MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra politologie
Komunální politika v Rožnově pod Radhoštěm od roku 1990 – politics, policy (případová studie)
Bakalářská práce
Martin Drápal
Vedoucí práce: PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. UČO: 114428 Obor: PL – ZU Imatrikulační ročník: 2003 Rožnov pod Radhoštěm, 2006
Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, a vypracoval jsem ho samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
1
Za pomoc při tvorbě této bakalářské práce bych chtěl poděkovat vedoucímu PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D., který vedl mou práci svědomitě a pomáhal mi určovat relevanci některých informací. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Tomáši Grossovi za obětavou práci při dohledávání informací na Městském úřadě v Rožnově pod Radhoštěm.
2
1 2 3
4 5 6
Úvod............................................................................................................ 4 Základní charakteristika města .................................................................... 5
2.1 2.2
Historický vývoj .....................................................................................................5 Demografický vývoj ...............................................................................................6
Komunální volby a komunální politika........................................................ 7
3.1 Volby 1990 .............................................................................................................7 3.1.1 Volební programy ...........................................................................................8 3.1.2 Výsledky voleb ...............................................................................................9 3.1.3 Povolební koalice ..........................................................................................12 3.1.4 Volba starosty ...............................................................................................13 3.2 Událost volebního období .....................................................................................14 3.2.1 Kauza Bečva .................................................................................................14 3.2.2 Odvolání a volba nového starosty ..................................................................15 3.3 Volby 1994 ...........................................................................................................17 3.3.1 Volební programy .........................................................................................17 3.3.2 Výsledky voleb .............................................................................................18 3.3.3 Volba starosty ...............................................................................................20 3.4 Událost volebního období .....................................................................................21 3.4.1 Dopravní infrastruktura .................................................................................21 3.5 Volby 1998 ...........................................................................................................22 3.5.1 Volební programy .........................................................................................23 3.5.2 Výsledky voleb .............................................................................................25 3.5.3 První zastupitelstvo a volba starosty ..............................................................27 3.6 Událost volebního období .....................................................................................28 3.6.1 Vlajka pro Tibet ............................................................................................28 3.7 Volby 2002 ...........................................................................................................30 3.7.1 Volební programy .........................................................................................30 3.7.2 Výsledky voleb .............................................................................................33 3.7.3 Povolební koalice a rada města......................................................................35 3.8 Událost volebního období .....................................................................................37 3.8.1 Nezaměstnanost a problém podnikání............................................................37 3.8.2 Zaměstnanost ................................................................................................39
Závěr ......................................................................................................... 42 Seznam zkratek ......................................................................................... 43 Použitá literatura........................................................................................ 44
Počet znaků: 64 992
3
1 Úvod
Komunální politika je fenomén, který dosud zůstává v ústraní oproti
politice na celonárodní, případně na mezinárodní úrovni. O těchto „velkých“ politikách bylo napsáno mnoho a ještě jistě bude, ale základem
všeho by měla být právě politika komunální. Vždyť problémy by se měly
řešit především v místech, kde se vyskytnou a lidmi, kteří mají k této problematice nejblíže. A kde jinde najdete politika, který zná a ví, co obec potřebujete, než v zastupitelstvu a radě města.
Proto jsem se také rozhodl pro zpracování bakalářské práce na téma
Komunální politika v Rožnově pod Radhoštěm od roku 1990. Předem vím, že devadesátá léta byla hodně hektická, minimálně ze svého začátku, kdy
si všichni lidé museli zvyknout na jiný způsob života, než na jaký byli po dlouhou dobu čtyřiceti let zvyklí. do
Značná část práce se věnuje komunálním volbám a výsledkům voleb
komunálních
zastupitelstev.
Pokusím
se
stručně
a
výstižně
charakterizovat volební programy jednotlivých volebních stran a uskupení, které se jednotlivých voleb účastnily.
V každém volebním období bych chtěl najít jednu událost, kterou
považuji za stěžejní a která charakterizuje práci zastupitelstva v daném volebním
období.
Práce
tak
nebude
kompletním
obrazem
činnosti
komunálních politiků, ale bude se snažit zachytit jejich vzájemné vztahy a vztahy v koalici.
Pro svou práci bych chtěl využívat metody kvalitativního výzkumu,
především studium dobové literatury, ale také interview. Budu se snažit provést obsahové analýzy textů jak odborných, tak uměleckých. Aby byl výzkum alespoň trochu ucelený, nemohu se omezit pouze na tyto metody,
ale budu muset použít i metody kvantitativního výzkumu. Budu se soustředit především na studium a práci s tabulkami a statistikami, jež
byly již dříve vypracovány a jsou volně přístupny široké veřejnosti. Ke své
práci chci využít všech dostupných komunikačních kanálu, jako jsou internet, okresní archív a vlastní informační databáze městského úřadu. 4
2 Základní charakteristika města
Rožnov pod Radhoštěm je město nacházející se v údolí Beskyd
v srdci Valašska. Leží v krajině s dobrým životním prostředím. Tento fakt je podložen dřívější existencí klimatických lázní. Nepříznivé podnebí mělo
za následek pomalý rozvoj města a růst populace. Obecně byl tento region Valašska chudý, s velmi vysokou orientací na pěstování nenáročných
plodin (brambory), pastevectví, zpracování dřeva a jednoduché řemeslné výroby. Následně došlo k rozvoji průmyslové výroby (elektrotechnika).
V dnešní době je významná orientace na cestovní ruch a terciální sféru, která podněcuje rozvoj regionu. Obrázek č. 1
Zdroj: www.kr-zlinsky.cz/?ro=9281
2.1 Historický vývoj V roce
1267
bylo
město
založeno
arcibiskupem
olomouckým.
V rámci snahy o intenzivnější osídlení východního pohraničí České říše.
V 17. století se rozvinula drobná řemesla, později pak papírenství, tkalcovství, pletařský průmysl a již neexistující sklářský průmysl.
5
V roce 1820 byl založen Léčebný ústav a park. Díky této iniciativě
bylo město povýšeno na klimatické lázně, které zde fungovaly do roku 1950. Tyto lázně byly vyhledávány různými významnými osobnostmi.
V roce 1925 byl, nadšenci bratry Jaroňkovými, založen Skanzen, který je dnes největším muzeem v přírodě, v celé střední Evropě.
Rok 1948 byl počátkem výstavby průmyslového areálu TESLA, n. p., který
se později stal jedním z nejvýznamnějších elektrotechnických podniků v republice. Tento razantní projekt ovlivnil zásadním způsobem budoucí vývoj Rožnovského regionu.
2.2 Demografický vývoj
Město Rožnov pod Radhoštěm se rozvíjelo standardním tempem
charakterizovaným životními podmínkami regionu až do roku 1950, kdy došlo k výstavbě průmyslového areálu Tesla.
Populační a migrační růst
zaznamenávalo až do 90. let minulého století. Vše bylo zapříčiněno nabídkou pracovních míst a sociálního zázemí. Změny v hospodářské orientaci následovanými restrukturalizací průmyslu, poklesem výstavby
bytů a celkovou situací ve společnosti, měli za následek stagnaci růstu města.
Tabulka č. 1 Rok
Počet obyvatel
1869
4.415
1900
4.140
1950
4.928
1970
10.885
2001
17.938
1991
17.723
2010 (predikce max.)
20.000
Zdroj: ČSÚ Město Rožnov je členem Mikroregionu Rožnovska a jako obec 6
III. stupně neboli obec s rozšířenou působností je spádovou oblastí pro více než 36.000 obyvatel v okolí regionu. Do mikroregionu Rožnovsko
spadají tyto obce: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice, Zubří.
3 Komunální volby a komunální politika 3.1 Volby 1990
Do komunálních voleb v roce 1990, které se konaly 24. listopadu1,
se přihlásilo sedm volebních uskupení, které se ucházely o přízeň voličů.
V roce 1990 se legislativa teprve vytvářela a při její tvorbě vzniklo ve
volebním
zákoně2
několik
sporných
bodů.
Jedním
z nejkontroverznějších byla absence uzavírací klauzule, což zapříčinilo velkou roztříštěnost obecních zastupitelstev.
Pro tyto volby je charakteristické, že politické strany a koalice ve
velké míře nedokáží naplnit kandidátní listiny maximálním počtem kandidátů. Rada města v předchozím období ustanovila počet budoucích
zastupitelů na třicet, což byla i kvóta pro kandidátní listiny. Plnou kandidátní listinu nabídnuly pouze dvě politické strany. Díky své tradici a široké voličské základně tomu tak bylo u KSČ3
a druhým volebním
uskupením bylo OF4. Kandidátní listinu čítající 27 osob dokázalo představit
ještě ČSL a s 22 osobami přišla koalice HSD – SMS, ČSS, SZ, jež nesla název
Moravskoslezský
demokratický
blok.
Další
kandidátní
listy
dosahovaly jen s obtížemi deseti kandidátů, když ČSSD poslalo do voleb Podle zákona č. 127/1981 Sb. platilo, že ve všech prodejnách a restauračních provozovnách se dne 24.11. 1990 od 4 do 20 hodin zakazuje prodej alkoholu (0,75% obj.) s výjimkou piva 7° – 10°. Pokud budou v obci nové volby, platí tento zákaz i tehdy. 2 č. 368/1990 Sb 3 Ačkoliv v říjnu 1990 na Olomouckém sjezdu přijala KSČ změnu názvu na KSČM, tak v regionálních mediích Nové Valašsko je neustále používána stará zkratka KSČ. Na sjezdu však kromě ujasnění vztahů s jinými levicovými subjekty k žádným zásadnějším rozhodnutím nedošlo. 4 Přestože na celostátní úrovní se začalo OF pozvolna rozpadat na menší politické strany, na komunální úrovni dosud nebyly tyto tendence zaznamenány. První větší rozkoly přišly až s celkovým rozpadem OF, kdy přešli i jednotliví komunální politici. 1
7
11 kandidátů, SPR – RSČ devět
a SNK pouhých 5 kandidátů. Tím, že
strany nedokázaly plně obsadit, se tak samy připravovaly o hlasy voličů.
