Makroekonomie přednášky 1

Makroekonomie přednášky

1

Ekonomie – společenská věda, která zkoumá, jak lidé využívají vzácných zdrojů pro výrobu výrobků, služeb, které jsou dále rozdělovány mezi jednotlivce či skupiny lidí – věda o volbě – omezenost zdrojů. Ekonomika – realita, kterou věda ekonomie popisuje, reálně hospodářství, ekonomika firmy, národního hospodářství. Dva přístupy zkoumání – Pozitivní – jde o prozkoumání reality, uvedení stavu, popis daného stavu. – Normativní – sleduje jev a snaží se jej ovlivnit, vynáší hodnotící zásady a nastoluje opatření. Makroekonomie – zabývá se chováním a fungováním celé národní problematiky – hospodářství, HNP, HDP – makroekonomický agregát – výsledek agregace – souhrn, sčítání dílčích veličin. Mikroekonomie – zkoumá chování jednotlivých subjektů, firem, trhů, dílčích trhů. Charakter ekonomické vědy – Metody ekonomické – stochastický charakter – Pozorování ekonomických jevů. – Zkoumání, třídění. – Analýza. – Syntéza do nové entity – spojování poznatků do nového faktu. – Abstrakce – zanedbání nepodstatných jevů a soustředění se na podstatu věci. – Experiment – metoda pokusu. Omyly – Nedodržení principu CETERIS PARIBUS – za ostatních podmínek stejných. – Zanedbání příčiny a důsledku – špatně určíme příčinu a tím i špatně určíme důsledek. – Špatné usuzování z chování jedné části, že se tak bude chovat celý soubor. Dějiny ekonomických teorií a myšlení - Pomocí funkce poznávací – jak vědět a rozumět. - Pomocí funkce výchovné – zahrnuje vývoj ekonomického myšlení. „Praktik bez teorie je v pozici poutníka bez kompasu.“ „Nic není praktického, než dobrá teorie.“


2

Historický vývoj ekonomiky – vývoj ekonomie jako vědy.

Filosofové

BIBLE

Lidé – praxe

Aristoteles

Autoři poznatků Tomáš Akvínský Scholastické učení 1270 n. l.

Fyziokraté F. Quesmay 1758

Merkantilismus 17. – 18. století

Klasická škola 1. pol. 18. st. Adam Smith 1776

Filosofové Představitelé – Aristoteles (384 – 322 př. n. l.), Platón (427 – 347 př. n. l.), Xenofon (430 – 355 př. n. l.) Význam ekonomického učení – upřednostňovali naturální výrobu, která je výrobou přirozenou. Odsuzovali peněžní a zbožní hospodářství. Z peněz plyne bohatství a bohatství je nepřirozené a vrchol nepřirozenosti viděli v lichvě. Naturální – je přímo pro výrobce, nebo je to dar – sukni si nechá švadlena pro sebe, nebo jí dá dceři. Zbožní – výrobek je určen pro směnu. Merkantilismus Představitelé – J. B. Colbert – ministr financí u krále Ludvíka 14. Vývojové fáze merkantilismu – - Raný merkantilismus – bohatství je v hromadění a udržování peněz jeho zadržování od odvozu ze země. - Rozvinutý merkantilismus – žádal zrušení vývozu peněz, musí jich ale odplynout méně, než do ekonomiky přišlo. Aktivní obchodní bilance – větší peníze na aktivech a menší peníze na pasivech. - Principy merkantilismu – bohatství je ve zvyšování podílů drahých kovů. Bude se těžit zlato a budovat kolonie a také se bude vytvářet obchod se zahraničím.


3

Zahraniční obchod je zdroj merkantilismu, a aby mohl fungovat, musel se opírat o silnou státní moc. Stálé zásahy do ekonomiky. Průmyslová výroba – vytvářela pouze podmínky pro předpoklady, ale stát měl vyšší zásah, než samotný průmysl. Scholastika – školská filozofie, která obsahuje církevní učení. - Je postavena na spravedlivé ceně zboží. - Odsuzuje obchod a lichvu – je to rozpor s přirozeností = společnost by mohla být ovlivňována. - Tvrdě odmítá zásah státu do ekonomiky – je zde na první místo kladen přirozený cyklus. „Laise faire, laisses passer“ „Nechej všemu volný průběh.“ = nesmíme zasahovat Zdroj veškerého bohatství - Zemědělská výroba – OSIVO – je bohatství. - Přirozenost je dar přírody. - Čistý daný produkt, z něho se pak po zasazení a úrody získá větší množství a to všechno přirozenou cestou. = Zemědělská renta. Rozděluje společnost do tříd 1. Produktivní třída – lidé pracující v zemědělství. 2. Sterilní třída – nevytváří bohatství – žije z přebytků první třídy. 3. Třída vlastníků – žijí z desátků první třídy. Klasická škola Klasická ekonomie – není původním učení, ale je vytvořeno z předchozích učení. Ale jako první dalo učení jako základ samostatné vědy. Představitelé – Adam Smith - využívá toto učení Klaus, David Ricardo – obhajoval války, Malthos. Základem myšlení – teorie pracovní hodnoty – hodnota je dána prací. Principy hospodářského liberalismu – uvolnění obchodu – viz. fiziokraté. Základ – předpokladem neviditelná ruka trhu a neomezená konkurence – toto ale narušují monopoly. Každý ekonomický subjekt sleduje pouze své cíle a tím přispívá optimálně celé společnosti. Hospodářské jevy a procesy jsou nezávislé na hospodářských subjektech. Teorie rozdělování – objemy bohatství se rozdělují na = - mzda – zisk – renta – zisk z úroků. Problém úspor – vychází z toho, že nabídka vytváří poptávku, prodej je vždy koupí, nabídka si vytváří poptávku. Důraz na akumulaci kapitálu – kapitál musí být produktivně spotřebován, expanzi trhů – nové odbytiště, dělba práce je spojena s manufakturou. Netrefili se v úsporách a také v tom, že v jejich době nebyly monopoly. Současná praxe hospodářské politiky Liberální koncepce a intervencionalistická koncepce – obě tyto koncepce tvoří teoretický základ.


4

Liberální koncepce – fungování tržního mechanismu s nebo bez státního zásahu. Intervencionalistická koncepce – fungování tržního mechanismu s neviditelnou rukou trhu – sám ale nemůže fungovat a tak musí zasáhnou státní činitel. Historie ekonomického myšlení se projevuje mezi problémem přirozenosti a nepřirozenosti. Individualistický a kolektivistický přístup. Individuum je jedinec a je-li racionální, tak celkové fungování ekonomiky je racionální a je také fungující. Stát zasáhne do individualismu a tím vzniká kolektivismus – ekonomika funguje ve sféře centrálně řízeného celku – socialismus. T. R. Malthus – vytvořil tzv. vulgární ekonomiku – problémy se mají dle jeho názoru řešit válkou, či hladomorem. J. S. Mill – kladl důraz na duševní růst osobnosti. Věcnost položil pod duševní růst osobnosti. Say – hodnota je tvořena všemi třemi směry (předchozí látka). Kapitalismus má dílčí problémy a tak zakládá směr úroku a zisku. Propracoval teorii, že poptávka je tvořena nabídkou. Tento názor se však vžil do takové míry, že ho mnozí ještě chtějí uplatnit. Marxistická ekonomika Zakladatelé – Karel Marx a Bedřich Engls. Směr vychází z ekonomické teorie. Zdůraznil negativní stránku fungování tržního mechanismu. Jeho učení si žádalo revoluci. Jde o posun v učení do dogmatu – ideologie, kladl důraz na sociální sféru. Do ekonomické analýzy vnáší historický pohled. Zkoumal zákonitosti trhu, perspektivy ekonomických systémů. Tento směr se pak ubíral do sociálního směru. Celkové shrnutí Marxismu – v jeho systému se předpokládá, že v důsledků vnitřních rozporů kapitálu a výroby, systém dospěje ke krizi, která bude žádat revoluci – potom však následuje proletariát. Pokračování a rozšiřování studií klasické školy, historická konkrétnost, věcné problémy, dívá se do společenských vztahů. Keynesiánská ekonomie Zakladatelem je Angličan J. M. Keynes – jde o teoretické učení, které vzniká na základě praktické objednávky v první polovině tohoto století a touto praktickou objednávkou je selhání tržního mechanismu, vznik závažné hospodářské krize, začala černým pátkem v Londýně, sám systém se nedokázal tomuto vyhnout. Stalo se to v roce 1929 - 1933. Další úspěšný rozvoj TE je možný pouze v podobě smíšené ekonomiky – státem regulované ekonomiky. Překonání krize spočívalo pouze v rozsáhlých přeměnách, které musejí být realizovány aktivní politikou státu a tudíž s neměnnými formami fungování tržní ekonomiky. Těmto procesům říkáme vládní intervencionalismus. Kladl důraz na řešení makroekonomických problémů, zejména ekonomie růstu – růst HDP a HNP, problémů zaměstnanosti, nezaměstnanosti a požadoval kladný vývoj a to tím způsobem, že stát musí aktivně vstupovat do těchto problémů, zejména povzbuzování agregátní poptávky – firmy, rodiny, stát – myšleno tím, že má stát třeba zvýhodnit podnikatele na daních. Nyní se stát stává ekonomickým subjektem. Tyto teoretické názory našly uplatnění v hospodářské politice v meziválečném a v poválečném vývoji. Přispěly k relativně dobrému rozvoji ekonomiky – hospodářský zázrak – Německá spolková republika. Francie, toto fungovalo zhruba do poloviny 70. let. Potom se ukázalo, že ani tato teorie není pro hospodářsko politickou koncepci, není vše lékem. Protipólem je neoklasická teorie Pokračování klasické ekonomie v nových podmínkách. Základ je stejný (hospodářský liberalismus), racionální chování jedince apod. zatímco strategie a taktika se mění. Jedním ze


5

směrů je tzv. Monetarismus – směr, který zdůrazňuje sílu peněz a regulace jejich nabídky na úspěšný rozvoj ekonomiky. Stát nesmí zasahovat do ekonomiky – jinak by to bylo destabilizující. Někdy bývá nazýván libertarianismem. Racionální chování ve výrobě, na rozdíl od našich neomezených potřeb využíváme omezených zdrojů. Musíme tedy uplatňovat racionální využívání těchto omezených zdrojů. Vstupy ----------) Výroba ----------) Výstupy Výrobní faktory Výrobky a služby Výrobek – materiální podoba – tužka, auto. Služba – nehmotná podoba – poradenská služba, holič. Výrobní faktury (vstupy) – Vstupy práce (L) – primární. – Vstupy půdy (A) – primární. – Vstupy kapitálu (K) – sekundární – nejprve vyroben a potom použit. Důchodem za pokrytí služeb každého sektoru je – Práce – mzda. – Půda – renta. – Kapitál – Hmotný – zařízení – Nehmotný – software Zisk, úrok – Finanční – úspory, úvěry – Lidský – schopnosti, dovednosti Problematika hranice produkčních možností Auta Hranice produkčních možností Bod

Chleba

Auta

Mil t

tis ks

A

8

0

B

4

11

C

3

16

D

2

20

E

1

13

F

0

25

+N +X

Chleba

X – lze jej vyrobit, ale je nevýhodný – za použití všech zdrojů nedostaneme maximálního výsledku.


6

N – nedosažitelný bod s danými zdroji, nejsme schopni vyrobit produkt nad hranicí produkčních možností.

Kapitálové statky Ppf1 C1 Ppf2 B1 Ppf3 A1 Spotřební statky Ppf1 – Hranice produkčních možností A1 – Jen spotřební statky Za tohoto předpokladu nám zdroje ubudou. Ppf2 – Zdroje se zmenšily a hranice produkčních možností také. B1 – Uskromnění se ve spotřebě spotřebních statků. Máme nové kapitálové statky a tím se vrátíme na Ppf1. C1 – Podstatnější omezení spotřeby. Velké množství kapitálových statků – umožní nám rozšířit naše zdroje použitelné na spotřební statky – Ppf3 Inovace Kapitálové statky

Ppf2 Ppf1

Spotřební statky

Intenzivní ekonomický růst – navýšení produktivity


7

Kapitálové statky

Ppf2 – navýšení u jednoho výrobku – spotřebního statku Ppf1

Spotřební statky Alternativní náklady – hodnota ušlého výnosu (statku, služby), který nezískáme, neboť jsme se rozhodli pro druhou nejlepší možnou variantu – alternativu. Auto F

*X

E

D *N

C B

Alternativa A a B, vybíráme to nejlepší, mít chleba a nemít auta a nebo mít auta i chleba, B je tedy lepší než A. Zemědělec – A (pšenice) 1, B (krávy) 1,5, C (brambory) 0,5. (1, 1,5, 0,5 v mil.)

A Chleba

Rozhodne se pro B – alternativní náklady jsou 1 milion.

Specializace směna – peníze – směna – dělba práce. Výsledkem dělby práce a následné specializace je zvýšení produktivity – jedná se o BARTER – směna zboží za zboží. Při tomto směňování však dochází k problému, že nabízené zboží, nemusí být přijato druhou stranou. Tím by do směnného řetězce vstoupilo více článků. Tento způsob směny má vysoké transakční náklady – náklady spojené se směnou výrobku. Všeobecný ekvivalent – zboží, které se chová jako prostředník při směně, jako všeobecného ekvivalentu se používalo plátno, sůl, olej – nevýhodou byla možnost zničení daného zboží jeho rozdělováním na menší části. Tento druh zboží byl nahrazen drahokamy – peníze (v podobě mincí) – plnohodnotné peníze ze zlata nebo stříbra, později se začaly využívat neplnohodnotné peníze – bankovky (garantuje je banka), státovky (garantuje je stát), mince z bronzu, niklu, oceli. Mince a bankovky – cash, oběživo. Bezhotovostní peníze – mezibankovní styk, kreditní a debetní karty. Funkce peněz – Transakční funkce – ke směně jako všeobecný ekvivalent. – Uchovatel hodnoty – odložená spotřeba. – Účetní jednotka, zúčtovací jednotka. Trh a tržní mechanismus – každý ekonomický systém musí řešit následující otázky – Co? - Co má vyrábět a v jakém množství.

Makroekonomie přednášky – –

8

Jak? - Jakým způsobem a v jaké kombinaci. Pro koho? - Komu budou statky určeny.

Typy ekonomických systémů – Zvyková ekonomika – na základě tradice, rituálů a zvyků, poznatky se předávají z generace na generaci. Tento ekonomický systém funguje u domorodých kmenů. – Direktivně řízená ekonomika – centrálně plánovaná ekonomika – řídící centrum má moc plánovat ekonomické otázky (Co?, Jak?, Pro koho?). Tento systém fungoval v naši republice do roku 1989. – Tržní systém – funguje na principu hry poptávky a nabídky – neviditelná ruka trhu. – Smíšená ekonomika – neviditelná ruka trhu je obohacená zásahy státu – je postavena na tržních základech s prvky vládních zásahů. Tržní koloběh Tržby

Platby za výroky Trh výrobků a služeb Výrobky Poptávky Domácnosti Nabídka Důchody

Co? Jak? Pro koho?

