[MAKROEKONOMIE] STÁTNICE Makroekonomie II shrnutí Literatura: Makroekonomie, Moderní přístup, J. Soukup a kol

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE] Makroekonomie II – shrnutí Literatura: Makroekonomie, Moderní přístup, J. Soukup a kol.

Předmět makroekonomie – Kapitola 1 • Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku • Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země • Ekonomické teorie: - Pozitivní: formalizace a matematizace, cílem je odhalení objektivních zákonitostí fungování daného systému bez jeho změny - Normativní: dosažené výstupy zkoumání jsou nástrojem pro formulování doporučení a neopakovat chyby Hodnocení výkonnosti ekonomiky – Kapitola 2 • Hrubý domácí produkt (HDP): souhrn hodnot finálních statků a služeb v určité ekonomice - Odpovídá na otázku, kde se vytvořila nová hodnota • Metody výpočtu HDP: - Výrobní: produkt jako suma přidaných hodnot v jednotlivých hospodářských odvětvích - Výdajová: nasčítané výdaje na nákup finálních statků HDP = C + I + G + NX
Výdaje (C), investice (I), vládní nákupy (G), čistý export (NX) - Důchodová: sčítají se důchody, které plynou majitelům výrobních statků
Čistý domácí důchod (sečtené důchody)
Hrubý domácí důchod (sečtené důchody + odpisy) • Čistý domácí produkt (ČDP)= HDP – restituční (obnovovací) investice • Alternativa HDP je hrubý národní důchod (HND) - Kdo vytvořil novou hodnotu • Nominální produkt: zboží a služby vyjádřené v tržních (aktuálních) cenách • Reálný produkt: používá tzv. stále ceny základního (referenčního) roku • Národní bohatství: zahrnuje i hodnotu disponibilních přírodních zdrojů, hodnotu tzv. lidského činitele a tzv. sociální kapitál v podobě kvality mezilidských vztahů • Cenová hladina (P): všeobecná úroveň cen v ekonomice • Měření změn cenové hladiny - Index spotřebitelských cen (CPI): počítá se na základě tzv. spotřebního koše, kde každá položka má přidělenou fixní váhu, zahrnuje i importované statky - Index cen výrobců (PPI): koš obsahuje např. suroviny, polotovary a služby - Deflátor HDP (IPD): podíl nominálního a reálného HPD, zahrnuje jen ∑ p1q1 ∗ 100 statky vyráběné v domácí ekonomice IPD1 = ∑ p0 q1 • Míra inflace (π): tempo změn cenové hladiny v čase, lze vypočítat pomocí cenových indexů - Cenový index nabývá hodnoty vyšší než 100% v případě inflace, v případě deflace pak hodnoty nižší než 100% - Inflace: všeobecný růst cenové hladiny a s ním spojený pokles kupní síly π = P1 − P0 ∗ 100 peněz P0 - Deflace: pokles cenové hladiny - Dezinflace: zpomalení tempa růstu cenové hladiny • 3 stupně inflace: - Mírná (plíživá) - Pádivá - Hyperinflace • Populace je měřena na pracovní sílu (zaměstnaní a nezaměstnaní) a na obyvatelstvo ekonomicky neaktivní (studenti, děti, důchodci...) - Mezi nezaměstnané patří lidé (starší 15ti let), kteří ve sledovaném období splňovali:
Neměly placené zaměstnání ani sebezaměstnání
Zaměstnání aktivně hledaly
Byly připraveny k nástupu do práce • Míra nezaměstnanosti: podíl nezaměstnaných na pracovní síle - Reálný HDP připadající na jednoho zaměstnaného se označuje jako makroekonomická produktivita práce • Platební bilance: účetní výkaz, který zachycuje transakce mezi devizovými tuzemci a cizozemci - Skládá se z několika účtů: běžného, kapitálového, finančního, změn rezerv a ze salda chyb a opomenutí

1

[MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011

Běžný účet zachycuje export a import, bilanci důchodů a bilanci transferů Kapitálový účet zachycuje kapitálové transfery Finanční účet zobrazuje toky kapitálu (přímé (dlouhodobé) investice a portfoliové (krátkodobé)), a změny pohledávek a závazků Změna rezerv: změna devizových rezerv centrální banky




-

Spotřeba – Kapitola 3 • Krátkodobě produkt kolísá kolem potencionálního produktu • Spotřebou domácností rozumíme jejich výdaje na: - Netrvanlivé výrobky, trvanlivé výrobky, služby • Spotřeba (C) má 2 základní složky: - Autonomní spotřeba (Ca): její výše je nezávislá na velikosti disponibilního důchodu domácnosti - Indukovaná spotřeba (cYD): její výše závisí na disponibilním důchodu domácností - Disponibilní důchod domácností (YD): to co mají domácnosti skutečně k dispozici
Od produktu (Y) odečteme daně (autonomní (Ta) a důchodové (tY)) a přičteme transfery (TR) - YD mohou domácnosti buď utratit na spotřebu (C) nebo uspořit (S) • Mezní sklon ke spotřebě (MPC): udává, jak se změní spotřeba, jestliže disponibilní důchod se změní o jednotku c=

∆C ∆YD

APC =

•

•

•

0 < c <1

C YD

Průměrný sklon ke spotřebě (APC): jaká část YD připadá na spotřebu - Keynes: spotřeba s růstem YD sice absolutně roste, ale její podíl na YD klesá → klesající průměrný sklon je způsoben existencí autonomní spotřeby - Navíc je průměrný sklon ke spotřebě vyšší, než je mezní sklon ke spotřebě, a s růstem YD se k meznímu sklonu přibližuje S = − Sa + sYD Úspory (S): spjaty se spotřebou (C) - Autonomní úspory (Sa) budou mít v absolutní hodnotě stejnou hodnotu jako Ca - Autonomní spotřeba je spotřeba při nulovém YD, tedy financovaná z dřívějších úspor, proto je Sa s mínusem - Indukované úspory (sYD): závisí na YD - Mezní sklon k úsporám (MPS): ukazuje změnu úspor při změně YD Mezní sklony spotřeby a úspor se vždy rovnají jedné: c + s = 1

2

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Průměrný sklon k úsporám: je menší než mezní sklon k úsporám a s růstem YD roste (blíží se k meznímu sklonu k úsporám 16. Determinanty spotřebních výdajů: teorie životního cyklu spotřeby a úspor, teorie spotřeby podle permanentního důchodu, dlouhodobá keynesiánská spotřební funkce. Soukup a kol: 66 – 72, 58, 72 – 73 • Keynesův model spotřeby a úspor: část spotřeby silně závisí na běžném YD, průměrný sklon ke spotřebě s růstem YD klesá a blíží se (svrchu) k meznímu sklonu ke spotřebě a průměrný sklon k úsporám s růstem YD roste a blíží se (zdola) meznímu sklonu k úsporám → krátkodobé hledisko • Dlouhodobé hledisko: teorie životního cyklu a teorie permanentního důchodu • Teorie životního cyklu: předpokládá, že spotřebitel chce udržovat přibližně rovnoměrnou spotřebu ve všech obdobích života - Důchod v průběhu života sice kolísá, spotřeba je ale stabilní •

1 Yt + (P − 1)Y e + Wt L Ct = spotreba v roce t Ct =

(

)

Yt = duchod v tomto roce Y e = prumerny ocekavany duchod Wt = majetek na zacatku roku t L = delka zivota P = delka prace

•

• • •

• •

Teorie životního cyklu je založena na tom, že: - Člověk pouze odhaduje, jak dlouho bude žít - Člověk dokonale předvídá disponibilní důchody v budoucích letech - Člověk spoří v produktivním věku pouze proto, aby měl zdroje na spotřebu v penzi - Člověk si nemůže v mládí vypůjčit na svou spotřebu Kolik se bude v ekonomice v souhrnu spotřebovávat a kolik spořit, bude podle teorie životního cyklu spojeno s věkovou strukturou obyvatelstva Vývoj úspor a spotřeby také závisí na sociální politice státu, na možnostech lidí se zadlužovat a na vývoji akciového trhu Teorie permanentního důchodu: (M. Friedman), spotřeba závisí pouze na tzv. permanentním důchodu (YP) - Permanentní důchod je průměrný dlouhodobý očekávaný důchod, který bude záviset nejen na očekávaném důchodu z práce, ale i v očekávaném důchodu z držených aktiv → permanentní důchod bude ovlivněn výší důchodu v součastnosti a v minulosti

Na dlouhodobé spotřební křivce je průměrný sklon ke spotřebě (APC) konstantní Keynesova funkce spotřeby: krátkodobě, spotřeba s růstem YD stoupá, ale podíl na YD klesá - Změna úrokové míry:

3

[MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011



Zvýšení úrokové míry snižuje spotřebu Snížení úrokové míry zvyšuje spotřebu

Investice – Kapitola 4 17. Determinanty investičních výdajů: optimální zásoba kapitálu, poptávka po investicích, investice a akciový trh. Soukup a kol: 79 – 91 • Investice lze rozdělit na: - Fixní investice: v průběhu svého používání se opotřebovávají - Změna stavu zásob: rozdíl zásob na konci a na začátku sledovaného období, zásoby jsou finální statky a materiál - Jsou jedním z hlavních faktorů, jež ovlivňují růst - Propad HDP je většinou spojen s poklesem investic • Kapitál: celková zásoba fyzického kapitálu k určitému časovému okamžiku (lze vyjádřit hodnotově), je tvořen investicemi v minulosti • Investice: toková veličina, tzn. zvyšují fyzickou zásobu kapitálu za dané časové období - Čisté investice: bez investic, které slouží k nahrazení opotřebení • Optimální množství kapitálu: neoklasická teorie

-

Produkční funkce má klesající výnosy z kapitálu

4

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

• •

Klesající mezní produkt kapitálu (MPK): s každou dodatečnou jednotkou kapitálu je produkt menší - Maximalizace zisku = vyrovnat příjem z mezního produktu kapitálu (MRPK) meznímu nákladu na kapitál (MFCK) Mezní náklad kapitálu = reálná úroková míra (r), tzn. nominální úroková míra(i) – míra inflace (πe) Roční míra opotřebení (δ) = MFC K = r + δ

