Úvod
Petr Musil
[email protected]
Harmonogram: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Úvod do ekonomie Trh , nabídka, poptávka Úvod do chování spotřebitele Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství a jeho změny Produkční funkce firmy Analýza nákladů firmy Příjmy firmy a zisk, pravidlo maximalizace zisku Rovnováha dokonale konkurenční firmy Nedokonalá konkurence. Rozhodování firmy o ceně a výstupu v podmínkách monopolu. Rozhodování firmy o ceně a výstupu v podmínkách oligopolu a monopolistické konkurence Trh výrobních faktorů a jeho specifika Trh práce Trh kapitálu Vybrané otázky mikroekonomie, konzultace
Literatura ZÁKLADNÍ
Musil, P. et al.: Ekonomie. Nakl. Aleš Čeněk, Plzeň, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7.
Macáková, L.: Mikroekonomie. Základní kurs. 10. vydání, Slaný, Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-41-3.
Mankiw, N.G.: Zásady ekonomie. Grada Publishing, Praha 1999. ISBN 80-7169-891-1.
Literatura DOPORUČENÁ
Samuelson, P.A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 2. vydání, Svoboda Praha, 1995, ISBN 80-205-0494-X .
Holman, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání, C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-681-6.
Podmínky absolvování předmětu
Zkouška písemnou formou
Podmínkou absolvování předmětu je dosažení minimálně 60% bodů
Hodnocení A 100 - 90% B 90 – 85 % C 85 – 70 % D 70 – 65 % E 65 – 60%
Téma č. 1: Úvod do ekonomie
Obsah 1.
Předmět ekonomie
2.
Základní pojmy a problémy ekonomie
3.
Ekonomická efektivnost
4.
Mechanismy koordinace hospodářství
5.
Tržní selhání a role státu v hospodářství
Předmět ekonomie
Pojem ekonomie Ekonomie = věda, která zkoumá, jak jednotlivé subjekty (domácnosti, firmy či vlády) využívají vzácné zdroje k výrobě statků a služeb, pomocí nichž uspokojují své potřeby Rozlišujeme: Mikroekonomii Makroekonomii
Pozitivní ekonomii Normativní ekonomie
Základní pojmy, problémy a otázky ekonomie
Potřeby Potřeba = pocit nedostatku, který se člověk snaží uspokojit.
Subjektivní Neomezené Rozlišujeme: Ekonomické potřeby Mimoekonomické potřeby Ekonomické potřeby a snaha po jejich uspokojení jsou tím, co uvádí do chodu hospodářský mechanismus.
Statky a služby (=zboží) Slouží k uspokojení lidských potřeb Rozlišujeme: Ekonomické statky Volné statky
Výrobní faktory Zdroje k výrobě ekonomických statků Rozlišujeme tři základní výrobní faktory: Práce Prvotní VF Půda Druhotný VF Kapitál
Důchody výrobních faktorů Odměny plynoucí vlastníkům výrobních faktorů za poskytnutí výrobního faktoru.
Mzda Renta Zisk, úrok
Velikost výstupu hospodářství Závisí na: Množství výrobních faktorů Způsobu jejich využití (technologie)
Vysvětlení rozdílných ekonomických úrovní jednotlivých zemí
Rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých zemí:
Vyšší zásoba výrobních faktorů na obyvatele
Lepší využití VF (dokonalejší technologie)
Problém vzácnosti
Potřeby neomezené Zdroje k výrobě statků omezené Zákon vzácnosti
v ekonomice neexistuje dostatečné množství zdrojů k výrobě všech statků, které by si lidé přáli spotřebovávat neboli: nic není zadarmo – abychom mohli uspokojovat své potřeby, musíme podstoupit oběť (oběti)
Ekonomická efektivnost
Hranice produkčních možností
Výstup země závislý na množství výrobních faktorů a způsobu jejich využití
Ne o každém výstupu můžeme říci, že je efektivní Hranice produkčních možností (PPF – Production Possibility Frontier) zachycuje veškeré kombinace statků a služeb, které může země se všemi výrobními faktory a při dané technologii maximálně vyrobit.
Křivka produkčních možností statek Y Max. Y
y1 y2 y3
Koše A,B,C,E – efektivní
G A
D – neefektivní G - nedostupný
B C
D
E
y4
PPF
x1 x2
x3
x4
Max. X
statek X
Efektivnost Efektivní je taková situace, kdy nelze zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by byla snížena výroba jiného statku – efektivnost v paretovském pojetí
Body, ležící na PPF představují paretovsky efektivní kombinace výroby sledovaných statků
Zákon klesajících výnosů
Vysvětluje tvar křivky produkčních možností Zákon klesajících výnosů říká, že pokud zvyšujeme množství jednoho zapojovaného výrobního faktoru při neměnných ostatních vstupech, přírůstky celkového výstupu se začnou snižovat.
Tvar křivky produkčních možností statek Y Max. Y
y1 y2
A
B C
y3 E
y4 Náklady příležitosti
PPF
x1 x2
x3
x4
Max. X
statek X
Růst produkčních možností Kdy lze dosáhnout vyššího výstupu hospodářství?
