Modul: MAKROEKONOMIE Podmodul: OKOLÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Název tématu Evropská unie Další mezinárodní organizace Soubor příkladů Závěrečný test* Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu
Počet hodin 2 2 2 1 7
Počet pracovních listů 2 2 x x 4
Počet průběžných testů 0 0 x x 0
Obsah: 1. téma
Evropská unie
3 – 7
2. téma
Další mezinárodní organizace
8 – 11
3. téma
Soubor příkladů
12 - 14
4. téma
Závěrečný test
5.
Řešení pracovních listů
16 - 18
6.
Řešení souboru příkladů
19 - 22
15
Metodický list Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin podmodulu: Počet témat podmodulu:
Makroekonomie – Okolí NH 4 2
Téma kursu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:
Evropská unie 2 2 0
Autor:
Ing. Milena Rokošová
Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Evropská unie 2. Pracovní list 1 – Evropská unie I – zadání 3. Pracovní list 1 – Evropská unie I – řešení 4. Pracovní list 2 – Evropská unie II – zadání 5. Pracovní list 2 – Evropská unie II – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Evropská unie 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 1 – zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 – řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 2 – zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 2 – řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko 1991. ISBN 80-85341-03-4. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1991. ISBN 80-205-0192-4. Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1992. ISBN 80-04-26109-4. Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED 2010. ISBN 978-80-87301-00-5. www.clenskestaty.eu www.drzmesekoruny.cz www.czso.cz www.europa.eu www.euractiv.cz www.euroskop.cz www.mfcr.cz www.wikipedia.cz Vlastní archiv
3
TÉMA 1: EVROPSKÁ UNIE KNIHA 1: EVROPSKÁ UNIE 1 Maastrichtská smlouva Již v předchozích kapitolách jsme se zmiňovali o tom, že dnes již žádná vyspělá společnost nefunguje osamoceně a bez vazeb na své okolí. Vybereme si jen několik organizací, které ale pro hospodářství České republiky mají zásadní význam. Na prvním místě to bude Evropská unie. Je to téma velmi široké a lze je probírat z řady hledisek. Pro potřeby našeho kurzu si vybereme jen některé aspekty fungování EU. V historii najdeme několikeré snahy o sjednocení evropského hospodářství. Zejména ve 2. polovině 20. století, kdy Evropa silně zaostávala proti vývoji USA a Japonska vyvstala silná potřeba sjednocení hospodaření malých evropských států. Cesta k současné Evropské unii začala v roce 1952 založením Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO) a přes vznik dalších organizací, přes jejich slučování a přes přistupování dalších členů došla Evropa až do roku 1992, kdy byla uzavřena tzv. Maastrichtská dohoda – smlouva o Evropské unii. Tato smlouva určila pravidla pro hospodářskou unii, začala přípravu na úplnou ekonomickou unii a zároveň rozhodla o zavedení jednotné evropské měny - eura. V Maastrichtské smlouvě byly vytyčeny tři pilíře fungování unie - hospodářská a měnová unie, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí a společná zahraniční a bezpečnostní politika.
2 Lisabonská smlouva Dalším zásadním bodem ve vývoji Evropské unie se stala Lisabonská smlouva. Byla podepsáná v prosinci 2007 a v platnost vstoupila v prosinci 2009. Za Českou republiku smlouvu podepsali Mirek Topolánek a Karel Schvwarzenberg. Tato smlouva zrušila pilířovou strukturu EU, která byla zavedena Maastrichtskou smlouvou a do existujících smluv (Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství) vnesla nové prvky. Tyto smlouvy nenahrazuje, ale novelizuje. Lisabonská smlouva zavádí do Evropské unie demokracii a transparentnost, efektivnější fungování unie, podporuje práva a hodnoty zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost. Touto smlouvou Evropská unie získává právní subjektivitu.
4
3 Evropská měnová unie Velmi významnou záležitostí při společném hospodaření je zavedení společné měny. Dohoda o jejím zavedení byla obsažena v Maastrichtské smlouvě v roce 1991 a v platnost vstoupila v roce 1999. Většina členských zemí EU (kromě Velké Británie, Dánska a Švédska) vstoupila do tzv. Evropské měnové unie a v několika etapách tyto země na svém území zrušily původní měnu a do roku 2002 zavedly euro. Pro možnost tohoto přechodu byla již v roce 1998 založena Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Etapy zavádění eura: od 1. 1. 1999 souběžné používání národních měn a eura (to zatím jen v bezhotovostní - zúčtovací podobě), 1. 1. 2002 - 28. 2. 2002 stahování národních měn z oběhu a zavádění bankovek a mincí eura, od 1. 3. 2002 se euro stává jedinou měnou i pro hotovostní platby.