•

Výše kapitálu závisí na reálné úrokové míře

-

Příjem z mezního produktu kapitálu = mezní fyzický produkt kapitálu * cena produkce V případě stabilní míry inflace a opotřebení jde o horizontální přímku Optimální množství kapitálu je když: mezní náklad na kapitál (MFC) = mezní příjem z kapitálu (MRP) - Zvýšení příjmu z mezního produktu kapitálu posune křivku doprava a při stejném mezním nákladu se zvýší optimální zásoba kapitálu Optimální zásoba kapitálu pozitivně závisí na velikosti produkce a na mzdové sazbě a negativně na reálné úrokové míře a na míře znehodnocení kapitálu. I t = K t* − K t*−1 Investiční poptávka: přechod od výchozí k optimální zásobě kapitálu Investice firmy ve sledovaném období (t) jsou rovny rozdílu mezi optimální zásobou ↓ kapitálu na konci sledovaného roku a optimální zásobou kapitálu na konci I t = v ∗ ∆Q předcházejícího roku Investice ve sledovaném roce reaguji na změnu produkce násobené koeficientem v, který v sobě zahrnuje i podíl w/(r+δ). Koeficientu v se říká akcelerátor. k∗w v= Koeficient ε vyjadřuje postupné investování, každý rok je přidávána pouze část investic r +δ nutných k dosažení nové optimální zásoby kapitálu w = mzdova sazba I = ε ∗ v ∗ ∆ Q t - Čím vyšší je koeficient ε, tím rychleji dochází k zaplňování rozdílu mezi původní optimální zásobou kapitálu a novou, která vychází z očekávané úrovně produkce Multiplikátor udává reakci HDP na změnu autonomních výdajů, např. investic Akcelerátor vyjadřuje reakci investic na změnu (očekávané) produkce Vzájemné propojení multiplikátoru a akcelerátoru umožňuje vysvětlit cyklické kolísání produkce Fiskální politika: opatření ovlivňující ekonomiku prostřednictvím příjmové a výdajové strany veřejných rozpočtů Vytěsňovací efekt: dopad zvýšených vládních nákupů (nebo snížení daní) Měnová politika: ovlivňuje ekonomiku prostřednictvím změn v peněžní zásobě a změn v „ceně“ peněz, má značné dopady na investice Hodnota společnosti odvozená z akciového trhu se může lišit od ceny, kterou by firma musela v daný okamžik vydat, pokud by chtěla vytvořit své „dvojče“ → pokud hodnota firmy odvozená z akciového trhu bude větší než reprodukční náklady na vytvoření identické firmy, bude pro firmu výhodné investovat do rozšíření firmy Vztah mezi výší investic a tržní cenou firmy odvozenou z akciového trhu (v této hodnotě se promítá nejen současný zisk, ale i očekávaný budoucí zisk) popsal J.Tobin trzni hodnota firmy q= - Pokud je q větší než 1, bude pro firmu vhodné nakoupit nové reprodukcn i naklady firmy stroje a budovy, tzn. investovat -

• • • • •

• • • • • • •

•

5

STÁTNICE 2011 -

[MAKROEKONOMIE]

Růst reálné úrokové míry vede k tomu, že současná hodnota budoucích zisků (příjmů) je nižší, tzn. pokles tržní hodnoty, tzn. pokles Tobinova q, čili pokles motivace investovat → růst reálné úrokové míry vede k poklesu investic

Model produkt – výdaje: určení rovnovážné produkce – Kapitola 5 Dvousektorová ekonomika: domácnosti a firmy • Spotřeba: autonomní a indukovaná spotřeba - Reakci spotřeby na změnu důchodu zachycuje mezní sklon ke spotřebě - Spotřebu kromě důchodu může ovlivňovat:
Úroková míra (zvýšení úrokové míry povede k poklesu spotřeby)
Bohatství (vzroste-li bohatství, zvýší se spotřeba)
Očekávání domácností - Skutečný důchod neboli vytvořený produkt je disponibilním důchodem • Investice: výdaje firem, dělí se na plánované a neplánované - Skutečné investice se od plánovaných mohou lišit o změnu zásob, pokud se v ekonomice vyprodukuje více, než je poptáváno, firmám vzrostou zásoby, tj. vzniknou kladné neplánované investice - Autonomní investice nejsou závislé na velikosti produktu (důchodu) - Faktory, které ovlivňují investice:
Reálná úroková míra (při růstu plánované investice klesají)
Očekávání investorů • Plánované výdaje = agregátní poptávka (AD) = spotřeby (C) + investice (I) • Rovnovážný produkt: ekonomika je v rovnováze na určité úrovni produktu - Produkt, kdy se skutečně vytvořený produkt rovná agregátní poptávce (plánovaným výdajům), čili kdy jsou neplánované investice nulové - Výraz (1/1-c) je jednoduchý výdajový multiplikátor → α - Multiplikátor nemusíme použít jen na výpočet absolutní výše rovnovážného produktu ale i na výpočet změny rovnovážného produktu, která nastane po změně autonomních výdajů 1 Y = (Ca + I ) 1− c →Y =α ∗A → A = Ca + I ∆Y = α ∗ ∆A

-

AD vychází z bodu součtu autonomních výdajů (autonomní spotřeby a plánovaných investic) Sklon AD je dán mezním sklonem ke spotřebě (při růstu je AD strmější a naopak)

6

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE] C+I =C+S I =S Y =C+S

- Křivka úspor = v absolutní hodnotě rovna autonomní spotřebě - Při rovnovážném produktu musí křivka úspor protínat křivku plánovaných investic • Úspory představují úniky z ekonomiky, ale slouží k financování investic • Investice se proto často označují jako vstřiky do ekonomiky • Podmínkou rovnovážného produktu je i rovnost vstřiků a úniků Třísektorová ekonomika: domácnosti, firmy, veřejný sektor (vláda) • Vláda ovlivňuje ekononomiku dvěma způsoby: - Provádí nákupy statků a služeb (G) - Působí na spotřebu domácností, ovlivňuje jejich disponibilní důchod (YD), protože část důchodu musí domácnosti odvést ve formě daní, ale na druhou stranu poskytuje domácnostem transfery (TR) YD = Y − Ta − tY + TR
Celkové daně (T) mají dvě složky:
Autonomní daně (Ta), jejichž výše nezávisí na velikosti produktu
Důchodové daně (tY), jejichž výše závisí na velikosti produktu
Výše důchodových daní je ovlivněna sazbou (t), která je mezní sazbou • Výraz 1/1-c(1-t) je jednoduchý výdajový multiplikátor → α Y=

1 (Ca − cTa + cTR + I + G ) 1 − c ∗ (1 − t )

Y =α ∗ A ∆ Y = α ∗ ∆A

Sklon křivky je dán výší multiplikátoru, který je menší než v dvousektorové ekonomice z důvodu existence sazby důchodové daně → firmy po neplánovaném poklesu zásob opět zvýší produkci, ale domácnosti musí část z důchodu, který dostanou jako odměnu za zvýšenou výrobu, odvést ve formě daní → teprve ze sníženého důchodu něco uspoří a spotřebují Daně rovnovážný produkt snižují YD = Y − T + TR Úniky z ekonomiky nyní budou představovat i tzv. čisté daně (NT) → celkové Y =C + I +G daně (T) snížené o transfery (TR) YD = C + S Podmínkou rovnovážného produktu v podobě rovnosti úniků a vstřiků (nespotřebních výdajů) lze v třísektorové ekonomice zapsat jako        I = S + (T − TR − G ) -

• • •

7

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

19. Měnový kurz a čistý export: rovnice čistého exportu s reálným kurzem, reálný kurz v modelu IS – LM, Marshallova – Lernerova podmínka. Soukup a kol: 112 – 114, 169 – 171, 245, 215 – 217 Čtyřsektorová ekonomika: domácnosti, firmy, vláda, zahraniční sektor M = Ma + mY • Zahraniční sektor: export (NX) statků a služeb NX = Xa − Ma − mY - Čistý export (Xa): rozdíl mezi exportem a importem a je autonomní - Faktory ovlivňující export:
Nominální měnový kurs, při znehodnocení měny export vzroste
Vývoj produktu (důchodu) v zahraničí
Poměr cenových hladin doma a v zahraničí, pokud v domácí ekonomice roste cenová hladina, stává se pro zahraničí domácí zboží dražší a export klesne
Cla, kvóty a jiná ochranářská opatření • Import (M) má dvě složky: - Indukovaný import: závisí na domácím produktu, je dán mezním sklonem k importu (m) - Autonomní import (Ma): nezávislý na velikosti domácího produktu

-

G5

Křivka čistého exportu je klesající a její sklon je dán mezním sklonem k importu Se vzrůstajícím domácím produktem roste import a čistý export se zhoršuje

AD = C + I P + G + NX

AD = Ca + c ∗ (Y − Ta − tY − TR ) + I P + G + Xa − Ma − mY

Křivka AD se opět posouvá o výši rozdílu mezi exportem a autonomním importem Nová křivka AD má nižší sklon z důvodu existence mezního sklonu k importu (část domácího produktu je věnována na zboží a služby z dovozu - AD je daná součtem spotřeby, plánovaných investic, vládních nákupů a čistého exportu Výraz 1/1-c(1-t)+m je jednoduchý výdajový multiplikátor →

Y = C + I + G + NX Makroekonomická identita v čtyřsektorové ekonomice vyjadřuje rovnost investic a Y =C + I +G+ X −M celkových úspor, které jsou tvořeny úsporami domácností, firem, vlády a zahraničí -

• •

8

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Trh peněz – Kapitola 6 (asi dobré si přečíst) Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky v krátkém období: model IS-LM-BP – Kapitola 7 • V modelu IS-LM-BP uvažujeme 4 trhy: trh statků a služeb, trh peněz a zprostředkovaně trh obligací a devizový trh • Křivka IS: vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb v otevřené ekonomice • Křivka LM: znázorňuje rovnováhu na trhu peněz (potažmo na trhu obligací) • Křivka BP: znázorňuje rovnováhu platební bilance, tedy rovnováhu devizového trhu • Vnitřní rovnováha: rovnováha na trhu statků a služeb, trhu peněz a obligací • Vnější rovnováha: rovnováha platební bilance, resp. devizového trhu 20. Charakteristika a odvození křivky IS. Účinnost fiskální politiky v modelu IS – LM: běžné a extrémní účinky. Soukup a kol: 163 – 173, Mach: 68 – 69, 72 – 75 19. Měnový kurz a čistý export: rovnice čistého exportu s reálným kurzem, reálný kurz v modelu IS – LM, Marshallova – Lernerova podmínka. Soukup a kol: 112 – 114, 169 – 171, 245, 215 – 217