Růst množství výrobních faktorů Lepší využívání výrobních faktorů
Posun křivky produkčních možností statek Y B A
PPF
PPF´
statek X
Příklad Předpokládejme modelovou ekonomiku, kde jsou vyráběny jenom dva statky. Potraviny a oděvy. Pokud by všechna pracovní síla vyráběla jen potraviny, vyprodukovala by země 400 jednotek potravin. Pokud by se všichni věnovali výrobě oděvů, vyprodukovala by země 100 jednotek oděvů. a) Zakreslete křivku produkčních možností b) Označte koš „A“, o kterém můžeme říci, že je efektivní, koš „B“, který je nedosažitelný. c) V zemi došlo k zavedení lepších pracovních postupů v oblasti výroby oděvů. Zakreslete změnu do grafu
a) Zakreslete PPF Max X = 400 (potraviny), Max Y = 100 (oděvy)
Řešení
b) Bod A …. efektivní, bod B … nedosažitelný)
oděvy
y2 100
B A
y1
PPF
x1
x2
400 potraviny
c) V zemi došlo k zavedení lepších
Řešení
pracovních postupů v oblasti výroby oděvů
oděvy Max Y
y2
100
y1
A´
A
PPF´
PPF x1
400 potraviny
Optimální výstup
Pokud je výroba efektivní, neznamená to ještě, že je vyráběný výstup optimálním výstupem
Optimální výstup společnosti je takový výstup, který je nejvíce žádoucí a je dostupný za pomoci existujících zdrojů a technologie.
Mechanismy koordinace hospodářství
Základní otázky řešené v hospodářství
CO JAK PRO KOHO bude vyráběno
Kdo o tom rozhoduje?
Trh
Stát
Kombinace obou
Typy hospodářství Dle systému koordinace rozeznáváme: Tržní hospodářství Centrálně plánované hospodářství (příkazová ekonomika) Smíšená ekonomika
Tržní hospodářství
CO, JAK, pro KOHO rozhoduje tržní mechanismus Cena - cenový signál A. Smith (1776): Bohatství národů. Neviditelná ruka trhu laissez-faire (nechte věci být)
Centrálně plánovaná ekonomika
CO, JAK, pro KOHO rozhoduje vláda Centrální plán Monopolní hospodářská struktura Podnikům přiděleny VF, určen objem produkce Ceny určovány uměle – nákladový princip
Problémy: Neznalost skutečných potřeb Neznalost skutečných kapacit Nízká motivace k pokroku Nefunkčnost cen
Smíšená ekonomika
CO, JAK, pro KOHO – trh i vláda
Proč? Tržní selhání Vládní selhání
Tržní selhání
Tržní selhání Situace, kdy tržní mechanismus není schopen nejlépe odpovědět na otázky CO, JAK a PRO KOHO bude vyráběno. Důvody tržních selhání: Nedokonale konkurenční tržní struktura Veřejné statky Externality Nespravedlnost
Makroekonomická nestabilita
Mikroekonomická selhání
Makroekonomické selhání
Nedokonalá konkurence O nedokonalé konkurenci hovoříme, pokud má některý účastník na trhu schopnost ovlivnit tržní cenu
Cena vyšší a objem produkce nižší než v podmínkách dokonalé konkurence
Složení výstupu nebude odpovídat optimálnímu výstupu, celkový prospěch společnosti nižší
Veřejné statky Vlastnosti: Nerivalitní spotřeba Nevyloučitelnost ze spotřeby Problém černého pasažéra
Tržně dodávané množství nebude odpovídat optimálnímu výstupu
Příklad: veřejné osvětlení, obrana, veřejné komunikace
Externality (efekty přelévání) Náklady či užitky, které plynou jednotlivci aniž by za tyto byl odškodněn či za ně musel zaplatit. Rozeznáváme: Pozitivní externality Negativní externality
V případě externalit nebude země vyrábět optimální složení výstupu nadvýroba statků s negativní externalitou podvýroba statku s externalitou pozitivní
Nespravedlnost (?) Tržní alokace zdrojů může vést k velkým nerovnostem ve společnosti
Někteří lidé budou bohatnout a jiní lidé mohou být chudí a strádat hlady Solidarita na soukromém principu
Solidarita - veřejný statek
Makroekonomická nestabilita Trh nemusí být schopen zajistit, aby byly v každém okamžiku optimálně využívány disponibilní zdroje
V zemi může docházet k nezaměstnanosti
neúplné využívání zdrojů Neefektivnost
Inflace
znehodnocení cenové informace není produkován optimální výstup
Vládní selhání O vládním selhání mluvíme tehdy, pokud vládní intervence (vládní zásah) nepovede k růstu celkového prospěchu společnosti. Přínosy (užitky) plynoucí z činnosti vlády musí převážit náklady obětované příležitosti
Příčiny vládních selhání: Zpoždění (spojená s rozhodnutím, implementací, účinností) Teorie byrokracie Vliv zájmových skupin Vyhledávání renty …
Děkuji za pozornost
