Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Věra JANČUROVÁ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012

Věra JANČUROVÁ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KOMODITY A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NICH V ČESKÉ REPUBLICE Commodoties and investment Possibilities in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ

Autor: Bc. Věra Jančurová

Brno, duben 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

JANČUROVÁ Věra, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

KOMODITY A MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO NICH V ČESKÉ REPUBLICE Commodities and investment possibilities in the Czech Republic

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Analýza vybraných komodit jako investičních nástrojů a možností investování do nich pro drobné investory v České republice, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do vybraných komodit a jednotlivých možností těchto investic, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro drobné investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Postup práce a použité metody: Vymezení vybraných komodit jako investičních nástrojů a možností investování do nich pro drobné investory v České republice, analýza, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, formulace závěrů a doporučení pro drobné investory. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza, komparace, matematické metody.

3

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha : ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-807357-297. SYROVÝ, PETR. Investování pro začátečníky. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada, 2010. 105 s. ISBN 9788024734866. NESNÍDAL, TOMÁŠ - PODHAJSKÝ, PETR. Obchodování na komoditních trzích :průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 133 s. ISBN 80-247-1499-X. Žhavé komodity :jak můžete kdykoliv inestovat se ziskem na světových trzích. Edited by Jim Rogers. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Gabriela Oškrdalová

Datum zadání diplomové práce:

14. 10. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V Brně dne 14. 10. 2011

4

Jméno a př íjmení aut ora: Název dip lo mo vé práce: Název práce v angličt ině: Kat edra: Vedoucí dip lo mo vé práce: Rok obhajo by:

Věra Jančurová Komodity a možnosti investování do nich v České republice Commodities and investment possibilities in the Czech Republic Financí Ing. Gabriela Oškrdalová 2012

Anotace Obsahem mé diplomové práce je analýza komodit a možnosti investování do nich v České republice. Hlavním cílem je analýza vybraných komodit jako investičních instrumentů, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investování do komodit. Úvod práce je zaměřen na charakteristiku komodit, jejich začlenění v rámci investičních instrumentů a klasifikaci komodit. V práci je provedeno porovnání jednotlivých komoditních skupin resp. komodit s důrazem na jejich příležitosti a hrozby, především pro drobného investora v České republice. Poslední kapitola je věnována deskripci možností participace na komoditním trhu a jejich vzájemné komparaci. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení pro drobného českého investora.

Annotation The content of this diploma thesis is to analyze commodities and investment possibilities in the Czech Republic. The main goal is to analyze chosen commodities as investment instruments, identify strengths and weaknesses, possibilities and risks of commodities investing. Introduction of the work focuses on the characteristics of commodities, their placement inside the investment instruments and classification of commodities. A comparison of particular commodity groups or more precisely particular commodities with stress on their possibilities and risks is performed in the work, first of all for minor investors in the Czech Republic. The last chapter is devoted to the description of possibilities of participation at commodities market and their comparison. At the ground of gained knowledge there are stated recommendations for minor investor.

Klíčová slova Komodity, investiční instrumenty, finanční trh, reálná aktiva, investování, drobný investor, riziko, výnosnost, volatilita, index, fondy, strukturované produkty

Keywords Commodities, investment instruments, real assets, financial market, investing, minor investor, risk, profitability, volatility, index, funds, structures products

5

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komodity a možnosti investování do nich v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

Brno,

.............................................. Věra Jančurová 6

Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Gabriele Oškrdalové, vedoucí mé diplomové práce, za její vstřícnost, odborné vedení a cenné rady při zpracování daného tématu. Mé poděkování patří také rodině, přátelům a partnerovi za jejich pomoc a podporu při vypracovávání této práce.

7

Obsah OBSAH...................................................................................................................................................................................... 8 ÚVOD ........................................................................................................................................................................................ 9 1

KOMODITY JAKO FINANČNÍ AKTIVA .................................................................................................................. 11 1.1 FINANČNÍ TRHY A INVESTIČNÍ INSTRUMENTY ................................................................................................................ 11 1.2 KOMODITY .................................................................................................................................................................. 14 1.2.1 Členění komodit ................................................................................................................................................. 15 1.2.2 Proč investovat do komodit?............................................................................................................................... 17 1.3 ČESKÉ A ZAHRANIČNÍ KOMODITNÍ TRHY ....................................................................................................................... 20

2

ANALÝZA KOMODITNÍCH SKUPIN A JEDNOTLIVÝCH AKTIV ....................................................................... 24 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................................................................................... 24 AGRÁRNÍ (ZEMĚDĚLSKÉ) KOMODITY............................................................................................................................. 25 PRŮMYSLOVÉ KOVY ..................................................................................................................................................... 32 DRAHÉ KOVY ............................................................................................................................................................... 37 ENERGIE ...................................................................................................................................................................... 46

MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT............................................................................................................. 56 3.1 PŘÍMÁ INVESTICE DO KOMODIT ..................................................................................................................................... 57 3.2 KOMODITNÍ DERIVÁTY ................................................................................................................................................. 58 3.2.1 Pevné termínované obchody ............................................................................................................................... 59 3.2.2 Podmínečné (opční) obchody .............................................................................................................................. 61 3.3 INVESTICE DO KOMODITNÍCH FONDŮ............................................................................................................................. 63 3.4 INVESTOVÁNÍ DO KOMODITNÍCH INDEXŮ....................................................................................................................... 66 3.4.1 Indexové fondy ................................................................................................................................................... 67 3.4.2 Indexové akcie.................................................................................................................................................... 68 3.5 STRUKTUROVANÉ PRODUKTY ....................................................................................................................................... 70 3.6 INVESTICE DO ZEMÍ PRODUKUJÍCÍCH KOMODITY ............................................................................................................ 73 3.7 INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ V OBLASTECH A ZEMÍCH BOHATÝCH NA KOMODITY ............................................................ 74 3.8 KOUPĚ AKCIÍ SPOLEČNOSTÍ, KTERÉ PRODUKUJÍ SUROVINY, NEBO TĚMTO SPOLEČNOSTEM POSKYTUJÍ SLUŽBY .................. 74

ZÁVĚR.................................................................................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................................................................................... 79 ODBORNÁ LITERATURA ................................................................................................................................................... 79 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................................................. 84 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................................. 84 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................................................. 85

8

Úvod Na světových finančních trzích se v poslední době často objevují ekonomické, finanční, dluhové a jiné krize. Tato bouřlivá období nutí investory k hledání alternativních investičních možností. Na současném trhu existuje mnoho možností, kam investovat volné finanční prostředky. Investoři vybírají nejen z nových příležitostí, ale vrací se také ke starým, opomíjeným možnostem, jako jsou komodity. Investování na finančních trzích je v posledních letech velmi diskutovaným tématem a to nejen v politických či odborných kruzích, ale i mezi běžnými občany, kteří hledají vhodné umístění pro své disponibilní finanční prostředky. V poslední době hledají drobní investoři umístění pro své volné finanční prostředky, které jsou špatně zhodnocovány. Kromě klasických investičních příležitostí, které jsou jim nabízeny mnoha institucemi, se zajímají také o alternativní investiční příležitosti. Jednou z těchto často diskutovaných alternativních oblastí jsou komodity a možnosti participace na komoditním trhu. Z tohoto důvodu jsem si vybrala téma investování do komodit se zaměřením na drobného investora v České republice. Cílem práce je analýza vybraných komodit jako investičních nástrojů a možností investování do nich pro drobné investory v České republice, identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do vybraných komodit a jednotlivých možností těchto investic, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro drobné investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Celá práce je členěna na 3 kapitoly, které pomocí deskripce, analýzy, syntézy, komparace a matematických metod vedou k naplnění cíle. V první kapitole budou uvedena základní teoretická východiska pro analýzu komodit. Nejprve bude nastíněn pojem komodity, pro jehož pochopení je důležité jeho zařazení v ekonomii a především na finančních trzích. V této části budou vymezeny komodity jako investiční nástroje a součást finančních trhů. V krátkosti uvedu historii obchodování komodit a blíže se zaměřím na možnosti jejich klasifikace dle komoditních burz a odborníků zabývajících se komoditami. V rámci této části budou uvedeny silné a slabé stránky investování do komodit, s důrazem na jejich komparaci s dalšími investičními nástroji, především s akciovými trhy. Dále jsou v první kapitole provedena deskripce příležitostí a rizik investování na komoditním trhu. Druhá kapitola se na základě vymezení komoditních skupin věnuje analýze jednotlivých skupin, a zvláště pak vybraných komodit. Parciálním cílem této části je analyzovat jednotlivé komoditní skupiny a komodity za účelem identifikace příležitostí a hrozeb, které jsou s těmito investičními nástroji pro drobného investora spjaty. Dle získaných poznatků jsou jednotlivé komoditní skupiny či komodity doporučeny/nedoporučeny do investičního portfolia drobného investora. Záměrem této části bude nejen nastínit vývoj uvedených komodit, ale také přiblížit drobnému investorovi, ve kterých oblastech by mohl nalézt zajímavé investiční příležitosti a naopak, kterými komoditními skupinami by se raději neměl zabývat. Bude nastíněno, jakým způsobem by mohl drobný investor vyhodnocovat investiční instrumenty. V poslední části budou diskutovány možnosti participace na komoditním trhu, které jsou dostupné nejen drobnému investorovi. U každé z uvedených možností budou popsány přínosy a rizika daného způsobu participace na komoditním trhu společně. Následně je 9

provedena komparace jednotlivých možností investování do komodit. Na základě získaných poznatků budou učiněna doporučení pro drobného investora. V poslední kapitole budou uvedeny nejen klasické investiční možnosti v České republice jako nákup komoditních kontraktů, ale také méně např. komoditní fondy. Českému investorovi jsou mimo českých možností participace na trhu k dispozici také zahraniční trhy, které nabízí mnohem četnější sbírku investičních instrumentů. Mezi těmito instrumenty budou zmíněny např. strukturované produkty na komoditní aktiva.

10

1 Komodity jako finanční aktiva V této kapitole budou stanovena teoretická východiska pro analýzu možností investování do komodit. Nejprve zmíním všeobecně finanční trhy a investiční instrumenty. První část se zabývá ustanovením základních pojmů jako finanční trh, investiční instrument, komodity a další. Vzhledem k zaměření této práce na komodity je soustředěna pozornost na trhy s reálnými investičními instrumenty a na samotné reálné investiční instrumenty. V rámci rozdělení trhu nastíním silné a slabé stránky investování do reálných aktiv a jejich výhody či nevýhody oproti finančním aktivům. Dále bude uveden samotný pojem komodity a možnosti jeho interpretace, spolu s vymezením aktiv, která řadíme mezi komodity. Vzhledem k objemu této skupiny investičních instrumentů, bude nastíněna možnost jejich členění do skupin dle zahraniční i české literatury. Na základě zjištěných možností klasifikace provedu vlastní rozdělení aktiv do skupin, které považuji za smysluplné a pro drobného investora za výchozí.

1.1 Finanční trhy a investiční instrumenty Komodity jsou společně s dalšími reálnými a finančními instrumenty součástí finančních trhů. Proto se nejprve podíváme na samotné finanční trhy a jejich klasifikaci s cílem začlenit komodity v rámci tohoto trhu. Finanční trh lze, dle odborné literatury, specifikovat jako „souhrn investičních instrumentů, institucí, postupů a vztahů, při nichž dochází k přelévání volných finančních zdrojů mezi přebytkovými a deficitními jednotkami na dobrovolném smluvním základě.“1 Uvedené ekonomické pojetí finančního trhu je velmi široké, což umožňuje zařadit do tohoto segmentu množství různorodých operací. Jiné vymezení téhož trhu je možné z pohledu investičních instrumentů, kdy je finanční trh definován dle Veselé jako „trh krátkodobých a dlouhodobých cenných papírů, trh finančních derivátů a dalších tržních segmentů v podobě devizového trhu a trhu reálných aktiv.“2 Z uvedených definic je patrné, že je na takto vymezeném finančním trhu obchodováno značné množství investičních nástrojů pomocí různých operací. Tato skutečnost si v ekonomické teorii i praxi vynutila další členění finančních trhů. V soudobé literatuře se můžeme setkat s odlišnými způsoby klasifikace, na základě různých kritérií, jedním z nich je členění dle charakteru obchodovaných aktiv. Dle charakteru obchodovaných aktiv je možné klasifikovat čtyři druhy trhu. Jedná se o dluhový, akciový, komoditní a měnový trh. Odlišnosti vymezených trhů spočívají nejen v rizikovosti ale také v investičních instrumentech, které jsou na daném trhu obchodovány. Pro bližší specifikaci těchto trhů se nejprve zaměříme na samotné investiční instrumenty. Investiční instrumenty jsou aktiva, která umožňují investorům podílet se na daném trhu a přináší nárok na budoucí příjem. V literatuře se můžeme setkat s vymezením investičních instrumentů jako aktiv, která, „investorovi přináší nějaký nárok na budoucí příjem, a to ať již se jedná o příjem v podobě dividend, kuponových plateb, kurzových zisků nebo úroků.“3 Investiční instrumenty lze chápat v širším slova smyslu jako každý nástroj, 1

VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 19 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 19 3 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6 str. 19 2

11

který umožňuje nějaký budoucí příjem. V užším pojetí vymezuje v České republice investiční instrumenty legislativa. Investiční instrument je vymezen zákonem č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu v platném znění, který vyjmenovává jednotlivé investiční instrumenty. V tomto legislativním vymezení není za investiční instrument považována z reálných instrumentů např. přímá investice do nemovitosti, i přesto, že i s touto investicí mohou být spojeny budoucí příjmy. Zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu v platném znění zařazuje mezi investiční instrumenty cenné papíry, podílové listy, futures, úrokové termínové smlouvy, swapy, opce atd.4 Tato zákonná úprava je pro naše účely příliš úzká, a proto se přikloníme k širšímu ekonomickému pojetí investičních instrumentů. Za investiční instrumenty budou v této práci považovány nástroje, s nimiž je spojen nárok na budoucí kapitálový, dividendový či jiný příjem. Investiční instrumenty jsou tedy nejen cenné papíry, opce, futures, forwardy, ale také reálná aktiva (včetně nemovitostí) atd. Investiční instrumenty mohou být klasifikovány na dvě různorodé skupiny. Hovoříme zde o tzv. finančních a reálných investičních instrumentech. Finanční investiční instrumenty jsou všeobecně větší skupinou, budeme-li posuzovat objem obchodů na daném trhu, a jsou také u investorů více oblíbené. „Do mnohem početnější skupiny finančních instrumentů, které zpravidla nemají hmotnou, hmatatelnou podobu lze např. zařadit různé druhy cenných papírů, finanční deriváty, pojišťovací kontrakty, termínové nebo spořicí účty apod.“5 Finanční instrumenty zahrnují instrumenty peněžního trhu, kapitálové a devizové instrumenty. V rámci finančních investičních instrumentů můžeme vymezit také malou skupinu hmatatelných aktiv, cenné kovy. Dle některých odborníků (např. Jílek6) jsou cenné kovy, díky svým charakteristickým vlastnostem a možnostem využití, součástí jak finančních tak reálných instrumentů. Toto zařazení k finančním investičním instrumentům vychází z jejich historického využití k výrobě mincí. Komoditní trh, resp. komoditní investiční instrumenty, lze zařadit mezi finanční investiční instrumenty, jak již bylo uvedeno výše, dle některých odborníků, jen v případě, že jde o trh s cennými kovy (zlato, stříbro, paládium).7 Zařazení drahých kovů mezi finanční investiční instrumenty považuji za intuitivní a správné. Drahé kovy mohou být svými charakteristikami zařazeny mezi finanční i reálné instrumenty. V rámci této práce se drahým kovům budu věnovat jako součásti reálných instrumentů, ale jejich začlenění mezi finanční instrumenty považuji také za správné. Pozice drahých kovů je výjimečná, na rozdíl od ostatních reálných investičních instrumentů je nelze jednoznačně začlenit. Reálné investiční instrumenty jsou na rozdíl od finančních investičních instrumentů spíše hmatatelné povahy. „Mezi reálné instrumenty, které zpravidla mají hmotnou, hmatatelnou podobu, lze např. zařadit různé formy investic do drahých kovů, drahokamů, uměleckých sbírek, nemovitostí nebo nerostných surovin.“8 Reálné finanční instrumenty se vyznačují zpravidla hmotnou podobou a od finančních instrumentů se liší nejen svými

4

přesné vymezení všech investičních instrumentů je dostupné v zákoně č.256/2004 §3 ods.1 viz: Přesné znění zákona: Investiční nástroje a investiční služby [online]. Business center, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: <www: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/cast2.aspx> 5 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6 str19 6 JÍLEK, J., Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4; str. 63 7 JÍLEK, J., Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4; str. 63 8 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 20

12

vlastnostmi, ale také pohybem své výnosové míry.9 „Pohyb výnosové míry některých reálných aktiv je poměrně silně korelován s pohybem inflace nebo s výskytem období politických nebo ekonomických nejistot, a proto význam a zájem o tento druh aktiv stoupá především v těchto situacích a obdobích.“10 Jak již bylo uvedeno výše, lze členit finanční trh do segmentů podle toho, jaký druh investičních instrumentů je zde obchodován. Dříve zmíněné trhy dluhové, akciové, komoditní a měnové jsou součástí trhu finančních a reálných investičních instrumentů. „Trh reálných aktiv, který je, jak už ostatně napovídá jeho název, trhem, kde se obchoduje s tou skupinou investičních instrumentů, jež je označována jako reálná aktiva. Jedná se o instrumenty, které jsou určitým způsobem vázány na konkrétní předmět, komoditu.“11 Součástí trhu s reálnými aktivy jsou podle obchodovaných investičních instrumentů např. trhy nemovitostní a komoditní. Rozdíly mezi finančními a reálnými instrumenty jsou zásadní a přináší s sebou pro investory mnoho výhod a samozřejmě také nevýhod. Dle mého názoru patří mezi silné stránky investování do reálných investičních instrumentů především jejich skutečná hodnota. I v případě poklesu hodnoty je vždy možnost využití daných reálných aktiv v budoucnu, investor má “něco v ruce“. S nadsázkou lze říci, že s akciemi zkrachovalé společnosti toho již mnoho pořídit nepůjde, pomineme-li možnost krátkodobého zahřátí při pálení listinných finančních instrumentů. Výhodou reálných instrumentů je i jejich růst ceny v inflačním prostředí. Další výhoda komodit může být spatřována v tom, že hodnota reálných investičních instrumentů roste v období nestability a nejistoty, které naopak finanční aktiva oslabují.12 Komodity umožňují diverzifikaci portfolia, která je spjata se skutečností, „že mezi pohybem výnosových měr finančních a reálných aktiv byly,…, naměřeny korelační koeficienty, které se výrazně neodchylují od nuly.“13 Mezi silné stránky komoditního trhu lze zařadit také zřetelné a dlouhotrvající trendy, které se na tomto trhu objevují14. V neposlední řadě je mezi výhody spojené s vlastnictvím reálných aktiv řazena také skutečnost, že mohou přinést svému majiteli nepeněžitý užitek, jako např. radost z vlastnictví určitého aktiva. V případě komodit lze tento nepeněžitý užitek sledovat např. u zlata. Nevýhody reálných aktiv, tedy i komodit, můžeme spatřovat v některých případech ve vysokých transakčních nákladech či nízké likviditě. Tyto problémy jsou spojeny především s přímou držbou daného aktiva, a lze je v některých případech omezit nebo dokonce odstranit volbou vhodné investiční strategie. Za nevýhodu komoditního trhu lze považovat i vyšší volatilitu jednotlivých komodit, která je spojena nejen s potenciálními vyššími výnosy, ale také s většími riziky.15 K nevýhodám investování do komodit můžeme zařadit také skutečnost, že s těmito investicemi nejsou spojeny pravidelné příjmy. Výnos je možné realizovat pouze na konci investičního horizontu jako kapitálový výnos. U převážné většiny komodit je možné za nevýhodu považovat také měnové riziko, které musí český drobný 9

VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 256 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 26 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 26 12 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 259 13 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 259 14 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 19 15 Výhody a nevýhody [online]. Atlantik, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 10 11

13

investor zvážit. „Při investicích je také důležité brát ohled na měnové riziko. Většinou se totiž komodity obchodují v amerických dolarech.“16 Tabulka 1: Výhody a nevýhody investování do reálných aktiv (především komodit) Výhody Skutečná hodnota Odlišný vývoj od akcií/dluhopisů Převážně dlouhotrvající trendy Nepeněžitý užitek Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

Nevýhody Nízká likvidita Vyšší transakční náklady – při přímé investici Pouze kapitálový výnos, nikoliv pravidelné příjmy Volatilita některých komodit

1.2 Komodity Výše uvedené členění finančních trhů nás přivedlo až k samotným reálným investičním instrumentům, jejichž součástí jsou, mimo jiné, komodity. Nyní se budeme zabývat samotným pojmem komodity, který byl zaveden výše, a jež lze v českém pojetí vymezit několika způsoby. Původ výrazu komodity můžeme hledat v anglickém slově commodities, které lze do češtiny interpretovat také jako zboží popř. suroviny. V českém pojetí není přesně stanoven rozdíl mezi těmito pojmy a jsou mnohdy považovány za synonyma. Pojem surovina považuji za nedostatečný, neboť neobsahuje všechna aktiva, která jsou obsažena v pojmu komodity. Aby byly obsaženy všechny možnosti, bylo by nutné uvádět místo pojmu komodity spojení zboží, služby a suroviny. Z tohoto důvodu bude v práci používán pojem komodity, nikoliv jeho české ekvivalenty, které jsou více či méně zúžené. Termín komodity můžeme specifikovat jako „zastupitelné zboží, jež lze standardizovat a tudíž i (bez své fyzické přítomnosti) obchodovat na organizovaných trzích (komoditních burzách)“17. Jinými slovy můžeme říci, že se jedná o „zboží, jež má podobu hmotných předmětů a služeb“18. Dědič v této definici dodává, že jde o zboží v užším slova smyslu, které bývá také označováno jako reálné zboží.19 Do této kategorie lze zařadit mnoho statků, které jsou součástí našeho každodenního života jako: maso (vepřové, hovězí), obilniny (oves, pšenice, ječmen), ropa, zlato, stříbro atd. Dle mého názoru je výstižná definice Nesnídala, Podhajského, která uvádí, že „komodity jsou jedním z naprostých základů života na naší planetě, a dokud bude existovat lidstvo, bez pochyb zde budou i nejrůznější komodity, které budou dnes a denně nakupovat nebo prodávat miliony lidí.“20 Jedním z charakteristických znaků komodit je jejich všudypřítomnost a každodenní využití v lidském životě. Komoditní obchody se často vyznačují přesně stanovenými pravidly, která obsahují nejen množství a čas dovozu, ale také popisy daných komodit. Všechny tyto vlastnosti komodit přispívají k jejich snadnému obchodování na organizovaných i neorganizovaných

16

Investice do komodit? [online]. Česká televize, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/170174-investice-do-komodit-velke-sklady-k-nim-rozhodne-nepotrebujete/> 17 REJNUŠ, O., Cenné papíry a burzy. 1. Vyd. Brno: CERM, 2009. 400 s. ISBN 978-80-214-3805-7; str. 23 18 DĚDIČ, J., Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9.str. 21 19 DĚDIČ, J., Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9.str. 21 20 NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X; str. 13

14

trzích a mohou tak představovat zajímavou možnost pro investory. Vzhledem k velkému množství komodit, dochází v praxi i teorii k jejich další klasifikaci. 1.2.1 Členění komodit Na základě výše uvedených informací je patrné, že pojem komodity je velmi obsáhlý a zahrnuje velké množství nástrojů s odlišnými vlastnostmi. Různorodost a početnost obsažených instrumentů by mohly vést k znepřehlednění trhu. Z tohoto důvodu je ono velké množství statků, které lze zařadit mezi komodity, často klasifikováno do podskupin. Cílem členění je především usnadnění orientace v takto obsáhlé skupině. Existuje mnoho přístupů a způsobů klasifikace komodit. Všeobecně lze říci, že cílem těchto segmentací není dokonalé zatřídění všech komodit, které je možné na trhu obchodovat. Jde spíše o zpřehlednění a systematizaci daného tržního segmentu. V rámci ekonomické teorie i praxe se tedy můžeme setkat s různými způsoby klasifikace komodit. Klasifikace jednotlivých odborníků a zájmových skupin se mnohdy velmi liší, podle účelu členění. Na českém trhu se můžeme setkat např. s velmi podrobným členěním komodit s agrárním zaměřením, které provádí agrární komoditní burzy. Tato podrobná klasifikace, právě v dané oblasti, je způsobena šíří tohoto trhu u nás. K odlišným klasifikacím komodit oproti komoditním burzám přistupují investiční zprostředkovatelé, investoři i orgány dohledu. V literatuře můžeme najít podrobnější i méně podrobné segmentace komoditního trhu, které odráží potřeby daného subjektu. V následující části budou uvedeny příklady klasifikace některých subjektů, jejich komparace a na základě získaných poznatků ustanoven vlastní způsob klasifikace pro účely této práce. Mezi nejznámější subjekty zabývající se komoditami ve světě patří Commodity Research Bureau (dále CRB)21, jež je nejstarší analytickou společností zabývající se komoditami.22 CRB považuji za velmi komplexní zdroj informací, který může být drobnému investorovi velmi nápomocný nejen v začátcích investování do komodit. Tato americká agentura ve své ročence pravidelně informuje o obchodovaných komoditách a vydává studie zaměřené na jednotlivé komodity. Na webových stránkách CRB je možné najít informace o více než 80 různých komoditách. Z tohoto důvodu vytvořila CRB členění komoditních aktiv, které má usnadnit orientaci v této početné skupině. Dle CRB jsou komodity segmentovány do těchto skupin: - Energie - Obiloviny - Průmyslové suroviny - Zvířata - Drahé kovy - „Softs“ – „jemné“ suroviny jako cukr, kakao, káva23 Jak již bylo uvedeno v úvodu této části, cílem klasifikace není roztřídit všechny komodity, tedy ani ve výše uvedeném členění nejsou obsaženy všechny. Začlenění všech 21

Více informací o Commodity Research Bureu je dostupných na WWW: http://www.crbtrader.com/data.asp?page=chart History of Comodity Research Bureau [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/history.asp> 23 Comodity Research Bureau, a barchant company [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/> 22

15

obchodovaných komodit není ani cílem CRB ani cílem této práce. Cílem je pouze nastínění jednotlivých skupin pro účely usnadnění analýzy trhu komodit. Z dalších možných členění bych ráda zmínila rozdělení dle Rogerse, který reprezentuje jeden ze způsobů, jakým člení komodity profesionální a úspěšný investor na komoditních trzích. - Obiloviny a olejniny - Skot - Zemědělské komodity - Energie - Průmyslové kovy - Drahé kovy - Ropa24 Rogersovo pojetí je čerpáno z jeho mezinárodního komoditního indexu, který byl sestaven za účelem sledování trhu a začlenění komodit do investičního portfolia. Rogersův způsob klasifikace je dle mého názoru pro drobného investora velmi podrobný. A i přesto, že se jedná o velmi důkladný a zajímavý způsob klasifikace, je pro účely této práce příliš detailní. Mezi klasifikací CRB a Rogerse je možné najít množství společných znaků, obě členění použijeme pro vytvoření vlastní klasifikace. Na českých komoditních burzách, jejichž nabídka je dle mého zjištění oproti zahraničním trhům relativně omezená, se můžeme setkat s dalším druhem členění komodit. Toto členění je používáno komoditními burzami v České republice a projevuje se na něm úzké množství obchodovaných komodit. Jako příklad burzovní klasifikace komoditních aktiv v České republice uvedu rozdělení dle Českomoravské komoditní burzy Kladno, které je typické pro české komoditní burzy. - Průmyslové - Dřevařské - Energie - Odpady - Agrární Jak je patrné, z uvedených tříd, je zde zastoupeno jen úzké spektrum komodit. U ostatních burz se setkáme s velmi podobnými klasifikacemi komodit, v mnohých případech ještě úžeji zaměřenými. S užším členěním komodit je možné se setkat např. na Komoditní burze Praha, kde je možné obchodovat pouze se třemi třídami aktiv: - Agrární komodity - Dříví a dřevní hmota - Průmyslové komodity Ke zmíněným členěním komoditních burz bych ráda zmínila, že možnost obchodování není vždy realizována a některé třídy aktiv nejsou reálně obchodovány. Pro účely této práce zvolím na základě výše uvedených poznatků vlastní rozlišení komodit, které považuji za zcela nejzákladnější a pro drobného investora za velmi přehledné. Vzhledem k získaným poznatkům nepovažuji klasifikace českých komoditních burz za dostatečné. Za výchozí rozdělení zvolím pojetí Rogerse, které pro účely této práce upravím 24

