˇ´ıpadneˇ s vyuzˇitı´m sı´ly zvı´rˇat, ale nemotorizovaneˇ), jde tedy o aktivnı´ formu u´cˇasti na´vsˇteˇvnı´ku˚ na cestovnı´m ruchu. Typicky´ je pobyt v prˇ´ırodeˇ a cˇasto take´ jednodusˇsˇ´ı zpu˚sob ubytova´nı´ a stravova´nı´ (stan, turisticka´ ubytovna, bivak, vlastnı´ prˇ´ıprava jı´del apod.). Formami turistiky jsou peˇsˇ´ı turistika, cykloturistika, vysokohorska´ turistika, silvoturistika, speleoturistika, hipoturistika, kameloturistika, dobrodruzˇny´ CR, survival, vodnı´ turistika, silvoturistika, hipoturistika, beˇh na lyzˇ´ıch aj. Pojem turistika (byl odvozen od slova tu´ra) se cˇasto nespra´vneˇ pouzˇ´ıva´ i pro oznacˇenı´ cˇinnostı´, v nichzˇ pohyb vlastnı´ silou neprˇevazˇuje nebo nenı´ jejich hlavnı´m smyslem a meˇly by by´t oznacˇova´ny jako cestovnı´ ruch (prˇ´ıpadneˇ turismus) – naprˇ. nespra´vneˇ kongresova´ turistika (spra´vneˇ kongresovy´ cestovnı´ ruch, na´kupnı´ turistika (spra´vneˇ na´kupnı´ „CR“), autoturistika (prˇesneˇji autoturismus), udrzˇitelna´ turistika (prˇesneˇji udrzˇitelny´ cestovnı´ ruch) apod. ) typologizace destinacı´ (angl. destination typologization) – proces vymezova´nı´ typu˚ destinacı´ CR podle krite´riı´, vybrany´ch podle u´cˇelu typologizace (zpravidla vsˇak podle prˇevazˇujı´cı´ho a nejtypicˇteˇjsˇ´ıho typu atraktivity CR v dane´ destinaci. Jedna´ se vsˇak o schematicke´ rozdeˇlenı´, v realiteˇ cˇasto jedne´ destinaci odpovı´da´ vı´ce destinacˇnı´ch typu˚. Tradicˇnı´m cˇesky´m destinacˇnı´m typem je la´zenˇsky´ destinacˇnı´ typ. typologizace rekreacˇnı´ch lokalit (angl. typologisation of recreation localities) – proces zarˇazova´nı´ rekreacˇnı´ch lokalit do jednotlivy´ch typu˚ podle prˇedem zvoleny´ch krite´riı´ – podle prostorove´ lokalizace jednotlivy´ch rekreacˇnı´ch objektu˚, podle typu krajiny, podle zpu˚sobu vzniku rekreacˇnı´ch objektu˚, podle charakteru rekreacˇnı´ch objektu˚ atd.

U ubytovacı´ zarˇ´ızenı´ – objekty, prostory nebo plochy, kde je verˇejnosti poskytova´no ubytova´nı´. Je soucˇa´stı´ za´kladnı´ infrastruktury CR, by´va´ spojeno se stravovacı´mi sluzˇbami v plne´m nebo omezene´m rozsahu a prˇ´ıpadneˇ i s poskytova´nı´m dalsˇ´ıch sluzˇeb. Deˇlı´ se da´le na celorocˇnı´ nebo sezo´nnı´, hotelove´ho typu a ostatnı´. Jeho kapacita je vyuzˇ´ıva´na zejme´na pro cestovnı´ ruch. ubytova´nı´ v soukromı´ (ubytova´nı´ turistu˚ v soukromı´, te´zˇ hovoroveˇ priva´t; angl. private tourist accommodation, guest house, Room to let, private tourist accommodation) – forma ubytova´nı´, ktera´ nevyhovuje definici hromadne´ho zarˇ´ızenı´ cestovnı´ho ruchu a nabı´zı´ omezeny´ pocˇet pokoju˚ v soukromy´ch domech za u´platu (prona´jem) nebo zdarma. Kazˇda´ ubytovacı´ jednotka (pokoj, obydlı´) je neza´visla´ a je oby´vana´ turisty zpravidla ty´den, 14 dnı´ nebo meˇsı´c, nebo svy´mi vlastnı´ky jako letnı´ byt (rekreacˇnı´ byt). Ubytova´nı´ je obvykle poskytovane´ vcˇetneˇ snı´daneˇ a ˇ R je oznacˇovane´ (a obdobneˇ podle prˇevazˇujı´cı´ klientely i mezina´rodneˇ) take´ Room to let, Zimmer frei, se v C ˇ eske´ republice a zdu˚razneˇnı´m poskytova´nı´ snı´daneˇ take´ B&B, bed and breakfast. Tento typ podnika´nı´ patrˇ´ı v C

