Makroekonomie cvičení 1

Makroekonomie cvičení D = poptávka. S = Nabídka. Q = Množství. P = Cena. Q* = Rovnovážné množství (QE). P* = Rovnovážná cana (PE). L = Práce. K = Kapitál. C = Spotřeba domácnosti. LR = Dlouhé období. SR = Krátké období.

X

Y

1

Y 5 4

0

1

1

2

3

2

3

2

3

4

1 0

1

3

2

4

5

X

Výpočet sklonu přímky = ∆Y/∆X = Y2 – Y1/X2 – X1 = 3 – 2/2 – 1 = 1 = 45o ∆ = změna. Max Konkávní Konvexní

Min

y = 2 x – určete sklon těchto dvou přímek y=6=2x 4 Jaká hodnota je nezávislé proměnné = 2, tato hodnota udává hodnotu sklonu, závislá proměnná je y a nezávisle proměnnou je x. Sklon je tedy 2

Makroekonomie cvičení

2 Y 5 4 3 2 1 0

1

2

3

5

4

X

Je sklon u těchto přímek stejný, nebo různý? Sklon je stejný, různé je nastavení měřítka u obou os, mají odlišnou strukturu. Definice křivky nabídky a poptávky Y

y = fce x

X Křivka poptávky

P

Zákon klesající poptávky

D´´

D´

D

Q Q = Množství. P = Cena. Cena je nezávislá proměnná, množství reaguje na cenu. Rovnice poptávky D : Q = 1 000 – 2P, P = 1 000/2 – Q/2, P = 500 – ½ Q, sklon je – ½ Substitut – nahrazující produkt.


3

Komplement – doplněk – auto a PHM. D´= Při zdražení PHM dojde k posunu křivky doleva. D´´ = Po zdražení auta Opel dojde k posunu křivky doprava. Změna ceny – posun po křivce – změna poptávky – změna poptávaného množství. Změna komplementu nebo substitutů – necenová změna – posun celé křivky. Křivka nabídky

P S´

S S´´

Q = Množství P = Cena S = Nabídka Změna ceny – posun po křivce. Jiná změna než cenová – posun křivky.

Q

Hrubý domácí produkt (HDP) – Všechno, co se vyrábí na území ČR. – Všechno, co bylo vyprodukováno – výrobky, služby, kino, přeprava, vše nového, co bylo vyprodukováno na území ČR. Hrubý národní produkt (HNP) – Národnost, občanství. – Kdyby Německou počítalo HNP, započítalo by si celou mladoboleslavskou Škodu auto. – Musí se odečíst výroba cizinců. HDP a HNP – Nejpoužívanější ukazatelé. – Zaznamenávají jen to, co je uvedeno ve statistikách. – Nezaznamenávají to, co si sami vyrobíme doma. – Nezahrnují poškozování životního prostředí. – Nezahrnují černé trhy. Čistý domácí produkt (ČDP) – amortizace – opotřebení výrobních faktorů. Čistý národní produkt (ČNP) Příklad Kdybychom nešli do restaurace, ale uvařili doma, tak HDP poklesne. Nákup auto od známého HDP neovlivní, ovlivní jej jenom přepis daného auta.


4

Který z ukazatelů HDP, HNP se mění s růstem prodeje drog – nemění se žádný. Co se změní HDP nebo HNP, když se změní výnosy z národního kapitálu v zahraničí – změní se HNP. Jak se změní HDP, když nepůjdu do restaurace, ale zůstanu doma – HDP se sníží. Jak se změní HDP, když po zkoušce z ekonomie prodám skripta – nezmění se nijak. Výpočet HDP Výdajová metoda HDP = C + I + G + NX C = Spotřeba domácností. I = Investice firem – hrubé investice. G = Výdaje vlády – výdaje na statky a služby, ale do G se neřadí transfery – důchody, přídavky, řadí se jen to, co vydá protihodnotu. NX = Čistý export. NX = EX – Im – rozdíl mezi exportem a importem Důchodová metoda w = Mzda. R = Renta. i = Úrok. Z = Nerozdělený zisk. a = Amortizace. Tn = Nepřímé daně. Odvětvová metoda – HDP součtem přidaných hodnot na každém stupni zpracování Příklad – údaje – Spotřebitelské výdaje domácností – Přímé daně – Transferové platby – Export – Import – Vládní výdaje na statky a služby – Hrubé investice – Amortizace Úkoly – Určete HDP. – Určete ČDP. – Určete čisté investice. – Určete čistý export. – Určete disponibilní důchod. – Určete úspory domácností.

600 miliard 400 miliard 250 miliard 240 miliard 220 miliard 200 miliard 150 miliard 60 miliard


5

Výdajová metoda Hrubý domácí produkt HDP = Důchod (C) + Hrubé investice (I) + Vládní výdaje na statky a služby (G) + Čistý export (NX) HDP = 600 + 150 + 200 + 20 HDP = 970 miliard Čistý domácí produkt ČDP = Hrubý domácí produkt (HDP) – Amortizace (a) ČDP = 970 – 60 ČDP = 910 miliard Čisté investice Čisté investice = Hrubé investice (I) – Amortizace (a) Čisté investice = 150 – 60 Čisté investice = 90 miliard Čistý export NX = Export (EX) – Import (Im) NX = 240 – 220 NX = 20 miliard Disponibilní důchod YD = HDP + Transfery (TR) – Přímé daně (TD) YD = 910 + 250 – 400 YD = 760 miliard Úspora domácností S = Disponibilní důchod (YD) – Spotřeba (C) S = 760 – 600 S = 160 miliard Příklad Uzavřená ekonomika bez státního sektoru – žádný import, žádný export. Tato ekonomika vyprodukovala produkt ve výši 1 000 miliard, ve mzdách je v běžném období vyplaceno 750 miliard, na úrocích se vyplatilo 125 miliard a výše rent je 75 miliard. Vypočítejte zisky firem.


