Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta. Mikroekonomie. Kamil Fuchs

Masarykova univerzita v Brnˇe Ekonomicko–správn´ı fakulta

Mikroekonomie distanˇcn´ı studijn´ı opora

Kamil Fuchs

Brno 2005

´ za finanˇcn´ı podpory Evropske´ unie v ramci ´ Tento projekt byl realizovan programu SOCRATES — Grundtvig. ´ Za obsah produktu odpov´ıda´ výluˇcneˇ autor, produkt nereprezentuje nazory Evropske´ komise a Evropska´ komise neodpov´ıda´ za pouˇzit´ı informac´ı, jeˇz jsou obsahem produktu. This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES — Grundtvig. Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product

Recenzoval: doc. Ing Jiˇr´ı Blaˇzek, CSc. Mikroekonomie Vydala Masarykova univerzita v Brneˇ ´ ı fakulta Ekonomicko–spravn´ ´ ı prvn´ı Vydan´ Brno, 2005 c Kamil Fuchs, 2005

ISBN 80-210-3808-X

Identifikace modulu Znak PEMIKI ´ Nazev Mikroekonomie ˇ ı Urcen´ Pro v´ yuku vˇsech studijn´ıch obor˚ u v kombinované a distanˇcn´ı formˇe studia na Ekonomicko-správn´ı fakultˇe MU – 1. semestr studia. Garant/autor Doc. PhDr. Kamil Fuchs, CSc.

C´ıl Vymezen´ı c´ıle V pˇredmˇetu mikroekonomie I si na základˇe zvládnut´ı obsahu studijn´ıho textu osvoj´ıte základn´ı teoretické znalosti z mikroekonomie. Vzhledem k tomu, ˇze se jedná o prvn´ı ˇcást základn´ıho kurzu ekonomie, je v u ´vodn´ı ˇcásti kladen d˚ uraz rovnˇeˇz na osvojen´ı základn´ıch souvislost´ı mechanismu fungován´ı národn´ıho hospodáˇrstv´ı jako celku. V u ´vodn´ı ˇcásti p˚ ujde pˇredevˇs´ım o pochopen´ı pˇredmˇetu zkoumán´ı ekonomie a funkc´ı hospodáˇrstv´ı. To bude základem pˇri popisu a anal´ yze hospodáˇrsk´ ych proces˚ u a bude vytvoˇren rámec, ve kterém tyto procesy budeme zkoumat. Ke správné interpretaci je nezbytné osvojen´ı si základn´ıch metod, které ekonomická teorie vyuˇz´ıvá. V´ yklad mikroekonomie pak umoˇzn´ı pochopit motivaci jednán´ı spotˇrebitel˚ u i firem na trhu a d˚ usledky jejich jednán´ı pro fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu v konkrétn´ıch podm´ınkách. T´ım se vytváˇr´ı pˇredpoklady k u ´spˇeˇsnému zvládnut´ı nejen teorie mikroekonomie a bezprostˇrednˇe navazuj´ıc´ıho kurzu makroekonomie I, ale naplnˇena bude rovnˇeˇz funkce ekonomie jako teoretického základu pro oborovˇe profiluj´ıc´ı pˇredmˇety studia. Dovednosti a znalosti z´ıskane´ po studiu textu ´ eˇsné absolvován´ı kurzu Vám umoˇzn´ı, na základˇe zvládnut´ı základn´ıho Uspˇ pojmového aparátu ekonomie, postihovat mikroekonomické souvislosti fungován´ı trh˚ u. T´ım se vytváˇr´ı pˇredpoklady k Vaˇs´ı schopnosti identifikovat mikroekonomické jevy a porozumˇet mikroekonomick´ ym vliv˚ um na promˇeny a v´ yvoj hospodáˇrské situace. Zvládnut´ı kurzu by mˇelo pˇredevˇs´ım oprostit Vaˇse myˇslen´ı od zjednoduˇsen´ ych interpretac´ı hospodáˇrsk´ ych proces˚ u, a t´ım vytváˇret pˇredpoklady pro kvalifikované jednán´ı.

ˇ ´ Casov y´ plan ˇ ´ cnost ˇ Casov a´ naro presenˇcn´ı ˇcást – tutoriál samostudium vypracován´ı kontroln´ıch test˚ u vypracován´ı POTu opakován´ı a procviˇcen´ı látky pˇred zkouˇskou

12 hodin 55 hodin 4 hodiny 1 hodina 28 hodin

ˇ Celkovy´ studijn´ı cas 100 hodin Harmonogram 1. t´ yden semestru 2.–3. t´ yden 4.–5. t´ yden 6.–7. t´ yden 8. t´ yden 9.–10. t´ yden 11. t´ yden 12.–13. t´ yden

samostudium (1. kapitola) samostudium (2.–4. kapitola) samostudium (5.–6. kapitola) samostudium (7.–8. kapitola) vypracován´ı POTu samostudium (9.–10. kapitola) samostudium (11. kapitola) opakován´ı a procviˇcen´ı celé látky

Zpusob ˚ studia Studijn´ı pomucky ˚ ˇ a´ literatura: Doporucen

Fuchs, K., Tuleja, P.: Základy ekonomie. Praha, Ekopress 2003. ISBN 80-86119-74-2 Fuchs, K., Tuleja, P.: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici . Praha, Ekopress 2004. ISBN 80-86119-88-2 ´ ´ se studijn´ım textem Navod prace Pochopen´ı a osvojen´ı uˇcebn´ıho textu vytváˇr´ı dostateˇcné pˇredpoklady pro u ´spˇeˇsné absolvován´ı závˇereˇcné p´ısemné zkouˇsky. Nezbytnou podm´ınkou, vzhledem k obsahové provázanosti jednotliv´ ych témat, vˇsak je, aby se studium kaˇzdé dalˇs´ı kapitoly op´ıralo o zvládnut´ı pˇredchoz´ıho textu. K orientaˇcn´ımu ovˇeˇren´ı dosaˇzené u ´rovnˇe mohou poslouˇzit závˇereˇcné ˇcásti jednotliv´ ych kapitol, nebo zejména podrobnˇeji rozvedené ovˇeˇren´ı poznatk˚ u ve v´ yˇse uvádˇeném Pr˚ uvodci a cviˇcebnici“. ” K ovˇeˇren´ı základn´ı u ´rovnˇe zvládnut´ı látky budou slouˇzit 4 kontroln´ı testy um´ıstˇené na s´ıti. Pˇr´ıstup k nim bude moˇzn´ y pouze v uvádˇeném ˇcasovém u ´seku, kter´ y vycház´ı z v´ yˇse uvedeného harmonogramu samostudia a vycház´ı z pˇredpokladu pr˚ ubˇeˇzného studia pˇredmˇetu.

POT Zadán´ı POTu bude zpˇr´ıstupnˇeno na s´ıti v 8. a 9. t´ ydnu semestru. Souˇcasnˇe budou zveˇrejnˇeny pokyny t´ ykaj´ıc´ı se odevzdán´ı. Zpracován´ı pˇredpokládá zvládnut´ı látky prvn´ıch 8 kapitol textu a mˇelo by s k nˇemu pˇristoupit poté, co byly u ´spˇeˇsnˇe absolvovány kontroln´ı testy I. a II. ´ ı kontroln´ıch testu˚ a POTu Adresa zadan´

econ.muni.cz rychlé odkazy: CDCV Studium On-Line autorizovan´ y vstup KEMIKR MIKROEKONOMIE cviˇcen´ı, u ´lohy, POTy

Obsah

Obsah

ˇ y´ obsah Strucn Kapitola 1

´ Zakladn´ ı pojmy a souvislosti ekonomie V kapitole jsou zavedeny základn´ı pojmy, které budou pouˇz´ıvány k popisu hospodáˇrstv´ı a jeho fungován´ı. D˚ uraz je kladen na skuteˇcnost, ˇze modern´ı hospodáˇrstv´ı má trˇzn´ı podobu a jeho základem je nejen uˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, ale také smˇena toho, co je vyprodukováno. Kapitola 2

ˇ Ekonomie a jej´ı pˇredmet Popsány jsou základn´ı souvislosti formován´ı ekonomického myˇslen´ı, vˇcetnˇe vzniku ekonomie jako vˇedn´ı discipl´ıny, a vysvˇetleno je pojet´ı pˇredmˇetu zkoumán´ı. Pozornost je vˇenována vymezen´ı metod zkoumán´ı ekonomie s d˚ urazem na ta specifika, která ovlivˇ nuj´ı zp˚ usob interpretace z´ıskan´ ych poznatk˚ u. Kapitola 3

´ rske´ koordinace Mechanismus hospodaˇ Zd˚ uraznˇeny jsou základn´ı souvislosti, od kter´ ych se odv´ıj´ı potˇreba existence mechanismu usmˇerˇ nuj´ıc´ıho ve spoleˇcnosti uˇz´ıván´ı zdroj˚ u. Vedle obecn´ ych princip˚ u uspoˇrádán´ı tˇechto mechanism˚ u je tˇeˇziˇstˇe poloˇzeno do zv´ yraznˇen´ı pˇrednost´ı, které obsahuje mechanismus trˇzn´ı koordinace. Kapitola 4

Trh a jeho vlastnosti Rovnováha trhu a tomu odpov´ıdaj´ıc´ı rovnováˇzná cena ilustruj´ı situaci, kdy na trhu odpov´ıdá alokace zdroj˚ u poˇzadavk˚ um, které jsou odvozeny od potˇreb spoleˇcnosti. Následuje vysvˇetlen´ı konkurence a zaveden´ı základn´ıch podob, které budou v následuj´ıc´ım v´ ykladu pouˇz´ıvány. Obdobnˇe se zavád´ı monopol jako ekonomick´ y jev a trˇzn´ı struktura. V závˇeru je vˇenována pozornost tzv. trˇzn´ım selhán´ım a jejich zdroj˚ um. Kapitola 5

´ Poptavka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb Chován´ı spotˇrebitele pˇredstavuje v´ ychodisko k anal´ yze poptávky na trhu a jejich zmˇen. Hledán´ı základn´ıch pravidel, kter´ ymi se ˇr´ıd´ı chován´ı spotˇrebitele je vysvˇetleno pomoc´ı základ˚ u teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti a poslouˇz´ı k ujasnˇen´ı vliv˚ u, které mohou stát za zmˇenami trˇzn´ı poptávky. Pruˇznost (elasticita) poptávky slouˇz´ı k pochopen´ı toho, jak stejné impulsy (zmˇeny cen nebo d˚ uchod˚ u) mohou vyvolávat odliˇsné efekty v chován´ı spotˇrebitel˚ u. Kapitola 6

Nab´ıdka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb Anal´ yza nab´ıdky firmy je zaloˇzena na zaveden´ı náklad˚ u a jejich anal´ yzy. Zmˇena rozsahu v´ yroby se projevuje zmˇenou náklad˚ u, a to celkov´ ych, pr˚ umˇern´ ych i mezn´ıch. Zmˇena velikosti produkce m˚ uˇze rovnˇeˇz b´ yt provázena zmˇenou trˇzn´ı ceny. Odvozeny jsou základn´ı pravidla vztahu náklad˚ u a pˇr´ıjm˚ u, která jsou v´ yznamná pro rozhodován´ı firmy o zmˇenˇe rozsahu produkce a pro maximalizaci zisku. Kapitola 7

´ ˇ ım trhu Rovnovaha firmy na dokonale konkurencn´ Na dokonale konkurenˇcn´ım trhu je pomoc´ı mezn´ıch náklad˚ u a jejich vztahu k mezn´ım pˇr´ıjm˚ um

odvozena nab´ıdková kˇrivka firmy. Pro kaˇzdou firmu na dokonale konkurenˇcn´ım trhu je z dlouhodobého hlediska v´ yhodné vyrábˇet právˇe to mnoˇzstv´ı produkce, pˇri kterém jsou minimalizovány náklady. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze se na trhu realizuje mnoˇzstv´ı odpov´ıdaj´ıc´ı stavu trˇzn´ı rovnováhy. Kapitola 8

Trhy nedokonale´ konkurence Soudobé trhy se charakterizuj´ı jako nedokonale konkurenˇcn´ı a jejich vznik je spjat se základn´ımi v´ yvojov´ ymi tendencemi, kter´ ymi proˇslo kapitalistické trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı. Firmy se pod tlakem konkurenˇcn´ıch sil pˇrizp˚ usobovaly zmˇenám v technologi´ıch v´ yrob, rostla kapitálová nároˇcnost a doˇslo ke zmˇenám v uspoˇrádán´ı vlastnick´ ych pomˇer˚ u. D˚ usledkem bylo vzdalován´ı se od homogenn´ı struktury odvˇetv´ı ke struktuˇre heterogenn´ı. Kapitola 9

´ Rovnovaha na trz´ıch nedokonale´ konkurence Monopol pˇredstavuje trˇzn´ı situaci, pˇri které se rovnováha trˇzn´ı struktury utváˇr´ı, ale je vysvˇetleno, proˇc je provázena tendenc´ı k omezován´ı a zdraˇzován´ı v´ yroby. Navazuje vysvˇetlen´ı základn´ıch nástroj˚ u protimonopoln´ı regulace a d˚ usledk˚ u jejich pouˇzit´ı pro trh a spotˇrebitele. Rovnˇeˇz trˇzn´ı struktury oligopol a monopolistická konkurence smˇeˇruj´ı k utváˇren´ı rovnovah doprovázen´ ych v´ yrobn´ı a alokaˇcn´ı neefektivnost´ı. Kapitola 10

´ ren´ı cen a rovnovahy ´ Utvaˇ na trz´ıch vyrobn´ ´ ıch faktoru˚ Na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u se rozhoduje o tom, jak´ ym zp˚ usobem budou alokovány zdroje. Za jak´ ych podm´ınek se firmˇe vyplác´ı nakupovat dodateˇcn´ y v´ yrobn´ı faktor a kdy je pro ni naopak v´ yhodné omezovat poptávané mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıho faktoru. Poptávka po v´ yrobn´ım faktoru je vysvˇetlena pomoc´ı teorie mezn´ı produktivity. Utváˇren´ı rovnováhy na trhu práce, ekonomické d˚ uvody nezamˇestnanosti a d˚ usledky mzdové regulace na situaci trhu práce. Kapitola 11

´ Trh kapitalu Kapitál jako v´ yrobn´ı faktor pˇredstavuj´ı pˇredevˇs´ım kapitálové statky. Pojet´ı kapitálu procház´ı v´ yvojem a je závislé na tom, ve které oblasti lidské aktivity se zab´ yváme otázkou uˇzit´ı zdroj˚ u. Tvorba u ´spor je pˇredpokladem akumulace kapitálov´ ych statk˚ u. Investice (obnovovac´ı) slouˇz´ı jednak k obnovˇe spotˇrebovan´ ych kapitálov´ ych statk˚ u, jednak (ˇcisté) mohou zvyˇsovat zásobu kapitálov´ ych statk˚ u.

Obsah

´ Upln y´ obsah ´ 1. Zakladn´ ı pojmy a souvislosti ekonomie .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 ´ 1.1. Zakladn´ ı pojmy

16

ˇ ´ 1.2. Smena a pen´ıze ve vzajemn e´ souvislosti

21

´ ´ ı zdroju˚ – hranice vyrobn´ 1.3. Zakladn´ ı ekonomicka´ souvislost uˇz´ıvan´ ´ ıch moˇznost´ı

22

ˇ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 2. Ekonomie a jej´ı pˇredmet ´ ´ ˇ 2.1. Vychodiska ´ teoretickeho ekonomickeho myslen´ ı

32

ˇ 2.2. Vznik ekonomie a vyvoj ´ jej´ıho pˇredmetu

37

ˇ ekonomie a jej´ı hlavn´ı soudobe´ smery ˇ 2.3. Pˇredmet

42

2.4. Metody ekonomie

46

´ rske´ koordinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3. Mechanismus hospodaˇ 3.1. Nutnost koordinace

56

´ ´ rstv´ı 3.2. Zakladn´ ı zpusoby ˚ koordinace hospodaˇ

58

´ eˇ planovan ´ 3.3. Centraln a´ ekonomika

60

´ rstv´ı 3.4. Trˇzn´ı hospodaˇ

63

4. Trh a jeho vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 ´ zna´ cena trhu 4.1. Rovnovaˇ

72

4.2. Konkurence

75

4.3. Monopol

78

4.4. Zdroje trˇzn´ıch nedokonalost´ı

81

´ 5. Poptavka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 ´ 5.1. Rovnovaha spotˇrebitele

86

ˇ ı analyza 5.2. Indiferencn´ ´

89

´ ´ ˇ 5.3. Poptavka, poptavan e´ mnoˇzstv´ı a jejich zmeny

92

´ 5.4. Pruˇznost poptavky

94

6. Nab´ıdka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 6.1. Mezn´ı produkt

102

´ 6.2. Naklady firmy

107

6.3. Pˇr´ıjmy a zisk firmy

111

´ 6.4. Minimalizace naklad u˚

113

´ ˇ ım trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 7. Rovnovaha firmy na dokonale konkurencn´ ´ 7.1. Postaven´ı firmy v podm´ınkach dokonale´ konkurence

118

7.2. Nab´ıdkova´ kˇrivka firmy

121

7.3. Funkce cen

122

7.4. Efektivnost trhu dokonale´ konkurence

125

8. Trhy nedokonale´ konkurence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 ´ 8.1. Zakladn´ ı souvislosti vyvoje ´ vyrobn´ ´ ı jednotky trˇzn´ıho typu

132

ˇ ı struktury a vlastnicke´ formy firem 8.2. Nove´ organizacn´

136

´ 9. Rovnovaha na trz´ıch nedokonale´ konkurence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ´ 9.1. Rovnovaha vyrobce ´ v postaven´ı monopolu

144

9.2. Protimonopoln´ı regulace

148

´ ´ 9.3. Rovnovaha v podm´ınkach oligopolu

152

´ 9.4. Monopolisticka´ konkurence a rovnovaha firmy

155

ˇ ıch trhu˚ 9.5. Neefektivnost nedokonale konkurencn´

157

´ ren´ı cen a rovnovahy ´ 10. Utvaˇ na trz´ıch vyrobn´ ´ ıch faktoru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 10.1. Ceny vyrobn´ ´ ıch faktoru˚

162

10.2. Puda ˚ a pozemkova´ renta

166

´ 10.3. Trh prace

168

ˇ 10.4. Nezamestnanost

171

´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 11. Trh kapitalu ´ 11.1. Pojet´ı kapitalu

176

´ 11.2. Kapitalov e´ statky a jejich akumulace

178

´ 11.3. Trh kapitalu

181

Obsah

´ Uvod

´ Uvod

Uˇcebn´ı text je urˇcen student˚ um 1. roˇcn´ıku a vytváˇr´ı pˇredpoklady pro osvojen´ı základn´ıch kategori´ı, souvislost´ı a zákonitost´ı obecné ekonomické teorie, s d˚ urazem na pochopen´ı základn´ıch souvislost´ı mikroekonomické sféry národn´ıho hospodáˇrstv´ı. Po obsahové stránce je souˇcást´ı základn´ıho kurzu ekonomie, jehoˇz zvládnut´ı pˇredpokládá doplnˇen´ı poznatk˚ u a znalost´ı studiem navazuj´ıc´ıho textu Makroekonomie. Z téhoˇz d˚ uvodu je u ´vodn´ı ˇcást textu vˇenována problematice pˇredmˇetu ekonomie, jej´ıho v´ yvoje a mechanismu fungován´ı národn´ıho hospodáˇrstv´ı, tedy témat˚ um obsahovˇe sp´ıˇse makroekonomick´ ym. Pˇri studiu je vhodné si uvˇedomovat, ˇze lidské myˇslen´ı nen´ı prosto urˇcit´ ych poznatk˚ u a soud˚ u o hospodáˇrsk´ ych otázkách a naprostá vˇetˇsina z nich pˇredstavuje zjednoduˇsen´ı vypˇestovan´ ych v mysl´ıch lid´ı a vn´ıman´ ych jako nezvratné pravdy o hospodáˇrstv´ı. Skuteˇcnost, ˇze ekonomie pojednává o otázkách, které souvis´ı s kaˇzdodenn´ım ˇzivotem, vede mnohé pˇri ˇcten´ı textu k tomu, ˇze fakticky neakceptuj´ı ekonomii jako vˇedn´ı discipl´ınu. Pojmy a kategorie uˇz´ıvaj´ı s obsahem, kter´ y tyto pojmy maj´ı v bˇeˇzném ˇzivotˇe, napˇr. v hospodáˇrsk´ ych zprávách ˇci diskus´ıch na pracoviˇst´ıch nebo v rodinách. M´ısto zvládnut´ı základ˚ u teorie ekonomie pak nastupuj´ı zdánlivˇe logické soudy ´ eˇsné zvládnut´ı studia ekonoa závˇery, které vˇsak potvrzuj´ı absenci ekonomického myˇslen´ı. Uspˇ mie vyˇzaduje schopnost oprostit se od zjednoduˇsuj´ıc´ıch závˇer˚ u a pˇestován´ı schopnosti osvojovat si poznatky ujasˇ nován´ım si obsahu jednotliv´ ych kategori´ı, a to ve vzájemn´ ych souvislostech a podm´ınˇenostech. Efektem peˇclivého osvojován´ı si základn´ıch pojm˚ u a souvislost´ı je schopnost vidˇet hospodáˇrsk´ y svˇet, kter´ y je nám bl´ızk´ y a kaˇzdodennˇe se nás bezprostˇrednˇe dot´ yká. Svˇet, kter´ y je nesm´ırnˇe promˇenliv´ y, pln´ y zákonitost´ı i nahodil´ ych vliv˚ u. Svˇet, ve kterém neplat´ı jednoduchá a univerzáln´ı ˇreˇsen´ı. A právˇe proto má smysl se j´ım zab´ yvat a k jeho poznán´ı vyuˇz´ıt ekonomii. K hlubˇs´ımu osvojen´ı poznatk˚ u a jejich procviˇcen´ı je vhodné text doplnit o uˇcebn´ı pom˚ ucku Struˇcn´ y pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici Základy ekonomie“ (Fuchs, Tuleja, Ekopress, 2004). ” Autorem obrázk˚ u a graf˚ u v tomto uˇcebn´ım textu je P. Tuleja. Motto: Kaˇzd´ a vˇeda jest o sobˇe pˇrekr´ asná, bez ohledu na své praktické upotˇreben´ı. ” Myˇslenkové ovlád´ an´ı vlastn´ıch forem myˇslen´ı i vnˇejˇs´ıho svˇeta ˇclovˇeka povznáˇs´ı a uspokojuje. Nˇekteré vˇedy honos´ı se i krásným pˇredmˇetem, jako astronomie. Co ˇr´ıci o národn´ım hospodáˇrstv´ı jako vˇedˇe? Nen´ı návodem, jak se nˇekdy za to m´ a, jak zbohatnouti, nýbrˇz odhaluje nám zákony lidského jedn´ an´ı neménˇe zaj´ımavé a pˇrekvapuj´ıc´ı, neˇzli jsou zákony o obˇehu slunc´ı. Jej´ı pˇredmˇet vˇsak nen´ı pouze bohatstv´ı národ˚ u, jak ˇrekl v záhlav´ı své knihy Adam Smith, ale téˇz jejich b´ıda a utrpen´ı, práce a odˇr´ık´ an´ı.“ (Engliˇs, K.: N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı (pˇr´ıruˇcka). Brno, nakladatelstv´ı Fr. Borový v Praze, 1924. str. 609)

´ Zakladn´ ı pojmy ˇ ´ Smena a pen´ıze ve vzajemn e´ souvislosti

1

´ Zakladn´ ı pojmy a souvislosti ekonomie

´ 1. Zakladn´ ı pojmy a souvislosti ekonomie

C´ıl kapitoly Vstupn´ı kapitola pˇredevˇs´ım vymezuje základn´ı kontext, ve kterém bude pojednáváno o hospodáˇrsk´ ych otázkách, které jsou pˇredmˇetem zkoumán´ı ekonomie. C´ılem je vymezit základn´ı pojmov´ y aparát, se zd˚ uraznˇen´ım ekonomického obsahu jednotliv´ ych pojm˚ u. Zvláˇstn´ı pozornost je v u ´vodn´ı kapitole nutno vˇenovat obsahu nˇekter´ ych bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ ych pojm˚ u. Obsah pojm˚ u se v ekonomii ˇcasto odliˇsuje od obsahu, kter´ y je t´ ymˇz pojm˚ um pˇriˇrazován mimo oblast ekonomické teorie (diskuse na pracoviˇsti, mezi obˇcany, ale také napˇr. v informac´ıch sdˇelovac´ıch prostˇredk˚ u). Správné pouˇz´ıván´ı pojm˚ u je pˇredpokladem porozumˇen´ı odborn´ ym text˚ um a názor˚ um a zakládá v´ ychodisko ke kvalifikované diskusi ˇci porozumˇen´ı u ´kol˚ um, jejichˇz ˇreˇsen´ım budete prokazovat zvládnut´ı obsahu látky.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 5 hodin • 4 hodiny studium – v 1. t´ ydnu semestru • 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia V kapitole je zavádˇeno postupnˇe mnoho pojm˚ u, které budou uˇz´ıvány i v dalˇs´ım v´ ykladu. Je proto nezbytnˇe nutné vˇenovat pozornost porozumˇen´ı a osvojen´ı si tˇechto pojm˚ u a vztah˚ u mezi nimi. Mnohé z pojm˚ u náleˇzej´ıc´ıch do pojmového a kategoriáln´ıho systému ekonomie jsou pouˇz´ıvány v bˇeˇzném ˇzivotˇe s odliˇsn´ ym ˇci modifikovan´ ym v´ yznamem. Nedojde-li ke správnému pochopen´ı obsahu pojm˚ u, projev´ı se to jednostrann´ ymi a neadekvátn´ımi soudy v následuj´ıc´ıch tématech. K procviˇcen´ı a ovˇeˇren´ı znalost´ı je vhodné vyuˇz´ıt (rovnˇeˇz u následuj´ıc´ıch kapitol) cviˇcebnici uvádˇenou v doporuˇcené literatuˇre, a to pˇredevˇs´ım pojmy, otázky a kontroln´ı testy).

1.1

´ Zakladn´ ı pojmy

Ekonomie, jako kaˇzdá vˇeda, má sv˚ uj pojmov´ y aparát, pomoc´ı nˇehoˇz popisuje, analyzuje a vyjadˇruje sv˚ uj pˇredmˇet zkoumán´ı. Zavádˇen´ı pojmového aparátu a postiˇzen´ı základn´ıch souvislost´ı nás bude provázet cel´ ym základn´ım kurzem ekonomie, nicménˇe hned v u ´vodu mus´ıme pˇristoupit k vymezen´ı tˇech základn´ıch pojm˚ u a posléze souvislost´ı, které nám umoˇzn´ı kvalifikovanˇe se zab´ yvat hospodáˇrsk´ ymi otázkami. Abychom byli schopni postihnout souvislosti hospodáˇrstv´ı a proniknout k základn´ım poznatk˚ um ekonomické teorie, zavedeme nejdˇr´ıve nˇekteré bˇeˇznˇe uˇz´ıvané pojmy. Pˇritom budeme dbát na to, ˇze tyto pojmy maj´ı v ekonomii pˇresné obsahové vymezen´ı, které se ˇcasto odliˇsuje od jejich obsahu, kter´ y jim lidé dávaj´ı v bˇeˇzném ˇzivotˇe. Pˇresné uˇz´ıván´ı pojm˚ u a respektován´ı jejich obsahu nám umoˇzn´ı definovat ekonomii, jej´ı pˇredmˇet zkoumán´ı, zákonitosti a základn´ı souvislosti hospodáˇrstv´ı.

16

K základn´ım pojm˚ um ekonomické terminologie patˇr´ı potˇreby a v ekonomické literatuˇre se ˇcasto zd˚ urazˇ nuje, ˇze ekonomie zaˇc´ıná právˇe u potˇreb. To proto, ˇze potˇ rebou rozum´ıme pocit, ˇze se nˇeˇceho nedostává. Odstranit pocit nedostatku m˚ uˇze ˇclovˇek pouze spotˇrebou, která je procesem uspokojován´ı potˇreb. To, co slouˇz´ı k uspokojován´ı potˇreb se naz´ yvá statek . U problematiky potˇreb a jejich uspokojován´ı ekonomie zaˇc´ıná, nebot’ nezbytnou podm´ınkou naplnˇen´ı touhy po jejich uspokojován´ı potˇreb, souvis´ı hospodáˇrská aktivita lid´ı – proces vytváˇren´ı statk˚ u.

Potˇreba a statek

Jedn´ım ze základn´ıch omezen´ı provázej´ıc´ıch ˇclovˇeka je skuteˇcnost, ˇze statky nejsou v dostateˇcné m´ıˇre volnˇe dostupné. V´ yznam voln´ ych statk˚ u – statky volnˇe dostupné z pˇr´ırody – s v´ yvojem spoleˇcnosti klesá a jejich mnoˇzstv´ı je nav´ıc omezováno. Naproti tomu potˇreby se neustále rozˇsiˇruj´ı a jsou nejsilnˇejˇs´ım podnˇetem rozvoje hospodáˇrské ˇcinnosti, které vtiskuj´ı smysluplnost i c´ılovou orientaci. Lidské potˇreby pˇredstavuj´ı ˇsirokou ˇskálu, kterou je moˇzno analyzovat podle r˚ uzn´ ych kritéri´ı. Potˇreba je vˇzdy v´ yrazem nedostatku nˇeˇceho, chtˇen´ı nˇeˇceho, jako prostˇredku k dosaˇzen´ı u ´ˇcelu. Nemus´ı vˇsak j´ıt o pocit nedostatku, jehoˇz odstranˇen´ı je nutné pro zachován´ı existence. Je nejen rozd´ıl mezi potˇrebou, kterou pocit’uje ˇz´ızn´ıc´ı na pouˇsti, a potˇrebou návˇstˇevn´ıka kina, ale i pocit ˇz´ıznˇe, tak jak jej vn´ımá jedinec, je v r˚ uzn´ ych situac´ıch a prostˇred´ıch r˚ uzn´ y, ˇcasto kvalitativnˇe nesrovnateln´ y. T´ım se dostáváme k základn´ım vlastnostem, které m˚ uˇzeme u potˇreb identifikovat.

Vlastnosti potˇreb

Nal´ ehavost potˇ reby je souvislost, které budeme vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost pˇri rozboru chován´ı subjekt˚ u v roli kupuj´ıc´ıch. Potˇ reba je pocit, je subjektivn´ı. R˚ uzn´ı jedinci maj´ı r˚ uzné potˇreby, ˇskála potˇreb téhoˇz jedince se mˇen´ı. Potˇreby nejsou v´ yluˇcnˇe ekonomickou kategori´ı a v dalˇs´ım v´ ykladu se nebudeme zab´ yvat celou ˇskálou potˇreb. V ekonomické teorii se pro nás stane v´ ychoz´ı dˇ elen´ı potˇ reb na ekonomick´ e a neekonomick´ e (mimoekonomick´ e) a nás budou zaj´ımat ekonomické potˇreby. Ekonomick´ e potˇ reby jsou uspokojovány spotˇrebou statk˚ u a sluˇzeb, které jsou produktem hospodáˇrské ˇcinnosti. Statky, které jsou v´ ysledkem hospodáˇrské ˇcinnosti se naz´ yvaj´ı ekonomick´ e statky. Neekonomick´ e potˇ reby jsou uspokojovány jinak (napˇr. potˇreba vystoupit na vrchol hory, potˇreba si zazp´ıvat) a nebudeme je v dalˇs´ım v´ ykladu zohledˇ novat. V´ yroba a potˇ reby se vz´ ajemnˇ e podmiˇ nuj´ı a ovlivˇ nuj´ı. Od struktury potˇreb se odv´ıj´ı struktura produkce a tedy i v´ yroby. Pˇritom plat´ı, ˇze rozvoj v´ yroby ovlivˇ nuje dynamiku v´ yvoje potˇreb.

Vztah výroby a potˇreb

Od poˇcátku 20. stolet´ı docház´ı v rámci specializace ˇcinnost´ı ke specializaci orientované na tuto vzájemnou vazbu. Napˇr. souˇcást´ı modern´ıho marketingu

17


je formován´ı“ trhu, jehoˇz souˇcást´ı je reklama orientovaná na vyvoláván´ı ” potˇreb. Vztah potˇreb a spotˇreby je provázen nejr˚ uznˇejˇs´ımi omezen´ımi. Napˇr. samotná vzácnost statk˚ u ve vztahu k rozmˇeru pocit’ovan´ ych potˇreb, ale také penˇeˇzn´ı (d˚ uchodové) omezen´ı atd. D˚ usledkem je nesoulad mezi potˇ rebami a spotˇ rebou, kter´ y nut´ı ekonomick´ e subjekty k racion´ aln´ımu chov´ an´ı. Subjekty se ocitaj´ı v pozici, kdy u ´roveˇ n spotˇ reby nezabezpeˇ cuje uspokojen´ı vˇ sech potˇ reb. Ekonomické statky jsou výsledkem hospodáˇrské ˇcinnosti (výroby) a jejich vznik pˇredpoklád´ a vyuˇzit´ı zdroj˚ u. Výrobn´ı faktory

Pro zdroje pouˇz´ıváme v ekonomii oznaˇcen´ı v´ yrobn´ı faktory. Ekonomické statky jsou vytváˇreny pomoc´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u: p˚ udy (dále také P ), pr´ ace (dále také L) a kapit´ alu (dále také K). Vˇsechny v´ yrobn´ı faktory jsou k dispozici v omezeném mnoˇzstv´ı, budeme je povaˇzovat za vz´ acn´ e. Vzácnost´ı se rozum´ı v ekonomické teorii situace, kdy disponibiln´ı zdroje slouˇz´ıc´ı k v´ yrobˇe statk˚ u jsou nedostateˇcné k uspokojen´ı vˇsech potˇreb. Jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ ykladu, právˇe tato souvislost stoj´ı v pozad´ı vzniku ekonomie jako vˇedy. P˚ uda je produktem pˇr´ırody, ale nen´ı volnˇe dostupná. V´ yrobn´ım faktorem p˚ uda se v ekonomice rozum´ı nejen p˚ uda vyuˇz´ıvaná k zemˇedˇelské v´ yrobˇe nebo m´ısto, na kterém se uskuteˇcn ˇuje jiná hospodáˇrská ˇcinnost (napˇr. stavebnictv´ı), ale veˇskeré pˇr´ırodn´ı zdroje. Jedná se o faktor vnitˇrnˇe nehomogenn´ı, p˚ udy se liˇs´ı svoj´ı kvalitou (´ urodnost, poloha). Ve vyspˇel´ ych pr˚ umyslov´ ych zem´ıch je nemoˇznost rozˇsiˇrovat rozlohu hospodáˇrsky vyuˇz´ıvané p˚ udy jedn´ım z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch ekonomické procesy. Projevuje se soustavn´ ym tlakem na poˇzadavek hospodárného vyuˇz´ıván´ı p˚ udy. Trvale rostouc´ı poptávka po p˚ udˇe jako v´ yrobn´ım faktoru a omezenost rozsahu p˚ udy p˚ usob´ı na r˚ ust vzácnosti p˚ udy. Pr´ ace je v´ yrobn´ım faktorem vyznaˇcuj´ıc´ım se mnoˇzstv´ım specifick´ ych charakteristik. Práce je pˇredevˇs´ım lidská ˇcinnost, lidská námaha. Jej´ım nositelem ˇ ek ji koná proto, je ˇclovˇek. Jedná se o ˇcinnost u ´ˇcelnou a c´ılevˇedomou. Clovˇ aby mohl uspokojovat své potˇreby. Vlastnosti a schopnosti ˇclovˇeka jsou okolnostmi ovlivˇ nuj´ıc´ımi jak mnoˇzstv´ı, tak kvalitu práce. Schopnost konat práci se naz´ yvá pracovn´ı s´ıla a je ji moˇzno rozv´ıjet. Pokud je moˇzno konat práci bez pˇr´ıpravy, zaˇskolen´ı, z´ıskáván´ı potˇrebné kvalifikace, hovoˇr´ıme o práci jedˇ ım vyˇsˇs´ı jsou poˇzadavky na kvalitu pracovn´ı s´ıly, t´ım sloˇzitˇejˇs´ı noduché. C´ je práce. Pracovn´ı s´ıly nejsou volnˇe zastupitelné. Sloˇzitost práce je jedn´ım z faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch na trhu práce a ovlivˇ nuj´ıc´ıch cenu práce. Mnoˇzstv´ı práce je limitováno poˇctem práceschopn´ ych osob ochotn´ ych pracovat, délkou pracovn´ı doby (pracovn´ıho fondu) a intenzitou práce. Intenzita pr´ ace je mnoˇzstv´ı práce vynaloˇzené za ˇcasovou jednotku. S r˚ ustem intenzity práce se zvyˇsuje pracovn´ı v´ ykon, a t´ım i mnoˇzstv´ı vyrobené produkce. Od intenzity je nutno odliˇsit produktivitu pr´ ace, která vyjadˇruje

18

u ´ˇcinnost vynakládané práce. Produktivita práce roste, jestliˇze stejn´ ym mnoˇzstv´ım práce je v´ yrobce schopen vyprodukovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce. R˚ ust produktivity práce patˇr´ı k obecným zákonitostem rozvoje výroby a op´ırá se pˇredevˇs´ım o zdokonalov´ an´ı stroj˚ u, výrobn´ıch zaˇr´ızen´ı, technologi´ı a organizace výroby. Produktivita práce je pˇr´ımo u ´mˇernˇe ovlivnˇena kvalitou pracovn´ı s´ıly. Pr˚ uvodn´ım jevem provázej´ıc´ım vynakládán´ı v´ yrobn´ıho faktoru práce je dˇ elba pr´ ace. Sv´ ymi d˚ usledky bezprostˇrednˇe ovlivˇ nuje produktivitu vynakládané práce a v´ yroby v˚ ubec. Dˇelba práce je projevem spoleˇcenského charakteru ˇ ek vynakládá práci proto, aby z´ıskal statky potˇrebné k uspov´ yroby. Clovˇ kojován´ı potˇreb. I pokud práci vynakládá izolovanˇe, vynakládá ji v rámci spoleˇcnosti a dan´ ych hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u. K uspokojován´ı potˇreb pouˇz´ıvá i statk˚ u vyrábˇen´ ych jin´ ymi v´ yrobci (nˇekdy v´ yluˇcnˇe takov´ ych statk˚ u), stejnˇe jako statky j´ım vyrábˇené spotˇrebovávaj´ı i jin´ı.

Význam dˇelby práce

Dˇelba práce znamená specializaci u ´ˇcastn´ık˚ u v´ yroby na jednotlivé druhy pracovn´ıch ˇcinnost´ı nebo i pracovn´ı operace. Je to soustavn´ y, neustále se prohlubuj´ıc´ı proces, v jehoˇz pr˚ ubˇehu se p˚ uvodnˇe jednotn´ y proces v´ yroby statku dˇel´ı na jednotlivé ˇcásti, které se osamostatˇ nuj´ı. Jestliˇze ˇremeslo bylo zaloˇzeno na mistrovském zvládnut´ı v´ yroby statk˚ u ˇremesln´ıkem, pak produkce dneˇsn´ıch trh˚ u je zpravidla v´ ysledkem souˇcinnosti mnoha (des´ıtek, stovek i tis´ıc˚ u) v´ yrobc˚ u. V´ ychoz´ı podobou dˇelby práce byla jej´ı pˇ rirozen´ a forma, ve které se pracovn´ı ˇcinnosti dˇelily mezi muˇze a ˇzeny, staré a mladé. Jiˇz tato forma prokazovala u ´ˇcelnost projevuj´ıc´ı se ve vyˇsˇs´ı produktivitˇe. Efekt spojen´ y s t´ım, ˇze lovili ti, kteˇr´ı mˇeli pro lov lepˇs´ı fyzické pˇredpoklady, zvyˇsoval u ´ˇcinnost lovu a zároveˇ n osvobozoval od ˇcinnost´ı, které mohli zvládnout ménˇe zdatn´ı. V obou pˇr´ıpadech je v´ ysledkem takové specializace vyˇsˇs´ı um pˇri zvládnut´ı ˇcinnosti, a t´ım se zvyˇsovalo mnoˇzstv´ı statk˚ u, které mˇela pospolitost k dispoˇ zici. C´ım se hospodáˇrská ˇcinnost stávala mnohostrannˇejˇs´ı, t´ım lepˇs´ı pˇredpoklady mˇel rozvoj dˇelby práce. V´ yznamn´ ymi mezn´ıky se staly procesy spoleˇ censk´ e dˇ elby pr´ ace. V prvn´ı doˇslo k oddˇelen´ı pastevectv´ı od zemˇedˇelstv´ı a ve druhé se vydˇelilo ˇremeslo. Rozvoj v´ yrob pak vy´ ustil i do osamostatnˇen´ı obchodu jako ˇcinnosti. V´ yvoj dˇelby práce nez˚ ustal omezen na osamostatˇ nován´ı jednotliv´ ych druh˚ u ˇcinnosti. S pˇrechodem k manufakturn´ı v´ yrobˇe se vytvoˇrily pˇredpoklady k rozvoji dˇ elby pr´ ace podle pracovn´ıch operac´ı. Jednalo se o pˇrelom ve v´ yrobn´ıch podm´ınkách. V´ yroba statku se skládala z celé ˇrady na sebe navazuj´ıc´ıch pracovn´ıch operac´ı nutn´ ych k tomu, aby vznikl statek. Dˇ elba pr´ ace tyto operace osamostatˇ nuje a specializace v´ yrobce na urˇ citou operaci v´ yraznˇ e zvyˇ suje jeho produktivnost (nejen d˚ ukladnˇejˇs´ı zvládnut´ı pracovn´ıho u ´konu, ale i pˇrizp˚ usobován´ı nástroj˚ u jedinému ˇci omezenému poˇctu u ´kon˚ u vytváˇr´ı pˇredpoklad vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti). Souˇcasnˇe prohlubuje vz´ ajemnou z´ avislost v´ yrobc˚ u. Jednotliv´ y v´ yrobce jiˇz nen´ı producentem statku, ten m˚ uˇze vzniknout

19


jen kooperac´ı prac´ı v´ yrobc˚ u vzájemnˇe oddˇelen´ ych dˇelbou práce. Kooperace je objektivnˇe vynucena dˇelbou práce, je to souˇcinnost, na kterou m˚ uˇzeme naz´ırat v r˚ uzn´ ych rovinách. Nejˇcastˇeji budeme m´ıt na mysli kooperaci v´ yrobc˚ u nutnou k tomu, aby byl vyroben statek, nebo kooperaci v rámci hospodáˇrského systému jako celku. Pˇritom nen´ı tˇreba zd˚ urazˇ novat, ˇze kooperace nen´ı omezena národn´ımi hranicemi. Kooperace i dˇelba práce maj´ı sv˚ uj mezinárodn´ı rozmˇer zaloˇzen´ y na rozd´ıln´ ych pˇr´ırodn´ıch a klimatick´ ych podm´ınkách, ale v´ yznamn´ ymi faktory jsou i technické podm´ınky v´ yroby a kvalita pracovn´ıch sil v jednotliv´ ych teritori´ıch. Kapitál jako výrobn´ı faktor

Kapit´ al je v´ yrobn´ım faktorem, kter´ y se od pˇredchoz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u odliˇsuje t´ım, ˇze je s´ am v´ ysledkem pˇ redchoz´ı v´ yroby. Jsou to tedy statky, které byly vyrobeny a pomoc´ı nichˇz se vyrábˇej´ı statky jiné. Kapit´ alov´ e statky neslouˇz´ı koneˇcné spotˇrebˇe, ale vstupuj´ı do v´ yrobn´ı spotˇ reby, stávaj´ı se v´ yrobn´ım faktorem. Pˇr´ıkladem mohou b´ yt stroje, nástroje, v´ yrobn´ı zaˇr´ızen´ı, tedy vˇse co bylo vyprodukováno a je pouˇzito ve v´ yrobˇe. V pozdˇejˇs´ım v´ ykladu uvid´ıme, ˇze term´ın kapitál je pouˇz´ıván i v ˇsirˇs´ım smyslu neˇz odpov´ıdá vymezen´ı kapitálu jako v´ yrobn´ıho faktoru, tzn. kapitálov´ ych statk˚ u. Vzhledem k v´ yˇse uvedené charakteristice se v´ yrobn´ı faktory dˇ el´ı na prvotn´ı (p˚ uda a pr´ ace) a druhotn´ y (kapit´ al). V´ yrobn´ı faktory maj´ı své vlastn´ıky, kteˇr´ı je prodávaj´ı tˇem, kteˇr´ı pomoc´ı nich vytváˇr´ı statky. Pouˇzit´ı v´ yrobn´ıho faktoru pˇrináˇs´ı v´ ynos v podobˇe pˇr´ısluˇsného d˚ uchodu, a to mzdy (práce), renty (p˚ uda), zisku ˇci u ´roku (kapitál). Tyto d˚ uchody se utváˇr´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ ym budeme vˇenovat závˇereˇcné kapitoly tohoto uˇcebn´ıho textu. V´ yˇcet základn´ıch pojm˚ u mus´ıme rozˇs´ıˇrit jeˇstˇe alespoˇ n o dva. Spoleˇcnost se mus´ı zab´ yvat nejen vytváˇren´ım statk˚ u, ale ve spoleˇcnosti mus´ı také existovat urˇcit´ y mechanismus, kter´ ym se vytvoˇren´ y statek dostane do rukou toho, kdo jej spotˇrebuje. Aˇz ve spotˇrebˇe se naplˇ nuje smysl v´ yroby statk˚ u. Na v´ yrobu statk˚ u navazuj´ı rozdˇelovac´ı procesy. Právˇe podle toho, jak je uspoˇrádán mechanismus pˇrem´ıstˇen´ı statk˚ u ke spotˇrebiteli, rozliˇsujeme mezi smˇ enou a pˇ r´ım´ ym rozdˇ elov´ an´ım. Jedna soustava vyluˇcuje druhou. Pˇ r´ım´ e rozdˇ elov´ an´ı pˇredpoklád´ a, ˇze to, co bylo vytvoˇreno, je pˇr´ımo pˇridˇeleno jednotlivým subjekt˚ um tak, ˇze mohou uspokojovat potˇreby. Co z´ısk´ a v rozdˇelován´ı také spotˇrebuje.

Význam smˇeny

Smˇ ena je nutná tam, kde subjekty jsou nuceny promˇenit to, co v rozdˇelován´ı z´ıskaj´ı, v takové statky, které budou spotˇrebovávat. V modern´ıch podm´ınkách je smˇena zaloˇzena na tom, ˇze v rozdˇelován´ı z´ıskávaj´ı subjekty zpravidla penˇeˇzn´ı d˚ uchod, za kter´ y potom ve smˇenˇe nakupuj´ı statky. Základem a pˇredpokladem smˇeny je existence dˇelby práce a soukromého vlastnictv´ı. Vlastnictv´ı zakládá právo na uˇz´ıván´ı zdroj˚ u i v´ ysledk˚ u jejich pouˇzit´ı a rovnˇeˇz na pˇrevod tˇechto práv prodejem. Soukromé vlastnictv´ı zakládá u ´ˇcastn´ıku

20

smˇeny moˇznost svobodného disponován´ı se statkem. Hospodáˇrstv´ı, které je zaloˇzeno na smˇenˇe, se oznaˇcuje jako smˇenné, neboli trˇ zn´ı hospod´ aˇ rstv´ı. Pokud je základem pˇr´ımé rozdˇelován´ı, hovoˇr´ıme o hospod´ aˇ rstv´ı natur´ aln´ım.

Obrázek 1.1: Od zdroj˚ u ke spotˇrebˇe

1.2

ˇ ´ Smena a pen´ıze ve vzajemn e´ souvislosti

S rozv´ıjej´ıc´ı se (prohlubuj´ıc´ı se) dˇelbou práce souvisela rostouc´ı v´ ymˇena v´ ysledk˚ u ˇcinnost´ı mezi lidmi. Dˇ elba pr´ ace je podnˇ etem smˇ eny a rozvoj smˇ eny p˚ usob´ı jako mocn´ y stimul pro dalˇ s´ı prohlubov´ an´ı dˇ elby ˇ pr´ ace. Clovˇek je v´ yrobcem, aby vytváˇrel statky pro uspokojován´ı potˇreb a v rozv´ıjej´ıc´ı se dˇelbˇe práce se stává stále specializovanˇejˇs´ım v´ yrobcem. Tent´ yˇz ˇclovˇek je spotˇrebitelem a pro spotˇrebitele se stala charakteristickou neustále se rozev´ıraj´ıc´ı ˇskála poˇzadavk˚ u na spotˇrebu. Tento nar˚ ustaj´ıc´ı rozpor je ˇreˇsiteln´ y pouze smˇenou a jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ ykladu, bude provázet v´ yvoj spoleˇcnosti a jej´ıho hospodáˇrstv´ı do souˇcasnosti a opakovanˇe vyvolávat nové tendence ˇreˇsen´ı. Smˇena proˇsla historick´ ym v´ yvojem v závislosti na spoleˇcensk´ ych pomˇerech a zejména na vlastnick´ ych formách. Subjekt m˚ uˇze vystupovat ve smˇenˇe, je-li vlastn´ıkem toho, co nab´ız´ı. Výchoz´ı formou smˇeny byl barter – pˇ r´ım´ a v´ ymˇ ena v´ yrobku za v´ yrobek – naturáln´ı forma smˇeny. Sloˇzitost a omezen´ı této formy smˇeny se staly impulsem v´ yvoje smˇeˇruj´ıc´ıho k vydˇelen´ı univerzáln´ıho smˇenného prostˇredku. T´ım se nejdˇr´ıve stala nˇekterá vybraná zboˇz´ı a poté, kdy nabyla charakteru univerzáln´ıho smˇenného prostˇredku, doˇslo ke vzniku zboˇzov´ ych (komoditn´ıch) penˇez. Penˇ eˇ zn´ı smˇ ena – smˇena prostˇrednictv´ım penˇez, se stala faktorem stimuluj´ıc´ım rozvoj smˇeny i v´ yroby.

Vývoj smˇeny

Pen´ıze se vyvinuly jako produkt rozvoje smˇeny. Zboˇz´ı se smˇen ˇuje v urˇcit´ ych

21


kvantitativn´ıch pomˇerech (smˇenn´ ych hodnotách). Smˇena vˇsak pˇredpokládá oboustrann´ y zájem na jej´ım uskuteˇcnˇen´ı. Chce-li vlastn´ık za zboˇz´ı A z´ıskat zboˇz´ı B, pˇredpokládá pˇr´ımá v´ ymˇena, ˇze vlastn´ık zboˇz´ı B je ochoten z´ıskat ve smˇenˇe zboˇz´ı A. To nebylo ˇcasto moˇzné a ˇreˇsen´ım se musela stát zprostˇredkovaná smˇena (vlastn´ık zboˇz´ı B je ochoten smˇenit pouze za zboˇz´ı C, a proto vlastn´ık zboˇz´ı A mus´ı nalézt takového vlastn´ıka zboˇz´ı C, kter´ y je ochoten smˇen ˇovat za A. Teprve následnˇe m˚ uˇze z´ıskat p˚ uvodnˇe poˇzadované zboˇz´ı B). Vlastnosti transakˇcn´ıho prostˇredku

Ve smˇenˇe se postupnˇe vydˇelila zboˇz´ı, která byla vˇseobecnˇe ˇzádána (koˇzeˇsiny, koˇren´ı, s˚ ul, plátno aj. podle oblast´ı), ale rozvoj smˇeny také formoval poˇzadavky na vlastnosti univerzáln´ıho smˇenného prostˇredku. Patˇrily k nim: dˇ elitelnost – vlastnost, kterou mˇel ˇcaj, s˚ ul, ale ne napˇr. dobytek, kter´ y mohl vystupovat ve smˇenˇe jen v kusech trvanlivost – stálost proti pˇr´ırodn´ım vliv˚ um (plátno mohlo lehce shoˇret, dobytek poj´ıt atd.). stejnorodost – vlastnost doplˇ nuj´ıc´ı dˇelitelnost. Aby ˇcást celku reprezentovala ve smˇenˇe pˇrimˇeˇrenou ˇcást p˚ uvodn´ı hodnoty velk´ a hodnota (vysok´ a kupn´ı s´ıla) – umoˇzn ˇuj´ıc´ı, aby ve smˇenˇe mohlo vystupovat pomˇernˇe malé mnoˇzstv´ı. Smˇena prokazovala, ˇze poˇzadované vlastnosti splˇ nuje mezi smˇen ˇovan´ ymi druhy zboˇz´ı nejlépe zlato a stˇr´ıbro, tedy drah´ y kov. T´ım se v´ yvoj smˇeny posunul ke zlat´ ym penˇez˚ um (monetizace zlata). Ve 20. stolet´ı probˇehl a byl fakticky zavrˇsen proces demonetizace zlata (nahrazován´ı zlata v obˇehu pap´ırov´ ymi penˇezi, které se postupnˇe plnˇe oddˇelily od sv´ ych zlat´ ych obsah˚ u).

Funkce penˇez

V´ yvoj, kter´ ym proˇsly pen´ıze souvis´ı s funkcemi, kter´ e pen´ıze pln´ı. Jsou to: prostˇ redek smˇ eny (transakˇ cn´ı prostˇ redek) – základn´ı funkce zaloˇzená na schopnosti penˇez zprostˇredkovat smˇenné transakce. Pˇri plnˇen´ı této funkce hraj´ı stále v´ yznamnˇejˇs´ı roli vedle obˇeˇziva (mince, bankovky) i depozitn´ı pen´ıze (pen´ıze na u ´ˇctech penˇeˇzn´ıch u ´stav˚ u). S rozvojem penˇeˇzn´ı a bankovn´ı soustavy roste pod´ıl bezhotovostn´ıho placen´ı, které je dnes jednoznaˇcnˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı. m´ıra hodnot (prostˇ redek oceˇ nov´ an´ı) – v této funkci slouˇz´ı pen´ıze k oceˇ nován´ı statk˚ u a sluˇzeb (dávaj´ı jim cenu). Cena je penˇeˇzn´ım vyjádˇren´ım statku ˇci sluˇzby. T´ım, ˇze pen´ıze slouˇz´ı k pomˇeˇrován´ı jednotliv´ ych statk˚ u a sluˇzeb, slouˇz´ı k jejich vzájemnému srovnáván´ı. uchovatel hodnot – tato funkce pˇredstavuje propojen´ı souˇcasnosti hospodáˇrského ˇzivota s jeho budouc´ım v´ yvojem. Funkci uchovatele hodnot pen´ıze pln´ı, nejsou-li vynakládány, ˇc´ımˇz se vytváˇr´ı pˇredpoklad pro jejich moˇzné vyuˇzit´ı v budoucnu. Pˇredpokladem je, ˇze si uchovaj´ı do budoucna kupn´ı s´ılu. Schopnost uchovat hodnotu maj´ı i nˇekteré jiné statky. Nejen zlato, které tuto schopnost prokázalo jiˇz ve funkci penˇeˇzn´ıho kovu, ale napˇr. nemovitosti, umˇelecké pˇredmˇety, staroˇzitnosti aj.

22

´ ´ ı zdroju˚ – 1.3 Zakladn´ ı ekonomicka´ souvislost uˇz´ıvan´ hranice vyrobn´ ´ ıch moˇznost´ı Dneˇsn´ı moˇznosti spotˇreby, které dosahuj´ı vyspˇelé pr˚ umyslové zemˇe, jsou v´ ysledkem ekonomického pokroku, kter´ y prováz´ı v´ yvoj lidské spoleˇcnosti. Ekonomick´ y pokrok je provázen dvˇema tendencemi, které sice obecnˇe, ale dostateˇcnˇe charakterizuj´ı jeho obsah:

Tendence ekonomického pokroku

prvn´ı tendence je spjata se snahou maximalizovat výsledek vynakl´ ad´ an´ı výrobn´ıch faktor˚ u druh´ a tendence spoˇc´ıv´ a ve snaze vyuˇz´ıvat co nej´ uˇcinnˇeji pouˇzitelné výrobn´ı faktory Neoddˇelitelnost tˇechto tendenc´ı souvis´ı jak se samotn´ ym smyslem hospodáˇrské aktivity, tak pˇredevˇs´ım se skuteˇcnost´ı, ˇze zdroje a v´ ysledky jejich uˇzit´ı jsou v ekonomickém smyslu vzácné. Vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch zdroj˚ u je provázeno ˇradou zákonitost´ı. Dvˇe z nich tvoˇr´ı v´ ychodiska ekonomie, a proto si je objasn´ıme. Omezenost zdroj˚ u nut´ı k rozhodov´ an´ı (prov´ adˇ en´ı volby), jak´ e mnoˇ zstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u a na jak´ eˇ cinnosti bude vyˇ clenˇ eno. Pˇritom plat´ı, ˇze stejn´ ym mnoˇzstv´ım v´ yrobn´ıch faktor˚ u se vytváˇr´ı r˚ uzná mnoˇzstv´ı rozd´ıln´ ych statk˚ u ˇci sluˇzeb. Je-li dáno mnoˇzstv´ı a kvalita výrobn´ıch faktor˚ u, kterými spoleˇcnost disponuje, a jsou-li dány zp˚ usoby jejich pouˇz´ıv´ an´ı (technologie), pak existuje hranice výstup˚ u, kterou nen´ı moˇzno za daných podm´ınek pˇrekonat. Mnoˇzina maximáln´ıch v´ ystup˚ u ekonomiky za v´ yˇse uveden´ ych pˇredpoklad˚ u se naz´ yvá hranice v´ yrobn´ıch moˇ znost´ı. My si ji budeme ilustrovat na zjednoduˇseném pˇr´ıkladu, kdy zemˇe provád´ı volbu mezi dvˇema druhy statk˚ u, napˇr. potravinami (statek x) a odˇevy (statek y). Jsou dvˇe krajn´ı moˇznosti, kdy zdroje budou urˇceny pro v´ yrobu jediného statku (tzn. potraviny nebo odˇevy). V tˇechto pˇr´ıpadech je v´ ystupem jedin´ y druh produkce, ostatn´ı moˇznosti pˇredstavuj´ı volbu, jej´ımˇz v´ ysledkem je produkt tvoˇren´ y jak potravinami, tak odˇevy. Pˇritom plat´ı, ˇze rozˇsiˇrován´ı v´ yroby jednoho statku se m˚ uˇze uskuteˇcn ˇovat jedinˇe za cenu omezován´ı v´ yroby druhého statku.

Hranice výrobn´ıch moˇznost´ı

Tyto souvislosti m˚ uˇzeme ilustrovat obrázkem 1.2, jenˇz je sestrojen na základˇe u ´daj˚ u zachycen´ ych v následuj´ıc´ı tabulce: statek

MJ

potraviny (statek x) odˇevy (statek y) kombinace statk˚ u

mnoˇzstv´ı statku

tuny 0 1 2 100 ks 25 24 22,5 15 x

A

B

C

V

3

4

20 15 15 19

5 0

D

F

S

E

L

Tabulka 1.1: Kombinace statk˚ uxay V tabulce jsou v´ ystupy v´ yrob uvádˇeny v pˇr´ısluˇsn´ ych jednotkách, tzn. odˇevy napˇr. ve stovkách a potraviny v tunách. Hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı je vyjádˇrena kˇrivkou procházej´ıc´ı body A, B, C, D, E a F . Zobrazuje vˇ sechny

23


maxim´ alnˇ e dostupn´ e kombinace produkce uveden´ ych statk˚ u. Body leˇz´ıc´ı vnˇe kˇrivky (bod L) pˇredstavuj´ı nedostupné kombinace, pˇri dan´ ych v´ yrobn´ıch faktorech nedostupné. Body leˇz´ıc´ı uvnitˇr kˇrivky (body S a V ) jsou pod hranic´ı v´ yrobn´ıch moˇznost´ı a vyjadˇruj´ı skuteˇcnost, ˇze v´ yrobn´ı faktory nejsou uˇz´ıvány dostateˇcnˇe efektivnˇe (je moˇzno dosáhnout vyˇsˇs´ıho v´ ynosu). Kˇrivka v´ yrobn´ıch moˇznost´ı je vyjádˇren´ım efektivn´ıho vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Dosahuje-li ekonomika výkonu na hranici výrobn´ıch moˇznost´ı, dosahuje tzv. v´ yrobn´ı efektivnosti, tzn., ˇ ze spoleˇ cnost nem˚ uˇ ze zv´ yˇ sit v´ ystup jednoho statku, aniˇ z by sn´ıˇ zila v´ ystup jin´ eho statku. V´ ykon pod hranic´ı je projevem neefektivnosti, a to bez ohledu na skuteˇcnost, zda sn´ıˇzen´ y v´ ystup je d˚ usledkem existence nevyuˇz´ıvan´ ych zdroj˚ u nebo skuteˇcnost, ˇze v´ yroba nen´ı uskuteˇcn ˇována efektivnˇe (napˇr. v d˚ usledku ˇspatné organizace). statek y 25 A 24 22,5

B C

L D

20 V

15

S

E

PPF

1

2

3

4

F 5 statek x

Obrázek 1.2: Hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı

Výrobn´ı efektivnost ekonomiky

V tomto pojet´ı efektivnost vyjadˇruje, ˇze spoleˇcnost nemá moˇznost (pˇri daném mnoˇzstv´ı a kvalitˇe v´ yrobn´ıch faktor˚ u) zv´ yˇsit produkci jednoho statku, aniˇz by souˇcasnˇe nebyla nucena omezit produkci jiného statku. Kˇrivka vˇsak vyjadˇruje i jinou ekonomickou souvislost, souvislost stoj´ıc´ı v pozad´ı rozhodovac´ıch proces˚ u jednotliv´ ych subjekt˚ u. Jsou to tzv. alternativn´ı n´ aklady (v ekonomické literatuˇre oznaˇcované také náklady obˇetované pˇr´ıleˇzitosti). Pˇri rozhodován´ı je základem porovnán´ı prospˇechu (uˇzitku), kter´ y volba pˇrinese, s obˇet´ı (nákladem, ztrátou), která je s volbou spojena. V naˇsem pˇr´ıpadˇe pˇrechod od takového vyuˇzit´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, jehoˇz v´ ysledkem je produkce odpov´ıdaj´ıc´ı bodu C, k vyuˇzit´ı, jehoˇz v´ ysledkem je produkce D, znamená, ˇze z´ıskán´ı tˇret´ı jednotky potravin je dosaˇzeno obˇetován´ım dvou a p˚ ul jednotek, ve kter´ ych jsou vyjadˇrovány odˇevy. Alternativn´ı náklady jsou z definiˇcn´ıho hlediska vyjádˇren´ım náklad˚ u druhé nejpˇr´ıznivˇejˇs´ı varianty. Tzn. va-

24

rianty, která nebyla zvolena, ale byla by vybrána, pokud by se nerealizovala varianta prvn´ı. Hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı (ekonomiky, firmy) odpov´ıdá vˇzdy dané kvalitˇe a mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, proto se s jejich rozvojem posunuje. Závis´ı i na kvalitˇe pouˇz´ıvan´ ych v´ yrobn´ıch technologi´ı (zp˚ usob spojen´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u). Ekonomick´ ym pokrokem je posunována, i kdyˇz se mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u nezmˇen´ı. Souvislosti posunu m˚ uˇzeme ilustrovat na pˇr´ıkladu, kter´ y patˇr´ı mezi základn´ı a nejcitlivˇejˇs´ı národohospodáˇrské problémy. Jedná se o pomˇer mezi tou ˇcást´ı produkce, která bude spotˇrebována (vstoup´ı do koneˇcné spotˇreby) a ˇcást´ı, která se promˇen´ı v dodateˇcné kapitálové statky (vstupuje do v´ yrobn´ı spotˇreby). Tvorba kapitálov´ ych statk˚ u se uskuteˇcn ˇuje obˇet´ı souˇcasné spotˇreby ve prospˇech spotˇreby budouc´ı (kapitál je pouˇz´ıván pro v´ yrobu statk˚ u, tedy pro budouc´ı spotˇrebu). Sloˇzitost problému spoˇc´ıvá v tom, ˇze pomˇer mezi statky urˇcen´ ymi pro bˇeˇznou spotˇrebu a prostˇredky vydˇelen´ ymi na tvorbu kapitálov´ ych statk˚ u urˇcuje nejen moˇznosti spotˇreby v dané chv´ıli, ale i moˇznosti spotˇreby do budoucna.

Posun hranice výrobn´ıch moˇznost´ı

Jestliˇze napˇr. dvˇe srovnatelné zemˇe dosahuj´ı stejné v´ ykonnosti, vyjádˇrené shodnou kˇrivkou v´ yrobn´ıch moˇznost´ı, pak rozd´ıln´ y pomˇer spotˇreby (viz C0 ) a tvorby kapitálov´ ych statk˚ u (viz C1 ) zp˚ usob´ı, za jinak nezmˇenˇen´ ych podm´ınek, ˇze v následuj´ıc´ım obdob´ı budou i hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı odliˇsné. To ilustruje obrázek 1.3. Kˇrivka s body K0 , L0 a M0 je p˚ uvodn´ı hranic´ı v´ yrobn´ıch moˇznost´ı. Kaˇzd´ y z tˇechto bod˚ u udává pomˇer mezi spotˇrebou a investován´ım do kapitálov´ ych statk˚ u. Nejvyˇsˇs´ı v´ ydej ve prospˇech budouc´ı spotˇreby je u zemˇe, jej´ıˇz pomˇer je oznaˇcen bodem K0. Kˇrivka této zemˇe se v následuj´ıc´ım obdob´ı posune nejv´ yˇse doprava nahoru (viz posun 2.). Zemˇe M je pˇr´ıkladem jednostranného upˇrednostnˇen´ı souˇcasné spotˇreby, neinvestuje, pouze obnovuje spotˇrebované v´ yrobn´ı prostˇredky. Jej´ı v´ ykonnost se tak nemˇen´ı (M0 = M1 ). Z posunu kˇrivek je moˇzno vyˇc´ıst jeden z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch poˇzadavk˚ u sledovan´ ych na národohospodáˇrské u ´rovni. Posun kˇrivky smˇerem doprava nahoru umoˇzn ˇuje, aby v budoucnu rostla bˇeˇzná spotˇreba a zároveˇ n se zvyˇsovala tvorba kapitálov´ ych statk˚ u, a t´ım i spotˇreba v následuj´ıc´ım obdob´ı, tj. budouc´ı spotˇreba (viz posun z bodu K0 do bodu K1 , resp. z L0 do L1 ). ´ Zakon klesaj´ıc´ıch vynos ´ u˚ Mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u je omezené, nikoliv nemˇenné. Pokud jsou do v´ yroby zapojovány dodateˇcné v´ yrobn´ı faktory (zmˇena na stranˇe vstup˚ u), dojde ke zmˇenˇe na stranˇe v´ ystupu, zmˇen´ı se velikost produktu. Zapojován´ım dodateˇcn´ ych jednotek vstupu se bude celkov´ y produkt zvyˇsovat. Ekonomická teorie rozliˇsuje odliˇsné souvislosti, které se prosazuj´ı v závislosti na charakteru zmˇeny na stranˇe vstup˚ u. Jednou z kl´ıˇcov´ ych souvislost´ı je zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u. Souvislost, kterou vyjadˇruje, byla formulována jiˇz ve druhé polovinˇe 18. stolet´ı (J. Steuart, A. R. Turgot) a jeho vysloven´ı je spojováno s poˇcátkem 19. stolet´ı a osobnost´ı D. Ricarda. Pˇresto se s touto zákonitost´ı poj´ı ˇrada polemik provázej´ıc´ıch v´ yvoj

25


C1

K1

′ C1K

′ C1K = C1L

K0

L1 2.

L0

C1L

1.

PPF′

′ C1M = C1M

P P F ′′

PPF M0 = M1 C0K

′ C0M = C0M

C0

′ C0L = C0K ′ C0L

Obrázek 1.3: Posun hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı ekonomie i v modern´ı ekonomii. Celkový a mezn´ı produkt

Co vyjadˇruje zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u? Nejˇcastˇeji b´ yvá vyslovován v podobˇe: Zvyˇ sujeme-li pouˇ z´ıvan´ e mnoˇ zstv´ı nˇ ekter´ eho z v´ yrobn´ıch faktor˚ u, zat´ımco mnoˇ zstv´ı ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u se nemˇ en´ı, zpomaluje se tempo r˚ ustu celkov´ eho produktu. Tedy, zapojujeme-li do v´ yroby dodateˇcné mnoˇzstv´ı jedin´ eho v´ yrobn´ıho faktoru, je v´ ysledkem r˚ ust celkové produkce, ale pˇr´ır˚ ustky se sniˇzuj´ı. To znamená, ˇze klesá mnoˇzstv´ı produkce pˇripadaj´ıc´ı na dodateˇcnou jednotku v´ yrobn´ıho faktoru, jehoˇz mnoˇzstv´ı se zvyˇsuje. Jestliˇze pouˇz´ıváme x jednotek v´ yrobn´ıho faktoru kapitál (xK), y jednotek práce (yL) a dále z jednotek v´ yrobn´ıho faktoru p˚ udy (zP ), pak oznaˇcme rozmˇer dosaˇzeného v´ ystupu (v´ ynos, celkov´ y produkt) T P1 . Zv´ yˇs´ıme-li mnoˇzstv´ı pouˇzitého faktoru práce o jednotku, tzn. pouˇzijeme (y+1) jednotek práce a mnoˇzstv´ı kapitálu a p˚ udy se nezmˇen´ı, pak pro dosaˇzen´ y produkt T P2 plat´ı: T P2 > T P1

(1.1)

Celkov´ y produkt se zv´ yˇsil zapojen´ım dodateˇcné jednotky v´ yrobn´ıho faktoru práce – pro pˇr´ır˚ ustek celkového produktu dosaˇzen´ y za uveden´ ych podm´ınek budeme pouˇz´ıvat oznaˇcen´ı mezn´ı produkt, v tomto pˇr´ıpadˇe mezn´ı produkt práce. T P2 − T P1 = ∆T P = M P L (1.2) Zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u vyjadˇruje skuteˇcnost, ˇze r˚ ust celkového produktu je doprovázen poklesem mezn´ıho produktu pˇ r´ısluˇ sn´ eho v´ yrobn´ıho faktoru. Plat´ı, ˇze mezn´ı produkt dodateˇcné jednotky v´ yrobn´ıho faktoru je

26

klesaj´ıc´ı. Jestliˇze pˇr´ır˚ ustek celkového produktu dosaˇzen´ y x-tou jednotkou práce oznaˇc´ıme M P Lx a pˇr´ır˚ ustek dosaˇzen´ y x + 1 jednotkou práce M P Lx+1 , pak plat´ı nerovnost: M P Lx > M P Lx+1

(1.3)

Pomˇernˇe dlouho vycházela ekonomická teorie z pˇredpokladu, ˇze tato zákonitost se prosazuje obecnˇe s kaˇzdou dalˇs´ı jednotkou zapojeného v´ yrobn´ıho faktoru. Napˇr. ˇclovˇek obdˇelávaj´ıc´ı urˇcitou p˚ udu dosahuje urˇcit´ y v´ ynos. Jestliˇze v následném obdob´ı bude spolu s n´ım pracovat dalˇs´ı ˇclovˇek, zv´ yˇs´ı se v´ ynos, ale produkt pˇripadaj´ıc´ı na kaˇzdého z nich bude menˇs´ı. Je zˇrejmé, ˇze takto chápaná souvislost vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze kvalita dodateˇcn´ ych jednotek v´ yrobn´ıho faktoru se nemˇen´ı. Jestliˇze se mˇen´ı v´ ynos z dodateˇcné jednotky v´ yrobn´ıho faktoru, pak se mˇen´ı i v´ ynosnost daného v´ yrobn´ıho faktoru. K vyjádˇren´ı v´ ynosnosti v´ yrobn´ıho faktoru slouˇz´ı tzv. pr˚ umˇ ern´ y produkt (AP ), kter´ y z´ıskáme podˇelen´ım celkového produktu (T P ) poˇctem jednotek pouˇzitého v´ yrobn´ıho faktoru. ´ Poznamka 1.1. V´ yvoj mezn´ıho, pr˚ umˇerného a celkového produktu je ilustrov´ an

v dalˇs´ım textu obr´ azkem 6.2. Je-li kvalita dodateˇcn´ ych jednotek v´ yrobn´ıho faktoru shodná, z˚ ustává jeˇstˇe problém pomˇeru mezi pouˇz´ıvan´ ymi v´ yrobn´ımi faktory. Je-li v naˇsem pˇr´ıpadˇe rozsah p˚ udy dán, pak pˇri dané kvalitˇe kapitálu je v´ ynos závisl´ y na mnoˇzstv´ı pouˇzité práce a plat´ı, ˇze nejdˇr´ıve kaˇzdá dodateˇcná jednotka práce nejen zvyˇsuje v´ ynos (celkov´ y produkt), ale roste i produkt mezn´ı. Urˇcitá dodateˇcn´ı jednotka práce dosahuje maximáln´ıho pˇr´ır˚ ustku produkce (je maximalizován M P L) a zapojen´ı kaˇzdé dalˇs´ı jednotky práce jiˇz bude provázeno poklesem M P L (klesá v´ ynosnost dodateˇcné jednotky práce) – prosazuje se p˚ usoben´ı z´ akona klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u. V´ ynosnost v´ yrobn´ıho faktoru práce (mˇeˇr´ı se pr˚ umˇern´ ym produktem, tzn. vyjadˇrujeme pomoc´ı AP ) vˇsak jeˇstˇe poroste, ale klesaj´ıc´ı mezn´ı produkt dodateˇcn´ ych jednotek si vynut´ı i pokles v´ ynosnosti v´ yrobn´ıho faktoru. Z´ akon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u se prosazuje v kr´ atk´ em obdob´ı. Zároveˇ n plat´ı, ˇze pˇri dané kvalitˇe v´ yrobn´ıch faktor˚ u se v´ yrobce snaˇz´ı o dosaˇzen´ı jejich optimáln´ı kombinace (optimáln´ı v rámci nejr˚ uznˇejˇs´ıch reáln´ ych omezen´ı, napˇr. penˇeˇzn´ı, umoˇzn ˇuj´ıc´ı poˇr´ıdit pouze urˇcité mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u). Zmˇen´ı-li se kvalita faktor˚ u nebo omezen´ı, pak se optimalizace pˇresouvá do nov´ ych podm´ınek a zákonitost se m˚ uˇze prosazovat v jin´ ych proporc´ıch. Zákon klesaj´ıc´ıch výnos˚ u se vztahuje v´ yluˇ cnˇ e k pˇr´ıpad˚ um zvyˇsován´ı mnoˇzstv´ı pouˇz´ıvaného jednoho faktoru. V praxi se bˇeˇznˇe setkáváme s pˇr´ıpady zvyˇsován´ı mnoˇzstv´ı vˇsech v´ yrobn´ıch faktor˚ u, zvyˇsován´ım jejich rozsahu. Docház´ı k nˇemu v delˇs´ım ˇcasovém obdob´ı a mnoˇzstv´ı vˇsech v´ yrobn´ıch faktor˚ u se zvyˇsuje takov´ ym tempem, aby byla uchována jejich optimáln´ı proporce. Podle toho, co plat´ı pro vztah mezi zmˇenou vstup˚ u a zmˇenou v´ ystupu, rozliˇ sujeme tzv. v´ ynosy z rozsahu:

Výnosy z rozsahu

klesaj´ıc´ı – r˚ ust v´ ystupu zaostává za tempem zapojován´ı dodateˇcn´ ych

27


v´ yrobn´ıch faktor˚ u na vstupu. Jestliˇze vzroste mnoˇzstv´ı vstup˚ u o 1/5, dojde k nárostu celkové produkce, ale produkt vzroste o ménˇe neˇz 1/5. Plat´ı: ˇcas t1 t2

mnoˇ zstv´ı vstup˚ u K, L, P 6/5(K, L, P ) plat´ı: T P2 < 6/5T P1

celkov´ y produkt T P1 T P2

rostouc´ı – v´ ystup roste rychleji neˇz dodateˇcné vstupy. Uvaˇzujme obdobnou situaci jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, tedy dojde k nav´ yˇsen´ı vstup˚ u o 1/5. Nejen, ˇze se celkov´ y v´ ystup zv´ yˇs´ı, ale dynamika jeho r˚ ustu bude vyˇsˇs´ı neˇz v pˇr´ıpadˇe nav´ yˇsen´ı vstup˚ u. ˇcas t1 t2

mnoˇ zstv´ı vstup˚ u K, L, P 6/5(K, L, P ) plat´ı: T P2 > 6/5T P1

celkov´ y produkt T P1 T P2

konstantn´ı – v´ ystup roste stejn´ ym tempem jako dodateˇcné vstupy. Jestliˇze se mnoˇzstv´ı kapitálu a práce, pˇr´ıpadnˇe jin´ ych vstup˚ u, zdvojnásob´ı, dvojnásobnˇe vzroste i v´ ystup. Tato souvislost je charakteristická sp´ıˇse pro stupeˇ n rozvoje op´ıraj´ıc´ı se o ˇremeslnou rukodˇelnou práci nebo obsluhu jednoduch´ ych strojn´ıch zaˇr´ızen´ı.

