VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu MAKROEKONOMIE I. (Mgr.) Zimní semestr 2006/07 Metodický list č. 6 11) Teorie reálných hospodářských cyklů 12) Dlouhodobý ekonomický růst 11) Teorie reálných hospodářských cyklů Cíl: seznámit se s alternativním vysvětlením hospodářských cyklů, které koriguje představy nové klasické makroekonomie o vlivu pouze neanticipovaných změn v agregátní poptávce na kolísání zaměstnanosti a produkce.
1. Úvod Další varianta neoklasické interpretace hospodářského cyklu (další varianta „rovnovážných cyklů“) – vedle Friedmanovy a Lucasovy poptávkové teorie. Zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky. Předpoklady: - dokonale pružné mzdy a ceny, - neustále vyčištěné trhy. Fluktuaci produkce nelze interpretovat jako odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu (keynesiánci, Friedman, Lucas), nýbrž jako změnu samotného Y*. Odlišování Y a Y* pak nemá smysl. Podle teorie RBC mají na kolísání produkce vliv tzv. reálné šoky: - posuny produkční funkce, vyvolané: - technologickými šoky, a to v širokém pojetí, včetně např. klimatických změn, - dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., - fiskální politika, nikoliv však měnová politika.
2. Reálná agregátní poptávka a nabídka Cenová hladina (P) nemůže ovlivnit agegrátní poptávku a nabídku:
-
vliv P na AD: kolísání cen nemá vliv na výdaje, vliv P na AS: kolísání cen nemá vliv na W/P, tudíž ani na zaměstnanost (a na zvýšení produkce – křivka AS by měla být neustále vertikální).
Reálná agregátní poptávka (ADR) a reálná agregátní nabídka (ASR) jsou funkcí reálné úrokové sazby (i): - ADR je klesající: pokles i vede k růstu investičních i spotřebních výdajů, - ASR je rostoucí: růst i vede k růstu nabídky práce (stimulující vliv vyšších výnosů z uspořené mzdy). Nerozlišuje se krátké a dlouhé období. Grafické znázornění.
3. Trh práce, zaměstnanost a produkční funkce Obecný neoklasický trh práce: - technologický šok vede k posunu produkční funkce, - zároveň se na trhu práce mění mezní produkt práce (MPN), - tím se mění objem zaměstnanosti, - dochází proto zároveň k posunu po produkční funkci. Grafické znázornění. Zvláštní interpretace substitučního efektu – intertemporální substituce práce a volného času: - v „dobrých časech“ (= vliv technologického šoku na MPN) roste nabízené množství práce (stimulující vliv W/P a také reálné úrokové sazby), - ve „špatných časech“ (= odeznění vlivu technologického šoku na MPN) klesá nabízené množství práce. To vysvětluje rozkolísanost reálného produktu.
4. Posuny poptávky a nabídky Technologické šoky posunují (horizontálně) křivku ASR , a to vlivem posunu produkční funkce. Zároveň se také (stejným směrem) posunuje křivka ADR , a to vlivem růstu: - spotřebních výdajů pod vlivem efektu bohatství (pod vlivem růstu Y roste nominální poptávka po penězích a tudíž klesá P – viz dále trh peněz), - investičních výdajů (vliv růstu Y). Větší posun (růst) ADR než ASR vede k růstu reálné úrokové sazby (i), nejen k růstu reálného produktu (Y). Grafické znázornění.
5. Vliv fiskální a monetární politiky Fiskální politika v modelu RBC -
růst vládních nákupů působí prostřednictvím posunu ADR , růst i vede k růstu nabídky práce (posun po ASR ), roste Y.
Grafické znázornění. Měnová politika v modelu RBC Trh peněz: - kombinace poptávané a nabízené peněžní zásoby (M, L) - a cenové hladiny (P). Grafické znázornění. Nabídka peněz, tj. peněžní zásoba (M) je závislá na měnové politice. Poptávka po penězích (L) je závislá na produkci (Y) a úr. sazbě (i). Růst nabídky peněz (M): Přírůstek peněz je přebytečný ve srovnání se stabilní poptávkou po penězích. Roste M/P → efekt reálných peněžních zůstatků. Přebytek M je proto vydán (nákup zboží, obligací). Rostou ceny zboží. Současně rostou ceny obligací, klesá i, tím dále rostou výdaje, Roste tudíž také P. Reálné peněžní zůstatky (M/P) se vrací na původní úroveň. Konečný efekt růstu M: pouze růst P, nikoliv růst Y (= neutralita peněz). Vliv růstu produkce Y na trhu peněz: - roste poptávka po penězích, - klesá cenová hladina (P). Souvislost mezi změnou peněžní zásoby a změnou produkce: ∆Y→∆M Ověření znalostí: Proveďte komparaci vlivu měnové politiky a fiskální politiky na hospodářský cyklus. krátkodobě dlouhodobě měnová politika fiskální politika měnová politika fiskální politika Y P Y P Y P Y P keynesiánský model monetaristický model
model NKM 1 model RBC Literatura: Mach, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. Slaný, Melandrium 2001. Kap. 4.2.7., ss. 219 – 227. Dornbusch, R. – Fischer, S.: Makroekonomie. Praha, SPN a Nadace Economics 1994. Kap. 9.4., ss. 236 – 238.