Gr 7-1: Klesající funcke plánovaných autonomních výdajů
S růstem úrokové míry klesá autonomní spotřeba a investice - 7-2:rovnováha na trhu statků a služeb v modelu produkt-výdaje
Množina rovností plánovaných agregátních výdajů a reálného výstupu ekonomiky je představována linií 45 stupňů - 7-3:odvození křivky IS
Kombinace i a Y nalevo od IS jsou převisem plánovaných agregátních výdajů (agregátní poptávky) nad reálným výstupem z ekonomiky. Lze také říct, že při dané úrokové míře, a tedy plánovaných autonomních a celkových výdajích, je vytvořený produkt příliš nízký. A vice versa. Křivku IS můžeme definovat jako množinu kombinací úrokové míry a reálného důchodu (výstupu, při nichž je trh statků a služeb v rovnováze Křivka IS je klesající, protože nižší úroková míra vytváří vyšší autonomní výdaje, tzn. vyšší agregátní výdaje, které vedou k růstu reálného výstupu z ekonomiky -

• •

9

[MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011 •

Algebraické vyjádření křivky IS: C = C a + c ∗ YD C a = C a − bca ∗ i bca =

C = C a − bca ∗ i + c ∗ YD

∂ Ca ∂i

L I = I − bI ∗ i NX = NX a − m ∗ Y + υ ∗ R

υ=

∂ NX ∂R

 celková plánovaná autonomní spotřeba

 plánovaná autonomní spotřeba nezávislá na důchodu a úrokové míře  citlivost celk. autonomní spotřeby na úrokovou míru  plánované investice   autonomní investice nezávislé na důchodu a úrokové míře  citlivost investic na úrokovou míru  čisté exporty  autonomní čisté exporty  mezní sklon k importům  reálný měnový kurs  citlivost čistých exportů na reálný měnový kurs

A = A − b ∗i +υ ∗ R kde A = C a + c ∗ TR a − c ∗ TAa + I + Ga + NX a b = bca + bI

•

•

Reálný měnový kurs: součin nominálního měnového kursu a poměru zahraniční a domácí cenové hladiny, vyjadřuje konkurenceschopnost domácích statků. Když reálný měnový kurs roste, dochází k reálnému znehodnocování domácí měny a konkurenceschopnost domácí produkce v zahraničí se zvyšuje a vice versa → reálné znehodnocování je impulsem k růstu čistých exportů, naopak reálné zhodnocení k jejich poklesu 3 faktory ovlivňující reálný měnový kurs: - Nominální měnový kurs - Domácí cenová hladina - Zahraniční cenová hladina

Posuny křivky IS jsou způsobeny: - Změnou plánovaných autonomních výdajů () - Změnou citlivosti čistého exportu na reálný měnový kurs - Změnou reálného měnového kursu • Změny sklonu křivky IS jsou: - Změny citlivosti (b) – otáčí se kolem bodu, kde protíná horizontální osu - Změny výdajového multiplikátoru – otáčí se kolem bodu, kde protíná vertikální osu 21. Charakteristika a odvození křivky LM. Účinnost měnové politiky v modelu IS – LM: běžné a extrémní účinky. Soukup a kol: 173 – 179, Mach: 69 – 70, 77 – 82 • Křivka LM znázorňuje rovnováhu na trhu peněz a obligací • Růst úrokové míry povede k poklesu poptávky po penězích (její spekulační části), což při dané nabídce peněz povede k rovnováze na trhu peněz. Zároveň růst úrokové míry způsobí pokles ceny obligací a výchozí nerovnovážné situaci na trhu obligací povede k rovnováze na tomto trhu. • Rovnováha na trhu peněz = rovnováha na trhu obligací a vice versa • Keynes: nabídka peněz je nezávislá na úrokové míře, zatímco poptávka po penězích je negativně závislá na úrokové míře a pozitivně na reálném důchodu • Růst reálného důchodu musí být doprovázen růstem úrokové míry má-li být zachována rovnováha na trhu •

10

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Graf 7-6, str. 175 - Růst reálného důchodu povede k růstu transakční poptávky po penězích nad nabídkou peněz - Body napravo od LM jsou převahou poptávky po penězích, při dané úrokové míře je reálný důchod příliš vysoký • Křivku LM definujeme jako množinu kombinací reálného důchodu a úrokové míry, při nichž je trh peněz (a trh obligací) v rovnováze • Algebraické vyjádření křivky LM: poptavka po penezich : L = k ∗Y − h ∗ i = nabidka penez :

i=

1 ∗ (k ∗ Y − M ) h

 citlivost poptávky po penězích na reálný důchod  citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru

M = k ∗Y − h ∗ i

Graf 7-7, str. 178 - (1): růst nabídky peněz povede k posunu křivky LM doprava - (2): čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na důchod, tím vyšší je sklon křivky LM, u citlivosti na úrokovou míru je to obráceně • Posun křivky LM je způsoben změnami peněžní zásoby - Růst měnové báze - Růst peněžního multiplikátoru - Posun bude tím větší, čím menší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru • Sklon křivky LM ovlivňuje:

11

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE MAKROEKONOMIE]

- Citlivost poptávky po penězích pen na důchod - Citlivost poptávky po penězích pen na úrokovou míru • Past na likviditu: nekonečně čně vysoká citlivost poptávky po penězích zích na úrokovou míru 22. Křivka BP. Účinnost fiskální politiky v Mundellově – Flemingově modelu s dokonalou mobilitou kapitálu a fixním a flexibilním měnovým novým kurzem. Soukup a kol: 179 – 183, 186 – 189, 197 – 199, 201 – 202 23. Křivka BP. Účinnost měnové politiky v Mundellově – Flemingově modelu s dokonalou mobilitou kapitálu a fixním a flexibilním měnovým novým kurzem. Soukup a kol: 179 – 183, 186 – 189,196 196 – 197, 199 – 200 • Křivka ivka BP: rovnováha platební bilance bilance, kdy součet čistých exportů (výkonové bilance) a čistého toku kapitálu bude roven nule → tzn. rovněž rovn rovnováha na devizovém trhu • Čisté exporty jsou ovlivněny ěny reálným ddůchodem - Růst reálného důchodu ůchodu povede prostřednictvím prost růstu stu indukovaných importů k poklesu čistých exportů ovlivn vztahem domácí a zahraniční úrokové míry • Čistý kapitálový tok je ovlivněn - Když domácí úroková míra roste nad zahraniční, zahrani pak investořii preferují investovat v domácí ekonomice, tzn. příliv říliv kapitálu - Vztah domácí a zahraniční zahrani ní úrokové míry není jediným faktorem, který ovlivňuje ovliv výnosnost domácího krátkodobého kapitálu ve vztahu k zahraničnímu nímu krátkodobému kapitálu • Kapitálová mobilita: rychlost a snadnost přesunu p kapitálu z jedné ekonomiky do druhé. Častá omezení: - Devizové restrikce - Vysoké transakční ční náklady (např. (nap vyhledávání informací) - Politické riziko - Špatně rozvinutý finan finanční trh

Graf 7-8 7-8: Vývoj čistých istých exportů export s ohledem na reálný důchod
Růst st reálného výstupu vede k poklesu čistého exportu - 7-9: Vývoj čistého istého kapitálového toku v závislosti na úrokové míře
Růst st úrokové míry vede k růstu kapitálového toku - 7-10: Odvození křivky řivky BP, kombinace reálného důchodu d a úrokové míry
Body nalevo od křivky k BP jsou přebytkem platební bilance a vice versa Křivku BP definujeme jako množinu kombinací reálného důchodu d chodu a úrokové míry, jež představují p rovnováhu platební bilance -

•

12

STÁTNICE 2011 •

Algebraické vyjádření křivky BP: cisty ex port : NX = NX a − m ∗ Y + υ ∗ R cisty kapitalovy tok : NFC = NFC a + ρ ∗ (i D − i F )

ρ= •

[MAKROEKONOMIE]

∂ NFC ∂ (i D − i F )

NX a − m ∗ Y + υ ∗ R + NFC a + ρ ∗ (i D − iF ) = 0  autonomní čistý kapitálový tok  citlivost čistého kapitálového toku na úrokový diferenciál  domácí úroková míra  zahraniční úroková míra

Růst úrokového diferenciálu vede k růstu čistého kapitálového toku, ten může být vyvolán: - Růstem autonomního čistého kapitálového toku - Růstem citlivosti čistého kapitálového toku na úrokový diferenciál - Růstem úrokového diferenciál

Graf 7-11, str. 186 - Pokles citlivosti na úrokový diferenciál vede k růstu sklonu křivky a současně k poklesu doprava dolů - Posun křivky nahoru je způsoben růstem zahraniční úrokové míry, a tedy poklesem všeho ostatního (viz. níže) • Posun křivky BP může být způsoben: - Změnou zahraniční úrokové míry - Změnou autonomních čistých exportů - Citlivostí čistých exportů na reálný měnový kurs - Změnou reálného měnového kursu - Změnou autonomního čistého kapitálového toku - Změna citlivosti čistého kapitálového toku na úrokový diferenciál, zároveň ovlivňuje i sklon křivky BP • Situaci nedokonalé kapitálové mobility znázorňujeme pozitivně skloněnou křivkou BP Model IS-LM-BP • Současná vnitřní a vnější rovnováha

Graf 7-12, str. 188 - Bod A vyjadřuje trh statků a služeb v rovnováze, zbývající dva ale v rovnováze nejsou (na trhu peněz je převaha nabídky nad poptávkou a platební bilance je přebytková) - Převaha nabídky peněz tlačí dolu úrokovou míru - Dopadem poklesu úrokové míry bude tlak na odliv kapitálu → pokles čistého kapitálového toku

13

STÁTNICE 2011 -

-

[MAKROEKONOMIE]

Pokles úrokové míry → růst autonomních plánovaných výdajů, tzn. růst agregátní poptávky → tlačí na růst reálného důchodu → růst transakční poptávky po penězích → brzdí pokles úrokové míry → obnovení rovnováhy Růst důchodu také způsobí pokles čistého exportu, což spolu s poklesem čistého kapitálového toku (způsobeným poklesem úrokové míry) odstraní přebytek platební bilance