4 Konvergenční kritéria K tomu, aby určitý stát mohl do Evropské měnové unie vstoupit, musí splnit tzv. konvergenční kriteria (požadavky na hospodářské ukazatele), která byla formulována již v Maastrichtské smlouvě. Hlavním důvodem pro stanovení konvergenčních kriterií je snaha zabránit ohrožení stability eura, pokud by rozvoj jednotlivých států měnové unie byl na rozdílné úrovni. Kriteria tzv. nominální konvergence: míra inflace nesmí překročit o více než 1,5 % průměrnou míru inflace tří států EU s nejnižší inflací, celková zadluženost státu nesmí být vyšší než 60 % HDP státu, roční schodek veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP státu, dlouhodobá úroková sazba nesmí překročit o více než 2 % průměrnou úrokovou sazbu tří zemí EU s nejnižší inflací, minimálně dvouletá stabilita kurzu domácí měny před vstupem do měnové unie a měna nesmí být devalvována. Kromě výše uvedených kriterií nominální konvergence posuzují ekonomové také tzv. kriteria reálné konvergence. Podstatou je posuzování reálné výkonnosti dané ekonomiky a možnost jejího přibližování ekonomikám členských státůEU. Tato kriteria nejsou zakotvena v žádné smlouvě.
5 Členství České republiky Česká republika vstoupila do EU v květnu 2004 a v prosinci 2007 byla zařazena do tzv. schengenského prostoru, kde je umožněn volný pohyb osob bez kontrol pasů na hranicích státu. Členem Evropské měnové unie ČR zatím není, i když se na vstup připravuje již řadu let.
5
6 Orgány Evropské unie Evropská unie je nadnárodní organizací a Česká republika tedy musí respektovat veškerá usnesení řídících orgánů EU. Evropský parlament má úkoly v legislativě (tvorba zákonů), oblasti kontroly a rozpočtu EU. Je tvořen poslanci volenými v jednotlivých členských státech. Evropská rada je nejvyšším politickým orgánem. Jejími členy jsou nejvyšší představitelé členských států. Rada ministrů (Rada EU), jejímž úkolem je řešení důležitých otázek v oblasti zákonodárství a členy jsou ministři členských států EU. Evropská komise je nejvyšším administrativním orgánem EU. Jednotlivé komisaře nominují členské státy a schvaluje Evropský parlament. Monetární politiku EU řídí Evropská centrální banka.
7 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 1- Evropská unie I a úkoly č. 1, 2, 3, 4 a 5 v Pracovním listě 2 – Evropská unie II.
Pracovní list 1 – Evropská unie I Úloha č. 1 Na internetu nebo v jiných zdrojích vyhledejte historii sjednocování Evropy. Zaměřte se na vznikající organizace.
Úloha č. 2 Zjistěte, které evropské státy a od kterého roku jsou v současné době členy Evropské unie.
Úloha č. 3 Uveďte symboly Evropské unie.
6
Pracovní list 2 – Evropská unie II Úloha č. 1 Mají všechny státy Evropské unie stejnou měnu? Pokud ano – jakou, pokud ne – proč?
Úloha č. 2 Uveďte, kdy vznikla Evropská měnová unie.
Úloha č. 3 Víte, od kdy je Česká republika členem Evropské unie?
Úloha č. 4 Usiluje Česká republika také o vstup do Evropské měnové unie?
Úloha č. 5 Zjistěte alespoň tři jména českých europoslanců.