6

Znak + nebo -

Položka GDPHP NPI – čistý příjem m. ze zahr. GNPHP a – Amortizace NNPHP TN – Nepřímé daně NI – národní důchod Zw – zisky firem SS – Sociální pojištění Čisté úroky TR – Transfery PI – osobní příjem TP – přímé daně YD – disponibilní důchod

+ = = = + + = =

Částka 5 677.5 17.5 5 695 626.1 5 068.9 524.6 4 544.3 346.3 528.8 251.1 903.0 4 823.3 618.7 4 204.6

Měření cenové hladiny n

∑

p1i ∗qi0

∑

pi0∗qi0

CPI = i=1 n i=1

n

∑

p1i ∗q1i

∑

pi0∗q1i

GDP N i=1 IPD= = n GDP R i=1

=

GDP N HDP v cenách běžného období = ∗100 GDP R HDP v cenách základního období

Příklad Předpokládáme, že ekonomika se skládá ze dvou typů produkce a to z produkce počítačů a automobilů. Tabulka ukazuje objemy prodejů a ceny těchto dvou produktů pro dvě období. Rok 1975 1990 – – –

Q Počet PC 200000 1500000

P Cena za kus USD 10000 2000

Q P Počet aut Cena za kus USD 1000000 6000 1500000 10000

Vypočítejte nominální GDP/HDP v roce 1975 a v roce 1990. vypočítejte reálný GDP/HDP roku 1990 v cenách roku 1975. vypočítejte procentní změnu v reálném GDP/HDP mezi roky 1975 a 1990, když rok 1975 je rokem výchozím.

1975 – Základní období. (0) 1990 – Běžné období. (1) Nominální HDPN v roce 1975


7 HDPN = P0 * Q0 (Základní období)

HDPN 1975 = (Ppc0 * Qpc0) + (Pa0 * Qa0) HDPN 1975 = (10 000 * 200 000) + (6 000 * 1 000 000) HDPN 1975 = 2 000 000 000 + 6 000 000 000 HDPN 1975 = 8 000 000 000 Nominální HDPN v roce 1990 HDPN = P1 * Q1 (Běžné období) HDPN 1990 = (Ppc1 * Qpc1) + (Pa1 * Qa1) HDPN 1990 = (2 000 * 1 500 000) + (10 000 * 1 500 000) HDPN 1990 = 3 000 000 000 + 15 000 000 000 HDPN 1990 = 18 000 000 000 Reálné HDPR v roce 1975 (Reálné a nominální HDP je v základním období stejné) HDPR = P0 * Q0 (Základní období) HDPR 1975 = (Ppc0 * Qpc0) + (Pa0 * Qa0) HDPR 1975 = (1 0 000 * 200 000) + (6 000 * 1 000 000) HDPR 1975 = 2 000 000 000 + 6 000 000 000 HDPR 1975 = 8 000 000 000 Reálné HDPR v roce 1990 HDPR = P0 * Q1 (Běžné období) HDPR 1990 = (Ppc0 * Qpc1) + (Pa0 * Qa1) HDPR 1990 = (10 000 * 1 500 000) + (6 000 * 1 500 000) HDPR 1990 = 15 000 000 000 + 9 000 000 000 HDPR 1990 = 24 000 000 000 Procentní změna růstu Procentní změna růstu=

Reálné HDP běžného období −Reálné HDP základního období ∗100 Reálné HDP základního období

Procentní změna růstu = ((HDP 1990 /1/ – HDP 1975 /0/) : (HDP 1975 /0/)) * 100 Procentní změna růstu = ((24 000 000 000 – 8 000 000 000) : (8 000 000 000)) * 100 Procentní změna růstu = 2 * 100 Procentní změna růstu = 200%

Příklad Ve specializované ekonomice se vyprodukovalo v letech 1992 a 1993 následující množství produktů.


8

Množství 1992 Množství 1993 Cena 1992 Cena 1993 Tuny/Ks (Q0) Tuny/Ks (Q1) USD/J (P0) USD/J (P1) Soja 500 480 50 54 Mango 820 950 78 76 Ořech 210 215 80 80 Židle 250 280 15 13 Juta 340 335 100 108 Statek

– – –

Vypočítejte nominální HDP a reálné HDP pro oba roky za předpokladu, že rok 1992 je základním obdobím pro oba případy. Vypočítejte deflátor pro oba roky. Vypočítejte CPI pro rok 1993, když víte, že spotřební koš zde tvoří 2, 4 a 5, základním obdobím je zde rok 1992. HDPN = P0 * Q0 (Základní období)

HDPN 1992 = (50 * 500) + (78 * 820) + (80 * 210) + (15 * 250) + (100 * 340) HDPN 1992 = 143 510 HDPN = P1 * Q1 (Běžné období) HDPN 1993 = (54 * 480) + (76 * 950) + (80 * 215) + (13 * 280) + (108 * 335) HDPN 1993 = 155 140 HDPR = P0 * Q0 (Základní období) HDPR 1992 = (50 * 500) + (78 * 820) + (80 * 210) + (15 * 250) + (100 * 340) HDPR 1992 = 143 510 HDPR = P0 * Q1 (Běžné období) HDPR 1993 = (50 * 480) + (78 * 950) + (80 * 215) + (15 * 280) + (100 * 335) HDPR 1993 = 153 000 Deflátor základního období (1992) n

∑

pi0∗qi0

∑

pi0∗qi0

IPD= i=1 n i=1

∗100 =

HDP N1992 Nominální HDP základního období ∗100 = ∗100 Reálné HDP základního období HDP R1992

IPD = (143 510 : 143 510) * 100 = 1 * 100 = 100% Deflátor běžného období (1993)

Makroekonomie cvičení n

∑

p1i ∗q1i

∑

pi0∗q1i

IPD= i=1 n i=1

∗100 =

9

HDP N1993 Nominální HDP běžného období ∗100 = ∗100 Reálné HDP běžného období HDP R1993

IPD = (155 140 : 153 000) * 100 = 1,013 * 100 = 101,4% CPI pro rok 1993 n

∑

p1i ∗qi0

∑

pi0∗qi0

CPI = i=1 n i=1

CPI = ((76 * 820) + (13 * 250) + (108 * 340)) : ((78 * 820) + (15 * 250) + (100 * 340)) * 100 CPI = ((62 320 + 3 250 + 36 720) : (63 960 + 3 750 + 30 000)) * 100 CPI = (102 290 : 97 710) * 100 CPI = 104,6% Příklad Z následujících údajů vypočítejte CPI dané osoby. Rok 1985 vezměte jako výchozí rok.