3.1.1 Volební programy
Volební programy v roce 1990 se ve velké míře týkají minulosti
a především etiky, na kterou většina z kandidujících politických uskupení
poukazuje. Největší důraz na etiku ovšem kladou kandidáti ČSL, v jejichž programu je přímo implementován apel na politiky a politickou etiku, která by neměla zatěžovat voliče. Především poukazují na výroky politiků, které jsou značně populistické a ryze účelové.5
Jistým aspektem, který spojuje KSČ a SPR – RSČ je minulost
a historie, kterou lidé v tehdejší ČSFR prožili. Zatímco KSČ oznamuje potencionálním voličům, že provedli značnou reorganizaci ve své straně
a přiznávají se ke své minulosti a zároveň připomínají, že ne vše bylo tak zlé. „ Jde nám o demokracii pro všechny, u níž je politická moc a správa uskutečňována nejen v souladu se zájmy obyvatel, ale v rostoucí míře také obyvateli samými“6 Strana SPR – RSČ naproti tomu připomíná lidem
totalitu a diktaturu. V jejich programu nacházíme pojmy, jako jsou
demokracie, rozdíl pravice a levice, politická strana. Hlavní náplní předvolebních akcí je ovšem varování před možným terorem, který hrozí, pokud budou zvoleny jiné strany.
Strany HSD – SMS, ČSS a SZ vstoupily do koalice, jež se nazývala
Moravskoslezský demokratický blok. Strana ČSS nominovala do voleb
svou nejvýraznější osobnost, kterou byl v té době Jaroslav Kubín7, který Volební program ČSL, Nové Valašsko, ročník XXXIX, číslo 44. str. 7. Volební program KSČ, Nové Valašsko, ročník XXXIX., číslo 44. str. 7. 7 JUDr. Jaroslav Kubín, nar. 25. 11. 1947 v Poličné u Valašského Meziříčí, v současné době senátor za volební obvod č.77. Dlouholetý starosta Rožnova pod Radhoštěm byl vysokým funkcionářem Komunistické strany Československa, členem Městského výboru KSČ v Rožnově pod Radhoštěm, instruktorem KSČ, lektorem stranického vzdělávání KSČ, zastával mimořádně politicky exponovanou funkci náměstka generálního (koncernového) ředitele n. p. TESLA Rožnov. Ve funkci předsedy MěNV od září 1989, v měsících listopadové revoluce dostal důvěru od všech politických stran. V komunálních volbách 1990 kandidoval
5
6
8
vykonával od roku 1989 funkci předsedy Národního výboru v Rožnově pod Radhoštěm.
Tohoto kandidáta si poté zvolila za svého leadera i jediná
volební koalice složená z HSD – SMS, ČSS, SZ. Taktéž HSD – SMS vsázela
před volbami na osobnosti z regionu a jedním z nejdůležitějších hesel, které před volbami požívali členové této strany bylo „Nezávislost osobností na politických stranách.“8
Třetí skupinou jsou strany, které se snažily zaujmout voliče svým
volebním programem. Jednou z nejvýraznějších byla ČSSD, která ve svém programu pro komunální volby hlásala již tradiční sociální – tržní ekonomiku, výkonné komunální hospodářství.
Také Strana zelených vsadila na program, který se snažil alespoň částečně
korespondovat s programy svých koaličních partnerů, a ačkoliv byl kladen důraz na ekologii a ochranu přírody, tak měli SZ do svého programu začleněny i prvky sociálního cítění a moravismu.9
Občanské fórum se muselo před volbami bránit různým atakům
jiných politických stran, a tudíž ve svých předvolebních projevech se
kandidáti dosti často pouštěli do vysvětlování a obhajování svých dosavadních činů.
3.1.2 Výsledky voleb
Výsledky voleb v roce 1990 nebyly žádným překvapením. Euforie ze
„sametové revoluce“ byla i rok poté značná a obliba OF u obyvatelstva nijak výrazně nepoklesla. Díky této situaci a značné podpoře rožnovských
voličů získalo OF 38 % hlasů, čímž jemně překročilo okresní průměr, který činil 37, 8 %. Překvapivě vysokou podporu získali kandidáti ČSL, jejichž procentuální zisk ve volbách činil 17,3 %. Třetí stranou, která získala
ve volbách více než deset procent, byla KSČ, která obsadila post třetí nejsilnější strany v Rožnově pod Radhoštěm se ziskem 14 % hlasů. Tady
se situace oproti okresním výsledkům lišila v tom, že v okresních původně za OF, které ho nakonec odmítlo. Doktor Kubín byl zvolen do městského zastupitelstva na koaliční kandidátce Moravskoslezského demokratického bloku a po trojkolové volbě byl uveden do úřadu starosty. 8 Volební program HSD –SMS, Nové Valašsko, ročník XXXIX, číslo 44. str. 8. 9 Volební program SZ, Nové Valašsko, ročník XXXIX, číslo 44. str. 8.
9
statistikách bylo pořadí ČSL a KSČ prohozeno a jejich okresní výsledky byly 14 % pro KSČS a 11,8 % pro ČSL.10
Kdyby již v těchto volbách byla použita pětiprocentní uzavírací
klauzule, tak by se do zastupitelstva dostala již pouze jediná strana a to
ČSSD, která dokázala získat podporu 5,7% voličů. Ostatní zisky stran byly pod pětiprocentní hranicí, i když u koalice HSD – SMS, ČSS, SZ i SNK se
výsledky pohybovaly jen těsně pod touto imaginární hranicí. Koalice HSD
– SMS, ČSS, SZ získala 4,7 % a SNK 4,5 % hlasů. Zisk počtu hlasů
poslední ze zúčastněných stran SPR – RSČ se mi bohužel nepodařilo zjistit, přičemž v zastupitelstvu v letech 1990 až 1994 měla tato formace jednoho zastupitele. Tabulka č. 2
Čísl o
Volební strana
Počet hlasů
Název
Počet mandátů
Hlasů
v%
Mandáty
v% 20
1
Československá strana lidová
-
17.3
6
3
Občanské fórum
-
38
11
36.7
-
1
3.3
2
Komunistická strana československá
4
-
Koalice Moravskoslezský demokratický blok
5
Sdružení pro republiku-Rep.strana Českosl.
6
Česko Slovenská sociální demokracie
7
Sdružení nezávislých kandidátů
-
5,7
2
6.7
-
100.00
30
100.00
-
4.5
Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1989 - 1990
10
6
13,3
4.7
Zdroj: Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1989 - 1990
10
4
-
-
celkem
14
0
20
0
Tabulka č. 3
Členové Městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm Pro volební období 1990 – 1994 Zastupitel (abecedně)
Na kandidátce
Bazelová Zdeňka
OF
Bill Rudolf
Cigánek František MUDr.
Dobrozemský Jaroslav prof. Ing.
OF
Funkce
Člen Městské rady
MDB SPR – RSČ
Halamíček Jarmil
OF
Člen Městské rady
Hradil Jiří Ing.
ČSSD
Zástupce starosty
ČSSD
Houšková Hana
Chovanec Stanislav Jelínek Jan
Kalman Vít Kaňka Bořivoj
Konvičný Zdeňěk Ing. Koryčanský Zdeněk
Kramoliš Oldřich PhDr.
ČSL
Člen Městské rady
OF
Člen rady
ČSL
Člen Městské rady
KSČ OF
OF MDB
Mořkovský Otmar MUDr.
OF
Pavel Jaromír
MDB
Panc Jan Ing.
Prokop František
KSČ
KSČ
Slepáček Antonín Ing.
MDB
Souček Jiří
MDB
ČSL
Šaffer Michal Ing.
ČSL
Šmajstrlová Šárka
OF
Špatná Jana MUDr.
Člen Městské rady
OF
KSČ
Sklenář Jaroslav
Starosta do 22.1. 1991
OF
Plandor Miloslav Ing.
Polášková Helena
Zástupce starosty
MDB
Kubín Jaroslav JUDr.
Marková Hana
Zástupce starosty
Zástupce starosty Starosta
ČSL
11
Tvrdý Alois
Vencl Václav
ČSL OF
Zdroj: Kronika města Rožnova pod Radoštěm 1989 – 1990 Rozložení sil v zastupitelstvu bylo jasně prodemokratické.
Dle získaných hlasů bylo všech třicet mandátů rozděleno následovně:
OF 11, ČSL 6, KSČ 4, ČSS 3, ČSSD 2, SZ 2, SPR – RSČ 1 a HSD – SMS 1.
Účast ve volbách v roce 1990 byla relativně vysoká – k volebním urnám přišlo 78,3 % obyvatel.11
3.1.3 Povolební koalice
Povolební koalice vznikla na základě dohody tři politických subjektů
OF, ČSL a ČSSD. Podle charakteristiky složení koalic se jedná o velkou
koalici tvořenou jedním dominantním prvkem, kterým je v tomto případě
OF s jedenácti mandáty a dvěmi menšími ČSL s šesti a ČSSD s dvěma
mandáty. Dominantní strana vytváří tento druh koalice s více koaličními partnery, aby snáze zabránila potenciálnímu vydírání ze strany jednoho
menšího partnera.12 V tomto případě měla možnost OF vytvoření koalice
pouze s ČSL, jejíž počet hlasů v zastupitelstvu by o ještě o jeden překročil
hranici minimální koalice, která je potřebná pro převahu v zastupitelstvu
obce. Díky značné převaze v zastupitelstvu se podařilo koalici prosadit
obsazení téměř všech důležitých postů na radnici, protože obsadili celou radu kromě postu starosty obce.
Složení městské rady tedy bylo následující a mimo starosty a dvou
místostarostů v ní zasedli Hana Houšková za ČSSD, Vít Kalman jako člen
ČSL, Otmar Mořkosvský, Rudolf Bill, Jan Jelínek a Jarmil Halamíček všichni jako členové OF.
Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1989 - 1990 Balik, S,: Modely exekutivních koalic na komunální úrovni, in. Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V. (ed), Evropeizace, Brno, 2005. 11 12
12
3.1.4 Volba starosty
Kritická situace nastala v rožnovském zastupitelstvu již při první
volbě starosty. Volební
schůzi
městského
zastupitelstva
při
volbě
městského
členů
městského
představenstva řídil nejstarší její člen Jaroslav Dobrozemský a uskutečnila se 3. prosince. Hlavním
bodem
programu
bylo
složení
slibu
zastupitelstva a volba starosty, zástupců starosty a členů městské rady. 29 členů městského zastupitelstva složilo do rukou Dobrozemského přednesený slib. On pak složil slib do rukou nově zvoleného starosty.
Samotný průběh volby starosty byl velmi dramatický, na čemž mělo svým
způsobem i podíl to, že volba byla tajná, a tudíž členové koalic nemuseli hlasovat pro svého kandidáta. V případě, že by byla volba veřejná, jistě by koalice OF, ČSL a ČSSD dokázala svého kandidáta na post starosty
prosadit. Zástupci volebních stran předali písemné návrhy na funkci starosty.
Kandidáty byli:
Zdeněk Konvičný - OF, ČSL, ČSSD,
Jaroslav Kubín – Mor. blok, ČSS, SZ Jaroslav Doborzemsky - SPR - RSČ
V prvním kole bylo dosaženo těchto výsledků: Dobrozemský 1 Konvičný 15 Kubín 1413
Protože nikdo neobdržel nadpoloviční většinu hlasů, pokračovaly volby druhým kolem.
