Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Makroekonomie I. Kamil Fuchs. Distanční studijní opora

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Makroekonomie I Distanční studijní opora

Kamil Fuchs

Brno 2006

´ za finanˇcn´ı podpory Evropske´ unie v ramci ´ Tento projekt byl realizovan programu SOCRATES — Grundtvig. ´ Za obsah produktu odpov´ıda´ výluˇcneˇ autor, produkt nereprezentuje nazory Evropske´ komise a Evropska´ komise neodpov´ıda´ za pouˇzit´ı informac´ı, jeˇz jsou obsahem produktu. This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES — Grundtvig. Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product

Makroekonomie I Vydala Masarykova univerzita ´ ı fakulta Ekonomicko–spravn´ ´ ı prvn´ı Vydan´ Brno, 2006 c Kamil Fuchs, 2006 ISBN 80-210-3959-0

Identifikace modulu Znak KEMAKR ´ Nazev Makroekonomie I ˇ ı Urcen´ Pro v´ yuku vˇsech studijn´ıch obor˚ u v kombinované a distanˇcn´ı formˇe studia na Ekonomicko-správn´ı fakultˇe MU – 2. semestr Garant/autor Doc. PhDr. Kamil Fuchs, CSc.

C´ıl Vymezen´ı c´ıle V pˇredmˇetu makroekonomie I si osvoj´ıte ucelen´ y v´ yklad základn´ıch poznatk˚ u teorie makroekonomie. Zvládnut´ı v´ ykladu pˇredpokládá pochopen´ı vˇsech zaveden´ ych kategori´ı a smˇeˇruje ke schopnosti vn´ımat ekonomické jevy ve vzájemn´ ych souvislostech. Pˇredmˇet je druhou ˇcást´ı zavrˇsuj´ıc´ı v´ yklad základn´ıho kurzu ekonomie. Obohacuje poznatky z mikroekonomie o vn´ımán´ı souvislost´ı makroekonomického prostˇred´ı, které ovlivˇ nuje jednán´ı mikroekonomick´ ych subjekt˚ u. Porozumˇen´ı mikroekonomick´ ych motiv˚ u jednán´ı naopak umoˇzn ˇuje lépe chápat zdroje makroekonomick´ ych jev˚ u. Obohacuje poznatky o interpretaci jev˚ u, které maj´ı v´ yluˇcnˇe makroekonomickou dimenzi. Dovednosti a znalosti z´ıskane´ po studiu textu Zvládnut´ı uˇcebn´ıho textu Vám umoˇzn´ı popisovat i vysvˇetlovat hospodáˇrské u a proces˚ u jevy pomoc´ı adekvátn´ıho pojmového aparátu. U jednotliv´ ych jev˚ nejen porozumˇet jejich obsahu, ale pˇredevˇs´ım se nedopouˇstˇet jednostrannost´ı pˇri vyslovován´ı hodnot´ıc´ıch soud˚ u. Efektem by mˇela b´ yt Vaˇse schopnost rozpoznávat a identifikovat krátkodobé a dlouhodobé u ´ˇcinky jednotliv´ ych faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch na makroekonomické prostˇred´ı. Na základˇe zvládnut´ı studia uveden´ ych tématick´ ych okruh˚ u by se rovnˇeˇz mˇela v´ yraznˇe projevit vyˇsˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost informac´ı o hospodáˇrském v´ yvoji (minulém, souˇcasném i budouc´ım) publikovan´ ych v odborném tisku.

ˇ ´ Casov y´ plan ˇ ´ cnost ˇ Casov a´ naro Poˇ cet Hodin / opakov´ an´ı opakov´ an´ı ´ cast na soustˇredˇen´ı Uˇ 3 4 Pˇr´ıprava na soustˇredˇen´ı 3 6 Pˇr´ıprava na pr˚ ubˇeˇzn´ y test 4 20 Vypracován´ı POTu 1 2 Pˇr´ıprava na závˇereˇcn´ y test 1 40 Celkov´ a pracovn´ı z´ atˇ eˇ z (studijn´ı ˇ cas) Forma z´ atˇ eˇ ze

Celkem 12 18 80 2 40 152

Harmonogram 1. t´ yden semestru 2.–3. t´ yden 4.–5. t´ yden 6. t´ yden 7.–8. t´ yden 9.–10. t´ yden 11.–12. t´ yden 13. t´ yden

samostudium (1.–. kapitola) samostudium (3.–4. kapitola) samostudium ( 5.–6. kapitola) opakován´ı a vypracován´ı POTu ˇc. 1 samostudium (7.–8. kapitola) samostudium (9.–10. kapitola) samostudium (11.–12. kapitola) opakován´ı a vypracován´ı POTu ˇc. 2

Zpusob ˚ studia Studijn´ı pomucky ˚ ˇ a´ literatura: Doporucen

Fuchs, K., Tuleja, P.: Z´ aklady ekonomie. Praha, Ekopress 2003. ISBN 80-86119-74-2 Fuchs, K., Tuleja, P.: Z´ aklady ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici . Praha, Ekopress 2004. ISBN 80-86119-88-2 ´ ´ se studijn´ım textem Navod prace Pochopen´ı a osvojen´ı uˇcebn´ıho textu vytváˇr´ı dostateˇcné pˇredpoklady pro u ´spˇeˇsné absolvován´ı závˇereˇcné p´ısemné zkouˇsky. Je vˇsak ˇzádouc´ı, aby se studium kaˇzdé dalˇs´ı kapitoly op´ıralo o zvládnut´ı pˇredchoz´ıho textu. K orientaˇcn´ımu ovˇeˇren´ı dosaˇzené u ´rovnˇe zvládnut´ı látky mohou poslouˇzit závˇereˇcné ˇcásti jednotliv´ ych kapitol, nebo podrobnˇeji rozvedené ovˇeˇren´ı poznatk˚ u ve v´ yˇse uvádˇeném Struˇcném pr˚ uvodci a cviˇcebnici. Vypracován´ı POTu ˇc. 1 (str. 104) by mˇelo následovat poté, kdyˇz byly uspoym zp˚ usobem odpovˇezeny otázky. kojiv´ K pr˚ ubˇeˇznému ovˇeˇrován´ı zvládnut´ı studia budou k dispozici kontroln´ı testy, které budou zpˇr´ıstupnˇeny podle následuj´ıc´ıho harmonogramu:

kontroln´ı test kontroln´ı test kontroln´ı test kontroln´ı test kontroln´ı test

ˇc. ˇc. ˇc. ˇc.

1 2 3 4

obsahová náplˇ n testu kapitoly 1.–3. kapitoly 4.–6. kapitoly 7.–10. kapitoly 11.–12.

´ ı kontroln´ıch testu: Adresa zadan´ ˚

econ.muni.cz rychlé odkazy: CDCV Studium On-Line autorizovan´ y vstup KEMAKR Makroekonomie I cviˇcen´ı, u ´lohy, POTy

um´ıstˇen´ı ve studiu on-line 4.–5. t´ yden semestru 7.–8. t´ yden semestru 10.–11. t´ yden semestru 13.–14. t´ yden semestru

Obsah

Obsah

ˇ y´ obsah Strucn Kapitola 1

ˇ ren´ı vykonu Meˇ ´ ekonomiky – makroekonomicke´ vystupy ´ V kapitole je zaveden makroekonomick´ y pohledu na hospodáˇrstv´ı a zp˚ usob mˇeˇren´ı v´ ykonu, umoˇzn ˇuj´ıc´ı odpovˇed´ı na otázky: jak funguje ekonomika a zda vyuˇz´ıvá v´ yrobn´ıch moˇznost´ı. Na základˇe osvojen´ı základn´ıch souvislost´ı makroekonomického pˇr´ıstupu jsou vysvˇetleny vztahy mezi namˇeˇren´ ymi makroekonomick´ ymi agregáty. U jednotliv´ ych zp˚ usob˚ u vyjádˇren´ı v´ ykonu jde rovnˇeˇz o presentaci pˇrednost´ı jednotliv´ ych vyjádˇren´ı a omezen´ı provázej´ıc´ı mˇeˇren´ı. Kapitola 2

´ Ekonomicka´ rovnovaha Na základˇe vysvˇetlen´ı agregátn´ı poptávky a agregátn´ı nab´ıdky je vysvˇetlen pojem rovnováha ekonomiky. D˚ uraz je poloˇzen na zvládnut´ı interpretace agregátn´ı nab´ıdky v krátkém a dlouhém obdob´ı a vliv˚ u zp˚ usobuj´ıc´ıch jej´ı mˇen´ıc´ı se cenovou elasticitu. V´ yklad klade d˚ uraz na pochopen´ı toho, proˇc jsou moˇzné alternativn´ı pˇr´ıstupy k interpretaci rovnováhy ekonomiky a zejména pˇredpoklad˚ u, ze kter´ ych vycház´ı konstrukce klasického a keynesiánského modelu. Zvláˇstn´ı pozornost je vˇenována d˚ usledk˚ um rozd´ıln´ ych pˇr´ıstup˚ u k otázkám pruˇznosti cen. Závˇereˇcná subkapitola vysvˇetluje základn´ı souvislosti modelu multiplikátoru, kter´ y byl teoretick´ ym v´ ychodiskem pro pˇr´ıstup hospodáˇrské politiky státu k trˇzn´ımu systému. Kapitola 3

´ rske´ cykly Ekonomicky´ rust ˚ a hospodaˇ Popsána jsou základn´ı souvislosti nutné k pochopen´ı ekonomického r˚ ustu jako základn´ı charakteristiku ekonomiky sledované v ˇcase. Pouze r˚ ustová ekonomika vytváˇr´ı podm´ınky pro naplnˇen´ı oˇcekáván´ı spotˇrebitel˚ u a spoleˇcnosti. Pozornost je vˇenována tomu, ˇze r˚ ustu m˚ uˇze b´ yt dosaˇzeno pomoc´ı ˇsirˇs´ı ˇskály zdroj˚ u a jednotlivé zp˚ usoby se liˇs´ı kvalitou. Proto je zd˚ uraznˇen v´ yznam hlavn´ıch r˚ ustov´ ych faktor˚ u. V kapitole je rovnˇeˇz vysvˇetleno, proˇc je prosazován´ı ekonomického r˚ ustu doprovázeno cyklick´ ymi oscilacemi skuteˇcného produktu ekonomiky. V´ yklad umoˇzn ˇuje osvojen´ı si základn´ıch pˇr´ıstup˚ u k interpretaci pˇr´ıˇcin a mechanismu cyklické oscilace ekonomiky. Kapitola 4

´ ˇ ıch Pen´ıze a poptavka po penez´ V´ yklad penˇez a pˇredevˇs´ım pˇr´ıstup ekonomie k m´ıstu a v´ yznamu penˇez v ekonomice pˇredstavuje jeden ze stˇeˇzejn´ıch makroekonomick´ ych problém˚ u. V´ yklad umoˇzn ˇuje pochopen´ı toho, ˇze existuj´ı d˚ uvody, proˇc ekonomie chápe pen´ıze v ˇsirˇs´ım smyslu neˇz je obvyklé v bˇeˇzném ˇzivotˇe. Vymezen´ım charakteru soudob´ ych penˇez a zvládnut´ım teorie poptávky po penˇez´ıch jsou vytvoˇreny pˇredpoklady pro následnou anal´ yzu trhu penˇez. kapitola umoˇzn ˇuje v základn´ıch souvislostech pochopit v´ yznam mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice, vztah mezi mnoˇzstv´ım penˇez, velikost´ı produkce a cenovou hladinou ekonomiky. Umoˇzn´ı rovnˇeˇz pochopit pˇr´ımé d˚ usledky zmˇen mnoˇzstv´ı penˇez na cenovou hladinu. Kapitola 5

ˇ Bankovn´ı soustava a nab´ıdka penez Kapitola je vˇenována popisu a vysvˇetlen´ı zp˚ usobu, jak se v ekonomice utváˇr´ı mnoˇzstv´ı penˇez. Proto je jej´ım tˇeˇziˇstˇem nab´ıdka penˇez, kterou v ekonomice zabezpeˇcuje bankovn´ı soustava a za kterou nese odpovˇednost centráln´ı banka. Proto je u ´vod vˇenován funkc´ım bankovn´ı soustavy. Je popsán mechanismus tvorby nab´ıdky penˇez, ale pˇredevˇs´ım je ukázán mechanismus multiplikace

depozitn´ıch penˇez, kter´ y omezuje moˇznosti pˇr´ısné kontroly mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice. V´ yklad smˇeˇruje ke zd˚ uraznˇen´ı, které segmenty tvorby nab´ıdky penˇez jsou pod kontrolou centráln´ıch bank a které subjekty sv´ ym chován´ım ovlivˇ nuj´ı rozmˇer skuteˇcnˇe funguj´ıc´ı penˇeˇzn´ı masy ekonomiky. Kapitola 6

Inflace Kapitola vysvˇetluje základn´ı poznatky vztahuj´ıc´ı se jednomu z nejsledovanˇejˇs´ıch ekonomick´ ych jev˚ u – inflaci. Je vysvˇetlen nejen jev samotn´ y, ale také základn´ı zp˚ usoby jeho mˇeˇren´ı. zd˚ uraznˇeny jsou nejen r˚ uzné zp˚ usoby mˇeˇren´ı, ale také proˇc jsou pouˇz´ıvány, tedy jejich pˇrednosti a omezen´ı. Pozornost je vˇenována i zdroj˚ um inflace a tendenc´ım rozvoje. Zvláˇstn´ı pozornost je rovnˇeˇz vˇenována otázkám, jak se inflace prom´ıtá do chován´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u ekonomiky a jaké d˚ usledky má pro jejich chován´ı. Z makroekonomického hlediska je poloˇzen d˚ uraz na d˚ usledky inflace pro alokaci zdroj˚ ua efektivnost fungován´ı ekonomiky, ale také na d˚ usledky znehodnocován´ı penˇez pro domácnosti. Kapitola 7

´ Makroekonomicka´ politika statu V u ´vodn´ı ˇcásti kapitoly jsou vysvˇetleny základn´ı souvislosti, které ovlivˇ novaly koncipován´ı novodobé makroekonomické politiky státu v prvn´ı polovinˇe 20. stolet´ı a oˇcekáván´ı, která s n´ı byla spojovaná. Nast´ınˇen je v´ yvoj pojet´ı c´ıl˚ u stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky v kontextu s v´ yvojem typ˚ u hospodáˇrské politiky. V´ yklad smˇeˇruje ke zd˚ uraznˇen´ı a vytvoˇren´ı pˇredpoklad˚ u pro pochopen´ı kvalitativn´ı promˇeny chápán´ı role státu v hospodáˇrstv´ı poté, kdy se projevila krize keynesiánského pˇr´ıstupu. Zd˚ uraznˇena je vazba mezi znovuobnoven´ım d˚ uvˇery v autoregulaˇcn´ı mechanismy trˇzn´ıho systému a v´ yvojem hospodáˇrské politiky na pˇrelomu stolet´ı. Kapitola 8

´ ı politika Fiskaln´ V´ yklad fiskáln´ı politiky vycház´ı z pochopen´ı v´ yznamu státn´ıho rozpoˇctu jako nástroje, kterého stát vyuˇz´ıvá k ovlivˇ nován´ı hospodáˇrsk´ ych proces˚ u. Je ukázáno které pˇr´ıjmové a v´ ydajové poloˇzky a jak´ ym zp˚ usobem p˚ usob´ı na ekonomiku, ale také s t´ım spojené chován´ı subjekt˚ u. Na tomto základˇe jsou vysvˇetleny u ´ˇcinky fiskáln´ı politiky, pˇredevˇs´ım ve vztahu k v´ ykonu a cenové hladinˇe. V´ yklad se op´ırá o vyuˇz´ıván´ı státn´ıch nákup˚ u a zmˇen ve zdaˇ nován´ı a d˚ uraz je kladen na rozliˇsován´ı efekt˚ u uˇzit´ı nástroj˚ u podle toho, zda ekonomika vyuˇz´ıvá ˇci nevyuˇz´ıvá v´ yrobn´ı kapacity a zda se jedná ´ˇcinek. o krátkodobé ˇci dlouhodobé u Kapitola 9

´ ı politika Monetarn´ C´ılem kapitoly je zvládnut´ı nástroj˚ u monetárn´ı politiky, zp˚ usob˚ u jejich uˇzit´ı a moˇznost dosaˇzen´ı deklarovan´ ych c´ıl˚ u. Monetárn´ı politika se stala nezastupitelnou sloˇzkou stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky a postoj k n´ı prodˇelal v´ yrazn´ y posun, kter´ y byl naznaˇcen v jiˇz v 19. kapitole. Pˇredpokladem zodpovˇezen´ı základn´ıch otázek a souvislost´ı je osvojen´ı nástroj˚ u monetárn´ı politiky a ujasnˇen´ı si jejich vlivu na penˇeˇzn´ım trhu. Následuje interpretace tradiˇcn´ı keynesiánské transmise a posouzen´ı efektu dosaˇzen´ ych c´ıl˚ u v konfrontac´ı s oˇcekáván´ımi. Z kritického postoje monetarismu k monetárn´ı politice orientované na regulaci u ´rokov´ ych mˇer je odvozen soudob´ y postoj k monetárn´ı politice a jej´ım c´ıl˚ um.

Obsah

Kapitola 10

´ Duchodov ˚ a´ politika statu D˚ uchodová politika státu je souˇcást´ı stabilizaˇcn´ı politiky, ale v kapitole je vysvˇetlována jeˇstˇe dalˇs´ı závaˇzná souvislost. Obecnˇe je zp˚ usob rozdˇelován´ı okolnost ovlivˇ nuj´ıc´ı stabilitu spoleˇcenského a hospodáˇrského systému. Proto je v u ´vodu tato souvislost zd˚ uraznˇena. Zároveˇ n je t´ım nastolena otázka nerovnost´ı v rozdˇelován´ı. Obsah kapitoly umoˇzn ˇuje dospˇet k poznán´ı, ˇze samotné nerovnosti jsou objektivnˇe zaloˇzeny a samy o sobˇe by nemˇely b´ yt negativnˇe interpretovány. kapitola zd˚ urazˇ nuje i riziko druhé krajnosti, bagatelizaci sociáln´ıch problém˚ u, pokud doprováz´ı rozdˇelovac´ı procesy. Kapitola 11

´ ˇ Mezinarodn´ ı trh penez Vu ´vodn´ı ˇcásti kapitoly je definován mˇenov´ y kurz a zp˚ usoby odvozen´ı jeho rovnováˇzné u ´rovnˇe. Je vysvˇetlena jak klasická“ koncepce odvozen´ı rovnováˇzného kurzu, tak alternativn´ı pˇr´ıstupy, k nimˇz ” je ˇrazeno odvozen´ı kurzu na základˇe mˇenové parity ˇci na základˇe parity kupn´ı s´ıly národn´ıch mˇen. Vymezeny jsou jednotlivé faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ yˇsi mˇenového kurzu a popsány smˇery p˚ usoben´ı. Následuje klasifikace základn´ıch systém˚ u mˇenového kurzu a je popsán mezinárodn´ı mˇenov´ y systém, jeho varianty a v´ yvoj od druhé poloviny 20. stolet´ı. Kapitola 12

´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika Mezinarodn´ ı obchod a vnej Od vymezen´ı základn´ıch pˇr´ıˇcin vzniku mezinárodn´ıho obchodu pˇrecház´ı v´ yklad k jeho vlivu na zv´ yˇsen´ı efektivnosti národn´ıch hospodáˇrstv´ı. Jsou definovány pojmy mezinárodn´ı obchod, absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhoda. Následuje v´ yklad nástroj˚ u vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenové politiky státu. Následnˇe je popsán u ´ˇcet platebn´ı bilance a podrobnˇeji rozebrány jeho jednotlivé pod´ uˇcty. Pozornost je dále vˇenována rozd´ıln´ ym dopad˚ um mezinárodn´ıho propojen´ı ekonomik v závislosti na u ´rovn´ı vyuˇzit´ı zdroj˚ u a délce posuzovaného obdob´ı. Závˇereˇcná ˇcást je vˇenována vymezen´ı a v´ yvoji integraˇcn´ıch proces˚ u, s d˚ urazem na integraˇcn´ı procesy prob´ıhaj´ıc´ı v Evropˇe.

´ Upln y´ obsah ˇ ren´ı vykonu 1. Meˇ ´ ekonomiky – makroekonomicke´ vystupy ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 ´ 1.1. Uvod do makroekonomie

16

ˇ ren´ı vykonu 1.2. Meˇ ´ ekonomiky

18

´ ren´ı HDP 1.3. Vydajov ´ a´ metoda vyjadˇ

23

ˇ ren´ı vykonu 1.4. Duchodov ˚ a´ metoda meˇ ´

26

´ 2. Ekonomicka´ rovnovaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 ´ ı nab´ıdka 2.1. Agregatn´

30

´ ı poptavka ´ 2.2. Agregatn´

33

´ 2.3. Pojet´ı ekonomicke´ rovnovahy

39

´ ren´ı rovnovahy ´ ´ modelu 2.4. Utvaˇ v klasickem

40

´ ´ 2.5. Keynesiansk y´ model rovnovahy

42

ˇ ı produktu modelem multiplikatoru ´ 2.6. Urcen´

45

´ rske´ cykly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3. Ekonomicky´ rust ˚ a hospodaˇ ´ 3.1. Definice ekonomickeho rustu ˚

52

´ ı nab´ıdky a poptavky ´ 3.2. Dynamika vyvoje ´ agregatn´

55

´ rske´ cykly 3.3. Hospodaˇ

57

ˇ ´ ´ ı 3.4. Pˇr´ıciny cyklickeho kol´ısan´

61

´ kol´ısan´ ´ ı ekonomiky 3.5. Role investic v cyklickem

61

´ ˇ ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4. Pen´ıze a poptavka po penez´ ˇ 4.1. Charakter a formy soudobych ´ penez

66

´ ˇ ıch 4.2. Poptavka po penez´

70

ˇ 4.3. Rovnice smeny

73

ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 5. Bankovn´ı soustava a nab´ıdka penez 5.1. Bankovn´ı sektor ekonomiky

78

5.2. Bankovn´ı soustava

80

ˇ 5.3. Tvorba depozitn´ıch penez

81

ˇ a jej´ı kontrola 5.4. Nab´ıdka penez

84

6. Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 6.1. Podstata inflace

90

6.2. Formy inflace

93

ˇ 6.3. Pˇr´ıciny inflace

94

6.4. Dusledky ˚ inflace

97

6.5. Phillipsova kˇrivka

100

´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 7. Makroekonomicka´ politika statu

Obsah

ˇ ´ ı intervence do hospodaˇ ´ rstv´ı 7.1. Pˇr´ıciny statn´

106

´ ´ rske´ politiky 7.2. C´ıle a nastroje hospodaˇ

108

´ rske´ politiky 7.3. Typy hospodaˇ

110

´ ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 8. Fiskaln´ ´ ı rozpocet ˇ 8.1. Statn´

116

´ ´ ı politiky 8.2. Nastroje a c´ıle fiskaln´

118

´ ı politika – dopady na sledovane´ c´ıle 8.3. Expanzivn´ı a restriktivn´ı fiskaln´

121

´ ıho rozpoctu ˇ 8.4. Deficit statn´

123

´ ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 9. Monetarn´ ´ ´ ı banky 9.1. Nastroje centraln´

128

´ ı c´ıle 9.2. Monetarn´

131

´ ı politika a c´ıle hospodaˇ ´ rske´ politiky 9.3. Monetarn´

133

´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 10. Duchodov ˚ a´ politika statu ´ stabilizacn´ ˇ ı politiky 10.1. Duchodov ˚ a´ politika jako soucˇ ast

140

´ 10.2. Nerovnosti v duchodech ˚ domacnost´ ı

141

ˇ ´ ı a pˇrerozdelov ˇ ´ ı 10.3. Rozdelov an´ an´

143

´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 11. Mezinarodn´ ı trh penez ˇ 11.1. Menov y´ kurz

148

ˇ ˇ 11.2. Menov y´ kurz a jeho zmena

152

ˇ Menov´ y kurz a cenova´ hladina

154

ˇ ´ ıch aktiv Menov´ y kurz a vývoj na trhu domac´

155

ˇ Vývoj zahraniˇcn´ıho obchodu a jeho vliv na menov´ y kurz

157

ˇ Menov´ y kurz a saldo platebn´ı bilance

157

´ menov ˇ 11.3. System ych ´ kurzu˚

159

´ ˇ ´ 11.4. Mezinarodn´ ı menov y´ system

160

´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 12. Mezinarodn´ ı obchod a vnej ´ ´ rstv´ı 12.1. Mezinarodn´ ı obchod a efektivnost hospodaˇ

166

ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika statu ´ 12.2. Vnej

169

´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı a menov ˇ 12.3. Nastroje vnej e´ politiky

172

12.4. Ekonomicka´ integrace

174

12.5. Stupneˇ integrace a jejich realizace

176

´ Uvod

´ Uvod

Uˇcebn´ı text vytváˇr´ı pˇredpoklady pro osvojen´ı základn´ıch kategori´ı a zákonitost´ı obecné ekonomické teorie, s d˚ urazem na pochopen´ı hlavn´ıch souvislost´ı makroekonomické sféry národn´ıho hospodáˇrstv´ı. Po obsahové stránce je souˇcást´ı základn´ıho kurzu ekonomie a navazuje na v´ yklad mikroekonomie. navazuje bezprostˇrednˇe na prvn´ı ˇctyˇri kapitoly reprezentuj´ıc´ı u ´vod do obecné ekonomie. Pˇredevˇs´ım vˇsak, z pohledu makroekonomického kl´ıˇcové kapitoly vˇenované problematice koordinace národn´ıho hospodáˇrstv´ı a p˚ usoben´ı hospodáˇrského mechanismu. Vysvˇetlen´ı základn´ıch teoretick´ ych souvislost´ı fingován´ı ekonomiky jako celku pak obohacuje v´ yklad mikroekonomie o pochopen´ı vlivu makroekonomického prostˇred´ı na jednán´ı jednotliv´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u (napˇr. pod vlivem cyklick´ ych oscilac´ı, inflace, státn´ı intervence ˇci vliv˚ u z vnˇejˇs´ıho, mezinárodn´ıho prostˇred´ı). Vzhledem k omezenému rozsahu textu a obsahu pˇredchoz´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky, je vhodné doplnit z´ıskané poznatky o základn´ı souvislosti v´ yvoje hlavn´ıch smˇer˚ u ekonomického myˇslen´ı (neoklasicismu, keynesiánstv´ı, monetarismu, pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ıch pˇr´ıstup˚ u). Jednotlivé kapitoly na sebe navazuj´ı a souˇcasnˇe tvoˇr´ı ˇctyˇri provázané a navazuj´ıc´ı problémové okruhy. Prvn´ı je vˇenován problematice vyjádˇren´ı v´ ykonu ekonomiky, rovnováze ekonomiky a hospodáˇrskému r˚ ustu (kap. 1.–3.). Druh´ y tématick´ y celek pˇredstavuj´ı kapitoly 4.–6. vˇenované problematice penˇez a inflace. Ve tˇret´ı ˇcásti (kap. 7.–10.) je jsou vysvˇetlovány základn´ı souvislosti ovlivˇ nuj´ıc´ı pojet´ı státn´ı intervence do hospodáˇrstv´ı a jej´ı formy. Závˇereˇcná ˇcást si vˇs´ımá základn´ıch zp˚ usob˚ u a d˚ usledk˚ u propojen´ı národn´ı ekonomiky s mezinárodn´ım hospodáˇrsk´ ym prostˇred´ım (kap. 11.–12.).

´ Uvod do makroekonomie ˇ ren´ı vykonu Meˇ ´ ekonomiky ´ ren´ı HDP Vydajov ´ a´ metoda vyjadˇ ˇ ren´ı vykonu Duchodov ˚ a´ metoda meˇ ´

1

ˇ ren´ı vykonu Meˇ ´ ekonomiky – makroekonomicke´ vystupy ´

ˇ ren´ı vykonu 1. Meˇ ´ ekonomiky – makroekonomicke´ vystupy ´

C´ıl kapitoly V´ ychodiskem studia kapitoly mus´ı b´ yt ujasnˇen´ı a osvojen´ı si logiky makroekonomického pohledu na hospodáˇrstv´ı. Zmˇeˇren´ı v´ ykonu ekonomiky otev´ırá prostor pro hledán´ı odpovˇed´ı na otázky, které jsou skuteˇcnˇe základn´ı. Jak funguje ekonomika, vyuˇz´ıvá moˇznost´ı, které jsou k dispozici? Co plat´ı pro jej´ı v´ ykon v ˇcase, co plat´ı pˇri srovnáván´ı jej´ıho v´ ykonu s v´ yvojem v jin´ ych zem´ıch. Na základˇe osvojen´ı si základn´ıch souvislost´ı makroekonomického pˇr´ıstupu nám p˚ ujde o zvládnut´ı zp˚ usobu vyjadˇrován´ı v´ ykonnosti ekonomiky a vztah˚ u mezi namˇeˇren´ ymi makroekonomick´ ymi agregáty. U jednotliv´ ych zp˚ usob˚ u vyjádˇren´ı v´ ykonu je nutno zvládnout nejen metodu, ale také pˇrednosti jednotliv´ ych vyjádˇren´ı a omezen´ı provázej´ıc´ı mˇeˇren´ı. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

1.1

´ Uvod do makroekonomie

Makroekonomie zkoumá chován´ı ekonomiky jako celku. Ve vztahu k mikroekonomii nepˇredstavuje nadstavbu. Je projevem moˇznosti i nezbytnosti uplatnˇen´ı jiného pˇr´ıstupu ke zkoumán´ı hospodáˇrstv´ı a jeho souvislost´ı. Makroekonomick´ y pˇr´ıstup prodˇelal v posledn´ım stolet´ı v´ yznamn´ y v´ yvoj, ve kterém se charakter makroekonomie promˇen ˇuje. Zrod ekonomie jako vˇedy byl spojen s makroekonomick´ ym charakterem uˇcen´ı klasické politické ekonomie, která se orientovala na ˇreˇsen´ı problému tvorby a zvyˇsován´ı bohatstv´ı zemˇe, doplnˇené o problematiku rozdˇelován´ı bohatstv´ı ve spoleˇcnosti. Pˇrelom 19. a 20. stolet´ı byl spjat s nadvládou neoklasické mikroekonomie, která zaujala pozici hlavn´ıho proudu. Tato pozice byla otˇresena zmˇenami ve struktuˇre trh˚ u, které byly d˚ usledkem prosazován´ı technické revoluce umoˇzn ˇuj´ıc´ı a vyˇzaduj´ıc´ı urychlen´ı procesu koncentrace ve v´ yrobách. Mikroekonomick´ y charakter teorie nebyl rovnˇeˇz adekvátn´ım rámcem pro ˇreˇsen´ı makroyznam postupnˇe nar˚ ustal (zejména poekonomick´ ych souvislost´ı, jejichˇz v´ kraˇcuj´ıc´ı a prohlubuj´ıc´ı se cyklické oscilace v´ ykonnosti ekonomik, s t´ım souvisej´ıc´ı r˚ ust sociáln´ıch problém˚ u, na které stát reagoval rostouc´ı aktivitou v oblasti hospodáˇrské, ale také napˇr. promˇeny v oblasti penˇeˇzn´ıho obˇehu v souvislosti s pokraˇcuj´ıc´ı demonetizac´ı zlata). Makroekonomie, která se prosadila ve 30. letech 20. stolet´ı a jej´ımˇz teoretick´ ym základem se stalo uˇcen´ı J. M. Keynese, v zásadˇe abstrahovala od chován´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u a soustˇredila se na zkoumán´ı souvislost´ı nepostiˇziteln´ ych mikroekonomick´ ym pˇr´ıstupem. Souˇcasnˇe umoˇzn ˇuje poznat souvislosti prostˇred´ı v nˇemˇz se prosazuj´ı mikroekonomické procesy. Mikroekonomie a makroekonomie se odliˇsuj´ı pˇr´ıstupem ke zkoumán´ı hospodáˇrstv´ı t´ım, které jeho souvislosti zkoumaj´ı. u a jejich souvislost´ı Jejich spojen´ım se naˇse poznán´ı hospodáˇrsk´ ych proces˚ stává u ´plnˇejˇs´ı. Dosavadn´ı v´ yvoj ekonomické teorie mnohokrát prokázal, ˇze nevyváˇzenost

16

mikro a makro pohledu pˇrináˇs´ı urˇcité riziko, které zpravidla vy´ ust’uje v nutnost pˇrehodnocen´ı ekonomické teorii a tuto nezbytnost v´ yraznˇe urychl´ı. Nen´ı náhodou, ˇze makroekonomicky orientovaná klasická ˇskola politické ekonomie byla vystˇr´ıdána neoklasickou ekonomi´ı orientovanou pˇr´ısnˇe mikroekonomicky. Potˇreba objasnit nové procesy provázej´ıc´ı ekonomiku jako celek byla u zrodu keynesiánské makroekonomie, která absenc´ı mikroekonomického teoretického základu vytvoˇrila pˇredpoklady svého zpochybnˇen´ı. Od poˇcátku 20. stolet´ı se postupnˇe vykrystalizovaly okruhy, tvoˇr´ıc´ı teoretická jádra soudobé makroekonomie. Vstupn´ım problémem do makroekonomie je v´ ykon ekonomiky a jeho mˇeˇren´ı, s t´ım souvis´ı i otázka rovnováhy v národn´ım hospodáˇrstv´ı. Odtud se odv´ıj´ı tˇri základn´ı okruhy problém˚ u, na které makroekonomie podává odpovˇed’: v´ ykonnost ekonomiky a zejména souvislosti a vlastnosti jej´ıho hospodáˇrského r˚ ustu. u ´roveˇ n zamˇestnanosti v ekonomice a tedy vysvˇetlen´ı pˇr´ıˇcin vzniku nezamˇestnanosti a jej´ı u ´rovnˇe. pojet´ı inflace a vysvˇetlen´ı jej´ıho vzniku a dopad˚ u na hospodáˇrstv´ı. Za tˇemito základn´ımi okruhy se skr´ yvá ˇrada dalˇs´ıch d´ılˇc´ıch otázek, se kter´ ymi se v dalˇs´ım textu seznám´ıme. Nyn´ı je pˇredevˇs´ım nezbytné doplnit uveden´ y v´ yˇcet o relativnˇe samostatn´ y ˇctvrt´ y okruh: makroekonomická politiky státu (vlády), do které jsou vkládány nadˇeje, ˇze pomoc´ı vhodné preference c´ıl˚ u a volby nástroj˚ u m˚ uˇze ovlivnit takové jevy, jako jsou v´ ykon, r˚ ust, zamˇestnanost, inflace atd. Tedy naplnˇen´ı oˇcekáván´ı stability hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u. Otázky, které zkoumá makroekonomie, pˇredstavuj´ı sloˇzité hospodáˇrské jevy neexistuj´ıc´ı izolovanˇe vedle sebe, ale ve vzájemn´ ych, zpravidla mnohostrann´ ych souvislostech. Zp˚ usob jejich postiˇzen´ı a objasnˇen´ı je závisl´ y na pˇredpokladech, ze kter´ ych jsou teoretické v´ yklady odvozovány. Na rozd´ıl od mikroekonomie se v soudobé makroekonomii setkáváme s vyhranˇen´ ymi alternativn´ımi v´ yklady, ˇcasto pˇr´ısnˇe kontroverzn´ımi, a to jak v pojet´ı problému samého, tak interpretaci pˇr´ıˇcin jeho vzniku, ale zejména v pˇr´ıpadn´ ych doych opatˇren´ı na hospodáˇrsk´ y poruˇcen´ıch pro chován´ı vlády a dopad˚ u pˇrijat´ v´ yvoj. V pˇr´ıstupu k hospodáˇrstv´ı a interpretaci jev˚ u vyuˇzijeme skuteˇcnosti, ˇze se jedná o trˇzn´ı ekonomiku. Standardn´ım nástrojem k postiˇzen´ı trˇzn´ıch jev˚ u a mechanismu fungován´ı hospodáˇrstv´ı je vztah mezi nab´ıdkou, poptávkou a cenou. Základem makroekonomického pˇr´ıstupu je tedy postiˇzen´ı rozmˇeru celkového v´ ystupu ekonomiky a jeho cenové u ´rovnˇe. T´ım je vytvoˇren základn´ı rámec, ve kterém budeme vyjadˇrovat ekonomiku jako celek. Vztah mezi mnoˇzstv´ım v´ ystupu a cenou je v trˇzn´ım prostˇred´ı vyjádˇriteln´ y pomoc´ı nab´ıdkové a poptávkové kˇrivky, které vyjadˇruj´ı základn´ı makroekonomické souvislosti. Celkov´ a (agreg´ atn´ı) nab´ıdka se utváˇr´ı agregac´ı d´ılˇc´ıch nab´ıdek a vyjadˇruje stejnou souvislost, jako kaˇzdá jiná nab´ıdka. Ochotu vyrábˇet a nab´ızet urˇcité mnoˇzstv´ı v´ ystupu pˇri dané cenové hladinˇe. Obecnˇe plat´ı (z d˚ uvod˚ u,

17


které jsme popsali v mikroekonomii), ˇze s rostouc´ı cenovou hladinou (P ) roste mnoˇzstv´ı, které jsou v´ yrobci ochotni vytváˇret a nab´ızet. Tvar kˇrivky agregátn´ı nab´ıdky (AS) m˚ uˇzeme povaˇzovat – alespoˇ n pro nyn´ı uvádˇené souvislosti – za shodn´ y s bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ ym tvarem nab´ıdkové kˇrivky, tedy kˇrivka rostouc´ı zleva doprava. Obdobnˇe se agregac´ı d´ılˇc´ıch poptávek utváˇr´ı celkov´ a (agreg´ atn´ı) popt´ avka. Je závislá na cenové u ´rovni a na d˚ uchodech, které maj´ı subjekty k dispozici. Vyjadˇruje celkové v´ ydaje vˇsech subjekt˚ u, celkové zam´ yˇslené nákupy. I v tomto pˇr´ıpadˇe plat´ı, ˇze niˇzˇs´ı cenová hladina je doprovázena ochotou nakupovat vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı. Kˇrivka agregátn´ı poptávky (AD) je klesaj´ıc´ı. Pokud obˇe kˇrivky naneseme do jediného grafu, pak existuje právˇe jeden bod, ve kterém se prot´ınaj´ı. Pr˚ useˇc´ık urˇcuje rovnováˇzné mnoˇzstv´ı produkce a rovnováˇznou cenovou hladinu, t´ım je graficky vyjádˇren stav rovnováhy ekonomiky. K základn´ım problém˚ um teorie makroekonomie patˇr´ı posouzen´ı toho, jak´ y je vztah mezi v´ ystupem odpov´ıdaj´ıc´ım rovnováˇznému bodu a tou u ´rovn´ı u ekonov´ ystupu, která odpov´ıdá optimáln´ımu vyuˇzit´ı disponibiln´ıch zdroj˚ miky. Obrázek 1.1: Agregátn´ı nab´ıdka a agregátn´ı poptávka P AS

pE

E AD

0

1.2

qE

v´ ykon ekonomiky (Q)

ˇ ren´ı vykonu Meˇ ´ ekonomiky

Jedn´ım ze základn´ıch pˇredpoklad˚ u umoˇzn ˇuj´ıc´ıch popis i anal´ yzu na makroekonomické u ´rovni je postiˇzen´ı v´ ykonu ekonomiky jako celku. V´ ykon národn´ıho hospodáˇrstv´ı je zaloˇzen na vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Jejich disponibiln´ı mnoˇzstv´ı, kvalita a dostupná u ´roveˇ n technologi´ı, vymezuj´ı hranici v´ yrobn´ıch moˇ znost´ı, tzn. maxim´ aln´ıch dosaˇ ziteln´ ych v´ ykon˚ u ekonomiky za dan´ ych podm´ınek. Vlastn´ık˚ um v´ yrobn´ıch faktor˚ u náleˇz´ı pod´ıl na vytvoˇreném d˚ uchodu, kter´ y je ocenˇen´ım sluˇzby pˇr´ısluˇsného v´ yrobn´ıho faktoru.

18

Chceme-li vyjádˇrit v´ ykon ekonomiky je základn´ı otázkou, jak r˚ uznorod´ y ˇ sen´ı otázky existuje, i kdyˇz nen´ı bezproblémové. v´ ykon ekonomiky zmˇeˇrit. Reˇ Postiˇzen´ı v´ ykonu pˇredevˇs´ım pˇredpokládá vymezen´ı ˇ casov´ eho obdob´ı, za které budeme mˇeˇrit, protoˇze uˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u je nepˇretrˇzit´ y proces prob´ıhaj´ıc´ı v ˇcase. Nezbytné je rovnˇeˇz zvolen´ı správného zp˚ usobu mˇeˇren´ı. Obrázek 1.2: Reálné a penˇeˇzn´ı toky v jednoduchém dvousektorovém modelu ekonomiky

Dom´ acnosti

Firmy

platby (ceny v´ yrobk˚ u, sluˇzeb, v´ yrobn´ıch faktor˚ u) fyzick´ y tok: v´ yrobky, sluˇzby, v´ yrobn´ı faktory

Vyjdeme-li z vymezen´ı, ˇze existuj´ı dva typy trˇzn´ıch subjekt˚ u tj. firmy (vyuˇz´ıvaj´ı v´ yrobn´ı faktory a produkuj´ı statky a sluˇzby) a domácnosti (vystupuj´ıc´ı jako kupuj´ıc´ı na trhu statk˚ u a sluˇzeb a prodávaj´ıc´ı na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u), pak vˇedomˇe prostˇred´ı ekonomiky zjednoduˇsujeme. Neuvaˇzujeme aktivitu státu, kter´ y od tˇechto subjekt˚ u z´ıskává prostˇredky pomoc´ı dan´ı, ani to, ˇze nakupuje v´ yrobky a sluˇzby, pˇr´ıpadnˇe plat´ı transferové platby. Neuvaˇzujeme ani nezbytnˇe existuj´ıc´ı propojen´ı ekonomiky se zahraniˇc´ım, které rovnˇeˇz ovlivn´ı námi analyzované pohyby. Neuvaˇzujeme ani finanˇcn´ı trh, na kter´ y smˇeˇruj´ı u ´spory domácnost´ı, pˇr´ıpadnˇe firem a kter´ y poskytuje investiˇcn´ı zdroje firmám. Ilustraci provedeme ve zjednoduˇseném dvousektorovém modelu (viz obrázek 1.2). u m˚ uˇzeme zachytit dva záObrázek naznaˇcuje, ˇze za uveden´ ych pˇredpoklad˚ kladn´ı druhy tok˚ u mezi firmami a domácnostmi. Prvn´ı oznaˇcujeme jako reáln´ y, má vˇecnou (fyzickou) podobu a je pˇredstavován tokem statk˚ u a sluˇzeb (od firem k domácnostem) a tokem v´ yrobn´ıch faktor˚ u (od domácnost´ı k firmám). Druh´ y tok má opaˇcn´ y smˇer a je tvoˇren platbami za statky a sluˇzby a také za sluˇzby poskytnuté v´ yrobn´ımi faktory. Je to tedy penˇeˇzn´ı tok. V´ ystup ekonomiky je souˇcasnˇe veliˇcinou tokovou, tzn. je urˇcen absolutn´ım rozmˇerem v ˇcase. Na rozd´ıl od veliˇcin stavov´ ych, které jsou vyjádˇreny pouze absolutn´ım rozmˇerem). Základn´ı zp˚ usob vyjádˇren´ı v´ ykonu, kter´ y budeme v dalˇs´ım v´ ykladu pouˇz´ıvat spoˇc´ıvá ve zmˇeˇren´ı toku v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Budeme-li mˇeˇrit tento tok v´ ystup˚ u smˇeˇruj´ıc´ıch na trh fináln´ı produkce, z´ıskáme veliˇcinu oznaˇcovanou jako produkt. Pokud vyuˇzijeme druhé moˇznosti, která se nám nab´ız´ı, a to mˇeˇren´ı pomoc´ı pˇr´ıjm˚ u, které pob´ıraj´ı domácnosti za sluˇzby v´ yrobn´ıch faktor˚ u, pak veliˇcinu zmˇeˇrenou t´ımto zp˚ usobem budeme naz´ yvat d˚ uchod. Veliˇ ciny, kter´ e z´ısk´ ame jsou identick´ e, pokud ˇ c´ astka, kterou plat´ı kupuj´ıc´ı na trhu fináln´ı produkce a stává se pˇr´ıjmem prodávaj´ıc´ıho, se rozkládá na d˚ uchody vlastn´ık˚ u v´ yrobn´ıch faktor˚ u.

19


Základn´ı veliˇcinou pouˇz´ıvanou k mˇeˇren´ı v´ ykonnosti ekonomiky je hrub´ y (n´ arodn´ı nebo dom´ ac´ı) produkt (HNP, HDP). Obˇe veliˇciny slouˇz´ı k mˇeˇren´ı v´ ykonnosti, ale je mezi nimi rozd´ıl (a to i kvantitativn´ı), zp˚ usoben´ y stupnˇem mezinárodn´ıho propojen´ı ekonomik. N´ arodn´ı produkt (NP) slouˇz´ı k mˇeˇren´ı výkonu (v´ ystupu) v´ yrobn´ıch faktor˚ u podle jejich národn´ı pˇr´ısluˇsnosti, bez ohledu na region, ve kterém v´ yrobn´ı faktory p˚ usob´ı. Dom´ ac´ı produkt (DP) vyjadˇruje rozmˇer výstupu (fináln´ı produkce) vytvoˇreného za urˇcité obdob´ı v´ yrobn´ımi faktory na u ´zem´ı st´ atu, bez ohledu na ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u. To znamená, ˇze napˇr. zisky národn´ı pˇr´ısluˇsnosti uˇz´ıvan´ americké firmy p˚ usob´ıc´ı v SRN jsou souˇcást´ı ukazatel˚ u HNP U SA a HDP SRN , ale nezapoˇc´ıtávaj´ı se do HDP U SA ani do HNP SRN . Obecnˇe plat´ı, ˇze se do zemˇe vrac´ı d˚ uchody z národn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u pouˇz´ıvan´ ych v zahraniˇc´ı a naopak, jsou-li v ekonomice zemˇe vyuˇz´ıvány zahraniˇcn´ı v´ yrobn´ı faktory, potom jim náleˇzej´ıc´ı d˚ uchody zemi opouˇstˇej´ı. Rozd´ıl mezi obˇema veliˇcinami se oznaˇcuje jako ˇ cist´ y pˇ r´ıjem z majetku v zahraniˇ c´ı. Produkt je jako trˇ zn´ı hodnota fin´ aln´ı produkce dosaˇ zen´ e za jeden rok. Tzn., ˇze statky a sluˇzby zahrnované do hrubého produktu maj´ı podobu fináln´ıch (koneˇcn´ ych) v´ yrobk˚ u. Souˇcasnˇe se jedná o penˇeˇzn´ı ocenˇen´ı, tedy penˇeˇzn´ı vyjádˇren´ı hodnoty celkové produkce. Domác´ı produkt (DP ) má sv˚ uj fyzick´ y objem, kter´ y pˇredstavuj´ı r˚ uznorodé statky poˇcitatelné v r˚ uzn´ ych jednotkách. Vˇsechny se vˇsak smˇen ˇuj´ı a v trˇzn´ıch transakc´ıch z´ıskávaj´ı jednotn´ y penˇeˇzn´ı rozmˇer, kter´ y jim vtiskuj´ı jejich trˇzn´ı ceny. Z definice rovnˇeˇz plyne, ˇze pˇri penˇeˇzn´ım vyjadˇrován´ı rozmˇeru DP je nutno dbát na to, aby byly vylouˇceny: tzv. ˇ cistˇ e penˇ eˇ zn´ı transakce, které jsou ned´ılnou souˇcást´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı ekonomiky. Jedná se o transakce nesouvisej´ıc´ı s koneˇcnou produkc´ı. Napˇr. hodnota objemu obchod˚ u s cenn´ ymi pap´ıry nen´ı souˇcást´ı DP. do DP nevstupuj´ı smˇ enn´ e transakce existuj´ıc´ıho majetku, napˇr. penˇeˇzn´ı transakce spojené s pˇrevody nemovitost´ı atd. Ze stejn´ ych d˚ uvod˚ u (nejedná se o fináln´ı produkci daného roku) Pˇri mˇeˇren´ı DP je tˇreba vˇenovat zvláˇstn´ı pozornost meziprodukt˚ um. Podniky se neorientuj´ı v´ yluˇcnˇe na v´ yrobu fináln´ıch produkt˚ u koneˇcné spotˇreby a nˇekteré takovou produkci nevyráb´ı v˚ ubec. Produkce tˇechto firem se v naˇsem kolobˇehu mezi domácnostmi a firmami neobjevuje. Meziprodukty koluj´ı uvnitˇr sektoru, kter´ y pˇredstavuj´ı firmy, nebot’ meziprodukty rozum´ıme dod´ avky mezi podniky, které vstupuj´ı do v´ yrobn´ı spotˇ reby v dan´ em roce. Produkce firem urˇcená jin´ ym firmám a v daném roce také v´ yrobnˇe spotˇrebouvod˚ u nem˚ uˇzeme pˇri vyjadˇrován´ı vaná, je bˇeˇzn´ ym trˇzn´ım jevem. Z tˇechto d˚ DP seˇc´ıtat bˇeˇznou trˇzn´ı produkci. Meziprodukty jsou vyjádˇreny aˇz v trˇzn´ı hodnotˇe fináln´ı produkce. V opaˇcném pˇr´ıpadˇe by v´ıcenásobné zapoˇc´ıtáván´ı

20

znamenalo neopodstatnˇené nadhodnocován´ı rozmˇeru DP , tedy skuteˇcného v´ ykonu ekonomiky. Je moˇ zn´ e zvolit i jin´ y postup umoˇ zn ˇuj´ıc´ı mˇ eˇ ren´ı skuteˇ cn´ eho v´ ykonu a to tak, ˇze v navazuj´ıc´ıch v´ yrobách odeˇcteme od hodnoty produkce hodnotu meziproduktu. Veliˇcina t´ımto zp˚ usobem vyjádˇrená je tvoˇrena souˇ ctem hodnot pˇ ridan´ ych zpracov´ an´ım na jednotliv´ ych stupn´ıch. Postup je moˇzno ilustrovat na zjednoduˇseném pˇr´ıkladu v´ yroby a distribuce piva: produkˇ cn´ı ˇ cinnost mzda za sbˇer chmele výroba piva n´ aklady na dopravu trˇzn´ı cena 1/2 l piva

meziprodukt 0 3 9 x

pˇ ridan´ a hodnota 3 6 3 12

cena 3 9 12 x

Jako v pˇr´ıpadˇe jin´ ych cenov´ ych vyjádˇren´ı i v pˇr´ıpadˇe DP mus´ıme rozliˇsit mezi nomináln´ım a reáln´ ym rozmˇerem. Jestliˇze je DP vyjádˇren v trˇzn´ıch cenách, z´ıskáme veliˇcinu nomin´ aln´ı DP. Jeho velikost závis´ı jak na zmˇenách objemu prodan´ ych v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, tak také na zmˇenách cen. Protoˇze nomináln´ı HDP je trˇzn´ı hodnotou celkové produkce fináln´ıch v´ yrobk˚ u vytvoˇren´ ych v dané ekonomice vyjádˇrenou v bˇ eˇ zn´ ych cen´ ach, m˚ uˇze r˚ ust (napˇr. v meziroˇcn´ım srovnán´ı) jako prost´ y d˚ usledek vzestupu trˇzn´ıch cen. A to i tehdy, kdyˇz fyzick´ y objem produkce stagnuje nebo dokonce klesá. Uvedená souvislost m˚ uˇze platit i opaˇcnˇe. Vzestup fyzického objemu produkce uˇze b´ yt utlumen cenov´ ym poklesem (i kdyˇz tento jev je v modern´ıch ekom˚ nomikách neobvykl´ y). Abychom odstranili zkreslen´ı vyvolané pohyby cenov´ ych hladin, zavád´ıme vyjádˇren´ı v podobˇe re´ alného HDP. I v pˇr´ıpadˇe této reálné veliˇciny (stejnˇe jako napˇr. u mzdy) je smyslem sladˇen´ı cenového (hodnotového) vyjádˇren´ı s reáln´ ym obsahem. Dosaˇzen´ı vyjádˇren´ı, ve kterém se rozmˇer HDP mˇen´ı pouze pod vlivem zmˇeny velikosti objemu fináln´ı produkce v´ yrobk˚ ua sluˇzeb. Pˇrevod z nomináln´ıho na reáln´ y rozmˇer se uskuteˇcn ˇuje pˇrepoˇctem na hladinu stál´ ych cen, kdy ceny urˇcitého roku se zvol´ı za základ, ve kterém je oceˇ nována i produkce následuj´ıc´ıch ˇci pˇredchoz´ıch let (a to bez ohledu na pohyb cenov´ ych hladin). Vztah mezi nomináln´ım a reáln´ ym produktem, vˇcetnˇe v´ yvojové tendence ˇ V souˇcasnosti jsou u nás brány jako ilustruj´ı v následuj´ıc´ı tabulce data z CR. ´ ceny stálé ceny roku 2000. Udaje v tabulce jsou v mld Kˇc. ˇ e republiky v letech 1993–2001 Tabulka 1.1: Hrub´ y domác´ı produkt Cesk´ (v mld. CZK, s. c. = 1995) ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 HDP R 1275 1304 1381 1440 1429 1414 1421 1467 1515 HDP N 1020 1183 1381 1567 1680 1839 1902 1985 2158

Graficky ilustruje vzájemn´ y vztah následuj´ıc´ı obrázek. Obrázek naznaˇcuje, proˇc pomoc´ı reálného HDP m˚ uˇzeme pˇresnˇeji vyjadˇrovat

21


ˇ e republiky v letech 1993–2001 Obrázek 1.3: Hrub´ y domác´ı produkt Cesk´ 2200

2000

hrubý domácí produkt

1800

1600

1400

1200

1000 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok reálný HDP

nominální HDP

zmˇeny v´ ykonnosti ekonomiky. Ale ani tento ukazatel nen´ı ideáln´ım nástrojem. Chápeme-li jako c´ıl mˇeˇren´ı postiˇzen´ y v´ ykonu v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ ymi spoleˇcnost disponuje, vid´ıme, ˇze nezachycuje vˇsechna uˇzit´ı. Nepostihuje uˇzit´ı vˇsech vstup˚ u, které se skuteˇcn´ ym v´ ykonem ekonomiky (uˇzit´ım veˇsker´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u) souvis´ı a ovlivˇ nuj´ı jeho v´ yˇsi. V´ ystup kter´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u nen´ı postiˇzen? V dom´ ac´ım produktu nen´ı zachyceno: netrˇ zn´ı statky. Statky a sluˇzby pˇredstavuj´ıc´ı produkci pro domácnost a v domácnosti vytváˇrené (vaˇren´ı, opravy, atd.). Americké statistiky odhaduj´ı, ˇze pod´ıl této netrˇzn´ı produkce by v konci 80-t´ ych let znamenal zv´ yˇsen´ı HNP v USA o jednu tˇretinu. Nejedná se tedy o zanedbatelnou sloˇzku skuteˇcného v´ ykonu, ale vzhledem k netrˇzn´ımu charakteru do ukazatele nevstupuje. hodnota voln´ eho ˇ casu. Ocenˇen´ı volného ˇcasu je problémem jeˇstˇe sloˇzitˇejˇs´ım. Pˇri sledován´ı v´ ykonnosti v ˇcasové ˇradˇe nen´ı zachycena skuteˇcnost, ˇze docház´ı ke zkracován´ı pracovn´ı doby. Z p˚ uvodn´ıch cca 60 hodin na poˇcátku stolet´ı na dneˇsn´ıch pˇribliˇznˇe 40 hodin. Ale i v souˇcasnosti existuj´ı rozd´ıly mezi zemˇemi, které mohou vyvolávat v´ yznamná zkreslen´ı v mezinárodn´ıch komparac´ıch. ˇ skody na ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı. Produkce ˇskodlivin má negativn´ı hodˇ notu a ve skuteˇcnosti v´ ykon ekonomiky sniˇzuje. Skody na ˇzivotn´ım prostˇred´ı mus´ı b´ yt kompenzovány následn´ ymi v´ ydaji, které znamenaj´ı, ˇze ˇcást dosaˇzeného v´ ystupu nen´ı uˇz´ıvány spoleˇcnost´ı, ale je obˇetována na zm´ırnˇen´ı negativn´ıch dopad˚ u hospodáˇrské ˇcinnosti na ˇclovˇeka a reˇ kultivaci jeho ˇzivotn´ıho prostˇred´ı. Skody na ˇzivotn´ım prostˇred´ı by se mˇely od HDP odeˇc´ıtat. podzemn´ı (st´ınov´ a, ˇ cern´ a) ekonomika. Pˇredstavuje sektor, jehoˇz v´ ykon neprocház´ı oficiáln´ım“ trhem. M˚ uˇze j´ıt napˇr. o produkci, která ”

22

se prodává nelegálnˇe (drogy). Mnohdy je v pozad´ı i snaha o daˇ nov´ y u ńik. Odhady rozsahu tohoto sektoru se r˚ uzn´ı v r˚ uzn´ ych zem´ıch a r˚ uzn´ ych obdob´ıch, pohybuj´ı se vˇsak aˇz na u ´rovni jedné ˇctvrtiny oficiáln´ıho v´ ykonu. kvalita zboˇ z´ı a sluˇ zeb. V´ yvoj, pˇr´ıpadnˇe mezinárodn´ı srovnán´ı této nezanedbatelné stránky produkce, nen´ı v ukazateli HDP zachycen. Mnohdy docház´ı i k tomu, ˇze cenov´ y v´ yvoj vykazuje opaˇcn´ y smˇer pohybu neˇz kvalita produkce. Pokud se v ekonomické teorii realizuj´ı snahy o pˇreklenut´ı v´ yˇse uveden´ ych nedostatk˚ u, je pouˇz´ıván agregát ˇ cist´ y ekonomick´ y blahobyt, zohledˇ nuj´ıc´ı uvedené skuteˇcnosti. ´ Poznamka 1.1.

Server businessweek.com zveˇrejnil v roce 2001 následuj´ıc´ı odhady pod´ılu ˇcerné ekonomiky na hrubém domác´ım produktu vybran´ ych evropsk´ ych zem´ı a Euro z´ ony jako celku: zemˇ e Itálie Nˇemecko Francie ˇ Spanˇ elsko Euro z´ ona

pod´ıl na HDP 23 % 15 % 11 % 17 % 14 %

Zdroj: http://www.businessweek.com/magazine/content/01 38/b3749145.htm

1.3

´ ren´ı HDP Vydajov ´ a´ metoda vyjadˇ

Jestliˇze je HDP definován jako trˇzn´ı hodnota fináln´ı produkce, je zˇrejmé, ˇze jeho realizace na trhu je podm´ınˇena v´ ydaji tˇech, kteˇr´ı HDP nakupuj´ı. Budeme-li sledovat do kter´ ych sektor˚ u HDP smˇeˇruje, mus´ıme nyn´ı, na rozd´ıl od pˇredchoz´ıho zjednoduˇseného modelu, zd˚ uraznit, ˇze vedle domácnosti nakupuj´ı i firmy, stát a ˇcást produkce smˇeˇruje do zahraniˇc´ı. Budeme-li mˇ eˇ rit HDP pomoc´ı v´ ydaj˚ u spojen´ ych s jeho realizac´ı, je vyjádˇriteln´ y souˇctem následuj´ıc´ıch poloˇzek: C IB G EN

– – – –

v´ ydaje domácnost´ı na spotˇrebu soukromé hrubé domác´ı investice státn´ı nákupy v´ yrobk˚ u a sluˇzeb ˇcist´ y export

Hrub´ y domác´ı produkt vyjádˇren´ y touto metodou je moˇzno zapsat: HDP = C + IB + G + EN . Pod´ıvejme se bl´ıˇze na jednotlivé poloˇzky. V´ ydaje dom´ acnost´ı na spotˇ rebu Pˇredstavuj´ı osobn´ı v´ ydaje na spotˇrebu, které m˚ uˇzeme vnitˇrnˇe rozdˇelit na tˇri hlavn´ı skupiny:

23


v´ ydaje na dlouhodobou spotˇrebu, tedy nákupy typu bytové zaˇr´ızen´ı, automobily, atd. v´ ydaje na krátkodobou spotˇrebu, kam patˇr´ı nákupy potravin, odˇev˚ u, benz´ınu aj. v´ ydaje na sluˇzby, které pˇredstavuj´ı nemateriáln´ı poloˇzky spotˇreby domácnost´ı. Napˇr. placen´ı nájemného, plynu, elektˇriny, vody. Ale také platby za sluˇzby lékaˇr˚ u, nemocnic, bank, advokát˚ u aj. Vyjdeme-li ze statistick´ ych u ´daj˚ u, pak pod´ıl tˇechto sloˇzek byl napˇr. v USA na poˇcátku 90. let následuj´ıc´ı: 53 % v´ ydaje spojené s u ´hradou sluˇzeb, vˇcetnˇe bydlen´ı, 33 % v´ ydaje na krátkodobou spotˇrebu, 14 % v´ ydaje na zboˇz´ı dlouhodobé spotˇreby. Celkovˇe se v´ ydaje na osobn´ı spotˇrebu dosahovaly u ´rovnˇe 66 % HNP. V´ ydaje ˇ domácnost´ı na spotˇrebu v Ceské republice dosahovaly v letech 1993–2001 v´ yˇse: ˇ e republice v letech 1993– Tabulka 1.2: V´ ydaje domácnost´ı na spotˇrebu v Cesk´ 2001 (v mld. CZK, stálé ceny = 1995) ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 spotˇ reba 620 654 692 747 765 751 766 783 814 dom´ ac. % z HDP 48,6 50,2 50,1 51,9 53,5 53,1 53,9 53,4 53,7

´ Udaj z USA potvrzuje dominantn´ı postaven´ı spotˇrebitele ve vyspˇelé trˇzn´ı ekonomice. Dvˇe tˇretiny hodnoty trˇzn´ı produkce jsou bezprostˇrednˇe spjaty s rozhodnut´ım spotˇrebitel˚ u o m´ıˇre v´ ydaj˚ u na spotˇrebu. Zmˇeny rozhodnut´ı se bezprostˇrednˇe projevuj´ı v oscilaci této nejv´ yznamnˇejˇs´ı sloˇzky celkov´ ych ˇ v´ ydaj˚ u a tedy i poptávky. Tendence r˚ ustu v´ ydaj˚ u na spotˇrebu v CR m˚ uˇze b´ yt chápána jako postupné utváˇren´ı standardn´ıho trˇzn´ıho prostˇred´ı. Soukrom´ e hrub´ e dom´ ac´ı investice Jsou pˇredevˇs´ım tvoˇreny investiˇcn´ımi nákupy firem. Zahrnuj´ı v´ ydaje na suroviny, na obnovu a rozˇs´ıˇren´ı kapitálov´ ych statk˚ u. Mezi investiˇcn´ı v´ ydaje jsou v trˇzn´ıch ekonomikách zapoˇc´ıtávány i v´ ydaje spojené s v´ ystavbou rodinn´ ych domk˚ u. Nákupy investiˇcn´ıho charakteru uskuteˇcn ˇované státem do této poloˇzky nezahrnujeme. Hrub´ e investice tvoˇ r´ı jak v´ ydaje spojené s obnovou (investice restituˇcn´ı IR ), tak v´ ydaje znamenaj´ıc´ı rozˇs´ıˇren´ı, tedy tvorbu dodateˇcn´ ych kapitálov´ ych statk˚ u (investice ˇcisté IN ). Pˇri anal´ yze v´ ydaj˚ u je uˇz´ıváno uˇzˇs´ı pojet´ı pojmu investice, neˇz je obvyklé v hospodáˇrské praxi. V tomto smyslu nen´ı investic´ı napˇr. nákup akci´ı, nebot’ se nejedná o v´ ydej spojen´ y s nákupem fináln´ı produkce. Hrubé domác´ı investice tvoˇrily v letech 1993–2001 pˇribliˇznˇe 33,1 % HDP ˇ v CR.

24

ˇ e republice v letech 1993–2001 Tabulka 1.3: Hrubé domác´ı investice v Cesk´ (v mld. CZK, stálé ceny r. 1995) ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 hrub´ e 324 384 470 511 494 481 467 511 557 investice % z HDP 25,4 29,5 34,0 35,4 34,6 34,0 32,9 34,8 36,8

St´ atn´ı n´ akupy v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb Zahrnuj´ı v´ ydaje státu na nákup fináln´ı produkce. To znamená, ˇze vyluˇcujeme ty v´ ydaje státu, které maj´ı charakter transferovan´ ych plateb. Tyto platby mohou ve v´ ydej slouˇz´ıc´ı k nákupu fináln´ı produkce pˇremˇenit jejich pˇr´ıjemci. Státn´ı nákupy v´ yrobk˚ u a sluˇzeb dosahovaly v letech 1993–2001 pr˚ umˇerné u ´rovnˇe 19,5 % ˇceského HDP. ˇ e republice v letech Tabulka 1.4: Státn´ı nákupy v´ yrobk˚ u a sluˇzeb v Cesk´ 1993–2001 (v mld. CZK, stálé ceny r. 1995) ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 spotˇ reba 287 287 275 285 272 260 266 264 265 vl´ ady % z HDP 22,5 22,0 19,9 19,8 19,1 18,4 18,7 18,0 17,5

ˇ y export Cist´ Pokud seˇcteme u ´daje C + IB + G uvádˇené pro ˇceskou ekonomiku, dosáhneme v letech 1993–2001 pr˚ umˇerné hodnoty 105,3 % HDP. Je to zp˚ usobeno ˇctvrtou sloˇzkou dotváˇrej´ıc´ı celkovou strukturu v´ ydaj˚ u, ˇcist´ ym exportem. To co bylo v ekonomice dané zemˇe vyprodukováno se odliˇsuje od toho co je v´ yˇse uveden´ ymi tˇremi druhy v´ ydaj˚ u nakoupeno ze dvou d˚ uvod˚ u: ˇcást produkce zemˇe je vyváˇzena do zahraniˇc´ı nebo je nakupována cizinci. ˇcást toho co domác´ı subjekty nakupuj´ı je produkce zahraniˇcn´ı. ˇ y export je rozd´ıl mezi exportem a importem. Tedy, mus´ıme pˇriˇc´ıst Cist´ platby za export v´ yrobk˚ u a sluˇzeb v ekonomice vytvoˇren´ ych (ale realizovan´ ych v zahraniˇc´ı), na druhé stranˇe odeˇc´ıst domác´ı v´ ydaje za sluˇzby a v´ yrobky ze zahraniˇc´ı dovezené. Hodnota ˇcistého exportu m˚ uˇze b´ yt tedy i záporná, coˇz je právˇe pˇr´ıpad USA v uvádˇeném roce 1987. ˇ ilustruje následuj´ıc´ı tabulka: V´ yvoj salda zahraniˇcn´ıho obchodu CR ˇ y produkt Cist´ Jak jiˇz bylo uvedeno, do hodnoty HDP vstupuj´ı hrubé investice. Jestliˇze pouˇzijeme pouze investice ˇcisté (IN ), z´ıskáme veliˇcinu ˇ cist´ y dom´ ac´ı nebo n´ arodn´ı produkt (NDP ˇ ci NNP), které jsou dány souˇcty: N DP = C + IN + G + EN

25


ˇ e republice v letech 1993–2001 (v mld. Tabulka 1.5: Zahraniˇcn´ı obchod v Cesk´ CZK, stálé ceny r. 1995) ukazatel export import ˇ cist´ y export

1993 1994 1995 1996 625 635 741 802 580 665 806 914 45

−30

1997 1998 1999 2000 875 963 1021 1195 988 1053 1110 1298

−66 −112 −113 −90

2001 1343 1475

−89 −103 −133

nebo: N DP = HDP − IR . ˇ y produkt pˇ Cist´ redstavuje dokonalejˇ s´ı vyj´ adˇ ren´ı v´ ykonu. Obnovovac´ı investice slouˇz´ı k nahrazen´ı znehodnoceného kapitálu, k nˇemuˇz pˇri uˇz´ıván´ı zdroj˚ u docház´ı. Proto také m˚ uˇzeme ˇcist´ y produkt z´ıskat, pokud od hrubého produktu toto znehodnocen´ı kapitálu odeˇcteme.

1.4

ˇ ren´ı vykonu Duchodov ˚ a´ metoda meˇ ´

Uˇzit´ı d˚ uchodové metody znamená, ˇze budeme mˇeˇrit v´ ykon ekonomiky pomoc´ı pˇr´ıjm˚ u domácnost´ı, které pob´ıraj´ı za sluˇzby v´ yrobn´ıch faktor˚ u v jejich vlastnictv´ı. Domácnosti jsou vlastn´ıky vˇsech v´ yrobn´ıch faktor˚ u a souˇctem jim náleˇzej´ıc´ıch d˚ uchod˚ u z´ıskáme veliˇcinu naz´ yvanou národn´ı d˚ uchod (NI ). Jaké d˚ uchody náleˇz´ı vlastn´ık˚ um v´ yrobn´ıch faktor˚ u? Jsou to: mzdy pˇ red zdanˇ en´ım (hrubé mzdy), tzn. d˚ uchod, kter´ y má charakter odmˇeny za práci (uˇzijeme-li u ´daj˚ u uvádˇen´ ych pro rok 1987 v USA, dosahovaly v´ yˇse pˇribliˇznˇe 60 % HNP) renty, d˚ uchody vlastn´ık˚ um p˚ udy. Jedná se o nejménˇe v´ yznamnou poloˇzku co do rozmˇeru. Nedosahuje ani u ´rovnˇe 1 % HNP. zisky korporac´ı. I v tomto pˇr´ıpadˇe mus´ıme kalkulovat hrubé zisky (tedy pˇred zdanˇen´ım). Dosahovaly v roce 1987 v USA u ´rovnˇe 6,7 % HNP. ˇ cist´ y u ´rok. Je rozd´ıl mezi u ´roky, které domácnosti z´ıskávaj´ı a u ´roky, které plat´ı jin´ ym subjekt˚ um. Rozmˇer ˇcist´ ych u ´rok˚ u je asi 7,5 % HNP. d˚ uchody v podobˇ e pˇ r´ıjm˚ u ze samozamˇ estn´ an´ı. Jsou to d˚ uchody za uˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u mimo korporace. Tedy napˇr. zisky firem individuáln´ıch vlastn´ık˚ u, d˚ uchody samostatnˇe podnikaj´ıc´ıch osob. Tyto formy d˚ uchod˚ u dosahuj´ı u ´rovnˇe asi 7,3 % HNP. Souˇctem uveden´ ych d˚ uchod˚ u vyjádˇren´ y národn´ı d˚ uchod dosahuje u ´rovnˇe pˇribliˇznˇe 82 % HNP. Jaké jsou pˇr´ıˇciny? Model ekonomiky, je sloˇzitˇejˇs´ı. Vystupuj´ı v nˇem dalˇs´ı dva sektory, tj. stát a zahraniˇc´ı a d˚ uleˇzitou funkci pln´ı finanˇcn´ı trh. Rozd´ıl mezi produktem a d˚ uchodem je zp˚ usoben pˇ redevˇ s´ım dvˇ ema okolnostmi. 1. znehodnocen´ı kapit´ alu – v ukazateli HDP jsme vycházeli z hrub´ ych

26

investic.V trˇzn´ıch cenách je znehodnocen´ı zapoˇc´ıtáno. To je obsaˇzeno v cenách v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, ale jemu odpov´ıdaj´ıc´ı penˇeˇzn´ı prostˇredky jsou urˇceny k obnoven´ı hodnoty spotˇrebovaného kapitálu a nevystupuj´ı ve formˇe d˚ uchodu. 2. nepˇ r´ım´ e danˇ e – ˇcást plateb za uˇzit´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u jejich vlastn´ıci nedostanou, nebot’ jejich pˇr´ıjemci nejsou domácnosti, ale stát. Nepˇr´ımé danˇe jsou obsaˇzeny v cenách, stávaj´ı se proto organickou souˇcást´ı agregátu HDP, ale je to ˇcást trˇzby, která se odvád´ı jako d˚ uchod státu. Mus´ıme tedy tuto poloˇzku od HDP odeˇc´ıst. Provedeme-li tuto dvoj´ı korekci, jsou veliˇ ciny HDP i NI shodn´ e. cnˇ e Je vˇsak rozd´ıl mezi veliˇcinou národn´ı d˚ uchod a d˚ uchodem, kter´ ym skuteˇ dom´ acnosti mohou disponovat. N´ arodn´ı d˚ uchod je souˇ ctem plateb za uˇ zit´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u bez ohledu na to, jestli je skuteˇ cnˇ e dom´ acnosti z´ısk´ avaj´ı. Proto se v ekonomii zavád´ı veliˇcina osobn´ı d˚ uchod. Osobn´ı d˚ uchod (PI) vyjadˇ ruje celkov´ e pˇ r´ıjmy, kter´ e dom´ acnosti skuteˇ cnˇ e z´ısk´ avaj´ı. Do v´ yˇse osobn´ıho d˚ uchodu se prom´ıtá skuteˇcnost, ˇze: jsou odv´ adˇ eny danˇ e ze zisk˚ u korporac´ı, ˇ c´ ast zisk˚ u korporac´ı nen´ı rozdˇ elov´ ana, jsou odv´ adˇ eny platby do fond˚ u soci´ aln´ıho pojiˇ stˇ en´ı. Tyto poloˇzky u ´roveˇ n osobn´ıho d˚ uchodu sniˇzuj´ı. Dalˇs´ı rozd´ıl souvis´ı s ˇ cist´ ymi u ´rokov´ ymi platbami mezi sektory (s v´ yjimkou domácnost´ı). Souˇcasnˇe se vˇsak plat´ı, ˇze do d˚ uchod˚ u domácnost´ı se prom´ıtaj´ı transferov´ e platby, kter´ e dom´ acnosti z´ısk´ avaj´ı a které (jak je v´ yˇse uvedeno) nejsou souˇcást´ı národn´ıho d˚ uchodu. Nav´ıc i osobn´ı d˚ uchod podl´ eh´ a zdanˇ en´ı. Proto zavád´ıme veliˇcinu disponibiln´ı d˚ uchod (disponibiln´ı osobn´ı d˚ uchod) dom´ acnost´ı (DI ). Podle zp˚ usobu uˇzit´ı jej dˇel´ıme na: v´ ydaje na osobn´ı spotˇ rebu (C) u ´spory (S) tedy : DI = C + S.