Nabídka Výrobky

Firmy

Poptávky Trh výrobních faktorů L, A, K

Platby za VF

Vstupní – materiální výrobky. Vstupy nabízené domácnostmi. Práci nabízejí domácnosti, firmy nabízejí zaměstnání. Trh – místo, kde se potkávají nabízející a poptávající, místo, kde se dohodne cena zboží a jeho nakoupení, cílem je obchod uzavřít – burzy komodit, burzy cenných papírů, aukce, dražba. Rozlišujeme trhy na lokální, místní, národní, kontinentální, atd. Neviditelná ruka trhu – jako první tento výraz použil anglický ekonom Adam Smith 1723 – 1790. Vydal pojednání o podstatě a původu bohatství národů – popisuje mechanismus – neviditelnou ruku trhu. Každý jednotlivec sleduje svůj maximální zisk. Při prosazování svého zájmu dochází k prosazování veřejného zájmu. Zdar jedince vyvolá zdar pro společnost. Principy tržního hospodářství – poptávka, nabídka, cena. Poptávka – (Demand – D) množství zboží, které jsou lidé při daných cenách ochotni a schopni koupit. Individuální poptávka – jeden poptávající poptává jeden druh zboží. Tržní poptávka – skupina obyvatelstva poptává jeden druh zboží. Agregátní poptávka – AD – souhrn poptávek všech ekonomických subjektů po všech


9

výrobcích. Ovlivňující faktor – Cena zboží – čím vyšší cena, tím menší bude poptávka – cena po jednom zboží (p), cena tržní (P), makroekonomie zná cenovou hladinu (CP). – Ceny jiných zboží – ceny substitutů nebo komplementů. – Důchod nebo příjem spotřebitele – výše bohatství potenciálního kupujícího. – Preference spotřebitelů nebo ekonomických subjektů. – Sezóna. – Móda. Poptávka je funkční stav mezi cenou a poptávaným množství zboží – q – množství zboží. – qd – poptávané množství. –

Qd = f(px) – funkcí ceny x, px – cena zboží. p px 1

qd 40

q d´ 50

5 4

2

30

40

3

20

30

2

4

10

20

1

d´

3

d

0

10

20

30

40

50

q

d – individuální poptávka po statcích d´- posun křivky doprava – zvýšení důchodu, či změna preferencí Posun křivky – změna vyvolaná jinými faktory, než změnou ceny. Posun po křivce – cenová změna, nedochází ke změně poptávky, ale změní se poptávané množství. Poptávka není poptávané množství. Obecný tvar rovnice poptávky qd = a + b * px Tržní poptávka – horizontální součet Mějme dva kupující, pana Brauna a pana Smitha, budeme sledovat vlastnosti tržní poptávky.


10

p

p 5 4 3

dB

dS

2 1

0

10

20

30

40

50

0

10

20

40

30

50

P p(P)

5 4 3

D

Braun Smith

D

1

30

40

70

2

20

30

50

3

10

20

30

2 1 Q

30

40

50

60

70

Nabídka (Supply) – individuální, tržní, agregátní, faktory ovlivňující nabídku, křivka nabídky. Obecný tvar rovnice nabídky qs = f * px Rovnovážná cena p

Nedostatek zboží na trhu 5 4

S

P*3 2

s

D

1 0

10

20

30

40

50

0

10

Q*20

30

40

Nadbytek zboží na trhu

50


11

Nabídka Souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh, nazýváme celkovou (agregátní) nabídkou (Aggregate supply – AS). Celková nabídka je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat. Zda se jim podaří prodat vše, co vyrobili a zda se jim podaří prodat vše za ceny, které zamýšleli, to ukáže trh. Individuální nabídkou rozumíme nabídku jednoho výrobce. Je určena objemem výroby tohoto výrobce a zamýšlenými cenami jeho výrobků. Dílčí (tržní) nabídkou (Market supply MS, resp. S) rozumíme nabídku jediného výrobku od různých výrobců. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku. Křivka nabídky Nabídka má dvě proměnné. Objem produkce (Q) a cenu produkce (p). vztah mezi těmito proměnnými vyjadřuje křivka nabídky. Konstrukce grafu je velmi prostá. Vycházíme z tabulky, o které můžeme předpokládat, že jsme ji získali na základě empirického pozorování. Na vodorovnou osu vyznačíme body Q1, Q3, Q4, na svislou body p1 – p4. v průsečíku kolmic vedených k těmto osám získáme body, které se stanou základem křivky. Hodnotu Q2 si doplňte do tabulky sami. Stejně můžeme určit množství produkce při kterékoliv ceně, kterou si vyznačíme na ose x.

Zákon rostoucí nabídky Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tento její tvar není náhodný. Odpovídá zákonu rostoucí nabídky. Podle něj růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles ceny vyvolá pokles nabídky neboli s růstem ceny nabídka roste. Z této formulace zákona je patrné, že cenu p považujeme za určující (nezávislou) proměnnou, objem Q je závislý na ceně. Opačný vztah bezprostředně neplatí. Jaké jsou příčiny rostoucí nabídky? Prodávat za vysokou cenu je určitě pro výrobce zajímavější než prodávat lacino. Proto růst cen vyvolá zvýšený zájem o výrobu, přiláká další výrobce, vyvolá zájem o růst výroby u těch, kteří dříve vyráběli méně. Nejde však jen o zájem. Ten by sám o sobě nestačil. Zvýšení cen zároveň růst objemu výroby umožní. Budou-li vyšší ceny, budou vyšší příjmy a výrobci udělají víc než v minulosti. Budou pak moci nakoupit


12

větší množství dodatečných výrobních faktorů a rozšířit výrobu. Pokuste se sami zformulovat, jaký vliv bude mít na nabídku pokles ceny. Za další a možná hlavní příčinu rostoucí nabídky bývá považován zákon klesajících výnosů. Jestliže výnosnost jednotlivých výrobních faktorů s jejím rostoucím objemem klesá, je jasné, že větší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce: mají-li být tyto náklady uhrazeny, musí být cena vyšší. Nabízené množství a nabídka Od pojmu nabídka musíme odlišit termín nabízené množství. Zatímco nabídka je znázorněna celou křivkou nabídky, grafickým znázorněním nabízeného množství je bod na této křivce. Jde o objem nabídky při té které konkrétní ceně. Když jsme se ptali na hodnotu Q2, chtěli jsme vlastně znát nabízené množství produkce při ceně p2. pokud cena klesne, klesne objem nabízeného zboží, pokud cena vzroste, objem nabízeného množství zboží také vzroste. Co když se ale objem nabízeného množství zboží změní, aniž by se změnila cena? Může taková situace nastat? Jistě, může. Změna má zřejmě jinou než cenovou příčinu (např. vzrůst nákladů na výrobu). Znázorněme si takový případ graficky. Graf – změna celkové nabídky a)

b)

V grafu a) vidím dvě situace. Plná šipka znázorňuje případ, kdy změna ceny vyvolá změnu nabízeného množství. Dojde k posunu po křivce nabídky z bodu A do bodu B. přerušovaná šipka odpovídá situaci, kdy z nějakého důvodu vzrostl objem nabízeného množství zboží, aniž by se změnila cena. Posuneme se z bodu A do bodu C. Vidíme, že jsme se dostali mimo námi znázorněnou křivku nabídky. Uvažujeme dál, co se stane, když se teď změní cena. Nabídka bude reagovat na růst ceny obvyklým způsobem – růstem objemu nabízeného množství a naopak. (znázorněno v grafu b). Jako spojnici bodu E, C a D získáme novou křivku nabídky. Každé úrovni ceny nyní odpovídá vyšší objem nabízeného množství zboží. Pokud se ostatní podmínky na trhu nezmění, bude tato nová křivka nabídky rovnoběžná s původní. V tomto případě jde o posun křivky nabídky, který odráží celkovou změnu nabídky na trhu. Musíme proto důsledně odlišovat pojem posun po křivce (změna nabízeného množství vlivem změny ceny) a posun křivky (změna nabídky vyvolané jinými než cenovými vlivy). Právě tady se


13

velmi často chybuje. Věnujte proto těmto pojmům zvláštní pozornost. Poptávka Souhrn všech zamýšlených koupí na trhu nazýváme celkovou (agregátní) poptávkou (Aggregate demand – AD). Celková poptávka je určena objemem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. Trh opět ukáže, nakolik se jim podaří jejich představy realizovat. Individuální poptávkou rozumíme poptávku jediného kupujícího nebo také poptávku po produkci jediného výrobce. Dílčí (tržní) poptávkou rozumíme (Market demand – MD, resp. D) rozumíme poptávku po jednom výrobku. Při vymezení nabídky nám stačilo definovat ji jako souhrn zamýšlených prodejů a bylo to přesné. S poptávkou je to složitější. Všichni známe z každodenního života situaci, kdy bychom si velmi rádi něco koupili, ale nemůžeme, protože nemáme dostatek peněz. Obecně říkáme, že jsme limitováni naším rozpočtovým omezením. Ekonomickou teorií zajímá právě jen poptávka v rámci rozpočtového omezení neboli tzv. efektivní koupěschopná poptávka. Ta má vliv na situaci na trhu. Touhy spotřebitele, které nejsou podloženy penězi, nemají bezprostřední ekonomický význam. Křivka poptávky Poptávka má dvě proměnné. Objem zboží, které chtějí kupující v rámci svého rozpočtového omezení získat a ceny, za které je chtějí získat. Ceny jsou opět určující, objem poptávky je od nich odvozený. Vztah mezi těmito proměnnými vyjadřuje křivka poptávky. Graf poptávky

Konstrukce křivky poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky. Doplňte si do tabulky poptávané množství při ceně p2.


14

Zákon klesající poptávky Křivka poptávky je klesající. Samozřejmě opět nejde o náhodu, ale o projev zákona klesající poptávky. Podle něj když cena vzroste, poptávka klesne, když cena klesne, poptávka vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávka klesá. Klesá-li cena, zboží je levnější a tím pro poptávku lákavější. Nižší cena zároveň umožňuje v rámci nezměněného rozpočtového omezení nakoupit více zboží těm, kteří dříve nakoupili méně. U některých druhů zboží, které nekupuje každý, přiláká snížení ceny další kupce. Pokud stojí jahody v zimě 100 Kč za kilogram nekoupí je prakticky nikdo. Na začátku léta, kdy jsou za 40 Kč, je málo těch, kteří jsou ochotni utratit za ně více než 20 Kč a koupit si tedy více jak půl kilogramu. Později, nejen že za 20 Kč koupíte kilogram celý, ale nízká cena jahod způsobí, že si jich koupíte třeba pět kilo na zavařování. Navíc si je koupí i ti, kteří ze začátku sezóny o jejich koupi neuvažovali, protože jsou chudí a jahody nejen po stu, ale i po čtyřiceti korunách pro něj byly nedostupným luxusem. Nízká cena zboží zpřístupní a zároveň je významným psychologickým faktorem, který způsobí zvýšení poptávky. Poptávku ovlivňují také jiné faktory (například změny v důchodech spotřebitelů). Opět tedy rozlišujeme změnu poptávaného množství od změny poptávky, posun po křivce a posun křivky. Elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky – vztah mezi změnou ceny poptávaného zboží a změnou poptávaného množství vyjadřuje cenová elasticita poptávky. Vyjadřuje se jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen. Elasticitu měříme koeficientem cenové elasticity poptávky. Koeficient cenové elasticity poptávky (ED) tedy udává, o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o jedno procento. Elasticita poptávky = % změna množství : % změna ceny Q2 – Q1

:

p2 – p1

ED = (Q2 + Q1) : 2

(p2 + p1) : 2

Kde p1 – počáteční cena a p2 cena po změně, Q1 je poptávané množství před změnou a Q2 poptávané množství po změně. Poznámka – Elasticitu poptávky nesmíme zaměňovat se sklonem křivky poptávky. Ten je dán změnou absolutní a nikoli procentní.

Podle velikosti koeficientu elasticity rozlišujeme elastickou a neelastickou, případně jednotkově elastickou poptávku. Neelastická poptávka je taková, kdy hodnota ED < 1. to znamená, že změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží. Elastická poptávka je taková kdy hodnota ED > 1, to znamená, že změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného množství. Pokud hodnota ED = 1, hovoříme o jednotkově elastické poptávce. To znamená, že změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží. Pokud bychom chtěli být zcela přesní, koeficient elasticity je vždy záporné číslo a uvedená tvrzení platí pro jeho absolutní hodnotu. Kromě uvedených případů existují i dvě krajní možnosti – - Dokonale elastická poptávka, pro níž je ED = nekonečnu. Za určitou cenu se tedy prodá


15

jakékoliv množství zboží. Změny poptávkového množství jsou vyvolány jinými faktory než cenou. Křivka poptávky je rovnoběžná s osou x. - Dokonale elastická poptávka, pro níž je ED = 0. V tomto případě je poptávané množství konstantní, se změnou ceny se nemění. Křivka poptávky je rovnoběžná s osou y. Graf elastické poptávky Graf dokonale elastická a neelastická poptávka a) b) c)

V grafu a) sledujeme neelastickou poptávku, v grafu b) vidíme křivku elastické poptávky a křivka v grafu c) odpovídá jednotkově elastické poptávce. Definovali jsem cenovou elasticitu poptávky a ukázali jsme si různé případy elasticity. Na čem však elasticita poptávky závisí? Nejvýznamnější jsou následující faktory – 1. Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojující základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech. 2. Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je podíl vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto zboží. 3. Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější jsou substituty, tím je elasticita poptávky vyšší. 4. Elasticita poptávky se rovněž mění v čase – s prodlužováním časového horizontu se zvyšuje. Elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita poptávky různá. Zakresleme křivku poptávky jako přímku, jak je tomu v grafu dokonale elastická a neelastická poptávka. Poptávka je při malém množství elastická a postupně se její elasticita snižuje, až se přes bod jednotkové elasticity stává při velkém množství poptávaného množství neelastickou. Graf proměnlivá a konstantní elasticita poptávky


16

V grafu a) vidíme poptávku zobrazenou jako přímku, bod ED = 1 odpovídá bodu jednotkové elasticity, nad ním je poptávka elastická, pod ním je neelastická. Graf b) představuje křivku poptávky s konstantní elasticitou, pro kterýkoliv bod je možné získat stejný údaj o elasticitě, ED = v každém bodě křivky. Kromě cenové elasticity poptávky můžeme sledovat důchodovou elasticitu, která vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele. Dále můžeme vyjadřovat křížovou elasticitu poptávky, která udává jak se změní poptávané množství po určitém zboží, změní-li se cena jiného zboží. V obou případech se opět jedná o procentní změny. Cena Rovnovážná a tržní cena Co je cena víme. Nyní se podíváme, jak se formuje na trhu. Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. Cenu, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky nazýváme rovnovážnou cenu. Stav rovnováhy je na trhu velmi vzácný a výjimečný. Dochází zde k neustálému střetávání nabídky a poptávky, resp. kupujících a prodávajících, jejichž představy o objemu realizované produkce a především ceně se liší. Cenu, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky, nazýváme tržní cenu. Graf utváření ceny