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 218-240

16

s cílem zjednodušit jej. Jak již bylo uvedeno výše, není smyslem pokrýt všechna komoditní aktiva, ale spíše usnadnit orientaci drobnému investorovi ve skupině komoditních investičních instrumentů. Pro drobného investora nedisponujícího rozsáhlými znalostmi je, dle mého názoru, základní klasifikace komodit: - Zemědělské (agrární) produkty (např.: obiloviny, olejniny, zvířata, káva, kakao, cukr) - Průmyslové kovy (např.: měď, olovo, hliník) - Drahé kovy (např.: zlato, stříbro, platina) - Energie (např.: ropa, zemní plyn) Toto členění považuji za základní pro drobného investora, který nedisponuje rozsáhlými finančními prostředky, které bude moci využít pro investování, a především není vybaven znalostmi a zkušenostmi profesionálních investorů. Drobným investorem nechť je fyzická osoba se zájmem o investování a poznání v oblasti finančních trhů, nikoliv spekulant. Pro vymezení rozdílu mezi investorem a spekulantem, definujme nejprve rozdíl mezi samotnou spekulací a investicí. Existuje několik pojetí, která různými způsoby odlišují spekulaci od investice a to např. na základě odlišnosti účelu, časového horizontu nebo dle obsaženého rizika. Pro tuto práci použiji kombinaci těchto znaků a za investici bude považována operace, která dle Grahama, „po důkladné analýze slibuje bezpečné zachování jistiny a odpovídající výnos“25a současně je spojena s dlouhodobým horizontem. Operace nesplňující tyto podmínky budou považovány za spekulace a osoby využívající tyto operace budou označeny za spekulanty.26 Investor, nechť je účastníkem trhu, který vkládá své finanční prostředky na finanční trh po důkladné analýze s příslibem bezpečného zachování jistiny a odpovídajícího výnosu.27 1.2.2 Proč investovat do komodit? V předchozích částech byly uvedeny základní informace týkající se komodit a jejich začlenění v rámci finančního trhu. Dále byl definován pojem komodity a provedena jejich klasifikace na agrární, průmyslové, drahé kovy a energie. Nyní se podíváme na přínosy a rizika, které jsou s komoditami spojeny, a pokusíme se odpovědět na otázky: Proč by měl investor investovat do komodit? Jakou část portfolia by měly tvořit komodity? Jsou vhodné komodity pro zkušené i nezkušené investory? Existuje mnoho rozličných názorů na investování do komodit. Dle některých odborníků28 jsou komodity určeny ke spekulacím, a pro drobného dlouhodobě zaměřeného investora nevhodné. Goldie, Murray uvádí jako nevýhodu investování do komodit fakt, „že na rozdíl od tradičních aktiv komodity nevytvářejí výnosy, nenesou úroky ani netvoří obchodní hodnoty.“29 Stejný názor zastává také Syrový, který považuje komodity za přežitek nevhodný pro současné drobné investory. Syrový uvádí, že komodity nemusejí být nutně v portfoliu obsaženy. „Portfolio se obejde bez toho, abychom v něm měli cihličku zlata nebo barel 25

GRAHAM, B., Inteligentní investor. 1. vydání. PRAHA:Grada Publishing, a.s., 2007. 504 s. ISBN978-80-247-1792-0; str. 35 Více o rozlišení spekulace a investice viz.: JANČUROVÁ V., Bakalářská práce: Dot.com krize. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 49 s. 27 V případě, že budou v práci zmíněny oba tito účastníci trhu (spekulant i investor) současně bude tento subjekt označen spekulant/investor. 28 GOLDIE, D. C., MURRAY, S. M., Co potřebujete vědět o investování. 1. Vydání. Praha:Pragma, 2011. 104 s. ISBN 978-80-7349-264-9 str. 319 a 321 29 GOLDIE, D. C., MURRAY, S. M., Co potřebujete vědět o investování. 1. Vydání. Praha:Pragma, 2011. 104 s. ISBN 978-80-7349-264-9 str. 319 a 321 26

17

ropy.“30 Tyto názory jsou založeny na rizicích, která s sebou investování do reálných instrumentů přináší. Jedním z významných rizik je riziko tržní, které je spojeno s neočekávanými událostmi. Za relevantní jsou považovány události, které mohou ovlivnit cenový vývoj trhu. Mezi tržními riziky můžeme zmínit např. riziko hospodářského poklesu, riziko politického převratu, riziko přírodních katastrof atd. Další riziko lze spatřovat v nižší likviditě investice. V neposlední řadě je nutné zvážit měnové riziko, které je spjato s převážnou částí reálných investičních instrumentů, neboť převážná část je obchodována v cizích měnách. S odpůrci komoditního investování nesouhlasí značná část ekonomů, investorů a dalších odborníků, kteří doporučují komodity jako obranu proti inflaci a možným propadům akciových trhů, tedy k diverzifikaci portfolia. Na druhé straně tedy stojí mnoho expertů, kteří věří, že komodity nejsou přežitkem a měly by být součástí každého portfolia, tedy i portfolia drobných investorů. Např. Rogers31 a Mellon32doporučují investování do komodit a vyzívají i drobné investory ke vstupu na komoditní trh. Tito odborníci rozlišují mezi komoditními spekulacemi a komoditními investicemi. „Komoditní spekulace lze všeobecně nedoporučit. Hodně jiné je to však s komoditami jako nástrojem pro dlouhodobé investice. Zde se nabízejí velmi zajímavé příležitosti.“33 Existuje mnoho důvodů, proč investovat na komoditním trhu. Jedním z nejznámějších a nejčastěji opakovaných důvodů je diverzifikace portfolia. Díky zařazení reálných investičních instrumentů do portfolia může docílit investor lepší diverzifikace, kterou lze považovat za přidanou hodnotu reálných investičních instrumentu, tedy i komodit. Začleněním reálných investičních instrumentů do portfolia dochází, kromě diverzifikace, také ke zvýšení výnosnosti portfolia. Dalším důvodem pro vstup na komoditní trh může tedy být vyšší výnosová míra, která dosahuje svých maxim v obdobích nestability a nejistoty. Dle Veselé má výnosová míra reálných aktiv tendence dosahovat nejvyšších hodnot v období inflace, ekonomické a politické nestability.34

30

SYROVÝ, P., Investování pro začátečníky. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 112 s. IBN 978 80 247 34866; str.105 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6 32 MELLON, J., CHALABI A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-2512144-3; str.101 33 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 169 34 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 291 31

18

Graf 1: Možnost zvýšení výnosnosti portfolia začleněním komodit

Zdroj: www.rb.cz35

Na základě zkušeností investorů a získaných poznatků analytiků bylo zjištěno, „že reálná aktiva jsou dobrým prostředkem k zajištění se proti inflaci, neboť jejich výnosová míra v situacích inflace obecně roste.“36 Podle Mellona, Chalabiho existuje pět důvodů, proč investovat do komodit 1) Komodity jsou pojistka proti inflaci 2) Poptávka po komoditách neustále poroste 3) Komodity zapadají do strategie investiční diverzifikace 4) V komoditách se odehrává 25 % světového obchodu 5) Pro drobné investory jsou komodity novou investiční možností37 Mezi příležitosti, které se investorovi investování do komodit nabízí, je zajištění proti inflačnímu růstu, které uvádí i Mellon, Chalabi. „Reálná aktiva investorovi umožňují velmi dobré zajištění se proti inflačnímu znehodnocení.“38 Příležitost ochrany je nabízena také v obdobích nestability a nejistoty (viz. výše). Problematicky hodnotím především aktuální vývoj na komoditních trzích. Aktuální vysoké ceny některých komodit mohou naznačovat tvorbu bubliny na daném trhu. Z tohoto důvodu je velmi důležité nebrat komodity jako celek, ale zvolit právě ty, které se zdají být stále ještě správně oceněné, popř. počkat na správný okamžik vstupu na trh. Tabulka 2: Příležitosti a rizika investování do reálných aktiv (především komodit) Příležitost Ochrany před inflačním růstem Ochrany v obdobích nestability a nejistoty

Riziko Tržní riziko Riziko likvidity

35

Brožura komodity [online]. Reiffeiesenbank, 2008 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.rb.cz/attachements/pdf/financnitrhy/cenne-papiry/certifikaty/brozura_commodity-tracker_092008_aj.pdf> 36 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str.257 37 MELLON, J., CHALABI, A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-2512144-3; str. 101-102 38 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích.1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 259

19

diverzifikace (při poklesu úrokových měr rostou komoditní trhy) Potenciální vyšší výnosnost Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

Měnové riziko Riziko aktuálního vývoje

Dle mého názoru komodity bezesporu patří do portfolia drobného zkušeného i nezkušeného investora, protože nabízí nejen možnost diverzifikace portfolia a lepších výnosů. Ale také, jak uvádí např. Rogers, se vyznačují dlouhodobými trendy. Samozřejmě musíme dodat, že komodity mohou být velmi nebezpečné, pokud jsou v neznalých a nepoučených rukou,39 ale pro informované investory nepřináší větší riziko než jiné investiční instrumenty. Tedy komodity určitě ano, otázkou ale zůstává, zda jsou vhodné všechny komodity. Považuji za důležité zmínit, že i na komoditním trhu musí být dodržována všeobecně známá pravidla investování jako: nevsázet vše na jednu kartu, emoce stranou, nedělat ukvapené závěry, počítat s neúspěchy atd. Drobný investor by měl i při investování do komodit dodržovat pravidla investování a na základě svých potřeb a požadavků s ohledem na riziko, výnos a likviditu zařadit vhodné komodity ve vhodném poměru k dalším investičním instrumentům do svého portfolia. I v oblasti komodit doporučuji drobnému investorovi investovat do takových instrumentů, které jsou pro něj srozumitelné a v nichž se dokáže orientovat. Na jednotlivé komodity a jejich vhodnost se podíváme v následující kapitole.

1.3 České a zahraniční komoditní trhy Samotné komodity by nebylo možné využívat jako investiční instrumenty bez existence trhů, které umožňují jejich obchodování. Jak již bylo uvedeno výše, komoditní trhy jsou součástí finančních trhů. Z tohoto jejich zařazení vyplývají i možnosti organizace obchodování na komoditních trzích, tzn., jsou stejné, jako na finančních trzích. Základní rozlišení spočívá v tom, zda se jedná o trh organizovaný, či neorganizovaný. Neorganizované trhy jsou volně přístupnými trhy, „kde poptávka a nabídka instrumentů není organizována žádným subjektem“40. Organizované trhy jsou zpravidla silně regulovány zákony dané země, jde o trhy „kde licencovaný subjekt organizuje nabídku a poptávku po investičních instrumentech v souladu s platnou legislativou a podle stanovených pravidel a předpisů“41. Na základě míry regulace se organizované trhy dále člení na trhy burzovní a mimoburzovní. „V obou uvedených případech se jedná o licencované instituce, jejichž podnikatelskou činností je agregace nabídky a poptávky zde obchodovaných investičních instrumentů…“42 Mimoburzovní trh „je trhem, na němž je licencovaným subjektem organizována nabídka a poptávka po instrumentech, které již nemusí vyhovovat přísným požadavkům kladeným na instrumenty obchodované na burze.“43 Z důvodů přísných požadavků, kladených na instrumenty obchodované na burze, vznikly mimoburzovní organizované trhy. Výhodou mimoburzovních trhů může být používání jiných obchodních systémů, výše poplatků, odlišné 39

NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vydání Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X; str. 11 40 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 277 41 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 24 42 REJNUŠ, O., Cenné papíry a burzy. 1. vydání Brno: CERM, 2009. 400 s. ISBN 978-80-214-3805-7; str. 30 43 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 25

20

časy pro obchodování investičních instrumentů, které jsou na burze obchodovány a přijímání cenných papírů na burzách neobchodovatelných. 44 Burzovní trhy vznikly z potřeby standardizace a zefektivnění obchodních vztahů. Jak již bylo uvedeno, je burza součástí organizovaného trhu, tedy je regulována zákony, předpisy a pravidly, které musí být důsledně dodržovány. Burzy fungují zpravidla na členském principu a obchodování je na nich vysoce standardizované. V současné době existují např. burzy cenných papírů, devizové a v neposlední řadě burzy komoditní (zbožové). Komoditní burzy nejsou ničím novým. „Jejich tradice je poměrně hluboká a naprostá většina aktivit má přesně definovaný řád, který musí dodržovat každý obchodník.“45 Na komoditních burzách jsou uzavírány obchody promptní a termínované, které se liší dle doby mezi uzavřením kontraktu a jeho vypořádáním. Promptní obchody jsou charakteristické „okamžitým“ vypořádáním obchodu. Okamžitým je zde myšleno vypořádání do několika málo dní po uzavření obchodu. Rozdíl mezi uzavřením smlouvy a jeho vypořádáním, dodáním investičního instrumentu, se pohybuje v řádu několika málo dnů. Naproti tomu mají termínované obchody dobu vypořádání posunutu více do budoucna. „Za termínové obchody jsou považovány transakce, kdy mezi uzavřením obchodu a jeho plněním existuje určitý časový odstup delší než 3 dny, tj. odstup několika týdnů či měsíců.“46 Pro drobného investora jsou vhodné organizované trhy, burzovní i mimoburzovní. V zásadě se musí investor individuálně, dle svých konkrétních potřeb a požadavků, rozhodnout, zda vstoupí na trh burzovní či mimoburzovní. Pro nezkušeného drobného investora mohou být, díky vysoké standardizaci, vhodnější trhy burzovní. Zajisté ale není dobré opomíjet výše uvedené výhody trhů mimoburzovních. V následující části budou uvedeny organizované burzy, které jsou součástí českého a světového komoditního trhu. Nejprve se zaměřím na méně rozvinuté komoditní burzovnictví v České republice a následně budou uvedeny největší a nejvyspělejší burzy světa. České komoditní burzy Právní úprava komoditního trhu v České republice je stanovena zákonem č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Komoditní burza v České republice je zřízena jako právnická osoba za účelem organizování burzovních obchodů. Dozor a regulaci na komoditních trzích provádí Česká národní banka dále jen ČNB.47 K vývoji komoditních burz v České republice je nutné zmínit, že tento byl potlačen v období komunismu. V České republice se v současné době věnuje obchodu s komoditami hned několik burz, např.: - Power Exchange Central Europe (dále jen PXE), - Plodinová burza Brno (PBB), - Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK) - Komoditní burza Praha (KBP) - Obchodní burza Hradec Králové (OBHK)

44

REJNUŠ, O., Cenné papíry a burzy. 1. vydání Brno: CERM, 2009. 400 s. ISBN 978-80-214-3805-7; str. 33 NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vydání Praha: Grada, 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X; str. 32 46 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 71 47 Dle § 1 zákona č.229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. 45

21

Většina z uvedených komoditních burz je velmi úzce zaměřena na agrární komodity a obchodování probíhá jen některé dny v měsíci, s relativně malými objemy obchodů, viz příloha 1. Český komoditní trh není tak rozvinutý, jako jsou světové burzy. Značné omezení českého komoditního trhu působí také nízká likvidita. Pro drobného českého investora nenabízí, dle mého názoru, dostatek prostoru pro investice. Z tohoto důvodu považuji české komoditní burzy, pro drobného investora, za méně vhodné. Více možností k investování lze nalézt na světových burzách. Světové komoditní burzy Ve světě existuje celá řada komoditních burz. V zásadě lze říci, že každá vyspělá země má svoji komoditní burzu. Hlavní výhodou světových trhů je likvidita, kterou s sebou přináší častější obchodování a větší objemy realizovaných obchodů. Nevýhodou může být pro českého drobného investora jazyková bariéra a případné měnové riziko spojené s investováním v zahraničí. Na druhé straně je nutné zmínit, že i některé komoditní burzy v České republice obchodují v cizí měně48. Měnové riziko nelze tedy nepovažuji pouze za nevýhodu zahraničních burz. K největším komoditním burzám světa patří: - Chicago Mercantile Exchange Group (CME Group)49 - Eurex V rámci světových burz je nabízeno drobnému investorovi velké množství komoditních investic. Tyto investice mohou být realizovány díky zprostředkovatelům působícím v České republice. Investice na světových komoditních burzách zprostředkovávají např. investiční banky působících v České republice (např. Saxo Bank). Díky tomu shledávám světové komoditní burzy dostupné i drobným investorům, kteří se chtějí angažovat na komoditním trhu, jehož možnosti jsou v ČR nevelké. Shrnutí: V této kapitole byly vymezeny finanční trhy jako souhrn instrumentů, který napomáhá přelévání volných finančních zdrojů mezi přebytkovými a deficitními subjekty. Finanční trh je možné segmentovat na základě obchodovaných investičních instrumentů neboli nástrojů, které umožňují budoucí příjem. Takto vymezené investiční nástroje lze dělit, dle jejich podoby, na aktiva finanční a reálná. Součástí reálných aktiv jsou mimo jiné komodity, jejichž vymezení je pro tuto práci stěžejní. Komodity byly definovány jako zastupitelné zboží, suroviny a služby vysoké standardizace, které tvoří neoddělitelnou součást našich životů. Pro tuto práci jsem zvolila vlastní, velmi zjednodušené, členění komodit na agrární komodity, průmyslové kovy, drahé kovy a energie. V této části byly zmíněny také výhody a nevýhody reálných aktiv a následně přínosy a rizika samotných komodit. Hlavní nevýhoda komoditních investic je, dle některých ekonomů, v tom, že komodity nevytváří výnosy v podobě např. úroků. Na druhé straně stojí množství výhod, mezi nimi např. schopnost diverzifikace portfolia a zajištění proti inflaci. Na základě získaných poznatků byly komodity všeobecně doporučeny do portfolia drobného investora.

48

Např. Českomoravská komoditní burza Kladno, kde jsou některé obchody prováděny v Eurech. CME Group je tvořena čtyřmi komoditními burzami (Commodity Exchange – COMEX, Chicago Mercantile Exchange – CME, New York Mercantile Exchange – NYMEX, Chicago Board of Trade – CBOT) 49

22

V závěru této kapitoly jsou zmíněny komoditní trhy, které umožňují obchodování komodit. Všeobecně lze říci, že český komoditní trh není příliš rozvinutý a pro drobného investora je tedy méně vhodný. Větší možnosti se nabízí na zahraničních trzích, které má český investor na dosah díky množství zprostředkovatelů.

23

2 Analýza komoditních skupin a jednotlivých aktiv V této části se budu věnovat analýze jednotlivých komoditních skupin, jak byly klasifikovány v první kapitole této práce; tedy agrární komodity, průmyslové kovy, drahé kovy a energie. V úvodu budou stanovena teoretická východiska pro analýzu komoditního trhu. U každé komoditní skupiny bude nastíněn investiční potenciál a následně budou analyzovány konkrétní komodity. Pro velké množství komodit obsažených v jednotlivých skupinách vyberu jednotlivé komodity na základě náhodného výběru. V rámci analýzy jednotlivých komodit se zaměřením především na ty, které mohou být vhodným investičním instrumentem pro drobného investora.

2.1 Teoretická východiska Vzhledem k zaměření této části práce na analýzu komodit, uvedu nejprve teoretické základy ekonomické analýzy. Existuje několik přístupů, které mohou být využity pro analýzu aktiv. Nejznámější jsou technická, fundamentální a psychologická analýza. Jedná se o tři zcela odlišné metody, které byly vytvořeny za účelem prognózování vývoje trhu a pohybů tržních kurzů. Technická analýza vyhodnocuje budoucí vývoj na základě signálů, které dávají grafické ukazatele. Techničtí analytici nezohledňují okolní vlivy, vše důležité pro budoucí vývoj ceny aktiva je zahrnuto v grafech. Nedostatkem technické analýzy je využívání minulých dat, které může generovat nesprávná doporučení. Pravděpodobně i z tohoto důvodu je využívání technické analýzy na ústupu a je nahrazováno analýzou fundamentální, která si získává v posledních letech stále více příznivců. Fundamentální analýza bývá nejčastěji spojována s akciovými trhy, kde se zabývá „detailním zkoumáním základních a podstatných ekonomických, politických, sociálních, geografických, demografických aj. faktorů a událostí, které determinují vývoj akciových kurzů“50. Fundamentální analýza komoditního trhu může být, na základě předchozí definice, stanovena jako detailní zkoumání všech základních a podstatných faktorů a událostí, které ovlivňují cenový vývoj jednotlivých komodit. Jde o netechnickou metodu, která je založena především na úsudku analytika; výsledky dosažené touto metodou jsou subjektivní a závisí na zkušenostech, znalostech a dovednostech analytika. Pro účely této práce je, z fundamentální analýzy, důležitá analýza nabídky a poptávky51. Stejně jako na všech trzích, je i na komoditním trhu právě nabídka a poptávka tvůrcem ceny instrumentů. Lze tedy říci, že „velké dlouhodobé investiční trendy jsou výsledkem změny rovnováhy nabídky/poptávky“52. Pro analýzu dlouhodobých trendů, které, jak bylo uvedeno výše, jsou na komoditním trhu obvyklé, může analýza nabídky a poptávky generovat potřebné signály. Poslední zmiňovanou je analýza psychologická, která je založena na lidském faktoru jako rozhodujícím vlivu pro vývoj na trhu (v našem případě komoditním). Psychologická

50

VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str. 277 Otázky pro analýzu nabídky a poptávky viz příloha č. 9. 52 SCHIPMAN, M., Komodity, jak investova a vydělat.1. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 133s. ISBN: 978-80-251-1866-5; str. 78 51

24

analýza je využívána pouze okrajově, dle mého názoru, je to způsobeno podceňováním ekonomických ukazatelů a naopak přeceňováním vlivu lidského faktoru. Pro naplnění cíle této práce bude využito kombinace těchto analytických metod, přičemž za základní metodu bude použita fundamentální analýza, u jednotlivých komodit se zaměřením na analýzu nabídky a poptávky, kterou považuji za nejvhodnější pro tento druh instrumentů. Analýzu nabídky a poptávky považuji za vhodnou především proto, že nabídka a poptávka jsou hlavními tvůrci ceny.

2.2 Agrární (zemědělské) komodity Nejprve se zaměřím na agrární komodity, které jsou dle mého názoru drobnému investorovi velmi blízké, neboť se jedná o každodenní nezbytnou součást jeho života. Agrární, nebo také zemědělské komodity, bývají označovány anglickým termínem soft commodities a zahrnují velké množství komodit. Agrární komodity lze dále členit: obiloviny a olejniny (např. kukuřice, pšenice, sojové boby), potraviny a vlákna (káva, cukr, pomerančový džus, bavlna atd.) a hospodářská zvířata.53 Zemědělské komodity jsou v mnohém velmi specifickou skupinou komodit. Od ostatních komoditních skupin se agrární komodity liší především skutečností, že se jedná o obnovitelné zdroje. Nejen díky obnovitelnosti se na agrárních trzích objevuje větší volatilita, než je tomu u zbylých komodit. Za další odlišnost může být tedy považována volatilita54 cen zemědělských komodit. „Zemědělství je volatilnější a otevřené náhlým výkyvům způsobeným suchy nebo povodněmi, světovými cenami komodit nebo rozmary zbývajících obchodních monopolů.“55 Specifikem agrárních komodit je vysoká volatilita agrárních trhů způsobená celou řadou faktorů, které jsou často obtížně predikovatelné. Jde především o výkyvy nabídky způsobené živelnými katastrofami, škůdci či konflikty v oblastech bohatých na agrární komodity. Jako příklad silných výkyvů agrárních komodit může posloužit následující tabulka, která znázorňuje procentuální cenovou změnu během pouhých tří měsíců. Z tabulky jsou patrné změny výši desítek procent během velmi krátkého období. Dále je zřejmé, že vývoj cen jednotlivých komodit je velmi odlišný, zatímco některé ceny komodit rostou o téměř 50 %, jiné dosahují růstu cen kolem pouhých 20 %.

