MAKROEKONOMIE PŘEDNÁŠKY 2012
Makroekonomie a její základní pojmy 1.1. 1.2. 1.3.
Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie Cíle a nástroje v makroekonomii Agregátní nabídka a poptávka, potencionální produkt
1.1 Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie Ekonomie je věda - o volbě, o kapitálu, o penězích, … „Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují.“ „Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní využití tak, aby byly uspokojeny základní lidské potřeby. Definice jsou důležité se učit z důvodu obsažení klíčových slov v ucelené formě. Klíčová slova: ekonomie - je potřeba rozlišovat pojmy ekonomie a ekonomika různé společnosti – jak různé společnosti různým způsobem přistupují k rozdělování vzácných zdrojů (k alokaci) a různým způsobem rozdělují výsledek - snažíme se nalézt ten nejlepší výsledek příkazová ekonomika (= centrálně plánovaná, direktivní) tržní ekonomika - nelézáme silné a slabí stránky těchto systémů - příkazová ekonomika alokovala vzácné zdroje méně efektivně Tržní ekonomika rozděluje pomocí cenové diskriminace (např. Mercedes si koupí pouze ten, kdo na něj má.) vzácné zdroje – odkaz na zákon vzácnosti (nejsme omezeny pouze rozpočtově, ale též časově, energeticky) užitečné komodity – statky (základní vlastnost statku je užitečnost; co je užitečné pro jednoho, nemusí být užitečné pro druhého – subjektivnost) - např. počítač pro inženýra je statek, počítač pro analfabeta je nestatek (není to pro něho nic) alternativní využití – odkaz na existenci nákladů obětované příležitosti (vyberu jednu možnost, tak jsem obětoval druhou možnost) > existují implicitní náklady (nepeněžní) Statky a) volné – nulová tržní cena b) vzácné – nenulová tržní cena - tato klíčová slova jsou velmi důležitá
Mikroekonomie - analýza chování dílčích ekonomických subjektů – domácností, firem Příklady: 1) Jakým způsobem se důchodový efekt podílí na tvaru křivky poptávky? 2) Jak se utváří cena na trhu mléka? *) 3) Jak se zvýšení světových cen ropy projeví na trhu osobních automobilů? 4) Jakým způsobem lze omezit působení monopolů a oligopolů? *) funkce alokační, informační, motivační Oblíbenost borovicového dřeva. Informační – cena (vyšší cena) nás informuje o tom, že daný statek je vzácnější (pokud sako stojí 5.000,-- Kč, tak nevím, jaké byly náklady) Motivace – jsem motivován k tomu, abych přešel k relativně levnějšímu substitutu (spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek při daných cenách), výrobce je motivován k tomu, aby vyšel vstříc zákazníkovi, aby přešel k relativně lacinějším výrobkům Alokační – výrobce kapitálové zdroje přesměruje na výrobu jiné komodity (přealokuje) Makroekonomie - zkoumání ekonomiky jako celku - v mikroekonomii byla v zájmu např. jediná firma Alfa - v makroekonomii nás zajímá ale celkový vyrobený výstup, takže hovoříme např. o hrubém domácím produktu, v makroekonomii musíme redukovat nějaké podrobnosti, které se týkaly jednotlivých firem nebo chování jednotlivců > redukce do jednoho celku, tudíž se díváme na ekonomiku abstraktní (ekonomiku jako celek) - musíme vytvářet nějaké ekonomické modely > na jejich základě zjišťujeme, jak se chová ekonomika - v mikroekonomii, kde jsme se pohybovali na jednom dílčím trhu, jsme předpokládaly, že ceny na ostatních trzích jsou neměnné - v makroekonomii předpokládáme, že všechny ceny se mění (= cenová hladina, která je jakýmsi váženým průměrem); nepracujeme s konstantními cenami - v mikroekonomii jsme předpokládali, že důchod je fixní (zkoumali jsme, jak spotřebitel se svým neměnným důchodem naloží) - v makroekonomii proměnlivost důchodů je jeden z klíčových proměnných (důchody jsou proměnné) Příklady: Jaké jsou důsledky hyperinflace? Jaké metody se používají pro výpočet hrubého domácího produktu? Jaké jsou negativní dopady deficitu veřejných financí? Jak lze vysvětlit období vysoké a trvalé nezaměstnanosti? V písemce bude: Čím se zabývá makroekonomie? Co tvoří předmět zkoumání makroekonomie? + konkrétní příklady Chybně:
Mikroekonomie zkoumá dílčí ekonomické subjekty a makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek. Otázka: Čím se od sebe liší mikroekonomie a makroekonomie. Není odpověď na to, co je předmětem makroekonomie.