Graf jsme získali spojením křivky nabídky a křivky poptávky. V průsečíku křivky nabídky a křivky poptávky získáme bod E, který vyjadřuje stav rovnováhy na trhu. Spuštěním kolmice z tohoto bodu na osu x zjistíme, jaké množství produkce bude v této situaci prodáno a zároveň koupeno (QE), spuštěním kolmice k ose y zjistíme, za jaké ceny se bude obchodovat (pE). cena pE je rovnovážnou cenou. Je to taková cena, za kterou jsou výrobci ochotni prodávat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit nebo naopak cena, za kterou si chtějí kupující koupit právě tolik zboží, kolik jsou výrobci při této ceně ochotni prodat. Formální rovnováhy na trhu Jestliže nabídka zboží na trhu momentálně převyšuje poptávku, pak to znamená, že tržní cena je příliš vysoká. Při takovéto ceně výrobci příliš vyrábějí a spotřebitelé málo kupují. V důsledku toho vzniká na trhu přebytek zboží. Chtějí-li se výrobci zbavit tohoto přebytku, chtějí-li prodat vše, co vyrobili, musí cenu snížit. Snížení ceny vyvolá růst poptávky a zároveň pokles nabídky. To jsem si vysvětlili v předchozím textu. Pokud objem nabídky (nabízené množství) klesá příliš a objem poptávky naopak příliš roste, nastane opačná situace. Poptávka


17

převyšuje nabídku, znamená to, že tržní cena je příliš nízká. Mnoho spotřebitelů chce kupovat zboží, které má jen málokdo zájem při tak nízké ceně vyrábět. Chtějí-li spotřebitelé svoji poptávku uspokojit, musí zaplatit více. Růst ceny zvyšuje objem nabídky a zároveň snižuje objem poptávky. Je tedy patrné, že při vysoké ceně vzniká na trhu situace, ve které přebytek nabízeného zboží sám zajišťuje pokles ceny a naopak, při nízké ceně nedostatek zboží vyvolává její růst. Trh tímto způsobem neustále inklinuje směrem k rovnovážné ceně a k vyrovnávání objemu nabídky a poptávky, i když – jak už bylo řečeno – stavu rovnováhy dosahuje výjimečně a krátkodobě. Zároveň vidíme, jak těsně je v tržním mechanismu provázena cena, nabídka a poptávka. Odpověď na otázku, který z těchto faktorů je primární, je stejně obtížná jako říci, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Prostřednictvím tržního mechanismu se tedy dříve jednosměrný vztah (cena jako určující proměnná, objem nabízeného resp. poptávaného množství jako odvozený) mění ve vztah vzájemné závislosti. Nejen že cena ovlivňuje nabídku a poptávku, ale také nabídka a poptávka zpětně působí na cenu. Zrekapitulujme si celý výklad pomocí grafu – Graf tržní rovnováhy

Východiskem sestavení grafu je graf znázorňující utváření ceny. Nyní budeme uvažovat situaci, kdy je tržní cena vyšší než rovnovážná. Zakreslíme si pro tuto cenu přímku rovnoběžnou s osou x. v průsečících křivek nabídky a poptávky s touto přímkou spustíme kolmice k ose x. Je patrné, že osa QS je větší než QD. Úsečka QSQD vyjadřuje přebytek objemu nabízeného zboží nad poptávkou po něm. Má-li se tento přebytek zlikvidovat, musí dojít ke snížení ceny. Při nižší ceně (p´) získáme nové průsečíky a z nich nový objem nabídky (Q´S) a poptávky (Q´D). vidíme, že úsečka Q´SQ´D je kratší ve srovnání s úsečkou QSQD. Přebytek se zmenšil. K vyrovnání nabídky a poptávky dojde ve chvíli, kdy QS a QD splynou s QE. Současně p splyne s pE. K vyrovnání nabídky a poptávky dochází ve směru šipek. Odvoďte si samostatně situaci, v níž poptávka převyšuje nabídku. Vlivy změny nabídky a poptávky na rovnováhu Nyní si položíme otázku, co se stane, když se změní nabídka a poptávka na trhu jinými než cenovými vlivy, když dojde k posunu křivky nabídky.


18

Graf vliv změny nabídky a poptávky na rovnováhu

V grafech vidíme, jak posun křivky nabídky nebo poptávky vlevo nahoru či vpravo dolů vyvolá změnu rovnováhy. Ustanoví se nová rovnovážná cena, která vyvolá změnu v objemu zboží, které se za tuto cenu bude prodávat a kupovat. Posun křivky nabídky vlevo nahoru, který odráží pokles celkové nabídky (při stejné ceně budou výrobci nabízet objem zboží nižší než před posunem) způsobí růst rovnovážné ceny a pokles objemu obchodovaného zboží. Vzrůst celkové nabídky bude mít opačné důsledky (graf a). Pokles poptávky posune křivku poptávky vlevo dolů, což způsobí souběžný pokles rovnovážné ceny a objemu obchodovaného zboží, vzrůst poptávky bude působit opačně (graf b). Vidíme tedy, že změny obou veličin mají na tržní situaci různý vliv. Zatímco při změně nabídky cena roste a objem klesá a naopak, při změně poptávky se cena a objem obchodovaného zboží mění stejnosměrně. Dokážete tento jev zdůvodnit? Naše úvahy bychom mohli zkombinovat. Mohli bychom uvažovat, co se stane, pokud budou probíhat změny na obou stranách trhu současně. Když poptávka vzroste a nabídka současně klesne, či naopak nebo pokud nabídka a poptávka současně poklesnou či vzrostou. Pokuste se některé z těchto situací zmodelovat a zdůvodnit závěry, ke kterým jste dospěli. Cíle hospodářské politiky Magický čtyřúhelník u = Míra nezaměstnanosti. g = Míra ekonomického růstu. π = Míra inflace. B = Bilance zahraničního obchodu – rozdíl vývozu a dovozu.

Rok 2003

2001

q = 2%

g = 3%

u = 9%

u = 8,5%

π = 2%

π = 5%

B = - 3,3%

B = - 5,3%


19 g% 3

2 1

u%

0 0

5

10

15

8

- 5,5

- 3,3

B % R HDP

4

2

π% HDP (GDP), HNP (GNP) HDP – v peněžním vyjádření celkový objem konečné produkce vyrobený v dané zemi za jeden rok pomocí výrobních faktorů umístěných v té dané zemi. Faktory působící zde – cizí výrobní faktory i naše. HNP – objem konečné produkce vyrobený kdekoliv na světě pomocí výrobních faktorů ve vlastnictví národních majetků. Poznámka – USA má výrobní faktory rozšířené po světě, proto má HNP na velmi vysoké úrovni. ČR má převážně produkci rozšířenou jen na svém území = HDP. Produkce musí být nakoupena, resp. prodaná poprvé, opakovaný prodej se do HDP nezahrnuje. Vyjadřuje se v tržních cenách. 3 metody výpočtů Výdajová metoda – sčítá výdaje ekonomických subjektů za vyprodukované výrobky a služby. C = Spotřeba domácností. IG hrubé (IG = IN čisté + a Ir) – firmy – investice (Ir – restituční) G = vládní výdaje určené na nákupy, mzdy státních zaměstnanců, oprava silnic, výstavba nemocnice, nepatří sem transfery – sociální dávky, dotace exportérům, zemědělcům. NX = EX – Im (Čistý export = export – import) GDPNP = tržní ceny Důchodová metoda – je součtem příjmů (důchodů) vlastníků výrobních faktorů. w = Mzda. i = Kapitál – úrok, zisk. z = Zisk. r, R = Půda – renta. s = Samostatně výdělečná činnost.


20

a = Amortizace. Tn = Nepřímé daně. a/Tu = DPH, spotřební daň = nepřímé daně. (Tu – Nepřímé daně) GDPMP - Tu GDPFC = v cenách výrobních faktorů -a NDPFC + NX FI = Čistý export důchodů z výrobních faktorů NNPFC = NI – čistý národní produkt (v cenách faktických) (NI – národní důchod) - Zu = Nerozdělené zisky firem - Ss = Sociální pojištění - tIc = Daně ze zisku korporací + TF, TR = transfery – podpora v nezaměstnanosti, starobní, vdovský, sirotčí důchod, dotace zemědělcům, dotace exportérům, finance ve státním vlastnictví - TD = přímé daně DI (%) (YD) – disponibilní důchodem DI = C + S = spotřeba domácností + úspory Odvětvová metoda

Produkce 100 80 60 40 20 0

Zemědělské

Mlýny

Pekárny

Obchod

Odvětví

GDP = 20 + 10 + 30 + 5 = 65 GDP + výkony domácností – mytí oken, uvaření jídla, vyprání prádla + výkony stínové ekonomiky – černý trh, prodej drog - škody na životním prostředí + hodnota volného času – čím je technologie dokonalejší, tím kratší potřeba času je na výrobu = volno


21

NEW – čistý ekonomický blahobyt – teoretický ukazatel nezjistitelný HDI – index rozvoje lidstva – teoretický ukazatel vyjadřující blahobyt země – ekonomickou úroveň země. – Průměrná délka života. – Přístup k vzdělání. – Dostupnost pitné vody. – Standard životní úrovně. Index lidského strádání, utrpení – Pravděpodobná délka života. – Denní příjem kalorií. – Očkování dětí. – Počet TV na obyvatele. – Politická svoboda. – Občanská práva. NEW

GDP

GDP/1obyvatel

ČR

30 000 000 USD

10 000 USD

Rusko

3000000000 USD

2 000 USD

USA

8 000 000 000 USD

4 0000 USD

Minimální v běžných cenách

X X

Reálné ve stálých cenách

(v období, které probíhá)

Způsob měření cenové hladiny Cenová hladina – souhrn, agregát, který zohledňuje všechny ceny všech výrobků, bere se v úvahu procentní hladina produktů, bereme v potaz cenové indexy. Cenový index – vážený průměr cen produktů v ekonomice vyráběných CPI – index spotřebitelských cen. IPD – implicitní cenový deflátor (hrubého domácího produktu) Indexy slouží k tomu, abychom zjistili cenovou hladinu. Rozlišujeme dvě období – Základní období = 0 (T – 1). – Běžné období = 1 (T) IPD = GDPN/GDPR GDPN = Nominální HDP – běžné ceny. GDPR = Reálné HDP – skutečné ceny. – –

Běžné ceny – platí dnes. Stálé ceny – ceny základního období.


22 n

∑

p1i ∗q1i

∑

p0i ∗q1i

GDP N i=1 IPD= = n GDP R i=1

pi =Cena itého výrobku. qi = množství itého výrobku. Váha = Procentní zastoupení v daném koši z běžného období. 1 = Běžné období – ceny a váha běžného období. 0 = Základní období. Váhy z běžného období (n = cca 7000) 775

∑

p1i ∗qi0

∑

pi ∗qi

CPI = i=1 775 i=1

0

0

Váhy ze základního období – koš 775 položek – platný od roku 1999. Model – důchod – výdaje Jednoduchý Keynesiánský výdajový model s multiplikátorem – model, který se snaží ukázat, jakým způsobem je determinován, ovlivňován, utvářen reálný produkt ekonomiky. J. M. Keynes – angličan – ekonom – vytvořil školu – koncepci – reakce na vývoj ve světové ekonomice během velké světové ekonomické krize (20. léta 19 století). Jeho teorie je založena na aktivní účasti vlády – zadávání veřejných zakázek. Jeho dílo je „Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz (1936)“. Předpoklady fungování modelu – Ekonomika je v recesi. – Cenová hladina se nemění – i = úroková sazba, p = cenová hladina = = konstanta (GDPR = GDPN). GDP = Y (NI) = DI (Y0) Y = Národní důchod DI = Disponibilní důchod. Vyrobený produkt ztotožníme s důchodem – nastává rovnost. (Zamýšlené, plánované) AE = Agregátní výdaje. C = Zamýšlené spotřební výdaje domácností. I = Hrubé investice firem. G = Vládní výdaje bez transferů.


23

NX = Čistý export.(NX = EX vývoz – Im dovoz) AE 4 = C + I + G + NX Spotřeba – dva výdaje – Autonomní složka (CO) – závislá na velikosti reálného důchodu, nezohledňuje se velikost důchodu. – Indukovaná složka (C1) – Závislá na velikosti důchodu. YD = Y = C + S YD = Disponibilní důchod. C = Spotřební výdaje. S = Úspory. AE agregátní výdaje

Y=C

200 C1

100 C1

0

200

200

Y1

Y2

Y – Reálný důchod

∆ C, ∆ Y – o kolik haléřů zvýšíme své výdaje, když důchod vzroste o jednu jednotku – jednu korunu. C = Plánovaná spotřeba. C = C0 – C 1 – funkce celkové spotřeby. Co = Autonomní spotřeba. Y =Volný důchod. C1 = Indukovaná spotřeba – C1 = c * y, c = mpc = mezní sklon ke spotřebě., c = ∆ C/∆ Y C = C0 + C1 (C0 + mpc * Y)


24

C Plánovaná spotřeba

Y=C C = C 0 + C1 C1

C0

C0

0

Y1


Y2

Znázorňuje rozměrovou stejnost Faktory, které ovlivňují spotřebu – Disponibilní důchod obyvatel. – Permanentní důchod – průměrná úroveň důchodu, který očekáváme, že budeme získávat během delšího období. Autorem této teorie je americký ekonom M. Friedman = zakladatel monetarismu – neoklasická ekonomie – upřednostňuje hru nabídky a poptávky, bez nutnosti zásahu státu = neviditelná ruka trhu. – Bohatství domácností – nashromáždění hodnot. – Očekávání budoucího výdaje. – Důvěra ve stabilitu měny. – Národní zvyklosti. Spotřební výdaje jsou v čase relativně stabilní. Investování – autonomní veličina – nezávisí na reálném důchodu. I, AE Investice I´ I I´ 0

Y

↑ - Posun autonomních investic – vláda vyhlásí daňové úlevy, firmy tak více investují. ↓ - Posun autonomních investic – pokles mezd, růst daní. S = I (Dvou sektorová ekonomika) Úspora = Investice


25

Y=C C, S, I C = C0 + mpc * Y S = mps * y

B C0 0

Y = Reálný důchod

YB

Znázorňuje – C0 – , spotřeba převyšuje úspory, záporné úspora – žije se na dluh. B = úspory se rovnají 0 C = Spotřeba. S = Úspora. mps = mezní sklon k úsporám, mps = ∆ S/∆ Y, mezní sklon ke spotřebě mpc = ∆ S/∆ Y . ∆ S = Změna úspor. ∆ Y = Změna důchodu. Změna důchodu 1 = použije se částečně na úspory a částečně na spotřebu ∆ Y1 = ∆ C + ∆ S. C+I AE = C + I E AE, C, S, I

C = mpc * Y = Spotřební funkce

S = mps * y = Úsporová funkce C0

B E´

I = Investiční funkce

0 Y1

Y2

YE



26

∆Y=1=∆C+∆S/∆Y (∆ Y/∆ Y) = 1 = (∆ C/∆ Y) +( ∆ S/∆ Y) = mpc + mpc 1 = mpc + mps YE = Rovnovážný důchod YE = AE, YE = S = I – úspory budou použity na investice. AE2 = C + I C = Spotřeba. I = Investice. AE = Agregátní výdaje. E = Rovnovážný bod – protnutí s červenou osou – AE = C + I. Úsporová funkce – protíná investiční funkci v bodě, který leží v bodě při kterém platí bod E.