Položka Rok Potraviny Bydlení Oděvy

P0 Cena za J 1985 (0) 1 500 50

Q0 Množství 1985 (0) 2000 4 40

P1 Cena za J 1990 (1) 2 1500 80

Q1 Množství 1990 (1) 2000 2 50

Vypočítejte – O kolik procent vzrostly ceny v roce 1990 v porovnání s rokem 1985? – Jaký je reálný důchod dané osoby v roce 1985 a v roce 1990 – předpokládejme, že daná osoba spotřebovává v daném roce celý svůj důchod. HDPR = P0 * Q0 (Základní období) HDPR 1985 = (1 * 2 000) + (500 * 4) + (50 * 40) HDPR 1985 = 6 000 HDPR = P0 * Q1 (Běžné období) HDPR 1990 = (1 * 2 000) + (500 * 2) + (50 * 50) HDPR 1990 = 5 500 CPI pro rok 1993


10 n

∑

p1i ∗qi0

∑

pi0∗qi0

CPI = i=1 n i=1

CPI = ((2 * 2 000) + (1 500 * 4) + (80 * 40)) : ((4 * 2 000) + (500 * 4) + (50 * 40)) * 100 CPI = ((4 000 + 6 000 + 3 200) : (2 000 + 2 000 + 2 000)) * 100 CPI = (13 200 : 6 000) * 100 CPI = 220% Procentní změna růstu = CPI – 100% Procentní změna růstu = 120% Příklad Nominální HDP v roce 1992 bylo 740,5 miliardy a v roce 1991 bylo 717 miliardy. Deflátor pro rok 1992 byl 184,4% a pro rok 1991 byl 165,8%. Vypočítejte – Reálné HDP pro oba roky. – Tempo růstu nominálního i reálného HDP. HDPN 1991 = 717 miliard HDPN 1992 = 740,5 miliard Deflátor 1991 = 165,8% Deflátor 1992 = 184,4% Základní období je rok 1991 HDPR 1991 = ? HDPR 1992 = ? n

∑

p1i ∗q1i

∑

pi0∗q1i

IPD= i=1 n i=1

∗100 =

HDP N1991 Nominální HDP základního období ∗100 = ∗100 Reálné HDP základního období HDP R1991

IPD 1991 = (HDPN 1991 : HDPR 1991) HDPR 1991 * IPD 1991 = HDPN 1991 165,8 = (717 /HDPR 1991) HDPR 1991 * 165,8 = 717 HDPR 1991 = (717 : 165,8) * 100 HDPR 1991 = 432,4

Makroekonomie cvičení n

∑

p1i ∗q1i

∑

pi0∗q1i

IPD= i=1 n i=1

∗100 =

11

HDP N1992 Nominální HDP běžného období ∗100 =IPD= ∗100 Reálné HDP běžného období HDP R1992

IPD 1992 = (HDPN 1992 : HDPR 1992) HDPR 1992 * IPD 1992 = HDPN 1992 184,4 = (740,5 /HDPR 1992) HDPR 1992 * 1,844 = 740,5 HDPR 1992 = (740,5 : 184,4) * 100 HDPR 1992 = 401,6 Procentní změna růstu=

Nominální HDP běžného období −Nominální HDP základního období ∗100 Nominální HDP základního období

Procentní změna růstu = ((740,5 – 717) : 717) * 100 Procentní změna růstu = 3,28%

Procentní změna růstu=

Reálné HDP běžného období −Reálné HDP základního období ∗100 Reálné HDP základního období

Procentní změna růstu = ((401,6 – 432,4) : 432,4) * 100 Procentní změna růstu = - 7,12% Výdajové modely Autonomní výdaje – výdaje, které jsou nezávislé na důchodu (Y). Mezi autonomní výdaje řadíme investice – jsou nezávislé na důchodu, ale na ostatních faktorech závislé jsou, třeba na úrokové míře. Indukované výdaje – jsou závislé na důchodu, roste-li důchod, tak je větší spotřeba. Vládní výdaje = autonomní výdaje. Čtyř sektorová ekonomika – je zde zastoupen import a export. Export – autonomní výdaj – je nezávislý na domácím HDP, je závislý na HDP cizího státu. Import – indukovaný výdaj – závislý na domácím HDP. Agregátní graf – pracujeme s cenami. Graf 45 stupňů – nepracujeme s cenami. Jak to tedy s cenami je? Ceny se nemění, pracuje se s předpokladem, že ceny jsou neměnné. Jakou má daná ekonomika charakteristiku? Inflace je nulová, ekonomika nepracuje na hranici produkčních možností, ale je zde plno nevyužitých výrobních faktorů. Ekonomika je hluboko pod hranicí produkčních možností a je plno nezaměstnaných. Mezní sklon ke spotřebě = Změna spotřeby : Změna důchodu MPC = ∆ C : ∆ YD Dvou sektorový model – jednoduchý výdajový model