7
Metodický list Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin podmodulu: Počet témat podmodulu:
Makroekonomie – Okolí NH 4 2
Téma kursu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:
Další mezinárodní organizace 2 2 0
Autor:
Ing. Milena Rokošová
Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Další mezinárodní organizace 2. Pracovní list 3 – Mezinárodní měnový fond – zadání 3. Pracovní list 3 – Mezinárodní měnový fond – řešení 4. Pracovní list 4 – Světová banka – zadání 5. Pracovní list 4 – Světová banka – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Další mezinárodní organizace 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 3 – zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 – řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 4 – zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 – řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko 1991. ISBN 80-85341-03-4. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1991. ISBN 80-205-0192-4. Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1992. ISBN 80-04-26109-4. Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED 2010. ISBN 978-80-87301-00-5. www.czso.cz www.mfcr.cz www.psp.cz www.wikipedia.cz www.worldbank.cz Vlastní archiv
8
TÉMA 2: DALŠÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE KNIHA 1: DALŠÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE 1 Úvod V této kapitole si připomeneme existenci několika mezinárodních organizací, které jsou pro hospodářství České republiky velmi důležité.
2 Mezinárodní měnový fond Pro existenci České republiky je Evropská unie zásadní, ale není jedinou organizací, která život v ČR ovlivňuje. Velký význam má i Mezinárodní měnový fond, o kterém si uvedeme jen nejzákladnější informace. Byl založen na sklonku 2. světové války v roce 1944, ale finanční operace zahájil až v roce 1947. Jeho hlavním úkolem bylo stabilizovat a podporovat mezinárodní měnový systém po 2. světové válce. Pro své transakce má zvláštní přepočítací jednotku Special Drawing Rights (SDR) a peníze získává z členských příspěvků. V současnosti je jeho základním úkolem sledování vývoje národního hospodářství jednotlivých států a preventivně zasahovat při nepříznivém měnovém vývoji. V současné době má MMF 187 členů. Česká republika (tehdy ČSR) byla zakládajícím členem, v roce 1954 vystoupila a v roce 1990 byla znovu přijata. Od roku 1993 je členem pod současným názvem.
3 Světová banka (World Bank) Další institucí, která měla vliv na hospodaření České republiky, je Světová banka. Byla založena současně s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1944. V následujících letech postupně vznikaly další organizace, které se staly členy skupiny Světové baky. V současné době tvoří Světovou banku tyto organizace: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je zaměřena na financování dlouhodobých projektů (založena v roce 1945), Mezinárodní finanční korporace (IFC) zaměřuje svou činnost na soukromé podnikatele (založena v roce 1956), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) se soustředí na chudé země (založena v roce 1960), Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) má za úkol urovnávat spory mezi vládami členských států a soukromými investory (založeno v roce 1966), Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA), jejímž úkolem je ochrana zahraničních investic v rozvojových státech před válečnými a politickými riziky (založena v roce 1988). Ve 40. a 50. letech 20. století byla hlavním úkolem SB především podpora zemí západní Evropy, které byly zničeny válkou. Později se zaměřila spíš na podporu zemí rozvojových. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR se stala rozhodnutím České národní rady od 1. 1. 1993 členem všech částí banky.
9
4 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Světově významnou institucí, která výrazně ovlivňuje hospodářský život členských zemích, je OECD. Organizace byla ustavena v roce 1960, jako nástupce organizace, která zajišťovala realizaci Marshallova plánu v Evropě. Cíl činnosti je obsažen již v názvu a je jím uvolnění mezinárodního obchodu a financí, ale také hodnocení vývoje ekonomik jednotlivých zemí. Původními členy byly státy, které se zúčastnily Marshallova plánu, v současné době má OECD 34 členů. Česká republika je členem od roku 1995.
5 Světová obchodní organizace (WTO) I WTO patří k významným institucím, které ovlivňují hospodářský život členských států. Organizace byla založena v roce 1995 jako pokračovatelka GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu, uzavřena 1947). Základní náplní její činnosti je vydávání pravidel a principů pro úpravu mezinárodního obchodu, řešení obchodních sporů svých členů a organizace obchodních jednání. V současné době má organizace 157 členů. Česká republika je členem od vzniku organizace.
10
6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 3 – Mezinárodní měnový fond a úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 4 – Světová banka.
Pracovní list 3 – Mezinárodní měnový fond Úloha č. 1 Zjistěte, zda se Česká republika podílela na tvorbě zdrojů Mezinárodního měnového fondu.
Úloha č. 2 Zjistěte, zda Mezinárodní měnový fond poskytl nějaké půjčky České republice.
Pracovní list 4 – Světová banka Úloha č. 1 Zjistěte, jakou celkovou částku upsala Česká republika Světové bance.
Úloha č. 2 Zjistěte, zda Světová banka poskytla nějaké půjčky České republice.
