Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 – Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky
Krátkodobá rovnováha ekonomiky • Keynesiánský přístup • Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý důchod v ekonomice vydán • Problém: rovnováha se může ustanovit pod úrovní potenciálního produktu – vznik nedobrovolné nezaměstnanosti, pokles cenové hladiny, nevyužité kapacity
Odvození rovnovážného důchodu – dvousektorová ekonomika • Rovnovážný důchod: Y = C+I, tj. součet výdajů na spotřebu domácností a firemních investic • Investice jsou autonomní, tj. nezávislé na velikosti Y • Spotřeba se skládá z autonomní (Co) a indukované (důchodem vyvolané) složky (c.Y), kde c=∆C/∆Y...mezní sklon ke spotřebě • Tedy: Y = Co + c.Y + I • Po úpravě: Y = (Co + I).1/(1-c), kde výraz 1/(1-c) představuje výdajový multiplikátor
• Pro změny pak platí: ∆Y=∆(Co+I).1/(1-c) • Vzrostou-li autonomní výdaje o jednotku, rovnovážný důchod vzroste X-násobně • Multiplikátor působí oběma směry, tj. jak v případě přírůstku, tak v případě poklesu autonomních výdajů • Klesají-li soukromé výdaje, klesá AD, rovnovážný Y – řešení: v podobě zvyšování vládních výdajů
Proces multiplikace Y=AD
AD
Co+c.Y+I+G Co+c.Y+I ∆G
Co+I+G Co+I
Y0
∆Y
Y*
Y
Je-li výchozí rovnovážný důchod na úrovni Y0, pak zvýšení vládních výdajů spustí multiplikační proces – důchod se může navrátit zpět na svůj potenciál
Odvození rovnovážného důchodu – třísektorová ekonomika • Rovnovážný důchod: Y = C+I+G • Po úpravě: Y = Co + c.(Y – TA – t.Y + TR) + I + G • kde: TA... autonomní daně TR... transferové platby t.Y... důchodové daně • Po úpravě: Y = Co + c.Y – c.TA – c.t.Y + c.TR + I + G Y - c.Y + c.t.Y = Co – c.TA + c.TR + I + G pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 – c + c.t) = A, a tedy: Y.(1 – c(1 – t)) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t))
Rovnovážný výstup v třísektorové ekonomice Y=AD
AD
Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G Co+c.Y+I Co+c.TRc.TA+I+G
Co+I
Y0
Y*
Y
Odvození rovnovážného důchodu – otevřená ekonomika • Rovnovážný důchod: Y = C+I+G+NX • Po úpravě: Y = Co + c.(Y – TA – t.Y + TR) + I + G + X +v.R – m.Y • kde: v... citlivost vývozů na reálný kurz R... reálný kurz m... mezní sklon k dovozu (jak se změní dovoz, když se důchod změní o jednotku) • Po úpravě: Y = Co + c.Y – c.TA – c.t.Y + c.TR + I + G + X + v.R – m.Y Y - c.Y + c.t.Y + m.Y = Co – c.TA + c.TR + I + G + v.R pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 – c + c.t + m) = A, a tedy: Y.(1 – c(1 – t) + m) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t)+m)
Rovnovážný výstup v otevřené ekonomice Y=AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G+X+v.Rm.Y
AD
Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G
Co+c.TRc.TA+I+G+X +v.R
Co+c.Y+I
Co+c.TRc.TA+I+G
Co+I
Y0
Y*
Y1
Y
Krátkodobá rovnováha v modelu IS-LM Model zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží (IS) a trhu peněz (LM)
Předpoklady:
• • • • • •
