Otázka č. 11
11. Funkce a nástroje sociální politiky FUNKCE SOCIÁLNÍ POLITIKY -jsou spojovány se schopností sociální politiky vyvolávat určité efekty, účinky ve vztahu k objektům, se schopností sledovat a realizovat určitou vědomou (cílově zaměřenou) činnost a úkoly.
1. Ochranná funkce Tato funkce zajišťuje řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec nebo sociální skupina (např. rodina) je znevýhodněna ve vztahu k ostatním, ať již v ekonomickém nebo sociálním smyslu. V podstatě jde tedy o zmírnění nebo odstranění důsledků určitých sociálních událostí. Jde o funkci historicky nejstarší, která tvoří tradiční a stabilní prvek sociální politiky a kterou je třeba neustále posilovat. 2. Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce Je jednou z nejsložitějších a současně nejvýznamnějších funkcí. V jistém smyslu je možno říci, že touto funkcí je ve značné míře realizován vlastní obsah opatření sociální politiky, zvláště pak sociální politiky státu. V zásadě řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Hlavní pozornost přerozdělování směřuje k příjmům, ke mzdám a důchodům a jejich redistribuci, ale tato funkce má i jiný parametr, a to rozdělování životních šancí, situací, podmínek a předpokladů pro důstojný život občanů. Rozdělovací a přerozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí různých mechanismů, které mají pro společnost rozmanité důsledky. Jsou to zejména: - tržní mechanismus, respektující efektivnost a výkon a určující zejména vztah člověka k práci - hlasovací proces, tj. rozdělování vyšší autoritou, zejména státem - vyjednávání mezi sociálními partnery - tradice a zvyklosti, tj. např. solidarita nestátních subjektů, dobročinnost apod. - nelegitimní mechanismy, tj. např. podvod, násilí apod. (trestná činnost)
-
Přerozdělovací funkce se konkrétně uskutečňuje především prostřednictvím daní a transferů. Jejich efekty se promítají do životních podmínek lidí v podstatě dvojím způsobem: podporou příjmů, důchodů, zvýšením jejich hotovostí formou užívání bezúplatných nebo v různé míře dotovaných služeb (včetně tzv. spotřebitelských dotací, např. do bydlení, dopravy, apod.)
3. Homogenizační funkce Tato funkce je považována za relativně novou funkci sociální politiky. Je velmi těsně spojena s funkcí předchozí, neboť záměrem redistributivních politik je směřovat k „určitému příjmovému vyrovnání“, ke zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování rozdílů neodůvodněných. V podstatě jde o dosažení vyššího stupně stejnorodosti v uspokojování základních životních potřeb a vyššího stupně stejnorodosti zájmů a hodnot sociálních subjektů (homogenizace neznamená nivelizaci podmínek života).
1
Otázka č. 11
4. Stimulační funkce Posláním stimulační funkce je podporovat, podněcovat, vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické tak i mimo ni. Tato funkce souběžně kultivuje lidský potenciál svými opatřeními zaměřenými na zdravotní péči, růst všeobecné vzdělanosti a kulturnosti, vhodné pracovní podmínky a způsob trávení volného času. Svým stimulačním zaměřením, vytvářením záchranných sociálních sítí, garantováním základních sociálních jistot, má sociální politika i výrazný stabilizační efekt, protože tlumí sociální neklid. 5. Preventivní funkce Se snahou předcházet určitým škodám na životě a zdraví, se snahou předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, zdravotní poškození atp.), se rozvíjí preventivní funkce. Naplňování této funkce znamená, že sociální politika musí svými opatřeními směřovat k odstraňování příčin různých nepříznivých sociálních situací, které brání integraci člověka do společnosti. NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY - prostředky, jimiž sociální subjekt působí na sociální objekt(y) či jiný soc. subjekt(y) - zpravidla se jedná o právo, peníze a instituce, kterými se uskutečňuje: - služba (darování a konání) - regulace (zákazy a příkazy) - nátlak (politický a fyzický) - volba nástrojů závisí vždy na tom, čeho se jimi má dosáhnou a kdo má být adresátem péče (jiné nástroje se volí u cílené ochrany, jiné u plošné) - nejnáročnějšími nástroji jsou ty, kterými soc. subjekt něco koná pro jiný objekt/subjekt (vyžadují peníze a právní prostředky - předpis nebo smlouvu) → upřednostňování peněz před službami (služby pouze v příp. kdy objektu péče pomáhají účinněji než peníze - pomoc bezmocnému apod.) - soc. pol. se ralizuje pomocní nástrojů různého řádu (spektrum nástrojů je široké a rozmanité) - nástroje může rozlišit na: I. právní normy - patří sem zejm. Ústava ČR a Listina základních práv a svobod, zákony (o důch. poji., o rodině, daňová legisl. …) - nařízení vlády ČR, vyhlášky ministerstev a ost. ústředních orgánů státní správy, orgánů samosprávy, kol. smlouvy… II. ekonomické nástroje - opatření směřující k ovlivňování a přerozdělování disponibilních zdrojů (finančních, lidských a věcných) tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů § fiskální nástroje - ve formě transferů na jedné straně a úlevy na druhé straně poskytované různým soc. skupinám obyvatelstva (mladiství, studující, invalidé, důchodci…) § úvěrové nástroje - poskytování různých zvýhodněných úvěrů a půjček pro ovlivnění různých soc. situací či událostí