Shrnut´ı kapitoly V kapitole je vysvˇetlen alternativn´ı pˇr´ıstup k mˇeˇren´ı v´ ykonu ekonomiky a zd˚ uraznˇena závislost zp˚ usobu mˇeˇren´ı na u ´ˇcelu, kter´ y mˇeˇren´ım sledujeme. Ten je vyjádˇren otázkou, na kterou má b´ yt dána odpovˇed’. Základn´ım nástrojem mˇeˇren´ı v´ ykonu je produkt – makroekonomick´ y agregát, kter´ y mˇeˇr´ıme metodou ocenˇen´ı fináln´ı trˇzn´ı produkce v daném roce. Produkt se odliˇsuje: domác´ı – mˇeˇr´ıme v´ ystup na u ´zem´ı státu národn´ı – mˇeˇr´ıme v´ ystup v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které jsou ve vlastnictv´ı subjekt˚ u se státn´ı pˇr´ısluˇsnost´ı

27


nomináln´ı – zmˇeˇren v bˇeˇzn´ ych trˇzn´ıch cenách a podléhaj´ıc´ı zkreslen´ı v d˚ usledku pohybu trˇzn´ıch cen reáln´ y – k jehoˇz mˇeˇren´ı se vyuˇz´ıvaj´ı tzv. stálé ceny, a proto lépe vyjadˇruje skuteˇcné zmˇeny ve velikosti fyzického v´ ystupu. ˇ adn´ Z´ y ze zp˚ usob˚ u mˇeˇren´ı nemá absolutn´ı vypov´ıdac´ı schopnost a nen´ı ideáln´ı. Vˇsechny z uveden´ ych zp˚ usob˚ u postihuj´ı pouze ty zp˚ usoby uˇzit´ı zdroj˚ u, které poskytuj´ı trˇzn´ı produkci. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 13.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 13.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Zn´ azornˇete graficky základn´ı vztahy (toky) ve dvousektorovém modelu 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

28

ekonomiky. V ˇcem spoˇc´ıvá problém mˇeˇren´ı v´ ykonu trˇzn´ı ekonomiky? V´ ykon m˚ uˇzeme vyjádˇrit agregátem d˚ uchod, kter´ y je tvoˇren souˇctem tˇechto d˚ uchod˚ u vlastn´ık˚ u v´ yrobn´ıch faktor˚ u: Proˇc pˇri vyjádˇren´ı produktu zohledˇ nujeme r˚ uzné aspekty? Pokuste se vyjádˇrit pˇrednost jednotliv´ ych zp˚ usob˚ u vyjádˇren´ı nebo kontext ve kterém zp˚ usob upˇrednostn´ıme. Jak se postupuje pˇri mˇeˇren´ı v´ ykonu ekonomiky pomoc´ı tzv. pˇridané hodnoty? Kdy plat´ı, ˇze reáln´ y produkt je vyˇsˇs´ı neˇz nomináln´ı Proˇc má reáln´ y produkt vyˇsˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost neˇz produkt nomináln´ı? Proˇc je ˇcist´ y export souˇcást´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u (sloˇzkou agregátn´ı poptávky)? Jak´ y je vztah mezi znehodnocen´ım kapitálu a restituˇcn´ımi investicemi? Proˇc je pˇri mˇeˇren´ı hodnota d˚ uchodu menˇs´ı neˇz hodnota produktu? Co plat´ı pro uˇzit´ı disponibiln´ıho d˚ uchodu? Ovlivˇ nuje stát v´ yˇsi disponibiln´ıho d˚ uchodu, pokud ano ˇc´ım?

´ ı nab´ıdka Agregatn´ ´ ı poptavka ´ Agregatn´ ´ Pojet´ı ekonomicke´ rovnovahy ´ ren´ı rovnovahy ´ ´ modelu Utvaˇ v klasickem ´ ´ Keynesiansk y´ model rovnovahy ˇ ı produktu modelem multiplikatoru ´ Urcen´

2

´ Ekonomicka´ rovnovaha

´ 2. Ekonomicka´ rovnovaha

C´ıl kapitoly Pomoc´ı zaveden´ı agregátn´ı poptávky a agregátn´ı nab´ıdky budete schopni vysvˇetlit, co vyjadˇruje a ˇc´ım je charakteristická rovnováha ekonomiky. Pˇredpokladem je zvládnut´ı interpretace agregátn´ı nab´ıdky v krátkém a dlouhém obdob´ı a vliv˚ u zp˚ usobuj´ıc´ıch jej´ı mˇen´ıc´ı se elasticitu. Z hlediska porozumˇen´ı soudobé ekonomii je d˚ uleˇzité ujasnˇen´ı si otázky, proˇc jsou moˇzné alternativn´ı pˇr´ıstupy k interpretaci rovnováhy ekonomiky a zejména k pˇredpoklad˚ um, o které se konstrukce klasického a keynesiánského modelu op´ıraj´ı. Neménˇe d˚ uleˇzité je pochopit v´ yznam pˇredpokladu cenové pruˇznosti na trz´ıch a jeho logick´ ych vy´ ustˇen´ı. V závˇereˇcné ˇcásti kapitoly zvládnete základn´ı souvislosti modelu multiplikátoru, kter´ y byl teoretick´ ym v´ ychodiskem pro pˇr´ıstup hospodáˇrské politiky státu k trˇzn´ımu systému. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

2.1

´ ı nab´ıdka Agregatn´

Agregátn´ı nab´ıdka (AS) slouˇz´ı k ilustraci v´ ykonu ekonomiky, slouˇz´ı k vyjádˇren´ı rozsahu celkového domác´ıho produktu, tedy trˇzn´ıho v´ ykonu firem. Firmy produkci vyrábˇej´ı a prodávaj´ı v podm´ınkách trˇzn´ıch a kˇrivka agregátn´ı nab´ıdky tuto skuteˇcnost odráˇz´ı a ilustruje. Jej´ı tvar vyjadˇ ruje, ˇ ze firmy jsou ochotny vyr´ abˇ et a nab´ızet urˇ cit´ e mnoˇ zstv´ı produkce v z´ avislosti na cenov´ e hladinˇ e. Kˇrivka zobrazuje závislost mezi produktem a cenovou hladinou. ´ Poznamka 2.1.

Cenovou hladinou rozum´ıme vˇseobecnou u ´roveˇ n cen. Mˇeˇr´ıme ji pomoc´ı cenov´ ych index˚ u (bl´ıˇze v pojednán´ı o inflaci). Jestliˇze dojde k r˚ ustu cenové hladiny, znamená to, ˇze subjekty ekonomiky mus´ı na uskuteˇcnˇen´ı t´ ychˇz n´ akup˚ u vyd´ avat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı penˇez.

Kˇrivka AS je rostouc´ı a v pˇredchoz´ı kapitole jsme uvedli, ˇze jej´ı tvar je v´ ysledkem agregace jednotliv´ ych trˇzn´ıch nab´ıdek. Pokud jde o jej´ı sklon, dostáváme se k jedné z otázek, pˇri jejichˇz ˇreˇsen´ı se názory ekonom˚ u a ˇskol mohou odliˇsovat a odliˇsuj´ı. Vˇ etˇ sina ekonom˚ u zast´ av´ a stanovisko, ˇ ze z hlediska dlouh´ eho ˇ casov´ eho obdob´ı je kˇ rivka AS vertik´ aln´ı, v kratˇ s´ım ˇ casov´ em obdob´ı je rostouc´ı zleva doprava. Argumentace tohoto tvrzen´ı se op´ırá o vztah mezi cenovou u ´rovn´ı, vyuˇz´ıván´ım v´ yrobn´ıch kapacit firmami a v´ yvojem náklad˚ u. V pˇ r´ıpadˇ e AS kr´ atk´ eho obdob´ı – zejména za situace, kdy produkt má n´ızkou u ´roveˇ n, je kˇrivka povaˇzována za velmi málo strmou, tedy cenovˇe velmi pruˇznou. Ve tvaru se odr´ aˇz´ı z´ avislost mezi produktem a cenami, prosazuj´ıc´ı se v ˇ casov´ em horizontu 1–2 let. V tomto obdob´ı jsou firmy ochotny zv´ yˇsit u ´roveˇ n svého v´ ystupu jako reakci na rostouc´ı cenovou hladinu. Plat´ı:

30

zvyˇsuje-li se u ´roveˇ n agregátn´ı poptávky pak jsou firmy ochotny zvyˇsovat v´ ystup, pokud mohou souˇcasnˇe zvyˇsovat i ceny. Rostouc´ı tvar krátkodobé agregátn´ı nab´ıdky m˚ uˇze b´ yt v ekonomické literatuˇre argumentován r˚ uzn´ ym zp˚ usobem. V makroekonomii posledn´ıch desetilet´ı se prosazovaly tˇri základn´ı interpretace. a) Soudob´ a ekonomie vych´ azej´ıc´ı z neoklasick´ ych v´ ychodisek (monetarismus a nová klasická makroekonomie) op´ıraj´ı interpretaci o teorii mylného cháp´ an´ı. Základem je zd˚ uraznˇen´ı, ˇze zmˇeny cenové hladiny mohou vést trˇzn´ı subjekty k mylnému chápán´ı proces˚ u na trhu. Napˇr. v´ yrobce si rostouc´ı cenovou hladinu vyloˇz´ı jako r˚ ust jeho relativn´ıch cen (rostou ceny jeho produkce vzhledem k ostatn´ım cenám), a proto zvyˇsuje v´ yrobu. Obdobnˇe m˚ uˇze b´ yt chápán pracuj´ıc´ımi r˚ ust nomináln´ıch mezd, jako r˚ ust mezd reáln´ ych a zv´ yˇs´ı se mnoˇzstv´ı vynakládané práce, roste v´ ykon. Omyl je vˇsak v ˇcase rozpoznateln´ y a z hlediska dlouhodobého zmˇena cenové hladiny nep˚ usob´ı na v´ ykon. y b) Keynesovsk´ a teorie strnul´ ych mezd vycház´ı z práce Keynese, kter´ stejnˇe jako jeho pokraˇcovatelé argumentoval t´ım, ˇze nomináln´ı mzdy jsou strnulé a pˇrizp˚ usobuj´ı se velmi pomalu. Jedná se o d˚ usledek sjednan´ ych smluv mezi zamˇestnavateli a zamˇestnanci na obdob´ı zpravidla 2 let. Pruˇznost smˇerem dol˚ u je silnˇe omezena vˇzit´ ymi spoleˇcensk´ ymi normami. pˇritom mzdy pˇredstavuj´ı jednu z kl´ıˇcov´ ych nákladov´ ych poloˇzek. Za uveden´ ych podm´ınek, nastane-li zmˇena cenové hladiny, mˇen´ı se reálná mzda (W/P ). Pˇri poklesu cenové hladiny je reálná mzda vyˇsˇs´ı, neˇz byla firma ochotna platit, rostou reálné náklady firmy a firma reaguje omezován´ım naj´ımán´ı práce a sniˇzuje se rozsah produkce. c) Nov´ a keynesovsk´ a teorie strnul´ ych cen zd˚ urazˇ nuje, ˇze nejen mzdy, ale i ceny ˇrady jin´ ych statk˚ u a sluˇzeb se pouze pomalu pˇrizp˚ usobuj´ı a jsou stejnˇe jako mzdy strnulé. Jestliˇze firmy nesn´ıˇz´ı ceny pˇri poklesu cenové hladiny a vyˇckávaj´ı (nejsou napˇr. ochotny nést náklady spojené s pˇreceˇ nován´ım) projev´ı se to sn´ıˇzen´ım trˇzeb a následn´ ym omezován´ım v´ yroby a zamˇestnanosti. Spoleˇ cn´ e vˇ sem v´ yklad˚ um je, ˇ ze zmˇ ena produktu je vyvol´ ana t´ım, ˇ ze cenov´ a hladina se odch´ ylila od oˇ cek´ avan´ e cenov´ e hladiny. Kdyˇ z lid´ e sv´ a oˇ cek´ av´ an´ı pˇ rizp˚ usob´ı, produkt se vrac´ı ke sv´ emu optim´ aln´ımu rozmˇ eru. Kde je pˇ r´ıˇ cina tohoto chov´ an´ı? Pro potˇreby naˇseho dalˇs´ıho v´ ykladu, vyjdeme z toho, ˇze: Z hlediska kr´ atk´ eho obdob´ı se nˇ ekter´ e n´ aklady chovaj´ı fixnˇ e, a proto je v´ yhodn´ e prod´ avat dodateˇ cn´ y v´ ystup za vyˇ sˇ s´ı cenu. Pokud chápeme, od ˇceho se odv´ıj´ı moˇznost r˚ ustu nab´ızeného mnoˇzstv´ı v krátkodobém pohledu, m˚ uˇzeme snadno odvodit i tvar kˇ rivky AS v dlouh´ em obdob´ı. Jakmile pozbudou smluvnˇe sjednané ceny platnosti, nastane proces jejich pˇrizp˚ usoben´ı nov´ ym cenov´ ym relac´ım. T´ım je zaloˇzen vzestup cen náklad˚ u,

31


které vyvolá tendenci produktu k návratu na v´ ychoz´ı u ´roveˇ n. Firmy nemohou dlouhodobˇe vyuˇz´ıvat v´ yhod fixn´ıch náklad˚ u a kˇrivka AS se stává vertikálou. Proto se pˇri anal´ yze ekonomiky setkáváme v grafick´ ych vyjádˇren´ıch se zobrazen´ım dvou kˇrivek AS – krátkodobé (SAS) a dlouhodobé (LAS), která je vertikáln´ı. Co vyjadˇ ruje vertik´ ala? V delˇs´ım ˇcasovém obdob´ı je v´ ykon ekonomiky nepruˇzn´ y. Existuje v´ ykon, kter´ y je za dan´ ych podm´ınek (mnoˇzstv´ı a kvalita v´ yrobn´ıch faktor˚ u, u ´roveˇ n pouˇziteln´ ych technologi´ı) dlouhodobˇ e udrˇ ziteln´ y, ale dlouhodobˇ e nepˇ rekroˇ citeln´ y. Takov´ y v´ ykon se oznaˇcuje potenciáln´ı produkt. Potenci´ aln´ı produkt, tj. maxim´ aln´ı udrˇ ziteln´ y v´ ykon. V´ ykon odpov´ıdaj´ıc´ı potenciáln´ımu produktu odpov´ıd´ a optim´ aln´ımu vyuˇzit´ı disponibiln´ıch zdroj˚ u a proto b´ yvá oznaˇcován i jako v´ ykon pˇ ri pln´ em vyuˇ zit´ı zdroj˚ u (pˇri plné zamˇestnanosti, pˇr´ıpadnˇe se hovoˇr´ı o u ´rovni produktu odpov´ıdaj´ıc´ı pˇrirozené m´ıˇre nezamˇestnanosti). Od potenciáln´ıho produktu budeme odliˇsovat skuteˇ cn´ y produkt. Je to veliˇcina, kterou z´ıskáme penˇeˇzn´ım ocenˇen´ım trˇzn´ı produkce. Tedy produktu, kter´ y ekonomika skuteˇcnˇe dosáhla. Je-li potenciáln´ı HDP v ekonomii definován jako hrub´ y domác´ı produkt vytvoˇren´ y v podm´ınkách plného vyuˇzit´ı v´ yrobn´ıch zdroj˚ u (vˇcetnˇe pracovn´ıch), nen´ı moˇzné interpretovat potenciáln´ı produkt jako produkt maximáln´ı. Nejedná se o nejvyˇsˇs´ı moˇzn´ y v´ ystup, nebot’ ani neodpov´ıdá nejvyˇsˇs´ımu moˇznému vyuˇzit´ı zdroj˚ u. Je to u ´roveˇ n v´ ykonu dlouhodobˇe udrˇzitelná. Kr´ atkodobˇ e se m˚ uˇ ze skuteˇ cn´ y produkt pohybovat na u ´rovni vyˇ sˇ s´ı neˇ z je u ´roveˇ n potenci´ aln´ıho produktu. Vztah mezi potenciáln´ım produktem a agregátn´ı nab´ıdkou je moˇzno ilustrovat následuj´ıc´ım obrázkem. Obrázek 2.1: Agregátn´ı nab´ıdka a potenciáln´ı produkt P LAS

p∗

0

32

SAS

E

q∗

v´ ystup (Q)

q ∗ pˇredstavuje u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu. LAS a SAS jsou dlouhodobá a krátkodobá kˇrivka agregátn´ı nab´ıdky. Kˇrivka AS vyjadˇruje závislost v´ ystupu na cenové hladinˇe. Jestliˇ ze dojde k posunu potenci´ aln´ıho produktu smˇ erem doprava, posouv´ a se t´ımto smˇ erem i agreg´ atn´ı nab´ıdka – ekonomika si osvojila schopnost produkovat vyˇsˇs´ı v´ ystup, doˇslo k posunu hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı. Kˇrivka AS je vˇzdy vyjádˇren´ım vztahu mezi cenami vstup˚ u a cenami, za které je v´ yrobce ochoten vyrábˇet a prodávat. Jestliˇze se zv´ yˇs´ı náklady, je krátkodobá kˇrivka AS posouvána smˇerem doleva nahoru. Pokud kr´ atkodob´ a kˇ rivka AS pˇ res´ ahne u ´roveˇ n potenci´ aln´ıho produktu, ztr´ ac´ı svoji pruˇ znost, která se u n´ı projevuje, pokud v´ ykon ekonomiky zaostává za potenciáln´ım produktem. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze potenciáln´ı produkt pˇredstavuje v ekonomice rozhran´ı. Ceny a mzdy se v ekonomice dosahuj´ıc´ı v´ ystupu pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu chovaj´ı pomˇernˇe nepruˇznˇe. Pˇri pˇrekroˇcen´ı potenciáln´ıho produktu se stávaj´ı pruˇzn´ ymi a v´ yraznˇe rostou.

2.2

´ ı poptavka ´ Agregatn´

V návaznosti na pˇredchoz´ı kapitolu, ve které jsme definovali agregátn´ı poptávku, ji budeme chápat jako celkov´ e mnoˇ zstv´ı produktu, kter´ e pˇ ri dan´ e cenov´ e hladinˇ e bude v ekonomice nakoupeno. V´ıme, ˇze vzniká agregován´ım vˇsech trˇzn´ıch poptávek. Je pro ni typick´ y klesaj´ıc´ı tvar. Vyjadˇruje tedy, co vˇsechno by jednotlivé subjekty trˇzn´ı ekonomiky (domácnosti, firmy, vláda, cizinci ) nakupovaly pˇri r˚ uzn´ ych cenov´ ych hladinách. Jej´ı strukturu m˚ uˇzeme vyjádˇrit jiˇz zaveden´ ym zápisem: AD = C + I + G + EN . Vysvˇetlit klesaj´ıc´ı tvar kˇrivky je moˇzné objasnˇen´ım vlivu zmˇeny cenové hladiny na jednotlivé segmenty AD, pˇriˇcemˇz státn´ı nákupy (G) m˚ uˇzeme povaˇzovat za konstantn´ı. Dojde-li k poklesu cenové hladiny, pak pro dopad na spotˇrebn´ı v´ ydaje (C) plat´ı, ˇze n´ aˇ s d˚ uchod (resp. mnoˇzstv´ı penˇez, kter´ ymi disponujeme) z˚ ust´ av´ a nomin´ alnˇ e stejn´ y, ale jeho re´ aln´ a hodnota se zvyˇ suje. Za totéˇz mnoˇzstv´ı penˇez jsme schopni nakoupit vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı statk˚ u a sluˇzeb. Chován´ı spotˇrebitele, kter´ y se za tˇechto podm´ınek c´ıt´ı b´ yt bohatˇs´ım, je popisováno tzv. Pigouov´ ym efektem, spotˇrebitelé v´ıce utrácej´ı, rostou v´ ydaje na spotˇrebu. Obdobnˇe je moˇzno, podle J. M. Keynese, ilustrovat dopad na investiˇcn´ı v´ ydaje, nebot’, ˇc´ım je cenová hladina niˇzˇs´ı, t´ım menˇs´ı mnoˇzstv´ı penˇez je domácnost nucena drˇzet k nákupu statk˚ u a sluˇzeb. Jsou vytváˇreny dodateˇcné u ´spory a domácnost je m˚ uˇze p˚ ujˇcovat. M˚ uˇze je rovnˇeˇz vyuˇz´ıt k nákupu cenn´ ych pap´ır˚ u. Rostouc´ı poptávka po cenn´ ych pap´ırech vyvolá r˚ ust jejich trˇzn´ı ceny a d˚ usledkem bude pokles u ´rokové m´ıry. Pokles u ´rokové m´ıry je impulsem stimuluj´ıc´ım investiˇcn´ı v´ ydaje firem, t´ım roste poptávané mnoˇzstv´ı

33


statk˚ u a sluˇzeb. Tento jev b´ yvá v literatuˇre oznaˇcován jako Keynes˚ uv efekt u ´rokov´ ych mˇ er. ´ Poznamka 2.2.

Jestliˇze pokles cenové hladiny vyvol´ a následnˇe pokles u ´rokov´ ych mˇer, budou dom´ ac´ı investoˇri usilovat rovnˇeˇz o dosaˇzen´ı vyˇsˇs´ıch zisk˚ u investov´ an´ım do zahraniˇcn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı. Bude-li klesat v´ ynosnost dom´ ac´ıch obligac´ı, budou se jich investoˇri zbavovat a nakupovat ciz´ı (zahraniˇcn´ı) obligace. T´ım se bude na devizovém trhu zvyˇsovat nab´ıdka dom´ ac´ı mˇeny a d˚ usledkem bude jej´ı znehodnocen´ı. D˚ usledkem bude zdraˇzen´ı zahraniˇcn´ıch v´ yrobk˚ u na dom´ ac´ım trhu a naopak r˚ ust jejich konkuˇ y v´ renceschopnosti (zlevnˇen´ı) na zahraniˇcn´ım trhu. Cist´ yvoz rovnˇeˇz vzroste.

Zmˇena kteréhokoliv ze segment˚ u agregátn´ı poptávky tak vyvolává tlak na posun (pokles ˇci r˚ ust) agregátn´ı poptávky, kter´ y se projevuje obvykl´ ym posunem kˇrivky. Z uvedeného m˚ uˇzeme vyvodit jeden z´ avˇ er, kter´ y zauj´ımá v´ yznamné m´ısto ve sporech soudobé makroekonomie. R˚ ust agregátn´ı poptávky hraje z hlediska kr´ atkodobého urˇcitou roli pˇri ovlivnˇen´ı výˇse produktu. Je-li v´ ykon pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu, mohou m´ıt zmˇeny v´ ydaj˚ u vliv na r˚ ust produktu, tzn. v´ ykonu ekonomiky a s n´ım souvisej´ıc´ı veliˇciny. Z hlediska dlouhého obdob´ı vid´ıme, ˇze tento vliv je potlaˇcen. Ekonomika si udrˇzuje v´ ykonnost na u ´rovni potenciáln´ıho produktu, kter´ y lze ilustrovat dlouhodobou kˇrivkou AS tj. vertik´ alou. M˚ uˇzeme konstatovat, ˇze produkt je v kr´ atk´ em obdob´ı ovlivnˇ en zmˇ enami agreg´ atn´ı popt´ avky, v dlouh´ em obdob´ı je determinov´ an potenci´ aln´ım produktem. V dlouh´ em obdob´ı ovlivˇ nuje agreg´ atn´ı popt´ avka pˇ redevˇ s´ım r˚ ust cen. Jestliˇze AD m˚ uˇzeme znázornit kˇrivkou klesaj´ıc´ı, vzniká otázka, jak strmá je yvá odpovˇed’ na otázku, jak´ y je kˇrivka AD. Za problémem strmosti se skr´ vliv zmˇen cen na produkt (makroekonomick´ y v´ ystup). Zvyˇ suj´ıc´ı se strmost kˇ rivky AD znamen´ a sniˇzov´ an´ı vlivu zmˇeny cen na zmˇeny u ´rovnˇe poptávaného mnoˇzstv´ı výstupu. Kˇrivka AD vyjadˇruje, jaké mnoˇzstv´ı HDP je v daném obdob´ı nakupováno, v závislosti na cenách. AD závis´ı jak na v´ yˇsi d˚ uchodu, tak na cenové hladinˇe. Dynamika AD vˇsak závis´ı i na dalˇs´ıch faktorech, mezi nimiˇz maj´ı hlavn´ı v´ yznam u ´vˇerové podm´ınky a státn´ı hospodáˇrská politika. Nezanedbateln´ y je i vliv oˇcekáván´ı budouc´ıho v´ yvoje. V souvislosti s mˇeˇren´ım produktu jsme jiˇz zd˚ uraznili, ˇze d˚ uleˇzitou roli na poptávkové stranˇe ekonomiky hraj´ı spotˇreba a investice. Za jinak nezmˇenˇen´ ych podm´ınek – ceteris paribus – se jejich zmˇena projevuje v pˇr´ısluˇsné zmˇenˇe AD, a tedy i dopadech na u ´ roveˇ n v´ ystupu, zamˇestnanosti a cenovou hladinu. Vˇsimnˇeme si tedy, na kter´ ych faktorech jsou tyto dvˇe veliˇciny závislé. Naváˇzeme na definován´ı veliˇciny v´ ydaje na spotˇrebu z pˇredchoz´ı kapitoly a spotˇrebou domácnost´ı budeme rozumˇet v´ ydaje na fináln´ı statky a sluˇzby, jejichˇz uˇzit´ım se uspokojuj´ı potˇreby. Prostˇredky, které nebyly vydány na spotˇrebu pak naz´ yváme u ´spory.

34

V´ ydaje na spotˇ rebu hraj´ı kl´ıˇ covou roli na stranˇ e AD (zpravidla v´ıce neˇ z 60 %). Pokud bychom zkoumali podrobnˇeji jejich vnitˇrn´ı strukturu a souvislosti, zjistili bychom, ˇze sice s rostouc´ım d˚ uchodem rostou v´ ydaje, nicménˇe dynamika zmˇen je pochopitelnˇe u jednotliv´ ych skupin statk˚ u rozd´ılná. Pokud jde napˇr. o potraviny, umoˇzn ˇuje vyˇsˇs´ı d˚ uchod nakupovat v´ıce, ale souˇcasnˇe docház´ı ke zmˇenám, napˇr. t´ım, ˇze: spotˇrebitelé nakupuj´ı kvalitnˇejˇs´ı m´ısto ménˇe kvalitn´ıch spotˇrebitele maj´ı hranice (meze) tohoto druhu spotˇreby, docház´ı k nasycován´ı. Obecnˇe plat´ı, ˇze s rostouc´ım d˚ uchodem klesá pod´ıl v´ ydaj˚ u na potraviny na celkov´ ych v´ ydaj´ıch. Dosaˇzen´ı urˇcité d˚ uchodové hranice umoˇzn ˇuje luxusn´ı nákupy a zˇretelnˇe se prosazuje tendence k tomu, ˇze v´ ydaje s nimi spojené rostou rychleji neˇz d˚ uchod. Nejluxusnˇejˇs´ı statek v tomto smyslu pˇredstavuj´ı u ´spory. Uvedená souvislost bylo v ekonomii formulováno jiˇz prusk´ ym statistikem Ernstem Engelem (19. stolet´ı), a typy chován´ı tomu odpov´ıdaj´ıc´ı jsou oznaˇcovány jako Engelovy zákony,ve kter´ ych je pod´ıl d˚ uchod˚ u vydávan´ y národem za potraviny chápán jako index blahobytu národa, pˇriˇcemˇz plat´ı: ˇ c´ım niˇ zˇ s´ı je pod´ıl v´ ydaj˚ u na potraviny na celkov´ em d˚ uchodu, t´ım vyˇ sˇ s´ı je blahobyt n´ aroda. ´ Uspory pˇredstavuj´ı tu ˇcást d˚ uchodu, která se nespotˇrebovává. Studie o chov´ an´ı u ´spor ukazuj´ı, ˇ ze bohat´ı spoˇ r´ı v´ıce neˇ z chud´ı, z nichˇ z nˇ ekteˇ r´ı nemohou v˚ ubec spoˇ rit. Pokud subjekt má k dispozici nˇejaké jmˇen´ı, ze kterého m˚ uˇze ˇcerpat, nebo m˚ uˇze-li si vyp˚ ujˇcit, pak vykazuje záporn´ y sklon ku ´sporám, tzn. spotˇrebovává v´ıce neˇz kolik vydˇelá. Rozpouˇ st´ı u ´spory. Vztah mezi disponibiln´ım d˚ uchodem, spotˇrebou a u ´sporami je v makroekonomii d˚ uleˇzit´ y a ovlivˇ nuje celkové ekonomické klima. Abychom tento vliv mohli postihnout, zavedeme si funkce, pomoc´ı nichˇz budeme vztah mezi u ´ rovn´ı d˚ uchodu a u ´rovn´ı spotˇreby ˇci u ´spor popisovat. Spotˇ rebn´ı funkce zobrazuje vztah mezi u ´rovn´ı spotˇrebn´ıch v´ ydaj˚ uau ´rovn´ı disponibiln´ıho d˚ uchodu domácnost´ı. Graficky je vyjádˇrena obrázkem 2.2, v nˇemˇz osa kvadrantu pˇredstavuje mnoˇzinu bod˚ u, pro které plat´ı, ˇze v´ ydaje na spotˇrebu se pˇresnˇe rovnaj´ı d˚ uchodu. Spotˇrebn´ı funkce nám ukazuje, zda v´ ydaje C jsou vˇetˇs´ı nebo menˇs´ı neˇz d˚ uchod. Jestliˇze se sobˇe rovnaj´ı, pr˚ useˇc´ık spotˇrebn´ı funkce a této osy je bodem vyrovn´ an´ı, tzn. pr˚ umˇerná domácnost ani nespoˇr´ı, ani nerozpouˇst´ı u ´spory. Leˇz´ı-li spotˇrebn´ı funkce nad osou, domácnosti vykazuj´ı z´ aporné u ´spory. Leˇz´ı-li pod osou, docház´ı ke vzniku kladn´ ych u ´spor. V´ yˇse u ´spor se mˇeˇr´ı (u kladn´ ych i záporn´ ych) jako svislá vzdálenost mezi spotˇrebn´ı funkc´ı a osou kvadrantu. Obdobnˇe je v grafu zachycena i u ´sporová funkce. Samotn´ y vznik u ´spor je jiˇz zobrazen v podobˇe zaostáván´ı v´ ydaj˚ u za u ´rovn´ı d˚ uchodu. Tam kde v´ yˇse

35


Obrázek 2.2: Spotˇrebn´ı a u ´sporová funkce C, S

C

E(Y =C)

S C0 45◦ 0

Y(S=0)

d˚ uchod (Y )

d˚ uchodu odpov´ıdá bodu vyrovnán´ı, má u ´sporová funkce hodnotu nula a s vyˇsˇs´ım d˚ uchodem roste. V této souvislosti si m˚ uˇzeme pˇripomenout jiˇz zavedené veliˇciny mezn´ıch sklon˚ uku ´sporám a mezn´ıho sklonu ke spotˇrebˇe, které se sklonem obou kˇrivek souvis´ı a sklon kˇrivky spotˇreby a u ´spor charakterizuj´ı. ´ Poznamka 2.3.

V mikroekonomie jsme je definovali jako pomˇery pˇr´ır˚ ustku v´ ydaj˚ u na spotˇrebu (resp. pˇr´ır˚ ustku u ´spor) k pˇr´ır˚ ustku d˚ uchodu.

Sklon spotˇ rebn´ı funkce mˇ eˇ r´ıme zmˇenou spotˇreby (resp. v´ ydaj˚ u na spotˇrebu) pˇripadaj´ıc´ı na jednotkovou zmˇenu d˚ uchodu, coˇz je právˇe mezn´ı sklon ke spotˇ rebˇ e (mpc). Obdobnˇe plat´ı, ˇze mezn´ım sklonem k u ´spor´ am (mps) je vyjádˇren sklon u ´sporové funkce. Spotˇrebn´ı v´ ydaje závis´ı na p˚ usoben´ı nˇekolika ˇcinitel˚ u a k jejich anal´ yze je moˇzno pˇristupovat v r˚ uzném kontextu. Pˇredevˇs´ım se jedná o identifikaci d˚ uchodu (pojet´ı, ˇs´ıˇre), od nˇehoˇz se v´ ydaje na spotˇrebu odv´ıj´ı: disponibiln´ı d˚ uchod, tuto závislost nám mohou ilustrovat ˇc´ısla libovolné statistiky vztahuj´ıc´ı se k ekonomice dosahuj´ıc´ı ekonomického r˚ ustu. permanentn´ı d˚ uchod, vyjadˇruj´ıc´ı dlouhodob´ y d˚ uchodov´ y trend. Pˇri zkoumán´ı v´ ydaj˚ u nevystaˇc´ıme pouze s bˇeˇzn´ ym d˚ uchodem. Empirická data potvrzuj´ı, ˇze spotˇrebn´ı v´ ydaje domácnost´ı jsou závislé nejen na bˇeˇzném d˚ uchodu v daném roce, ale odráˇz´ı se v nich i d˚ uchody minulé, stejnˇe jako oˇcekávané d˚ uchody budouc´ı. Spotˇrebitel vol´ı u ´roveˇ n spotˇreby, a tedy v´ yˇsi v´ ydaj˚ u na spotˇrebu, v závislosti na sv´ ych dlouhodob´ ych d˚ uchodov´ ych vyhl´ıdkách. D˚ uchod vn´ıman´ y jako dlouhodob´ y trend pˇredstavuje veliˇcinu stabilnˇejˇs´ı. V koncepci permanentn´ıho d˚ uchodu je zd˚ uraznˇeno, ˇze reakce spotˇrebitel˚ u na d˚ uchodové impulsy nen´ı

36

vˇzdy stejn´ a. Je-li zmˇena (r˚ ust) d˚ uchodu hodnocena jako relativnˇe stálá, pak spotˇrebitelé zvyˇsuj´ı spotˇrebu u ´mˇernˇe r˚ ustu d˚ uchodu. Jedna-li se o zmˇenu doˇcasnou, pak mezn´ı sklon ke spotˇrebˇe dosahuje pouze n´ızk´ ych hodnot. bohatstv´ı je faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım v´ ydaje na spotˇrebu. Budeme-li uvaˇzovat dva subjekty se stejn´ ym d˚ uchodem, z nichˇz jeden bude m´ıt moˇznost nav´ıc disponovat v´ yznamnou ˇcástkou uloˇzenou v bance, pak tento spotˇrebitel vykazuje sklon vydávat v´ıce. Projevuje se efekt bohatstv´ı a jeho jednán´ı nen´ı moˇzno klasifikovat jako neuváˇzené ˇci rizikové. ostatn´ı vlivy pˇredstavuj´ı skupinu dalˇs´ıch faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch v´ ydaje nebo tvorbu u ´spor. Jejich vliv budeme v dalˇs´ım textu také zohledˇ novat. Jedná se napˇr. o u ´roveˇ n sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı, jehoˇz rozvoj se projevuje zpravidla sniˇzován´ım osobn´ıch u ´spor. Obdobn´ y vliv mohou m´ıt i mˇen´ıc´ı se m´ıra zdanˇen´ı nebo skuteˇcnost, ˇze reálné v´ ynosy z u ´spor se sniˇzuj´ı v d˚ usledku rostouc´ı inflace. Podrobnˇeji se nˇekter´ ymi souvislostmi budeme zab´ yvat v kapitolách vˇenovan´ ych hospod´ aˇrské politice státu. Spotˇ rebn´ı funkci budeme vyjadˇrovat zp˚ usobem, kter´ y m˚ uˇzeme povaˇzovat za jej´ı základn´ı tvar, nebot’ vyjadˇruje závislost spotˇrebn´ıch v´ ydaj˚ u na d˚ uchodu: C = mpc · Y, dC . kde: mpc – mezn´ı sklon ke spotˇrebˇe, tedy dY Toto vyjádˇren´ı vˇsak nezachycuje existenci tzv. autonomn´ıch v´ ydaj˚ u na spotˇ rebu, kter´ e oznaˇ c´ıme C0 . Autonomn´ı v´ ydaje pˇ redstavuj´ı onu ˇcást celkov´ ych v´ ydaj˚ u na spotˇrebu, která nen´ı závislá na velikosti d˚ uchodu. Pak m˚ uˇzeme spotˇrebn´ı funkci zapsat ve tvaru: C = C0 + mpc · Y. Rovnice vyjadˇruje, ˇze celková spotˇreba je sumou autonomn´ı a indukované spotˇreby. V´ ydaje na spotˇ rebu mohou r˚ ust, jestliˇze: vzroste autonomn´ı spotˇreba C0 vzroste disponibiln´ı d˚ uchod vzroste mezn´ı sklon ke spotˇrebˇe mpc. Pokud budeme analyzovat spotˇrebn´ı funkc´ı, mus´ıme rozliˇ sovat: mezi r˚ ustem spotˇ reby vyvolan´ ym r˚ ustem d˚ uchodu – jedná se o pohyb po kˇrivce a r˚ ustem cel´ e spotˇ rebn´ı funkce v d˚ usledku r˚ ustu autonomn´ı spotˇ reby. V tomto pˇr´ıpadˇe se projevuje posun kˇrivky smˇerem vzh˚ uru. Co m˚ uˇ ze tuto zmˇ enu vyvolat? • skuteˇcný ˇci oˇcek´ avaný r˚ ust bohatstv´ı • oˇcek´ aván´ı vyˇsˇs´ıho budouc´ıho d˚ uchodu • pokles cenové hladiny • oˇcek´ avaný r˚ ust inflace

37


• pokles u ´rokových sazeb • sn´ıˇzen´ı dan´ı. Zmˇ ena u ´rovnˇ e v´ ydaj˚ u na spotˇ rebu ovlivˇ nuje velikost agreg´ atn´ı popt´ avky a t´ım i rovnov´ ahu ekonomiky. Obdobnˇe bychom mohli vyjádˇrit u ´sporovou funkci, pokud vyuˇzijeme skuteˇcnosti, ˇze d˚ uchod se rozkládá na v´ ydaje na spotˇrebu a u ´spory: S = Y − C = Y − (C0 + mpc · Y ) = −C0 + (1 − mpc) · Y, resp. S = −C0 + mps · Y. Druhou sloˇzkou ovlivˇ nuj´ıc´ı u ´roveˇ n AD a jej´ı zmˇeny jsou soukrom´ e investice. Investice maj´ı v makroekonomii dvˇ e z´ akladn´ı funkce. To je dáno t´ım, ˇze: jednak jsou souˇc´ ast´ı agreg´ atn´ı poptávky a jejich prudké ˇci v´ yznamné v´ ykyvy mohou AD ovlivnit. T´ım je dán i jejich dopad na u ´roveˇ n produktu a zamˇestnanost v ekonomice. jak jsme zd˚ uraznili jiˇz v základech mikroekonomie, investice maj´ı vliv na akumulaci kapitálu, jsou zdrojem r˚ ustu potenci´ aln´ıho produktu, v dlouhém obdob´ı podporuj´ı ekonomick´ y r˚ ust. Uveden´ eˇ casov´ e hledisko je nutno zohledˇ novat pˇ ri anal´ yze dopad˚ u zmˇ en investic. Plat´ı totiˇ z, ˇ ze investice: kr´ atkodobˇe stimuluj´ı poptávku a t´ım produkt dlouhodobˇe stimuluj´ı r˚ ust produktu a potenciáln´ıho produktu. Poloˇz´ıme-li si otázku, kdy firma investuje, tzn. financuje tvorbu dodateˇ cn´ ych kapit´ alov´ ych statk˚ u? Odpov´ıme, jestliˇze oˇcekává, ˇze vytvoˇren´ı nové kapacity pˇrinese zisk. Tzn., pˇr´ıjmy vznikaj´ıc´ı jako efekt investice budou vyˇsˇs´ı neˇz v´ ydaje, tedy investiˇcn´ı náklady. V pozad´ı investiˇcn´ı aktivity jsou tˇri základn´ı faktory: pˇr´ıjmy náklady oˇcekáván´ı. Pˇ r´ıjmy – investice pˇrináˇsej´ı firmˇe dodateˇcn´ y pˇr´ıjem pouze tehdy, jestliˇze m˚ uˇze d´ıky n´ı prodat v´ıce. V´ yznamn´ ym faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım investiˇcn´ı ˇcinnost je tedy celková u ´roveˇ n produktu. Pokud nejsou kapacity vyuˇz´ıvány, ´ nepocit’uj´ı firmy potˇrebu budovat nové kapacity. Uroveˇ n investic je n´ızká. Investice závis´ı na pˇr´ıjmech, které budou generovány stavem celkové hospodáˇrské aktivity. N´ aklady jsou v pˇr´ıpadˇe investic ponˇekud sloˇzitˇejˇs´ı veliˇcinou, neˇz u jin´ ych komodit. Souvis´ı to mimo jiné s t´ım, ˇze investiˇcn´ı statky jsou vyuˇz´ıvány nˇekolik let, maj´ı dlouhou ˇzivotnost. V´ yznamné je to, ˇze firmy investuj´ı vyp˚ ujˇcené uleˇzitou roli sehrávaj´ı náklady vyp˚ ujˇcen´ı, tzn. u ´roveˇ n prostˇredky, a proto d˚ investic je ovlivˇ nována u ´rokovou m´ırou.

38

Oˇ cek´ av´ an´ı – investice jsou náklady vynaloˇzené do budoucna, závis´ı na tom, jak podnikatelské subjekty hodnot´ı souvislosti budouc´ıho v´ yvoje. Oˇcekávaj´ıli vzestup ˇci pokles ekonomiky, jej´ı stabilitu ˇci nestabilitu. Závaˇzné je, ˇze v budoucnu se m˚ uˇze projevit i vliv okolnosti, kterou nebylo moˇzno pˇri souˇcasn´ ych dan´ ych informac´ıch pˇredpokládat. S oˇcek´ av´ an´ımi je spojena nejistota a jistá m´ıra neurˇcitosti, která m˚ uˇze v´ yraznˇe ovlivnit ochotu ˇci neochotu investovat.

2.3

´ Pojet´ı ekonomicke´ rovnovahy

Ekonomická rovnováha a jej´ı interpretace, zauj´ımaj´ı v makroekonomické teorii kl´ıˇcové m´ısto. Zp˚ usob, jak´ ym je rovnováha ˇreˇsena pˇredurˇcuje i ˇreˇsen´ı ˇrady navazuj´ıc´ıch otázek, napˇr. obecnˇe vztahu státu k hospodáˇrstv´ı a pˇredevˇs´ım role státu v procesu utváˇren´ı rovnováhy hospodáˇrstv´ı. I v pˇr´ıpadˇe makroekonomické rovnováhy se bude rovnov´ ahou rozumˇet nastolen´ı takov´ ych proporc´ı, které nesignalizuj´ı potˇrebu zmˇeny. Základn´ı rovnováˇznou proporc´ı je tedy rovnost (vyrovnán´ı) AD a AS. Problém rovnováhy ekonomiky je vˇsak mnohem ˇsirˇs´ı neˇz ilustruje model ASAD. Rovnov´ aha modelu ASAD pˇ redpokl´ ad´ a a zahrnuje rovnov´ ahu na: trhu statk˚ u a sluˇ zeb trhu pr´ ace a ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u trhu penˇ ez a kapit´ alu, tedy na finanˇ cn´ım trhu, na nˇ emˇ z se stˇ ret´ av´ a nab´ıdka zdroj˚ u (´ uspory) s popt´ avkou po zdroj´ıch (investice). Plat´ı, ˇze nerovnováha na kterémkoliv z tˇechto trh˚ u vyvolá tendence ke zmˇenˇe na ostatn´ıch trz´ıch. Rozd´ılná ˇreˇsen´ı, k nimˇz se ekonomické smˇery dopracovávaj´ı jsou d˚ usledkem odliˇsn´ ych v´ ychoz´ıch pˇredpoklad˚ u, které se vztahuj´ı ke dvˇema z´ akladn´ım problém˚ um: 1. Cenov´ a pruˇ znost na trz´ıch statk˚ u, sluˇzeb a v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Tedy otázka, zda-li a jak rychle reaguj´ı ceny na tˇechto trz´ıch na zmˇeny proporc´ı mezi nab´ıdkou a poptávkou (na uveden´ ych trz´ıch). S t´ım souvis´ı i otázka rychlosti obnovován´ı rovnováhy tˇechto trh˚ u. 2. Mechanismus utv´ aˇ ren´ı rovnov´ ahy na finanˇ cn´ıch trz´ıch, tedy mechanismus pˇremˇeny u ´spor v investice. V této souvislosti se jedná i o problém, jaké dopady má rovnováha ˇci nerovnováha finanˇcn´ıho trhu na celkovou rovnováhu ekonomiky. V modern´ı ekonomii jsou uˇz´ıvána dvˇe paraleln´ı, vzájemnˇe kontroverzn´ı ˇreˇsen´ı tˇechto otázek. Rozliˇsuje se mezi tzv. klasick´ ym modelem a modelem keynesi´ ansk´ ym. Odliˇsné v´ ychoz´ı pˇredpoklady obou model˚ u pˇredznamenaly i odliˇsné závˇery. Historicky starˇs´ı je klasický model, kter´ y je v souˇcasnosti uˇz´ıván jako základn´ı pˇr´ıstup a pojet´ı makroekonomiky v teoretick´ ych koncepc´ıch soudobého konzervativn´ı proudu ekonomie, navazuj´ıc´ıho u ´zce na tradice neoklasické a liberáln´ı ekonomie.

39


Klasick´ y model vycház´ı z pˇredpokladu pruˇzných cen na trz´ıch fináln´ı produkce i na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Pro finanˇcn´ı trh pˇredpokl´ ad´ a, ˇze investice iu ´spory se vyv´ıj´ı pod vlivem u ´rokové m´ıry a jej´ı zmˇeny jsou dostateˇcn´ ym impulsem k obnoven´ı rovnováhy finanˇcn´ıch trh˚ u. Keynesi´ ansk´ y model vycház´ı z pˇredpokladu omezené pruˇznosti (resp. nepruˇznosti) cen na trz´ıch fináln´ı produkce i na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Hlavn´ımi argumenty uvedeného pˇredpokladu jsou: nepruˇznost mezd smˇerem dol˚ u projevuj´ıc´ı se na trhu práce, kter´ y v ekonomice propojuje trh fináln´ı produkce s trhem ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Umoˇzn ˇuje tak pˇr´ım´ y a intenzivn´ı pˇrenos impuls˚ u z jedné trˇzn´ı u ´rovnˇe do druhé. Znepruˇznˇen´ı trhu práce je interpretováno jako zdroj znepruˇznˇen´ı vnitˇrn´ıho mechanismu ekonomiky. cenová stabilita, která je jedn´ım z projev˚ u nedokonalosti konkurence, je d˚ usledkem trˇzn´ı strategie firem s dominuj´ıc´ım postaven´ım v oligopoln´ıch trˇzn´ıch strukturách. k tˇemto argument˚ um b´ yvá pˇriˇrazováno i zd˚ uraznˇen´ı existence cen, které podléhaj´ı státn´ı regulaci. V´ yznamnou okolnost´ı je, ˇze v keynesiánské ekonomii nen´ı odvozován v´ yvoj u ´spor a investic v´ yluˇcnˇe z v´ yvoje u ´rokové m´ıry. Citlivost investic na u ´rokovou m´ıru je sn´ıˇzená a u ´spory jsou funkc´ı d˚ uchodu. Proto u ´rokov´ a m´ıra nen´ı faktorem schopn´ ym zabezpeˇ covat automaticky obnovu rovnov´ ahy finanˇ cn´ıho trhu.

2.4

´ ren´ı rovnovahy ´ ´ modelu Utvaˇ v klasickem

Klasick´ y model fungován´ı ekonomiky a utváˇren´ı jej´ı rovnováhy vysvˇetluje ekonomiku jako vnitˇ rnˇ e stabiln´ı syst´ em vykazuj´ıc´ı schopnost pruˇzného obnoven´ı rovnováhy, pokud z n´ı byla ekonomika vych´ ylena. V této interpretaci zauj´ımá v´ yznamné postaven´ı pˇredpoklad vztahuj´ıc´ı se ke kapitálovému trhu, na kterém je u ´roková m´ıra veliˇcinou ovlivˇ nuj´ıc´ı nejen investice, ale také tvorbu u ´spor. Rostouc´ı u ´roková m´ıra stimuluje domácnosti k tvorbˇe u ´spor, coˇz znamená rychlejˇs´ı tvorbu investiˇcn´ıch zdroj˚ u. Plnˇe závislé na u ´rokové m´ıˇre jsou i in´ vestice, které vyjadˇruj´ı poptávku po zdroj´ıch. Urok je nákladem investic a zmˇena u ´rokové m´ıry ovlivˇ nuje náklady investic, tedy ochotu investovat. Mezi y u ´rokovou m´ırou (cenou) a rozsahem investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u plat´ı nepˇr´ımo´ umˇern´ vztah. Vzájemná závislost mezi u ´sporami a investicemi a mechanismus fungován´ı kapitálového trhu ilustruje následuj´ıc´ı obrázek. Pruˇznost zmˇen u ´rokové m´ıry (i) zabezpeˇc´ı vyrovnán´ı u ´spor a investic. Pˇrevaha poptávky po investic´ıch znamená, ˇze zámˇer investovat pˇresahuje moˇznosti pouˇziteln´ ych zdroj˚ u (´ uspor). V´ ysledkem bude rostouc´ı u ´roková m´ıra, která bude podnˇecovat tvorbu u ´spor domácnosti a souˇcasnˇe bude p˚ usobit na omezován´ı investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u. R˚ ust objemu u ´spor doprovázen´ y sniˇzován´ım ob-

40

Obrázek 2.3: Kapitálov´ y trh v klasickém modelu i S

I

E

i∗ I.

i1

S
III.

0

qI qI = q S

II.

qS

I, S

jemu investic obnovuje v klasickém modelu automaticky rovnováhu trhu kapitálu. Pˇr´ıpadn´ y r˚ ust ˇci pokles investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u mus´ı b´ yt za tˇechto podm´ınek doprovázen poklesem ˇci r˚ ustem v´ ydaj˚ u na spotˇrebu. Celkov´ y objem poptávky se nemˇen´ı. Disponibiln´ı d˚ uchod domácnosti se dˇel´ı na v´ ydaje na spotˇrebu (C) au ´spory (S). Zmˇena pod´ılu u ´spor na disponibiln´ım d˚ uchodu je doprovázena opaˇcnou zmˇenou v´ ydaj˚ u na spotˇrebu. Ale automatická pˇremˇena u ´spor v investice uchovává celkovou hladinu v´ ydaj˚ u na stejné u ´rovni, nebot’ celkové v´ ydaje jsou tvoˇreny v´ ydaji na spotˇrebu a investiˇcn´ımi v´ ydaji (od státn´ı nákup˚ u, stejnˇe jako od vnˇejˇs´ıch tok˚ u ekonomiky abstrahujeme). Jestliˇze kapitálov´ y trh je schopen permanentnˇe obnovovat rovnováhu, pak nevys´ıl´ a smˇ ezn´ımu sektoru nerovnov´ aˇ zn´ e podnˇ ety. rem k re´ aln´ emu trˇ Mechanismus utváˇren´ı rovnováhy na trz´ıch fináln´ı produkce a v´ yrobn´ıch faktor˚ u je vysvˇetlován rovnˇeˇz na pˇredpokladu pruˇzn´ ych cen, které umoˇzn ˇuj´ı, aby ekonomika plnˇe vyuˇz´ıvala v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Rovnováha se v klasickém modelu utváˇr´ı na u ´rovni potenciáln´ıho produktu. Mechanismus jej´ıho obnovován´ı je ilustrován obrázkem 2.4. useˇc´ıku kˇrivek AD0 a AS, Bod E0 je bodem rovnováhy odpov´ıdaj´ıc´ımu pr˚ jemuˇz odpov´ıdá v´ ykon na u ´rovni potenciáln´ıho produktu. Jestliˇze dojde k omezen´ı u ´rovnˇe agregátn´ı poptávky (znázornˇeno kˇrivkou AD1 ), utvoˇr´ı se rovuseˇc´ık AS a AD1 ). Vznik rovnováhy je doprovázen nováha v bodˇe E1 (pr˚ cenov´ ym poklesem (na svislé ose) a sn´ıˇzen´ ym vyuˇz´ıván´ım v´ yrobn´ıch faktor˚ u (v´ ykon je pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu). Pokles v´ ykonu je doprovázen omezován´ım zamˇestnanosti, které zvyˇsuje konkurenci na trhu práce, tlak na mzdy a sn´ıˇzen´ı ceny práce. Obdobnˇe se projev´ı d˚ usledky rostouc´ı konkurence na trz´ıch ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Sn´ıˇzen´ı cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u umoˇzn ˇuje, aby v s´ıl´ıc´ım konkurenˇcn´ım prostˇred´ı doˇslo

41


Obrázek 2.4: Utváˇren´ı rovnováhy v klasickém modelu P AS

1.

p0 p1 p2 0

2.

E0 I. II.

E1

AD2

E2 AD1 q1 q ∗ = q0 = q2

AD0 v´ ystup (Q)

k poklesu cen fináln´ı produkce. V d˚ usledku toho je poptávka ochotna nakoupit vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı a ekonomika reaguje zmˇenou rovnováˇzné polohy. Rovnováha se obnov´ı za situace, která je na obrázku zobrazena bodem E2 , vyjadˇruje návrat k v´ ykonu na u ´rovni potenciáln´ıho produktu, nebot’ cenové poklesy umoˇznily, aby se obnovil p˚ uvodn´ı vyˇsˇs´ı v´ ystup, kter´ y je nyn´ı realizovateln´ y pˇri niˇzˇs´ı cenové hladinˇe. Sn´ıˇ zen´ı cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u znovu stimuluje ekonomiku k pln´ emu vyuˇ zit´ı v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. Výstup ekonomiky (skuteˇcný produkt) se vrac´ı na u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu. Pokles cen fin´ aln´ı produkce obnovil u ´roveˇ n re´ aln´ e mzdy. Ke zmˇenˇe doˇslo pouze v u ´rovni nomin´ aln´ıho produktu. Obdobnou u ´vahu je moˇzno aplikovat i na opaˇcn´ y pˇr´ıpad, kdy je ekonomika vych´ ylena z rovnováhy zv´ yˇsen´ım u ´rovnˇe agregátn´ı poptávky (projev´ı se posunem kˇrivky AD doprava nahoru na u ´roveˇ n AD2 ). Tomu odpov´ıdaj´ı, ve srovnán´ı se situac´ı uvaˇzovanou v´ yˇse, cenov´ y vzestup fináln´ı produkce, kter´ y motivuje k rozˇs´ıˇren´ı v´ yroby. Docház´ı k r˚ ustu poptávky po v´ yrobn´ıch faktorech, rostou jejich ceny. T´ım je vyvolán r˚ ust cen fináln´ı produkce a návrat rovnováhy na u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu (pr˚ useˇc´ık potenciáln´ıho produktu s onou vyˇsˇs´ı hladinou agregátn´ı poptávky). V klasick´ em modelu je zd˚ uraznˇ en z´ avˇ er, ˇze cenový mechanismus zareaguje na podnˇet v podobˇe zmˇeny u ´rovnˇe agregátn´ı poptávky tak, ˇze navr´ at´ı skuteˇcný výkon ekonomiky na u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu. D˚ usledkem poptávkového impulsu je zmˇena cenové hladiny, reáln´ y rozmˇer v´ ykonu z˚ ustává zachován. Uvedená v´ ytka pˇredstavuje hlavn´ı argument i d˚ uvod kritiky keynesiánské hospodáˇrské politiky vedené z pozic, jejichˇz základem je klasick´ y model rovnováhy. Jak uvid´ıme, ta byla orientována na stimulaci poptávky, jako prostˇredku dosaˇzen´ı vyˇsˇs´ıho v´ ykonu.

42

2.5

´ ´ Keynesiansk y´ model rovnovahy

Keynesiánsk´ y model je zaloˇzen na odliˇsn´ ych pˇredpokladech. Pˇredevˇs´ım se zˇr´ıká automatické pˇremˇeny u ´spor v investice. Disponibiln´ı d˚ uchod se rozkládá na spotˇrebu a u ´spory: DI = C + S. Vztah mezi u ´sporami a d˚ uchodem je zprostˇredkován spotˇrebn´ı funkc´ı, která sice vyjadˇruje vztah pˇr´ımé u ´mˇery mezi d˚ uchodem a v´ ydaji na spotˇrebu, ale dynamika v´ yvoje je rozd´ılná. Od urˇcité u ´rovnˇe d˚ uchodu zaostává tempo r˚ ustu v´ ydaj˚ u na spotˇrebu za tempem r˚ ustu d˚ uchodu. Zaostáván´ı se projevuje tvorbou u ´spor, nebot’ ˇcást d˚ uchodu, která nen´ı vydána na spotˇrebu, je uspoˇrena. Uvedenou souvislost jsme graficky vyjádˇrili na obrázku 2.2. Pomalejˇs´ı r˚ ust v´ ydaj˚ u na spotˇrebu je vyvolán p˚ usoben´ım sklonu k u ´sporám, ´rovnˇe d˚ uchodu prosazuje. Protoˇze plat´ı, ˇze: jehoˇz vliv se od urˇcité u dY = dC + dS, plat´ı pro mezn´ı sklony: mpc + mps = 1. Tzn., ˇze souˇcet mezn´ıho sklonu ke spotˇrebˇe a mezn´ıho sklonu k u ´sporám se rovná jedné. Pˇritom v keynesiánském modelu závis´ı tvorba u ´spor na u ´rovni d˚ uchodu, nikoliv na u ´rokové m´ıˇre. Obrázek 2.5: Kapitálov´ y trh v keynesiánském modelu i S

I1 I0 1.

E1

i1 I.

i0

0

E0

qE0 = qE1

I, S

Pokud jde o investice, jejich závislost na u ´rokové m´ıˇre keynesiánsk´ y model pˇripouˇst´ı. Investice jsou odvozovány od sklonu k investován´ı, kter´ y je ovlivˇ nován pˇr´ımo u ´mˇernˇe kalkulovan´ ym v´ ynosem z investic (mezn´ı efektivitou kapitálu) a nepˇr´ımo u ´mˇernˇe u ´rokovou m´ırou. Dalˇs´ım faktorem jsou oˇcekáván´ı

43


budouc´ıho v´ yvoje. Celkovˇe je vˇsak reakce investic ménˇe citlivá na u ´rokovou m´ıru, neˇz pˇredpokl´ ad´ a klasický model. ´ Uspory (S) nejsou z´ avisl´ e na u ´rokov´ e m´ıˇ re, a proto jsou zn´ azornˇ eny vertik´ alou. Rovnováha (E) se utváˇr´ı jako pr˚ useˇc´ık investic a u ´spor. Pˇri sn´ıˇzené citlivosti investic na zmˇeny u ´rokové m´ıry a tvaru u ´spor (nezávislosti u ´spor na u ´rokové m´ıˇre), mohou vzniknout podm´ınky, kdy ani minimáln´ı u ´roková m´ıra nemus´ı zabezpeˇcit rovnováhu na kapitálovém trhu. Docház´ı k naruˇsen´ı mechanismu pˇremˇeny u ´spor v investice. Trh nenastoluje rovnováhu a nerovnováha kapitálového trhu se pˇrenáˇs´ı i na ostatn´ı trhy prostˇrednictv´ım tzv. investiˇcn´ıho multiplik´ atoru (k). V´ ychoz´ı tez´ı keynesiánského pojet´ı rovnováhy je tvrzen´ı o zaostáván´ı poptávky za nab´ıdkou. Od kterého se odv´ıj´ı schéma návaznosti: Nedostateˇ cn´ a AD p˚ usob´ı na omezen´ı u ´rovnˇ e v´ ystupu. V d˚ usledku toho v´ ykon zaost´ av´ a za u ´rovn´ı potenci´ aln´ıho produktu. V ekonomice doch´ az´ı k nevyuˇ z´ıv´ an´ı v´ yrobn´ıch kapacit a vznik´ a vysok´ a nezamˇ estnanost. Pˇr´ıˇcinami uvedené nedokonalosti systému jsou: zaost´ av´ an´ı v´ ydaj˚ u na spotˇ rebu (C) za r˚ ustem d˚ uchodu poruchy v mechanismu pˇ remˇ eny u ´spor v investice z´ avislost investic i na jin´ ych veliˇ cin´ ach, neˇ z je u ´rokov´ a m´ıra, pˇ redevˇ s´ım na oˇ cek´ av´ an´ıch budouc´ıho v´ yvoje, kter´ a jsou prov´ azena nejistotou a rizikem. Vzhledem k tomu, ˇze model pracuje s ekonomikou pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu, je kˇrivka AS vn´ım´ ana jako velmi pruˇzn´ a. Jak ilustruje obrázek 2.6, právˇe tato okolnost vede k interpretaci, ˇze stimulac´ı poptávky je moˇzno dosáhnout u ´rovnˇe v´ ykonu bl´ızké potenciáln´ımu produktu, pˇriˇcemˇz uveden´ y vzestup v´ ykonu je v´ yznamnˇejˇs´ı neˇz zmˇena cenové hladiny, která stimulaci poptávky doprováz´ı. Na rozd´ıl od klasického modelu je v keynesiánském vn´ımána ekonomika jako soustava, která nen´ı vnitˇrnˇe stabiln´ı. Soustava s tendenc´ı k nevyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, obnovuj´ıc´ı rovnováhu pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu. Základn´ı souvislosti keynesiánského modelu se v pováleˇcném obdob´ı realizovaly prostˇrednictv´ım tzv. neokeynesi´ ansk´ eho kompromisu, kter´ y rozliˇsoval na nab´ıdkové stranˇe ekonomiky: keynesiánské pole – vlevo od u ´rovnˇe potenciáln´ıho produktu, v nˇemˇz si krátkodobá kˇrivka AS uchovává vysokou pruˇznost (zaloˇzenou na krátkodobé cenové nepruˇznosti) klasické pole – nab´ızené mnoˇzstv´ı je za hranic´ı potenciáln´ıho produktu, nab´ıdková kˇrivka je velmi bl´ızká vertikále. ´ Poznamka 2.4.

Jak ilustruj´ı pˇredchoz´ı obr´ azky, je tento tvar krátkodobé kˇrivky AS soudobou makroekonomi´ı akceptován.

44

Obrázek 2.6: Keynesiánsk´ y model – rovnováˇzn´ y produkt P AS

1.

E1

p1 p0

I.

E0

AD1

AD0 q0

0

2.6

q1 q ∗

v´ ystup (Q)

ˇ ı produktu modelem multiplikatoru ´ Urcen´

Model multiplikátoru patˇr´ı k v´ ychoz´ım nástroj˚ um neokeynesiánské makroekonomie a sehrál v´ yznamnou roli ve v´ yvoji ekonomie a hospodáˇrské politiky v 50. letech 20. stolet´ı. S jeho uˇzit´ım souvis´ı ˇrada zjednoduˇsuj´ıc´ıch aˇz jednostrann´ ych vazeb, které poslouˇzily ke zd˚ uvodˇ nován´ı forem státn´ı intervence v procesech stabilizaˇcn´ı politiky stát˚ u. Multiplikátor vyjadˇruje bˇeˇznou skuteˇcnost, která se v hospodáˇrstv´ı projevuje. Pokud je ekonomika zasaˇzena p˚ uvodn´ım impulsem, projevuje se jeho u ´ˇcinek opakovanˇe se sniˇzuj´ıc´ı se intenzitou. v´ ysledkem je dosaˇzen´ı kumulativn´ıch u ´ˇcink˚ u. V návaznosti na pˇredchoz´ı subkapitoly si zavedeme prvn´ı z multiplikátor˚ u, tzv. jednoduch´ y multiplik´ ator resp. investiˇ cn´ı multiplik´ ator, kter´ y udává, jak se pˇr´ır˚ ustek (pokles) soukrom´ ych investic projev´ı v pˇr´ır˚ ustku (poklesu) domác´ıho produktu. av´ a, o kolik se zmˇen´ı d˚ uchod, Investiˇcn´ı multiplikátor je koeficient, který ud´ jestliˇze se zmˇen´ı investiˇcn´ı výdaje o jednotku. Investiˇcn´ı multiplikátor popisuje d˚ uchodotvorn´ yu ´ˇ cinek investic. Rovnici multiplikátoru m˚ uˇzeme zapsat v podobˇe : dY = k · dI. Na v´ yˇsi d˚ uchodu bezprostˇrednˇe závis´ı u ´roveˇ n poptávky, a proto kol´ısán´ı investiˇcn´ı aktivity vyvolává kol´ısán´ı v agregátn´ı poptávce. Vzhledem k tomu, ˇze plat´ı: Y = C + I, m˚ uˇzeme investiˇcn´ı multiplikátor vyjádˇrit následovnˇe: k=

dY dY 1 1 = = = , dI dY − dC 1 − mpc mps

45


kde: mpc – mezn´ı sklon ke spotˇrebˇe mps – mezn´ı sklon k u ´sporám Multiplikaˇcn´ı efekt investic je závisl´ y na hodnotách tˇechto mezn´ıch sklon˚ u. Bude-li mpc = 0,5, znamená to, ˇze z kaˇzdé dodateˇcné koruny daj´ı domácnosti 50 haléˇr˚ u na spotˇrebn´ı v´ ydaje a 50 haléˇr˚ u uspoˇr´ı. Potom v´ ychoz´ı investice o rozsahu 100 Kˇc vyvolá následuj´ıc´ı pˇr´ır˚ ustek d˚ uchodu, kter´ y bude vyˇsˇs´ı. Nebot’ investice o v´ yˇ si 100 pˇ redstavuje trˇ zbu, d˚ uchod ve v´ yˇ si 100 a ten se v z´ avislosti na sklonu ke spotˇ rebˇ e a sklonu k u ´spor´ am rozkl´ ad´ a na dodateˇ cn´ e v´ ydaje na spotˇ rebu a dodateˇ cn´ e investice. Dodateˇcné v´ ydaje na spotˇrebu zvyˇsuj´ı u ´roveˇ n celkov´ ych v´ ydaj˚ u a t´ım vytváˇr´ı podm´ınky pro r˚ ust produktu. Cel´ y proces tvorby dodateˇcn´ ych poptávkov´ ych impuls˚ u (dC) ilustruje následuj´ıc´ı tabulka: Tabulka 2.1: Proces tvorby dodateˇcn´ ych poptávkov´ ych impuls˚ u dY dC dS 1 100,00 50,00 50,00 2 50,00 25,00 25,00 3 25,00 12,50 12,50 4 12,50 6,25 6,25 5 6,25 3,13 3,13 6 3,13 1,56 1,56 .. .. .. .. . . . . n 200,00 100,00 100,00 P˚ uvodn´ıch 100 jednotek investic se pˇremˇenilo ve 200 jednotek dodateˇcného d˚ uchodu. Model multiplikátoru vyuˇz´ıvá spotˇrebn´ı a u ´sporovou funkci. Pro zjednoduˇsen´ı budeme pˇredpokládat, ˇze d˚ uchod se rozkládá právˇe na C a S a nebudeme uvaˇzovat pˇrerozdˇelovac´ı procesy (napˇr. danˇe) nebo jiné sloˇzky d˚ uchodu, které vyvolávaj´ı rozd´ıl mezi d˚ uchodem vytvoˇren´ ym a uˇzit´ ym (napˇr. nerozdˇelované zisky). Hrub´ y domác´ı produkt bude veliˇcinou identickou s disponibiln´ım d˚ uchodem. Za tˇechto pˇredpoklad˚ u pˇredstavuje libovoln´ y bod spotˇrebn´ı funkce (viz obrázek 2.2) zam´ yˇslenou spotˇrebu pˇri dané u ´rovni d˚ uchodu. Obdobnˇe plat´ı pro u ´sporovou funkci, ˇze jej´ı libovoln´ y bod vyjadˇruje zam´ yˇslenou u ´roveˇ nu ´spor pˇri dané v´ yˇsi d˚ uchodu. ykladu, v´ıme, ˇze u ´spory a investice jsou závislé Vrát´ıme-li se k pˇredchoz´ımu v´ ´ na odliˇsn´ ych faktorech. Uspory závis´ı na v´ yˇsi d˚ uchodu, ale investice jsou odvozovány od ochoty investovat, která je závislá na u ´rokové m´ıˇre, ale také na oˇcekáván´ıch jej´ıho v´ yvoje, na oˇcekáván´ı v´ yvoje produktu v budoucnu, dále ji ovlivˇ nuj´ı opatˇren´ı hospodáˇrské politiky (danˇe), atd. Od tˇechto vliv˚ u jsou odvozeny investiˇcn´ı pˇr´ıleˇzitosti. Skuteˇ cnost, ˇ ze investice nez´ avis´ı na d˚ uchodu, m˚ uˇ zeme zobrazit pˇ r´ımkou rovnobˇ eˇ znou s osou d˚ uchodu (produktu). Na následuj´ıc´ım

46

obrázku je doplnˇena i u ´sporová funkce. Obrázek 2.7: Urˇcen´ı rovnováˇzného produktu pomoc´ı u ´spor a investic S, I

S I0 0

E(S=I)

q(S=I) HDP

−C0

´ Uspory a investice maj´ı jeden spoleˇcn´ y bod E(S=I) , kter´ emu odpov´ıd´ a velikost produktu q(S=I) . Produkt q(S=I) je rovnov´ aˇ zn´ ym produktem ekonomiky a bod E je bodem rovnov´ ahy (urˇ cen´ ym pomoc´ı u ´spor a investic). V bodˇe E docház´ı k vyrovnán´ı zam´ yˇslen´ ych u ´spor domácnost´ı a zam´ yˇslen´ ych (plánovan´ ych) investic firem. Vˇsimnˇeme si, ˇze pokud by se skuteˇcné u ´spory a investice od sebe odch´ ylily, mus´ı doj´ıt k pˇrizp˚ usoben´ı produktu této odchylce, coˇz znamená, ˇze jeho v´ yˇse bude pod nebo naopak nad u ´rovn´ı rovnováˇzného produktu. ´spory jsou Bude-li dosaˇzeno libovolného produktu qv > q(S=I), pak plat´ı, ˇze u vyˇsˇs´ı neˇz investice. Dom´ acnosti tvoˇ r´ı u ´spory na u ´kor v´ ydaj˚ u na spotˇ rebu (S > I). Omezen´ı v´ ydaj˚ u na spotˇrebu povede k nerealizovatelnosti ˇcásti produkce a r˚ ustu investic do zásob. Firmy se budou snaˇzit o omezen´ı tˇechto investic a proto budou usilovat o sn´ıˇzen´ı v´ ystupu. V´ ystup bude klesat a pˇribliˇzovat se u ´rovni Q, kde se zastav´ı. ´spory budou pod u ´rovn´ı Bude-li naopak dosaˇzeno produktu qn < q(S=I), pak u zamýˇslených investic. Vysoké v´ ydaje na spotˇrebu (na u ´kor tvorby u ´spor) vytváˇrej´ı siln´ y tlak na poptávkové stranˇe, kter´ y pˇresahuje moˇznosti v´ ystupu. Firmy budou usilovat o r˚ ust produktu a rostouc´ı d˚ uchod bude stimulovat r˚ ust usob´ı podnˇety ke zmˇenˇe. u ´spor. Pohyb se zastav´ı v bodˇe E(S=I), ve kterém nep˚ Urˇcen´ı produktu pomoc´ı u ´spor a investic je jedn´ım z moˇzných zp˚ usob˚ u, který je ve shodˇe s funkc´ı finanˇcn´ıho trhu, jako podm´ınky utváˇren´ı rovnováhy. V´ yklad rovnováˇzné u ´rovnˇe produktu v modelu multiplikátoru se op´ırá o urˇcen´ı produktu pomoc´ı v´ ydaj˚ u na spotˇrebu a investic. Uveden´ y v´ yklad je zaloˇzen na vyuˇzit´ı spotˇrebn´ı funkce, jej´ıˇz u ´roveˇ n je nav´ yˇsena o zam´ yˇslené investice na u ´roveˇ n (C + I) pro kaˇzdou hodnotu d˚ uchodu. Osa kvadrantu pˇredstavuje mnoˇzinu bod˚ u splˇ nuj´ıc´ıch podm´ınku, ˇze celková hodnota v´ ydaj˚ u C + I se rovná celkové v´ yˇsi produktu. To znamená, ˇze ekonomika se nalézá

47


v rovnováze v bodˇe, ve kterém kˇrivka C + I (celková zam´ yˇslená u ´roveˇ n soukrom´ ych v´ ydaj˚ u) prot´ıná osu kvadrantu. Tento bod oznaˇc´ıme v následuj´ıc´ım obrázku E. Obrázek 2.8: Urˇcen´ı rovnováhy a rovnováˇzného produktu pomoc´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u C, I

C +I AD < AS

CM + IM E

CL + IL

AD > AS

A0 45◦ 0

qL

q∗

qM

HDP

Pokud by ekonomika dosahovala jiného v´ ykonu, byl by vyvolán pˇrizp˚ usobova∗ c´ı mechanismus obnovuj´ıc´ı rovnováhu na u ´rovni v´ ystupu q . ych Kdyby byl v´ ykon napˇr. na u ´rovni qL , znamenalo by to, ˇze kˇrivka celkov´ v´ ydaj˚ u je nad rovnováˇznou u ´rovn´ı v´ ydaj˚ u (leˇz´ıc´ı na ose kvadrantu). Jsou-li v´ ydaje nad rovnováˇznou u ´rovn´ı, je nakupováno vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı, neˇz v´ yrobci produkuj´ı. Neuspokojená poptávka bude stimulovat r˚ ust rozsahu produktu. Pokud by bylo dosahováno produktu za u ´rovn´ı q ∗ (napˇr. qM ), bylo by pro stav ekonomiky charakteristické zaostáván´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u za u ´rovn´ı v´ ystupu (produktu). Nerealizovatelná produkce by znamenala investován´ı do zásob a jiˇz dˇr´ıve zm´ınˇen´ y d˚ usledek v podobˇe omezován´ı v´ ykonu. Model multiplikátoru je propojen´ım v´ yˇse uvedeného urˇcen´ı rovnováˇzného produktu pomoc´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u C + I s multiplikátorem. Byl vyuˇzit keynesiánskou makroekonomi´ı pˇri sledován´ı multiplikaˇcn´ıho u ´ˇcinku dodateˇcn´ ych investic (proto b´ yvá oznaˇcován jako investiˇcn´ı multiplikátor). Pokud do rovnice multiplikátoru dosad´ıme r˚ uzné hodnoty mezn´ıch sklon˚ u zjist´ıme, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı jsou dodateˇcné v´ ydaje na spotˇrebu (dC), t´ım vˇetˇs´ı je ych u ´spor (dS), t´ım niˇzˇs´ı bude multiplikátor a ˇc´ım vyˇsˇs´ı bude pod´ıl dodateˇcn´ hodnota multiplikátoru. Na velikosti multiplikátoru je závisl´ y pˇr´ır˚ ustek produktu. Je-li mezn´ı sklon ku ´sporám mps = 0,4, pak multiplikátor má hodnotu 2,5. To znamená, ˇze kaˇzdá dodateˇcná jednotka investic se projev´ı v r˚ ustu produktu dodateˇcn´ ymi 2,5 jednotkami. Model multiplikátoru je nutno doplnit jeˇstˇe o srovnán´ı rovnováˇzné u ´rovnˇe

48

produktu s potenciáln´ım produktem. Keynesiánská ekonomie vycházela, jak jsme uvedli v pˇredchoz´ı subkapitole, z pˇredpokladu o zaostáván´ı skuteˇcného produktu za u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu (resp. produktu pˇri plném vyuˇzit´ı zdroj˚ u). prostˇrednictv´ım modelu multiplikátoru byla pˇr´ıˇciny spojována s nedostateˇcnou u ´rovn´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u (zaostáván´ım poptávky). Model byl vyuˇzit pro argumentaci aktivn´ı státn´ı intervence na podporu u ´rovnˇe poptávky.