159

Glosa´rˇ

veˇtsˇineˇ dalsˇ´ıch evropsky´ch zemı´ mezi zˇivnosti volne´ (nevyzˇaduje kvalifikaci). V na´vrhu normy EU je vymezeno ubytova´nı´ v soukromı´ jednodusˇe: soukromy´ du˚m s ubytova´nı´m a veˇtsˇinou i se snı´danı´. udrzˇitelny´ cestovnı´ ruch (neprˇesneˇ te´zˇ udrzˇitelna´ turistika; angl. sustainable tourism) – cestovnı´ ruch, ktery´ dlouhodobeˇ nenarusˇuje prˇ´ırodnı´, kulturnı´ a socia´lnı´ prostrˇedı´. 1. environmenta´lnı´ vymezenı´, na´vrh normy EU: koncepce rozvoje a pla´nova´nı´ cestovnı´ho ruchu, jehozˇ cı´lem je ochrana a zachova´nı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ ve vsˇech jeho aspektech a respektova´nı´ zˇivotnı´ho stylu mı´stnı´ch obyvatel; 2. holisticka´ definice: Udrzˇitelny´ je takovy´ cestovnı´ ruch, jehozˇ sluzˇby a aktivity prˇi dopraveˇ na´vsˇteˇvnı´ku˚ do destinace a v dane´ destinaci a aktivity na´vsˇteˇvnı´ku˚ ovlivnˇujı´ prˇ´ırodnı´ a antropogennı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´, mı´stnı´ komunitu a biosfe´ru jako celek pouze v takove´ mı´rˇe a kvaliteˇ, ktera´ neobnovitelneˇ negativneˇ nemeˇnı´ globa´lnı´ ani loka´lnı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´, mı´stnı´ komunitu a biosfe´ru jako celek a neomezuje tak mozˇnost vyuzˇitı´ cestovnı´m ruchem a dalsˇ´ı antropogennı´ vyuzˇitı´ destinace v budoucnosti, stejneˇ jako funkce biosfe´ry (Zelenka); 3. ekonomicko-environmenta´lnı´ vymezenı´, WTO: Schopnost destinace udrzˇet si potencia´l konkurence v souteˇzˇi s novy´mi, historicky me´neˇ vyuzˇ´ıvany´mi destinacemi; prˇita´hnout prvnı´ i opakovane´ na´vsˇteˇvy; podrzˇet si kulturnı´ jedinecˇnost; by´t v rovnova´ze s zˇivotnı´m prostrˇedı´m. u´nosna´ kapacita (te´zˇ u´nosne´ zatı´zˇenı´, u´nosna´ zatı´zˇitelnost; angl. carrying capacity) – maxima´lnı´ zatı´zˇenı´ dane´ho u´zemı´ antropogennı´mi vlivy bez snı´zˇenı´ kvality zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a ekosyste´mu˚. Specificky v cestovnı´m ruchu: maxima´lnı´ zatı´zˇenı´ dane´ho u´zemı´ cestovnı´m ruchem bez snı´zˇenı´ kvality zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a ekosyste´mu˚, za´zˇitku a spokojenosti na´vsˇteˇvnı´ka, bez negativnı´ch vlivu˚ na mı´stnı´ komunitu, jejı´ socio-ekonomickou strukturu a aktivity, kulturu dane´ oblasti. Jedna´ se o tzv. skladebny´ ukazatel, ktery´ meˇrˇ´ı zranitelnost lokality a identifikuje zmeˇny v jejı´ schopnosti une´st reprezentativnı´ soubor na nı´ provozovany´ch turisticky´ch aktivit a ktery´ se skla´da´ z ukazatelu˚ kvantity, kvality a citlivosti prˇ´ırodnı´ch i lidmi vytvorˇeny´ch zdroju˚ dane´ lokality. Cı´lem tohoto skladebne´ho indika´toru je odhadnout meznı´ hodnoty pocˇtu na´vsˇteˇvnı´ku˚, provozujı´cı´ch formy cestovnı´ho ruchu, jezˇ jsou typicke´ pro danou lokalitu. Tyto meze mohou by´t posunuty vzhu˚ru nebo nahoru v za´vislosti na kvaliteˇ managementu mı´stnı´ho cestov´ nosna´ kapacita ma´ rozmeˇr socia´lnı´, fyzicky´ a environmenta´lneˇ ekologicky´. V mnoha destinacı´ch CR nı´ho ruchu. U byla jizˇ u´nosna´ kapacita prˇekrocˇena (prˇelidneˇne´ pla´zˇe, historicka´ centra velky´ch meˇst, horska´ lyzˇarˇska´ strˇediska, ˇ R Krkonosˇe) apod.). Podle druhu pu˚sobenı´ a posuzovane´ho aspektu se nejnavsˇteˇvovaneˇjsˇ´ı na´rodnı´ parky (v C rozlisˇuje psychologicky u´nosna´ kapacita, fyzicky u´nosna´ kapacita, ekologicky u´nosna´ kapacita, socio-kulturneˇ u´nosna´ kapacita. urbanizace – vy´stavba meˇst a rozvoj meˇstske´ho zpu˚sobu zˇivota spojeny´ s vy´raznou zmeˇnou zˇivotnı´ho stylu, zvysˇova´nı´m koncentrace obyvatelstva a s prˇesı´dlova´nı´m lidı´ z vesnic do meˇst. Vy´sledky procesu urbanizace majı´ vy´znamny´ vztah k cestovnı´mu ruchu – meˇsta jako cı´l cestovnı´ho ruchu, meˇstske´ obyvatelstvo je typicke´ svou vysokou cestovnı´ aktivitou, meˇsta jako vstupnı´ bra´ny do destinace CR apod.