V druhém kole dostali oba kandidáti z navrhovaných stran stejný
počet hlasů. Volba vrcholila opakováním druhého kola. V tom získal Jaroslav Kubín 16 hlasů a stal se starostou města.
Při tomto hlasování se projevila jistá nejednotnost v koalici, která měla
teoreticky jasnou převahu při hlasování. Jelikož volba starosty probíhala 13
Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1989 - 1990
13
tajnou volbou, tak žádný z členů koalice nemusel cítit loajalitu vůči koaličnímu kandidátovi, a mohl dát hlas podle svého vědomí a svědomí.
3.2 Událost volebního období 3.2.1 Kauza Bečva
Velkým problémem na počátku devadesátých let byl objekt Bečva,
díky němuž byl starosta města Rožnova pod Radhoštěm Jaroslav Kubín odvolán
ze
svého
úřadu.
Původně
měla
být
z objektu
vystavěna
nemocnice, která by sloužila jak občanům v Rožnově, tak širokému okolí. Pro výstavbu hovořilo několik argumentů, jež se týkají toho, že spádová oblast v té době měla přes 40 tisíc obyvatel. Bylo prokazatelně zjištěno, že Rožnov pod Radhoštěm navštíví za rok přes milión turistů.14
„Před volbami v roce 1990 byly určeny priority, které se rozhodlo
tehdejší zastupitelstvo a rada řešit. Jedním z nejpalčivějších
a nejzásadnějších byla tehdejší situace ve zdravotnictví, která byla značně katastrofální. Dlouhodobá havarijní situace v této oblasti se v Rožnově p.
R. začala principiálně řešit až v průběhu 8. pětiletky. Po vybudování I. objektu městské polikliniky (v investiční akci Z) byl v říjnu loňského roku
dobudován a otevřen II. objekt (pavilón odborných lékařů), který slouží nejen občanům města Rožnova, ale celé spádové oblasti.“15
Probíhá diskuze, která dává jasně najevo, že investice je špatná již
z toho důvodu, že objekt je stavěn z železobetonu a všechny následné úpravy a rekonstrukce budou velice nákladné a pracné. Jako hlavní důvod
je ovšem uváděn problém se součastným vlastníkem. Do novin se dokonce dostaly silná slova jako „Obdobné snahy na získání odborového
majetku pro jiné účely se již vyskytly i v jiných městech. Jenže takové
praktiky, které by chtěl použít dr. Kubín, nám silně připomínají události
Novou nemocnici v Rožnově p.R. potřebujeme, Jaroslav K., Nové Valašsko, Ročník XXXIX Číslo 6. 15 Situace města Rožnova p. Radhoštěm, Nové Valašsko, Ročník XXXIX Číslo 4. rozhovor Jaroslavem Kubínem 14
14
z r. 1948, kdy se také zabíraly majetky, aniž by se někdo ptal na souhlas druhé strany.“16
Nemocnici se z důvodů vysokých finančních nákladů nepodařilo
dokončit a i peníze na dostavbu samotného objektu chyběly v rozpočtu.
Jako řešení se naskytlo spolupracovat s fa Radhošť s.r.o. a za její pomoci objekt dostavit. Tím se ovšem město mohlo rozloučit s plánovanou nemocnicí.
„Kdyby
se
pokračovalo
v původním
záměru
zřídit
zde
rehabilitační zařízení v rámci beskydské oblasti tak, jak bylo schváleno
ministerstvem zdravotnictví i financí, nemusely dnešní problémy nastat.
Nešťastné uzavření smlouvy s firmou Radhošť vedlo k tomu, že jsme ztratili několik let a byla přerušena spolupráce s okolními obcemi.„17
Jelikož z objektu mělo být vybodováno Rehabilitační a rekondiční centrum.
V prosinci roku 1992 zastupitelstvo rozhodlo prodat objekt firmě Klima Invest za 160 milionů jelikož fa Radhoště se ukázala být nesolventní.18
K vyřešení kritické situace s touto nevydařenou investicí se rozhodlo
v březnu roku 1994 rožnovské zastupitelstvo schválit prezentaci tohoto objektu
na
mezinárodním
veletrhu
v Cannes.
zahraničního investora k odprodeji celého objektu.
Cílem
bylo
sehnat
3.2.2 Odvolání a volba nového starosty
Starosta JUDr. Jaroslav Kubín rezignuje na funkci starosty
k 31. 1. 1991, a to z důvodů prohlášení OF o jeho neprofesionální práci
a obvinění z vlastního obohacování. Starosta podepsal převedení objektu
Bečva I do majetku města bez svolení zastupitelstva, tak jak mu to přikládá § 36 o obcích. Kubín naopak argumentoval, a také věcně potvrdil, že mu už plenární zasedání MěstNV v srpnu 1990 uložilo vyvinout maximální úsilí o získání zmíněného objektu pro obec.19 Což podpisem převodu splnil. Navíc podle § 68 zákona o obcích přecházejí práva
Nemocnice v Rožnově ano, ale… Nové Valašsko, Ročník XXXIX, Číslo 8. Město potřebuje svou vizi, Spektrum Rožnovska, číslo 1, Ročník V, 18 Objekt Bečva Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1991. 19 Starosta, Spektrum Rožnovska, číslo 2, Ročník I., strana 1. 16
17
15
a povinnosti národních výborů na obce, takže o porušení zákona nemohlo jít.
Své vyjádření podal v místním tisku člen OF Petr Nesvadba, jež
sdělil několik dalších faktů, které vedly členy OF k vydání 13. 12. 1990
Prohlášení ke členům městského zastupitelstva zvolených z kandidátek OF, ČSL, ČSSD. Tohle prohlášení mělo být pouze interním dokumentem,
a nikdy se nemělo dostat na veřejnost. „Ano, to je celá kauza. Faktem
zůstává, že tento dokument měl řešit problémy uvnitř vedení města, měl být apelem pro budoucnost, pro pořádek. Doktor Kubín ho označil jako pamflet s tím, že je předpokladem pro trestní stíhání.
Myslím si, že o trestnosti může rozhodnout jen soud a domnívám se,
že JUDr. Kubín mohl podat žalobu, byl –li o trestnosti přesvědčen. Neučinil tak. Také v rozhovoru se mnou a s profesorem Jelínkem prohlásil,
že z funkce starosty odstupuje, protože představuje to staré, a že učinil
chybu už tím, že kandidoval. O tom my nepolemizujeme.“20
V další části byly zveřejněny námitky, které vůči práci starosty
členové OF měli. „Tedy, podepsal bez souhlasu zastupitelstva smlouvu
o Bečvě I a je známo, že majetkové převody musí zastupitelstvo
odsouhlasit. Dále sám rozhodl o obsazení resortů městského úřadu,
o nichž má právo rozhodnout opět jen zastupitelstvo. Doktor Kubín pak
také poskytl rozhovor místní kabelové televizi, v němž se vyjádřil, že nehodlá
měnit
zastupitelstvo.“21
tajemníka
městského
úřadu,
a
tím
opět
ignoroval
Po necelých třech měsících se rožnovské městské zastupitelstvo
znovu sešlo k volbě starosty. Vzhledem k tomu kolik rozruchu rezignace bývalého starosty vyvolala, byla malá účast veřejnosti překvapením.
Volba tentokrát nebyla nijak dramatická. Trochu vzruchu do jednání
vnesl jen návrh, aby hlasování bylo tajné. Střetly se tu dva už delší dobu vyhraněné názory. Zastánci veřejného hlasování tvrdí, že by občan měl 20 21
Starosta, Spektrum Rožnovska, číslo 2, Ročník I., strana 1. Starosta, Spektrum Rožnovska, číslo 2, Ročník I., strana 1.
16
vědět, jak jeho zástupce hlasuje. Opačná strana je toho názoru, že
veřejné hlasování je určitou formou nátlaku na zástupce, a že jedinou formou hlasování je hlasování tajné. Nakonec bylo těsnou nadpoloviční většinou rozhodnuto, že hlasování bude veřejné.22
Pro volbu starosty byli původně navrženi dva kandidáti. Rudolf Bill
za OF. Ten se své kandidatury vzdal, takže se prvního kola účastnil jen Michal Šaffer z ČSL. Zvolen byl 21 hlasy, devět se hlasování zdrželo.
3.3 Volby 1994 Dny konání komunálních voleb v roce 1994 vyšly na 18. a 19.
listopadu. Do voleb v Rožnově pod Radhoštěm se přihlásilo sedm politických
samostatné
uskupení,
ať
politické
již
strany.
se
jednalo
Volby
o
vytvořené
v tomto
roce
koalice
byly
nebo
mnohem
legitimnější, co se volebních kampaní týče. V povědomí veřejnosti již
nebylo tolik emocí z polistopadového dění a také výběr z politických stran byl různorodější.
3.3.1 Volební programy
Volební kampaň ODS byla řízena centrálně podle jednoho základního
programu. Tato strana vsadila na heslo „Rozvážně a odpovědně“. Ve svém
programu dávala ODS důraz hlavně na pořadí jejich priorit občan, rodina a
poté stát. V Rožnově pod Radhoštěm na meetingu, který byl nazván „Předvolební
guláš
s ministrem
Kočárníkem“,
se
kandidáti
do
zastupitelstva vyjadřovali k otázkám privatizace majetku, vyrovnaným rozpočtům a především k rozvoji turismu. Ten byl společným tématem pro
všechny politické strany kandidující do rožnovského zastupitelstva. ODS
kladla také důraz na rozvoj integrovaného záchranného a bezpečnostního systému.23
Koalice ČSSD, SZ, ČMSS se snažila ve volbách vystupovat jednotně
a vstupovala do předvolebních bojů se společným programem, jehož Volba nového starosty , Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1991. Volební program ODS v Rožnově pod Radhoštěm, Spektrum Rožnovska, ročník IV, číslo 22, strana 5.