Monetární a fiskální politika v otevřené ekonomice – Kapitola 8 • Centrální banka jako tvůrce monetární politiky má k dispozici: - Operace na volném trhu: obchodování s komerčními bankami (státní dluhopisy, směnky, bonitní cenné papíry)
Přímé operace: přímý nákup/prodej cenných papírů
Repo operace: dočasný prodej/nákup cenných papírů
Switch operace: prodej a současný nákup dluhových cenných papírů s různou dobou splatnosti) - Diskontní nástroje: Skupina úrokových sazeb, jež centrální banka vyhlašuje, změny naznačují ochotu centrální banky úvěrovat komerční banky
Diskontní sazba
Reeskontní sazba
Lombardní sazba
Repo sazba - Expanzivní měnová politika: projevuje se růstem měnové báze - Restriktivní měnová politika: projevuje se snižováním měnové báze (růst úrokové sazby a prodej cenných prodejů) • Fiskální politika: příjmy a výdaje státního rozpočtu - Restriktivní fiskální politika: pokles výdajů či růst příjmů státního rozpočtu - Expanzivní fiskální politika: růst výdajů státního rozpočtu (vládních nákupů či transferů) nebo poklesem příjmů (důchodových či autonomních daní) 22. Křivka BP. Účinnost fiskální politiky v Mundellově – Flemingově modelu s dokonalou mobilitou kapitálu a fixním a flexibilním měnovým kurzem. Soukup a kol: 179 – 183, 186 – 189, 197 – 199, 201 – 202 23. Křivka BP. Účinnost měnové politiky v Mundellově – Flemingově modelu s dokonalou mobilitou kapitálu a fixním a flexibilním měnovým kurzem. Soukup a kol: 179 – 183, 186 – 189,196 – 197, 199 – 200 • Mundellův-Flemingův model: zkoumá účinky monetární a fiskální politiky v podmínkách dokonalé kapitálové mobility (kapitálové toky pružně reagují na změnu úrokové míry, tzn. úrokové míry se rovnají (doma vs. zahraničí)) - V podmínkách fixního měnového kursu je monetární politika z pohledu možnosti ovlivňovat reálný výstup ekonomiky zcela neúčinná. Fiskální politika je naopak maximálně účinná - Naopak je tomu v režimu flexibilního měnového kursu. Monetární politika je v takových podmínkách maximálně účinná, zatímco fiskální politika (expanze) je vlivem mezinárodního vytěsňovacího efektu zcela neúčinná Monetární a fiskální politika při fixním měnovém kursu

Graf 8-1, str. 197 - (1): monetární expanze zvýší nabídku peněz, tzn. křivka LM se posune doprava - (2): expanze tlačí na pokles úrokové míry, díky kapitálovému odlivu → deficit platební bilance → znehodnocení domácí měny (ve fixu k tomu nemůže ale dojít)→ centrální banka nakupuje domácí měnu, aby zabránila znehodnocení - (3): tzn. monetární restrikce tlačí na růst domácí úrokové míry na úroveň světové

14

STÁTNICE 2011 -

[MAKROEKONOMIE MAKROEKONOMIE]

Dopad opad na reálný důchod při p fixním měnovém kursu je nulový Opak by nastal přii monetární restrikci (4), kterou by automaticky následovala monetární expanze

Graf 8-2, str. 198 - Fiskální expanze v režimu fixního kursu - (1): růst st vládních nákupů nákup povede k posunu křivky IS doprava → růst st domácí úrokové míry nad zahraniční → tlak na příliv p kapitálu, tzn. přebytek platební bilance → zhodnocování měny m (ve fixu k tomu nemůže že ale dojít) - (2): centrální banka zasahuje → prodává domácí měnu nu a nakupuje devizy → zvyšuje nabídku peněz, z, tzn. provádí monetární expanzi → udrží domácí úrokovou míru na zahraniční zahrani - (3): v podmínkách dokonalého kapitálové kapitálové mobility je fiskální politika dopadem růstu r reálného výstupu z ekonomiky - Přii fiskální restrikci je toto přesně p naopak (E2) • Jestliže fiskální expanze nevede k růstu úrokové míry, nedochází k vytěsňovacímu ovacímu efektu: vyšší vládní výdaje vedou k růstu stu domácí úrokové míry a vytěsňují vyt ují tak domácí soukromé investice Monetární a fiskální politika při volně voln plovoucím měnovém kursu

Graf 8-3, str. 199 - (1): monetární expanze, posun křivky k LM doprava → tlak na pokles domácí úrokové míry → odliv kapitálu → vznik deficitu platební bilance - (2): dojde ke znehodnocení měny m (nic ji nebrání) → růst čistých exportů → posun křivky IS doprava - Tzn. dochází k nulové lové změně zm domácí úrokové míry a k růstu stu výstupu z ekonomiky • Marshallova-Lernerova Lernerova podmínka: znehodnocení domácí měny nemění ní ihned nominální hodnotu expertů vyjádřenou v domácí měně, m ale okamžitě zvyšuje nominální hodnotu importů import vyjádřenou v domácí měně, tzn. ihned dochází k poklesu čistých importů, až časem asem dojde ke zvýšení fyzického objemu exportů v důsledku sledku poklesu jejich relativní ceny → čisté exporty se časem asem začnou za opět zlepšovat - Záleží na citlivosti zahraničních zahrani subjektů po exportům domácí ekonomikyy a poptávky domácích subjektů po importech ze zahraničí zahrani na změny měnového kursu → jestli-že že je součet sou elasticit větší tší než jedna, pak je splněna spln Marshallova-Lernerova podmínka

15

[MAKROEKONOMIE MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011

Graf 8-4, str. 201 - (1): fiskální expanze vytváří vytvá tlak na růst domácí úrokové míry, posun křivky ivky IS doprava - Růst st úrokové míry povede k přílivu kapitálu a přebytku platební bilance → tlak na zhodnocování domácí měny m → pokles konkurenceshopnosti, tzn. pokles čistých exporů expor - (2): v podmínkách dokonalé kapitálové mobility vykompenzuje pokles pokles exportů export vládní nákupy (fiskální expanzi), křivka kř IS se posune zpět → tzv. úplný mezinárodní vytěsňovací vytěsň efekt - Za podmínek dokonalé kapitálové mobility a flexibilního kursu je fiskální expanze neúčinná neú 19. Měnový kurz a čistý istý export: rovnice čistého exportu s reálným kurzem, reálný kurz v modelu IS – LM, Marshallova – Lernerova podmínka. Soukup a kol: 112 – 114, 169 – 171, 245, 215 – 217 • Marshallova-Lernerova Lernerova podmínka: znehodnocení měnového nového kursu má pozitivní dopad na čisté exporty jen v některých přípa řípadech, je-li součet et elasticit exportu a importu vyšší než jedna: - Dojde ke znehodnocení měny, m to působí na čisté exporty dvěma efekty:
Cenový efekt: po znehodnocení měny okamžitě zdražují importy vyjád vyjádřené v domácí měně,, zatímco cena exportů export zůstává stejná → zhoršení čistých istých exportů export
Objemový efekt: po uplynutí určité doby, kdy se vývozci přizpůsobili řizpůsobili novým podmínkám (rozšíření (rozší výroby, nové distribuční cesty), by mělo ělo dojít k růstu exportů (které jsou nyní v zahraničí levnější) a poklesu importů (v důsledku ůsledku substituce) - Dopad změny ny ceny na poptávku a nabídku je vyjádřen vyjád jejich elasticitou
Cenou je zde měnový m kurs
Poptávkou je poptávka domácí země zem po dovozech
Nabídkou je poptávka zahraničí zahrani po vývozech domácí země - Elasticita exportu a importu

εX =

∆X E D / F ∗ X ∆E D / F

εM =

∆M E D / F ∗ M ∆E D / F

Teorie měnového kursu – Kapitola 9 • Měnový kurs vyjadřuje uje cenu jedné m měny v jednotkách měny jiné - Přímá kotace: vyjadřuje vyjadř cenu jedné jednotky zahraniční měny v počtech tech jednotek domácí měny - Nepřímá kotace: vyjadřuje vyjad cenu jedné jednotky domácí měny počtem tem jedno jednotek měny zahraniční - Dvoucestná kotace: měnový kurs určité zahraniční měny je vyjádřen en jednou jako kurs nákupní (bid) a jednou jako kurs prodejní (ask nebo offer) • Čím je trh s danými měnami nami likvidnější, likvidn tím je rozpětí tí mezi nákupním a prodejním kursem nižší - Prodejní kurs je vždy vyšší • Valuta: označuje zahraniční ční měnu m v hotovostní podobě • Deviza: označuje zahraniční ční měnu m v bezhotovostní formě • Spotové devizové obchody: obchody, které jsou smluveny a realizovány v současnosti časnosti • Termínové obchody: domluveny v současnosti, realizovány v určitém časovém asovém momentě moment v budoucnosti • Arbitráž: ziskový obchod - Investořii nakupují určitou urč komoditu na jednom místě za nižsí cenu a na jiném ji za vyšší cenu prodávají - Je bezrizikovým obchodem

16

[MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011

18. Determinace měnového kurzu: devizový trh, teorie parity úrokových sazeb, teorie parity kupní síly. Soukup a kol: 226 – 245 • Devizový kurs je cena jedné měny vyjádřená v měně jiné

Graf 9-4, str. 227 - Pokles měnového kursu xEUR/GBP znamená, že domácí měna zhodnocuje a importy z VB se stávají levnějšími - Nižší hodnota měnového kursu xEUR/GBP bude spojena s vyšším poptávaným množstvím libry - Devizová poptávka je tak klesající - Zhodnocení domácí měny (pokles měnového kursu xEUR/GBP) vede ke zdražení, a tak i k poklesu exportů domácí ekonomiky → rezidentům VB klesne jejich potřeba platit eurem → menší poptávka po EUR povede k nižší nabídce GBP - Nabídka deviz je proto rostoucí • Teorie parity úrokových sazeb: ekonomický subjekt se při rozhodování o tom, zda a kolik svého bohatství má alokovat do určitého aktiva (devizy), rozhoduje na základě tří charakteristik : očekávané míry výnosu, rizika a likvidity (krátké období) • Nekrytá parita: trh deviz bude v rovnováze, jestliže očekávané míry výnosu aktiv denominovaných v různých měnách budou stejné - Výnosnost domácích depozit považujeme za jistou, protože je ovlivněna úrokovou mírou, která je ve sledovaném období neměnná - Výnosnost zahraničních depozit je nejistá, protože:
Musí směnit domácí měnu za zahraniční
Tu uložit v podobě depozita při určité zahraniční úrokové míře
Výnosnost zahraničního aktiva je v tuto chvíli známa - Pokud by investor chtěl tyto dvě výnosnosti porovnat, pak musí zahraniční depozita přeměnit na domácí měnu, tato směna ale proběhne při určitém kurzu v budoucnosti → tzn. investor neví jaký bude výnos zahraničního depozita vyjádřený v domácí měně a nemůže je tedy porovnat - Algebraické vyjádření: aby byla splněna rovnováha na devizovém trhu, musí platit, že domácí úroková míra je rovna součtu zahraniční úrokové míry a očekávané míry změny kursu domácí měny
Úrokový diferenciál musí být roven očekávané míře změny kursu domácí měny iD = i F +