V volny´ cˇas (angl. leisure, discretionary time, free time) – cˇas, v neˇmzˇ cˇloveˇk nevykona´va´ cˇinnosti pod tlakem praˇ asto je charakterizova´n covnı´ch za´vazku˚ cˇi z nutnosti zachova´nı´ sve´ho biofyziologicke´ho cˇi rodinne´ho syste´mu. C svobodnou volbou, ocˇeka´va´nı´m prˇ´ıjemny´ch prozˇitku˚ apod. Spojujı´ jej na´sledujı´cı´ funkce – rekreacˇnı´, za´bavnı´, socia´lnı´ kontakty, rozvoj vlastnı´ osobnosti i fyzicka´ a psychicka´ regenerace, motivacˇnı´ vymezenı´. Fond volne´ho cˇasu je spolu s disponibilnı´m prˇ´ıjmem jednı´m ze za´kladnı´ch ukazatelu˚ a prˇedpokladu˚ u´cˇasti na CR. vy´jezdovy´ cestovnı´ ruch (te´zˇ slang. outgoing; angl outbound travel/tourism) – cestovnı´ ruch obyvatel dane´ zemeˇ, realizovany´ cestou do jiny´ch zemı´ (cesta nebo pobyt na dobu kratsˇ´ı nezˇ jeden rok souvisle, jehozˇ cı´lem je vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu, podnika´nı´ cˇi jiny´ u´cˇel). Zejme´na v odborne´m styku se pouzˇ´ıva´ alternativnı´ slangovy´ pojem outgoing.

