02.05.2016
10. přednáška
Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika
Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
Bankovní systém
Jednostupňový systém
Jednostupňový Dvoustupňový
Jednostupňový bankovní systém historicky předcházel dvoustupňovým. V jejich rámci neexistovala centrální banka, veškeré bankovní činnosti byly prováděny komerčními bankami. V centrálně plánovaných ekonomikách, centrální banka není oddělena od obchodních bank.
Dvoustupňový systém
Dvoustupňový bankovní systém je založen na institucionálním oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, která je doménou sítě komerčních bank. Systém je typický pro tržní ekonomiky, kde centrální banka má specifickou roli a to zabezpečování měnové stability.
Centrální banka
Vznik centrální banky
Funkce centrální banky
1
02.05.2016
Obecně ke vzniku bankovnictví – vznik papírových peněz
Příčiny vzniku: Držitelé zlata jej ukládali do specializovaných úložen – předchůdkyně soukromých bank Za své uložené zlato dostali dlužní úpis – co do své podstaty první papírové bankovky Časem došlo k vydávání bankovek do rukou jedné centrální instituce – banky (předchůdkyně dnešní centrální banky).
Historie centrálního bankovnictví Centrální banky a centrální bankovnictví vznikalo zejména z potřeb řešení problémů státu či panovníka, a to hlavně v podobě řešení nedostatku potřebných zdrojů na krytí neproduktivních výdajů vznikajících z válečných konfliktů nebo velmi neuváženým používáním státních zdrojů. Druhou příčinou byla i potřeba vedení a správy státních účtů. Centrální banky vznikaly: z existujících obchodních bank tím, že jim byly svěřeny výše uvedené dva úkoly, tedy správa státních účtů a řešení problémů krytí schodků státních financí. Příkladem první centrální banky je švédská centrální banka založená v 17. století (1656) přeměnou soukromé obchodní banky (Rikets Standers Bank). založením nové banky jako banky centrální První centrální bankou vytvořenou jako nová instituce je anglická centrální banka – Bank of England v roce 1694 pro potřeby řešení financování válečných výdajů.
Česká národní banka ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Je nezávislá na vládě státu.
Vznik centrální banky Významný mezník ve vývoji bankovnictví je vznik centrálního bankovnictví. Centrální banky měly původně dvě funkce: 1. Vedení účtů pro panovníka (vládu), 2. Úvěrování schodků státní pokladny - státního rozpočtu) Druhá funkce se ovšem často deformovala do podoby „dodávání“ chybějících peněz na krytí výdajů státu.
Centrální bankovnictví v českých zemích (orientačně)
Vznik centrálního bankovnictví v českých zemích je spojen s existencí samostatného státu a lze jej tedy spojit se vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918. Současně nelze nevzpomenout na jména významných osobností v historii bankovnictví a ekonomiky státu, kterými jsou zejména Alois Rašín, Vilém Pospíšil, Karel Engliš. Tyto významné osobnosti velmi významně ovlivnily nejen vývoj českého bankovního systému, ale následné řešení jejich rozdílných názorů v oblasti ekonomické teorie, kterou bylo možno konfrontovat s reálnými dopady a projevy v ekonomice samostatného českého státu, obohatily i obecné ekonomické poznatky. Základní úlohou nově vznikajícího československého centrálního bankovnictví byla realizace vládního záměru stabilizovat měnu ve složité poválečné ekonomické situaci. Z pohledu institucionálního byla úloha centrální banky nového státu vyřešena zřízením „Bankovního úřadu“, který byl podřízen ministerstvu financí. Výsledkem činnosti této instituce a následně centrální banky bylo dosažení výrazné a dlouhodobé stability československé měny. V dalších letech byla postupně připravována zásadní změna – oddělení vládního vlivu na emisi peněz. Legislativně byl připraven vznik centrální banky a v roce 1926 byla vytvořena Národní banka československá, jako akciová společnost. (zahájila činnost 1. 4. 1926). Nově vytvořené centrální bance byly stanoveny základní úkoly, zejména výhradní právo vydávat bankovky a pečovat o kurz československé měny k měnám zahraničním.
Bankovní rada ČNB
Je nejvyšším řídícím orgánem České národní banky. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky. Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků, nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.
2
02.05.2016
Vztah ČNB k vládě a dalším orgánům
Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle České národní banky a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu. Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky.
Emisní funkce
Je historicky nejstarší Spočívá v emisi hotovostních peněz (bankovek, mincí) na daném území. Je podpořena emisním monopolem, který je považován za prioritní definiční charakteristiku centrální banky
Banka bank
1. 2. 3.