Správně: Předmět makroekonomie - zkoumá rozhodující tendence ve vývoji NH (národního hospodářství) - historický vývoj dané ekonomiky - možnosti ovlivnění hospodářského cyklu (nejkontroverznější = nejkonfliktnější) – není jednotné stanovisko (někteří ekonomové chtějí a jiní nechtějí ovlivňovat cykly) Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství - tendence mohou být různé - národní hospodářství zkoumáme pomocí makroekonomických veličin (= agregátů) - mezi nejčastější medializované veličiny patří hrubý domácí produkt (= celkový objem finální produkce, který se za 1 rok vyprodukuje v dané ekonomice) Grafické znázornění (bude u zkoušky) Vývoj hrubého domácího produktu v čase HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
1989 – zahájení ekonomické transformace (úroveň produktu byla na úrovni 100 %) - ekonomika začala klesat až do roku 1992 1992 – ekonomika se ocitla na svém dnu a poté rostla, maxima svého růstu dosáhla v roce 1996 1996 – 1998 opět klesala > byla v recesi (ekonomika klesne ve 2 po sobě jsoucích čtvrtletí) - 2 roky mírně klesala, nebylo to jako v roce v letech 1989 – 1992 1999 – ekonomika dosáhla svého dna a opět začala růst 2001 – dosáhla ekonomika ČR úrovně produktu (trvalo to 12 let) > růst ekonomiky 2005, 2006, 2007 – ekonomika rostla rekordně (tempo růstu byla více než 7 %) 2008 – (krize) – snižuje se dynamika růstu 2009 – jsme opět v recesi, ale opět se odrážíme ode dna a opět naše ekonomika rostla 2012 – další vývoj nikdo neví (ekonomika poroste, bude stagnovat nebo bude klesat)
Graf hospodářského cyklu (= kolísání hrubého domácího produktu v čase) má obvykle tvar nějaké nepravidelné sinusoidy. Jednotlivé fáze se od sebe liší výší amplitudy a délkou jednotlivých period. V rámci hospodářského cyklu rozeznáváme 2 základní fáze: (bude u zkoušky) 1) fáze kontrakce (= deprese) – produkt klesá 2) fáze expanze – produkt roste a) oživení – když se ekonomika odrazí ode dna (na obrázku v letech 1992, 1999, 2010) - o fázi oživení se ale jedná do té doby, dokaď je ekonomika výší svého produktu pod úrovní minule dosaženého maxima b) konjunktura – fáze, kdy se ekonomika ocitá nad úrovní minule dosaženého maxima - o konjunkturu se v ekonomice ČR jednalo až v roce 2001 - oživení přešlo konjunkturu až v roce 2001 TENDENCE VE VÝVOJI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Spodní křivka – vývoj domácího produktu reálného (viz výše) – očištěn o inflaci Horní křivka – vývoj domácího produktu nominálního – není očištěn o inflaci (na růstu se podílí i růst cen) Údaj v roce 1999 není správný, byl přepočítán, 95,3 není správný údaj, 95,7. Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství. Zajímají nás: - faktory (tendence), které ovlivňovaly ekonomiku ve smyslu poklesu ekonomické aktivity - faktory (tendence), které ovlivňovaly ekonomiku ve smyslu růstu ekonomické aktivity => Budeme se snažit negativní faktory v ekonomice potlačovat (eliminovat) a naopak budeme preferovat (zdůrazňovat) ty, které jsou pozitivní.
