Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail:
[email protected] web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace)
Makroekonomie Proč došlo ke vzniku této vědecké disciplíny?
1929 – dramatické zpomalení ekonomického vývoje v USA,
1929-1930 – omezení produkce o 31 %, nezaměstnanost vzrostla z 3 % na 9 %, akciový trh se propadl o 1/3,
1931 – se zdálo, že se ekonomika vzpamatovává, pak ale začal mnohem hlubší propad, který se zastavil až v roce 1933 – 20 % nezaměstnanost, (tzv. Velká deprese) trvala až do roku 1939,
podobná situace byla víceméně v celém vyspělém světě, v Německu se díky krizi dostal k moci A. Hitler,…
Proč k tak hluboké krizi došlo?
dnes se usuzuje, že na vině byla špatná hospodářská politika vlády, která pramenila z tehdejší mylné představy o fungování ekonomiky, lepší hospodářskou politikou se mohlo krizi zmírnit,
na základě tohoto poznání se vyvinul v rámci ekonomie nový obor nazývaný makroekonomie.
Cílem makroekonomie bylo porozumět vlivům hospodářské politiky na národní hospodářství a ekonomiku. Makroekonomie studuje:
dlouhodobé zdroje ekonomického růstu a rozvoje (+ jak lze vlastně tyto pojmy chápat, jak je měřit, …),
faktory ovlivňující nezaměstnanost a inflaci,
vzájemné propojení národních ekonomik.
1
3. Základní makroekonomické agregáty Makroekonomické agregáty jsou souhrnné národohospodářské veličiny, pomocí nichž se od počátku 30. let měří rozsah hospodářské činnosti jednotlivých zemí. Jejich pomocí měříme ekonomický výkon dané země. Rozlišujeme:
stavové veličiny – měří ekonomickou veličinu v určitém časovém okamžiku, např. nezaměstnanost k danému dni, množství peněz v ekonomice k danému dni, míra inflace k určitému dni, atd.,
tokové veličiny – měřené za určité časové období, většinou 1 rok, ale možno i kvartál, např. HDP, HNP, množství investic, atd.
Makroekonomické agregáty pro měření výkonnosti ekonomik:
hrubý domácí produkt (HDP),
hrubý národní produkt (HNP),
čistý domácí produkt,
čistý národní produkt.
Hrubý domácí produkt (HDP) V anglické literatuře GDP - gross domestic product. Hrubý domácí produkt = součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými (umístěnými) v dané zemi bez ohledu na to, kdo tyto výrobní faktory vlastní. Vysvětlení definice:
HDP je vyjádřeno v peněžních jednotkách – výrobky a služby je nutno převést na stejnou měrnou jednotku, abychom je mohli „sčítat“,
finální výrobky a služby – neuvažujeme suroviny, ale hotové výrobky, např. lesník pokácí strom, na pile ho pořežou a v továrně z toho udělají skříň –> uvažujeme až tu skříň,
vyprodukované v daném roce – hodnota automobilu vyrobeného v roce 2010 a prodaného v roce 2011 bude započítána do HDP za rok 2010,
vyprodukovaných VF alokovanými v dané zemi – např. zahraniční automobilka vyrábějící u nás, vyprodukované auta se zahrnují do našeho HDP.
HDP v ČR v roce 2013 bylo cca 3,88 bilionů Kč.
2
Při analýze vývoje HDP v jednotlivých letech je nutné rozlišit růst skutečně vyprodukovaného množství finálních výrobků a služeb a od růstu jejich cen. Rozlišujeme tedy:
nominální HDP – vyjádřeno v běžných cenách, tj. v cenách platných v roce, za který je HDP počítáno,
reálné HDP – vyjádřeno ve stálých cenách, což jsou ceny, které platily v nějakém pevném období, které je zvoleno jako základní; v ČR je to rok 2000.