Shrnut´ı kapitoly Otázka, zda je ekonomika schopna utváˇret rovnováhu na u ´rovni plného vyuˇzit´ı zdroj˚ u pomoc´ı autoregulaˇcn´ıch sil, je kl´ıˇcov´ ym makroekonomick´ ym problémem, jehoˇz ˇreˇsen´ı pˇredurˇcuje odpovˇedi na dalˇs´ı otázky. V´ ychodiskem vysvˇetlen´ı je rozliˇsen´ı krátkodobé (cenovˇe elastické) a dlouhodobé (cenovˇe neelastické) agregátn´ı nab´ıdky. Odliˇsnost pˇr´ıstup˚ u je zaloˇzena na postoji k jedné z kl´ıˇcov´ ych podm´ınek fungován´ı mechanismu autoregulace – pruˇznosti cen na jednotliv´ ych trz´ıch v ekonomice. Liberálnˇe orientované ekonomické teorie zd˚ urazˇ nuj´ı, ˇze cenová pruˇznost patˇr´ı k základn´ım vlastnostem i soudob´ ych trh˚ u a mus´ı se v ˇcase prosadit. Keynesiánsk´ y pˇr´ıstup se op´ırá o krátkodobou nedostateˇcnou pruˇznost a od n´ı odvozuje poruchy utváˇren´ı rovnováhy. ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 14.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 14.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Definujte potenci´ aln´ı produkt:

ˇ ım je vysvˇetlován tvar krátkodobé agregátn´ı nab´ıdky? 2. C´ 3. Proˇ c je odliˇsná elasticita krátkodobé agregátn´ı nab´ıdky pˇri v´ ykonu pod 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

a za u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu? Kdy nastává a co vyjadˇruje tzv. Pigu˚ uv efekt? ˇ ım je vyvolán a jak se projevuje v ekonomice tzv. Keynes˚ C´ uv efekt u ´rokov´ ych mˇer? Proˇc je pˇredpoklad pruˇznosti cen v´ yznamn´ y pro v´ yklad utváˇren´ı rovnováhy? Proˇc je v modelu multiplikátoru osa kvadrantu mnoˇzinou rovnováˇzn´ ych bod˚ u ekonomiky? Popiˇste, jak prob´ıhá proces multiplikace v ˇcase. Vyjádˇrete, co je obsahem Engelova zákona: Uved’te, na ˇcem závis´ı r˚ ust v´ ydaj˚ u na spotˇrebu:

49


50

´ Definice ekonomickeho rustu ˚ ´ ı nab´ıdky a poptavky ´ Dynamika vyvoje ´ agregatn´ ´ rske´ cykly Hospodaˇ ˇ ´ ´ ı Pˇr´ıciny cyklickeho kol´ısan´ ´ kol´ısan´ ´ ı ekonomiky Role investic v cyklickem

3

Ekonomicky´ rust ˚ a ´ rske´ cykly hospodaˇ

´ rske´ cykly 3. Ekonomicky´ rust ˚ a hospodaˇ

C´ıl kapitoly V kapitole se seznám´ıte s interpretac´ı ekonomického r˚ ustu, kter´ y je základn´ı a nezbytnou charakteristikou ekonomiky sledované v ˇcase. Pouze r˚ ustová ekonomika m˚ uˇze vytváˇret podm´ınky pro naplnˇen´ı oˇcekáván´ı spotˇrebitel˚ ua spoleˇcnosti. R˚ ustu m˚ uˇze b´ yt dosaˇzeno pomoc´ı ˇsirˇs´ı ˇskály zdroj˚ u a jednotlivé zp˚ usoby nejsou stejnˇe kvalitn´ı. Proto je nutno si ujasnit v´ yznam hlavn´ıch r˚ ustov´ ych faktor˚ u a dbát na obsahové odliˇsen´ı procesu, kter´ y je popisován jako ekonomick´ y r˚ ust a procesu, kter´ y je zaloˇzen na moˇznosti zvyˇsovat v´ ykon vyˇsˇs´ı u ´rovn´ı vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch kapacit. Z hlediska r˚ ustov´ ych souvislost´ı je v´ yznamné ujasnˇen´ı si, proˇc je prosazován´ı ekonomického r˚ ustu doprovázeno cyklick´ ymi oscilacemi skuteˇcného produktu. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

3.1

´ Definice ekonomickeho rustu ˚

Spoleˇcnost vykazuje tendenci k r˚ ustu potˇreb a proto poˇzaduje, aby se v´ ykon ekonomiky zvyˇsoval. R˚ ust v´ ykonnosti je povaˇzován za neoddˇelitelnou vlastnost hospodáˇrstv´ı, je jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych kriteri´ı slouˇz´ıc´ıch k posuzován´ı hospodáˇrského v´ yvoje zemˇe. Proto se otázka v´ ykonnosti stala jednou ze základn´ıch otázek ˇreˇsen´ ych na makroekonomické u ´rovni. Prvn´ı ucelenˇejˇs´ı soustava ekonomick´ ych názor˚ u – merkantilismus, pojednávala o r˚ ustu penˇeˇzn´ı formy bohatstv´ı. Pˇrelomové d´ılo A. Smitha bylo Pojedn´ an´ım o podstatˇe a p˚ uvodu bohatstv´ı národ˚ u. D´ılo se pochopitelnˇe zab´ yvalo otázkami dosaˇzen´ı vzestupu v´ ykonu. Pokusme se postihnout základn´ı souvislosti ekonomick´ eho r˚ ustu, kter´ y vyjadˇ ruje, ˇ ze se potenci´ aln´ı produkt zvyˇ suje. Toto vymezen´ı ekonomického r˚ ustu budeme povaˇzovat za základn´ı. Pˇritom je nutno si uvˇedomit, ˇze oznaˇcen´ım r˚ ust mohou b´ yt pojmenovány procesy, které jsou: sice shodné t´ım, ˇze se zvyˇsuje v´ ykon ale souˇcasnˇe odliˇsné, nebot’ plat´ı: • zv´ yˇsen´ı v´ ystupu m˚ uˇze b´ yt dosaˇzeno v rámci stávaj´ıc´ıch kapacit, tzn. vyˇsˇs´ı m´ırou vyuˇzit´ı kapacit. Jedná se o posun po kˇrivce AS, pˇriˇcemˇz produkˇcn´ı moˇznosti ekonomiky z˚ ustaly zachovány. • vzestup v´ ykonu m˚ uˇze b´ yt zaloˇzen na r˚ ustu potenciáln´ıho produktu, kˇrivka AS se posouvá doprava a ekonomika si osvojuje schopnost produkovat vyˇsˇs´ı v´ ykon. R˚ ust v´ ykonu ekonomiky m˚ uˇzeme vyjádˇrit nˇekolika základn´ımi zp˚ usoby. Nejjednoduˇsˇs´ım je srovn´ an´ı makroekonomických výstup˚ u v po sobˇe následuj´ıc´ıch obdob´ıch. O r˚ ustu hovoˇr´ıme tehdy, jestliˇze HDP v roce t + 1 dosahuje vyˇsˇs´ı u ´rovnˇe neˇz v roce t. Mus´ı tedy platit vztah : HDPt+1 − HDPt = ΔHDP > 0.

52

Je-li rozd´ıl vyˇsˇs´ı neˇz nula, vyjadˇruje skuteˇcnost, ˇze se v´ ykon ekonomiky zv´ yˇsil, zda nastal ekonomick´ y r˚ ust neurˇ c´ıme. Uveden´ y zp˚ usob nen´ı bˇeˇznˇe uˇz´ıván, nebot’ konstatuje pouze v´ yˇsi pˇr´ıpadného pˇr´ır˚ ustku v´ ykonu, nikoliv zp˚ usob, jak´ ym bylo v´ ysledku dosaˇzeno. Ekonomick´ y r˚ ust znamená zmˇenu veliˇcin v ˇcase (jedná se o tokové veliˇciny). Pˇri jeho vyjadˇrován´ı pˇredpokládáme uˇzit´ı reáln´ ych rozmˇer˚ u veliˇcin, nikoliv vyjádˇren´ı pouze nomináln´ıho (z d˚ uvod˚ u, o nichˇz jsme se podrobnˇeji zm´ınili pˇri v´ ykladu mˇeˇren´ı v´ ykonu nomináln´ım a reáln´ ym produktem, tedy vylouˇcen´ı cenového zkreslen´ı). ust, mus´ıme vz´ıt v u ´vahu i skuteˇcnost, Pokud posuzujeme hospodáˇrsk´ y r˚ ˇze samotná dynamika nemus´ı m´ıt dostateˇcnou vypov´ıdac´ı schopnost, napˇr. provád´ıme-li mezinárodn´ı srovnán´ı. Pˇri posuzován´ı v´ yvojov´ ych tendenc´ı ekonomiky v pˇr´ıpadném mezinárodn´ım srovnáván´ı se nab´ız´ı dvˇe základn´ı roviny, umoˇzn ˇuj´ıc´ı postiˇzen´ı jak tendenc´ı v´ yvoje ekonomiky, tak také v´ yvoj postaven´ı zemˇe ve srovnán´ı s jin´ ymi zemˇemi. Ekonomick´ y r˚ ust ovlivˇ nuje jak ekonomickou s´ılu zemˇe, tak jej´ı ekonomickou u ´roveˇ n. Kaˇzd´ y z tˇechto ukazatel˚ u vyjadˇruje jinou rovinu srovnán´ı. Ekonomick´ a u ´roveˇ n vyjadˇruje u ´ˇcinnost vyuˇz´ıván´ı disponibiln´ıch zdroj˚ u mˇeˇrenou pomoc´ı u ´rovnˇe v´ ystupu na jednoho obyvatele. Ekonomickou s´ılu vyjadˇrujeme pomoc´ı absolutn´ı velikosti fináln´ıho produktu. Vˇerohodnˇejˇs´ım ekonomick´ ym ukazatelem je ekonomická u ´roveˇ n. Mezinárodn´ı srovnán´ı ukazuj´ı, ˇze mnohé zemˇe, stoj´ıc´ı v popˇred´ı podle ukazatele ekonomické s´ıly (napˇr. b´ yval´ y SSSR v 80. letech na 3. m´ıstˇe) se podle ukazatele ekonomické u ´rovnˇe v popˇred´ı neobjevuj´ı (cca 30. m´ısto SSSR v téˇze dobˇe). Je to pochopitelné, nebot’ na ukazatel ekonomické s´ıly m´ a pˇr´ımý vliv rozmˇer ekonomiky a mnoˇzstv´ı pouˇz´ıvaných zdroj˚ u. Mus´ıme vˇsak upozornit, ˇze urˇcit´ ych zkreslen´ı se nevyvarujeme ani u ukazatele ekonomická u ´roveˇ n, kde ˇcelné m´ısto Kuvajtu (pˇred válkou v Perském zálivu a popˇredn´ı postaven´ı ˇrady jin´ ych v´ yvozc˚ u ropy) ilustruje moˇznost, ale naznaˇcuje i moˇzné pˇr´ıˇciny zkreslen´ı. Bˇeˇzn´ ym zp˚ usobem vyjádˇren´ı ekonomického r˚ ustu je pouˇz´ıván´ı ukazatele oznaˇcovaného jako tempo r˚ ustu (GHDP ). HDPt − HDPt−1 GHDP = · 100. HDPt−1 Uvedené tempo r˚ ustu ekonomiky je tempem, kter´ ym roste reáln´ y HDP. Jedn´ım z dalˇs´ıch pˇr´ıstup˚ u k vyjádˇren´ı r˚ ustu v´ ykonu je tzv. koeficient r˚ ustu, kter´ y je konstruován jako pomˇer: HDPt gHDP = HDPt−1 Podrobnˇeji a v´ ystiˇznˇeji popsat ekonomick´ y r˚ ust znamená pˇredevˇs´ım identifikovat zdroje, o které se vzestup v´ ykonu op´ırá. T´ım, je umoˇznˇeno postih-

53


nout skuteˇcnou kvalitu ekonomického r˚ ustu. Vyjdeme-li z poznatk˚ u o hranici v´ yrobn´ıch moˇznost´ı ekonomiky a jej´ım posouván´ı, pak plat´ı, ˇze kˇrivka v´ yrobn´ıch moˇznost´ı je odvozena od mnoˇzstv´ı a kvality v´ yrobn´ıch faktor˚ u a závis´ı na kvalitˇe technologi´ı. Jej´ı posun vyjadˇruje, ˇze nastala zmˇena alespoˇ n v jedné z uveden´ ych v´ ychoz´ıch souvislost´ı. Odtud je moˇzno odvodit, ˇze hospodáˇrsk´ y r˚ ust se m˚ uˇze op´ırat o rozˇsiˇrován´ı mnoˇzstv´ı pouˇz´ıvan´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u (kvantitativn´ı resp. extenzivn´ı zdroje). Zvˇetˇsuje-li se mnoˇzstv´ı vstup˚ u, je v´ ysledkem vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n v´ ystupu. Nemˇen´ı-li se ostatn´ı podm´ınky, je rostouc´ı mnoˇzstv´ı pouˇz´ıvaných výrobn´ıch faktor˚ u doprov´ azeno r˚ ustem potenciáln´ıho produktu i skuteˇcného produktu. V´ yvoj ekonomick´ ych struktur prokazuje, ˇze touto cestou nen´ı moˇzno dosahovat dlouhodobého vzestupu. Bariéra omezenosti zdroj˚ u orientuje vyspˇelé ekonomiky k ˇreˇsen´ım, pˇri kter´ ych je vzestup v´ ykonu zaloˇzen na r˚ ustu efektivnosti vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u. R˚ ust se realizuje trval´ ym tlakem na hledán´ı zp˚ usob˚ u zvyˇsován´ı produktivity v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Zavádˇen´ı nov´ ych technologi´ı se stává v´ ychodiskem sniˇzován´ı materiálové a energetické nároˇcnosti v´ ykonu. V této souvislosti b´ yvá v ekonomické terminologii uˇz´ıváno rozliˇsen´ı na extenzivn´ı a intenzivn´ı faktory r˚ ustu, kde extenzivn´ı jsou spjaty se zapojován´ım dodateˇcn´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u, zat´ımco intenzivn´ı jsou ty, které pˇredstavuj´ı zvyˇsov´ an´ı u ´ˇcinnost´ı (produktivity) výrobn´ıch faktor˚ u. V praxi je hospodáˇrsk´ y vzestup zpravidla zaloˇzen na kombinaci obou moˇznost´ı, tzn. jak na zapojován´ı dodateˇcn´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u, tak na zvyˇsován´ı jejich u ´ˇcinnosti. Pokud se tedy hovoˇr´ı o extenzivn´ım ˇ ci intenzivn´ım r˚ ustu, znamen´ a to, ˇze rozhoduj´ıc´ı pod´ıl na dosaˇzen´ı pˇr´ır˚ ustku výkonu ekonomiky mˇely tzv. extenzivn´ı ˇ ci intenzivn´ı faktory. Zkoumán´ı ekonomického rozvoje si vynutilo dynamizaci ekonomické teorie, jej´ımˇz v´ ysledkem bylo rozpracován´ı teori´ı ekonomického r˚ ustu. ´ Poznamka 3.1.

Ekonomick´ y rozvoj je ˇsirˇs´ı pojem neˇz ekonomick´ y r˚ ust. Zat´ımco r˚ ust se omezuje na vztah zdroj˚ u a v´ ykonu, souˇcást´ı rozvoje jsou dalˇs´ı aspekty, jako technologické a struktur´ aln´ı zmˇeny, ale také zvyˇsov´ an´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatelstva, atd.

Teorie r˚ ustu Jejich u ´stˇredn´ım problémem se stalo hledán´ı zp˚ usob˚ u jak zabezpeˇcit stál´ y, rovnomˇern´ y r˚ ust produktu na jednoho obyvatele. Rozpracovány byly postupnˇe tyto d´ılˇc´ı otázky: identifikace jednotliv´ ych faktor˚ u r˚ ustu a jejich vlivu na tempo r˚ ustu podm´ınky uchován´ı makroekonomick´ ych proporc´ı zabezpeˇcuj´ıc´ıch stabilitu r˚ ustu anal´ yza mechanismu vyvolávaj´ıc´ıho odchylky od stálého r˚ ustu anal´ yza mechanismu vyvolávaj´ıc´ıho odchylky od stálého r˚ ustu doporuˇcen´ı státu, jaká opatˇren´ı vytvoˇr´ı podm´ınky pro stál´ y r˚ ust. Zat´ımco keynesiánské modely (R. Harrod, E. Domar) vych´ azely z anal´ yzy vlivu kapitálu (investic) a jejich u ´ˇcinnosti na r˚ ust d˚ uchodu, postkeynesiánské r˚ ustové modely (N. Kaldor, J. Robinsonová) kladly nav´ıc d˚ uraz na rozdˇelován´ı jako proces vytváˇrej´ıc´ı pˇredpoklady r˚ ustu. Neoklasické r˚ ustové modely vyuˇzily aparátu produkˇcn´ı funkce, kter´ y umoˇznil analyzovat i vliv ostatn´ıch

54

v´ yrobn´ıch faktor˚ u (vˇcetnˇe technického pokroku) a moˇznosti jejich vzájemné substituce.

3.2

´ ı nab´ıdky a poptavky ´ Dynamika vyvoje ´ agregatn´

Ekonomický r˚ ust vyjadˇruje zvyˇsov´ an´ı rozmˇeru potenciáln´ıho produktu. Pochopitelnˇe jednou ze základn´ıch rovin zkoumán´ı je anal´ yzou zdroj˚ u zvyˇsován´ı produktu. T´ım se ovˇsem r˚ ustová problematika nevyˇcerpává. Neménˇe závaˇzn´ ym problémem a ve své podstatˇe mnohem sloˇzitˇejˇs´ım, je otázka proporcionality ekonomického r˚ ustu. Proporcionalitu r˚ ustu m˚ uˇzeme analyzovat v r˚ uzných rovin´ ach a kontextech, napˇr. proporce v´ yvoje zdroj˚ u a v´ ystup˚ u, vzájemné proporce zdroj˚ u, proporce jednotliv´ ych sloˇzek na stranˇe v´ ystupu. Z pohledu makroekonomického m˚ uˇzeme za základn´ı rovinou zkoumán´ı povaˇzovat proporci mezi nab´ıdkou a poptávkou v podm´ınkách r˚ ustu potencionáln´ıho produktu. Skuteˇcnost, ˇze se vz´ ajemnˇe mohou odliˇsovat tempa r˚ ustu potencionáln´ıho produktu, agreg´ atn´ı nab´ıdky a agregátn´ı poptávky, má pˇr´ımé dopady na utváˇren´ı rovnováhy. T´ım je ovlivˇ nována cenová hladina ekonomiky i v´ ykonnost ekonomiky v následuj´ıc´ım obdob´ı. Uchován´ı stability cen v podm´ınkách r˚ ustu pˇredpokl´ ad´ a, ˇze r˚ ust v´ ykonu (potencionáln´ı produkt se posouvá doprava) je doprovázen posunem kˇrivek AS i AD doprava, a to ve stejné m´ıˇre. Tuto souvislost ilustruje obrázek 3.1. Obrázek 3.1: Ekonomick´ y r˚ ust v podm´ınkách cenové stability P AS1

1.

p1 = p 2

2.

E1

AS2

E2

AD2 AD1

0

q1

q2

v´ ystup (Q)

Zobrazenou situaci nen´ı moˇzno vylouˇcit a jej´ı dosaˇzen´ı je ˇzádouc´ı, ale nen´ı to pr˚ uvodn´ı jev ekonomického r˚ ustu. Rozd´ılná dynamika v´ yvoje je hospodáˇrskou realitou. Vˇsimnˇeme si, jaké jsou dopady odliˇsné dynamiky v´ yvoje AS a AD. Pokud docház´ı k zaostáván´ı tempa r˚ ustu AD za v´ yvojem AS, jsou t´ım vy-

55


volány d˚ usledky, které jsou ilustrovány na obrázku 3.2. Jestliˇze Y je v´ ychoz´ı u ´roveˇ n v´ ystupu, odpov´ıdaj´ıc´ı potenciáln´ımu produktu a p˚ uvodn´ı rovnováze E (pr˚ useˇc´ık AS a AD). Je-li r˚ ust doprovázen vzestupem y je vyjádˇren kˇrivkou nab´ıdky na u ´roveˇ n AS2 a vzestupem poptávky, kter´ useˇc´ıku E2 . Vzhledem k tomu, ˇze posun AD2 , utvoˇr´ı se rovnováha v jejich pr˚ agregátn´ı poptávky je menˇs´ı neˇz je posun agregátn´ı nab´ıdky, je rovnováha utvoˇrena na u ´rovni v´ ykonu Y2 . Tedy pˇri niˇzˇs´ı cenové hladinˇe, ale také pˇri niˇzˇs´ım výkonu, neˇz odpov´ıd´ a potenciáln´ımu produktu. Docház´ı k zaostáván´ı skuteˇcného v´ ykonu za potenciáln´ım produktem, které je vyjádˇreno rozd´ılem ykon by vyjádˇrila vertikála v bodˇe Y3 . mezi Y3 a Y2 . Potenciáln´ı v´ Pokud budeme tutéˇz souvislost (pokles cenov´ e hladiny a skuteˇ cn´ y v´ ykon pod u ´rovn´ı potenci´ aln´ıho produktu) ilustrovat za pˇredpokladu, ˇze nedocház´ı k r˚ ustu potenciáln´ıho produktu, mus´ı doj´ıt nutnˇe k poklesu AD. Hospodáˇrsk´ y proces splˇ nuj´ıc´ı uvedenou podm´ınku b´ yvá oznaˇcován jako klasick´ a recese. Pokud by r˚ ust byl provázen opaˇcnou situac´ı, vyˇsˇs´ı dynamika v´ yvoje poptávky ve srovnán´ı s nab´ıdkou, pak by d˚ usledky zaostáván´ı nab´ıdky za poptávkou byly totoˇzné s v´ yvojem, kter´ y b´ yvá oznaˇcován jako slumpflace. Pˇredpokládejme, ˇze se velikost agregátn´ı poptávky nezmˇen´ı, ale dojde k poklesu u ´rovnˇe agregátn´ı nab´ıdky. (viz obrázek 3.4). Pokles AS je ilustrován posunem kˇrivky AS doleva. D˚ usledkem je zmˇena rovnováhy z p˚ uvodn´ı polohy E0 do polohy uvodn´ı rovnost potenciáln´ıho a skuteˇcného v´ ykonu pˇri rovnováze v bodˇe E1 . P˚ E0 , je vystˇr´ıdána obnoven´ım rovnováhy mezi AS1 a AD pˇri v´ ykonu Y1 , kter´ y je niˇzˇs´ı. Skuteˇcn´ y produkt zaostává za u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu (je niˇzˇs´ı). Souˇcasnˇe je rovnováha utvoˇrena pˇri vyˇsˇs´ı cenové u ´rovni P2 . Slumpflace je v´ yvoj charakteristick´ y omezován´ım v´ ykonu a r˚ ustem cenové hladiny. Obrázek 3.2: Zaostáván´ı tempa r˚ ustu AD za tempem r˚ ustu AS P AS1

1.

p1 p2

AS2

2.

E1

E2

AD2 AD1

0

Y1

Y2 Y3 v´ ystup (Y )

´ Poznamka 3.2.

V ekonomické literatuˇre se ˇcasto pouˇz´ıv´ a jako synonyma pojmu stagflace, kter´ y

56

Obrázek 3.3: Klasická recese

P

AS

1.

p1 p2

E1 I.

E2

AD2

II.

0

Y2

Y1

AD1

v´ ystup (Y )

ovˇsem mnoz´ı autoˇri vztahuj´ı k situaci, kdy v´ ykon ekonomiky stagnuje, ale docház´ı k r˚ ustu cenové hladiny.

Pokud je dynamika v´ yvoje agreg´ atn´ı popt´ avky a agreg´ atn´ı nab´ıdky odliˇ sn´ a, projevuje se to rovnˇ eˇ z ve vztahu mezi potenci´ aln´ım a skuteˇ cn´ ym produktem, skuteˇ cn´ y produkt se od potenci´ aln´ıho odchyluje. V naˇsich pˇr´ıpadech jsme uvaˇzovali pouze situace, kde v´ ychoz´ı stav byl charakteristick´ y ideáln´ı rovnost´ı agregátn´ı poptávky s agregátn´ı nab´ıdkou na u ´rovni potenciáln´ıho produktu a doˇslo k zaostáván´ı nab´ıdky ˇci poptávky. V´ ysledkem bylo sn´ıˇzen´ı skuteˇcného produktu pod u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu. Obdobnˇe bychom mohli rozˇs´ıˇrit u ´vahy i do prostoru vpravo od potenciáln´ıho produktu, tedy situace, kdy skuteˇcn´ y produkt je nad u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu.

3.3

´ rske´ cykly Hospodaˇ

Teorie hospodáˇrského cyklu se zab´ yvá kol´ısán´ım skuteˇcného produktu kolem u ´rovnˇe potenciáln´ıho produktu, jehoˇz v´ yvoj vyjadˇruje r˚ ustovou tendenci ekonomiky. Pˇredmˇetem zkoumán´ı jsou pˇredevˇs´ım otázky: pr˚ ubˇeh cyklu pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı moˇznosti omezen´ı cyklick´ ych v´ ykyv˚ u. Potenciáln´ı produkt vykazuje tendenci k r˚ ustu, má rostouc´ı trend. Ekonomika by se t´ımto trendem vyv´ıjela, kdyby procesy zdokonalován´ı prob´ıhaly v situaci plného vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u. Skuteˇcn´ y v´ ykon kolem dlouhodobého trendu osciluje. Rozd´ıl mezi skuteˇcn´ ym produktem a potenciáln´ım produktem se oznaˇcuje jako mezera v´ ystupu (GAP).

57


Obrázek 3.4: Slumpflace P AS2

AS1

1.

E2

p2 p1

E1

I.

AD II.

0

Y2

Y1

v´ ystup (Y )

V pr˚ ubˇehu cyklu rozliˇsujeme dvˇe základn´ı v´ yvojové tendence. Cyklus pˇredstavuje stˇr´ıdán´ı obdob´ı r˚ ustu skuteˇcného produktu s obdob´ım pokles skuteˇcného produktu a tˇemto pohyb˚ um odpov´ıdaj´ıc´ı body zvratu, oznaˇcované jako vrchol a sedlo. Odtud se odvozuj´ı fáze cyklu. Vˇseobecnˇe plat´ı, ˇze v okol´ı vrcholu je hospodáˇrská aktivita vysoká, ve srovnán´ı s u ´rovn´ı dlouhodobého r˚ ustového trendu. Sedlo pˇredstavuje nejniˇzˇs´ı u ´roveˇ n hospodáˇrské aktivity. V cyklickém pohybu ekonomiky m˚ uˇzeme rozliˇsit dvˇe fáze. Kontrakce je fáze, v n´ıˇz docház´ı k poklesu skuteˇcného produktu. Jedná se nejen o pokles v´ ykonu ekonomiky, ale také v´ ynos˚ u. T´ım je souˇcasnˇe ovlivˇ nován i pokles poptávky po investic´ıch. Dynamika poklesu m˚ uˇze vykazovat rozd´ılné charakteristiky, které ymi pojmy. Pokud délka poklesu pˇrekroˇc´ı horizont ˇsesti b´ yvaj´ı oznaˇcovány jin´ mˇes´ıc˚ u, b´ yvá v´ yvoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláˇstˇe v´ yrazné jsou oznaˇcovány pojmem deprese. ´ Poznamka 3.3.

Uvedené pojmoslov´ı nen´ı uˇz´ıv´ ano zcela jednotnˇe. Nˇekdy se v literatuˇre pojmem recese oznaˇcuje f´ aze poklesu (ch´ ap´ ano jako obdob´ı klesaj´ıc´ıch pˇr´ıjm˚ u a rostouc´ı nezamˇestnanosti). Deprese je oznaˇcen´ım pro hlubokou recesi.

Expanze je fáz´ı cyklu vyznaˇcuj´ıc´ı se vzestupem u ´rovnˇe skuteˇcného produktu. O expanzi hovoˇr´ıme zpravidla tehdy, jestliˇze v pr˚ ubˇehu vzestupu dosáhne ekonomika vyˇsˇs´ıho v´ ykonu, neˇz byla jej´ı u ´roveˇ n pˇred kontrakc´ı. V pr˚ ubˇehu expanze je moˇzné rozliˇsit dvˇe obdob´ı. V prvn´ım se ekonomika ve skuteˇcnosti navrac´ı na u ´roveˇ n, kterou jiˇz dosahovala a pro oznaˇcen´ı této ˇcásti vzestupu se nˇekdy pouˇz´ıvaj´ı pojmy obnova, zotaven´ı, oˇ ziven´ı. Tˇechto pojm˚ u se uˇz´ıvá pˇredevˇs´ım tehdy, je-li vzestup obnoven po v´ yrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi ˇci depresi. Pro tu ˇcást vzestupné fáze, která se vyznaˇcuje vyˇsˇs´ım skuteˇcn´ ym produktem neˇz je u ´roveˇ n potenciáln´ıho v´ ystupu mohou b´ yt pouˇzita oznaˇcen´ı boom, pˇr´ıpadnˇe konjunktura ˇci rozmach.

58

Obrázek 3.5: Pr˚ ubˇeh hospodáˇrského cyklu vrchol

skuteˇcn´ y v´ ykon

v´ ystup

trend

GAP

vrchol

expanze

vrchol

vrchol

GAP

expan

se rece

ze

e reces

expanze

sedlo

sedlo

sedlo

0

ˇcas

Pˇri charakteristice cyklického pohybu se bˇeˇznˇe uˇz´ıvá i pojmu krize, kter´ y vˇzdy vyjadˇruje situaci, kdy klesá skuteˇcn´ y produkt. Dalˇs´ım z pojm˚ u bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ ych je stagnace, pomoc´ı n´ıˇz se zpravidla oznaˇcuje obdob´ı, kdy v´ ykon neroste ani neklesá. Body zvratu mezi kontrakc´ı a expanz´ı se oznaˇcuj´ı jako: vrchol, kter´ y vyjadˇruje maximáln´ı u ´roveˇ n skuteˇcného produktu. Jedná se tedy o vrchol expanse, po kterém má následn´ y v´ yvoj podobu kontrakce. dno je naopak nejniˇzˇs´ı u ´rovn´ı v´ ykonu zvrˇsuj´ıc´ı kontrakci. Po jeho dosaˇzen´ı se ekonomika obrac´ı na vzestupnou dráhu (zotaven´ı) a skuteˇcn´ y v´ ykon se zaˇc´ıná pˇribliˇzovat k u ´rovni potenciáln´ıho produktu. Cyklické oscilace patˇr´ı ke dlouhodobˇe sledovan´ ym jev˚ um. Vykazuj´ı urˇcité pravidelnosti v podobˇe stˇr´ıdán´ı obdob´ı vzestupu a poklesu. Jedn´ım hospod´ aˇ rsk´ ym cyklem rozum´ıme pohyb, kter´ y ekonomika vykoná, mezi opuˇsˇ tˇen´ım sedla (poˇcátek vzestupu) a návratem zpˇet do sedla. Casov´ yu ´sek, za kter´ y je uveden´ y pohyb vykonán se oznaˇcuje jako perioda. Ekonomická teorie odliˇsuje cyklické pohyby s r˚ uznou periodou a podle délky odliˇsuje tˇri typy cykl˚ u, u nichˇz je perioda vázána na p˚ usoben´ı odliˇsn´ ych faktor˚ u. Za základn´ı typ, co do v´ yznamu i teoretické propracovanosti, je moˇzno oznaˇcit tzv. Juglarovy cykly. Jedná se o stˇ rednˇ edob´ e cykly s pˇribliˇznˇe osmi aˇz desetiletou periodou. Pr˚ ubˇeh tohoto cyklu je spojován s v´ yvojem investic do stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Tomuto cyklu budeme v dalˇs´ım v´ ykladu vˇenovat pozornost. Od stˇrednˇedobého cyklu se odliˇsuje cyklus kr´ atkodob´ y s periodou pˇribliˇznˇe u). Hovoˇr´ıme o tzv. Kitchinových cyklech. Tento typ ostˇr´ıletou (36–40 mˇes´ıc˚ cilace je odvozován z v´ ykyv˚ u v zásobách. Dlouhodob´ e cykly jsou oznaˇcovány jako Kondratˇevovy vlny, resp. Kuznetsovy cykly a jejich perioda je nˇekolik

59


ˇ v obdob´ı od 1. ˇctvrtlet´ı 1994 do Obrázek 3.6: Cyklick´ y pohyb ekonomiky CR 2. ˇctvrtlet´ı 2002 7,00 6,00 5,00 4,00

2,00 1,00

2q:02

1q:02

4q:01

3q:01

2q:01

1q:01

4q:00

3q:00

2q:00

1q:00

4q:99

3q:99

2q:99

1q:99

4q:98

3q:98

2q:98

1q:98

4q:97

3q:97

2q:97

1q:97

4q:96

3q:96

2q:96

1q:96

4q:95

3q:95

2q:95

0,00 -1,00

1q:95

tempo růstu HDP (v %)

3,00

-2,00 -3,00 -4,00 -5,00 čtvrtletí :rok tempo růstu HDP

desetilet´ı (54–60 let) jsou spojovány pˇredevˇs´ım se zásadn´ımi zmˇenami ve v´ yvoji technologi´ı. V anal´ yze cykl˚ u se nejv´ıce spor˚ u vede právˇe o tˇechto dlouhodob´ ych vlnách, a to pˇredevˇs´ım o otázkách pˇr´ıˇcin dlouhodob´ ych vln. Pr˚ ubˇeh cyklu znamená nejen mˇen´ıc´ı se u ´roveˇ n v´ ystupu která je d˚ usledkem r˚ uzné m´ıry vyuˇz´ıván´ı stávaj´ıc´ıch zdroj˚ u. Pr˚ ubˇeh cyklu má závaˇzné dopady i do oblasti trhu práce a sociáln´ıch podm´ınek ve spoleˇcnosti. Vysoká mezera v´ ystupu v obdob´ıch recese je provázena v´ yrazn´ ym vzestupem m´ıry nezamˇestnanosti, tlaky na omezován´ı v´ yroby, poklesy ziskovosti atd. Spojitost mezi v´ ykyvy ekonomiky a nezamˇestnanost´ı popisuje tzv. Okun˚ uv z´ akon (Arthur Okun se zab´ yval studiem vzájemné vazby mezi v´ ykyvy reálného produktu a v´ ykyvy v m´ıˇre nezamˇestnanosti v podm´ınkách americké ekonomiky). Souvislost je moˇzno vyjádˇrit rovnic´ı: 1 Δu = − · (ΔHDPR − 3 %), 2 kde: Δu – procentn´ı zmˇena m´ıry nezamˇestnanosti ΔHDPR – procentn´ı zmˇena reálného hrubého domác´ıho produktu Tedy: pokud reáln´ y HDP roste o 3 %, nedojde ke zmˇenˇe m´ıry nezamˇestnanosti. Pokud by ekonomika rostla rychlejˇs´ım tempem, napˇr. 5 %, potom by doˇslo k poklesu m´ıry nezamˇestnanosti o 1 %. Je mnoho dalˇs´ıch souvislost´ı, které stimulovaly snahu rozpoznat souvislosti cyklu, odhalen´ı pˇr´ıˇcin cyklick´ ych oscilac´ı ekonomiky, pˇr´ıpadnˇe nalezen´ı nástroj˚ u slouˇz´ıc´ıch k omezován´ı negativn´ıch dopad˚ u reces´ı. Následuj´ıc´ı obrázek nám ilustruje, proˇc v prvn´ıch desetilet´ıch 20. stolet´ı v´ yznam této anal´ yzy prudce vzrostl.

60

3.4

ˇ ´ ´ ı Pˇr´ıciny cyklickeho kol´ısan´

Existuje ˇrada koncepc´ı a pokus˚ u vysvˇetlen´ı pˇr´ıˇcin cyklického kol´ısán´ı v´ ykonu ekonomiky. Naprostá vˇetˇsina vyuˇz´ıvá pˇri identifikaci pˇr´ıˇcin vztahu mezi agregátn´ı nab´ıdkou a poptávko a analyzuje faktory, které mohou vyvolat jejich v´ ykyv. Tyto pˇr´ıˇciny je moˇzno klasifikovat podle r˚ uzn´ ych hledisek. Pokud nás zaj´ımá chován´ı hospodáˇrského systému jako celku a mechanismus jeho fungován´ı, je u ´ˇcelné provést rozliˇsen´ı podle toho, jsou-li v´ ykyvy odvozovány od pˇr´ıˇcin endogenn´ıch ˇci exogenn´ıch. Mezi exogenn´ımi pˇr´ıˇcinami b´ yvaj´ı zd˚ urazˇ novány a vyskytuj´ı se nejˇcastˇeji následuj´ıc´ı: výkyvy v moˇznostech vyuˇz´ıv´ an´ı inovac´ı, které jsou do znaˇcné m´ıry zp˚ usobeny nerovnomˇernost´ı, s n´ıˇz jsou vynálezy nab´ızeny, politické pˇr´ıˇciny. Napˇr. spojován´ı hospodáˇrsk´ ych cykl˚ u s volebn´ımi cykly, politické krize a jejich vliv na hospodáˇrstv´ı, války, aj. k této skupinˇe pˇr´ıˇcin se zaˇrazuj´ı i nedostateˇcn´ a informovanost trˇzn´ıch subjekt˚ u a pˇredevˇs´ım hospod´ aˇrsk´ a politika vlády. Mnohé z v´ yklad˚ u se op´ıraj´ı o kombinaci endogenn´ıch a exogenn´ıch vliv˚ u. Pˇres vˇsechny odliˇsnosti v´ ykladu se vˇetˇsina ekonom˚ u shoduje v pˇrisuzován´ı mimoˇra´dného v´ yznamu investiˇcn´ı aktivitˇe, s jej´ımˇz kol´ısán´ım souvis´ı i kol´ısán´ı na stranˇe v´ ystupu. Nestabilita investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u odvozovaná od zmˇen provázej´ıc´ıch oˇcekáván´ı v´ yvoje budouc´ıch v´ ynos˚ u, doprovázená p˚ usoben´ım mechanism˚ u umocˇ nuj´ıc´ıch efekty tˇechto impuls˚ u, tvoˇr´ı jádro koncepce vysvˇetluyklad byl rozpracován na p˚ udˇe keynesiánské j´ıc´ı cyklické oscilace. Tento v´ ekonomie vyvozuj´ıc´ı cyklus od vnitˇrn´ıch pˇr´ıˇcin ovlivˇ nuj´ıc´ıch v´ yvoj poptávky, která se promˇen ˇuje v hlavn´ı pˇr´ıˇcinou nestability.

3.5

´ kol´ısan´ ´ ı ekonomiky Role investic v cyklickem

Pˇri objasˇ nován´ı stˇrednˇedobého cyklu sehrávaj´ı rozhoduj´ıc´ı roli investice. Od jejich kol´ısán´ı jsou odvozovány i hospodáˇrské cykly. Jednotlivé interpretace se odliˇsuj´ı v pˇr´ıˇcinách vyvolávaj´ıc´ıch kol´ısán´ı investic, coˇz je umoˇznˇeno t´ım, ˇze rozhodnut´ı investovat je rozhodnut´ı subjektu, má silnou psychologickou dimenzi a je závislé na ˇradˇe faktor˚ u, vˇcetnˇe faktor˚ u jednoznaˇcnˇe mimoekonomick´ ych. Soustˇred’me se proto na objasnˇen´ı základn´ıch souvislost´ı, postihuj´ıc´ıch vazbu mezi investicemi a skuteˇcn´ ym produktem. O vzájemn´ ych vazbách pojednává jednak teorie multiplikátoru, jednak teorie investiˇcn´ıho akcelerátoru. Investiˇcn´ı multiplik´ ator jsme si zavedli jako koeficient vyjadˇruj´ıc´ı d˚ uchodotvorn´ yu ´ˇcinek investic, pomoc´ı rovnice: ΔY = k · ΔI,

61


kde Y je pˇr´ır˚ ustek d˚ uchodu vyvolan´ y vynaloˇzen´ım investic I. Podle multiplikaˇcn´ıho principu je v´ ysledkem kaˇzdé investice zv´ yˇsen´ı produktu (d˚ uchodu). Vztah d˚ uchodu a investic má vˇsak i zpˇetnou vazbu, kterou popisuje princip akcelerátoru. ten zd˚ urazˇ nuje, ˇze zásoba kapitálu spoleˇcnosti je závislá pˇredevˇs´ım na d˚ uchodu. pˇr´ır˚ ustky zásoby kapitálu tj. ˇcisté investice se vynakládaj´ı tehdy, jestliˇze roste v´ ystup. Jestliˇze je r˚ ust produktu zastaven. Tedy, i kdyˇz se v´ ykon ustál´ı na vysoké u ´rovni, m˚ uˇze b´ yt omezena investiˇcn´ı aktivita. Z pohledu akceleraˇcn´ıho principu se investice dˇel´ı na dvˇe skupiny: autonomn´ı investice pˇredstavuj´ı tu ˇcást investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u, které nezávis´ı na d˚ uchodu. Jejich vynakládán´ı je podm´ınˇeno jin´ ymi okolnostmi, jako napˇr. technick´ y pokrok a konkurenˇcn´ı pomˇery v odvˇetv´ı, ochota investovat, rozvoj oblasti, tempo r˚ ustu obyvatelstva aj. indukovan´ e (vyvolan´ e) investice jsou tou ˇcást´ı celkov´ ych investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u, která bezprostˇrednˇe závis´ı na realizovaném d˚ uchodu. Jestuˇzeme akceleraˇcn´ı princip zapsat: liˇze je oznaˇc´ıme Iv , pak m˚ Iv = a · Y, kde je Y pˇr´ır˚ ustek d˚ uchodu, a je akceleraˇcn´ı koeficient, kter´ y vyjadˇruje vztah mezi pˇr´ır˚ ustkem d˚ uchodu a vyvolan´ ymi investicemi. Vznik indukovan´ ych investic pˇredpokládá, ˇze bude dosaˇzeno pˇr´ır˚ ustku d˚ uchodu. Jestliˇze se velikost d˚ uchodu nemˇen´ı, je jejich hodnota nulov´ a. Pokud d˚ uchod klesá, docház´ı ke sniˇzován´ı investic (akcelerátor p˚ usob´ı v opaˇcném smˇeru). Pomoc´ı principu akcelerátoru a multiplikátoru m˚ uˇzeme vysvˇetlit i cyklické kol´ısán´ı skuteˇcného produktu kolem u ´rovnˇe potenciáln´ıho produktu. V tˇechto dvou souvislostech je obsaˇzena tendence jeho vychylován´ı. Vynaloˇ zen´ a investice m´ a podle multiplik´ atoru d˚ uchodotvorn´ y u ´ˇ cinek, projev´ı se tedy pˇ r´ır˚ ustkem d˚ uchodu. Ten vˇ sak podle principu akcelerace vye (indukovan´ e) investice. Tedy r˚ ust produktu vol´ av´ a nutnˇ e dodateˇ cn´ stimuluje dodateˇcné investice podmiˇ nuj´ıc´ı jeho dalˇs´ı r˚ ust. Tento v´ yvoj naráˇz´ı po urˇcité dobˇe na existuj´ıc´ı bariéru, kterou je právˇe potenciáln´ı produkt, jehoˇz u ´roveˇ n m˚ uˇze b´ yt pˇrekroˇcena, ale ne dlouhodobˇe udrˇzena. Ochromen´ı tempa r˚ ustu znamená prosazován´ı vzájemné vazby multiplikátoru a akcelerátoru v opaˇcném smˇeru a pokles skuteˇcného produktu. Spodn´ı hranic´ı poklesu investic jsou obnovovac´ı investice, jejichˇz bariéra znovu obrac´ı tendenci. Zastaven´ı poklesu investic umoˇzn´ı, aby se zaˇcal prosazovat vzestup produktu. Hospodáˇrské cykly nevyjadˇruj´ı souvislosti pouze u ´zce technicko-ekonomické. Oscilace se bezprostˇrednˇe prom´ıtá do vˇsech trh˚ u, vˇcetnˇe trhu práce a má tedy pˇr´ım´ y vliv na v´ yvoj zamˇestnanosti, tedy m´ıru nezamˇestnanosti. Vzájemnou souvislost v´ yvoje hospodáˇrského cyklu a nezamˇestnanosti m˚ uˇzeme ilustrovat srovnán´ım následuj´ıc´ıho obrázek 3.7 s obrázkem 3.6.

62

Obrázek 3.7: Cyklické oscilace a u ´roveˇ n nezamˇestnanosti v obdob´ı od 1. ˇctvrtlet´ı 1994 do 2. ˇctvrtlet´ı 2002 7,00 6,00 5,00 4,00

2,00 1,00

2q:02

1q:02

4q:01

3q:01

2q:01

1q:01

4q:00

3q:00

2q:00

1q:00

4q:99

3q:99

2q:99

1q:99

4q:98

3q:98

2q:98

1q:98

4q:97

3q:97

2q:97

1q:97

4q:96

3q:96

2q:96

1q:96

4q:95

3q:95

2q:95

0,00 -1,00

1q:95

tempo růstu HDP (v %)

3,00

-2,00 -3,00 -4,00 -5,00 čtvrtletí :rok tempo růstu HDP

Shrnut´ı kapitoly Ekonomick´ y r˚ ust je proces, ve kterém si ekonomika, d´ıky zvyˇsován´ı potenciáln´ıho produktu, osvojuje schopnost produkovat vyˇsˇs´ı v´ ystup. Dosahovat vyˇsˇs´ıho v´ ystupu je pˇri plném vyuˇzit´ı zdroj˚ u moˇzné pouze zmˇenami na vstupech (mnoˇzstv´ı a kvalita v´ yrobn´ıch faktor˚ u a zp˚ usoby jejich vyuˇz´ıván´ı – technologie). Proto mus´ıme odliˇsovat extenzivn´ı a intenzivn´ı ekonomick´ y r˚ ust. R˚ ust v´ ykonu je zpravidla provázen tendenc´ı k vzestupu cenové hladiny v ekonomice. R˚ ustov´ y trend potenciáln´ıho produktu se prosazuje prostˇrednictv´ım oscilac´ı skuteˇcného produktu. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 15.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 15.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Proˇ c potenciáln´ı produkt vykazuje r˚ ustov´ y trend? 2. Vysvˇ etlete jak souvis´ı ekonomick´ y r˚ ust s hranic´ı v´ yrobn´ıch moˇznost´ı: 3. Kter´ e souvislosti nut´ı ekonomickou teorii klást d˚ uraz na zkoumán´ı cyk4. 5. 6. 7.

lick´ ych pohyb˚ u skuteˇcného produktu? Proˇc skuteˇcn´ y produkt procház´ı nejen vzestupnou, ale i sestupnou fáz´ı? Proˇc je ekonomick´ y r˚ ust provázen vzestupem cenové hladiny? Za jak´ ych podm´ınek by byl ekonomick´ y r˚ ust doprovázen uchován´ım p˚ uvodn´ı cenové hladiny? Jak´ y postoj k ekonomice zauj´ımáme, jestliˇze vycház´ıme z koncepce endogenn´ıch pˇr´ıˇcin?

63


8. Co to znamen´ a v pˇr´ıstupu k ekonomice a problematice hospodáˇrsk´ ych

cykl˚ u, jestliˇze vycház´ıme z koncepce exogenn´ıch pˇr´ıˇcin? 9. Jak se podle periody cyklu rozliˇsuj´ı kol´ıs´ an´ı v´ ykonu ekonomiky? 10. Vysvˇ etlete souvislost mezi investiˇcn´ım multiplikátorem a principem akcelerace? 11. Popiˇste body obratu v cyklick´ ych oscilac´ıch skuteˇcného produktu, jsouli cykly vysvˇetlovány pomoc´ı investic.

64

ˇ Charakter a formy soudobych ´ penez ´ ˇ ıch Poptavka po penez´ ˇ Rovnice smeny

4

´ Pen´ıze a poptavka po ˇ ıch penez´

´ ˇ ıch 4. Pen´ıze a poptavka po penez´

C´ıl kapitoly V kapitole si osvoj´ıte základy pˇr´ıstupu ekonomie k penˇez˚ um. P˚ ujde rovnˇeˇz o pochopen´ı d˚ uvod˚ u, proˇc ekonomie zpravidla chápe pen´ıze v ˇsirˇs´ım smyslu, neˇz je obvyklé v bˇeˇzném ˇzivotˇe. Vymezen´ım charakteru soudob´ ych penˇez a zvládnut´ım teorie poptávky po penˇez´ıch budou vytvoˇreny pˇredpoklady pro následnou anal´ yzu trhu penˇez. V kapitole je nezbytné pochopit v základn´ıch souvislostech v´ yznam mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice, tzn. pˇredevˇs´ım vztah mezi mnoˇzstv´ım penˇez, velikost´ı produkce a cenovou hladinou ekonomiky. Na tomto základˇe si uvˇedomit existenci pˇr´ım´ ych d˚ usledk˚ u zmˇen mnoˇzstv´ı penˇez na cenovou hladinu. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

4.1

ˇ Charakter a formy soudobych ´ penez

Pen´ıze zauj´ımaj´ı v´ ysadn´ı postaven´ı v hospodáˇrstv´ı i v ekonomické teorii, stejnˇe jako v ˇzivotˇe kaˇzdého ˇclovˇeka, a to i tˇech, kteˇr´ı si jejich vliv nepˇripouˇstˇej´ı. Pˇres v´ yznam, kter´ y pen´ıze maj´ı, je v ekonomii prováz´ı ˇrada nedostateˇcnˇe rozpracovan´ ych otázek, t´ ykaj´ıc´ıch se dokonce i vymezen´ı penˇez. Ekonomick´ a teorie rozum´ı penˇ ezi to, co je vˇseobecnˇe uzn´ av´ ano jako prostˇredek placen´ı za výrobky a sluˇzby pˇri smˇenˇe. Penˇezi se rozum´ı soubor aktiv, jeˇz lidé pouˇz´ıvaj´ı k placen´ı, tj. k nákupu zboˇz´ı a sluˇzeb od ostatn´ıch subjekt˚ u. Vznik penˇez je vázán na rozvoj smˇeny a pen´ıze se objevuj´ı aˇz na urˇcitém stupni v´ yvoje smˇeny. Poˇcáteˇcn´ı v´ yvoj penˇez je spojen s komoditn´ı formou, kde kupn´ı s´ıla penˇez se op´ırala o jejich vnitˇrn´ı hodnotu. Do dominuj´ıc´ıho postaven´ı komoditn´ıch penˇez se ve v´ yvoji prosadilo zlato. Pokud pen´ıze nemˇely vnitˇrn´ı hodnotu, musely m´ıt nucen´ y obˇ eh, tzn. byly za pen´ıze prohl´ aˇ seny vl´ adn´ım rozhodnut´ım vl´ ady ˇ ci jin´ eho st´ atn´ıho org´ anu. Komoditn´ı pen´ıze byly postupnˇe nahrazovány. Od 17. stolet´ı zaˇcal nar˚ ustat ych penˇez, které v obˇehu nahrazovaly drah´ y kov, fungovaly souvliv pap´ırov´ bˇeˇznˇe s n´ım a byly s n´ım u ´zce svázány. Tˇemito pap´ırov´ ymi penˇezi byly bankovky. Postupn´ y pˇrechod k pap´ırov´ ym penˇez˚ um byl podloˇzen poznán´ım, ˇze v obˇehu m˚ uˇze b´ yt zlato zastoupeno. Bankovka vˇsak mˇela tˇesnou vazbu na zlato. Vyvinula se z dluˇzn´ıch u ´pis˚ u bank (smˇenek znˇej´ıc´ıch na bankéˇre). Právo emitovat bankovky mˇely p˚ uvodnˇe komerˇcn´ı banky a bankovky byly po pˇredloˇzen´ı v bance za zlato smˇenitelné. Tento penˇeˇzn´ı systém b´ yvá oznaˇcován jako zlat´ y standard. Procházel v´ yvojem, ve kterém bylo charakteristické, ˇze se postupnˇe omezoval pod´ıl transakc´ı, v nichˇz se drah´ y kov pˇr´ımo u ´ˇcastnil (v podobˇe zlat´ ych minc´ı). Souˇcasnˇe se mˇenilo (sniˇzovalo) procento povinného zlatého kryt´ı bankovek. Nicménˇe smˇenitelnost byla zachována. Pokud je vedle smˇ enitelnosti bankovek zachov´ an voln´ y pohyb zlata pˇres hranice

66

zemˇe a voln´ a raˇ zba zlat´ ych minc´ı, hovoˇr´ıme o ˇ cist´ em zlat´ em standardu, standardu zlat´ e mince. Tento systém existoval do 1. svˇetové války a v jeho rámci fungovala i druhá základn´ı forma pap´ırov´ ych penˇez – st´ atovky. Byly to pap´ırové pen´ıze emitované státem a slouˇzily ke kryt´ı potˇreb státu. Na rozd´ıl od bankovek nebyly kryty zlatem a mˇely nucen´ y obˇeh (stanovena povinnost je pˇrij´ımat). Po 1. svˇetové válce procház´ı zlat´ y standard modifikacemi, které maj´ı dvˇe základn´ı formy: standard zlat´ eho slitku, ve kterém je uchována moˇznost pˇr´ımé smˇenitelnosti bankovek za zlato. To je vˇsak uchováváno jako mˇenov´ y kov ve slitc´ıch (cihly, pruty), a proto smˇena pˇredpokládá sloˇzen´ı takového mnoˇzstv´ı bankovek, které by odpov´ıdalo hodnotˇe slitku (zpravidla v´ıc neˇz 10 kg zlata). ˇ standard zlat´ e devizy (byl i v CSR) umoˇzn ˇoval nepˇr´ımou smˇenitelnost domác´ı mˇeny prostˇrednictv´ım povinnost´ı státn´ı banky vymˇenit domác´ı mˇenu za mˇenu, která byla pˇr´ımo smˇenitelná za zlato. S uveden´ ym v´ yvojem souvis´ı i nov´ y jev, dˇelen´ı mˇen na mˇ eny hlavn´ı a vedlejˇ s´ı. V tˇechto systémech jiˇ z zlato fakticky nefungovalo jako obˇ eˇ zivo, ne´ uˇcastnilo se trˇzn´ıch transakc´ı a postupnˇe byla naruˇsována pˇr´ımá vazba penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u na zlato (prob´ıhá proces demonetizace zlata). Mezi hlavn´ı pˇr´ıˇciny procesu je moˇzno zaˇradit: v souvislosti s rozvojem v´ yrob se kovov´ y penˇeˇzn´ı systém stal nepraktick´ ym (velká hmotnost) a nav´ıc se zaˇcal projevovat nedostatek penˇeˇzn´ıho kovu praxe dlouhodobˇe prokazovala, ˇze drah´ y kov m˚ uˇze b´ yt zastoupen v obˇehu. Souˇcasnˇe platilo, ˇze zlato bylo rozdˇ eleno mezi zemˇ emi nerovnomˇ ernˇ e. Se vzdalován´ım pap´ırov´ ych penˇez od zlatého obsahu, zaˇcaly pap´ırové pen´ıze klást nov´ e poˇ zadavky na regulaci obˇ ehu st´ atem. Právo emitovat bankovky pˇreˇslo na jedinou, centráln´ı banku. V´ yvoj trˇzn´ıch hospodáˇrstv´ı je provázen prudk´ ym tempem r˚ ustu u ´vˇerov´ ych transakc´ı a bezhotovostn´ıch forem placen´ı. Proces demonetizace zlata byl fakticky zavrˇsen poˇcátkem 70. let, zruˇsen´ım smˇenitelnosti amerického dolaru za zlato v srpnu 1971. Souˇcasné pen´ıze tedy nejsou kryty zlatem, maj´ı nucen´ y obˇeh. Jsou pˇrij´ımány v trˇzn´ıch transakc´ıch, protoˇze jsou zákonem pˇredepsan´ ym platidlem. Soudob´ e pen´ıze ve tˇ rech z´ akladn´ıch form´ ach. Jsou to: mince, které, pˇredstavuj´ı obˇeˇzné prostˇredky pˇredevˇs´ım n´ızk´ ych nomináln´ıch hodnot. bankovky jsou emitovány v´ yluˇcnˇe centráln´ı bankou, od které je z´ıskávaj´ı komerˇcn´ı banky prostˇrednictv´ım operac´ı, o nichˇz pojednáme v dalˇs´ım v´ ykladu. Mince a bankovky tvoˇ r´ı tzv. hotovost (hotovostn´ı pen´ıze).

67


depozitn´ı pen´ıze (bankovn´ı pen´ıze) jsou povaˇzovány za charakteristickou formu, v n´ıˇz soudobé pen´ıze existuj´ı. Je to forma kvantitativnˇe jednoznaˇcnˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı. Jsou to bezhotovostn´ı pen´ıze vedené na u ´ˇctech bank a jejich pohyb v podobˇe pˇrevod˚ uzu ´ˇct˚ u na u ´ˇcty sniˇzuje náklady obˇehu a zejména poˇzadavek na rozsah hotovostn´ıch prostˇredk˚ u. Depozita netvoˇr´ı homogenn´ı celek pokud jde o jejich pohotovost k platebn´ım operac´ım. Maj´ı r˚ uznou u ´roveˇ n likvidity: a) prvn´ı skupinu, vysoce likvidn´ı, tvoˇr´ı tzv. depozita na poˇzádán´ı. Jsou to vklady v bankách, které je moˇzno v kaˇzdém okamˇziku ˇcerpat a pouˇz´ıt. M˚ uˇze se jednat o v´ ybˇer hotovosti, jinou bˇeˇznou formu jsou ˇseky, pˇredstavuj´ıc´ı pohledávku splatnou na poˇzádán´ı. Mohou b´ yt uˇzity i jiné nástroje pomoc´ı nichˇz se uskuteˇcn ˇuj´ı pˇrevody. b) v´ yznamnou sloˇzkou depozit jsou term´ınovan´ a depozita, vklady s urˇcitou v´ ypovˇedn´ı lh˚ utou. Pˇredstavuj´ı aktiva s niˇzˇs´ı m´ırou likvidity a je pro nˇe pouˇz´ıváno oznaˇcen´ı near – money ( skoropen´ıze“). ” Pod t´ımto oznaˇcen´ım vystupuj´ı i nˇekteré druhy cenných pap´ır˚ u, u nichˇz je pr˚ ukazná vysoká likvidita. Samy o sobˇe nemohou b´ yt pouˇzity jako pen´ıze k placen´ı, ale mohou b´ yt v likvidn´ı prostˇredky snadno pˇremˇenˇeny (at’ hotovost ˇci depozita). Pˇredpokladem je schopnost jejich vlastn´ıka tyto cenné pap´ıry nechat proplatit nebo odprodat na trhu cenn´ ych pap´ır˚ u (napˇr. vysoce likvidn´ı jsou státn´ı cenné pap´ıry). T´ımto jsme se dotkli jedné z citliv´ ych rovin, kterou je vymezen´ı penˇez. P˚ uvodnˇe jednoduché a zdánlivˇe jednoznaˇcné vymezen´ı, ˇze pen´ıze jsou to, co je vˇseobecnˇe pouˇz´ıváno pˇri placen´ı za zboˇz´ı a sluˇzby, je základem tzv. uˇzˇs´ıho pojet´ı penˇez. V tomto uˇzˇs´ım smyslu jsou pen´ıze chápány jako hotovost a vklady na poˇzádán´ı (ˇsekovatelné vklady, vklady na vidˇenou, tj. na poˇzádán´ı). Do kalkulac´ı a rozhodov´ an´ı subjekt˚ u vˇsak vstupuj´ı i aktiva s niˇzˇs´ı u ´rovn´ı likvidity, která vˇsak jsou jako penˇeˇzn´ı prostˇredky chápána. Proto se nutnˇe projevuje jejich vlivy na ekonomické rozhodován´ı a tedy i pr˚ ubˇeh hospodáˇrsk´ ych dˇej˚ u. Jednou z nejsloˇzitˇejˇs´ıch makroekonomick´ ych otázek se tak stává vymezen´ı rozmˇeru penˇeˇzn´ı zásoby (penˇez, které skuteˇcnˇe v ekonomice funguj´ı a ovlivˇ nuj´ı chován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u) a jej´ıho vlivu na v´ yvoj hospodáˇrstv´ı. V´ yrazem rozliˇsen´ı forem penˇez i ˇs´ıˇre jejich pojet´ı jsou tzv. penˇ eˇ zn´ı agreg´ aty, jejichˇz vymezen´ı se d´ılˇc´ım zp˚ usobem v jednotliv´ ych zem´ıch odliˇsuje, ale v zásadˇe má následuj´ıc´ı podobu: agreg´ at M0 je tvoˇren obˇ eˇ zivem (mince a pap´ırové pen´ıze v obˇehu, tj. vˇcetnˇe prostˇredk˚ u v pokladnách bank). Tedy ˇcást obˇeˇziva je drˇzena veˇrejnost´ı, zbytek obˇeˇziva drˇz´ı banky jako ˇcást sv´ ych rezerv. agreg´ at M1 pˇredstavuje obˇeˇzivo a bankovn´ı depozita na poˇzádán´ı (ˇsekovatelné u ´ˇcty). Pro ostatn´ı sloˇzky ˇsirˇs´ıch mˇenov´ ych agregát˚ u se pouˇz´ıvá oznaˇcen´ı quasipen´ıze. agreg´ at M2 obsahuje M 1 a term´ınovaná depozita do urˇcité v´ yˇse (tzv.

68

malá term´ınovaná depozita. Napˇr. v USA do v´ yˇse 100 000 USD. Bˇeˇznˇe je uˇz´ıváno omezen´ı ˇcasové, napˇr. term´ınované vklady do 2 let). agreg´ at M3 je oproti M 2 rozˇs´ıˇren o tzv. velká term´ınovaná depozita. Pˇrechodem k agregát˚ um vyˇsˇs´ım by doˇslo k rozˇs´ıˇren´ı o likvidn´ı aktiva v podobˇe nˇekter´ ych druh˚ u cenn´ ych pap´ır˚ u. Vˇseobecnˇe je na základˇe statistick´ ych dat uznáváno, ˇze tempa r˚ ustu prvn´ıch tˇr´ı agregát˚ u vykazuj´ı pomˇernˇe vysok´ y sklon ke shodnému pohybu, nicménˇe r˚ ust nen´ı zcela totoˇzn´ y. I kdyˇz agregáty vykazuj´ı r˚ ustovou tendenci, byl napˇr. v roce 1970 pomˇer M 3:M 1 v USA 3:1, ale v Anglii byla hodnota téhoˇz pomˇeru 2:1. V roce 1988 vˇsak ˇcinil pomˇer t´ ychˇz agregát˚ u v USA jiˇz 4,9:1. ˇ podle CNB ˇ Pro ilustraci m˚ uˇzeme uvést u ´daje o v´ yvoji M 1 a M 2 v CR (viz obrázek 4.1). ˇ (v mld. CZK) yvoj penˇeˇzn´ıch agregát˚ u v CR Obrázek 4.1: V´ 1600

1400

1200

peněžní agregát

1000

800

600

400

200

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok M1

M2

ˇ Do agregátu M 2 zapoˇc´ıtává CNB i vklady v ciz´ı mˇenˇe. ˇ e republiky v letech 1993–2001 (v mld. Tabulka 4.1: Penˇeˇzn´ı zásoba Cesk´ CZK) ukazatel M1 obˇeˇzivo vklady na vidˇenou vklady term´ınované depozitn´ı smˇenky vklady v ciz´ı mˇenˇe ˇ Pramen: CNB

1993 323 60 263 291 · 57

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 372 425 447 419 404 448 498 584 84 104 119 119 127 158 172 180 288 321 328 300 277 290 326 403 378 490 545 623 673 653 645 742 · · · · 27 91 114 113 61 88 86 136 138 145 156 157

Je patrné, ˇze penˇeˇzn´ı zásoba vykazuje tendenci k r˚ ustu a souˇcasnˇe docház´ı ˇ ke zmˇenám uvnitˇr struktury. Statistická data o v´ yvoji penˇeˇzn´ı zásoby v CR mˇeˇrené agregátem M 2 jsou v tabulce 4.2

69


ˇ e republiky v letech 1993–2001 (v %) Tabulka 4.2: Sloˇzen´ı agregátu M 2 Cesk´ ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 obˇeˇzivo 8,9 10,4 10,4 11,0 10,1 vklady na vidˇenou 39,2 35,5 32,0 30,4 25,4 vklady term´ınované 43,4 46,6 48,9 50,6 52,9 depozitn´ı smˇenky · · · · · vklady v ciz´ı mˇenˇe 8,5 7,5 8,7 7,9 11,6 ˇ Pramen: CNB

1998 10,2 22,3 54,2 2,1 11,1

1999 11,8 21,7 48,8 6,8 10,9

2000 12,2 23,1 45,7 8,1 11,0

2001 11,3 25,3 46,5 7,1 9,9

I kdyˇz se ˇs´ıˇre pojet´ı penˇez m˚ uˇze pˇri ˇreˇsen´ı jednotliv´ ych otázek liˇsit, budeme s penˇezi vˇzdy spojovat tˇ ri z´ akladn´ı funkce, které pen´ıze v trˇzn´ı ekonomice pln´ı a s nimiˇz je spojován jejich v´ yznam. Tˇemito funkcemi jsou: a) Transakˇcn´ı prostˇredek, prostˇredek smˇeny je základn´ı funkc´ı, jej´ıˇz bezprostˇredn´ım efektem je sn´ıˇzen´ı transakˇcn´ıch náklad˚ u smˇeny. Se zdokonalován´ım penˇeˇzn´ıch a platebn´ıch soustav se tyto náklady dále sniˇzuj´ı. b) Z´ uˇctovac´ı jednotka (mˇeˇr´ıtko hodnoty). Pen´ıze se pouˇz´ıvaj´ı k oceˇ nován´ı zboˇz´ı a sluˇzeb penˇeˇzn´ımi jednotkami. Rozd´ılné v´ ykony ekonomiky se stávaj´ı penˇeˇzn´ım vyjádˇren´ım srovnatelné, coˇz vytváˇr´ı pˇredpoklady mˇeˇritelnosti produkce a jej´ı evidence. c) Uchovatel hodnoty je funkce, jej´ıˇz v´ yznam nemus´ı b´ yt bezprostˇrednˇe sledován. Vyjadˇruje schopnost penˇez uchovávat kupn´ı s´ılu do budoucna. Na tom, jak u ´spˇeˇsnˇe tuto funkci pln´ı, závis´ı kvalita mˇeny. Oslaben´ı funkce uchovatele hodnot se zpravidla projev´ı ve zˇretˇezen´ı poruch penˇeˇzn´ıho sektoru s dopady na reálnou ekonomiku. Jak uvid´ıme, naruˇsen´ı schopnost plnit funkci uchovatele hodnot m˚ uˇze b´ yt stimulováno jak ze sektoru penˇeˇzn´ıho, tak z fungován´ı reálného sektoru. V´ yznamné je, ˇze naruˇsen´ı funkce uchovatele se bezprostˇrednˇe projevuje v chován´ı subjekt˚ u. Nastává u ´tˇek od penˇez “, preference okamˇzit´ ych v´ ydaj˚ u pˇred ” odloˇzen´ ymi nákupy a u ´sporami. To se nutnˇe projevuje r˚ ustem rozmˇeru poptávky a poruchy trhu jsou prohlubovány. Sv˚ uj vliv sehrává i skuteˇcnost, ˇze pen´ıze nejsou jedin´ ym prostˇ redkem pln´ıc´ım funkci uchovatele hodnot a mnohé statky jsou schopny plnit tuto funkci lépe (nemovitosti, p˚ uda, umˇelecké pˇredmˇety aj.). Právˇe z tˇechto d˚ uvod˚ u se stabilizace mˇeny stala jedn´ım z c´ıl˚ u, které stát sleduje v hospod´ aˇrstv´ı. Tato potˇreba vystoupila do popˇred´ı v souvislosti s procesem demonetizace zlata, které je sv´ ymi vlastnostmi schopno funkci uchovatele plnit a plnilo ji i jako penˇeˇzn´ı kov. ´ Poznamka 4.1.

Statky schopn´ e uchov´ avat hodnotu povaˇ zujeme za aktiva. Proto v modern´ı ekonomii jsou pen´ıze ch´ ap´ any jako jedna z forem aktiv a v tomto kontextu je také popt´ avka po penˇez´ıch zkoumána jako souˇcást ˇsirˇs´ı popt´ avky po aktivech.