E De / F − E D / F ED / F

 úroková míra na domácí depozita  úroková míra na zahraniční depozita / očekávaný devizový kurs / devizový kurs domácí měny ve vztahu k zahraniční měně

urokovy diferencia l = iD − iF

17

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Graf 9-6, str. 233 - Se zhodnocením domácí měny (při konverzi na zahraniční měny dostávám víc), roste očekávaný výnos zahraničních depozit, a tedy i jejich očekávaná výnosnost - (1): vyšší míra znehodnocení povede k růstu očekávané výnosnosti zahraničních depozit → posun křivky !" → investoři zvýší poptávku po zahraničních depozitech, tzn. zvýší poptávku po devizách → (2): domácí měna znehodnocuje (stejné se děje při růstu zahraniční úrokové míry) - (3): zvýšení domácí úrokové míry povede ke zvýšení výnosnosti domácích depozit oproti zahraničním → (4): vyšší poptávka po domácích depozitech, znamená zvýšení poptávky po domácí měně, tzn. zhodnocení domácí měny - Současné zhodnocení měnového kursu znamená vyšší očekávanou míru znehodnocení měnového kursu, je-li očekávaný měnový kurs vyšší než spotový

Graf 9-7, str. 236 - Domácí úroková míra je vyšší než zahraniční → hodnota spotového kursu musí být nižší než hodnota očekávaného kursu • Krytá parita: investor nekalkuluje při zpětné konverzi do domácí měny s očekávaným měnovým kursem, ale využívá nástrojů pro zjištění kursového rizika - Forwardový kontrakt: v současnosti prodá jistinu vyjádřenou v zahraniční měně i s úrokem předem za domácí měnu. Tato směna je dohodnuta v současném okamžiku a bude realizována v budoucím okamžiku za dnes dohodnutý termínový měnový kurs. Investor tak přesně ví, jaký bude jeho výnos ze zahraničního depozita vyjádřený v domácí měně. - Propojuje spotový devizový trh s termínovým devizovým trhem

18

[MAKROEKONOMIE]

STÁTNICE 2011 • •

Teorie parity kupní síly: vysvětluje výši či změnu měnového kursu v dlouhém období Absolutní parita: uvažujme situaci, kdy cena určitého statku je v jedné měně vyšší než v měně jiné po přepočtu na jednu z obou měn → zvýší se poptávka po statku v zemi kde je jeho cena nižší → cena začne růst → nabídka statku v zemi kde byla původní přepočtená cena vyšší se začne zvyšovat → pomalu se ale začne dorovnávat, protože v zemi kde byl statek levnější roste jeho cena → obchody budou probíhat dokud se ceny statku v obou zemích nevyrovnají → typický případ arbitráže - Komoditní arbitráži, která vyrovnává ceny říkáme zákon jediné ceny - Vnitřní směnný poměr domácí měny označuje relaci domácí měny vzhledem k domácím statkům a službám → zachycen změnou cenové hladiny - Vnější směnný poměr domácí měny je vyjádřen relací domácí měny a zahraničních statků a služeb a můžeme ho zachytit prostřednictvím devizového kursu a jeho změn - Klesá-li cenová hladina v domácí ekonomice, roste směnný poměr domácí měny, domácí kupní síla domácí měn je vyšší → když domácí měna zhodnocuje, roste i její vnější směný poměr PD = E D / F ∗ PF

•

# domácí cenová hladina # zahraniční cenová hladina / měnový kurs v přímé kotaci

Relativní parita: vysvětluje relativní změnu měnového kursu v čase - Aktuální relativní změna měnového kursu s ohledem na aktuální domácí a zahraniční míry inflace, tzn. relativní změny cenových hladin E D / Ft =

π Dt =

PDt −1 ∗ (1 + π Dt ) PFt −1 ∗ (1 + π Ft )

$% míra inflace v současném okamžiku (t) #% domácí cenová hladina v současnosti #%&' domácí cenová hladina v minulém období /% +1 dnes očekávaný měnový kurs pro budoucí období t+1 /% současný měnový kurs $%(' dnes očekávaná míra inflace období t+1 $%(' dnes očekávaná míra inflace období t+1

PDt − PDt −1 PDt −1

e e E De / Ft +1 − E D / Ft π Dt +1 − π Ft +1 = E D / Ft 1 + π Fte +1

Graf 9-9, str. 243 - Růst inflačního diferenciálu je doprovázen ekvivalentním růstem očekávaného procentního znehodnocení domácí měny • Podmínky pro platnost parity kupní síly: - Stojí na existenci volného obchodu (překážky volného obchodu: clo, kvóty, právní normy atd.) - Dokonalá konkurence, která umožní změny relativních cen daného statku v domácí ekonomice a v zahraničí - Neexistence transakčních nákladů - Problémem je existence neobchodovatelných statků (např. oběd v restauraci, veřejné statky) - Problémem jsou koše statků, které nejsou 100% stejné, pro komoditní arbitráž musí jít o identické statky - Měnový kurs je rovněž ovlivňován státními zásahy (monetární a fiskální politiky)

19

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Trh práce a nezaměstnanost – Kapitola 10 • Přirozená míra nezaměstnanosti: stabilní míra nezaměstnanosti, ekonomika k ní směřuje v dlouhém období • Frikční nezaměstnanost: nezaměstnanost v přechodném období kdy nezaměstnaný hledá práci • Sezónní nezaměstnanost: specifická část frikční nezaměstnanosti, je závislá na ročním období • Strukturální nezaměstnanost: celkový počet volných míst a celkový počet nezaměstnaných se shoduje, ale neshoduje se jejich kvalifikace k práci, či regionální rozmístění - Specifické důvody: rigidita (nepružnost) mezd • Cyklická nezaměstnanost: spojena s krátkodobými ekonomickými fluktuacemi, na trzích zboží a služeb dochází ke kolísání rovnovážného objemu produkce a cen - Tzv. nedobrovolná nezaměstnanost 28. Trh práce v keynesiánském, monetaristickém a klasickém pojetí: verbální a grafická analýza. Soukup a kol: 290 – 294, 284 – 288, 276 – 277. • Poptávka po práci: firma maximalizuje zisk, pokud vyrovná mezní produkt z práce s reálnou mzdovou sazbou - Výše reálné mzdové sazby nezávisí na objemu použité práce ve firmě, ale na tržní reálné mzdové sazbě (je horizontální) - Agregátní poptávka: součet poptávek po práci jednotlivých firem na trhu • Nabídka práce: nabízejí domácnosti (rozhodují se kolik hodin obětují práci a kolik si nechají na volný čas)

Graf 10-2, str. 273 - Indiferenční křivka udává kombinace spotřeby statku X a užití volného času H - Sklon indiferenční křivky udává, jakým způsobem musí jedinec nahrazovat statek X volným časem, aby udržel stejný užitek - Všechny možné kombinace nákupu různého objemu zboží X a volného času maximálně dostupné jedinci zobrazuje omezení MN • Křivka individuální nabídky práce je při nižších mzdových sazbách rostoucí a od určité – dostatečně vysoké – mzdové sazby je klesající - V případě agregátní nabídky toto úplně neplatí, protože budou práci nabízet i ti, kteří normálně nepracují • Klasický model trhu práce: předpokládá, že všechny ceny (a tedy i nominální mzda) jsou pružné - V důsledku pružných cen probíhá proces rychle a tak je trh neustále vyčištěn (je v rovnováze) - V klasickém modelu existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost

Graf 10-4, str. 276 - Nominální mzda vzroste proporcionálně k růstu cenové hladiny, tzn. reálná mzda se němění, tzn. ani rovnovážné množství práce • Pohled nové klasické ekonomie: - Model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci (viz. níže) – monetaristi - Model trhu práce a reálné hospodářské cykly (viz. níže) • Keynesiánský model trhu práce: ukazuje vliv nepružných nominálních mezd na zaměstnanost

20

STÁTNICE 2011 -

[MAKROEKONOMIE]

Důvod nepružných nominálních mezd:
Institucionální uspořádání trhu
Kolektivní smlouvy mezi odbory a zaměstnavateli
Konkurence mezi firmami

Graf 10-8, str. 285 - Sníží se cenová hladina a nominální mzda se nezmění - Při vyšší reálné mzdě w0/P1 je ochotno pracovat víc osob L1 - Firmy jsou ochotny zaměstnat jen L0 - Z práce tak v důsledku vyšší reálné mzdy bylo propuštěno L* - L0 osob - Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost • Pohled nových Keynesiánců: ceny a mzdy se nemění dostatečně rychle, aby se trhy práce či zboží a služeb automaticky čistily → pomalé přizpůsobování cen a mezd je často v zájmu zaměstnanců i firem - Nominální rigidita: spojeny s nepružnými nominálními mzdami a cenami → nepružnost spočívá se spojenými náklady, které firmy musí vynaložit při změnách cen (tzv. menu cost) - Reálná rigidita: souvisejí s relativními cenami
Relativní cenou je i reálná mzda, protože dává do poměru nominální mzdu k cenám zboží a služeb
Teorie efektivnostní mzdy: firmy udržují reálné mzdy nad jejich rovnovážnou úrovní
Záměrem firem je snížit fluktuaci pracovníků a stimulovat jejich výkonnost
Celkové vyplacené mzdy sice rostou, ale výkonnost zaměstnanců roste rychleji a tak firmám klesají průměrné mzdové náklady a rostou zisky
Teorie předpokládá, že vyšší reálné mzdy přilákají kvalitnější (produktivnější) zájemce o práci
Mzdy nelze zvyšovat do nekonečna. Firmy zastaví růst mezd, jakmile se jim začnou zvyšovat průměrné mzdové náklady nad mezní produkt práce
Nepříznivým efektem je růst nezaměstnanosti • Model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci: M. Friedman - Nabízené množství práce nezávisí na reálné mzdě, ale na očekávané mzdě. Očekávaná reálná mzda je dána výší nominální mzdy (w) a očekávanou úrovní cenové hladiny (PE).
Adaptivní očekávání: zaměstnanci si utvářejí představu o vývoji cen na základě skutečných hodnot z předcházejících období - Firmy správně hodnotí dostupné údaje o vývoji cen. Rozhodování o poptávaném množství práce závisí na vývoji skutečné reálné mzdy (w/P). Změny skutečné reálné mzdy jsou podmíněny změnami nominální mzdy (w) a cenové hladiny (P).

