Politiky
1
Politiky
Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky
2
Stabilizační politika
3
1
Stabilizační politika v otevřené ekonomice
Jedná se o posilování stability národního hospodářství sloužící k harmonizaci ekonomického vývoje země. Cílem:
Stabilita cenové hladiny Vysoký stupeň zaměstnanosti Hospodářský růst Vnější rovnováha
4
Nástroje stabilizační politiky
Fiskální (rozpočtová) politika
Funkce stabilizační Funkce alokační Funkce distribuční
Monetární politika
Otázkou zůstává jak moc zasahovat?? 5
Omezení stabilizační politiky
Omezení fiskální politiky Omezení monetární politiky
6
2
Makroekonomické modelování
Stabilizační funkce vyplývá z makroekonomické působnosti veřejného sektoru
Multiplikační modely:
S fixními investicemi S proměnnými investicemi 7
Multiplikativní modely s fixními investicemi
Určení rovnovážného důchodu
Při neexistenci státního rozpočtu Při existenci státního rozpočtu
Předpokladem je fixní úroveň investic, investice jsou endogenní a spotřeba je závislá na důchodu 8
Multiplikativní model s fixními investicemi - při neexistenci státního rozpočtu
Matematické určení rovnovážného důchodu:
Y=C+I C = a + cY
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod
Y=
1 (a + I) 1− c
9
3
Určení důchodu při neexistenci vládního sektoru výdaje V
0K=0J
C+I I C
M
KL=MN
J R N
Úroveň rovnovážného důchodu
a
L 45o K
0
I 10
důchod
Multiplikativní model s fixními investicemi – při existenci státního rozpočtu
Na určení rovnovážného důchodu mají vliv:
Vládní výdaje Daně (paušální, důchodová) Transfery
11
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv vládních výdajů
Matematické určení rovnovážného důchodu
Y=C+I+G C = a + cY
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod:
Y=
1 (a + I + G) 1− c
∆Y =
1 ∆G 1−c 12
4
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv vládních výdajů výdaje
C+I+G C+I C
G a I
45o A
13
důchod
0
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv paušální daně Matematické určení rovnovážného důchodu
Y=C+I+G C = a + c(Y-T)
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod:
Y=
1 (a + I - cT) 1− c
∆Y = −
c ∆T 1− c 14
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv paušální daně C+I
výdaje
C´+I C C´ H F
45o 0
I B
D
A Výnos daně
E
důchod
15
5
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv transferů Matematické určení rovnovážného důchodu
Y=C+I C = a + c(Y+R)
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod:
1 (a + I + cR) 1−c
Y =
∆Y =
c ∆R 1−c
16
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv transferů C´+I výdaje
C+I
C´ C
D
E
I
45o A 0
F
B
17
důchod
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv důchodové daně
Matematické určení rovnovážného důchodu
Y=C+I C = a + c(1-t)Y
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod:
Y=
1 (a + I) 1 − c (1 − t)
∆Y = −
cY0 ∆t 1 − c(1 - t1) 18
6
Multiplikativní model s fixními investicemi – vliv důchodové daně C´´+I výdaje
C´+I
C´´ C´
I
45o P 0
F
19
důchod
▲Y
Multiplikativní model s fixními investicemi
–
souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů
Matematické určení rovnovážného důchodu
Y=C+I+G C = a + c(1-t)Y
Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod:
Y=
1 (a + I + G) 1 − c (1 − t)
∆Y =
c ∆G 1 − c(1 - t) 20
Multiplikativní model s fixními investicemi
–
souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů
C´´+I+G výdaje
C´+I+G
C´´ C´
G I
45o P 0
F
důchod
21
▲Y
7
Multiplikativní model s fixními investicemi
–
růst důchodu při vyrovnaném rozpočtu
Při vyrovnaném rozpočtu platí:
∆G = ∆T
∆ Y =
1 ∆ G 1 − c
∆Y = −
c ∆T 1−c
Kombinovaný efekt expanzivního vlivu vládních výdajů a restriktivního vlivu zvýšení daní: ∆Y =
1 − c 1 c ∆G − ∆G = ∆G = ∆G 1−c 1−c 1−c 22
Multiplikační modely s proměnnými investicemi
Určení rovnovážného důchodu ovlivňují tři vztahy chování:
Spotřební funkce Investiční funkce Funkce preferenční likvidity
Předpokládá se, že investice jsou vnitřním faktorem a mění se. 23
Multiplikativní model s proměnlivými investicemi – spotřební funkce
Spotřební funkci lze vyjádřit ve formě funkce úspor:
S=Y–C C = a + cY
Dosazením spotřební funkce do funkce úspor lze odvodit:
S = (1-c)*Y - a 24
8
Multiplikativní model s proměnlivými investicemi – vztahy chování
Investiční funkce vyjadřuje závislost investic na míře výnosnosti (úrokové míře). Křivka preference likvidity vyjadřuje množství peněz, které jsou lidi ochotni držet nad potřebou transakčního množství při různých úrokových mírách. Funkce úspor vyjadřuje závislost úspor na velikosti důchodu. 25
26
Multiplikativní model s proměnlivými investicemi – určení rovnovážného důchodu
Rovnovážná úroveň důchodu je taková, kdy objem úspor při dané úrovni důchodu je právě roven objemu investic při úrokové míře, která odpovídá tomu, že si lidé přejí držet objem peněžních aktiv rovnající se objemu, jenž je k dispozici při dané zásobě peněz. 27
9
Stabilizace v otevřené ekonomice
Řízení stabilizační politiky je ovlivněno spojením dané ekonomiky se světem prostřednictvím toků zboží a kapitálu. Záleží na uplatňovaném devizovém kurzu:
Fixní kurz Flexibilní kurz 28
Stabilizace v otevřené ekonomice – multiplikační ztráta
Účinnost fiskální politiky v otevřené ekonomice snižují obchodní ztráty.