Centrální banka vede účty ostatním bankám v dané ekonomice, přijímá od nich vklady, poskytuje úvěry a provádí zúčtování mezi nimi. Vklady bank v centrální bance jsou trojího typu: Povinné úložky v podobě tzv. minimálních rezerv. Prostředky ukládané za účelem umožnění platebních a zúčtovacích operací. Dobrovolné vklady
Funkce centrální banky
Emisní funkce Funkce vrcholového subjektu měnové politiky Funkce banky bank Regulace a dohled bankovního systému Funkce banky státu – vlády Správce devizových rezerv Funkce reprezentanta vlády v měnové oblasti
Vrcholový subjekt měnové politiky
Za cílem cenové stability se jedná se o regulaci: Měnové báze, Měnových agregátů, Úrokových sazeb Měnového kurzu.
Regulace a bankovní dohled
Regulace bankovního systému centrální bankou a dohled nad ním jsou jednak funkcí banky bank a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky. Ve vyspělých ekonomikách je centrální banka buď jedinou institucí, které reguluje a dohlíží nebo se alespoň regulace a dohledu účastní společně s dalšími institucemi.
3
02.05.2016
Banka státu
Centrální banka vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány. Mezi hlavní operace, které provádí centrální banka pro vládu patří správa státního dluhu, tj. činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu (vládě, resp. veřejnému sektoru), platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů.
Reprezentant vlády v měnové oblasti
Centrální banka vystupuje vůči ekonomickým subjektům jako reprezentant státu ve všech otázkách měnové politiky.
Správce devizových rezerv
1. 2. 3.
Bilance centrální banky
Aktiva centrální banky
Nakoupené cenné papíry Poskytnuté domácí úvěry Úvěry do zahraničí Devizové rezervy Zlaté rezervy Ostatní aktiva
Centrální banka shromažďuje devizové rezervy státu a operuje s nimi na devizovém trhu. Tyto operace mají tři základní motivy: Zabezpečení devizové likvidity země, Udržování hodnoty devizových rezerv, Ovlivňování úrovně měnového kurzu domácí měny k zahraničním měnám.
Aktiva Pasiva
Nakoupené cenné papíry
Nákup cenných papírů (státní dluhopisy, pokladniční poukázky) za účelem: zvýšení množství peněz v oběhu snížení úrokové míry.
4
02.05.2016
Poskytnuté domácí úvěry
Úvěry do zahraničí
Dva základní účely: Zvýšení množství peněz v obchodu Pomoc ohroženým bankám
Poskytují se v domácí měně nebo v zahraniční měně, ve druhém případě na úkor devizových rezerv. Jako dlužníci u těchto úvěrů přicházejí v úvahu pouze centrální banky nebo vlády jiných zemí.
Devizové rezervy
Zlaté rezervy
Skládají se z rezerv volně směnitelných měn.
Ostatní aktiva
Hmotný majetek, tzv. pokladna – hotovostní rezervy v provozních bankách centrální banky Pohledávky za odběrateli a třetími osobami, Šeky a jiné hodnoty převzaté k inkasu Náklady a příjmy příštích období.
Stav zlata ve správě centrální banky, který lze použít pro měnové účely, zejména pro úhradu zahraničních závazků. Oceňování zlata: Zvolenou fixní cenou, která se po určité období nemění, výhodou tohoto způsobu je vyšší stabilita vykazování. Aktuální cenou – vychází z mírných změn cen zlata na jednotlivých trzích.
Pasíva centrální banky
Hotovostní oběživo Rezervy bank Vklady státu Vklady zahraničních subjektů Kapitál Emitované vlastní cenné papíry
5
02.05.2016
Hotovostní oběživo
Představuje centrální bankou emitované bankovky, popř. i mince, které se nacházejí v rukou nebankovní veřejnosti.
Vklady státu
Dočasné převýšení příjmů nad výdaji státního rozpočtu v běžném roce. Dlouhodobé a účelově vázané prostředky a přebytky hospodaření státních rozpočtů z minulých let.
Kapitál
Skládá se ze základního kapitálu a rezerv centrální banky. Jeho výše a struktura jsou upravené zákonem.
Rezervy bank
Čtyři základní rezervy jiných bank v zemi: 1. Povinné minimální rezervy v centrální bance 2. Prostředky ukládané v centrální bance za účelem platebního styku 3. Ostatní vklady v centrální bance 4. Rezervy hotovostních bankovek a mincí ve vlastních pokladnách bank za účelem zabezpečení běžné provozní činnosti klientům.
Vklady zahraničních subjektů
Jedná se o prostředky zahraničních subjektů: Centrálních bank Mezinárodního měnového fondu Dalších zahraničních bankovních institucí.
Emitované vlastní cenné papíry
Mohou být emitovány v domácí i zahraniční měně Emitování v domácí měně se ve vyspělých ekonomikách vyskytuje jen zřídka.