Hospodářský cyklus – další vývoj (po roce 2000)
2011, 2012 – odhady Písmena, která charakterizují hospodářské cykly: U – pozvolný propad > ekonomika se ocitne na dně > pozvolný růst V – rychlý propad, rychlé odražení ode dna I – propad L – hospodářský cyklus Japonska (Evropa se ho bojí) – pokles a následná stagnace W – pokles, odražení ode dna, další pokles a odražení ode dna Řeší se to, zda hospodářský cyklus ČR bude mít tvar písmene V nebo W. Srovnání:
SRN – naši sousedé, nejvýznamnější obchodní přátelé - máme štěstí, že můžeme s SRN spolupracovat Do roku 2008 ekonomika ČR rostla rychleji než SRN, a tudíž se ekonomika ČR přibližovala ekonomice SRN > proces konvergence (probíhá nominálně nebo reálně). V roce 2009 nastává deprese > situace se obrátila (německá ekonomika roste rychleji > Německo se vzdaluje). Rakousko – téměř kopíruje ekonomiku německou
Řecko (Švejnar – pokud se neprovede důchodová reforma, tak do roku 2050 – 2060 na tom budeme stejně, jako dnešní Řecko > více důchodců, méně ekonomicky aktivních) Do roku 2003 rostla řecká ekonomika rychleji. Slovensko
Portugalsko - Portugalsko je první starý členský stát EU, který se nám podařilo z hlediska HDP dohnat a předehnat
Slovensko - v prvních letech se myslelo, že slovenská ekonomika padne - Slovensko provádí reformy drastické, je otázkou času, kdy dosáhne Slovensko ČR
Srovnání ČR s ostatními státy
Hlavní příčinou, proč je ČR průměrná, je korupce. Stav ekonomiky k datu: - zobrazuje HDP na obyvatele v paritě kupní síly
Evropa je rozdělena do několika oblastí: a) oblast, kde výše hrubého domácího produktu na obyvatele je vyšší než 118 % HDP (Dánsko, Norsko – ropa, zemní plyn, Švédsko – fundamentální ekonomika, Irsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Švýcarsko, Rakousko) … (ČR je na 82 %)
Vývoj hrubého domácího produktu není jedinou veličinou, kterou zkoumáme, další mediálně známkou je míra nezaměstnanosti.
Slovenská a polská ekonomika dosahovaly na začátku nového tisíciletí nezaměstnanosti až 20 %. Míra inflace
ČR patří mezi ty nejúspěšnější. Makroekonomie zkoumá historický vývoj dané ekonomiky - zkoumáme je proto, že se snažíme z historie poučit - tím, že zkoumáme historii, snažíme se tedy rozumět přítomnosti a prognózovat budoucnost (budoucí vývoj)
Příklad: „Černý pátek“ na newyorské burze – 25. 10. 1929 => počátek Velké hospodářské deprese 1929 – 1933 > skoky z mrakodrapů apod. - některá literatura uvádí též „černý čtvrtek“ - doporučení film Těžká váha (film začíná v předvečer) > milionáři (bankéři) si zapalovali bankovkami a potom prosili o práci v rybárně USA – 30 % pokles GDP, míra nezaměstnanosti 25 % ČSR – 40 % pokles GDP, 1,3 mil. nezaměstnaných Z hospodářské deprese jsme se nikdy nevzpamatovali. V roce 1933 začíná zbrojení na První světovou válku. Československá republika patřila do první desítky, ale pouze do roku 1929! Protekcionismus a restriktivní monetární politika 1. chyba: Američané začali chránit americké firmy – podporovat americkou ekonomiku > jak na to reaguje Evropa (také začne ochraňovat svoji ekonomiku) > represe se prohlubuje 2. chyba: Americká centrální banka začala provádět restriktivní monetární politika (výsledkem byl pokles GDP). Štěstím Američanům byla výměna guvernéra Americké centrální banky, a tak nedošlo k opakování chyba jako v roce 1929 > proto je současná deprese pouze několik procent. Z historického vývoje bychom se měli poučit a neopakovat chyby. Makroekonomie zkoumá možnosti ovlivnění hospodářského cyklu liberální hospodářsko-politická