4.2

´ ˇ ıch Poptavka po penez´

Poptávka po penˇez´ıch je vstupn´ım problémem penˇeˇzn´ı teorie. Pen´ıze jsou

70

poptávány jako kaˇzdé jiné zboˇz´ı, pˇriˇcemˇz poptávka po penˇez´ıch podléhá na trhu obdobn´ ym vliv˚ um, jako kaˇzdá jiná trˇzn´ı poptávka. Pˇresto s jej´ı interpretac´ı mohou vznikat urˇcité problémy, kter´ ym se pokus´ıme pˇredej´ıt zd˚ uraznˇen´ım souvislost´ı sice zˇrejm´ ych, nicménˇe ˇcasto neakceptovan´ ych. pen´ıze popt´ av´ ame proto, abychom je drˇ zeli. Pˇrejeme si drˇzet urˇcité mnoˇzstv´ı hotovostn´ıch penˇez (tzv. penˇeˇzn´ı z˚ ustatky, které jsou tvoˇreny obˇeˇzivem a vklady na vidˇenou). D˚ uvodem je skuteˇcnost, ˇze mohou nastat situace, kdy m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt toho, ˇze pen´ıze jsou nejlikvidnˇejˇs´ı formou aktiv. kaˇzdá penˇeˇzn´ı jednotka je v drˇzen´ı nˇekterého subjektu. Nab´ızen´ e mnoˇ zstv´ı penˇ ez se mus´ı rovnat tomu mnoˇ zstv´ı, kter´ e subjekty skuteˇ cnˇ e drˇ z´ı. nab´ızen´ e mnoˇ zstv´ı penˇ ez se nemus´ı rovnat mnoˇ zstv´ı popt´ avan´ emu. Subjekty mohou drˇzet v daném okamˇziku vˇetˇs´ı ˇci menˇs´ı mnoˇzstv´ı penˇez, neˇz si pˇrej´ı drˇzet. popt´ avka po penˇ ez´ıch vyjadˇ ruje mnoˇ zstv´ı, kter´ e pˇ ri dan´ e cenˇ e jsou subjekty ochotny – tzn. pˇ rej´ı si – drˇ zet. Vzhledem k tomu, ˇze pen´ıze pln´ı r˚ uzné funkce, existuj´ı i r˚ uzné motivy jejich drˇzby, tedy i r˚ uzné motivy poptávky po penˇez´ıch. Drˇzba penˇez je v ekonomické teorii vysvˇetlována pomoc´ı teorie preference likvidity, která zd˚ urazˇ nuje nutnost disponovat penˇeˇzn´ımi prostˇredky, likvidn´ımi aktivy pouˇziteln´ ymi jako prostˇredek smˇeny. Drˇzba penˇez je spojena s n´ aklady drˇ zby, tˇemi je obˇetovaný u ´rok nebo zisk, o kter´ y pˇricház´ıme t´ım, ˇze pen´ıze drˇz´ıme, m´ısto abychom je vloˇzili do aktiv ˇci investic. Pen´ıze jsou uˇziteˇcné, ale kdyby bylo bohatstv´ı drˇzeno v jiné neˇz penˇeˇzn´ı formˇe (akcie, obligace, u ´roˇcené u ´ˇcty), pˇrináˇselo by vyˇsˇs´ı v´ ynos. Vedle skuteˇcnosti, ˇze pen´ıze ve srovnán´ı s jin´ ymi aktivy nenesou u ´rok v˚ ubec nebo jen u ´rok mal´ y, je alternativn´ım n´ akladem drˇ zby penˇ ez i skuteˇ cnost, ˇ ze v inflaˇ cn´ım prostˇ red´ı ztr´ acej´ı svoji kupn´ı s´ılu. Jaké motivy vedou lidi k upˇrednostnˇen´ı drˇzby penˇez? Podle teorie preference likvidity rozliˇsujeme tˇ ri motivy drˇ zby: transakˇ cn´ı motiv vypl´ yvá z ˇcasového nesouladu mezi pˇr´ıjmy d˚ uchod˚ u ˇci trˇzeb a jejich vydáván´ım. Moˇznost nakupovat pˇredstavuje hlavn´ı motiv, pro kter´ y lidé obˇetuj´ı u ´rok. Transakˇcn´ı poptávka po penˇez´ıch je závislá na d˚ uchodu. S rostouc´ım d˚ uchodem roste hodnota kupovan´ ych statk˚ u, roste transakˇcn´ı poptávka po penˇez´ıch. opatrnostn´ı motiv vyjadˇruj´ıc´ı snahu ekonomického subjektu vyhnout se riziku, pˇr´ıpadnˇe zabezpeˇcit se pˇred nejistou budoucnost´ı. Projevuje se snahou vytváˇret penˇeˇzn´ı zásobu umoˇzn ˇuj´ıc´ı pˇrekonat nepˇr´ıznivé vlivy (napˇr. ztráta zamˇestnán´ı, nemoc, realizaˇcn´ı pot´ıˇze firmy aj.) K opatrnostn´ımu motivu m˚ uˇzeme pˇriˇradit i drˇzbu penˇez motivovanou snahou vyuˇz´ıt pˇr´ıleˇzitost v´ yhodné koupˇe. I tento motiv p˚ usob´ı na transakˇcn´ı sloˇzku poptávky. spekulaˇ cn´ı motiv, kter´ y souvis´ı s funkc´ı penˇez jako uchovatele hodnot. Lidé drˇz´ı pen´ıze jako jednu s forem aktiv. Kdyˇz rostou v´ ynosy

71


z jin´ ych aktiv ve srovnán´ı s u ´rokov´ ymi sazbami z penˇez, lidé i firmy maj´ı tendenci omezit drˇzbu penˇez. Uveden´ y motiv se projevuje i ve snaze z´ıskat dodateˇcn´ y majetek cestou v´ yhodn´ ych nákup˚ u a prodej˚ u. Motiv spekulace se prosazuje v transakc´ıch s cenn´ ymi pap´ıry i majetkov´ ymi aktivy. V souladu s v´ yˇse uveden´ ymi motivy m˚ uˇzeme rozliˇsit mezi transakˇ cn´ı a majetkovou sloˇ zkou popt´ avky po penˇ ez´ıch. Ta vedle z´ avislosti na velikosti d˚ uchodu vykazuje i citlivost na u ´rokovou m´ıru, od n´ıˇ z jsou odvozov´ any n´ aklady drˇ zby penˇ ez. Pokud budeme uvaˇzovat pen´ıze jako formu aktiva, plat´ı, ˇze pˇredstavuj´ı vysoce likvidn´ı formu aktiv a mohou slouˇzit na nákup jin´ ych aktiv. Jaká bude konkrétn´ı struktura (portfolio) aktiv, závis´ı na ˇradˇe r˚ uzn´ ych faktor˚ u, napˇr.: v´ ynosnost jednotliv´ ych aktiv riziko jejich drˇzby stupeˇ n likvidity ale také napˇr. oˇcekáván´ı zmˇen cenov´ ych relac´ı ostatn´ıch aktiv.

Obrázek 4.2: Poptávka po penˇez´ıch citlivá na zmˇenu u ´rokové m´ıry i

iE

E

DM

0

ME

M

Celková poptávka po penˇez´ıch (DM ) vykazuje vysokou citlivost na u ´rokovou m´ıru, pˇriˇcemˇz závislost je nepˇr´ımo u ´mˇerná. M˚ uˇzeme ji tedy znázornit zp˚ usobem vyjádˇren´ ym na obrázku 4.2. S r˚ ustem u ´rokové sazby poptávané mnoˇzstv´ı penˇez klesá. Tvar poptávky vyjadˇruje funkˇcn´ı závislost mezi poptávan´ ym mnoˇzstv´ım penˇez a u ´rokovou m´ırou. Ke zmˇenám poptávky po penˇez´ıch m˚ uˇze doj´ıt, i kdyˇz se hladina u ´rokové m´ıry nezmˇen´ı. P˚ uvodn´ı poptávka se m˚ uˇze zmˇenit (vzroste ˇci poklesne) a zmˇena ustu poptávky) bude doprovázena posunem kˇrivky DM doprava (v pˇr´ıpadˇe r˚ ˇci doleva (pokles). Tyto posuny mohou b´ yt stimulovány dvˇema vlivy.

72

R˚ ust popt´ avky po penˇ ez´ıch je vyvolán r˚ ustem reálného HDP nebo r˚ ustem cenové hladiny. Pokles popt´ avky po penˇ ez´ıch je stimulován poklesem uveden´ ych veliˇcin. ´ Poznamka 4.2.

Vedle tˇechto faktor˚ u m˚ uˇze p˚ usobit i ˇrada dalˇs´ıch, jako napˇr.: zmˇeny v oblasti platebn´ıho styku. Finanˇcn´ı inovace mohou napˇr. urychlit, pak poptávka po penˇez´ıch poklesne. r˚ ust poˇctu samostatn´ ych podnikov´ ych subjekt˚ u v ekonomice.

4.3

ˇ Rovnice smeny

V v´ ykladu o rovnováze ekonomiky a funkc´ıch penˇez je patrné, ˇze v ekonomice existuje u ´zk´ y vztah mezi mnoˇzstv´ım penˇez, v´ ykonem ekonomiky a cenovou hladinou. Vztah v´ ykonu a mnoˇzstv´ı penˇez je popisován pomoc´ı rovnice smˇ eny, která vyjadˇruje vyrovnáván´ı toku v´ yrobk˚ u a sluˇzeb s penˇeˇzn´ım tokem, urˇcen´ ym na jejich nákupy. Rovnici m˚ uˇzeme zapsat ve tvaru: P · Y = M · V, kde P je hladina cen, Y je dosaˇzen´ y HDP, M je mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu a V je rychlost obratu penˇeˇzn´ı jednotky. Rychlost udává kolik koup´ı a prodej˚ u zprostˇredkuje penˇeˇzn´ı jednotka za sledované obdob´ı. Z rovnice je zˇrejmé, ˇze rychlost urˇc´ıme, pokud vydˇel´ıme nomináln´ı produkt (P.Y) mnoˇzstv´ım penˇez, které se v ekonomice pohybuje. Jestliˇze je napˇr. 500 000 hodnota trˇzn´ı produkce realizované v pr˚ ubˇehu roku, pˇriˇcemˇz transakce byly zprostˇredkovány mnoˇzstv´ım penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v rozsahu 25 000 Kˇc, pak rychlost obratu je 20, coˇz znamená, ˇze se kaˇzdá koruna z´ uˇcastnila v pr˚ umˇeru 20 transakc´ı. Rovnice smˇeny (v naˇsem pˇr´ıpadˇe se jedná o tzv. transakˇcn´ı variantu, jej´ımˇz autorem je Irving Fisher) je vyuˇz´ıvána k ilustraci závislost´ı mezi cenovou hladinou, reáln´ ym produktem a mnoˇzstv´ım penˇez. Plat´ı, ˇze cenov´ a hladina je z´ avisl´ a: pˇr´ımo u ´mˇernˇe na mnoˇzstv´ı penˇez a rychlosti jejich obratu nepˇr´ımo u ´mˇernˇe na objemu dosaˇzeného produktu. Rovnice smˇeny byla rozpracována na p˚ udˇe neoklasické ekonomie. Vzhledem k tomu, ˇze v klasickém modelu je v´ ykon dán (AS je vertikálou) a Fisher pˇredpokládal, ˇze rychlost V je konstantn´ı, vyjadˇrovala rovnice, ˇze cenov´ a u ´roveˇ n je pˇr´ımo u ´mˇern´ a penˇeˇzn´ı z´ asobˇe v ekonomice. T´ım byla pov´ yˇsena na klasickou kvantitativn´ı teorii penˇ ez. Z rovnice smˇeny je zˇrejmé, ˇze ekonomika vyˇzaduje právˇe urˇcité mnoˇzstv´ı penˇez. Protoˇze se rychlost obratu penˇeˇzn´ıch jednotek v´ yraznˇe nemˇen´ı a v´ ykon kol´ısá, mus´ı fungovat mechanismus, kter´ y zabezpeˇcuje, aby rozsah penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u byl dostateˇcn´ y a nebyl pˇrebytek penˇez v obˇehu. M=

P ·Y . V

73


Mnoˇzstv´ı penˇez je pˇr´ımo u ´mˇernˇe závislé na rozmˇeru nomináln´ıho produktu a nepˇr´ımo u ´mˇernˇe na rychlosti obratu penˇeˇzn´ı jednotky. Vzájemná vztah s produktem, tedy reáln´ ym v´ ykonem ekonomiky a jeho trˇzn´ım ocenˇen´ım, zv´ yrazˇ nuje nezbytnost regulace mnoˇzstv´ı obˇeˇziva. Pˇr´ıpadná zmˇena rychlosti penˇez vede ke zmˇenˇe poptávaného mnoˇzstv´ı penˇez. Které faktory ovlivˇ nuj´ı rychlost obratu V ? Pˇredevˇs´ım je to u ´roková m´ıra, se kterou jsou spjaty alternativn´ı náklady drˇzby penˇez. Jestliˇze napˇr. roste u ´roková sazba z aktiv, které jsou bl´ızk´ ymi substituty penˇez, pak subjekty zpravidla chtˇej´ı drˇzet ménˇe penˇez (za jinak nezmˇenˇen´ ych podm´ınek) a rychlost jejich obratu poroste. Tedy: ↑ i =⇒↑ V

&

↓ i =⇒↓ V.

V´ yznamn´ ym faktorem je zp˚ usob vyplácen´ı mezd a plat˚ u. Jestliˇze dojde ke zkrácen´ı intervalu, ve kterém subjekty pob´ıraj´ı d˚ uchody, projev´ı se to t´ım, ˇze drˇz´ı v pr˚ umˇeru ménˇe penˇez. V´ ysledkem bude r˚ ust rychlosti obratu penˇeˇzn´ı jednotky. Koneˇcnˇe mezi v´ yznamné faktory je nutno zaˇradit i oˇcek´ avanou inflaci (oˇcek´ avaný vzestup cenové hladiny). Pokud subjekty oˇcekávaj´ı r˚ ust inflace, oˇcekávaj´ı r˚ ust náklad˚ u drˇzby penˇez, nebot’ je oˇcekávan´ y pokles kupn´ı s´ıly penˇez. Proto budou omezovat mnoˇzstv´ı penˇez drˇzen´ ych ve formˇe penˇeˇzn´ıch z˚ ustatk˚ u. Opˇet plat´ı, ˇze oˇcekáván´ı inflace vyvolá tlak na r˚ ust rychlosti obratu.

Shrnut´ı kapitoly Pen´ıze jsou univerzáln´ım transakˇcn´ım prostˇredkem, kter´ y procház´ı v´ yvojem v závislosti na v´ yvoji hospodáˇrstv´ı a rozvoji smˇeny. Soudobé pen´ıze jsou sv´ ym charakterem depozitn´ı, u ´vˇerové pen´ıze. Ekonomická teorie k nim pˇristupuje jako k jedné z forem aktiv. Lidé pen´ıze poptávaj´ı (ochota drˇzet pen´ıze) pˇredevˇs´ım z transakˇcn´ıch d˚ uvod˚ u a poptávka po penˇez´ıch je citlivá na u ´rokovou m´ıru, které pˇredstavuje náklady drˇzby penˇez. Poptávka se vyv´ıj´ı v závislosti na d˚ uchodu a cenové hladinˇe. Proto zmˇeny mnoˇzstv´ı penˇez, pokud neodpov´ıdaj´ı zmˇenám ve v´ ykonu se projevuj´ı ve zmˇenˇe cenové hladiny. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 16.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 16.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. V ekonomii se penˇ ezi rozum´ı: 2. Proˇ c se prosadil drah´ y kov jako univerzáln´ı transakˇcn´ı prostˇredek? 3. V ˇ cem spoˇc´ıval rozd´ıl mezi bankovkami a státovkami? 4. Proˇ c se rozliˇsuj´ı penˇeˇzn´ı agregáty a jak se dá charakterizovat vztah

mezi nimi? ˇ 5. Se kter´ ymi agregáty pracuje CNB? (viz www.cnb.cz)

74

6. Proˇ c jsou pen´ıze formou aktiv? 7. Proˇ c je poptávka po penˇez´ıch citlivá na u ´rokovou m´ıru? 8. Jak ovlivˇ nuje poptávku po penˇez´ıch zmˇena d˚ uchodu? 9. Proˇ c vzestup cenové hladiny zvyˇsuje poptávku po penˇez´ıch? 10. Vysvˇ etlete, jak mohou zmˇeny v platebn´ım styku ovlivnit poptávku po

penˇez´ıch? 11. Na ˇ cem je závislá rychlost obratu penˇez?

75


76

Bankovn´ı sektor ekonomiky Bankovn´ı soustava ˇ Tvorba depozitn´ıch penez ˇ a jej´ı kontrola Nab´ıdka penez

5

Bankovn´ı soustava a nab´ıdka ˇ penez

ˇ 5. Bankovn´ı soustava a nab´ıdka penez

C´ıl kapitoly V návaznosti na pochopen´ı v´ yznamu penˇez v ekonomice a naznaˇcen´ı základn´ıch souvislost´ı spojen´ ych s mnoˇzstv´ım penˇez, si v této kapitole osvoj´ıté vysvˇetlen´ı zp˚ usobu, jak se mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice utváˇr´ı. Proto je jej´ım tˇeˇziˇstˇem nab´ıdka penˇez, kterou v ekonomice zabezpeˇcuje bankovn´ı soustava a za kterou nese odpovˇednost centráln´ı banka. V tomto kontextu je u ´vod vˇenován právˇe funkc´ım bankovn´ı soustavy. Popsán je mechanismus tvorby nab´ıdky penˇez, kde vstupn´ım problémem je jak otázka kdo a jaké pen´ıze emituje, ale pˇredevˇs´ım je ukázán mechanismus multiplikace depozitn´ıch penˇez, kter´ y omezuje moˇznosti pˇr´ısné kontroly mnoˇzstv´ı penˇez. C´ılem je tedy uvˇedomit si, které segmenty tvorby nab´ıdky penˇez jsou pod kontrolou centráln´ıch bank a které subjekty a jak´ ym chován´ım zp˚ usobuj´ı, jak´ y je rozmˇer skuteˇcnˇe funguj´ıc´ı penˇeˇzn´ı masy v ekonomice. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

5.1

Bankovn´ı sektor ekonomiky

Rozvoj bank a bankovn´ı soustavy je tˇesnˇe spjat s existenc´ı a funkc´ı finanˇcn´ıho trhu. Základn´ı funkc´ı finanˇcn´ıch trh˚ u je zprostˇredkován´ı pˇresunu prostˇredk˚ u od tˇech, kteˇr´ı je spoˇr´ı (v´ ydaje dosahuj´ı niˇzˇs´ı u ´rovnˇe neˇz jakou má d˚ uchod, kter´ y pob´ıraj´ı) ve prospˇech subjekt˚ u schopn´ ych vydávat v´ıce prostˇredk˚ u, neˇz jim umoˇzn ˇuje jejich pˇr´ıjem. Ti, kteˇr´ı spoˇr´ı, se stávaj´ı vˇeˇriteli dluˇzn´ık˚ u, (subjekty, které si vyp˚ ujˇcily). ´ erové vztahy na finanˇcn´ıch trz´ıch Obrázek 5.1: Uvˇ

Finanční zprostředkovatelé

Přímé financování

Věřitelé

Dlužníci

Na stranˇe vˇeˇritel˚ u i dluˇzn´ık˚ u stoj´ı domácnosti, firmy, vláda a nebudeme-li uvaˇzovat uzavˇrenou ekonomiku, pak i zahraniˇcn´ı subjekty. Motivy v´ yp˚ ujˇcky mohou b´ yt r˚ uzné, ale uskuteˇcn ˇuj´ı se dvˇema zp˚ usoby, které oznaˇcujeme jako pˇ r´ım´ e a nepˇ r´ım´ e financov´ an´ı.

78

Pˇ r´ım´ e financov´ an´ı znamená, ˇze si dluˇzn´ıci vyp˚ ujˇc´ı od vˇeˇritel˚ u pˇr´ımo na finanˇcn´ıch trz´ıch. V´ yp˚ ujˇcka se uskuteˇcn ˇuje prodejem cenného pap´ıru, kter´ y pˇredstavuje závazek ze strany dluˇzn´ıka a opravˇ nuje vˇeˇritele pod´ılet se na budouc´ım d˚ uchodu dluˇzn´ıka. Pˇr´ımé financován´ı je sice bˇeˇznou metodou, ale zdaleka ne univerzáln´ı a dostateˇcnˇe efektivn´ı. Nem˚ uˇ ze zabezpeˇcit pˇresun vˇ sech prostˇredk˚ u, které mohou být efektivnˇe vyuˇzity, ani zabezpeˇcit jejich pˇresun ve prospˇech tˇech, kteˇr´ı jsou schopni prostˇredky vyuˇz´ıt nejefektivnˇ eji. Zat´ımco známá firma m˚ uˇze této formy vyuˇz´ıvat pomˇernˇe snadno, pro jiné podnikatelské subjekty nemus´ı b´ yt tento postup zdrojem nezbytn´ ych investiˇcn´ıch prostˇredk˚ u. Potˇreba mobilizace doˇcasnˇe voln´ ych (uspoˇren´ ych) prostˇredk˚ u a jejich usmˇern ˇován´ı ve prospˇech tˇech, kteˇr´ı jsou schopni je vyuˇz´ıt nejefektivnˇeji, si vyˇzádala vznik specializovan´ ych zprostˇredkovatel˚ u, prostˇrednictv´ım nichˇz se realizuje nepˇ r´ım´ e financov´ an´ı. Nepˇ r´ım´ e financov´ an´ı se uskuteˇcn ˇuje jako pˇresun fond˚ u od vˇeˇritel˚ u k dluˇzn´ık˚ um prostˇrednictv´ım sluˇzeb finanˇcn´ıch zprostˇredkovatel˚ u. T´ım jsou vytvoˇreny pˇredpoklady pro vyˇsˇs´ı efektivnost vyuˇzit´ı zdroj˚ u a tedy i v´ ykonnosti ekonomiky jako celku. Odtud je odvozena funkce finanˇcn´ıch trh˚ u v trˇzn´ı ekonomice a také role finanˇcn´ıch zprostˇredkovatel˚ u, mezi nimiˇz zauj´ımaj´ı banky u ´stˇredn´ı postaven´ı. Banka je firmou specializovanou na obchodován´ı s kapitálem v penˇeˇzn´ı (likvidn´ı) formˇe. Banka na jedné stranˇe pˇrij´ımá vklady (pasivn´ı operace) a poskytuje u ´vˇery (aktivn´ı operace). Jako specializovaná zprostˇredkovatelská instituce poskytuje i dalˇs´ı sluˇzby spojené se zabezpeˇcen´ım pohybu kapitálu (veden´ı u ´ˇct˚ u, správa cenn´ ych pap´ır˚ u aj. sluˇzby), tzv. zprostˇredkovatelské operace. C´ılem banky, jako soukromé firmy, je dosaˇzen´ı zisku. Tento c´ıl je realizován u, kam patˇr´ı dále: v rámci ˇsirˇs´ı palety c´ıl˚ solventnost (schopnosti plnit vlastn´ı platebn´ı závazky) a likvidita (schopnost banky vyplácet vklady na poˇzádán´ı). Protoˇze sledované c´ıle jsou rozporné, pˇredpokládá jejich realizace d˚ usledné ˇr´ızen´ı bankovn´ıch aktivit a pasiv. Pˇritom je ˇcinnost bank provázena ˇradou dalˇs´ıch specifick´ ych podm´ınek, odliˇsuj´ıc´ıch je od postaven´ı jin´ ych firem. Uved’me alespoˇ n dvˇe okolnosti v´ yznamnˇe p˚ usob´ıc´ı na bankovn´ı aktivitu: ˇ Cinnost soukromých bank podléh´ a pomˇernˇe pˇr´ısné regulaci ze strany centr´ aln´ı banky. Vlastn´ı kapitál banky je vzhledem k rozmˇeru kapitálu, kterým banka disponuje, pomˇernˇe malý (ménˇe neˇz 10 % a u komerˇcn´ıch bank výraznˇe ménˇe). ´ Poznamka 5.1.

Vlastn´ı zdroje bank, které zahrnuj´ı vedle základn´ıho jmˇen´ı i rezervy, d´ ale rezervn´ı a kapit´ alové fondy pˇredstavovaly k 30. 9. 1997 pˇribliˇznˇe 9 % z celkové bilanˇcn´ı sumy bank p˚ usob´ıc´ıch na ˇceském bankovn´ım trhu.

79


Zdrojem zisku bank je rozd´ıl mezi pˇr´ıjmy z u ´vˇer˚ u, které banka poskytla a u ´roky, které mus´ı banka vyplácet na vklady, které pˇrijala (budeme-li abstrahovat od zprostˇredkovatelsk´ ych operac´ı). Proto se banka snaˇz´ı promˇen ˇovat vklady v poskytované u ´vˇery. To znamená, ˇze jsou to právˇe banky, které v trˇzn´ı ekonomice pˇredstavuj´ı institucionalizovanou podobu nab´ıdky penˇez.

5.2

Bankovn´ı soustava

Bankovn´ı soustava prodˇelala v´ yvoj, kter´ y odráˇz´ı rozvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı a rozv´ıjej´ıc´ıch se poˇzadavk˚ u kladen´ ych na banky. I kdyˇz jsou bankovn´ı soustavy odliˇsné v jednotliv´ ych zem´ıch, základn´ı organizaˇcn´ı schéma je jednotné. Bankovn´ı soustava je tvoˇrena dvˇema základn´ımi stupni: 1. centráln´ı banka 2. s´ıt’ komerˇcn´ıch bank. Centr´ aln´ı banka pˇredstavuje státn´ı bankovn´ı instituci. Ve vˇetˇsinˇe zem´ı ji pˇredstavuje jediná instituce (Bank of England, Bundesbank). V USA je reprezentována soustavou Federáln´ıho rezervn´ıho systému (Fed), jehoˇz organizace vycház´ı z rozdˇelen´ı u ´zem´ı na 12 oblast´ı, pˇriˇcemˇz v kaˇzdé z nich funguje Federáln´ı rezervn´ı banka. Zvláˇstnost´ı je i to, ˇze tyto banky maj´ı podobu akciov´ ych spoleˇcnost´ı, jejichˇz vlastn´ıky jsou komerˇcn´ı banky. Jejich vlastnická práva jsou vˇsak omezena, nebot’ ˇcinnost Federáln´ıho rezervn´ıho systému je ˇr´ızena sedmiˇclennou Radou guvernér˚ u. Vˇetˇsina zisku je odvádˇena Ministerstvu financ´ı USA. I kdyˇz centráln´ı banku zˇrizuje stát a banka zabezpeˇcuje provádˇen´ı finanˇcn´ıch operac´ı vlády a jak uvid´ıme, pod´ıl´ı se na zabezpeˇcován´ı monetárn´ı pˇr´ıpadnˇe fiskáln´ı politiky vlády, neznamená to jej´ı bezprostˇredn´ı podˇr´ızenost vládˇe. Vzájemn´ y vztah obou instituc´ı je upraven r˚ uznˇe, napˇr. od povinnosti koordinovat svoji ˇcinnost s vládn´ı politikou (napˇr. u Bank of England) aˇz po nezávislost na vládn´ı politice (napˇr. USA). Posl´ an´ım centr´ aln´ı banky je pˇ redevˇ s´ım: emisn´ı funkce, centráln´ı banka jako jediná má pravomoc emitovat hotovostn´ı pen´ıze uskuteˇcn ˇován´ı dozoru nad komerˇcn´ımi bankami, s c´ılem zabezpeˇcit stabilitu a d˚ uvˇeryhodnost bankovn´ıho systému, ochranu klient˚ u bank provádˇen´ı mˇenové politiky p˚ usob´ı jako banka pro ostatn´ı komerˇ cn´ı banky, kter´ ym mimo jiné poskytuje u ´vˇery vykonává funkci banky st´ atu, pro kter´ y vede u ´ˇcty a provád´ı urˇcité operace, spravuje státn´ı dluh vykonává spr´ avu devizov´ ych rezerv a ovlivˇ nuje devizov´ y kurz reprezentuje bankovn´ı soustavu a stát v˚ uˇci zahraniˇc´ı v oblasti mezinárodn´ıch mˇenov´ ych vztah˚ u a organizac´ı.

80

Pˇri v´ ykonu uveden´ ych funkc´ı sleduje c´ıle, mezi nimiˇz je jednoznaˇcnˇe prioritn´ı udrˇ zen´ı kvality mˇ eny. S nástroji, které vyuˇz´ıvá se bl´ıˇze seznám´ıme pˇri v´ ykladu monetárn´ı politiky. Komerˇ cn´ı banky provád´ı operace, které jsme uvedli v pˇredchoz´ı subkapitole. Jejich ˇcinnost je v´ yraznˇe ovlivˇ nována p˚ usoben´ım centráln´ı banky a jej´ımi opatˇren´ımi smˇeˇruj´ıc´ımi: k stabilizaci celé bankovn´ı soustavy k ovlivnˇen´ı jejich u ´vˇerov´ ych moˇznost´ı. Jestliˇze centráln´ı banka vtiskuje bankovn´ı soustavˇe jej´ı základn´ı rámec, pak je nutno konstatovat, ˇze komerˇcn´ı banky jsou skuteˇcnˇe základn´ı sloˇzkou celé bankovn´ı soustavy a tvoˇr´ı jej´ı obsah. S rozvojem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı se zvyˇsuj´ı a rozv´ıjej´ı poˇzadavky kladené na jeho penˇeˇzn´ı a u ´vˇerov´ y systém. Tyto d˚ uvody vedly nejen k rozvoji bankovnictv´ı, ale také ke specializaci mezi bankami. Hlavn´ımi klienty komerˇcn´ıch bank jsou pr˚ umyslové a obchodn´ı firmy. Klienty jsou i domácnosti, jiné penˇeˇzn´ı u ´stavy a ostatn´ı instituce. Z hlediska rozsahu a druhu provádˇen´ ych operac´ı m˚ uˇzeme komerˇcn´ı banky rozdˇelit na: universáln´ı (provádˇej´ı vˇsechny základn´ı operace) specializované (provád´ı omezenou skupinu operac´ı). Rostouc´ı nároky na rozsah u ´vˇeru a ˇcasovou nároˇcnost, zejména v souvislosti s pˇrechodem k realizaci technického pokroku konce 19. stolet´ı, si vynutily vznik specializovaných investiˇcn´ıch bank. Specializované investiˇcn´ı banky jsou dnes v´ yznamnou sloˇzkou bankovn´ı soustavy vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomik. Tradiˇcn´ım prvkem bankovn´ı soustavy jsou hypoteˇcn´ı banky specializované na dlouhodobé p˚ ujˇcky zajiˇstˇené nemovit´ ym majetkem. Po roce 1970 se v standardn´ı komerˇcn´ı banku vyvinuly i spoˇritelny, p˚ uvodnˇe orientované na pˇr´ıjem vklad˚ u drobn´ ych spoˇritel˚ u. V procesu transformace ˇceské ekonomiky vznikly vedle pˇrevaˇzuj´ıc´ıch univerzáln´ıch bank i banky specializované, napˇr. Konsoˇ lidaˇcn´ı banka (státn´ı penˇeˇzn´ı u ´stav) a Ceskomoravsk´ a záruˇcn´ı a rozvojová banka.

5.3

ˇ Tvorba depozitn´ıch penez

Tvorba depozitn´ıch penˇez pˇredstavuje specifick´ y produkt bankovn´ı ˇcinnosti, kter´ y má bezprostˇredn´ı a pˇr´ımé dopady nejen na penˇeˇzn´ı trh, ale také na reáln´ y v´ ykon ekonomiky. Mechanismus tvorby depozit vycház´ı z poznán´ı, ˇze banka m˚ uˇze bankovn´ımi vklady disponovat (coˇz je konec konc˚ u d˚ uvod, proˇc vklady pˇrij´ımá). Mechanismus tvorby depozit naznaˇcuje v ˇcem spoˇc´ıvá sloˇzitost problému dosaˇzen´ı a udrˇzen´ı potˇrebného mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice. Moˇznost disponovat vklady je ovlivˇ nována jedn´ım ze základn´ıch nástroj˚ u, které pouˇz´ıvá centráln´ı banka k regulaci bankovn´ı soustavy a nab´ıdky penˇez. Jedná se o stanoven´ı tzv. m´ıry povinn´ ych minim´ aln´ıch rezerv. Rezervy jsou ˇcást´ı aktiv banky, jsou drˇzeny ve formˇe trezorové hotovosti nebo ve formˇe

81


vklad˚ u v centráln´ı bance. Stanoven´ı m´ıra povinn´ ych rezerv je v kompetenci centráln´ı banky a jsou nástrojem umoˇzn ˇuj´ıc´ım kontrolovat nab´ıdku penˇez. Stanovuj´ı se procentuálnˇe z vklad˚ u a pˇredstavuje ˇcástku, se kterou komerˇcn´ı banky nemohou volnˇe disponovat. Povinné minimáln´ı rezervy jsou vázány na u ´ˇctu u centráln´ı banky, komerˇcn´ı banka s nimi nem˚ uˇze disponovat. Zb´ yvaj´ıc´ı ˇcást vklad˚ u m˚ uˇze b´ yt nab´ıdnuta ve formˇe u ´vˇeru klient˚ um. Vzhledem k tomu, ˇze obdobnˇe postupuj´ı vˇsechny komerˇcn´ı banky, zp˚ usobuje kaˇzd´ y vklad ˇretˇezovou reakci na u ´ˇctech dalˇs´ıch bank. Ilustrujme si tento proces pomoc´ı zjednoduˇseného pˇr´ıkladu, kdy ˇcást vkladu odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıˇre povinn´ ych minimáln´ıch rezerv bude skuteˇcnˇe v rezervách, ale zb´ yvaj´ıc´ı ˇcást vkladu banka u ´spˇeˇsnˇe realizuje jako u ´vˇer. K ilustraci vyuˇzijeme redukovanou bankovn´ı bilanci, ve které budou na stranˇe aktiv rezervy a u ´vˇery, na stranˇe pas´ıv vklady. Pomoc´ı pas´ıv z´ıskává banka prostˇredky. Tvoˇr´ı je depozita na poˇza´dán´ı, ostatych bank a vlastn´ı kapitál n´ı depozita, u ´vˇery od centráln´ı banky pˇr´ıpadnˇe jin´ banky. Aktiva pˇredstavuj´ı uˇzit´ı prostˇredk˚ u, jimiˇz banka disponuje. Patˇr´ı sem jiˇz uvedené povinné rezervy, u ´vˇery, ale i drˇzba cenn´ ych pap´ır˚ u pˇrináˇsej´ıc´ı d˚ uchod, pˇr´ıpadnˇe vklady u jin´ ych bank. Plat´ı: celková aktiva = celkov´ a pasiva + vlastn´ı kapitál Ve zjednoduˇsené formˇe m˚ uˇzeme rozvahu zapsat následovnˇe: Aktiva rezervy p˚ ujˇcky (´ uvˇery) – celkem

Pasiva 50 460 – 510

depozita u ´vˇery od CEB vlastn´ı kapitál celkem

500 1 9 510

Vzhledem k tomu, ˇze za vklady plat´ı banka u ´roky (v´ yˇse závis´ı na formˇe depozit) a rezervy jsou prostˇredky, které se nezhodnocuj´ı, mus´ı banka usilovat o efektivn´ı um´ıstˇen´ı rozd´ılu mezi depozity a rezervami. Od této snahy se odv´ıj´ı mechanismus tvorby depozitn´ıch penˇez. Vyjdˇeme ze situace, kdy v urˇcité bance (oznaˇc´ıme ji jako banku 1. stadia) je pˇripsán vklad ve v´ yˇsi 1 000,- penˇeˇzn´ıch jednotek. Je-li stanovena m´ıra rezerv na u ´rovni 10 %, pak v bankovn´ı rozvaze sledované banky budou zachyceny následuj´ıc´ı pohyby: Banka 1. stadia Aktiva rezervy p˚ ujˇcky (´ uvˇery) celkem

Pasiva 100 900 1 000

depozita – celkem

1 000 – 1 000

´ ery poskytnuté Banka usiluje o um´ıstˇen´ı 900,- jednotek v podobˇe u ´vˇer˚ u. Uvˇ

82

bankou 1. stadia promˇen´ı ten, kdo je ˇcerpal, ve v´ ydaje, coˇz znamená v trˇzby ´ erované prostˇredky se objev´ı v podobˇe depozit v dalˇs´ı jiného subjektu. Uvˇ bance, tzn. v bance 2. stadia. Znovu následuje dˇelen´ı na pˇr´ır˚ ustek rezerv a prostˇredky, které banka p˚ ujˇc´ı. Banka 2. stadia Aktiva rezervy p˚ ujˇcky (´ uvˇery) celkem

Pasiva 90 810 900

depozita – celkem

900 – 900

Pokraˇcuje proces pˇremˇeny u ´vˇerov´ ych prostˇredk˚ u ve v´ ydaje a tedy i trˇzby, které se objev´ı ve formˇe depozit u banky 3. stadia atd. Prob´ıhá proces oznaˇcovan´ y jako multiplikovan´ a expanze depozit, (resp. generován´ı vklad˚ u, kreace depozit), coˇz m˚ uˇzeme souhrnnˇe zapsat následuj´ıc´ı tabulkou: Tabulka 5.1: Multiplikovaná expanze depozit pˇ r´ır˚ ustek banka u ´vˇery rezervy depozit 1. stadia 1 000 900 100 2. stadia 900 810 90 3. stadia 810 729 81 .. .. .. .. . . . . celkem

10 000

9 000

1 000

Oznaˇc´ıme-li ΔD pˇr´ır˚ ustek depozitn´ıch penˇez, ΔR pˇr´ır˚ ustek rezerv v bankovn´ım systému a r je m´ıra povinn´ ych rezerv, pak plat´ı: ΔD =

1 · ΔR. r

V´ yraz 1/r je oznaˇcován jako prost´ y multiplik´ ator depozit (v naˇsem pˇr´ıpadˇe má hodnotu 10, coˇz znamená, ˇze kaˇzdá jednotka pˇr´ır˚ ustku rezerv je doprovázena desetinásobn´ ym pˇr´ır˚ ustkem depozit). Z vymezen´ı vzájemného vztahu rezerv a depozit je zˇrejmé, ˇze rozhoduj´ıc´ı roli hraje v´ yˇse m´ıry rezerv, jej´ıˇz stanovován´ı je jedn´ım z nástroj˚ u, pomoc´ı nichˇz centr´ aln´ı banka ovlivˇ nuje celkovou nab´ıdku penˇez. V bankovn´ı praxi neprob´ıh´ a proces tvorby depozitn´ıch penˇez v tak ideáln´ı podobˇe, jak bylo naznaˇceno, tzn. jako plynulá pˇremˇena celého rozd´ılu depozit a rezerv v u ´vˇery a jejich návrat na depozita. Proces je naruˇsován t´ım, ˇze usob´ı i skuteˇcnost, ˇze ne banky drˇz´ı vyˇsˇs´ı neˇz povinnˇe minimáln´ı rezervy, ale p˚ vˇsechny penˇeˇzn´ı prostˇredky (trˇzby) se vrac´ı do banky. Zmˇeny v tvorbˇe depozitn´ıch penˇez ovlivˇ nuj´ı v´ yvoj nab´ıdky penˇez, coˇz se projevuje i na penˇeˇzn´ım trhu. Celkov´ y objem rezerv depozitn´ıch instituc´ı (bank) a obˇ eˇ zivo mimo bankovn´ı sektor tvoˇr´ı monet´ arn´ı b´ azi (B). Pˇritom rezervy bank se skládaj´ı

83


z bankovek a minc´ı drˇzen´ ych bankami a vklady bank u centráln´ı banky. V penˇeˇzn´ı teorii je monetárn´ı báze ˇcasto oznaˇcována term´ınem mocn´ e pen´ıze, nebot’ zmˇena jej´ıho rozsahu vyvol´ av´ a n´ aslednˇe zmˇenu penˇeˇzn´ı z´ asoby, která pˇredstavuje v ekonomice nab´ıdku penˇez. Monetárn´ı báze procház´ı multiplikac´ı a v závislosti na u ´rovni penˇeˇzn´ıho multiplikátoru se utváˇr´ı penˇeˇzn´ı zásoba ekonomiky. Ve srovnán´ı s v´ yˇse uveden´ ym prost´ ym multiplikátorem depozit, kter´ y zachycuje vliv m´ıry povinn´ ych minimáln´ıch rezerv na multiplikaci depozit, p˚ usob´ı na penˇeˇzn´ı multiplikátor dalˇs´ı v´ yznamné vlivy provázej´ıc´ı chován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u: chov´ an´ı vkladatel˚ u (mohou ovlivˇ novat proporci mezi vklady a hotovost´ı, a t´ım i v´ yˇ si prostˇ redk˚ u, kter´ e mohou b´ yt multiplikov´ any ) chov´ an´ı bank, které rozhoduj´ı zejména o existenci a rozsahu pˇrebyteˇcn´ ych rezerv chov´ an´ı centr´ aln´ı banky v souvislosti s u ´pravami m´ıry povinn´ ych rezerv pro vklady ˇci jednotlivé druhy vklad˚ u. Pro term´ınovaná depozita je zpravidla stanovovány jiná m´ıry povinn´ ych rezerv. Uvedené faktory jsou v´ yznamné v konstrukci penˇ eˇ zn´ıho multiplik´ atoru (m), na jehoˇ z v´ yˇ si z´ avis´ı, jak intenzivnˇ e se prom´ıtne zmˇ ena monet´ arn´ı b´ aze (B) do zmˇ eny penˇ eˇ zn´ı z´ asoby (M ). Tedy: M = m · B.

5.4

ˇ a jej´ı kontrola Nab´ıdka penez

Nab´ıdka penˇez b´ yvá ˇcasto charakterizována jako mnoˇzstv´ı penˇez, které má ekonomika k dispozici. Vyjadˇruje funkˇcn´ı závislost mezi nab´ızen´ ym mnoˇzstv´ım penˇez a jejich cenou tj. u ´ rokovou m´ırou. Tento vztah je moˇzno charakterizovat jako pˇr´ımou u ´mˇeru, nicménˇe citlivost na zmˇeny u ´rokových mˇer je v pˇr´ıpadˇe nab´ıdky penˇez malá. Ekonomické teorie proto vn´ımá nab´ıdku jako zcela necitlivou na zmˇeny u ´rokov´ ych sazeb. Pokud budeme instituce pˇrij´ımaj´ıc´ı vklady oznaˇcovat jednotnˇe jako banky, pak m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze se nab´ıdka penˇez skládá pˇredevˇs´ım z vklad˚ u u bank. Nab´ıdka penˇez reprezentovaná penˇ eˇ zn´ı masou, je tvoˇrena dvˇema sloˇzkami: obˇ eˇ zivem (O) a vklady (D). M = O + D. Popt´ avkou veˇ rejnosti po hotovosti je ovlivnˇ ena sloˇ zka O, popt´ avka po vkladech p˚ usob´ı na sloˇ zku D. Pomˇer obˇeˇziva ke vklad˚ um je ovlivn ˇován náklady a obt´ıˇznost´ı pˇr´ıstupu k hotovostn´ım prostˇredk˚ um (napˇr. dostupnost bankomat˚ u sniˇzuje drˇzen´ı hotovosti). S pomoc´ı v´ yˇse uvedeného vymezen´ı poptávky a nab´ıdky penˇez m˚ uˇzeme zavést pojem rovnováha penˇeˇzn´ıho trhu. Z tvaru a trendu kˇrivek ilustruj´ıc´ıch nab´ıdku penˇez a poptávku po penˇez´ıch je moˇzno odvodit, ˇze stavu rovnováhy ´roková m´ıra (iE ). odpov´ıdá právˇe urˇcité mnoˇzstv´ı penˇez (ME ) a u

84

Obrázek 5.2: Rovnováha penˇeˇzn´ıho trhu i SM

iE

E

DM

0

ME

M

Zmˇena nab´ıdky penˇez ˇci poptávky po penˇez´ıch, ale také zmˇena u ´rokové m´ıry povedou (za jinak nezmˇenˇen´ ych podm´ınek) ke zmˇenˇe rovnováhy, resp. vych´ ylen´ı z rovnováhy. Vzhledem k tomu, ˇze centráln´ı banka m˚ uˇze sv´ ymi nástroji ovlivˇ novat nab´ızené mnoˇzstv´ı penˇez i u ´rokovou m´ıru, jsou nab´ıdka penˇ ez a u ´rokov´ a m´ıra n´ astroji, pomoc´ı nichˇ z se centr´ aln´ı banka snaˇ z´ı ovlivˇ novat utv´ aˇ ren´ı rovnov´ ahy na penˇ eˇ zn´ım trhu a t´ım naplˇ novat z´ amˇ ery hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu. Pˇri ovlivˇ nován´ı nab´ıdky penˇez má centráln´ı banka pod kontrolou monetárn´ı bázi, kontrola penˇeˇzn´ı zásoby v ekonomice je oslabena skuteˇcnost´ı, ˇze banky jsou nuceny drˇzet vyˇsˇs´ı ych minimáln´ıch rezerv. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze rezervy, neˇz odpov´ıdá m´ıˇre povinn´ obˇeˇzivo mimo bankovn´ı sektor neovlivˇ nuje multiplikaci. Pokud tyto okolnosti zohledn´ıme, je moˇzno odvodit penˇeˇzn´ı multiplikátor následovnˇe: Vyjdeme ze zavedeného vztahu mezi báz´ı a penˇeˇzn´ı zásobou: M = m · B, zásoba vzniká multiplikac´ı báze, která je souˇctem hotovosti (bankovky a mince) a rezerv bank (vklad˚ u u CEB): B = H + R. Pˇritom báze je tvoˇrena sloˇzkou nevyp˚ ujˇcenou, ale také u ´vˇery od CEB (centráln´ı banky), tedy: B = Bn + U CB. K odvozen´ı multiplikátoru vyjdeme z pˇredpoklad˚ u: H VT Pomˇery: kH = a kT = jsou konstantn´ı VB VB R = Rp + Rd (rezervy povinné a dobrovolné)

85


Jiˇz jsme odvodili a plat´ı: R = r · D, pˇriˇcemˇz oznaˇcme: rV B je m´ıra PMR pro bˇeˇzné vklady rV T je m´ıra PMR pro term´ınované vklady M˚ uˇzeme psát: ΔR = (rV B · ΔV B) + (rT · ΔV T ), a proto: B = H + R p + Rd , pak m˚ uˇzeme psát: ΔB = ΔH + (rV B · ΔV B) + (rT · ΔV T ) + (rD · ΔV B), VT =⇒ V T = kT · V B, VB ΔH = kH · ΔV B H za pˇredpokladu, ˇze kH = VB kT =

ΔB = (kH + rV B + rt · kT + rd ) · ΔV B, nebo-li:

1 · ΔB, kH + rV B + rt · kT + rd coˇz je tzv. rozvinut´ y depozitn´ı multiplik´ ator. Pokud vyjdeme z penˇeˇzn´ı nab´ıdky chápané agregátem M 1, tzn.: ΔV B =

M 1 = H + V B. Protoˇze plat´ı: H = kH · V B, H = kH · V B M 1 = kH · V B + V B = (1 + kH ) · V B ΔM 1 . 1 + kH Dosad´ıme z rozvinutého depozitn´ıho multiplikátoru: ΔV B =

ΔM 1 =

1 + kH · ΔB. kH + rV B + rt · kT + rd

Shrnut´ı kapitoly Bankovn´ı soustava vznikla a rozv´ıjela se z potˇreby pˇrem´ıst’ovat doˇcasnˇe volné penˇeˇzn´ı prostˇredky (´ uspory) od tˇech, kteˇr´ı je tvoˇr´ı, k tˇem, kteˇr´ı jsou schopni

86

je uˇz´ıvat v ekonomické aktivitˇe a zhodnocovat je. V modern´ım trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı representuje bankovn´ı soustava stranu nab´ıdky penˇez v ekonomice. Nab´ıdka se odv´ıj´ı od emisn´ı funkce centráln´ı banky (emituje hotovostn´ı pen´ıze) a rozv´ıj´ı se dále emisn´ı ˇcinnost´ı komerˇcn´ıch bank (emituj´ı depozitn´ı pen´ıze). T´ım docház´ı k multiplikaci monetárn´ı báze, od které se odv´ıj´ı rozmˇer penˇeˇzn´ı masy v ekonomice. Tu m˚ uˇze centráln´ı banka ˇca´steˇcnˇe sv´ ymi nástroji ovlivnit (napˇr. povinné minimáln´ı rezervy), ale multiplikace je závislá i na chován´ı komerˇcn´ıch bank (rozsah dobrovoln´ ych rezerv ˇci chován´ı vkladatel˚ u (rozhodnut´ı o pomˇeru hotovosti a vklad˚ u a typu vkladu). S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 17.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 17.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete funkci bankovn´ı soustavy v trˇzn´ı ekonomice: 2. Co je pˇr´ım´ e financován´ı? 3. Je-li p˚ uvodn´ı vklad 500 Kˇc a m´ıra povinn´ ych rezerv je 10 %, odvod’te 4. 5. 6. 7. 8.

pˇr´ır˚ ustek depozit v bance 3. stádia: Co je emisn´ı funkce centráln´ı banky? ˇ ım m˚ C´ uˇze ovlivnit multiplikaci báze vkladatel: Definujte penˇeˇzn´ı masu a jej´ı strukturu: Vysvˇetlete rovnici vyjadˇruj´ıc´ı vztah mezi pˇr´ır˚ ustkem depozit a pˇr´ır˚ ustkem rezerv? Co se oznaˇcuje jako monetárn´ı báze?

87


88

Podstata inflace Formy inflace ˇ Pˇr´ıciny inflace Dusledky ˚ inflace Phillipsova kˇrivka

6

Inflace

6. Inflace

C´ıl kapitoly V kapitole si osvoj´ıte základn´ı poznatky vztahuj´ıc´ı se k jednomu z nejsledovanˇejˇs´ıch ekonomick´ ych jev˚ u, inflaci. P˚ ujde pˇredevˇs´ım o pochopen´ı jevu samotného, ale také základn´ıch zp˚ usob˚ u mˇeˇren´ı inflace. V této souvislosti je nutno ujasnit si nejen r˚ uzné zp˚ usoby mˇeˇren´ı, ale také proˇc jsou pouˇz´ıvány, tedy jejich pˇrednosti a omezen´ı. Pozornost bude vˇenována i zdroj˚ um inflace a tendenc´ım rozvoje. Zvláˇstn´ı pozornost je nutno vˇenovat otázkám, jak se inflace prom´ıtá do chován´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u ekonomiky a jaké d˚ usledky pro jejich chován´ı má. Z makroekonomického hlediska p˚ ujde pˇredevˇs´ım o d˚ usledky inflace pro alokaci zdroj˚ u a efektivnost fungován´ı ekonomiky. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

6.1

Podstata inflace

Inflace je makroekonomick´ ym jevem, kter´ y si dlouhodobˇe vynucuje zv´ yˇsenou pozornost ekonomické teorie, souˇcasnˇe je pˇredmˇetem zájmu kaˇzdého jednotlivého subjektu, nebot’ inflace je vˇ seobecnˇ e spojov´ ana s r˚ ustem trˇ zn´ıch cen, kter´ y zp˚ usobuje sniˇ zov´ an´ım koupˇ eschopnosti penˇ ez. Proto se pˇri jej´ım v´ ykladu nejdˇr´ıve zamˇeˇrme právˇe na problém cenov´ ych vzestup˚ u. Trˇzn´ı ceny zaznamenávaj´ı v pr˚ ubˇehu sledovaného obdob´ı zmˇeny, ale jejich pohyb nemus´ı b´ yt a zpravidla nen´ı u r˚ uzn´ ych zboˇz´ı stejn´ y. Jestliˇze se ceny potravin ve sledovaném obdob´ı pravdˇepodobnˇe zv´ yˇs´ı, je neménˇe pravdˇepodobné, ˇze napˇr. poˇc´ıtaˇc m˚ uˇzeme nakoupit na konci sledovaného obdob´ı za cenu niˇzˇs´ı, neˇz na poˇcátku. Z makroekonomického hlediska je d˚ uleˇzité, co zmˇeny cen jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u vyjadˇruj´ı ve svém souhrnu. Pro celkovou u ´roveˇ n cen v´ yrobk˚ u a ad´ıme sluˇ zeb, kter´ e se v hospod´ aˇ rstv´ı prod´ avaj´ı a nakupuj´ı, zav´ oznaˇ cen´ı cenov´ a hladina. Pomoc´ı jej´ıho mˇeˇren´ı zjiˇst’ujeme, zda jsou vzestupy jednˇech cen kompenzovány cenov´ ymi poklesy u jin´ ych zboˇz´ı, nebo cenová u ´roveˇ n vykazuje vzestup, pˇr´ıpadnˇe pokles. Inflace je spojov´ ana s r˚ ustem cenov´ e hladiny. Pokles inflace je oznaˇcován jako dezinflace. Pokud vˇetˇsina cen v ekonomice opakovanˇe klesá, hovoˇr´ıme o deflaci. Pˇresnˇejˇs´ı vymezen´ı tˇechto pojm˚ u vyˇzaduje odpovˇedˇet na otázky, jak se mˇeˇr´ı cenová hladina a jak se cenové hladiny porovnávaj´ı. ´ Poznamka 6.1.

Pro klasifikaci inflace je v´ yznamné i to, jak´ y je vztah mezi r˚ ustem cenové hladiny, dosahovanou u ´rovn´ı v´ ykonu ekonomiky vzhledem k potenci´ aln´ımu produktu a zmˇenou v´ ykonu ekonomiky.

K mˇeˇren´ı cenové hladiny se pouˇz´ıvaj´ı cenové indexy, coˇz jsou váˇzené pr˚ umˇery cen vybran´ ych zboˇz´ı a sluˇzeb. Cenov´ e indexy pomˇeˇruj´ı u ´roveˇ n cen vy-

90

braného koˇse výrobk˚ u a sluˇzeb. Jedn´ım z nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch je index spotˇ rebitelsk´ ych cen (CP I), pouˇz´ıvan´ y k zachycen´ı dopad˚ u zmˇen cenové hladiny na domácnosti a jejich ˇzivotn´ı náklady. Má-li b´ yt schopen tyto informace poskytovat, mus´ı b´ yt konstruován tak, aby postihoval ten okruh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, kter´ y je rozhoduj´ıc´ı z hlediska v´ ydaj˚ u domácnost´ı. Mus´ı zahrnovat typické v´ ydaje domácnost´ı. Reprezentativn´ı spotˇrebitelsk´ y koˇs zahrnoval pˇri aktualizaci v roce 2001 celkem 775 poloˇzek. Do spotˇrebn´ıho koˇse je zaˇrazeno: potravin´ aˇ rsk´ e zboˇ z´ı (potraviny, nápoje, tabák), nepotravin´ aˇ rsk´ e zboˇ z´ı (od´ıván´ı, nábytek, potˇreby pro domácnost, drogistické a drobné zboˇz´ı, zboˇz´ı pro dopravu a voln´ y ˇcas, zboˇz´ı pro osobn´ı péˇci aj.) sluˇ zby (opravárenské, z oblasti bydlen´ı, provozu domácnosti, zdravotnictv´ı, sociáln´ı péˇce, dopravy, volného ˇcasu, vzdˇeláván´ı, stravován´ı a ubytován´ı, osobn´ı péˇce a sluˇzby finanˇcn´ı). Základem konstrukce je tedy v´ ybˇ er reprezentativn´ıho koˇ se v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb, kter´ y se ocen´ı trˇzn´ımi cenami produkce a to jak cenami v´ ychoz´ıho roku, tak v cenách sledovaného roku. Budeme-li oznaˇcovat horn´ım indexem mnoˇzstv´ı jednotliv´ ych druh˚ u statk˚ u i v základn´ım obdob´ı a doln´ım indexem druh statku (q0 ) a jejich ceny v témˇze obdob´ı pi0 , pak n´ aklady na poˇ r´ızen´ı spotˇ rebn´ıho koˇ se v z´ akladn´ım obdob´ı ˇ cin´ı: pi0 · q0i . ´ Poznamka 6.2.

V souˇctu je kaˇzd´ y druh statku zastoupen pˇr´ısluˇsn´ ym poˇctem jednotek, kter´ ym vstupuje do reprezentativn´ıho spotˇrebitelského koˇse.

Náklady na poˇr´ızen´ı téhoˇz spotˇrebn´ıho koˇse v roce t m˚ uˇzeme zapsat: pit · q0i . Index spotˇ rebitelsk´ ych cen je konstruov´ an jako pomˇ er n´ aklad˚ u na poˇ r´ızen´ı reprezentativn´ıho spotˇ rebitelsk´ eho koˇ se v ˇ case t k n´ aklad˚ um na poˇ r´ızen´ı v z´ akladn´ım obdob´ı. Tedy: i i p ·q CP I = it 0i · 100. p0 · q0 Zvol´ıme-li pro ilustraci velmi zjednoduˇsen´ y pˇr´ıklad, kdy v´ ydaje domácnost´ı se soustˇred´ı na dva druhy zboˇz´ı: pizza (v roce t v mnoˇzstv´ı 12 ks po 10 korunách) a cola (12 ks také po 10 korunách). Koˇs roku t budeme povaˇzovat za v´ ychoz´ı (tzn. reprezentativn´ı). Jestliˇze v roce (t + 1) doˇslo k zmˇenám cen a pizza stoj´ı 12 korun, zat´ımco u coly klesla cena na 9 korun, pak pro CP I plat´ı: CP I =

144 + 108 12 · 12 + 12 · 9 · 100 = · 100 = 105 %. 12 · 10 + 12 · 10 120 + 120

91

6. Inflace

Za sledované obdob´ı doˇslo k pˇetiprocentn´ımu vzestupu cenové hladiny. Jestliˇze o rok pozdˇeji (t+2) by dosahoval ukazatel CP I hodnoty 109 % oproti roku t, m˚ uˇzeme procentuáln´ı zmˇenu mezi roky (t+1) a (t+2) vyjádˇrit následovnˇe: r=

CP It+2 − CP It+1 · 100, CP It+1

kde: r – m´ıra inflace, která vyjadˇruje m´ıru zmˇeny cenové hladiny. V naˇsem pˇr´ıpadˇe tedy plat´ı, ˇze r = 3,81 %. M´ırou inflace je procentn´ı pˇr´ır˚ ustek index˚ u spotˇrebitelsk´ ych cen. Informace o dosaˇzené m´ıˇre inflace jsou vyuˇz´ıvány napˇr. pro u ´ˇcely valorizace mezd, d˚ uchod˚ u a sociáln´ıch pˇr´ıjm˚ u. V neposledn´ı ˇradˇe jsou tyto informace vyuˇz´ıvány také v souvislosti s nájemn´ımi ˇci jin´ ymi smlouvami, v nichˇz je zakotvena revize p˚ uvodnˇe dohodnutého finanˇcn´ıho plnˇen´ı v závislosti na v´ yvoji inflace. S pouˇz´ıván´ım indexu spotˇrebitelsk´ ych cen souvis´ı nˇekteré probl´ emy : jeho vˇ erohodnost závis´ı na adekvátnosti v´ ybˇeru spotˇrebn´ıho koˇse co do druh˚ u zboˇz´ı a sluˇzeb i co do vah pˇriznan´ ych jednotliv´ ym druh˚ um, je-li vyuˇz´ıván k hodnocen´ı v´ yvoje ˇzivotn´ıch náklad˚ u“, pak je nutno ” respektovat v hodnocen´ıch skuteˇcnost, ˇze indexem se mˇ eˇ r´ı posun cenov´ e hladiny. A pokud bychom nakupovali tent´ yˇ z koˇ s, pak pˇri 10 % r˚ ustu CPI by se naˇse ˇzivotn´ı náklady zv´ yˇsily o 10 %. Jin´ ymi slovy museli bychom vydat o 10 % vyˇsˇs´ı v´ ydaje, abychom se nemˇeli h˚ uˇre, neˇz v pˇredchoz´ım roce. Ve skuteˇcnosti se vˇsak v d˚ usledku zmˇen cen (nerostou-li proporcionálnˇe ceny ve spotˇrebn´ım koˇsi) mˇen´ı i struktura výdaj˚ u, se kterou v´ ychoz´ı koˇs nemus´ı plnˇe korespondovat. Skuteˇcné v´ ydaje se tedy mohou odliˇsit. Zmˇena relativn´ıch cen statk˚ u (jedno zboˇz´ı se stává levnˇejˇs´ı ve srovnán´ı s jin´ ym a naopak) je pro trˇzn´ı prostˇred´ı yznamn´ ym motivem zmˇen ve v´ ydaj´ıch. Ale docharakteristická a je v´ konce i tehdy, budeme-li nakupovat identick´ y koˇs jako v pˇredchoz´ım obdob´ı, mohou zmˇeny relativn´ıch cen preferovat právˇe náˇs nakupovan´ y soubor a dopad inflace zm´ırn´ı. index spotˇrebitelsk´ ych cen je omezen na tu ˇcást trˇzn´ı produkce, která je zaˇrazena do reprezentativn´ıho koˇse. Neodráˇz´ı u ´plnou cenovou hladinu ekonomiky. Pro správnou interpretaci kaˇzdého cenového indexu je nutno si vˇzdy uvˇedomit, ke kterému obdob´ı je poˇc´ıtán. Pˇri vyjadˇrován´ı m´ıry inflace pomoc´ı indexu spotˇrebitelsk´ ych cen jsou ˇcasto uvádˇena r˚ uzná ˇc´ısla, která, i kdyˇz rozd´ılná, jsou správná. Podm´ınkou je pˇresné vˇecné, prostorové a ˇcasové vymezen´ı. To znamená uvést jednoznaˇcnˇe obdob´ı, za které je m´ıra inflace uvádˇena a dále základ, k nˇemuˇz se vymezené obdob´ı porovnává. Nejˇcastˇeji jsou pouˇz´ıvány n´ıˇze uvedené m´ıry inflace: m´ıra inflace vyjádˇrená pˇr´ır˚ ustkem pr˚ umˇerného roˇcn´ıho indexu spotˇrebitelsk´ ych cen, m´ıra inflace vyjádˇrená pˇr´ır˚ ustkem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen ke stejnému mˇes´ıci pˇredchoz´ıho roku,

92

m´ıra inflace vyjádˇrená pˇr´ır˚ ustkem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen k pˇredchoz´ımu mˇes´ıci, m´ıra inflace vyjádˇrená pˇr´ır˚ ustkem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen k základn´ımi obdob´ı (napˇr. rok 2000 = 100). ˇ U ´ sleduje a publikuje celou ˇradu dalˇs´ıch cenov´ CS ych index˚ u, z nichˇz jsou veˇrejnost´ı nejv´ıce vyuˇz´ıvány: indexy indexy indexy indexy

cen cen cen cen

stavebn´ıch prac´ı a stavebn´ıch objekt˚ u pr˚ umyslov´ ych v´ yrobc˚ u zemˇ edˇ elsk´ ych v´ yrobc˚ u trˇ zn´ıch sluˇ zeb v produkˇ cn´ı sf´ eˇ re

Pokud chceme dosáhnout co nejpˇresnˇejˇs´ıho vyjádˇren´ı zmˇeny cenové hladiny, m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt cenov´ y index, kter´ y se oznaˇcuje jako implicitn´ı cenov´ y defl´ ator (defl´ ator HDP). Tento ukazatel se vyjadˇruje pomoc´ı nomináln´ıho a reálného HDP následovnˇe: HDPN · 100, IP D = HDPR kde: HDPN – nomináln´ı HDP y HDP HDPR – reáln´ Nomináln´ı i reáln´ y HDP se vyjádˇr´ı zp˚ usobem, kter´ y jsme zavedli v 1. kapitole, tedy v´ ystup ekonomiky (HDP) se ocen´ı v cenách daného roku, tj. v bˇ eˇ zn´ ych y je brán jako cen´ ach (pt ). Tutéˇz fináln´ı produkci ocen´ıme cenami roku, kter´ v´ ychoz´ı tzn. ve st´ al´ ych cen´ ach (p0 ). i i p ·q IP D = it ti · 100. p0 · qt Z v´ yˇse uvedeného m˚ uˇzeme nyn´ı doplnit v´ yklad 1. kapitoly o vztah mezi reáln´ ym a nomináln´ım HDP, jak je zprostˇredkován pomoc´ı implicitn´ıho cenového deflátoru. HDPN HDPR = · 100. IP D V makroekonomii je zpravidla uˇz´ıván implicitn´ı cenov´ y deflátor HDP jako ukazatel pohybu cenové hladiny právˇe proto, ˇze postihuje skuteˇcnˇe pohyby cen veˇskeré fináln´ı produkce. Inflac´ı projevuj´ıc´ı se r˚ ust cenové hladiny. V tomto smyslu bude inflace vˇzdy penˇeˇzn´ım jevem. To neznamená, ˇze jej´ı pˇr´ıˇciny vznikaj´ı pouze v penˇeˇzn´ı oblasti ekonomiky.

6.2

Formy inflace

Pˇredevˇs´ım je tˇreba upozornit, ˇze inflace je pˇrece jen sloˇzitˇejˇs´ım jevem, neˇz by v´ yˇse uvedené vymezen´ı (byt’ je vˇseobecnˇe uˇz´ıváno) nasvˇedˇcovalo. Zvláˇstˇe pak moˇzné tvrzen´ı, nedocház´ı-li k cenovému vzestupu (r˚ ustu cenové hladiny), inflace neexistuje. Na nebezpeˇc´ı tohoto zjednoduˇsen´ı reaguje ekonomická teorie rozliˇsován´ım na inflaci:

93

6. Inflace

zjevnou (otevˇ renou) potlaˇ covanou (blokovanou) Rozliˇsen´ı je nutné, nebot’ v kompetenci státn´ıch orgán˚ u je pˇrij´ımán´ı opatˇren´ı, jimiˇz je moˇzno zabránit vzestupu cenové hladiny. O otevˇrené inflaci hovoˇr´ıme tehdy, jestliˇze skuteˇcnˇe docház´ı k r˚ ustu cenové hladiny. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je vzestup cenové hladiny zablokován, ale pˇr´ıˇciny inflace z˚ ustaly uchovány, hovoˇr´ıme o inflaci potlaˇcené. I tato se navenek projevuje, ale jin´ ymi formami. K nejˇcastˇejˇs´ım patˇr´ı r˚ ust vynucen´ ych u ´spor (nen´ı za co um´ıstit v´ ydaje), existence nedostatkového zboˇz´ı, ˇcern´ y trh atd. Pokud ovˇsem p˚ usob´ı pˇr´ıˇciny i nadále, je moˇzné obnovit rovnováhu mezi nab´ıdkou a poptávkou jen zmˇenou cen, ˇc´ımˇz se potlaˇcená forma zmˇen´ı ve formu otevˇrenou. Pokud nen´ı inflace zachycena cenovým indexem, oznaˇcuje se jako skryt´ a. Jin´ ym kritériem, které slouˇz´ı k odliˇsen´ı forem, je hledisko kvantitativn´ı. Z tohoto pohledu m˚ uˇzeme rozliˇsit: ˇ m´ırnou inflaci. Casto b´ yvá oznaˇcována jako pl´ıˇziv´ a. Je pro ni charakteristické, ˇze tempo r˚ ustu cenové hladiny nepˇrekraˇcuje tempo r˚ ustu v´ ykonu. Roste nejen nomináln´ı, ale i reáln´ y produkt. p´ adivou inflaci. Vyznaˇcuje se rychlejˇs´ım r˚ ustem cenové hladiny oproti r˚ ustu v´ ykonu ekonomiky. D˚ usledkem je klesaj´ıc´ı kupn´ı s´ıla penˇez, coˇz se projevuje v chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. Roste snaha zkracovat drˇzbu penˇez na minimum, inflace se stává souˇcást´ı kalkulac´ı pˇri uzav´ırán´ı obchodn´ıch kontrakt˚ u. T´ım docház´ı k prom´ıtnut´ı inflaˇcn´ıch tendenc´ı do chován´ı subjekt˚ u. hyperinflaci. Je povaˇzována za extrémn´ı pˇr´ıpad. Cenová spirála se rozv´ıj´ı nezávisle na tempu r˚ ustu v´ yroby. Pen´ıze jsou znehodnoceny, pˇrestávaj´ı plnit svoje funkce (nejsou uchovatelem hodnoty a ze smˇenn´ ych transakc´ı jsou vytlaˇceny pˇr´ımou smˇenou). I kdyˇz se jedná o jev extrémn´ı, je sledovateln´ y i v souˇcasnosti, ˇci nedávné minulosti, napˇr. v r. 1985 byla m´ıra inflace v Bol´ıvii 11 749 %, coˇz znamenalo, ˇze to, co bylo moˇzno koupit za p˚ ul dolaru poˇcátkem roku, stálo na jeho konci 5 000. Jiným kvantitativn´ım kritériem je rozliˇsen´ı podle procent, které dosahuje m´ıra inflace. Za m´ırnou se povaˇzuje ta, kdy m´ıra je niˇzˇs´ı neˇz 10 %. Hyperinflace se pohybuje ˇra´dovˇe v tis´ıc´ıch a pádivá inflace v des´ıtkách, pˇr´ıpadnˇe stovkách procent. Vlastnost´ı, která inflaˇcn´ı prostˇred´ı ekonomiky doprováz´ı a cek´ av´ an´ı. Jestliˇze zároveˇ n mu vtiskuje dalˇs´ı charakteristiku, je inflaˇ cn´ı oˇ se inflace v ekonomice projev´ı, pak jej´ı existence se stává faktorem vstupuj´ıc´ım do rozhodován´ı subjekt˚ u, prostˇrednictv´ım jejichˇz trˇzn´ıho chován´ı je opakovanˇe vnáˇsena do ekonomiky, i kdyˇz pˇr´ıˇciny jej´ıho vzniku pominuly. Jestliˇze se do rozhodován´ı subjekt˚ u prosad´ı inflaˇcn´ı oˇcekáván´ı, pak se setrvaˇ cnˇ e v ekonomice udrˇzuje i v následném obdob´ı.

6.3

ˇ Pˇr´ıciny inflace

Vzhledem k tomu, ˇze spojujeme inflaci s vzestupem cenové hladiny, m˚ uˇzeme

94

snadno z pˇredchoz´ıho v´ ykladu odvodit mechanismus, kter´ ym m˚ uˇze b´ yt cenov´ y vzestup vyvolán, stejn´ ym zp˚ usobem lze odvodit odkud mohou p˚ usobit podnˇety vzestupu. Podnˇet vzestupu cenové hladiny m˚ uˇze pˇricházet jak ze strany poptávky, tak ze strany nab´ıdky, a proto rozliˇsujeme inflaci taˇzenou poptávkovou stranou nebo nab´ıdkovou stranou ekonomiky. ´ Poptavkov a´ inflace Vyjdeme-li z pˇredpokladu, ˇze ekonomika je ve stavu rovnováhy na u ´rovni potenciáln´ıho produktu, pak inflace taˇzen´ a poptávkou pˇredpokl´ ad´ a vzestup agregátn´ı poptávky, kter´ y vyvolá posun rovnováˇzného bodu za u ´roveˇ n potenci´ aln´ıho produktu. T´ım se rozev´ırá tzv. inflaˇ cn´ı mezera, jako rozd´ıl mezi skuteˇcn´ ym produktem a potenciáln´ım produktem. Nov´ y rovnováˇzn´ y bod leˇz´ı na kˇrivce agregátn´ı nab´ıdky a odpov´ıdá mu nejen vyˇsˇs´ı v´ ykon, ale také vyˇsˇs´ı cenová hladina. Situace, kdy skuteˇcn´ y produkt je vyˇsˇs´ı neˇz produkt potenciáln´ı nen´ı dlouhodobˇe udrˇzitelná. Celkové výdaje popt´ avaj´ı vˇetˇs´ı produkt neˇz ekonomika m˚ uˇze dlouhodobˇe nab´ıdnout a ˇreˇsen´ım (reakc´ı ekonomiky) je r˚ ust cenové hladiny, tedy inflace. Uveden´ y inflaˇcn´ı proces prob´ıhá vˇzdy, pokud r˚ ust agregátn´ı poptávky nen´ı doprovázen r˚ ustem potenciáln´ıho produktu. Pˇritom agregátn´ı poptávka je tvoˇrena souˇctem v´ ydaj˚ u na spotˇrebu, v´ ydaj˚ u na investice, státn´ıch nákup˚ u a ˇcistého exportu. Kaˇzdá z tˇechto sloˇzek m˚ uˇze vyvolávat inflaˇcn´ı tlaky. V´ yznamnou sloˇzkou v´ ydaj˚ u na spotˇrebu jsou mzdy. Jestliˇze r˚ ust mezd (nomináln´ı) pˇredstihuje r˚ ust v´ ykonnosti ekonomiky, tedy r˚ ust mezd prob´ıhá rychleji neˇz roste produktivnost v´ yroby, p˚ usob´ı mzdy inflaˇcnˇe. (Samozˇrejmˇe za v´ yˇse uvedeného pˇredpokladu, kdy skuteˇcn´ y produkt je na u ´rovni potenciáln´ıho produktu). Pokud jde o investiˇcn´ı výdaje, uvedli jsme jiˇz v pˇredchoz´ıch kapitolách jejich závislost na multiplikátoru a akceleraˇcn´ım principu. Jejich v´ yvoj je silnˇe ovlivˇ nován i zmˇenami v oˇcekáván´ıch. Urychlen´ y r˚ ust investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u tak m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıˇcinou inflace. St´ at m˚ uˇze svými výdaji tyto inflaˇcn´ı tlaky d´ ale stimulovat. Pˇredevˇs´ım vˇsak hospodáˇrská politika m˚ uˇze stimulovat tempo r˚ ustu v´ ydaj˚ u na spotˇrebu i investiˇcn´ıch v´ ydaj˚ u. (At’ uˇz jde o deficitn´ı rozpoˇctovou politiku, daˇ novou politiku ˇci politiku levného u ´vˇeru). Graficky m˚ uˇzeme poptávkovou inflaci zobrazit následuj´ıc´ım obrázku 6.1. Poptávková inflace se m˚ uˇze projevit, pokud se rozmˇer skuteˇcného produktu bl´ıˇz´ı u ´rovni potenciáln´ıho produktu. Nen´ı-li za této situace r˚ ust agregátn´ı poptávky doprovázen odpov´ıdaj´ıc´ım r˚ ustem potenciáln´ıho produktu, inflace je poptávkovou stranou vyvolána. Pokud v´ ykon ekonomiky je pod u ´rovn´ı potenci´ aln´ıho produktu, pak rostouc´ı agreg´ atn´ı poptávka stimuluje pˇribliˇzován´ı skuteˇcného produktu k produktu potenci´ aln´ımu a doprovodn´ y vzestup cenov´ e hladiny se za inflaci nepovaˇ zuje.