Úloha č. 3 Podílí se Česká republika na organizování konkrétních akcí MMF a Světové banky?
11
Metodický list pro soubor příkladů Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):
Makroekonomie 75 16
Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu:
Soubor příkladů 2
Autor:
Ing. Milena Rokošová
Zařazení: - po absolvování modulu Makroekonomie Postup: 1. Vytiskněte si Soubor příkladů – zadání 2. Vyřešte všechny příklady v uvedeném souboru 3. Zkontrolujte si své řešení v Souboru příkladů – řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012
12
Příklad č. 1 – Koloběh v národním hospodářství Zopakujte si schéma koloběhu v národním hospodářství a do jeho obecné formulace zaveďte konkrétní položky: a) obuv, potraviny, auta, nábytek, domy, b) práce zaměstnanců, pronájem půdy, vklady společníků obchodních společností, úvěry od bank, c) peníze za nákupy obuvi, potravin, aut, nábytku, domů, d) mzdy, platy, renty, nájemné, podíly na zisku, úroky.
Příklad č. 2 – Cenová elasticita poptávky I Vypočítejte cenovou elasticitu poptávky EDP podle vzorce % změny množství % změny cen
.
Vycházejte z údajů v tabulce, počítejte s absolutními hodnotami. Minulé období (t-1)
Současné období (t)
70
80
12 000
10 000
Cena (v Kč) Množství (v ks)
Příklad č. 3 – Cenová elasticita poptávky II 1) Z předchozího příkladu vyvoďte teoretické závěry o výši koeficientu EDP a změnách v poptávce. 2) Najděte konkrétní příklady pro poptávku neelastickou a elastickou.
Příklad č. 4 – Nezaměstnanost Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemích A a B v určitém roce a porovnejte. Vycházejte z údajů v tabulce. Nezaměstnaní (osoby)
Obyvatelstvo (osoby) Celkem
Ekonomicky aktivní
Celkem
Dobrovolně nezaměstnaní
Nedobrovolně nezaměstnaní
Země A
12 700 000
4 100 000
270 000
20 000
250 000
Země B
12 900 000
3 800 000
300 000
10 000
290 000
13
Příklad č. 5 - Inflace Vypočítejte míru inflace v zemích A a B určitém roce a porovnejte. Vycházejte z údajů v tabulce. Hladina cen v roce t-1
Hladina cen v roce t
Země A
750
770
Země B
600
610
Příklad č. 6 – Zásahy státu do ekonomiky Uvažujte o tom, kdy vlastně začal „stát“ zasahovat do hospodaření společnosti.
Příklad č. 7 – Komparativní výhoda Uvažujte o zapojení do mezinárodního obchodu zemí A a B ve výrobě aut a potravin. Země A je celkově vyspělejší, má nižší náklady na výrobu a vyšší produktivitu práce. Oba produkty vyrábí s nižšími náklady a na její straně je tedy absolutní výhoda. Ale i země B se chce zapojit do mezinárodního obchodu. Která země se soustředí na výrobu aut a která na výrobu potravin? Vycházejte z údajů v tabulce. Náklady na výrobu jsou vyjádřeny v čase (v počtu dnů). Náklady na potraviny (dny) Země A
2
Náklady na auta (dny) 4
Země B
3
5
14
Metodický list pro závěrečný test Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):
Makroekonomie 75 16
Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu:
Závěrečný test 1
Autor:
Ing. Milena Rokošová
Zařazení: - po absolvování modulu Makroekonomie Postup: 1. Ověřte si své znalosti v závěrečném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012
15
Řešení pracovních listů Pracovní list 1 – Evropská unie I Úloha č. 1 Na internetu nebo v jiných zdrojích vyhledejte historii sjednocování Evropy. Zaměřte se na vznikající organizace. 1950 - Evropské společenství uhlí a oceli 1957 - Evropské hospodářské společenství 1957 - Evropské společenství pro atomovou energii 1993 - Evropská unie Úloha č. 2 Zjistěte, které evropské státy a od kterého roku jsou v současné době členy Evropské unie. Belgie 1957, Bulharsko 2007, Česká republika 2004, Dánsko 1973, Estonsko 2004, Finsko 1995, Francie 1957, Irsko 1973, Itálie 1957, Kypr 2004, Litva 2004, Lotyšsko 2004, Lucembursko 1957, Maďarsko 2004, Malta 2004, Německo 1957, Nizozemsko 1957, Polsko 2004, Portugalsko 1986, Rakousko 1995, Rumunsko 2007, Řecko 1981, Slovensko 2004, Slovinsko 2004, Španělsko 1986, Švédsko 1995, Velká Británie 1973. Úloha č. 3 Uveďte symboly Evropské unie. Evropská vlajka – dvanáct zlatých hvězd v kruhu na modrém pozadí. Evropská hymna – Óda na radost - část Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Den Evropy – 9. květen. Motto – „Jednotná v rozmanitosti“.