Shrnut´ı kapitoly Vu ´vodn´ı ˇcásti kapitoly jsou vysvˇetleny základn´ı pojmy, pomoc´ı kter´ ych se vymezuje soustava národn´ıho hospodáˇrstv´ı (ekonomika). Od nutnosti uspokojovat potˇreby je odvozeno uˇz´ıván´ı zdroj˚ u (v´ yrobn´ıch faktor˚ u), jehoˇz c´ılem je vytváˇret statky. Jednotlivé v´ yrobn´ı faktory jsou popsány a charakterizovány. Vzhledem k tomu, ˇze modern´ı hospodáˇrstv´ı maj´ı trˇzn´ı formu, následuje zaveden´ı kategorie pen´ıze a jsou popsány základn´ı funkce penˇez. V dalˇs´ı ˇcásti je poloˇzen d˚ uraz na zákonitosti, které se prosazuj´ı ve vztahu mezi uˇz´ıván´ım zdroj˚ u a dosaˇzen´ ym v´ ystupem (produktem). Zavedena je pˇredevˇs´ım hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı, pomoc´ı které se vysvˇetluje, ˇze existuj´ı v´ ykony, kter´ ych ekonomika za dan´ ych podm´ınek (mnoˇzstv´ı a kvalita v´ yrobn´ıch faktor˚ u, u ´roveˇ n technologi´ı) nem˚ uˇze dosáhnout. Zadefinován je rovnˇeˇz zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u, kter´ y pˇredstavuje kl´ıˇcovou souvislost mikroekonomické teorie, a bude pr˚ ubˇeˇznˇe vyuˇz´ıván pˇri vysvˇetlován´ı základn´ıch souvislost´ı chován´ı firem. V závˇeru kapitoly je vztah zdroj˚ u a produktu doplnˇen o tzv. v´ ynosy z rozsahu. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 1.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 1.5)

28

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Jak spolu souvis´ı potˇreby lid´ı a ekonomika? 2. Co jsou statky a jak statky dˇ el´ıme? 3. Charakterizujte rozd´ıl mezi produktivitou a intenzitou pr´ ace. 4. Proˇ c se prosazuje tendence k prohlubován´ı dˇelby práce? (K vysvˇetlen´ı 5. 6. 7. 8. 9.

vyuˇzijte d˚ usledku, kter´ y má dˇelba práce na produkci.) Uved’te pˇredpoklady, pˇri kter´ ych je definována hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı a vysvˇetlete ˇc´ım m˚ uˇze b´ yt zp˚ usoben jej´ı posun. Charakterizujte vztah mezi dˇelbou práce a smˇenou. Jak a podle ˇceho dˇel´ıme v´ yrobn´ı faktory? Jakou souvislost vyjadˇruje zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u? Vysvˇetlete, ˇceho se t´ yká rozd´ıl mezi zákonem klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u a klesaj´ıc´ımi v´ ynosy z rozsahu.

29


30

´ ´ Vychodiska ´ teoretickeho ekonomickeho ˇ myslen´ ı ˇ Vznik ekonomie a vyvoj ´ jej´ıho pˇredmetu ˇ ekonomie a jej´ı hlavn´ı soudobe´ smery ˇ Pˇredmet Metody ekonomie

2

ˇ Ekonomie a jej´ı pˇredmet

ˇ 2. Ekonomie a jej´ı pˇredmet

C´ıl kapitoly C´ılem kapitoly je vymezit základn´ı souvislosti formován´ı pˇredmˇetu zkoumán´ı soudobé ekonomie, a to v kontextu vzniku a rozvoje ekonomického myˇslen´ı. D˚ uraz je poloˇzen na pochopen´ı promˇeny ekonomického myˇslen´ı v samostatnou vˇedn´ı discipl´ınu. Struˇcná charakteristika diferencovan´ ych pˇr´ıstup˚ u, zejména pˇr´ıˇcin jejich formován´ı, vytváˇr´ı pˇredpoklady k pochopen´ı alternativn´ıch pˇr´ıstup˚ u v soudobé ekonomii, která se rozv´ıj´ı v alternativn´ıch proudech. V pojednán´ı o metodách je zd˚ uraznˇen vztah metod k pˇredmˇetu zkoumán´ı a hlavn´ım otázkám, na které se snaˇz´ı ekonomická teorie odpov´ıdat. Ujasnˇen´ı si pˇredmˇetu a metod Vám vytvoˇr´ı pˇredpoklady k tomu, abyste se nedopouˇstˇeli bˇeˇzn´ ych omyl˚ u, ke kter´ ym patˇr´ı napˇr.: generalizace poznatk˚ u ekonomické teorie bez pˇrihl´ıˇzen´ı k podm´ınkám a souvislostem, za kter´ ych byly poznatky z´ıskány. Vedle pˇriznáván´ı obecnˇejˇs´ıch vypov´ıdac´ıch schopnost´ı pˇr´ıstup˚ um a metodám, které jsou charakteristické specifick´ ymi rysy, docház´ı ˇcasto rovnˇeˇz k pˇreceˇ nován´ı právˇe specifick´ ych znak˚ u ˇci konkrétn´ıch podm´ınek.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 5 hodin • 4 hodiny studium – ve 2. t´ ydnu semestru • 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia Pˇri studiu kapitoly nejde o to, aby byla pevnˇe fixována jména a jednotlivé poznatky. V´ yvoj ekonomického myˇslen´ı je zde ilustrac´ı postupného utváˇren´ı ˇ adouc´ı je pˇredmˇetu zkoumán´ı ekonomického myˇslen´ı a ekonomické teorie. Z´ umˇet, v tomto kontextu, struˇcnˇe charakterizovat pˇr´ıstupy jednotliv´ ych smˇer˚ u a ˇskol a pˇredevˇs´ım pochopit, ˇze v´ yvoj ekonomické teorie ˇcerpá impulsy z promˇen hospodáˇrstv´ı a skuteˇcnosti, ˇze dosaˇzené u ´rovnˇe poznán´ı v nov´ ych podm´ınkách nenab´ız´ı potˇrebné a adekvátn´ı odpovˇedi. V závˇeru je nezbytné zvládnout, jak se specifika pˇredmˇetu zkoumán´ı ekonomie odráˇz´ı v metodách, které pouˇz´ıvá k poznáván´ı hospodáˇrsk´ ych proces˚ u.

2.1

´ ´ ˇ Vychodiska ´ teoretickeho ekonomickeho myslen´ ı

Historie ekonomie jako samostatné vˇedn´ı discipl´ıny je spojována s promˇenami, kter´ ymi proˇsla spoleˇcnost a jej´ı hospodáˇrstv´ı v 18. stolet´ı. Nástup pr˚ umyslové revoluce je provázen i vydˇelen´ım teoretické discipl´ıny, která od svého vzniku procház´ı bouˇrliv´ ym v´ yvojem charakteristick´ ym promˇenami metod zkoumán´ı, zpˇresˇ nován´ım pˇredmˇetu zkoumán´ı a v neposledn´ı ˇradˇe promˇenami celkového charakteru vˇedn´ı discipl´ıny, kter´ y je pˇredevˇs´ım poznamenáván t´ım, zda jsou a jak ˇsiroce jsou do zkoumán´ı ekonomick´ ych souvislost´ı zakomponovány spoleˇcenské souvislosti hospodáˇrsk´ ych proces˚ u.

32

Vzniku ekonomie pˇ redch´ azel pomˇ ernˇ e dlouh´ y proces formov´ an´ı ekonomick´ eho myˇ slen´ı, ve kterém se krystalizovaly základy teoretického vn´ımán´ı hospodáˇrsk´ ych jev˚ u a souvislost´ı. Otázky a problémy hospodáˇrského ˇzivota, stejnˇe jako hledán´ı uspokojiv´ ych odpovˇed´ı a ˇreˇsen´ı, pˇritahovaly pozornost pˇred mnoha tis´ıcilet´ımi a nepochybnˇe ovlivˇ novaly podm´ınky v´ yvoje spoleˇcnosti. Pˇredmˇet zkoumán´ı ekonomie se stal produktem v´ yvoje ekonomického myˇslen´ı, které se utváˇrelo po dlouhá stolet´ı i tis´ıcilet´ı. V nejstarˇs´ıch památkách Sumeru, Babylónu ˇci Egypta se m˚ uˇzeme setkat se zprávami o smˇenˇe, obchodu, penˇez´ıch, cenách, atd. Jevech, které maj´ı nezastupitelné m´ısto v modern´ıch ekonomikách i souˇcasné modern´ı ekonomické teorii. Jinak tomu ani b´ yt nem˚ uˇze, nebot’ ekonomie a ekonomické myˇslen´ı se zab´ yvá otázkami dot´ ykaj´ıc´ımi se kaˇzdodenn´ı aktivity ˇclovˇeka, kter´ y, chce-li ˇz´ıt, mus´ı uspokojovat potˇreby a k tomu z´ıskávat vhodné statky. Ani mimoˇrádné u ´sil´ı vˇsak nemus´ı zabezpeˇcit hojnost, a dokonce ani nezbytnˇe nutné mnoˇzstv´ı statk˚ u, coˇz t´ım v´ıce nutilo ˇclovˇeka hledat zp˚ usoby, jak zlepˇsit podm´ınky ˇzivota. Otázky, které si kladl, byly v mnohém bl´ızké tˇem, které si klade ˇclovˇek i v modern´ı spoleˇcnosti. Vyhranˇené ekonomické názory dokládaj´ıc´ı rozvinuté ekonomické myˇslen´ı jsou ˇ charakteristické pro mnohé v´ yznamné myslitele antického Recka. Jejich názory jsou ˇcasto dovádˇeny aˇz do závˇer˚ u maj´ıc´ıch charakter zobecnˇen´ı. Z tohoto obdob´ı pocház´ı i název samotné vˇedn´ı discipl´ıny. Na pˇrelomu 5. a 4. stolet´ı pˇr. n. l. napsal Xenof´ on (430–355 pˇr. n. l.) spis Oikonomikos, ˇcili ekonomika. ekonomikou se rozum´ı natur´ aln´ı hospod´ aˇ rstv´ı – rodinné hospodáˇrstv´ı produkuj´ıc´ı vˇse nezbytné pro uspokojován´ı potˇreb domácnosti byla ztotoˇznˇena s ideáln´ımi hospodáˇrsk´ ymi pomˇery za nejprospˇ eˇ snˇ ejˇ s´ı hospodáˇrskou ˇcinnost bylo povaˇzováno zemˇ edˇ elstv´ı odm´ıtav´ y postoj ke smˇ enˇ e, zejména k obchodu, jehoˇz c´ılem by bylo dosaˇzen´ı zisku. Negativn´ı vztah k obchodu byl postupnˇe oslabován, pokud nebyl obchod motivován ziskem, ale realizac´ı pˇrebytku produkce, resp. z´ıskán´ım toho, ˇceho se v produkci domác´ıho hospodáˇrstv´ı nedostávalo. Takov´ y obchod byl shledáván prospˇeˇsn´ ym. p˚ ujˇ cov´ an´ı penˇ ez na u ´rok (lichva) bylo jednoznaˇcnˇe odm´ıtáno Xenofón, stejnˇe jako ostatn´ı myslitelé, kladl d˚ uraz na zemˇedˇelskou v´ yrobu a pˇresto, ˇze domác´ı hospodáˇrstv´ı byla schopna produkovat témˇeˇr vˇse pro vlastn´ı spotˇrebu, vˇenoval pozornost i v´ yznamu a m´ıstu obchodu a trhu. Vˇseobecnˇe uznávanou osobnost´ı se stal Aristoteles (384–322 pˇr. n. l.). Jeho názory na pen´ıze se staly na dlouhá stolet´ı vrcholem jejich anal´ yzy. Vznik penˇez vyvozoval z rozvoje smˇeny a pokud slouˇzily jako obˇeˇzivo a usnadˇ novaly smˇenu, povaˇzoval je za jev pˇrirozen´ y. A to i pˇresto, ˇze ideálem jeˇstˇe dlouho z˚ ustával velkostatek produkuj´ıc´ı vˇse potˇrebné a obchoduj´ıc´ı pouze s pˇrebytky. Jsou-li vˇsak pen´ıze pouˇzity k tvorbˇe“ penˇez, napˇr. lichva nebo obchod pro ” zisk, zpronevˇeˇruj´ı se svému pˇrirozenému poslán´ı a Aristoteles to povaˇzuje

33


za nepˇrirozené. Aristoteles rozliˇsoval dva druhy bohatstv´ı a dva zp˚ usoby jeho nab´ yván´ı a zvyˇsován´ı: ekonomiku a chrematistiku. Ekonomika je souhrnem statk˚ u a ˇcinnost´ı, pomoc´ı nichˇz si lidé opatˇruj´ı vˇeci nezbytné k ˇzivotu. Chrematistika pˇredstavuje bohatstv´ı v penˇeˇzn´ı formˇe a zp˚ usoby jeho zvyˇsován´ı. Odtud pak vyvozuje ekonomiku jako systém zamˇeˇren´ y na uspokojován´ı lidsk´ ych potˇreb, potˇrebami motivovan´ y a pˇrirozenˇe omezovan´ y. Chrematistika je ovládána snahou trvale rozmnoˇzovat penˇeˇzn´ı bohatstv´ı. Uvedené vymezen´ı se stalo reprezentativn´ı pro ˇradu následuj´ıc´ıch stolet´ı. K pozoruhodn´ ym poznatk˚ um se propracoval pˇri rozboru smˇeny ve spisu Etika Nikomachova. Preciznˇe formuloval poˇzadavek, kter´ y mus´ı splnit kaˇzdé zboˇz´ı, zd˚ uraznˇen´ım, ˇze mus´ı b´ yt uˇziteˇcné pro toho, kdo je ve smˇenˇe z´ıskává. Vˇs´ımá si i aspektu, kter´ y jiˇz na tehdejˇs´ım stupni rozvoje trh˚ u poutal oprávnˇenou pozornost. Pˇredpokladem smˇeny je, ˇze proti sobˇe stoj´ı statky odliˇsn´ ych vlastnost´ı, dva statky schopné uspokojovat odliˇsné potˇreby. Smˇenné relace, utváˇrej´ıc´ı se na trhu, jsou relativnˇe stabiln´ı. Otázka, ˇc´ım je dána relativn´ı stabilita smˇenn´ ych relac´ı, resp. hledán´ı odpovˇedi, sehrálo mimoˇrádnou roli pˇri poznáván´ı mechanismu trhu, zákonitost´ı jeho fungován´ı ˇ sen´ı naznaˇcené Aristotelem (dospˇel k zái pˇri vzniku ekonomie jako vˇedy. Reˇ vˇeru, ˇze smˇena vyjadˇruje rovnost, jej´ıˇz pˇredpokladem je soumˇeˇritelnost zboˇz´ı), pˇredznamenalo pˇr´ıstup k anal´ yze trhu a smˇeny vlastn´ı klasické ˇskole politické ekonomie, nebot’ vycház´ı z poˇzadavku ekvivalence smˇenn´ ych relac´ı. I Aristotelova kritika spoleˇcenského vlastnictv´ı, kterému vyt´ yká, ˇze oslabuje soukromou iniciativu a zájem na v´ ysledc´ıch v´ yroby, si uchovala trvalou platnost a vypov´ıdac´ı schopnost. V centru pozornosti ekonomick´ ych názor˚ u antick´ ych myslitel˚ u bylo zemˇedˇelstv´ı, vˇseobecnˇe uznávané jako nejprospˇeˇsnˇejˇs´ı hospodáˇrská ˇcinnost, poskytuj´ıc´ı statky pˇredstavuj´ıc´ı skuteˇcné bohatstv´ı spoleˇcnosti. Mezi nejv´ yznamnˇejˇs´ı autory prvn´ıch stolet´ı naˇseho letopoˇctu mus´ıme zaˇradit pˇredevˇs´ım Aurelia Augustina (354–430). V jeho spisu O st´ atˇ e boˇ z´ım zn´ı ˇ myˇslenky rozpracované jiˇz v Recku. Zemˇedˇelstv´ı je nejlepˇs´ı z hospodáˇrsk´ ych ˇcinnost´ı, odm´ıtav´ y je jeho postoj k hospodáˇrstv´ı zaloˇzenému na smˇenˇe (trˇzn´ımu hospodáˇrstv´ı). U Augustina je zd˚ uraznˇena nutnost ˇzivit se vlastn´ı prac´ı a práci fyzickou cen´ı stejnˇe jako práci duˇsevn´ı. Odm´ıtavé stanovisko k p˚ ujˇcován´ı penˇez na u ´rok nalezlo ve 4. stolet´ı vyjádˇren´ı v administrativn´ım zásahu proti lichvˇe. C´ırkevn´ım koncilem bylo duchovn´ım zakázáno pˇrij´ımat ˇci platit u ´rok a tento zákaz je v 5. stolet´ı rozˇs´ıˇren i na laiky. Skuteˇcnost, ˇze hospodaˇren´ı bylo zaloˇzeno na tradiˇcn´ıch postupech a vyv´ıjelo se velmi pomalu, se projevovalo i v tom, ˇze se v následuj´ıc´ıch stolet´ıch ne´ setkáváme s nov´ ymi ekonomick´ ymi názory. Uroveˇ n ekonomického myˇslen´ı i zp˚ usobu hospodaˇren´ı nalézaj´ı sv˚ uj v´ yraz v u ´pravách hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u, jak jsou zachyceny v tehdejˇs´ıch kodexech. Od 11. stolet´ı se stával rozv´ıjej´ıc´ı obchod, vˇcetnˇe mezinárodn´ıho, impulsem nejen pro rozvoj hospodáˇrstv´ı, ale také pro rozvoj ekonomického myˇslen´ı.

34

Reprezentativn´ı v´ yklad ekonomického myˇslen´ı feudáln´ı spoleˇcnosti pˇredstavuj´ı ekonomické názory kanonist˚ u, pˇredevˇs´ım Tom´ aˇ se Akvinsk´ eho (1225–1274). Zvláˇstn´ı pozornost si zasluhuje pˇredevˇs´ım jejich uˇcen´ı o spravedlivé cenˇe, které pˇredstavuje normativn´ı zásadu upravuj´ıc´ı, ˇze smˇena nemá b´ yt zdrojem obohacen´ı jednˇech na u ´kor jin´ ych. Cena má pˇrihl´ıˇzet k náklad˚ um v´ yrobce, náklad˚ um obchodn´ık˚ u a jejich pˇrimˇeˇrenému zisku, k dan´ım, cl˚ um a jin´ ym poplatk˚ um plynouc´ım feudál˚ um. Náklady jsou zde chápány jako náklady na pˇrimˇeˇrené ˇzivobyt´ı“, tzn. majetnˇejˇs´ı a v´ yˇse postaven´ y je má ” vyˇsˇs´ı neˇz chud´ y obchodn´ık. A právˇe v u ´vahách a spravedlivé cenˇe zaˇc´ıná b´ yt u nˇekter´ ych myslitel˚ u (napˇr. Jan Duns Scot) cena spojována se subjektivn´ım ocenˇen´ım vˇeci ˇclovˇekem. Na tyto názory navázal Johannes Buridanus (1295–1366), kter´ y jiˇz chápe hodnotu statku jako v´ yznam, kter´ y ˇclovˇek vˇeci pˇriˇrazuje. O pˇet stolet´ı pozdˇeji se toto pojet´ı prosadilo a stalo se jedn´ım ze základn´ıch stavebn´ıch kamen˚ u modern´ı mikroekonomie. I kdyˇz vztah k p˚ ujˇcován´ı penˇez z˚ ustával i ve 13. stolet´ı nemˇenn´ y, pen´ıze se stávaly jevem, ke kterému se zaˇc´ınala soustˇred’ovat hlavn´ı pozornost. Nutila k tomu ˇrada aktuáln´ıch otázek souvisej´ıc´ıch s finanˇcn´ı politikou panstv´ı (napˇr. otázky raˇzby minc´ı, znehodnocován´ı minc´ı, atd.). Rodily se pˇredpoklady pro vyhrocován´ı konfliktu mezi metalistickou koncepc´ı (hodnota penˇez je dána jejich vnitˇrn´ı hodnotou, tzn. hodnota mince závis´ı na hmotnosti a ryzosti kovu, ze kterého je mince raˇzena) a nominalistickou koncepc´ı (pen´ıze jsou pouze symbolem, abstraktn´ı poˇc´ıtac´ı jednotkou). Metalistické ztotoˇzn ˇován´ı penˇez s drah´ ym kovem upˇrednostˇ novalo pen´ıze jako prostˇredek pomˇeˇrován´ı hodnot, pro nominalisty byly pen´ıze pˇredevˇs´ım obˇeˇzivem. Pˇrevahu nutnˇe z´ıskaly hlasy vyjadˇruj´ıc´ı metalistickou pozici. Bylo to dáno jednak moˇznost´ı reálného pohybu drahého kovu v roli penˇez, jednak zájmem vrstvy obchodn´ık˚ u, jej´ıˇz v´ yznam trvale vzr˚ ustal. Obchodn´ıci nemohli m´ıt zájem na tom, aby bylo panovn´ıkovi pˇriznáno právo a moc libovolnˇe stanovit a mˇenit hodnotu minc´ı. Zvláˇstˇe ne v pˇr´ıpadˇe obchodován´ı na r˚ uzn´ ych trz´ıch, kdy s pˇrechodem z jednoho trhu na druh´ y by docházelo ke znehodnocován´ı penˇez a mince by se mˇenily v bezcenné pl´ıˇsky.

Spravedlivá cena

Jestliˇze se po dlouhá stalet´ı op´ıralo ekonomické myˇslen´ı o soustavu poznatk˚ u zformovan´ ych jiˇz antick´ ymi mysliteli, pak pr˚ ubˇeh 14. stolet´ı je obdob´ım radikáln´ıho zlomu. Formoval se nov´ y smˇer ekonomického myˇslen´ı, kter´ y odráˇz´ı zmˇeny prob´ıhaj´ıc´ı v hospodáˇrstv´ı, zmˇeny smˇeˇruj´ıc´ı ke zrodu svobodného kapitalistického trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Na tuto cestu vstoupily jako prvn´ı pˇr´ımoˇrská mˇesta v Itálii (zejména Benátky a Janov), v následuj´ıc´ım stolet´ı ˇ nˇekteré oblasti Spanˇ elska a Portugalska. V 16. stolet´ı se nejrozvinutˇejˇs´ı zem´ı stalo Holandsko. Uˇcen´ı, které postupnˇe ovládlo Evropu a stalo se vládnouc´ı hospodáˇrsko-politickou doktr´ınou aˇz do poloviny 18. stolet´ı, vstoupilo do historie pod oznaˇcen´ım merkantilismus. V´ ychodiskem merkantilismu se stalo nové pojet´ı bohatstv´ı. Bohatstv´ı bylo ztotoˇ znˇ eno s penˇ ezi, resp. drah´ ym kovem. Proto je odliˇsnˇe posuzována i otázka zvyˇsován´ı bohatstv´ı, která v tomto myˇslenkovém proudu nutnˇe vy´ ust’uje v poˇzadavek hromadˇen´ı drahého kovu v zemi.

Merkantilismus a zvyˇsován´ı bohatstv´ı

35


Tˇri základn´ı zp˚ usoby zvyˇsován´ı bohatstv´ı podle merkantilist˚ u: vlastn´ı tˇeˇzba drahého kovu, koloniáln´ı politika z´ıskán´ı oblast´ı s naleziˇsti drah´ ych kov˚ u, zahraniˇcn´ı obchod. Na prosazován´ı a rychlém ˇs´ıˇren´ı merkantilistick´ ych idej´ı mˇel vliv i zájem panovn´ık˚ u na zvyˇsován´ı mnoˇzstv´ı drahého kovu v zemi. Merkantilismus se vyvinul v systém státn´ı regulace hospodáˇrstv´ı, zejména zahraniˇcn´ıho obchodu. Za ˇctyˇri stolet´ı proˇsel v´ yvojem odráˇzej´ıc´ım mˇen´ıc´ı se podm´ınky v hospodáˇrstv´ı i ve spoleˇcnosti. Základn´ı myˇslenkové schéma se vˇsak nezmˇenilo. Podle opatˇren´ı, která byla státem realizována, m˚ uˇzeme odliˇsit dvˇe v´ yvojové fáze: raný merkantilismus (soustava penˇeˇzn´ı bilance), rozvinutý merkantilismus (soustava obchodn´ı bilance). Ran´ y merkantilismus se snaˇzil zabraˇ novat jakémukoliv v´ yvozu penˇez ze zemˇe, byla stanovena i povinnost zahraniˇcn´ıch kupc˚ u utratit v zemi z´ıskané pen´ıze. Základn´ım pˇredpokladem uskuteˇcn ˇován´ı obdobn´ ych zásad bylo, ˇze zemˇe má co nab´ıdnout, ˇze je schopna s v´ yhodou prodávat do zahraniˇc´ı. Proto musel merkantilismus vˇenovat pozornost i rozvoji v´ yrob ve vlastn´ı zemi. Pˇres vˇsechny odliˇsnosti v jednotliv´ ych zem´ıch se proto merkantilismus vyznaˇcoval uplatˇ nován´ım následuj´ıc´ıch zásad: zabraˇ nován´ı ˇci omezován´ı dovozu spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, zejména luxusn´ıch pˇredmˇet˚ u, zabraˇ nován´ı v´ yvozu surovin a nezpracovan´ ych zemˇedˇelsk´ ych produkt˚ u, podpora a zv´ yhodˇ nován´ı exportu pr˚ umyslového zboˇz´ı a zpracovan´ ych zemˇedˇelsk´ ych v´ yrobk˚ u, podpora dovozu surovin pro exportn´ı pr˚ umysl. Rozvinutý merkantilismus

K tomu bylo vyuˇz´ıváno cel a v´ yvozn´ıch prémi´ı. Tyto zásady byly plnˇe uplatn ˇovány v obdob´ı rozvinut´ eho merkantilismu, kter´ y se op´ıral o myˇslenku, ˇze pˇr´ıliv penˇez do zemˇe je moˇzno zabezpeˇcit i t´ım, ˇze pen´ıze vyváˇzené do ciziny zabezpeˇc´ı pˇr´ıliv vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı penˇez do vlastn´ı zemˇe. Proto je ˇcasto pouˇz´ıván term´ın soustava aktivn´ı obchodn´ı bilance. Exponenty rozvinutého merkantilismu byli v´ yznamn´ı obchodn´ıci, napˇr. ˇreditel V´ ychodoindické spoleˇcnosti Thomas Mun (1571–1641). Jeho knihy slouˇzily jako uˇcebn´ı texty na koleji V´ ychodoindické spoleˇcnosti. Právˇe v jeho d´ıle byly zd˚ urazˇ novány myˇslenky o prospˇeˇsnosti reexportu zboˇz´ı, o negativn´ıch d˚ usledc´ıch zabraˇ nován´ı v´ yvozu penˇez, a naopak prospˇeˇsnosti jejich v´ yvozu, jsou-li schopny zabezpeˇcit pˇr´ıliv vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı penˇez. V´ yznamn´ ym a znám´ ym merkantilistou byl Jean Baptiste Colbert (1619–1683), od jehoˇz jména je odvozen i název francouzského merkantilismu – colbertismus. Vstoupil do historie svoj´ı naprosto jednostrannou podporou exportn´ıho pr˚ umyslu a jeho konkurenceschopnosti, která vedla k u ´padku

36

francouzského zemˇedˇelstv´ı (tlak na n´ızké ceny zemˇedˇelské produkce zbavoval zemˇedˇelstv´ı reprodukˇcn´ıch prostˇredk˚ u). Merkantilisté vˇenovali mimoˇrádnou pozornost otázkám penˇez a státn´ıch financ´ı a jejich zásluhou se postupnˇe rozˇsiˇroval pohled na hospodáˇrské otázky aˇz na rámec spoleˇcnosti. To byl také d˚ uvod, proˇc Antoine de Monchr´ etien (1575–1622) pouˇzil v názvu svého spisu o ekonomii pˇr´ıvlastek politická ( Po” jednán´ı o politické ekonomii“ z roku 1615). V´ yznamn´ ym pˇr´ınosem merkantilist˚ u bylo, ˇze pragmatismus ovládaj´ıc´ı sféru obchodu a financ´ı mˇel pˇr´ım´ y vliv na zmˇenu pohledu pˇri hodnocen´ı ekonomick´ ych jev˚ u. Kritériem byl jednoznaˇcnˇe mˇeˇriteln´ y pˇr´ıliv penˇez, na rozd´ıl od dogmat, byt’ vˇseobecnˇe akceptovan´ ych. Merkantilismus poloˇzil základy pro vydˇelen´ı ekonomie z ˇsirˇs´ıho proudu filozofického myˇslen´ı, pˇrispˇel k formován´ı pojet´ı pˇredmˇetu a sv´ ymi d˚ usledky si vznik ekonomie jako samostatné vˇedy vynutil. Pro následné formován´ı uˇcen´ı klasické ˇskoly politické ekonomie bylo v´ yznamné zejména: nastolen´ı otázky pojet´ı bohatstv´ı spoleˇcnosti a zdroj˚ u ˇci zp˚ usob˚ u jeho zvyˇsován´ı, pˇr´ısná státn´ı regulace hospodáˇrstv´ı uskuteˇcn ˇovaná merkantilisty, a to nejen zahraniˇcn´ıho obchodu, ale také v´ yroby a spotˇreby pozornost vˇenovaná problému smˇeny – orientace na trˇzn´ı prostˇred´ı.

2.2

ˇ Vznik ekonomie a vyvoj ´ jej´ıho pˇredmetu

Rozvoj manufakturn´ıch v´ yrob doprovázen´ y negativn´ımi d˚ usledky jednostrannˇe proexportn´ı regulace domác´ıho hospodáˇrstv´ı pˇrináˇsel protimerkantilistické c´ıtˇen´ı. Mˇen´ıc´ı se hospodáˇrské podm´ınky se staly impulsem k pˇrehodnocován´ı. Paradigma merkantilismu se dostávalo do rozporu se spoleˇcenskou a hospodáˇrskou realitou. V merkantilistickém pˇr´ıstupu byl stát tv˚ urcem hospodáˇrského systému, zat´ımco na pˇrelomu 17. a 18. stolet´ı pˇrevládlo pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze hospodáˇrstv´ı je systém ovládan´ y vlastn´ımi zákonitostmi, které jsou schopny zabezpeˇcit jeho fungován´ı. V kontextu ˇsirˇs´ıho proudu filozofického myˇslen´ı bylo i hospod´ aˇ rstv´ı ch´ ap´ ano jako pˇ rirozen´ y syst´ em. Tyto zmˇeny v pohledu na hospodáˇrstv´ı nutnˇe vy´ ustily v pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze nejlepˇs´ı hospodáˇrskou politikou státu je nevmˇeˇsován´ı se státu do hospodáˇrstv´ı (francouzsk´ y poˇzadavek laissez faire“ ” ˇci anglick´ y free trade“). ” Do ekonomick´ eho myˇ slen´ı vstoupila idea hospod´ aˇ rsk´ eho liberalismu doprov´ azen´ a u ´sil´ım odhalit z´ akonitosti fungov´ an´ı trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı. Na tˇ echto v´ ychodisc´ıch doˇ slo k vydˇ elen´ı ekonomie v samostatnou vˇ edu.

Idea hospodáˇrského liberalismu

Jej´ım prvn´ım smˇerem se stala klasická ˇskola politické ekonomie. Uˇcen´ı klasické ˇskoly politické ekonomie se definitivnˇe zformovalo v uˇcen´ı A. Smi-

37


tha (1723–1790). Smithova práce Pojedn´ an´ı o podstatˇ e a p˚ uvodu bohatstv´ı n´ arod˚ u (1776) znamená zavrˇsen´ı nového pˇr´ıstupu k hospodáˇrstv´ı, kter´ y se v Anglii konstituoval sto let. Smith navázal na názory W. Pettyho, J. Locka, D. Huma a dalˇs´ıch Angliˇcan˚ u, ale také na nˇekteré myˇslenky francouzsk´ ych fyziokrat˚ u (zejména F. Quesnaye). Ve Smithovˇe d´ıle se setkáme s jedn´ım z prvn´ıch popis˚ u fungován´ı cenového systému a pˇredevˇs´ım je vysvˇetleno, jak je konkurenˇcn´ı mechanismus schopen zabezpeˇcovat efektivn´ı alokaci zdroj˚ u. Vnˇejˇs´ı zásahy jsou ukazovány jako naruˇsen´ı tohoto mechanismu. Smithova neviditeln´ a ruka trhu“ vede jed” notlivé trˇzn´ı subjekty tak, ˇze sledován´ım svého osobn´ıho zájmu a prospˇechu jednaj´ı souˇcasnˇe v zájmu trhu a spoleˇcnosti. V uˇcen´ı klasické ˇskoly politické ekonomie nastal také zásadn´ı obrat v otázce pojet´ı bohatstv´ı a jeho zdroje. V protimerkantilistické kritice je zd˚ urazˇ nováno, ˇze pen´ıze nejsou skuteˇcn´ ym bohatstv´ım. R˚ ust mnoˇzstv´ı penˇez v zemi zvyˇsuje d˚ uchod zemˇe pouze nominálnˇe a nav´ıc vede k poklesu jejich kupn´ı s´ıly, vyvolává r˚ ust cen. Odtud vyvozuj´ı pˇredstavitelé klasické ˇskoly politické ekonomie závˇer, ˇze bohatstv´ım je reáln´ y národn´ı d˚ uchod, to co se v zemi vytvoˇr´ı a m˚ uˇze tak slouˇzit potˇreb´ am. Tomu odpov´ıdá i nové pojet´ı zdroj˚ u. Zdrojem hodnot je ve Smithovˇe pojet´ı lidská práce a jej´ı produktivita, a proto v jeho systému zauj´ımá ˇcelné m´ısto i dˇelba práce, rozhoduj´ıc´ı ˇcinitel r˚ ustu produktivity. Pˇredpokladem prohlubován´ı dˇelby práce je rozvoj trhu. V této souvislosti Smith zd˚ urazˇ nuje i potˇrebu dodateˇcného mnoˇzstv´ı kapitálu a nutnost jeho rozˇsiˇrován´ı. Snaha kaˇzdého ˇclovˇeka o dosaˇzen´ı osobn´ıho prospˇechu se realizuje prostˇrednictv´ım sklonu ke smˇenˇe. Trh se stává centrem celého hospodáˇrského systému, zprostˇredkovává styky jednotliv´ ych subjekt˚ u, je n´ astrojem koordinace hospod´ aˇ rstv´ı. Ve Smithovˇe systému jsou obsaˇzeny ideje racionálnˇe jednaj´ıc´ıho ˇclovˇeka i dobrovolnosti smˇeny, ale také idea rovnováhy systému a konkurence jako mechanismu, kter´ ym systém nalézá svoji pˇrirozenou rovnováhu. Pokud bychom doplnili ideu klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u, z´ıskáme soubor základn´ıch idej´ı, na kter´ ych byly zaloˇzeny liberáln´ı tradice v ekonomii. Uˇcen´ı klasické ˇskoly bylo poznamenáno dobou, ve které vznikalo a rozv´ıjelo se. Pˇresvˇedˇciv´ ym dokladem jsou názory francouzsk´ ych fyziokrat˚ u, dobov´ ych souˇcasn´ık˚ u A. Smitha. V´ yvoj klasické ˇskoly prob´ıhal v obdob´ı bouˇrlivého v´ yvoje nového spoleˇcenského systému i jeho v´ yrobn´ı základny. Pr˚ umyslová revoluce znamenala pˇrevrat v postaven´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u (p˚ udy, práce a kapitálu), coˇz se brzy odrazilo i ve v´ yvoji názor˚ u na zdroje r˚ ustu spoleˇcenského bohatstv´ı. V´ ychoz´ı koncepce byla poznamenána v´ ysadn´ım postaven´ım pr´ ace mezi ostatn´ımi v´ yrobn´ımi faktory, coˇz odpov´ıdalo stadiu v´ yroby op´ıraj´ıc´ı se o ˇremeslnou ruˇcn´ı práci pˇred pr˚ umyslovou revoluc´ı. Svoji roli sehrálo i to, ˇze lidská práce je nejpˇresvˇedˇcivˇejˇs´ım zobrazen´ım lidského pˇriˇcinˇen´ı se o r˚ ust bohatstv´ı a jako argument v protimerkantilistick´ ych polemikách nej´ uˇcinnˇejˇs´ı. Proto je také jiˇz u W. Pettyho prohláˇsena práce za zdroj bohatstv´ı. ( ...práce ”

38

je otcem bohatstv´ı a zem je jeho matkou“, uvád´ı Petty ve svém d´ıle Roz” pravy o dan´ıch a poplatc´ıch“ z roku 1662). Toto pojet´ı sd´ıl´ı a propracovávaj´ı J. Locke, P. Boisquillebert, D. Hume i A. Smith. V klasické ˇskole politické ekonomie je tento v´ yklad zavrˇsen v uˇcen´ı D. Ricarda (1772–1823) a vstoupil do historie jako teorie pracovn´ı hodnoty. Podle této teorie je cena v´ yrobku urˇcena mnoˇzstv´ım práce nutné k jeho v´ yrobˇe a vzájemné pomˇery prac´ı obsaˇzen´ ych ve smˇen ˇovan´ ych v´ yrobc´ıch urˇcuj´ı smˇenné proporce (ceny) v´ yrobk˚ u. D. Ricardo analyzoval v´ yrobu a trh, na kter´ ych se jiˇz projevovaly d˚ usledky pr˚ umyslové revoluce, a dospˇel k poznán´ı, ˇze zisky (tedy i ceny) se na trhu realizuj´ı v závislosti na mnoˇzstv´ı kapitálu vloˇzeného do podnikán´ı. Tento problém nebyl schopen z pozice teorie pracovn´ı hodnoty vysvˇetlit, coˇz bylo hlavn´ım podnˇetem pro jeho souˇcasn´ıky, aby pˇrepracovali pˇr´ıstup smˇerem k uznán´ı hodnototvorného u ´ˇcinku i ostatn´ım v´ yrobn´ım faktor˚ um. Touto cestou se vydal v Anglii T. R. Malthus (1776–1834) znám´ y pˇredevˇs´ım sv´ ym Pojednán´ım o populaˇcn´ım zákonu“, ale kter´ y zd˚ urazˇ noval, ˇze ” vedle ˇzivé práce p˚ usob´ı ve v´ yrobˇe i mrtvá práce (kapitál), kter´ y si také ˇzádá odmˇenu, nebot’ je neoddˇelitelnou podm´ınkou v´ yroby. Dalˇs´ı v´ yvoj ekonomického myˇslen´ı vˇsak byl ovlivnˇen pˇredevˇs´ım pˇr´ıstupem, se kter´ ym vstoupil do teorie J. B. Say (1767–1832). Say vycházel ze spolu´ uˇcasti p˚ udy, práce a kapitálu na tvorbˇe hodnot statk˚ u. V´ yrobn´ı faktory poskytuj´ı sluˇzby, ze které jim náleˇz´ı odmˇena (cena sluˇzby) podle v´ yznamu jejich spolu´ uˇcasti ve v´ yrobˇe. Aˇz do 30. let naˇseho stolet´ı se ekonomie op´ırala o jinou Sayovu konstrukci, tzv. Say˚ uv z´ akon trh˚ u, podle kterého docház´ı k automatickému vyrovnáván´ı nab´ıdky a poptávky a nen´ı moˇzn´ y vznik váˇzn´ ych realizaˇcn´ıch poruch na trhu. Zavrˇsen´ım v´ yvoje klasické ˇskoly je d´ılo J. S. Milla (1806–1874), kter´ y je ekonomem druhé tˇretiny 19. stolet´ı. Z hlediska v´ yvoje ekonomického myˇslen´ı je toto obdob´ı zaj´ımavé t´ım, ˇze docház´ı k diferenciaci smˇer˚ u a vˇseobecnˇe je vˇenována vyˇsˇs´ı pozornost problematice rozdˇelován´ı. Projevuje se to i u Milla, nicménˇe nedostatky uˇcen´ı klasické ˇskoly nepˇrekonal. Jednalo se pˇredevˇs´ım o dva: klasická ˇskola politické ekonomie se orientovala na makroekonomii, ale témˇeˇr zcela mimo jej´ı pozornost z˚ ustaly souvislosti mikroekonomické u ´rovnˇe ekonomiky, jej´ı teorie cen vycházela z v´ yrobn´ıch náklad˚ u, které pˇredstavuj´ı faktor ovlivˇ nuj´ıc´ı chován´ı nab´ıdky na trhu, cena se vˇsak utváˇr´ı jako v´ yslednice p˚ usoben´ı nab´ıdkové i poptávkové strany. Chován´ı spotˇrebitele ( poptávková strana) bylo povaˇzováno za nev´ yznamnou trˇzn´ı sloˇzku, anal´ yza trhu se neop´ırala o teorii poptávky. Klasická ˇskola pˇredstavovala hlavn´ı proud ekonomické teorie i v prvn´ıch dvou tˇretinách 19. stolet´ı, ale jej´ı vývoj se uskuteˇcn ˇoval pod vlivem alternativn´ıch pˇr´ıstup˚ u. Pˇr´ıˇcinami jejich vzniku jsou:

Pˇr´ıˇciny vzniku alternativn´ıch ekonomi´ı

polarizace prob´ıhaj´ıc´ı uvnitˇr spoleˇcnosti polarizace mezi zemˇemi.

39


Sociáln´ı kritika

Prvn´ı pˇ r´ıˇ cina vy´ ust’uje do vzniku vnitˇrnˇe znaˇcnˇe diferencovaného smˇeru, jeˇz vycház´ı z myˇslenek, které je moˇzno oznaˇcit jako socialistické kritiky. Pˇres vˇsechny odliˇsnosti je moˇzno jednotlivé autory pˇriˇradit do jedné ze tˇr´ı skupin: autoˇri, kteˇr´ı povaˇzovali v´ yvoj po pr˚ umyslové revoluci (rozvoj továrn´ıho pr˚ umyslu likviduj´ıc´ıho v konkurenˇcn´ım boji drobné v´ yrobce, r˚ ust námezdn´ıho pomˇeru) za nepˇrijateln´ y a v´ ychodisko vidˇeli v návratu k pomˇer˚ um pˇred pr˚ umyslovou revoluc´ı (renesance drobného vlastnictv´ı). Zpravidla také poˇzadovali, aby stát takové pomˇery garantoval. K tˇemto autor˚ um patˇril napˇr. J. Ch. Sismondi (1773–1842). Bl´ızké byly i pˇredstavy P. J. Proudhona (1809–1865). druhou skupinu tvoˇr´ı autoˇri hledaj´ıc´ı v´ ychodisko v omezen´ı individuáln´ıho soukromého vlastnictv´ı r˚ uzn´ ymi formami kolektivn´ıho (skupinového) vlastnictv´ı. Napˇr. L. Blanc (1811–1882) vidˇel základ problém˚ u ve volné konkurenci, ale doporuˇcoval zakládán´ı spoleˇcn´ ych d´ılen (oborová v´ yrobn´ı druˇzstva) pracuj´ıc´ıch pro trh, na kterém by mˇely dosahovat lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u neˇz soukromé podniky – u ´vaha byla zaloˇzena na pˇredpokladu vyˇsˇs´ıho zájmu dˇeln´ık˚ u o v´ ysledky práce a vyˇsˇs´ı zainteresovanosti na jejich v´ ysledc´ıch. tˇret´ı skupinou jsou n´ azory poˇ zaduj´ıc´ı odstranˇ en´ı soukrom´ eho vlastnictv´ı jako nezbytného a jediného pˇredpokladu ˇreˇsen´ı nedostatk˚ u spoleˇcensko-ekonomického systému. Nejucelenˇejˇs´ı podobu z´ıskal tento pˇr´ıstup v Marxovˇe ekonomickém uˇcen´ı. K. Marx (1818–1883) rozv´ıjel sv˚ uj teoretick´ y ekonomick´ y systém nejen jako kritiku kapitalistick´ ych v´ yrobn´ıch pomˇer˚ u, ale souˇcasnˇe jako ekonomické zd˚ uvodnˇen´ı historické pˇrechodnosti kapitalismu. Marxova politická ekonomie se od ostatn´ıch smˇer˚ u liˇs´ı i pojet´ım pˇredmˇetu. Nezab´ yvá se v´ yrobou bohatstv´ı, orientuje se pˇredevˇs´ım na d˚ usledky v´ yroby pro sociáln´ı skupiny a tˇr´ıdy spoleˇcnosti. Marx navazuje na Ricardovu teorii pracovn´ıch hodnot a jej´ı v´ yklad vyuˇz´ıvá pro odm´ıtnut´ı kapitalistick´ ych v´ yrobn´ıch pomˇer˚ u. (Protoˇze práce je jedinou tv˚ urkyn´ı hodnot, maj´ı d˚ uchody vlastn´ık˚ u kapitálu i p˚ udy charakter sráˇzky z hodnot vytváˇren´ ych prac´ı a oznaˇcuje je jako vykoˇrist’ovatelské. Odstranit vykoˇrist’ován´ı znamená odstranit vykoˇrist’ovatelské d˚ uchody, coˇz v tomto pojet´ı znamená poˇzadavek likvidace soukromého vlastnictv´ı).

Historická metoda

Druhou pˇ r´ıˇ cinou polarizace ekonomick´ ych názor˚ u byly rozd´ıly ve vyspˇ elosti mezi zemˇ emi. V zem´ıch, kde doˇslo k opoˇzdˇenému prosazován´ı pr˚ umyslové revoluce (Nˇemecko, Rakousko-Uhersko aj.), se i ekonomické myˇslen´ı rozv´ıj´ı v jin´ ych podm´ınkách. V´ ysledkem je vznik specifick´ ych smˇer˚ u, jako napˇr. uˇ cen´ı nˇ emeck´ e historick´ e ˇ skoly (W. Roscher aj.). Od svého vzniku se vyznaˇcuje kritick´ ym vztahem k západn´ı, zejména anglické ekonomii. Odm´ıtá metodu abstrakce a stav´ı proti n´ı historickou metodu. Tuto metodu vyuˇz´ıvá nejen k popisu toho, co se odehrálo, ale pˇredevˇs´ım je nástrojem odm´ıtnut´ı ideje univerzáln´ıho hospodáˇrského ˇrádu a obecn´ ych ekonomick´ ych zákon˚ u. Je rovnˇeˇz vyuˇz´ıvána k absolutizaci zvláˇstnost´ı jednotliv´ ych zem´ı. Opoˇzdˇená pr˚ umyslová revoluce se projevovala v tˇechto zem´ıch i niˇzˇs´ı konkurenceschopnost´ı produkce, coˇz motivovalo hlasy poˇzaduj´ıc´ı odstranˇen´ı volné

40

konkurence, jako prostˇredku zvýhodˇ nuj´ıc´ıho vyspˇelejˇs´ı producenty a jejich zemˇe. Propracovávaly se a byly zd˚ uvodˇ nov´ any protekcionistick´ e projekty na ochranu domác´ı produkce, na dobu nezbytnou k tomu, aby se domác´ı v´ yrobce vypracoval na u ´roveˇ n zahraniˇcn´ıch konkurent˚ u. Skuteˇ cn´ ym mezn´ıkem ve v´ yvoji ekonomie se stal poˇ c´ atek 70. let 19. stolet´ı. Vedle snahy pˇrekonat nedostatky uˇcen´ı klasické ˇskoly sehrála d˚ uleˇzitou roli skuteˇcnost, ˇze prob´ıhaj´ıc´ı zmˇeny v hospodáˇrstv´ı se projevovaly v nov´ ych trˇzn´ıch souvislostech. Rokem 1870 se datuje nástup nového ekonomického smˇeru, tzv. neoklasick´ e ekonomie. Nov´ y pˇr´ıstup se projevuje i zmˇenou názvu, m´ısto politické ekonomie nastupuje economics s pˇresnˇe vymezen´ ym pˇredmˇetem.

Nástup neoklasické ekonomie

N´ astup neoklasick´ e ekonomie se op´ır´ a o liber´ aln´ı tradice klasick´ e ˇ skoly, ale orientuje pozornost k problematice trˇ zn´ı rovnov´ ahy. K tomu vyuˇz´ıvá jednak matematick´ ych metod, jednak nové metodologie pˇr´ıstupu k trhu – teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti (chován´ı trˇzn´ıho subjektu je v´ ysledkem porovnán´ı uˇzitku, kter´ y smˇenná transakce pˇrináˇs´ı, s obˇet´ı, která musela b´ yt podstoupena, napˇr. v´ ydej urˇcitého mnoˇzstv´ı penˇez). Tˇemto otázkám bude vˇenována samostatná kapitola dalˇs´ıho textu. Neoklasická ekonomie vznikla a rozv´ıjela se prostˇrednictv´ım tˇr´ı ˇskol: Rakousk´ a psychologick´ a ˇ skola a jej´ı pˇredstavitelé C. Menger (1840–1921), E. B˝ ohm-Bawerk (1851–1919) a F. Wieser (1851– 1926) propracovali teorii mezn´ıho uˇzitku, která se stala souˇcást´ı modern´ı ekonomie pˇri objasˇ nován´ı trˇzn´ı poptávky. Na rozpracován´ı teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti se pod´ılel i W. S. Jevons (1835–1882). Uˇzit´ı tohoto pˇr´ıstupu znamenalo skuteˇcné pˇrekonán´ı klasické ˇskoly. Matematick´ a (lausannsk´ a) ˇ skola se soustˇredila pˇredevˇs´ım na vyuˇz´ıván´ı matematického aparátu pˇri ˇreˇsen´ı otázek rovnováhy, ale i jin´ ych ekonomick´ ych jev˚ u, se snahou nalézt matematické ˇreˇsen´ı problému. K nejv´ yznamnˇejˇs´ım pˇredstavitel˚ um patˇr´ı L. Walras (1834–1910) se svoj´ı teori´ı celkové rovnováhy. V´ yznamné jsou i práce V. Pareta (1848–1923), kter´ y pˇrispˇel k pˇremˇenˇe teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti v teorii poptávky po spotˇrebn´ıch statc´ıch. Anglo-americk´ a vˇ etev neoklasické ekonomie se formuje s m´ırn´ ym ˇcasov´ ym odstupem (90.léta), ale jej´ı vznik znamená pˇresun centra neoklasicismu do tˇechto zem´ı. Jej´ımi hlavn´ımi pˇredstaviteli byli A. Marshall (1842–1924) v Anglii a J. B. Clark (1847–1938) v USA. Clarkova verze teorie mezn´ı produktivity byla vyuˇzita pˇri objasˇ nován´ı poptávky po v´ yrobn´ıch faktorech. Vnitˇrn´ı diferenciace naznaˇcuje, ˇze neoklasická ekonomie nebyla homogenn´ım systémem. Sjednocuj´ıc´ımi prvky vˇsak bylo vymezen´ı pˇredmˇetu i základn´ı metodologické pˇr´ıstupy. Odtrˇzen´ı pˇr´ıvlastku politická mˇelo zd˚ uraznit, ˇze se neoklasická ekonomie v´ıce pˇribliˇzuje k pˇr´ırodn´ım vˇedám a ˇze se oˇcistila od etick´ ych, ideologick´ ych i politick´ ych soud˚ u. Byla zd˚ uraznˇena podoba ˇcisté“ ” teorie, která nedává doporuˇcen´ı pro konkrétn´ı hospodáˇrskou politiku. Metodologie se op´ırala o individualismus jako východisko rozhodován´ı trˇzn´ıch

41


subjekt˚ u a teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti a mezn´ı produktivity, které tvoˇr´ı základ modern´ı mikroekonomie souˇcasnosti. K pˇr´ınos˚ um pro v´ yvoj ekonomie patˇri pˇredevˇs´ım: u ´spˇeˇsnˇe byla rozpracována mikroekonomie a t´ım se zaplnil“ prostor, ” jemuˇz klasická ˇskola nevˇenovala pozornost. O tom, ˇze se to skuteˇcnˇe podaˇrilo svˇedˇc´ı to, ˇze mnoh´ e z poznatk˚ u jsou organickou souˇ ca ´st´ı soudob´ e modern´ı ekonomie. objasˇ nován´ı fungován´ı mechanismu trhu a hospodáˇrstv´ı se posunulo z roviny pˇrirozeného ˇrádu“ do roviny rozhodovac´ıch proces˚ u hospo” dáˇrsk´ ych subjekt˚ u a v nich se prosazuj´ıc´ıch zákonitost´ı. Vysoká u ´roveˇ n abstrakce neoklasické ekonomie podnˇecovala rozvoj sociáln´ıho proudu v ekonomickém myˇslen´ı. (Napˇr. spory mezi mladˇs´ı historickou ˇskolou v Nˇemecku a psychologickou ˇskolou v Rakousku.) Urˇcitou formou reakce byl i vznik amerického institucionalismu. K ˇceln´ ym pˇredstavitel˚ um patˇrili T. Veblen (1857–1927) a J. R. Commons (1862–1945) a jejich pokraˇcovatelé zd˚ urazˇ nuj´ıc´ı potˇrebu integrace ekonomické vˇedy s ostatn´ımi spoleˇcensk´ ymi vˇedami. Usilovali rovnˇeˇz o pˇribl´ıˇzen´ı ekonomické teorie k hospodáˇrské realitˇe. Tato jejich snaha vy´ ustila do podrobn´ ych kvantitativn´ıch studi´ı hospodáˇrstv´ı. Základem anal´ yzy se stalo poznáván´ı instituc´ı, právnˇe uznan´ ych zvyk˚ u, které se prosadily v lidském jednán´ı. Jejich poznán´ı pˇredpokládá zkoumán´ı lidské psychologie. Jiˇz toto vymezen´ı naznaˇcuje i dva hlavn´ı proudy v institucionalismu, podle toho, je-li zkoumán psychologick´ y aspekt instituc´ı (Veblen) nebo jejich právn´ı forma (Commons). K nejv´ yznamnˇejˇs´ım pˇredstavitel˚ um vycházej´ıc´ım z institucionáln´ıch tradic v souˇcasnosti je kritik soudobého neoklasicismu J. K. Galbraith (1908) ˇci pˇredstavitelé nové institucionáln´ı ekonomie, jako Douglas C. North (1920) ˇci Ronald H. Coase (1910).

2.3

Definice ekonomie

ˇ ekonomie a jej´ı hlavn´ı soudobe´ smery ˇ Pˇredmet

Souˇcasné pojet´ı pˇredmˇetu ekonomie se utváˇrelo na p˚ udˇe neoklasicismu. Jiˇz L. Walras zd˚ uraznil pojem vzácnost v souvislosti s definic´ı bohatstv´ı. Vz´ acn´ a je ta vˇ ec, kter´ a je uˇ ziteˇ cn´ a a pˇ ritom existuje v omezen´ em mnoˇ zstv´ı v pomˇ eru k potˇ reb´ am. To znamená, ˇze subjekt stoj´ı pˇred rozhodnut´ım, jak z omezen´ ych zdroj˚ u maximalizovat efekt. Toto pojet´ı zd˚ uraznil L. Robbins v roce 1932, kdyˇz definoval ekonomii jako vˇ edu o lidsk´ e ˇ cinnosti, pokud se tato ˇ cinnost utv´ aˇ r´ı jako volba, jin´ ymi slovy, ekonomie zkoum´ a lidsk´ e chov´ an´ı jako pomˇ er mezi c´ıli a vz´ acn´ ymi prostˇ redky s alternativn´ım pouˇ zit´ım. Uvedená definice je obsahovˇe shodná s tˇemi, které jsou i dnes uˇz´ıvány v nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch uˇcebnic´ıch a kterou vyuˇzijeme i pro náˇs dalˇs´ı v´ yklad. Tedy: Ekonomie zkoum´ a, jak lid´ e a spoleˇ cnost rozhoduj´ı o vyuˇ zit´ı vz´ acn´ ych zdroj˚ u, kter´ e maj´ı alternativn´ı uˇ zit´ı, za u ´ˇ celem v´ yroby r˚ uzn´ ych statk˚ u a sluˇ zeb a jak jsou tyto komodity rozdˇ elov´ any pro

42

souˇ casnou i budouc´ı spotˇ rebu mezi jednotliv´ e osoby a skupiny ve spoleˇ cnosti. Toto pojet´ı pˇredmˇetu ctily i oba základn´ı smˇery ekonomického myˇslen´ı druhé poloviny 20. stolet´ı, keynesi´ anstv´ı i soudob´ a ekonomie vych´ azej´ıc´ı z neoklasicismu. Keynesi´ anstv´ı se zaˇcalo formovat ve druhé polovinˇe 30. let. Jeho teoretick´ ym v´ ychodiskem se stalo d´ılo v´ yznamného anglického ekonoma J. M. Keynese (1883–1946), pˇredevˇs´ım jeho hlavn´ı práce Obecn´ a teorie zamˇ estnanosti, u ´roku a penˇ ez, vydaná v roce 1936. Názory Keynese prodˇelávaly v´ yvoj jiˇz v pˇredchoz´ıch desetilet´ıch a uvedená práce je zavrˇsuje. Je vˇsak také reakc´ı na hospodáˇrskou krizi let 1929–1933 a jej´ı d˚ usledky. Obsahovˇe pˇredstavuje jeho d´ılo pr˚ ulom do neoklasicismu, proto nˇekteˇr´ı autoˇri charakterizuj´ı 40. léta jako keynesiánskou revoluci.

Modern´ı intervencionismus

Základn´ı odliˇsnost Keynesova pojet´ı spoˇc´ıvala v makroekonomick´ em pˇ r´ıstupu ke zkoumán´ı hospodáˇrsk´ ych otázek. Keynes se také dokázal rozej´ıt s postuláty, jejichˇz interpretace se v uplynul´ ych desetilet´ıch pˇreˇzily nebo byly zpochybnˇeny (odm´ıtl Say˚ uv zákon trh˚ u, koncepci v´ yluˇcnˇe dobrovolné nezamˇestnanosti, odm´ıtl dokonalost automatick´ ych regulátor˚ u aj.), coˇz mu umoˇznilo pohlédnout reálnˇeji na mechanismus fungován´ı trhu a hledat pˇr´ıˇciny poruch. Dospˇel k závˇeru, ˇze hospodáˇrsk´ y systém je sice schopen autoreguluj´ıc´ımi silami nalézat rovnováhu, nicménˇe ocitá se v rovnováze pˇri ne´ uplném vyuˇzit´ı zdroj˚ u. Zejména pˇri nedostateˇcné u ´rovni zamˇestnanosti. Podrobnˇeji se seznám´ıme se základn´ımi souvislostmi pˇr´ıstupu Keynese a jeho pokraˇcovatel˚ u v navazuj´ıc´ım kurzu makroekonomie, nyn´ı pouze konstatujme, ˇze logick´ ym vy´ ustˇen´ım jeho pˇr´ıstupu byl d˚ uraz na st´ atn´ı intervencionismus, Keynesovo d´ılo je moˇzno povaˇzovat za pokus o teoretick´ e zd˚ uvodnˇ en´ı nutnosti st´ atn´ıch z´ asah˚ u smˇeˇruj´ıc´ıch k vyˇsˇs´ı u ´rovni koupˇeschopné poptávky. Po druhé svˇetové válce se keynesiánstv´ı stalo hlavn´ım proudem ekonomického myˇslen´ı i vládnouc´ı hospodáˇrskou doktr´ınou, pomoc´ı n´ıˇz byl v pr˚ ubˇehu 50.–60. let realizován dynamick´ y rozvoj bez váˇznˇejˇs´ıch cyklick´ ych v´ ykyv˚ u. Souˇcasnˇe vˇsak probˇehla hluboká diferenciace uvnitˇr smˇeru. Vedouc´ı sloˇzkou se stalo neokeynesi´ anstv´ı, jehoˇz vznik je spojen s pr˚ unikem keynesiánstv´ı do USA. Jedn´ım z pˇredstavitel˚ u se stal P. A. Samuelson reprezentuj´ıc´ı tzv. neoklasickou synt´ ezu spojuj´ıc´ı keynesiánstv´ı s neoklasickou teori´ı v závislosti na pr˚ ubˇehu hospodáˇrského cyklu (v obdob´ı recese vyuˇz´ıvat keynesi´ anských doporuˇcen´ı, v obdob´ı vzestupu ponechat prostor automatickému fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu). Syntéze v proveden´ı J. R. Hickse znamenala skuteˇcné spojen´ı keynesiánsk´ ych i neoklasick´ ych nástroj˚ u a dostává se za hranice Keynesova systému. Na keynesiánské platformˇe se vˇsak formovali i odp˚ urci prob´ıhaj´ıc´ı syntézy, proud oznaˇcovan´ y jako postkeynesi´ anstv´ı. Nejdˇr´ıve v Anglii (J. Robinsonov´ a, N. Kaldor, P. Sraffa), od 60. let se tento proud formuje i v USA

43


(A. Leijonhufvud, R. Clower, A. S. Eichner aj.). Spojuje je odm´ıtán´ı dokonalosti automatick´ ych mechanism˚ u samoregulace. Jejich pozice je vˇsak od poloviny 70. let slabá, bez moˇznosti uplatnit vliv na hospodáˇrskou politiku. Je to d˚ usledkem selhán´ı keynesiánstv´ı, ke kterému doˇslo poˇcátkem 70. let. Selhán´ı keynesiánstv´ı je spjato s reáln´ ym pováleˇcn´ ym v´ yvojem a formami makroekonomické regulace, která se pˇri ovlivˇ nován´ı cyklu pohybovala v jednoduchém schématu volby nástroj˚ u, pomoc´ı nichˇz bud’ stimulovala u ´roveˇ n zamˇestnanosti (pˇri souˇcasném r˚ ustu inflace), nebo sniˇzovala inflaci (pˇri rostouc´ı m´ıˇre nezamˇestnanosti). Se vstupem do 70. let se ve vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách projevil soubˇeh r˚ ustu nezamˇestnanosti i cenového vzestupu (inflace). Zcela nestandardn´ı situace, kterou neumˇela keynesiánská teorie vysvˇetlit, ani keynesiánská hospodáˇrská politika ˇreˇsit. V´ ysledkem se stalo odm´ıtnut´ı dosud uˇz´ıvan´ ych pˇr´ıstup˚ u v hospodáˇrské politice a tyto pˇr´ıstupy byly prohláˇseny za pˇr´ıˇcinu stagflace (ztráta dynamiky v´ ykonu a r˚ ust inflace). Jestliˇze stimulace poptávky byla v´ ychodiskem keynesiánské doktr´ıny, pak jej´ı d˚ usledky se staly pˇr´ıˇcinou diskreditace a odm´ıtnut´ı keynesiánsk´ ych metod regulace. Kritika keynesiánstv´ı vycházej´ıc´ı z neoklasické ekonomie

V obdob´ı kritiky keynesi´ anstv´ı doˇ slo k renesanci neoklasicismu, ovˇsem v podobˇe, která je dosti odliˇsná od neoklasicismu pˇrelomu stolet´ı. Proto se koncem 70. let hovoˇr´ı o n´ astupu konservatismu v ekonomick´ e teorii. Zmˇena je doprov´ azena i renesanc´ı liber´ aln´ıch tradic ekonomick´ eho myˇ slen´ı, coˇz ve svém d˚ usledku znamená pos´ılen´ı d˚ uvˇ ery v autoreguluj´ıc´ı trˇ zn´ı mechanismus. Vˇseobecn´ ym metodologick´ ym v´ ychodiskem neoklasického pˇr´ıstupu k anal´ yze ekonomiky je hypotéze racionáln´ıho chován´ı hospodáˇrsk´ ych subjekt˚ u, z nichˇz se kaˇzd´ y snaˇz´ı maximalizovat zisk (uˇzitek) a jejich chován´ı vy´ ust’uje do optimáln´ı alokace zdroj˚ u a maximáln´ı efektivnosti v´ yroby. Pˇr´ıstup zd˚ urazˇ nuj´ıc´ı trˇzn´ı s´ıly jako nejdokonalejˇs´ı nástroj dosaˇzen´ı rovnováhy ekonomiky. Nosnou ideou je hospodáˇrsk´ y liberalismus, ale nen´ı moˇzné provést jednoduché ztotoˇznˇen´ı s hospodáˇrsk´ ym liberalismem 18. a 19. stolet´ı. Soudob´ y konzervatizmus neodm´ıtá státn´ı aktivitu v hospodáˇrstv´ı, nebylo by to ani moˇzné, nebot’ dneˇsn´ı stát je sice specifick´ ym, nicménˇe je trˇzn´ım subjektem. Odm´ıt´ a vˇ sak pˇ r´ım´ e formy státn´ı regulace a usiluje o minimalizaci nepˇr´ım´ ych zásah˚ u. Soudob´ y konservatismus je vnitˇrnˇe diferencovan´ ym proudem. Nejv´ yznamnˇejˇs´ı a nejpropracovanˇejˇs´ı sloˇzkou byla chicagská varianta monetarismu, d´ ale ekonomie strany nab´ıdky a v souˇ casnosti tzv. nov´ a klasick´ a makroekonomie. Monetarismus je spojen pˇredevˇs´ım se jménem Miltona Friedmana (1912) a intenzivnˇe se rozv´ıjel jiˇz od roku 1956. Od poˇca´tku se orientuje na zd˚ uraznˇen´ı penˇeˇzn´ı a bankovn´ı stránky fungován´ı ekonomiky a z tˇechto pozic podává doporuˇcen´ı hospodáˇrské politice.

44

Pozice monetarismu se v´ yraznˇe pos´ılily na poˇcátku 70. let, kdy nejen prohlásil inflaci za nejváˇznˇejˇs´ı problém suˇzuj´ıc´ı vyspˇelé ekonomiky, ale souˇcasnˇe nab´ıdl logické a jednoduché ˇreˇsen´ı. Inflace je chápána jako ˇcistˇe penˇeˇzn´ı jev vyvolan´ y nadbyteˇcnou nab´ıdkou penˇez, a proto je tˇreba omezit tempo r˚ ustu jejich nab´ıdky tak, aby odpov´ıdalo tempu r˚ ustu poptávky po penˇeˇzn´ıch (roˇcn´ı r˚ ust 3–5 %). Za z´ akladn´ı pˇ redpoklad fungov´ an´ı trˇ zn´ıho syst´ emu je povaˇ zov´ ano uchov´ an´ı osobn´ı, politick´ e a tak´ e ekonomick´ e svobody, která spoˇc´ıvá v moˇznosti volné v´ ymˇeny vˇsech statk˚ u prostˇrednictv´ım trhu (vˇcetnˇe práce). D˚ uleˇzitou stránkou ekonomické svobody je i svoboda pouˇ zit´ı d˚ uchodu dle vlastn´ıho uv´ aˇ zen´ı. Z tohoto pohledu je voln´ a soutˇ eˇ z prostˇ red´ım zaruˇ cuj´ıc´ım svobodu, zat´ımco st´ atn´ı z´ asahy (danˇ e, restrikce aj.) maj´ı charakter omezen´ı svobody. V centru pozornosti monetarist˚ u je penˇeˇzn´ı teorie a penˇeˇzn´ı politika, stejnˇe jako kritika vˇsech forem státn´ıch zásah˚ u keynesiánské hospodáˇrské politiky. Pokud jde o vztah monetarist˚ u ke státn´ım zásah˚ um, vycházej´ı pˇredevˇs´ım z pochybnosti, zda mohou v˚ ubec vlády dosáhnout r˚ uznorod´ ych c´ıl˚ u (tzv. magické n-´ uheln´ıky) hospodáˇrské politiky a uskuteˇcn ˇovat anticyklickou politiku. Doporuˇcuj´ı sledován´ı a ovlivˇ nován´ı jediné veliˇciny, a tou je penˇeˇzn´ı masa v ekonomice a tempo jej´ıho r˚ ustu. Nov´ a klasick´ a makroekonomie je nˇekdy také oznaˇcována jako monetarismus II, nebot’ na monetarismus velmi u ´zce navazuje. Nejv´ yznamnˇejˇs´ımi pˇredstaviteli jsou R. E. Lucas, T. J. Sargent a R. J. Barro. Vystupuj´ı jeˇstˇe ostˇreji proti keynesiánstv´ı a státn´ım zásah˚ um do ekonomiky. Jejich v´ ychodiskem se stala hypot´ eza racion´ aln´ıch oˇ cek´ av´ an´ı. Oˇcekáván´ı a jejich v´ yznam pro rozhodovac´ı procesy hospodáˇrsk´ ych subjekt˚ u maj´ı v ekonomii dlouhou tradici (oˇ cek´ av´ an´ı jsou pˇ redpovˇ edi budouc´ıch hodnot ekonomick´ ych promˇ enn´ ych, z´ avaˇ zn´ a pro souˇ casn´ a rozhodnut´ı). Pˇredstavitelé teorie racionáln´ıch oˇcekáván´ı zd˚ urazˇ nuje právˇe slovo racionáln´ı. Vycház´ı z pˇredstavy zcela rozumného reagován´ı subjekt˚ u na zmˇeny hospodáˇrské situace. Takové chován´ı, nen´ı-li negativnˇe ovlivˇ nováno ruˇsiv´ ymi momenty (napˇr. státn´ı zásahy), je zárukou stability ekonomiky. Souˇcasnˇe zd˚ urazˇ nuj´ı, ˇze hospodáˇrsk´ y subjekt, má-li k dispozici odpov´ıdaj´ıc´ı informace, neudˇelá tutéˇz chybu dvakrát, nereaguje stejnˇe na analogické situace. Subjekt dˇelá chyby náhodné, nikoliv systematické. Trˇzn´ı subjekty registruj´ı trˇzn´ı signály, shromaˇzd’uj´ı informace (vˇcetnˇe teoretick´ ych) a s tˇemito poznatky vstupuj´ı na trh. Pˇredpokládá se, ˇze kaˇzd´ y subjekt má moˇznost z´ıskat stejnˇe kvalitn´ı informace. Jestliˇze vláda nen´ı schopna z´ıskávat informace kvalitnˇejˇs´ı, neexistuje opodstatnˇen´ı pro státn´ı zásahy. Nen´ı d˚ uvod se domn´ıvat, ˇze by státn´ı zásahy mohly pozitivnˇe ovlivnit v´ yvoj ekonomiky. Ekonomie strany nab´ıdky se stala na poˇcátku 80. let spolu s monetarismem teoretick´ ym v´ ychodiskem tzv. reaganomiky. S monetaris-

45


mem ji u ´zce spojuje celá ˇrada myˇslenek, vˇcetnˇe spoleˇcn´ ych doporuˇcen´ı k omezen´ı role státu v hospodáˇrstv´ı. Monetarismus doplˇ nuje t´ım, ˇze se soustˇred’uje na jinou sloˇzku penˇeˇzn´ı stránky ekonomiky, na daˇ nov´ y systém. Právˇe s n´ım spojuje pˇr´ıˇciny inflace 70. let. Odtud vycház´ı i jej´ı kritika keynesiánstv´ı, kterou rozv´ıj´ı i tvrzen´ım, ˇze podnˇety k oˇzivován´ı a r˚ ustu ekonomiky mus´ı vycházet ze strany nab´ıdky. Základem argumentace je tzv. Lafferova kˇ rivka (dále také LC) ilustruj´ıc´ı vˇseobecnˇe poznanou pravdu, ˇze maximáln´ı pˇr´ıjmy státn´ıho rozpoˇctu – daˇ nov´ y v´ ynos (dále také tr) a m´ıra zdanˇen´ı (dále také rt) nesouvis´ı pˇr´ımo u ´mˇernˇe. Tedy, ˇze maximalizovat pˇr´ıjem nen´ı moˇzné r˚ ustem zdanˇen´ı bez omezen´ı. Od urˇcité v´ yˇse zdanˇen´ı se pˇr´ıjmová kˇrivka zalamuje a státn´ı pˇr´ıjem z dan´ı klesá. V tom se shoduj´ı vˇsichni hlavn´ı pˇredstavitelé, napˇr. G. Gilder, A. B. Laffer, J. Kemp. tr A

trmax

tr1

B′

B zak´ azaná z´ ona

trmin 0%

rt20%

rtoptimáln´ı

LC

rt90% 100% rt

Obrázek 2.1: Lafferova kˇrivka Znamená to, ˇze tent´ yˇz v´ ynos je moˇzno dosáhnout pˇri r˚ uzn´ ych m´ırách zdanˇen´ı, ale nen´ı lhostejné, která ze sazeb bude zvolena. Pokud je sazba na u ´rovni odpov´ıdaj´ıc´ı vzestupné fázi kˇrivky, p˚ usob´ı v ekonomice jako podnˇet rozvoje ekonomické aktivity. Jestliˇze se pohybuje v tzv. zak´ azan´ e z´ onˇ e, je v´ yˇse daˇ nové sazby faktorem utlumuj´ıc´ı aktivitu (moˇzn´ ym d˚ usledkem je i vznik podzemn´ı ekonomiky). Hospodáˇrská politika mus´ı sledovat vytváˇren´ı podnˇet˚ u k podnikán´ı, ˇc´ımˇz se ovlivˇ nuj´ı i takové veliˇciny, jako m´ıra zamˇestnanosti ˇci inflace.

2.4

Metody ekonomie

Jiˇz ze struˇcného nast´ınˇen´ı alespoˇ n hlavn´ıch smˇer˚ u v´ yvoje ekonomického myˇslen´ı je zˇrejmé, ˇze i pˇri jednotˇe pojet´ı pˇredmˇetu jsou moˇzné dva odliˇsné pˇr´ıstupy, na jejichˇz základˇe rozliˇsujeme ekonomii pozitivn´ı a normativn´ı. Pojet´ı ekonomie

46

Pozitivn´ı ekonomie se soustˇred’uje na popisnou stránku hospodáˇrstv´ı. Zjiˇst’uje fakta (jak se zmˇenil v´ ykon ekonomiky, jaká je struktura v´ ydaj˚ u domácnost´ı, jak souvis´ı r˚ ust mezd a v´ yˇse cenové hladiny atd.). Zaj´ımaj´ı ji v´ yroky schopné verifikace, popisuje hospodáˇrstv´ı, jaké je a jaké zákonitosti v nˇem p˚ usob´ı.