I, AE Úsporová funkce CS = mps * y

Investice

E´

I´ = I + ∆ I

E

I

∆I

Změna důchodu 0 YE

YE´

Y

YE = S = I Klesnou ceny výrobních faktorů, daní – změna autonomních investic o 10 miliad Kč = ∆ I. Bod E není rovnovážný, rovnovážný (nový) bod je E´- odpovídá mu hodnota reálného důchodu YE´. → je delší, než svislá délka – změna 10 miliard – investice, důchod je větší, než 10 miliard - ∆ Y > 10 – multiplikační efekt. Multiplikační efekt AE = Y C, I, AE

AE´ = C + I´ E´

AE = C + I

E

0

YE

YE´

Y


27

AE = Y = Rovnost důchodů a agregátních výdajů. Investice vzrostly o 10 – jak se to projeví na funkci agregátních výdajů = AE ´= C + I + ∆ I – přičteme ji. AE´ = O kolik vzrostl? Vzrostl o → změna důchodu – je větší, než výška investic 10. ∆ YE = YE´ - YE > 10 Firma A vydá 10 miliard na nákup strojů – změna investic. Příjem výrobce strojů (firmy B) je 10 miliard. Důchod 10 miliard se rozpadá na dvě složky, a to na důchod a na úsporu. ∆Y = 10 = ∆ C + ∆ S – 7,5 = spotřební statky, výdaje firmy B, 2,5 = úspora. 7,5 – příjem za prodej pro firmu C. Důchod 7,5 se rozpadá na dvě složky, a to na důchod a na úsporu. Součet výdajů musí být větší, než 10 miliard. mpc = 0,75, mps = 0,25

∑ výdajů = 10 + 7,5 + 0,75 + 7,5 ∑ výdajů = (0,75 * 10)0 + (0,75 * 10)1 + (0,75 * 10)2 ∑ = I/(1 – 0,75) * 10 mpc = Mezní sklon ke spotřebě

k = 1/(1 – mpc) = 1/(1 – 0,75) = 4 Kolikrát se zvýší důchod, když zvýšíme investice o určitou částku ∆ I. k*∆I=∆Y 4 * 10 = 40 Tří sektorová ekonomika AE3 = C + I + G G = Vládní výdaje mimo transfer. AE = Y

E3 AE, C, G, I

AE3 = C + I + G AE2 = C + I

E2

C0

G

0

∆G

∆G E2

E3



28

AE2 = Dvou sektorová ekonomika. E2, E3 = Rovnovážný stav pro dvou nebo tří sektorovou ekonomiku. Autonomní veličina – není závislá na reálném důchodu, ať je důchod jakýkoliv, tak vládní výdaje budou stejné. G = Vládní výdaje – autonomní výdaje. YE2 = Úroveň rovnovážného důchodu. Vládní výdaje mají stejný multiplikační efekt, jako investice. T0 – Autonomní daně – nezávisí na velikosti důchodu – silniční daň, paušální poplatky. T1 = Indukované daně – závisí na důchodu – daň ze zisku – čím vyšší důchod, tím vyšší daň. t = Daňová sazba. Y = Důchod. T1 = t * y Disponibilní důchod se rozpadá na spotřebu a důchod = YD = C + S, YD = Y – D Daně se zvyšují z 0 na 10, tento stav vyvolá pokles disponibilního důchodu, pokles spotřebních výdajů a oslabí to multiplikační efekt. ↑T ⇒ ↓YD ∧ ↓C ∧ slabší multiplikační efekt. kt = Multiplikátor autonomních daní. kt = mpc/1 – mpc = - 0,75/0,25 = - 3 mpc = Mezní sklon ke spotřebě. Transfery – jednostranné převody od státu domácnostem nebo k firmám = záporná daň = TR = - T. Důchod se vlivem transferů zvýší, multiplikátor bude mít znaménko kladné. ktr = multiplikátor transferu. ktr = mpc/1 – mpc = mpc/mps mps = Mezní sklon k úsporám. Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu Státní rozpočet má být vyrovnaný – zvýšíme-li vládní výdaje, musíme zvýšit daně. Zvýšíme výdaje o 100 a daně také o 100 – jaká bude změna důchodu? ∆G = 100, mpc 0,75 ⇒ ∆ Y1 = k * 100 = 1/(1 – mpc) * 100 = 1/(1 – 0,75) * 100 = 4 * 100 = 400 ∆ Τ = mpc = 0,75 ⇒∆ Y2 = kt * 100 = - 3 * 100 = - 300 Změna důchodu je součet dvou změn ∆ Y = ∆ Y1 + ∆ Y2 = 400 – 300 = 100 Čtyř sektorová ekonomika AE4 = C + I + G + NX NX = Čistý export = rozdíl mezi exportem a importem NX = X – M (MX = EX – Im) X = Vývoz závisí na reálném důchodu v zahraničí, lidé budou nakupovat tím více, čím budou


29

bohatší, nezávisí na domácím důchodu. M = Dovoz závisí na domácím reálném důchodu, čím budeme bohatší, tím více budeme nakupovat. mpm = Mezní sklon k dovozu = 0,1 M = mpm * Y Jak se změní výdaje na dovoz, když se změní reální domácí důchod? mpm = ∆ M/∆ Y Funkce čistého exportu M = mpm * Y NX, M, X

X0 = 100

NX = 0

X – Nezávisí na důchodu

0 Y – Reálný důchod NX = 100 – 0 = 100 NX = Čistý export je 0 = vývoz se rovná dovozu. Export = 100 (X) Import = 0 (M) YE3 = Rovnovážný důchod. Graficky sečíst AE3 + NX = AE4 = C + I + G + NX A = 0 = Čistý export A´ = Zvýšení čistého exprtu. E4 = Je níže, než v ekonomice uzavřené. YE4 = Důchod je níže, než v ekonomice uzavřené a proč? Když dovážíme výrobky, musíme za ně platit do zahraničí a tím pádem se nemohou tyto peníze objevit v žádném výdajovém řetězci. Multiplikační efekt je slabší a výdajový řetězec je kratší o výdaje do zahraničí. ko = Multiplikátor otevřené ekonomiky. ko = 1/(1 – mpc + mpm) = 1/(1 – 0,75 + 0,1) = 2,857 mpc = 0,75 mps = 0,25 mpm = 0,1


30 AE = Y

AE

AE3 = C + I + G

AE4 = C + I + G + NX

A´ E3

E4

NX = 0 X0 = 100

0

A YE4

YE3

Y = Reálný důchod NX = funkce čistého exportu

Model agregátní poptávky a nabídky Úroveň rovnovážného produktu pomocí agregátní nabídky a poptávky Agregátní poptávka (AD) – celkové množství reálného produktu ekonomiky, které jsou jednotlivé faktory ochotny nakoupit při dané cenové hladině. QR = GDPR = Reálný produkt. P = Cenová hladina P = CPI = IPD Reálný produkt v penězích, cenová hladina v penězích, procentní údaj, bezrozměrné číslo. Agregátní poptávka se nerovná agregátním výdajům. Agregátní výdaje – výdaje, kterou jsou ochotny vydat subjekty při reálném důchodu. AD = C + I + G + NX Suma peněz, při které chtějí vydat peníze, ale při konkrétní cenové hladině. AD = f (c) – funkcí cenové hladiny. AE = f (q) – funkcí produktu, důchod. NX

P Cenová hladina

G

AD = C + I + G + NX I

C+I+G C+I

0 Q Reálný důchod GDP


31

Čím níže bude cenová hladina, tím méně budou domácnosti ochotny nakoupit. C = Poptávka po spotřebních statcích. I = Hodnota investic. C + I = Sektor firem – 2 sektory. C + I + G = Sektor vlády – 3 sektory. C + I + G + NX = Sektor zahraničí – 4 sektory. Klesající tvar – když roste cena statku z 10 na 15. Kolik jich nakoupíme za rok 150 nebo 100? = nahrazujeme tyto statky jinými levnějšími = mikroekonomie. Když roste cena všech produktů, čím budeme dané produkty substituovat? Jaký je substitut reálného produktu? – Nenakupujeme produkt, ale ukládáme peníze – snížíme spotřebu = efekt reálné důchodové sazby. – Dnešní spotřebu nahrazujeme spotřebou v budoucnu – odložená spotřeba = efekt reálných peněz. – Pokud chceme spotřebovat teď, tak kupujeme produkt ze zahraničí – důvod – při růstu cenové hladiny můžeme omezit nákup domácího reálného produktu = posun po křivce AD = efekt mezinárodního obchodu – Klesá-li cenová hladina – posun po křivce AD dolů. – Roste-li cenová hladina – posun po křivce AD nahoru.

P Cenová hladina

Posun křivky = zvýšení AD AD2 AD1 AD3 0 Q Reálný důchod GDP

AD1 = f (P) AD2 f (R) Vnitřní faktory – změny vyvolané hospodářskou politikou, vládou, ČNB – změna úrokových sazeb, fiskální politika, celní překážky. Vnější faktory – to, co nesouvisí s vládou, co očekáváme, jaký lidé očekávají budoucí vývoj Změna v zahraničním produktu – recese v Německu má vliv i na náš produkt. Když podíl nákupů je 60%, tak jejich vliv na náš produkt je značný. Demografické změny – stárnutí populace. Agregátní nabídka (AS) – celkové množství reálného produktu, které jsou všechny firmy ochotny dodat na trh při dané úrovni cenové hladiny. AS = f (P) – stav mezi produktem a cenovou hladinou Ochota a schopnost dodat je různá v pohledu na krátké a dlouhé období – Krátké období (SR) – je takové, kdy ceny výrobních faktorů se nemění, jsou konstantní,


32

práce, půda, kapitál, mzdy, nájemné se nemění. A pokud to platí, tak při růstu cenové hladiny jsou firmy ochotné a schopné nabízet více (SRAS) P LRAS

Cenová hladina

Posun křivky = zvýšení AD Q*

SRAS

0 LRAS = Dlouhodobé období. SRAS = Krátkodobé období. QK = Hranice produkčních možností.

QK

Q Reálný důchod GDP

Y

Ppf* = Fyzická hranice

Institucionální PPF X Institucionální PPF je níž než Fyzická hranice. Jsme fyzicky schopni využít E faktory více – využíváme vše na doraz. Možnost výpadku provozu, musí být proto provozní přestávka. I dítě může pracovat – institucionální zákony zakazují práci dětí, nelze pracovat 24 hodin = na hranici PPF* se nedostáváme Q* = Potenciální produkt – důležitý údaj – produkt, který by byl v ekonomice vyroben, pokud bychom využívali všechny zdroje optimálně. Optimum – není to maximum – není to maximální produkt, je to situace, kdy ještě není tlak na růst ceny výrobních faktorů. Je zde rezerva. Když chceme více práce, máme možnost si vybrat nové zaměstnance, ale budeme muset platit mzdu novým lidem a tím si zvýšíme náklady. Pokud se zvýší cena elektrické energie, omezuje se agregátní nabídka. A proč? Při určité cenové hladině platíme určitou sumu na mzdy, když musíme platit vyšší mzdy, tak musíme z našich nezměněných zdrojů odebrat více peněz. Tím nám zbývá pro realizaci nabídky méně a klesá tak agregátní nabídka. Očekávání – lidé očekávají zlepšení, či zhoršení situace, připravují se, roste cenová hladina. V případě, že má nastat nárůst cenové hladiny, lidé více nakupují, nakupují do zásob, tento


33

stav má za následek nárůst cenové hladiny, i když by nemusela nastat. Samotní lidé k tomu dali popud svou zvýšenou poptávkou. Klesají-li ceny – optimismus – posun křivky doprava. Stoupají-li ceny – pesimismus – posun křivky doleva. LRAS1

P

LRAS2

0 Q2

Q1

GDPR

Co ovlivňuje LRAS – Množství vstupů – vzroste-li množství vstupů – posun křivky doprava. – Klimatické změny – příznivý jev = růst potenciálu ekonomiky, povodně mají za následek posun křivky doleva = sníží se agregátní nabídka. – Politické události – vypukne-li válka, ekonomika slábne, křivka se posune doleva. – Technický pokrok – příznivý vliv na vývoj ekonomiky – posun křivky doprava. Dlouhodobá makroekonomická rovnováha LRAS AD P

SRAS

Q = Q* U = Un

A

0 Q*

Q

Stav, kdy se všechny křivky protnou, jedná se o dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu. Q* = Potenciální optimální produkt. Un = Přirozená míra nezaměstnanosti – stabilní situace. Může však nastat nabídkový, poptávkový šok = náhlá změna, změna AD. UB = Skutečná míra nezaměstnanosti. Recesní mezera, deflační mezera, nízká cenová hladina, ekonomika je v recesi, ekonomika nevyrábí, co by mohla.


34

Recesní mezera LRAS P SRAS AD B

QB < Q* UB > Un

0 QB

Q*

Q

UB je větší, než UN, je větší, než přirozená nezaměstnanost. Inflační mezera

AD

LRAS

P

SRAS C

QC > Q* UC < Un

0 Q

QC

Q*

Inflační mezera, skutečná míra nezaměstnanosti je menší, než přirozená – využíváme pracovní síly na maximum = růst cenové hladiny. Zreálnění tvaru agregátní nabídky P Klasické pole Keynesovské pole Střední pole 0 Q*

Q


35

Pokud je Q blízko 0 = ekonomika nevyužívá zdroje, tak jak má = Keynesovci = AD má pozvolný sklon, pomalu roste, je plochá za potenciálem Q* = AD roste strmě. Tento stav razí klasičtí ekonomové = AD je strmá. Tvar křivky je výsledkem neoklasické syntézy = P Samuelson = představitel Neoklasického syntézy. Jak můžeme dosáhnout dlouhodobé rovnováhy? Většinou je ekonomika v recesní, nebo v inflační mezeře. AD3 P AS B PB E A PE AD2 PA AD1 0

QA

Q

Q* QB

– –

∆ G – změna vládních výdajů ∆ AE, ∆ G – změna agregátní poptávky, nebo další změna vládních výdajů.