53

Zemědělské komodity [online]. Atlantik, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.atlantik.cz/nasenabidka/produkty/komodity/zemedelske-komodity> 54 Volatilita neboli rozkolísanost je míra průměrné intenzity kolísání kurzů během určitého časového období 55 ROGERS, J., Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 200s ISBN 978-80-247-4086-7; str. 143

25

Tabulka 3: Zdražení zemědělských komodit od 30. 6. do 30. 9. 2010 Cukr 47,50 % Pšenice 40,04 % Kukuřice 36,91 % Bavlna 32,80 % Rýže 29,35 % Oves 27,61 % Sója 22,01 % Zdroj: Finez.cz, dostupné z: www.iInvestujme.cz56

V současné době živelných katastrof, politických a ekonomických krizí a stále nových chorob je jen stěží odhadnutelné, zda bude úroda/produkce dostatečná či nikoliv. Negativně mohou být trhy agrárních komodit ovlivněny náklady na pěstování, které jsou závislé na aktuální ekonomické a politické situaci dané ekonomiky. Vliv na zemědělskou produkci mají také politická nařízení a restrikce dané oblasti. Jako příklad lze uvést situaci českých chovatelů slepic, kteří museli na začátku letošního roku přizpůsobit chov požadavkům Evropské unie. Samotné navýšení nákladů by ovšem pravděpodobně nevyhnalo cenu vajec do takových extrémů, jako tomu bylo ke konci února a začátkem března 2012. Svoji roli na tomto trhu sehráli překupníci a spekulace. Ceny agrárních komodit jsou silně ovlivňovány spekulacemi a překupníky, jež tlačí cenu uměle vzhůru. Politická rozhodnutí mohou opačně tlačit uměle cenu dolů, např. pomocí zemědělských dotací. Ve vyspělých ekonomikách jako jsou Evropská unie a USA plyne do zemědělství značné množství dotací, které podporují nadprodukci a snižují ceny agrárních komodit.57 Na trhu zemědělských komodit se projevuje také nevyrovnanost mezi nabídkou a poptávkou. Zatímco nabídka je ovlivněna mnoha neovlivnitelnými faktory, poptávka stále roste spolu s rostoucí světovou populací. Větší poptávku po zemědělských komoditách způsobuje také nárůst bohatství v lidnatých ekonomikách. Mezi nevýhody obchodování s agrárními komoditami patří jejich velikost obchodů. Agrární komodity jsou obchodovány převážně ve velkých objemech, např. na komoditních burzách jsou obchodovány v bušlech58 a objem jednotlivých obchodů je spíše nedostupný pro drobné investory. V případě možnosti investování do menšího objemu je nutné zvážit, zda náklady spojené s investováním nebudou příliš vysoké. Za výhodu agrárních trhů lze považovat, pro zkušené investory, možnost obchodování pákovým efektem. Pákový efekt sníží potřebu kapitálu, ale na druhé straně s sebou přináší značná rizika. Rizika spojená s investováním do agrárních komodit spočívají nejen v krátkodobosti trendů a obtížnosti odhadu budoucího vývoje, ale na některých trzích také v likviditě. Na následujícím grafu je patrné, že v současné době dochází k růstu objemu obchodování na agrárních komoditních trzích. Ve srovnání s jinými oblastmi komoditního trhu se jedná spíše o menší část. Pro srovnání můžeme uvést trh s energiemi, který dosahuje přibližně 35 krát většího množství

56

Ceny komodit letí vzhůru: Zdraží nejen potraviny [online]. Investujeme.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 57 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6 str. 172 58

Bušl je objemová jednotka (americká objemová jednotka rovná 35,2391 l, britská objemová jednotka rovná 36,3687 l), hmotnost zemědělských produktů odpovídající tomuto objemu je 14,5-27,2 kg

26

objemu obchodů než uvedený trh s obilninami a olejninami. I samotný plyn a s ním spojené produkty jsou, co do objemu obchodů, tři krát větší.59 Graf 2: Objem obchodů obiloviny a olejniny 2000 – 2012

Zdroj: www.cmegroup.com60

Ke specifikům komoditních trhů patří také relativně horší dostupnost informací, než je tomu např. na trzích akciových. O agrárních trzích platí tato skutečnost dvojnásob. Drobný investor se bude potýkat nejen s nedostupností informací, ale také s velmi odlišnými či nepřesnými informacemi. Nepřesné informace jsou způsobeny obtížnou předpověditelností faktorů ovlivňující agrární trhy jako klimatické podmínky či politické restrikce. Pravděpodobně následkem nedostatku kvalitních informací na agrárních trzích existuje pouze malé množství studií tohoto trhu. „O agrárních trzích existuje velice málo research studií a navíc jsou oficiálně udávané statistiky o produkci v pěstitelských zemích často nevídaným způsobem manipulovány.“61 Všechny agrární komodity jsou společně ovlivňovány nedostatkem kvalitních informací a studií stejně jako politickými a meteorologickými vlivy. Lze ovšem nalézt zemědělské komodity, jejichž budoucí vývoj je, díky geografické blízkosti jejich produkce, lépe odhadnutelný. Pravděpodobně bude pro českého drobného investora snazší predikce situace na trhu s pšenicí než vývoje na trhu s rýží. Ovšem i u geograficky blíže produkovaných komodit nelze předpovědět některé faktory jako např. počasí, choroby, škůdce a jiné. Mezi nevýhody investování do agrárních komodit považuji také převážně krátkodobost investic a nutnost reinvestování kapitálu. Díky náročnosti získávání kvalitních informací a množství neovlivnitelných a předem neodhadnutelných faktorů se mohou jevit zemědělské komodity jako spíše nevhodné pro 59

Volume Report [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné 60 Agricultural Commodities [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/> 61 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 119

27

z: <

investování. Rogers naopak uvádí, že by v současné době investoval na komoditním trhu právě do agrárních komodit.62 Dle Rogerse jsou zemědělské komodity „v nejhorší pozici, pokud jde o nabídku a zásoby“63. Dalším důvodem pro investici do zemědělských komodit je, dle Rogerse, ubývající množství mladých, kvalifikovaných pracovníků. Pro mladé lidi je zemědělství neatraktivní a jeho budoucnost je tak ohrožena. I v případě, že by došlo k růstu pracovníků a podniků v odvětví, „nebylo by to rychlostí, která by se vyrovnala růstu světové populace“64. Rogers již v roce 2011 uvedl, že „zemědělská půda, stroje, veškeré potřebné materiály i samotná práce budou investiční bombou dalších let.“65 Za tímto názorem si Rogers stojí i nadále, v letošním roce doporučuje investovat do zemědělských komodit, přičemž dodává, že konkrétní komodita musí být zvolena na základě aktuální situace. Dle mého názoru může být právě volba konkrétní komodity pro drobného investora problematická. Na příkladu kávy bude nastíněna analýza agrárních komodit a její případná úskalí. Káva Označení káva nesou na komoditních trzích pražená semena kávovníku, která se používají k výrobě prášku a následně nápoje. Odlišností od neagrárních komodit je větší variace v kvalitě daných zrn - dle místa vypěstování a kvality zpracování. Z tohoto důvodu je káva (resp. celá skupina agrárních komodit), dle mého názoru, náročnější pro analýzu než jiné komodity. Další odlišností od zbylých komoditních skupin jsou také faktory, které ovlivňují nabídku a poptávku. Na straně nabídky stojí největší producenti, kterými jsou Brazílie, Indonésie, Kolumbie, Vietnam, Etiopie. Země, jejichž politická stabilita a místní nepokoje, jsou známy po celém světě. Světová produkce kávy je situována mimo vyspělé ekonomiky a je zcela závislá na rozvojových zemích. Graf 3: Světoví producenti kávy 2010 dle zemí

62

Jim Rogers: zajímá mě zlato a zemědělské komodity [online]. Investiční web, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2012/3/13/clanky/jim-rogers-zajima-me-zlato-zemedelske-komodity-draha-ropa-prispeje-knevyhnutelnemu-ekonomickemu-zpomaleni-usa/strana/2/> 63 Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/288548-jimrogers-kupujte-zemedelske-komodity/> 64 Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/288548-jimrogers-kupujte-zemedelske-komodity/> 65 Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/288548-jimrogers-kupujte-zemedelske-komodity/>

28

Zdroj: vlastní úprava: www.faosat.org66

Mezi faktory, které silně ovlivňují cenu kávy, řadíme mimo jiné klimatické podmínky, které jsou jen těžce predikovatelné a zcela neovlivnitelné. V současné době živelných katastrof je jen stěží odhadnutelné, zda bude úroda kávy dobrá a kvalitní či nikoliv. Zpravodajské servery jsou plné „katastrofických“ novinek ve spojitosti s kávou. Server měšec.cz informoval v roce 2011, že „cenu kávy tlačí vzhůru informace o špatném počasí v Kolumbii a ve Vietnamu. V prvním případě poškozují úrodu silné deště, ve druhém sucho na počátku sezóny zapříčinilo malou velikost plodů.“67 Jistou roli by v této situaci mohly sehrát zásoby68, ty ale bohužel nejsou dostačující. V případě nedostatečné úrody nemohou zásoby pokrýt více jak třetinu poptávky. Nízké globální zásoby vytváří prostor pro zvýšenou volatilitu trhu.69 Díky zprávám o špatném počasí a nedostatku zásob byly vyhnány ceny kávy v roce 2011 na dvojnásobek předchozí hodnoty. Graf 4: Cena kávy 2007-2012

Zdroj: www.finanzen.net70

Při pohledu na graf je patrné, že špatné počasí nezpůsobí dlouhodobý růst ceny, ale spíše krátkodobý výkyv. V této situaci mohli zkušení investoři, kteří včas nastoupili, utržit značné zisky. Naopak investoři vsázející na dlouhotrvající růst by byli spíše ztrátoví. Situace na trhu s kávou v roce 2011 potvrzuje dříve zmíněnou myšlenku, že agrární trh podléha spíše krátkodobým71, nikoliv dlouhodobým, trendům. Právě včasné rozeznání krátkodobého trendu může být pro drobného nezkušeného investora problematické. Nárůst hodnoty kávy v roce 2011 byl vystřídán stejně prudkým poklesem. V současné době se nachází trh kávy na cestě

66

Agricultural Production [online]. Faosat, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx>

67

Produkční problémy u kávy nemizí. Poroste její cena i nadále raketově? [online]. Měšec, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: Zásoby kávy jsou zobrazeny na grafu, který je součástí příloh (viz příloha č. 2). 69 Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 70 Kaffee Chart in Dollar [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/rohstoffe/kaffeepreis/Chart> 71 Dlouhodobý vývoj ceny kávy viz příloha č. 3. 68

29

dolů, od začátku roku 2012 poklesla hodnota kávy ( Arabika o 18 % a Robusta o 12 %)72. Dle analytiků Goldman Sachs lze v následujícíh třech měsících počítat s opětovným nárustem ceny kávy.73 Při analýze nabídky kávy je nutné posoudit také náklady na vypěstování této komodity a možnosti změny rozsahu produkce. V krátkém období jsou možnosti rozšíření či snížení produkce neelastické. Náklady na pěstování kávy74 zahrnují náklady na půdu, chemické ošetření porostů, pracovní sílu atd. Náklady na pěstovování ovlivňují především dlouhodobou nabídku, z krátkodobého hlediska jsou pěstitelé méně pružní a hůře reagují na změny výše nákladů. Cena kávy je ovlivněna také náklady na transport, které jsou aktuálně velmi vysoké. Na straně poptávky stojí především ekonomicky vyspělé země, kde si pití kávy získalo mnoho příznivců. Poptávající jsou mnohdy ochotni za šálek kvalitní kávy zaplatit nemalé obnosy, větší část populace ovšem konzumuje levnější kávu, a to i na úkor kvality. Svoji roli při ovlivňování spotřeby kávy mohou hrát psychologické faktory, jako začlenění se do určité části společnosti (společenská prestige). Z těchto důvodů nelze, dle mého názoru, jednoznačně usoudit, zda bude poptávka při vyšších cenách dostatečná. Významnou roli mohou sehrát také alternativní nápoje, kterých je celá řada. Cena kávy je ovlivněna mnoha různorodými faktory a její predikci považuji z dlouhodobého hlediska za obtížnou ne-li nemožnou. Z krátkodobého hlediska (do 1 roku) je možné činit krátkodobé předpovědi, jejichž vypovídací hodnota je, dle mého názoru, velmi podobná předpovědím počasí. Rizika spojená s investováním do agrárních komodit nespočívají pouze ve volatilitě, spíše krátkodobosti trendů75 a obtížnějším odhadu budoucího vývoje, ale také v menší likviditě. Nižší likvidita se projevuje i na trhu s kávou. Jako příklad je uvedena káva obchodovaná na NYMEXu.

72

Kaffeepreise – Könnte der Preis Für Arabica bald steigen? [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/nachricht/rohstoffe/Vontobel-Rohstoff-Kolumne-Kaffeepreise-Koennte-der-Preis-fuer-Arabica-bald-steigen1776917> 73 Kaffeepreise – Könnte der Preis Für Arabica bald steigen? [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/nachricht/rohstoffe/Vontobel-Rohstoff-Kolumne-Kaffeepreise-Koennte-der-Preis-fuer-Arabica-bald-steigen1776917> 74 Viz příloha č. 4, zobrazující vývoj ceny nákladů u dvou hlavních producentů kávy (Vietnamu a Brazílie) 75 Příloha č X, znázorňuje vývoj ceny kávy v dlouhém časovém období, kde jsou patrné především krátkodobé trendy.

30

Graf 5: Průměrný denní objem obchodů s futures na kávu, obchodovaných na NYMEXu

Zdroj: vlastní na základě www.cmegroup.com76

Z grafu je patrné, že jsou objemy obchodů na agrárním trhu velmi malé. Pro porovnání můžeme uvést průměrné denní množství futures kontraktů na zlato v březnu letošního roku. Zatímco denní průměr futures na kávu je mírně přes 50 kontraktů, u zlata přesahuje denní průměr 220 00077 tisíc kontraktů. Zmíněný futures kontrakt může být pro drobného investora nevhodný nejen díky nízké likviditě, ale také pro svoji velikost a cenu. Na NYMEXU obchodovaný futures je na 37 500 liber78 kávy (tj. 17 025 kg). Aktuální cena tohoto kontrakt se pohybuje okolo 7 000 dolarů, což je při aktuálním kurzu79 více než 132 000 Kč. I přesto, že je na tento kontrakt umožněno obchodování s marginem, je udržovací margin velmi vysoký. V závislosti na vysoké kapitálové potřebě považuji tento typ investice, pro drobného investora, za nedostupný. Dle získaných poznatků jsou na trhu s kávou stejně jako na agrárním trhu všeobecně krátkodobé trendy, které mohou sloužit pro spekulace zkušených spekulantů s výbornou znalostí konkrétního thu. Dle principů fundamentální analýzy lze říci, že nemusí jít o specialisty na investování, ale spíše na daný trh; např. na trhu kávy mohou obstát spekulanti, jež jsou odborníky na kávu samotnou. Opačným příkladem úspěšného spekulanta může být, dle principů technické analýzy, investiční odborník, který vstupuje na trh (vystupuje z trhu) na základě technických ukazatelů.

76

Agricultural Products [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/softs/coffee_quotes_volume_voi.html > 77 Metals Products [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.cmegroup.com/trading/metals/> 78 NYMEX Coffee Futures [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/softs/coffee_contract_specifications.html> 79 18,88Kč/ USD (21.4.2012)

31

<

<

Na základě uvedené analýzy kávy je patrné, že agrární komodity mohou pro drobné investory skýtat množství nástrah. I přesto, že Rogers vsází v současné době na agrární komodity, dle mého názoru, může být investice do jednotlivých zemědělských komodit stejně tak výhrou v loterii jako šlápnutím vedle. Z tohoto důvodu bych doporučila drobnému nezkušenému investorovi věnovat se v oblasti agrárních komodit spíše investování do celého trhu, nikoliv do jednotlivých komodit. „Nepotřebuji se vyznat v zemědělství, stačí investovat skrze indexy a indexové fondy,"80 Tato investice je vhodná především pro méně zkušené investory, kteří by mohli být ohroženi nástrahami agrárních komodit.

2.3 Průmyslové kovy Další skupinou, kterou lze potenciálně využít při investování do komoditních aktiv, jsou průmyslové kovy. Mezi průmyslové kovy patří měď, cín, olovo a další kovy spotřebovávané při průmyslové výrobě. Již označení této skupiny jako „průmyslové“ naznačuje propojení s průmyslovou výrobou. Z tohoto vymezení dané skupiny plyne silná závislost na ekonomickém cyklu resp. průmyslové produkci. Poptávka po mědi, cínu atd. je závislá na průmyslové výrobě potažmo na vývoji finančních trhů, což vyplývá z jejich využití v automobilovém průmyslu, elektronice a stavebnictví. Tyto sektory jsou typicky sektory následující ekonomický cyklus a tím se stává i poptávka po průmyslových kovech závislá na ekonomických cyklech, cyklická. Propojení vývoje trhu průmyslových kovů s finančními trhy přináší také nevýhodu v podobě vysoké vzájemné korelace těchto trhů. Vzhledem k tomu, že jedním z důvodů proč investovat do komodit je možnost diverzifikace rizika, je zařazení průmyslových komodit v tomto ohledu neúčelné. Dalším problémem v oblasti průmyslových kovů jsou restrikce v oblasti životního prostředí, které negativně ovlivňují nabídku a mohou nečekaně způsobit i pokles poptávky. Problematicky lze nahlížet také na predikci poptávky po jednotlivých komoditách, neboť některé průmyslové kovy mohou být nahrazeny levnějšími materiály a vzroste-li průmyslová činnost, nemusí ještě nutně dojít k růstu ceny konkrétní jednotlivé průmyslové komodity. Pro investiční zhodnocení průmyslových komodit je nutné, mimo výše uvedeného, zohlednit také volatilitu a objem příslušného trhu. Průmyslové komodity považuji za méně volatilní, neboť jsou ovlivněny spíše dlouhodobými cykly než náhlými událostmi. Nižší volatilitu potvrzuje i následující tabulka, která pro porovnání s agrárními komoditami uvádí změny cen průmyslových komodit ve stejném období, jako bylo použito pro posouzení volatility agrárních komodit. Tabulka 4: Změna ceny průmyslových komodit od 30. 6. do 30. 9. 2010 Změna v % Hliník

18,34 %

Nikl

7,56 %

Olovo

18,01 %

80

Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/288548-jimrogers-kupujte-zemedelske-komodity/>/

32

Měď

23,75 %

Zdroj: Vlastní na základě www.finanzen.net

Uvedená data potvrzují nižší volatilitu trhu s průmyslovými kovy v porovnání k agrárním komoditám. Dalším kritériem pro hodnocení investičních příležitostí je objem realizovaných obchodů, respektive likvidita daného trhu. Průmyslové komodity jsou obchodovány převážně na organizovaných burzovních trzích, jako CME Group, kde je např. obchodováno denně průměrně okolo 60 00081 kontraktů futures na měď. Příklad mědi naznačuje, že se jedná převážně o likvidní trh. Využití průmyslových kovů v portfoliu drobných investorů spatřuji především u těch, kteří jsou ochotni akceptovat riziko a jejichž primárním cílem při investování do komodit není diverzifikace rizika pomocí komodit. Tyto komodity lze využívat dle mého názoru spíše ke spekulačním účelům. Měď Jedna z možností, jak investovat do průmyslových kovů, je investice do mědi, která představuje typickou průmyslovou komoditu. „Měď je kvůli svým rozličným kvalitám jedním z nejrozšířenějších materiálů používaných v průmyslu.“82 Jedná se o třetí nejpoužívanější kov v průmyslové výrobě.83 Měď bývá uváděna, jako “typickou průmyslovou komoditu“, která má korelační koeficient k akciovému indexu kolem 0,8.84 To znamená, že se jedná o velmi korelované trhy, které se dle Markowitzovy teorie portfolia85 nehodí pro vzájemnou diverzifikaci. O volatilitě trhu je možné se přesvědčit na základě pohledu na cenový vývoj mědi.

81

Metal Products [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < www.cmegroup.com/trading/metals/files/MoMu.pdf

> 82

SCHIPMAN, M., Komodity, jak investova a vydělat.1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 133s. ISBN: 978-80-251-1866-5 str. MELLON J., CHALABI A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-251-2144-3; str. 105 84 Jak si stojí komodity během krize a co můžeme od nich čekat? [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://trhy.mesec.cz/clanky/komodity-behem-krize/> 85 Musílek, Petr(Trhy cenných papírů str. 299) uvádí, že „základní myšlenkou teorie portfolia je taková alokace aktiv, při které je dosažen přiměřený výnos ve vztahu k riziku.“ Markowitz v této teorii rozlišuje mezi instrumenty s perfektně pozitivně korelovanými výnosovými měrami (při investici do nich není snižováno riziko portfolia), investiční instrumenty s negativně perfektně korelovanými výnosovými měrami (jejich kombinace je ideální pro sestavení diverzifikovaného portfolia), s nekorelovanými výnosovými měrami (na jejich základě nelze sestavit portfolio s požadovaným rizikem). 83

33

Graf 6: Vývoj ceny mědi 2004-2012

Zdroj: www.finez.cz86

Ve srovnání s kávou se jedná o podstatně méně volatilní cenový vývoj, ale i přesto je zde rozkolísanost značná. Další odlišností od kávy je možnost sledovat alespoň mírný trend, který je zde, dle mého názoru, jen nepatrný. „Velká část této komodity se těží v rozvojových zemích a spotřebovává se ve vyvinutých ekonomikách.“87 Tento fakt přináší mnohé problémy, které mohou způsobit nečekané výpadky v dodávce mědi (nabídce) a tím ovlivnit cenu. Jde především o komplikace spojené všeobecně s rozvojovými zeměmi jako politická nestabilita, nedostatečný právní systém, nebezpečí častých konfliktů a špatná infrastruktura. Odhlédneme-li od těchto problémů, stále zde ještě máme náklady na dopravu, cla a měnové kurzy, které taktéž ovlivňují cenu mědi. Dalším negativem, které ovlivňuje nabídku mědi na trhu, je relativně nízká cena v porovnání k nákladům na těžbu. 88 Pro analýzu poptávky po mědi je nutné zmínit, ve kterých oblastech je měď využívána. Jedná se především o stavebnictví, automobilový průmysl a elektrotechniku. Poptávka po mědi je nejrozvinutější ve vyspělých zemích, kde je do značné míry ovlivněna politickou situací. Především podpora stavebnictví (bytové výstavby), průmyslu a ekonomická situace obyvatelstva ovlivňují poptávku po této komoditě. Dalšími faktory je rozvoj sociálních vrstev a především zpřístupnění elektroniky (mobilní telefony, počítače) těmto vrstvám, což vede ke zvýšení poptávky po elektronice a tedy i po mědi. V současné době je poptávka po mědi ovlivněna také rychle rostoucí ekonomikou Číny, která vytváří na trhu silnou poptávku. V roce 2011 došlo k růstu spotřeby mědi o 2 %, o málo vyšší růst spotřeby (3 %) se očekává pro rok 2012. Spotřeba mědi by měla při 2% růstu dosáhnout 20,4 mil tun.89 Hlavními spotřebiteli mědi jsou USA, Jižní Korea a Číny.

86

Měď – strategická surovina a dlouhodobá investice [online]. Finez, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finez.cz/odborne-clanky/oborove-analyzy/med-strategicka-surovina-a-dlouhodoba-investice > 87 Komoditní trhy pod drobnohledem [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.komodity.cz/Komoditni-trhy-pod-drobnohledem-(09)-Med-x93> 88 Měď a další kovy posilují [online]. Proinvestory, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://proinvestory.cz/med-a-dalsi-kovyposiluji > 89 Měď: Komoditní barometr vývoje ekonomiky se nadechuje k růstu [online]. Klub investorů, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.klubinvestoru.com/magazin/i805-med-komoditni-barometr-vyvoje-ekonomiky-se-nadechuje-k-rustu >

34

Graf 7: Spotřeba mědi dle odvětví

Zdroj: vlastní na základě www.colosseum.cz90

Na druhé straně je poptávka po mědi negativně ovlivněna vývojem na finančních trzích. Negativní vývoj na finančních trzích snižuje hrubý domácí produkt (HDP), který způsobuje pokles právě ve zmiňovaných oblastech stavebnictví, elektrotechnice i automobilovém průmyslu. Následkem zpomalení rozvoje zmíněných oblastí je další pokles HDP. „Když klesá HDP a klesá průmyslová výroba, tak továrny nepotřebují tolik průmyslových kovů a poptávka po nich tím pádem slábne, což znamená pokles jejich cen.“91 Totéž platí i opačně, při ekonomickém růstu, dochází k rozvoji průmyslu a tím k růstu cen průmyslových kovů. V současné chvíli se na trzích promítají následky ekonomické krize, která ochromila světovou ekonomiku v roce 2008. HDP92 se v České republice od roku 2008 propadlo o několik procentních bodů a jeho návrat na původní hodnotu je v nedohlednu. Dle ČNB je očekávaný růst HDP na rok 2012 ve výši 0,0 %, v roce 2013 by měl nárůst činit 1,9 %.93 Negativně působí na cenový vývoj mědi také možnost substituce levnějšími materiály. Např. v elektrotechnice a automobilovém průmyslu lze měď nahradit hliníkem. Ale také v ostatních oblastech bývá nahrazována titanem, ocelí a dokonce plastovými hmotami.94 Pro rozhodnutí drobného investora je kromě analýzy nabídky a poptávky také důležité, v jakém množství lze do dané komodity investovat. Aby bylo možné posoudit vhodnost/nevhodnost mědi pro drobného investora, je nutné zaměřit se, mimo jiné, také na její likviditu. N následujícím grafu jsou, jako příklad, zobrazeny objemy obchodů s mědí na CME. Již při prvním pohledu je patrné, že se jedná o podstatně likvidnější trh, než je, výše uvedený, trh s kávou. Zatímco na trhu kávy byly obchodované objemy ve stovkách, pohybují se objemy obchodů s mědí v desetitisících. Dle mého názoru můžeme říci, že se jedná o likvidní trh, tedy likvidita není překážkou pro investování. 90

Měď [online]. Colosseum, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/analyza/analyza_200607_med.pdf > 91 Jak si stojí komodity během krize a co můžeme od nich čekat? [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://trhy.mesec.cz/clanky/komodity-behem-krize/> 92 Vývoj HDP v ČR za minulá období je dostupný např. na http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ 93 Aktuální prognóza ČNB [online]. ČNB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#HDP > 94 Měď [online]. Česká geologická služba, 2005 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/med.html >

35

Graf 8: Průměrný denní objem obchodů s mědí na CMEG

Osa X: kontrakty; osa X: období Zdroj: www.cmegroup.com95

Dalším kritériem, dle kterého je možné hodnotit vhodnost investice pro drobného investora, je minimální obchodovatelné množství dané komodity. Průmyslové komodity jsou převážně na organizovaných trzích obchodovány v tunách, ačkoliv současná cena mědi 6,2796 Eur za kg není vysoká, pro vstup na trh s mědí bude nutné tisíckrát větší kapitál. Průmyslové kovy tak mohou být kapitálově náročnou investicí pro drobbého investora. Na druhé straně existují investiční produkty, které zpřístupňují i průmyslové komodity drobným investorům. Pro investiční rozhodnutí je důležité také jaký je nastolený trend na daném trhu. Podle analytiků Colossea97 se v současné době měď nachází v dlouhodobém sestupném trendu, který pravděpodobně nebude v blízké době prolomen. Sestupný trend do budoucna předpokládá i finanzen.net., což může opět zvýšit nejistotu pro vstup na trh průmyslových komodit. I zde ovšem platí, že pomocí správní investiční strategie lze profitovat i na klesajícím trhu. Na základě provedené analýzy spíše nedoporučuji měď do portfolia drobného investora zaměřeného na dlouhodobé investice. Na trhu mědi se vyskytuje spíše rozkolísanost cen. Hlavní nevýhodou mědi a průmyslových komodit je neschopnost diverzifikace portfolia díky vysoké korelaci s akciovými trhy. Měď bezpochyby může být zařazena do portfolia i drobného investora, ne ale s cílem vylepšit rizikově – výnosový profil. Dlouhodobá investice do průmyslových komodit jako např. mědi je označována za „spekulaci pro odvážné“98. I přesto, že se jedná o komodity, jejichž využití je rozsáhlé a poptávka po nich pravděpodobně nikdy nevymizí, je nutné mít stále na paměti, že se jedná o velmi volatilní trh závislý na vývoji hospodářství. Investice do průmyslových komodit nevylučuji, ale doporučuji je spíše drobným sofistikovaným spekulantům.

95

Monthly Metals Review [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 96 Kurz dne 26.4.2012: Marktübersicht [online]. Naše peníze, 200 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < www.finanzen.net > 97 Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 98 Měď long:spekulace pro odvážné [online]. Naše peníze, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.nasepenize.cz/me-longspekulace-pro-odvazne-4573>

36

Zatímco korelace průmyslových komodit k akciovému trhu je značná, existují na komoditním trhu statky, které jsou negativně korelovány s ekonomickou situací a akciovými trhy jako např. zlato.

2.4 Drahé kovy Zlato patří do námi vymezené skupiny drahých kovů společně se stříbrem, platinou atd. Drahé kovy je možné považovat za zajímavou skupinu komodit, jež od nepaměti vábila nejen lidský zrak. Rozdíly v této skupině jsou patrné, zatímco zlato láká svým leskem a nese s sebou zdánlivý pocit bohatství, je stříbro považováno spíše za „obyčejné“. Platina je z této skupiny, dle mého názoru, nejméně známá a schází ji ono kouzlo bohatství, které má zlato. Rozdíly jednotlivých drahých kovů jsou patrné i v jejich likviditě a volatilitě. Na grafu jsou patrné značné odlišnosti v objemech obchodů. Likvidita jednotlivých komodit je tedy značně odlišná, největší oblibě investorů se těší trh se zlatem. Na druhé straně je nutné říci, že všechny drahé kovy jsou obchodovány na organizovaných trzích, čímž je „jistá“ likvidita zajištěna. Graf 9: Objem obchodů se zlatem, stříbrem a platinou na CMEG

Osa X: kontrakty v tisících; osa Y: období Zdroj: vlastní na základě www.cme.com 99

Volatilita jednotlivých drahých kovů je také značně rozdílná. Při porovnání s dříve uvedenými komoditními skupinami jsou drahé kovy spíše méně volatilní, ale jak již bylo uvedeno, rozdíly ve skupině jsou velké.

99

Monthly Metals Review [online]. CME Group, 2012

37

[citováno

8.

dubna

2012].