Normativn´ı ekonomie zkoumá pochopitelnˇe také hospodáˇrstv´ı a jeho podobu. Vedle popisu a konstatován´ı vˇsak obsahuje i hodnotové soudy. Zpravidla v podobˇe srovnán´ı s nˇejakou modelovou konstrukc´ı pˇredstavuj´ıc´ı v´ yznamnou hodnotovou sloˇzku. Napˇr. nekonstatuje pouze, jaká je u ´roveˇ n nezamˇestnanosti a jej´ı struktura, ale klade si otázky, zda je uspokojivá, ˇci co uˇcinit pro jej´ı zlepˇsen´ı. Normativn´ı ekonomie vycház´ı pˇri anal´ yze hospodáˇrstv´ı ze zkoumán´ı hospodáˇrské reality, ta se vˇsak stává pouze v´ ychodiskem hodnotov´ ych soud˚ u zahrnuj´ıc´ıch i otázky etické a sociáln´ı. Na základˇe hodnotov´ ych soud˚ u propracovává konstrukci zdokonalen´ı ekonomického systému a vypracovává pˇr´ısluˇsná doporuˇcen´ı. Diferenciace v soudobé ekonomii je spojena pˇredevˇs´ım s názory náleˇzej´ıc´ımi do v´ yluˇcnˇe normativn´ı oblasti. Mikroekonomická teorie trhu a cen je sp´ıˇse t´ım, co jednotlivé proudy spojuje, makroekonomické otázky (zejména penˇeˇzn´ı problematika) naopak t´ım, v ˇcem se odliˇsuj´ı. Jiˇz jsme se také seznámili se dvˇema rovinami zkoumán´ı, které je sice moˇzno od sebe oddˇelit, nicménˇe k pochopen´ı ekonomie je tˇreba zvládnout obˇe roviny a poznatky propojovat. Jsou to mikroekonomie a makroekonomie. Mikroekonomie se soustˇred’uje na anal´ yzu chován´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u (jednotlivc˚ u, firem, domácnost´ı). K otázkám, které budeme ˇreˇsit v mikrou ´rovni patˇr´ı napˇr. ˇc´ım je motivován spotˇrebitel na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, jak se utváˇr´ı cena na trhu urˇcitého v´ yrobku, jak se rozhoduje firma, chce-li maximalizovat zisk, jak funguje trh dokonalé konkurence atd. Makroekonomie zkoumá chován´ı ekonomiky jako celku. Makroekonomick´ ymi otázkami je mˇeˇren´ı hrubého národn´ıho produktu, zamˇestnanost, inflace, pen´ıze, hospodáˇrská politika státu aj. V´ yvoj ekonomie prob´ıhá pˇreváˇznˇe evoluˇcn´ı cestou, ale nikoliv nepˇretrˇzitou. Jestliˇze se vrát´ıme k pˇredchoz´ım subkapitolám zjist´ıme, ˇze s myˇslenkou evoluˇcn´ıho zdokonalován´ı nevystaˇc´ıme. Evoluci m˚ uˇzeme snadno vystopovat v jednotliv´ ych smˇerech, které jsou propracovávány jako teoretické systémy. Posun ekonomického myˇslen´ı (i ekonomické vˇedy) se uskuteˇcn ˇuje i zámˇenou, nahrazen´ım jednoho smˇeru jin´ ym smˇerem. T´ım se mˇen´ı i zp˚ usob ˇreˇsen´ı zkouman´ ych otázek. Mˇ en´ı se paradigma, tzn. dan´ y pˇr´ıstup a soustava poznatk˚ u vyuˇz´ıvan´ ych ve vˇedecké anal´ yze hlavn´ıho proudu. V pˇr´ısluˇsném ˇcasovém obdob´ı jsou tyto pˇr´ıstupy a poznatky zpˇr´ıstupˇ novány v uˇcebnic´ıch a z pozice pˇrijatého paradigmatu se teorie snaˇz´ı odhalovat a analyzovat problémy hospodáˇrstv´ı. Pˇritom se m˚ uˇze setkat s pˇr´ıpady, které jsou z tˇechto pozic nevysvˇetlitelné. Právˇe existence takov´ ych anomáli´ı vede k hledán´ı nov´ ych pˇr´ıstup˚ u, na jejichˇz základˇe vzniká nové paradigma a jeho stoupenci odm´ıtnou paradigma hlavn´ıho proudu. Vy´ ustˇen´ım m˚ uˇze b´ yt i nahrazen´ı p˚ uvodn´ıho paradigmatu, coˇz se odehrálo v pr˚ ubˇehu 70. let, kdy neokeynesiánské paradigma bylo zpochybnˇeno a nahrazeno paradigmatem monetaristick´ ym. Zámˇena se uskuteˇcnila po kontroverzi, ve které nové paradigma prokázalo vˇetˇs´ı schopnost vysvˇetlen´ı zmˇen, které se odehrály.

Proˇc se ekonomie vyv´ıj´ı

47


Nové paradigma se m˚ uˇze prosadit jen tehdy, je-li schopno u ´ˇcinnˇeji vypov´ıdat o aktuáln´ıch problémech doby. Pˇritom m˚ uˇze obsahovat i prvky pˇredchoz´ıho paradigmatu, pˇr´ıpadnˇe m˚ uˇze pˇredstavovat návrat“ k prvk˚ um a pˇr´ıstup˚ um ” paradigmat jiˇz dˇr´ıve pˇrekonan´ ych. Metody ekonomie

Jako kaˇzdá vˇeda i ekonomie pouˇz´ıvá ke zkoumán´ı svého pˇredmˇetu ˇ sk´ alu metod, které u jednotliv´ ych smˇer˚ u nemus´ı b´ yt a nejsou vyuˇz´ıvány ve stejn´ ych proporc´ıch, nebo jsou dokonce urˇcité metody zásadnˇe odm´ıtány (napˇr. historická ˇskola odm´ıtaj´ıc´ı metodu abstrakce a preferuj´ıc´ı tzv. historickou metodu. Na druhé stranˇe historick´ y pˇr´ıstup k anal´ yze hospodáˇrského systému nepouˇz´ıvala anglická klasická ˇskola atd.). V ekonomii zauj´ımá kl´ıˇcové postaven´ı metoda abstrakce. Je to dáno t´ım, ˇze ekonomie usiluje o objasnˇen´ı zákonitost´ı ekonomick´ ych jev˚ u a proces˚ u, a právˇe abstrakce umoˇzn ˇuje vydˇelit z mnohotvaré hospodáˇrské reality jej´ı podstatné stránky. Umoˇzn ˇuje nalézt to, na základˇe ˇcehoˇz m˚ uˇzeme provádˇet srovnán´ı. Od abstrakce se odv´ıj´ı i moˇznost uplatnˇen´ı zobecnˇ en´ı. Dalˇs´ı nezastupitelnou metodou je anal´ yza umoˇzn ˇuj´ıc´ı myˇ slenkov´ e dˇ elen´ı celku na jednotliv´ e ˇ c´ asti. Poznán´ım ˇcást´ı se vytváˇrej´ı pˇredpoklady pro dokonalejˇs´ı pochopen´ı a poznán´ı fungován´ı sloˇzitého celku. Tento celistv´ y pohled se op´ırá o vyuˇzit´ı metody uˇzit´ı synt´ ezy. Pˇri tˇechto metod se m˚ uˇzeme setkat s jedn´ım z typick´ ych omyl˚ u, tzv. klamu z kompozice. Spoˇc´ıvá v tom, ˇze to, co je poznáno jako pravdivé a charakteristické pro ˇcást, se mechanicky prohlás´ı za pravdivé a charakteristické i pro celek. Co plat´ı pro ˇcást, nemus´ı platit pro celek. Své nezastupitelné m´ısto v ekonomii má i indukce (spoˇc´ıvaj´ıc´ı v postupu od jednotlivého jevu k obecn´ ym poznatk˚ um), stejnˇe jako dedukce pˇredstavuj´ıc´ı myˇslenkov´ y proces, ve kterém z urˇcit´ ych pˇredpoklad˚ u logicky vyvozujeme závˇer. Pr´ avˇ e ot´ azka pˇ redpoklad˚ u patˇ r´ı v ekonomii k diskutovan´ ym probl´ em˚ um a zp˚ usobila ˇradu omyl˚ u. Je to dáno t´ım, ˇze ekonomie nem´ a moˇ znost vyuˇ z´ıvat metodu experimentu, která v nˇekter´ ych jin´ ych vˇedách má kl´ıˇcové postaven´ı. Experiment má opodstatnˇen´ı, jestliˇze s v´ yjimkou zkoumaného jevu vˇse m˚ uˇzeme uchovat nemˇenné. A to v hospodáˇrstv´ı nen´ı moˇzno zabezpeˇcit. Proto je nutno v ekonomii dodrˇzovat zásadu usuzován´ı o ekonomick´ ych procesech pˇri nemˇenn´ ych ostatn´ıch podm´ınkách (ceteris paribus – za jinak stejn´ ych okolnost´ı“), ” ale souˇcasnˇe dbát d˚ uslednˇe na to, ˇze poznatek má plnˇe vypov´ıdac´ı schopnost jen za tˇechto podm´ınek.

Význam ˇcasového hlediska

48

D˚ uleˇzitou roli v metodologii ekonomie hraje faktor ˇ casu. I na základˇe tohoto rozmˇeru m˚ uˇzeme provádˇet diferenciaci ekonomick´ ych teori´ı. Nˇekteré faktor ˇcasu neuvaˇzuj´ı (statické), jiné zkoumaj´ı procesy v ˇcase (dynamické, napˇr. teorie r˚ ustu).

Zcela v´ yjimeˇ cn´ e m´ısto v ekonomii m´ a rozliˇ sov´ an´ı dopad˚ u ekonomick´ ych proces˚ uˇ ci z´ asah˚ u do nich z hlediska kr´ atkodob´ eho a dlouhodob´ eho. Celá ˇrada kontroverz´ı minulosti i souˇcasnosti (vˇcetnˇe diskus´ı o transformaˇcn´ım procesu ˇceské ekonomiky) prob´ıhá v podobˇe, kdy se sice hovoˇr´ı o stejném problému, ale v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych horizontech. Ale kr´ atkodob´ e efekty a dlouhodob´ e efekty nejen ˇ ze nemus´ı, ale v trˇ zn´ım prostˇ red´ı zpravidla nejsou totoˇ zn´ e. S tˇemito souvislostmi budeme mnohokrát pracovat v dalˇs´ım textu (napˇr. v´ yrazn´ y cenov´ y vzestup z hlediska krátkodobého neznamená, ˇze je trval´ ym znakem systému a plat´ı ˇci trvá dlouhodobˇe. Naopak, vzestup uvede do chodu s´ıly p˚ usob´ıc´ı opaˇcn´ ym smˇerem, které stimuluj´ı cenov´ y pokles). Ekonom by mˇel umˇet rozliˇsovat tyto dvˇe dimenze a v u ´vahách a ˇreˇsen´ıch je také dodrˇzovat, nebot’ jsou pˇredpokladem porozumˇen´ı trˇzn´ımu prostˇred´ı a jeho mechanism˚ um. K otázce ˇcasu je tˇreba uˇcinit jeˇstˇe jednu poznámku dot´ ykaj´ıc´ı se pˇr´ıˇcinn´ ych souvislost´ı. Jedná se o tzv. post hoc klam. Hospodáˇrské procesy prob´ıhaj´ı v ˇcase a jestliˇ ze plat´ı, ˇ ze jev A probˇ ehl dˇ r´ıve neˇ z jev B, nemus´ı to znamenat, ˇ ze jev A je pˇ r´ıˇ cinou jevu B. Zamˇen ˇován´ı ˇcasové souslednosti hospodáˇrsk´ ych jev˚ u za jejich pˇr´ıˇcinné vztahy patˇr´ı k omyl˚ um, kter´ ych se lidé ˇcasto dopouˇstˇej´ı. Vˇseobecnˇe plat´ı, ˇze pouˇz´ıván´ı metod mus´ı b´ yt vyváˇzené. Jednotliv´ e metody nejsou univerz´ aln´ı ani zastupiteln´ e. Jejich pˇrednosti (zejména v delˇs´ım obdob´ı) se mohou projevit pouze tehdy, je-li ke zkoumán´ı jevu pouˇzito adekvátn´ı metody a je-li v´ ysledek správnˇe interpretován. I ekonomie má své zákony, které jsou v´ ysledkem poznávac´ıch proces˚ u. Tyto z´ akony vyjadˇ ruj´ı obecné tendence prosazuj´ıc´ı se v neustále se promˇen ˇuj´ıc´ım hospodáˇrském prostˇred´ı, pokud jsou nastoleny podm´ınky, za nichˇz se souvislost prosazuje. I v pˇr´ıpadˇe ekonomick´ ych zákon˚ u plat´ı, ˇze nezbytnou souˇcást´ı osvojen´ı poznatku je znalost pˇredpoklad˚ u, pˇri kter´ ych byl zákon odvozen. Pˇri v´ ykladu ekonomické teorie budeme vyuˇz´ıvat i graf˚ u, které budou ilustrovat vztah mezi promˇenn´ ymi. Pomoc´ı graf˚ u se pochopen´ı souvislost´ı m˚ uˇze stát srozumitelnˇejˇs´ı, ale mus´ıme upozornit i nato, ˇze na druhé stranˇe mohou grafy svádˇet ke zjednoduˇsen´ ym interpretac´ım. To nen´ı jejich poslán´ım. V grafick´ ych vyjádˇren´ıch budeme vyuˇz´ıvat hladk´ ych kˇrivek, k jejichˇz zobrazen´ı vyuˇzijeme nˇekolika bod˚ u. Napˇr. v pˇredchoz´ı kapitole jsme pracovali s kˇrivkou vyjadˇruj´ıc´ı hranici v´ yrobn´ıch moˇznost´ı (viz obrázek 2.2). Kaˇzd´ y z bod˚ u A, B, C, D, E a F vyjadˇruje v´ ystup pˇri maximáln´ım vyuˇzit´ı dostupn´ ych zdroj˚ u. Spojitá kˇrivka je zobrazen´ım vˇsech maximálnˇe dostupn´ ych v´ ykon˚ u.

49


statek y 25 A 24 22,5

B C D

20

E

15

PPF

1

2

3

4

F 5 statek x

Obrázek 2.2: Hranice v´ yrobn´ıch moˇznost´ı Velmi ˇcasto jsou vyuˇz´ıvána grafická vyjádˇren´ı závislosti promˇenné na ˇcase. Napˇr. zmˇeny v´ ykonu ekonomiky, zmˇeny mnoˇzstv´ı penˇez v ˇcase. V tomto pˇr´ıpadˇe se nám otev´ırá moˇznost ilustrace vzájemn´ ych souvislost´ı mezi obˇema promˇenn´ ymi, jak ukazuje následuj´ıc´ı obrázek 2.3, na kterém je zachycena jedná ze základn´ıch souvislost´ı národn´ı ekonomiky, vztah mezi v´ yvozem ze zemˇe a dovozem.

ˇ e republiky Obrázek 2.3: V´ yvoz, dovoz a saldo zahraniˇcn´ıho obchodu Cesk´ v letech 1990–2001 (mld. CZK, s.c. = 1995) Právˇe u graf˚ u ilustruj´ıc´ıch pr˚ ubˇeh proces˚ u v ˇcase se m˚ uˇzeme ˇcasto setkat s rizikem interpretace, na které jsme v pˇredeˇslém v´ ykladu upozornili. Pomˇernˇe snadno se daj´ı z grafu identifikovat ˇcasové souslednosti mezi zobrazen´ ymi pro-

50

cesy, napˇr. skuteˇcnost, ˇze poklesu hodnoty jednoho ukazatele ˇcasovˇe pˇredcház´ı poklesu ˇci r˚ ustu hodnoty jiného ukazatele. D˚ usledkem m˚ uˇze b´ yt nesprávné prohláˇsen´ı zmˇen jednoho jevu za pˇr´ıˇcinu zmˇen jiného jevu. Nejˇcastˇejˇs´ı grafické vyjádˇren´ı, které budeme v ekonomii vyuˇz´ıvat, bude zobrazen´ı trh˚ u pomoc´ı nab´ıdkové kˇrivky (S) a poptávkové kˇrivky (D). Jedná se o funkˇcn´ı závislosti mezi dvˇema promˇenn´ ymi, v tomto pˇr´ıpadˇe mnoˇzstv´ım produkce a jej´ı cenou. D˚ uleˇzitou vlastnost´ı kˇrivek je jejich sklon, kter´ y pˇ redstavuje zmˇ enu, k n´ıˇ z doch´ az´ı u jedn´ e promˇ enn´ e, jestliˇ ze se druh´ a promˇ enn´ a zmˇ enila. Ud´ av´ a, o kolik se zmˇ en´ı z´ avisle promˇ enn´ a pˇ ri zmˇ enˇ e nez´ avisle promˇ enn´ e o jednotku. Bude-li funkce zobrazena pˇr´ımkou, je jej´ı sklon veliˇcinou konstantn´ı.

y

a) pˇr´ımka vyjadˇruj´ıc´ı nepˇr´ımou u ´mˇeru promˇenn´ ych sklon=s/a sklon= −5

25 a=1

15

y

sklon=s/b sklon= 5

25

15

s = −5

II.

b) pˇr´ımka vyjadˇruj´ıc´ı pˇr´ımou u ´mˇeru promˇenn´ ych

s=5

II.

10

10

b=1

I. I.

1

2

3

4

139◦ 5 x

41◦ 1

2

3

4

5

x

Obrázek 2.4: Sklon pˇr´ımky Sklon vyjadˇruje, zda jsou veliˇciny pˇr´ımo ˇci nepˇr´ımo u ´mˇerné. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se jedná o nepˇr´ımou u ´mˇeru, kdy promˇenné se mˇen´ı opaˇcn´ ym smˇerem (x roste, y klesá). Ve druhém pˇr´ıpadˇe se jedná o pˇr´ımou u ´mˇeru. Pokud a a b pˇ redstavuj´ı jednotkov´ e zmˇ eny x, pak v obou pˇ r´ıpadech je sklon roven s. Nemˇeli bychom zamˇen ˇovat sklon se strmost´ı kˇrivky ˇci pˇr´ımky v grafickém zobrazen´ı. Strmost je z´ avisl´ a na mˇ eˇ r´ıtku zvolen´ em na jednotliv´ ych os´ ach. Jak jsme jiˇz uvedli, zab´ yvá se mikroekonomie anal´ yzou chován´ı subjekt˚ u hospodáˇrstv´ı. Proto právˇe ekonomická interpretace sklonu (ˇci naopak to, co z ekonomického dˇen´ı je sklonem vyjádˇreno) pˇredstavuje zpravidla kl´ıˇcové souvislosti mikroekonomie. Vˇetˇsina funkˇcn´ıch vztah˚ u bude vyjádˇrena kˇrivkami, jejichˇz sklon bude v jednotliv´ ych ˇcástech r˚ uzn´ y. V závislosti na tom, jaké aspekty jsou posuzovány, budeme rozliˇsovat mezi sklonem kˇrivky mˇeˇren´ ym na oblouku nebo sklonem kˇrivky v bodˇe. Sklon kˇ rivky na oblouku (pr˚ umˇ ern´ y sklon oblouku) m˚ uˇzeme ilustrovat následuj´ıc´ım obrázkem 2.5, na nˇemˇz pomoc´ı bod˚ u B a C vyznaˇcme oblouk. Sklon kˇrivky na oblouku z´ıskáme doplnˇen´ım na pravo´ uhl´ y troj´ uheln´ık BCD, kde sklon je pomˇer CD/BD.

51


y

sklon=CD/BD sklon= 4,64

25 C

19,64 II.

15

y = 4,64

B

x=1 D

I.

1

2

3

4

5

x

Obrázek 2.5: Sklon kˇrivky na oblouku Sklon kˇ rivky v bodˇ e ˇ reˇ s´ıme pomoc´ı teˇ cny v dan´ em bodˇ e a je vyj´ adˇ ren sklonem t´ eto teˇ cny (viz obrázek 2.6). Kˇrivky jsou zobrazen´ım funkˇcn´ıch závislost´ı mezi promˇenn´ ymi, kde zmˇenˇe jedné veliˇciny odpov´ıdá zmˇena druhé veliˇciny (je-li sklon definován a je-li r˚ uzn´ y od nuly). Jestliˇze zmˇena jedné promˇenné je vyvolána zmˇenou druhé promˇenné, doch´ az´ı k posunu po kˇ rivce. Vedle tˇechto zmˇen budeme m´ıt co do ˇcinˇen´ı i s posuny kˇ rivek. Posun kˇrivky bude vyjádˇren´ım zmˇen jin´ ych faktor˚ u, neˇz tˇech, jejichˇz rozmˇer je zachycen na osách. Pokud se jedná o pr˚ ubˇeh kˇrivek, budeme v nˇekter´ ych souvislostech pˇr´ısnˇe zohledˇ novat nejen, je-li kˇrivka rostouc´ı ˇci klesaj´ıc´ı, ale také, zda roste ˇci klesá nad teˇcnou ˇci pod teˇcnou. Tato souvislost vˇsak nebude vˇzdy v´ yznamná a pro zjednoduˇsen´ı budeme v takov´ ych pˇr´ıpadech pr˚ ubˇeh ilustrovat pˇr´ımkou. y

sklon=CD/BD sklon= 5,48

25 C

20,48

s = 5,48

B

15

a=1 D

1

2

3

4

5

x

Obrázek 2.6: Sklon kˇrivky v bodˇe Máme-li funkci y = f (x), pak derivace y podle x mˇ eˇ r´ı pˇ r´ır˚ ustek y

52

pˇ ri jednotkov´ e zmˇ enˇ e x a jej´ı kladn´ eˇ ci z´ aporn´ e hodnoty vypov´ıdaj´ı o pr˚ ubˇ ehu funkce. ´ Poznamka 2.1. Zjednoduˇ sené zobrazen´ı znamená abstrakci od znaménka druhé

derivace pˇr´ısluˇsné funkce. y

y′ < 0 y ′′ > 0

y

y′ > 0 y ′′ < 0 y = f (x)

y = f (x)

x y′ < 0 y ′′ < 0

y

y

x y′ > 0 y ′′ > 0

y = f (x) y = f (x)

x y <0 y ′′ = 0

y

′

y

x y >0 y ′′ = 0 ′

y = f (x) y = f (x)

x

x

Obrázek 2.7: Znázornˇen´ı pr˚ ubˇehu funkc´ı

Shrnut´ı kapitoly V´ yvoj ekonomického myˇslen´ı byl spojen s otázkami, co je a jak zvyˇsovat bohatstv´ı. Pro v´ yvoj ekonomie mˇel mimoˇrádn´ y v´ yznam pohled merkantilist˚ u, ale zejména d˚ usledky jejich opatˇren´ı na podporu v´ yrob. Hospodáˇrstv´ı prokazovalo, ˇze dosaˇzen´ı penˇeˇzn´ı formy bohatstv´ı pˇredpokládá u ´spˇeˇsnˇe rozv´ıjet v´ yroby. Na anal´ yzu v´ yrob a mechanismu rozhodován´ı o uˇzit´ı zdroj˚ u se zamˇeˇrila rod´ıc´ı se ekonomická vˇeda. Ekonomie pouˇz´ıvá alternativn´ı pohledy v závislosti na tom, kter´ ymi otázkami se zab´ yvá, a tomu podˇrizuje rovnˇeˇz uˇzit´ı

53


metod. V´ yznamnou roli sehrává skuteˇcnost, ˇze ekonomie pracuje s pˇredpokladem ceteris paribus a ˇze procesy, které zkoumá, prob´ıhaj´ı v ˇcase. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 2.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 2.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete, ˇc´ım se odliˇsuje mikroekonomie od makroekonomie a co je 2. 3. 4. 5. 6. 7.

54

spojuje. Pokuste se vyjádˇrit, ˇc´ım se odliˇsuj´ı d˚ usledky toho, zda souvislost je vyjádˇritelná kˇrivkou rostouc´ı nad teˇcnou nebo pod teˇcnou. Vysvˇetlete, proˇc je rozliˇsováno mezi intenzitou a produktivitou práce. Vysvˇetlete, proˇc klade ekonomie d˚ uraz na problém vzácnosti zdroj˚ u. Proˇc ekonomie nevyuˇz´ıvá metody experimentu? Vysvˇetlete v´ yznam pˇredpokladu ceteris paribus. ˇ C´ım je vysvˇetlitelné, ˇze rostouc´ı zdanˇen´ı je od urˇcité u ´rovnˇe provázeno sniˇzován´ım daˇ nového v´ ynosu?

Nutnost koordinace ´ ´ rstv´ı Zakladn´ ı zpusoby ˚ koordinace hospodaˇ ´ eˇ planovan ´ Centraln a´ ekonomika ´ rstv´ı Trˇzn´ı hospodaˇ

3

´ rske´ Mechanismus hospodaˇ koordinace

´ rske´ koordinace 3. Mechanismus hospodaˇ

C´ıl kapitoly V kapitole je ze základn´ıho poslán´ı hospodáˇrstv´ı vysvˇetlena nutnost hospodáˇrské koordinace. Pochopen´ı základn´ıch funkc´ı, které má zabezpeˇcovat hospodáˇrsk´ y mechanismus, a princip˚ u, na nichˇz m˚ uˇze b´ yt jeho fungován´ı zaloˇzeno, tvoˇr´ı základn´ı c´ıl, od kterého se odv´ıj´ı i existence dvou základn´ıch forem uspoˇrádán´ı hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u – trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı a centrálnˇe plánované hospodáˇrstv´ı. Na základˇe jejich srovnán´ı by mˇel b´ yt vytvoˇren pˇredpoklad pro pochopen´ı pˇrednost´ı trˇzn´ıho (cenového) systému hospodáˇrské koordinace. Ujasnˇen´ım si nutnosti hospodáˇrské koordinace a odliˇsnost´ı základn´ıch zp˚ usob˚ u jej´ıho prosazován´ı si vytvoˇr´ıte podm´ınky pro posuzován´ı a hodnocen´ı reáln´ ych situac´ı, které v hospodáˇrstv´ı a konkrétn´ıch formách uspoˇrádán´ı trhu nastávaj´ı. Na základˇe ujasnˇen´ı si vnitˇrn´ıch vazeb hospodáˇrstv´ı budete schopni vyargumentovat pˇrednosti koordinace prostˇrednictv´ım trˇzn´ıho mechanismu.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 4 hodiny studium – ve 2.–3. t´ ydnu semestru 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia V této kapitole tvoˇr´ı jednotlivé subkapitoly relativnˇe samostatné celky, které vˇsak obsahovˇe u ´zce souvis´ı. Pˇredpokladem správného chápán´ı textu je zvládnut´ı obsahov´ ych problém˚ u pˇredchoz´ı subkapitoly. K hlubˇs´ımu pochopen´ı základn´ıch souvislost´ı je moˇzno vyuˇz´ıt jak cviˇcebnici, tak dalˇs´ı zdroje. Vhodné je napˇr. Hayek, F. A.: Právo, zákonodárstv´ı a svoboda. Praha, Academia ˇ ast 1. Pravidla a ˇrád. Kapitola II. Kosmos a taxis. 1991, C´

3.1

Nutnost koordinace

Koordinace systému (celku) se definuje jako uveden´ı jednotlivých ˇcást´ı do souladu. Hospodáˇrstv´ı jako celek se mus´ı vyznaˇcovat stejnˇe u ´ˇceln´ ym chován´ım jako kaˇzd´ y jednotliv´ y ekonomick´ y subjekt. Hospodáˇrstv´ı je soustava vytvoˇrená lidmi a zaloˇzená na jejich aktivitˇe. Má pˇresnˇe definované poslán´ı, které je odvozeno od nutnosti vytváˇret statky k uspokojován´ı potˇreb. Máli b´ yt u ´ˇcelu dosaˇzeno, je nezbytné, aby existoval a p˚ usobil mechanismus usmˇerˇ nuj´ıc´ı fungován´ı hospodáˇrstv´ı tak, aby ze zdroj˚ u, které jsou k dispozici, byly vytváˇreny pˇredpoklady pro uspokojován´ı potˇreb souˇcasn´ ych i budouc´ıch. Jiˇz v pˇredchoz´ım textu jsme mˇeli moˇznost seznámit se s faktory vyvolávaj´ıc´ımi potˇrebu a nutnost koordinace. Napˇr.: vz´ acnost zdroj˚ u omezený výstup rostouc´ı potˇreby dˇelba práce a doprov´ azej´ıc´ı ji kooperace.

56

Tyto i jiné faktory zp˚ usobuj´ı, ˇze nen´ı lhostejno, jak´ ym zp˚ usobem jsou vyuˇ z´ıv´ any omezen´ e zdroje. Jiˇz jsme se zm´ınili o konfliktu mezi ˇclovˇekem – v´ yrobcem a ˇclovˇekem – spotˇrebitelem. Tento konflikt je neˇreˇsiteln´ y pro ˇclovˇeka jako jednotlivce, izoloˇ ek mus´ı vyrábˇet pro jiné, aby mohl spotˇrebovávat produkci van´ y subjekt. Clovˇ jin´ ych. V samotn´ ych základech hospodáˇrské aktivity jsou pˇr´ıtomny faktory vynucuj´ıc´ı si interakci ekonomick´ ych subjekt˚ u. Obecnˇe plat´ı, ˇze hospodáˇrsk´ y rozvoj je doprovázen neustál´ ym zvyˇsován´ım nárok˚ u na rozsah a kvalitu interakce mezi jednotliv´ ymi ˇcástmi celku. V ekonomické teorii sice ˇcasto sledujeme ˇcinnost jednotliv´ ych subjekt˚ u, analyzujeme jej´ı zákonitosti (hledisko mikroekonomické), ale jej´ı smysl se realizuje aˇz prostˇrednictv´ım vztah˚ u k jin´ ym subjekt˚ um. S´ıt’ vzájemného propojován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme sledovat v r˚ uzn´ ych rovinách (napˇr. m´ıstn´ı, národn´ı, mezinárodn´ı). Abychom správnˇe chápali makroekonomick´ y kontext mikroekonomické anal´ yzy, budeme se v této kapitole zkoumanou problematikou zab´ yvat na u ´rovni národn´ıho hospodáˇrstv´ı jako celku. Mechanismus ovládaj´ıc´ı hospodáˇrstv´ı – hospodáˇrsk´ y mechanismus, mus´ı dá’ vat zˇretelnou odpovˇed na otázky co, jak a pro koho vyr´ abˇ et. To je poslán´ım a obsahem hospodáˇrského mechanismu.

Hospodáˇrský mechanismus a jeho funkce

Prvn´ı funkce: Hospodáˇrský mechanismus zabezpeˇcuje usmˇernˇen´ı zdroj˚ u vzhledem k potˇreb´ am. Usmˇernˇen´ı zdroj˚ u vzhledem k potˇrebám neznamená pouze zabezpeˇcen´ı pˇremˇeny omezen´ ych zdroj˚ u ve statky, tedy vytvoˇren´ı pˇredpoklad˚ u pro uspokojován´ı potˇreb. Potˇreby spoleˇcnosti pˇresahuj´ı moˇznosti jejich uspokojován´ı vytváˇren´ ymi statky. Potˇreby jsou r˚ uznˇe naléhavé a usmˇerˇ nován´ı zdroj˚ u vzhledem k potˇrebám nutnˇe zahrnuje poˇzadavek, aby omezené zdroje byly pˇrednostnˇe vyuˇz´ıvány k tvorbˇe statk˚ u podle naléhavosti potˇreb. Základn´ı funkci hospodáˇrského mechanismu a jeho postaven´ı v hospodáˇrstv´ı m˚ uˇzeme zobrazit následovnˇe: zdroje

´ rsky´ hospodaˇ mechanismus

statky

potˇreby

Obrázek 3.1: Vztah zdroj˚ u a potˇreb Vzhledem k tomu, ˇze spoleˇcnost neustále ˇreˇs´ı problém, jak zabezpeˇcit z omezen´ ych zdroj˚ u poˇzadovanou a rostouc´ı u ´roveˇ n spotˇreby, je ˇzádouc´ı, aby hospodáˇrsk´ y mechanismus plnil i druhou funkci : 2. funkce: nutit v´ yrobce k efektivn´ımu chov´ an´ı – tedy hledán´ı zp˚ usob˚ u, jak z omezených zdroj˚ u dosáhnout vyˇsˇs´ıho výkonu. Budeme-li zkoumat, co bylo a je základem organizace hospodáˇrského ˇzivota,

57


tedy, na ˇcem m˚ uˇze b´ yt fungován´ı hospodáˇrského mechanismu zaloˇzeno, zjist´ıme, ˇze jsou tˇri základn´ı principy, které v historickém v´ yvoji vtiskovaly charakter organizaci hospodáˇrstv´ı. Principy koordinace

Alespoˇ n jeden z tˇechto princip˚ u nalezneme v základu mechanismu vˇzdy, ale zpravidla zjist´ıme, ˇze v konkrétn´ıch ekonomick´ ych pomˇerech se jedná o jejich kombinaci. S t´ım je nebo m˚ uˇze b´ yt spojena ˇrada nedorozumˇen´ı i závaˇzn´ ych ’ omyl˚ u, a proto se v této kapitole pokus´ıme dát alespoˇ n základn´ı odpovˇed na jejich vzájemn´ y vztah. Tradice byla urˇcuj´ıc´ım principem po rozhoduj´ıc´ı ˇcasové obdob´ı v´ yvoje spoleˇcnosti a hospodáˇrstv´ı, nejen v obdob´ı primitivn´ı pospolitosti. Kl´ıˇcovou roli hrála jeˇstˇe pˇred nˇekolika málo stolet´ımi (do pr˚ umyslové revoluce). Zp˚ usob v´ yroby pˇrecházel z generace na generaci a kaˇzdá dalˇs´ı pˇredevˇs´ım uchovávala to, co j´ı pˇredchoz´ı zanechala. Pomalé tempo pokroku ve v´ yrobˇe se projevovalo zachován´ım tradiˇcn´ıch v´ yrobn´ıch postup˚ u a tradice urˇcovala, jak bude hospodáˇrsk´ y systém fungovat. Svoji roli sehrává v ˇradˇe oblast´ı i dnes, v´ yznamn´ y vliv má napˇr. v ekonomikách ménˇe rozvinut´ ych zem´ı. Pˇ r´ıkaz je princip, pomoc´ı nˇehoˇz je základn´ı otázka ˇreˇsena do jisté m´ıry v kaˇzdém systému. V prvobytné pospolitosti to bylo rozhodnut´ı rady starˇs´ıch (mohlo vycházet z tradice, fyzicky zdatn´ı byli urˇceni k lovu a ménˇe zdatn´ı se zab´ yvali sbˇerem, ale rozhodnut´ı se realizovalo formou pˇr´ıkazu). Pˇr´ıkaz plnil nezastupitelnou roli v ekonomikách otrokáˇrsk´ ych i na feudáln´ıch panstv´ıch. Nejrozsáhlejˇs´ıho uplatnˇen´ı nalezl princip pˇr´ıkazu v centr´ alnˇe pl´ anovaných ekonomikách 20. stolet´ı. Rozd´ılné mohou b´ yt i zp˚ usoby, kter´ ymi se princip pˇr´ıkazu realizuje. V demokratické spoleˇcnosti se zpravidla jeho pouˇzit´ı op´ırá o stanovisko vˇetˇsiny. V totalitn´ıch systémech m˚ uˇze vyjadˇrovat stanoviska a zájmy u ´zce omezeného okruhu osob. Cenov´ y (trˇ zn´ı) syst´ em je mezi tˇemito principy jednoznaˇcnˇe nejsloˇzitˇejˇs´ı. Historicky se prosazuje pozdˇeji, ale v modern´ıch ekonomikách pln´ı nezastupitelnou hlavn´ı roli, a proto se jeho rozboru budeme vˇenovat v následuj´ıc´ıch kapitolách. Jeho vˇsestranná anal´ yza tvoˇr´ı jádro modern´ı ekonomické teorie.

3.2

´ ´ rstv´ı Zakladn´ ı zpusoby ˚ koordinace hospodaˇ

V pr˚ ubˇehu 20. stolet´ı se v národn´ıch hospodáˇrstv´ıch rozv´ıjely vedle sebe dva zp˚ usoby koordinace. V základu jednoho zp˚ usobu je princip pˇr´ıkazu, druh´ y zp˚ usob se op´ırá o urˇcuj´ıc´ı roli cenového systému. Vzájemnˇe se vyluˇcuj´ıc´ı pˇredpoklady koordinace

58

I kdyˇz jsme v pˇredchoz´ı subkapitole upozornili na moˇznost vzájemného prol´ınán´ı a doplˇ nován´ı princip˚ u organizace hospodáˇrsk´ ych pomˇer˚ u, jsou tyto systémy koordinace na u ´rovni národn´ıch hospodáˇrstv´ı jako celku protich˚ udn´ e a vz´ ajemnˇ e nepropojiteln´ e. Je to dáno reáln´ ymi podm´ınkami jejich existence a pˇredpoklady jejich fungován´ı. Protoˇze se o tˇechto otázkách vedou diskuse a spory, objasnˇeme si základn´ı souvislosti naˇseho stanoviska.

Národohospodáˇrský systém koordinace zaloˇzený na pˇ r´ıkazu pˇ redpokl´ ad´ a, a ve skuteˇcnosti také m´ a, podobu centr´ alnˇe koordinované ekonomiky s pˇr´ısnˇe vertik´ aln´ı strukturou, po n´ıˇz se koordinace uskuteˇcn ˇuje. Hospodáˇrstv´ı op´ıraj´ıc´ı se o cenov´ y syst´ em je zaloˇzeno na koordinaci, jej´ımˇz základem jsou horizont´ aln´ı vazby. Existence obou systém˚ u je souˇcasnˇe v´ yrazem teoreticky protich˚ udn´ ych pˇr´ıstup˚ u k základn´ımu ekonomickému problému, tzn., jak ze zdroj˚ u, kter´ ymi spoleˇcnost disponuje, dosáhnout optimáln´ıho produktu vzhledem k potˇrebám. Pojet´ı problému bylo silnˇe ovlivnˇeno konkrétn´ımi hospodáˇrsk´ ymi podm´ınkami, v nichˇz se vyv´ıjela národn´ı hospodáˇrstv´ı i ekonomická teorie. Základem cenové koordinace je trh a jeho existence je spjata s pˇredpokladem suverenity trˇzn´ıho subjektu rozhodovat o svém chován´ı. Taková suverenita pˇredpokládá, ˇze trˇzn´ı subjekt je suverénn´ım vlastn´ıkem toho, s ˇc´ım vstupuje na trh. Garantem suverenity je soukrom´ e vlastnictv´ı, kterému v tomto smyslu vˇenovali pozornost antiˇct´ı myslitelé. Máme zde na mysli vlastnictv´ı v ekonomickém smyslu. Co do ekonomického obsahu je vlastnictv´ı chápáno jako u ´plná vláda nad zdroji a statky, která se naplˇ nuje v hospodáˇrské ˇcinnosti. Soukromé vlastnictv´ı se realizuje v rámci existuj´ıc´ıch omezen´ı, napˇr. právn´ıch ˇci ekonomick´ ych. Tedy, nesm´ı b´ yt poruˇseny právn´ı normy upravuj´ıc´ı podm´ınky hospodaˇren´ı. Ekonomické omezen´ı je spojeno pˇredevˇs´ım s pˇredpokladem u ´ˇcelnosti pouˇz´ıván´ı.

Role vlatnictv´ı v koordinaci

Jedna z rovin, ve kter´ ych se projevuje protich˚ udnost pˇr´ıstup˚ u k otázce koordinace hospodáˇrstv´ı, souvis´ı se skuteˇcnost´ı, ˇze centrálnˇe plánované ekonomiky byly rozv´ıjeny jako forma pˇrekonávaj´ıc´ı nedostatky a poruchy fungován´ı, tedy koordinace trˇzn´ıch systém˚ u. Pˇritom sehrálo roli to, ˇze v ekonomické teorii se od poˇcátku pr˚ umyslové revoluce odráˇzely nˇekteré doprovodné jevy fungován´ı trˇzn´ıho systému jako jeho poruchy ˇci selháván´ı. V tˇechto kritikách byla zpravidla obsaˇzena idea, ˇze hospodáˇrské pomˇery je moˇzno uspoˇrádat lepˇs´ım, spravedlivˇejˇs´ım zp˚ usobem, kter´ y byl nezˇr´ıdka automaticky spojován s vyˇsˇs´ı efektivnost´ı. Liˇsily se pouze zp˚ usoby argumentace. Na nejr˚ uznˇejˇs´ı formy kritiky trˇzn´ıho systému tak navázalo myˇslenkové schéma dot´ ykaj´ıc´ı se samotného zp˚ usobu koordinace. Jednalo se pˇredevˇs´ım o problém, zda rozhodován´ı subjektu vycházej´ıc´ı z oˇcekáván´ı a zp˚ usob jeho chován´ı je vzhledem k podm´ınkám, ve kter´ ych se uskuteˇcn ˇuje, automaticky faktorem vy´ ust’uj´ıc´ım do optimalizace hospodáˇrstv´ı jako celku. Jiˇz na poˇcátku 20. stolet´ı se ekonomická teorie vzdala zjednoduˇseného vn´ımáni trh˚ u a dospˇela k závˇeru, ˇze trˇ zn´ı syst´ em jako celek se optimalizuje cestou zpˇ etn´ ych krok˚ u, které smˇeruj´ı systém k rovnováze (optimu). To znamen´ a, ˇ ze v jednotliv´ em okamˇ ziku nemus´ı b´ yt vyuˇ z´ıv´ an´ı zdroj˚ u optim´ aln´ı vzhledem k potˇ reb´ am, ale na druh´ e stranˇ e syst´ em vykazuje tendenci k optimalizaci. Trˇznˇe orientovan´ a ekonomick´ a teorie vid´ı v tomto hlavn´ı nepˇrekonatelnou pˇrednost trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı.

59


Teorie centr´ alnˇ e pl´ anovan´ e ekonomiky vych´ azely vˇ zdy z pˇ redpokladu moˇ znosti dosaˇ zen´ı optima pˇ redem“, tzn. z pˇredpokladu, ˇze jiˇz ” pˇri rozhodován´ı o vyuˇzit´ı zdroj˚ u je moˇzno plnˇe respektovat potˇreby, jejich ˇskálu a preference. Takov´ y pˇr´ıstup nutnˇe pˇredpokládá centralizaci rozhodovac´ı pravomoci, t´ım nutnˇe omezován´ı aˇz likvidaci vlastnické suverenity tˇech, kteˇr´ı disponuj´ı zdroji nebo je vyuˇz´ıvaj´ı. Ekonomick´ y z´ aklad obou syst´ em˚ u se tak nutnˇ e rozch´ az´ı v sam´ em v´ ychodisku – uspoˇ ra ´d´ an´ı vlastnick´ ych pomˇ er˚ u. Sm´ıˇsená ekonomika

V uˇcebnic´ıch ekonomie pˇrevládá klasifikace soudob´ ych ekonomik jako ekonomik sm´ıˇ sen´ ych. Soustav zaloˇzen´ ych na koexistenci a doplˇ nován´ı systému cenové i pˇr´ıkazové koordinace. Vzhledem k dalˇs´ımu v´ ykladu zde mus´ıme uˇcinit poznámky nezbytné pro pˇresnˇejˇs´ı chápán´ı uvedeného pojmu. 1. Jiˇz v pˇredchoz´ım textu bylo zd˚ uraznˇeno, ˇze koexistence r˚ uzn´ ych princip˚ u koordinace je moˇzná a reálnˇe existuje. Roli pˇr´ıkazu v trˇzn´ı ekonomice bude vˇenována pozornost v dalˇs´ıch kapitolách a zejména pˇri v´ ykladu makroekonomie. Jestliˇze mluv´ıme o trˇzn´ı ekonomice, máme na mysli, ˇze dominuj´ıc´ım koordinaˇcn´ım principem je cena, cenov´ y systém. V pˇr´ıpadˇe centrálnˇe plánované ekonomiky je to princip pˇr´ıkazu. 2. Systém centráln´ı koordinace ekonomiky zde budeme redukovat na nejtypiˇctˇejˇs´ı pˇr´ıklad, tj. centrálnˇe plánovanou ekonomiku, a budeme j´ım rozumˇet zp˚ usob organizace a fungován´ı národn´ıch hospodáˇrstv´ı tzv. socialistick´ ych zem´ı, tedy zp˚ usob dominuj´ıc´ı i v pováleˇcné ˇceskoslovenské ekonomice 50. aˇz 80. let 20. stolet´ı. 3. Term´ın sm´ıˇsená ekonomika je pouˇz´ıván v obecné ekonomii ke zd˚ uraznˇen´ı toho, ˇze reálné hospodáˇrstv´ı souˇcasnosti nen´ı ani ˇcistˇe trˇzn´ı ani ˇcistˇe plánované (pˇr´ıkazové). Tedy, ˇze v modern´ıch ekonomikách se o zdroj´ıch rozhoduje na základˇe cenového systému, ale o urˇcit´ ych zdroj´ıch prostˇrednictv´ım jiného mechanismu. 4. V ˇzádném pˇr´ıpadˇe by nemˇel b´ yt pojem vn´ımán jako moˇznost souˇcasného rozhodován´ı o t´ ychˇz zdroj´ıch obˇema zp˚ usoby, tedy spl´ yván´ı a pror˚ ustán´ı odliˇsn´ ych princip˚ u do jediného, vˇsezahrnuj´ıc´ıho.

3.3

´ eˇ planovan ´ Centraln a´ ekonomika

Dominantn´ı pozici v hospodáˇrském mechanismu centrálnˇe plánované ekonomiky zauj´ımá centráln´ı plán, jehoˇz funkc´ı je odpovˇedˇet na otázky, pˇred kter´ ymi stoj´ı kaˇzdá ekonomika: co, jak a pro koho vyrábˇet. T´ım se plán stává nástrojem alokace zdroj˚ u i rozdˇelován´ı vytvoˇreného produktu. Pˇredpoklady centráln´ı koordinace

60

Takov´ y systém, m´ a-li v˚ ubec fungovat, pˇ redpokl´ ad´ a a vyˇ zaduje splnˇ en´ı urˇ cit´ ych podm´ınek : organizaˇcn´ı struktura mus´ı b´ yt pˇrizp˚ usobena tomu, aby ekonomické centrum mohlo pˇrij´ımat rozhodnut´ı, která budou závazná pro podˇr´ızené ˇclánky ˇr´ızen´ı. To je podm´ınˇeno u ´pravou vlastnick´ ych pomˇer˚ u.

ekonomick´ ym základem se stává státn´ı forma vlastnictv´ı, kdy stát vystupuje jako vlastn´ık kapitálov´ ych statk˚ u. Pˇritom nemus´ı j´ıt o veˇskeré kapitálové statky a státn´ı forma vlastnictv´ı nemus´ı b´ yt jediná. Zpravidla je doplˇ nována druˇzstevn´ı formou vlastnictv´ı, kterému m˚ uˇze b´ yt pˇriznána formálnˇe i rovnoprávnost. Fakticky se vˇsak dostává do podˇr´ızenosti státn´ı formˇe prostˇrednictv´ım zaˇclenˇen´ı do mechanismu centráln´ıho závazného plánován´ı. I u této formy jsou vlastnické kompetence silnˇe omezeny aˇz likvidovány. Soukromé vlastnictv´ı (pokud existuje) je zpravidla zcela okrajovou formou. vztah centra a hospodáˇrsk´ ych jednotek (nikoliv subjekt˚ u v ekonomickém smyslu, nebot’ uspoˇrádán´ı vlastnick´ ych pomˇer˚ u je stav´ı do role vykonavatele pˇr´ıkazu bez moˇznosti rozhodován´ı a volby) je zprostˇredkováván jedn´ım ˇci v´ıce meziˇclánky. Jestliˇze jsme v´ yˇse uvedli, ˇze jedn´ım z v´ yznamn´ ych moment˚ u zrodu tohoto systému koordinace byla snaha vylouˇcit pˇredem neefektivn´ı fungován´ı hospodáˇrstv´ı jako celku, mus´ıme konstatovat, ˇze tento c´ıl nebyl nikdy dosaˇ zen. Skuteˇcnost, ˇze systém nevykazoval ani dostateˇcnou tendenci ke zdokonalován´ı, posunula reálnou existenci centrálnˇe plánovan´ ych ekonomik do roviny realizace utopického projektu. V ˇcem spoˇc´ıvaj´ı ekonomické koˇreny selhán´ı tohoto zp˚ usobu koordinace? Uved’me alespoˇ n nejzávaˇznˇejˇs´ı. Z´ akladem hospod´ aˇ rsk´ eho rozvoje je racion´ aln´ı chov´ an´ı v´ yrobc˚ u projevuj´ıc´ı se v trvalém u ´sil´ı o zdokonalov´ an´ı výrobn´ıch postup˚ u. Zp˚ usob ekonomické realizace takového chován´ı m˚ uˇze m´ıt v r˚ uzn´ ych podm´ınkách r˚ uznou formu (m˚ uˇze to b´ yt cesta k v´ yrobˇe vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı statk˚ u, ke sniˇzován´ı náklad˚ u na v´ yrobu, ale i u ´spora ˇcasu jako pˇredpoklad seberealizace v jiné oblasti, nebo prostˇe maximalizace zisku atd.). Kdy a za jak´ ych podm´ınek se racionáln´ı chován´ı projevuje? Tehdy, je-li v´ yrobce zainteresován na zdokonalován´ı, kdyˇz efekt takto z´ıskan´ y, pomˇeˇren´ y obˇet´ı spojenou s jeho dosaˇzen´ım, naplˇ nuje u ´ˇcel chován´ı v´ yrobce. A právˇe tyto vazby jsou v centrálnˇe plánované ekonomice nejen naruˇseny, ale fakticky likvidovány. V´ yrobce (podnik) je v postaven´ı podˇr´ızeném, je závisl´ y na plnˇen´ı plánu, kter´ y je mu zprostˇredkovanˇe uloˇzen z ekonomického centra. Zainteresován je na splnˇen´ı plánovan´ ych ukazatel˚ u. Plán se stává hlavn´ım obsahem hospodáˇrského mechanismu, pˇriˇcemˇz se pˇredpokládá, ˇze:

Nereálnost pˇredpoklad˚ u

c´ıle, k jejichˇz naplnˇen´ı obsah plánu smˇeˇruje, jsou vyjádˇren´ım potˇreb spoleˇcnosti plán je chápán jako nejdokonalejˇs´ı postiˇzen´ı nejen potˇreb, ale i v´ yrobn´ıch moˇznost´ı jednotlivé podniky jsou zainteresovány na plnˇen´ı a pˇrekraˇcován´ı plánu a t´ım je garantováno, ˇze budou vyv´ıjet trvalou aktivitu ke zvyˇsován´ı své v´ ykonnosti pˇredpoklady dalˇs´ıho rozvoje jsou zabezpeˇceny t´ım, ˇze stát jako vlastn´ık centralizuje rozhoduj´ıc´ı ˇcást v´ ykon˚ u do sv´ ych fond˚ u. Tyto v´ ysledky jsou potom rozdˇeleny podle potˇreb rozvoje.

61


Kaˇ zd´ y z uveden´ ych pˇ redpoklad˚ u se v historicky kr´ atk´ e dobˇ e uk´ azal jako nere´ aln´ y a vynutil si administrativn´ı korekce. Na druhé stranˇe, samotn´ y plán odm´ıtnut nebyl, nebot’ by ve sv´ ych d˚ usledc´ıch znamenal uznán´ı ekonomické nesch˚ udnosti plánovité koordinace v podobˇe centrálnˇe plánovitého ˇr´ızen´ı. Proˇc nem˚ uˇze být centráln´ı systém efektivn´ı

V´ ychoz´ı problém pˇr´ıkazové ekonomiky je totiˇz spjat se samotnou tvorbou plánu, s formulac´ı c´ıl˚ u. Jiˇz v této rovinˇe se plnˇe prokazuj´ı nefunguj´ıc´ı informaˇcn´ı toky. Formulace c´ıl˚ u (optimalizace vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u vzhledem k potˇrebám) pˇredpokládá schopnost centra postihnout potˇreby. Skuteˇcnˇe kardináln´ım problémem se stalo, jak je zjistit. Vzhledem k tomu, ˇze trh hraje v tomto systému pouze okrajovou roli a je nav´ıc silnˇe deformovan´ y (viz srovnán´ı s následuj´ıc´ı subkapitolou) a jiná metoda pouˇzitelná v národohospodáˇrském rámci poznána nebyla, ocitá se ekonomické centrum bez vˇerohodn´ ych informac´ı o spotˇrebitelské poptávce. V´ ysledkem jsou opakuj´ıc´ı se deformace v podobˇe neˇzádané produkce na jedné stranˇe a na druhé stranˇe trvale nedostatková produkce. Jen zdánlivˇe jednoduˇsˇs´ı je situace v pˇr´ıpadˇe v´ yrobn´ı spotˇreby, nebot’ se jedná o pˇridˇelován´ı zdroj˚ u na v´ yrobu (m˚ uˇze b´ yt nejen plánováno, ale podle plánu se i realizovat, pokud vytvoˇrené zdroje odpov´ıdaj´ı plánovanému zámˇeru). Nicménˇe, z v´ yˇse uvedeného je zˇrejmé, ˇze kaˇzdá v´ yroba pro v´ yrobu se mus´ı v koneˇcné fázi promˇenit ve statky koneˇcné spotˇreby. Znovu se neidentifikovatelnost potˇreb projevuje jako nepˇredv´ıdateln´ y faktor. To vˇse je umocnˇeno snahou centra vyd´ avat za potˇreby spoleˇcnosti i to, co pr˚ ukaznˇe potˇreb´ am, pˇr´ıpadnˇe jejich hierarchii, neodpov´ıd´ a. Rovnˇeˇz zp˚ usob tvorby plánu a podm´ınky, ve kter´ ych se realizuje, vyvolávaj´ı závaˇzné disproporce mezi potˇrebami a jejich vyjádˇren´ım v plánu. Nav´ıc vˇsak pl´ an nepostihuje v´ yrobn´ı moˇ znosti. Rozhodován´ı se uskuteˇcn ˇuje na u ´rovni centra na základˇe nepˇresn´ ych a ˇcasto zámˇernˇe zkreslen´ ych informac´ı o v´ yrobn´ıch moˇznostech. Informace mohou poskytovat pouze podniky (informace o kapacitách, technologi´ıch, rezervách, nákladech aj.). To znamená, ˇze informace poskytuje ten, kdo je z´ avisl´ y na splnˇ en´ı u ´kol˚ u stanoven´ ych pl´ anem, na základˇe poskytnut´ ych informac´ı. Jestliˇze podnik v informac´ıch vˇerohodnˇe pop´ıˇse své moˇznosti, bude mu stanoven u ´kol na jejich hranici. Vystavuje se riziku postihu v pˇr´ıpadˇe nesplnˇen´ı nároˇcnˇe stanoveného u ´kolu. To vˇse se odehrává v prostˇred´ı, ve kterém na sebe centrum pˇrevzalo spolu s rozhodovac´ı pravomoc´ı i odpovˇednost za dosahován´ı vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti, tedy za rozvoj. Proto centrum podniky nut´ı k vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti a vˇedomo si v´ yˇse zm´ınˇené n´ızké vˇerohodnosti, uchyluje se k administrativn´ım opatˇren´ım a tlak˚ um. Vytváˇr´ı se klima, ve kterém je rozpis plánu na dalˇs´ı obdob´ı odvozován ze schématu: pˇ redchoz´ı v´ ykon + procentn´ı pˇ rir´ aˇ zka r˚ ustu v´ ykonu. T´ım sp´ıˇse je pro podnik nepˇrijatelné poskytovat vˇerohodné a pravdivé informace. Pomoc´ı daného mnoˇzstv´ı kapitálov´ ych statk˚ u a pouˇz´ıvané technologie je moˇzno vymezit optimum v´ ykonu, za které se m˚ uˇze podnik posunout jen zmˇenou kapitálov´ ych statk˚ u ˇci technologi´ı. Administrativn´ı rozpis tuto sou-

62

vislost fakticky neakceptuje a podnik je dˇr´ıve ˇci pozdˇeji pˇredurˇcen pro roli neplniˇce“ plánu a z toho plynouc´ıch d˚ usledk˚ u. Jeho rozvoj je spjat pouze ” s moˇznost´ı z´ıskán´ı dodateˇcn´ ych zdroj˚ u pˇr´ıdˇelem z centra. Jestliˇze vˇsak charakteristiku dopln´ıme o to, ˇze ztráty jsou kompenzovány z prostˇredk˚ u státn´ıho rozpoˇctu, je zˇrejmé, proˇc chován´ı podnik˚ u ve státn´ım vlastnictv´ı postrádá iniciativu, podnikavost, motivaci a ekonomickou racionálnost. Skuteˇcnost, ˇze systém postrádal tendenci k pokroku, se snaˇzilo ekonomické centrum kompenzovat propracováván´ım“ plánovan´ ych u ´kol˚ u. Proto byl v´ y” voj centrálnˇe plánovan´ ych ekonomik charakteristick´ y procesem neustále se opakuj´ıc´ıch reforem. Jejich spoleˇcn´ ym znakem byl pˇrechod od p˚ uvodnˇe naturálnˇe-vˇecného plánován´ı (zejména od okamˇziku, kdy ekonomiky narazily na bariéry extenzivn´ıho rozvoje, tzn. zapojován´ı dodateˇcn´ ych voln´ ych zdroj˚ u) ke snaze vyuˇz´ıvat hodnotov´ ych (trˇzn´ıch) ukazatel˚ u plánu. S tˇemito reformami byly spojovány nadˇeje na oˇzivován´ı“ systému, tedy ” oˇcekáván´ı, ˇze bude vyˇsˇs´ı zainteresovanost v´ yrobc˚ u na r˚ ustu v´ yroby a jej´ı kvality. D´ılˇc´ı zmˇeny v mechanismu plánován´ı vˇsak efekt nepˇrinesly, stejnˇe jako u ´pravy v postaven´ı podnik˚ u. Základn´ı problém blokuj´ıc´ı rozvoj odstranˇen nebyl, t´ım byla nezainteresovanost v´ yrobc˚ u na jeho uskuteˇcn ˇován´ı. Základem ˇreˇsen´ı by bylo jedinˇe nastolen´ı pomˇer˚ u, ve kter´ ych by v´ yrobce nesl odpovˇednost za svá rozhodnut´ı a d˚ usledky z nich plynouc´ı. Podnik˚ um vˇsak rozhodovac´ı kompetence pˇriznány nebyly, nebot’ ty pˇr´ısluˇs´ı vlastn´ıku (ten by je mohl delegovat). Uchován z˚ ustal mechanismus zabezpeˇcuj´ıc´ı, ˇze z v´ ykonu lepˇs´ıch se dotovala ˇcinnost slabˇs´ıch subjekt˚ u. Pˇrerozdˇelovac´ı procesy maj´ı nˇekolik dimenz´ı, ale tato je ekonomicky nejménˇe vhodná (resp. zcela nevhodná), nebot’ preferuje neefektivn´ı hospodaˇren´ı, podporuje stagnaci. P˚ usob´ı proti rozvoji a stimuluje neekonomické jednán´ı. V takovém klimatu objektivnˇe nemohla nastat zmˇena v chován´ı podnik˚ u. Z hlediska teoretického i praktického z˚ ustala neˇreˇsiteln´ ym problémem samotná vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n vyuˇz´ıván´ı hodnotov´ ych (trˇzn´ıch) kategori´ı, které jsou u ´zce svázány s cenami a pomoc´ı cen se vyjadˇruj´ı. Ekonomická objektivita cen, které byly rovnˇeˇz centrálnˇe plánovány, byla v´ yraznˇe poruˇsena, mnohdy byla nulová. Právˇe v cenové oblasti se snad nejv´ yraznˇeji projevovala subjektivita rozhodován´ı. Vedle skuteˇcnosti, ˇze cenov´ y orgán neznal podm´ınky, za kter´ ych se vyráb´ı, a v zájmu v´ yrobce je vˇzdy, aby cena byla vyˇsˇs´ı (m˚ uˇze-li prodat), se u cen projevovala celá ˇrada tzv. spoleˇcensk´ ych preferenc´ı prosazovan´ ych politick´ ymi orgány. Jin´ ymi slovy, ekonomické reformy sice mohly usilovat o vytváˇren´ı ekonomiˇctˇejˇs´ıho prostˇred´ı, proklamovat intenzivnˇejˇs´ı pouˇz´ıván´ı tzv. ekonomických nástroj˚ u ˇr´ızen´ı, nicménˇe skuteˇcnost, ˇze ceny ekonomický obsah nemˇely, by vedla k zachován´ı ekonomicky neefektivn´ıho prostˇred´ı v hospodáˇrstv´ı.

3.4

´ rstv´ı Trˇzn´ı hospodaˇ

Trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı je systém zaloˇzený na horizont´ aln´ı koordinaci, ve kterém lid´ e t´ım, ˇ ze kupuj´ı, vyjadˇ ruj´ı, co chtˇ ej´ı a co nechtˇ ej´ı. Jejich chován´ı

63


na trhu je zároveˇ n pokynem pro v´ yrobce, co maj´ı nebo nemaj´ı vyrábˇet. Je to systém, ve kterém jsou vztahy mezi jednotliv´ ymi subjekty zprostˇredkovány trhem a kde impulsy zmˇen vycházej´ı od kupuj´ıc´ıch. Rozhodován´ı je zaloˇzeno na svobodné volbˇe suverénn´ıho subjektu trhu. Z moˇznosti volby vypl´ yvá nároˇcnost trˇzn´ıho prostˇred´ı, nebot’ subjekt také nese d˚ usledky sv´ ych rozhodnut´ı. Suverenita subjekt˚ u a neustále se opakuj´ıc´ı moˇznost volby ˇcin´ı z trˇzn´ıho prostˇred´ı demokratick´ y a liber´ aln´ı syst´ em. S tˇemito znaky m˚ uˇzeme spojit jeˇstˇe jeden – dokonalost, kterou rozum´ıme vlastnost, ˇze trˇzn´ı ekonomika umoˇzn ˇuje uskuteˇcn ˇovat volbu spojenou s uˇz´ıván´ım omezen´ ych zdroj˚ u nejdokonalejˇ s´ım ze zn´ am´ ych zp˚ usob˚ u. Nejedná se tedy o prostˇred´ı absolutnˇe dokonalé, uvid´ıme, ˇze vedle prokazatelnˇe pozitivn´ıch vlastnost´ı má a m˚ uˇze vykazovat i vlastnosti neˇzádouc´ı. Základem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı je trh a jeho nitern´ ym obsahem je trˇ zn´ı mechanismus. Na trhu docház´ı k v´ ymˇenˇe ˇcinnost´ı mezi subjekty prostˇrednictv´ım smˇeny. Jeho v´ yznam spoˇc´ıvá v tom, ˇze teprve na trhu m˚ uˇze ˇcinnost v´ yrobc˚ u z´ıskat smysluplnost. Souˇcasnˇe trh ve své nejkoncentrovanˇejˇs´ı podobˇe (penˇeˇzn´ı) vyjevuje jednotlivé stránky ekonomiky, jej´ı vnitˇrn´ı proporce, u ´roveˇ n, kvalitu. T´ım trh poskytuje nezbytn´ e informace, od kter´ ych se odv´ıj´ı oˇcekáván´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u a jejich rozhodován´ı. Právˇe tyto procesy máme na mysli, kdyˇz hovoˇr´ıme o trˇzn´ım mechanismu. Trˇzn´ı mechanismus je vnitˇrn´ım ˇrádem trhu, je formou hospodáˇrského mechanismu. Funkce, které pln´ı, dávaj´ı trhu smysl a spoleˇcenskou opodstatnˇenost. Jako forma hospodáˇrského mechanismu mus´ı plnit obˇe dvˇe základn´ı funkce: usmˇerˇ novat zdroje vzhledem k potˇrebám vyv´ıjet tlak na efektivn´ı chován´ı v´ yrobc˚ u. Pro chápán´ı trˇzn´ıho mechanismu a jeho p˚ usoben´ı na alokaci a uˇz´ıván´ı zdroj˚ u je d˚ uleˇzité vn´ımán´ı jeho vzájemn´ ych vazeb. Proto pˇri definován´ı zd˚ urazˇ nujeme: Trˇ zn´ı mechanismus je proces vz´ ajemn´ eho ovlivˇ nov´ an´ı tvorby nab´ıdky, tvorby popt´ avky a tvorby ceny.

Nab´ıdka

Nab´ıdkou rozum´ıme souhrn vˇ sech zam´ yˇ slen´ ych prodej˚ u, se kter´ ymi pˇricházej´ı na trh v´ yrobci. Jej´ı rozmˇer je urˇcen objemem v´ ystupu v´ yroby a cenami, za které jsou v´ yrobci ochotni prodat nab´ızené zboˇz´ı. Pˇri v´ ykladu ekonomie se rozliˇsuje nab´ıdka: celkov´ a (agregátn´ı), která je urˇcena objemem v´ yroby vˇsech trˇzn´ıch producent˚ u a cenami, za které jsou ochotni prodat. Agregátn´ı nab´ıdka patˇr´ı ke kategori´ım makroekonomie. individuáln´ı, jedná se o nab´ıdku jednotlivého v´ yrobce. Je urˇcena mnoˇzstv´ım jeho produkce a cenami, za které je ochoten prodat. Bude vyjadˇrovat, jaké mnoˇzstv´ı pˇri urˇcité trˇzn´ı cenˇe je ochoten produkovat a nab´ıdnout.

64

d´ılˇc´ı (trˇzn´ı). V tomto pˇr´ıpadˇe budeme zkoumat nab´ıdku jediného v´ yrobku, kter´ y m˚ uˇze b´ yt vyrábˇen a dodáván na trh r˚ uzn´ ymi v´ yrobci. I v tomto pˇr´ıpadˇe je urˇcena mnoˇzstv´ım a cenami produkce. Nab´ıdka (budeme znaˇ cit S) vˇ zdy vyjadˇ ruje funkˇ cn´ı vztah mezi mnoˇ zstv´ım vyr´ abˇ en´ e a nab´ızen´ e produkce (Q) a cenou (P ), za kterou jsou ochotni nab´ızej´ıc´ı prodat. Tuto závislost m˚ uˇzeme ilustrovat nab´ıdkovou kˇrivkou, zobrazenou na obrázku 3.2. S rostouc´ı cenou se zvyˇsuje nab´ızené mnoˇzstv´ı. Tuto závislost oznaˇcujeme jako zákon rostouc´ı nab´ıdky. Popt´ avka (D) pˇ redstavuje souhrn zam´ yˇ slen´ ych koup´ı a je urˇ cov´ ana rovnˇ eˇ z mnoˇ zstv´ım (v tomto pˇ r´ıpadˇ e popt´ avan´ ym) a cenou (za kterou jsou kupuj´ıc´ı ochotni kupovat). I v pˇr´ıpadˇe poptávky budeme v r˚ uzn´ ych kontextech rozliˇsovat poptávku: celkovou (agregátn´ı), která je urˇcena celkov´ ym objemem produkce, kter´ y chtˇej´ı kupuj´ıc´ı zakoupit a cenami, za které jsou ochotni koupit, individuáln´ı, která je poptávkou jediného kupuj´ıc´ıho. Budeme sledovat, jak kupuj´ıc´ı vynakládá sv˚ uj d˚ uchod na koupˇe r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u (podle jejich cen a uˇzitku). d´ılˇc´ı (trˇzn´ı), je poptávka po jednom v´ yrobku, kterou pˇredstavuj´ı zam´ yˇslené v´ ydaje r˚ uzn´ ych kupuj´ıc´ıch.

Poptávka

P S

0

Q

Obrázek 3.2: Nab´ıdková kˇrivka Pokud hovoˇr´ıme o zam´ yˇ slen´ ych koup´ıch, máme na mysli nejen to, ˇze nˇekdo chce nebo touˇz´ı nˇeco koupit, ale ˇze také má penˇeˇzn´ı prostˇredky, za které m˚ uˇze koupi pˇri dané cenˇe uskuteˇcnit. Jen tehdy m˚ uˇze ovlivˇ novat rozmˇer poptávky a t´ım i situaci na trhu. Hovoˇr´ıme o tzv. koupˇ eschopn´ e popt´ avce. I poptávka vyjadˇruje funkˇcn´ı souvislost mezi mnoˇzstv´ım poptávané produkce a jeho cenou. Vztah mezi tˇemito veliˇcinami vˇsak vtiskuje poptávce

65


jinou, opaˇcnou tendenci neˇz v pˇr´ıpadˇe nab´ıdky. Pro kupuj´ıc´ıho je v´ yrobek t´ım pˇrijatelnˇejˇs´ı, ˇc´ım je jeho cena niˇzˇs´ı. Poptávková kˇrivka vyjadˇruje ochotu kupovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı pˇri niˇzˇs´ı cenˇe. Pro poptávkovou kˇrivku je charakteristické, ˇze s rostouc´ı cenou klesá poptávané mnoˇzstv´ı a naopak. Hovoˇr´ıme o z´ akonu klesaj´ıc´ı popt´ avky, na rozd´ıl od tzv. z´ akona rostouc´ı nab´ıdky. Nab´ıdka a poptávka pˇredstavuj´ı dvˇe strany trhu, na vztaz´ıch mezi nimi je ve skuteˇcnosti zaloˇzen trh i trˇzn´ı mechanismus. Obˇe se vztahuj´ı k mnoˇzstv´ı produkce a jeho cenˇe, pˇriˇcemˇz vyjadˇruj´ı ochotu pˇri urˇcité cenˇe nab´ızet ˇci nenab´ızet, kupovat ˇci nekupovat. Proto je cena chápána jako v´ yslednice stˇretu mezi nab´ıdkou a poptávkou a jej´ı zmˇeny jako odraz zmˇen vztahu mezi nab´ıdkou a poptávkou, pˇri nichˇz obecnˇe plat´ı, ˇze pˇrevaha nab´ıdky nad poptávkou se projevuje poklesem ceny a naopak. P

D 0

Q

Obrázek 3.3: Poptávková kˇrivka Cenová liberalizace

Tedy pˇrevaha poptávky nad nab´ıdkou je doprovázena cenov´ ym vzestupem. Závislost cen na v´ yvoji nab´ıdky a poptávky m˚ uˇzeme zobrazit následovnˇe: cena

nab´ıdka S

trh

´ poptavka D

Obrázek 3.4: Vztah nab´ıdky a poptávky urˇcuje cenu Bylo by chybou redukovat trˇzn´ı mechanismus na uveden´ y cenotvorn´ y proces, kter´ y je v tomto pˇr´ıpadˇe zobrazen. Souvislosti trˇzn´ıho mechanismu jsou mnohem hlubˇs´ı a op´ıraj´ı se o zpˇetn´ y vliv ceny na nab´ıdku i poptávku.

66

Trˇ zn´ı cena je pro trˇ zn´ı subjekty z´ akladn´ı informac´ı, od kter´ e se odv´ıj´ı jejich rozhodov´ an´ı a jedn´ an´ı v dalˇ s´ım obdob´ı. Cena je veliˇcinou, která pro kupuj´ıc´ıho znamená obˇet’, kterou mus´ı podstoupit, chce-li na trhu z´ıskat statek slouˇz´ıc´ı k uspokojen´ı potˇreby. Pro prodávaj´ıc´ıho je tatáˇz cena efektem, k jehoˇz dosaˇzen´ı musel podstoupit urˇcitou obˇet’ (náklady). Zmˇena ceny se bezprostˇrednˇe projevuje do kalkulace uˇzitku (efektu) a obˇeti, a to na stranˇe poptávky i na stranˇe nab´ıdky. To je impulsem ke zmˇenám v nab´ıdce a poptávce a zmˇenˇe jejich vzájemné proporce. Zmˇena pomˇeru znovu p˚ usob´ı na u ´roveˇ n ceny. Trˇzn´ı mechanismus toto vzájemné ovlivˇ nován´ı pˇredpokládá a je na nˇem zaloˇzen. cena

nab´ıdka S

trh

´ poptavka D

Obrázek 3.5: Trˇzn´ı mechanismus Má-li trh vyjadˇrovat souvislosti ve schématu zachycené, mus´ı k tomu b´ yt vytvoˇreny podm´ınky, tedy splnˇeny pˇredpoklady fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu. Pˇredevˇs´ım, aby cena skuteˇcnˇe mohla odráˇzet mˇen´ıc´ı se proporce mezi nab´ıdkou a poptávkou.

Pˇredpoklady p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu

V ekonomické teorii se takov´ y stav oznaˇcuje jako cenov´ a liberalizace. Jej´ım základem je trˇzn´ı suverenita subjekt˚ u, svoboda volby zda koup´ı ˇci prodá anebo nekoup´ı, pˇr´ıpadnˇe neprodá. Svoboda rozhodován´ı o tom, jak budou vynaloˇzeny prostˇredky, kter´ ymi trˇzn´ı subjekt disponuje, je dalˇs´ım pˇredpokladem fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu. Hovoˇr´ıme o vlastnick´ e suverenitˇ e trˇ zn´ıch subjekt˚ u. Trˇzn´ı subjekty sleduj´ı r˚ uzné c´ıle, maj´ı odliˇsnou motivaci, do jejich chován´ı se prom´ıtá ˇrada vnˇejˇs´ıch vliv˚ u (podrobnˇeji o tˇechto otázkách pojednáme v kapitolách vˇenovan´ ych anal´ yze nab´ıdky a poptávky). Z hlediska koordinuj´ıc´ı role trhu m˚ uˇzeme trˇzn´ı subjekty rozdˇelit do dvou základn´ıch skupin: domácnosti jsou subjekty pˇricházej´ıc´ı na trh s c´ılem nakoupit statky a sluˇzby slouˇz´ıc´ı k uspokojován´ı potˇreb. V roli kupuj´ıc´ıho vystupuj´ı na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Tytéˇz domácnosti jsou vˇsak také vlastn´ıky v´ yrobn´ıch faktor˚ u a na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je nab´ızej´ı. Na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u vystupuj´ı na stranˇe nab´ıdky. firmy jsou instituce, jejichˇz ˇcinnost je zamˇeˇrena na produkci v´ yrobk˚ u a sluˇzeb za u ´ˇcelem prodeje. I firmy vstupuj´ı na oba uvedené trhy, a to na trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb jako prodávaj´ıc´ı (nab´ıdka), zat´ımco na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u jsou v postaven´ı kupuj´ıc´ıch (poptávka).