22
23
17
základem byla sociální politika v Rožnově pod Radhoštěm. Největší důraz
byl kladen na bytovou výstavbu a zkvalitnění domu pro seniory. Jelikož se strany v předchozím volebním období na vedení radnice moc nepodílely, tak mohly do programu zavést také bod zprůhlednění politiky města.24
Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků byla zcela novou formací
na rožnovské politické scéně a bylo jen otázkou, zda si dokáže v Rožnově pod Radhoštěm najít své místo. Hlavním cílem této politické formace bylo vytvoření
silného
tuzemského
stavu
podnikatelů
a
představitelé
požadovali co nejmenší zásahy státu do podnikání. Strana KDU – ČSL se
snažila své voliče zaujmout tradičními hodnotami. Hlavními tématy pro
KDU – ČSL byly cestovní ruch v Rožnově pod Radhoštěm a řešení dopravní situace v tomto městě. Programový bod o řešení dopravní situace bychom mohli nalézt také u koalice ČSSD, SZ, ČMSS a ODS.25
Snad nejméně výrazný a nejvíce obecný program předložilo před
volbami SNK, které vsadilo na osobnosti z Rožnova pod Radhoštěm a díky
nim se snažilo získat patřičné počty hlasů. Sdružení nezávislých kandidátů upřednostňuje
volbu
osobností
před
stranickou
příslušností.
Hlásají
používání selského rozumu při řešení situací v zastupitelstvu oproti stranickým nařízením o hlasováni.26
3.3.2 Výsledky voleb
Volby v tomto roce vyhrálo Sdružení nezávislých kandidátů, které
získalo 24,59 % a o necelé dvě procenta tak předstihlo druhou ODS. Na
druhém místě se umístila již zmíněná ODS s 22,81 % hlasů. Třetí skončila KDU - ČSL s 18,18 % hlasů. Poté již následoval velký skok v získaných počtech hlasů oprávněných voličů. Na čtvrtém místě skončilo Sdružení KSČM, NK s 11,12 % a v těsném závěsu byla Koalice ČSSD, SZ, ČMSS. Šesté místo obsadilo Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků ČR se 7,88 Volební program koalice ČSSD, SZ, ČMSS, Spektrum Rožnovska, ročník IV, číslo 22, strana 4. 25 Prohlášení KDU – ČSL k volbám 1994, Spektrum Rožnovska, ročník IV, číslo 22, strana 4. 26 Prohlášení – Sdružení nezávislých kandidátů, Spektrum Rožnovska, ročník IV, číslo 22, strana 5. 24
18
% hlasů a Koalice SPR-RSČ, SDČR nedosáhlo ani pěti procentní hranice, získalo totiž 4,40 % hlasů.27
V těchto volbách bylo zvoleno zastupitelstvo, které mělo 21 členů.
Sdružení
nezávislých
kandidátů
získalo
v tomto
zastupitelstvu
pět
mandátů, ODS čtyři, stejně jako KDU – ČSL. Po dvou mandátech získali Sdružení KSČM, NK, Koalice ČSSD, SZ, ČMSS, Str.podnikat.,živnostn. a roln. Pouze jeden mandát získala Koalice SPR-RSČ, SDČR, která ve volbách dopadla nejhůře.
Celková účast voličů byla v těchto volbách 58,45 %, což je 6,97 %
pod průměrem okresu Vsetín. Tabulka č. 4
Číslo
Volební strana
Počet hlasů
Název
Hlasů
1
Křesťan.a demokrat.unie-Českosl.strana lidová
64
Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků ČR
11 460
Koalice ČSSD, SZ, ČMSS
16 045
11.03
Sdružení nezávislých kandidátů
35 781
24.59
53
Občanská demokratická strana
135
Koalice SPR-RSČ, SDČR
212 308
Sdružení KSČM, NK
901
33 199 6 400
16 175
Celkem
145 517
Zdroj: www. volby.cz
27
26 457
v%
Zdroj www.volby .cz
19
18.18 22.81 7.88 4.40
11.12 100.00
Počet mandátů
Mandáty
4 5 2 1 2 2 5
21
v%
19.06 23.81 9.52 4.76 9.52 9.52
23.81
100.00
Tabulka č. 5
Členové Městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm pro volební období 1994 – 1998 Zastupitel (abecedně)
Na kandidátce
F Funkce
Cigánek František MUDr.
SNK
člen Městské rady
Bill Rudolf
Horáček Jan Ing. Hradil Jiří Ing.
Kalman Vít
Kitzberger Igor ak.sochař
ODS
člen Městské rady
KSČM SNK
člen Městské rady
KDU - ČSL
člen Městské rady
SPŽR ČR
Kovář Jan ak. Malíř
ODS
Kubín Jaroslav JUDr.
SNK
Starosta
ODS
Zástupce starosty
Králíčková Jana
Maleňáková Jarmila Mgr.
KDU - ČSL
Mazánek René MUDr.
ODS
Mikušek Václav RNDr.
KDU - ČSL
Měkota Petr Ing., CSc.
Pavel Jaromír
SPR-RSČ, SDČR
SNK
Polášková Helena
KSČM
Němeček Zdeněk MUDr.
ČSSD,SZ,ČMSS
Tesařová Libuše
KDU - ČSL
Rousová Libuše Mgr.
Štika Jaroslav PhDr.,CSc. Vala Josef
Zubek Jan
Zástupce starosty
ČSSD,SZ,ČMSS
SNK
ODS SPŽR ČR
Zdroj: www. volby.cz, Kronika Města Rožnova pod Radhoštěm 1995
3.3.3 Volba starosty
Volba starosty probíhala na prvním zastupitelstvu, stejně jako volba
obou místostarostů a rady města. Již po volbách se celkem rychle vytvořila koalice stran, které byly zastoupeny na rožnovské radnici.
Na post starosty se přihlásil jediný kandidát, kterým byl Jaroslav Kubín
z SNK, jež získal v komunálních volbách absolutně nejvíce hlasů. Mezi 20
zastupiteli panovala i díky vyjednáváním napříč politickým spektrem značná shoda, a tak byl nový starosta zvolen přesvědčivou většinou
osmnácti hlasů. Posty místostarostů obsadili Václav Mikušek s osmnácti platnými hlasy a Jarmila Maleňáková, která obdržela čtrnáct hlasů.
Zajímavé bylo složení rady města, když vytvořená koalice ze stran
SNK, ODS a KDU – ČSL nepřizvala žádného z opozičních zastupitelů
a všechny posty si rozdělila. Největší zastoupení mělo SNK, které včetně
starosty obsadilo dva posty radních a dále si po jednom postu rozdělily ODS a KDU – ČSL.
Určení typu této koalice může způsobit problém, jelikož při aplikaci
koaliční teorie zjistíme, že nemůžeme tuto koalici považovat za minimální vítěznou, jelikož podmínky pro její vznik jsou neexistence nadbytečných hlasů v zastupitelstvu. V tomto případě jsou dva hlasy nad stanovenou
minimální hranicí. Ovšem pokud bychom chtěli koalici zařadit jako velkou koalici, musíme vzít v potaz, že nejde o názorově vzdálené strany, nýbrž o strany z pravého politického spektra případně z pravého středu.
Dle tohoto rozboru bych koalici ODS, KDU – ČSL a SNK zařadil mezi koalice minimálně vítězné, i přes uvedený rozpor, a to především na základě jejich názorové blízkosti.
3.4 Událost volebního období 3.4.1 Dopravní infrastruktura
Ve volebním období 1990 – 1994 se tématu doprava v centru
věnovala pozornost jen okrajově, jelikož priority zastupitelstva byly především školství a sociální politika. Teprve v předvolebním boji do voleb
v roce 1994 se stala doprava ústředním tématem, kterého se chytly všechny politické strany. Největší pozornost tomuto tématu věnovali kandidáti KDU – ČSL a především Václav Mikušek. Po jeho zvolení
do funkce místostarosty města v roce 1994 se stal tento projekt hlavní náplní jeho práce. Výstavba obchvatu omezila provoz v centru města,
21
jelikož při realizaci projektu došlo k uzavření ulice Nádražní28, což nejvíce pocítili samotní občané, a to především v dobách, kdy se konaly ve městě
kulturní akce, a Rožnov pod Radhoštěm se stal neprůjezdným. Tento fakt se odrazil i v samotném mínění občanů města, kteří začali být k výstavbě
značně skeptičtí. „Pokud smyslem obchvatu je vytěsnění dopravního provozu z centra města, není tímto plánem nic řešeno – komunikace je
pouze posunuta několik desítek metrů a stane se průjezdní trasou. Územní plán města musí být vytvářen s citem pro historii i současnost, s vidinou
dalšího vývoje města a jeho okolí. Součastné soukromé i jiné podnikání je koncentrováno do středu města a uzavřením by byl ohrožen jeho zdravý rozvoj“29
V lidech tento fakt vyvolal značné emoce a na podporu otevření
začala kolovat petice, na které se sešlo více než 1 300 podpisů. K těmto hlasům nemohlo rožnovské zastupitelstvo zůstat hluché, a tak
na posledním zasedání roku 2005 se tento bod projednával a po téměř
tříhodinovém jednání se zastupitelé shodli na znovuotevření této ulice pro
motorová vozidla.30 Úpravy si vyžádají rozkopání a celkové přestavění
stávající křižovatky, která byla zcela nově vybudována při stavbě
obchvatu v roce 2003. Zde můžeme pouze polemizovat, zda se nedala
nevole voličů předpokládat již při projektování obchvatu. Ovšem když se podíváme na celkový koncept radnice, dospějeme k tomu, že vše dokonale zapadá do plánu udělat z Rožnova pod Radhoštěm turistické a kulturní centrum.
3.5 Volby 1998
V komunálních volbách konaných ve dnech 13. a 14. listopadu 1998
kandidovalo v Rožnově pod Radhoštěm 7 politických uskupení.
Ulice, která byla po řadu led nejvyužívanější příjezdová cesta na rožnovské náměstí. 29 Obchvat nebo záchvat, Spektrum Rožnovska, číslo 12, ročník V, autor Karel Majer. 30 Zápis z jednání zastupitelstva, prosinec 2005. 28
22
3.5.1 Volební programy
Volební program KSČM se držel tradiční politiky této parlamentní
strany, když hlavní myšlenkou programu bylo zajištění co nejširší nabídky služeb pro veřejnost, které by byly pro občany Rožnova pod Radhoštěm
zdarma. Největší část svého programu věnovala tato strana sociální politice města, kde členové KSČM navrhovali řešení problémů seniorů rozvojem a modernizací Domova důchodců a domovů s pečovatelskou
službou, ale také věnovali pozornost nedořešené situaci s předškolními zařízeními. Další otázky KSČM směřovaly především na bytovou politiku
a školství. „Optimalizovat rozsah privatizace bytů, s cílem ponechat část
bytového fondu jako komunální a sociální byty ve vlastnictví města.“31 Samozřejmostí programu bylo řešení dopravní situace v Rožnově pod Radhoštěm, především realizace odklonu dopravy z centra města a vybudování patřičného množství pěších zón.
Občanská demokratická strana tvořila tradiční opozici vůči KSČM.