Kde je rovnováha? Rovnováha je v bodě E. A = Produkt je velmi nízký na úrovni QA – málo vyrábíme, je nezaměstnanost, nepříznivý stav – Keynesovské opatření = zvýšit AD vládním zásahem, zvýšíme vládní výdaje G jakožto součást agregátní poptávky, nebo pustíme do ekonomiky více peněz, lidé začnou utrácet, bude se více vyrábět (zvýší se agregátní nabídka), křivka AD se posune doprava. (AD2), produkt bude PE. Představme si, že budeme zvyšovat AD = růst AD z jakéhokoliv důvodu na AD3 = změna agregátních výdajů (AE) nebo změna vládních výdajů (G). E = Rovnovážný bod. B = Opětovné zvýšení produktu PB = zvýšení nové cenové hladiny, posun z bodu Q* do QB je menší posun, než posun z bodu Q* do bodu QA. Zvýšení produktu je malé, oproti více zvýšené cenové hladiny. PE = Cenová hladina v rovnováze = zvýšili jsme produkt, ale oproti PA je to méně do PE (Přinucení pracovat stojí málo peněz v případě, že zvyšujeme práci při recesi), zatímco za potenciálem Q* není kde brát výrobní faktory a tak nastává prudká změna cenové hladiny na bod PB. (Vyšší náklady, než ve stavu z PA do PE). Když ekonomika prožívá recesi, je dobré použít Keynesovství = použít vládní zásahy. Inflační mezera = výdaje by se neměly neúměrně zvyšovat = roste cenová hladina = ekonomiku je třeba přiškrtit = třeba zvolit restrikci.


36

MS

i

MS´

i1 E1

MD

i2 0

M MS = Nabídka peněz – vertikální tvar MD je dán tím, kdo nabízí peníze v ekonomice = peníze nabízí centrální banka, ta se sama rozhodne, kolik peněz v ekonomice bude, neovlivňuje ji úroková sazba, ať je sazba jakákoliv, tak centrální banka chce mít peníze ve výši MS. E1 = Úroková sazba i1. Když centrální banka zvýší nabídku peněz? Když poptávka po penězích je stejná, nastane pokles úrokové sazby = trh peněz se dostane do MS´ a sníží se úroková míra. Vliv poptávky na úrokovou míru i

MS

MD´

0

MD M

Nabídka peněz je stabilní. Z nějakého důvodu se změní poptávka po penězích. Když vzroste poptávka vlivem růstu reálného produktu, roste úroková míra, když poptávka klesá, tak úroková míra také klesá. Složky bankovního systému – Centrální banka, banka bank, cedulová banka, emisní banka – Komerční banky – obchodní banky. – Spořitelny. – Hypoteční banky. – Investiční a peněžní fondy. – Pojišťovny. Tyto vytvářejí nabídku peněz. MS = Peněžní nabídka – peněžní zásoba. Nabídka se určuje dle monetárních agregátů. MB = Monetární báze – přímo ovlivněna centrální bankou, zahrnuje oběživo, množství oběživa stanovuje centrální banka, rezervy mimo banky, ostatní oběživo. M1 = oběživo + šekovatelné vklady = vklady na viděnou = sporožirový účet.


37

M2 = M1 + termínované vklady = pro splatnost je určen daný termín, jsou pomaleji likvidní + vklady v cizí měně = depozitum. USA – M3 = M2 vyšší termínované depozita (nad 100 000) + zvláštní fondy + eurodolarové vklady. L = M3 vysoce likvidní cenné papíry. Peníze Pohled monetaristů – Milton Friedman = Americký ekonom – významný současný ekonom. Poptávka po penězích se sleduje ze dvou pohledů – Transakční poptávka – MDT = f (Y) = funkcí reálného produktu. – Majetková poptávka jako po aktivu – MDA = f (Y, i) = funkcí reálného produktu, ale i úrokové míry.

Y

MDT

0 M Čím vyšší reálný důchod, tím se se poptává po penězích. i

MS

MDA (Y2) MDA (Y1) 0 M i = úroková míra – cena peněz. Čím vyšší je úroková míra, tím méně se po penězích poptává. Y1 = Reálný důchod 100. Y2 = Reálný důchod 200. Y1 < Y2 Vyjadřuje poptávkovou funkci ceny peněz. Poptávku činí domácnosti, firmy, zahraniční firmy. Monetaristé si myslí, že poptávka po penězích je relativně stabilní a to z toho důvodu, že je funkcí důchodu, ten se relativně také často nemění, důchod je tedy relativně stabilní, tak je to i


38

s cenou peněz. Když se mění úrokové sazby nastane posun po křivce. Keynes J. M. = Modifikovaná teorie o penězích = teorie preference likvidity = schopnost přeměny aktiv v peníze. Lidé preferují likviditu, lidé chtějí peníze, tento stav je předpokládaný. 1. Transakční – LT f (Y) = Funkce důchodu. 2. Opatrnostní – LO f (Y, i) = Funkce důchodu i úrokové míry – zjišťuje se vůči neočekávaným událostem – jistota zaopatření se – část peněz je v pohotovosti. Když poroste úroková míra, není dobré držet peníze, nevyplatí se mít hotovost, nakoupí se jiná finanční aktiva, cenné papíry, termínované vklady. 3. Spekulační – LS f (i) = Funkce úrokové míry. L = Poptávka po penězích. Proces tvorby (kreace) nebo destrukce bankovních depozit. Emise oběživa – emisi může provádět jen centrální banka. Komerční banky provádějí – Aktivní obchody – poskytování úvěrů. – Pasivní obchody – přijímání vkladů od vkladatelů. – Neutrální obchody – přepážkové operace a poradenství. Banka první generace Aktiva Povinné rezervy Přebytek rezerv Suma aktiv

+100 + 900 1000

Vklad

Pasiva 1000

Suma pasiv

1000

Povinné rezervy – zákonné rezervy. Přebytek rezerv – banka s nimi může nakládat dle svého uvážení. Banka tyto peníze investuje, použije je celé k půjčce klientovi v podobě úvěru, klient koupí výrobky a služby a tyto zaplatí úvěrem. Dodavatel dostane tak zaplaceno z úvěru odběratele, dodavatel je uloží do banky druhé generace. Rd = Míra povinných rezerv = 0,1. V české ekonomice je to 2%. Tyto rezervy jsou ukládány u cedulové banky. Banka druhé generace Aktiva Povinné rezervy Přebytek rezerv Suma aktiv

+ 90 + 810 900

Vklad

Pasiva 900

Suma pasiv

900

Tento jev se může opakovat a postup může dojít až do banky n generace. Suma od D1 do DN = 10 000. (v tomto případě je rd 10%)


39 00

Změna D=∑ D 1 = D 0 ∗ i=0

1 = D 0 ∗m rd

∆ D = Přírůstek depozit. D1 = od 0 po nekonečno D0 = Původní vklad. m = Peněžní multiplikátor – multiplikátor bankovních rezerv. rd = míra povinných rezerv. V případě, že rd je 2%, tak přírůstek depozit je 50 000. Rekapitulace 10% Změna D = 10 000, rd = 0,1 2% Změna D = 50 000, rd = 0,02 Poptávka po penězích i

MD 0 M Když klesá úroková míra, tak lidé budou preferovat hotovost. Když bude úroková míra vysoká, tak lidé budou investovat do finančních aktiv. Dochází tak k posunu po křivce.

MS´

i

MS

MS´

E´

iE´

E iE

MD 0 M

E = Roste množství peněz, takže úroková míra je nižší. E´ = Klesá množství peněz, takže úroková míra je vyšší. MS = Nabídka peněz. Když se sníží nabídka peněz, nastává posun doleva a úroková sazba se zvyšuje. Když se zvýší


40

nabídka peněz, nastává posun doprava a úroková míra klesá. Křivka se posune doprava, když roste důchod, úroková míra se zvyšuje. Když důchod se snižuje, snižuje se úroková míra. i

MS

E´

i´

MD´

i 0

E

MD M

Nabídka peněz je poměrně stabilní, avšak z nějakých důvodů může změna taktéž nastat. Kvantitativní teorie peněz Množství peněz v ekonomice ovlivňuje přímo úměrně cenovou hladinu. M*V=P*Y M = Peníze. V = Rychlost obratu peněz, kolikrát se každá peněžní jednotka použije za rok k nějaké transakci. Je považovaná dnes za poměrně stabilní veličinu, nemá výkyvy a mění se předvídatelně = nízká volativnost. P = Cenová hladina. Y = Reálný důchod. Candbridští ekonomové se zabývali touto rovnicí a modifikovali ji MD = k * P * Y k = Candbridský koeficient k = 1/V – technologický koeficient – závisí na způsobu plateb v zemi – hotovost nebo bezhotovost, jedná se o poměrně stabilní veličinu. Poptávka po penězích – množství přímoúměrně ovlivňuje nominální produkt. Když nominální důchod je relativně stálý, tak přímoúměrně ovlivňuje cenovou hladinu. Inflace – měříme ji pomocí míry inflace. Míra inflace π – vyjadřuje míru změny cenové hladiny. π = (P1 – P0) / P0 P1 = Cenová hladina běžného období. P0 = Cenová hladina základního období. P1 a P0 zjistíme pomocí IPD nebo CPI nebo dle ceny výrobců PPI.


41

Inflace – stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Co když cenová hladina neroste, ale klesá, hovoříme pak o deflaci. Deflace – stálý a nepřetržitý pokles cenové hladiny – období 1918 – konec první světové války. Ministr financí Alois Rašín se zasloužil o nastolení deflační politiky, pokles cenové hladiny i když byla hyper inflace. V roce 1923 byl na něj spáchán atentát. Co když inflace v průběhu najednou zrychlí, mluvíme tak o akcelerované inflaci. π Deflace = Desinflace Akcelerovaná inflace 0

Inflace Čas

Inflace – 0 – 10% Plíživá inflace, mírná inflace – důsledky jsou zanedbatelné, cenová hladina se u některých komodit sníží a u některých se zvýší. – 10 – 100% Pádivá inflace – destabilizuje trhy. – 100 – 1 000% - 1 mild. % - Hyper inflace – (1. sv. válka) nastává naturalizace ekonomiky – lidé chtějí zboží místo peněz. Setrvačná inflace – zahnízdí se v očekávání lidí – inflace setrvává na stálé míře. Lidé se na tuto situaci připraví. Anticipovaná inflace – zahrnuta v očekávání. Fischerova rovnice Reálná úroková míra (r) = i – πe i = Nominální úroková míra. πe = Očekávaná míra inflace. Očekáváme, že inflace očekávaná bude 3%. Chceme mít úrok 5% a úroková míra bude 8%. 5% = 8% - 3% Když úroková míra nakonec bude 5%, tak zisk bude 3%. 3% místo 5% = 8% - místo 3% bude 5% (Rozdíl 3% a 2%) 3% = Anticipovaná inflace – očekávaná inflace. 2% = Neanticipovaná inflace – neočekávaná inflace. Další členění inflace – jakým způsobem roste cenová hladina – – Otevřená inflace – Zjevná forma – vidíme jak ceny rostou, můžeme se připravit. – Skrytá inflace – schovává se za pseudo inovace – změna výrobku – cena je vyšší, výrobek


–

42

se tváří, jako nový i když byl změněn jen materiál. Potlačená inflace – nízká úroveň regulovaných cen. P

S

P* P1

Nedostatek zboží

0 QS

Q*

D QD

Q

Q* - P* = Rovnovážný stav. Inflace nerealizované kupní síly, inflace vynucených úspor. – Importovaná inflace – dovezená inflace – zvýší-li se ceny v zahraničí, může nastat zvýšení cenové hladiny i v dovážející zemi. Jaké dopady má inflace a proč je považovaná za velké zlo? Čistá inflace – údaj, který se užívá pro teoretické účely – očištěná inflace od náhlých změn – úpravy daňových sazeb, peněžní jev – zvyšování peněžní zásoby. Přerozdělování bohatství mezi dlužníky a věřiteli. Ztráta kupní síly peněz – klesá hodnota peněz, 100 může mít nižší hodnotu. Náklady opotřebovaných bot – snižuje se likvidita peněz, lidé do banky chodili osobně, od tohoto vznikl název „opotřebovaných bot“. Vlivem anticipované inflace vzniká pokles likvidity peněz. Menu cost – přeceňovací náklady – změna cen, změna cenové nabídky. Změna ochromuje informovanost cenového systému – firmy se musí pídit po produktu pro neustálou měnnost cenového systému – snižuje se optimální alokace zdrojů. Taxflace – působí v případě progresivních daňových sazeb. Cílování inflace – ČNB si vytváří inflační koridor = snaha dostat inflaci do koridoru – signál pro veřejnost, aby se na danou inflaci připravili. Boj proti inflaci Restriktivní hospodářská politika – omezování finanční zásoby – pokles cenové hladiny = omezení hospodářského růstu – roste nezaměstnanost. Regulace mezd a růst produktivity práce. Regulace cen – Slovensko 80. léta – určení cenového stropu. Zvýšení daní. Problém – zásahy narušujeme fungování tržního mechanismu, vzniká tak tržní neefektivnost. Teorie nezaměstnanosti – kategorie osob – Produktivní věk – 16 – 62 let. – Ekonomicky činní (EA) – zde patří zaměstnaní (Z) i nezaměstnaní = nepracují, ale práci


43

aktivně hledají – registrovaní nezaměstnaní. OECD bere za zaměstnané jen ty, kteří pracují, za pracující bere i ty, co pracují jen jednu hodinu týdně. – Ekonomicky neaktivní (EN) – studenti, pečující o člena rodiny, zdravotně postižení lidé, zklamaní lidé nad vývojem na trhu práce. Prduch – pracující důchodce. Měření nezaměstnanosti N = Počet nezaměstnaných. Z = Počet nezaměstnaných. .

U = Míra nezaměstnanosti. EA = Ekonomicky aktivní lidé U = (N : EA) * 100 = (N + Z) * 100

Míra ekonomické aktivity ea = Míra ekonomické aktivity.

EA = Ekonomicky aktivní lidé. EN = Ekonomicky neaktivní lidé.