67


Dˇelen´ı na trˇzn´ı subjekty by nebylo u ´plné, pokud bychom hned u ´vodem nezd˚ uraznili, ˇze trˇzn´ım subjektem modern´ıch ekonomik je stát. Je specifick´ ym subjektem sleduj´ıc´ım mnohem ˇsirˇs´ı c´ıle neˇz soukromé trˇzn´ı subjekty. Jeho p˚ usoben´ım v´ yznamnˇe ovlivˇ nuje nejen základn´ı rámec, ale i mechanismus p˚ usoben´ı trhu. ´ Poznamka 3.1. Vztahu st´ atu a trhu se budeme podrobnˇe vˇenovat pˇri výkladu

makroekonomie. Trh je prostˇred´ım sloˇzit´ ym a mnohorozmˇern´ ym. Pˇri sledován´ı koordinuj´ıc´ı role trhu je u ´ˇcelné rozliˇsit dvˇe trˇzn´ı roviny: trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb a trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Obˇe roviny jsou propojeny a vzájemnˇe se ovlivˇ nuj´ı prostˇrednictv´ım vztah˚ u, které se rozv´ıj´ı mezi domácnostmi a firmami. Jak trh pln´ı svoji koordinaˇcn´ı funkci a odpov´ıdá na otázky co, jak a pro koho vyrábˇet, naznaˇcuje obrázek 3.6. Zobrazen´ı vztah˚ u je zjednoduˇsen´ım, nebot’ trh ve skuteˇcnosti nepˇredstavuj´ı tak uzavˇrené vazby. Pˇredevˇs´ım vstupy zahraniˇcn´ıch subjekt˚ u a státu jsou vˇzdy v´ yznamné. Je to vˇsak zobrazen´ı, které nám umoˇzn´ı dostateˇcnˇe pˇresnˇe interpretovat základn´ı funkci trhu a t´ım i pˇrednosti trˇzn´ıho prostˇred´ı. Z obrázku je zˇrejmé, ˇze k nezbytn´ ym pˇredpoklad˚ um fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu patˇr´ı: existence trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u

Funkce trhu

Z´ akladn´ı funkc´ı trhu je optimalizace alokace zdroj˚ u. Rozdˇelen´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u mezi jednotlivé druhy hospodáˇrské ˇcinnosti tak, aby omezené zdroje byly vyuˇz´ıvány co nej´ uˇcelnˇeji vzhledem k potˇrebám spoleˇcnosti. Jak optimalizace prob´ıhá? Cenov´ y pohyb je trˇzn´ımi subjekty zaznamenáván a vyhodnocován a prom´ıtá se do pˇrij´ıman´ ych rozhodnut´ı. Docház´ı-li k cenovému vzestupu, maj´ı firmy zájem na rozˇsiˇrován´ı v´ yroby. Pˇredpokladem je z´ıskán´ı dodateˇcn´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u, a proto se zvyˇsuje poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech. Je to reakce na cenové zv´ yhodnˇen´ı, které je projevem spoleˇcensk´ ych preferenc´ı. Vzhledem k tomu, ˇze zdroje jsou omezené, mus´ı b´ yt uvolnˇeny z jin´ ych v´ yrob. Bude to z tˇech, kde klesaj´ıc´ı cena je informac´ı o tom, ˇze se vyráb´ı v´ıce, neˇz je spoleˇcnost ochotna, pˇri dané cenˇe, kupovat. Pˇrednost´ı je, ˇze obsahuje zpˇ etnou vazbu umoˇ zn ˇuj´ıc´ı pˇ rizp˚ usobov´ an´ı alokace zdroj˚ u skuteˇcn´ ym a mˇen´ıc´ım se potˇrebám. Pˇ redpokladem vˇsak je vlastnick´ a suverenita trˇzn´ıch subjekt˚ u, jen tehdy se mohou mˇen´ıc´ı se ceny promˇen ˇovat do nov´ ych poˇzadavk˚ u poptávky po v´ yrobn´ıch faktorech. Právˇe tato poptávka zprostˇredkovává spoleˇcenské preference, nebot’ upˇrednostˇ nuje nákupy v´ yrobn´ıch faktor˚ u pro v´ yroby, jejichˇz produkci spoleˇcnost na trhu poˇzaduje, coˇz dává najevo ochotou platit vyˇsˇs´ı cenu. Pˇrednost´ı trˇzn´ıho mechanismu nen´ı to, ˇze by v kaˇzdém okamˇziku zabezpeˇcoval optimáln´ı alokaci zdroj˚ u.

68

Obrázek 3.6: Základn´ı schéma trˇzn´ı koordinace

Shrnut´ı kapitoly V kapitole je vysvˇetleno, proˇc je nezbytná existence hospodáˇrského mechanismu a jaké funkce má tento mechanismus zabezpeˇcovat. Vysvˇetleny jsou alternativn´ı principy uspoˇrádán´ı koordinaˇcn´ıho mechanismus a na jejich základˇe je v kapitole provedeno srovnán´ı základn´ıch efekt˚ u pˇr´ıkazové a trˇzn´ı koordinace. D˚ uraz je kladen pˇredevˇs´ım na pochopen´ı a presentaci pˇrednost´ı, které vykazuje koordinace hospodáˇrstv´ı prostˇrednictv´ım trˇzn´ıho mechanismu. Zvláˇstn´ı pozornost je vˇenována správnému chápán´ı ekonomického, tj. trˇzn´ıho obsahu pojm˚ u poptávka a nab´ıdka a pˇredpoklad˚ um, které mus´ı b´ yt naplnˇeny, aby se mohl rozv´ıjet proces vzájemného ovlivˇ nován´ı poptávky, nab´ıdky a ceny. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 3.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 3.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Co oznaˇ cujeme jako mechanismus koordinace? 2. Vysvˇ etlete, proˇc je nutné, aby v hospodáˇrstv´ı p˚ usobil mechanismus

koordinace.

69


3. Jak´ e principy mohou b´ yt základem národohospodáˇrské koordinace? 4. Vysvˇ etlete, jak spolu souvis´ı trˇzn´ı mechanismus a hospodáˇrsk´ y mecha5. 6. 7. 8.

70

nismus. Na kter´ ych odliˇsn´ ych pˇredpokladech a v´ ychodisc´ıch jsou zaloˇzeny trˇzn´ı a pˇr´ıkazová koordinace? Co znamená, ˇze trh mus´ı zajistit optimáln´ı alokaci zdroj˚ u? Trˇzn´ı mechanismus se definuje jako proces (doplˇ nte): Vysvˇetlete, jak spolu souvis´ı cenová liberalizace a trˇzn´ı mechanismus.

´ zna´ cena trhu Rovnovaˇ Konkurence Monopol Zdroje trˇzn´ıch nedokonalost´ı

4

Trh a jeho vlastnosti

4. Trh a jeho vlastnosti

C´ıl kapitoly Studiem kapitoly byste mˇely zavrˇsit poznán´ı obecného vymezen´ı trhu a jeho mechanismu, a to na základˇe pochopen´ı vlastnost´ı utváˇren´ı rovnováˇzné ceny na trhu. Obecné vymezen´ı trhu je poté doplnˇeno objasnˇen´ım podstaty a forem dvou v´ yznamn´ ych prvk˚ u trˇzn´ıch struktur, tj. monopolu a konkurence. Pochopen´ım jejich ekonomické interpretace se pro Vás stane v´ ychodiskem k eliminaci nejr˚ uznˇejˇs´ıch neadekvátn´ıch interpretac´ı obou jev˚ u. Mˇelo by poslouˇzit pˇredevˇs´ım k tomu, abyste nezjednoduˇsovaly uvedené jevy a neinterpretovali je jednostrannˇe. Zjednoduˇsován´ı má zpravidla podobu pˇriznáván´ı v´ yluˇcnˇe kladn´ ych vlastnost´ı konkurenci a naopak záporné postoje, pokud se jedná o monopol. K poznatkov´ ym c´ıl˚ um kapitoly patˇr´ı rovnˇeˇz pochopen´ı pojmu trˇzn´ı selhán´ı a identifikace jeho pˇr´ıˇcin.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 5 hodin • 4 hodiny studium ve 3. t´ ydnu semestru • 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia Kapitolu je nutno studovat po jednotliv´ ych ˇcástech, které tvoˇr´ı relativnˇe samostatné celky. Zvládnut´ı kaˇzdého je pˇredpokladem pro navazuj´ıc´ı problém, tedy po ujasnˇen´ı rovnováˇzné ceny jako smˇeˇrován´ı p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu se vˇenovat konkurenci, jako ned´ılné vlastnosti trhu. K monopolu je nutno pˇristupovat jako k trˇzn´ımu jevu, kter´ y nepˇredstavuje negaci konkurence, ale jednu z krajn´ıch forem. Zvláˇstn´ı pozornost je nutno vˇenovat pochopen´ı problematiky trˇzn´ıch selhán´ı a ujasnˇen´ı si pˇr´ıˇcin, které mohou selhán´ı trhu zp˚ usobit.

4.1

´ zna´ cena trhu Rovnovaˇ

Trh jsme si jiˇz charakterizovali jako sféru ekonomiky, ve které docház´ı ke smˇenˇe mezi trˇzn´ımi subjekty. To co je pˇredmˇetem smˇeny se naz´ yvá zboˇz´ı a má-li b´ yt smˇenˇeno, mus´ı b´ yt pro nˇekoho uˇziteˇcné (mus´ı m´ıt schopnost uspokojovat potˇreby, tedy b´ yt statkem). Kaˇzdá smˇena lze vyjádˇrit jako kvantitativn´ı pomˇer a jeho penˇeˇzn´ı formou je cena. Pˇredpokladem existence trh˚ u je dvoj´ı oddˇelenost v´ yrobc˚ u, kteˇr´ı mus´ı b´ yt oddˇelen´ı dˇelbou práce, ale také jako vlastn´ıci. Jsou-li tyto podm´ınky splnˇeny, jsou vytvoˇreny podm´ınky vzniku i rozvoje trhu. Trh nen´ı homogenn´ı a pˇri jeho anal´ yze m˚ uˇzeme uplatˇ novat r˚ uzná hlediska. Vedle regionáln´ıho (m´ıstn´ı, národn´ı, svˇetov´ y) m˚ uˇzeme uplatnit i hledisko podle pˇredmˇetu smˇeny. Potom odliˇsujeme trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, trh penˇez, trh kapitálu, trh p˚ udy, trh práce, trh informac´ı atd. Ve v´ ykladu ekonomické teorie budeme velmi ˇcasto pracovat s rozliˇsen´ım na:

72

trh d´ılˇc´ı, kde pˇredmˇetem koupˇe a prodeje je jedin´ y druh zboˇz´ı (obil´ı, automobily, atd.). Kaˇzd´ y d´ılˇc´ı trh pˇredstavuje abstrakci, nebot’ do pomˇer˚ u na takto vybraném trhu se prom´ıtaj´ı vlivy jin´ ych trh˚ u. Nicménˇe, umoˇzn´ı nám pochopit základn´ı vazby a souvislosti trhu. Zejména v´ yklad mikroekonomické teorie trhu je vysvˇetlován na d´ılˇc´ıch trz´ıch. trh agregátn´ı, kter´ y je trhem veˇskerého zboˇz´ı ve vzájemn´ ych souvislostech. O tento typ trhu se op´ırá v´ yklad makroekonomie, vˇcetnˇe problematiky c´ıl˚ u a nástroj˚ u státn´ı hospodáˇrské politiky, ale také v´ yˇse zavádˇen´ y problém koordinace v hospodáˇrstv´ı. Fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu vy´ ust’uje ve vznik ceny, která je vyjádˇren´ım pomˇeru mezi nab´ıdkou a poptávkou, a zmˇeny ceny jsou vyvolávány zmˇenou jejich vzájemného pomˇeru. Nab´ıdka a poptávka vyjadˇruj´ı protich˚ udn´ y cenov´ y zájem, kter´ y ilustruj´ı kˇrivky sv´ ymi sklony znázorˇ nuj´ıc´ı jejich pr˚ ubˇeh. Z tvaru kˇrivek je zˇrejmé, ˇze existuje jedin´ y spoleˇcn´ y bod obou kˇrivek. Pr˚ useˇc´ık kˇrivek nab´ıdky a poptávky (E) je bodem rovnováhy trhu. Mnoˇzstv´ı produkce odpov´ıdaj´ıc´ı pr˚ useˇc´ıku naz´ yváme rovnováˇzné mnoˇzstv´ı (qE ) a odpov´ıdaj´ıc´ı cenu oznaˇcujeme jako cenu rovnováhy (pE ). T´ım se dostáváme k otázce rovnováhy trhu, kterou je tˇreba pˇresnˇe vymezit.

Rovnováha trhu

P S

pE

E D

0

qE

Q

Obrázek 4.1: Rovnováha trhu O trhu ˇ rekneme, ˇ ze je v rovnov´ aze, je-li nab´ıdka vyrovnána s poptávkou. Ale to na trhu plat´ı témˇeˇr neustále, resp. pod vyrovnán´ım je moˇzno rozumˇet i situace, které nesplˇ nuj´ı charakteristiku rovnováhu. Dostáváme se znovu k problematice ˇcasového horizontu ekonomick´ ych proces˚ u. Jen rozliˇsován´ım ˇcasového horizontu odpov´ıme správnˇe na problém rovnováhy trhu i ceny rovnováhy. Problém si m˚ uˇzeme snadno ilustrovat popisem utváˇren´ı cen prostˇrednictv´ım trˇzn´ıho mechanismu. Vycház´ıme z pˇredpokladu, ˇze kˇrivka nab´ıdky je dána, stejnˇe i kˇrivka popt´ avky. Vyjdˇeme z ˇcasu t1 , ve kterém bylo na trh dodáno

73


mnoˇzstv´ı produkce q1 . Jaká cena se na trhu utvoˇr´ı, naznaˇcuje obrázek 4.2. Vyjdeme-li z dosud poznaného, m˚ uˇzeme konstatovat, ˇze v´ yrobci jsou ochotni prodat za cenu q1 (bod a). Nicménˇe, situace na trhu jim umoˇzn ˇuje realizovat za cenu p2 , která vznikne v d˚ usledku v´ yrazné pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou. Mnoˇzstv´ı q1 je podle definice poptávky realizovatelné za cenu p2 . ´ ckou ab je Pˇri cenˇe p1 je poptávka ochotna nakoupit mnoˇzstv´ı q2 . Useˇ moˇ zno ilustrovat pˇ revis popt´ avky nad nab´ıdkou pˇ ri cenˇ e p1 . a) pˇrevis poptávky nad nab´ıdkou

b) pˇrevis nab´ıdky nad poptávkou

P

P S

A

p2

p1 0

p2

E

pE a q1

S

q2

D<S

b

p1

D Q

0

B

E

pE b

D>S qE

A

q1

qE

q2

D Q

Obrázek 4.2: Utváˇren´ı ceny v podm´ınkách pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou (a), resp. nab´ıdky nad poptávkou (b) Je trh v rovnováze? Je cena p2 rovnováˇznou cenou? V daném okamˇziku tato cena vyrovnává skuteˇcnˇe nab´ıdku s poptávkou. Kdo byl ochoten platit cenu p2 , ten také nakoupil a realizovalo se celé nab´ızené mnoˇzstv´ı. Cena p2 nep˚ usob´ı jako podnˇet pro rozˇsiˇrován´ı ˇci omezován´ı poptávaného mnoˇzstv´ı zboˇz´ı, ale tato cena m´ a dopad na nab´ıdku, coˇz plyne znovu ze samotné definice nab´ıdky. Nebot’ pˇri cenˇe p2 jsou v´ yrobci ochotni vyrábˇet a nab´ızet mnoˇzstv´ı produkce q2 . Cena p˚ usob´ı jako podnˇ et pro rozˇ s´ıˇ ren´ı v´ yroby, ale bude-li na trh dodána produkce q2 , vynut´ı si zmˇenu ceny. Nab´ızené mnoˇzstv´ı q2 je motivováno trˇzn´ı cenou p2 , ale my jiˇz v´ıme, ˇze poptávané mnoˇzstv´ı pˇri této cenˇe má rozmˇer pouze q1 . Nab´ızené mnoˇzstv´ı q2 je poptávka sice ochotna a schopna ´ cka AB vyjadˇ koupit, ale pˇri cenˇe niˇzˇs´ı. Useˇ ruje pˇ revis nab´ıdky nad popt´ avkou, kter´ y vznikne v d˚ usledku trˇzn´ı ceny p2 . Cena, za kterou je moˇzno na naˇsem trhu realizovat mnoˇzstv´ı q2 , odpov´ıdá bodu b na poptávkové kˇrivce D. Pˇrevaze nab´ıdky nad poptávkou odpov´ıdá cenov´ y pokles. Jestliˇze si nyn´ı poloˇz´ıme otázku dopadu takto utvoˇrené ceny (viz napˇr. cena p1 na obrázku 4.2 b) na trh, m˚ uˇzeme znovu vyuˇz´ıt argumentace, kterou jsme jiˇz pouˇzili v´ yˇse. Pˇri cenˇe p1 je sice uspokojena poptávka, ale pro stranu nab´ıdky je tato cena n´ızká, coˇz se projev´ı sn´ıˇzen´ım nab´ızeného mnoˇzstv´ı na rozmˇer q1 (je to mnoˇzstv´ı odpov´ıdaj´ıc´ı pr˚ useˇc´ıku nab´ıdkové kˇrivky S s cenou na u ´rovni p1 ). Rozv´ıj´ı se mechanismus, kter´ y je moˇzno znázornit tzv. pavuˇcinov´ ym modelem, na kterém si m˚ uˇzeme uvedené souvislosti procviˇcit.

74

P S

E pE b D qE

0

Q

Obrázek 4.3: Pavuˇcinov´ y model trhu

Budete-li postupovat spr´ avnˇ e, zjist´ıte, ˇ ze pouze v bodˇ e, kter´ y je pr˚ useˇ c´ıkem obou kˇ rivek, je dod´ av´ ano na trh mnoˇ zstv´ı produkce, jehoˇ z cena nen´ı stimulem ke zmˇ en´ am rozsahu v´ yroby. Proto je právˇe pr˚ useˇc´ık obou kˇrivek bodem rovnováhy a jemu odpov´ıdaj´ıc´ı cena je cenou rovnováhy. Plat´ı: vˇ sichni, kteˇ r´ı jsou ochotni pˇ ri rovnov´ aˇ zn´ e cenˇ eP vyr´ abˇ et a nab´ızet, na trh dod´ avaj´ı a skuteˇ cnˇ e prodaj´ı. Souˇ casnˇ e jsou na trhu uspokojen´ı vˇ sichni, kteˇ r´ı jsou pˇ ri rovnov´ aˇ zn´ e cenˇ e ochotni kupovat. Ustaven´ı rovnováˇzné ceny trhu pˇredpokládá nejen ˇradu cenov´ ych zmˇen a tomu odpov´ıdaj´ıc´ıch zmˇen nab´ızeného mnoˇzstv´ı, ale také potˇrebn´ y ˇcas, kter´ y uplynul od naˇseho v´ ychoz´ıho ˇcasu t1 .

Co vyjadˇruje rovnováha

Vidˇeli jsme, ˇze kaˇzdá cena na trhu vyrovnává vztah mezi nab´ızen´ ym a poptávan´ ym mnoˇzstv´ım. Rovnov´ ahu vˇ sak vyjadˇ ruje v´ yluˇ cnˇ e cena odpov´ıdaj´ıc´ı pr˚ useˇ c´ıku kˇ rivky nab´ıdky a popt´ avky, nebot’ neobsahuje stimul k rozˇsiˇrován´ı ˇci omezován´ı v´ yroby a t´ım nab´ızeného mnoˇzstv´ı. Zmˇenu ceny m˚ uˇze vyvolat zmˇena nab´ıdky ˇci popt´ avky, pˇr´ıpadnˇe obou, tedy posun kˇrivek. S faktory, které posun mohou vyvolat, se seznám´ıme v následuj´ıc´ıch kapitolách.

4.2

Konkurence

Konkurenc´ı budeme rozumˇet proces stˇretáván´ı r˚ uzn´ ych, zpravidla protikladn´ ych zájm˚ u trˇzn´ıch subjekt˚ u. Proces konkurence je od trhu neoddˇeliteln´ y a je pˇredpokladem fungov´ an´ı trhu. Tato okolnost si vˇsak vyˇzaduje objasnˇen´ı, nebot’ velmi ˇcasto je právˇe konkurence pˇredmˇetem nejr˚ uznˇejˇs´ıch zjednoduˇsen´ı, nepochopen´ı a také idealizac´ı. Objektivn´ım základem zm´ınˇen´ ych problém˚ u je skuteˇcnost, ˇze konkurence procház´ı v´ yvojem, ve kterém se odráˇz´ı sloˇzité tendence v´ yvoje trh˚ u.

75


Dneˇsn´ı konkurence má podobu r˚ uzn´ ych typ˚ u a rozˇsiˇruj´ı se i formy, ve kter´ ych prob´ıhá. Poloˇzme si nejdˇr´ıve elementárn´ı otázku, která nás zorientuje ve vztahu trh a konkurence. M˚ uˇze existovat trh bez konkurence? (V dalˇs´ım studiu ekonomie se seznám´ıte s názory, které tuto moˇznost pˇripouˇst´ı, nebo ji dokonce povaˇzuj´ı za charakteristickou pro nˇekteré trˇzn´ı struktury. Za hranicemi teorie, napˇr. v ˇzurnalistice, se jedná o postoj zcela bˇeˇzn´ y.) Konkurence je od trhu neoddˇelitelná

Skuteˇcnost´ı je, ˇze budeme-li vycházet z definice trhu a konkurence, jev´ı se nám otázka zcela oprávnˇenˇe jako triviáln´ı. Poloˇzme si otázku jinak. M˚ uˇze ’ b´ yt konkurence z trhu vytlaˇcena? Je to stejná otázka a odpovˇed je nem˚ uˇze. A pˇresto se v ekonomické literatuˇre ˇcasto setkáme s tvrzen´ım opaˇcn´ ym. Pˇr´ıˇcinou je, ˇze pojem konkurence, jak jsme výˇse vymezili, sice ct´ı vˇsichni autoˇri, nicménˇe ji ve svých pojedn´ an´ıch obsahovˇe ztotoˇzn ˇuj´ı s urˇcitou konkrétn´ı formou. Ta skuteˇcnˇe na trhu nemus´ı být zastoupena. Základem konkurenˇcn´ıch vztah˚ u je protich˚ udnost zájm˚ u trˇzn´ıch subjekt˚ u. Tyto zájmy se na trhu stˇretávaj´ı, nebot’ kaˇzd´ yzu ´ˇcastn´ık˚ u usiluje o realizaci svého c´ıle, coˇz zpravidla dosahuje na u ´kor jin´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u trhu. Kaˇzd´ y se snaˇz´ı o z´ıskán´ı v´ yhody ve srovnán´ı s ostatn´ımi. Má-li existovat konkurenˇcn´ı prostˇred´ı, mus´ı se trhu u ´ˇcastnit alespoˇ n dva vzájemnˇe závislé subjekty. Dva u ´ˇcastn´ıky vˇsak na trhu nalezneme vˇzdy, nebot’ trh je nab´ıdka i poptávka, prodávaj´ıc´ı i kupuj´ıc´ı. Jejich zájmy jsou jednoznaˇcnˇe protikladné. Jsou-li na sobˇe závisl´ı (prodávaj´ıc´ı nemá moˇznost prodat jinému kupuj´ıc´ımu v´ yhodnˇeji a je závisl´ y na tom, zda prodá. Pˇriˇcemˇz kupuj´ıc´ı potˇrebuje koupit a nemá moˇznost nákup realizovat jinde), je cena kompromisem. Neodpov´ıdá zpravidla pˇredstavám ani jedné strany, ale je v dané situaci pˇrijatelná (v´ yhodná) pro obˇe trˇzn´ı strany. Konkurence mezi nab´ıdkou a poptávkou b´ yvá oznaˇcována jako konkurence napˇ r´ıˇ c trhem. Konkurenˇcn´ı boj se m˚ uˇze odehrávat i mezi u ´ˇcastn´ıky poptávky (tzn. na stranˇ e popt´ avky ). K tomu, aby se zˇretelnˇe projevila protich˚ udnost zájm˚ u, je dostateˇcné, existuje-li pˇrevaha poptávky nad nab´ıdkou. ´ castn´ıky poptávky spojuje snaha nakoupit co nejlevnˇeji, ale vzniklá situace Uˇ vy´ ust’uje ve snahu nakoupit na u ´kor druh´ ych. Rostouc´ı cena postupnˇe vyluˇcuje nˇekteré subjekty poptávky (motiv odstoupen´ı m˚ uˇze b´ yt r˚ uzn´ y, napˇr. nedostatek penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, tedy nemoˇznost platit vyˇsˇs´ı cenu, ale m˚ uˇze to b´ yt i neochota platit vyˇsˇs´ı cenu). Z hlediska v´ yvoje trhu a mechanismu jeho fungov´ an´ı a jak uvid´ıme, z hlediska samotného v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, sehrává kl´ıˇ covou roli konkurence mezi subjekty nab´ıdky. V´ yrobci vstupuj´ı na trh se snahou prodat a prodat co nejv´ yhodnˇeji. Produkce pˇredstavuje vloˇzené prostˇredky a jej´ı realizace je pˇredpokladem návratnosti tˇechto prostˇredk˚ u a dosaˇzen´ı zisku. Jen realizac´ı m˚ uˇze b´ yt naplnˇen smysl podnikán´ı a vytvoˇreny pˇredpoklady pro budouc´ı podnikán´ı. Konkurence na stranˇe nab´ıdky je permanentn´ı proces prob´ıhaj´ıc´ı v r˚ uzn´ ych

76

formách v závislosti na trˇzn´ı situaci. Jej´ı zostˇren´ı se v´ yraznˇe projevuje tehdy, je-li na trhu pˇrevaha nab´ıdky nad poptávkou. Obecnˇ e je tento typ konkurence stimulem pozitivn´ıho pohybu trˇ zn´ıho prostˇ red´ı (pˇrevaha nab´ıdky vyvolává cenov´ y pokles, od kterého se odv´ıj´ı r˚ uzné podoby zdokonalován´ı ve v´ yrobˇe), a proto si vˇsimnˇete forem konkurenˇcn´ıho boje uplatn ˇovan´ ych mezi firmami. Smysl konkurence mezi firmami jednoznaˇcnˇe spoˇc´ıvá ve snaze z´ıskat v´ yhodu oproti jin´ ym. V´ yhoda se realizuje v podobˇe penˇeˇzn´ıho d˚ uchodu (zisku), kter´ y je vyˇsˇs´ı, neˇz je obvyklé u konkurent˚ u. Konkurence mezi firmami se uskuteˇcn ˇuje v podobˇe dvou základn´ıch forem, podle nichˇz rozliˇ sujeme: konkurenci cenovou a necenovou. Je to dˇ elen´ı podle prostˇ redk˚ u konkurenˇcn´ıho boje.

Formy konkurence mezi firmami

Cenov´ a konkurence znamená, ˇze si firmy konkuruj´ı prostˇrednictv´ım ceny. Projevuje se sniˇzován´ım ceny a jej´ı smysl spoˇc´ıvá v moˇznosti realizovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce za niˇzˇs´ı cenu. Je to forma snahy pˇrilákat koupˇeschopnou poptávku právˇe ke své produkci. Nezanedbateln´ ym c´ılem je snaha ohrozit t´ımto krokem trˇzn´ı pozice konkurent˚ u, z nichˇz nˇekteˇr´ı jiˇz nemus´ı b´ yt schopni pˇri niˇzˇs´ı cenˇe vyrábˇet. Jde tedy i o snahu z´ıskat v´ yznamnˇejˇs´ı trˇzn´ı pod´ıl. My jiˇz v´ıme, ˇze cenov´ y pokles na trhu m˚ uˇze b´ yt prost´ ym v´ yrazem skuteˇcnosti, ˇze nab´ıdka je vyˇsˇs´ı neˇz poptávka. V tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze jedinˇe pokles ceny zabezpeˇcit realizaci produkce a je v tomto pˇr´ıpadˇe spojen pˇredevˇs´ım se snahou z´ıskat zpˇet prostˇredky do v´ yroby vloˇzené. Cenová forma konkurence je základn´ı a historicky také v´ ychoz´ı. Ve 20. stolet´ı je jej´ı dominantn´ı postaven´ı oslabov´ ano. Je to dáno zmˇenami v pomˇeru sil mezi v´ yrobci. Je-li uˇz´ıvána, má ˇcasto podobu cenové války, kdy cenov´ y pokles uskuteˇcn ˇuje v´ yznamn´ y trˇzn´ı producent s c´ılem likvidovat n´ızkou cenou slabˇs´ıho konkurenta (cesta dalˇs´ıho pos´ılen´ı trˇzn´ı pozice). Oslabov´ an´ı v´ yznamu cenov´ e konkurence je kompenzov´ ano rostouc´ı vahou konkurence necenov´ e. I necenová forma konkurence usiluje o pˇrilákán´ı koupˇeschopné poptávky k produkci firmy, ale pouˇz´ıvá jin´ ych metod a prostˇredk˚ u. Mezi prostˇredky, které má firma k dispozici, je nutno uvést: kvalitu produkce ˇsirˇs´ı podm´ınky prodeje (servis, garance, u ´vˇer aj.) reklamu dobré jméno firmy znaˇcku, atd. Jestliˇze cenová konkurence sv´ ym pr˚ ubˇehem vyvolává nároˇcnˇejˇs´ı ekonomické prostˇred´ı (cenov´ y pokles nut´ı ke zdokonalován´ı), pak pr˚ uvodn´ı dopady necenové konkurence jsou ponˇekud rozporuplné. Jednoznaˇcnˇe pozitivn´ı je tlak na kvalitu produkce. Pro spotˇrebitele jsou v´ yhodné i sluˇzby umoˇzn ˇuj´ıc´ı lépe uˇz´ıvat v´ yrobek. Na druhé stranˇe je negativn´ım dopadem trval´ y r˚ ust náklad˚ u

77


na reklamu, které se pomoc´ı metod cenové tvorby daˇr´ı pˇresouvat i na spotˇrebitele. Rozporná mohou b´ yt i zdokonalován´ı kvality“ produkce, z nichˇz ” mnohá jsou sice spotˇrebitelem uhrazena, ale nemus´ı poskytovat vyˇsˇs´ı uˇzitek. Problematika forem a metod konkurence je souˇcást´ı specializovan´ ych ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u, pˇredevˇs´ım marketingu. V ekonomii je bˇeˇznˇe uˇz´ıv´ ano i jiné hledisko dˇelen´ı konkurence, které vycház´ı z poznán´ı, ˇze charakter konkurence závis´ı pˇredevˇs´ım na charakteru trˇzn´ıho prostˇred´ı. V trˇzn´ım prostˇred´ı se odráˇzej´ı v´ yvojové tendence ekonomiky, rozvoj jej´ı materiálnˇe-technické báze, a tedy i mˇen´ıc´ı se postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u. Abychom mohli uplatˇ novat i toto hledisko pˇr´ıstupu ke konkurenci, mus´ıme vymezit pojem monopol.

4.3

Monopol

Monopol je jevem, kter´ y je od reálného trhu neoddˇeliteln´ y a m˚ uˇzeme ho zaˇradit mezi vlastnosti trhu. Má souˇcasnˇe pˇr´ımý vliv na charakter a kvalitu konkurence. Nezˇr´ıdka se právˇe v souvislosti s monopolem m˚ uˇzeme setkat s názorem, ˇze monopol likviduje konkurenci, je jej´ım protipólem. Protoˇze s konkurenc´ı je vˇseobecnˇe spojován pozitivn´ı vliv na trˇzn´ı prostˇred´ı, je monopol jevem, kter´ y je odm´ıtán jako jednoznaˇcnˇe negativn´ı. Chápat monopol jako protiklad konkurence, jako jej´ı negaci, je nesprávné. Monopol je formou konkurence. Historie jevu oznaˇcovaného jako monopol sahá do antiky a samotn´ y název je odvozen z ˇreˇctiny (jeden prodávaj´ıc´ı). Pˇri pozorném sledován´ı uˇz´ıván´ı tohoto pojmu zjist´ıme, ˇze je pouˇz´ıván ve dvoj´ım smyslu. Uˇz´ıvá se pro oznaˇcen´ı dvou r˚ uzn´ ych situac´ı, které spolu nemus´ı nutnˇe souviset. Monopol znamená jeden, kter´ y m´ a v´ yhodu. Terminologick´ y problém plyne z toho, ˇze m˚ uˇze existovat jeden a pˇritom nemus´ı m´ıt skuteˇcnou v´ yhodu, a pˇresto se bˇeˇznˇe pojmu monopol pro oznaˇcen´ı takového v´ yrobce pouˇz´ıvá. Na druhé stranˇe je pojmu monopol ˇcasto uˇz´ıváno právˇe pro oznaˇcen´ı, ˇze nˇekdo realizuje v´ yhodu, a to nutnˇe nesouvis´ı se situac´ı, kdy ve v´ yhodˇe je jedin´ y subjekt. Realizovat v´ yhodu m˚ uˇze urˇcitá skupina. Od poˇcátku 20. stolet´ı je typické, ˇze se formuj´ı v´ yrobn´ı i obchodn´ı uskupen´ı v´ıce subjekt˚ u, která realizuj´ı v´ yhodu. Proto se i v tomto pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ı o monopoln´ıch praktikách, o tom, ˇze je realizován monopol. Proto budeme v dalˇs´ım textu pod pojmem monopol chápat pˇredevˇs´ım v´ ysadn´ı postaven´ı urˇcitého subjektu (m˚ uˇze to b´ yt sdruˇzen´ı), kter´ y realizuje v´ yhodu oproti jin´ ym konkurent˚ um, pokud nebude v´ yslovnˇe uvedeno uˇzit´ı tohoto oznaˇcen´ı pro situaci, kdy je na trhu jedin´ y v´ yrobce. Realizace v´ ysady se op´ırá o existenci urˇcité pˇr´ıˇciny. Pˇr´ıˇciny umoˇzn ˇuj´ıc´ı existenci monopolu je moˇzno dˇelit podle r˚ uzn´ ych kritéri´ı. Nejˇcastˇeji se uˇz´ıvá dˇelen´ı podle ˇcasového kritéria na pˇr´ıˇciny doˇcasné (krátkodobé) a relativnˇe stálé. Mezi krátkodobé monopoly m˚ uˇzeme ˇradit monopol v´ yrobce plynouc´ı z pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou, kter´ y se realizuje doˇcasn´ ym cenov´ ym zv´ yhodnˇe-

78

n´ım. Obdobnˇe m˚ uˇze doˇcasnˇe realizovat svoji v´ yhodu poptávka, jestliˇze nab´ıdka pˇresahuje jej´ı poˇzadavky. Pro mikroekonomickou anal´ yzu mechanismu trhu maj´ı zásadn´ı v´ yznam monopoly relativnˇe stálé. Jejich pˇr´ıˇcina m˚ uˇze být zaloˇzena: na pˇr´ırodn´ı zvl´ aˇstnosti (pˇr´ırodn´ı monopol) na administrativn´ı státn´ım zásahu (administrativn´ı monopol) na kontrole zdroj˚ u, napˇr. suroviny na trˇzn´ım pod´ılu op´ıraj´ıc´ım se o kapitálovou s´ılu (monopol ekonomické s´ıly) právn´ı restrikc´ı, napˇr. patenty ˇci ochrana autorských práv.

Pˇr´ıˇciny vzniku monopolu

My si budeme v dalˇs´ım výkladu vˇs´ımat pˇredevˇs´ım pˇr´ıpadu, kdy jedna firma bude schopna uspokojovat rozsahem své produkce trˇzn´ı popt´ avku, pˇriˇcemˇz bude produkovat výstup s niˇzˇs´ımi náklady, neˇz by byla u ´roveˇ n náklad˚ u, kdyby v odvˇetv´ı produkovalo v´ıce firem. Jedn´ a se o tzv. pˇ rirozen´ y monopol. S prvn´ım i druh´ ym typem se m˚ uˇzeme setkat jak v historii v´ yvoje trh˚ u, tak ˇ i v dneˇsn´ıch ekonomikách. Ctvrt´ y typ, jednoznaˇcnˇe dominuj´ıc´ı, je formou ovládaj´ıc´ı trhy jednotliv´ ych odvˇetv´ı od pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı. Je produktem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı a konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı. Ve vzniku tˇechto monopol˚ u se odráˇz´ı logika zákonitosti trˇzn´ıho prostˇred´ı. Monopol je v´ ysadn´ım postaven´ım a právˇe kvalita postaven´ı konkuruj´ıc´ıch subjekt˚ u je v ekonomick´ e teorii d˚ uleˇ zit´ ym krit´ eriem postiˇ zen´ı charakteru konkurence. Pro nás pak i odpovˇed´ı na vzájemn´ y vztah monopolu a konkurence. Z hlediska postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u rozliˇ sujeme konkurenci dokonalou a nedokonalou. Dokonal´ a konkurence je abstrakc´ı, kterou ekonomie pouˇz´ıvá k tomu, aby byly objasnˇeny vzájemné souvislosti trˇzn´ıho prostˇred´ı v ideáln´ıch podm´ınkách. Základn´ı charakteristikou dokonalé konkurence je rovnost podm´ınek pro vˇsechny trˇzn´ı subjekty. Situace, kdy ˇ z´ adn´ y z v´ yrobc˚ u nem´ a moˇ znost ovlivnit cenu na trhu a tot´ eˇ z plat´ı pro stranu popt´ avky. Tedy: na stranˇe výrobc˚ u (nab´ıdky) je mnoho subjekt˚ u, z nichˇz kaˇzdý dodáv´ a pouze d´ılˇc´ı ˇcást celkové nab´ıdky a svoj´ı pˇr´ıtomnost´ı ˇci nepˇr´ıtomnost´ı nem˚ uˇze ovlivnit celkovou nab´ıdku. existuje volný vstup do odvˇetv´ı kvalita výrobk˚ u vˇsech producent˚ u téhoˇz výrobku je shodn´ a (indiferentnost výrobk˚ u, výrobky jsou dokonalými substituty) a nedoch´ az´ı k upˇrednostˇ nován´ı koupˇe produkce urˇcitého výrobce kupuj´ıc´ımi. Vˇsichni disponuj´ı informacemi nezbytnými pro jejich rozhodnut´ı.

Pˇ ri splnˇ en´ı tˇ echto podm´ınek existuje na trhu jedin´ a cena, kter´ a je v˚ uˇ ci v´ yrobc˚ um objektivn´ı.

79


Za tˇechto pˇredpoklad˚ u by stranu nab´ıdky muselo pˇredstavovat nejen velké mnoˇzstv´ı producent˚ u, ale jednotlivé firmy by se musely op´ırat o srovnatelnˇe silné kapitály, vyuˇz´ıvat v´ yrobn´ı faktory shodné kvality vˇcetnˇe technologi´ı. Podstatnou vlastnost´ı dokonalé konkurence je, ˇze v´ yrobce usiluj´ıc´ı o maximalizaci zisku realizuje na trhu za cenu, která je v˚ uˇci nˇemu objektivn´ı. Chceli dosáhnout toho, aby byla cena v´ yhodnˇejˇs´ı – vzhledem k tomu, ˇze jeho postaven´ı na trhu je bezv´ yznamné a tedy vratké, mus´ı o v´ yhodnˇejˇs´ı cenu usilovat – otev´ırá se mu jediný moˇzný zp˚ usob, jak zámˇer realizovat. Mus´ı se snaˇzit sniˇzovat své v´ ydaje na jednotku produkce, tj. náklady. Je nucen hledat u ´ˇcinnˇejˇs´ı vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ ymi disponuje. Dokonal´ a konkurence je cestou u ´spor, zdokonalov´ an´ı a hospod´ aˇ rsk´ eho pokroku. Je to vˇ sak situace ide´ aln´ı, kter´ e se re´ aln´ e trhy v´ıce ˇ ci m´ enˇ e vzdaluj´ı. Nedokonal´ a konkurence je od 30. let 20. stolet´ı v centru pozornosti ekonomické teorie. Odráˇz´ı reálné pomˇery konkurence na reáln´ ych trz´ıch, které je moˇzno charakterizovat r˚ uzn´ ymi stupni a podobami nerovnosti mezi konkuruj´ıc´ımi subjekty. V ˇsiroké ˇskále moˇznost´ı se budeme soustˇredit na rozliˇsen´ı tˇr´ı základn´ıch forem nedokonalé konkurence: monopol (jeden) oligopol (malá skupina) monopolistick´ a konkurence (velk´ a skupina) Monopol (pozor, pojem je v tomto pˇr´ıpadˇe uˇz´ıván k oznaˇcen´ı formy nedokonalé konkurence, tedy urˇcitého typu trˇzn´ı struktury) pˇredstavuje nejvyhranˇenˇejˇs´ı formu nedokonalé konkurence, kdy na stranˇe nab´ıdky stoj´ı jedin´ y v´ yrobce. Aby mohl realizovat v´ ysadu, je v tomto pˇr´ıpadˇe dostateˇcné, aby koupˇeschopná poptávka pˇresahovala rozmˇer nab´ıdky, resp. aby byla dostateˇcnˇe vysoká. Souˇcasnˇe se vˇsak jedná o pˇr´ıpad atypick´ y. Pokud se v´ yjimeˇcnˇe objev´ı, pak pouze doˇcasnˇe. Z hlediska charakteru konkurenˇcn´ıch vztah˚ u je pˇr´ıpad monopolu druhou extrémn´ı krajn´ı formou, stejnˇe jako dokonalá konkurence. V této formˇe je nedokonalá konkurence nejv´ıce vzdálena od pˇredpoklad˚ u dokonalé konkurence (i od pozitivn´ıch vlastnost´ı). Konkurence vˇsak eliminována nen´ı. I v´ yrobce, pokud by se v této pozici ocitl, nem˚ uˇze libovolnˇe diktovat cenu a je omezen rozmˇerem koupˇeschopné poptávky. Podle charakteru v´ yrobk˚ u jsou dalˇs´ım omezen´ım existuj´ıc´ı substituty, potenciálnˇe moˇzná v´ yroba aj. Oligopol

80

Nejtypiˇctˇejˇs´ı formou nedokonalé konkurence je v´ ysada malé skupiny. Je charakteristick´ ym znakem soudob´ ych trh˚ u, ˇze rozhoduj´ıc´ı ˇcást produkce dodáv´ a nˇekolik m´ alo firem. Pro oznaˇcen´ı této trˇzn´ı situace se pouˇz´ıvá term´ınu oligopol. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe monopolu i zde je vedouc´ı skupinou uplatˇ nována v´ ysada a pro jej´ı udrˇzen´ı jsou vytváˇreny bariéry vstupu do odvˇetv´ı. Prostˇrednictv´ım cenového mechanismu je v´ yhoda promˇen ˇována v dodateˇcn´ y zisk (cena je v´ ysledkem nátlaku vedouc´ı skupiny, kter´ y se realizuje prostˇrednictv´ım cenové strategie a metod cenové tvorby). Vedouc´ı firmy maj´ı zájem na stabilizaci v´ yhodné situace, usiluj´ı o stabilizace trˇzn´ı situace a t´ım i ceny. Konkurence se realizuje ˇsirokou ˇskálou necenov´ ych prostˇredk˚ u.

Zvláˇstn´ı formou je pˇr´ıpad monopolistick´ a konkurence. Jej´ım základem je: velká skupina v´ yrobc˚ u (mnoho mal´ ych), z nichˇz ˇzádný neovlivˇ nuje celkovou trˇzn´ı situaci produkt (výrobek) je diferencovaný trh se rozpad´ a na trhy jednotlivých výrobc˚ u (podle kvality, proveden´ı, znaˇcky, jména firmy, dostupnosti na m´ıstn´ım trhu atd.). Vznikaj´ı trhy jednotliv´ ych producent˚ u, na nichˇz se krátkodobˇe mohou chovat jako jedin´ı (monopoln´ı) v´ yrobci.

Monopolistick´ a konkurence pˇ redstavuje nejjemnˇ ejˇ s´ı“ formu ” nedokonal´ e konkurence. ´ Poznamka 4.1. O utv´ aˇren´ı rovnováhy na trhu a chov´ an´ı výrobc˚ u v tˇechto

trˇzn´ıch struktur´ ach bude podrobnˇeji pojedn´ ano v následuj´ıc´ıch kapitol´ ach.

4.4

Zdroje trˇzn´ıch nedokonalost´ı

Trh má vlastnosti, které zabezpeˇcuj´ı, ˇze je nej´ uˇcinnˇejˇs´ım nástrojem koordinuj´ıc´ım vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u. Na druhé stranˇe je nutno zd˚ uraznit, ˇze nen´ı d˚ uvod k idealizaci trˇzn´ıho prostˇred´ı. Dokonalost trhu je zˇ rejm´ a ve srovn´ an´ı s jin´ ymi moˇ zn´ ymi zp˚ usoby koordinace. Zkoumáme-li trh samotn´ y v jeho reálné podobˇe, zjist´ıme, ˇze se pˇri koordinaci projevuj´ı urˇcité nedostatky ˇci poruchy. Postupnˇe, a zejména pˇri studiu jednotliv´ ych trˇzn´ıch situac´ı, je budeme upˇresˇ novat a konkretizovat. Na základˇe jiˇz uvedeného vˇsak m˚ uˇzeme uvést a vymezit hlavn´ı skupiny pˇr´ıˇcin tzv. trˇzn´ıho selháván´ı. Pˇredevˇs´ım si mus´ıme pˇripomenout, ˇze pokud jsme doposud hovoˇrili o tvorbˇe a smˇenˇe statk˚ u, mˇeli jsme na mysli statky, které lze charakterizovat jako soukromé. Soukrom´ y statek je charakteristický t´ım, ˇze jeho výrobce je schopen omezit uˇzit´ı vyrábˇeného statku na ty spotˇrebitele, kteˇr´ı jsou ochotni za výrobek zaplatit (vylouˇcen´ı v´ yrobcem). Souˇcasnˇe vˇsak plat´ı, ˇze spotˇrebitel nen´ı nucen statek spotˇrebovávat, ale pokud se ke spotˇrebˇe rozhodnˇe, pak jeho spotˇreba statku sniˇzuje dostupné mnoˇzstv´ı pro ostatn´ı spotˇrebitele (tzv. rivalitn´ı spotˇ reba). Pokud statky splˇ nuj´ı tento pˇredpoklad, trhy s nimi mohou fungovat. Poznámka: soukrom´ y statek je tedy dalˇ s´ım pˇ redpokladem fungov´ an´ı trˇ zn´ıho mechanismu. Vˇsechny statky uveden´ y poˇzadavek nesplˇ nuj´ı, v tˇechto pˇr´ıpadech hovoˇr´ıme o tzv. veˇ rejn´ ych statc´ıch. Jejich charakteristikou je, ˇze jsou-li nab´ıdnuty jednomu subjektu, stávaj´ı se dostupné i subjekt˚ um jin´ ym, které je mohou spotˇrebovávat souˇcasnˇe (nerivalitn´ı spotˇ reba). Jestliˇze u soukrom´ ych statk˚ u je charakteristická vylouˇcitelnost ze spotˇreby, pak v pˇr´ıpadˇe veˇ rejn´ ych

81


statk˚ u je charakteristick´ a jej´ı nevylouˇ citelnost. Tato vlastnost je závaˇznou pˇrekáˇzkou fungován´ı trh˚ u s tˇemito statky. Spotˇreba dodateˇcn´ ych jednotek nen´ı spojena s nutnost´ı podstoupit obˇet’ (napˇr. vydat urˇcité mnoˇzstv´ı penˇez), a proto v pˇr´ıpadˇe veˇrejn´ ych statk˚ u nen´ı trˇzn´ı princip uplatn ˇován, nebo je vyuˇz´ıván v modifikovan´ ych podobách. Jejich tvorba a distribuce je proto ˇcasto zabezpeˇcována vládn´ımi aktivitami (ty pˇreb´ıraj´ı utváˇren´ı poptávky) a financován´ı se zpravidla op´ırá o mechanismus zdanˇen´ı. Obdobnˇe je na vládn´ıch aktivitách zaloˇzeno i zabezpeˇcován´ı tˇech oblast´ı spoleˇcenské aktivity, které jiˇz sv´ ym charakterem nemohou být zabezpeˇcovány trˇznˇe (napˇr. státn´ı správa a samospráva, bezpeˇcnost a obranyschopnost zemˇe) nebo by trˇzn´ı koordinace vedla k neˇzádouc´ım d˚ usledk˚ um (napˇr. vzdˇelán´ı, kultura). Zdrojem vládn´ıch aktivit vˇsak m˚ uˇze b´ yt i skuteˇcnost, ˇze nˇekterá trˇzn´ı ˇreˇsen´ı ’ vy´ ust uj´ı do nepˇ rimˇ eˇ ren´ ych soci´ aln´ıch tvrdost´ı. O tˇechto souvislostech, jako o jednom ze zdroj˚ u státn´ı intervence do ekonomiky, budeme podrobnˇeji pojednávat v makroekonomii, nejedná se vˇsak o trˇzn´ı selhán´ı ˇci nedokonalost. Selhán´ım budeme rozumˇet situace, kdy trh nefunguje oˇcekávan´ ym zp˚ usobem, tzn. nezabezpeˇcuje efektivn´ı alokaci zdroj˚ u, pˇrestoˇze jsou splnˇeny základn´ı pˇredpoklady pro jeho fungován´ı. Pˇr´ıˇciny trˇzn´ıch selhán´ı

Mezi pˇr´ıˇcinami uvedeného jevu mus´ıme uvést pˇredevˇs´ım existenci nedokonale konkurenˇ cn´ıho prostˇ red´ı, které podrob´ıme v následuj´ıc´ıch kapitolách anal´ yze. Jednou z dominantn´ıch charakteristik bude, ˇze rozhoduj´ıc´ı (v´ yznamné) v´ yrobce nebude trh nutit k tomu, aby vyrábˇeli nejlevnˇeji (minimalizovali náklady na jednotku produkce) a naopak spotˇrebitelé budou zpravidla nuceni platit vyˇsˇs´ı ceny neˇz ceny, které by se na trhu ustálili, pokud by v´ yrobci náklady minimalizovali. Druhou skupinu pˇr´ıˇcin tvoˇr´ı tzv. externality, jevy, se kter´ ymi souvis´ı tzv. efekty pˇ rel´ ev´ an´ı – prostˇrednictv´ım trˇzn´ıch transakc´ı jsou jedni finanˇcnˇe zv´ yhodnˇeni a druz´ı znev´ yhodnˇeni. Jedná se o aktivity ˇci ˇcinnosti, které pozitivnˇe ˇci negativnˇe ovlivˇ nuj´ı jiné subjekty, aniˇz za nˇe mus´ı b´ yt placeno, nebo jsou za tuto ˇcinnost odˇskodnˇeny. Pozitivn´ı externalita pˇrináˇs´ı subjektu uˇzitek, aniˇz by musel za tento uˇzitek platit. Napˇr. novˇe vybudované intenzivn´ı osvˇetlen´ı skladov´ ych prostor soused´ıc´ıho s naˇsim domkem nám pˇrináˇs´ı u ´spory v´ ydaj˚ u na osvˇetlen´ı dvorku. M˚ uˇze se vˇsak jednat i o dopad klasifikovateln´ y jako negativn´ı externalita, pokud nám toto osvˇetlen´ı proniká do loˇznice a znemoˇzn ˇuje span´ı. Jsou tak vyvolány dodateˇcné náklady na zatemnˇen´ı. V tomto kontextu m˚ uˇzeme rozliˇsovat neoprávnˇené“ v´ yhody ˇci nev´ yhody, ” které na nás dopadaj´ı, aniˇz bychom se o nˇe pˇriˇcinili. Trh zde selháv´ a ˇcasto t´ım, ˇze umoˇzn ˇuje pˇresouván´ı u ´hrady náklad˚ u a nep˚ usob´ı proti vzniku externalit. Typickou negativn´ı externalitou jsou ˇskody na ˇzivotn´ım prostˇred´ı, které vyvolávaj´ı dopady nejen na pˇr´ırodu, ale i na obyvatelstvo (napˇr. ˇcást dan´ı placen´ ych obyvatelstvem slouˇz´ı na nápravu vznikl´ ych ˇskod a poruch, ale v postiˇzen´ ych oblastech se jedná napˇr. o dodateˇcné v´ ydaje domácnost´ı v d˚ usledku zdravotn´ıch problém˚ u – uˇslá mzda, ceny lék˚ u, ozdravn´ ych pobyt˚ u, atd.).

82

Z v´ yˇse uveden´ ych d˚ uvod˚ u si mus´ı hospodáˇrsk´ y systém vytváˇret nástroje, kter´ ymi by dopad negativn´ıch externalit alespoˇ n omezoval. Takov´ ym nástrojem je napˇr. zákonodárstv´ı ˇci jiné formy státn´ıch zásah˚ u stimuluj´ıc´ı firmy k ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı. Pˇres uvedené okolnosti trh opakovanˇe prok´ azal, ˇze je nej´ uˇcinnˇejˇs´ım nástrojem regulace národn´ıho hospodáˇrstv´ı. V´ yˇse uvádˇené souvislosti patˇr´ı k pˇr´ıˇcinám, proˇc nen´ı trˇzn´ı regulaci ponechán zcela voln´ y pr˚ ubˇeh, ale uskuteˇcn ˇuje se za spolu´ uˇcasti státu jako specifického subjektu, kter´ y sv´ ymi zásahy usiluje zejména o to, aby: stimuloval trˇzn´ı mechanismus k vyˇsˇs´ı u ´ˇcinnosti t´ım, ˇze oslabuje vliv faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch proti efektivnosti trˇzn´ıho mechanismu (napˇr. zákonodárstv´ı omezuj´ıc´ı zneuˇz´ıván´ı v´ ysadn´ıch postaven´ı). se v hospodáˇrstv´ı vytváˇrely v dostateˇcné m´ıˇre i veˇrejné statky a byly sn´ıˇzeny nepˇrimˇeˇrené sociáln´ı tvrdosti, které trˇzn´ı mechanismus produkuje. byly vytváˇreny pˇredpoklady pro stabiln´ı rozvoj hospodáˇrského systému. V tomto kontextu je moˇzno uvést, ˇze snahou vlád je usmˇerˇ novat aktivitu do tˇech oblast´ı, kde trˇzn´ı principy nezabezpeˇcuj´ı dostateˇcn´ y stimul rozvoje, nebo sv´ ymi d˚ usledky p˚ usob´ı proti ˇsirˇs´ım hospodáˇrsk´ ym i politick´ ym c´ıl˚ um rozvoje spoleˇcnosti.

Shrnut´ı kapitoly Vu ´vodn´ı ˇcásti kapitoly je vysvˇetlena problematika utváˇren´ı rovnováˇzné ceny trhu a jej´ı d˚ usledky pro situaci na trhu, a to jak z pohledu poptávkové, tak nab´ıdkové strany. Zaveden´ı a rozbor konkurence vysvˇetluje konkurenci jako neoddˇelitelnou vlastnost trhu, která ovˇsem m˚ uˇze nab´ yvat r˚ uzn´ ych forem v závislosti na prostˇredc´ıch konkurenˇcn´ıho boje, ale také na postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky. V závˇereˇcné ˇcásti je zaveden pojem trˇzn´ı selhán´ı a identifikace jeho zdroj˚ u, s d˚ urazem na externality a existenci nedokonalé konkurence (popis selhán´ı bude pˇredmˇetem samostatné kapitoly v dalˇs´ım v´ ykladu). Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 4.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 4.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete p˚ usoben´ı a funkci trˇzn´ıho mechanismu pomoc´ı tzv. pavuˇci-

nového modelu. 2. Kter´ e pˇr´ıˇciny mohou b´ yt zdrojem vzniku monopolu? 3. Uved’te pˇr´ıklad soci´ aln´ı tvrdosti vyvolané p˚ usoben´ım trˇzn´ıho mechanismu.

83


4. Kter´ e formy nedokonalé konkurence znáte a podle ˇceho se rozliˇsuj´ı? 5. Kter´ e souvislosti stoj´ı v pozad´ı hospodáˇrské aktivity vlády? 6. Kter´ e situace se oznaˇcuj´ı jako trˇzn´ı selhán´ı? 7. Jak a proˇ c reaguj´ı subjekty trhu na rovnováˇznou cenu? 8. Uved’te pˇr´ıklad, kdy se projevuje konkurence na stranˇ e poptávky. 9. Proˇ c je v ekonomii kladen d˚ uraz na konkurenci na stranˇe nab´ıdky?

84

´ Rovnovaha spotˇrebitele ˇ ı analyza Indiferencn´ ´ ´ ´ ˇ Poptavka, poptavan e´ mnoˇzstv´ı a jejich zmeny ´ Pruˇznost poptavky

5

´ Poptavka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb

´ 5. Poptavka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb

C´ıl kapitoly Anal´ yza poptávky pˇredstavuje vstupn´ı problém anal´ yzy fungován´ı trhu. Pˇredpokládá se zvládnut´ı okruhu problém˚ u, pomoc´ı kter´ ych se vysvˇetluje tvar poptávky a jej´ı zmˇeny. Pˇredevˇs´ım základn´ı souvislosti slouˇz´ıc´ı k vysvˇetlen´ı motivace chován´ı spotˇrebitele – teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti. Ujasnˇen´ı si vztahu mezi teori´ı uˇziteˇcnosti, chován´ım spotˇrebitele (kupuj´ıc´ıho) a zmˇenami poptávky Vám vytvoˇr´ı podm´ınky pro chápán´ı trˇzn´ıch proces˚ u. Navazuj´ıc´ım problémem je elasticita poptávky – pˇredevˇs´ım cenová a od n´ı odvozená klasifikace trˇzn´ıch poptávek. Zavedena je rovnˇeˇz d˚ uchodová elasticita umoˇzn ˇuj´ıc´ı pochopit, ˇze charakter statku ovlivˇ nuje chován´ı spotˇrebitele a rostouc´ı d˚ uchod nemus´ı znamenat zvyˇsován´ı poptávky ani zvyˇsován´ı poptávaného mnoˇzstv´ı.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 5 hodin • 4 hodiny studium látky ve 4. t´ ydnu semestru • 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia Z pˇredchoz´ıho textu jiˇz máte osvojeno, ˇze zmˇeny cen na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb vedou ve sv´ ych d˚ usledc´ıch ke zmˇenám v alokaci zdroj˚ u. T´ım trh pln´ı svoji základn´ı – alokaˇcn´ı funkci. V´ yznam trhu je dán i t´ım, ˇze se na nˇem bezprostˇrednˇe stˇretává v´ yroba statk˚ u a sluˇzeb se spotˇrebou, která dává smysl v´ yrobˇe a v trˇzn´ım prostˇred´ı je zastoupena poptávkou. Ochota koupit zde vystupuje jako spoleˇcenské uznán´ı alokace zdroj˚ u. Proto je nutno pˇri studiu poptávky ji vn´ımat jako faktor objektivizuj´ıc´ı zp˚ usob alokace zdroj˚ u. Je proto obvyklé zaˇc´ınat anal´ yzu trhu anal´ yzou poptávky na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. V´ ychoz´ım problémem je rozliˇsen´ı situac´ı, kdy spotˇrebitel nemá d˚ uvod mˇenit chován´ı a za jak´ ych podm´ınek své chován´ı naopak zmˇen´ı. Zmˇena chován´ı je faktorem p˚ usob´ıc´ım na zmˇenu poptávky.

5.1

´ Rovnovaha spotˇrebitele

Spotˇrebitel vstupuje na trh se zámˇerem nakoupit statky slouˇz´ıc´ı k uspokojen´ı potˇreb. Jeho c´ılem je maximalizovat uˇzitek, kter´ y mu spotˇreba pˇrináˇs´ı, ale z´ıskán´ı uˇziteˇcného statku pˇredpokládá vynaloˇzen´ı urˇcité obˇeti, a proto analyzovat poptávku znamená pˇredevˇs´ım zkoumat vztahy mezi uˇzitkem a vynaloˇzenou obˇet´ı k jeho dosaˇzen´ı. Poptávka je ˇcasto vymezována jako pomˇer mnoˇzstv´ı zakoupeného zboˇz´ı k obˇeti, která se mus´ı vynaloˇzit k nabyt´ı tohoto zboˇz´ı. Pˇri rozhodován´ı o tom, které zboˇz´ı zakoup´ı, pomˇeˇruje tedy spotˇrebitel, jehoˇz penˇeˇzn´ı zdroje jsou zpravidla omezené, dvˇe veliˇciny: uˇzitek, kter´ y mu pˇrináˇs´ı spotˇreba obˇet’ v podobˇe penˇeˇzn´ıho vydán´ı spojeného s koup´ı.

86

Penˇeˇzn´ı jednotky jsou jednoduch´ ym nástrojem mˇeˇren´ı náklad˚ u spotˇrebitele. My se pokus´ıme v této subkapitole odpovˇedˇet na otázky, jak vyjadˇruje uˇzitek a jaké zákonitosti pˇritom plat´ı. V´ ychodiskem hledán´ı správné odpovˇedi je kategorie uˇ ziteˇ cnost. Vyjadˇ ruje pocit spotˇ rebitele, pocit uspokojen´ı potˇ reby. Je to kategorie subjektivn´ı, nebot’ nen´ı d˚ uvod, proˇc by r˚ uzn´ı ’ spotˇrebitelé mˇeli pocit ovat spotˇrebu urˇcitého statku jako stejnˇe uˇziteˇcnou. ˇ Cemu pˇrisuzuje jeden velkou uˇziteˇcnost (sojové boby), u jiného pocit uˇzitku vzbuzovat nemus´ı. Uˇziteˇcnost je vlastnost, kterou statek z´ıskává t´ım, ˇze je zakoupen a m˚ uˇze b´ yt spotˇrebován, tzn. pˇrinést uˇzitek jako pocit uspokojen´ı ve spotˇrebˇe. Uˇziteˇcnost ovlivˇ nuje rozhodován´ı spotˇrebitele o tom, jak vynaloˇz´ı d˚ uchod. Tzn. ovlivˇ nuje utváˇren´ı popt´ avky. Spotˇrebitel vˇsak nakupuje r˚ uzné druhy zboˇz´ı a spotˇreba jednotliv´ ych druh˚ u má nav´ıc ˇcasto charakter opakované spotˇreby statku téhoˇz druhu. Z tohoto d˚ uvodu mus´ıme rozliˇsovat mezi celkovou uˇziteˇcnost´ı a mezn´ı uˇziteˇcnost´ı. Celkov´ a uˇ ziteˇ cnost je dána celkovou u ´rovn´ı uspokojen´ı potˇreb, kterou poskytuje soubor spotˇrebovávan´ ych statk˚ u. Zde plat´ı, ˇze s rostouc´ım mnoˇzstv´ım spotˇrebovávan´ ych statk˚ u celková uˇziteˇcnost roste. Jin´ ymi slovy, opakovaná spotˇreba zvyˇsuje celkovou uˇziteˇcnost.

Celková a mezn´ı uˇziteˇcnost

Zd˚ uraznili jsme, ˇze tent´ yˇz statek m˚ uˇze b´ yt r˚ uzn´ ymi spotˇrebiteli hodnocen co do uˇziteˇcnosti rozd´ılnˇe. Mus´ıme zd˚ uraznit i to, ˇze: ani tent´ yˇ z spotˇ rebitel nemus´ı stejn´ y statek vˇ zdy hodnotit stejnˇ e. Jin´ y pocit uspokojen´ı nám pˇrinese hamburger konzumovan´ y mezi pˇrednáˇskami dopoledn´ıho v´ yukového bloku v den, kdy jsme nestaˇcili posn´ıdat, a jinak si téhoˇz hamburgeru budeme cenit po vydatné sn´ıdani. Vrat’me se k situaci, kdy si hamburgeru vysoce cen´ıme, nebot’ nás hlad skuteˇcnˇe suˇzoval. Pocit uspokojen´ı potˇreby je velk´ y, a proto se rozhodneme spotˇrebu opakovat, tedy pro druhou porci. I tato porce nám nepochybnˇe pˇrinese uspokojen´ı, nicménˇe uˇzitek, kter´ y pˇrináˇs´ı je menˇs´ı. M˚ uˇzeme v opakovan´ı spotˇreby dále pokraˇcovat, a poznatek se nám bude neustále potvrzovat. Dot´ ykáme se totiˇz problému definovaného v ekonomii jako mezn´ı uˇ ziteˇ cnost, resp. mezn´ı uˇ zitek. Mezn´ı uˇ zitek vyjadˇ ruje, jak´ y je pˇr´ır˚ ustek celkové uˇziteˇcnosti, jestliˇze se zv´ yˇs´ı mnoˇzstv´ı spotˇrebovávaného statku o jednotku. Souvislost prosazuj´ıc´ı se pˇri opakované spotˇrebˇe statku téhoˇz druhu je naz´ yvána z´ akon klesaj´ıc´ıho mezn´ıho uˇ zitku. Mezn´ı uˇ ziteˇ cnost spotˇ rebov´ avan´ ych statk˚ u kles´ a. V´ yˇse mezn´ı uˇziteˇcnosti je závislá na: intenzitˇe potˇreby dostupnosti statk˚ u. Zde obecnˇe plat´ı, ˇze ˇc´ım je statek vz´ acnˇejˇs´ı, t´ım je jeho mezn´ı uˇzitek vyˇsˇs´ı. Vyjádˇr´ıme-li funkˇcn´ı závislost graficky a zvol´ıme jednoduch´ y pˇr´ıklad opakované spotˇreby statku téhoˇz druhu, pak vid´ıme, ˇze v´ yvojové tendence celkové a mezn´ı uˇziteˇcnosti jsou opaˇcné. Bl´ıˇze obrázek 5.1.

87


Rostouc´ı celková uˇziteˇcnost a klesaj´ıc´ı mezn´ı uˇziteˇcnost jsou d˚ uleˇzité souvislosti ovlivˇ nuj´ıc´ı chován´ı spotˇrebitele na trhu. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze spotˇrebitel nakupuj´ıc´ı na trhu v´ıce druh˚ u statk˚ u se pˇritom snaˇz´ı maximalizovat uˇzitek. Jakou volbu uskuteˇcn´ı, kter´ y z moˇzn´ ych soubor˚ u zakoupen´ ych statk˚ u je optimáln´ı, tzn. ˇze nemohl uskuteˇcnit v´ yhodnˇejˇs´ı koupi. Tedy, kdy je spotˇ rebitel v rovnov´ aze? ´ Poznamka 5.1. Je-li uˇ zito term´ınu rovnováha spotˇrebitele, znamená to, ˇze spotˇrebitel nemohl uskuteˇcnit lepˇs´ı volbu.

Odpovˇed’ na v´ yˇse poloˇzenou otázku je pomˇernˇe jednoduchá, vrát´ıme-li se k vymezen´ı uˇziteˇcnosti a mezn´ı uˇziteˇcnosti. Jiˇz jsme zd˚ uraznili, ˇze spotˇrebitel pomˇeˇruje uˇzitek s obˇet´ı, kterou podstupuje pˇri z´ıskán´ı statk˚ u, tj. penˇeˇzn´ımi náklady (cenou, kterou za statek plat´ı). Pro jeho rozhodován´ı je v´ yznamn´ y pomˇer: M UAn , PA

(5.1)

kde: M UAn – mezn´ı uˇzitek posledn´ı (n-té) spotˇrebované jednotky A PA – cena zboˇz´ı A Q MU TU

0 1 0 15 0 15

2 10 25

3 6 31

4 3 34

5 1 35

6 0 35

Tabulka 5.1: Celková a mezn´ı uˇziteˇcnost a) celkov´ y uˇzitek

b) mezn´ı uˇzitek MU M U16

TU TU

T U35 T U30

M U12

T U25

M U10

T U20

M U8

T U15

M U6

T U10

M U4

T U5

M U2

0

q1

q2

q3

q4

q5

q6

MU

M U14

Q

0

q1

q2

q3

q4

q5

q6

Q

Obrázek 5.1: Celková a mezn´ı uˇziteˇcnost Jestliˇze souˇcasnˇe nakupuje a spotˇrebov´ av´ a i zboˇz´ı B, pak také pomˇeˇruje M UB (mezn´ı uˇziteˇcnost zboˇz´ı B) s jeho cenou, tedy PB . Spotˇrebitel vzájemnˇe srovnává uˇzitky, které mu plynou ze spotˇreby statk˚ u A a B. Poloˇzme si otázku:

88

jak se spotˇrebitel zachová, jestliˇze plat´ı: M UAn M UBm > . PB PA

(5.2)

Znamenalo by to, ˇze m-tá jednotka zboˇz´ı B mu pˇrin´ aˇs´ı vyˇsˇs´ı uˇzitek, neˇz nt´ a jednotka zboˇz´ı A. Má-li k dispozici dalˇs´ı penˇeˇzn´ı prostˇredky a sleduje-li maximalizaci uˇzitku, pak nutnˇe upˇrednostn´ı spotˇrebu (m + 1) jednotky B pˇred (n + 1) jednotkou zboˇz´ı A. Jestliˇze d˚ uchod vyˇcerpal a plat´ı v´ yˇse uvedená nerovnost, bude spotˇrebitel v budoucnu upˇrednostˇ novat kombinaci: (An−1 , Bm+1 ) pˇred nyn´ı zvolenou (An , Bm ).

(5.3)

To znamená, ˇze si je vˇedom, ˇze nevynaloˇzil omezené penˇeˇzn´ı prostˇredky nejlépe. Spotˇrebitel nedosáhl rovnováhy, má d˚ uvod mˇenit své chován´ı. Opakovaná volba bude jiná a oˇcekává, ˇze mu pˇrinese vyˇsˇs´ı uˇzitek. Budeme-li hledat odpovˇed’ na otázku, kdy nebude pocit’ovat potˇrebu mˇenit volbu, tzn. kdy dosahuje nejlepˇs´ıho v´ ysledku (maximalizuje uˇzitek), zjist´ıme, ˇze obecnˇe plat´ı: spotˇ rebitel usiluje o dosaˇ zen´ı rovnosti mezi pomˇ ery mezn´ıch uˇ ziteˇ cnost´ı jednotliv´ ych druh˚ u zboˇ z´ı vzhledem k cen´ am, kter´ e jsou za zboˇ z´ı placeny, tedy: M UA M UB M UN = = ··· = . PA PB PN

Maximalizace uˇzitku

(5.4)

Je-li zvolena kombinace splˇ nuj´ıc´ı uvedenou rovnost, nemohl spotˇrebitel jednat u ´ˇcelnˇeji pˇri rozdˇelován´ı d˚ uchodu a je v rovnováze. Na rovnováhu spotˇrebitele maj´ı vliv nejen zmˇeny v potˇrebách, ale také zmˇeny cen. Cenov´ y vzestup u kteréhokoliv ze zboˇz´ı (napˇr. L) zp˚ usob´ı, ˇze mezn´ı uˇzitek zboˇz´ı L ve vztahu k jeho cenˇe (M UL /PL ) bude menˇs´ı neˇz u ostatn´ıch zboˇz´ı. Proto spotˇrebitel omez´ı nákup zboˇz´ı L. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze bude-li nakupovat ménˇe zboˇz´ı L, jeho mezn´ı uˇziteˇcnost vzroste. Dojde k vyrovnán´ı mezn´ıho uˇzitku zboˇz´ı L vzhledem k jeho cenˇe (M UL /PL ) s mezn´ım uˇzitkem ostatn´ıch zboˇz´ı. Spotˇrebitel znovu dosáhne rovnováhy. Proces obnovov´ an´ı rovnov´ ahy spotˇ rebitele se uskuteˇ cn ˇuje tak, ˇ ze spotˇ rebitel omezuje n´ akupy a spotˇ rebu zboˇ z´ı, jehoˇ z cena vzr˚ ust´ a a naopak, klesaj´ıc´ı cena vyvol´ av´ a tendenci k r˚ ustu objemu kupovan´ eho zboˇ z´ı (pokud se ostatn´ı podm´ınky nemˇ en´ı). Tomuto trendu odpov´ıd´ a jiˇ z zaveden´ a popt´ avkov´ a kˇ rivka.

5.2

ˇ ı analyza Indiferencn´ ´

Teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti vycházela pˇri svém vzniku z pˇredpokladu, ˇze uˇziteˇcnost je mˇeˇritelná (kardinalismus). Tzn. spotˇrebitel je schopen urˇcit, jak

Kardinalismus a ordinalismus

89


velký uˇzitek mu pˇrin´ aˇs´ı spotˇreba urˇcitého statku. Tohoto pˇredpokladu se ekonomická teorie postupnˇe zˇrekla a byla rozpracována indiferenˇcn´ı anal´ yza, která se op´ırá o pˇredpoklad, ˇze spotˇrebitel nen´ı schopen ˇr´ıct jak velký uˇzitek mu spotˇreba pˇrin´ aˇs´ı, ale je schopen uˇziteˇcnost porovnávat. M˚ uˇze posoudit, co je pro nˇej uˇziteˇcnˇejˇs´ı, je schopen tvoˇrit preferenˇcn´ı stupnice (ordinalistick´ a verze mezn´ı uˇ ziteˇ cnosti ). Spotˇrebitel je schopen rozhodnout, která kombinace spotˇreby je pro nˇej uˇziteˇcnˇejˇs´ı, která je ménˇe uˇziteˇcná, pˇr´ıpadnˇe, která kombinace spotˇreby mu pˇrináˇs´ı stejn´ y uˇzitek. V posledn´ım pˇr´ıpadˇe je lhostejné, kterou z takov´ ych kombinac´ı zvol´ı. Pro potˇreby grafického znázornˇen´ı zjednoduˇsme nyn´ı v´ yklad na situaci, kdy vol´ı kombinace ze dvou druh˚ u statk˚ u. Kombinace, kter´ e pˇ rin´ aˇ s´ı spotˇ rebiteli stejn´ y uˇ zitek, leˇ z´ı na tzv. indiferenˇ cn´ı kˇ rivce (kˇ rivce lhostejnosti). Grafické zobrazen´ı je na obrázku 5.2. Body K, L, M pˇ redstavuj´ı kombinace spotˇ reby, kter´ e poskytuj´ı stejn´ y uˇ zitek. Existuje-li kombinace s vyˇsˇs´ı uˇziteˇcnost´ı, leˇz´ı vnˇe kˇrivky (bod R, leˇz´ı na indiferenˇcn´ı kˇrivce vyˇsˇs´ıho ˇrádu). Naopak kombinace s niˇzˇs´ım uˇzitkem leˇz´ı pod indiferenˇcn´ı kˇrivkou (bod S). Kaˇzdá kombinace leˇz´ı na nˇekteré indiferenˇcn´ı kˇrivce. S´ıt indiferenˇcn´ıch kˇrivek se naz´ yvá indiferenˇcn´ı mapa. Co plat´ı pro indiferentn´ı kˇrivky? Vlastnosti indiferenˇcn´ıch kˇrivek

Z definice indiferenˇcn´ı kˇrivky plyne, ˇze se neprot´ınaj´ı. Kaˇzd´ ym bodem procház´ı jedna indiferentn´ı kˇrivka. Kˇrivky jsou konvexn´ı vzhledem k poˇcátku, nebot’ tvar indiferenˇcn´ıch kˇrivek vyjadˇruje souvislost, kterou vyjadˇruje z´ akon substituce: budeme-li omezovat spotˇrebu zboˇz´ı A (viz pˇredchoz´ı obrázek), roste mezn´ı uˇzitek zboˇz´ı A, které se stává vzácnˇejˇs´ı. abychom udrˇzeli stejn´ y celkov´ y uˇzitek, mus´ı vzr˚ ustat spotˇreba zboˇz´ı B, které se t´ım stává dostupnˇejˇs´ı (hojnˇejˇs´ı) ve spotˇrebˇe a jeho mezn´ı uˇziteˇcnost klesá. v tomto pˇr´ıpadˇe docház´ı k substituci zboˇz´ı A zboˇz´ım B. Pˇ ri substituci obecnˇ e plat´ı, ˇc´ım v´ıce budeme omezovat spotˇrebu statku A, t´ım vˇetˇs´ı bude u ´bytek uˇzitku, kter´ y nám statek A pˇrináˇs´ı. Jestliˇze budeme cht´ıt udrˇzet hladinu celkového uˇzitku, budeme muset ztrátu kaˇzdé dalˇs´ı jednotky spotˇreby statku A kompenzovat rostouc´ım mnoˇzstv´ım statku B, jehoˇz mezn´ı uˇziteˇcnost klesá. Z´ akon substituce vyjadˇ ruje: ˇc´ım je zboˇz´ı vz´ acnˇejˇs´ı, t´ım je jeho relativn´ı hodnota substituce vyjádˇrena zboˇz´ım, kter´ a se stáv´ a hojnˇejˇs´ı (ve spotˇrebˇe), vyˇsˇs´ı. Pomoc´ı indiferenˇcn´ıch kˇrivek m˚ uˇzeme odvodit i rovnováhu spotˇrebitele. Staˇc´ı, pokud do indiferenˇcn´ı mapy zakresl´ıme pˇr´ıjmové omezen´ı v podobˇe tzv. linie pˇ r´ıjmu. Zkonstruujeme ji tak, ˇze vyjdeme ze dvou krajn´ıch bod˚ u, tedy budeme pˇredpokládat, ˇze spotˇrebitel nakupuje vˇzdy jen jeden druh zboˇz´ı. Maximáln´ı mnoˇzstv´ı zboˇz´ı A vyznaˇc´ıme na pˇr´ısluˇsné ose a stejnˇe postupujeme u zboˇz´ı B. Spojen´ı tˇechto bod˚ u obdrˇz´ıme linii pˇr´ıjmu.