Volební program této strany se věnoval každé oblasti, jež byla pro město důležitá. Počínaje městským úřadem, kde prohlašují, že se budou snažit
o přenesení větší osobní odpovědnosti na jednotlivé úředníky a budou
dbát na jejich odbornou způsobilost. Poté se věnují tradičním otázkám týkající se majetku a financí. Základním rysem je zásada vyrovnaného rozpočtu a kontroly hospodaření. „Finanční hospodaření města a
společností
s rozhodující
účastí
chceme
podřídit
účinné
kontrole
odborných orgánů městského zastupitelstva a veřejnosti.“32 V dalších bodech
programu
nechyběla
Jihozápadního obchvatu města. Sdružení
nezávislých
ani
zmínka
kandidátů
opět
u
nutnosti
vybudování
nepřichází
s klasickým
volebním programem, ale pouze s prohlášením, jehož hlavní myšlenkou je
vyjádření nezávislosti a vymezení tohoto celku vůči všem ostatním politickým uskupením. Ve svém prohlášení se zmiňují o tom, co již Volební program KSČM města Rožnova pod Radhoštěm - r. 1998 – 2002, říjen 28., Rožnov p.R. 32 Volební program ODS v Rožnově pod Radhoštěm, Spektrum Rožnovska, číslo 22, ročník VIII. 31
23
dokázali kandidáti SNK v předchozím volebním období, vyzdvihují akce,
které byly občanům hodně na očích. Jednou z nich je i rekonstrukce náměstí nebo provedení plynofikace.33 Těchto akcí si nešlo nevšimnout, jelikož značnou měrou omezily obyvatele Rožnova pod Radhoštěm
i případné návštěvníky v pohybu po místních komunikacích. Hlavní postavou SNK byl opět Jaroslav Kubín, jež byl již velmi známou osobností Rožnova i celého mikroregionu. Strana
KDU
–
ČSL,
se
rozhodla
nepřesvědčovat
občany
dalekosáhlými programy a vytvořila několik zásadních bodů, kterým by se
chtěla v nadcházejícím volebním období věnovat, a také jaké věci bude
zcela jasně odmítat. Hlavním bodem bylo oznámení o konstruktivní spolupráci se zástupci všech politických subjektů.34 Opět nechyběl bod,
který se věnoval infrastruktuře a Jihozápadnímu obchvatu, který byl projektem leadera KDU – ČSL Václava Mikuška, jež na něm pracoval téměř
celé
uplynulé
volební
období.
Značnou
pozornost
věnovali
v programu KDU – ČSL Evropské unii a především fondům a investicím, které leze na grantech získat.35
Unie svobody nabízela občanům Rožnova pod Radhoštěm především
vizi Zdravého města, když poukazovala na nebezpečí otevření dvou těžebních šachet na dole Frenštát nebo větší účast na projektů WHO Zdravá města. Kandidáti se také snažili zapůsobit na stránky vlastenectví
tím, že ve svém programu uvedli bod o Valašské tradici. Jako jedna
z mála dosadila na své kandidátní listiny větší množství mladých lidí, kteří
přicházeli s odlišnými a v některých případech až radikálními řešeními situací.36
Volební program ČSSD se příliš nelišil od programu ODS, která by
měla stát na opačné straně politického spektra, tedy především co se Prohlášení – Sdružení nezávislých kandidátů, Spektrum Rožnovska, číslo 22, ročník VIII. 34 Zde není jasné, jestli tím členové KDU – ČSL mysleli i politickou stranu KSČM, se kterou doposud všechny politická uskupení odmítaly spolupracovat. 35 Vážení spoluobčané, Spektrum Rožnovska, číslo 22, ročník VIII. 36 Unie Svobody – Komunální volby v Rožnově pod Radhoštěm, Spektrum Rožnovska, číslo 22, ročník VIII 33
24
oblastí fungování městského úřadu týče. Dále se celkem bez problému
dokázaly tyto dvě odlišné formace sjednotit i na bezpečnostní politice města a životním prostředí. Zde je udivující, že ČSSD začlenila do oblasti životního prostředí i zbudování Jihozápadního obchvatu. Obě strany se
ovšem lišily v oblasti sociální, když ČSSD věnuje této problematice značnou část svého programu. „Chceme zpracovat dlouhodobou koncepci sociální politiky města, zejména s cílem sledování potřeb starší generace
a tím vytvářet podmínky pro důstojné stáří.“37 Dále se věnovali zmírnění
dopadů „živelné“ privatizace bytového fondu snahou využít finančních prostředků vyčleněných ve Fondu rozvoje bydlení.
Volební program koalice Koalice SPR-RSČ, SDČR nebyl znám a i celá
předvolební kampaň vyzněla do ztracena, jako by se vůbec nekonala.
3.5.2 Výsledky voleb
Volby vyhrálo Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo 27,84 %
hlasů, a předstihlo tak o necelých 6 % hlasů druhou ODS. Třetí v pořadí skončila Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová,
která získala celkově 18,95 % hlasů. Poté následuje opět šestiprocentní
rozdíl. Na čtvrtém místě se s 12,56 % umístila Česká strana sociálně
demokratická a páté místo obsadila Unie svobody s 9,48 %. Komunistická
strana Čech a Moravy skončila pátá s 8,20 %. Na posledním místě se stejně jako v roce 1994 drží Koalice SPR-RSČ, SDČR, která ovšem získává ještě méně procent hlasů. Její zisk v roce 1998 je pouhé 1,03 %.38
Do zastupitelstva se v roce 1998 dostalo pouze šest ze sedmi
politických uskupení, které se voleb zúčastnily. Zastupitelstvo mělo opět
21 členů. Z tohoto počtu získalo nejvíce křesel Sdružení nezávislých
kandidátů, které mělo šest mandátů. Po čtyřech mandátech získala místní organizace ODS a Křesťanská a demokratická unie – Československá
strana lidová. Třetí nevětší počet mandátů získala Česká strana sociálně demokratická, která získala tři mandáty. Zbylé dvě strany, Unie svobody Česká Strana Sociálně Demokratická, Spektrum Rožnovska, číslo 22, ročník VIII 38 www.volby.cz
37
25
a Komunistická strana Čech a Moravy, získaly po dvou mandátech. V roce 1998 byla celková účast voličů v Rožnově 45,37 %. Tabulka č. 6 Čísl o
Volební strana
Počet hlasů
Název
Počet mandátů
Hlasů
v%
Mandát
v%
9 864
8.20
2
9.52
1
Komunistická strana Čech a Moravy
3
Sdružení nez. kan. – místní sdružení celkem
33 491
27.84
6
28.57
Unie svobody
15 110
12.56
2
9.53
2 4 5 6 7
Občanská demokratická strana
Křesťan. a demokrat.unie-Českosl.strana lidová Česká strana sociálně demokratická
26 380
22 793
11 402
Koalice SPR-RSČ, SDČR
1 237
Celkem
120 227
Zdroj: www. volby.cz
26
21.94
18.95 9.48
1.03
100.00
4
4
19.05
19.05
3
14.28
21
100.00
0
0
Tabulka č. 7 Členové Městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm
pro volební období 1998 – 2002 Zastupitel (abecedně)
Na kandidátce
Bill Rudolf
ODS
Houšková Hana Mgr.
F Funkce
člen Městské rady
ČSSD
Hradil Jiří Ing.
SNK
Janoušek Karel
člen Městské rady
SNK
Koryčanský Zdeněk
Kubín Jaroslav JUDr.
Kučera Jaroslav Ing.
SNK
člen Městské rady
SNK
Starosta
KSČM
Lukáš Ivan RNDr.
ČSSD
Maleňáková Jarmila Mgr.
Mikušek Václav RNDr.
Polášková Helena
ODS
Zástupce starosty
KDU - ČSL
Zástupce starosty
KSČM
Rousová Libuše Mgr.
ODS
Rudolphijová Eva
ČSSD
Stiborek Jaroslav MUDr.
SNK
Stoklasa Radovan
Unie Svobody
Špatná Jana MUDr.
KDU - ČSL
Štika Jaroslav PhDr.,CSc.
SNK
Šulgan František Ing.
KDU - ČSL
Tesařová Libuše
člen Městské rady
KDU - ČSL
Trpíková Jana Ing.
Unie Svobody
Vičarová Lenka
ODS
Zdroj: www.volby.cz, Kronika města Rožnova pod Radhoštěm 1998
3.5.3 První zastupitelstvo a volba starosty
V úterý 24. listopadu 1998 proběhlo 1. řádné zasedání Městského
zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm. Všech 21 řádně zvolených zastupitelů složilo slib členů obecního zastupitelstva do rukou nejstaršího 27
člena PhDr. Jaroslava Štiky, který zasedání řídil, a přikročilo se k volbě starosty města. V tajném hlasování zvítězil stávající starosta Jaroslav
Kubín, který obdržel 16 kladných hlasů, dva zastupitelé byli proti a tři lístky byly neplatné. Jaroslav Kubín byl také jediným kandidátem na post
starosty. Stejným způsobem byli zvoleni i oba místostarostové, když
Václav Mikušek obdržel 16 hlasů, 5 zastupitelů bylo proti a Jarmila Maleňáková dostala 15 hlasů, jeden lístek byl neplatný a 5 bylo proti. Další kandidát na tuto funkci – Helena Polášková obdržela pouze 5 hlasů.
Za členy Městské rady byli dále zvoleni Rudolf Bill, Jiří Hradil, František Šulgan a Zdeněk Koryčanský.39
Při volbě nového starosty a jeho zástupců bylo jasně rozpoznatelné,
jaká koalice se na radnici vytvořila. Ačkoliv bylo hlasování tajné a můžeme jen usuzovat, kteří zastupitelé byli proti těmto kandidátům, tak dle součtu mandátů zvolených stran vychází opozice složená z KSČM a ČSSD.
Na rožnovské radnici se tedy vytvořila koalice složená ze zbylých
čtyř politických uskupení – SNK, ODS, US, KDU – ČSL. Tato koalice čítala
17 členů. Dle teorie koalic ji můžeme zařadit mezi velké koalice a blížeji mezi koalice široké nebo též koalice „Duhové“.40
3.6 Událost volebního období 3.6.1 Vlajka pro Tibet Značně rozporuplné je rožnovské zastupitelstvo v podpoře Tibetu
a pravidelném vyvěšování vlajky na jeho podporu. Také to bylo jedno z mála kontroverzních témat, které bylo ve volebním období 1998 – 2002
na zastupitelstvu projednáváno. Koalice, jež na zastupitelstvu existovala, pracovala bez problémů a takřka vždy došlo ke shodě.