koncepce x intervencionistická hospodářsko-politická koncepce Proč studovat makroekonomii? Makroekonomická analýza hospodářského vývoje země *) - sledování hospodářského vývoje dané země - interpretace hospodářského vývoje na základě ekonomické teorie (abychom nacházeli právě správné faktory, které působí ve smyslu růstu a poklesu) - určení možných důsledků a dopadů (bohužel v ČR téměř neděláme) o analýza ekonomických tendencí a jejich vlivu na hospodaření ekonomických subjektů o rozbor národohospodářského prostředí o makroekonomické rozbory *) Navýšení spotřební daně na PHM? - spotřební daň vede k poklesu nabídky (dopady – v důsledku elasticity); v případě, že je poptávka cenově NEEL, tak je dopor. cenu zvýšit; jak je možné, že když vláda navýšila cenu, tak příjmy klesly? – má substituty v SRN, Rakousku, … (kamiony natankují v cizině a ČR přijde o příjmy) > Taktéž i sůl kamenná – NEEL, E – substituty v podobě jiných krámů V čem byla chyba? Předpokládali, že ostatní státy též spotřební daně zvednou, řešení by mohlo spočívat v tom, že cenu snížíme – hloupost!!!, snížení spotřební daně vede ke zvýšení marží (s cenou se nic nestane); ceny jsou pružné jenom směrem nahoru
Tvorba ekonomické politiky vlády - tvorba hospodářsko-politických programů - hodnocení důsledků a dopadů plynoucích z případné realizace příslušných návrhů o makroekonomická doporučení pro hospodářskou praxi jsou zprostředkována ekonomickou politikou - příklad americká hypotekární krize > bankovní, finanční krize -> dorazila do Evropy Makroekonomický výzkum - systematické pozorování a analyzování národní a světové ekonomiky V rámci makroekonomického výzkumu se odpovídá na některé následující otázky: - Jak vysvětlujeme období vysoké a trvalé nezaměstnanosti? - Jak vysvětluje inflaci? - Co určuje ekonomických růst? Příklad: Otázka přijetí eura – ano, ne? Makroekonomické prognózování = výhledy do budoucna - budoucnost v sobě obsahuje vždy velké množství nejistot: viz velké množství neznámých proměnných o homo economicus - optimistické a pesimistické scénáře dalšího vývoje - nelze provádět experimenty > ověření ex post příklad: Miloš Zeman Význam makroekonomie „Politické, vojenské a sociální osudy mnoha zemí závisejí na jejich hospodářském úspěchu.“ … může a měla by vláda zasahovat do hospodářského mechanismu národní ekonomiky? … -
není ve skutečnosti úplně pravdivé, protože ve skutečnosti existuje zpětná vazba hospodářský ovlivňuje politiku a politika ovlivňuje hospodářství, …
Význam věty: Politické osudy – Sametová revoluce (r. 1989) Jak došlo k tomu, že se rozpadla ČSSR? - hospodářský kolaps Sovětského svazu socialistických republik nám umožnil, že jsme se dostali na jinou úroveň - též příběh Německa – přistoupil k vyhlazení židů (nacistická ideologie – fatální kolaps německého hospodářství > prohra v První světové válce) - Němci nebyli schopni reparace splácet, tiskli si marky > hyperinflace > kolaps ekonomiky Vojenské osudy - Spojené státy americké = vojenská velmoc číslo jedna Sociální osudy - Švédsko – blahobyt