90

B

K

BK

BS = BL = BR

S

L

R IC3 IC2 M

BM IC1 0

AS AK

AL

AR

AM

A

Obrázek 5.2: Indiferenˇcn´ı kˇrivka (IC)

Linie pˇr´ıjmu vymezuje vˇsechny dostupné kombinace spotˇreby zboˇz´ı A a B. Ty kombinace, kter´ e leˇ z´ı na linii znamenaj´ı, ˇ ze spotˇ rebitel vyd´ av´ a cel´ y disponibiln´ı d˚ uchod. Na obrázku 5.3 je bodem rovnováhy bod E, nebot’ zvol´ı-li spotˇrebitel kombinaci odpov´ıdaj´ıc´ı tomuto bodu, dosahuje maximáln´ıho uˇzitku. Linie pˇr´ıjmu je v bodˇe E teˇcnou k indiferenˇcn´ı kˇrivce. Kombinace poskytuj´ıc´ı vyˇsˇs´ı uˇzitek mus´ı leˇzet nad touto indiferenˇcn´ı kˇrivkou a je cenovˇe nedostupná. Vˇsechny cenovˇe dostupné kombinace poskytuj´ı niˇzˇs´ı uˇzitek. Uchován´ı rovnováhy v bodˇe E je závislé na d˚ uchodov´ ych moˇznostech spotˇrebitele a cenách zboˇz´ı. Docház´ı-li k r˚ ustu d˚ uchodu, posouvá se linie pˇr´ıjmu dál od poˇcátku, pokles d˚ uchodu ji k poˇcátku pˇribliˇzuje. Pokles ceny umoˇzn ˇuje nakoupit vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı zboˇz´ı, jehoˇz cena klesla a posouvá bod náleˇzej´ıc´ı linii pˇr´ıjmu na ose dál od poˇcátku. Pˇri cenovém vzestupu je tomu naopak. Ve vˇsech tˇechto pˇr´ıpadech se mˇen´ı linie pˇr´ıjmu. Rovnováha se ustavuje v jiném bodˇe (ale vˇzdy jako bod dotyku teˇcny, tj. linie pˇr´ıjmu a indiferenˇcn´ı kˇrivky). ´ Poznamka 5.2. Tvar indiferentn´ı kˇ rivky je závislý na tom, jaký je vztah mezi statky. Jedn´ a-li se o substituty – statky se mohou zastoupit ve spotˇrebˇe, je kˇrivka ménˇe zakˇrivená a u dokonalých substitut˚ u by mˇela tvar pˇr´ımky. V pˇr´ıpadˇe komplement˚ u – statky, které se ve spotˇrebˇe doplˇ nuj´ı, je zakˇrivenˇejˇs´ı. U dokonalých komplement˚ u, kde spotˇreba statk˚ u je na sebe váz´ ana v pˇr´ısnˇe daném pomˇeru by kˇrivka byla zalomen´ a a vz´ ajemné nahrazen´ı je vylouˇceno.

91


B

Bmax

IC3 BE

E IC2 BL

0

AE

IC1

Amax

A

Obrázek 5.3: Rovnováha spotˇrebitele

5.3

´ ´ ˇ Poptavka, poptavan e´ mnoˇzstv´ı a jejich zmeny

Poptávku jsme definovali jako funkˇcn´ı závislost mezi dvˇema promˇenn´ ymi, ˇ mnoˇzstv´ım produkce a cenou produkce. Casto se setkáváme s nesprávn´ ym pouˇz´ıván´ım pojmu poptávka, které spoˇc´ıvá ve ztotoˇznˇen´ı poptávky s poptávan´ ym mnoˇzstv´ım. Bˇeˇznˇe se napˇr. hovoˇr´ı o vzestupu ˇci poklesu poptávky v souvislosti se zmˇenami cen statku. V ekonomické teorii je ˇzádouc´ı d˚ uslednˇe odliˇsovat poptávku od poptávaného mnoˇzstv´ı. Zmˇena poptávaného mnoˇzstv´ı

Zmˇ eny popt´ avan´ eho mnoˇ zstv´ı se projevuj´ı posunem po popt´ avkov´ e kˇ rivce, zat´ımco zmˇ ena popt´ avky znamen´ a posun kˇ rivky. Poptávka vyjadˇruje ochotu nakupovat pˇri r˚ uzn´ ych cenách r˚ uzná mnoˇzstv´ı a plat´ı, ˇze pohyb ceny a pohyb poptávaného mnoˇzstv´ı jsou (za jinak nezmˇenˇen´ ych podm´ınek) právˇe opaˇcné. Zmˇ ena ceny je faktorem, kter´ y zp˚ usobuje pohyb (posun) po popt´ avkov´ e kˇ rivce. Popt´ avka se pˇ ritom nemˇ en´ı. Posun po kˇrivce je projevem tzv. d˚ uchodov´ eho efektu, kter´ y m˚ uˇze b´ yt kladn´ y nebo záporn´ y. Vyjadˇruje skuteˇcnost, ˇze za stejný d˚ uchod si m˚ uˇzeme koupit vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı zboˇz´ı (jestliˇze cena klesla) nebo naopak menˇs´ı mnoˇzstv´ı (po cenovém r˚ ustu). Zmˇ ena popt´ avky, tj. posun popt´ avkov´ e kˇ rivky, m˚ uˇze b´ yt vyvolána p˚ usoben´ım dvou faktor˚ u: zmˇenou nomináln´ıho d˚ uchodu nebo zmˇenou ceny jin´ ych zboˇz´ı.

Zmˇena poptávky

92

Vliv zmˇ eny nomin´ aln´ıho d˚ uchodu je zˇrejm´ y. Vyˇsˇs´ı nomináln´ı d˚ uchod (zvˇetˇsen´ı mnoˇzstv´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, které má spotˇrebitel k dispozici) umoˇzn ˇuje nakoupit vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı zboˇz´ı, naopak pokles d˚ uchodu znamená, ˇze pˇri stejn´ ych cenách nakoup´ıme ménˇe zboˇz´ı, neˇz v pˇredchoz´ım obdob´ı. R˚ ust

a) dokonalé substituty

b) dokonalé komplementy

B

B

B3

B2 IC3

B3 B1

IC2

B2

IC1

B1 0

IC1

IC2

IC3

A1

A2

A3

0

A

A1

A2

A3

A

Obrázek 5.4: Indiferenˇcn´ı kˇrivka v pˇr´ıpadˇe dokonalého substitutu (a) a dokonalého komplementu (b) nomináln´ıho d˚ uchodu posouvá poptávkovou kˇrivku vpravo. Na následuj´ıc´ım obrázku z D0 do D1 , coˇz znamená, ˇze pˇri stejné cenˇe p0 je moˇzno nakoupit q1 , tedy vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı zboˇz´ı neˇz p˚ uvodn´ı q0 . Pokles nomináln´ıho d˚ uchodu posune poptávku doleva (na u ´roveˇ n D2 ) a vyjadˇruje jej´ı pokles. Pˇri cenˇe p0 je moˇzno koupit mnoˇzstv´ı q2 , které je menˇs´ı neˇz v´ ychoz´ı mnoˇzstv´ı q0 . Posuny vyvolané zmˇenami velikosti d˚ uchodu nejsou u vˇsech druh˚ u zboˇz´ı stejné. Menˇs´ı citlivost je u zboˇz´ı uspokojuj´ıc´ıch nejnaléhavˇejˇs´ı potˇreby. U zboˇz´ı ménˇe naléhav´ ych, zejména luxusn´ıch, je zmˇena poptávky v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı. P

p0

E2

E0

E1

D1 D0

D2 0

q2

q0

q1

Q

Obrázek 5.5: Posun poptávkové kˇrivky vyvolan´ y zmˇenou d˚ uchodu Popsané souvislosti se nemus´ı u jednotlivého zboˇz´ı a v konkrétn´ı trˇzn´ı souvislosti projevit, nebot’ napˇr. r˚ ust d˚ uchodu m˚ uˇze být souˇcasnˇe doprov´ azen

93


upˇrednostnˇen´ım spotˇreby zboˇz´ı cenovˇe nároˇcnˇejˇs´ıho a spotˇrebitel opust´ı poptávku po zboˇz´ı, které dˇr´ıve nakupoval. Pak samozˇrejmˇe je r˚ ust nomináln´ıho d˚ uchodu doprovázen omezen´ım poptávky, tzn. jej´ım posunem doleva. Tento pˇr´ıpad se vztahuje k tˇem zboˇz´ım, která se r˚ ustem d˚ uchodu ocitaj´ı v postaven´ı zboˇz´ı, které je chápáno jako podˇradné (statky ménˇecenné). V naˇ sem zobrazen´ı tedy pˇ redpokl´ ad´ ame, ˇ ze jedinou veliˇ cinou, kter´ a se zmˇ enila, je v´ yˇ se d˚ uchodu, zat´ımco ostatn´ı faktory a souvislosti se nemˇ en´ı. K posunu poptávkové kˇrivky m˚ uˇze docházet i vlivem tzv. substituˇ cn´ıho efektu. Kaˇzdé zboˇz´ı má na trhu substitut. Substitut je zboˇz´ı zamˇenitelné ve spotˇrebˇe a ˇc´ım je substitut dokonalejˇs´ı, t´ım zˇretelnˇejˇs´ı je vliv substituˇcn´ıho efektu na poptávku. Jsou-li zboˇ z´ı A a C substituty, pak zmˇ ena ceny zboˇ z´ı C vyvol´ a posun po popt´ avkov´ e kˇ rivce na trhu C (d˚ uchodov´ y efekt), ale souˇ casnˇ e vyvol´ a posun popt´ avkov´ e kˇ rivky po zboˇ z´ı A (substituˇ cn´ı efekt). Dojde-li k r˚ ustu ceny v´ yrobku C, ˇcást jeho spotˇrebitel˚ u upˇrednostn´ı spotˇrebu substitutu, coˇz znamená pˇresun penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u ve prospˇech zboˇz´ı A. Cena zboˇz´ı A se nezmˇenila, ale poptávka se zv´ yˇsila (posun stejn´ y jako pˇri r˚ ustu nomináln´ıho d˚ uchodu, tj. doprava). Kdyby doˇslo k poklesu ceny zboˇz´ı C, je velmi pravdˇepodobné, ˇze ˇcást spotˇrebitel˚ u zboˇz´ı A by pˇreˇsla ke spotˇrebˇe zboˇz´ı C, jehoˇz mezn´ı uˇzitek se zv´ yˇsil. Pokles poptávky po zboˇz´ı A, jehoˇz cena se nezmˇenila, odpov´ıdá posunu poptávkové kˇrivky doleva. Substituˇ cn´ı efekt je silnˇ e potlaˇ cen, nejsou-li na trhu reálné substituty a u skupin komplementárn´ıho zboˇz´ı (vzájemnˇe se doplˇ nuj´ıc´ıho ve spotˇrebˇe). Jestliˇze vzroste cena tohoto zboˇz´ı, sniˇzuje se i objem prodej˚ u komplementárn´ıho zboˇz´ı. Pˇri anal´ yze poptávky na reálném trhu se m˚ uˇzeme setkat s reakcemi poptávky, které neodpov´ıdaj´ı v´ yˇse uveden´ ym souvislostem a nedaj´ı se pomoc´ı nich objasnit. Je to proto, ˇze na reálném trhu p˚ usob´ı vedle v´ yˇse uveden´ ych faktor˚ u i jiné vlivy a jiné faktory. Mezi nimi hraj´ı dominuj´ıc´ı roli oˇ cek´ av´ an´ı, která ovlivˇ nuj´ı rozhodován´ı kupuj´ıc´ıch (ale také napˇr. zmˇeny preferenc´ı, módn´ı vlivy, vkus atd). Z bˇeˇzn´ ych trˇzn´ıch situac´ı je kaˇzd´ y schopen uvést pˇr´ıklad, kdy r˚ ust ceny je doprovázen r˚ ustem objemu poptávaného mnoˇzstv´ı. To neznamená, ˇze se tvar poptávkové kˇrivky zmˇenil tak, ˇze s rostouc´ı cenou je ochota nakupovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı, ale ve skuteˇcnosti p˚ usob´ı vlivy vyvolávaj´ıc´ı r˚ ust (vzestup) poptávky. D˚ uvodem r˚ ustu poptávaného mnoˇzstv´ı nen´ı r˚ ust ceny, ale oˇcekáv´ an´ı, ˇze cena dále poroste. Proto spotˇrebitelé chtˇej´ı nakoupit v´ıce nyn´ı za niˇzˇs´ı cenu, neˇz jakou oˇcekávaj´ı v budoucnu. ´ Poznamka 5.3. K v´ yˇse uvedenému substituˇcn´ımu efektu a definici substitutu je nutno doplnit, ˇze substituˇcn´ı efekt je spojen s pˇresunem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u z popt´ avky po jednom statku ve prospˇech popt´ avky po jiném statku (r˚ ust popt´ avky). Pˇritom nen´ı nutn´ e, aby oba statky slouˇ zily k uspokojov´ an´ı t´ eˇ ze potˇ reby, tedy nejsou zastupitelné pˇri uspokojován´ı urˇcité potˇreby. Pˇresto se projevuj´ı jako substituty.

94

5.4

´ Pruˇznost poptavky

Poptávka odráˇz´ı vztah mezi cenou a poptávan´ ym mnoˇzstv´ım. Obecnˇe plat´ı, ˇze se zmˇenou ceny se poptávané mnoˇzstv´ı mˇen´ı nepˇr´ımo u ´mˇernˇe. Souˇcasnˇe také plat´ı, ˇze intenzita, s n´ıˇz se mˇen´ı mnoˇzstv´ı v závislosti na zmˇenˇe ceny, je u r˚ uzn´ ych zboˇz´ı r˚ uzná. V ekonomické teorii hovoˇr´ıme o r˚ uzné cenové pruˇznosti (elasticitˇe) popt´ avky. Cenovou elasticitu budeme zkoumat u trˇ zn´ı popt´ avky, kterou z´ıskáme souˇctem jednotliv´ ych individuáln´ıch poptávkov´ ych kˇrivek vystupuj´ıc´ıch na zkoumaném trhu. a) individuáln´ı poptávka

b) trˇzn´ı poptávka

P

P p140 A = a1

p140 a1 d1 p100 a2

c1

p100 a2

e1 = e2

p58,5

C = a2 + c1

E = e1 + e2

p58,5

D = d1 + d2 d2 0

q71,25

q145

b1 q250

b2 q350

Q

0

q71,25

q290

B = b1 + b 2 q600 Q

Obrázek 5.6: Agregace trˇzn´ı poptávky Cenová pruˇznost poptávky je definována jako pomˇer procentn´ı zmˇeny mnoˇzstv´ı k procentn´ı zmˇenˇe ceny. Koeficient elasticity poptávky eDP je moˇzno vyjádˇrit vztahem:

eDP

Q2 − Q1 Q1 + Q2 2 = P2 − P1 P1 + P2 2

(5.5)

kde: Q1 – p˚ uvodnˇe poptávané mnoˇzstv´ı Q2 – novˇe poptávané mnoˇzstv´ı P1 – p˚ uvodn´ı cena P2 – nová cena Cenová elasticita poptávky je záporná, protoˇze vztah mezi zmˇenou ceny a zmˇenou mnoˇzstv´ı je u poptávky nepˇr´ımo u ´mˇern´ y (s r˚ ustem ceny klesá poptávané mnoˇzstv´ı). V uˇcebn´ıch textech se zpravidla pracuje s kladnou hodnotou koeficientu elasticity, tzn. je brána absolutn´ı hodnota, pˇr´ıpadnˇe je moˇzno pˇred zlomek zavést znaménko m´ınus.

95


Podle velikosti koeficientu eP D rozliˇsujeme tˇri základn´ı typy cenové elasticity. Pro: eP D > 1 oznaˇcujeme poptávku jako pruˇ znou eP D = 1 je poptávka jednotkovˇ e elastick´ a (jednotkovˇe pruˇzná) eP D < 1 se jedná o poptávku nepruˇ znou. Popt´ avka je pruˇ zn´ a, jestliˇze zmˇena ceny vyvolá vˇetˇs´ı zmˇenu poptávaného mnoˇzstv´ı. Napˇr. 5% zmˇena ceny se projev´ı 10% zmˇenou poptávaného mnoˇzstv´ı. U jednotkovˇ e pruˇ zn´ e popt´ avky jsou obˇe zmˇeny stejné, tedy napˇr. 3% zmˇena ceny v podobˇe cenového vzestupu zp˚ usob´ı pokles poptávaného mnoˇzstv´ı také o 3 %. Jestliˇze zmˇena poptávaného mnoˇzstv´ı je menˇs´ı neˇz zmˇena ceny, hovoˇ r´ıme o popt´ avce nepruˇ zn´ e. Napˇr. 20% cenov´ y pokles se sice projev´ı vzestupem poptávaného mnoˇzstv´ı, ale jen napˇr. o 4 %. V ekonomické teorii se m˚ uˇzeme setkat i se dvˇema krajn´ımi podobami pruˇznosti, a to s poptávkou dokonale pruˇznou a poptávkou dokonale nepruˇznou. Dokonale pruˇ zn´ a poptávka znamená, ˇze poptávané mnoˇzstv´ı se mˇen´ı, aniˇz by docházelo ke zmˇenˇe ceny. Poptávané mnoˇzstv´ı se tedy mˇen´ı libovolnˇe, bez ohledu na cenovou stabilitu. Poptávková kˇrivka je rovnobˇeˇzn´ a s osou mnoˇzstv´ı. Dokonale nepruˇ zn´ a poptávka je opakem v tom smyslu, ˇze objem poptávaného mnoˇzstv´ı se pˇri zmˇenách ceny nemˇen´ı. Poptávková kˇrivka má tvar vertikály. Z definice pruˇznosti plyne, ˇze pruˇznost poptávky mˇeˇr´ıme na oblouku poptávkové kˇrivky. R˚ uzná u ´roveˇ n pruˇznosti se projevuje sklonem poptávkové kˇrivky. Mˇen´ıc´ı se sklon poptávkové kˇrivky signalizuje zmˇenu pruˇznosti, ale nejsou to veliˇciny identické. Budeme-li mˇeˇrit elasticitu poptávky znázornˇené pˇr´ımkou, zjist´ıme, ˇze koeficient elasticity mˇen´ı svoji hodnotu. Vztah elasticity a celkového pˇr´ıjmu

Zkoumán´ı pruˇznosti poptávky má pro firmu v´ yznam ve vztahu k celkovému pˇr´ıjmu (mnoˇzstv´ı realizované produkce × cena). Cenov´ a elasticita vyjadˇ ruje, jak reaguje mnoˇzstv´ı na zmˇenu ceny, a pro jiˇz zavedené rozliˇsen´ı elastické, neelastické a jednotkovˇe elastické poptávky mus´ı platit: popt´ avka je elastick´ a, jestliˇze pokles ceny vyvolá takov´ y r˚ ust objemu realizované produkce, ˇze celkový pˇr´ıjem vzroste. popt´ avka je neelastick´ a, jestliˇze pokles ceny je doprovázen takov´ ym zv´ yˇsen´ım realizované produkce, ˇze celkový pˇr´ıjem klesne. popt´ avka je jednotkovˇ e elastick´ a tehdy, kdyˇz pokles ceny je doprovázen zv´ yˇsenou realizac´ı produkce, ale celkový pˇr´ıjem se nezmˇen´ı. Pokud bychom uvaˇ zovali o cenov´ em r˚ ustu, kter´ y je doprovázen sn´ıˇzen´ım mnoˇzstv´ı realizované produkce, pak mus´ı platit: je-li poptávka elastická, celkov´ y pˇr´ıjem klesne

96

P

eP D > 1

eP D = 1

pE

eP D < 1

D qE

0

Q

Obrázek 5.7: Elasticita pˇr´ımky je-li poptávka jednotkovˇe elastická, celkov´ y pˇr´ıjem se nemˇen´ı je-li poptávka neelastická, celkov´ y pˇr´ıjem vzroste. Souvislost m˚ uˇzeme ilustrovat obrázkem 5.8. Pruˇ znost popt´ avky je ovlivˇ nov´ ana zejm´ ena tˇ emito faktory: postaven´ım, které zauj´ımá zboˇz´ı ve spotˇrebn´ım koˇsi. U pˇredmˇet˚ u denn´ı spotˇreby je pruˇznost menˇs´ı neˇz u zboˇz´ı, která maj´ı charakter pˇredmˇet˚ u dlouhodobé spotˇreby nebo luxusn´ıch pˇredmˇet˚ u. postaven´ı zboˇz´ı na trhu vzhledem k substitut˚ um. Má-li zboˇz´ı adekvátn´ı substituty, je pruˇznost vyˇsˇs´ı, nebot’ zmˇena ceny umoˇzn ˇuje pˇresun ˇcásti poptávky k substitut˚ um. v´ yvoj oˇcekáván´ı spotˇrebitel˚ u. P

P

A

p90

A

p90

1.

1.

B

p70

C

p70 Delastická

2.

3.

Dneelastická 0

q261,25

q355,75

Q

0

q261,25 q293,75

Q

Obrázek 5.8: Zmˇena celkového pˇr´ıjmu v závislosti na cenové elasticitˇe ´ Poznamka 5.4. Jak jsme jiˇ z upozornili, vzhledem ke zˇrejmému vztahu mezi

pruˇznost´ı a sklonem popt´ avkové kˇrivky, doch´ az´ı ˇcasto ke zjednoduˇsenému interpretován´ı pruˇznosti ze sklonu kˇrivky. Z pouhého tvaru (sklonu) kˇrivky nen´ı

97


moˇzno vyvozovat závˇer o pruˇznosti ˇci nepruˇznosti. Pˇri srovnáv´ an´ı r˚ uzných popt´ avkových kˇrivek je nutno pˇr´ısnˇe respektovat mˇeˇr´ıtko na jednotlivých os´ ach. D˚ uchodová elasticita

Elasticita popt´ avky m˚ uˇ ze b´ yt zkoum´ ana i ve vztahu k d˚ uchodu. Z pˇredchoz´ıho v´ ykladu je zˇrejmé, ˇze elasticita vyjadˇruje citlivost reakce poptávky na podnˇet v podobˇe zmˇeny jiného faktoru, v pˇr´ıpadˇe cenové elasticity se jednalo o reakci poptávky poptávan´ ym mnoˇzstv´ım pˇri zmˇenˇené cenˇe. V pˇr´ıpadˇe d˚ uchodové elasticity se tedy jedná o citlivost poptávky, která je vyvolána zmˇenou d˚ uchodu spotˇrebitele. M˚ uˇzeme ji definovat jako pomˇer:

eDI

Q2 − Q1 Q1 + Q2 2 = I2 − I1 I1 + I2 2

(5.6)

kde: Q1 – p˚ uvodn´ı d˚ uchod Q2 – nov´ y d˚ uchod Pˇri anal´ yze d˚ uchodové elasticity rozpoznáme, ˇze je nutno rozliˇsovat statky: a) norm´ aln´ı – s rostouc´ım d˚ uchodem jich nakupuje spotˇrebitel vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı. Normáln´ı statky vˇsak m˚ uˇzeme rozdˇelit na dvˇe základn´ı skupiny podle toho, jak´ y je vztah mezi zmˇenou (pˇr´ır˚ ustkem) d˚ uchodu a pˇr´ır˚ ustkem poptávaného mnoˇzstv´ı. Rozliˇsujeme statek: • luxusn´ı – pokud poptávané mnoˇzstv´ı roste rychleji neˇz d˚ uchod, tedy s rostouc´ım d˚ uchodem je nákup tˇechto statk˚ u upˇrednostˇ nován, • nezbytné – poptávané mnoˇzstv´ı roste pomaleji neˇz d˚ uchod. b) m´ enˇ ecenn´ e – r˚ ust d˚ uchodu je doprovázen poklesem poptávaného mnoˇzstv´ı. Spotˇrebitel pˇrecház´ı ke kvalitnˇejˇs´ım statk˚ um.

Shrnut´ı kapitoly V u ´vodn´ı ˇcásti je vysvˇetleno, za jak´ ych podm´ınek se spotˇrebitel dostává do rovnováhy. K argumentaci jsou vyuˇzity základn´ı souvislosti teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti. Od chován´ı spotˇrebitele se odvozuje v´ yvoj poptávky na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb a pˇredevˇs´ım by mˇel b´ yt pevnˇe uchován poznatek vyjadˇruj´ıc´ı, kdy spotˇrebitel je pˇr´ıpadnˇe nen´ı nucen mˇenit své trˇzn´ı chován´ı a jaké to má d˚ usledky pro poptávku po daném v´ yrobku a poptávku po jin´ ych v´ yrobc´ıch. Proto je d˚ uraz poloˇzen na rozliˇsován´ı zmˇen, které prováz´ı poptávkovou stranu trhu v d˚ usledku zmˇeny trˇzn´ı ceny poptávaného v´ yrobku (d˚ uchodov´ y efekt) a zmˇen poptávky v d˚ usledk˚ u zmˇen cen substitut˚ u (substituˇcn´ı efekt) nebo v d˚ usledku zmˇeny d˚ uchodu spotˇrebitele. Závˇereˇcná ˇcást kapitoly je vˇenována problematice cenové a d˚ uchodové elasticity trˇzn´ı poptávky.

98

Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 5.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 5.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Zapiˇste podm´ınku rovnov´ ahy spotˇrebitele a vysvˇetlete co vyjadˇruje. 2. Co vyjadˇruje teorie mezn´ı uˇ ziteˇcnosti? 3. Kterou souvislost vyjadˇruje z´ akon substituce? 4. Kter´ e faktory mohou vyvolat zmˇenu poptávky? 5. Vysvˇ etlete, proˇc v teˇcném bodˇe indiferenˇcn´ı kˇrivky a linie pˇr´ıjmu do-

sahuje spotˇrebitel rovnováhy ˇ ım se odliˇsuj´ı statky normáln´ı a ménˇecenné 6. C´ ˇ ım se liˇs´ı pˇredpoklady kardinalistické a ordinalistické anal´ 7. C´ yzy? 8. Jak´ y závˇer o poptávce m˚ uˇzete vyslovit, kdyˇz na trhu plat´ı, pˇrestoˇze roste trˇzn´ı cena, zvyˇsuje se nakupované mnoˇzstv´ı produkce.

99


100

Mezn´ı produkt ´ Naklady firmy Pˇr´ıjmy a zisk firmy ´ Minimalizace naklad u˚

6

Nab´ıdka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb

6. Nab´ıdka na trhu vyrobk ´ u˚ a sluˇzeb

C´ıl kapitoly V kapitole z´ıskáte základn´ı poznatky a osvoj´ıte si nástroje, pomoc´ı nichˇz bude v následuj´ıc´ıch kapitolách vysvˇetlováno chován´ı firmy v podm´ınkách trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. D˚ uraz je kladen na pochopen´ı kategorie náklady firmy a pˇredevˇs´ım jejich vlastnost´ı ve vztahu ke zmˇenám rozsahu v´ yroby. Zd˚ uraznˇeny jsou odliˇsnosti krátkého obdob´ı (pouze urˇcité vstupy mohou b´ yt mˇenˇeny, nˇekteré vstupy jsou fixn´ı a nep˚ usob´ı tak na zmˇenu náklad˚ u) a dlouhého obdob´ı (kdy se vˇsechny vstupy chovaj´ı variabilnˇe). Pozornost je vˇenována zd˚ uraznˇen´ı v´ yznamu náklad˚ u, ale také skuteˇcnosti, ˇze jejich vypov´ıdac´ı schopnost pro rozhodován´ı firmy je zaloˇzena na srovnán´ı s pˇr´ıjmy. Pro dalˇs´ı v´ yklad je nezbytné zvládnut´ı vztahu celkov´ ych veliˇcin (pˇr´ıjm˚ u a náklad˚ u), ale pˇredevˇs´ım veliˇcin mezn´ıch a pr˚ umˇern´ ych.

ˇ ´ eˇ ˇz Casov a´ zat 5 hodin • 4 hodiny studium látky v 5. t´ ydnu semestru • 1 hodina procviˇcen´ı

Zpusob ˚ studia Vzhledem k tomu, ˇze smyslem kapitoly je vybavit studenta poznatky, pomoc´ı kter´ ych bude popisováno a analyzováno chován´ı firmy na trhu, je nutno nejen zvládnout základn´ı vymezen´ı nákladov´ ych poloˇzek, ale vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost ujasnˇen´ı si, o ˇcem jednotlivá nákladová vyjádˇren´ı vypov´ıdaj´ı a jakou to hraje roli pˇri popisu a anal´ yze chován´ı firmy.

6.1

Mezn´ı produkt

Nab´ıdku na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb pˇredstavuj´ı firmy vystupuj´ıc´ı v roli prodávaj´ıc´ıch. I firma je trˇzn´ım subjektem stoj´ıc´ım pˇred neustále se opakuj´ıc´ı volbou. Produkce, kterou firma dodává na trh, je v´ ysledkem vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které firma nakupuje. Jestliˇze stoj´ı na trhu v postaven´ı nab´ızej´ıc´ıho, pak proto, ˇze pˇrinesla obˇet’ v podobˇe v´ ydaj˚ u spojen´ ych s nákupem a pouˇz´ıván´ım v´ yrobn´ıch faktor˚ u a jenom proto, ˇze oˇcekáv´ a uˇzitek z realizovaného prodeje. Oˇcekává rozd´ıl mezi náklady na ˇcinnost firmy a v´ ynosem z realizovan´ ych prodej˚ u (zisk). Pˇri rozhodován´ı mus´ı firma odpovˇedˇet na dva okruhy otázek. Prvn´ı okruh je spojen s produktem, tedy jaký produkt vyrábˇet, pˇr´ıpadnˇe v jakém mnoˇzstv´ı. Druh´ y okruh se t´ yká v´ yrobn´ıch faktor˚ u, pˇredevˇs´ım otázka, jakou kombinaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u pro v´ yrobu pouˇz´ıt. Produkˇcn´ı funkce

102

V´ yroba je vˇzdy vztahem mezi vstupy a v´ ystupy, kter´ y je v ekonomické teorii popisován pomoc´ı produkˇcn´ıch funkc´ı. Obecnˇe m˚ uˇzeme produkˇcn´ı funkci zapsat ve tvaru: Q = f (F1 , F2 , . . . , Fn ), (6.1)

kde: Q – objem produkce (v´ ystup) F1 , F2 , . . . , Fn – v´ yrobn´ı faktory Budeme-li vycházet ze tˇr´ı základn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u: kapitálu (K), práce (L) a p˚ udy (P ), pak produkˇcn´ı funkce má tvar: Q = f (K, L, P ).

(6.2)

Produkˇcn´ı funkci m˚ uˇzeme zapsat pro kaˇzdou firmu, jejich sdruˇzen´ı, ˇci jak´ ykoliv vyˇsˇs´ı agregovan´ y celek. Jej´ı podoba závis´ı na technické u ´rovni kapitálov´ ych statk˚ u, pouˇz´ıvané technologii, zp˚ usobu ˇr´ızen´ı, kvalitˇe práce aj. Produkˇcn´ı funkce pˇredstavuje vztah mezi maxim´ aln´ım mnoˇ zstv´ım v´ ystupu, které m˚ uˇze b´ yt vyrobeno a vstupy potˇrebn´ ymi k dosaˇzen´ı tohoto v´ ystupu. Je definov´ ana pˇ ri dan´ em stavu (´ urovni) techniky a technologie. Za takto definovan´ ych podm´ınek závis´ı v´ ystup pˇredevˇs´ım na mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u a jejich kombinaci. Vlastnosti produkˇcn´ı funkce závis´ı rovnˇeˇz na ˇcasovém horizontu, ve kterém firma rozhoduje. V krátkém obdob´ı nen´ı firma schopna mˇenit rozsah vˇsech vstup˚ u. Vyjdeme-li z pˇredpokladu, ˇze firma uˇz´ıvá faktory kapitál a práce, pak v krátkém obdob´ı m˚ uˇze mˇenit rozsah pouze v´ yrobn´ıho faktoru práce (variabiln´ı vstup), zat´ımco rozsah kapitálu (kapitálov´ ych statk˚ u) nelze mˇenit (fixn´ı vstup). Zv´ yˇsen´ım rozsahu variabiln´ıho vstupu dosahuje v´ ynos˚ u z variabiln´ıho v´ yrobn´ıho faktoru. V dlouhém obdob´ı jsou variabiln´ı oba dva v´ yrobn´ı faktory práce i kapitál, a proto firma m˚ uˇze optimalizovat pˇri zmˇenˇe jejich rozsahu i jejich vzájemn´ y pomˇer. Vytváˇr´ı se podm´ınky pro substituci v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Pˇri zvyˇsován´ı mnoˇzstv´ı obou v´ yrobn´ıch faktor˚ u realizuje firma v´ ynosy z rozsahu. V pˇredchoz´ım textu jsme se jiˇz seznámili s tˇemito souvislostmi, které se vztahuj´ı k uˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Na tyto poznatky nyn´ı naváˇzeme a pro pˇr´ır˚ ustek celkové produkce dosaˇzen´ y zv´ yˇsen´ım mnoˇzstv´ı nˇekterého z v´ yrobn´ıch faktor˚ u o jednotku budeme pouˇz´ıvat jiˇz zaveden´ y pojem mezn´ı produkt. Pokud pˇri uˇz´ıv´ an´ı zdroj˚ u dojde ke zmˇenˇe, kter´ a umoˇzn´ı ze stejn´ ych zdroj˚ u vyprodukovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı v´ ystup˚ u (resp. dosáhnout stejného v´ ystupu pomoc´ı menˇs´ıho mnoˇzstv´ı vstup˚ u), budeme hovoˇrit o technologick´ e zmˇ enˇ e. Technologick´ a zmˇ ena posouv´ a produkˇcn´ı funkci. Na obrázku 6.1. pˇredstavuje Q1 produkˇcn´ı funkci pˇri p˚ uvodn´ı technologii. Q2 je produkˇcn´ı funkce po zaveden´ı dokonalejˇs´ı technologie (po uskuteˇcnˇen´ı technologické zmˇeny). Pˇredstavuje maximáln´ı v´ ystupy, které je moˇzno vyprodukovat pˇri daném mnoˇzstv´ı vstup˚ u. Protoˇze se mezn´ı produkt vztahuje k urˇcitému v´ yrobn´ımu faktoru, budeme rozliˇsovat mezn´ı produkty jednotliv´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Mezn´ı produkt kapit´ alu (M P K) m˚ uˇzeme definovat jako zv´ yˇsen´ı fyzického objemu produkce dosaˇzené zv´ yˇsen´ım mnoˇzstv´ı pouˇz´ıvaného kapitálu

103


Q Q2 q74,75 1.

Q1

q60,80

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 vstupy

Obrázek 6.1: Technologická zmˇena o jednotku za podm´ınky, ˇze mnoˇzstv´ı ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u se nezmˇenilo. Obdobnˇe m˚ uˇzeme definovat mezn´ı produkt práce (pˇr´ıpadnˇe p˚ udy) jako pˇr´ır˚ ustek celkového fyzického objemu produkce zaloˇzen´ y na zapojen´ı dodateˇcné jednotky práce (p˚ udy) do v´ yroby, aniˇz by se mˇenilo mnoˇzstv´ı ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Pˇri respektován´ı pˇredpoklad˚ u a souvislost´ı spojen´ ych se zákonem klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u, m˚ uˇzeme zde hovoˇrit o z´ akonu klesaj´ıc´ıho mezn´ıho produktu. Tato souvislost se prosazuje od urˇcité kombinace vstup˚ u. To znamená, ˇze mezn´ı produkt (napˇr. práce) m˚ uˇze nejdˇr´ıve r˚ ust, dosahuje maxima a poté (pˇri fixn´ım kapitálovém vstupu) klesá. Produktivita dodateˇcn´ ych jednotek práce se mˇen´ı. Produktivitu v´ yrobn´ıho faktoru pr´ ace vyj´ adˇ r´ıme pomoc´ı tzv. pr˚ umˇ ern´ eho produktu (pomˇer celkového v´ ystupu Q k mnoˇzstv´ı vynaloˇzené práce L), tato veliˇcina se oznaˇcuje jako pr˚ umˇern´ y produkt práce (APL ). Q APL = . (6.3) L Pro celkov´ y v´ ystup budeme uˇz´ıvat oznaˇcen´ı celkov´ y produkt (T P ). Pro vzájemn´ y vztah veliˇcin, kter´ ymi mˇeˇr´ıme v´ ystupy, plat´ı následuj´ıc´ı souvislosti. L TP

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

0,0 11,8 28,0 47,3 68,0 88,8 108,0 124,3 136,0 141,8 140,0

MP

14,3 18,0 20,3 21,0 20,3

18,0

14,3

9,0

2,3

−6,0

AP

11,8 14,0 15,8 17,0 17,8

18,0

17,8

17,0

15,8

14,0

Tabulka 6.1: Celkov´ y, pr˚ umˇern´ y a mezn´ı produkt ´ Poznamka 6.1. Grafick´ e zobrazen´ı i hodnoty v tabulce jsou dosazeny progra-

mem automaticky na základˇe funkˇcn´ıho pˇredpisu. Proto pˇriˇrazuje urˇcitou hodnotu AP i M P pro L = 0. Graf je pouze ilustrativn´ı a zd˚ urazˇ nuje, ˇze

104

TP T P140,0 T P141,8 T P136,0 T P124,3

T Pmax TP

APL M PL

T P108,0 21,0 20,3 18,0 17,8 17,0 15,8 14,3 14,0 11,8

T P88,8 T P68,0 T P47,3

M Pmax APmax APL

9,0

T P28,0 T P11,8 0

2,3

L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L

0

L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L

Obrázek 6.2: Vztah T P , AP a M P r˚ ust T P je zastaven, pokud M P = 0, a ˇze klesaj´ıc´ı M P zpomaluje r˚ ust AP a kdyˇz hodnota M P klesne pod u ´roveˇ n AP , je AP klesaj´ıc´ı. Mezn´ı produkt, stejnˇe jako celá produkce, nab´ yvá zboˇzn´ı podobu a je na trhu realizován za pen´ıze. Zv´ yˇsen´ı celkového pˇr´ıjmu vyvolané realizac´ı mezn´ıho produktu se naz´ yvá pˇ r´ıjem z mezn´ıho produktu. Pˇr´ıjem z mezn´ıho produktu má klesaj´ıc´ı tendenci, za pˇredpokladu, ˇze ceny se nemˇen´ı. Nem˚ uˇze tedy b´ yt lhostejné, jakou kombinaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u firma zvol´ı. Jednotlivé kombinace nejsou stejnˇe v´ yhodné. Existuje vˇsak i taková, ˇze v´ yrobce nem˚ uˇze volit lepˇs´ı. Odpovˇed’ na otázku, co pro takovou kombinaci mus´ı platit, jiˇz známe (nebo alespoˇ n tuˇs´ıme). Kdyby pˇri urˇcité kombinaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u, napˇr. práce a kapitálu, byl v´ ysledek takov´ y, ˇze dodateˇcná jednotka vloˇzeného kapitálu by pˇrinesla vyˇsˇs´ı mezn´ı produkt neˇz dodateˇcná jednotka práce, vloˇzil by podnikatel dodateˇcné prostˇredky do kapitálu. T´ım by dosáhl vyˇsˇs´ıho mezn´ıho produktu, tedy vˇetˇs´ıho pˇr´ır˚ ustku celkové produkce a celkové trˇzby. Optim´ aln´ı kombinaci pˇ redstavuje takov´ y pomˇ er mezi v´ yrobn´ımi faktory, pˇ ri kter´ em se mezn´ı produkty v´ yrobn´ıch faktor˚ u sobˇ e rovnaj´ı. Samozˇrejmˇe v trˇzn´ım prostˇred´ı, kde se v´ yrobn´ı faktory nakupuj´ı, mus´ı b´ yt mezn´ı produkt vztaˇzen k cenám v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Pˇri optimáln´ı kombinaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u pˇrinese penˇeˇzn´ı jednotka vloˇzená do posledn´ı jednotky kteréhokoliv v´ yrobn´ıho faktoru stejn´ y uˇzitek. Zmˇena rozsahu produkce v podobˇe jej´ıho zv´ yˇsen´ı pˇredpokládá urˇcit´ y ˇcas, ve kterém je moˇzno rozhodnut´ı realizovat. Bˇeˇznˇe se v ekonomii rozliˇsuj´ı tˇri ˇcasové horizonty. Dˇelen´ı vycház´ı z moˇznost´ı rozˇsiˇrován´ı v´ yroby: velmi kr´ atk´ e obdob´ı – v´ yrobce nen´ı schopen rozˇs´ıˇrit nab´ıdku produkce

Délka ˇcasového obdob´ı v mikroekonomii

105


kr´ atk´ e obdob´ı – v´ yrobci jsou schopni zvyˇsovat objem produkce t´ım, ˇze uvádˇej´ı do chodu existuj´ıc´ı nevyuˇzité v´ yrobn´ı kapacity, tzn., ˇze rozsah reakce je omezen´ y dlouh´ e obdob´ı, ve kterém je moˇzno zvyˇsovat objem produkce cestou zavádˇen´ı nov´ ych v´ yrobn´ıch kapacit. Produkˇcn´ı funkce dlouhého obdob´ı

Jiˇz jsme uvedli, ˇze s pˇrechodem k delˇs´ımu ˇcasovému obdob´ı mohou firmy mˇenit rozsah kapitálu a t´ım se otev´ırá moˇznost volit z r˚ uzn´ ych kombinac´ı mezi prac´ı a kapitálem. Tent´ yˇz v´ ystup je moˇzno dosáhnout r˚ uzn´ ymi kombinacemi v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Nahrazován´ı jednoho faktoru druh´ ym se naz´ yvá substituce v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Jestliˇze se omez´ıme na dva v´ yrobn´ı faktory – práci a kapitál, leˇz´ı stejné výstupy na kˇrivce, kter´ a m´ a tvar indiferenˇcn´ı kˇrivky a nazývá se izokvanta (IQ). Pokud jde o velikost produktu (bod na izokvantˇe), je pro firmu lhostejné, kterou kombinaci kapitálu a práce zvol´ı. Izokvanta zobrazuje, ˇze tent´ yˇz v´ ystup je moˇzno dosáhnout kombinac´ı r˚ uzn´ ych mnoˇzstv´ı variabiln´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. K

Kmax

IQ3 KE

E IQ2 CL

0

LE

IQ1

Lmax

L

Obrázek 6.3: Rovnováha firmy Vzhledem k tomu, ˇze se v´ yrobn´ı faktory nakupuj´ı za ceny, vstupuj´ı do rozhodován´ı rozpoˇctová omezen´ı (konstruujeme obdobnˇe jako linii pˇr´ıjmu spotˇrebitele a oznaˇcujeme term´ınem izokosta – CL). I v tomto pˇr´ıpadˇe je bod dotyku rozpoˇctové linie a izokvanty bodem rovnováhy, tentokrát vˇsak firmy. Pomoc´ı daného mnoˇzstv´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u byla nakoupena ta kombinace v´ yrobn´ıch faktor˚ u, která umoˇznila dosaˇzen´ı nejvyˇsˇs´ıho dostupného v´ ykonu. I v tomto pˇr´ıpadˇe znamená zmˇena rozpoˇctového omezen´ı zmˇenu rovnováhy. Vliv maj´ı i zmˇeny cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Firma pˇri svém rozhodován´ı mus´ı sledovat zisk, kter´ y je základem rozvoje firmy, a to bez ohledu na konkrétn´ı podobu trˇzn´ı strategie v daném obdob´ı. Pro u ´vod si m˚ uˇzeme zjednoduˇsenˇe um´ıstit rozhodovac´ı proces do vzájemného vztahu tˇr´ı veliˇcin: ceny, náklad˚ u (které jsou souˇcást´ı ceny) a zisku (kter´ y vstupuje do rozhodován´ı jako rozd´ı-

106

lová veliˇcina ceny produkce a náklad˚ u s n´ı spojen´ ych). Proto zaˇcneme rozbor trˇzn´ıho chován´ı firmy rozborem náklad˚ u.

6.2

´ Naklady firmy

K v´ yrobˇe produkce, kterou firma dodává na trh, nakupuje firma v´ yrobn´ı faktory, za které plat´ı. Firmˇe vznikaj´ı náklady. N´ aklady rozum´ıme penˇ eˇ zn´ı v´ ydaje spojen´ e s v´ yrobou a realizac´ı trˇ zn´ı produkce. Pokud budeme cht´ıt popsat trˇzn´ı chován´ı firmy zjist´ıme, ˇze uvedené vymezen´ı náklad˚ u je pˇr´ıliˇs ˇsiroké. Celkové penˇeˇzn´ı v´ ydaje m˚ uˇzeme naz´ırat z r˚ uzn´ ych hledisek a rozliˇsit relativnˇe samostatné v´ yznamné nákladové poloˇzky. Rovnˇeˇz zp˚ usob vyjádˇren´ı náklad˚ u je závisl´ y na tom, jak´ y problém hodláme analyzovat. Tˇemto okolnostem je tˇreba vˇenovat pozornost, nebot’: náklady samy o sobˇe jsou sice d˚ uleˇzité, ale ekonomický význam z´ısk´ avaj´ı tehdy, kdyˇz je porovnáme s pˇr´ıjmy. ne vˇsechny sloˇzky náklad˚ u jsou stejnˇe významné pro rozhodován´ı, nebot’ maj´ı rozd´ılnou dynamiku vývoje ve vztahu k mnoˇzstv´ı produkce. Nav´ıc, jak brzy uvid´ıme, pˇri anal´ yze náklad˚ u mus´ıme peˇclivˇe pˇrihl´ıˇzet k délce ˇcasového obdob´ı, v nˇemˇz náklady zkoumáme. V obecné ekonomické teorii dˇel´ıme náklady do dvou skupin: fixn´ı náklady (F C) – zahrnuj´ı takov´ e n´ akladov´ e poloˇ zky, kter´ e se s rozsahem v´ yroby nemˇ en´ı. V kr´ atk´ em obdob´ı nen´ı moˇ zno fixn´ı n´ aklady zmˇ enit. Tyto náklady firma uhrazuje i pˇri nulovém rozsahu v´ yroby (napˇr. náklady na u ´drˇzbu stavebn´ıch a stroj´ıch zaˇr´ızen´ı). variabiln´ı náklady (V C) – s rostouc´ım objemem v´ yroby vzr˚ ustaj´ı.

Dˇelen´ı náklad˚ u v krátkém obdob´ı

Souˇctem variabiln´ıch a fixn´ıch náklad˚ u z´ıskáme tzv. celkov´ e n´ aklady (T C). V rozhodován´ı firmy hraj´ı d˚ uleˇzitou roli náklady na jednotku produkce, tzv. pr˚ umˇ ern´ e (jednicov´ e) n´ aklady – AC. Jejich velikost je závislá na celkov´ ych nákladech a objemu produkce, tedy: AC =

TC . Q

(6.4)

Vzhledem k vymezen´ı celkov´ ych náklad˚ u m˚ uˇzeme i u pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u rozliˇsovat jejich fixn´ı sloˇzku (AF C) a variabiln´ı sloˇzku (AV C). Kˇrivka pr˚ umˇern´ ych fixn´ıch náklad˚ u klesá s rozˇsiˇrován´ım v´ yroby. Pr˚ umˇerné variabiln´ı náklady nejdˇr´ıve klesaj´ı a od urˇcitého rozsahu produkce rostou. ˇ ım Obdobnou v´ yvojovou tendenci maj´ı i pr˚ umˇerné náklady jako celek. C´ je jejich v´ yvoj vyvolán? Odpovˇed’ nab´ıdne zaveden´ı tzv. mezn´ıch náklad˚ u. Mezn´ımi n´ aklady (M C) rozum´ıme dodateˇcné náklady vyvolané zv´ yˇsen´ım objemu produkce o jednotku. Vyjadˇ ruj´ı, co stoj´ı kaˇzdá dalˇs´ı jednotka produkce. M C vyjadˇruj´ı pˇr´ır˚ ustek krátkodob´ ych T C.

Mezn´ı náklady

Mezn´ı náklady jsou pˇr´ır˚ ustkovou veliˇcinou a v krátkém obdob´ı se prosazuje tendence k jejich r˚ ustu (viz zákon klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u a mezn´ıho produktu).

107


C TC

2 450 2 250 2 050 1 850 1 800 1 650 1 600 1 450 1 400 1 250 1 200 1 050 1 000 850 800 650 600

VC

400 200

0

11,8

28,0

47,3

68,0

88,8

108,0 124,3 141,8 136,0

Q

Obrázek 6.4: Celková náklady a jejich sloˇzky Mezn´ı náklady n-té jednotky produkce vypoˇc´ıtáme jako pˇr´ır˚ ustek celkov´ ych náklad˚ u: M Cn = T Cn − T Cn−1 . (6.5) Jejich grafick´ ym vyjádˇren´ım je kˇrivka nejdˇr´ıve klesaj´ıc´ı a poté rostouc´ı. Jestliˇze mezn´ı náklady nejdˇr´ıve klesaj´ı a poté rostou, pak rostouc´ı kˇrivka celkov´ ych náklad˚ u mˇen´ı sv˚ uj sklon. Vztah mezi náklady si ilustrujeme pomoc´ı tabulky 6.2. V tabulce je zachycen vztah mezi mezn´ımi a pr˚ umˇern´ ymi náklady, kter´ y plyne ze zp˚ usobu definice pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u. Mezn´ı n´ aklady ovlivˇ nuj´ı v´ yvoj variabiln´ıch i celkov´ ych n´ aklad˚ u. T´ım se jejich vliv projevuje i do náklad˚ u pr˚ umˇern´ ych, jejichˇz pokles se r˚ ustem mezn´ıch náklad˚ u postupnˇe zpomaluje, je zastaven a kˇrivka pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u z´ıskává r˚ ustovou tendenci. Pˇ ritom plat´ı, ˇ ze kˇ rivka mezn´ıch n´ aklad˚ u prot´ın´ a kˇ rivku pr˚ umˇ ern´ ych n´ aklad˚ u v jej´ım minimu. Q

0,0

11,8

28,0

47,3

68,0

88,8

108,0 124,3 136,0 141,8

TC

650

850

1050

1250

1450

1650

1850

2050

2250

2450

FC

650

650

650

650

650

650

650

650

650

650

VC

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

9,88

9,52

9,88

11,11 14,04 22,22 88,89

MC

14,04 11,11

AC

83,40 42,14 29,21 23,24 20,06 18,33 17,55 17,50 18,20

Tabulka 6.2: Vztah mezi náklady Vztah obou kˇrivek nám poskytne i dalˇs´ı d˚ uleˇzité informace. Pˇredevˇs´ım, je-li rozsah v´ yroby q1 < qm , m˚ uˇze firma svoji produkci zvyˇsovat a jej´ı v´ yroba se

108

C/j MC

88,9 83,4

AC

42,1

29,2 23,2 18,3 17,5 14,0 9,5

0

11,8

28,0

47,3

68,0

88,8

108,0 124,3 qm 141,8 136,0

Q

Obrázek 6.5: Vztah pr˚ umˇern´ ych a mezn´ıch náklad˚ u zlevˇ nuje (AC klesaj´ı). Naopak, jestliˇze bude firma vyrábˇet vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce neˇz qm , napˇr. 141,8 jednotek, pak rychl´ y r˚ ust mezn´ıch náklad˚ u jiˇz v´ yrobu zdraˇzuje. V pˇr´ıpadˇe m-té jednotky produkce jsou mezn´ı a pr˚ umˇern´ y náklad shodné, u kaˇzdé dalˇs´ı jednotky plat´ı, ˇze jej´ı mezn´ı náklad je vyˇsˇs´ı neˇz jsou pr˚ umˇerné náklady. Krátkodobou anal´ yzu náklad˚ u doplˇ nme o zaveden´ı pr˚ umˇern´ ych fixn´ıch náklad˚ u (AF C) a pr˚ umˇern´ ych variabiln´ıch náklad˚ u (AV C). Z definice fixn´ıch náklad˚ u (nemˇen´ı se s rozsahem v´ yroby) vypl´ yvá, ˇze pr˚ umˇerné fixn´ı náklady budou klesaj´ıc´ı. S rozˇsiˇrován´ım v´ yroby, tzn. r˚ ustem produkce, se hodnota fixn´ıch náklad˚ u rozkládá na stále vˇetˇs´ı soubor produkce. AF C =

FC . Q

(6.6)

Variabiln´ı náklady s rozsahem v´ yroby rostou. Tvar kˇrivky pr˚ umˇern´ ych variabiln´ıch náklad˚ u je ovlivnˇen v´ yvojem mezn´ıch náklad˚ u. AV C =

VC . Q

(6.7)

Stejnˇe jako pr˚ umˇerné náklady nejdˇr´ıve klesaj´ı, v bodˇe minima jsou prot´ınány mezn´ımi náklady a poté rostou. Protoˇze plat´ı: AC = AF C + AV C,

(6.8)

kˇrivka AV C se pˇribliˇzuje ke kˇrivce AC. M˚ uˇze v˚ ubec firma vyrábˇet efektivnˇe vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce neˇz je qm ? Odpovˇed’ je závislá na ˇcasovém horizontu, ve kterém budeme problém posuzovat. Z hlediska krátkého obdob´ı bude platit:

109


jakékoliv vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce nebude firma vyrábˇet s minimáln´ımi moˇzn´ ymi náklady na jednotku produkce pˇresto, jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ ykladu, se j´ı to m˚ uˇze vyplácet. Bude dosa’ hovat vyˇsˇs´ı efektivnosti, nebot ta je závislá na vztahu pˇr´ıjm˚ u a náklad˚ u. Neplat´ı, ˇze tento vztah je pro firmu vˇzdy nejpˇr´ıznivˇejˇs´ı tehdy, kdyˇz vyráb´ı s minimáln´ımi pr˚ umˇern´ ymi náklady. C/j MC AC

ACmin AV Cmin 0

AV C AF C qn

qm

Q

Obrázek 6.6: Pr˚ umˇerné náklady krátkého obdob´ı Problém vˇsak m˚ uˇze b´ yt posuzován z hlediska dlouhého obdob´ı a plat´ı, ˇze dostateˇcnˇe dlouhé obdob´ı umoˇzn ˇuje firmˇe vyuˇz´ıvat dodateˇcné v´ yrobn´ı faktory. Investiˇcn´ı aktivita umoˇzn ˇuje udrˇzet, pˇr´ıpadnˇe sn´ıˇzit mezn´ı náklady, které by pˇri vyuˇz´ıván´ı stávaj´ıc´ıch kapacit ne´ umˇernˇe vzrostly. Nov´ e investice znamenaj´ı pˇ rechod k nov´ ym, smˇ erem doprava posunut´ ym kˇ rivk´ am mezn´ıch a pr˚ umˇ ern´ ych n´ aklad˚ u. T´ım se rozsah v´ yroby qz > qm , kter´ y byl ne´ umˇernˇe nákladn´ y pˇri pˇredchoz´ı u ´rovni kapitálov´ ych statk˚ u a technologi´ı, stává nákladovˇe pˇritaˇzliv´ y. Na obrázku 6.7 jsou indexem m oznaˇceny podm´ınky p˚ uvodn´ıho kapitálového vybaven´ı a indexem z podm´ınky po proveden´ ych investic´ıch. Nejen, ˇze mnoˇzstv´ı qz je nyn´ı moˇzno vyrábˇet s niˇzˇs´ımi náklady, ale v tomto konkrétn´ım pˇr´ıpadˇe se jeˇstˇe otev´ırá prostor qp − qz pro dalˇs´ı rozˇsiˇrován´ı v´ yroby, které je doprovázeno sniˇzován´ım pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u. Snaha o v´ yrobu produkce rozsahu qp , qr by se vˇsak mohla realizovat znovu jen na základˇe dodateˇcn´ ych investic. Nákladové kˇrivky v naˇsich grafech maj´ı platnost pro krátké obdob´ı. Z dlouhodobého hlediska docház´ı k jejich posouván´ı, které vyjadˇruje moˇznost vyrábˇet vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce s niˇzˇs´ımi náklady. Zdokonalen´ı jsou pro danou u ´roveˇ n techniky koneˇcná, existuje hranice zdokonalen´ı, optimum, po jehoˇz pˇrekroˇcen´ı jiˇz nen´ı moˇzné dosahovat r˚ ustu v´ ykonu a sniˇzován´ı pr˚ umˇern´ ych nákla-

110

d˚ u souˇcasnˇe. Existuje obalov´ a kˇ rivka, kter´ a pˇredstavuje pr˚ umˇerné náklady z hlediska dlouhého obdob´ı ACL . C/j ACm ACr

ACz ACLm

ACL

ACp

ACLz = ACLr ACLmin 0

qm

qz

qp

qr

Q

Obrázek 6.7: Dlouhodobá kˇrivka pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u Sv´ a rozhodnut´ı o rozsahu v´ yroby firma nevyvozuje z pomˇ eˇ rov´ an´ı samotn´ ych n´ aklad˚ u, ale vˇ zdy ve vztahu k pˇ r´ıjm˚ um. Jak uvid´ıme, nen´ı pro firmu v´ yznamné to mnoˇzstv´ı produkce, pˇri kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce (minimáln´ı AC). Tˇemito náklady nen´ı zaruˇcen nejvyˇsˇs´ı zisk. Dlouhodobé mezn´ı náklady maj´ı obvykl´ y tvar U-kˇrivky, a pak procház´ı minimem LAC.

6.3

Pˇr´ıjmy a zisk firmy

Za realizované zboˇz´ı a sluˇzby pob´ırá firma pˇr´ıjem. Celkov´ y pˇ r´ıjem (T R) jsou veˇskeré penˇeˇzn´ı pˇr´ıjmy (trˇzby), které firma z´ıská za realizovanou produkci. Tedy: T R = P · Q. (6.9) Pokud se cena nemˇ en´ı, pak celkov´ y pˇ r´ıjem roste s rostouc´ım objemem realizovan´ e produkce. Na reálném trhu se ceny mˇen´ı v závislosti na vztahu mezi nab´ıdkou a poptávkou. Protoˇze se mˇen´ı i mnoˇzstv´ı realizované produkce, nem˚ uˇzeme kˇrivku celkového pˇr´ıjmu, ani jej´ı trend, jednoznaˇcnˇe popsat. Pro kaˇzd´ y objem realizované produkce a pˇr´ısluˇsné trˇzn´ı ceny m˚ uˇzeme vyjádˇrit rozd´ıl mezi celkov´ ym pˇr´ıjmem a celkov´ ymi náklady (T R − T C), tedy zisk nebo ztr´ atu. O zisku hovoˇr´ıme, je-li rozd´ıl kladn´ y. V opaˇcném pˇr´ıpadˇe se jedná o ztrátu. I pˇresto, ˇze se vymezen´ı zdá b´ yt jednoznaˇcné, rozliˇsujeme v ekonomii dvoj´ı pojet´ı zisku, kter´ e je d˚ usledkem jiˇ z zn´ am´ e moˇ znosti interpretovat dvoj´ım zp˚ usobem n´ aklady. Pˇri prvn´ım pojet´ı m˚ uˇzeme hovoˇrit o u ´ˇ cetn´ım zisku. V nˇem je zachycen pohled podnikatele vycházej´ıc´ıho z náklad˚ u evidovan´ ych v u ´ˇcetn´ıch knihách

111


(tzv. explicitn´ı náklady). Jsou to poloˇzky, které podnikatel skuteˇcnˇe vynaloˇzil v penˇeˇzn´ı formˇe (nákup stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı, surovin, energie, mzdy aj.). Podnikatel odeˇcte náklady od pˇr´ıjmu a rozd´ıl je ziskem, kter´ y slouˇz´ı k pomˇeˇrován´ı u ´spˇeˇsnosti. Vedle tohoto u ´zce praktického pojet´ı zisku pracuje ekonomie s koncepc´ı tzv. ˇ cist´ eho ekonomick´ eho zisku. Toto pojet´ı vycház´ı z poznán´ı, ˇze podnikatel m˚ uˇze vynakládat ve skuteˇcnosti náklady vyˇsˇs´ı, neˇz jsou náklady u ´ˇcetnˇe vedené. Vynaklád´ a je v souvislosti s pouˇz´ıv´ an´ım výrobn´ıch faktor˚ u, které jsou v jeho vlastnictv´ı a za které neplat´ı. Napˇr. pokud by vykonával práci pro jiného podnikatele, pob´ıral by mzdu. Jestliˇze pouˇz´ıvá své dodateˇcné kapitálové zdroje, neplat´ı z nich sobˇe u ´rok, ale ten, kdo si zap˚ ujˇc´ı kapitál k podnikán´ı, mus´ı platit u ´rok, kter´ y je nákladem. Ve vˇsech tˇechto pˇr´ıpadech se jedná o moˇznost alternativn´ıho vyuˇzit´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které jsou ve vlastnictv´ı podnikatele. Za poskytnuté sluˇzby náleˇz´ı vˇsem v´ yrobn´ım faktor˚ um d˚ uchod. Hovoˇ r´ıme o implicitn´ıch n´ akladech alternativn´ıho pouˇ zit´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Velikost ˇcistého zisku je dána rozd´ılem mezi u ´ˇcetn´ım ziskem a implicitn´ımi náklady. Zisk nen´ı moˇzno realizovat pˇri libovolném mnoˇzstv´ı realizované produkce. Je to dáno charakterem poptávkové funkce a vlastnostmi náklad˚ u. Mal´ y rozmˇer v´ yroby a realizace nezabezpeˇc´ı vznik pˇrebytku pˇr´ıjm˚ u nad náklady. Pˇri pokraˇcuj´ıc´ım rozˇsiˇrován´ı v´ yroby vyvolá urychlen´ y r˚ ust mezn´ıch náklad˚ u, doprovázen´ y poklesem ceny umoˇzn ˇuj´ıc´ım zboˇz´ı realizovat, nahrazen´ı zisku ztrátou. Graficky je moˇzno uvedenou souvislost, která plat´ı pro krátké obdob´ı, znázornit následuj´ıc´ım zp˚ usobem. C TC

2 450 2 250 2 050

TR

zisk

1 850 1 650 1 450 1 250 1 050 850 650

0

11,8

28,0

47,3

68,0

88,8

108,0 124,3 141,8 136,0

Obrázek 6.8: Vztah pˇr´ıjm˚ u a náklad˚ u

112

Q

Jestliˇze firma usiluje o maximalizaci zisku, orientuje se jej´ı rozhodován´ı na tu kombinaci mnoˇzstv´ı produkce a ceny, pˇri které je zisk maximáln´ı. K tomu firma nevystaˇc´ı s celkov´ ymi pˇr´ıjmy. Vyˇsˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost maj´ı pˇr´ıjmy pr˚ umˇerné a mezn´ı. Pr˚ umˇ ern´ y pˇ r´ıjem (AR) je moˇzno odvodit z celkového pˇr´ıjmu vydˇelen´ım mnoˇzstv´ım realizované produkce, tedy: AR =

TR . Q

Mezn´ı a pr˚ umˇerný pˇr´ıjem

(6.10)

Mezn´ı pˇ r´ıjem (M R) je pˇr´ır˚ ustkem celkového pˇr´ıjmu (trˇzby) dosaˇzen´ ym realizac´ı dodateˇcné jednotky produkce. M Rn = T Rn − T Rn−1 .

6.4

(6.11)

´ Minimalizace naklad u˚

Trˇzn´ı cena se utváˇr´ı jako v´ yslednice vzájemného ovlivˇ nován´ı nab´ıdky a poptávky. Nab´ıdka je závislá na v´ yvoji náklad˚ u, které se mˇen´ı se zmˇenou rozsahu v´ yroby. Jiˇz v pˇredchoz´ım textu jsme zavedli nab´ıdkovou kˇrivku jako kˇrivku rostouc´ı. Jej´ı tvar souvis´ı s uveden´ ymi vlastnostmi náklad˚ u. Jestliˇze se náklady firmy na jednotku produkce s rozˇsiˇrován´ım v´ yroby (od urˇcitého rozsahu produkce) zvyˇsuj´ı, m˚ uˇze pˇri dané technice v´ yrobce vyrábˇet v´ıce pouze za vyˇsˇs´ı cenu. Na nab´ıdkové stranˇe vystupuj´ı v´ yrobci s r˚ uznou u ´rovn´ı techniky a technologie, coˇz nákladovost v´ yroby ovlivˇ nuje pˇr´ımo. Rozˇs´ıˇren´ı v´ yroby vstupem dodateˇcn´ ych (ménˇe produktivn´ıch) v´ yrobc˚ u pˇredpokládá, ˇze bude moˇzno prodávat za cenu vyˇsˇs´ı. Firmy nab´ız´ı zboˇz´ı proto, aby dosáhly zisku a vyˇsˇs´ı cena je faktorem, kter´ y je m˚ uˇze pˇresvˇedˇcit o tom, aby nab´ızené mnoˇzstv´ı zvyˇsovaly. Náklady na v´ yrobu jsou dominantn´ım faktorem stoj´ıc´ım v pozad´ı rozhodován´ı v´ yrobc˚ u o tom, jaké mnoˇzstv´ı produkce nab´ıdnou trhu. Nejsou vˇsak faktorem jedin´ ym. Mezi faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı nab´ıdku je nutno zaˇ radit: cena v´ yrobku, nebot’ jak jsme jiˇz uvedli, samotná v´ yˇse náklad˚ u nemá zvláˇstn´ı vypov´ıdac´ı schopnost a podle n´ı se v´ yrobce neˇr´ıd´ı. Cena v´ yrobku je kritériem, podle kterého v´ yrobce pomˇeˇruje a hodnot´ı své náklady na v´ yrobu. pr˚ umˇ ern´ e n´ aklady na v´ yrobu v´ yrobce pomˇeˇruje k cenˇe a jsou-li niˇzˇs´ı neˇz trˇzn´ı cena, dosahuje pˇri realizaci na trhu zisku. V´ yˇse náklad˚ u je závislá na u ´rovni techniky a na cenách vstup˚ u. Zdokonalen´ı techniky se projevuje sniˇzován´ım náklad˚ u na jednotku produkce. Ale ke zmˇenˇe náklad˚ u m˚ uˇze doj´ıt i v d˚ usledku zmˇen cen, za které v´ yrobce poˇrizuje vstupy. ceny v´ yrobn´ıch substitut˚ u, jedná se o statky, které mohou b´ yt v´ yrobcem snadno vzájemnˇe zamˇenˇeny, tzn. m˚ uˇze v´ yrobu jednoho nahradit v´ yrobou jiného statku. Zmˇena ceny u v´ yrobn´ıho substitutu (jej´ı r˚ ust) m˚ uˇze uˇcinit jeho v´ yrobu pro v´ yrobce ziskovˇejˇs´ı, a to se m˚ uˇze projevit zmˇenou v´ yroby a tedy i nab´ıdky.

113


organizace trhu (trˇ zn´ı struktura) se m˚ uˇze projevovat v r˚ uzn´ ych podobách. My si vˇsimneme v následuj´ıc´ıch kapitolách, jak´ y dopad bude m´ıt na nab´ıdku skuteˇcnost, zda trh je bl´ızk´ y dokonale konkurenˇcn´ımu prostˇred´ı nebo je pod vlivem monopoln´ıch sil. jin´ e vlivy, napˇr. státn´ı hospodáˇrská politika v oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu, ˇzivelné pohromy a rozmary poˇcas´ı, atd. Posun po kˇrivce a posuny kˇrivek

I v pˇr´ıpadˇe nab´ıdky plat´ı, ˇze zmˇena ceny vlastn´ıho v´ yrobku je faktorem, vyvolávaj´ıc´ım posun po nab´ıdkov´ e kˇ rivce. Jestliˇze dojde ke zdokonalen´ı techniky, zaveden´ı nové technologie, sn´ıˇzen´ı cen vstup˚ u, uvolnˇen´ı celn´ıch bariér atd., posouv´ a se nab´ıdkov´ a kˇ rivka. Pro nab´ıdkové chován´ı firem plat´ı obdobné pravidlo, jaké jsme zaznamenali na poptávkové stranˇe v chován´ı spotˇrebitel˚ u. I firma sleduje uˇzitek (v podobˇe zisku). Firma mus´ı nakoupit vstupy, aby mohla vytvoˇrit a realizovat trˇzn´ı produkci. S jistou m´ırou zjednoduˇsen´ı m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze firmy vol´ı takové kombinace vstup˚ u, aby minimalizovaly v´ yrobn´ı náklady. Toho dosahuje, pokud plat´ı, ˇze firma zapojuje do v´ yroby takové mnoˇzstv´ı jednotliv´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u, pˇri kterém nastává rovnost jejich mezn´ıch produkt˚ u (M P ) v pomˇeru k cenám. Je-li P cena v´ yrobn´ıho faktoru, K a L v´ yrobn´ı faktory kapitál a práce. Plat´ı pravidlo nejmenˇ s´ıch n´ aklad˚ u: M PK M PL = . PK PL

(6.12)

Jestliˇze dojde ke zmˇenˇe ceny nˇekterého v´ yrobn´ıho faktoru, zat´ımco ceny ostatn´ıch se nezmˇen´ı, bude t´ım vyvolán podnˇet k substituci, pˇri které levnˇejˇs´ım výrobn´ım faktorem budou nahrazovány výrobn´ı faktory draˇzˇs´ı. Zapojován´ı dodateˇcn´ ych jednotek levnˇejˇs´ıho v´ yrobn´ıho faktoru bude sniˇzovat mezn´ı produkt pˇr´ısluˇsného v´ yrobn´ıho faktoru. Kdyˇz dojde k novému vyrovnán´ı pomˇeru M P/P , bude substituce ukonˇcena.

Shrnut´ı kapitoly Vu ´vodn´ı ˇcásti se vedle zaveden´ı produkˇcn´ı funkce a technologické zmˇeny popisuje v´ yznam rozliˇsen´ı krátkého a dlouhého obdob´ı pro interpretaci náklad˚ u firmy. Právˇe krátkodobá anal´ yza náklad˚ u pˇredstavuje nástroj, pomoc´ı kterého bude v následuj´ıc´ıch kapitolách analyzováno trˇzn´ı chován´ı firmy. Proto po zaveden´ı rozliˇsen´ı fixn´ıch a variabiln´ıch náklad˚ u z pohledu krátkého obdob´ı, je vysvˇetlována vypov´ıdac´ı schopnost pr˚ umˇern´ ych a mezn´ıch náklad˚ u, a to jak ve vzájemném vztahu, tak pˇri porovnán´ı s pr˚ umˇern´ ymi a mezn´ımi pˇr´ıjmy. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 6.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 6.5)

114

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete, co rozum´ıme technologickou zmˇenou a jak´ y je jej´ı d˚ usledek 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

pro produkt. Jaká ˇcasová obdob´ı a podle jakého kriteria rozliˇsujeme? Co plat´ı pro vztah mezi pr˚ umˇern´ ymi a mezn´ımi náklady a vysvˇetlete ˇc´ım je tento vztah determinován. Kter´ ymi faktory je ovlivnˇena nab´ıdková kˇrivka firmy? Co je a v ˇcem spoˇc´ıvá v´ yznam ˇcistého ekonomického zisku? Jak se projev´ı v nákladech firmy, kdyˇz firma zavede zdokonalen´ı (uskuteˇcn´ı technologickou zmˇenu)? Jak´ y je vztah mezi u ´ˇcetn´ım a ekonomick´ ym ziskem? Jak´ y je vztah mezi zákonem klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u a náklady?

115


116

´ Postaven´ı firmy v podm´ınkach dokonale´ konkurence Nab´ıdkova´ kˇrivka firmy Funkce cen Efektivnost trhu dokonale´ konkurence

7

´ Rovnovaha firmy na dokonale ˇ ım trhu konkurencn´

´ ˇ ım trhu 7. Rovnovaha firmy na dokonale konkurencn´

C´ıl kapitoly V kapitole jsou na modelu dokonale konkurenˇcn´ıho trhu vysvˇetlovány dvˇe v´ yznamné souvislosti. Pˇredevˇs´ım rovnováha firmy, která stejnˇe jako kterákoliv jiná firma v odvˇetv´ı nem˚ uˇze ovlivnit vztah mezi trˇzn´ı nab´ıdkou a trˇzn´ı poptávkou, tedy nem˚ uˇze ovlivˇ novat trˇzn´ı cenu. V´ yklad zd˚ urazˇ nuje, proˇc za uveden´ ych podm´ınek je v dlouhém obdob´ı pro firmu optimáln´ı ten v´ ystup, pˇri kterém jsou minimalizovány pr˚ umˇerné náklady. Druhá souvislost se t´ yká v´ yrobn´ı a alokaˇcn´ı efektivnosti dosahované na dokonale konkurenˇcn´ım trhu. Oba dva poznatky budete pouˇz´ıvat jako kriterium pˇri hodnocen´ı fungován´ı trhu v reáln´ ych nedokonale konkurenˇcn´ıch strukturách, tedy plat´ı, ˇze poznatek bude vyuˇzit pro srovnán´ı kvality trˇzn´ıch rovnovah.


Zpusob ˚ studia Pro pochopen´ı obsahu kapitoly a jej´ıho m´ısta ve v´ ykladu problematiky trhu je nutno si ujasnit nejen samotn´ y ekonomick´ y obsah rovnováhy na dokonale konkurenˇcn´ım trhu, ale pˇredevˇs´ım vn´ımat zavádˇené vlastnosti jako prostˇredky porovnáván´ı s efekty trh˚ u v odliˇsn´ ych trˇzn´ıch strukturách. Charakteristika postaven´ı firmy na trhu dokonalé konkurence vytváˇr´ı pˇredpoklady pro charakteristiku problému efektivnosti dokonale konkurenˇcn´ıho trhu v závˇeru kapitoly. Zvláˇstn´ı pozornost byste mˇeli vˇenovat zobrazován´ı krátkodob´ ych rovnováˇzn´ ych situac´ı firmy, kdy cena nemus´ı b´ yt totoˇzná s pr˚ umˇern´ ymi náklady. Ujasˇ novat si, ˇc´ım m˚ uˇze b´ yt situace zp˚ usobena a jak se bude vyv´ıjet rovnováha firmy v následuj´ıc´ım ˇcase.