Můžeme pak počítat:
Implicitní cenový deflátor (nebo jen deflátor HDP) je jeden z možných způsobů, jak měřit změnu cenové hladiny (inflaci). Například deflátor HDP v ČR v roce 2012 byl 1,4 %. Hrubý národní produkt (HNP - v anglické literatuře GNP = gross national product) = součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory vlastněnými domácími firmami. Rozhodující je tedy vlastník VF, nikoli jejich umístění. Hodnota automobilů vyrobených v ČR zahraniční automobilkou je tak započítána do HNP vlastníka automobilky, nikoliv ČR. HNP ČR je zanedbatelný, nevykazuje se. Ve velkých ekonomikách (např. USA, Velká Británie) však často hraje významnější roli než HDP. Čistý domácí produkt (ČDP) = HDP minus obnovovací (restituční) investice sloužící k obnovení opotřebených součástí (ekvivalentně HDP – amortizace). Vyčíslení ČDP je hodně problematické. Problémem ukazatele je pojem obnova a inovace (co je ještě obnova a co už inovace, např. když nám doslouží PC, tak si koupíme nové – je to tedy obnova, ale nové PC už bude výkonnější – je to tedy z části i inovace). Čistý národní produkt (ČNP) = HNP minus obnovovací (restituční) investice sloužící k obnovení opotřebených součástí (ekvivalentně HNP – amortizace). ČNP a ČDP mají vyšší vypovídací hodnotu ohledně nové produkce ekonomiky, ale je problematické je měřit. Z toho důvodu nejsou moc používané.
3.1 Metody výpočtu HDP Používáme 3 různé metody: 1) výdajová metoda, 2) příjmová (důchodová) metoda, 3) produkční (sumarizační) metoda. Všechny 3 metody jsou ekvivalentní (musí nám dát stejný výsledek).
3
Ad 1) Výdajová metoda: Hodnotu HDP tak získáme nepřímo - sečtou se výdaje domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v dané zemi v daném roce:
C … spotřeba (C = consumption) – výdaje domácností na nákup výrobků a služeb. I … investice – výdaje firem, podniků na nákup výrobků a služeb, nepatří sem investice do cenných papírů (nic se nevytváří, mění se jen vlastník) ani např. investice vlády na výstavbu dálnic. Rozlišujeme:
Ir … obnovovací (restituční) investice - cílem je náhrada opotřebených zařízení. Lze dále rozlišit opotřebení: fyzické x morální (v důsledku vědecko-technického pokroku).
In … čisté investice - cílem je zvýšit výrobní kapacitu (např. nákup nových strojů).
investice do zásob = změna stavu zásob oproti předchozímu období. Do HDP tak zahrneme hodnotu výrobků vyprodukovaných v daném roce, které si ale někdo koupí až v letech následujících (tj. v daném období za ně nikdo nic nevydá), a odečteme z něj výdaje domácností, firem a vlády na výrobky vyrobené v předcházejících letech.
G … vládní výdaje (G = government), vláda nakupuje výrobky (zbraně, zařízení do škol, budovy pro úředníky) a služby (úředníci, lékaři, učitelé – cenou za služby jsou mzdy). Do G nejsou zahrnuty tzv. transferové platby (TR) - výdaje státu na podporu některých subjektů (důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti, jiné sociální dávky). Transferové platby se projeví v rámci spotřeby C. NX … čistý export (NX = net export) NX = X - M
X … export (x je 2. písmeno ve slově) – do HDP tak započítáme i výrobky vyrobené v dané zemi, ale prodané v zahraničí,
M … import (m je 2. písmeno ve slově) – z HDP tak vyjmeme hodnotu výrobků vyrobených v zahraničí, které si ostatní subjekty v rámci C, I a G pořídily.