fixní nominální mzdy fixní cenová hladina dostatečná zásoba VF Y < Y* - vyplývá z předchozích 3 předpokladů uzavřená ekonomika centrální banka kontroluje zásobu peněz
Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS • Autonomní výdaje jsou sice necitlivé na důchod, ale jsou citlivé na úrokovou míru • Pro rovnováhu na trhu zboží platí: Y = AD, neboli: vše, co je vyrobeno, je také nakoupeno • Y = Co + I + G – b.i + c.YD, kde: b... citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru, YD... disponibilní důchod domácností • Pokud: Co + I + G – c.TA + c.TR jsou autonomní výdaje (Ā), a YD=Y-t.Y, pak lze Y vyjádřit jako: • Y = Ā – b.i + c.(Y – TA – t.Y + TR) → Y = Ā – b.i + c.Y(1– t) → Y – c.Y(1–t) = Ā – b.i → Y[(1-c(1-t)] = Ā – b.i → Y= (Ā – b.i). 1/ [(1-c(1-t)]... funkce křivky IS
Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS AD1
AD
i
i0
AD0 A1
i1
A0 A Y A0
A1
A
Křivka IS znázorňuje množinu rovnovážných bodů na trhu zboží při různých úrovních důchodu a úrokové míry
i0 AD>AS
AD
i1 IS Y0
Y1
Y
Sklon a poloha IS křivky IS křivka bud tím plošší, čím: • vyšší bude mezní sklon ke spotřebě • vyšší bude citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru • nižší bude sazba důchodové daně IS křivka se posune doprava, pokud: • vzroste autonomní spotřeba • vzrostou investice firem • vzrostou vládní výdaje či transferové platby • klesnou autonomní daně ...a vice versa
Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM • Tvar křivky LM je ovlivněn motivy držby peněz, tj. poptávkou po penězích • Poptávka po penězích (L) závisí na transakčním a spekulačním motivu držby peněz • L=k.Y-h.i, kde: • k...citlivost poptávky po penězích na důchod, h...citlivost L na úrokovou míru, i...úroková míra, Y...důchod • Pokud LM představuje rovnováhu na trhu peněz, pak lze zapsat: L=M/P=k.Y – h.i, a pro rovnovážnou úrokovou míru platí: • i =(k.Y-M/P)/h ... funkce křivky LM
Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM i
i
M/P
i1
i1
i0
LM
L<M/P L(Y1)
i0
L>M/P
L(Y0) L, M/P
Y0
Y1
Křivka LM zobrazuje rovnovážné body na trhu peněz při různých úrovních důchodu a úrokové míry
Y
Sklon a poloha LM křivky LM křivka bude tím plošší, čím: • citlivější bude poptávka po penězích na úrokovou míru (čím silnější bude spekulativní motiv držby peněz) • méně citlivá bude poptávka po penězích na změny důchodu (čím rychlejší bude oběh peněz v ekonomice) LM křivka se posune doprava, pokud: • vzroste zásoba reálných peněžních zůstatků v ekonomice, tj. ▫ pokud CB provede monetární expanzi ▫ pokud klesne cenová hladina
... a vice versa
Současná rovnováha na trhu zboží i peněz – krátkodobá rovnováha ekonomiky i
LM
i0
IS Y0
Y*
Y
V průsečíku křivek IS-LM nastává rovnováha na trhu zboží i na trhu peněz
18
Nominální úroková sazba
Kombinace fiskální a monetární expanze LM A i*
LM
B
IS Y1
Y2
IS
Popis: Fiskální expanze je doprovázena monetární expanzí. Stabilní úroková míra, růst produktu. Aplikace: Současná hospodářská politika většiny vyspělých zemí za účelem oživení poptávky.