Liberální a intervencionistické směry Liberálové: „Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě.“ - funguje pouze v případě v rámci vytvořeného institucionálního prostřední a) tvorba pravidel – vy mně dodáte zboží a já vám zaplatím (musí být vytvořeny pravidla – legislativa) b) kontrola pravidel – někdo pravidla musí kontrolovat (např. Policie ČR kontroluje povolenou rychlost) – podmínka nutná, nikoliv postačující (také MKÚ) c) potrestání - např. ekonomické učení fyziokratů, klasický liberalismus, neoklasicismus - např. skandinávské státy – nulová korupce V ČR došlo k záměně pojmů. Intervencionisté: „Vládní zásahy mohou velmi výrazně zlepšit fungování ekonomiky.“ - např. učení merkantilistů, řízení pomocí plánování, školy vycházející z J. M. Keynese - trhy jsou dominantní ve smyslu alokace zdrojů, avšak ne vždy dokážou trhy efektivně alokovat > existují tržní selhání (monopoly, veřejné statky, kladné a záporné externality, nedokonalé informace) - ne vždy jsou spokojeni s prvotním rozdělením důchodů Konkrétní ekonomické teorie Merkantilismus - intervencionistická teorie - 17. a 18. století – Evropa „Stát musí hrát v ekonomice aktivní a dominantní úlohu. Zdrojem bohatství je hromadění zejména drahých kovů, a to prostřednictvím aktivní platební bilance.“ Merkantilisté byli přesvědčeni o tom, že export výrobků a služeb je pro ekonomiku výhodný, v tom slova smyslu, že za výrobky a služby dostáváme zaplaceno peníze > hromadí se „hromada zlata“, kterou vybíráme. Když země bude importovat, tak za dovezené výrobky a služby musí zaplatit (hromada by se snižovala). Export musí být mnohem vyšší než import, aby toho docílili, tak prováděli ochranářskou politiku. -
-
ochranářská obchodní politika (Britská námořní navigační akta – pouze britské společnosti mohli dovážet zboží do britských přístavů; Východoindická obchodní společnost – monopol na dovoz z Indie) > ochrana domácích trhů potlačování konkurence a podnikatelské iniciativy regulace zahraničního obchodu udělování souhlasu k existenci monopolů
- merkantilistické myšlenky jsou stále ještě živé a je možné se s nimi ještě dnes setkat - merkantilisté byli přesvědčeni o tom, že mezinárodní obchod je hra s nulovým součtem
Fyziokraté - počátek 18. století – Francie - jde o liberální směr „Idea „přirozeného řádu“, ve kterém člověk jedná dle svých přirozených osobních zájmů, kde je omezován pouze jedině zájmy a právy ostatních svobodných jedinců, nikoli vůlí státníků.“ - stanovení pravidel hry „laisser faire, laisssez passer“ Klasická škola - liberální teorie - od 60. let 17. století do 30. let 19. století - A. Smith, T. R. Malthus, D. Ricardo, J. B. Say, J. S. Mill „Jednotlivec se řídí vlastním prospěchem, ale v jeho mnoha dalších případech ho vede jakási neviditelná ruka, aby pomáhala dosáhnout cíle, o který mu vůbec nejde … Tím, že sleduje vlastní zájem, často prospěje zájmům společnosti více, než kdyby jim chtěl skutečně prospět.“ (A. Smith, 1776) Zakladatelem moderní ekonomie je Adam Smith – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (Smith reagoval na merkantilisty – nesouhlasil). Přemýšlel, proč nějaké národy jsou bohaté a jiné chudé? - přišel na teorie absolutních výhod (mohou spolu obchodovat země, které jsou ekonomicky rozdílné > výhodné pro všechny „Existuje-li volný trh a chová-li se každý jednotlivec v souladu se svými ekonomickými zájmy, bude ekonomika jako celek dobře fungovat. Volné trhy (tj. trh výrobků a služeb, trh práce a trh aktiv) nesmějí být deformovány zásahy typu: - minimální mzdy - mzdové a úrokové stropy - regulace cen atd. Zejména ceny a mzdy se musí pružně přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu.“ (A. Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, 1776) -
lidé sledují svůj ekonomický zájem ceny svým pohybem zajišťují neustále obnovování rovnováhy na trzích