7.1

´ Postaven´ı firmy v podm´ınkach dokonale´ konkurence

Základn´ı charakteristikou dokonale konkurenˇcn´ıho trhu je, ˇze jednotlivá firma nem˚ uˇze ovlivnit celkovou trˇzn´ı nab´ıdku, a proto ani trˇzn´ı situaci, ani trˇzn´ı cenu. Cena je v˚ uˇci firmˇe objektivn´ı a jej´ı v´ yˇse se nemˇen´ı s mnoˇzstv´ım produkce, které firma realizuje na trhu. M˚ uˇzeme tedy konstatovat, ˇze popt´ avka po produkci firmy je dokonale pruˇzn´ a a jak´ ykoliv rozsah své produkce prodá za tutéˇz cenu. Jestliˇze je trˇzn´ı cena P = 3, pak v podm´ınkách dokonalé konkurence plat´ı: Q TR AR MR P

0 1 0 150 0 150 0 150 150 150

2 3 300 450 150 150 150 150 150 150

4 600 150 150 150

5 6 750 900 150 150 150 150 150 150

7 1050 150 150 150

8 1200 150 150 150

9 1350 150 150 150

10 1500 150 150 150

Tabulka 7.1: Vztah mezi cenou a pˇr´ıjmy v podm´ınkách dokonalé konkurence

118

Mohli bychom pokraˇcovat pro dalˇs´ı jednotky produkce, ale vid´ıme, ˇze r˚ ust celkového pˇr´ıjmu je doprovázen rovnost´ı mezn´ıho a pr˚ umˇerného pˇr´ıjmu, které se rovnaj´ı cenˇe. Rovnost M R = AR je d˚ uleˇzitou vlastnost´ı dokonale konkurenˇcn´ıho trhu. Kdy dosáhne firma rovnováhy v uveden´ ych podm´ınkách? I kdyˇz máme k dispozici obˇe stránky pomˇeˇrován´ı, tj. náklady a pˇr´ıjmy, mus´ıme otázku znovu upˇresnit podle toho, o jaké ˇcasové obdob´ı se jedná. Z hlediska krátkého obdob´ı m˚ uˇze firma mˇenit pouze variabiln´ı vstupy. Snahou firmy je dosáhnout a maximalizovat zisk, ale pˇritom plat´ı, ˇze kaˇzdá dalˇs´ı jednotka produkce má vyˇsˇs´ı mezn´ı náklad. Na druhé stranˇe mezn´ı pˇr´ıjem z kaˇzdé dalˇs´ı jednotky z˚ ustává stejn´ y. Dokud plat´ı, ˇ ze M R je vˇ etˇ s´ı neˇ z M C, m˚ uˇze firma zvyˇsován´ım rozsahu produkce vylepˇsovat vztah mezi celkov´ ym pˇr´ıjmem a celkov´ ymi náklady. Nebot’ plat´ı, ˇze kaˇzdá dalˇs´ı realizovaná jednotka pˇrináˇs´ı pˇrebytek pˇr´ıjmu nad náklady spojen´ ymi s jej´ı v´ yrobou. C/j R/j

Jak se chová firma pˇri nerovnosti MR a MC

MC

E M R = AR = P

150

0

1

2

3

4

5

6 qE = 7 8

9

10

Q

Obrázek 7.1: Rovnováha firmy – bod vyrovnán´ı Bod E je bodem rovnov´ ahy firmy. Pˇ ri rozsahu produkce qE dosahuje firma rovnost M R = M C. Rozsah produkce vyˇsˇs´ı neˇz je qE je obecnˇe ze ziskového hlediska nepˇrijateln´ y, nebot’ kaˇzdá z tˇechto jednotek má vyˇsˇs´ı náklady, neˇz je pˇr´ıjem z jej´ı realizace. Kaˇzd´ y dalˇs´ı v´ yrobek je ztrátov´ y a t´ım se sniˇzuje zisk pˇredchoz´ı produkce, pˇr´ıpadnˇe se zvyˇsuje ztráta. Firma je na trhu jedn´ım z mnoha producent˚ u identické produkce. Pokud budeme ˇ reˇ sit ot´ azku rovnov´ ahy firmy z hlediska dlouh´ eho obdob´ı, je jej´ı rovnov´ aha z´ avisl´ a na rovnov´ aze odvˇ etv´ı jako celku. Tzn., ˇ ze firmy v odvˇ etv´ı jsou schopny uspokojit poˇ zadavky popt´ avky a nastala rovnov´ aha trˇ zn´ı nab´ıdky a trˇ zn´ı popt´ avky.

Rovnováha dlouhého obdob´ı

Dojde-li ke zmˇenˇe trˇzn´ı ceny, zmˇen´ı se M R a nov´ y rovnováˇzn´ y bod bude spojen se zmˇenˇen´ ym rozsahem produkce firmy. Cena je závislá na vztahu

119


nab´ıdky v´ yrobc˚ u odvˇetv´ı a poptávky po jejich produkci. Pokud se zmˇen´ı poptávka (pˇri nezmˇenˇené nab´ıdce), mˇen´ı se i trˇzn´ı cena. Firma je z rovnováhy vych´ ylena a zmˇenou rozsahu produkce vyhledává novou rovnováˇznou situaci. Zmˇena trˇzn´ı ceny m˚ uˇze b´ yt pˇri dané poptávce vyvolána zmˇenami na stranˇe nab´ıdky. Z definice dokonalé konkurence plyne, ˇze zmˇena nab´ıdky pˇredpokládá vstup nov´ ych firem do odvˇetv´ı, nebo naopak odchod firem z odvˇetv´ı (pˇri poklesu nab´ıdky). Tedy zmˇena rozsahu v´ yroby zp˚ usobená vstupem dodateˇcn´ ych v´ yrobc˚ u, nebo naopak ukonˇcen´ım v´ yroby nˇekter´ ych z dosavadn´ıch producent˚ u v odvˇetv´ı. Kdy vstupuj´ı výrobci do odvˇetv´ı

Jaký d˚ uvod m˚ uˇze pˇrilákat nové výrobce do odvˇetv´ı, ˇci naopak, odradit jiˇz zavedené výrobce. Je to vztah pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u a pr˚ umˇern´ ych pˇr´ıjm˚ u. Postaven´ı vˇsech v´ yrobc˚ u je shodné v tom, ˇze jsou závisl´ı na v´ yvoji trˇzn´ı situace. I kdyˇz produkuj´ı identické statky a jejich produkt nezavdává pˇr´ıˇcinu k tomu, aby spotˇrebitel preferoval jednoho v´ yrobce pˇred druh´ ym, neznamená to, ˇze jejich náklady jsou stejné. Jestliˇze v tˇechto podm´ınkách plat´ı, ˇze: AC > AR,

(7.1a)

potom nejm´ enˇ e schopn´ı v´ yrobci (s vyˇsˇs´ımi náklady) v´ yrobu opust´ı, nebot’ nerealizuj´ı potˇrebn´ y zisk, resp. jsou ztr´ atov´ı. Pˇri pozorném posouzen´ı následuj´ıc´ıho obrázku zjist´ıme, ˇze bod rovnováhy, kter´ y jsme si zavedli, vyjadˇruje skuteˇcnost, kdy T C = T R. Jestliˇze vˇsak v odvˇetv´ı nastane situace (napˇr. doˇslo k cenovému vzestupu v d˚ usledku r˚ ustu poptávky), ˇze AC < AR,

(7.1b)

potom odvˇetv´ı pˇritahuje pozornost dalˇs´ıch v´ yrobc˚ u, nebot’ ceny obsahuj´ı pˇrebytek v podobˇe rozd´ılu AR − AC, kter´ y je mimoˇrádn´ ym ziskem. Jen tehdy, jsou-li AC a AR vyrovn´ any, jsou vytvoˇ reny pˇ redpoklady rovnov´ ahy odvˇ etv´ı z hlediska dlouhodob´ eho – neexistuje motivace ke vstupu dodateˇ cn´ ych v´ yrobc˚ u ani motivace ukonˇ cen´ı ˇ cinnosti v´ yrobc˚ u p˚ usob´ıc´ıch v odvˇ etv´ı. To znamená, ˇze podm´ınkou rovnováhy firmy v rámci odvˇetv´ı (tedy z dlouhodobého hlediska) je rovnost: M C = M R = P = AR = AC. Cena uhrazuje v dlouhém obdob´ı

120

(7.2)

Pˇri splnˇen´ı uveden´ ych podm´ınek realizuje firma pˇr´ıjem, kter´ y zahrnuje následuj´ıc´ı sloˇzky: u ´hradu vloˇzených spotˇrebovaných prostˇredk˚ u (u kapitálov´ ych statk˚ u ve v´ yˇsi opotˇreben´ı) d˚ uchody vynaloˇzeným výrobn´ım faktor˚ um, tzn.: • mzdy jako odmˇeny za vynaloˇzen´ y v´ yrobn´ı faktor práce, vˇcetnˇe v´ ynosu práce podnikatele • u ´rok jako v´ ynos pouˇzitého kapitálu

C/j R/j

MC

AC

E

150

0

M R = AR = P

1

2

3

4

5

6 qE = 7 8

9

10

Q

Obrázek 7.2: Rovnováha firmy v rámci odvˇetv´ı • rentu jako d˚ uchod plynouc´ı z uˇzit´ı p˚ udy • odmˇ enu za podstoupen´ e riziko podnik´ an´ı a podnikatelskou aktivitu.

7.2

Nab´ıdkova´ kˇrivka firmy

Na dokonale konkurenˇcn´ım trhu bude firma volit takov´ y rozsah v´ ystupu, pˇri kterém dojde k vyrovnán´ı mezn´ıch náklad˚ u a mezn´ıho pˇr´ıjmu (ceny), tento bod oznaˇcujeme jako bod vyrovn´ an´ı. Tato skuteˇcnost signalizuje tˇesn´ y vztah mezi kˇrivkou mezn´ıch náklad˚ u a nab´ıdkovou kˇrivkou firmy, kter´ y m˚ uˇzeme vyjádˇrit tak, ˇze: pro dokonale konkurenˇcn´ı firmu je rostouc´ı kˇrivka mezn´ıch náklad˚ u ilustrac´ı nab´ıdkové kˇrivky firmy. K ilustraci uvedené souvislosti vyuˇzijeme obrázek 7.3, na kterém body A, B, C pˇredstavuj´ı body rovnováhy firmy pˇri u ´rovn´ıch poptávky d1 , d2 , d3 . Pˇrizp˚ usobován´ı firmy mˇen´ıc´ı se situaci na trhu má své hranice. Celkové náklady firmy se skládaj´ı s variabiln´ı a fixn´ı sloˇzky. Pˇritom v´ıme, ˇze fixn´ı náklady firma plat´ı bez ohledu na rozsah v´ yroby. Variabiln´ı sloˇ zka n´ aklad˚ u pˇ redstavuje v rozhodovac´ım procesu firmy v´ yznamnou hranici. Pokud by pˇri poklesu ceny na trhu musela firma omezovat rozsah produkce a celkov´ y pˇr´ıjem by poklesl pod u ´roveˇ n variabiln´ıch náklad˚ u, pak bude firma minimalizovat svoje ztráty ukonˇcen´ım ˇcinnosti (ztrác´ı pouze fixn´ı sloˇzku). Cenou, pˇri které se pˇr´ıjmy rovnaj´ı variabiln´ım náklad˚ um, je urˇcen bod ukonˇcen´ı ˇcinnosti. Pˇri cenách vyˇsˇs´ıch neˇz pr˚ umˇerné variabiln´ı náklady bude firma vyrábˇet rozsah produkce odpov´ıdaj´ıc´ı pˇr´ısluˇsné u ´rovn´ı mezn´ıch náklad˚ u. Naopak, bude-li cena niˇzˇs´ı, firma nebude vyrábˇet.

121


C/j R/j

MC A

250 B

200 150

0

d1

d2 d3

C

7

8,25 9,42

Q

Obrázek 7.3: Rovnováˇzné body pˇri zmˇenˇe poptávky

Definice nab´ıdky firmy

Bod U je bodem ukonˇcen´ı ˇcinnosti, pod u ´roveˇ n ceny oznaˇcenou PU firma nem˚ uˇze j´ıt, nen´ı ochotna vyrábˇet a nab´ızet, nebot’ by nemˇela uhrazeny variabiln´ı náklady. To znamená, ˇze nab´ıdku firmy pˇ redstavuje rostouc´ı ˇ c´ ast kˇ rivky M C, kter´ a zaˇ c´ın´ a v bodˇ e ukonˇ cen´ı ˇ cinnosti U . Zisk nebo ztráta firmy na dokonale konkurenˇcn´ım trhu m˚ uˇze b´ yt pouze krátkodob´ ym jevem. Zisk m˚ uˇze b´ yt vyvolán: v´ yrobce sn´ıˇzil náklady. Zdokonalen´ı je dostupné z definice i jin´ ym a v krátkém ˇcase i ostatn´ı v´ yrobci zdokonalen´ı zavedou. AC v odvˇetv´ı poklesnou pod u ´roveˇ n AR, odvˇetv´ı se stane ziskov´ ym. obdobná situace m˚ uˇze b´ yt vyvolána jednorázovˇe vzestupem trˇzn´ı ceny.

Ztráta m˚ uˇze b´ yt vyvolána poklesem trˇzn´ı ceny, t´ım nastane situace, kdy AC > AR. V´ yrobce bude krátkodobˇe minimalizovat ztrátu, pokud trˇzn´ı cena P > AV C. Z dlouhodob´ eho hlediska mus´ı m´ıt v´ yrobce uhrazeny n´ aklady. Mus´ı platit P = AC.

7.3

Funkce cen

Dˇr´ıve neˇz vyslov´ıme závˇery vypl´ yvaj´ıc´ı z chován´ı firmy pro dokonale konkurenˇcn´ı trh, mus´ıme doplnit naˇse poznatky o cenách. Cena je nejkoncentrovanˇejˇs´ı podobou trˇzn´ıho prostˇred´ı. Vyjevuje vztahy mezi nab´ıdkou a poptávkou a tvoˇr´ı v´ ychodisko a základ hodnocen´ı, které provád´ı trˇzn´ı subjekty strany poptávky i nab´ıdky. Vzhledem k tomu, ˇze jsme se

122

C/j R/j

MC

AC

E

150

PU = 84,17

0

AV C

U

qU = 5

qE = 7

Q

Obrázek 7.4: Cena vyrovnán´ı a cena ukonˇcen´ı ˇcinnosti jiˇz seznámili se základn´ımi souvislostmi ovlivˇ nuj´ıc´ımi hodnocen´ı, m˚ uˇzeme cenu chápat jako propojen´ı souˇcasnosti s minulost´ı, ale také s budoucnost´ı. Uvˇedomˇen´ı si této souvislosti nám umoˇzn´ı lépe chápat fungován´ı trh˚ u a proces˚ u, které na nich prob´ıhaj´ı. Minulost je faktorem formuj´ıc´ım popt´ avku i nab´ıdku. V poptávce se zobrazuj´ı minulé zkuˇsenosti uspokojován´ı potˇreb (napˇr. neochota vzdát se urˇcité znaˇcky, i kdyˇz konkuruj´ıc´ı v´ yrobky jsou srovnatelné a mnohdy jsou schopny lépe uspokojovat potˇrebu). Utváˇren´ı potˇreb a jejich hierarchie je také dlouhodob´ y proces. Nab´ıdka je v´ ysledkem minulé alokace zdroj˚ u. Cena samozˇrejmˇe vyjevuje pˇredevˇs´ım situaci, která právˇe nastala na reálném trhu. Ale reálná trˇzn´ı situace se utváˇr´ı pod vlivem oˇ cek´ av´ an´ı, tedy budouc´ıho v´ yvoje. Oˇcekáván´ı se projevuj´ı i v souˇcasné cenˇe, protoˇze oˇcekáván´ı ovlivˇ nuj´ı souˇcasné chován´ı trˇzn´ıho subjektu. Cena je uzlov´ ym bodem trˇzn´ıho systému a jeho mechanismu, nebot’ je v zásadˇe jedinou informac´ı, kterou trˇzn´ı prostˇred´ı poskytuje. Podle jej´ıho v´ yvoje ovlivˇ nuj´ıc´ıho pomˇeˇrován´ı uˇzitku s obˇet´ı, se subjekty rozhoduj´ı. Je tedy dostatek d˚ uvod˚ u, proˇc je tˇreba cenˇe a jej´ımu postaven´ı v trˇzn´ım systému rozumˇet. Základem je pochopen´ı funkc´ı, které cena pln´ı. Základn´ı funkc´ı ceny je funkce informaˇ cn´ı. Informaci podává kupuj´ıc´ım i prodávaj´ıc´ım. Cena se tak stává zprostˇredkovatelem pˇrenosu informac´ı o potˇrebách, zálibách, zvyklostech spotˇrebitel˚ u, o v´ yrobn´ıch moˇznostech, disponibiln´ıch zdroj´ıch aj. ˇıˇren´ı informac´ı prostˇrednictv´ım cenového systému je v mnoha smˇerech efekS´ tivn´ı. Pˇredevˇs´ım informace ˇs´ıˇrené cenou jsou d˚ uleˇzité pro trˇzn´ı subjekty. Cena se neprop˚ ujˇcuje“ bezv´ yznamn´ ym informac´ım, nevzniká nebezpeˇc´ı za” hlcen´ı informacemi. Cenovou informaci pˇreb´ırá pouze ten, kdo ji potˇrebuje.

123


C/j R/j

MC

E

AR = 150

M R = AR = P

zisk AC = 99,17

0

1

2

3

4

5

6 qE = 7 8

9

10

Q

Obrázek 7.5: Zisk firmy

Systém pˇrenosu cenové informace procház´ı také zdokonalován´ım, pˇredevˇs´ım vyuˇz´ıván´ım souˇcasn´ ych komunikaˇcn´ıch systém˚ u. Napˇr. pravidelné publikován´ı cen dlouhodob´ ych zakázek a term´ınovan´ ych burzovn´ıch obchod˚ u dává v kombinaci s aktuáln´ı trˇzn´ı cenou podklad pro rozhodnut´ı o alokaci zdroj˚ u. Na druhé stranˇe je na nedokonale konkurenˇcn´ıch trz´ıch oslabována intenzita cenové informace, a to vlivem faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch proti utváˇren´ı cen na základˇe v´ ykyv˚ u nab´ıdky a poptávky (státn´ı regulace cen, monopoln´ı snahy o cenovou stabilizaci, limity a kvóty v´ yroby atd.). K v´ yznamu cenové informace je nutno poznamenat i to, ˇze má smysl pouze v podm´ınkách, kdy jsou lidé motivováni k jednán´ı na základˇe pˇrijat´ ych informac´ı, jsou-li motivováni k jej´ımu prom´ıtnut´ı do své ˇcinnosti (vlastnická suverenita). Z hlediska mechanismu trhu jako nástroje koordinace hospodáˇrského systému je mimoˇrádnˇe závaˇzná alokaˇ cn´ı (regulaˇ cn´ı) funkce ceny. Je u ´zce spjata s cenov´ ymi pohyby, prostˇrednictv´ım nichˇz se prosazuje. Tyto pohyby vypov´ıdaj´ı o mˇen´ıc´ıch se proporc´ıch mezi nab´ıdkou a poptávkou, odráˇzej´ı zmˇeny preferenc´ı. Obecnˇe plat´ı, ˇze cenov´ y vzestup je odrazem pˇrevahy poptávky a vyjadˇruje vˇetˇs´ı ochotu trhu zaplatit. Pˇrevahu nab´ıdky signalizuje cenov´ y pokles. Cenové zmˇeny si vynucuj´ı nová hodnocen´ı, na jejichˇz základˇe jsou trˇzn´ı subjekty z trhu vyluˇcovány, nebo naopak jsou na trh lákány. Které vlivy bere v u ´vahu poptávka a co ovlivˇ nuje rozhodnut´ı nab´ıdky, jiˇz v´ıme. Výsledkem pˇrehodnocov´ an´ı je pˇrem´ıst’ov´ an´ı zdroj˚ u z výrob, kde klesaj´ıc´ı cena vyjadˇruje neochotu spoleˇcnosti nakupovat výrobky v nab´ızeném mnoˇzstv´ı za p˚ uvodn´ı cenu. Zdroje jsou vyuˇzity ve prospˇech v´ yrob, jejichˇz ziskovost vzr˚ ustá, coˇz je v´ yrazem spoleˇcenského zájmu o tyto v´ yrobky, spoleˇcenské preference vyjádˇrené ochotou platit vyˇsˇs´ı cenu.

124

Alokaˇcn´ı dopady cen prosazuj´ı realizaci takov´ ych ˇcinnost´ı, které jsou spoleˇcnost´ı preferovány prostˇrednictv´ım trˇzn´ıch nástroj˚ u. Cena má stimulaˇcn´ı u ´ˇcinek, pln´ı stimulaˇ cn´ı funkci. Tato funkce se prosazuje smˇerem k v´ yrobc˚ um a jejich v´ yrobk˚ um. Nejedná se o dopad na rozˇsiˇrován´ı v´ yroby, ale o d˚ usledek skuteˇcnosti, ˇze tatáˇz cena nen´ı stejnˇe výhodn´ a pro vˇsechny výrobce. Ilustrujme si stimulaci na zjednoduˇseném pˇr´ıkladu odvozeném ze základn´ıho vymezen´ı zisku. Pˇr´ıjem je trˇzba za realizované zboˇz´ı. Cenu, za kterou by v´ yrobce chtˇel realizovat, m˚ uˇzeme vyjádˇrit jako souˇcet náklad˚ u (c) a zisku (z), tedy: P = c + z.

(7.3)

Jestliˇze se na trhu utváˇr´ı jediná cena, ale náklady v´ yrobc˚ u jsou rozd´ılné, pak tatáˇz cena nen´ı stejnˇe v´ yhodná pro kaˇzdého v´ yrobce. V podm´ınkách dokonalé konkurence, kdy výrobce nemá moˇznost ovlivnit cenu, m˚ uˇze výrobce uˇcinit tutéˇz cenu pro sebe výhodnˇejˇs´ı t´ım, ˇze sn´ıˇz´ı náklady. Cesta k jejich sn´ıˇzen´ı vede pˇres efektivnˇejˇs´ı vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u, kter´ ymi disponuje. Je-li v´ yrobce na trhu závisl´ y, mus´ı usilovat o maximalizaci zisku jako prostˇredku pos´ılen´ı vratké trˇzn´ı pozice. Nástroje, které m˚ uˇze vyuˇz´ıt k dosaˇzen´ı c´ıle jsou zdokonalován´ı techniky, technologie a organizace v´ yroby. Jsou to zp˚ usoby dosahován´ı vyˇsˇs´ı efektivnosti pouˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Stimulaˇcn´ı funkce je projevem vnitˇrn´ıho stimulu trˇzn´ıho systému k prosazován´ı technického pokroku ve v´ yrobˇe. Se stimulaˇcn´ım u ´ˇcinkem vyvolávan´ ym cenou souvis´ı i jej´ı diferenciaˇ cn´ı dopad na v´ yrobce, kteˇr´ı nejsou schopni dosahovat srovnatelné u ´rovnˇe náklad˚ u. Jejich vyˇsˇs´ı náklady je zbavuj´ı prostˇredk˚ u na rozvoj, pˇr´ıpadnˇe obnovu, a jejich postaven´ı se v konkurenci s ostatn´ımi v´ yrobci zhorˇsuje. Konkurenˇcn´ı prostˇred´ı eliminuje (vyluˇcuje) v´ yrobce neschopné dosahovat potˇrebné efektivity vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u. Smˇerem ke spotˇrebitel˚ um pln´ı cena funkci omezovac´ı. Trˇzn´ı produkci z´ıskávaj´ı ti, kteˇr´ı jsou schopni a ochotni trˇzn´ı cenu uhradit. Trˇzn´ı cena vyrovnávaj´ıc´ı nab´ıdku a poptávku vˇzdy znamená, ˇze spotˇrebovávat mohou jen nˇekteˇr´ı, ostatn´ı jsou vylouˇceni. Ekonomicky v´ yznamná je i funkce distribuˇ cn´ı. Cena je nástrojem distribuce d˚ uchod˚ u pˇri smˇenn´ ych transakc´ıch. Pojednáváme-li o funkc´ıch ceny, mus´ıme si vˇsimnout jeˇstˇe jedné závaˇzné okolnosti. Vznik ceny na trhu je ovlivˇ nován konkrétn´ımi trˇzn´ımi podm´ınkami, trˇzn´ı situac´ı a j´ı odpov´ıdaj´ıc´ı formou konkurence. Maj´ı mˇen´ıc´ı se podm´ınky vliv na prosazován´ı jednotliv´ ych funkc´ı ceny nebo cena pln´ı uvedené funkce srovnatelnˇe v libovoln´ ych trˇzn´ıch podm´ınkách?

7.4

Efektivnost trhu dokonale´ konkurence

Charakter konkurenˇcn´ıch vztah˚ u závis´ı pˇredevˇs´ım na ˇcetnosti a postaven´ı subjekt˚ u strany nab´ıdky. Jestliˇze firma nemá moˇznost ovlivnit trˇzn´ı situaci, je cena v˚ uˇci n´ı objektivn´ı (lhostejno jak se utváˇrela), a pokud umoˇzn ˇuje v´ yrobci setrvat ve v´ yrobˇe, stimuluje ho ke sniˇzován´ı náklad˚ u, ke zdokona-

125


Funkce cen na reálném trhu

lován´ı. Reálné trhy 20. stolet´ı nejsou prostˇred´ım soutˇeˇze v´ yrobc˚ u srovnateln´ ych a nev´ yznamn´ ych. Takov´ ych je sice vˇetˇsina, ale urˇcuj´ıc´ı postaven´ı na trhu a t´ım i pˇri ovlivˇ nován´ı trˇzn´ı situace a v koneˇcném d˚ usledku ceny, má nˇekolik málo firem v rámci jednotliv´ ych odvˇetv´ı. Jak uvid´ıme v dalˇs´ıch kapitolách, jsou schopny p˚ usobit na trˇzn´ı mechanismus. Vytváˇrej´ı bariéry jeho p˚ usoben´ı, coˇz m´ a vliv na ceny a intenzitu prosazován´ı jejich funkc´ı. Jestliˇze vedouc´ı firmy jsou schopny vytváˇret bariéry vstupu do odvˇetv´ı, mus´ı se to (´ umˇernˇe s´ıle bariér) projevit na alokaˇcn´ı funkci cen. Jsou-li schopny vyv´ıjet nátlak na cenovou stabilizaci, znamená to, ˇze ˇcásteˇcnˇe utlumuj´ı informaˇcn´ı i stimulaˇcn´ı funkci ceny. Zde obecnˇe plat´ı: ˇc´ım se reáln´ y trh v´ıce vzdaluje od dokonale konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı (ˇc´ım je hlubˇs´ı nedokonalost konkurence), t´ım v´ıce se sniˇzuje u ´ˇcinnost jednotliv´ ych funkc´ı cen, ve srovnán´ı s ideáln´ı podobou jejich prosazován´ı na trz´ıch dokonalé konkurence. Pod´ıvejme se, proˇc ekonomie vn´ımá dokonale konkurenˇcn´ı trh jako kritérium klasifikace trˇzn´ıch situac´ı a pomˇer˚ u a v urˇcitém smyslu jako podm´ınky ideáln´ı. V odpovˇedi nám m˚ uˇze pomoci obrázek 7.6, na kterém jsou dva grafy. Prvn´ı ilustruje rovnováhu firmy a druh´ y rovnováhu trhu. Platnost grafu rovnováhy firmy mus´ı b´ yt v podm´ınkách dokonale konkurenˇcn´ıho trhu vˇseobecná, tud´ıˇz plat´ı pro kaˇzdou firmu. a) rovnováha firmy

b) rovnováha trhu

P

P MC D2

E2

P2 = 150

AC = 99,17 P1 = 84,17

M R = AR = P2

M R = AR = P1 E1 = E 3

S1

E2 P2

E1

E3

P1

D1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Q

0

S2

100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000

Q

Obrázek 7.6: Efektivnost dokonale konkurenˇcn´ıho trhu Cena se m˚ uˇze od AC odchýlit pouze krátkodobˇe

126

Oba grafy spolu souvis´ı. Jestliˇze se na trhu utvoˇr´ı cena p1 , pak mus´ı platit, ˇze je v´ yslednic´ı stˇretu nab´ıdky (S1 ) a poptávky (D1). Pˇri této cenˇe jsou dokonale konkurenˇcn´ı firmˇe uhrazeny náklady. Situaci ilustruj´ı rovnováˇzné body E1 . Jestliˇ ze na trhu doˇ slo k r˚ ustu popt´ avky (z D1 na D2 ), projev´ı se pˇrevaha trˇzn´ı poptávky zmˇenou rovnováhy trhu (E2 ) a ceny, vzestupem ceny (P2 ). Na cenov´ y vzestup reaguje firma a ustaluje rovnováhu v pr˚ useˇc´ıku nového mezn´ıho pˇr´ıjmu (odpov´ıdá P2 ) a p˚ uvodn´ıch mezn´ıch náklad˚ u. Rovnováha firmy se utvoˇr´ı v bodˇe E2 . To ale znamená, ˇze firmy prodávaj´ı za ceny, které jsou vyˇsˇs´ı neˇz pr˚ umˇerné náklady (P2 > AC), odvˇ etv´ı realizuje zisk. Do odvˇ etv´ı vstupuj´ı dodateˇ cn´ı v´ yrobci.

Vstup nov´ ych v´ yrobc˚ u vyvolá posun trˇzn´ı nab´ıdky na u ´roveˇ n S2 a nová rovnováha trhu se utváˇr´ı v bodˇe E3 (pr˚ useˇc´ık D2 a S2 ). Cena poklesla na p˚ uvodn´ı u ´roveˇ n a optimum firmy se navrac´ı do v´ ychoz´ıho rovnováˇzného bodu (E3 = E1 ). Firma omezila rozsah nab´ızeného mnoˇzstv´ı na p˚ uvodn´ı u ´roveˇ n. Obdobná situace pro firmu vˇsak m˚ uˇze nastat i tehdy, kdyˇz firma zavede zdokonalen´ı (sn´ıˇz´ı náklady). Firma ve srovnán´ı s ostatn´ımi v´ yrobci odvˇetv´ı realizuje zisk. Zdokonalen´ı je vˇsak dostupné i ostatn´ım v´ yrobc˚ um a ti budou zdokonalen´ı realizovat (u v´ yrobc˚ u odvˇetv´ı dojde ke sn´ıˇzen´ı AC, M C se posunou u vˇsech doprava, tedy vzroste trˇzn´ı nab´ıdka a dojde k poklesu trˇzn´ı ceny. Klesaj´ıc´ı trˇzn´ı cena bude nutit v´ yrobce ke sniˇzován´ı v´ ystupu). Obnovena bude rovnováha splˇ nuj´ıc´ı podm´ınku p = AC = M C = M R = AR. Na základˇe rozboru mechanismu fungován´ı dokonale konkurenˇcn´ıho trhu m˚ uˇzeme konstatovat, ˇze tento trh je efektivn´ı. Vidˇeli jsme, ˇze: charakteristickým znakem chov´ an´ı firem je vyrábˇet takové mnoˇzstv´ı produkce, pˇri kterém dosahuje firma optima (bod vyrovnán´ı), pˇriˇcemˇz souˇcasnˇe plat´ı, ˇze výroby se uskuteˇcn ˇuj´ı zp˚ usobem, pˇri kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce. to mus´ı platit nejen pro firmy vyrábˇej´ıc´ı v rámci daného odvˇetv´ı, ale také pro kaˇzdé jiné odvˇetv´ı. Jestliˇze na trhu vznikla situace, kdy pro firmu bylo v´ yhodné vyrábˇet vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce neˇz odpov´ıdá minimu pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u (v naˇsem pˇr´ıpadˇe rovnováha firmy E2 ), vynutil si trˇzn´ı mechanismus následn´ y pokles ceny a obnoven´ı rovnováhy doprovázené minimalizac´ı náklad˚ u na jednotku produkce (E3 = E1 ). O trhu a ekonomice splˇ nuj´ıc´ı tento poˇzadavek m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze je efektivn´ı, nebo dosahuje v´ yrobn´ı a alokaˇ cn´ı efektivnosti, tzn., ˇze je organizována zp˚ usobem, pˇri kterém v´ yrobci vyráb´ı nejefektivnˇeji (minimalizuj´ı pr˚ umˇerné náklady na v´ yrobu) a souˇcasnˇe poskytuje spotˇrebitel˚ um nejvyˇsˇs´ı moˇznou kombinaci komodit pˇri dan´ ych zdroj´ıch a technologii.

Trˇzn´ı mechanismus tlaˇc´ı cenu do u ´rovnˇe AC

Ekonomika dosahuje alokaˇ cn´ı efektivnosti tehdy, jestliˇ ze jsou zdroje a v´ ystupy ekonomiky pouˇ zity zp˚ usobem, ˇ ze neexistuje realokace zdroj˚ u, po kter´ e by nˇ ekter´ y subjekt dosahoval vyˇ sˇ s´ıho uˇ zitku, aniˇ z by se sn´ıˇ zil uˇ zitek jin´ eho subjektu. V podm´ınkách alokaˇcn´ı efektivnosti se tedy m˚ uˇze zv´ yˇsit uˇzitek jedné osoby jedinˇe za cenu sn´ıˇzen´ı uˇzitku nˇekoho jiného. Pro tuto situaci je v ekonomii pouˇz´ıváno také oznaˇcen´ı Paretova efektivnost nebo Paretovo optimum. ´ Poznamka 7.1. Z tvaru popt´ avkové kˇrivky a u ´rovnˇe rovnováˇzné ceny vyplývá,

ˇze uspokojena je pouze ta ˇcást popt´ avky, kter´ a je ochotna platit rovnováˇznou cenu (uplatˇ nuje se omezovac´ı funkce ceny). Mezi kupuj´ıc´ımi jsou i takov´ı, kteˇr´ı jsou ochotni platit cenu vyˇsˇs´ı. Plocha zobrazuj´ıc´ı rozd´ıl mezi popt´ avkovou kˇ rivkou (vyjadˇruj´ıc´ı cenu, kterou jsou spotˇrebitelé pˇri daných mnoˇzstv´ıch ochotni platit) a skuteˇ cnˇ e placenou cenou tvoˇ r´ı tzv. spotˇ rebitelsk´ y pˇ rebytek, kter´ y je v bodˇ e rovnov´ ahy maximalizov´ an. Jeˇstˇe na jednu souvislost fungován´ı dokonale konkurenˇcn´ıch trh˚ u je tˇreba

127


upozornit. Jsou to pohyby cen spojené s prodluˇzován´ım ˇcasového obdob´ı. V pˇredchoz´ım textu jsme upozornili na nutnost d˚ usledného odliˇsován´ı délky obdob´ı a seznámili jsme se s d˚ usledkem pro tvar nab´ıdkové kˇrivky. Vˇsimnˇeme si, co z toho vypl´ yvá pro ceny a rovnováhu. Vyjdeme-li z daného rozmˇeru nab´ıdky (S), pak zmˇena ceny na trhu je projevem zmˇeny poptávky. Jestliˇze se koupˇeschopná popt´ avka sniˇzuje (posun kˇrivky doleva), dojde k cenovému poklesu, na kter´ y bude nab´ıdka reagovat omezen´ım nab´ızeného mnoˇzstv´ı, niˇzˇs´ım vyuˇz´ıván´ım v´ yrobn´ıch kapacit. Jestliˇze dojde ke zvýˇsen´ı koupˇeschopné popt´ avky, bude následovat cenov´ y vzestup, jehoˇz rozmˇer je závislý na délce obdob´ı, ve kterém pohyby sledujeme. V pˇr´ıpadˇe velmi krátkého obdob´ı je nab´ıdková kˇrivka nepruˇzná, coˇz je ilustrováno kˇrivkou S1 . (Viz obrázek 7.7.) P S1 E2

1.

p2 p3

S2

E4

p4 I.

p1

S3

E3

II.

III.

E1 D2

D1

0

q1 = q2 q3

q4

Q

Obrázek 7.7: Cenová reakce podle délky obdob´ı Jestliˇze se zv´ yˇs´ı poptávka z u ´rovnˇe D1 na u ´roveˇ n D2 , bude t´ım vyvolán cenov´ y vzestup z p1 na p2 . Nov´ ym bodem rovnováhy se stane bod E2 oproti v´ ychoz´ımu bodu rovnováhy E1 . Mnoˇzstv´ı produkce odpov´ıdaj´ıc´ı novému rovnováˇznému bodu je stejná (q1 = q2 ). V krátkém obdob´ı mohou v´ yrobci reagovat na poptávkov´ y impuls v rámci existuj´ıc´ıch v´ yrobn´ıch kapitálov´ ych statk˚ u. Tomu odpov´ıdá ˇcásteˇcnˇe pruˇzná S2 . V´ ysledkem je ˇcásteˇcné zv´ yˇsen´ı objemu produkce (na objem q3 ). Cenov´ y vzestup je oproti v´ ychoz´ı cenˇe p1 zˇreteln´ y, ale zároveˇ n je niˇzˇs´ı, neˇz byl ve velmi krátkém obdob´ı. Projevuje se trˇzn´ı dopad zv´ yˇseného objemu nab´ıdky. Schopnost reakce nab´ıdky je zde závislá na m´ıˇre nevyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıch kapacit a ta je rozd´ılná mezi odvˇetv´ımi i mezi firmami v rámci odvˇetv´ı.

128

S pˇrechodem do dlouhého obdob´ı umoˇzn ˇuj´ı investice rozˇs´ıˇrit kapitálové statky. Nab´ıdková kˇrivka je jeˇstˇe pruˇznˇejˇs´ı, ˇcemuˇz odpov´ıdá nov´ y bod rovnováhy (E4 ), kter´ y se utváˇr´ı pˇri nab´ızeném mnoˇzstv´ı q4 a odpov´ıdaj´ıc´ı cenˇe p4 . Jestliˇze srovnáme v´ yvoj cen, mnoˇzstv´ı a rovnováhy vyvolan´ y p˚ uvodn´ım vzestupem poptávky, vid´ıme, ˇze prodluˇzuj´ıc´ı se ˇcasové obdob´ı je faktorem, kter´ y umoˇzn ˇuje nab´ıdce, aby se pˇrizp˚ usobila cenov´ ym vzestup˚ um rozˇsiˇrován´ım produkce. T´ım souˇcasnˇe p˚ usob´ı proti prvotn´ımu cenovému vzestupu a stlaˇcuje cenu dol˚ u. Vzestup poptávky zp˚ usobil cenov´ y vzestup, ale dlouhodobˇe se prosazovala tendence k poklesu vzedmuté ceny. Intenzita s´ıly stlaˇcuj´ıc´ı cenu p1 je závislá na schopnosti nab´ıdky rozˇsiˇrovat nab´ızené mnoˇzstv´ı.

Shrnut´ı kapitoly Kapitola vysvˇetluje kl´ıˇcové m´ısto porovnán´ı M C a M R pro rozhodován´ı firmy o rozsahu produkce. T´ımto porovnán´ım je rovnˇeˇz odvozena nab´ıdková kˇrivka firmy. Pro chován´ı v´ yrobce je d˚ uleˇzité rovnˇeˇz to, jak intenzivnˇe se prosazuj´ı jednotlivé funkce trˇzn´ıch cen. Dokonale konkurenˇcn´ı trh je popsán jako prostˇred´ı, ve kterém sice krátkodobˇe nemus´ı b´ yt pro firmy nejv´ yhodnˇejˇs´ı vyrábˇet s minimáln´ımi náklady na jednotku produkce, ale mechanismus trhu si tuto podm´ınku vynucuje d´ıky vstupu ˇci odchodu v´ yrobc˚ u, kter´ y ovlivn´ı trˇzn´ı nab´ıdku a v d˚ usledku toho i trˇzn´ı cenu. Pojmy v´ yrobn´ı a alokaˇcn´ı efektivnost jsou pouˇzity k vymezen´ı obsahu tzv. afektivnosti trhu. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 7.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 7.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Objasnˇ ete, v ˇcem spoˇc´ıvá a v ˇcem je ekonomick´ y v´ yznam informaˇcn´ı 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

funkce ceny. Vysvˇetlete, co vyjadˇruj´ı jednotlivé funkce trˇzn´ı ceny a jak spolu funkce souvis´ı. Uved’te, které faktory mohou p˚ usobit na sniˇzován´ı intenzity prosazován´ı funkc´ı ceny. Vysvˇetlete chován´ı firmy pˇri poklesu trˇzn´ı poptávky. Podle ˇceho posuzujeme, zda trh funguje efektivnˇe? Mus´ı platit podm´ınka AR = AC pro rovnováhu firmy na dokonale konkurenˇcn´ım trhu v kaˇzdém okamˇziku? Mus´ı platit podm´ınka M C = M R, je-li firma v rovnováze, v kaˇzdém okamˇziku? Pomoc´ı kter´ ych veliˇcin je moˇzno odvodit nab´ıdkovou kˇrivkou firmy a vysvˇetlete, proˇc jednotlivé veliˇciny jsou d˚ uleˇzité pro odvozen´ı.

129


9. Vysvˇ etlete, která podm´ınka motivuje ke vstupu dalˇs´ıch v´ yrobc˚ u do

odvˇetv´ı. 10. Vysvˇ etlete motiv jednán´ı v´ yrobc˚ u, pokud plat´ı M C > M R.

130

´ Zakladn´ ı souvislosti vyvoje ´ vyrobn´ ´ ı jednotky trˇzn´ıho typu ˇ ı struktury a vlastnicke´ formy Nove´ organizacn´ firem

8

Trhy nedokonale´ konkurence

8. Trhy nedokonale´ konkurence

C´ıl kapitoly V kapitole se seznám´ıte se základn´ımi historick´ ymi i teoretick´ ymi tendencemi v´ yvoje trˇzn´ıho systému. C´ılem je ukázat na souvislosti smˇeˇrován´ı od drobné v´ yroby zboˇz´ı pˇres homogenn´ı strukturu kapitalistického trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı ke vzniku nedokonale konkurenˇcn´ı heterogenn´ı struktury, typické od 70. let 19. stolet´ı. V tomto kontextu se jedná o postiˇzen´ı souvislost´ı mezi zdokonalován´ım technik a technologi´ı a intenzivn´ı snahou o jejich vyuˇzit´ı v podm´ınkách, kdy v´ yrobci nemˇeli moˇznost jin´ ym zp˚ usobem dosáhnout zv´ yhodnˇen´ı a uspˇet v konkurenci. Z hlediska teoretického tvoˇr´ı kapitola u ´vod k anal´ yze mechanismu fungován´ı trhu v podm´ınkách nedokonalé konkurence a zd˚ urazˇ nuje vznik a rozvoj nedokonale konkurenˇcn´ıch pomˇer˚ u jako logického vy´ ustˇen´ı konkurenˇcn´ıch vztah˚ u. Vedle sp´ıˇse informativn´ıho obsahu pˇreváˇzné ˇcásti kapitoly je nutno vˇenovat pozornost pˇresnému vymezen´ı obsahu zavádˇen´ ych pojm˚ u.


Zpusob ˚ studia Dokonale konkurenˇcn´ı trh pˇredstavuje v souˇcasné ekonomii abstraktn´ı trˇzn´ı model, jemuˇz byly reálné trˇzn´ı podm´ınky pomˇernˇe bl´ızké jeˇstˇe v polovinˇe 19. stolet´ı. Hospodáˇrsk´ y rozvoj zaznamenal v následuj´ıc´ıch desetilet´ıch prudké urychlen´ı v´ yvoje trˇzn´ıch struktur, které se t´ım zaˇcaly vzdalovat od dokonale konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı. Vznik trh˚ u nedokonalé konkurence je spjat s promˇenami provázej´ıc´ımi v´ yvoj kapitálového prostˇred´ı. Kapitalistická spoleˇcnost je historicky prvn´ı spoleˇcnost´ı, jej´ıˇz hospodáˇrstv´ı je orientováno trˇznˇe a sv˚ uj pohyb podˇrizuje trˇzn´ı realizaci. Trˇzn´ı ekonomiky vytvoˇrily prostˇred´ı, ve kterém se zaˇcal uskuteˇcn ˇovat rychl´ y v´ yvoj materiáln´ıch podm´ınek ˇzivota spoleˇcnosti. Hlavn´ı v´ yrobn´ı subjekty dneˇsn´ıch trˇzn´ıch struktur spojuje s jejich tehdejˇs´ımi podobami jen snaha uspˇet na trhu. Pro pochopen´ı mechanismu fungován´ı trh˚ u v souˇcasn´ ych podm´ınkách je nezbytné pochopit jak podobu jednotlivé trˇzn´ı struktury, tak pˇr´ıˇciny a souvislosti jej´ıho formován´ı. Souˇ casn´ e trˇ zn´ı struktury jsou produktem zmˇ en, kter´ e prov´ azely v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı, zejm´ ena jeho v´ yrobn´ıch subjekt˚ u, a to po str´ ance technick´ e i vlastnick´ e.

´ 8.1 Zakladn´ ı souvislosti vyvoje ´ vyrobn´ ´ ı jednotky trˇzn´ıho typu Trˇzn´ı v´ yroba se zaˇc´ınala rozv´ıjet na u ´rovni rukodˇelné ˇremeslné práce. Typick´ ym producentem byl v´ yrobce vyrábˇej´ıc´ı na zaˇr´ızen´ıch, jejichˇz byl vlastn´ıkem. Realizoval se jako samostatn´ y v´ yrobce statku. Malov´ yroba byla pˇrevládaj´ıc´ı formou co do pod´ılu na celkové produkci. V tˇechto podm´ınkách

132

sehrával trh koordinaˇcn´ı funkci, zabezpeˇcoval propojen´ı v´ yrobc˚ u oddˇelen´ ych dˇelbou práce a vlastnictv´ım, byl také nástrojem kooperace v rámci m´ıstn´ıch trh˚ u. Charakteristick´ ym obecn´ ym rysem malov´ yroby je tendence k setrvaˇcnosti, zdokonalován´ı je pomalé, d´ılˇc´ı. V´ ykonnost souvis´ı pˇredevˇs´ım se stupnˇem zvládnut´ı pracovn´ıch postup˚ u, pˇri kter´ ych se vyuˇz´ıvá ˇremesln´ ych nástroj˚ u. Produktivnost v´ yrobn´ı ˇcinnosti, tzn. u ´ˇcinnost vyuˇz´ıván´ı zdroj˚ u, se zaˇcala zvyˇsovat v´ yraznˇejˇs´ım tempem s pˇrechodem k manufakturn´ı v´ yrobˇ e. Manufaktura se nadále op´ırala o ˇremeslnou zruˇcnost, ale znamenala pr˚ ulom do tradiˇcn´ı u ´rovnˇe dˇelby práce a specializace. Dˇeln´ık v manufaktuˇre zvládal ˇremeslo pouze v ˇs´ıˇri nezbytné pro v´ yrobu v manufaktuˇre, resp. pro jeho zaˇrazen´ı do manufakturn´ı dˇelby práce. Redukce ˇremeslné dovednosti znamenala poˇcátek urychlen´ ych zmˇen v´ yrobn´ıch nástroj˚ u, které se pˇrizp˚ usobovaly omezenému poˇctu operac´ı a u ´kon˚ u, k nimˇz byly pouˇz´ıvány. Proces specializace prob´ıhal v heterogenn´ı manufaktuˇre (dˇelba práce se uskuteˇcn ˇovala podle souˇcást´ı, z nichˇz se skládal v´ yrobek) i v manufaktuˇre organické (dˇelba práce zaloˇzena na operac´ıch). Z hlediska vytváˇren´ı pˇredpoklad˚ u pro ekonomick´ y rozvoj byl d˚ uleˇzit´ y pˇredevˇs´ım d˚ usledek rozvoje dˇelby práce – zjednoduˇsován´ı jednotliv´ ych u ´kon˚ u. T´ım byly v manufaktuˇre vytvoˇreny pˇredpoklady pro nahrazen´ı lidské ruky pˇri ovládán´ı nástroje strojem. Byla vytvoˇrena v´ ychodiska a pˇredpoklady pro mezn´ık v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı – zrod pr˚ umyslov´ e revoluce. Zahájen´ı procesu zavádˇen´ı stroj˚ u do v´ yroby vytvoˇrilo pˇredpoklady pˇrechodu ke strojové velkov´ yrobˇe. Pr˚ umyslová revoluce mˇela mnoho aspekt˚ u, z nichˇz pro naˇse potˇreby jsou d˚ uleˇzité pˇredevˇs´ım následuj´ıc´ı: vzniká kapitalistick´ a tov´ arna, podnik pˇredstavuj´ıc´ı kooperaci stroj˚ u. Od tohoto obdob´ı je dˇelba práce ve v´ yrobˇe trvale odvozována od kooperace stroj˚ u. Pracovn´ı s´ıla ztr´ ac´ı sv´ e dominuj´ıc´ı postaven´ı ve v´ yrobˇ e, mˇ en´ı se v obsluhu. vedle toho, ˇze roste váha kapitálov´ ych statk˚ u ve v´ yrobˇe, roste rozsah (mnoˇ zstv´ı) kapit´ alov´ ych statk˚ u nutn´ ych k podnik´ an´ı. celkov´ y vzestup v´ yrob pˇrináˇs´ı r˚ ust rozmˇ er˚ u trh˚ u. Toto obdob´ı b´ yvá v ekonomické literatuˇre oznaˇcováno jako kapitalismus volné soutˇeˇze (asi do 70. let 19. stolet´ı) a trhy se v tˇechto podm´ınkách sv´ ym charakterem nejv´ıce pˇribliˇzovaly pˇredpoklad˚ um dokonalé konkurence. Platilo, ˇze trˇzn´ı mechanismus fungoval jako ideáln´ı“ nástroj samoregulace. ” Ekonomiku tohoto obdob´ı (hovoˇ r´ıme o homogenn´ı struktuˇ re) je moˇ zno charakterizovat n´ asleduj´ıc´ımi znaky, kter´ e souˇ casnˇ e postihuj´ı obraz v´ yrobn´ı jednotky:

Charakteristika homogenn´ı struktury ekonomiky

firmy p˚ usob´ıc´ı v jednotliv´ ych odvˇ etv´ıch byly srovnateln´ e co do velikosti kapitálov´ ych statk˚ u a objemu produkce, i pokud jde o u ´roveˇ n pouˇz´ıvané techniky a technologie. Existuj´ıc´ı rozd´ıly byly ˇrádovˇe nev´ yznamné. postaven´ı firem bylo (vratk´ e) labiln´ı, nebot’ firmy dodávaly pouze

133


malou ˇcást celkové nab´ıdky odvˇetv´ı. Odtud byla odvozena jejich silná závislost na trhu. trˇ zn´ı cena byla pro firmu jednoznaˇ cnˇ e objektivn´ı veliˇ cinou. mnoˇ zstv´ı kapit´ alu potˇ rebn´ e pro podnik´ an´ı v jednom odvˇ etv´ı umoˇ zn ˇovalo podnikat i v jin´ em odvˇ etv´ı. Protoˇze neexistovaly zábrany vstupu do odvˇetv´ı, byl t´ım usnadnˇen pˇresun kapitálu mezi odvˇetv´ımi. z hlediska organizaˇcn´ı podoby firmy bylo typické, ˇze firemn´ı kapit´ al byl rodinn´ ym kapit´ alem a ˇ cinnost ˇ r´ıdil vlastn´ık kapit´ alov´ ych statk˚ u. Uvedené podm´ınky nutnˇe orientovaly ˇcinnost firmy na posilován´ı stability, konkurenceschopnosti, r˚ ustu trˇzn´ıho pod´ılu. P˚ usobil intenzivn´ı tlak na pˇremˇenu u ´spor v tvorbu kapitálov´ ych statk˚ u (investice). Stimulaˇ cn´ı a diferenciaˇ cn´ı efekt trˇ zn´ıho mechanismu nutnˇ e vyu ´st’oval do tendenc´ı: r˚ ustu objemu kapitálu potˇrebného k podnikán´ı (koncentrace), r˚ ustu kapitálového vybaven´ı práce, tj. vzr˚ ustal pomˇer kapitálov´ ych statk˚ u k práci (substituce pr´ ace kapit´ alem), sniˇzován´ı poˇctu firem v rámci odvˇetv´ı, r˚ ust prosperuj´ıc´ıch se uskuteˇcn ˇoval likvidac´ı (zánikem, pohlcen´ım, odkoupen´ım) firem, které v konkurenci neuspˇely. Ve druhé polovinˇe 19. stolet´ı se postupnˇe vytváˇrely pˇredpoklady pro nov´ y skok v´ yrobn´ı základny. Byl zaloˇzen na technické revoluci op´ıraj´ıc´ı se o celou soustavu nov´ ych vˇedeck´ ych poznatk˚ u aplikovan´ ych ve v´ yrobˇe. V´ ysledkem byla z´ asadn´ı promˇ ena tradiˇ cn´ıch a vznik cel´ eˇ rady nov´ ych odvˇ etv´ı. Mezi vynálezy, které pˇrispˇely k promˇenám a zaujaly v nich skuteˇcnˇe kl´ıˇcové m´ısto, patˇr´ı napˇr. zaveden´ı nov´ ych zp˚ usob˚ u zpracován´ı ˇzelezné rudy a v´ yroby oceli. Vynález H. Bessemera (1856) znamenal pˇrechod k v´ yrobˇe ve velkém. P. a E. Martinové (1865) nab´ıdli nov´ y zp˚ usob v´ yroby v plamenné peci. Vynález G. Thomase (1879) umoˇznil zpracován´ı ménˇe kvalitn´ı rudy. V´ ysledkem byl vzestup v´ yroby oceli, kter´ y je moˇzno ilustrovat ˇc´ısly (jedná se o mil. tun): zemˇe USA Velká Británie Nˇemecko Francie Rakousko-Uhersko

1870 0,04 0,24 0,14 0,09 0,02

1913 34,4 8,5 20,5 5,1 2,9

Tabulka 8.1: V´ yroba oceli ve vybran´ ych zem´ıch v letech 1870 a 1913 R˚ ust produkce doprovázen´ y poklesem ceny (napˇr. ocelová kolejnice stála v roce 1858 asi 42 liber, ale v roce 1895 jej´ı cena za tunu klesla na 3,75 libry)

134

ˇ o skuteˇcnˇe vedl k prudkému rozˇs´ıˇren´ı ve stavebnictv´ı i dalˇs´ıch odvˇetv´ıch. Slo kvalitativn´ı zmˇeny, napˇr. nástrojová ocel umoˇznila nˇekolikanásobné zv´ yˇsen´ı rychlosti opracován´ı jin´ ych kov˚ u, ale také vyˇsˇs´ı pˇresnost. Rychle rostlo pouˇzit´ı mˇedi a jejich slitin (bronz, mosaz). Ta sehrála d˚ uleˇzitou roli i pˇri rozvodu a vyuˇz´ıván´ı elektˇriny. Rostl v´ yznam olova, zinku, c´ınu, hlin´ıku. Rozmachem proˇslo stroj´ırenstv´ı, kde k pˇrevrat˚ um patˇrilo zaveden´ı automatického revolverového soustruhu (1873), rozvoj v´ yroby loˇzisek, atd. Pr˚ ulom do tradiˇcn´ıch v´ yrob pˇredstavovalo vyuˇzit´ı ˇsic´ıch stroj˚ u (1851) ˇci zkonstruován´ı automatického tkalcovského stavu (1889). Rozvoj chemie vy´ ustil ve vznik chemického pr˚ umyslu, nahrazuj´ıc´ıho ˇradu pˇr´ırodn´ıch materiál˚ u syntetick´ ymi látkami. O rozvoj chemie se op´ıral i vzestup gumárenského a koˇzedˇelného pr˚ umyslu. Byly vyuˇz´ıvány nové energetické zdroje (vodn´ı energie, pˇr´ırodn´ı plyn, nafta) a zdokonalen´ım procház´ı vyuˇz´ıván´ı tradiˇcn´ıch zdroj˚ u (uhl´ı). Urychlenˇe se zdokonalovaly spalovac´ı motory, které poloˇzily základ rozvoje dopravy, jej´ıˇz pod´ıl na celkovém rozvoji je naprosto nezanedbateln´ y. V´ ychodiskem v´ yrobn´ıho rozvoje se stala dostupnost energetick´ ych zdroj˚ u, kde se stalo mezn´ıkem dynamo W. Siemense (1867), konstrukce a vyuˇz´ıván´ı elektromotor˚ u i moˇznost pˇrenosu elektrické energie na velké vzdálenosti s pˇrechodem ke stˇr´ıdavému proudu. Stovky vynález˚ u a zdokonalen´ı promˇ enily nejen v´ yrobn´ı z´ akladnu, ale znamenaly i zmˇ enu podm´ınek podnik´ an´ı. Mˇely vliv na zmˇenu postaven´ı firem, podobu trh˚ u i jejich fungován´ı. Proces, kter´ y se odehrává, znamenal transformaci trˇzn´ıch ekonomik na nové podm´ınky v´ yroby. Z hlediska fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu je závaˇznou zmˇenou promˇena homogenn´ı struktury hospodáˇrstv´ı na strukturu heterogenn´ı. Pro ni se stalo charakteristické, ˇze od koce 19. stolet´ı v rámci jednotliv´ ych odvˇetv´ı soutˇ eˇ z´ı firmy, jejichˇ z ekonomick´ a s´ıla je rozd´ıln´ a, mnohdy jsou ekonomicky nesoumˇ eˇ riteln´ e. Vznik, existence a rozvoj velk´ ych (dominantn´ıch) firem je velmi u ´zce spjat s pr˚ ubˇehem zmˇen ve v´ yrobn´ı základnˇe.

Konkurence subjekt˚ u r˚ uzné ekonomické s´ıly

Vynálezy a objevy vytváˇrely pˇredpoklady pro umocnˇen´ı v´ ykonnosti firem a staly se pˇredpokladem pro moˇzné inovace. Ty mohl uskuteˇcnit v´ yluˇcnˇe podnikatel. Pˇrevratnost mnoh´ ych objev˚ u si vynucovala zakládán´ı nov´ ych v´ yrobn´ıch jednotek nebo zcela zásadn´ı rekonstrukci stávaj´ıc´ıch. Realizace mnoh´ ych byla moˇzná jen s pˇrechodem k v´ yrobám ve velkém (hromadn´ ym v´ yrobám). Podstatnou a mimoˇrádnˇe v´ yznamnou skuteˇcnost´ı bylo, ˇze investiˇcn´ı nároky nov´ ych kapitálov´ ych statk˚ u a technologi´ı zpravidla pˇrekraˇcovaly moˇznosti individuáln´ıch podnikatel˚ u. Platilo: I kdyˇz existuj´ıc´ı kapitály proˇsly pomˇernˇe dlouhou cestou koncentrac´ı, pˇredpokladem vyuˇz´ıván´ı nov´ ych poznatk˚ u se stalo sdruˇzován´ı individuáln´ıch kapitál˚ u. Firmy v individuáln´ım vlastnictv´ı zaˇcaly b´ yt nahrazovány novˇe vznikaj´ıc´ımi spoleˇcnostmi. Ty a utváˇrej´ıc´ı se sdruˇzen´ı pˇredstavovaly ekonomickou s´ılu schopnou vyuˇz´ıvat nejprogresivnˇejˇs´ıch technologi´ı, a t´ım postupnˇe vytváˇrely

135


pˇredpoklady pro vytlaˇcen´ı do té doby pˇrevládaj´ıc´ı podoby firmy – soukromého podniku v individuáln´ım vlastnictv´ı (rodinn´ y podnik). Souˇcasnˇe s t´ım docházelo k postupné promˇenˇe vnitˇrn´ı struktury odvˇetv´ı, formovala se oligopoln´ı struktura trh˚ u jednotliv´ ych odvˇetv´ı. Vedle uveden´ ych technick´ ych souvislost´ı je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze samotn´ y vnitˇ rn´ı mechanismus trˇ zn´ıho prostˇ red´ı (trˇzn´ı mechanismus) sehrál v´ yznamnou roli v procesu pˇremˇeny homogenn´ı struktury ekonomiky do struktury heterogenn´ı. Jestliˇze se vrát´ıme k základn´ım souvislostem rovnováhy firmy v podm´ınkách dokonale konkurenˇcn´ıho trhu, vid´ıme, ˇze: Chován´ı firmy na trhu dokonalé konkurence

firma je závislá na v´ yvoji trˇzn´ı situace, kterou nem˚ uˇze ovlivnit nacház´ı se v postaven´ı, které je vratké, nejisté. Za této situace mus´ı firma nutnˇ e hledat zp˚ usoby, jak svoji pozici upevnit, a k tomu vedou dva u ´zce souvisej´ıc´ı postupy, kterými mus´ı být jej´ı chov´ an´ı ovládnuto: firma usiluje o sn´ıˇ zen´ı n´ aklad˚ u, coˇz j´ı pˇrin´ aˇs´ı dodateˇcný zisk a zároveˇ n vytváˇr´ı ochranu pˇred pˇr´ıpadným poklesem ceny. firma usiluje o zv´ yˇ sen´ı sv´ eho trˇ zn´ıho pod´ılu. Silnˇejˇs´ı kapitál co do rozmˇeru je také odolnˇejˇs´ı v˚ uˇci trˇzn´ım výkyv˚ um. To ovˇsem pˇredpokládá pˇremˇenu dodateˇcných prostˇredk˚ u (realizovaných zisk˚ u) v dodateˇcné kapitálové statky (investice). Samotná logika vnitˇrn´ıch souvislost´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı nut´ı v´ yrobce v podm´ınkách bl´ızk´ ych dokonale konkurenˇcn´ımu prostˇred´ı k chován´ı, jehoˇz v´ ysledkem je likvidace takového prostˇred´ı. Homogenn´ı struktura ekonomiky nutnˇe pˇrerostla do struktury heterogenn´ı. ˇ ım je intenzita konkurenˇ C´ cn´ıho prostˇ red´ı silnˇ ejˇ s´ı, t´ım je postaven´ı firem m´ enˇ e stabiln´ı. Proto firmy intenzivnˇeji usiluj´ı o pos´ılen´ı své pozice, jej´ı stabilizaci. Snaˇz´ı se o z´ıskán´ı v´ yhody, ve srovnán´ı s jin´ ymi v´ yrobci. Ekonomickou realizac´ı v´ yhody je mimoˇrádn´ y zisk posiluj´ıc´ı stabilitu firmy.

8.2

ˇ ı struktury a vlastnicke´ formy firem Nove´ organizacn´

Sdruˇzován´ı podnikatel˚ u k provozován´ı podnikatelské ˇcinnosti pod spoleˇcn´ ym obchodn´ım názvem mˇelo a má r˚ uzné podoby. Uskuteˇcn ˇuje se na základˇe p´ısemné smlouvy, zahrnuj´ıc´ı obchodn´ı název firmy, jména spoleˇcn´ık˚ u, pˇredmˇet ˇcinnosti, zp˚ usob rozdˇelen´ı zisk˚ u ˇci u ´hrady ztrát, zp˚ usob zániku a vypoˇrádán´ı spoleˇcn´ık˚ u. K hlavn´ım formám v soudob´ ych trˇzn´ıch ekonomikách (mohou se v jednotliv´ ych zem´ıch podle zákonodárstv´ı od sebe v´ıce ˇci ménˇe odliˇsovat, pˇriˇcemˇz do rozd´ıl˚ u se prom´ıtaj´ı i tradice nˇekter´ ych forem) patˇr´ı. Veˇ rejn´ a obchodn´ı spoleˇ cnost je zaloˇzena na smlouvˇe mezi minimálnˇe dvˇema spoleˇcn´ıky, kteˇr´ı ruˇc´ı za závazky spoleˇcnosti cel´ ym sv´ ym majetkem. Jedná se tedy o spoleˇcnost s ruˇcen´ım neomezen´ ym. Do spoleˇcnosti mohou pˇristoupit dalˇs´ı spoleˇcn´ıci, mus´ı vˇsak b´ yt sepsána nová smlouva. Kaˇzd´ y ze spoleˇcn´ık˚ u má právo zastupovat spoleˇcnost (nen´ı-li ve smlouvˇe uvedeno jinak) a pod´ıl´ı se na ˇr´ızen´ı.

136

Spoleˇ cnost s ruˇ cen´ım omezen´ ym. Spoleˇcn´ıci ruˇc´ı za závazky pouze do v´ yˇse svého kapitálového vkladu, kter´ y jsou povinni vloˇzit jako pˇr´ıspˇevek ke kmenovému jmˇen´ı spoleˇcnosti. Tyto pod´ıly spoleˇcn´ık˚ u nemohou b´ yt volnˇe pˇrevádˇeny ani obchodovány. Kmenov´ y kapitál z˚ ustává v´ yluˇcnˇe v rukou spoleˇcn´ık˚ u. Pˇri zaloˇzen´ı spoleˇcnosti se vol´ı jednatel (nemus´ı b´ yt spoleˇcn´ıkem), kter´ y vede záleˇzitosti spoleˇcnosti a zastupuje ji navenek. Komanditn´ı spoleˇ cnost pˇredstavuje urˇcitou formu kombinace spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym i neomezen´ ym. Je to dáno t´ım, ˇze mezi spoleˇcn´ıky jsou ti, kteˇr´ı ruˇc´ı za spoleˇcnost neomezenˇe (komplementáˇri), ale i spoleˇcn´ıci s ruˇcen´ım omezen´ ym (komandisté). Spoleˇcnost vedou a navenek také zastupuj´ı v´ yluˇcnˇe komplementáˇri, zat´ımco komandisté maj´ı právo kontroly. Tich´ a spoleˇ cnost je forma, která se op´ırá o vnitˇrn´ı vztah mezi vlastn´ıkem podniku a jeho tich´ ym spoleˇcn´ıkem, kter´ y se na ˇcinnosti pod´ıl´ı pouze sv´ ym kapitálov´ ym vkladem. Tento vklad ho opravˇ nuje k pod´ılu na zisku ˇci ztrátˇe (m˚ uˇze b´ yt smlouvou stanoveno jinak). Tich´ y spoleˇcn´ık tedy nese riziko podnikán´ı, ale navenek nevystupuje ani nereprezentuje firmu. Ta má navenek charakter soukromého individuáln´ıho podniku. Akciov´ a spoleˇ cnost je nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım typem spoleˇcnosti. Je zaloˇzena na ˇclenském principu a kapitál je tvoˇren pod´ıly jednotliv´ ych ˇclen˚ u. Potvrzen´ı o kapitálové u ´ˇcasti je akcie, cenn´ y pap´ır opravˇ nuj´ıc´ı k pod´ılu ˇ na rozdˇelovaném zisku. Cinnost akciové spoleˇcnosti ˇr´ıd´ı valná hromada akcionáˇr˚ u, v obdob´ı mezi valn´ ymi hromadami ˇr´ıd´ı ˇcinnost správn´ı rada. Dalˇs´ım orgánem je dozorˇc´ı rada akciové spoleˇcnosti. Akcionáˇr (vlastn´ık akcie) je spoleˇcn´ıkem (spoluvlastn´ıkem) firmy. Pod´ıl jednotliv´ ych akcionáˇr˚ u na rozhodován´ı o ˇcinnosti spoleˇcnosti je závisl´ y na v´ yˇsi kapitálové spolu´ uˇcasti stvrzené vlastnictv´ım akci´ı (poˇcet vlastnˇen´ ych akci´ı je zároveˇ n pˇridˇelen´ım hlas˚ u vstupuj´ıc´ıch do rozhodován´ı). K ovládnut´ı akciové spoleˇcnosti je teoreticky zapotˇreb´ı 51 % celkového poˇctu akci´ı (kontroln´ı bal´ık akci´ı). Ve skuteˇcnosti staˇc´ı podstatnˇe ménˇe akci´ı k tomu, aby spoleˇcnost byla ovládnuta. V´ yˇse kontroln´ıho bal´ıku je závislá na stupni rozpt´ ylen´ı akci´ı. Napˇr. kupónová metoda privatizace v ˇceské ekonomice rozpt´ ylila akcie do rukou desetitis´ıc˚ u akcionáˇr˚ u. Akciová forma podnikán´ı znamenala pr˚ ulom do procesu koncentrace. Obchodován´ı s akciemi umoˇzn ˇuje akciové spoleˇcnosti promˇen ˇovat v akciov´ y kapitál i drobné u ´spory obyvatelstva. Pˇritom cena, za kterou se akcie prodává (kurs akcie), nen´ı totoˇzná s nomináln´ı hodnotou (uvádˇena na tituln´ım listˇe). Závis´ı na vztahu mezi nab´ıdkou a poptávkou. Akciová forma podnikán´ı vytvoˇrila pˇredpoklady pro realizaci i tˇech nejnákladnˇejˇs´ıch inovac´ı. Holdingov´ a spoleˇ cnost sv´ ym zp˚ usobem odvozená od akciového podnikán´ı. Pˇredstavuje formu zamˇeˇrenou na ovlád´ an´ı dalˇs´ıch akciových spoleˇcnost´ı prostˇrednictv´ım z´ısk´ an´ı kontroln´ıho bal´ıku akci´ı. T´ımto zp˚ usobem se utváˇr´ı systém vzájemného propojen´ı, ve kterém vedle mateˇr” ské“ spoleˇcnosti jsou i touto spoleˇcnost´ı ovládané dceˇriné“ spoleˇcnosti ” a spoleˇcnosti vnukovské“. ”

137


Pˇrechod k tˇemto formám nebyl samo´ uˇceln´ y. Vedle jiˇz dˇr´ıve uveden´ ych souvislost´ı spojen´ ych s nedostateˇcn´ ym rozmˇerem individuáln´ıho kapitálu, umoˇzn ˇovaly nové formy podnikán´ı pˇrekonat bariéry spojené s ruˇcen´ım vlastn´ım majetkem. Firmy schopné d´ıky centralizaci kapitálu zavádˇet inovace urychlenˇe posilovaly své pozice a potvrzovaly opodstatnˇenost zmˇen. Rozvoj oligopoln´ı struktury se projevil zmˇenami forem konkurence. Konkuruj´ıc´ı firmy se odliˇsily ekonomickou silou i stabilitou. Technologick´ y pˇredstih doprovázen´ y niˇzˇs´ımi náklady umoˇznil velk´ ym firmám snadno eliminovat slabˇs´ı konkurenty. Na druhé stranˇe se nová kvalita trh˚ u, tzn. konkurence mezi velk´ ymi firmami, stala okolnost´ı zpochybˇ nuj´ıc´ı klasický nástroj konkurenˇcn´ıho boje, cenovou konkurenci. Vzhledem k s´ıle a odolnosti velk´ ych firem by se promˇenila v dlouhodobou cenovou válku znamenaj´ıc´ı ztráty a nejasn´ y v´ ysledek. Vzhledem k malému poˇctu velk´ ych firem se objektivnˇe vytvoˇrila situace vytváˇrej´ıc´ı dobré východisko k dohodˇe o spoleˇcném postupu, pˇr´ıpadnˇe kapitálovému spojen´ı. Dohody, které se uzav´ıraj´ı, mohou být krátkodobé, dokonce i pro jednotlivé trˇzn´ı operace ˇci jednorázovou transakci. Dohody tohoto typu jsou nepevné, ˇcasto poruˇsované. Firmy usiluj´ı o dohody, které by stabilizovaly realizaci v´ yhody nebo k v´ yhodˇe vedly. Vznikaj´ı organizaˇcn´ı struktury, prostˇrednictv´ım nichˇz se realizuj´ı monopoln´ı v´ ysady. Takov´ ymi formami jsou pˇ redevˇ s´ım: kartel pˇredstavuj´ıc´ı dohodu v´ yrobc˚ u téˇze produkce o cenách, rozdˇelen´ı realizaˇcn´ıch trh˚ u, pˇridˇelen´ı v´ yrobn´ıch kvót. Z´ uˇcastnˇené firmy si uchov´ avaj´ı v´ yrobn´ı i odbytovou samostatnost. Smlouva jim zabezpeˇcuje, ˇze na smlouvˇe vymezen´ ych trz´ıch jim nebudou ostatn´ı z´ uˇcastnˇené firmy konkurovat a jednotn´ y trˇzn´ı postup jim garantuje uchován´ı poptávky po vlastn´ı produkci. Poruˇsen´ı dohody je penalizováno. Kartel m˚ uˇze m´ıt podobu tajné dohody, zejména, je-li v zemi uplatˇ nováno protikartelové zákonodárstv´ı. syndik´ at je také formou sdruˇzuj´ıc´ı producenty téˇze produkce. Je uchov´ ana v´ yrobn´ı samostatnost firmy, ale odbyt je realizován prostˇrednictv´ım syndikátu a jeho obchodn´ı s´ıtˇe. Vznik se omezuje na v´ yroby ˇci odvˇetv´ı s masovou produkc´ı. trust má podobu akciové spoleˇcnosti. Sdruˇzené firmy ztratily v´ yrobn´ı i odbytovou samostatnost. Navenek vystupuje jako jednotn´ a firma zaloˇ zen´ a na kapit´ alov´ em spojen´ı. Toto spojen´ı se m˚ uˇze uskuteˇcn ˇovat po linii horizontáln´ı (spojován´ı firem téhoˇz odvˇetv´ı) nebo po linii vertikáln´ı (po linii v´ yrobn´ı návaznosti). Pro vertikálnˇe se rozv´ıjej´ıc´ı trust se pouˇz´ıvá oznaˇcen´ı kombin´ at. Horizontáln´ı rozvoj trustu znamená r˚ ust trˇzn´ıho pod´ılu a vytváˇr´ı pˇredpoklady k z´ıskán´ı v´ ysadn´ıho postaven´ı. Proto jiˇz koncem 19. stolet´ı s´ılily hlasy usiluj´ıc´ı o omezen´ı rozvoje této formy a nalezly i právn´ı vyjádˇren´ı (Sherman

138

Act, 1890). koncern je organizaˇcn´ı formou spojuj´ıc´ı form´ alnˇ e nez´ avisl´ e firmy, které jsou vˇsak ovládány prostˇrednictv´ım finanˇcn´ı kontroly. M˚ uˇze j´ıt o holding. I tato forma prodˇelává v´ yvoj.

Jestliˇze p˚ uvodnˇe se koncerny rozv´ıjely po linii v´ yrobn´ı návaznosti, dneˇ sn´ı koncerny maj´ı mnohooborovou strukturu, kter´ a nesleduje linii v´ yrobn´ı n´ avaznosti. To znamená, ˇze existuje nˇekolik soubˇeˇzn´ ych a nezávisl´ ych sfér podnikán´ı, z nichˇz ˇzádná nemus´ı b´ yt v´ yraznˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı (v tomto pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o konglomerátech). Diverzifikace je motivována vyhledáván´ım voln´ ych trˇzn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı pro pˇrebyteˇcn´ y kapitál tˇechto subjekt˚ u. V´ yvoj a transformace organizaˇcn´ıch struktur jsou podmiˇ novány pokraˇcuj´ıc´ım procesem zdokonalován´ı technické a technologické báze podnikán´ı. Vy´ ustˇen´ım technického pˇrevratu na pˇrelomu stolet´ı byla moˇznost pˇrechodu k hromadné v´ yrobˇe. Byly vyvinuty i nové, adekvátn´ı metody a systémy ˇr´ızen´ı. Zdokonalován´ı techniky a technologi´ı proˇslo v polovinˇe 20. stolet´ı dalˇs´ım zásadn´ım posunem, nˇekdy oznaˇcovan´ ym jako vˇedeckotechnická revoluce. Zejména pˇrechod na pruˇzné v´ yrobn´ı systémy znamenal pˇrekonán´ı technologi´ı hromadn´ ych v´ yrob unifikované produkce. Firmy z´ıskávaj´ı technologie umoˇzn ˇuj´ıc´ı efektivn´ı v´ yrobu individualizované produkce. T´ım jsou naruˇsovány organizaˇcn´ı struktury vzniklé z hromadn´ ych v´ yrob. Pokraˇ cuje proces diverzifikace v´ yrob a zmˇ eny pˇ rin´ aˇ s´ı i nov´ e podm´ınky pro fungov´ an´ı mal´ ych firem. Zvláˇstˇe malé firmy orientované na v´ yvoj a ovˇeˇrován´ı nov´ ych technologi´ı nen´ı moˇzno oznaˇcovat za vratké, nestabiln´ı a málo efektivn´ı trˇzn´ı subjekty. Naopak, takové firmy vnáˇsej´ı pokrok do v´ yrob a naznaˇcuj´ı budouc´ı smˇery v´ yvoje odvˇetv´ı. Zmˇeny sice otev´ıraj´ı prostor pro vyˇsˇs´ı poˇcet subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky, ale na druhé stranˇe, v ˇ za ´dn´ em pˇ r´ıpadˇ e z toho automaticky nevypl´ yv´ a omezov´ an´ı trˇ zn´ıch nedokonalost´ı, ˇ ci sniˇ zov´ an´ı u ´rovnˇ e koncentrace v odvˇ etv´ıch. St´ ale plat´ı:

Charakteristika soudobého trhu

rozhoduj´ıc´ı ˇcást nab´ıdky je soustˇredˇena do okruhu nˇekolika m´ alo velkých firem ostatn´ı firmy odvˇetv´ı se podˇrizuj´ı trˇzn´ı a zejména cenové politice dominantn´ıch firem firmy usiluj´ı o vyˇclenˇen´ı specifické popt´ avky po vlastn´ı produkci. Systematicky usiluj´ı o vytváˇren´ı individuáln´ıho trhu. K tomu vyuˇz´ıvaj´ı diferenciaci produkce, prodejn´ıch podm´ınek, snahou maximálnˇe vyhovˇet zákazn´ıkovi. na reálném trhu nen´ı produkce volnˇe zastupiteln´ a substituty tvorba popt´ avky neodpov´ıd´ a ideálnˇe teoretickým pˇredpoklad˚ um, zejména ˇ ek setrv´ pˇredpokladu homo economicus. Clovˇ av´ a u osvˇedˇcené znaˇcky, v jeho chov´ an´ı je silný vliv setrvaˇcnosti. popt´ avka je pod kaˇzdodenn´ım nátlakem reklamy atd.