95

6. Inflace

Obrázek 6.1: Inflace taˇzená poptávkou P AS

1.

E2

p2 p1

E1

I.

AD2 AD1 II.

0

Y ∗ = Y1 Y2

v´ ystup (Y )

Inflace taˇzena´ nab´ıdkou Na rozd´ıl od popt´ avkové inflace, m˚ uˇze být nab´ıdková inflace vyvolána i za situace, kdy skuteˇcný produkt nedosahuje u ´rovnˇe potenci´ aln´ıho produktu. Jej´ı pr˚ ubˇeh m˚ uˇzeme ilustrovat obrázkem 6.2. Obrázek 6.2: Inflace nab´ıdková

P

AS2

AS1

1.

E2

p2 p1

E1

I.

AD II.

0

Y2 Y ∗ = Y1

v´ ystup (Y )

Jak napov´ıdá název, jedná se o pˇr´ıpad, kdy v pozad´ı cenového vzestupu je nab´ıdka. Vzhledem ke tvaru nab´ıdkové kˇrivky se tedy jedná o omezen´ı nab´ıdky a protoˇze pˇr´ıˇcinou tohoto omezen´ı je zpravidla r˚ ust náklad˚ u, hovoˇr´ıme ˇcasto o inflaci taˇ zen´ e n´ aklady. R˚ ust náklad˚ u pˇredstavuje hlavn´ı pˇr´ıˇcinu nab´ıdkové inflace. V pováleˇcném obdob´ı jsou ˇcasto pˇr´ıˇcinou r˚ ustu náklad˚ u tlaky na zvyˇsován´ı mezd. V 70.

96

letech to bylo opakované pˇrecenˇen´ı surovinov´ ych zdroj˚ u. Roli hraje i postupné vyˇcerpáván´ı zdroj˚ u, které nut´ı vyuˇz´ıvat zdroje ménˇe kvalitn´ı ˇci h˚ uˇre dostupné. Do nákladové hladiny se jako faktor jej´ıho zv´ yˇsen´ı prosazuje i existence monopoln´ıch v´ yhod. Produkce monopol˚ u, která vstupuje jako meziprodukt do dalˇs´ı v´ yroby, zvyˇsuje hladinu náklad˚ u a tedy i cen. R˚ ust cen vstup˚ u m˚ uˇze b´ yt v´ yznamnˇe ovlivnˇen i mimoekonomick´ ymi (napˇr. politick´ ymi) vlivy.

6.4

Dusledky ˚ inflace

ˇ CNB, obdobnˇe jako vˇetˇsina centráln´ıch bank, se soustˇred’uje pˇredevˇs´ım na stabilitu spotˇrebitelsk´ ych cen. V praxi se zpravidla stabilitou cen rozum´ı nikoli absolutn´ı nemˇennost cen, n´ ybrˇz jejich m´ırn´ y r˚ ust. R˚ ust cen odpov´ıdaj´ıc´ı cenové stabilitˇe by mˇel zahrnovat statistické vych´ ylen´ı smˇerem nahoru, k nˇemuˇz docház´ı pˇri mˇeˇren´ı r˚ ustu tˇechto cen, a mˇel by také dát dostateˇcn´ y prostor pro drobné zmˇeny cenov´ ych relac´ı, k nimˇz v kaˇzdé ekoˇ nomice s efektivn´ım cenov´ ym systémem neustále docház´ı. CNB odhaduje, ˇze v souˇcasnosti stabilitˇe spotˇrebitelsk´ ych cen v ˇceské ekonomice dlouhodobˇe odpov´ıdá ˇcistá inflace na u ´rovni kolem 2 %. Z této pˇredstavy vycház´ı c´ılové pásmo v celkové inflaci pro obdob´ı leden 2002 – prosinec 2005 vyhláˇsené ˇ a inflace je vypoˇc´ıtávána Cesk´ ˇ ym statistick´ v dubnu 2001. Cist´ ym u ´ˇradem jako pˇr´ır˚ ustek cen v neregulované ˇcásti spotˇrebn´ıho koˇse oˇciˇstˇen´ y o vliv nepˇr´ım´ ych dan´ı, pˇr´ıpadnˇe ruˇsen´ı dotac´ı. V souˇcasné dobˇe pouˇz´ıvan´ y spotˇrebn´ı koˇs byl sestaven na základˇe v´ ybˇerového ˇsetˇren´ı v´ ydaj˚ u domácnost´ı v roce 1999 a tvoˇr´ı jej 775 poloˇzek, z toho neregulovan´ e ceny vch´ azej´ıc´ı do v´ ypoˇ ctu ˇ cist´ e inflace tvoˇ r´ı 658 poloˇ zek a regulované ceny (kam pro jednoduˇsˇs´ı vyjadˇrován´ı zaˇrazujeme i poplatky) zbyl´ ych 117 poloˇzek. Pomˇer celkov´ ych vah neregulovan´ ych cen a regulovan´ ych cen ve spotˇrebn´ım koˇsi ˇcin´ı zhruba 82:18. ˇ y statisticky u Pˇri výpoˇctu ˇcisté inflace Cesk´ ´ˇrad v souˇcasnosti vyluˇcuje tyto regulované ceny: regulovan´ e ceny regulované nájemné vodné odvoz odpad˚ u stoˇcné elektˇrina zemn´ı plyn propan butan tepelná energie pro domácnost léky a v´ ykony ve zdravotnictv´ı parkovné dálniˇcn´ı známka poplatek za technickou kontrolu osob. auta

st´ al´ a v´ aha v % 1,9772 0,8202 0,3029 0,2446 3,3181 1,9570 0,0527 3,3381 1,0107 0,0457 0,0937 0,1302

97

6. Inflace

osobn´ı ˇzelezniˇcn´ı doprava mˇestská hromadná doprava autobusová doprava taxisluˇzba kombinovaná osobn´ı doprava poˇstovn´ı sluˇzby telefonn´ı poplatky – pevné linky poplatek za rozhlas poplatek za televizi poplatek v mateˇrské ˇskole ˇ poplatek za pˇrij´ımac´ı ˇr´ızen´ı na VS ˇskolné na vysoké ˇskole ubytován´ı v internátˇe ubytován´ı v domovˇe d˚ uchodc˚ u poˇstovn´ı poukázka typu A poplatek pˇri podán´ı ˇzádosti o rozvod vydán´ı stavebn´ıho povolen´ı sepsán´ı závˇeti poplatek ze psa

0,2138 0,0999 0,5265 0,0109 0,5117 0,0806 1,8878 0,1957 0,4362 0,0812 0,0115 0,0182 0,0567 0,4040 0,0295 0,0096 0,0242 0,0478 0,0305

Dlouhodobé empirické zkuˇsenosti z v´ yvoje ve svˇetové ekonomice potvrzuj´ı, ˇze vysoká a nestabiln´ı inflace má negativn´ı d˚ usledky pro dynamiku hospodáˇrského r˚ ustu. Vyˇsˇs´ı inflace znehodnocuje pˇ r´ıjmy a u ´spory, znamen´ a vyˇ sˇ s´ı nomin´ aln´ı u ´rokov´ e sazby a zpravidla i vyˇ sˇ s´ı promˇ enlivost inflace, coˇ z v´ yraznˇ e zvyˇ suje jej´ı n´ aklady. Je to dáno t´ım, ˇze vyˇsˇs´ı inflace zvyˇ suje nejistotu o budouc´ıch relativn´ıch cenách i o cenové hladinˇe, a tak domác´ı i zahraniˇcn´ı finanˇcn´ı trhy vyˇzaduj´ı vyˇsˇs´ı rizikovou prémii jako kompenzaci za zv´ yˇsenou nejistotu. Pˇri dlouhodobˇe vyˇsˇs´ı inflaci docház´ı obvykle pˇri rozhodován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u k zafixován´ı inusledku vyˇsˇs´ı promˇenlivosti inflace se investoˇri oriflaˇcn´ıch oˇcekáván´ı. V d˚ entuj´ı pˇredevˇs´ım na krátkodobé finanˇcn´ı investice (spekulaˇcn´ı aktivity) a na zajiˇst’ován´ı se proti inflaci. Menˇs´ı pozornost je vˇenována investiˇcn´ım projekt˚ um v reálné ekonomice, nebot’ horizont jejich návratnosti je dlouhodobˇejˇs´ı. Nepˇredv´ıdaná inflace zp˚ usobuje nˇekteré dalˇs´ı ekonomické distorze, které v delˇs´ım ˇcasovém horizontu sniˇzuj´ı dlouhodob´ y r˚ ustov´ y potenciál ekonomiky. Docház´ı pˇredevˇs´ım k tomu, ˇze inflace: redistribuuje d˚ uchod od vˇeˇritel˚ u k dluˇzn´ık˚ um zp˚ usobuje deformace daˇ nového systému pˇredstavuje skryté zat´ıˇzen´ı vˇsech, kdo spoˇr´ı a nejsou s to zabezpeˇcit kupn´ı s´ılu svých pˇr´ıjm˚ uau ´spor. nev´ yhodou vysoké inflace jsou téˇz vysoké u ´rokové sazby, které stimuluj´ı pˇr´ıliv krátkodobého rizikového kapitálu, kter´ y m´ıvá ˇradu nepˇr´ızniv´ ych pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych dopad˚ u. Problematické je pˇredevˇs´ım to, ˇze pˇri inflaci zpravidla nedocház´ı k proporcionáln´ı zmˇenˇe cen vˇsech statk˚ u, sluˇzeb a faktor˚ u. V d˚ usledku toho se mˇen´ı relativn´ı ceny, a proto:

98

• jsou vyvolány pˇ rerozdˇ elovac´ı procesy u d˚ uchod˚ u a bohatstv´ı mezi jednotliv´ ymi skupinami a subjekty trˇzn´ı ekonomiky • mohou b´ yt vyvolány deformace pˇ ri alokaci vstup˚ u i ve v´ ystupech ekonomiky. T´ım m˚ uˇze b´ yt ovlivnˇena u ´roveˇ n produktu ekonomiky. Uvedené d˚ usledky se prosazuj´ı s r˚ uznou intenzitou v závislosti na stupni inflace i stavu, pˇri kterém je ekonomika inflaˇcn´ım tlakem zasaˇzena. S pˇ rerozdˇ elovac´ım efektem souvis´ı soci´ aln´ı d˚ usledky inflace. Inflace negativnˇe postihuje vˇsechny pˇr´ıjemce fixn´ıch d˚ uchod˚ u, nebot’ stabiln´ı nomináln´ı v´ yˇse d˚ uchodu je r˚ ustem cenové hladiny znehodnocována, kupn´ı s´ıla d˚ uchodu klesá. Pokud jde o mzdy a platy, pak v podm´ınkách m´ırné inflace jejich v´ yvoj udrˇzuje zpravidla krok s r˚ ustem cenové hladiny. Jejich reálná u ´roveˇ n z˚ ustává zachována. V podm´ınkách pádivé inflace zaostávaj´ı tyto d˚ uchody za inflac´ı a jejich kupn´ı s´ıla se sniˇzuje. Obdobnˇe jsou vyvolány pˇ rerozdˇ elovac´ı efekty u u ´vˇ erov´ ych vztah˚ u. Zde p˚ usob´ı jako nástroj pˇrerozdˇelován´ı rozd´ıl mezi u ´ rokovou m´ırou a m´ırou inflace. Jestliˇze roste m´ıra inflace, docház´ı k pˇrerozdˇelován´ı ve prospˇech ´roková m´ıra, docház´ı k podluˇzn´ıka. Je-li m´ıra inflace vyˇsˇs´ı neˇz nomináln´ı u klesu hodnoty vklad˚ u a p˚ ujˇcek. Inflaci a jej´ı v´ yvoj zahrnuj´ı subjekty do sv´ ych oˇcekáván´ı, anticipuj´ı inflaci. Inflace je postupnˇe kalkulován´ım vnáˇsena do trˇzn´ı u ´rokové m´ıry. V rostouc´ı nomináln´ı u ´rokové sazbˇe je obsaˇzena m´ıra inflace a reálná u ´roková m´ıra. Ta vykazuje schopnost pˇrizp˚ usobován´ı m´ıˇre inflace. Otázkou vˇsak z˚ ustává, do jaké m´ıry se oˇcekáván´ı shoduj´ı se skuteˇcn´ ym v´ yvojem. Jestliˇze je m´ıra inflace vyˇsˇs´ı neˇz anticipovan´ a (inflaˇcn´ı ˇsok), doch´ az´ı k pˇrerozdˇelen´ı bohatstv´ı od vˇeˇritel˚ u ve prospˇech dluˇzn´ık˚ u. Na druhé stranˇe, pokud je anticipace vyˇsˇs´ı neˇz by odpov´ıdalo moˇznému inflaˇcn´ımu vývoji, st´ av´ a se anticipace pˇr´ıˇcinou vyˇsˇs´ı setrvaˇcné inflace. Vztah inflace, v´ ykonu a zamˇestnanosti patˇr´ı k problém˚ um, na nˇeˇz nen´ı v maˇ ast ekonom˚ kroekonomii jednotn´ y pohled. C´ u zastává názor, ˇze m´ırná inflace stimuluje agregátn´ı poptávku a t´ım stimuluje i v´ ykonnost ekonomiky a zamˇestnanost. Zat´ımco v keynesiánské ekonomii pˇrevaˇzuje jednoznaˇcnˇe zd˚ uraznˇen´ı tohoto pozitivn´ıho momentu, v monetaristické ekonomii je efekt smˇerem ke stimulaci v´ ykonnost zpochybnˇen. Vyuˇzijeme-li jiˇz uvedeného klasického a keynesiánského modelu rovnováhy, pochop´ıme souvislost keynesiánské argumentace i stanovisko ekonom˚ u vycházej´ıc´ıch z klasického modelu, kteˇr´ı zd˚ urazˇ nuj´ı, ˇze v delˇs´ım obdob´ı neexistuje vztah mezi inflac´ı a produktem. ym charakterem vyrovnaná ˇci Dopady inflace jsou závislé na tom, zda je sv´ nevyrovnaná. Inflace je vyrovnan´ a, pokud nemˇen´ı relativn´ı ceny. Nevyrovnan´ a inflace zp˚ usobuje v´ yˇse uvedené efekty. Svoji roli hraje i okolnost, zda je inflace anticipovan´ a ˇci neanticipovaná. Pokud by inflace byla vyrovnaná a anticipovaná, pak by s n´ı nebyly spojovány ˇzádné negativn´ı dopady na v´ ykonnost a efektivnost ekonomiky.

99

6. Inflace

Protoˇze se inflace projevuje ve zmˇenách cen, je nutno zd˚ uraznit jej´ı negativn´ı dopad na kvalitu cenov´ e informace. Inflace znehodnocuje cenové informace, coˇz má vliv na fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu a jeho efektivitu. Pˇri posuzován´ı dopad˚ u inflace je nezbytné zd˚ uraznit i vliv tempa. Pokud m´ıra inflace dosahuje u ´rovnˇe pádivé inflace, jsou jej´ı dopady na ekonomiku jednoznaˇcnˇe negativn´ı. Pádivá inflace destimuluje ˇcinnost ekonomick´ ych subjekt˚ u, prohlubuje nerovnováhu. Z hlediska naruˇsován´ı rovnováhy jsou nezanedbatelné i dopady na vnˇejˇs´ı hospodáˇrské vztahy vˇcetnˇe mˇenov´ ych kurs˚ u (viz závˇereˇcná kapitola). Rostouc´ı m´ıra inflace oslabuje postaven´ı penˇez v ekonomice a m˚ uˇze vyvolat u ´tˇek od penˇez“. Pen´ıze jsou vytlaˇcovány z trˇzn´ıch transakc´ı (pˇr´ımá v´ ymˇena) ” a ve funkci uchovatele hodnot jsou upˇrednostnˇena aktiva, jejichˇz cenov´ y vzestup je garanc´ı alespoˇ n uchován´ı majetku. Rostouc´ı zájem o nemovitosti ustu stimuluje vzestup jejich cen jeˇstˇe v´ yraznˇejˇs´ım tempem, neˇz je tempo r˚ cenové hladiny.

6.5

Phillipsova kˇrivka

Vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı je v makroekonomii popisován pomoc´ı Phillipsovy kˇrivky, která byla na pˇrelomu padesát´ ych a ˇsedesát´ ych let zavedena jako nástroj vyuˇz´ıvan´ y k interpretaci vztahu inflace a sledovan´ ych hospodáˇrsk´ ych c´ıl˚ u. Na základˇe anal´ yzy u ´daj˚ u o nezamˇestnanosti a nomináln´ıch mzdách, které mˇel k dispozici za obdob´ı v´ıce neˇz sto let, formuloval A. W. Phillips asymetrick´ y vztah obou veliˇcin. Na základˇe Phillipsovy interpretace byl odvozen vztah mezi inflac´ı (m´ırou inflace) a nezamˇestnanost´ı (m´ırou nezamˇestnanosti), zobrazen´ y kˇrivkou. Tato kˇrivka býv´ a oznaˇcována jako ran´ a. Jedná se o verzi, která vyjadˇrovala tzv. substituˇcn´ı teorii inflace. Vytváˇrela pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze zemˇe (vláda) m˚ uˇze uskuteˇcn ˇovat volbu mezi nezamˇestnanost´ı a inflac´ı a m˚ uˇze si koupit“ niˇzˇs´ı u ´roveˇ n nezamˇestnanosti za cenu, kterou bude ” vyˇsˇs´ı m´ıra inflace a naopak. Pˇritom se pˇredpokládalo, ˇze tento vztah plat´ı jak pro krátké, tak pro dlouhé obdob´ı. Koncem 60. let byla substituˇcn´ı verze poprvé zpochybnˇena a v´ yrazné pohyby cenov´ ych hladin poˇcátkem 70. let potvrdily, ˇze substituˇcn´ı vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı vykazuje stabilitu jen tehdy, pokud se nemˇen´ı m´ıra setrvaˇcné inflace. Jestliˇze dojde ke zmˇenˇe, projev´ı se posunem kˇrivky. Proto je dnes v anal´ yze kˇrivky d˚ uslednˇe odliˇsován charakter zmˇen v krátkém a dlouhém obdob´ı. Vertikála pˇredstavuje dlouhodobou kˇ rivku na u ´rovni pˇ rirozen´ e m´ıry nezamˇ estnanosti (u∗ ). Krátkodobá kˇrivka s indexem SP C1 se vztahuje k v´ ychoz´ımu obdob´ı. V bodˇ e A je u ´roveˇ n nezamˇestnanosti v rozsahu pˇrirozené m´ıry. Dojde-li v ekonomice k r˚ ustu produktu, sniˇzuje se m´ıra nezamˇestnanosti a roste konkurence na stranˇe poptávky na trhu práce. D˚ usledkem je mzdov´ y vzestup ve srovnán´ı s pˇredchoz´ım obdob´ım. Ekonomika se posouvá po krátkodobé kˇrivce smˇerem k bodu B. Vzestup mezd a cen se prom´ıtne do

100

Obrázek 6.3: P˚ uvodn´ı Phillipsova kˇrivka zmˇena nomináln´ı mzdy PC

0

1

2

3

4

5

6

7

8

m´ıra nezamˇestnanosti

oˇcekáván´ı firem i zamˇestnanc˚ u, kteˇr´ı nyn´ı oˇcek´ avaj´ı vyˇsˇs´ı inflaci. Roste setrvaˇ cn´ a inflace. Ekonomika se posouvá pˇr´ı dané u ´rovni nezamˇestnanosti a v´ ykonu do bodu C, krátkodobá kˇrivka se posunula. Nová kˇrivka vyjadˇruje, ˇze pˇri kaˇzdé u ´rovni nezamˇestnanosti je vyˇsˇs´ı m´ıra inflace, nebot’ vzrostla oˇcekávaná m´ıra inflace. Faktory p˚ usob´ıc´ı na v´ ykon pˇresahuj´ıc´ı u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu vˇcetnˇe ochoty pracovat, omez´ı v následném obdob´ı v´ ykon a m´ıra nezamˇestnanosti se vrát´ı na u ´roveˇ n pˇrirozené m´ıry (vzroste). Ekonomika se posune po kˇrivce do bodu D. M´ıra inflace je vyˇsˇs´ı neˇz byla ve aze, re´ alný výkon i nezamˇestnanost se výchoz´ım stavu. Ekonomika je v rovnov´ ustálily na výchoz´ı u ´rovni, ale nomin´ aln´ı veliˇciny (ceny a nomináln´ı produkt) vzrostly. Krátkodobá Phillipsova kˇrivka vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze se nemˇen´ı oˇcekávaná m´ıra inflace. Jestliˇze se zv´ yˇs´ı oˇcekávaná m´ıra inflace, trˇzn´ı subjekty je prom´ıtnou do sv´ ych trˇzn´ıch transakc´ı, dojde k posunu kˇrivky smˇerem nahoru. Bude-li nezamˇestnanost vyˇsˇs´ı neˇz odpov´ıdá pˇrirozené m´ıˇre, bude inflace vykazovat tendenci k poklesu. Stabilizovat se bude pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy je vyrovnána nab´ıdka s poptávkou na trhu práce. Pouze pˇrirozená m´ıra nezamˇestnanosti vytváˇr´ı prostˇred´ı pro stabiln´ı m´ıru inflace (r˚ uzn´ ych rozmˇer˚ u). Proto mus´ı b´ yt dlouhodobá Phillipsova kˇrivka znázornˇena vertikálou.

Shrnut´ı kapitoly Inflace je provázena vzestupem cenové hladiny a ten vyvolává znehodnocen´ı penˇez, kter´ ymi subjekty disponuj´ı. Vzestup cenové hladiny se mˇeˇr´ı pomoc´ı cenov´ ych index˚ u, které jsou zaloˇzeny na oceˇ nován´ı zvoleného souboru zboˇz´ı cenami dvou r˚ uzn´ ych obdob´ı. Indexy se odliˇsuj´ı jednak t´ım jak ˇsirok´ y je zvolen´ y soubor, t´ım je ovlivnˇena pˇresnost mˇeˇren´ı

101

6. Inflace

Obrázek 6.4: Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova kˇrivka m´ıra inflace

LP C

1.

C

πC IV.

D

III.

πD πB

B II.

A

πA I.

SP C2 SP C1

V.

0

u1

u∗

m´ıra nezamˇestnanosti

ˇze maj´ı odliˇsnou informaˇcn´ı schopnost v závislosti na tom, pro které subjekty je dan´ y soubor v´ yznamn´ y. Velmi d˚ uleˇzitá je dynamika zmˇeny cenové hladiny. Pokud docház´ı k tomu, e se pen´ıze v´ yznamnˇe znehodnocuj´ı, m˚ uˇze nastat u ´tˇek od penˇez“, kter´ y bude ” vyvolávat dodateˇcn´ y tlak na vzestup cenové hladiny, v d˚ usledku zahlcován´ı obˇehu penˇezi. Dopady inflace mohou b´ yt ménˇe negativn´ı, je-li anticipovaná a vyrovnaná. Vzniká pˇredpoklad pro omezen´ı negativn´ıho vlivu i na fixn´ı d˚ uchody. V modern´ı ekonomii byl zpochybnˇen substituˇcn´ı vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı, popisovan´ y tzv. ranou Phillipsovou kˇrivkou. Vertikáln´ı dlouhodobá kˇrivka se op´ırá o hypotézu pˇrirozené m´ıry nezamˇestnanosti. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 18.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 18.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Proˇ c je moˇzno pomoc´ı tzv. cenov´ ych index˚ u mˇeˇrit zmˇenu cenové hla2. 3. 4. 5. 6. 7.

102

diny? Kdy a proˇc je upˇrednostˇ nován cenov´ y index CP I? V ˇcem spoˇc´ıvá pˇrednost indexu IP D? V ˇcem spoˇc´ıvá rozd´ıl mezi otevˇrenou a potlaˇcenou inflac´ı? Proˇc se odliˇsuje m´ırná a pádivá inflace? V ˇcem spoˇc´ıvá a kdy se projevuje inflaˇcn´ı riziko spojené s r˚ ustem mezd Proˇc nen´ı kaˇzd´ y vzestup cenové hladiny povaˇzován za inflaci

8. Proˇ c se odliˇsuje inflace vyrovnaná a nevyrovnaná 9. Proˇ c je odliˇsn´ y tvar Phillipsovy kˇrivky krátkodobé a dlouhodobé 10. Za jak´ ych podm´ınek jsou potlaˇceny pˇrerozdˇelovac´ı efekty inflace

103

6. Inflace

´ ı POTu c. ˇ 1 Zadan´ K vypracován´ı pˇristupte aˇz poté, kdy jste si látku procviˇcili pomoc´ı domác´ıch u ´kol˚ u a kontroln´ıch test˚ u. Zadán´ı obsahovˇe koresponduje se zadán´ımi zkouˇshkového testu. Doba zpracován´ı by nemˇela pˇresáhnout 30 minut. Informace o odevzdán´ı POTu jsou v kaˇzdém semestru aktualizov´ any, najdete je na adrese: econ.muni.cz rychlé odkazy: CDCV Studium On-Line autorizovan´ y vstup KEMAKR Makroekonomie I cviˇcen´ı, u ´lohy, POTy ˇ zda je pravdive´ tvrzen´ı: I. Rozhodnete

a) Rozd´ıl mezi produktem a d˚ uchodem tvoˇr´ı pˇr´ımé danˇe b) Disponibiln´ı d˚ uchod se dˇel´ı na v´ ydaje na spotˇrebu a investice c) Odliˇsné pˇredpoklady klasického a keynesiánského modelu se t´ ykaj´ı toho, ˇze ekonomika nem˚ uˇze produkovat v´ıce neˇz je potenciáln´ı produkt d) Permanentn´ı d˚ uchod je ta ˇcást d˚ uchodu, kterou vydáváme na potraviny e) Zemˇe A má vyˇsˇs´ı ekonomickou u ´roveˇ n neˇz zemˇe B, pokud plat´ı v B se produkuje v´ıce potravin f) Pokud se pokles ekonomiky zastavil a zapoˇcal vzestup v´ ykonu ekonomiky, m˚ uˇze b´ yt situace popsána pomoc´ı pojmu slumpflace g) Poptávka po penˇez´ıch je nulová, maj´ı-li subjekty dost penˇez h) Rovnice smˇeny vyjadˇruje pomˇer, ve kterém se zboˇz´ı smˇen ˇuje i) Centráln´ı banka sleduje jako c´ıl solventnost j) Pˇr´ımé financován´ı znamená, ˇze firma vyuˇz´ıvá bankovn´ıch u ´vˇer˚ u ´ ˇ II. Graficky znazorn ete:

a) Rovnováhu ekonomiky v krátkém obdob´ı, pokud ekonomika nevyuˇz´ıvá optimálnˇe v´ yrobn´ı kapacity. Poté v grafu vyznaˇcte bod dlouhodobé rovnováhy podle klasického modelu. b) Pomoc´ı funkce u ´spor a investic zakreslete skuteˇcnost, ˇze dosaˇzen´ y produkt ekonomiky je vyˇsˇs´ı neˇz rovnováˇzn´ y. c) Zapiˇste multiplikaci depozit, která je vyvolána dodateˇcnou investic´ı ve v´ yˇsi 100 Kˇc, jestliˇze plat´ı ˇze mpc = 2/3 a m´ıra povinn´ ych rezerv je 5 %. V ilustraci popiˇste pˇresnˇe prvn´ı tˇri kroky. d) Zapiˇste multiplikaci dodateˇcného státn´ıho nákupu ve v´ yˇsi 100 Kˇc, jestliˇze plat´ı ˇze mpc = 2/3 a m´ıra povinn´ ych rezerv je 5 %. V ilustraci popiˇste pˇresnˇe prvn´ı tˇri kroky.

104

ˇ ´ ı intervence do hospodaˇ ´ rstv´ı Pˇr´ıciny statn´ ´ ´ rske´ politiky C´ıle a nastroje hospodaˇ ´ rske´ politiky Typy hospodaˇ

7

Makroekonomicka´ politika ´ statu

´ 7. Makroekonomicka´ politika statu

C´ıl kapitoly Kapitola je vstupn´ı k problematice forem a c´ıl˚ u státn´ı intervence do hospodáˇrstv´ı, a proto p˚ ujde pˇredevˇs´ım o pochopen´ı základn´ıch souvislost´ı, které ovlivˇ novaly koncipován´ı novodobé makroekonomické politiky státu v prvn´ı polovinˇe 20. stolet´ı a oˇcekáván´ı s n´ı spojovaná. V kapitole si ujasn´ıte pojet´ı c´ıl˚ u stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky v kontextu s v´ yvojem typ˚ u hospodáˇrské politiky. Hlavn´ım poznatkov´ ym pˇr´ınosem by mˇelo b´ yt pochopen´ı kvalitativn´ı promˇeny chápán´ı role státu v hospodáˇrstv´ı, v souvislosti s kriz´ı keynesiánského pˇr´ıstupu k hospodáˇrské politice státu a zejména v kontextu znovuobnovován´ı d˚ uvˇery v autoregulaˇcn´ı mechanismy trˇzn´ıho systému ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

7.1

ˇ ´ ı intervence do hospodaˇ ´ rstv´ı Pˇr´ıciny statn´

V dalˇs´ım v´ ykladu budeme zohledˇ novat skuteˇcnost, ˇze jedn´ım ze subjekt˚ u modern´ıch trˇzn´ıch ekonomik je stát, kter´ y sv´ ym chován´ım ovlivˇ nuje podm´ınky fungován´ı ekonomiky jako celku, stejnˇe jako rozhodovac´ı procesy a jednán´ı jednotliv´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u. Otázky souvisej´ıc´ı se státn´ı intervenc´ı do hospodáˇrstv´ı patˇr´ı k tˇem, na které jednotlivé teoretické proudy ekonomie nemaj´ı jednotn´ y názor a zauj´ımaj´ı ˇcasto silnˇe kontroverzn´ı pozice. Pˇrehodnocován´ı role státu v hospodáˇrstv´ı se zaˇcalo intenzivnˇe rozpracovávat v 60. letech 20. stolet´ı, kdy se v monetaristické ekonomii zaˇcalo pracovat s tez´ı o pˇrirozené m´ıˇre nezamˇestnanosti. V následuj´ıc´ıch letech byl poloˇzen d˚ uraz na anal´ yzu d˚ usledk˚ u, které byly vyvolávány uˇz´ıván´ım nástroj˚ u a forem státn´ı ychodiska se formovala v pr˚ ubˇehu 30. let naˇseho hospodáˇrské politiky, jej´ıˇz v´ stolet´ı a rozv´ıjela se v 50. a 60. letech. Poˇcátkem 20. stolet´ı se v´ yvoj hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u a ekonomické teorie dostal do situace, jej´ımˇz v´ ysledkem byl zrod nové makroekonomie obsahuj´ıc´ı teoretické zd˚ uvodnˇen´ı nové role státu v hospodáˇrstv´ı. Charakter nové teorie byl do znaˇcné m´ıry pˇredurˇcen nˇekter´ ymi nov´ ymi jevy v hospodáˇrstv´ı, ale také problémy, které ekonomie jiˇz delˇs´ı dobu registrovala. Pˇred ekonomickou teori´ı vyvstala nutnost: pˇrehodnocen´ı pˇredpokladu dokonalé konkurence. V´ ysledkem bylo rozpracován´ı problému rovnováhy firmy na nedokonale konkurenˇcn´ıch trz´ıch. Poznatky, které potvrzovaly, ˇze i nedokonale konkurenˇcn´ı trhy smˇeˇruj´ı k utváˇren´ı rovnovah, ale souˇcasnˇe v komparaci s efektivnost´ı dokonale konkurenˇcn´ıho trhu bylo zd˚ uraznˇeno, ˇze modern´ı trhy ztrác´ı v´ yrobn´ı a alokaˇcn´ı efektivnost. vysvˇetlen´ı cyklických oscilac´ı ekonomiky a jejich pˇr´ıˇcin. Problém hospodáˇrsk´ ych cykl˚ u poutal jiˇz nˇekolik desetilet´ı pozornost a postupnˇe se prosadilo jejich vn´ımán´ı jako neoddˇelitelné a zákonité souˇcásti fungován´ı modern´ı trˇzn´ı ekonomiky.

106

vyhodnocen´ı tendenc´ı vývoje hospodáˇrských cykl˚ u. Závˇer, kter´ y byl presentac´ı tendence cyklick´ ych pohyb˚ u ekonomiky sehrál zvláˇstˇe v´ yznamnou roli pˇri vymezován´ı funkce státu v hospodáˇrstv´ı. Poznatek o postupnˇe se zkracuj´ıc´ı periodˇe hospodáˇrského cyklu a rostouc´ı amplitudˇe v´ ykyv˚ u byl vn´ımán jako nar˚ ustaj´ıc´ı labilita trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, se vˇsemi negativn´ımi d˚ usledky. svoji roli sehrála i dalˇs´ı v´ yznamná okolnost. V´ yvoj ekonomik v 19. stolet´ı byl provázen nejen neb´ yval´ ym hospodáˇrsk´ ym rozvojem, ale také celou ˇradou závaˇzných sociáln´ıch d˚ usledk˚ u. Ekonomické myˇslen´ı se postupnˇe ztotoˇznilo s ideou státu, kter´ y bude dbát na to, aby byly zm´ırn ˇovány sociáln´ı tvrdosti. Formovala se pˇredstava rostouc´ı role státu v pˇrerozdˇelovac´ıch procesech. v´ yznamnou otázkou se stala stabilita a nestabilita modern´ıho trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. V postoji ekonomické teorie se projevila interpretace poznatku teori´ı nedokonalé konkurence. Doˇslo k propojen´ı vývojové tendence hospod´ aˇrského cyklu s neefektivnost´ı nedokonale konkurenˇcn´ıch trh˚ u. Rostouc´ı labilita byla odvozována a vysvˇetlována klesaj´ıc´ı u ´ˇcinnost´ı trˇzn´ı koordinace. Proces pˇrehodnocován´ı v ekonomické teorii prob´ıhal v podm´ınkách, kdy se pˇreváˇzná ˇcást teorie odklánˇela od liberáln´ıch tradic pojet´ı role státu v ekonomice a pˇriklánˇela se k názoru, ˇze trhy nejsou schopny v nov´ ych podm´ınkách zabezpeˇcit rovnováhu a stabilitu systému. Odtud byl postupnˇe odv´ıjen poˇzadavek na stát (vládu), aby intervenc´ı do hospodáˇrstv´ı zabezpeˇcovala potˇrebnou efektivnost a stabilitu syst´ emu. Tyto poˇzadavky byly doplnˇeny d˚ urazem na spravedlnost v rozdˇ elovac´ıch procesech, tzn. ˇreˇsen´ım nepˇrimˇeˇren´ ych sociáln´ıch tvrdost´ı, které trˇzn´ı systém m˚ uˇze produkovat a které se právˇe v cyklick´ ych poklesech vyostˇrovaly. Uvedené souvislosti rozˇs´ıˇrily tradiˇcn´ı chápán´ı nutnosti státn´ı intervence odvozované z existence externalit a veˇrejn´ ych statk˚ u, pˇriˇcemˇz vztah státu a ekonomiky posunuly do roviny nutnosti státn´ı intervence jako nezbytného pˇredpokladu fungován´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı. Proto se hospodáˇrská politika zaˇcala ve 30. letech teoreticky rozpracovávat i prakticky uskuteˇcn ˇovat jako politika stabilizaˇ cn´ı. V jej´ım rámci stát vstupuje do hospodáˇrstv´ı a sleduje vlastn´ı c´ıle, odliˇsuj´ıc´ı se od c´ıl˚ u ostatn´ıch trˇzn´ıch subjekt˚ u. K jejich dosaˇzen´ı pouˇz´ıvá ˇsirokou ˇskálu nástroj˚ u a postup˚ u. Analýza c´ıl˚ u, které sleduje stát v hospod´ aˇrstv´ı a n´ astroj˚ u pouˇz´ıvaných k dosaˇzen´ı stanovených c´ıl˚ u je pˇredmˇetem zkoum´ an´ı hospodáˇrské politiky. V naˇsem v´ ykladu se nebudeme vˇenovat komplexn´ımu v´ ykladu systému hospodáˇrské politiky, která má sv˚ uj vlastn´ı pˇredmˇet zkoumán´ı. Hospodáˇrskou politiku státu mus´ıme zahrnout do v´ yklad˚ u základn´ıch makroekonomick´ ych otázek, protoˇze pˇredstavuje zp˚ usob, kter´ ym stát nejen vstupuje do hospodáˇrsk´ ych proces˚ u, ale jeho intervenˇcn´ı zásahy ovlivˇ nuj´ı: ekonomické procesy a jejich pr˚ ubˇeh prostˇred´ı, ve kterém docház´ı k rozhodován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u ’ oˇcekáván´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, nebot státn´ı zásahy a jejich d˚ usledky se

107


stávaj´ı souˇcást´ı oˇcekáván´ı, tzn. p˚ usob´ı na trˇzn´ı mechanismus a jeho prosazován´ı. Hospod´ aˇ rskou politikou st´ atu budeme rozumˇ et souhrn c´ıl˚ u, n´ astroj˚ u, rozhodovac´ıch proces˚ u a konkr´ etn´ıch opatˇ ren´ı st´ atu. Systém, kter´ y se op´ırá o v´ ysledky a doporuˇcen´ı ekonomické teorie, kter´ y je vˇsak rozpracováván v konkrétn´ıch spoleˇcensk´ ych a politick´ ych podm´ınkách. Proto mus´ı akceptovat základn´ı principy a normy politického systému zemˇe. Sledované hospod´ aˇrské c´ıle mus´ı být kompatibiln´ı se soustavou ostatn´ıch sledovaných c´ıl˚ u v oblasti politiky. Proto praktická doporuˇcen´ı hospodáˇrské politiky nejsou tak pˇr´ımoˇcará jako jej´ı jednotlivé teoretické koncepce a zejména ne jako doporuˇcen´ı ekonomické teorie, která nen´ı vázána politickou zodpovˇednost´ı. Hospod´ aˇrsk´ a politika státu má své nositele a tˇemi jsou státn´ı instituce, yznamn´ ymi subjekty pˇredevˇs´ım parlament, vl´ ada a centr´ aln´ı banka. V´ jsou ministerstva, vl´ adn´ı u ´ˇrady a jiné instituce st´ atu. Vliv na hospodáˇrskou politiku a jej´ı orientaci mohou vyv´ıjet i r˚ uzné z´ ajmové skupiny, které s v´ yˇse uveden´ ymi institucemi spolupracuj´ı a jsou v kontaktu. Jak uvid´ıme v závˇereˇcn´ ych kapitolách, za v´ yznamn´ y faktor je nutno povaˇzovat i vlivy subjekt˚ u vystupuj´ıc´ıch v mezin´ arodn´ıch hospod´ aˇ rsk´ ych vztaz´ıch. Stát vystupuje prostˇrednictv´ım sv´ ych instituc´ı jako reprezentant ekonomiky v˚ uˇci vnˇejˇs´ımu prostˇred´ı, zastupuje zájmy národn´ı ekonomiky ˇ v r˚ uzn´ ych mezinárodn´ıch organizac´ıch. Clenstv´ ı v nich patˇr´ı k v´ yznamn´ ym vliv˚ um ovlivˇ nuj´ıc´ım systém hospodáˇrské politiky státu. Mezinárodn´ı organizace maj´ı vliv na hospodáˇrskou politiku a obdobnˇe je nutno zd˚ uraznit i vliv nadn´ arodn´ıch subjekt˚ u na národn´ı ekonomiku a hospodáˇrskou politiku.

7.2

´ ´ rske´ politiky C´ıle a nastroje hospodaˇ

Z v´ yˇse uvedeného v´ yˇctu poˇzadavk˚ u kladen´ ych na hospodáˇrskou politiku a anal´ yzy jej´ıho v´ yvoje, je moˇzno odvodit, ˇze vlády sleduj´ı hospodáˇrské c´ıle v následuj´ıc´ıch oblastech: 1. stability hospod´ aˇrstv´ı 2. dosaˇzen´ı hospod´ aˇrského r˚ ustu 3. adaptaci národn´ı ekonomiky na mˇen´ıc´ı se podm´ınky vývoje, po str´ ance technické, struktur´ aln´ı, a to i v mezinárodn´ım mˇeˇr´ıtku 4. soci´ aln´ı. Pˇri anal´ yze vliv˚ u hospodáˇrské politiky na hospodáˇrstv´ı zvol´ıme jako základn´ı pˇr´ıstup stabilizaˇ cn´ı politiku, která nutnˇe zahrnuje vˇsechny ostatn´ı souvislosti v nezbytném rozsahu a jej´ıˇz pojet´ı c´ıl˚ u s uveden´ ymi oblastmi bezprostˇrednˇe souvis´ı. Pˇritom budeme nejdˇr´ıve uvaˇzovat pˇr´ıpad uzavˇrené ekonomiky, tzn. budeme abstrahovat od vnˇejˇs´ıho propojen´ı hospodáˇrstv´ı. Stabilizaˇ cn´ı politika byla rozv´ıjena jako d˚ usledek poznán´ı, ˇze spoleˇcnost nen´ı schopna dlouhodobˇe udrˇzet podm´ınky, ve kter´ ych by byla hospodáˇrská

108

prosperita zaloˇzena na n´ızké inflaci, vysoké u ´rovni zamˇestnanosti a r˚ ustové dynamice. Tomu odpov´ıdal i vˇej´ıˇr c´ıl˚ u, které byly sledovány: pln´ a zamˇestnanost hospod´ aˇrský r˚ ust cenová stabilita vnˇejˇs´ı rovnov´ aha ekonomiky (sledovaná pˇres vyrovnanou platebn´ı bilanci). V pováleˇcném obdob´ı proˇsla stabilizaˇcn´ı politika v´ yvojem, kter´ y je poznamenán redukc´ı ˇs´ıˇre c´ıl˚ u. Snaha o naplˇ nován´ı uvedeného vˇej´ıˇre signalizovala vzájemnou konfliktnost c´ıl˚ u. Asymetrii pojet´ı vztahu inflace a zamˇestnanosti jsme jiˇz ilustrovali na Phillipsovˇe kˇrivce. Pro ilustraci konfliktnosti m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt následuj´ıc´ı obrázek 7.1, na kterém je ilustrován v´ yvoj tzv. magick´ eho ˇ ˇ ctyˇ ru ´heln´ıku c´ıl˚ u stabilizaˇcn´ı politiky v Ceské republiky. ˇ e republice Obrázek 7.1: Vztah c´ıl˚ u stabilizaˇcn´ı politiky v Cesk´ ˇ Cesko 1993 – 2001

q 1,82

u

b

8,63

p 5,68

−3,50

Kde g je pr˚ umˇerné tempo r˚ ustu reálného HDP, u pr˚ umˇerná roˇcn´ı m´ıra nezamˇestnanosti, p roˇcn´ı m´ıra inflace, b je pr˚ umˇern´ y pod´ıl salda bˇeˇzného u ´ˇctu ´ eˇsnost platebn´ı bilance na nomináln´ım HDP (vˇse vyjádˇreno procentnˇe). Uspˇ hospodáˇrské politiky je v tomto pojet´ı mˇeˇritelná plochou ˇctyˇru ´heln´ıku. Rostouc´ı ostrost u ´hlu signalizuje rostouc´ı u ´spˇeˇsnost v jednotlivé oblasti. Pˇrehodnocen´ı c´ıl˚ u, ke kterému doˇslo v 70. letech bylo doprovázeno i pˇrehodnocen´ım u ´ˇcinnosti nástroj˚ u pouˇz´ıvan´ ych k dosaˇzen´ı sledovan´ ych c´ıl˚ u. Od 70. let je vˇej´ıˇr zredukován na dva základn´ı c´ıle stabilizaˇcn´ı politiky: cenová stabilita zamˇestnanost pˇriˇcemˇz kvalita prvn´ıho z c´ıl˚ u m´ a jednoznaˇ cnou prioritu. Za redukc´ı c´ıl˚ u je skryt hlubok´ y pˇrerod, kter´ y se odehrál v ekonomické teorii v souvislosti s oslaben´ım pozic tradiˇcn´ıho pováleˇcného keynesiánského

109


pˇr´ıstupu a tomu odpov´ıdaj´ıc´ıho modelového vn´ımán´ı ekonomiky, smˇerem k pos´ılen´ı pozic teoretick´ ych koncepc´ı op´ıraj´ıc´ıch se o klasick´ y model fungován´ı ekonomiky a obnovován´ı rovnováhy. T´ım jsou ovlivnˇeny i proporce a v´ yznam, kter´ y je pˇriznáván jednotliv´ ym nástroj˚ um a jejich skupinám. Vˇseobecnˇe je uznávána moˇznost ovlivnˇen´ı hospodáˇrského v´ yvoje pomoc´ı nástroj˚ u, které vymezuj´ı politiku: fiskáln´ı (rozpoˇctovou) monet´ arn´ı (penˇeˇzn´ı) d˚ uchodovou vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenovou. Jejich anal´ yze budeme vˇenovat jednotlivé následuj´ıc´ı kapitoly. Pro správné pochopen´ı c´ıl˚ u a nástroj˚ u jednotliv´ ych politik je nutno respektovat, ˇze pokud nejsou rovnováha platebn´ı bilance a hospodáˇrský r˚ ust formulovány jako specifické c´ıle, jsou v postaven´ı nezbytn´ ych prostˇredk˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch prioritn´ı c´ıle hospodáˇrské politiky. Zamˇestnanost jako c´ıl je ovlivˇ nována prostˇrednictv´ım v´ ykonu, a obecnˇe plat´ı, ˇze rostouc´ı v´ ykon je provázen vyˇsˇs´ı alokac´ı v´ yrobn´ıho faktoru práce, tedy sniˇzován´ım m´ıry nezamˇestnanosti. V´ aha tohoto c´ıle bude principi´ alnˇ e odliˇ sn´ a v koncepc´ıch op´ıraj´ıc´ıch se o pˇredpoklad moˇznosti existence tzv. nedobrovolné nezamˇestnanosti a kon´rovn´ı pocepc´ıch pˇredpokl´ adaj´ıc´ıch, ˇze ekonomika udrˇzuje výkonnost na u tenci´ aln´ıho produktu, tedy na u ´rovni pˇrirozené m´ıry nezamˇestnanosti. D˚ usledkem je nejen preference urˇcit´ ych nástroj˚ u, ale pˇredevˇs´ım celkov´ y kontext v nˇemˇz jsou státn´ı zásahy do hospodáˇrstv´ı posuzovány. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se jedná o pˇr´ıstup, v nˇemˇz st´ atn´ı intervence vytv´ aˇ r´ı nutn´ y r´ amec pro dosaˇ zen´ı optima, ve druhém pˇr´ıpadˇe se ekonomika chápe jako soustava, která se nalézá bl´ızko optima a z´ asahy pˇ redstavuj´ı vmˇ eˇ sov´ an´ı do vnitˇ rn´ıch samoreguluj´ıch sil s rizikem vyvol´ an´ı asynchronizace.

7.3

´ rske´ politiky Typy hospodaˇ

Vzhledem ke skuteˇcnosti, ˇze jednotlivé typy se utváˇrely na základˇe pˇrehodnocován´ı pˇredchoz´ıch pˇr´ıstup˚ u, je vhodné nast´ınit jejich v´ yvoj v ˇcasová posloupnosti. ´ ´ rske´ politiky Keynesiansk y´ typ hospodaˇ Vycház´ı pˇr´ımo z makroekonomie J. M. Keynese. Je zaloˇzen na interpretaci vztahu mezi nezamˇestnanost´ı a agregátn´ı poptávkou, ve kterém plat´ı, ˇze u ´roveˇ n nezamˇestnanosti je z´ avisl´ a na d˚ uchodu (v´ ystupu), jehoˇz rozmˇer je z´ avislý na u ´rovni agreg´ atn´ı poptávky. Vysoká nezamˇestnanost je d˚ usledkem toho, ˇze v´ ykon zaostává za rovnováˇzn´ ym v´ ykonem a pˇr´ıˇcinou je nedostateˇcn´ y rozmˇer poptávky (viz model multiplikátoru). Protoˇ ze anal´ yza popt´ avky

110

vy´ ustila v tvrzen´ı, ˇ ze vlivem sklon˚ u ke spotˇ rebˇ e, u ´spor´ am a investic´ım je tendence k zaost´ av´ an´ı popt´ avky od hospod´ aˇ rstv´ı neoddˇ eliteln´ a, vyvinul se Keynes˚ uv systém doporuˇcen´ı hospod´ aˇrské politice v systém jednostrannˇ e orientovan´ y na stimulaci popt´ avky. A to jak trˇzn´ıch subjekt˚ u (výdaje na spotˇrebu domácnost´ı, investice firem) tak st´ atu (státn´ı n´ akupy výrobk˚ u a sluˇzeb). Pr´ avˇe doplˇ nován´ı soukromých výdaj˚ u st´ atn´ımi sehr´ avalo v poˇc´ ateˇcn´ı fázi kl´ıˇcovou roli, a proto byly upˇrednostnˇeny nástroje fiskáln´ı politiky. ´ Poznamka 7.1.

Zd˚ uraznˇen´ı fiskáln´ıch nástroj˚ u bylo u samotného Keynese d˚ usledkem hledán´ı v´ ychodiska z tehdejˇs´ıho hlubokého propadu v´ ykonu a pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze za dané situace monetárn´ı n´ astroje nebudou dostateˇcnˇe u ´ˇcinné. Samotn´ y závˇer nemˇel pro Keynese obecnou platnost.

Schematicky m˚ uˇzeme pojet´ı znázornit následovnˇe: Obrázek 7.2: Fiskáln´ı politika ´ ı Fiskaln´ politika

Celkove´ vydaje ´

ˇ Zamestnanost

´ ´ rske´ politiky Neokeynesiansk y´ typ hospodaˇ Vyvinul se z Keynesova pojet´ı a v zásadˇe si uchovává jako hlavn´ı c´ıl politiku zamˇestnanosti. Kl´ıˇcové postaven´ı v celém systému si udrˇzela fisk´ aln´ı politika orientovaná na ovlivnˇen´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u. Souˇcasnˇe se pod vlivem teoretické kritiky i reálného cenového v´ yvoje zv´ yrazˇ nuje pozice cenové stability jako c´ıle. T´ım zaujala monet´ arn´ı politika postaven´ı paraleln´ıho typu hospodáˇrské politiky, který p˚ uvodn´ı soustavu doplˇ nuje. Charakteristick´ ym znakem uplatˇ nován´ı monetárn´ı politiky vˇsak bylo uchován´ı jej´ıho rámcového podˇr´ızen´ı fiskáln´ı politice. Projevovalo se v jej´ı orientaci na u ´rokovou m´ıru jako veliˇcinu nepˇr´ımo´ umˇernˇe ovlivˇ nuj´ıc´ı ochotu investovat, tedy u ´roveˇ n agregátn´ı poptávky. Realizace vazby (transmise): estnanosti ↑ SM =⇒↓ i =⇒↑ I =⇒↑ AD =⇒↑ HDP =⇒↓ nezamˇ vedla k jednostrannému preferován´ı pˇr´ıstupu, kter´ y se stal jedn´ım z hlavn´ıch faktor˚ u podcenˇ en´ı inflaˇ cn´ı hrozby. Ta pˇrerostla v pr˚ ubˇehu 60. let v chronické inflaˇcn´ı tlaky, jejichˇz základem a jednou z hlavn´ıch pˇr´ıˇcin bylo podˇr´ızen´ı nab´ıdky penˇez u ´rokové m´ıˇre, cenˇe penˇeˇzn´ıho trhu. Nab´ıdka penˇez byla pˇredevˇs´ım nástrojem ovlivnˇen´ı v´ yˇse u ´rokové m´ıry. Schematicky m˚ uˇzeme zobrazit následovnˇe: ´ rske´ politiky Konzervativn´ı typ hospodaˇ Tento typ je konstruován na v´ ychodisc´ıch a souvislostech klasického moykonem delu, kter´ y vn´ım´ a ekonomiku jako vnitˇ rnˇ e stabiln´ı, tzn. s v´

111


Obrázek 7.3: Neokeynesiánská fiskáln´ı a monetárn´ı politika ´ ı Fiskaln´ politika

Celkove´ vydaje ´

ˇ Zamestnanost

´ ı Monetarn´ politika

Celkove´ vydaje ´

na u ´rovni potenciáln´ıho produktu ˇci v jeho bl´ızkosti a se schopnost´ı obnovovat rovnováhu na u ´rovni optimáln´ıho v´ ystupu. Rozhodnˇe odm´ıtá formy státn´ıch zásah˚ u do mechanismu trhu a trˇzn´ı cenu povaˇzuje za základn´ı informaci umoˇzn ˇuj´ıc´ı trˇzn´ım subjekt˚ um pˇrij´ımat racionáln´ı oˇcekáván´ı i rozhodnut´ı. Aby ceny mohly uvedenou funkci naplˇ novat, mus´ı b´ yt vytvoˇreno prostˇred´ı pro stabilitu cenové hladiny. Inflace znehodnocuj´ıc´ı pen´ıze je procesem destabilizuj´ıc´ım, trˇzn´ı subjekty pozb´ yvaj´ı stabiln´ı mˇeˇr´ıtko posuzován´ı v´ ysledk˚ u své ˇcinnosti, systém m˚ uˇze b´ yt vychylován z rovnováhy. Funkc´ı st´ atu se v tomto pojet´ı stáv´ a vytvoˇren´ı optim´ aln´ıch podm´ınek pro prosazov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Z´ akladem je stanoven´ı jednoznaˇ cn´ ych a dlouhodob´ ych pravidel, dohl´ıˇzen´ı na jejich respektován´ı. Pˇr´ımé státn´ı zásahy jsou chápány jako vlivy naruˇsuj´ıc´ı trˇzn´ı samoregulaci a omezuj´ıc´ı schopnost trˇzn´ıch subjekt˚ u se adaptovat na mˇen´ıc´ı se podm´ınky. Základn´ım prostˇredkem vytv´ aˇren´ı prostˇred´ı cenové stability je stabilita r˚ ustu nab´ıdky penˇez. Ta tvoˇr´ı tˇeˇziˇstˇe celého systému monetárn´ı politiky, která má dominuj´ıc´ı a v´ ysadn´ı postaven´ı v celkové koncepci hospodáˇrské politiky. Schematicky m˚ uˇzeme naznaˇcit následovnˇe: Obrázek 7.4: Monetárn´ı politika orientovaná na cenovou stabilitu ´ ı Monetarn´ politika

ˇ zn´ı Peneˇ masa

Cenova´ stabilita

Shrnut´ı kapitoly R˚ ust státn´ı intervence a nová makroekonomická politika státu byly vyvolány nˇekolika soubˇeˇznˇe p˚ usob´ıc´ımi vlivy. Vedle dlouhodobého vlivu sociáln´ıch otázek nar˚ ustala pozornost vˇenovaná problematice hospodáˇrsk´ ych cykl˚ u, které byly interpretovány jako nar˚ ustaj´ıc´ı labilita systému. Proto se nov´ y pˇr´ıstup koncipoval pˇredevˇs´ım jako stabilizaˇcn´ı politika státu, sleduj´ıc´ı jako c´ıl stabilitu v´ ykonu a hospodáˇrského r˚ ustu. Postupnˇe se prosazoval i c´ıl cenová sta-

112

bilita. V´ yvoj makroekonomické hospodáˇrské politiky je moˇzno popsat pˇres tˇri základn´ı etapy: keynesiánskou – orientovanou na celkové v´ ydaje a zamˇestnanost uˇzit´ım fiskáln´ıch nástroj˚ u neokeynesiánskou – doplˇ nuj´ıc´ı pˇr´ıstup o monetárn´ı politiku, která vˇsak byla uˇz´ıvána pˇrednostnˇe k ovlivnˇen´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u konzervativn´ı typ – zpochybˇ nuj´ıc´ı u ´ˇcinnost fiskáln´ıch nástroj˚ u a upˇrednostˇ nuj´ıc´ı monetárn´ı politiku orientovanou na regulaci penˇeˇzn´ı masy s c´ılem stabilizovat cenovou hladinu. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 19.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 19.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Kter´ e okolnosti vyvolaly rostouc´ı roli státu v hospodáˇrstv´ı? 2. Kter´ e souvislosti cyklického pohybu ekonomik ovlivnily pojet´ı hospo3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10.

dáˇrské politiky v polovinˇe 20. stolet´ı? Proˇc doˇslo k rostouc´ı roli státu v pˇrerozdˇelovac´ıch procesech? Co se oznaˇcuje jako transmisn´ı mechanismus v hospodáˇrské politice? Proˇc se zavedlo oznaˇcen´ı magick´ y ˇctyˇru ´heln´ ych c´ıl˚ u? Jak se prom´ıtlo do pojet´ı c´ıl˚ u hospodáˇrské politiky rozliˇsen´ı mezi krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovou kˇrivkou? Pokud ekonomická teorie nahl´ıˇz´ı na ekonomiku jako soustavu vnitˇrnˇe stabiln´ı, jak je t´ım ovlivnˇen pˇr´ıstup k formulován´ı c´ıl˚ u hospodáˇrské politiky? Popiˇste schéma tzv. keynesiánské hospodáˇrské politiky? ˇ ım se (schematicky) odliˇsuje tzv. neokeynesiánské typ hospodáˇrské C´ politiky od tradiˇcn´ıho keynesiánského pojet´ı? V ˇcem spoˇc´ıvá základn´ı odliˇsnost pˇr´ıstupu konzervativn´ı ekonomii k pojet´ı role a funkce státu v hospodáˇrstv´ı?

113


114

´ ı rozpocet ˇ Statn´ ´ ´ ı politiky Nastroje a c´ıle fiskaln´ ´ ı politika – Expanzivn´ı a restriktivn´ı fiskaln´ dopady na sledovane´ c´ıle ´ ıho rozpoctu ˇ Deficit statn´

8

´ ı politika Fiskaln´

´ ı politika 8. Fiskaln´

C´ıl kapitoly V´ ychodiskem ke zvládnut´ı kapitoly je pochopen´ı a ujasnˇen´ı si v´ yznamu státn´ıho rozpoˇctu jako prostˇredku, kterého m˚ uˇze b´ yt státem vyuˇzito k ovlivˇ nován´ı hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u. Nejdˇr´ıve vymez´ıme, které pˇr´ıjmové a v´ ydajové poloˇzky a jak´ ym zp˚ usobem p˚ usob´ı na ekonomiku a chován´ı subjekt˚ u a to Vám umoˇzn´ı pochopit u ´ˇcinky fiskáln´ı politiky pˇredevˇs´ım ve vztahu k v´ ykonu a cenové hladinˇe. V´ ysledkem by mˇelo b´ yt pochopen´ı, proˇc je nutno vˇenovat pozornost kvalitˇe dopadu nástroje, kter´ y byl pouˇzit, Tzn. schopnost rozliˇsovat u ´ˇcinky podle toho, zda ekonomika vyuˇz´ıvá ˇci nevyuˇz´ıvá v´ yrobn´ı kapacity a zda se jedná o krátkodobé ˇci dlouhodobé efekty. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

8.1

´ ı rozpocet ˇ Statn´

Základn´ım nástrojem pro uplatˇ nován´ı systému fiskáln´ı politiky je státn´ı rozpoˇcet, jehoˇz pˇr´ıjmová a v´ ydajová stránka jsou uˇz´ıvány k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u stabilizaˇcn´ı politiky, tj. u ´rovnˇe zamˇestnanosti, pˇr´ıpadnˇe cenové stability. Jej´ı uplatnˇen´ı se op´ırá o v´ yvoj, kter´ y prodˇelal státn´ı rozpoˇcet v pr˚ ubˇehu 20. stolet´ı. Státn´ı rozpoˇcet je centralizovan´ ym penˇeˇzn´ım fondem, pˇredstavuje u ´stˇredn´ı prvek systému veˇrejn´ ych financ´ı, kter´ ym procház´ı v´ıce neˇz tˇretina (aˇz polovina) celkového HDP. Podle subjekt˚ u státn´ıho sektoru jsou veˇrejné finance tvoˇreny: státn´ım rozpoˇctem rozpoˇcty orgán˚ u m´ıstn´ı správy speciáln´ımi fondy, jako napˇr. fondy sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı. Tˇemto fond˚ um je spoleˇcné, ˇze jsou vytváˇreny k zabezpeˇcen´ı vymezen´ ych u ´ˇcel˚ ua jen v souladu s nimi mohou disponovat prostˇredky. finance státn´ıch podnik˚ u. St´ atn´ı rozpoˇcet m´ a pˇr´ıjmovou a výdajovou str´ anku. Obˇe jsou v systému fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvány k realizaci stanoven´ ych c´ıl˚ u. Rozhoduj´ıc´ı sloˇ zkou pˇ r´ıjmov´ e str´ anky státn´ıho rozpoˇctu jsou danˇ e. Z pohledu obecné ekonomie se danˇemi rozum´ı povinn´ e platby, kter´ e jednotliv´ e subjekty odv´ ad´ı do st´ atn´ıho rozpoˇ ctu v pˇ redem stanoven´ ych lh˚ ut´ ach a v´ yˇ s´ıch. Daˇ nové pˇr´ıjmy jsou doplˇ novány dalˇs´ımi poloˇzkami, jako pˇr´ıjmy z poskytovan´ ych veˇrejn´ ych sluˇzeb, pˇr´ıjmy státn´ıch podnik˚ u aj. Danˇe existuj´ı v r˚ uzn´ ych formách a mohou b´ yt posuzovány podle r˚ uzn´ ych kritéri´ı. Z hlediska penˇeˇzn´ıch tok˚ u, které pˇredstavuje placen´ı a vyb´ırán´ı dan´ı, je dˇel´ıme na pˇ r´ım´ e a nepˇ r´ım´ e. Pˇr´ımé danˇe jsou stanovovány v závislosti na v´ yˇsi d˚ uchodu nebo majetku. Hlavn´ımi pˇr´ım´ ymi danˇemi jsou:

116

individuáln´ı d˚ uchodová daˇ n, kterou plat´ı fyzické osoby daˇ n z d˚ uchodu spoleˇcnost´ı, kterou odvád´ı právnické osoby. K pˇr´ım´ ym dan´ım dále patˇr´ı daˇ n z majetku, dˇedická daˇ n, darovac´ı daˇ n atd. Nepˇ r´ım´ e danˇ e se obvykle definuj´ı jako danˇe uvalené na statky ˇci sluˇzby. Jednotlivce postihuj´ı nepˇr´ımo. Charakteristickou nepˇr´ımou dan´ı v evropsk´ ych trˇzn´ıch ekonomikách je: daˇ n z pˇridané hodnoty. Tato daˇ n má charakter spotˇrebn´ı danˇe. Je vyb´ırána na kaˇzdém jednotlivém stupni zpracován´ı a vztahuje se pouze na tzv. pˇridanou hodnotu zpracován´ım (od prodejn´ı ceny v´ ystupu se odeˇc´ıtá cena materiálov´ ych vstup˚ u) daˇ n z obratu, která je placena z kaˇzdé trˇzn´ı transakce v závislosti na v´ yˇsi ceny a sazbˇe, je dalˇs´ı moˇznou formou nepˇr´ımé danˇe Mezi tradiˇcn´ı nepˇr´ımé danˇe patˇr´ı také: fiskáln´ı monopoln´ı danˇe, které se uvaluj´ı na vybrané druhy zboˇz´ı, napˇr. tabákové v´ yrobky, alkohol, benz´ın aj. Jedná se o danˇe stanovené selektivnˇe a sv´ ym charakterem je dan´ı spotˇrebn´ı. cla (nˇekdy se cla a poplatky zahrnuj´ı mezi nedaˇ nové pˇr´ıjmy) Charakter daˇ nové platby maj´ı také platby sociáln´ıho pojiˇstˇen´ı (starobn´ı pojiˇstˇen´ı, nemocenské pojiˇstˇen´ı, pojiˇstˇen´ı pro pˇr´ıpad nezamˇestnanosti aj.). Na v´ ydajov´ e str´ ance st´ atn´ıho rozpoˇ ctu dominuj´ı dvˇe v´ ydajové poloˇzky, a to: transfery výdaje na nákup výrobk˚ u a sluˇzeb. Transfery resp. transferové platby, pˇredstavuj´ı jednostranné v´ ydaje ze státn´ıho rozpoˇctu smˇeˇruj´ıc´ı k jin´ ym subjekt˚ um. Napˇr. v´ yplaty starobn´ıch d˚ uchod˚ u, invalidn´ıch d˚ uchod˚ u, podpory v nezamˇestnanosti ˇci nˇekteré jiné druhy podpor. Slouˇz´ı k pˇrerozdˇelován´ı d˚ uchod˚ u ve spoleˇcnosti. Zdroje pro transferové platby vytváˇrej´ı daˇ nové pˇr´ıjmy. Rozd´ıl mezi danˇemi a transferovými platbami je oznaˇcován jako ˇ cist´ e danˇ e. St´ atn´ı n´ akupy v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb jsou vynakládány na trˇzn´ı transakce. Zdrojem tˇechto v´ ydaj˚ u jsou ˇcisté danˇe, pokud jejich rozsah nen´ı dostateˇcn´ y, ych penˇeˇzn´ıch mohou b´ yt v´ ydaje kryty p˚ ujˇckou, pˇr´ıpadnˇe emis´ı dodateˇcn´ prostˇredk˚ u. Pokud pˇr´ıjmy státn´ıho rozpoˇctu nedosahuj´ı u ´rovnˇe v´ ydaj˚ u, vzniká deficit st´ atn´ıho rozpoˇ ctu. Ke kryt´ı deficitu stát vyp˚ ujˇcuje prostˇredky, a to dvoj´ım základn´ım zp˚ usobem: prodejem státn´ıch cenných pap´ır˚ u prostˇrednictv´ım trhu s cenn´ ymi pap´ıry, na kterém se drˇziteli státn´ıch cenn´ ych pap´ır˚ u (tzn. vˇeˇriteli státu) mohou stát r˚ uzné subjekty (domácnosti, firmy podnikatelského sektoru i jiné státn´ı instituce). Vˇeˇriteli mohou b´ yt i zahraniˇcn´ı subjekty. vyp˚ ujˇcen´ım od jiného st´ atn´ıho orgánu, aniˇz by státn´ı cenné pap´ıry byly pˇredmˇetem trˇzn´ı transakce.

117


Podle vztahu mezi pˇr´ıjmovou a v´ ydajovou stránkou státn´ıho rozpoˇctu rozliˇsujeme rozpoˇcet vyrovnaný, schodkový (docház´ı ke vzniku deficitu) ˇci pˇrebytkový (pˇr´ıjmy jsou vyˇsˇs´ı neˇz v´ ydaje). Pokud docház´ı k opakovanému deficitu st´ atn´ıho rozpoˇctu, vzniká st´ atn´ı dluh.

8.2

´ ´ ı politiky Nastroje a c´ıle fiskaln´

K ovlivˇ nován´ı v´ yvoje hospodáˇrstv´ı je v systému fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvána pˇr´ıjmová i v´ ydajová stránka rozpoˇctu. Ovlivˇ nován´ı se m˚ uˇze uskuteˇcn ˇovat: automaticky na základˇe pˇredem stanoven´ ych pravidel, nebo m´ a podobu z´ asahu, op´ıraj´ıc´ıho se o jednor´ azov´ e rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsného státn´ıho orgánu. Proto se v systému fiskáln´ı politiky odliˇsuj´ı: opatˇ ren´ı z´ amˇ ern´ a (diskrétn´ı), zaloˇzená na jednorázovém rozhodnut´ı. Mezi opatˇren´ı tohoto typu m˚ uˇzeme zaˇradit schválen´ı struktury pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u na dan´ y rok, rozhodnut´ı o zmˇenˇe ve struktuˇre v´ ydaj˚ u ze státn´ıho rozpoˇcet, zmˇenu daˇ nové sazby, pˇresuny mezi poloˇzkami státn´ıho rozpoˇctu atd. C´ıle zámˇern´ ych opatˇren´ı jsou spojeny s d˚ usledky, které uskuteˇcnˇená zmˇena vyvolá na stranˇe agregátn´ı nab´ıdky a poptávky. V koneˇcném d˚ usledku se projev´ı efekty v u ´rovni v´ ystupu ekonomiky, u ´rovni zamˇestnanosti a inflace. vestavˇ en´ e stabiliz´ atory pˇredstavuj´ı taková opatˇren´ı, pro která je charakteristické, ˇze po zaveden´ı do ekonomiky p˚ usob´ı automaticky. Vˇetˇsina stabilizátor˚ u byla konstruována a zavádˇena v obdob´ı d˚ usledné orientace fiskáln´ı politiky na poptávkovou stranu, a proto je zpravidla orientována smˇerem ke stabilizaci poptávky (t´ım i stabilizaci v´ ykonu na u ´rovni bl´ızké potenciáln´ımu produktu). Tzn. oˇcekával se od nich zˇreteln´ y proticyklick´ y efekt. Velmi rozˇs´ıˇrené stabilizátory jsou napˇr.: • progresivn´ı zdanˇen´ı pˇr´ıjm˚ u • pojiˇstˇen´ı pro pˇr´ıpad nezamˇestnanosti • státn´ı nákupy zemˇedˇelské produkce, ale také • výkup zemˇedˇelských pˇrebytk˚ u • subvencován´ı cen v zemˇedˇelstv´ı, aj. uˇzeme ilustrovat na progresivn´ı d˚ uchodové dani. Jej´ı Zp˚ usob jejich p˚ usoben´ı m˚ uplatnˇen´ı znamená, ˇze v obdob´ı expanze ekonomiky, pro které je typick´ y r˚ ust d˚ uchod˚ u, jsou d˚ uchody zdaˇ novány vyˇsˇs´ı sazbou. Naopak, pokud v recesi klesaj´ı pˇr´ıjmy domácnost´ı i firem, pˇresouvaj´ı se do niˇzˇs´ıho zdaˇ novac´ıho pásma. Ve svém d˚ usledku to znamená, ˇze v expanzi, rostouc´ı daˇ nové zat´ıˇzen´ı sniˇzuje poptávku (zpomaluje jej´ı r˚ ust), naopak ve fázi recese p˚ usob´ı sn´ıˇzené daˇ nové zat´ıˇzen´ı proti poklesu poptávky. Celkovˇe je oˇcekáván stabilizaˇcn´ı efekt, jehoˇz základem je omezen´ı v´ ykyv˚ u v poptávce a t´ım i v´ ykyv˚ u skuteˇcného produktu. Základn´ımi nástroji fiskáln´ı politiky jsou: na pˇr´ıjmové stranˇe státn´ıho rozpoˇctu ˇ cist´ e danˇ e na v´ ydajové stranˇe v´ ydaje na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb.

118

Jejich vyuˇz´ıván´ım se snaˇz´ı vláda dosáhnout sledovan´ ych c´ıl˚ u v oblasti stabilizaˇcn´ı politiky, tzn. poˇzadovanou u ´roveˇ n zamˇestnanosti a cenové stability. Na uvedené c´ıle nep˚ usob´ı nástroje pˇr´ımo. Jejich dopad je zprostˇredkován pˇres zmˇeny agregátn´ı poptávky a agregátn´ı nab´ıdky, které tvoˇr´ı pˇrevodov´ y mechanismus (bezprostˇredn´ı c´ıle). Základn´ı vazby systému m˚ uˇzeme graficky vyjádˇrit následovnˇe: Obrázek 8.1: Fiskáln´ı politika – základn´ı vazby systému ˇ e´ Cist daneˇ

ˇ Zamestnanost

AD AS Vydaje ´ za statky a sluˇzby

Cenova´ stabilita

Chceme-li zkoumat efekty fiskáln´ı politiky, mus´ıme si nejdˇr´ıve ujasnit zmˇeny, které vyvolávaj´ı nástroje na poptávkové a nab´ıdkové stranˇe ekonomiky. Charakterizujme jednotlivé situace: Dopady zmˇ en n´ astroj˚ u na agreg´ atn´ı popt´ avku: r˚ ust st´ atn´ıch v´ ydaj˚ u na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb. Státn´ı nákupy jsou souˇcást´ı agregátn´ı poptávky. Za jinak nezmˇenˇených okolnost´ı (ceteris paribus) se r˚ ust této v´ ydajové poloˇzky nutnˇe projev´ı r˚ ustem AD. V modelu multiplikátoru jsme se seznámili s multiplikac´ı efektu dodateˇcné jednotky investic na poptávkové stranˇe. Shodná souvislost plat´ı i pro dodateˇcné jednotky státn´ıch nákup˚ u, které zvyˇsuj´ı AD ve vˇetˇs´ım (multiplikovaném) rozsahu. Projevuje se multiplikaˇcn´ı efekt státn´ıch výdaj˚ u. Multiplik´ ator st´ atn´ıch v´ ydaj˚ u ud´ av´ a, o kolik se zv´ yˇ s´ı produkt, jestliˇ ze st´ atn´ı n´ akupy vzrostou o jednotku. Má stejn´ y tvar jako investiˇcn´ı multiplikátor, tedy: k2 =

1 . 1 − mpc

Je-li mpc = 2/3, pak hodnota multiplikátoru je 3. Kaˇzdá koruna dodateˇcn´ ych státn´ıch v´ ydaj˚ u pˇrináˇs´ı trojnásobn´ y efekt na stranˇe v´ ystupu. pokles st´ atn´ıch n´ akup˚ u v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb, se projev´ı opaˇcnˇe, tzn. p˚ usob´ı na pokles AD a v d˚ usledku toho je sniˇzován i v´ ykon. Pokud budeme sledovat dopad zmˇen dan´ı, rozliˇs´ıme rovnˇeˇz odliˇsn´ y efekt r˚ ustu a poklesu daˇ nového zat´ıˇzen´ı: pokles ˇ cist´ ych dan´ı pˇredstavuje zmˇenu, která se projev´ı r˚ ustem AD. Ménˇe zdanˇené subjekty maj´ı k dispozic´ı vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı prostˇredk˚ u.