16
Pracovní list 2 – Evropská unie II Úloha č. 1 Mají všechny státy Evropské unie stejnou měnu? Pokud ano – jakou, pokud ne – proč? Státy evropské unie, které jsou zároveň členy Evropské měnové unie, mají společnou měnu euro. Pro vstup do měnové unie je třeba splnit tzv. konvergenční kriteria: - vládní deficit max. 3 % HDP, veřejný dluh max. 60 % HDP, - roční průměrná inflace max. o 1,5 % vyšší než průměrná inflace tří nejlepších států, - výnos desetiletých vládních dluhopisů max. o 2 % vyšší než průměrný výnos tří nejlepších států, - minimálně dvouletá stabilita kurzu domácí měny před vstupem do měnové unie a měna nesmí být devalvována. Úloha č. 2 Uveďte, kdy vznikla Evropská měnová unie. Dohoda o Evropské měnové unii byla přijata v Maastrichtu v roce 1991 a v platnost vstoupila 1. 5. 1999. Úloha č. 3 Víte, od kdy je Česká republika členem Evropské unie? Dne 17. 1. 1996 podala Česká republika (zastoupená předsedou vlády Václavem Klausem) přihlášku, dne 1. 5. 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. Úloha č. 4 Usiluje Česká republika také o vstup do Evropské měnové unie? Ano, usiluje. Česká republika je stále ve fázi příprav na vstup. Úloha č. 5 Zjistěte alespoň tři jména českých europoslanců (rok 2012). Evžen Tošenovský, Jan Zahradil, Richard Falbr, Vladimír Remek, Zuzana Roithová ….
Pracovní list 3 – Mezinárodní měnový fond Úloha č. 1 Zjistěte, zda se Česká republika podílela na tvorbě zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Kromě splacení členské kvóty 819,3 mil. SDR přispěla ČR do fondu pomoci nejchudším rozvojovým zemím částkou 10 mil. SDR. Tento příspěvek byl splácen do roku 2003.
Úloha č. 2 Zjistěte, zda Mezinárodní měnový fond poskytl nějaké půjčky České republice. V roce 1993 poskytl MMF České republice půjčku 177 mil. SDR na podporu platební bilance. Splacena byla v předstihu v roce 1994.
17
Pracovní list 4 – Světová banka Úloha č. 1 Zjistěte, jakou celkovou částku upsala Česká republika Světové bance. Celková upsaná částka činí 761 mil. USD, splaceno je 45,9 mil. USD. V současné době se Česká republika podílí na řadě programů Světové banky.
Úloha č. 2 Zjistěte, zda Světová banka poskytla nějaké půjčky České republice. V roce 1991 byla Československu poskytnuta půjčka 450 mil. USD a z toho přešlo na Českou republiku 300 mil. USD. Půjčka byla předčasně splacena v roce 2003.
Úloha č. 3 Podílí se Česká republika na organizování konkrétních akcí MMF a Světové banky? V září roku 2000 se v Praze uskutečnilo výroční zasedání MMF a Světové banky.
18
Řešení souboru příkladů Příklad č. 1 – Koloběh v národním hospodářství Zopakujte si schéma koloběhu v národním hospodářství a do jeho obecné formulace zaveďte konkrétní položky: e) obuv, potraviny, auta, nábytek, domy, f) práce zaměstnanců, pronájem půdy, vklady společníků obchodních společností, úvěry od bank, g) peníze za nákupy obuvi, potravin, aut, nábytku, domů, h) mzdy, platy, renty, nájemné, podíly na zisku, úroky.