Graf 10-11, str. 291 - Poptávka po práci Ld je skutečnou reálnou mzdou, má klesající tvar - Nabídka práce Ls závisí na očekávané reálné mzdě, má rostoucí tvar - Zvýšení cenové hladiny (správně interpretují pouze firmy) → vyšší nominální mzdy, ale vzrostou méně než cenová hladina → tzn. pokles reálné mzdy (w1/P2) → firmy jsou ochotny najmout víc práce (L1) → posun do bodu A - Zaměstnanci růst cenové hladiny nepoznali → proto jsou za vyšší nominální mzdy ochotni nabídnout více práce → posun do bodu B

21

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Zaměstnanci ale očekávali při růstu nominální mzdy i růst reálné mzdy, což se nestalo a po chvíli budou chtít rozdíl vyrovnat → obnoví se původní reálná mzda a výchozí objem práce, avšak při vyšší cenové hladině a nominální mzdě (w2/P2) • Na počátku recese klesají ceny, rostou reálné mzdy a zvyšuje se nezaměstnanost. Důvody chování mezd jsou však v obou modelech odlišné: v původním keynesiánském modelu jsou příčinou nepružné nominální mzdy, ve druhém modelu pak chybný odhad změny cenové hladiny zaměstnanci. 27. Teorie reálných hospodářských cyklů: rovnovážné cykly s reálnými šoky, ADR a ASR, produkční funkce a trh práce. Účinnost měnové a fiskální politiky v modelu RBC. Mach: 219 – 227 • Trh práce z pohledu reálných hospodářských cyklů: důvod kolísání zaměstnanosti je v nabídkových (reálných) šocích - Pozitivní: zvyšují produktivitu výrobních faktorů (např. využití informačních technologií) - Negativní: nepříznivý vliv na produktivitu vstupů (např. zdražení ropy) - Nabídkové šoky způsobí, že s růstem cen (a velikosti produktu) se zvyšují reálné mzdy, pokud je ale elasticita nabídky práce nízká, nabídkové šoky mají jenom malý dopad na výši nezaměstnanosti -

Graf 10-12, str. 293 - (1): pozitivní nabídkový šok → posun produkční funkce nahoru - (2): zlepšení technologie zvýšilo produktivitu práce, tzn. i mezní produkt práce → posun poptávky po práci doprava nahoru → vyšší poptávka po práci zvýší reálnou mzdu a rovnovážný objem práce na L1 - (3): vyšší objem použité práce se projeví v dalším zvýšení vytvořené produkce Inflace – Kapitola 11 (asi dobré si přečíst) Agregátní poptávka – Kapitola 12 24. Agregátní poptávka s mírou inflace: pravidlo měnové politika – křivka MP, křivka AD (odvození a charakteristika). Soukup a kol: 339 – 359 • Založeno na modelu IS-LM-BP - Agregátní poptávka: křivka IS, ale zahrnujeme již vliv míry inflace na plánované výdaje, rozlišíme nominální a reálnou míru inflace, již nepředpokládáme fixní cenovou hladinu, tzn. zajímá nás vliv reálné úrokové sazby - Křivka LM, rozhodnutí centrální banky zahrnuje vliv skutečné, ale i očekávané míry inflace, v podstatě křivka MP

22

STÁTNICE 2011 •

•

[MAKROEKONOMIE]

Fischerův efekt: při dané nominální úrokové míře bude reálná úroková míra tím vyšší, čím nižší bude očekávaná míra inflace → reálná úroková sazba (r) je přibližně určena rozdílem mezi nominální úrokovou sazbou (i) a očekávanou mírou inflace (πe) Pravidlo měnové politiky: - Popisuje vazbu mezi krátkodobými úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a mírou inflace, tzn. centrální banka reaguje na vyšší míru inflace zvýšením reálných úrokových sazeb – křivka MP - Popisuje vazbu mezi reálnými úrokovými sazbami a produkční mezerou
Skutečná míra inflace a inflační očekávání úzce souvisejí s vývojem reálného produktu, resp. s odchylkou od potencionální úrovně produktu
Potencionální produkt: dlouhodobě udržitelná úroveň, která zajišťuje stabilní míru inflace
Produkční mezera (inflační mezera): odchylka skutečného produktu od potencionálního
V případě kladné mezery (HDP je vyšší než potencionální produkt) hrozí zrychlení míry inflace → centrální banka z obavy růstu cen zasáhne zvýšením úrokových sazeb → někdy se mluví o „přehřátí ekonomiky“
Pokud se ekonomika nachází pod potencionálním produktem a reálný produkt roste rychleji než potencionální, dochází k tzv. uzavírání mezery výstupu a k možným tlakům na zrychlení inflace

-

Křivka MP: vztah mezi reálnou úrokovou mírou a mírou inflace Křivka MP je rostoucí, sklon křivky je určen citlivostí reálných úrokových sazeb na míru inflace Pokud roste míra inflace, centrální banka zvyšuje nejen nominální úrokové sazby, ale mírně zvyšuje i úroveň reálných úrokových sazeb → omezení spotřebních výdajů, investic, vládních výdajů a čistého exportu → cílem je udržet cenovou stabilitu

-

Ekonomika se nachází na úrovni potencionálního produktu (Y=Y*) Úroková sazba (r0) je slučitelná s určitou mírou inflace, kterou centrální banka tzv. cíluje → dochází k zvýšení vládních a investičních výdajů →zvyšují se celkové plánované výdaje (agregátní poptávka) OPEC prudce omezí těžbu ropy (zvýší její cenu) → vytváření inflačních tlaků → zvyšují se inflační očekávání → centrální banka zasahuje pravidlem měnové politiky a zvyšuje reálné úrokové sazby → křivka MP se posouvá doleva nahoru Měnová polita má restriktivnější charakter

-

-

23

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Pokud by banka nereagovala inflační očekávání by zvýšilo skutečnou míru inflace → snížili by se reálné úrokové sazby → zvýšily by se agregátní výdaje → akcelerovala by inflace Agregátní poptávka (AD): úroveň celkových výdajů do ekonomiky při určité velikosti míry inflace - Souhrn spotřebních výdajů, investiční výdajů, vládních nákupů a čistého exportu - Vyjadřuje negativní vztah mezi mírou inflace a reálným produktem, současně je rovnovážnou produkcí, protože je určena rovnováhou na trhu statků a služeb a reakcí centrální banky - Má negativní sklon, vyšší míra inflace snižuje reálný produkt a vice versa (protože zasahuje centrální banka úrokovými sazbami) -

•

•

Posun po křivce AD: Proč celkové plánované výdaje reagují na růst reálných úrokových sazeb? - Výdaje domácností jsou jejich součástí, pokud rostou úrokové sazby, pak jsou domácnosti motivované spořit - Změna úrokových sazeb má také dopad na investiční rozhodnutí firem (většina jejich úvěrů je ovlivněna úrokovou sazbou) - Efekt reálných peněžních zůstatků, růst inflace snižuje reálnou kupní sílu peněz - Mezinárodní substituční efekt, vyšší míra inflace zvyšuje ceny exportů a ty jsou pak méně konkurenceschopné

•

Posun křivky AD: při stejné míře inflace roste reálný produkt - Změny vládních výdajů (vládní nákupy nebo růst transferových plateb) - Změna peněžní zásoby nebo změna měnové politiky v podobě jiného cíle než inflace - Změna spotřebních výdajů (očekávám zvýšení DPH nemovitostí, tak si klidně půjčím a koupím hned → krátkodobě se zvýší reálný produkt) - Změna investičních výdajů firem (optimistické očekávání zvyšuje ochotu investovat) - Změna čistých exportů (výši ovlivňují administrativní překážky, kvóty apod.)

24

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Agregátní nabídka v krátkém období – Kapitola 13 25. Agregátní nabídka v krátkém období: příčiny rigidity cen a rigidity mezd, keynesiánský trh práce. Křivka SRAS (s mírou inflace). Soukup a kol: 368 – 384 • Agregátní nabídka (AS): znázorňuje velikost reálného produktu, jejž jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace - V dlouhém období
Dochází k přizpůsobení všech cen včetně mezd (trhy se tzv. vyčistí)
Míra inflace se mění
Ekonomika se nachází na úrovni potencionálního produktu - V krátkém období
Firmy plně uspokojí poptávku po své produkci při současných cenách
Míra inflace se nemění
Velikost reálného produktu je určena agregátní poptávkou • Pokud se ekonomika nachází na úrovni potencionálního produktu, míra inflace je stabilní a je určena inflačními očekáváními v předchozím období (reálný produkt zvětšuje/zmenšuje míra inflace, viz. agregátní poptávka) • Do rozhodování firem vstupují ale i další faktory (mají vliv na zrychlení míry inflace): - Nákladové šoky (např. růst cen dovážených energetických surovin, růst mezd, který není v souladu s produktivitou práce) • Samotný (dočasný) růst poptávky nezmění okamžitě ceny a nezrychlí míru inflace • Tzv. rigidita (nepružnost) cen, může být způsobena: - Náklady „jídelníčku“: pravidlo maximalizace zisku za každou cenu může být krátkodobě neracionální. Mnohé firmy jsou ochotny také v krátkodobě obětovat zisk, pokud to povede ke zvýšení tržního podílu (obratu) v příštím období. - Koordinační selhání: jde o nedokonalé informace ve světě a tzv. principiální nejistotu firem, kde reakce firmy na změnu cen je implicitně určena chováním ostatních firem. Tendence nesnižovat ceny je zpravidla determinována „obavou“ z toho učinit první krok. (v mikru jsou to teorie her) - Implicitní cenové kontrakty (tzv. klientské trhy): A. Okun interpretuje vztah mezi firmou a zákazníkem jako vztah, kde existuje určitá férová cena. Ztráta důvěry zákazníka (vyvolaná častými změnami cen) má pak vážné důsledky pro existenci firmy a velikost spotřebitelské poptávky. - Vývoj mzdových sazeb (nepružnost díky dlouhodobým dohodám): mzdové kontrakty se nepřizpůsobují okamžitě vývoji míry inflace, jde o tzv. rigiditu mezd
Dohody o mzdách se odvíjejí od inflačního očekávání, odbory se snaží udržet stanovenou výši reálných mezd • Pokud bude ekonomika nad potencionálním produktem a firmy budou plně využívat svých kapacit, potom ceny a míra inflace budou daleko citlivěji reagovat na další změny poptávky. Pokud se ale ekonomika nachází na úrovni potencionálního produktu, vývoj míry inflace bez nákladových šoků je stabilní a míra inflace je určena pouze očekáváními. • Agregátní nabídka v krátkém období (SRAS): má podobu horizontální přímky, která odráží skutečnost, že v krátkém období je míra inflace stabilní a je určena pouze inflačními očekáváními • Očekávání firem: adaptivní nebo racionální • Rozhodující faktory, které determinují míru inflace, jsou inflační očekávání a postavení ekonomiky v hospodářském cyklu, tj. produkční mezera. • Změna inflačních očekávání mění polohu křivky SRAS

25

STÁTNICE 2011

• •

[MAKROEKONOMIE]

Významným prvkem inflačních očekávání je míra jejich naplnění Pokud se skutečně vytvořený produkt nachází nad úrovní potencionálního produktu (Y>Y*) a výrobní faktory jsou přetěžovány, rostou jejich ceny a stávají se méně dostupné. Dochází k vyšším tlakům na míru inflace a inflační očekávání se zvyšují. Firmy budou zvyšovat ceny více než inflační očekávání.

