Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika
Monetární politika - cíle a nástroje Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky Cíl: jako podpora a doplněk k fiskální politice → ↑SM → ↓i → ↑I → ↑AD → ↑Y → ↓UNE (keynesiánský přístup) řídit peněžní zásobu s cílem cenové stability →↑M = ↑Y* (monetaristický přístup)
nástroje MP Přímé – administrativní – netržní: pravidla likvidity povinné vklady úvěrové kontingenty dohody, výzvy, doporučení
Nepřímé – tržní: operace na volném trhu PMR devizové intervence úrokové sazby reeskont směnek, atd.
účinnost MP krátké vs. dlouhé období krátkodobě působí MP na ekonomický výkon dlouhodobě pak pouze na cenovou hladinu
keynesiánské vs. monetaristické pojetí
keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu IS-LM MP je tím účinnější, čím plošší je křivka IS a čím strmější křivka LM i
IS
LM
i0
LM'
měnová expanze v podobě zvýšení peněžní zásoby povede k posunu LM vpravo dojde k poklesu úrokové míry, růstu produktu a poklesu nezaměstnanosti
i1
Y0
Y1
Y
měnová restrikce povede k opačným efektům
účinnost MP v pasti likvidity Past likvidity = taková situace, kdy jsou veškeré peníze pohlceny spekulativní poptávkou po penězích vytrácí se transakční motiv držby peněz může nastat při extrémně nízkých úrokových mírách důsledek – poptávka po penězích (a tedy i křivka LM) je horizontální
účinnost MP v pasti likvidity růst peněžní zásoby nevyvolá pokles úrokové míry – subjekty preferují likviditu před jinými aktivy i
IS
1) nízké úrokové míry představují nízké náklady držby peněz 2) subjekty očekávají růst úrokové míry do budoucna, proto dnes preferují držbu peněz LM=LM'
i0
MP je v pasti likvidity zcela neúčinná Y0
Y
účinnost MP v tzv. „klasickém případě“ Klasický případ = taková situace, kdy se zcela vytrácí spekulativní motiv držby peněz peníze jsou drženy pouze z transakčních důvodů může nastat při vysokých úrokových mírách důsledek – křivka poptávky po penězích (a tedy i křivka LM) je vertikální
účinnost MP v tzv. „klasickém případě“
i
IS
LM
LM' měnová expanze způsobí pokles úrokové míry
i0
vzrostou výdaje citlivé na úrokovou míru (investice+soukromá spotřeba) a dojde k růstu výstupu
i1
Y0
Y1
Y
měnová restrikce vyvolá opačné efekty
keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu AS-AD – základní situace i
IS
LM
i0
měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup
LM'
růst P způsobí tlumení růstu nabídky reálných peněžních zůstatků, LM se výsledně posune pouze do LM'
i1
P
AD
AD' AS
Y0
Y1
Y
zároveň roste AD a cenová hladina výsledkem je růst výstupu i cenové hladiny, ale ne v takovém rozměru jako při horizontální AS
P1 P0
Y0
Y1
Y
keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu AS-AD – extrémní případ i
IS
LM LM'
i0
měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup červená tečkovaná LM zachycuje její posun v případě rostoucí AS
i1 P
Y0
Y1
AD
AD'
Y
zároveň roste AD, cenová hladina se nemění MP je tak maximálně účinná na důchod
P0
AS
Y0
Y1
Y
monetaristický přístup – účinnost MP v modelu AS-AD
IS-LM zavržen pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace) vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu – jedna z teorií hosp. cyklu důležitou roli hrají očekávání – adaptivní nebo racionální – respektive informovanost subjektů (firem a domácností) krátkodobé vs. dlouhodobé účinky MP – (keynesiánství toto nerozlišuje)
monetaristický přístup – účinnost MP v modelu AS-AD LAS
P
AD
měnová expanze vyvolá růst AD
SAS'
AD'
SAS
P2
roste cenová hladina i výstup – cenová hladina roste v důsledku růstu peněžní zásoby, výstup v důsledku nedokonalé informovanosti ekonomických subjektů, vzniká peněžní iluze AS se krátkodobě chová jako mikroekonomická nabídka
P1 P0
Y0=Y* Y1
Y
po čase peněžní iluze vyprchá, změní se očekávaná cenová hladina, vše se navrací na výchozí úroveň výstupu, ale při vyšší cenové hladině
měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě – dlouhodobě ovlivňuje pouze veličiny nominální
doporučení: pro stabilní cenový vývoj má peněžní zásoba růst stejným tempem jako potenciální produkt – reinterpretace rovnice směny MV=PY
Vývoj měnové politiky v ČR po r. 1989 – vznik dvoustupňové bankovní soustavy – SBČS pouze funkce CB 1993 – rozdělení SBČS na ČNB a NBS 1. pol. 90. let – cílem MP „krotit“ inflaci zpočátku především nástroje administrativní, poté přechod k nástrojům tržním desinflační politika skrze fixní kurzový režim a řízení peněžní zásoby (v souladu s monetaristickým doporučením)
Vývoj měnové politiky v ČR problém: řízení peněžní zásoby a udržování fixního kurzu jsou protichůdné cíle navíc – reálné posilování koruny měnová krize v r. 1997 – zlom v měnové politice přechod k řízenému floatingu opuštění cílování peněžní zásoby a přechod k cílování inflace (od 1998 jádrová, od 2001 celková)
