Základy ekonomie II Téma č. 1: Makroekonomické agregáty Petr Musil
Koloběh národního hospodářství „kolektivně“ vyrábíme, abychom „kolektivně“
spotřebovávali Důchod Produkt
Důchod po zdanění
Výkon ekonomiky a jeho souvislosti HDP (Hrubý Domácí Produkt, GDP – Gross
Domestic Product) – základní makroekonomický ukazatel výkonnosti ekonomiky HDP = objem finální produkce realizované na trhu za určité období (zpravidla rok), oceněný tržními cenami, na určitém území (region, stát, nadnárodní uskupení)... ...a to bez ohledu na národnost výrobních faktorů, které daný produkt vytvořily HDP je toková veličina (produkce za určitý čas)
Metody měření HDP metody měření: výdajová, důchodová, produkční výdajová metoda: HDP = C+IB+G+NX, čili celkové
výdaje na produkci vyrobenou na určitém území, tj. agregátní poptávka, kde:
C... výdaje domácností na spotřebu (Consumption) IB... výdaje firem na hrubé investice (InvestmentsBrutto ) G... vládní nákupy statků a služeb (Government) NX... čisté vývozy (vývozy minus dovozy – Net eXports)
Metody měření HDP důchodová metoda: HDP = veškeré hrubé příjmy vlastníků
výrobních faktorů + opotřebení kapitálu + nepřímé daně, tedy: nerozdělené hrubé zisky firem + hrubé mzdy + „čisté“ úroky domácností (rozdíl mezi placenými a přijatými úroky) + hrubé příjmy ze samozaměstnání (hrubé zisky OSVČ) ------------------------------= NI (National Income – národní důchod) + opotřebení kapitálu + nepřímé daně -------------------------------= HDP
proč připočítáváme opotřebení kapitálu a nepřímé daně? – nejsou součástí příjmů vlastníků VF, ale jsou součástí ocenění finální produkce
Metody měření HDP produkční metoda (metoda přidané hodnoty):
HDP = součet přidaných hodnot na každém stupni výroby zemědělec koupí osivo od překupníka za 10 000, na podzim prodá pšenici do mlýna za 15 000, mlýn prodá mouku za 20 000 pekaři, ten prodá chleba za 30000. Jaká bude velikost HDP? HDP = 30 000, což je hodnota finální produkce, ale také součet přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby ∑PH = 10 000 (překupník) + 5000 (zemědělec) + 5000 (mlynář) + 10 000 (pekař) = 30 000
Struktura GDP (čtvrtletní průměry 1970 – 1998, v % z GDP)
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.
Struktura GDP v ČR 1999-2007 (v %) C
I
G
NX
1999
52,9
27,0
21,2
-1,1
2000
52,5
28,0
21,1
-1,5
2001
51,9
28,0
21,1
-1,0
2002
51,2
27,5
22,3
-1,0
2003
51,7
26,7
23,4
-1,8
2004
50,3
25,8
22,1
1,7
2005
49,1
24,9
22,1
4,0
2006
48,8
24,6
21,3
5,3
2007
48,1
24,3
20,4
7,3
Zdroj: Eurostat (2009), vlastní výpočty
Nominální vs. reálný produkt nominální HDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné
cenami běžného roku... ...nom. HDP ČR v roce 2009 = fyzický objem produkce v ČR v roce 2009 oceněný tržními cenami roku 2009 reálný HDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami základního období (stálými cenami)... ...real. HDP ČR v roce 2009 = fyzický objem produkce v ČR v roce 2009 oceněný tržními cenami roku 2000 reálný GDP je očištěný o vliv změny cenové hladiny k očištění se užívají cenové indexy, a to buď: IPD (Implicit Price Deflator) = (nomin.GDP/real.GDP)x100 CPI (Consumers´ Price Index) = (∑P1.Q0/∑P0.Q0)x100 IPD – proměnlivé váhy komodit, CPI – stálé váhy komodit
GDP České republiky a IPD (mil.CZK) Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Nominální
Reálný (ceny roku 2000)
664 944 800 418 894 772 1 083 423 1 255 986 1 466 522 1 683 288 1 811 094 1 996 483 2 080 797 2 189 169 2 352 214 2 464 432 2 577 110 2 781 060 2 970 261
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