2
Otázka č. 11
§ cenová politika a) ve formě dekomodifikací vybraných statků a služeb pro zájmové soc. skupiny obyvatelstva b) ve formě cenové regulace vybraných statků a služeb III. sociální dokumenty - koncepce, plány, programy a projekty státu, organizací a institucí - stanovují se jimi cíle soc. pol. a způsoby jejich dosahování IV. nátlakové akce - používají se někdy k prosazování zájmů některých soc. skupin (např. stávky, petiční akce…) - v soc. pol. je důležité hledisko času → soc. pol. by proto měla pracovat alespoň se 2 zákl. typy nástrojů: I. sociální doktrína (vize) - určitá dlouhodobá představa o budoucí soc. politice - dlouhodobá směrnice pro praktickou soc. politickou činnost (spíše obecnější charakter) - měla by vymezovat dlouhodobou orientaci sociální politiky (10-15 i více let) - smysl: zabránit riziku různých excesů v soc. pol. (např. populizmu) → zamezit přijímání opatření, která jsou z dlouhodobého hlediska nepřijatelná → plní tedy roli urč. vodítka pro soc. pol., vymezuje jakýsi koridor, v němž by se měla dlouhodobě pohybovat - pokud neexistuje → bezkoncepční postup → ritiko sociálního napětí II. program - specifikace doktríny v kratším časovém období - prostředek (způsob) dosahování programových cílů, které jsou výsledkem konsenzu jednání různých pol., vládních i nevládních orgánů (odborových apod.) - nástroj dosažení dlouhodobých cílů obsažených v doktríně (jakými kroky a způsoby postupovat…) kolektivní vyjednávání - další z nástrojů soc. pol. (uplatňovaný v ČR až po r. 1989) - spíše krátkodobý charakter - mechanismus dosahování konsenzu mezi sociálními partnery (o urč. soc. skutečnostech) zákl. forma komunikace mezi nimi - sociální partneři: odborové svazy, zaměstnavatelské svazy, stát (vláda) - účast státu proto, aby požadavky obou stran (zamců a zamtelů) braly co nejvíce v potaz i dlouhodobější společenský zájem a konkrétní možnosti ekonomiky - střet názorů týkající se závažných sociálněekonomických problémů dříve, než se tyto otázky projednávají ve vládě - výrazně preventivní charakter - předcházení konfliktům (významný nástroj pro udržení soc. smíru) - výsledkem: kolektivní smlouvy (několik druhů)
8.1. NÁSTROJE APLIKAČNÍHO CHARAKTERU I. sociální příjmy - příjmy spojené s opatřeními soc. politiky (velmi významný nástroj soc. pol.) - v ČR zejména: 3
Otázka č. 11
- dávky důchodového a nemocenského pojištění - dávky st. soc. podpory - peněžité dávky soc. pomoci - podpora v nezam. - stanovení výše soc. příjmů je složitý proces (odráží se v něm zákl. principy soc. pol., přerozdělovací role státu, zájmy a síla aktérů soc. pol. apod.) - peněžité dávky - obnosy, vyplácené těm: a) kdo na ně mají nárok b) jimž byly přiznány úředním výrokem c) jimž byly poskytnuty jako dar - forma: a) nenávratné plnění (dávka) b) návratná nebo podmíněně návratná půjčka (manželská půjčka, půjčka studentům…) a) jednorázová (porodné…) b) opakovaná, periodická (podpora v nezam. apod.)
II. věcné dávky (věcná plnění) - spojeny především s ochranou zdraví - jde zejména o léky, zdravotní pomůcky (berle, invalid. vozíky, protézy…) a ochranné prac. pomůcky - uplatňují se také v příp. soc. pomoci (poskytnutí šatstva, potravin apod. v situaci, kdy není zaručeno, že peněžitá pomoc bude využita k zamýšlenému účelu) - rozhodnutí o tom, zda poskytnou peněžní či věcnou dávku závisí na sledovaném účelu - poskytování peněžních dávek je lacinější než dávek věcných - případy poskytování: a) existuje důvodné podezření, že by peněžitá dávka nebyla využita k zamýšlenému účelu (např. rodinné dávky v rodině alkoholiků apod.) b) ten, komu je směřována ji nemůže z objektivních důvodů použít k zamýšlenému účelu (nedostupnost na trhu…) c) věcné plnění lépe plní účel, pro který byla určena (potraviny v době války apod.) - formy: a) jednorázová (výbavička pro dítě apod.) b) opakující se (doprava zdrama, přesnídávky ve škole, učebnice…) III. sociální služby - funkce: uspokojování specif. potřeb urč. skupin obyvatelstva poskytnutím služby - nejen soc. služby v trad. významu (péče o staré, nemohoucí apod.), ale i služby v širším slova smyslu (v obl. zdraví, vzdělávání, bydlení…)
4
Otázka č. 11
- jejich okruh a spektrum se v posl. desetiletích významně rozšířil (od zajištění zákl. živ. potřeb až po specializované odborné služby) IV. účelové půjčky - poskytování různých zvýhodněných půjček k ovlivňování různých soc. situací či událostí v životě lidí - funkce: překlenout časové období mezi okamžitou potřebou fin. prostředků a souč. možnostmi omezených fin. zdrojů - týkají se předem vymezených situací (např. novomanželské půjčky, půjčky k podpoře bydlení, na vzdělání…) - výhodou (oproti jiným nástrojů) je jejich návratnost a okamžitá dostupnost V. úlevy a výhody - poskytované různým skupinám obyvatelstva (mladistvým, studujícím, vojákům, důchodcům…) VI. ceny regulované státem - spotřebního zboží a služeb - regulace cen plní v určitém omezeném rozsahu také funkci nástroje soc. pol. (regulované nájemné apod.)
5