Při fixním kurzu:
Fiskální politika je méně účinná
Při flexibilním kurzu:
Účinnost fiskální politiky závisí na příslušných elasticitách 29
Stabilizace v otevřené ekonomice – toky kapitálu
Toky kapitálu reagují na rozdíly v úrokové míře Při fixním kurzu
Expanzivní fiskální politika, pokud není doplněna expanzivní měnovou politikou, povede ke zvýšení úrokových sazeb
Při flexibilním kurzu:
Příliv kapitálu tlumí účinnost fiskální politiky
30
10
Základy sociální politiky
31
Sociální politika
Sociální politikou rozumíme snahy po změnách společenského zřízení tak, aby zájmy lidí ve společnosti byly uspokojovány způsobem trvale prospěšným celku. Cíle sociální politiky
Zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva Zabezpečení sociální suverenity a sociálního bezpečí 32
Trojí pojetí sociální politiky (1) Pojem „sociální“ je obvykle chápán ve třech významových rovinách: i.
sociální jako společenský;
ii. sociální jako snaha bezprostředně směřující ke zdokonalování životních podmínek lidí; iii. ve smyslu řešení nepříznivých nebo nouzových sociálních situací.
33
11
Trojí pojetí sociální politiky (2) Podle vymezení pojmu „sociální“ pak lze vymezit sociální politiku jako: i.
konkrétní jednání zejména státu, kterým je ovlivňována sociální sféra;
ii. oblast hospodářské politiky s cílem eliminace sociálních tvrdostí; iii. soubor opatření ve prospěch osob s nižší životní úrovní.
34
Státní sociální politika Obsahem státní sociální politiky je péče o blahobyt lidí, tj. zajištění dobrého vzdělání, dobrého zdraví a nezbytného, alespoň minimálního příjmu všem občanům.
Jedná se o sociální politiku: a) Aktivní – přednostně usiluje o prevenci; b) Pasivní – zaměřuje se na řešení již vzniklých sociálních problémů. 35
Objekty a subjekty sociální politiky
Objekty sociální politiky
jsou to ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na něž jsou orientována
Subjekty sociální politiky
hlavním subjekte, který do značné míry určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky v daném časovém období a společnosti je stát, ale existuje i řada dalších nestátních organizací 36
12
Funkce sociální politiky Sociální politika státu plní různé funkce.
Jedná se o funkci: a) ochrannou; b) rozdělovací a přerozdělovací; c) homogenizační; d) stimulační; e) preventivní. 37
Ochranná funkce Jedná se o řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec či sociální skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním, ať již v ekonomickém, či sociálním smyslu.
Ochranná funkce plyne: a) primárně z humanitárních snah společnosti; b) sekundárně z potřeby ochrany člověka jako pracovní síly.
38
Rozdělovací a přerozdělovací funkce Touto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti a na společenském bohatství. Řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat.
Je třeba zajistit: a) důstojné životní podmínky všem; b) všem rovné šance; c) fungování společenského systému; d) odstranění nedokonalosti konkurence. 39
13
Homogenizační funkce Tato funkce zabezpečuje zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování neodůvodněných nerovností.
Jedná se o proces, v němž společnost dospívá k poskytování stejných šancí: • • •
vzdělávat se; pracovat; pečovat o své zdraví; 40
Stimulační funkce Posláním stimulační funkce je podporování, podněcování, vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni.
Jedná se o opatření: a) vzdělávací politiky; b) politiky zaměstnanosti; c) zdravotní politiky. 41
Preventivní funkce Preventivní funkcí se rozumí snaha předcházet určitým škodám na životě a zdraví, snaha předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, zdravotní poškození, kriminalita).
