Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické školy Monetární politika ,peníze, měnový kurz Fiskální politika Důchodová politika Nezaměstnanost Inflace Zahraniční obchod a zahraničně ekonomická politika Ekonomická intergrace EU a ČR
Doporučená literatura Vybrané kapitoly
Paul Samuelsona William Nordhaus: Ekonomie – Nakladatelství Svoboda 1991
Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. 2. aktualizované vydání. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu 2007. ISBN 978-80-86730-21-9. Paul Heyne : Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha 1991 T.D. Buchollz : Živé myšlenky mrtvých ekonomů
Makroekonomie • Makroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku. • Makroekonomie poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu, a to jak fiskální politiky, tak monetární politiky nebo zahraničněobchodní politiky. • Popisuje jakými mechanismy se tyto veličiny utvářejí, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem je dosahováno ekonomické rovnováhy. • Existuje několik proudů (škol) makroekonomické teorie, které vysvětlují příčiny některých ekonomických jevů. Mezi hlavní makroekonomické školy patří keynesiánství, monetarismus, nová klasická ekonomie, neokeynesiánská ekonomie a další. Pozitivní a normativní ekonomie
Makroekonomie- chování ekonomiky jako celku ( úroveň HDP, zaměstnanosti,cen,ZO)- celkové dovozy a vývozy, celková cenová hladina Cíle
Nástroje
Produkt Vysoká úroveň Rychlé tempo růstu
Fiskální politika Vládní výdaje a zdanění
Zaměstnanost
Monetární politika nabídka peněz a úrokové sazby
Stabilita cenové úrovně V podmínkách volných trhů
Bilance se zahraničím Rovnováha vývozů a dovozů
Důchodové politiky od dobrovolných mzdových a cenových doporučení až po povinnou regulaci Ekonomie vnějších vztahů Stabilita měnového kurzu obchodní intervence do měnových kurzů
Základní makroekonomické ukazatele Cíle
• Hrubý domácí produkt • Nezaměstnanost • Cenová hladina – inflace • Vztah k zahraničí – platební bilance (obchodní bilance)
Hrubý domácí produkt ČR (meziroční růst reálného HDP) 7
6,4
6,4
6 5
4,6 4,0
3,6
3,6
4
2,5
%
3
1,9 2
1,3
1 0 -1
-0,7
-0,8
-2
96 19
97 19
98 19
99 19
00 20
01 20
02 20
03 20
04 20
05 20
06 20
Pramen: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti v ČR 12 9,9 10 8,54
9,02
8,54
10,24 9,21 8,93
9,15
8,08
8 6,57
%
6,04 6 4,28 4 2,95
3,29
2,99
3,08
2 0 93 19
94 19
95 19
96 19
97 19
98 19
99 19
00 20
Stará metodika
01 20
02 20
03 20
04 20
05 20
06 20
07 20
Nová metodika
Pramen: ČSÚ
Míra inflace 56,6
60 50
30 20,8 20 11,1
9,7
10 9,1 8,8 8,5 10,7
10
4,7 2,1 3,9 1,8
0,1
2,8 1,9 2,5 2,8
07 20
06 20
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95 19
94 19
93 19
92 19
91 19
90
0 19
%
40
Pramen: ČSÚ
ukazatelmeziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen horizont 4.čtvrtletí 2008 5,3% 2.čtvrtletí 2009
2,4%
Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Zdrojová data ke grafu Prognóza inflace (xls, 93 kB) Prognóza inflace pro období leden 2008 - březen 2008 po měsících
ukazatel
1/08
2/08
3/08
zveřejněno
meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen
6,7%
6,9%
6,9%
7.2.2008
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
19 94
19 93
mld.Kč
Obchodní bilance
100
50
0
-50
-100
-150
-200
Pramen: ČNB
Síly, které působí na makroekonomiku
Vstupy do makroekonomiky
Výstupy
Vnitřní proměnné - daně, monetární politika atd. Vnější proměnné- války,populační růst, počasí
Cíle - zaměstnanost, produkt, ceny, plateb bilance
Proměnné vnitřní i vnější lze rozdělit podle toho, zda působí na agregátní nabídku nebo agregátní poptávku
Agregátní nabídka a poptávka
Nabídka (AS) – množství statků a služeb, které firmy chtějí prodat Je určena prací a kapitálem a technologickou úrovní
Poptávka - (AD) Měří výdaje všech subjektů v ekonomice množství statků a služeb, které lidé, firmy a vláda chtějí nakoupit složky agregátní poptávky • Výdaje na spotřebu • Investice • Vládní nákupy statků a služeb • Čisté vývozy Faktory určující agregátní poptávku – ceny, důchody osob, finanční podmínky, očekávání budoucnosti, demografické změny,hodnoty aktiv, zahraniční produkt str.152 Samuelson Makroekonomická rovnováha závisí na poměru agregátní nabídky a agregátní poptávky
Faktory určující agregátní poptávku 1) Spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem (osobní důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů. Roste-li cenová hladina, klesá i spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství. 2) Investice (I) jsou určeny následujícími faktory: výše produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucí očekávání investorů. 3) Vládní výdaje na statky a služby (G) – jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích. 4) Čisté vývozy (X) – jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr domácích k zahraničním cenám a měnový kurs dané země.
Rozdíl mezi makro a mikro ekonomickou křivkou poptávky Mikro AD - ceny jen jednoho produktu nás zajímají a ostatní jsou konstantní X u makro je cenová hladina na ose y proměnná
Graf 1: Ekonomická rovnováha
AS agregátní nabídka P Cenová Hladina
E rovnováha AD agregátní poptávka Q reálný GNP
Podle zásahů státu do ekonomiky se rozlišují dva proudy: Liberální proud - stát by neměl do ekonomiky vstupovat funguje dobře na základětržních vztahů vychází z klasické školy ekonomie - Adam Smith (1776,Bohatství národů)zavedl pojem "neviditelná ruka trhu" - každý jednotlivec sleduje svůj vlastní zájem a tím přispívá celé společnosti I Intervencionistický proud - ekonomika nefunguje dobře a je potřeba státních zásahů vznikla ve 30. letech 20. století - velká hospodářská krize J. M. Keynes (1936, Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz) doporučoval snížení nezaměstnanosti státními zásahy
Klasický a Keynesův model rovnováhy
Klasický model
mzdy a ceny jsou dostatečné pružné, aby se trhy vyčistily a velmi rychle dospěly k rovnováze
Ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu Zvýšení agregátní poptávky by jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny a celkový produkt by se nezměnil křivka AS je svislá, krátké období reakce AS nabídky na změny v AD poptávce je tak krátké, že téměř mizí
Agregátní nabídka a potenciální produkt
Graf 4: Agregátní nabídka krátké období
dlouhé období
AS
P AS =potenciální produkt
Q Sklon AS je klíčový po pochopení činitelů určujících reálný produkt – v delším období je vliv poptávky minimální a produkt je určován potenciálním produktem. AD ovlivní ceny, ale ne výši AS