2 134 326 1 886 425 1 876 870 1 878 032 1 919 714 2 033 699 2 115 605 2 100 143 2 084 203 2 112 121 2 189 169 2 242 943 2 285 488 2 367 818 2 467 615 2 617 608
IPD 31,2 42,4 47,7 57,7 65,4 72,1 79,6 86,2 95,8 98,5 100,0 104,9 107,8 108,8 112,7 113,5
Ekonomická síla vs. ekonomická úroveň Ekonomická síla = HDP v absolutním vyjádření (viz
dosud) Ekonomická úroveň = HDP na osobu Ekonomická síla nebo úroveň podle parity kupní síly (PPP – Purchasing Power Parity) – při mezinárodním srovnávání je zohledněna rozdílnost cenových hladin v jednotlivých zemích)
Ekonomická úroveň ČR (v EUR, b.c.) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
GDP/os.(PPP) 10 774 11 586 11 828 11 961 12 385 13 036 13 891 14 419 15 215 16 257 17 058 18 299 19 966
Zdroj: ČSÚ (2009), vlastní výpočty
GDP/os. n.a. n.a. n.a. n.a. 5 487 5 985 6 750 7 841 7 933 8 644 9 789 11 051 12 319
Pořadí zemí dle HDP/os. dle PPP Pořadí Země
HDP (USD) 85 638 79 660 53 152* 50 790* 49 754* 45 725 43 414 41 265* 39 344* 39 181 39 168 38 995 38 614
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Katar Lucembursko Norsko Brunej Singapur USA Irsko Švýcarsko Kuvajt Rakousko Island Nizozemsko Kanada
14
Spojené arabské emiráty 37 941
15 16 17
Dánsko Švédsko Austrálie
Zdroj: IMF (2007)
37 265 36 578 36 226
Pořadí Země 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Spojené království Belgie Finsko Francie Japonsko Německo Bahrajn Itálie Tchaj-wan Španělsko Řecko Slovinsko Kypr Izrael Nový Zéland Česko
HDP (USD) 35 634 35 388 35 349 34 752 33 596 32 060 31 899 30 365 30 322 30 118 29 146 27 227 27 171 27 147 26 611 25 111
HDP vs. HNP HDP = finální produkce na území určité země za
určité období, ale: HNP (hrubý národní produkt) = finální produkce vyrobená výrobními faktory dle národní příslušnosti (bez ohledu na území) za určité období je pravděpodobné, že pro zemi, která hodně investuje v zahraničí, bude platit: HNP > HDP (např. USA) a naopak: pro zemi, která je čistým příjemcem zahraničních investic bude platit: HNP < HDP (např. ČR) který ukazatel a kterých zemí bude ovlivněn, pokud Škoda Auto bude vyrábět osobní vozy v Indii? Poroste HDP Indie a HNP Německa
Má ukazatel HDP absolutní vypovídací schopnost? nikoli: nejsou v něm zahrnuty transakce, které neprochází
trhem, nebo jsou naopak započítány výdaje, které by být neměly co v GDP není, ale mělo by být: stínová ekonomika, neplacená práce (např. domácí práce), hodnota volného času, kvalita zboží apod. (hodnota GDP je podhodnocena) co v GDP je, ale být by nemělo: nápravy škod na životním prostředí apod. (hodnota GDP je nadhodnocena) ukazatel NEW (Net Economic Welfare) – čistý ekonomický blahobyt – započítává odhady výše uvedených položek v praxi: HDI (Human Development Index) – index lidského rozvoje – kromě HDP/os. také gramotnost, střední délka života, vzdělanostní struktura apod.
Odhad rozměru stínové ekonomiky v roce 1999
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.
Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např.
deregulace cen) – důležitá je tedy dlouhodobost za inflaci nelze například považovat deregulaci cen (viz např. cenová liberalizace v ČSFR v r. 1991) – jde pouze o změny formy inflace opakem inflace je deflace = pokles cenové hladiny desinflace = snižování míry inflace, tj. cenová hladina stále roste, ale nižším tempem
Měření inflace – cenové indexy k měření inflace se využívají cenové indexy, tj. indexní čísla, pomocí kterých se měří úroveň
cenové hladiny podle pohybu cenových indexů se pak zjišťuje míra inflace cenové indexy: měřící celkovou cenovou hladinu (CPI, IPD) dílčí cenové indexy (PPI, index cen stavebních
prací, index cen zemědělských komodit apod.)