Poprvé se tématu Tibet věnovali v Rožnově pod Radhoštěm 10.
března 1996, kdy na rožnovském náměstí proběhl krátký happening
Rožnovský portál, http://www.roznov.info/main/category.php?id=1020 Balik, S,: Modely exekutivních koalic na komunální úrovni, in. Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V. (ed), Evropeizace, Brno, 2005. 39
40
28
na toto téma. Své si přidala i Rožnovská knihovna, která uspořádala diskusní večer na téma Tibet.41
„Každoročně rozvíří vody komunální politiky debata a snaha několika
lidí o připojení se k celosvětové akci, která má název Vlajka pro Tibet. Myšlenka této akce je velmi prostá. Vyvěšením tibetské vlajky na radnici
a tím vyjádření morální podpory a solidarity s lidmi trpícími v Tibetu. V České republice se k této akci postupem let připojilo více než šedesát
měst.“42 V roce 2000 pro vyvěšení tibetské vlajky hlasovalo šest členů rožnovského zastupitelstva.
Další významné projednávání tohoto návrhu bylo na zastupitelstvu
v roce 2003. Na III. řádném zasedání Zastupitelstva města Rožnova pod
Radhoštěm konaném 18. února 2003 se zastupitelé usnesli, že vlajka na podporu Tibetu na radnici vyvěšena nebude.43 Návrh neprošel o dva hlasy.
Iniciátorem návrhu byli členové sdružení Zdravý Rožnov zvolení do
zastupitelstva. „Důvodem pro takové rozhodnutí městského zastupitelstva je obava zastupitelů z možného poškození obchodních zájmů rožnovských firem.“44 Paradoxní je, že ačkoliv zastupitelstvo odmítlo vyvěšení vlajky na
úřadě, na Městské knihovně, jejíž ředitelka Jarmila Mikulášková je členkou sdružení Zdravý Rožnov a zvolenou zastupitelkou, vlajku vyvěšena byla.
Zde je vidět nejednota rožnovské radnice. Přestože svým nesouhlasem vyjádřila, že nechce podporovat tento akt na podporu Tibetu, na jedné její instituci byla podpora veřejně projevena.
V roce 2004 se již podařil návrh na vyvěšení tibetské vlajky
prosadit, a to především díky neúčasti jednoho opozičního zastupitele na jednání zastupitelstva. V následujícím roce nebyl opět návrh na vyvěšení schválen.
V roce 2006 dochází opět ke změně. „Zastupitelstvo města schvaluje
vyvěšení tibetské vlajky na budově městského úřadu dne 10. března 2006
41 42 43 44
Problém Tibetu, Spektrum Rožnovska, ročník V, číslo 6. Spektrum Rožnovska, ročník X, číslo 5. Usnesení III. řádného zastupitelstva Tibetska vlajka opět nebude,Spektrum Rožnovska, ročník XIII., číslo 5.
29
jako symbol protestu proti potlačování práv a svobod národů a menšin.“45
Zastupitelstva se účastnilo pouze 15 členů z 21 a návrh byl přijat 13 hlasy, přičemž jeden zastupitel byl proti a jeden se zdržel hlasováni.
3.7 Volby 2002
V komunálních volbách konaných ve dnech 1. a 2. listopadu 2002
kandidovalo v Rožnově pod Radhoštěm šest politických uskupení. Situace v Rožnově se stabilizovala a do voleb nastoupily strany, které působily na
celonárodní úrovni. Výjimkou bylo Sdružení nezávislých kandidátů –
Zdravý Rožnov, které je pouze regionálním uskupením, skládajícím se ze členů občanského sdružení Zdravý Rožnov46. Voleb se v tomto roce neúčastnily oproti roku 1998 dvě politické strany, a to Unie Svobody
a Koalice SPR-RSČ, SDČR, jejichž regionální formace v Rožnově zanikly.
3.7.1 Volební programy
Sdružení Zdravý Rožnov bylo zcela novým prvkem na místní
politické scéně a původně se mu nedávaly příliš velké naděje. Volební
taktika Zdravého Rožnova spočívala v organizaci setkání „přátel Rožnova“,
kde se sešli po většinu známí členů strany a těm byl nenásilnou formou sdělen volební program Sdružení.
Program se týkal především ochrany
přírody a zdraví obyvatel místního regionu.47 Zapůsobení na tuto morálně
– sociální stránku voličů a sestavení kandidátky ze známých osobností
vyneslo SNK-Zdravý Rožnov vítězství ve volbách. Na kandidátní listině bylo možno nalézt jak ředitelku Městské knihovny Jarmilu Mikuláškovou,
Usnesení XXII. řádného zasedání Zastupitelstva města Rožnova pod Radhoštěm, konaného dne 14. února 2006 46 Občanské sdružení Zdravý Rožnov vzniklo jako otevřené sdružení lidí, kteří se nadchli myšlenkami obsaženými v mezinárodním projektu Zdravá města Světové zdravotnické organizace (WHO), a vzali si za cíl prosazovat tyto myšlenky v našem městě, s cílem oficiálního přistoupení Rožnova k tomuto projektu. 47 Sdružení nezávislých kandidátů Zdravý Rožnov, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23. 45
30
tak bývalého významného pracovníka CHKO Beskydy Františka Šulgana, jenž v minulých volbách kandidoval ještě za KDU - ČSL.48
Volební program ČSSD jasně dával najevo, kam se bude směřovat.
„Náš program je pro Rožnov pod Radhoštěm a pro jeho obyvatele. Vychází z programu vlády a ČSSD. Při jeho sestavování jsme vzali v úvahu také
výsledky našeho průzkumu o problémech každodenního života v Rožnově pod Radhoštěm.“49 Hlavní myšlenkou a náplní programu ČSSD potom bylo
bydlení v Rožnově. Otázce bytové situace se věnovalo pět z dvanácti
programových bodů. Členové ČSSD si dali za cíl vytvořit podmínky pro
vybudování 100 nových bytů pro mladé manžele, dořešení všech sporů
kolem prodejů a převodů do bytů do osobního vlastnictví. Ve zbývajících bodech se věnovali převážně řešení parkovacích míst v Rožnově pod
Radhoštěm a řešení dopravní situace. Nutno dodat, že ČSSD svým průzkumem jistě zjistila, co lidem nejvíce vadí a tyto body začlenila do svého programu, ale většího úspěchu ve volbách nedosáhla.50
KSČM se jako tradičně vrhla na sociální program a řešení bytové
otázky. Krom toho, že uvádí počet 300 bytů vlastněných města
za minimální pro potřeby sociálně potřebných, tak navrhují i rekonstrukci nechvalně známého domů číslo 1059, jež proslul spíše jako „Dům hrůzy“51
Překvapujícím na volebním programu KSČM je otázka školství. Text obsažený
v předvolební
kampani
je
totiž
velmi
předvolebnímu textu ODS z komunálních voleb 1998.52
nápadně
podobný
www.volby.cz, kandidátní listina Sdružení nezávislých kandidátů Zdravý Rožnov. 49 Kandidáti ČSSD v Rožnově se ucházejí o vaše hlasy, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 50 Kandidáti ČSSD v Rožnově se ucházejí o vaše hlasy, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 51 V domě žijí převážně bezdomovci, kteří zde nemají nahlášen trvalý pobyt. Dům je v katastrofálním stavu, co se hygienických podmínek týče, a také zde dochází k páchání trestné činnosti. V budově je kromě těchto sociálně nepřizpůsobivých obyvatel města zřízena stanice Policie ČR, lahůdkářství a drogerie. Tyto prodejny zajišťují služby pro značnou část obyvatel města. 52 Volební program KSČM pro období 2003 – 2006 v Rožnově pod Radhoštěm, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 48
31
ODS klasicky vybízela k boji proti levicovým stranám a svou kampaň
stavěla především na výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny, které v roce 2002 vyhrála levice. Jak se již stalo tradicí, v předvolebních projevech se leadeři zmiňovali o svobodném podnikání a jeho podpoře, o nezávislosti obcí na státu a o již vykonaných skutcích v komunálních
a krajských zastupitelstev.53 V Rožnově poskládali kandidátní listinu z již
jednou zvolených tváří, výjimkou byla Jarmila Maleňáková, která se
dostala až na 15. nevolitelné místo kandidátní listiny, ačkoliv byla v minulém období místostarostou a relativně známou osobností.54
Pro volební rok 2002 nepřišli zástupci KDU – ČSL s žádným
konkrétním programem a sliby. Jejich kampaň byla směřována spíše na
znalost a všeobecnou známost osobností, které za stranu kandidovaly.
Tyto osobnosti se již dále samy prezentovaly občanům. Kampaň také byla postavena na Václavu Mikulkovi, který po dobu dvou let vykonával
i některé funkce, jež přísluší prvotně starostovi města.55 Chybná byla
zřejmě kandidatura Jiřího Maléře, jenž kandidoval za tuto stranu, jelikož
díky svému zaměstnání, které vykonával v Ostravě, nebyl veřejnosti příliš znám a nemohl se patřičně prezentovat.56
Nezávislí jsou v Rožnově silní již od vzniku první formace s tímto
názvem Sdružení nezávislých kandidátů, které pravidelně vyhrávalo volby
již od roku 1994. Jejich úspěch byl postaven především na známých
osobnostech a nejinak tomu bylo i ve volbách v roce 2002, kdy leaderem kandidátní listiny byl součastný senátor za SNK a dlouholetý starosta
Jaroslav Kubín. Ve svém programu chtějí pokračovat v realizaci již započatých projektů a maximálně využít postavení a styků senátora, pro http://www.ods.cz/volby/programy/2002s.php ODS – kandidátní listina pro volby do Zastupitelstva města Rožnova pod Radhoštěm, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 55 Funkce zastával z důvodu vytíženosti součastného starosty JUDr. Jaroslava Kubína, který byl zvolen za 77. obvod jako senátor do Parlamentu ČR, a souběžně ještě zastával vysoký post na krajském zastupitelstvu. Slučitelnost těchto funkcí byla jen velmi malá a sám prohlásil, že mu zabírají tolik času, že již nemá politiku na komunální úrovni tolik času, kolik by si představoval. 56 KDU- ČSL, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 53 54
32
zajišťování podpory městských projektů vrcholnými orgány státu. Sdružení také poukazuje na řadu odborníků, které ve svých řadách má, a že jen ti dokáží kvalifikovaně rozhodovat o věcech ve vedení města.57
3.7.2 Výsledky voleb
Volby překvapivě vyhrálo Sdružení nezávislých kandidátů – Zdravý
Rožnov s 22,54 % hlasů, které tak přerušilo dlouho trvající nadvládu SNK,
které se se ziskem 20,31 % umístilo na druhém místě. Dále se pořadí od voleb 1998 neměnilo - třetí se ziskem 19,46 % hlasů skončila ODS
a čtvrtá KDU – ČSL s 18,25 %. Již v minulých volbách se potvrdilo, že
levicové strany nejsou v Rožnově pod Radhoštěm příliš populární a i když
je zde silně rozvinutý průmysl a řada lidí má nižší příjmy, tak obyvatelé volí raději rozvoj podnikání, cestovního ruchu a jak se ukázalo v těchto
volbách, tak i péči o krajinu, který podporují pravicové strany a strana SNK – Zdravý Rožnov. Zde tedy můžeme vidět velký rozdíl mezi čtvrtou KDU – ČSL a pátou ČSSD, která jen těsně překonala hranici deseti procent se ziskem 10,44 %. Poslední ve volbách skončila KSČM, která získala 8,97 % hlasů.58
V tomto roce se do zastupitelstva dostalo všech šest politických
uskupení a mandáty si rozdělili takto: Sdružení nezávislých kandidátů -
Zdravý Rožnov získalo největší počet pět mandátů. Poté se čtyřmi mandáty následují SNK, ODS a KDU – ČSL. Obě levicové strany získaly
po dvou mandátech. V tomto roce opět vzniklo zastupitelstvo čítající dvacet jedna členů.