Dostupné

z:

Tabulka 5: Změna ceny drahých kovů od 30. 6. do 30. 9. 2010 Zlato

5,1 %

Stříbro

16,62 %

Platina

7, 89 %

Zdroj: vlastní na základě www.kurzy.cz100

Na základě výše uvedených důvodů je velmi obtížné posuzovat drahé kovy jako celek. Vhodnější přístup spatřuji v samostatné analýze jednotlivých komodit. Zlato Zlato patří do našich životů a to nejen jako ozdoba krásných žen, ale také jako součást portfolií investorů. “Zlato je žlutý těžký prvek, s vysokou třpytivostí, který je odolný vůči žáru, vlhkosti a většině rozpouštědel.“101 Po chemické a fyzikální stránce jde o relativně měkký kov, který se vyznačuje chemickou odolností a tepelnou i elektrickou vodivostí. Svoji přitažlivost si pravděpodobně získalo, jak svým leskem, tak také svými vlastnostmi, které z něj dělají nejen zajímavou investici. Zlato je od nepaměti spjato s finančním systémem a nese si sebou hodnost uchovatele hodnoty. Pravděpodobně proto, že má několik vlastností, které ho dělají mnohem přitažlivější a tudíž snadnější pro investice než ostatní komodity. Nemá dobu trvanlivosti, nemůže se tedy zkazit a nejsou s ním spjaty rozsáhlé náklady na skladování. Náklady spojené s jeho vlastnictvím jsou spojené spíše s bezpečností (náklady na sejf, bezpečnostní schránku) popř. pojištění. Při analýze zlata, jako potenciálního investičního instrumentu, je nutné zohlednit sociální, ekonomické a psychologické102 vlivy. A to jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Lze říci, že současná moderní společnost vnímá mystiku a všeobecnou přitažlivost zlata, stejně jako tomu bylo dříve. Zlato je velmi rozšířenou komoditou, kterou je možné nalézt na všech kontinentech. Mezi největší producenty103 patří Jižní Afrika, USA, Austrálie, Rusko, Čína a Kanada104. Na komoditním trhu se zlatem vystupuje několik zásadních skutečností, které ovlivňují nabízené množství zlata. Jedna z nich vychází z chemických a fyzikálních vlastností zlata, především z odolnosti a trvanlivosti. „Ve skutečnosti nabídka téměř každé hlavní světové komodity poklesla, zlato je výjimka.“105 Neklesající nabídku můžeme vysvětlit dvěma důvody. Za prvé množství dosud vytěženého zlata se nespotřebovává jako je tomu u jiných komodit např. u ropy, ale zůstává na trhu již po staletí. Druhým důvodem je pokračující těžba zlata, která neutuchala ani v obdobích klesajících cen. Schiff, Jones106 namítají, že těžba neustala, ale přinejmenším došlo k jejímu poklesu. „Vzhledem k tomu, jak málo šlo do

100

Graf vývoje ceny komodit [online]. Kurzy.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=36&od=30.09.2010&do=30.9.2010&curr=USD > 101 SCHIPMAN, M., Komodity, jak investova a vydělat. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 133s. ISBN: 978-80-251-1866-5 str.95 102 Psychologické vlviy budou nastíněny blíže v rámci psychologické analýzy. 103 Graf rozložení světové produkce zlata viz příloha 104 SCHIPMAN, M., Komodity, jak investova a vydělat. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 133s. ISBN: 978-80-251-1866-5; str. 94 105 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. Praha: Grada 2008. 240s ISBN 978-802472342-6; str. 144 106 SCHIFF, P. D., DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80-251-2365-2 str. 209

38

průzkumu za období zhruba 10 let, nepřidala se žádná významná globální nabídka.“107 Nabídku zlata lze rozdělit na novou a opětovnou. Třetím zdrojem nabídky může být státní sektor a jeho zlaté rezervy. Dalším důvodem, pro růst ceny zlata, může být současná vysoká cena, která nenutí těžební společnosti k zajišťování. „Absence dodatečného zajišťování a nákup, který vyžaduje uzavření současných pozic, bude další mocnou silou, jež potáhne ceny zlata výše.“108 I v dobách, kdy ceny zlata stagnovaly, byla více než polovina všech světových těžebních průzkumů109zaměřena na zlato. Jak bylo uvedeno výše, jednalo se o klesající, nedostatečné, množství průzkumů. „Zásoby zlata jsou nejvyšší v historii světa“110 I přesto je nutné zmínit, že těžba zlata nemůže růst do nekonečna. Ložiska jsou omezená a mnohdy těžce dostupná111. „Těžba je proto stále komplikovanější a nákladnější.“112 Z minulosti víme, že nabídka zlata rostla každoročně o pouhá 2%.113 Následující graf zobrazuje předpokládaný vrchol těžby zlata. Z grafu je patrné, že vrcholu bylo již dosaženo, aktuálně se nacházíme v období poklesu produkce – nové nabídky. Graf 10: vývoj těžby zlata 1850 – 2010

Zdroj: www.goldconto.cz114

Nabídka zlata byla v minulosti ovlivněna také rozhodnutím z roku 1999, „ kdy se patnáct evropských centrálních bank ve Washingtonu dohodlo na omezení prodejů rezerv“115. V té 107

SCHIFF, P. D., DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80-251-2365-2 str. 209 SCHIFF, P. D., DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80-251-2365-2 str. 212 109 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. Praha: Grada 2008. 240 s. ISBN 978-802472342-6; str. 144 110 ROGERS J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. Praha: Grada 2008. 240 s. ISBN 978-802472342-6; str. 154 111 Světová produkce zlata dle států viz příloha 5. 112 : Drahé kovy – fyzické vlastnictví stříbra a zlata [online]. Finance Kopřivnice a jižní Morava, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 113 SCHIFF, P. D., DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80-251-2365-2 str. 214 114 Co je zlato? [online]. Goldconto.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.google.cz/imgres?q=graf+nab%C3%ADdka+zlata+2012&start=336&um=1&hl=cs&biw=1536&bih=744&tbm=isch&tbnid=aZE bzmdfFpUClM:&imgrefurl=http://goldkonto.cz/cz/zlato/uvod&docid=RDNu3n5v25COEM&imgurl=http://goldkonto.cz/userfiles/article_pic s/svetovaProdukciaZlata_CZ.jpg&w=591&h=327&ei=eYyST_GFPMvVsgadjsXKBA&zoom=1&iact=hc&vpx=1192&vpy=392&dur=3807 &hovh=167&hovw=302&tx=164&ty=59&sig=116870023969551822830&page=15&tbnh=116&tbnw=209&ndsp=24&ved=1t:429,r:11,s:33 6,i:134> 108

39

době se pozornosti investorů těšily akciové trhy a komodity byly jen okrajovou záležitostí. Prasknutí internetové bubliny způsobilo změnu v uvažování investorů a hledání alternativ, jako první se nabízelo zlato, které je již po staletí považováno za uchovatele hodnoty. Na zlato je pohlíženo v jistém ohledu jako na alternativu k uložení peněz, což značně ovlivňuje poptávku po zlatě. Jde o komoditu, která je průmyslově využívána nejen ve šperkařském průmyslu k výrobě zlatých šperků, ale své místo našlo v moderní společnosti také v zubním lékařství, elektronice i sklářství (barvení/zlacení skla). Zlato nachází své uplatnění také v lékařství v podobě zlatých solí, laserů využívajících zlatých par116 a někdy je dokonce součástí léčiv. Poptávka v těchto odvětvích je ale spíše klesající než rostoucí. Drahé zlaté šperky jsou již v současné společnosti spíše minulostí. Svoji prestiž si zachovaly částečně v Indii (jako věno) a na Středním východě (jako ozdoba ropných magnátů), v moderním světě však ztratily své výsadní postavení. Zubní lékařství prochází také modernizací a i zde dochází k opouštění zlatých zubních náhrad. Místo nich jsou používány modernější keramické. Všeobecně můžeme říci, že průmyslové využití zlata má spíše klesající tendenci. Tím spíše, pokud roste jeho cena a je možné využít levnější substituty. „Poptávka po zlatě roste, především po kovu jako investičním instrumentu.“117 Poptávka po zlatě je tedy hnána ziskuchtivými investory spíše než jeho potřebou. Graf 11: Světová nabídka a poptávka zlata v roce 2010

Zdroj:: vlastní na základě www. zlato.toje.in.cz 118

Touha investorů po zlatě je způsobena několika vlivy. V Americe je možné hledat kořeny v Reganově politice, která od roku 1933 zakazovala Američanům vlastnit zlato pro investiční

115

Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 116 ROGERS J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 157 117 Zlato long [online]. Colosseum, 2002 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 118 Investiční zlato – 6 důvodů proč cena zlata poroste [online]. Colosseum, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z:: < http://zlato.toje.in/zlato.html#zasoby >

40

účely.119 Významnou roli hraje také nejistota na finančních trzích způsobená současnou ekonomickou krizí. Tato nejistota vede investory k investování do zlata jako instrumentu zajištění se proti poklesu trhů. “Zlato je svými fyzickými vlastnostmi téměř ideální investicí v dobách nejistoty. Malé množství má vysokou hodnotu, lze snadno přemístit, není evidováno jako cenné papíry, lze snadno prodat.”120 Nejen vlastnosti zlata a negativní vývoj akciových trhů, ale také nízké úrokové sazby v ekonomicky vyspělých zemích vedou ke zvýšené poptávce po zlatě. Další skutečností ovlivňující poptávku po zlatě je rozvoj asijských ekonomik, který generuje enormní poptávku po zlatě nejen jako průmyslové komoditě. Stejně, jako roste ekonomika Číny, Indie a Pákistánu, roste i objem volných finančních prostředků jejich obyvatel. Na trh tak vstupují noví investoři a spotřebitelé. Stejně, jako mnoho dalších komodit, podléhá i zlato sezonním vlivům (např. v období Vánoc rostoucí poptávka).121 Následkem krize se zlato vrátilo do portfolií investorů a v roce 2005 začalo být „znovu akceptováno jako elementární součást každého dobře vyváženého investičního portfolia“122. V současné době je zlato součástí velkého množství portfolií, a to v nemalých objemech. Stejně jako na všech komoditních trzích i na trhu se zlatem je cena stanovena nabídkou i poptávkou, je-li však poptávka ovlivněna psychologickými faktory a investičními motivy spíše než skutečnou potřebou (spotřebou) je cena nereálná. Dle Rogerse o zlatě platí více než u jakéhokoliv jiného investičního instrumentu, že jeho cena je ovlivněna psychologickými faktory. „Nikde jinde nepůsobí emoce a ostatní psychologické vlivy na nabídku a poptávku tak výrazně jako u zlata.“123 Kromě analýzy nabídky a poptávky je, na současném býčím trhu se zlatem, možné porovnat reálnou a nominální cenu zlata. Graf 12: Reálná (šedá) vs. nominální (červená) cena zlata

119

ROGERS J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 150 120 Zlato long [online]. Colosseum, 2002 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 121 Zlato long [online]. Colosseum, 2002 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 122 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 121 123 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 138

41

Zdroj: Zertifikate Journal124

Budeme-li na grafu reálné a nominální ceny hledat potenciální maximum ceny zlata zjistíme, že zatímco nominální cena již svého vrcholu pravděpodobně dosáhla, reálná hodnota má stále růstový potenciál. „Z grafu je patrné, že zatímco nominální cena zlata zaznamenala před nedávnem svůj nový All –Time-Hight při zohlednění inflace existuje reálný růstový potenciál a sice až do úrovně 2,530 USD za unci.“125 Bezesporu lze říci, že na trhu se zlatem byl nastolen býčí trend, který může vést ke vzniku spekulativních bublin. Někteří ekonomové, např. George Soros, věří, že okamžik prasknutí zlaté bubliny se již blíží a prodávají své zlaté podíly. 126 Dle některých ekonomů127 se na trhu se zlatem žádná bublina nenachází a nepředpokládají poklesy cen. „Trh se zlatem se v současné době nachází v růstové fázi, dle některých ekonomů bude tento býčí trh pokračovat.“128 Agentura Thomson Reuters uvedla, že cena zlata nadále poroste a doku 2013 by měla prolomit hranici 2000 dolarů za unci. 129 Také analytici Goldman Sachs a Morgan Stanley očekávají růst ceny zlata v následujícím roce. „Tahounem zdražování bude především investiční poptávka.“130 Dle mého názoru může právě poptávka, především ze strany investorů, vést ke vzniku bubliny, otázkou ale zůstává, jakých hodnot může zlato v budoucnu dosáhnout. Při býčím trhu v roce 1980 dosáhlo zlato hodnoty 877 dolarů za unci, tedy dvacetinásobek původní ceny.131 „S ohledem na dnešní kupní sílu by to odpovídalo reálné ceně zlata dokonce na úrovni 2530,00 USD.“132 Růstový potenciál zlata je v těchto souvislostech patrný a i jeden z neznámějších a nejzkušenějších investorů, Waren Buffet, doporučuje zařadit zlato do portfolia. Buffet uvádí, že „zlato rostlo 11 let v řadě, což je velmi neobvyklé u jakéhokoli aktiva. Proto by také bylo zvláštní, kdyby ho letos nečekala žádná korekce. Zlato neprodávám, dokud nebude v bublině. Jednoho dne se tak jistě stane, ale myslím si, že už mám dost zkušeností na to, abych bublinu včas rozpoznal.“133 Mezi odborníky, kteří věří v potenciál zlata, patří i Martin Murenbeeld. Dle Murenbeelda bude zlato „pokračovat v růstu, ne ale souvisle a ne způsobem komfortním pro investory, poroste na něm nervozita.“134 Současná situace a budoucí vyhlídky na trhu se zlatem hovoří spíše pro investování do zlata díky zmenšujícím se zásobám, zvyšující se poptávce (především ze strany investorů) a 124

Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 125 Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 126 Hedge fondy nastupují do průmyslových a zemědělských komodit. Pro nejbližší mědíce odkládají zlato [online]. Patria online, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1980847/hedge-fondy-nastupuji-do-prumyslovych-azemedelskych-komodit-pro-nejblizsi-mesice-odkladaji-zlato.html> 127 Např. Martin Murenbleed, 67letý hlavní ekonom torontské investiční společnosti DundeeWealth a uznávaný odborník, který se zlatem zabývá přes 40 let 128 Býčí trh na zlatě bude pokračovat, tvrdí kanadský ekonom [online]. Kurzycz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/284929-byci-trh-na-zlate-bude-pokracovat-tvrdi-kanadsky-ekonom/> 129 Komodity v lednu: dařilo se kovům [online]. Finance.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 130 Komodity v lednu: dařilo se kovům [online]. Finance.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 131 SCHIFF, P. D., DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80-251-2365-2 str. 216 132 Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 133 Zajímají mě zlato a zemědělské komodity [online]. Investicniweb.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2012/3/13/clanky/jim-rogers-zajima-me-zlato-zemedelske-komodity-draha-ropa-prispeje-knevyhnutelnemu-ekonomickemu-zpomaleni-usa/strana/2/> 134 Martin Murenbeeld: http: Hedge fondy nastupují do průmyslových a zemědělských komodit. Pro nejbližší měsíce odkládají zlato [online]. Patria online, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z:

42

nejistoty na finančních trzích. K růstu poptávky po investičním zlatě přispívá také, dosud nezmíněná, politika centrálních bank. „Evropská centrální banka a FED před nedávnem oznámily, že budou i v následujících měsících zásobit obchodní banky takřka neomezenou likviditou.“135 V neposlední řadě svědčí pro investování do zlata historická maxima, která by při současné kupní síle odpovídala ceně okolo 2500 USD za unci136. Z výše uvedeného plyne, že „volání o vrcholu býčího trendu na zlatě jsou předčasná“137. Na trhu spatřuji jisté omámení zlatem, které způsobuje přehnanou poptávku ze strany investorů. Na druhé straně je zřejmé, že cena zlata nedosáhla ještě svých maxim a zlato neztrácí potenciál vhodné investice. Na základě historických zkušeností je nutné si uvědomit, že cena zlata nemůže růst na vždy, ale v současné chvíli ještě není dosaženo historických maxim a prasknutí bubliny rozhodně nelze v nejbližších měsících očekávat. I přesto, je, dle mého názoru, nutné uvědomit si vysokou cenu zlata a možná rizika s tím spojená. Zlato považuji za všeobecně dobrou investici, která je vhodná do každého portfolia. V současné chvíli je, dle mého názoru, na zvážení investora, zda je schopen účastnit se na probíhajícím býčím trendu a včas tento trh opustit. Stříbro Další komoditou, která patří do skupiny drahých kovů, je stříbro. Zlato a stříbro mají velmi odlišné nejen využití, ale liší se také v tom, jak jsou vnímány veřejností a investory. Zatímco zlato je považováno za uchovatele hodnoty, cena stříbra na trhu neustále klesá. Je možné jej koupit téměř kdekoliv za velmi nízkou cenu. Další nevýhodou stříbra je jeho klesající využití v průmyslu, které přispívá k poklesu ceny. Hodnota stříbra je v dnešní době velmi nízká, je možné jej koupit velmi levně i na tržištích a nejen díky tomu ztratilo svoji jedinečnost. Jak uvádí Svoboda (2005) další ránu dostalo v podobě menšího využití ve fotografickém průmyslu, kde bylo hojně využíváno a dnes jej nahrazují digitální technologie. „Když jde zlato vzhůru, stoupá stříbro ještě více.138 Platí to ale i naopak. Stříbro je tedy rizikovější. Sečteme-li výnos a riziko, je zlato favoritem.“139 Cena stříbra je ovlivněna také dalšími vlastnostmi stříbrného trhu. Jedná se o trh s relativně malým objemem, který je silně ovlivněna chováním investorů. Obchod se stříbrem „činí necelých 15 miliard dolarů. Investiční poptávka ve výši 60 až 70 milionu trojských uncí140 představuje hodnotu necelé miliardy dolarů,“141 Na trhu díky jeho velikosti existuje možnost, že bude trh ovlivněn soukromými investory, takže dojde k neočekávanému výkyvu v cenách, který nebude způsoben žádným reálným důvodem.

135

Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 136 aktuální cena zlata 24. 4. 2012: 1641,90 USD za unci 137 Davies: Hedge fondy nastupují do průmyslových a zemědělských komodit. Pro nejbližší měsíce odkládají zlato [online]. Patria online, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 138 Tuto skutečnost zobrazuje graf, který je součástí přílohy. 139 Investice do stříbra: cena kovu musí porazit českou DPH [online]. Peníze.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/komodity-a-futures/66011-investice-do-stribra-cena-kovu-musi-porazit-ceskou-dph > 140 V porovnání se zlatem se jedná o několika násobně menší trh. 141 Jan Dvořák: Investice do stříbra: cena kovu musí porazit českou DPH [online]. Peníze.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/komodity-a-futures/66011-investice-do-stribra-cena-kovu-musi-porazit-ceskou-dph >

43

I přesto, že někteří ekonomové (např. Michael Maloney142) věří, že stejný potenciál jako má zlato má i stříbro, s touto myšlenkou nesouhlasím. Dle mého názoru má zlato jako investiční komodita nesporné výhody oproti stříbru. Díky úbytku reálného využití stříbra jej spíše jako investiční instrument nedoporučuji. Stříbro nemá společenskou funkci uchovatele hodnoty a ztrátu průmyslového využití vnímám jako velmi významnou, ne-li zásadní, pro budoucí cenový vývoj tohoto trhu. „Více než polovina světové produkce stříbra používá v elektronice, to znamená, že je velmi citlivá na vývoj ekonomiky, podobně jako jiné průmyslové kovy.“143 V současné době stříbro vykazuje z dlouhodobého hlediska růstový trend, který je, dle analytiků Colossea, krátkodobě vystřídán trendem sestupným. Znovu nastoupení růstového trendu je závislé na průmyslové produkci, především velkých ekonomik jako je Čína. Platina Poslední komoditou ze skupiny drahých kovů, na jejíž potenciál investičního instrumentu bude nahlíženo, je platina. „Platina je nejvzácnější z cenných kovů, asi třicetkrát vzácnější než zlato.“144 Platina bývá mnohdy mezi drahými kovy opomíjena. Poptávka po tomto drahém kovu je více ovlivněna průmyslovou činností než investičními úmysly spekulantů/investorů. Především v oblastech automobilového průmyslu je značné využití platiny „Roční spotřeba platiny se dělí do tří skupin: 50% průmyslové využití, 40% klenotnictví a 10% investiční záměry.“145 Vlastnost uchovatele hodnoty, jako má zlato, bychom u platiny hledali jen stěží. Naopak mezi stříbrem a platinou existují mnohá propojení, která se projevují vysokou korelací. Následující graf ukazuje vztah mezi cenou stříbra a platiny, kde korelace je rovna 0,9. Graf 13: Korelace stříbra a platiny

Zdroj: www.investujeme.cz146

142

MALONEY, M., Investujte do zlata a stříbra. 1. vydání Praha:Pragma, 2008. 244 s. ISBN 978-80-7349-156-7 Komodity: Klesající trend potvrzen DPH [online]. Finmag, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://m.finmag.cz/cs/finmag/investice/komodity-klesajici-trend-potvrzen/> 144 MELLON, J., CHALABI, A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-2512144-3; str. 107 145 MELLON, J., CHALABI, A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-2512144-3; str. 107 146 Zlato. Stříbro, platina.... vyvíjí se stejně? [online]. Investujeme.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investujeme.cz/zlato-stribro-platina-vyviji-se-stejne/> 143

44

Podobnost platiny a stříbra je pravděpodobně způsobena poptávkou taženou průmyslovým využitím a do jisté míry možností recyklace. V roce 2008 došlo k poklesu spotřeby platiny především díky ekonomické krizi a zpomalení průmyslové výroby. Původní spotřeby dosud nebylo dosaženo.147 V roce 2012 očekávají automobilky, hlavní průmyslový spotřebitelé platiny, nárůst poptávky, což by mohlo vést ke zvýšení poptávky po platině. I přesto jsou analytikové spíše skeptičtí a u platiny očekávají pouze mírný růst ceny nebo dokonce korekce směrem dolů.148 Vzhledem k podobnosti mezi stříbrem a platinou v oblastech využití i jejich vysoké korelaci lze usuzovat, že platina může být ovlivněna ekonomickými cykly a přinášet s sebou jisté nástrahy pro investory. Na rozdíl od stříbra nebyla platina v průmyslové výrobě nahrazena a je tak stále využívaným drahým kovem. Dle mého názoru může být platina zařazena do portfolia drobného investora při využití správných instrumentů, které umožní participovat na „přešlapujícím“ trhu. Na základě výše uvedených informací jsou rozdíly mezi jednotlivými drahými kovy dobře patrné. Odlišný je také aktuální vývoj na jednotlivých trzích. Zatímco zlato se nachází v období růstu, cena stříbra je na poklesu a jeho opětovný vzestup není jistý. Platina, na rozdíl od dvou dříve uvedených kovů, spíše „přešlapuje“ na místě. Graf 14: Porovnání aktuálního vývoje zlata, stříbra a platiny

Zdroj: www.finanzen.net149

Kromě porovnávání současného stavu jednotlivých drahých kovů lze porovnávat také předpovědi analytiků, jak se budou jednotlivé trhy vyvíjet. Z níže uvedeného grafického porovnání je patrné, že časově neomezený růst je očekáván pouze na trhu se zlatem. U platiny a stříbra jsou již nyní zřejmé výše cen, které povedou ke změně trendu.

147

Příloha 6 produkce a spotřeba platiny (a paládia) Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 149 Charttool [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/charttool/> 148

45

z:

<

Graf 15:Porovnání očekávaného budoucího vývoje zlata, stříbra a platiny.

Zdroj: www.finanzen.net150

Na základě získaných poznatků lze, dle mého názoru, doporučit investování v oblasti drahých kovů. Omezení je možné vidět pouze ve vysokých aktuálních cenách a možných korekcích, které mohou dříve či později nastat. Všeobecně ovšem platí, že při volbě správné investiční strategie může drobný investor participovat na všech výše uvedených drahých kovech.

2.5 Energie Poslední vymezenou skupinou komodit, kterou podrobíme analýze, jsou energie. Mezi energie řadíme nejčastěji diskutovanou komoditu: ropu a její různé produkty, a dále např. zemní plyn. Celá tato skupina je ovlivněna rostoucí závislostí vyspělých ekonomik na energii. Do jisté míry lze říci, že s růstem vyspělých ekonomik roste i spotřeba energií a tím i jejich cena. Společným znakem všech energií je v současné době jejich nenahraditelnost. Pro investiční rozhodnutí, zda investovat do energií, je nutné posoudit nejen rostoucí poptávku po energiích a jejich klesající zásoby (tedy nabídku a poptávku), ale také např. likviditu a volatilitu daného trhu. Všeobecně se u energií jedná o velmi likvidní trh. Převážná většina energií je obchodována na organizovaných trzích, jako CME Group, a to ve značných objemech. Pro porovnání volatility skupiny energií je opět použito stejně období, jak tomu bylo u dříve analyzovaných skupin. Na základě získaných dat považuji trh s energiemi za méně volatilní. Tabulka 6: Změna ceny energií od 30. 6. do 30. 9. 2010 Topný olej

12,94 %

Ropa

10,23 %

Zemní plyn

-16,1 %

Zdroj: vlastní na základě www.kurzy.cz151

Z energií jsem pro další analýzu zvolila ropu, která je v zájmu nejen investorů, ale také široké veřejnosti.

150

Rohstoffe [online]. Finanzen.net, 2012

[citováno

151

8.

dubna

Graf vývoje ceny komodity [online]. Kurzycz, 2010 [citováno 8. dubna http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=40&od=30.09.2010&do=30.09.2010&curr=USD >

46

2012].

2012].