Fiskální politika – cíle a nástroje Cíl FP – stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně – autonomní, důchodové cla
účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky
účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, past likvidity fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.ΔA i
IS
jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup – neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná
IS'
LM
i0
pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS Y0
Y1
Y snížení důchodového zdanění
účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, klasický případ IS' i
IS
LM
fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry
i1
i0
dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod rozměr vytěsňovacího efektu
Y0= Y1
Y
účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, standardní případ IS' i
fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt
LM
IS
i1 i0 Crowding-Out Effect (COE)
Y0
Y1
Y
účinnost FP – keynesiánský přístup – model AS-AD, základní situace i
IS
LM'
fiskální expanze vyvolá posun křivky IS vpravo
LM
i1
růst P má za následek pokles nabídky reálných peněžních zůstatků – projeví se posunem LM vlevo, růst úrokové míry je tak ještě výraznější
i0 IS'
P
AD
AD' AS
Y0
Y1
Y
současně dojde k posunu AD vpravo, avšak dochází také k růstu P
P1 P0
roste důchod, ale ne v takovém měřítku jako v případě horizontální AS Y0
Y1
Y
účinnost FP – keynesiánský přístup – model AS-AD, extrémní situace i
IS
LM
fiskální expanze vyvolá posun IS vpravo…
i1
cenová hladina se nemění, LM se neposouvá…
i0 IS'
P
Y0
Y1
AD
AD'
Y
…stejně tak i posun AD
P1 P0
AS
…roste důchod a úroková míra, cenová hladina se nemění Y0
Y1
Y
účinnost FP – monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu – vzroste pouze úroková míra
Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) – nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy – výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální – saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu – saldo vyvolané vládou cyklické – vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy – běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu
Saldo BS a jeho funkce
BS = (t.Y+TA) – (G+TR) BS* = (t.Y*+TA) – (G+TR) BScykl = BS – BS*
BS
sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění – čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak (tY+TA)-(G+TR)
strukturální přebytek cyklický deficit
změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS – zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak
O TA-(TR+G) skutečný deficit
Y0
Y*
Y
Vývoj fiskální politiky v ČR poč. 90. let – cílem FP tlumit AD a inflační tlaky – v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů – stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní – především „díky“ rozpočtu centrální vlády
Vývoj fiskální politiky v ČR Saldo státního rozpočtu v ČR v letech 1993-2005 (v mld. Kč levá osa, v % HDP - pravá osa) 20
2
0
0 -2
-40
-4
-60
-6
-80
-8
-100
-10
-120
-12 Saldo SR v mld. CZK
Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty
Saldo SR v % HDP
% HDP
mld. Kč
-20
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj salda státního rozpočtu ČR a odhad strukturální a cyklické složky (saldo SR v mld. Kč - levá osa, tempo růstu HDP - pravá osa) 200
7
6,1 6
5,4
150
5
4,3
100
2,9
2,2
50
3,6 2,5
4,2
4 3 2
1,9
1 0
0,1 1993
1994
1995
1996
-50
1997-0,8 1998
1999-0,4 2000
-1,2
2001
2002
2003
2004
2005
0 -1 -2
-100
-3 -4
-150
-5 Saldo SR v mld. CZK
tempo růstu HDP
Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty
Logaritmický (tempo růstu HDP)
Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj vládní spotřeby ČR v mld. Kč roku 2000 - levá osa, meziroční změny vládní spotřeby - pravá osa 600,0
40,0
expanze
500,0
30,0
300,0
20,0
200,0 10,0
%
mld. CZK roku 2000
400,0
100,0 0,0 -100,0
0,0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 -10,0
-200,0 -300,0
Vládní spotřeba v mld. CZK roku 2000
Zdroj: OECD, vlastní výpočty
restrikce -20,0
Fiskální impuls - meziroční změna vládní spotřeby v %
Vývoj fiskální politiky v ČR
v mld. CZK
Zdroj: MF ČR
Vývoj fiskální politiky v ČR
v mld. CZK – veřejný sektor Zdroj: MF ČR
Vývoj dluhu centrální vlády (státního dluhu) v ČR Prime minister/time period
State debt (bn.CZK)
Klaus
Spidla/Gross/Paroubek
1993
1997
1998
2002
2003
2006
158,8
172,2
193,6
395,9
493,2
827,7
Change of state debt (bn. CZK) State debt/GDP (%)
Zeman
13,4
15,6
10,3
223,7
10,5
17,4
334,5
21,6
28,9
Zdroj: Centrum pro ekonomiku a politiku (2003), Patria Finance (2007)