Produkt
Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD • AS-AD model představuje model rovnováhy ekonomiky z hlediska krátkého období • kombinace rovnovážného výstupu a cenové hladiny • AD křivka – odvozena z modelu IS-LM • AS křivka – odvozena z produkční funkce
AD křivka • AD – agregátní poptávka = kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých je trh zboží a trh peněz v rovnováze
i
IS
LM (M/P0)
P
AD
LM (M/P1) P0
i0
P1
i1
Y0
Y1
Y
Y0 Y1
Y
Sklon a poloha AD křivky AD křivky bude tím plošší, čím: • bude plošší IS křivka • bude plošší LM křivka AD se posune doprava, pokud: • se doprava posune IS křivka, tj. pokud vzrostou autonomní výdaje v ekonomice • se doprava posune LM křivka, tj. pokud centrální banka zvýší zásobu reálných peněz ... a vice versa
Posun AD křivky – příčina je posun IS • Posune-li se IS doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší výstup – doprava jde také AD křivka
i
IS
P
AD
AD'
LM i1 i0 IS' Y0
Y1
Y
Y0
Y1
Y
Posun AD křivky – příčina je posun LM • Posune-li se LM křivka doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší úroveň výstupu
i
IS
LM
P
LM'
AD
AD'
i0 i1
Y0
Y1
Y
Y0
Y1
Y
AS křivka • AS – agregátní nabídka = různé kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých jsou výrobní kapacity ochotny nabízet určitý objem výstupu • tvar AS závisí na pružnosti nominálních mezd a cen • čím jsou nominální mzdy a ceny pružnější, tím menší má změna cenové hladiny vliv na nabízený objem výstupu (AS bude strmější)
Vysvětlení tvaru AS křivky • SAS křivka (Short Aggregate Supply) – rostoucí funkcí cenové hladiny; důvodem je fixnost některých nákladů (především mzdových) • LAS křivka (Long Aggregate Supply) – změna cenové hladiny nemá vliv na úroveň reálného výstupu; důvodem je dokonalá pružnost cen jak na trhu zboží, tak na trhu výrobních faktorů (nominální mzdy); dlouhodobě se tak výstup nachází na úrovni potenciálního produktu – dlouhodobých výrobních kapacit ekonomiky
LAS P
SAS
P1 P0
Y0=Y* Y1
Y
Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD LAS
P
AD' SAS
AD
Y0
Y*
Y
Zvýšení vládních výdajů nebo zvýšení množství peněz v oběhu povede ke zvýšení AD, výstupu a cenové hladiny – rovnovážný výstup se dostane na svůj potenciál
Možnosti stimulace AD z pozice hospodářské politiky • Expanzivní hospodářská politika v podobě: • Fiskální expanze – zvyšování vládních nákupů, transferových plateb nebo snižování daní • Monetární expanze – zvyšování množství peněz v oběhu (pokles úrokové míry) • Hospodářská politika má pouze krátkodobý účinek na hospodářský výkon!!!
Dlouhodobá rovnováha ekonomiky • Je spojena s výstupem na úrovni potenciálu • Je ovlivněna produkčními schopnostmi ekonomiky • Potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výstup ekonomiky • Jeho úroveň závisí na: produkční funkci, úrovni zaměstnanosti, při které se vyčistí trh práce, množství kapitálu, při kterém je dosaženo steadystate (viz Solowův model) • Dlouhodobá rovnováha = rovnováha z pohledu více období (souvisí s mezičasovou volbou a dlouhodobým rozpočtovým omezením ekonomiky)
Dlouhodobé rozpočtové omezení domácností Consumption tomorrow
D A – vybavení domácnosti důchodem dnes a v budoucnosti domácnost může spořit (A-D) nebo si půjčovat (A-B)
Y2
A
v dlouhém období však platí, že domácnost nemůže utratit víc, je schopna vydělat... ...tj. než je velikost jejího permanentního důchodu (důchodu životního cyklu)
slope =-(1+r ) 0
Y1
B
Consumption today
Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru • domácnosti mohou tvořit úspory a půjčovat je jiným domácnostem, nebo: • je půjčovat firmám, které investují do výroby • předpokladem je existence produktivní technologie
Produktivní technologie – výstup je větší než náklady na investici (na pořízení kapitálu)
Output
R
0
Y=F(K)
Capital stock
Consumption tomorrow
Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru Původní rozpočtové omezení domácnosti D-B
D
E
Vytvoří-li domácnost úspory o velikosti Y1-C1 a půjčí-li je firmě, tak ta pořídí kapitálové zařízení o velikosti K... investice do výroby (do produktivní technologie)
D F
Ve výrobě vznikne výstup o velikosti Y=F(K), který je větší než kdyby domácnost půjčila své úspory jiné domácnosti, a to o E-F
Y=F(K)
Ekonomika se tak dostane na vyšší rozpočtové omezení v obou obdobích, a to D'-B'
A
Y2 K 0 C1
Y1
B B
Consumption today
Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru
Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády • Ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat více než kolik vybere od soukromého sektoru na daních • Pro rozpočtové omezení vlády platí:
Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády A – deficit dnes a zároveň přebytek v budoucnosti B – přebytek dnes a zároveň deficit v budoucnosti
B
A
sklon rozpočtové linie závisí na velikosti úrokové míry z vládního dluhu – čím vyšší úroková míra, tím strmější rozpočtová linie, tj. čím větší deficit vláda dnes vytvoří, tím větší přebytek bude muset vytvořit v budoucnosti
Primární salda vládních rozpočtů (% z GDP) Italy
Ireland
8
Ireland
8 6
6 2
% of GDP
% of GDP
4 0 -2 -4 -6 -8 -10 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
Italy
4 2 0 -2 -4 -6 -8
-10 -12 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) 5
6
4
4
3
2 0 -2
% of GDP
% of GDP
8
U.K. U.K.