Dostupné

Dostupné

z:

z:

<

Ropa Ropa je hořlavá kapalina nazelenalé barvy tvořena alkany a uhlovodíky, která pravděpodobně vznikla rozkladem pravěkých rostlin a živočichů. Tato komodita, označovaná též jako tekuté zlato, je ukryta pod povrchem země, což způsobuje nejen komplikace při jejím získávání, ale také při odhadování jejího množství. Ropa, resp. její ložiska, se vyskytují v různých částech světa a je s nimi spojena různá dostupnost. Všeobecně lze říci, že současná, snadno dostupná ložiska nemohou poskytnout dostatek ropy na dlouhé období. I přesto, že stále existují její rozsáhlá nevytěžená ložiska nelze říci, že by ropy byl dostatek. Analýzu ropy, jako investičního nástroje je nutné začít globálními aspekty, především způsobem moderního života a smýšlení dnešní společnosti. Za základní faktory ovlivňující spotřebu ropy můžeme považovat z výše uvedených faktorů především sociální a geografické; např. rostoucí počet dopravních prostředků (a jejich neekonomické využívání) a rozsáhlé využívání plastů. Z geografických faktorů považuji za zásadní také nárůst vzdáleností, které jsou běžně překonávány v každodenním procesu, např. tzv. commuters152. Na straně nabídky pak hrají velkou roli vlivy politické, ekonomické a ekologické; např. bezpečnostní opatření vyžadovaná vládou (právním systémem), vysoké počáteční náklady a dlouhotrvající proces budování ropných věží. V případě ropy je, dle mého názoru, také značné omezení nabídky ekologickými aktivisty, kteří mohou oddálit proces budování těžebních věží i o několik let. Analýza nabídky ropy se soustřeďuje nejen na analýzu aktuálního množství ropy na trhu, ale také na předpokládaný budoucí vývoj, a to na základě současných a minulých dat. I přesto, že je ropa v současnosti neodlučitelně spjata s našimi životy, nebylo tomu tak vždy. Jedná se o relativně mladou komoditu, jejíž těžba začala teprve v polovině 19. stol. „První komerční ropný vrt byl otevřen roku 1857 v Rumunsku. Za 2 roky následoval první americký vrt.“ 153 Po otevření prvních vrtů následovalo období rostoucí produkce (těžby) ropy. Kromě rostoucí produkce je, dle mého názoru, důležité zdůraznit i růst spotřeby, který byl podporován právě růstem těžby – tedy relativně snadnou a levnou dostupností ropy. Možnost klesajících objemů ložisek nebyla dlouhou dobu brána v potaz. „Když v roce 1956 geofyzik M. King Hubbert z firmy Shell Oil předpověděl, že těžba ropy v USA vyvrcholí začátkem 70. let a poté bude klesat, málokdo jej bral vážně.“154 Bohužel, ale King se nemýlil a vyplnění jeho slov skutečně nebylo tak vzdálené, jak jej viděli jeho kritici. Naopak lze říci, že konec růstu těžby, a tím i nízké ceny ropy byly, téměř nadosah, přesně jak Hubbert očekával. Na základě svých prognóz sestavil geolog M. K. Hubbert model, který ukazuje vývoj těžby ropy v následujících letech. Model známý jako model ropného vrcholu nebo tzv. Hubertův model. „Hubertův model velmi dobře popisuje empirická data a po teoretické stránce je stěží napadnutelný. Má prakticky platnost přírodního zákona.“155 Na následujícím grafu vidíme, že Hubbertův odhad byl velmi blízký skutečnosti, pozorovaný vrchol ropné produkce nastal skutečně kolem roku 1970. Lišil se pouze produkovaným množstvím, kdy Hubbert očekával vrcholnou těžbu na nižší úrovni, načasování vrcholu bylo správné. 152

Commuters – lidé, kteří každý den dojíždí do zaměstnání delší trasy KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 169 154 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; Str. 169 155 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 170 153

47

Graf 16: Hubertův model

Zdroj: www.wikipedia.org156

Při pohledu na výše uvedený model je patrné, že se již několik let nacházíme na klesající nabídkové křivce. „Z Hubbertova modelu vyplývá, že éra levné ropy je zřejmě navždy pryč. Pokud objem těžby bude sledovat Hubbertovu křivku jako doposud, ve 40. letech 21. Století bude světová těžba ropy zhruba na úrovni roku 1960 – ovšem při několikanásobném počtu obyvatel zeměkoule.“157 Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se současná ložiska blíží svému vyčerpání. Udávaná velikost světových zásob ropy je ovlivněna přesností a pravdivostí informací poskytovaných jednotlivými zeměmi bohatými na ropná ložiska, vzhledem k tomu, že tyto země nedovolí jejich nezávislé prozkoumání. Je tedy otázkou, jaký je skutečný stav jednotlivých ložisek a celkových zásob. Pravděpodobně můžeme předpokládat, že jsou spíše nadhodnoceny, neboť těžební kvóty jsou jednotlivým zemím přisuzovány OPECem158 - podle objemu jejich celkových zásob Graf 17: Největší světoví vývozci ropy 3. čtvrtletí 2011

Zdroj: vlastní na základě www.akciecz.cz159 156

Hubertův model [online]. Wikipedia, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hubbert_US_high.svg> 157 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 170 158 OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) mezinárodní organizace založená s cílem koordinovat ropnou politiku. 159 Největší světoví vývozci ropy [online]. Akciecz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.akciecz.cz/news/nejvetsisvetovi-vyvozci-ropy/>

48

Největší zásoby ropy jsou uloženy na území Blízkého východu. Z tohoto lze usuzovat další potenciální problémy, které jsou s těžbou ropy spojeny. Mimo již zmíněné nadhodnocování160 zásob je nutné zmínit i demografické a politické problémy oblasti, jako jsou nestabilní vláda, časté konflikty a chybějící infrastruktura. Následující graf zobrazuje vztah mezi nabídkou a cenou ropy. Z grafu je patrné, že produkce ropy se v posledních letech ustálila na hranici 73 000 -75 000 barelů za den, zatímco cena vykazovala značnou volatilitu. Dle výše uvedeného Hubertova modelu bude produkce ropy v budoucnu spíše klesat. Graf 18: Produkce a cena ropy

Zdroj: www.crudeoilpeak.com 161

Na straně nabídky se tedy dostáváme k nedostatku ropy, který je způsoben klesajícími zásobami (poklesem těžby jednotlivých ložisek). Dle některých odborníků hrají svoji roli i omezení OPECu, která cíleně zvyšují cenu ropy. K tomuto názoru se nepřikláním, naopak sdílím názor s těmi, kteří věří, že cena ropy by díky svému omezenému množství rostla i bez restrikcí OPECu. Domnívat se, že ropnou situaci by mohlo zlepšit objevení nových ložisek, není zcela správné. I za předpokladu, že by byla objevena další ložiska ropy, trvalo by roky, než by tato ropa mohla být vytěžena a ještě delší je cesta k jejímu předložení koncovým spotřebitelům. 160

Důvodem pro nadhodnocování objemu ropných ložisek je mimo jiné stanovení těžebních kvót OPECem na základě velikosti ložisek dané země. 161 Latest Crude Oil Graphs [online]. Crude Oil Peak, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crudeoilpeak.com/?page_id=51>

49

Jak již bylo zmíněno výše, musí být odstraněno množství politických, ekonomických, ekologických problémů, aby mohla být ropa úspěšně vytěžena. Obecný problém s těžbou ropy je snadno představitelný na příkladu ložisek v Iránu. „Ještě mnoho let potrvá, než dojde k vybudování nové infrastruktury; teprve pak se vojenská účast v Iránu skutečně ekonomicky vyplatí. To vše je ale ještě ve hvězdách.“162 I přesto, že byl v Iránu nastolen mír, jehož nepřítomnost v oblasti byla považována za motor ropného růstu, ceny ropy stále neklesají. Je tedy zřejmé, že mír není jedinou podmínkou, která musí být splněna, aby íránská ropa ovlivnila ropný trh. Nejen – že je ještě daleko k možnosti její těžby, ale dokonce je velmi daleko jen k potenciální možnosti výstavbě vrtů. Ta bude možná až v okamžiku, kdy dojde k opravě zničených komunikací, vybudování lepší infrastruktury a především k nastolení řádně zvolené vlády.163 Do okamžiku splnění všech těchto podmínek je pro komoditní investory íránská ropa nedostupná. Nejprve je totiž potřeba, aby bylo investováno do výstavby ropných vrtů164, které nebude žádný investor financovat v takto nestabilním a nepřipraveném prostředí. Stejně, jako nabídka, je i poptávka po ropě determinována mnoha faktory. Jde především o demografické, sociální, politické a ekonomické vlivy, které formují poptávku po této komoditě. Zjednodušeně lze říci, že všechny tyto faktory vedou k nárůstu poptávky po ropě. Prudký nárůst poptávky po ropě a ropných produktech je charakteristickým rysem současnosti. S rozvojem společnosti, globalizací a novými trendy je spojené i značné využití právě ropy a ropných produktů. Počet osobních automobilů roste exponenciálně a pravděpodobně tomu tak bude i nadále, dle prognóz EU se počet automobilů zdvojnásobí od roku 2010 do roku 2020 (vzroste na 1,6 miliard) a následně poroste do roku 2050 na 2,5 miliardy165. Další využití ropy je v průmyslové výrobě plastů, které nás v současné době doslova zasypávají. I přesto, že plasty vznikly teprve na počátku minulého století, jejich produkce nezadržitelně roste a během posledních let se zněkolikanásobila. Velké obliby se těší i další ropné produkty jako jsou pesticidy, hnojiva a dokonce i některé léky. I přesto, že žijeme ve virtuálním světě, jsme stále závislí na surovinách, jako je ropa. Dle mého názoru je tato skutečnost mnoha investory opomíjena. Bez komodit a jejich průmyslového zpracování by nejen nebylo možné tento digitální svět „provozovat“, ale jistě by ani nemohl vzniknout. Poptávka po komoditách je spojena se změnami ekonomické situace ve světě. Stejně tak jako rostou ekonomiky jednotlivých částí světa, roste i jejich spotřeba ropy. Zásadní růst se v současnosti odehrává v rozvíjejících zemích jako např. Čína. „Poptávka po ropě v Číně a ve zbytku Asie – změní světovou politiku.“166 Ekonomický růst je spojen s vyšší životní úrovní obyvatel, což zvyšuje poptávku po automobilech, která následně vyvolává vyšší poptávku po ropě. V případě Číny považuji za důležité zdůraznit velikost populace

162

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 115

163

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 115 Náklady na těžbu ropy viz příloha č. 7. 165 Numbers of cars to double by 2020 worldwide, electric cars await rapid developement [online]. Autofox, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.autofox.cz/index.php?idx=13429> 166 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 138 164

50

(1,3mld167), která velmi ovlivní poptávku. Následující graf znázorňuje poptávku po ropě ve světě a její očekávaný budoucí vývoj. Na tomto grafu vidíme, že zatímco očekávaná poptávka vyspělých zemí (USA, západní Evropy a Kanady) zůstane téměř nezměněna, růst se předpokládá ze strany Číny, Afriky, Asie atd. Tento růst povede ke kontinuálnímu růstu na straně poptávky. Graf 19: Očekávaná světová poptávka po ropě

Zdroj: www.investicniweb.cz168

„Odhaduje se, že světová poptávka po ropě během první čtvrtiny 21. Století stoupne o 50%.“169 Značná část z tohoto nárůstu poptávky přichází, a pravděpodobně bude nadále přicházet, především z Číny a Indie. Někteří odborníci (např. Mellon, Chalabi) předpokládají, že cena ropy poroste minimálně následujících 10 let. „Dokud nenastane zásadní průlom v alternativních zdrojích energií, které poptávku po ropě sníží.“170 V souvislosti s alternativními energiemi, ale nejsou odborníci zajedno. Je vůbec možné zcela nahradit ropu (ve většině případů) alternativními energiemi? V případě, že bude možné nahradit ropu alternativními zdroji je, dle mého názoru, důležité zvážit cenu této alternativy. Např. pokud bychom chtěli změnit pohon všech automobilů na sluneční (popř. jiný)pohon, jaké náklady by tato přeměna přinesla jednotlivcům a společnosti? Na tuto otázku nelze odpovědět konkrétním číslem. V každém případě by se jednalo o nemalou sumu. „Pokud bude ropa nahrazena jiným zdrojem energie, nemusí se stát nic dramatického. Problém je, že lidstvo nezná formu energie171, která by mohla snadno nahradit benzin a naftu.“172

167

Státy podle počtu obyvatel [online]. Zeměpis.com, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zemepis.com/obyv.php> Poptávka po ropě poroste, dlouhodobá szka na ropu je nasnadě [online]. Investiční web, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 169 MELLON, J., CHALABI, A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-251-21443; str. 100 170 MELLON, J., CHALABI, A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-251-21443; str. 101 171 Syntetický benzin z uhlí je drahý, vodíkové palivové články rovněž. Masová výroba vodíku by navíc vyžadovala stavbu obrovského počtu jaderných elektráren – sluneční nebo větrná energie nejsou seriózní řešení. Zemní plyn by mohl pomoci jen dočasně. (Kohout P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 170) 172 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 170 168

51

Na základě analýzy nabídky a poptávky je nutné konstatovat, že se ropa stává nedostatkovým zbožím, což je možné dokázat i pomocí čísel. „Pro ropu na podzim 2006 byla čísla jednoduchá – a výmluvná: Nabídka = 85,8, milionu barelů za den a klesá Poptávka = 84,8 milionu barelů za den a roste.“173 Analýza nabídky a poptávky, dle mého názoru, ukazuje na silný růstový potenciál ropy na trhu, protože „černé zlato“ „nadále zůstává nedostatkovým zbožím, kdežto poptávka po něm konstantně roste“174. Cena ropy na světových trzích dlouhodobě roste. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj na trhu s ropou od roku 1970. Při prvním pohledu na tento trh bychom mohli usoudit, že na trhu je velká bublina, jejíž prasknutí je velmi blízko. Třicetileté střídání mírného růstu a poklesu je vystřídáno prudkým růstem. „Někteří analytici a obchodníci s ropou očekávají vzrůst ceny ropy Brent v následujících 12 měsících až na $ 200 za barel.“175 Graf 20: Vývoj ceny ropy (reálný vs. nominální) 1987 – 2008

Zdroj: www.economicshelp.com 176

Můžeme však vývoj ceny ropy analyzovat také jinak. Zohledníme-li ve vývoji cen ropy inflaci, dostaneme zcela jiný graf. Na grafu číslo 4, který znázorňuje ceny ropy očištěné o inflaci. Na tomto grafu již žádnou bublinu, která by vznikala od devadesátých let 20. století, nevidíme. Naopak je patrné, že ceny ropy jsou stále relativně nízké a v minulosti již dosahovaly vyšších hodnot. Analogické srovnání aktuálních a běžných cen od roku 1870 do roku 1970 viz příloha č. 8. Na grafu cenového vývoje ropy je patrné, že se jedná o velmi volatilní trh. V roce 2008 jsme se přesvědčili, že trh ropy je velmi citlivý na vývoj ostatních trhů a pravděpodobně 173

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 120 174 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 116 175 Cena ropy na 200dalarech za barel? Jsou lidé, kteří ji očekávají [online]. Ropa.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.ropa.cz/zpravy/cena-ropy-na-200-za-barel-jsou-lide-kteri-ji-ocekavaji/> 176 Oil Price Futures [online]. Economics.help, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z:

52

vlivem současné ekonomické krize došlo k prudkému poklesu cen, který ale netrval dlouho. „Trh s ropou bude s největší pravděpodobností stále velmi volatilní. Především díky nízké rezervní kapacitě kartelu OPEC a napětí kolem Iránu.“177 Vyšší volatilita trhu může být pro některé investory nežádoucí a tedy důvodem, proč na daný trh nevstupovat. Na druhé straně pro investice do ropy jednoznačně svědčí velikost trhu a jeho likvidita. Lze říci, že se jedná o největší a nejlikvidnější komoditní trh. Co tedy očekávat do budoucna? Aktuální vývoj na trhu s ropou je ovlivněn situací v Iráku, která představuje nebezpečí nedostatku ropy na světových trzích. Dle Zertifikate Journal178 se může jednat až o 30 USD za barel, s jejichž korekcí je třeba počítat při vyjasnění situace. Na druhé straně, ale stojí již výše zmíněný potenciál Číny a jiných rozvojových zemí, jejichž poptávka po ropě roste. Proto nelze očekávat v budoucnu pokles ceny ropy, spíše je dle některých predikcí179 pravděpodobná stagnace cen. Dle mého názoru je na základě zjištěných informací možné očekávat mírný růst popř. zmíněnou stagnaci. Graf č. 21 znázorňuje aktuální situaci a prognózy vývoje do budoucna, které očekávají ustálení se ceny ropy na současné úrovni. Z dlouhodobého hlediska je ropa, dle mého názoru, zajímavým investičním instrumentem, přinejmenším jako uchovatel hodnoty. Opět je tedy nutné zvolit vhodný způsob participace na trhu s ropou, který umožní optimalizaci výnosů. Graf 21: Předpokládaný vývoj ceny ropy (za galon180) 2008-2013

Zdroj: www.crbtrader.com181

Potenciál celé skupiny energií je, dle mého názoru, velmi podobný, neboť žádná průmyslová výroba, ani té nejmodernější společnosti, není schopna produkovat bez energie. Naopak s rostoucí automatizací je nutné počítat s rostoucí spotřebou energie. Rogers uvádí ve spojitosti s energiemi Čínu, jako hnací motor poptávky, „jak se světová továrna přeměňuje ve světovou supervelmoc, nejdůležitější oblastí, kterou je třeba prozkoumat- a brát na vědomí při

177

Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 178 Investice do ropy, geopolitická tizika [online]. Zertifikaten Journal, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 179 O stagnaci ceny informuje např. CRB 180 Galon je v USA pro tekutiny 3,785 litrů 181 Commodity Research Bureau – Market Data [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/data.asp?page=chart>

53

investování – musí být samotná energie.“182 Nejen Čína potřebuje a bude v budoucnu potřebovat značné množství energií, které může drobný investor zařadit do svého portfolia a participovat tak na tomto růstovém trhu. „Když zasouváme zástrčku do úžasné růstové trajektorie Číny, musíme brát také v úvahu, stejně jak již činí představitelé Číny, limity v nabídce energie a rostoucí ekologické problémy.“183 Dle mého názoru jsou energie, nejen ropa a ropné produkty, vhodnými instrumenty do portfolia drobných investorů. Shrnutí: Na závěr můžeme říci, že na komoditním trhu se může podílet i drobný investor, v žádném případě neplatí, že se jedná o trh vhodný pouze pro spekulanty a hazardéry. Samozřejmě existují výjimky u jednotlivých komodit, kterým by se měl drobný investor spíše vyhnout. V této části byly přiblíženy možnosti investování do jednotlivých komoditních skupin, které byly vymezeny v první kapitole. Ze získaných poznatků byla vyvozena doporučení pro drobného investora ohledně těchto skupin. Agrární komodity, jako relativně volatilní část trhu s obtížně získatelnými informacemi, byly spíše nedoporučeny pro dlouhodobé investice. Jejich využití spatřuji převážně ve spekulativní, spíše krátkodobé, sféře. Průmyslové komodity následují svým vývojem akciové trhy. Vzhledem k tomu, že je mnohdy spatřován význam komodit právě v jejich schopnosti diverzifikovat portfolio, jsou průmyslové komodity k tomuto účelu nevhodné. Ale jako investici je jednoznačně nelze zcela zamítnout. Jedná se o spíše méně volatilní trhy s vysokou likviditou. Při posuzování průmyslových komodit, jako investičních příležitostí, musí být brán ohled na současnou a budoucí situaci průmyslových odvětví, která danou komoditu využívají. Drahé kovy jsou velmi zajímavou skupinou nejen pro drobné investory. Dle mého názoru se jedná o různorodou skupinu, pokud zohledníme investiční možnosti. Nejznámější z této skupiny je zlato, které se vyznačuje vysokou likviditou, nízkou volatilitou a nabízí všeobecně zajímavou investiční příležitost. Stříbro a platina, které také patří do této skupiny, nemají stejné „investiční“ vlastnosti jako zlato, což se projevuje nejen v nižší likviditě jejich trhů. Jejich spotřeba je závislá spíše na využití v průmyslu. Při volbě optimální investiční strategie mohou být vhodným investičním instrumentem pro každý typ investora. Energie jsou v současnosti nejdiskutovanějšími komoditami, jejichž vývoj zajímá každého, nejen investory. Jedná se o komodity, bez nichž se současná vyspělá civilizace neobejde. Jejich současná vysoká cena je způsobena množstvím faktorů, které nebude možné v budoucnosti odstranit. Volatilita trhu s energiemi je ovlivněna především nestabilitou na straně nabídky a měla by být při investičním rozhodování zohledněna. Energie, a především ropa, jsou obchodovány na největších světových burzách ve značných objemech, čímž je zajištěna jejich likvidita. I zde je volba vhodné investiční strategie velmi důležitou částí investičního rozhodnutí. Tabulka 7: Porovnání agrárních komodit, průmyslových kovů, drahých kovů a energií Volatilita 182 183

Agrární komodity Vysoká

Průmyslové kovy Spíše vyšší

Drahé kovy Spíše nižší

Energie Spíše vyšší

ROGERS, J., Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 200s ISBN 978-80-247-4086-7; str. 81 ROGERS, J., Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 200s ISBN 978-80-247-4086-7; str. 81

54

Závislost na ekonomickém cyklu Délka trendů Aktuální trend Budoucí očekávání

Slabá

Velmi silná

Slabá

Spíše slabá

Spíše krátkodobé Převážně medvědí Stagnace-pokles

Spíše dlouhodobé Převážně medvědí Mírný růst ceny (převážně)

Spíše dlouhodobé Býčí Růst ceny

Spíše dlouhodobé Převážně býčí Stagnace

Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

Při zařazování jednotlivých komodit do portfolia by měl investor zohlednit nejen individuální očekávaný vývoj jednotlivých aktiv, ale také vzájemnou korelaci. Tak aby bylo dosaženo požadované výnosnosti s minimálním rizikem popř. požadovaného rizika s maximální výnosností.

55

3 Možnosti investování do komodit Na komoditním trhu existuje mimo množství komodit, které se nabízí k investování nejen pro drobného investora, také mnoho způsobů, jak participovat na tomto tržním segmentu. V této části se budu nejprve věnovat pozici a typu obchodování, které jsou pro drobného investora vhodné, a následně se zaměřím na jednotlivé způsoby investování s cílem ukázat výhody a nevýhody konkrétních možností participace na trhu pro drobného investora. Chce-li investor vstoupit na komoditní trh, musí si ujasnit nejen, do které komodity chce vložit svůj kapitál, ale také pomocí jakého investičního instrumentu tak učiní. První otázkou, kterou si musí drobný investor zodpovědět před vstupem na komoditní trh, je jakou pozici na trhu zaujme a zda je pro něj vhodné obchodovat pozičně či intradenně. Krátká pozice (go short) může být pro nezkušené investory matoucí. Jedná se o situaci, kdy je očekáván pokles daného tržního segmentu či instrumentu. Mnohdy je tedy tato operace označována za spekulaci nikoliv za investici. Naopak dlouhá pozice (go long) je spojována s investicemi či spekulacemi, u kterých je očekáván budoucí růst cen. Prodej na krátko může působit, na nezkušeného drobného investora, matoucím dojmem. „Nicméně pro profesionály je to velice šikovný nástroj, jak obrátit smůlu někoho jiného ve svůj zisk.“184 Dle mého názoru je pro drobného začínajícího investora vhodnější využívat dlouhých pozic. Krátké pozice považuji za relativně riskantní, pro nezkušené investory, a jejich využití bych doporučila spíše zkušenějším spekulantům/investorům. Důvodem, proč mohou být krátké pozice pro nezkušené investory riskantní je, že každá krátká pozice dosáhne zisku jen tehdy, pokud protistrana realizuje ztrátu. V praxi to znamená mít lepší informace, znalosti a zkušenosti než druhá strana. V těchto oblastech je považuji začínajícího drobného investora za spíše slabého a náchylného ke špatným rozhodnutím. Dalším rozhodnutím, které musí drobný spekulant/investor učinit, je zda bude obchodovat pozičně či intradenně. „Poziční obchodník je každý, kdo drží své otevřené pozice (neboli kdo setrvává v obchodě) po dobu delší, jak 1 den.“185 Poziční obchodník může své otevřené pozice držet jeden den, týden, měsíc, kvartál atd. Naproti tomu intradenní obchodování je realizováno během jednoho dne. Dalším rozdílem mezi intradenním a pozičním obchodováním je časová náročnost. Intradenní obchodník, který realizuje obchody v rámci krátkých časových úseků, pracuje výhradně s grafy, které zobrazují krátké časové intervaly a je tedy časově náročnější. „Každý způsob obchodování má svá pro a proti a každý způsob obchodování vyhovuje jiným povahovým vlastnostem.“186 Tabulka 8: Intradenní a poziční obchodování Časová náročnost Potenciál zisků

Intradenní obchodování Více náročné Teoreticky omezený

184

Poziční obchodování Méně náročné Teoreticky neomezený

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 79 185 NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X; str. 44 186 NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X; str. 86

56

Dostupnost informací Spíše zpoplatněné Čas na rozmyšlení obchodu Většinou nedostatek času Marginy (zálohy) Mnohdy nižší Riziko Většinou nižší Okamžitý zisk Možný Brokerské komise Většinou nižší Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

Zpravidla zdarma Spíše dostatek času Zpravidla vyšší Většinou vyšší Většinou ne Většinou vyšší

Na základě informací uvedených v této tabulce považuji poziční obchodování, pro drobného investora, za vhodnější. A to především díky nižším nákladům na informace, dostatku času k rozhodování a menší časové náročnosti. Intradenní obchodování shledávám za vhodné spíše pro investory s dostatkem času, znalostí a zkušeností, což nebývá často případ drobných investorů. Drobní i institucionální investoři mohou své dlouhé či krátké pozice realizovat nejen využitím velkého množství aktiv, ale mohou vybírat z několika způsobů investování do těchto aktiv, v našem případě komodit. Existuje několik alternativ, jak využít změny nabídky a poptávky po jednotlivých komoditách. Kromě možnosti přímé investice do komoditních aktiv lze zvolit i některou z alternativních investic spojenou s komoditami.

3.1 Přímá investice do komodit Pravděpodobně první možnost, jak vstoupit na komoditní trh, která přijde na mysl mnoha drobným investorům, je nákup samotného komoditního aktiva. Zkusme si tedy představit, že chceme investovat do výše analyzovaných komodit, které mohou být zajímavou investicí pro drobného investora jako ropa a zlato (zlato považujeme za standardních podmínek za dobrou investici, nikoliv však právě v tuto chvíli). Koupě samotných komodit může být v závislosti na typu surovin spjata s množstvím problémů. Základními dvěma problémy je logistika a uskladnění. Například koupě 1000 barelů ropy by takto byla pro drobného investora zcela nereálná. I desetkrát menší množství by způsobilo potíže a dodatečné náklady. Nehledě na skutečnost, že by muselo být kupováno vždy množství, které minimalizuje právě dodatečné náklady. Samozřejmě existují komodity, u kterých je tento problém nesrovnatelně menší. Zlato je komoditou, kterou lze relativně snadno převážet a skladovat, i přesto je investice do koupě zlata spojena s dodatečnými náklady, především na ochranu před případnou ztrátou. Znehodnocení je v případě zlata méně pravděpodobné vzhledem k jeho fyzickým vlastnostem. Ovšem u jiných komodit, jako je např. ropa, je nutné počítat i s touto možností. Tato rizika by měla být brána v úvahu i při investičním rozhodování. Mezi komodity, jejichž přímá koupě je potenciálně možná, patří především drahé kovy, z nichž ideální je pro přímou koupi zejména zlato, jehož i malé množství má velkou hodnotu. V případě stříbra bychom museli pro investování stejné částky nakoupit víc než padesát jedenkrát větší množství stříbra než zlata187.

187

Vycházíme z ceny za trojskou unci dne 21.3.2012: zlato 1657,45 USD; stříbro 32,33 USD zdroj:www. patria.cz

57

Dalším omezujícím faktorem u přímé koupi dané komodity je likvidita. Dle Jílka je likvidita chápána jako objem obchodů s daným instrumentem. 188 Likviditou chápeme nejen objem obchodů na daném trhu, ale také rychlost, s jakou má investor možnost získat zpět své finanční prostředky. „Likvidita představuje schopnost přeměnit určitý investiční instrument na hotovost velice rychle s minimálními transakčními náklady.“189 U jednotlivých komodit se může likvidita velmi lišit, v zásadě lze ale říci, že při investování do samotného aktiva se může jednat i o dlouhé časové úseky, přinejmenším delší než u jiných způsobů investování. Nízká likvidita je způsobena neorganizovaností popř. menší organizovaností trhu. Všeobecně lze říci, na základě výše uvedených příkladů, že existují komodity, jejichž skutečný nákup je možný, ne vždy ovšem praktický a vhodný. Dle mého názoru početnější část komodit je nutné zařadit stejně, jako ropu, mezi komodity, jejichž přímou koupi pro drobného investora nelze doporučit. Neboť zmíněná rizika a nelikvidnost investice hovoří v jejich neprospěch společně s vysokými dodatečnými náklady a komplikacemi s uskladněním. Díky všem těmto negativům nedoporučuji drobnému investorovi využívat přímé koupi komodit jako způsobu investování na komoditním trhu, nechť i nákup drahých kovů v ryzí podobě zůstane spíše pro radost než pro investiční účely.