12 Y = 1/1 – mpc * A

A = Autonomní výdaj. A = Ca + I Ca = Životně důležité výdaje. I = Investice. Tří sektorový model – výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně Y = (1/(1 – mpc)) * (1 – t)) * A (1 – t) = t = sazba daně. A = Ca - CTAa + cTR + I + G cTR = Transfery. I = Investice firem. G = Vládní výdaje za statky a služby. cTAa = mezní sklon ke spotřebě * autonomní daně Čtyř sektorový model – výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice Y = ((1/(1 – mpc)) * (1 – t) + n) * A A = Ca - cTAa + cTR + I + G + NXa NX = Čistý export. N = Mezní sklon k importu (dovozu) Příklad V uzavřené ekonomice bez státního sektoru je vztah spotřeby a důchodu vyjádřen spotřební funkcí C = 400 000 000 + 3/4Y. Při jaké úrovní důchodu budou úspory nulové? Autonomní spotřeba = 400 000 000 – i kdyby důchod nebyl, tak spotřeba je stále 400 000 000, dojde k čerpání úspor, nebo může být využita půjčka. Mezní sklon ke spotřebě = ¾. Když důchod vzroste na 100k, tak spotřeba bude 75. Jedná se o dvou sektorovou ekonomiku – spotřeba, výdaje firem Y=C+I Investice se rovnají úsporám I=S Y=C+0 Y=C Y = 400 000 000 + 3/4Y Když jsou úspory = 0, tak investice = 0, tím přepíšeme rovnici z C = 400 000 000 + 3/4Y na Y = 400 000 000 + 3/4Y Y = 400 000 000 + 3/4Y /4 4Y = 4 * 400 000 000 + 3Y


13

4Y – 3Y = 1 600 000 000 Y = 1 600 000 000 Příklad Předpokládejte, že mezní sklon ke spotřebě činí 0,6. předpokládejte, že ekonomické subjekty si přejí zvýšit spotřebu na 2 miliardy. O kolik se musí zvýšit jejich důchod. mpc = ∆ C : ∆ YD 0,6 = 2 : ∆ YD ∆YD * 0,6 = 2 ∆YD = 2 : 0,6 ∆YD = 3,3 miliardy Příklad Určete změnu úrovně důchodu vyvolanou dodatečnými investicemi ve výši 2 miliardy, když mezní sklon ke spotřebě je 0,75. Použijeme jednoduchý výdajový multiplikátor Y = (1/1 – mpc) * A A = Ca + I mpc = 0,75 c = mpc = 0,75 ∆Y = (1/1 – c) * ∆ Ι ∆Y = (1/1 – 0,75) * 2 ∆Y = 8 miliard Kdyby mezní sklon ke spotřebě byl 0,5 = polovinu spoříme a druhou polovinu utratíme. ∆Y = (1/1 – c) * ∆ Ι ∆Y = (1/1 – 0,5) * 2 ∆Y = 4 miliardy Když lidé spoří, je to pozitivní vlastnost, ale HDP nebude růst, může dokonce i klesat. Příklad Výdaje jedné domácnosti na spotřebu jsou 8 000,-- při důchodu 16 000,--. Jaký bude mezní sklon ke spotřebě této domácnosti, jestliže při zvýšení důchodu na 28 000,-- zvýší své výdaje na spotřebu na 16 000,-mpc = ∆C/∆YD = (16 000 – 8 000)/(28 000 – 16 000) = 8/12 = 2/3 = 0,6 Příklad V roce 2005 bude disponibilní důchod vysokoškoláka 1,2 milionů Kč ročně a jeho mezní


14

sklon ke spotřebě bude 1,1. Jak veliké budou úspory? mpc = 1,1 – vysokoškolák si vzal půjčku – úspory budou záporné. Spotřeba C = (1,2 * 1,1) – 1,2 Spotřeba C = 1,32 – 1,2 Spotřeba C = 0,12 mps = mezní sklon k úsporám. mps + mpc = 1 mps = 1 – 1,1 mps = - 0,1 S = mps * YD S = - 0,1 * 1,2 S = - 0,12 Úspory vysokoškoláka jsou – 120 000,-Příklad Jak se změní HDP, sníží-li se daňové zatížení poplatníků o 30 miliard ročně při mezním sklonu ke spotřebě 2/3. Poznámka Když vybíráme daně, či zvyšujeme výběr daní = - cTAa, když snižujeme výběr daní, tak = + cTAa CTAa = c * TAa = mezní sklon ke spotřebě * daně Y = 1/(1 – mpc * (1 – t)) * A Y = 1/(1 – mpc) * A ∆Y = 1/(1 – mpc) * ∆ (+ c * TAa) ∆Y = 1/(1 – 2/3) * (+ 2/3 * 30) ∆Y = 3 * (+ 2/3 * 30) ∆Y = 3 * 20 miliard ∆Y = 60 miliard

(Nepracujeme s t, t = 0)

Příklad V ekonomice se spotřební funkcí C = 20 miliard + 0,8Y chce vláda regulovat agregátní poptávku snížením vládních výdajů o 120 miliard. O kolik byste museli dle Keynesiánské teorie zvýšit daně, aby bylo dosaženo stejného účinku na produkt. Poznámka Snížení vládních výdajů (-), zvýšení vládních výdajů (+), jedná se o znaménko u G, zvýšení daní znamená u cTAa (-) Ve funkci je mpc = 0,8

(mpc = c)

Makroekonomie cvičení Y = 1/(1 – mpc * (1 – t)) * A ∆Y = 1/(1 – mpc) * ∆ A ∆Y = 1/(1 – mpc) * ∆ G ∆Y = 1/(1 – 0,8) * (- 120) ∆Y = 5 * (- 120) ∆Y = - 600 miliard

15 (Nepracujeme s t, t = 0) (A = Ca - cTAa + cTR + I + G) (G bude zaměněno na - cTAa)

∆Y = 1/(1 – mpc) * cTAa - 600 = 1/(1 – 0,8) * (- cTAa) (1 – 0,8) * (- 600) = (- 0,8) = TAa (1 – 0,8) * (- 600)/(- 0,8) = TAa 150 miliard = TAa Účet daní musel být větší než snížení vládních výdajů. Příklad Vláda se rozhodne podpořit ekonomiku expanzivní fiskální politikou a zvýší vládní výdaje o 7 miliard Kč. Zároveň však nechce, aby došlo ke zvýšení deficitu státního rozpočtu a proto zvýší daně o 7 miliard, mpc = 0,75. – – –

Spočítejte vliv expanzivního opatření na reálný produkt. Spočítejte vliv restriktivního opatření na reálný produkt. Jaká bude výsledná změna produktu.