VLÁDA BY MĚLA HRÁT JEN MINIMÁLNÍ ROLI! Vláda by měla hrát pouze roli rozhodčího a ne účastníka) Stát musí vytvářet optimální podmínky pro fungování tržního mechanismu - stát má chránit společnost před násilím a vnějším napadením - stát má chránit každého člena společnosti před nespravedlností a útlakem ze strany druhého (otázka právního řádu, na kolik je právo v ČR vymahatelné) - stát má povinnost budovat a udržovat některé veřejné práce a díla, některé veřejné instituce, které by nikdy nemohly být budovány a udržovány v zájmu některého jednotlivce či skupiny (odkaz na existenci veřejných statků)
Řízení pomocí plánování - 1917 – Rusko - extrémní případ intervencionismu - inspirace utopickými socialisty - předpoklad existence společenského vlastnictví výrobních prostředků Stát plánuje: Co? Jak? Pro koho? + Kolik? Kdy? Kde? Kdo? Keynesovská makroekonomie - J. M. Keynes: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) - říkal, že příčinou hospodářské krize je nedostatečná koupěschopná agregátní poptávka (navrhoval, aby v době hospodářské krize, vlády ekonomice pomohly tím, že budou agregátní poptávku stimulovat pomocí vládních výdajů (např. za Karla IV. – hladové zdi) A naopak, když ekonomika poroste, musí vlády provádět restriktivní politiku – splácet dluhy. - doba silné hospodářské deprese, vysoké nezaměstnanosti, nevyužitých zdrojů apod. - neviditelná ruka trhu selhala, cena a mzdy jsou nepružné > vznik nerovnováh v důsledku nedostatečné koupěschopné poptávky Návrh řešení v podobě státních intervencí (např. Prostřednictvím veřejných výdajů)! Monetarismus - polovina 50. let 20. století - anglosaská reakce na keynesiánství - Chicagská škola – víra ve svobodné trhy (americká reakce) - rehabilitace kvantitativní teorie peněz Jsou přesvědčeni o tom, že za všemi problémy stojí nezodpovědné chování centrálních bank. Hlavní přestavitel: M. Friedman M. Friedman (Nobelova cena 1976) navazuje na mladší generaci rakouské školy – L. Mieses, F. A. von Hayek (Nobelova cena 1974). Ordoliberalismus - liberální směr - kontinentální reakce na keynesiánství - 30. léta 20. století – Freiburgská škola - teoretické základy poválečné obnovy Západního Německa (hospodářský zázrak; 1945 – jedna velká ruina, 1960 – nejsilnější ekonomika v Evropě; Německo zažilo růst 10 % po dobu 17 let) Představitelé: - W. Eucken: Hospodářský řád jako jednota dvou principů – konstruujícího a regulujícího - L. Erhard – hospodářská reforma (spolkový kancléř)
Teorie veřejné volby - 50. léta 20. století - J. Buchanan (Nobelova cena 1986) „Lidé se chovají racionálně nejen v oblasti ekonomie, ale též v oblasti politiky.“ - zkoumání politického rozhodování pomocí nástrojů ekonomické teorie Politici a byrokracie nesledují obecné blaho, ale prosazují opatření, která jim umožní posílit svůj vlastní vliv potlačování konkurence a podnikatelské iniciativy. Ekonomie strany nabídky - orientace na determinanty, které stimulují či odrazují podněty k práci, k tvorbě úspor a k investování - klíčový faktor: zdanění důchodů ekonomických subjektů Vysoké zdanění > snížení nabízeného množství práce - taxace Vysoké zdanění > snížení tvorby úspor - tchacherismus (ve Velké Británii), reaganomika (v USA) Jestliže se ekonomika nachází v tzv. zakázaném pásmu, pak v situaci, kdy snížíme daně, naroste příjem do rozpočtu > vybudíme ekonomickou aktivitu. Nová institucionální ekonomie - 60. léta 20. století - R. H. Coase (Nobelova cena 1991); D. C. North (Nobelova cena 1993) Neoinstitucionální ekonomie reaguje na absenci institucionálního rámce v neoklasické teorii. -
formální a neformální instituce (neformální – tradice) organizace transakční náklady vlastnická práva