3.2 Komoditní deriváty Deriváty jsou relativně rozsáhlou skupinou investičních nástrojů, jejichž hodnota se odvíjí od hodnoty podkladového aktiva, kterým mohou být mimo jiné i komodity. Dle odborné literatury můžeme derivát charakterizovat jako investiční nástroj, který splňuje následující tři podmínky: - jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně podkladového aktiva „Derivát má alespoň dva podkladové nástroje, přičemž alespoň jeden z nich je dlouhý a alespoň jeden z nich je krátký.“190 - nevyžaduje čistou počáteční investici (nebo pouze malou) - jeho vypořádání proběhne k budoucímu datu191 „Z pohledu rizik jsou tradiční deriváty nástroji řízení tržního rizika.“192 Zajišťování finančních rizik je spolu se spekulací hnací silou burzovních derivátů.193 V nejužším pojetí se do finančních derivátů zahrnují opce, futures a swapy.194 Na základě tohoto vymezení, lze deriváty rozdělit na pevné termínované operace (futures, forwardy, swapy) a opce. Dle širších definic jsou mezi deriváty řazeny také certifikáty a warranty. Důvodem pro vznik komoditních derivátů byla existence finančních rizik, v důsledku variability cen komodit, ohrožujících výrobu, zpracování a distribuci těchto komodit.195 Deriváty jsou ve svých počátcích spojeny se zemědělskými komoditami, u těch ovšem nezůstalo a dnes se můžeme setkat s deriváty na mnoho různých aktiv. Na základě výše 188

JÍLEK, J., Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4; str.110 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1.vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-80-7357-297-6; str.602 190 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str. 44 191 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str 36 192 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str.17 193 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str. 17 194 MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str. 80 195 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str. 97 189

58

uvedených skutečností je patrné, že zisky jedné strany musí být vykoupeny ztrátami strany druhé, a to lze považovat za nevýhodu pro drobného méně informovaného investora. Pravděpodobně i proto jsou deriváty považovány spíše za spekulace než investice. „Deriváty nejsou investičními nástroji, ale nástroji hazardních her, krácení daní a teprve na posledním místě nástroji řízení finančních a komoditních rizik.“196 Komoditní deriváty jsou obchodovány na burzovních nebo na mimoburzovních trzích. Mezi nejznámější komoditní burzy patří např. London Metal Exchange, CME Group, ICE Futures Europe.197 Dle mého názoru je převážná část derivátů, díky své spekulační povaze pro drobného investora, spíše nevhodná. I přesto, že je s nimi možné dosahovat zisků, jsou tyto zisky vykoupeny ztrátou na druhé straně. Z tohoto důvodu by drobný nezkušený investor neměl zařadit deriváty do svého portfolia. 3.2.1 Pevné termínované obchody Termínované obchody jsou svojí podstatou velmi jednoduché, jedná se o budoucí nákup či prodej podkladového aktiva za cenu stanovenou v současnosti. O termínovaných obchodech lze hovořit jako o alternativě přímého nákupu komodit, v zásadě lze do této skupiny derivátů zařadit komoditní kontrakty; forwardy, futures a swapy. Komoditní kontrakt je termínovaným kontraktem, který zavazuje dodavatele dodat stanové množství zboží v dohodnutém termínu a za stanovenou cenu. U tohoto druhu obchodů je prodávající povinen prodat a kupující koupit v daném termínu za dohodnutou cenu. Závazek je tedy na obou smluvních stranách. Mnoho nevýhod koupě samotné komodity lze odstranit investováním do komoditních kontraktů. Na rozdíl od koupě samotných komodit komoditní kontrakty nezpůsobují náklady vzniklé transportem a skladováním koupeného aktiva a nehrozí jejich znehodnocení špatným skladováním či ztrátou. Jedná se o nejjednodušší formu investování do komodit, kdy je možné i s relativně nízkou částkou vstoupit na komoditní trh. První předchůdci komoditních kontraktů vznikly před více než 2000 lety. První komoditní kontrakty vznikaly z důvodu nutnosti zajistit si kapitál pro pěstování zemědělských komodit. Na druhé straně se začala objevovat také potřeba zajistit si dostatek komodit pro spotřebu za “dobrou“ cenu. Forward (Komoditní forwardy) Forwardy jsou nejstarším členem termínovaných obchodů, jejichž snadný princip vedl k vysokému stupni využívání především v minulosti. Forward je nestandardizovaným termínovým kontraktem, v němž se obě strany zavazují splnit v budoucnu individuálně dohodnuté podmínky obchodu. Výhodou forwardových kontraktů je jejich volnost ve sjednaných podmínkách, v zásadě se mohou smluvní strany dohodnout na čemkoliv. Z hlediska drobného nezkušeného investora je ovšem možné tuto výhodu vidět, spíše jako nevýhodu, neboť může dojít, díky jeho neznalosti, k dohodnutí pro něj nevýhodného obchodu. Hlavní nevýhodou tohoto typu kontraktu je jeho nestandardizovaná podoba, která neumožňuje obchodování na burzovních trzích. Jsou-li forwardy obchodovány, tak na trzích mimoburzovních198. 196

JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str. 21 MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str. 84 198 Tzv. OTC (over-the-counter) trhy umožňují obchodování cenných papírů, které nesplňují podmínky burzovních trhů 197

59

Pro drobného investora znamená vlastnictví forwardu nižší likviditu a potenciální vyšší transakční náklady spojené s prodejem tohoto kontraktu. Z tohoto důvodu považuji forwardy, i komoditní, pro drobného investora za spíše méně vhodné. Komoditní futures Futures kontrakty jsou svojí podstatou velmi podobné forvardům. Také zde je dohoda zavazující pro obě strany k budoucímu obchodu za předem dohodnutých podmínek. Futures a Forwardy se odlišují pouze standardizací a s ní spojenými možnostmi obchodování. Zatímco forwardy jsou nestandardizovanými obchody, futures musí splňovat standardní podmínky a je s nimi obchodováno na burzách, tzv. termínovaných. Futures lze definovat podle Jílka jako dohodu „dvou stran o nákupu/prodeji standardizovaného množství komodity nebo jiného aktiva v předem specifikované kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu.“199 V současné době jsou komoditní futures obchodovány na organizovaných trzích a slouží nejen k zajištění kapitálu či surovin, ale i k investičním, a bezpochyby, také ke spekulačním účelům. Komoditní futures umožní drobnému investorovi investovat do jakéhokoliv množství např. ropy, aniž by musel řešit náklady vzniklé transportem a uskladněním popř. nízkou likviditu své investice. Pokud je komoditní kontrakt prodán před splatností, nedojde nikdy k dodání aktiva. Pro drobného investora mohou být komoditní kontrakty vnímány negativně díky často vysokým marginům a obsaženému riziku, způsobenému především pákovým efektem200, který je součástí komoditních kontraktů. Tyto problémy pro drobné investory zmírňují “mini kontrakty“, jejichž hlavní výhodou je velikost a menší obsažený pákový efekt. Bohužel mini kontrakty neexistují na všechny komodity s dostatečnou likviditou, ale např. u zlata a stříbra se v žádném případě nejedná o nelikvidní trhy. Komoditní futures odstraňují nedostatky forwardů v oblasti likvidity a rizikovosti pro drobného investora. Díky vysoké standardizaci a přísnému dohledu burzy je zde pro drobného investora menší riziko uzavřít nevhodný kontrakt. Likvidita je zde zajištěna díky obchodování na burzách, což umožňuje relativně rychlý přístup k investovaným zdrojům (samozřejmě s ohledem na konkrétní burzu a burzovní dny). „Přímá cesta formou komoditních futures však vyžaduje značné zkušenosti a neustálý dohled. Kromě toho velmi svádí ke spekulacím.“201 Drobný investor může, dle mého názoru, využívat k investování komoditní futures např. pro investice do ropy či drahých kovů, především mini kontrakty považuji za zajímavé pro investování malého množství kapitálu. Na druhé straně zde, díky nízkým marginům, hrozí podcenění rizik spojených s investicí. Tak, jako to platí u všech investičních rozhodnutí, měl by i zde drobný investor před vstupem do této investice důkladně zvážit všechna rizika a možné následky neúspěchu.

199

Co jsou komodity? [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/trhy/komodity/jakfunguji-komodity > 200 Z ceny kontraktu je uhrazena pouze záloha (margin) a zbytek kontraktu je hrazen úvěrem (marginovým úvěrem), který musí být krytý majetkem obchodníka. 201 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 169

60

Swap Poslední ze skupiny termínovaných kontraktů jsou swapy, které se na trhu objevují v mnoha variacích, mezi nimi i komoditní swapy. Vzhledem k množství a různorodosti swapů je velmi těžké hledat mezi nimi společné znaky. V zásadě si lze swapy zjednodušeně představit, jako několik (nejméně dva) na sebe navazujících forwardů. Anglický překlad tohoto termínu je výměna. Swap je tedy možné chápat jako výměnu určitých podkladových nástrojů. „Swap je smlouva mezi dvěma nebo více stranami, potvrzující vzájemnou výměnu periodických peněžních toků (pasivních nebo aktivních) ve stanoveném období.“202 Na základě této definice lze komoditní swap definovat, jako vzájemnou výměnu reálných toků ve stanoveném období. K výhodám komoditních swapů patří zajištění se proti růstu ceny komodity a relativní přizpůsobivost kontraktu potřebám smluvních stran. Díky této volnosti jsou swapy obchodovány spíše na OTC trzích, ale není vyloučeno jejich obchodování na trzích burzovních. Likvidita, v tomto případě tedy, závisí na konkrétním produktu a s ním spojenými podmínkami. Dle mého názoru jsou swapy vhodné spíše pro zkušené investory, neboť jde o komplikovanější kontrakt než je tomu u výše uvedených forwardů a futures. Dalším důvodem, proč nezařazovat swapy do investičního portfolia drobného investora je jejich provázanost s forwardy, které jak bylo uvedeno výše, nejsou pro drobného investora vhodné. 3.2.2 Podmínečné (opční) obchody Opční obchody jsou, na rozdíl od dříve zmíněných termínovaných kontraktů, podmíněnými obchody. V rámci opčních kontraktů není realizována povinnost ale právo. Komoditní opce Opci lze vymezit, jako smlouvu mezi kupujícím a prodávajícím, která opravňuje kupujícího prodat nebo koupit podkladové aktivum za smluvených podmínek do data exspirace/v den exspirace kontraktu. Za toto právo je placena tzv. opční prémie. Zatímco kupující opce má právo rozhodnout se, zda obchod realizuje či nikoliv, je prodávající povinen akceptovat rozhodnutí protistrany a dostát svým smluvním závazkům. Dle Jílka je opce „OTC nebo burzovní derivát s právem jednoho partnera (kupujícího opce) na vypořádání (výměnu, dodání) obou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce).“203 S investováním do opcí je, dle mého názoru, spojeno vyšší riziko, neboť může dojít ke 100% ztrátě opční prémie v případě, že dojde k neočekávanému (nepříznivému) vývoji trhu. Další nevýhodou je jejich převážné obchodování na OTC trzích a s tím spojená nižší likvidita. Aby bylo při opčním obchodování dosaženo výnosu, musí být růst/pokles ceny dostatečný k pokrytí opční prémie, což považuji za další nevýhodu pro nezkušeného investora. Cena opce je ovlivněna mimo jiné promptní cenou podkladového aktiva, kolísavostí ceny podkladového aktiva, důchody vyplácenými z podkladového aktiva, tržní úrokovou sazbou.204 Opce považuji za investiční nástroj vhodný spíše pro zkušené spekulanty/investory, kteří mohou akceptovat i velké ztráty a mají zkušenosti se spekulováním na budoucí vývoj 202

MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str.103 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4; str. 337 204 MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str. 87 203

61

trhu. Pro drobného nezkušeného investora je zde, dle mého názoru, mnoho nástrah, které mohou vést k fatálním chybám v investičních rozhodnutích. Komoditní warranty (opční listy) Warranty jsou velmi podobné opcím, v zásadě jde o standardizovanou verzi opcí, kterou lze obchodovat na burzovních trzích. „Warranty jsou investiční cenné papíry nebo jiné cenné papíry derivátového typu opravňující k nabytí podkladových aktiv,“205 v našem případě komodit. Výraznou charakteristikou warrantů je oproti opcím působení finanční páky. Finanční páka umožňuje drobným investorům participovat nadproporcionálně na hodnotovém vývoji podkladového aktiva. Tato výhoda se v případě neúspěchu může snadno proměnit v nevýhodu, neboť páka působí i opačným směrem, tedy dojde k prohloubení ztrát. Tabulka 9: Příklad warrantů dostupných na komodity Název Brennt Crude Oil Call 110.00 USD 12.11.2012 Gold Put 1000.00 USD 15.12.2017 Silber Call 20.00 USD 28.9.2016

Typ Kupní

Datum splatnosti 12.11.2012

Podkladové aktivum ropa

Prodejní

15.12.2017

zlato

Kupní

18.9.2016

stříbro

Zdroj: www.patria.cz Výše uvedená tabulka uvádí příklady warrantů dostupných na komodity na českém trhu. K výhodám warrantů patří jejich emise velkými mezinárodními finančními institucemi, což snižuje riziko emitenta. Pozitivně lze hodnotit také možnost warrant kdykoliv prodat na příslušné burze, likvidita je zde podstatně větší než u opcí. Na druhé straně i zde hrozí ztráta celého vloženého kapitálu způsobená nerealizací ochodu. Warranty shledávám za vhodné spíše pro zkušenější drobné investory/spekulanty. Jedná se o způsob participace, který zahrnuje značná rizika, která musí vzít potenciální spekulant/investor v potaz. Tabulka 10: Srovnání forwardů, futures, swapů, opcí a warrantů Forward

Futures

Swap

Opce

Warrant

Standardizace

Ne

Ano

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Trhy

Mimoburzovní

Burzovní

Mimoburzovní

Burzovní/ mimoburzovní

Burzovní

Likvidita

Nižší

Vyšší

Spíše nižší

Spíše nižší

Vyšší

205

Warranty [online]. BCPP, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Warranty>

62

Riziko

- smluvní volnosti - emitenta - kurzové

pákového efektu - úplné ztráty - kurzové -průběžné realizace ztrát

- smluvní volnosti - emitenta - kurzové

- emitenta - volatility podkl. aktiva - kurzové

- pákového efektu - úplné ztráty - kurzové - volatility podkl. aktiva

Náklady

Spíše vyšší

Spíše nižší

Spíše vyšší

Nižší/vyšší

Spíše nižší

Finanční páka

Nemožná

Možná

Možná

Nemožná

Možná

Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

V rámci této části byly uvedeny možnosti investování do komoditních derivátů, z nichž považuji za nejzajímavější pro drobného investora především komoditní futures, ale i u nich je nutná jistá dávka znalostí, zkušeností a času. Z tohoto důvodu bych nezkušeným investorům spíše nedoporučila vstupovat na derivátový trh. Zkušený investor/spekulant může využít z derivátových instrumentů nejen futures, ale také warranty. V České republice je trh derivátů relativně mladým trhem, jeho vývoj začal teprve v 90. letech minulého století. „V současné době jsou banky nejen zcela rozhodujícím zprostředkovatelem obchodů s finančními deriváty, ale také jejich rozhodujícími uživateli.“206 Na českém derivátovém trhu je většina derivátu spojena s finančními podkladovými aktivy, dostupnost komoditních derivátů je spíše výjimečná, pokud vůbec existuje. Dle Musílka dokonce „význam obchodů s futures na BCPP je nejenže velmi nízký, ale i neustále klesá.“207

3.3 Investice do komoditních fondů Mezi způsoby jak participovat na komoditním trhu se řadí i kolektivní investování do komoditních fondů. Kolektivní investování je spojeno s několika výhodami pro drobné střadatele, mezi nimi např. zpřístupnění jinak nedostupných investic, vysoká likvidita a možnost diverzifikace portfolia. Komoditní fondy, stejně jako ostatní fondové investice, nabízejí možnost investovat do akcií investičních fondů i do podílových listů podílových fondů. Investiční fondy Investiční fondy jsou akciovými společnostmi emitujícími akcie obchodované na organizovaných burzách. „Investoři, kteří za své peníze získali akcie investičního fondu, se stávají akcionáři se všemi právy plynoucími z jejich držby. V průběhu stanovené doby trvání fondu nemá podílník právo na odkoupení podílového listu investičním fondem.“208 Investiční fondy mohou být spravovány vlastním managementem nebo investiční společností. Oba tyto způsoby generují dodatečné náklady a potenciální zisky jsou jimi zatíženy.

206

MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str. 107 MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5; str. 108 208 BUDÍLEK, J., Finanční investování. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011. 196 s. ISBN 978-80-7408-047-0 207

63

V rámci investičních společností lze investovat také s jistým druhem páky, který umožní investovat pomocí diskontu. Tento typ investování je vhodný díky obsažené páce spíše pro investory ochotné riskovat. Pro drobného investora s averzí k riziku je nelze považovat za vhodné instrumenty. Podílové fondy Oproti investičním fondům nejsou podílové fondy právnickou osobou a investorovi tak nejsou přisouzena akcionářská práva. V rámci podílových fondů rozlišujeme mezi otevřenými a uzavřenými fondy. Z tohoto rozdělení jsou pro drobného investora vhodnější investice do otevřených fondů, čehož by se měl držet i na komoditním trhu. Výhody otevřených fondů spočívají především v možnosti kdykoliv vstoupit a naopak vystoupit, tj. ukončit investici. Tedy i přesto, že se nejedná o burzovně obchodované instrumenty, je zde vysoká likvidita. Fondy využívají při investování značného objemu kapitálu od mnoha investorů, čímž mohou dosáhnout větší diverzifikace s nižšími transakčními náklady než jednotlivec. Diverzifikace je u jednotlivých fondů velmi odlišná, v zásadě můžeme říci, že fondy investují do všech druhů aktiv, mezi nimi také do komodit. Následující tabulka uvádí příklady komoditních podílových fondů v ČR, které jsou nabízeny drobným investorům. Tabulka 11: Příklad komoditních fondů dostupných v České republice Investiční instrumenty komodity a komoditní deriváty

Typ fondu

Správa

Poplatky

Reinvestující

Aktivní

vstupní 0,5% odkupní 0 % správní 2,3 %

Generali PPF210 Komoditní fond

přímé investice do jednotlivých komodit

Reinvestující

Aktivní

ČSOB Komodity211 1 Horizon CSOB Commodity 1

Komoditní

Reinvestující

Aktivní

vstupní 2,5 – 4,0 % výstupní 0 % správní 3 % Vstupní 3 % Výstupní 1 %

Fond ropy a energetiky ČP INVEST

Akciový

Reinvestující

Aktivní

Raiffeisen209 Active Commodities

vstupní 1,0 – 4,0 % výstupní 0 % správní 2,5 %

Podkladová aktiva energetiku, zemědělské produkty a ušlechtilé a průmyslové kovy energetických, zemědělských a průmyslových komodit hliník, měď, zinek, nikl, olovo, ropa, zemní plyn, pšenice, kukuřice a sója, výroba elektrické energie, těžba a zpracování ropy, uhlí nebo zemního plynu

Zdroj: vlastní na základě webových stránek

209

Reiffesisen Active Commodities [online]. Reiffeisen bank, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.rb.cz/osobnifinance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/active-commodities/> 210 Generali PPF Komoditní fond [online]. ČP Invest, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://cpinvest.cz/produkty/investice-vczk/fondy/generali-ppf-komoditni-fond.html> 211 ČSOB Komodity 1, Horizont CSOB Commodity 1 [online]. ČSOB, 2007 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/BE0947438397.aspx>

64

V tabulce č. 11 je zajímavý, mimo jiné, údaj v pátém sloupci, který udává procentuální zpoplatnění fondu (zahrnuje vstupní, správcovské a výstupní poplatky). Poplatky jsou u fondů všeobecně považovány za nevýhody, které negativně ovlivňují zisk a to ještě dříve než je zisku docíleno. Ještě předtím, než investor něco vydělá, je mu stržen ve většině případů poplatek za vstup. Následně jsou u převážné části fondů každoročně vyžadovány poplatky za správu fondu, které opět snižují zisky nebo v horším případě zvyšují ztráty investorů. Jedním z problémů, se kterými se musí drobný investor u komoditních fondů vypořádat, je investice nejen do samotných komodit. Mnohdy jsou za komoditní fondy označovány i takové, které investují do akcií těžařských a zpracovatelských společností. Investor by měl počítat také s tím, že v portfoliu komoditního fondu mohou být zahrnuty komoditní akcie a dluhopisy. Vývoj komoditního fondu může být velmi odlišný od vývoje samotných komodit. Dle mého názoru je na českém trhu relativně obtížné najít komoditní fond, který investuje pouze do komodit a to na základě přesně stanovených pravidel. V zásadě tyto fondy nelze zcela odmítat, ale požaduje-li investor pouze investici do komodit, je nutné zajímat se pečlivě o portfolio daného fondu. V neposlední řadě je u fondů problematická také jejich správa. V rámci zákonem stanovených podmínek musí podílové fondy poskytovat investorům informace o svém hospodaření. Mnohdy se ale můžeme setkat s netransparentností, nedostatečnou informovaností o změnách v portfoliu fondu a v neposlední řadě je nutné zmínit zpětné reportování. Toto neprůhledné hospodaření je způsobeno, mimo jiné, také konkurenčními tlaky. Už kvůli konkurenci není zveřejňováno, do jakých investic fond vkládá spravované peněžní prostředky, natož v jakém poměru nebo kdy tak učiní. Je zde, dle mého názoru, porušeno základní pravidlo, kdy investor má investovat pouze do transparentních a srozumitelných produktů. Je velmi obtížně představit si rizikovost podílového fondu, pokud se můžeme jen domnívat, kam ukládá svěřené zdroje. K těmto nevýhodám fondů jako jsou vstupní poplatky, poplatky za vedení a neprůhledné hospodaření je nutné ještě přidat nízké výnosy. Je tedy otázkou, proč by investor měl svěřovat své těžce vydělané peníze manažerům fondů, jedná se o nákup, jako jakýkoliv jiný (koupi automobilu, osobního počítače či telefonu by také věnoval svůj čas).212 Na základě výše uvedených skutečností je možné usoudit, že jsou podílové i investiční fondy pro drobného investora spíše nevýhodné. Na druhé straně nelze popírat jejich výhody, které spočívají v nenáročnosti investování, diverzifikaci a vysoké likviditě. Jejich využití je z mého pohledu možné, velmi snadné, ale ne zcela výhodné. Jejich význam spatřuji spíše pro velmi nezkušené drobné investory, kteří se svými investicemi nechtějí příliš zabývat. Pro drobného investora, který se zajímá o své finanční prostředky, jsou dle mého názoru na trhu vhodnější investiční příležitosti.

212

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str.

65

3.4 Investování do komoditních indexů V této části budou diskutovány indexy, především komoditní, a s nimi spojené možnosti investování na trhu. Nyní se zaměříme na samotné indexy. Indexy bývají nejčastěji navázány na akciové trhy a jsou definovány jako „průběžně vypočítávaný kursovní barometr, který spojuje kursovní vývoj mnoha jednotlivých cenných papírů do jedné číselné hodnoty.“213 Na základě tohoto vymezení je možné stanovit komoditní index, jako průběžně vypočítávaný kursovní barometr, který spojuje kursovní vývoj mnoha jednotlivých komodit do jedné číselné hodnoty. Index lze považovat nejen za tržní barometr, ale také za měřítko trhu.214 Indexy jsou statistickými veličinami, které měří změny v portfoliu investičních aktiv, která reprezentují část trhu.215 Na trhu existuje velké množství těchto barometrů, které ukazují vývoj a měří různé části trhu, mezi nimi např. i komoditní indexy. Každý index se liší nejen obsaženými aktivy, ale také váhou zastoupení jednotlivých aktiv v daném indexu. V následující tabulce je patrné, že ačkoliv se jedná ve všech příkladech o komoditní indexy, každý z nich je vypočten na základě jiného obsahu jednotlivých komoditních skupin a následně odlišných vahách konkrétních komodit. Tabulka12: Komoditní indexy (příklad) CRB Reuters/Jefferies

Rogers international comodity index (RICI)

S&P GSCI

-

hospodářská zvířata * Zemědělské plodiny (34%) drahé kovy Energie (39%) Průmyslové kovy216 Kovy 21.1 % Energie 44% Zemědělství 24,9%217

-

Zemědělské plodiny (17,4%)*** drahé kovy 3,4% průmyslové kovy 8,2,% hospodářská zvířata 4,4, % energie (66,7%)218

-

Agrární komodity 41% Průmyslové komodity 13% Drahé kovy 7% Energie 39% Agrární komodity 24,9% Průmyslové komodity 0% Drahé kovy 21,1% Energie 44% Agrární komodity 21,8% Průmyslové komodity 8,2% Drahé kovy 3,4% Energie 66,7%

*) data z roku 2011 **) data z roku 2012 ***) data z roku 2011 Zdroj: vlastní na základě dostupných dat na webových stránkách

213

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str.189 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X; str. 62 215 Co je akciový index? [online]. Peníze.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/15730-co-je-to-akciovyindex> 216 Přesné váhy jednotlivých aktiv viz.: CRB Thomdon Reuters / Jefferies [online]. Thomson Reuters, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://thomsonreuters.com/content/financial/pdf/i_and_a/indices/trj_crb.pdf> 217 Přesné váhy jsou vždy aktuálně dostupné na WWW: Index Composition [online]. RICI, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.upsecurities.com/resources/RICI_Weights.pdf > 218 Přesné váhy jsou vždy aktuálně dostupné na WWW: Commodity Indices [online]. Standard and Poor, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.standardandpoors.com/servlet/BlobServer?blobheadername3=MDTType&blobcol=urldata&blobtable=MungoBlobs&blobheadervalue2=inline%3B+filename%3DFactsheet_SP_GSCI_Enhanced_Index.pdf&b lobheadername2=Content-Disposition&blobheadervalue1=application%2Fpdf&blobkey=id&blobheadername1=contenttype&blobwhere=1243917707297&blobheadervalue3=UTF-8> 214

66

Kromě indexů na celý komoditní trh jsou k dispozici také indexy na různé tržní segmenty a samozřejmě také na jednotlivé komodity. Investor si na základě typu indexu a jeho váhového rozložení může zvolit index, který odpovídá jeho investičním požadavkům. Samotných indexů je velká škála, investor může zvolit i menší segment, jako např. drahé kovy nebo energie, a v rámci tohoto segmentu pomocí indexu diverzifikovat své portfolio. Komoditní indexy mohou sloužit pro drobného investora, jako „vodítko“, které komodity, a v jakých objemech, by měl zařadit do svého investičního portfolia. V ideálním případě by investor zvolil pouze jeho investičním požadavkům odpovídající index a na základě jeho konstrukce sestavil své portfolio. Bohužel není situace, pro drobného investora s omezenými finančními prostředky u indexového investování, takto snadná. Indexy v sobě zahrnují mnoho různých aktiv, jejichž koupě nemusí být v požadovaném množství vždy možná. Další problém se pro drobného investora jeví v transakčních nákladech, které by v tomto případě byly, velmi zatěžující. K tomu, aby bylo možné dosáhnout stejného rozložení investic, jako zahrnují indexy, by bylo nutné disponovat velkými objemy finančních prostředků. Oproti investicím do výše zmíněných fondů je indexové investování všeobecně výnosnější. Na druhé straně se nejedná o vhodný způsob investování pro drobné klienty. Kvůli vysokým poplatkům za malé objemy obchodů, navíc při malých objemech peněz nelze některé nákupy realizovat. Minimální objem finančních prostředků, který umožňuje samostatné investování podle indexů, je 5 mil. EUR219. Samostatné investování do komoditních indexů je pro drobného investora nedostupné. To ovšem neznamená, že musí na indexy zcela zapomenout. V následující části budou zmíněny indexové certifikáty, které mnohé z těchto nevýhod odstraňují a zpřístupňují tak indexové investování i drobným investorům. Alternativou komoditního indexového investování, dostupnou i drobným investorům, může být kombinace investování do indexových fondů a akcií. 3.4.1 Indexové fondy Indexové fondy jsou produkty moderních investičních trhů a nabízí investorům odstranění některých nevýhod klasických fondů. Indexový fond patří mezi pasivní investiční strategie a je založen na principu kopírování určitého tržního, v našem případě komoditního, indexu; tedy kopíruje tento index. Cílem indexového fondu tak není jako u běžných fondů překonat Benchamrk220, ale dosáhnout stejného výkonu. Hlavním rozdílem a zároveň výhodou oproti aktivně spravovaným fondům, jsou menší náklady a vyšší výnosy. Tabulka 13: Indexové vs. běžné fondy Vstupní poplatky Náklady Riziko Management Rezerva hotových peněz

Indexové fondy Většinou žádné Většinou nižší Spíše nižší Žádný Spíše nižší

Běžné fondy Většinou vysoké Většinou vysoké Spíše vyšší Rozsáhlý Spíše vyšší

219

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005.198 s. ISBN 802510527X Str. 71 220 Referenční index

67

Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

I mezi indexovými fondy existuje množství nevhodných produktů, kterým je třeba se vyhnout. Investor by se měl důsledně zajímat o to, zda jím zvolený investiční fond skutečně má všechny výše uvedené výhody. Mezi investiční fondy, které by neměly být zařazeny do portfolia, patří především ty, které mají vysoké vstupní poplatky, požadují (procentuální) poplatek při zpětném odkupu, investují na základě vlastního vypočteného indexu nebo zcela neznámé či oborové indexy. Ve prospěch indexových fondů hovoří i to, že „pravděpodobnost, že dopředu, ex-ante, vybereme fond, který během následujících patnácti let bude překonávat index, je mizivě nízká (0,00305 %)“221. Mezi výhody indexových fondů lze zařadit i likviditu a diverzifikaci investice. Jediným problémem společným pro všechny investice navázané na indexy může být v období vzniku bubliny jejich výpočet na základě tržní kapitalizace. V minulosti se s tímto problémem musel potýkat např. S&P 500222, který během internetové bubliny díky své vážené kapitalizaci vylétl do výšin, které po strmém pádu dosud nebyly dosaženy. „Naproti tomu index Dow Jones Industrial 30223, který není vážený kapitalizací, byl vůči dot.com bublině znatelně odolnější. Následky poklesu z let 2000-2002 již překonal.“224 „Indexování je velmi silná a teoreticky dobře zdůvodněná investiční strategie. Je ovšem nutné vědět jaký trh indexujeme a proč. A pozor na bubliny.“225 V ČR není trh s indexovanými fondy příliš rozvinutý a drobný investor zde nemá příliš mnoho možností. Rozvinutější trh je v zahraničí, kde lze vybrat z celé řady instrumentů. K indexovým fondům lze dle mého názoru říci, že se jedná o nejlepší z možností, které jsou v oblasti fondových investic nabízeny. Na druhé straně ani zde není investor zcela zproštěn od poplatků a některé nevýhod fondů zde přetrvávají. 3.4.2 Indexové akcie Indexové akcie se mezi investiční možnosti na světových trzích zařadily poměrně nedávno. Jedná se o cenné papíry, které mohou mít podobu akcií investičních fondů, podílových listů nebo depozitních stvrzenek. Výhodou indexových akcií je zpravidla využívání pasivních investičních strategií, které investují na základě zvoleného indexu. Tato strategie vede zpravidla k lepším výsledkům, než dosahují manažeři aktivně spravovaných investičních fondů. K charakteristikám tohoto instrumentu patří neomezená doba trvání a vysoká likvidita. Hlavní odlišností indexových akcií od fondů je způsob jejich oceňování a obchodování. Na rozdíl od fondů jsou obchodovány a oceňovány kontinuálně během obchodního dne. Dalším rozdílem je možnost využití marginů při jejich nákupu. Základní rozdíly indexových akcií a fondů, lze shrnout do následující tabulky.