Volební účast v tomto roce opět poklesla a dostala se až na hranici
40 %, když k volbám došlo 40,92 % voličů, což je deset procent pod průměrem okresu Vsetín.59
57
58 59
Sdružení nezávislých kandidátů, Spektrum Rožnovska, Ročník XII, číslo 23 www.volby.cz www.volby.cz
33
Tabulka č.8
Čísl o
Volební strana Název
1
Česká strana sociálně demokratická
3
Komunistická strana Čech a Moravy
2 4 5 6
Počet hlasů
Počet mandátů
Hlasů
v%
Mandát
v%
11 570
10.45
2
9.52
Sdružení nez. kandidátů - Zdravý Rožnov
24 968
22.54
5
23.81
Občanská demokratická strana
21 562
19.47
4
19.05
9 943
Křesťan.a demokrat.unie-Českosl.strana lidová Sdružení nezávislých kandidátů celkem
Zdroj: www.volby.cz
34
8.98
2
9.52
20 215
18.25
4
19.05
110 754
100.00
21
100.00
22 496
20.31
4
19.05
Tabulka č.9
Členové Městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm pro volební období 2002 – 2006 Zastupitel (abecedně)
Bajer Vojtěch Ing.
Na kandidátce
Bill Rudolf
Gross Tomáš Mgr.
Zdravý Rožnov
člen Městské rady
ODS
člen Městské rady
ČSSD
Hlaváček Lubomír Ing.
ODS
Kopecký Petr Mgr.
Zdravý Rožnov
Koukal Vítězslav Ing.,CSc.
SNK
Kubín Jaroslav JUDr.
člen Městské rady
SNK
Kučera Jaroslav Ing.
KSČM
Lukáš Ivan RNDr.
Zdravý Rožnov
Mikulášková Jarmila
Zdravý Rožnov
Mikušek Václav RNDr.
KDU - ČSL
Němeček Zdeněk MUDr.
SNK
Polášek Petr Ing.
Nový starosta
KSČM
Rousová Libuše Mgr. Rudolphijová Eva
Rýznar Vojtěch Ing.
ODS
Místostarosta
ČSSD
člen Městské rady
ODS
Špatná Jana MUDr.
KDU - ČSL
Štika Jaroslav PhDr.,CSc.
SNK
Šulgan František Ing.
Zdravý Rožnov
Tesařová Libuše
Místostarosta
KDU - ČSL
Vičarová Lenka
SNK
Zdroj: www.volby.cz, www.roznov.cz
3.7.3 Povolební koalice a rada města
Za této situace se na radnici vytvořila koalice SNK - Zdravý Rožnov
s ODS a KDU-ČSL. Jejich součet hlasů v zastupitelstvu tak činí 13, což
stačí ke schvalování veškerých potřebných usnesení. Jednání o následné
koalici byla velmi náročná a zdlouhavá. Jedinou jistotou bylo, že Jaroslav 35
Kubín, který odmítl na post starosty kandidovat, nebude novým starostou ani místostarostou.
Tato trojice si rozdělila vrcholné posty ve vedení obce. Starostou byl
zvolen patnácti hlasy Václav Mikušek z KDU – ČSL a šest odevzdaných
hlasovacích lístků bylo označeno za neplatné. Kandidát KDU – ČSL byl
jediným kandidujícím na post starosty města. Stejným způsobem byli zvoleni i jeho dva zástupci. Na druhém postu, tedy prvním místostarostou je kandidát Zdravého Rožnova František Šulgan, který byl v minulém
volebním období členem rady města. Pozici druhé místostarostky obsadila
ODS jako jediná žena ve vrcholném vedení obce Libuše Rousová, která tak vystřídala Jarmilu Maleňákovou. Stejně tak jako její předchůdkyně, bylo její hlavní náplní práce sociální oblast a školství.
Zde je překvapující, že všechny strany, které se umístily ve volbách
lépe, přepustily post starosty nejslabší straně z koalice.
K výrazné změně došlo i ve způsobech jednání mezi politickými
stranami. Zatímco Jaroslav Kubín podporoval širokou koalici a jednání se
všemi stranami zastoupenými v zastupitelstvu, jeho nástupce Václav Mikušek
se
omezil
pouze
na
jednání
s koaličními
partnery
anebo
případnými spojenci. Čímž vyloučil zastupitele za KSČM z jakékoliv
možnosti spolupráce na projektech města. Také díky jeho chvílemi nevybíravým způsobům je současná koalice velice křehká a nyní, když se blíží konec volebního období 2002 – 2006 se objevují značné trhliny.
„Při povolebních jednáních se začíná stále více také prosazovat
názor, který omezuje platnost koalice na obsazení místa starosty
a místostarosty, nikoliv na místo v radě. Názor je to mylný, neboť starosta
a jeho zástupce mají v českém obecním zřízení slabé postavení, přičemž skutečnou výkonnou moc má v ruce rada.“60
Rada města je v tomto volebním období složena téměř ze všech
politických stran, které se do zastupitelstva dostaly. Za ODS Rudolf Bill, Vojtěch Bajer za Zdravý Rožnov, Eva Rudolphijová za ČSSD a Vítězslav Balik, S,: Modely exekutivních koalic na komunální úrovni, in. Dančák, B. – Fiala, P., Hloušek, V. (ed), Evropeizace, Brno, 2005. 60
36
Koukal za KDU – ČSL. Pouze KSČM zůstala mimo, protože se jí nepodařilo získat ani jeden post a dostala se tak do izolace. V roce 2005 na prvním zasedání došlo ke sporům v koalici kvůli rekonstrukci zimního stadionu,
a na protest proti rozhodnutí v rekonstrukci pokračovat vystoupil Vojtěch Bajer z rady města.
Ačkoliv před volbami 2002 zastávali členové KSČM ještě významné
funkce ve výborech a komisích, tak po volbách byl Jaroslav Kučera hned
na druhém zasedání zastupitelstva odvolán z předsednictví finanční komise a nahrazen Jaroslavem Kubínem z SNK. Změny nastaly také
v kontrolní komisi, ve které ve volebním období předsedal Jiří Hradil z SNK, jež byl nahrazen členem SNK – Zdravý Rožnov Ivanem Lukášem.61
3.8 Událost volebního období 3.8.1 Nezaměstnanost a problém podnikání
Ačkoliv by nezaměstnanost měla být spíše otázkou národní politiky
a měla by se řešit na celonárodní úrovní, i regiony a obce mají určité
možnosti míru nezaměstnanosti ovlivňovat. Mezi ty nejdůležitější patří
podpora podnikání a již existujících podniků v dané lokalitě. Důležitým prvkem pro každou obec je udržení největších zaměstnavatelů.
V Rožnově se už od 50. let vyrábějí televizní obrazovky. Do roku
1989 probíhala výroba ve společnosti Tesla, n. p. Poté se společnost rozpadla a její části byly privatizovány. Mezi nejvýznamnější nástupce 17. Zastupitelstvo města podle § 84, odst. 2, písm. o) a p), zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, a) odvolává z funkce člena a předsedy kontrolního výboru ing. Jiřího Hradila a členy tohoto výboru ing. Lubomíra Hlaváčka, Miroslava Matějce, Antonína Valentu a ing. Marka Šaffera a zároveň v o l í - předsedu kontrolního výboru - RNDr. Ivana Lukáše • členy kontrolního výboru - p. Pavla Jašku, p. Jaroslava Kramoliše, ing. Petra Holého a ing. Vojtěcha Darona b) odvolává z funkce člena a předsedy finančního výboru ing. Jaroslava Kučeru a členy tohoto výboru ing. Janu Trpíkovou a ing. Ladislava Mlnaříka a zároveň v o lí • předsedu finančního výboru - JUDr. Jaroslava Kubína • členy finančního výboru - ing. Dušana Turzu, ing. Ladislava Mlnaříka, ing. Tomáše Kohouta a ing. Marka Šaffera. 61
37
elektronického průmyslu se řadí ON SEMICONDUCTOR
(dříve Tesla
Seznam) a TCT, a. s., která je od března 2006 v konkurzu a ke 25.4 2006
došlo k masivnímu propuštění téměř všech zbývajících zaměstnanců a tím pádem i k ukončení provozu. Mezi další průmyslové firmy v průmyslovém areálu bývalé Tesly patří: • • • • • •
Myonic (výroba ložisek),
Remak, a. s. (výroba klimatizační a vzduchové techniky), Ronas, s. r. o. (výrobce vstřikovacích forem),
THEVIA, s. r. o. (konstrukce a výroba jednoúčelových strojů), Radekov, s. r. o. (výroba průmyslových staveb), Liss, a. s. (galvanické technologie).
Postupnou restrukturalizací průmyslového areálu Tesla a po jeho
předchozím rozpadu na menší celky došlo k určité stabilizaci a zamezení
odlivu obyvatel. V návaznosti na rozvoj turismu a cestovního ruchu se znovu začíná město rozvíjet. Budoucí optimistický vývoj je spojen
s rostoucí atraktivitou města jako centra Beskydského turismu, kvalitním
životním prostředí, nadprůměrnou občanskou vybavenosti s dostatkem pracovních příležitostí. I přes výraznou podporu turismu počty turistu, kteří navštívili v posledních letech město stagnují.