NX může být kladný i záporný, podle toho, jestli se více vyváží nebo dováží. Ad 2) Příjmová (důchodová) metoda: Sečtou se příjmy všech ekonomických subjektů umístěných v dané zemi. Příjmová a výrobní metoda jsou ekvivalentní, protože výdaj z hlediska jednoho subjektu je příjmem z hlediska druhého subjektu. Praktický výpočet: Nejprve spočítáme tzv. národní důchod (NI = national income): NI = mzdy(w) + úroky(i) + zisky(π) + renty(r) + příjmy ze samozaměstnání
4
Všechny položky uvažujeme hrubé (před zdaněním), abychom do HDP zahrnuli i příjmy vlády. V národním důchodu však nejsou zahrnuté nepřímé daně (TN) – ten kdo je odvádí státu (tzv. plátce), není totožný s poplatníkem (ten, jehož rozpočet daň zatíží). Jde o daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daň (na benzín, alkohol, cigarety, …). Protože však tyto daně jsou součástí ceny finálních výrobků, je třeba je k NI přičíst. K výsledné hodnotě je nutné dále přičíst výdaje na amortizaci (opotřebení), které snižují příjmy daných subjektů, jsou ale součástí hodnoty vyrobených statků. Platí tedy: + amortizace. Ad 3) Výrobní (sumarizační) metoda: Metoda spočívá v tom, že se na každém stupni výroby sečtou všechny hodnoty přidané zpracováním. Přidaná hodnota = hodnota, kterou jednotliví výrobci postupně přidávají v průběhu výrobního procesu svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů a služeb. V praxi se zjišťuje tak, že od příjmu z prodeje daného produktu odečteme náklady na zakoupení vstupů nezbytných k výrobě tohoto produktu. Příklad: Čtyři stádia výroby 1 galonu benzínu: Stádia produkce Těžba ropy rafinace přeprava Maloobchodní prodej
Hodnota vstupu 0,50 0,75 0,90
Přidaná hodnota 0,50 0,25 0,15 0,10 1 – celková přidaná hodnota
Hodnota prodeje 0,50 0,75 0,90 1,00
3.2 Porovnávání HDP jednotlivých zemí Abychom mohli porovnávat HDP jednotlivých zemí mezi sebou, je nutný přepočet na stejnou měnu. Použití oficiálního směnného kurzu není vhodné, protože každá měna má jinou kupní sílu. Například v ČR si koupíme kávu v restauraci za 20-30 Kč, v Německu stejná káva ve srovnatelné restauraci bude stát 2-3 eura, tedy dle směnného kurzu cca 60-90 Kč. Kupní síla měny = množství produktu, které lze koupit v dané zemi za jednotku měny. Kupní síla není obsažena v oficiálním měnném kurzu, a proto se statistický úřad snaží vypočítat tzv. kurz parity kupní síly: 5
Např. v roce 2004 bylo HDP ČR na úrovni 38 % průměrného HDP v EU podle směnného kurzu, podle kurzu parity to ale bylo cca 70 %. Lze potom měřit odchýlení směnného kurzu od kurzu parity kupní síly - index odchýlení směnného kurzu (ERDI – Exchange Rate Deviation Index):
U vyspělých zemí je tento index přibližně roven 1. V roce 2011 byl koeficient ERDI mezi CZK a EUR roven 1,5. Jednotlivé země pak můžeme porovnávat podle jejich ekonomické síly nebo úrovně:
ekonomická síla země = HDP v absolutním vyjádření,
ekonomická úroveň země = HDP/počet obyvatel.
3.3 Problémy ukazatele HDP, alternativní indikátory HDP není úplně ideální ukazatel pro měření výkonnosti dané ekonomiky ani životní úrovně obyvatel. Nezohledňuje totiž některá důležitá fakta, jako jsou:
stínová ekonomika – u vyspělých zemí se odhaduje na úrovni 10 % HDP, v ČR na úrovni 20 % HDP, lze rozlišit: o šedá ekonomika = neregistrovaná výroba, práce na černo, samoopravy, o černá ekonomika = prostituce, výroba drog,
volný čas – v některých zemích pracují lidé průměrně 40 hodin týdně, např. ve Francii je to ale jen 37,5 hod týdně, apod.
kvalita produkce – kvalita chleba je v různých zemích různá, …
externality (poruchy trhu) – poškozování životního prostředí, vliv na zdraví lidí, …
roste s HDP společenské bohatství? – hodnotu HDP zvyšují např. opravy po povodních, po zemětřesení, …
rozložení bohatství v zemi – např. v zemi 99 % majetku vlastní jeden oligarcha, jinak je velká bída, HDP je však velké.
Konstruují se proto alternativní indikátory:
NEW (net economic welfare) = čistý ekonomický blahobyt o negativní společenská hodnota je např. poškozování životního prostředí 6
HDI (human development index) = index lidského blahobytu o sestavuje jej OSN, o sleduje 3 cíle: průměrná délka života, přístup ke vzdělání, životní úroveň občanů, o HDI nabývá hodnot od 0 do 1, 0…nejhorší, 1…nejlepší, HDI > 0.9…velmi vysoká úroveň,
Index lidského utrpení,
Zelený produkt.
Tyto indikátory mají však problematickou konstrukci. Žádný z nich dosud nebyl univerzálně akceptován.
7