Y = 1/(1-mpc) * G Y = 1/(1 – 0,75) * 7 Y=4*7 Y = 28 miliard Y = - c/(1 – mpc) * T Y = - 0,75/(1 – 0,75) * 7 Y=-3*7 Y = - 21 miliard Výsledná změna 28 – 21 = 7 miliard Z vypočteného vyplývá, že vláda efektivněji zhodnotí danou sumu, než daní spotřebitelé.


16 45o

AE

AD = C + I

F E D B A

0

G

H

J

Y

1. Předpokládejte, že důchod je ve velikosti 0G, označte úroveň agregátní poptávky (AD) a určete, zda se jedná o přebytek poptávky nebo nabídky. 2. Jaká je velikost neplánovaných investic do zásob při produktu 0G. 3. Jak budou na tuto situaci reagovat firmy. 4. Určete rovnováhu důchodu a výdajů. 1. Produkt 0G = velikost AD = 0B = jedná se o přebytek poptávky a to protože produkt je nad AD. 2. Neplánované zásoby = AB – zásoby budou vyjmuty neplánovaně a budou se záporným znaménkem. Zbytek se bere jako neplánované investice = pokles zásob o úsek AB. 3. Firmy zvýší svou nabídku, zvýší výrobu, rovnováha nastane v 0H, 0D. Produkt 0J 1. Vyšší nabídka, AD = 0D. 2. Neplánované zásoby = EF = budou kladné, bude se vyrábět na sklad. 3. Firmy sníží výrobu, návrat rovnováhy do 0H, 0D. L 45o

Príklad AE

K F E

J

D B A

0

F

G

H

Y


17

Graf znázorňuje ekonomiku, jejíž původní úroveň křivky AD byla AK (prostřední). – Jaká byla původní rovnovážná úroveň důchodu? – Předpokládejme růst mps – mezní sklon k úsporám, která z křivek znázorňuje novou AD? – Jaká je nová rovnovážná úroveň důchodu? – Předpokládejme, že dojde ke zvýšení mpc – mezní sklon ke spotřebě, o kterou AD se jedná? – Jaká je nová rovnovážná cena důchodu? –

Růst mps = klesá nám hodnota multiplikátoru, tím se nám AK posune na AJ

1/mps = 1/0,5 = 2

1/mps = 1/0,75 = 1,3

Z těchto výpočtů plyne, že zvyšuje-li se hodnota mps, snižuje se celý multiplikátor. –

Rovnovážný produkt je 0F.

–

Růst mpc = růst hodnoty multiplikátoru, tím se nám AK posune na AL.

1/(1 – mpc) = 1/(1 – 0,5) = 2

1/(1 – mpc) = 1/(1 – 0,75) = 4

Z těchto výpočtů plyne, že zvyšuje-li se hodnota mpc, zvyšuje se celý multiplikátor. –

Rovnovážný produkt je 0H

Příklad Ekonomika se spotřební funkcí C = 40 miliard + 0,72. Chceme oživit agregátní poptávku snížením daní o 120 miliard. Jak se změní důchod? O kolik bychom museli zvýšit vládní výdaje, aby bylo dosaženo stejného důsledku. Poznámka Snížení vládních výdajů (-), zvýšení vládních výdajů (+), snížení daní (+), mpc = 0,72, c = 0,72. Y = 1/(1 – mpc) * cTAa Y = c/(1 – mpc) * TAa Y = 0,72/(1 – 0,72) * 120 Y = 308,6 miliardy Y = 1/(1 – mpc) * G 308,6 = 1/(1 – 0,72) * G 308,6 = 3,57 * G 308,6/3,57 = G 86,4 miliardy = G Vládní výdaje bychom museli zvýšit o 86,4 miliardy.


18

LRAS

AD P

AS SRAS Q = Q* U = Un

A

0 Q*

Q

Cenovou hladinu vyjadřujeme cenovými indexy. AD = Agregátní poptávka. AS = Agregátní nabídka. SRAS = Krátké období. LRAS = Dlouhé období. P

C

I

G

NX

100

750

200

190

250

200

620

80

120

160

Narýsujte do grafu křivku agregátní poptávky. (AD) P

Y = C + I +G + NX Y1 = 1 390

200

Y2 = 980

100 Y 980 1 390 Vlivy působící na křivku AD, AS, LEAS, SRAS Vláda poskytne investorům daňové prázdniny – investice porostou nahoru. Pod vlivem krachu Union Banky lidé začali vybírat peníze z ostatních bank – sníží se investice, protože peníze zmiznou z oběhu, to, že lidé mohou investovat do nemovitosti nebereme v potaz. Došlo ke zvýšení mzdových nákladů, jak na to reaguje křivka? Nabídka firem klesá – posun SRAS doleva. Zvýší se kapitálové vybavení ekonomiky = nalezení ropy = posun křivek AS = LRAS a SRAS doprava. 0


19

Negativní nabídkový šok – posun doleva – katastrofa, povodně, ropná krize. Příklad C = 0,8 YD, Io = 78, G = 70, TR = 40, T = 0,25Y Y 0 150 250 350 450 550 650