119


Pokles zdanˇen´ı se projevuje r˚ ustem disponibiln´ıho d˚ uchodu. V´ıme vˇsak, ˇze pro pˇr´ır˚ ustek d˚ uchodu plat´ı: dY = dC + dS, tedy pouze ˇ c´ ast z dodateˇ cn´ e d˚ uchodu se projev´ı na popt´ avkov´ e ´ stranˇ e jako dodateˇcné v´ ydaje na spotˇrebu. Usporami nen´ı AD ovlivnˇ ena. U prostˇredk˚ u, které do AD vstupuj´ı (C), se prosazuje jiˇz zaveden´ ym zp˚ usobem multiplikaˇcn´ı efekt. r˚ ust ˇcist´ ych dan´ı znamená sn´ıˇzen´ı disponibiln´ıho d˚ uchodu a pokles AD. Pokud srovnáme intenzitu prosazován´ı d˚ usledk˚ u zmˇen ˇcist´ ych dan´ı a státn´ıch nákup˚ u, mus´ıme konstatovat, ˇze pokud dojde k tomu, ˇze ˇc´ astka, o kterou se zvýˇs´ı st´ atn´ı n´ akupy je shodná s ˇc´ astkou o kterou vzrostou disponibiln´ı d˚ uchody v souvislosti s poklesem ˇcistých dan´ı, pak multiplikaˇcn´ı u ´ˇcinek státn´ıch nákup˚ u je vyˇsˇs´ı neˇz u ˇcistých dan´ı. St´ atn´ı n´ akupy maj´ı vyˇ sˇ s´ı u ´ˇ cinnost vzhledem k popt´ avce. Budeme-li uvaˇzovat v´ ydaje jako celek, je multiplikátor závisl´ y na m´ıˇre zdanˇen´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedná o tzv. v´ ydajov´ y multiplik´ ator, kter´ y m´ a tvar: 1 k2 = 1 − mpc(1 − t) kde: t – m´ıra zdanˇen´ı. Z dosavadn´ıho v´ ykladu orientovaného na dopady nástroj˚ u na poptávkovou stranu ekonomiky nám vycház´ı vyˇsˇs´ı u ´ˇcinnost fiskáln´ı politiky orientované na st´ atn´ı n´ akupy. Tento z´ avˇ er mus´ıme korigovat, jakmile zaˇ cneme zohledˇ novat dopady n´ astroj˚ u na nab´ıdkovou stranu ekonomiky a konkr´ etn´ı situaci ve v´ ykonu (vztah skuteˇcného a potenciáln´ıho produktu). St´ atn´ı n´ akupy jsou sloˇ zkou v´ yluˇ cnˇ e popt´ avkovou a na AS nemaj´ı pˇ r´ım´ y vliv. Sn´ıˇ zen´ı dan´ı se na stranˇ e AS projevuje. Sniˇzován´ı dan´ı stimuluje hospodáˇrskou aktivitu (souvislost popisuje napˇr. Lafferova kˇrivka). R˚ ust hospodáˇrské aktivity je doprovázen r˚ ustem AS (posunem doprava). Zmˇena dan´ı – daˇ nová reforma – m˚ uˇze m´ıt a má dopad jak na poptávkovou, tak na nab´ıdkovou stranu ekonomiky. S jakou intenzitou se projev´ı zmˇena na jedné ˇci druhé stranˇe z´ avis´ı na ˇradˇe okolnost´ı. Posun AS se projev´ı r˚ ustem produktu i potenci´ aln´ıho produktu. Proporce, ve které se uskuteˇcn´ı posuny AS a AD bude urˇcuj´ıc´ı pro d˚ usledky na cenovou hladinu ekonomiky. Problém m˚ uˇzeme ilustrovat následuj´ıc´ım obrázkem, na kterém je v´ ychoz´ı stav popsán pomoc´ı kˇrivek AS a AD. Daˇ nov´ a reforma, kter´ a vyvol´ a posun na AS1 a AD1 pˇ redstavuje velmi u ´spˇ eˇ snou reformu, jej´ımˇ z efektem je r˚ ust v´ ykonu ekonomiky pˇ ri stabiln´ı cenov´ e hladinˇ e. Pokud by vˇsak ekonomika reagovala na sn´ıˇzen´ı daˇ nového zat´ıˇzen´ı posunem AD ust v´ ykonu, ale také vzestup cena AD2 , byl by zaznamenán nejen r˚ nové hladiny. Vyhodnotit kvalitu reformy je moˇzno jedinˇe pˇri posouzen´ı

120

d˚ usledk˚ u ze zmˇen plynouc´ıch. Efekt je t´ım spornˇejˇs´ı, ˇc´ım zˇretelnˇejˇs´ı a výraznˇejˇs´ı bude posun cenové hladiny v porovnán´ı se zmˇenou výkonu. Je moˇzno si pˇredstavit i zcela ne´ uspˇeˇsnou reformu, jej´ıˇz odezva na stranˇe v´ ykonu bude zanedbatelná, zat´ımco cenov´ y vzestup zˇrejm´ y. Pozor: Pˇri posuzovan´ı dopad˚ u daˇ nové reformy je nutno zohlednit i skuteˇcnost, ˇze dopad dodateˇcn´ ych prostˇredk˚ u (uvolnˇené pro subjekty sn´ıˇzen´ım zdanˇen´ı) se prom´ıtne na popt´ avkovou stranu bezprostˇ rednˇ e, zat´ımco na nab´ıdkov´ e stranˇ esˇ casov´ ym zpoˇ zdˇ en´ım. Tzn., ˇze dodateˇcné v´ ystupy vstupuj´ı do ekonomiky s vyˇsˇs´ı cenovou hladinou. Obrázek 8.2: Dopad daˇ nové reformy P AS0

3.

2.

1.

AS1

E2

p0 = p 1

E0

E1

AD2 AD1 AD0

0

Y0

Y1 Y2

Y

´ ı politika – dopady na 8.3 Expanzivn´ı a restriktivn´ı fiskaln´ sledovane´ c´ıle Vidˇeli jsme, ˇze pomoc´ı nástroj˚ u je ovlivˇ nován v´ ystup i cenová hladina ekonomiky. Podle toho, jak´ y je dopad nástroje na produkt, rozliˇsujeme expanzivn´ı a restriktivn´ı fisk´ aln´ı politiku. Expanzivn´ı politika sleduje stimulaci r˚ ustu výkonu ekonomiky. Uveden´ yu ´ˇcinek prokazuje r˚ ust státn´ıch nákup˚ u i pokles zdanˇen´ı. Expanzivn´ı u ´ˇ cinek je vˇ sak z´ avisl´ y na tom, kter´ y n´ astroj se pouˇ zije a v jak´ e situaci se ekonomika nach´ az´ı, je-li n´ astroj pouˇ zit. R˚ ust státn´ıch nákup˚ u zvyˇsuje vˇzdy agreg´ atn´ı popt´ avku. Efekt ve v´ ykonnosti a dopad na cenovou hladinu je závisl´ y na tom, jak ekonomika vyuˇz´ıvá zdroj˚ u. Následuj´ıc´ı obrázky ilustruj´ı dopady na ekonomiku s plnˇ e vyuˇ zit´ ymi zdroji (v´ ystup na AS se pˇribliˇzuje vertikále – obrázek 8.3) a na ekonomiku funguj´ıc´ı s nevyuˇzit´ ymi v´ yrobn´ımi kapacitami (obrázek 8.4). Ve druhém pˇr´ıpadˇe se projevuje tendence pˇredevˇs´ım k r˚ ustu v´ ykonu a tedy sniˇzován´ı nezamˇestnanosti.

121


Obrázek 8.3: Expanzivn´ı fiskáln´ı pˇri plném vyuˇzit´ı zdroj˚ u P AS

1.

p2

E2 E1

I.

p1

AD2 AD1 II.

0

Y ∗ = Y1 Y2

Y

Pokud je v´ ykon pod u ´rovn´ı potenci´ aln´ıho produktu, vyvoláv´ a expanze zaloˇzen´ a na st´ atn´ıch nákupech pˇredevˇs´ım r˚ ust v´ ykonu. Je-li v´ ykon ekonomiky na u ´rovni potenci´ aln´ıho produktu, je expanz´ı stimulován pˇredevˇs´ım r˚ ust cenov´ e hladiny. Uveden´ y závˇer nemus´ı platit v pˇr´ıpadˇe, ˇze je expanzivn´ı politika zaloˇ zena na sn´ıˇ zen´ı zdanˇ en´ı, které m˚ uˇze vyvolat posun kˇrivky AS doprava (viz obrázek 8.2). Uveden´ e z´ avˇ ery jsou platn´ e tehdy, pokud sledujeme u ´ˇ cinky z hlediska kr´ atkodob´ eho. Dlouhodob´ e u ´ˇ cinky jsou ovlivnˇ eny vertik´ aln´ım tvarem dlouhodob´ e kˇ rivky AS. Pokud bychom k ilustraci situace vyuˇzili následuj´ıc´ı obrázek, je zˇrejmé, ˇze se jedná o pˇr´ıpad, s n´ımˇz jsme se seznámili pˇri v´ ykladu klasického modelu. Návrat v´ ykonu ekonomiky na u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu je doprovázen tzv. efektem vytˇ esnˇ en´ı, kdy rostouc´ı st´ atn´ı v´ ydaje sniˇ zuj´ı u ´roveˇ n soukrom´ ych investic, nebot’ stimulace poptávky sice krátkodobˇe vyvolala vzestup produktu, ale ten se na penˇeˇzn´ım trhu projev´ı r˚ ustem transakˇcn´ı poptávky po penˇez´ıch a r˚ ustem u ´rokové m´ıry. Rostouc´ı u ´roková m´ıra odrazuje od uskuteˇcnˇen´ı zam´ yˇslen´ ych investic. Jestliˇze r˚ ust státn´ıch v´ ydaj˚ u vyvolá reakci trhu penˇez, která se projev´ı r˚ ustem u ´rokové m´ıry, je t´ım ovlivnˇena ochota investovat a fiskáln´ı politika vyvolává tlak na sniˇzován´ı investic. To nás opravˇ nuje vyslovit závˇer, ˇze: Je-li expanzivn´ı fiskáln´ı politika doprovázena u ´pln´ ym efektem vytˇ esnˇ en´ı, pak z dlouhodobého hlediska: nemˇ en´ı u ´roveˇ n produktu a zamˇestnanosti vyvol´ av´ a vˇ sak r˚ ust cenov´ e hladiny.

122

Obrázek 8.4: Expanzivn´ı fiskáln´ı politika pˇri ne´ uplném vyuˇzit´ı zdroj˚ u P AS

1.

E2

p2 p1

I.

E1

AD1

II.

0

Y1

Y2 Y ∗

AD2 Y

Restriktivn´ı fisk´ aln´ı politika je orientována opaˇcn´ ym smˇerem. Jej´ımi nástroji je omezován´ı státn´ıch nákup˚ u a zvyˇsován´ı daˇ nového zat´ıˇzen´ı. Proto pro jej´ı u ´ˇcinky plat´ı, ˇze z kr´ atkodob´ eho hlediska: sniˇzov´ an´ım u ´rovnˇe reálného produktu a zamˇestnanosti poklesem cenové hladiny, výrazným na a za u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu (za pˇredpokladu, ˇze se AS nemˇen´ı) dojde-li k poklesu AS, m˚ uˇze být pokles produktu doprov´ azen i vzestupem cenové hladiny, pokud AS zaznamenala výraznˇejˇs´ı posun neˇz AD. Z dlouhodob´ eho hlediska: je z´ akladn´ım projevem pokles cenové hladiny pokles reálné i nomináln´ı u ´rokové m´ıry protoˇze vytv´ aˇr´ı prostor pro r˚ ust soukromých investic, mohou tyto na poptávkové stranˇe plnˇe nahradit sn´ıˇzen´ı státn´ıch výdaj˚ u na nákup výrobk˚ u a sluˇzeb. V tomto pˇr´ıpadˇe se u ´roveˇ n re´ alného produktu a zamˇestnanosti nemˇen´ı.

8.4

´ ıho rozpoctu ˇ Deficit statn´

Státn´ı rozpoˇcet zachycuje pˇr´ıjmy, v´ ydaje a jejich vztah v daném obdob´ı. Z hlediska vztahu m˚ uˇze b´ yt vyrovnan´ y vztah mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji, nebo kladné ˇci záporné saldo. Pokud v´ ydaje pˇrevyˇsuj´ı pˇr´ıjmy, docház´ı ke vzniku deficitu. Podle zp˚ usobu vzniku je rozliˇsov´ an deficit cyklick´ y a struktur´ aln´ı. Ta ˇcást deficitu rozpoˇctu, která je v´ ysledkem diskrétn´ıch opatˇren´ı, se oznaˇcuje jako struktur´ aln´ı deficit, ˇcást odráˇzej´ıc´ı v´ yvoj pˇrebytku v´ ydaj˚ u nad pˇr´ıjmy v pr˚ ubˇehu hospodáˇrského cyklu je oznaˇcována jako cyklick´ y deficit. Struktur´ aln´ı deficit ukazuje vztah pˇr´ıjm˚ u a výdaj˚ u za pˇredpokladu, ˇze by ekonomika fungovala na u ´rovni potenci´ aln´ıho produktu.

123


Cyklick´ y deficit zachycuje dopad hospod´ aˇrského cyklu, tzn. mˇeˇr´ı zmˇeny v pˇr´ıjmech, výdaj´ıch a jejich vztahu, které vznikaj´ı v d˚ usledku toho, ˇze se ekonomika pohybuje nad nebo pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu. Vestavˇené stabilizátory maj´ı b´ yt konstruovány tak, aby v obdob´ı vzestupu vytváˇrely pˇrebytek na stranˇe pˇr´ıjm˚ u, v obdob´ı recese je s jejich fungován´ım spojen vznik deficitu. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedná o tzv. cyklick´ y deficit, který je d˚ usledkem automatického pˇrizp˚ usobován´ı ekonomiky na cyklický pohyb (napˇr. automatické pˇresouván´ı d˚ uchod˚ u do niˇzˇs´ıho pásma zdanˇen´ı v d˚ usledku poklesu u ´rovnˇe d˚ uchodu). Z dlouhodobého hlediska docház´ı ke kompenzaci cyklick´ ych deficit˚ u rozpoˇctov´ ymi pˇrebytky v obdob´ı expanze, rozpoˇcet je vyrovnan´ y. Obrázek 8.5: Strukturáln´ı a cyklick´ y deficit RGB EGB

RGB

EGB,1 BDS

1.

BDC

0

R1

Y1

R2

EGB,0

E1

Y∗

Y

kde: RGB jsou pˇr´ıjmy státn´ıho rozpoˇctu, EGB jsou v´ ydaje, s indexem 1 jsou zobrazeny v´ ydaje vyˇsˇs´ı neˇz rovnováˇzné. BDC je deficit cyklick´ y, BDS je deficit strukturáln´ı. Struktur´ aln´ı deficit m˚ uˇze být (zpravidla je) vyvol´ an uplatˇ nován´ım expanzivn´ı fisk´ aln´ı politiky, kdy výdaje pˇresahuj´ı pˇr´ıjmovou str´ anku rozpoˇctu. V tomto pˇr´ıpadˇe se projev´ı odliˇsné u ´ˇcinky na ekonomiku. Strukturáln´ı deficit zakládá moˇznost dlouhodobˇe nevyrovnaného rozpoˇctu a jeho dopady na ekonomiku jsou negativn´ı, nebot’ stát je nucen pokr´ yt pˇrebyteˇcné v´ ydaje. Jak bylo uvedeno v u ´vodn´ı subkapitole, jsou dva zp˚ usoby z´ıskán´ı potˇrebn´ ych prostˇredk˚ u (oba s negativn´ım dopadem): Pokud si vláda vyp˚ ujˇ c´ı na finanˇcn´ıch trz´ıch, vystupuje jako konkurent soukrom´ ych investor˚ u v poptávce po voln´ ych penˇeˇzn´ıch zdroj´ıch. Omezuje dostupnost prostˇredk˚ u pro soukromé investory, zdraˇzuje u ´vˇerové zdroje a vytˇ esˇ nuje soukrom´ e investice z ekonomiky Pokud si vl´ ada nevyp˚ ujˇ cuje a financován´ı pˇrebytku v´ ydaj˚ u se uskuteˇcn ˇuje na základˇe emise dodateˇcných penˇez centráln´ı bankou, zvyˇsuje se, z hlediska penˇeˇzn´ıho obˇehu neod˚ uvodnˇenˇe, mnoˇzstv´ı penˇez

124

v ekonomice. D˚ usledkem dodateˇcné emise je inflace. Uveden´ y postup je oznaˇcován jako monetizace deficitu a jeho hrozba je jedn´ım z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u posilován´ı nezávislosti centráln´ı banky na vládˇe a státn´ıch orgánech.

Shrnut´ı kapitoly Fiskáln´ı politika vyuˇz´ıvá státn´ıho rozpoˇctu k ovlivnˇen´ı ekonomického prostˇred´ı. Vyuˇz´ıvá k tomu jak pˇr´ıjmovou tak v´ ydajovou stranu. Nástroje fiskáln´ı politiky se mohou dˇelit podle toho, zda p˚ usob´ı automaticky po zaveden´ı do hospodáˇrstv´ı (vestavˇené stabilizátory), nebo pˇredstavuj´ı opatˇren´ı jednorázové (diskrétn´ı opatˇren´ı). Základn´ımi nástroji jsou státn´ı nákupy v´ yrobk˚ u a sluˇzeb a danˇe. Státn´ı nákupy jsou pˇr´ımou souˇcást´ı agregátn´ı poptávky a nep˚ usob´ı pˇr´ımo na nab´ıdkovou stranu. Danˇe ovlivˇ nuj´ı mnoˇzstv´ı disponibiln´ıch prostˇredk˚ u subjekt˚ u ´ cinek na poptávkovou stranu je bezprona poptávkové i nab´ıdkové stranˇe. Uˇ stˇredn´ı, nab´ıdkov´ y efekt se projevuje se zpoˇzdˇen´ım. ´ cinnost obou nástroj˚ Uˇ u je odliˇsná a mus´ıme ji posuzovat s ohledem na to: zda ekonomika vyuˇz´ıvá nebo nevyuˇz´ıvá v´ yrobn´ı kapacity zda sledujeme krátkodob´ y nebo dlouhodob´ y efekt. Deficit státn´ıho rozpoˇctu znamená, ˇze v´ ydaje jsou vyˇsˇs´ı neˇz pˇr´ıjmy. Zdrojem m˚ uˇze b´ yt nedostateˇcn´ y v´ ykon, tj. pod u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu (cyklick´ y deficit), nebo skuteˇcnost, ˇze v´ ydaje jsou nastaveny na vyˇsˇs´ı, neˇz rovnováˇznou u ´roveˇ n. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 20.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 20.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Proˇ c m˚ uˇze b´ yt vyuˇzit státn´ı rozpoˇcet k ovlivnˇen´ı v´ ykonu ekonomiky?

ˇ ım se odliˇsuj´ı diskrétn´ı opatˇren´ı a vestavˇené stabilizátory? 2. C´ 3. Proˇ c docház´ı ke vzniku deficitu státn´ıho rozpoˇctu? 4. Odkud m˚ uˇze z´ıskávat stát prostˇredky pro deficitn´ı financován´ı státn´ıho 5. 6. 7. 8.

rozpoˇctu? Ilustrujte proticyklick´ yu ´ˇcinek progresivn´ıho zdanˇen´ı? Graficky znázornˇete a komentujte ˇc´ım se odliˇsuje dopad zmˇeny zdanˇen´ı od dopadu zmˇeny rozsahu státn´ıch nákup˚ u?. Porovnejte u ´ˇcinnost jednotliv´ ych nástroj˚ u na poptávkovou stranu ekonomiky. Proˇc keynesiánsk´ y pˇr´ıstup upˇrednostnil státn´ı nákupy pˇri stimulaci AD?

125


9. Proˇ c je strukturáln´ı deficit povaˇzován za závaˇzou souvislost a problém

ekonomiky? 10. Zn´ azornˇete graficky deficit státn´ıho rozpoˇctu, u kterého m˚ uˇzete identifikovat jeho cyklickou i strukturáln´ı sloˇzku.

126

´ ´ ı banky Nastroje centraln´ ´ ı c´ıle Monetarn´ ´ ı politika a c´ıle hospodaˇ ´ rske´ politiky Monetarn´

9

´ ı politika Monetarn´

´ ı politika 9. Monetarn´

C´ıl kapitoly Monetárn´ı politika se stala nezastupitelnou sloˇzkou stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky a postoj k n´ı prodˇelal v´ yrazn´ y posun, kter´ y byl naznaˇcen jiˇz v 7 kapitole. Pˇredpokladem zodpovˇezen´ı základn´ıch otázek a souvislost´ı je, ˇze si osvoj´ıte nástroje monetárn´ı politiky a ujasn´ıte jejich vlivu na penˇeˇzn´ı trh. Na tomto základˇe postupnˇe zvládnete tradiˇcn´ı schéma keynesiánské monetárn´ı politiky. D˚ uleˇzit´ ym krokem bude z´ıskán´ı schopnosti posoudit efekty pouˇzit´ ych nástroj˚ u v konfrontac´ı s oˇcekáván´ımi. K pochopen´ı soudobého postoje k monetárn´ı politice a interpretaci jej´ı role, je nutno zvládnout kritick´ y postoj monetarismu k orientaci monetárn´ı politiky na regulaci u ´rokov´ ych mˇer. T´ım bude obsahovˇe zavrˇseno schéma konzervativn´ı hospodáˇrské politiky ze 7 kapitoly. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

9.1

´ ´ ı banky Nastroje centraln´

Jedn´ım z pˇredpoklad˚ uu ´ˇcinnosti hospodáˇrské politiky je jednota sledovan´ ych c´ıl˚ u. Proto je i monetárn´ı politika v rámci stabilizaˇcn´ı politiky orientována k dosaˇzen´ı t´ ychˇz stabilizaˇcn´ıch c´ıl˚ u. Je vˇsak uskuteˇ cn ˇov´ ana pomoc´ı jin´ e soustavy n´ astroj˚ u v jin´ em sektoru ekonomiky a to se projevuje ve sledovan´ ych priorit´ ach. Uskuteˇcn ˇován´ı monetárn´ı politiky je jednou ze základn´ıch funkc´ı centráln´ı banky, která odpov´ıdá za realizaci penˇeˇzn´ı a u ´vˇerové politiky státu. V ˇsirˇs´ım slova smyslu je monetárn´ı politika orientována na: kontrolu mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice na ovlivˇ nován´ı (regulaci) výˇse u ´rokových mˇer na regulaci podm´ınek poskytován´ı u ´vˇeru. V tomto pojet´ı je orientována na ovlivˇ nován´ı podm´ınek penˇeˇzn´ıho sektoru ekonomiky, pˇres kter´ y p˚ usob´ı na jej´ı reáln´ y sektor a na dosahován´ı c´ıl˚ u hospodáˇrské politiky. K uskuteˇcn ˇován´ı monetárn´ı politiky je nutno vytvoˇrit nezbytné pˇ redpoklady, zejména: bankovn´ı soustava mus´ı být dvoustupˇ nová a v jej´ım ˇcele mus´ı b´ yt centráln´ı emisn´ı banka, která vytváˇr´ı institucionáln´ı pˇredpoklad pro vstupován´ı státu do penˇeˇzn´ıho sektoru a jeho ovlivˇ nován´ı. Pˇritom centráln´ı banka jako státn´ı banka má jediná právo emitovat bankovky v ekonomice mus´ı existovat rozvinutý penˇeˇzn´ı obˇeh a penˇeˇzn´ı trh nezbytn´ y je rozvinutý u ´vˇerový systém a kapit´ alový trh. Jsou-li pˇredpoklady splnˇeny, m˚ uˇze b´ yt monetárn´ı politika u ´ˇcinnˇe uskuteˇcn ˇována. V posledn´ıch desetilet´ıch se orientuje k dosaˇ zen´ı c´ıle, kterým je stabilita a kvalita mˇ eny (tzn. uchován´ı koupˇeschopnosti). Proto b´ yvá ˇcasto oznaˇcována jako pˇredevˇs´ım protiinflaˇcn´ı.

128

Je-li dosaˇzena poˇzadovaná kvalita mˇeny, rozˇsiˇruje se okruh bezprostˇrednˇe sledovan´ ych c´ıl˚ u s tˇesnˇejˇs´ı vazbou na podporu sledovan´ ych c´ıl˚ u v reálném sektoru, zejména oˇziven´ı ˇci r˚ ust a zamˇestnanost. K dosaˇzen´ı sledovan´ ych c´ıl˚ u je vyuˇz´ıvána pomˇernˇe ˇ sirok´ a skupina n´ astroj˚ u, pomoc´ı nichˇ z centr´ aln´ı banka ovlivˇ nuje chov´ an´ı a ˇ cinnost komerˇ cn´ıch bank. Tyto n´ astroje m˚ uˇzeme dˇelit na: pˇ r´ım´ e (administrativn´ı) nepˇ r´ım´ e (trˇzn´ı). Pˇ r´ım´ e n´ astroje pˇredstavuj´ı pˇreváˇznˇe selektivn´ı, adresné a administrativn´ı zásahy centráln´ı banky. Jejich c´ılem je ovlivnˇen´ı u ´vˇerov´ ych moˇznost´ı komerˇcn´ıch bank a jejich likvidity. U vˇetˇsiny je jejich uˇz´ıván´ı ménˇe ˇcasté neˇz uˇz´ıván´ı nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u. pravidla likvidity stanovuj´ı závaznou strukturu aktiv a pas´ıv komerˇcn´ıch bank a závazné vazby mezi nimi. Jsou-li stanovena obecnˇe pro komerˇcn´ı banky, maj´ı charakter sp´ıˇse nepˇr´ımého n´ astroje. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt povinnost udrˇzovat urˇcit´ y stanoven´ y pomˇer vlastn´ıho kapitálu a celkov´ ych aktiv nebo stanoven´ı minimáln´ıho pod´ılu stˇrednˇedob´ ych a dlouhodob´ ych vklad˚ u na stˇrednˇedob´ ych a dlouhodob´ ych u ´vˇerech. Podobn´ ymi opatˇren´ımi je ovlivnˇena nab´ıdka penˇez (vˇcetnˇe jej´ı ˇcasové struktury). u ´vˇ erov´ e kontingenty pˇredstavuj´ı nejtvrdˇs´ı nástroj. Je-li stanovena maximáln´ı v´ yˇse u ´vˇeru, kter´ y m˚ uˇze ˇcerpat komerˇcn´ı banka od banky centráln´ı, hovoˇr´ıme o relativn´ım u ´vˇerovém kontingentu. Absolutn´ım u ´vˇerov´ ym kontingentem je komerˇcn´ı bance stanovena maximáln´ı v´ yˇse u ´vˇeru, kter´ y m˚ uˇze poskytovat. povinn´ e vklady pˇredstavuj´ı stanoven´ı povinnosti otevˇr´ıt bˇeˇzn´ yu ´ˇcet, ukládat vklady a provádˇet urˇcité z´ uˇctovac´ı operace v´ yhradnˇe prostˇrednictv´ım centráln´ı banky. Dopad na nab´ıdku penˇez je závisl´ y na rozsahu uplatnˇen´ı tohoto opatˇren´ı, které b´ yvá nejˇcastˇeji pouˇz´ıváno v˚ uˇci státn´ım orgán˚ um. doporuˇ cen´ı, v´ yzvy a dohody pˇredstavuj´ı u ´ˇcinn´ y nástroj, op´ıraj´ıc´ı se o strukturu bankovn´ı soustavy a postaven´ı centráln´ı banky v n´ı. Doporuˇcen´ı je vyjádˇren´ım pˇrań´ı centráln´ı banky. Nemá zpravidla p´ısemnou podobu, stejnˇe jako výzva, která je vn´ımána jako naléhavˇejˇs´ı vysloven´ı poˇzadavku. Dohoda b´ yvá uzav´ırána v p´ısemné formˇe a po podpisu je právnˇe závazná. Uvedená opatˇren´ı se nemus´ı dot´ ykat pˇr´ımo otázek ovlivˇ nuj´ıc´ıch nab´ıdku penˇez. Nepˇ r´ım´ e n´ astroje jsou charakteristické ploˇsn´ ym p˚ usoben´ım, pˇredstavuj´ı vytvoˇren´ı stejn´ ych podm´ınek pro jednotlivé komerˇcn´ı banky. Povinn´ e minim´ aln´ı rezervy, které jsme jiˇz zavedli v souvislosti s procesem multiplikace depozit. V´ yˇse rezerv pˇredstavuje ˇcástku, urˇcenou pomoc´ı ukazatele m´ıry povinn´ ych rezerv, která je stanovována zpravidla diferencovanˇe pro vklady na vidˇenou a term´ınované vklady, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇc´ım jsou vklady likvidnˇejˇs´ı, t´ım vyˇsˇs´ı procentn´ı sazba

129


ˇ m´ıra 12 % m´ıry povinn´ ych rezerv. V pr˚ ubˇehu roku 1995 byla v CR na vklady na vidˇenou a 3 % z term´ınovan´ ych vklad˚ u. Koncem roku doˇslo ke sjednocen´ı m´ıra na u ´rovni 8,5 %. V srpnu 1997 zv´ yˇseny na 11,5 % z primárn´ıch vklad˚ u bank. V u ńoru 2003 byla stanovena ve v´ yˇsi 2,00 %. M´ıra povinn´ ych rezerv p˚ usob´ı nepˇr´ımo´ umˇernˇe na nab´ıdku penˇez v ekonomice. Operace na voln´ em trhu pˇredstavuj´ı nákup ˇci prodej státn´ıch cenn´ ych pap´ır˚ u. Centráln´ı banka uskuteˇcn ˇuje obchod s komerˇcn´ı bankou, která m˚ uˇze zastupovat klienta nebankovn´ı sféry. Pokud centráln´ı banka nakupuje cenné pap´ıry, dává do obˇehu pen´ıze a naopak. T´ım ovlivˇ nuje nab´ıdku penˇez v ekonomice. Emise a prodej státn´ıch cenn´ ych pap´ır˚ u jsou spojeny s centralizac´ı prostˇredk˚ u, které jsou uˇz´ıvány na v´ ydajové stranˇe státn´ıho rozpoˇctu, tzn. s uskuteˇcn ˇován´ım fiskáln´ı politiky. Operace vˇsak maj´ı vliv i na u ´rokovou m´ıru. Pokud centráln´ı banka prodává státn´ı cenné pap´ıry, z´ıskává za nˇe ˇcást voln´ ych penˇeˇzn´ıch zdroj˚ u. To vede k vyostˇrován´ı konkurence na stranˇe poptávky po penˇez´ıch a u ´roková m´ıra roste. ´ Poznamka 9.1.

C´ılem operac´ı na volném trhu je usmˇerˇ novat v´ yvoj u ´rokov´ ych sazeb v ekonomice, ovlivˇ novat likviditu penˇeˇzn´ıho trhu a d´ avat veˇrejnosti sign´ al o postoji mˇenové poliˇ tiky CNB. Operace na volném trhu jsou vˇetˇsinou prov´ adˇeny ve formˇe repo operac´ı (na základˇe dohod o zajiˇstˇen´ı penˇeˇzité pohled´ avky pˇrevodem dluˇzn´ ych cenn´ ych pap´ır˚ u). Hlavn´ı mˇenov´ y n´ astroj má podobu repo operac´ı prov´ adˇen´ ych formou ˇ tendr˚ u. Pˇri repo operac´ıch CNB pˇrij´ımá od bank pˇrebyteˇcnou likviditu a bank´ am pˇred´ av´ a jako kolater´ al dohodnuté cenné pap´ıry. Obˇe strany se zároveˇ n zavazuj´ı, ˇze ˇ po uplynut´ı doby splatnosti probˇehne reverzn´ı transakce, v n´ıˇz CNB jako dluˇzn´ık vr´ at´ı vˇeˇritelské bance zap˚ ujˇcenou jistinu zv´ yˇsenou o dohodnut´ yu ´rok a vˇeˇritelsk´ a ˇ banka vr´ at´ı CNB poskytnut´ y kolater´ al. Z´ akladn´ı doba trv´ an´ı tˇechto operac´ı je stanovena na 14 dn´ı, avˇsak v závislosti na predikci v´ yvoje likvidity bankovn´ıho sektoru jsou ˇcas od ˇcasu prov´ adˇeny i repo operace s dobou splatnosti kratˇs´ı neˇz 14 dn´ı. Vzhledem k systémovému pˇrebytku likvidity v bankovn´ım sektoru slouˇz´ı ˇ v souˇcasné dobˇe repo tendry pouze k odˇcerp´ av´ an´ı likvidity. CNB prov´ ad´ı repo tendry s tzv. variabiln´ı sazbou. To znamen´ a, ˇze vyhl´ aˇsen´ a repo sazba slouˇz´ı jako maximáln´ı limitn´ı sazba, za kterou mohou b´ yt banky v repo tendru uspokojov´ any. ˇ Nab´ıdky bank jsou vypoˇra´d´ any podle americké aukˇcn´ı procedury, tj. CNB pˇrijme pˇrednostnˇe nab´ıdky poˇzaduj´ıc´ı nejniˇzˇs´ı u ´rokovou sazbu, a to aˇz do v´ yˇse predikovaného pˇrebytku likvidity na dan´ y den. V pˇr´ıpadˇe, ˇze objem objednan´ y bankami ˇ pˇresáhne predikovan´ y pˇrebytek likvidity, CNB nab´ıdky za nejvyˇsˇs´ı sazby bud’ zcela odm´ıtne nebo proporcionálnˇe zkr´ at´ı. Repo tendr je obvykle vyhlaˇsov´ an kaˇzd´ y pracovn´ı den, kolem 9:30 hod. Banky maj´ı moˇznost ve stanovené dobˇe pˇred´ avat své objedn´ avky, t.j. objem a poˇzadovanou u ´rokovou sazbu. Minim´ aln´ı akceptovateln´ y objem je 300 mil. Kˇc a dále celé n´ asobky 100 mil. Kˇc. V u ńoru 2003 byla 2T Repo sazba stanovena ve v´ yˇsi 2,50 %. Zdroj: www.cnb.cz

Diskontn´ı sazba pˇredstavuje nástroj, jehoˇz uˇzit´ı je zaloˇzeno na emisn´ı funkci centráln´ı banky. Komerˇcn´ı banky maj´ı moˇznost z´ıskat dodateˇcné penˇeˇzn´ı prostˇredky formou u ´vˇeru. Diskontn´ı sazba je u ´rokovou sazbou, kterou vyhlaˇsuje centráln´ı banka a snaˇz´ı se jej´ı regulac´ı ovlivˇ no-

130

vat poptávku komerˇcn´ıch bank po u ´vˇerech. Od r˚ ustu diskontn´ı sazby se oˇcekává omezen´ı poptávky po u ´vˇerech a t´ım i omezen´ı u ´vˇerov´ ych zdroj˚ u komerˇcn´ıch bank. Pokles diskontn´ı sazby p˚ usob´ı opaˇcn´ ym smˇerem. Diskontn´ı sazba v u ńoru 2003 dosahovala v´ yˇse 1,50 %. Reeskont smˇ enek a lombardn´ı u ´vˇ er pˇredstavuj´ı dva doplˇ nkové nástroje a s t´ım spojené operace. Komerˇcn´ı banky odkupuj´ı (eskontuj´ı) smˇenky od subjekt˚ u ekonomiky. Pokud tyto smˇenky odprodaj´ı centráln´ı bance (reeskont), zvyˇsuje centráln´ı banka likviditu a u ´vˇerovou kapacitu komerˇcn´ıch bank. Lombardn´ı u ´vˇer je u ´vˇerem poskytnutým komerˇcn´ım bank´ am proti z´ astavˇe cenných pap´ır˚ u. Poskytnut´ım je zv´ yˇsena nab´ıdka penˇez. V u ńoru 2003 stanovena ve v´ yˇsi 3,50 %. Konverze mˇ eny a swapov´ e obchody pˇredpokládaj´ı smˇenitelnou mˇenu. Konverse jsou nákupy ˇci prodeje zahraniˇcn´ıch mˇen za mˇenu domác´ı. T´ım je ovlivnˇena nab´ıdka domác´ı mˇeny (nab´ıdka penˇez v ekonomice). Swapy jsou obchody, pˇri nichˇz centr´ aln´ı banka nakupuje nebo prod´ av´ a zahraniˇcn´ı mˇenu za mˇenu domác´ı s t´ım, ˇze je souˇcasnˇe dohodnut budouc´ı term´ın pro uskuteˇcnˇen´ı zpˇetné operace. V tomto pˇr´ıpadˇe je dopad na nab´ıdku penˇez ˇcasovˇe omezen. Intervence na devizov´ ych trz´ıch se t´ ykaj´ı politiky devizového kurzu a souvislosti zohledn´ıme aˇz v závˇereˇcné kapitole.

Obrázek 9.1: Nástroje a c´ıle monetárn´ı politiky Operace ´ na volnem trhu

Diskontn´ı politika

Povinne´ ´ ı minimaln´ rezervy

9.2

ˇ Zamestnanost

ˇ Mnoˇzstv´ı penez ´ Urokov a´ m´ıra

Cenova´ stabilita

´ ı c´ıle Monetarn´

S uveden´ ych nástroj˚ u a souvislost´ı vypl´ yvá, ˇze centráln´ı banka m˚ uˇze sv´ ymi trˇzn´ımi nástroji ovlivˇ novat dva základn´ı rozmˇery penˇeˇzn´ıho trhu. Pˇredevˇs´ım cenu trhu – u ´rokovou m´ıru a nab´ızené mnoˇzstv´ı penˇez. Oba dva bezprostˇredn´ı c´ıle monetárn´ı oblasti spolu u ´zce souvis´ı. Podle toho, jak uˇ zit´ e n´ astroje ovlivˇ nuj´ı nab´ıdku penˇ ez, rozliˇ sujeme monet´ arn´ı politiku: expanzivn´ı, orientovanou na zvˇetˇsen´ı nab´ıdky penˇez restriktivn´ı, smˇeˇruj´ıc´ı k omezen´ı nab´ıdky penˇez.

131


Expanzivn´ı ˇci restriktivn´ı opatˇren´ı centráln´ı banky vyvolávaj´ı na penˇeˇzn´ım trhu snadno ˇcitelné zmˇeny v rovnováze. Obrázek 9.2: Zmˇena rovnováhy v podm´ınkách expanzivn´ı a restriktivn´ı politiky národn´ı banky i SM,1 SM,0 SM,2

1.

i1 i0 i2

E1

E0

II.

2.

E2

IV.

DM I.

0

III.

M1 M0 M2

M

Naˇse ilustrace vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze poptávka po penˇez´ıch je dána. Expanze (zvˇetˇsen´ı nab´ıdky penˇez) ˇci restrikce (sn´ıˇzen´ı nab´ıdky penˇez) uplatnˇená centráln´ı bankou vyvolává zmˇenu rovnováhy na penˇeˇzn´ım trhu. Pˇriˇcemˇz plat´ı: ↑ SM =⇒↓ i & ↓ SM =⇒↓ i Jestliˇze pˇripust´ıme, ˇze ke zmˇenám m˚ uˇze docházet i na stranˇe poptávky po penˇez´ıch, pak jsou t´ım vyvolány s´ıly, které mohou p˚ usobit ve smˇeru p˚ uvodn´ı zmˇeny nebo p˚ usobit opaˇcn´ ym smˇerem proti. Zmˇena poptávky (obr. 9.3) posouvá rovnováˇzn´ y bod z p˚ uvodn´ı polohy E0 do bod˚ u E1 a E2 , kter´ ym odpov´ıdá nejen jin´ y rozsah mnoˇzstv´ı penˇez, ale také nová u ´roveˇ nu ´rokové m´ıry. Centráln´ı banka má pod kontrolou nab´ıdku penˇez. V´ yvoj poptávky po penˇez´ıch je závisl´ y na zmˇenách v chován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u poptávaj´ıc´ıch pen´ıze, tzn. na v´ yvoji ˇcinitel˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch jejich poptávku po penˇez´ıch. Vrát´ıme-li se k obrázku 9.3, zmˇena poptávky zp˚ usobuje zmˇeny na penˇeˇzn´ım trhu, které znamenaj´ı zmˇenu podm´ınek pro ekonomické subjekty. Centráln´ı banka pˇri registraci tˇechto zmˇen nebo pˇri oˇcekáván´ı, ˇze nastanou, stoj´ı pˇred volbou, jak se zachovat. Situace b´ yvá oznaˇcována jako dilema centr´ aln´ı banky, kdy banka mus´ı rozhodnout: zda ponech´ a volný pr˚ ubˇeh d˚ usledk˚ um zmˇeny na stranˇe poptávky po penˇez´ıch, tzn. souvislostem naznaˇceným obr´ azek 9.3. zda bude intervenovat na penˇeˇzn´ım trhu pomoc´ı restriktivn´ıch ˇci expanzivn´ıch opatˇren´ı. V tomto pˇ r´ıpadˇ e se mus´ı rozhodnout ve prospˇ ech ˇ ceho bude opatˇren´ı uskuteˇcnˇeno. Centr´ aln´ı banka nem˚ uˇze

132

Obrázek 9.3: D˚ usledky zmˇeny poptávky po penˇez´ıch i SM

E2

i2

E0

IV.

i0 II.

i1

E1

DM,2

2.

1.

DM,0 DM,1

I.

0

III.

M1 M0 M2

M

svým opatˇren´ım situaci vr´ atit do p˚ uvodn´ıho stavu (pˇred zmˇenou poptávky po penˇez´ıch), nem˚ uˇze souˇcasnˇe uˇz´ıt restriktivn´ı i expanzivn´ı krok, vztah mnoˇ zstv´ı penˇ ez a u ´rokov´ e m´ıry je nepˇ r´ımo´ umˇ ern´ y. Pro ilustraci zvolme situaci, kdy na penˇeˇzn´ım trhu vzroste poptávka po penˇez´ıch. D˚ usledkem je tlak na vzestup u ´rokové m´ıry i mnoˇzstv´ı penˇez. Rovnováˇzn´ y bod se posouvá po kˇrivce nab´ıdky smˇerem doprava nahoru. Pokud uvedené zmˇeny nejsou v rozporu s c´ıli, které banka sleduje, ponechá jim voln´ y pr˚ ubˇeh. Bude-li vyvolaný efekt hodnocen jako negativn´ı, m˚ uˇze centráln´ı banka svými nástroji p˚ usobit proti vznikaj´ıc´ı tendenci. Následuj´ıc´ı obrázky naznaˇcuj´ı, jak zmˇenou na stranˇe nab´ıdky penˇez m˚ uˇze b´ yt eliminován r˚ ust ust mnoˇzstv´ı penˇez (viz obrázek 9.5). u ´rokové m´ıry (viz obrázek 9.4) nebo r˚ V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se jedná o expanzi, ve druhém o restrikci. Pokud oba obrázky srovnáme, je zˇrejmé, ˇze centráln´ı banka m˚ uˇze intervenovat ve prospˇech stability u ´rokové m´ıry nebo mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. Pouze k jednomu z tˇ echto bezprostˇ redn´ıch c´ıl˚ u m˚ uˇ ze smˇ eˇ rovat uˇ zit´ı n´ astroj˚ u monet´ arn´ı politiky. ´ Poznamka 9.2.

Uvedené závˇery se vztahuj´ı k situac´ım, které jsou na obr´ azc´ıch zachyceny, tzn. nab´ıdka penˇez vykazuje jistou citlivost na u ´rokovou m´ıru. Pokud by tato podm´ınka nebyla splnˇena a nab´ıdka byla vertik´ aln´ı, pak by zmˇeny poptávky p˚ usobily pouze jako faktor ovlivˇ nuj´ıc´ı u ´rokovou m´ıru.

9.3

´ ı politika a c´ıle hospodaˇ ´ rske´ politiky Monetarn´

Základn´ımi c´ıly sledovan´ ymi hospodáˇrskou politikou státu je u ´roveˇ n zamˇestnanosti a cenová stabilita, které jsou v´ yslednic´ı vztahu mezi agregátn´ı poptávkou a agregátn´ı nab´ıdkou. Tradiˇcn´ı keynesi´ ansk´ e sch´ ema monetárn´ı politiky se op´ıralo o vztah mezi

133


Obrázek 9.4: Expanzivn´ı zásah proti r˚ ustu u ´rokové m´ıry i SM,1

SM,2 2.

1.

i1 = i2

E2

E1

DM,2 DM,1

I.

0

M1

M2

M

nab´ıdkou penˇez a u ´rokovou m´ırou, jako veliˇcinou ovlivˇ nuj´ıc´ı agregátn´ı poptávku. Zmˇeny poptávky jsou doprovázeny zmˇenami v cenové hladinˇe a v´ ykonnosti ekonomiky. Základn´ı schéma (transmisn´ı mechanismus keynesiánské monetárn´ı politiky) je moˇzno zapsat v podobˇe: yˇ slen´ ych investic =⇒ ΔSM =⇒ Δi =⇒ Δzam´ =⇒ ΔAD =⇒ zamˇ estnanost a cenov´ a stabilita V návaznosti na pˇredchoz´ı v´ yklad klasického a keynesiánského modelu rovnováhy hospodáˇrstv´ı je zˇrejmé, ˇze pˇredpokl´ adané efekty jsou závislé na zp˚ usobu interpretace nab´ıdkové strany ekonomiky. Vyjdeme-li z tradiˇcn´ıho tvaru kˇrivka AS jako kˇrivky ztrácej´ıc´ı pruˇznost na u ´rovni a za u ´rovn´ı potenciáln´ıho produktu, bude dopad na sledované c´ıle závisl´ y na tom, které ˇcásti kˇrivky náleˇz´ı skuteˇcn´ y v´ ykon. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe je kvalita c´ıl˚ u závislá jak na agregátn´ı poptávce, tak na agregátn´ı nab´ıdce. yvá, ˇze pˇ ri posuzov´ an´ı u ´ˇ cink˚ u monet´ arn´ı poliZ v´ yˇse uvedeného vypl´ tiky budeme muset rozliˇ sovat, zda se jedn´ a o: plné ˇci ne´ uplné vyuˇzit´ı výrobn´ıch kapacit u ´ˇcinky kr´ atkodobé ˇci dlouhodobé Nutnost respektován´ı uveden´ ych vliv˚ u ilustrujme na pˇr´ıkladu expanzivn´ı monetárn´ı politiky, Expanzivn´ı monet´ arn´ı politika: ↑ SM =⇒↓ i =⇒↑ I =⇒↑ AD =⇒↑ HDP ´ cinek je moˇzno ilustrovat za situace, kdy nejsou vyuˇz´ıv´ any výrobn´ı kapacity. Uˇ shodnˇe jako na obrázku 8.4, tzn. r˚ ust v´ ykonu doprovázen´ y ˇcásteˇcn´ ym vzestupem cen. Pokud by vˇsak byla nab´ıdka penˇez zv´ yˇsena v ekonomice na u ´rovni

134

Obrázek 9.5: Restriktivn´ı opatˇren´ı zamezuj´ıc´ı r˚ ustu mnoˇzstv´ı penˇez i

SM,2

1.

i2 I.

i1

E2

SM,1

2.

E1

DM,2 DM,1

0

M1 = M 2

M

potenciáln´ıho produktu (viz. obrázek 8.3), doˇslo by pˇredevˇs´ım k cenovému vzestupu, kter´ y by byl doprovázen ˇcásteˇcn´ ym vzr˚ ustem v´ ykonu ekonomiky. Budeme-li uvaˇ zovat kr´ atkodob´ y ˇ casov´ y horizont, plat´ı: monet´ arn´ı expanze se projev´ı v ekonomice nedostateˇ cnˇ e vyuˇ z´ıvaj´ıc´ı zdroje pˇ redevˇ s´ım r˚ ustem v´ ykonu (sniˇ zov´ an´ım m´ıry nezamˇ estnanosti) a m´ırn´ ym vzestupem cenov´ e hladiny. Pˇ ri u ´pln´ em vyuˇ zit´ı zdroj˚ u se jako u ´ˇ cinek monet´ arn´ı expanze projev´ı v´ yrazn´ y cenov´ y vzestup doprov´ azen´ y ˇ c´ asteˇ cn´ ym r˚ ustem produktu. Keynesiánské koncept monetárn´ı politiky vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze se projev´ı efekt likvidity, tzn.: ↑ SM =⇒↓ i. V´ yklad byl podroben kritice z pozice monetarismu M. Friedmana. Ten klade d˚ uraz na to, ˇze u ´ˇcinek monetárn´ı expanze se jednak plnˇe nevyˇcerpá uveden´ ymi efekty, jednak nemus´ı nastat. Zd˚ urazˇ nuje, ˇze r˚ ust nab´ıdky penˇez vyvolává v ekonomice i efekty opaˇcné, které p˚ usob´ı na r˚ ust u ´rokové m´ıry. (resp. na r˚ ust DM a tedy na r˚ ust u ´rokové m´ıry). R˚ ust reálného produktu je doprovázen cenov´ ym vzestupem, kter´ y vyvolává urychlen´ y r˚ ust nomin´ aln´ıho produktu. Rostouc´ı nomináln´ı produkt zvyˇsuje poptávku po penˇez´ıch, která na penˇeˇzn´ım trhu vyvolává n´ asledn´ y vzestup u ´rokov´ e m´ıry, p˚ usob´ıc´ı proti p˚ uvodn´ımu poklesu. Tzv. d˚ uchodov´ y efekt (rostouc´ı d˚ uchod zvyˇsuje DM ). R˚ ust agregátn´ı poptávky vyvolává r˚ ust cenov´ e hladiny a tento vzestup zp˚ usobuje rovnˇeˇz r˚ ust poptávky po penˇez´ıch. Jej´ım d˚ usledkem je tlak na vzestup u ´rokov´ e m´ıry. Tzv. efekt cenové hladiny (rostouc´ı cenová hladina zvyˇsuje DM ). Dalˇs´ım vlivem jsou inflaˇ cn´ı oˇ cek´ av´ an´ı, která jsou r˚ ustem nab´ıdky penˇez povzbuzena a ve svém d˚ usledku p˚ usob´ı rovnˇ eˇ z proti poklesu

135


u ´rokové m´ıry. Tzv. efekt oˇcekávané inflace – oˇcekáván´ı budouc´ıho znehodnocován´ı penˇez vede k nákupu zboˇz´ı dlouhodobé spotˇreby jiˇz nyn´ı, proto roste DM . Pˇrejdeme-li ke sledován´ı u ´ˇcink˚ u monet´ arn´ı expanze v dlouh´ em obdob´ı, mus´ıme uvaˇzovat zmˇeny pˇri vertikáln´ı podobˇe agregátn´ı nab´ıdky. Následuj´ıc´ı obrázek 9.6 zachycuje posun krátkodobé rovnováhy za u ´roveˇ n potenciáln´ıho produktu (tzn. krátkodob´ y efekt monetárn´ı expanze). V pokraˇcuj´ıc´ım ˇcasovém obdob´ı dojde k r˚ ustu cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ y se zastav´ı aˇz vzestup cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u dosáhne u ´rovnˇe shodné se vzestupem cen, kter´ y byl vyvolán zv´ yˇsenou nab´ıdkou penˇez. Dlouhodob´ y u ´ˇcinek expanzivn´ı politiky se pˇrenese pouze do cenového vzestupu. V´ yvoj na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u je poznamen´ an t´ım, ˇ ze rostouc´ı ceny vyvol´ avaj´ı tlak na vzestup popt´ avky po penˇ ez´ıch, kter´ a p˚ usob´ı zuje investiˇ cn´ı v´ ydaje. na vzestup u ´rokov´ e m´ıry a t´ım sniˇ Obrázek 9.6: Dlouhodob´ y efekt expanzivn´ı monetárn´ı politiky P

AS2

AS1

1.

p3 p2

E3 E2

III.

II.

p1

2.

E1

AD2 I.

AD1

IV.

0

Y ∗ = Y3 Y2

Y

Z dlouhodob´ eho hlediska p˚ usob´ı expanzivn´ı monet´ arn´ı politika na ´ cenovou hladinu a vyvol´ av´ a r˚ ust rovnov´ aˇ zn´ e cenov´ e hladiny. Uroveˇ n produktu a zamˇ estnanosti neovlivˇ nuje. Mˇ en´ı se pouze nomin´ aln´ı rozmˇ ery veliˇ cin, re´ aln´ e, vˇ cetnˇ eu ´rokov´ e m´ıry, z˚ ust´ avaj´ı nezmˇ enˇ eny. V pˇr´ıpadˇe restriktivn´ıch opatˇren´ı p˚ usob´ı naznaˇcený mechanismus opaˇcným smˇerem, coˇz znamen´ a, ˇze kr´ atkodobˇ e vyvol´ av´ a sn´ıˇzen´ı u ´rovnˇe produktu a zvyˇsuje m´ıru nezamˇestnanosti (pokud ekonomika nepracuje s plným vyuˇzit´ım výrobn´ıch kapacit). Jsou-li výrobn´ı kapacity plnˇe vyuˇz´ıvány, projev´ı se restrikce pˇ redevˇ s´ım v poklesu cenové hladiny. ´roveˇ n re´ alného produktu a zamˇestnanosti, která se Dlouhodobˇ e nemˇen´ı u pohybuje na u ´rovni pˇrirozené m´ıry, ale sniˇzuje rovnováˇznou u ´roveˇ n cen, jej´ıˇz

136

pokles odpov´ıd´ a poklesu mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice. Od poloviny 70. let se prosazuje vliv monetaristick´ e verze monetárn´ı politiky, která vycház´ı se stejn´ ych institucionáln´ıch základ˚ u. Základn´ı odliˇsnost souvis´ı se zd˚ uraznˇen´ım v´ yznamu penˇez pro urˇcen´ı nomináln´ıho produktu. Monetaristé vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze rychlost obratu penˇez je veliˇcinou relativnˇe stabiln´ı a tud´ıˇz se zmˇeny v penˇeˇzn´ı mase M prom´ıtnou proporcionálnˇe pˇr´ımo do nomináln´ıho produktu. Ve schématu monetárn´ı politiky hraj´ı v´ yznamnou roli v´ ychoz´ı pˇredpoklady, ˇze: nomin´ aln´ı HDP je veliˇcinou závislou na vývoji nab´ıdky penˇez ceny a mzdy jsou relativnˇe pruˇzné (viz pˇredpoklad klasického modelu) soukromý sektor je stabiln´ı (tomu odpov´ıd´ a stabilita výkonu, který m˚ uˇze být rozkol´ıs´ an pouze neˇza´douc´ımi zmˇenami na stranˇe nab´ıdky penˇez, nebot’ poptávka po penˇez´ıch vykazuje vysokou stabilitu). Odtud je odvozeno specificky monetaristick´ e doporuˇ cen´ı pro realizaci monet´ arn´ı politiky. Pˇredevˇs´ım, jak bylo v´ yˇse zm´ınˇeno, pˇr´ıstup zpochybˇ nuje smysluplnost orientace na ovlivˇ nován´ı u ´rokov´ ych mˇer a zd˚ urazn ˇuje v´ yznam mnoˇzstv´ı penˇez, jako základn´ıho pˇredpokladu uchován´ı stabiln´ı cenové hladiny. Z pojet´ı poptávky po penˇez´ıch - jako jedné z forem aktiv – je odvozena jej´ı stabilita, a proto nestabilita (nerovnováha) penˇeˇzn´ıho trhu m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena neadekvátn´ı monetárn´ı politikou, tj. neoˇcek´ avanou zmˇenou mnoˇzstv´ı penˇez. V´ yklad mechanismu, j´ımˇz se pˇrenáˇsej´ı impulsy ze zmˇen nab´ıdky penˇez do v´ ykonnosti a cenové hladiny, vyuˇz´ıvá i v monetaristické verzi strany agregátn´ı poptávky. Rozd´ıl je v tom, ˇze monetaristé povaˇzuj´ı zmˇeny v AD za odraz pˇredevˇs´ım (ˇci dokonce v´ yluˇcnˇe) zmˇen v nab´ıdce penˇez. Stabiln´ı nab´ıdka penˇez vytváˇr´ı základ stability agregátn´ı poptávky. Souˇcasnˇe pˇredpokládaj´ı, ˇze AS je velmi strmá a proto jsou zmˇeny v nab´ıdce penˇez promˇenˇeny pouze (pˇredevˇs´ım) v impulsy zmˇen cenové hladiny.

Shrnut´ı kapitoly Monetárn´ı politika je uskuteˇcn ˇována centráln´ı bankou a jej´ım pˇredpokladem je dvoustupˇ nové bankovnictv´ı vyuˇz´ıvaj´ıc´ı rozvinutého penˇeˇzn´ıho a kapitálového trhu. centráln´ı banka vyuˇz´ıvá moˇznost ovlivˇ novat mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice a t´ım p˚ usobit na stabilitu cenové hladiny a nepˇr´ımo na v´ yˇsi u ´rokové m´ıry. K jej´ımu ovlivnˇen´ı m˚ uˇze vyuˇz´ıt i nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u (diskontn´ı sazba, lombardn´ı sazba aj.). V´ ychoz´ı keynesiánsk´ y typ monetárn´ı politiky vycházel z pˇredpokladu, ˇze zmˇena nab´ıdky penˇez vyvolá zmˇenu u ´rokové m´ıry, která ovlivn´ı rozsah investic a tedy i rozmˇer agregátn´ı poptávky. Monetaristická kritika zd˚ urazˇ novala omezenou u ´ˇcinnost krok˚ u smˇeˇruj´ıc´ıch ´rokové m´ıry, zejména z hlediska dlouhodobého. Proto preferuje k ovlivnˇen´ı u regulaci penˇeˇzn´ı masy s c´ılem stabilizovat cenovou hladinu.

137


S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 21.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 21.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. N´ astroje monetárn´ı politiky dˇel´ıme na: 2. Uved’te, ˇ c´ım se liˇs´ı d˚ usledek expanzivn´ı a restriktivn´ı politiky na pe3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

138

nˇeˇzn´ım trhu: Znázornˇete situaci, kdy banka reaguje na klesaj´ıc´ı poptávku po penˇez´ıch s c´ılem udrˇzet mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu: Jak´ y je vztah mezi nástroji a národohospodáˇrsk´ ymi c´ıli podle keynesiánc˚ u? Jak´ y je vztah mezi nástroji a národohospodáˇrsk´ ymi c´ıli podle monetarist˚ u? V ˇcem spoˇc´ıvá tzv. dilema centráln´ı banky? Z ˇceho vycház´ı pˇredpoklad, ˇze r˚ ust nab´ıdky penˇez vyvolá tzv. efekt likvidity? Proˇc se nemus´ı tento efekt prosadit podle monetarist˚ u? ˇ ım se dá vysvˇetlit, ˇze efekt oˇcekávané inflace p˚ C´ usob´ı na vzestup u ´rokové m´ıry? Popiˇste krátkodob´ y efekt monetárn´ı expanze. Charakterizujte podm´ınky v ekonomice, pokud se centráln´ı banka rozhodla uskuteˇcnit restrikci

´ stabilizacn´ ˇ ı Duchodov ˚ a´ politika jako soucˇ ast politiky ´ Nerovnosti v duchodech ˚ domacnost´ ı ˇ ´ ı a pˇrerozdelov ˇ ´ ı Rozdelov an´ an´

10

´ Duchodov ˚ a´ politika statu

´ 10. Duchodov ˚ a´ politika statu

C´ıl kapitoly V kapitole je vedle stabilizaˇcn´ıho obsahu d˚ uchodové politiky zd˚ uraznˇeno, ˇze zp˚ usob rozdˇelován´ı je okolnost ovlivˇ nuj´ıc´ı stabilitu spoleˇcenského a hospodáˇrského systému. Na základˇe studia kapitoly dospˇejete nejen k pochopen´ı v´ yˇse uvedeného vztahu, ale rovnˇeˇz si ujasn´ıte základn´ı souvislosti t´ ykaj´ıc´ı se nerovnost´ı v rozdˇelován´ı. Pˇredevˇs´ım, ˇze samotné nerovnosti jsou objektivnˇe zaloˇzeny a samy o sobˇe by nemˇely b´ yt negativnˇe interpretovány. To vˇsak nem˚ uˇze vést k bagatelizován´ı situace, kdy nerovnosti znemoˇzn ˇuj´ı urˇcité ˇcásti spoleˇcnosti d˚ ustojné podm´ınky ˇzivota, a to pˇredevˇs´ım tehdy, jedná-li se o nezavinˇené postaven´ı. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

10.1 tiky

´ stabilizacn´ ˇ ı poliDuchodov ˚ a´ politika jako soucˇ ast

V rámci stabilizaˇcn´ı politiky vlád se ve vˇsech zem´ıch uplatˇ nuje soustava opatˇren´ı tvoˇr´ıc´ı základ d˚ uchodové politiky. Ta vycház´ı ze vˇseobecnˇe akceptovaného poznatku, ˇze zp˚ usob rozdˇelen´ı d˚ uchodu pˇredurˇcuje jeho n´ asledné uˇzit´ı, a to je významným faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım stabilitu hospodáˇrstv´ı. Jednotlivé pˇr´ıstupy se liˇs´ı v tom, jakou váhu má d˚ uchodová politika m´ıt, jakou soustavou nástroj˚ u má b´ yt uskuteˇcn ˇována a jak maj´ı b´ yt vymezeny jej´ı c´ıle. Otázky, které jsou pˇredmˇetem zkoumán´ı se vztahuj´ı ke dvˇema okruh˚ um problém˚ u: vztah mezd a stability hospodáˇrstv´ı nerovnosti v d˚ uchodech V prvn´ım pˇ r´ıpadˇ e se jedná pˇredevˇs´ım o snahu omezovat nebezpeˇc´ı vzniku ˇci stupˇ nován´ı inflace tlaˇcené mzdami. Vedle moˇznost´ı protiinflaˇcn´ıho p˚ usoben´ı, které nab´ız´ı systém monetárn´ı politiky, se nezˇr´ıdka vyuˇz´ıvá pˇr´ımého p˚ usoben´ı d˚ uchodovou politikou. Pˇritom se v praxi prosazuj´ı tˇ ri moˇ zn´ e formy, kaˇzdá je doprovázena urˇcit´ ymi v´ yznamn´ ymi nedostatky ˇci riziky: zmrazen´ı mezd, které znamená zákaz provádˇen´ı mzdov´ ych u ´prav a je krajn´ım nástrojem v boji s inflac´ı. Zpravidla je stanovováno na urˇcitou omezenou dobu. Protoˇze se uˇz´ıvá v obdob´ı charakteristickém vysokou ˇcetnost´ı a dynamikou mzdov´ ych u ´prav, m˚ uˇ ze konzervovat na stanovenou dobu i neˇ z´ adouc´ı deformace, které mohly vzniknout mezi jednotliv´ ymi skupinami mezd a d˚ uchod˚ u. statut´ arn´ı limity pˇredstavuj´ı jisté uvolnˇen´ı prostˇred´ı a zahrnuj´ı n´ızké stropy mzdov´ ych u ´prav, pˇriˇcemˇz je pˇr´ısnˇe stanoven i poˇcet tˇechto u ´prav. Stanovuj´ı se limity, o které je moˇzno zv´ yˇsit stávaj´ıc´ı mzdovou u ´roveˇ n. Limity se stanovuj´ı procentuálnˇe nebo absolutnˇe. Zpravidla pˇri jejich stanoven´ı doch´ az´ı k tomu, ˇ ze jsou vn´ım´ any jako smˇ ern´ y

140

n´ ar˚ ust mezd a pracovn´ıci je vn´ımaj´ı jako pˇ riznan´ y n´ arok na zv´ yˇ sen´ı mzdy v uveden´ em rozsahu, ˇc´ımˇz se mohou dostat do rozporu s c´ılem, kter´ y je jejich zaveden´ım sledován. dobrovoln´ e limity, které maj´ı obvykle podobu stanoven´ı maximáln´ı pˇr´ıpustnou u ´roveˇ n mzdové u ´pravy, ale nejsou stanoveny zákonnou normou. Proto také nejsou zpravidla subjekty dodrˇzovány a maj´ı sp´ıˇ se charakter doporuˇ cen´ı. Jejich respektov´ an´ı je charakteristick´ e pro veˇ rejn´ y sektor ekonomiky, ˇ c´ımˇ z m˚ uˇ ze doch´ azet ke vzniku neˇ z´ adouc´ıch disproporc´ı v u ´rovni d˚ uchod˚ u. Posoud´ıme-li v´ yvoj d˚ uchod˚ u ve vztahu k v´ ykonnosti ekonomiky, pak nemaj´ıli b´ yt rostouc´ı d˚ uchody stimulátorem inflace, mus´ı b´ yt jejich r˚ ust doprovázen proporcionáln´ım vzestupem v´ ykonu ekonomiky v poˇzadované struktuˇre v´ ystupu. Dynamika mzdového vývoje ve vztahu k r˚ ustu výkonnosti ekonomiky patˇr´ı k jedné z nejvýznamnˇejˇs´ıch a nejsledovanˇejˇs´ıch proporc´ı n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı.

10.2

´ Nerovnosti v duchodech ˚ domacnost´ ı

D˚ uchody domácnost´ı jsou odvozovány pˇredevˇs´ım z trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u, na kterém vzniká domácnostem nárok na d˚ uchod za poskytnut´ı sluˇzby v´ yrobn´ıho faktoru. Rozdˇelen´ı d˚ uchodu spoleˇcnosti na zisk, u ´rok, rentu a mzdu je podle teorie mezn´ı produktivity závislé na pomˇeru mezn´ıch produktivit jednotliv´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u. V pˇr´ıpadˇe rovnováhy na vˇsech trz´ıch je urˇceno mezn´ım produktem. Samotn´ a skuteˇ cnost, ˇ ze jednotliv´ e dom´ acnosti disponuj´ı r˚ uzn´ ym vlastnictv´ım v´ yrobn´ıch faktor˚ u, vede nutnˇ e ke vzniku nerovnost´ı v d˚ uchodech dom´ acnost´ı. Skuteˇcné rozdˇelován´ı je ovlivˇ nováno p˚ usoben´ım mnoha faktor˚ u, mezi nimiˇz m˚ uˇzeme rozliˇsit faktory: trˇ zn´ı – jejichˇz jednoznaˇcnˇe dominuj´ıc´ı postaven´ı preferuj´ı ekonomové vycházej´ıc´ı z klasického modelu. Podle jejich názoru by d˚ uchod mˇel b´ yt plnˇe determinován trˇzn´ım mechanismem se vˇsemi doprovodn´ ymi d˚ usledky. Takové rozdˇelen´ı vytváˇr´ı tlak na efektivn´ı fungován´ı trh˚ u. Uvˇedomuj´ı si, ˇze uveden´ y mechanismus rozdˇelován´ı m˚ uˇze vyprodukovat nepˇrimˇeˇrené tvrdosti a jejich kompenzaci v urˇcité v´ yˇsi (nezbytn´ y d˚ uchod) pˇripouˇstˇej´ı. netrˇ zn´ı – kam mus´ıme zaˇradit zejména efektivnost, kvalitu zdroje, kvalifikaci pracovn´ıka, vrozené nebo z´ıskané schopnosti, vˇek atd. Nˇekteré z tˇechto vliv˚ u je moˇzno ovlivˇ novat, jiné jsou vzhledem k moˇznostem domácnost´ı dané. V rozdˇelovac´ıch procesech p˚ usob´ı ˇsiroká ˇskála faktor˚ u vyvolávaj´ıc´ıch nerovnosti v d˚ uchodech domácnost´ı. Vzhledem k tomu, ˇze d˚ uchody domácnost´ı maj´ı r˚ uzné zdroje, dˇel´ıme je na pracovn´ı a nepracovn´ı (jin´ e) d˚ uchody. Pˇri posuzován´ı vzniku nerovnost´ı v rozdˇelován´ı, jejich rozmˇeru a d˚ usledk˚ u je

141


nutno zd˚ uraznit, ˇze obecnˇ e nem˚ uˇ ze b´ yt probl´ em rozdˇ elov´ an´ı spojov´ an se skuteˇ cnost´ı, ˇ ze tyto rozd´ıly existuj´ı. Pokud se nerovnostmi zabýv´ ame, p˚ ujde nám pˇredevˇs´ım o nerovnosti pracovn´ıch d˚ uchod˚ u. I v tomto pˇr´ıpadˇe mus´ıme zd˚ uraznit, ˇze jejich existence je nejen opodstatnˇená, ale ˇzádouc´ı, pokud odráˇz´ı efektivitu vynakládán´ı práce. Za problém vyˇzaduj´ıc´ı zohlednˇen´ı je obecnˇe nutno vn´ımat skuteˇcnost, kdyˇz rozdˇ elen´ı vyprodukuje nepˇ rimˇ eˇ renou tvrdost (ohroz´ı ˇzivotn´ı standard) pˇrestoˇze se pˇr´ıjemce d˚ uchodu pˇriˇcinil obvykl´ ym zp˚ usobem. Zcela jednoznaˇcného zohlednˇen´ı si zaslouˇz´ı i situace, kdy trˇzn´ı prostˇred´ı neuchod. umoˇzn ˇuje vynakl´ ad´ an´ı pr´ ace a z´ıskán´ı nároku na pracovn´ı d˚ Nerovnosti v d˚ uchodech domácnost´ı se zobrazuj´ı pomoc´ı tzv. Lorenzovy kˇ rivky a mˇeˇr´ı pomoc´ı d˚ uchodov´ eho Giniho koeficientu. Lorenzova kˇrivka je konstruována tak, ˇze vyjadˇruje vztah mezi procentn´ım vyjádˇren´ım domácnost´ı a procentn´ım vyjádˇren´ım d˚ uchodu. Na vodorovné ose jsou domácnosti jako pˇr´ıjemci d˚ uchod˚ u, na svislé ose jsou pˇrijaté d˚ uchody. Domácnosti jsou seˇrazeny od nejniˇzˇs´ıch d˚ uchodov´ ych pˇr´ıjm˚ u k nejvyˇsˇs´ım. Kaˇzd´ y bod kˇrivky udává jak se pˇr´ısluˇsné procento domácnost´ı pod´ıl´ı na celkovém d˚ uchodu. Pokud by d˚ uchody byly rozdˇelen´ y rovnomˇernˇe mezi domácnosti, byla by grafick´ ym zobrazen´ım u ´seˇcka sv´ıraj´ıc´ı s osami u ´hel 45◦ . Je oznaˇcována jako ide´ aln´ı Lorenzova kˇ rivka (ide´ aln´ı kˇrivka je oznaˇcena a). Opaˇcnou situaci, tzn. absolutn´ı nerovnost v rozdˇelován´ı by ilustrovala kˇrivka tvoˇrená vodorovnou osou a kolmic´ı vztyˇcenou v jej´ım koncovém bodˇe. Vyjadˇrovala by situaci, kdy jsou veˇskeré d˚ uchody pˇrisvojeny jednou domácnost´ı (resp. u ´zkou skupinou). Skuteˇ cn´ a Lorenzova kˇ rivka leˇ z´ı mezi tˇ emito krajn´ımi hranicemi. Na následuj´ıc´ım obr´ azku je oznaˇcena b. Obrázek 10.1: Lorenzova kˇrivka % celkového d˚ uchodu

a

b

0

% domácnost´ı

Giniho koeficient se urˇcuje pomoc´ı ploch pod skuteˇcnou a ideáln´ı Lorenzovou kˇrivkou. Pokud obsah plochy pod skuteˇcnou kˇrivkou oznaˇc´ıme B a obsah

142

plochy pod ideáln´ı kˇrivkou A, pak (A − B) odpov´ıdá ploˇse vyteˇckovaného obrazce. Giniho koeficient je pomˇer: G=

A−B . A

G leˇz´ı v intervalu (0, 1). Maximáln´ı hodnoty 1 by koeficient nabyl v podm´ınkách absolutn´ı nerovnosti rozdˇelován´ı (B = 0). Naopak minimáln´ı hodnot 0 odpov´ıdá situaci absolutnˇe rovnostáˇrského rozdˇelován´ı mezi domácnosti, kdy skuteˇcná a ideáln´ı kˇrivka by splynuly. ˇ Obrázek 10.2: Lorenzova kˇrivka pro Ceskou republiku v roce 2001 100,0%

kumulované procento čistých příjmů

80,0%

60,0%

přímka absolutní rovnosti příjmů

40,0% Lorenzova křivka pro Českou republiku (rok 2001)

20,0%

0,0% 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

kumulované procento domácností

Zmˇena hodnoty koeficientu signalizuje zm´ırˇ nován´ı ˇci prohlubován´ı nerovnosti v rozdˇelován´ı d˚ uchod˚ u, avˇsak ze zmˇ eny koeficientu nelze vyvozovat z´ avˇ ery o spravedlivˇ ejˇ s´ımu ˇ ci m´ enˇ e spravedliv´ em rozdˇ elov´ an´ı d˚ uchod˚ u, nebo dokonce o mˇ en´ıc´ıch se ˇ zivotn´ıch podm´ınk´ ach. Poznatek je nutno doplnit o anal´ yzu pˇr´ıˇcin zmˇen a v´ yvoji reálného d˚ uchodu jednotliv´ ych d˚ uchodov´ ych skupin domácnost´ı.