Měření inflace – cenové indexy
P .Q IPD (Implicit Price Deflator) = .100 P .Q kde: t
t
0
t
Pt... tržní ceny běžného období P0... tržní ceny základního období Qt... množství, vyrobené v běžném období IPD je poměr nominálního a reálného HDP
P .Q CPI (Consumer´s Price Index) = P .Q kde: t
0
0
0
.100
Pt... tržní ceny běžného období P0... tržní ceny základního období Q0... množství, vyrobené v základním období
Měření inflace – cenové indexy odlišnosti IPD a CPI: IPD zachycuje změnu cen veškerého vyrobeného
zboží na území dané země – to je jeho výhoda, ale: proměnlivá struktura vyrobeného zboží (ne každý rok se vyrobí stejné množství všech druhů zboží) – to je jeho nevýhoda CPI zachycuje změnu cen pouze zboží, které nakupuje průměrný spotřebitel – výhoda (nemění se komoditní koš), ale: stálost tzv. spotřebitelského koše zabraňuje schopnosti zachytit změnu spotřebitelských preferencí – preference se mění rychleji než se aktualizuje spotřební koš (navíc vliv substituce dražšího zboží levnějšími substituty)
Spotřební koš ČR Stálé váhy Oddíl
roku 1999
roku 2005
starý koš
nový koš
100
100
potraviny a nealko. nápoje
19,8
16,3
alkoholické nápoje, tabák
7,9
8,2
odívání a obuv
5,7
5,2
bydlení, voda, energie, paliva
23,6
24,8
bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
6,8
5,8
zdraví
1,4
1,8
doprava
10,1
11,4
pošty a telekomunikace
2,3
3,9
rekreace a kultura
9,6
9,9
vzdělávání
0,5
0,6
stravování a ubytování
7,4
5,8
ostatní zboží a služby
5,0
6,3
Úhrn v tom:
Zdroj: ČNB
GDP České republiky a IPD (mil.CZK) Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Nominální 664 944 800 418 894 772 1 083 423 1 255 986 1 466 522 1 683 288 1 811 094 1 996 483 2 080 797 2 189 169 2 352 214 2 464 432 2 577 110 2 781 060 2 970 261
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
Reálný (ceny roku 2000) 2 134 326 1 886 425 1 876 870 1 878 032 1 919 714 2 033 699 2 115 605 2 100 143 2 084 203 2 112 121 2 189 169 2 242 943 2 285 488 2 367 818 2 467 615 2 617 608
IPD 31,2 42,4 47,7 57,7 65,4 72,1 79,6 86,2 95,8 98,5 100,0 104,9 107,8 108,8 112,7 113,5
Měření inflace – cenové indexy PPI (Producers´ Price Index – Index cen výrobců)
= změna cen všech průmyslových výrobků vyrobených na domácím trhu pevné váhy, kterým vstupují do koše (podíl tržeb za danou komoditu na celkových tržbách) ceny na primárním trhu (výrobci prodávají prvním odběratelům) – bez nepřímých daní a ost. nákladů
Index cen zemědělských výrobců Index cen stavebních prací Index cen tržních služeb složení dílčích cenových indexů je obdobné slouží k předpovědi vývoje celkové cenové
hladiny
Měření inflace – míra inflace míra inflace se měří jako procentní změna cenové
hladiny, tj. procentní změna cenového indexu π= π=
IPDt IPDt 1 .100 IPD t 1
CPI t CPI t 1 .100 CPI t 1
měříme-li inflaci pomocí IPD měříme-li inflaci pomocí CPI
Vývoj míry inflace v ČR 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 V % 8,0 6,0 4,0 2,0
Míra inflace (v%, průměrná roční změna CPI) Míra inflace (v%, meziroční změna CPI,prosinec)
Zdroj: ČSÚ
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0,0
Typologie inflace inflaci lze rozlišovat dle různých hledisek:
kvantitativní, kvalitativní, dopad na relativní ceny, očekávání, dle příčin
Inflace – kvantitativní hledisko inflace mírná (ceny rostou pomaleji než reálný produkt)
– obvykle nabývá hodnot v řádu jednotek procent ročně inflace pádivá (ceny rostou rychleji než reálný produkt) – obvykle nabývá dvouciferných hodnot) hyperinflace (ceny rostou takovým tempem, že lidé nechtějí držet peníze – útěk od peněz – návrat k barterovému obchodu)
Jak vypadá hyperinflace? Equivalent daily inflation rate
Country
Month with highest inflation rate
Highest monthly inflation rate
Hungary