6
02.05.2016
Ostatní pasíva
Veškeré závazky centrální banky: Vůči pracovníkům banky Dodavatelům banky Třetím osobám
Bilance centrální banky a měnová báze
Bilance představuje přehled o stavu bilančních operací centrální banky k určitému datu v ekonomice. Prioritní vypovídací schopnost bilance spočívá v informacích o změně množství peněz v oběhu, a to v podobě měnové báze.
Měnová báze (MB) = hotovostní oběživo + rezervy bank MB = CA – DP
CA jsou celková aktiva = nakoupené cenné papíry + poskytnuté domácí úvěry + úvěry do zahraničí + devizové rezervy + zlaté rezervy + ostatní aktiva DP jsou „další“ pasíva = pasíva bez měnové báze= vklady státu + vklady zahraničních subjektů + kapitál + emitované vlastní cenné papíry + ostatní pasíva
Aktiva a měnová báze
Nakoupené cenné papíry – při nákupu dochází k růstu měnové báze, při prodeji k poklesu Poskytnuté domácí úvěry – jiným bankám, státu, nebankovnímu klientu Úvěry do zahraničí Devizové rezervy Zlaté rezervy Ostatní aktiva
Účetní bilance centrální banky rekapitulace
Pasíva a měnová báze
Vklady státu, zvýší-li se úložky na účtech státu u centrální banky, měnová báze klesne Vklady zahraničních subjektů Kapitál Emitované vlastní cenné papíry Ostatní pasíva
Účetní bilance komerčních bank
Aktiva
Pasiva
Aktiva
Pasiva
Vládní cenné papíry
Hotovost v oběhu
Rezervy u centrální banky
Depozita (vklady)
Úvěry komerčním bankám
Rezervy komerčních bank
Poskytnuté úvěry
Úvěry od centrální banky
Devizové rezervy
Ostatní
Cenné papíry
Ostatní
Ostatní
Ostatní
7
02.05.2016
Hospodářská politika
Podstata hospodářské politiky: Přístup státu k ekonomice své země. Vlády či vládci reagovali a reagují na konkrétní stav hospodářství své země a využívají přitom poznatky ekonomické teorie.
Přehled hospodářské politiky
Makroekonomická hospodářská politika
Působí v oblasti makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů společnosti, popřípadě růstu, což závisí na formulaci a provádění vládního programu. Z hlediska docilování globální rovnováhy jsou rozlišována opatření působící na straně agregátní poptávky (AD) a agregátní nabídky (AS).
Mikroekonomická hospodářská politika
Členění makroekonomické hospodářské politiky
Poptávkově orientovaná Nabídkově orientovaná
Makroekonomická Mikroekonomická Členění hospodářské politiky na makroekonomickou a mikroekonomickou souvisí s tím, co vláda sleduje.
Je zaměřena na zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti. Někdy se označuje jako doplňující politika makroekonomické. Jedná se o: Průmyslovou politiku, Agrární politiku Dopravní politiku, Energetickou politiku
Poptávkově orientovaná hospodářská politika
Rozpočtová – fiskální politika Monetární – měnová politika
8
02.05.2016
Nabídkově orientovaná hospodářská politika
Politika snižování daní (interpretace Lafferovy křivky) Podpora konkurence – omezování moci monopolů Preference zdaňování spotřeby před zdaňováním důchodů Omezování dvojího zdanění Boj proti restriktivním praktikám odborů
Expanzívní hospodářská politika Cíle - růst ekonomiky a rozvoj podnikání - provádí se expanzivní hospodářská politika. Nástrojem mohou být například nižší daně, nižší úroky z úvěrů, podpora exportu, dotační programy pro podnikatele apod. Možné pozitivní důsledky - růst HDP, snižování nezaměstnanosti. Možné negativní důsledky - růst inflace, růst schodku státního rozpočtu, růst zahraničního zadlužení, nevyrovnaná obchodní bilance.
Další typy hospodářské politiky
Expanzívní hospodářská politika Restriktivní hospodářská politika
Restriktivní hospodářská politika Stát chce brzdit inflaci, zpomalit přehřátí ekonomiky v období konjunktury a vrcholu hospodářského cyklu provádí restriktivní hospodářskou politiku. Nástrojem mohou být například vyšší daně, vyšší úroky z úvěrů, mzdová a cenová regulace apod. Možné pozitivní důsledky - snížení inflace, vyrovnaný státní rozpočet, snižování zadlužení. Možné negativní dopady - zhoršené podmínky pro podnikání, nárůst bankrotů firem, zvyšování nezaměstnanosti apod.
Téma příští přednášky
Monetární politika Fiskální politika a státní rozpočet
9