Ea = (EA : (EA + EN)) * 100 = (EA : Obyvatelé v produktivním věku) * 100 V současné době je 10% nezaměstnaných, míra ekonomické aktivity u mužů 65% a 60% u žen. Typy nezaměstnanosti – Frikční nezaměstnanost – krátkodobější doba trvající týdny, daná životním cyklem obyvatelstva, pomáhá alokovat pracovní místa a pracovníky. – Strukturální nezaměstnanost – souvisí se strukturou odvětví. Některá odvětví se utlumují. Tato nezaměstnanost se řeší rekvalifikací, jedná se o dlouhodobou nezaměstnanost a je špatně napravitelná. Jedná se o kvalifikační nesoulad, někdy se označuje za technologickou nezaměstnanost – nová technologie nahrazuje lidi. – Cyklická nezaměstnanost – nastává, když je recese, když je expanze, tak se nezaměstnanost snižuje, je to sezónní nezaměstnanost – je závislá na sezónně. Přirozená míra nezaměstnanosti Un – využívá se jen v teorii, míra je stanovena odhadem. AD LRAS P SRAS Q1 < Q* U1 < Un

Q = Q* A

U = Un

0 Q1 = U1

Q* = Un

Q

Ekonomika využívá zdroje optimálně, kdo chce pracovat, tak si práci najde. U1 = odpovídá menšímu produktu než Q*, míra U1 < Un. Trh práce


44

L = Množství práce. W = Mzdová sazba – cena práce. Trh práce

SL´

W

SL S´

W´ DL´

W*

S

DL DN

0

L´

L PS

L* DL = Firmy poptávají práci. SL = Nabídka práce ze strany lidí. S = Rovnovážná cena práce (L* - W*). 0 – L* = V této části jsou lidé zaměstnaní. L* - PS = V této části jsou nezaměstnaní. DN = Dobrovolní nezaměstnaní. S´= Nová rovnovážná cena práce.

Při přirozené nezaměstnanosti jsou nezaměstnaní ti, kteří při dané mzdě nebudou pracovat. Tento přístup uvádí neoklasikové = Friedman. Když se mzdy zvýší = nabídka práce se sníží, když se mzdy sníží, nabídka práce se zvýší. Keynesovci = mzdy pružně nereagují, setrvávají na stejné úrovni. Trh práce W

SL

NN

W1 DL

W*

DL 0 L

SL1

DL1 L*

PS

Odbory představují nabídku práce, odbory si mohou vynutit zvýšení mzdy na W1. DN = Dobrovolná nezaměstnanost. ← Propuštění. Rozdíl mezi DL1 a SL1 uvádí, že zde lidé nemají šanci mít zaměstnání = NN. NN = Nedobrovolná nezaměstnanost.


45

Mzdy jsou neměnné pro dlouhé období. Přirozená nezaměstnanost – Rozdíl v mobilitě obyvatelstva. – Japonci jsou svým firmám věrni. – Mnoho Čechů míří do Prahy. – Činnost úřadů práce. – Motivace hledat práci. – Demografická struktura – věk, pohlaví, sociální skladba obyvatelstva. – Výška a délka podpory v nezaměstnanosti. Důsledky nezaměstnanosti – pokud je vysoká nezaměstnanost, tak ekonomika nevyrábí potenciální produkt Q*, ale je na Q1 – jedná se o menší produkt, ekonomika nevyužívá dostatečně svých zdrojů. Okonův zákon – pokud se zvýší míra nezaměstnanosti o 1% nad přirozenou míru, skutečný produkt se sníží o 2 – 3% oproti potenciálu. U1 > 1% Un ⇒ Q1 < 2 – 3% Q* Un = 5% U1 = 7% Q1 = 2 000 miliard Kč Q* = ? cca 2 200 miliard Kč Q1 a Q* cca 4 – 6% U1 – Un = 7 – 5 = 2% – – – –

Tím, že lidé nepracují = ztráta lidského kapitálu, schopnosti a dovednosti přijdou vniveč. Zatížení státního rozpočtu – rostou výdaje a klesají příjmy státního rozpočtu – klesá výběr DPH a spotřební daně. Zvyšuje se kriminalita – zvyšuje se tak sociální napětí. Napětí v rodině – roste rozvodovost.

Kladné dopady nezaměstnanosti – vlivem určité části nezaměstnanosti (frikční) se může zvyšovat efektivnost ekonomiky. Monetární politika – prováděná centrální bankou – ČNB se snaží o stabilitu ekonomiky a to zejména o stabilitu cenovou = stabilní míru inflace. Stabilita cenové hladiny – ČNB řídí cenovou hladinu. – ČNB řídí peněžní zásoby.


46

i

MS

MS´

i3 MD´

i1 MD

i2

MD´ 0

M

Poptávka po penězích je stabilní. Když změníme (zvýšíme) peněžní hladinu (MS´) sníží se úroková míra. (i) ČNB úrokovou míru mění, chce mít stejnou – stabilní úrokovou míru. MS i

MS´

B C i1

Rovnováha MD´

A MD

0

M

Když se zvýší poptávka po penězích, tak bychom se dostali do B, musí se proto zvýšit nabídka peněz MS, tímto se dostaneme do rovnováhy C. Rozhodování – dilema centrální banky – mít stabilní úrokovou míru = krátkodobé – stabilizace peněžní zásoby = dlouhodobý charakter. Nelze mít stabilní úrokovou míru a zásobu najednou. Nástroje – Operace na volném trhu – reálném peněžním trhu – nákupy nebo prodeje státních cenných papírů – obligace, pokladniční poukázky – tyto nakoupí centrální banka a ta je prodává komerčním bankám. Když ČNB prodává cenné papíry – stáhne prostředky od komerčních bank. Nižší rezervy = méně peněz na úvěry = ekonomika se utlumuje. Toto opatření se nazývá restrikce. Když nakupuje cenné papíry, tak je více peněz v komerčních bankách a ty mají více peněz na úvěry, lidé více utrácejí = expanze ekonomiky. – Změny základních úrokových sazeb = diskontní sazba – úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují od centrální banky = nejnižší úroková sazba v ekonomice = kolem 1%. Zvýší-li se diskontní sazba – peníze jsou dražší, lidé si neberou půjčky = útlum úvěrové politiky = útlum ekonomiky = restrikce. Pokles diskontní sazby vyvolá expanzi ekonomiky. – Povinné minimální rezervy – vyžadovány centrální bankou po komerčních bankách (2%) pro změny se využívá nejméně, když se zvýší požadavek minimálních rezerv = restrikce a


47

když sníží = expanze. Transmisní mechanismus – přenosový mechanismus – ovlivní-li centrální banka úrokovou míru, tak to má dopady v ekonomice. Situace – centrální banka provede monetární expanzi – zvýší peněžní zásobu = přímý důsledek. MS1

MS2

i

i1

E1 E2

i2

0

MD

M

MS1 = Původní nabídka peněz. Expanze = posun původní nabídky peněz na novou nabídku peněz MS2. Stálá neměnná poptávka po penězích – trh peněz se dostává do nového rovnovážného bodu E2 = rovnováha = pokles úrokové míry = tato situace má vliv na poptávku po investicích. . E1 = Původní rovnovážný bod. Poptávka po investicích i

i1 i2

0

MD

I

Pokles úrokové míry/sazby vyvolá růst poptávaného množství po investicích. Model důchod – výdaje – jak se zde projeví zvýšení investicí z důvodu snížení úrokové míry. AE1 = C + I + G – platí pro úrokovou míru i1 – je vysoká, snížení této úrokové míry vyvolá zvýšení investic, zobrazíme toto zvýšení investic jako změnu investic, křivka se tak posune nahoru na AE2. AE2 = C + I + ∆I + G – platí pro sníženou úrokovou míru, nastane posun rovnovážného bodu na E2 – takto dojde ke zvýšení rovnovážného důchodu.


48 AE = Y

AE2 = C + I + ∆I + G

AE, C, G, I

AE1 = C + I + G

E2 E1

0

Y1


Y2

Růst poptávky po penězích i

MS i2 i1

E2 MD2 = pro Y2

E1

MD1 = pro Y1

0

M

Růst poptávaného množství po penězích vyvolá zvýšení úrokové míry. Zvýšení peněžní zásoby – – – – –

Pokles úrokové míry. Růst poptávky po penězích. Růst agregátní poptávky. Růst důchodu. Následné zvýšení úrokové míry.


49

Monetární politika v praxi Model AS AD P AS C

PB

AD3

B A

PE PA

AD2 AD1

0 Recesní mezera QA

Q*

Q

QC QB Úroveň přirozené nezaměstnanosti Máme použít expanzi nebo restrikci abychom ekonomiku dostali z recesní mezery? Pomocí transmisního mechanismu provedeme monetární expanzi = úspěšná expanze má šanci ekonomiku posunout do bodu B na potenciální produkt Q* = mohlo by tak dojít ke zvýšení cenové hladiny. C = Expanze se přežene a tím se ekonomika dostává do inflační mezery, produkt je větší, než potenciál = vysoká cenová hladina, zde by se naráželo na omezující produkční možnosti. Fiskální politika Politika rozpočtová – je částí hospodářské politiky státu – v rukou vlády a ne centrální banky = má za úkol stabilizovat ekonomiku ve smyslu ovlivňování produktu nebo důchodu a zaměstnanosti. Hlavním nástrojem fiskální politiky je změna příjmů a výdajů státního rozpočtu. Státní rozpočet – souhrnný účet příjmů a výdajů vlády. Příjmy státního rozpočtu – přímé daně (daň z příjmů, celní poplatky, poplatky, dary), nepřímé daně (DPH, spotřební daň). Výdaje státního rozpočtu – Vládní výdaje na výrobky a služby. – Transfery – dotace, sociální dávky. Porovnání příjmů a výdajů – P > V = Přebytek rozpočtu. – P = V = Vyrovnaný rozpočet. – P < V = Deficitní rozpočet. – Deficit plánovaný. – Deficit skutečný. – Cyklický deficit.

Makroekonomie přednášky –

50

Strukturální deficit.

Strukturální deficit státního rozpočtu ČR Deficit

0

1993

2003

Čas

Deficit roste. 1993 – 2003 – krize a nebo expanze. Naše ekonomika trpí strukturálním deficitem. Příjmy a výdaje jsou špatně navoleny. Zvýšit příjem znamená zvýšit daně, snížit výdaje znamená snížení výdajů v nějakém výdajovém sektoru. Tento deficit existuje, i když je ekonomika v potenciálu, je v rovnováze. Mandatorní výdaje – výdaje nutně financovatelné. Když je ekonomika v rovnováze a přesto je deficit, nastává problém – Charakter růstový – růst ekonomiky – inovace – tento zdroj přinese návratek. – Charakter spotřební – spotřeba statků – stagnace ekonomiky – tento zdroj nepřinese budoucí užitek. Další nástroje fiskální politiky – Vestavěné nástroje – jsou zabudovány do ekonomiky a fungují až do zrušení. – Automatické nástroje – po zavedení samy působí, působí automaticky, fungují tak, jak se ekonomika cyklicky pohybuje. – Stabilizátory – stabilizace ekonomiky – zmírnění výkyvů ekonomiky. – Pojištění v nezaměstnanosti vyvolá následující situaci – Ekonomika je v expanzi – vysoké příjmy firem a zaměstnanců = část se odvádí ve formě příspěvků do fondů. – Ekonomika je v recesi – odliv prostředků z fondu pro potřebné, vyplácení podpor. – Progresivní daňové sazby – Ekonomika je v expanzi – odliv většího podílu z příjmu na daně – čím vyšší příjem, tím vyšší odvod na daně. – Ekonomika je v recesi – menší odvod daní. – Státní nákupy zemědělských produktů v přebytku – stát vykupuje přebytky za garantovanou cenu, aby nedošlo ke snížení ceny vlivem přebytku nabídky. S P S´ P1 P2

DL D

Garantovaná cena


51

0 Q Diskreční opatření – záměrná opatření – nejedná se o automatické opatření – dané nástroje aby mohly v ekonomice fungovat, musejí být opakovaně schváleny. – Státní zakázky – oživení poptávky – problém je ve schvalování, nápad = musí se prosadit (měsíc až 6 měsíců ve schvalování) – nastává schválení (půl roku), výpis výběrového řízení – (pár měsíců), zpracovatel je vybrán, nastává mnohdy napadnutí řízení druhým nevybraným subjektem (tři roky od nápadu), již je tedy někdo vybrán – projekt (měsíce a roky, než se něco začne stavět). Může však nastat, že ekonomika již není v recesi, potom nastává předymenzování ekonomiky, vznik vysoké inflace = časový nesoulad = tento nástroj se často nepoužívá. – Programy veřejné zaměstnanosti – vytváření nových pracovních míst. – Změna daňových zákonů. Expanzivní politika fiskální – posunuje AD nahoru – způsoby oživování ekonomiky – Jednorázové nebo postupné zvyšování vládních výdajů (AD = C + I + G + NX). – Snížení daní – povede to k tomu, že vzroste disponibilní důchod a tím se zvýší spotřeba a investice nebo jiné výdaje a tím se zvýší AD. – Zvýšení transferů – zvýší se disponibilní důchod a tím se zvýší AD. Restrikce je opak – tlumení ekonomiky – posun AD dolů – Zvýšení daní. – Snížení transferů. – Snížení vládních výdajů. Veřejný a státní dluh Státní dluh – suma deficitů + úroky placené z dluhu předcházejícího = jistina + úrok. Státní dluh je v ČR 20% z hrubého domácího produktu. Deficit ČR je 5 % z hrubého domácího produktu. Deficit veřejného rozpočtu = deficit municipalit = rozpočty veřejných institucích. Vnitřních dluh – státní dluh doma – nenastává velký problém. Vnější dluh – dluh ze zahraničí – závislost na dané zemi, na jejím vývoji. Názory na úlohu fiskální politiky – Do 30. let 20. století – fiskální politika by neměla zasahovat jako stabilizátor. Státní rozpočet měl sloužit pro financování veřejných statků – armády, školství, osvětlení. – Polovina 30. let 20. století – tržní ekonomika nemůže bez zásahu státu existovat – tento jev převládal do 70. let 20. století = Keynesiánský názor = aktivní úloha fiskální politiky = v recesi zvyšování vládních výdajů i za cenu zvýšení deficitu státního rozpočtu, v expanzi se má deficit změnit v přebytek = tato teorie byla v pořádku, ale zkrachovala v praxi na tom, že nikdo nechtěl snížit v expanzi své výdaje. – Od 70. let 20. století do dnešní doby – třetí směr = nabídkově orientovaná fiskální politika – pomocí snížení daní podporujeme AD. A. Laffer – americký ekonom, poradce prezidenta Regana, zakladatel směru ekonomie strany nabídky. Lafferova křivka – zkoumá vývoj závislosti příjmů státního rozpočtu – daně a daňové sazby od 0 – 100%. – Zvýšíme-li daně – rostou příjmy státního rozpočtu. – Snížíme-li daně od hodnoty X – od této hodnoty příjmy státního rozpočtu klesají.


52

Vysoké daně jsou trestem za špatné účetnictví. Nic není jisté, než smrt a daně. Daně – příjmy státního rozpočtu

MAX

0

Zakázaná zóna – omezení motivace k práci a k podnikání.