139


Shrnut´ı kapitoly Tendence ke koncentraci v´ yrob a kapitálu, stejnˇe jako tendence k r˚ ustu trˇzn´ıho pod´ılu firem, se staly pr˚ uvodn´ımi znaky v´ yvoje kapitalistického trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Pˇr´ıˇciny jsou spjaty jednak se snahou pr˚ ubˇeˇznˇe zdokonalovat podm´ınky v´ yroby jako pˇredpokladu posilován´ı pozice v konkurenˇcn´ım boji, jednak se snahou zv´ yˇsit trˇzn´ı pod´ıl firmy jako pˇredpoklad posilován´ı trˇzn´ı pozice a stability firmy. Tento proces byl ve druhé polovinˇe 19. stolet´ı urychlen nov´ ymi technologiemi a technick´ ymi pˇrevraty. Pˇredpokladem rozvoje se staly vlastnické a organizaˇcn´ı zmˇeny na u ´rovni firem. Posledn´ı tˇretina 19. stolet´ı znamenala definitivn´ı odklon od homogenn´ı struktury trˇzn´ı ekonomiky, rozvoj heterogenn´ı struktury a r˚ ust intenzity nedokonale konkurenˇcn´ıch trˇzn´ıch struktur. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 8.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 8.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete vztah mezi technick´ ym rozvojem a velikost´ı firmy. 2. Uved’te hlavn´ı d˚ uvody, které vedly k zakládán´ı obchodn´ıch spoleˇcnost´ı. 3. Uved’te hlavn´ı organizaˇ cn´ı formy spoleˇcnost´ı a jejich základn´ı charak4. 5. 6. 7. 8.

140

teristiku. Jak souvis´ı proces koncentrace v´ yroby s konkurenc´ı? Charakterizujte v´ yznam akciové formy spoleˇcnosti pro v´ yvoj hospodáˇrstv´ı. Jaké jsou motivy mnohooborové struktury velk´ ych firem? Proˇc firma usiluje v homogenn´ıch podm´ınkách o r˚ ust trˇzn´ıho pod´ılu a jak´ ym zp˚ usobem ho m˚ uˇze dosahovat? Jak se zmˇenily podm´ınky vynakládán´ı kapitálu s pˇrechodem do heterogenn´ıch struktur.

POT Zadán´ı POTu bude zpˇr´ıstupnˇeno na s´ıti v 8. a 9. t´ ydnu semestru. Souˇcasnˇe budou zveˇrejnˇeny pokyny t´ ykaj´ıc´ı se odevzdán´ı. Zpracován´ı pˇredpokládá zvládnut´ı látky prvn´ıch 8 kapitol textu a mˇelo by s k nˇemu pˇristoupit poté, co byly u ´spˇeˇsnˇe absolvovány kontroln´ı testy I. a II. ´ ı kontroln´ıch testu˚ a POTu Adresa zadan´

econ.muni.cz rychlé odkazy: CDCV Studium On-Line autorizovan´ y vstup KEMIKR MIKROEKONOMIE cviˇcen´ı, u ´lohy, POTy

141


142

´ Rovnovaha vyrobce ´ v postaven´ı monopolu Protimonopoln´ı regulace ´ ´ Rovnovaha v podm´ınkach oligopolu ´ Monopolisticka´ konkurence a rovnovaha firmy ˇ ıch trhu˚ Neefektivnost nedokonale konkurencn´

9

´ Rovnovaha na trz´ıch nedokonale´ konkurence

´ 9. Rovnovaha na trz´ıch nedokonale´ konkurence

C´ıl kapitoly Po obsahové stránce tvoˇr´ı základn´ı c´ıl zodpovˇezen´ı otázky, co plat´ı pro utváˇren´ı rovnováhy na reáln´ ych nedokonale konkurenˇcn´ıch trz´ıch, které jsou zde postupnˇe presentovány v jiˇz zavedeném ˇclenˇen´ı: monopol, oligopol a monopolistická konkurence. Seznám´ıte se s jednotliv´ ymi ˇreˇsen´ımi, pˇriˇcemˇz kaˇzdé nejen existuje, ale má svá specifika. Souˇcasnˇe vˇsak plat´ı, ˇze vˇsechna tˇri rovnováˇzná ˇreˇsen´ı spojuje charakteristická vlastnost: na trhu dosahuj´ı firmy rovnováhy, t´ım dosahuje rovnováhy celá trˇzn´ı struktura, ale plat´ı, ˇze rovnováha ´ je provázena ztrátou v´ yrobn´ı a alokaˇcn´ı efektivnosti. Uroveˇ n neefektivnosti je závislá na konkrétn´ı trˇzn´ı struktuˇre a je moˇzno konstatovat, ˇc´ım je v´ yraznˇejˇs´ı vliv monopoln´ıch sil, t´ım v´ yraznˇejˇs´ı neefektivnost, mˇeˇreno kriteriem efektivnosti odpov´ıdaj´ıc´ım situaci dokonale konkurenˇcn´ıho trhu.


Zpusob ˚ studia Tato kapitola je vˇenována anal´ yze utváˇren´ı rovnováhy v základn´ıch nedokonale konkurenˇcn´ıch trˇzn´ıch strukturách, tzn. monopolu, oligopolu a monopolistické konkurenci, které jsme v pˇredchoz´ım textu definovali. Kaˇzdá z tˇechto trˇzn´ıch struktur má své specifické znaky a charakteristiky a pˇri jistém zobecnˇen´ı m˚ uˇzeme kteroukoliv z existuj´ıc´ıch trˇzn´ıch struktur k nˇekteré z tˇechto situac´ı pˇriˇradit. Zvládnut´ı látky by Vám mˇelo umoˇznit interpretovat projevy neefektivnosti jednotliv´ ych nedokonale konkurenˇcn´ıch struktur nejen ve srovnán´ı s dokonale konkurenˇcn´ım trhem, ale rovnˇeˇz ve vzájemném srovnán´ı nedokonale konkurenˇcn´ıch struktur.

9.1

´ Rovnovaha vyrobce ´ v postaven´ı monopolu

Pˇr´ıpad monopoln´ıho v´ yrobce dodávaj´ıc´ıho celkov´ y objem nab´ıdky pˇredstavuje nejvyhranˇenˇejˇs´ı podobu nedokonalé konkurence. V´ ysada, o kterou se monopol op´ır´ a, vytv´ aˇ r´ı v´ yhodn´ e pˇ redpoklady pro maximalizaci rozd´ılu mezi celkov´ ym pˇ r´ıjmem a celkov´ ymi n´ aklady. Tento rozd´ıl obsahuje trvalé a vysoké ziskové zv´ yhodnˇen´ı. Je to umoˇznˇeno t´ım, ˇze monopol vyuˇz´ıvá nástroj˚ u, které nemá k dispozici nemonopoln´ı firma. V podm´ınkách dokonalé konkurence je firma omezena, pˇri snaze maximalizovat zisk, na moˇznost zvyˇsovat objem produkce a sniˇzovat náklady (zavádˇen´ım zdokonalen´ı, zejména nové techniky ˇci technologie). Monopoln´ı firma vyuˇ z´ıv´ a pˇ rek´ aˇ zek vstupu do odvˇ etv´ı. Rozhodován´ı monopolu se uskuteˇcn ˇuje v rovinˇe, kterou naznaˇcil pomˇernˇe pˇresnˇe jiˇz A. Cournot. Upozornil na skuteˇcnost, ˇze maximalizace zisku monopoln´ıho v´ yrobce pˇredpokládá optimáln´ı kombinaci mnoˇzstv´ı realizované

144

produkce a ceny v závislosti na tvaru poptávkové kˇrivky (resp. cenové elasticitˇe). To ovˇsem znamená, ˇze kdyˇz nˇekteˇr´ı autoˇri charakterizuj´ı tuto trˇzn´ı situaci jako diktát monopolu, nen´ı moˇzno t´ım rozumˇet niˇc´ım neomezen´ y diktát ceny. Základn´ı odliˇsnost utváˇren´ı rovnováhy na monopoln´ım trhu spoˇc´ıvá v tom, ˇze monopoln´ı v´ yrobce nen´ı v postaven´ı, kdy se mus´ı podˇrizovat poptávce, ale je schopen na ni vyv´ıjet nátlak, kter´ ym ji nut´ı respektovat nab´ıdku. Tyto jeho praktiky nen´ı moˇzno interpretovat tak, ˇze popt´ avku ignoruje, ˇze nepˇrihl´ıˇz´ı k popt´ avce. Z pˇredchoz´ıho v´ ykladu si m˚ uˇzeme uvést nˇekteré z d˚ uvod˚ u, proˇc by to bylo chybné: monopol je trˇ zn´ım producentem, jehoˇz existence je nutnˇe spojena s moˇznost´ı realizace, popt´ avka je funkce vyjadˇ ruj´ıc´ı ochotu nakupovat dan´ y produkt, a to v r˚ uzném mnoˇzstv´ı pˇri r˚ uzn´ ych cenách, v reáln´ ych trˇzn´ıch podm´ınkách existuj´ı substituty (nebo alespoˇ n moˇznost vzdát se spotˇreby urˇcitého statku). Proto ani monopoln´ı trh nem˚ uˇze b´ yt absolutn´ı nadvládou, diktátem jedné strany, v tomto pˇr´ıpadˇe nab´ıdky. Spotˇrebitel má vˇzdy moˇznost se svobodnˇe rozhodnout, ˇze zboˇz´ı nekoup´ı. Charakter poptávky je faktorem, kter´ y nutnˇe urˇcuje jednu stranu rozhodován´ı monopolu pˇri snaze maximalizovat zisk, druhou stranou jsou náklady. Pˇresnˇeji, monopoln´ı firma vych´ az´ı jako kaˇ zd´ a jin´ a firma z porovn´ an´ı mezn´ıch n´ aklad˚ u a mezn´ıho pˇ r´ıjmu.

Rozsah výstupu je urˇcen bodem vyrovnán´ı

V podm´ınkách nedokonalé konkurence, tedy i v pˇr´ıpadˇe monopolu, je firma svým chov´ an´ım (zvˇetˇsován´ım ˇci omezován´ım mnoˇzstv´ı dodávané produkce) schopna mˇenit trˇzn´ı situaci. Vyjdeme-li z dané u ´rovnˇe poptávky po produkci firmy, potom je firma schopna realizovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce pouze za niˇzˇs´ı cenu. To znamená, ˇze: v podm´ınk´ ach nedokonal´ e konkurence je mezn´ı pˇ r´ıjem klesaj´ıc´ı. Souˇcasnˇe plat´ı, ˇze pr˚ umˇern´ y pˇr´ıjem také klesá s rostouc´ım objemem realizované produkce. V grafickém zobrazen´ı bude nav´ıc kˇ rivka pr˚ umˇ ern´ eho pˇ r´ıjmu souˇ casnˇ e popt´ avkovou kˇ rivkou (plyne bezprostˇrednˇe z definice). Je-li poptávka na trhu dána, mus´ıme odpovˇedˇet na otázky: jak´ y bude rozmˇer nab´ızené produkce a jaká bude jeho cena. co z rozhodnut´ı monopolu vypl´ yvá pro trˇzn´ı situaci a trˇzn´ı pomˇery. co z existence monopolu plyne pro spotˇrebitele a pro v´ yrobu. Rozbor utváˇren´ı rovnováhy monopolu by na tyto otázky mˇel dát odpovˇed’. Jiˇz z pˇredchoz´ıho v´ ykladu v´ıme, ˇze pro firmu je optim´ aln´ı rozmˇ er produkce, pˇri kterém doch´ az´ı k vyrovnán´ı mezn´ıch náklad˚ u s mezn´ım pˇr´ıjmem (M C = M R). Jestliˇze tento rozmˇer oznaˇc´ıme q, v´ıme, ˇze firma vyˇsˇs´ı

145


P MC

EM

PM = 192,50

AC

zisk

PA = 104,17

0

AR = D

A

qM = 5

7

MR

10 Q

Obrázek 9.1: Rovnováha monopolu

produkci na trh nedodá, nebot’ rozˇs´ıˇren´ı by se realizovalo na u ´kor ziskovosti. Pr˚ useˇc´ık kˇrivek M C a M R urˇcuje rovnováhu i v pˇr´ıpadˇe monopoln´ıho v´ yrobce. Vlastnosti rovnováhy monopolu

Jaké d˚ usledky má pro trˇzn´ı cenu, ˇze nab´ıdka bude m´ıt rozmˇer právˇe qM . Pˇredevˇs´ım, rozmˇer koupˇeschopné poptávky umoˇzn ˇuje, aby toto mnoˇzstv´ı bylo realizováno za cenu PM . Tato cena je vyˇ sˇ s´ı neˇ z pr˚ umˇ ern´ e n´ aklady produkce qM . Jejich v´ yˇsi odpov´ıdá bod A a cena PA. Cenou PM se realizuje pˇ rebytek pr˚ umˇerného pˇr´ıjmu nad pr˚ umˇern´ ymi náklady (AR−AC), kter´ y je ekonomickou realizac´ı monopolu. Obsah obd´ eln´ıka s vrcholy PA, PM , EM , A pˇ redstavuje celkov´ y rozmˇ er zisku, kter´ y realizuje monopol nav´ıc, pˇ ri prodeji produkce qM . Právˇe v moˇznosti realizovat za cenu zabezpeˇcuj´ıc´ı monopoln´ı zisk se projevuje trˇzn´ı s´ıla monopolu, který ve vztahu k cenˇe m´ a pozici cenov´ eho tv˚ urce. Na rozd´ıl od firmy v podm´ınkách dokonalé konkurence, která je cenov´ ym pˇr´ıjemcem. Souvislosti znázornˇené na obr. 9.1. dávaj´ı zároveˇ n odpovˇed’ na otázku, proˇc se ekonomická teorie stav´ı kriticky k monopoln´ım praktikám, ˇc´ımˇz jsou dány odpovˇedi i na dalˇs´ı v´ yˇse poloˇzené otázky. Z hlediska monopolu je rozhodnut´ı omezit rozsah produkce pˇri mnoˇzstv´ı qM pochopitelnˇe racionáln´ı. Firma zabezpeˇcuje maximáln´ı u ´roveˇ n efektivnosti v´ yroby, mˇeˇrenou masou realizovaného zisku. Tyto souvislosti je moˇzno ilustrovat i následuj´ıc´ım obrázkem 9.2. Z hlediska spotˇrebitel˚ u (spoleˇcnosti) vˇsak toto rozhodnut´ı obdobn´ y charakter nemá. Mezn´ı uˇziteˇcnost na trhu spotˇrebitel˚ u vyjadˇruje poptávková kˇrivka, která vyjadˇruje ochotu spoleˇcnosti platit za v´ yrobek. Mezn´ı náklady prot´ınaj´ı

146

popt´ avkovou kˇrivku vpravo od bodu urˇcuj´ıc´ıho rovnov´ ahu monopolu. Tzn., jejich pr˚ useˇc´ık odpov´ıdá vˇetˇs´ımu rozsahu produkce. Jak´ e z´ avˇ ery je moˇ zno vyvodit z rozboru rovnov´ ahy monopolu: monopol m´ a tendenci omezovat rozsah nab´ızen´ e produkce. V naˇsem pˇr´ıpadˇe produkuje dokonce ménˇe, neˇz odpov´ıdá pr˚ useˇc´ıku M C s AC. Toto by nemuselo platit, kdyby poptávka byla dostateˇcnˇe vysoká a bod vyrovnán´ı odpov´ıdal vˇetˇs´ımu mnoˇzstv´ı, neˇz je urˇceno minimem AC. omezov´ an´ım budeme rozumˇ et, ˇ ze rozsah v´ yroby je vˇ zdy menˇ s´ı, neˇ z odpov´ıd´ a maximalizaci uˇ zitku spotˇ rebitel˚ u, coˇz je rozsah produkce odpov´ıdaj´ıc´ı pr˚ useˇc´ıku MC s poptávkovou kˇrivkou – monopol omezuje v´ yrobu. jak´ emukoliv omezen´ı v´ yroby z´ akonitˇ e odpov´ıd´ a vyˇ sˇ s´ı cena, coˇz je dalˇs´ı podstatná v´ ytka smˇeˇruj´ıc´ı proti monopol˚ um.

Kritika monopolu

T C, T R 2 624,9 2 524,9

TC

2 250

zisk

TR

1 476,7 1 048,2 850 650

zisk

0

11,8

71, 0 136,0

Q

−650

Obrázek 9.2: Maximalizace zisku monopolem Kritika zd˚ urazˇ nuje tˇ ri prvky: 1. Ceny, za kter´ e monopol realizuje, jsou vyˇ sˇ s´ı neˇz ceny, které by se utvoˇrily na trhu dokonalé konkurence – tzn. cena je vyˇsˇs´ı neˇz minimum AC. 2. Monopol nevyráb´ı s nejniˇzˇs´ımi moˇzn´ ymi náklady (zdraˇ zuje v´ yrobu). Tato v´ ytka upˇresˇ nuje obsah pˇredcházej´ıc´ı. Cena trhu dokonalé konku-

147


rence je cenou minimáln´ıch AC. V pˇr´ıpadˇe monopolu je tato u ´roveˇ n ceny v zásadˇe vylouˇcena. 3. Monopol má tendenci omezovat rozsah nab´ıdky, a t´ım omezuje spotˇ rebu. K tˇemto moment˚ um m˚ uˇzeme jeˇstˇe pˇripojit výtku z pozice trˇzn´ıho mechanismu. Monopol má zákonitˇe snahu udrˇzet a upevnit v´ ysadu, o kterou se op´ırá. Proto vytváˇr´ı bariéry vstupu do odvˇetv´ı a celkovˇe svoj´ı ˇcinnost´ı stimuluje stabilizaci trˇzn´ıch pomˇer˚ u, vˇcetnˇe cen. D˚ usledkem je utlumován´ı trˇzn´ıch (cenov´ ych) informac´ı a sn´ıˇzen´ı celkové pruˇznosti trˇzn´ıho systému. Bylo by vˇsak krajnˇ e jednostrann´ e tyto aspekty absolutizovat. Je moˇzno ukázat, ˇze nemaj´ı nebo nemus´ı m´ıt vyhranˇenˇe negativn´ı dopad. Vˇsechny v´ yˇse uvedené v´ ytky maj´ı sv˚ uj negativn´ı obsah, ale ten z´ısk´ avaj´ı pˇredevˇs´ım t´ım, ˇze vycház´ı ze srovnán´ı monopolu s modelem dokonale konkurenˇcn´ıho trhu, který reálnˇe neexistuje.

9.2

Protimonopoln´ı regulace

Ve vˇsech vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách se m˚ uˇzeme setkat se snahou uskuteˇcn ˇovat protimonopoln´ı regulaci, a to z d˚ uvod˚ u uveden´ ych v subkapitole 9.1. Jiˇz v klasické ˇskole byl monopol chápán jako prvek naruˇsuj´ıc´ı soutˇeˇz, a proto jsou v ˇradˇe zem´ı zˇr´ızeny u ´ˇrady na ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze. Jejich poslán´ı se za des´ıtky let existence a ˇcinnosti mˇenilo. Co mus´ı regulace respektovat

Pˇred sto lety vy´ ustil zrod heterogenn´ı struktury jednotliv´ ych odvˇetv´ı v poˇzadavek uchovat rovné (shodné) moˇznosti pro nerovné konkuruj´ıc´ı subjekty. Pozornost se obracela pˇredevˇs´ım ke snaze omezit, nejlépe rozdˇelit, vzniklé velké firmy na v´ıce mal´ ych firem. Poˇzadavek byl urˇcitou reakc´ı na r˚ ust firem cestou urychleného spojován´ı (dobrovolného ˇci nedobrovolného) dˇr´ıve samostatn´ ych firem. Nicménˇe, sledovan´ y v´ ysledek dosaˇzen nebyl a nemohl b´ yt. Jsou proto dva základn´ı d˚ uvody: velikost firmy je konec konc˚ u jev objektivnˇe podm´ınˇen´ y konkrétn´ımi technick´ ymi a technologick´ ymi moˇznostmi. podnikatelsk´ a sféra si naˇsla velmi rychle zp˚ usoby jak z´ akonn´ a omezov´ an´ı obch´ azet. V´ ysledkem byl rychl´ y rozvoj koncern˚ u, holdingov´ ych spoleˇcnost´ı, tajn´ ych dohod atd. Pˇredstava vytvoˇren´ı trh˚ u bez monopoln´ıch v´ yhod je prostˇe iluz´ı, nebot’ právˇe soutˇeˇz je faktorem, kter´ y nut´ı firmy k z´ıskán´ı v´ yhody (to nen´ı negativn´ı vlastnost soutˇeˇze). Snaha z´ıskat v´ yhodu je obsahem konkurence a záruka moˇznosti podnikat i v budoucnu. Proto se postupnˇe prosadilo do ˇcinnosti protimonopoln´ıch instituc´ı vˇedom´ı (i kdyˇz je mnoh´ ymi nepˇrij´ımáno nebo jen nerado pˇrij´ımáno), ˇze s monopoly se nejen mus´ı, ale také dá ˇz´ıt. V´ ysledkem je snaha hledat nástroje, pomoc´ı nichˇz by byl monopol usmˇernˇen do pˇrijatelného“ postaven´ı. Je sledována ”

148

oblast cen a cenové politiky firem, dodrˇzován´ı pravidel hospodáˇrské soutˇeˇze. Hlavn´ımi n´ astroji regulace jsou: z´ akonn´ e normy, kter´ ymi m˚ uˇze b´ yt vytvoˇreno prostˇred´ı postihuj´ıc´ı zneuˇz´ıván´ı v´ yhody. Protikartelové ˇci protitrustové zákonodárstv´ı, které m˚ uˇze obsahovat i poˇzadavek rozpuˇstˇen´ı firmy, jestliˇze pr˚ ukaznˇe pˇremˇen ˇuje své postaven´ı v nepˇrimˇeˇrené“ zisky. ” daˇ nov´ a politika státu zaloˇzená na progresivn´ı metodˇe zdanˇen´ı, která odˇcerpává nejvyˇsˇs´ı pod´ıl z nejvyˇsˇs´ıch zisk˚ u. Je to nástroj pˇrerozdˇelován´ı vytvoˇren´ ych d˚ uchod˚ u, kterému se budeme vˇenovat pˇri v´ ykladu fiskáln´ı politiky státu v makroekonomii. st´ at m˚ uˇze usilovat o oslaben´ı monopoln´ıch v´ yhod t´ım, ˇze vstoup´ı do podnik´ an´ı v daném odvˇetv´ı. M˚ uˇze j´ıt o státn´ı podnik (nesleduje ziskové kritérium) nebo urˇcité formy státn´ı spolu´ uˇcasti pˇri podpoˇre konkurenˇcn´ıch firem. t´ım jsme se dotkli moˇznosti vyuˇ z´ıv´ an´ı trˇ zn´ıho prostˇ red´ı k regulaci monopolu. Zde je moˇzno vyuˇz´ıt dvou základn´ıch pˇr´ıstup˚ u: • stimulace konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı, • cenová regulace. Otázka cenové regulace má své stoupence, ale má mnoho odp˚ urc˚ u, kteˇr´ı zd˚ urazˇ nuj´ı jej´ı negativn´ı stránky. Pˇredevˇs´ım: administrativn´ı stanoven´ı ceny ji zbavuje trˇzn´ıho charakteru a je s n´ım spojeno riziko, ˇze m˚ uˇze b´ yt stanovena pˇr´ıliˇs n´ızko nebo vysoko. Ideá” lem“ regulace by byla cena odpov´ıdaj´ıc´ı pr˚ useˇc´ıku AC s poptávkovou kˇrivkou. Otázkou vˇsak je, jak vˇerohodnˇe ony pr˚ umˇerné náklady zjistit a jak´ y by byl vztah nab´ızeného a poptávaného mnoˇzstv´ı. p˚ usob´ı na ztrátu motivace. závaˇzn´ ym problémem je skuteˇcnost, ˇze i kdyˇz pr˚ ukaznˇe bude cena vyˇsˇs´ı neˇz pr˚ umˇerné náklady (bude pˇrin´ aˇset monopoln´ı zisk), neznamená to, ˇze je to pro trh spotˇrebitele nevýhodné. Jestliˇze dominantn´ı firma pouˇz´ıvá technologii zabezpeˇcuj´ıc´ı vyˇsˇs´ı efektivnost, zlevn´ı produkci po stránce v´ yrobn´ı. Potom cena zabezpeˇcuj´ıc´ı monopoln´ı zisk m˚ uˇze b´ yt niˇzˇs´ı neˇz cena slabˇs´ıch v´ yrobc˚ u. Efekt je rozloˇzen mezi firmu a spotˇrebitele. Cenová regulace pˇredstavuje upˇrednostnˇen´ı okamˇzitého ˇreˇsen´ı (krátkodobé hledisko) oproti dlouhodobému v´ ysledku spojenému s trˇzn´ım ˇreˇsen´ım. Napˇr. jestliˇze výrobce realizuje monopolnˇe vysoký zisk, je to dáno cenou, kter´ a vˇsak vyjadˇruje ochotu koupˇeschopné popt´ avky zboˇz´ı v daném mnoˇzstv´ı pˇri dané cenˇe kupovat. Vysok´ a ziskovost mus´ı nutnˇe stimulovat ˇradu dalˇs´ıch firem, aby hledaly zp˚ usob, jak vstoupit do výroby a na trh vysoce ziskového výrobku. Souˇcasnˇe p˚ usob´ı silné podnˇety pro v´ yrobu substitut˚ u. V´ ysledkem je, ˇze po urˇcité dobˇe zp˚ usob´ı zv´ yˇsená nab´ıdka cenov´ y pokles a zboˇz´ı je v ˇsirokém rozsahu pˇr´ıstupné i cenovˇe. Je-li prosazena administrativn´ı cena, jsou t´ım potlaˇcovány stimuly. V praxi protimonopoln´ı regulace se bˇeˇznˇe m˚ uˇzeme setkat s nem´ enˇ e problematick´ ymi minim´ aln´ımi cenami. Je to opatˇren´ı zavádˇené také pod

149


P MC

EM PM = 150 AR = D

0

qM = 7

10 MR

Q

Obrázek 9.3: Regulovaná cena a rovnováha monopolu heslem ochrany soutˇeˇze, zpravidla pod nátlakem slabˇs´ıch konkurent˚ u. Argumentuje se oprávnˇenˇe, ˇze prodej za ceny pod u ´rovn´ı náklad˚ u si m˚ uˇze dovolit jen velká firma, která touto cestou usiluje o zv´ yˇsen´ı trˇzn´ıho pod´ılu, kter´ y se stává v´ ychodiskem pro budouc´ı uplatˇ nován´ı cen zabezpeˇcuj´ıc´ıch vysoké zisky. Nicménˇe i v tomto pˇr´ıpadˇe je problémem zjistit skuteˇcnou hladinu náklad˚ u. Nav´ıc garantovaná hranice cen sp´ıˇs probouz´ı stagnaci neˇz stimuly k rozvoji. V protimonopoln´ı politice je snaha zákonem omezit umˇelé udrˇzován´ı trˇzn´ıch cen na základˇe smluv mezi v´ yrobci ˇci prodejci. Obdobnˇe je snaha vylouˇcit moˇznost tzv. vázaných prodej˚ uau ´mluv o nich. Tedy, ˇze je prodáno zboˇz´ı A pouze tehdy, je-li také zákazn´ıkem koupeno zboˇz´ı B. Tˇret´ım cenov´ ym jevem, o jehoˇz odstranˇen´ı protimonopoln´ı regulace usiluje, je cenov´ a diskriminace, pˇri které firma prodáv´ a tentýˇz výrobek r˚ uzným zákazn´ık˚ um za r˚ uzné ceny. Rozporné efekty pˇrináˇs´ı i dodateˇcné daˇ nové zat´ıˇzen´ı monopolu. Bˇeˇzná argumentace monopoln´ı danˇe se op´ırá o moˇznost odˇcerpán´ı nepˇrimˇeˇrenˇe“ nebo ” neoprávnˇenˇe“ vysok´ ych zisk˚ u. Grafickou ilustrac´ı dopad˚ u vˇsak zjist´ıme, ˇze ” efekt u ´ˇcinku je problematick´ y, nebot’ ve svém d˚ usledku vede k omezován´ı nab´ıdky, a t´ım k r˚ ustu ceny. Dodateˇcná daˇ n je monopolem vn´ımána jako nutn´ y odvod, tedy nákladová poloˇzka, vyvolává r˚ ust náklad˚ u a tomu odpov´ıdá optimalizace v´ ystupu monopolu. Jestliˇze jsme v´ yˇse uvedli nˇekteré problémy provázej´ıc´ı protimonopoln´ı regulaci, neznamená to, ˇze jsou uvádˇeny jako d˚ uvody jej´ıho odm´ıtán´ı, ale jako varován´ı pˇred eufori´ı a pˇreceˇ nován´ı moˇznost´ı, zejména pozitiv, které ji doprováz´ı. Jej´ı pozitivn´ı stránkou je pˇredevˇs´ım to, ˇze svoji existenci usmˇerˇ nuje monopoly a jejich praktiky k pˇrijatelným formám. V´ yhodu se snaˇz´ı v´ yrobce

150

promˇenit v dodateˇcn´ y efekt, ale ne metodami, které by bylo moˇzno oznaˇcit jako zneuˇz´ıván´ı trˇzn´ı pozice. Svoji roli hraje i skuteˇcnost, ˇze monopol mus´ı, stejnˇe jako kaˇzd´ y jin´ y trˇzn´ı v´ yrobce, dbát na dobré jméno firmy a usilovat o stabilizaci dlouhodobˇe v´ yhodného postaven´ı pˇred moˇznost´ı maximalizovat zisk v dané chv´ıli. P M C2

M C1

ER

PR = 216,67

EM

1.

PM = 192,5

AR = D

2.

0

qR = 3,89 qM = 5

7

10 MR

Q

Obrázek 9.4: Dopad dodateˇcnˇe uvalené danˇe Pˇrednost´ı regulativn´ıho zásahu je, ˇze m˚ uˇze usmˇernit pˇredem a problém zneuˇz´ıván´ı postaven´ı ˇreˇsit okamˇzitˇe, ve srovnán´ı s dlouhodobˇejˇs´ım trˇzn´ım ˇreˇsen´ım. Ale souˇ casnˇ e je nutno zvaˇ zovat, ˇ ze kaˇ zd´ y z´ asah omezuje konkurenci. Omezován´ım konkurent˚ u se totiˇz konkurence skuteˇcnˇe omezuje, proto i deformuje a má negativn´ı dopady. Proto má reguluj´ıc´ı zásah své opodstatnˇen´ı v konkrétn´ım pˇr´ıpadu, zat´ımco ploˇsné zásahy jsou doprovázeny kumulac´ı negativn´ıch d˚ usledk˚ u. Pˇredstava, ˇze protimonopoln´ı regulace vytvoˇr´ı konkurenˇcn´ı prostˇred´ı je odv´ aˇzná, nebot’ pak by mˇelo b´ yt pˇredem známo napˇr.: kolik firem a s jak´ ymi trˇzn´ımi pod´ıly by mˇelo fungovat, a to pˇri existuj´ıc´ı diferenciaci produkce. jaká cena zabezpeˇc´ı normáln´ı zisk atd. To jsou ovˇ sem ot´ azky, na kter´ e um´ı“ odpovˇ edˇ et v´ yluˇ cnˇ e trh s´ am. ” V souvislosti s problematikou protimonopoln´ı regulace a jej´ım v´ yvojem mus´ıme uˇcinit jeˇstˇe jednu poznámku. Jedná se o formu státn´ı aktivity v hospodáˇrstv´ı, a jak uvid´ıme pˇri studiu makroekonomie, soudobá ekonomická teorie nen´ı jednotná v posuzován´ı otázek vztahu státu a ekonomiky, resp. trhu. Protimonopoln´ı politika a regulace je silnˇe ovlivnˇena t´ım, v rámci jaké hospodáˇrskopolitické doktr´ıny se uskuteˇcn ˇuje. Jestliˇze je od 80. let 20. stolet´ı zˇreteln´ y vliv smˇeru ekonomického myˇslen´ı, kter´ y klade d˚ uraz na efektivn´ı

151


samoreguluj´ıc´ı schopnosti trhu, pak i prostor protimonopoln´ı regulace je omezen.

9.3

´ ´ Rovnovaha v podm´ınkach oligopolu

Dokonalá konkurence i monopol realizovan´ y jedinou firmou jsou krajn´ımi formami trˇzn´ıch situac´ı. Pˇredstavuj´ı pˇredevˇs´ım teoretick´ y pˇr´ıstup k anal´ yze trhu, jsou zkoumány jako ˇcisté formy. Anal´ yza trh˚ u vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomik ukazuje, ˇze trˇzn´ı struktura je diferencovaná podle odvˇetv´ı, ale pˇrevládaj´ıc´ı a charakteristická je pˇrevaha nˇekolika málo firem dodávaj´ıc´ıch rozhoduj´ıc´ı ˇcást produkce. V´ yjimku z oligopoln´ıch struktur pˇredstavuj´ı zpravidla nové, progresivn´ı výroby, ve kter´ ych prob´ıhá rychl´ y technick´ y rozvoj, formuj´ı se nové trhy a firemn´ı strategie je zaloˇzena na pruˇzném pˇrizp˚ usobován´ı promˇenlivé poptávce. V´ yjimkou mohou b´ yt i nˇekteré druhy sluˇzeb, ve kter´ ych se nevytváˇr´ı podm´ınky pro vysok´ y stupeˇ n koncentrace. Vznik oligopoln´ıch struktur je odrazem v´ yvoje v´ yrobn´ıch podm´ınek. Pˇredevˇs´ım vztahu mezi náklady na podnikán´ı a rozmˇerem produkce nutn´ ym k efektivn´ımu fungován´ı kapitálu. Jejich vznik je moˇzno odvodit i ze vztahu nákladov´ ych a poptávkové kˇrivky odvˇetv´ı. Vztah mezn´ıch náklad˚ u a pˇr´ıjm˚ u urˇcuje, kde jsou optima fungován´ı. Má-li firma fungovat efektivnˇe, pak se volba rozsahu produkce pohybuje v urˇcitém omezeném rozsahu. Jestliˇ ze je popt´ avka dostateˇ cnˇ e vysok´ a (tj. vpravo), otev´ır´ a se prostor pro dalˇ s´ı firmy i menˇ s´ı producenty. Oligopoln´ı trhy existuj´ı v ˇsiroké ˇskále konkrétn´ıch podob, v závislosti na vlivu nejr˚ uznˇejˇs´ıch faktor˚ u. Samozˇrejmˇe technologické podm´ınky, u ´roveˇ n techniky, stupeˇ n koncentrace odvˇetv´ı, charakter poptávky a jej´ı stabilita, atd. Pro vysvˇetlen´ı základn´ıch souvislost´ı utváˇren´ı rovnováhy na oligopoln´ıch trz´ıch zvol´ıme situaci, kterou zobraz´ıme v podobˇe, jako je na obrázek 9.5. Jedná se o zjednoduˇsenou podobu, kdy na stranˇe nab´ıdky stoj´ı jediná dominantn´ı firma. My si vˇsak pod n´ı m˚ uˇzeme pˇredstavit i uskupen´ı nˇekolika hlavn´ıch firem, které jsou samostatné, ale prov´ ad´ı jednotnou trˇzn´ı politiku na základˇe napˇr. kartelové dohody o kv´ otách a cen´ ach. Na obrázku jsou dvˇe poptávkové kˇrivky. Dt je trˇzn´ı poptávka a Dd je ta ˇcást, kterou tvoˇr´ı poptávka po v´ yrobc´ıch dominantn´ı firmy. Mnoˇzstv´ı produkce, které dominantn´ı firma nab´ız´ı trhu je qd (v tomto pˇr´ıpadˇe je dáno pr˚ useˇc´ıkem kˇrivek M C a M R). Pˇri dané poptávce Dd m˚ uˇze dominantn´ı firma realizovat za cenu PO . Bod EO je bodem rovnováhy dominantn´ı firmy. Koupˇeschopná poptávka pˇri cenˇe p1 je vyˇsˇs´ı. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je rozd´ıl qt −qd trˇzn´ım prostorem, který z˚ ust´ av´ a otevˇrený dalˇs´ım firmám. Samozˇrejmˇe pouze tˇem, které jsou schopny prostˇrednictv´ım trˇzn´ı ceny p1 efektivnˇe fungovat. Bodem rovnov´ ahy odvˇ etv´ı se tak st´ av´ a bod H, odpov´ıdaj´ıc´ı trˇzn´ı cenˇe p1 a nab´ızenému mnoˇzstv´ı qt . Podstatnou ˇcást produkce pˇritom dodává dominantn´ı firma.

152

P M Cd

PO = 175,5

EO

H

ACd ACd = 115,5 qt − qd Dd 0

qd = 2,9

7 qt = 8,2

Dt 10

MR

Q

Obrázek 9.5: Rovnováha oligopoln´ı struktury V pˇr´ıpadˇe oligopolu nem˚ uˇze vedouc´ı firma volit cenu vyˇsˇs´ı neˇz p1 a uˇz v˚ ubec ne na u ´rovni odpov´ıdaj´ıc´ı bodu EM (viz. obr´ azek 9.1), který by odpov´ıdal rovnováze monopolu (pr˚ useˇc´ık kolmice k ose mnoˇzstv´ı, proch´ azej´ıc´ı bodem vyrovnán´ı s kˇrivkou trˇzn´ı popt´ avky). D˚ uvodem je pˇr´ıtomnost konkuruj´ıc´ıch firem, které jsou v naˇsem pˇr´ıpadˇe sice ménˇe významné, ale jsou schopny efektivnˇe fungovat pˇri cenˇe p1 . Trvale je na nˇe váz´ ana ˇcást popt´ avky, a kdyby dominantn´ı firma chtˇela realizovat za cenu vyˇsˇs´ı, vyvolala by t´ım pˇresun ˇcásti své popt´ avky ve prospˇech malých firem. Utv´ aˇ ren´ı oligopoln´ı rovnov´ ahy je podm´ınˇ eno vstupem dominantn´ıch firem na trh s adekv´ atn´ı cenou, kter´ a:

Oligopoln´ı rovnováha

vytvoˇ r´ı rovnov´ ahu trˇ zn´ı nab´ıdky a trˇ zn´ı popt´ avky, zabezpeˇ c´ı dominantn´ı firmˇ e vyˇ sˇ s´ı zisk, umoˇ zn´ı mal´ ym a stˇ redn´ım firm´ am efektivn´ı podnik´ an´ı (norm´ aln´ı zisk). Proto hraje cenová politika kl´ıˇcovou roli v trˇzn´ı strategii vedouc´ıch firem. Je jednoznaˇcnˇe motivována snahou zabezpeˇcit dlouhodobˇe stabilizovan´ y vysok´ y zisk. Jestliˇze cena umoˇzn´ı mal´ ym firmám zaplnit prostor neuspokojené trˇzn´ı poptávky, trh se stabilizuje a uzav´ırá moˇznosti vstupu dalˇs´ıch kapitál˚ u. Postaven´ı firem na trhu nen´ı rovnocenn´ e. Malé a stˇredn´ı firmy jsou v postaven´ı cenov´ eho pˇ r´ıjemce. Na cenu nemaj´ı vliv, cenˇe se pˇrizp˚ usobuj´ı a je pro nˇe v´ yhodné, ˇze je cena dominantn´ı firmy utvoˇrena na vyˇsˇs´ı hladinˇe. Je jim t´ım vytváˇrena pˇr´ıleˇzitost k tomu, aby se do ceny nákladovˇe vtˇesnaly. Kaˇzdé zdokonalen´ı se m˚ uˇze projevit v dodateˇcném zisku. Naopak naruˇsen´ı stability trhu (vstup dodateˇcného producenta, pˇrechod dominantn´ı firmy na dokonalejˇs´ı technologii doprovázen´ y posunem pr˚ useˇc´ıku M C a M R vpravo, cenov´ y pokles vyhláˇsen´ y vedouc´ı firmou nebo koupˇeschopnost poptávky se

153


sn´ıˇz´ı) se do postaven´ı mal´ ych firem prom´ıtá velmi intenzivnˇe. Na oligopoln´ıch trz´ıch je cenov´ a konkurence u ´ˇcinným nástrojem konkurenˇcn´ıho boje. Vˇseobecná snaha o doˇcasnou stabilizaci trˇzn´ıch pomˇer˚ u vˇsak stimuluje r˚ ust v´ yznamu necenov´ ych forem konkurence. Cenov´ a tvorba v podm´ınk´ ach oligopoln´ı struktury je d˚ uleˇzit´ ym faktorem trˇzn´ı stabilizace nebo u ´sil´ı o dosaˇzen´ı stabilizace za v´ yhodnˇejˇs´ıch podm´ınek pro vedouc´ı firmu. Stanoven´ı ceny je souˇcást´ı marketingové politiky firmy. Naznaˇcme si, jak hledán´ı ceny“ v základn´ıch souvislostech firma provád´ı. ” Východiskem je samozˇrejmˇe znalost vlastn´ıho výrobku (technická charakteristika, vhodnost pro uspokojován´ı potˇreb, pˇredpoklady pro v´ yrobn´ı a trˇzn´ı segmentaci aj.). Druh´ ym faktorem je analýza popt´ avky, a to nejen jej´ı rozmˇer, ale také jej´ı demografické, sociáln´ı a psychologické aspekty (vˇeková kategorie spotˇrebitel˚ u, vzdˇelanostn´ı u ´roveˇ n, profesn´ı sloˇzen´ı aj.). Mimoˇrádnˇe závaˇzn´ ym krokem je analýza konkurenˇcn´ıch podm´ınek. Pˇredv´ıdán´ı reakce konkurent˚ u vyrábˇej´ıc´ıch nebo schopn´ ych vyrábˇet tent´ yˇz v´ yrobek nebo substitut. Poté mus´ı firma zváˇzit moˇznosti trˇzn´ı segmentace, zaloˇzené na skuteˇcnosti, ˇze poptávka je tvoˇrena subjekty odliˇsuj´ıc´ımi se koupˇeschopnost´ı i u ´rovn´ı poˇzadavk˚ u na v´ yrobek. Jsou zváˇzeny moˇznosti v´ yroby r˚ uzn´ ych proveden´ı a jejich ekonomické dopady. Roli hraje i výbˇer odbytových cest. Vˇsechny uvedené aspekty jsou posuzovány ve vazbˇ e na trˇ zn´ı strategii, kter´ a je zpravidla v´ az´ ana na poˇ zadavek udrˇ zen´ı nebo zv´ yˇ sen´ı trˇ zn´ıho pod´ılu firmy. Postup pˇri kalkulaci trˇzn´ı ceny

Na základˇe tˇechto v´ ychodisek se uskuteˇcn ˇuje stanoven´ı ceny, zahrnuj´ıc´ı pˇredevˇs´ım tyto kroky: rozhodnut´ı o m´ıˇ re zisku, tzn. c´ılové rentabilitˇe vloˇzen´ ych kapitálov´ ych prostˇredk˚ u (mus´ı b´ yt dostateˇcná pro rozvoj firmy, ale souˇcasnˇe nesm´ı vyvolat posun ceny do v´ yˇse, která by vedla k vyostˇren´ı konkurence t´ım, ˇze by pˇrilákala dodateˇcnou kapitálovou s´ılu). rozhodnut´ı o u ´rovni vyuˇ zit´ı v´ yrobn´ıch kapacit. Tato m´ıra vstupuje do kalkulac´ı jako standard, tzn. dojde-li k tomu, ˇze firma z nˇejak´ ych d˚ uvod˚ u zv´ yˇs´ı pozdˇeji m´ıru vyuˇzit´ı kapacit, sn´ıˇz´ı jednicové náklady oproti p˚ uvodn´ı kalkulaci. Právˇe volné kapacity uchovávaj´ı nab´ıdce pruˇznost reakce na podnˇety pˇricházej´ıc´ı od poptávky, t´ım také pˇrisp´ıvaj´ı ke stabilizaci pomˇeru sil v odvˇetv´ı. v´ ypoˇ cet n´ aklad˚ u na jednotku produkce (AC), od kter´ ych je potom odvozena cena zabezpeˇcuj´ıc´ı poˇzadovanou m´ıru zhodnocen´ı. stanoven´ı ceny jednotliv´ eho v´ yrobku, nebot’ pˇri daném vyuˇzit´ı kapacit je znám objem produkce, pr˚ umˇern´ y náklad a poˇzadovan´ y celkov´ y zisk je moˇzno pˇriˇradit k jednotlivému v´ yrobku. Uvedené kroky se v konkrétn´ı situaci zavádˇen´ı v´ yrobku na trh modifikuj´ı v závislosti na tom, jedná-li se o: a) technologick´ e inovace (jiˇz zaveden´ y v´ yrobek se vyráb´ı pomoc´ı techniky ˇci technologie nové kvality) nebo b) v´ yrobkov´ e inovace (nov´ y v´ yrobek). I v tˇechto pˇr´ıpadech vˇsak existuje ˇrada variant.

154

U v´ yrobkové inovace je rozd´ıl, jestli v´ yrobek pˇricház´ı na trh sice jako nov´ y, ale zároveˇ n je substitutem v´ yrobk˚ u jiˇz zaveden´ ych. V tomto pˇr´ıpadˇe mus´ı jeho cena zohledˇ novat cenu v´ yrobk˚ u dosud uˇz´ıvan´ ych k uspokojován´ı potˇreby. Tyto v´ yrobky si onu schopnost uchovávaj´ı i nadále (proto b´ yvá postup oznaˇcován jako metoda imitace). Zcela jiná situace nastane, pˇricház´ı-li výrobek na trh jako jedineˇcný. Firmˇe se otev´ırá ˇ sirok´ y prostor prom´ıtnut´ı jedineˇ cnosti v´ yrobku do vysok´ e ziskovosti, napˇr. postupn´ ym zavádˇen´ım v´ yrobku na trh pˇri vyuˇz´ıván´ı vztahu mezi cenou a mnoˇzstv´ım. Cena v´ yrobku klesá po popt´ avkové kˇrivce, aˇz se ustál´ı na u ´rovni odpov´ıdaj´ıc´ı mnoˇzstv´ı vyrábˇené produkce pˇri rovnosti M C = M R. Obdobnˇe je moˇzno dosahovat vyˇsˇs´ı ziskovosti pomoc´ı segmentace trhu a r˚ uzn´ ych proveden´ı v´ yrobku v r˚ uzn´ ych cenov´ ych hladinách. Trh se rozpadne na luxusn´ı, stˇrednˇe nároˇcn´ y a masov´ y ( je bˇeˇzné i jemnˇejˇs´ı segmentován´ı). Oligopol sám o sobˇe je produktem trˇzn´ı segmentace. Trˇzn´ı poptávka nen´ı homogenn´ı, a proto také nevystupuje jednotnˇe ani co do m´ısta, ani co do poˇzadavk˚ u na zboˇz´ı. Oligopoln´ı uspoˇrádán´ı je jednou z cest, kter´ ymi se nab´ıdka pˇrizp˚ usobuje diferencované poptávce a diferenciaci trh˚ u v˚ ubec. ´ Poznamka 9.1. Jedineˇ cnost v´ yrobku nemus´ı b´ yt prom´ıtnuta pˇ r´ımo

do ziskov´ e strategie. Výrobek, který je nositelem jedineˇcných vlastnost´ı, je jedn´ım z nejdokonalejˇs´ıch nástroj˚ u z´ısk´ av´ an´ı nových trh˚ u. V tomto pˇr´ıpadˇe je jedineˇ cnost n´ astrojem strategie proniknut´ı na trh.

9.4

´ Monopolisticka´ konkurence a rovnovaha firmy

Jednou z forem nedokonalé konkurence je i tzv. monopolistická konkurence, nˇekdy oznaˇcovaná jako konkurence velké skupiny. Nedokonalost t´ eto formy je zaloˇ zena na skuteˇ cnosti, ˇze produkce jednotlivých firem nen´ı identick´ a, produkt je diferencovaný a nav´ıc p˚ usob´ı ˇrada dalˇs´ıch faktor˚ u (znaˇcka, jméno firmy, reklama, tradice a zvyky spotˇrebitel˚ u, aj.), které rozkládaj´ı celkovou popt´ avku. V praxi to znamená, ˇze v´ yrobce vstupuje na sv˚ uj, doˇcasnˇe stabilizovan´ y trh. Je to vˇsak trh, na kterém je siln´ y konkurenˇcn´ı vliv, kter´ y se prosad´ı vˇzdy, dojde-li k nˇejaké trˇzn´ı zmˇenˇe, nebot’ diferencovaná produkce má charakter témˇeˇr dokonal´ ych substitut˚ u. Z hlediska rovnováhy firmy je v podm´ınkách velké skupiny d˚ uleˇzité zvláˇstˇe to, ˇze: i kdyˇz je firma na svém“ trhu v po” staven´ı odpov´ıdaj´ıc´ım postaven´ı monopolu, nem˚ uˇze monopoln´ı v´ yhodu realizovat jako dlouhodobˇe stabilizovan´ y zisk, kter´ y v´ yraznˇeji pˇresahuje hladinu pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u. Jestliˇze na obrázku 9.6 je D1 p˚ uvodn´ı poptávka po produkci firmy, M R1 poptávce odpov´ıdaj´ıc´ı mezn´ı pˇr´ıjem, dále M C mezn´ı náklady a AC pr˚ umˇerné náklady sledované firmy, pak E1 je bodem rovnováhy pˇri cenˇe P1 . Pokud by se utvoˇrila rovnováha splˇ nuj´ıc´ı uvedené podm´ınky, znamenalo by to, ˇze naˇse firma realizuje mimoˇ ra ´dn´ y zisk, jehoˇz v´ yˇse je urˇcena rozd´ılem

155


mezi trˇzn´ı cenou P1 a AC1 pˇri rozsahu v´ yroby Q1 . Realizace za cenu P1 by pˇrináˇsela pˇrebytek nad normáln´ım ziskem, ale souˇcasnˇe by pˇrilákala dodateˇcné producenty, kteˇr´ı by nab´ıdku rozˇs´ıˇrili a vyvolali cenov´ y pokles, nebot’ poptávka po produkci naˇs´ı firmy klesla. Pokles poptávky je v obrázku naznaˇcen poptávkovou kˇrivkou D2 . Sniˇzuje se mezn´ı pˇr´ıjem na u ´roveˇ n M R2 , cena i nab´ızené mnoˇzstv´ı se sniˇzuj´ı také na u ´rovnˇe P 2 a Q2 . Na obrázku se utváˇr´ı nov´ y rovnov´ aˇ zn´ y bod E2 , kter´ y je urˇ cen jako bod dotyku pˇ r´ımky D2 a kˇ rivky AC. P MC

E1

P1 = 192,50 1.

P2 = AC2 = 137,17

E2

D1

A

AC1 = 104,17

2.

D2 0

q2 = 2,48

q1 = 5 M R2

10

Q

M R1

Obrázek 9.6: Rovnováha firmy v podm´ınkách monopolistické konkurence (konkurence velké skupiny) Pˇredloˇzené ˇreˇsen´ı je moˇzno chápat jako krajn´ı a ideáln´ı“. Pokud by se reálnˇe ” prosadilo, znamenalo by, ˇze pod vlivem nab´ıdky konkurent˚ u se spotˇrebitelé zˇrekli preferenc´ı, na základˇe nichˇz upˇrednostˇ novali produkci naˇseho v´ yrobce. Obecnˇe je moˇzno konstatovat: ˇc´ım zˇretelnˇeji jsou potlaˇceny d˚ uvody preference v´ yrobce, t´ım v´ıce se bl´ıˇz´ı trˇzn´ı cena hladinˇe pr˚ umˇern´ ych náklad˚ u AC. Srovnán´ı rovnováhy monopolistické a dokonalé konkurence

Skuteˇcnost, ˇze trˇzn´ı cena odpov´ıdá pr˚ umˇern´ ym náklad˚ um je shodou s rovnováˇzn´ ym ˇreˇsen´ım v podm´ınkách dokonalé konkurence. Na rozd´ıl od dokonal´ e konkurence vˇ sak nen´ı splnˇ ena podm´ınka, ˇ ze jsou minimalizov´ any pr˚ umˇ ern´ e n´ aklady, tedy rovnov´ aˇ zn´ a cena se utv´ aˇ r´ı za situace, kdy AC > M C. Jako v pˇ r´ıpadech ostatn´ıch nedokonale konkurenˇ cn´ıch trˇ zn´ıch struktur plat´ı i v tomto pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze P > M C.

156

9.5

ˇ ıch trhu˚ Neefektivnost nedokonale konkurencn´

Ve vˇsech trˇzn´ıch struktur´ ach nedokonale konkurenˇcn´ıho trhu doch´ az´ı k projev˚ um neefektivnosti, a to jak v´ yrobn´ı, tak alokaˇcn´ı. Jako ilustrace vyuˇzijeme pˇr´ıpad monopolu. K formulován´ı správné odpovˇedi mus´ıme znovu uvést, ˇze jsme si jiˇz zavedli pojmy efektivnost v´ yrobn´ı (trh nut´ı v´ yrobce k tomu, aby vyrábˇeli rozsah produkce, pˇri kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce) a efektivnost alokaˇ cn´ı (je vztaˇzena ke spotˇrebˇe, nebot’ nejde pouze o to vyrobit, ale také spotˇrebovat. Pˇriˇcemˇz kriteriem alokaˇcn´ı efektivnosti je podm´ınka vyrovnán´ı mezn´ıch náklad˚ u s prostˇredky, které jsou kupuj´ıc´ı ochotni vydat na koupi dodateˇcné jednotky produkce). Rovnˇeˇz jsme zd˚ uraznili, ˇze vzhledem k tvaru poptávkové kˇrivky a mechanismu utváˇren´ı ceny, existuj´ı rozd´ıly mezi mnoˇzstv´ım penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, které by spotˇrebitelé byli ochotni za dané mnoˇzstv´ı produkce zaplatit a kolik skuteˇcnˇe plat´ı (pˇ rebytek spotˇ rebitel˚ u). Obdobnˇe, pˇri daném rozsahu produkce je rozd´ıl mezi ˇcástkou, za kterou by v´ yrobci byli ochotni prodat, a ˇcástkou, za kterou skuteˇcnˇe prodávaj´ı pˇ rebytek v´ yrobc˚ u. Bod E ∗ je rovnov´ aˇ zn´ ym bodem trhu. P

pˇrebytek spotˇrebitele

S E

P ∗ = 126,67

∗

pˇrebytek v´ yrobce

0

D

q ∗ = 8,08

Q

Obrázek 9.7: Pˇrebytek v´ yrobce a pˇrebytek spotˇrebitele Na u ´vodn´ım obrázku 9.1 je ilustrována rovnováha monopolu a v´ yrobn´ı neefektivnost. Alokaˇcn´ı neefektivnost ilustruje následuj´ıc´ı obrázek, kter´ y vycház´ı ze zd˚ uvodnˇeného poznatku, ˇze rovnováha je urˇcena bodem vyrovnán´ı M C a M R. D˚ usledkem je vznik tzv. n´ aklad˚ u mrtv´ e v´ ahy. Jedn´ a se o ˇ ca ´sti pˇ rebytk˚ u, kter´ e se nerealizuj´ı (zanikaj´ı) v d˚ usledku omezen´ı rozsahu produkce. Souˇcasnˇe ale plat´ı, ˇze vyˇsˇs´ı cena, za kterou realizuje monopol, sniˇzuje pˇrebytek spotˇrebitele ve prospˇech pˇrebytku v´ yrobce. Monopol prodává za cenu PM > P ∗ a nab´ız´ı mnoˇzstv´ı QM < Q∗.

157


P

n´ aklady mrtvé v´ ahy

pˇrebytek spotˇrebitele EM

PM = 185,83

S P ∗ = 126,67

pˇrebytek v´ yrobce

E∗

D

MR 0

qM = 5,33

q ∗ = 8,08

Q

Obrázek 9.8: Alokaˇcn´ı neefektivnost monopolu

Shrnut´ı kapitoly V kapitole je vysvˇetleno utváˇren´ı rovnováhy firem v nedokonale konkurenˇcn´ıch strukturách, monopolu, oligopolu a monopolistické konkurenci. Rovnováhy se vzájemnˇe odliˇsuj´ı, ale jejich spoleˇcnou vlastnost´ı je, ˇze docház´ı k trˇzn´ım neefektivnostem. Charakteristickou vlastnost´ı rovnovah trhu je ztráta v´ yrobn´ı i alokaˇcn´ı efektivnosti. Zaveden je i zp˚ usob ilustrace tˇechto ztrát, tzn. v´ yrobn´ı neefektivnost se ilustruje pr˚ umˇern´ ymi náklady a alokaˇcn´ı neefektivnost pomoc´ı náklad˚ u (ztrát) mrtvé váhy. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 9.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 9.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Kritika monopol˚ u zd˚ urazˇ nuje pˇredevˇs´ım tyto d˚ usledky jejich chován´ı: 2. M˚ uˇze b´ yt pro monopolistu v´ yhodné (z hlediska ziskového) vyrábˇet vˇetˇs´ı

3. 4. 5. 6.

158

mnoˇzstv´ı neˇz to, pˇri kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce? Uved’te motivy protimonopoln´ı regulace. Které podm´ınky mus´ı splˇ novat rovnováˇzná cena v podm´ınkách oligopolu? Znázornˇete rovnováhu monopolu a oligopolu. Pojmenujte odliˇsnost. Uved’te nástroje protimonopoln´ı regulace a vzájemnˇe porovnejte efekty jejich uˇzit´ı.

7. Z´ akladn´ı odliˇsnosti utváˇren´ı rovnováhy firmy v podm´ınkách monopo-

listické konkurence, ve srovnán´ı se stavem dokonalé konkurence je? 8. Co plat´ı pro vztah mezi popt´ avkou po produkci dominantn´ı firmy a trˇzn´ı poptávkou na oligopoln´ı trhu? 9. Jak postupuje dominantn´ı firma, pokud chce maximalizovat zisk v pˇr´ıpadˇe, ˇze disponuje zdokonalen´ ym v´ yrobkem a jedineˇcn´ ym v´ yrobkem?

159


160

Ceny vyrobn´ ´ ıch faktoru˚ Puda ˚ a pozemkova´ renta ´ Trh prace ˇ Nezamestnanost

10

´ ren´ı cen a rovnovahy ´ Utvaˇ na trz´ıch vyrobn´ ´ ıch faktoru˚

´ ren´ı cen a rovnovahy ´ 10. Utvaˇ na trz´ıch vyrobn´ ´ ıch faktoru˚

C´ıl kapitoly Kapitola obrac´ı pozornost ˇctenáˇre na ten segment trˇzn´ıho systému, ve kterém se rozhoduje o základn´ım hospodáˇrském problému, tzn. o otázce alokace omezen´ ych zdroj˚ u a jejich efektivn´ım vyuˇz´ıván´ı. T´ım je vymezen v´ yznam tématu, kde na jedné stranˇe je nutno vn´ımat trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u jako odvozen´ y, ale z hlediska efektivnosti uˇz´ıván´ı zdroj˚ u se právˇe na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u pˇredurˇcuje rámec ˇreˇsen´ı. C´ılem je postihnout specifika trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u, ale rovnˇeˇz zvládnut´ı fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu na tomto trhu. Proto je pozornost vˇenována otázce motivace chován´ı subjekt˚ u vstupuj´ıc´ıch na trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u na nab´ıdkové ˇci poptávkové stranˇe. Z hlediska interpretace základn´ıch souvislost´ı fungován´ı trhu jde o zvládnut´ı teorie mezn´ı produktivity.


Zpusob ˚ studia Pˇri studiu kapitoly je nutno vycházet z obsahu vstupn´ıch kapitol a poznán´ı, ˇze trhy v´ yrobn´ıch faktor˚ u sehrávaj´ı kl´ıˇcovou roli v trˇzn´ım systému. Jsou to trhy, na kter´ ych se uskuteˇcn ˇuje realokace omezen´ ych zdroj˚ u, a t´ım je dáno jejich m´ısto ve fungován´ı hospodáˇrského mechanismu. To, co se na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u odehrává, je odvozeno od vztahu mezi nab´ıdkou a poptávkou na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, v tomto smyslu se jedná o trhy odvozené. Jsou to vˇsak trhy, na kter´ ych p˚ usob´ı trˇzn´ı mechanismus obdobnˇe jako na trz´ıch fináln´ı produkce, i kdyˇz v´ yvoj na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u je provázen ˇradou specifik.

10.1

Ceny vyrobn´ ´ ıch faktoru˚

Ceny v´ yrobn´ıch faktor˚ u se utváˇr´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u, prostˇred´ı, ˇ sen´ı, které trh v nˇemˇz docház´ı k alokaci zdroj˚ u do jednotliv´ ych v´ yrob. Reˇ v´ yrobn´ıch faktor˚ u poskytne, pˇredznamenává u ´roveˇ n budouc´ıho souladu mezi pˇredstavami a poˇzadavky poptávky a reálnou nab´ıdkou. Zp˚ usob alokace zaklád´ a pˇredpoklady efektivn´ı ˇci neefektivn´ı výroby. Fungován´ı trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je závislá na tom, jak jsou trˇzn´ı subjekty schopny pˇretransformovat signály trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb do poˇzadavk˚ u na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Jakékoliv zábrany stoj´ıc´ı v cestˇe trˇzn´ı cenové informaci vytváˇrej´ı reálné deformaˇcn´ı tlaky na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u. I na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je cena v´ yslednic´ı stˇretu nab´ıdky s poptávkou, ochoty v´ yrobn´ı faktory prodat ˇci pronajmout a na druhé stranˇe ochoty za nˇe zaplatit. Co motivuje nab´ıdku a popt´ avku a v ˇcem jsou specifika trhu výrobn´ıch faktor˚ u jsou otázky, na které nyn´ı odpov´ıme.

162

Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u m´ a zvl´ aˇ stnosti. Jsou dány pˇredevˇs´ım: charakterem spotˇreby, tzn. v´ yrobn´ı spotˇ rebou. V´ yrobn´ı faktory se pˇri své spotˇrebˇe stávaj´ı zdrojem tvorby nov´ ych statk˚ u a pˇritom se pouˇz´ıvaj´ı v r˚ uzn´ ych kombinac´ıch, jejichˇz produktivnost je technologicky podm´ınˇena. Proto i poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech je technologicky podm´ınˇená. na stranˇ e popt´ avky, kter´ a je popt´ avkou odvozenou vystupuj´ı firmy motivované pˇredevˇs´ım maximalizac´ı zisku. I kdyˇz z˚ ustává plnˇe zachována základn´ı zásada smˇeny, ˇze smˇena mus´ı pˇrináˇset smˇen ˇuj´ıc´ımu subjektu uˇzitek, skuteˇcnost´ı je, ˇze kupuj´ıc´ımu neslouˇz´ı k uspokojován´ı osobn´ı spotˇreby. Proto nem˚ uˇzeme motivaci popt´ avky vysvˇetlovat pomoc´ı teorie mezn´ı uˇziteˇcnosti. Poptávka je representována podnikatelsk´ ymi subjekty, které nakupuj´ı v´ yrobn´ı faktory proto, aby pomoc´ı nich vytvoˇrenou produkci realizovaly na trhu. Obecn´ ym c´ılem realizace je maximalizace rozd´ılu mezi v´ ynosy a náklady. Právˇe náklady pˇredstavuj´ı poj´ıtko s trhem v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Základn´ı souvislosti v´ yvoje náklad˚ u i v´ ynos˚ u jsme si jiˇz osvojili a v´ıme, ˇze rozhodován´ı firmy se orientuje jejich mezn´ımi hodnotami. dom´ acnosti pˇ redstavuj´ı nab´ıdkovou stranu trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u a jejich chován´ı je motivováno maximalizac´ı uˇzitku. Výnosy jsou závislé na výkonnosti výrobn´ıch faktor˚ u, a protoˇze mezn´ı produkt jednotlivých výrobn´ıch faktor˚ u klesá, klesá i pˇr´ıjem z mezn´ıho produktu. Pˇ r´ıjem z mezn´ıho produktu je dodateˇ cn´ y pˇ r´ıjem, kter´ y firma z´ısk´ av´ a zapojen´ım dodateˇ cn´ e jednotky v´ yrobn´ıho faktoru do v´ yroby, pˇ riˇ cemˇ z ostatn´ı vstupy z˚ ust´ avaj´ı nemˇ enn´ e. Je to dodateˇ cn´ y pˇ r´ıjem (zmˇ ena celkov´ eho pˇ r´ıjmu) dosaˇ zen´ y realizac´ı dodateˇ cn´ e produkce. T´ım se nám nab´ız´ı odpovˇed’ na otázku, ˇc´ım je motivována popt´ avka po vý’ robn´ıch faktorech, nebot snadno je odvoditelná souvislost pro vývoj mezn´ıch náklad˚ u na výrobn´ı faktor (M CF ). Mezn´ı n´ aklady na v´ yrobn´ı faktor jsou dodateˇ cn´ e n´ aklady, kter´ e firmˇ e vznikaj´ı pˇ ri nakoupen´ı dodateˇ cn´ e jednotky dan´ eho v´ yrobn´ıho faktoru. Pro odvozen´ı utváˇren´ı ceny na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u je v´ yznamné identifikovat tendence v´ yvoje obou sledovan´ ych veliˇcin. Plat´ı: pˇ r´ıjem z mezn´ıho produktu v´ yrobn´ıho faktoru vykazuje od urˇ cit´ eho rozsahu zapojen´ı v´ yrobn´ıho faktoru klesaj´ıc´ı tendenc´ı. V´ıme, ˇze mezn´ı produkt od urˇcité hranice klesá, pˇriˇcemˇz cena na trhu je: • klesaj´ıc´ı (realizace dalˇs´ıch jednotek je podm´ınˇena poklesem ceny v podm´ınkách nedokonalé konkurence) • konstantn´ı (v dokonalé konkurenci firma realizuje kaˇzdou dalˇs´ı jednotku produkce za stejnou cenu) nebo mezn´ı n´ aklady v´ yrobn´ıho faktoru jsou • konstantn´ı (firma v podm´ınkách dokonale konkurenˇcn´ıho trhu m˚ uˇze nakoupit kaˇzdou dalˇs´ı jednotku v´ yrobn´ıho faktoru za stejnou

163


cenu), nebo • rostouc´ı (na nedokonale konkurenˇcn´ım trhu). Vid´ıme, ˇze v´ yvojové tendence veliˇcin, které stoj´ı v pozad´ı rozhodnut´ı o jejich nakoupen´ı jsou rozd´ılné a odpovˇed’ na otázku optimáln´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıho faktoru je dána splnˇen´ım podm´ınky: M RPF = M CF = PF ,

(10.1)

kde: PF – cena v´ yrobn´ıho faktoru. Jak jiˇz bylo uvedeno, v pˇr´ıpadˇe dokonale konkurenˇcn´ıho trhu by byly mezn´ı náklady v´ yrobn´ıho faktoru konstantn´ı. Pokud rostouc´ı poptávka po v´ yrobn´ım faktoru jeho cenu zvyˇsuje, roste náklad na dodateˇcnou jednotku v´ yrobn´ıho faktoru (M CF ). Jestliˇ ze mezn´ı n´ aklady v´ yrobn´ıho faktoru jsou menˇ s´ı neˇ z pˇ r´ıjem z mezn´ıho produktu, bude podnikatel nakupovat dalˇ s´ı jednotky v´ yrobn´ıho faktoru a rozˇ siˇ rovat v´ yrobu. Optimáln´ı mnoˇzstv´ı výrobn´ıho faktoru

Naopak, nastane-li situace, ˇze M CF = M RPF , je pro podnikatele nepˇrijatelné poptávat dalˇs´ı v´ yrobn´ı faktor. Pokud by platila opaˇcná nerovnost a pˇr´ıjem z mezn´ıho produktu byl pod u ´rovn´ı mezn´ıch náklad˚ u v´ yrobn´ıho faktoru, pak firma vyuˇz´ıván´ı v´ yrobn´ıho faktoru omez´ı, t´ım se sn´ıˇz´ı rozsah v´ yroby a vzroste trˇzba z mezn´ıho produktu (aˇz na u ´roveˇ n mezn´ıch náklad˚ u v´ yrobn´ıho faktoru). Stav rovnováhy vyjadˇruje rovnost mezi obˇema mezn´ımi veliˇcinami. P M CF PE = 188,67

E

M RPF 0

FE = 7,32

F

Obrázek 10.1: Vztah mezn´ıho pˇr´ıjmu z dodateˇcné jednotky v´ yrobn´ıho faktoru a mezn´ıch náklad˚ u v´ yrobn´ıho faktoru Podm´ınka maximalizace zisku

164

V´ yznamn´ ym momentem ovlivˇ nuj´ıc´ım situaci na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je moˇ znost vz´ ajemn´ e substituce v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Optimáln´ı kombinac´ı jejich uˇzit´ı je taková, která zabezpeˇcuje, ˇze pˇr´ıjmy z mezn´ıch produkt˚ u jednotliv´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u se sobˇe rovnaj´ı. I v tomto pˇr´ıpadˇe máme pochopitelnˇe na mysli firmy, které usiluj´ı o maximalizaci zisku. Ten maximalizuj´ı tehdy, kdyˇz pˇr´ıjem z mezn´ıho produktu pˇripadaj´ıc´ı na vynaloˇzenou

penˇeˇzn´ı jednotku kteréhokoliv vstupu je stejn´ y. Tedy: M RPL M RPK M RPP = = . PL PK PP

(10.2)

Dojde-li ke zmˇenˇe ceny nˇekterého z v´ yrobn´ıch faktor˚ u, zat´ımco ceny ostatn´ıch se nezmˇen´ı, vytváˇr´ı se moˇznost substituce nákladnˇejˇs´ıho v´ yrobn´ıho faktoru levnˇejˇs´ım faktorem. Substituce respektuje dvˇ e souvislosti: obecn´ e pravidlo rovnosti mezn´ıch produkt˚ u substituci nen´ı moˇ zno zn´ azornit spojitou funkc´ı (t´ yk´ a se pˇ redevˇ s´ım kapit´ alov´ ych statk˚ u), je vˇ zdy omezov´ ana technologick´ ymi pˇ redpoklady. Oˇcekávan´ y rozd´ıl mezi v´ ynosem plynouc´ım z v´ yrobn´ıho faktoru a náklady na jeho poˇr´ızen´ı je motivuj´ıc´ım faktorem na stranˇe poptávky. Nen´ı to pochopitelnˇe jedin´ y motivuj´ıc´ı faktor. I na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u m˚ uˇzeme u ´spˇeˇsnˇe vyuˇz´ıt ostatn´ıch moˇzn´ ych vliv˚ u, se kter´ ymi jsme se jiˇz seznámili (napˇr. oˇcekáván´ı cenov´ ych pohyb˚ u, ale také napˇr. motivy spekulaˇcn´ı aj.). Na nab´ıdkové stranˇe trh˚ u v´ yrobn´ıch faktor˚ u mus´ıme odliˇsovat, zda transakce je skuteˇcn´ ym prodejem (zmˇenou vlastn´ıka), nebo se jedná o pronájem v´ yrobn´ıho faktoru. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se jedná o skuteˇcnˇe trˇzn´ı cenu, ve druhém pˇr´ıpadˇe je placeno nájemné. Motivem nab´ıdky je snaha z´ıskat d˚ uchod. Ceny v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které se utváˇrej´ı jako v´ yslednice vztahu mezi nab´ıdkou v´ yrobn´ıch faktor˚ u a poptávkou po nich, pˇredstavuj´ı d˚ uchody vlastn´ık˚ um. Základn´ı teoretickou konstrukc´ı vyuˇz´ıvanou k vysvˇetlen´ı cen v´ yrobn´ıch faktor˚ u je teorie mezn´ı produktivity, která pln´ı funkci teorie rozdˇelován´ı. Jej´ı základy formuloval J. B. Clark na poˇcátku 20. stolet´ı. Jej´ı obsah m˚ uˇzeme ilustrovat pomoc´ı v´ yrobn´ıho faktoru práce a jeho ceny, tj. mzdy. V´ıme, ˇze mezn´ı produkt práce je klesaj´ıc´ı a Clark pˇredpokládal jeho pokles u kaˇzdého dalˇs´ıho pracovn´ıka. Ten kdo práci poptává nen´ı samozˇrejmˇe ochoten za ni platit v´ıce, neˇz kolik mu pˇrinese. Podle teorie mezn´ı produktivity je v´ yˇ se mzdy z´ avisl´ a na mezn´ı produktivitˇ e v´ yrobn´ıho faktoru, tedy v naˇ sem pˇ r´ıpadˇ e na produktivitˇ e posledn´ı (m-t´ e) jednotky pr´ ace. Vyjdeme z definovaného pojet´ı zákona klesaj´ıc´ıch v´ ynos˚ u a formulované vlastnosti v´ yvoje pˇr´ıjmu z mezn´ıho produktu (v tomto pˇr´ıpadˇe práce). Pˇredpokládejme, ˇze práce bude naj´ımána za podm´ınek, kdy kaˇzdá dalˇs´ı jednotka bude najata za tutéˇz cenu (vyjádˇrenou mzdovou sazbou). Budeme-li respektovat pˇredchoz´ı poznatky, je pˇrebytek pˇr´ıjmu z mezn´ıho produktu práce nad mezn´ım nákladem práce podm´ınkou jej´ıho naj´ımán´ı. Pokud se odvoláme na poznatky o firmˇe v tom, kdy jeˇstˇe vykazuje zájem vyrábˇet, v´ıme, ˇze kl´ıˇcovou veliˇcinou vyjadˇruj´ıc´ı skuteˇcnou pozici firmy udávaj´ı veliˇciny pr˚ umˇerné.

165


Ze vztahu mezn´ıch a pr˚ umˇern´ ych veliˇcin vypl´ yvá, ˇze pˇ r´ıjem z pr˚ umˇ ern´ eho produktu v´ yrobn´ıho faktoru (ARPF ) je nejdˇr´ıve rostouc´ı a poté klesaj´ıc´ı. Na dokonale konkurenˇcn´ım trhu pak mus´ı platit rovnost mezi mezn´ım a pr˚ umˇern´ ym nákladem v´ yrobn´ıho faktoru, tedy: ACF = M CF .