Jedná se o: a) existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu; b) rozsáhlou osvětovou činnost (poradenství); 42
14
Dílčí sociální politiky Sociální politika je uplatňována prostřednictvím následujících dílčích sociálních politik: a) sociální zabezpečení; b) zdravotní politika; c) rodinná politika; d) bytová politika; e) politika zaměstnanosti; f) vzdělávací politika. 43
Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení obecně zahrnuje: a) důchodové zabezpečení; b) zabezpečení v nemoci (nemocenské); c) rodinné dávky; d) podpory v nezaměstnanosti; e) sociální pomoc; f) pracovní úrazy a nemoci z povolání. 44
Modely sociálního zabezpečení Volba modelu souvisí s pojetím úlohy státu v ekonomice a ve společnosti. i.
Liberální model - podnikové zaopatření;
ii. Model sociálního pojištění - univerzální dávky ze SR; iii. Skandinávský model - kombinace předchozích. 45
15
Financování sociálního zabezpečení Na financování SZ se podílejí: - zaměstnavatelé; - pojištěnci; - stát. ⇒ trojpilířový systém financování sociálního zabezpečení
46
Důchodové zabezpečení Důchodové zabezpečení zahrnuje: a) starobní důchody (výsluhová vs. invalidní koncepce); b) invalidní důchody (starobní vs. nemocenská koncepce); c) pozůstalostní důchody (vdovské a vdovecké, sirotčí).
47
Zdravotní pojištění Při financování a organizovaní zdravotní péče existují dva základní veřejné systémy: a) sociální nemocenské pojištění -
soukromý model zdravotnictví;
-
veřejný model zdravotnictví;
-
hybridní model zdravotnictví;
b) státní zdravotní správa -
bez využití systému pojištění. 48
16
Podpora v nemoci Nemocenská je peněžitá dávka SZ poskytovaná po dobu pracovní neschopnosti. Nárok je dán zákonem jen v modelu sociálního pojištění a náleží jen výdělečně činným osobám.
Pro poskytování nemocenských dávek je rozhodující: • • •
karenční doba; podpůrční doba; čekací doba. 49
Rodinné dávky Poskytují se v systému sociálního zabezpečení, nikoli v liberálním systému. Jedná se o: • • • •
přídavky na děti; porodné; dávka v mateřské (nemocenská vs. nemocensko-rodičovská koncepce); rodičovský příspěvek. 50
Dávky v nezaměstnanosti Zabezpečení v nezaměstnanosti je tvořeno: a) pasivními programy (odstupné, podpora v nezaměstnanosti, pomoc v nezaměstnanosti);
b) aktivními programy (podpora vytváření pracovních míst, zahájení samostatně výdělečné činnosti, rekvalifikační programy).
51
17
Sociální pomoc Sociální pomoc odpovídá liberálnímu modelu. V ČR se poskytuje: • • • • • • •
příspěvek na dopravu, bydlení, na teplo; sociální příplatek; věcné dávky sociální pomoci; jednorázové výpomoci a půjčky; pečovatelská služba; pomoc pro ohrožené skupiny obyvatel; sociálně právní ochrana a poradenství. 52
Základy daňové politiky
53
Co je daňová politika
Daňovou politikou rozumíme praktické využívání daňových nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti
54
18
Jak vznikly a jak se vyvíjejí daně
Od dobrovolné formy k povinné Od nepravidelnému výběru k pravidelnému Od naturální formy k peněžní Od účelového určení k neúčelovému Od spíše doplňkového zdroje veřejných rozpočtů k hlavnímu Od převažujících majetkových daní k zejména důchodovým a daním ze spotřeby 55
Vymezení pojmu daň
Daň jako ekonomická kategorie je definována jako:
Povinná Zákonem určená Neúčelová Neekvivalentní Pravidelně se opakující Nenávratná částka vybíraná od poplatníků
56
Pojmy
Daň Daňový subjekt Daňový objekt Daňová sazba Daňová částka Daňový výnos 57
19
Daňové principy
Dobrý daňový systém by měl být založen na následujících principech:
Princip spravedlnosti Princip ekonomické efektivnosti Princip administrativní jednoduchosti Princip flexibility Princip správného působení na makroekonomické agregáty Princip politické průhlednosti a právní dokonalosti 58
Princip spravedlnosti
Podstatou je stanovit spravedlivý podíl jednotlivce na nákladech vlády Dvě hlediska
Princip prospěchu (ekvivalence)
Princip platební schopnosti
Platba by měla odpovídat užitku Spravedlnost ve vertikálním a horizontálním pojetí 59
Princip efektivnosti
Je zkoumán vliv daní na ekonomické chování subjektů (otázka daňového břemene). Daňové břemeno je tvořeno:
Daňovým výnosem Administrativními náklady
Nadměrným daňovým břemenem
Přímé a nepřímé Ztráta z uvalení daní, distorze 60
20
Působení daní
Každá daň (s výjimkou paušální) má dva efekty:
Důchodový
Substituční
Snížení disponibilního důchodu Změny preferencí poplatníků
61
Daňová incidence
Rozlišují se dva druhy incidence daně:
Zákonný dopad
Skutečný dopad
Zajišťuje výběr daně Ekonomické účinky daně
62
Hodně štěstí u zkoušky!
63
21