X

100%

Vytěsňovací efekt – vláda provádí fiskální politiku prostřednictvím zvýšení vládních výdajů, může však ale dojít k následnému snižování investičních výdajů firem, nebo také může nastat situace, že jedno zvýšení vládních výdajů způsobí útlum jiných vládních výdajů. V tomto případě hovoříme o úplném vytěsňování. Změny ve výdajích se rovnají změně druhých výdajů. Změna reálného produktu, která měla nastat je nulová. Částečné vytěsňování – změna produktu je větší jak nula. Nulové vytěsňování – rostou vládní výdaje a nic se nevytěsňuje, nastává maximální nárůst produktu. AD4 AD3 P

AS

AD2

P4 AD1

P3 P2

P1

0

Q1

Q2

Q4

Q*

Q

Q3 ∆G

Změna vládních výdajů

Zvýšení vládních výdajů

AD1 = Recese. Q1 = Produkt je nízký a cenová hladina taktéž. AD2 = Posun AD doprava, nastane zvýšení produktu na Q2 a cenová hladina se zvýší nepatrně. V tomto případě nedošlo k vytěsňování. Pokud se ekonomika nachází v recesi a nastane zvýšení vládních výdajů, vytěsňování nenastane. Nastane další zvýšení vládních výdajů – posun AD doprava na pozici AD3. Došlo k posunu AD a produkt je v pozici Q3 - došlo tak k částečnému vytěsňování. Změna produktu je menší, než v případě posunu z Q1 do Q2. Domácnosti méně nakupují a nebo nakupuje méně vláda. Cenová hladina roste rychleji. Je to dáno tím, že zdroje ekonomiky jsme využili optimálně a další doplňování zdrojů vyvolá pouhé zvýšení nákladů s nižším


53

výnosem. Růst cenové hladiny tedy roste rychleji, než očekávaný produkt.. Další zvýšení vládních výdajů posune AD na pozici AD4 – nastane posun produktu na Q4. Veškeré vládní výdaje byly absolutně vytěsněny a cenová hladina vzrostla rychleji. Nejvhodnější expanze nastane z AD1 a to z recese. Přímý vytěsňovací efekt – vláda se rozhodne vydávat prostředky na železniční dopravu a přepravu, lidé budou moci cestovat vlakem levněji. Bude pro ně lepší jet vlakem, než využít svá vlastní auta. Tímto lidé budou využívat peníze vlády a ne svoje. Nastane tak přímé vytěsňování, protože lidé přestanou investovat v oblasti individuální přepravy. Nepřímý vytěsňovací efekt – vláda vydává obligace a tyto se snaží prodat na mezibankovním trhu. Aby je prodala, tak zvýší úročení těchto vládních obligací oproti soukromým obligacím. Lidé tak nakoupí vládní obligace a ne soukromé, tím nezbudou volné prostředky na soukromé obligace. Tato situace má za následek zvýšení úrokové míry i u soukromých obligací. Omezuje se schopnost spotřebitelů čerpat spotřebitelské úvěry. Dále se to projeví na investičních aktivitách firem. Když roste úroková míra, firmy méně investují. Když roste reálný produkt, roste zaměstnanost a klesá tak nezaměstnanost. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je inverzní, když míra inflace roste, klesá nezaměstnanost. π = Míra inflace. u = Míra nezaměstnanosti. PC = Philipsova křivka. W/P = Míra růstu reálných mezd. Philipsovat křivka

PC

W/P A

% 5%

B

3%

0

2%

3%

u%

Závislost je inverzní mezi mírou růstu reálných mezd a mírou nezaměstnanosti. Při vysoké míře nezaměstnanosti je tempo růstu mezd záporné – je vysoký převis nabídky práce, lidé jsou ochotni pracovat a jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Ti lidé, co pracují, snaží se o to udržet si svá dosavadní místa i za cenu nižších mezd. Samuelson přepracoval Philisovu křivku Reálné mzdy jsou za inflací ve zpoždění. Počátek 0 je o 3% výše. A = Za stabilní cenovou hladinu zaplatí se vysokou nezaměstnaností. B = Nízká nezaměstnanost bude vykoupena vysokou inflací.


54

Philipsova křivka podaná Samuelsonem PC π

%

% 5%

A B

3%

0

W/P

0 2%

3%

- 3%

u%

Situace na začátku 70. let P

Čas 0

1880

1971 - 1974

V roce 1971 nastal první ropný šok – prudce vzrostly ceny ropy, tento nárůst cen se projevil v celé ekonomice. Cenová hladina vzrostla a zůstala na své pozici a nesnížila se = setrvačná inflace. V roce 1974 nastal druhý ropný šok – při již tak vysoké cenové hladině došlo k další ropné krizi a tím pádem došlo k prudkému zvýšení cenové hladiny. Milton Friedman – zjistil, že v krátkém období platí závislost mezi nezaměstnaností a inflací – snižuje-li se nezaměstnanost, roste inflace. V dlouhém období tento vztah neplatí. koncept setrvačné inflace – adaptivní očekávaní – taková očekávání, která si lidé utvářejí na základě historického vývoje. R. Lucas – teorie racionálního očekávání. Dnešní vlády se chovají liberálně. Lucas se začal zabývat vztahem nezaměstnanosti a inflace. Lidé očekávají daný stav na základě všech dostupných informací – jak se vyvíjejí finanční trhy. Tyto informace jsme schopni zpracovat a sestavit tak očekávání předpokládaného budoucího vývoje. Lucas zkoumá vztah cenové hladiny a reálného produktu. Jedná se o neoklasickou teorii.


55

LRAS P

SRAS2

E2

SRAS1

AD2 E1

AD DL1

0 Q Ekonomika se nachází v rovnováze, když vláda nebo centrální banka ohlásí fiskální nebo monetární expanzi, lidé se připraví. Sami lidé potom vyvolají posun AD – nastává růst mezd a úrokové míry. To způsobí, že nabídka klesne, cenová hladina pak vzroste. Je-li správně předvídaná hospodářská politika, je expanze neúčinná. Lucas předělal Philipsovu křivku – má jen jednu Philipsovu křivku LRPC LRPC P

Q Předvídání nemusí být správné, některé informace mohou být utajené, lidé pak zjistí, co se děje, učiní patřičná opatření a ekonomika se tak vrátí do rovnovážného bodu.. Magický čtyřúhelník 3

2 1

u%

0 0

5

10

15

8 4

2

- 5,5

- 3,3

B % R HDP


56 π%

Pokud platí, že čtyřúhelník deformuje.

při

poklesu

nezaměstnanosti,

roste

inflace,

tak

se

Teorie veřejné volby – odnož neoklasické ekonomie, monetarismu, teorie strany nabídky a nové klasické ekonomie. Zakladatel je Josef Schumpetr – rodák z Moravy u Jihlavy. Fungování veřejného sektoru – Politikové. – Voliči. – Byrokracie. – Lobistické skupiny – zájmové skupiny. Kolektivní rozhodování – individuální preference se musí spojit do kolektivního rozhodnutí. Rozhodnutí mohou být dosažena – Konsensem – jednomyslným rozhodnutím. Hranice produkčních možností Menšina

PPF

A´ A C

B B´ Většina

Konsensus – A´- optimální stav, zvyšuje se efektivnost, nevýhodou je, že jednání má dlouhé trvání a také může nastat situace, že přesto se nic neprojedná a ani jedna strana nebude spokojena. Většinou se ale používá většinové rozhodování – rozhodování nadpoloviční většinou – většina tím docílí svého zájmu a menšina nezíská nic, většina si polepšila a menšina si pohoršila – body B a B´, může nastat tyranie většiny. Neustálé prosazování svého záměru na úkor menšiny. Kladem je, že není možno dosáhnout zhoršení situace pro obě skupiny. C vyznačuje krach vlády – jaderná válka, zde není vítěze, mrhání prostředky, politický hospodářský cyklus – jak daleko je do voleb. Vláda před volbami provádí expanzi a po volbách zase restrikci. Dobývání renty – ekonomické selhání trhu. Firmy chtějí získat vládní zakázky, protože z těchto vládních zakázek je velký profit. Jána bráchismus – pomohu tobě, ty pomůžeš zase mě. Teorém středního voliče – politické strany jsou různě zaměřeny – levice, pravice, nejsou však extrémně levicově nebo pravicově orientované, většinou nacházejí kompromis trochu levice s pravicí.


57

Preference voličů – počet hlasů S

L

Preferenc e voličů

P

VL

VP

L

S

P

Počet voličů

Část voličů je ochotna přijat levici. Část voličů je ochotna přijat střed. VL = Levičáci. VP = Pravičáci. Získání levicových a pravicových částí – možnost zvítězit. Teorii středního voliče vypracoval A. Downs. K. Arrou – zabýval se teorií veřejné volby. Zabýval se případem, kdy je použita metoda většinového hlasování, kdy se hlasuje o třech věcech najednou. Státní rozpočet Vyrovnaný 1/3 Přebytkový 1/3 Deficitní 1/3

Preference A 1 2 3

Preference B 3 1 2

Preference C 2 3 1

Po volbě zbudou jenom dva návrhy – A nebo B = vítězem je A, pokud by se hlasovalo mezi A nebo C, vyhraje C. Nebo se změní pořadí hlasování – A nebo C – vyhraje B. – B nebo A – vyhraje A. O tomto mluvil Arrouv teorém, který říká, že neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která zaručí efektivní řešení a nezávisí přitom na hlasovacím pořádku. Hospodářský cyklus a ekonomický růst HDP, reálný Q*

HDPr – Ec – Hospodářský cyklus Inflační mezera

Q* – Ec – Ekonomický růst

Deflační mezera 0 Čas


58

Q* - potenciální produkt se zvyšuje za rok tak asi o 3%. Když dojde k válce, může nastat pokles. Reálný produkt se pohybuje kolem potenciálního produktu. Zdroje ekonomického růstu – Zvyšování množství výrobních faktorů – práce, kapitálu, půdy, zdroje půdy jsou v současné době vyčerpány = extenzivní ekonomický růst. – Zvyšování kvality výrobních faktorů – produktivity = intenzivní ekonomický růst, o zkvalitňování jde dnes především. Adam Smith – zakladatel ekonomické vědy 1976 – pojednání o podstatě a bohatství národů. Zabýval se ekonomickým růstem. Záleží na tom, že se žilo ve starém věku – doba, kdy ještě byla velká spousta pozemků volná a zvyšující se populace měla co osidlovat. V historii angličané osídlovali ostrovy. Zvyšoval se produkt, protože se také zvyšoval počet lidí a ti zabírali volnou půdu. Thomas Maltus – reagoval na teorii Smishe, kdy zlatý věk skončil, ten položil základ železný zákon mzdový – teorie růstová pracuje s tím názorem, že čím více se lidí rodí, tím více pracovníků se musí vměstnat na omezený prostor půdy. Produktivita práce jednotlivce klesá, protože daný jedinec může obdělávat menší kus půdy. Tím se snižují mzdy, klesá životní úroveň každého jednotlivce. Když je lidí moc, tak začne klesat porodnost. Dále vzniká pokles pracovníků a vše se obrátí k tomu, že zase lidé mají více prostoru pro obdělávání půdy, vzrostou mzdy a životní úroveň se zvýší. Tento stav se zastaví, až se začne zvyšovat porodnost. Výdělky Životní úroveň

0 L - Práce Neoklasická teorie – teorie růstu – řadíme ji do 20. století a do dnešní doby. Teorie vychází z jedné produkční funkce, matematický záznam vztahu mezi vstupy a výstupy – výrobními faktory a produktem. Q je funkcí výrobních faktorů VF = Výrobní faktory.

Q = f (VF)

Coff -Douglessova funkce, vliv kvality a množství produktů. Q = A * Kα * Lβ K, L = Kapitál, práce. A = Faktor, který ovlivňuje technický pokrok.


59

α, β = Jak se změní reálný produkt, když se změní množství produkce o jednotku. α + β = 1 = Konstantní výnosy z rozsahu. α = ∆Q : ∆K

α = 0,3

β = ∆Q : ∆L

β = 0,7

Model růstového účetnictví – říká, jak se změní HDPr, když se zvýší množství kapitálu, množství práce. ∆Q = ∆A + α * ∆K + β * ∆L 3 = 0,3 * 4 + 0,7 * 1 3 = ∆A + 0,3 * 4 + 0,7 * 1 3 = ∆A + 1,2 + 0,7 3 – 1,9 = ∆A 1,1 = ∆A Akumulace – růst kapitálové vybavenosti = K : L 1 soustruh a 1 pracovník – vyrábí několik obrobků. 2 soustruhy a 1 pracovník – vyrábí dvakrát tolik. 3 soustruhy a 1 pracovník – stroje chvíli stojí. Čím více bude strojů, tak produkt bude klesat a nebo bude růst pomaleji. Čím více se zvyšuje podíl K : L, tak celkový produkt roste pomaleji. Je třeba zabudovat do výroby technický pokrok = nákup nového soustruhu místo nákupu více starých. J. A. Schumpeter – teorie inovátora. Výskytem inovací se ekonomika pohybuje směrem nahoru. Hospodářský cyklus – pohyb kolem potenciálu, pohyb skutečného produktu. Každý cyklus prochází čtyřmi fázemi. 1

1 2

Q* 3

4

HDPr

1 – Vrchol hospodářského cyklu – nejvyšší agregátní poptávka – vysoká zaměstnanost a vysoká cenová hladina. 2 – Kontrakce – recese – omezuje se prodej, firmy zlevňují a když to nepomůže, dojde k propouštění, rozprodávání kapitálu a nebo zavřou podnik. 3 – Sedlo – dno – úpadek ekonomiky. 4 – Expanze – oživování – zvyšování ekonomiky. 1 – Konjunktiva – boom. Měření HDPr a Q*


60

Q1 – Q0 = ∆Q Tempo růstu q = (Q1 – Q0) : Q0)) * 100 = ((q : L) * (((Q1 : L1) – (Q0 : L0)) : (Q0 : L0)) * 100) L0 a L1 = Počet lidí. Příjmy hospodářského cyklu – – Poptávková – monetaristé – Friedman – Teorie peněžní iluze. Lucas – Lucasova nová klasická makroekonomie, teorie racionálního očekávání. Příčiny – změna tempa růstu peněžní zásoby. – Nabídková – teorie reálných hospodářských cyklů, hospodářské cykly vznikají na základě nabídkových šoků – ropný šok, nová naleziště. Neoklasická teorie hospodářského cyklu – poptávková teorie. Změna tempa růstu – monetaristé – Friedman – pokud se tempo růstu snižuje, jedná se o recesi. Model peněžní iluze LRAS P

SRAS1

C

i2

B

i1 SRAS2

AD2

A AD1

0 Q1

Q2

Q

Centrální banka zvýší nabídku peněz – expanze – poptávka táhne nabídku – roste poptávka, roste cenová hladina – zvýší se ceny, lidé chtějí zvýšit mzdy – určitou dobu lidé žijí v iluzi, lidé zamění smysl růstu nominální mzdy s růstem reálné mzdy. Lidé jsou v iluzi, že se mají lépe, tito žádají znovu navýšení mezd, to způsobí růst výrobních nákladů a tímto se nakonec sníží nabídka – produkt se snižuje. Lucas – nová klasická makroekonomie – teorie racionálního očekávaní – teorie rovnovážného hospodářského cyklu. Pokud hospodářská politika je nepředvídaná, dojde ke krátkodobému vychýlení produktu. Kdy je nepředvídaná? Lidé nedostanou informace o chystaných změnách.


