MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE Blok č. 5:

ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

CÍL A STRUKTURA TÉMATU ….odpovědět na následující typy otázek:  Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje?  Kdo obdrží důchody z produkce?  Kdo nakoupí celkový výstup?  Co vyrovná poptávku a nabídku zboží?

Čím je determinován celkový objem produkce?

MODEL Uzavřená ekonomika, čistící se trhy

Strana nabídky  Trhy VF (nabídka, poptávka, cena)  Determinace výstupu/důchodu

Strana poptávky  Determinace C, I, a G

Rovnováha  Trh zboží  Trh zapůjčitelných fondů

VÝROBNÍ FAKTORY K =

kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě

L =

práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků

PRODUKČNÍ FUNKCE Y = F(K, L)  Udává, jak mnoho výstupu (Y ) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L jednotek práce  Odráží úroveň technologií dané země  Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu) 

PŘEDPOKLADY MODELU 1. Technologie se nemění. 2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se

KKKK and and L LL L

DETERMINACE HDP Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií.

Y  F (K, L)

Jak je rozdělován národní důchod?

ROZDĚLOVÁNÍ NÁRODNÍHO DŮCHODU 

determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru 

mzda = cena L



výnos = cena K

ZNAČENÍ W R P W /P R /P

= nominální mzda = nominální cena kapitálu (výnos) = cena výstupu = reálná mzda = reálná cena kapitálu

JAK JSOU URČENY CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ? Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů.  Opakování: Nabídka každého z VF je fixní.  Co poptávka? 

POPTÁVKA PO PRÁCI Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané.  Základní idea: Firma najímá každou jednotku práce, pokud náklad nepřesahuje přínos. 

náklad = reálná mzda  přínos = mezní produkt práce 

MEZNÍ PRODUKT PRÁCE (MPL ) 

definice: Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech): MPL = F (K, L +1) – F (K, L)

MPL A PRODUKČNÍ FUNKCE Y výstup

F (K , L ) 1

MPL 1

MPL 1

MPL S rostoucím množstvím práce MPL 

Sklon produkční funkce je roven MPL

L

práce

KLESAJÍCÍ MEZNÍ PRODUKT S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus).  Intuice: Předpokládejme L zatímco udržujeme K fixní 

 Méně strojů na pracovníka  Nižší produktivita práce

MPL A POPTÁVKA PO PRÁCI Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P.

Realná mzda

MPL, poptávka po práci Jednotky práce, L Množství poptávané práce

ROVNOVÁŽNÁ REÁLNÁ MZDA Nabídka práce

Rovnovážná reálná mzda

Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po práci s nabídkou.

MPL, Poptávka po práci

L

URČENÍ REÁLNÉ CENY KAPITÁLU Právě jsme odvodili, že MPL = W/P.

Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P : Klesající výnosy z kapitálu: MPK  když K  Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu. Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P .

ROVNOVÁŽNÁ REÁLNÁ CENA KAPITÁLU Nabídka kapitálu

Rovnovážný reálný výnos (R/P)

Reálný výnos se přizpůsobuje, aby vyrovnal poptávku po kapitálu s nabídkou.

MPK, poptávka po kapitálu

K

Jednotky kapitálu, K

NEOKLASICKÁ TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem  Je akceptována většinou ekonomů 

JAK JE ROZDĚLOVÁN DŮCHOD: W Celkový pracovní důchod = L  MPL  L P R Celkový kapitálový důchod = K  MPK  K P

Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom:

Y  MPL  L  MPK  K Národní důchod

Důchod z práce

Důchod z kapitálu

PODÍL PRACOVNÍCH DŮCHODŮ NA CELKOVÉM DŮCHODU (USA) Podíl 1 pracovního důchodu na 0.8 celkovém

0.6 0.4 0.2 0 1960

Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu)

1970

1980

1990

2000

COBB-DOUGLASOVA PRODUKČNÍ FUNKCE 

Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů:  = podíl kapitálu na celkovém důchodu: Důchod z kapitálu = MPK x K =  Y Důchod z práce = MPL x L = (1 –  )Y



Cobb-Douglasova produkční funkce:

kde A představuje úroveň technologií.