Příklad: V ČR se hovoří, že transformační proces nebyl příliš úspěšný. V Západním a Východním Německu > sjednocení se nepovedlo, protože Východní Německo šlo ekonomicky nahoru, ale Západní šlo též, a proto se od sebe ještě více vzdálily. Východní Německo bylo pohlceno Západním Německem, Východní Německo přijalo veškerou legislativu Západního Německa. „Když někdo jde dopředu, ale někdo jde rychleji, tak vlastně zaostává.“ „Lidé jednají tak, že nelžou a nekradou.“ - potom řada systému funguje bez problému - ale někdo to nefunguje > korupce F. L. Věk Příběh z dob Marie Terezie. Syn dostane úkol – dej do každého kornoutu o 2 hřebíky navíc. Dnes by to fungovalo opačně. > jiný způsob myšlení a uvažování + příklad s kantorem, kdy děti požadují křídu po svém otci (ten, kdo nekrade, je nenormální)
Pozitivní a normativní analýza makroekonomické politiky Pozitivní analýza - soustřeďuje se na ekonomické důsledky určitých opatření, nikoliv na posouzení toho, zda jsou tyto důsledky žádoucí (objektivita, vědeckost) - otázka snížení daní Normativní analýza - zahrnuje doporučení, zda se má určitá forma politicky provádět či nikoliv (subjektivnost) Metody a chyby při zkoumání Metody: - pozorování - analýza - statistická analýza - experimenty (neproveditelná, nejsme schopni zajistit předpoklad za jinak stejných podmínek) Chyby: - ceteris paribus (za jinak stejných podmínek) - záměna příčin a následků (kauzální nexus) - nesprávné usuzování z chování jednotlivce na chování celku - subjektivnost - nejistota v ekonomickém životě „Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků daného činu nebo opotřebení; a spočívá ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny.“ (Henry Hazlitt: Ekonomie v jedné lekci. Liberální institut, Centrum liberálních studií, Megaprint. Praha 1999) Rozpor mezi realitou a teorií. - existence lobbistických skupin (přesvědčují nás o svých pravdách) př. důchodová reforma – problém je, že jsou zde soukromé fondy - my samy máme tendenci sledovat bezprostřední dopady, než ty dlouhodobé
1.2 Cíle a nástroje v makroekonomii Hospodářská politika = souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality Nositelé hospodářské politiky (= subjekty) - vláda, parlament, soudy, centrální banka - velké podniky, politické strany, odbory, HK - OSN, MMF, WB, Orgány EU
Obecné cíle hospodářské politiky - nastolení a udržení svobody a demokracie (pouze svobodná společnost může svobodně zvolit daný ekonomický systém) Příkladem může být EU (= nejúspěšnější projekt v dějinách lidstva), protože díky ní se podařilo zabránit opakování válečných bojů na evropském kontinentě. Tradiční cíle hospodářské politiky (viz ekonomické funkce státu) - efektivnost, spravedlnost, stabilita -
efektivnost spočívá v efektivní alokaci zdrojů (má pohled mikroekonomický = jak bojovat proti oligopolům a monopolům i makroekonomický)
-
spravedlnost souvisí se spravedlivým rozdělováním důchodů (tržní ekonomika alokuje výsledek mezi chudé a bohaté – důchody jsou určovány na trzích výrobních faktorů)
-
stabilita souvisí se stabilním důchodem makroekonomických veličin