USA USA
2 1 0 -1
-4
-2
-6
-3
-8 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
-4 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru • Nemůže-li soukromý sektor spotřebovávat dlouhodobě více než kolik vyrobí a zároveň... • ...ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat víc než kolik vybere na daních, pak platí: • Soukromý a veřejný sektor nemůže dlouhodobě spotřebovávat více než kolik statků a služeb je v dané ekonomice vyrobeno – rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru lze vyjádřit:
Barro-Ricardova ekvivalence • Dlouhodobá neúčinnost fiskální politiky na velikost rozpočtového omezení ekonomiky (tj. na její výkonnost) • Provádí-li vláda dnes fiskální expanzi (vytvoří-li deficit rozpočtu), musí nutně v budoucnu vytvořit rozpočtový přebytek, neboli: • Pokud dnes sníží daně (nebo zvýší výdaje), musí daně v budoucnu zvýšit (nebo snížit výdaje), tj.: • Nulový důchodový efekt: půjčí-li si dnes vláda 1 korunu, v budoucnu musí vrátit 1+r korun → současná hodnota 1+r korun = (1+r)/(1+r) = 1 • Důsledek: současné deficity jsou plně financovány soukromými úsporami, tj. výše deficitu je ekvivalentní velikosti dodatečně vytvořených úspor
Barro-Ricardova ekvivalence A – důchody domácností před zdaněním A‘ – důchody domácností po zdanění (G=T)
sníží-li dnes vláda daně, současný důchod domácností po zdanění vzroste – posun z bodu A‘ např. do bodu C
C
domácnosti však očekávají zvýšení daní v budoucnosti, a nechtějí-li snížit svůj budoucí disponibilní důchod, musí dnes vytvořit dostatečné úspory
velikost dodatečně vytvořených úspor bude přesně odpovídat velikosti fiskální expanze, tj. horizontální vzdálenosti bodů A a C
Aby B-R ekvivalence fungovala: • domácnosti nesmějí chápat vládní dluhopis jako přírůstek svého bohatství, tj. musí si být vědomy, že „dluhy vlády se skutečně platí“ (srovnej např. s výroky J. Paroubka) • domácnosti mají možnost si půjčovat a tvořit úspory za stejnou úrokovou sazbu jako vláda • daňové břemeno je rozloženo v populaci rovnoměrně (neexistence čistých daňových plátců nebo příjemců) • daně nezpůsobují distorze na trzích (tj. nedají se přesunout na jiný subjekt – splňuje pouze daň z hlavy „poll tax“)
Úrokové sazby na vládní a soukromé dluhopisy (dlouhodobá splatnost, v % p.a., březen 2004)
Country
Government bonds Corporate bonds
Australia Britain Canada Denmark Japan Sweden United States Euro area Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
5.30 4.65 4.15 3.97 1.30 4.12 3.71 3.81
6.23 5.53 5.69 5.12 1.44 2.61 5.42 3.64
B-R „ekvivalence“ v Dánsku 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 1981
1983
1985
1987
1989
public savings
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
1991
1993
private savings
1995
1997
1999
national savings
2001
Dlouhodobé rozpočtové omezení „národa“ (otevřené ekonomiky)
• Ekonomika jako celek nemůže dlouhodobě spotřebovávat víc (tj. mít záporné čisté exporty), než kolik vyrobí • Pro dlouhodobé saldo běžného účtu musí platit:
0 • A po úpravě a doplnění:
