Fiskální politika předpoklady fiskální politiky:
makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat
limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací – doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání rozhodovací
– čas potřebný ke schválení navržených
opatření vládou a parlamentem zaváděcí
(implementační) – čas potřebný k uvedení
daných opatření “v život” účinnostní
Typy fiskální politiky fiskální expanze – zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce – stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY?
účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY
multiplikátor vládních výdajů daňový demultiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní)
fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM
Hodnocení fiskální politiky
kritika fiskální politiky: klasická a neoklasická ekonomie - státní zásahy NE, stabilitu zajistí trh efekt vytěsňování (crowding out effect) - při FE růst poptávky po penězích → růst úrokových sazeb , ↓ soukromých investic AD objemově beze změny, mění se struktura
monetaristé - monetární politika výhodnější nástroj, expanzivní fiskální politika vede k inflaci
Fiskální politika
FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy – hodnocení efektivnosti)
využití po 2. sv. válce (fiskální expanze)
50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace)
70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) – důraz na MP
80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání
konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky
2009-2012 – stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím……) – růst problému morální hazard!
Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith – vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji… D.Ricardo – vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout… Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie – ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost – deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria – kritéria udržitelnosti veřejných financí deficit vládního sektoru - poměr schodku k HDP nižší nebo 3 % HDP hrubý vládní dluh - poměr dluhu k HDP nižší než nebo 60 % HDP Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?
Vývoj salda (v % HDP) Belgium CR Denmark Germany Ireland Greece Spain France Italy Hungary Netherland Austria Poland Portugal Slovakia Finland Sweden UK Norway Turkey
1997 -2,2 -3,6 -0,6 -2,8 1,1
1998 -0,9 -4,8 0 -2,3 2,4
1999 -0,6 -3,6 1,3 -1,6 2,7
-4 -3,3 -2,7 -6 -1,2 -1,8 -4,6 -3,4 -6,3 -1,4 -1,5 -2,2
-3 -2,6 -2,7 -8 -0,9 -2,4 -4,3 -3,5 -5,3 1,6 0,7 -0,1
-1,2 -1,8 -1,9 -5,5 0,4 -2,3 -2,3 -2,7 -7,4 1,7 0,9 0,9 : :
: :
: :
2000 0 -3,6 2,3 1,1 4,7 -3,7 -0,9 -1,5 -0,8 -3 2 -1,7 -3 -2,9 -12,3 6,9 3,6 3,6 : :
2001 0,4 -5,6 1,5 -3,1 0,9 -4,5 -0,5 -1,5 -3,1 -4,1 -0,2 0 -5,3 -4,3 -6,5 5,1 1,5 0,5 13,5 -33
Norsko a problém tzv.“holandské nemoci“
Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. „Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře – ale jen se obelháváme,“ řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen. Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. „Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu,“ myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. „Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje,“ dodala. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.
Brazílii hrozí "holandská nemoc" Brazílie čelí několika problémům. Jedním z nich je riziko takzvané holandské nemoci. Jde o fenomén, kdy se ekonomika spoléhá na růst cen komodit v celé své hospodářské politice a v mezinárodním obchodě. Ostatní exportní odvětví kvůli nadhodnocené měně ztrácejí konkurenceschopnost, protože nedokáží čelit levným dovozům. Důsledkem je úbytek pracovních příležitostí. Dokud zůstane real nadhodnocený, závislost Brazílie na komoditách se bude prohlubovat. Ve střednědobém výhledu by měl ovšem působit pozitivně pokles reálných úrokových sazeb a realu.
Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu)
b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit
c) dle vzniku
Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR
Vývoj salda hospodaření státního rozpočtu v 1.-3. čtvrtletí let 1993-2012 (v mil. Kč)
Deficit v ČR – predikce MF 2012, 2013
Problematika veřejného dluhu
1) 2)
suma finančních pohledávek suma finančních závazků
Vznik: kumulací deficitů převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty – problém morálního hazardu
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0
Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu
hrubý dluh čistý dluh
2) dle měny
vnitřní vnější
3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti
fakultativní obligatorní
5) dle obchodovatelnosti
obchodovatelný neobchodovatelný
Public debt in % GDP
Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy… + tempo růstu HDP, úroková sazba -
Do D1 PD M Ro HDP1 HDPo HDP1 HDP1 Ro
1 r 1 q
Řešení dluhu PROČ?
aktivní řešení – vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná
odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politickoadministrativní řešení – odmítnutí dluhu, monetární řešení – centrální banka záměrně vyvolá inflaci – výsledek = snížení reálné hodnoty dluhu – ČR 1953, restrukturalizace dluhu změna splátkového kalendáře – např. Argentina 2002, Řecko 2012 -„odpis“,…spálení seznamu věřitelů –Janov 14.století)
pasivní řešení – působení faktorů , které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu - SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a 1997 33 mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů… , dary, inflace – snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)
Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky – dopad na saldo rozpočtů
růst úroků růst mandatorních výdajů problém investic
b) důsledky finanční – souvisí s umisťování vládních dluhopisů na -
trhu absorbce vládních dluhopisů na trhu vytěsňování soukromých investic
c) sociální – souvisí se vznikem morálního hazardu
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0
Dluh Japonsko
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
135% 144 152 158 166 175 172 167 174 193 199
Vývoj veřejného dluhu v USA 1940-2000
Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010
Vývoj veřejného dluhu v USA 2000-2014
Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010
Dluh USA – dle prezidentů
Držitelé veřejného dluhu USA 2011
http://www.treasury.gov/ticdat a/Publish/mfh.txt
1) Bahamas, Bermuda, Cayman Islands, Netherlands Antilles and Panama 2) Ecuador, Venezuela, Indonesia, Bahrain, Iran, Iraq, Kuwait, Oman, Qatar, Saudi Arabia, UAE, Algeria, Gabon,Libya, and Nigeria
Dary na splácení veřejného dluhu USA
Zdroj: Gift Contributions to Reduce Debt Held by the Public. http://www.treasurydirect.gov/govt/reports/pd/gift/gift.htm
Vývoj veřejného dluhu v zemích PIIGS (v % HDP)
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa. eu/portal/page/portal/statistics/search_database
Dluh v ČR
vznik ( z deficitu, převzetím závazků) složení – státní dluh, dluh ÚSC, SZ faktory ovlivňující dluh
http://www.verejnydluh.cz/
Vývoj dluhu v ČR (v % HDP) 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
veřejný dluh/HDP
státní dluh/HDP
Dary na splácení dluhu ČR „Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou….“ č.ú.123-3328001 u ČNB – bankovní kód 0710. Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR.“ „Do rezervního fondu ministerstva financí převádějí občané peníze jako „dar“ na snížení státního dluhu ČR od listopadu 2009. V letech 2009-2011 byly přijaty „dary“ občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem 85 102 korun (celkem 57 „darů“).“ Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu – 11.4. akce s výtěžkem 2.237.000,- Kč stav účtu ke dni 20.4.2014 - 3.799.679,72 Kč http://www.verejnydluh.cz/
Vývoj státního dluhu po vzniku ČR I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti (1993-1999) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč
II. období - nová emisní strategie (2000 - 2001)
rostoucí výpůjční požadavky vlády
emise se splatností 3, 5, 7,10 let,od roku 2001 -15 let, objem emise min. 20 - 30 mld. Kč,
od června roku 2001 - Stálá komise pro řízení státního dluhu
úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou
III. období - aktivní řízení státního dluhu
od 1. října 2003 - oddělení Řízení státního dluhu od r.2004 - praktické řízení
cíl: „…zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích
.
platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika…“
Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická …
Ukazatel dluhové služby
= (dluhová služba / dluhová základna) x 100 Číslo řádku Název položky 1 daňové příjmy (po konsolidaci) 2 nedaňové příjmy (po konsolidaci) 3 přijaté dotace – finanční vztah 4 dluhová základna 5 úroky 6 splátky jistin a dluhopisů 7 splátky leasingu 8 dluhová služba 9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY
Odkaz na rozpočtovou skladbu třída 1 třída 2 položka 4112 + 4212 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 položka 5141 položky 8xx2 a 8xx4 položka 5178 ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 ř. 8 děleno ř. 4