12) Dlouhodobý ekonomický růst Cíl: analýza podmínek dlouhodobého zvyšování životního standardu, a to jednak z neoklasického pohledu (R. M. Solow), jednak s doplněním endogenního typu růstu.
1. Agregátní produkční funkce 1) obecná forma produkční funkce Y* = F (K, N, κ) Y* … potenciální produkt (Y při plném využití výrobních kapacit) K … množství kapitálu N … množství práce κ … stav technologie (= multifaktorová produktivita) 2) speciální produkční funkce: za předpokladu jednotkové pružnosti Y* vůči κ. Y* = κ F (K, N) 3) intenzivní produkční funkce: - průměrná produktivita práce: q = Y*/N (nezaměňovat s mezní produktivitou práce: MPN = ∆ Y*/ ∆ N) - konstantní výnosy z rozsahu, - kapitálová intenzita (= vybavenost práce kapitálem): v = K / N Produkční funkce: Y* / N = κ f (K / N) q = κ f (v) Grafické znázornění: - klesající sklon produkční funkce z důvodu klesajícího mezního produktu kapitálu (MPK = ∆ Y*/ ∆ K) - rostoucí K / N vede k menšímu přírůstku Y* / N - klesající průměrná produktivita kapitálu (Y* / K = q / v) neboli rostoucí kapitálová náročnost produkce neboli rostoucí kapitálový koeficient: λ = K / Y* . Technologický pokrok = zvyšování stavu technologie (= růst multifaktorové produktivity). 1
Rozlište důsledky anticipované a neanticipované měnové politiky.
Exogenní charakter t. p. (viz dále). Posun produkční funkce nahoru. Grafické znázornění.
2. Rovnice růstového účetnictví Předpoklady: - dokonalá konkurence (a maximalizace zisku): - na trzích výrobních faktorů (pak W = MPN p, W/P = MPN, W/P = podíl na vytvořeném Y*, totéž pro kapitál), - na trzích statků (pak pracujeme s p, nikoliv s MR), - kompozitní statek (neomezená tvorba kapitálu), - konstantní výnosy z rozsahu (součet podílů K a N na produkci = 1), - tempo růstu obyvatelstva = tempo růstu práce, - uzavřená ekonomika. Neutrální typ technologického pokroku: projevuje se stejně v MPK i MPN, tudíž i v Y*. y* = φ + w k + (1 – w) n y* … tempo růstu Y* φ … tempo technolog. pokroku w … podíl kapitálu na Y*
φ je zjištěno jako reziduum. k … tempo růstu kapitálu n … tempo růstu práce
Tempo růstu produktu na 1 obyvatele: y* – n = w (k – n) + φ Při fixní K / N (= rozšiřování kapitálu) je růst životní úrovně, HDP / 1 obyv., podmíněn technologickým pokrokem (v grafu: posun produkční funkce).
3. Endogenní ekonomický růst Exogenní technologický pokrok: je určen faktory vně modelu. Důsledek (hypoteticky): postupná konvergence Y* / N v jednotlivých zemích. Endogenní technologický pokrok: vysvětluje trvale vyšší tempo růstu Y*/ N v rozvinutých ekonomikách ve srovnání s rozvojovými zeměmi. a) pozitivní externality z investic: - do fyzického kapitálu, - do lidského kapitálu. Dochází k šíření technologického pokroku (zavádění zlepšení, inovací) mezi podniky bez ohledu na patentovou ochranu apod., b) rostoucí výnosy z rozsahu: pozitivní externality vytvářejí „produktivnější podnikatelské prostředí“, vedou k dalším zlepšením a tím k rostoucím výnosům z rozsahu. Možnosti vlády ovlivňovat technologický pokrok.
Ověření znalostí: 1. Načrtněte: 1) Jednofaktorovou produkční funkci z tématu č. 5, 2) Intenzivní produkční funkci z tématu č. 12, a specifikujte rozdíly: - ve vstupech, - ve výstupech, - ve vlivu technologického pokroku. 2. V dané ekonomice dochází k rozšiřování kapitálu (kapitál a práce rostou stejně rychle). Jaký vliv má na tempo růstu Y* rozdělení produkce mezi kapitál a práci (tj. koeficient w)? 3. Vypočtěte, jaký je přínos technologického pokroku k růstu Y* v celkové výši 1 % v ekonomice, kde kapitál roste 3 %, práce roste – 1 % a podíl obou faktorů na vytvořené produkci je stejný.
Literatura: Mach, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. Slaný, Melandrium 2001. Kap. 7.1., 7.3., ss. 317 – 329, 349 – 354. Dornbusch, R. – Fischer, S.: Makroekonomie. Praha, SPN a Nadace Economics 1994. Kap. 10.1. – 10.4., ss. 246 – 264.