July 1946
4.19 × 1016 % 207 %
15 hours
Zimbabw November e 2008 Yugoslavi January 1994 a
7.96 × 1010 % 98 %
24.7 hours
3.13 × 108 % 64.6%
1.4 days
Germany October 1923
29,500 %
20.9 %
3.7 days
Greece China
13,800 % 2,178 %
17.9 % 11%
4.3 days 6.7 days
October 1944 May 1949
Zdroj: Kwok, Hanke (2009)
Time required for prices to double
Inflace – kvalitativní hledisko inflace zjevná (projevuje se růstem cenové hladiny) inflace skrytá (není zachycena v cenových indexech –
cenový index není sestaven správně) inflace potlačená (projevuje se jinak, než růstem cenové hladiny: nedostatkem, černým trhem, vynucenými úsporami – cenová regulace)
Potlačená inflace P
D'
výchozí situace představuje rovnováhu na trhu (při S a D)
S
D
dojde-li k růstu poptávky, za normálních okolností vzroste rovnovážná cena a rovnovážné množství, ale:
Preg
Qs
QD
Q
...cena je regulována na původní úrovni – vznikne tedy převis D nad S (QD>QS)
Inflace se neprojevuje růstem cen, ale jinými způsoby, jako: viz následující slide
Potlačená inflace - důsledky
nedostatek zboží
fronty před obchody
černý trh
Inflace – další hlediska Dopad na relativní ceny: • inflace vyrovnaná (nemění relativní ceny) • inflace nevyrovnaná (mění relativní ceny – různá zboží zdražují různým tempem) Dle očekávání: • inflace anticipovaná (očekávaná) • inflace neanticipovaná (neočekávaná) Dle příčin: • inflace poptávková (způsobená tiskem peněz) • inflace nabídková (způsobená nabídkovými šoky – např. ropné šoky)
Důsledky inflace Obecně lze říci, že inflace ekonomice škodí,
protože: je-li neočekávaná, přerozděluje bohatství (od věřitelů
k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníků ke státu apod.) je-li nevyrovnaná, mění relativní ceny, a tudíž pokřivuje cenové informace, a tedy způsobuje neefektivnost Inflace je nejméně škodlivá, pokud je očekávaná a
zároveň je vyrovnaná – což je v realitě téměř nemožné
Jak inflace přerozděluje bohatství? od věřitele k dlužníkovi: Jarda půjčí Frantovi 100 Kč za
roční úrok 10 %. Franta za rok vrátí Jardovi 110 Kč. Zároveň se ale ceny během roku zvýšily o 20 %. Kolik Kč reálně Franta vrátil a jaká byla reálná úroková míra? Franta vrátil reálně jen 90 Kč a reálná úroková míra byla -10%. Franta na inflaci vydělal od daňových poplatníků ke státu: Pepa si vydělal za rok 1 mil. Kč, jeho daňové zatížení bylo 10 %. Státu odvedl 100 tisíc Kč. Další rok se díky 20% inflaci zvýšil jeho výdělek na 1,2 milionu, čímž se dostal do daňového pásma 20 %. Na daních tak odvedl 240 tisíc Kč. Pepa státu odvedl na daních díky inflaci o 140 % nominálně více než před rokem, reálně o 120 % (nominální změna daní minus inflace)
Je lepší inflace nebo deflace? ani jedno, ani druhé o deflaci platí totéž co inflaci, tj. nejméně škodí
tehdy, je-li očekávaná a vyrovnaná – jinak způsobuje stejné škody jako inflace, pouze opačným směrem
Nezaměstnanost Nezaměstnanost (UNE – Unemployment) – důsledek
určité tržní nedokonalosti nebo nepružnosti trhu práce Nezaměstnanost: dobrovolná, nedobrovolná Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Dobrovolná UNE – při dané mzdě není určitá část populace ochotna pracovat, tj. nehledá práci, netvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo Nedobrovolná UNE – jako důsledek nepružnosti mezd směrem dolů, nebo mzdové regulace
Dobrovolná a nedobrovolná UNE SL w/p
DL
SL w/p
dobrovolná UNE
DL
nedobrovolná UNE
DL'
(w/p)*
(w/p)*
L*
Je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze dobrovolná UNE
L
LD
LS
L
Nedobrovolná UNE vznikla v důsledku poklesu poptávky po práci a nepřizpůsobení reálné mzdy – reálná mzda zůstala na původní úrovni (nepružnost mezd směrem dolů)
Nezaměstnanost Frikční UNE – jako důsledek fluktuace pracovní síly