Y Yield management (te´zˇ vy´nosovy´ management; angl. Yield management, zkratka YM) – marketingova´ strategie, zameˇrˇena´ na maximalizaci zisku letecke´ spolecˇnosti, hotelu, pu˚jcˇovny aut a dalsˇ´ıho subjektu, ktery´ poskytuje sluzˇby CR. Na´stroji Yield managementu jsou zejme´na segmentace za´kaznı´ku˚ podle jejich potrˇeb, ekonomicky motivovane´ho jedna´nı´ a jejich segmentace v cˇase, prodej stejny´ch sluzˇeb (nebo jen mı´rneˇ se lisˇ´ıcı´ch sluzˇeb) ru˚zny´m za´kaznı´ku˚m za ru˚znou cenu, predikce toku rezervacı´ a storen sluzˇeb a vyuzˇ´ıva´nı´ prˇeobsazenosti, resp. ´ speˇsˇny´ Yield Management je zalozˇen na dlouhodobe´m manipulace s cenou a pocˇtem rezervovany´ch mı´st v cˇase. U sbeˇru, analy´ze a dynamicke´m hodnocenı´ velke´ho mnozˇstvı´ dat o chova´nı´ za´kaznı´ku˚, obsazenosti v za´vislosti na sezo´neˇ, cenovy´ch relacı´ch, akcı´ch vy´znamny´ch pro cestovnı´ ruch. Jedna´nı´ za´kaznı´ku˚ je predikova´no na za´kladeˇ modelu˚, podlozˇeny´ch statisticky´mi u´daji a korelacı´ aktua´lnı´mi vlivy (jedna´nı´ za´kaznı´ku˚ v minulosti, vliv zmeˇny ceny vlastnı´ch sluzˇeb nebo ceny sluzˇeb konkurence na prodej, vliv sezo´nnosti, vliv vy´znamny´ch uda´lostı´ na prodej). Ekonomicky je vyuzˇitı´ Yield managementu podmı´neˇno vysoky´mi fixnı´mi na´klady a v pomeˇru k nim nı´zky´mi variabilnı´mi na´klady.

Z zahranicˇnı´ cestovnı´ ruch (angl. foreign tourism) – druh CR, prˇi neˇmzˇ docha´zı´ k prˇekrocˇenı´ sta´tnı´ch hranic. Pojem je pouzˇ´ıva´n z pohledu dane´ho sta´tu a je vyja´drˇen jako souhrn prˇ´ıjezdove´ho a vy´jezdove´ho CR. Podle dopadu na platebnı´ bilanci sta´tu se deˇlı´ na aktivnı´ CR a pasivnı´ CR, podle smeˇrˇova´nı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚ z hlediska dane´ zemeˇ na vy´jezdovy´ CR a prˇ´ıjezdovy´ CR. zahranicˇnı´ na´vsˇteˇvnı´k (angl. foreign visitor) – osoba, ktera´ cestuje do dane´ zemeˇ, odlisˇne´ od zemeˇ jeho obvykle´ho bydlisˇteˇ, na dobu neprˇevysˇujı´cı´ 12 meˇsı´cu˚, prˇicˇemzˇ u´cˇel na´vsˇteˇvy je jiny´ nezˇ vy´kon cˇinnosti financˇneˇ odmeˇnˇovane´ z navsˇtı´vene´ho mı´sta (vymezenı´ z hlediska dane´ zemeˇ). Ve statistika´ch CR je nutne´ zahranicˇnı´ na´vsˇteˇvnı´ky du˚sledneˇ rozlisˇovat od zahranicˇnı´ch turistu˚.