C 32 122 182 242 302 362 422

Io 78 78 78 78 78 78 78

G 70 70 70 70 70 70 70

T 0 37,5 62,5 87,5 112,5 137,5 162,5

AE 180 270 330 390 450 510 570

YD 40 152,5 227,5 302,5 377,5 452,5 527,5

Disponibilní důchod (YD) = Y – T + TR AE = I + C + G, v našem případě I = Io C = YD * 0,8 Určete, jak veliký je rovnovážný důchod – důchod je rovný AE = 450. Jaký bude výsledek státního rozpočtu při rovnovážném Y – Příjmy státního rozpočtu = daně 112,5. – Výdaje státního rozpočtu (transfery a vládní výdaje) = 40 + 70 = 110. – Rozdíl je tedy 2,5 = státní rozpočet při rovnoměrném Y = přebytek státního rozpočtu. V případě, že výsledek by byl záporný, jednalo by se o státní deficit. Jaká je míra úspor při rovnovážném Y – (Úspory = Disponibilní důchod – Spotřeba) S = YD – C = 377,5 – 302 = 35,5. Příklad Plánované investice jsou autonomní, dosahují výše 60 miliard. Doplňte tabulku. Y 50 100 150 200 250 300 350 400

Plán c 35 70 105 140 175 210 245 280

Plán I 60 60 60 60 60 60 60 60

S 15 30 45 60 75 90 105 120

AD 95 130 165 200 235 270 305 340

I do zásob -45 -30 -15 0 15 30 45 60

I skut 15 30 45 60 75 90 105 120

S = Y – Plán C A=I+S I do zásob = Y – AD I skut = Plán I + I do zásob Reálný důchod 200 – rovnovážný důchod a I do zásob je 0. Když je důchod roven 100 – zvýší se nabídka, zvýší se výroba, zásoby klesají a zvýší se tak nabídka v rozsahu 30.


20

Zjistěte, jaká je hodnota mpc. mpc = ∆C : ∆Y = (70 – 35) : (100 – 50) = 0,7 Příklad V dané ekonomice je spotřeba rovna 100 miliardám (C), z toho 80 miliard je spotřeba pracovníků a 20 miliard spotřeba důchodců. Investice ve výši 60 miliard, vládní výdaje ve výši 160 miliard, čistý export 30 miliard. Úkoly – Jestliže v souvislosti se zvýšením daně ze mzdy, reálný disponibilní důchod pracovníků klesne o 10%, klik bude činit dodatečný příjem příjem státního rozpočtu. (Za předpokladu, že úspory jsou 0) – O kolik procent vzrostou výdaje vlády, když celý dodatečný příjem státního rozpočtu bude na ně použit? – Když vláda zvýší důchody důchodcům o 5% a polovinu dodatečného výnosu z daní použije na splacení zahraničního dluhu, o kolik se změní vládní nákupy? – Kolik bude činit výsledná AD, jaká je to změna Y proti původnímu AD? Poznámka: C celková = 100 miliard C pracovníků = 80 miliard C důchodci = 20 miliard –

I = 60 miliard G = 160 miliard NX = 30 miliard

Zvýšíme daně o 10% a snížíme disponibilní důchod o 10%. Kolik bude činit dodatečný příjem?

Dodatečný příjem státního rozpočtu bude 8 (10% z 80 = 8) –

O kolik procent vzrostou výdaje vlády, když celý dodatečný příjem státního rozpočtu bude na ně použit?

Vládní výdaje vzrostou o 5%, Ptáme se, kolik zabírá 8 ve 160, 10% je 16, polovina z 16 je 8 a tudíž je to 5%. –

Když vláda zvýší důchody důchodcům o 5% a polovinu dodatečného výnosu z daní použije na splacení zahraničního dluhu, o kolik se změní vládní nákupy?

Důchodci mají 20, zvýší se jim důchod o 5%, tj o 1 = Zvýšíme důchod o 1. Polovinu dodatečného zisku vláda použije na zaplacení dluhu 8 : 2 = 4. Vládní nákupy se zvýší o 3, protože 1 dala na důchody důchodcům a 4 na zaplacení dluhu, kdyby mohla použít celou sumu dodatečného příjmu, mohly by se zvýšit vládní nákupy o 8. Kolik bude činit výsledná AD, jaká je to změna Y proti původnímu AD? Původní AD AD = C + I + G + NX AD = 100 + 60 + 160 + 30 AD = 350 –

AD po změně AD = C + I + G + NX


21

Pracovníci mají důchod/výdaj = 72 (80 – 10%) Daně přinesou do státního rozpočtu 8 Důchodci mají důchod/výdaj 21 (20 + 5%) Na zaplacení dluhu použije 4 Vládní výdaje se zvýší o 3 C = 72 + 21 = 93 I = 60 + 3 = 63 G = 160 (Hodnota se nemění, protože došlo k těmto změnám – Z daní přibylo 8. – Z toho 4 odešly do zahraničí. – Z toho 3 šly na investice. – Z toho 1 šla důchodům Takže, celkem je stav, že 8 přibylo a 8 ubylo = stav 0 a ten dává stav 160 NX = 30 AD = C + I + G + NX AD = 93 + 63 + 160 +30 AD = 346 AD se nezmění – Zvýšení daní vyvolalo snížení důchodu pracovníků a mohlo by vyvolat možnost zvýšení vládních výdajů. – Zvýšení důchodu důchodcům vyvolalo odliv ze státního rozpočtu a mohlo by vyvolat i snížení vládních výdajů. Procento růstu Reálné HDP běžného období −Reálné HDP základního období ∗100 Reálné HDP základního období Procento růstu = ((346 – 450) : 350) * 100 Procento růstu = - 1,14% Procentní změna růstu=