61 LRAS

P i2

SRAS1

C

i1

AD2

A

SRAS2

AD1 0 Q1

Q

Graf je totožný s grafem předchozím, neobsahuje však položku produktu Q2 a tím i bod B, v tomto případě, dojde k posunu z A do C, není položka B. Mohlo by dojít k posunu z A do B – nastane vynucení zvýšení mezd, ekonomika se posune z bodu A do C. Jde tedy o současný posun AD a SRAS. Teorie hospodářského cyklu dle nabídky – příčina je v nabídkových šocích – ropný šok – vzrůst cen. LRAS P

SRAS1

i2 i1

AD2 SRAS2 AD1

0 Q2

Q1

Q

Nabídková inflace – produkt klesá, roste cenová hladina. Teorie politického hospodářského cyklu – odnož neoklasické teorie – veřejná volba – teorie veřejné volby. Hospodářský cyklus je dán délkou volebního období. Keynesiánská teorie – model akcelerátoru – nebylo probráno, nutno se doučit z jiných zdrojů. Mezinárodní ekonomie Mezinárodní obchod – obchod mezi státními celky. Příčiny mezinárodního obchodu – Odlišné výrobní a přírodní podmínky. – Odlišné spotřebitelské preference. – Úspory z rozsahu – úspory z velkovýroby – čím více se vyrobí, tím se náklady na jednotku sníží a když se zahltí domácí trh, tak je třeba využít kapacit trhu zahraničního. – Komparativní výhody a absolutní výhody – když jeden stát vyrobí nějaký produkt levněji,


62

než druhý, má tento stát absolutní výhodu, někdy nemusí jít o nižší náklady na výrobu. V port foliu dvou výrobků můžeme vyrábět první výrobek levněji, než druhý. Teorie absolutních výhod – A. Smith a David Ricardo – teorie komparativních výhod. Předpoklad Ricardovy teorie – 2 země Evropa a Amerika. – 2 výrobky – textil a potraviny. Výrobky Oděvy Potraviny

Náklady v hodinách Amerika Evropa 1h 3h 2h 4h

– –

Náklady se měří v hodinách práce. Zanedbávají se přepravní náklady.

Alternativní náklady Amerika ½ potravin 2 oděvy

Evropa ¾ potraviny 4/3 oděvu

Dle Smishe má absolutní výhodu Amerika – toto funguje, pokud má Evropa čím platit, po určité době Evropa nebude mít ani na svou výrobu. Musí se proto přejít na komparativní výhody ve výrobě daného výrobku. Musíme začít s alternativními náklady – poměrné ceny. Ptáme se na alternativní náklady Nižší hodnota je ½ než ¾ - podtržení udává komparativní výhody – Americké potraviny. – Evropská výroba oděvů. Protekcionismus – ochranářství Ochranářství plyne z toho, že ne vždy volný obchod je všem příjemný. Když probíhá volný obchod bez bariér, nastává snížení cen, aby se tomuto zamezilo, používají se různá omezení = cla, kvóty – množstevní omezení obchodovatelných komodit, embargo – zákaz obchodu, přepravní náklady, prohibitní clo – má stejné účinky jako embargo, není to zákaz dovozu, ale clo je natolik vysoké, že znemožňuje obchodovat. Důvod pro omezování dovozu, či vývozu – Omezení si vynutí zájmová skupina. – Ochrana domácí produkce a zaměstnanosti. Organizace, které zastřešují mezinárodní obchod – WTO – GATT. obchodu. – Celní unie ČR a SR. – EU. – CEFTA – Středoevropská zóna volného S Nabídka - domácí E P P1 10 D

P3 7 P2 5

C

B L

K

A Světová nabídka zvýšené ceny D

Domácí poptávka

0 300 400 500 Množství brambor 100 200 P2 5 – Cena světová – cena v zahraničí, lze dodat jakékoliv množství.

Makroekonomie přednášky – – – – –

63

Jaké budou následky po otevření hranic? Při ceně 5 spotřebitelé zvýší svou spotřebu o 200. nabídka představuje schopnost produkce, ti nejsou schopni při ceně 5 produkovat takové množství, jsou schopni vyprodukovat 100. Rozdíl mezi 100 – 500 je pokryt zahraničními dodavateli. Domácí producenti žádají omezení dovozu ze zahraničí, nastane zvýšení na cenu P3 7 – dovozci musejí platit clo.

C = Ochota nakoupit brambory. D = Schopnost dodat domácí produkce. CD = Zahraniční dovoz. Clo – – Spotřebitele – spotřebitelský přebytek – část užitku spotřebitele, který získá ten, kdo je ochoten platit více. – Dovozci – snižuje se jim prostot, kam mohou umístit svou produkci. – Prospěch z cel mají domácí producenti a jejich zaměstnanci. – Vláda – to co musí vydat za nezaměstnané, po zavedení cel se nezaměstnanost sníží, po zavedení cel vláda získá určitou sumu prostředků, které může přerozdělit spotřebitelům. CDLK = Udává výši cla. D

C Ztráta efektivnosti

B

L

K

A

DBL – Ztráta efektivnosti, vyrobíme CAK – Ztráta efektivnosti, protože při vyšších nákladech, než zahraničí nic nenakoupíme Toto je argument reálného obchodu Platební bilance – evidence transakcí země se zahraničí, je vedena dle filozofie podvojného účetnictví. – Debetní strana – kdy česká měna odchází ze země. – Kreditní strana – aktiva – čeká měna přichází do země. První oddíl platební bilance – Běžný účet – sledují se zde toky výrobků, služeb a transferů. Uvažujeme jenom o výrobcích Export výrobků – Import výrobků = Saldo, které udává obchodní bilanci Export výrobků za + 100 – Import – 150 = Saldo – 50 Uvažujeme o tocích služeb – když je sečteme s toky výrobků = Výkonová bilance, a když přidáme transfery (dary, mezivládní výpomoc) = Bilance na běžném účtu. Bilance na běžném účtu může skončit debetně = saldo může být tím záporné. Druhý oddíl – – Kapitálový účet – kdysi nebyl – tehdejší kapitálový účet se dnes jmenuje finanční – přívod finančního majetku – přesun majetku = málo významná částka.


64

Třetí oddíl – – Finanční účet – dříve nesl označení kapitálový účet – na něm se sledují toky kapitálu – kapitál krátkodobý a dlouhodobý – Kapitál krátkodobý – použitelný v období do jednoho roku – Spekulační kapitál – reaguje na ekonomické podmínky a mimoekonomické a snadno přichází a odchází. Když dolary přicházejí do ČR, jedná se o položku debetní. – Kapitál dlouhodobý – doba použitelnosti je delší, jak jeden rok – – Přímé investice – příliv zahraničních investic – Philips postaví u nás továrnu – jedná se o debetní položku a když náš podnik postaví továrnu v zahraničí, jedná se o kreditní položku. – Port foliové investice – jedná se o takové investice, které nezahrnují kontrolu nad firmou – nadpoloviční balík vyvolá kontrolu nad firmou a tím je to potom přímá investice, přímou investici vyvolá kontrola nad firmou. Port foliová investice vzniká tehdy, když zahraniční investor se stává spolupodílníkem v domácí firmě. – Ostatní dlouhodobý kapitál – úvěry získané naší vládou ze zahraničí a nebo úvěry poskytnuté naší vládou do zahraničí. – Součet vyvolá bilanci na finančním účtu.

Když sečteme veškeré transakce dostaneme platební bilanci. Čtvrtý oddíl – Statistická odchylka = diskretace – odhad položek, kursové rozdíly, může dojít k tomu, že nastane zkreslení údajů. Pátý oddíl – oficiální vyrovnávací bilance – bilance na účtu devizových rezerv – prostředky v centrální bance v cizích měnách – slouží k tomu, aby vynuloval celou platební bilanci, aby součet kreditní a debetní strany dával 0 Jestliže přidáváme debetní položky – tak devizové rezervy rostou. Proč? Debetní znamená odliv české měny, i když česká měna odchází, tak cizí měna navyšuje devizový účet. Bilance je buďto přebytková nebo deficitní, takto by neměla být. Celková bilance měla být vyrovnaná. Dílčí účty nemusejí být vyrovnané. Není totéž obchodní bilance a platební bilance. Když je na devizovém účtu debetní stav, tak devizové zásoby rostou. Devizové kursy – směnné kursy – měnové kursy – vyjádření hodnoty jedné měny k hodnotě druhé měny. Kolik českých korun zaplatíme za jednou EUR? 1,1 USD za 1EUR …..... 0,9 EUR/1USD Kurs USD Kurs té měny, která je vyjádřena v jednotce. 33 CZK/1 EUR...................1/33 EUR/1CZK Když jsou oba kursy v cizí měně – používá se toho pravidla, že měna vyjádřená v jednotce je pro nás zahraniční měna. Přímé kótování – způsob výpočtu devizových kursů = zvyklosti jednotkového vyjádření.


65

Nepřímé kótování – tohoto používá Velká Británie. Devizový kurs – Nominální devizový kurs – to, co máme napsáno. (E) – Reálný devizový kurs – počet výrobků a služeb, které se dají za jednotku koupit. E = p : p* p = Cenová hladina domácí. P* = Cenová hladina v zahraničí. –

Efektivní kurs – kurs, když se hodnota vztahuje ke koši několika měn.

Konvertibilita – směnitelnost, rozlišujeme konvertibilitu vnější a vnitřní. Devizové bariéry – ne často realizováno. Nabídka a poptávka po daných měnách Kurs EUR

Kurs USD

Kolik dolarů za 1 EUR

Počet EUR za 1 dolar

5 S EUR

D USD

4 3 2

D EUR 0

10

20

30

40

S USD

1

50

Množství EUR

0

10

20

30

40

50

Množství USD

Nabídka EUR je poptávka po USD. Nabídka USD představuje poptávku po EUR. Tři systémy utváření devizových kursů – Plovoucí – Floating – utváří se na základě změn poptávky a nabídky zahraničních měn. Současný měnový systém – Jamajský měnový systém – byl schválen 1976 na konferenci v Kingstonu na Jamajce. Výhody floatingu – nezasahuje se do tržních principů, nejsou vysoké nároky na devizové rezervy. Nevýhody floatingu – vysoká volativita – kolísání kursů, vysoké a neočekávané kolísání kursů má za následek zvýšení rizika podnikání se zahraničními subjekty. – Fixní – pevný kurs – utváří se na základě rozhodnutí vlády nebo centrální banky. – Zlatý standard – fungoval od roku 1820 – do první světové války.


66 Vše je v pořádku

E

B E

E0

C

Tuto mez potřeba zachovat Dojde ke změně poptávky

Vše je v pořádku 0 Množství E0 = Pevný kurs určuje centrální banka nebo vláda. B = Odchýlení od pevného kursu – banka musí učinit intervenci na devizovém trhu, protiakci, která vrátí kurs na úroveň E0 – omezí se poptávka a nebo se může zvýšit nabídka, záleží do jakého bodu se dostane kurs. C = Zvýšení nabídky deviz – banka musí mít dostatek prostředků. Tento pevný kurs je vhodný pro investory – nehrozí náhlá změna kursu. Při úpravách kursu jde o – Devalvace – depreciace – oslabení měny. – Revalvace – apreciace – posílení měny. Další systém fixních kursů – Bretton – Moodský – mezinárodní měnový fond, světová banka = zlatý dolarový standard – hlavní měnou je dolar, dolar je směnitelný za zlato a ostatní měny jsou směnitelné za dolar, tohoto systému se užívalo do konce 70. let. Většina světových zemí dodržuje floating, ale některé země mají fixní kurs, svou měnu navážou na některou měnu druhého státu. Dnes se užívá třetí systém – Systém řízeně plovoucího kursu – dirty floting – kombinace fixního a plovoucího kursu.

Kurs nesmí vyběhnout z pásma +% -% 0 Nebo je také verze, že kurs není vymezen přesně, ale když centrální banka uzná za vhodné učinit intervenci, tak to provede. Lucas říká, že je dobré intervenci učinit bez oznámení. Faktory ovlivňující devizové kursy -

Makroekonomie přednášky –

67

Krátkodobé – Poměr cenových hladin – relativní míra inflace – když porovnáme inflaci dvou zemí, může být rozdíl nízký (USA má míru 3% a Německo 2%), ceny vzrostou o 3% a 2%. vyšší míra inflace je v USA, tím vznikne vyšší poptávka po německém zboží. Kurs USD

Kurs EUR

5 S USD

Posun poptávky po EUR

D EUR

4 3 2

D USD

Pokles poptávky po USD 0

10

20

30

40

50

Množství USD Závěr – dolar devalvuje a EUR revalvuje. –

– –

–

S EUR

1 0

10

20

30

40

50

Množství EUR

Relativní úroková míra – když USA má úrokovou míru 3% a Německo má úrokovou míru 4% - tento stav způsobuje stejné změny jako předchozí grafy – čím vyšší jsou úroky v Německu, tím vyšší příliv kapitálu do Německa. Očekávání vývoje devizových kursů – když si myslíme, že EUR bude růst, tak jej nakoupíme a když pak vzroste, tak je prodáme = zvýšení poptávky vyvolá růst cen. Státní zásahy – Intervence – Sterilizovaná intervence – kompenzovaná stažením domácích peněz z oběhu. – Nesterilizovaná intervence – doma může vyvolat inflaci. – Omezení devizových obchodů – limity pro obchodování s devizami. – Protekcionistická opatření v zahraničním obchodě – cla, kvóty a jiné. – Ovlivňování peněžní zásoby a úrokové míry – přímý účinek na relativní míru inflace. Dlouhodobé – Parita kupní síly – vyjadřuje poměr měn k množství směňovaného zboží. Stejné zboží v různých zemích by mělo mít stejnou cenu. – Arbitráž – legální činnost, kdy se nakupuje zboží na trzích, kde je dané zboží levnější a převáží se tam, kde je toto zboží dražší, v okamžiku vyrovnání cen, nemá arbitražér uplatnění a musí hledat nové možnosti.

Odchylky od parity kupní síly – ne vše se dá mezinárodně obchodovat, služby jsou neobchodovatelné. J křivka – vyjadřuje důsledky devalvace na obchodní bilanci. Saldo obchodní bilance – rozdíl mezi exportem a importem výrobků.


68

P

0 Čas - 50 Dopředu sjednané smlouvy nemohou být hned ovlivněny změnami, takže dochází k následnému zdražení dovozu, toto zdražení se zlevní, až se sjednají nové smlouvy za nových podmínek. Potřebujeme se dostat na kladnou část grafu, podpoříme export, devalvujeme měnu, sleva naších výrobků v zahraničí, to vyvolá růst poptávky – zvýšíme cenu dovozu, dojde k dočasnému propadu a pak následuje požadovaný růst.

Makroekonomie přednášky 1

Recommend Documents