10.3

ˇ ´ ı a pˇrerozdelov ˇ ´ ı Rozdelov an´ an´

Rozdˇelen´ı d˚ uchod˚ u mezi domácnosti, které je v´ ysledkem fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu, a ve kterém pob´ıraj´ı domácnosti d˚ uchody za sluˇzby poskytnuté v´ yrobn´ımi faktory naz´ yváme prvotn´ım rozdˇelován´ım. V´ ysledkem prvotn´ıho rozdˇ elov´ an´ı jsou mzdy, u ´roky, zisky a renty.

143


D˚ uchody z´ıskané v prvotn´ım rozdˇelován´ı podléhaj´ı druhotnému rozdˇelován´ı (pˇ rerozdˇ elov´ an´ı). Základn´ım nástrojem pˇrerozdˇelován´ı je státn´ı rozpoˇcet, ale k pˇrerozdˇelován´ı docház´ı i prostˇrednictv´ım rozpoˇct˚ u niˇzˇs´ıch u ´zemn´ıch celk˚ u, a to jak prostˇrednictv´ım pˇr´ıjmové tak v´ ydajové stránky. Vedle státn´ıho rozpoˇctu a rozpoˇct˚ u niˇzˇs´ıch u ´rovn´ı podléhaj´ı prvotn´ı d˚ uchody pˇrerozdˇelován´ı i prostˇrednictv´ım fond˚ u (napˇr. sociáln´ıho pojiˇstˇen´ı). uchody doV´ ysledkem pˇrerozdˇelován´ı d˚ uchod˚ u je jeho koneˇcné rozdˇelen´ı. D˚ mácnost´ı byly v procesu pˇrerozdˇelován´ı zv´ yˇseny o tzv. transferové platby a sn´ıˇzeny o danˇe, dávky, poplatky aj. odvody do státn´ıho rozpoˇctu a dalˇs´ıch fond˚ u. Pro koneˇcné rozdˇelen´ı d˚ uchod˚ u je typická menˇs´ı nerovnost ve srovnán´ı ’ s prvotn´ım rozdˇelován´ım, nebot d˚ uchody vyˇsˇs´ıch pˇr´ıjmov´ ych skupin se v druhotném rozdˇelován´ı sniˇzuj´ı o d˚ uchody niˇzˇs´ıch pˇr´ıjmov´ ych skupin maj´ı tendenci se zv´ yˇsit. Tomu odpov´ıdá pˇr´ısluˇsn´ y posun Lorenzovy kˇrivky, vyjadˇruj´ıc´ı zm´ırnˇen´ı p˚ uvodn´ı nerovnosti rozdˇelován´ı. Pˇrerozdˇelovac´ı procesy jsou v´ yznamnou sloˇzkou sociáln´ı politiky státu, která je ve vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách nezbytnou souˇca´st´ı hospodáˇrské politiky. Sociáln´ı politikou se v obecné rovinˇe rozum´ı souhrn opatˇren´ı státu a ostatn´ıch instituc´ı, které smˇeˇruj´ı ke zm´ırnˇen´ı nerovnost´ı mezi obyvatelstvem. Sociáln´ı politika spoluutváˇr´ı celkové ekonomické klima a ovlivˇ nuje v´ ykonnost ekonomiky prostˇrednictv´ım ovlivˇ nován´ı chován´ı a ˇcinnosti jednotliv´ ych subjekt˚ u, kter´ ych se dot´ yká. Vedle dopad˚ u na celkový chod ekonomiky smˇeˇruj´ı soci´ aln´ı opatˇren´ı pˇredevˇs´ım k vytv´ aˇren´ı spoleˇcenského klimatu hospod´ aˇrských proces˚ u, k utv´ aˇren´ı hum´ ann´ıho prostˇred´ı ve spoleˇcnosti. Mezi uveden´ ymi smˇery uplatnˇen´ı mohou vznikat kontroverze, a proto mohou b´ yt dlouhodobˇe naplˇ novány jen na základˇe vhodn´ ych kompromis˚ u a pˇrizp˚ usobován´ı. Aktivn´ımi spolutv˚ urci a nositeli sociáln´ı politiky jsou i dalˇs´ı, nestátn´ı instituce, jako napˇr.: zamˇestnanecké a odborové svazy, samosprávné orgány, svazy zamˇestnavatel˚ u, obˇcanské iniciativy aj. Oblast sociáln´ı politiky se stala v posledn´ıch desetilet´ıch dalˇs´ı z rovin, ve kter´ ych se vedou spory o c´ıle, metody, rozsah. Je moˇzno konstatovat, ˇze: pod vlivem vývoje v ˇsedes´ atých a poˇca´tku sedmdesátých let se v ekonomické teorii mnohem v´ıce zohledˇ nuje opodstatnˇ en´ a kritika soci´ aln´ıch program˚ u pˇ redchoz´ıch desetilet´ı, kter´ a upozorˇ nuje na negativn´ı dopady pˇredimenzovaného a ploˇsného pouˇz´ıván´ı n´ astroj˚ u soci´ aln´ı politiky. Zejména je poukazováno na nebezpeˇc´ı, ˇze rozsáhlá starostlivost státu o jednotlivce vede k naruˇsov´ an´ı individu´ aln´ı motivace, podlamuje z´ ajem o pr´ aci a negativnˇe p˚ usob´ı na efektivnost hospod´ aˇrstv´ı. V´ yvoj se pˇriklonil ke zpˇ r´ısnˇ en´ı pravidel poskytován´ı jednotliv´ ych forem sociáln´ıch podpor. T´ım byl v makroekonomii potlaˇcen d˚ uraz, který kladl neokeynesi´ anský model hospod´ aˇrské politiky na pˇrerozdˇelován´ı jako nástroj stabilizace agregátn´ı popt´ avky a tedy základ stabilizace a prosperity hospod´ aˇrského systému.

144

Shrnut´ı kapitoly Problematika rozdˇelován´ı je ned´ılnou souˇcást´ı pˇredmˇetu ekonomie. Na zp˚ usobu, kter´ ym se rozdˇelovac´ı procesy uskuteˇcn´ı závis´ı nejen u ´roveˇ n spotˇreby, ale i utváˇren´ı podm´ınek pro dalˇs´ı rozvoj (napˇr. tvorba u ´spor a jejich rozsah). Rozdˇelovac´ı procesy maj´ı vliv na stabilitu hospodáˇrstv´ı (pˇredevˇs´ım dynamika v´ yvoje mezd a dynamika v´ yvoje v´ ykonu ve vzájemném vztahu p˚ usob´ı na v´ yvoj cenové hladiny) i spoleˇcensk´ ych pomˇer˚ u. Historicky pˇritahuje pozornost otázka nerovnosti v rozdˇelován´ı. Nerovnost sama o sobˇe nem˚ uˇze b´ yt povaˇzována za problém, kter´ y je nutno zohledˇ novat a ˇreˇsit pˇrerozdˇelovac´ımi procesy. Problémem se stávaj´ı situace, kdy jsou rozdˇelovac´ı procesy provázeny nepˇrimˇeˇrenou sociáln´ı tvrdost´ı. Zp˚ usoby ˇreˇsen´ı usobit negavˇsak mohou b´ yt nositelem nov´ ych problém˚ u t´ım, ˇze mohou p˚ tivnˇe na ekonomickou aktivitu subjekt˚ u. Toto riziko prováz´ı pˇredevˇs´ım ploˇsná opatˇren´ı. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 22.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 22.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. D˚ uchodová politika státu se orientuje na: 2. Rozdˇ elován´ı d˚ uchod˚ u v ekonomice je závislé na p˚ usoben´ı faktor˚ u: 3. Vysvˇ etlete okolnosti, smysl a d˚ usledky pouˇzit´ı zmrazen´ı mezd v ekono4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

mice Co se sleduje pomoc´ı statutárn´ıch a dobrovoln´ ych limit˚ u? ˇ C´ım jsou vyvolány nerovnosti v d˚ uchodech? Nakreslete Lorenzovu kˇrivku a znázornˇete zmˇenu jej´ıho tvaru poté, kdy d˚ uchody byly zdanˇeny: Uved’te argument a vysvˇetlete, proˇc je moˇzno povaˇzovat nerovnosti v d˚ uchodech za ˇzádouc´ı: Vysvˇetlete, kdy jsou nerovnosti neˇzádouc´ı: Je-li G = 0, má Lorenzova kˇrivka tvar: Uved’te rizika, která m˚ uˇze zp˚ usobit ploˇsn´ y sociáln´ı program:

145


146

ˇ Menov y´ kurz ˇ ˇ Menov y´ kurz a jeho zmena ´ menov ˇ System ych ´ kurzu˚ ´ ˇ ´ Mezinarodn´ ı menov y´ system

11

´ ˇ Mezinarodn´ ı trh penez

´ ˇ 11. Mezinarodn´ ı trh penez

C´ıl kapitoly V kapitole z´ıskáte základn´ı znalosti o principech fungován´ı mezinárodn´ıho trhu penˇez, tj. trhu na nˇemˇz se stˇretává nab´ıdka národn´ı mˇeny s poptávkou po této mˇenˇe. Vedle schopnosti definovat pojem mˇenov´ y kurz budete schopni popsat jak klasickou“ koncepci odvozen´ı rovnováˇzného kurzu, tak alter” nativn´ı pˇr´ıstupy, k nimˇz ˇrad´ıme odvozen´ı kurzu na základˇe mˇenové parity ˇci na základˇe parity kupn´ı s´ıly národn´ıch mˇen. K d˚ uleˇzit´ ym poznatk˚ um umoˇzn ˇuj´ıc´ım lépe rozumˇet zmˇenám kurzu je schopnost identifikovat jednotlivé faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ yˇsi mˇenového kurzu a popsat smˇer tohoto p˚ usoben´ı. Budete rovnˇeˇz schopni popsat mezinárodn´ı mˇenov´ y systém, jeho varianty a zejména základn´ı fáze jeho v´ yvoje od poloviny 20. stolet´ı. ˇ ˇz ´ eˇ Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

11.1

ˇ Menov y´ kurz

Na poˇcátku 21. stolet´ı je v´ yvoj svˇetového hospodáˇrstv´ı silnˇe ovlivnˇen procesem globalizace, v d˚ usledku ˇcehoˇz docház´ı k dosti v´ yraznému otev´ırán´ı národn´ıch ekonomik, které tak jiˇz nem˚ uˇzeme chápat jako ekonomiky uzavˇrené, tj. plnˇe sobˇestaˇcné a od vnˇejˇs´ıho svˇeta se izoluj´ıc´ı národn´ı hospodáˇrstv´ı, n´ ybrˇz jako ekonomiky otevˇrené, tj. jako n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı pomˇernˇe výraznˇe zapojen´ a do mezin´ arodn´ıho obchodu. Vzhledem k tomu, ˇze mezin´ arodn´ı ˇci také zahraniˇcn´ı obchod m˚ uˇzeme definovat jako obchod se statky a sluˇzbami prob´ıhaj´ıc´ı mezi jednotlivými n´ arodn´ımi ekonomikami, je zˇrejmé, ˇze tento y mezin´ arodn´ı mˇenový systém, jenˇz jednak proces vyˇzaduje pomˇernˇe rozvinut´ umoˇzn ˇuje zprostˇredkovat platby mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a souˇcasnˇe vytváˇr´ı co moˇzn´ a nejpˇr´ıznivˇejˇs´ı podm´ınky pro rozvoj mezinárodn´ıch obchodn´ıch vztah˚ u. Mezinárodn´ı transakce jsou pak v souˇcasné dobˇe nejˇcastˇeji realizovány prostˇrednictv´ım národn´ıch mˇen, a to zejména tˇech, jeˇz jsou ekonomické subjekty v jednotliv´ ych zem´ıch ochotny uznat a souˇcasnˇe také pˇrij´ımat jako platebn´ı prostˇredek, tj. prostˇrednictv´ım tzv. volnˇe smˇenitelných mˇen. Z v´ yˇse ˇreˇceného je tedy zˇrejmé, ˇze má-li b´ yt národn´ı mˇena vyuˇz´ıvána v mezinárodn´ıch transakc´ıch, pak je nezbytné, aby k této mˇenˇe mˇely pˇr´ıstup jak domác´ı, tak zahraniˇcn´ı ekonomické subjekty, tj. aby existoval mezin´ arodn´ı trh penˇez, jenˇz chápeme jako trh na nˇemˇz se stˇretáv´ a nab´ıdka národn´ı mˇeny s poptávkou po této mˇenˇe. Na tomto trhu jsou pak obchodovány jak hotovostn´ı penˇeˇzn´ımi prostˇredky, tzv. valuty, tak likvidn´ı bezhotovostn´ı platebn´ımi prostˇredky, jeˇz oznaˇcujeme pojmem devizy. Z hlediska institucionáln´ıho je pak tento trh pˇredstavován jak specializovan´ ymi devizov´ ymi burzami, tak komerˇcn´ımi bankami realizuj´ıc´ımi devizové obchody. Mˇ enov´ y kurz (er) chápeme jako cenu penˇeˇzn´ı jednotky jedné zemˇe vyj´ adˇrenou v penˇeˇzn´ıch jednotkách jiné zemˇe, tj. jako pomˇer v nˇemˇz se navz´ ajem

148

smˇen ˇuj´ı dvˇe n´ arodn´ı mˇeny. Z daného je tedy zˇrejmé, ˇze kurz národn´ı mˇeny m˚ uˇzeme vyjádˇrit bud’to jako urˇcité mnoˇzstv´ı domác´ıch penˇeˇzn´ıch jednotek, jeˇz je nutno vynaloˇzit na nákup jedné jednotky mˇeny zahraniˇcn´ı – v tomto pˇr´ıpadˇe budeme hovoˇrit o tzv. pˇr´ımém kurzovn´ım z´ aznamu: 1,000 C= = 30,817 CZK, kde: C= – euro CZK – ˇceská koruna resp. = 30,817 CZK/C.

nebo jako urˇcité mnoˇzstv´ı zahraniˇcn´ıch penˇeˇzn´ıch jednotek, které je zapotˇreb´ı vynaloˇzit na nákup jedné jednotky domác´ı mˇeny – zde pak budeme hovoˇrit o tzv. nepˇr´ımém kurzovn´ım z´ aznamu: 0,032 C= = 1,000 CZK resp. = 0,032 C/CZK.

Mˇenové kurzy ˇceské koruny a pˇeti vybran´ ych zahraniˇcn´ıch mˇen v roce 2002, a to jak v pˇr´ımém, tak nepˇr´ımém kurzovn´ım záznamu zachycuje tabulka 11.1. Tabulka 11.1: Mˇenov´ y kurz ˇceské koruny a vybran´ ych zahraniˇcn´ıch mˇen v roce 2002 (pr˚ umˇer) Mˇena euro (EUR) libra (GBP) jen (JPY) slov. koruna (SKK) dolar (USD)

pˇ r´ım´ y kursov´ y z´ aznam 30,817 49,041 0,261 0,723 32,739

nepˇr´ım´ y kursov´ y záznam 0,032 0,020 3,829 1,384 0,031

Vzhledem k tomu, ˇze národn´ı mˇenu vstupuj´ıc´ı na mezinárodn´ı trh penˇez povaˇzujeme za zboˇz´ı, je zˇrejmé, ˇze mechanismus utváˇrej´ıc´ı jej´ı cenu – mˇenov´ y kurz – bude v tomto pˇr´ıpadˇe obdobn´ y, jako u kaˇzdého jiného statku, tj. rovnováˇzná cena bude vznikat na základˇe vzájemného stˇretu mezi poptávkou po dané mˇenˇe a nab´ıdkou této mˇeny. Graficky je tato situace zachycena na obrázku 11.1. Pˇredpokládejme, ˇze se na ˇceském penˇeˇzn´ım trhu pohybuje kurz eura na u ´rovni 50,00 ˇcesk´ ych korun za jedno euro. Jak je zˇrejmé z obrázku, tuto hodnotu mˇenového kurzu nem˚ uˇzeme povaˇzovat za rovnováˇznou, nebot’ pˇri této yraznˇe pˇrekraˇcuje poptávku po euru, cenˇe nab´ızené mnoˇzstv´ı eura qS dosti v´ která se nacház´ı na u ´rovni qD . Na ˇceském penˇeˇzn´ım trhu tak vzniká pˇrevis nab´ıdky eura nad poptávkou po euru (DEU R < SEU R ), coˇz vyvolává tlak na pokles ceny této mˇenové jednotky. Mezinárodn´ı trh penˇez nen´ı schopen tomuto tlaku dlouhodobˇe odolávat, takˇze nakonec dojde k postupnému poklesu I. Tento pokles povede jak ke sn´ıˇzen´ı nab´ıdky mˇenového kurzu (viz posun ).

149


II. eura (viz posun ), tak souˇcasnˇe k zv´ yˇsen´ı poptávky po euru (viz posun III. ), v d˚ usledku ˇcehoˇz bude docházet k postupnému sbliˇzován´ı poptávky po euru s nab´ıdkou této mˇenové jednotky, a to aˇz do okamˇziku kdy bude na mezinárodn´ım penˇeˇzn´ım trhu dosaˇzeno rovnováhy. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je pak = rovnováˇzn´ y mˇenov´ y kurz (EE ) roven 30,82 CZK/C.

Obrázek 11.1: Rovnováˇzn´ y mˇenov´ y kurz CZK/EU R SEU R

A

E0 = 50,00

B

DEU R <SEU R

I.

EEU R

EE = 30,82

DEU R II.

III.

0

qD

qE

qS

QEU R

´ ren´ı rovnovaˇ ´ zneho ´ ˇ ´ ´ Utvaˇ menov eho kurzu (symbolicky´ zapis):

E0 = 50,00 CZK/C= ⇒ DEU R < SEU R ⇒ tlak na ↓ er ⇒↓ er = = (50,00 CZK/C= → 30,82 CZK/C) ⇒ EEU R [q = qE ; EE = 30,82 CZK/C] ´ zny´ kurz – alternativn´ı zpusoby Rovnovaˇ ˚ odvozen´ı

Mimo jiˇz v´ yˇse uvedenou koncepci, dle niˇz je rovnováˇzn´ y kurz na mezinárodn´ım penˇeˇzn´ım trhu urˇcen vzájemn´ ym stˇretáván´ım nab´ıdky a poptávky po mˇenˇe, existuj´ı v ekonomické teorii, jeˇstˇe dalˇs´ı pˇr´ıstupy k odvozen´ı rovnováˇzného mˇenového kurzu. Pojd’me se proto nyn´ı tˇemto, moˇzno ˇr´ıci alternativn´ım koncepc´ım vˇenovat ponˇekud podrobnˇeji. Jako prvn´ı budeme vˇenovat pozornost koncepci, v niˇz je mˇenov´ y kurz odvozen na základˇe tzv. mˇ enov´ e parity, coˇz je u ´ˇrednˇe stanovený pomˇer dvou n´ arodn´ıch mˇen. Kurz národn´ı mˇeny je v tomto pˇr´ıpadˇe nejˇcastˇeji urˇcen centráln´ı emisn´ı bankou, která pˇr´ısluˇsnou mˇenovou paritu stanov´ı: bud’to na základˇe pomˇeru v´ ahových mnoˇzstv´ı zlata, jeˇz jednotlivé n´ arodn´ı mˇeny obsahuj´ı. Napˇr. zlat´ y obsah jednoho americk´ eho dolaru odˇ pov´ıdal v roce 1973 0,736701 gram˚ um ryz´ıho zlata. Ceskoslovensk´ a státn´ı banka v tomto obdob´ı deklarovala zlat´ y obsah jedné ˇ ceskoslovensk´ e koruny (CSK) na u ´rovni 0,123426 g ryz´ıho zlata. Z daného tedy plyne, ˇze 1g ryz´ıho zlata byl v obˇehu zastupován bud’to 1,36 U SD, nebo 8,10 CSK, z ˇcehoˇz m˚ uˇzeme urˇcit mˇenovou paritu

150

tˇechto dvou národn´ıch mˇen pomoc´ı následuj´ıc´ıho pomˇeru: 1,36 U SD = 8,10 CSK, tedy: 1,00 U SD = 5,97 CSK. nebo pˇr´ımým urˇcen´ı mˇenové parity k vybrané n´ arodn´ı mˇenˇe, popˇr. k urˇcitému koˇsi národn´ıch mˇen. Pˇr´ımé urˇcen´ı mˇenové parity na pˇr´ıkladˇe ˇceské koruny v letech 1991–1999 pak ilustruje následuj´ıc´ı tabulka: Tabulka 11.2: Pˇr´ımé urˇcen´ı mˇenové parity na pˇr´ıkladˇe ˇceské koruny v letech 1991–1999 Roky mˇeny v koˇsi 1991–1993 U SD DEM AT S CHF F RF 1993–1996 DEM (65 %) U SD (35 %) 1996–1998 DEM od 1999 C= kde: U SD – americk´ y dolar DEM – nˇemecká marka AT S – rakousk´ y ˇsilink CHF – ˇsv´ ycarsk´ y frank F RF – francouzsk´ y frank

Druh´ ym alternativn´ım“ pˇr´ıstupem umoˇzn ˇuj´ıc´ım odvodit hodnotu rovnováˇz” ného mˇenového kurzu je koncepce zaloˇzená na paritˇ e kupn´ı s´ıly n´ arodn´ıch mˇ en (dále také P P P , pˇriˇcemˇz Parita (ˇcesky rovnost) je pojem z latiny a znaˇc´ı z´ asadu n´ arodn´ı rovnosti, dle niˇz se neˇcin´ı rozd´ıl mezi obˇcanem daného st´ atu a ciz´ım st´ atn´ım pˇr´ısluˇsn´ıkem, resp. mezi tuzemský a zahraniˇcn´ım zboˇz´ım), coˇz je pomˇer vyjadˇruj´ıc´ı rovnost kupn´ıch sil dvou srovn´ avaných n´ arodn´ıch mˇen. Z v´ yˇse uvedené definice je zˇrejmé, ˇze hodnota takto stanoveného mˇenového kurz bude vycházet z rovnosti vnitˇrn´ıch kupn´ıch sil námi srovn´ avaných mˇen. V ekonomické teorii pak existuj´ı dvˇe základn´ı verze teorie parity kupn´ı s´ıly, a to: verze absolutn´ı, která vycház´ı z pomˇeru mezi penˇeˇzn´ım vyjá dˇren´ım urˇcitého mnoˇzstv´ı zboˇz´ı a sluˇzeb v zemi A v mˇenˇe této zemˇe ( pA i qi ) a penˇeˇzn´ım vyjádˇren´ım téhoˇz mnoˇzstv´ı zboˇz´ı a sluˇzeb v mˇenˇe zemˇe B citému ˇcasovému okamˇziku: ( pB i qi ), a to k urˇ n

rt = i=1 n i=1

pA i qi , pB i qi

y mˇenov´ y kurz kde: rt – rovnováˇzn´ – cena zboˇ z ´ ı ˇ c i sluˇ z by v zemi m pm i qi – mnoˇzstv´ı i-tého zboˇz´ı ˇci sluˇzby Pokud by platilo, ˇze napˇr. v roce 2001 bylo moˇzno ve Spojen´ ych státech americk´ ych zakoupit urˇcit´ y spotˇ rebn´ı koˇ s, tj. urˇcitou kombinaci statk˚ u a sluˇzeb za 20.000 U SD a tent´ yˇz spotˇrebn´ı koˇs bylo moˇzno v témˇze

151


ˇ e republice, a to za 291.420 CZK. Pak pro roce zakoupit i v Cesk´ paritu kupn´ı s´ıly tˇechto dvou národn´ıch mˇen plat´ı: 20.000 U SD = 291.420 CZK z ˇcehoˇz plyne, ˇze: 1,00 U SD = 14,57 CZK a v pˇr´ımém kurzovém z´ aznamu 14,571 CZK/U SD. verze komparativn´ı, jenˇz je zaloˇzena na pˇredpokladu, ˇze se zmˇeny v relativn´ı kupn´ı s´ıle srovnávan´ ych penˇeˇzn´ıch jednotek odráˇzej´ı také ve zmˇenách jejich mˇenov´ ych kurz˚ u. V této verzi teorie parity kupn´ı s´ıly je aktu´ aln´ı mˇenový kurz závislý na relativn´ıch zmˇen´ ach mezi pohybem cenové hladiny pro urˇcitý spotˇrebn´ı koˇs v zemi A a v zemi B. Tato relativn´ı zmˇena pak pouze koriguje jiˇz dˇr´ıve stanoven´ y mˇenov´ y kurz pˇr´ısluˇsné národn´ı mˇeny. Hodnotu mˇenového kurzu tak urˇc´ıme pomoc´ı následuj´ıc´ı rovnice: IP PA , rt = rt−1 · IP PB kde: Rt−1 – mˇenov´ y kurz v pˇredchoz´ım obdob´ı IP PA – index zmˇen kupn´ı s´ıly mˇeny zemˇe A, tj. zemˇe v jej´ıˇz mˇenˇe je kurz vyjádˇren IP PB – index zmˇen kupn´ı s´ıly mˇeny zemˇe B Teorie parity kupn´ı s´ıly pak povaˇzuje takto stanoven´ y kurz národn´ı mˇeny za kurz pˇ rirozen´ y, pˇriˇcemˇz pˇredpokládá, ˇze nomináln´ı mˇenov´ y kurz se od parity kupn´ı s´ıly mˇeny m˚ uˇze odch´ ylit pouze doˇcasnˇe, nebot’ dlouhodobˇe se zde prosazuje tendence k, moˇzno ˇr´ıci, automatickému sbliˇzován´ı tˇechto dvou kurz˚ u. Tento proces popisuje následuj´ıc´ı pˇr´ıklad: Pˇr´ıklad 11.1. Pˇ redpokládejme, ˇze v roce 2000 dosáhla m´ıra inflace ve Spo-

jen´ ych státech americk´ ych u ´rovnˇe 1,20 %. Dále pˇredpokládejme, ˇze v tomtéˇz ˇ roce byla m´ıra inflace v Ceské republice 4,68 %. Porovnáme-li tyto dvˇe hodˇ e republice rostla cenov´ noty, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze v Cesk´ a hladina v pr˚ umˇ eru o 3,49 procentn´ıch bod˚ u rychleji neˇz v USA. Vyjdeme-li v tomto okamˇziku z teorie parity kupn´ı s´ıly, pak mus´ıme dospˇet k závˇeru, ˇze by v tomto obdob´ı mˇelo doj´ıt k zhodnocen´ı americk´ eho dolaru, a to o 3,49 %. Vyjdeme-li z pˇ rirozen´ eho kurzu ˇceské koruny, pak je zˇrejmé, ˇze ˇceská koruna musela v roce 2001 oslabit, a to z p˚ uvodn´ıch 14,08 na koneˇ cn´ ych 14,57 CZK/USD.

11.2

ˇ ˇ Menov y´ kurz a jeho zmena

Zmˇen´ı-li se poptávané, popˇr. nab´ızené mnoˇzstv´ı národn´ı mˇeny na mezinárodn´ım trhu penˇez, pak mus´ı bezpodm´ıneˇcnˇe doj´ıt také ke zmˇenˇe mˇenového kurzu této penˇeˇzn´ı jednotky. V pˇr´ıpadˇe, ˇze tato zmˇena povede k r˚ ustu kurzu pˇr´ısluˇsné mˇeny pak budeme hovoˇrit o zhodnocen´ı, nebo-li apreciaci národn´ı mˇeny, v opaˇcném pˇr´ıpadˇe pak budeme hovoˇrit o jej´ım znehodnocen´ı, ˇci-li o tzv. depreciaci.

152

Tabulka 11.3: Komparace parity kupn´ı s´ıly a mˇenového kurzu ˇceské koruny v˚ uˇci americkému dolaru v letech 1993–2001 ukazatel PPP er ERDI

1993 9,5 29,2 3,1

1994 10,4 28,8 2,8

1995 10,8 26,5 2,5

1997 12,4 31,7 2,6

1996 11,7 27,1 2,3

1998 13,4 32,3 2,4

1999 13,5 34,6 2,6

2000 14,1 38,6 2,7

2001 14,6 38,0 2,6

ERDI – index odchylky mˇenového kurzu ERDI vypoˇcteme jako pod´ıl mezi mˇenov´ y kurzem a paritou kupn´ı s´ıly pˇr´ısluˇsné n´ arodn´ı mˇeny, pˇriˇcemˇz hodnota tohoto indexu vyjadˇruje bud’to m´ıru podhodnocen´ı (ERDI > 1) ˇci nadhodnocen´ı kurzu (ERDI < 1) mˇeny n´ ami analyzované zemˇe.

Obrázek 11.2: Depreciace eura a apreciace ˇceské koruny CZK/EU R SEU R

1.

A

EE = 43,45

DEU R <SEU R

II.

EE = 30,82

EEU R

EEU R

DEU R DEU R

I. III.

0

qD

qE

qS

QEU R

Pojd’me si nyn´ı analyzovat situaci, kdy na ˇceském trhu eura dojde k poklesu poptávky po této mˇenˇe, pˇriˇcemˇz dále pˇredpokládejme, ˇze pokles zájmu ˇcesk´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u o drˇzbu eura nen´ı spojen s jeho relativnˇe vysokou cenou. Jak je zˇrejmé z grafu 11.2, dojde-li v ˇceské ekonomice k poI. pak se kˇrivka poptávky po euru posune klesu zájmu o euro (viz posun ), 1. smˇerem doleva (viz posun ), tj. z polohy DEU R do polohy DEU R . Vzhledem k tomu, ˇze ekonomické subjekty nejsou schopny na tuto zmˇenu okamˇzitˇe zareagovat, docház´ı na námi analyzovaném trhu penˇez k pˇrevisu nab´ıdky eura nad poptávkou po euru, v d˚ usledku ˇcehoˇz roste tlak na pokles (depreciaci) mˇenového kurzu eura. Vyjdeme-li z pˇredpokladu, ˇze na ˇceském trhu eura nebude nikdo intervenovat ve prospˇech této penˇeˇzn´ı jednotky, pak mezinárodn´ı trh penˇez nebude schopen tomuto tlaku dlouhodobˇe odolávat, v d˚ usledku ˇcehoˇz dojde k depreciaci eura – kurz eura poklesne z 43,45 CZK/EU R na II. – a souˇ casnˇe také k apreciaci koneˇcn´ ych 30,82 CZK/EU R (viz posun ) ˇceské koruny – kurz CZK vzroste z 0,02 EU R/CZK na 0,03 EU R/CZK). Pokles ceny eura pak zv´ yˇs´ı zájem ˇcesk´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u o tuto III. Mezinápenˇeˇzn´ı jednotku, coˇz vyvolá r˚ ust poptávky po euru (viz posun ). rodn´ı trh penˇez tak opˇet dospˇeje do bodu rovnováhy, jenˇz je vˇsak v tomto

153


pˇr´ıpadˇe reprezentován nov´ ym rovnováˇzn´ ym bodem EEU emu R . K podobn´ závˇeru pak dospˇejeme také v okamˇziku, kdy na ˇceském trhu eura vzroste nab´ıdka této penˇeˇzn´ı jednotky.

Z v´ yˇse ˇreˇceného je zˇrejmé, ˇze v reálnˇe funguj´ıc´ı ekonomice je mˇenov´ y kurz dosti v´ yraznˇe ovlivˇ nován v´ yvojem jak na nab´ıdkové, tak na poptávkové stranˇe pˇr´ısluˇsného mezinárodn´ıho trhu penˇez. Vyjdeme-li z tohoto závˇeru, pak pˇred námi vyvstává otázka jaké faktory tento v´ yvoj ovlivˇ nuj´ı. Odpovˇed’ na tuto otázku nalezneme v následuj´ıc´ı ˇcásti této subkapitoly. ˇ 11.2.1 Menov y´ kurz a cenova´ hladina Jak vypl´ yvá ze závˇer˚ u k nimˇz jsme dospˇeli v ˇcásti vˇenované problematice parity kupn´ı s´ıly, je v´ yvoj mˇenového kurzu pomˇernˇe v´ yraznˇe ovlivˇ nován relativn´ımi zmˇenami mezi pohybem vnitˇrn´ıch cenov´ ych hladin v jednotliv´ ych ekonomikách, tj. v´ yvojem relativn´ı kupn´ı s´ıly pˇr´ısluˇsné mˇeny. Tento závˇer jsme pak demonstrovali na pˇr´ıkladu 11.0 z nˇejˇz vyplynulo, ˇze v okamˇziku, ych zem´ı poroste cenová hladina rychleji neˇz kdy v jedné z námi analyzovan´ v zemi druhé, dojde v této zemi k tzv. inflaˇcn´ımu znehodnocen´ı jej´ı národn´ı mˇeny. Pojd’me se nyn´ı na tento problém pod´ıvat trochu podrobnˇeji. Pˇredpokládejme, ˇze se opˇet pohybujeme na ˇceském trhu eura, kde kurz této mˇeny dosahoval v roce 2001 hodnoty 34,07 CZK/EU R. Dále pˇredpokládejˇ e republice vzrostla v pr˚ me, ˇze cenová hladina v tomto roce v Cesk´ umˇeru o 1,80, kdeˇzto v zem´ıch Euro-zóny jako celku o 2,30 %. Vyjdeme-li z tˇechto ˇ e republice cenová hladina u ´daj˚ u, pak je zˇrejmé, ˇze v roce 2001 rostla v Cesk´ v pr˚ umˇeru o 0,5 procentn´ıch bod˚ u pomaleji neˇz tomu bylo v zem´ıch Eurozóny, coˇz se následnˇe odrazilo v r˚ ustu kupn´ı s´ıly ˇceské koruny a souˇcasnˇe v poklesu kupn´ı s´ıly eura. Pro ˇceské ekonomické subjekty se tak zahraniˇcn´ı zboˇz´ı stalo zboˇz´ım relativnˇe draˇzˇs´ım, v d˚ usledku ˇcehoˇz tyto subjekty zaˇcaly obracet svou pozornost k tuzemsk´ ym statk˚ um. Niˇzˇs´ı poptávka ˇcesk´ ych firem po zboˇz´ı a sluˇzbách dováˇzen´ ych ze zem´ı Euro-zóny se pak musela projevit také na mezinárodn´ım trhu penˇez, kde doˇslo k poklesu poptávky tuzemsk´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u po euru. Jak jiˇz v´ıme z pˇredchoz´ıho textu pokles poptávky po mˇenˇe vede k posunu poptávkové kˇrivky smˇerem doleva dol˚ u, pˇriˇcemˇz tento posun následnˇe vyvolává pˇrevis nab´ıdky zahraniˇcn´ı mˇeny nad poptávkou po této mˇenˇe. Na mezinárodn´ım trhu penˇez tak vzniká tlak na pokles ceny pˇr´ısluˇsné mˇenové jednotky, k ˇcemuˇz také nakonec docház´ı. Z daného tedy vypl´ yvá, ˇze v d˚ usledku vyˇsˇs´ıho tempa r˚ ustu cenové hladiny v zem´ıch euro-zóny doˇslo k depreciaci eura a souˇcasnˇe také k apreciaci ˇceské y kurz eura mˇel ustálit koruny. Dle teorie parity kupn´ı s´ıly by se pak mˇenov´ na nové rovnováˇzné u ´rovni 33,90 CZK/EU R. Inflaˇcn´ı znehodnocen´ı eura: = ⇒↑ CP I EEU R [q = qE ; EE = 34,07 CZK/C] CR <↑ CP IE−12 ⇒↑ P PCZK & ↓ P PEU R ⇒↑ DCR & ↓ DEU −12 ⇒↓ DEU R ⇒ DEU R < SEU R (EE ) ⇒ = ⇒ tlak na ↓ er ⇒↓ er (34,07 CZK/C= → 33,90 CZK/C) ⇒ = ⇒ EEU R [q = qE ; EE = 33,90 CZK/C]

154

Vzhledem k tomu, ˇze jsme v naˇsem pˇr´ıkladu vyˇsly z reáln´ ych u ´daj˚ u, m˚ uˇzeme nyn´ı porovnat skuteˇcn´ y v´ ysledek, tj. skuteˇcnou hodnotu kurzu eura, s hodnotou, které by tento kurz mˇel dosáhnout v okamˇziku pokud by plnˇe platila teorie parity kupn´ı s´ıly. Jak je z dostupn´ ych u ´daj˚ u zˇrejmé, doˇslo k apreciaci ˇceské koruny, avˇsak m´ıra zhodnocen´ı byla mnohem vyˇsˇs´ı – ˇceská koruna pos´ılila v˚ uˇci euru o pln´ ych 9,55 procentn´ıch bod˚ u. Z daného je tedy zˇrejmé, ˇze ve skuteˇcnosti ovlivˇ nuje pohyb cenové hladiny mˇenov´ y kurz pouze ˇcásteˇcnˇe, a to zejména z tˇechto d˚ uvod˚ u: jak jiˇz v´ıme, v reálné ekonomice je m´ıra inflace mˇeˇrena pomoc´ı pohybu cen reprezentativn´ıho spotˇrebitelského koˇse, v nˇemˇz jsou pak zahrnuty jak statky a sluˇzby, jeˇz jsou pˇredmˇetem mezinárodn´ı smˇeny, tak zboˇz´ı, které nelze na mezinárodn´ı trhu statk˚ u a sluˇzeb smˇenovat, a to zejména z d˚ uvodu vysok´ ych dopravn´ıch náklad˚ u. V tomto okamˇziku je vˇsak nutno podotknout, ˇze vliv na v´ yˇsi mˇenového kurzu mohou m´ıt pouze ceny mezinárodnˇe smˇen ˇovaného zboˇz´ı, nebot’ pouze zmˇena poptávky, resp. nab´ıdky tohoto typu statk˚ u a sluˇzeb m˚ uˇze bezprostˇrednˇe ovlivnit poptávku ˇci nab´ıdku jednotliv´ ych národn´ıch mˇen na mezinárodn´ım trhu penˇez. teorie parity kupn´ı s´ıly pˇredpokládá, ˇze vˇsechny mezinárodnˇe obchodovatelné statky a sluˇzby je moˇzno oznaˇcit jako homogenn´ı zboˇz´ı, coˇz následnˇe zaruˇcuje shodnost bud’to absolutn´ıch nebo relativn´ıch cen daného zboˇz´ı (Ekonomická teorie zde hovoˇr´ı o tzv. z´ akonu jedné ceny, jenˇz ˇr´ıká, ˇze cena mezin´ arodnˇe obchodovatelného zboˇz´ı je v pˇr´ıpadˇe, ˇze existuj´ı pomˇernˇe n´ızké dopravn´ı n´ aklady ve vˇsech ekonomikách z´ uˇcastn ˇuj´ıc´ıch se mezinárodn´ı smˇeny stejná ). Také v tomto pˇr´ıpadˇe vˇsak m˚ uˇzeme konstatovat, ˇze pˇredpoklad dokonalé standardizace, tj. urˇcité identity zboˇz´ı plat´ı pouze u urˇcité ˇcásti statk˚ u a sluˇzeb, jeˇz jsou pˇredmˇetem mezinárodn´ıho obchodu. Nelze pˇredpokládat, ˇze hodinky vyˇ e republice a ve Sv´ ˇ ycarsku budou absolutnˇe shodné. robené v Cesk´ Pokud bychom nebrali v potaz typ hodinového strojku, pak se dá pˇredpokládat, ˇze odliˇsnosti nalezneme minimálnˇe ve zp˚ usobu proveden´ı, tj. v designu ˇci spolehlivosti tˇechto hodinek. mezinárodn´ı smˇenitelnost zboˇz´ı nen´ı omezena pouze prostˇrednictv´ım p˚ usoben´ı trhu (viz v´ yˇse zmiˇ nované dopravn´ı náklady), ale také ˇradou administrativn´ıch opatˇren´ı, jeˇz vytváˇrej´ı bariéry volného obchodu a k nimˇz ˇrad´ıme kvóty, cla, v´ yvozn´ı subvence a dalˇs´ı. Také tyto faktory vliv pohyb˚ u cenové hladiny na v´ yˇsi mˇenového kurzu. ˇ ´ ıch aktiv 11.2.2 Menov y´ kurz a vyvoj ´ na trhu domac´ Dalˇs´ım faktorem, jenˇz dosti v´ yraznˇe ovlivˇ nuje v´ yˇsi mˇenového kurzu je tzv. u ´rokový diferenci´ al, jehoˇz hodnotu urˇc´ıme jako rozd´ıl mezi dom´ ac´ı a zahraniˇcn´ı re´ alnou u ´rokovou m´ırou. Obecnˇe pak m˚ uˇzeme konstatovat, ˇze ve svˇetové ekonomice se pohybuje urˇcit´ y objem finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, jeˇz se investoˇri“ ” snaˇz´ı um´ıstit do ekonomik, které se vyznaˇcuj´ı pomˇernˇe vysok´ ym u ´rokov´ ym diferenciálem, a to s c´ılem z´ıskat co moˇzná nejvˇetˇs´ı profit plynouc´ı právˇe s rozd´ılnosti u ´rokov´ ych mˇer. Tyto finanˇcn´ı prostˇredky jsou pak v ekonomické

155


teorii, vzhledem k rychlosti s niˇz se pˇresouvaj´ı z jedné zemˇe do druhé, oznaˇcovány pojmem horké pen´ıze“ (hot money). ” Vyjdˇeme opˇet z pˇredpokladu, ˇze se pohybujeme na ˇceském trhu eura, pˇriˇcemˇz v´ ychoz´ı hodnota mˇenového kurzu této penˇeˇzn´ı jednotky opˇet odpov´ıdá 34,07 CZK/EU R. Dále pˇredpokládejme, ˇze nomináln´ı u ´roková m´ıra dosahovala ˇ e republice v´ v roce 2001 v Cesk´ yˇse 4,62 %, kdeˇzto v zem´ıch Euro-zóny 3,30 %, ˇ a dvouprocentn´ı inflaci v Euro-zónˇe jako a to pˇri 4,10 procentn´ı inflaci v CR celku. Vyjdeme-li z tˇechto u ´daj˚ u, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze v´ yˇse reálné ˇ u ´rokové m´ıry odpov´ıdala v tomto roce v Cesku u ´rovni 0,50, kdeˇzto v zem´ıch Euro-zóny 1,27 %, z ˇcehoˇz pak vypl´ yvá, ˇze ˇceská ekonomika se v roce 2001 ym u ´rokov´ ym diferenciálem, a ve srovnán´ı s Euro-zónou vyznaˇcovala záporn´ to ve v´ yˇsi −0,77 %. Pro zahraniˇcn´ı investory se tak mnohem atraktivnˇejˇs´ım stal trh finanˇcn´ıch aktiv Euro-zóny, v d˚ usledku ˇcehoˇz tyto subjekty zaˇcaly prodávat ˇceská finanˇcn´ı aktiva a souˇcasnˇe zvyˇsovaly svou poptávku po finanˇcn´ıch aktivech zem´ı Euro-zóny. Niˇzˇs´ı poptávka po ˇcesk´ ych finanˇcn´ıch aktivech se pak projevila také v menˇs´ım zájmu zahraniˇcn´ıch investor˚ u o ˇceskou koruny, coˇz vedlo k poklesu poptávky po této mˇenˇe. Tyto negativn´ı tendence pak byly dále pos´ıleny rostouc´ı nab´ıdkou ˇceské koruny, a to jak ze strany zahraniˇcn´ıch investor˚ u, tak ze strany domác´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u, které, podobnˇe jako zahraniˇcn´ı investory, vedla snaha pˇrel´ıt své horké pen´ıze do oblasti nesouc´ı vyˇsˇs´ı u ´rok. Tento v´ yvoj vedl na ˇceském trhu eura k posunu kˇrivky poptávky po této penˇeˇzn´ı jednotce smˇerem doprava nahoru (viz posun 1. a souˇ ) casnˇe k posunu kˇrivky nab´ıdky eura, a to doleva nahoru (viz posun 2. ). V d˚ usledku tohoto posunu pak docház´ı na mezinárodn´ım trhu penˇez k pˇrevisu poptávky po euru nad jeho nab´ıdkou, coˇz na tomto trhu následnˇe I. vytváˇr´ı tlak na r˚ ust ceny pˇr´ısluˇsné penˇeˇzn´ı jednotky (viz posun ). Negativn´ı u ´rokov´ y diferenciál tak vedl k apreciaci eura a souˇcasnˇe k depreciaci ˇceské koruny. Nov´ y rovnováˇzn´ y mˇenov´ y kurz se pak ustálil napˇr. na hodnotˇe 59,27 CZK/EU R. Obrázek 11.3: Mˇenov´ y kurz a trh aktiv CZK/EU R

SEU R

1.

SEU R

2.

= 59,27 EE

EEU R

I.

EE = 34,07

A

0

156

qS

EEU R

DEU >SEU R R

qE = qE

B

DEU R

DEU R

qD QEU R

Zhodnocen´ı eura a znehodnocen´ı ˇceské koruny v d˚ usledku v´ yvoje na ˇceském trhu aktiv = ⇒ i EEU R [q = qE ; EE = 34,07 CZK/C] R;CR < iR;E−12 ↓ DCA,CR ⇒↓ DCZK & ↓ SEU R ⇒ DEU R > SEU R (EE ) ⇒ tlak na ↑ erEU R ⇒↑ erEU R ⇒ = ⇒ EEU R [q = qE ; EE = 59,27 CZK/C].

ˇ ıho obchodu a jeho vliv na menov ˇ 11.2.3 Vyvoj ´ zahranicn´ y´ kurz Posledn´ım a moˇzno také ˇr´ıci nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım faktorem, jenˇz ovlivˇ nuje v´ yˇsi mˇenového kurzu pˇr´ısluˇsné penˇeˇzn´ı jednotky je pak vývoj v oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu, tj. v oblasti obchodu se statky a sluˇzbami, jenˇz prob´ıhá mezi dvˇema a v´ıce zemˇemi. Vyjdeme-li z této definice mezinárodn´ıho obchodu, pak je zˇrejmé, ˇze v´ yvoj mˇenového kurzu bude pomˇernˇe v´ yraznˇe ovlivˇ nován jak poptávkou zahraniˇcn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u na domác´ım trhu statk˚ u a sluˇzeb, tak poptávkou domác´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u po zahraniˇcn´ım zboˇz´ı. Co nás k tomuto závˇeru vede? Odpovˇed’ na tuto otázku naleznete v následuj´ıc´ı ˇcásti této subkapitoly. Tak jako v pˇredchoz´ıch pˇr´ıpadech, také nyn´ı pˇredpokládejme, ˇze v roce 2001 dosahoval kurz eura na ˇceském trhu této mˇenové jednotky hodnoty 34,07 CZK/EU R. Dále pˇredpokládejme, ˇze poptávka nˇemeck´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u po ˇceském zboˇz´ı, mˇeˇreno hodnotou ˇcistého exportu zboˇz´ı a sluˇzeb do Spolkové republiky Nˇemecko, dosáhla v tomto roce u ´rovnˇe 27,933 mld. Kˇc, kdeˇzto v roce následuj´ıc´ım, d´ıky m´ırnému poklesu tempa r˚ ustu HDP, jen 25,994 mld. korun. Z daného je tedy zˇrejmé, ˇze v Nˇemecku poklesla poptávka ekonomick´ ych subjekt˚ u po ˇceském zboˇz´ı, a to o 1,939 mld. CZK, tj. o 6,94 procentn´ıch bod˚ u. Otázkou tedy z˚ ustává, jak se tento pokles projevil na kurzu EURa na ˇceském trhu této penˇeˇzn´ı jednotky. Pokles poptávky po ˇceském zboˇz´ı na nˇemeckém trhu statk˚ u a sluˇzeb vedl na mezinárodn´ım trhu usledku niˇzˇs´ı poptávky nˇemeck´ ych penˇez k poklesu nab´ıdky eura, a to v d˚ dovozc˚ u po ˇceské korunˇe. Tento pokles následnˇe odrazil v posunu kˇrivky nab´ıdky eura smˇerem doleva nahoru, coˇz vyvolalo pˇrevis poptávky po euru nad jeho nab´ıdkou a t´ım pádem také tlak na apreciaci této penˇeˇzn´ı jednotky. Jak jiˇz v´ıme, neregulovan´ y mezinárodn´ı trh penˇez nen´ı schopen tomuto tlaku dlouhodobˇe odolávat, takˇze pokles zahraniˇcn´ı poptávky vedl ve svém koneˇcném d˚ usledku k zhodnocen´ı eura a souˇcasnˇe k znehodnocen´ı ˇceské koruny. Pˇredpokládejme, ˇze nov´ y kurz se pak ustálil na u ´rovni 34,24 CZK za jedno euro. ˇ 11.2.4 Menov y´ kurz a saldo platebn´ı bilance Jak jiˇz v´ıme z pˇredchoz´ıho textu na u ´roveˇ n mˇenového kurzu maj´ı pomˇernˇe v´ yrazn´ y vliv tˇri faktory: (1) m´ıra inflace, ovlivˇ nuj´ıc´ı poptávku tuzemsk´ ych i zahraniˇcn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u po domác´ıch i zahraniˇcn´ıch statc´ıch a sluˇzbách, (2) mezinárodn´ı obchod, tj. transakce zachycené na bˇeˇzném u ´ˇctu platebn´ı bilance, a

157


(3) mezinárodn´ı pohyb kapitálu, tj. operace, jeˇz jsou zaznamenány na finanˇcn´ım u ´ˇctu této bilance. Z daného je tedy zˇrejmé, ˇze v´ yvoj salda platebn´ı bilance bude m´ıt dosti v´ yrazn´ y vliv na v´ yvoj mˇenového kurzu pˇr´ısluˇsné penˇeˇzn´ı jednotky. Pojd’me pro nyn´ı tento vliv analyzovat ponˇekud podrobnˇeji. Vyjdˇeme opˇet z pˇredpokladu, ˇze se pohybujeme na ˇceském trhu eura, jehoˇz kurz dosahoval v roce 2000 hodnoty 35,61 CZK/EU R, a to v situaci, kdy ˇ e republiky bylo dosaˇzeno deficitu ve na bˇeˇzném u ´ˇctu platebn´ı bilance Cesk´ v´ yˇsi 2,48 mld. eur, kdeˇzto finanˇcn´ı a kapitálov´ yu ´ˇcet se v tomto obdob´ı vyznaˇcovaly souhrnn´ ym pˇrebytkem 3,67 mld. eur, z ˇcehoˇz pak zcela jednoznaˇcnˇe vypl´ yvá, ˇze saldo platebn´ı bilance bylo v roce 2000 pˇrebytkové, a to ve v´ yˇsi 1,19 mld. eur. Dále pˇredpokládejme, ˇze v roce 2001 vzrostl deficit bˇeˇzného u ´ˇctu platebn´ı bilance o 0,48 mld., tj. na 2,96 mld. eur, a souˇcasnˇe také vzrostl pˇrebytek na finanˇcn´ı u ´ˇctu, a to na 4,52 mld. eur. Na u ´ˇctu platebn´ı bilance tak bylo v roce 2001 opˇet dosaˇzeno pˇrebytku, a to ve v´ yˇsi 1,55 mld. eur, coˇz znaˇc´ı nár˚ ust o 30,15 procentn´ıch bod˚ u. Pˇri d˚ ukladnˇejˇs´ı anal´ yze tˇechto u ´daj˚ u dospˇejeme k závˇeru, ˇze v roce 2001 rostla poptávka ˇcesk´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u po zahraniˇcn´ım zboˇz´ı rychleji neˇz poptávka zahraniˇcn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u po ˇceském zboˇz´ı, coˇz se následnˇe odrazilo na mezinárodn´ım trhu penˇez, kde se projevoval tlak na zhodnocen´ı eura, a to jak z d˚ uvodu rostouc´ı poptávky po euru, tak z d˚ uvodu rostouc´ı nab´ıdky CZK. Zcela opaˇcn´ y vliv na kurz eura pak mˇel v´ yvoj na finanˇcn´ım u ´ˇctu platebn´ı bilance. Vyjdeme-li opˇet z dostupn´ ych u ´daj˚ u, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze ˇ a republika zaznamenala v tomto obdob´ı pomˇernˇe v´ yrazn´ y pˇr´ıliv jak Cesk´ pˇr´ım´ ych, tak portfoliov´ ych investic, coˇz se prom´ıtlo také na mezinárodn´ım trhu penˇez, kde s r˚ ustem poptávky po ˇceská korunˇe, rostla také nab´ıdka eura. Na mezinárodn´ım trhu penˇez se tak stˇretl tlak na zhodnocen´ı eura s tlakem na znehodnocen´ı této penˇeˇzn´ı jednotky, pˇriˇcemˇz to zda dojde k apreciaci ˇci depreciaci této mˇeny záviselo na tom, zda pokles nab´ıdky eura spojen´ y s niˇzˇs´ı poptávkou zahraniˇcn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u po ˇceském zboˇz´ı pˇreváˇz´ı nad r˚ ustem nab´ıdky eura spojen´ ym s vˇetˇs´ım zájmem zahraniˇcn´ıch investor˚ u o ˇceská finanˇcn´ı aktiva. Jak je zˇrejmé z dostupn´ ych u ´daj˚ u v roce 2001 pˇreváˇzil ˇ e republice pˇr´ıliv finanˇcn´ıch prostˇredk˚ v Cesk´ u ze zahraniˇc´ı nad jejich odlivem do zahraniˇc´ı, coˇz se následnˇe odrazilo jak v pˇrebytkovém saldu platebn´ı bilance, tak v depreciaci eura v˚ uˇci ˇceské korunˇe. Z daného tedy m˚ uˇzeme uˇcinit následuj´ıc´ı závˇer: bude-li saldo platebn´ı bilance pˇrebytkové, pak bude doch´ azet k zhodnocován´ı (apreciaci) tuzemské mˇeny a souˇcasnˇe k znehodnocen´ı (depreciaci) mˇeny zahraniˇcn´ı, kdeˇzto v pˇr´ıpadˇe deficitn´ıho salda platebn´ı bilance se bude prosazovat tendence k znehodnocován´ı (depreciaci) tuzemské mˇeny a k zhodnocován´ı (apreciaci) mˇeny zahraniˇcn´ı. Pˇrebytek platebn´ı bilance a znehodnocen´ı eura: = ⇒ zhorˇ EEU R [q = qE ; EE = 35,61 CZK/C] sen´ı CACR & zlepˇsen´ı CFCR ⇒ ⇒↓ SEU R,CA ⇒ DEU R > SEU R (EE ) ⇒ tlak na ↑ er & ↑ SEU R,CF ⇒ ⇒ DEU R < SEU R (EE ) ⇒ tlak na ↓ er ⇒↓ SEU R,CA <↑ SEU R,CF ⇒↓ er

= = (35,61 CZK/C= → 34,07 CZK/C) ⇒ EEU R [q = qE ; EE = 34,07 CZK/C]

158

11.3

´ menov ˇ System ych ´ kurzu˚

Doposavad jsme hovoˇrili o mezinárodn´ım trhu penˇez jako o trhu na nˇemˇz nedocház´ı k ˇzádn´ ym v´ yznamnˇejˇs´ı intervenc´ım ze strany vlády, tj. vycházeli jsme z pˇredpokladu, ˇze v´ yˇse mˇenového kurzu je na takto definovaném trhu ovlivnˇena pouze tlaky, které jsou vyvolány tzv. volnou hrou“ nab´ıdky a ” poptávky po pˇr´ısluˇsné mˇenˇe. Tento model vˇsak nelze uplatnit na vˇsech devizov´ ych trz´ıch, coˇz se následnˇe odráˇz´ı také v ekonomické teorie, která tak rozliˇsuje mezi tˇremi základn´ımi systémy mˇenov´ ych kurz˚ u: systémem plovouc´ıho mˇenového kurzu nebo-li ˇcistým floatingem, tj. systémem v nˇemˇz vláda, v tomto pˇr´ıpadˇe zastoupená centráln´ı emisn´ı bankou, neintervenuje na devizov´ ych trz´ıch ve prospˇech pˇr´ısluˇsné národn´ı mˇeny. Z daného je tedy zˇrejmé, ˇze mˇenov´ y kurz je v tomto pˇr´ıpadˇe ovlivˇ nován pouze p˚ usoben´ım trˇzn´ıch sil, ˇci-li vzájemn´ ym stˇretáván´ım se nab´ıdky a poptávky po pˇr´ısluˇsné mˇenˇe. systémem neˇcistého plován´ı mˇenového kurzu, nebo-li ˇr´ızeného floatingu, jenˇz se, na rozd´ıl od ˇcistého floatingu, vyznaˇcuje jistou m´ırou intervenc´ı, které vládn´ı instituce realizuj´ı na mezinárodn´ım trhu penˇez. Pro tento systém je charakteristické, ˇze centráln´ı banka stanovuje urˇcité fluktuaˇcn´ı pásmo v nˇemˇz se pˇr´ısluˇsná mˇena m˚ uˇze zcela volnˇe pohybovat. Pokud se vˇsak mˇenov´ y kurz dlouhodobˇeji pohybuje na hranici bankou stanoveného pásma, je tato donucena intervenovat ve prospˇech národn´ı mˇeny, pˇriˇcemˇz tyto intervence jsou nejˇcastˇeji spojeny s nákupem – v pˇr´ıpadˇe tlaku na znehodnocen´ı mˇeny – nebo prodejem – v pˇr´ıpadˇe tlaku na zhodnocen´ı mˇeny – pˇr´ısluˇsné penˇeˇzn´ı jednotky na devizov´ ych trz´ıch. Pˇr´ıkladem realizace tohoto systému je tzv. had v tunelu, nebo-li ych oscilac´ı. omezen´ı ˇcasové dráhy mˇenového kurzu intervalem povolen´ Tato politika byla uplatˇ nována v zem´ıch Evropského spoleˇcenstv´ı (dále také ES) od dubna 1972 a mˇela umoˇznit vznik evropské mˇenové unie. ˇ Clensk´ e zemˇe ES v tomto pˇr´ıpadˇe zavedly fluktuaˇcn´ı pásmo, v jehoˇz rámci bylo jednotliv´ ym mˇenám umoˇznˇeno odch´ ylit se od u ´stˇredn´ıho kurzu o ±1,125 %, ˇc´ımˇz vznikl urˇcit´ y tunel“ v nˇemˇz se v´ yvoj mˇenového ” kurzu podobal pohybu hada. Tento princip byl pak v bˇreznu 1979 vyuˇzit také pˇri zavádˇen´ı Evropského mˇenového systému. a systémem pevného (fixn´ıho) mˇenového kurzu v nˇemˇz se centráln´ı emisn´ı banka snaˇz´ı minimalizovat rozd´ıl mezi nomináln´ı a reálnou hodnotou mˇenového kurzu, a to prostˇrednictv´ım pr˚ ubˇeˇzn´ ych intervenc´ı na devizov´ ych trz´ıch. Vzhledem k tomu, ˇze v tomto systému je voln´ y pohyb mˇenového kurzu dosti v´ yraznˇe omezen, nehovoˇr´ıme zde pˇri zmˇenˇe kurzu o apreciaci ˇci depreciaci mˇeny, ale o revalvaci, tj. o zhodnocen´ı mˇeny, resp. devalvaci, tj. o znehodnocen´ı pˇr´ısluˇsné penˇeˇzn´ı jednotky. Pˇr´ıkladem vyuˇzit´ı politiky fixn´ıch mˇenov´ ych kurz˚ u v praxi je systém zlatého standardu, jenˇz byl ve svˇetové ekonomice uplatˇ nován na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı. V rámci tohoto systému byla hodnota pˇr´ısluˇsné národn´ı mˇeny vymezena zákonem jako urˇcité pevnˇe stanoˇovalo stabilizaci mˇenového vené mnoˇzstv´ı zlata, coˇz následnˇe umoˇzn

159


kurz, kter´ y se tak mohl pohybovat jen v pomˇernˇe u ´zkém a pˇredem urˇceném rozpˇet´ı.

11.4

´ ˇ ´ Mezinarodn´ ı menov y´ system

Pod pojmem mezin´ arodn´ı mˇenový systém budem rozumˇet soustavu devizových trh˚ u, jej´ımˇz prostˇrednictv´ım jsou jednak financov´ any kapitálové toky a platby v rámci mezinárodn´ıho obchodu a jednak determinovány mˇenové kurzy jednotlivých n´ arodn´ıch mˇen, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze tento systém je v reálné ekonomice pˇredstavován urˇcitou soustavou pravidel a instituc´ı, jeˇz maj´ı zabezpeˇcit jeho pokud moˇzno bezproblémov´ y chod. Z v´ yˇse uvedené definice je pak zˇrejmé, ˇze mezinárodn´ı mˇenov´ y systém bude velmi v´ yraznˇe ovlivˇ nován jak zmˇenami ve svˇetovém hospodáˇrstv´ı, tak zmˇenami v rámci vlastn´ıho penˇeˇzn´ıho systému, coˇz se také odráˇz´ı v jeho historickém v´ yvoji, jemuˇz budeme vˇenovat bliˇzˇs´ı pozornost v následuj´ıc´ım textu. Poˇcátky rozvoje funguj´ıc´ıho mezinárodn´ıho mˇenové systému nalezneme v druhé polovinˇe 19. stolet´ı, tj. v obdob´ı v nˇemˇz se formuje svˇetová ekonomika a souˇcasnˇe vzniká monometalick´ y systém mˇenov´ ych vztah˚ u zaloˇzen´ y na zlat´ ych“ penˇez´ıch. Jak jiˇz v´ıme z pˇredchoz´ıho textu, v tomto obdob´ı ” se v oblasti mezinárodn´ıch penˇeˇzn´ıch vztah˚ u prosazuje systém zlatého standardu, a to ve tˇrech r˚ uzn´ ych variantách: standardu zlat´ e mince – tento systém se vyznaˇcoval t´ım, ˇze zlaté mince se skuteˇcnˇe nacházely v aktivn´ım obˇehu, pˇriˇcemˇz monetárn´ı autorita byla ze zákona povinována tyto mince nab´ızet k prodeji. V´ yhodou tohoto systému byla u ´plná smˇenitelnost bankovek za zlato, coˇz spoleˇcnˇe s moˇznost´ı realizovat mezinárodn´ı platby bud’to v bankovkách nebo ve zlatˇe udrˇzovalo rovnováhu mˇenového kurzu, a to jak v˚ uˇci ostatn´ım národn´ım mˇenám, tak v˚ uˇci jeho mˇenové paritˇe. Kurzy pˇr´ısluˇsn´ ych národn´ıch mˇen tak byly dlouhodobˇe stabiln´ı, coˇz se následnˇe pomˇernˇe pˇr´ıznivˇe odráˇzelo v mezinárodn´ıch penˇeˇzn´ıch i nepenˇeˇzn´ıch vztaz´ıch. standardu zlat´ eho slitku – v tomto systému byly zlaté mince staˇzeny z aktivn´ıho obˇehu, doˇslo k zruˇsen´ı jejich raˇzby a ustanoven´ı povinnosti bankám prodávat zlato v prutech. Vyuˇzit´ım tohoto systému doˇslo k urˇcitému omezen´ı smˇenitelnosti bankovek za zlato, a to zejména z d˚ uvodu pomˇernˇe v´ yrazné kapitálové nároˇcnosti, spojené s realizac´ı tohoto typu obchodu – jak jiˇz bylo naznaˇceno v´ yˇse v tomto pˇr´ıpadˇe nebylo moˇzno koupit jednotlivé mince, ale pouze celé pruty zlata, pˇriˇcemˇz jeden zlat´ y prut (slitek) váˇzil pˇribliˇznˇe 12,4 kg. standard zlat´ e mˇ eny – hlavn´ım znakem tohoto systému bylo omezen´ı pˇr´ımé smˇenitelnosti bankovek za zlato a zaveden´ı smˇenitelnosti nepˇr´ımé, a to prostˇrednictv´ım tzv. zlaté mˇeny, jej´ıˇz roli v tomto obdob´ı plnil jednak americk´ y dolar a jednak britská libra. Fungován´ı tohoto systému bylo pomˇernˇe v´ yraznˇe naruˇsenou Velkou hospodáˇrskou kriz´ı, která svˇetovou ekonomiku zasáhla v letech 1929–1934 a jeˇz, mimo jiné, vedla také k nastartován´ı procesu demonetizace zlata na u ´rovni národn´ıch mˇen, ˇc´ımˇz byla následnˇe zpochybnˇena funkce tohoto cenného

160

kovu jako univerzáln´ıho penˇeˇzn´ıho prostˇredku. Definitivn´ı zánik systému zlatého standardu je pak spojován s vypuknut´ım 2. svˇetové války. K obnovˇe mezinárodn´ıho mˇenového systému tak docház´ı aˇz po skonˇcen´ı druhé svˇetové války, a to na základˇe dohody, jeˇz byla zformulována na konferenci Spojen´ ych národ˚ u, která se konala v roce 1944 v letovisku Bretton Woods ve státˇe New Hampshire, USA. Pokud bychom mˇeli vyjmenovat základn´ı stavebn´ı kameny na nichˇz byl brettonwoodský mˇenový systém postaven, pak by jsme zde mˇeli jmenovat zejména reˇzim pevn´ ych mˇenov´ ych kurz˚ u, pˇr´ımou smˇenitelnost národn´ıch mˇen, rozvoj mnohostranného systému mezinárodn´ıch plateb a v neposledn´ı ˇradˇe také odstraˇ nován´ı mˇenov´ ych restrikc´ı. Kurzy národn´ıch mˇen byly v tomto pˇr´ıpadˇe odvozeny z tzv. systému pari mˇenových kurz˚ u, v nˇemˇz byl kurz pˇr´ısluˇsné národn´ı mˇeny vyjádˇren bud’to v jednotkách ˇ zlata nebo v jednotkách americk´ ych dolar˚ u. Clensk´ e zemˇe tohoto mˇenového systému pak byly nuceny udrˇzovat pohyb sv´ ych národn´ıch mˇen v rozpˇet´ı ±1,000 % od pari hodnoty, která byla vyjádˇrena v americk´ ych dolarech, jakoˇzto jediné mˇenˇe smˇenitelné v pevném kurzu za zlato. K v´ yraznému naruˇsen´ı fungován´ı brettonwoodského mˇenového systému pak docház´ı na pˇrelomu 60. a 70. let minulého stolet´ı, kdy tlaky vyvolané nerovnováhami platebn´ıch bilanc´ı ˇclensk´ ych zem´ı a rozd´ıln´ ym inflaˇcn´ım znehodnocen´ım národn´ıch mˇen pˇrinutily USA zruˇsit v roce 1971 smˇenitelnost amerického dolaru za zlato. D˚ usledkem tohoto kroku bylo podepsán´ı tzv. Smithsonovské dohody v prosinci roku 1971, na jej´ımˇz základˇe byl o deset procentn´ıch bod˚ u devalvován americk´ y dolar, doˇslo k aktualizaci mˇenov´ ych kurz˚ u a stanoven´ı nového ˇsirˇs´ı fluktuaˇcn´ıho pásma pro pohyb národn´ıch mˇen – národn´ı mˇeny se v tomto pˇr´ıpadˇe mohly odch´ ylit od pari hodnoty o ±2,250 procentn´ıch bod˚ u. K faktickému zániku brettonwoodského mˇenového systému pak docház´ı v roce 1973, kdy v souvislosti s dalˇs´ı devalvac´ı amerického dolaru zaˇcaly ˇclenské zemˇe Evropského spoleˇcenstv´ı uplatˇ novat v˚ uˇci dolaru princip hada v tunelu. Urˇcit´ ym zavrˇsen´ım rozpadu brettonwoodského mˇenového systému bylo pˇrijet´ı tzv. Jamajské smlouvy v roce 1976 v mˇestˇe Kingstown, jeˇz omezila roli zlata v mezinárodn´ım mˇenovém systému, potvrdila reˇzim plovouc´ıch mˇenov´ ych kurz˚ u, umoˇznila prodej zlat´ ych rezerv Mezinárodn´ıho mˇenového fondu (dále také MMF) ve prospˇech tˇech rozvojov´ ych zem´ı, které byly ˇcleny MMF a neposledn´ı ˇradˇe revidovala ohodnocen´ı a pˇr´ıpadná uˇzit´ı nadnárodn´ı penˇeˇzn´ı jednotky oznaˇcené jako zvl´ aˇstn´ı pr´ ava ˇcerp´ an´ı (dále také SDR). ´ Poznamka 11.2.

Mezin´ arodn´ı mˇ enov´ y fond byl zaloˇzen v prosinci roku 1945 na z´ akladˇe brettonwoodsk´ ych dohod, pˇriˇcemˇz jeho hlavn´ım poslán´ım je podporovat mezin´ arodn´ı penˇeˇzn´ı spolupr´ aci, umoˇzn ˇovat vyváˇzen´ y r˚ ust mezinárodn´ıho obchodu, pˇrisp´ıvat ke stabilitˇe n´ arodn´ıch mˇen a v neposledn´ı ˇradˇe také napom´ ahat s odstraˇ nov´ an´ım deficit˚ u platebn´ıch bilanc´ı jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı. Fond svou ˇcinnost financuje z ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u, jeˇz jednotlivé zemˇe hrad´ı bud’to v SDR, nebo v jednotliv´ ych národn´ıch mˇen´ ach. K nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım funkc´ım, jeˇz MMF pln´ı pak patˇr´ı poskytov´ an´ı p˚ ujˇcek ˇclensk´ ym zem´ım a vyhodnocov´ an´ı jejich politik v oblasti mˇeno-

161


vého kurzu, a to z d˚ uvodu dosaˇzen´ı soudrˇznosti hospod´ aˇrsk´ ych politik na svˇetové u ´rovni. Zvl´ aˇ stn´ı pr´ ava ˇ cerp´ an´ı (SDR) jsou u ´ˇcetn´ımi penˇezi, jeˇz nemaj´ı jakékoli kryt´ı a jeˇz mohou ˇclenské zemˇe MMF vyuˇz´ıvat k vypoˇra´d´ an´ı sv´ ych dluh˚ u. N´ astin systému speci´ aln´ıch pr´ av ˇcerp´ an´ı byl vypracov´ an v roce 1967, pˇriˇcemˇz prvn´ı alokace SDR byla uskuteˇcnˇena v roce 1970. Do roku 1973 byla hodnota zvl´ aˇstn´ıch práv ˇcerp´ an´ı stanovena na u ´rovni amerického dolaru. Po z´ aniku brettonwoodského mˇenového systému a po zaveden´ı systému plovouc´ıch kurz˚ u, byl vˇsak tento pˇr´ıstup opuˇstˇen a hodnota této specifické penˇeˇzn´ı jednotky zaˇcala b´ yt stanována prostˇrednictv´ım v´ aˇzeného koˇse 16 národn´ıch mˇen. K dalˇs´ı v´ yznamné revizi, pak doch´ az´ı v roce 1981, kdy je sn´ıˇzen poˇcet mˇen obsaˇzen´ ych v mˇenovém koˇsi, a to z p˚ uvodn´ıch ˇsestn´ acti na pˇet mˇen, resp. souˇcasné ˇctyˇri mˇeny, jimiˇz jsou americk´ y dolar, britsk´ a libra, EURo, japonsk´ y jen. Urˇcen´ı hodnoty SDR pak zachycuje n´ asleduj´ıc´ı tabulka: mˇena pod´ıl mˇeny kurz v˚ uˇci USD* americk´ y dolar 0,4260 0,98060 britsk´ a libra 21,0000 0,00842 EURo 0,0984 1,53800 japonsk´ y jen 0,5770 1,00000 kurz USD v pˇr´ımém kurzovém záznamu

ekvivalent USD 0,417736 0,176961 0,151339 0,577000 1,323036

Pramen: Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond

K jednˇem z nejv´ yznamnˇejˇs´ım mˇenov´ ych systém˚ u souˇcasnosti pak patˇr´ı Evropský mˇenový systém (dále také EMS), jenˇz byl oficiálnˇe vytvoˇren v prosinci roku 1978 a zaveden vˇsemi tehdejˇs´ımi ˇclensk´ ymi zemˇemi Evropského spoleˇcenstv´ı v bˇreznu 1979, a to s c´ılem vytvoˇrit oblast stability mˇenových kurz˚ u. Souˇcasnˇe se vznikem EMS byla zavedena také nová mezinárodn´ı penˇeˇzn´ı jednotka, která nesla oznaˇcen´ı ECU (Evropská mˇenová jednotka) a jenˇz byla zkonstruována jako váˇzen´ y koˇs národn´ıch mˇen jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı Evropského spoleˇcenstv´ı, které se v této souvislosti dohodly na intervalech, jeˇz mˇely slouˇzit jako rámec pro moˇzné odchylky mˇenové parity od stˇredn´ıho kurzu této nové mˇeny. V rámci Evropského mˇenového systému pak ECU plnila ˇctyˇri základn´ı funkce: tvoˇrila z´ aklad a jakousi osu Evropského mˇenového systému, napom´ ahala zm´ırˇ novat ˇci financovat deficity platebn´ıch bilanc´ı ˇclenských zem´ı, tvoˇrila z´ aklad pro konstrukci ukazatele divergence, jehoˇz prostˇrednictv´ım dostávaly centráln´ı emisn´ı banky signály, na jejichˇz základˇe mohly intervenovat na devizov´ ych trz´ıch ve prospˇech národn´ı mˇeny dˇr´ıve, neˇz tato dosáhla povolené hranice oscilace, a v neposledn´ı ˇradˇe také plnila roli penˇeˇzn´ı jednotky vyuˇz´ıvané pˇri platbách, jeˇz byly realizov´ any mezi jednotlivým centr´ aln´ımi emisn´ımi bankami ˇclenských zem´ı EMS. Od Evropského mˇenového systému a s n´ım spojeného principu hada v tunelu, pak byl jiˇz jen kr˚ uˇcek ke vzniku Evropské hospodáˇrské a mˇenové unie, v rámci jej´ıˇz tˇret´ı etapy pak vznikla také jednotná mˇena Evropské unie nesouc´ı název euro.