221

Síla a slabost indexování? [online]. Investujeme.cz, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investujeme.cz/sila-aslabost-indexovani/> 222 S&P 500 index amerického akciového trhu 223 Dow Jones Industrial 30 se zkládá z 30 nejvíce obchodovaných amerických společností 224 Síla a slabost indexování? [online]. Investujeme.cz, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investujeme.cz/sila-aslabost-indexovani/> 225 Síla a slabost indexování? [online]. Investujeme.cz, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investujeme.cz/sila-aslabost-indexovani/>

68

Tabulka 14: indexové akcie a fondy Indexové akcie Kontinuální denní oceňování a Ano obchodování Obchodování na margin Ano Prodej nakrátko Ano Náklady Spíše nízké Dostupnost u brokerů Dostupné Vstupní poplatky Většinou ne Zdroj: Vlastní na základě dostupných informací

Indexové fondy Ne Ne Ne Spíše vyšší Nedostupné Většinou ano

Výhody drobného investora spočívají především v možnosti investovat pomocí jednoho produktu a nízké investiční částky do celého trhu. K přínosům indexových akcií patří bezesporu také jejich jednoduchost; hodnota akcie závisí na vývoji podkladového indexu, který je zvolen jako podkladové aktivum. V tabulce zmíněné nulové vstupní poplatky jsou doprovázeny nízkými poplatky za vedení, což je způsobeno nízkými náklady. Výše nákladů je ovlivněna především snížením zapojení lidského faktoru (analytiků, portfolio manažerů atd.). „Vzhledem ke zvolenému způsobu distribuce – přes burzu a nikoliv přes placené zprostředkovatele – klesá také náklad na prodejní síť a investorům je proto připisována větší část generovaných výnosů.“226 Mezi nevýhody indexových akcií patří především další riziko, které je s touto investicí spojeno, riziko emitenta. U tohoto rizika je ovšem nutné dodat, že je velmi malé, protože se jedná o produkt emitovaný a kotovaný nejlepšími společnostmi z investičního světa. Variantou indexových akcií jsou komoditní akcie, které umožňují investovat do komoditních trhů. U této alternativy indexového investování je nutné mít na paměti, že cena instrumentu je odvozena od podkladového aktiva, kterým je nejčastěji u komodit futures kontrakt s pevnou dobou splatnosti, což vyžaduje po jeho exspiraci nakoupení nového podkladového aktiva. Cena končícího a následujícího kontraktu nemusí být vždy těsně vedle sebe a negativní rozdíl je nesen koncovým zákazníkem. Z tohoto důvodu může nastat situace, že cena ETF neodpovídá vývoji ceny podkladového aktiva.227 Na druhé straně jsou s komoditními ETF spojeny všechny výše uvedené výhody a jedná se tak, dle mého názoru, o instrumenty vhodné i pro drobného investora. Na trhu existuje celá řada komoditních ETF, s nimiž je možné investovat do celé šíře tohoto trhu; od drahých kovů po průmyslové, zemědělské komodity a samozřejmě také energie. Největším emitentem komoditních ETF je společnost ETF Securities, která nabízí možnost investovat ve všech oblastech komoditního trhu. Příklad ETF na ropu, které byly výše drobnému investorovi doporučeny, emitované největším emitentem ETF Securities a obchodované LSE228 viz příloha č. 10.

226

Indexové akcie, komoditní akcie a certifikáty [online]. Patria online, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1720664/indexove-akcie-komoditni-akcie-a-certifikaty.html> 227 Indexové akcie, komoditní akcie a certifikáty [online]. Patria online, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1720664/indexove-akcie-komoditni-akcie-a-certifikaty.html> 228 London Stock Exchange – Londýnská burza

69

Dle mého názoru se indexové akcie i jejich variace komoditní akcie hodí pro dlouhodobě i krátkodobě orientovaného drobného investora, který chce do svého portfolia obsáhnout značné množství aktiv a dosáhnout tak optimální diverzifikace. Výše uvedené příklady jsou pouze informativní, podrobný přehled je drobnému investorovi dostupný např. na internetových stránkách ETF Securities229, kde lze na základě individuálních požadavků drobného investora vybrat vhodnou variaci tohoto instrumentu.

3.5 Strukturované produkty V této části se podíváme na nové produkty, které na trhu zpřístupňují i doposud nedostupné investice drobným investorům. Jedná se o moderní strukturované produkty, které umožňují drobným investorům stejné investice, které byly doposud dostupné pouze institucionálním investorům. Strukturované produkty jsou relativně novými investičními instrumenty a dosud nebyly v odborné literatuře přesně vymezeny. Nejvíce se strukturovanými produkty zabývá německá literatura, která definuje strukturované produkty velmi precizně. Z tohoto důvodu budu v této práci vycházet z německého vymezení, které uvádí, že „strukturované produkty jsou tradičně kombinací derivátních finančních instrumentů a klasických finančních vkladů“230 Pro komoditní trh lze tedy komoditní strukturované produkty definovat, jako kombinaci derivátových nástrojů na komodity a klasických vkladů. „Strukturované produkty jsou platebním příslibem emitenta k jednomu či více budoucím datům. Tento příslib závisí na kursovním vývoji jednoho či více podkladových aktiv a jeho podmínky jsou při emisi smluvně fixovány.“231 232 Sám autor ale uvádí pod čarou, že „tato definice může být ostatně už příliš všeobecná, neboť může obsahovat i produkty, které nejsou tradičně označovány jako strukturované produkty. Je velmi složité, najít skutečně precizní vymezení“.233 234 V teorii se můžeme setkat také se zařazením strukturovaných produktů mezi deriváty. Budeme-li posuzovat tyto nové produkty na základě výše uvedených parametrů, které musí splnit deriváty, objevíme některé produkty, které vyhovují všem těmto požadavkům. Většina strukturovaných produktů je s deriváty spojena pouze díky prvnímu kritériu; jedná se taktéž o instrumenty, které jsou odvozeny od podkladového aktiva, kritérium nízkého marginu a termínovaného vypořádání vždy splněno není. Strukturované produkty budeme tedy považovat za samostatnou skupinu investičních instrumentů. Jedná se o produkty, které mají několik společných znaků. Jedním z těchto znaků je složení z více částí, z nichž jedna je derivátem a druhá nikoliv. „Strukturované produkty jsou kombinací několika finančních produktů, z nichž alespoň jeden je derivát.“235 Strukturované 229

Commodity ETF list [online]. ETF Securitied, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.etfsecurities.com/en/securities/etfs_securities.asp> 230 „RIEGER, M.O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-37910-2920-7; str. 71 231 RIEGER, M.O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-37910-2920-7; str. 71 232 RIEGER, M.O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-37910-2920-7; str. 71 233 RIEGER, M.O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-37910-2920-7; str. 71 234 RIEGER, M.O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-37910-2920-7; str.71 235 Malé peníze: Investice do strukturovaných produktů? Jen pro pokročilé! [online]. Peníze.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/investice/220898-male-penize-investice-do-strukturovanych-produktu-jen-pro-pokrocile! >

70

produkty jsou tvořeny jednoduchou, transparentní konstrukcí, která umožňuje dosažení stanoveného cíle. I přesto, že se jedná o poměrně mladé produkty, jejich množství roste velmi rychle. Existuje mnoho různorodých produktů, které řadíme do této skupiny. Pro drobného investora by měla být zásadní klasifikace na pákové a investiční produkty, z nichž právě druhé jmenované jsou díky svým vlastnostem pro drobného investora postrádajícího zkušenosti v oblasti investování zajímavé. Pákové produkty jsou díky vyššímu riziku vhodné spíše pro zkušenější investory akceptující potenciální vyšší riziko. Mezi pákové produkty lze zařadit i warranty, které byly uvedeny v rámci komoditních derivátů. Strukturované investiční instrumenty nabízí pro investory příležitost podílet se nejen na rostoucích, ale také na stagnujících trzích s nadproporciálními zisky. Tyto moderní investiční instrumenty mohou odstranit nežádoucí vysoké kapitálové požadavky, investor může např. investovat do komoditního indexu pomocí certifikátů, které přesně kopírují index, a přesto jsou pro investora cenově dostupné. Rozdílem oproti samotným investicím do komodit je především fakt, že cena strukturovaných produktů není tvořena nabídkou a poptávkou nýbrž market makingem236. K výhodám moderních strukturovaných produktů lze řadit nulové vstupní poplatky a taktéž nesnižování výnosů o poplatky za vedení jako je tomu např. u fondů. K nevýhodám strukturovaných produktů patří, že tento trh je v České republice zcela nerozvinutý a drobný investor se bude muset poohlédnout na zahraničních trzích. Na druhé straně nemusíme chodit příliš daleko, německé burzy přináší širokou škálu strukturovaných produktů. Všeobecně je německý trh se strukturovanými produkty považován za nejrozvinutější na světě a nabízí investorům rozsáhlé možnosti v investování do těchto produktů.237 Na druhé straně stojí velké množství výhod, které jsou s moderními strukturovanými produkty spojeny, pro které stojí za to, zajímat se i o zahraniční trhy. Investiční produkty lze rozdělit do dvou podskupin, investiční certifikáty a akciové dluhopisy. Akciové dluhopisy jsou, jak již název napovídá kombinací akcií a dluhopisů a do komodit s nimi lze investovat pouze velmi nepřímo např. přes společnosti zabývající se komoditami. Investiční certifikáty jsou naopak přímo spojovány s různými typy komodit, proto budou v následující části diskutovány blíže. Investiční certifikáty Na trhu existuje celá škála certifikátů, které lze klasifikovat např. na základě podkladového aktiva na indexové, oborové a strategické. Investiční certifikáty jsou další možností, jak se mohou drobní investoři podílet na vývoji indexů. Původně se jednalo o cenné papíry s pevně stanoveným termínem splatnosti. V současné době jsou na trhu i tzv. open end certifikáty; tedy certifikáty s otevřeným koncem. I přesto, že se jedná o relativně nový produkt, je považován nejen za doplňkový instrument, nýbrž také za základní investiční nástroj pro dlouhodobě zaměřeného investora. V zásadě lze říci, že ve skupině certifikátů si najde vhodný produkt každý investor.

236

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005.198 s. ISBN 802510527X str. 73 237 Informace o konkrétních certifikátech je možné najít např. na www: Zertifikate [online]. Boerse Frankfurt, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.boerse-frankfurt.de/de/zertifikate >

71

Důležitým kritériem při výběru certifikátů je volba emitenta, neboť certifikáty jsou v zásadě dlužní úpisy a je zde tedy nutné zohlednit riziko emitenta. Hlavní výhodou certifikátů je možnost podílet se na hodnotovém vývoji burzovních indexů bez potřeby provádět velké množství transakcí. Při hodnocení investičních certifikátů je nutné zohlednit nejen výše zmíněnou dobu splatnosti, riziko a podkladové aktivum (index), ale také případné poplatky. U indexových certifikátů je nutné zohlednit také na jaký index je daný certifikát emitován, zda se jedná o cenový či růstový238 index a jaký je podíl na tomto indexu. Možnosti nákupu certifikátů jsou velmi široké, je možný nákup na burze, na pobočce u emitenta popř. na libovolné bankovní pobočce. Jednotlivé varianty se liší především typem a výší poplatků (provizí). Dále jsou rozlišovány certifikáty s plnou garancí, částečnou garancí a bez garance. V rámci těchto certifikátů je nutné rozlišovat na základě individuálních požadavků investora. Certifikáty s plnou garancí239 jsou vhodné především pro investory s velkou averzí k riziku, kteří jsou za snížení rizika ochotni akceptovat nižší výnosy. Certifikáty s částečnou garancí240 nabízí menší ochranu než certifikáty s plnou garancí, ale zároveň vyšší výnosy. Certifikáty s částečnou garancí jsou vhodné pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat malé riziko za možnost vyšších výnosů. Poslední skupina certifikátů je bez garance241 a umožňují dosažení vysokých zisků za cenu vyššího rizika. V zásadě neposkytují nadstandardní ochranu, jako výše uvedené certifikáty. Na druhé straně umožňují dosažení vyšších zisků než první dvě skupiny. Dle mého názoru se jedná o produkty, které jsou vhodné pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko, i spekulanty. Pro nezkušeného drobného investora jsou, dle mého názoru, využitelné a vhodné všechny typy certifikátů. Investor musí volit pouze na základě svých požadavků na riziko a výnos investice. Možnosti investování do certifikátů jsou velmi rozšířené. V rámci jednotlivých skupin lze najít mnoho konkrétních produktů, které se liší svými vlastnostmi a každý den se objevují nové produkty. V této práci není možné pokrýt všechny produkty, proto budou uvedeny pouze příklady certifikátových investic. Jako příklad jsou uvedeny v příloze č. 11 certifikáty bez garance, konkrétně indexové certifikáty a s nimi spojené investice v oblasti ropy a energií, které mohou být zajímavou investicí pro drobného investora. Indexové certifikáty jsem zvolila, neboť je považuji za zajímavé díky výnosově rizikovému profilu, který přináší investorům možnost zajímavých výnosů. Výše uvedený příklad je pouze nastíněním jednoho typu produktu, který je dostupný na frankfurtské burze. Na trhu existuje v současné době kolem 900 000 strukturovaných produktů, které je možné využít pro investování. Investor je nucen před vstupem na tento trh zvolit množství parametrů jako: investiční horizont, podkladové aktivum, očekávaný vývoj trhu, požadované riziko a emitenta. Na základě těchto požadavků může dojít k samotné volbě konkrétního investičního produktu. Stejným způsobem lze postupovat i u garantovaných certifikátů, a to ať už s plnou nebo částečnou garancí. Širokou nabídku jednotlivých certifikátu lze najít na frankfurtské burze, která nabízí rozsáhlé investiční možnosti pro drobného investora. 238

Cenový index je vhodný pouze pro krátkodobý investiční horizont, při horizontu delším než jeden rok je již výhodnější růstový (performance) index, neboť jsou v něm započítávány vyplácené dividendy, čímž jsou vyváženy větší vstupní poplatky. 239 Garantované 240 Bonus, Discount, Express, Airbag atd 241 Indexové, Basket, Sprint, Outperformance atd.

72

Dle mého názoru jsou certifikáty a všeobecně strukturované produkty velmi zajímavou investicí, ne-li v současné době nejlepší možností pro drobné investory, kteří se zajímají o své investice. Menší problémy zde může působit nutnost investovat v zahraničí, ale i přesto soudím, že se jedná o produkty vhodné pro každého, tedy i nezkušeného drobného investora. Všeobecně doporučuji drobnému investorovi angažovat se ve strukturovaných produktech. Na druhé straně i zde platí, investujte jen do toho, čemu rozumíte. Na trhu existuje velké množství strukturovaných produktů, které mohou na drobné investory působit matoucím dojmem. Proto doporučení pro drobné investory, vybírejte ze strukturovaných produktů jen ty, které jsou pro Vás srozumitelné a i zde nevkládejte všechny prostředky do jednoho instrumentu, tedy diverzifikujte.

3.6 Investice do zemí produkujících komodity K alternativám investování do komodit můžeme zařadit také investice do zemí produkujících komodity. Tato možnost se může jevit na první pohled velmi lákavě. Při bližším pohledu může být stejně tak výhrou v loterii jako šlápnutím vedle. Zisk či ztrátu z investice neovlivňuje v tomto případě pouze vývoj cen komodit popř. nerostné bohatství země, ale značný význam je nutné přikládat také stavu země. Nejen politická situace, kvalita podnikatelského prostředí, schopnost domoci se svých práv, výše kriminality, ale také stupeň rozvinutosti infrastruktury a zaměstnanost mají vliv na vývoj investice do zemí bohatých na komodity. I přesto, že některé země oplývají velkým nerostným bohatstvím, jejich stabilita je velmi špatná a investice do těchto zemí zpravidla končí velkou ztrátou. Investování do zemí produkujících komodity je dle mého názoru velmi hazardní. Dalším problémem může být vliv vnějšího prostředí. „Nové ekonomiky jsou vždy náchylné na vnější hrozby.“242Jako příklad takovéto hrozby uvádí Jim Rogers vliv Číny a její spotřeby mědi na Chile – zemi bohatou na měď. Pokud Čína, jako největší spotřebitel mědi, sníží spotřebu, přesunou se ekonomické potíže velmi rychle do Chile.243 Na tomto příkladu je patrné, jak rozsáhlé faktory ovlivňují vývoj investice do zemí produkujících komodity. Všechny výše uvedené důvody svědčí spíše v neprospěch investic do zemí produkujících komodity, stejně jako přímé investice do komodit jsou ohroženy poklesem poptávky, ale ohrožují je i další skutečnosti, které na cenu samotných komodit působí pozitivně (dojde k růstu cen) ale na země produkující tuto komoditu mají vliv negativní. Dle mého názoru není možné považovat investování do zemí produkujících komodity za rovnocennou alternativu ke komoditnímu investování. Jde spíše o velmi specifickou část trhu, která se vyvíjí na základě mnoha faktorů. Investice do zemí bohatých na komodity nepovažuji pro drobného investora za vhodnou.

242

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str.57 243 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 57

73

3.7 Investice do nemovitostí v oblastech a zemích bohatých na komodity Investování do nemovitostí je dlouhodobě velmi populární záležitostí, většina investorů, ale nakupuje nemovitosti v oblíbených lokacích, které jsou již dlouhou dobu předraženy. Na realitních trzích jsme se již setkali s bublinami, jejichž opětovný výskyt v budoucnu nelze vyloučit. I přesto lze v současné době na realitním trhu investovat do zajímavých nemovitostí. Za výhodnější investici lze považovat koupi nemovitosti v oblasti bohaté na suroviny, kde se ukrývá velký růstový potenciál. „Pokud jste před několika lety koupili nemovitosti v zemích bohatých na komodity, jako jsou Kanada, Nový Zéland, Austrálie a Chile, rozmnožili jste svůj majetek několikanásobně.“244 U takovýchto nemovitostí můžeme očekávat budoucí růst hodnoty, který bude spojen s těžbou dané komodity. Na druhé straně je nutné posoudit, zda je získání dané komodity reálné. Významným faktorem i při investování do nemovitostí mohou být nejen politická situace, kvalita podnikatelského prostředí, schopnost domoci se svých práv, výše kriminality, ale také stupeň rozvinutosti infrastruktury, stejně, jako u investic do jednotlivých zemí. Investice do nemovitosti může být dle mého názoru velmi zajímavá, avšak je spojena s několika nevýhodami, mezi něž patří především náklady na spravování/údržbu a daň z nemovitostí. Pokud ovšem investor zvažuje možnost investování do nemovitostí, zcela jistě je v současné době vhodnější investovat do nemovitostí v oblastech bohatých na komodity než do předražených nemovitostí v centrech velkých měst. I přesto, že se jedná o lepší alternativu v rámci nemovitostí, drobnému investorovi bych investici do nemovitostí v oblastech bohatých na komodity nedoporučovala. Dle mého názoru je zde velké množství dalších faktorů, které mohou ovlivnit cenu nemovitosti. I přesto, že se jedná o oblast bohatou na komodity, nemusí být tyto komodity nikdy vytěženy. Při investování do nemovitostí v oblastech bohatých na komodity musí investor zvážit mimo výše zmíněná rizika (spojená s komoditami), také např. nízkou likviditu. Jako zatěžující faktor lze hodnotit transakční náklady a vysokou počáteční investici v zásadě bez možnosti průběžného investování. Drobný investor by tuto investiční možnost neměl, dle mého názoru, do svého optimálního portfolia zahrnovat.

3.8 Koupě akcií společností, které produkují suroviny, nebo těmto společnostem poskytují služby Další možností, jak se podílet na komoditním trhu je investování do společností, které jsou nějakým způsobem propojeny s danou komoditou. V tomto případě musíme zvážit několik problémů, které mohou naši investici ohrozit. Jedná se především o nálady a psychologie, které patří k akciovému trhu; vládní politiku; vedení společnosti; rozvahy a účetní praktiky;

244

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 59

74

nepředvídatelné události (katastrofy, povodně, války…).245 Bohužel ne všechny akcie společností spojených s komoditami se vyvíjí stejně jako jimi produkované komodity. Jedním z takových případů je ropa a ropné společnosti, i přesto, že cena ropy neustále roste, ropné společnosti se mnohdy vyvíjí opačným směrem. Mnoho investorů se, díky vývoji na trhu s ropou a ropnými produkty, rozhode do svého portfolia zařadit akcie podniků oboru, neboť věří, že tímto způsobem mohou profitovat na předpokládaném vývoji trhu s ropou. Důvodem pro vstup na akciový trh společností navázaných na komodity může být pro drobného investora pocit, že se jedná o dostupnější a bezpečnější formu investování. „Pro „normálního“ investora je proto vhodnější investovat „oklikou“ přes komoditní akcie, tj. akcie firem, které komodity těží, zpracovávají anebo vyrábějí zařízení pro jejich těžbu a zpracování.“246 Bohužel tyto dedukce nejsou zcela správné, vývoj komoditního trhu není kopírován vývojem komoditních akcii. V příkladu s ropou lze říci, že „akcie nadnárodních koncernů tedy ani přibližně nekopírují pohyby ceny ropy“247. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, jsou akciové burzy a jejich nálady, jímž jsou tyto akcie vystaveny. „Na akciových trzích nemohou tyto vysoce kapitalizované tituly vytvořit žádnou mimořádnou konjunkturu; jsou neustále vystaveny náladám burz.“248 Je tedy nutné zapomenout na rovnici rostoucí cena ropy = rostoucí kurzy akcií ropných společností. A to také proto, že „tyto ropné koncerny musí nejprve surovou ropu samy nakoupit, a proto je každé zdražení cen ropy zatěžuje“249. Dále je nutné podotknout, že cenu ropy ovlivní také náklady jejího zpracování (viz příloha XZ), nejen chemikálie a technologie potřebné k její úpravě, ale také náklady na pracovní sílu a v neposlední řadě ceny transportu. V letech 2002 – 2003 „ropa byla na svých historických maximech a ropné akcie se plácaly na stagnujícím trhu“.250 Důvodem mohou být vysoké zpracovací náklady, špatné vedení společnosti nebo politická rozhodnutí, která vedou k růstu ceny ropy, ale k poklesu zisků jednotlivých společností. Opět se dostáváme do stejné situace jako u předchozích alternativ investování do komodit. Investování do akcií společností spojených s komoditami může být zajímavé, avšak ne na základě analýzy komodit. Vývoj hodnoty akcií v žádném případě nemusí odpovídat vývoji komoditního trhu. Shrnutí: V této části byly uvedeny možnosti participace na komoditním trhu. Každý způsob participace na komoditním trhu s sebou přináší mimo příležitosti zisků také množství nástrah. Na základě získaných poznatků je sestavena následující tabulka, která porovnává jednotlivé investiční možnosti s ohledem na drobného investora.

