02.05.2016
11. přednáška
Makroekonomie I
Monetární
politika Fiskální politika + státní rozpočet
Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
Monetární politika
Podstata monetární politiky
Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový, dvoustupňový) Centrální banka (její funkce: emisní, vrcholový subjekt měnové
Monetární politika znamená ovlivňování ekonomiky prostřednictvím peněžního trhu. Nositelem monetární politiky je centrální banka, většinou nezávislá na vládě státu. Základní cíl centrálních bank, tedy i měnové politiky – udržovat cenovou stabilitu – nízkou míru inflace.
Nástroje monetární politiky
Přímé nástroje monetární politiky
politiky, banka bank, regulace a dohled bankovního systému, banka státu – vlády, správce devizových rezerv, reprezentant vlády v měnové oblasti)
Nástroje monetární politiky se rozdělují na: přímé nepřímé
Přímé nástroje jsou využívány pouze sporadicky a dočasně. Mají charakter administrativních opatření. Lze je využít plošně (vůči všem bankám) či adresně (vůči jedné bance nebo skupině bank)
Jedná se: o regulaci investiční aktivity stanovením úvěrového stropu (absolutní nebo relativní limity) závazné limity úrokových sazeb.
1
02.05.2016
Nepřímé nástroje monetární politiky
Hodnocení nepřímých nástrojů monetární politiky
Operace na volném trhu
Politika diskontní sazby
Působí neadresně, tržně a celoplošně. Jsou využívány mnohem častěji. Mezi základní nepřímé nástroje Centrální banky patří: operace na volném trhu, politika diskontní sazby, povinné minimální rezervy.
Mají přímé účinky na zprostředkující cíle jako jsou rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby. Všechny tyto operace jsou však zaměřeny na ovlivnění konečných cílů jako jsou inflace, reálný HDP a nezaměstnanost.
Jedná se o nákup a prodej státních cenných papírů centrální bankou na finančním trhu. Jestliže centrální banka prodá státní cenné papíry odčerpá část z nabídky peněz, čímž dochází k poklesu bankovních rezerv a ke zdražení peněz, což oslabí poptávku po úvěrech a v závěru agregátní poptávku. Nákup státních cenných papírů má opačné účinky, růst bankovních rezerv, zlevnění peněz a úvěru, růst agregátní poptávky.
Centrální banka může obchodním bankám poskytovat úvěry, což také souvisí s emisní funkcí centrální banky. Poptávku po úvěrech a výši diskontní sazby ovlivňuje centrální banka. Vysoká diskontní sazba představuje tzv. „drahé peníze“, která snižuje poptávku po úvěrech od CB. Nízká diskontní sazba má opačný účinek. Od diskontní sazby CB jsou ovlivňovány všechny ostatní úrokové sazby. Zvýšení diskontní úrokové sazby zvýší všechny ostatní sazby a snížení diskontní sazby má opačný účinek.
Povinné minimální rezervy
Obchodní banky mají stanovené zákonem držet část svých aktiv na běžném účtu u centrální banky. Tyto rezervy jsou stanoveny jako procento z depozit obchodních bank. Zvýšení povinných minimálních rezerv zapříčiní zdražení peněz (politika těžko dostupných peněz), čímž dochází ke snížení poptávky po úvěrech a zpomalení ekonomického růstu. Snížení míry depozit má opačný účinek na ekonomický růst.
Typy monetární politiky
Centrální banka provádí monetární politiku pomocí dvou typů: expanzivní, restriktivní.
2
02.05.2016
Expanzivní monetární politika
Expanzivní monetární politika v krátkém období - grafická interpretace
Expanzivní monetární politika v dlouhém období - grafická interpretace
Restriktivní monetární politika
Cílem expanzivní monetární politiky je zvyšování nabídky peněz a stimulace agregátní poptávky. zvyšování nabídky peněz CB snížení povinných minimálních rezerv snížení diskontní sazby odkup státních cenných papírů emise bankovek
Restriktivní monetární politika grafická interpretace
snižování nabídky peněz prostřednictví snížení peněžní zásoby – např. prodej vládních cenných papírů cíl restriktivní monetární politiky je opačný než expanzivní monetární politiky, tedy snižování nabídky peněz a oslabení agregátní poptávky.
Peněžní zásoba a inflace
růst peněžní zásoby se v dlouhém období projeví růstem cenové hladiny neboli inflací, v ekonomice se nemění reálný produkt, zaměstnanost nezaměstnanost ani reálné mzdy =>neutralita peněz
3
02.05.2016
Kvantitativní teorie peněz
Neutralitu peněz vysvětluje tzv. kvantitativní teorie peněz M.V=P.Y M ….. peněžní zásoba V ….. důchodová rychlost obratu peněz P ….. cenová hladina Y ….. reálný produkt
Rovnici využívají monetaristé. Vůdčí osobnost světového monetarismu Milton Friedman tvrdí:
Formy měnové politiky
Problémy měnové politiky
Měnová politika aktivistická – přizpůsobování měnové politiky cyklickému vývoji ekonomiky Měnová politika stálého pravidla – stabilní tempo růstu peněžní zásoby – konečný cíl – nízká inflace – soukromé subjekty nemusí reagovat Měnová politika inflačního cílování – udržení inflace v určitém pásmu – centrální banka vyhlašuje inflační cíl
Fiskální - rozpočtová politika ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a výdajů státního
MxV=PxY
rozpočtu soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod ekonomiky, a to prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů ovlivňujících úroveň AS a AD v zájmu dosažení určených cílů hlavní nositel = stát základní nástroj = státní rozpočet
„Inflace je vždy a všude peněžním fenoménem“.