mezi pracovními pozicemi – mění-li někdo pracovní pozici, zpravidla nějaký čas trvá, než najde práci novou Strukturální UNE – svou povahou obdoba frikční, ale: jde o hlubší nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou práce – tím větší, čím větší nepružnost nabídky práce (neschopnost nebo neochota přizpůsobit se strukturálním změnám) Cyklická UNE – jako důsledek cyklického kolísání hospodářského výkonu – vzniká, pokud se mzdy nepřizpůsobují změnám poptávky po práci (de facto totéž, co nedobrovolná UNE)
Cyklická nezaměstnanost SL w/p
DL
cyklická UNE
DL'
(w/p)*
LD
LS
L
Dochází-li k poklesu výkonu ekonomiky, pak klesá poptávka po práci. Nejsou-li mzdy pružné směrem dolů, pak se trh práce ocitá v nerovnováze (nabídka je větší než poptávka) a vzniká cyklická nezaměstnanost
Přirozená nezaměstnanost Přirozená nezaměstnanost = frikční + strukturální
UNE Přirozená nezaměstnanost je slučitelná s rovnováhou pracovního trhu, neboť: ...rovnováha pracovního trhu neznamená, že všichni, kteří chtějí pracovat, tak pracují, ale... ...všichni, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, práci najdou Velikost přirozené nezaměstnanosti závisí na mnoha faktorech, zejména na: pružnosti pracovního trhu, sociálním systému, informovanosti, míře státní regulace apod.
Přirozená nezaměstnanost SL w/p
DL
(w/p)*
L*
přirozená UNE
L
Odhady přirozené míry nezaměstnanosti
1970–79 Germany Italy Japan Spain UK USA
2.4 4.7 1.7 4.4 3.6 6.2
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
1980–89
1990–99
2001–04*
6.8 8.4 2.5 17.5 9.6 7.3
9.2 10.9 3.1 19.7 8.0 5.6
7.2 9.0 3.9 11.2 5.3 5.1
Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce klíčové ukazatele pracovního trhu: míra
nezaměstnanosti, míra pracovní participace, míra zaměstnanosti míra nezaměstnanosti: ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá
Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní +
nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla (LFS – Labour Force Supply) ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. netvoří nabídku práce a je dobrovolně nezaměstnaný (nepočítá se do míry nezaměstnanosti)
Ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní
síla [%] Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] POZOR!!! – míra zaměstnanosti není doplňkem míry nezaměstnanosti
Populace 15-64 let
Pracovní síla
Nezaměstnaní
= míra pracovní participace = míra nezaměstnanosti
= míra zaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0 1990
1991
1992
1993
1994
1995
CZE
1996
1997
SVK
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
1998
HUN
1999
2000
POL
2001
2002
2003
2004
2005
Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %) 75
70
65
60
55
50 1992
1993
1994
1995
1996
1997
CZE
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
1998
SVK
1999
2000
HUN
2001
POL
2002
2003
2004
2005
Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 75,0
70,0
65,0
60,0
55,0
50,0 1992
1993
1994
1995
1996
1997
CZE
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
1998
SVK
1999
2000
HUN
2001
POL
2002
2003
2004
2005
Dopady zavádění minimální mzdy SL w/p
nedobrovolná UNE DL
(w/p)min (w/p)*
LD
LS
L
Minimální mzda a míra nezaměstnanosti mladých ve vybraných zemích Minimum wage Youth employmentYouth as a fraction of the population ratio unemployment rate average wage (%) Italy France Australia
n.a. 0.62 0.58
0.26 0.23 0.61
29.7 20.7 12.3
Germany Ireland Denmark
n.a. 0.56 n.a.
0.48 0.48 0.67
7.7 6.4 6.7
Greece Sweden Belgium
0.51 n.a. 0.49
0.27 0.46 0.30
29.5 11.9 15.2
Luxembourg The Netherlands UK
0.49 0.47 0.46
0.32 0.68 0.55
6.4 6.6 13.2
Canada Portugal USA
0.42 0.38 0.36
0.56 0.42 0.60
12.6 8.6 9.3
Japan Spain
0.33 0.32
0.43 0.36
9.2 25.5
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