Nastává pokles důchodu. Multiplikátor fungující v bankovním sektoru m = 1/PMR Změna bankovních depozit = m * vklad Příklad Míra povinných minimálních rezerv činí 2%. Do banky vložíme 100 000,--. Zjistěte objem nově vytvořených depozit v bankovním sektoru. m = 1/PMR = 1/0,02 = 50 ∆ = 50 * 100 000 = 5 000 000


22

Příklad Celková depozita banky činí 1500 mil Kč. Hodnota m – peněžního multiplikátoru je 8. Výše celkových rezerv banky je 450 mil Kč. Spočítejte, v jaké maximální výši může banka poskytnout půjčky svým klientům. m=8 D = 1500 mil Kč R = 450 mil Kč 8 = 1/PMR PMR = 12,5 Minimální rezervy = 1 500 * 0,125 = 187,5 Maximální možná půjčka = Celková depozita – Minimální rezerva Maximální možná půjčka = 1 500 – 187,5 = 1 312,5 Příklad Vklad u banky první generace činí 6000 Kč. Míra minimálních rezerv je 12%. – Naznačte proces tvorby bankovních depozit pro pět generací bank. – Jakého nejvyššího přírůstku depozit lze dosáhnout působením multiplikátoru. – Kolik činí vklad banky páté generace. Generace 1 2 3 4 5

Vklad 6000,0 5280,0 4646,4 4088,8 3598,2

Vklad bez PMR 5280,0 4646,4 4088,8 3598,2 3166,4

Rezervy 720,0 633,6 557,6 490,7 431,8

Vklad banky páté generace je 3598,2,-- Kč m = 1/12 = 8,33

∆ = 8,33 * 6 000 = 50 000,--

Nejvyššího možného přírůstku depozit při působení multiplikátoru lze dosáhnout ve výši 50 000,--. Příklad Do banky vložíme 800 Kč. Míra minimálních rezerv je 10%. Tvorby peněz se účastní pět generací bank. – Určete objem nově vytvořených depozit, pokud se při transformaci vkladu z banky třetí generace do banky čtvrté generace 1/3 peněz ztratí.

Makroekonomie cvičení Generace 1 2 3 4 5 Objem vkladů

23 Vklad 800,0 720,0 648,0 388,8 349,9 2906,7

Vklad bez PMR 720,0 648,0 583,2 349,9 314,9

Rezervy 80,0 72,0 64,8 38,9 35,0

194,4 = jedna třetina z 583,2 388,8 = Vklad bez jedné třetiny V bance páté generace je vklad 349,9 Kč. Objem vytvořených vkladů je součet vkladů všech zúčastněných bank. Hodnota je 2 906,7,-Příklad Roční míra inflace je 8%. Roční úroková sazba je 11,5%. Daň z úroku je 15%. Do banky jsme vložili 1 000 000,-- Kč. – Vypočítejte čistý výnos z této transakce. – Vypočítejte reálné výnosové % po zdanění pro obě otázky za předpokladu, že peníze jsme vložili 1. 1. a vybrali 31. 12 téhož roku. Hrubý výnos (úrok) = ((vklad : 100) * úroková sazba) Hrubý výnos (úrok) = ((1 000 000 : 100) * 11,5) Hrubý výnos (úrok) = 10 000 * 11,5 Hrubý výnos (úrok) = 115 000,-Čistý výnos = Hrubý výnos – Daň z výnosu (úroku) Daň = ((Hrubý výnos : 100) * %daňe) Čistý výnos = 115 000 – 17 250 Daň = ((115 000 : 100) * 15 Čistý výnos = 97 750,--Daň = 1 150 * 15 Daň = 17 250,-Reálné procento po zdanění Nominální výnosové procento je 11,5% Kolik procent je 97 750 z 1 000 000 = 9,78% Reálné výnosové procento = Nominální výnosové procento – inflace Reálné výnosové procento = 9,78 – 8 Reálné výnosové procento = 1,78% Nezaměstnanost Výběrové šetření pracovních sil – průzkum ve kterém se segmentuje část populace, zjišťuje se jejich zaměstnání či zdali jsou nezaměstnaní = do tohoto ukazatele se zahrnou i lidé, co jsou nezaměstnaní, ale nejsou evidování. Dlouhodobě nezaměstnaný – nezaměstnaný déle než rok v Evropě a v USA je to půl roku.


24

Příklad Vypočtěte míru nezaměstnanosti, jestliže víte, že počet zaměstnaných je 2 375, pracovních sil je 2 500 a počet nezaměstnaných je 125. Míra nezaměstnanosti = (Počet nezaměstnaných : Pracovní sila) * 100 Míra nezaměstnanosti = (Počet nezaměstnaných : Ekonomicky aktivní obyvatelé) * 100 Míra nezaměstnanosti = (125 : 2 500) *100 = 5% Příklad Zjistěte míru nezaměstnanosti – Studující mládež – Ženy v domácnosti – Pracující v produktivním věku – Pracující důchodci – Nepracující důchodci – Registrovaná nezam mládež – Ostatní reg nezaměstnaní – Lidé, kteří se rozhodli nepracovat – Trestanci – Vojáci v základní službě

54 000 16 000 890 000 240 000 300 000 36 000 60 000 28 000 50 000 18 000

Míra nezaměstnanosti = Počet nezaměstnaných : Pracovní síla u = ((36 000 + 60 000) : (890 000 + 240 000 + 36 000 + 60 000)) * 100 u = 7,8% Příklad w/p = Mzda – reálná mzda. LS (SL) = Nabídka práce. LD (DL) = Poptávka po práci. L (PS) = Počet lidí, kteří by mohli pracovat – celkový objem práceschopných.

– – –

w/p

LS (SL)

LD (DL)

L (PS)

3000

20

45

85

4000

35

35

85

5000

42

30

85

6000 48 22 85 Graficky znázorněte situaci na trhu práce. Určete rovnovážnou mzdu. Určete počet zaměstnaných, počet nezaměstnaných, počet dobrovolně nezaměstnaných a počet nedobrovolně nezaměstnaných při mzdě 5 000 a 3 000.