162

Shrnut´ı kapitoly Devizov´ y kurz ovlivˇ nuje efektivnost uˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u v podm´ınkách, kdy vstupy nebo v´ ystup procház´ı transakcemi pˇres hranice zemˇe. Zmˇena kurzu ovlivˇ nuje konkurenceschopnost domác´ı produkce ve srovnán´ı s produkc´ı zahraniˇcn´ıch subjekt˚ u. Mˇen´ı se rovnˇeˇz konkurenceschopnost domác´ıch v´ yrob op´ıraj´ıc´ıch se o domác´ı vstupy a vstupy dováˇzené. Vedle trˇzn´ıho kurzu má d˚ uleˇzitou vypov´ıdac´ı schopnost pro srovnán´ı národn´ı ekonomiky s vnˇejˇs´ım ekonomick´ ym prostˇred´ım tzv. kurz parity kupn´ı s´ıly, kter´ y se odvozuje ze srovnán´ı mnoˇzstv´ı národn´ı a ciz´ı mˇeny na poˇr´ızen´ı téhoˇz koˇse statk˚ u na národn´ım a ciz´ım trhu. V praxi je uplatˇ nováno mnoho kurzov´ ych reˇzim˚ u. Z pohledu pˇr´ıstup˚ u, které jsou upˇrednostˇ novány rozeznáváme tˇri základn´ı: ˇcist´ y floating, do kterého centráln´ı banka neintervenuje ˇr´ızen´ y floating a pevn´ y kurzov´ y reˇzim, které jsou doprovázeny devizovou intervenc´ı centráln´ı banky. V´ ychodiskem uspoˇra´dán´ı soudob´ ych pomˇer˚ u v mezinárodn´ı mˇenové soustavˇe se stal Breton-woodsk´ y systém, na kterém se rozv´ıjela ˇcinnost MMF po 2. svˇetové válce. S vyuˇzit´ım studijn´ı pom˚ ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcný pr˚ uvodce a cviˇcebnice. Z´ aklady ekonomie ovˇeˇrte u ´roveˇ n zvládnut´ı a) základn´ıch pojm˚ u kapitoly (viz subkap. 24.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz subkap. 24.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Definujte pojem mezin´ arodn´ı trh penˇez. 2. Vysvˇ etlete rozd´ıl mezi absolutn´ı a komparativn´ı verz´ı teorie parity 3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10.

kupn´ı s´ıly. Popiˇste zákon jedné ceny. Vyjmenujte základn´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı u ´roveˇ n mˇenového kurzu. Jak´ y je rozd´ıl mezi ˇcist´ ym a ˇr´ızen´ ym floatingem Vysvˇetlete rozd´ıl mezi pˇr´ım´ ym a nepˇr´ım´ ym kurzov´ ym záznamem na pˇr´ıkladu kurzu ˇceské koruny v˚ uˇci euru: Definujte rozd´ıl mezi odvozen´ım hodnoty rovnováˇzného mˇenového kurzu pomoc´ı koncepce zaloˇzené na • mˇenové paritˇe: • paritˇe kupn´ı s´ıly: Uved’te, jak´ y vliv na kurz ˇceské koruny bude m´ıt rostouc´ı poptávka slovensk´ ych spotˇrebitel˚ u po ˇceském zboˇz´ı: Uved’te, jak´ y je vzájemn´ y vztah mezi saldem platebn´ı bilance a pohybem mˇenového kurzu pˇr´ısluˇsné národn´ı mˇeny: Jaké funkce plnila ECU v rámci Evropského mˇenového systému?

163


164

´ ´ rstv´ı Mezinarodn´ ı obchod a efektivnost hospodaˇ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika statu ´ Vnej ´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı a menov ˇ Nastroje vnej e´ politiky Ekonomicka´ integrace Stupneˇ integrace a jejich realizace

12

´ ˇ s´ ˇı Mezinarodn´ ı obchod a vnej obchodn´ı politika

´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika 12. Mezinarodn´ ı obchod a vnej

C´ıl kapitoly V kapitole z´ıskáte odpovˇedi nejen na pˇr´ıˇciny vzniku mezinárodn´ıho obchodu, ale také si ujasn´ıte jeho vliv na efektivnost jednotliv´ ych národn´ıch hospodáˇrstv´ı. Budete schopni definovat pojmy kl´ıˇcové pojmy mezinárodn´ıho obchodu, jako jsou absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhoda, ale pochop´ıte soustavu vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenová politiky státu. a popsat nástroje, jeˇz jsou v rámci této politiky pouˇz´ıvány. Popsat u ´ˇcet platebn´ı bilance a podrobnˇeji rozebrat jeho jednotlivé pod´ uˇcty. Rozliˇsit mezi teorémem lokomotivy a efektem importované inflace. Definovat pojmy clo, kvóta, v´ yvozn´ı prémie, licence ˇci neviditelné pˇrekáˇzky dovozu. Popsat integraˇcn´ı procesy jak na mikro, tak makroekonomické u ´rovni. Urˇcit jednotlivé stupnˇe integrace a zp˚ usob jejich realizace. Nast´ınit integraˇcn´ı procesy prob´ıhaj´ıc´ı v Evropˇe v druhé polovinˇe 20. stolet´ı. ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium 1 hodina procviˇcen´ı

12.1

´ ´ rstv´ı Mezinarodn´ ı obchod a efektivnost hospodaˇ

Jak jsme jiˇz uvedli v pˇredchoz´ı kapitole, na národn´ı hospodáˇrstv´ı nelze v souˇcasné dobˇe naz´ırat jako na uzavˇren´ y ekonomick´ y systém, ale jako na systém, jenˇz je dosti v´ yraznˇe propojen se sv´ ym vnˇejˇs´ım okol´ım, a to jak hmotn´ ymi, tak finanˇcn´ımi vazbami. Národn´ı ekonomiky tak mus´ıme chápat jako otevˇren´ y ekonomick´ y systém v nˇemˇz jsou spotˇrebovávány jak statky a sluˇzby, jeˇz jsou v dané ekonomice vyprodukovány, tak statky a sluˇzby, které jsou fináln´ım produktem jin´ ych ekonomick´ ych systém˚ u. Nav´ıc je nutno konstatovat, ˇze toto propojen´ı v sobˇe nezahrnuje pouze pˇresun zboˇz´ı ˇci sluˇzeb z jedné zemˇe do druhé, ale ˇze jeho souˇcást´ı je také pˇresun vstup˚ u mezi jednotliv´ ymi ekonomikami. Tato podoba národn´ıch ekonomik je pak v´ ysledkem proces˚ u jimiˇz tyto hospodáˇrské systémy proˇsly v minulosti a v jejichˇz rámci byl v´ yvoj ym prostˇred´ım a naotˇechto ekonomik ovlivˇ nován jejich vnˇejˇs´ım ekonomick´ pak. Mezin´ arodn´ım obchodem tak budeme rozumˇet smˇenné transakce uskuteˇcn ˇované pˇres hranice n´ arodn´ıch ekonomik. Vyjdeme-li z v´ yˇse uvedeného, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze mezinárodn´ı obchod pˇredstavuje takovou formu ˇcinnosti, která mnohostrannˇe rozv´ıj´ı v´ yrobn´ı i spotˇ rebn´ı moˇ znosti jednotliv´ ych n´ arodn´ıch ekonomik, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze zahraniˇcn´ı obchod nem˚ uˇzeme chápat pouze jako produkt vyspˇelosti tˇechto ekonomik, a to i v okamˇziku, kdy plat´ı, ˇze s rozvojem národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı se zvýrazˇ nuj´ı tendence k otevˇrenosti ekonomiky. O v´ yznamu mezinárodn´ıho obchodu pak svˇedˇc´ı také skuteˇcnost, ˇze právˇe anal´ yza obchodu jako zdroje bohatstv´ı vedla ke vzniku prvn´ıho uceleného ekonomického uˇcen´ı – merkantilismu – a t´ım také ovlivnila vznik ekonomie jako samostatné vˇedn´ı discipl´ıny.

166

Otázkou tedy z˚ ustává, jaké jsou pˇ r´ıˇ ciny vzniku mezinárodn´ıho obchodu? Odpovˇed’ na tuto otázku nalezneme v následuj´ıc´ıch bodech: pˇ r´ırodn´ı a klimatick´ e podm´ınky, které ovlivˇ nuj´ı v´ yrobn´ı i spotˇrebn´ı moˇznosti spoleˇcnosti. Zde máme na mysli jednak produkty, které se staly souˇcást´ı naˇs´ı spotˇreby a jeˇz nen´ı moˇzno pˇestovat v naˇsich klimatick´ ych podm´ınkách (napˇr. tropické ovoce, káva ˇci ˇcaj) a jednak surovinové zdroje, které se vyskytuj´ı v omezeném mnoˇzstv´ı a jejichˇz naleziˇstˇe se nenacházej´ı na naˇsem u ´zem´ı (napˇr. bavlna, ropa ˇci nˇekteré rudy). odliˇ sn´ e preference spotˇ rebitel˚ u v r˚ uzn´ ych zem´ıch, coˇz se m˚ uˇze projevit napˇr. ve specializaci tuzemsk´ ych firem na v´ yrobu statk˚ u, jeˇz jsou urˇceny v´ yluˇcnˇe pro zahraniˇcn´ı trhy, a to i pˇresto, ˇze na domác´ım trhu tyto statky nenajdou uplatnˇen´ı (porcelánové misky k pit´ı ˇcaje, chov hlem´ yˇzd’˚ u, maˇcety aj.). moˇ znost realizovat tzv. absolutn´ı v´ yhody, pro jejichˇz dosaˇzen´ı je pak nezbytné, aby tuzemské firmy vyrábˇely dan´ y produkt s niˇzˇs´ımi n´ aklady, neˇz je tomu v pˇr´ıpadˇe firem zahraniˇcn´ıch. Niˇzˇs´ı náklady pak mohou b´ yt spojeny zejména s levnˇejˇs´ı pracovn´ı s´ılou, levnˇejˇs´ımi surovinami, dokonalejˇs´ımi technologiemi, dokonalejˇs´ım technick´ ym vybaven´ım, popˇr. s pˇr´ızniv´ ymi pˇr´ırodn´ı a klimatické podm´ınky. konflikt mezi v´ yrobou a spotˇ rebou, coˇz je skuteˇcnost vypl´ yvaj´ıc´ı z pˇredpokladu, ˇze ˇzádná zemˇe nen´ı schopna v roli producenta statk˚ ua sluˇzeb uspokojit veˇskeré poˇzadavky svých spotˇrebitel˚ u, a to ani v pˇr´ıpadˇe v´ yrob, jeˇz je schopna realizovat. Mezinárodn´ı obchod tak umoˇzn ˇuje v´ yrobn´ı specializaci a souˇcasnˇe podporuje ˇsirokou strukturu spotˇreby. Efekt plynouc´ı z tohoto konfliktu je pak v podstatˇe dvoj´ı: r˚ ust v´ ykonnosti ekonomiky na stranˇe jedné a moˇznost dosáhnout pˇr´ıznivˇejˇs´ı struktury spotˇreby u domác´ıch spotˇrebitel˚ u na stranˇe druhé. Urˇcit´ ym rizikov´ ym faktorem tohoto procesu je pak moˇznost vzniku reálné závislosti dané národn´ı ekonomiky na svém okol´ı. Na v´ yvoji podm´ınek vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı pak závis´ı domác´ı v´ yrobnˇe-spotˇrebn´ı cyklus, jenˇz m˚ uˇze b´ yt naruˇsován a destabilizován. klesaj´ıc´ı n´ aklady velkov´ yroby, tj. u ´spory vznikaj´ıc´ı z moˇznosti optimalizovat rozmˇer v´ ystupu vzhledem k náklad˚ um, pˇriˇcemˇz zde odpadá limituj´ıc´ı faktor, jimˇz je velikost domác´ıho trhu. Jak jsme jiˇz uvedli v´ yˇse, jednou z pˇr´ıˇcin vzniku mezinárodn´ıho obchodu je moˇznost realizovat v jeho rámci tzv. absolutn´ı v´ yhodou, kterou chápeme jako schopnost zemˇe A vyr´ abˇet urˇcitou komoditu efektivnˇeji (niˇzˇs´ı nároˇcnost na vstup u jednotky výstupu) neˇz je tomu v pˇr´ıpadˇe zemˇe B. Princip absolutn´ıch v´ yhod pak m˚ uˇzeme osvˇetlit pomoc´ı následuj´ıc´ıho pˇr´ıkladu. Uvaˇzujeme dvˇe zemˇe A a B produkuj´ıc´ı tent´ yˇz základn´ı sortiment v podobˇe yrobk˚ u vyuˇz´ıvaj´ı dvou v´ yrobk˚ u x a y, pˇriˇcemˇz na produkci kaˇzdého z tˇechto v´ obˇe zemˇe polovinu sv´ ych zdroj˚ u. Vyjdeme-li z pˇredpokladu, ˇze v´ ykonnost takto definovan´ ych ekonomik m˚ uˇzeme vyjádˇrit pomoc´ı u ´daj˚ u zachycen´ ych v následuj´ıc´ı tabulce 12.1.

167


Tabulka 12.1: Absolutn´ı v´ yhody zemˇ e x y A 3 2 B 2 4 A+B 5 6 pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze v pˇr´ıpadˇe v´ yrobku x dosahuje vyˇsˇs´ı denn´ı produkce zemˇe A, kdeˇzto v pˇr´ıpadˇe v´ yrobku y je vyˇsˇs´ı produkˇcn´ı v´ ykonnosti dosaˇzeno v zemi B. Z v´ yˇse ˇreˇceného je pak zˇrejmé, ˇze zemˇe A vyráb´ı v´ yrobek x s mnohem niˇzˇs´ımi náklady, neˇz je tomu v pˇr´ıpadˇe zemˇe B, která pak mnohem levnˇeji produkuje v´ yrobek y. Z tohoto d˚ uvodu se bude zemˇe A specializovat na v´ yrobu statku x, kdeˇzto zemˇe B bude produkovat pouze statek y. Specializace pak znamená vyuˇzit´ı zdroj˚ u, které se uvolnily ve v´ yrobách, jeˇz jednotlivé zemˇe opustily, z ˇcehoˇz tedy vypl´ yvá, ˇze v zemi A bude denn´ı produkce 6x, m´ısto p˚ uvodn´ıch 3x + 2y. V zemi B pak bude dennˇe vyrobeno 8y, ˇc´ımˇz se následnˇe zv´ yˇs´ı celková v´ ykonnost obou ekonomik. Efektem specializace je r˚ ust celkového produktu, nebot’ p˚ uvodn´ı v´ ykon o rozsahu 5x + 6y je nahrazen v´ ykonem 6x + 8y. Mezin´ arodn´ı smˇ enou se m˚ uˇ ze zv´ yˇ sen´ y specializovan´ y v´ ykon promˇ enit ve vyˇ sˇ s´ı u ´roveˇ n spotˇ reby – efekt ve spotˇ rebˇ e. Jestliˇze napˇr. zemˇe A dá do smˇeny 3x (vyprodukované m´ısto p˚ uvodn´ıch 2y), m˚ uˇze z´ıskat aˇz 4y (které jsou v zemi B vyprodukovány m´ısto p˚ uvodn´ıch 2x). Transakce tak pˇrináˇs´ı prospˇech obˇema stranám, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze u produktu, na jehoˇz v´ yrobu se jednotlivé zemˇe specializuj´ı, byla uchována dosavadn´ı u ´roveˇ n spotˇreby, kdeˇzto u v´ yrobk˚ u, jejichˇz produkce se pˇr´ısluˇsné zemˇe vzdaly má spotˇreba tendenci r˚ ust. Konkrétn´ı smˇenný pomˇer bude ovlivnˇen ostatn´ımi trˇzn´ımi faktory. V tomto okamˇziku je vˇsak nutno poznamenat, ˇze v naˇsem jednoduchém pˇr´ıkladu jsme abstrahovali od rostouc´ıch v´ ynos˚ u s rozsahu. Efektu z mezinárodn´ı smˇeny je vˇsak moˇzno dosáhnout i v pˇr´ıpadech, kdy absolutn´ı výhoda je na stranˇe jedné zemˇe ve vˇsech smˇen ˇovaných produktech. V tomto pˇr´ıpadˇe pak hovoˇr´ıme o tzv. komparativn´ıch v´ yhod´ ach, jeˇ z umoˇ zn ˇuj´ı rozvoj mezin´ arodn´ıho obchodu mezi zemˇ emi s r˚ uznou u ´rovn´ı vyspˇ elosti, ale jsou také jedn´ım z faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch pˇrem´ıst’ován´ı v´ yrob do zem´ı ménˇe vyspˇel´ ych. Problematiku komparativn´ıch v´ yhod si budeme opˇet ilustrovat na jednoduchém pˇr´ıkladu. Uvaˇzujeme situaci, kdy ve svˇetovém hospodáˇrstv´ı existuje jedna vyspˇelá ekonomika, v naˇsem pˇr´ıpadˇe ekonomika A, a tˇri ekonomiky, jeˇz m˚ uˇzeme oznaˇcit jako ekonomiky ménˇe vyspˇelé, tj. B, C a D. Ve v´ ychoz´ı situaci pak vˇsechny zemˇe produkuj´ı v´ yrobky x a y, a to v rozsahu uvedeném v následuj´ıc´ı tabulce 12.2. ykon ekonomik po specializaci. Zemˇe Sloupce oznaˇcené x∗ a y ∗ vyjadˇruj´ı v´ A má absolutn´ı v´ yhodu u obou v´ yrobk˚ u, pˇriˇcemˇz u ´roveˇ n tˇechto v´ yhod je

168

Tabulka 12.2: Komparativn´ı v´ yhody zemˇ e x y x∗ A 8 6 16 B 2 3 0 C 2 3 0 D 2 3 0 celkem 14 15 16

y∗ 0 6 6 6 18

ponˇekud rozd´ılná. Vyjdeme-li z v´ yˇse uvedené tabulky, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze u v´ yrobku x bude v´ ykonnost zemˇe A dána pomˇerem 4/1, kdeˇzto u v´ yrobku y pouze pomˇerem 2/1. Opaˇcná situace pak plat´ı pro zb´ yvaj´ıc´ı zemˇe, kde se jako v´ yhodnˇ ejˇ s´ı jev´ı v´ yroba statku y, tj. statku pˇri jehoˇz v´ yrobˇe se niˇzˇs´ı v´ ykonnost tˇechto zem´ı projevuje v relativnˇe menˇs´ım rozsahu. Zamˇeˇr´ı-li se vˇsechny námi analyzované zemˇe na produkci v´ yrobk˚ u u nichˇz dosahuj´ı komparativn´ıch v´ yhod, pak budeme hovoˇrit o tzv. specializaci ve v´ yrobˇ e, pˇriˇcemˇz objemy vyrábˇené produkce budou odpov´ıdat hodnotám x∗ a y ∗. Jak je z v´ yˇse uvedeného pˇr´ıkladu zˇrejmé, docház´ı v tomto pˇr´ıpadˇe k r˚ ustu v´ ykonnosti zainteresovan´ ych zem´ı, kdy je p˚ uvodn´ı v´ ykon v rozsahu 14x + 15y nahrazen nov´ ym v´ ykonem, jehoˇz rozsah je 16x + 18y. Vˇetˇs´ı v´ ykon vytváˇr´ı materiáln´ı pˇredpoklad pro dosaˇzen´ı vyˇsˇs´ı u ´rovnˇe spotˇreby, která je vˇsak závislá na tom, jak probˇehnou mezinárodn´ı smˇenné transakce Vzájemn´ y vztah mezi r˚ ustem v´ ykonnosti ekonomiky a u ´rovn´ı spotˇreby pak m˚ uˇzeme vyjádˇrit napˇr. pomoc´ı následuj´ıc´ı tabulky 12.3. Tabulka 12.3: Vztah mezi r˚ ustem v´ ykonu ekonomiky a r˚ ustem celkové spotˇreby celková produkt spotˇreba export spotˇreba A 16x 9 17 9x + 8,4y B 6y 3,2 2,8 2,33x + 3,2y C 6y 3,2 2,8 2,33x + 3,2y D 6y 3,2 2,8 2,33x + 3,2y V tomto okamˇziku je vˇsak nutno poznamenat, ˇze ani v tomto pˇr´ıpadˇe jsme nebrali v u ´vahu vz´ ajemný vztah mezi specializac´ı a vznikem u ´spor z rostouc´ıho rozsahu výrob.

12.2

ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı politika statu ´ Vnej

Mezinárodn´ı obchod je sférou, která je ovlivˇ nována vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenovou politikou státu. C´ıle, které stát sleduje v této oblasti jsou organickou souˇc´ ast´ı systému hospodáˇrské politiky a pˇredstavuj´ı d´ılˇc´ı kroky smˇeˇruj´ıc´ı k naplˇ nován´ı základn´ıch stabilizaˇcn´ıch c´ıl˚ u hospodáˇrské politiky. Nejkoncentrovanˇejˇs´ı výpovˇed´ı o u ´rovni mezin´ arodn´ıho propojen´ı ekonomiky je

169


platebn´ı bilance zemˇ e, jej´ıˇz dlouhodobˇe vyrovnané saldo m˚ uˇzeme povaˇzovat za bezprostˇredn´ı c´ıl stabilizaˇcn´ı politiky orientované jak do mˇenové, tak do obchodn´ı politiky. Platebn´ı bilance ud´ av´ a pˇrehled vˇsech ekonomick´ ych transakc´ı mezi domác´ımi a zahraniˇcn´ımi ekonomick´ ymi subjekty, pˇriˇcemˇz tyto transakce m˚ uˇzeme roztˇr´ıdit, a to na základˇe spoleˇcn´ ych znak˚ u jednotliv´ ych poloˇzek, do nˇekolika základn´ıch skupin, jeˇz tvoˇr´ı: zboˇz´ı, sluˇzby, d˚ uchody, transfery, dlouhodobý kapitál, kr´ atkodobý kapitál a devizové rezervy. Pohyby tˇechto poloˇzek se sleduj´ı prostˇrednictv´ım jednotliv´ ych u ´ˇct˚ u, mezi nimiˇz nejv´ yznamnˇejˇs´ı pod´ıl maj´ı: bˇ eˇ zn´ yu ´ˇ cet, na nˇemˇz je zachycen pˇredevˇs´ım v´ yvoz a dovoz v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb (mezi sluˇzby zaˇrazujeme pˇredevˇs´ım dopravu, pojiˇstˇen´ı, licence, patenty, pˇr´ıjmy a v´ ydaje spojené s diplomatick´ ym a vojensk´ ym zastoupen´ım v zahraniˇc´ı, cestovn´ı ruch, spoje atd.). Co do rozsahu se u ´roveˇ n sluˇzeb pohybuje na 1/5 objemu exportu a importu zboˇz´ı. Dále jsou zde zachyceny také transferov´ e platby, tj. jednostranné platby, které nevedou ke vzniku zahraniˇcn´ıch pohledávek ˇci závazk˚ u (napˇr. pˇrevody pracovn´ıch pˇr´ıjm˚ u, dary, pˇr´ıspˇevky mezinárodn´ım organizac´ım, hospodáˇrská pomoc, zahraniˇcn´ı penze atd.). kapit´ alov´ y u ´ˇ cet, na nˇemˇz jsou zachyceny ˇ cist´ e pˇ r´ıjmy z kapit´ alu (zisky, u ´roky, dividendy), coˇz je rozd´ılová veliˇcina mezi d˚ uchody plynouc´ımi z kapitálu um´ıstˇeného v zahraniˇc´ı a d˚ uchody vyplácen´ ymi zahraniˇcn´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um, jeˇz investovali sv˚ uj kapitál v domác´ı ekonomice. finanˇ cn´ı u ´ˇ cet, kter´ y postihuje pˇredevˇs´ım v´ yvoz a dovoz kapitálu, a to jak krátkodobého, tak dlouhodobého. V d´ılˇc´ım ˇclenˇen´ı pak zpravidla rozliˇsuje mezi pohyby státn´ıho a soukromého kapitálu, stejnˇe jako mezi formami v nichˇz se pohyb uskuteˇcn ˇuje (napˇr. pˇr´ımé investice, vládn´ı u ´vˇery, soukromé u ´vˇery, aj.). Nav´ıc m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze bilance na finanˇcn´ım u ´ˇctu dosti v´ yraznˇe ovlivˇ nuje celkové bohatstv´ı zemˇe a jej´ı ˇcistou u ´vˇerovou (vˇeˇritelskou ˇci dluˇznickou) pozici. chyby a opomenut´ı tvoˇr´ı dalˇs´ı poloˇzku platebn´ı bilance. Docház´ı k nim jednak t´ım, ˇze vˇsechny transakce nemus´ı b´ yt podchyceny, ale také v d˚ usledku nejednotn´ ych informac´ı o mezinárodn´ıch transakc´ıch a operac´ıch. zmˇ ena devizov´ ych rezerv (mˇ enov´ yu ´ˇ cet), vzniká jako kumulativn´ı saldo pˇredcházej´ıc´ıch tˇr´ı poloˇzek. Má opaˇcné znaménko a pˇredstavuje u ´ˇredn´ı vyrovnán´ı znamenaj´ıc´ı zmˇenu v devizov´ ych rezervách zemˇe. Jak jsme si ukázali v pˇredchoz´ı kapitole, stav salda platebn´ı bilance velice u ´zce souvis´ı s v´ yvojem mˇenov´ ych kurz˚ u. Vyjdeme-li z pˇredpokladu, ˇze salda platebn´ı bilance v zemi A i v zemi B jsou vyrovnaná, pak je zˇrejmé, ˇze r˚ ust v´ yvozu ze zemˇe A do zemˇe B, resp. omezen´ı v´ yvozu ze zemˇe B do zemˇe A, povede ke vzniku aktivn´ıho salda platebn´ı bilance v zemi A a souˇcasnˇe ke vzniku pasivn´ıho salda této bilance v zemi B. Dopady nevyrovnanosti salda platebn´ı bilance na mˇenové kurzy jednotliv´ ych národn´ıch mˇen, pak závis´ı na ych kurz˚ u. tom, jaké jsou preference státu v oblasti politiky mˇenov´ Uvedli jsme, ˇze rozvoj mezinárodn´ıho obchodu pˇrináˇs´ı národn´ı ekonomice

170

nejen efekty, ale zvyˇsuje i rizikovost plynouc´ı z rostouc´ı závislosti na vnˇejˇs´ım prostˇred´ı. Naváˇzeme-li na v´ yklad rovnováhy, je zˇrejmé, ˇze u ´ˇcinky plynouc´ı z mezinárodn´ıho obchodu jsou závislé i na situaci, ve které se národn´ı ekonomika nacház´ı. Uvaˇzujme opˇet dvˇe zemˇe A a B, jeˇz plnˇe nevyuˇz´ıvaj´ı sv´ ych v´ yrobn´ıch kapacit, maj´ı vyrovnanou platebn´ı bilanci a souˇcasnˇe rozvinut´ y vzájemn´ y obchod. Jednotlivé zemˇe se pak vyznaˇcuj´ı urˇcitou u ´rovn´ı sklonu k dovozu, tj. pod´ılu dovozu na HDP, ovlivˇ nuj´ıc´ıho u ´roveˇ n agregátn´ı poptávky v dané zemi, nebot’ platby za dováˇzené zboˇz´ı a sluˇzby jsou souˇcást´ı celkov´ ych v´ ydaj˚ u. V tomto okamˇziku je vˇsak nutno poznamenat, ˇze tyto platby nevstupuj´ı do ydaj˚ u, ba naopak pˇ redstavuj´ı ˇ c´ astku, kter´ a danou zemi domác´ıch v´ opouˇ st´ı, z ˇcehoˇz pak vypl´ yvá, ˇze platby za dováˇzené zboˇz´ı a sluˇzby sniˇ zuj´ı celkovou popt´ avku. Roste-li s reáln´ ym v´ ykonem ekonomiky také sklon k dovozu, pak se v této ekonomice sniˇzuje u ´roveˇ n v´ ydajového multiplikátoru, jenˇz v tomto pˇr´ıpadˇe nab´ yvá následuj´ıc´ı podoby: 1 k= , 1 − mpc(1 − t) + mpe kde: mpe – mezn´ı sklon k dovozu Dojde-li v zemi A k r˚ ustu skuteˇcného reálného produktu a to za pˇredpokladu, ˇze se nemˇen´ı sklon k dovozu, pak vzroste také objem statk˚ u a sluˇzeb, jeˇz jsou do této zemˇe dováˇzeny. R˚ ust importu v zemi A pak povede jak ke zmˇenˇe salda na bˇeˇzném u ´ˇctu, tak ke zmˇenˇe salda platebn´ı bilance jako celku. Saldo platebn´ı bilance zemˇe A se tak stane pasivn´ım, kdeˇzto saldo platebn´ı bilance zemˇe B se stane naopak aktivn´ım. Na zemi B t´ım pádem p˚ usob´ı p˚ uvodn´ı vzestup v´ ykonu zemˇe A jako urˇcit´ y impuls, kter´ y vede k r˚ ustu jej´ıho celkového v´ ykonu (vzrostly jej´ı exportn´ı moˇznosti). T´ım je umoˇznˇeno pokraˇcován´ı vzájemného ovlivˇ nován´ı, nebot’ r˚ ust HDP v zemi B otev´ırá pˇri daném sklonu k dovozu exportn´ı moˇznosti pro zemi A, a to se shodn´ ymi efekty jak v reálném sektoru, tak na stranˇe platebn´ıch bilanc´ı. Popsan´ y mechanismus, kdy r˚ ust výkonu v zemi A vyvolal následný r˚ ust výkonu v zemi B a naopak, se oznaˇcuje jako teor´ em lokomotivy. Jeho p˚ usoben´ı pak vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze zemˇe se nalézaj´ı pod u ´rovn´ı potenciáln´ıch produkt˚ u. Dosáhnou-li vˇsak ekonomiky u ´rovnˇe potenciáln´ıho v´ ystupu, pak efekt lokomotivy pˇrecház´ı v efekt importovan´ e inflace. Budeme-li v tomto okamˇziku vycházet z pˇredpokladu, ˇze se námi analyzované zemˇe nacházej´ı na u ´rovni potenciáln´ıho produktu, pak dospˇejeme k závˇeru, ˇze r˚ ust v´ ykonu v zemi A zv´ yˇs´ı nejen cenovou hladinu v této zemi, ale také v´ yvoz ze zemˇe B do zemˇe A, coˇz povede k r˚ ustu ˇcistého exportu v zemi B a t´ım pádem také k r˚ ustu jej´ı agregátn´ı poptávky, v d˚ usledku ˇcehoˇz v zemi B vzroste cenov´ a hladina. P˚ uvodn´ı vzestup cenov´ e hladiny v zemi A tak byl importov´ an do zemˇ e B. Podobnˇe jako v pˇr´ıpadˇe dovozu, také v pˇr´ıpadˇe v´ yvozu m˚ uˇzeme ve vztahu k domác´ımu produktu vysledovat urˇcit´ y multiplikaˇcn´ı efekt, jenˇz je v tomto

171


okamˇziku spojen s multiplik´ atorem zahraniˇ cn´ıho obchodu, resp. s tzv. v´ yvozn´ım multiplik´ atorem, kter´ y vyjadˇruje ˇc´ astku o niˇz se zvýˇs´ı produkt, pokud se souˇcasnˇe zvýˇs´ı objem exportu o jednu jednotku. V´ yvoz pak, na rozd´ıl od dovozu, ch´ apeme jako stimulant r˚ ustu agreg´ atn´ı popt´ avky v zemi.

12.3

´ ˇ s´ ˇ ı obchodn´ı a menov ˇ Nastroje vnej e´ politiky

Liberalizace zahraniˇ cn´ıho obchodu je jednou z peˇclivˇe sledovan´ ych otázek, nebot’ jej´ı u ´roveˇ n nen´ı v jednotliv´ ych zem´ıch shodná. K charakteristick´ ym znak˚ um státn´ı hospodáˇrské intervence patˇr´ı urˇcitá m´ıra ochran´ aˇ rstv´ı (protekcionismu), jehoˇz zámˇerem je ochrana domác´ıch producent˚ u pˇred silnˇejˇs´ımi zahraniˇcn´ımi konkurenty a jejich produkc´ı. Jiˇz z v´ yˇse uvedeného je moˇzno vyvodit, ˇze s protekcionistick´ ymi praktikami se m˚ uˇzeme setkat pˇredevˇs´ım v podm´ınkách zem´ı s niˇzˇs´ı v´ ykonnost´ı, zat´ımco zemˇe s vysokou u ´rovn´ı produktivity jsou zpravidla nositeli liberalizaˇcn´ıch tendenc´ı. Pˇri ovlivˇ nován´ı vnˇejˇs´ıch vztah˚ u pouˇz´ıvá stát r˚ uzn´ ych nástroj˚ u regulace, jimiˇz yrobk˚ u, sluˇzeb a v´ yrobn´ıch faktor˚ u pˇres hranice zemˇe. I náovlivˇ nuje toky v´ stroje v oblasti vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenové politiky m˚ uˇzeme dˇelit podle charakteru na: nepˇ r´ım´ e (trˇ zn´ı), kam m˚ uˇzeme ˇradit opatˇren´ı monetárn´ı a fiskáln´ı politiky, pokud maj´ı vliv na vývoj platebn´ı bilance, ale také intervence na devizových trz´ıch. pˇ r´ım´ e, svým charakterem administrativn´ı opatˇren´ı, mezi nimiˇz jsou nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı dovozn´ı kv´ oty, cla a vývozn´ı subvence, neviditelné pˇrek´ aˇzky dovozu. Základn´ı souvislosti vztah˚ u mezi nástroji a koneˇcn´ ymi c´ıly hospodáˇrské politiky m˚ uˇzeme i u systému vnˇejˇs´ı obchodn´ı politiky naznaˇcit jednoduch´ ym schématem: Obrázek 12.1: Koneˇcné c´ıle vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenové politiky Intervence na devizovych ´ trz´ıch

´ Kvoty cla

Neviditelne´ ´ zky pˇrekaˇ

Cenova´ stabilita

Platebn´ı bilance ˇ Menov e´ kurzy

ˇ Zamestnanost

Pˇredn´ı m´ısto mezi nástroji obchodn´ı politiky zauj´ımaj´ı cla a kvóty.

172

Clo je sv´ ym obsahem daˇ n, kterou vyb´ırá stát za dovoz do zemˇe nebo v´ yvoz ze zemˇe. Zv´ yˇsen´ı celn´ıch sazeb omezuje celkov´ y objem dovozu a t´ım i u ´roveˇ n agregátn´ı nab´ıdky na domác´ım trhu. Bezprostˇredn´ım efektem je vyˇsˇs´ı cena a zv´ yhodnˇen´ı (zmˇekˇcen´ı) podm´ınek pro domác´ı producenty. Vedle dopadu na cenu docház´ı zpravidla i k ovlivnˇen´ı u ´roveˇ n zamˇestnanosti. Souvislosti si m˚ uˇzeme ilustrovat pomoc´ı následuj´ıc´ıho obrázku, kde AD je poptávka na domác´ım trhu zemˇe a AS je nab´ıdka na tomto trhu. Budeme-li abstrahovat od vnˇejˇs´ıch obchodn´ıch vztah˚ u, utvoˇr´ı se rovnováha v bodˇe E0 . Jestliˇze je na svˇetovém trhu cena utvoˇrena na u ´rovni Pw , která je niˇzˇs´ı neˇz cena P0 , pak se pˇri této cenové hladinˇe utvoˇr´ı na vnitˇrn´ım trhu rovnováha pˇri realizován´ı produkce Yw , která je vyˇsˇs´ı neˇz v´ ychoz´ı Y0 . Pˇritom rozd´ıl Yw − Yd pˇredstavuje dovoz a Yd je pod´ıl domác´ı produkce. Jestliˇze za této situace dojde k uplatnˇen´ı cla, zv´ yˇs´ı se cena. Jestliˇze vzestup uˇzeme souˇcasnˇe konstatovat, ˇze poklesne ceny je ilustrován hladinou Pc , m˚ objem realizované produkce i pod´ıl dovozu v n´ı. Obrázek 12.2: Vliv cla na dovoz

P

AS

p0 pc pw

E0

I.

dovoz

0

Yd

Yc,1

Y0

AD

II.

Yc,2

Yw

Y

Kv´ oty stanovuj´ı maximáln´ı objem urˇcitého druhu v´ yrobku, kter´ y je moˇzno do zemˇe dovézt ve stanoveném obdob´ı. Kvóta m˚ uˇze b´ yt i nulová, coˇz ve skuteˇcnosti znamená zákaz dovozu. Opatˇren´ım na podporu v´ yvozu jsou v´ yvozn´ı pr´ emie (subvence). Zpravidla se poskytuj´ı ve formˇe odeˇctu danˇe, kterou by zboˇz´ı bylo zat´ıˇzeno pˇri realizaci na domác´ım trhu. K regulaci pohybu zboˇz´ı pˇres hranice zemˇe se vyuˇz´ıvaj´ı i dalˇs´ı nástroje. K bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ ym patˇr´ı vyd´ av´ an´ı licenc´ı opravˇ nuj´ıc´ıch k dovozu ˇ ci v´ yvozu. Dále pak postupy vytváˇrej´ıc´ı tzv. neviditeln´ e pˇ rek´ aˇ zky dovozu, kam patˇr´ı stanovován´ı norem, pˇredpis˚ u a povinnost´ı, které mus´ı splˇ novat dováˇzen´ a produkce. Pokud jsou stanoveny pˇr´ısné normy, které zahraniˇcn´ı producent nesplˇ nuje, má opatˇren´ı charakter bl´ızk´ y zákazu dovozu.

173


Rozvoj mezinárodn´ıho obchodu má dopad na formován´ı vnitˇrn´ıch podm´ınek kaˇzdé zemˇe a prohlubuje vzájemnou závislost národn´ıch ekonomik. D˚ usledky pro národn´ı ekonomiku jsou r˚ uznorodé a ˇcasto protikladné. Proto mus´ı b´ yt vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenová politika zemˇe odvozována od c´ıl˚ u, které stát sleduje v národn´ım hospodáˇrstv´ı. Nezvratnˇe pozitivn´ım rysem je umocˇ nován´ı v´ ykonnosti ekonomiky i svˇetového hospodáˇrstv´ı jako celku. S prohlubuj´ıc´ı se vzájemnou závislost´ı zem´ı vˇsak roste váha faktor˚ u, které p˚ usob´ı na vnitˇrn´ı pomˇery destabilizaˇcnˇe. Propojen´ı ekonomik vytváˇr´ı ˇsirˇs´ı ekonomick´ y prostor, v jehoˇz rámci je nutno urˇcité kroky stabilizaˇcn´ı politiky vzájemnˇe koordinovat.

12.4

Ekonomicka´ integrace

Koordinace ve svˇetovém hospodáˇrstv´ı a na svˇetovém trhu je stejnˇe nezbytná jako v rámci národn´ıho trhu a národn´ıho hospodáˇrstv´ı. Svˇetové hospodáˇrstv´ı je vnitˇrnˇe v´ yraznˇe diferencovanˇejˇs´ı, neˇz je tomu v podm´ınkách národn´ıch ekonomik, které proˇsly procesem postupného utváˇren´ı jednotného národn´ıho ekonomického komplexu v prvn´ıch desetilet´ıch po pr˚ umyslové revoluci. Ukázali jsme, ˇze mezinárodn´ı obchod je forma umoˇzn ˇuj´ıc´ı mezinárodn´ı spolupráci ekonomik r˚ uzného stupnˇe vyspˇelosti. Je základn´ı formou, ve které se projevuje tendence ekonomik k internacionalizaci a prostˇrednictv´ım n´ıˇz se také prosazuje. Hospodáˇrsk´ y v´ yvoj národohospodáˇrsk´ ych komplex˚ u je poznamenán postupn´ ym formován´ım a vyhrocován´ım konfliktu mezi poˇzadavky, novat jako v´ yrobce a poˇzadavky, které má jako spotˇrebikteré mus´ı zemˇe splˇ tel. Zemˇ e – v´ yrobce je charakterizována prohlubuj´ıc´ı se specializac´ı, o niˇz se op´ırá jej´ı postaven´ı v mezinárodn´ı dˇelbˇe práce. Poˇzadavky na dosaˇzen´ı poˇzadované efektivnosti v´ yroby soustˇred’uj´ı pozornost na omezován´ı okruhu v´ yrobn´ıch ˇcinnost´ı. Zemˇ e – spotˇ rebitel je charakteristická neustál´ ym rozˇsiˇrován´ım sortimentu potˇreb a na nˇem závislém tlaku na rozˇsiˇrován´ı poˇzadavk˚ u na sortiment produkce. Právˇe tyto tendence jsou jedn´ım ze základn´ıch stimul˚ u rozvoje mezinárodn´ıho obchodu, ale souˇcasnˇe ukazuj´ı, ˇze mezinárodn´ı obchod nen´ı ideáln´ı a z hlediska stabilizace plnˇe adekvátn´ı formou ˇreˇsen´ı uvedeného konfliktu. Zejména proto, ˇze: procesy specializace a zaˇcleˇ nován´ı zemˇe do mezinárodn´ı dˇelby práce vyˇzaduj´ı urˇcité ˇcasové garance, vytváˇrej´ıc´ı prostor pro návratnost realizovan´ ych a nákladn´ ych investic. prohlubuj´ıc´ı se specializace zakládá dlouhodobou závislost na vnˇejˇs´ım prostˇred´ı, které vstupuje do reprodukˇcn´ıho cyklu národn´ı ekonomiky. mezinárodn´ı obchodn´ı transakce se sjednávaj´ı zpravidla na kratˇs´ı ˇcasové horizonty, pokud nejsou jednorázové. Jejich garance jsou z hlediska

174

ˇcasu silnˇe omezené. poˇzadavky hospodáˇrského v´ yvoje vyvolávaj´ı trval´ y tlak na pˇrizp˚ usobován´ı národn´ıch ekonomick´ ych struktur a na jejich vzájemnou doplnitelnost. P˚ usoben´ı tˇechto vliv˚ u pocit’uj´ı jednotlivé ekonomiky s r˚ uznou intenzitou, v závislosti na svém rozmˇeru a stupni vyspˇelosti. Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇ c´ım je ekonomika menˇ s´ı a vyspˇ elejˇ s´ı, t´ım nal´ ehavˇ eji pocit’uje nutnost prohlouben´ı forem spolupr´ ace a jejich garanc´ı. V´ ychoz´ı formou, která slouˇz´ı k realizaci uveden´ ych poˇzadavk˚ u je koordinace hospod´ aˇrských politik jednotliv´ ych zem´ı. Pˇri koordinaci je základem dohoda mezi jednotliv´ ymi zemˇemi zahrnuj´ıc´ı podm´ınky vzájemného pohybu zboˇz´ı, pracovn´ıch sil aj. Realizaci dohody zabezpeˇcuj´ı státn´ı orgány v domác´ı ekonomice, kde jejich kompetence nejsou spoleˇcn´ ym závazkem nijak naruˇseny. Nejvyˇsˇs´ı z dosavadn´ıch forem spolupráce pˇredstavuje ekonomick´ a integrace. Je to souˇcasnˇe proces, ve kterém docház´ı k postupnému st´ırán´ı hranic národn´ıch ekonomik a t´ım i jejich identity. ych souvisSamotn´ y pojem integrace je v ekonomické teorii pouˇz´ıván v r˚ uzn´ lostech a ˇcásteˇcnˇe i v´ yznamech. Vˇzdy vˇsak oznaˇcuje proces spojov´ an´ı a sjednocov´ an´ı dˇ r´ıve samostatn´ ych celk˚ u. Integraˇcn´ı procesy prob´ıhaj´ı a jsou zkoumány v rovinˇe mikroekonomické i makroekonomické. Mikroekonomick´ a integrace tvoˇr´ı základ integraˇcn´ıch proces˚ u a uskuteˇcn ˇuje se na u ´rovni firem. Nab´ yvá r˚ uzn´ ych forem, napˇr.: dohody o spolupráci a kooperaci spoleˇcné projekty firem (v r˚ uzných sférách podnikatelské ˇcinnosti) f´ uze, ale také vˇsechny organizaˇcn´ı formy umoˇzn ˇuj´ıc´ı realizovat monopoln´ı výhodu transnacion´ aln´ı korporace, firmy s nadnárodn´ı p˚ usobnost´ı, tedy firmy p˚ usob´ıc´ı ve v´ıce zem´ıch. V dalˇs´ım textu budeme vˇenovat pozornost integraci na makroekonomick´ eu ´rovni, integraˇcn´ım proces˚ um prob´ıhaj´ıc´ım mezi národn´ımi ekonomikami. Pro tuto formu b´ yvá ˇcasto pouˇz´ıváno oznaˇcen´ı region´ aln´ı ekonomick´ a integrace. M˚ uˇzeme ji definovat jako proces postupn´ eho sbliˇ zov´ an´ı, pˇ rizp˚ usobov´ an´ı a propojov´ an´ı n´ arodn´ıch ekonomik, kter´ e se uskuteˇ cn ˇuje v r´ amci urˇ cit´ eho regionu a jehoˇ z v´ ysledkem je utv´ aˇ ren´ı jednotn´ eho nadn´ arodn´ıho ekonomick´ eho komplexu. V ekonomické teorii i hospodáˇrské praxi se prosazuj´ı dva z´ akladn´ı pˇr´ıstupy k pojet´ı a realizaci mezinárodn´ı ekonomické integrace. Utváˇren´ı nadnárodn´ıho ekonomického komplexu tak m˚ uˇze b´ yt realizována bud’to na základˇe: funkcionalistick´ eho pojet´ı, které pˇriznává dominantn´ı a urˇcuj´ıc´ı roli trhu. Vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze trh je schopen zabezpeˇcit optimáln´ı alokaci zdroj˚ u v nadnárodn´ım spoleˇcném prostoru a sv´ ymi regulaˇcn´ımi u ´ˇcinky takov´ y prostor i vytváˇret. K zabezpeˇcen´ı integraˇcn´ıch proces˚ u staˇc´ı odbourán´ı pˇrekáˇzek volného pohybu v´ yrobk˚ u, sluˇzeb a v´ yrobn´ıch faktor˚ u.

175


institucion´ aln´ıho pojet´ı, které vycház´ı z pˇredpokladu nedostateˇcnˇe u ´ˇcinného prosazován´ı integraˇcn´ıch tendenc´ı prostˇrednictv´ım regulaˇcn´ıch u ´ˇcink˚ u trhu. Zd˚ urazˇ nuje nutnost usmˇerˇ nován´ı integraˇcn´ıch tendenc´ı p˚ usoben´ım státn´ıch i nadstátn´ıch orgán˚ u.

12.5

Stupneˇ integrace a jejich realizace

Integraˇcn´ı procesy znamenaj´ı propojován´ı národn´ıch ekonomik a jejich trh˚ u. Podle intenzity vzájemného propojen´ı rozliˇsujeme základn´ı stupnˇe, pˇredstavuj´ıc´ı kroky, jimiˇz se integraˇcn´ı procesy rozv´ıj´ı. Jsou to: 1. P´ asmo voln´ eho obchodu, které je v´ ychoz´ım stupnˇem (pˇredstupnˇem) mezinárodn´ı ekonomické integrace. Je charakteristické odstranˇen´ım cel, kvót a jin´ ych pˇrekáˇzek ve vzájemném obchodu z´ uˇcastnˇen´ ych zem´ı. Navenek si jednotlivé zemˇe uchovávaj´ı vlastn´ı celn´ı politiku. 2. Celn´ı unie zabezpeˇcuje nejen podm´ınky pro voln´ y pohyb mezi ˇclensk´ ymi zemˇemi, ale také jednotnou celn´ı politiku v˚ uˇci neˇclensk´ ym zem´ım. Nav´ıc i dohodu o jednotné obchodn´ı politice. ´ Poznamka 12.1.

Tyto dva stupnˇe m˚ uˇzeme jednoznaˇcnˇe zaˇradit k tzv. mezist´ atn´ı integraci, v jej´ımˇz r´ amci je st´ ale jeˇstˇe zachována pln´ a suverenita státu. Pˇr´ıpadn´ y nadst´ atn´ı org´ an pln´ı funkci koordinuj´ıc´ı a jeho rozhodnut´ı pˇredpokl´ adaj´ı jednomysln´ y souhlas vˇsech z´ uˇcastnˇen´ ych zem´ı.

3. Spoleˇ cn´ y trh znamená rozˇs´ıˇren´ı volného pohybu i pro v´ yrobn´ı faktory práci a kapitál. 4. Hospod´ aˇ rsk´ a unie pˇredstavuje skuteˇcn´ y pˇrechod k nadst´ atn´ı formˇ e integrace. Ve srovnán´ı se spoleˇcn´ ym trhem docház´ı ke sjednocován´ı jednotliv´ ych stránek hospodáˇrské politiky. Sjednocuj´ı se ˇsirˇs´ı podm´ınky fungován´ı ekonomik z´ uˇcastnˇen´ ych stát˚ u a postupnˇe se pˇresouvaj´ı pravomoci na nadstátn´ı orgány, ve kter´ ych se rozhoduje na základˇe vˇetˇsinového principu. ´ 5. Upln´ a ekonomick´ a integrace je vy´ ustˇen´ım integraˇcn´ıch proces˚ u. Pˇrechod k n´ı pˇredpokládá nejen realizaci jednotné hospodáˇrské polienovou unii (jednotn´ a tiky v rámci nadnárodn´ıho regionu, ale také mˇ pravidla ˇr´ızen´ı penˇeˇzn´ıho obˇehu, spoleˇcn´ a mˇena a centráln´ı banka). Regionáln´ı integrace se v pováleˇcném obdob´ı rozv´ıj´ı nejintenzivnˇeji v Evropˇe. Jiˇz v roce 1948 se utvoˇrila celn´ı unie Benelux, jako prvn´ı mezistátn´ı forma ekonomické integrace. V roce 1952 se uskuteˇcn ˇuje nov´ y projekt (na základˇe Paˇr´ıˇzské dohody z roku 1951), do nˇehoˇz jsou vedle Beneluxu zapojeny Francie, Itálie a SRN. Vzniklo Evropské sdruˇzen´ı uhl´ı a oceli. Jak napov´ıdá název, jsou integraˇcn´ı kroky omezeny na uvedená odvˇetv´ı a v tomto pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o tzv. sektorové integraci. V pr˚ ubˇehu pˇeti let realizuj´ı z´ uˇcastnˇené zemˇe pˇrechod k regionáln´ı integraci zahrnuj´ıc´ı celé národn´ı ekonomiky. V roce 1957 jsou podepsány ˇr´ımské smloue hospod´ aˇ rsk´ e spoleˇ censtv´ı vy, na jejichˇz základˇe vzniká Evropsk´

176

(EHS), jeˇz v prvn´ı fázi usilovalo o vytvoˇren´ı celn´ı unie, s perspektivou rozvoje hospodáˇrské unie. Mimo rámec integrace EHS z˚ ustalo odvˇetv´ı atomové energie, v nˇemˇz se utvoˇrilo speciáln´ı seskupen´ı Euroatom (Evropské spoleˇcenstv´ı pro atomovou energii). ˇ Clensk´ ymi zemˇemi vˇsech tˇr´ı uskupen´ı byly tytéˇz zemˇe a v roce 1967 docház´ı ke slouˇcen´ı pod spoleˇcn´ ym názvem Evropsk´ a spoleˇ censtv´ı (ES). Vedle tˇechto integraˇcn´ıch proces˚ u se od roku 1960 rozv´ıjela v Evropˇe integrace i v rámci tzv. Evropsk´ eho sdruˇ zen´ı voln´ eho obchodu, jehoˇz ˇcleny se ˇ edsko, Rakousko, vedle iniciátora, tj. Velké Británie, staly Dánsko, Norsko, Sv´ ˇ ycarsko a Portugalsko. Sv´ Programovˇe bylo ESVO zamˇeˇreno na vybudov´ an´ı p´ asma volného obchodu bez perspektivy dalˇs´ıch integraˇcn´ıch krok˚ u. Z˚ ustalo na u ´rovni mezistátn´ıho uskupen´ı, zat´ımco ES smˇeˇrovalo od svého vzniku k nadstátn´ı formˇe. V roce 1973 opustila Velká Británie a Dánsko uskupen´ı ESVO a vstoupily do ES, jehoˇz ˇclenem se stalo i Irsko. Naopak ˇclensk´ ymi zemˇemi ESVO se staly ˇ Finsko a Island. V 80. letech se ˇclensk´ ymi zemˇemi ES postupnˇe staly Recko ˇ (1981), Spanˇ elsko a Portugalsko (1986), ˇc´ımˇz se poˇcet ˇclensk´ ych zem´ı rozˇs´ıˇril ˇ na 12. Od poˇcátku roku 1995 pˇribyly tˇri dalˇs´ı zemˇe, a to Svédsko, Rakousko a Finsko, ˇc´ımˇz se poˇcet rozˇs´ıˇril na 15. Rozˇs´ıˇren´ı se uskuteˇcnilo jiˇz na p˚ udˇe Evropské unie (EU), která se stala od 1. 11. 1993 nástupnickou organizac´ı ES. V´ yznamn´ ym mezn´ıkem v´ yvoje se stala konference zahájená v Maastrichtu v roce 1991, kde v u ńoru 1992 byla podepsána Smlouva o EU, která vstoupila v platnost 1.1.1993.: pˇres jednotn´ y evropsk´ y trh k hospodáˇrské unii sbliˇzován´ı ES a ESVO s postupn´ ym vr˚ ustán´ım ESVO do ES snahu zavrˇsit do konce 90. let integraˇcn´ı procesy pˇrechodem k mˇenové unii. V bˇreznu 1998 byl zahájen proces pˇristoupen´ı nov´ ych kandidátsk´ ych zem´ı, tedy Kypru, Malty a deseti zem´ı stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy. Poˇcátkem kvˇetna Evropská rada na svém zasedán´ı v Bruselu rozhodla, ˇze 11 ˇclensk´ ych stát˚ u (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nˇemecko, Nizozemsko, ˇ Portugalsko, Rakousko a Spanˇ elsko) splˇ nuje kritéria pro pˇrijet´ı jednotné ˇ mˇeny k 1. lednu 1999. Recko se pˇripojilo pozdˇeji. Mezi mˇenami, které budou pozdˇeji nahrazeny eurem, byly 31.12. 1998 stanoveny pevné a neodvolatelné smˇenné kurzy a 1. ledna 1999 vstoupila hospodáˇrská a mˇenová unie do nové fáze, kdy mˇeny 11 zem´ı EU byly nahrazeny eurem a jednotná mˇena byla uvedena na penˇeˇzn´ı trhy. Od této chv´ıle zaˇcala za mˇenovou politiku EU, definovanou a provádˇenou v eurech, odpov´ıdat Evropská centráln´ı banka (ECB) Obyvatelé eurozóny zaˇcali pouˇz´ıvat mince a bankovky eura od 1.1.2002. Na svém zasedán´ı v Kodani souhlasila Evropská rada (13.12.2002) ˇ a republika, Estonsko, Kypr, Litva, s t´ım, ˇze deset kandidátsk´ ych zem´ı (Cesk´ Lotyˇssko, Mad’arsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) m˚ uˇze pˇristoupit k EU 1. kvˇetna 2004.

177


ˇ 16. dubna 2003 byly podepsány v Aténách smlouvy o pˇristoupen´ı s Ceskou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyˇsskem, Mad’arskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem. K pˇristoupen´ı doˇslo 1.5.2004.

Shrnut´ı kapitoly Mezinárodn´ım obchodem se rozum´ı smˇenné transakce uskuteˇcn ˇované pˇres hranice zemˇe. Mezi pˇr´ıˇcinami zauj´ımá kl´ıˇcové postaven´ı konflikt mezi v´ yrobou a spotˇrebou. Rozvoj mezinárodn´ıho obchodu je doprovázen prohlubován´ım mezinárodn´ı dˇelby práce, která pˇrináˇs´ı efekt ze specializace ve v´ yrobˇe vytváˇrej´ıc´ı pˇredpoklady dosaˇzen´ı efektu ve spotˇrebˇe. Platebn´ı bilance udává pˇrehled vˇsech ekonomick´ ych transakc´ı mezi domác´ımi a zahraniˇcn´ımi ekonomick´ ymi subjekty. Vnˇejˇs´ı obchodn´ı politika pouˇz´ıvá nástroje nepˇr´ımé (zejména z oblasti fiskáln´ı a monetárn´ı) a pˇr´ımé (cla, dovozn´ı kvóty, neviditelné pˇrekáˇzky dovoz˚ u atd.), pomoc´ı kter´ ych se snaˇz´ı prosazovat národohospodáˇrské c´ıle. Mezinárodn´ı obchod znamená rovnˇeˇz vzájemnou závislost národn´ıch ekonomik a proto se obchodn´ımi vztahy mohou vnáˇset do národn´ı ekonomiky impulsy r˚ ustu ˇci utlumován´ı v´ ykonu, stejnˇe jako tlaky na vzestup cenové hladiny. Ekonomická integrace je procesem postupného sbliˇzován´ı, pˇrizp˚ usobován´ı a propojován´ı národn´ıch ekonomik, které se uskuteˇcn ˇuje v rámci urˇcitého regionu a jehoˇz v´ ysledkem je utváˇren´ı jednotného nadnárodn´ıho ekonomického komplexu. Integrace m˚ uˇze m´ıt r˚ uznou intenzitu (stupnˇe) a m˚ uˇze b´ yt realizována r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby (institucionáln´ı a funkcionáln´ı pˇr´ıstup k integrován´ı národn´ıch ekonomik).

178

Shrnut´ı

Shrnut´ı

Studijn´ı pom˚ ucka obsahuje v´ yklad základn´ı teoretick´ ych poznatk˚ u makroekonomie v rozsahu tzv. základn´ıho kurzu ekonomie. po obsahové stránce navazuje na u ´vodn´ı ˇctyˇri kapitoly studijn´ı pom˚ ucky Mikroekonomie I, jej´ıˇz znalost pˇredpokládá. V prvn´ı ˇcásti jsou v návaznosti vysvˇetlena vstupn´ı makroekonomická témata jako je v´ ykon ekonomiky a zp˚ usoby jeho mˇeˇren´ı. na základˇe zaveden´ı potenciáln´ıho produktu odpov´ıdaj´ıc´ıho optimáln´ımu uˇz´ıván´ı zdroj˚ u v ekonomice, je vysvˇetlen pˇr´ıstup k rovnováze ekonomiky. Zd˚ uraznˇeno je pˇredevˇs´ım, proˇc v modern´ı ekonomii existuj´ı alternativn´ı pohledy na schopnost ekonomiky plnˇe uˇz´ıvat zdroje. Dosahován´ı potenciáln´ıho produktu a jeho zvyˇsován´ı se v ekonomice prosazuje prostˇrednictv´ım cyklick´ ych oscilac´ı skuteˇcného produktu. V´ yklad penˇez a jejich funkc´ı v ekonomice zd˚ urazˇ nuje dvˇe zásadn´ı souvislosti. novat, ale Pˇredevˇs´ım skuteˇcnost, ˇze mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice lze ovlivˇ nelze zabezpeˇcit, aby v ekonomice bylo právˇe to mnoˇzstv´ı, které je potˇrebné k tomu, aby byla garantována stabilita kupn´ı s´ıly penˇeˇzn´ı jednotky. Druhou závaˇznou okolnost´ı jsou tendence k vzestupu cenové hladiny v rostouc´ıch trˇzn´ıch ekonomikách, proto jsou ve druhé ˇcásti podrobnˇeji rozeb´ırány takové otázky jako je tvorba nab´ıdky penˇez a zdroje inflace. Tˇret´ı ˇcást studijn´ı pom˚ ucky vysvˇetluje, proˇc stát do trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı intervenuje a tˇeˇziˇstˇe je ve stabilizaˇcn´ım u ´sil´ı hospodáˇrské politiky. D˚ uraz je kladen na to, proˇc nen´ı postoj ekonomické teorie jednotn´ y a jaké má d˚ usledky pro postiˇzen´ı u ´ˇcinnosti státn´ıho zásahu to, z jakého u ´hlu pohledu je zásah hodnocen (krátkodob´ y ˇci dlouhodob´ y efekt) nebo jakého stupnˇe vyuˇzit´ı v´ yrobn´ıch kapacit ekonomika dosahuje. Závˇereˇcné kapitoly si vˇs´ımaj´ı efekt˚ u, které vyvolává mezinárodn´ı propojen´ı ekonomiky a to prostˇrednictv´ım mezinárodn´ıho obchodu, mezinárodn´ı platebn´ı transakce a v integraˇcn´ıch procesech.

Rejstˇr´ık

Rejstˇr´ık

,A, absolutn´ı výhoda, 167 ´ ı nab´ıdka, 17, 30 agregatn´ ´ eho ´ kratk obdob´ı, 30 ´ ı, 30 vertikaln´ ´ ı poptavka, ´ agregatn´ 18 autonomn´ı výdaje na spotˇrebu, 37 ,B, banka ´ ı, 80 centraln´ komerˇcn´ı, 81 bankovka, 66 ,C, cena ˇ zna, ´ 21 beˇ ´ a, ´ 21 stal cenova´ hladina, 30 ´ ı banka, 80 centraln´ cyklus dlouhodobý, 59 ´ kratkodob´ y, 59 ˇ stˇrednedob´ y, 59 ,C ˇ, cˇ istý ekonomický blahobyt, 23 ,D, ˇ 116 dane, ´ 117 cˇ iste, ´ 27, 117 nepˇr´ıme, ´ 116 pˇr´ıme, ˇ a´ reforma, 120 danov deficit cyklický, 123 ´ ıho rozpoˇctu, 117 statn´ ´ ı, 123 strukturaln´ deprese, 58 dilema centráln´ı banky, 132 diskontn´ı sazba, 130 disponibiln´ı duchod, ˚ 27 ´ ı produkt, 20 domac´ ´ ı, 21 nominaln´ doporuˇcen´ı, 129 duchod, ˚ 19 disponibiln´ı, 27 osobn´ı, 27 permanentn´ı, 36 duchodov´ ˚ y efekt, 135 ,E, efekt cenove´ hladiny, 135 duchodov´ ˚ y, 135 importovane´ inflace, 171 likvidity, 135 specializace, 168 ˇ 168 ve spotˇrebe, ˇ en´ ˇ ı, 122 vytesn ekonomicka´ integrace, 175 ˇ 53 ekonomicka´ urove ´ n, ekonomicka´ s´ıla, 53 ekonomický rust, ˚ 52 ekonomika ´ 148 otevˇrena, ´ 148 uzavˇrena, ´ Engelovy zakony, 35

Evropska´ spoleˇcenstv´ı, 177 ´ rske´ spoleˇcenstv´ı, 177 Evropske´ hospodaˇ expanze, 58 export cˇ isý, 25 ,F, ´ ı financovan´ ´ 78 nepˇr´ıme, ´ 78 pˇr´ıme, ´ ı politika, 116 fiskaln´ floating cˇ istý, 159 ˇr´ızený, 159 funkce ˇ 70 penez, spotˇrebn´ı, 35 Giniho koeficient, 142 ,H, ´ rska´ unie, 176 hospodaˇ ´ rský c´ıl, 108 hospodaˇ ´ rský cyklus, 57 hospodaˇ ´ ı produkt hrubý domac´ ´ y, 21 realn´ hyperinflace, 94 ,I, inflace, 90 ´ 94 m´ırna, ´ 99 nevyrovnana, ´ a, ´ 94 padiv ´ ´ 95 poptavkov a, ´ 94 potlaˇcovana, ´ 94 skryta, taˇzena´ nab´ıdkou, 96 ´ 99 vyrovnana, ´ 94 zjevna, inflaˇcn´ı mezera, 95 ´ an´ ´ ı, 94, 135 inflaˇcn´ı oˇcekav integrace ´ 175 ekonomicka, ´ ı, 175 regionaln´ ´ 175 mikroekonomicka, intervence na devizových trz´ıch, 131 investice ´ 62 indukovane, ´ 62 vyvolane, ,J, Jamajske´ smlouvy, 161 ,K, ´ keynesiansk e´ pole, 44 klasicka´ recese, 56 klasicke´ pole, 44 koeficient rustu, ˚ 53 komerˇcn´ı banka, 81 komparativn´ı výhoda, 168 konjunktura, 58 kontrakce, 58 ˇ konverze meny, 131 krize, 59 kurz ˇ menov´ y, 148 fixn´ı, 159 pevný, 159 pˇrirozený, 152 ´ zný, 150 rovnovaˇ ˇ 73 kvantitativn´ı teorie penez,

,L, likvidita, 79 limity ´ 141 dobrovolne, ´ ı, 140 statutarn´ Lorenzova kˇrivka, 142

M , , magický cˇ tyˇruheln´ ´ ık c´ılu, ˚ 109 makroekonomie, 16 mezera výstupu, 57 ´ ˇ mezinarodn´ ı menov´ y fond, 161 ´ ˇ ´ 160 mezinarodn´ ı menov´ y system, ´ mezinarodn´ ı obchod, 166 ´ ˇ 148 mezinarodn´ ı trh penez, meziprodukt, 20 mezn´ı sklon ´ 36 k uspor ´ am, ˇ 36 ke spotˇrebe, ˇ menov a´ parita, 150 ˇ menov´ y kurz, 148 ˇ ´ menov´ y system brettonwoodský, 161 evropský, 162 ´ ıch rezerv, 81 m´ıra povinných minimaln´ model ASAD, 39 ´ keynesiansk´ y, 40 klasický, 39 ´ multiplikatoru, 45 ´ ı baze, ´ monetarn´ 83 motivy drˇzby, 71 ´ multiplikator depozit, 83 investiˇcn´ı, 45 sta´ tn´ıch výdaju, ˚ 119 výdajový, 120

N , , nab´ıdka ´ ı, 17, 30 agregatn´ ´ naklady drˇzby, 71 ´ narodn´ ı produkt, 20 ´ nepˇr´ıme´ nastroje, 129 diskontn´ı sazba, 130 intervence na devizových trz´ıch, 131 ˇ konverze meny, 131 ´ trhu, 130 operace na volnem ´ ı rezervy, 129 povinne´ minimaln´ ˇ reeskont smenek, 131 nerovnosti v duchodech, ˚ 141 ˇ 66 nucený obeh, ,O, ˇ zivo, 83 obeˇ obchod ´ mezinarodn´ ı, 166 ´ Okunuv ˚ zakon, 60 ´ trhu, 130 operace na volnem osobn´ı duchod, ˚ 27 oˇziven´ı, 58 ,P, parita kupn´ı s´ıly, 151 ˇ ´ 150 menov a, ˇ zn´ı agregat, ´ 68 peneˇ ˇ zn´ı zasoba, ´ peneˇ 84 pen´ıze, 66

bankovn´ı, 68 depozitn´ı, 68 hotovostn´ı, 67 perioda, 59 permanentn´ı duchod, ˚ 36 Phillipsova kˇrivka, 100 Pigouuv ˚ efekt, 33 platebn´ı bilance, 170 pojet´ı ´ 175 funkcionalisticke, ´ ı, 176 institucionaln´ politika expanzivn´ı, 121 ´ ı, 116 fiskaln´ ´ ı, 128 monetarn´ restriktivn´ı, 123 stabilizaˇcn´ı, 107 ´ poptavka ´ ı, 18 agregatn´ ´ ı produkt, 32 potencialn´ ´ ı rezervy, 129 povinne´ minimaln´ povinne´ vklady, 129 pravidla likvidity, 129 ´ princip akceleratoru, 62 produkt, 19 cˇ istý, 25 ´ ı, 20 domac´ ´ narodn´ ı, 20 ´ ı, 32 potencialn´ ´ prostý multiplikator depozit, 83 protekcionismus, 172 ˇ an´ ´ ı, 144 pˇrerozdelov pˇr´ıcˇ ina endogenn´ı, 61 exogenn´ı, 61 ´ pˇr´ıme´ nastroje, 129 doporuˇcen´ı, 129 povinne´ vklady, 129 pravidla likvidity, 129 ˇ e´ kontigenty, 129 uv ´ erov ,R, recese, 58 ˇ reeskont smenek, 131 reprezentativn´ı koˇs výrobku˚ a sluˇzeb, 91 rezerva banky, 83 rovnice ´ multiplikatoru, 45 ˇ smeny, 73 ˇ an´ ´ ı rozdelov ´ 144 druhotne, prvotn´ı, 143 rust ˚ extenzivn´ı, 54 intenzivn´ı, 54 ,S, sedlo, 58 sklon k dovozu, 171 slumpflace, 56 solventnost, 79 spoleˇcný trh, 176 spotˇrebn´ı funkce, 35 ´ ı rozpoˇcet, 116 statn´ stagnace, 59 standard zlate´ devizy, 67 zlate´ mince, 67 zlatý, 66 stupneˇ integrace, 176 ´ pevneho ´ menov ˇ ´ kurzu, 159 system eho

Rejstˇr´ık

,T, tempo rustu, ˚ 53 ´ lokomotivy, 171 teorem transakˇcn´ı prostˇredek, 70 transfer, 117 transmisn´ı mechanismus, 134 ´ rske´ politiky typ hospodaˇ ´ keynesiansk´ y, 110 konzervativn´ı, 111 ´ neokeynesiansk´ y, 111 ,U, uchovatel hodnoty, 70 ,´ , U uˇ ´ cet ˇ zný, 170 beˇ finanˇcn´ı, 170 ´ y, 170 kapitalov´ urove ´ nˇ likvidity, 68 ˇ e´ kontigenty, 129 uv ´ erov ,V, ˇ y stabilizator, ´ vestaven´ 118 vrchol, 58 ´ výdaje na nakup výrobku˚ a sluˇzeb, 117 výhoda absolutn´ı, 167 komparativn´ı, 168 ,Z, ´ zakon Okunuv, ˚ 60 zlatý standard, 66 zmrazen´ı mezd, 140 znehodnocen´ı, 26 zuˇ ´ ctovac´ı jednotka, 70 ´ stn´ı prava ´ cˇ erpan´ ´ ı, 161 zvlaˇ

Literatura

Literatura

[1] Barro, R. J.: Macroeconomics. Third edition. Wiley 1990 [2] Bade, R., Parkin, M.: Macroeconomics. 2nd ed. New Jersey 1992 [3] Dornbusch, R., Fischer, S.: Makroekonomie. Praha, SPN 1994 [4] Felder, B., Homburg, S.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita 1995 [5] Fuchs, K, Tuleja, P.: Z´ aklady ekonomie. Praha, Ekopress 2003 [6] Gonda, V.: Monet´ arna te´ oria: J. M. Keynes versus M. Friedman. Bratislava, Elita 1995 [7] Hayek, F. A.: Pr´ avo, zákonodárstv´ı a svoboda. Praha, Academia, 1991 ˇ 1991 [8] Heyne, P.: Ekonomický styl myˇslen´ı. Praha, VSE, [9] Mankiw, G. N.: Z´ asady ekonomie. Praha, Grada Publishing, 1999 [10] Miskhin, F.: Ekonomie penˇez, bankovnictv´ı a finanˇcn´ıch trh˚ u. Praha, Economia 1991 – 1992 (pˇr´ıloha ˇcasopisu Finance a u ´vˇer) [11] Salin, P.: Makroekon´ omia. Bratislava, Elita 1993 [12] Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1991 [13] Seidman, L. S.: Macroeconomica. Orlando, HBJ 1987

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Centrum distančního a celoživotního vzdělávání

Makroekonomie Distanční studijní opora Doc. PhDr. Kamil Fuchs, CSc.

Vydala Masarykova univerzita v roce 2006 Technický redaktor: Martin Vlasák Metodická spolupráce: Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. 1. vydání, 2006 náklad 620 výtisků AA – 17,54 VA – 17,69 186 stran Tisk: Tiskárna BonnyPress, Heinrichova 16, Brno 602 00 Pořadové číslo 4290/ESF–6/06–17/99 ISBN 80–210–3959–0

Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou v redakci vydavatele.

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Makroekonomie I. Kamil Fuchs. Distanční studijní opora

Recommend Documents