(10.3)

w A

w1 = 237,67

ARPL B

w2 = 171,00

C

w3 = 104,33

M RPL 0

L1 = 5,85 L3 = 9,06 L L2 = 7,73

Obrázek 10.2: Urˇcen´ı rovnováˇzné mzdy Z obrázku 10.2 je moˇzno odvodit v´ yznamn´ y poznatek o poptávce po práci (pˇri zobecnˇen´ı, poptávce po v´ yrobn´ım faktoru). Na základˇe vztahu mezi ARPL a M RPL je moˇ zno definovat popt´ avku po pr´ aci jako klesaj´ıc´ı ˇ c´ ast M RPL od bodu, jehoˇ z souˇ radnice tvoˇ r´ı L1 a w1 (pr˚ useˇ c´ık M RPL a ARPL). Pro vˇsechny niˇzˇs´ı mzdové sazby bude platit, ˇze bod vyrovnán´ı w a M RPL uzav´ırá oblast pˇrebytku dodateˇcného pˇr´ıjmu nad dodateˇcn´ ym nákladem v´ yrobn´ıho faktoru. Pokud bude mzdová sazba vyˇsˇs´ı neˇz w1 , pak aˇz do v´ yˇse maxima M RPL sice najdeme pr˚ useˇc´ıky, ’ ale nejsou splnˇeny podm´ınky ochoty nakupovat práci, nebot plat´ı, ˇze pˇr´ıjem z pr˚ umˇerného produktu práce je menˇs´ı neˇz pr˚ umˇern´ y náklad na jednotku práce (mzdová sazba). Tud´ıˇz se nevyplác´ı práci naj´ımat a tato ˇcást kˇrivky M RPL nen´ı zobrazen´ım poptávky po práci. Odvozen´ı vycházelo z pˇredpokladu, ˇze mnoˇzstv´ı v´ yrobn´ıho faktoru kapitál je dáno, tedy jedná se o odvozen´ı individuáln´ı poptávky po práci v krátkém obdob´ı.

10.2

Puda ˚ a pozemkova´ renta

P˚ uda a práce jsou povaˇzovány za tzv. prvotn´ı v´ yrobn´ı faktory, nebot’ nemaj´ı sv˚ uj p˚ uvod v hospodáˇrské ˇcinnosti (narozd´ıl od kapitálu, jako druhotného faktoru). P˚ uda je v´ yrobn´ım faktorem, jehoˇz mnoˇzstv´ı je dané, nab´ıdka p˚ udy

166

je fixn´ı. Vzhledem k mimoˇrádnému v´ yznamu p˚ udy v ˇzivotˇe spoleˇcnosti a rostouc´ım poˇzadavk˚ um na p˚ udu v oblastech hospodáˇrského rozvoje m˚ uˇzeme nab´ıdku p˚ udy povaˇzovat za nepruˇznou vzhledem k cenˇe. Proto se zmˇena rozsahu popt´ avky po p˚ udˇe projevuje bezprostˇrednˇe v cenách p˚ udy, v cenov´ ych posunech. P˚ uda jako pˇr´ırodnina byla v soukromém vlastnictv´ı jiˇz pˇri vzniku zárodk˚ u novodob´ ych stát˚ u. Podnikat na p˚ udˇe pˇredpokládalo uskuteˇcnit jej´ı pronájem od vlastn´ıka. Za pronájem p˚ udy se plat´ı pozemková renta (pr), která je ekonomickou realizac´ı vlastnictv´ı v´ yrobn´ıho faktoru p˚ udy (P ). V´ yˇsi renty ovlivˇ nuje vztah mezi nab´ıdkou a poptávkou po p˚ udˇe. Pokud je pˇredmˇetem koupˇe a prodeje samotná p˚ uda, souvis´ı jej´ı cena s pozemkovou rentou. Vlastnictv´ı p˚ udy se ekonomicky realizuje v d˚ uchodu (pozemkové rentˇe), kter´ y pravidelnˇe vlastn´ıkovi náleˇz´ı. Jestliˇze je vlastn´ık ochoten p˚ udu prodat, znamená to, ˇze se zˇr´ıká d˚ uchodu z jej´ıho vlastnictv´ı. Za ˇ astka, kterou prodejem z´ıská, by jakou cenu bude ochoten p˚ udu prodat? C´ mu mˇela pˇrináˇset stejn´ y roˇcn´ı d˚ uchod, tzn., vloˇz´ı-li pen´ıze do banky, budou se zhodnocovat v podobˇe u ´roku, jehoˇz roˇcn´ı v´ yˇse by mˇela nahradit p˚ uvodn´ı rentu. Vysvˇetlen´ı trˇzn´ı ceny p˚ udy kapitalizac´ı pozemkové renty poprvé pouˇzil Richard Cantillon v 18. stol. pr S

E3

pr3 = 18 150,00

D3 E2

pr2 = 13 283,33

pr1 = 6 416,67

D2 E1

D1 0

P2 = P3 = 700

P

P1 = 616,67

Obrázek 10.3: Rovnováha trhu p˚ udy Vliv na trˇzn´ı cenu p˚ udy maj´ı i dalˇs´ı faktory. Pˇredevˇs´ım vztah mezi nab´ıdkou a popt´ avkou, oˇcekáv´ an´ı spojovaná s trhem p˚ udy, konkrétn´ı motivace prodeje, kter´ a m˚ uˇze být spojena s upˇrednostnˇen´ım z´ısk´ an´ı penˇez v hotovosti aj. P˚ uda jako v´ yrobn´ı faktor nen´ı homogenn´ı, proto i renta vyjadˇruj´ıc´ı v d˚ uchodové podobˇe pod´ıl p˚ udy na tvorbˇe statk˚ u a sluˇzeb, nen´ı stejná. Diferenciace p˚ ud je zaloˇzena na dvou okolnostech. Prvn´ı je kvalita p˚ udy. Bonita

167


p˚ udy je faktorem bezprostˇrednˇe ovlivˇ nuj´ıc´ım v´ yˇsi náklad˚ u. Kvalitnˇejˇs´ı p˚ udy poskytuj´ı ze stejn´ ych kapitálov´ ych investic vˇetˇs´ı v´ ynos, tedy sniˇzuj´ı náklady na jednotku produkce, stimuluj´ı konkurence schopnost. Druhou okolnost´ı je poloha p˚ udy (slunn´ y svah je v´ yhodnˇejˇs´ı neˇz svah severn´ım, vzdálenost od trh˚ u atd.). Kombinace zvláˇstn´ı kvality p˚ udy a polohy m˚ uˇze zaloˇzit existenci pˇr´ırodn´ıho monopolu za pˇredpokladu, ˇze se na trhu vytvoˇr´ı poptávka, jej´ıˇz rozmˇer umoˇzn´ı realizovat za ceny vyˇsˇs´ı, neˇz jsou pr˚ umˇerné náklady. Poloha ovlivˇ nuje v´ ysledky podnikán´ı i mimo oblast zemˇedˇelské v´ yroby. Proto je pronájem a cena p˚ udy vyˇsˇs´ı v podnikatelsky atraktivn´ıch oblastech (pˇeˇs´ı zóna, spojové tepny aj.).

10.3

´ Trh prace

Trh práce se ˇr´ıd´ı stejn´ ymi zákonitostmi jako ostatn´ı trhy, nicménˇe má ˇradu specifick´ ych rys˚ u, které jsou projevem zvláˇstnost´ı v´ yrobn´ıho faktoru práce. Práce je jedn´ım ze zdroj˚ u, ale neexistuje sama o sobˇe. Práci konaj´ı lidé, nositelé schopnosti pracovat (pracovn´ı s´ıly). Koupˇe v´ yrobn´ıho faktoru práce se sjednává s jej´ım vlastn´ıkem a cenou je mzda. I v pˇr´ıpadˇe hledán´ı odpovˇedi na otázku, jak se utváˇr´ı mzda, mus´ıme vycházet z ujasnˇen´ı motivace obou stran trhu. Co motivuje nab´ıdku práce a poptávku po práci. Popt´ avka po pr´ aci je urˇ cena jako u kaˇzdého v´ yrobn´ıho faktoru mezn´ım produktem, tedy mezn´ım produktem práce. Podnikatel je ochoten a má zájem naj´ımat práci, jestliˇze pˇr´ıjem z mezn´ıho produktu bude vˇetˇs´ı neˇz náklady na jej´ı z´ıskán´ı. Dojde-li k rovnosti, nemá zájem o dodateˇcné jednotky práce. Poptávka se utváˇr´ı v závislosti na mnoˇzstv´ı ostatn´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u a jejich vzájemn´ ych pomˇerech. Nab´ıdka pr´ ace je na trhu zastoupena domácnostmi a i v tomto pˇr´ıpadˇe plat´ı, ˇze ochota pracovat je v´ yrazem poznán´ı, ˇze efekt, kter´ y z konán´ı práce plyne, je vˇetˇs´ı neˇz obˇet’, která je spojena s jej´ım konán´ım. Efektem vynakládán´ı práce je mzda, penˇeˇzn´ı ocenˇen´ı vynaloˇzené práce, resp. jej´ıho mezn´ıho produktu. V´ ychodiskem porovnáván´ı, o které se op´ırá rozhodnut´ı o tom, zda práce bude nab´ıdnuta, nen´ı suma penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u (nomináln´ı mzda), ale tzv. re´ aln´ a mzda. Ta vyjadˇ ruje koupˇ eschopnost nomin´ aln´ı mzdy, kolik zboˇ z´ı a sluˇ zeb si m˚ uˇ ze jej´ı pˇ r´ıjemce nakoupit. Tyto okolnosti ovlivˇ nuj´ı specifick´ y tvar nab´ıdkové kˇrivky, kter´ y je znázornˇen na obrázku 10.4. Substituˇcn´ı a d˚ uchodový efekt nab´ıdky práce

Jestliˇze w je reálná mzda a L mnoˇzstv´ı práce na trhu, potom pr˚ ubˇeh nab´ıdkové kˇrivky ukazuje, ˇze s rostouc´ı reálnou mzdou roste i mnoˇzstv´ı nab´ızené práce. Nab´ıdka práce je pod vlivem tzv. substituˇ cn´ıho efektu. Domácnosti jsou rostouc´ım d˚ uchodem motivovány a zvyˇsuj´ı nab´ıdku práce. Tento v´ yvoj je zastaven pˇri urˇcité v´ yˇsi reálné mzdy (wA ), docház´ı ke zlomu

168

w S d˚ uchodov´ y efekt wA = 200

A

substituˇcn´ı efekt

0

LA = 8

L

Obrázek 10.4: Nab´ıdka práce

a rostouc´ı reálná mzda zp˚ usobuje omezován´ı nab´ıdky práce. Co je pˇr´ıˇcinou tohoto jevu? Odpovˇed’ z´ıskáme, budeme-li na nab´ıdku práce skuteˇcnˇe pohl´ıˇzet jako na nab´ıdku domácnost´ı, nikoliv jako na nab´ıdku jednotlivce. Jestliˇze se domácnost dostane do situace, kdy jej´ı ˇclen (ˇclenové) pob´ırá vysokou reálnou mzdu, docház´ı k bˇeˇznému jevu, domácnost upˇrednostn´ı u svého ˇclena voln´ y ˇcas“ ” pˇred nab´ıdkou práce. Voln´ y ˇcas“ je vyuˇzit na práce spojené se zabezpeˇcen´ım ” chodu domácnosti, péˇc´ı o dˇeti atd. Toto upˇrednostnˇen´ı m˚ uˇze b´ yt doˇcasné (neˇz d˚ uvody pominou). Uveden´ y jev je zp˚ usoben d˚ uchodov´ ym efektem, který se od urˇcité výˇse d˚ uchodu m˚ uˇze diferencovanˇe projevovat a statisticky je zjistitelný. Trh práce byl pr˚ ukaznˇe nedokonal´ y dávno pˇred t´ım, neˇz ekonomická teorie vˇenovala pozornost problematice nedokonalosti trhu. Reáln´ y trh práce je v´ yznamnˇe ovlivnˇen t´ım, ˇze mzda je specifickou cenou, kter´ a pln´ı v´ yznamnou reprodukˇ cn´ı funkci. Z tˇechto d˚ uvod˚ u je silnˇe omezen moˇzn´ y pohyb mzdy smˇerem dol˚ u, nemá tendenci oscilovat, naopak, prostˇrednictv´ım smluv je vyv´ıjen siln´ y tlak na minimálnˇe uchován´ı v´ yˇse reáln´ ych mezd. Fakticky od pr˚ umyslové revoluce, která vytvoˇrila pˇredpoklady pro nab´ıdku nekvalifikované pracovn´ı s´ıly, prováz´ı trh práce pˇrevaha nab´ıdky nad poptávkou. D˚ uleˇzit´ ymi faktory ovlivˇ nuj´ıc´ımi celkovou situaci na trhu práce jsou: vynakládán´ı práce je prostˇredkem z´ıskán´ı statk˚ u nutn´ ych k uspokojován´ı potˇreb, nab´ıdka práce je podm´ınˇena v´ yvojem mimoekonomick´ ych (zejména demografick´ ych a sociáln´ıch) faktor˚ u, poptávka po práci je determinována v´ yslovnˇe ekonomick´ ymi souvislostmi plynouc´ımi z vyuˇz´ıván´ı práce v kombinaci s ostatn´ımi v´ yrobn´ımi faktory.

169


Volba na stranˇe tˇech, kteˇr´ı práci nab´ızej´ı, je v´ yraznˇe omezená, nebudeme-li pˇrihl´ıˇzet k souvislostem d˚ uchodového efektu. V´ yjimky mohou b´ yt sice v urˇcité situaci celkem bˇeˇzné, nicménˇe se jedná o situace neˇzádouc´ı z hlediska fungován´ı sociálnˇe-ekonomického systému. Napˇr. ˇcást populace se rozhodne z´ıskat prostˇredky jinou cestou neˇz legáln´ı ekonomickou aktivitou v hospodáˇrstv´ı. Jin´ ym pˇr´ıpadem mohou b´ yt situace, kdy v´ yˇse sociáln´ıch podpor se natolik pˇribl´ıˇzila mzdˇe, kterou je moˇzno z´ıskat vynakládán´ım práce, ˇze rozd´ıl mezi nimi k vynakládán´ı práce nemotivuje. Trh práce nen´ı dokonalý

V´ yznamn´ ym prvkem p˚ usob´ıc´ım na trhu práce jsou i odbory, které usiluj´ı pˇredevˇs´ım o prosazen´ı svého vlivu na utváˇren´ı mzdy. Mzdová oblast je také pod vlivem státn´ı regulace. D˚ usledkem je nepruˇznost (strnulost) projevuj´ıc´ı se jak na stranˇe nab´ıdky, tak i na stranˇe poptávky. Tato nepruˇznost je dále podporována omezenou zastupitelnost´ı pracovn´ıch sil. Pod vlivem ekonomických, soci´ aln´ıch i politických faktor˚ u se na trhu práce prosazuje nepruˇ znost mzdy smˇ erem dol˚ u. I pˇ res v´ yˇ se uveden´ e vlivy trˇ zn´ı mechanismus na trhu pr´ ace funguje, coˇz si m˚ uˇzeme ilustrovat na jednom z typick´ ych pˇr´ıklad˚ u reálného trhu práce, kde se velmi ˇcasto projevuje snaha odbor˚ u o zv´ yˇsen´ı mzdy. Pod´ıvejme se jaké d˚ usledky takové opatˇren´ı vyvolá. w S2

S1

E2

w2 = 1 586,67 1.

E1

w1 = 925,00 D

2.

0

L2 = 257,22 L1 = 536,11

L

Obrázek 10.5: Zmˇena rovnováhy pˇri zákonném zv´ yˇsen´ı mzdy Na obrázku 10.5 je L pr´ ace a w je mzda. P˚ uvodn´ı mzda je w1 , po zákonném opatˇren´ı vzrostla na hodnotu w2 . Mnoˇzstv´ı p˚ uvodnˇe poptávané práce je L1 , pˇri nové mzdové hladinˇe klesá na u ´roveˇ n L2 . E1 je bod p˚ uvodn´ı rovnováhy a E2 odpov´ıdá situaci, která na trhu vznikne. Byl by to rovnováˇzn´ y bod trhu, kdyby poklesla nab´ıdka práce (posun S doleva), ale k jej´ımu poklesu nedoˇ slo. Jestliˇze docház´ı k vnˇejˇs´ımu zásahu do trˇzn´ıho prostˇred´ı, následuje adaptace systému na zásah, která zpochybn´ı p˚ uvodn´ı dopad opatˇren´ım sledovan´ y.

170

V naˇsem pˇr´ıpadˇe byla pˇri mnoˇzstv´ı L1 zv´ yˇsena mzda na u ´roveˇ n w2 . Firma se pˇrizp˚ usob´ı t´ım, ˇze omez´ı poptávku po práci na rozmˇer L2 . V´ ysledkem jsou tedy vyˇsˇs´ı mzdy, ale pro ménˇe zamˇestnanc˚ u. Jestliˇze omezen´ı poptávky nen´ı moˇzno realizovat (napˇr. je znemoˇznˇeno kolektivn´ımi smlouvami), bude si firma hledat kompenzaci r˚ ustu mzdov´ ych náklad˚ u sniˇzován´ım nemzdov´ ych v´ ydaj˚ u v oblasti ˇsirˇs´ıch pracovn´ıch podm´ınek. Dopad v´ yˇse uvedeného zásahu závis´ı i na pruˇznosti poptávkové kˇrivky.

10.4

ˇ Nezamestnanost

Nezamˇestnanost b´ yvá ˇcasto oznaˇcována za projev poruch na trhu práce a jej´ı rozsah se mˇeˇr´ı ukazatelem m´ıry nezamˇ estnanosti: n=

N · 100 (%), L

(10.4)

kde: n – je m´ıra nezamˇestnanosti N – poˇcet nezamˇestnan´ ych L – celkov´ y poˇcet práceschopn´ ych, kteˇr´ı pracuj´ı nebo se ucházej´ı o pracovn´ı m´ısto, tzn. ekonomicky aktivn´ı obyvatelstvo Problematika nezamˇestnanosti, jej´ı existence a pˇr´ıˇciny, patˇr´ı jiˇz dvˇe stolet´ı k problém˚ um, j´ımˇz ekonomie vˇenuje pozornost. Proto se i jej´ı pojet´ı vyv´ıj´ı. Pˇri anal´ yze trh˚ u práce se rozliˇsuj´ı tˇri rozd´ılné typy nezamˇestnanosti, a to: frikˇ cn´ı nezamˇ estnanost, která vzniká v d˚ usledku neustálého pohybu lid´ı mezi m´ısty ˇci pracovn´ımi pˇr´ıleˇzitostmi. Svoji roli zde hraje i nedostateˇcná informovanost osob hledaj´ıc´ıch práci o nab´ıdce vhodn´ ych pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı. struktur´ aln´ı nezamˇ estnanost, tzn., ˇze profesn´ı segmentace nab´ıdky na trhu práce nen´ı v souladu se strukturou poptávky po práci. Jedná se o pˇr´ıˇciny, jejichˇz vliv se prohlubuje s technick´ ym pokrokem a r˚ uznou dynamikou v´ yvoje jednotliv´ ych odvˇetv´ı. cyklick´ a nezamˇ estnanost, která souvis´ı s cyklick´ ym kol´ısán´ım v´ ykonu ekonomiky. V obdob´ı hospodáˇrsk´ ych pokles˚ u tato sloˇzka nar˚ ustá, naopak pˇri r˚ ustu v´ ykonnosti ekonomiky je potlaˇcována. Vedle uveden´ ych typ˚ u a vliv˚ u je moˇzno vymezit i nˇekteré dalˇs´ı, napˇr. sez´ onn´ı pr´ ace p˚ usob´ı na v´ yvoj nezamˇestnanosti a r˚ ust nab´ıdky práce v urˇcit´ ych ˇcasov´ ych obdob´ıch. Od vydán´ı Keynesovy Obecné teorie zamˇestnanosti, u ´roku a penˇez“ (1936), ” se rozliˇsuje tzv. dobrovoln´ a a nedobrovoln´ a nezamˇ estnanost. Dobrovolná nezamˇestnanost znamená, ˇze je upˇrednostnˇena nˇejaká jiná aktivita, a tedy voln´ y ˇcas, pˇred konán´ım práce. Dobrovolnˇe nezamˇestnan´ı mohou m´ıt nab´ıdky pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, ale aktivnˇe hledaj´ı jiné, zpravidla lépe placené m´ısto, za dan´ ych mzdov´ ych podm´ınek nejsou ochotni pracovat a upˇrednostn´ı voln´ y ˇcas. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenˇcn´ı, pak by utváˇren´ı rovnováhy dospˇelo k ˇreˇsen´ı, kdy nezamˇestnanost by byla v delˇs´ım obdob´ı pouze dobrovolná.

Kdo je dobrovolnˇe nezamˇestnaný

171


w

S

dobrovolnˇe nezamˇestnan´ı

wE = w′ = 845

0

E

D

LE = 606,67 L′ = 800

L

Obrázek 10.6: Dobrovolná nezamˇestnanost ´ cka LE L′ zobrazuje rozPoˇcet zamˇestnan´ ych je znázornˇen u ´seˇckou 0LE . Useˇ sah dobrovolné nezamˇestnanosti, tzn. ty, kteˇr´ı pˇri dané mzdˇe nejsou ochotni pracovat. L′ je ekonomicky aktivn´ı obyvatelstvo. Term´ın dobrovolná nezamˇestnanost je také ˇcasto uˇz´ıván pro oznaˇcen´ı stavu, kdy poˇcet nezamˇestnan´ ych je niˇzˇs´ı nebo roven poˇctu voln´ ych pracovn´ıch m´ıst. Tedy situace, kdy ten, kdo hledá práci, by mohl pracovat. Existence nepruˇzn´ ych mezd vyvolává poruchu v podobˇe nedobrovolné nezamˇestnanosti. Je poruˇsen ˇcist´ıc´ı efekt trhu práce. Pokud se pod´ıváme na náˇs obrázek, snadno m˚ uˇzeme identifikovat skuteˇcnost, která nastane, pokud mzdy uv´ıznou na vyˇsˇs´ı hladinˇe, neˇz odpov´ıdá stavu rovnováhy trhu práce. Tuto souvislost naznaˇcuje následuj´ıc´ı zobrazen´ı (obrázek 10.7) a vyˇsˇs´ı mzdová hladina je oznaˇcena w∗. Vid´ıme, ˇze pˇredevˇs´ım je zamˇestnáno ménˇe obyvatel neˇz pˇri voln´ ych mzdách, kdy by se utvoˇrila rovnováha v pr˚ useˇc´ıku nab´ıdky a poptávky. Souˇcasnˇe vˇsak vzniká pˇrebytek nab´ıdky práce, kter´ y zobrazuje ty, kteˇ r´ı jsou ochotni pˇ ri t´ eto mzdov´ e sazbˇ e pracovat, ale neexistuje pro nˇ e pracovn´ı pˇ r´ıleˇ zitost. w∗A jsou zamˇestnan´ı, AB je rozsah nedobrovolné nezamˇestnanosti. BC jsou ti, kteˇr´ı nejsou pˇri dané mzdˇe ochotni pracovat, tedy pˇredstavuj´ı dobrovolnou nezamˇestnanost. I kdyˇz na trhu práce p˚ usob´ı trˇzn´ı mechanismus, nen´ı v´ yvoji nezamˇestnanosti ponechán voln´ y pr˚ ubˇeh. Nezamˇestnanost je spoleˇcnost´ı vn´ımána jako v´ yznamná porucha pˇredstavuj´ıc´ı sociáln´ı i politick´ y problém. Proto se hospodáˇrská politika orientuje i na c´ıle v oblasti zamˇestnanosti. Snahou je vytváˇret pˇredpoklady pro co nejniˇzˇs´ı u ´roveˇ n ukazatele m´ıry nezamˇestnanosti. Politika tzv. plné zamˇestnanosti usiluje o udrˇzován´ı ukazatele na u ´rovni pˇ rirozen´ e m´ıry nezamˇ estnanosti. Pˇrirozená m´ıra nezamˇestnanosti pˇredstavuje nejvyˇsˇs´ı udrˇzitelnou u ´roveˇ n zamˇestnanosti a odpov´ıdá ukazateli m´ıry nezamˇestnanosti v podm´ınkách, kdy

172

w

S

dobrovolnˇe nezamˇestnan´ı

nedobrovolnˇe nezamˇestnan´ı w∗ 1 200

A

B

C

D

0

LA = 379,44

L′ = 800

L

LB = 712,77

Obrázek 10.7: D˚ usledek nepruˇzn´ ych mezd na nezamˇestnanost ekonomika optimalizuje sv˚ uj v´ ykon (dosahuje v´ ykonu na u ´rovni tzv. potenciáln´ıho produktu – je definován jako nejvyˇsˇs´ı udrˇzitelný výkon ekonomiky za podm´ınek daného mnoˇzstv´ı a kvality vstup˚ u). Tˇemito otázkami se podrobnˇeji zab´ yvá makroekonomie. Otázka, pomoc´ı jak´ ych nástroj˚ u má b´ yt ’ dosaˇzeno uvedeného stavu, je pˇredmˇetem sporu, nebot k jej´ımu ˇreˇsen´ı je moˇzno pˇristupovat z pozic r˚ uzn´ ych teoretick´ ych v´ ychodisek. V zásadˇe je pˇri ˇreˇsen´ı problému nezamˇestnanosti moˇzno stimulovat poptávku po práci (pˇr´ımo nebo prostˇrednictv´ım vliv˚ u na trˇzn´ı prostˇred´ı) nebo sniˇzovat nab´ıdku práce. Tyto pˇr´ıstupy, c´ıle a nástroje je nutno posuzovat v kontextu celkové koncepce hospodáˇrské politiky státu. Pˇri jej´ım rozboru se k problematice ˇreˇsen´ı nezamˇestnanosti vrát´ıme.

Shrnut´ı kapitoly V kapitole jsou popsána specifika projevuj´ıc´ı se obecnˇe na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Vzhledem k v´ yznamu problému realokace zdroj˚ u, je tˇeˇziˇstˇe prvn´ı ˇcásti ve vysvˇetlen´ı motivace chován´ı kupuj´ıc´ıch (poptávaj´ıc´ıch) na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u – tedy firem. V dalˇs´ı ˇcásti je vˇenována pozornost vztahu nab´ıdky a poptávky na trhu práce a tendenci ke vzniku nezamˇestnanosti. Souˇcasnˇe je tento jev konkretizován tak, aby v´ yklad vysvˇetlil nejen, kde jsou pˇr´ıˇciny nezamˇestnanosti, ale také logiku diferencovaného pˇr´ıstupu ekonomické teorie, která nepovaˇzuje obecnˇe nezamˇestnanost za negativn´ı jev. Na druhé stranˇe je to jev, kter´ y si zasluhuje pozornost a pr˚ ubˇeˇzné vyhodnocován´ı, aby se nestal neˇzádouc´ı poruchou hospodáˇrské sytému. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 10.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 10.5)

173


´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Na v´ yˇsi pozemkové renty maj´ı vliv následuj´ıc´ı faktory: 2. Cena, za kterou je p˚ uda prodána, závis´ı na tˇechto faktorech: 3. Vyjmenujte a charakterizujte jednotliv´ e formy nezamˇestnanosti: 4. Vysvˇ etlete, ˇc´ım se odliˇsuje motivace kupuj´ıc´ıho a prodávaj´ıc´ıho na 5. 6. 7. 8.

174

trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Uved’te, ˇc´ım je zp˚ usobena nedobrovolná nezamˇestnanost. Vyjmenujte veliˇciny, pomoc´ı kter´ ych m˚ uˇzete odvodit poptávku po v´ yrobn´ım faktoru. V ˇcem spoˇc´ıvá základn´ı odliˇsnost mezi jevy dobrovolná a nedobrovolná nezamˇestnanost. Proˇc se pˇri v´ ykladu nezamˇestnanosti omezuje ekonomická teorie na ekonomicky aktivn´ı obyvatelstvo?

´ Pojet´ı kapitalu ´ Kapitalov e´ statky a jejich akumulace ´ Trh kapitalu

11

´ Trh kapitalu

´ 11. Trh kapitalu

C´ıl kapitoly V kapitole si pˇredevˇs´ım osvoj´ıte pˇr´ıstup ke kapitálu jako nezastupitelnému v´ yrobn´ımu faktoru, kter´ y má, stejnˇe jako jeho trh, svá specifika. Pˇredevˇs´ım oznaˇcen´ı kapitál nemus´ı b´ yt vˇzdy nutnˇe vázáno na v´ yrobn´ı faktor ve fyzickém smyslu slova. Zkoumáme-li fungován´ı trhu, pak kapitálové statky jsou základn´ı formou kapitálu a dalˇs´ı formy (zejména penˇeˇzn´ı ˇci fiktivn´ı) jsou ve v´ ykladu redukovány pouze na rozsah tˇesnˇe spjat´ y s fyzickou formou vyuˇz´ıvanou ve v´ yrobách. Zvláˇstn´ı pozornost a d˚ uraz je nutno vˇenovat pocho´ pen´ı vztahu u ´spor a kapitálu. Uspory jsou pˇredpokladem vzniku prostˇredk˚ u, které mohou b´ yt vyuˇzity jako kapitál v procesu investován´ı. Pˇremˇena u ´spor investice je kl´ıˇcovou souvislost´ı u ´spˇeˇsného fungován´ı hospodáˇrstv´ı, jej´ı zabezpeˇcen´ı je funkc´ı kapitálového trhu, a t´ım je dáno nezastupitelné m´ısto u ´rokové m´ıry – ceny kapitálového trhu. Vzhledem k navazuj´ıc´ımu v´ ykladu makroekonomie je ˇzádouc´ı si ujasnit a osvojit motivace k investován´ı – investiˇcn´ı alternativu – protoˇze ta stoj´ı v pozad´ı tvorby poptávky po kapitálu.


Zpusob ˚ studia Pˇri studiu kapitoly je nutno spojit v´ yklad u ´vodn´ı ˇcásti uˇcebn´ıho textu o mechanismu fungován´ı trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı a roli trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u jednak s pojet´ım kapitálov´ ych statk˚ u jako v´ yrobn´ıho faktoru, ale rovnˇeˇz s teori´ı mezn´ı produktivity pˇredcházej´ıc´ı kapitoly. Kapitál je v této kapitole chápán a interpretován jako v´ yrobn´ı faktor. Proto jsou uvádˇeny základn´ı souvislosti investic a investován´ı jako procesu tvorby kapitálu.

11.1

´ Pojet´ı kapitalu

Vu ´vodn´ıch kapitolách jsme se seznámili s jedn´ım z pouˇz´ıvan´ ych vymezen´ı kapitálu. Tento pojem se vˇsak uˇz´ıvá v ponˇekud odliˇsn´ ych v´ yznamov´ ych rovinách. Je to dáno t´ım, které souvislosti jsou analyzovány ˇci popisovány. Kapitál jako v´ yrobn´ı faktor je povaˇzován za faktor odvozen´ y, druhotn´ y. Je v´ ysledkem pˇredchoz´ı hospodáˇrské aktivity a právˇe hledisko vzniku a zdroje je jednou z moˇznost´ı, jak pˇristupovat k vymezen´ı kapitálu. Z tohoto pohledu se kapitál v ekonomii definuje jako u ´spory pˇ remˇ enˇ en´ e v investice, u ´spory vyd´ avan´ e za u ´ˇ celem zhodnocen´ı. V obecné ekonomii se m˚ uˇzeme ˇcasto setkat s obecnˇejˇs´ım pojet´ım, které chápe kapitál jako hodnotu schopnou zhodnocen´ı, tj. schopnou obohacovat se o pˇr´ır˚ ustek hodnoty. V pˇredchoz´ıch pasáˇz´ıch jsme doposud pouˇz´ıvali term´ın kapitál pro oznaˇcen´ı kapitálov´ ych statk˚ u, které jsou reáln´ ym v´ yrobn´ım faktorem. Kapit´ alov´ e

176

statky jsou také jednou ze základn´ıch forem, ve kter´ ych kapitál vystupuje. Vedle této fyzické formy m˚ uˇzeme odliˇsit dalˇs´ı dvˇ e rozˇ s´ıˇ ren´ı formy, a to penˇ eˇ zn´ı a fiktivn´ı. Jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ ykladu, právˇe penˇeˇzn´ı forma kapitálu bude spojena s otázkami souvisej´ıc´ımi s problémem makroekonomické rovnováhy. Penˇ eˇ zn´ı formu pˇredstavuje kapitál existuj´ıc´ı v podobˇe penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u. Ne kaˇzdé pen´ıze vˇsak pˇredstavuj´ı kapitál. Napˇr. pen´ıze urˇcené na nákup spotˇrebn´ıch pˇredmˇet˚ u kapitálem nejsou. Zdrojem penˇeˇzn´ıho kapitálu jsou u ´spory (prostˇredky, které nevstupuj´ı do koneˇcné spotˇreby) a k tomu, aby se pˇremˇenily v kapitál, je nutné umoˇznit jim zhodnocov´ an´ı (pˇr´ımo investovat, nab´ıdnout jinému k investic´ım aj.). Penˇeˇzn´ı forma je výchoz´ı a zároveˇ n univerzáln´ı formou kapitálu.

Formy kapitálu

Fiktivn´ı (portfoliov´ a) forma kapit´ alu vystupuje v podobˇe cenn´ ych pap´ır˚ u, které jsou dokladem o kapitálovém vkladu a opravˇ nuj´ı k pod´ılu na v´ ysledc´ıch podnikán´ı. U kapitálu se budeme setkávat s r˚ uzn´ ymi pˇr´ıvlastky, nebot’ jeho dˇelen´ı m˚ uˇze b´ yt provádˇeno podle r˚ uzn´ ych kritéri´ı. Napˇr. podle sféry, ve které funguje, se m˚ uˇze odliˇsovat kapitál pr˚ umyslov´ y, obchodn´ı, bankovn´ı, atd. My budeme i v této kapitole rozumˇet kapitálem pˇredevˇs´ım kapitálové statky, na kter´ ych závis´ı efektivnost podnikán´ı a hospodáˇrstv´ı v˚ ubec. Kapitál pro nás budou pˇredevˇs´ım statky dlouhodobé spotˇreby, které jsou pouˇz´ıvány k v´ yrobˇe dalˇs´ıch statk˚ u. M˚ uˇ zeme rozliˇ sit tˇ ri z´ akladn´ı kategorie kapit´ alov´ ych statk˚ u: stavby (napˇr. v´ yrobn´ı a skladové haly, obytné domy, aj.) zaˇ r´ızen´ı (pˇredevˇs´ım v´ yrobn´ı zaˇr´ızen´ı, tj. stroje) z´ asoby (napˇr. zboˇz´ı na pultu atd.). Jednou z nejpodstatnˇejˇs´ıch souvislost´ı ekonomiky je skuteˇcnost, ˇze kapit´ al m´ a alternativn´ı moˇ znosti uˇ zit´ı (investov´ an´ı). Kl´ıˇcov´ ym problémem pro v´ ykonnost se stává otázka nejlepˇs´ıho zp˚ usobu investován´ı. Základn´ım a nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım mˇeˇr´ıtkem u ´spˇeˇsnosti volby je v´ ynosov´ a m´ıra z kapit´ alu, tj. roˇ cn´ı ˇ cist´ y v´ ynos na penˇ eˇ zn´ı jednotku investovan´ eho kapit´ alu. ˇ Cistý výnos se vypoˇc´ıtá, kdyˇz odeˇcteme od pˇr´ıjmu náklady. Výnosov´ a m´ıra je jako kaˇzd´ a m´ıra vyjádˇrena v procentech. Jiˇz jsme uvedli, ˇze penˇeˇzn´ı forma kapitálu je formou v´ ychoz´ı a univerzáln´ı. ´ er je vztah, V pohybu penˇeˇzn´ıho kapitálu sehrává d˚ uleˇzitou roli u ´vˇer. Uvˇ kter´ ym vlastn´ık kapit´ alu poskytuje sv´ e prostˇ redky nˇ ekomu jin´ emu, ´ erem se t´ım mu dává moˇznost s nimi po stanovenou dobu volnˇe disponovat. Uvˇ vytváˇr´ı vztah vˇeˇritel – dluˇzn´ık. Rozvoj u ´vˇeru je zaloˇzen na existenci doˇcasnˇe voln´ ych prostˇredk˚ u, které m˚ uˇze vlastn´ık za u ´platu poskytnout. Rozsah u ´vˇerov´ ych operac´ı umoˇznil vznik specializovan´ ych instituc´ı zprostˇredkovávaj´ıc´ıch u ´vˇer, které specializac´ı na mobilizaci doˇcasnˇe voln´ ych penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u moˇznosti u ´vˇeru dále rozˇs´ıˇrily. Tˇemito institucemi jsou pˇredevˇs´ım banky.

Význam u ´vˇeru

Bankovn´ı u ´vˇer má (na rozd´ıl od obchodn´ıho u ´vˇeru) univerzáln´ı charakter. Umoˇzn ˇuje pˇrem´ıst’ován´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u k tˇem subjekt˚ um, které jsou

177

´ 11. Trh kapitalu

´ erován´ı má ˇradu pozitivn´ıch moschopny dosáhnout jejich zhodnocen´ı. Uvˇ ment˚ u. Pˇ redevˇ s´ım umocˇ nuje v´ ykonnost ekonomiky t´ım, ˇ ze prostˇ redky, kter´ e by doˇ casnˇ e leˇ zely ladem, pˇ remˇ en ˇuje ve funguj´ıc´ı kapit´ al, a to bez ohledu na jejich v´ yˇsi (tedy vˇcetnˇe drobn´ ych u ´spor obyvatelstva). Poskytnut´ı u ´vˇeru je sluˇzbou, která má svou cenu. Touto cenou je u ´rok – d˚ uchod plynouc´ı z kapit´ alu, kapit´ alov´ y v´ ynos. ´ Urok je základn´ı formou v´ ynosu z kapitálu, náleˇz´ı vlastn´ıkovi (vˇeˇriteli) jako odmˇena za sluˇzbu, kterou zap˚ ujˇcen´ y kapitál poskytl. V´ yˇ se u ´roku z´ avis´ı na u ´rokov´ e m´ıˇ re, kter´ a je d´ ana vztahem: u i= · 100, (11.1) K kde: u – u ´rok, K – kapitál poskytnut´ y formou u ´vˇeru. V´ yˇse u ´rokové m´ıry urˇcuje stupeˇ n zhodnocen´ı zap˚ ujˇceného kapitálu, ale v ˇsir´ ˇs´ıch souvislostech stupeˇ n zhodnocen´ı kapitálu v˚ ubec. Urokov´ a m´ıra je cenou, kter´ a se utv´ aˇ r´ı na penˇ eˇ zn´ım trhu jako v´ yslednice stˇ retu nab´ıdky penˇ ez s popt´ avkou po penˇ ez´ıch. Jej´ı pohyb se ˇr´ıd´ı obecnˇe stejn´ ymi zákonitostmi jako pohyby cen na jin´ ych trz´ıch. Rostouc´ı poptávka po penˇez´ıch vyvolává tlak na vzestup u ´rokové m´ıry (´ uvˇer dostane ten, kdo je ochoten za jeho poskytnut´ı v´ıce platit) a naopak pˇrevaha nab´ıdky se projevuje poklesem u ´rokové m´ıry. (Podrobnˇeji se zákonitostmi penˇeˇzn´ıho trhu zab´ yvá v´ yklad makroekonomie, nebot’ se jedná o sféru intenzivn´ıho vlivu makroekonomické regulace stát˚ u.) Vzhledem k tomu, ˇze u ´vˇerové vztahy prostupuj´ı trˇzn´ım prostˇred´ım a podnikán´ı je spojeno s u ´vˇerem, plat´ı, ˇze v´ yˇse u ´rokové m´ıry ovlivˇ nuje rozsah a intenzitu podnikán´ı. Zisk jako kapitálov´ y v´ ynos jsme si jiˇz charakterizovali. Nyn´ı si zd˚ uraznˇeme, ˇze u ´rok je spolu s rentou implicitn´ım d˚ uchodem, a proto je pˇ ri vyjadˇ rov´ an´ı ˇ cist´ eho ekonomick´ eho zisku odeˇ c´ıt´ ame.

11.2

´ Kapitalov e´ statky a jejich akumulace

Kapitálové statky se spolupod´ıl´ı na tvorbˇe hodnot a procház´ı procesem v´ yrobn´ı spotˇreby. Do v´ yrobn´ı spotˇreby mohou vstupovat jednorázovˇe (obˇeˇzný kapitál) nebo tato spotˇreba m˚ uˇze prob´ıhat postupnˇe (fixn´ı kapitál). Fixn´ım kapitálem jsou pˇredevˇs´ım budovy, strojn´ı zaˇr´ızen´ı, vybaven´ı staveb aj. Proces v´ yrobn´ı spotˇreby fixn´ıho kapitálu má podobu postupného opotˇreben´ı, které nen´ı exaktnˇe mˇeˇritelné, stanovuje se pomoc´ı u ´ˇcetn´ıch pˇredpis˚ u. Amortizaˇcn´ı odpisy jsou formou, pomoc´ı n´ıˇz se proces opotˇreben´ı eviduje. Souˇcasnˇe vytváˇr´ı pˇredpoklady pro obnovu spotˇrebovaného fixn´ıho kapitálu, nebot’ odepsané hodnoty se shromaˇzd’uj´ı na amortizaˇcn´ım fondu. Akumulace kapit´ alov´ ych statk˚ u je procesem, ve kterém se na základˇe investic vytváˇr´ı nové kapitálové statky. Pˇredpokladem je u ´spora prostˇredk˚ u, které je moˇzno v investice promˇenit. Obecnˇe se akumulac´ı rozum´ı proces

178

pˇremˇeny penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v kapitál. Rozliˇsujeme mezi: akumulac´ı penˇeˇzn´ı (´ uspory se zhodnocuj´ı v penˇeˇzn´ı formˇe, tj. napˇr. poskytnut´ım tˇechto penˇez formou u ´vˇeru, kter´ y pˇrinese u ´rok. Jinou moˇznost´ı je nákup cenn´ ych pap´ır˚ u, pˇrináˇsej´ıc´ıch d˚ uchod.) a akumulac´ı reálnou, která znamená vyuˇzit´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u k nákupu v´ yrobn´ıch faktor˚ u. V pˇredchoz´ıch kapitolách jsme si pˇribl´ıˇzili základn´ı v´ yvojové tendence, které si objektivnˇe vynucuj´ı akumulaci kapitálov´ ych statk˚ u. Snaha o posilován´ı postaven´ı firmy v konkurenˇcn´ım boji je spojena s reálnou akumulac´ı, která se op´ırá o investiˇcn´ı aktivitu. Investicemi budeme rozumˇet tvorbu kapitálov´ ych statk˚ u. Reálná akumulace kapitálu je tvoˇrena ˇ cist´ ymi investicemi, které jsou vynakládány na nákup dodateˇcn´ ych prvk˚ u kapitálu, tzn. jsou základem rozˇsiˇrován´ı v´ yroby.

Investicemi se uskuteˇcn ˇuje akumulace

I na obnovu spotˇrebovaného kapitálu je tˇreba vynakládat investice. V tomto pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o tzv. obnovovac´ıch (restituˇ cn´ıch) investic´ıch. Jejich zdrojem je odpisov´ y fond, kter´ y mus´ı b´ yt vytváˇren tak, aby poskytoval dostateˇcné zdroje. ˇ e investice doplnˇené o investice obnovovac´ı tvoˇr´ı hrub´ Cist´ e investice: IB = IN + IR ,

(11.2)

kde: IB – hrubé (brutto) investice, IN – ˇcisté (netto) investice, IR – obnovovac´ı (restituˇcn´ı) investice. Pˇredpokladem investiˇcn´ı ˇcinnosti je vznik u ´spor, které je moˇzno v investice pˇremˇenit. Tedy z celkové masy penˇeˇzn´ıch d˚ uchod˚ u se mus´ı vedle ˇcásti vynakládané na spotˇrebu vydˇelit uspoˇrená ˇcást. Jestliˇze celkové d˚ uchody oznaˇc´ıme Y , v´ ydaje na spotˇrebu C a u ´spory S, plat´ı rovnost: Y = C + S.

(11.3)

Vznik u ´spor, resp. schopnost tvoˇrit u ´spory, patˇr´ı k jedné z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch charakteristik ekonomiky. Penˇeˇzn´ı akumulace vytváˇr´ı pˇredpoklady pro akumulaci reálnou. Masu u ´spor je pak moˇzno pˇremˇenit na investice (I), zabezpeˇcen´ı pˇremˇeny u ´spor v investice je funkc´ı kapitálového trhu. Utvoˇren´ı rovnováhy pˇredpokládá vytvoˇren´ı rovnosti: I = S.

(11.4)

Z tˇechto d˚ uvod˚ u si tvorba u ´spor i jejich pˇremˇena v investice zaslouˇz´ı zv´ yˇsenou pozornost. Maj´ı-li vzniknout u ´spory, mus´ı ekonomick´ y subjekt sv˚ uj d˚ uchod rozdˇelit na v´ ydaje pro spotˇrebu a u ´spory (tzn. prostˇredky, které nebudou na spotˇrebu vynaloˇzeny, zˇr´ıká se spotˇreby za tuto ˇcást d˚ uchodu). Toto rozdˇelován´ı je vysvˇetlováno pomoc´ı dvou sklon˚ u, které se prosazuj´ı v chován´ı pˇr´ıjemce d˚ uchodu. Jsou to sklon ke spotˇ rebˇ e a sklon k u ´spor´ am.

179

´ 11. Trh kapitalu

Pro uveden´ e sklony plat´ı: s=

S , Y

(11.5)

c=

C , Y

(11.6)

kde: s – sklon k u ´sporám, S–u ´spory, Y – v´ yˇse d˚ uchodu.

kde: c – sklon ke spotˇrebˇe, C – v´ ydaje na spotˇrebu. Souˇcet obou sklon˚ u se rovná jedné, nebot’ d˚ uchod je bud’ vydáván na spotˇrebu, nebo se mˇen´ı v u ´spory. Sklon k u ´sporám je motivován dvˇema hlavn´ımi vlivy. Prvn´ım je u ´rokov´ a m´ıra a plat´ı, ˇze rostouc´ı u ´roková m´ıra vyvolává r˚ ust sklonu k u ´sporám, naopak pokles u ´rokové m´ıry p˚ usob´ı na sniˇzován´ı sklonu k u ´sporám. Druh´ ym faktorem je tzv. preference likvidity vyjadˇruj´ıc´ı potˇrebu m´ıt ˇcást d˚ uchodu v hotovostn´ı podobˇe k okamˇzitému pouˇzit´ı, které umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıt vhodné pˇr´ıleˇzitosti poskytované trhem. D˚ uvod˚ u je vˇsak v´ıce, napˇr. spekulace, zajiˇstˇen´ı pro pˇr´ıpad nouze, atd. Na druhé stranˇe je vˇsak nutno poznamenat, ˇze zcela bezv´ yhradnˇe nen´ı pˇrij´ımán jednotliv´ ymi smˇery ekonomického myˇslen´ı ani vliv dvou v´ yˇse uveden´ ych faktor˚ u. Napˇr. v keynesiánské ekonomii je v´ yˇse u ´spor chápána jako závislá v´ yluˇcnˇe na v´ yˇsi d˚ uchodu, nikoliv na u ´rokové m´ıˇre. Ve v´ yvoji sklon˚ u se prosazuj´ı i dalˇs´ı charakteristické aspekty. Pˇredevˇs´ım obecnˇe plat´ı, ˇze u vyˇsˇs´ıch d˚ uchodov´ ych skupin je také vyˇsˇs´ı sklon k u ´sporám, tedy s rostouc´ım d˚ uchodem roste sklon k u ´spor´ am. Rostouc´ı sklon ku ´sporám znamená i vyˇsˇs´ı citlivost na zmˇeny u ´rokové m´ıry. Sklony se zmˇenami d˚ uchod˚ u mˇen´ı, coˇz znamená, ˇze i u tˇechto veliˇcin hraj´ı kl´ıˇcovou roli jejich pˇr´ır˚ ustkové hodnoty, tj. mezn´ı sklon k u ´spor´ am a mezn´ı sklon ke spotˇ rebˇ e, kter´ e m˚ uˇ zeme definovat jako pomˇ ery: mps =

dS , dY

(11.7)

mpc =

dC , dY

(11.8)

kde: dS – pˇr´ır˚ ustek u ´spor, dY – pˇr´ır˚ ustek d˚ uchodu.

kde: dC – pˇr´ır˚ ustek v´ ydaj˚ u na spotˇrebu. Pˇremˇena u ´spor v investice je ovlivˇ nována tzv. sklonem k investic´ım, kter´ y se vymezuje jako pomˇer v´ ydaj˚ u na investice k celkovému d˚ uchodu, tedy: i=

180

I . Y

(11.9)

D˚ uleˇzitou funkci má zejména v´ yvoj mezn´ıho sklonu k investic´ım, kter´ y definujeme jako pomˇer pˇr´ır˚ ustk˚ u obou veliˇcin: dI mpi = . (11.10) dY Sklon k investic´ım je z´ avisl´ y na u ´rokov´ e m´ıˇ re, a to nepˇr´ımo u ´mˇernˇe. Rostouc´ı u ´roková m´ıra p˚ usob´ı na pokles sklonu. Je to dáno t´ım, ˇze rozhodnut´ı o investován´ı pˇrecház´ı kalkulace oˇcekávaného v´ ynosu. Oˇ cek´ avan´ y v´ ynos, tzv. mezn´ı efektivnost kapit´ alu je veliˇcina, kterou podnikatel pomˇeˇruje u ´rokovou m´ırou. Jedn´ a se o kalkulovanou výnosnost investice za dobu jej´ı ˇzivotnosti. V tom spoˇc´ıvá jeden z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u postaven´ı, které u ´roková m´ıra zauj´ımá v trˇzn´ım systému. Prostˇrednictv´ım u ´rokové m´ıry se kapitálové prostˇredky pr˚ ubˇeˇznˇe zhodnocuj´ı, a proto podnikatel odeˇcte ˇ ım od oˇcekávaného v´ ynosu v´ yˇsi u ´roku (pˇredem garantovaného d˚ uchodu). C´ je vyˇsˇs´ı bˇeˇzn´ au ´rokov´ a m´ıra, t´ım ménˇe pˇr´ıznivé je vyhodnocen´ı téˇze investice a naopak. Obˇetovaný u ´rok je nákladem investován´ı.

Na ˇcem závis´ı ochota investovat

Naˇse dosavadn´ı poznatky o motivaci poptávky na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u se plnˇe vztahuj´ı i na koupi kapitálov´ ych statk˚ u. Zd˚ uraznˇeme vˇsak v této souvislosti v´ yznam u ´roku, kter´ y je cenou kapitálu, a jako kaˇzdá cena i u ´rok ovlivˇ nuje rozhodován´ı subjekt˚ u. Pˇredevˇs´ım nut´ı toho, kde disponuje kapitálem, aby usiloval o maximálnˇe efektivn´ı vynakládán´ı kapitálu, nebot’ z dosaˇzeného v´ ynosu mus´ı b´ yt uhrazen u ´rok. V´ yˇ se u ´rokov´ e m´ıry vytv´ aˇ r´ı soustavn´ y tlak na racion´ aln´ı vyuˇ z´ıv´ an´ı kapit´ alu jako v´ yrobn´ıho faktoru, a t´ım i na hospodaˇ ren´ı v˚ ubec. Pokud uvád´ıme faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı ochotu investovat, pokus´ıme zd˚ uraznit v´ yznam jeˇstˇe jednoho faktoru, oˇ cek´ av´ an´ı budouc´ıho v´ yvoje. Tento faktor m˚ uˇze zauj´ımat zcela dominantn´ı postaven´ı a rozhoduj´ıc´ım zp˚ usobem ovlivnit chován´ı investora. Rostouc´ı nejistota provázej´ıc´ı oˇcekáván´ı budouc´ıho v´ yvoje zpochybˇ nuje návratnost investice a oslabuje ochotu investovat.

11.3

´ Trh kapitalu

Trh kapit´ alu je souˇ c´ ast´ı finanˇ cn´ıho trhu, do kter´ eho n´ aleˇ z´ı i trh penˇ ez. Právˇe na základˇe vztahu mezi nab´ıdkou penˇez a poptávkou po penˇez´ıch se na penˇeˇzn´ım trhu utváˇr´ı v´ yˇse u ´rokové m´ıry. Trh kapitálu b´ yvá oznaˇcován jako trh dlouhodob´ ych penˇ ez, kde pˇredmˇetem obchodován´ı jsou pˇredevˇs´ım bankovn´ı u ´vˇery, jejichˇz lh˚ uta splatnosti je delˇs´ı neˇz jeden rok. Dále se obchoduje i s cenn´ ymi pap´ıry, zejména akciemi a obligacemi. Proˇc jsou pˇredmˇetem obchodován´ı na kapitálovém trhu cenné pap´ıry? Cenné pap´ıry jsou hellenského p˚ uvodu, maj´ı svoji historii, ve které procházely v´ yvojem. Jestliˇze p˚ uvodnˇe mˇely podobu dluhopisu (potvrzen´ı závazku dluˇzn´ıka, kter´ y cenn´ y pap´ır vystavil, ˇze dluˇz´ı vˇeˇriteli), pak dnes existuj´ı i jiné formy. Cenné pap´ıry udávaj´ı pˇredevˇs´ım majetkov´ a práva, tedy cenné pap´ıry potvrzuj´ı pod´ıl na kapitálu spoleˇcnosti (akcie). S pˇrechodem k akciové formˇe podnikán´ı vzrostl v´ yznam právˇe této sloˇzky kapitálového trhu.

181

´ 11. Trh kapitalu

Pokud se jedná o dluhopisy, obsahem závazku je v´ yplata dluˇzné ˇcástky ke stanovenému datu. Dluˇzn´ık mus´ı nejen splatit (umoˇrit dluh), ale plat´ı u ´rok, cenu za sluˇzbu, kterou poskytly zap˚ ujˇcené prostˇredky. Bˇeˇzn´ ymi dluhopisy jsou smˇenky, vkladové listy aj. Z hlediska obchodován´ı na kapitálovém trhu jsou d˚ uleˇzitou formou obligace, které jsou obvyklou formou volnˇe obchodovateln´ ych dluhopis˚ u. Obligace jsou zpravidla dlouhodobé a maj´ı pevnou u ´rokovou sazbu. Obligace jsou emitovány s c´ılem z´ıskat penˇeˇzn´ı prostˇredky. Emitentem m˚ uˇze b´ yt stát (kryt´ı státn´ıho dluhu), penˇeˇzn´ı u ´stav nebo podnik. Rozliˇsujeme tedy obligace státn´ı ˇci soukromé. Institucionáln´ı formou kapitálového trhu je burza cenn´ ych pap´ır˚ u, která pln´ı nezastupitelné m´ısto v trˇzn´ı ekonomice. Obchoduje se na n´ı s obligacemi, ale pˇredevˇs´ım s akciemi. Pˇredmˇetem obchodu jsou pouze ty cenné pap´ıry, po nichˇz je dostateˇcná poptávka. Ty se na burze kótuj´ı (zaznamenávaj´ı). Volnˇe jsou k burzovn´ımu obchodu pˇripuˇstˇeny pouze státn´ı pap´ıry. O pˇripuˇstˇen´ı soukrom´ ych cenn´ ych pap´ır˚ u mus´ı firma ˇzádat (souˇcást ˇzádosti je i poskytnut´ı nezbytn´ ych informac´ı o cenn´ ych pap´ırech, ˇcinnosti firmy, finanˇcn´ı situaci aj.). Trˇ zn´ı ceny (kursy) cenn´ ych pap´ır˚ u se utváˇr´ı na základˇe vztahu nab´ıdky a poptávky. V pozad´ı vydáván´ı cenn´ ych pap´ır˚ u obchodovateln´ ych na burzách jsou motivy spojené se z´ıskán´ım dodateˇcn´ ych prostˇredk˚ u. Emise a prodej vytv´ aˇ r´ı dodateˇ cn´ e investiˇ cn´ı zdroje. Vedle faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch na emisi maj´ı na kurs cenných pap´ır˚ u vliv i dalˇs´ı faktory. Pˇredevˇs´ım trˇzn´ı u ´rokové m´ıry, výˇse výnosu (´ urok, dividenda), celkov´ a hospodáˇrsk´ a situace, oˇcekáv´ an´ı budouc´ıho vývoje, spekulace, ale i napˇr. vývoj politické situace. Právˇe spekulace je v´ yznamn´ ym faktorem v burzovn´ıch obchodech. Jej´ım pˇredmˇetem jsou pˇredevˇs´ım akcie a oˇcekávan´ y v´ yvoj jejich kurs˚ u. Cenné pap´ıry jsou zpravidla nakupovány na krátkou dobu, aby byly se ziskem prodány. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedná o spekulaci na vzestup kursu (á la hausse), ale mohou b´ yt provádˇeny i spekulace na pokles (á la baisse). V tomto pˇr´ıpadˇe se jedná o vˇcasn´ y prodej, aby byly znovu nakoupeny za niˇzˇs´ı cenu. Obecnˇe pˇri obchodován´ı cenn´ ych pap´ır˚ u plat´ı, ˇze ten, kdo je nab´ız´ı, vystupuje v roli popt´ avky po penˇez´ıch, které také prodejem z´ıskává. Ten, kdo nakupuje, chce z´ıskat právo na v´ ynos spojen´ y s pˇr´ısluˇsn´ ym cenn´ ym pap´ırem. Výnos pomˇeˇruje u ´rokem, který by z´ıskal, kdyby pen´ıze uloˇzil v bance. Kdo prodává, zˇr´ıká se v´ ynosu a i on bere v u ´vahu u ´rokovou m´ıru. Ta ovlivˇ nuje jeho ochotu prodat, zejména v´ yˇsi, za kterou prodá. Plat´ı, ˇze kurs cenn´ eho pap´ıru a u ´rokov´ a m´ıra jsou veliˇ ciny nepˇ r´ımo´ umˇ ern´ e. Vztah si m˚ uˇ zeme ilustrovat jednoduch´ ym pˇ r´ıkladem. Jestliˇze nám cenn´ y pap´ır pˇrináˇs´ı roˇcn´ı v´ ynos 1 000 Kˇc a je 5% bˇeˇzná u ´roková m´ıra, pak prodáme-li za 20 000 Kˇc, z´ıskáme na u ´roku z této ˇcástky stejn´ y d˚ uchod. Jestliˇze se u ´roková m´ıra sn´ıˇz´ı na 3 %, potom ˇcástka, která zabezpeˇc´ı u ´rok ve v´ yˇsi v´ ynosu z cenného pap´ıru, vzroste. Mus´ıme prodat za 3 333 Kˇc. Obecnˇe plat´ı pro kurs vztah:

kde: k – kurs cenného pap´ıru,

182

d k= , i

(11.11)

d – d˚ uchod (v´ ynos), kter´ y pravidelnˇe z´ıskáváme, i–u ´roková m´ıra. I v tomto jednoduchém pˇr´ıkladu m˚ uˇzeme uvaˇzovat o vlivu spekulace. Jednalo by se o spekulaci spojenou s budouc´ım v´ yvojem u ´rokové m´ıry.

Shrnut´ı kapitoly V kapitole je zaveden obecn´ y pˇr´ıstup ekonomie k pojmu kapitál a procesu jeho vzniku jako druhotného v´ yrobn´ıho faktoru. Proto je vˇenována pozornost nejen obecnému vymezen´ı kapitálu a jeho vazbˇe na u ´spory, ale je popsán proces akumulace a investován´ı, vˇcetnˇe základn´ıch souvislost´ı motivace k investic´ım. Zd˚ uraznˇen je v´ yznam tvorby u ´spor pro vznik kapitálu a základn´ı formy u ´vˇer˚ u. V závˇereˇcné ˇcásti je obsaˇzen u ´vod k trhu kapitálu, na kter´ y bude navázáno ve v´ ykladu makroekonomie. Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky: Fuchs, Tuleja: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvládnut´ı: a) základn´ıch pojm˚ u (viz 11.2) b) základn´ıch poznatk˚ u ˇreˇsen´ım testov´ ych otázek (viz 11.5)

´ ˇ Otazky k zamyslen´ ı 1. Vysvˇ etlete ekonomick´ y v´ yznam u ´vˇeru. 2. Proˇ c je penˇeˇzn´ı forma kapitálu povaˇzována za univerzáln´ı? 3. Vysvˇ etlete v´ yznamu u ´vˇeru pro rozvoj hospodáˇrstv´ı. 4. Porovnejte bankovn´ı a obchodn´ı u ´vˇer. 5. Co plat´ı pro vztah u ´roku a u ´rokové m´ıry? 6. Na z´ akladˇe ˇceho rozliˇsujeme obˇeˇzn´ y a fixn´ı kapitál? 7. V ˇ cem je v´ yznam amortizaˇcn´ıch odpis˚ u? 8. Co je akumulace kapit´ alu? 9. Co rozum´ıme investicemi a jak je dˇ el´ıme? 10. Jak se urˇ cuje v´ ynosová m´ıry kapitálu a v ˇcem je jej´ı v´ yznam?

183

´ 11. Trh kapitalu

184

Shrnut´ı

Shrnut´ı

Uˇcebn´ı text obsahovˇe naplˇ nuje dva základn´ı celky tvoˇr´ıc´ı v´ ychodisko ke studiu ekonomie a ekonomicky orientovanému univerzitn´ımu studiu. Prvn´ı celek je obsahovˇe pokryt 1.–4. kapitolou a je moˇzno jej povaˇzovat za struˇcn´ yu ´vod do studia ekonomie. V prvn´ı kapitole je vytváˇren základn´ı rámec, ve kterém se bude pohybovat dalˇs´ı v´ yklad, a to vˇcetnˇe navazuj´ıc´ı makroekonomie. Pojet´ı hospodáˇrstv´ı a jeho základn´ı souvislosti, vˇcetnˇe zaveden´ı zákonitost´ı prosazuj´ıc´ıch se pˇri uˇz´ıván´ı zdroj˚ u. V návaznosti na uvedené vymezen´ı je dalˇs´ı kapitola vˇenována struˇcnému nástinu v´ yvoje ekonomického myˇslen´ı, pˇres zrod ekonomie jako vˇedy k vymezen´ı pˇredmˇetu zkoumán´ı soudobé ekonomie. Obsahovˇe v´ yznamná je kapitola tˇret´ı podrobnˇeji vysvˇetluj´ıc´ı nutnost existence mechanismu koordinace v hospodáˇrstv´ı a moˇzné principy uspoˇrádán´ı této koordinace. V´ yklad smˇeˇruje k osvojen´ı si základn´ıch pˇrednost´ı trˇzn´ı koordinace, a proto jsou rozeb´ırány i základn´ı pˇredpoklady, které mus´ı b´ yt splnˇeny k tomu, aby trˇzn´ı koordinace byla dostateˇcnˇe u ´ˇcinná. Druh´ y celek je v´ ykladem základ˚ u mikroekonomie, a to v kapitolách 5.–11. V´ yklad je podán v posloupnosti obvyklé v uˇcebnic´ıch základ˚ u ekonomie. Zaˇc´ıná vysvˇetlen´ım motivace spotˇrebitele, pomoc´ı které se popisuje utváˇren´ı a zejména chován´ı poptávky na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Následná 6. kapitola umoˇzn ˇuje pochopit v´ yznam náklad˚ u, vˇcetnˇe jejich ˇcasové struktury, k popisu a anal´ yze chován´ı firmy. Zvláˇstn´ı pozornost je kladena na ujasnˇen´ı si skuteˇcnosti, ˇze i pro firmu jako trˇzn´ı subjekt, je snadno vymezitelné jednoznaˇcné kriterium vypov´ıdaj´ıc´ı o tom, pˇri kterém mnoˇzstv´ı produkce (v´ ystupu firmy) dosahuje firma se sv´ ymi v´ yrobn´ımi kapacitami nejlepˇs´ıho z moˇzn´ ych trˇzn´ıch ˇreˇsen´ı. Odtud se odv´ıj´ı moˇznost vysvˇetlovat zmˇeny rozsahu v´ ystup˚ u, pokud se na trhu mˇen´ı cena v´ yrobku. Následuj´ıc´ı 7. kapitola je vˇenována dokonale konkurenˇcn´ımu trhu a chován´ı firmy na tomto trhu. V kapitole jsou vysvˇetleny dvˇe základn´ı souvislosti. To prvn´ı je rovnováha firmy a jej´ı vlastnosti a na ni navazuje objasnˇen´ı obsahu tzv. efektivnosti trhu (na pˇr´ıkladu dokonale konkurenˇcn´ıho trhu). Tento poznatek je vyuˇzit k interpretaci neefektivnost´ı trh˚ u v 9. kapitole. Kapitoly 8. a 9. se zab´ yvaj´ı nedokonale konkurenˇcn´ımi trhy. V 8. kapitole jde o historicko popisn´ y v´ yklad vzniku nedokonale konkurenˇcn´ıch trh˚ u, s d˚ urazem na tendenci k nedokonalosti prosazuj´ıc´ı v souvislosti s motivac´ı chován´ı firem a 9. kapitola ˇreˇs´ı postupnˇe problém utváˇren´ı rovnováhy v základn´ıch trˇzn´ıch strukturách tˇechto trh˚ u. Vedle schopnosti interpretovat rovnováhu firmy se zde jedná pˇredevˇs´ım o pochopen´ı obsahu tzv. trˇzn´ıch neefektivnost´ı, které souvis´ı jak s v´ yrobn´ı, tak s alokaˇcn´ı neefektivnost´ı. Závˇereˇcná ˇcást je tvoˇrena kapitolami 10. a 11., ve kter´ ych se pojednává o trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u. Z hlediska v´ ykladu základ˚ u ekonomie je mimoˇrádnˇe v´ yznamná zejména u ´vodn´ı ˇcást 10. kapitoly, ve které je vysvˇetlen základ teorie mezn´ı produktivity. Ta dává odpovˇed’ na otázku, ˇc´ım je dána cena v´ yrobn´ıch faktoru obecnˇe, ale protoˇze cena faktoru je d˚ uchodem jeho vlastn´ıka, jedná se o v´ yklad teorie rozdˇelován´ı. V návaznosti na tuto obecnou ˇcást je poté vˇenována pozornost specifikám trh˚ u jednotliv´ ych v´ yrobn´ıch faktor˚ u, tedy práce, p˚ udy a kapitálu.

Rejstˇr´ık

Rejstˇr´ık

,A, akciova´ spoleˇcnost, 137 akumulace, 178 ˇ zn´ı, 179 peneˇ ´ a, ´ 179 realn Akvinský, T., 35 Aristoteles, 33 Augustinus, A., 34

B , , barter, 21 bod ´ odvetv´ ˇ ı, 152 rovnovahy ukonˇcen´ı cˇ innosti, 121 ´ ı, 121 vyrovnan´ ˝ Bohm-Bawerk, E., 41 ,C, cena trˇzn´ı, 67 cenova´ diskriminace, 150 cenova´ liberalizace, 67 ceteris paribus, 48 Clark, J. B., 41 Colbert, J. B., 36

D , , ˇ ´ delba prace, 19 diferenciace, 125 pud, ˚ 167 diskriminace ´ 150 cenova, dluhopis, 181

E , , efekt duchodov´ ˚ y, 92, 169 ´ an´ ´ ı, 82 pˇrelev substituˇcn´ı, 94, 168 efektivnost alokaˇcn´ı, 127, 157 mezn´ı, 181 Paretova, 127 výrobn´ı, 24, 127, 157 ekonomicky aktivn´ı obyvatelstvo, 171 ekonomie ´ 41 neoklasicka, normativn´ı, 47 pozitivn´ı, 46 strany nab´ıdky, 45 ekonomika ´ eˇ planovan ´ ´ 60 centraln a, ´ 60 sm´ısˇ ena, externalita, 82 ,F, firma dominantn´ı, 152 Friedman, M., 44 funkce alokaˇcn´ı, 124 distribuˇcn´ı, 125 informaˇcn´ı, 123 omezovac´ı, 125 ˇ 22 penez, stimulaˇcn´ı, 125

H , , ´ rský mechanismus, 57 hospodaˇ ´ rstv´ı, 56 hospodaˇ ´ ı, 21 naturaln´ trˇzn´ı, 21, 63 hranice výrobn´ıch moˇznost´ı, 23

I, , institucionalismus, 42 ´ intenzita prace, 18 investice ´ 179 cˇ iste, ´ 179 hrube, obnovovac´ı, 179 restituˇcn´ı, 179 izokosta, 106 izokvanta, 106 ,K, ´ 20 kapital, fiktivn´ı forma, 177 fixn´ı, 178 ˇ zný, 178 obeˇ ˇ zn´ı forma, 177 peneˇ portfoliova´ forma, 177 kapitalizace pozemkove´ renty, 167 kardinalismus, 89 kartel, 138 Keynes, J. M., 43 ´ keynesianstv´ ı, 43 ´ 138 kombinat, komplement, 91 koncentrace, 134 koncern, 139 ´ 139 konglomerat, konkurence, 75 ´ 77 cenova, ´ 79 dokonala, mezi subjekty nab´ıdky, 76 ´ 80 monopolisticka, napˇr´ıcˇ trhem, 76 ´ 77 necenova, ´ 80 nedokonala, kˇrivka indiferenˇcn´ı, 90 Lafferova, 46

L , , Laffer, A. B., 46 linie pˇr´ıjmu, 90 Lucas, R. E., 45

M , , m´ıra ˇ nezamestnanosti, 171 ´ 172 pˇrirozena, ´ 181 urokov ´ a, makroekonomie, 47 Malthus, T. R., 39 Marshall, A., 41 Marx, K., 40 Menger, C., 41 merkantilismus, 35 raný, 36 rozvinutý, 36 ´ 103 mezn´ı produkt kapitalu, mikroekonomie, 47 Mill, J. S., 39 monetarismus, 44 monopol, 78, 80

pˇrirozený, 79 monopolisticka´ konkurence, 80 Mun, T., 36 mzda ´ a, ´ 168 realn

N , , nab´ıdka, 64 ´ naklady, 107 alternativn´ı, 24 ´ 107 celkove, fixn´ı, 107 implicitn´ı, 112 mezn´ı, 107 ´ mrtve´ vahy, 157 ˇ e, ´ 107 prum ˚ ern fixn´ı, 109 variabiln´ı, 109 variabiln´ı, 107 ´ nastroje regulace, 149 neoklasicka´ ekonomie, 41 nepruˇznost ´ 96 dokonala, neviditelna´ ruka trhu, 38 ˇ nezamestnanost ´ 171 cyklicka, ´ 171 dobrovolna, frikˇcn´ı, 171 ´ 171 nedobrovolna, ´ ı, 171 strukturaln´ ˇ nemeck a´ historicka´ sˇ kola, 40 nova´ klasicka´ makroekonomie, 45 ,O, obdob´ı ´ e, ´ 105 velmi kratk ´ an´ ´ ı, 45 oˇcekav budouc´ıho vývoje, 181 oligopol, 80 omezenost zdroju, ˚ 23 ´ ı omezovan´ rozsahu nab´ıdky, 148 výroby, 147 ordinalismus, 90 ,P, Pareto, V., 41 ´ poptavka, 65 ˇ ´ 65 koupeschopn a, potˇreba, 17 ´ 17 ekonomicka, ´ 17 neekonomicka, pozemkova´ renta, 167 pravidlo rovnosti mezn´ıch produktu, ˚ 165 ´ prace, 18 produkt celkový, 26 mezn´ı, 26 ´ 103 kapitalu, ˇ y, 27 prum ˚ ern´ ´ produktivita prace, 18 prumyslov ˚ a´ revoluce, 133 pruˇznost, 96 ´ 95 cenova, ´ 96 dokonala, ´ 96 jednotkova, pˇr´ıjem celkový, 111 mezn´ı, 113

ˇ y, 113 prum ˚ ern´ z mezn´ıho produktu, 105, 163 pˇrebytek spotˇrebitele, 127, 157 výrobce, 157 pˇrevis ´ nab´ıdky nad poptavkou, 74 ´ poptavky nad nab´ıdkou, 74 puda, ˚ 18

R , , regulace ´ 149 cenova, Ricardo, D., 39 ´ rovnovaha spotˇrebitele, 88 trhu, 73 ˇ an´ ´ ı rozdelov ´ 20 pˇr´ıme, , , S Samuelson, P. A., 43 Say, J. B., 39 ´ Sayuv ˚ zakon trhu, ˚ 39 sklon ´ k uspor ´ am, 179 mezn´ı, 180 k investic´ım, 180 ˇ 179 ke spotˇrebe, mezn´ı, 180 ˇ smena, 20 ˇ zn´ı, 21 peneˇ Smith, A., 38 soukrome´ vlastnictv´ı, 59 spotˇreba nerivalitn´ı, 81 rivalitn´ı, 81 výrobn´ı, 163 spotˇrebitelský pˇrebytek, 127 statek, 17, 98 ekonomický, 18 luxusn´ı, 98 ´ ecenn´ ˇ men y, 98 nezbytný, 98 ´ ı, 98 normaln´ soukromý, 81 veˇrejný, 81 volný, 17 struktura heterogenn´ı, 135 homogenn´ı, 133 substituce výrobn´ıch faktoru, ˚ 106 substitut, 91 ´ 138 syndikat,

T , , ˇ technologicka´ zmena, 103 teorie mezn´ı produktivity, 165 pracovn´ı hodnoty, 39 trh finanˇcn´ı, 181 trust, 138 trˇzn´ı mechanismus, 64 segmentace, 154 ,´ , U urok, ´ 33, 178 urokov ´ a´ m´ıra, 178, 181

Rejstˇr´ık

uspory, ´ 179 ˇ 177 uv ´ er, bankovn´ı, 177 uˇziteˇcnost, 87 ´ 87 celkova, mezn´ı, 87 uˇzitek mezn´ı, 87 ,V, vlastnictv´ı ´ 59 soukrome, výnosy z rozsahu, 27 klesaj´ıc´ı, 27 konstantn´ı, 28 rostouc´ı, 28 ´ 177 výnosova´ m´ıra z kapitalu, výroba manufakturn´ı, 133 výrobn´ı efektivnost, 24 výrobn´ı faktor, 18, 20 druhotný, 20 prvotn´ı, 20 ,X, ´ 33 Xenofon, ,Z, ´ zakon ´ klesaj´ıc´ı poptavky, 66 klesaj´ıc´ıch výnosu, ˚ 25 klesaj´ıc´ıho mezn´ıho produktu, 104 rostouc´ı nab´ıdky, 66 Sayuv, ˚ 39 substituce, 90 ´ ı výroby, 147 zdraˇzovan´ zisk, 111 uˇ ´ cetn´ı, 111 ´ ztrata, 111

Literatura

Literatura

[1] Fuchs, K., Tuleja, P.: Základy ekonomie. Praha, Ekopress 2003 [2] Fuchs, K., Tuleja, P.: Základy ekonomie. Pr˚ uvodce a cviˇcebnice k uˇcebnici . Praha, Ekopress 2004 ´, J.: Hlavn´ı smˇery ekonomického myˇslen´ı (do vzniku ne[3] Fuchs, K., Lisy oklasické ekonomie). Brno, MU ESF, 2000 ˇ 1991 [4] Heyne P.: Ekonomický styl myˇslen´ı. Praha, VSE, [5] Livesey F.: Economics, 2nd edition. Polytech Publishers Ltd., 1981 [6] Mansfield E.: Principles of microeconomics, 3th edition. New York, W.W. Norton and comp., 1980 [7] Mankiw G. N.: Zásady ekonomie. Praha, Grada Publishing 1999 [8] Shackle G. L. S.: Ekonomika pro potˇeˇsen´ı. Praha, Orbis, 1970 [9] Samuelson P.A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1991

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta. Mikroekonomie. Kamil Fuchs

Recommend Documents