160

Literatura

Literatura

[1] BIEGER T.: Perspektiven der Tourismuspolitik in traditionellen alpinen Tourismusla¨ndern – Welche Aufgaben hat der Staat noch? In: Jahrbuch der Schweizerischen Tourismuswirtschaft. 2001/02, IDT-HSG, St. Gallen 2002 [2] BIEGER, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Oldenburg Verlag, Mu¨nchen, 1996 [3] FREYER W.: Tourismus – Einfu¨hrung in die Fremdenverkehrso¨konomie. Oldenburg Verlag, Mu¨nchen 1995 [4] HA´JEK, T., HRABA´NKOVA´, M.: Management cestovnı´ho ruchu. Jihocˇeska´ univerzita, Cˇeske´ Budeˇjovice, 2002 [5] HESKOVA´,M.: Za´kladnı´ proble´my cestovnı´ho ruchu. Vysoka´ sˇkola Ekonomicka´ v Praze, Praha, 1999, s. 79–80 ISBN 80-707-9047-4 [6] HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovnı´ ruch, ubytova´nı´ a stravova´nı´, vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu, Aplikovany´ marketing sluzˇeb. Grada Publishing, Praha, 2003 [7] JAKUBI´KOVA´, D., JEZˇEK, J., PAVLA´K, M.: Cestovnı´ ruch. Za´padocˇeska´ univerzita, Plzenˇ, 1995 [8] KASPAR C.: Za´klady cestovne´ho ruchu. Banska´ Bystrica, EF UMB, 1995. 135 s. ISBN 80-901166-3-9 [9] KIRA´L’OVA´, A.: Marketing destinace cestovnı´ho ruchu. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003 ISBN 80-86119-56-4 [10] Klub cˇesky´ch turistu˚. Dostupne´ na: www.klubturistu.cz [11] LAESSER, CH., PECHLANDER, H., WEIERMAIR, K.: Tourismuspolitik und Destinationsmanagement – Neue Herausforderungen und Koncepte. Paul Haupt Verlag, Bern/Stuttgart/Wien 2002 [12] LUFT, H.: Organisation und Vermarktung von Tourismusorten und Tourismusregionen. Destination Management. Messkirch, Gmeiner, 2001 [13] MALA´ V.: Za´klady cestovnı´ho ruchu. VSˇE, Praha 1999 [14] MARIOT P.: Geografia cestovne´ho ruchu. Bratislava, Veda, 1983, 1. vyd. 249 s. [15] MORRISON A. P.: Marketing pohostinstvı´ a cestovnı´ho ruchu. Victoria Publishing, 1995 [16] NEˇMCˇANSKY´, M.: Odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu – vybrane´ kapitoly I. a II. dı´l. Karvina´: Slezska´ univerzita v Opaveˇ, 1999, 265 s. ISBN 80-7248-034-0 [17] PA´SKOVA´ M., ZELENKA J.: Vy´kladovy´ slovnı´k cestovnı´ho ruchu. MMR Praha, 2002. 448 s. [18] SLEPICˇKA, A.: Promeˇny venkova: venkov nasˇeho veˇku. Praha: Svoboda, 1989. 388 s. ISBN 80-205-0019-7

162

[19] SˇAUER, M.: Instituciona´lnı´ podpora cestovnı´ho ruchu z hlediska kraje. In: sbornı´k refera´tu˚ z VI. mezina´rodnı´ho kolokvia o regiona´lnı´ch veˇda´ch, Masarykova univerzita, Brno, 2003 [20] VASˇKO, M.: Turisticky´ informacˇnı´ syste´m Cˇeske´ republiky – jeho minulost, soucˇasnost a budoucnost. In: Aktivnı´ cestovnı´ ruch: strategicky´ faktor rozvoje regionu˚ – sbornı´k prˇedna´sˇek, Repronis, Ostrava, 1999, s. 155–159 ISBN 80-861-2239-5 [21] VYSTOUPIL J., SˇAUER M.: Prostorova´ analy´za evropske´ho turismu. In: Sbornı´k z veˇdecke´ konference Aktua´lnı´ ota´zky rozvoje regionu˚ III: Regiona´lnı´ rozvoj a management ve verˇejne´ spra´veˇ , Praha, Cˇeska´ zemeˇdeˇlska´ univerzita 2003. s. 42–55. ISBN 80-213-1089-8 [22] VYSTOUPIL J.: Sta´tnı´ a regiona´lnı´ politika cestovnı´ho ruchu – mozˇnosti efektivnosti jeho verˇejne´ podpory. In: The CASE STUDY (Prˇ´ıpadova´ studie k proble´mu˚m regiona´lnı´ho rozvoje CˇR), Editor: Viturka M. Brno, ESF MU 2001. ISBN 80-210-2572-7. s. 93–123 [23] VYSTOUPIL, J. A KOL.: Atlas cestovnı´ho ruchu Cˇeske´ republiky. Praha: MMR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1 [24] WOKOUN R., VYSTOUPIL J.: Geografie cestovnı´ho ruchu a rekreace I. Vysokosˇkolska´ skripta. SPN, Praha 1987. 250 s. [25] ZELENKA, J., CHY´LI´KOVA´, I., NUNVA´Rˇ, L.: Informacˇnı´ a komunikacˇnı´ technologie v cestovnı´m ruchu. Hradec Kra´love´: Gaudeamus, 2002, 254 s. ISBN 80-7041-473-1

163