Y  AK  L1

Co determinuje poptávku po zboží a službách?

MODEL Uzavřená ekonomika, čistící se trhy

Nabídková strana hotovo  Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) hotovo  Determinace výstupu/důchodu Poptávková strana nyní   determinace C, I, a G

Rovnováha  Trh zboží  Trh zapůjčitelných fondů

POPTÁVKA PO ZBOŽÍ A SLUŽBÁCH Složky agregátní poptávky:

C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách

I = poptávka po investičních statcích G = vládní poptávka po zboží a službách (uzavřená ekonomika: žádné NX )

SPOTŘEBNÍ FUNKCE C

C (Y –T )

MPC

Sklon spotřební funkce je MPC.

1

Y–T

INVESTICE, I 



Investiční funkce je I = I (r ), kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci. Reálná úroková míra je  

Nákladem výpůjčky Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice.

Proto, r  I

INVESTIČNÍ FUNKCE r

Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře.

I (r ) I

VLÁDNÍ SPOTŘEBA, G G = vládní výdaje na statky a služby.  G nezahrnuje transfery 

(např. starobní a invalidní důchody, nemocenská, dávky v nezaměstnanosti). 

Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní:

and TTTT GGGG and

Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou?

TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB 

Agregátní poptávka:

C (Y T )  I (r )  G



Agregátní nabídka:

Y  F (K , L )



Rovnováha:

Y = C (Y T )  I (r )  G



Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou.

TRH ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích.  Jediné aktivum: “zapůjčitelné fondy” 



poptávka po fondech :

nabídka fondů :  “cena” fondů : 

investice úspory reálná úroková míra

POPTÁVKA PO FONDECH:

INVESTICE

Poptávka po zapůjčitelných fondech: … 

Přichází od investic: Firmy si vypůjčují, aby financovaly výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů.



Závisí negativně na r, “cena” zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky).

POPTÁVKOVÁ KŘIVKA PO ZAPŮJČITELNÝCH FONDECH r Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech.

I (r ) I

NABÍDKA FONDŮ: ÚSPORY 

Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami: 

Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů.



Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere.

ÚSPORY soukromé úspory = (Y – T ) – C veřejné úspory

= T – G

národní úspory

= S

= soukromé úspory + veřejné úspory

= (Y – T) – C + T – G =

Y–C –G

ODBOČKA:

PŘEBYTKY A DEFICITY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ 

Pokud T > G, rozp. přebytek = (T – G )= veřejné úspory



Pokud T < G, rozp. deficit = (G – T ) a veřejné úspory jsou záporné.



Pokud T = G , rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0.



Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů – tj. výpůjčkou.

NABÍDKOVÁ KŘIVKA ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ r

S  Y  C (Y T )  G

Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální.

S, I

ROVNOVÁHA NA TRHU ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ r

S  Y  C (Y T )  G

Rovnovážná reálná úroková míra

I (r ) Rovnovážná úroveň investic

S, I

SPECIÁLNÍ ROLE r r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y–C–G =I Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) proto,

Rovnováha na trhu Z.F.



Rovnováha na trhu zboží

MODEL ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ… Faktory, které mohou posunout křivku úspor: 

Veřejné úspory 



Fiskální politika: změny v G nebo T

Soukromé úspory Preference spotřebitelů  Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit 

CASE STUDY: REAGANOVY DEFICITY 

Reaganova politika na počátku 80tých let: Zvýšení výdajů na obranu: G > 0  Velké snížení daní: T < 0 



Obě politiky vedly k poklesu národních úspor:

S  Y  C (Y T )  G G   S

T   C   S

CASE STUDY: REAGANOVY DEFICITY 1. Zvýšení deficitu snižuje úspory…

2. …což způsobí růst reálné úrokové sazby… 3. …což sníží investice.

r

S2

S1

r2 r1 I (r ) I2

I1

S, I

JSOU REÁLNÁ DATA KONZISTENTNÍ S TEORIÍ? proměnná T–G S r

I

1970s –2.2 19.6 1.1 19.9

1980s –3.9 17.4 6.3 19.4

T–G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP. Všechna data jsou průměry za dekádu.