245

ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 56 246 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8; str. 169 247 248

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X str. 116 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 802510527X str. 116

249

SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 198 s. ISBN 80-2510527X str. 117 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6; str. 55 250

75

Tabulka 15: Porovnání způsobů participace na komoditním trhu Přímý nákup

Deriváty

Investiční/pod ílové fondy

Indexové fondy

Indexové akcie

Strukturované produkty

Akcie společností

Země

Nemovitosti

Likvidita

Nelikvidn í

Převážně likvidní

spíše likvidní

Spíše likvidní

Velmi likvidní

Spíše likvidní

Spíše nelikvidní

Nelikvidní

Náklady/p oplatky Riziko

Vysoké

Spíše vysoké

Spíše nízké

Spíše nízké

Vysoké

Vysoké

Spíše nízké

Nízké

Nízké

Spíše vysoké

Vysoké

Vysoké

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

Průběžné investová ní 10 000 EUR min. Nvestice Denní oceňování Výhodné při trendu* Dostupno st na čekém trhu Bodové hodnocení **

Spíše nemožné

Spíše možné

Možné

Možné

Možné

Žádné/velmi malé Nízké – vysoké ANO i NE (dle produktu) Možné

Nízké

Páka

Spíše méně likvidní Spíše nízké Převážně vysoké ANO/NE

Možné

Možné

Nemožné

Spíše nemožné

Spíše možné

Možné

Možné

Možné

Možné

Možné

Možné

nemožné

NE

ANO/NE

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

B

Převážně ANO B, M

B,M

B

B

B, M, S

B

B

B

Pouze některé

ANO, omezeně

ANO

ANO, omezeně

ANO, omezeně

ANO, velmi omezeně

ANO, Spíše omezený výběr

NE

NE

35

43

Vysoké

7

29

30

32

30

17

* B – býčí, M – medvědí, S – stagnace ** bodové hodnocení bylo vytvořeno na základě získaných poznatků a vlastních preferencí jednotlivých rizik a přínosů, viz příloha č. 12 Zdroj: vlastní na základě získaných poznatků

Z uvedeného tabulkového porovnání se jeví nejen, dle bodového hodnocení, jako nejvhodnější strukturované produkty, které nabízí velmi široké investiční možnosti. Naopak zcela nevhodně působí investice do zemí a nemovitostí bohatých na komodity. Stejně tak i investice do podniků zpracovávajících/těžících komodity, které jsou učiněny na základě očekávaného cenového vývoje dané komodity. Investice do akcií takovýchto společností by měly být učiněny na základě analýzy dané společnosti, nikoliv pouze komoditního trhu. Mezi méně vhodné investice se zařadily i fondy, které jsou v České republice pro investice drobných investorů hojně využívány. Drobný investor by neměl zapomínat, že jednou ze zásadních věcí při volbě investičního instrumentu, nejen na komoditním trhu, by měla být transparentnost a samozřejmě také znalosti a zkušenosti. Proto by, dle mého názoru, investor měl následovat tato doporučení jen do té míry, dokud jsou pro něj srozumitelná. I nejlépe míněná rada může vést k neuspokojivým výsledkům, je-li špatně pochopena

76

7

Závěr Cílem mé práce byla analýza vybraných komodit, jako investičních nástrojů a možností investování do nich pro drobné investory v České republice. Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb investic do vybraných komodit a jednotlivých možností těchto investic, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro drobné investory vedoucí k maximálnímu využití jejich předností a příležitostí a omezení jejich nedostatků a hrozeb. Čtenář byl nejprve seznámen s teoretickými východisky. Tedy se samotným pojmem komodity, jeho začleněním na finančních trzích a možné přístupy ke klasifikaci komodit. V rámci teoretického vymezení byly uvedeny výhody a nevýhody investování do komodit, které svědčí ve prospěch komodit jako investičních instrumentů. V této části jsem dospěla k rozhodnutí, že komodity jsou zajímavou investiční příležitostí, která má své příležitosti a rizika, jako ostatně všechny investiční instrumenty. Není tedy důvod, aby drobný investor opomíjel takto velkou a důležitou část trhu. Komodity jednoznačně patří i do portfolia drobného investora, nejen díky schopnosti diverzifikovat portfolio, ale také pro potenciální vyšší výnosnost. Samotné možnosti investování do komodit v České republice nejsou příliš rozmanité. České komoditní burzy nabízejí jen některé z komodit, které lze obchodovat ve světě. Z tohoto důvodu jsem dospěla k závěru, že je pro drobného investora vhodné angažovat se v oblasti komodit převážně na zahraničních trzích. Zahraniční komoditní burzy přináší množství mnoho možností pro investice v oblasti komodit, negativně může být hodnoceno pouze dodatečné riziko, měnové, které s sebou přináší. Při analýze jednotlivých komoditních skupin byly zjištěny značné rozdíly ve volatilitě, likviditě i aktuálních trendech jednotlivých skupin i komodit. V zásadě lze říci, že každá komoditní skupina resp. komodita je ovlivněna jinými faktory, které způsobují dříve uvedené rozdíly. Nejvhodnější se pro investice drobného jeví drahé kovy, především zlato. Trhy s drahými kovy jsou považovány za vysoce likvidní a jejich volatilita je převážně nižší. Nejhůře naopak agrární komodity, které se vyznačují nižší likviditou a spíše vyšší volatilitou. Žádnou komoditní skupinu ovšem nelze zcela vyloučit. Všeobecně platí, že při volbě vhodné investiční strategie a v rukou sofistikovaného investora, může být investováno do všech komoditních skupin. Volba investiční strategie spočívá, mimo jiné, ve volbě způsobu participace na trhu. Z množství posuzovaných možností, jsem na základě provedené analýzy, dospěla k závěru, že největší možnosti pro drobného investora přináší strukturované produkty. Mezi hlavní výhody strukturovaných produktů patří vysoká likvidita, možnost volby rizikově – výnosového profilu a profitovat na jakémkoliv trendu, při jeho odhalení. Doporučit lze také investice pomocí ETF. Dosud v České republice nejvíce využívaný způsob investování, pomocí fondů, nenabízí optimální řešení především díky vysokým poplatkům a špatnému hospodaření fondů. Z fondů, lze vyzdvihnout nejvíce indexové fondy, ostatní byly zhodnoceny jako spíše méně vhodné. Za zcela nevhodné lze považovat investice do přímého nákupu komodit a nemovitostí v oblastech bohatých na komodity. Tyto způsoby participace na trhu jsou zatíženy nízkou likviditou, vysokými poplatky a především požadavek na vysoký vstupní kapitál. Pro drobného investora se jedná spíše o investice nedostupné. 77

Na základě provedených analýz může investor využívat investic na komoditním trhu. Při zachování pravidel bezpečného investování se jedná o vhodný způsob jak diverzifikovat portfolio. Komodity nejsou investice pouze pro institucionální a velké investory, ale i drobný investor může participovat na komoditním trhu.

78

Seznam použité literatury Odborná literatura 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

BUDÍLEK, J., Finanční investování. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011. 196 s. ISBN 978-80-7408-047-0 DĚDIČ, J., Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektum, 1992. 295 s. ISBN 80-58431-62-9 GLADIŠ, D., Naučte se investovat. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 176s. ISBN 978-80-2471205-5 GOLDIE, D. C., MURRAY, S. M., Co potřebujete vědět o investování. 1. vydání. Praha: Pragma, 2011. 104 s. ISBN 978-80-7349-264-9 GRAHAM, B., Inteligentní investor. 1. vydání. PRAHA:Grada Publishing, a.s., 2007. 504 s. ISBN978-80247-1792-0 JÍLEK, J., Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-2470342-4 JÍLEK, J., Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 648 s. ISBN 978-80247-1653-4 KOHOUT, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2559-8 MALONEY, M., Investujte do zlata a stříbra. 1. vydání. Praha: Pragma, 2008. 244 s. ISBN 978-80-7349156-7 MELLON, J., CHALABI A., 10nejlepších investic na příštích 10 let. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 165 s. ISBN 978-80-251-2144-3 MUSÍLEK, P., Finanční trhy: instrumenty, instituce a management I. díl 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. 851s. ISBN ISBN 80-7079-726-6 MUSÍLEK, P., Finanční trhy: instrumenty, instituce a management II. díl 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. 851s. ISBN 80-7079-726-6 MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-705 NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P., Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vydání Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X REJNUŠ, O., Cenné papíry a burzy. 1. vydání Brno: CERM, 2009. 400 s. ISBN 978-80-214-3805-7 REJNUŠ, O., Finanční trhy. 1. vydání Ostrava:Key Publishing. 2008. 559s. ISBN 978-80-87071-87-8 RIEGER, M. O., Optionen, Derivate und strukturierte Produkte. 1. Vydání. Stuttgart: Schaeffer-Poschel Verlag. 2009 398s. ISBN 978-3-7910-2920-7 ROGERS, J., Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 200s ISBN 978-80-247-4086-7 ROGERS, J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6 SCHIFF, P.D.,DOWNES, J., Crash Proof, krizi navzdory. 1.vyd.Praha: Cpress, 2009 320 s. ISBN 978-80251-2365-2 SCHIPMAN, M., Komodity, jak investova a vydělat. 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 133s. ISBN: 978-80-251-1866-5 SCHWAGER, J. D., Úspěch na finančních trzích, zkušenosti nejlepších amerických obchodníků. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2006. 261 s. ISBN 80-251-1258-8 SVOBODA, M. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 1. vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005.198 s. ISBN 802510527X SYROVÝ, P., Investování pro začátečníky. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 112 s. IBN 978 80 247 34866 ŠTÝBR, D., Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 156s. ISBN978-80-247-3648-8 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007. 704s ISBN 978-807357-297-6

79

Internetové zdroje 1. Agricultural Commodities [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/> 2. Aktuální prognóza ČNB [online]. ČNB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#HDP > 3. Býčí trh na zlatě bude pokračovat, tvrdí kanadský ekonom [online]. Kurzycz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/284929-byci-trh-na-zlate-bude-pokracovat-tvrdi-kanadskyekonom/> 4. Cena ropy na 200dalarech za barel? Jsou lidé, kteří ji očekávají [online]. Ropa.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.ropa.cz/zpravy/cena-ropy-na-200-za-barel-jsou-lide-kteri-ji-ocekavaji/> 5. Ceny komodit letí vzhůru: Zdraží nejen potraviny [online]. Investujeme.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 6. Co je akciový index? [online]. Peníze.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/15730-co-je-to-akciovy-index> 7. Co je zlato? [online]. Goldconto.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.google.cz/imgres?q=graf+nab%C3%ADdka+zlata+2012&start=336&um=1&hl=cs&biw=1536 &bih=744&tbm=isch&tbnid=aZEbzmdfFpUClM:&imgrefurl=http://goldkonto.cz/cz/zlato/uvod&docid=RD Nu3n5v25COEM&imgurl=http://goldkonto.cz/userfiles/article_pics/svetovaProdukciaZlata_CZ.jpg&w=59 1&h=327&ei=eYyST_GFPMvVsgadjsXKBA&zoom=1&iact=hc&vpx=1192&vpy=392&dur=3807&hovh= 167&hovw=302&tx=164&ty=59&sig=116870023969551822830&page=15&tbnh=116&tbnw=209&ndsp= 24&ved=1t:429,r:11,s:336,i:134> 8. Co jsou komodity? [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/trhy/komodity/jak-funguji-komodity > 9. Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 10. Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 11. Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 12. Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 13. Colosseum Outlook [online]. Colosseum, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf > 14. Commodity ETF list [online]. ETF Securitied, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.etfsecurities.com/en/securities/etfs_securities.asp> 15. Commodity Indices [online]. Standard and Poor, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.standardandpoors.com/servlet/BlobServer?blobheadername3=MDTType&blobcol=urldata&blobtable=MungoBlobs&blobheadervalue2=inline%3B+filename%3DFactsheet_S P_GSCI_Enhanced_Index.pdf&blobheadername2=ContentDisposition&blobheadervalue1=application%2Fpdf&blobkey=id&blobheadername1=contenttype&blobwhere=1243917707297&blobheadervalue3=UTF-8> 16. Commodity Research Bureau – Market Data [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/data.asp?page=chart> 17. Comodity Research Bureau, a barchant company [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/> 18. CRB Thomdon Reuters / Jefferies [online]. Thomson Reuters, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://thomsonreuters.com/content/financial/pdf/i_and_a/indices/trj_crb.pdf> 19. ČSOB Komodity 1, Horizont CSOB Commodity 1 [online]. ČSOB, 2007 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/BE0947438397.aspx> 20. Drahé kovy – fyzické vlastnictví stříbra a zlata [online]. Finance Kopřivnice a jižní Morava, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 21. Generali PPF Komoditní fond [online]. ČP Invest, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/generali-ppf-komoditni-fond.html>

80

22. Graf vývoje ceny komodit [online]. Kurzy.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=36&od=30.09.2010&do=30.9.2010&curr=USD > 23. Graf vývoje ceny komodity [online]. Kurzy.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=40&od=30.09.2010&do=30.09.2010&curr=USD > 24. Brožura komodity [online]. Reiffeiesenbank, 2008 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.rb.cz/attachements/pdf/financni-trhy/cenne-papiry/certifikaty/brozura_commoditytracker_092008_aj.pdf> 25. Hedge fondy nastupují do průmyslových a zemědělských komodit. Pro nejbližší mědíce odkládají zlato [online]. Patria online, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1980847/hedge-fondy-nastupuji-do-prumyslovych-a-zemedelskychkomodit-pro-nejblizsi-mesice-odkladaji-zlato.html> 26. History of Comodity Research Bureau [online]. CRB, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crbtrader.com/history.asp> 27. Hubertův model [online]. Wikipedia, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hubbert_US_high.svg> 28. Charttool [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/charttool/> 29. Index Composition [online]. RICI, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.upsecurities.com/resources/RICI_Weights.pdf > 30. Indexové akcie, komoditní akcie a certifikáty [online]. Patria online, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1720664/indexove-akcie-komoditni-akcie-acertifikaty.html> 31. Informace o konkrétních certifikátech je možné najít např. na www: Zertifikate [online]. Boerse Frankfurt, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.boerse-frankfurt.de/de/zertifikate > 32. Investice do komodit? [online]. Česká televize, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/170174-investice-do-komodit-velke-sklady-k-nim-rozhodnenepotrebujete/> 33. Investice do ropy, geopolitická tizika [online]. Zertifikaten Journal, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 34. Investice do stříbra: cena kovu musí porazit českou DPH [online]. Peníze.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/komodity-a-futures/66011-investice-do-stribra-cena-kovu-musiporazit-ceskou-dph > 35. Investiční nástroje a investiční služby [online]. Business center, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: <www: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/cast2.aspx> 36. Investiční zlato – 6 důvodů proč cena zlata poroste [online]. Colosseum, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z:: < http://zlato.toje.in/zlato.html#zasoby > 37. Jak si stojí komodity během krize a co můžeme od nich čekat? [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://trhy.mesec.cz/clanky/komodity-behem-krize/> 38. Jak si stojí komodity během krize a co můžeme od nich čekat? [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://trhy.mesec.cz/clanky/komodity-behem-krize/> 39. Jim Rogers: zajímá mě zlato a zemědělské komodity [online]. Investiční web, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2012/3/13/clanky/jim-rogers-zajima-mezlato-zemedelske-komodity-draha-ropa-prispeje-k-nevyhnutelnemu-ekonomickemu-zpomaleniusa/strana/2/> 40. Kaffee Chart in Dollar [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/rohstoffe/kaffeepreis/Chart> 41. Kaffeepreise – Könnte der Preis Für Arabica bald steigen? [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finanzen.net/nachricht/rohstoffe/Vontobel-Rohstoff-KolumneKaffeepreise-Koennte-der-Preis-fuer-Arabica-bald-steigen-1776917> 42. Komoditní trhy pod drobnohledem [online]. Trhy.měšec.cz, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.komodity.cz/Komoditni-trhy-pod-drobnohledem-(09)-Med-x93>

81

43. Komodity v lednu: dařilo se kovům [online]. Finance.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 44. Komodity v lednu: dařilo se kovům [online]. Finance.cz, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 45. Komodity: Klesající trend potvrzen DPH [online]. Finmag, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://m.finmag.cz/cs/finmag/investice/komodity-klesajici-trend-potvrzen/> 46. Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 47. Krizová měna v krizi... ... nebo vyjde opět zlatá hvězda? [online]. Zertifikaten Journal, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=105&task=list> 48. Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://zpravy.kurzy.cz/288548-jim-rogers-kupujte-zemedelske-komodity/> 49. Latest Crude Oil Graphs [online]. Crude Oil Peak, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.crudeoilpeak.com/?page_id=51> 50. Malé peníze: Investice do strukturovaných produktů? Jen pro pokročilé! [online]. Peníze.cz, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/investice/220898-male-penize-investice-dostrukturovanych-produktu-jen-pro-pokrocile! > 51. Marktübersicht [online]. Naše peníze, 200 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < www.finanzen.net > 52. Měď – strategická surovina a dlouhodobá investice [online]. Finez, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.finez.cz/odborne-clanky/oborove-analyzy/med-strategicka-surovina-adlouhodoba-investice > 53. Měď [online]. Colosseum, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.colosseum.cz/userfiles/file/analyza/analyza_200607_med.pdf > 54. Měď [online]. Česká geologická služba, 2005 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/med.html > 55. Měď a další kovy posilují [online]. Proinvestory, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://proinvestory.cz/med-a-dalsi-kovy-posiluji > 56. Měď long:spekulace pro odvážné [online]. Naše peníze, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.nasepenize.cz/me-long-spekulace-pro-odvazne-4573> 57. Měď: Komoditní barometr vývoje ekonomiky se nadechuje k růstu [online]. Klub investorů, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.klubinvestoru.com/magazin/i805-med-komoditni-barometrvyvoje-ekonomiky-se-nadechuje-k-rustu > 58. Metal Products [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < www.cmegroup.com/trading/metals/files/MoMu.pdf > 59. Monthly Metals Review [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 60. Monthly Metals Review [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 61. Největší světoví vývozci ropy [online]. Akciecz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.akciecz.cz/news/nejvetsi-svetovi-vyvozci-ropy/> 62. Numbers of cars to double by 2020 worldwide, electric cars await rapid developement [online]. Autofox, 2010 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.autofox.cz/index.php?idx=13429> 63. NYMEX Coffee Futures [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/softs/coffee_contract_specifications.html> 64. Oil Price Futures [online]. Economics.help, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 65. Poptávka po ropě poroste, dlouhodobá szka na ropu je nasnadě [online]. Investiční web, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 66. Produkční problémy u kávy nemizí. Poroste její cena i nadále raketově? [online]. Měšec, 2011 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jejicena-i-nadale-raketove/

82

67. Reiffesisen Active Commodities [online]. Reiffeisen bank, 2009 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/activecommodities/> 68. Rohstoffe [online]. Finanzen.net, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 69. Síla a slabost indexování? [online]. Investujeme.cz, 2006 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investujeme.cz/sila-a-slabost-indexovani/> 70. Volume Report [online]. CME Group, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/wrappedpages/web_monthly_report/Web_Volume_Report_CMEG.pdf 71. Výhody a nevýhody [online]. Atlantik, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: 72. Warranty [online]. BCPP, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Warranty> 73. Zajímají mě zlato a zemědělské komodity [online]. Investicniweb.cz, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2012/3/13/clanky/jim-rogers-zajima-me-zlatozemedelske-komodity-draha-ropa-prispeje-k-nevyhnutelnemu-ekonomickemu-zpomaleni-usa/strana/2/> 74. Zemědělské komodity [online]. Atlantik, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/komodity/zemedelske-komodity> 75. Zlato long [online]. Colosseum, 2002 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z:

83

Seznam grafů Graf 1: Možnost zvýšení výnosnosti portfolia začleněním komodit Graf 2: Objem obchodů obiloviny a olejniny 2000 – 2012 Graf 3: Světoví producenti kávy 2010 dle zemí Graf 4: Cena kávy 2007-2012 Graf 5: Průměrný denní objem obchodů s futures na kávu, obchodovaných na NYMEXu Graf 6: Vývoj ceny mědi 2004-2012 Graf 7: Spotřeba mědi dle odvětví Graf 8: Průměrný denní objem obchodů s mědí na CMEG Graf 9: Objem obchodů se zlatem, stříbrem a platinou na CMEG

Graf 10: vývoj těžby zlata 1850 – 2010 Graf 11: Světová nabídka a poptávka zlata v roce 2010 Graf 12: Reálná (šedá) vs. nominální (červená) cena zlata Graf 13: Korelace stříbra a platiny Graf 14: Porovnání aktuálního vývoje zlata, stříbra a platiny

Graf 15:Porovnání očekávaného budoucího vývoje zlata, stříbra a platiny. Graf 16: Hubertův model Graf 17: Největší světoví vývozci ropy 3. čtvrtletí 2011 Graf 18: Produkce a cena ropy

Graf 19: Očekávaná světová poptávka po ropě Graf 20: Vývoj ceny ropy (reálný vs. nominální) 1987 – 2008 Graf 21: Předpokládaný vývoj ceny ropy (za galon251) 2008-2013

Seznam tabulek Tabulka 1: Výhody a nevýhody investování do reálných aktiv (především komodit) Tabulka 2: Příležitosti a rizika investování do reálných aktiv (především komodit) Tabulka 3: Zdražení zemědělských komodit od 30. 6. do 30. 9. 2010 Tabulka 4: Změna ceny průmyslových komodit od 30. 6. do 30. 9. 2010 Tabulka 5: Změna ceny drahých kovů od 30. 6. do 30. 9. 2010 Tabulka 6: Změna ceny energií od 30. 6. do 30. 9. 2010 Tabulka 7: Porovnání agrárních komodit, průmyslových kovů, drahých kovů a energií Tabulka 8: Intradenní a poziční obchodování Tabulka 9: Příklad warrantů dostupných na komodity Tabulka 10: Srovnání forwardů, futures, swapů, opcí a warrantů Tabulka 11: Příklad komoditních fondů dostupných v České republice Tabulka12: Komoditní indexy (příklad) Tabulka 13: Indexové vs. běžné fondy Tabulka 14: indexové akcie a fondy Tabulka 15: Porovnání způsobů participace na komoditním trhu

84

Seznam příloh Příloha 1: Tabulka: komoditní burzy v ČR Příloha 2: Graf: Globální produkce a konečné zásoby kávy (v milionech vriec) Příloha 3: Graf: Káva 1985 – 2008 Příloha 4: Graf: Náklady na pěstování kávy Příloha 5: Graf: Světová produkce zlata 2008 Příloha 6: Produkce a spotřeba platiny a paladia v tis. Uncí (zdroj: Johnson Matthey) Příloha 7: Mezní a průměrné náklady na těžbu ropy Příloha 8: Graf: Aktuální a běžné ceny ropy 1870 – 2000 Příloha 9: Tabulka: Otázky pro analýzu nabídky Příloha 10: Tabulka: komoditní ETF (jednotlivé komodity) Příloha 11: Tabulka 15: Příklad indexových certifikátů (na energie a ropu) dostupné na Boerse Frankfurt Příloha 12: Bodové hodnocení investičních možností

85

Přílohy: Příloha 1: Tabulka: komoditní burzy v ČR Komodity

Měna Typy obchodů

Právní forma Založení Burzovní den

PXE Elektrická energie

PBB Zemědělské plodiny

KBP -Dříví a dřevní hmota

EUR Komoditní futures: Fyzické dodání Finanční vypořádání a.s.

CZK Promptní obchody

CZK -promtní -termínované

s.r.o

s.r.o

2007

1992

2002 středa

ČMKBK průmyslové komodity -dřevařskou burzu energetickou burzu - burzu odpadů agrární sekci CZK/EUR Standardizované promptní i termínované s.r.o 1995 Čtvrtek (přesně dané termíny)

OBHK Agrární komodity (rostlinné živočišné výroby)

-proptní -termínované -opční - pomocné s.r.o 1995

Zdroj: vlastní na základě webových stránek příslušných burz

Příloha 2: Graf: Globální produkce a konečné zásoby kávy (v milionech vriec)

Zdroj:http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_IIq.pdf

86

i

Příloha 3: Graf: Káva 1985 - 2008

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/194224-kava-legalni-droga-na-burze/

Příloha 4: Graf: Náklady na pěstování kávy

Zdroj: http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-i-nadale-raketove/

Příloha 5: Graf: Světová produkce zlata 2008

Zdroj: http://www.investicniweb.cz/fondy/fond-mesice/2009/12/22/clanky/patrik-hudec-manazer-zlateho-fonduceske-pojistovny-o-nabidce-poptavce-po-zlatu/

87

Příloha 6: Produkce a spotřeba platiny a paladia v tis. Uncí (zdroj: Johnson Matthey)

Zdroj: http://www.colosseum.cz/userfiles/file/colosseum_outlook/colosseum_outlook_2012_Iq.pdf

Příloha 7: Mezní a průměrné náklady na těžbu ropy

Zdroj:http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2011/1/4/clanky/ropa-nad-90-usd-kam-dal/

Příloha 8: Graf: Aktuální a běžné ceny ropy 1870 - 2000

Zdroj:http://www1.eere.energy.gov/vehiclesandfuels/facts/favorites/fcvt_fotw210.html

88

Příloha 9: Tabulka: Otázky pro analýzu nabídky Jaká je celosvětová produkce? - Kolik tun suroviny v ložiskách existuje? - Nachází se produkce suroviny v oblastech, které může postihnout přírodní katastrofa či nepokoje? - Jsou ložiska bohatá na danou surovinu, nebo mají jen minimální výnosnost? - Jaké jsou stávající zásoby? - Kolik “dolů/vrtů…“ je celosvětově? - Jak jsou tato těžební místa produktivní? - Jaká je potenciální nabídka na dalších deset let? Jsou zde zdroje nové nabídky? - Existuje možnost rozšíření stávajících dolů/vrtů …? - Kdy je to reálné? - Kolik to bude stát? - Kolik suroviny bude získáno tímto rozšířením? - Jak dlouho potrvá, než se dodatečná nabídka dostane na trh? Je zde nová potenciální nabídka? - Jak je velká? - Jak nákladné je vybudovat nová těžiště a pak těžit? - Jak dlouho potrvá, než tento nový zdroj bude dostupný? - Kdy se nová nabídka dostane na trh? Další. - Existují problémy spojené s otevřením nových dolů/vrtů…? (ekologické, politické) - Jsou nová těžiště dostupná? Existuje v jejich blízkosti kvalitní infrastruktura? - Nachází se naleziště ve stabilních ekonomikách? - Atd. Zdroj:vlastní úprava ROGERS J., Žhavé komodity, jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích.

Příloha 10: Tabulka: komoditní ETF (jednotlivé komodity) Fund Name

LSE Code

Currency

MER

NAV(1)

As at

ETFS Petroleum DJ-UBSCISM

AIGO

USD

0.49%

31.09

30/03/12

ETFS Forward Petroleum DJ-UBSCI-F3 SM

FPET

USD

0.49%

83.06

30/03/12

ETFS Short Petroleum DJ-UBSCISM

SPET

USD

0.98%

40.66

30/03/12

Zdroj: http://www.etfsecurities.com/en/securities/etfs_securities.asp

Jako druhý příklad ETF jsou uvedeny komoditní ETF zaměřené na “celý“ komoditní trh, tedy na rozdíl od dříve uvedených je v rámci těchto ETF investováno do širšího thu, nikoliv jen do tržního segmentu.

89

Tabulka: komoditní ETF (tržní) ETFS All Commodities DJ-UBSCISM

AIGC

USD

0.49%

14.92

30/03/12

ETFS All Commodities £ DJ-UBSCISM

AGCP

GBX

0.49%

933.86

22/02/12

ETFS Short All Commodities DJ-UBSCISM

SALL

USD

0.98%

55.16

30/03/12

Zdroj: http://www.etfsecurities.com/en/securities/etfs_securities.asp

Příloha 11: Tabulka 15: Příklad indexových certifikátů (na energie a ropu) dostupné na Boerse Frankfurt252 GS3Y81

Index/Partizipations Zertifikate

Open End Partizipationszertifi

GSCI Energy ER

open-end

ABN08Q

Index/Partizipations Zertifikate

Open-End Zertifikat

RICI Energy ER

open-end

UB9AAF

Index/Partizipations Zertifikate

Index-Zertifikat

GSCI Energy ER

open-end

Zdroj: http://www.scoach.de/de/suchen-finden/basiswerte

Příloha 12: Bodové hodnocení investičních možností Přímý nákup

Deriváty

Investiční/p odílové fondy

Indexové fondy

Indexové akcie

Strukturované produkty

Akcie společností

Země

Nemovitosti

Likvidita

0

3

4

4

4

5

4

2

1

Náklady/poplatky

1

3

2

3

4

5

4

3

1

Riziko

1

2

3

4

4

5

2

1

1

Páka

0

2

0

0

2

2

0

0

0

0

2

2

2

2

2

2

2

0

0

2

2

2

2

2

2

2

0

Denní oceňování

0

2

2

2

2

2

2

0

0

Výhodné při trendu*

1

2

2

1

1

3

1

1

1

2 7

3 29

4 30

3 32

2 35

2 43

3 30

0 17

0 7

Průběžné investování 10 000 EUR - min. nvestice

Dostupnost čekém trhu

na

Bodové hodnocení*

* zeleně označené faktory jsou vzhledem ke své důležitosti pro investiční rozhodování započítány dvojnásobkem do výsledného bodového hodnocení

252

Informace o konkrétních certifikátech je možné najít např. na www: Willkommen bei der Börse Frankfurt [online]. Boerse Frankfurt, 2012 [citováno 8. dubna 2012]. Dostupné z: < http://www.boerse-frankfurt.de/de/start >

90