past na likviditu (Keynesovo tvrzení) – subjekty jsou ochotny držet při dané úrokové míře jakékoliv množství peněz => změna množství peněz v ekonomice nezmění úrokovou sazbu => žádná změna I, Y => neúčinná monetární politika necitlivost výdajů na změnu úrokové míry – I, i další soukromé výdaje, nereagují ne pokles úrokové míry => žádná změna Y, u časové zpoždění – časový rozdíl od okamžiku prvotního rozpoznání problémů (např. recese) do okamžiku přijetí opatření
Funkce – role fiskální politiky
Plní roli: znovu rozdělování proticyklické regulace ekonomiky
4
02.05.2016
Charakteristika státního rozpočtu
1) centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány 2) je prezentován strukturou příjmů a výdajů
Příjmy státního rozpočtu
Daňová kvóta
Obecná definice: Podíl daní na HDP.
Členění daňových kvót: jednoduché … daně/HDP složené … (daně + pojistné) / HDP
vlády
Výdaje státního rozpočtu
Saldo státního rozpočtu
Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu Saldo přebytkové - aktivní nulové - vyrovnané deficitní - pasivní
daně (přímé a nepřímé) cla sociální pojištění přijaté úroky z pronájmu státního majetku splátky z poskytnutých úvěrů další příjmy založené na snížení aktiv (privatizace) přijaté dotace ostatní
transfery (přerozdělování důchodů ve společnosti; platby sociálního charakteru, za které stát nedostane protihodnotu; subvence podnikům vládní nákupy statků a služeb (výdaje spojené s výkonem státních orgánů, obrany a jiných veřejných statků; běžné a investiční výdaje jednotlivých kapitol) dotace vyplácené úroky ze státního dluhu ostatní
Financování deficitu státního rozpočtu
vydáváním státních cenných papírů (dluhopisy ) – vnitřní x vnější zadlužení půjčkami od státních organizací a institucí půjčkami na finančních trzích z přebytků minulých let monetizací deficitu – vydané státní dluhopisy koupí na primárním trhu centrálních bank
5
02.05.2016
Státní dluh
Vzniká kumulací deficitu státního rozpočtu. Jedná se o část veřejného dluhu.
Saldo státního rozpočtu skutečné = skutečné příjmy rozpočtu – skutečné výdaje
strukturální – ekonomika pracuje na potenciálním produktu – závisí na volném rozhodnutí vlády (tzv. diskreční x diskrétní politika) cyklické – důsledek cyklického kolísání ekonomiky – je-li ekonomika pod potenciálním produktem, začnou působit vestavěné stabilizátory, vzniká cyklický deficit – je-li ekonomika nad potenciálním produktem, vzniká cyklický přebytek – rozdíl mezi skutečným a strukturálním
Nástroje fiskální politiky
věstavěné stabilizátory diskreční politika
Veřejný dluh
Vzniká kumulací deficitu veřejných financí. Důležité ukazatele: podíl veřejného deficitu na HDP, podíl veřejného dluhu na HDP. Maastrichtská kritéria (deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP a veřejný dluh musí být nižší než 60% HDP).
Skutečné saldo státního rozpočtu
SKUTEČNÉ SALDO = STRUKTURÁLNÍ SALDO + CYKLICKÉ SALDO
Vestavěné stabilizátory Základní charakteristika - působí automaticky a: Napomáhají trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů. Působí jako proticyklické regulátory s cílem stabilizovat chod ekonomiky. Umožňují pouze mírnit krizové výkyvy a poruchy. Stimulace AD jejich prostřednictvím je relativní a málo pružná, s výrazně zpožděnými účinky. příklady (progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce apod.)
6
02.05.2016
Diskreční politika
Expanzivní a restriktivní fiskální politika
diskreční x diskrétní x záměrná opatření
Expanzivní fiskální politika - snížení čistých daní - zvýšení vládních nákupů výrobků a služeb Restriktivní fiskální politika - zvýšení čistých daní - snížení vládních nákupů výrobků a služeb
Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v krátkém období)
Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v dlouhém období)
Daně a Lafferova křivka východisko
Lafferova křivka – grafická interpretace
změna daňových sazeb (parlament musí schválit jaké daně a v jaké výši) změna struktury výdajů SR změna ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů Dopad: - na AD a AS => změny ve velikosti Y, zaměstnanosti a cenové hladiny
Při stanovení výše daní se musí uvažovat i o velikosti výnosu. Existuje hranice při které již dalším zdaněním výnosy klesají. Tím se zabývá Lafferova křivka.
7
02.05.2016
Příští přednáška Magický čtyřúhelník, rating státu + historie – vývoj ekonomických teorií
8