Současné moderní státy v oblasti hospodářské stabilizační politiky sledují současně dva cíle: a) hospodářský růst - vzestup hospodářské potenciálu země (otázka spojená např. s hrubým domácím produktem) b) hospodářská rovnováha - nízká míra nezaměstnanosti - nízká míra inflace - vnější ekonomická rovnováha, … Nástroje makroekonomické stabilizační politiky Musíme mít nějaké nástroje k tomu, abychom dosáhli určitých cílů. Fiskální (rozpočtová) politika - ovlivňování agregátní poptávky a nabídky prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů Monetární (měnová) politika - kontrola a regulace množství peněz v ekonomice, úrokových měr a podmínek úvěrů - provádí ji většinou nezávislé centrální banky státu Důchodová politika - analýza a eliminace nerovností v rozdělování důchodů - nesouvisí se starobními důchody!!! Vnější obchodní a měnová politika - proexportní politika, protekcionistická opatření - regulace devizových kurzů
1.3 Agregátní nabídka a poptávka, potencionální produkt Agregátní poptávka - abstraktní pojem - AD reprezentuje celkové plánované výdaje v ekonomice, tj. výdaje domácností, firem, vlád a zahraničních subjektů, vztažené k určité cenové hladině AD tedy představuje reálný produkt, který by byl při dané cenové hladině kupován. Agregátní nabídka - agregátní nabídka AS vyjadřuje, jak velký reálný produkt by firmy vyrobily a byly ochotny prodat při daných cenách - při nízkých úrovních výstupu je AS mírně rostoucí, čím více se ekonomika blíží plné zaměstnanosti, neboli k potencionálnímu výstupu, je AS velmi strmá - na tvar nemají ekonomové jednotný názor Potencionální produkt - představuje maximálně dlouhodobě udržitelnou úroveň produktu, aniž by docházelo k urychlování inflace - potencionální produkt je tedy úroveň reálného produktu odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti, tj. nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, nevykazuje tendence k růstu či poklesu Úroveň potencionální produktu (tedy jeho velikost) je určena: - tempem růstu inputů (práce, půda, přírodní zdroje, kapitál) - tempem růstu souhrnné produktivity (technologie) o růstem produktivity práce o růstem účinnosti kapitálu o poklesem materiálové a energetické náročnosti potřebné k výrobě jedné jednotky produktu POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÉ APLIKACE:
> Ekonomika se nachází v bodu E (průsečík AS a AD), daná ekonomika z hlediska své rovnováha je vzdálena poměrně značným prostorem od potencionálního produktu; existuje zde produkční cena - jestliže by v této situaci centrální banka navýšila množství peněz > vedlo by k poklesu úrokových sazeb; úrokové sazby by podpořily růst agregátní poptávky, výsledkem by byl především růst reálného produkty z úrovně Y do úrovně Y´ při nějakém mírném růstu cenové hladiny (= inflaci)
> V situaci, kdy se ekonomika nachází na potencionálním produktu nebo v jeho blízkosti (ekonomika nemá volné zdroje) a centrální banka by udělala stejné opatření jako v minulém případě, tak příjem peněz do ekonomiky znamená opět ten samý růst agregátní poptávky, ale dopadem a výsledkem bude především nárůst cenové hladiny při velmi malém růstu produktu. NABÍDKOVĚ ORIENTOVANÁ APLIKACE
Příkladem může být ropný šok (1973). V roce 1973 došlo k tomu, že začala růst cena ropy z úrovně 1 USD za barel na 8 USD > 800 % nárůst. Nabídkový šok, který se projeví poklesem agregátní nabídky; tak jako v případě poptávkového šoku, došlo k růstu cenové hladiny, ale na rozdíl od poptávkového šoku, v případě produktu dostaneme menší produkt. Nabídkový šok je mnohem nepříznivější pro ekonomiku; projeví se to inflačně, ale i ekonomiku může hodit do recese. Měření ekonomického výstupu Simon Alexander Kuznets (1901 – 1985) - Nobelova cena za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje. (1971) Richard Stone (1913 – 1991) - Nobelova cena za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a značné zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu. (1984)