→ peníze za nákupy obuvi, potravin, aut,
→
← obuv, potraviny, auta, nábytek, domy ← Domácnosti
Podniky
→ práce zaměstnanců, pronájmy půdy, vklady společníků, úvěry od bank → ← mzdy, platy, renty, nájemné, podíly na zisku, úroky ←
Příklad č. 2 – Cenová elasticita poptávky I Vypočítejte cenovou elasticitu poptávky EDP podle vzorce % změna množství % změna cen Vycházejte z údajů v tabulce, počítejte s absolutními hodnotami.
Cena (v Kč)
Minulé období (t-1) 70
Současné období (t) 80
Množství (v ks)
12 000
10 000
10 000 – 12 000 12 000 :
80 - 70 70 = 16,7 : 14,29 = 1,17
Při zvýšení ceny daného zboží o 1 % se poptávka po tomto zboží sníží o 1,17 %. Koeficient je větší než 1, poptávka je cenově elastická.
19
Příklad č. 3 – Cenová elasticita poptávky II 3) Z předchozího příkladu vyvoďte teoretické závěry o výši koeficientu EDP a změnách v poptávce. a) koef. EDP < 1 … poptávka neelastická … procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství, b) koef. EDP > 1 … poptávka elastická … procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu poptávaného množství, c) koef. EDP = 1 … poptávka jednotkově elastická … procentní změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu poptávaného množství.
4) Najděte konkrétní příklady pro poptávku neelastickou a elastickou. Poptávka neelastická - základní potraviny, léky …. Poptávka elastická – luxusní auta, šperky, značkové oděvy …. Příklad č. 4 – Nezaměstnanost Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemích A a B v určitém roce a porovnejte. Vycházejte z údajů v tabulce. Obyvatelstvo (osoby)
Nezaměstnaní (osoby)
Celkem
Ekonomicky aktivní
Celkem
Nedobrovolně nezaměstnaní (práci hledají)
270 000
Ekonomicky neaktivní (práci nehledají) 20 000
Země A
12 700 000
4 100 000
Země B
12 900 000
3 800 000
300 000
10 000
290 000
250 000
250 000 Míra nezaměstnanosti země A = 4 100 000 · 100 = 6,1 290 000 Míra nezaměstnanosti země B = 3 800 000 · 100 = 7,6
V zemi B je míra nezaměstnanosti vyšší (7,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva nemá práci), tudíž je situace horší. (Lidi v ekonomicky produktivním věku, kteří nepracují a práci nehledají, do výpočtů nezahrnujeme.)
20
Příklad č. 5 - Inflace Vypočítejte míru inflace v zemích A a B v určitém roce a porovnejte. Vycházejte z údajů v tabulce. Hladina cen v roce t-1 Země A 750 Země B
Hladina cen v roce t 770
600
610
770 - 750 Míra inflace země A = 750
= 2,7
610 - 600 Míra inflace země B = 600
= 1,7
V zemi A je míra inflace vyšší (ceny vzrostly oproti předchozímu roku o 2,7 %), tudíž situace horší. Příklad č. 6 – Zásahy státu do ekonomiky Uvažujte o tom, kdy vlastně začal „stát“ zasahovat do hospodaření společnosti. Pokud si pod pojmem „stát“ představíme orgány (osoby), které určitým způsobem řídily danou společnost (skupinu), lze říci, že „stát“ zasahoval do ekonomiky vlastně od pravěku. Pravěk – členové tlupy zajišťovali existenci vůdcům a šamanům. Středověk – povinná robota na panském majetku, odvody desátků církvi. Novověk – daně.
21
Příklad č. 7 – Komparativní výhoda Uvažujte o zapojení do mezinárodního obchodu zemí A a B ve výrobě aut a potravin. Země A je celkově vyspělejší, má nižší náklady na výrobu a vyšší produktivitu práce. Oba produkty vyrábí s nižšími náklady a na její straně je tedy absolutní výhoda. Ale i země B se chce zapojit do mezinárodního obchodu. Která země se soustředí na výrobu aut a která na výrobu potravin? Vycházejte z údajů v tabulce. Náklady na výrobu jsou vyjádřeny v čase (v počtu dnů). Náklady na potraviny (dny) Země A
2
Náklady na auta (dny) 4
Země B
3
5
Země A: 1 jednotka potravin = 1/2 jednotky aut Země B: 1 jednotka potravin = 3/5 jednotky aut Při výrobě 1 jednotky potravin „ztratí“ země A méně aut než země B (1/2 < 3/5). Země A se tedy soustředí na potraviny, země B na auta.
22