25

!!Dorýsuj graf!!

AE, C, G, I w 6 000

L (PS)

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

10

20

30

40

50

60

70

80

L

Rovnovážná mzda je 4 000, počet zaměstnaných je 35. Mzda 5 000 – – Počet zaměstnaných lidí bude 30. – Počet nezaměstnaných je 85 – 30 = 55. – Nedobrovolně nezaměstnaných – ochotno pracovat je 42 a firmy poptávají 30, takže 42 – 30 = 12, nedobrovolně nezaměstnaných je tedy 12. – dobrovolně nezaměstnaných je 85 – 42 = 43. Mzda 3 000 – stanovení takovéto ceny je při válce nebo při krizi – Ochotno pracovat je 20. – Nezaměstnaných je 85 – 20 = 65. – Nedobrovolně nezaměstnaných je 0. – Dobrovolně nezaměstnaných je 65. Příklad Následující data ukazují toky na trhu práce v průběhu jednoho roku. Na začátku roku byla celková pracovní síla 26 900 z toho bylo 2 900 nezaměstnaných. – Lidé, kteří ztratili naději, že najdou práci 600. – Lidé propuštěni z práce 1 500 – Lidé, kteří odešli do důchodu 100 – Lidé, kteří odešli z práce sami a jsou nezaměstnání 700 – Nově přijetí do práce 2 000 – Absolventi škol, kteří hledají své první zaměstnání 500 – Lidé přijatí do práce, kteří předtím nebyli v evidenci N 100 Vypočítejte míru nezaměstnanosti na začátku a na konci roku. Míra nezaměstnanosti na počátku roku u = (Počet N : Pracovní síla) * 100 = (2 900 : 26 900) * 100 = 10,8% Míra nezaměstnanosti na konci roku


26

u = ((2 900 – 600 + 15 00 + 700 – 2 000 + 500) : (26 900 – 600 – 100 + 500 + 100)) * 100 u = (3 000 : 26 800) * 100 u = 11,2 Fiskální politika Příklad –

Určete při jaké výši důchodu Y bude státní rozpočet vyrovnaný, jestliže znáte následující údaje – Autonomní daně 20 miliard – Daňová sazba 25% – Vládní výdaje 55 miliard – Vyplacené sociální dávky 20 miliard

Příjmy státního rozpočtu Autonomní daně 20 miliard Daňová sazba 0,25Y

Výdaje státního rozpočtu Vládní výdaje 55 miliard Sociální dávky 25 miliard

P=V 20 + 0,25Y = 55 + 20 0,25Y = 55 + 20 – 20 Y = 55 : 0,25 Y = 220 miliard Státní rozpočet bude vyrovnaný při důchodu 220 miliard. –

Jaký bude stav státního rozpočtu, jestliže – Výstup ekonomiky 300 miliard – Vládní výdaje 50 miliard – Autonomní daně 15 miliard – Transfery 40 miliard – Sazba daně 20%

Příjmy státního rozpočtu Autonomní daně 15 miliard Daň z příjmů 0,20 * 300 = 60 miliard Celkem příjmy 75 miliard

Výdaje státního rozpočtu Vládní výdaje 50 miliard Transfery 40 miliard Celkem výdaje 90

Příjmy – Výdaje = Stav rozpočtu 75 – 90 = - 15 miliard Státní rozpočet je v deficitu 15 miliard. –

Jak musíme upravit daňovou sazbu, aby státní rozpočet byl vyrovnaný?

P=V 15% + (Sazba daně) * 300 = 90


27

Sazba daně = (90 – 15) : 300 Sazba daně = 75 : 300 Sazba daně = 0,25 Sazba daně = 0,25 * 100 Sazba daně = 25% Aby byl státní rozpočet vyrovnaný, musíme upravit daňovou sazbu na 25%. Příklad Známe následující údaje – Autonomní daně – Daňová sazba – Dávky v nezaměstnanosti na 1 obyvatele – Sociální dávky na 1 obyvatele – Důchod Y – Vládní výdaje

30 000 000 000,-20% 25 000,-20 000,-192 500 000 000,-50 000 000 000,--

Úkoly V roce 1994 bylo – 300 000 obyvatel sociálně potřebných. – Státní rozpočet byl vyrovnaný. Určete počet nezaměstnaných v tomto roce. Dávky pro sociální potřebné = 20 000 * 300 000 = 6 000 000 000 P=V 30 000 000 000 + (0,2 * 192 500 000 000) = 50 000 000 000 + 6 000 000 000 + (X * 25 000) 30 + (0,2 * 192,5) = 50 + 6 + (X * 0,000025) 68,5 – 56 = 0,000025X 12,5 : 0,000025 = X X = 500 000 Nezaměstnaných bylo 500 000 osob. V roce 1995 – Došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných o 200 000. – Sociálně potřebných přibylo o 100 000. – Důchod se snížil na 170 000 000 000,-Určete stav státního rozpočtu. P = 30 000 000 000 + (0,2 * 170 000 000 000) = 64 000 000 000 V = 50 000 000 000 + (700 000 * 25 000) + (400 000 * 20 000) = 75 500 000 000 P – V = SR 64 000 000 000 – 75 500 000 000 = -11 500 000 000,-Deficit státního rozpočtu je -11 500 000 000,--

Makroekonomie cvičení O kolik se musí změnit daňová sazba, aby byl státní rozpočet vyrovnaný? 30 000 000 000 + (X * 170 000 000 000) = 75 500 000 000 X = (75 500 000 000 – 30 000 000 000) : 170 000 000 000 X = 0,267 X = 0,267 * 100 X = 26,8 % –

Nová daňová sazba je 26,8 %. Daňová sazba se zvýšila o 6,8%.

28

Makroekonomie cvičení 1

Recommend Documents