Agregátní nabídka v dlouhém období: rovnováha v modelu AD-AS – Kapitola 14 26. Změna agregátní poptávky a nabídky a makroekonomická rovnováha (s mírou inflace), protiinflační politika (poptávková, nákladová). Soukup a kol: 390 – 410 • Agregátní nabídka v dlouhém období (LRAS): skutečný produkt je shodný s potencionálním produktem, proto je LRAS určena velikostí potencionální produktu → nulová produkční mezera a stabilní míra inflace

(1): ekonomika se nachází v krátkodobé rovnováze v E0, při reálném produktu Y → existuje kladná produkční mezera → (2): zvyší se inflace a inflační očekávání → křivka SRAS se posune nahoru - (3): produkční mezera se bude postupně uzavírat, ekonomika se bude pohybovat po AD do nové rovnováhy → snižování celkových plánovaných výdajů (kvůli vyšším úrokovým sazbám) → poptávané množství klesá → reálný produkt klesá zpět na potencionální → E1 je dlouhodobou rovnováhou a vice versa Změny agregátní poptávky a makroekonomická rovnováha • Změny agregátní poptávky a nabídky souvisejí se změnami v míře inflace, musíme vědět co je příčinou inflace: - Poptáková inflace: příčiny inflace se nacházejí na straně poptávky - Nabídková inflace: inflace je způsobena nabídkovými šoky - Exogenní faktory: jiné ovlivňující prvky než je míra inflace a úrokových sazeb (např. fiskální restrikce v podobě snížení transferových plateb) → způsobují posun křivky AD -

-

(1): restrktivní politika snižuje úroveň transferů a dochází k poklesu AD → tzv. negativní poptávkový šok Krátkodobě se vlastně neděje nic, křivka SRAS se nehýbe → nová rovnováha na E1 → ekonomika je pod potencionálním produktem (záporná produkční mezera) (2): dochází k omezení výroby (odbyt není takový) a firmy propouštějí část zaměstnanců → roste nezaměstnanost

26

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Pokles AD je doprovázen snížením spotřebních výdajů (domácnosti mají nižší disponibilní důchod) a firmy přehodnocují (odkládají) investiční projekty - Centrální banka snižuje úrokové sazby ve snaze odstranit zápornou produkční mezeru → postupné oživení investiční a spotřebních, popřípadě čistých exportů - (3): záporná produkční mezera se bude postupně uzavírat a ekonomika se vrátí na úroveň potencionálního produktu při nižší míře inflace → křivka SRAS klesá Změny agregátní nabídky a makroekonomická rovnováha • Další příčinou vychýlení se z makroekonomické rovnováhy jsou změny agregátní nabídky: - Nabídkové (nákladové) šoky: dochází k náhlým změnám cen vstupů (výrobních faktorů), známe negativní a pozitivní
Přechodné a permanentní -

Výchozí rovnováha E0 → ekonomika je na potencionálním produktu Růst cen ropy → tzv. negativní nabídkový šok → zrychlení míry inflace a inflačních očekávání → (1): posun křivky SRAS nahoru - (2): nová rovnováha na E2 → reálný produkt klesá pod svoji úroveň (záporná produkční mezera) → vyšší míra inflace - (3): nabídkový šok v průběhu času odezní a ekonomika se bude vracet na úroveň potencionálního produktu • Stagflace: současně dochází k poklesu reálného produktu při vyšší míře inflace Metody léčení inflace: • Reakce na poptávkovou inflaci: pokud centrální banka nechce akceptovat vyšší míru inflace, zvolí tzv. dezinflační politiku (snižování inflace) - Rychlé a razantní snížení agregátní poptávky (tzv. cold turkey): vysoký nárůst reálných úrokových sazeb → hluboký pokles produkce a nárůst nezaměstnanosti, ale míra inflace poklesne rychle → recese je hlubší, ale kratší - Gradualistická metoda: centrální banka postupnou změnou reálných úrokových sazeb snižuje agregátní poptávku, aby minimalizovala dopady na míru nezaměstnanosti a na pokles produkce - Expanzivní měnová politika centrální banky, která by měla za cíl oživit ekonomiku a zvýšit nezaměstnanost, se dlouhodobě promítá pouze do zvýšení inflace - Koeficient obětování: srovnání nákladů obou dezinflačních metod
Koeficient měří náklady spjaté se snížením míry inflace v nákladech obětované příležitosti
Koeficient obětování vyjádříme poměrem kumulativní ztráty reálného produktu, pokud se ekonomika nachází pod potencionálním produktem, vůči dosaženému snížení míry inflace • Reakce centrální banky na nabídkový šok: reakce centrální banky závisí na tom, zda jej považuje za přechodný nebo permanentní - V zájmu zachování cenové stability by měla centrální banka zvýšit reálné úrokové sazby, aby inflační tlaky odstranila, tedy využije tzv. potlačovací (restriktivní) politiku. ALE! Ekonomika se pod vlivem nabídkového šoku dostane do recese a současně poroste míra inflace. Zvýšení reálných úrokových sazeb centrální bankou jako reakce na tuto situaci prohloubí produkční mezeru, která vznikla v důsledku nabídkového šoku. - Permanentní nabídkový šok má navíc dopad do produkčních možností firem a snižoval by potencionální produkt (posun křivky LRAS doleva) - Neutrální měnová politika: centrální banka nezvyšuje úrokové sazby, nereaguje na negativní nabídkový šok), doprovázeno vyšší mírou inflace – lze využít v případě dočasného šoku -

27

STÁTNICE 2011 -

[MAKROEKONOMIE]

Akomodativní měnová politika: snížení reálné úrokové sazby a „vyvedení“ ekonomiky z recese, je ale doprovázena vyšší mírou inflace Příčiny nabídkových šoků:
Změny cen surovin a energií
Růst nominálních mzdových sazeb, který předstihuje růst produktivity práce
Vývoj nominálního a reálného měnového kursu
Změny daňových sazeb

Inflace a nezaměstnanost – Kapitola 15 29. Phillipsova křivka: původní verze, modifikovaná verze, rozšířená verze (adaptivní a racionální očekávání). Soukup a kol: 414 – 424, 427 – 438 • Původní mzdová Phillipsova křivka: - Existuje negativní a substituční vztah mezi mírou změny nominálních mzdových sazeb a úrovní nezaměstnanosti - Existuje taková úroveň nezaměstnanosti, která je spojena se stabilitou nominálních mezd (průsečík křivky s horizontální osou) - Míru nezaměstnanosti, která se vyznačuje stabilitou nominálních mezd označujeme jako přirozenou míru nezaměstnanosti (u*) nebo jako míru nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci (NAIRU) - Pokud je skutečná míra nezaměstnanosti (u) nižší než její přirozená úroveň (u*), potom dochází ke zvyšování tempa růstu nominálních mzdových sazeb (v závislosti na koeficientu a – vyjadřuje citlivost tempa růstu moninálních mezd na odchylku skutečné od přirozené míry nezaměstnanosti) a opačně

Wt − Wt −1 = − a ∗ (u − u ∗ ) Wt −1 Levá strana rovnice představuje tempo růstu nominálních mzdových sazeb.

•

Cenová modifikovaná Phillipsova křivka: R.M. Solow a P.A. Samuelson - Míru růstu nominálních mezd zaměnili za míru inflace - Mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti existuje substituční vztah - Bod A je přirozenou mírou nezaměstnanosti

-

-

Mzdové náklady tvoří významnou část celkových nákladů firem a vstupují tak rozhodujícím způsobem do tvorby cen. Cena je utvářena jako přirážka k mzdovým nákladům (markup). Mzdové náklady ovlivňují rozhodování firem o stanovení ceny a mají dopad na konkurenceschopnost každé firmy. Firmy mění cenu produkce pokud se mění:
Jednotkové pracovní náklady
Výše přirážky k mzdovým nákladům Vývoj míry inflace souvisí s cenovou torbou firem, na kterou má vliv vztah mezi vývojem mzdových nákladů a produktivitou práce (tj. jednotkové pracovní náklady)

28

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Vyšší míra růstu nominálních mezd nemusí plně ovlivnit ceny firem a následně míru inflace, pokud předstihuje produktivitu práce → rychlejší vývoj nominálních mezd než produktivity práce bude vytvářet tlak na zrychlení míry inflace, jinak by náklady v podobě růstu mezd musely firmy promítnou do snížení svých zisků Rozšířená Phillipsova křivka a inflační očekávání: M. Friedman a E. Phelps - Podstatnou roli sehrávají inflační očekávání. Inflační očekávání narušují stabilní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, protože mají zásadní vliv na skutečnou míru inflace - Vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti platí pouze v krátkém období, díky tzv. peněžní iluzi - Existuje úroveň nezaměstnanosti, jež je výsledkem přirozených tržních procesů a kterou nelze ovlivnit změnami v agregátní poptávce, tzv. přirozená míra nezaměstnanosti, která je spojena se stabilní mírou inflace - Skutečnou míru inflace ovlivňují tři faktory: π = π e − [ a ∗ (u − u ∗ ) − PL ] + v e
Očekávaná míra inflace → π
Odchylka skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené (cyklická nezaměstnanost)
Nákladové (nabídkové) šoky → v -