Politika obce tedy hovoří jasně pro podporu turistického ruchu, což
způsobuje značné problémy v oblasti podnikání v průmyslu. Výroba, která
sídlí v průmyslovém areálu bývalé Tesly, je hospodářsky nejdůležitější částí nejen pro město Rožnov pod Radhoštěm, ale i pro mikroregion. Městu chybí existence jakéhokoliv strategického plánu pro udržení této ekonomicky
skutečnosti.
důležité
oblasti
a
od
toho
se
také
odvíjí
následující
Podnik TCT a.s., který v Rožnově sídlí od roku 199362, je velmi
významným
zaměstnavatelem
mnohonásobně
62
zvýší
pro
celý
nezaměstnanost
www.tctas.cz/
38
mikroregion.
v celé
oblasti.
Jeho
Ačkoliv
krach
část
pracovníků dojíždí ze Slovenské republiky, počet aktivních zaměstnanců přímo z Rožnova není zanedbatelný. Dalo by se předpokládat, že obec,
a především vedení obce, udělá maximum, aby vyšlo tomuto podniku
vstříc a dopomohlo mu k jeho udržení se na trhu. Je jasné, že samotné město nedokáže podnik udržet v chodu a je potřeba investičních pobídek
od státu. Městské zastupitelstvo, potažmo rada města, ovšem může pomocí svých zástupců patřičně apelovat na ministry a případně
i premiéra. Nebo je možné využití zvolených zástupců v Parlamentu ČR.
Jediným krokem, který udělal starosta Václav Mikušek, bylo sepsání
formálního dopisu, jenž adresoval právě ministrovi průmyslu a obchodu. Jinak k žádné podpoře tohoto průmyslového gigantu nedošlo. Ve výsledku zjistíme, že podmínky pro podnikání v průmyslu jsou v Rožnově pod Radhoštěm nevyhovující.
Tuto situaci by mohl vyřešit nově připravovaný Plán strategického
rozvoje, který byl přijat v dubnu 2006. Vytvořená skupina se shodla na čtyřech důležitých oblastech – Hospodářský rozvoj, Infrastruktura, Kvalita
života a Cestovní ruch, přičemž hospodářský rozvoj je nejdůležitějším z nich.63 V této části má jednoznačně nejvyšší prioritu opatření revitalizace
průmyslového areálu Tesla, tedy obnova brownfields. Mezi aktivitami je tedy
rekonstrukce,
průmyslovou
výrobu
modernizace a
či
v neposlední
výstavba řadě
obslužnosti tohoto areálu a distribuce médií.
nových
taktéž
prostor
řešení
pro
dopravní
Díky těmto krokům dochází ke značnému posunu místní politiky,
která do této doby pouze řešila krátkodobé investiční akce bez většího
přínosu pro Rožnov pod Radhoštěm. Otázkou však zůstává, zda již není pozdě přistupovat k těmto krokům, když jeden z průmyslových gigantů již ukončil svou výrobu.
3.8.2 Zaměstnanost
Jaký vliv má vyhlášení konkurzu na TCT a.s. na nezaměstnanost
63
Výsledek jednání pracovní skupiny pro Strategický plán
39
v Rožnově dosud není známo a statistiky Úřadu práce dosud nebyly
zveřejněny. Zaměstnanost v Rožnově pod Radhoštěm je přesto zajímavým ukazatelem a docela dobře nám ukazuje aktivity vedení města pro udržení co nejnižší míry nezaměstnanosti. v ČR
Míra nezaměstnanosti dosáhla v ČSFR k 31. 7 1991 4,6 %. Z toho je 3,1
na
Slovensku
nezaměstnanosti 10, 5 %.
7,7%.
V oblasti
rožnovska
dosáhla
míra
„Dle údajů Úřadu práce ve Vsetíně se míra nezaměstnanosti
v našem okrese pohybuje pod průměrem severní Moravy a na začátku prázdnin
činila
4,1
%.
Průměr
kraje
je
4,6%
Nejvyšší
míru
nezaměstnanosti v okrese vykazuje Rožnov pod Radhoštěm 5,17 %.“64
V červnu roku 1992 se sešli zástupci státních orgánů z Prahy a Vsetína, ředitelé úřadů práce a zahraniční experti z LEDA65 PROGRAMME
a EUROPEN COMMUNITIENS s cílem seznámit účastníky s celkovým přístupem k řešení otázek nezaměstnanosti a regionálního rozvoje.
Při komparaci úrovně nezaměstnanosti v rámci České republiky
a v Rožnově se rozdíl pohybuje 0,39 – 2,90 %. Nejvýraznější rozdíly
můžeme opět pozorovat v posledních letech (viz Graf). V první polovině roku 2006 se předpokládá nárůst nezaměstnanosti ve městě až o 2,5 % v důsledku problémů společnosti TCT, a. s. Společnost, která zaměstnává
1100 pracovníků, začátkem března požádala o vyhlášení konkurzu
z důvodu platební neschopnosti. Je tedy zřejmé, že nezaměstnanost je v posledních letech jeden z největších problémů nejen ČR, ale i města Rožnov pod Radhoštěm.
Nezaměstnanost na Rožnovsku, Spektrum Rožnovska, číslo 16, ročník VI. Program LEDA byl založen roku 1986 komisí Evropských komunit. Jedná se o různé strategie, které mají pomoci zaměstnanosti a ekonomickému rozvoji ve 24 oblastech s vysokou nezaměstnaností. Evropské společenství zajišťuje expertízu, technickou pomoc, podílí se na finančním zajištění a zabezpečení. Jejím cílem je podporovat zaměstnanost, řešit a snížit nezaměstnanost. Spolupracuje s lokálními úřady práce, pomáhá zefektivnit vývojové strategie, rozšiřuje informace a zajišťuje mezinárodní výměnu odborníků. 64
65
40
%
Graf č. 1 – Nezaměstnanost v ČR a Rožnově p. R. 16,00
Nezaměstnanost v ČR a Rožnově p. R.
14,00 12,00 10,00
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00
1997 1998 1999 2000 ČR
2001 2002 Rožnov p. R.
Zdroj: Úřad práce Vsetín66
66
Údaje na rok 2006 - predikce
41
2003 2004 2005 2006 Rozdíl
4 Závěr
Komunální politika v Rožnově pod Radhoštěm je relativně stabilní a od roku 1990 do 2006 neodcházelo k větším problémům, co se rozhodování
na zastupitelstvech týče. Snad nejzajímavějším obdobím je těšně po sametové
revoluci,
kdy
došlo
k masivním
převodům
majetku.
Nejkontroverznější převod, který byl v Rožnově pod Radhoštěm proveden,
se týkal objektu Bečva I., jenž byl stavěn jako rehabilitační centrum.
Ačkoliv měl tehdejší starosta souhlas od předchozího zastupitelstva objekt převést do vlastnictví města, na nátlak nově vytvořené koalice odstoupil z funkce.
Ostatní
události,
které
se
komunální
politiky
týkaly,
se
nevymakaly ze standardu rozhodovacích procesů v malých a středních obcích, kam se Rožnov pod Radhoštěm řadí.
Stabilní situace je i v oblasti volebních preferencí. Od devadesátých let
mají v Rožnově pod Radhoštěm převahu pravicové a pravo – středové strany. Snad největším překvapením za uplynulých 15 let byl úspěch SNK - ZD, které bylo novým prvkem na komunální politické scéně, a hned
v prvních volbách dokázala porazit všechny své konkurenty a rázem se stala jednou z rozhodujících sil na rožnovské radnici.
Důležitým faktem komunální politiky v Rožnově pod Radhoštěm současné
doby je absolutní izolace KSČM, která nezískala ani jeden z důležitých postů pro rozhodování a řízení vývoje komunální politiky. V podobné
situaci je i ČSSD, jež je v Rožnově stejně jako Komunistická strana téměř marginální.
42
5 Seznam zkratek ČMSS
Českomoravská strana středu
ČSSD
Československá sociální demokracie
ČSS
ČSL
Český strana socialistická
později Česká strana sociálně demokratická
Československá strana lidová
HSD – SMS Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko
KDU – ČSL Křesťanská a demokratická unie – Československá strana KSČM KSČ
Lidová
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana československá
MDB
Moravistický demokratický blok
ODS
Občanská demokratická strana
SPR-RSČ
Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa
OF
SNK SZ
US
Občanské fórum
Sdružení nezávislých kandidátů Strana zelených Unie svobody
43
6 Použitá literatura
Balík, S. (ed.): Komunální volby v České republice v roce 2002, Brno 2003.
Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V. (ed):Evropeizace, Brno, 2005. Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1989 – 1990 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1991 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1992 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1995 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1996
Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1997 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1998 Kronika města Rožnova pod Radhoštěm za rok 1999 Nové Valašsko, Ročník XXXIX, č. 4. Nové Valašsko, Ročník XXXIX, č. 6.
Nové Valašsko, Ročník XXXIX, č. 8.
Nové Valašsko, roč. XXXIX, č. 44, rok 1990 Spektrum Rožnovska, roč. I. č 2., rok 1991
Spektrum Rožnovska, roč. IV., č. 12, rok 1994 Spektrum Rožnovska, roč. IV., č. 40, rok 1994 Spektrum Rožnovska, roč. IV., č. 45, rok 1994 Spektrum Rožnovska, roč. IV., č. 46, rok 1994 Spektrum Rožnovska, roč. V. č. 1, rok 1995. Spektrum Rožnovska, roč. V, č. 6, rok 1995.
Spektrum Rožnovska, roč. V. č. 12, rok 1995
Spektrum Rožnovska, roč. VIII. Č.22, rok 1998 Spektrum Rožnovska, roč. X, č. 5, rok 2000.
Spektrum Rožnovska, roč. XII, č. 23, rok 2002.
Spektrum Rožnovska, roč. XIII., č. 5, rok 2003.
Usnesení III. řádného zasedání zastupitelstva města Rožnova pod Radhoštěm, 2003.
Usnesení XXI. řádného zasedání Zastupitelstva města Rožnova pod Radhoštěm, 2005.
44
Usnesení XXII. řádného zasedání Zastupitelstva města Rožnova pod Radhoštěm, 2006. .
Internetové zdroje
Mareš, M.: Moravismus a extremismus, Středoevropské politické studie, roč. IV., č. 4, 2001, on-line text (http://www.iips.cz)
ODS – ODS a volby (http://www.ods.cz/volby/programy.php)
Oficiální stránky města Rožnova pod Radhoštěm (www.roznov.cz) Rožnovský portál (www.roznov.info)
Řádné volby do zastupitelstev v obcích, on – line text (www.czso.cz) Sdružení Zdravý Rožnov (www.zdravyroznov.info) TCT a.s. (www.tctas.cz)
Úřad práce Vsetín (http://portal.mpsv.cz/sz/local/vs_info) Volby (http://www.volby.cz)
Zdravý Rožnov (http://zdravyroznov.hyperlink.cz) Zlínský kraj (www.kr-zlinsky.cz)
45