•

-

-

-

-

-

Přirozená míra nezaměstnanosti: úroveň, která je slučitelná se stabilní mírou inflace a stabilními očekáváními. Je to míra nezaměstnanosti, která je na úrovni potencionálního produktu, pokud je

trh práce v rovnováze Výchozí situace: reálný produkt je na úrovni potencionálního = skutečná nezaměstnanost na přirozené míře nezaměstnanosti Centrální banka se rozhodne zvýšit agregátní poptávky prostřednictvím zvýšení peněžní zásoby (poklesem úrokových sazeb) → (1): pokles nezaměstnanosti dostane ekonomiku do kladné produkční mezery → zvyšování cen produkce → zvýšení inflace → krátkodobě tak dochází k substituci inflace a nezaměstnanosti Míra inflace je 5% a firmy zvyšují svou poptávku po práci, nabízejí vyšší nominální mzdy → zaměstnanci podléhají peněžní iluzi a jsou ochotni více pracovat (myslí si že vyšší nominální mzda = vyšší reálná mzda) (2): rozpoznání peněžní iluze vede k růstu nominálních mzdových sazeb, které prosazují zaměstnanci, a současně klesá ochota firem za tyto mzdové náklady zaměstnávat → klesá poptávka po práci → ekonomika se vrací zpět na úroveň potencionálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti → zůstává vyšší inflace a vyšší inflační očekávání → křivka SPC se posunula vpravo nahoru → spojením krátkodobých křivek dostáváme dlouhodobou Phillipsovu křivku V dlouhém období neexistuje substituční vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti, tempo růstu inflace se nemění → míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci (NAIRU)

29

STÁTNICE 2011 •

[MAKROEKONOMIE]

Okunův zákon představuje spojovací článek mezi Phillipsovou křivkou a modelem AD-AS

Hospodářský růst – Kapitola 16 30. Dlouhodobý ekonomický růst: definice a faktory růstu, agregátní produkční funkce (obecná, intenzivní), principy rovnice růstového účetnictví. Soukup a kol: 447 – 464 • Ekonomická síla: porovnání HDP (převedeného na stejné peněžní jednotky) různých zemí • Ekonomická úroveň: porovnání HDP na hlavu (opět ve stejné měně), udává jak účinně země využívá disponibilní výrobní zdroje • Hospodářský růst: zvyšování kapacity hospodářství k výrobě zboží a služeb, které lidé požadují - Formálně lze hospodářský růst vyjádřit dlouhodobým vývojem potencionálního produktu, např. v modelu AD-AS

(

)

g = Y1∗ − Y0∗ / Y0∗

-

-

-

-

nebo Hospodářský růst se měří:
Tempem růstu g = Y1∗ − Y0∗
Absolutním přírůstkem potencionálního produktu
Lze také použít růst HDP na obyvatele Faktory, které ovlivňují hospodářský růst:
Množství výrobních faktorů (např. objem práce či využitelných přírodních zdrojů)
Kvalita v ekonomice dostupných výrobních faktorů (např. kvalifikace pracovní síly, kvalita přírodních zdrojů)
Použité technologie
Další exogenní faktory (např. politický kapitál země, infrastruktura či zeměpisná poloha země) Zdroje hospodářského růstu lze rozdělit na:
Exogenní: nezávislé na ekonomickém rozvoji země
Endogenní: objem kapitálových statků, které se používají v hospodářství
Extenzivní hospodářský růst: rozhodující jsou pro něj zvyšující se objemy výrobních faktorů
Intenzivní hospodářský růst: převažuje vliv zlepšující se kvalifikace pracovních sil, zvyšující se technická úroveň kapitálových statků apod.
Zpředmětněný technologický pokrok: změna ve kvalitě strojů apod.
Nezpředmětněný technologický pokrok: efektivnější řízení, organizace výroby atd. Vliv agregátní poptávky na hospodářský růst:

30

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

Předpokládáme, že vzrostl potencionální produkt (stejně) SRAS se posouvá doprava a její průsečík s LRAS odpovídá stále stejné míře inflace b) agregátní poptávka roste, ale ne tak rychle jako potencionální produkt (např. kvůli obavám politiků před inflací, kteří nastolí restriktivní monetární nebo fiskální politiku, tím naruší plynulý růst) → tzv. krize z růstu Agregátní produkční funkce: popisuje vztah objemu použitých výrobních faktorů, technologického pokroku a výstupu - Produkční funkce: udává maximální produkt, který lze vyrobit z různých objemů výrobních faktorů (neuvažujeme technologicky pokrok, jen práci (L) a kapitál (K)) -

•

Y = f (K , L )

Konstantní výnosy z rozsahu: produkt roste ve stejném objemu, jako vzrostou výrobní faktory Rostoucí výnosy z rozsahu: reálný produkt roste více, než objem výrobních faktorů (a vice versa klesající výnosy z rozsahu) - Mezní fyzický produkt: udává, o kolik se změní produkt Y, pokud se změní objem jednoho výrobního faktoru o jednotku, na grafu se jedná o sklon produkční funkce (s růstem L se hodnota sklonu snižuje) - Výnosy z variabilního vstupu: klesající výnosy z výstupu (s každým přírůstkem práce klesá velikost přírůstku produktu) k =K/L - Průměrná kapitálová vybavenost práce: kolik kapitálu připadá tempo rustu : na jednu jednotku práce g k = (( K1 / L1 ) − K 0 / L0 ) / K 0 / L0 - Rozšiřování kapitálu: objem kapitálu a použité práce rpste stejně rychle, tzn. gk = 0 - Prohlubování kapitálu: množství kapitálu se zvyšuje rychleji než objem použité práce Intenzivní produkční funkce: dává do vztahu průměrnou produktivity práce (y = Y/L) a průměrnou kapitálovou intenzitu (k = K/L) -

•

31

STÁTNICE 2011

[MAKROEKONOMIE]

S růstem vybavenosti práce kapitálem průměrná produktivita roste S postupným zvyšováním vybavenosti práce kapitálem se přírůstky průměrné produktivity práce snižují → klesající výnosy z variabilního vstupu Růstové účetnictví: maximální produkt nahrazen potencionálním produktem, vychází z produkční funkce - Tempo růstu produktu závisí na:
Míře růstu kapitálu, která je vážená podílem nákladů kapitálu v produktu
Míře růstu práce, která je vážená podílem nákladů na práci v produktu - Parametr A: měří současnou úroveň technologie a označuje se jako souhrnná Y ∗ = A f (K , L ) produktivita faktorů - Solowowo reziduum: zbytková veličina růstu souhrnné produktivity faktorů -

•

Literatura: Miloš Mach, 2001, Makroekonomie II Teorie reálného ekonomického cyku – Kapitola 4 27. Teorie reálných hospodářských cyklů: rovnovážné cykly s reálnými šoky, ADR a ASR, produkční funkce a trh práce. Účinnost měnové a fiskální politiky v modelu RBC. Mach: 219 – 227 • Fluktuace produkce jsou výlučně způsobeny fluktuacemi potencionálního produktu • Hlavní zdroje ekonomických cyklů jsou nabídkové šoky: - Technologický pokrok, nepříznivé počasí, fiskální politika atd. • Nepříznivý nabídkový šok a jeho vliv na produkci a zaměstnanost:

•

•

- Nepříznivý nabídkový šok → posun na F1 - Pokles produktivity práce → posun na ND1 - Pokles zaměstnanosti závisí na sklonu křivky nabídky práce NS0 Mezičasová substituce a nabídka práce - Koncept reálného ekonomického cyklu předpokládá, že převládá substituční efekt nad důchodovým efektem a křivka nabídky práce je pozitivně skloněná - V dobrých časech, kdy jsou vysoké reálné mzdy a vysoká reálná úroková sazba, pracovníci volí spíše práci než volný čas a naopak Reálná agregátní poptávka a reálná agregátní nabídka: - ADR a ASR jsou funkcí reálné úrokové sazby (i), čím vyšší jsou úrokové sazby tím nižší je agregátní poptávka - Vyšší úroková sazba zvyšuje nabídku práce, práce je atraktivnější → zvýšení nabízeného množství produkce - Současně se snižuje agregátní poptávka, protože růst úrokové sazby snižuje poptávku po investicích a po spotřebě

32

STÁTNICE 2011 -

• • •

[MAKROEKONOMIE]

i* odpovídá vyčištěnému trhu, protože vyrovnává nabídku a poptávku na rovnovážném produktu

Y* V teorii reálného ekonomického cyklu není rozdíl mezi krátkým a dlouhým obdobím, a tak křivka reálné krátkodobé nabídky a dlouhodobé agregátní nabídky jsou stejné. Není ani rozdíl mezi skutečným a potencionálním produktem V konceptu reálného ekonomického cyklu nemá fiskální ani monetární politika vliv, ba naopak vše zhoršuje, protože narušují optimální volbu rozsahu zaměstnanosti a produkce provedenou firmami a pracovníky v reakci na exogenní, tedy nezávislé šoky Příznivý nabídkový šok a jeho vliv na agregátní nabídku a poptávku:

V důsledku technologického zlepšení se posune produkční funkce nahoru, zvýší se zaměstnanost a produkce → posun na AS1R - V důsledku bohatství a substitučního efektu se AD posune doprava → zvyšuje se běžná spotřeba i investice → volný čas se snižuje, protože zaměstnanci chtějí pracovat - Zvyšuje se potencionální produkt Fiskální politika a teorie reálného ekonomického cyklu: i poptávkové šoky ovlivňují ekonomické cykly -

•

Fiskální expanze (např. vládní nákupy) vede k posunu AD doprava→ zvýšení úrokové sazby→ pracovníci omezují svůj volný čas→růst produkce Úloha peněz a cen v teorii reálného ekonomického cyklu - Koncept reálného ekonomického cyklu je vybudován na flexibilitě cen a mezd, ze předpokladu vyčištěného trhu zboží, obligací a peněz -

•

33

STÁTNICE 2011

-

-

[MAKROEKONOMIE]

Zvýší-li se nominální zásoba peněz z M0 na M1, pak při dané poptávce po penězích LN se musí cenová úroveň zvýšit na P1 a to ve stejné proporci jako se zvýšila nominální zásoba peněz→reálná nabídka peněz se nezměnila R.Barro to vysvětluje tak, že při původní cenové úrovni P0 mají domácnosti po zvýšení peněžní zásoby více peněz než si přejí držet → přebytek vynakládají na zboží, volný čas a obligace → efekt reálných peněžních zůstatků → růst poptávky po obligacích zvyšuje jejich ceny a vede ke snížení úrokové sazby → zvýšení agregátní poptávky → tlak na růst cenové hladiny → trh se vyčistí a cenová hladina i množství peněz bude vyšší

34